Co Bible doopravdy říká?

Transkript

ˇ ´ ´
CO BIBLE RIKA
CO BIBLE
doopravdy
ˇ ´ ´
RIKA?
bh-B
CO BIBLE
doopravdy
ŘÍKÁ?
TATO KNIHA PATŘÍ
Použité fotografie: Strana7: S laskavým svolením American Bible Society
Strana 19: Země: fotografie NASA Strany 24,25: fotografie WHO
od Edouarda Boubata Strany 88,89: exploze: na základě fotografie USAF;
dítě: na základě fotografie WHO od W.Cuttinga
© 2005
Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
What Does the Bible Really Teach?
© 2005
Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V.
Selters/Taunus
Co Bible doopravdy říká?
Vydání ze září 2013
Tato publikace není určena k prodeji. Je poskytována v rámci celosvětové
biblické vzdělávací činnosti, která je podporována dobrovolnými dary.
Pokud není uvedeno jinak, jsou biblické citáty převzaty ze
Svatého Písma – Překladu nového světa (se studijními poznámkami)
What Does the Bible Really Teach?
Czech (bh-B)
Made in Germany
Druck und Verlag: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus
Tisk a vydávání: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus
OBSAH
KAPITOLA
STRANA
˚
ˇ´
´
ˇ
Opravdu si Buh pral takovy svet? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 3
´
1. Jaka je pravda o Bohu? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8
2. Bible je knihou od Boha 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
´
´ ˚
´ ˇ
´
3. Jaky ma Buh zamer se zemı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ´ˇ
4. Kdo je Jezıs Kristus? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
´
´
ˇ ˇ´
5. Vykupne — ten nejvetsı dar od Boha 9 9 9 9 9 9 9
´
6. Kde jsou mrtvı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
7. Skutecna nadeje pro nase blızke, kterı zemreli
ˇ´
´
´
8. Co je Bozı Kralovstvı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ
´
9. Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“? 9 9 9 9 9
´
ˇ ´
´
10. Jak nas ovlivnujı duchovnı bytosti? 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
11. Proc Buh pripoustı utrpenı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ
ˇ
12. Zijme tak, abychom Bohu delali radost 9 9 9 9 9
´
ˇ
ˇ
˚
13. Dıvejme se na zivot stejne jako Buh 9 9 9 9 9 9 9 9
´
ˇ ˇ ´
ˇ
14. Jak dosahnout stestı v rodine? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
´
˚
´ ´ ´ ˚
15. Jaky zpusob uctıvanı Buh schvaluje? 9 9 9 9 9 9 9
´
´ ´ ´
16. Postavte se na stranu praveho uctıvanı 9 9 9 9 9 9
ˇ
ˇ
ˇ
17. Priblizujte se k Bohu v modlitbe 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
ˇ
´ ˇ
18. Krest a vas vztah k Bohu 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
˚
ˇ
ˇ´ ´
19. Zustante v Bozı lasce 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9 18
9 9 9 9 9 9 9 9 9 27
9 9 9 9 9 9 9 9 9 37
9 9 9 9 9 9 9 9 9 47
9 9 9 9 9 9 9 9 9 57
9 9 9 9 9 9 9 9 9 66
9 9 9 9 9 9 9 9 9 76
9 9 9 9 9 9 9 9 9 86
9 9 9 9 9 9 9 9 9 96
9 9 9 9 9 9 9 9 106
9 9 9 9 9 9 9 9 115
9 9 9 9 9 9 9 9 125
9 9 9 9 9 9 9 9 134
9 9 9 9 9 9 9 9 144
9 9 9 9 9 9 9 9 154
9 9 9 9 9 9 9 9 164
9 9 9 9 9 9 9 9 174
9 9 9 9 9 9 9 9 184
Dodatek 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 194
˚
ˇ ´
´
ˇ
Opravdu si Buh pral takovy svet?
ˇ ˇ ˇ
´
PRECTETE si kterekoli noviny. Puste
´
ˇ
si televizi nebo radio. Vsude je plno
´
ˇ
´ ´
zprav o zlocinnosti, valkach a terorisˇ
´ ˇ
´
´
´
mu. Premyslejte take o svych vlastnıch
ˇ ´
´ ˇ ´
starostech. Mozna jste velmi sklıcenı
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
kvuli tomu, ze nekdo z vasich blızkych
ˇ
ˇ
´
onemocnel nebo zemrel. Nenı tedy diˇ
´ ´
ˇ
´
vu, jestlize se cıtıte podobne jako dobry
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
clovek Job, ktery o sobe rekl, ze je „pro´
´
sycen trapenım“. ( Job 10:15)
Zeptejte se sami sebe:
˚
ˇ
´
ˇ Opravdu Buh chtel, abych ja a vlastˇ
´
ˇ
´
ne i cele lidstvo zilo v takovych
´ ´
podmınkach?
´
ˇ Kde mohu najıt pomoc, abych se do´
´
´
kazal se svymi problemy vyrovnat?
ˇ ´
ˇ
´
ˇ Dockame se nekdy na zemi mıru?
´
ˇ
´
Uspokojive odpovedi na tyto otazky
obsahuje Bible.
4
ˇ ´ ´ ˇ
˚
˚
´
BIBLE RIKA, ZE BUH ZPˇ USOBI,
ABY ˇNA ZEMI DO
ˇ ´SLO
K TEMTO ZMENAM:
ˇ
ˇ´
ˇ
„Setre jim kazdou slzu z ocı a smrt
ˇ
ˇ
´
jiz nebude a nebude jiz ani truchlenı
ˇ
´
ani krik ani bolest.“ (Zjevenı 21:4)
´
„Chromy [bude]
ˇ
splhat jako jelen.“
´ ˇ
(Izajas 35:6)
ˇ
„Otevrou [se]
ˇ
´
oci slepych.“
´ ˇ
(Izajas 35:5)
ˇ
ˇ ´
„Vsichni v pametnıch
´
hrobkach . . . vyjdou.“
(Jan 5:28, 29)
ˇ ´
´
´
„Zadny usedlık
ˇ
nerekne: ‚Jsem
´
nemocny.‘ “
´ ˇ
(Izajas 33:24)
´
„Na zemi bude
spousta obilı.“
ˇ
(Zalm 72:16)
6
ˇ´ ´
Co Bible doopravdy rıka?
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
MEJTE UZITEK Z TOHO, CO BIBLE RIK A
´
´
ˇ
´
Vyroky uvedene na predchozıch
´
´
stranach hned neodmıtejte jako
´
ˇ ´ ˇ´ ´
˚
ˇ
pouhe zbozne pranı. Buh totiz
´
ˇ
´
´
slıbil, ze takove podmınky skuˇ ˇ
´
ˇ
tecne nastolı, a Bible vysvetluje,
ˇ ´
jak to udela.
ˇ
´
Z Bible se vsak dozvıte
´
mnohem vıc. Obsahuje
´ ˇ
klıc k tomu, abychom se
ˇ
´
uz nynı mohli radovat
ˇ ˇ
´
ze skutecne uspokojujı´
ˇ
cıho zivota. Zamyslete
´
se na chvilku nad svy´
mi vlastnımi obavami
ˇ ˇ
ˇ ´
a tezkostmi. Mozna
ˇ ´ ˇ
´
´ ´
vas trapı financnı ci rodin´
´
´
´
ne problemy, chatrne zdravı
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
nebo vam mozna zemrel nekdo,
ˇ
´
´
˚ ˇ
koho jste meli radi. Bible vam muze
ˇ ´
´
´
pomoci, abyste se s dnesnımi problemy dokazali
˚ ˇ
´
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ
´
vyrovnat. Muze vam prinest utechu, protoze v nı naˇ
ˇ´
´
´ ´ ´
jdete odpovedi naprıklad na nasledujıcı otazky:
ˇ
´
ˇ Proc trpıme?
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ Jak se muzeme vyrovnat s zivotnımi stresy?
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ Co muzeme udelat pro to, aby nase rodina
ˇ
ˇ ˇ´
byla sastnejsı?
´
ˇ Co se s nami stane po smrti?
´
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ´
´
ˇ´
ˇ Uvidıme jeste nekdy sve prıbuzne a pratele,
ˇ´
ˇ
kterı zemreli?
ˇ
´
˚ ˇ
´
ˇ
˚
ˇ Proc si muzeme byt jisti, ze Buh sve sliby
ˇ
´
ohledne budoucnosti splnı?
˚
ˇ´
´
ˇ
Opravdu si Buh pral takovy svet?
7
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
´
Uz z toho, ze ctete tuto knihu, je zrejme, ze byste se radi
ˇ ˇ
ˇ´ ´
ˇ´
´
dozvedeli, co Bible rıka. Kniha, kterou drzıte v ruce, vam
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
v tom pomuze. Vsimnete si, ze na spodnım okraji stranek
´
´
˚
´
´
jsou otazky k jednotlivym odstavcum. Miliony lidı majı
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
´
uzitek z toho, ze se svedky Jehovovymi rozebırajı Bibli praˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
´
ve formou otazek a odpovedı. Doufame, ze i vam se to
´
ˇ
´
bude lıbit. Az se te budete dozvıdat, co Bible doopravdy
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ´ ´
´
rıka, bezpochyby vas lecktera myslenka prekvapı a zaroˇ
ˇˇ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ven potesı. Prejeme vam tedy pri tom hodne pozehnanı!
˚ ˇ
ˇ
BIBLI MUZETE POROZUMET
ˇ´
˚
ˇ
BIBLI tvorı 66 knih a dopisu. Ty jsou rozdeleny do kapitol
ˇ ˚
´
´
ˇ ´
a versu, a tak se v Bibli dajı snadno vyhledavat urcite myˇ
ˇ
´
slenky. Kdyz jsou v teto publikaci uvedeny odkazy na bib´
´ ˇ´
´
´
licke texty, prvnı cıslo za nazvem biblicke knihy nebo dopiˇ
´ ˇ´
ˇ
ˇ´
su oznacuje kapitolu a druhe cıslo vers. Naprıklad odkaz
´
´
„2. Timoteovi 3:16“ znamena druhy dopis Timoteovi, 3. kaˇ
pitolu a 16. vers.
´
´
´
´
Budete-li si vyhledavat biblicke texty uvedene v teto pub´ ´
´
likaci, seznamıte se s Biblı velmi rychle. A co kdybyste Bibli
ˇ
ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ
zacali cıst kazdy den? Kdyz si z nı denne prectete tri az pet
ˇ ˇ
kapitol, prectete ji celou za rok.
´
PRVNI KAPITOLA
´
Jaka je pravda o Bohu?
ˇ ˇ
˚
´
´ ´
Skutecne se Buh o nas zajıma?
´
ˇ
´ ˇ
´
´
Jaky vlastne je? Ma nejake jmeno?
ˇ ´
ˇ ´ˇ
Je mozne se k Bohu priblızit?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
VSIMLI jste si nekdy
toho, jak se deti na vsechno vyptava´
´
´
ˇ
ˇ´
jı? Mnohe z nich s tım zacnou hned, jak se naucı trochu
´ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
mluvit. Vzhlızejı k vam s vykulenyma, zvedavyma ocima
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
a ptajı se: Proc je obloha modra? ˇ Z ceho jsou udelane
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
hvezdy? Kdo naucil ptaky zpıvat? Clovek se jim snazı odˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
povedet co nejlepe, ale presto se pri tom obcas poradne
˚
´
ˇ´
ˇ
´ ´
ˇ
zapotı. A i ta nejlepsı odpove byva pro deti jen duvodem
ˇ´ ´
ˇ
k dalsı otazce: Proc?
ˇ
´
2 Ale nejsou to jen deti,
kdo klade otazky.
´
ˇ
ˇ
´ ´
´
´
S tım, jak clovek nabıra rozum, pta se staˇ´ ˇ
´
le na dalsı veci. Ptame se na cestu, na to,
´
ˇ´
´
jakym nebezpecım se mame vyhnout,
ˇ
ˇ
´
nebo proste jen tak ze zvedavosti. Zda
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
se vsak, ze mnozı lide se casem ptat pre´
´
´ˇ
ˇ
´
stavajı, a to zvlas na veci, ktere jsou
˚ ˇ ˇ ˇ´
ˇ
ˇ´
ˇ
nejdulezitejsı. Anebo prinejmensım pre´
´ ´
ˇ ´
stavajı patrat po odpovedıch.
´
3 Zamyslete se nad otazkou,
´
ˇ ˇ
ˇ
ktera je vytistena na prebalu
´
´
teto knihy, nebo nad otazkami
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
1, 2. Proc je obvykle dobre, kdyz se clovek
ˇ
´
na neco pta?
ˇ
´
´ ˇ
´
´
ˇ
3. Proc mnozı lide prestavajı hledat odpovedi
´
´
´ ˇ´
´
na ty otazky, na kterych zalezı nejvıc?
´
9
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
´
uvedenymi v predmluve ci na zacatku teto kapitoly. Jsou
˚ ˇ ˇ ˇ´
´
´ ˇ
ˇ
˚
˚ ˇ
to jedny z nejdulezitejsıch otazek, jake clovek vubec muze
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
polozit. Presto se mnozı lide vzdali snahy hledat odpoveˇ
di. Co je k tomu vedlo? Mohla by ty odpovedi obsahovat
ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
´ ´
ˇ ˇ
Bible? Nekterı lide si myslı, ze biblicke vyroky jsou tezko
´
´
´
ˇ
pochopitelne. Jinı majı obavy se na neco zeptat, aby
´ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
neztratili tvar nebo se neztrapnili. A jeste jinı jsou presved´
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ ´
ceni, ze resenı takovych otazek by se melo nechat na
´
ˇ
´
˚ ´
ˇ
´
´
nabozenskych vudcıch a ucitelıch. Co si o tom myslıte vy?
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
´
4 Velmi pravdepodobne vas zajımajı odpovedi na zasad´ ´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
nı otazky tykajıcı se lidskeho zivota. Bezpochyby jste si uz
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ
nekdy rıkali: ‚Jaky je smysl zivota? Existuje neco po smrti?
´
ˇ ˚
˚ ˇ ´
´
´ ˇ
Jaky vlastne Buh je?‘ Je dulezite ptat se na takove veci
´
´
´
a nevzdavat se, dokud nenajdeme uspokojive, spolehlive
ˇ
ˇ´ ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
odpovedi. Nejproslulejsı ucitel, jaky kdy zil, Jezıs Kristus,
ˇ
´
´
´
´
rekl: „Neustale proste, a bude vam dano; neustale hledej´
´
ˇ
te, a naleznete; neustale klepejte, a bude vam otevreno.“
ˇ
(Matous 7:7)
´
ˇ
˚ ˇ ´
5 Pokud ‚neustale
budete hledat‘ odpovedi na dulezite
´
´
ˇ
´
´ ´
˚ ˇ
´
ˇ ˇ
otazky, zjistıte, ze takove zkoumanı muze byt velmi uzitec´
ˇ´
´
´
ˇ´ ´
ne. (Prıslovı 2:1–5) Bez ohledu na to, co vam k tomu rıkajı
´
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
ostatnı lide, odpovedi na tyto otazky existujı a vy je muzete
´
ˇ
ˇ ˇ
najıt — a to v Bibli. Ty odpovedi nejsou tezko pochopitel´
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
´
ne. Navıc cloveku davajı nadeji a radost. Mohou vam take
ˇ
´
´ ´ ˇ
ˇ
pomoci, abyste uz nynı vedli uspokojujıcı zivot. Uvazujme
´
´
ˇ
´
nejprve o otazce, ktera zneklidnuje mnoho lidı.
˚
´
´
JE BUH LHOSTEJNY A NECITELNY?
´ ˇ
ˇ
´
´
6 Mnoho lidı´ si myslı,
ze odpove na tuto otazku znı
ˇ ´
˚
´
„ano“. Uvazujı takto: ‚Kdyby se Buh o lidi zajımal, nevyˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
padal by svet jinak?‘ Kdyz se clovek rozhledne kolem sebe,
´
´
ˇ´
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ´
´ ˚
˚ ˇ
4, 5. Ktere otazky patrı k tem nejdulezitejsım, jake vubec muzeme
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
klast, a proc bychom na ne meli hledat odpovedi?
ˇ
´
´ ˇ
˚
´
´
´
6. Proc si mnoho lidı myslı, ze Buh je k lidskemu utrpenı lhostejny?
10
ˇ´ ´
´ ˇ
´ ´
´
´
ˇ ´
´
ˇ
vidı svet plny valek, nenavisti a bıdy. A kazdy z nas obcas
´
ˇ ˇ´
´
´
´
ˇ
ˇ
onemocnı, necım trpı nebo ztratı milovaneho cloveka.
ˇ
ˇ´
˚
´
ˇ
´
Proto casto slysıme: „Kdyby se Buh o nas a o nase proble´
´
´
my zajımal, nezabranil by snad tomu, aby se takove
ˇ
ˇ
veci dely?“
´
´
ˇ
˚
´
ˇ
7 Aby toho nebylo malo,
nazor, ze Buh je necitelny, ne´
´
ˇ ˇ ´ ˚
ˇ ˇ
kdy podporujı i nabozenstı vudci. Jak to? Kdyz nekoho
´
ˇ
ˇ
ˇ´ ˚
´ ˇ
postihne tragedie, reknou mu, ze to je Bozı vule. Takovı uci´ ´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
tele tım vlastne z tragickych udalostı obvinujı Boha. Je ale
ˇ ˇ
´
pravda o Bohu skutecne takova? Co o tom Bible doopravdy
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
rıka? Odpove lze najıt u Jakuba 1:13: „Kdyz je nekdo ve
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
˚
zkousce, a nerıka: ‚Jsem zkousen Bohem.‘ Vzdy Buh ne˚ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
muze byt zkousen zlymi vecmi ani sam nikoho nezkousı.“
´
˚
ˇ
´
ˇ
Buh tedy nikdy nenı odpovedny za nicemnost, kterou ve
ˇ ˇ
´
ˇ
svete kolem sebe vidıme. (Job 34:10–12) Je ale pravda, ze
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
spatne veci pripoustı. Jenze mezi tım, kdyz nekdo nejakou
ˇ
´
´
˚
ˇ
´
´
situaci pripustı a kdyz ji zpusobı, je velky rozdıl.
ˇ
ˇ
´
´
´
´
8 Uvazujme naprıklad o moudrem a laskyplnem
otci
ˇ ´
´ ˇ ˇ
´
´
ˇ ˚
a o dospelem synovi, ktery jeste bydlı u svych rodicu. Poˇ
´
´
kud ten syn zacne byt vzpurny a rozhodne
se z domova
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
odejıt, otec mu v tom nebude branit. Rekneme, ze syn se
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
pak v zivote dostane na sikmou plochu a zabredne do pro´ ˚
´
˚
blemu. Nese vinu za synovy problemy otec? Vubec ne.
´ˇ
ˇ ˚
´
(Lukas 15:11–13) Podobne Buh lidem nezabranil, aby si
ˇ
ˇ
ˇ
sli svou cestou — spatnou cestou —, ale rozhodne nenese
´
´
´
´
˚
vinu za problemy, ktere si tım lide zpusobili. Vinit Boha
ˇ ˇ
´
´
ˇ´ ´
ˇ
z tezkostı, ktere lidstvo zazıva, by proto rozhodne nebylo
´
spravedlive.
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´
´
´
ˇ
˚
7. (a) Jak nabozenstı ucitele vedou mnoho lidı k nazoru, ze Buh je
´
ˇ´ ´
´
´
ˇ´
necitelny? (b) Co Bible doopravdy rıka o utrpenı, ktere snad zazı´
vame?
´
´
´
ˇ ˇ
ˇ
8, 9. (a) Jak byste znazornili rozdıl mezi tım, kdyz nekdo nejakou
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
´
ˇ
´
nicemnost pripustı a kdyz ji zpusobı? (b) Proc by nebylo spravedlive
ˇ
ˇ
kritizovat Boha za to, ze lidstvo nechal, aby si slo svou cestou?
´
11
˚
ˇ
´
´ ˚
ˇ
9 Buh
mel padne duvody k tomu, ze dovolil, aby se lidˇ
ˇ
´
´
stvo vydalo spatnou cestou. Jakozto moudry a mocny
ˇ
´
˚
ˇ
´ ˚
Stvoritel nam vubec nemusel vysvetlovat, jake duvody ho
´
ˇ
´
´
k tomu vedly. Laska ho vsak podnıtila, aby nam to objasnil.
´
ˇ
˚
´
˚ ˇ
Vıce se o techto duvodech dozvıte v 11. kapitole. Muzeme
´
´ ˇ
˚
´
ˇ
´
´
ˇ
si ale byt jistı, ze Buh nenı odpovedny za problemy, s nimiz
´ ´
´ ´ ´
ˇ ˇ
se potykame. Naopak, dava nam spolehlivou nadeji, ze naˇ
´
´
ˇ ˇ
´ˇ
se svızelna situace bude vyresena. (Izajas 33:2)
˚
´
´
´
ˇ
´ ˇ
´
10 Buh je navıc svaty. (Izajas 6:3) To znamena,
ze je ryzı
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
a cisty. Nenı na nem ani stopa spatnosti. Proto mu muze´
ˇ ˚ ˇˇ
ˇ
ˇ´
me bezvyhradne duverovat. To ovsem nelze rıct o lidech,
ˇ´ ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ
kterı nekdy byvajı zkazenı. Ani ten nejcestnejsı clovek, jenz
ˇ
´
ˇ
´
´
je u moci, casto nenı schopen napravit skody, ktere svym
ˇ
˚
ˇ
´
´ ´
´
´ ˇ
´
´
jednanım napachajı spatnı lide. Avsak Buh je Vsemohoucı.
˚ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
Muze odstranit veskere nasledky nicemnosti, kterymi je
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
lidstvo poznamenano, a take to udˇela. Az s nicemnostı
ˇ ´
ˇ
skoncuje, udela to jednou provzdy. (Zalm 37:9–11)
˚
´ ´
ˇ ´
´ ´
JAK SE BUH DIVA NA DNESNI BEZPRAVI?
´
´
´ ´
˚
´
11 Prozatım
ale k utrpenı dochazı. Co si tedy Buh myslı
´
´
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
´
o udalostech, ktere se dejı ve svete, a o tezkostech, ktereˇ po´ ´
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
˚
´
stihujı nas osobne? Bible rıka, ze Buh „miluje pravo“. (Zalm
´ ´
ˇ
37:28) Proto se velmi zajıma o to, co se deje — o to, zda je to
´
ˇ
´
ˇ
´
´ ´
´
´
dobre, nebo spatne. Veskere bezpravı ze srdce nenavidı.
´ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
V Bibli se pıse, ze kdyz byla zeme v minulosti naplnena
ˇ
´
ˇ´ˇ
spatnostı, Boha „v srdci .. . zabolelo“. (1. Mojzısova 6:5, 6)
´
ˇ
´ˇ
ˇ
´
˚
Buh se od te doby nezmenil. (Malachias 3:6) Kdyz vidı, ko´
´
ˇ ˇ
´
´
ˇ
lik utrpenı dnes na celem svete je, nenavidı to stejne jako
´ ˇ´
´
´
v minulosti. A nesnası ani pohled na utrpenı jednotlivych
´
ˇ´ ´ ˇ
˚
´
ˇ
lidı. Bible rıka, ze Buh „o vas pecuje“. (1. Petra 5:7)
ˇ
˚ ˇ
˚ ˇˇ
ˇ
˚
´ ˇ
´
10. Proc muzeme duverovat tomu, ze Buh odstranı vsechny nasledˇ
ky nicemnosti?
˚
´ ´
´ ´
˚
´ ´
ˇ
´
ˇ
11. (a) Jak se Buh dıva na bezpravı? (b) Co Buh cıtı, kdyz vidı trpet
´
jednotlive lidi?
ˇ´ ´
12
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
´ ˚
Proc si muzeme byt jisti, ze pohled na utrpenı Buh
´ ˇ´
ˇ´ ˚
ˇ´ ´ ˇ ˇ
ˇ
opravdu nesnası? Zde je dalsı dukaz. Bible rıka, ze clovek
ˇ
ˇ´
ˇ´ˇ
´
byl stvoren k Bozımu obrazu. (1. Mojzısova 1:26) Dobre
´
´
ˇ
´ ´
˚
´ ´
vlastnosti tedy mame dıky tomu, ze je ma sam Buh. Trapı
´
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
vas naprıklad to, kdyz vidıte nevinne lidi trpet? Jestlize ta´
ˇ
´
´ ´
´
´ ´
˚ ˇ
kove bezpravı nenı lhostejne vam, muzete si byt jisti, ze
´ˇ´ ˇ ˇ
´
Boha to tızı jeste mnohem vıc.
ˇ
ˇ ˇ´
´ ˇ
ˇ
13 Jednou z neju´ zasn
ejsıch schopnostı cloveka je jeho
´
´
schopnost milovat. I v nı se zrcadlı osobnost Boha. Bible
ˇ´ ´ ˇ
˚
´
´
rıka, ze „Buh je laska“. (1. Jana 4:8) My lasku projevujeme
´
ˇ
˚
ˇ
´ ´
dıky tomu, ze ji projevuje Buh. Cozpak by vas laska nepod´
ˇ
ˇ
´
´
´ ´
nıtila k tomu, abyste ukoncili veskere utrpenı a bezpravı,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´ ´
k nemuz ve svete dochazı? Kdybyste
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Kdyz se chcete
meli potrebnou moc, neudelali byˇ ´
´
s nekym seznamit,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ste to snad? Samozrejme, ze udelali.
nereknete mu snad
ˇ
´
˚ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
´
A stejne jistı si muzeme byt tım, ze
nejdrıv sve jmeno?
´
´
˚
ˇ
´
´
˚
Buh nam sve
Buh opravdu s veskerym utrpenım
´
´ ´
jmeno odhaluje
a bezpravım skoncuje. Sliby uvede´
ˇ
ˇ ´
v Bibli
ne v predmluve teto knihy nejsou
´
´
ˇ
pouhymi sny ani planymi nadejemi.
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
Bozı sliby se jiste splnı. Ma-li vsak cloˇ
´
˚
ˇˇ
´
vek takovym slibum verit, musı Boha,
´
´
ktery tyto sliby dal, lepe poznat.
˚
ˇ
BUH SI PREJE, ABYSTE
HO POZNALI
ˇ ´
ˇ
ˇ
14 Co udel
ate, kdyz se chcete s ne´
´
ˇ
kym seznamit? Nereknete mu snad
12
´
ˇ
´
´
12, 13. (a) Dıky cemu mame takove zname´
ˇ´
´
nite vlastnosti, jako je naprıklad laska, a jak
ˇ
´ ˇ
ˇ
tato vlastnost ovlivnuje nas pohled na svet?
ˇ
˚ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
(b) Proc si muzeme byt jistı, ze se svetovymi
´
˚
ˇ
ˇ ´
problemy Buh opravdu neco udela?
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ
14. Jake je Bozı jmeno a proc bychom je meli
ˇ´
pouzıvat?
ˇ´ ´ ˇ
Bible rıka, ze Jehova
´
ˇ
´
je laskyplny Stvoritel
´
´
celeho vesmıru
ˇ´
´
´
´ ˇ
´
´
˚
´ ´
nejdrıv sve jmeno? A ma nejake jmeno Buh? Mnoha naˇ
´ ˇ´ ˇ
´
ˇ
˚
´
bozenstvı ucı, ze jeho jmeno je proste „Buh“ nebo „Pan“,
´
ˇ ´
´
´
ale takova oznacenı nejsou osobnımi jmeny. Jsou to tituˇ
´
´
ˇ´ ´
ly, stejne jako vyrazy „kral“ nebo „prezident“. Bible rıka,
ˇ
˚
´
˚
ˇ
ˇ´
ˇ ´
˚
ze Buh ma mnoho titulu. Mezi ne patrı i oznacenı „Buh“
´
´
´ ´ ˇ
˚
´
´
´
nebo „Pan“. Bibleˇ ale take uvadı, ze Buh ma osobnı jme´ˇ
ˇ
´
no — Jehova. V Zalmu 83:18 se pıse: „Ty, jehoz jmeno je
´
ˇˇ´
´
´ˇ
Jehova, ty sam jsi Nejvyssı nad celou zemı.“ Pokud vas
ˇ
´
˚ ˇ
´
preklad Bible toto jmeno neobsahuje, muzete se v teto
´
knize podıvat do Dodatku na strany 195–197, abyste zjisˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
tili proc. Skutecnost je vsak takova, ze Bozı jmeno se ve
14
ˇ´ ´
ˇ ´
´
´
starovekych biblickych rukopisech objevuje mnohotisıc´
ˇ
´
krat. Jehova si tedy preje, abychom jeho jmeno znali
ˇ´
ˇ´
ˇ
ˇ
a abychom je pouzıvali. Dalo by se rıci, ze Bibli pouzil
´
´
´
´
ˇ
k tomu, aby se nam na jejıch strankach predstavil.
˚
´
´
´
´
´ ´
15 Buh
sam si dal jmeno, ktere ma hluboky vyznam. Je´
´ ˇ
˚
˚ ˇ
ˇ ´
ho jmeno, Jehova, znamena, ze Buh muze splnit kazdy
˚
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
´
svuj slib a ze muze uskutecnit jakykoli zamer, ktery si
ˇ
ˇ´
´
ˇ ´
´
´
predsevzal.1 Bozı jmeno je jedinecne, jedine sveho druhu.
´
´ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
Toto jmeno nalezı jedine Bohu. Jehova je vsak jedinecny
ˇ ˇ
ˇ´
jeste v mnoha dalsıch ohledech. Jak to?
´
´
´
´
ˇ´
´
1 Vıce informacı o vyznamu a vyslovnosti Bozıho jmena najdete
´
v Dodatku na stranach 195–197.
´
´
15. Co znamena jmeno Jehova?
´
´
Laska, kterou ma
´
´
dobr y otec ke svym
ˇ
detem, je odleskem
ˇ ˇ´ ´
daleko vetsı lasky,
´ ˇ
´
kterou nas nebesky
´
´ ´
Otec cıtı k nam
´
15
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ´
16 Videli
jsme, ze Zalm 83:18 o Jehovovi rıka: „Ty sam
ˇˇ´
ˇ
´
jsi Nejvyssı.“ Podobne jen o Jehovovi se mluvı jako
ˇ
´
´
´ˇ
´
o „Vsemohoucım“. Ve Zjevenı 15:3 se pıse: „Velka a podi´
´
´
ˇ
ˇ
´
vuhodna jsou tva dıla, Jehovo Boze, Vsemohoucı.
´
´
´
´
ˇ ˇ
Spravedlive a prave jsou tve cesty, Krali vecnosti.“ Z toho,
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
ze Jehova je oznacen jako „Vsemohoucı“, se dozvıdame,
ˇ
ˇ ˇ´
´
ze je tou nejmocnejsı bytostı. Jehovova moc je naprosto
´
´
ˇ ˇ
ˇ ´ ´
´ ˇ ˇ
nesrovnatelna; je vseprevysujıcı. Titul ‚Kral vecnosti‘ nam
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ´
zase pripomına, ze Jehova jeˇ jedinecny jeste v dalsım ohleˇ
ˇ´ ´
ˇ ´
du. Jen on existoval vzdy. Zalm 90:2 rıka: „Od neurciteho
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
˚
casu na neurcity cas [neboli navzdy] jsi Buh.“ Nevzbuzuje
´
ˇ
´
´
v nas snad tato myslenka posvatnou uctu?
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
17 Jehova je jedinecny take tım, ze jedineˇ on je Stvoritel.
´
ˇ
´ˇ
ˇ
Ve Zjevenı 4:11 cteme: „Hoden jsi, Jehovo, ano nas Boze,
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
prijmout slavu a cest a moc, protoze jsi stvoril vsechny
ˇ
´ ˚
ˇ
ˇ
veci a z tve vule existovaly a byly stvoreny.“ Vsechno, co
´
´
´
˚
vas napadne — od neviditelnych duchovnıch tvoru v nebi
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
pres hvezdy, ktere se trpytı na nocnı obloze, a ovoce ros´
ˇ
´
´
toucı na stromech, az po ryby, ktere plavou v oceanech
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
a rekach —, to vsechno existuje dıky tomu, ze Jehova je
ˇ
Stvoritelem.
˚ ˇ
´
´
´
MUZETE MIT K JEHOVOVI BLIZKY VZTAH?
ˇ
ˇ´
´ ˇ
´
´ ˇ
´
18 Kdyzˇ nekte
rı lide ctou o Jehovovych bazen vzbuzujı´
´ ´
ˇ
ˇ
´
cıch vlastnostech, necıtı se pritom moc dobre. Majı pocit,
ˇ
˚
ˇ ˇ´ ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
ze Buh je pro ne prılis vyvyseny, a ze se proto k nemu niˇ ´ˇ
ˇ ´
´ ˇ´ ´ ˇ
kdy nebudou schopni priblızit. Mozna si take rıkajı, ze
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
takovemu vznesenemu Bohu na nejakem cloveku ani ne´ ˇ
ˇ´ ˇ
´
´ ˇ´
´ ´
zalezı. Ale je takova uvaha na mıste? Bible ucı presny opak.
ˇ´ ´
ˇ
´
´
O Jehovovi rıka: „Vlastne nenı daleko od nikoho z nas.“
´ ´
ˇ
ˇ
16, 17. Co se o Jehovovi dozvıdame z toho, ze je oznacen jako
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ
(a) „Vsemohoucı“ (b) „Kral vecnosti“ (c) „Stvoritel“?
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´
18. Proc majı nekterı lide pocit, ze se k Bohu nikdy nemohou priblıˇ
ˇ´ ´
zit, ale co o tom rıka Bible?
16
ˇ´ ´
´
´ ´
ˇ
ˇ
(Skutky 17:27) Bible nas dokonce vybızı: „Priblizte se
ˇ ´ˇ´
´
k Bohu a on se priblızı k vam.“ (Jakub 4:8)
ˇ
ˇ ´ˇ
ˇ
ˇ´
´
19 Jak se mu˚ zete
k Bohu priblızit? Predevsım dale pokraˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
cujte v tom, co prave te delate — ucte se o nem. Jezıs rekl:
´ ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´ ´
ˇ
„To znamena vecny zivot, ze prijımajı poznanı o tobe, je´
´
´
ˇ´ˇ
dinem pravem Bohu, a o tom, ktereho jsi vyslal, Jezısi
ˇ´ ´ ˇ
ˇ´
Kristu.“ (Jan 17:3) Ano, Bible rıka, ze ten, kdo se ucı o Jeˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´ ´
hovovi a Jezısovi, zıska „vecny zivot“. Uz jsme si rekli, ze
˚
´
´
´
„Buh je laska“. (1. Jana 4:16) Jehova ma ale take mnoho
ˇ´
´ ´
ˇ ˇ ´
´
ˇ´
dalsıch krasnych a pritazlivych vlastnostı. Bible naprıklad
ˇ´ ´ ˇ
˚
´
´
´
rıka, ze Jehova je „Buh milosrdny a milostivy, pomaly
ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ´
k hnevu a hojny v milujıcı laskavosti a pravde“. (2. Moj
ˇ zıˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
sova 34:6) Je „dobry a prichystany odpoustet“. (Zalm
˚
ˇ
´
ˇ ˇ
´
86:5) Buh je trpelivy. (2. Petra 3:9) Je verne oddany. (Zje´
ˇ
´ ˇ´
´
´
venı 15:4) Kdyz budete dal cıst Bibli, dozvıte se z nı, jak
´
ˇ´ ˇ ˇ ´
Jehova tyto i mnohe dalsı pritazlive vlastnosti projevoval
v minulosti a jak je projevuje dnes.
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
20 Je pravda, ze
Boha nemuzeme videt, protoze je to ne´
viditelny duch. (Jan 1:18; 4:24; 1. Timoteovi 1:17) Ale
´
ˇ
´ ´
´
dıky tomu, co se o nem dozvıdame ze stranek Bible, ho
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
muzeme osobne poznat. Jak rekl zalmista,
muzeme
‚poˇ
ˇ ´
´ˇ
ˇ´
˚
hlızet na
Jehovovu
p
r
ıjemnost‘.
(
Zalm
27:4;
R
ıman
um
ˇ´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
1:20) Cım vıc toho o Jehovovi budete vedet, tım skutecˇ ˇ´
´
´
´
˚
˚
´
nejsı pro vas bude a tım vıc duvodu budete mıt k tomu,
´
´
abyste ho milovali a cıtili jste se mu nablızku.
ˇ
´
´
´
´ ´ ˇ
21 Postupne budete stale lepe chapat, procˇ Bible rˇ ık
a, ze
´
ˇ
´
ˇ
Jehovu mame povazovat za sveho Otce. (Matous 6:9) Neˇ
´
ˇ
´
ˇ
´ˇ ˇ
jenze nam dal zivot, ale take si preje, aby nas zivot byl co
ˇ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
nejlepsı — stejne jako si to pro sve deti preje kazdy laskypl˚ ˇ
ˇ
´ˇ
´
´
ˇ
19. (a) Jak se muzeme k Bohu priblızit a jaky z toho budeme mıt uzi´
´
´ ´
´
tek? (b) Ktere vlastnosti se vam na Bohu lıbı nejvıc?
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
20–22. (a) Kdyz Boha nemuzeme videt, znamena to, ze se k nemu
˚ ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
nemuzeme priblızit? Vysvetlete to. (b) Od ceho vas mozna budou odraˇ
ˇ´
´
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
zovat nekterı lide, kterı to s vami myslı dobre, ale co byste meli delat?
´
17
ˇ
´
´ ˇ´ ´ ˇ
´
´
ny otec. (Zalm 36:9) Bible take rıka, ze lide se mohou stat
´
ˇ´
ˇ
Jehovovymi prateli. (Jakub 2:23) Jen si to predstavte —
˚ ˇ
´
ˇ´
ˇ
´
´
muzete se stat prıtelem Stvoritele celeho vesmıru!
ˇ
ˇ
ˇ ´
22 Kdyz budete ve studiu Bible pokracovat, mozn
a se
´
ˇ
´
ˇ´
´
´
ˇ
´
vam stane, ze lide, kterı to s vami myslı dobre, vas od ta´
ˇ ´
´
ˇ
koveho studia budou odrazovat. Mozna majı strach, ze
ˇ
´
ˇ
´
prejdete na jinou vıru. Nikomu vsak nedovolte, aby vam
´
´
ˇ ˇ´ ˇ´
´
´
˚ ˇ
´
branil rozvıjet to nejcennejsı pratelstvı, jake muzete mıt.
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
23 Pri zkoumanı Bible pochopitelne narazıte na veci,
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
kterym zprvu nebudete rozumet. Muze byt ponekud poˇ ´ ´
ˇ´
ˇ
´
korujıcı pozadat nekoho o pomoc, ale nevahejte se zeptat
˚
ˇ
ˇ ´
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
jen kvuli tomu, ze se mozna stydıte. Jezıs rekl, ze je dob´ ´
´
´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
re byt pokorny jako male dıte. (Matous 18:2–4) A vıme, ze
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
deti kladou hodne otazek. Buh si preje, abyste nasli odˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
povedi. Bible se pochvalne zminuje o lidech, kterı se
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ ˇ
dychtive snazili dozvedet se o Bohu vıce. Tito lide peclive
´
ˇ
´
´
zkoumali Pısmo, aby se ujistili, ze to, co se dozvıdajı, je
pravda. (Skutky 17:11)
˚
ˇ
ˇ ˇ
24 Nejlepsˇ ı´ zpusob,
jak se o Jehovovi neco dozvedet, je
ˇ ´
ˇ
´
zkoumat Bibli. Ta je odlisna od vsech ostatnıch knih.
ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ´
V cem? Tımto nametem se bude zabyvat dalsı kapitola.
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
23, 24. (a) Proc byste meli bez zabran klast otazky k tomu, o cem
ˇ´
´ ˇ
ˇ´
se ucıte? (b) Co bude nametem dalsı kapitoly?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
˚
´ ´
´
ˇ
Buh se zajıma o vas osobne. (1. Petra 5:7)
ˇ
ˇ´
´
´
Bozı osobnı jmeno je Jehova. (Zalm 83:18)
´
´ ´
ˇ
ˇ ´ˇ
Jehova vas vybızı, abyste se k nemu priblızili.
(Jakub 4:8)
´ ´
´
´
Jehova je milujıcı, laskavy a milosrdny.
ˇ´ˇ
(2. Mojzısova 34:6; 1. Jana 4:8, 16)
´
DRUHA KAPITOLA
Bible je knihou od Boha
´
ˇ
ˇ´
V jakych smerech se Bible lisı
ˇ
´
od vsech ostatnıch knih?
´
˚ ˇ
Jak nam Bible muze pomoci
´
´
´
zvladat osobnı problemy?
ˇ
˚ ˇ
˚ ˇ ˇ
´
Proc muzeme duverovat proroctvım,
´
´
ktera jsou v Bibli zapsana?
ˇ
ˇ
´
´
ˇ´
VZPOMENTE si na to, kdyz jste od sveho dobreho prıtele
ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ ´
dostali nejaky hezky darek. Pravdepodobne vas to nejen
´ ´
ˇ´
´
´
ˇ
nadchlo, ale take vas to zahralo u srdce. Darek nam totiz
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
neco rıka o darci — prinejmensım to, ze mu na nasem
ˇ´
´ ´ ˇ´
ˇ
´ ´
´
ˇ´
pratelstvı zalezı. Za dobre vybrany darek jste svemu prıte´
ˇ
li bezpochyby take podekovali.
ˇ
2 Bible je darem od Boha — darem, za ktery´ mu mu˚ ze´
ˇ ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
me byt opravdu vdecnı. Tato jedinecna kniha nam totiz
ˇ
´
ˇ ˇ
odhaluje veci, ktere bychom se jinak nikdy nedozvedeˇ´
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
li. Naprıklad nam vypravı o stvorenı hvezdnych nebes,
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
zeme a prvnıho muze a zeny. Bible take obsahuje spoleh´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
live zasady, ktere nam v zivote pomahajı vyrovnavat se
´
ˇ
˚
´
˚ ´
s problemy a obavami. Vysvetluje, jak Buh splnı svuj za´
ˇ
ˇ´
mer a jak na zemi zavede lepsı podmınky. Bible je
ˇ ˇ
´
skutecne neocenitelnym darem.
´
ˇ
ˇ
3 Bible je take´ darem, ktery´ nas
zahreje u srdce, protoze
´
´
´
ˇ
nam leccos odhaluje o svem Darci, Jehovovi Bohu. To, ze
´
˚
ˇ
ˇ
nam dal takovou knihu, je dukazem, ze si preje, abychom
´
´
1, 2. V jakych ohledech je Bible neocenitelnym darem od Boha?
´ ´
ˇ
´
ˇ
3. Co se o Jehovovi dozvıdame z toho, ze nam daroval Bibli, a proc
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
nas to muze potesit?
19
´ ´
ˇ
´
ˇ
„Svate Pısmo — Preklad noveho sveta“
´
je k dispozici v mnoha jazycıch
ˇ
´
˚ ˇ
ho dobre poznali. Bible nam opravdu muze pomoci, abyˇ ´ˇ
chom se k Jehovovi priblızili.
ˇ
´
4 Pokud doma nejakou
Bibli mate, zdaleka nejste jedi´
´
´ ˇ´
´
´
ˇ
nı. Cela Bible nebo jejı casti byly vydany ve vıce nez 2 300
´
´
´ ´
ˇ
˚
jazycıch a dıky tomu je dostupna vıce nez 90 procentum
ˇ ´ ´
ˇ
´
˚ ˇ
svetove populace. V prumeru se kazdy tyden mezi lidi rozˇ´ˇ´ ˇ
´
˚ ´
ˇ ´
sırı pres milion vytisku teto knihy. Do dnesnı doby byly
´
˚
´
´
ˇ´ ´
vyrobeny
miliardy vytisku cele Bible nebo jejıch castı.
ˇ ´
´
´
´
Zadna jina kniha se v tom Bibli nevyrovna.
´
´
5 Bible je navıc
‚inspirovana Bohem‘. (2. Timoteovi
´
´
´ ´
3:16) V jakem ohledu? Na tuto otazku odpovıda Bible
´
´ ˇ
´
sama: „Lide mluvili z Boha, jak byli unaseni svatym du´
ˇ
´
chem.“ (2. Petra 1:21) Znazorneme si to: Podnikatel ma
ˇ ´
´ˇ
´
ˇ ´ˇ
mozna sekretarku, ktera pro nej pıse dopis. Ten obsahuje
ˇ
myslenky a pokyny podnikatele. Proto je to jeho dopis,
´ˇ
ˇ
´
a ne dopis sekretarky. Podobne Bible obsahuje poselstvı
ˇ
´
ˇ´
´
od Boha, a ne myslenky lidı, kterı toto poselstvı pouze
´
˚
ˇ´ˇ
4. Co na vas zapusobilo, pokud jde o rozsırenost Bible?
´
´
5. V jakem ohledu je Bible ‚inspirovana Bohem‘?
20
ˇ´ ´
´
ˇ ˇ
ˇ´
zapsali. Cela Bible je proto skutecne ‚Bozım slovem‘.
ˇ ˚
(1. Tesalonicanum 2:13)
´
ˇ
´
JEDNOLITA A PRESNA
´
˚ ˇ
´
ˇ
´
6 Bible byla psana
v prubehu vıce nez 1 600 let. Jejı pi´ ˇ
˚
´
´
´
˚
ˇ ˇ´
satele zili v ruznych dobach a pochazeli z nejruznejsıho
ˇ ´
ˇ
ˇ´
´
´ˇ
´ˇ
´
prostredı. Nekterı z nich byli rolnıci, rybari a pastyri. Jinı
´
´
byli proroci, soudci a kralove. A pisatel jednoho z evan´
´ ˇ
´ ˇ
ˇ ´
geliı, Lukas, byl zase lekarem. Bez ohledu na rozlicne
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
prostredı, z nehoz jednotlivı pisatele pochazeli, je Bible
ˇ´
´
od zacatku do konce jednolitym celkem.1
´
ˇ
7 Prvnı´ biblicka´ kniha nam
sdeluje, jak se lidstvo dosta´ ˚
´
´
ˇ
´
lo do problemu. Poslednı kniha nam ukazuje, ze cela
ˇ
´
´
zeme se stane rajem neboli zahradou. Cela Bible zahrnu´
´
ˇ
˚
´
´ ´
je tisıce let lidskych dejin a z ruznych hledisek pojednava
´
ˇ ˇ
´ ´
ˇ´
´ ˇ
´
o postupnem uskutecnovanı Bozıho zameru se zemı.
ˇ ´
˚
´
´ ˇ
Vnitrnı soulad Bible je opravdu pusobivy, ale prave to se
´ ˇ ´
´
´
da ocekavat od knihy, ktera je inspirovana Bohem.
ˇ
ˇ
´
´
8 Bible je vedecky
presna. Jsou v nı dokonce informace,
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
ktere znacne predbehly svou dobu. Naprıklad 3. kniha
ˇ´ˇ
´
´
ˇ ´
Mojzısova obsahuje zakony dane starovekemu Izraeli,
´
´
´
´
´ ´
ktere se tykaly karanteny a hygieny, zatımco okolnı naroˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
dy nemely o takovych vecech ani ponetı. V dobe, kdy byly
ˇ´ˇ
´ ˇ
ˇ
´
rozsıreny mylne predstavy o tvaru zeme, se o nı Bible zmiˇ
´ ˇ
´
novala jako o kruhu neboli kouli. (Izajas 40:22) Bible take
´
ˇ ˇ´ ´ ˇ
ˇ
ˇˇ
ˇ
spravne rıka, ze zeme je ‚zavesena na nicem‘. (Job 26:7)
ˇ
ˇ
´ ˇ´
ˇ
ˇ
´
Bible samozrejme nenı zadnou vedeckou ucebnicı. Ale
ˇ
´ ´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
kdyz se dotyka vedeckych temat, je pozoruhodne presˇ
ˇ´
´
ˇ´
´ ˇ
ˇ ´
´ ˇ
´
ˇ
1 Nekterı lide sice rıkajı, ze urcite pasaze Bible si navzajem protireˇ´
´
ˇ ´
ˇ ´
cı, ale takova obvinenı jsou nepodlozena. Viz 7. kapitolu knihy Bib´
ˇ´
ˇ
´
le — Slovo Bozı, nebo lidske?, kterou vydali svedkove Jehovovi.
ˇ
´
´
´ ˇ
´
6, 7. Proc je jednolitost biblicke zpravy zvlas pozoruhodna?
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
8. Na prıkladech ukazte, ze Bible je vedecky presna.
21
´
ˇ ´
´ ˇ
´
na. A neocekavali bychom snad prave to od knihy, ktera
je od Boha?
ˇ
´
´
´
9 Bible je take´ presn
a a spolehliva z historickeho hledis´
´
´ ´
´
´
ka. Jejı zpravy jsou konkretnı. Obsahujı nejen jmena
ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
´
urcitych lidı, ale i jejich rodokmeny.1 Svetstı historikove se
ˇ ´
´ ˇ ´
´
´
obvykle nezminujı o porazkach vlastnıho naroda. Ale bibˇ ´
´
´
ˇ´
´
lictı pisatele jsou na rozdıl od nich uprımnı, a to i tehdy,
ˇ
´
´
´
´
´
´ ´
kdyz pojednavajı o svych vlastnıch chybach a o selhanıch
´
´
ˇ´
ˇ´ˇ ˇ
celeho naroda. Naprıklad ve 4. knize Mojzısove se pisatel
ˇ´ˇ
ˇ
´
´ ˇ ´
ˇ ´
´
Mojzıs zminuje o vlastnım vaznem provinenı, za ktere
ˇ´ ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
´
ˇ´
byl prısne pokaran. (4. Mojzısova 20:2–12) Takova uprım´
ˇ
´
´
´
´
nost je v jinych dejinnych zaznamech vzacnostı. V Bibli se
´ ˇ
´ ´
ˇ
s nı vsak setkavame proto, ze je to kniha od Boha.
´ ´
KNIHA OBSAHUJICI PRAKTICKOU MOUDROST
´
ˇˇ ´
10 Bible je inspirovana
Bohem, a proto je ‚prospesna
ˇ ´ ´
´ ´ ´
´ ´ ´ ˇ ´
k vyucovanı, ke karanı a k urovnavanı vecı‘. (2. Timoteo´
ˇ´
´
´
vi 3:16) Ano, je to prakticka kniha. Zracı se v nı hluboke
´
´
´
ˇ
pochopenı lidske povahy. A nenı divu, vzdy autorem
´
˚
´ ˇ
ˇ
ˇ
Bible je sam Jehova Buh, ktery cloveka stvoril. Jehova ro´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
˚
´
ˇ
zumı nasemu smyslenı a nasim citum lepe nez my sami.
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
Krome toho vı, co potrebujeme, abychom byli sastnı.
´
´
´
´
´
´ ´
A vı take, jakemu jednanı se mame vyhybat.
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
´
ˇ´ ´ ´ ´
11 Uvazujme
o Jezısove proslovu, kteremu se rıka Kaza´
ˇ
´
ˇ
´
nı na hore. Je zaznamenan u Matouse, v kapitolach
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ
1 Vsimneme si naprıklad podrobneho Jezısova rodokmenu uvede´
´ ˇ
neho u Lukase 3:23–38.
´
ˇ
´
ˇ
´
9. (a) V jakych smerech se Bible prokazala jako historicky presna
´
´ ´
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ´
a spolehliva? (b) Jaky nazor na Bibli muzeme prijmout dıky uprım´
˚
nosti jejıch pisatelu?
ˇ
´
ˇ
´
10. Proc nenı divu, ze Bible je prakticka kniha?
´
´ ˇ
ˇ´ˇ
´
´ ´ ´
ˇ
11, 12. (a) O jakych nametech mluvil Jezıs ve svem Kazanı na hore?
´
ˇ´
´ ´ ˇ
´ ´
ˇ
(b) Ktere dalsı prakticke zalezitosti se v Bibli rozebırajı a proc jsou bib´
ˇ
´
licke rady nadcasove?
´
Biblicky pisatel
´ ˇ ˇ
ˇ ˇ
Izajas predpovedel
´
´
pad Babylonu
ˇ
´
´
´
˚
´
ˇ ´ ´ ˇ´ˇ
5 az 7. V teto mistrne ukazce pusobiveho vyucovanı Jezıs
ˇ ˇ ´ ˇ ˚
´
ˇ ´ ˇ ˇ ´
mluvil o rade nametu — o tom, jak najıt skutecne stestı,
´
jak urovnavat neshody, jak se modlit a jak si zachovat
´
´ ´
´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
spravny nazor na hmotne veci. Jezısova slova jsou az doˇ ˚
´
´
ˇ
dnes stejne pusobiva a prakticka, jako byla v dobe, kdy je
pronesl.
ˇ
´
´ ´
´
´
´
ˇ
12 Nekter
e biblicke zasady se tykajı rodinneho zivota,
´
´
˚
˚
´
´
pracovnıch navyku a vztahu s druhymi. Zasady z Bible se
23
´
ˇ
´
ˇ
ˇˇ ´
vztahujı na vsechny lidi a jejı rady jsou vzdy prospesne.
ˇ
˚
´
´ ´
Moudrost obsazenou v Bibli shrnul Buh nasledujıcımi
´
´ ˇ
´
˚
slovy, ktera zapsal prorok Izajas: „Ja, Jehova, jsem tvuj
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
Buh, Ten, kdo te vyucuje k tvemu prospechu.“ (Izajas
48:17)
´
KNIHA PROROCTVI
ˇ
´
ˇ
´
13 Bible obsahuje bezpocet
proroctvı, z nichz mnoha se
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´
jiz splnila. Uvazujme o jednom prıkladu. Prostrednictvım
´ ˇ
´ ˇ
´
´ ˇ
proroka Izajase, ktery zil v osmem stoletı pr. n. l., Jehova
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
predpovedel, ze mesto Babylon bude zniceno. (Izajas
´ ˇ ´
´
ˇ
13:19; 14:22, 23) Ve zmınenem proroctvı bylo
e
´ ˇ ´ podrobn
´
´
´
´
´
popsano, jak k dobytı Babylonu dojde. Utocıcı armady
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
mely vysusit babylonskou reku a mely do mesta vpocho´ ˇ ˇ
´
´ ˇ
dovat bez boje. To ale nenı vsechno. V Izajasove proroctvı
´
´
´
´
je dokonce uvedeno jmeno krale, ktery Babylon dobude.
´
ˇ
´
´ ˇ
Ten kral se mel jmenovat Kyros. (Izajas 44:27–45:2)
ˇ
´
14 Asi o 200 let pozdeji, v noci z 5. na 6. rˇ ıjna
roku 539
ˇ
´
´
´ ˇ
´
pr. n. l., se v blızkosti Babylonu utaborila dobyvatelska
´
´
´
´
´
´
armada. Kdo byl jejım velitelem? Persky kral jmenem Ky´
ˇ
´ ˇ
´
´
ros. Scena byla pripravena na to, aby se uzasne proroctvı
´
´
´
splnilo. Ale vtrhne v souladu s proroctvım Kyrova arma´
da do Babylonu bez boje?
ˇ
´
´
´
15 Tu noc Babylo´ nan
e slavili svatek a za mohutnymi
ˇ
´
´
ˇ´
´
´
ˇ
mestskymi zdmi se cıtili v bezpecı. Mezitım Kyros chytre
ˇ´ ˇ ´
´
ˇ
´
odvedl vodu z rıcnıho koryta, ktere mestem prochazelo.
´
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
Kratce nato byla reka natolik melka, ze ji Kyrovi muˇ
ˇ
ˇ
´
zi mohli prebrodit a dostat se tak k mestskym zdem.
´
´
´
´
´
ˇ
´
Jak ale Kyrova armada babylonske zdi zdola? Z nejakeho
´
´ ˇ
ˇ
´
13. Jake podrobnosti Jehova zjevil proroku Izajasovi ohledne dobytı
´
Babylonu?
ˇ
´
´ ˇ
´
14, 15. Jak se splnily nektere podrobnosti Izajasova proroctvı o Ba´ ˇ
bylone?
24
ˇ´ ´
˚
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
duvodu Babylonane bezstarostne nechali otevrene mest´
´
ske brany.
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
16 O Babylon
e bylo predpovedeno: „Nikdy nebude
´ ´
ˇ ´
´
obyvan ani nebude prebyvat po generaci za generacı.
´
´ˇ
´
A Arab si tam nepostavı stan a pastyri tam nenechajı
´ ´
´ ˇ
ulehnout sva stada bravu.“ (Izajas 13:20) V tomto proroc´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
tvı bylo predpovedeno neco vıc nez jen pad mesta. Je
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
z nej videt, ze Babylon mel byt zpustosen natrvalo.
ˇ ´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
O splnenı techto slov se muzete presvedcit na vlastnı oci.
´
´
´
ˇ ´
Neobydlene rozvaliny starovekeho Babylonu, ktere se na´
´
˚ ˇ ˇ
´
´
chazejı asi 80 kilometru jizne od Bagdadu v Iraku, jsou
˚
ˇ
´
ˇ
dukazem toho, ze Jehovova slova pronesena prostrednic´
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
tvım Izajase se splnila. Jehova rekl: „Vymetu jej kostetem
´
´ ˇ
vyhlazenı.“ (Izajas 14:22, 23)1
ˇ´
´
´
˚ ˇ
´
1 Dalsı informace o biblickych proroctvıch muzete najıt na straˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
´
nach 27–29 v brozure Kniha pro vsechny lidi, kterou vydali svedkove
Jehovovi.
´ ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
´
16. (a) Co Izajas predpovedel o konecnem osudu Babylonu? (b) Jak
´ ˇ
´
ˇ ´
´
se Izajasovo proroctvı o znicenı Babylonu splnilo?
25
ˇ
ˇ
17 Kdyzˇ uvazujeme
o tom, ze Bible je knihou spolehli´
´
ˇ
´
ˇ
vych proroctvı, neposiluje to snad nasi vıru? Vzdy
ˇ
˚
´
´
jestlize Jehova Buh splnil sve sliby v minulosti, mame
´
´ ˚
ˇˇ
ˇ
´
´
˚
padne duvody verit tomu, ze splnı take svuj slib o pozem´
´
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
skem raji. (4. Mojzısova 23:19) Skutecne mame ‚nadeji
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
˚
na vecny zivot, jejz pred dlouhotrvajıcımi casy slıbil Buh,
´
˚ ˇ
´
ktery nemuze lhat‘. (Titovi 1:2)1
ˇ ´
„SLOVO BOHA JE ZIVE“
´
´
ˇ
´
18 Z toho, co jsme si v teto kapitole ukazali,
je zrejme,
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ze Bible je opravdu jedinecna kniha. Jejı hodnota vsak
ˇ ´
´
´
ˇ´
ˇ ´
´
1 Znicenı Babylonu je jen jednım prıkladem splneneho biblickeho
´
ˇ´
ˇ´
˚
ˇ´
ˇ ´
ˇ
proroctvı. K dalsım prıkladum patrı znicenı mest Tyros a Ninive. (Eze´ ˇ
ˇ
ˇ
´
kiel 26:1–5; Sefanjas 2:13–15) Krome toho je v Danielove proroctvı
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
´ ˇ
´
´
predpovedeno, v jakem poradı se na svetove scene objevı jednotlive
´ ´
´
´
´
´ ˇ
ˇ
mocnosti, ktere zıskajı dominantnˇ ı postavenı po Babylone. K temto
ˇ
´
mocnostem patrila Medo-Persie a Recko. (Daniel 8:5–7, 20–22) Viz ta´
´
´ ´
´ ˇ
ke Dodatek, kde se na stranach 199–201 pojednava o mnoha mesias´
´
´
ˇ´ˇ
skych proroctvıch, ktera se splnila na Jezısi Kristu.
ˇ
ˇ ´
´
´
´
ˇ ´
17. Proc splnena biblicka proroctvı posilujı nasi vıru?
˚
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
18. Jak se o ‚slovu Boha‘ pusobive vyjadril kresansky apostol Pavel?
´
Rozvaliny Babylonu
26
ˇ´ ´
ˇ´ ´
´
ˇ ´
ˇ
zdaleka nespocıva pouze v jejım vnitrnım souladu, ve´
´ ˇ
´
decke a historicke presnosti, prakticke moudrosti a ve
´
´
ˇ
´
ˇ
spolehlivych proroctvıch. Kresansky apostol Pavel naˇ ´
´ ´
ˇ ˇ´
ˇ
psal: „Slovo Boha je zive a vykonava moc a je ostrejsı nez
´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
jakykoli dvojsecny mec a pronika az k rozdelenı duse
˚
´
´
a ducha a kloubu a jejich morku a je schopne rozeznavat
ˇ
´
˚
myslenky a umysly srdce.“ (Hebrejcum 4:12)
ˇ
ˇ´
´
˚ ˇ
19 Kdyzˇ v Bibli cteme
Bozı ‚slova‘ neboli vyroky, muze
ˇ
´ ˇ ˇ
´
˚ ˇ
to zmenit nas zivot. Dıky Bibli se muzeme prozkoumat
ˇ´
ˇ ´
´
ˇ
tak jako nikdy drıv. Mozna tvrdıme, ze Boha milujeme.
´ ˇ ´
´
ˇ
Ale to, jak doopravdy smyslıme a jake sklony si pestuje´ ˇ
ˇ ´
me v srdci, se pozna az podle toho, jak na ucenı Bible,
ˇ´
´
Bozıho inspirovaneho slova, reagujeme.
20 Bible je opravdu knihou od Boha. Proto bychom ji
ˇ ˇ´
´ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
meli cıst, studovat a vazit si jı. Svou vdecnost za tento boz´
´
ˇ
´
sky dar projevujme tım, ze budeme i nadale zkoumat
ˇ
ˇ
´ ´
´
jeho obsah. Kdyz to budeme delat, zıskame hluboke oceˇ ´
ˇ´ ´ ˇ
´ ´ ˇ
nenı pro Bozı zamer s lidstvem. Jaky zamer to je a jak se
ˇ ´
´ ˇ
´
´
´
uskutecnı? O tomto nametu bude pojednavat nasledujı´
cı kapitola.
´
˚ ˇ
˚ ˇ
´
19, 20. (a) Jak se dıky Bibli muzete prozkoumat? (b) Jak muzete dat
ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ˇ´
najevo, ze si Bible jakozto jedinecneho daru od Boha vazıte?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
ˇ
ˇ Bible je inspirovana Bohem, a proto je pres´
´
na a spolehliva. (2. Timoteovi 3:16)
ˇ ´
ˇ´
ˇ
ˇ Informace obsazene v Bozım slove
´
ˇ
´ ˇ
´ˇ
jsou prakticke pro kazdodennı zivot. (Izajas
48:17)
ˇ´
´
ˇ ˇ
ˇ Bozı sliby zaznamenane v Bibli se urcite
´
ˇ´ˇ
splnı. (4. Mojzısova 23:19)
ˇ
´
TRETI KAPITOLA
´
´
˚
´ ˇ
´
Jaky ma Buh zamer se zemı?
´
´ ˚
´ ˇ
Jaky ma Buh zamer s lidstvem?
´
ˇ ˇ ´
´ ˚ ˇ
Jakemu narcenı musı Buh celit?
ˇ
Jak bude zivot na zemi
vypadat v budoucnosti?
ˇ´ ´ ˇ
´
´
´
ˇ
BOZI zam
er se zemı je opravdu nadherny. Jehova si preˇ
ˇ
ˇ
´
´
je, aby zeme byla naplnena sastnymi, zdravymi lidmi.
ˇ´ ´ ˇ
˚
ˇ
Bible rıka, ze „Buh vysadil zahradu v Edenu“ a ze „dal . . .
˚
ˇ ´
ˇ´
´
vyrust . . . kazdemu stromu zadoucımu na pohled a dob´
´
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
remu k jıdlu“. Kdyz Buh vytvoril prvnıho muze a zenu,
ˇ
´ ´
Adama a Evu, postavil je do tohoto prekrasneho domova
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
a rekl jim: „Bute plodnı a pribyvejte a naplnte zemi
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´
a podmante si ji.“ (1. Mojzısova 1:28; 2:8, 9, 15) Bozım
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
zamerem tedy bylo, aby lide meli deti, aby hranice zahra´ˇ
ˇ´ˇ
´
dy, v nız bydleli, rozsırili po cele zemi a aby se starali
´ˇ
o zvırata.
´
´ ˇ
´ ˇ
2 Co myslıte,
bude zamer Jehovy Boha, aby lide zili
´
´
ˇ
ˇ ˇ
˚ ˇ´ ´
v pozemskem raji, nekdy uskutecnen? Buh rıka: „Dokon´
ˇ ´
´ ˇ
ce jsem o tom mluvil; [a] take to ucinım.“ (Izajˇ as 46:9–11;
˚
˚ ´ ˇ
ˇ
´ ´ ´ ˇ
55:11) Ano, Buh svuj zamer rozhodne splnı. Rıka, ze „neˇ
ˇ
ˇ
ˇ
stvoril [zemi] proste nadarmo“, ale ze „ji utvoril, dokonce
´ ´
´ ˇ
´
´
´
aby byla obyvana“. (Izajas 45:18) Jacı lide majı podle Boˇ´
´ ˇ
ˇ´
´ ´
zıho zameru zıt na zemi? A jak dlouho? Bible odpovıda:
´
´ ˇ ´
„Spravedlivˇ ı budou vlastnit zemi a budou na nı prebyvat
ˇ
´
navzdy.“ (Zalm 37:29; Zjevenı 21:3, 4)
´
´ ˚
´ ˇ
´
1. Jaky ma Buh zamer se zemı?
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
´
´
2. (a) Proc si muzeme byt jisti, ze Bozı zamer se zemı se splnı? (b) Co
ˇ´ ´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
Bible rıka o vecnem zivote lidı?
ˇ´ ´
28
´
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
Takove podmınky samozrejme jeste nenastaly. Lide
´
´
´ ´
ˇ
dnes zapası s nemocemi a umırajı, a dokonce proti sobe
´
´
´ ´
ˇ
˚
bojujı a navzajem se zabıjejı. Neco se pokazilo. Buh si ale
ˇ
ˇ´
ˇ
rozhodne nepral, aby zeme vypadala tak jako dnes. Co
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
´
ˇ
se stalo? Proc se Bozı zamer se zemı dosud neuskutecnil?
˚ ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ
´
To nemuze vysvetlit zadna ucebnice dejepisu napsana
ˇ
´ˇ
ˇ
lidmi, protoze potıze zacaly v nebi.
´ ´
ˇ ´
ODKUD POCHAZI NEPRITEL?
´
ˇ´
4 Prvnı´ biblicka´ kniha mluvı´ o jednom Bozˇ ım
neprıte´
ˇ
ˇ
li, ktery se objevil v zahrade Eden. Je sice oznacen jako
´ ´ˇ
´
„had“, ale nebylo to pouhe zvıre. Posledn
ı kniha Bible ho
´
´ ´ ˇ ´
ˇ
popisuje jako tvora, „ktery je nazyvan Dabel a Satan, jenz
´ ´
´
ˇ
zavadı na scestı celou obydlenou zemi“. Je oznacen ta´
ˇ´ˇ
´
ke jako „prahad“. (1. Mojzısova 3:1; Zjevenı 12:9) Tento
´
ˇ
´
´
ˇ
mocny andel neboli neviditelny duchovnı tvor pouzil
ˇ
ˇ
hada k tomu, aby mluvil s Evou. Udelal to podobne jako
ˇ
´ ˇ
´
´ ´
ˇ
sikovny brichomluvec, ktery vyvolava dojem, ze hlas vy´ ´
´ ´
´
´
chazı z blızke loutky nebo figurıny. Tento duchovnı tvor
ˇ
ˇ ˚
ˇ
byl bezpochyby pri tom, kdyz Buh pro lidi pripravoval
zemi. (Job 38:4, 7)
ˇ
ˇ
´
5 Vzhledem k tomu, ze
vsichni Jehovovi ˇ tvorove jsou
´ ˇ
´
´
ˇ
´
dokonalı, vsak vznika otazka, kdo stvoril ‚Dabla‘ neboli
ˇ´
´
ˇ ˇ ˇ ˇ
‚Satana‘. Strucne receno, jeden z Bozıchˇ mocnych duchov´
˚
´
´
nıch synu se zvrhnul a sam se stal Dablem. Jak je to
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
mozne? Jednoduse, vzdy i dnes se z cloveka, ktery byl
ˇ´
ˇ ´
´
˚ ˇ
´
ˇ
drıve slusny a poctivy, muze stat zlodej. Jak k tomu do´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
jde? Takovy clovek mozna dopustı, aby mu v srdci
´ ´
ˇ
´ˇ ´
´
´
˚ ˇ
vznikla nespravna touha. Pokud o nı stale premyslı, muze
´
´
´
ˇ
´
tato nespravna touha velmi zesılit. A kdyz se pak takove3
´
´ ´
´
´
´
3. Jaka politovanıhodna situace je dnes na zemi a jake otazky to vy´ ´
volava?
ˇ
ˇ
´
4, 5. (a) Kdo ve skutecnosti mluvil s Evou prostrednictvım hada?
˚ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
(b) Jak se muze ze slusneho, poctiveho cloveka stat zlodej?
´
´ ˚
´ ˇ
´
29
ˇ
ˇ
´ ˇ´ ˇ
ˇ
mu cloveku naskytne vhodna prılezitost, svou spatnou
´ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
touhu, o nız do te doby jen premyslel, mozna uskutecnı.
(Jakub 1:13–15)
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
6 To se stalo v prˇ ıpad
e Satana Dabla. Bezpochyby slysel
ˇ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
Boha, jak Adamovi a Eve rıka, aby meli deti a naplnili ze´
ˇ´ˇ
mi svym potomstvem. (1. Mojzısova 1:27, 28) Satan si
ˇ
ˇ
ˇ
´
evidentne pomyslel: ‚Vzdy vsichni tihle lide by mohli
´
´
ˇ
´
mısto Boha uctıvat me!‘ A tak se mu v srdci uhnızdila ne´
´
spravna touha. Nakonec podnikl kroky k tomu, aby Evu
ˇ ´
´
ˇ
ˇ´ˇ
podvedl, kdyz jı o Bohuˇ napovıdal lzi. (1. Mojzısova
ˇ
´
ˇ
´
3:1–5) Tak se z nej stal „Dabel“, coz znamena „Pomlouˇ
´
ˇ
ˇ
´
˚
vac“. Zaroven se stal „Satanem“, coz znamena „Odpurce“.
ˇ
´
´
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
7 Satan Dabel pomocı lzı a lstiveho jednanı primel Adaˇ´ˇ
ma a Evu k tomu, aby Boha neposlechli. (1. Mojzısova
˚
ˇ ˇ
ˇ
2:17; 3:6) Buh Adamovi a Eve rekl, ze pokud ho nebudou
ˇ
ˇ
ˇ´
poslouchat, postihne je smrt. A presne v souladu s Bozı´
ˇ
ˇ´ˇ
mi slovy take nakonec zemreli. (1. Mojzısova 3:17–19)
ˇ
ˇ ˇ
´
Kdyz Adam zhresil, stal se nedokonalym,
ˇ ´ a nedokonalost
ˇ
ˇ
˚
proto zdedili i vsichni jeho potomci. (Rımanum 5:12) Tuˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
to situaci lze prirovnat k tomu, kdyz se v nejake forme
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˚
pece babovka. Predstavte si, ze ve forme je nejaky dulek.
ˇ ´ ´
´
´
ˇ
Jak bude vypadat kazda babovka, ktera se v takove forme
ˇ
ˇ ´
ˇ
˚
upece? V kazde bude proste ten dulek neboli nedokonaˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
lost. Podobne kazdy clovek zdedil po Adamovi takovy
˚
ˇ
ˇ
´ ´
„dulek“ v podobˇ e nedokonalosti. Proto vsichni lide star´ ´
´
˚
nou a umırajı. (Rımanum 3:23)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
8 Kdyz Satan primel Adama a Evu k tomu, aby zhreˇ
ˇ
˚
sili proti Bohu, stal se tak vlastne vudcem vzpoury.
ˇ ´
´
´
ˇ´
6. Jak se jeden mocny duchovnı Bozı syn stal Satanem Dablem?
ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ´ ˇ
7. (a) Proc Adam s Evou zemreli? (b) Proc starnou a umırajı vsichni
Adamovi potomci?
´
´
´
´
ˇ ˚
ˇ
8, 9. (a) Jake vyzyvave tvrzenı Satan vznesl? (b) Proc Buh vzbourenˇ ˇ
ˇ
ce okamzite neznicil?
30
ˇ´ ´
ˇ
˚
˚
´
ˇ
Zpochybnil totiz Jehovuv zpusob vlady. Satan v podstate
ˇ´
˚
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
´
rıkal: ‚Buh je spatny vladce. Vyklada lidem lzi a svym
´
´ ´
´ ˇ
´
ˇ
´
poddanym upıra dobre veci. Lide nepotrebujı, aby jim
ˇ´ˇ
Jak by mohl Satan Jezısovi
ˇ
´
´
´ ˇ
nabıdnout vsechna kralovstvı sveta,
ˇ
ˇ
kdyby mu ve skutecnosti nepatrila?
´
´ ˚
´ ˇ
´
31
´
˚
ˇ
vladl Buh. Sami si totiz mohou rozhodovat o tom, co
´
ˇ
´
˚
´
je dobre a co spatne. A vubec, pod mou vladou by se jim
ˇ
´
ˇ
˚
darilo mnohem lepe.‘ Jak se mel Jehova Buh s takovou
´
ˇ´
ˇ
ˇ´
´
´ ´
vyzyvavou kritikou vyporadat? Nekterı lide se domnıvajı,
ˇ
˚
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ze Buh mel vsechny vzbourence proste usmrtit. Byla by
ˇ
´ ´
ˇ
´
´
to vsak uspokojujıcı odpove na Satanovo vyzyvave
´
´
´
˚
ˇ
˚
´
´
tvrzenı? Dokazal by tım Buh, ze jeho zpusob vladnutı je
´
´
spravny?
9 Dokonaly´ smysl pro spravedlnost Jehovovi nedovolil
ˇ
ˇ ˇ
˚
ˇ
´
usmrtit vzbourence okamzite. Buh rozhodl, ze pokud ma
´
´
´
ˇ
byt na Satanovu vyzvu poskytnuta
uspokojiva odpove
´
´
ˇ ˇ ´
´ˇ
´
a pokud se ma dokazat, ze Dabel je lhar, musı uplynout
ˇ
´ ˇ
˚
ˇ
nejaky cas. Buh tedy lidem dovolil, aby si po urcitou do´
´
ˇ
bu vladli pod Satanovym vlivem sami. Proc to Jehova
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ ´
´ ˇ ´
´
udelal a proc pripustil, aby resenı zmınenych spornych
´
ˇ
´
otazek trvalo tak dlouho? Vysvetlenı najdete v 11. kapi´
ˇ ´
tole teto knihy. Te se ale zamysleme nad jinou vecı:
ˇ
ˇ
ˇˇ
Rozhodli se Adam s Evou dobre, kdyz uverili Satanovi,
´
ˇ
´
ˇ
ktery pro ne nikdy nic dobreho neudelal? Bylo od nich
´
´
ˇˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
spravne uverit tomu, ze Jehova, kteremu vdecili za vsechˇ
´
´ˇ
´ ˇ
no, co meli, je kruty lhar? Co byste na jejich mıste
ˇ
udelali vy?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
10 Je dobre,
kdyz o techto vecech premyslıme, protoze
ˇ
´
´
´
ˇ ´
´
i dnes pred podobnymi otazkami stojı kazdy z nas. Ano,
´
ˇ´ ˇ
ˇ ˇ
´
´
mame prılezitost odpovedet na Satanovo vyzyvave tvrze´ ´
ˇ
´
˚ ˇ
nı tım, ze se postavıme na stranu Jehovy. Muzeme Jehovu
´
´
´
ˇ
´ˇ ˇ
uznat za sveho Vladce a ukazat, ze Satan je lhar. (Zalm
ˇ´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
73:28; Prıslovı 27:11) Je vsak smutne, ze z tech miliard li´
ˇ´
ˇ ´
´
dı, kterı dnes na zemi zijı, se pro to rozhodl jen malokdo.
´
˚ ˇ ´
´
ˇ´ ´ ˇ
Vznika tedy dulezita otazka: Doopravdy Bible rıka, ze toˇ
´
muto svetu vladne Satan?
´
´
˚ ˇ
10. Jak se ve sporne otazce, kterou Satan vznesl, muzete postavit na
stranu Jehovy?
32
ˇ´ ´
´
ˇ
KDO VL ADNE TOMUTO SVETU?
ˇ
´
11 Jezˇ ı´ sˇ nikdy nepochyboval o tom, ze
vladcem tohoto
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
˚
sveta je Satan. Ten jednou nejakym zazracnym zpusobem
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
´
Jezısovi ukazal „vsechna kralovstvı sveta a jejich slavu“.
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
Potom mu slıbil: „To vsechno ti dam, jestlize padnes
´ ˇ ˇ
´ ´ ´
ˇ
´ ˇ
a prokazes mi akt uctıvanı.“ (Matous 4:8, 9; Lukas 4:5, 6)
´
´
´
ˇ´ˇ
Zamyslete se nad tım. Byla by takova nabıdka pro Jezıse
ˇ ´
ˇ
´
´
pokusenım, kdyby Satan nad temito kralovstvımi ne´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ´
ˇ´ˇ
panoval? Jezıs nepopıral, ze tyto svetske vlady patrı
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Satanovi. To by ovsem urcite udelal, kdyby Satan nebyl
ˇ
´
´
´
tou mocnou sedou eminencı, ktera za nimi stojı.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
12 Samozrejme, ze Vsemohoucı Buh a Stvoritel u´ zas´
´
´
neho vesmıru je Jehova. (Zjevenı 4:11) Bible ale nikde
ˇ´ ´ ˇ
˚
ˇ´ˇ
´
nerıka, ze Jehova Buh nebo Jezıs Kristus jsou panovnıky
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
tohoto sveta. Prave naopak. Jako ‚panovnıka tohoto sveˇ´ˇ ´
ˇ
ˇ
ta‘ Jezıs vyslovn
ˇ ´ e oznacil Satana. (Jan 12:31; 14:30; 16:11)
Bible Satana Dabla popisuje dokonce jako ‚boha tohoto
´
ˇ ´
˚
˚
systemu vecı‘. (2. Korinanum 4:3, 4) O tomto odpurci,
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
Satanovi, kresansky apostol Jan napsal: „Cely svet lezı
ˇ
´
v moci toho nicemneho.“ (1. Jana 5:19)
˚
ˇ
ˇ
JAK BUDE SATANUV SVET ODSTRANEN
ˇ
´
´
ˇ
´
13 S kazdym uplynulym rokem je tento svet stale
nebezˇ ˇ ˇ´
´ ˇ´ ´
´
´
pecnejsı. Je zaplaven valcıcımi armadami, nepoctivymi
´
´
ˇ
´
˚
´
politiky, pokryteckymi nabozenskymi vudci a zatvrzelyˇ
ˇ
mi zlocinci. Svet jako celek nelze napravit. Bible ukazuje,
ˇ
´
˚
ˇ
´
ˇ
´
ze je blızko doba, kdy Buh tento nicemny svet odstranı
´ ´
´
ˇ´
v armagedonske valce. Tım vytvorı prostor pro vznik
´
´
ˇ
´
spravedliveho noveho sveta. (Zjevenı 16:14–16)
ˇ ´
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ˇ
11, 12. (a) Jak je z pokusenı, kteremu Jezıs celil, videt, ze panov´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
nıkem tohoto sveta je Satan? (b) Co jeste dokazuje, ze Satan je
´
ˇ
panovnıkem tohoto sveta?
ˇ
ˇ
´
ˇ
13. Proc potrebujeme novy svet?
´
´ ˚
´ ˇ
´
33
˚
ˇ´ˇ
´
14 Jehova Buh
vybral Jezıse Krista, aby se stal Vladcem
´
´
´
´
´
´
jeho nebeskeho Kralovstvı. Toto Kralovstvı je vlada.
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
V Bibli bylo jiz davno predpovedeno: „Narodilo [se nam]
´ ˇ
´
´
´
´ˇ ´
dıte, byl nam dan syn; a na rameni bude mıt knızecı pan´
´
´
´ˇ
stvı. A jeho jmeno bude nazvano . . . Knıze pokoje.
´ˇ ´
´
Hojnosti knızecıho panstvı a pokoje nebude konec.“ (Iza´ ˇ
ˇ´ˇ ˇ
´ ´
´
ˇ
´
jas 9:6, 7) Jezıs ucil sve nasledovnıky, ze se majı o tuto
ˇ
´
´
ˇ
´
´
vladu modlit. Sam v modlitbe prosil: „A prijde tve kra´
´ ˚
lovstvı. A se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zemi.“
ˇ
´
´ ´
ˇ
(Matous 6:10) Jak bude v teto knize ukazano pozdeji, Boˇ´
´
´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
zı Kralovstvı jiz brzy odstranı vsechny vlady tohoto sveta
´
´
´
a samo je nahradı. (Daniel 2:44) Toto Kralovstvı pak na´
´
stolı na zemi raj.
´
ˇ
NOVY SVET JE NA DOSAH
´ ´
´
´ ´
ˇ ˇ ´
´
15 V Bibli dostav
ame nasledujıcı ujistenı: „Jsou . . . nova
´
ˇ
´ ˇ ´ ´
ˇ´
nebesa a nova zeme, ktere ocekavame podle [Bozıho] sliˇ
ˇ ´
bu, a v tech bude prebyvat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13;
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ˇ´
Izajas 65:17) Slovo „zeme“ se v urcitych pasazıch Bible
ˇ´ ´
ˇ ´
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ´ˇ
pouzıva k oznacenı lidı, kterı na zemi zijı. (1. Mojzısova
´
´
ˇ
ˇ
´
11:1) Spravedliva „nova zeme“ je tedy spolecnost lidı,
´ ˚
ktere Buh schvaluje.
´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ´
´
´
16 Jezˇ ı´ sˇ slıbil,
ze lide, kterı budou mıt Bozı schvalenı,
´
´ ´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ ˇ
v nadchazejıcım novem svete zıskajı dar v podobe ‚vec´
ˇ
ˇ
´
neho zivota‘. (Marek 10:30) Najdete si prosım v Bibli
ˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ ´
Jana 3:16 a 17:3 a prectete si, co podle Jezısovych slov
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
musıme delat, abychom vecny zivot zıskali. Uvazujte
´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇˇ
te s Biblı v ruce o pozehnanı, z nehoz se budou tesit
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
lide, kterı budou splnovat potrebne pozadavky, aby
˚
´
´
´
14. Koho Buh vybral, aby byl Vladcem jeho Kralovstvı, a jak to bylo
ˇ
ˇ ˇ
predpovedeno?
´
ˇ
15. Co je „nova zeme“?
´
´
´
ˇ´
´
16. Jaky neocenitelny dar dostanou od Boha lide, kterı majı jeho
´
´
´
ˇ
ˇ
schvalenı, a co musıme delat my, abychom tento dar obdrzeli?
34
ˇ´ ´
´
´ ´
´
´
v nadchazejıcım pozemskem raji mohli od Boha dostat
´ ˇ
´
tento uzasny dar.
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´ ´
17 Nicemnost,
valky, zlocinnost a nasilı budou vecı minuˇ
´ ˇ
´ ´
losti. „Nicemn
y jiz nebude . . . Ale mırnı, ti budou vlastnit
ˇ
´
zemi.“ (Zalm 37:10, 11) Na zemi bude vladnout pokoj,
ˇ
˚
˚
´
´
ˇ
ˇ´
protoze ‚Buh zpˇusobı, aby valky ustaly az do nejzazsıho
ˇ
´ ˇ
ˇ
konce zeme‘. (Zalm 46:9; Izajas 2:4) Potom „bude rasit
´
ˇ ´
spravedlivy a hojnost pokoje,
dokud nepomine mesıc“ —
ˇ
´
ˇ
to znamena navzdy. (Zalm 72:7)
´
ˇ´
´
18 Jehovovi ctitele´ budou zˇ ıt
v bezpecı. Dokud izraelsky
´
´
´
ˇ
narod v biblickych dobach Boha poslouchal, zil v bezˇ´
ˇ´ˇ
ˇˇ
´
pecı. (3. Mojzısova 25:18, 19) Tesit se z podobneho
ˇ´
´
´
´
´ ˇ
bezpecı v raji bude opravdu nadherne. (Izajas 32:18; Mi´ ˇ
cheas 4:4)
19 Nebude nedostatek potravin. „Na zemi bude spousta
´
´
ˇ
obil
vrcholku hor bude nadbytek.“
ˇ ı,“ zpıval zalmista, „na
˚
´
ˇ
(Zalm 72:16) Jehova Buh bude spravedlivym
ˇ lidem zehˇ
ˇ
´
˚
´
nat a „sama zeme jiste vyda svuj vynos“. (Zalm 67:6)
´
´
´
´
20 Cela´ zemeˇ se stane rajem.
Uzemı, ktera kdysi byla
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
ˇ
zpustosena hrısnymi lidmi, se zmenı v zahrady s pek´
´
´ ˇ
´
nymi novymi domy. (Izajas 65:21–24; Zjevenı 11:18)
´ ˇ´
ˇ´
´
ˇ
ˇ ˇ
Jednotlive casti nası planety, ktere budou premeneny
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
v raj, se budou s postupem casu rozsirovat, az bude cela
ˇ
´
ˇ
zemekoule nadhernou a plodnou zahradou, podobne
˚
ˇ
´
jako Eden. A Buh nikdy neprestane ‚otev
ırat svou ruku
ˇ
ˇ
ˇ ´
a uspokojovat touhu vseho ziveho‘. (Zalm 145:16)
ˇ
´
´
21 Mezi lidmi a zvı´ raty
budou pokojne vztahy. Divoka
´ ´
´ˇ
ˇ ˇ
i domacı zvırata se budou krmit spolecne. Dokonce ani
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
´
´
17, 18. Dıky cemu si muzeme byt jisti, ze na cele zemi zavladne poˇ´
koj a bezpecı?
´
ˇ
ˇ´
´
ˇ ˇ
´
19. Jak vıme, ze v Bozım novem svete bude dostatek jıdla?
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
20. Proc si muzeme byt jisti, ze cela zeme se stane rajem?
ˇ
ˇ ˇ
´ˇ
21. Z ceho je videt, ze mezi lidmi a zvıraty bude pokoj?
36
ˇ´ ´
´ ´ ˇ
´
˚
´
´ˇ
´
male dıte nebude mıt duvod bat se zvırat, ktera jsou dnes
ˇ ´
´ ˇ
nebezpecna. (Izajas 11:6–9; 65:25)
ˇ
´
ˇ´
22 Zmizı´ vsechny
nemoci. Jako Panovnık Bozıho nebes´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ ˇ´
keho Kralovstvı bude Jezıs uzdravovat lidi v daleko vetsım
ˇˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
merıtku, nez kdyz byl na zemi. (Matous 9:35; Marek
ˇ ˇ´
´
´
ˇ
1:40–42; Jan 5:5–9) Pak jiz „zadny usedlık nerekne: ‚Jsem
´
´ ˇ
nemocny.‘ “ (Izajas 33:24; 35:5, 6)
´
´ ˇ
´
´
23 Mrtvı´ lide´ znovu zıskaj
ı zivot a budou mıt vyhlıdku na
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´
´
to, ze uz nikdy nezemrou. Vsichni lide, kterı spı ve smrti
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
a jsou v Bozı pameti, budou privedeni zpet k zivotu.
ˇ´ ´ ˇ
ˇ´ˇ ´
´
Bible rıka, ze „bude vzkrısenı spravedlivych i nespraved´
livych“. (Skutky 24:15; Jan 5:28, 29)
´
ˇ
ˇ ´
24 Ti, kdo se rozhodnou poznavat
naseho Vzneseneho
ˇ
ˇ
Stvoritele, Jehovu Boha, a kdo se rozhodnou mu slouzit,
ˇˇ
´
´
´ ˇ
se budou tesit z nadherne budoucnosti. Prave o tomto
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
´
pozemskem raji Jezıs mluvil, kdyz zlocinci, ktery umıral
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
vedle nej, slıbil: „Budes se mnou v raji.“ (Lukas 23:43)
˚ ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
Je velmi dulezite, abychom se toho o Jezısi Kristu dozveˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
deli vıce, protoze prave skrze nej vsechny ty zmınene
´ ˇ
ˇ´
dobre veci obdrzıme.
22. Co se stane s nemocemi?
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
23. Proc budeme mıt pri vzkrısenı neskonalou radost?
´
˚
´
ˇ
ˇ´
´
24. Jak na vas pusobı to, ze budete moci zıt v raji na zemi?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ Bozı zamer, aby zeme byla rajem, se naplnı.
´ˇ
(Izajas 45:18; 55:11)
ˇ ´
ˇ
´
ˇ Dnesnımu svetu vladne Satan. (Jan 12:31;
1. Jana 5:19)
ˇ
´ ´ ´
´
ˇ ˇ ˚
ˇ V prichazejıcım novem svetˇ e Buh lidstvu poˇ
´
ˇ
zehna v mnoha smerech. (Zalm 37:10, 11, 29)
ˇ
´
CTVRTA KAPITOLA
ˇ´ˇ
Kdo je Jezıs Kristus?
´ ˇ ´ ´
ˇ´ˇ
´
Jakou zvlastnı ulohu Jezıs ma?
ˇ ˇ
Odkud prisel?
´
ˇ
ˇ
Jaky to byl clovek?
ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
NA SVETE existuje mnoho slavnych lidı. Nekterı z nich
ˇ
´ ´
ˇˇ´
´
´
ˇ ˇ
jsou dobre znamı v nejblizsım okolı, ve svem meste, ne´
´
´ ´
´
ˇ ˇ
bo dokonce v cele zemi. Jinı jsou znamı po celem svete.
ˇ ´
´
´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
Ale to, ze vıme, jake ma nejaka osobnost jmeno, jeste ne´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
znamena, ze toho cloveka skutecne zname. Neznamena
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
to, ze podrobne zname jeho minulost a ze vıme, jakou
´
ma povahu.
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
2 Ackoli
Jezıs Kristus zil na zemi jiz asi pred 2 000 lety,
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ
´
neco o nem slyseli lide po celem svete. Presto mnozı
´
ˇ
ˇ
z nich nemajı jasno v tom, kdo to vlastne byl. Nekdo
ˇ´ ´ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
rıka, ze to byl pouze dobry clovek. Jinı lide tvrdı, ze to byl
´
ˇ ˇ
´ ˇ ˇ´ ˇ
ˇ´ˇ
˚
ˇ
´ ´
zkratka prorok. A jeste jinı verı, ze Jezıs je Buh a ze ma byt
´ ´
uctıvan. Je to opravdu tak?
´
ˇ´ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
3 Znat
o Jezısovi pravdu je dulezite. Proc? Protoze Bibˇ´ ´
´ ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´ ´
le rıka: „To znamena vecny zivot, ze prijımajı poznanı
´
ˇ
´
´
o tobe, jedinem pravem Bohu, a o tom, ktereho jsi vyslal,
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
Jezısi Kristu.“ (Jan 17:3) Ano, kdyz clovek zna pravdu
ˇ´ˇ
˚ ˇ ´
ˇ ˇ ´ ˇ
o Jehovovi Bohu a Jezısi Kristu, muze zıskat vecny zivot
´
´
´
ˇ´ˇ
v pozemskem raji. (Jan 14:6) Jezıs navıc poskytl ten
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
1, 2. (a) Proc to, ze vıme o nejakem slavnem cloveku, jeste nezna´
´ ˇ
ˇ ˇ
´
´ ´ ´
´
´
mena, ze ho skutecne zname? (b) Jake rozdılne nazory majı lide na
ˇ´ˇ
Jezıse?
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ´ˇ
3. Proc je dulezite poznat pravdu o Jezısovi?
ˇ´ ´
ˇ´ ˇ´
ˇ´
nejlepsı prıklad v tom, jak zıt a jak
´
´
jednat s druhymi. (Jan 13:34, 35) Prvnı
´
´
´
kapitola teto knihy pojednavala o Bohu. Nynı
ˇˇ
ˇ´ ´
ˇ´
se zamerme na to, co Bible doopravdy rıka o Jezıˇ
si Kristu.
´
´
´ ˇ
SLIBENY MESIAS
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
4 Davno
pred tım, nez se Jezıs narodil, bylo v Bibli
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
predpovedeno, ze na zem prijde clovek, ktereho Buh
´
ˇ ´
´ ˇ
4. Co znamenajı oznacenı „Mesias“ a „Kristus“?
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
Pri svem krtu se Jezıs stal
´ ˇ
Mesiasem neboli Kristem
ˇ´ˇ
39
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
vysle jako Mesiase neboli Krista. Obe oznacenı —
´ˇ
´
ˇ
´
„Mesias“ (z hebrejskeho slova) i „Kristus“ (z reckeho
´
´ ´
´
slova) — majı shodny vyznam a znamenajı „Pomaza´
´
´
ˇ
´
´
ny“. Tento slıbeny posel od Boha mel byt pomazan
´ˇ ´
´
neboli ustanoven Bohem do zvlastnıho postavenı. V dalˇ´
´
´
˚ ˇ ´ ´
´ˇ
sıch kapitolach teto knihy se o dulezite uloze Mesiase
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
˚
´
´
´
´
pri splnovanı Bozıch slibu dozvıme vıce. Take zjistı´
ˇ
´ ´ ´
ˇ´ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
me, jake pozehnanı nam Jezıs muze zprostredkovat uz
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
v dnesnı dobe. Ale jeste predtım nez se Jezıs narodil, se
´
´
´ ˇ
bezpochyby mnozı lide ptali: ‚Kdo se prokaze jako
´ˇ
Mesias?‘
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
5 V prvnım
stoletı naseho letopoctu byli ucednıci Jeˇ´ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
zıse z Nazaretu pevne presvedceni, ze predpovedenym
´ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
Mesiasem je prˇ ave Jezıs. (Jan 1:41) Jeden z jeho ucednı˚
´
ˇ ˇ ˇ
ku jmenem Simon Petr mu otevrene rekl: „Ty jsi
ˇ
ˇ
´
Kristus.“ (Matous 16:16) Jak si ale tito ucednıci mohli
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
´
´
´ˇ
ˇ
byt jisti, ze Jezıs skutecne je slıbenym Mesiasem? A proc
˚ ˇ
´
´
si tım muzeme byt jisti i my dnes?
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ˇ
6 Bozˇ ı´ proroci, kterˇ ı´ zili
pred Jezısem, predpovedeli
´ˇ
´
ˇ
´
o Mesiasovi mnoho podrobnostı, podle nichz jej lide
˚ ˇ
´
´
´
mohli rozpoznat.
Muzeme si to znazornit na nasledujıˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
cım prıkladu: Rekneme, ze vas nekdo poprosı, abyste na
ˇ ´
´
ˇ
´
´
ˇ´
ˇ
rusnem autobusovem ci vlakovem nadrazı nebo na letisˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ti vyzvedli nejakeho cloveka, ktereho jste nikdy predtım
ˇ
´
ˇ
nevideli. Nepomohlo by vam snad, kdybyste se o nem
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
dozvedeli urcite podrobnosti? Podobne dal Jehova proˇ
´
´
˚
´
strednictvım biblickych proroku docela podrobny popis
´ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
toho, co Mesias udela a co zazije. Kdyz se tato pocetna
´
ˇ ´ ˇ
´
´ˇ
ˇ
proroctvı splnila, vernı ucednıci mohli Mesiase jasne
rozpoznat.
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
5. O cem byli Jezısovi ucednıci pevne presvedceni?
´
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
6. Znazornete, jak Jehova pomohl vernym lidem rozpoznat Mesiase.
ˇ´ ´
40
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ´
Uvazujme alespon o dvou prıkladech. Za prve, vıce
ˇ
ˇ
´ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
nez 700 let predem prorok Micheas predpovedel, ze slı´
´ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
beny Mesias se narodı v Betleme, malem meste v judske
´ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ
zemi. (Micheas 5:2) A kde se Jezıs narodil? Bylo to prave
´ ˇ
ˇ
´
´
v Betleme. (Matous 2:1, 3–9) Za druhe, mnoho stoletı
ˇ
´
´ ´
ˇ
predem bylo v proroctvı u Daniela 9:25 poukazano presˇ
´ˇ
´
ne na ten rok, kdy se Mesias objevı — na rok 29 n. l.1
ˇ ´ ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ´ˇ
Splnenı techto a dalsıch proroctvı dokazuje, ze Jezıs skuˇ ˇ
´
´
´ˇ
tecne byl slıbenym Mesiasem.
˚
ˇ
ˇ´ˇ
´ˇ
ˇ
8 Dalsˇ ı´ dukaz
toho, ze Jezıs je Mesias, vysel najevo kon´ ˇ
ˇ´ˇ ˇ ˇ
cem roku 29 n. l. Prave v tom roce Jezıs prisel k Janu
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
Krtiteli, aby se dal pokrtıt v rece Jordan. Jehova Janovi
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
slıbil, ze mu da znamenı, podle nehoz bude schopen
´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
Mesiase rozpoznat. Toto znamenı Jan videl pri Jezısove
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
krtu. Bible popisuje, co se stalo: „Kdyz byl Jezıs pokrten,
ˇ
ihned vystoupil z vody; a pohleme, otevrela se nebesa
ˇ
ˇ´
ˇ
a videl Bozıho ducha, jak sestupuje jako holubice a pri´ ´
ˇ
´
´ ˇ
chazı na nej. Pohleme, byl take hlas z nebes, ktery rekl:
˚
´
ˇ
´
ˇ
‚To je muj Syn, milovany, jehoz jsem schvalil.‘ “ (Matous
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
3:16, 17) Kdyz Jan videl a slysel, co se stalo, nemel nejˇ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
mensı pochybnosti o tom, ze Jezıs byl na zem vyslan
ˇ
ˇ´ˇ
Bohem. (Jan 1:32–34) V okamziku, kdy byl na Jezıse vyˇ´
ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
´ˇ
lit Bozı duch neboli cinna sıla, se Jezıs stal Mesiasem
´
˚
neboli Kristem — tım, kdo byl ustanoven jako Vudce
´
´ˇ
a Kral. (Izajas 55:4)
ˇ ´
´
´
´ ˇ
´
9 Splnen
a biblicka proroctvı a osobnı svedectvı Jehovy
´
˚
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
´
Boha jsou jasnym dukazem, ze Jezıs byl onım slıbenym
´ˇ
ˇ
´ ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ ˚
Mesiasem. Bible vsak odpovıda jeste na dve dalsı dule7
ˇ
´
´
´
ˇ´ˇ
1 Vysvetlenı Danielova proroctvı, ktere se v souvislosti s Jezısem
´
splnilo, najdete v Dodatku na stranach 197–199.
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
7. Naprıklad ktera dve proroctvı se splnila v souvislosti s Jezısem?
´ ˚
ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
8, 9. Jaky dukaz, ze Jezıs je Mesias, vysel najevo pri jeho krtu?
ˇ´ˇ
41
ˇ ´
´
ˇ ˇ´ˇ
ˇ ˇ
´
zite otazky ohledne Jezıse Krista: Odkud prisel? A jaky to
ˇ
ˇ
byl clovek?
ˇ ´ ˇ ˇ ˇ
ODKUD JEZIS PRISEL?
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ ˇ
10 Bible ukazuje, ze
pred tım, nez Jezıs prisel na zem,
ˇ
´ˇ
ˇ
´ˇ
´
zil v nebi. Micheas prorokoval, ze Mesias se narodı v Bet´ ˇ
´ ˇ
ˇ
˚
´
ˇ ˚
leme, a take rekl, ze jeho puvod je „od ranych casu“.
´ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ
(Micheas 5:2) Sam Jezıs pri mnoha prılezitostech vysvetˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
lil, ze pred tım, nez se narodil jako clovek, zil v nebi. (Jan
´
ˇ
3:13; 6:38, 62; 17:4, 5) Jako duchovnı tvor v nebi mel
´ˇ ´
k Jehovovi zvlastnı vztah.
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇˇ´
11 Jehova povazuje
Jezıse za sveho nejdrazsıho Syna
´
´
´ ˚
ˇ´ˇ
´
´
a ma k tomu padny duvod. Jezıs byl prvnı bytostı, kterou
˚
ˇ
´
´
ˇ
Buh stvoril, a proto je nazvan „prvorozenym vseho stvoˇ ´
˚
ˇ
ˇ ´
renı“.1 (Kolosanum 1:15) Tento Syn je vsak jedinecny
ˇ ˇ
´
´
´
jeste v jinem ohledu — je ‚jedinym zplozenym Synem‘.
´ ˇ
ˇ
˚
ˇ´
(Jan 3:16) To znamena, ze jenom jej stvoril Buh prımo.
´
ˇ´ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
Dale je Jezıs jedinym, koho Buh pouzil pri tvorenı vsech
´
ˇ ´
˚
´
ˇ
ostatnıch vecı. (Kolosanum 1:16) Je take oznacen jako
ˇ ˇ
ˇ
„Slovo“. (Jan 1:14) Z toho je videt, ze Bohu slouzil jako
ˇ´
ˇ
ˇ ´
´
mluvcı. Nepochybne tedy predaval zpravy a pokyny dalˇ´
´
˚
´
´
sım Otcovym synum, a to jak duchovnım, tak lidskym.
´ ´ ˇ
ˇ´
12 Je prvorozeny´ Syn Bohu roven, jak to rˇ ıkaj
ı nekterı
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
lide? To Bible neucı. V predchozım odstavci jsme si rekli,
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´
ze Syn byl stvoren. Je tedy jasne, ze mel pocatek, za´
˚
ˇ´
´
ˇ´
´
´
tımco Jehova Buh zadny pocatek nema a nema ani
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ
1 Jehovovi se rıka Otec, protoze je Stvoritelem. (Izajas 64:8) Jezıs
ˇ
´ ´
ˇ´
´
˚
byl stvoren Bohem, a proto je nazyvan Bozı Syn. Z podobneho duvo´
ˇ ´
ˇ´
´
´
du jsou jako synove Boha oznacovani i dalsı duchovnı tvorove, a doˇ
ˇ
´ ˇ
konce i clovek Adam. (Job 1:6; Lukas 3:38)
ˇ´ ´
ˇ´ˇ ˇ ˇ
´
10. Co Bible rıka o Jezısove predlidske existenci?
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇˇ´
11. Jak Bible ukazuje, ze Jezıs je Jehovovym nejdrazsım Synem?
ˇ
´ ´
ˇ
´
´
12. Z ceho poznavame, ze prvorozeny Syn nenı roven Bohu?
42
ˇ´ ´
ˇ
´
´
konec. (Zalm 90:2) Jedineho zplozeneho Syna nikdy ani
´
ˇ
nenapadlo, aby se svemu Otci pokousel vyrovnat. Bible
ˇ ˇ´ ´ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
jasne rıka, ze Otec je vetsı nez Syn. (Jan 14:28; 1. Ko˚
ˇ
ˇ
´
˚
rinanum 11:3) Jedine Jehova je „Vsemohoucı Buh“.
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
(1. Mojzısova 17:1) Proto nema nikoho sobe rovneho.1
ˇ
˚ ˇ ´
13 Jehova a jeho prvorozeny´ Syn se teˇ sili
z duverneho
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
spolecenstvı po miliardy let, tedy uz davno pred tım, nez
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
byla stvorena hvezdna nebesa a zeme. Jeden druheho
´
´
´
proto musı mıt opravdu velmi radi. (Jan 3:35; 14:31)
´
ˇ
ˇ
Tento milovany Syn byl presne jako jeho Otec. Proto
ˇ´ ´ ˇ
´
Bible rıka, ze Syn je „obrazem neviditelneho Boha“.
˚
ˇ
´
˚ ˇ
(Kolosanum 1:15) Ano, stejne jako lidsky syn muze
´
ˇ ˇ ˇ
´
´
´
v mnohem verne pripomınat sveho otce, tento nebesky
Syn zrcadlil Otcovy vlastnosti a jeho osobnost.
˚
´
´
ˇ
14 Jehovuv
jediny zplozeny Syn ochotne opustil nebe
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
a sestoupil na zem, aby na nı zil jako clovek. Mozna si ale
ˇ´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
rıkate: ‚Jak se muze duchovnı tvor narodit
jako clovek?‘
ˇ
´
´ ´
´
Jehova toho dosahl pomocı zazraku. Zivot sveho prvoro´
ˇ
˚
ˇ
´
zeneho Syna prenesl z nebe do luna zidovske panny,
´
´
ˇ´
´
ktera se jmenovala Marie. Nepodılel se na tom zadny lid´
´
sky otec. Marie proto porodila dokonaleho syna a dala
´
ˇ´ˇ
´ˇ
mu jmeno Jezıs. (Lukas 1:30–35)
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
JAKYM CLOVEKEM JEZIS BYL?
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
15 Jezˇ ı´ se
muzeme dobre poznat z toho, co behem sveˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
´
ho zivota na zemi rıkal a co delal. Jeho prostrednictvım
ˇ´ ˚
ˇ
´
´
1 Dalsı dukazy toho, ze prvorozeny Syn nenı roven Bohu, najdete
´
v Dodatku na stranach 201–204.
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
13. Co je v Bibli mıneno tım, ze Syn je oznacen jako ‚obraz nevidi´
telneho Boha‘?
ˇ
ˇ
˚
´
´
14. Jak doslo k tomu, ze se Jehovuv jediny zplozeny Syn narodil jako
ˇ
ˇ
clovek?
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
˚ ˇ
´
15. Proc lze rıci, ze prostrednictvım Jezıse muzeme lepe poznat Jehovu?
ˇ´ˇ
43
´
˚ ˇ
´
´
navıc muzeme lepe poznat samotneho Jehovu. Jak to?
ˇ
ˇ
´
´
Vzpomenme si, ze tento Syn je dokonalym obrazem sveˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ho Otce. Proto Jezıs jednomu svemu ucednıkovi rekl:
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
„Kdo videl mne, videl take Otce.“ (Jan 14:9) O zivote,
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
cinnosti i osobnıch vlastnostech Jezıse Krista se hodne
´ ´
ˇ ˇ
´
´ ´
dozvıdame ze ctyr biblickych knih znamych jako evanˇ
´ˇ
gelia — jsou to knihy Matous, Marek, Lukas a Jan.
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
16 Jezıs byl dobre znam jako „Ucitel“. (Jan 1:38; 13:13)
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
´
Co ucil? Predevsım „dobrou zpravu o kralovstvı“ — tedy
ˇ´
´
´
ˇ
´ ´
´
o Bozım Kralovstvı, coz je nebeska vlada, ktera bude pa´
´
ˇ ´
ˇ
novat nad celou zemı a ktera poslusnym lidem prinese
ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
nekonecne pozehnanı. (Matous 4:23) Od koho tato
´
´
ˇ´ˇ ´
ˇ
ˇ
´
zprava pochazela? Jezıs sam rekl: „Co vyucuji, nenı moˇ´
´
ˇ
je, ale patrı tomu, ktery me poslal“, tedy Jehovovi. (Jan
ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ
7:16) Jezıs vedel, ze jeho Otec si preje, aby lide dobrou
´
´
´
ˇ
ˇ´
´
´
zpravu o Kralovstvı slyseli. O Bozım Kralovstvı a o tom,
´
´
´
co vykona, se vıce dozvıme v 8. kapitole.
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
17 Kde Jezıs vyucoval? Vsude,
kde byli lide — na venkoˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
ve, ve mestech, na vesnicıch, na trzistıch i u lidı doma.
ˇ´ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
Jezıs od lidı neocekaval, ze oni prijdou za nım. Naopak,
ˇ
´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
on sel k nim. (Marek 6:56; Lukas 19:5, 6) Proc Jezıs pri
´ ´ ´
ˇ ´ ´
´
´ ´ ´
´
´
kazanı a vyucovanı vyvıjel takove usilı a travil tım tolik
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ˚
ˇ´ˇ
casu? Protoze to byla vzhledem k nemu Bozı vule. Jezıs
ˇ
ˇ
´
ˇ
vzdy delal to, co chtel jeho Otec. (Jan 8:28, 29) Kazal
ˇ
ˇ ˇ
´
˚
´
´
ˇ´
ˇ
vsak jeste z jineho duvodu. Se zastupy lidı, kterı k nemu
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
prichazeli, mel totiz soucit. (Matous 9:35, 36) Nabozenˇ ´ ˚
ˇ´
ˇ
ˇ
´
stı vudci, kterı meli tyto lidi ucit pravdam o Bohu
´ ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ ˇ
a o jeho zamerech, je zanedbavali. Jezıs vedel, jak moc ti´
ˇ
´
´
´
´
ˇ
to lide potrebujı poselstvı o Kralovstvı slyset.
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ´
ˇ ´
16. Jakou zpravu Jezıs predevsım oznamoval a odkud jeho ucenı po´
chazelo?
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´ ´ ´
17. Kde Jezıs vyucoval lidi a proc pri tom vynakladal tak velke usilı?
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
Jezıs kazal vsude, kde byli lide
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
´
´
Jezıs byl clovek s vrelym, neznym zajmem o druhe
´
´
ˇ
ˇ´
´
a s hlubokymi city. Lide proto poznali, ze je prıstupny
´
ˇ
´
´
ˇ
a laskavy. Dokonce i deti se s nım cıtily dobre. (Marek
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
10:13–16) Jezıs nebyl stranicky. Nenavidel korupci a neˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
spravedlnost. (Matous 21:12, 13) V jeho dobe se prılis
´
ˇ ´
ˇ
´
´
neprojevovala ucta k zenam, a ty mely jen mala prava.
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
Jezıs s nimi vsak jednal uctive. (Jan 4:9, 27) Byl opravdu
´
ˇ
˚
´ ˇ´ ˇ
´
ˇ
pokorny. Pri jedne prılezitosti umyl svym apostolum
ˇ
´
´
´ˇ
nohy, coz byla prace, kterou obvykle vykonaval ponıze´
ny sluha.
´
´
ˇ ´
´
19 Jezˇ ı´ sˇ byl vnımav
y k potrebam druhych. To se proje´ˇ ˇ
ˇ
˚
´
ˇ´
vovalo zvlaste tehdy, kdyz pod pusobenım Bozıho ducha
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´
zazracne uzdravoval. (Matous 14:14) K Jezısovi naprıklad
18
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
18. Ktere Jezısovy vlastnosti povazujete za nejpritazlivejsı?
´
ˇ´
˚
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
´
´
ˇ ´
19. Z kterych prıkladu je videt, ze Jezıs byl vnımavy k potrebam dru´
hych?
45
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ
prisel malomocny muz a rekl: „Jestlize jen chces, muzes
ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
me ocistit.“ Bolest a utrpenı tohoto muze vnımal Jezıs
ˇ
´
´
ˇ
´
osobne. A tak ho lıtost podnıtila, aby k nemu vztahl ruˇ ˇ ˇ
ku a dotkl se ho se slovy: „Chci. Bu ocisten.“ A tento
´ ˇ
ˇ
´
nemocny clovek byl uzdraven. (Marek 1:40–42) Umıte si
ˇ
ˇ
´
predstavit, jak se ten muz asi cıtil?
ˇ
´ ˇ
VERNY AZ DO KONCE
´
ˇ´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
20 Jezˇ ı´ sˇ byl tım
nejlepsım prıkladem cloveka, ktery
ˇ ˇ
´
´
˚
Boha verne poslouchal. Svemu nebeskemu Otci zustal
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
verny za vsech okolnostı, i navzdory veskeremu odporu
´
ˇ ´ ˇˇ ˇ
´
´
ˇ
a utrpenı. Pevne a uspesne odolaval Satanovym pokuse´
ˇ
ˇ´ˇ
´
nım. (Matous 4:1–11) Jednou v Jezıse neprojevili vıru
´ ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ani jeho vlastnı prıbuznı, a dokonce o nem rekli, ze se
´
´
˚
ˇˇ
„pomatl“. (Marek 3:21) Od prace, kterou mu Buh sveril,
´ ˇ´
ˇ´ˇ
´ ´ ˇ ´
ˇ
20, 21. Jaky prıklad dal Jezıs v projevovanı verne poslusnosti Boha?
46
ˇ´ ´
´
ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ ´
se tım vsak Jezıs nedal odradit. Navzdory urazkam a osoˇ ´ ´
´ ´ ´
ˇ
covanı si zachoval sebeovladanı a nikdy se nesnazil
´
˚ ˚
ˇ
svym odpurcum uskodit. (1. Petra 2:21–23)
˚
ˇ ´ ˇ
´
21 Jezˇ ı´ sˇ zustal
verny az do smrti, kterou mu krutym
´
˚
ˇ
ˇ´
´
a bolestivym zpusobem privodili jeho nepratele. (Filipa˚
ˇ
ˇ
´
´
num 2:8) Uvazujme o tom, co zazil v poslednı den sveho
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
lidskeho zivota. Byl zatcen, obvinen falesnymi svedky,
´
ˇ
ˇ
odsouzen zkorumpovanymi soudci, zneucten posme˚
ˇ
´
ˇ
˚
chem luzy a mucen vojaky. Nakonec byl pribit na kul,
´
ˇ
kde z poslednıho dechu zvolal: „Je dovrseno!“ (Jan
ˇ
ˇ ´
´
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
19:30) Avsak tretı den po sve smrti byl Jezıs opet priveden
ˇ´
´
ˇ
´
k zivotu. Jeho nebesky Otec jej vzkrısil jako duchovnıho
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ´ˇ ´
tvora. (1. Petra 3:18) O nekolik tydnu pozdeji se Jezıs vraˇ´
ˇ
ˇ
til do nebe. Tam se „posadil . . . po Bozı pravici“ a cekal, az
˚
´
´
˚
mu Buh da kralovskou moc. (Hebrejcum 10:12, 13)
ˇ
´
´
ˇ
˚
ˇ ´ ˇ
22 Ceho Jezˇ ı´ sˇ dosahl
tım, ze zustal verny az do smrti?
´
´
´
˚
Dıky jeho smrti se nam v souladu s Jehovovym pu´
´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ ˇ
vodnım zamerem vlastne otevıra moznost zıt vecne
´
´
ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ´
v pozemskem raji. Proc je to dıky Jezısove smrti mozne?
´ ´ ´
´ ´
O tom pojednava nasledujıcı kapitola.
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
˚
ˇ ´ ˇ
22. Ceho Jezıs dosahl tım, ze zustal verny az do smrti?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ Svedectvı samotneho Boha a splnena proroc´
´ ˇ
ˇ´ˇ
´ˇ
tvı dokazujı, ze Jezıs je Mesias neboli Kristus.
ˇ
(Matous 16:16)
ˇ´ˇ ˇ
´
ˇ Jezıs zil v nebi jako duchovnı tvor dlouho
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
pred tım, nez prisel na zem. (Jan 3:13)
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ Jezıs byl ucitel, byl to muz s neznymi city
ˇ´
´
ˇ
a poskytl prıklad dokonale poslusnosti Boha.
ˇ
(Matous 9:35, 36)
´ ´
PATA KAPITOLA
´
´
ˇ ˇ´
Vykupne — ten nejvetsı
dar od Boha
´
´
Co je vykupne?
ˇ
Jak bylo opatreno?
´ ´
˚ ˇ
´
Jaky vyznam muze mıt
´
´
´
vykupne pro vas?
˚ ˇ
´
Jak muzeme davat najevo,
ˇ
´ ˇ´
ze si ho vazıme?
ˇ
ˇ ˇ´
´
CO POVAZUJETE za ten nejcennejsı dar, ktery jste kdy do´
˚
´ ´
´
ˇ
´
stali? Cenny dar vubec nemusı byt drahy. Vzdy prava
ˇ
´
ˇ
´
hodnota nejakeho daru se casto neda posuzovat podle
´
´
´
ˇ
toho, kolik stal. Velkou hodnotu ma pro nas osobne tako´
´ ´
ˇ ´
´
´
vy dar, ktery nam udela radost nebo ktery je prakticky
ˇ
a opravdu ho vyuzijeme.
ˇ
´
ˇ
ˇ
2 Mezi temi
mnoha dary, ktere si lze predstavit, vsak
ˇ
´
´
jeden neporovnatelne vynika. Je to dar, ktery dal lidstvu
´
˚
´
ˇ ´
´
sam Buh. Jehova nam daroval mnoho vecı, ale tım
ˇ ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
nejvetsım darem od nej je vykupnı obe jeho Syna Jezıˇ
ˇ
´
´
ˇ
se Krista. (Matous 20:28) V teto kapitole uvidıme, ze
´
´
´
ˇ ˇ´
´
vykupne je tım nejcennejsım darem, jaky jsme kdy
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ ´
´
´
mohli dostat, protoze nam muze prinest nevyslovne
ˇ
´
ˇ ˇ ´
˚ ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ´
stestı a muze uspokojit nase nejdulezitejsı potreby. Vy´
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ´
kupne je skutecne tım nejvetsım projevem Jehovovy
´
´
lasky k nam.
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
´
1, 2. (a) Dıky cemu ma pro nas osobne nejaky dar velkou hodnoˇ
ˇ´
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ´
´
tu? (b) Proc lze rıci, ze vykupne je tım nejcennejsım darem, jaky jsme
kdy mohli dostat?
48
ˇ´ ´
´
´
CO JE V YKUPNE?
ˇ ˇ ˇ ˇ
´
´
˚
ˇ
3 Strucn
e receno, vykupne je Jehovuv prostredek
´
´
ˇ
ˇ´
k osvobozenı neboli zachrane lidstva od hrıchu a smrti.
˚
´
´
´
(Efezanum 1:7) Abychom pochopili vyznam teto biblicke
ˇ
ˇ
ˇ
nauky, je treba si pripomenout, co se stalo v zahrade
ˇ´
ˇ
´
ˇ
Eden. Nejdrıv totiz musıme porozumet tomu, co Adam
˚
´
ˇ´
kvuli svemu hrıchu ztratil, a teprve pak budeme schopni
ˇ
´
´
´
plne docenit, jak velkym darem vykupne je.
ˇ
ˇ
ˇ
4 Kdyz Jehova stvoril Adama, dal mu neco
opravdu
´
ˇ
´
´ ˇ
cenneho — totiz dokonaly lidsky zivot. Zamysleme se nad
´
ˇ
´ ˇ
tım, co to pro Adama znamenalo. Mel dokonale telo
ˇ
´
i mysl, a proto by nikdy neonemocnel, nezestarnul ani
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
nezemrel. Jako dokonaly clovek mel k Jehovovi zvlast´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ´
´ ˇ
nı vztah. Bible rıka, ze Adam byl ‚Bozım synem‘. (Lukas
ˇ
´ ´
3:38) S Jehovou Bohem mel tedy blızky vztah — podob´
´
´
´ ´
´
ny, jako ma syn se svym milujıcım otcem. Jehova se svym
´
´
´
´
pozemskym synem komunikoval, daval mu zajımave
ˇ ´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
pracovnı ukoly a poucil ho o tom, co od nej ocekava.
ˇ´ˇ
(1. Mojzısova 1:28–30; 2:16, 17)
ˇ ´
ˇ´
ˇ´ˇ
5 Adam byl udel
an „k obrazu Bozımu“. (1. Mojzısova
ˇ
´ ˇ
´
1:27) To vsak neznamena, ze se Bohu podobal svym vzhle´
´
ˇ ˇ
ˇ
dem. V prvnı kapitole teto knihy jsme se dozvedeli, ze
´
´
ˇ
Jehova je neviditelny duch. (Jan 4:24) Nema tedy telo
ˇ
ˇ ´
ˇ´
z masa a krve. To, ze byl Adam udelan k Bozımu obrazu,
´ ˇ
ˇ
´
´
znamena, ze byl stvoren s podobnymi vlastnostmi, jake
´ ˚
ˇ
ˇ´ ´
ma Buh. K temto vlastnostem patrı laska, moudrost, spra´
ˇ ˇ
´
vedlnost a moc. Adam se svemu Otci podobal jeste v jinem
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
˚
dulezitem ohledu — mel totiz svobodnou vuli. Nebyl pro´
´ ˇ
´
ˇ
3. Co je vykupne a cemu musıme porozumet, abychom ocenili hodnotu tohoto daru?
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´
4. Z ceho se Adam tesil dıky tomu, ze byl dokonaly?
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
5. Co je v Bibli mıneno slovy, ze Adam byl stvoren „k obrazu Bozımu“?
´
´
ˇ ˇ´
Vykupne — ten nejvetsı dar od Boha
49
´
´ ´
ˇ
ˇ
to jako stroj, ktery vykonava jen to, k cemu je urcen nebo
´
´
ˇ
naprogramovan. Mısto toho se mohl osobne rozhodovat
´
´
ˇ
´
a sam si vybrat mezi dobrym a spatnym. Pokud by se rozˇ
ˇ ˇ ˇ
´
hodl Boha poslouchat, zil by vecne v raji na zemi.
ˇ
´
ˇ
ˇ
6 Je tedy zrejme, ze kdyz Adam Boha neposlechl a byl
´
odsouzen k smrti, zaplatil velmi vysokou cenu. Na´
ˇ´
ˇ ˇ
´
´ ˇ
sledkem sveho hrıchu prisel o dokonaly lidsky zivot
ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
´
i o veskere pozehnanı. (1. Mojzısova 3:17–19) Je smutne,
ˇ
´
ˇ ˇ
˚
ˇ
ze o tento cenny dar prisel nejen Adam, ale kvuli nemu
´
ˇ
´
´
ˇ´
ˇ´ ´
take veskere jeho budoucı potomstvo. Bozı slovo rıka:
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
„Skrze jednoho cloveka [Adama] vstoupil do sveta hrıch
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ
a skrze hrıch smrt, a tak se smrt
ˇ ´ roz˚ sırila na vsechny lidi,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
protoze vsichni zhresili.“ (Rımanum 5:12) Ano, kazdy
´
ˇ
ˇ´
ˇ´ ´ ˇ
z nas zdedil od Adama hrıch. Proto Bible rıka, ze Adam se´
´ ˇ´
beˇ i sve potomky do otroctvı hrıchu a smrti ‚zaprodal‘.
´
˚
ˇ´
´
(Rımanum 7:14) Pro Adama a Evu neexistovala zadna naˇ
´
ˇ
´
deje na napravu, protoze jejich rozhodnutı neposlouchat
´
´
ˇ´
ˇ
Boha bylo svevolne. Jak je to ale v prıpade jejich potom˚
´
ku, tedy i nas?
ˇ
´
ˇ
´
´
7 Jehova opatril
lidstvu zachranu prostrednictvım vy´
´
´
ˇ
´
´
´ ´
kupneho. Co je vykupne? Myslenka o vykupnem se tyka
´
ˇ
ˇ ´
´ ´
´
´
v zasade dvou vecı. Za prve, vykupne je cena zaplacena za
ˇ ˇ´
ˇ ˇ ´
´ ˇ
´ ˇ
necı propustenı nebo za vykoupenı nejake veci. Lze to
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´
prirovnat k cene, ktera se zaplatı za propustenı valecneho
´ ´
´
´
´
ˇ
zajatce. Za druhe, vykupne lze take chapat podobne jako
´
´
´
ˇ
odskodne. Je to cena, kterou se pokryjı neboli uhradı urˇ ´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
cite naklady. Podoba se to cene, jez se nekomu zaplatı za
´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´
ujmu na zdravı. Pokud nejaky clovek naprıklad zavinı ne´
ˇ
´ ´
hodu, bude muset zaplatit obnos, ktery plne odpovıda
´
ˇ
ˇ
neboli se rovna hodnote toho, co bylo poskozeno.
ˇ
´
ˇ
6. Co Adam ztratil, kdyz neposlechl Boha, a jaky dopad to melo na
jeho potomky?
´
ˇ ´
´
ˇ ´ ´ ´
´
7, 8. Jakych dvou vecı se v zasade tyka vykupne?
50
ˇ´ ´
ˇ´
´
´ ´
8 Cım
by se dala pokryt neboli nahradit ta nesmırna
´
˚
´
ˇ
´
ˇ
ztrata, kterou Adam zpusobil nam vsem? A dıky cemu by´
´ ˇ´
chom mohli byt osvobozeni z otroctvı hrıchu a smrti?
ˇ
´
´
´
Uvazujme o vykupnem, ktere Jehova poskytl, a o tom,
´ ´
´
ˇ ´
´
jaky vyznam ma pro kazdeho z nas.
ˇ
´
´
JAK JEHOVA OPATRIL V YKUPNE
ˇ
9 Jelikozˇ byl ztracen dokonaly´ lidsky´ zivot,
nemohl tu´
ˇ
ˇ ˇ´
´
´
to hodnotu
koupit
sv
ym
zivotem
zp
et
z
adn
y
nedokonal
y
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
clovek. (Zalm 49:7, 8) Bylo potreba vykupneho, jehoz
hodnota by se rovnala tomu, co bylo ztraceno. To je
´
´
´
´
v souladu se zasadou dokonaleho prava, ktera je zazna´
ˇ´
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
menana v Bozım slove a rıka: „Duse bude za dusi.“
ˇ´ˇ
´
(5. Mojzısova 19:21) Co tedy pokryje hodnotu dokonale
´
ˇ
ˇ
´
´
lidske duse neboli zivota, ktery Adam ztratil? ‚Odpovıda´ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
jıcım vykupnym‘, jez bylo nutne opatrit, byl dokonaly
ˇ
´
´ ˇ
lidsky zivot nekoho jineho. (1. Timoteovi 2:6)
ˇ
´
´
10 Jak Jehova opatril
vykupne? Poslal na zem jednoho
´
´
´
˚
ˇ
ze svych dokonalych duchovnıch synu. Jehova vsak neˇ
´
´
vyslal jen tak nejakeho duchovnıho tvora. Vyslal toho,
ˇ
ˇˇ´
´
´
´
jenz mu byl nejdrazsı, sveho jedineho zplozeneho Syna.
ˇ
˚
´
(1. Jana 4:9, 10) Tento Syn ochotne opustil svuj nebesky
˚
ˇ
´
´
domov. (Filipanum 2:7) V predchozı kapitole teto knihy
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
jsme se dozvedeli, ze Jehova vykonal zazrak, kdyz zivot
´
ˇ
˚
´
˚
´
ˇ´
sveho Syna prenesl do Mariina luna. Dıky pusobenı Bozı´
ˇ´ˇ
´ ˇ
ˇ
ho svateho ducha se Jezıs narodil jako dokonaly clovek,
ˇ´
´ ˇ
´
a nepodlehal tedy trestu za hrıch. (Lukas 1:35)
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
11 Jak ale mu˚ ze
byt jeden clovek vykupnym za mnoho
´
´
ˇ´
´
jinych, dokonce za miliony lidı? Nejdrıv je nutne se za´
´
ˇ´ˇ ´
myslet nad tım, jak se ty miliony lidı staly hrısnıky.
´
´
´
´
ˇ
9. Jaky druh vykupneho bylo nutne opatrit?
ˇ
´
´
10. Jak Jehova opatril vykupne?
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
11. Jak mohl jeden clovek poslouzit jako vykupne za miliony lidı?
´
´
ˇ ˇ´
51
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ´
Vzpomenme si, ze Adam kvuli svemu hrıchu ztratil dra´
ˇ
´
ˇ
´
hocenny dar v podobe dokonaleho zivota. Proto ho svym
˚
ˇ
´
ˇ
potomkum nemohl predat. Mısto toho jim predal pouze
ˇ´
ˇ´ˇ
´
ˇ
hrıch a smrt. Ale Jezıs, ktereho Bible oznacuje jako ‚po´
´
´ ˇ
slednıho Adama‘, dokonaly lidsky zivot vlastnil a na
´
ˇ ˇ
˚
rozdıl od Adama nikdy nezhresil. (1. Korinanum 15:45)
ˇ´ˇ
ˇ ´
Jezıs tedy v urcitem smyslu Adama zastoupil neboli na´
´
ˇ´ˇ
´
ˇ
hradil, aby nam poskytl zachranu. Jezıs bezvyhradne
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ
poslouchal Boha, a tak kdyz obetoval svuj dokonaly zivot,
´
˚
ˇ´
´
zaplatil tım cenu za Adamˇ uv hrıch. Tak Adamovym po˚
ˇ
ˇ
´
˚
˚
tomkum prinesl nadeji. (Rımanum 5:19; 1. Korinanum
15:21, 22)
´
´
ˇ´ˇ
12 Bible podrobneˇ popisuje utrpenı,
ktere Jezıs musel
´ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
snaset pred tım, nez zemrel. Zakusil nemilosrdne bico´ ´
ˇ ˇ
ˇ
´ ˚
vanı, byl krute pribit na mucednicky kul a v bolestech
ˇ
ˇ
na nem zemrel. (Jan 19:1, 16–18, 30; Dodatek, strany
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
204–206) Proc bylo nutne, aby Jezıs tolik trpel? V jedne
ˇ´
´
´
ˇ
z dalsıch kapitol teto knihy se dozvıme, ze Satan zpochybˇ
ˇ
ˇ
´ ˚
ˇ ´
nil skutecnost, ze nekdo z lidı zustane Jehovovi verny
ˇ ´
ˇ´ˇ ˇ
´ ˇ´
´ˇ
i navzdory zkouskam. Jezıs vsak vytrval i tvarı v tvar hroz´
´
´
ˇ ˇ ´
nemu utrpenı a tak na Satanovu vyzvu odpovedel tım
ˇ´
˚
ˇ´ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
nejlepsım zpusobem. Jezıs dokazal, ze dokonaly clovek se
˚ ´ ˚ ˇ
ˇ
svobodnou vulı muze Bohu zachovat
ryzost za vsech okol´
ˇ ´ ˇ ´
nostı, bez ohledu na to, co udela Dabel. Jehova se musel
ˇ
´
˚
ˇ ´
velmi radovat z toho, ze mu jeho drahy syn zustal verny.
ˇ´
´
(Prıslovı 27:11)
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
´
13 Jak bylo vykupn
e zaplaceno? Ctrnacty den zidovskeˇ ´
˚
ho mesıce nisanu roku 33 n. l. Buh dovolil, aby byl jeho
´
ˇ´ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
dokonaly a bezhrısny Syn popraven. Jezıs tak obetoval
˚
´
´ ˇ
ˇ
˚
svuj dokonaly lidsky zivot „jednou provzdy“. (Hebrejcum
ˇ ´
´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
10:10) Tretı den po sve smrti byl Jezıs Jehovou vzkrısen
´ ´
ˇ´ˇ
´
´
12. Co bylo dokazano Jezısovym utrpenım?
´
´
13. Jak bylo vykupne zaplaceno?
´
Jehova za nas
´
´
dal sveho jedineho
´
zplozeneho Syna
´
´
jako vykupne
´
´
ˇ ˇ´
53
´
´
ˇ
ˇ
jako duchovnı tvor. V nebesıch predlozil Bohu hodnotu
´
´
´
ˇ
´
ˇ
sveho dokonaleho lidskeho zivota, ktery obetoval jako
´
´ ´ ˇ
˚
vykupne vymenou za Adamovy potomky. (Hebrejcum
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
´
9:24) Jehova hodnotu Jezısovy obeti prijal jako vykupne,
´
ˇ
´
ktere bylo potreba zaplatit,ˇ aby lidstvo mohlo byt osvoboˇ´
´
˚
zeno od hrıchu a smrti. (Rımanum 3:23, 24)
´
´
˚ ˇ
´
´
´
´
JAKY VYZNAM MUZE MIT V YKUPNE PRO VAS
ˇ
ˇ´ˇ ´
´
´
´
14 I navzdory tomu, ze
jsme hrısnı, se dıky vykupnemu
˚ ˇ
ˇˇ
´
´
ˇ
´ ´
muzeme tesit z nevyslovneho pozehnanı. Zamysleme se
ˇ
´
´
ˇ
´
´
ˇ
nad nekterymi dobrymi vecmi, ktere na zaklade tohoto
ˇ ˇ´
˚ ˇ
´
ˇ
´
´
nejvetsıho daru od Boha muzeme zıskat jiz nynı a take
v budoucnosti.
ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚
˚
ˇ ˇ ´
15 Odpust
enı hrıchu. Kvuli zdedene nedokonalosti mu´
´
ˇ
sıme opravdu bojovat o to, abychom jednali spravne.
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
Vsichni hresıme — a uz slovem, nebo skutkem. Prostred´
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
nictvım Jezısovy vykupnı obeti vsak muzeme zıskat
ˇ ˇ ´
´
ˇ´ ˚
˚
„odpustenı svych hrıchu“. (Kolosanum 1:13, 14) Pokud
´
´
ˇ ˇ ´ ´
´
´
ale mame takove odpustenı zıskat, musıme davat najevo
´
´
ˇ
´
´ ´
opravdove pokanı. Musıme se take pokorne obracet na
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
Jehovu a v modlitbach ho prosit o odpustenı na zaklade
´
´
ˇ
vykupnı obeti jeho Syna. (1. Jana 1:8, 9)
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ˇ ´
ˇ
´
˚ ˇ
16 Ciste´ svedom
ı pred Bohem. Zatızene svedomı muze
´
˚
ˇ
snadno vest k pocitum beznadeje a bezcennosti. Jehova
´
´
ˇ ´
´
´
´
nam ale na zaklade vykupneho odpustil a tım nam lasˇ
ˇ
ˇ
kave umoznil, abychom jej i pres svou nedokonalost
´
ˇ ´
ˇ
´
˚
´
uctıvali s cistym svedomım. (Hebrejcum 9:13, 14) Dıky
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
tomu mame vuci Jehovovi volnost reci. Proto se k nemu
˚ ˇ
´
˚
ˇ
muzeme bez zabran modlit. (Hebrejcum 4:14–16) Kdyz si
´
ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
14, 15. Co musıme delat pro to, abychom zıskali „odpustenı svych
ˇ´ ˚
hrıchu“?
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
´
16. Dıky cemu muzeme Boha uctıvat s cistym svedomım a jakou ma
´
ˇ
´
takove svedomı cenu?
´
˚
˚
Jednım ze zpusobu,
˚ ˇ
jak muzeme projevit
ˇ ´
ˇ
ocenenı pro dar v podobe
´
´
ˇ
vykupneho, je to, ze se
o Jehovovi budeme
´
´
dozvıdat vıce
´ ´
ˇ ´
ˇ
´ ´ ´ ´
uchovavame ciste svedomı, dava nam to pokoj mysli, se´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ˇ ´
beuctu a prispıva to k nasemu stestı.
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
17 Nadeje na vecny zivot na rajske´ zemi. „Mzda, kterou
ˇ ´
´ ˇ´
ˇ´ ´
˚
´ ˇ
platı hrıch, je . . . smrt,“ rıka se v Rımanum 6:23. Tentyz
ˇ
ˇ
´ ´ ´ ˚
ˇ ˇ ´ ˇ
vers pokracuje slovy: „Ale dar, ktery dava Buh, je vecny ziˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
vot skrze Krista Jezıse, naseho Pana.“ Ve tretı kapitole teto
´
ˇ
´ ´
´
ˇ
knihy se pojednavalo o pozehnanı, ktere je pro lidi pripra´ ´ ´
´
´
´
veno v nadchazejıcım pozemskem raji. (Zjevenı 21:3, 4)
´
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
Veskere toto pozehnanı, vcetne vecneho zivota v dokona´
´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
lem zdravı, budeme moci zazıt dıky tomu, ze Jezıs za nas
ˇ
´
ˇ
´ ´ ˇˇ
´
zemrel. Mame-li se z tohoto pozehnanı tesit, musıme si
ˇ ´
´
´ ˇ
´
daru v podobe vykupneho vazit a davat to najevo.
˚ ˇ
´
ˇ ˇ
JAK MUZEME DAVAT NAJEVO VDECNOST?
ˇ
´
´
´
18 Procˇ bychom meli
byt Jehovovi za vykupne hluboce
ˇ ˇ ´
ˇ
´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
vdecnı? Nejaky dar je zvlaste cenny tehdy, jestlize na jeho
´ ´ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
obstaranı darce vynalozil mnoho casu, usilı nebo penez.
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Jsme velmi vdecnı, kdyz z nejakeho daru vidıme, ze jeho
´
´
´
´
´
´
´
ˇ ˇ´
darce nas ma opravdu rad. Vykupne je tım nejcennejsım
´
ˇ
´ ´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
17. Jake pozehnanı budeme moci zazıt dıky tomu, ze Jezıs za nas zeˇ
mrel?
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
18. Proc bychom meli byt Jehovovi vdecnı za to, ze opatril vykupne?
´
´
ˇ ˇ´
55
˚
ˇ
˚
ˇ
ˇ ´ ´
darem vubec, protoze Buh pri opatrovanı tohoto daru
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
˚
prinesl tu nejvetsı moznou obe. Jan 3:16 rıka: „Buh . . .
ˇ ˇ
´
´
´
tak velice miloval svet, ze dal sveho jedineho zplozeneho
´
´
´
´
ˇ ˇ´
Syna.“ Vykupne je tım nejvyznamnejsım dokladem toˇ
´
´ ˚
´
ho, ze Jehova nas miluje. Je to take dukaz lasky, kterou
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ma Jezıs, protoze za nas ochotne polozil svuj zivot. (Jan
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
15:13) Dar v podobe vykupneho by nas proto mel preˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
svedcit o tom, ze Jehova a jeho Syn milujı kazdeho z nas
ˇ
˚
osobne. (Galaanum 2:20)
ˇ
´
ˇ
ˇ
19 Jak tedy mu˚ zeme
davat najevo, ze si daru v podobe
´
´ ´
´
´
´ ˇ´
´ ´
ˇ
vykupneho vazıme? Za prve tım, ze se lepe seznamıme
´
´
s velkym Darcem Jehovou. (Jan 17:3) Studium Bible po´ ´
´
˚ ˇ
´
mocı teto publikace vam v tom pomuze. S tım, jak budete
´
´
´
ˇ ´
ˇ
Jehovu stale lepe znat, poroste i vase laska k nemu. Ta ve
´
´
ˇ
vas zase vzbudı touhu delat mu radost. (1. Jana 5:3)
´
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
20 Projevujme vıru
v Jezısovu vykupnı obe. O Jezısovi cte´
´ ˇ ˇ ´ ˇ
me: „Kdo projevuje vıru v Syna, ma vecny zivot.“ (Jan
˚ ˇ
´
ˇ´ˇ
´ ´
3:36) Jak muzeme vıru v Jezıse projevovat? Takova vıra se
ˇ´ ´
´
neprokazuje pouze slovy. Jakub 2:26 rıka: „Vıra bez skut˚
´
´
ku [je] mrtva.“ Ano, pravou vıru prokazujeme ‚skutky‘,
´
´ ´
´
˚
˚
˚ ˇ
tedy svym jednanım. Jednım ze zpusobu, jak muzeme
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ukazat, ze v Jezıse mame vıru, je to, ze se ho ze vsech sil
ˇ´
ˇ´ ´
snazıme napodobovat nejen v tom, co rıkame, ale i v tom,
´
jak jedname. (Jan 13:15)
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
´ ˇ ´
21 Zu´ castn
ete se vyrocnı slavnosti zvane Panova vecere.
ˇ
ˇ´ˇ
´ˇ ´
Vecer 14. nisanu roku 33 n. l. Jezıs zavedl zvlastnı slav´ ´ ´
ˇ ˇ
˚
nost, kterou Bible nazyva ‚Panova vecere‘. (1. Korinanum
ˇ
´ˇ ´
´ ˇ ˇ
11:20; Matous 26:26–28) Tomuto zvlastnımu shromazde´
ˇ´ ´
´
´
ˇ´ˇ
nı se rıka take Slavnost na pamatku Kristovy smrti. Jezıs ji
´
˚
˚ ˇ
´
ˇ
´ ˇ´
ˇ´
19, 20. Jakymi zpusoby muzeme dat najevo, ze si vazıme Bozıho daˇ ´
´
ru v podobe vykupneho?
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ˇ ´
´
21, 22. (a) Proc bychom se meli zucastnit vyrocnı slavnosti zvane
´
ˇ ˇ
ˇ
Panova vecere? (b) Co bude vysvetleno v 6. a 7. kapitole?
ˇ´ ´
56
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
˚
zavedl proto, aby apostolum i vsem pravym kresanum
ˇ
˚ ˇ
ˇ
pomohl uchovat si v pameti jednu dulezitou myslenku:
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
Kdyz zemrel jako dokonaly clovek, dal tım k dispozici svou
ˇ
ˇ
´
´
dusi neboli zivot jako vykupne. V souvislosti s touto slav´
ˇ´ˇ
´
ˇ
´ ˚
ˇ ´
´
ˇ ˇ
nostı Jezıs svym ucednıkum prikazal: „Stale to cinte na
´
´ˇ
ˇ
´ ´
mou pamatku.“ (Lukas 22:19) Pri Pamatne slavnosti si
ˇ
´ ´
´
ˇ´ˇ
pripomıname velkou lasku, kterou Jehova i Jezıs ve spoje´
´
´
ˇ ˇ
´
´
nı s vykupnym projevili. Svou vdecnost za vykupne
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
muzeme ukazat tım, ze se Slavnosti na pamatku Jezısovy
´ ˇ
´
smrti zucastnıme.1
ˇ
ˇ
´
´
22 To, ze Jehova opatril
vykupne, je opravdu neoceni´
˚
ˇ ´
telny dar. (2. Korinanum 9:14, 15) Z tohoto nezmerneho
´
ˇ
´
ˇ´ ˇ
ˇ
daru mohou mıt uzitek dokonce i lide, kterı jiz zemreli.
ˇ
´
ˇ
V 6. a 7. kapitole bude vysvetleno, v jakem smeru.
´
´
´
´
ˇ ˇ
1 Vıce informacı o vyznamu Panovy vecere najdete v Dodatku na
´
stranach 206–208.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
´
ˇ
´
ˇ
Vykupne je prostredkem, ktery Jehova pouzil
´
ˇ´
k osvobozenı lidstva od hrıchu a smrti. (Efe˚
zanum 1:7)
ˇ
´
´ ´
ˇ
´
Jehova opatril vykupne tım, ze poslal sveho
´
´
jedineho zplozeneho Syna na zem, aby za
´
ˇ
nas zemrel. (1. Jana 4:9, 10)
´
´
´
´
´
ˇ
Dıky vykupnemu nam mohou byt odpusˇ
ˇ´
˚ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
teny hrıchy a muzeme zıskat ciste svedomı
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
a nadeji na vecny zivot. (1. Jana 1:8, 9)
´
ˇ ´
´
´
˚ ˇ
´
Sve ocenenı pro vykupne muzeme davat na´
ˇ
´
´ ´
jevo tım, ze se lepe seznamıme s Jehovou,
ˇ
´
ˇ´ˇ
´
ze budeme projevovat vıru v Jezısovu vykup´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
nı obe a ze se zucastnıme Panovy vecere.
(Jan 3:16)
ˇ
´
SESTA KAPITOLA
´
Kde jsou mrtvı?
´
ˇ
Co se s nami stane pri smrti?
ˇ
´ ´
Proc umırame?
ˇ
˚ ˇ
´ ´ ˇ
Proc muze byt utechou,
ˇ
´
kdyz zname pravdu o smrti?
ˇ
´ ´
´ ˇ
´ ˇ ´ ˇ
´
´
´
O TECHTO otazkach lide premyslejı uz po cela tisıciletı.
˚ ˇ ´
´
Jsou to dulezite otazky. Bez ohledu na to, kdo jsme nebo
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
´
kde zijeme, se odpovedi tykajı kazdeho z nas.
ˇ
´
´
´
´
´
2 V predchozı kapitole se pojednava o tom, jak vykupn
ı
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´
obe Jezıse Krista otevrela cestu k vecnemu zivotu. Take
ˇ ˇ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
jsme se dozvedeli, ze Bible predpovıda dobu, kdy „smrtˇ jiz
´
´
ˇ
´ ´
´
nebude“. (Zjevenı 21:4) Zatım ale vsichni umırame.
„Zivı
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
si . . . uvedomujı, ze zemrou,“ rekl moudry kral Salomoun.
ˇ´
˚
ˇ
´
(Kazatel 9:5) Snazıme se proto zustat nazivu co nejdele.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
´
Presto nas zajıma, co se s nami stane, kdyz zemreme.
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
3 Kdyzˇ nam
zemre milovany clovek, truchlıme nad
´
´
ˇ
´
´
jeho ztratou. A zaroven se nam mohou do mysli vkradat
´
´
´ ˇ
´ ´
´
˚
otazky: Co se s nım stalo? Trpı nejak? Dıva se na nas? Muˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ ˇ
zeme mu nejak pomoci? A uvidıme se s nım jeste nekdy?
ˇ
´ ´
ˇ
´
´ ´
´
˚
ˇ ˇ´
Svetova nabozenstvı nabızejı na tyto otazky nejruznejsı
ˇ
ˇ
´
ˇ´ ˇ
ˇ´
odpovedi. Nektera z nich ucı, ze pokud jste byli dobrı,
ˇ´
˚
ˇ
´
pujdete do nebe, ale pokud jste byli spatnı, skoncıte v oh´
ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ´ ˇ
nivem pekle, kde budete trpet. Jina nabozenstvı ucı, ze
ˇ
´ ˇ
´
´
´ ˇ´ˇ
ˇ
pri smrti lide prechazejı do duchovnı rıse a tam se pripo´
´
ˇ
˚
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ´ ´ ˇ
jujı ke svym predkum. Jeste jina nabozenstvı rıkajı, ze
´
´
´
´
´
ˇ
1–3. Jake otazky lide kladou v souvislosti se smrtı a jake odpovedi
´ ´ ˚
´ ´
ˇ
´
nabızejı ruzna nabozenstvı?
58
ˇ´ ´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
mrtvı jdou do podsvetı, kde jsou souzeni, a pak se prevte´
ˇ
´
´
lı — tedy ze se znovu narodı jako jine bytosti.
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ´
4 Vsem
temto nabozenskym naukam je spolecna jedna
´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ´ ´
zakladnı myslenka — totiz ze nejaka cast cloveka prezıva
´
ˇ
´ ˇˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
smrt fyzickeho tela. Temer vsechna nabozenstvı, jez kdy
´ ˇ´ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
existovala a existujı, ucı, ze v nejake forme zijeme navzdy
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
a ze i po smrti stale mame schopnost videt, slyset a preˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
myslet. Ale jak to? Vzdy nase smysly i nase myslenky
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
jsou svazany s cinnostı mozku. A pri smrti prece mozek
ˇ
´ ´
ˇ
´
prestava pracovat. Nase vzpomınky, pocity a smysly po
ˇ ´
´
ˇ
´
´
ˇ
odumrenı mozku dale nepretrvavajı. Nejsou totiz na jeho
ˇ
ˇ
´
´
˚
´
´
cinnosti nejakym tajuplnym zpusobem nezavisle.
ˇ
ˇ
CO SE DOOPRAVDY DEJE PRI SMRTI?
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´
´
5 To, co se pri
smrti deje, nenı ovsem zadnym tajem´
ˇ
´
stvım pro Jehovu, Stvoritele mozku. On zna pravdu a ve
´
ˇ
ˇ
´
´
svem Slove, Bibli, vysvetluje, v jakem stavu mrtvı jsou.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
Bible jasne ucı toto: Kdyz clovek zemre, prestane proste exiˇ
´
´
ˇ´
stovat. Smrt je opakem zivota.
ı nic nevidı, neslysı
ˇ ´ Mrtv
ˇ
´ ˇ
´ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´ ´
ani nemohou
premyslet. Zadna cast cloveka neprezıva
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
smrt tela. Clovek nema nesmrtelnou dusi ani nesmrtel´
neho ducha.1
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´ ˇ
6 Pote,
co Salomoun rekl, ze zivı si uvedomujı, ze zeˇ
´
ˇ
´
mrou, dodal: „Pokud jde o mrtve, ti si neuvedomujı
´
´
˚
ˇ
naprosto nic.“ Tuto zakladnı pravdu pak zduraznil sdele´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
nım, ze mrtvı nemohou ani milovat, ani nenavidet a ze
ˇ
´
´
´ ˇ
´
´ ´
v hrobe „nenı prace ani vymyslenı ani
poznanı ani
ˇ ˇ
ˇ´ ´
moudrost“. (Kazatel 9:5, 6, 10) Podobne Zalm 146:4 rıka,
´ ´
ˇ
1 Pojednanı o slovech „duse“ a „duch“ najdete v Dodatku na stra´
nach 208–211.
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
4. Jakou zakladnı spolecnou myslenku ohledne smrti vyucujı mno´ ´
ˇ
´
ha nabozenstvı?
ˇ´ ´
´
5, 6. Co Bible rıka o stavu mrtvych?
´
Kde jsou mrtvı?
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ze kdyz clovek zemre, „opravdu zanikajı
ˇ
´
jeho myslenky“. Jsme smrtelnı, a smrt
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ ˇ´
´ ˇ ˇ
sveho tela nemuzeme nijak prezıt. Nas zi´ ˇ
ˇ
vot je jako plamen svıcky. Kdyz plamen
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
zhasne, nikam neprechazı. Jednoduse uz
´
nenı.
ˇ
ˇ ´ˇ
CO REKL O SMRTI JEZIS?
´
´
7 K tomu, v jakem
stavu jsou mrtvı, se
´ ˇ
ˇ´ˇ
vyjadril i Jezıs Kristus. Mluvil o Lazarovi,
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
ktereho dobre znal a ktery zemrel. Jezıs
´
ˇ
´ ˚
ˇ
´ ˇ ˇ´
svym ucednıkum rekl: „Nas prıtel Lazar
ˇ
ˇ
ˇ
´
si sel odpocinout.“ Ucednıci si mysleli,
ˇ
ˇ
ˇ´
ze Lazar si sel zdrımnout, aby se zota´
ˇ
ˇ´ˇ
vil po nemoci. Mylili se vsak. Jezıs jim
ˇ
ˇ
Kam zmizel ten
vysvetlil: „Lazar zemrel.“ (Jan 11:11–14)
plamen?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
Vsimneme si, ze Jezıs zde prirovnal smrt
ˇ
´
k odpocinku a ke spanku. Lazar nebyl ani v nebi, ani
´
ˇ
´
v ohnivem pekle. Nesetkal se ani s andely, ani se svymi
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
predky. Lazar se rovnez nenarodil znovu jako nekdo jiny.
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Odpocıval ve smrti, podobne jako kdyz clovek upadne do
´
´
ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ´
´
hlubokeho spanku, pri nemz nema zadne sny. I ji´
´
ˇ
´
´
´
ˇ
ne biblicke texty prirovnavajı smrt ˇ ke spanku. Kdyz
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´ ´
byl naprıklad ukamenovan ucednık Stepan, Bible rıka,
ˇ
ˇ
ˇ
ze „usnul“. (Skutky 7:60) Podobne apostol Pavel psal
ˇ ˇ
ˇ
´
´
o nekterych lidech ve sve dobe, ze „usnuli“ ve smrti.
˚
(1. Korinanum 15:6)
ˇ
´
´ ˇ
´
´
8 Bylo Bozım
zamerem, aby lide umırali? Ani v nejˇ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
mensım! Jehova vytvoril cloveka proto, aby na zemi zil
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´
˚
vecne. Jak jsme se v teto knize docetli jiz drıve, Buh posta´
´ ´
´
´
´
vil prvnı lidsky par do nadherneho raje. Dal Adamovi
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
7. Cemu se podle Jezısovych slov podoba smrt a proc?
´
ˇ
˚
ˇ
´
´
8. Jak vıme, ze Buh nechtel, aby lide umırali?
60
ˇ´ ´
ˇ
´
´
ˇ ˇ´
a Eve dokonale zdravı. Jehova si pro ne pral jen to nejlepˇ´
ˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ ˇ´
ˇ
sı. Cozpak by si nejaky milujıcı rodic pral, aby jeho deti
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
trpely bolestmi vyplyvajıcımi z vysokeho veku a aby zeˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
mrely? Urcite ne. Jehova sve deti miloval a chtel, aby se
ˇˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
ˇ´ ´
na zemi tesily z nekonecneho stestı. O lidech Bible rıka:
ˇ ´ ˇ
ˇ
„Neurcity cas [Jehova] vlozil do jejich srdce.“ (Kazatel
´
˚
´
ˇ
ˇ´
ˇ
3:11) Buh nas vytvoril s touhou zıt navzdy. A take se poˇ
ˇ
staral o to, aby tato nase touha byla naplnena.
ˇ
Jehova vytvoril lidi proto,
ˇ
ˇ
aby na zemi zili navzdy
´
Kde jsou mrtvı?
61
ˇ
´
´
´
PROC LIDE UMIRAJI
´ ´
´
9 Procˇ tedy lide´ umıraj
ı? Abychom si na tuto otazku
ˇ ˇ
´
ˇ´
ˇ
mohli odpovedet, musıme nejdrıv uvazovat o tom, co se
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
stalo, kdyz na zemi zil pouze jeden muz a jedna zena.
ˇ
˚
˚
´ ˚
Bible vysvetluje: „Jehova Buh dal . . . vyrust ze zemske puˇ ´
ˇ´
´
´
dy kazdemu stromu zadoucımu na pohled a dobremu
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
k jıdlu.“ (1. Mojzısova 2:9) Stanovil vsak jedno omezenı.
ˇ
ˇ ´
´ˇ
Adamovi rekl: „Z kazdeho stromu zahrady smıs do sytosti
´
´ ´
´
ˇ
´
jıst. Ale pokud jde o strom poznanı dobreho a spatneho,
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ˇ
z toho jıst nebudes, nebo v den, kdy z neho pojıs, urcite
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´
zemres.“ (1. Mojzısova 2:16, 17) Dodrzovat tento prıkaz
˚
ˇ ˇ ´
ˇ
´
nebylo vubec tezke. V zahrade rostla spousta jinych stro˚
´
´
´
mu, ze kterych Adam s Evou jıst mohli. Ale nynı dostali
´ ˇ ´ ˇ´ ˇ
ˇ ˇ
zvlastnı prılezitost projevit svou vdecnost Tomu, kdo jim
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
dal vsechno, vcetne dokonaleho zivota. Svou poslusnostı
´
´
ˇ
´
´
´
by take ukazali, ze respektujı autoritu sveho nebeskeho
´
´
ˇ
ˇ ´ ˇ´
Otce a ze se chtejı rıdit jeho laskyplnymi pokyny.
ˇ
´
10 Zel, prvnı´ lidsky´ par
se rozhodl Jehovu nepoˇ
´
slechnout. Satan se prostrednictvım hada Evy zeptal:
ˇ ˇ ˚ ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
„Skutecne Buh rekl, ze nesmıte jıst z kazdeho stromu
ˇ ˇ
˚
´
zahrady?“ Eva odpovedela: „Z ovoce stromu zahrady smı´
´
´
ˇ
me jıst. Ale o jedenı z ovoce stromu, ktery je uprostred
˚ ˇ
ˇ
´
zahrady, Buh rekl: ‚Nebudete z neho jıst, ani se ho nedoˇ
ˇ´ˇ
tknete, abyste nezemreli.‘ “ (1. Mojzısova 3:1–3)
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ
11 „Urcit
e nezemrete,“ rekl Satan. „Buh . . . vı, ze v ten
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
den, kdy z neho pojıte, se vam zcela jiste otevrou oci
ˇ
˚
´
´ ˇ
a zcela jiste budete jako Buh a budete znat dobre a spat´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇˇ
ˇ
ne.“ (1. Mojzısova 3:4, 5) Satan chtel, aby Eva uverila, ze
´
ˇ
ˇ
´
´
´
jı prospeje, kdyz bude zakazane ovoce jıst. Podle jeho slov
´
´
ˇ
ˇ
´ˇ ´
9. Jake omezenı Jehova Adamovi ulozil a proc nebylo obtızne tento
ˇ´
ˇ
prıkaz dodrzovat?
ˇ
´
´ ´
ˇ
10, 11. (a) Jak se stalo, ze prvnı lidsky par neposlechl Boha? (b) Proc
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
byla neposlusnost Adama a Evy vaznou vecı?
62
ˇ´ ´
´
´
´
´
si mohla sama rozhodovat, co je spravne a co nespravne,
ˇ
´
ˇ
a delat si, co chce. Satan take napadl Jehovu, protoze
ˇ
˚
ˇ
ˇ
´ ´
tvrdil, ze Buh lidem lhal, kdyz jim rekl, jake nasledky bu´
´
ˇˇ
ˇ
de jedenı ovoce mıt. Eva Satanovi uverila. A tak si zacala
ˇ
´
´
neco z ovoce brat a jedla je. Potom ho dala i svemu manˇ
´
ˇ
ˇ
zelovi a ten je jedl take. Nejednali v nevedomosti. Dobre
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
vedeli, ze delajı presne to, o cem jim Buh rekl, ze to delat
´
ˇ
´
´
´
ˇ
nemajı. Kdyz jedli zakazane ovoce, svevolne neposlechli
´
ˇ
´
´
´ ˇ´
jednoduchy a rozumny prıkaz. Dali tım najevo, ze svym
´
´
´
nebeskym Otcem a jeho autoritou opovrhujı. Takova ne´
´ ´
ˇ
´
ucta k jejich milujıcımu Stvoriteli byla neomluvitelna.
ˇ
Adam z prachu vzesel
´
a do prachu se vratil
´
Kde jsou mrtvı?
63
´
ˇ
´
12 Znazorn
eme si to. Jak byste se cıtili, kdybyste vycho´
ˇ
ˇ
vavali syna nebo dceru a dobre se o ne starali, ale oni by
´
´
˚
ˇ
ˇ
vas pak neposlouchali, a to takovym zpusobem, z nehoz
ˇ´
ˇ ˇ
´
´
´
by prımo cisela neucta a naprosty nedostatek lasky
´
´
ˇ
ˇ
k vam? To by vas jiste velmi bolelo. Predstavte si tedy, jak
´
´
ˇ
zklamany musel byt Jehova, kdyz se Adam i Eva postaviˇ
li proti nemu.
ˇ ˇ´
´ ˚
ˇ
ˇ ´
13 Jehova nemel
zadny duvod udrzovat neposlusneho
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
Adama a Evu nazivu donekonecna. Zemreli, prave jak jim
˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
to Buh rekl. Adam a Eva prestali existovat. Nepresli do
ˇ´
´
´ ˇ´ˇ
˚ ˇ
ˇ
zadne duchovnı rıse. Muzeme to tvrdit proto, ze potom,
˚
ˇ
ˇ
co Buh Adama volal k odpovednosti za jeho neposlusˇ
´ ´ˇ
´ ˚
´
nost, mu rekl: „[Vratıs se] do zemske pudy, nebo z nı jsi
ˇ
´ ´ˇ
ˇ´ˇ
byl vzat. Jsi totiz prach a do prachu se vratıs.“ (1. Mojzıso˚
ˇ
ˇ
va 3:19) Jehova Buh Adama vytvoril z prachu zeme.
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
(1. Mojzısova 2:7) Predtım Adam neexistoval. Proto kdyz
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ ´
Jehova Adamovi rekl, ze se vratı do prachu, mel tım na
ˇ
´ ´
ˇ
mysli, ze Adam se vratı do stavu neexistence. Adam mel
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
byt bez zivota, podobne jako prach, z nehoz byl vytvoren.
´
ˇ
14 Adam a Eva mohli zˇ ıt
dodnes. Ale oni zemreli, protoˇ
ˇ ˇ
ze se rozhodli Boha neposlouchat a tak zhresili. My
´ ´
ˇ
˚
ˇ´ˇ ´
´
ˇ
umırame proto, ze Adamuv hrısny stav
e smrt se preˇ ´ a tak
ˇ
˚
nesly na vsechny jeho potomky. (Rımanum 5:12) Tento
ˇ´
´
´ ˇ ˇ ´
´
hrıch se podoba hrozne dedicne nemoci, ze ktere pro ni´ ´
´
ˇ´
koho nenı uniku. Nasledkem hrıchu je smrt a ta je
´
´ ˇ´
ˇ´
˚
prokletım. Smrt nenı prıtel, ale neprıtel. (1. Korinanum
˚ ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
15:26) Muzeme byt Jehovovi opravdu vdecnı, ze opatril
´
´
´
´
ˇ´
vykupne, aby nas od tohoto hrozneho neprıtele osvobodil.
´
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
12. Co nam pomuze porozumet tomu, jak se Jehova cıtil, kdyz se
ˇ
Adam a Eva postavili proti nemu?
´
ˇ
´
ˇ
13. Co se podle Jehovovych slov melo stat s Adamem pri smrti a co
´
to znamena?
ˇ
´ ´
14. Proc umırame?
64
ˇ´ ´
´
ZNAT PRAVDU
O
´
ˇ SMRTI
ˇ ´ JE
PRO NAS UZITECNE
´
ˇˇ ´ ´
15 To, co Bible ucˇ ı´ o stavu mrtvych,
je utesujıcı. Jak jsme
ˇ
´
´
´
ˇ´
´ ´
´
videli, mrtvı netrpı bolestı ani se nicım netrapı. Nenı te˚
´
ˇ
´
´ˇ
dy duvod se jich bat, protoze nam nemohou ublızit.
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
Nepotrebujı nasi pomoc a rovnez oni nemohou pomoci
´
˚ ˇ
nam. Nemuzeme s nimi mluvit a oni nemohou mluvit
´
´
ˇ
´
˚
˚ ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
s nami. Mnoho nabozenskych vudcu vsak lzive tvrdı, ze
´
´
ˇ´
ˇˇ´
jsou schopni mrtvym pomoci, a lide, kterı tomu verı, pak
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
temto duchovnım davajı penıze. Ale kdyz v tomto smeru
´
´ ´ ´
zname pravdu, chranı nas to, abychom nebyli podvedeni
ˇ´
´ ˇ
ˇ ´
lidmi, kterı takove lzi vyucujı.
ˇ
´
ˇ
´
´
16 Shodujı´ se nauky vaseho
nabozenstvı s tım, co je
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
o mrtvych napsano v Bibli? U vetsiny nabozenstvı to tak
´
ˇ
ˇ
ˇ
nenı. Proc? Protoze jejich nauky jsou ovlivneny Satanem.
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
Ten falesne nabozenstvı pouzıva k tomu, aby lidi primel
ˇˇ
ˇ
ˇ´ ´
´ ˇ´ˇ
verit, ze po smrti budou zıt dal v duchovnı rısi. To je jedˇ´
´
ˇ´
´
na ze lzı, kterymi se Satan snazı lidi odvratit od Jehovy
ˇ ´
Boha. Jak to dela?
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ´ ˇ
17 Jak jsme si rekli
jiz drıve, nektera nabozenstvı ucı, ze
ˇ
´ ˇ
ˇ
˚
´
pokud nekdo jedna spatne, po smrti pujde do ohniveho
´
´
´
ˇ
ˇ
mısta trapenı, kde bude navzdy mucen. Touto naukou je
˚
´ ´
˚
´
Buh zneuctıvan. Jehova je Buh lasky a nikdy by lidi neneˇ
´
˚
chal trpet takovym zpusobem. (1. Jana 4:8) Co byste si
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´ ´ ˇ
mysleli o cloveku, ktery by sve neposlusne dıte trestal
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
tım, ze by mu drzel ruku v ohni? Meli byste k takovemu
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
˚
´ˇ
´
cloveku uctu? A chteli byste se s nım vubec blıze seznaˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
mit? Urcite ne. Jiste byste ho povazovali za velmi kruteho.
ˇˇ
ˇ
ˇ´
A Satan chce, abychom verili, ze Jehova mucı lidi v ohni
ˇ
ˇ
ˇ´
naveky — ze je tam mucı miliardy let!
ˇ
ˇ ˇ ´ ´
´
15. Proc je utesujıcı znat pravdu o smrti?
ˇ
´
ˇ
´
´
˚
16. Kdo ovlivnuje nauky mnoha nabozenstvı a jakym zpusobem?
ˇ
ˇ ˇ ´
´
´ ´
17. Proc nauka o vecnych mukach zneuctıva Boha?
´
Kde jsou mrtvı?
65
´ ´ ˇ
´ ´
ˇ
´
´
18 Satan pouzˇ ıv
a nektera nabozenstvı take k tomu, aby
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
lidi presvedcil, ze po smrti se z nich stanou duchove, kte´
ˇ ´
´
ˇ
´
´
rym zivı musı prokazovat cest a uctu. Podle teto nauky se
´
´
´
´
ˇ´
duchove mrtvych mohou stat pro lidi mocnymi prateli
˚
´ ˇ ´ ´
ˇ´
´ ´
ˇ
nebo hruzu nahanejıcımi neprateli. Mnoho lidı teto lzi
ˇˇ´
´
´
´ ˇ
´
verı. Bojı se mrtvych, a proto jim prokazujı cest a uctıva´ ´ ˇ
´
´
ˇ´ ˇ
jı je. Bible naopak ucı, ze mrtvı spı a ze uctıvatˇ bychom
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
meli jedine Boha Jehovu, naseho Stvoritele a Zivotodar´
ce. (Zjevenı 4:11)
´
´
´ ´ ´
19 Zname-li
o mrtvych pravdu, chranı nas to, abychom
´ ´
ˇ
´
´
nebyli zavedeni na scestı nabozenskymi podvody. Take
´
´ ´
ˇ
´
´
´
nam to pomaha porozumet jinym biblickym naukam.
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
Pokud naprıklad vıme, ze lide po smrti neprechazejı do
ˇ´
´
´ ˇ´ˇ
´ ´ ´
ˇ ´
zadne duchovnı rıse, pomaha nam to pochopit skutecny
ˇ
´
ˇ´ ˇ ˇ ˇ
´
smysl slibu, ze lide budou zıt vecne na rajske zemi.
ˇ
´
´
ˇ
´
´
20 Pred
davnymi casy vznesl spravedlivy Job tuto otazku:
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ´
„Jestlize zdatny muz zemre, muze opet ozıt?“ (Job 14:14)
˚ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
Muze byt mrtvy clovek, ktery spı ve smrti, opet priveden
ˇ
´ ˇ ˇ´ ´
ˇˇ
k zivotu? To, co Bible o tomto nametu rıka, je velmi utesu´ ´
ˇ
´
´ ´
jıcı. Budeme o tom uvazovat v nasledujıcı kapitole.
´ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´ ´ ´
´
18. Na jake nabozenske lzi je zalozeno uctıvanı mrtvych?
´
ˇ´
´
´
˚ ˇ
ˇ
´
19. Kterym dalsım biblickym naukam muzeme porozumet dıky toˇ
´
mu, ze zname pravdu o smrti?
´
´
´
´ ´
20. Jakou otazkou se budeme zabyvat v nasledujıcı kapitole?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
´
ˇ´
ˇ
´ ˇ
ˇ Mrtvı nevidı, neslysı ani nemohou premyslet. (Kazatel 9:5)
´
ˇ´ ´
´
ˇ Mrtvı odpocıvajı; nijak netrpı. (Jan 11:11)
´ ´
˚
ˇ
ˇ Umırame kvuli ˇ tomu, ze jsme po Adamovi
ˇ
ˇ´
´
˚
zdedili hrıch. (Rımanum 5:12)
´
SEDMA KAPITOLA
ˇ ´
ˇ
ˇ
Skutecna nadeje pro nase
´ ´
ˇ´
ˇ
blızke, kterı zemreli
ˇ
˚ ˇ
´
´
Proc si muzeme byt jistı,
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ˇ
ze ke vzkrısenı skutecne dojde?
´
´
Jake ma Jehova pocity,
ˇ´ˇ ´
´
pokud jde o vzkrısenı mrtvych?
ˇ´ˇ
Kdo bude vzkrısen?
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ´
PREDSTAVTE si, ze prchate pred rozlıcenym neprıtelem. Je
ˇ ˇ´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
mnohem silnejsı a rychlejsı nez vy. Vıte o nem, ze je nemi´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´
losrdny, protoze jste videli, jak zabil nektere vase pratele.
ˇ´
´
´
´ˇ
´ˇ
´
A se mu snazıte uniknout sebevıc, je stale blız a blız. Zda
ˇ
´ ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
´
se, ze nemate zadnou sanci. Nahle se vsak vedle vas objevı
ˇ ´ ˇ
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ ˇ´
nejaky zachrance. Je daleko silnejsı nez vas neprıtel a slibuˇ
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
´ ´
´
je, ze vam pomuze. Urcite pocıtıte ohromnou ulevu.
ˇ ´
´
ˇ´
´
´
2 V urcit
em smyslu takovym neprıtelem pronasledovani
ˇ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
skutecne jsme — kazdy z nas. V predchozı kapitole jsme se
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
dozvedeli, ze Bible oznacuje jako neprıtele smrt. Nikdo
´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
z nas jı nemuze uniknout ani ji premoci. Vetsina z nas viˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
dela, jak tento neprıtel pripravil o zivot lidi, ktere jsme meli
´
ˇ ˇ´
ˇ
´ ´
radi. Ale Jehova je daleko mocnejsı nez smrt. Je milujıcım
´
´ ˇ
´
ˇ
Zachrancem, ktery jiz v minulosti prokazal, ze tohoto neˇ´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ´
prıtele dokaze porazit. A slibuje, ze s tımto neprıtelem, tedy
´
ˇ
ˇ´ ´
se smrtı, skoncuje jednou provzdy. Bible rıka: „Jako posled´
ˇ´
´ ´ ˇ
ˇ
˚
nı neprıtel ma byt privedena vnivec smrt.“ (1. Korinanum
ˇ ˇ
´
´
15:26) To je skutecne dobra zprava.
´
ˇ´
´
ˇ ´
´
ˇ ´
´
1–3. Jaky neprıtel pronasleduje kazdeho z nas a proc nam uvaha
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
o tom, co Bible rıka, prinese urcitou ulevu?
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
Skutecna nadeje pro nase blızke, kterı zemreli
67
´
´
´
˚
´
ˇ
3 Zamysleme se kratce
nad tım, jak to na nas pusobı, kdyz
´
ˇ
´ ´
´
´
´
nam smrt vezme nekoho blızkeho. Dıky teto uvaze pocho´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇˇ´
pıme urcitou skutecnost, ktera nas velmi potesı. Jehova
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
´ˇ
totiz slibuje, ze mrtvı lide znovu ozijı. (Izajas 26:19) Budou
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
privedeni zpet k zivotu. Majı tedy nadeji na vzkrısenı.
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
KDYZ NAM ZEMRE NEKDO BLIZKY
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
4 Zemrel
vam nekdo, koho jste meli moc radi? Ta boˇ
ˇ
´
´
lest, zal a pocit beznadeje se mohou zdat nesnesitelne.
´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
V takove situaci potrebujeme utechu z Bozıho slova.
˚
´
´ ´ ˇ
(2. Korinanum 1:3, 4) Bible nam pomaha predstavit si,
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ´ˇ
co cıtı Jehova a Jezıs, kdyz vidı nekoho umırat. Jezıs, kte´
´
ˇ ˇ
´
ry dokonale zrcadlil osobnost sveho Otce, vedel, jaka
´
ˇ ˇ
´
bolest je spojena s tım, kdyz nekoho ztratıme. (Jan 14:9)
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
Kdyz byval v Jeruzaleme, mel ve zvyku zastavit se u Laˇ´ ˇ
´ ´
zara a jeho sester Marie a Marty, kterı zili v blızkem
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
˚
mestecku zvanem Betanie. Z Jezıse a techto sourozencu
´ ´ ˇ´
´
ˇ´ ´
ˇ´ˇ
´
se stali blızcı pratele. Bible rıka: „Jezıs miloval Martu a jejı
ˇ
´
sestru a Lazara.“ (Jan 11:5) V predchozı kapitole jsme se
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
vsak dozvedeli, ze Lazar zemrel.
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ´ ´
5 Co Jezıs cıtil, kdyz o sveho prˇ ıtele
prisel? Zprava rıka,
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ´
´
´
ze kdyz Lazarovi prıbuznı a pratele truchlili nad jeho ztraˇ´ˇ
ˇ
ˇ
tou, Jezıs se za nimi vydal. Kdyz je videl, hluboce jej to
´
´
zarmoutilo. „Zastenal v duchu a znepokojil se.“ Dale
´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ´ˇ
˚
´
zprava rıka, ze „Jezıs dal pruchod slzam“. (Jan 11:33, 35)
ˇ
ˇ
´ ˇ´
ˇ
Kdyz truchlil, znamenalo to snad, ze nema zadnou nadeˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ´
ˇ´ˇ
ji? Ani v nejmensım. Jezıs naopak dobre vedel, ze se stane
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
neco uzasneho. (Jan 11:3, 4) Presto pocioval onu bolest
´
´
´ ˇ
´
a zarmutek, ktere jsou se smrtı nekoho draheho spojeny.
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
4. (a) Proc lze rıci, ze z Jezısovy reakce na smrt milovaneho cloveka
˚ ˇ
´ ´
´ ˚ ˇ ´ ˇ ´
ˇ´ˇ ´
muzeme zjistit, co cıtı Jehova? (b) Jake duverne pratele Jezıs zıskal?
ˇ´ˇ
ˇ
5, 6. (a) Jak Jezıs reagoval na smrt Lazara, kdyz byl s jeho truch´ ´
ˇ´
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ´ˇ ˚
´
lıcımi prıbuznymi a prateli? (b) Proc je pro nas Jezısuv zarmutek
´
povzbuzenım?
ˇ´ ´
68
ˇ´ˇ ˚
´
´
ˇ ´
ˇ
Jezısuv zarmutek je pro nas v urcitem smeru povzbu´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
zenım. Vidıme z nej totiz, ze Jezıs a jeho Otec Jehova smrt
´
´
˚
ˇ
´
ˇ´
nenavidı. Jehova Buh je vsak schopen s tımto neprıtelem
´
˚
ˇ´ˇ
bojovat a porazit ho. Podıvejme se na to, co Buh Jezısovi
ˇ
ˇ
umoznil udelat.
ˇ
„LAZARE, POJD VEN!“
ˇ ´
ˇ
´
´
7 Jezˇ ı´ sˇ prik
azal, aby byl odstranen kamen, kterym byl
ˇ
´ˇ
ˇ
zatarasen vchod do jeskyne, v nız byl Lazar pohrben.
´
ˇ
ˇ ˇ
Marta proti tomu vznesla namitku, protoze po ctyrech
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
dnech se Lazarovo telo uz jiste zacalo rozkladat. (Jan
´
´
ˇ ´
11:39) Z lidskeho hlediska se situace zdala beznadejna.
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
8 Kamen vsak byl odvalen a Jezıs zvolal silnym hlasem:
ˇ
´
ˇ
´
„Lazare, poj ven!“ Co nasledovalo? „Clovek, ktery byl
ˇ
ˇ
mrtev, vysel.“ (Jan 11:43, 44) Dovedete si predstavit, ja´
´
ˇ
kou radost museli mıt lide kolem? A uz byl Lazar jejich
ˇ´
´
ˇ´
ˇ
bratrem, prıbuznym, prıtelem nebo sousedem, vsichni
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
vedeli, ze zemrel. A presto tam najednou pred nimi stal!
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
Byl to on, tentyz muz, ktereho meli tak radi. Muselo jim
ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ ´ ´
ˇ
to pripadat jako sen, jako neco prılis krasneho, nez aby to
´
´
ˇ ˇ
byla pravda. Mnozı lide Lazarovi bezpochyby nadsene
ˇ ˇ
´ ´ ˇ
´
padli kolem krku. Bylo to skutecne velkolepe vıtezstvı
´
nad smrtı!
ˇ
´ ˇ
´ ´
´
9 Jezˇ ı´ sˇ netvrdil, ze
tento uzasny zazrak vykonal ze sve
´ ´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
vlastnı sıly. Tesne pred tım, nez Lazara vyzval, aby vysel
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
z hrobky, se Jezıs pomodlil. A v teto modlitbe jasne rekl,
ˇ
˚
ˇ´ˇ ´
ˇ
ze Puvodcem vzkrısenı je Jehova. (Jan 11:41, 42) To vsak
´ ˇ´
ˇ
´
nebyl jediny prıpad, kdy Jehova pouzil svou moc tım˚
ˇ´ˇ ´
´
´
to zpusobem. Vzkrısenı Lazara je pouze jednım z devıti
6
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
7, 8. Proc se lidem, kterı vedeli, ze Lazar zemrel, zdala situace bezˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
nadejna, ale co Jezıs udelal?
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
9, 10. (a) Jak Jezıs ukazal, kdo je Zdrojem moci potrebne ke vzkrıˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
senı Lazara? (b) V jakych smerech mame uzitek ze ctenı biblickych
´
ˇ´ˇ ´
zprav o vzkrısenı?
ˇ
ˇ´
Apostol Petr vzkrısil
ˇ
kresanku Dorkas.
(Skutky 9:36–42)
´ ˇ
ˇ´
´
Elijas vzkrısil syna jedne vdovy.
´
´
(1. Kralovska 17:17–24)
ˇ´ˇ ´
Vzkrısenı Lazara
´
vedlo k velke radosti.
(Jan 11:38–44)
70
ˇ´ ´
ˇ´
´
´
˚
´
ˇ´
ˇ
´
takovych zazraku, ktere jsou v Bozım slove popsany.1 Cıst
ˇ´ ˇ
ˇ ´ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇˇ ´
tyto prıbehy a studovat je prinası cloveku potesenı. Do´ ´
ˇ ˇ
˚
´
´
ˇ
zvıdame se z nich totiz, ze Buh nenı stranicky, protoze
ˇ´ˇ
´
´
ˇ´
ˇ ˇ
´
´
vzkrıseni byli lide mladı i starı, muzi i zeny, Izraelite i lide
´
´
˚
´
´
ˇ
ˇ´ ˇ
z jinych narodu. A ta radost, ktera na nas z techto prıbeˇ´
ˇ ˇ´ˇ
ˇ´
´
˚ ´ ´
hu dycha! Naprıklad kdyz Jezıs vzkrısil z mrtvych jednu
´
´
ˇ
´
ˇ ´
dıvku, jejı rodice „byli bez sebe velkym nadsenım“. (Maˇ ˇ
´ ˚
rek 5:42) Jehova jim tehdy skutecne dal takovy duvod
´
ˇ
k radosti, na ktery nikdy nezapomneli.
´
´ ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
10 Lide,
ktere Jezıs vzkrısil, nakonec samozrejme znovu
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
˚
zemreli. Znamena to tedy, ze byli vzkrıseni zbytecne? Vu´
´
´
ˇ
´ ˚ ˇ ´
bec ne. Uvedene biblicke zpravy totiz potvrzujı dulezite
´
ˇ ´
´
´
ˇ
pravdy a zaroven nam davajı nadeji.
ˇ
´
´
ˇ ´ˇ
´
POUCENI ZE ZPRAV O VZKRISENI
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
11 Bible rˇ ık
a, ze mrtvı „si neuvedomujı naprosto nic“.
ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
´
Nejsou nazivu ani nejsou pri vedomı nekde jinde. Zprava
ˇ
ˇ
ˇ
o Lazarovi tuto skutecnost jen potvrzuje. Kdyz Lazar ozil,
ˇ ˇ
´
popisoval snad nadsene, jak to vypada v nebi? Nebo snad
´ ˇ
´ ˇ ´
˚
´
lidem nahanel strach vypravenım hruznych historek
´
ˇ´
´
´
´ ˇ ´
o ohnivem pekle? Ne, zadna takova Lazarova vyjadrenı
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
˚
´
Bible neobsahuje. Behem tech ctyr dnu, kdy byl mrtvy, si
ˇ
ˇ
Lazar ‚neuvedomoval naprosto nic‘. (Kazatel 9:5) Proste
zesnul neboli usnul ve smrti. (Jan 11:11)
´
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
12 Zprava
o Lazarovi take ukazuje, ze vzkrısenı je skuˇ
´
´
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
tecnost, a ne pouhy mytus. Jezıs Lazara vzkrısil pred
´
ˇ ´
ˇ
˚
´
ˇ ˇ ´ ˚
zastupem ocitych svedku. Dokonce ani nabozenstı vudci,
ˇ´
´
ˇ´ˇ ´
´
´
´
1 Dalsı zpravy o vzkrısenı jsou zaznamenany v 1. Kralovske
´
´
ˇ
´ ˇ
17:17–24; 2. Kralovske 4:32–37; 13:20, 21; Matousovi 28:5–7; Lukaso´
vi 7:11–17; 8:40–56 a ve Skutcıch 9:36–42 a 20:7–12.
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
11. Jak zprava o Lazarove vzkrısenı potvrzuje pravdu zapsanou v Kazateli 9:5?
ˇ
˚ ˇ
´
´ ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
12. Proc si muzeme byt jistı, ze ke vzkrısenı Lazara skutecne doslo?
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
71
ˇ´ ˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
kterı Jezıse nenavideli, nemohli tento zazrak poprıt. Proˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
to si rıkali: „Co mame delat, protoze ten clovek [Jezıs]
´ ´
´
´
´
provadı mnoho znamenı?“ (Jan 11:47) Mnozı lide se
ˇ´ˇ ´
´
˚
chodili na vzkrıseneho Lazara dıvat. A v dusledku toho
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ ´
jich jeste vıce zacalo verit v Jezıse. Lazar byl pro ne zivym
˚
ˇ
ˇ´ˇ
´
dukazem toho, ze Jezıs byl na zem poslan Bohem. Tento
˚
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´ ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
dukaz byl tak silny, ze nekterı zatvrzelı zidovstı nabozenˇ ´ ˚
ˇ
ˇ´ˇ
´
stı vudci chteli Jezıse i Lazara zabıt. (Jan 11:53; 12:9–11)
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ´ˇ ´
13 Je snad nerealisticke,
kdyz clovek prijıma vzkrısenı
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
jako fakt? Nenı, protoze Jezıs rekl, ze jednoho dne budou
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´
vzkrıseni „ti vsichni v pametnıch hrobkach“. (Jan 5:28)
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
Jehova je Stvoritelem veskereho zivota. Melo by tedy byt
´ˇ ´ ˇˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ ´
obtızne verit tomu, ze dokaze zivot obnovit? Do znacne
´
ˇ
ˇ ´ ˇ´
ˇ
mıry to samozrejme zalezı na Jehovove schopnosti pamaˇ ´ ˇ
tovat si urcite veci. Je tedy Jehova schopen pamatovat si
´
´
ˇ
´
´
mrtve lidi, ktere jsme meli radi? Vesmır je poset nespoˇ
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
cetnymi biliony hvezd, a Buh presto kazdou z nich nejak
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
pojmenoval. (Izajas 40:26) Z toho muzeme usoudit, ze
˚
ˇ
´ ´
ˇ´ ´
ˇ
Jehova Buh si o nasich blızkych, kterı nam umreli, pamaˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
tuje kazdy detail a ze je pripraven jim zivot vratit.
´
ˇ
´
ˇ ´
14 Jake pocity vsak Jehova ma, pokud jde o vzkrˇ ı´ sen
ı
´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
mrtvych? Bible rıka, ze Jehova se toho uz nemuze dockat.
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
Verny muz Job se zeptal: „Jestlize zdatny muz zemre, muˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ze opet ozıt?“ Job mluvil o tom, ze bude cekat v hrobe,
ˇ
ˇ
ˇ
˚
dokud neprijde cas, kdy si na nej Buh vzpomene. Jehovoˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
´
vi rekl: „Zavolas, a ja ti odpovım. Budes prahnout po dıle
´
svych rukou.“ (Job 14:13–15)
ˇ
ˇ ˇ
15 Vsimli
jste si? Jehova skutecne prahne po tom, aby
´
´
ˇ
´
´ ˇ
´ ˇ
mrtvym lidem vratil zivot. Nenı to snad uzasne, ze Jehova
´
´
ˇ
˚ ˇ
ˇˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
13. Na jakem zaklade muzeme verit tomu, ze Jehova skutecne dokaˇ
ˇ´
´
ze vzkrısit mrtve?
´
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
´
14, 15. Jake pocity ma Jehova ohledne vzkrısenı mrtvych a jak to do´
´
kreslujı slova, ktera pronesl Job?
72
ˇ´ ´
´
´
´
ˇ´
chova k mrtvym lidem takove city? Ale jak to bude se vzkrıˇ ´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ´ˇ
senım, k nemuz ma teprve dojıt? Kdo bude vzkrısen a kam?
ˇ
ˇ
´
´
„VSICHNI TI V PAMETNICH HROBKACH“
´
ˇ´ˇ ´
´
´
16 Biblicke´ zpravy
o vzkrısenych lidech nam mnohe na´ ´
ˇ´ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ´
povıdajı i o vzkrısenı, k nemuz ma teprve dojıt. Lide, kterı
´
ˇ
ˇ
v minulosti znovu zıskali zivot zde na zemi, se opet shledali
ˇ´
´
ˇ´ˇ ´
se svou rodinou a prateli. Budoucı vzkrısenı bude podob´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ ´
ne — jenze jeste mnohem lepsı. Ve tretı kapitole jsme se
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
dozvedeli, ze Bozım zamerem je, aby cela zeme byla preˇ ˇ
´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
menena v raj. Mrtvı lide proto nebudou vzkrıseni do sveta
´
´
ˇ ˚
´
´
ˇ
ˇ´
plneho valek, zlocinu a nemocı. Budou mıt moznost zıt na
´
ˇ
´
´ ´
ˇ ˇ ´
teto zemi navzdy v pokojnych podmınkach a ve stestı.
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
ˇ
17 Kdo bude vzkrˇ ı´ sen?
Jezıs rekl, ze „ti vsichni v pamet´
´
ˇ´
ˇ´ˇ ˚
nıch hrobkach uslysı jeho [Jezısuv] hlas a vyjdou“. (Jan
ˇ
´
ˇ´ ´
ˇ
´
5:28, 29) Podobne Zjevenı 20:13 rıka: „More vydalo mrtve,
ˇ´
ˇ
´
´
´
kterı byli v nem, a smrt a hades vydaly mrtve.“ Slovo „haˇ ´
des“ se vztahuje na spolecny hrob lidstva. (Viz Dodatek,
ˇ ´
´
ˇ
strany 212 a 213.) Tento spolecny hrob bude vyprazdnen.
ˇ
´
ˇ´
ˇ´ ´
Vsechny ty miliardy lidı, kterı tam odpocıvajı, budou znoˇ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ´
´
vu zıt. Apostol Pavel rekl: „Bude vzkrısenı spravedlivych
´
´
i nespravedlivych.“ (Skutky 24:15) Co to znamena?
´
´
18 Pojem ‚spravedlivı‘
se vztahuje na mnoho lidı, o kte´
ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
rych cteme v Bibli a kterı zili pred tım, nez na zem prisel
ˇ´ˇ
ˇ ´ ´
´
´
Jezıs. Mozna vas napadnou takova jmena jako Noe, Abra´
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
´
ham, Sara, Mojzıs, Rut, Ester a mnoho dalsıch. O nekterych
ˇ
ˇ´
ˇ ´
´
´ ´
techto muzıch a zenach vıry se pojednava v 11. kapitole do˚
´ ˇ
ˇ´
´
pisu Hebrejcum. Mezi ‚spravedlive‘ vsak patrı take Jehovovi
ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ´
sluzebnıci, kterı umreli v dnesnı dobe. Dıky nadeji na vzkrıˇ ´
´
´
˚
˚
senı tedy nemusıme mıt ze smrti hruzu. (Hebrejcum 2:15)
´
´
´
ˇ´ˇ ´
´ ˇ´
16. V jakych podmınkach budou vzkrısenı lide zıt?
´ ´
ˇ´ˇ ´
17. Jak rozsahle bude vzkrısenı?
ˇ´
´
ˇ´
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
18. Kdo patrı mezi ‚spravedlive‘, kterı majı byt vzkrıseni, a jak nadeˇ´ˇ ´ ˚
´
´
ˇ
je na vzkrısenı pusobı na vas osobne?
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
73
ˇ
ˇ
19 A co bude s temi,
kdo Jehovovi neslouzili ani ho nepoˇ
ˇ
ˇ
slouchali, protoze ho nikdy nemeli moznost poznat? Ani
´
´
na tyto miliardy „nespravedlivych“ lidı Jehova nezapome´
ˇ´ˇ
ˇ
ne. Take oni budou vzkrıseni a dostanou cas na to, aby
´
ˇ
´
ˇ´
mohli poznat praveho Boha a slouzit mu. Mrtvı budou krıˇ
ˇ
´ ´
ˇ´ ˇ
ˇ
seni behem obdobı tisıce let a dostanou prılezitost pripojit
ˇ ´
ˇ´ ˇ
ˇ´
se k vernym lidem na zemi, kterı uz Jehovovi slouzı. Bude
´
´
´
´
to nadherna doba. O tomto obdobı Bible mluvı jako
´
o Soudnem dnu.1
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
20 Znamena´ to tedy, ze
vzkrısen bude kazdy clovek, ktery
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ
kdy zil? Ne. Bible rıka, ze nekterı lide jsou v ‚gehenne‘.
´ ˇ
´ ´
´
´
(Lukas 12:5) Pojem „gehenna“ pochazı z nazvu skladky od´
ˇ ´
´
padu, ktera byla za hradbami starovekeho Jeruzalema.
´
´
ˇ ˇ
Palily se tam mrtvoly a odpadky.
Mrtve lidi, jejichz telo byˇ ´
ˇ
´
ˇ
lo hozeno do gehenny, Zide povazovali za nehodne pohrbu
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ ˇ
a vzkrısenı. Gehenna je proto prilehavym symbolem vec´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ ´
neho znicenı. Ackoli urcitou ulohu pri souzenı zivych
´
´
ˇ´ˇ
ˇ ´
i mrtvych bude hrat Jezıs, konecnym soudcem je Jehova.
ˇ
ˇ´ ´
´
(Skutky 10:42) Rozhodne nevzkrısı nikoho, koho posoudı
ˇ
´
´
jako nicemneho a nenapravitelneho.
´
ˇ ´ ˇ
´
NEBESKE VZKRISENI
ˇ ˇ
´
ˇ´ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ
21 Bible mluvı´ jest
e o jinem druhu vzkrısenı, pri nemz
´ ´
´ ˇ
´
´
lide zıskajı zivot jako duchovnı tvorove v nebi. V Bibli je
´
ˇ´
ˇ´ˇ ´
popsan pouze jeden prıpad tohoto druhu vzkrısenı —
ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ
vzkrısenı Jezıse Krista.
ˇ ´
22 Kdyzˇ byl Jezˇ ı´ sˇ zabit, Jehova nedovolil, aby jeho vern
y
ˇ´
´
´
´
ˇ
1 Dalsı informace o Soudnem dnu a o tom, na jakem zaklade bu´
´
dou lide souzeni, najdete v Dodatku na stranach 213–215.
´
ˇ´ ˇ
ˇ
19. Kdo jsou ‚nespravedlivı‘ a jakou prılezitost jim Jehova laskave poskytne?
´
ˇ
20. Co je gehenna a kdo je do nı uvrzen?
´
ˇ´
ˇ´ˇ ´
´ˇ
21, 22. (a) O jakem dalsım druhu vzkrısenı se v Bibli pıse? (b) Kdo
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
byl vzkrısen k duchovnımu zivotu jako prvnı?
74
ˇ´ ´
˚
ˇ ˇ
˚
Syn zustal v hrobe. (Zalm 16:10; Skutky 13:34, 35) Buh Jeˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zıse vzkrısil, ale nikoliv jako cloveka. Apostol Petr vysvetlil,
ˇ
ˇ
ˇ
ze Kristus byl „usmrcen v tele, ale oziven v duchu“. (1. Petˇ ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
ra 3:18) To byl skutecne obrovsky zazrak. Jezıs znovu ozil
´
´
˚
jako mocna duchovnı osoba. (1. Korinanum 15:3–6) Byl
´
´
´
ˇ´ˇ ´
ˇ
ˇ
prvnı, kdo takove slavne vzkrısenı zazil. (Jan 3:13) Nemel
´ ´
´
ale byt tım poslednım.
ˇ ˇ ˇ
´ ´
´
ˇ
23 Jezˇ ı´ sˇ ved
el, ze se brzy vratı do nebe, a proto svym ver´
´
´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
nym nasledovnıkum rekl, ze jim tam ‚pripravı mısto‘. (Jan
ˇ
ˇ´ˇ
14:2) O tech, kdo jdou do nebe, Jezıs mluvil jako o ‚ma´
´
´ˇ
´
´
ˇ
lem stadu‘. (Lukas 12:32) Z kolika lidı se ma tato relativne
´
ˇ ´
ˇ
˚
´
´
mala skupina vernych kresanu skladat? Ve Zjevenı 14:1
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
´
´
apostol Jan rıka: „Videl jsem, a pohleme, Beranek stal na
ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
hore Sion a s nım sto ctyricet ctyri tisıce tech, kdo majı
´
ˇ
´
´
´
na svem cele napsano jeho jmeno a jmeno jeho Otce.“
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ ´
24 Techto
144 000 kresanu, k nimz patrı i Jezısovi vernı
ˇ
´
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
apostolove, ma byt vzkrıseno k zivotu v nebi. Kdy ma
ˇ´ˇ ´
´
ˇ
ˇ
k tomuto vzkrısenı dojıt? Apostol Pavel napsal, ze to buˇ
ˇ´
˚
de behem Kristovy prıtomnosti. (1. Korinanum 15:23)
´
ˇ
´
´ ˇ
´
V 9. kapitole se dozvıme, ze v tomto obdobı prave nynı
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
´
zijeme. Kdyz tedy dnes nekdo ze zbyvajıcıho maleho poˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
ctu tech, kdo patrı k onem 144 000, zemre, je okamzite
ˇ´ˇ
ˇ
˚
´
vzkrısen k zivotu v nebi. (1. Korinanum 15:51–55) Velka
ˇ ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ´ˇ ´
vetsina lidstva vsak ma vyhlıdku na budoucı vzkrısenı
ˇ
´
k zivotu v raji na zemi.
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
25 Ano, Jehova skutecn
e porazı naseho neprıtele, a smrt
ˇ
ˇ
ˇ
´ˇ
pak bude uz jednou provzdy patrit minulosti. (Izajas 25:8)
ˇ ´
ˇ´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ
Mozna si ale rıkate: ‚Kdyz majı byt nekterı lide vzkrıseni
ˇ
ˇ ´ ˇ
do nebe, co tam budou delat?‘ V nebi budou tvorit uzas´
´
´
´
´ ˇ
´
nou nebeskou vladu neboli Kralovstvı. O teto vlade se vıce
´
ˇ´
dozvıme v dalsı kapitole.
ˇ´
ˇ´ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ´
23, 24. Kdo tvorı Jezısovo „male stado“ a kolik lidı do nej patrı?
ˇ
´
ˇ´
25. O cem bude pojednavat dalsı kapitola?
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
´
ˇ´ˇ ´ ´
´
´
ˇ Biblicke zpravy o vzkrısenı nam davajı spoˇ
lehlivou nadeji. (Jan 11:39–44)
ˇ´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ Jehova touzı privest mrtve zpet k zivotu.
(Job 14:13–15)
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ Vzkrıseni budou vsichni lide, kterı jsou ve
ˇ ´
ˇ
spolecnem hrobe lidstva. (Jan 5:28, 29)
´
´
V raji budou mrtvı vzbuzeni
´
´
´ ´
a znovu se setkajı se svymi blızkymi
75
´
OSMA KAPITOLA
ˇ´
´
´
Co je Bozı Kralovstvı?
ˇ´ ´
ˇ´
´
´
Co Bible rıka o Bozım Kralovstvı?
ˇ´
´
´
ˇ ´
Co Bozı Kralovstvı udela?
ˇ
´
´
´
Kdy se prostrednictvım tohoto Kralovstvı
´
ˇ´ ˚
bude na zemi dıt Bozı vule?
´
´
ˇ ˇ
ˇ
´
´ˇ
MILIONY lidı po celem svete dobre znajı modlitbu, jız se
ˇ
ˇ´ ´
ˇ ´ ˇ
´
ˇ
casto rıka Otcenas neboli Panova modlitba. Obe tato
ˇ ´
´
´
oznacenı se vztahujı na znamou modlitbu, kterou pro´
ˇ´ˇ
´
ˇ
´ ˚
nesl sam Jezıs a kterou dal svym ucednıkum jako vzor
´
´
´ ´
toho, jak se majı modlit. Tato modlitba ma hluboky vyˇ
ˇ
´
ˇ
´
znam. Kdyz budeme uvazovat o prvnıch trech prosbach,
ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ˇ
´
jez jsou v nı obsazeny, pomuze nam to dozvedet se vıce
ˇ´
o tom, co Bible doopravdy ucı.
´
´ ˇ ´
´
ˇ´ˇ
´
2 V uvodu
zmınene vzorove modlitby Jezıs Kristus sve
ˇ
´
´ˇ
posluchace vybıdl: „Budete se tedy modlit takto: ‚Nas
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
´
Otce v nebesıch, a je posveceno tve jmeno. A prijde tve
´
´
´ ˚
kralovstvı. A se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zeˇ
´ ´
´
ˇ
´
mi.‘ “ (Matous 6:9–13) Jaky vyznam majı tyto tri prosebne
ˇ´
zadosti?
´
´
ˇ ˇ
ˇ
3 O Bozˇ ım
jmenu Jehova jsme se toho dozvedeli jiz
ˇ
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
hodne. A do urcite mıry jsme si take vysvetlili, jaka je Boˇ´ ˚
ˇ ˚
ˇ
ˇ ˇ
zı vule — tedy co uz Buh pro lidstvo udelal a co jeste
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
´
udela. Co vsak mel Jezıs na mysli tım, ze nas vybıdl, abyˇ
´
´
´
ˇ
chom se modlili: „A prijde tve kralovstvı.“ Co vlastne
´
´
1. Kterou znamou modlitbou se budeme zabyvat?
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
2. O ktere tri veci se meli Jezısovi ucednıci podle jeho slov modlit?
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
´
´
3. Co bychom meli vedet o Bozım Kralovstvı?
ˇ´
´
´
77
ˇ´
´
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ´
Bozı Kralovstvı je? Jak se jeho prıchodem posvetı Bozı
´
´ ˇ´
´
´
jmeno? A jakou souvislost ma prıchod Kralovstvı s vyko´ ´
ˇ´ ˚
nanım Bozı vule?
ˇ ´
´
´
CO JE BOZI KRALOVSTVI?
´
´
´
´
4 Bozˇ ı´ Kralovstv
ı je vlada ustanovena Jehovou Bohem,
´
´
´
´
´
´
ktery do nı take dosadil Krale. Kdo je tımto Kralem? Je
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ˇ
to Jezıs Kristus. Jakozto Kral je Jezıs mocnejsı nez vsichni
ˇ ´
´
ˇ
lidstı panovnıci dohromady, a proto je oznacen jako
´ ˇ
´
´
ˇ
´
„Kral tech, kdo kralujı, a Pan tech, kdo panujı“. (1. Ti´
´
˚ ˇ
moteovi 6:15) Dıky sve moci muze vykonat mnohem
´
´
ˇ
´
´
vıce dobra nez jakykoli lidsky vladce — dokonce i ten
ˇ´
nejlepsı.
´
´
5 Odkud bude Bozˇ ı´ Kralovstv
ı panovat? Odtud, kde je
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
Jezıs. Urcite si vzpomınate, ze po sve smrti na mucednic´
˚
ˇ´ˇ
´
kem kulu byl vzkrısen. Kratce nato vystoupil do nebe.
ˇ´
´
´
(Skutky 2:33) A proto i Bozı Kralovstvı je v nebi. To je
˚
ˇ
ˇ
´
´
´
duvod, proc o nem Bible mluvı jako o ‚nebeskem kralov´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
stvı‘. (2. Timoteovi 4:18) Ale prestoze je Bozı Kralovstvı
´
´
´
v nebi, bude vladnout nad zemı. (Zjevenı 11:15)
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
´
´ ´
6 Dıky
cemu je Jezıs vyjimecnym Kralem? Za prve dıky
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´ ´
tomu, ze nikdy nezemre. Bible o Jezısovi ve srovnanı
´
´ ˇ´ ´ ˇ
´
ˇ
´
s lidskymi krali rıka, ze je „jediny, jenz ma nesmrtelnost,
´
ˇ ´ ´
ˇ´
´
ˇ
ktery prebyva v neprıstupnem svetle“. (1. Timoteovi
´ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ´ˇ
6:16) Z toho vyplyva, ze vsechny dobre veci, ktere Jezıs
ˇ´ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
udela, pretrvajı. A Jezıs takove velkolepe veci rozhodˇ ´
ˇ
ne udela.
´
´ ´
´
7 Zamysleme se nad nasleduj
ıcım proroctvım, kte´
ˇ´ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
˚
re o Jezısovi rıka: „Usadı se na nem Jehovuv duch,
ˇ ´
duch moudrosti a porozumenı, duch rady a moci, duch
ˇ´
´
´
ˇ
´
4. Co je Bozı Kralovstvı a kdo je v nem Kralem?
ˇ´
´
´
ˇ´
5. Odkud Bozı Kralovstvı panuje a nad cım?
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
´
6, 7. Dıky cemu je Jezıs vyjimecnym Kralem?
78
ˇ´ ´
´ ´
´ ˇ ˇ
´
ˇˇ ´
´
poznanı a bazne pred Jehovou; a bude mıt potesenı v bazˇ
´
´ ´
ni pred Jehovou. A nebude soudit podle pouheho zdanı
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
svych ocı ani karat proste podle toho, co slysı jeho usi.
´ˇ ´
´
ˇ´
´
A ponızene bude soudit se spravedlnostı a s prımostı
´
´ ´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
bude muset udılet pokaranı ve prospech mırnych zeme.“
´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ
´ ´
(Izajas 11:2–4) Z techto slov je patrne, ze Jezıs ma byt
´
´
´
ˇ
´
spravedlivym a soucitnym Kralem lidı na zemi. Chteli by´
´
´
ste mıt takoveho panovnıka?
ˇ
´
ˇ
´
´
´
´
8 Dalsı skutecnostı v souvislosti s Bozˇ ım
Kralovstvım je
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
´
´
to, ze Jezıs v nem nebude vladnout sam. Bude mıt spolu´
ˇ´
ˇ
´
´
vladce. Naprıklad apostol Pavel svemu spolupracovnıkovi
ˇ
´ ´
´
Timoteovi napsal: „Jestlize vytrvavame, budeme take spolu kralovat.“ (2. Timoteovi 2:12) Ano, Pavel, Timoteus
ˇ´ ˇ ´ ˇ
´
´ ˚
a dalsı vernı kresane, ktere Buh vybral, budou v nebes´
´
´ ´
ˇ´ˇ
kem Kralovstvı vladnout spolu s Jezısem. Kolik jich bude
´
´
mıt tuto vysadu?
´ ´
´
ˇ
9 Jak jizˇ bylo ukaz
ano v 7. kapitole teto knihy, apostol
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
Jan dostal videnı, v nemz spatril‚ jak „Beranek [Jezıs Kris´
ˇ
´
´
´
´
tus] stal na hore Sion [ve svem kralovskem postavenı
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´
v nebi] a s nım sto ctyricet ctyri tisıce tech, kdo majı na
´
ˇ
´
´
´
svem cele napsano jeho jmeno a jmeno jeho Otce“. Kdo
ˇ
´
je tech 144 000? Sam Jan to objasnil slovy: „To jsou ti, kdo
´
´
´
´
neustale nasledujı Beranka, a jde kamkoli. Ti byli koupeˇ
´
´
ni zprostred lidstva jako prvnı ovoce Bohu a Berankovi.“
ˇ´ˇ
´
ˇ ´ ´
´
(Zjevenı 14:1, 4) Ano, jsou to vernı nasledovnıci Jezıse
ˇ´
´ˇ ˇ
´
´
´
Krista, kterı byli zvlaste vybrani k tomu, aby s nım vladli
´
ˇ´ˇ ´
´
ˇ
´
v nebi. Po svem vzkrısenı k nebeskemu zivotu „majı kra´
´
ˇ
ˇ
˚ ˚
lovat nad zemı“. (Zjevenı 5:10) Jiz od doby apostolu Buh
´
ˇ ´ ˇ
´
´
vybıral verne kresany, aby z nich sestavil vladu, ktera bu´
ˇ
˚
de mıt 144 000 clenu.
´
ˇ´ˇ
8. Kdo bude vladnout s Jezısem?
´
˚
ˇ´ˇ
´
˚
ˇ
´
9. Kolik spoluvladcu bude Jezıs mıt a kdy je Buh zacal vybırat?
ˇ´
´
´
79
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
10 To, ze
lidstvu bude vladnout Jezıs a 144 000 vzkrıse´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ ´
´
nych lidı, je od Jehovy velmi laskave. Jezıs totiz vı, jake
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ
to je, byt clovekem a trpet. Pavel rekl, ze Jezıs nenı ne´
˚ ˇ
´ ˇ
ˇ
kym, „kdo nemuze projevovat ucast s nasimi slabostmi,
´
ˇ
ˇ
ale [tım], kdo byl zkousen ve vsech ohledech jako my, ale
ˇ´
˚
´
ˇ´ˇ
bez hrıchu“. (Hebrejcum 4:15; 5:8) Take Jezısovi spolu´
ˇ ˇ
´
´
ˇ
vladci, kdyz zili na zemi, prochazeli trpkymi zkouskami,
ˇ
´
´
´
a presto vytrvali. Navıc museli zapasit s vlastnı nedokona´
˚
´
ˇ
lostı a s ruznymi nemocemi. Proto rozhodne budou
´
´
´
´ ˇ ´
chapat problemy, kterym lide celı.
ˇ ´
´
´
ˇ ´
CO BOZI KRALOVSTVI UDEL A?
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ´
11 Kdyzˇ Jezˇ ı´ sˇ rekl,
ze se jeho ucednıci majı modlit o prıˇ´
´
´
ˇ
´
´
chod Bozıho Kralovstvı, dodal, ze se majı modlit take
ˇ
ˇ´ ˚
o to, aby se dela Bozı vule — „jako v nebi, tak i na zemi“.
˚
˚
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
Buh je v nebi a jeho vuli tam vzdy vykonavali vernı ande´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
le. Ve 3. kapitole teto knihy jsme se vsak dozvedeli, ze
ˇ
´
ˇ
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
jeden nicemny andel Bozı vuli konat prestal a primel
ˇ ˇ
ˇ
´
Adama a Evu zhresit. V 10. kapitole se o tomto
ˇ ´ nicemn´ em
ˇ
´
´ ´
andelovi, ktery je znamy jako Satan Dabel, dozvıme
´
ˇ
´
´
˚
z Bible vıce. Satanovi a andelskym duchovnım tvorum,
ˇ´
´
´
ˇ
kterı se rozhodli ho nasledovat a ktere Bible oznacuje
´
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
˚
jako demony, bylo dovoleno jeste nejaky cas v nebi zuˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ
stat. Proto jiz ne vsichni tvorove, kterı v nebi zili, konali
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ´
Bozı vuli. To se ale melo zmenit s prıchodem vlady Bozıˇ
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ´ˇ
ho Kralovstvı. Nove dosazeny Kral Jezıs Kristus mel vest
´
´
se Satanem valku. (Zjevenı 12:7–9)
´
´
´
´
´
ˇ
´
12 Nasledujıcı prorocka slova popisujı,
co se melo stat:
ˇ
´
´ ˇ
´
„Slysel jsem silny hlas v nebi, ktery rekl: ‚Nynı nastala
ˇ
´
´ ˇ
´
10. Proc je od Jehovy laskyplne, ze jako krale nad lidstvem dosadil
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
´
´
Jezıse a 144 000 vzkrısenych lidı?
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ´
11. Proc Jezıs rekl, ze se jeho ucednıci majı modlit o to, aby se Bozı
˚
ˇ
vule dela v nebi?
´
ˇ ˚ ˇ ´
´
´
´
12. Ktere dve dulezite udalosti jsou popsany ve Zjevenı 12:10?
80
ˇ´ ´
´
´
´
ˇ
zachrana a moc a kralovstvı naseho Boha a autorita jeho
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚
´
Krista, protoze byl svrzen zalobce nasich bratru, ktery na
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´
ne dnem i nocı zaluje pred nasım Bohem!‘ “ (Zjevenı
ˇ
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ ´
12:10) Vsimli jste si tech dvou velmi dulezitych vecı po´
´
ˇ
´
ˇ´
´
´
psanych v tomto biblickem versi? Za prve, Bozı Kralovstvı
ˇ´ˇ
ˇ´ ´ ´
´
v rukou Jezıse Krista zacına vladnout. Za druhe, Satan je
´
ˇ
z nebe vyhnan a svrzen k zemi.
ˇ
ˇ
´
13 K cemu
tyto dve udalosti vedly? O tom, co se stalo
ˇ
v nebi, cteme: „Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich
ˇ ´ ´
´
ˇ ´
ˇ ´
prebyvate!“ (Zjevenı 12:12) Ano, vernı andele v nebi se
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
radujı, protoze Satan a jeho demoni jsou pryc, a tak kaz´
´
´
ˇ
ˇ ˇ
´ ´
dy tvor, ktery v nebesıch zije, verne chvalı Jehovu. V nebi
´
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ´
tedy panuje uplny a nicım neruseny pokoj a soulad. Bozı
˚
ˇ
vule se tam jiz naplnila.
ˇ
´
´
ˇ´ ´
14 Ale co zeme?
Jak to ma vypadat na nı? ˇ Bible rıka:
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
„Beda zemi a mori, protoze k vam sestoupil Dabel a ma
´
ˇ
´ ˇ
´
´ ´ ˇ
´
´
velky hnev, nebo vı, ze ma kratke casove obdobı.“ (Zje´
˚
ˇ
´
ˇ
venı 12:12) Kvuli tomu, ze byl z nebe vyhnan a ze mu
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
zbyva uz jen malo casu, ma Satan vztek.
ˇ Ve svem hnevu
˚
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
pusobı na zemi tısen neboli ‚bedu‘. Ceho se tato „be´ ´
´
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
ˇ
da“ tyka, se dozvıme v prıstı kapitole. Mozna se vsak
´
ˇ
˚
´
´
´
ptate: ‚Kdyz tedy Satan pusobı na zemi takove problemy,
´
ˇ
´
´
´ ´
jak se zde pak ma prostrednictvım Kralovstvı dıt Boˇ´ ˚
zı vule?‘
˚ ˇ
15 Pamatujme na to, jak ma´ podle Bozˇ ı´ vule
zivot na zemi vypadat. Mluvili jsme o tom ve 3. kapitole. V Edenu
˚
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
Buh ukazal, ze chce, aby zeme byla rajem naplnenym
´
ˇ´
´
ˇ
spravedlivymi lidmi, kterı nebudou umırat. Satan vsak
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Adama a Evu primel k tomu, aby zhresili, coz melo vliv
ˇ ˇ
´ ´
ˇ´ ˚
ˇ´ ˚
na uskutecnovanı Bozı vule na zemi. Bozı vule vzhledem
ˇ
ˇ
´
13. K cemu vedlo to, ze Satan byl vyhnan z nebe?
˚
ˇ
ˇ
14. Co se stalo kvuli tomu, ze byl Satan svrzen na zem?
ˇ´ ˚ ´
15. Co je Bozı vulı vzhledem k zemi?
ˇ´
´
´
81
ˇ
ˇ
´
k zemi se vsak nezmenila. Jehova neupustil od sveho
ˇ
´ ˇ
´
predsevzetı, ze „spravedlivı ˇ budou vlastnit zemi a budou
´ ˇ ´
ˇ
ˇ´
´
´
na nı prebyvat navzdy“. (Zalm 37:29) A Bozı Kralovstvı
´
´
˚
toho dosahne. Jakym zpusobem?
ˇ
´
´
16 Podıvejme
se na proroctvı u Daniela 2:44. Cteme
˚ ˇ
´ ˚ ˇ´ ´
´ ˚
´
´
tam: „Za dnu tech kralu zrıdı nebesky Buh kralovstvı, kte´
ˇ
´
´
ˇ
re nebude nikdy zniceno. A kralovstvı nebude preneseno
ˇ´
´
´
´
ˇ´ ˇ
´
na zadny jiny lid. Rozdrtı a ukoncı vsechna tato kralov´
´
ˇ ´ ˇ
stvı a samo bude stat na neurcite casy.“ Co se z toho
ˇ´
´
´
´ ´
o Bozım Kralovstvı dozvıdame?
´ ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
´ ˇ´
˚
17 Za prve,
ze Bozı Kralovstvı melo byt zrızeno „za dnu
ˇ
´ ˚
ˇ
´ ˇ ˇ
´
´
´
tech kralu“, tedy v dobe, kdy existujı jeste jina kralovstvı.
´
´ ´
ˇ
ˇ´
´
´
´
Za druhe se dozvıdame, ze Bozı Kralovstvı ma trvat
ˇ
´
ˇ
navzdy. Nikdy nebude nikym porazeno ani nebude naˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
hrazeno nejakou jinou vladou. Za tretı vidıme, ze mezi
ˇ´
´
´
´
´
ˇ
Bozım Kralovstvım a kralovstvımi tohoto sveta dojde
´
´
ˇ´
´
´
´ ˇ ˇ
k valce. Z nı ale Bozı Kralovstvı vyjde vıtezne. A nakonec
´ ´
´
´
to bude jedina vlada nad celym lidstvem. Pak se lide buˇˇ
´
ˇ´ ´
dou tesit z te nejlepsı vlady, jakou kdy poznali.
´ ˇ
´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´
ˇ´
´
18 O prav
e zmınene zaverecne valce mezi Bozım Kra´
´
´
ˇ´ ´
ˇ
lovstvım a pozemskymi vladami toho Bible rıka hodne.
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
Naprıklad ukazuje, ze s priblizujıcım se koncem budou
ˇ
´
´ ˇ´ˇ
ˇ
´ ˇ
´
´
nicemnı duchove sırit lzi za ucelem oklamat ‚krale cele
´
ˇ
´
´
´ ˇ
´
obydlene zeme‘. S jakym cılem? ‚Shromazdit tyto krale
´
´
ˇ
´
´
´
ˇ
k valce velikeho dne Boha Vsemohoucıho.‘ Kralove zeme
´
´ ˇ
´
´
´ ´
se majı shromazdit „na mısto, ktere se hebrejsky nazyva
´
˚
Har-Magedon“. (Zjevenı 16:14, 16) Kvuli tomu, co je uveˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ ´
deno v techto dvou versıch, se zaverecnemu konfliktu
´
´
ˇ´
´
´
ˇ´ ´
mezi lidskymi vladami a Bozım Kralovstvım rıka bitva
Har-Magedon neboli Armagedon.
´
ˇ´
´
´ ˇ´ ´
16, 17. Co nam o Bozım Kralovstvı rıka Daniel 2:44?
ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´
ˇ´
´
´
´
18. Jak se rıka zaverecne valce mezi Bozım Kralovstvım a vladami toˇ
hoto sveta?
82
ˇ´ ´
ˇ
´
´ ´
´
19 Ceho Bozˇ ı´ Kralovstv
ı dıky Armagedonu dosahne?
ˇ
ˇ
ˇ´ ˚ ´
Znovu si pripomenme, co je Bozı vulı vzhledem k zemi.
˚
ˇ
ˇ
´
Jehova Buh chce, aby zeme byla naplnena spravedlivymi,
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
dokonalymi lidmi, kterı mu budou slouzit v raji. Proc se
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
´
to ale nestane uz te? Za prve, jsme hrısnı, a proto mame
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
nemoci a umırame. V 5. kapitole jsme se vsak dozvedeli,
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ ˇ
ze Jezıs za nas zemrel, abychom mohli zıt vecne. Prav´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
depodobne si vzpomınate na slova zapsana v Janove
ˇ´ ´
˚
ˇ ˇ
evangeliu, kde se rıka: „Buh . . . tak velice miloval svet, ze
´
´
´
ˇ´
´
dal sveho jedineho zplozeneho Syna, aby zadny, kdo
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
v nej projevuje vıru, nebyl zahuben, ale mel vecny zivot.“
(Jan 3:16)
´
ˇ´ ´
ˇ
´
´
20 Jiny´ problem
spocıva v tom, ze mnoho lidı jedna niˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ ˇ ´
cemne. Lzou, podvadejı a dopoustejı se nemravnosti.
ˇ ´
´
´
ˇ´ ˚ ´
´
Takovı lide nechtejı jednat v souladu s Bozı vulı. Lide,
ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
kterı jednajı niˇ cemne, budou usmrceni v Bozı valce, v Arˇ´ ˚
ˇ
´
magedonu. (Zalm 37:10) Bozı vule se na zemi nedeje take
˚
ˇ
´
z toho duvodu, ze vlady nevedou lidi k tomu, aby v sou˚ ´ ˇ
´
´
´
ladu s touto vulı zili. Naopak, mnohe vlady jsou krute,
´
´
ˇ
zkorumpovane nebo
nemajı potrebnou autoritu. Bible
ˇ
ˇ ˇ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
otevrene rıka: „Clovek panuje nad clovekem k jeho skoˇ
de.“ (Kazatel 8:9)
´
´
21 Po Armagedonu bude mıt
cele lidstvo pouze jednu
´
ˇ´
´
´
´
´
´
ˇ´
vladu — Bozı Kralovstvı. Toto Kralovstvı vykona Bozı
˚
ˇ
´
´
ˇ
´ ´
ˇ´
vuli a prinese lidstvu nadherne pozehnanı. Naprıklad
´
´
´
´
odstranı Satana a jeho demony. (Zjevenı 20:1–3) Dıky
ˇ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
´
hodnote Jezısovy obeti pak vernı lide jiz nebudou podle´
´
´
´
hat nemocım ani umırat. Mısto toho budou mıt pod
´
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
vladou Kralovstvı moznost zıt navzdy. (Zjevenı 22:1–3)
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ´
´
´
Zeme bude premenena v raj. Tak Bozı Kralovstvı vyko´
ˇ´ ˚
ˇ ´
ˇ´
´
ˇ
na na zemi Bozı vuli a posvetı Bozı jmeno. Co to vsak
´ ´
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ
´
19, 20. Co branı tomu, aby se Bozı vule dela na zemi uz nynı?
ˇ
´
´
´
´
ˇ´ ˚
21. Jak se prostrednictvım Kralovstvı bude dıt Bozı vule na zemi?
´
Satan a jeho demoni byli
´
˚
vyhnani z nebe a to zpusobilo
ˇ
´
na zemi bedu. Tyto problemy
ˇ´
ale brzy skoncı
84
ˇ´ ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´
´
znamena? V podstate to, ze pod vladou Bozıho nebeskeho
´
´
ˇ
ˇ ´
´
´
Kralovstvı budou vsichni zivı tvorove vzdavat Jehovovu
´
ˇ
jmenu cest.
ˇ ´
´
´
´
KDY BOZI KRALOVSTVI ZASAHNE?
ˇ
´
´
´ ˚
22 Kdyzˇ Jezˇ ı´ sˇ rekl
svym nasledovnıkum, aby se modlili
ˇ
´
´
´
´ ˇ
´
´
„a prijde tve kralovstvı“, bylo jasne, ze toto Kralovstvı
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
tehdy jeste neexistovalo. Prislo snad v dobe, kdy Jezıs vyˇ
ˇ
ˇ
stoupil do nebe? Ne, protoze jak Petr, tak Pavel rekli, ze
ˇ´ˇ ˇ
ˇ´ˇ ´
´
po Jezısove ˇ vzkrısenı se na Kristu splnilo proroctvı zazna´
˚
´
´
´
menane v Zalmu 110:1: „Jehovuv vyrok k memu Panu je:
´
ˇ´
´
ˇ´
‚Posa se po me pravici, dokud nepolozım tve nepratele
ˇ
´
´
jako podnoz tvym noham.‘ “ (Skutky 2:32–35; Hebrej˚
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
cum 10:12, 13) Jezıs mel tedy po urcite obdobı cekat.
ˇ
´
˚ ˇ
´
23 Jak dlouho to melo
byt? V prubehu 19. a 20. stoletı
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
uprımnı badatele Bible postupne rozpoznali, ze toto ob´ ˇ ´ ´
ˇ´
´
´
dobı cekanı skoncı v roce 1914. (Vıce informacı o tomto
´
ˇ
´
roku najdete v Dodatku na stranach 215–218.) Svetove
´
´
ˇ
´
´
udalosti, ktere se v roce 1914 zacaly odehravat, potvrzujı,
´
ˇ
ˇ´
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
22. Jak vıme, ze Bozı Kralovstvı neprislo v dobe, kdy byl Jezıs na
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ´
zemi, ani bezprostredne po jeho vzkrısenı?
ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
23. (a) Kdy zacalo Bozı Kralovstvı panovat? (b) O cem bude pojed´
ˇ´
navat dalsı kapitola?
´
´
´
ˇ´ ˚
´
Pod vladou Kralovstvı se bude Bozı vule dıt
ˇ
ˇ ˇ
na zemi, stejne jako se jiz deje v nebi
ˇ´
´
´
85
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ´
´
´
´ ´
´ˇ
´
ˇ Bozı Kralovstvı je nebeska vlada, v nız je Kraˇ´ˇ
ˇ´ˇ ´
´
lem Jezıs Kristus a 144 000 vzkrısenych lidı,
ˇ´
´
´
´
kterı budou vladnout spolu s nım. (Zjevenı
14:1, 4)
´
´
ˇ
´
ˇ Kralovstvı zacalo vladnout v roce 1914 a tehˇ
´
dy byl Satan svrzen z nebe k zemi. (Zjevenı
12:9)
ˇ´
´
´
ˇ´
´ ´
ˇ Bozı Kralovstvı brzy znicı lidske vlady, a zeˇ
´
´
me se stane rajem. (Zjevenı 16:14, 16)
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ´
´
˚
ze porozumenı techto uprımnych badatelu Bible bylo
´
´
ˇ
´ ´
´
´
ˇ
spravne. Splnovanı biblickych proroctvı ukazuje, ze v ro´
ˇ
ˇ
ˇ´
ce 1914 se Kristus stal Kralem a ze v tom roce zacalo Bozı
´
´
´ ´ ˇ ˇ
´ ´
Kralovstvı panovat. Z toho vyplyva, ze zijeme v ‚kratkem
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ
´ ´
´
casovemˇ obdobı‘, ktere Satanovi jeste zbyva. (Zjevenı
˚ ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ´
12:12; Zalm 110:2) Muzeme take s jistotou rıci, ze Bozı
ˇ´
ˇ
´
´
´ ˇ
Kralovstvı jiz brzy zakrocı proti nicemnosti a zajistı, aby
ˇ´ ˚
ˇ
´
´
se Bozı vule dela i na zemi. Je to podle vas pro lidi dobra
´
ˇˇ´
ˇ
ˇ´
´
zprava? A verıte, ze to je pravda? V dalsı kapitole se dozvıˇ
ˇ
ˇ´ ´
te, ze Bible tyto veci doopravdy rıka.
´
´
DEVATA KAPITOLA
ˇ
Opravdu zijeme
´
v „poslednıch dnech“?
´
´
Jake udalosti byly v Bibli
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
predpovedeny pro nasi dobu?
ˇ´
ˇ´ ´
´
Co Bozı slovo rıka o vlastnostech lidı
´
v „poslednıch dnech“?
´
ˇ
´ ´
Co dobreho Bible predpovıda,
´
pokud jde o ‚poslednı dny‘?
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
´
´ ˇ´
UZ JSTE si nekdy pri sledovanı televiznıch zprav rıkali:
ˇ
ˇ
´
´
´ ´
‚Kam ten svet speje?‘ K tragickym udalostem dochazı tak
´
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ´
´ ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
nahle a neocekavane, ze zadny clovek nemuze predpoveˇ
´
det, co bude zıtra. (Jakub 4:14) Jehova ale budoucnost
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
zna. (Izajas 46:10) Ve svem Slove, Bibli, jiz davno predpoˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´ ´
´
vedel nejen spatne veci, k nimz dochazı dnes, ale take
´
ˇ
´
´ ´
´
nadherne pomery, ktere nastanou v blızke budoucnosti.
´
´
´
´
2 Jezˇ ı´ sˇ Kristus mluvil o Bozˇ ım
Kralovstvı, ktere skoncuˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
´ ˇ
´
je s nicemnostı a premenı zemi v raj. (Lukas 4:43) Lide
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
si vzdy prali vedet, kdy toto Kralovstvı prijde. Vzdy
ˇ
´
ˇ´ˇ
´
´ ˇ´
i ucednıci se Jezıse zeptali: „Co bude znamenım tve prı´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ´ˇ
tomnosti a zaveru systemu vecı?“ (Matous 24:3) Jezıs jim
ˇ
ˇ
´
ˇ ´ ´
rekl, ze to, kdy nastane konec tohoto systemu vecı, vı
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
presne jen Jehova Buh. (Matous 24:36) Zaroven ale predˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
povedel, k jakym vecem bude na zemi dochazet tesne
ˇ
´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
´
ˇ´
pred tım, nez Kralovstvı nastolı skutecny mır a bezpecı.
ˇ
´ ˇ´ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
´ ˇ
A veci, ktere Jezıs predpovedel, se dejı prave dnes.
˚ ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ ´
1. Odkud se muzeme dozvedet, co nas ceka v budoucnosti?
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
2, 3. Jakou otazku polozili ucednıci Jezısovi a jak na ni odpovedel?
ˇ
´
Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“?
87
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
3 Nicmen
e jeste nez prozkoumame doklady toho, ze zi´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
´
jeme v „zaveru systemu vecı“, uvazujme kratce o valce,
ˇ´
´ ˇ
ˇ
´
kterou zadny clovek nemohl pozorovat. Tato valka se toˇ
´
´
´ ˇ´ˇ
´ ´
tiz odehrala v neviditelne duchovnı rısi. Jejı vysledek
ˇ
´ ˚ ˇ
vsak pociujeme na vlastnı kuzi.
´
VALKA V NEBI
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ
4 V predchoz
ı kapitole jsme se dozvedeli, ze Jezıs Kristus
´
´
se v roce 1914 stal v nebi Kralem. (Daniel 7:13, 14) Kratce
´
ˇ
´
ˇ
pote, co obdrzel kralovskou moc, zacal jednat. „V nebi vy´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ
pukla valka,“ rıka Bible. „Michael [coz je dalsı jmeno Jeˇ zıse
ˇ ´
´
Krista] a jeho andele vedli bitvu s drakem [Satanem Dabˇ ´
lem] a drak a jeho andele vedli bitvu.“1 Satan a jeho
ˇ
´
ˇ ´
´
´
´
nicemnı andele neboli demoni tuto valku prohrali a byli
´
ˇ
ˇ ´
´
´
z nebe vyhnani a svrzeni k zemi. Vernı duchovnı synove
ˇ
´
Boha se radovali z toho, ze Satan a jeho demoni jsou
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
konecne pryc. Lide ale zadnou takovou radost zazıvat neˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
meli. Mısto toho Bible ˇ predpovedela: „Beda zemi . .. ,
ˇ
´
´
´
´
ˇ
´
protoze k vam sestoupil Dabel a ma velky hnev, nebo vı,
ˇ
´
´ ´ ˇ
´
´
´
ze ma kratke casove obdobı.“ (Zjevenı 12:7, 9, 12)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
5 Vsimn
eme si, k cemu mela valka v nebi vest. Satan
ˇ
´
´
´ ˚
ˇ
mel ve svem rozlıcenı pusobit lidem na zemi bedu neboˇ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ
li tezkosti. Jeste dale v teto kapitole si vysvetlıme, ze
ˇ
´ ˇ ´
ˇ ˇ
´ ˇ
v dobe zmınenych tezkostı zijeme my dnes. Toto obdo´ ˇ
´
ˇ´ ´
´
´
bı vsak nema trvat dlouho. Jak Bible rıka, ma to byt
´ ´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
„kratke casove obdobı“. A Satan si to dobre uvedomuje.
ˇ
´
Bible tuto dobu oznacuje jako ‚poslednı dny‘.
ˇ ´ (2. Ti´
´
ˇ
´
˚ ˇ
moteovi 3:1) Muzeme byt opravdu radi, ze s Dablovym
ˇ
´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ
1 Vysvetlenı toho, ze Michael je dalsı jmeno Jezıse Krista, najdete
´
v Dodatku na stranach 218 a 219.
´
´
ˇ´ˇ
´
´
4, 5. (a) Co se stalo v nebi kratce po dosazenı Jezıse na kralovsky
˚
ˇ
´
´
´
´
trun? (b) Co melo byt podle slov ve Zjevenı 12:12 vysledkem valky
v nebi?
88
´
˚
zhoubnym vlivem na zemi Buh brzy
ˇ
ˇ
´
skoncuje. Uvazujme te o nekterych
´
ˇ
ˇ
udalostech, jez byly v Bibli predˇ ˇ
ˇ
´ ´
´ ˇ
povedeny a k nimz dochazı prave
ˇ ´
ˇ
ˇ ˚
v dnesnı dobe. Jsou totiz dukazem toˇ ˇ
´
ho, ze zijeme v poslednıch dnech
ˇ
ˇ
´
ˇ´
a ze tem, kdo milujı Jehovu, Bozı
´
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
Kralovstvı brzy prinese vecne pozeh´ ´
ˇ´
ˇ ˇ
nanı. Prozkoumejme nejdrıve ctyri
ˇ ´
´
ˇ
rysy slozeneho znamenı, jimiz se poˇ
ˇ
ˇ´ˇ ´
dle Jezısovych slov mela vyznacovat
´ ˇ
doba, ve ktere zijeme.
´
ˇ ´
´
VYZNACNE ´ UDALOSTI
V POSLEDNICH DNECH
´
´
6 „Povstane . . . narod
proti narodu
´
´
´
´
ˇ
a kralovstvı proti kralovstvı.“ (Matous
ˇ
´
´
24:7) Behem uplynuleho stoletı byly
´ ´
´
ve valkach zabity miliony lidı. Je´
´ ´
den britsky historik napsal: „Dvacate
´
´
ˇ
ˇ ˇ´
stoletı bylo tım nejvrazednejsım ob´
´
ˇ
´
dobım v zaznamenanych dejinach. . . .
´ ´ ˇˇ
ˇ ˇ ´
Bylo to stoletı temer nepretrziteho
´ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
valcenı, v nemz bylo jen nekolik
´
´ ´
ˇ ´
ˇ´
malo kratkych prestavek, kdy zad´
´
´
ny organizovany ozbrojeny konflikt
´
´
neprobıhal.“ Zprava z Worldwatch In´ ´
´ ´
´
stitute uvadı: „Ve valkach vedenych
ˇ
´
ˇ
´
behem [20.] stoletı bylo zabito trikrat
´
´
ˇ
ˇ
´ ´
´
vıc lidı nez ve vsech valkach, ktere se
´
´
ˇ
vedly od prvnıho stoletı n. l. az do
ˇ ´ ˇ´ˇ
´
6, 7. Jak se dnes splnujı Jezısova slova o val´
kach a nedostatku potravy?
89
ˇ ´ ´
roku 1899.“ Od roku 1914 se obetı vaˇ
˚
´
ˇ ´
lek stalo pres 100 milionu lidı. Mozna
´
ˇ
´ ´
si umıme predstavit, jaky zarmutek je
´
´
´ ´
spojen se ztratou jedineho blızkeho
ˇ
ˇ
´
´
cloveka, ktery je ve valce zabit. Ale
ˇ
´
´
kdyz to vynasobıme mnohomilion´
´
´
krat, utrpenı a bolest dosahnou tak
´
´
ˇ ˚ ˇ
ˇ
zavratnych rozmeru, ze si to lze predˇ ˇ´
stavit jen stezı.
7 „Bude nedostatek potravy.“ (Maˇ
´ ˇ´ ´ ˇ
ˇ
tous 24:7) Odbornıci rıkajı, ze behem
´
ˇ
poslednıch triceti let se produkce
´ ˇ
´ ˇ
potravin velmi zvysila. Nicmene neˇ
´ ´
ˇ
dostatek potravy pretrvava, protoze
´
´
ˇ
mnoho lidı nema dost penez na
´
to, aby si jıdlo mohli obstarat nebo
aby si mohli koupit pozemek, na
´
ˇ
ˇ
kterem by si sami neco vypestova´
´
´ ´
li. V rozvojovych zemıch musı vıce
ˇ
´
ˇ
´
nez miliarda lidı vystacit s dennım
ˇ´
ˇ ˇ
prıjmem jednoho dolaru nebo jeste
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
´
mensım. Vetsina techto lidı trpı trva´
ˇ
´
´
lym hladem. Svetova zdravotnicka
ˇ
´ ˇ
organizace odhaduje, ze podvyziva
´
´
´ ´
ˇ ˇ
hraje hlavnı roli v umrtı vıce nez peti
˚ ˇ ´
ˇ ´
milionu detı kazdy rok.
ˇ ˇ
´
´ˇ
8 „Budou velka´ zemet
resenı.“ (Lukas
21:11) Podle agentury U.S. Geological
ˇ ´
˚ ˇ ˇ
Survey dojde kazdy rok prumerne
´
´
ˇ ˇ
´
k devatenacti velkym zemestresenım.
´ ˇ
ˇ
Ta jsou natolik silna, ze pri nich jsou
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
8, 9. Z ceho je videt, ze se splnuje Jezısovo
´
ˇ ˇ
´
´
proroctvı o zemetresenıch a nemocıch?
90
ˇ
´
poskozeny budovy a vznikajı trhliny
˚ ˇ
ˇ ´
v zemi. A v prumeru kazdy rok do´ ´
ˇ
´
ˇ ˇ
´
ˇ
chazı k nejakemu zemetresenı, pri
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
nemz jsou budovy totalne zniceny.
´
´
˚
´ ´ ˇ
Z dostupnych zaznamu vyplyva, ze
ˇ ˇ
´
ˇ´
zemetresenı si od roku 1900 vyzadala
ˇ
ˇ
˚
pres dva miliony zivotu. Jeden pra´ ´
men uvadı: „Pokroky v technologii
´ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
snızily pocet obetı jen nepatrne.“
9 „Budou . . . mory.“ (Luka´ sˇ 21:11)
˚
´
Navzdory pokrokum v oblasti medicıˇ ´
ny je lidstvo suzovano nemocemi —
ˇ
´ ´
´
jak dobre znamymi, tak i novymi.
´
´
ˇ
Podle jedne zpravy se dvacet dobre
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
znamych nemocı — vcetne tuberkulo´
´
zy, malarie a cholery — v poslednıch
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
desetiletıch vyskytuje casteji nez drıve
ˇ
´
ˇ
´
´
a nektere typy techto nemocı je stale
´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ
´ ˇ
obtıznejsı lecit. Objevilo se navıc tri´
´
´
´ ˇ´
cet novych nemocı, ktere lide drıve
ˇ
´
neznali. Na nektere z nich dosud ne´ ˇ
´
existuje lecba a jsou smrtelne.
´
´
LIDE V POSLEDNICH DNECH
ˇ
ˇ
10 Kromeˇ toho, ze
v Bibli bylo predˇ ˇ
´
´
povedeno, jake udalosti se budou
´
ˇ
´ ´ ˇ
odehravat na svetove scene, obsahuje
´
ˇ ´
ˇ
tato kniha take popis urcitych zmen,
´
´
ˇ
ke kterym dojde v lidske spolecnosˇ
ˇ
´
ti. Apostol Pavel totiz popisuje, jake
ˇ ˇ
´
´
vlastnosti bude vetsina lidı mıt. Ve
´
ˇ
ˇ ˇ ´
10. Jake vlastnosti predpovedene ve 2. Timoˇ ´
´
teovi 3:1–5 pozorujete u dnesnıch lidı?
91
ˇ
2. Timoteovi 3:1–5 cteme: „V posled´
´ ˇ
nıch dnech tu budou kriticke casy,
ˇ
ˇ ˇ ´
s nimiz bude tezke se vyrovnat.“ Pa´ ˇ ˇ
ˇ
´
vel konkretne rekl, ze lide budou
ˇ milovat sami sebe
´
ˇ milovat penıze
ˇ ´
ˇ ˚
ˇ neposlusnı rodicu
ˇ ´
ˇ nevernı
ˇ
´ ´
ˇ bez prirozene naklonnosti
´ ´ ´
ˇ bez sebeovladanı
´
ˇ surovı
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ spıse milovat rozkose nez milovat Boha
´
˚
ˇ ´
ˇ mıt zpusob zbozne oddanosti,
´ ´
˚ ˇ
ale vuci jejı sıle se budou proˇ ´
kazovat jako falesnı
ˇ
´
´
11 Jsou lide´ ve vasem
okolı takovı?
´
ˇ
´
Bezpochyby ano. Lide se spatnymi
ˇ
ˇ
vlastnostmi jsou vsude. To vsak pouze
ˇ
˚
´
dokazuje, ze Buh brzy zasahne, protoˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ´
ze Bible rıka: „Kdyz nicemnı rası jako
´ ´ ˇ
rostlinstvo a rozkvetajı vsichni, kdo
´
ˇ
konajı to, co ublizuje, je toˇ proto, aby
ˇ
byli navzdy vyhlazeni.“ (Zalm 92:7)
´
POZITIVNI RYSY
´
ˇ ˇ
´
12 Poslednı dny jsou skutecn
e plne
´
ˇ
ˇ
´
utrpenı, presne v souladu s tım, co
ˇ
11. Jak Zalm 92:7 popisuje to, co se stane niˇ
´
cemnym lidem?
ˇ ˇ´
ˇ
12, 13. Jak se v nynejsım ‚case konce‘ roz´
´ ´
hojnilo „prave poznanı“?
92
ˇ´ ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
bylo v Bibli predpovedeno. V tomto rozbourenem svete
ˇ
´
´
ˇ ´
´
´
vsak existujı take urcite pozitivnı rysy, a ty lze najıt mezi
´
Jehovovymi ctiteli.
´
´ ´
ˇ
´ ´
´
13 „Prave´ poznan
ı se rozhojnı,“ predpovıda biblicka kniˇ
´
ˇ
ˇ
ha Daniel. Kdy se to melo stat? Behem „casu konce“.
´ ˇ ˇ
´
ˇ
(Daniel 12:4) Zvlaste od roku 1914 Jehova pomahal tem,
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ ´
kdo mu chteli slouzit, aby zıskavali hlubsı porozumenı
´
´
´
´
´ ˇ
´
Bibli. Dıky tomu si tito lide stale vıce vazili cennych
´
´
´
ˇ´
´
´ ˇ
´
´
pravd, ktere se tykajı Bozıho jmena a zameru, vykupnı
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ´ˇ ´
´
obeti Jezıse Krista, stavu mrtvych a vzkrısenı. Ctitele Jeho´
ˇ
´ ˇ´
´
vy se navıc naucili, jak majı zıt, aby to jim samotnym
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
prinaselo uzitek a Bohu chvalu. Jasneji take pochopili
´
ˇ´
´
´
´
´ ´
ulohu Bozıho Kralovstvı a to, jak tato vlada urovna zaleˇ
´
´ ´
ˇ´
´
zitosti na zemi. Jak s takovym poznanım Bozı ctitele
ˇ´
´
´
ˇ ´ ´ ˇ ˇ
ˇ´
´
nalozı? Tato otazka nas privadı jeste k dalsımu proroctvı,
´
´
´
ˇ
ktere se nynı, v poslednıch dnech, splnuje.
´
´
´
´
´
´
14 „Tato dobra zprava o kralovstvı se bude kazat
po cele
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
obydlene zemi,“ rekl Jezıs Kristus ve svem proroctvı
´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
´
o „zaveru systemu vecı“. (Matous 24:3, 14) Dobra zprava
´
´
´
´
ˇ ´
o Kralovstvı — tedy o tom, co toto Kralovstvı je, co udela
´
ˇ´
ˇ
´ ´
´
´
ˇ
a jak mohou lide zazıt pozehnanı, ktere jeho vlada prine´ ˇ
´
ˇ
´ ˇ
´
se — se kaze po cele zemekouli nejmene ve 230 zemıch
´
ˇ
´
´
´
´
a ve vıce nez 400 jazycıch. Dobrou zpravu o Kralovstvı
ˇ
´
ˇ
˚
´
horlive oznamujı miliony svedku Jehovovych. Ti po´
´
ˇ
´
˚
˚
´
˚
chazejı „ze vsech narodu a kmenu a lidı a jazyku“.
´
ˇ
´
´
´ ´
(Zjevenı 7:9) Svedkove vedou bezplatna domacı studia
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ ˇ
Bible s miliony lidı, kterı se chtejı dozvedet, co tato kniha
ˇ´ ´
ˇ ˇ ˚
´
ˇ
´ ´
ˇ´
doopravdy rıka. To je skutecne pusobive splnovanı Jezıˇ
´
´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
sova proroctvı — zvlaste kdyz vezmeme v uvahu Jezısova
´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
prorocka slova, ze pravı kresane budou „predmetem
´
ˇ
´
´ ˇ
nenavisti vsech lidı“. (Lukas 21:17)
´
´ ˇ
´
´
´
´
14. V jakem rozsahu se dnes kaze dobra zprava o Kralovstvı a kdo ji
´ ˇ
kaze?
´
´
„Tato dobra zprava
´
´
´
o kralovstvı se bude kazat
´
´
po cele obydlene zemi.“
ˇ
(Matous 24:14)
94
ˇ´ ´
ˇ ´
CO UDEL ATE VY?
ˇ
ˇ
´
15 Vzhledem k tomu, ze
se dnes splnuje tolik biblickych
´
´
´
ˇ ˇ
´
proroctvı, nesouhlasıte snad s tım, ze zijeme v poslednıch
ˇ
´
´
´
´
´
dnech? Az bude dobra zprava oznamena do te mıry,
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
ze s tım bude Jehova spokojen, urcite prijde „konec“.
ˇ
´ ´ ˇ
˚
(Matous 24:14) Slovem „konec“ se mını cas, kdy Buh
ˇ
ˇ
´
ˇ
skoncuje s veskerou nicemnostı, jez na zemi existuje. Jeˇ´ ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´
hova znicı vsechny lidi, kterı se mu svevolne stavejı
´ ´
ˇˇ
ˇ´ˇ
na odpor, a vykonanım tohoto rozsudku poveril Jezıse
´
ˇ
ˇ ˚
a mocne andely. (2. Tesalonicanum 1:6–9) Satan a jeho
´
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ´
demoni jiz nebudou zavadet narody na scestı. Potom Bozı
´
´ ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
´
Kralovstvı prinese pozehnanı vsem, kdo se podrizujı jeho
´ ´ ˇ
´
spravedlive vlade. (Zjevenı 20:1–3; 21:3–5)
´
ˇ ´
ˇ ´
16 Konec Satanova systemu vec
ı je jiz blızko, a proto byˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
chom si meli polozit otazku: ‚Co mam delat ja?‘ Je
´
ˇ
´
ˇ´ ˇ
moudre, kdyz se budeme dozvıdat dalsı veci o Jehovovi
´
ˇ ´ ´
ˇ ˇ
a o tom, co od nas ocekava. (Jan 17:3) Peclive studujte Bibˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
li. Zvyknete si pravidelne se schazet s dalsımi lidmi, kterı
´
ˇ´
ˇ´ ˚
˚
ˇ ´
se take snazı konat Bozı vuli. (Hebrejcum 10:24, 25) Prijı´ ´
´ ´
´
˚
ˇ´
mejte rozsahle poznanı, ktere Jehova Buh zprıstupnil
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
lidem po celem svete, a podniknete nezbytne zmeny ve
´
ˇ
ˇ
ˇˇ
ˇ´ ˇ´ ˇ
svem zivote, abyste se mohli tesit z Bozı prızne. (Jakub 4:8)
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
17 Jak Jezˇ ı´ sˇ predpov
edel, doklady toho, ze zijeme v po´
ˇ ˇ
´
´
ˇ ´
slednıch dnech, vetsina lidı nebere v uvahu. Ke znicenı
´
´
´
ˇ ´
ˇ
zlych lidı dojde nahle a neocekavane. Tento rozsudek zaˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
stihne vetsinu lidı naprosto nepripravenou, podobne
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ ˚
jako zlodej, ktery prichazı v noci. (1. Tesalonicanum 5:2)
ˇ´ˇ
´
ˇ´
Jezıs varoval: „Jako byly Noemovy dny, takova bude prıˇˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
15. (a) Verıte tomu, ze dnes zijeme v poslednıch dnech? Proc? (b) Co
ˇ ´
bude „konec“ znamenat pro ty, kdo se stavejı Jehovovi na odpor, a pro
´ ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
´
ty, kdo se vlade Bozıho Kralovstvı podrizujı?
´ ˇ
16. Co by bylo moudre delat?
ˇ
ˇ ´ ´
´
ˇ ˇ
ˇ
17. Proc znicenı zlych lidı zastihne vetsinu lidstva naprosto nepripravenou?
ˇ
´
Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“?
95
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tomnost Syna cloveka. Jako totiz byli v tech dnech pred
ˇ
ˇ
ˇ
´
potopou, kdy jedli a pili, muzi se zenili a zeny se vdavaly,
ˇ
ˇ
az do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovsimli si, doˇ ˇ
ˇ
´
kud neprisla potopa a vsechny je nesmetla, takova bude
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
prıtomnost Syna cloveka.“ (Matous 24:37–39)
´
ˇ ˚
ˇ
´
18 Proto Jezˇ ı´ sˇ svym
posluchacum rekl: „Davejte . . . na
ˇ
´ˇ
ˇ ´ ´
sebe pozor, aby vase srdce nikdy nebylo obtızeno prejıda´
´
´
´
´
ˇ
´
nım a silnym pitım a uzkostnymi zivotnımi starostmi
´
´
ˇ
ˇ ˇ
a aby na vas nahle, v jednom okamziku, neprisel ten den
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ˇ
´
jako lecka. Prijde totiz na vsechny, kdo bydlı na tvari cele
ˇ
˚
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ ´ ˇ
ˇ
zeme. Zustante tedy bdelı a v kazde dobe upenlive prosˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
te, aby se vam podarilo uniknout vsem temto vecem,
ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
jimz je urceno, aby nastaly, a stat [schvalenı] pred Synem
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
cloveka.“ (Lukas 21:34–36) Je moudre vzıt si Jezısova sloˇ
ˇ
´
´
´
va k srdci. Proc? Protoze ti, kdo majı schvalenı Jehovy
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
Boha a ‚Syna cloveka‘, Jezıse Krista, majı vyhlıdku na to,
ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ´
ze prezijı konec Satanova systemu vecı a ze budou zıt naˇ
´
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
vzdy v nadhernem novem svete, ktery je bezprostredne
´
ˇ
pred nami. (Jan 3:16; 2. Petra 3:13)
´
ˇ´ˇ
´ ´
ˇ
´
18. Ktere Jezısovo varovanı bychom si meli vzıt k srdci?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
ˇ ´ ´
ˇ Poslednı dny se vyznacujı valkami, nedostatˇ ˇ
´
ˇ
kem potravy, zemetresenımi a mory. (Matous
´ˇ
24:7; Lukas 21:11)
´
´
´
´
ˇ V poslednıch dnech mnozı lide milujı sami
´
ˇ
sebe, penıze a rozkose, ale ne Boha. (2. Timoteovi 3:1–5)
ˇ
ˇ
´
˚
´
ˇ Behem techto poslednıch dnu se po celem
ˇ ˇ ´ ˇ
´
´
´
´
svete kaze dobra zprava o Kralovstvı. (Maˇ
tous 24:14)
´
´
DESATA KAPITOLA
´
ˇ ´
Jak nas ovlivnujı
´
duchovnı bytosti?
´
´
ˇ ´
Pomahajı lidem andele?
˚
´
ˇ
´
´
Jak na lidi pusobı nicemnı duchove?
ˇ
ˇ
´
˚
´
Meli bychom se nicemnych duchu obavat?
ˇ
ˇ ´
´
´
KDYZ se s nekym chceme seznamit, obvykle k tomu take
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
patrı dozvedet se neco o jeho rodine. Podobne pokud chce´
ˇ
ˇ ˇ ´ˇ
me lepe poznat Jehovu Boha, meli bychom se rovnez blıze
´
ˇ
ˇ
seznamit s jeho „rodinou“ tvorenou andely. V Bibli jsou
ˇ ´
ˇ
ˇ´
´
´ ´
andele oznaceni jako „Bozı synove“. (Job 38:7) Jake mısto
´
ˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
tedy majı v Bozım zameru? Ovlivnovali nejak lidske dejiˇ ´ ˇ
´ˇ
´ ˇ
ny? A ovlivnujı nejak vas osobnı zivot? Pokud ano, jak?
ˇ
ˇ
´
ˇ ˚
´
2 Bible se o andelech
zminuje ve stovkach versu. Podıˇ
´
ˇ
´
˚
´ˇ
vejme se na nektere z techto biblickych odkazu blıze,
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
abychom se o andelech dozvedeli neco vıc. Odkud ande´
´ ´
˚
ˇ´ ´
ˇ
´
le pochazejı? V Kolosanum 1:16 se rıka: „Prostrednictvım
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
[Jezıse Krista] byly stvoreny vsechny ostatnı veci v nebe´
ˇ
´
´
ˇ
´
sıch a na zemi.“ Vsichni duchovnı tvorove oznacovanı
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
jako andele tedy byli jednotlive stvoreni Jehovou prostred´
´
ˇ ˚
ˇ
nictvım jeho prvorozeneho Syna. Kolik andelu vlastne
ˇ
ˇ
existuje? Bible odhaluje, ze jich byly stvoreny
ˇ stovky mili˚ ˇ
ˇ ´
´
onu a ze kazdy z nich ma ohromnou moc. (Zalm 103:20)1
´
´
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
1 Zjevenı 5:11 o spravedlivych andelech rıka: „Jejich pocet byl my´
´
´
´
´
´
ˇ
riady myriad“ neboli „deset tisıc krat desetitisıce“. (Poznamka pod ca´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ˚
rou) Z Bible tedy opravdu vyplyva, ze byly stvoreny stamiliony andelu.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
1. Proc bychom se toho meli o andelech dozvedet vıc?
ˇ ´
´
´
2. Odkud andele pochazejı a kolik jich je?
´
ˇ ´
´
Jak nas ovlivnujı duchovnı bytosti?
97
´ ˇ´ ´ ˇ
ˇ
´ ´
3 Bozˇ ı´ slovo, Bible, nam
rıka, ze kdyz byla zakladana neˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ
boli tvorena zeme, „vsichni Bozı synove zacali pochvalne
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
kricet“. (Job 38:4–7) Andele tedy existovali jiz dlouho
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
pred tım, nez byli stvoreni lide, a dokonce dlouho pred
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
´
tım, nez byla stvorena samotna zeme. Z teto biblicke pasaˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ ˇ
ze je take videt, ze andele majı city, protoze je zde receno,
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ze tyto bytosti „spolu radostne provolavaly“. Vsimneme si
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
´
take toho, ze „vsichni Bozı synove“ se radovali spolecne.
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ´ ´
´
V te dobe tedy vsichni andele byli soucastı jednotne rodi´
ˇ
ny, ktera slouzila Jehovovi Bohu.
ˇ ´
´
ANDELE POSKYTUJI PODPORU A OCHRANU
ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
4 Vern
ı duchovnı tvorove se uz od chvıle, kdy byli svedky
ˇ ´
´
´ ˇ ˇ
´
´
stvorenı prvnıch lidı, zive zajımali o rostoucı lidskou rodi´
ˇ´ ´ ˇ
´
ˇ´
´
nu a o to, jak se splnı Bozı zamer se zemı. (Prıslovı 8:30, 31;
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
1. Petra 1:11, 12) Postupem casu vsak andele videli, ze vetˇ
ˇ
˚
´
´
´ ´
ˇ
sina clenu lidske rodiny se od sveho milujıcıho Stvoritele
´
ˇ ´
ˇ
odvratila. Verne andely to bezpochyby velmi mrzelo. Na
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
druhe strane, kdyz se nejaky clovek, by jediny, k Jehovovi
´ ´
´ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
vratı, ‚nastava mezi andely radost‘. (Lukas 15:10) Andele si
ˇ ´
ˇ´
ˇ´
ˇ
ze srdce prejı, aby se lidem, kterı slouzı Bohu, vedlo dobre.
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˚
´
Proto nenı divu, ze Jehova prostrednictvım andelu sve
ˇ ´
ˇ
´
´
˚
verne sluzebnıky na zemi posiloval a chranil. (Hebrejcum
ˇ
ˇ
´
ˇ´
1:7, 14) Uvazujme o nekterych prıkladech.
ˇ
´
´
ˇ
5 Dva andele pomohli spravedlivemu
muzi Lotovi a jeho
´
ˇ ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
dceram prezıt znicenı mravne zpustlych mest Sodomy
ˇ
´
ˇ
a Gomory, a to tak, ze je z dane oblasti vyvedli pryc. (1. Mojˇ´ˇ
´
ˇ
zısova 19:15, 16) O mnoho stoletı pozdeji byl prorok Daniel
´ ´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
vhozen do lvı jamy. Vyvazl vsak bez zranenı, a proto rekl:
˚
´ ˚
´
ˇ
ˇ
˚
„Muj vlastnı Buh poslal sveho andela a zavrel lvum tlamy.“
ˇ
´ ´
3. Co se o andelech dozvıdame z Joba 38:4–7?
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´
´
ˇ
´
4. Jak je z Bible videt, ze vernı andele se zajımajı o cinnost lidı?
´ ˇ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´ ´
5. Jake prıklady toho, ze andele podporovali verne lidi, nachazıme
v Bibli?
98
ˇ´ ´
´
´
ˇ
ˇ
(Daniel 6:22) V prvnım stoletı naseho letopoctu jeden anˇ
ˇ
´
ˇ
del vysvobodil z vezenı apostola Petra. (Skutky 12:6–11)
ˇ ´
´
ˇ´ˇ
ˇ´
´
Andele navıc podporovali Jezıse na zacatku jeho pozemske
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ´ˇ
ˇ
sluzby. (Marek 1:13) A kratce pred tım, nez Jezıs zemrel, se
ˇ
´
´ ˇ
ˇ´ˇ
mu objevil andel a „posılil ho“. (Lukas 22:43) Jezıse to mu´ ˇ ˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
selo v tomto nesmırne dulezitem okamziku jeho zivota
ˇˇ
velmi utesit.
ˇ ´
ˇ´
˚
ˇ
´
6 Dnes se andel
e Bozım ctitelum na zemi jiz neobjevujı.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
Avsak prestoze jsou tito mocnı tvorove lidem neviditelnı,
ˇ´
ˇ
´
´ ´
´ˇ ˇ ˇ
i dnes Bozı sluzebnıky chranı, a to zvlaste pred jakoukoli
´ ´
ˇ´ ´
ˇ
´ ˇ´
duchovnı ujmou. Bible rıka: „Andel Jehovy
taborı kolem
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
tech, kdo se ho bojı, a vyprosuje je.“ (Zalm 34:7) Proc by
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
nam tato slova mela poskytovat utechu? Protoze existujı
´
ˇ
´
´
´
ˇ´ ´
ˇ ´
ˇ
take nicemnı duchovnı tvorove, kterı nas chtejı znicit. Co
ˇ
´ ´
´
ˇ´ ˇ
jsou zac? Odkud pochazejı? A jak se nam snazı skodit?
´
´
ˇ
Abychom to zjistili, zamysleme se kratce nad tım, k cemu
ˇ
ˇ´
´
ˇ
doslo hned na zacatku lidskych dejin.
´
´
DUCHOVNIˇ BYTOSTI,ˇ ´ KTERE
JSOU NASIMI NEPRATELI
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
7 Ve tret
ı kapitole jsme se dozvedeli, ze jeden z techto
ˇ ˚
ˇ
´
´
andelu si vypestoval touhu vladnout nad ostatnımi tvory,
ˇ
ˇ
a tak se postavil Bohuˇ na odpor. Pozdeji se tento andel stal
´ ´
´
´
˚ ˇ
ˇ
znamym jako Satan Dabel. (Zjevenı 12:9) V prubehu sest´
´
´
ˇ
nacti stoletı od chvıle, kdy oklamal Evu, se mu podarilo
´
´ ˇˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
odvratit od Boha temer vsechny lidi, krome nekolika ver´
˚
ˇ
ˇ
ˇ´
nych jednotlivcu, k nimz patrili naprıklad Abel, Enoch
˚
a Noe. (Hebrejcum 11:4, 5, 7)
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
8 V Noemove dobeˇ se proti Jehovovi vzbourili
jeste dalˇ ´
´ ´
ˇ´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
6. (a) Jak andele chranı Bozı sluzebnıky v dnesnı dobe? (b) O jakych
´ ´
´
ˇ
otazkach nynı budeme uvazovat?
´
´
ˇ
´
7. Do jake mıry se Satanovi podarilo odvratit lidi od Boha?
ˇ
´
ˇ ˚
´
´
8. (a) Jak se z nekterych andelu stali demoni? (b) Co byli demoni
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
nuceni udelat, aby si pri potope v Noemovych dnech zachranili zivot?
´
ˇ ´
´
99
ˇ´
ˇ ´
´ ´
ˇ´
´
ˇ
sı andele. Opustili sve mısto v Bozı nebeske rodine, sestou´ ˇ
ˇ
ˇ
pili na zem a vzali na sebe hmotna tela. Proc to udelali?
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´
´
V 1. Mojzısove 6:2 cteme: „Synove praveho Boha [si] zaˇ
ˇ´
´
ˇ
´
cali vsımat lidskych dcer, ze byly pohledne; a brali si
ˇ
ˇ ˇ
´
˚
manzelky, totiz vsechny, ktere si vyvolili.“ Jehova Buh ale
´ ´ ˇ
ˇ ˚
´
´
neponechal jednanı techto andelu a naslednou mravnı
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
zkazenost lidstva bez povsimnutı. Zpusobil celosvetoˇ
ˇ
´
´
vou potopu a vsechny nicemne lidi smetl ze zemskeho
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
´
povrchu. Nazivu zachoval pouze sve verne sluzebnıky.
ˇ´ˇ
´
ˇ ´
´
(1. Mojzısova 7:17, 23) Vzpurnı andele neboli demoni tak
ˇ
´
´ ˇ
´
byli donuceni odlozit sva hmotna tela a vratitˇ se do nebe
´
´
´
jako duchovnı bytosti. Postavili se na stranu Dabla, ktery
´
´
˚
ˇ
se tak stal ‚panovnıkem demonu‘. (Matous 9:34)
´
ˇ
˚
´ ˚
„Muj vlastnı Buh poslal sveho andela
ˇ
˚
a zavrel lvum tlamy.“ (Daniel 6:22)
100
ˇ´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´ ´
Kdyz se neposlusnı andele vratili do nebe, Jehova s niˇ
ˇ
´
mi jednal jako s vyvrzenci, stejne jako s jejich panovnıkem
ˇ
´
ˇ
Satanem. (2. Petra 2:4) Ackoli nynı na sebe uz nemohou
´
´ ˇ
´
˚
´
ˇ
´
brat lidska tela, stale na lidi pusobı velmi spatnym vlivem.
´
´
´
˚
´ ´
´
Satan s pomocı svych demonu „zavadı na scestı“ dokon´
ce „celou obydlenou zemi“. (Zjevenı 12:9; 1. Jana 5:19)
´
ˇ´ ´
˚
ˇ ˇ´
Jak? Demoni k tomu pouzıvajı nejruznejsı taktiky. (2. Ko˚
ˇ
´
rinanum 2:11) Zamysleme se nad nekterymi z nich.
´
´ ˇ ´
´
JAK DEMONI ZAVADEJI NA SCESTI
´
´ ˇ ´
´
´
10 Demoni
zavadejı lidi na scestı pomocı spiritismu.
´ ´
´
ˇ ˇ´ ´
Provozovanı spiritismu je kontakt s demony, a uz prımy,
ˇ
´
´
´
nebo zprostredkovany lidskym mediem. Bible spiritismus
´
´
ˇ
odsuzuje a varuje nas, abychom se vyhybali vsemu, co je
´
˚
´
s nım jakkoli spojeno. (Galaanum 5:19–21) Pro demony
´ ˇ
´ˇ
´
´ˇ
ˇ´ ´
je spiritismus totez, co pro rybare navnada. Rybar pouzıva
˚
´
´
˚
´
ruzne druhy navnad, aby chytil ruzne druhy ryb. Podobˇ
ˇ
´
´
ˇ´ ´ ˚
´
ne nicemnı duchove pouzıvajı ruzne druhy spiritismu,
˚
˚
´
´
aby pod svuj vliv dostali ruzne druhy lidı.
´
´
´
ˇ´ ´
11 Jednım
druhem navnady, kterou demoni pouzıvajı,
ˇˇ ˇ ´
je vestenı. Co to je? Je to snaha zjistit budoucnost nebo
ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇˇ ˇ ´
nejake nezname skutecnosti. Mezi urcite formy vestenı paˇ´
ˇ´ ´ ´
´
ˇ ˇ ´
´
trı astrologie, pouzıvanı tarokovych karet nebo krisalove
´ ´ ´
´ ´
´
´
koule, hadanı z ruky a hledanı tajemnych znamenı ve
ˇ
´
ˇ
´ ´
snech. Ackoli mnoho lidı povazuje provozovanı spiritismu
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇˇ
za neskodne, Bible ukazuje, ze vestci a nicemnı duchove
´
ˇ
´
ˇ´
´
vzajemne spolupracujı. Naprıklad ve Skutcıch 16:16–18
´ˇ
´
ˇˇ
´
´ ´
ˇ ˇ
se pıse o ‚demonovi vestby‘, ktery jedne dıvce umoznoval
ˇ ´ ˇ
´
ˇ
praktikovat „umenı predpovıdat“. Tuto schopnost vsak
ˇ
´
´
´
ztratila, kdyz z nı byl demon vyhnan.
9
´
ˇ
´
ˇ
9. (a) Co se s demony stalo, kdyz se vratili do nebe? (b) O cem bu´
ˇ
deme v souvislosti s demony uvazovat?
10. Co je spiritismus?
ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
11. Co je vestenı a proc bychom se mu meli vyhybat?
´
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
´
´ ˚
Demoni pouzıvajı k podvadenı lidı ruzne prostredky
´
´ ˇ ´
´
´ ´
ˇ
´
´
Demoni zavadejı lidi na scestı take tım, ze je nabadajı,
´
´
ˇ´
´
´ ˇ
aby se dotazovali mrtvych. Lide, kterı truchlı nad smrtı ne´ ´
´
´
´
´
´
´
koho blızkeho, byvajı klamani nespravnymi nazory na to,
´
´
´ ´
´
´
v jakem stavu se mrtvı nachazejı. Spiritisticke medium
˚ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ ´
muze takovym truchlıcım lidem sdelovat urcite informace.
ˇ
´
˚ ˇ
´
´
ˇ
Nejaky duch zase muze mluvit hlasem, ktery zdanlive pa´
ˇ
ˇ
˚
´
´ ˇ
˚
´
ˇ´
trı zesnulemu cloveku. V dusledku takovych zazitku mnozı
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
lide nabyli presvedcenı, ze mrtvı jsou vlastne nazivu, a ze
ˇ
˚
´
´ ´ ´
˚
kdyz s nimi pozustalı budou v kontaktu, zmırnı tım svuj
´
ˇ
´
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
zarmutek. Veskera takova „utecha“ je vsak ve skutecnosti
ˇ ´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
falesna a zaroven nebezpecna. Proc? Protoze napodobovat
´
´
´
hlas mrtve osoby a poskytnout spiritistickemu mediu in´
´
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
formace o zesnulem cloveku nenı pro demony zadny
´
ˇ
´
problem. (1. Samuelova 28:3–19) V seste kapitole jsme
ˇ se
´
ˇ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
navıc dozvedeli, ze mrtvı lide prestali existovat. (Zalm
ˇ ´
´
ˇ
115:17) Proto kazdy, „kdo se dotazuje mrtvych“, byl nicem´
´
´
ˇ´ ´
nymi duchy zaveden na scestı a jedna v prımem rozporu
12
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
12. Proc je nebezpecne pokouset se komunikovat s mrtvymi?
˚ ˇ
JAK MUZETE
VZDOROVAT
ˇ
´
NICEMN
˚ YM
DUCHUM?
ˇ Zbavte se
´
spiritistickych
ˇ
ˇ ˚
predmetu
ˇ Studujte Bibli
ˇ Modlete se
k Bohu
´
ˇ ´
´
103
ˇ´ ˚ ´
ˇ´ˇ
´ˇ
´
s Bozı vulı. (5. Mojzısova 18:10, 11; Izajas 8:19) Davejte si te´
´
ˇ ´ ´
ˇ
´
dy dobry pozor a teto nebezpecne navnade, kterou demoni
ˇ´ ´
ˇ
´
pouzıvajı, se rozhodne vyhybejte.
ˇ
´
´ ˇ
´ ˇ ´
´
13 Nicemn
ı duchove vsak lidi nejen zavadejı na scestı, ale
´
ˇ ´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
take je zastrasujı. Satan a jeho demoni vedı, ze nez budou
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´ ´ ˇ
´
´
uvezneni, zbyva jim uz jen „kratke casove obdobı“. Proto
´
ˇ´ ´
ˇ
´
´
´
nynı zurı vıc nez kdy jindy. (Zjevenı 12:12, 17) Navıc tisıce
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
´
lidı, kterı kdysi zili v kazdodennım strachu z takovych
ˇ
´
˚
´
nicemnych duchu, se z jejich vlivu vymanilo. Jak to doka˚ ˇ
ˇ
ˇ
zali? A co muze udelat ten, kdo se do spiritismu uz zapletl?
ˇ
´
˚
JAK LZE NICEMNYM DUCHUM VZDOROVAT
ˇ
ˇ
14 V Bibli jsou obsazeny
rady nejen k tomu, jak lze nicem´
˚
nym duchum vzdorovat, ale i jak se z jejich vlivu vymanit.
ˇ
ˇ´
ˇ
˚
´
´
ˇ´ ˇ
Uvazujme o prıkladu kresanu z prvnıho stoletı, kterı zili
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ve meste Efez. Nez se stali kresany, nekterı z nich provozoˇ
ˇ
ˇ
vali spiritismus. Co vsak udelali, kdyz se rozhodli od
ˇ´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
spiritismu osvobodit? Bible rıka: „Znacny pocet tech, kdo
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
provozovali magicka umenı, snesl sve knihy a prede vsemi
´
´
ˇ
´ ˇ
´
´
je spalil.“ (Skutky 19:19) Tım, ze tito novı kresane sve kniˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
´
hy o magii znicili, dali prıklad vsem, kdo by se nicemnym
˚
´
ˇ ´
duchum radi postavili na odpor dnes. Ti, kdo si prejı slouˇ
´
ˇ
ˇ
zit Jehovovi, se musı zbavit vseho, co se spiritismem nejak
´
˚ ˇ
ˇ
´
souvisı. Muze se jednat o knihy, casopisy, filmy, plakaty
´
´
´
´
´ ´
nebo hudebnı nahravky, ktere povzbuzujı k provozovanı
´
ˇ
ˇ ˇ ´
´
spiritismu a vykreslujı jej jako neco pritazliveho a zabav´
ˇ´
ˇ´ ˇ
ˇ
´
´
neho. Patrı k tomu i amulety a dalsı predmety, ktere se nosı
ˇ
˚
pro ochranu pred zlem. (1. Korinanum 10:21)
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
15 Nekolik
let potom, co kresane v Efezu znicili sve
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
´
˚ ´
13. Co se podarilo mnohym lidem, kterı se drıve demonu bali?
˚ ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
14. Jak se muzeme osvobodit od vlivu nicemnych duchu, podobne
´
´
ˇ
ˇ
´
jako to v prvnım stoletı udelali kresane v Efezu?
´
ˇ
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
15. Co musıme delat, abychom uspesne vzdorovali nicemnym du´
´
chovnım silam?
104
ˇ´ ´
´
´
ˇ
knihy o magii, jim apostol Pavel napsal: ‚Zapasıme proti
ˇ
´
´
´
˚
´
nicemnym duchovnım silam.‘ (Efezanum 6:12) Demoni
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
se tehdy nevzdali. Stale se snazili zıskat nad kresany urci´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
tou nadvladu. Co jeste tedy museli tito kresane udelat?
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ˇ ´
´
´
Pavel rekl: „Predevsım uchopte velky stıt vıry, kterym
ˇ
´ ˇ
ˇ
budete schopni uhasit vsechny ohniv
nicemˇ ´ e strelyˇ toho
´
˚
´
ˇ´ ´
neho [Satana].“ (Efezanum 6:16) Cım je stıt nası vıry
ˇ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
pevnejsı, tım rozhodneji budeme nicemnym duchovnım
´
ˇ
silam vzdorovat. (Matous 17:20)
ˇ
´
16 Jak ale mu˚ zeme
svou vıru posilovat? Studiem Bible.
ˇ
´
ˇ ´
´
´ ´
Pevnost nejake zdi do znacne mıry zavisı na pevnosti je´
´
˚
ˇ
ˇ´ ´
´ ´
jıch zakladu. Podobne pevnost nası vıry velmi zavisı na
´
˚
ˇ
´
´
pevnosti zakladu, na nichz je postavena. A takovym zaklaˇ
´
´ ´
ˇ´
dem je presne poznanı Bozıho slova, Bible. Pokud Bibli
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
cteme a studujeme denne, bude nase vıra pevna. Podobne
´
´
´ ´
´
ˇ
jako silna ze nas bude takova vıra chranit pred vlivem niˇ
´
˚
cemnych duchu. (1. Jana 5:5)
´
´
ˇ
´
17 Co bylo dalsˇ ım
krokem, ktery museli kresane v Efeˇ
ˇ ˇ
ˇ
zu podniknout? Potrebovali jeste jinou ochranu, protoze
ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ´
´ ´
zili ve meste ktere bylo demonismem prımo prosakle.
˚
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
Z tohoto duvodu Pavel tamnım kresanum rekl: „Pri kaz´ ˇ´ ˇ
´
ˇ ´
de prılezitosti [se] v duchu budete stale modlit kazdym
´ ˇ
´
˚
druhem modlitby a upenlive prosby.“ (Efezanum 6:18)
ˇ
ˇ ˇ
´
´ ´ ´
I my zijeme ve svete, ktery je doslova prosakly demonis˚ ˇ ´
mem, a proto je velmi dulezite, abychom se k Jehovovi
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
vroucne modlili o ochranu. Jen tak dokazeme nicemnym
˚
´
´
ˇ
ˇ
duchum vzdorovat. Ve svych modlitbach samozrejme
´
ˇ´
´
ˇ´
´
ˇ
musıme pouzıvat Jehovovo jmeno. (Prıslovı 18:10) Meli
´
bychom se tedy k Bohu vytrvale modlit ˇ o to, aby ‚nas
ˇ
´
´
ˇ
osvobodil od toho nicemneho‘, Satana Dabla. (Matous
˚ ˇ
´
16. Jak muzeme svou vıru posilovat?
´
´
ˇ
´
17. Co je dale nezbytne, abychom byli schopni vzdorovat nicemnym
˚
duchum?
´
ˇ ´
´
105
´
´
ˇ
6:13) ˇNa takove vroucı modlitby bude Jehova jiste reagovat. (Zalm 145:19)
ˇ
´
´
ˇ ´
18 Nicemn
ı duchov
nebezpecnı, ale pokud se
ˇ ´ e jsouˇ sice
´
´ˇ´
´
ˇ
postavıme proti Dablu a priblızıme se k Bohu tım, ze bu˚
´
´
˚ ´
deme konat jeho vuli, nemusıme se demonu bat. (Jakub
´
´
4:7, 8) Jejich moc je omezena. Byli potrestani v Noemo´
´
vych dnech a Jehova nad nimi v budoucnosti vykona
´ ˇ ˇ ´
´ ˇ
´
zaverecny rozsudek. (Juda 6) Pamatujme take, ze ma´
´
ˇ ˚
´
´
me ochranu Jehovovych mocnych andelu. (2. Kralovska
ˇ
ˇ ˚
´ ˇ´
6:15–17) Temto andelum velmi zalezı na tom, abychom
´
ˇ
´
˚
´ ˇˇ ˇ
nicemnym duchum vzdorovali uspesne. Spravedlivı anˇ ´
´
ˇ ˇ ˇ
´
˚
ˇ
dele nas obrazne receno povzbuzujı. Zustanme proto
ˇ ˇ ´
´
˚
´
Jehovovi a jeho rodine vernych duchovnıch tvoru nablızˇ
ˇ
´
´
ku. Rozhodne se snazme vyhybat jakemukoli druhu
ˇ
ˇ
ˇ´
spiritismu a vzdy uplatnujme rady z Bozıho slova. (1. Pet´
´
ra 5:6, 7; 2. Petra 2:9) Pak si budeme moci byt jisti tım,
ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ ´
ze v boji proti nicemnym duchovnım bytostem zvıtezıme.
˚
ˇ
ˇ
´
´ ´
19 Procˇ ale Buh
pripustil, aby nicemnı duchove dale
˚
˚
ˇ
ˇ
´
´
existovali a pusobili zlo, kvuli nemuz lide tak trpı? Na tuto
´
´ ´
ˇ
ˇ´ˇ ´
otazku zıskame odpove v prıstı kapitole.
ˇ
˚ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
18, 19. (a) Proc si muzeme byt jisti tım, ze v boji proti nicemnym
´
´ ˇ
´
´
ˇ
duchovnım bytostem lze zvıtezit? (b) Ktera otazka bude zodpovezeˇ´ˇ ´
na v prıstı kapitole?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ ´
ˇ ´
´
´ ˇ
ˇ´
ˇ Vernı andele pomahajı tem, kdo slouzı Jeho˚
vovi. (Hebrejcum 1:7, 14)
´
´ ˇ ´
´
ˇ Satan a jeho demoni zavadejı lidi na scestı
´
´
a odvracejı je od Boha. (Zjevenı 12:9)
´
ˇ´ ˚ ´
ˇ Pokud jedname
ˇ ´ v souladu s Bo´ zı vulı a sta´
vıme se proti Dablu, ten od nas uprchne.
(Jakub 4:7, 8)
´
´
JEDENACTA KAPITOLA
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
Proc Buh pripoustı utrpenı?
˚
´
ˇ ˇ ˚
Je puvodcem utrpenı ve svete Buh?
´
´
´
Jaka sporna otazka byla
ˇ
vznesena v zahrade Eden?
˚
´ ˇ
´
Jak Buh odstranı vsechny nasledky
´
´
lidskeho utrpenı?
˚ ˇ
´ ´ ˇ ´
´
´ ´
V PRUBEHU jedne udesne bitvy v jiste zemi rozervane val´
˚
ˇ
ˇ ´
ˇ
kou byly zabity tisıce civilistu — zen a detı. Tyto obeti byly
ˇ
´
ˇ
pohrbeny do masoveho hrobu, jehoz hranice byly vyznaˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ceny malymi krızi. Na kazdem z nich byl napis: „Proc?“
ˇ
ˇ ˇ ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
Nekdy je to ta nejpalcivejsı otazka ze vsech. Lide si ji s zaˇ
˚
´
ˇ´
´
lem v srdci kladou tehdy, kdyz jim kvuli valce, prırodnı
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
katastrofe, nemoci nebo nasilnemu cinu zemre nekdo mi´
ˇ
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
lovany, kdyz kvuli takovym vecem prijdou o strechu nad
ˇ
ˇ
´
´
˚
˚
ˇ´ ´
´
hlavou nebo kdyz z nejakych jinych duvodu zazıvajı nevy´
´
´
ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ
´
slovne utrpenı. Lide chtejı vedet, proc se jim takova
´
ˇ
tragedie prihodila.
˚
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
2 Procˇ Buh
pripoustı utrpenı? Jestlize je Jehova vsemo´ ´
´
´
´ ˚
ˇ
ˇ
houcı, laskyplny, moudry a spravedlivy Buh, proc je svet
´
´
´
´ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
plny tak velke nenavisti a bezpravı? Premysleli jste uz
ˇ
o tom nekdy?
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˚
3 Je neco
spatneho na tom, kdyz se clovek pta, proc Buh
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
pripoustı utrpenı? Nekterı lide se bojı tuto otazku polozit,
´
´
´
´
´
´
´
1, 2. S jakymi druhy utrpenı se dnes lide setkavajı a jake otazky to
´ ´
v mnoha z nich vyvolava?
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
3, 4. (a) Z ceho je videt, ze nenı nic spatneho na tom, kdyz se cloˇ
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
´ ´
ˇ
vek pta, proc Buh pripoustı utrpenı? (b) Jak Jehova vnıma nicemnost
´
a utrpenı?
107
ˇ
´
´
Jehova skoncuje s vesker ym utrpenım
ˇ
ˇ ´
´
´
protoze to povazujı za projev nedostatku vıry a ucty k Boˇ
ˇ´
´
ˇ
´
´
hu. Kdyz ale budete cıst Bibli, zjistıte, ze podobne otazky
ˇ ´
ˇ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ´
napadaly i verne lidi, kterı meli zboznou bazen. Naprıklad
ˇ
´ ´ˇ
ˇ
prorok Habakuk se Jehovy ptal: „Proc mi davas videt to,
ˇ
´
´ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
co ublizuje, a stale hledıs na pouhe tezkosti? A proc je preˇ ´
´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
de mnou plenenı a nasilı a proc se vyskytujı hadky a proc
ˇ
se vede rozepre?“ (Habakuk 1:3)
ˇ ´
4 Vyhuboval snad Jehova vern
emu proroku Habakukoˇ
´ ´
´
˚
vi za to, ze takove otazky kladl? Ne. Mısto toho Buh nechal
ˇ´
´
´
´
Habakukova uprımna slova zapsat do inspirovane biblicke
´
´
´ ´ ˇ
ˇ
zpravy. Take mu pomohl dane zalezitosti jasneji porozuˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
´
met a posılil jeho vıru. Jehova chce udelat totez i pro vas.
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
˚
´
ˇ
Pamatujte, ze Bible rıka, ze Buh „o vas pecuje“. (1. Petra
ˇ
´
´
´
´
´
5:7) Nicemnost a z nı plynoucı utrpenı Jehova nenavidı
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ
daleko hloubeji nez kterykoli clovek. (Izajas 55:8, 9) Proc
ˇ ˇ
´
je tedy ve svete tolik utrpenı?
ˇ
´
PROC JE TOLIK UTRPENI?
´
ˇ
´
´ ˚
´
5 Otazku,
proc je tolik utrpenı, kladou lide ruznych vy´ ´
´
´
˚
˚
ˇ
˚
´
ˇ
´
znanı svym duchovnım vudcum a ucitelum nabozenstvı.
´ ´
ˇ
´
´
ˇ
´
´
ˇ´ ´
5. Jak byva vysvetlovana otazka, proc lide trpı, ale co o tom rıka Bible?
108
ˇ´ ´
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ´ ˚ ´
Jako odpove casto slysı vysvetlenı, ze utrpenı je Bozı vulı
ˇ
˚
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
a ze Buh uz davno predurcil vsechno, co se ma stat, vcetˇ
´
´
´
´ ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
ne tragickych udalostı. Mnoha lidem byva receno, ze Bozı
´
ˇ
˚
´ ´
´
cesty jsou nevyzpytatelne a ze Buh nechava lidi umırat,
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
aby si je mohl vzıt k sobe do nebe — deti nevyjımaje. Uz
´ ˚
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
˚
jsme se vsak dozvedeli, ze Jehova Buh nikdy nenı puvodˇ
´
ˇ ´
ˇ´ ´
´
´
cem spatnych vecı. Bible rıka: „A je vzdaleno od praveho
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
Boha, ze by jednal nicemne, a od Vsemohoucıho, ze by
´
ˇ
jednal protipravne.“ (Job 34:10)
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
´
6 Vıte, proc se lide´ dopoust
ejı te chyby, ze z veskereho
´
´
ˇ ˇ
ˇ ´
utrpenı, ktere na svete existuje, obvinujı Boha? Mnohdy si
ˇ
´ ˇ
ˇ
´ ˚
´
totiz myslı, ze Vsemohoucı Buh je panovnıkem tohoto
ˇ
´ ´
´
ˇ
´
sveta. Takovy nazor majı proto, ze neznajı jednu prostou,
˚ ˇ
ale dulezitou pravdu odhalenou v Bibli. Tuto pravdu jste
ˇ ´
´
ˇ ´
´
poznali ve tretı kapitole teto knihy.
ˇ ´ Skutecnym panovnıˇ
ˇ
kem tohoto sveta je totiz Satan Dabel.
´ ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
7 Bible jasneˇ rˇ ık
a: „Cely svet lezı v moci toho nicemneˇ
ˇ
´
´
ho.“ (1. Jana 5:19) Kdyz o tom uvazujete, nenı to logicke?
ˇ ˇ
´
´
´
V tomto svete se zrcadlı povaha neviditelneho duchovnı´
´ ´
´
ho tvora, ktery „zavadı na scestı celou obydlenou zemi“.
´
´
´
´
´
(Zjevenı 12:9) Satan je nenavistny, prolhany a kruty. A tak
ˇ
´
´
´
´
i svet, ktery je pod jeho vlivem, je plny nenavisti, podvaˇ ´
˚
˚
ˇ
denı a krutosti. To je jeden z duvodu, proc je dnes tolik
´
utrpenı.
´
˚
ˇ
´
ˇ
8 Druhym
duvodem, proc existuje tolik utrpenı, je to, ze
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
lidstvo je uz od vzpoury v zahrade Eden nedokonale a hrıs´
ˇ ´
ˇ´ˇ ´
´
´
ne. Mluvili jsme o tom ve tretı kapitole. Hrısnı lide majı
´
´ ´
´
´
sklon zapasit o moc a to vede k valkam, utlaku a utrpenı.
ˇ ´
˚
ˇ
´
(Kazatel 4:1; 8:9) Tretım duvodem, proc existuje utrpenı, je
ˇ
´
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
´
´
6. Proc se mnoho lidı mylne domnıva, ze vinu za veskere utrpenı ve
ˇ ˇ
˚
svete nese Buh?
ˇ ˇ
´
´
7, 8. (a) Jak se ve svete zrcadlı povaha jeho panovnıka? (b) Jak k utr´ ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
penı prispıva lidska nedokonalost spolu s ‚casem a nepredvıdanou
´
´
udalostı‘?
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
109
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
to, ze kazdeho postihuje „cas a nepredvıdana udalost“. (Kaˇ
ˇ ´ ´
zatel 9:11) Jehova tomuto svetu nepanuje jako ochranujıcı
´
˚
´
ˇ
ˇ
Vladce, a v dusledku toho mohou lide trpet, kdyz se ocit´
´
´
´ ˇ
nou v nespravnou dobu na nespravnem mıste.
´ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
˚
´
9 Je pro nas
utechou, kdyz vıme, ze utrpenı nepusobı
˚
´
ˇ
´
´
ˇ
´
Buh. Nenı odpovedny za valky, zlociny, utlak, a dokonce
ˇ´
´
˚
´
´
´ ˇ
ani za prırodnı katastrofy, kvuli kterym lide tolik trpı. Presˇ
´
˚ ´ ´
ˇ
´
ˇ
to vsak stale zustava nezodpovezena otazka: Proc Jehova
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
vsechno to utrpenı pripoustı? Jestlize je vsemohoucı,
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
muze prece s utrpenım skoncovat. Proc to tedy jeste neˇ
˚
´
´
ˇ
udelal? Poznali jsme, ze Jehova Buh je laskyplny, a proto
´ ´
ˇ
´ ´
´ ˚
k tomu musı mıt nejaky padny duvod. (1. Jana 4:8)
´ ˇ
´
´
´
JE VZNESENA KLICOVA SPORNA OTAZKA
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
´
10 Mame-li
zjistit, proc Buh pripoustı utrpenı, musıme
´
´
´
´
ˇ
se vratit k udalostem, ktere se odehraly v dobe, kdy utrpe´
ˇ
ˇ
nı zacalo. Kdyz Satan svedl Adama a Evu k tomu, aby
ˇ
˚ ˇ
´
Jehovu neposlechli, vznesl pri tom dulezitou otazku. Ne´
ˇ
´ ˇ
zpochybnil Jehovovu moc. Sam dobre vı, ze Jehovova
´
´
ˇ
moc je neomezena. Satan vsak zpochybnil Jehovovo pra´
´ˇ
´
´
´
vo vladnout. Nazval Boha lharem, ktery svym poddanym
´ ´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
upıra dobre veci, a tım vlastne Jehovu obvinil, ze vladne
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
spatne. (1. Mojzısova 3:2–5) Satan naznacil, ze by se lidem
´
˚
´
ˇ´ ´ ´
vedlo lepe, kdyby jim Buh nevladl. To byl prımy utok na
´
´
Jehovovu svrchovanost — na jeho pravo vladnout.
ˇ
ˇ
11 Adam a Eva se proti Jehovovi vzbourili.
V podstate
ˇ
ˇ
´
´
rekli: „Nepotrebujeme, aby nam vladl Jehova. My sami si
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
muzeme rozhodovat o tom, co je spravne a co spatne.“ Ja´
˚
ˇ
´
ˇ ˇ
kym zpusobem mel Jehova tuto spornou otazku vyresit?
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
Jak mel vsechny inteligentnı tvory poucit o tom, ze
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
´ ´
´ ˚
ˇ
9. Proc si muzeme byt jisti, ze Jehova ma padny duvod k tomu, ze
´
´
utrpenı nezabranil?
ˇ
10. Co Satan zpochybnil a jak to udelal?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
11. Proc Jehova vzbourence v Edenu proste neznicil?
ˇ ˇ´
ˇ ´
ˇ ˇ
Je zak chytrejsı nez ucitel?
ˇ
´
ˇ
´
˚
´
vzbourenci nemajı pravdu a ze jeho vlastnı zpusob jedna´
ˇ´
ˇ
ˇ´
ˇ
˚
nı je opravdu ten nejlepsı? Nekdo by mohl rıci, ze Buh
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
mel vzbourence proste znicit a ze mel zacıt nanovo. Jehoˇ
ˇ ˇ
´
´ ˇ
˚
´ ˇ ˇ
ˇ
´ ´
va vsak jiz predtım vyjadril svuj zamer, ze zeme ma byt
ˇ
ˇ´
ˇ´
naplnena potomky Adama a Evy, kterı budou zıt v pozemˇ
´
´
ˇ´ˇ
´ ´ ˇ
skem raji. (1. Mojzısova 1:28) Jehova sve zamery vzdy
ˇ ´
´ˇ
´
ˇ
˚
uskutecnı. (Izajas 55:10, 11) A navıc, kdyby se vzbourencu
ˇ
v Edenu zbavil, nebyla by poskytnuta odpove na vznese´
´
´
´
nou otazku, zda ma pravo vladnout.
ˇ
´
´
´
´
ˇ ´ ˇ
12 Uvazujme o nasledujıcım znazorn
enı. Predstavte si,
ˇ
ˇ
´
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ze ucitel svym zakum vysvetluje, jak vyresit nejaky slozity
´
´
´ ˇ´
´ ˇ
˚
ˇ
problem. Jeden chytry, ale vzpurny zak tvrdı, ze zpusob reˇ ´
´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
´
ˇ
senı, ktery ucitel predklada, je spatny. Ve snaze dokazat, ze
ˇ
´
´ ˇ
´
´
ˇ´
ucitel je neschopny, tvrdı, ze on sam zna mnohem lepsı
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ´
´
resenı daneho problemu. Nekterı jeho spoluzaci si myslı,
ˇ
´
ˇ
´ ´ ˇ
´
ˇ
ze ma pravdu, a tak se k nemu v reptanı pripojı. Co by mel
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ´
ucitel udelat? Pokud rebely vykaze ze trıdy ven, jak to za˚
´
ˇ´ ˇ´
´
ˇ
pusobı na dalsı zaky? Nebudou si pak take myslet, ze
´
ˇ
ˇ
12, 13. Znazornete, proc Jehova Satanovi dovolil, aby se stal panov´
ˇ
ˇ
ˇ
´
nıkem tohoto sveta, a proc lidem umoznil, aby si vladli sami.
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
111
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
jejich spoluzak a ostatnı reptalove meli vlastne pravdu?
ˇ
´
´ ´ ˇ´
ˇ´ ˇ
ˇ
´
Vsichni zbyvajıcı zaci ve trıde mohou k uciteli ztratit uctu,
ˇ
ˇ
ˇ
´
protoze to bude vypadat, ze se ucitel bojı pravdy. Ale co
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ´ ˇ
´
´
kdyz ucitel reptalovi umoznı, aby trıde ukazal, jak by dany
´
ˇ ˇ
problem resil on?
ˇ
13 Jehova se zachoval podobneˇ jako takovy´ ucitel.
Pamaˇ
ˇ
´
tujme, ze vzbourenci v Edenu nebyli jedinı, koho se
´
´
ˇ ´ˇ
´
ˇ
vznikla situace tykala. Prihlızely tomu take miliony ande˚
˚
´ ˇ
lu. (Job 38:7; Daniel 7:10) Zpusob, jımz se Jehova se
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
vzpourou vyporadal, mel na vsechny tyto andely a vlastˇ
´
´
ˇ ´
´
ne i na cele inteligentnı stvorenı obrovsky vliv. Co tedy
ˇ
ˇ
´
ˇ
Jehova udelal? Umoznil Satanovi, aby sam predvedl, jak
ˇ´ ˇ
by nad lidstvem panoval. A lidem dal prılezitost, aby si
´
´
´
pod Satanovym vedenım vladli sami.
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
14 Ucitel v nasem znazornen
ı samozrejme dobre vı, ze
ˇ´
ˇ´
ˇ
ˇ
onen reptal a jeho spoluzaci, kterı se ke vzpoure pridali,
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jsou na omylu. Zaroven si vsak uvedomuje, ze pokud jim
´ ˇ´ ˇ
´ ´
´
da prılezitost, aby se pokusili sve nazory dokazat, bude
´ ˇ
´ ˇ´
ˇ
´
z toho mıt uzitek cela trıda. Kdyz se reptalove dostanou do
´ ´
ˇ
ˇ´
ˇ
´ ˇ ´ ´ ˇ´
´ ˇ
ˇ
uzkych, vsichni uprımne smyslejıcı zaci uvidı, ze jedine jeˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ
jich ucitel ma na to, aby trıdu vyucoval. A kdyz potom
ˇ
ˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´
ucitel rebely ze trıdy vykaze, vsichni zaci budou chapat,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
proc to udelal. Podobne si Jehova uvedomuje, ze vsichni
ˇ´
ˇ
´ ˇ ´ ´
´
ˇ ´
´
ˇ
uprımne smyslejıcı lide i andele budou mıt uzitek z toho,
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ
kdyz uvidı, ze Satan a ostatnı vzbourenci, kterı se k nemu
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
pridali, nemeli pravdu a ze lide si nejsou schopni vladˇ
´ˇ
ˇ
´
nout sami. Stejne jako Jeremjas ve staroveku se i takovı
ˇ´
´
´ ˇ
ˇ ˇ´
´
´ ´ ˚ ˇ ´
ˇ
uprımnı lide presvedcı o nasledujıcı dulezite skutecnosˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
ti: „Dobre vım, Jehovo, ze pozemskemu cloveku nepatrı
ˇ
´
´ ˇ´
ˇ´
ˇ´
˚
jeho cesta. Muzi, ktery kracı, ani nepatrı, aby rıdil svuj
´ˇ
krok.“ (Jeremjas 10:23)
´ ˇ
ˇ
ˇ
14. Jaky uzitek vyplyne z toho, ze Jehova se rozhodl umoznit lidem,
´
aby si vladli sami?
112
ˇ´ ´
ˇ
PROC TAK DLOUHO?
ˇ
´
15 Procˇ vsak
Jehova dovolil, aby utrpenı trvalo tak dlouˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ho? A proc spatnym vecem predem nezabranı? Vzdy by
˚
ˇ
ˇ
ˇ
je vubec nemusel pripustit. Zamysleme se nad dvema vecˇ ´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
mi, ktere ucitel v nasem znazornenı nikdy neudela. Za
´
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
prve, nezarazı vzpurneho zaka hned, jakmile zacne pred´
˚
´
´
ˇ
kladat svuj nazor. A za druhe, nebude reptalovi pri
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
dokazovanı jeho namitek pomahat. Podobne uvazujme
ˇ
ˇ
´
´
o dvou vecech, ktere se Jehova rozhodl neudelat. Za prve,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
Satana a ty, kdo se k nemu pridali, nezarazil okamzite. Na´
ˇ
´
opak jim dovolil, aby se pokusili dokazat, ze majı pravdu.
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
K tomu ale bylo treba nechat uplynout nejaky cas. Behem
ˇ
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
tech tisıciletı lidskych dejin si lide mohli vyzkouset vsech´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ny druhy vlad. Lidstvo udelalo urcity pokrok na poli vedy
´
´ ˇ
ˇ
´ ´
i v jinych oblastech sve cinnosti, avsak bezpravı, chudoba,
ˇ
´
ˇ
´ ´ ´
ˇ ˇ´
ˇ
zlocinnost a valky presto nabırajı stale hrozivejsıch rozme´
˚
´
ˇ
ˇ
´
´
ru. Nynı se tedy jasne prokazalo, ze vlada lidı selhala.
´
ˇ
´
´
´
16 Za druhe,
Jehova Satanovi pri vladnutı nad tımto
ˇ
´ ´
˚
´
ˇ´
svetem nepomaha. Pokud by Buh zabranil naprıklad
´
ˇ ˚
´
ˇ
hroznym zlocinum, nepostavil by se tım vlastne na stranu
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
vzbourencu? Nepodporil by tım snad domnenku lidı, ze
´
ˇ
si jsou schopni vladnout sami, aniz to povede ke katastro´ ´
´
˚
´
˚
falnım vysledkum? Kdyby Jehova jednal tımto zpusobem,
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
podılel by se pri tom na lzi. Jenze ono „je nemozne, aby
˚
˚
Buh lhal“. (Hebrejcum 6:18)
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
´
17 Co ale vesker
e ty skody, ktere behem dlouheho obdo´
´ ´
ˇ
bı vzpoury proti Bohu byly napachany? Jak k tomu vsichni
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ti postizenı lide prijdou? Nezapomenme, ze Jehova je vse´
˚ ˇ
ˇ
´ ´
´
´
mohoucı. Proto muze veskere nasledky lidskeho utrpenı
ˇ
´
15, 16. (a) Proc Jehova dovolil, aby utrpenı trvalo tak dlouho?
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ ˚
(b) Proc Jehova nezabranil naprıklad hroznym zlocinum?
ˇ ´
ˇ
´
´
´
´
17, 18. Co Jehova udela s veskerymi neblahymi nasledky lidskeho
´
´
vladnutı a Satanova vlivu?
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
´
113
ˇ
´
ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ
odcinit, a take to udela. Jiz jsme se dozvedeli, ze nase planeˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ta prestane byt nicena a ze naopak bude premenena v raj.
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
´
Nasledky hrıchu budou odstraneny prostrednictvım vıry
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
v Jezısovu vykupnı obe a ucinky smrti budou zahlazeny
ˇ ´
´
ˇ´ˇ ´ ˚
ˇ´ˇ
ˇˇ´ ´
dıky vzkrısenı. Buh tedy Jezıse poverı tım, aby „rozbil Dab´
ˇ
˚
´ ˇ
ˇ
lova dıla“. (1. Jana 3:8) Jehova to vsechno zpusobı presne
´ ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ´
v pravy cas. Muzeme byt vdecnı, ze nezasahl drıve, proˇ
´
ˇ
ˇ
toze dıky jeho trpelivosti jsme dostali moznost poznat
ˇ
pravdu a slouzit mu. (2. Petra 3:9, 10) Po celou tu dobu
˚
ˇ
´
ˇ´
´
´
Buh aktivne vyhledaval uprımne ctitele a pomahal jim
´ˇ
´
´
´
ˇ ˇ
´
snaset jakekoli utrpenı, ktere je v tomto svete plnem pro´ ˚
˚
blemu potkalo. (Jan 4:23; 1. Korinanum 10:13)
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
18 Nekte
rı lide se vsak mozna zeptajı: „Nedalo se ale ves´
´ ˇ
´
˚
keremu tomu utrpenı predejıt, kdyby Buh Adama a Evu
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
vytvoril tak, aby se vzbourit nemohli?“ Pri hledanı odpoˇ
´
´
ˇ
vedi na tuto otazku musıme pamatovat na to, ze Jehova
´
dal lidem cenny dar.
ˇ ´
JAK NALOZITE S DAREM OD BOHA?
´ ´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
19 V pat
e kapitole jsme si uz rekli, ze lide byli stvoreni se
˚ ´
ˇ
´
˚
svobodnou vulı. Uvedomujete si, jak cenny dar to je? Buh
ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ
vytvoril bezpocet zvırat a ta seˇ rıdı prevazˇ
ˇ´
´
ˇ
ne instinktem. (Prıslovı 30:24) Clovek zase
ˇ´
´
zkonstruoval roboty, kterı se dajı naprograˇ ´ ˇ´
´
movat tak, aby vykonali kazdy prıkaz. Lıbilo
´
´
˚
ˇ
ˇ
by se vam, kdyby nas Buh vytvoril stejne?
´
ˇ
´
Asi ne, vite? Jsme proto radi, ze mame
˚
ˇ
˚ ˇ
svobodnou vuli a ze se muzeme sa´
mi rozhodnout, jakymi lidmi
´
´
19. Jaky drahocenny dar jsme
ˇ
od Jehovy dostali a proc byˇ
´ ˇ
chom si ho meli vazit?
´
´ ˇ
˚
˚ ˇ
´
Buh vam pomuze utrpenı snaset
114
ˇ´ ´
ˇ
´ ´
´
´
budeme, jakou zivotnı drahu si zvolıme, s kym se budeme
ˇ´
´
´ ˇ´
ˇ
ˇ ´ ´
´
pratelit a tak dale. Vazıme si toho, ze do urcite mıry mame
˚
ˇ
´
svobodu, a Buh si preje, abychom se z nı radovali.
ˇ
´
20 Jehova nechce, abychom mu slouzili
z donucenı.
˚
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
(2. Korinanum 9:7) Znazorneme si to: Co udela rodici
ˇ ˇ´
ˇ
´ ˇ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
vetsı radost? Kdyz mu dıte rekne „Mam te rad“, protoze
ˇ
´
ˇ
ˇ
mu to nekdo nakazal, nebo kdyz to rekne samo od sebe?
´
´
˚ ´
Otazka tedy znı: Jak se svobodnou vulı, kterou jste od Jeˇ
ˇ´
hovy dostali, nalozıte vy osobne? Satan, Adam a Eva svou
˚
ˇ
´
ˇ´
ˇ ´
˚
svobodnou vuli pouzili tım nejhorsım moznym zpusoˇ ´
bem. Zavrhli Jehovu Boha. Co udelate vy?
˚
˚ ˇ
ˇ´ ´
21 Podivuhodny´ dar svobodne´ vule
muzete vyuzıt tım
ˇ´
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
nejlepsım zpusobem. Mate totiz moznost pripojit se k mi˚
´
ˇ´
ˇ ´
lionum lidı, kterı se postavili na stranu Jehovy. Delajı
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ˇ ˇ
Bohu radost, protoze aktivne dokazujı, ze Satan je lhar a ze
´
ˇ´
´
˚ ˇ
jako vladce naprosto selhal. (Prıslovı 27:11) I vy to muzete
´
ˇ
´
´
´
˚
ˇ
dokazovat tım, ze si zvolıte spravny zpusob zivota. Bude
ˇ ˇ
´
´ ´
o tom rec v nasledujıcı kapitole.
˚ ˇ
´ ˚
ˇ´ ´
ˇ´
˚
20, 21. Jak muzeme dar svobodne vule vyuzıt tım nejlepsım zpusoˇ
ˇ
ˇ
bem a proc bychom se o to meli snazit?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
˚
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ Puvodcem spatnych podmınek, ktere ve sveˇ
´
´ ˚
te panujı, nenı Buh. (Job 34:10)
´ˇ
ˇ Satan nazval Boha lharem a obvinil jej z toˇ
´
´
´ ´
´ ˇ
ho, ze svym poddanym upıra dobre veci,
ˇ´ ˇ
´
´
cımz zpochybnil Jehovovo pravo vladnout.
ˇ´ˇ
(1. Mojzısova 3:2–5)
ˇˇ
´
ˇ
´
ˇ Jehova poveril sveho Syna, aby jakozto Vlad´ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
´
ce Mesiasskeho Kralovstvı ukoncil veskere
´
´
´
lidske utrpenı a aby odstranil jeho nasledky.
(1. Jana 3:8)
´
´
DVANACTA KAPITOLA
ˇ
Zijme tak, abychom
ˇ
Bohu delali radost
˚ ˇ
´
ˇ´
ˇ ´
Jak se muzeme stat Bozımi prateli?
´
´
´
V jakem ohledu se sporna otazka,
´ ´ ´
ˇ
kterou vznesl Satan, tyka vas osobne?
´
´ ´
´ ´
Jake jednanı se Jehovovi nelıbı?
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
Jak by mel clovek zıt, aby Bohu delal radost?
´
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
JAKEHO cloveka byste si vybrali za prıtele? Velmi pravdeˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
podobne by to byl nekdo, kdo se na veci dıva stejne jako
´
´ ´
ˇ ˇ
´
vy a kdo ma stejne zajmy a hodnoty. A urcite byste se cıtili
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
´
dobre s clovekem, ktery ma takove pekne vlastnosti, jako
ˇ´
je naprıklad poctivost a laskavost.
ˇ
´
´ ˚ ˇ ´ ˇ´
˚ ˇ
2 Nekter
e lidi si za sve duverne pratele vybral v prubehu
ˇ
´
˚
´
ˇ´
ˇ´
dejin i sam Buh. Jehova nazval svym prıtelem naprıklad
´ˇ
´
˚
Abrahama. (Izajas 41:8; Jakub 2:23) Take o Davidovi Buh
ˇ ˇ´
´
ˇ
mluvil jako o ‚muzi prıjemnem jeho srdci‘, protoze David
ˇ
´
´
mel povahu, ktera se Jehovovi lıbila. (Skutky 13:22) A na
´ˇ
ˇ
ˇ´
proroka Daniela Jehova pohlızel jako na ‚nekoho velmi za´
doucıho‘. (Daniel 9:23)
ˇ
3 Procˇ Jehova povazoval
Abrahama, Davida a Daniela za
´ ˇ´
ˇ
´
ˇ
sve pratele? Odpove je patrna z toho, co rekl Abrahamo´
ˇ´ˇ
vi: „Naslouchal [jsi] memu hlasu.“ (1. Mojzısova 22:18)
´ ´ ˇ´
ˇ
´
ˇ´
ˇ ˇ ´
Jehova se tedy stava prıtelem tech lidı, kterı pokorne delajı
ˇ ´ ´
˚
˚ ˇ
to, co od nich ocekava. Izraelitum Buh rekl: „Poslouchejte
˚
ˇ´
´
muj hlas, a stanu se vasım Bohem a vy se stanete mym
ˇ´
´
ˇ
´
´ ´ ˇ ´
1, 2. Naprıklad ktere lidi Jehova povazoval za sve blızke pratele?
´
ˇ ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ˇ ´
3. Na zaklade ceho si Jehova nektere lidi vybıra za sve pratele?
116
ˇ´ ´
´ˇ
´
˚
lidem.“ (Jeremjas 7:23) Pokud Jehovu poslouchame, muˇ
ˇ´
´
zeme se jeho prateli stat i my.
´ ˇ ´
JEHOVA SVE PRATELE POSILUJE
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
4 Prem
yslejme o tom, co to znamena, kdyz je nekdo prıˇ´ ´ ˇ
´ˇ´
ˇ´ ˇ
telem Boha. Bible rıka, ze Jehova vyhlızı po prılezitostech
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ
‚ukazat svou sılu ve prospech tech, jejichz srdce je vuci ne´
´
˚ ˇ
mu uplne‘. (2. Paralipomenon 16:9) Jak muze Jehova
´
´
´ˇ
ˇ
˚
´
ukˇ azat svou sılu ve vas prospech? Jeden zpusob je popsan
ˇ
ˇ´ ´
˚
´
ˇ
v Zalmu 32:8, kde cteme Bozı vyrok: „Zpusobım, abys mel
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ ´
pochopenı, a budu te poucovat o ceste, po nız bys mel jıt.
ˇ ´
Budu radit s okem uprenym na tebe.“
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ ´ ´
´
´
5 To je skutecne pusobive´ vyjad
renı zajmu, ktery o nas
´
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ´ ´
Jehova ma. Poskytuje nam potrebne vedenı a strezı nas,
ˇ
ˇ
˚
´
´
kdyz jeho rady uplatnujeme. Buh nam chce pomahat, ˇ aby´ ˇˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
chom uspesne prekonavali zkousky a trapenı. (Zalm
ˇ´
´
´
55:22) Pokud tedy Jehovovi slouzıme s uplnym srdcem,
˚ ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
muzeme mıt stejnou duveru jako zalmista, ktery rekl: „Je´
ˇ
´
´
hovu si stale stavım pred sebe. Jeˇ po me pravici, a proto
ˇ
´
´
nebudu priveden k potacenı.“ (Zalm 16:8; 63:8) Ano, Je´
˚ ˇ
´
´
˚
hova nam muze pomahat, abychom mu svym zpusobem
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
zivota delali radost. Jiz jsme se vsak dozvedeli, ze existuje
ˇ´
ˇ´
´
´
´
´
jeden Bozı neprıtel, ktery by nam v tom rad zabranil.
´
´
´
SATANOVO VYZYVAVE TVRZENI
´ ´
ˇ
´
˚
6 V jedenact
etlili, jakym zpusoˇ ´ e kapitole jsme siˇ ´ vysv
´
´
´
bem Satan Dabel zpochybnil Bozı pravo byt Svrchovanym
´
ˇ ˇ
ˇ´
Panovnıkem. Satan Boha obvinil z toho, ze lze, a neprımo
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
naznacil, ze Jehova nejedna s Adamem a Evou cestne, proˇ
´
´
toze jim nedovolil rozhodovat si o tom, co je spravne
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
a co spatne. Kdyz Adam s Evou zhresili a zeme se zacala
ˇ
´
zalidnovat, Satan zpochybnil pohnutky celeho lidstva.
´
ˇ
´
˚
4, 5. Jak Jehova ukazuje svou sılu ve prospech svych ctitelu?
´
´
´
´
6. Jake vyzyvave tvrzenı o lidech Satan pronesl?
ˇ
ˇ
Zijme tak, abychom Bohu delali radost
117
ˇ
´
ˇ´
´
V podstate tvrdil: „Lide Bohu neslouzı z lasky. Pokud k toˇ
ˇ´ ˇ
´ ´
mu dostanu prılezitost, odvratım od Boha kohokoli.“ Ze
ˇ ˇ
ˇ
´
v to Satan skutecne doufal, je videt ze zpravy o Jobovi. Kdo
´
´
´ ´
to ale byl a jak se ho Satanovo vyzyvave tvrzenı tykalo?
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
7 Job zil
asi pred 3 600 lety. Byl to dobry clovek, protoze
ˇ ˇ
´
ˇ
Jehova o nem rekl: „Na zemi nenı nikdo jako on, muz bez´
´
ˇ´ ´
´
´
´
uhonny a prımy, ktery se bojı Boha a odvracı se od
ˇ
´
ˇ
spatneho.“ (Job 1:8) Job delal Bohu radost.
ˇ ˇ
8
Jobovy pohnutky ke sluzbe Bohu.
ˇ ´ Satan zpochybnil
ˇ
´
Dabel Jehovovi rekl: „Nepostavil jsi sam plot okolo [Joba]
ˇ
´ ˇ
´
a okolo jeho domu a okolo vseho, co ma vsude kolem? Dıˇ
´ˇ ´
´ˇ
lu jeho rukou jsi pozehnal a jeho hospodarska zvırata se
ˇ´ˇ
ˇ´
´
ˇ
rozsırila po zemi. Ale naprahni, prosım, pro zmenu ruku
ˇ
´
ˇ
ˇ´
a dotkni se vseho, co ma, a viz, zdali te neprokleje prımo
ˇ
do obliceje.“ (Job 1:10, 11)
´
ˇ
ˇ´
9 Satan vlastneˇ namıtal,
ze Job Bohu slouzı jen z vypoˇ´
˚
ˇ
´
cˇ ıtavosti — tedy kvuli tomu, co od nej na oplatku dostane.
´
´
ˇ
Dabel Joba obvinil take z toho, ze kdyby byl vystaven
ˇ
´
zkousce, obratil by se proti Bohu. Jak se Jehova se Satano´
´
´
´
ˇ´
´
´
vym vyzyvavym tvrzenım vyporadal? Sporna otazka se
´
´
tykala Jobovych pohnutek, a proto Jehova Satanovi dovoˇ
ˇ
ˇ
lil, aby Joba vyzkousel. Jedine tak se mohlo jasne projevit,
zda Job Boha miluje, nebo ne.
ˇ ´
JOB JE PODROBEN ZKOUSKAM
ˇ
˚
´
˚
10 Satan Joba brzy vyzkousel
mnoha ruznymi zpusoby.
ˇ
´
´ˇ
´
Jobovi byla ukradena nektera zvırata. Jina byla zabiˇ ˇ
˚
ˇ ˇ
ta. Vetsina jeho sluhu byla povrazdena. To pro Joba
´ ˇ ˇ
´
znamenalo ekonomicke tezkosti. Dale Joba postihla tra´
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
gedie, kdyz vsech jeho deset detı zahynulo pri vichrici.
ˇ´
´
´
ˇ
7, 8. (a) Cım Job vynikal mezi ostatnımi lidmi ve sve dobe? (b) Jak
Satan zpochybnil Jobovy pohnutky?
´
´
´
ˇ
9. Jak na Satanovo vyzyvave tvrzenı Jehova reagoval a proc?
´
ˇ
ˇ
10. Jake zkousky Joba postihly a jak na ne reagoval?
ˇ
Job byl za svou vernost
ˇ ˇ
odmenen
ˇ
ˇ
119
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
Navzdory temto hroznym udalostem vsak „Job nezhresil
ˇ
ˇ ˇ ´
ani nepripsal Bohu nic nepatricneho“. (Job 1:22)
ˇ
ˇ
11 Satan se ale nevzdal. Musel si myslet, ze
i kdyz Job do´
´
´
´
´
˚
ˇ ´
kazal snest ztratu sveho majetku a smrt svych sluhu i detı,
ˇ ˇ
´
ˇ´
ˇ ˇ
´
urcite se proti Bohu postavı v prıpade, ze onemocnı. Jehova tedy Satanovi dovolil, aby Joba postihl odpornou,
´
ˇ
´
bolestivou nemocı. Avsak ani potom Job vıru v Boha ne´
ˇ
´
ztratil. Mısto toho pevne prohlasil: „Dokud nevydechnu
ˇ
´
naposled, nepripravım se o svou ryzost!“ (Job 27:5)
ˇ
ˇ
˚
ˇ ˇ
´
12 Job si neuvedomoval, ze
jeho tezkostı je
ˇ p´ uvodcem
ˇ
´
´
´
Satan. Neznal podrobnosti o Dablove vyzyvavem tvrzenı,
´
ˇ
´ ˚
˚
a proto se obaval, ze zdrojem jeho problemu je Buh. (Job
ˇ
ˇ
˚
ˇ ´
6:4; 16:11–14) Presto vsak zustal Jehovovi verny. A Satano´ ˇ
ˇ´
´
˚
˚
vo tvrzenı, ze Job slouzı Bohu ze sobeckych duvodu, se
´
ˇ ˇ
´
ˇ ´
dıky Jobove vernosti prokazalo jako lzive.
´
ˇ ´
´ ´
ˇ
13 Job svym
vernym jednanım Jehovovi umoznil, aby
´
´
´ ´ ˇ
ˇ ˇ
na Satanovo vyzyvave tvrzenı razne odpovedel. Job se
´
˚
ˇ´
˚
ˇ
opravdu prokazal jako Jehovuv prıtel a Buh ho za jeho verˇ
nost odmenil. (Job 42:12–17)
´ ´
´
JAK SE TO T YKA NAS?
´
´
ˇ
´ ˚
14 Sporna´ otazka
vznesena Satanem — totiz zda lide zuˇ ´
ˇ
´ˇ
stanou Bohu vernı — vsak nebyla namırena jenom proti
´ ´
´
ˇ
´
ˇ´
´
Jobovi. Tyka se i nas. To je jasne patrne ze slov v Prıslovıch
´ ´
´
˚
27:11, kde Jehovovo slovo uvadı: „Bu moudry, muj synu,
´
´
ˇ
a rozradostni me srdce, abych mohl dat odpove tomu,
´
ˇ
´
ˇ
ktery me popichuje.“ Tato slova byla zapsana az stovky let
ˇ
´ ˇ
po Jobove smrti a ukazujı, ze Satan i tehdy popichoval
´
ˇ´
ˇ ´
11. (a) Jake dalsı obvinenı Satan vznesl proti Jobovi a jak na to Jehoˇ
´
va reagoval? (b) Jak se Job zachoval, kdy
bolestiva nemoc?
ˇ ´ z ho postihla
ˇ
´
´
´
12. Jakou odpove Job poskytl na Dablovo vyzyvave tvrzenı?
ˇ
ˇ
13. K cemu vedla Jobova vernost?
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
ˇ
´
´
´
ˇ
14, 15. Proc muzeme rıci, ze Satanovo vyzyvave tvrzenı ohledne Jo´ ´ ˇ
´
ba se tyka vsech lidı?
120
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
Boha a obvinoval jeho sluzebnıky. Kdyz zijeme tak, aby´
ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
chom se Jehovovi lıbili, vlastne tım prispıvame k odpovedi
ˇ ´
ˇ ´
ˇ ´
na Satanova falesna obvinenı a delame Bohu radost. Jak to
´
˚
´
´
´
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
na vas pusobı? ˇ Nenı snad pro nas ctı, ze muzeme prispet
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ ´
k odpovedi na Dablova lziva tvrzenı, i kdyz je s tım mozna
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
spojena nutnost udelat ve svem zivote urcite zmeny?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
15 Vsimn
eme si, ze Satan rekl: „Vsechno, co clovek ma, da
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ve prospech sve duse.“ (Job 2:4) Satan pouzil slovo „cloˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
´ˇ
vek“ a tım jasne ukazal, ze sve obvinenı namıril nejen proti
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
Jobovi, ale proti vsem lidem. To je velmi dulezita myslenka.
ˇ ˇ
´
´
Satan zpochybnil i vasi vernost Bohu. Rad by dosahl toho,
´ ˇ ˇ
´
abyste Boha neposlouchali a abyste se v obdobı tezkostı od´
´
ˇ´
´
klonili od spravedlivych zasad. Jak se toho snazı docılit?
´ ´
´
ˇ
ˇ´
16 V desat
e kapitole jsme si ukazali, ze Satan se snazı lidi
´
´ ˚
´
´
ˇ
odvratit od Boha pomocı ruznych taktik. Na jedne strane
´ ˇ´
ˇ
´
´
utocı „jako rvoucı lev a hleda, koho by pohltil“. (1. Petra
˚
˚ ˇ
´
ˇ
´
5:8) Satanuv vliv tedy muzete pocıtit tehdy, kdyz se vam
ˇ´ ´
ˇ´
´
ˇ´
´
ˇ´
´
pratele, prıbuznı a dalsı lide snazı branit ve studiu Bible
ˇ
´ ´
´
´ ´
a v uplatnovanı toho, co se z nı dozvıdate.1 (Jan 15:19, 20)
´
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
Na druhe strane se Satan „stˇ ale promenuje v andela
˚
´
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
svetla“. (2. Korinanum 11:14) Dabel se muze snazit nenaˇ ´
´
´
´
˚
ˇ
padne vas zavest na scestı a od bohulibeho zpusobu zivota
´
´
˚ ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
ˇ ´
vas odlakat. Muze vyuzıvat take sklıcenost a mozna se po´
´
ˇ
ˇ´
kusı vyvolat ve vas pocit, ze nejste dost dobrı na to, aby
´
˚
´
ˇ´
´
ˇ
z vas Buh mohl mıt radost. (Prıslovı 24:10) Ale a uz Satan
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
jedna jako „rvoucı lev“, nebo jako ‚andel svetla‘, jeho vyˇ´
´
´ ˇ
ˇ
´
´
´ ˚ ´ ´
zyvave tvrzenı zustava porad stejne. Satan tvrdı, ze kdyz
´ ˇ
´
ˇ´ ´
´
ˇ
´ ´
1 To neznamena, ze lide, kterı vam odporujı, jsou osobne ovladani
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
Satanem. Satan je vsak bohem tohoto systemu vecı a cely svet lezı
˚
˚ ˇ
ˇ ´
v jeho moci. (2. Korinanum 4:4; 1. Jana 5:19) Muzeme tedy ocekavat,
ˇ
´
´
˚
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
´
ze vest bohuliby zpusob zivota bude nepopularnı a nekterı lide se nam
ˇ
´
v tom budou snazit branit.
´
ˇ´
´
16. ˇ (a) Jakymi taktikami se Satan snazı odvratit lidi od Boha? (b) Jak
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ´
´
se Dabel muze pokouset pouzıvat tyto taktiky proti vam?
ˇ
ˇ
121
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
se setkame se zkouskami nebo pokusenımi, prestaneme
ˇ
˚ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
Bohu slouzit. Jak muzeme na toto obvinenı odpovedet
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
a podobne jako Job dokazat, ze jsme Bohu vernı?
ˇ
´ ´ ´
POSLOUCHEJME JEHOVOVA PRIKAZANI
´
´
´
˚ ˇ
ˇ ˇ ´
17 Na Satanovo vyzyvav
e tvrzenı muzete odpovedet tım,
ˇ
ˇ´
´ ´
ˇ´
ze budete zıt tak, jak se to Bohu lıbı. Co k tomu patrı? Bib´ ´
ˇ
´
´
le odpovıda: „Budes milovat Jehovu, sveho Boha, celym
´
ˇ´
ˇ
´
svym srdcem a celou svou dusı a celou svou zivotnı silou.“
ˇ´ˇ
´
ˇ ´
(5. Mojzısova 6:5) S tım, jak poroste vase laska k Bohu, bu˚
´
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ ´ ´
de rust take vase touha delat to, co od vas Buh ocekava.
ˇ
´
´ ˇ
Apostol Jan napsal: „Laska k Bohu . . . znamena, ze zacho´ ´
ˇ ´ ´ ´
vavame jeho prikazanı.“ Pokud budete Jehovu milovat
´
´
ˇ
ˇ ´ ´ ´
ˇ
celym srdcem, zjistıte, ze „jeho prikazanı .. . nejsou bremenem“. (1. Jana 5:3)
ˇ ´ ´ ´
ˇ
´
´
18 Jaka´ prik
azanı Jehova lidem dal? Nektera z nich se ty´
´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
kajı chovanı, kteremu se musıme vyhybat. Vsimneme si
ˇ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
naprıklad ramecku na strane 122, nazvaneho „Zavrhnete
´ ´
´
´
´
ˇ
´
jednanı, ktere Jehova nenavidı“. Je v nem vyjmenovano,
´
´ ´
ˇ
´
´
jake chovanı Bible jasne odsuzuje. Na prvnı pohled se vam
˚ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
muze zdat, ze nektere uvedene skutky nejsou zase tak spat´
´
´
ˇ
´
ˇ
ne. Kdyz ale budete rozjımat o pripojenych biblickych
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
versıch, pravdepodobne si uvedomıte, ze Jehovovy zako´
ˇ
´
´ ´
´
˚ ˇ
´ ´
ny jsou moudre. Zmenit sve chovanı pro vas mˇuze byt tım
ˇ ˇˇ´
´
ˇ
´
´
nejtezsım ukolem, pred jakym jste kdy stali. Zivot v souˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ´
´
ladu s Bozımi pozadavky vsak cloveku prinası velke
ˇ
´ ˇ ˇ ´
´ˇ
ˇ
´
uspokojenı a stestı. (Izajas 48:17, 18) A udelat takove zmeˇ
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
ny je ve vasich silach. Proc to muzeme rıci?
´
´
ˇ
19 Jehova po nas
nikdy nechce vıc, nez jsme schopni
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
udelat. (5. Mojzısova 30:11–14) Nase moznosti a omezenı
´
´
´
˚
ˇ
17. Z jakeho zakladnıho duvodu bychom meli poslouchat Jehovova
ˇ ´ ´ ´
prikazanı?
ˇ´
ˇ´
´
ˇ ´ ´ ´
´
18, 19. (a) Co naprıklad patrı k Jehovovym prikazanım? (Viz rameˇ
ˇ
´
ˇ
˚
´
ˇ´ ˇ
cek na strane 122.) (b) Jak vıme, ze Buh po nas nechce prılis mnoho?
ˇ´ ´
122
ˇ
´ ´
ˇ
´
zna lepe nez my sami. (Zalm 103:14) Jehova je navıc scho´
´
´
pen dat nam sılu k tomu, abychom ho poslouchali.
ˇ
˚
ˇ ´
´
Apostol Pavel napsal: „Buh je verny a nedovolı, abyste byli
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ´
pokouseni nad to, co muzete snest, ale spolu s pokusenım
´ ´
´ˇ
poskytne take vychodisko, abyste je mohli snaset.“ (1. Ko˚
´
´
rinanum 10:13) Jehova nam chce pomahat, abychom
´
˚ ˇ
´
´
vytrvali, a proto nam muze dat „moc, ktera je nad to, co je
´ ´
˚
normalnı“. (2. Korinanum 4:7) Pavel snesl mnoho zkouˇ
ˇ´
ˇ
´
´
´
sek, a tak mohl rıci: „Ke vsemu mam sılu mocı toho, kdo
´
ˇ ´ ´
˚
mi sılu predava.“ (Filipanum 4:13)
ˇ
´ ´
´
´
´
ZAVRHNETE JEDNANI, KTERE JEHOVA NENAVIDI
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
´
´
Vrazda. (2. Mojzˇ ı´ sova
20:13;
Nasilı. (Zalm 11:5; Prˇ ıslov
ı
21:22, 23)
´ ´
Sexualnı nemravnost.
ˇ´ˇ
(3. Mojzısova 20:10, 13, 15, 16;
ˇ´
˚
Rımanum 1:24, 26, 27, 32;
˚
1. Korinanum 6:9, 10)
ˇ
Spiritismus. (5. Mojzˇ ı´ sova
˚
18:9–13; 1. Korinanum
˚
10:21, 22; Galaanum 5:20, 21)
´ ˇ
´
˚
Modlarstvı. (1. Korinanum
10:14)
´
˚
Opilstvı. (1. Korinanum
5:11)
´
ˇ
ˇ
Kradez. (3. Mojzˇ ı´ sova
6:2, 4;
˚
Efezanum 4:28)
´
´
´
Lhanı. (Prˇ ıslov
ı 6:16, 19; Kolo˚
´
sanum 3:9; Zjevenı 22:15)
Chamtivost. (1. Korina˚
num 5:11)
´ ˇ
22:24, 25; Malachias 2:16; Gala˚
anum 5:20, 21)
´
Nevhodna mluva. (3. Mojzˇ ı-´
ˇ
˚
sova 19:16; Efezanum 5:4; Kolo˚
sanum 3:8)
ˇ´ ´ ´
ˇ
Zneuzıvanı krve. (1. Mojzˇ ı´ sova 9:4; Skutky 15:20, 28, 29)
ˇ
Neochota zaopatrit svou
rodinu. (1. Timoteovi 5:8)
´ ˇ
´ ´
Ucast ve valkach nebo
´
v politickych sporech tohoˇ
to sveta. (Izaja´ sˇ 2:4; Jan 6:15;
17:16)
ˇ´ ´ ´
´
Uzıvanı tabaku nebo tak´
ˇ ´
zvanych mekkych drog.
(Marek 15:23; 2. Korina˚
num 7:1)
ˇ
ˇ
123
ˇ
´
PESTUJME BOHULIBE VLASTNOSTI
´
˚
ˇ
20 Mame-li
Jehovovi pusobit radost, je treba, abychom
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
´
´
delali neco vıc, nez jen se vyhybali vecem,ˇ ktere nenavidı.
´
´
´
˚
Musıme take milovat to, co miluje on. (Rımanum 12:9)
´ ´
ˇ
´
ˇ´
´
´
Necıtıte se snad pritahovani k lidem, kterı majı stejne
´
´
´ ´
ˇ
nazory, zajmy a hodnoty jako vy? Jehova to cıtı stejne.
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Ucme se tedy milovat veci,
ˇ kterych si Jehovaˇ cenı. Nekte´
´
re z nich jsou popsany v Zalmu 15:1–5, kde cteme o tom,
´
´
ˇ
´
ˇ
˚
20. Ktere bohulibe vlastnosti bychom meli rozvıjet a proc jsou duˇ ´
lezite?
ˇ´ ´
124
´
˚
ˇ
´ ˇ´
ˇ´
´
jake lidi Buh povazuje za sve pratele. Jeho pratele projevu´
´
´ ´
ˇ´
jı vlastnosti, ktere Bible nazyva „ovoce ducha“. Patrı k nim
´
ˇ
´
„laska, radost, pokoj, trpelivost, laskavost, dobrota, vıra,
´
´ ´ ´
˚
mırnost [a] sebeovladanı“. (Galaanum 5:22, 23)
ˇ
´
´
21 Bohulibe´ vlastnosti mu˚ zeme
rozvıjet pomocı pravi´
ˇ
´
ˇ
´
´
delneho ctenı a studia Bible. A kdyz zjistıme, co od nas
˚
ˇ ´ ´
˚ ˇ
´
´
´
ˇ
Buh ocekava, pomuze nam to uvest sve myslenkyˇ do sou´
´ ˇ ´
´ˇ
´
´
ladu s tım, jak smyslı on. (Izajas 30:20, 21) Cım vıce
´
´
ˇ ˇ´
budete svou lasku k Jehovovi prohlubovat, tım vetsı bude
ˇ
ˇ´
ˇ
vase touha zıt tak, abyste mu delali radost.
´
´
´
´
´
´ ´
22 Ma-li z nas mıt Jehova radost, musıme
vyvıjet usilı.
ˇ
˚
ˇ
ˇ
´ ´
´ ´ ´
´
Bible zmenu zpusobu zivota prirovnava ke svlekanı star
ˇ e
´ ´ ´
´
˚
osobnosti a k oblekanı nove. (Kolosanum 3:9, 10) Zalˇ
´
ˇ ´ ´ ´
mista vsak o Jehovovych prikaz
ˇ anıch napsal: „V jejich
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
ˇ
dodrzovanı je velka odmena.“ (Zalm 19:11) I vy zjistıte, ze
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ´
kdyz clovek zije tak, aby Bohu delal radost, prinası to
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
velkou odmenu. Kdyz si takovy zpusob zivota zvolıte, od´
´
´
´
´
´
povıte tım na Satanovo vyzyvave tvrzenı a rozradostnıte
Jehovovo srdce.
´
˚ ˇ
´
´
21. Co
uze rozvıjet bohulibe vlastnosti?
ˇ vam pom
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
22. Ceho dosahnete tım, ze budete zıt bohulibe?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ´
˚ ˇ
´
ˇ
Prateli Boha se muzeme stat tehdy, kdyz jej
budeme poslouchat. (Jakub 2:23)
ˇ
´
Satan zpochybnil ryzost vsech lidı. (Job 1:8,
ˇ´
´
10, 11; 2:4; Prıslovı 27:11)
´
´ ´
´
Musıme zavrhnout jednanı, ktere se Bohu
´ ´
˚
nelıbı. (1. Korinanum 6:9, 10)
˚ ˇ
ˇˇ ´
ˇ
´
´
Jehovu muzeme potesit tım, ze nenavidıme
´
´
ˇ
to, co nen
ı on, a ze milujeme to, co on
ˇ avid
´
˚
miluje. (Rımanum 12:9)
ˇ
´
´
TRINACTA KAPITOLA
´
ˇ
Dıvejme se na zivot
ˇ
˚
stejne jako Buh
´ ´
´ ˚
ˇ
Jaky nazor ma Buh na zivot?
˚
´ˇ´
Jak Buh pohlızı na potrat?
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ´
Jak muzeme davat najevo, ze si zivota vazıme?
ˇ ˚
ˇ
´ˇ
ˇ ´
je vpravde Buh,“ rekl prorok Jeremjas. „Je zivy
˚
´ˇ
´
ˇ
ˇ
Buh.“ (Jeremjas 10:10) Jehova je navıc Stvoritelem vseho
ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ziveho. Nebestı tvorove mu rıkali: „Stvoril [jsi] vsechny ve´ ˚
ˇ
´
ci a z tve vule existovaly a byly stvoreny.“ (Zjevenı 4:11)
´
´
´
´
ˇ
Kral David
ˇ v pısni chv
ˇ aly Bohu zpıval: „U tebe je zdroj zivota.“ (Zalm 36:9) Zivot je tedy darem od Boha.
´
´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
2 Jehova nam
take dava vsechno, co k zivotu potrebuje´ ´ ´
´
me. (Skutky 17:28) Obstarava nam potravu k jıdlu, vodu
´
´ ´ ´
˚
´ˇ ˇ
k pitı, vzduch, ktery dychame, a pudu, na nız zijeme.
ˇ
ˇ
´
(Skutky 14:15–17) Jehova to vsechno udelal tak, aby nas
ˇ
ˇˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ˇ
´
zivot tesil. Ma-li nam vsak zivot prinaset plne uspokoje´
´
ˇ´ ´
ˇ´
´ˇ
nı, musıme poznat Bozı zakony a rıdit se jimi. (Izajas
48:17, 18)
ˇ
´
PROJEVUJME K ZIVOTU UCTU
˚
ˇ
´ ˇ
´
3 Buh
chce, abychom si zivota vazili, a to jak sveho vlast´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ
nıho, tak i zivota druhych. Na pocatku lidskych dejin se
ˇ´
ˇ
´
naprıklad Kain, syn Adama a Evy, velmi rozhneval na sveˇ´
ˇ
ho mladsıho bratra Abela. Jehova Kaina varoval, ze jeho
ˇ
˚ ˇ
´
´ ˇ ´
ˇ´
hnev muze vest k vaznemu hrıchu. Kain ale na toto
„JEHOVA
ˇ
ˇ
ˇ ´
1. Kdo vytvoril vsechno zive?
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´ ´
2. Ktere veci potrebne k zivotu nam Jehova obstarava?
˚
´
ˇ
3. Jak se Buh dıval na vrazdu Abela?
´
ˇ
´
UCTU K ZIVOTU PROJEVIME
´
ˇ
ˇ
ˇ tım,
ze nevezmeme zivot
´
´ ˇ
nenarozenemu dıteti
´
ˇ
´
ˇ tım,
ze se zbavıme
ˇ ´
´
˚
necistych navyku
´
ˇ
´
ˇ tım,
ze ze sveho
ˇ ´
srdce vykorenıme jakoukoli
´
nenavist k dru´
hym lidem
´
ˇ
ˇ
˚
Dıvejme se na zivot stejne jako Buh
127
´ ´
´
varovanı nedbal. „Napadl sveho bratra Abela a zabil ho.“
ˇ´ˇ
ˇ
(1. Mojzısova 4:3–8) Za tuto bratrovrazdu Jehova Kaina
ˇ´ˇ
potrestal. (1. Mojzısova 4:9–11)
´
ˇ
˚
´
´
4 O tisıce
let pozdeji dal Jehova Izraelitum zakony, ktere
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
˚
jim mely pomahat, aby mu slouzili prijatelnym zpuso´
˚
ˇ
´
bem. Tyto zakony jim Buh dal prostrednictvım proroka
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ ´
ˇ´ˇ ´ ´
Mojzıse, a proto se jim nekdy rıka mojzıssky Zakon. Jedna
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´ˇ
ˇ´ˇ
cast tohoto Zakona znela: „Nezavrazdıs.“ (5. Mojzısova
´
ˇ
˚
´
ˇ
5:17) Z toho mohli Izraelite poznat, ze Buh si lidskeho zi´ ˇ´ ˇ
´
´ ´ ˇ ˇ
´
vota vazı a ze i lide si musı vazit zivota druhych.
ˇ
´
´ ˇ
ˇ´ˇ ´
5 A jak je to s zivotem
nenarozeneho dıtete? Mojzıssky
´
ˇ´
ˇ
´ ´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
Zakon rıkal, ze usmrcenı dıtete v lune jeho matky je spat´
´ ˇ
´
ne. Ano, dokonce i takov
cenny.
ˇ y zivot je pro Jehovu
ˇ´ˇ
´ ˇ
(2. Mojzısova 21:22, 23; Zalm 127:3) To znamena, ze pod´
´
stoupit potrat je nespravne.
´
´
ˇ
´
´
´
´
6 Mıt uctu k zivotu znamena´ mıt
take spravny postoj ke
´
ˇ ´
ˇ´ ´
ˇ ´
´
´
´
svym bliznım. Bible rıka: „Kazdy, kdo nenavidı sveho
´
´
ˇ ˇ´
´
´
ˇ
bratra, je zabijak, a vıte, ze zadny zabijak v sobe trvale ne´ ˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ ˇ ´
ma vecny zivot.“ (1. Jana 3:15) Chceme-li zıskat vecny
ˇ
´
´
ˇ
´
zivot, musıme ze sveho srdce vykorenit jakoukoli nenavist
´
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ
k ostatnım lidem, protoze nenavist je nejcastejsı prıcinou
´ ´
´ ˇ ˚ ˇ ´
nasilı. (1. Jana 3:11, 12) Je nesmırne dulezite, abychom se
ˇ
´
naucili jeden druheho milovat.
ˇ
´
ˇ
´ ˇ´
´
´
7 Jak mu˚ zeme
davat najevo, ze si vazıme sveho vlastnıˇ
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ´
ˇ
ˇ´
ho zivota? Lide bezne nechtejı umrıt, ale nekterı z nich
˚ ˇ
ˇ ´
˚
ˇˇ ´
´
ˇ´
svuj zivot ohrozujı jen kvuli potesenı. Mnoho lidı naprıˇ´ ˇ ´ ´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
klad kourı, zvyka nebo snupe tabak, cicha toluen nebo
´
´
´
ˇ
´
bere drogy. Takovymi latkami si lide ˇ poskozujı organis˚
´ ´
ˇ
´
´
mus a mnohdy kvuli tomu i umırajı. Clovek, ktery ma ve
4.
5.
6.
7.
ˇ´ˇ ´
´
ˇ ˚
˚
´
´ ´
ˇ
Jak v mojzısskem Zakone Buh zduraznil spravny nahled na zivot?
´ ´
ˇ
´
Jaky nazor bychom meli mıt na potrat?
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
Proc bychom nemeli nenavidet ostatnı lidi?
´
ˇ
´
ˇ
Z jakych praktik je videt neucta k zivotu?
128
ˇ´ ´
´ ˇ ´ ´
ˇ´
ˇ
ˇ
´ ´
zvyku zmınene latky uzıvat, nepovazuje zivot
za posvatny.
ˇ´
ˇ´
ˇ ´ ˇ ´
˚
Tyto praktiky jsou v Bozıch ocıch neciste. (Rımanum 6:19;
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
12:1; 2. Korinanum 7:1) Mame-li Bohu slouzit prijatelne,
´
´
´ ´
˚ ˇ
´
musıme s takovym jednanım skoncovat. To sice muze byt
ˇ ˇ ´
´
velmi tezke, ale Jehova je schopen nam poskytnout poˇ
´ ˇ´ ´ ´
´
´ ´
trebnou pomoc. A velmi si vazı usilı, ktere vynakladame,
ˇ ˇ
ˇ
abychom mu dali najevo, ze zivot povazujeme za drahoˇ
´
cenny dar od nej.
ˇ
´ ˇ´
´
ˇ
8 Pokud si zivota
vazıme, budeme mıt na mysli, ze je
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
potreba svedomite dbat na bezpecnost. Nebudeme lehko´
ˇˇ ´
˚
myslnı a nebudeme riskovat jen pro potesenı nebo kvuli
ˇ ´
´
ˇ ´
´
´
vzrusenı. Budeme se vyhybat nebezpecnym a nasilnym
˚
´
˚
ˇ´
´
sport
emu zpusobu rızenı automobilu.
ˇ um i lehkomysln
ˇ´ ´
´
ˇ ´
´
(Zalm 11:5) Bozı zakon dany starovekemu Izraeli uvaˇ
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
del: „V prıpade, ze budes stavet novy dum [s plochou
ˇ
ˇ ´ˇ
´
ˇ
´
´
´
strechou], udelas take na svou strechu zabradlı [neboli zıd˚
˚
ˇ
ku], abys na svuj dum neuvedl vinu krve, protoze by
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
z neho mohl spadnout nekdo, kdo by upadl.“ (5. Mojzıso´
ˇ
´
ˇ
va 22:8) V souladu se zasadou obsazenou v tomto zakone
ˇ
´
ˇ´
´
tedy udrzujme v dobrem stavu naprıklad schody ve svem
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
dome, aby na nich nekdo nezakopl, nespadl a vazne se ne´
´
´
zranil. Pokud mate auto, dbejte o jeho dobry technicky
´
´ˇ ˚
ˇ
stav. Davejte pozor, aby vas dum ani auto nepredstavovaˇ´
´
´
ly nebezpecı pro vas ani pro ostatnı lidi.
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ´
9 A co zivot zvırat? I ten je pro Stvoritele
posvatny. Je
ˇ
˚
´ˇ
´
˚
pravda, ze Buh lidem dovolil, aby zvırata zabıjeli kvuli
ˇ
ˇ ´
˚
´
ˇ
potrave, oblecenı a kvuli tomu, aby se chranili pred
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
nebezpecım. (1. Mojzısova 3:21; 9:3; 2. Mojzısova 21:28)
´ ˇ
´ˇ
´ ´
ˇ
´ ´
Nicmene ten, kdo se zvıraty zachazı krute nebo je zabıjı
´
´
´
ˇ
´ ´ ´
jen ze zaliby, jedna nespravne a dava tım najevo hrubou
´
ˇ
ˇ´
´
neuctu ke svatosti zivota. (Prıslovı 12:10)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
8. Proc bychom meli svedomite dbat na bezpecnost?
ˇ
´
ˇ
´
´
´ˇ
9. Jestlize mame k zivotu uctu, jak budeme zachazet se zvıraty?
´
ˇ
ˇ
˚
129
´
PROJEVUJME UCTU KE KRVI
´
´
ˇ
10 Pote,
co Kain zabil sveho bratra Abela, mu Jehova rekl:
´
ˇ ˇ´
ˇ
´ ˚
„Krev tveho bratra kricı ke mne ze zemske pudy.“ (1. Mojˇ´ˇ
ˇ ˚
ˇ
ˇ
zısova 4:10) Kdyz Buh mluvil o Abelove krvi, mel na mysli
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
jeho zivot. Kain Abelovi zivot vzal a nynı mel byt potres´
ˇ
ˇ ˇ
tan. Bylo to, jako by Abelova krev, neboli zivot, kricela
ˇ
´ ´
´
k Jehovovi a dozadovala se zjednanı prava. Spojitost mezi
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
zivotem a krvı opet vystoupila do popredı po potope v Noe´
ˇ
´
movych dnech. Pred potopou lide jedli pouze ovoce,
˚
´ ˇ
ˇ ˇ
zeleninu, obilniny a ruzne orechy. Po potope vsak Jehova
˚
ˇ
ˇ ´
´ ´
ˇ
Noemovi a jeho synum rekl: „Kazdy pohybujıcı se zivoˇ
´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ´
ˇ
cich, ktery je nazivu, a vam slouzı k jıdlu. Jako v prıpade
´
´
ˇ
´ ´
˚
zeleneho rostlinstva vam to opravdu vsechno davam.“ Buh
´
´
´ ´
´
ale take stanovil nasledujıcı omezenı: „Pouze maso s jeho
ˇ´
ˇ
´
´
dusı [neboli zivotem] — jeho krvı — nebudete jıst.“ (1. Mojˇ´ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ
zısova 1:29; 9:3, 4) Z toho je tedy jasne videt, ze zivot
ˇ
´
´
´
nejakeho tvora Jehova velmi uzce spojuje s jeho krvı.
´
´ ´
´
ˇ
´
´
11 Uctu ke krvi dav
ame najevo tım, ze ji nejıme. V Zakoˇ
´
˚
ˇ´
ne, ktery Jehova dal Izraelitum, jim narıdil: „Pokud jde
´
ˇ
ˇ
´
´ ´ˇ
o kterehokoli muze . . . , jenz na lovu chytı divoke zvıre neˇ
´
´
´ ´
ˇ´
ˇ
bo nejake ptactvo, ktere se smı jıst, ten v ˇtom prıpade
vylije jeho krev a pokryje ji prachem. . . . Rekl jsem .. .
´
˚
´
ˇ ˇ´
´
izraelskym synum: ‚Nebudete jıst krev tela zadneho druˇ´ˇ
´
´
´ˇ ´
´
hu.‘ “ (3. Mojzısova 17:13, 14) Zakaz jıst zvırecı krev, ktery
˚
´
ˇ´
´
Buh dal poprve Noemovi asi o 800 let drıve, byl stale
˚
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
v platnosti. Jehova svuj nazor vyjadril jasne: jeho sluzeb´
´
´ˇ ´
ˇ
´
nıci mohli jıst zvırecı maso, ale ne krev. Tu meli vylıt na
´
ˇ
´
´
zem — jakoby tım zivot zabiteho tvora vratit Bohu.
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
12 Podobny prıkaz se vztahuje i na kresany. Apostolov
e
˚
´
ˇ
´ ´
ˇ
´
10. Jak Buh ukazal, ze existuje uzka spojitost mezi zivotem a krvı?
´ ´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
11. Jaky zakaz ohledne krve Buh vydal jiz v Noemove dobe?
´ ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
´
12. Jaky prıkaz ohledne krve, ktery platı dodnes, byl prostrednictvım
´
´
ˇ
˚
´
´
svateho ducha dan kresanum v prvnım stoletı?
130
ˇ´ ´
ˇ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ ´
´
i dalsı muzi, kterı poskytovali vedenı mezi Jezısovymi na´
´
´
ˇ
´
sledovnıky v prvnım stoletı, se sesli, aby rozhodli, ktere
ˇ´
´
ˇ
ˇ
´
prıkazy musı poslouchat vsichni kresane ve sboru. Tito
ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ˇ
´
muzi dospeli k nasledujıcımu zaveru: „Svaty duch a my
´
ˇ ´
´
ˇ´
´
ˇ´
sami jsme .. . uznali za dobre nepridavat vam zadne dalsı
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
bremeno krome techto nutnych vecı: Abyste se zdrzovali
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ ´
vecı obetovanych modlam a krve a zardouseneho [nevy´
´
krvaceneho masa] a smilstva.“ (Skutky 15:28, 29; 21:25)
´
ˇ
ˇ´
ˇ´
Musıme se tedy ‚zdrzovat krve‘. V Bozıch ocıch je to
ˇ ˚ ˇ ´
´
´ˇ ´
´ ´
stejne dulezite jako vyhybat se modlarstvı a sexualnı nemravnosti.
´
ˇ
13 Vztahuje se prˇ ıkaz
zdrzovat se krve i na transfuze?
´
ˇ
ˇ ´ ˇ ´
ˇ
Ano. Znazorneme si to. Dejme tomu, ze lekar vam rekl,
ˇ
´
´
˚
abyste se zdrzovali alkoholickych napoju. Znamenal by ta´ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
kovy prıkaz proste jen to, ze byste nemeli alkohol pıt,
´
´
ˇ´
ˇ
zatımco kdybyste si ho pıchli do zıly, bylo by vsechno
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
v poradku? Samozrejme ze ne. Podobne prıkaz zdrzovat se
´ ˚
ˇ ´
´
ˇ
krve znamena vubec krev neprijımat do sveho tela. Tento
ˇ´
´ ˇ
´
´
prıkaz tedy znamena, ze nikomu nedovolıme, aby nam
ˇ
krev transfundoval do zil.
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
14 Ale co kdyzˇ je kresan
vazne zranenˇ nebo potrebuje ne´
´
ˇ´
´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
jaky rozsahlejsı chirurgicky zakrok? Rekneme, ze lekari
´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
tvrdı, ze takovy kresan musı dostat transfuzi krve, protoze
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
˚
jinak zemre. On si samozrejme nepreje umrıt. Chce zustat
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
nazivu, protoze zivot povazuje za drahocenny dar od Boˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´ ´
ha, a tak prijme jine druhy lecby, pri nichz ke zneuzıvanı
´ ´ ˇ
´
´
´ ´
krve nedochazı. Pokud je takova lecba dostupna, vyhleda
´
ˇ
˚
´
´ ´ ˇ ´
ji, a mısto krve prijme ruzne alternativnı lekarske postupy.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
15 Mel
by snad kresan porusit Bozı zakon jen proto, aby
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ
v tomto systemu vecı zil o neco dele? Jezıs rekl: „Kdokoli
´
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´ ´
´
13. Znazornete, proc se prıkaz zdrzovat se krve tyka i krevnıch trans´
fuzı.
ˇ ´ ˇ ˇ
´ ˇ
´
14, 15. Jestlize lekari kresanovi tvrdı, ze musı dostat transfuzi krve,
ˇ
jak bude reagovat a proc?
´
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
chce . . . zachranit svou dusi [neboli
ˇ
´
ˇ
´ ´
zivot], ztratı ji; kdokoli vsak ztracı
ˇ
˚
ˇ
svou dusi kvuli mne, nalezne ji.“ (Maˇ
ˇ´
tous 16:25) Nechceme umrıt. Pokud
ˇ
ˇ
´
bychom se vsak snazili zachranit si
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ´
soucasny zivot za cenu porusenı Bozı´
´
ho zakona, ohrozili bychom tım svou
´
´ ´ ´ ˇ ˇ ´
ˇ
vyhlıdku na zıskanı vecneho zivota. Je
´ ˚ ˇˇ
ˇ
ˇ´
tedy moudre duverovat tomu, ze Bozı
´
´
´
ˇ
´
zakon je spravny, a plne se spolehat na
˚
ˇ
ˇ
´
to, ze pokud ˇ z nejakeho duvodu zeˇ
´ ˇ
´
´
mreme, nas Zivotodarce na nas bude
ˇ
ˇ´ˇ ´
pamatovat pri vzkrısenı a drahocen´
ˇ
´
´ ´
ny dar zivota nam vratı. (Jan 5:28, 29;
˚
Hebrejcum 11:6)
ˇ ´
ˇ´
ˇ
´
16 Vern
ı Bozı sluzebnıci jsou dnes
ˇ
ˇ
ˇ´
pevne rozhodnuti dodrzovat prıkaz,
´ ˚
´
´
´ ˇ
ktery Buh v souvislosti s krvı stanovil.
Kdyby vam lekar
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
Nejedı krev v zadne forme. A do tela ji
rekl, ze se mate
ˇ ´
´
´
˚
ˇ
neprijımajı ani ze zdravotnıch duvozdrzovat alkoholu,
˚
ˇ
ˇ
´
nechali byste si ho
du.1 Jsou si jisti, ze Stvoritel krve vı, co
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
zav
est prımo do zil?
je pro ne nejlepsı. Myslıte si to take?
´
´
´
ˇ ´
JEDINE SPRAVNE POUZITI KRVE
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
17 V mojzısskem Zakone bylo zdurazn
eno, ze krev se
´
ˇ´
´
˚
ˇ ´
smı pouzıt jen jednım zpusobem. Jehova od starovekych
˚
ˇ
ˇ ´
˚
´ ´ ´
ˇ
ˇ
Izraelitu vyzadoval urcity zpusob uctıvanı, k nemuz patˇ
ˇ ´ ´ ´
´ ´
ˇ´
ˇ
rilo i dodrzovanı nasledujıcıho prıkazu: „Duse [neboli
ˇ´
´
ˇ
1 Dalsı informace o alternativach k transfuzi krve najdete v brozu˚ ˇ
´
´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
re Jak muze krev zachranit nas zivot? na stranach 13–17. Brozuru vyˇ
´
dali svedkove Jehovovi.
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
16. Jakeho rozhodnutı ohledne krve se Bozı sluzebnıci pevne drzı?
ˇ
´
˚
´
ˇ
´
17. Jedine jakym zpusobem, ktery byl Jehovovi Bohu prijatelny, se
ˇ ´
ˇ
ˇ´
ve starovekem Izraeli smela pouzıvat krev?
132
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
´
´ˇ
zivot] tela je totiz v krvi a ja sam jsem ji dal vam na oltar,
´ˇ ´
´
ˇ
ˇ
abyste vykonali smırenı za sve duse, protoze je to krev,
ˇ
´ ´
´ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
jez vykonava smırenı.“ (3. Mojzısova 17:11) Kdyz Izraelite
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
´ˇ
zhresili, mohli zıskat odpustenı tım, ze obetovali zvıre
´ˇ
´
ˇ
a trochu jeho krve dali na oltar ve svatostanku a pozdeji
ˇ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
v Bozım chramu. Krev se tedy smela pouzıvat jedine k obet´
´ ˇ ˚
nım ucelum.
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
´
18 Pravı´ kresan
e nejsou pod mojzısskym Zakonem,
ˇ
´
´ ´ˇ ´
ˇ
´
´
a proto Bohu nepredkladajı zvırecı obeti ani nedavajı krev
´ˇ
´ˇ
˚
´ ˇ
´
zvırat na oltar. (Hebrejcum 10:1) Nicmene vykropenı krve
´ˇ
ˇ
ˇ ´
na oltar v dobe starovekeho Izraele poukazovalo na bu´
ˇ
ˇ´
ˇ´ˇ
´ ´
doucı drahocennou obe Bozıho Syna Jezıse Krista. V pate
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ
´
kapitole teto knihy jsme se jiz dozvedeli, ze Jezıs za nas dal
ˇ
˚ ˇ
svuj zivot a dovolil, aby jeho krev byla prolita jako obe.
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
˚ ˇ
´
´
´
18. Jaky uzitek a jake pozehnanı muzeme zıskat dıky prolite krvi
ˇ´ˇ
Jezıse?
´
˚ ˇ
´
ˇ
Jak muzeme davat najevo uctu k zivotu a ke krvi?
´
ˇ
ˇ
˚
133
ˇ
ˇ
ˇ
Potom vystoupil do nebe a jednou provzdy predlozil hod´
´
˚
´
notu sve prolite krve Bohu. (Hebrejcum 9:11, 12) Tım byl
ˇ
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ´ ˚
ˇ
polozen zaklad pro odpustenı nasich hrıchu a otevrela se
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
nam cesta k vecnemu zivotu. (Matous 20:28; Jan 3:16) To,
ˇ
ˇ
´
˚
´
´
ze Jehova pouzil krev takovym zpusobem, ma pro nas
ˇ ˇ
´ ´ ´
ˇ ´
skutecne nesmırny vyznam. (1. Petra 1:18, 19) Jedine dıky
´ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
´
vıre v hodnotu Jezısovy prolite krve totiz muzeme zıskat
´
zachranu.
´
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
19 Za laskypln
y dar v podobe zivota muzeme byt Jehovoˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
vi Bohu velmi vdecnı. A nemelo by nas to snad podnecovat
ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
k tomu, abychom o moznosti zıskat vecny zivot na zaklade
´
ˇ´ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
vıry v Jezısovu obe vypraveli druhym? Budeme-li to delat
ˇ ´
´
´
´
s nadsenım a horlivostı, napodobıme tak Boha, ktery se
ˇ
´
´ ´
o zivot lidı velmi zajıma. (Ezekiel 3:17–21) Pokud tuto svou
ˇ
ˇ
´
ˇ
odpovednost pilne plnıme, budeme moci podobne jako
ˇ
ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
apostol Pavel rıci: „Jsem cisty od krve vsech lidı, nebo jsem
ˇ
´
ˇ
ˇ´
se nezdrzel, abych vam nesdelil celou Bozı radu.“ (Skutky
´ ˇ
20:26, 27) Mluvit s lidmi o Bohu a o jeho zamerech je jed´
´
˚
˚
˚ ˇ
´
nım ze znamenitych zpusobu, jak muzeme davat najevo,
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ze si zivota a krve nanejvys cenıme.
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
19. Co musıme delat, abychom byli ‚cistı od krve vsech lidı‘?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ
ˇ
´
ˇ Zivot je darem od Boha. (Zalm 36:9; Zjevenı
4:11)
´
´
ˇ ˇ
ˇ Podstoupit potrat je nespravne, protoze zivot
´
´ ˇ
ˇ´
ˇ´
nenarozeneho dıtete je v Bozıchˇ ocıch draho´
ˇ´ˇ
cenny. (2. Mojzısova 21:22, 23; Zalm 127:3)
´
ˇ
´ ´
´
ˇ
´
ˇ Uctu k zivotu davame najevo tım, ze s nım
ˇ
´
ˇ´ˇ
nehazardujeme a ze nejıme krev. (5. Mojzısova 5:17; Skutky 15:28, 29)
ˇ
´
´
CTRNACTA KAPITOLA
´
ˇ ˇ ´
ˇ
Jak dosahnout stestı v rodine?
´
´
ˇ
Jak se pozna dobry manzel?
˚ ˇ
´ ˇ
ˇ
Jak muze byt zena dobrou manzelkou?
ˇ
´
´
ˇ
Podle ceho se pozna dobry rodic?
´
ˇ ˇ
´
ˇ
Jak mohou k rodinne pohode prispıvat deti?
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
JEHOVA BUH si preje, aby vase rodina byla sastna. Jeho
ˇ ´
ˇ
Slovo, Bible, poskytuje rady kazdemu clenu rodiny a uka´
ˇ´ ´ ´ ˚
ˇ ˇ
zuje, jakou ulohu mu v tomto usporadanı Buh pridelil.
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
´
´
Kdyz kazdy v rodine plnı svou ulohu v souladu s tım, co
˚ ˇ´ ´
´ ´
´
˚
ˇ´ˇ
Buh rıkˇ a, vede to k velmi uspokojujıcım vysledkum. Jezıs
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
ˇ ´
rekl: „Sastnı jsou ti, kdo slysı Bozı slovo a dodrzujı je!“
´ˇ
(Lukas 11:28)
ˇ
ˇ ´
ˇ ´ ´
ˇ ´
´
2 Stest
ı v rodine zavisı do znacne mıry na tom, zda si
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ´ ´ ´
uvedomujeme, ze Puvodcem rodinneho usporadanı je Je´
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
hova — ten, ktereho Jezıs nazval ‚nasım Otcem‘. (Matous
ˇ ´
´
ˇ
´
6:9) Kazda rodina na zemi existuje dıky nasemu nebeske˚ ˇ
´
ˇ
´
´
mu Otci a muzeme si byt jisti, ze on vı nejlepe, co
´
ˇ ˇ ´ ˇ
´ ´
˚
k rodinnemu stestı prispıva. (Efezanum 3:14, 15) Co tedy
´
´
ˇ
˚
ˇ´ ´
o uloze jednotlivych clenu rodiny Bible rıka?
ˇ
RODINA BYLA STVORENA BOHEM
ˇ
´
3 Jehova vytvoril
prvnı lidi, Adama a Evu, a spojil je
ˇ
´
´
´
´
manzelskym poutem. Na zemi jim dal nadherny rajsky do´
ˇ
ˇ
mov — zahradu Eden — a vybıdl je, aby meli deti. „Bute
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
1. Co je klıcem ke sastnemu rodinnemu zivotu?
´
ˇ
´ ˇ
2. Co si musıme uvedomovat, chceme-li mıt sastnou rodinu?
´
ˇ
˚ ˇ
´
3. Jak Bible popisuje vznik lidske rodiny a proc si muzeme byt jisti,
ˇ
ze je to pravda?
´
ˇ ˇ ´
ˇ
135
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´
plodnı a pribyvejte a naplnte zemi,“ rekl Jehova. (1. Mojzıˇ
´
´
ˇ
sova 1:26–28; 2:18, 21–24) To nenı pouha povest ani
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´
mytus. Sam Jezıs totiz ukazal, ze to, co se o pocatku rodin´
ˇ
´ ´
´
ˇ´ˇ
neho zivota dozvıdame z Prvnı knihy Mojzısovy, je pravda.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
´ ˚
(Matous 19:4, 5) Prestoze dnes zazıvame mnoho problemu
´ˇ ˇ
´
˚
ˇ´
a nas zivot nevypada tak, jak si to Buh pral, prozkoumejme
ˇ
´
´
ˇ ´ ˇ ˇ ´
otazku, jak je mozne stestı v rodine dosahnout.
ˇ ´ ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´ ´
ˇ
4 Kazd
y clen rodiny v nı muze prispet ke stestı tım, ze
´ ´ ´
´
napodobuje Boha v projevovanı lasky druhym. (Efeza˚
˚ ˇ
ˇ
num 5:1, 2) Jak ale muzeme Boha napodobovat, kdyz ho
´
˚
˚
´ ´
˚ ˇ
nevidıme? Jehovuv zpusob jednanı muzeme pochopit
´
ˇ
˚
´
dıky tomu, ze Buh poslal z nebe na zem sveho prvoroze´
ˇ
ˇ´ˇ
neho Syna. (Jan 1:14, 18) Kdyz byl tento Syn, Jezıs Kristus,
´
ˇ
ˇ
na zemi, napodoboval sveho Otce tak dokonale, ze videt
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
Jezıse a naslouchat mu bylo stejne, jako kdyby clovek byl
´
ˇ´
v prıtomnosti Jehovy a naslouchal jemu samotnemu. (Jan
ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
´
14:9) Proto kdyz se dozvıdame, jak Jezıs projevoval lasku,
ˇ
ˇ´
˚ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
a kdyz se jej snazıme napodobovat, muze kazdy z nas priˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
spet k tomu, ze jeho rodina bude sastnejsı.
ˇ
VZOR PRO MANZELY
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
5 Bible rıka, ze manzel by mel se svou manzelkou
jednat
ˇ
´
ˇ
´
stejne, jako Kristus jednal se svymi ucednıky. Zamysleme
´
´ ´
´
ˇ ´
se nad nasledujıcı biblickou vybıdkou: „Manzele, milujte
´ ˇ
´
´
ˇ
stale sve manzelky, prave jako i Kristus miloval sbor a vyˇ
ˇ
ˇ ´
´
dal se za nej . . . Takto by meli manzele milovat sve
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
manzelky jako sva vlastnı tela. Kdo miluje svou manzelku,
ˇ
´
´
miluje sebe, nebo nikdo nikdy nemel v nenavisti sve
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ
´
vlastnı telo; ale zivı je a nezne je chova, stejne jako i Krisˇˇ ˇ
´
˚
tus nezne chova sbor.“ (Efezanum 5:23, 25–29)
˚ ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
4. (a) Jak muze kazdy clen rodiny prispıvat k jejımu stestı? (b) Proc
ˇ ´ ˇ ˇ ´
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
je pro dosazenı stestı v rodine tak dulezite poucit se ze zivota Jezıse?
´ ˇ´
ˇ ´
´
ˇ´ˇ
5, 6. (a) Jaky prıklad si mohou manzele vzıt z toho, jak Jezıs jednal
´
ˇ
´
˚
ˇ ˇ
ˇ´
se sborem? (b) Co musıme delat, aby nam Buh odpoustel hrıchy?
136
ˇ´ ´
´
ˇ´ˇ
´
ˇ
´ ˚
Tım, jak Jezıs miloval sbor svych ucednıku, dal doko´ ˇ´
ˇ
ˇ ˚
´ ˇ
´
ˇ
naly prıklad vsem manzelum. Sve ucednıky ‚miloval az
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
do konce‘ a obetoval za ne svuj zivot, a to i presto, ze ani
´
ˇ
zdaleka nebyli dokonalı. (Jan 13:1; 15:13) Podobne jsou
´
ˇ ´
´
ˇ ´
´
ˇ
manzele vybızeni: „Manzele, neustale milujte sve manzelˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ky a nebute na ne horce rozhnevanı.“ (Kolosanum 3:19)
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
Co manzelovi pomuze, aby tuto radu dokazal uplatnovat,
´ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
a to zvlaste ve chvılıch, kdy jeho manzelka nejedna zrovˇ
ˇ
´
´
na s rozvahou? Mel by pamatovat na to, ze on sam ma
´
ˇ
˚
´
´
take chyby, a ze pokud mu je Buh ma odpustit, musı pro
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
to jako manzel sam neco udelat. Co by to melo byt? Musı
ˇ ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
odpoustet tem, kdo se prohresili proti nemu, a mezi tako´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ve lidi patrı i jeho manzelka. Ta by samozrejme mela
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
jednat stejne. (Matous 6:12, 14, 15) Chapete nynı, proc
ˇ
ˇ´
´ ˇ´ ´ ˇ ˇ
´
ˇ
´
nekterı lide rıkajı, ze sastne manzelstvı je svazkem dvou
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ ˇ
lidı, kterı si umejı odpoustet?
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
7 Manzele by take nemeli
prehlednout to, ze Jezıs byl ke
´
ˇ
´ ˚
ˇ
´
´
svym ucednıkum vzdy ohleduplny. Bral v uvahu jejich
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
omezenı a telesne potreby. Naprıklad kdyz byli unavenı,
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
rekl jim: „Pojte sami soukrome na osamele mısto a trochu
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
si odpocinte.“ (Marek 6:30–32) I manzelka si zaslouzı, aby
´
ˇ
ˇ
ˇ
s nı manzel jednal ohleduplne. Bible manzelku popisuje
ˇ´ ´
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jako ‚slabsı nadobu‘, jız by mel manzel prokazovat „cest“.
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ
Proc? Protoze jak manzele, tak i manzelky se rovnym dılem
ˇˇ´
ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ
ˇ ´
tesı z „nezaslouzene prızne zivota“. (1. Petra 3:7) Manzele
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
by meli pamatovat na to, ze Buh ocenuje
ˇ vernost cloveka,
ˇ
ˇ
ˇ
a ne to, zda je nekdo muz nebo zena. (Zalm 101:6)
´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
8 Bible rˇ ık
a, ze manzel, ktery „miluje svou manzelku, miˇ
ˇ
ˇ
ˇ
luje sebe“. Je to tak proto, ze muz a jeho manzelka „jiz
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
nejsou dva, ale jedno telo“, jak rekl Jezıs. (Matous 19:6)
6
ˇ´ˇ
´
´ ˇ´
´
ˇ ˚
7. Co bral Jezıs v uvahu a jaky prıklad tım dal manzelum?
ˇ
ˇ
´
ˇ
8. (a) Jak to, ze manzel, ktery „miluje svou manzelku, miluje sebe“?
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
(b) Co znamena vyrok, ze manzel a manzelka jsou „jedno telo“?
´
ˇ ˇ ´
ˇ
137
´ ´
´
´
´
ˇ
Sexualnı uspokojenı tedy musı hledat vyhradne jeden
´
ˇ´
´
˚
u druheho. (Prıslovı 5:15–21; Hebrejcum 13:4) To se jim
ˇ
ˇ
ˇ
´
bude darit za predpokladu, ze budou projevovat nesobecky
´
ˇ
´
˚
zajem o potreby sveho partnera. (1. Korinanum 7:3–5) Za
´
´ ´
´ ´ ˇ
´
pozornost stojı take nasledujıcı pripomınka: „Nikdo nikdy
´ ˇ
ˇˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
´
nemel v nenavisti sve vlastnı telo; ale zivı je a nezne je cho´
ˇ ´
´
ˇ
va.“ Manzele majı milovat svou manzelku jako sami sebe
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
a mıt pri tom na pameti, ze i oni jsou odpovednı sve hlaˇ
ˇ´ˇ
˚
˚
ve — Jezısi Kristu. (Efezanum 5:29; 1. Korinanum 11:3)
ˇ
ˇ ˇ ´ ´
´
9 Apostol
Pavel mluvil o ‚nezne naklonnosti, jakou ma
˚
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
´
Kristus‘. (Filipanum 1:8) Jezısova neznost byla pro druhe
ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
obcerstvujıcı. Byla to vlastnost, ktera k nemu pritahovala
ˇ
ˇ
´
zeny, jez se staly jeho nasledovnicemi. (Jan 20:1, 11–13, 16)
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ ´ ´
´
ˇ
A manzelka touzı po nezne naklonnosti sveho manzela.
ˇ ´
ˇ
PRIKLAD PRO MANZELKY
ˇ ´
ˇ ´
´
10 Rodina je urcit
a organizacnı jednotka, a pokud ma
´
´ ´
´
ˇ´ˇ
ˇ
fungovat hladce, musı v nı byt vedenı. I Jezıs se podrizuje
´
vedenı od Toho, kdo je jeho hlavou. „Hlavou Krista je . . .
˚
ˇ
ˇ
ˇ
Buh“, a stejne tak „hlavou zeny je . . . muz“. (1. Korina˚
ˇ´ˇ
ˇ
´
num 11:3) V tom, jak se Jezıs podrizuje vedenı od Boha, je
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
pro nas znamenitym prıkladem, protoze kazdy z nas se ne´
ˇ
komu musı podrizovat.
ˇ ´
ˇ
11 Nedokonaly´ muzˇ del
a chyby a jako hlava rodiny casto
´
ˇ
ˇ
ani zdaleka nedosahuje idealu. Jak by na to mela manzelka
ˇ
´
ˇ
ˇ
reagovat? Nemela by sveho manzela snizovat ani se pokouˇ
ˇ
´
´
´
set prevzıt jeho ulohu a chopit se kormidla. Moudra
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
manzelka vı, ze z Bozıho stanoviska ma velkou hodnotu
ˇ
´
´ ´
to, kdyz projevuje ticheho a mırneho ducha. (1. Petra 3:4)
´
ˇ´ˇ ˇ
´ˇ
˚
ˇ
9. O ktere Jezısove vlastnosti se pıse ve Filipanum 1:8 a proc by manˇ
ˇ
´
ˇ
zel mel tuto vlastnost projevovat sve manzelce?
´ ˇ´
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
10. Jaky prıklad dava Jezıs manzelkam?
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
11. Jaky postoj by manzelka mela mıt ke svemu manzelovi a k cemu
˚ ˇ
´
´ ´ ´
muze jejı jednanı vest?
138
ˇ´ ´
´
ˇ ˇ´
ˇ
S takovym postojem pro ni bude snadnejsı projevovat zbozˇ´
´ˇ ´
´
´
nou podrızenost, a to i za obtıznych okolnostı. Bible navıc
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
rıka: „Manzelka by mela mıt ke svemu manzelovi hlubo´
˚
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
kou uctu.“ (Efezanum 5:33) Ale co kdyz manzel neprijıma
ˇ
´ ´
ˇ
Krista jako svou Hlavu? Bible manzelky vybızı: „Podrizujte
´
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ´
ˇ
[se] svym vlastnım manzelum, aby nekterı, jestlize nejsou
ˇ
´ ´
´ ´
´
poslusni slova, byli zıskani beze slova chovanım svych
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
manzelek, protoze jsou ocitymi svedky vaseho cudneho
´
´ ´
chovanı spolu s hlubokou uctou.“ (1. Petra 3:1, 2)
ˇ
ˇ
´
ˇ
12 A uzˇ manzel
je kresanem, nebo ne, nenı od manzel´
ˇ
´ ˇ´
ˇ ´ ´
ky projevem neucty, pokud taktne vyjadrı odlisny nazor.
´
ˇ
˚ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
Jejı pohled na veci muze byt spravny, a kdyz manzel sve zeˇ
´
˚ ˇ
´ ˇ
´
ne nasloucha, muze z toho mıt uzitek cela rodina. Abraham
´
ˇ
ˇ
´
sice nesouhlasil s tım, kdyz mu jeho manzelka Sara navrho´ ˇ ˇ ´
ˇ ´
´
´
vala prakticke resenı urciteho problemu, ktery v jejich
´
˚
ˇ
domacnosti vznikl, ale Buh Abrahamovi rekl: „Naslouchej
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
jejımu hlasu.“ (1. Mojzısova 21:9–12) Pokud vsak manzel
ˇ ´
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ´
´
´
´
udela v nejake zalezitosti konecne rozhodnutı, ktere nenı
ˇ´
´
ˇ
ˇ´ ´
v rozporu s Bozımi zakony, jeho manzelka se podrıdı a ta´
´
ˇ´
˚
kove rozhodnutı podporı. (Skutky 5:29; Efezanum 5:24)
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
˚
ˇ
13 Kdyz manzelka dobre plnı svou ulohu, muze
toho
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
pro rodinu udelat hodne. Bible naprıklad ukazuje, ze vda´ ˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
´
ne zeny majı ‚milovat sve manzely, milovat sve deti, byt
´
´
´
´
ˇ
zdrave mysli, cudne, doma pracovite, dobre a podrizovat
´
´
ˇ ˚
ˇ
se svym vlastnım manzelum‘. (Titovi 2:4, 5) Manzelce
´
´
´
˚
´
a matce, ktera jedna takovym zpusobem, bude jejı rodina
´
´
ˇ´
´
ˇ
trvale projevovat lasku a uctu. (Prıslovı 31:10, 28) Manzel´
ˇ
´
´
ˇ
´
stvı je vsak svazkem nedokonalych lidı, a proto nektere
´
´
krajnı situace mohou vyustit v rozluku nebo rozvod. Za
ˇ ´
´
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
urcitych okolnostı Bible rozluku pripoustı. Presto ji nenı
ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
mozne brat na lehkou vahu, protoze Bible radı: „Manzelˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ´
˚
´
12. Proc nenı nespravne, kdyz manzelka uctive vyjadrı svuj nazor?
ˇ
´ ´
´ ˇ
13. (a) K cemu vybızı vdane zeny rada v Titovi 2:4, 5? (b) Co Bible
ˇ´ ´
rıka o rozluce a rozvodu?
´
´
´
´ ˇ´
ˇ
Jaky znamenity prıklad dala manzelkam Sara?
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ka [by] nemela odejıt od sveho manzela .. . a manzel by
ˇ
ˇ
˚
nemel opustit svou manzelku.“ (1. Korinanum 7:10, 11)
´
˚
A biblickym duvodem k rozvodu je pouze smilstvo jedno˚
ˇ
ho z partneru. (Matous 19:9)
´
ˇ
DOKONALY VZOR PRO RODICE
˚
ˇ ˇ´
14 Dokonaly´ vzor dal Jezˇ ı´ sˇ i rodicˇ um.
Je pro ne prıklaˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
dem v tom, jak jednal s detmi. Kdyz ucednıci nechteli
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
malym detem dovolit, aby prichazely k Jezısovi, ten rekl:
ˇ
´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
„A ke mne male deti prichazejı; nepokousejte se je zastaˇ´ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
vit.“ Bible rıka, ze potom „bral deti do naruce a zacal jim
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
zehnat a vkladat na ne ruce“. (Marek 10:13–16) Jezıs si na
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
male deti udelal cas. Nemeli byste si ho tedy na sve vlast´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
nı syny a dcery najıt i vy? Deti potrebujı, abyste si na ne
ˇ ˇ
´ ´
´
vyhradili hodne casu, a ne jen kratke chvilky. Musıte si
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
udelat cas take na to, abyste je vyucovali, protoze Jehova
ˇ ˚
ˇ
ˇ´ˇ
to od rodicu vyzaduje. (5. Mojzısova 6:4–9)
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´
15 Tento svet
je stale nicemnejsı, a proto deti od svych
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
rodicu potrebujı ochranu pred zlymi lidmi, kterı by jim
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˚
ˇ
´
14. Jak Jezıs jednal s detmi a co deti od svych rodicu potrebujı?
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
15. Co mohou rodice udelat pro ochranu svych detı?
140
ˇ´ ´
ˇ
´ˇ
´
ˇ
˚
ˇ´
ˇ´
chteli ublızit. K takovym zlocincum patrı naprıklad ti, kdo
ˇ
´ ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
deti sexualne zneuzıvajı. Uvazujme o tom, jak Jezıs chranil
´ ˇ
´
´
´
ˇ´
ˇ ´
ˇ
sve ucednıky, kterym s laskou rıkal „deatka“. Kdyz byl
´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
zatykan a brzy ho cekala poprava, umoznil svym ucednı˚
ˇ ´
ˇ
´ ´
kum, aby utekli.ˇ (Jan 13:33; 18:7–9) Kazdy rodic musı byt
´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ve strehu pred Dablovymi pokusy ublızit malym detem.
´ ˇ
´
ˇ
ˇ´
Sve deti musıte predem varovat.1 (1. Petra 5:8) Nikdy drıˇ
ˇ
´
´
´
ve detem nehrozilo v telesnem, duchovnım a mravnım
ˇ ˇ´
ˇ´
ˇ
ohledu vetsı nebezpecı nez dnes.
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
16 Poslednı noc pred tım, nezˇ Jezˇ ı´ sˇ zemrel,
se jeho ucedˇ
ˇ ´
´ ˇ
´
1 Uzitecn´ e rady, jak sve´ deti ˇ chranit, najdete ve 32. kapitole knihy
´
ˇ
´
Co se dozvıdame od Velkeho ucitele, kterou vydali svedkove Jehovovi.
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
16. Co se mohou rodice naucit z toho, jak Jezıs reagoval na nedoko´
ˇ
´ ˚
nalost svych ucednıku?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Co se rodice mohou naucit z toho, jak s detmi jednal Jezıs?
´
ˇ ˇ ´
ˇ
141
´
ˇ
´
ˇ ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ
nıci preli, kdo je mezi nimi vyznamnejsı. Jezıs se na ne ale
´
´
´
ˇ
ˇ
˚
nerozzlobil. Mısto toho se dal laskyplne snazil pusobit
´
´
ˇ´
´ ˇ
na jejich srdce svymi slovy i svym prıkladem. (Lukas
ˇ
ˇ
22:24–27; Jan 13:3–8) Pokud jste rodici, vsimli jste si, jak
ˇ´ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
byste mohli Jezıse napodobovat, kdyz sve deti usmernujeˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
te? Je pravda, ze deti ukaznovanı potrebujı, ale rodice by
ˇ
´
´ˇ
jim ho meli poskytovat „ve vhodne mıre“, a nikdy ne
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
v hnevu. Nikdy by nemeli mluvit neuvazene, protoze to by
´ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
se podobalo ‚bodanı mecem‘. (Jeremjas 30:11; Prıslovı
´ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
12:18) Sve dıte byste meli ukaznovat tak, aby pozdeji videˇ
´ ˇ
˚
˚
lo, ze to bylo na mıste. (Efezanum 6:4; Hebrejcum 12:9–11)
ˇ
VZOR PRO DETI
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
17 Mohou se od Jezıse neco naucit
i deti? Ano, rozhodˇ
´
ˇ´
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ne mohou. Svym prıkladem Jezıs ukazal, ze deti majı
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
poslouchat rodice. „Prave jak me Otec naucil, tak mlu´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ´
vım,“ rekl Jezıs. Pak dodal: „Vzdy delam to, co se mu lıbı.“
ˇ´ˇ
´
´
(Jan 8:28, 29) Jezıs poslouchal sveho nebeskeho Otce,
´ ´ ˇ
´
ˇ
˚
a Bible vybızı deti, aby poslouchaly sve rodice. (Efezanum
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
´ ˇ
6:1–3) Jezıs byl sice dokonalym dıtetem, ale sve rodice Joˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
sefa a Marii poslouchal i presto, ze byli nedokonalı. Jezıs
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
svou poslusnostı jiste prispel k tomu, ze jejich rodina byla
ˇ
´
´ˇ
sastna. (Lukas 2:4, 5, 51, 52)
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
18 Mohou se deti
poucit, jak se vıc podobat Jezısovi a poˇˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
tesit tak sve rodice? Pripusme, ze pro mlade lidi je nekdy
ˇ ˇ ´
´
ˇ
´ ˇ
˚
ˇ
tezke sve rodice poslouchat, ale prave to od nich Buh oce´ ´
ˇ´
´
ˇ´ˇ
´
´
kava. (Prıslovı 1:8; 6:20) Jezıs sveho nebeskeho Otce
ˇ
´ˇ ´
´
poslouchal vzdy, dokonce i za obtıznych okolnostı. Jedˇ
ˇ´ˇ
´ˇ ˇ ˇ ´
nou, kdyz bylo pro Jezıse obzvlas tezke jednat v souladu
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´ ˚ ´ ˇ
s Bozı vulı, rekl: „Odstran ode mne tento pohar [urcity poˇ
´ ˇ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
zadavek].“ Nicmene Jezıs udelal to, co po nem Buh chtel,
´
ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ´
ˇ
17. V jakych smerech Jezıs poskytl dokonaly prıklad detem?
ˇ ˇ´ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
18. Proc Jezıs vzdy poslouchal sveho nebeskeho Otce a komu deti de´
ˇ
´
´
ˇ
lajı radost, kdyz poslouchajı sve rodice?
142
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´
protoze si uvedomoval, ze jeho Otec vı, co je nejlepsı. (Lu´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
ˇ ´
ˇ ´
kas 22:42) Kdyz se deti ucı byt poslusne, delajı velkou
´
ˇ ˚
´
´
´
radost nejen svym rodicum, ale take svemu nebeskemu
ˇ´
´
Otci.1 (Prıslovı 23:22–25)
ˇ ´
ˇ
ˇ´ˇ
˚ ˇ
´
´ ˇ
19 Dabel
pokousel Jezıse, a my si muzeme byt jistı, ze
´
´
´ ´
´ ˇ
´
ˇ
k nespravnemuˇ jednanı bude svadet i mlade lidi. (Matous
´
ˇ´ ´
´ ˚
ˇ
4:1–10) Satan Dabel vyuzıva tlak vrstevnıku, protoze tako´
ˇ
ˇ ˇ ´
˚ ˇ ´
vemu tlaku je casto tezke odolat. Je tedy velmi dulezite,
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
aby se deti nestykaly se spatnou spolecnostı. (1. Korina˚
´
´
ˇ´
num 15:33) Jakobova dcera Dina se stykala s lidmi, kterı
´
˚
´
´ ˚
neuctıvali Jehovu, a zpusobila si tım spoustu problemu.
ˇ´ˇ
ˇ
(1. Mojzısova 34:1, 2) Mejme na mysli, jak hluboce mo´ ˇ
´
ˇ
ˇ
hou byt clenove rodiny zraneni, kdyz se jeden z nich
´ ´
ˇ´
´
zaplete do sexualnı nemravnosti. (Prıslovı 17:21, 25)
´ ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
KLIC KE STESTI V RODINE
´
´
´
20 S rodinnymi
problemy se lze vyrovnat mnohem leˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
pe, kdyz vsichni clenove rodiny uplatnujı biblicke rady.
ˇ
1 Neposlechnout rodice by by´
´
ˇ
lo spravne jedine tehdy, kdyˇ
´ ˇ
ˇ
by rodic od dıtete vyzadoval,
ˇ
ˇ´ ´
aby porusilo Bozı zakon. (Skutky 5:29)
´ ´
´
19. (a) Jak Satan svadı mlade
˚ ˇ ˇ
´
lidi? (b) Jak muze spatne cho´ ´ ˇ ´ ˚
ˇ
vanı detı pusobit na rodice?
´
ˇ ´ ˇ
20. Co musı kazdy clen roˇ
diny delat, aby rodina byla
ˇ
´
sastna?
ˇ
´
´
O cem by mladı lide
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
meli premyslet, kdyz
ˇ ´
jsou v pokusenı?
´
ˇ ˇ ´
ˇ
143
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
´
Uplatnovanı techto rad je vlastne klıcem k rodinnemu
ˇ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´
stestı. Manzele, milujte tedy svou manzelku a jednejte s nı
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
stejne, jako Jezıs jedna se svym sborem. Manzelky, podri´
´
ˇ
ˇ´
zujte se vedenı sveho manzela a napodobujte prıklad
´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ
schopne manzelky popsane v Prıslovıch 31:10–31. Rodice,
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
´
poucujte sve deti. (Prıslovı 22:6) Otcove, ‚predsedejte sve
´
´
´
˚
vlastnı domacnosti znamenitym zpusobem‘. (1. Timoteoˇ
´
ˇ
˚
vi 3:4, 5; 5:8) A deti, poslouchejte sve rodice. (Kolosanum
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´
3:20) Nikdo v rodine nenı dokonaly, a tak vsichni delajı
´
´
chyby. Proto bute pokornı a proste jeden druheho o odˇ ˇ ´
pustenı.
ˇ ˇ
´
ˇ
21 Bible skutecn
e obsahuje spoustu cennych rad a pouce´ ´
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
nı tykajıcıch se rodinneho zivota. Krome toho mluvı
ˇ´
´
ˇ ˇ
´
´
ˇ ´ ˇ
o Bozım novem svete a o pozemskem raji naplnenem sast´
ˇ´
´
´
nymi lidmi, kterı budou uctıvat Jehovu. (Zjevenı 21:3, 4)
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ
To je skutecne nadherna vyhlıdka. A pokud uplatnuje´
ˇ´
ˇ
˚ ˇ
me pokyny zaznamenane v Bozım slove, Bibli, muzeme se
ˇ
´
´
ˇ
ˇˇ
ˇ
ze sastneho rodinneho zivota tesit uz dnes.
´
´
´
´
ˇ
21. Jakou nadhernou vyhlıdku do budoucnosti mame a dıky cemu
ˇ
˚ ˇ
ˇˇ
ˇ
´
´
ˇ
se uz dnes muzeme tesit ze sastneho rodinneho zivota?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ
´
ˇ
´
ˇ Manzel ma milovat svou manzelku jako sve
´ ˇ
˚
vlastnı telo. (Efezanum 5:25–29)
ˇ
ˇ
ˇ Manzelka by mela milovat svou rodinu
´ ´
´
ˇ
a mıt uctu ke svemu manzelovi. (Titovi
2:4, 5)
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ Rodice majı milovat, poucovat a chranit sve
ˇ
ˇ´ˇ
deti. (5. Mojzısova 6:4–9)
ˇ
´
´
ˇ
˚
ˇ Deti majı poslouchat sve rodice. (Efezanum
6:1–3)
´
´
PATNACTA KAPITOLA
´
˚
´ ´ ´
Jaky zpusob uctıvanı
˚
Buh schvaluje?
´ ´
ˇ
´
ˇ
´
Lıbı se Bohu vsechna nabozenstvı?
˚ ˇ
´ ´
ˇ
´
Jak muzeme poznat prave nabozenstvı?
´ ´
´
Kdo dnes na zemi uctıva praveho Boha?
˚
´
´ ´
ˇ
JEHOVA BUH se o nas hluboce zajıma a preje si, abychom
ˇ
ˇ
´
´
´
´ ´
meli uzitek z jeho laskyplneho vedenı. Pokud jej uctıvame
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
spravne, budeme sastnı a vyhneme se v zivote mnoha
´ ˚
´ ´ ´
ˇ
´ ´
problemum. Od Jehovy take zıskame pozehnanı a po´ˇ
´ ˇ
´
ˇ
´
´
moc. (Izajas 48:17) Existujı vsak stovky nabozenstvı, ktera
´ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
tvrdı, ze o Bohu ucı pravdu. Presto se vsak jejich ucenı
˚
´
ˇ ´ ´
ˇ´
o tom, kdo je Buh a co od nas ocekava, od sebe velmi lisı.
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
2 Podle ceho muze clovek zjistit, jak ma Jehovu spravneˇ
´
´
˚
´
uctıvat? Nemusıme kvuli tomu studovat a srovnavat nauky
ˇ
ˇ
˚
´
´
ˇ
´
ˇ´
vsech tech ruznych nabozenstvı. Stacı pouze zjistit, co
´
´ ´ ´
ˇ´ ´
´
ˇ
o pravem uctıvanı doopravdy rıka Bible. Znazorneme si to.
´
´
ˇ
´
ˇ
V mnoha zemıch jsou problemy s padelanymi penezi. Kdy´
ˇ´
ˇ ´
byste dostali za ukol vytrıdit falesne bankovky, jak byste
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
˚
postupovali? Ucili byste se nazpame vsechny mozne zpuˇ ´ ´
˚ ˇ
ˇ
´
soby falsovanı? Ne. Svuj cas byste vyuzili lepe, kdybyste
´
´
ˇ
´
´
studovali prave penıze. A az byste zjistili, jak prave penıze
´
ˇ
doopravdy vypadajı, snadno byste rozeznali i padelky. Poˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ
´
dobne kdyz se dozvıme, jak rozpoznat prave nabozenstvı,
´
´
ˇ
´
´
ˇ ´
pak rozezname i ta nabozenstvı, ktera jsou falesna.
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
1. Jaky uzitek nam prinese to, kdyz budeme Boha uctıvat spravne?
ˇ
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
´
2. Podle ceho muzeme zjistit, jak mame Jehovu spravne uctıvat, a dı´
´
ˇ ´
˚ ˇ
ky kteremu znazornenı to muzeme pochopit?
´
˚
´ ´ ´ ˚
Jaky zpusob uctıvanı Buh schvaluje?
145
˚ ˇ ´
´
3 Je dule
zite uctıvat Jehovu tak, jak to on schvaluje.
´
´ ˇˇ´ ˇ
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
Mnozı lide verı, ze Bohu se lıbı vsechna nabozenstvı. Bible
´
ˇ´ ´
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ale nic takoveho nerıka. A rovnez nestacı, jestlize nekdo
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ´
o sobe pouze prohlasuje, ze je kresan. Jezıs rekl: „Ne kazdy,
ˇ´ ´
´
´
´
´
kdo mi rıka: ‚Pane, Pane‘, vstoupı do nebeskeho kralovstvı,
´
ˇ ´ ˚
´
´
´
ale ten, kdo cinı vuli meho Otce, ktery je v nebesıch.“ Ma´
ˇ´
´
´
´
´
me-li tedy zıskat Bozı schvalenı, musıme zjistit, co od nas
˚
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ´
´
Buh ocekava, a delat to. O lidech, kterı nejednajı v souladu
ˇ´ ˚ ´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
´
s Bozı vulı, Jezıs rekl, ze se ‚dopoustejı nezakonnosti‘. (Maˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
tous 7:21–23) Podobne jako padelane penıze, ani falesne
´
ˇ
´
´ ˇ´
ˇ
ˇ
nabozenstvı nema zadnou skutecnou hodnotu. A co je jes´ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
te horsı, takove nabozenstvı dokonce lidem skodı.
´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´
4 Jehova dav
a kazdemu cloveku moznost zıskat vecny
ˇ
´
ˇ
ˇˇ
ˇ ´
ˇ
´
zivot. Mame-li se vsak tesit z nekonecneho zivota v raji,
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ´
musıme Boha uctıvat spravne a musıme jiz nynı zıt v sou´
ˇ
´
´ ˇ
ladu s tım, co je Bohu prijatelne. Je smutne, ze mnoho
´
´ ´
ˇ´ˇ ˇ
´
´
lidı to odmıta. Proto Jezıs rekl: „Vchazejte uzkou branou,
ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´
protoze siroka a prostorna je cesta, jez vede do znicenı,
ˇ
´
´
´
´
´ ´
a mnoho je tech, kdo se po nı vydavajı; zatımco uzka je
´
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
brana a stısnena cesta, jez vede do zivota, a malo je tech,
´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
´
kdo ji nalezajı.“ (Matous 7:13, 14) Prave nabozenstvı vede
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ ´
k vecnemu zivotu. Falesne nabozenstvı vede ke znicenı.
ˇ
Jehova si nepreje, aby byl kdokoli zahuben, a proto lidem
´
´ ´ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
po cele zemi dava prılezitost, aby se o nem dozvedeli.
´ ˇ
´
ˇ ˇ
˚
(2. Petra 3:9) Je to tedy skutecne tak — zpusob, jımz uctı´
ˇ
vame Boha, povede bu k zivotu, nebo ke smrti.
´
´
ˇ
´
JAK ROZEZNAT PRAVE NABOZENSTVI
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´ ´
5 Jak lze najıt
onu ‚cestu k zivotu‘? Jezıs rekl, ze prave naˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
´
´
bozenstvı se jasne projevı v zivote tech, kdo je vyznavajı.
´
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇˇ
3. Co musıme v souladu s Jezısovymi slovy delat, mame-li se tesit
ˇ´
´
´
z Bozıho schvalenı?
´ ˇ´ˇ
´
ˇ ´
4. Co znamenajı Jezısova slova o dvou cestach a kam kazda z nich vede?
ˇ
˚ ˇ
´
´
´ ´
ˇ
´
5. Podle ceho muzeme rozeznat ty, kdo vyznavajı prave nabozenstvı?
146
ˇ´ ´
´
ˇ
ˇ ´
´
„Poznate je podle jejich ovoce,“ rekl. „Kazdy dobry strom
´
ˇ
´
nese znamenite ovoce.“ (Matous 7:16, 17) Jinymi slovy, ty,
´
´
´ ´
ˇ
´
ˇ ´
kdo vyznavajı prave nabozenstvı, bude mozne rozeznat po´
ˇˇ´
´ ´
´
´
dle nauk, kterym verı, a podle jejich chovanı. Pravı ctitele
´
ˇ ´
Boha nejsou sice dokonalı a delajı chyby, ale jako skupiˇ´
ˇ´ ˚ ´
ˇ
´
na se snazı jednat v souladu s Bozı vulı. Uvazujme nynı
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
o sesti rysech, podle nichz lze prave nabozenstvı rozeznat.
´
´ ´ ˇ ´
ˇ
´
6 Bozˇ ı´ sluzebn
ıci zakladajı sve ucenı na Bibli. Sama Bible
ˇ´ ´
´ ´
´
ˇˇ ´
rıka: „Cele Pısmo je inspirovano Bohem a je prospesne
ˇ ´ ´
´ ´ ´
´ ´ ´ ˇ ´
´ ˇ
´ ´
k vyucovanı, ke karanı, k urovnavanı vecı, k ukaznovanı
ˇ´ ˇ
ˇ
˚
´
ve spravedlnosti, aby Bozı clovek byl zcela zpusobily,
´
ˇ
´
ˇ ´
´ ´
uplne vyzbrojeny pro kazde dobre dılo.“ (2. Timoteovi
ˇ
´
ˇ
˚
3:16, 17) Apostol Pavel svym spolukresanum napsal:
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ
´
„Kdyz jste obdrzeli Bozı slovo, ktere jste slyseli od nas, neˇ
´
´ ˇ
ˇ´
prijali jste je jako lidske slovo, ale prave jako to, cım po
ˇ
ˇ´
ˇ ˚
pravde je, jako Bozı slovo.“ (1. Tesalonicanum 2:13) Na´
´
ˇ
´
´ ´
ˇ
˚
uky praveho nabozenstvı a jednanı jeho clenu tedy nejsou
ˇ
´
´
´ ´
zalozeny na lidskych nazorech ani na tradici. Pochazejı
ˇ´
´
z Bozıho inspirovaneho slova, Bible.
´ ´ ˇ´
´
´
ˇ ´ ´
7 Vynikajıc
ı prıklad v tom, jak zakladat sve vyucovanı
ˇ´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
na Bozım slove, dal Jezıs Kristus. Kdyz se modlil ke svemu
´
ˇ
´
nebeskemu Otci, rekl: „Tve slovo je pravda.“ (Jan 17:17)
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇˇ
ˇ
ˇ
´
Jezıs Bozımu slovu veril a vsechno, co vyucoval, bylo s Pısˇ´ˇ ˇ
ˇ´
´
ˇ
mem v souladu. Jezıs casto rıkal: „Je napsano.“ (Matous
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
4:4, 7, 10) Potom citoval nejaky biblicky vers. Podobne
´
ˇ´
´
ˇ ´
´
ani pravı Bozı ctitele dnes nevyucujı svoje vlastnı myˇ
ˇˇ´ ˇ
ˇ´
´
slenky. Naopak verı, ze Bible je Bozı slovo, a proto sve
ˇ ´ ´
ˇ
´
´
ˇ´ ´ ´
vyucovanı pevne zakladajı na tom, co rıka Pısmo.
´
´
´ ´
ˇ
´ ˇ
8 Ti, kdo patrˇ ı´ k pravemu
nabozenstvı, uctıvajı jedine Je´
´
´
ˇ´ˇ
´
hovu a oznamujı druhym jeho jmeno. Jezıs prohlasil:
´ ´
´
ˇ´
ˇ
´
´ ˇ´
6, 7. Jaky nazor majı Bozı sluzebnıci na Bibli a jaky prıklad v tomto
ˇ´ˇ
ohledu dal Jezıs?
ˇ´
´ ´ ´
8. Co patrı k uctıvanı Jehovy?
´
´
CTITELE PRAVEHO BOHA
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´ ˇ ´
zakladajı sve ucenı na Bibli
´ ´
ˇ
´
´
´
uctıvajı jedine Jehovu a oznamujı druhym jeho jmeno
´
´
´
si navzajem projevujı pravou lasku
ˇ ´
´ ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ
prijımajı Jezıse jako Bozı prostredek k zachrane
ˇ´ ´
ˇ
nejsou castı tohoto sveta
´ ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
kazou o Bozım Kralovstvı jako o jedine nadeji pro lidstvo
148
ˇ´ ´
´
ˇ
´
´
„Jehovu, sveho Boha, budes uctıvat a jemu samotnemu
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
budes prokazovat posvatnou sluzbu.“ (Matous 4:10) Bozı
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
sluzebnıci tedy neuctıvajı nikoho jineho nez Jehovu. K to´ ´ ´
ˇ´
´
ˇ
´
´
muto uctıvanı patrı take to, ze lidem oznamujı jmeno
´
ˇ
´
´ ˚
prav
a vysvetlujı jim, jakou ma Buh osobnost.
ˇ eho Boha
ˇ´ ´
ˇ
´
´
Zalm 83:18 rıka: „Ty, jehoz jmeno je Jehova, ty sam jsi
ˇˇ´
´
ˇ´ˇ ´
Nejvyssı nad celou zemı.“ Jezıs nam poskytl vzor v tom,
´
´
´
jak mame druhym lidem pomahat, aby Boha poznali.
ˇ
ˇ ˇ
´
´
´
V modlitbe totiz rekl: „Zjevil jsem tve jmeno lidem, ktere
ˇ
ˇ
´
´
jsi mi dal ze sveta.“ (Jan 17:6) Podobne ctitele praveho
ˇ´
´
ˇ´
´
´
ˇ´
´
Boha dnes ucı druhe o Bozım jmenu a take o Bozıch zaˇ
merech a vlastnostech.
´
´
9 Bozˇ ı´ ctitele´ si navzajem
projevujı opravdovou, nesobec´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
kou lasku. Jezıs rekl: „Podle toho vsichni poznajı, ze jste
ˇ
´
´
´
moji ucednıci, budete-li mıt mezi sebou lasku.“ (Jan 13:35)
´
ˇ
´ ˇ
´
´
Takovou lasku meli mezi sebou i prvnı kresane. Laska
ˇ ´
´
´
´
ˇ
´ ´
´
zalozena na biblickych zasadach prekonava rasove, soci´ ´
´
´
´
´
alnı a narodnostnı bariery a stmeluje lidi nezlomnym
´
˚
ˇ´
ˇ ´
ˇ
poutem prave jednoty. (Kolosanum 3:14) Prıslusnıci fales´
´
ˇ
´
´ ´
´
´
´
nych nabozenstvı takove laskyplne bratrske vztahy nemajı.
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
˚
´
´
´
Proc to muzeme rıct? Kvuli narodnostnım a etnickym
ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ˇ
´
odlisnostem totiz jeden druheho zabıjejı. Pravı kresane
´ ´ ´
ˇ
´ ´
naproti tomu odmıtajı vzıt do ruky zbran a nezabıjejı ani
´ ˇ
´
´
´ ´
sve kresanske bratry, ani nikoho ˇ jineho. Bible uv
ˇ ´ adı:´ „Poˇ
´
ˇ´ ˇ
´
ˇ
dle toho jsou zrejme Bozı deti a Dablovy deti: Zadny, kdo
´ ´
´ ´
nesetrvava ve spravedlnosti, nepochazı z Boha, ani ten,
´
´
´
´
kdo nemiluje sveho bratra. . . . Mame mıt jeden k druhemu
´
´
´
ˇ
´
lasku; ne jako Kain, ktery pochazel z toho nicemneho a za´
bil sveho bratra.“ (1. Jana 3:10–12; 4:20, 21)
´
´
´
ˇ ´
ˇ
10 Mıt
pravou lasku znamena pochopitelne vıc nez jen
´
´
´ ˇ
´
ˇ´ ´
nezabıjet druhe lidi. Pravı kresane nesobecky vyuzıvajı
´
˚
ˇ
´
´
´ ´
9, 10. Jakymi zpusoby si kresane navzajem projevujı lasku?
´
˚
´ ´ ´ ˚
149
˚ ˇ
´
ˇ
´
svuj cas, energii a hmotne prostredky k tomu, aby si navza´
˚
jem pomahali a povzbuzovali se. (Hebrejcum 10:24, 25)
´
ˇ
´
´
´
´
´ ˇ
´
Vzajemne si pomahajı take v dobach tısne a s druhymi jed´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
najı vzdy cestne. Vlastne tak ve svem zivote uplatnujı
ˇ
˚
biblickou radu: „Konejme dobro vsem.“ (Galaanum 6:10)
ˇ
´ ˇ ´
´ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´
11 Pravı´ kresan
e prijımajı Jezıse Krista jako Bozı prostredek
ˇ
´
ˇ´ ´
ˇ´
´
´
´ ´
k zachrane. Bible rıka: „V zadnem jinem nenı zachrana, ne´ ˇ´
´
´
´
ˇ
´
bo pod nebem nenı zadne jine jmeno, jez bylo dano mezi
´ ˇ
´
´
´ ˇ
lidmi, jımz mame byt zachraneni.“ (Skutky 4:12) Jak jsme
ˇ
ˇ´ˇ
˚ ˇ
´
´
videli v 5. kapitole, Jezıs dal svuj zivot jako vykupne za poˇ ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
´
slusne lidi. (Matous 20:28) Jezıs je navıc Kralem, ktereho
˚
´
´
´ ´
Buh ustanovil, aby v nebeskem Kralovstvı vladl nad celou
´
´
ˇ ˇ ´ ˇ
˚
´
ˇ
zemı. A pokud chceme zıskat vecny zivot, Buh od nas oce´ ´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
kava, ze budeme Jezıse poslouchat a ze budeme uplatnovat
ˇ
ˇ´ ´
´
to, co ucil. Proto Bible rıka: „Kdo projevuje vıru v Syna,
´ ˇ ˇ ´ ˇ
´
´ ˇ
ma vecny zivot; kdo neposloucha Syna, neuvidı zivot.“
(Jan 3:36)
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
12 Pravı´ ctitele´ nejsou cˇ ast
ı sveta. Kdyz byl Jezıs souzen
ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
´
pred rımskym mıstodrzitelem Pilatem, rekl: „Me kralov´
´ ˇ´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
´
stvı nenı castı tohoto sveta.“ (Jan 18:36) Jezısovi pravı
´
´
´
´
´
ˇ
´
nasledovnıci se jeho nebeskemu Kralovstvı podrizujı bez
´
ˇ ´
´
´
ohledu na to, ve ktere zemi zijı. Vzhledem k politickym zaˇ
ˇ
˚ ´
´ ˇ´ ˇ
´ ´
lezitostem tohoto sveta proto zustavajı prısne neutralnı.
´
˚
´ ˇ
Nezapojujı se do jeho konfliktu. Jehovovi ctitele vsak dru´
´ ´
´
hym nebranı v tom, aby vstoupili do politicke strany, aby
ˇ
´ ´ ˇ
´ ˇ
kandidovali na nejaky urad nebo aby se ucastnili voleb.
´
´
´ ´
´
Ctitele praveho Boha jsou tedy neutralnı v politickych
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
zalezitostech, ale zaroven dodrzujı zakony. Proc? Protoˇ
ˇ´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ze Bozı slovo kresanum prikazuje, ˇ aby ‚se podrizovali‘
´
´
ˇ
´
´
´
˚
ˇ
vladnım „nadrazenym autoritam“. (Rımanum 13:1) Kdyz
ˇ
˚ ˇ ´ ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ
´
11. Proc je dulezite prijımat Jezıse Krista jako Bozı prostredek k zaˇ
chrane?
´
´ ˇ´ ´
ˇ
12. Co znamena nebyt castı sveta?
150
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
˚
´
ˇ
˚
vsak dojde ke stretu zajmu mezi tım, co vyzaduje Buh,
´
ˇ
´
´
´
´
ˇ´ ´ ˇ´
a tım, co vyzaduje politicky system, pravı ctitele se rıdı prıˇ
˚
ˇ´ ˇ
´
kladem apostolu, kterı rekli: „Musıme poslouchat Boha
´
´ˇ
ˇ
jako panovnıka spıse nez lidi.“ (Skutky 5:29; Marek 12:17)
ˇ
´ ´
´
´
´ ˇ
ˇ´
´
13 Jezˇ ı´ sovi
pravı nasledovnıci kazou o Bozım Kralovstvı
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ˇ
jako o jedine nadeji pro lidstvo. Jezıs predpovedel: „Tato
ˇ´ˇ
´ ´
´
´
´
ˇ´
´
´
13. Jak se Jezısovi pravı nasledovnıci dıvajı na Bozı Kralovstvı, a jaˇ
´
´
´
kou cinnost proto v souvislosti s nım vykonavajı?
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Kdyz budete Jehovovi slouzit spolecne s jeho lidem,
´ ´
´
ˇ
zıskate mnohem vıc, nez byste kdy mohli ztratit
´
˚
´ ´ ´ ˚
151
´
´
´
´
´
´
´
dobra zprava o kralovstvı se bude kazat po cele obydlene
ˇ
´ ˇ
´
˚
ˇ
zemi na svedectvı vsem narodum; a potom prijde konec.“
ˇ
´ ´
´
ˇ´ˇ
(Matous 24:14) Pravı nasledovnıci Jezıse Krista nepovzbu´
´ˇ
´
´ ´
ˇ
zujı lidi k tomu, aby vzhlızeli k lidskymˇ vladam, protoze
´ ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
ty nedokazou vyresit jejich problemy. (Zalm 146:3) Kres´
ˇ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ´
ane naopak ohlasujı, ze jedinou nadejı pro lidstvo je Bozı
ˇ
´
´
´
ˇ´ˇ ´
nebeske Kralovstvı. Jezıs nas ucil, abychom se o tuto doko´
ˇ ˇ
ˇ
´ ´
´
nalou vladu modlili, kdyz rekl: „A prijde tve kralovstvı. A
´ ˚
ˇ
se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matous 6:10)
ˇ´
ˇ
´ ´ ˇ
´
´
´
´
Bozı slovo predpovıda, ze nebeske Kralovstvı „rozdrtı
ˇ´ ˇ
ˇ
´
´
´
a ukoncı vsechna tato [soucasna] kralovstvı a samo bude
´
ˇ ´ ˇ
stat na neurcite casy“. (Daniel 2:44)
´
ˇ
ˇ ˇ
˚ ˇ
14 Na zaklad
e toho, co jsme se dozvedeli, si muzeme poˇ
´
´ ´
ˇ
´
´ ´
´ ˇ ´
lozit otazky: ‚Ktera nabozenska skupina zaklada sveˇ ucenı
´
ˇ
´
´
vyhradne na Bibli a oznamuje Jehovovo jmeno? Clenove
´
´
´
ˇ
ktere skupiny majı mezi sebou lasku zalozenou na biblic´
´
´
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ´ ´
ˇ
kych zasadach, projevujı vıru v Jezıse, nejsou castı sveta
ˇ ´
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
a ohlasujı Bozı Kralovstvı jako jedinou skutecnou nadeji
ˇ
´
ˇ
´
´
pro lidstvo? Ktera nabozenska skupina z tech mnoha
´
ˇ
´
´ ´ ˇ
ˇ
´ ´
nabozenstvı na zemi odpovıda vsem temto kriteriım?‘
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
Skutecnosti jasne ukazujı, ze to jsou svedkove Jehovovi.
´ˇ
(Izajas 43:10–12)
ˇ ´
CO UDEL ATE VY?
´
´
ˇ´
ˇ
ˇˇ
ˇ
15 Mame-li
se Bohu lıbit, nestacı v nej pouze verit. Vzdy
ˇ´ ´ ˇ
´
ˇˇ´ ˇ
˚
Bible rıka, ze dokonce i demoni verı, ze Buh existuje. (Jaˇ ˇ
´
ˇ´ ˚ ´
kub 2:19) Zjevne vsak nejednajı v souladu s Bozı vulı
´
ˇ´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´ ´
a nemajı Bozı schvalenı. Ma-li clovek Bozı schvalenı zıs´
ˇˇ
ˇ
˚
´
kat, musı nejen verit, ze Buh existuje, ale take jednat
ˇ
˚ ´
´
ˇ ˇ
v souladu s jeho vulı. Musı se rovnez vymanit z vlivu fales´
´
ˇ
´
´
´ ´ ´
neho nabozenstvı a zapojit se do praveho uctıvanı.
´ ´
ˇ
´
´
´ ´ ˇ
´ ´
14. Ktera nabozenska skupina podle vas odpovıda vsem kriteriım pro
´
´ ´ ´
prave uctıvanı?
´
˚
ˇ ´ ´
ˇ ´
ˇ
15. Co od nas Buh ocekava krome vıry v to, ze existuje?
152
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´ ´ ´
Apostol Pavel ukazal, ze se na falesnem uctıvanı ne´
´
ˇ
ˇ
smıme podılet. Napsal: „ ‚Vyjdete proto z jejich stredu
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
a oddelte se,‘ rıka Jehova, ‚a prestante se dotykat neciste´ ´
ˇ
˚
´ˇ
ho‘, ‚a ja vas prijmu.‘ “ (2. Korinanum 6:17; Izajas 52:11)
´ ˇ
´
´
´ ˇ
´
ˇ ´
Pravı kresane se proto vyhybajı vsemu, co ma s falesnym
´ ´ ´
uctıvanım jakoukoli souvislost.
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ ´
17 Bible ukazuje, ze
vsechny ty ruzne formy falesneho
´
ˇ
´
ˇ´ ´
´
´
´
nabozenstvı jsou soucastı ‚Velkeho Babylonu‘.1 (Zjevenı
´
´
ˇ
´ ´
ˇ ´
ˇ
17:5) Toto jmeno nam pripomına staroveke mesto Baby´
´
ˇ
´
´
lon, ktere se po potope v Noemovych dnech stalo kolebkou
ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
falesneho nabozenstvı. Mnoho nauk a praktik, jez jsou ve
ˇ ´
´
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
´
˚ ´
´ ˚
falesnych nabozenstvıch nynı bezne, ma svuj davny puvod
´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ´
´
v Babylone. Babylonane naprıklad uctıvali trojice nebo´
˚
ˇ ´
´ ˇ
li triady bohu. Dnes je ucenı o Trojici klıcovou naukou
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´ ´ ˇ
mnoha nabozenstvı. Bible vsak jasne rıka, ze existuje jen
´
´ ˚
ˇ
ˇ´ˇ
jediny pravy Buh, Jehova, a ze Jezıs Kristus je jeho Syn.
´ ˇ
´
´ ˇˇ
ˇ
´
´
(Jan 17:3) Babylonane take verili, ze lide majı nesmrtelnou
ˇ
´ ˇ ˇ´ ´
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
dusi, ktera prezıva smrt tela a ktera muze trpet v nejakem
´ ˇ ´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ˇ´ ˇ
mıste trapenı. Dnes vetsina nabozenstvı ucı, ze nesmrtel´
ˇ
ˇ
´
na duse nebo duch mohou trpet v pekelnem ohni.
˚
´
´
´
ˇ ´
´
18 Zpusob,
jakym uctıvali sve bohy starovecı Babyloˇ
´
ˇ´ˇ
´
´ ˇ
nane, se rozsıril po cele zemi, a proto je vhodne, ze
´
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
novodoby Velky Babylon je ztotoznovan s celosvetovou rıˇ´
ˇ ´
´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ
sı falesneho nabozenstvı. Buh predpovedel, ze tuto rısi
´ ´
´
´
ˇ
postihne nahly konec. (Zjevenı 18:8) Chapete, proc je
´
ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ
nutne, abyste se od kazde slozky Velkeho Babylonu odde˚
ˇ
´
´
ˇ
lili? Jehova Buh si preje, abyste ‚z Velkeho Babylonu vysli‘
ˇ ˇ ˇ
´
rychle, dokud je jeste cas. (Zjevenı 18:4)
16
ˇ´
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
1 Dalsı informace o tom, proc Velky Babylon znazornuje celosveˇ´ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
tovou rısi falesneho nabozenstvı, jsou uvedeny v Dodatku na stra´
nach 219 a 220.
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
16. Jak bychom se meli stavet k falesnemu nabozenstvı?
´
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
17, 18. Co je „Velky Babylon“ a proc je nalehave, abyste ‚z neho vysli‘?
´
˚
´ ´ ´ ˚
153
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ
19 Kdyzˇ se rozhodnete opustit falesn
e nabozenstvı, neˇ´
´
˚
´
ˇ ´ ˇ
´
kterı lide se kvuli tomu s vami mozna prestanou stykat.
ˇ
ˇ
Pokud vsak budete slouzit Jehovovi spolu s jeho lidem,
´ ´
´
ˇ
ˇ
zıskate mnohem vıc, nez byste kdy mohli ztratit. Podobne
ˇ´ˇ
´ ˇ
´
ˇ´
´ ˇ
jako Jezısovi prvnı ucednıci, kterı opustili jine veci, aby
ˇ´ˇ
´
´ ´
´
mohli Jezıse nasledovat, i vy zıskate mnoho duchovnıch
˚
ˇ´ ´
´
ˇ
´
bratru a sester. Stanete se soucastı obrovske celosvetove
´
´ ´
˚
´
ˇ
˚
ˇ´ ´
rodiny skladajıcı se z milionu pravych kresanu, kterı vam
´
´
´ ´
´
budou projevovat opravdovou lasku. Navıc zıskate nadˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
´
´
ˇ ´
hernou nadeji na vecny zivot „v budoucım systemu vecı“.
´
˚
ˇ´ ´ˇ
(Marek 10:28–30) A ti, kdo vas kvuli vası vıre opustili,
ˇ ´ ˇ
´
ˇ´ ´
´ ´ ´
mozna casem zjistı, co Bible rıka, a v uctıvanı Jehovy se
´
ˇ
´
k vam pripojı.
ˇ
´
´ ˇ
˚
´
ˇ
´
20 Bible rıka,
ze Buh brzy skoncuje s tımto nicemnym
´
ˇ ´
´
´
´
ˇ
systemem vecı a nahradı jej spravedlivym novym svetem
´
´
´
´
pod vladou sveho Kralovstvı. (2. Petra 3:9, 13) Bude to
ˇ ˇ ´
´
´
´
skutecne nadherna doba! A v tomto spravedlivem novem
´
ˇ ´
´ ´
ˇ
´
systemu vecı bude existovat pouze jedine nabozenstvı —
´
´
´
to prave. Nebylo by tedy moudre podniknout nezbytne
˚
´
ˇ
kroky k tomu, abyste se k ctitelum praveho Boha pripojili
ˇ
´
uz nynı?
´ ´
´
ˇ
ˇ
19. Co zıskate dıky tomu, ze budete slouzit Jehovovi?
ˇ ´
ˇ´
´
´
´ ´
ˇ
´
20. Co ceka v budoucnosti ty lidi, kterı vyznavajı prave nabozenstvı?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´ ´
ˇ
´
ˇ Existuje pouze jedno prave nabozenstvı. (Maˇ
tous 7:13, 14)
´ ´
ˇ
´
ˇ Prave nabozenstvı lze rozeznat podle jeho
´ ´
ˇ
˚
ˇ
nauk a chovanı jeho clenu. (Matous 7:16, 17)
ˇ
´
ˇ
´
´ ´ ´
´
ˇ Svedkove Jehovovi se venujı uctıvanı, ktere
˚
´ˇ
Buh schvaluje. (Izajas 43:10)
ˇ
´
´
SESTNACTA KAPITOLA
Postavte se na stranu
´
´ ´ ´
praveho uctıvanı
ˇ´ ´
ˇ´ ´ ´
˚
Co Bible rıka o pouzıvanı obrazu a soch?
´ ´
´ ˇ
´
Jaky nazor majı kresane
´
ˇ
´
´
na nabozenske svatky?
˚ ˇ
´ ´
ˇ
´
Jak muzete sve nabozenske
´
ˇ
´
nazory vysvetlovat druhym lidem,
ˇ
aniz byste se jich dotkli?
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
PREDSTAVTE si, ze byste zjistili, ze cele okolı vaseho
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
bydliste je zamoreno nejakymi jedy. Nekdo tam tajne vy´
´
´
ˇ
ˇ
´
´
hazoval toxicky odpad, ktery nynı ohrozuje zivot lidı v te
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
oblasti. Co byste udelali? Pokud by to slo, urcite byste se
ˇ
´
´
odtud odstehovali. Ale i potom by vam v mysli hlodala zaˇ ´
´
´
ˇ
´
vazna otazka: ‚Nemam ty jedy v tele i ja?‘
´ ´
ˇ ´
2 Podobna´ situace vyvstav
a i v souvislosti s falesnym
´
ˇ
´
ˇ´ ´ ˇ
´
´ ´ ´
nabozenstvım. Bible rıka, ze takove uctıvanı je kontami´
ˇ ´
˚
novano necistymi naukami a zvyklostmi. (2. Korinanum
˚ ˇ ´
´
´
6:17) Proto je dulezite, abyste z ‚Velkeho Babylonu‘, ceˇ
´ ˇ´ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
losvetove rıse falesneho nabozenstvı, vysli. (Zjevenı
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ´
18:2, 4) Uz jste to udelali? Pokud ano, zaslouzıte si uznanı.
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
Ale je potreba udelat neco vıc nez jen se od falesneho naˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
bozenstvı oddelit nebo z nej vystoupit. Je totiz nutne
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
´
polozit si take otazku: ‚Neulpely na mne nejake stopy faˇ ´
´ ´ ´
´
ˇ´
lesneho uctıvanı?‘ Podıvejme se, jak by k tomu naprıklad
´
mohlo dojıt.
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´ ´
1, 2. Jakou otazku si musı clovek polozit, kdyz opustı falesne naˇ
´
ˇ
´
˚ ˇ ´
bozenstvı, a proc je to podle vas dulezite?
155
´ ´ ´ ˇ
˚
SOCHY, OBRAZY A UCTIVANI PREDKU
ˇ
´
´ˇ
ˇ
3 Nekdo
ma doma sochy, obrazy nebo oltare uz mnoho
´
´
˚ ˇ
´
´
´
let. Platı to i o vas? Pokud ano, muze se vam zdat divne,
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
nebo dokonce nespravne, ze by se clovek k Bohu modlil bez
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
takovych viditelnych pomucek. K nekterym z tech predme˚
ˇ ´
´
ˇ
tu mozna mate dokonce urcitou citovou vazbu. Ale o tom,
´
´
ˇ´ ´ ˇ
˚
jak mame Boha uctıvat, rozhoduje on, a Bible rıka, ze Buh
ˇ´
ˇ´
nechce, abychom
pouzıvali sochy nebo obrazy. (2. Mojzıˇ
ˇ
´ ˇ
sova 20:4, 5; Zalm 115:4–8; Izajas 42:8; 1. Jana 5:21) Na
´
´ ´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
stranu praveho uctıvanı se tedy muzete postavit tım, ze zniˇ ´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
cıte vsechny sve predmety, ktere souvisejı s falesnym
´ ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
uctıvanım. Kazdopadne se na ne zacnete dıvat stejne jako
ˇ
´
ˇ´ˇ
Jehova — jako na neco ‚odporneho‘. (5. Mojzısova 27:15)
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
4 V mnoha falesnych nabozenstvıch je bezne´ take´ uctı´ ´ ˇ
˚
ˇ
ˇ´
´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
vanı predku. Nekterı lide jeste pred tım, nez poznali
ˇ´ ´
ˇ´ ´ ´
˚
ˇ
˚ ˇ
´
3. (a) Co Bible rıka o pouzıvanı soch a obrazu a proc muze byt pro
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
nekoho tezke prijmout na tyto veci Bozı nazor? (b) Co byste meli udeˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
´ ´ ´
lat se vsemi svymi predmety, ktere souvisejı s falesnym uctıvanım?
´
ˇ
´
ˇ
´ ´ ´ ˇ
˚
ˇ ´
ˇ
4. (a) Dıky cemu vıme, ze uctıvanı predku je zbytecne? (b) Proc Je´
´
´
´
ˇ
hova svemu lidu zakazal podılet se na jakekoli forme spiritismu?
156
ˇ´ ´
ˇˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
biblickou pravdu, verili tomu, ze mrtvı existujı v nejake
´
´ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´
neviditelne duchovnı rısi a ze mohou zivym pomahat
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ´ ´
nebo skodit. Mozna i vy jste vynakladali hodne usilı, aby´ ˇ
´ˇ
´
ste si mrtve predky usmırili. V 6. kapitole teto knihy jsme
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
´
ˇ
se ale dozvedeli, ze mrtvı nejsou pri vedomı a nikde nezi´
ˇ
´
´
jı. Veskere pokusy o komunikaci s nimi jsou tedy marne.
´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
Jakekoli zpravy, jez zdanlive pochazejı od nekoho z nasich
´ ´
ˇ´
´ ´
ˇ
blızkych, kterı jsou po smrti, pochazejı ve skutecnosti od
´
˚
˚
ˇ´
demonu. Proto Jehova Izraelitum narıdil, aby se nepokouˇ
´
´
ˇ´
´
´
seli mluvit s mrtvymi a aby se nepodıleli ani na zadne jine
ˇ
ˇ´ˇ
forme spiritismu. (5. Mojzısova 18:10–12)
´
ˇ
´ ´ ´
ˇ´
ˇ
5 Pokud jste drˇ ıve
pri uctıvanı pouzıvali sochy ci obrazy
ˇ
´ ´ ´ ˇ
˚
˚ ˇ
ˇ
nebo jste se venovali uctıvanı predku, co muzete udelat?
ˇ ˇ ˇ
´
´ ˇ
´
´
´
Prectete si biblicke pasaze, ktere ukazujı, jak se na takove
ˇ
´ ´ ˚
ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
veci dıva Buh, a pak o techto zpravach premyslejte. Denne
´
´
se k Jehovovi modlete o sılu postavit se na stranu praveho
´ ´ ´
´
´ ˇ
ˇ
uctıvanı a proste Boha, aby vam pomohl smyslet stejne
´ˇ
jako on. (Izajas 55:9)
´ ˇ
ˇ
´
´
PRVNI KRESTANE NESLAVILI VANOCE
˚
´ ´ ´
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ ´
6 Neˇ cˇ ı´ zpusob
uctıvanı by mohl byt znecisten falesnym
´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
nabozenstvım v tom smyslu, ze by se takovy clovek podı´
´ ´
´ ˚
ˇ´
lel na slavenı popularnıch svatku. Jako prıklad si uveme
´
´
´
ˇ ˇ
´ ´
´ ˇ´
Vanoce. V tom obdobı se udajne pripomına narozenı Jezıˇ
´ ˇˇ ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ´
se Krista a temer vsechna nabozenstvı, ktera se prohlasujı
ˇ
´ ´
´ ˇ
ˇ´
´ ˚
za kresanska, Vanoce slavı. Presto neexistuje zadny dukaz,
ˇ
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
´
´
ze by takovy svatek slavili Jezısovi ucednıci v prvnım sto´
´ ´
letı. Kniha Sacred Origins of Profound Things (Posvatny
˚
´
ˇ ´
´ ´
ˇ
´
puvod hlubokych vecı) uvadı: „Behem celych dvou stole˚ ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´ ´ ´
ˇ´
ˇ
5. Co muzete delat, pokud jste drıve pri uctıvanı pouzıvali sochy ci
ˇ
´ ´ ´ ˇ
˚
obrazy nebo pokud jste se venovali uctıvanı predku?
´
ˇ ˇ
´ ´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
6, 7. (a) Co se udajne pripomına o Vanocıch? Slavili je Jezısovi uced´
´
´
ˇ´
ˇ
nıci v prvnım stoletı? (b) S cım byly oslavy narozenin spojeny v dobe
´
ˇ
´ ˚
ˇ´ˇ
prvnıch ucednıku Jezıse?
´
´ ´ ´
Postavte se na stranu praveho uctıvanı
157
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
tı po narozenı Krista nikdo nevedel, kdy presne se Kristus
´
´
´
narodil, a navıc to malokoho zajımalo.“
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
7 I kdyby Jezˇ ı´ sovi
ucednıci znali presne datum Jezısova
´
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
narozenı, neslavili by ho. Proc ne? Protoze jak rıka The
´ ˇ
´
ˇ
World Book Encyclopedia, prvnı kresane „povazovali sla´
´
´
venı jakychkoli narozenin za pohansky zvyk“. Bible se
ˇ
´
ˇ´
zminuje pouze o dvou oslavach narozenin, a ty poradali
´
ˇ´
´
ˇ´ˇ
vladci, kterı Jehovu neuctıvali. (1. Mojzısova 40:20; Marek
ˇ´
´
ˇ
6:21) Oslavy narozenin se poradaly take na pocest
ˇ ´ po-´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
hanskych bozstev. Naprıklad 24. kvetna slavili Rımane
ˇ
´
´ ´
narozeniny bohyne Diany. Nasledujıcı den slavili naroˇ ´
´
zeniny slunecnıho boha Apollona. Oslavy narozenin tedy
´
ˇ
´
byly spojeny s pohanstvım, a nikoli s kresanstvım.
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
´
´
8 Existuje ale jeste jeden duvod, proc kresane v prvnım
´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
stoletı Jezısovy narozeniny neslavili. Jezısovi ucednıci
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ
pravdepodobne vedeli, ze oslavy
jsou spojeny
ˇ narozenin
ˇ ´
ˇ
ˇ´
˚
˚
ˇ
s poverami. Naprıklad mnoho Reku a Rımanu ve staroveˇˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ku verilo, ze pri narozenı cloveka je prıtomen nejaky duch,
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ktery pak toho cloveka po cely zivot chranı. „Tento duch
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
mel mysticky vztah k bohu, o jehoz narozeninach se dotyc´ ˇ
ˇ
ˇ´ ´
´
ny clovek narodil,“ rıka kniha The Lore of Birthdays (Lidova
ˇ ˇ
ˇˇ´ ˇ´
´
tradice narozenin). Jehovu urcite nepotesı zadna osla´
ˇ´ˇ
ˇ
´ˇ
va, ktera by Jezıse spojovala s poverami. (Izajas 65:11, 12)
´
´ ´
´
Jak se tedy Vanoce staly tak popularnım svatkem?
˚
´
PUVOD VANOC
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
9 Lide´ si Jezˇ ı´ sovo
narozenı zacali pripomınat 25. prosin´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ce az stovky let pote, co Kristus zil na zemi. Nenı to vsak
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
datum Jezısova narozenı, protoze k tomu zjevne doslo
ˇ´
ˇ
´
´ ˇ
v rıjnu.1 Proc byl tedy vybran prave 25. prosinec? Ti, kdo
1 Viz Dodatek, strany 221 a 222.
ˇ
ˇ
8. Vysvetlete spojitost mezi oslavami narozenin a poverami.
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
9. Proc byl pro oslavu Jezısova narozenı vybran 25. prosinec?
158
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
se pozdeji prohlasovali za kresany, pravdepodobne „chteˇ´
´
´
li, aby se [toto] datum shodovalo s rımskym pohanskym
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
svatkem na pocest ‚zrozenı nepremozitelneho slunce‘“.
ˇ
´
(The New Encyclopædia Britannica) V zime, kdy se zdalo,
ˇ
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ ˚
ze slunce je nejslabsı, se pohane snazili pomocı obradu
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
primet tento zdroj tepla a svetla k navratu z jeho dalekych
ˇ´ ´
ˇ ´
cest. A za den, kdy se slunce zacına vracet, byl povazovan
´
ˇ ˇ ´ ˚
ˇ
´
25. prosinec. Nabozenstı vudci se snazili obratit pohany
ˇ
´
´
ˇ
na kresanstvı, a proto tento svatek prijali a pokusili se mu
´
ˇ
´
´
dat „kresansky“ kabat.1
´
˚
´
´
ˇ
10 O pohanskem
puvodu Vanoc se vı jiz dlouho.
´
ˇ
´
´
V 17. stoletı byly v Anglii a v nekterych americkych kolo´
´
˚
´
´
˚
´ ´
niıch Vanoce kvuli svemu nebiblickemu puvodu zakazany.
ˇ ´
ˇ´
´
ˇ ´
Dokonce kazdy, kdo na Bozı hod vanocnı (25. prosince)
ˇ
˚
nesel pracovat a zustal doma, musel zaplatit pokutu. Sta´
ˇ
re zvyky vsak byly brzy obnoveny
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
Snedli byste
a pribyly k nim dalsı. Vanoce se znovu
´
´ ´
´ ´
´
lızatko, ktere jste
staly popularnım svatkem a v mnoha
ˇ
ˇ
ˇ
nasli ve skarpe?
´
ˇ
ˇ
zemıch to tak je az dodnes. Avsak li´
ˇ´
ˇ ´ ´
´
de, kterı se chtejı lıbit Bohu, Vanoce
ˇ´
´
´
´
ˇ ´
ani zadny jiny svatek, jenz ma pohan´
˚
´
ˇ
´
sky puvod, neslavı, protoze takove
´
´
ˇ ´
´
svatky majı spojitost s falesnym naˇ
´
bozenstvım.2
ˇ
´ ˇ
´
1 Pri vyberu 25. prosince sehraly svou roli
´
´
´
ˇ
ˇ´
take saturnalie. Tento svatek na pocest rım´
ˇ ˇ
´
´
skeho boha zemedelstvı probıhal od 17. do
ˇ
´ ´
24. prosince. Pri saturnaliıch se hodovalo
´
´
´
a lide se veselili a davali si darky.
´ ´
´ ˇ
´ ´
2 Pojednanı o tom, jak se pravı kresane dı´
ˇ´
´ ´
´
vajı na dalsı popularnı svatky, najdete v Do´
datku na stranach 222 a 223.
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ´
10. Proc v minulosti nekterı lide Vanoce neslavili?
´
´ ´ ´
159
˚
ˇ
´
´
JE PUVOD N
ˇ EJAK
ˇ EHO
˚
ˇ SVATKU
´
SKUTECNE DULEZIT Y?
ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
´
´
´
11 Nekte
rı lide souhlası s tım, ze takove svatky jako Va´
´ ˚
ˇ
´ ˇ
´
noce majı pohansky puvod. Presto si ale myslı, ze nenı nic
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
´
´
spatneho na tom, kdyz je slavı. A vetsina lidı si navıc osla˚
´
´ ˚ ˚
ˇ ´
´ ´ ´
vu ruznych svatku vubec s falesnym uctıvanım nespojuje.
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ˇ
´
ˇ
Krome toho se rodiny pri techto prılezitostech majı moz´
´
´ ´
nost sejıt. Mate takovy nazor i vy? Pokud ano, pak postavit
´
´ ´ ´
´
ˇ
ˇ
´
se na stranu praveho uctıvanı se vam zrejme nebude zdat
ˇ ˇ ´
˚
ˇ
´ ´
ˇ ´
´
ˇ
´
tezke kvuli nejake naklonnosti k falesnemu nabozenstvı,
´ˇ
˚
´
ˇ
´
ale spıse kvuli naklonnosti k rodine. Jehova, ktery je
˚
´
ˇ´ ´ ´
ˇ ˇ
puvodcem rodinneho usporadanı, si rozhodne preje, aby´
ˇ´
´
ˇ
´
˚
chom se svymi prıbuznymi meli dobre vztahy. (Efezanum
´
ˇ
ˇ ´
´
3:14, 15) Rodinna pouta je vsak mozne posilovat i jinymi
˚
´
´ ˚
ˇ
zpusoby — takovymi, ktere Buh schvaluje. Apostol Pavel
´
ˇ
´
˚ ˇ ˇ ˇ´
psal o tom, co by pro nas melo byt nejdulezitejsı. Uvedl:
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ´
„Presvedcujte se dal o tom, co je prijatelne Panu.“ (Efeza˚
num 5:10)
ˇ ´
´
´ ˇ
˚
˚
´
´ ˚
´
12 Mozn
a se vam zda, ze puvod ruznych svatku ma dnes
ˇ
´
ˇ ´
´
´
´
uz maloco spolecneho s tım, jak se tyto svatky slavı. Je
˚
ˇ
´
´
ˇ ˇ ˚ ˇ ´
´
tedy puvod nejakeho svatku skutecne dulezity? Ano. Znaˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
zorneme si to. Dejme tomu, ze ve skarpe uvidıte lezet
ˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
nejake lızatko. Vzali byste si ho a snedli ho? Samozrejme,
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
ze ne. To lızatko je prece spinave. Podobne jako takove lı´
´
´
ˇ
´ ´
zatko, i svatky mohou vypadat lakave, ale byly „sesbırany“
ˇ ´
´
´
na necistych mıstech. Mame-li se tedy postavit na stranu
´
´ ´ ´
´
´
´
praveho uctıvanı, musıme mıt stejny postoj jako prorok
´ˇ
´
´
ˇ´
˚
ˇ
´
Izajas, ktery pravym Bozım ctitelum rekl: „Nedotykejte se
ˇ
ˇ ´
´ˇ
niceho necisteho.“ (Izajas 52:11)
ˇ ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
11. Proc nekterı lide slavı svatky, ale na cem by nam melo zalezet
´
nejvıc?
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
´
12. Znazornete, proc bychom se meli vyhybat zvykum a oslavam,
´
´ ˇ
´ ˚
ktere majı spatny puvod.
160
ˇ´ ´
ˇ
´
ROZLI
SOVAC
ˇ
´ I´ SCHOPNOST
´
PRI JEDNANI S DRUHYMI
ˇ
ˇ
´ ´
13 Kdyzˇ se rozhodnete, ze
nektere svatky slavit nebudete,
˚
´
ˇ´
ˇ
mohou kvuli tomu vzniknout problemy. Naprıklad vasi
´
´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
kolegove v praci se mohou divit, proc se neucastnıte urci´
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
tych oslav na pracovisti. A co kdyz vam nekdo chce dat
´
´
˚
´
´
ˇ
darek k Vanocum? Bylo by nespravne jej prijmout? Nebo
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
´ ´ ˇ ´
˚ ˇ
co kdyz vas manzelsky partner nesdılı vasi vıru? Jak muze´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
te zabranit tomu, aby vase deti nemely pocit, ze o neco
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
´
´
prichazejı, kdyz urcite svatky neslavıte?
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
14 Aby clov
ek dokazal spravne zvladnout kazdou situaci,
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
potrebuje k tomu rozlisovacı schopnost. Pokud vam neˇ
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
´
kdo pri nahodnem setkanı popreje v souvislosti s nejakym
´
ˇ ˇ ˇ ´
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
svatkem hodne stestı, muzete takovemu cloveku proste
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´ ˚
ˇ
podekovat. Ale predpokladejme, ze vam k svatkum preje
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ˇ
´ ´
clovek, se kterym pracujete nebo s nımz prichazıte do konˇ ´
ˇ
´
taktu pravidelne. V takove situaci se mozna rozhodnete
ˇ´
´
ˇ ´
ˇ´
ˇ ˇ
´
´
rıct vıce. V kazdem prıpade vsak bute taktnı. Bible da´ ´
´ ´
´ˇ ´
ˇ
´
va nasledujıcı radu: „A je vas vyrok vzdy s milostivostı,
ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´
okoreneny solı, abyste vedeli, jak byste meli kazdemu
ˇ ˇ
˚
´
odpovedet.“ (Kolosanum 4:6) Davejte si pozor, abyste s ni´
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
kym nejednali neuctive. Mısto toho taktne vysvetlete svuj
ˇ
´ ˇ
´ ´ ´ ´ ˚
postoj. Ujistete druhe, ze nejste proti davanı darku ani proˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ti spolecenskym setkanım, ale ze se tomu venujete radeji
ˇ
´
ˇ´ ˇ
pri jinych prılezitostech.
´
ˇ
´
´
´ ´ ˇ´
15 A co kdyzˇ vam
nekdo chce dat darek? Mnohe zalezı na
´
˚ ˇ ˇ´
´ ´
ˇ
´ˇ
okolnostech. Darce muze rıct: „Ja vım, ze ty to neslavıs. Ale
ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
presto ti chci dat tohle.“ Mozna dojdete k zaveru, ze pri´
´
´
´
´ ˇ
ˇ
´
jmout darek za takovych okolnostı nenı totez jako nejaky
´
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
´
svatek slavit. Pokud vsak darce nezna vase nabozenske
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
13. Jake problemy mohou vzniknout kvuli tomu, ze se clovek nepo´ ´
ˇ ´
´
dılı na urcitych oslavach?
˚ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
14, 15. Co muzete udelat, kdyz vam nekdo v souvislosti s urcitym
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ ´
´
´
´
svatkem popreje hodne stestı nebo vam chce dat darek?
´
´ ´ ´
161
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
nazory, muzete mu vysvetlit, ze dany svatek neslavıte. Po˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ´ ˇ
muzete mu tım pochopit, proc jste pri urcite prılezitosti
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
nejaky darek sice prijali, ale sami jste nikomu zadny neda´
ˇ
´
´ ´
ˇ
li. Na druhe strane bude moudre takovy darek neprijmout,
´
ˇ
´ ´
´
´
´
ˇ
pokud vam ho nekdo dava s jasnym umyslem dokazat, ze
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
se nebudete sveho presvedcenı drzet nebo ze slevıte ze
´
ˇ
´
´
´
svych zasad, kdyz z toho budete mıt hmotny zisk.
ˇ
´
ˇ ´
A CO CLENOVE VASI RODINY?
ˇ ´
´ ´ ˇ
´
ˇ
16 Co kdyzˇ vasi
vıru nesdılejı clenove rodiny? Opet bu´
´
´ ˇ
´
ˇ ´
te taktnı. Nenı nutne delat spornou otazku z kazdeho
´
ˇ ˇ´
´
ˇ ´
ˇ
zvyku nebo oslavy, ktere vasi prıbuznı chtejı dodrzovat neˇ
´
´
˚
´ ´
bo slavit. Uznejte, ze majı pravo na svuj vlastnı nazor,
ˇ
´
ˇ
stejne jako i vy chcete, aby oni respektovali vas. (Matous
´
´ ´
´
ˇ
7:12) Vyhybejte se jednanı, kterym byste se na oslave po´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
dıleli. Zaroven ale bute rozumnı, pokud jde o veci, jez
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
s danym svatkem nesouvisejı. Vzdy byste samozrejme meli
ˇ ´
ˇ
´
jednat tak, abyste si zachovali ciste svedomı. (1. Timoteovi
1:18, 19)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
17 Co mu˚ zete
udelat pro to, aby vase deti nemely pocit,
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
´
´
ze o neco prichazejı, kdyz nebiblicke svatky neslavıte?
ˇ ´ ˇ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ´
Hodne zalezı na tom, co delate jindy behem roku. Nekterı
ˇ
´
´ ˇ ˚
´
ˇ´ ˇ
´
ˇ
´
rodice davajı pri ruznych prılezitostech svym detem darky.
ˇ´
˚
´
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ´
A k nejlepsım darum, ktere svym detem muzete dat, patrı
´ˇ ˇ
´
vas cas a naklonnost.
ˇ
´
´ ´ ´
VENUJTE SE PRAVEMU UCTIVANI
´
´
´
18 Mame-li
se Jehovovi Bohu lıbit, musıme zavrhnout
ˇ ´
´ ´ ´
´ ´ ´
´
falesne uctıvanı a postavit se na stranu uctıvanı praveho.
ˇ´
ˇ´
ˇ´ ´
´
Co k tomu patrı? Bozı slovo rıka: „Dbejme jedni o druhe,
˚ ˇ
ˇ ˇ ˇ´
´ ˇ
´ ´
´
16. Jak muzete projevit takt, kdyz resıte zalezitosti souvisejıcı se svatky?
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
17. Co muzete udelat pro to, aby se vase deti necıtily o neco osize´
ˇ
´ ˇ
´
´ ˇ
´
´
ne, kdyz vidı, ze ostatnı slavı nejake svatky?
´
´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
˚ ˇ
18. Jak vam ucast na kresanskych shromazdenıch pomuze postavit
´
´ ´ ´
se na stranu praveho uctıvanı?
162
ˇ´ ´
ˇ
´
´
˚
abychom se podnecovali k lasce a znamenitym skutkum,
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
a neopoustejme sve shromazovanı, jak nekterı majı ve
´
´
´
ˇ
zvyku, ale povzbuzujme jeden druheho, a to tım vıce, kdyz
´
ˇ
´ˇ´
˚
ˇ
vidıte, ze se ten den blızı.“ (Hebrejcum 10:24, 25) Kres´
´ ˇ ˇ ´ ´
´ ˇ´ ˇ
ˇ
anska shromazdenı nam poskytujıˇ prılezitost radostne
´
´ ´
uctıvat Boha tak, jak se mu to lıbı. (Zalm 22:22; 122:1) Na
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ´
´ ´
ˇ ´
techto shromazdenıch dochazı mezi
vernymi kresany ke
´
´ ´ ˇ ˇ
´ ˇ ´
˚
‚vzajemne vymene povzbuzenı‘. (Rımanum 1:12)
´
´ ´ ´
˚ ˇ
ˇ ˇ
19 Na stranu praveho
uctıvanı se muzete postavit jeste ji´
˚
ˇ
´
´
´ ˇ
nym zpusobem — tak, ze sve poznatky zıskane pri studiu
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´
Bible se svedky Jehovovymi budete predavat dalsım lidem.
´
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ
Mnozı z nich skutecne „vzdychajı a stenajı“ nad nicem´
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
nostı, kterou je dnesnı svet zaplaven. (Ezekiel 9:4) Mozna
´
ˇ
´
´
´
znate nekoho, kdo takove pocity ma. Nebylo by dobre pro´
´
ˇ
ˇ
mluvit si s nım o biblicke nadeji do budoucnosti? Kdyz se
´
´
ˇ
´
budete schazet s pravymi kresany a mluvit s druhymi
´
´
´
´
ˇ
´ ´
o nadhernych biblickych pravdach, jez se dozvıdate, zjis´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
tıte, ze jakykoli stesk po zvycıch spojenych s falesnym
´ ´ ´
´
ˇ ˇ ´ ´
ˇ
´
uctıvanım, ktery snad jeste cıtıte, se postupne vytratı. Po´
´
´ ´ ´
ˇ ˇ
kud se postavıte na stranu praveho uctıvanı, urcite budete
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
´ ´
´ ˇ
velmi sastnı a zıskate velke pozehnanı. (Malachias 3:10)
ˇ
´ ´
ˇ
´
19. Proc byste o tom, co se z Bible dozvıdate, meli mluvit s druhymi?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´ ´ ´ ˇ
˚
´
ˇ Obrazy, sochy ani uctıvanı predku nemajı
´
´ ´ ´ ˇ´
´
´
ˇ´ˇ
v pravem uctıvanı zadne mısto. (2. Mojzısoˇ´ˇ
va 20:4, 5; 5. Mojzısova 18:10–12)
´
´
´
´
´
ˇ Podılet se na oslavach, ktere majı pohansky
˚
´
´
˚
puvod, je nespravne. (Efezanum 5:10)
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ Kdyz pravı kresane vysvetlujı sve nabozen´ ´
´
ˇ
´
´
ske nazory druhym, meli by byt taktnı.
˚
(Kolosanum 4:6)
´
´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´
Prave uctıvanı prinası
ˇ ´ ˇ ˇ ´
lidem skutecne stestı
´
´
SEDMNACTA KAPITOLA
ˇ
ˇ
ˇ
Priblizujte se k Bohu v modlitbe
ˇ
ˇ
Proc bychom se meli k Bohu modlit?
´
ˇ
´
˚
Co musıme delat, aby nam Buh naslouchal?
˚
ˇ
´ ´
Jak Buh na nase modlitby odpovıda?
´ ´
´
´
ˇ
V POROVNANI s ohromnym vesmırem je nase planeta
´
´ ´
˚
velmi mala. Cele narody jsou pro Jehovu,
ˇ „Puvodce nebe
ˇ
ˇ
´ ˇ
a zeme“, jen kapkou vody z vedra. (Zalm 115:15; Izajas
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
40:15) Presto Bible rıka: „Jehova je blızko vsech, kdo ho
´
´
ˇ
´
´
vzyvajı, vsech, kdo ho vzyvajı v opravdovosti. Touhu
ˇ
´
´
´ ´
tech, ˇkdo se ho bojı, vyplnı a jejich volanı o pomoc uslyˇ´
ˇ
´
sı.“ (Zalm 145:18, 19) Jen si predstavme, co to znamena!
ˇ
´
ˇ
´
´
Vsemohoucı Stvoritel je nam nablızku, a pokud jej
´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
budeme ‚vzyvat v opravdovosti‘, uslysı nas. Moznost priˇ
ˇ ´ ´
stupovat k Bohu v modlitbe je tedy jedinecna vysada.
ˇ
ˇ
´
2 Pokud vsak
chceme, aby Jehova nasim modlitbam
´
ˇ
naslouchal, musıme se k nemu modlit tak, jak to on urˇ
ˇ
´
ˇ´
cil. Abychom to ale mohli delat, musıme nejdrıv zjistit,
ˇ ˇ´ ´ ´
ˇ ˇ
´
co o modlitbe rıka Pısmo. Vedet, co se v Bibli o tomto naˇ
´ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
metu pıse, je dulezite, protoze dıky modlitbe se muzeme
ˇ ´ˇ
k Jehovovi priblızit.
ˇ
´
PROC SE MAME K JEHOVOVI MODLIT?
ˇ
ˇ
ˇ´
3 K Jehovovi bychom se meli
modlit predevsım proto,
ˇ
´
´
´ ´
´
ze nas k tomu on sam vybızı. Jeho Slovo nas povzbuzu´
´
ˇ
´
´
je: „O nic nebute uzkostlivı, ale ve vsem davejte sve
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
1, 2. Proc bychom meli modlitbu povazovat za velkou vysadu a proc
´
ˇ ˇ´ ´
musıme zjistit, co o modlitbe rıka Bible?
´
˚ ˇ ´
˚
ˇ
3. Z jakeho duleziteho duvodu bychom se meli k Jehovovi modlit?
165
ˇ
˚
„Puvodce nebe a zeme“
je ochoten naslouchat
ˇ
´
nasim modlitbam
´ ˇ´
ˇ
´
´ ˇ
prosebne zadosti na vedomı Bohu modlitbou a upenli´ ˚
´ ´
ˇ´
´
vou prosbou spolu s dıkuvzdanım, a Bozı pokoj, ktery
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
prevysuje vsechno myslenı, bude strezit vase srdce a vase
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ´ˇ
myslenkove sıly prostrednictvım Krista Jezıse.“ (Filipa˚
´
´
´ ´
num 4:6, 7) Takovou laskavou nabıdku, kterou nam dava
´
´
´
´
ˇ
Svrchovany Panovnık celeho vesmıru, rozhodne ne´
chceme odmıtnout.
ˇ
ˇ
´
4 K Jehovovi bychom se meli
pravidelne modlit take
ˇ ´
˚
ˇ
´ ˇ´ ´
proto, ze tım posilujeme svuj vztah k nemu. Pravı pratele
´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´ ˇ ´
spolu mluvı nejen tehdy, kdyz neco potrebujı. Dobrı pra´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
tele se jeden o druheho zajımajı. A kdyz si vzajemne bez
´
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ´
zabran sdelujı sve myslenky, starosti a pocity, jejich pratel´
´
ˇ
ˇ
´
´
stvı se tım utuzuje. V nekterych ohledech se takova situace
´
ˇ
´ ´
podoba nasemu vztahu s Jehovou Bohem. Pomocı teto
ˇ
ˇ ˇ
´
knihy jste se jiz dozvedeli mnoho noveho o tom, co Bible
´ ˇ
ˇ´ ´
o Jehovovi, jeho osobnosti a zamerech rıka. Poznali jste jej
ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
jako skutecnou osobu. Dıky modlitbe muzeme nasemu
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ´
nebeskemu Otci sdelovat sve myslenky a nejvnitrnejsı
ˇ
ˇ
ˇ
pocity a tak se k nemu priblizujeme. (Jakub 4:8)
´
´
ˇ
´ ˇ
4. Jak se dıky pravidelne modlitbe posiluje nas vztah k Jehovovi?
166
ˇ´ ´
´
ˇ
´
ˇ
JAKE POZADAVKY MUSIME SPLNOVAT?
ˇ
´
5 Nasloucha´ Jehova vsem
modlitbam? Zamysleme se
´
ˇ
´
˚
ˇ
nad tım, co rekl vzpurnym Izraelitum v dobe proroka Iza´ ˇ
ˇ
´ ˇ´
´
jase: „I kdyz vznasıte mnoho modliteb, nenasloucham;
ˇ
´
´ ˇ
vase ruce, ty se naplnily krveprolitım.“ (Izajas 1:15) Pro´
ˇ
˚
ˇ
to pokud bychom jednali nespravne, Buh by nasim
´
ˇ
ˇ
modlitbam nenaslouchal. Jestlize tedy chceme, aby nase
´
´
ˇ
ˇ ´ ´
´
modlitby vyslychal, musıme splnovat urcite zakladnı
ˇ
pozadavky.
´
ˇ
´
6 Prvotnım
pozadavkem je projevovat vıru. (Marek
ˇ
ˇ
´
ˇ ´ ´
11:24) Apostol Pavel napsal, ze ‚bez vıry je nemozne lıbit
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇˇ
se Bohu, nebo ten, kdo se k nemu priblizuje, musı verit,
ˇ
ˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ
ze je a ze se stava darcem odmeny tem, kdo ho s opravdo´
´
˚
´
´
´
vostı hledajı‘. (Hebrejcum 11:6) Mıt pravou vıru znamena
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
˚
ˇ
´
vıc nez jen vedet, ze Buh existuje, ze nasloucha modlit´
ˇ
ˇ
´
´
bam a ze na ne reaguje. Svou vıru dokazujeme svymi
´
´
ˇ
´
ˇ
skutky. Musıme ji davat jasne najevo ve svem kazdoden´
´ ´
nım jednanı. (Jakub 2:26)
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ
´
7 Jehova take´ ocek
ava, ze ti, kdo se k nemu modlı, to
ˇ
ˇ´
´
´
´
budou delat s pokorou a uprımnostı. Nemame snad pad´ ˚
´
´
ˇ
´
ne duvody byt pokornı, kdyz s Jehovou mluvıme? Pokud
´
´ ˇ´ ˇ
ˇ
´
´
lide majı prılezitost mluvit s nejakym kralem nebo prezi´
ˇ
ˇ
´
ˇ
dentem, obvykle se chovajı uctive a uvedomujı si, ze
´ ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ ´
takovy clovek ma vysoke postavenı. Oc vıce bychom tedy
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
meli projevovat uctu
Jehovovi, kdyz k nemu pristupuˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
jeme v modlitbe! (Zalm 138:6) Vzdy je to „Vsemohoucı
˚
ˇ´ˇ
˚
Buh“. (1. Mojzısova 17:1) Ze zpusobu, jak se k Bohu
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´ ´
modlıme, by melo byt patrne, ze pokorne uznavame
ˇ
´ ˇ
´ ˇ
´
5. Z ceho je patrne, ze Jehova nenasloucha vsem modlitbam?
´
ˇ
˚
ˇ
6. Co je prvotnım pozadavkem pro to, aby Buh naslouchal nasim
´
˚ ˇ
ˇ
modlitbam, a jak jej muzeme splnovat?
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
7. (a) Proc bychom meli byt uctivı, kdyz s Jehovou mluvıme v modˇ
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
litbe? (b) Jak muzeme dat pri modlitbe najevo pokoru a uprımnost?
ˇ
ˇ
ˇ
167
´
´ˇ ´
´
´
´
´
sve ponızene postavenı. Takova pokora nas take poveˇ´
´
de k tomu, abychom se modlili s uprımnym srdcem
´
´
ˇ
ˇ
a abychom se vyhnuli rutinnım modlitbam, pri nichz by´
ˇ
chom se stale opakovali. (Matous 6:7, 8)
´
´
˚
´
ˇ
ˇ ˇ
8 Ma-li
nam Buh naslouchat, musıme splnovat jeste
ˇ´ ˇ
´
´
dalsı predpoklad — musıme v souladu se svymi modlit´
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ
bami jednat. Jehova od nas ocekava, ze udelame vse, co je
ˇ
´
ˇ
´
´
v nasich silach, abychom toho, oc se modlıme, dosahli.
ˇ
ˇ´
´
´
´ ˇ
´
Kdyz se naprıklad modlıme: „Dej nam dnes nas chleb na
´
ˇ
´
tento den“, musıme usilovne vykonavat jakoukoli do´
ˇ
ˇ
stupnou praci, kterou jsme schopni delat. (Matous 6:11;
ˇ ˚
´
ˇ
2. Tesalonicanum 3:10) Pokud se modlıme o pomoc pri
´
˚
ˇ
ˇ
´ ´ ´ ˇ
´ ˇ
´
prekonavanı nejake telesne slabosti, musıme se dusledne
´
´
ˇ
´
vyhybat okolnostem a situacım, jez by nas vedly do
ˇ ´
˚
ˇ ˇ
´
´
pokusenı. (Kolosanum 3:5) Krome techto zakladnıch poˇ
˚
´ ˇ ˇ
ˇ´ ´
´
´ ´
zadavku existujı jeste dalsı otazky tykajıcı se modlitby, na
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
nez je treba si odpovedet.
ˇ
ˇ
´
´
ODPOVEDI NA ˇ NEKTERE OTAZKY
OHLEDNE MODLITBY
ˇ
ˇ´ˇ
´ ´
´
9 Ke komu bychom se meli
modlit? Jezıs sve nasledovnıˇ
´
´
ky ucil, aby se modlili ke ‚svemu Otci v nebesıch‘.
ˇ
´
´
ˇ
(Matous 6:9) Sve modlitby tedy musıme adresovat jedine
ˇ
ˇ
´
Jehovovi Bohu. Jehova si vsak preje, abychom uznavali
´
´
´
ˇ´ˇ
postavenı jeho jedineho zplozeneho Syna, Jezıse Krista.
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
V 5. kapitole jsme se dozvedeli, ze Jezıs byl poslan na
´
´
ˇ´
zem, aby poskytl ˇ vykupne a vyplatil lidstvo z hrıchu
´
˚
a smrti. (Jan 3:16; Rımanum 5:12) Byl ustanoven jako Veˇ
˚
´
leknez a Soudce. (Jan 5:22; Hebrejcum 6:20) Proto nas
´
´
ˇ
Pısmo vede k tomu, abychom Bohu sve modlitby pred´
ˇ
´
ˇ´ˇ
kladali skrze Jezıse. Sam Kristus rekl: „Jsem cesta a pravda
˚ ˇ
´
´
8. Jak muzeme jednat v souladu s tım, o co se modlıme?
ˇ
ˇ
´
9. Ke komu bychom se meli modlit a prostrednictvım koho?
168
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´ ´
a zivot. Nikdo neprichazı k Otci, leda skrze mne.“ (Jan
´
´
ˇ
ˇ
´
14:6) Majı-li byt nase modlitby vyslyseny, musıme se
ˇ
´
ˇ
modlit jedine k Jehovovi prostrednictvım jeho Syna.
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
10 Musıme
pri modlitbe zaujmout nejakou zvlastnı pozi´
ˇ
´
ˇ
ci? Ne. Jehova od lidı nevyzaduje, aby zaujımali nejakou
´ ´
ˇ
´ ´
´
konkretnı pozici — a uz se to tyka rukou, nebo celeho
ˇ
ˇ
ˇ ´
˚
ˇ ˇ´
tela. Bible ukazuje, ze je mozne modlit se v nejruznejsıch
´
ˇ´
ˇ
pozicıch, naprıklad vsede, na kolenou, vstoje nebo se
´ ˇ´
poklonit tvarı k zemi. (1. Paralipomenon 17:16; Nehem´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
jas 8:6; Daniel 6:10; Marek 11:25) To, na cem skutecne
´ ˇ´
´ ˇ
´
´ ˇ ´
´
´
zalezı, nenı nejaky zvlastnı postoj, ktery mohou druzı
´
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
lide pozorovat, ale spravny stav srdce. Behem nası kazdo´ ˇ
´ ˇ´
´ˇ ˇ
´
ˇ´
dennı cinnosti nebo tvarı v tvar nejakemu nebezpecı se
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
muzeme tise pomodlit vlastne kdekoli. Jehova takove
ˇ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
modlitby slysı, prestoze lide kolem nas si toho, ze se
´
´ ˚
ˇ
´ ˇ
modlıme, nemusı vubec vsimnout. (Nehemjas 2:1–6)
˚
ˇ
ˇ
11 O co se muzeme modlit? Bible vysvetluje: „[Jehova]
´
ˇ´
´
˚
nas slysı, a prosıme o cokoli podle jeho vule.“ (1. Jana
˚ ˇ
5:14) Muzeme se tedy modlit o cokoli, co je s Jehovovou
˚ ´
ˇ´ ˚ ´
´
vulı v souladu. Je ale Bozı vulı, abychom se modlili o sve
´ ˇ
ˇ
osobnı veci? Rozhodne ano! Modlitba k Jehovovi se
˚ ˇ
˚ ˇ ´
ˇ´
muze velmi podobat rozhovoru s duvernym prıtelem.
˚ ˇ
ˇ ˇ
´
´
S Bohem
muzeme mluvit otevrene a ‚vylevat mu sve srdˇ
´ ˇ
´
ce‘. (Zalm 62:8) Je na mıste prosit o svateho ducha, aby
´
´
ˇ
´ ˇ
˚ ˇ
nam pomohl jednat spravne. (Lukas 11:13) Muzeme pro´
´
ˇ
sit take o vedenı, abychom se moudre rozhodovali
ˇ
´
´
ˇ ˇ
a abychom meli sılu vyrovnavat se s tezkostmi. (Jakub
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´
ˇ
1:5) Kdyz zhresıme, meli bychom na zaklade Kristovy
ˇ
ˇ ˇ ´
˚
´
´
obeti prosit o odpustenı. (Efezanum 1:3, 7) Jedinym naˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
metem nasich modliteb by samozrejme nemely byt jen
ˇ
´ ´ ˇ
´
ˇ
nase osobnı zalezitosti. Sve modlitby bychom meli rozˇ ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ´
´ ˇ ´
10. Proc pri modlitbe nenı nutne zaujımat zadnou zvlastnı pozici?
ˇ´
´
´ ´ ˇ
´
11. Naprıklad o jake osobnı zalezitosti je vhodne se modlit?
ˇ
ˇ
ˇ
169
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
sırit a modlit se i za druhe lidi — za cleny sve rodiny a za
ˇ
˚
spolukresany. (Skutky 12:5; Kolosanum 4:12)
ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
12 Prvorad
e mısto by v nasich modlitbach mely zaujı´ ˇ
´
´
´
ˇ
mat zalezitosti, ktere se tykajı Jehovy Boha. Rozhodne
´
´
´ ˚
ˇ
ˇ´
´
mame padne duvody vyjadrovat Bohu uprımnou chvalu
´
ˇ
a dıky za veskerou jeho dobrotu. (1. Paralipomenon
ˇ
´
´
29:10–13) V Matousovi 6:9–13 je zaznamenana vzorova
´
ˇ´ˇ ˇ
modlitba, kde nas Jezıs ucil modlit se o to, aby bylo poˇ
ˇ´
´
´
´
sveceno Bozı jmeno — aby se s nım zachazelo jako
´ ´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
s posvatnym neboli svatym. Dale Jezıs prosil o to, aby pri´
´
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
slo Bozı Kralovstvı a aby se Bozı vule dela na zemi, stejne
ˇ´ˇ
ˇ
´
´ ˇ
jako v nebi. Jezıs pak venoval pozornost osobnım zaleziˇ
ˇ
´
´
˚ ˇ ´
tostem. Udelal to ale az pote, co se zmınil o dulezitych
ˇ
´
´
ˇ
vecech, ktere se tykaly Jehovy. Pokud i my venujeme ve
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
svych modlitbach prvoradou pozornost Bozım vecem,
´ ´
´
ˇ
´
davame tım najevo, ze nam nejde jen o sebe.
ˇ
ˇ
´
´
13 Jak by nase
modlitby mely byt dlouhe? Bible nestanoˇ´
´
´
ˇ
vuje zadny limit, pokud jde o to, jak dlouhe by nase
´
ˇ
´
ˇ
´
´
soukrome nebo verejne modlitby mely byt. Delka mod˚ ˇ
´
˚ ´
´ ´
ˇ
litby muze byt ruzna — od kratkych modliteb pred
´
ˇ
´
´
ˇ
´ ´
jıdlem az po dlouhe osobnı modlitby, v nichz vylevame
´
ˇ´ˇ ˇ
Jehovovi sve srdce. (1. Samuelova 1:12, 15) Jezıs vsak od´
ˇ´
ˇ
soudil samospravedlive lidi, kterı se na verejnosti modlili
´
´ ˇ
´
dlouze a okazale. (Lukas 20:46, 47) Takove modlitby na
ˇ
˚
´
´
Jehovu nezapusobı. Podstatne totiz je, abychom se mod´
´
´ ´
lili ze srdce. Proto se delka modliteb, ktere majı byt Bohu
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
prijatelne, muze podle potreby a okolnostı lisit.
ˇ
ˇ
´
´ ´
14 Jak casto
bychom se meli modlit? Bible nas vybızı,
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
12. Jak muzeme v modlitbach venovat prvoradou pozornost zalezi´
´
´
ˇ
´
tostem, ktere se tykajı naseho nebeskeho Otce?
ˇ´ ´ ´
´
´
ˇ
´
13. Co rıka Pısmo o delce modliteb, ktere jsou Bohu prijatelne?
´ ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
14. Co je v Bibli mıneno tım, ze se mame ‚modlit neustale‘, a proc
´
ˇ ˇ ´ ´
je tato vybıdka utesujıcı?
170
ˇ´ ´
´
´
abychom se ‚modlili neustale‘, abychom ‚vytrvavali
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
v modlitb
se ‚modlili ustavicne‘. (Matous
ˇ ´ e‘ a abychom
˚
ˇ
˚
26:41; Rımanum 12:12; 1. Tesalonicanum 5:17) Tato
´ ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
vyjadrenı pochopitelne neznamenajı, ze se mame k Jeˇ
´
´
´
ˇ
hovovi modlit bez prestavky cely den. Bible nas vsak
ˇ
povzbuzuje, abychom se modlili pravidelne, abychom Je´
ˇ
˚ ˇ
´
hovovi stale dekovali za projevy jeho dobroty vuci nam
ˇ
´ ´ ˇ
´
´
a abychom u nej hledali vedenı, utechu a sılu. Nenı snad
´ ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ´
´
utechou vedet, ze Jehova nam nestanovil zadna omeze˚ ˇ
´
ˇ
´
nı, pokud jde o to, jak dlouho a jak casto s nım muzeme
ˇ
ˇ
ˇ
v modlitbe mluvit? Jestlize si daru v podobe modlitby
ˇ ˇ ´ ˇ´
ˇ
´
skutecne vazıme, budeme k nasemu nebeskemu Otci
ˇ
˚
´
ˇ´ ˇ
promlouvat pri mnoha ruznych prılezitostech.
ˇ
ˇ´
15 Procˇ bychom meli
na konci modlitby rıct „amen“? Slovo
´
ˇ
ˇ
´
„amen“ znamena „jiste“ nebo „tak se stan“. Z biblickych
ˇ´
˚
ˇ ˇ ˇ´
´ ˇ
´
prıkladu je videt, ze rıct „amen“ na zaver osobnı neboˇ veˇ
´
´
´
rejne modlitby je spravne. (1. Paralipomenon 16:36; Zalm
ˇ ˇ
´
´
41:13) Kdyz rekneme „amen“ na konci sve osobnı mod´
ˇ
´
´ ˇ ´
litby, potvrzujeme tım, ze jsme sva vyjadrenı mysleli
ˇ´
ˇ
´
uprımne. A slovem „amen“ — pronesenym v duchu nebo
ˇ ˇ´
ˇ
´
´ ´
nahlas — na konci necı verejne modlitby davame najevo,
ˇ
´
ˇ
´
ze s vyslovenymi myslenkami souhlasıme. (1. Korina˚
num 14:16)
˚
ˇ
´ ´
JAK BUH NA NASE MODLITBY ODPOVIDA?
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
16 Skutecn
e Jehova na modlitby odpovıda? Rozhodne
˚ ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
ano. Muzeme si byt jisti, ze ‚Ten, ktery slysı modlitbu‘,
´ ´
ˇ´
´
˚
´ ˇ
odpovıda na uprımne modlitby milionu lidı. (Zalm 65:2)
˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
˚
´
Jehova muze na nase modlitby odpovedet mnoha ruzny˚
mi zpusoby.
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
15. Proc bychom meli soukrome i verejne modlitby zakoncit slovem
„amen“?
˚ ˇ
16. Na co se muzeme spolehnout, pokud jde o modlitby?
ˇ
ˇ
ˇ
171
´ ´
ˇ
´
ˇ ˚
17 Jehova na modlitby odpovıd
a prostrednictvım andelu
´
´
ˇ
´ ˚
˚
nebo svych pozemskych sluzebnıku. (Hebrejcum 1:13, 14)
´
´
ˇ
´
ˇ
Mnoho lidı ma zkusenost s tım, ze se modlili k Bohu, aby
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
jim pomohl porozumet Bibli, a zakratko je navstıvil nejaky
ˇ
˚
´
ˇ
´
ˇ ˇ
´ ´ ´
svedek Jehovuv. Z takovych zkusenostı je videt, ze kazanı
´
´
ˇ
´
o Kralovstvı je vedeno andely. (Zjevenı 14:6) Na modlit´
´ ˇ´
ˇ
´ ˇ
˚ ˇ
by, ktere pronasıme v casech tısne, muze Jehova reagovat
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
˚
´
tak, ze podnıtı nekoho z nasich spolukresanu, aby nam
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
ˇ
˚
ˇ
´ ´
ˇ
17. Proc muzeme rıct, ze Buh na nase modlitby odpovıda prostred´
ˇ ˚
´
´
ˇ
´ ˚
nictvım andelu a svych pozemskych sluzebnıku?
ˇ
˚ ˇ
Jehova muze nase
ˇ
modlitby slyset kdykoli
ˇ
˚ ˇ
Jehova muze na nase modlitby
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ´ ˇ
odpovedet tak, ze podnıtı nejakeho
ˇ
´
kresana, aby nam pomohl
ˇ´
´
pomohl. (Prıslovı 12:25;
Jakub 2:16)
˚
´
18 Jehova Buh
odpovı´
´
da na modlitby svych
ˇ
´ ˚
´
ˇ
sluzebnıku take prostred´
´
nictvım svateho ducha
´
ˇ
a sveho Slova, Bible. Kdyz
´
se k Bohu modlıme, aby
´
nam pomohl vyrovnat se
ˇ
˚ ˇ
se zkouskami, muze odˇ ˇ ´
ˇ
´
povedet tım, ze nam jeho
´
´
˚
duch poskytne vedenı a sılu. (2. Korinanum 4:7) Odpoˇ
´
´ ˇ
´ ´
´ ˇ
ve na sve modlitby o vedenı casto zıskame z Bible, jejımz
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
prostrednictvım nam Jehova pomaha moudre se rozhodoˇˇ ´
´
˚ ˇ
´
ˇ
´
vat. Prospesne biblicke texty muzeme najıt pri svem
´
ˇ ˇ
´ ˇ
´
´
osobnım studiu Bible a pri ctenı kresanskych publikacı,
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ
k nimz patrı i tato kniha. Biblicke myslenky, o nichz byˇ
ˇ
´
´
ˇ
chom meli uvazovat, nam mohou byt pripomenuty na
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
´
˚ ˇ
ˇ
kresanskych shromazdenıch nebo nam je muze predat
´
´
ˇ´
˚
vnımavy starsı ve sboru. (Galaanum 6:1)
´
´ ˇ
ˇ
19 Pokud se nam
zda, ze Jehova na nase modlitby neod´ ´
´
˚
ˇ
povıda, nikdy to nenı kvuli tomu, ze by toho nebyl
´
´ˇ
ˇ
schopen. Musıme spıse pamatovat na to, ze Jehova na mod´ ´
´ ˚
ˇ
´
´
ˇ´
litby odpovıda podle sve vule a v case, ktery on sam urcı.
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Zna na
lepe nez my, jak je uspokoˇ se pot´ reby a v´ ı mnohem
´
´
jit. Casto nas nechava ‚neustale prosit, hledat a klepat‘.
´ ˇ
´
ˇ
(Lukas 11:5–10) Svou vytrvalostı totiz Bohu dokazujeme,
ˇ´ ´
´
´
ˇ
´ ´
18. Jak Jehova pouzıva svateho ducha a sve Slovo, kdyz odpovıda na
´
ˇ
´ ˚
modlitby svych sluzebnıku?
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
19. Na co bychom meli pamatovat, kdyz se nam nekdy zda, ze Jehoˇ
va na nase modlitby nereaguje?
173
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ze nase touha je velmi hluboka a ze nase
´
´
´
˚ ˇ
vıra je opravdova. Jehova navıc muze
ˇ
ˇ ˇ
˚
na nase modlitby odpovedet zpusobem,
´
ˇ
ˇ
ktery hned nepostrehneme. Kdyz se naˇ´
´
˚
ˇ
´
´ ´
prıklad modlıme kvuli nejake konkretnı
ˇ
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
zkousce, Jehova muze odpovedet tak, ze
´
´
´
namısto toho, aby problem odstranil, nam
´ ´
´
´
da sılu, abychom se s nım dokazali vyrov˚
nat. (Filipanum 4:13)
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
20 Mu˚ zeme
byt velmi radi, ze Stvoritel
´
ˇ ´
´
´
celeho nezmerneho vesmıru je nablızku
ˇ
ˇ´
´
´
˚
vsem lidem, kterı ho spravn
ˇ ym zpuso´
´
ˇ
bem vzyvajı v modlitbe. (Zalm 145:18)
ˇ
´
´ ´
ˇ´
Plne tedy teto drahocenne vysady vyuzıˇ
´ ´
vejme. Pokud to budeme delat, zıskame
´
ˇ
´
radostnou vyhlıdku na to, ze k Jehovovi — Tomu, ktery
ˇ´
´
´
ˇˇ´
slysı modlitbu — budeme mıt stale blizsı vztah.
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
20. Proc bychom meli drahocennou vysadu v podobe modlitby plne
ˇ´
vyuzıvat?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ
ˇ
´
ˇ
Kdyz se k Jehovovi pravidelne modlıme, priˇ
´
ˇ
blizuje nas to k nemu. (Jakub 4:8)
´
˚
ˇ
´
Ma-li Buh nasim modlitbam naslouchat, mu´
´
ˇ´
´
sıme se modlit s vırou, pokorou a uprımnostı.
(Marek 11:24)
´
Musıme se modlit pouze k Jehovovi, a to proˇ
´
ˇ
strednictvım jeho Syna. (Matous 6:9; Jan 14:6)
´
ˇ´
Jehova — ‚Ten, ktery slysı modlitbu‘ — odpo´ ´
ˇ
´
ˇ ˚
vıda na modlitby prostrednictvım andelu,
´
´
ˇ
´ ˚
´
svych pozemskych
ˇ sluzebnıku, svateho ducha
´
a sveho Slova. (Zalm 65:2)
´
´
OSMNACTA KAPITOLA
ˇ
´ ˇ
Krest a vas vztah k Bohu
ˇ
´ ´
Jak se krest provadı?
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
Ktere kroky musı clovek udelat,
´
ˇ ˇ
aby mohl byt pokrten?
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
Jak se clovek muze Bohu zasvetit?
´ ˇ ˇ
´
˚
Zvlaste z jakeho duvodu by se
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
clovek mel dat pokrtıt?
ˇ
´ ´ ´
ˇ ˇ
´
„POHLED, voda; co mi bran
ı byt pokrten?“ Tuto otazku
´
´
´
´ ´ ˇ
´
vznesl v prvnım stoletı jeden etiopsky dvornı urednık.
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
Kresan, ktery se jmenoval Filip, mu totiz ukazal, ze Jezıs
´
´
´ ˇ
˚
je slıbeny Mesias. Na Etiopa hluboce zapusobilo to, co se
ˇ
´
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
1. Proc se jeden etiopsky dvornı urednık chtel dat pokrtıt?
ˇ
´ ˇ
175
´
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
z Pısma dozvedel, a pohnulo jej to k jednanı. Chtel se dat
ˇ ´
pokrtıt. (Skutky 8:26–36)
ˇ
ˇ
˚
´
2 Pokud jste s pomocı´ nekoho
ze svedku Jehovovych
ˇ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
peclive prostudovali predchozı kapitoly teto knihy, mozˇ
´
ˇ´ ´
´
´ ´
na se i vy zacınate ptat: ‚Co branı mne, abych byl
ˇ ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
pokrten?‘ Nynı uz znate biblicky slib o vecnem zivote
´
´ ˇ
´
ˇ ˇ
v raji. (Lukas 23:43; Zjevenı 21:3, 4) Dozvedeli jste se ta´
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
ke pravdu o stavu mrtvych a o nadeji na vzkrısenı.
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
(Kazatel 9:5; Jan 5:28, 29) Pravdepodobne se jiz nejakou
´ ´
ˇ
´
dobu schazıte se svedky Jehovovymi na jejich sboro´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
´
vych shromazdenıch a sami pozorujete, jak se venujı
´
´ ´ ´
˚ ˇ ˇ ˇ´
ˇ
pravemu uctıvanı. (Jan 13:35) Ale nejdulezitejsı je, ze
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´ˇ
´
jste si zrejme jiz zacali vytvaret osobnı vztah k Jehovovi Bohu.
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
3 Jak mu˚ zete
dat najevo, ze chcete Bohu slouzit? Jezıs
´
´
´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
svym nasledovnıkum rekl: „Jdete . . . a cinte ucednıky
ˇ ˇ
´ ˇ
´
˚
ˇ
´
z lidı vsech narodu, krtete je.“ (Matous 28:19) On sam
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
poskytl prıklad tım, ze se dal pokrtıt ve vode. Nebyl vodou jen pokropen a ani mu nebylo trochu vody pouze
ˇ
ˇ ´
´ ´
vylito na hlavu. (Matous 3:16) Slovo „pokrtıt“ pochazı
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
z reckeho vyrazu, jehoz vyznam je „namocit“. Krest tedy
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
znamena, ze clovek je uplne namocen neboli ponoren
do vody.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
4 Krest
ve vode je pozadavkem pro vsechny, kdo chte´
´
ˇ
´
ˇ´
jı mıt vztah k Jehovovi Bohu. Je to verejny projev vası
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇˇ´
touhy Bohu slouzit ˇ a je z nej patrne, ze vas tesı ko˚
ˇ
ˇ
nat Jehovovu vuli. (Zalm 40:7, 8) Abyste vsak pro krest
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
splnovali potrebne pozadavky, musıte podniknout urˇ ´
cite kroky.
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
2. Proc byste meli vazne premyslet o krtu?
´ ˇ´
ˇ´ˇ
´
´
´ ˚
ˇ
3. (a) Jaky prıkaz dal Jezıs svym nasledovnıkum? (b) Jak se krest ve
ˇ
´ ´
vode provadı?
ˇ
ˇ
ˇ
4. Projevem ceho je krest ve vode?
176
ˇ´ ´
´
´
´ ´
´
NEZBYTNE JE MIT POZNANI A VIRU
ˇ
ˇ
ˇ
´
5 Prvnı´ krok na cesteˇ ke krtu
jste jiz udelali. O jaky
ˇ ´
´ ´
ˇ
krok jde? Zacali jste prijımat poznanı o Jehovovi Bohu
ˇ´ˇ
ˇ ´
ˇ
´
a Jezısi Kristu — mozna prostrednictvım systematic´
ˇ
keho studia Bible. (Jan 17:3) O Bohu se vsak toho
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ ´ ´
ˇ
musıte dozvedet jeste vıc. Kresane chtejı byt „naplneˇ
´
´ ´
ˇ´
˚
˚
ni presnym poznanım [Bozı] vule“. (Kolosanum 1:9)
´
´ ˇ
Velkou pomocı v tomto ohledu je ucast na sboroˇ
˚
´
´
´ ˇ ˇ ´
vych shromazdenıch svedku Jehovovych. Chodit na
´ ˇ ˇ ´
˚ ˇ ´
˚
tato shromazdenı je dulezite. (Hebrejcum 10:24, 25) Poˇ
ˇ
ˇ
´ ´
kud to budete delat pravidelne, vase poznanı Boha se
´
prohloubı.
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
6 Ma-li
clovek splnovat pozadavky pro krest, nemusı saˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
mozrejme znat vsechno, co je v Bibli napsano. Etiopsky
´
´ ´ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
dvornı urednık sice jiste poznanı mel, ale presto potreboˇ ´ ˇ´
´
val pomoc, aby urcite casti Pısma pochopil. (Skutky
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
8:30, 31) Podobne i vy se jeste musıte dozvedet mnoho
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
vecı. O Bohu se vlastne neprestaneme ucit nikdy. (Kazaˇ ˇ
´
ˇ ˇ
´
tel 3:11) Nez vsak budete moci byt pokrteni, musıte
ˇ´
´
´
´
ˇ
ˇ
poznat a prijmout prinejmensım zakladnı biblicke na˚
ˇ
´
ˇ´
uky. (Hebrejcum 5:12) K temto naukam patrı pravda
´
´
˚ ˇ ´
ˇ´
o stavu mrtvych a pochopenı toho, jak dulezite je Bozı
´
ˇ´
´
´
jmeno a Bozı Kralovstvı.
´ ´ ˇ
ˇ´
ˇ
´
7 Samotne´ poznan
ı vsak nestacı, protoze „bez vıry
ˇ ´ ´
˚
je . . . nemozne lıbit se“ Bohu. (Hebrejcum 11:6) Bible
´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
nam rıka, ze kdyz obyvatele starovekeho mesta Korintu
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇˇ
slyseli kresanske poselstvı, nekterı z nich „zacali verit
ˇ ˇ
´
a byli pokrteni“. (Skutky 18:8) Dıky studiu Bible byste
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
5. (a) Co je prvnım krokem k tomu, aby clovek splnoval pozadavky
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´
pro krest? (b) Proc jsou kresanska shromazdenı dulezita?
´
ˇ
ˇ
6. Kolik toho musıte z Bible poznat, abyste splnovali pozadavky pro
ˇ
krest?
´
ˇ
ˇ
7. Jak by nas studium Bible melo ovlivnovat?
ˇ
´ ˇ
177
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
meli byt i vy naplneni vırou, ze je to Bozı inspirovane slo´
ˇ
´
´
vo. Studium Bible by vam melo pomoci zıskat vıru
ˇ´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
v Bozı sliby a v to, ze Jezısova obe nam muze zprostred´
kovat zachranu. (Jozue 23:14; Skutky 4:12; 2. Timoteovi
3:16, 17)
´
ˇ
´
MLUVTE O BIBLICKE PRAVDE S DRUHYMI
´
´ ´
˚
ˇ
´
8 S rostoucım
poznanım bude vzrustat i vase vıra, a vy
´
ˇ
ˇ ˇ ´
´
´
zjistıte, ze je tezke nechat si zıskane poznatky pro sebe.
´ˇ
(Jeremjas 20:9) Budete pociovat silnou touhu mluvit
´ ˇ
´
o Bohu a o jeho zamerech s druhymi lidmi. (2. Korina˚
num 4:13)
ˇ
ˇ´
ˇ
´
9 O biblicke´ pravdeˇ mu˚ zete
zacıt taktne mluvit se svyˇ´
´
ˇ´
´
mi
sousedy a spolupracovnıky.
ˇ prıbuznymi, prateli,
´ ´ ˇ
´
´
Casem se budete chtıt ucastnit organizovane kazatelske
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ
cinnosti spolecne se svedky Jehovovymi. V tom prıpade
´
ˇ
´
´
si bez zabran promluvte s kresanem, ktery s vami vede
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
biblicke studium. Pokud se zda, ze splnujete pozadavky
ˇ
´
ˇ ˇ
´
pro to, abyste se na verejne sluzbe mohli podılet, sejdou
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ´
se s vami a s vasım ucitelem dva sborovı starsı.
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
10 Dıky
tomu se s nekterymi kresanskymi starsımi,
ˇ´
´ˇ
ˇ ´
ˇ´
´
´
´ ´
kterı pastyrsky pecujı o Bozı stado, lepe seznamıte.
ˇ´
(Skutky 20:28; 1. Petra 5:2, 3) Pokud tito starsı dojdou
´ ˇ
ˇ
´
´
´
´
´
ˇ
k zaveru, ze rozumıte zakladnım biblickym naukam a veˇ´
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ´
rıte v ne, a pokud uvidı, ze zijete v souladu s Bozımi
´
ˇ
´
ˇ
zasadami a ze se opravdu chcete stat svedkem Jehovo´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´ ´
ˇ
˚ ˇ
vym, sdelı vam, ze se muzete ucastnit kazatelske sluzby
ˇ ˇ ´
ˇ
´
´
´
jako nepokrtenı zvestovatele dobre zpravy.
´
´ ´
ˇ
´
´ ´
8. Co vas podnıtı k tomu, abyste o vecech, ktere se dozvıdate, mlu´
vili s druhymi?
´
˚ ˇ
ˇ´
´
ˇ
9, 10. (a) S kym muzete zacıt mluvit o biblicke pravde? (b) Co byˇ
ˇ
´ ˇ
´
´
ste meli udelat, pokud se chcete ucastnit organizovane kazatelske
ˇ
ˇ
˚
´
cinnosti svedku Jehovovych?
178
ˇ´ ´
´
ˇ
´
˚
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
11 Mate-li
vsak byt zpusobilı verejne kazat, musıte moz´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
na udelat jeste nektere zmeny ve svem zivotnım stylu
´
´
´
´ ˇ
´
nebo ve svych navycıch. To znamena, ze snad musıte
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
skoncovat jeste s nekterymi zvyklostmi, o nichz druzı
´
ˇ ´
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
lide nevedı. Nez tedy pozadate o to, abyste mohli slouzit
ˇ ˇ ´
ˇ
´
´
˚ ˇ
ˇ
jako nepokrtenı zvestovatele, musıte svuj zivot ocistit od
´ ˇ ´
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ´
´ ´
vaznych hrıchu, k nimz patrı sexualnı nemravnost, opil´
´
˚
˚
stvı a branı drog. (1. Korinanum 6:9, 10; Galaanum
5:19–21)
´ ´
´
´
POKANI A OBRACENI SE
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
12 Pokud ma´ nekdo
splnovat pozadavky pro krest,
ˇ ˇ musı
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
podniknout jeste dalsı kroky. Apostol Petr rekl: „Cinte . . .
´ ´
ˇ
ˇ´
´
pokanı a obrate
vase hrıchy vymazany.“
ˇ se, aby´ byly
´
´ ´
ˇ´
´
(Skutky 3:19) Cinit pokanı znamena cıtit uprımnou lıˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
tost nad necım, co clovek udelal. Pokanı je rozhodne na
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
mıste, jestlize clovek vedl nemravny zivot. Je vsak nezbyt´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ne i tehdy, kdyz v mravnım ohledu zil relativne ciste.
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
ˇ
´
ˇ´
Proc? Protozeˇ vsichni lide jsou hrısnıci a potrebujı Bozı
ˇ ˇ ´
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
odpustenı. (Rımanum 3:23; 5:12) Predtım nez jste zacaˇ´ ˚
li studovat Bibli, jste neznali Bozı vuli. Mohli jste tedy
ˇ´
´
´
ˇ
´ ´
zıt v plnem souladu s nı? Jiste ne, a proto je pokanı ne´
zbytne.
´
´
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
13 Po pokan
ı musı nasledovat ‚obracenı se‘. Je vsak tre´
ˇ
´
´
´
˚
ˇ´ ˇ ˇ´
ba vıc nez jen cıtit lıtost. Musıte zavrhnout svuj drıvejsı
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
zpusob zivota a byt pevne rozhodnuti, ze od nynejska jiz
´
´
´
´ ´
budete jednat v souladu s tım, co je spravne. Pokanı a ob´
´
´
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
racenı se jsou kroky, ktere musıte udelat jeste pred tım,
ˇ
´
ˇ ´
nez se date pokrtıt.
´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
11. Jake zmeny snad musı nekterı lide jeste udelat, aby mohli verejˇ ´
ne kazat?
ˇ
´ ´
´
12. Proc je pokanı nezbytne?
´
´
13. Co je obracenı se?
ˇ
´ ˇ
179
ˇ
ˇ ˇ
OSOBNE SE BOHU ZASVETTE
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ´ ˚
14 Pred
krtem vsak musıte podniknout jeste dalsı duleˇ
ˇ ´
´
zity krok. Musıte se Jehovovi Bohu zasvetit.
´
´
ˇ
ˇ ´
´
15 Kdyzˇ se Jehovovi v uprˇ ımn
e modlitbe zasvetıte, slı´
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
bıte mu tım, ze mu budete navzdy projevovat vylucnou
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
oddanost. (5. Mojzısova 6:15) Proc by to vsak mel clovek
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
udelat? Predstavte
si, ze nejaky muz zacne mıt znamost
ˇ´
ˇ
´
´ ´
´
´
se zenou. Cım vıc ji poznava a pozoruje jejı znamenite
´
ˇ
´ ´ ´ ˇ
´
vlastnosti, tım silneji se k nı cıtı pritahovan. A proto je
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
´ ˇ
jen prirozene, ze ji casem pozada o ruku. Je sice pravda,
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ´
´
ze s manzelstvım prichazejı i dalsı povinnosti, ale lasˇ
´ ´
´
˚ ˇ ´
ka tohoto muze podnıtı k tomu, aby takovy dulezity
ˇ
krok udelal.
´ ´
ˇ´ ´
16 Kdyzˇ poznav
ate Jehovu a zacınate ho milovat, pak
´ ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
take cıtıte touhu plne mu slouzit a uctıvat jej bez jakych´
ˇ ´
´
ˇ´
koli vyhrad. Kazdy, kdo chce nasledovat Bozıho Syna,
ˇ´ˇ
´ ´
ˇ´
Jezıse Krista, musı ‚sam sebe zaprıt‘. (Marek 8:34) Sami
´ ´
´
ˇ
´
´
´
´ ´
sebe zapırame tım, ze sve osobnı touhy a cıle davame
´
´
´ ˇ ˇ
stranou, aby nam nebranily poslouchat vylucne Boha.
ˇ
´
ˇ ´
´
´ ´
˚
Nez se tedy date pokrtıt, musı konanı Jehovovy vule za´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ujımat ve vasem zivote prvnı mısto. (1. Petra 4:2)
ˇ
´ ´
PREKONEJTE STRACH ZE SELHANI
ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
ˇ
17 Nekte
rı lide se zdrahajı zasvetit se Jehovovi, protoze
ˇ
´
´
´ ˇ ´
´
se ponekud obavajı podniknout tak zavazny krok. Majı
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
strach, ze jako zasvecenı kresane ponesou pred Bohem
ˇ
´
ˇ
ˇ
odpovednost. Bojı se, ze selzou a Jehovu zklamou, a pro´ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´
to si myslı, ze nejlepsı bude, kdyz se mu nezasvetı.
´ ˚ ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
14. Jaky dulezity krok musı clovek podniknout jeste pred tım, nez se
´
ˇ ´
da pokrtıt?
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
15, 16. Co znamena zasvetit se Bohu a co cloveka podnıtı, aby to
ˇ
udelal?
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
´
ˇ
˚ ˇ
17. Proc se nekterı lide zdrahajı zasvetit svuj zivot Bohu?
ˇ
´
´ ´
´ ´
Zıskavat presne poznanı
ˇ´
˚ ˇ ´
z Bozıho slova je dulezitym
krokem k tomu, aby se
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
clovek mohl dat pokrtıt
´
ˇ
´
Vıra by nas mela
ˇ
podnecovat, abychom
´
ˇ
ˇ ˇ ´
o svem presvedcenı
´
mluvili s druhymi
ˇ
Budete-li se ucit milovat
ˇ
Jehovu, poroste vase touha zaˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
svetit se mu a delat vse, co je ve vasich silach, abyste
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
v souladu se svym zasvecenım zili. (Kazatel 5:4) Az se Boˇ ´
ˇ
ˇ´
hu zasvetıte, jiste si budete prat ‚chodit hodni Jehovy,
ˇ ´
˚
ˇ
abyste se mu plne lıbili‘. (Kolosanum 1:10) Kdyz bude´
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´
te Boha milovat, nebude vam pripadat prılis tezke konat
˚
ˇ
jeho vuli. Bezpochyby budete souhlasit s apostolem
´
´
´ ˇ
Janem, ktery napsal: „Laska k Bohu . . . znamena, ze za´ ´
ˇ ´ ´ ´
ˇ ´ ´ ´ ˇ
chovavame jeho prikazanı; jeho prikazanı vsak nejsou
ˇ
bremenem.“ (1. Jana 5:3)
18
´
´ ´
ˇ
18. Co vas podnıtı k tomu, abyste se Jehovovi zasvetili?
ˇ
´ ˇ
181
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
19 Aby se clov
ek mohl zasvetit Bohu, nemusı byt doko´
´
ˇ
´
´
ˇ ´ ´
naly. Jehova zna nase omezenıˇ a nikdy od nas neocekava
´
ˇ ˇ
´
vıc, nez ceho jsme schopni. (Zalm 103:14) Chce pro nas
ˇ´
´
´
´
to nejlepsı, a proto nas bude podporovat a pomahat nam.
´ ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
(Izajas 41:10) Muzete si byt jisti, ze pokud budete Jehovo˚ ˇˇ
´
´
´
ˇ´ ´
ˇ
vi duverovat celym svym srdcem, ‚on sam naprımı vase
ˇ´
´
stezky‘. (Prıslovı 3:5, 6)
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
19. Proc se nemusıte obavat zasvetit Bohu svuj zivot?
ˇ
ˇ
Zasvetili jste se osobne
ˇ
Bohu v modlitbe?
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
Krest znamena, ze clovek
ˇ
´
umre vzhledem ke svemu
ˇ´ ˇ ˇ´
˚
drıvejsımu zpusobu
ˇ
ˇ
´
zivota a ozije s cılem
ˇ´ ˚
konat Bozı vuli
182
ˇ´ ´
´
ˇ
´
ˇ
SVE ZASVECENI BOHU SYMBOLIZUJTE KRTEM
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
20 Kdyzˇ budete prem
yslet o vecech, ktere jsme prave pro˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
brali, pomuze vam to, abyste se Jehovovi osobne zasvetili
ˇ
ˇ ´
´
´
v modlitbe. Kazdy, kdo Boha doopravdy miluje,
musı take
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´ˇ ´
´
ˇ
˚
‚ucinit verejne prohlasenı k zachrane‘. (Rımanum 10:10)
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
Jak to ale clovek muze udelat?
´
ˇ ˇ
21 Pokud chcete byt pokrt
eni, informujte o tom koordi´
ˇ´
ˇ
ˇ´ ´
´
natora rady starsıch vaseho sboru. Ten zarıdı, aby s vami
ˇ
ˇ´
ˇ´
´
´
´ ´
´
´
nekterı starsı probrali otazky tykajıcı se zakladnıch biblic´
ˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
kych nauk. Pokud tito starsı usoudı, ze splnujete potrebne
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
˚ ˇ
´ ˇ
ˇˇ´ ˇ´ ˇ
pozadavky, sdelı vam, ze muzete byt pri nejblizsı prılezitos´ ´ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ti pokrteni.1 Obvykle
pritom byva prednesen proslov o vyˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
znamu krtu. Recnık potom vsechny uchazece o krest vyzve,
ˇ ˇ
ˇ
´
´
aby odpovedeli na dve jednoduche otazky. To je jeden ze
˚
˚
ˇ
ˇ
´
´ˇ ´
´ ´ˇ
zpusobu, jak mohou ucinit „verejne prohlasenı“ o sve vıre.
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
22 Prave krest verejne oznacuje cloveka jako toho, kdo
ˇ
´
´
ˇ
˚
´
se zasvetil Bohu a je nynı jednım ze svedku Jehovovych.
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
To, ze se zasvetili Jehovovi, dajı uchazeci o krest verejne
ˇ
ˇ
najevo tak, ze jsou zcela ponoreni pod vodu.
´
ˇ
ˇ
VYZNAM VASEHO KRTU
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
´
23 Jezˇ ı´ sˇ rekl,
ze jeho ucednıci budou krteni „ve jmenu
´
ˇ
Otce a Syna a svateho ducha“. (Matous 28:19) To zname´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
na, ze uchaze
c o krest uznava autoritu Jehovy Boha a Jezıse
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
Krista. (Zalm 83:18; Matous 28:18) Uvedomuje si take uloˇ´
´
ˇ
´ ´
hu Bozıho svateho ducha neboli cinne sıly a to, jak tento
˚
´
˚
duch pusobı. (Galaanum 5:22, 23; 2. Petra 1:21)
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
˚
1 Krty neodmyslitelne patrı ke krajskym a oblastnım sjezdum, kte´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ ´
re svedkove Jehovovi poradajı kazdy rok.
ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
´
20. Proc zasvecenı se Jehovovi nenı jen soukromou zalezitostı?
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ´
´ ´ˇ
21, 22. Jak muzete ucinit „verejne prohlasenı“ o sve vıre?
´
´
ˇ ´
´
´
23. Co to znamena, dat se pokrtıt „ve jmenu Otce a Syna a svateho
ducha“?
ˇ
´ ˇ
183
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ
24 Krest
vsak nenı pouha koupel. Je to symbol neceho
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
velmi duleziteho. To, ze je clovek ponoren pod hladinu,
ˇ
ˇ
ˇ
´
symbolizuje skutecnost, ze zemrel vzhledem ke svemu
ˇ´ ˇ ˇ´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
drıvejsımu zpusobu zivota. To, ze je z vody vyzdvizen,
´ ˇ
´ ˇ
ˇ´ ˚
zase znamena, ze nynı zije proto, aby konal Bozı vuli.
´
ˇ
ˇ
´
Pamatujte take na to, ze jste se zasvetili samotnemu Jehoˇ
´
´
ˇ ´
´ ´ ´
vovi Bohu, ne nejake praci ani urcite pravnı otazce, lidem
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ci organizaci. Vase zasvecenı a krest jsou zacatkem velmi
´ ´
ˇ´
´
ˇ´
˚ ˇ ´
blızkeho pratelstv
ı s Bohem — zacatkem duverneho vztaˇ
ˇ
hu k nemu. (Zalm 25:14)
ˇ
´ ´
´
ˇ
25 Krest
nenı zarukou zachrany. Apostol Pavel napsal:
´
´
´ ´
ˇ
´ ´
ˇ ´
„Pracujte stale na sve vlastnı zachrane s baznı a chvenım.“
˚
ˇ
ˇ´
´
(Filipanum 2:12) Krest je teprve zacatek. Otazkou je: Jak
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ´ ´
˚
´
clovek muze v Bozı lasce zustat? Na to si odpovıme v po´
slednı kapitole.
ˇ
´
´
24, 25. (a) Co krest symbolizuje? (b) Na jakou otazku si musıme odˇ ˇ
povedet?
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
ˇ
´
´
ˇ ´
´
Krest je uplne ponorenı do vody, ne pouhe
´
ˇ
pokropenı. (Matous 3:16)
˚
´
ˇ
ˇ´ ˇ ´
Ke krokum, ktere vedou ke krtu, patrı prijımat
´ ´
´
ˇ
´ ´
´
poznanı a projevovat vıru, cinit pokanı, obraˇ
˚ ˇ
tit se a zasvetit svuj zivot Bohu. (Jan 17:3;
Skutky 3:19; 18:8)
ˇ
´
ˇ´
Ten, kdo se chce Jehovovi zasvetit, musı zaprıt
´
ˇ
ˇ
´
sam sebe, stejne jako sami sebe zapreli lide,
ˇ´
ˇ
´
ˇ´ˇ
kterı chteli nasledovat Jezıse. (Marek 8:34)
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Krtem se symbolizuje to, ze clovek zemrel
´
ˇ´ ˇ ˇ´
˚
ˇ
vzhledem ke svemu drıvejsımu zpusobu zivoˇ
´
ˇ´ ˚
ta a ozil s cılem konat Bozı vuli. (1. Petra 4:2)
´
´
DEVATENACTA KAPITOLA
˚
ˇ
ˇ´ ´
Zustante v Bozı lasce
´
Co znamena milovat Boha?
˚ ˇ
˚
ˇ´ ´
Jak muzeme zustat v Bozı lasce?
ˇ ´
˚ ´
´
´
Jak Jehova odmenı ty, kdo zustavajı v jeho lasce?
ˇ
Budete behem
´
ˇ ´
teto bourlive
doby hledat
´ ˇ ˇ ˇ
utociste
u Jehovy?
ˇ
ˇ
ˇ
PREDSTAVTE si, ze jdete po ceste, je zataˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
zeno a vy vıte, ze za chvıli prijde bourka.
´
ˇ ˇ´
ˇ´ ´
´
Obloha je stale temnejsı. Zacına se blyskat,
ˇ´
ˇ ˇ ´
´
slysıte hrmenı a potom se spustı provazy
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ´
deste. Date se do behu a zoufale se snazıte
´
ˇ
´ ´ ˇ ˇ ˇ
najıt nejake utociste. Pak najednou u cesty
´
ˇ´ ˇ ˇ
´
uvidıte prıstresek. Je bytelny a je tam sucho
´
´
ˇ ´ ´
a utulno. Za takovy bezpecny ukryt byste
ˇ ˇ ´
ˇ
jiste byli velmi vdecnı.
ˇ
ˇ ´
ˇ
2 My dnes zijeme
v bourlive dobe. Situˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ace ve svete se stale zhorsuje. Existuje vsak
ˇ ´ ´
´ ˇ ˇ ˇ
´
jeden bezpecny ukryt, utociste, ve kterem
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ´
muzeme najıt ochranu pred vsım, co by
´
˚
ˇ
nam mohlo zpusobit trvalou skodu. Co je
´
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
tım utociˇ stem? Vsimneme si, co o tom rıka
´ ´ ˇ ˇ
Bible: „Reknu Jehovovi: ‚Ty jsi me utocisˇ
´
˚
˚
ˇ
ˇ
te a ma pevnost,
ˇ muj Buh, v nehoz budu
˚ ˇˇ
duverovat.‘ “ (Zalm 91:2)
ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ ˇ
3 Jen si to predstavte!
Nasım utocistem se
˚ ˇ
´
ˇ
´
muze stat Jehova — Stvoritel a Svrchovany
´
´
´
˚ ˇ
´
´
Panovnık celeho vesmıru. Muze nas ochraˇ
ˇ ˇ´
ˇ
nit, protoze je daleko mocnejsı nez kdokoli
˚ ˇ
´
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ
1, 2. Kde dnes muzeme najıt bezpecne utociste?
˚ ˇ
´ ˇ ˇ ˇ
3. Jak muzeme u Jehovy hledat utociste?
˚
ˇ
ˇ´ ´
185
˚ ˇ
´
nebo cokoli, co se muze postavit proti nam. Dokonce
ˇ
´
ˇ
´
˚ ˇ
i kdyz utrpıme nejakou ujmu, Jehova muze odstranit
ˇ
´ ˇ
´ ´
˚ ˇ
vsechny jejı spatne nasledky. Jak ale muzeme u Jehovy hle´ ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
˚ ˇˇ
´
´
dat utociste? Musıme v nej duverovat. Bible nas navıc
´ ´
´
ˇ´ ´
´
vybızı: „Zachovavejte se v Bozı lasce.“ (Juda 21) Ano, musı˚
ˇ´ ´
´
´
ˇ
me zustat v Bozı lasce a posilovat laskyplny vztah k nasemu
´
´
ˇ
nebeskemu Otci. Pak budeme mıt jistotu, ze Jehova je na˚ ˇ
´
ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ ˇ
sım utocistem. Jak si ale muzeme takove pouto vytvorit?
´
ˇ ´ ´
VNIMEJME BOZI L ASKU A REAGUJME NA NI
´
ˇ´ ´
˚
´
ˇ
4 Mame-li
v Bozı lasce zustat, musıme si uvedomit, jak
´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
nam Jehova svou lasku dal najevo. Premyslejme o nekte´
´
´
´
´ ´
rych biblickych naukach, ktere jsme poznali pomocı teto
ˇ
´
´
´
knihy. Jehova je Stvoritel a dal nam nadherny domov —
´
planetu Zemi. Naplnil ji spoustou jıdla a vody, mnoˇ´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ha prırodnımi zdroji, uzasne rozmanitymi zivymi tvory
´
´
ˇ´
´
´
a nadhernymi prırodnımi sceneriemi. Je Autorem Bible
´ ´
´
´
´
ˇ
a v nı nam zjevil sve jmeno a odhalil sve vlastnosti. Krome
ˇ
ˇ
´
´
´
toho nam ve svem Slove ukazuje, ze poslal sveho milova´
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
neho Syna Jezıse na zem, aby za nas trpel a polozil svuj
ˇ
´ ´
´
´
´ ´
zivot. (Jan 3:16) Jaky vyznam pro nas tento dar ma? Dava
´
ˇ
´
nam nadeji na krasnou budoucnost.
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ ˇ
ˇ ˇ
5 Nase nadeje do budoucnosti vsak
zavisı jeste na necem
ˇ´
´
˚
ˇ
dalsım, co pro nas Buh udelal. Jehova ustanovil nebeskou
´
´ ˇ ´
´
´
´
vladu — mesiasske Kralovstvı. Tato vlada brzy skoncuje
ˇ
´
´
˚
´ ˇ
ˇ
´
s veskerym utrpenım a zpusobı, ze ze zeme se stane raj. Jen
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
si to predstavte!
Muzeme tam zıt navzdy, a to pokojne
ˇ
ˇ ˇ
˚
´
ˇ
ˇ
´ ´
´
a sastne. (Zalm 37:29) Buh nam vsak uz dnes dava vedenı,
´
´
´
ˇ´
abychom mohli zıt co nejlepe. Poskytl nam take dar v poˇ
´
´
´
˚ ˇ
dobe modlitby, dıky ktere s nım muzeme komunikovat
´
ˇ´
˚
kdykoli a kdekoli. To je jen par prıkladu toho, jak Jehova
´
ˇ ´
´
ˇ
projevil lasku lidstvu jako celku i kazdemu z nas jednotlive.
´
˚
´
´
4, 5. Jakymi zpusoby nam Jehova projevil lasku?
ˇ´ ´
´ ˇ ´
´
Klıcova otazka, nad kterou
ˇ
ˇ ´
´
by se mel kazdy z nas zamyslet,
´
ˇ
znı: ‚Jak bych mel na Jehovovu
´
´
´
lasku reagovat?‘ Mnozı lide by
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
odpovedeli: „Samozrejme bych
´
ˇ
´
na oplatku mel i ja milovat Je´ ˇ ´
ˇ´ˇ ˇ
hovu.“ Je to i vas nazor? Jezıs rekl,
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´
ˇ
´
ˇ
ze nejvetsı prikazanı ze vsech znı: „Budes
´
´
´
milovat Jehovu, sveho Boha, celym svym srdcem a celou
ˇ´
´
ˇ
´
svou dusı a celou svou myslı.“ (Matous 22:37) I vy mate
˚
˚
ˇ
bezpochyby mnoho duvodu, proc Jehovu Boha milujete.
´
ˇ´
´
ˇ´
ˇ
Ale stacı takovou lasku pouze cıtit? Lze pak rıci, ze Jehovu
ˇ ˇ
´
ˇ´
´
skutecne milujeme celym srdcem, dusı a myslı?
ˇ ´
´
ˇ
7 Bible ukazuje, ze
laska k Bohu je mnohem vıc nez jen
ˇ
´
´
´
´
´
nejaky pocit. Laskyplne city, ktere k Jehovovi chovame,
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
jsou sice zakladem pro nas vztah k nemu, ale presto jsou
ˇ´
ˇ ´ ´
ˇ ´
´
pouze pocatkem skutecne lasky k Bohu. Jablecne jaderko
´
˚
´
ˇ
ˇ
je zakladem pro rust plodne jablone. Pokud byste ale meli
ˇ
´
´
chu na jablko, stacilo by vam, kdybyste dostali pouhe
´
ˇ ˇ´
ˇ
´
´
jaderko? Asi stezı, vite? Podobne i laskyplne city k Jehoˇ´
ˇ´ ´
´
vovi jsou jen zacatkem. Bible rıka: „Laska k Bohu . . .
´ ˇ
´ ´
ˇ ´ ´ ´
ˇ ´ ´ ´
znamena, ze zachovavame jeho prikazanı; jeho prikazanı
ˇ
ˇ
´ ´
vsak nejsou bremenem.“ (1. Jana 5:3) Opravdova laska
´
´
´ ˇ
ˇ
k Bohu se pozna podle znameniteho ovoce, ktere clovek
´ ´
´ ˇ
ˇ
nese. Musı byt vyjadrena skutky. (Matous 7:16–20)
´
´
ˇ
´ ´
8 Svou lasku
k Bohu dokazujeme tım, ze zachovavame
ˇ´
ˇ ´ ´ ´
ˇ
´
´ ´
jeho prikazanı a uplatnujeme jım stanovene zasady. Zıt
´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´
´
v souladu s nimi nenı prılis tezke. Jehovovy zakony nejsou
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ´
ani zdaleka nejakou prıtezı. Naopak, dostali jsme je proto,
´
´ ˇ
´
´ ´ ˇ
abychom mohli vest
ˇ kvalitnı, sastny a uspokojuj´ ıcı zivot.
´ ˇ
(Izajas 48:17, 18) Zijeme-li v souladu s Jehovovym vede6
˚ ˇ
´
´
6. Jak muzeme reagovat na lasku, kterou nam Jehova projevil?
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
7. Zahrnuje laska k Bohu pouze pocity, ktere clovek ma? Vysvetlete to.
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ´
8, 9. Jak muzeme dat Bohu najevo, ze jej milujeme a ze si ho vazıme?
˚
ˇ
ˇ´ ´
187
´
´
ˇ
´
´
nım, dokazujeme tım, ze sveho nebeskeho Otce ˇ milujeme
ˇ
´ ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
a ze si opravdu vazıme vseho, co pro nas udelal. Zel, takove
ˇ ´
´
´
ocenenı dnes projevuje jen malokdo. Nechceme byt neˇ ˇ ´
ˇ
ˇ´ ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ´ˇ
vdecnı jako nekterı Jezısovi soucasnıci. Kdyz Jezıs uzdravil
´
´
ˇ
deset malomocnych, jen jeden se vratil, aby mu podekoval.
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
(Lukas 17:12–17) Jiste se chceme podobat tomu vdecnemu
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˚
cloveku, a ne tem devıti nevdecnıkum.
´
ˇ
´
´
´
ˇ
9 Ktera Jehovova prikazanı bychom tedy meli
poslou´
´
chat? O mnoha z nich se pojednavalo v teto knize. A tak si
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ ´ ´ ´
nektera pripomenme. Pokud budeme Bozı prikazanı doˇ
˚ ˇ
´
´
ˇ´ ´
drzovat, pomuze nam to zachovavat se v Bozı lasce.
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
PRIBLIZTE SE K JEHOVOVI JESTE VIC
´ ´ ´
˚ ˇ ´
10 Poznav
anı Jehovy je dulezitym krokem k tomu, abyˇ
ˇ ´ˇ
ˇ
chom se k nemu priblızili. Tento proces by nikdy nemel
ˇ
´
ˇ´
skoncit. Kdybyste venku travili mrazivou noc a zahrıvali se
ˇ
ˇ
˚ ˇ ´
10. Vysvetlete, proc je dulezite, abychom o Jehovovi
´
ˇ ´
´ ´
Bohu stale prijımali poznanı.
´
ˇ
´
´
Ma-li vase laska k Jehovovi stale planout,
ˇ
ˇ
´
musıte ji posilovat, podobne jako je treba
ˇ ´
ˇ
prikladat polena do ohne
188
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
u ohne, nechali byste drevo vyhoret a plameny vyhasnout?
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
Urcite ne. Do ohne byste prikladali polınka, a tak jej udrzo´
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
vali jasny a hrejivy. Vzdy by vam mohlo jıt i o zivot! Stejne
ˇ
ˇ´ ´
˚
ˇ ´
jako se ohen rozhorı dıky polenum, tak i nase laska k Jeho˚ ˇ
´
´ ´
ˇ´
´
vovi muze planout dıky „poznanı Boha“. (Prıslovı 2:1–5)
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
´
11 Jezıs si pral, aby jeho nasledovnıci milovali Jehovu
´
´
a jeho drahocenne Slovo pravdy z celeho srdce — aby jejich
´
´
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
ˇ´ˇ
laska stale jasne planula. Po svem vzkrısenı Jezıs vyˇ
ˇ
ˇ
´ ˚
ˇ
´
´
ˇ
svetloval dvema ucednıkum nektera proroctvı, jez byla
´
´
´
ˇ
zaznamenana v Hebrejskych pısmech a splnila se na nem.
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
K cemu to vedlo? Tito ucednıci pozdeji rekli: „Nehorelo
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
snad nase srdce, kdyz k nam po ceste mluvil, jak nam plne
´
´
´ˇ
otevıral Pısma?“ (Lukas 24:32)
ˇ ˇ
ˇ´ ´
12 Kdyzˇ jste se dozved
eli, co Bible doopravdy rıka, nezaˇ
ˇ
´
´
´
horelo snad vase srdce radostı, horlivostı a laskou k Bohu?
´ ˇ
´
´ ˇ
Bezpochyby ano. Mnoho lidı melo stejne pocity. Nynı vsak
ˇ
´
´
´
ˇ
pred sebou mate ukol si tuto hlubokou lasku udrzet a roz´
ˇ ´
ˇ
vıjet ji. Nechceme napodobovat postoj dnesnıho sveta.
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ ˇ´
ˇ
Jezıs totiz predpovedel, ze „ochladne laska vetsıho mnoz´
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
stvı“. (Matous 24:12) Co ale clovek muze udelat pro to, aby
´
´
´
jeho laska k Jehovovi a k biblickym pravdam neochladla?
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
13 O Jehovovi Bohu a Jezısi Kristu stale prij
ımejte po´ ´
´
ˇ
´ ˇ
znanı. (Jan 17:3) Rozjımejte neboli hluboce premyslejte
ˇ´
´ ´
o tom, co se z Bozıho slova dozvıdate, a ptejte se sami
ˇ
´
ˇ´ ˚
sebe: ‚Co se z toho mohu o Jehovovi naucit? Jaky dalsı du´ ˇ ´ ´
´
vod mi tato pasaz dava k tomu, abych jej miloval celym
´
´
´
svym srdcem, myslı a silou?‘ (1. Timoteovi 4:15) Dıky ta´
´ ´ ´
´
ˇ
kovemu rozjımanı budete Jehovu stale vrele milovat.
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
´
14 Dalsım zpusobem, jak si k Jehovovi udrzet
vrelou las´ ´ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ´ ´
´
´
11. Jaky ucinek melo Jezısovo vyucovanı na jeho nasledovnıky?
ˇ ˇ
ˇ ´
´
´
12, 13. (a) Co se u vetsiny dnesnıch lidı stalo s jejich laskou k Bohu
˚ ˇ
ˇ
ˇ ´
a k Bibli? (b) Co muzeme udelat pro to, aby nase laska neochladla?
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
14. Jak si muzeme dıky modlitbe zachovat k Jehovovi vrelou lasku?
˚
ˇ
ˇ´ ´
189
ˇ
ˇ ˚
ku, je pravidelne se modlit. (1. Tesalonicanum 5:17)
ˇ ˇ
ˇ
´
V 17. kapitole jsme se dozvedeli, ze modlitba je cennym
ˇ
ˇ
darem od Boha. Podobne jako se vztah mezi dvema lidmi
ˇ
´
´ˇ
posiluje pravidelnou otevrenou komunikacı, i nas vztah
´
ˇ
ˇ
k Jehovovi se prohlubuje tım, ze se k Bohu pravidelne
´
˚ ˇ ´
ˇ
modlıme. Je velmi dulezite, aby nase modlitby nikdy ne´
´
´
´
byly mechanicke — aby to nebyly pouhe fraze, ktere
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ´ ´
bychom bezmyslenkovite a bez opravdovych citu odrıka´
ˇ
ˇ
vali stale dokola. K Jehovovi bychom meli mluvit stejne,
´ ˇ
´
´
´
jako dıte mluvı se svym milovanym otcem. S Jehovou saˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
mozrejme chceme mluvit
uctive, ale zaroven otevrene,
ˇ
ˇ´
ˇ
´
uprımne a ze srdce. (Zalm 62:8) Ano, osobnı studium Bib´
˚ ˇ ´
´
ˇ
le a vroucı modlitba jsou dulezitymi strankami naseho
´ ´ ´
´
´ ´
˚
´
uctıvanı Boha a pomahajı nam zustat v jeho lasce.
´ ´ ´
´
V UCT IVANI JEHOVY NACHAZEJTE RADOST
´ ´ ´
15 Osobnı´ studium Bible a modlitba jsou akty uctıv
anı,
´
˚ ˇ
´
´
´
ktere muzeme vykonavat v soukromı. Nynı se ale zamysleˇ ´
ˇ
´ ´ ´
´
´
me nad urcitym rysem naseho uctıvanı, ktery je viditelny
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´ˇ
´
na verejnosti — totiz nad tım, ze o sve vıre mluvıme s dru´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
hymi lidmi. Mluvili jste jiz o nekterych myslenkach z Bible
´
ˇ ´ ´
´
ˇ
s druhymi? Pokud ano, tato jedinecna vysada vam jiste
ˇ
´ˇ
ˇ
prinesla radost. (Lukas 1:74) Kdyz pravdu o Jehovovi Bohu
ˇ
´
´
´
˚ ˇ ´
ˇˇ ´
sdelujeme druhym, plnıme tım velmi dulezite poverenı,
´
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇˇ ´
´
ktere dostali vsichni pravı kresane. Tım poverenım je ka´
ˇ´
´
´
ˇ
zat dobrou zpravu o Bozım Kralovstvı. (Matous 24:14;
28:19, 20)
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
16 Apostol
Pavel se na sluzbu dıval jako na neco cenne˚
ho, nazval ji dokonce pokladem. (2. Korinanum 4:7)
´
´ ˇ
Mluvit s druhymi lidmi o Jehovovi Bohu a o jeho zameˇ´ ´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
rech je ta nejlepsı prace, kterou clovek muze vykonavat. Je
ˇ
ˇ´
´
ˇ ´ ˇ´
ˇ ˇ´
to sluzba tomu nejlepsımu Panovi a prinası ten nejvetsı
ˇ
˚ ˇ
´ ´ ´
´
ˇ
´
15, 16. Proc muzeme kazanı pravem povazovat za vysadu a poklad?
190
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
´ ´
uzitek. Tım, ze se na teto cinnosti podılıme, pomahame
ˇ´
´
ˇ ´ˇ
ˇ
´
uprımnym lidem, aby se priblızili k nasemu nebeskemu
ˇ
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
Otci a vydali se po ceste vedoucı k vecnemu zivotu. Ktera
´
´
´
ˇ ´
ˇ ˇ´
´
´
jina prace by nam mohla prinest vetsı uspokojenı? Navıc
ˇ
´ ´
ˇ
´
kdyz vydavame svedectvı o Jehovovi a o jeho Slovu, roste
´
ˇ
´
ˇ
tım nase vıra a prohlubuje se nase
´
ˇ
laska k Bohu. A Jehova si naseho
˚
´ ´
´ ˇ´
usilı velmi vazı. (Hebrejcum
Jehova
chce,
abyste se
radovali ze
ˇ ´
„skutecneho
ˇ
zivota“.
Budete?
˚
ˇ
ˇ´ ´
191
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
´
6:10) Pokud se touto sluzbou plne zamestnavame, poma´ ´
˚
ˇ´ ´
˚
ha nam to zustat v Bozı lasce. (1. Korinanum 15:58)
´
´
ˇ ˇ
´
´
´
17 Musıme
mıt na pameti, ze kazat o Kralovstvı je oprav´
´
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
du nalehave. Bible rıka: „Kaz slovo, nalehave se toho drz.“
ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ ´
(2. Timoteovi 4:2) Proc je to tak nalehave prave v dnesnı
ˇ
ˇ´
ˇ
˚
´
´
dobe? Bozı slovo vysvetluje: „Jehovuv velky den je blızko.
´
ˇ ´
´ˇ
Je blızko a velice specha.“ (Sefanjas 1:14) Ano, doba, kdy
ˇ´
´
´
ˇ ´
´
Jehova ukoncı cely tento system vecı, se velmi rychle blıˇ´
´
´ ´
´
´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
zı. Lide musı byt varovani. Musı se dozvedet, ze nynı je cas
´
´
´
pro to, aby si jako sveho Svrchovaneho Panovnıka zvolili
ˇ
´
Jehovu. Konec se totiz „neopozdı“. (Habakuk 2:3)
ˇ
ˇ
ˇ
´
18 Jehova si preje,
abychom jej verejne uctıvali spolu
´
ˇ
´
ˇ ˇ´ ´
s pravymi kresany. Proto ve svem Slove rıka: „Dbejme
´
ˇ
´
jedni o druhe, abychom se podnecovali k lasce a zname´
˚
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ´
nitym skutkum, a neopoustejme sve shromazovanı, jak
ˇ
ˇ´
´
´
nekterı majı ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druheho,
´
´
ˇ
´
ˇ
´ˇ´
˚
a to tım vıce, kdyz vidıte, ze se ten den blızı.“ (Hebrejcum
ˇ
ˇˇ´ ´
´ ´
ˇ
10:24, 25) Kdyz se se spoluverıcımi schazıme na kresan´
´ ˇ ˇ ´
´
´ ´ ˇ´ ˇ
skych shromazdenıch, mame tam vynikajıcı prılezitost
´
´
ˇ
´
´ ˇ
chvalit a uctıvat naseho milovaneho Boha. Na shromazˇ ´
´
´
denıch take povzbuzujeme a posilujeme jeden druheho.
´ ´
ˇ´
ˇ
19 Kdyzˇ se schaz
ıme s dalsımi ctiteli Jehovy, upevnujeme
´
´
´
´
´ ˇ´
´
tım ve sboru laskyplne vztahy a vzajemna pratelstvı. Je
˚ ˇ ´
ˇ
´
´
dulezite, abychom se snazili hledat na druhych dobre vlastˇ
´
´
ˇ ´
nosti, stejne jako je Jehova hleda na nas. Neocekavejte od
´
ˇˇ´ ´
ˇ
˚ ´
´
svych spoluverıcıch dokonalost. Pamatujte, ze ruznı lide
´
˚
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
dosahli ruzneho stupne duchovnı zralosti a ze kazdy z nas
ˇ ´
˚
ˇ
˚ ˇ ˇ
ˇ´
dela chyby. (Kolosanum 3:13) Snazte se duverne spratelit
ˇ
´
´
´
ˇ
s temi, kdo majı hlubokou lasku k Jehovovi. Pak zjistıte, ze
´
ˇ ´
ˇ
i vy v duchovnım ohledu delate pokroky. Ano, kdyz budete
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
17. Proc je dnes kresanska sluzba tak nalehavou cinnostı?
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
18. Proc mame Jehovu uctıvat verejne spolu s pravymi kresany?
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
19. Jak muzeme posilovat laskyplna pouta v kresanskem sboru?
192
ˇ´ ´
´
´
´
Jehovu uctıvat se svymi duchovnımi bratry a sestrami, po˚ ˇ
´
˚
ˇ´ ´
ˇ ´
muze vam to zustat v Bozı lasce. Jak ale Jehova odmenı ty,
ˇ ˇ
´ ´
˚ ´
´
´
kdo jej verne uctıvajı a zustavajı v jeho lasce?
ˇ ´ ˇ
USILUJTE O ‚SKUTECNY ZIVOT‘
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ
´
20 Jehova odmeˇ nuje
sve verne sluzebnıky tım, ze jim da´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
va zivot. O jaky zivot se ale jedna? Cozpak nynı nezijeme?
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
Vetsina z nas by rekla, ze to je prece jasne. Vzdy dychame,
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
jıme a pijeme. Tak je snad samozrejme, ze jsme nazivu.
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ´
ˇ´ ´
A kdyz zazıvame okamziky stestı, mozna si dokonce rıkaˇ ˇ ˇ
´ ´
´ ´
me: „To je skutecne zivot, jak ma byt!“ Z Bible ale vyplyva,
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ze skutecny zivot dnes v urcitem smyslu nema nikdo.
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
21 Bozˇ ı´ slovo nas
vybızı, abychom se „skutecneho zivota“
ˇ
´ ˇ
„pevne chopili“. (1. Timoteovi 6:19) Tato slova ukazujı, ze
ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ´ ˇ ´ ´
‚skutecny zivot‘ je necım, co s nadejı ocekavame teprve
ˇ
´
v budoucnosti. Ano, az dosahneme dokonalosti, budeme
ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
zivı v plnem smyslu tohoto slova, protoze budeme zıt tak,
˚
˚
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
´
jak to Buh puvodne chtel. Az zıskame zivot v pozemskem
´
´
´
´
ˇ ˇ ´
raji a budeme mıt dokonale zdravı, pokoj a stestı, pak koˇ ˇ
´
´
ˇ ´
necne pozname, co to znamena radovat se ze „skutecneho
ˇ
ˇ
´
ˇ´
zivota“ — zivota, ktery nikdy neskoncı. (1. Timoteovi 6:12)
´
´
´
ˇ
Nenı to nadherna nadeje?
˚
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
22 Jak se muzeme ‚skutecn
eho zivota pevne chopit‘?
´
´ ˇ
ˇ
´
˚
Ve stejne pasazi Pavel kresany vybızel, „aby pusobili
´
´
´
k dobru“ a „byli bohatı ve znamenitych skutcıch“. (1. Ti´
ˇ ´ ˇ´
´
moteovi 6:18) Mnohe tedy zjevne zalezı na tom, do jake
´
ˇ
´
ˇ
mıry uplatnujeme pravdy, ktere jsme z Bible poznali. Mel
´
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
´
tım ale Pavel na mysli, ze ‚skutecny zivot‘ si dıky svym
ˇ´
´
˚
ˇ
´
znamenitym skutkum zaslouzıme? Ne, protoze tato nad´
´
ˇ
´ ´
herna vyhlıdka do budoucnosti ve skutecnosti zavisı na
ˇ ´
ˇ ´ ´
ˇ´
ˇ
tom, zda prijımame Bozı ‚nezaslouzenou laskavost‘. (Rıˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
20, 21. Co je ‚skutecny zivot‘ a proc je nadeje na nej nadherna?
˚ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
22. Jak se muzete ‚pevne chopit skutecneho zivota‘?
˚
ˇ
ˇ´ ´
193
˚
ˇ
ˇˇ´
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
manum 5:15) Jehovu vsak tesı, kdyz dava odmenu tem,
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´ ˇ
kdo mu verne slouzı. Velmi si preje, abyste ‚skutecny zi´
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
vot‘ zıskali. Z takoveho sastneho a pokojneho vecneho
ˇ
ˇˇ
˚ ´
´
ˇ´ ´
zivota se budou tesit ti, kdo zustavajı v Bozı lasce.
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
´ ´
23 Kazd
y z nas by si mel polozit otazku: ‚Uctıvam Boha
´
tak, jak to on stanovil v Bibli?‘ Pokud dbame na to, aby´
´
ˇ
chom tak jednali den co den, pak jsme na spravne ceste.
˚ ˇ
˚ ˇˇ
ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ ˇ
Muzeme duverovat tomu, ze Jehova je nasım utocistem.
ˇ
´ˇ ´
´
˚
´
´
Behem obtıznych poslednıch dnu tohoto stareho systemu
ˇ ´
˚
ˇ ´
´ ´
ˇ ˇ ´
´
vecı svuj verny lid ochranı. Bezpecne nas take uvede do
ˇ ´
´
´
´
´
´
´
´
sveho nadherneho noveho systemu vecı, ktery je nynı
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
tak blızko. Az ta doba prijde, bude to jedinecny zazitek!
´
ˇ
ˇ
ˇ
A budeme opravdu radi, ze jsme se behem techto posled´
˚
´
´
´
ˇ
´
nıch dnu rozhodli jıt po spravne ceste. Pokud po nı
ˇ´
ˇ
ˇ ´
vykrocıte uz te, budete se moci radovat ze „skutecneho
ˇ
´
ˇ
´
´
˚
ˇ´
zivota“ — takoveho zivota, jaky si pro nas Jehova Buh pral
ˇ
ˇ´
ˇ ˇˇ
ˇ ˇ
jiz na pocatku. A budete se z nej tesit po celou vecnost!
ˇ
˚ ˇ ´ ˚
ˇ´ ´
23. Proc je dulezite zustat v Bozı lasce?
ˇ ´ ´
CO BIBLE R IKA
´
´
ˇ Opravdovou lasku k Bohu projevujeme tım,
ˇ
´ ´
ˇ ´ ´ ´
ˇ
ze zachovavame jeho prikazanı a uplatnuje´
´ ´
me jım stanovene zasady. (1. Jana 5:3)
˚
ˇ´ ´
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ Zustat v Bozı lasce nam pomuze to, kdyz
ˇ´
ˇ
budeme studovat Bozı slovo, vroucne se k Jeˇ
ˇ
´
hovovi modlit, vyucovat o nem druhe lidi
´
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
a uctıvat ho na kresanskych shromazdenıch.
ˇ
(Matous 24:14; 28:19, 20; Jan 17:3; 1. Tesaloˇ ˚
˚
nicanum 5:17; Hebrejcum 10:24, 25)
˚ ´
´
ˇ´ ´
´
ˇ
ˇ Ti, kdo zustavajı v Bozı lasce, majı nadeji
ˇ ´ ˇ
na ‚skutecny zivot‘. (1. Timoteovi 6:12, 19;
Juda 21)
DODATEK
´
ˇ
NAMET
STRANA
ˇ´
´
ˇ´
´
´ ´
Bozı jmeno — Jak jej pouzıvat a jaky ma vyznam 9 9 9 9 9 9 9 9 195
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
Co je v Danielove proroctvı predpovedeno
ˇ´
´ ˇ
o prıchodu Mesiase 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 197
ˇ´ˇ
´
´
´ ˇ
Jezıs Kristus — slıbeny Mesias 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 199
´
Pravda o Otci, Synovi a svatem duchu 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 201
ˇ
´ ˇ
´
ˇ´ ´ ˇ
´ ´ ´ ˇ´ˇ
Proc pravı kresane nepouzıvajı pri uctıvanı krız? 9 9 9 9 9 9 9 204
´
ˇ ˇ
´
´
Panova vecere — vzpomınkova slavnost,
´ ˇ ´ ˇ´
ˇ
ktera prinası Bohu cest 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 206
ˇ
„Duse“ a „duch“ — Co tyto pojmy
´
doopravdy znamenajı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 208
ˇ
´
Co je seol a hades? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 212
´
Co je Soudny den? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 213
´
´
´
´
Rok 1914 — vyznamny rok v biblickem proroctvı 9 9 9 9 9 9 9 9 215
ˇ
Kdo je archandel Michael? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 218
´
´
Co je „Velky Babylon“? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 219
ˇ´ˇ
Narodil se Jezıs v prosinci? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 221
ˇ
´
Meli bychom slavit svatky? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 222
195
ˇ´
´
ˇ´
Bozı jmeno — Jak jej pouzıvat
´
´ ´
a jaky ma vyznam
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
JAK je ve vasˇ ı´ Bibli prelo
zen Zalm 83:18? Ve Svatem Pısmu —
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
Prekladu noveho sveta tento vers znı nasledovne: „Aby lide poˇ
ˇ
´
´
ˇˇ´
znali, ze ty, jehoz jmeno je Jehova, ty sam jsi Nejvyssı nad celou
´
ˇ
´
ˇ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
zemı.“ Nektere dalsı preklady Bible znı podobne. Bezpocet pre˚
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
´ ´
kladu zde vsak jmeno Jehova vynechava a mısto neho uvadı
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
tituly jako „Pan“ nebo „Vecny“. Jak ma tedy tento vers spravne
´
´
ˇ
´
ˇ
´
´
znıt? Ma v nem byt uveden nejaky titul, nebo jmeno Jehova?
´ ˇ ´
ˇ
´
´
´ ˇ´
Ve zmınenem versi se mluvı o jmenu. Velka cast Bible byla
´
ˇ
ˇ
˚
´
napsana v hebrejstine, a v puvodnım textu se objevuje Boˇ´
ˇ ´
´
´
´
´
´
zı jedinecne osobnı jmeno. Napsano hebrejskymi pısmeny
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
vypadalo takto ˘˙˘˝ (JHVH). V cestine se toto jmeno bezne vyˇ
´
slovuje „Jehova“. Objevuje se vsak pouze v tomto biblickem
ˇ
˚
´
´
versi? Ne. V puvodnım textu Hebrejskych
´
´ ˇˇ
´
pısem se vyskytuje temer 7 000krat.
˚ ˇ ´
ˇ´
´
Jak dulezite Bozı jmeno je? Zamysleme
se nad vzorovou modlitbou, kterou proˇ´ˇ
ˇ´ ´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ´
nesl Jezıs Kristus. Zacına slovy: „Nas Otce
Bozı jmeno
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
v nebesıch, a je posveceno tve jmeno.“
v hebrejstine
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
(Matous 6:9) Pozdeji se Jezıs k Bohu modˇ
´
´
˚
ˇ ˇ
lil: „Otce, oslav sve jmeno.“ Buh na tuto prosbu odpovedel tak,
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ze z nebe bylo slyset hlas, ktery rekl: „Oslavil jsem je a opet je
´
ˇ ˇ
ˇ´
´
´
oslavım.“ (Jan 12:28) Z toho je videt, ze Bozı jmeno je nesmırˇ
˚ ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
´
ne dulezite. Proc potom mnozı prekladatele toto jmeno ze
´
ˇ
˚
˚
´
svych prekladu Bible vypustili a nahradili ho ruznymi tituly?
ˇ
ˇ
´ ˚
´
´
Vedly je k tomu zrejme dva hlavnı duvody. Za prve, mnozı li´
´ ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
de tvrdı, ze Bozı jmeno by se nemelo pouzıvat, protoze dnes jiz
´
˚
´ ´
ˇ ´
ˇ
nezname jeho puvodnı vyslovnost. Staroveka hebrejstina se toˇ
´
˚ ˇ
tiz psala bez samohlasek. Proto dnes nikdo nemuze s jistotou
ˇ´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
rıct, jak lide v biblickych dobach hlasky JHVH presne vyslovoˇ
ˇ
ˇ´ ´ ´
ˇ´
´
˚
vali. Meli bychom se vsak pouzıvanı Bozıho jmena kvuli tomu
´
ˇ´ˇ
ˇ ´
´
´
´
vyhybat? V biblickych dobach se jmeno Jezıs mozna vysloˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ´
vovalo Jesua nebo snad Jehosua. Nikdo to dnes nemuze rıct
˘˙˘˝
196
ˇ´ ´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ´ ´ ˚
´
s jistotou. Presto lide po celem svete pouzıvajı ruzne formy
´
ˇ´ˇ
´
ˇ ˇ ´
jmena Jezıs a vyslovujı ho tak, jak je to v jejich jazyce bezne.
´
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ ´
Nezdrahajı se toto jmeno pouzıvat, i kdyz nevedı, jak se vyslo´
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
vovalo v prvnım stoletı. Pokud byste prijeli do nejake cizı zeme,
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ´
ˇ
mohlo by i vase vlastnı jmeno znıt v tamejsım jazyce ponekud
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´
´
jinak. Proto skutecnost, ze presne nevıme, jak se Bozı jmeno vyˇ
´ ˚
slovovalo ve staroveku, nenı duvodem k tomu, abychom je
ˇ´
nepouzıvali.
´
˚
´
ˇ
´ ´
ˇ
Druhym duvodem, ktery se casto uvadı na podporu toho, ze
ˇ´
´
ˇ ´
´ ´ ˇ
´
se Bozı jmeno
z
Bible
vypou
st
ı,
je
dlouhotrvaj
ıc
ı
zidovsk
a
tradi´ ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
´
ce. Mnozı Zide totiz zastavali nazor, ze Bozı jmeno by se nikdy
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nemelo vyslovit. Takovy nazor je vsak ocividne zalozen na
´
´
ˇ ´
´
´
´ ˇ´ ´
nespravnem uplatnenı biblickeho zakona, ktery rıka: „Nepouˇ ˇ
´
´
´
˚
zijes jmeno Jehovy, sveho Boha, nehodnym zpusobem, nebo
´
ˇ´ ´
´
Jehova nenecha bez trestu toho, kdo pouzıva jeho jmeno ne´
˚
ˇ´ˇ
hodnym zpusobem.“ (2. Mojzısova 20:7)
´
ˇ´ ´ ´
ˇ´
´
Tento zakon zakazuje zneuzıvanı Bozıho jmena. Ale zname´
ˇ
´
´
ˇ´ ´ ´
˚
na to snad, ze zakazuje take jeho uctive pouzıvanı? Vubec ne.
ˇ
´
´ ˇ´
´
´
Vsichni pisatele hebrejske casti Bible („Stareho zakona“) byli
ˇ ´
ˇ
ˇ´ ˇ
´
ˇ
˚
vernı muzi, kterı zili v souladu se Zakonem, jejz dal Buh
ˇ ´
˚
ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ´
starovekym Izraelitum. Presto Bozı jmeno casto pouzıvali. Naˇ´
ˇ
˚
´ ´
˚
prıklad je zapsali do mnoha zalmu, ktere zastupy ctitelu nahlas
´
´
ˇ
´ ˚
ˇ´
zpıvaly Bohu. Jehova svym sluzebnıkum dokonce narıdil, aby
´
´
ˇ ´
´
ˇ ˇ ˇ
jeho jmeno vzyvali. A vernı lide to skutecne delali. (Joel 2:32;
ˇ ´ ˇ
´
´
´
ˇ´
´
Skutky 2:21) Proto ani dnesnı kresane nevahajı Bozı jmeno
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´
ˇ ´
pouzıvat. Delajı to vsak s uctou, podobne jako Jezıs. (Jan 17:26)
ˇ ˇ
´
ˇ´
´
˚
´
Kdyz prekladatele Bible nahradili Bozı jmeno ruznymi tituly,
´
´ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
dopustili se tım vazne chyby. Pricinili se tak o to, ze mnoha
˚
ˇ
´
´
´
´
ˇ
´
lidem Buh pripada vzdaleny a neosobnı. Bible vsak
ˇ lidi vybı´
ˇ
˚ ˇ ´
zı, aby si k Jehovovi pestovali „duverny vztah“. (Zalm 25:14)
ˇ
ˇ
´
´
˚ ˇ ´
ˇ´
´
Vzpomente si na nejakeho sveho duverneho prıtele. Jak blız´
´
ˇ ˇ
ˇ
cı byste si navzajem byli, kdybyste ani nevedeli, jak se vlastne
´
´ ´
´
ten druhy jmenuje? A mohou se snad lide stat opravdu blız´
ˇ´
ˇ
´
´
´
kymi prateli Boha, kdyz neznajı jeho jmeno Jehova? Navıc
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ´ ´
´
kdyz lide Bozı jmeno nepouzıvajı, nemohou znat ani jeho po´ ´
ˇ´
´
´
divuhodny vyznam. Co tedy Bozı jmeno znamena?
Dodatek
197
´
´
´
ˇ
´
˚
´
ˇ ´
Vyznam sveho jmena vysvetlil sam Buh, a to svemu verneˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
mu sluzebnıkovi Mojzısovi. Kdyz se Mojzıs Boha ptal na jeho
´
ˇ ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ´
´ ˇ
jmeno, Jehova odpovedel: „Prokazi se byt tım, cım se prokazi
´
ˇ´ˇ
˚
ˇ
ˇ´ ´
byt.“ (2. Mojzısova 3:14) Rotherhamuv preklad rıka: „Stanu se,
ˇ´
˚ ˇ
´ ´
´
ˇ
cım chci.“ Jehova se tedy muze stat tım, kym je potreba, aby
˚ ´ ˇ
splnil svuj zamer.
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ´
ˇ´
ˇ´
Rekneme, ze byste se mohli stat cımkoli, cım byste si prali.
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´ ˇ´
ˇ
Co byste v takovem prıpade udelali pro sve pratele? Kdyby ne´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
kdo z nich vazne onemocnel, mohli byste se stat zkusenym
´ ˇ
ˇ
´
lekarem a uzdravit ho. Kdyby se zase nekdo jiny dostal do fiˇ ´
´ˇ´
´ ˇ ˇ ´
nancnıch potızı, mohli byste se stat stedrym sponzorem
´ ˇ
˚ ˇ
a pomoci mu. Pravda je ale takova, ze v tom, co muzeme pro
´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
´
ˇ
druhe udelat, mame sve hranice. Ano, ma je kazdy z nas. Kdyz
ˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
ale budete studovat Bibli, urcite vas velmi prekvapı zjistenı, ze
´ ´ ´
´
ˇ
´
Jehova se stava kymkoli, kym je treba, aby splnil sve sliby.
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ´
´ ˇ
A kdyz svou moc pouzıva ve prospech lidı, kterı jej milujı, teˇ´
ˇ
ˇ´
ˇ´
´
sı ho to. (2. Paralipomenon 16:9) Pred lidmi, kterı Bozı jmeno
´
ˇ
´
´
neznajı, jsou vsak tyto nadherne rysy Jehovovy osobnosti
skryty.
´ ˇ
´
ˇ´
ˇ ´
Je tedy jasne, ze jmeno Jehova do Bible patrı. Kdyz vyznam
´
´
ˇ ˇ
´ ´ ´
ˇ´
´
´
tohoto jmena chapeme a kdyz pri uctıvanı Bozı jmeno bez zaˇ´ ´
´ ˇ ˚ ˇ ´
ˇ
´
bran pouzıvame, nas duverny vztah k nasemu nebeskemu Otci
´
´
ˇ
Jehovovi se tım vyznamne posiluje.1
´
´
ˇ´
´
´
˚
ˇ
1 Vıce informacı o Bozım jmenu, jeho vyznamu a duvodech, proc je
ˇ´
´
´ ˇ
´
ˇ
´ ´ ´
´
ˇ´
ˇ ˇ
pri uctıvanı mame pouzıvat, najdete v brozure Bozı jmeno, ktere pretrva
ˇ
ˇ
´
navzdy. Vydali ji svedkove Jehovovi.
ˇ
´
Co je v Danielove proroctvı
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
´ ˇ
predpovedeno o prıchodu Mesiase
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
PROROK Daniel zil vıce nez 500 let pred narozenım Jezıse. Jeˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
hova vsak Danielovi zjevil informace, ktere umoznujı presne
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
´ ˇ
urcit dobu, kdy mel byt Jezıs pomazan cili ustanoven jako Me´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
sias neboli Kristus. Danielovi bylo receno: „Mel bys vedet a mıt
ˇ´ ´
198
´ ˇ
´
pochopenı, ze od vyjitı slova, aby byl obnoven a znovu posta´
˚
´ ˇ
´
˚
´
ven Jeruzalem, do Vudce Mesiase bude sedm tydnu, take
ˇ
´
´
sedesat dva tydny.“ (Daniel 9:25)
´
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
ˇ´
Pokud mame urcit cas Mesiasova prıchodu, musıme nejdrıv
´
´
ˇ ˇ
´
´
´
´ ˇ
zjistit vychozı bod, od nejz se ma obdobı vedoucı k Mesiasi poˇ´
´
ˇ´ ´ ˇ
´
cıtat. V proroctvı se rıka, ze to je „od vyjitı slova, aby byl
´
ˇ
obnoven a znovu postaven Jeruzalem“. Kdy toto ‚slovo vyslo‘?
´
´ ˇ
Podle biblickeho pisatele Nehemjase bylo slovo o tom, aby by´
´ ´
ly obnoveny zdi kolem Jeruzalema, proneseno „ve dvacatem
´
´ ˇ
´
roce krale Artaxerxa“. (Nehemjas 2:1, 5–8) Historikove potvr-
´
´
˚
„SEDMDESAT T YDNU“
490 let
´
˚
7 tydnu
´
˚
62 tydnu
´
1 tyden
(49 let)
(434 let)
(7 let)
455
406
ˇ
& pr. n. l. n. l. )
‚Slovo, aby
byl obnoven
´
Jeruzalem‘
´
Jeruzalem znovu
postaven
29
33
36
ˇ´
Prıchod
´ ˇ
Mesiase
´ ˇ
Mesias
ˇ´
„odrıznut“
Konec
´
‚sedmdesati
´
˚
tydnu‘
Dodatek
199
´ ˇ
´
´
´
´
zujı, ze prvnım uplnym rokem Artaxerxovy vlady byl rok 474
ˇ
´ ´
´
ˇ
pr. n. l. Proto dvacatym rokem jeho vlady byl rok 455 pr. n. l.
´
´
´
Dostali jsme se tedy k vychozımu bodu Danielova proroctvı
´ ˇ
´
ˇ
o Mesiasi, a tım je rok 455 pr. n. l.
´ ´
´
´
´
ˇ´
Daniel uvadı, jak dlouho ma obdobı vedoucı k prıchodu
˚
´ ˇ
´
ˇ
´
´
„Vudce Mesiase“ trvat. Podle proroctvı to melo byt „sedm ty˚
´ ˇ
´
´
´
˚
dnu, take sedesat dva tydny“ — celkem tedy 69 tydnu. Jak
ˇ
´ ˇ
´
´
´
´ ˇ
ˇ
´
dlouhe casove obdobı je tım mıneno? V nekterych prekladech
´
ˇ
´ ˇ ´ ´
´
Bible je uvedena poznamka, ze zmınene tydny nemajı sedm
˚
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
dnu, ale ze jsou to tydny let. To znamena, ze kazdy tyden predˇ
´
ˇ
´
stavuje sedm let. Myslenka o tydnech letˇ neboli o casovych
´
´ ´
˚
˚
ˇ
jednotkach trvajıcıch sedm roku, byla Zidum ve staroveku
´ ´
ˇ´
ˇ ´
´
´
znama. Naprıklad kazdy sedmy rok byl rokem sabatnım.
ˇ´ˇ
´
´
˚
´
(2. Mojzısova 23:10, 11) Proto 69 prorockych tydnu trva 69
´
´
krat 7 let, to znamena celkem 483 let.
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
A te uz musıme jen pocıtat. Jestlize od roku 455 pr. n. l. poˇ´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
cıtame 483 let, dostavame se do roku 29 n. l. Presne v tom roce
ˇ´ˇ
ˇ ´
´ ˇ
´ ˇ
se dal Jezıs pokrtıt a stal se Mesiasem.1 (Lukas 3:1, 2, 21, 22)
´
ˇ ´
´
´
´
Nenı snad splnenı tohoto biblickeho proroctvı podivuhodne?
ˇ
ˇ
ˇ
1 Od roku 455 pr. n. l. do roku 1 pr. n. l. je 454 let. Od roku 1 pr. n. l.
do roku 1 n. l. je jeden rok (rok nula neexistuje). A od roku 1 n. l. do roˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´
ku 29 n. l. je to 28 let. Kdyz tato tri cısla secteme, vyjde nam 483 let. Jeˇ´ˇ
ˇ´
´
ˇ
ˇ
zıs byl „odrıznut“ tım, ze byl usmrcen, a k tomu doslo v roce 33 n. l. —
ˇ
´ ´
´
behem sedmdesateho tydne let. (Daniel 9:24, 26) Viz 11. kapitolu knihy
ˇ
´
ˇ´
´ ´
Venujte pozornost Danielovu proroctvı! a publikaci Hlubsı pochopenı Pısˇ
ˇ
´
ma, 2. svazek, strany 629–631. Obe publikace vydali svedkove Jehovovi.
ˇ´ˇ
´
´
´ ˇ
Jezıs Kristus — slıbeny Mesias
˚
ˇ
´ˇ
JEHOVA Buh chtel lidem pomoci rozpoznat Mesiase, a pro´
˚
to mnoho biblickych proroku inspiroval k tomu, aby
´
ˇ ˇ
´
´
zapsali detaily o narozenı, sluzbe a smrti slıbeneho Osvoˇ
´
´
ˇ´ˇ
boditele. Vsechna tato biblicka proroctvı se splnila na Jezısi
ˇ ˇ
´
´
Kristu. Jsou pozoruhodne presna a podrobna. Abychom si
ˇ´ ´
200
´
´ ˇ
PROROCTVI O MESIASOVI
´
UDALOST
´
PROROCTVI
ˇ ´
SPLNENI
Narozen v kmeni Juda
ˇ´ˇ
1. Mojzısova 49:10
´ ˇ
Lukas 3:23–33
Narozen z panny
´ ˇ
Izajas 7:14
ˇ
Matous 1:18–25
´
Potomek krale Davida
´ ˇ
Izajas 9:7
ˇ
Matous 1:1, 6–17
´
´
Jehova jej prohlasil za sveho Syna
ˇ
Zalm 2:7
ˇ
Matous 3:17
ˇˇ
ˇ
Neuverili v nej
´ ˇ
Izajas 53:1
Jan 12:37, 38
´ˇ ´
´
Vjızdı do Jeruzalema na oslu
´ ˇ
Zecharjas 9:9
ˇ
Matous 21:1–9
´ ´
ˇ ´
Zrazen blızkym spolecnıkem
ˇ
Zalm 41:9
Jan 13:18, 21–30
˚ ˇ´
Zrazen za 30 kousku strıbra
´ ˇ
Zecharjas 11:12
ˇ
Matous 26:14–16
ˇ
´
ˇ
ˇ´
Pred svymi zalobci mlcı
´ ˇ
Izajas 53:7
ˇ
Matous 27:11–14
´
ˇ
Metan los o jeho odevy
ˇ
Zalm 22:18
ˇ
Matous 27:35
ˇ
´
˚
´
´ ´
Kdyz visı na kulu, lide mu spılajı
ˇ
Zalm 22:7, 8
ˇ
Matous 27:39–43
ˇ ´
´
Zadna kost mu nebyla zlomena
ˇ
Zalm 34:20
Jan 19:33, 36
ˇ
´
Pohrben u bohatych
´ ˇ
Izajas 53:9
ˇ
Matous 27:57–60
ˇ
ˇ
Vzbuzen pred rozkladem tela
ˇ
Zalm 16:10
Skutky 2:24, 27
´ ˇ
ˇ´
Vyvysen k Bozı pravici
ˇ
Zalm 110:1
Skutky 7:56
ˇ ´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
to priblızili, uvazujme o nekolika proroctvıch, v nichz byly
ˇ
ˇ ˇ
´
´ ´
´ˇ ´
´
predpovedeny udalosti souvisejıcı s Mesiasovym narozenım
ˇ
´
a detstvım.
´ˇ ˇ
ˇ ˇ ˇ
´ˇ
´
Prorok Izajas predpovedel, ze Mesias bude potomkem krale
´ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
Davida. (Izajas 9:7) A Jezıs se v Davidove rodove linii skutecne
ˇ
narodil. (Matous 1:1, 6–17)
Dodatek
201
´ ˇ
ˇ´
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
Micheas, dalsı Bozı prorok, predpovedel, ze z tohoto dıtete se
´
ˇ
´
´ ˇ
nakonec stane vladce a ze se narodı v ‚Betleme Efrata‘. (Mi´ ˇ
ˇ ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
cheas 5:2) V dobe Jezısova narozenı byla v Izraeli dve mestecka
´
´
´ˇ
´ ˇ´
s nazvem Betlem. Jedno bylo poblız Nazaretu v severnı casti zeˇ
´
´
´
´
ˇ
´
me a to druhe se nachazelo blızko Jeruzalema v Jude. Betlem
´ ˇ
´ˇ
´
ˇ´
´
ˇ´ˇ
poblız Jeruzalema se drıve nazyval Efrata. Jezıs se narodil prave
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
v tomto meste, presne v souladu s proroctvım. (Matous 2:1)
´
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ´
V jinem biblickem proroctvı bylo receno, ze Bozı Syn bu´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
de povolan „z Egypta“. V dobe, kdy byl Jezıs jeste dıtetem, jej
ˇ
ˇ
´
ˇ
do Egypta vzali jeho rodice. Po Herodove smrti se s nım vsak
´
´
´
´ ˇ
vratili do Izraele, a tım se proroctvı splnilo. (Ozeas 11:1; Maˇ
tous 2:15)
ˇ
´
V tabulce na strane 200 jsou pod nadpisem „Proroctvı“ uve´
´
´
´ ˇ
deny biblicke texty, ktere obsahujı podrobnosti o Mesiasovi.
´
´
Porovnejte je prosım s texty uvedenymi pod nadpisem „Splˇ ´
´ ´
´
ˇ
´
ˇ ´
nenı“. Pokud to udelate, posılı se tım vase vıra v pravdivost
ˇ´
Bozıho slova.
ˇ
´ ´ ˇ
˚
ˇ
ˇ
´
Pri zkoumanı techto textu mejte na mysli, ze prorocka slova
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
´
ˇ´ˇ ˇ
byla napsana stovky let pred Jezısovym narozenım. Jezıs rekl:
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ ´
ˇ
„Musı [se] splnit vˇ sechno napsane o mne v Mojzısove zakone
´
´ ˇ
´
´
a v Prorocıch a v Zalmech.“ (Lukas 24:44) Ve sve vlastnı Bibli si
ˇˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
muzete overit, ze vsechna tato proroctvı se skutecne splnila —
ˇ´
a to do nejmensıho detailu.
´
Pravda o Otci, Synovi a svatem duchu
ˇˇ´
ˇ´ ´ ˇ
˚
´ ´
ˇ´
TI, KDO verı nauce o Trojici, rıkajı, ze Buh se sklada ze trı
´
ˇ ´
ˇ
ˇ´
osob — z Otce, Syna a Ducha svateho. O kazde z techto trı osob
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
se tvrdı, ze je rovna ostatnım dvema, ze je vsemohoucı a ze
´
ˇ´
˚
˚
nema pocatek. Podle nauky o Trojici je Otec Buh, Syn je Buh
´
˚
ˇ
˚
a Duch svaty je Buh, a presto je to pouze jeden Buh.
´
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ ´
Mnozı zastanci Trojice pripoustejı, ze toto ucenı nejsou
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
schopni vysvetlit. Presto si vsak myslı, ze tato nauka vychazı
202
ˇ´ ´
´
ˇ
´ ˇ
˚
z Bible. Stojı ale za povsimnutı, ze slovo „Trojice“ se v Bibli vu´
ˇ ˇ
´ ´
bec nevyskytuje. Lze tedy v Bibli najıt alespon nejaky zaklad
ˇ
´
pro myslenku o Trojici? Abychom si na tuto otazku mohli odˇ ˇ
´
´ˇ
´
´
povedet, podıvejme se blıze na jeden text, ktery zastanci nauky
ˇ
´
o Trojici casto citujı.
˚
„SLOVO BYLO BUH“
ˇ´ ´
ˇ´
Jan 1:1 rıka: „Na pocatku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha,
´ ˇ
˚
´
´ ˇ
to Slovo bylo Buh.“ (Ekumenicky preklad) Dale v teze kapitole
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
apostol Jan jasne ukazuje, ze „Slovo“ je Jezıs. (Jan 1:14) Slovo je
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ´
´
´ ´
´ ˇ
vsak oznaceno jako Buh, a proto nekterı lide dochazejı k zaveˇ
´ ´
ˇ´ ´ ´
ˇ
ru, ze Syn a Otec musı byt soucastı tehoz Boha.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
˚
ˇ
Nezapomenme vsak, ze tato cast Bible byla puvodne na´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
psana v rectine. Prekladatele recky text pozdeji prelozili do
´
˚
ˇ
˚
´
´
jinych jazyku. Mnoho prekladatelu Bible ale slovnı spojenı
˚
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
„Slovo bylo Buh“ nepouzıva. Proc? Protoze na zaklade svych
´
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ ´
znalostı biblicke rectiny jsou presvedceni, ze vyjadrenı „Slovo
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
bylo Buh“ by se melo prelozit jinak. Jak? Zde jsou nektere
ˇ´
ˇ ´
prıklady: „Logos [Slovo] byl bozsky.“ (A New Translation of
˚
the Bible) „Slovo bylo buh.“ (The New Testament in an Im´ ˇ
proved Version) „Slovo bylo u Boha a bylo teze podstaty.“ (The
ˇ
ˇ
˚
´
Translator’s New Testament) Podle techto prekladu Slovo nenı
ˇ ´
´
´
´
totozne se samotnym Bohem.1 Slovo ma mezi Jehovovym
ˇ ´
´ ˇ ´ ´
ˇ
´
stvorenım vyvysene mısto, a proto se o nem mluvı jako o „bo´
˚
ˇ´
ˇ
´
hu“ (s malym „b“). Pojem „buh“ v tomto prıpade znamena
ˇ
´
„nekdo mocny“.
ˇ
´
ˇ
´
ZJISTETE SI VICE SKUTECNOSTI
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
Vetsina lidı biblickou rectinu nestudovala. Jak tedy lze zjistit,
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
co mel apostol Jan opravdu na mysli? Uvazujme o nasledujı´
ˇ´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
´
cım prıkladu: Ucitel svym studentum vysvetluje nejakou latku.
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
Po hodine se vsak studenti dohadujı, jak vykladu ucitele spravˇ
ˇ
˚
ˇ ˇ
ne rozumet. Jak mohou studenti svuj spor vyresit? Mohou
´ ˇ ´ ˇˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
1 Dalsı rozbor Jana 1:1
en ve Strazne vezi z 1. listopadu 2008,
ˇ byl uverejn
´
´
´
ˇ
´
na stranach 24 a 25. Casopis vydavajı svedkove Jehovovi.
Dodatek
203
ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ucitele pozadat, aby jim toho o danem nametu rekl vıc. Kdyz
´
´
ˇ´
´
´ ´
zıskajı dalsı informace, budou probırane latce bezpochyby roˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
zumet lepe. Podobne pokud chcete lepe porozumet vyznamu
˚ ˇ
´
slov v Janovi 1:1, muzete se podıvat do Janova evangelia a vyˇ
ˇ´
ˇ´ˇ ˇ
´
ˇ
hledat si v nem dalsı informace o Jezısove postavenı. Kdyz se
´ ˇ
´
´
˚ ˇ
´
ˇ
´
o tomto nametu dozvıte vıce, pomuze vam to dospet ke sprav´
´ ˇ
nemu zaveru.
ˇ
ˇ´
´
´
Uvazujme tedy naprˇ ıklad o tom, co Jan napsal dale v prvnı
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
kapitole, ve versi 18: „Zadny clovek nikdy nevidel [Vsemohou´
ˇ´ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ ´
cıho] Boha.“ Ale Jezıse, Syna, lide prece videli, protoze Jan rıka:
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
„Slovo [Jezıs] se stalo telem a prebyvalo mezi nami. Spatrili
´
´
jsme jeho slavu.“ (Jan 1:14, EP) Jak by potom Syn mohl byt
ˇ´ ´ ˇ
´
´ ˇ´ ´ ˇ
soucastı Vsemohoucıho Boha? Jan take rıka, ze Slovo bylo
´
´
ˇ
´
ˇ
„u Boha“. Jak by ale nekdo mohl byt u nekoho jineho a zaroˇ ´
´
´
´ ´
ven byt tou osobou, u ktere je? Navıc z Jana 17:3 se dozvıdame,
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
´
´
´
ze Jezıs delal jasny rozdıl mezi sebou a svym nebeskym
´
´ ´
´
´
Otcem. Sveho Otce nazyva ‚jedinym pravym Bohem‘. A ke
´
´
ˇ
konci sveho evangelia Jan shrnuje svou vypove slovy: „Tato
´
ˇˇ
ˇ
ˇ´ˇ
[slova] byla zapsana proto, abyste verili, ze Jezıs je Kristus, Boˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
zı Syn.“ (Jan 20:31) Vsimneme si, ze Jezıs zde nenı oznacen
ˇ ´ ´
ˇ
˚
ˇ´
jako Buh, ale jako Bozı Syn. Tyto doplnujıcı informace obsaze´
ˇ
´
´
´
ne v Janove evangeliu nam ukazujı, jak mame textu v Janovi
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
˚
1:1 spravne rozumet. Jezıs neboli Slovo je „buh“ v tom smysˇ
´
´
´
´
ˇ ´
ˇ
´
lu, ze ma vysoke postavenı, ale nenı totozny se Vsemohoucım
Bohem.
ˇ ˇ
OVERTE SI FAKTA
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
Vrame se k nasemu znazornenı s ucitelem a studenty. Predˇ
ˇ
ˇ´
´ ´
ˇ
ˇ
stavte si, ze nekterı studenti majı stale pochybnosti, prestoze si
ˇ
ˇ ´ ´ ´
ˇ
od ucitele vyslechli doplnujıcı vyklad. Co mohou udelat? Mo´
´
ˇ
´
´ ˇ
hou zajıt za jinym ucitelem a v souvislosti s danym nametem
ˇ ˇ
ˇ´
´ ˇ
´
se ho zeptat jeste na dalsı podrobnosti. Pokud druhy ucitel vy´
´
ˇ ˇ
˚
klad sveho kolegy potvrdı, pochybnosti vetsiny studentu se
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
pravdepodobne rozptylı. Podobne pokud si nejste jistı, co mel
´
ˇ
biblicky pisatel Jan doopravdy na mysli, kdyz mluvil o vztahu
ˇ´ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
´
mezi Jezısem a Vsemohoucım Bohem, muzete se obratit na
204
ˇ´ ´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
jineho pisatele Bible a dalsı informace si zjistit od nej. Uvazujˇ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
me naprıklad o tom, co napsal Matous. Kdyz mluvil o zaveru
´
ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
systemu vecı, citoval Jezısova slova: „O tom dni a hodine nevı
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
nikdo, ani nebestı andele, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matous
ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ
´
24:36) Jak je z techto slov patrne, ze Jezıs nenı Vsemohoucım
Bohem?
ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Jezıs rıka, ze Otec toho zna vıc nez Syn. Kdyby vsak Jezıs byl
´
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ´ ´ ˇ
soucastı Vsemohoucıho Boha, vedel by totez, co jeho Otec.
´
ˇ
ˇ´
´
Proto si tedy Otec a Syn nemohou byt rovni. Nekterı lide ale
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
reknou: ‚Jezıs ma dve podstaty. A zde mluvı jako clovek.‘ Ale
´
ˇ
ˇ´
´
ˇ
i kdyby to tak bylo, co svaty duch? Jestlize je to soucast tehoz
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´ ´ ˇ
´
´
´ ˇ
Boha jako Otec, proc Jezıs nerıka, ze svaty duch zna totez
co Otec?
ˇ
ˇ´
ˇ
´ ´
Kdyz budete ve studiu Bozıho slova pokracovat, seznamıte
ˇ´
´
´ ˇ
´
´
se s mnoha dalsımi biblickymi pasazemi, ktere o tomto naˇ
´
´
´
´
metu pojednavajı. Tyto usekyˇ Bible potvrzujı pravdu o Otci,
´
Synovi a svatem duchu. (Zalm 90:2; Skutky 7:55; Kolosa˚
num 1:15)
ˇ
´ ˇ
´
ˇ´
´
Proc pravı kresane nepouzıvajı
ˇ
´ ´ ´ ˇ´ ˇ
pri uctıvanı krız?
ˇ ´ ˇ
´
´
´
´
´
KRIZ je oblıbeny a uznavany mezi miliony lidı. Encyclopædia
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
´
Britannica oznacuje krız jako „hlavnı symbol kresanskeho
´
ˇ
´
´ ˇ
´ ˇ
´ ˇ´ˇ ˇ
´ ´ ´
nabozenstvı“. Nicmene pravı kresane krız pri uctıvanı nepouˇ´ ´
ˇ
zıvajı. Proc?
´
˚
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´
´
ˇ´ˇ
ˇ
ım duvodem je to, ze Jezıs na zadnem krızi nezemrel.
ˇ Hlavn
´
´
ˇ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ´ˇ
Recke slovo, ktere se vetsinou preklada jako „krız“, je stau·ros.
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ
´
V podstate je tım mınen „vztyceny kul nebo tyc“. Biblicky
ˇ
´ ´
preklad The Companion Bible uvadı: „[Stau·ros ] nikdy nezna´
´
ˇ ˇ´ˇ ´
´
´
´
mena dva tramy prekrızene navzajem v jakemkoli uhlu . . .
´
´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
V [novozakonnı] rectine nenı nic, co by dokonce jen naznacoˇ
´
´
valo, ze se jedna o dva tramy.“
Dodatek
205
´
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
K popisu nastroje, na nemz Jezıs zemrel, pouzili biblictı pi´
ˇ
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
´
satele v nekolika textech jeste jiny vyraz. Je to recke slovo
˚
xylon. (Skutky 5:30; 10:39; 13:29; Galaanum 3:13; 1. Petra
ˇ
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
2:24) Toto slovo proste znamena „klada“, poprıpade „tyc, kyj
nebo strom“.
ˇ´ˇ
ˇ ˇ ´ ´
Kniha Das Kreuz und die Kreuzigung (Krız a ukrizovanı) od
´ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Hermanna Fuldy uvadı vysvˇ etlenı, proc byl k popravam casto
´
´
ˇ´ ´
´ ˚
´ ´
pouzıvan jednoduchy kul. Rıka se tam: „Na mıstech, ktera by´
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
la vybrana jako verejna popraviste, ne vzdy byly stromy. Proto
ˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ´
´
´
do zeme zarazili obycejny tram. Lide, kterı byli vydani zakonu,
ˇ
ˇ ´
ˇ
pak na nej byli se zdvizenyma rukama za ruce a casto i za nohy
ˇ ´ ´
ˇ
privazani nebo pribiti.“
ˇ
ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚
ˇ
ˇ´
ˇ
Nejpresvedcivejsı dukaz vsak poskytuje Bozı slovo. Apostol
ˇ´ ´
´
´
´
´
Pavel rıka: „Kristus nas koupı propustil z kletby Zakona tım,
ˇ
´
´
ˇ
´
´
ze se stal kletbou mısto nas, protoze je napsano: ‚Proklety je
´ ˇ
ˇ ´
ˇˇ ´
˚
ˇ ˇ
kazdy poveseny na kulu [„na dreve“, Ekumenicky preklad].‘ “
˚
ˇ´ˇ
(Galaanum 3:13) Zde Pavel cituje 5. Mojzˇ ısovu 21:22, 23,
ˇ
´
˚
ˇ´ˇ
ˇ
´
kde se jasne mluvı o kulu, nikoli o krızi. Clovek popraveny
´
˚
´
´
takovym zpusobem byl „kletbou“, a proto nenı vhodne,
ˇ
´
˚
´
ˇ ´
ˇ ˇ
´
aby kresane zdobili svuj domov znazornenımi ukrizovaneho Krista.
ˇ´
´
ˇ
ˇ
´
Neexistuje zadny doklad toho, ze behem prvnıch 300 let po
ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Kristove smrti by lide, kterı se prohlasovali za kresany, krız poˇ´
ˇ
´ ´ ´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ´
´ ´ ˇ
uzıvali pri uctıvanı. Ve ctvrtem stoletı vsak rımsky cısar
´
ˇ
´
Konstantin konvertoval k odpadlemu kresanstvı a prosazoval
ˇ´ˇ
ˇ
krız jako jeho symbol. A uz byly Konstantinovy pohnutky ja´
ˇ´ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ ´
ˇ´ˇ
kekoli, krız nema s Jezısem Kristem pranic spolecneho. Krız
´
´
ˇ
´ ˚
ma ve skutecnosti pohansky puvod. Dılo New Catholic Encycloˇ
ˇ ´
ˇ´ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
´
pedia pripoustı: „Krız nachazıme jak v predkresanskych, tak
ˇ
´
´
´
ˇ´ ˇ
´ ˇ´ˇ
i v nekresanskych kulturach.“ Mnozı dalsı ucenci spojujı krız
´ ´ ´
ˇ´
´
´ ´
´
s uctıvanım prırody a s pohanskymi sexualnımi ritualy.
ˇ
´
´
Proc tedy byl tento pohansky symbol tak propagovan?
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ
ˇ
Zjevne proto, aby pro pohany bylo snadnejsı prijmout „kres´
´ ˇ
´
´
anstvı“. Nicmene oddanost jakemukoli pohanskemu symbolu
ˇ
˚
´
je v Bibli jasne odsouzena. (2. Korinanum 6:14–18) Pısmo
206
ˇ´ ´
´
ˇ
´ˇ ´
ˇ´ˇ
take zakazuje vsechny druhy modlarstvı. (2. Mojzısova 20:4, 5;
˚
´ ˇ
´
´ ´
´ ˚
1. Korinanum 10:14) Pravı kresane proto majı padne duvody
ˇ´ˇ ˇ
´ ´ ´
ˇ´
k tomu, aby krız pri uctıvanı nepouzıvali.1
´
ˇ ˇ´
´ ´
ˇ´ˇ
1 Podrobnejsı pojednanı o krızi najdete v knize Rozmluvy z Pısem na
´
ˇ
´
stranach 144–148. Knihu vydali svedkove Jehovovi.
´
ˇ ˇ
´
´
Panova vecere — vzpomınkova slavnost,
´ ˇ ´ ˇ´
ˇ
ktera prina sı Bohu cest
ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
´
KRESTANE dostali prıkaz, aby poradali Slavnost na pamat´
´
´
ˇ´ ´
´
ku Kristovy smrti. Teto vzpomınkove slavnosti se rıka take
´
ˇ ˇ
˚
´
´
„Panova vecere“. (1. Korinanum 11:20) Co je na nı tak vy´
ˇ
znamneho? Kdy a jak by se mela slavit?
ˇ´ˇ
´ ˇ
Tuto slavnost zavedl Jezıs Kristus v roce 33 n. l. v tentyz veˇ
ˇ
´
´
cer, kdy se slavil zidovsky svatek Pasach. Ten se slavil jen
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
jednou za rok, a to 14. dne
Pri staˇ ´ zidovskˇ eho m´ esıce nisanu.
´ ´
´
novovanı tohoto data Zide zjevne vychazeli z jarnı
ˇ
ˇ ˇ
rovnodennosti. To je den, kdy je priblizne 12 hodin
ˇ
´
´
svetlo a 12 hodin tma. Prvnı pozorovatelne novo´
´ˇ
´
ˇ
lunı nejblıze jarnı rovnodennosti oznacovalo
ˇ´
ˇ ´
´
zacatek mesıce nisanu. Pasach se slavil o 14 dnı
ˇ
´
pozdeji, po zapadu slunce.
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
Kdyz Jezıs oslavil Pasach se svymi apostoly,
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
poslal Jidase Iskariotskeho pryc a zavedl Paˇ ˇ
´
´
ˇ
´
novu veceri. Tımto jıdlem byl zidovsky Pasach
´
nahrazen, a proto by se Slavnost na pamatku Krisˇ
tovy smrti mela konat jen jednou do roka.
ˇ ˇ
´ˇ
ˇ´ˇ
V Matousove evangeliu se pıse: „Jezıs vzal
´
ˇ
ˇ
chleb, a kdyz vyslovil pozeh´
´
´ ´
nanı, rozlamal jej, daval jej
ˇ
´ ˚
ˇ
ˇ
ucednıkum a rekl: ‚Vezme´
´ ˇ
te, jezte. To znamena me telo.‘
´
´
ˇ
´
Take vzal pohar, a kdyz vzdal dıky,
Dodatek
207
ˇ
ˇ
ˇ
´
dal jim jej a rekl: ‚Pijte z neho vy vsichni; nebo to znamena
´
´ ´
ˇ
mou „krev smlouvy“, ktera ma byt vylita ve prospech mno´
ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚
ˇ
hych na odpustenı hrıchu.‘“ (Matous 26:26–28)
ˇ
ˇ´
´ ˇˇ´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´
´
Nekterı lide verı tomu, ze Jezıs premenil chleb ve sve doslov´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ne telo a ze vıno premenil ve svou krev. Nicmene kdyz Jezıs
´
´
ˇ
´ ˚
´
´ ˇ
´
podaval svym ucednıkum chleb, bylo jeho doslovne telo stale
ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
nedotcene. Jedli tedy Jezısovi apostolove skutecne Jezısovo fy´ ˇ
ˇ
zicke telo a pili jeho doslovnou krev? Ne, protoze to by byl
ˇ ´
ˇ´
´
ˇ´ˇ
kanibalismus a porusenı Bozıho zakona. (1. Mojzısova 9:3, 4;
ˇ´ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ ˇ
´
3. Mojzısova 17:10) Podle Lukase 22:20 Jezıs rekl: „Tento pohar
´
´ ´
´
´ ´
znamena novou smlouvu mocı me krve, ktera ma byt vylita ve
´ ˇ
ˇ
´
vas prospech.“ Stal se tento pohar doslova ‚novou smlouvou‘?
´
ˇ
ˇ ´
Nemohlo to tak byt, protoze smlouva je urcita dohoda, a ne
´ ˇ
ˇ
hmatatelny predmet.
´
´
´
ˇ
Jak chleb, tak vıno jsou tedy pouze symboly. Chleb predsta´ ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
vuje Kristovo dokonale telo. Jezıs pouzil chleba, ktery zbyl po
´
´
ˇ
´
jıdle Pasach. Tento chleb byl pripraven bez jakehokoli kvasu
ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
neboli bez drozdı. (2. Mojzısova 12:8) Kvas je v Bibli casto poˇ
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
uzit jako symbol hrıchu a zkazenosti. Chleb proto znazornuje
´ ˇ
´ ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dokonale telo, ktere Jezıs obetoval. Jeho telo nebylo poskvrneˇ´
ˇ
˚
no hrıchem. (Matous 16:11, 12; 1. Korinanum 5:6, 7; 1. Petra
2:22; 1. Jana 2:1, 2)
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
Cervene vıno predstavuje Jezısovu krev. Tou je stvrzena plat´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´ ´
nost nove smlouvy. Jezıs rekl, ze jeho krev ma byt vylita „na
ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚
´
´
ˇ
ˇ ´
odpustenı hrıchu“. Lide tedy mohou mıt pred Bohem ciste
´
´
´
postavenı a mohou byt zahrnuti do nove smlouvy s Jeho˚
´
´
ˇ
vou. (Hebrejcum 9:14; 10:16, 17) Dıky teto smlouve neboli
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
˚
dohode muze jıt 144 000 vernych kresanu do nebe. Tam
ˇ
´
´
ˇ ˇ´
ˇ´
ˇ
´
budou slouzit jako kralove a knezı, kterı budou zprostredkovaˇ
´ ´
´
ˇ´ˇ
´ ˇ
vat pozehnanı celemu lidstvu. (1. Mojzısova 22:18; Jeremjas
´
31:31–33; 1. Petra 2:9; Zjevenı 5:9, 10; 14:1–3)
ˇ
´ ´
´
˚
´
Kdo by si mel na Pamatne slavnosti brat ze symbolu? Chleb
´
ˇ
ˇ ´
a vıno by logicky meli prijımat pouze ti, kdo jsou zahrnuti do
´
´
´
ˇ ˇ
˚
nove smlouvy — to znamena ti, kdo majı nadeji, ze pujdou do
ˇ
´
´
ˇ
´
´
´
nebe. Tito kresane majı jistotu, ze byli vybrani jako kralove,
208
ˇ´ ´
ˇ´
´
´ ´
ˇ´
kterı budou ˇ v nebi vladnout. Takovou jistotu jim dava Bozı sva´
´
˚
´
ty duch. (Rımanum 8:16) Jsou zahrnuti take do smlouvy
´
´
ˇ
ˇ´ˇ
´ ˇ
o Kralovstvı, kterou s nimi uzavrel Jezıs. (Lukas 22:29)
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
´
A co ti lide, kterı majı nadeji na vecny zivot v pozemskem
´
´ ˇ´ˇ ˚
ˇ´
´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
raji? I oni poslouchajı Jezısuv prıkaz a ucastnı se Panovy vecere.
ˇ
´ ´
´
´
Ale prichazejı tam jako uctivı pozorovatele, nikoli jako ti, kdo si
˚
ˇ
´
ˇ´
´ ´
ˇ ˇ
berou ze symbolu. Svedkove Jehovovi poradajı Panovu veceri
ˇ ˇ
´
´
´ ´
jednou rocne po zapadu slunce v den, ktery odpovıda 14. niˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ ˇ
sanu. I kdyz nebeskou nadeji vyznava dnes na celem svete jen
ˇ
´
´
ˇ
´ ˚
´
nekolik tisıc Jehovovych sluzebnıku, tato slavnost je vyznam´
ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ ´
na pro vsechny kresany. Je to prılezitost k tomu, aby kazdy
´
ˇ ˇ
ˇ ´ ´ ´
ˇ´ˇ
z nich rozjımal o vseprevysujıcı lasce Jehovy Boha a Jezıse Krista. (Jan 3:16)
ˇ
„Duse“ a „duch“ — Co tyto pojmy
´
doopravdy znamenajı?
ˇ
ˇ´
ˇ
´
´
´
KDYZ slysıte slova „duse“ a „duch“, co se vam vybavı? Mnozı
´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
lide si myslı, ze tato slova oznacujı neco neviditelneho
´
ˇ
ˇˇ´ ˇ
a nesmrtelneho, co existuje v nasem nitru. Verı, ze tato nevi´
ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ditelna soucast cloveka opoustı pri smrti telo a zije dal. Tento
´
ˇ´ˇ ´
´
´ ˇ
nazor je velmi rozsıreny, a proto jsou mnozı lide prekvapeni,
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
ˇ´ ´
kdyz se dozvedı, ze Bible nic takoveho nerıka. Co je tedy poˇ
ˇ´
dle Bozıho slova duse a co duch?
ˇ
ˇ ´ ´
JAK SE SLOVO „DUSE“ POUZIVA V BIBLI?
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´
´ ´
ˇ
Uvazujme nejdrıve o dusi. Mozna si vzpomınate, ze Bible
˚
ˇ
´
ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
byla puvodne napsana prevazne v hebrejstine a rectine. Kdyz
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
´
biblictı pisatele psali o dusi, pouzıvali hebrejske slovo nefes
ˇ
´
´ ´
nebo recke slovo psy·che. Tato slova se v Bibli vyskytujı vıce
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
´
´
nez 800krat a v Prekladu noveho sveta se soustavne prekladajı
ˇ
´
˚
´
´
ˇ
slovem „duse“. Kdyz prozkoumame zpusob, jakym se v Pısmu
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´
ˇ´
slovo „duse“ (a v jednotnem nebo v mnoznem cısle) pouzı´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
va, bude zrejme, ze tento pojem se v zasade vztahuje 1) na lidi,
Dodatek
209
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ˇ
2) na zvırata nebo 3) na zivot cloveka ci zvırete. Zamysleme se
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
nynı nad nekterymi biblickymi texty, z nichz jsou videt tyto
ˇ ˚
´ ´
ˇ
tri ruzne vyznamy slova „duse“.
´
´
ˇ
´
ˇ
Lide. „V Noemovych dnech . . . bylo nekolik lidı, totiz osm
ˇ´
ˇ ˇ
dusı, bezpecne neseno vodou.“ (1. Petra 3:20) Zde se slovo
ˇ
ˇ ˇ
„duse“ jednoznacne vztahuje na lidi — na Noema, jeho manˇ
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
zelku, jeho tri syny a jejich manzelky. Ve 2. Mojzısove 16:16
´
ˇ
´
˚
ˇ
´ ´
jsou zaznamenany pokyny predane Izraelitum ohledne sbıra´
ˇ ˇ
´
nı manny. Bylo jim receno: „Nasbırejte toho trochu, . . . podle
ˇ
ˇ´
´
´
ˇ ´
´
´
ˇ ´
poctu dusı, ktere ma kazdy z vas ve svem stanu.“ Mnozstvı
´
´
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
sesbırane manny tedy odpovıdalo poctu lidı v kazde rodine.
´
ˇ´ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
Nektere dalsı prıklady toho, ze slovo „duse“ se v Bibli pouˇ´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
zıva k oznacenı jednoho cloveka nebo vıce osob, lze ˇ najıt
ˇ´ˇ ˇ
´
´
v 1. Mojzısove 46:18; Jozuovi 11:11; Skutcıch 27:37 a Rıma˚
num 13:1.
´ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´ ˇ
˚
ˇ
ˇ
Zvırata. V biblicke zprave o stvorenı cteme: „Buh prikrocil
ˇ
ˇ´
ˇ ´
ˇ ´
ˇ´
k tomu, aby rekl: ‚A se vody zahemzı hemzenım zivych dusı
´ ´ ´
´ ´ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
a a letajıcı tvorove letajı nad zemı na prednı strane nebeske˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ho prostoru.‘ A Buh prikrocil k tomu, aby rekl: ‚A zeme vyda
ˇ ´
ˇ
˚
´ ´ ´ˇ
´ ´
zive duse podle jejich druhu, domacı zvıre a pohybujıcıho se
ˇ
ˇ
´
´
´ˇ
zivocicha a divoke zemske zvıre podle jeho druhu.‘ A stalo se
ˇ´ˇ
´
´ ˇ
´ ´
tak.“ (1. Mojzısova 1:20, 24) V teto pasazi jsou ryby a domacı
´ ´ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
i divoka zvırata oznaceny stejnym slovem — „duse“. O ptacıch
ˇ´
´ˇ
´
ˇ´
´
ˇ´ˇ ˇ
a dalsıch zvıratech se mluvı jako o dusıch take v 1. Mojzısove
ˇ´ˇ ˇ
ˇ´ˇ ˇ
9:10; 3. Mojzısove 11:46 a 4. Mojzısove 31:28.
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Zivot nejake osoby. Nekdy se slovem „duse“ oznacuje zivot
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
nejakeho cloveka. Jehova Mojzısovi rekl: „Vsichni muzi, kterı
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
lovili tvou dusi, jsou mrtvı.“ (2. Mojzısova 4:19) Co Mojzısovi
ˇ´
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ´
ˇ
nepratele lovili? Usilovali Mojzısovi o zivot. V drıvejsı dobe,
ˇ ´
´
´
´
ˇ
´
kdyz Rachel rodila sveho syna Benjamına, „jejı duse vychaze´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
la (protoze zemrela)“. (1. Mojzısova 35:16–19) V tu chvıli tedy
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
´
Rachel prisla o zivot. Uvazujme take o Jezısovych slovech: „Ja
´
´ˇ
´
´ˇ
´ ´
´
jsem ten znamenity pastyr; znamenity pastyr se vzdava sve
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
duse ve prospech ovcı.“ (Jan 10:11) Jezıs dal svou dusi neboˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ´
li zivot ve prospech lidstva. V techto biblickych pasazıch se
210
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
slovo „duse“ ocividne vztahuje na zivot nejakeho cloveka.
ˇ´ ˇ´
ˇ ´
ˇ
´
´
Dalsı prıklady pouzitı slova „duse“ v tomto vyznamu lze najıt
´
´
ˇ
v 1. Kralovske 17:17–23; Matousovi 10:39; Janovi 15:13 a Skut´
cıch 20:10.
ˇ
ˇ´
ˇ´
´
ˇ
Pri dalsım studiu Bozıho slova zjistıte, ze v souvislosti
´
ˇ
´
ˇ´ ´
s vyrazem „duse“ se v cele Bibli nikde nepouzıva slovo „ne´
ˇ ˇ ´
´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
´
smrtelna“ ani „vecna“. Pısmo naopak rıka, ze duse je smrtelna,
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
tedy ze umıra. (Ezekiel 18:4, 20) Proto se o cloveku, ktery
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
zemrel, v Bibli mluvı proste jako o „mrtve dusi“. (3. Mojzısova 21:11)
CO JE „DUCH“
ˇ
´
ˇ´ ´ ´
Uvazujme nynı o tom, jak se v Bibli pouzıva vyraz „duch“.
ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
´
´
Nekterı lide si myslı, ze „duch“ je jen jinym vyrazem pro „duˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
si“. Nenı to vsak pravda. Bible objasnuje, ze „duse“ a „duch“
ˇ ˚
´ ˇ
ˇ
ˇ´
jsou dve ruzne veci. V cem se tedy od sebe lisı?
ˇ
´
´ˇ´
ˇ´ ´
´
Kdyz pisatele Bible pısı o „duchu“, pouzıvajı hebrejske sloˇ
´
´
ˇ
vo ruach nebo recke slovo pneuma. Vyznam
ˇ techto slov je
ˇ
´
´
ˇ´
vysvetlen v Pısmu samotnem. Naprıklad v Zalmu 104:29 se
´ˇ
ˇ
ˇ
pıse: „Jestlize [Jehovo] odejmes jejich ducha [ruach], vydechˇ
´
ˇ´ ´
nou naposled a jdou zpet do sveho prachu.“ A Jakub 2:26 rıka,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ´
ze „telo [je] bez ducha [pneuma] mrtve“. V techto versıch
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
tedy „duch“ oznacuje neco, co dava telu zivot. Bez ducha je
ˇ
´
´
ˇ
´ ´
telo mrtve. Proto se vyraz ruach v Bibli preklada nejen slovem
´
´
ˇ
´ ´
ˇ´
„duch“, ale take slovem „sıla“ neboli zivotnı sıla. Naprıklad
ˇ
´
˚ ˇ
´ ˇ
o potope v Noemovych dnech Buh rekl: „Ja privedu na zemi
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
potopu vod, abych znicil vsechno telo pod nebesy, v nemz je
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ´ˇ
zivotnı sıla [ruach] cinna.“ (1. Mojzısova 6:17; 7:15, 22) Slovo
ˇ
´
ˇ
´
´
„duch“ tedy oznacuje neviditelnou sılu (zivotnı jiskru), ktera
´ ´ ˇ
ˇ
˚
dava zivot vsem tvorum.
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
Duse a duch tedy nejsou totozne. Telo potrebuje ducha stejˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ne, jako radio potrebuje elektricky proud. Bez nej by totiz
ˇ ˇ
ˇ
nemohlo fungovat. Abychom si to jeste dokreslili, uvazujme
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
o prenosnem radiu. Kdyz do nej date baterie a zapnete ho,
´
ˇ ´
ˇ ´ ´
´
ˇ
elektricka energie ulozena v monoclancıch radio obrazne
ˇ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
´
receno „ozivı“. Bez bateriı je vsak radio „mrtve“ neboli
Dodatek
211
ˇ ´
´
´
´
ˇ
nefunkcnı. A stejne je to i s jinym typem radia, kdyz ho vy´
´ ´
ˇ
´
´
pojıme z elektricke zasuvky. Podobne duch je sıla, ktera
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ozivuje nase telo. A stejne jako elektricky proud, ani duch ne´ ˇ´
´
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
ma zadne city a nemuze premyslet. Je to neosobnı sıla. Avsak
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
bez tohoto ducha neboli zivotnı sıly nase telo ‚vydechne naˇ
´
ˇ
posled a jde zpet do sveho prachu‘, jak napsal zalmista.
ˇ
ˇ
´
ˇ
O smrti cloveka je v Kazateli 12:7 napsano: „Prach [jeho te´ ´
ˇ
´ ˇ
´
´ ´
la se] vratı do zeme, prave jak byl, a duch sam se vratı
´
´
ˇ
ˇ
´ ´
k pravemu Bohu, ktery jej dal.“ Kdyz duch neboli zivotnı sıla
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
opoustı telo, clovek umıra a jeho telo se vracı tam, odkud vzeˇ
ˇ
ˇ ˇ
´ ´
´
´
slo — do zeme. Podobne zivotnı sıla se ˇ vracı tam, kde je jejı
˚
ˇ
puvod — totiz k Bohu. (Job 34:14, 15; Zalm 36:9) To ale ne´ ˇ ˇ
´ ´
´ˇ
znamena, ze zivotnı sıla doslova putuje do nebe. Spıse to
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
znamena, ze veskera nadeje zesnul
eho cloveka na budoucı ziˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
vot zavisı na Jehovovi Bohu. Zivot tohoto cloveka je obrazne
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
´ ´
˚ ˇ
receno v Bozıch rukou. Duch neboli zivotnı sıla se muze do
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´
´ ˇ
ˇ
toho cloveka vratit jedine dıky Bozı moci, a takovy clovek pak
´
ˇ
ˇ´
bude mıt moznost znovu zıt.
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ ´
Je velkou utechou vedet, ze presne to Buh udela pro
ˇ
ˇ´
ˇ´ ´
ˇ ´
´
vsechny lidi,
rı odpocıvajı „v pametnıch hrobkach“. (Jan
ˇ kte
´
ˇ
ˇ´ˇ ´
ˇ
´
5:28, 29) Cloveku, ktery spı ve smrti, Jehova pri vzkrısenı vyˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
tvorı nove telo a privede ho opet k zivotu tım, ze do tohoto
ˇ
ˇ´
ˇ
´ ´
tela vlozı ducha neboli zivotnı sılu. To bude opravdu radost´
na doba!
ˇ
Pokud byste se o pojmech „duse“ a „duch“ a o tom, jak jsou
ˇ´ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
´
v Bibli pouzıvany, chteli dozvedet vıce, cenne informace
´ ˇ
k tomuto nametu najdete
´
ˇ ˇ
v brozure Co se s nami staˇ
ˇ
´
ne, kdyz zemreme? a take
´
v knize Rozmluvy z Pısem
´
na stranach 69–73 a 77–81.
ˇ
ˇ
Obe publikace vydali sved´
kove Jehovovi.
212
ˇ
´
Co je seol a hades?
˚
´
ˇ ´
´
´
ˇ
´
V PUVODNICH jazycıch se hebrejske slovo seol a jeho recky
´
´
ˇ
´
´
ekvivalent haides objevujı v Bibli vıce nez 70krat. Oba vyrazy
´
´
ˇ
´
ˇ
souvisejı se smrtı. V nekterych prekladech Bible jsou tato sloˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
˚
va prelozena jako „hrob“, „peklo“ nebo „jama“. Vetsina jazyku
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
vsak nema slova, ktera by presne a uplne vystihovala vyznam
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
´
tohoto hebrejskeho a reckeho vyrazu. Preklad noveho sveta
´ ´
´
ˇ´ ´
ˇ
´
proto pouzıva slova „seol“ a „hades“. Jaky vyznam tyto vyrazy
ˇ
´
´
ˇ
˚
ve skutecnosti majı? Podıvejme se na to, jak jsou pouzity v ruz´
´
´ ˇ´
nych biblickych pasazıch.
ˇ´ ´
´
´
´ ˇ
´
´ ´
Kazatel 9:10 rıka: „Nenı prace ani vymyslenı ani poznanı
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ani moudrost v seolu, v mıste, k nemuz jdes.“ Znamena snad
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
tento vyrok, ze slovo „seol“ se vztahuje na konkretnı hrob ne´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´ ´
jakeho cloveka, ktery tam byl pohrben svymi blızkymi? Ne.
´ ´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´ˇ
Kdyz se v Bibli pıse o konkretnım pohrebnım mıste neboli
ˇ ´
ˇ´ ´
´
´
o hrobu, nepouzıva se vyraz seol ani haides, ale jine hebrej´
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
ske a recke slovo. (1. Mojzısova 23:7–9; Matous 28:1) Slovo
ˇ
ˇ´ ´
ˇ´
ˇ ˇ
´
„seol“ Bible nepouzıva ani v prıpade, ze se mluvı o hrobu, kde
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
je pohrbeno nekolik lidı spolecne — naprıklad kdyz se mlu´
´
´
ˇ´ˇ
vı o rodinne hrobce nebo masovem hrobu. (1. Mojzısova
49:30, 31)
´ ´
ˇ
ˇ´
Na jake mısto se tedy slovo „seol“ vztahuje? Bozı slovo ukaˇ
´
ˇ
´
ˇ ´ ˇ
zuje, ze vyrazy „seol“ a „hades“ oznacujı neco, co je daleko
´
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ´
´ ˇ
rozsahlejsı nez velky masovy hrob. Naprıklad v Izajasovi 5:14
ˇ
´ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
se pıse, ze seol je ‚prostorny a bezmezne rozevrel usta‘. Seol
ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
obrazne receno pohltil bezpocet mrtvych lidı, a presto se
´ ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ´
ˇ´
´
zda, ze stale nenasytne touzı po dalsıch. (Prıslovı 30:15, 16)
´
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
Na rozdıl od doslovneho pohrebnıho mısta, do nejz lze po´
ˇ
ˇ
´
ˇ´
´
chovat jen omezeny pocet osob, ‚se seol nenasytı‘. (Prıslovı
´ ˇ ˇ
´
´ ˇ´
´
27:20) Toˇ znamena, ze seol se nikdy nenaplnı. Nema zadne
´
ˇ´
´
´
´
hranice. Seol a hades tedy nejsou zadnym doslovnym mıstem
ˇ
´
´ˇ
ˇ ´
ˇ ´
nekde na zemi. Tyto vyrazy spıse oznacujı spolecny hrob
´
´
´
ˇ ˇ
´
´
mrtveho lidstva, tedy obrazne mısto, kde vetsina lidı spı
ve smrti.
Dodatek
213
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ ´ ´
ˇ
´
Jeste hlubsı porozumenı vyznamu slov „seol“ a „hades“
´
´
ˇ´ˇ ´
ˇ´
ˇ
nam poskytuje biblicka nauka o vzkrısenı. V Bozım slove se
´
ˇ
´
´
´
´ˇ
vyrazy „seol“ a „hades“ spojujı s takovou smrtı, z nız budou
´
ˇ´ˇ
´
ˇ´
lide vzkrıseni.1 (Job 14:13; Skutky 2:31; Zjevenı 20:13) Bozı
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
slovo take ukazuje, ze k lidem, kterı jsou v seolu neboli hadu,
ˇ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
patrı nejen Jehovovi sluzebnıci, ale takˇe bezpocet tech, kdo
ˇ
ˇ´ˇ
Bohu neslouzili. (1. Mojzısova 37:35; Zalm 55:15) Bible teˇ´ ´ ˇ
ˇ´ˇ ´
´
´
dy rıka, ze bude „vzkrısenı spravedlivych i nespravedlivych“.
(Skutky 24:15)
´
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ´ ´ ˇ
1 Naproti tomu o mrtvych, kterı vzkrıseni nebudou, se rıka, ze jsou
ˇ
ˇ
´
ˇ
„v gehenne“, a ne v seolu neboli hadu. (Matous 5:30; 10:28; 23:33) Stejˇ
ˇ
´
´
´
´
ne jako seol a hades, ani gehenna nenı doslovnym mıstem.
´
Co je Soudny den?
ˇ
´
´
´ ˇ
JAK si predstavujete
Soudny den? Mnoho lidı si myslı, ze miˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
˚
liardy dusı budou jedna po druhe privedeny pred Bozı trun
ˇ
ˇˇ´ ˇ
ˇ
a tam bude nad kazdou z nich vynesen rozsudek. Verı, ze neˇ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
kterı lide dostanou odmenu v podobe nebeske blazenosti, ale
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
´
jinı budou odsouzeni k vecnym mukam. Bible vsak Soudny
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
den vykresluje v uplne jinem svetle. Nepopisuje ho jako neja´
˚
´
´
ˇ
ˇ
ke hruzne obdobı, ale jako cas nadeje a obnovy.
´
ˇ
´
Ve Zjevenı 20:11, 12 cteme o tom, jak Soudny den popsal
ˇ
ˇ
´ ´ ´
˚
´
ˇ
apostol Jan: „Videl jsem velky bıly trun a toho, ktery na nem
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
sedel. Z mısta pred nım uprchla zeme a nebe a nebylo pro ne
´
ˇ
´
´
´
´ ˇ
nalezeno mısto. A videl jsem mrtve, velke a male, jak stojı pred
˚
ˇ
ˇ
ˇ´
trunem, a byly otevreny svitky. Ale byl otevren dalsı svitek;
ˇ
´
´
˚
ˇ
je to svitek zivota. A mrtvı byli souzeni podle svych skutku z ve´
´
´
´
´
cı napsanych ve svitcıch.“ Kdo je tım Soudcem, ktery je zde
´
popsan?
ˇˇ´
˚
´
´
Nejvyssım Soudcem lidstva je Jehova Buh. Samotne souzenı
ˇ
ˇˇ
ˇ
´
´
´
vsak sveril nekomu jinemu. Podle zaznamu ve Skutcıch 17:31
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ ˇ
´ ˇ ´
apostol Pavel rekl, ze Buh „stanovil .. . den, v nemz zamyslı
ˇ
´
soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti muzem, ktereho
214
ˇ´ ´
´
´
ˇ´ˇ ´
ˇ´ˇ
ustanovil“. Tımto ustanovenym Soudcem je vzkrıseny Jezıs
´
´
ˇ´
Kristus. (Jan 5:22) Kdy ma ale Soudny den zacıt? A jak dlouho
´
potrva?
´
ˇ
´
ˇ´ ´
Kniha Zjevenı ukazuje, ze Soudny den zacına po armage´ ´
´ˇ
ˇ
˚
´
´
donske valce, v nız bude znicen Satanuv system.1 (Zjevenı
´
16:14, 16; 19:19–20:3) Po Armagedonu budou Satan a jeho de´
ˇ ˇ
ˇ
´
moni tisıc let uvezneni v propasti. Behem te doby bude
ˇ´ˇ ´
´
ˇ
˚
144 000 Jezısovych nebeskych spoludedicu soudit lidstvo a bu´
´
dou
‚kralovat s Kristem tisıc let‘. (Zjevenı 14:1–3; 20:1–4;
ˇ ´
´
´ ˇ
´
ˇ
´ ´
˚
Rımanum 8:17) Soudny den tedy nenı nejaka uspechana zaleˇ
´ ´
´
´
zitost trvajıcı pouhych 24 hodin. Bude trvat tisıc let.
ˇ
´
´
´
ˇ´ˇ
Behem tohoto tisıcileteho obdobˇ ı bude Jezıs Kristus ‚soudit
ˇ ´
´
´
ˇ
´ ´
zive a mrtve‘. (2. Timoteovi 4:1) ‚Zivı‘ budou tvorit „velky za´ ˇ ˇ
´
ˇ
stup“, ktery prezije Armagedon. (Zjevenı 7:9–17) Apostol Jan
ˇ
´
´
´ ˇ
˚
videl take „mrtve . .. , jak stojı pred trunem“ soudu. V souladu
ˇ´ˇ ´
ˇ ´
´
s Jezısovym slibem ti, kdo jsou „v pametnıch hrobkach, uslyˇ´
˚
ˇ
´
ˇ´ˇ ´
sı [Kristuv] hlas a vyjdou“ prostrednictvım vzkrısenı. (Jan
´
´
ˇ ˇ
ˇ
5:28, 29; Skutky 24:15) Na jakem zaklade vsak budou vsichni
souzeni?
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
Podle videnı apostola Jana „byly otevreny svitky“ a „mrtvı
´
˚
ˇ ´
´
´
byli souzeni podle svych skutku z vecı napsanych ve svitcıch“.
ˇ
´
´
´
´
Jsou snad v techto svitcıch zapsany minule skutky souzenych
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
lidı? Ne. Lide nebudou souzeni na zaklade toho, co delali pred
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ ´
ˇ
tım, nez zemreli. Jak to vıme?
Bible rıka: „Kdo .. . zemrel, je
ˇ ´
ˇ ˇ
´
ˇ´
˚
ˇ´ˇ ´
´
zprosten sveho hrıchu.“ (Rımanum 6:7) Vzkrısenı lide proto
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´ ˇ ´
vstupujı do zivota obrazne receno s cistym stıtem. Zmınene
´ ˇ
ˇ´
ˇ´
ˇ
svitky tedy musı predstavovat dalsı Bozı pozadavky. Pokud
´
ˇ´ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ´ ˇ
majı vzkrısenı lide a ti, kdo prezijı Armagedon, zıskat vecny ziˇ
ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
ˇ
´
vot, budou muset dodrzovat Bozı prikazanı vcetne jakychkoli
´
ˇ
˚
´
˚ ˇ
´
´
novych pozadavku, ktere Jehova v prubehu toho tisıciletı sta´
´
´
ˇ
ˇ
novı. Lide tedy budou souzeni na zaklade toho, co budou delat
ˇ
´
behem Soudneho dne.
ˇ´
´
´
1 Vıce informacı o Armagedonu naleznete v publikaci Hlubsı pochope´ ´
´
nı Pısma, 1. svazek, strany 576, 577, 829 a 830, a ve 20. kapitole knihy Uctı´
´
ˇ
ˇ
´
vejme jedineho praveho Boha. Obe publikace vydali svedkove Jehovovi.
Dodatek
215
´
´
´
ˇ´ ˇ
V Soudnem dnu miliardy lidı poprve dostanou prılezitost
ˇ ˇ
´
ˇ´ ˚
´
´ ˇ
˚
dozvedet se, jaka je Bozı vule a jak se jı majı prizpusobit. To
´ ˇ
´
´ ´
ˇ ´
´ ˇ
znamena, ze bude probıhat rozsahla vzdelavacı cinnost. Ano,
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
„obyvatele urodne zeme se jiste budou ucit spravedlnosti“.
´ ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
˚
ˇ´
(Izajas 26:9) Ne kazdy vsak bude ochoten prizpusobit se Bozı
˚
´ ˇ
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ´
vuli. Izajas 26:10 rıka: „I kdyby byla nicemnemu projevena prıˇ
ˇ´
ˇ´
ˇ
ˇ
zen, proste se nenaucı spravedlnosti. V zemi prımocarosti bude
´
ˇ
´
ˇ
´
jednat protipravne a neuvidı Jehovovu vznesenost.“ Takovı niˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
cemnı lide budou behem Soudneho dne jednou provzdy
´ ˇ
usmrceni. (Izajas 65:20)
´
ˇ ´
´
ˇ ´
´
Na konci Soudneho dne poslusnı lide ‚ozijı‘ v plnem smysˇ
´
´
ˇ
lu slova, protoze budou dokonalı. (Zjevenı 20:5) Behem
´
ˇ
´
˚
Soudneho dne tedy bude lidstvo privedeno do sveho puvod´
˚
nıho stavu dokonalosti. (1. Korinanum 15:24–28) Potom
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
nastane zaverecna zkouska. Satan bude propusten ze sveho
ˇ
´
´
´
vezenı a Jehova mu dovolı, aby se naposledy pokusil zavest
´
´
´
lidstvo na scestı. (Zjevenı 20:3, 7–10) Ti, kdo mu odolajı, se
ˇˇ
´
ˇ ´
´
budou tesit z dokonaleho splnenı biblickeho slibu: „Spraved´
´ ˇ ´
ˇ
livˇ ı budou vlastnit zemi a budou na nı prebyvat navzdy.“
´
´ ˇ ´
(Zalm 37:29) Ano, Soudny den bude pro cele verne lidstvo
ˇ
´ ´
pozehnanım.
´
´
Rok 1914 — vyznamny rok
´
´
v biblickem proroctvı
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
DESITKY let predem badatele Bible verejne oznamovali, ze
´
´
´
´
´
v roce 1914 dojde k vyznamnym udalostem. O jake udalosti
ˇ
´
˚
´ ´ ˇ
ˇ ˇ ´
slo a z jakych dokladu vyplyva, ze rok 1914 byl skutecne vy´
´
znamnym milnıkem?
´ˇ
´
ˇ´ˇ
´
V Lukasovi 21:24 jsou zapsana Jezısova slova: „Jeruzalem
ˇ
´ ´
´
´
´ ˇ
bude poslapavan narody, dokud se nenaplnı ustanovene casy
´
´
˚
ˇ
´
˚
´
narodu [„casove pohanu“, Kralicka Bible].“ Jeruzalem byl
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
hlavnım mestem zidovskeho naroda — kralovskym sıdlem
ˇ´ ´
216
ˇ
´ ˚
´
´
´
panovnıku z rodove linie krale Davida. (Zalm 48:1, 2) Tito kra´ ˇ
´
´ ˚
´
´
˚
ˇ ˇ
love vsak byli na rozdıl od panovnıku jinych narodu v necem
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ˚
ˇ
´
vyjimecnı. Sedeli totiz na „Jehovove trunu“ jako predstavitele
´
´
samotneho Boha. (1. Paralipomenon 29:23) Jeruzalem byl
´ ´
tedy symbolem Jehovova panovanı.
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
´ ´
Jak a kdy vsak zacaly ‚narody poslapavat‘ Bozı panovanı?
ˇ
ˇ
´
Stalo se to v roce 607 pr. n. l., kdyz byl Jeruzalem dobyt Baby´
ˇ ˇ´
´ ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
lonany. Na „Jehovove trunu“ od te doby jiz nesedel zadny
´
´
´
´
˚
ˇ
panovnık, a kralovska linie Davidovych potomku byla preruˇ
´
´
ˇ
ˇ
´ ´ ´
sena. (2. Kralovska 25:1–26) Melo toto ‚poslapavanı‘ trvat
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
navzdy? Ne, protoze v Ezekielove proroctvı se o poslednım je´
´
´
´ˇ
´ˇ
ˇ
ruzalemskem krali Sedekjasovi pıse: „Odstran turban a sejmi
ˇ
ˇ
ˇ
korunu. . . . Jiste [to] nebude patrit nikomu, dokud nepri´ ´
´
´
´
jde ten, kdo ma zakonne pravo, a jemu to dam.“ (Ezekiel
´
´
´
´
21:26, 27) Ten, kdo ma „zakonne pravo“ na davidovskou ko-
ˇ
˚
„SEDM CASU“
2 520 let
606 a 1/4 roku
ˇ´
ˇ
rıjen 607 pr. n. l.
ˇ
ˇ
az 31. prosince 1 pr. n. l.
607
´
„Jeruzalem bude
ˇ
´ ´
poslapavan
´
narody“
ˇ
& pr. n. l. n. l. )
1 913 a 3/4 roku
1. ledna 1 n. l.
ˇ ˇ´
az rıjen 1914
1914
ˇ
´ ´
´
‚Prichazı ten, kdo ma
´
´
´
zakonne pravo‘
Dodatek
217
ˇ´ˇ
´ˇ
ˇ
´ ´ ´
ˇ
runu, je Jezıs Kristus. (Lukas 1:32, 33) ‚Poslapavanı‘ tedy melo
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
skoncit tehdy, az se Jezıs stane Kralem.
ˇ
´
´
´
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
Kdy melo k teto slavne udalosti dojıt? Jezıs vysvetlil, ze po´
´
ˇ
´ˇ ´
ˇ
hane budou vladnout po urcitou dobu, jejız delka je pevne
´
´ ˇ
stanovena. Zprava ve 4. kapitole knihy Daniel obsahuje klıc
´
´
´
k pochopenı toho, jak dlouho bude toto obdobı trvat. Je v nı
´
´
´
´
´
popsan prorocky sen babylonskeho krale Nebukadnecara. Viˇ
´
´
ˇ
´
del obrovsky strom, ktery byl podat. Parez, ktery po stromu
ˇ
ˇ
ˇ
´
zbyl, vsak nemohl obrazit, protoze na nem byly dva pasy — jeˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
den ze zeleza a druhy z medi. Andel prohlasil: „A nad nım
ˇ ˚
ˇ
prejde sedm casu.“ (Daniel 4:10–16)
ˇ
´
ˇ ´ ˚
´
´
V Bibli stromy nekdy znazornujı ruzna panstvı. (Ezekiel
´
´
´
17:22–24; 31:2–5) Podetnutım symbolickeho stromu je znaˇ
ˇ´
´ ´
ˇ
´
´
zorneno, jak bude Bozı panovanı — predstavovane krali
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
v Jeruzaleme — preruseno. Ve videnı je vsak ukazano, ze ‚poˇ
´ ´ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˚
slapavanı Jeruzalema‘ bude docasne — ze potrva „sedm casu“.
´
´
Jak dlouhe obdobı to je?
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´ ´
´
Zjevenı 12:6, 14 ukazuje, ze tri a pul casu odpovıda ‚tisıci
ˇ
˚
ˇ
´
˚
ˇ ˚
´
´
dvema stum sedesati dnum‘. „Sedm casu“ proto trva dvakrat
´
˚
´ ´
ˇ
ˇ
dele, tedy 2 520 dnu. Pohanske narody vsak neprestaly ‚poˇ
´
ˇ´
´
´
´
slapavat‘ Bozı panstvı po pouhych 2 520 dnech od padu
´
´ ˇ
´
´ ´
Jeruzalema. Je tedy zjevne, ze toto proroctvı se tyka mnohem
ˇ´
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ´ˇ
delsıho casoveho obdobı. Na zaklade 4. Mojzısovy 14:34 a Eze´
˚ ˇ
kiela 4:6, kde se mluvı o pravidle „den za rok“, muzeme
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ ˚
dospet k zaveru, ze „sedm casu“ se vztahuje na 2 520 let.
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
Techto 2 520 let zacalo v rıjnu roku 607 pr. n. l., kdy byl Jeru´
´ ˇ
´
´
zalem dobyt Babylonany a kdy byl kral z Davidovy rodove linie
˚
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ´
sesazen z trunu. Zmınene obdobı skoncilo v rıjnu roku 1914.
´ ˇ
´
˚
ˇ
ˇ´ˇ
„Ustanovene casy narodu“ tehdy
skoncily a Jezıs Kristus se stal
ˇ
ˇ´
´
´
Bozım nebeskym Kralem.1 (Zalm 2:1–6; Daniel 7:13, 14)
ˇ´
ˇ
ˇ´
ˇ
1 Od rıjna 607 pr. n. l. do rıjna 1 pr. n. l. uplynulo 606 let. Rok nula
ˇ´
ˇ
ˇ´
neexistuje, a proto od rıjna 1 pr. n. l. do rıjna 1914 n. l. uplynulo 1 914
ˇ
´
let. Secteme-li 606 a 1 914 let, dostaneme 2 520 let. Informace o padu Je´
ˇ
ruzalema v roce 607 pr. n. l. najdete pod heslem „Chronologie“ v encykˇ´
´ ´
ˇ
´
lopedii Hlubsı pochopenı Pısma, kterou vydali svedkove Jehovovi.
218
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ´
Presne v souladu s Jezısovou predpovedı se jeho ‚prıtomnost‘
´
´
´
ˇ
ˇ
´
v postavenı nebeskeho krale zacala vyznacovat dramatickyˇ
´
´
´
ˇ ˇ
´
mi svetovymi udalostmi — valkou, hladem, zemetresenımi
ˇ
´ˇ
´ ´
´
´
a mory. (Matous 24:3–8; Lukas 21:11) Takovy vyvoj udalostı je
´
´
ˇ
ˇ
mocnym potvrzenım skutecnosti, ze v roce 1914 opravdu
ˇ
´
ˇ´
´
´
´
ˇ
ˇ
doslo ke zrozenı Bozıho nebeskeho Kralovstvı a ze zacaly
´
´
ˇ ´
´
ˇ ˇ´
ˇ
‚poslednı dny‘ nynejsıho nicemneho systemu vecı. (2. Timoteovi 3:1–5)
ˇ
Kdo je archandel Michael?
´
´
ˇ
O DUCHOVNIM tvoru jmenem Michael se Bible nezminuje
ˇ´ ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
prılis casto. Ale kdyz uz o nem mluvı, popisuje ho v akci.
´
´
´
ˇ
´
V knize Daniel je Michael popsan, jak zapası s nicemnymi anˇ
ˇ
´
´
dely, vˇ dopise Judy se pre se Satanem a ve Zjevenı vede valku
´
´
˚
´ ´
proti Dablovi a jeho demonum. Michael branı Jehovovo pan´
ˇ´
ˇ´
˚
´
ˇ ˇ
stvı a bojuje proti Bozım nepratelum, a tım ukazuje, ze zije
´
´
´
˚
v souladu s vyznamem sveho jmena — „Kdo je jako Buh?“ Ale
ˇ
kdo vlastne je Michael?
´ ˇ
´
´
´ ´
´
ˇ
´
´
Lide nekdy byvajı znamı pod vıce nez jednım jmenem. Naˇ´
´
´
´
ˇ
prıklad patriarcha ˇ Jakob je znam take jako Izrael a apostolu
ˇ´
ˇ´ˇ
ˇ
Petrovi se rıkalo Simon. (1. Mojzısova 49:1, 2; Matous 10:2)
ˇ
ˇ
ˇ´
´
Bible ukazuje, ze podobne i Michael je jen dalsı jmeno pro Jeˇ´ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ ˇ
´
zıse Krista. Tımto jmenem je oznacovan v dobe pred svym
ˇ´
´
prıchodem na zem a po vystoupenı do nebe. Prozkoumejme
´
´ ˇ
biblicke doklady pro tento zaver.
ˇ
ˇ´
´
Archandel. Bozı slovo mluvı o Michaelovi jako o ‚archanˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
delovi‘. (Juda 9) Tento vyraz znamena „prednı andel“. Slovo
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ´
„archandel“ se v Bibli pouzıva pouze v jednotnem cısle; nikdy
ˇ ´
´ ´ ˇ
´
ˇ
ne v mnoznem. Z toho vyplyva, ze takovy andel je pou´
ˇ
´
´
ˇ´ˇ
ze jeden. S postavenım archandela je navıc spojovan Jezıs.
ˇ ˚
ˇ´ˇ ´
´
ˇ´ˇ
V 1. Tesalonicanum 4:16 se o vzkrısenem Panu Jezısi Kristu
´ˇ
´
´
´
ˇ
´ ´
´ ´
pıse: „Sam Pan sestoupı z nebe s prikazujıcım zvolanım,
Dodatek
219
ˇ
ˇ´ˇ ˚
´
s hlasem archandela.“ Jezısuv hlas je zde popsan jako hlas
ˇ
ˇ
ˇ
archandela. Tento text tedy ukazuje, ze archandel Michael je
´ ˇ´ˇ
samotny Jezıs.
˚
ˇ´ ´ ˇ
ˇ ´
Vojevudce. Bible rıka, ze ‚Michael a jeho andele vedli bitvu
ˇ
´
s drakem a jeho andely‘. (Zjevenı 12:7) Michael je tedy Voje˚
´
ˇ ´
ˇ ˚
´
ˇ
vudcem armady vernych andelu. V knize Zjevenı je vsak jako
˚
´
ˇ ´
ˇ ˚
´
´ ˇ´ˇ
´
Vojevudce armady vernych andelu popsan take Jezıs. (Zjevenı
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
19:14–16) Rovnez apostol Pavel se vyslovne zminuje o ‚Panu
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ ˚
Jezısi‘ a ‚jeho mocnych andelech‘. (2. Tesalonicanum 1:7) Bib´
ˇ
´
le tedy mluvı jednak o Michaelovi a ‚jeho andelech‘, ale take
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
o Jezısovi a ‚jeho andelech‘. (Matous 13:41; 16:27; 24:31;
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
1. Petra 3:22) A jelikoz Bozı slovo nikde nenaznacuje, ze by
ˇ ˚
´
´
ˇ ´
ˇ ˚
ˇ ˇ
ˇ
v nebi existovaly dve ruzne armady vernych andelu — pricemz
ˇ´ˇ
´
ˇ
jednu by vedl Michael a druhou Jezıs —, je logicke usuzovat, ze
´
´
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
Michael nenı nikdo jiny nez Jezıs Kristus ve svem nebeskem
´
postavenı.1
ˇ´
ˇ
´
ˇ´
1 Dalsı informace o tom, ze jmeno Michael se vztahuje na Bozıho
ˇ´
´ ´
˚ ˇ
Syna, si muzete vyhledat v Hlubsım pochopenı Pısma, 1. svazek, strany
ˇ
´
1198–1199. Tuto publikaci vydali svedkove Jehovovi.
´
´
Co je „Velky Babylon“?
´
´
´
´
ˇ
KNIHA Zjevenı obsahuje vyroky, ktere nelze chapat doslovne.
´
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
(Zjevenı 1:1) Zminuje se naprıklad o zene, jez ma na cele na´
´
´
´
´
ˇ ˇ
´ˇ ˇ
´
psano jmeno „Velky Babylon“. O teto zene se pıse, ze sedı na
´
´
´
´
‚zastupech a narodech‘. (Zjevenı 17:1, 5, 15) Takovy popis se
˚ ˇ
ˇ´
ˇ
´
nemuze vztahovat na zadnou doslovnou zenu, a proto Velky
´
´ ´
ˇ
´
´
Babylon musı byt nejaky symbol. Co tedy tato symbolicka neˇ
ˇ
vestka predstavuje?
´
´ ˇ
´ ˇ
´
´
Ve Zjevenı 17:18 je tataz obrazna zena popsana jako „velke
ˇ
ˇ
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
mesto, jez ma kralovstvı nad krali zeme“. Vyraz „mesto“ ukaˇ
´
´
´
zuje, ze se jedna o organizovanou skupinu lidı. Toto „velke
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
´
mesto“ ma vladu nad „krali zeme“, a proto zena nazvana
220
ˇ´ ´
´
´
´
´
ˇ
´
Velky Babylon musı znazornovat vlivnou organizaci mezina´
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
rodnıho charakteru. Pravem ji lze oznacit za svetovou rısi.
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
O jakou rısi se jedna? O nabozenskou. Vsimneme si, jak tento
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
´ ˇ
´
ˇ
zaver podporujı nektere dalsı pasaze z knihy Zjevenı, jez
´ ˇ
´
´
o tomto nametu pojednavajı.
ˇ
´ ˇ´ˇ
˚ ˇ
´
´
´
Nejaka rıse m
uze mıt charakter politicky, obchodnı nebo
´
ˇ
´ ˇ
´
´
´
´
nabozensky. Zena nazvana Velky Babylon nenı politickou
ˇ´ˇ´
ˇ
ˇ´
ˇ´ ´ ˇ
´
´
ˇ
rısı, protoze Bozı slovo rıka, ze „kralove zeme“ neboli poli´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´
ticke slozky tohoto sveta se s nı dopoustejı „smilstva“.
´
´
´
´
ˇ
Vyrazem „smilstvo“ se myslı spojenectvı, ktere tato zena
´
ˇ
´ ´
´
´
´
uzavıra s pozemskymi panovnıky, a je tım take vysvetleno,
ˇ
´
ˇ
´
proc je nazvana „velkou nevestkou“. (Zjevenı 17:1, 2; Jakub 4:4)
´
´
˚ ˇ
´
´ ˇ´ˇ´
ˇ
Velky Babylon nemuze byt ani obchodnı rısı, protoze „kupˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
ci zeme“ predstavujıcı obchodnı slozky tohoto sveta budou
ˇ ´
´
´
´ ´
nad znicenım Velkeho Babylonu truchlit. O kralıch i kup´
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
´
´
cıch se rıka, ze pri znicenı Velkeho Babylonu stojı „opodal“.
´
´
´
(Zjevenı 18:3, 9, 10, 15–17) Proto je rozumne domnıvat se,
ˇ
´
´
´
´
´ ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
ze Velky Babylon nenı ani politicka, ani obchodnı rıse, ale rıse
ˇ
´
´
nabozenska.
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
´ ´
´ ´
ˇ
´
To, ze jde o nabozenskou rısi, doklada take vyrok, ze Velky
´
´ ´ ˇ
´
´
ˇ
´
Babylon zavadı vsechny narody na scestı prostrednictvım
´
´
´
´
ˇ
svych ‚spiritistickych zvyklostı‘. (Zjevenı 18:23) Vsechny
ˇ
´
˚
´ ´
´
ˇ
formy spiritismu jsou nejakym zpusobem svazany s nabozen´
´
´
´ ˇ
´ ´
stvım a jsou inspirovany demony, a proto nenı prekvapujıcı,
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ˇ
´
ze Bible oznacuje Velky Babylon jako ‚bydliste demo´
ˇ´ˇ
´
˚
´
ˇ´ˇ
nu‘. (Zjevenı 18:2; 5. Mojzısova 18:10–12) O teto rısi je take
´
ˇ
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
napsano, ze se stavı proti pravemu nabozenstvı a ze prona´
´
´
´
sleduje ‚proroky‘ a ‚svate‘. (Zjevenı 18:24) Velky Babylon
´
´
´ ´
ˇ
´
´
´
ˇ
doopravdy nenavidı prave nabozenstvı, a to do te mıry, ze
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ
nasilne pronasleduje,
a dokonce vrazdı ‚Jezısovy svedky‘.
ˇ
´
´
´
´
(Zjevenı 17:6) Zena pojmenovana Velky Babylon tedy jednoˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
znacne predstavuje celosvetovou rısi falesneho nabozenstvı,
´ˇ
ˇ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´ ´
k nız patrı vsechna nabozenstvı stavejıcı se Jehovovi Bohu
na odpor.
221
ˇ´ˇ
Narodil se Jezıs v prosinci?
´
ˇ´ ´
ˇ´ˇ
´ ´ ˇ
˚ ˇ ´
BIBLE nam nerıka, kdy se Jezıs narodil. Uvadı vsak dulezite
ˇ
ˇ ˇ
´
okolnosti, z nichz je videt, ze v prosinci to byt nemohlo.
ˇ
´
ˇ ´ ´ ´
´ ˇ
Uvazujme o tom,
jake pocası byva v prosinci v Betleme,
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
´ ´
Jezısove rodisti. Zidovsky mesıc kislev (ktery odpovıda listopaˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
du/prosinci) se vyznacoval chladnym a destivym pocasım.
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
Nasledujıcı mesıc byl tebet (prosinec/leden). Byly v nem nejˇˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´
´
nizsı teploty v roce a na vysocine obcas padal snıh. Podıvejme
´
´
´ ˇ ´
ˇ´ ´
se, co nam o podnebı ve zmınene oblasti rıka Bible.
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Biblicky pisatel Ezra ukazuje, ze kislev se skutecne vyznaˇ co´
ˇ
´
ˇ ´
´ ´ ˇ
´
˚
val chladnym a destivym pocasım. Ezra uvadı, ze zastup Zidu
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ ´
se shromazdil v Jeruzaleme „v devatem mesıci [kislevu], dva´ ´
ˇ ´
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ ´
caty den mesıce“ a ze je „mrazilo . . . kvuli desovym sprskam“.
ˇ
´
´ ´
´
O povetrnostnıch podmınkach v tomto obdobı roku sami
ˇ
ˇ´ˇ
Kdyz se Jezıs narodil,
´ ˇ
´
pastyri byli v noci se svymi
´
´
stady na polıch
222
ˇ´ ´
´ ˇ ˇ ´
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
shromazdenı lide rekli: „Je obdobı desovych sprsek, a ne´
ˇ ´
´
´ˇ
´
nı mozne stat venku.“ (Ezra 10:9, 13; Jeremjas 36:22) Nenı
ˇ
ˇ
´ˇ
´ˇ ˇ ´ ´
´ ˇ´
tedy divu, ze kdyz se blızil prosinec, pastyri zijıcı v te casti
ˇ
ˇ
˚ ´
ˇ
´
sveta jiz nezustavali pres noc venku a nenechavali tam ani
´ ´
sva stada.
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Bible vsak uvadı, ze behem noci, kdy se Jezıs narodil, byli
´ˇ
´
´
´
´
´ˇ
pastyri se svymi stady na polıch. Biblicky pisatel Lukas dokonˇ´ ´ ˇ
´
´
´ˇ ˇ
ˇ
ce rıka, ze v blızkosti Betlema pastyri „zili venku a v noci drzeli
´
´
´
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
hlıdky nad svymi stady“. (Lukas 2:8–12) Vsimneme si, ze pasˇ
´ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
tyri venku zili, ne ze venku pobyvali jen behem dne. Meli sva
´
´
´
´ˇ ˚ ˇ ´ ´
stada na polıch i v noci. Da se tento popis pastyru zijıcıch se
´
´
´
ˇ
´
ˇ ´
svymi stady venku skloubit s chladnym a destivym pocasım,
´
´
´
´ ´
´
ktere v okolı Betlema byva v prosinci? Ne, neda. Proto
´
´
ˇ´ˇ ´
´
´ ´ ˇ
z okolnostı spojenych s Jezısovym narozenım vyplyva, ze se
v prosinci nenarodil.1
ˇ´
´
ˇ
ˇ ˇ´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´ ´
Bozı slovo nam sice presne rıka, kdy Jezıs zemrel, ale uvadı
´
´
´
ˇ
jen velmi malo informac
ı o tom, kdy se narodil. To nam priˇ
´ ´
´
´
ˇ´
ˇ
´
pomına slova krale Salomouna: „Jmeno je lepsı nez dobry
ˇ
´
´
olej, a den smrti nez den narozenı.“ (Kazatel 7:1) Nenı tedy
ˇ´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
zadnym prekvapenım, ze Bible uvadı mnoho podrobnostı
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ˇ
´
˚
o Jezısove sluzbe a smrti, ale obsahuje jen malo detailu o tom,
kdy se narodil.
´
ˇ´
´
1 Dalsı informace najdete v knize Rozmluvy z Pısem na stranach
ˇ
´
318–321. Tuto publikaci vydali svedkove Jehovovi.
ˇ
´
Meli bychom slavit svatky?
´
´ ´
ˇ
´
ˇ
´
´
´
´
´
OBLIBENE nabozenske a svetske svatky, ktere dnes slavı lide
ˇ´
ˇ
´
˚
˚
v mnoha castech sveta, nemajı svuj puvod v Bibli. Kde tedy
´
ˇ
´
ˇ´
ˇ
´
majı tyto oslavy koreny? Pokud mate prıstup do nejake
ˇ ´ ´
´ ´
´
knihovny, mozna vas zaujme, co se o svatcıch, ktere jsou po´ ´
ˇ
´ˇ
˚
´
´
pularnı v oblasti, kde zijete, pıse v ruznych encyklopediıch.
ˇ
´
ˇ´
Zamysleme se nad nekterymi prıklady.
Dodatek
223
´
´ ´ ˇ
Velikonoce. Dılo The Encyclopaedia Britannica uvadı, ze
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
„v Novem zakone nic nenaznacuje, ze by se zachovavaly veˇ ´
´
ˇ
˚
likonocnı svatky“. Jak se tedy Velikonoce zacaly slavit? Svuj
˚
´
´
´ ´ ´
´
puvod majı v pohanskem uctıvanı. Tento svatek se sice povaˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ ´
´
zuje za pripomınku Jezısova vzkrısenı, ale zvyky spojene
ˇ
´
ˇ´
´
´
s Velikonocemi kresanske nejsou. Naprıklad o oblıbenem
ˇ ´
´ ˇ
´
„velikonocnım zajıckovi“ se v dıle The Catholic Encyclopedia
´
´
ˇ
ˇ´ ´
rıka: „Zajıc je pohansky symbol a vzdycky byl symbolem
plodnosti.“
´
˚
´
´
Oslavy Noveho roku. V ruznych zemıch se datum a zvyky
´
ˇ ´
ˇ´ ´
spojene s novorocnımi oslavami lisı. Dılo The
Book Enˇ ´ World
˚
ˇ
ˇ´ ´
´ ´ ˇ
cyclopedia o puvodu techto oslav rıka: „Rımsky cısar Julius
ˇ ´
´
ˇ
Caesar ustanovil 1. leden jako Novy rok v roce 46 pr. n. l. Rı´
ˇ
ˇ´
ˇ´ ˚
´
mane ten den zasvetili bohu bran, dverı a pocatku, ktery se
ˇ ´
jmenoval Janus. Mesıc leden [latinsky januarius] byl pojme´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
novan prave po tomto Janovi, ktery mel dva obliceje — jeden
ˇ
ˇ
´
´
hledel dopredu a druhy dozadu.“ Oslavy Noveho roku jsou
ˇ
´
´
tedy zalozeny na pohanskych tradicıch.
ˇ´ ´
Halloween. The Encyclopedia Americana rıka: „Prvky zvy˚
´
´
ˇ
ku spojenych se svatkem Halloween lze sledovat az
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
´
´
´
k druidskym obradum v predkresanskych dobach [druidove
ˇ ˇ´
ˇ ´
˚
´
ˇ
´
byli knezı starovekych Keltu]. Keltove meli svatky pro dva
´
´
ˇ
hlavnı bohy — boha slunce a boha mrtvych . . . , jehoz
´
ˇ´
´
´
svatek se slavil 1. listopadu, na pocatku keltskeho noveho ro´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´
ku. Svatek mrtvych byl postupne vclenen do kresanskeho
´
ritualu.“
ˇ´
´
´
ˇ ´
ˇ
´
Dalsı svatky. Nenı mozne zde pojednat o vsech oslavach,
´
˚
´
ˇ´
ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ
ktere se v ruznych castech sveta konajı. Nicmene svatky, pri
ˇ
ˇ ´
´
´
nichz jsou vyvysovani lide nebo lidske organizace, jsou
ˇ
´
´ ˇ
Jehovovi neprijatelne. (Jeremjas 17:5–7; Skutky 10:25, 26) Pa´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
matujme take, ze to, zda se nejaka nabozenska slavnost Bohu
´ ´
´
´
´
˚
´ ˇ
´
lıbı, nebo ne, zavisı na jejım puvodu. (Izajas 52:11; Zjevenı
´ ´
ˇ
´ ´
´
18:4) Biblicke zasady, o nichz pojednava 16. kapitola teto kni˚
´ ˇ´
´
´
´
hy, nam pomohou zjistit, jak Buh pohlızı na ty svatky, ktere
´
ˇ
majı svetskou povahu.
ˇ
ˇ ˇ ´
Chteli byste se dozvedet vıc?
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
Svedky Jehovovy muzete kontaktovat prostrednictvım
´
´
webovych stranek www.jw.org.
CO BIBLE ŘÍKÁ
Využijte nabídku bezplatného studia Bible.
CO BIBLE
doopravdy
bh-B
bh-B
131211
ŘÍKÁ?

Co Bible doopravdy říká?

Transkript

Podobné dokumenty

Dobrá zpráva od Boha

Denně zkoumejme Písmo 2014

ZEM ˇ REL V ´ AM N ˇ EKDO BL ´ IZK ´ Y?

Tajemství rodinného štěstí

STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z

Kde m˚uˇzete naj´ıt´utˇechu?

N´aˇs kˇres ansk´yˇzivot a sluˇzba