Teorie modernizace a rozvoje web
Transkript
Teorie modernizace a rozvoje web
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! TEORIE MODERNIZACE A ROZVOJE ROZVOJ, POSTKOLONIALISMUS A TEORIE ZÁVISLOSTI Přednáška KAP/MPT2, LS 2010/11 CO JE ROZVOJ? - rozvoj – tři významy o atribut dějin o konkrétní historický proces o určitá sada politik - západní pojetí rozvoje – růst v základech západních paradigmat o rozvoj organický, imanentní, směřovaný, kumulativní, nezvratitelný a cílený o strukturní diferenciace a komplexnost o identifikace růstu s moderním ideálem pokroku – Condorcet, SaintSimon, Comte, Spenser, Marx CO JE MODERNIZACE? - modernizace v praxi pojímána jako westernizace – první modernizoval Západ – rozvoj v 50. a 60. letech pojímán jako imitace Západu o kritika ze zemí třetího světa – LA - dlouho modernizace pojímána jako okcidentalizace – staví pouze na individuální zkušenosti Evropy - používání na pomezí sociologie a historické sociální vědy, dějin přítomnosti – rozšíření - německý historik H.-U. Wehler – Modernisierungstheorien – 1975 – shrnul - ale pojmy moderna a modernizace jako interpretační hledisko používá již Loewenstein, Musil – ukazuje na tom česko-slovenský rozpad, pro analýzu postkomunistického vývoje MODERNÍ A TRADIČNÍ - otázka po charakteristice moderních společností – kvalitativní a organizační rysy? 1 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o problém povahy tradice a jejího místa v kulturním a společenském životě o tradice jako akumulace dlouho přijímaných zvyků, vazba na minulost, nezpochybňující přijímání používání a symbolů minulosti, jejich legitimizace pomocí minulosti, skarifikace minulosti - základ – dichotomií koncepce tradičního a moderního o Tönnies – Gemeinschaft a Gesellschaft o Maine – status vs smlouva o Durkheim – společnosti založené na mechanické vs organické solidaritě o Weber – různé způsoby legitimizace – tradiční, charismatická, právně-racionální – tradiční element v moderních společnostech značně oslaben, racionalita zaznamenala nástup - tradiční společnost – statická, malá diferenciace, specializace, mechanická dělba práce, nízká úroveň urbanizace a gramotnosti o politicky – elita – mandát od Boha o vázaná zděděnými kulturními horizonty - moderní společnost – vysoká míra diferenciace, vysoký stupeň organické dělby práce, specializace, urbanizace, gramotnost, vystavena masmédiím, neustálé směřování za pokrokem o politicky – participace mas, ne tradiční legitimita, poltiická odpovědnost, sekulární hodnoty spravedlnosti, svobody a výkonnosti o kulturně dynamická, orientace na změnu a inovaci - modernizace obecně – kontrola přírody pomocí bližší spolupráce mez ilidmi – změna postoje k okolí, lidem, času VÝVOJ TEORIE ROZVOJE - jako historický fenomén začala modernizace transformací Západu - zájem o modernizaci a rozvoj – po WWII - v souvislosti s problémy třetího světa – ale otázky pevně spojené se základními problémy moderní sociologie a teoretickým vývojem, který následoval 2 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - původ – poválečné debaty o globální budoucnosti liberalismu - nejúspěšnější studie modernizace – od organizací se systematickým, supraregionálním či ne-regionálním zaměřením o Princeton, MIT, Harvard, Committee on New Nations at Chicago, SSRC Committee on Economic Growth a Committee on Comparative Politics - snaha řešit problém nedostatečného, zaostávajícího rozvoje - začátek teorií v 50. a 60. letech – pozornost nově osamostatněným zemím – Afrika, Asie, později i LA, Čína, Rusko, i Evropa a USA - pokračuje imperialismem a ne-západní odpovědí na dopady imperialismu RANÁ FÁZE VÝVOJE TEORIÍ MODERNIZACE - studie rozvoje na počátku 50. let – Západ se obává o nové státy v kontextu začínající CW o rozvojové země jako možní spojenci – dva bloky představují své vlastní zkušenosti s rozvojem jako jediné, určující paradigma o ale ve zkušenosti málo znalostí o zaostalosti o Harvard University – Department of Socia Relations – pod Talcottem Parsonsem – prvně nástin multidisciplinární teorie modernizace - velký vliv na boje v CW v 50. a 60. letech o první rozmach celé koncepce – pragmatické analýzy investičních aktivit vyspělých zemí ve třetím světě – od počátků 60. let – BergSchlosser, Cardoso, Faleto - raná ekonomistická a eurocentrická fáze o současný přístup více interdisciplinární a globální - dominantní paradigma rozvojové ekonomiky – klasický či neoklasický pohled na svět – změna postupná, marginální, nenarušující, udržující rovnováhu a bezbolestná, motivace je základem ekonomického růstu, růst začne a pak už se nezastaví, obnovuje se sám, šíří se mezi národy a třídami, každý z toho profituje o tedy je pouze třeba vyřešit problém, jak porušit začarovaný kruh a začít, pak už se to udržuje samo – vymanit se z pasti o růst jako věčný proces, který bude pokračovat, jak se nastartuje 3 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! metafora sněhové koule o velmi rychle si všimli, že v nerozvinutých společnostech je dualistická ekonomika – zároveň rozvinutý moderní sektor a zaostalý tradiční sektor nové strategie v 50. letech – W. A. Lewis – potřeba industrializace financované zahraničním kapitálem – industrialization by invitation dva sektory ale pojímané vlastně jako dvě fáze – postupně zmizí rozdíly mezi nimi o překážky rozvoje v tradičním sektoru – v 60. letech sociologické, psychologické, politické faktory – tranzice vyžaduje změnu v postojích – empatii (Lerner) – potřebu úspěchu, i sociální a politické instituce - koncept modernizace – západní odpověď na postkoloniální emancipaci o Edward Shils a Gabriel Almond – The Social Science Research Council, Committee on Comparative Politics – adaptace Parsonse – zjistit, jak se postkoloniální politika liší od industrializovaného světa, jak by bylo možné sladit politický a sociální vývoj v postkoloniálních zemích s rozvinutým světem o Lucian Pye, Walt W. Rostow – MIT, Center for International Studies – psychologická přitažlivost komunismu, možné strategie státu, jak jí čelit – trochu autoritativní - celkově víra, že racionální, benevolentní, technokratický stát může vyřešit všechny sociální a ekonomické neduhy o v podstatě nerespekt k demokracii, pokud by stála v cestě rozvoji - později snaha vymanit se ze západního parochialismu disciplíny KRITIKA TEORIE ROZVOJE A MODERNIZACE - význam upadá v 70. a 80. letech – konzervativní a postmodernistická kritika NEOLIBERÁLNÍ TEORIE 4 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - znovu jako neoliberální konstrukce v 90. letech MAINSTREAMOVÁ TEORIE ROZVOJE A TEORIE MODERNIZACE - teorie modernizace – odpověď na rozvojovou ekonomii od ostatní společenských věd – návrat ke starým mistrům – Durkheim, Weber, Marx – hlavně v sociologii - v politologii – ne změna systému, ale zájem o změnu v systému – teorie politického rozvoje – Almond, Werner, Powell, Apter - politická verze teorie modernizace o zájem o modernizaci politických institucí SOCIÁLNÍ TEORIE MODERNIZACE - teorie modernizace – hlavně modernizace společenských struktur a lidských postojů o nejnovější manifestace evolucionismu o modernizace jako endogenní proces, realizace existujícího potenciálu – často ji ale spustí externí faktory, ale proces vlastně imanentní - první polovina 20. století – studium Z Evropy, S Ameriky – dynamika vývoje politiky a společností - po WWII – optimismus ohledně společenské změny o teorie modernizace je oživením západního myšlení o rozvoji o dvě osy dělení myšlenek teorie rozvoje socialismus – kapitalismus stát – trh • liberální model (Anglie), státní kapitalismus (carské Rusko), sovětský model, keynesianismus (pozdní kapitalismus), neoliberalismus - 40. a 50. léta – povaha moderního života primární otázka – jak rozvinout nedostatečně rozvinuté společnosti? – spojení se systémovou teorií, strukturně-funkcionálním přístupem 5 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o zkoumají se podmínky změny a stability různých typů společnosti, popisují se charakteristiky a dynamika těchto typů, procesy tranzice atd. - zpočátku hlavně rozpracovat základní charakteristiky tradičních a moderních společností – indikátory socio-demografické a strukturální - socio-demografické typy modernizace – Karl Deutsch o termín sociální mobilizace – shluky starých sociálně ekonomických a psychologických vazeb erodují, lidé otevření novým způsobům socializace a jednání setkávají se s novými přístroji, budovami, produkty, masmédii, mění bydliště, urbanizují, opouštějí zemědělská povolání, roste gramotnost, příjem atd. - strukturně-funkcionální přístup o tradiční společnosti – převaha partikularistických, askriptivních, rozptýlených strukturálních charakteristik o moderní společnosti – silný stupeň sociální diferenciace volných zdrojů, nejsou askriptivní, fixované skupiny (jako rodová či teritoriální příslušnost) specializované a diverzifikované typy organizací diferenciace mezi funkčně specifickými a kulturně či solidárně organizovanými sdruženími oddělení mezi rodovými vazbami, teritoriálními a ekologickými jednotkami rozvoj specializovaných a diverzifikovaných institucí ve všech sférách rozsáhlejší regulační a rozdělovací mechanismy a organizace – trh, volby a stranická aktivita, byrokratické organizace otevřený a pružný systém sociální stratifikace kulturní sféra – diferenciace systémů – náboženství, filozofie, věda, nárůst vzdělanosti, sekulárního vzdělávání, komplexnější 6 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! systém pro kultivaci specializovaných rolí, expanze médií, číření komunikace nový kulturně-psychologický vzor – Daniel Lerner – schopnosti jako přizpůsobit se rozšiřujícím se sociálním horizontům, ego-flexibilita, širší oblast zájmů, silnější empatie, důraz na rozvoj vlastní osobnosti, mobilitu, důraz na přítomnost - takovými modely se ještě zostřuje rozdíl mezi moderním a tradičním o tradiční vnímáno jako něco, co musí být v zájmu modernity odstraněno jako celek - mnohé první studie modernizace hodnotí, do jaké míry se společnosti blíží modelu moderní společnosti o ale už se přidávají podmínky vytvoření moderních společností - vytváří se první modely modernizace – silný vliv systémových a behaviorálních přístupů o rozdíly mezi různými společnostmi, mezi tradičními a moderními – systémová autonomie, prostředí interní, externí o tradiční společnosti popisované jako omezené a restriktivní, moderní jako expanzivní a schopné zvládat čím dál rozsáhlejší prostředí o důraz na orientaci a schopnost zvládat změnu, hlavně ekonomický rozvoj a industrializaci, implicitně to obsahuje i racionalitu a svobodu o centrální koncepce – koncept ekonomického růstu a empatie o společnosti jako systémy, které se potýkají s interními a externími problémy krize identity krize legitimity krize penetrace vlády do společnosti krize participace krize integrace krize distribuce 7 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! vznikají ze sociální mobilizace a procházejí různými fázemi, stejně jako organizační struktury vytvořené k jejich zvládání o předpoklad, že je jedna dobrá cesta, jak tyto problémy zvládat – jeden dobrý tvar organizací a jejich fungování - podobné fáze vývoje a instituce ve všech společnostech do společenských věd tak znovu evolucionismus a metoda fází vývoje, nové hodnocení aspektů institucionálních charakteristik moderní společnosti - teorie konvergence – v důsledku si všechny moderní průmyslové systémy vyvinou podobné institucionální charakteristiky – vlastně představa nevyhnutelnosti pokroku k modernitě – politický a průmyslový rozvoj - podmínka rozvoje uskutečnitelné moderní společnosti trvalého růstu – zcela zničit tradiční prvky a stále posilovat moderní aspekty - procesy modernizace různých ekonomických a politických institucí mají podobný průběh o jednou taková transformace v jedné oblasti, automaticky přerůstá do oblasti jiné, proces je trvalý - např. Rostow – fáze ekonomického růstu celkově předpoklad kontinuity modernizace determinanta, vůdčí síla modernizace velmi často se hledá v ekonomické sféře – ale brzy se upouští od exkluzivně ekonomického determinismu o ne-ekonomické předpoklady – sociální mobilizace a rozšíření empatie - také snaha o analýzu institucionálního vývoje, který umožní tranzici k moderní společnosti o Daniel Lerner – The Passing of Traditional Society – sled urbanizace, gramotnosti, růstu masmédií, širší ekonomické participace (vyšší příjmy), politická participace (volby) - jeruzalémský profesor S. Eisenstadt – sociologie – Tradition, Change and Modernity – 1973 o vývoj sociálního, ekonomického, politického systému – vytváří neustálou změnu, ale také s to zpracovávat změnu prostřednictvím 8 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! svých vlastních institucionálních dispozic- systém produkuje a permanentně zvládá změnu navazuje Giddens, Beck, Lash – reflexivní modernizace DYNAMIZACE A DIFERENCIACE MODELU, ALTERNATIVNÍ ROZVOJ - modernizace – sociální změna – potřeba dynamické teorie o diferenciace sociálních segmentů o specifická orientace – politické, hospodářské, kulturní a civilizační procesy – spojovány s novověkem, osvícenstvím, industrializací a jejími důsledky ale nejen difúze technických inovací s následnou sociální adaptací • ve třetím světě se po industrializaci většinou žádná další modernizace nekonala - zprvu se vůbec nezabývají společnostmi v přechodu, ale potom začínají rozeznávat, že se liší a že mohou v této fázi zamrznout – neúspěch modernizace či politický úpadek + podmínky, za jakých to nastane o ale nejprve se neřeší v jaký politický řád to vyplyne, předpokládá se, že se vrátí na cestu k modernitě nebo propadnou chaosu - model modernizace se do velké míry spoléhá na starší dělení Gemeinschaft a Gesellschaft, patrimonialismu a byrokracie o je třeba tuto dichotomii přeměnit v kontinuum W. Rostow – The Stages of Economic Growth – nelineální pohled na evoluci – ale stále poměrně zjednodušený • také naivní optimismus o Huntington, Eisenstadt a další – mimo rozvoje se může objevit také úpadek – duální schéma – nepředpokládá předem daný výsledek o modernizace obsahuje velké množství změn a jejich sled či simultánnost se různí - vyvrátil se předpoklad, že čím méně tradiční společnost, tím snazší modernizace – nestačí jen destrukce tradičních forem, ta může vést jen k chaosu 9 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o v některých zemích modernizace pod vlajkou tradice – Anglie, Japonsko o někde sice proces zahájily anti-tradicionalistické elity, ale pak se snaží tradici obnovit - celkově se zpochybňuje původní koncept v 50. letech o neschopnost vysvětlit různorodost tradičních společností, jejich interní dynamiky a nezávislý vývoj politických a ekonomických komplexů - někteří zpochybňují i základní dichotomii mez tradiční a moderní společností o Marion Levy – různé elementy předmoderních společností – např. Čína a Japonsko – pak to vede k různým cestám modernizace o Apter - rozdíl mezi tradicionalismem – extrémnější a tradicí o tradicionalismus extrémnější, fundamentální trvání na tradicích - upozorňuje se na trvalost tradičních prvků jako symboly apod. o tradiční síly a skupiny se reorganizují a adaptují se, nezmizí – kasty či kmenové jednotky - nový pohled – vztah rozvoje a tradice – tradice sice dysfunkční vzhledem k jednomu typu rozvoje, ale může být kompatibilní s jinými neliberálními, nekapitalistickými typy o proti nim zastánci revolučního přístupu – pro rozvoj je tradici nutno svrhnout - v nově vzniklých státech v úvodní fázi vliv moderního Západu, ale často pak návrat k tradici - tedy o možnost částečné modernizace některých segmentů stále tradiční společnosti – může dokonce stabilizovat tradiční systém o systémová uskutečnitelnost tranzitních systémů Fred Riggs – studie Filipín, Thajska – vliv modernizačních sil Z, vznik nového systému – tranzitní – vyvine si vlastní 10 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! charakteristiky a mechanismy stabilizace a sebeobnovování - uznává se, že nové systémy ovlivňují přetrvávající různé kulturní orientace o vliv i na instituce a struktury – vliv historické tradice o koncept patrimonialismu – různé režimy nových států – nedostatečnost konceptů politického zhroucení, úpadku transitních společností některé státy se prostě nevyvíjejí ve směru moderních států tyto režimy nejsou přechodnou fází mají svou interní logiku vývoje- pochopíme ji z jejich historie a tradic - vliv tradice, historie, podmínek kontextu – i marxistická škola – André G. Frank – vliv světového systému a internacionální struktury vývoje a zaostávání o teorie závislosti - útok na neo-darwinistické předpoklady teorie modernizace – různé společnosti se dokáží různě přizpůsobit – předpoklad, že nejlépe je na tom Z - Gellner – kritika eurocentrismu – věci specifické pro evropskou tranzici vydáváme za věci specifické pro jakoukoliv tranzici o ahistorický přístup k rozvoji - musíme nechat prostor alternativám – velká role elit a vůdců – rozhodnou o cestě vývoje o modernizace zahrnuje rozhodnutí modernizovat - nutnost oddělit ekonomiku, společnost a politiku – moderní mohou být klidně jen některé z těchto segmentů o nutnost odpoutat industrializaci od ostatních ne-ekonomických věcí o industrializace – proces přechodu od zemědělské/domácí aktivity k tovární produkci ve velkém 11 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o ekonomický rozvoj – inkluzivnější termín – ekonomická změna, často vede k dalším změnám o modernizace – proces, v němž národní elity se snaží omezit jejich podřadný status a dosáhnout rovnocennosti s ostatními národy – jejich pojetí cíle záleží na situaci v MS, hodnotách, dispozicích a schopnostech samotného národa - dále otázka, zda lze objektivně stanovit kritéria pro politický rozvoj o i přehodnocení kvalitativních kritérií moderní společnosti – vnitřní tenze mezi růstem a Svobodou, rovností ROZVOJ JAKO NEZÁVISLÝ POLITICKÝ FENOMÉN – TEORIE POLITICKÉ MODERNIZACE - historické studie – k demokratizaci může dojít jen v podmínkách kapitalistické industrializace o vznik demokracie s nástupem buržoazie – Marx o význam střední třídy o Weber – význam protestantismu – individualismus a individuální odpovědnost - hlavní podmínky rozvoj měšťanstva a demokratické politické kultury - 1965 – Lucien Pye podal seznam 10 možných významů spojení „politický rozvoj“ o možnost proces modernizace vykládat jako ekonomický, politický, psychologické, sociální, technologický či vše dohromady - vývoj ve třetím světě – nutnost zohlednit v politologických studiích – 60. léta o nové poznatky, náhledy o otázky transformace politických systémů, ale i problematika modernizace a její vztah k demokratizaci - vývoj SVE po 1989 – téma demokratizace a modernizace opět na pořadu dne 12 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o příčiny rozpadu federací vysvětlení v minulosti? – podmínky předcházející vzniku federací rozvoj nově vytvořených společností v rámci geografických celků dynamika hospodářského vývoje změny sociální struktury a kulturního života o rozvoj komunikačních spojnic mezi politickým centrem a zájmy a potřebami v jednotlivých regionech - politická modernizace – 50. a 60. léta – rozvoj teorie – téměř synonymum pojmu politický rozvoj o celkově trend zasazovat zkoumání politických institucí do kontextu sociální struktury, kulturní orientace, psychologické dynamiky - behaviorálně-kulturní trend ve společenských vědách o předpoklady demokracie –gramotnost ,bohatství, konsensuální modely socializace o odklon od institucionalismu započatý behavioralismem - někteří autoři odklon od primátu politiky, ale jiná důraz na politiku jako volbu – David Apter, Samuel Huntington o Huntington – důraz na proces institucionalizace o Deutsch – základy národní komunity, také důraz na politiku - politické volby a aktivity jsou promyšlenější, záměrnější než ekonomické jednání, sociální zvyky, psychologické predispozice o studium politické modernizace – potřeba jasných konceptů - čtyři procesy jako politické prvky modernizace o nárůst autority o formování národní identity o snaha o politickou rovnost a participaci o politické vedení – podstatné i mimo modernizaci - všechny logicky spojené s modernizací 13 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o rostoucí autorita je aspektem zvyšující se spolupráce a vzájemné závislosti o národní identita vyznačuje hranice spolupráce Deutsch a Pye – potřeba integrovaného systému masové komunikace – sociální koheze – zásadní o rovnost – do jaké míry se mohou jedinci podílet na moderní dělbě moci – ale v moderní organizaci značné překážky k rovnosti – Michels .oligarchické tendence Almond a Verba – nejvýznamnějším faktorem ve vytváření participační kultury – vzdělání - takové koncepty spojují politiku s ostatními aspekty společenského života o vztah vládní autority a ekonomického rozvoje o komunikace a národní identita, ideologické a psychologické dimenze identity o rovnost ve vztahu k sociální mobilitě, modelům organizace… o leadership – politika a psychoanalýza, komunikace, teorie učení… - tedy modernizaci sedí interdisciplinarita - Lerner a Lipset – propojené sociální a ekonomické podmínky o Lerner - urbanizace, růst médií a komunikace – urbanizace stimuluje vzdělávání – nastartuje média – a v důsledku demokratický rozvoj o Lipset – důraz na systémové, ne individuální charakteristiky – vliv socioekonomického rozvoje na skupiny zemí evropské a anglicky mluvící stabilní demokracie evropské a anglicky mluvící nestabilní demokracie a diktatury LA demokracie a nestabilní diktatury LA stabilní diktatury pozitivní vztah korelace mezi stupněm socioekonomického vývoje a demokratickým vývojem 14 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! • ekonomický rozvoj (urbanizace, vzdělání, bohatství) – základní podmínka udržení demokracie, znamení efektivity systému • potřeba, aby byl výkonný a legitimní i politický systém sám – nestačí jen socioekonomický rozvoj EDWARD SHILS - Zájem o dynamiku vývoj západoevropských společností od 16. století - Rozhodujícím prvkem modernizace – průmyslová revoluce – změna sociální struktury feudální společnosti o Politický vývoj – důsledek hospodářských a sociálních změn – závislá proměnná - Ale Shils nesouhlasí – pojetí vývoje politického systému jako nezávislé proměnné o politická modernizace- má svou vlastní dynamiku, zákonitosti o „Politický rozvoj v nových státech“ – 1960 - Základ tzv. nových rozvojových teorií v politologii Cíl modernizující se společnosti – demokratická a rovnostářská společnost, dynamická – jako západoevropské demokracie - Nová společnost – dodržování právních norem, reprezentativní funkce zastupitelské instituce, neporušování občanských práv o Prvořadé cíle modernizujících se společností - Demokratizace mimoevropských společností – četné problémy o Nedostatečně rozvinutá ekonomika o Nedostatek příslušníků elity – nedostatek těch, kteří by vedli proces demokratizace o Masa apatického obyvatelstva Závislost na tradičních - předmoderních autoritách, normách, hodnotách o Nová elita v izolaci o Převažuje zemědělství o Nedostatek vzdělanosti o Převaha vlivu tradičních prvků 15 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - to vše – zcela specifické prostředí – výrazný centralismus v procesu modernizace o nahradit zprostředkující roli chybějících sociálních skupin – hlavně střední třída - problémy, krize, tendence k autoritářství - Shils – výraz přežívání tradičních prvků a vlivu na společnost v období postupné modernizace - 5 základních typů politických systémů o politické demokracie Relativně autonomní legislativa, exekutiva, soudy Autonomní zájmové skupiny, strany, média – intermediární funkce, instituce Moderní západoevropská demokracie Nelze použít při studiu problémů spojených s modernizací Cíl demokratizace Neustálá proměnnost – neustálá snaha o zlepšování Nejen Evropa, USA, ale i druhá polovina 20. století Japonsko, Indie, Izrael apod. o Poručnické, řízené demokracie Provizorní náhrada cíle Po formální stránce dle norem demokracie Všeobecné volební právo, formální ochrana lidských a občanských práv, parlament, vláda, politické strany Ale ne faktická demokratizace společnosti – těžké – příliš společnost zakotvena v tradicích, neochota akceptovat radikální zásahy do svého života Donucení – cesta k modernizaci Koncentrace moci v exekutivě, silné postavení byrokracie Zákonodárná moc oslabena • Přívažek moci výkonné • Výrazná slabost politických stran, přímá vazba na tradiční struktury • Chybí soutěž politických stran- pouze aklamační funkce vzhledem k exekutivě 16 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! Snaha marginalizovat tradiční vazby • Omezení nezávislosti soudů Více autoritářský systém Většinou ne pozitivní výsledky o Modernizační oligarchie Systém prakticky plně kontrolován byrokracií, důstojnickými klikami Demokratické instituce potlačeny, chybí soutěživý stranický systém Elity se ani nesnaží prohlašovat demokracii za svůj cíl Cíl – ekonomický rozvoj země Snaha zrušit vše tradiční, eliminovat problémy modernizace – korupce Turecko za Mustafy Kemala, Írán – Réza Pahlaví o Totalitní oligarchie Míra prolínání politické a sociální roviny ještě vyšší Vysoký stupeň koncentrace moci v rukou vládnoucí elity, vysoké tempo sociální mobilizace Dva typy • Bolševický (sovětský) totalitarismus o Politická moc proniká mnohem hlouběji do společnosti o Revoluční, globální zaměření • Tradicionalistický o Autonomie církvím či ekonomických zájmovým skupinám • Výrazné militantní zaměření o Tradiční oligarchie Monarchie a dynastie – spíše zvykové právo než ústava Elita a byrokracie pouze z některých skupin obyvatelstva – rodinné a klientské vztahy Neexistuje demokratická volba Centrální mocenské instituce nekontrolují lokální sféru 17 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! Omezená kapacita ke změně Armáda, policie, část civilní byrokracie – usnadnit kontrolu nebo ochranu před modernizačními trendy Moderní struktury – defenzivní – rekce na problémy, vnější tlaky Ale nedaří se zcela zabráni modernizaci - východiskem modernizace – tradiční oligarchie - cílem – politické demokracie - přes odlišné typy politických systémů - záleží na tempu a reakci tradiční společnosti - nezápadní systémy 50. let – nejčastější typ – poručnické demokracie a modernizační oligarchie – již nastartovaná modernizace C. E. BLACK – THE DYNAMICS OF MODERNIZATION – 1966 - modernizace – proces, prostřednictví společnost předává politické vedení od tradičního systému tomu, který upřednostňuje zásadní modernizaci - 4 kritické problémy, kterým společnosti musí čelit o výzva modernity – konfrontace tradiční společnosti s novými myšlenkami a institucemi o konsolidace modernizujícího vedení o ekonomická a sociální modernizace -industrializace a urbanizace o integrace společnosti - reorganizace sociální struktury společnosti - různé společnosti se s tím vyrovnávají podobně – 7 vzorů -v podstatě typologie podle rychlosti modernizace a stupně nestability, která modernizaci doprovází o modernizace brzo, výzvy modernity interní, žádné problémy teritoriální diskontinuity, žádná cizí koloniální moc nezasahuje, instituce schopné se přizpůsobit – přechod k modernizujícímu vedení bez problémů ideáltypem je Anglie, druhá za ní Francie – první vzor 18 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o Švýcarsko, Dánsko, Německo, NL – modernizující vedení brzo, ale modernizace přichází zvenčí – problémy s budováním národa, odvádějí pozornost od dalších úkolů o Rusko, Čína, Japonsko – spoléhají na externí modely,, tradiční instituce velmi rozvinuté, nutná vnější intervence o země subsaharské Afriky – postrádají tradiční instituce, které by bylo s to se kreativně přizpůsobit funkcím modernity BARRINGTON MOORE JR. – SOCIAL ORIGINS OF DICTATORSHIP AND DEMOCRACY – 1966 - 3 základní modely modernizace o kapitalisticko-demokratická cesta o komunistická cesta – revoluce o fašistická cesta – modernizace bez vítězství města - 4 typy klíčových aktérů v předmoderní společnosti o vyšší třídy – pozemkoví vlastníci o rolníci o městská buržoazie o vládní byrokracie - důraz na ekonomické vztahy – modernizace podle toho, která třída financuje komercionalizaci zemědělství o kapitalisticko-demokratická cesta silná obchodní a průmyslová buržoazie – financují přechod na kapitalistické metody obhospodařování půdy - Anglie zničí ekonomickou moc pozemkové aristokracie – Francie o komunistická cesta bez modernizace, buržoazie sami rolníci společně převezmou iniciativu o fašistická cesta – pozemkoví vlastníci sami financují reformu, předtím než buržoazie má šanci ustavit svou moc - silná a nezávislá městská střední třída obchodu a průmyslu – pravděpodobnost vývoje demokratického kapitalismu, ale pouze pokud 19 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! rovnováha mezi vládní byrokracií a pozemkovými vlastníky a pokud městská buržoazie kontroluje národní politiku - pokud nejsou silní, pravděpodobnost fašismu – pozemkoví vlastníci ovládnou a racionalizují mašinérii vlády – vynucení pracovní disciplíny na venkově a identifikace všech se státem - městská buržoazie slabá a pozemkoví vlastníci nezvládnou komercionalizaci zemědělství, rolnická revoluce, pokud jsou rolníci soudržní a pán slabý a když se dokážou organizovat - pokud ne, pravděpodobné, že prostě nedojde k modernizaci MODERNIZACE A INSTITUCIONALIZACE – HUNTINGTON - 1965 – článek „Politický rozvoj a politický úpadek“ o Rozvoj je obecný fenomén – všechny typy společností – i téma historické o Odlišit modernizaci v oblasti ekonomické, sociální a kulturní od politického rozvoje Dva samostatné prvky vývoje – nejsou podmíněny o Politický rozvoj – dle kritéria institucionalizace – bez institucí neexistuje žádný politický systém o Charakter institucí- charakter systému - nejdůležitější rozlišující prvek – ne forma, ale stupeň vlády o užívání konsensuálního/konfliktního způsobu řešení sporů o stupeň integrace komunity o rozšíření přestav o legitimitě vlády a politických institucí o stabilita systému - počátek 60. let – Afrika, LA, Asie – chybí politická komunita – funkční a legitimní vlády s dostatečnou autoritou, aby stabilně a efektivně vládly - příčina – rychlá sociální změna, mobilizace nových skupin v politické sféře o první polovina 20. století - plus pomalý rozvoj politických sintitucí 20 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - „Politický řád v měnících se společnostech“ – 1968 - Political Order in Changing Societies o důraz na politické aspekty ve fázi ekonomické a sociální transformace – výzvy, kterým čelí politické instituce – dopad modernizace na trvalost a efektivitu politických institucí o dialektický vztah mezi rurálními a městskými oblastmi – citycountry gap o modernizační proces 4 vzájemně propojené fáze typická tradiční fáze – venkov převažuje sociálně, ekonomiky, politicky nad městem – obě oblasti stabilní, politická participace pouze aristokracie a vlastníci půdy městské skupiny sílí a začínají soupeřit s venkovskou elitou – do politiky městská střední třída – město zdroj nepokoje, opozice stávajícímu politickému a sociálnímu systému městské skupiny svrhnou vládnoucí venkovskou elitu – urban breakthrough znovusjednocení polity – vpuštění venkovské masy do politiky – „Green Uprising“ - 4 cesty podle toho, kdo to iniciuje - vliv na cíl a rámec změn • nacionalističtí intelektuálové • část městské elity, která bojuje proti městským oponentům • venkovská vojenská junta • klika revolucionářských městských intelektuálů – jediné mobilizace lidu proti systému, útok na existující pořádek • tedy buď výsledkem silný tradicionalismus nebo revoluce o tedy společnosti hrozí revoluce, jen pokud se sjednotí opozice střední třídy a venkova proti systému o ale nepostihuje všechny alternativy historického vývoje – na první pohled koncept urban breakthrough podobný Marxově buržoazní 21 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! revoluci – ale motorem změn nejsou jen výrobní síly, ale i i výrobní vztahy – nová politická elita chce změnit výrobní síly země iniciativa spočívá na straně politiků o ale možnost aplikovat jen na omezený počet historických příkladů – tam kde se vyvinula nezávislá městská střední třída a stala se zdrojem opozice ale Německo, Japonsko – střední třída slabá – ale to nezabránilo modernizaci společnosti o nevysvětluje proč jeden model green uprising a ne jiný – později vysvětluje, že je to dáno strukturou původní tradiční společnosti – nutnost politických institucí, které zvládnou inovaci a absorbují zvýšenou politickou participaci nejdřív nutnost koncentrace moci a pak rozptýlení • silně koncentrovaná politická moc – Francie, Čína, Rusko, Mexiko, Bolívie, Guatemala, Kuba – nejlépe podpoří inovace, ale nejméně s to absorbovat participaci – největší pravděpodobnost revoluce • tradiční systémy s rozptýlenou mocí- modernizace ne tak rychle, ale méně násilí – větší absorpční schopnost - Liší se od Shilse – počátkem procesu modernizace a demokratizace změny ekonomické – v mimoevropských oblastech neodpovídalo tempo změn politických institucí o Rozhodující faktor o Snížení schopnosti tradičních autorit a institucí zvládnout proces ekonomického rozvoje a zvyšující se politické požadavky obyvatelstva o Nelze vyřešit pouze ekonomickou rozvojovou pomocí – ekonomický rozvoj a politická stabilita dva nezávislé cíle o Neschopnost pochopit situaci v rozvojových zemích – chybí vlastní historická zkušenost – v rozvojových zemích chybí pocit apriorní rovnosti 22 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - hlavní cíl – vláda, která bude s to vládnout – legitimní veřejný řád, jednotná vláda- komunita je ochotná se jí podřídit POLITICKÉ INSTITUCE - při absenci sociálního konfliktu nejsou politické instituce nutné - absence sociální harmonie – politické instituce nejsou možné - nutnost kompatibility zájmů v obecné rovině - stupeň soudržnosti komunity – závisí na váze a vlivu politických institucí – komunita vytvářena politickými akcemi a uchovávána prostřednictvím institucí o ochrana společnosti o zabránit jejímu rozpadu o regulace konfliktů - s komplikovaností společnosti roste míra její institucionalizace o schopnost rychleji a účinněji reagovat na změny o stát s budoucností musí být s to změny sám provádět - nejjednodušší institucionální systém – tyranie – omezená životnosti - důraz na instituce i S. Eisenstadt – studie tříd a třídních konfliktů – počátek 70. let - Dahrendorf – sociální konflikt v moderní době VZTAH INSTITUCIOALIZACE A ROZVOJE - důležitá etapa – období modernizace – instituce zvlášť důležitá role o změny ve sféře ekonomické – mobilita obyvatelstva, změny sociálního statutu o zvyšuje se politizace nových sociálních skupin – ne vazba na politické instituce starého systému o nutnost vytvářet nové instituce, pokud staré nejsou s to včas a vhodně reagovat – případ modernizace neevropských společností - politické instituce závisí na o podpoře, kterou získají a udrží 23 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o úrovni institucionalizace adaptabilita autonomie vnitřní soudržnost POLITICKÁ PARTICIPACE - modernizace – rozšiřování práva podílet se na politickém rozhodování – snaha obyvatelstva - vliv na stabilitu režimu - zvyšování těchto požadavků o vzdělání o ekonomický rozvoj TYPY POLITICKÝCH SYSTÉMŮ - proces modernizace ne vždy spěje k modernímu politickému systému - modernizace je změna politické elity, názorů na legitimitu vlády, politických struktur, subjektů reprezentujících nově definované zájmy o nestabilita rozvojových společností 20. století o chudé společnosti - málo ekonomicky rozvinuté – nestabilita protože se snaží stát bohatými o čistá tradiční společnost – stabilní - nestabilita též výrazem vztahu stupně modernizace a rychlosti modernizace o čím pozdější, tím kratší, rychlejší modernizace - dvě osy o míra institucionalizace o míra participace - občanská společnost o vstup sociálních sil do politiky regulován politickými institucemi o rozvinutá, moderní společnost 24 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - pretoriánská společnost o přímý vstup sociálních sil do společnosti o úpadek o vysoká míra participace, malá institucionalizace o časté krize o politicky aktivní, antagonistické sociální skupiny – neřeší konflikty dohodou o častá změna pravidel hry - podle potřeby o impulzivní jednání, ne důraz na budoucnost o sociální skupiny – každá svůj specifický způsob nátlaku o výrazná míra násilí o trvale hrozí vstup ozbrojených sil do politiky - 6 základních typů politických systémů o Systém OS – převažuje institucionalizace nad participací Organický – slabá míra institucionalizace – Etiopie Liberální – střední institucionalizace – Chile Participační – vysoká institucionalizace - SSSR o Systém pretoriánské společnosti Oligarchický - slabá participace • LA v 19- století – syndikalistická a korporativní politika – projev nedostatku zprostředkování Radikální – střední • Většinou z oligarchického pretoriánského režimu či tradiční monarchie • Neschopnost institucí adaptovat se na zěnnou roli příslušníků střední třídy, umožnit jim vstup do politiky • Reakce na koloniální vládu – tradiční instituce oslabeny – nová inteligence a amorfní masa obyvatelstva o Ale neschopnost nové inteligence prosadit se proti stále dosti silné tradiční politické elitě 25 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! • Síla vojenských elit podporována koloniální správou – klíčová role v procesu modernizace Masový – silná • Důsledek přímého vojenského zásahu vůči politickým institucím – konzervovat systém, stabilizovat situaci • Dvě motivace • Politika veta – neakceptace volebních výsledků ze strany armády • Vláda přijme radikální politiku, podporuje skupinu, již armáda odmítá APTER A TEORIE MODERNIZACE - důraz na dynamiku politických systémů - nejen ekonomické ukazatele - poltický proces nezávislá proměnná vývoje - „Politika modernizace“ – 4 základní typy politických systémů o Mobilizační o Byrokratický o Teokratický o Systém usmíření - dle autorit a hodnot v rozhodování - modernizace – hlavně prosazování průmyslových vztahů v neevopských společnostech – průběh závisí na výchozích podmínkách společnosti o dynamiku určuje i tempo, rozsah modernizace, typ autority, která se na ní podílí, hodnoty, jež v daném období převažují - politická nestabilita rozvojových zemí – ne modernizací, ale mnohými změnami směru a náplně modernizace v rámci procesu o více do hloubky sledovaných procesů o vnitřní dynamika vývoje 26 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - ale sociologie vědění – důraz na vliv struktury a organizačního prostředí na rozvoj postojů a jednání – pozornost strukturálnímu základu rozvoje takové kultury, osobnosti KRITIKA TEORIE ROZVOJE A MODERNIZACE - snaha o univerzalitu riskantní – Almondův funkcionalismus – předpoklad, že ve všech společnostech probíhá 7 stejných funkcí – bere je jako definiční kategorie – ale nepřináší nic nového, jen nové termíny pro staré věci, navíc v některých společnostech funkce spojené do jedné instituce o teorie odráží západní předpoklady od 17. století o příliš abstrakce - negativní reakce na školu rozvoje a modernizace ze strany teorií závislosti – odmítají modernizaci a ortodoxní marxismus – teorie rozvoje periferie, centra – periferie atd o kritika – modernizace není lineární ani teritoriálně rovnoměrná o proto doplňují teorie centra a periferie, závislosti o škola závislosti oslabuje v 70. letech a hlavně v 80. letech – návrat fundamentalismu – neoliberalismu a neoklasický marxismus monetaristická škola – od 1973 v Chile – extrémní orientace na trh u junty v Chile • 1981 – mluví se o podobných strategiích jako o globální reaganomice o rozvojové země mají liberalizovat své ekonomiky, podporovat podnikání a hledat komparativní výhody o ale pak krize v Chile, Argentině KRITIKA KLASICKÉ TEORIE ROZVOJE - návrat teritoriálního hlediska do politologie – 60. léta – vztah mezi vyspělými a méně vyspělými regiony, příčiny a důsledky rozdílů v dynamice vývoje různých geografických oblastí - teorie závislosti - model vztahu mezi centrem a periferií 27 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - Stein Rokkan – jediný koncepční systém použitelní pro konkrétní analýzu vztahů mezi centrem a periferií - formování moderních států v Evropě, rozšíření demokracie v mimoevropských oblastech o Často difuzionistický přístup - Teorie vnitřní závislosti DIFUZIONISMUS V POLITOLOGII - šíření demokracie, ekonomická pomoc do závislých, periferních oblastí - jako historický fenomén – z představy, že vývoj vyžaduje lokalizovaný bod – centrum, které plní funkci motoru- začlenit a zainteresovat na rozvoji stále větší oblasti - obecný typ poltického vývoje - expanze do okolí – navazuje na transformační prcesy od 16. století - dále do oblastní mimoevropských - 60. a 70. léta 20. století – zapojování mových území do světové ekonomiky, teritoriální začlenění do světové soustavy a jejich dopady o Koncept svislosti - důsledek vzniku centra – vznik nových mechanismů a proměnných – nové konflikty, politické technologie o změna a přizpůsobení se tradičních sociálních vztahů novým sociálním systémům – byrokratické centralizované organizace, univerzální kultura o rozšíření participace – vznik nové ideologie, legitimita vůdců o nacionalismus jako ideologie sjednocení a zdroj nové identity - modernizace není destrukce tradice - nutnost přeložit nové moderní instituce do jazyka tradičních kultur - často snaha moderních institucí o znovuzavedení tradičních hodnot - i autority centra mají tendenci využívat jako prostředníka při své komunikaci s periferií tradiční autority - kombinace tradičního a moderního na periferii - přenesení odpovědnosti za vývoj periferie na centrum 28 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - náklad na zachování funkční periferie vysoké – snaha přenést je na periferii – periferii centralizovat – vznik centra periferie – nové konflikty – simultánní konfliktní napětí MODEL SEMIPERIFERIE - PETER EVANS KRITIKA TEORIE ROZVOJE A MODERNIZACE - snaha o univerzalitu riskantní – Almondův funkcionalismus – předpoklad, že ve všech společnostech probíhá 7 stejných funkcí – bere je jako definiční kategorie – ale nepřináší nic nového, jen nové termíny pro staré věci, nevíc v některých společnostech funkce spojené do jedné instituce o teorie odráží západní předpoklady od 17. století o příliš abstrakce - negativní reakce na školu rozvoje a modernizace ze strany teorií závislosti – odmítají modernizaci a ortodoxní marxismus – teorie rozvoje periferie, centra – periferie atd o kritika – modernizace není lineární ani teritoriálně rovnoměrná o proto doplňují teorie centra a periferie, závislosti o škola závislosti oslabuje v 70. letech a hlavně v 80. letech – návrat fundamentalismu – neoliberalismu a neoklasický marxismus monetaristická škola – od 1973 v Chile – extrémní orientace na trh u junty v Chile • 1981 – mluví se o podobných strategiích jako o globální reaganomice o rozvojové země mají liberalizovat své ekonomiky, podporovat podnikání a hledat komparativní výhody o ale pak krize v Chile, Argentině - rané pojetí rozvoje – dohánění Západu - po selhání rozvojových strategií, s nástupem postmodernismu a globalizace – tendence spojit rozvojová studia s kulturními studii o tendence kritizovat západní rozvojové imperativy 29 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o rozvíjejí se pohledy jako postdevelopment, anti-development, beyond-development - soupeří různé školy – modernizace, strukturalismus, závislost, another development – všechny řeší problémy rozvoje v třetím světě - škola dependencia – neo-marxismus – společně s globální teorií světového systému o upozorňují na slabou strukturální pozici zemí třetího světa o požadují radikální politickou transformaci, odpojit jejich ekonomiky od světového trhu - rozvoj jako zvyšování lidského blahobytu a práv o klasická rozvojová studia -práva a rozvoj jako oddělené věci o přístup zdůrazňující základní lidské potřeby – 60. léta – více lidské dimenze do rozvoje, lokálních ohledů - participační rozvoj o po kritice tradičních teorií rozvoje se dostává do teorií kritérium participace o tradiční teorie top-down, positivismus, obírá lidi o moc, eurocentrismus – nefunguje, objektivizace lidí o v praxi třeba participace lokální občanské společnosti – dá se tím překonat strnulost, neefektivnost státní administrativy, poskytuje místní znalosti NÁVRAT KLASICKÝCH POHLEDŮ - škola globalizace – neoliberální pohled – 80. léta – protiútok v rozvojové ekonomice o rozvoj je inherentně univerzální proces, čím dál více globální o na vině selhání je korupce a domácí byrokrati - rozvoj a bezpečnost - klasický pohled – globální chudoba je nebezpečím pro liberální světový řád o státocentristé – s rozpadem státu nastane chaos o ne-státocentristé – lokální ekonomiky již nejsou navázané na stát, ale na mezinárodní prostředí 30 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! POSTMODERNÍ VÝVOJ ROZVOJOVÝCH STUDIÍ - rozvoj a kultura – rozvoj je kulturně a kontextuálně specifický - od poloviny 80. let se rozvojová studia dostávají do slepé uličky o selhání rozvoje na Jihu o postmodernistická kritika normativního charakteru rozvojových studií o globalizace - post-development o Jan Nederveen Pieterse – ideál střední třídy, západního stylu života a všeho kolem, není vhodný pro většinu světové populace o postdevelopment skeptický k velkým vyprávěním rozvoje - marxisté, feministky kritika rozvoje jako ekonomického růstu o ekonomický růst není to samé jako ekonomický rozvoj růst bez pozornosti k distribuci příjmů, složení výstupů ekonomiky, fyzickému, sociálnímu, ekonomickému prostředí blahobyt lidí je mnohem inkluzivnější konceptem o je třeba definovat rozvoj jako nárůst společenského blahobytu zahrnuje sociální cíle a hodnoty, o které společnosti jde Denis Goulet a Amartya Sen • Sen – schopnost lidí ovlivňovat svůj osud o ekonomický růst jako prostředek, ne cíl TEORIE A STRATEGIE ROZVOJE - teorie o klasický, tradiční přístup dualismus, modernizace, top-down konceptualizace, nová pravice, neoliberalismus o historicko-empirický přístup 31 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! merkantilismus, kumulační kauzalita, jádro-periferie, rozvoj dopravy o radikální politická ekonomie – závislost neo-marxismus, dependencia, teorie světových systémů o bottom-up alternativní přístupy bottom-up rozvoj, jiný rozvoj, soběstačnost, neopopulismus, základní potřeby, eko-rozvoj, udržitelný rozvoj KLASICKÝ, TRADIČNÍ PŘÍSTUP OSVÍCENSTVÍ A MODERNITA - rozum, racionalismus, empirismus, koncept univerzální vědy, rozumu, pokrok, nové svobody, etický sekularismus, lidské bytosti v podstatě stejné - rozvoj – skotské osvícenství – Adam Smith - rozvoje lze dosáhnout prostřednictvím uplatnění rozumné a empiricky založené znalosti o zkrotit přírodní síly k lidskému prospěchu - vznik ideje Západu – civilizovaný, dospělý, občanský – v dichotomii vůči opaku ostatních oblastí - Hegel – evropská civilizace nejlépe ovládla přírodu SVĚT JAKO TRH - Smith – mezinárodní dělba práce - Ricardo – zákon komparativních výhod – komparativní efektivita o klasický předpoklad – více populace, větší zisky z obchodu o ale Prebisch, Winter – rozvojové země dostávají klesající podíl ze zisků NEOLIBERALISMUS, STRUKTURÁLNÍ PŘIZPŮSOBENÍ A OMEZENÍ CHUDOBY - deziluze z výsledků zásahů státu do ekonomiky – zjednodušující víra ve schopnosti trhu - strukturální přizpůsobení a programy ekonomické obnovy o odpovědi na krize dluhů – IMF – problém je jasně problémem dlužících zemí - korupce, intervencionismus, byrokracie nevýkonná IMF – maximalizovat pravděpodobnost, že dlužníci zaplatí 32 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o programy strukturální transformace – snížit výdaje vlády, podporovat export – země se specializuje – podle Ricarda ale nefunguje, protože mezinárodní obchod není spravedlivý o dopad SAP a programů ekonomické obnovy – často drsný, nebere ohled na lokální podmínky a specifika, obyčejní lidé to odnesou, příliš jednodimenzionální uvažování, sociální rozvoj se úplně ignoruje, trvá dlouho, než se dostaví pozitivní výsledky, dopady nejsou sociálně a geograficky neutrální o negativně to odnese hlavně městská chudina - v 90. letech nová forma – poverty reduction strategie HISTORICKO-EMPIRICKÝ PŘÍSTUP DUALISTICKÉ, LINEÁRNÍ KONCEPTY ROZVOJE - neoklasické paradigma – Alfred Marshall – Principles of Economics o potřeba maximalizovat celkový ekonomický blahobyt – maximalizovat hodnotu produkce - potřeba technologické změny dualismus – nerozvinuté země – dichotomií – rozvinuté a moderní sektory existují společně s tradičními a zaostalými o bez diferenciace mezi růstem a rozvojem o rozdělení ekonomického sektoru do kapitalistického a podpůrného, kapitalistický roste, potřeba změn v podpůrném o ekonomika škály, i v zemědělství – Zelená revoluce - lineární modely – silně eurocentrické o Walt Rostow – The Stages of Economic Growth: A Non-Communist Manifesto - od dualismu k základním potřebám - efekty růstu nebyly k výhodě chudých o je třeba více se zajímat o naplnění základních potřeb – polovina 70. let o stále jde ale o top-down přístup – závisí na mezinárodní byrokracii rozvojových agentur 33 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! RADIKÁLNÍ POLITICKÁ EKONOMIE A ZÁVISLOST LATINSKO-AMERIČTÍ STRUKTURALISTÉ - kritika rozvojové ekonomiky začíná již v 50. letech - Fernando Cardoso a Enzo Falsetto – „Závislost a rozvoj v LA“ – 1969 o Rozhodující pro vytvoření a uchování závislosti mezi společnostmi ekonomické podmínky – vznik tříd, formování politického systému o Vyspělé kapitalistické státy příčinou zaostalosti závislých národů - kapitalistická ekonomika – vykořisťování ve všech třech typech periferií - hodně společného se školami marginality, vnitřního kolonialismu, dependence… - samotná existence kapitalistického jádra vytváří perpetuální konkurenční nevýhodu - mezinárodní řád polarizovaný mezi průmyslovým centrem a agrární periferií - rozdíly vyrůstají ze světového obchodu a jeho pravidel - je třeba se zaměřit na pohled dovnitř při rozvoji – industrializace, která by nahradila potřebu importu - zásadní role státu - zemi a zdroje do rukou exkludovaných skupin – podpořit jejich spotřebitelskou kapacitu - marginalita – nedostatek integrace do kapitalistické společnosti, produkt kapitalismu, není neřešitelná, potřeba zavést socialismus - interní kolonialismus – původní obyvatelstvo nenásilně integrováno do většinové společnosti – indigenismo o vede k vykořisťování – monopol, závislost, vykořisťování - teorie závislosti – jako vnitřní kolonialismus – centrum a periferie, vykořisťování – metropolis a satelity – na lokální úrovni odraz světové dominance prvního světa nad třetím světem o marxisté – revoluce nerozvinutost zakořeněna v kapitalistickém rozvoji imperialistických zemí celkově řád výsledkem akumulace kapitálu 34 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o reformisté – reforma mezinárodního ekonomického systému kapitalistický rozvoj – proces kreativní destrukce vnitřní vývoj spojen s vnějšími změnami světového systému KLASICKÁ ŠKOLA ZÁVISLOSTI – ECLA, ANDRE GUNDER FRANK - způsob porozumění historicky podmíněným poltiicko-ekonomickým vztahům periferních a kapitalistických zemí v kontextu globální ekonomiky - počátky – strukturalismus – transformace prostřednictvím kritičtějších pohledů – šíří se marxistická kritika imperialismu - produkt badatelů z LA – insideři - v kontextu specifických okolností různých zemí - marxistický rámec – nedostatečný rozvoj – pokročilé národy vytvářejí zvláštní partnerství s mocnou elitou a třídami v méně rozvinutých zemích – před-kapitalistických – poškozuje jejich kapitalistický rozvoj – těží z toho minorita elitní třídy – pokračuje tím vykořisťování ze strany mocných zemí – každá nadhodnota přivlastněna elitami – LA země se tak udržují v podřízenosti - Frank – závislý charakter periferních ekonomik LA – rozvoj nedostatečné rozvinutosti o vykořisťování ve skutečnosti zesílilo po dekolonizaci o sociální struktura založena na třídě – je třeba revoluce, aby se přeformulovaly mezinárodní kapitalistické vztahy – zavést socialistické ideje v systémech závislých zemí o podobný vztah metropolis – satelit i na regionální škále – města a jejich rurální satelity o dependencia jako pokračující prostřednictvím globálního kapitalismu - Laclau – Frankova interpretace způsobu výroby je mylná – výdělečná produkce jako výsledek směnné hodnoty je dominantní v kapitalistických systémech, ale není nutně signálem, že se jedná o kapitalistickou výrobu – expanze globálních trhů v protikladu k vykořisťování neplacené pracovní síly 35 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - Lall – charakteristiky, které nalézáme v rozvojových zemích lze nalézt v rozvinutých zemích také – spousta z nich je prostě obecným důsledkem kapitalismu, ne kapitalismu v rozvojových zemích TEORIE SVĚTOVÉHO SYSTÉMU - Centra, periferie, semiperiferie - Podmínky k rozvoji formovány ekonomickými procesy a vztahy na globální rovině - Svět – jeden ekonomický systém – ekonomické cykly o Fungují odlišně v různých částech světa – nerovnost ve světovém systému Země centra – globální ekonomická moc a bohatství a politický vliv semiperiferie – mix charakteristik centra a periferie – nejnestálejší kategorie periferie – nic, poskytují přírodní zdroje pro průmysl, který je jinde o pozice země v systému – závisí na jeho historickém vývoji - od 16. století – vytváření centra – odklon evropských zemí od feudální struktury o první vazby k periferii – obchodní vztahy – potřeby průmyslového rozvoje centra – ne rozvoj centralizace periferie, ale nová ekonomická infrastruktura centra často se dotýká pouze části elity žijící na periferii)spojena s dobrou vůlí a ochotou některých jedinů ávat tomu přednost před tradičními vazbami - není ovlivněna politická struktura periferie jako celek centralizace – mohla být podmíněna již existujícím centrem, i jako výraz potřeby a požadavků zaostalejších oblastí – ubránit se tlaku vyspělejší komunity o dva základní modely vnitřní tlak celého socioekonomického prostředí vnitřní tlak malé elity 36 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - 19. století – kombinace mnoha tlaků – ovšem možnost, e bude trendem zasažena pouze část území - světová kapitalistická soustava o kapitalistické centrum o periferie centra o centrum periferie o periferie periferie BOTTOM-UP ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY AGROPOLITNÍ A BOTTOM-UP ROZVOJ - najít efektivní prostředky jak odstranit nerovný rozvoj – perifernost, marginalita, exkluze, bezmocnost - zvýšit pozornost kritériím distribuce¨nerovný rozvoj – výsledek kapitalistického růstu – je zaměřený na města – některé oblasti, sektory, sociální skupiny nejsou s to držet krok - alternativní modely rozvoje – důraz na rurální a zemědělské oblasti o decentralizace, bottom-up přístup, devoluce, socialistické ideály, partikularistický rozvoj - nebezpečí neopopulismu agropolitní rozvoj – součást radikální kritiky rozvoje – funkční integrace periferních a marginálních oblastí do národních a mezinárodních systémů – přispívá k jejich ekonomické zaostalosti – lokální je třeba privilegovat před národním o soběstačná forma vývoje – založená na socialistických principech přístupů k prostředkům produkce o v oblastech agropolitních obvodů – soběstačnost – velký průmysl od nich oddělen, oni jsou před ním chráněny, ale zároveň jsou funkčně integrovány o ale zdroje a potenciál nejsou rovnoměrně distribuované – některé obvody musí být úspěšnější než jiné – migrace, potřeba silné státní intervence, aby se to vyrovnalo, málo kořenů v realitě, externí vizionáři – proti očekávání samotných komunit, každý bude stejně 37 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! chudý, důraz na prostorovou dimenzi, potlačena třídní, generová, ekologická, historická, lidská dimenze - bottom-up rozvoj o o fázi dál – centralizované rozhodování o rozvoji příliš vzdálené od místních podmínek – plánovací arogance, stereotypy, neporozumění, paternalistická povaha vytváří kulturu závislosti v lokálních komunitách – žádná iniciativa, inovace, nespoláhají se sami na sebe, lokální obyvatelstvo pasivní příjemce, bezmocní potřeba zakořenit rozvoj v místních podmínkách, na malém prostoru, flexibilní, kulturně citlivý, demokratický, participační, posílení chudých aby měli větší pochopení pro vlastnictví identitu závazky, snaha, entusiasmus o centrální role – růst jižních NGOs s podporou severních NGOs – postupně začne Jih převažovat – výzva i historické dominanci státu – jsou s ním ale čím dál víc v partnerském vztahu o slabiny – nová forma top-down přístupu, paternalistický rozvoj, participace zůstává v teorii, velká rivalita v NGO sektoru, nemožnost udělat něco s předem existujícími strukturami, zneužívání rétoriky participace a posílení obyvatelstva ROZVOJ PARTICIPACÍ KOMUNITY - účastnit se o procesu rozhodování o samotného výkonu cílů - účastníci nejsou rovní – ti, kteří jsou méně šťastní, by se měli účastnit rozhodování a ovlivnit proces ve svůj prospěch - komunitní organizace a komunitní vůdci - zvýšit solidaritu, jednotu, vyjednávací moc chudých, artikulovat požadavky, mobilizovat zdroje - ale mohou do procesu zasahovat politické síly, komunita může být utlačující, nemusí reprezentovat všechny obyvatele, může dojít k okluzi - stát a participace 38 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o participace v městských oblastech vždy vede k soustředěné snaze státu podkopat a manipulovat lokální obyvatelstvo o stát musí přijmout zásadní strukturální změny v administrativě a stylu fungování – nedostatek vhodného personálu, trénovaných lidí s vhodnými postoji, komunity postrádají trénink, často se nepodílejí na vytváření počátečních návrhů o komunity se stávají magnetem pro supra-lokální politické strany, které se snaží působit skrze ně – zmenšuje šance na úspěšné vznášení nároků - role NGOs v komunitní participaci – mohou vést tlak na vládu - Problém byrokratizace, osifikace, nereflektivnosti NGOs – hlavně pokud jsou reprezentovány charismatickými vůdci POSTKOLONIALISMUS - Kritika materiálních a diskursivních dědictví kolonialismu - Potřeba destabilizovat dominantní diskurzy imperiální Evropy – nevědomě hegemonické¨ - Dekonstrukce zkušeností mluvy a psaní o Said – znalost jako moc a násilí - Kritika prostorových metafor a časovosti západních diskurzů – ti druzí jako součást nás – třetí svět integrální tomu, co Západ nazývá modernitou a pokrokem, přispívá přímo k bohatství západních zemí - Obnovit ztracené historické a současné hlasy marginalizovaných, utlačovaných a ovládaných - Vliv marxismu a post-strukturalismu - Celkově zpochybňují celý význam pojmu rozvoj, nadřazenost moderní industrializace a technologických procesů - Řeč je zásadní – reprezentační řeč – metafory, obrazy, iluze – mylná reprezentace - Znovu promyslet kategorie jako třetí svět, ženy třetího světa - Pochopit, jak úmístění, ekonomická role, sociální dimenze identity a globální politická ekonomika rozlišují mezi skupinami a jejich šancemi na rozvoj - Některé formy vědění jsou dominantní 39 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! o Je důležité, kdo je umlčen, jak, kdy a proč - Činitel v rozvoji – zásadní – čí hlas je zohledněn, jaké jsou vztahy, jaké hlasy jsou vyloučené - Překonat nerovnost otevřením prostorů k aktivitě z nezápadních oblastí – ale chudoba a nedostatek technologií to ztěžují - Autorizace a autorita – kdo autorizuje reprezentaci o Nereprezentovat lidi třetího světa jako pasivní - Feministické perspektivy – dát hlas ženám - Kritika o Institucionalizace postkolonialismu je v zájmu západní intelektuální elity – dál opakuje exkluzi kolonizovaných a utlačovaných o Větší sofistikace, ale také zakrývání - Důraz na diskurs odvrací pozornost od materiálních způsobů, kterými se může koloniální moc uchovávat - Ignoruje urgentní otázky života a smrti - Nelze transformovat do jednoduché akce - Příliš se zabývá minulostí, málo budoucností ODPOVĚDNOST KE VZDÁLENÝM DRUHÝM - Aktivní milost – přijmu morální odpovědnost - Jak extenzivně to lze ospravedlnit morálním argumentem? - James Sterba – odvolávat se na právo na život a uspokojení lidských potřeb či na právo na férové zacházení - Etika péče – výzva etice spravedlnosti s důrazem na lidská práva – význam a praxe péče by měly mít větěí morální prioritu SOCIÁLNÍ KAPITÁL A ROZVOJ - Neformální pravidla, normy a dlouhodobé vztahy, které umožňují koordinovanou aktivitu a umožňují lidem, aby spolupracovali ke svému vzájemnému prospěchu - Pierre Bourdieu – sociální zdroj, který umožňuje jedincům, aby určovali svou pozici v hierarchické sociální struktuře pomocí výměny symbolů v rámci hranic skupiny¨ 40 Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!! - James Coleman – spojený s lidským kapitálem – možný prospěch, který plyne jedincům, když se zapojí do sítí a širších společenských struktur - Putnam - Typy sociálního kapitálu o Horizontální – boxing o Vertikální – bridging – generalizovaný - Dopady sociálního kapitálu o Negativní – exkluze cizinců, omezení osobní svobody, uvalování obtížných povinností 41