Červenec 2012

Zpravodaj Domova Sue Ryder
červenec 2012
Nakrm tygra 2012
Nejen o létě...
Nějaký „last minute“ a týden na chalupě v jižních Čechách. Vypadají nějak takhle Vaše prázdninové plány? My s manželem máme ještě jeden. Dohodli jsme se, že v létě napíše každý z nás manuál pro
toho druhého - pro případ, že by se někomu z nás něco stalo. Moje
kolegyně žertovala: „Ty mu napíšeš, jak se žehlí, pere, jak má krmit
psa a kočku. On Ti napíše čísla svých životních pojistek a seznam
svých účtů.“ Tak to ale není. Mám na starosti okruh činností, které
zařizuji a o kterých nemá můj muž ponětí. On řeší věci, o kterých
nevím vůbec nic já. A že to celé není úplně zvrácená úvaha, mi nedávno na školení potvrdil pan Jiří Kubát z domácího hospice Most
k domovu, který pečuje o lidi v poslední etapě života. Právě strach,
že tu necháváte toho druhého a nejste si jisti, zda si bez Vás se vším
poradí, je u lidí, kteří umírají, velmi dominantní. A člověk nemusí
hned umírat. Stačí být třeba jen delší dobu v nemocnici. Proto je
lepší některé věci neodkládat. Letos k vodě si proto beru kromě
opalovacího krému a dobré knížky i tužku a papír.
Krásné léto!
(Radka Kulhánková)
Nástěnka pomoci
V současné době sháníme především tyto věci:
- VELKÉ KONVE NA ZALÉVÁNÍ KVĚTIN
- VONNÉ OLEJE NA AROMATERAPII
- ZÁVĚSY DO SPRCHY
- RTUŤOVÝ TEPLOMĚR
- TUŽKOVÉ BATERIE DO HODIN
Pokud pro nás můžete dar zajistit, kontaktujte, prosím:
Hanu Kuškovou, tel.: 244 029 153, mobil: 774 377 005,
e-mail: [email protected]
Pravidelně každým rokem se v Domově Sue Ryder koná soutěž
Nakrm tygra. Na tento den se těší každý z nás. Soutěžící jsou
rozděleni do dvou skupin - na ty, co „mají nohy“, a na ty, kteří
se pohybují na vozíčku. Každý bez rozdílu má na pomoc asistenta. Je báječné, že se soutěže může zúčastnit každý, i když sám
nemůže chodit.
Před startem závodu jsme se sešli na zahradě. Na trať se vyráží
jednotlivě. Ti, kdo zatím čekají na svůj start, se rozhodně nenudí. Všichni jsou rádi, že se sešli pohromadě a mohou si zatím
popovídat.
Prvním soutěžním úkolem bylo projet slalomovou dráhu. Po
zdolání několika zatáček jsme se trefovali míčky do košů. U dalšího stanoviště se přelévala voda. Nejúspěšnější byl ten, kdo
nejrychleji přelil kelímkem vodu z jedné nádoby do druhé. V
altánku na nás čekalo skládání puzzle. Byla to jediná disciplína,
kde mohli pomáhat sestřičky a asistenti, kteří nás při soutěži
doprovázeli. Následovalo poznávání předmětů po hmatu. To
mi udělalo radost. Dostávali jsme do rukou věci, které člověk
v životě často používal. Snadno jsme je tedy poznali. Na závěr
jsme „nakrmili tygra“. Je to hezké ozvláštnění trefování se míčky na cíl – u nás do tlamy. Oproti loňskému ročníku jsme letos
házeli z větší blízkosti, a snáze jsme se pak trefovali.
Každý, kdo projel trať, si mohl vybrat malou odměnu a ochutnat připravené občerstvení. Při čekání na vyhlášení vítězů nás
osvěžil malý deštík. Rozhodně nám nezkazil náladu, vydržela
vítězům, i těm, co nedosáhli na medailová místa, až do večera.
Všichni se už teď těšíme na příští ročník Nakrm tygra!
(Marie Knollová, klientka Domova pro seniory)
Diamond Jubilee Ball
pro Domov Sue Ryder
V rámci oslav diamantového výročí vládnutí Jejího Veličenstva
královny Alžběty II. uspořádalo Britské velvyslanectví v Praze
ples na podporu Domova Sue Ryder.
Ples na velvyslanectví zahájil Ondřej Havelka a jeho Melody
Makers hudbou, na jakou mnozí z obyvatel Domova Sue Ryder za mladých let tančili. Atmosféra byla jedinečná – muži ve
smokingu, ženy ve večerních šatech, nasvícená zahrada s výhledem na Malou Stranu a decentní hudba. Velvyslankyně Sian
MacLeod vyzvala hosty k podpoře Domova již v pozvánce, další příležitost byla během plesu samotného nákupem lístků do
tomboly. Výtěžek večera činil 250 000 Kč. Domovu tato částka
umožní poskytovat a rozvíjet služby rehabilitace a pravidelná
podpůrná setkávání rodin klientů.
Pro Domov je taková forma podpory velkou pomocí a poctou,
spolu s tím i závazkem do budoucna. Paní velvyslankyně ve
svém blogu napsala: „Ne všichni z nás budou stárnout s takovým množstvím elánu a šarmu jako Její Veličenstvo královna,
ale místa jako Domov Sue Ryder pracují na tom, aby naše stáří
bylo důstojné a alespoň trochu elegantnější. A za to si zaslouží
obdiv a podporu.“
Děkujeme za veškerou pomoc a podporu Britskému velvyslanectví a všem, kteří se charitativního plesu zúčastnili.
(Matěj Lejsal, ředitel)
Zpravodaj Domova Sue Ryder
červenec 2012
Jak si stojíme aneb „trochu“
o penězích
Polovina roku je za námi. V této době obvykle míváme
víceméně jasno, jak dopadly naše žádosti o podporu z veřejných zdrojů. Letos tomu tak úplně není.
Pokud jde o Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak bohužel již víme,
že došlo ke snížení podpory, a to o 1,4 mil. Kč. Výpadek se týká především Denního stacionáře - 1,1 mil. Kč. Ve stacionáři došlo v prvním
pololetí jak k personálním, tak i k programovým změnám. Zpoždění
nastalo u dotace na sociální služby z Magistrátu hl. města Prahy, kde
ještě nedošlo ke konečnému schválení. Dle předběžných výsledků
zatím počítáme s částkou 2 mil. Kč. Ministerstvo obrany letos už válečné veterány nepodporuje, Ministerstvo vnitra nám poskytlo 150
000 Kč, Ministerstvo kultury 50 000 Kč. Z rozpočtu MČ Prahy 4 jsme
dostali 200 000 Kč, již máme peníze ze zdravotního odboru Magistrátu hl. města Prahy, a to 255 000 Kč. Pokud jde o dary nadací a nadačních fondů jejich příspěvek v prvním půlroce činil téměř 3 mil. Kč.
Ostatní právnické a fyzické osoby nám do rozpočtu přispěly téměř 1
mil. Kč. Dobročinné obchody dosáhly zisku také zhruba 1 mil. Kč.
A kolik nám zbývá získat k zabezpečení péče o naše klienty do konce
roku? Pro Domov pro seniory nám chybí zhruba 2,6 mil. Kč, pro Denní stacionář 460 000 Kč a na Osobní asistenci 70 000 Kč, celkem více
než 3 mil. Kč. O získání této částky budeme v následujících měsících
usilovat mimo jiné prostřednictvím 4. ročníku Sue Ryderu Charity
Cupu, prodejem novoročenek a několika plánovaných benefičních
akcí. Předem děkujeme všem našim podporovatelům!
(Lada Pallová, ekonomka)
Pražský maraton,
13. května 2012
na počest naší maminky pro pražský Domov tak bylo, jak by ona sama
řekla, „logickou záležitostí”.
Všichni ale žijeme v Londýně, a to má určité výhody i nevýhody. Angličané jsou naštěstí zvyklí dávat peníze na charitu, ale jak je dostat do
Prahy? Po několika telefonátech do Sue Ryder Care v Anglii a také díky
tomu, že maminka pracovala jako dobrovolnice osobně s Lady Ryder
během rekonstrukce Michelského dvora, jsme se dohodli na převedení
celé částky získané z této akce do pražského Domova Sue Ryder.
Přijeli jsme do Prahy den před maratonem a zděsili jsme se úporného
vedra: 31°C ve stínu! Naštěstí se sv. Pankrác nad námi slitoval a při
startu závodu bylo 8°C - perfektní podmínky pro náš krátký čtyřhodinový běh. Navíc jsme byli povzbuzováni podél trasy panem ředitelem
Lejsalem, který nás okamžitě poznal podle triček, která nám osobně
doručil ze Sue Ryder Care z Londýna!
Nejlepší pocit ale byl, když jsem odnesl balíček šeků od přátel a kolegů na poštu a poslal je rekomandem do Sue Ryder Care. Zde je sloučí
s penězi, které jsme dostali přes internet z mnoha zemí v Evropě - i z
Prahy. Zatím je to skoro 100 000 Kč a snad to ještě vzroste!
Cítíme, že se maminka na nás usmívá, a já ji už slyším, jak nás vybízí
běžet napřesrok rychleji a najít další podporu pro její “druhý domov”
Domov Sue Ryder.
(Zdeněk Gregor, syn Dr. Miroslavy Tůmové)
I v tomto roce si budeme přát
šťastný nový rok
Ano! I letos si můžete pro sebe nebo pro Vaše klienty a
obchodní partnery objednat novoročenky z projektu Přání
financují péči. Znovu jsme pro Vás včas, červen – nečerven, připravili velice zajímavé motivy PF, jejichž autoři jsou
studenti grafického designu i profesionální výtvarníci.
Proč u nás? Protože nám nezaplatíte víc než jakékoliv reklamní agentuře a navíc podpoříte dobrou věc. Díky partnerům, kteří projekt podporují, se nám daří snižovat výrobní náklady na minimum. Zisk z prodeje (rozdíl mezi komerční cenou a skutečnými náklady na výrobu PF)
pomůže financovat péči o seniory v Domově Sue Ryder. V minulém
roce jsme díky tomuto projektu získali téměř 324 000 Kč, což jsou
například naše roční náklady na prací, čisticí a hygienické prostředky.
Všechny potřebné informace najdete na www.sue-ryder.cz/pf-2013.
(Jaroslav Pšenička, fundraiser)
Nové pomůcky pro Domov
V červnu tomu byl rok, co nám naše maminka a babička zemřela. Miroslava Tůmová prožila posledních 6 let svého života jako klientka v Domově Sue Ryder, kde byla velmi spokojena. Spolu s ní jsme oceňovali péči, kterou dostávala od všech
zaměstnanců a dobrovolníků: od sester, pečovatelek a pečovatelů, přes uklízečky až po ředitele. Nic nebylo příliš obtížné,
vždy bylo dost času na úsměv a na zdvořilou odpověď.
Jsme si velmi dobře vědomi, že poskytnutí takové péče je drahá záležitost. Náklady narůstají a podpory z ministerstva mizí, a tudíž každá koruna pomůže. Proto jsme se s dcerou Camillou a jejím přítelem
Colinem rozhodli zapsat na Pražský maraton. Všichni jsme už několik
maratonů absolvovali a podle místních britských tradic pokaždé získali
podporu pro nejrůznější dětské charitativní organizace. Ale snažit se
získat podporu pro seniory není tak jednoduché. Naše rozhodnutí běžet
Na jaře jsme spojili ergoterapii s nabídkou zkušené dobrovolnice-švadlenky a za přispění šikovných rukou našich klientů vznikly krásné a zejména velmi účelné pomůcky. Dobrovolnice paní Alena Kotlínová nám
ušila vaky a obaly na polohovací válce, hady a válečky, které klienti naplnili pohankovými slupkami a pevně zašili. Pomůcky lze různě tvarovat,
Zpravodaj Domova Sue Ryder
červenec 2012
nahřívat a navíc i příjemně voní. Vedle toho nám paní Kotlínová ušila
také speciální polštáře pro trénování jemné motoriky prstů. Jedná se
o soubor našitých knoflíků, zipů a zapínání, na kterém si klienti mohou procvičovat drobné pohyby rukou, a udržovat si tak schopnosti
související se soběstačností, konkrétně s oblékáním.
A protože se ergoterapie zaměřuje na smysluplné činnosti a na podporu soběstačnosti, „zabili jsme tímto malým projektem dvě mouchy
jednou ranou“. Vlastně rovnou tři - vyrobené pomůcky by totiž v obchodě stály nemalé peníze. Děkuji tímto všem zúčastněným!
A kterou si dáme teď?...
(Natálie Lupienská, ergoterapeutka)
Jak jsme šly Midnight Walk
V těchto dnech vychází výroční zpráva Domova Sue Ryder za rok
2011. Mimo jiné se zde ptáme některých našich kolegů na zkušenost se stářím – vzpomínku, zážitek, příhodu či na vlastní motivaci,
proč pracují v Domově. Každý to vzal z úplně jiného konce. Jejich
příspěvky si můžete postupně přečíst v každém Zpravodaji. Tentokrát Jan Dominik, vedoucí dobročinných obchodů:
1. ročník netradičního pochodu pouze pro ženy na podporu
Domova Sue Ryder, který jsme zorganizovaly s mojí kolegyní
Radkou Kulhánkovou, proběhl v noci z 15. na 16. června. Fyzicky se pochodu zúčastnilo 33 žen, virtuálně s námi šlo dalších
37 lidí. Na účtu Domova se sešly dary v hodnotě 36 000 Kč.
Je 15. června, 21.45 hod. Do restaurace U zavěšenýho kafe přicházejí
první účastnice pochodu. S některými se známe navzájem, s jinými se
vidíme prvně v životě. Připíjíme si sektem s jahodou. S půlnocí zazní
gong a my vyrážíme. První část pochodu s vyhlídkou na noční Prahu, tichými uličkami kolem Lorety a Nového Světa, je okouzlující. Míříme do
Dejvic. Během hodinky jsme v Koulovce. V dobročinném obchodě na
nás už čekají, venku svítí svíčky, uvnitř je připravené občerstvení, některé z nás nakupují. Nálada je stále výborná. Čeká nás ale dvouhodinový
úsek – z Dejvic Ke Karlovu. V Letenských sadech jsme překvapeny, kolik
je všude lidí v půl třetí ráno. Pod Stalinem zapalujeme a vypouštíme
lampiony štěstí. Nedostatek spánku se začíná projevovat… Sbíháme na
nábřeží, u Strakovky řešíme, jestli si můžeme odskočit do křoví – což nakonec neuděláme, protože najednou potkáváme ochranku… Pod Karlovým mostem to docela žije. V občerstvení u Bruncvíka je rušno – reflektory, hudba, tanec. Zato na druhé straně Vltavy u Karlových Lázní už
tak příjemně není. Trousí se tam podivné existence. Tak si říkáme, ještě
že nás je tolik. Nastupuje krize, jsou tři ráno, jdeme jen ze setrvačnosti.
Šplháme přes Moráň, kolem Karláku a za chvíli jsme v dobročinném
obchodě Na Karlově. Oáza! Vevnitř hraje příjemná hudba. Rozkládáme
se na chodníku před obchodem. Nejdříve jsme trochu „přejeté“, ale po
tatrankách dojde i na nákupy. Začíná se pomalu rozednívat, a tak vyrážíme na poslední část pochodu. Cesta po Nuselském mostě je docela
zážitek, otevírá se před námi krásný pohled na spící Prahu. Vidina toho,
že si za chvíli sedneme, nás popohání. Do Domova vcházíme opravdu s
východem slunce. Dorazily jsme o 20 minut dříve, ve 4.55 hod. Poslední společné foto před bránou a pak nás už vítá zvučná hudba a cílová
páska, kterou slavnostně přestřihujeme. Došly jsme a čeká na nás skvělá snídaně. Nohy trochu bolí a únava nás zmáhá, ale stálo to za to! Díky
všem pochodujícím za výdrž, všem dobrovolníkům za pomoc!
(Jana Havlenová)
Oficiálně tady v Domově dělám „do obchodů“. Před nějakým časem jsem
byl požádán, abych se zapojil do jedné aktivity pro klienty. Říká se jí Kavárnička. Spočívá v tom, že se jednou za čtrnáct dní sejdeme v Denním
centru. Podává se káva - téměř všichni ji pijí s mlékem a pořádnou dávkou
cukru. A k tomu nějaká dobrota, kterou dopoledne upečou někteří z „kavárníků“. Pak si obsluha na chvilku sedne mezi kavárenské hosty a povídá
si s nimi. Po půlhodině začíná nejžádanější část Kavárničky - zpěv. Všechny natočíme tak, aby pořádně viděli a slyšeli a za doprovodu knoflíkové
harmoniky nebo kytary se zpívá. Já sem tam zapomenu text, ale mám
skvělou nápovědu ve zpěvácích okolo. Všichni ožijí a snaží se, co jim síly
stačí. Alespoň mi to tak připadá. Mám chuť na ně křičet, jako na nějakém
rockovém koncertu: „Tak co? Bavíte se?!?“ A oni by řvali zpět: „JÓÓÓ!
A kterou si dáme teď?!? Dva kováře v městě!!!“ To vše se samozřejmě
odehrává v daleko komornější atmosféře, ale ta síla a nasazení tam je.
Vždycky se vracím zpátky k „práci“, kterou chci dělat třeba kvůli takovým
Kavárničkám, řádně „naspídovaný“. Nic víc, nic míň.
Bromptonská cyklovýzva
Podpořte Matěje Lejsala při jeho jízdě
Albionem na skládacím bicyklu
V neděli 19. srpna se ve Velké Británii poblíž univerzitního
města Oxford koná závod v jízdě na skládacích kolech The
Brompton World Championship. Závod bude dlouhý více než
40 kilometrů a zúčastní se ho i ředitel Domova Matěj Lejsal.
Aby šlo o skutečnou „cyklovýzvu“, rozhodl se ještě pro jednu cestu. Z
Londýna pojede na skládacím kole i na samotné místo závodu. K 26 mílím tak připojí dalších 60, tedy téměř sto kilometrů. A vy máte možnost
ho podpořit. Cílem této nevšední jízdy je finanční podpora Domova Sue
Ryder. Matěj Lejsal by chtěl ve spolupráci s podporovateli z Británie
získat částku 100 000 Kč. Vaše osobní účast při jízdě by ho jistě velmi
potěšila, ale ne každý má možnost se vydat až do Londýna. Pokud byste
chtěli pomoci z tepla domova, můžete přispět on-line prostřednictvím
stránek Virgin Money Giving nebo našich webových stránek www.sueryder.cz/benefice/brompton-cycle-challenge, kde také naleznete více
informací o celé akci. Pro naše přátele jsme na síti Facebook vytvořili
fanouškovskou stránku, kde je možné sledovat novinky a zajímavosti ze
světa jízdních kol a průběh celé akce. Děkujeme Vám za podporu!
(Jan Kloub)
Zpravodaj Domova Sue Ryder
červenec 2012
Představujeme:
Hana Kušková zve do Klubu přátel
V červenci budu mít v Domově „Den otevřených dveří“, a to 19. 7. 2012
od 10.00 do 18.00 hod. Těším se na Vás a přeji Vám příjemné léto!
(Hana Kušková, fundraiserka)
Tel.: 244 029 153, Mobil: 774 377 005, E-mail: [email protected]
Pohled do historie Domova –
s Janem Zikmundem, 2. část
Ráda bych se Vám představila jako nová fundraiserka Domova. Slovo fundraiser zní v našich končinách zvláštně,
ale česky řečeno je mou hlavní pracovní náplní pečovat
o individuální dárce. Jsou to všichni lidé, kteří svými dary
umožňují fungování Domova, když prostředky od státu
plně nepokrývají náklady na péči.
Je úžasné, že díky své práci jsem neustále v kontaktu s lidmi, kteří se
rádi podělí s ostatními. Někdy skutečně i o málo. Každý z nás je jedinečný, a proto se i my ve fundraisingovém oddělení snažíme hledat
různé způsoby, jak vyjít vstříc všem, kteří chtějí darovat a pomoci.
Každý si může najít tu svoji cestu - přijímáme oblečení a různé jiné
předměty do našich obchodů, spolupracujeme s dobrovolníky, organizujeme benefiční akce a pak samozřejmě vítáme finanční dary.
Pro pravidelné finanční dárce nově nabízíme Klub přátel Domova Sue
Ryder, ve kterém bychom chtěli všem „přátelům“ poskytovat zvláštní
péči – od poskytování pravidelných informací, setkávání až po slevy.
Více informaci naleznete na našich webových stránkách: www.sueryder.cz/darujte.
Jsme tady i pro všechny, kteří mají jakýkoliv nápad, jak sbírat peníze
pro Domov „ve vlastní režii“, a potřebují poradit, mít podporu nebo
zázemí. Pro ty se snažíme vymýšlet nové návody a nástroje, jak vše
zjednodušit a na nic nezapomenout.
Přemýšlíte, jestli se přidáte k našim dárcům a nevíte jaký způsob zvolit? Nebo už jste náš dárce a chcete se přijít osobně podívat do našeho Domova? Budu ráda za každé setkání nebo e-mail. Můžeme se
domluvit na níže uvedených kontaktech.
Minulé vyprávění o stavbě Michelského dvora končilo obdobím,
kdy stavební práce byly v polovině roku 1997 téměř zastaveny. Potřebný finanční obnos pro stavbu se nepodařilo získat. Prahu opustil
Tom Noel, anglické vedení se vyměnilo za české. Nastala obrovská
nejistota ohledně stavu, ve kterém se rozestavěná stavba nacházela.
Michelský dvůr stále ještě víc připomínal zbořeniště po náletu, než
realizovanou rekonstrukci s prostavěností přibližně 38 mil. Kč. Jak už
bylo popsáno v minulé části, v té době jsem převzal řízení rozestavěné stavby. Za anglickou nadaci byl k jednání pověřen starší pán, John
Whalley, dobrovolník a především gentleman.
Následovaly znalecké posudky ohledně dokumentace, kvality stavebních prací, smluvních podmínek... Faxy létaly sem a tam. Několik
dopisů napsala Lady Ryder, v nichž dokonce uvažovala o zastavení celého projektu. V té době několikrát navštívila Prahu a jednání správní rady. Měl jsem velkou čest Lady Ryder provést po zcela otevřené
stavbě a cestou přes podlážky nad výkopy pro kanalizaci vysvětlovat
situaci. A při další návštěvě odpovídat na otázky „Kolik se ušetřilo
na vzduchotechnice, kolik na kuchyni...“, apod. Bylo objasněno velké
množství otázek, než se počáteční nejistota pomalu počala obracet v
důvěru. Stále se tu a tam vynořovaly neznámé věci. Například příjezd
pro obsluhu byl nakonec vyřešen až v závěru stavby nově realizovaným mostem přes Botič.
Nemůžu zapomenout na momenty, kdy se počáteční nemilosrdné
pohledy paní Věry Černochové pověřené správní radou k jednání na
stavbě za českou Nadaci Sue Ryder posléze obracely v úsměv. Byly
hledány možnosti úspor, řada detailů byla přepracována, řešily se
granty. Česká republika prošla devalvací koruny. Nastala velká práce
s přeceněním smlouvy a bylo nutné uzavřít dodatek ke smlouvě při
znovuobnovené stavební činnosti. Dodatek byl podepsán v únoru
1998 s termínem dokončení do konce listopadu téhož roku. Stavba
pak rychlým tempem běžela až do otevření přízemí Domova Sue Ryder v prosinci r. 1998...
Pokračování v příštím čísle!
Ing. arch. Jan Zikmund, vedl rekonstrukci Michelského dvora v letech
1997 až 2001
Domov Sue Ryder
Tiráž
pečuje od roku 1998 o seniory, kteří potřebují v důsledku
věku či zdravotního stavu pomoc druhých. Domov usiluje o
to, aby jeho klienti a jejich blízcí prožívali důstojné stáří, zůstávali součástí přirozeného společenství a objevovali drobné
radosti života.
Na vyžádání Vás rádi zařadíme do databáze k elektronické
rozesílce. Zpravodaj najdete také na našich webových stránkách: www.sue-ryder.cz.
I Vy můžete přispět na péči o klienty Domova finančním darem - bankovní spojení: KB č.ú.: 51-1386970257/0100
Za Vaše příspěvky děkujeme!
Redakční rada: Radka Kulhánková, Pavla Bajerová, Helena
Vojtášková, Petr Krbec, Jana Linhartová, Radka Dvořáková,
Jaruška Kadeřávková
Kontakt: [email protected]; tel: 724 238 184
Uzávěrka příštího čísla: 27. 7., vydání: 3. 8.