SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPĚ A VE SVĚTĚ

Komentáře

Transkript

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
SOCIÁLNÍ
EKONOMIKA
V EVROPù
A VE SVùTù
Magdalena Hunãová
Osvûta a vzdûlávání
na podporu sociálního podnikání
v regionech Moravy a Vysoãiny
KNIHOVNIâKA
PROJEKTU
PODNIKÁNÍ
V SOCIÁLNÍ
EKONOMICE
6
KNIHOVNIâKA
PROJEKTU
SOCIÁLNÍ
EKONOMIKA
V EVROPù
A VE SVùTù
PODNIKÁNÍ
V SOCIÁLNÍ
EKONOMICE
6
Magdalena Hunãová
Osvûta a vzdûlávání
na podporu sociálního podnikání
v regionech Moravy a Vysoãiny
3
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA JE KDYÎ….
Jistû jste si v‰imli, Ïe se slovní spojení „sociální ekonomika“ stalo jiÏ pomûrnû frekventovan˘m termínem. Poãátkem roku 2006 jsme byli s pfiítelem Josefem ·togrem, jehoÏ názory
na toto téma si vyslechli i úãastníci bruntálské konference (viz první publikace tohoto projektu) pozváni na semináfi k témuÏ. O pfiestávce semináfie, v debatû u kávy, jak to jiÏ b˘vá,
nûkdo z nás zmínil jméno ekonoma Josefa Macka, mimo jiného i tvÛrce ekonomického programu prvorepublikové sociální demokracie. A dostali jsme se do zajímavé a vá‰nivé debaty, v níÏ vedla prim kolegynû, která se nám pozdûji pfiedstavila. Od té doby na toto téma
s Ing. Magdalénou Hunãovou diskutujeme vût‰inou na dálku, pfies internet. Není tedy divu,
Ïe je autorkou dvou publikací tohoto projektu.
Evropa si dnes naprosto jasnû uvûdomuje, Ïe se dosavadní model sociálního státu stal neúnosn˘m. Státy jiÏ nemohou ve svûtû, kter˘ v˘raznû pozmûnila ekonomika globální, nést plnou odpovûdnost za sociální jistoty v‰ech obãanÛ. A tak je tfieba vrátit se k pramenÛm - sociální sounáleÏitost je stará pfiesnû tak, jako lidské spoleãenství vÛbec. Termínu sociální
ekonomika se dostalo pfiíznivého pfiijetí na v‰ech úrovních. Ov‰em onoho termínu se také
zmocnili lidé, ktefií ho povaÏují za jakousi novou módu a z svou pfiíleÏitost. Za‰tiÈují se jím
a ve jménu sociální ekonomiky jsou ochotni ãinit cokoli, dokonce vypracovávat velice formální projekty na její uplatnûní pouze ve svÛj prospûch. Na‰tûstí jsou v men‰inû.
Kdysi je‰tû jako kluci jsme si vyprávûli o tom, jak by to bylo dobré, kdyby nám kaÏd˘ obãan dal jednu korunu. Îádného obãana by to nezruinovalo a my bychom byli milionáfii.
Neuvûdomovali jsme si, Ïe kdyby to poÏadoval kaÏd˘, Ïe bychom vlastnû nemûli nikdo nic.
TakÏe, tudy cesta nevede. Ale ta základní my‰lenka, sdruÏit se k podpofie potfiebn˘ch, ta lidstvo doprovází od dob jeho úsvitu. Nabyla jiÏ mnoha forem. Je souãástí na‰ich lidsk˘ch dûjin. Nikoli nedávno. Nám dnes pfiipadla úloha, abychom pouze zúroãili zku‰enosti, znalosti
a praxi. Abychom pomohli uchovat stát, kter˘ bude i nadále sociální. To ano. Jen princip jeho základÛ bude jin˘. Ke slovu pfiichází obãanské svobody rozhodování a odpovûdnosti. Ty
mohou pomoci státu, ekonomick˘m subjektÛm i obãanÛm v jejich rozhodování a konání.
A v tom je kouzlo pojmu, kter˘ naz˘váme sociální ekonomikou. A to vysvûtluje autorka
v obou publikacích velice dobfie a s pfiehledem.
Petr Andrle
4
SOCIAL ECONOMY IS WHEN….
You must have noticed that the phrase „social economy“ has already become a rather frequented term. At the beginning of 2006 my friend Josef ·togr, who also notified his opinions
on this topic to the attendants of the conference in Brunál (see the first publications of this
project), and me were invited to a workshop on the same topic. During the break debating
over our coffees, as it is usual, somebody mentioned the name Josef Macek, an economist,
besides others also the author of the First Republic social democracy economy programme.
Soon we were involved in an interesting and hot debate where the leading role was played
by a colleague who later introduced herself to us. Since then we have been discussing this
topic with Ms. Magdalena Hunãová mostly at a distance through the internet. No wonder
then that she is the author of two publications within this project.
Nowadays Europe realizes absolutely clearly that the existing model of social state has become unbearable. States cannot bear full responsibility for social guarantee of all citizens any
more in the world which has markedly been changed by global market. Therefore it is necessary to go back to the roots because social solidarity is as old as the mankind itself. And
so the term social economy was accepted positively on all levels. However, this term was also seized by some people who take it for a new fashion and their opportunity only. They shield themselves with it and their action is wrong. In the name of social economy they are ready to do whatever, even to draw up very formal projects toward their individual benefits.
Fortunately, they are not so numerous.
A long time ago, when we still were boys, we dreamed how nice it would be if every person
gave us one crown. No citizen would be ruined and we would be millionaires. We did not realize that if everybody wanted the same, in fact nobody would have anything in the end.
So it is a fault line. But the basic idea - to get together to support those who need it - has been accompanying the mankind since its dawn. It has already acquired various forms. It is
a part of our history. Not recently. Nowadays, our role is to make the best of the experiences,
knowledge and practice to help create a state which will remain a social one. That is what we
want. The state will only be built on different principles. Civil rights - decision-taking and
responsibility - will play a more and more important role. They can help the state, economic
subjects and citizens in their decision-making and performance. And here is the magic of the
term which we call social economy. The author explains it in two publications within our
project very well and with good knowledge of facts.
Petr Andrle
5
Obsah:
OBJEVENÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY ………………………………………………..
8
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA JE KDYÎ …………………………………………......…..
9
CO V·E SE VEJDE POD POJEM SOCIÁLNÍ EKONOMIKA …………………...….. 14
Sociální ekonomika jako aktivita v obecném zájmu …………………………....…….. 17
Sociální ekonomika jako ekonomika sociotvorná ………………………………..….. 17
Sociální ekonomika jako partner sociálního státu …………………………….…….. 18
Sociální ekonomika jako nástroj sociální integrace …………………………..…….. 18
EVROPSKÁ DRUÎSTVA A JEJICH SÍTù JAKO INSPIRACE ………………..…….. 21
DruÏstevní svaz Raiffeisen ……………………………………………………..…….. 21
PrÛmyslové druÏstvo v Matrei – Rakousko .………………………………………….. 22
Dánská farmáfiská druÏstva ………………………………………………………….. 23
Mondragonská druÏstevní korporace (MCC) ….……………………………....…….. 26
Národní liga druÏstev a druÏstevních poji‰Èoven – Legacoop ………………....…….. 29
DruÏstevní identita autentick˘ch druÏstev ……………………………………..…….. 30
7
Objevení sociální ekonomiky
V roce 2002 se za podpory Evropské komise konala v Praze konference, nazvaná „·ífiení sociální ekonomiky 2002“. Tehdy snad poprvé mûla na‰e vefiejnost moÏnost se s pojmem sociální ekonomiky setkat. V˘znam konference mûla podtrhnout úãast tehdej‰ího ãeského premiéra J. ·pidly a nûkter˘ch na‰ich ministrÛ. Evropsk˘ komisafi Erkki Liikanen pfiedal pro tuto konferenci své Poselství [1]:
„Odhaduje se, Ïe sociální ekonomika pfiedstavuje asi deset procent hrubého domácího produktu a pracovních míst v Evropské unii. Hraje proto samostatnou a v˘znamnou roli v trÏní
ekonomice, a to platí jiÏ více neÏ jedno století. Z tohoto dÛvodu Evropská komise povaÏuje
druÏstva, vzájemné organizace, sdruÏení a nadace za integrální souãást hospodáfiské politiky. Evropská komise proto vytváfií právní nástroje, které by jim umoÏnily fungovat na celém
jednotném trhu EU. Komise také uznává v˘znamn˘ pfiíspûvek sociální ekonomiky k dosaÏení
sociálních, spoleãensk˘ch a obãansk˘ch cílÛ. PovaÏuje ji proto za dÛleÏit˘ pilífi Evropské
strategie zamûstnanosti a iniciativ pro sociální zaãleÀování.
V‰echna nedávná pfiedsednictví EU uspofiádala s podporou Evropské komise své konference
o sociální ekonomice. Tyto dosavadní konference umoÏnily cennou v˘mûnu zku‰eností
a upoutaly k potenciálu sociální ekonomiky pozornost politikÛ. Va‰e konference je v‰ak v nûãem dÛleÏitém první. Vzhledem k v˘znamu sociální ekonomiky pro ekonomick˘, sociální a obãansk˘ rozvoj stfiední a v˘chodní Evropy, byla jiÏ dávno potfiebná.
Bûhem pfií‰tích dvou dnÛ budete mít moÏnost se setkat s celou fiadou konkrétních pfiíkladÛ
prospû‰nosti sociální ekonomiky, a to jak z v˘chodu tak ze západu. Budete také jednat o tom,
jak vefiejná politika na regionální, národní a evropské úrovni mÛÏe potenciál sociální ekonomiky realizovat. Na tuto konferenci musíme pohlíÏet jako na první ãást procesu, v nûmÏ se
kandidátské zemû, a vlastnû v‰echny evropské zemû, zapojí do trvalé diskuse o tomto tématu. Lituji, Ïe dnes nemohu b˘t s vámi, ale pfieji vám, aby konference byla úspû‰ná a se zájmem oãekávám její závûry“.
PraÏská deklarace, vydaná na závûr konference, konstatovala (2002), Ïe v zemích stfiední
a v˘chodní Evropy je politika a legislativa k sociální ekonomice dosud velmi nevlídná, téma
nerozvinuté. I dnes, po více neÏ pûti letech, pro nás zÛstává uvedené Poselství evropského
komisafie Liikanena stále aktuální.
Obdobné závûry jako PraÏská deklarace, totiÏ uvádí i Report CIRIEC „The Social Economy
in the European Union“, projednávan˘ pfied Evropskou komisí v únoru 2008. Máme s tímto
závûrem souhlasit?
V období kolem vstupu âeské republiky do Evropské unie byly u nás aplikovány evropské
fondy (napfiíklad v rámci programu spoleãenství EQUAL, programu LEED+ a dal‰ích), podporující zmûnu my‰lení, chování a institucionálního uspofiádání vefiejného, sociálního a trÏního prostfiedí tak, abychom se pfiiblíÏili prostfiedí zemí evropské „patnáctky“ a byli s ní tzv.
kompatibilní. Tím mûla b˘t zavr‰ena transformace na‰í spoleãnosti a ekonomiky.
âeská zku‰enost z fiízení systému centrálnû plánovaného hospodáfiství dosud v‰ak nebyla zapomenuta (na rozdíl od zku‰eností liberálního trhu prvorepublikového), a obsahovala jen mi8
nimální zku‰enosti s dobrovoln˘m obãansk˘m sdruÏováním a ekonomickou demokracií a samosprávou. Polistopadové neo-liberální dogma, nástup nadnárodních neziskov˘ch organizací z anglo-amerického prostfiedí, ani privatizaãní man˘ry nám pochopení podstaty sociální
ekonomiky neulehãily. Ale sociální ekonomika u nás pfiesto existuje a rozvíjí se. Co to tedy
je, ta sociální ekonomika, kde ji hledat a jak jí porozumût. Jak to vidí jinde v Evropû a ve
svûtû?
Tûmto otázkám je vûnována jak tato publikace, tak její II. díl, nazvan˘ Sociální ekonomika
a sociální podnik v teorii a praxi.
Sociální ekonomika je kdyÏ ...
MoÏná jste se jiÏ s pojmy sociální ekonomika, sociální podnik, sociální podnikání, sociální
firma v poslední dobû setkali, nejste si v‰ak dosud jisti, co v‰echno se pod nimi skr˘vá. Pak
je tato publikace pfiipravena právû pro vás. Jsou to pojmy, dnes v Evropû i ve svûtû hojnû
pouÏívané pro tu ãást ekonomiky, která není jen honbou za ziskem za kaÏdou cenu, pfiestoÏe
se odehrává, mimo jiné, také na svobodném trhu a je jeho legitimní souãástí.
Sociální ekonomika je dnes povaÏována za lék, kter˘ má pomoci „polid‰tit“ (globalizovan˘)
trh i (sociální) stát. Je povaÏována za cestu ke svobodû, k demokracii a k prosperitû, zejména tam, odkud dnes odcházejí lidé za prací a za „lep‰ím“, nebo tam, kde se lidem nedafií, stát
jiÏ nemá sílu nebo zájem je podporovat pfiímo a místní trhy dostateãnû nefungují. Pojìme se
tedy se sociální ekonomikou seznámit blíÏe. V na‰em prostfiedí, kde do‰lo bûhem posledního pÛlstoletí hned k nûkolika zásadním politick˘m a hospodáfisk˘m obratÛm, to mÛÏe b˘t dobrodruÏné objevování nûãeho, co vlastnû odedávna známe a jen jsme to trochu pozapomnûli, snad pod náporem politické a obchodní reklamy.
Sociální ekonomika byla v Evropû a ve svûtû jako pojem znovuobjevena v posledních patnácti nebo dvaceti letech. MÛÏe b˘t pfiitom zajímavé, Ïe nበpfiedtotalitní ekonom Josef
Macek [2] pouÏil název Sociální ekonomika pro svou uãebnici ekonomie jiÏ v roce 1947.
Tímto pojmem oznaãoval trÏní ekonomiku, která je ke spoleãnosti sociálnû vlídná. Jeden
z dílÛ této uãebnice je vûnován ekonomii a ekonomice hospodáfisk˘ch a v˘dûlkov˘ch spolkÛ (druÏstev) a rÛzn˘ch spolkov˘ch a podpÛrn˘ch fondÛ. Takovéto spolky a spoleãenstva
jsou také ústfiedními „postavami“ dne‰ní sociální ekonomiky tak, jak je pojem sociální ekonomika pouÏíván ve vût‰inû zemí Evropské „patnáctky“, i jinde ve svûtû (v teorii, politikách,
zákonech, i hospodáfiské praxi).
Sám pojem sociální ekonomika pr˘ pochází z francouzského prostfiedí, snad je‰tû z konce
dramatického osmnáctého století.
Sociální ekonomika je dnes v Evropû povaÏována za prostfiedek modernizace sociálního státu, neboÈ jejím prostfiednictvím jsou obyvatelé schopni efektivnû pfievzít do sv˘ch rukou tu
ãást solidární odpovûdnosti, které se stát dnes zbavuje, a kterou souãasnû nedokáÏe zajistit
trÏní mechanismus.
K tomu lze dodat, Ïe po druhé svûtové válce z historick˘ch dÛvodÛ na sebe vût‰ina státÛ
v Evropû pfievzala odpovûdnost za sociální jistoty sv˘ch obãanÛ. Po roce 1973 se v‰ak tzv.
sociální stát dostal v celé Evropû do vleklé krize. Lék byl nalezen nejprve v návratu k libe9
ralizovanému trhu s minimem vládních zásahÛ. Samotné posílení trhÛ se v‰ak v‰elékem nestalo a bylo potfieba pfiizvat „tfietího do hry“. Tím pfiizvan˘m byl nejprve tfietí sektor nevládních neziskov˘ch organizací (známá „tfietí cesta“). ProtoÏe se v‰ak prokázala vy‰‰í závislost
tûchto organizací na vefiejn˘ch financích, pozornost se následnû obrátila k ‰ir‰ímu pojetí tfietího sektoru, k tzv. samosprávné obãanské ekonomice [3]. Ta se úãastní trhu (nikoli v‰ak pro
zisk), vytváfií si své vlastní zdroje financování (‰etfií vefiejné rozpoãty) a má silné sociální dopady a efekty. Touto ekonomikou, jejíÏ aktéfii se dnes mnohdy stávají partnery vefiejné správy a samosprávy pfii naplÀování vefiejn˘ch politik, je právû ekonomika sociální. Rozvoj sociální ekonomiky je dnes masivnû podporován Evropskou komisí, mimo jiné také prostfiednictvím programového financování z evropsk˘ch fondÛ.
Sociální ekonomika má kofieny velmi starého data, snad jako lidstvo samo. Hlavní roli v ní
vÏdy hráli lidé a jejich formální spolky i neformální skupiny a jejich spoleãné zájmy.
Vzájemná podpora a solidarita vÏdy pomáhala lidem pfiekonávat rÛzná Ïivotní i majetková
úskalí a rizika, aÈ jiÏ formou spolupráce, kooperace, vzájemné svépomoci, zasíÈování, ãi
úãastí na spoleãn˘ch rizikov˘ch a pojistn˘ch fondech. VzpomeÀme si napfiíklad na povûstn˘
spolek a fond dvanácti antick˘ch rejdafiÛ z uãebnic o poji‰Èovnictví, na pobaltsk˘ obchodní
spolek Hanza, na na‰e tovary‰ské, národovecké, okra‰lovací, hospodáfiské a v˘dûlkové spolky za Rakouska-Uherska, prvorepublikové kampeliãky, druÏstevní zásobovací a odbytové
centrály, svépomocná bytová druÏstva, ãi dodnes ãinné dobrovolné hasiãské sbory. Jistû kaÏd˘ dokáÏe najít obdobné pfiíklady.
Dne‰ní sociální ekonomiku „evropské patnáctky“, ale i dal‰ích zemí Evropy, mÛÏeme rozpoznat nejãastûji jako druÏstevní a podobné sítû (druÏstva jsou v sociální ekonomice základním prototypem vztahÛ a úãelu), vzájemnû podpÛrné rizikové, zdravotní a sociální fondy
(obãanské i podnikové), druÏstevní záloÏny, kasy a banky, druÏstevní poji‰Èovny, druÏstva
kulturní, dopravní, telefonizaãní, elektrizaãní a jiná, ale také ekonomicky aktivní nevládní
neziskové organizace, nejãastûji na ãlenském základû. Nerozhoduje ani tak právní forma, jako povaha sdruÏení a hospodafiení, vztahy a úãel.
Do oboru sociální ekonomiky patfií konec koncÛ i bûÏná sousedská v˘pomoc a místní spolky, solidární vztahy v rodinû, a také nejrÛznûj‰í obãanské iniciativy, formalizované, i neformální. Sociální ekonomice bychom také mohli fiíkat ekonomika demokratická, samosprávná, nebo spolková. Viz pfiíklady:
o Vzájemnû podpÛrná síÈ penûÏních druÏstev Raiffeisen v Rakousku (udrÏitelnost ekonomi-
ky a lidí ve venkovském prostoru pod heslem “peníze vydûlané na venkovû mají na venkovû zÛstat“ Raiffeisen banka u nás je podnikem, kter˘ „vydûlává peníze“ k podpofie druÏstevní sítû)
o italská sociální druÏstva dle zákona z roku 1991 (v místních podmínkách poskytují obec-
nû prospû‰né sluÏby nezaji‰tûné vefiejn˘m sektorem ani trhem - typ A, a také zamûstnanost
a integraci imigrantÛ - typ B)
o dánská farmáfiská druÏstva a jejich druÏstevní jatka a mlékárny (zpracování produkce sou-
krom˘ch farem a její odbyt, vãetnû exportu vût‰ina dánsk˘ch rodinn˘ch farem je do druÏstev zapojena, druÏstva zaji‰Èují jejich stabilitu a prosperitu na trhu)
10
o severoitalské druÏstevní svazy a jejich zpracovatelské a odbytové centrály (udrÏitelnost
ekonomiky a lidí v horách JiÏního Tyrolska a oblasti Trentina - základem jsou malá rodinná druÏstva - zemûdûlské farmy, pûstující jablka, víno, jahody apod.)
o baskická DruÏstevní korporace Mondragon (MCC) - ·panûlsko (povaÏovaná za „ekono-
mické dynamo“ je systémem v˘robních, spotfiebních a dal‰ích druÏstev a jejich nadstavbou, vãetnû banky Caja Laboral úspû‰nû zaji‰Èuje zamûstnanost, expanduje do Evropy a do
svûta, viz napfi. bílá technika zn. Fagor po pádu Frankistické diktatury a vstupu do EU baskická vláda druÏstevnictví nefinanãnû podpofiila expertním poradenstvím)
o francouzská druÏstva Cooperer Entreprende (specifick˘ podnikatelsk˘ inkubátor pro zaãí-
nající „podnikatele na mzdu“ ti se mohou pozdûji stát ãleny, osamostatnit se, nebo se dát
zamûstnat jinde má v˘znam zejména pro socializaci imigrantÛ)
o britsk˘ model rozvoje místních spoleãenstev - komunit prostfiednictvím sociálního podni-
kání (municipality podporují „rozjezd“ podnikatelského zámûru sociálnû slab˘ch skupin
obyvatel, ãasto imigrantÛ k zaji‰tûní jejich obÏivy a socializace)
o finská a italská druÏstva pro rozvoj cestovního ruchu, zejména v odlehl˘ch ãi zaostávají-
cích regionech
o nizozemské „grantující sociální podniky“ (na své obecnû prospû‰né aktivity „vydûlávají“
mimo na trhu také filantropií a úãastí na programovém financování municipalit)
o ‰panûlská sociální druÏstva, aktivní ve zdravotnické péãi a sociální personální péãi (sdru-
Ïující klienty, jejich rodinné pfiíslu‰níky, pfiátele a podporovatele ãlenové druÏstva se vedle vkladÛ do majetku aktivnû úãastní také samotné péãe)
o ‰védská rodiãovská druÏstva - „matefiské ‰kolky“ (sdruÏují rodiãe, potenciální rodiãe a je-
jich pfiátele a podporovatele rodiãe se sami aktivnû úãastní zaji‰tûní ‰kolkov˘ch aktivit)
o ‰v˘carská spotfiební druÏstva (zamûfiená na ekologickou stravu, dopravu tûÏk˘ch nákladÛ
po Ïeleznici vyfiazení alkoholu a tabáku ze sv˘ch prodejen = udrÏitelnost Ïivotního prostfiedí)
o polská iniciativa BARKA (specifické komunity pro socializaci bezdomovcÛ, pro jejich za-
pojení do Ïivota a trhu práce, jsou zaloÏené na vífie údajná úspû‰nost resocializace je 98%)
o slovensk˘ Pohrebn˘ spolok Betliare nebo ãesk˘ Spolek pfiátel Ïehu [4] (sníÏení rizika so-
ciálního propadu pro pozÛstalé ãlena spolku z dÛvodu úmrtí a pohfibu - mÛÏe dnes nab˘vat na v˘znamu po zru‰ení státních podpor ve svûtû jsou takové spolky a fondy pro pohfiby
do zemû bûÏné)
o v Evropû bûÏné sbory dobrovoln˘ch hasiãÛ a jejich sdruÏení a svazy, vãetnû hasiãsk˘ch
poji‰Èoven (poji‰Èovny slouÏí tûm, kdo jsou poÏárem ohroÏeni, nebo/i jako zdroj financování napfiíklad obnovy hasební techniky dobrovoln˘ch sborÛ - viz na‰e Hasiãská vzájemná poji‰Èovna a.s., ovládaná prostfiednictvím majoritního podílu akcií sv˘m zakladatelem,
SdruÏením dobrovoln˘ch hasiãÛ âech, Moravy a Slezska)
11
o turistická hra „Tol‰tejnské panství“ na Dûãínsku (spoleãn˘ projekt obãansk˘ch iniciativ,
svazku obcí a dal‰ích subjektÛ, vã. stfiední ‰koly a partnerÛ v Sasku, podpofiil Ïivobytí cca
80 ÏivnostníkÛm v místû s vysokou nezamûstnaností).
V zemích EU-15 bychom pfiíkladÛ a druhÛ takov˘chto aktivit na‰li samozfiejmû mnohem více. V pfiípadû druÏstev se nejãastûji jedná o drobné a malé podniky, sdruÏující se do rozsáhl˘ch a vzájemnû provázan˘ch sítí. V pfiípadû vzájemnû podpÛrn˘ch fondÛ bychom nalezly
malé, ale i velké subjekty nestátní povahy. Do takov˘ch nízko-rizikov˘ch fondÛ nebo druÏstevních bank si pak ukládají svá portfolia také druÏstva (napfi.v Dánsku), i dal‰í typy
obãansko samosprávn˘ch neziskov˘ch a ne-pro-ziskov˘ch subjektÛ. Sociální ekonomika
i obãanská spoleãnost zde stojí na ãlenském principu.
Tyto subjekty sociální ekonomiky nab˘vají rÛzné právní formy a uskupení, v rámci právního fiádu a zvyklostí pfiíslu‰né zemû. Pro dokreslení toho, jak se rÛzní aktéfii sociální ekonomiky obvykle sdruÏují do sítí, do sdruÏení vy‰‰ího fiádu a spoleãnû kooperují, je moÏno
uvést pfiíklad z Velké Britanie. Po roce 2000 se tu britsk˘ „svaz zamûstnaneckého vlastnictví“ a „svaz finanãní participace na majetku“ stal souãástí spoleãné aliance spolu se „svazem
druÏstev pracovníkÛ“ (v˘dûlkové spolky - worker’s co-operatives) a „svazem druÏstev spotfiebitelÛ“ (hospodáfiské spolky - customer’s co-operatives). Spoleãná aliance provozuje
vlastní vysokou ‰kolu a obsluÏné centrum a souãasnû kooperuje s britsk˘mi nevládními neziskov˘mi organizacemi. DÛvodem sdruÏení a kooperace je nabíledni: sníÏení transakãních
nákladÛ a konkurenceschopnost na trzích a kvazi-trzích.
KdyÏ se rozhlédneme, najdeme podobné, na obãanské iniciativû zaloÏené aktivity sociální
ekonomiky snad v‰ude po svûtû tam, kde jsou dodnes obãané a jejich komunity nebo spolky
‰iroce aktivní, aÈ jiÏ se jedná o státy ekonomicky vyspûlé, ãi rozvojové.
Nûkteré vlády do záleÏitostí sociální ekonomiky buìto zásadnû nemluví, ale ani obãanÛm
nepomáhají (viz napfiíklad venkovské komunity v horách Nepálu, kmenová spoleãenství
v Afghánistánu ãi v Maroku, rÛzné náboÏenské komunity v rozliãn˘ch zemích), jinde vlády vytváfiejí jen prostor pro tyto aktivity a zasahují pfieváÏnû jen potud, pokud na spoleãensky uÏiteãné cíle obãanské spolky jiÏ, nebo je‰tû, samy nestaãí (viz napfiíklad zemûdûlská
obãinová druÏstva „ejidos“ v celé Latinské Americe, místní komunity v JiÏní Koreji,
Thajsku ãi Indii [5]). Obdobû zasahují do aktivit obãansk˘ch iniciativ sv˘mi vládními politikami vlády napfiíklad státÛ USA, Kanady ãi Austrálie. I v zemích, kde má sociální ekonomika vlastní ministerstvo a zákony, se vlády dnes vyh˘bají pfiím˘m zásahÛm do aktivit sociální ekonomiky (napfiíklad finanãními dotacemi nebo politicky), aby nebyla ohroÏena
kfiehká ekonomická demokracie a cenûná obãanská iniciativa, inovativnost, samosprávnost
a autonomie.
Zde jsou dal‰í pfiíklady sociální ekonomiky z celého svûta:
o Zemûdûlská obãinová druÏstva zvaná ejidos Latinské Ameriky (místní, zejména domoro-
dé komunity hospodafií spoleãnû nebo „v pronájmu“ na obãinové pÛdû v˘hodou je, Ïe pÛda neb˘vá zboÏím a tedy ji obvykle nelze trvale zcizit - viz napfiíklad hospodafiení na pÛdû, rozdûlené mezi obce, a nikoli mezi jednotlivce, po zru‰ení ãásti haciend na mexickém
Yukatanu po tzv. Mayské revoluci koncem osmdesát˘ch let minulého století)
12
o japonské druÏstevní nemocnice a zdravotnická zafiízení (ãlenové druÏstev - pacienti si zde
sami mûfií tlak a sledují v˘sledky laboratorních vy‰etfiení, seznamují se se sv˘m chorobopisem, volí vedení nemocnice atd., ãímÏ sniÏují povûstnou informaãní asymetrii, pfiíznaãnou právû pro sluÏby ve zdravotnictví a personální sociální sluÏby, a tak lépe peãují o své
zdraví vã. alternativních metod)
o penûÏní druÏstva zvaná „credit unions“, bûÏná napfiíklad v USA, zaloÏená na dÛvûfie a vzá-
jemném ruãení (jako úvûrní a úsporní fondy zaloÏené na základû znalostí lidí mezi sebou
v rámci místních komunit, církevních spoleãenství ãi spoleãné profese, v rámci jednoho
podniku ãi úfiadu, apod.)
o podniky vlastnûné zamûstnanci v USA a jinde (v rámci vládních politik ESOP - vláda asi-
stuje pfii odkupu podnikÛ ohroÏen˘ch likvidací, a to odkupu zamûstnanci takového podniku, zejména v oblastech s vysokou nezamûstnaností k odkupu akcií podniku zamûstnanci
se vyuÏívá zamûstnaneck˘ch sociálních fondÛ vázan˘ch na podnik a také pÛjãek, splácen˘ch z budoucích ziskÛ podniku. Z dÛvodu tzv. „nedistribuce“ zisku vlastníkÛm kapitálu
vláda poskytuje podniku daÀové úlevy tak, jako jin˘m ne-pro-ziskov˘m organizacím
a podnikÛm. Zamûstnanci podnik majetkovû ovládají za úãelem zaji‰tûní svého zamûstnání a obÏivy rodin a obvykle se podnik stává konkurenceschopn˘m)
o peruánsk˘ zpÛsob péãe o nûkteré zavlaÏovací kanály a lesy v horách (které zainventuje
vláda a místní komunita je pak pfiebírá do své péãe a vyuÏití)
o kanadská komunitní, podnikatelská a sociální druÏstva pÛvodních obyvatel (fie‰í problém
Ïivotní úrovnû a kriminality, ‰etfií vládní kasu a neomezují svobodu obãanÛ vláda podporuje druÏstvo obvykle jen pfii jeho startu)
o sociální firmy (mají poãátek v USA b˘vají neãlensk˘mi podnikatelsk˘mi subjekty a po-
skytují asistované zamûstnání osobám vylouãen˘m jinak z trhu práce niωí produktivita je dotována z filantropie a z daÀov˘ch úlev, poskytovan˘ch na základû v˘znamné
„nedistribuce zisku“ sociální firmy se objevují také u nás, mají velk˘ v˘znam pro zamûstnávání sociálnû a z trhu práce vylouãen˘ch osob, ale nejsou „jádrem“ sociální ekonomiky, ani typick˘m pfiedstavitelem sociálního podniku tak, jak je chápou autority
v EU).
Do oboru sociální ekonomiky patfií dal‰í a dal‰í aktivity a aktéfii v rozvojovém i vyspûlém
svûtû. Co mají uvedené aktivity a aktéfii spoleãného? Za spoleãn˘ jmenovatel b˘vá povaÏováno nûkolik znakÛ, k nimÏ se je‰tû vrátíme v dal‰ích kapitolách a zejména ve II. dílu publikace. Spoleãn˘mi znaky jsou zejména: demokratické rozhodování, ekonomická rizika, lokální rozmûr, inovativnost a udrÏitelnost, spoleãensky v˘znamné cíle a uÏitky, multizdrojovû
financování (tj. financování z rÛzn˘ch zdrojÛ, vãetnû dobrovolnické práce a svépomoci, darÛ, ãlensk˘ch vkladÛ a pfiíspûvkÛ, z úãasti na trhu a na vefiejn˘ch grantech a zakázkách - a to
prostfiednictvím soubor rÛzn˘ch podporovatelÛ a partnerÛ - multistakeholders, z nichÏ nûktefií se podílejí i na rozhodování a uÏitcích, jiní podle své povahy poskytují svou podporu sociálnû orientované ekonomické aktivitû zásadnû „v dÛvûfie“, tj. bez zasahování do rozhodovacích a fiídících procesÛ. To nevyluãuje kontrolu vyuÏití vefiejn˘ch zdrojÛ vefiejn˘m sektorem a kontrolu uÏitkÛ ‰irokou vefiejností).
13
ProtoÏe sociální ekonomika je zaloÏena na ‰iroké obãanské svobodû rozhodování, (a také
z toho plynoucí obãanské zodpovûdnosti), dobrovolnosti, dÛvûfie a samosprávû, shodují se
autority, Ïe do oboru sociální ekonomiky naopak nelze poãítat spolky, spoleãenstva a spoleãnosti ãi ekonomiky, které jsou zaloÏeny na donucení, na totalitní ideologii ãi jiné obãanské nesvobodû, vãetnû ekonomiky ãerné ãi jakoukoli mafií ovládané.
Co se t˘ká posttotalitních zemích stfiedí a v˘chodní Evropy vãetnû âeské republiky, nûkteré dobré pfiíklady sociální ekonomiky jsme si jiÏ uvedli. Lze fiíci, Ïe sociální ekonomika tu dnes existuje, pfietrvává a rozvíjí se, av‰ak ponûkud skrytû. Problémem je, (a to i u nás), Ïe z historick˘ch
dÛvodÛ byla tradice sociální, spolkové, demokratické ekonomiky omezena, pfiípadnû pfieru‰ena.
Nejprve byla tato ekonomika nahrazena totalitním kolektivismem a prakticky zestátnûna,
s cílem zabezpeãit v‰em obãanÛm rovné sociální podmínky na základû pracovní povinnosti,
zestátnûného kapitálu a centrálního plánu. Vzájemnostní fondy byly pov˘‰eny na státní, obãanská sdruÏení zastfie‰ena na v‰e dohlíÏející Národní frontou. Neziskové organizace se orientovaly volnoãasovû, o sociální záleÏitosti se dûlil stát (prostfiednictvím zamûstnavatele)
a dosud fungující rodina a místní komunity. Podruhé byla sociální ekonomika potlaãena ve
jménu trhu a privatizace (vãetnû nucené privatizace soukromého kolektivního vlastnictví na
vlastnictví soukromé individuální (viz druÏstevní byty), do‰lo i k nucenému sdruÏování (napfiíklad vlastníci bytÛ a nûkteré profesní skupiny). Zfiejmû to v kontextu doby splnilo svÛj
úãel. Specifické druÏstevní právo bylo nahrazeno obchodním zákoníkem. Demokratická
ekonomika a vzájemná svépomoc ztratila svÛj kredit ve prospûch filantropie, vefiejného financování nevládních neziskov˘ch organizací a ve prospûch trhu. âást sociálních funkcí státu
pfievzal trh, ãást neziskové organizace slouÏící „tfietím osobám“. Trh postupnû ovládl i nûkteré
sociální a solidární funkce a stát si uchoval svou rozhodovací pravomoc. Vypjat˘ individualismus a tzv. krize rodiny a místních komunit nutí obãany hledat jiná neÏ tradiãní fie‰ení.
Co v‰e se vejde pod pojem sociální ekonomika
JiÏ bylo fieãeno, Ïe pojem sociální ekonomika se podle nûkter˘ch autorÛ objevuje jiÏ v jakobínské Francii, kde v‰ak, na rozdíl od dne‰ního pojetí oznaãovala aÏ následné pfierozdûlování soukrom˘ch statkÛ vefiejnou autoritou s cílem zmírnit sociálního napûtí ve spoleãnosti.
Pozdûji se tento pojem vztahuje zejména na ekonomiku soukromého sektoru se sociálními
efekty, dnes bychom ji oznaãili jako ekonomiku ne-pro-ziskovou a neziskovou, pfiípadnû ekonomiku „taÏenou prací“ (na rozdíl od ekonomiky „zaloÏené na kapitálu“), tedy ekonomiku
sociálnû orientovanou. Sociální ekonomika je ke spoleãnosti ‰etrná, má pozitivní sociální dopady a také sociálnû-ekonomické pozitivní multiplikaãní efekty.
KdyÏ se na obor sociální ekonomiky podíváme z jiného úhlu pohledu, neÏ v pfiedchozích kapitolách, vejde se nám pod pojem sociální ekonomiky ‰iroká paleta aktivit a vztahÛ s urãit˘m spoleãn˘m jmenovatelem:
o Vzájemnû svépomocná spolková ekonomika a vzájemnû podpÛrné spolky a jejich fondy,
zaloÏené na demokratickém rozhodování v rámci spolku a na ekonomické ãinnosti naplÀující dÛvod sdruÏení (druÏstva, ãinná podle mezinárodních druÏstevních standard, vzájemnostní poji‰Èovny a fondy, ale také vysoká uãení s vlastní samosprávou, a sv˘m zpÛsobem i samosprávné obce, hospodafiící na svém majetku)
14
o obãanské iniciativy (dosahující sv˘ch cílÛ v rámci sdruÏení, demokratického rozhodování
a prostfiednictvím své hospodáfiské ãinnosti s tím, Ïe v nûkter˘ch zemích jsou sem zahrnovány i obãanské iniciativy neformalizované -. lokální spoleãenstva)
o samosprávná ekonomika „taÏená prací“ za úãelem obÏivy (drobné a malé podniky s lo-
kálním ukotvením, Ïivnostníci - OSVâ, zamûstnanecké vlastnictví typu ESOP)
o podniková a podnikatelská filantropie (viz napfiíklad známé prvorepublikové KfiiÏíkovy
zamûstnanecké fondy nebo Hlávkova nadace pro ubytování nadan˘ch studentÛ)
o partnerství podnikatele se sv˘mi zamûstnanci (viz napfiíklad prvorepublikové obuvnické
závody T. Bati ve Zlínû, „mozkov˘ trust“ Napoleona Hilla v Americe padesát˘ch let minulého století, rodinné firmy v mnoha zemích svûta, sociální péãi kníÏete KolowrataKrakowského o své zamûstnance v jeho dfievafisk˘ch závodech v Po‰umaví do druhé svûtové války, dne‰ní praxe nûkter˘ch sociálnû odpovûdn˘ch firem)
o obãanská filantropie a dobrovolnictví (individuálnû soukromá i prostfiednictvím obãan-
sk˘ch iniciativ, spolkÛ a sdruÏení)
o církevní charita (jako láska k bliÏnímu, prokazovaná sluÏbou, aÈ jiÏ jde o vzdûlávání nebo
sociální péãi o potfiebné)
o péãe vládních autorit o vefiejn˘ prospûch (viz napfiíklad aktivity hrabûte Karla Chotka
v âechách své doby), pfiiãemÏ nejde zásadnû o podporu prostfiednictvím vefiejn˘ch financí
o sociálnû-ekonomické aktivity obecních municipalit (jejich hospodáfiská ãinnost, komunál-
ní podniky a organizace, vefiejnû-prospû‰né práce)
o lidová a kmenová ekonomika (vãetnû sousedské v˘pomoci, rodinné svépomoci a svépo-
moci v rámci rÛzn˘ch komunit).
AÈ jiÏ sociální ekonomiku nazveme ekonomikou spolkovou, demokratickou, participativní,
etickou a podobnû, vÏdy se jedná o ekonomické aktivity zejména soukromo-obãansk˘ch
subjektÛ, jak˘mi jsou zejména obãanské spolky a sdruÏení. Spoleãn˘m jmenovatelem tûchto spolãovacích a ekonomick˘ch aktivit obãanÛ jsou cíle, odli‰né od cíle dosaÏení zisku
z vloÏeného kapitálu, a také jiné, neÏli-jsou politické cíle uchopení moci.
Sociální ekonomika sleduje spoleãenské cíle sociální integrity a rozvoje, zejména v rámci
lokálních a regionálních spoleãenstev, a to ve smyslu udrÏitelnosti tûchto spoleãenstev a jejich prosperity, iniciované a fie‰ené zdola samotn˘mi obãany, obyvateli a jejich sdruÏeními,
spolky, byÈ za podpory a respektu nûjaké vy‰‰í autority, vãetnû státu. Proto se také v materiálech Evropské komise setkáme se sociální ekonomkou v‰ude tam, kde se jedná o zamûstnanost (obÏivu), sociální soudrÏnost (vytváfiení dÛvûry, sociálních sítí, podporu sociálního
kapitálu a sniÏování sociálního napûtí, poskytování sociálních sluÏeb), rozvoj regionÛ (zejména které dosud zaostávají) a udrÏitelnost (v nej‰ir‰ím slova smyslu). Proto je sociální
ekonomika, respektive její sociální podnik, povaÏována za specifick˘ nástroj vefiejn˘ch politik. Proto se materiálech Evropské komise setkáme se sociální ekonomikou v‰ude tam, kde
jde o modernizaci sociálního státu a pfienesení ãásti sociální odpovûdnosti ze státu zpût na
15
obãany, kdy se ze státu peãovatele ãi diktátora stává stát manaÏer a partner, kdy se z pasivního a závislého obãana stává obãan aktivní a zodpovûdn˘. Proto OECD hovofií o konkurenceschopnosti a zamûstnanosti a také o drobn˘ch a stfiedních podnicích, aktivujících lokální zdroje a pfiiná‰ejících lokální a regionální prospûch.
Sociální ekonomika není uzavfiena sama do sebe a orientovaná jen na své ãleny a jejich komunity, ale je otevfiená k partnerství s ostatními subjekty ve spoleãnosti, jak na trhu, tak ve
vefiejné správû. Oni jsou jejími podporovateli (podílníky -stakeholders) v dÛvûfie, neboÈ
i jim uÏitky dosahované aktivitami sociální ekonomiky prospívají, mají na nich svÛj parciální zájem.
Sociální ekonomika má tûÏi‰tû na rozhraní ekonomiky trÏní (ziskové) a netrÏní (neziskové).
Pfii dosahování sv˘ch cílÛ a zaji‰Èování sv˘ch zdrojÛ se úãastní trhu. Nûktefií odborníci pod
pojem sociální ekonomika zahrnují i velkou ãást nevládních neziskov˘ch organizací (ekonomicky a podnikatelsky ãinn˘ch). Takto ãiní zejména v anglo-americké oblasti.
Jiní odborníci zahrnují pod pojem sociální ekonomiky i velkou ãást ekonomiky trÏní (se sociální orientací a uÏitky). Napfiíklad na mou akademickou otázku, zda se na univerzitû
v italské Veronû také zab˘vají ekonomikou sociální, mi v roce 2003 odpovûdûl prof. Tondini
po urãitém zamy‰lení: „A která ekonomika není sociální?“. Ital‰tí badatelé se dnes zamûfiují
na otázku tzv. heterogenity aktérÛ sociální ekonomiky a neziskového sektoru, ital‰tí politici
odedávna na partnerství s aktéry sociální ekonomiky pro alternativní fie‰ení sociálnû-politick˘ch cílÛ spoleãnosti. Prostfiedkem je pfiitom politikÛm zákon, partnerství, vefiejné zakázky
a daÀové úlevy. Obdobnû brit‰tí politici spoléhají na partnerství municipalit s ohroÏen˘mi
komunitami pfii rozvoji komunitního podnikání jako zdroje obÏivy.
Sociální ekonomika tedy pfiesahuje i to sektoru vefiejného, zejména do oblasti územních samospráv, zejména na lokální úrovni. V‰ak se také napfiíklad na‰e obce chovají jako jiné nepro-ziskové sociální podniky: mají své ãleny - obãany (úãastnící se financování obce prostfiednictvím daní a poplatkÛ), demokratické rozhodování, hospodafií se sv˘m majetkem,
úãastní se trhu a v souladu se zákonem o obcích zde získávají zdroje pro svou hlavní ãinnost
sdruÏují se s jin˘mi obcemi, uzavírají spolky s jin˘mi právními osobami. V‰e za úãelem dosahování cílÛ, které jsme si uvedli v˘‰e jako cíle typické pro sociální ekonomiku.
Své kofieny má sociální ekonomika v ekonomice a solidaritû komunitního sektoru, v sociálních funkcích rodiny, sousedsk˘ch, pfiátelsk˘ch, náboÏensk˘ch a profesních skupin s tím, Ïe
sociální ekonomika ekonomiku komunitní posiluje na vy‰‰í úrovni.
Aktéfii sociální ekonomiky jsou díky svému vícezdrojovému financování zásadnû ekonomicky sobûstaãní, tedy se samofinancují ze zdrojÛ, aktivovan˘ch vlastní iniciativou, jak jiÏ
fieãeno, zejména na lokální úrovni. A jsou tedy samosprávní a souãasnû nezávislí.
Obdobnû, jako je podporován vznik a rozvoj spolu-rozhodovacích mechanismÛ na úrovni
územních samospráv k dosaÏení vy‰‰í sociální a vefiejné pfiidané hodnoty, vyuÏívají na své
úrovni participaci zamûstnancÛ na rozhodování také podniky k dosaÏení vy‰‰í soukromé pfiidané hodnoty. Hovofiíme pak o sociálnû odpovûdném podniku, o zamûstnanecké participaci, o podniku sociálnû orientovaném.
16
Specifickou skupinu, av‰ak jiÏ bez participace na rozhodování, tvofií podniková filantropie
a sociální firmy: se sociálním pouÏitím ãásti zisku soukromého podniku pro sociální uÏitky
vnû podniku a s tím spojenou moÏností získání v˘hody daÀov˘ch úlev.
Nûkdy b˘vá pro obû v˘‰e uvedené skupiny soukrom˘ch podnikÛ, posilujících podnikov˘ nebo komunitní sociální kapitál, pouÏíván pojem sociální podnikání. Chaves a Monzón (2007)
v‰ak upozorÀují na to, Ïe pojem sociální podnikání, respektive sociální podnik souvisí více
s pojmem sociální ekonomika, pfiesahujícím soukromé podnikatelské aktivity o onen spolkov˘, ãlensk˘ rozmûr, od nûhoÏ se odvíjí demokratické rozhodování (1 ãlen = 1 hlas), zpÛsob nesení ekonomick˘ch rizika a také ne-pro-zisková úãast na trhu, jakoÏ i schopnost inovace na základû obãansk˘ch iniciativ.
Pfies ‰irok˘ prostor, ve kterém se mÛÏeme se sociální ekonomikou (a jejím sociálním podnikem) setkat, existuje její jádro. Prototypem aktéra sociální ekonomiky (a sociálního podniku) zÛstává jiÏ zmínûné druÏstvo (co-operative), vzájemnû podpÛrn˘ spolek a fond (mutual societies and founds) a sdruÏení - obãanÛ a majetku (associations). Takto má sociální
ekonomika a sociální podnik svÛj specifick˘ charakter a tím je heterogenita vztahÛ obecnû
a základní dualita vztahu „spolek a jeho podnik“ (podnik - ve spolku zanofien˘, - pfiipojen˘ na majetku spolku a - spolkem ovládan˘).
Sociální ekonomika jako aktivita v obecném zájmu
Nej‰ir‰í pojetí sociální ekonomiky, jako ekonomiky sociálnû ‰etrné a s pozitivními sociálními dopady zdÛrazÀuje, Ïe jde o „ekonomiku s lidmi pro lid“ (k odli‰ení od „ekonomiky pro
trh“), kde lidé a jejich ekonomika, úãastnící se trhu, slouÏí i k jin˘m úãelÛm, neÏli jen k vytváfiení zisku. Patfií sem tedy celá oblast sociálnû odpovûdného podniku (Corporative Social
Responsibility), etick˘ch podnikÛ a bank, specificky pojatá ekonomika vefiejná (napfiíklad
rozvoj vefiejn˘ch hodnot prostfiednictvím vefiejn˘ch investic), vefiejná ekonomika v partnerství s jin˘mi aktéry, podnikové dárcovství, atp., tedy ekonomika trÏní, pokud produkuje pozitivní sociální externality a nebo je na tuto oblast zamûfiená, ãi pfiímo specializovaná, a také
ekonomika vefiejná, zejména pokud podporuje rozvoj sociální ekonomiky nepfiímo.
Toto pojetí zdÛrazÀuje na jedné stranû potenciální morální, etické a sociální hodnoty skryté
v kaÏdé ekonomice, jednak moÏnou spolupráce, partnerství a kooperace oblasti soukromé
i vefiejné ekonomiky pro dosaÏení sociálního, obecného prospûchu a prosperity obecnû.
ZdÛrazÀuje se nezbytn˘ konsensus a dÛvûra.
Sociální ekonomika jako ekonomika sociotvorná
Sociální ekonomika, iniciovaná obãany a aktivní na úrovni soukromého sektoru, s dopady na
vefiejné a obecné blaho, v pojetí ekonomiky sociotvorné, je ekonomikou kde „sdruÏená práce zamûstnává a demokraticky ovládá kapitál“, na rozdíl od „kapitálu zamûstnávajícího
a ovládajícího práci“. Patfií sem: podniky vlastnûné zamûstnanci (vã. vládních programÛ
ESOP), autentická druÏstva, ãinnost odborov˘ch svazÛ, vzájemnû podpÛrné spolky a rizikové fondy (vãetnû tûch, které fungují jako zdroje financování, tj. podnikÛ, které tyto zdroje
produkují, pokud jsou ovládány sv˘m spolkem), participace ãlenÛ, zamûstnancÛ
a klientÛ/spotfiebitelÛ na rozhodování, na majetku a na uÏitcích ve smyslu spoleãného nesení ekonomick˘ch rizik, pfiípadnû podílnictví podílníkÛ, sympatizantÛ a partnerství obcí.
17
Je zdÛraznûn cíl sociální ekonomiky jako ne-individuální uÏitek, odli‰n˘ od zisku jako dÛchodu z vloÏeného kapitálu (tedy obÏiva, sociální, ekonomické a kulturní povznesení skupin,
stabilita ekonomiky, stabilita sociální). Tato ne-pro-zisková ekonomika má dobrovoln˘, demokratick˘ a samosprávn˘ charakter. Její funkce a role je na této úrovni spatfiována zejména v demokratizaci spoleãnosti zdola a v tvorbû sociálního kapitálu. Je oceÀována její role
pfii humanizaci globalizujícího se trhu, pfii posilování atmosféry dÛvûry a morálky ve spoleãnosti, nezbytné pro dobré fungování trhu (Mimo jiné se pfiedpokládá, Ïe zvy‰ování atmosféry dÛvûry a morálky ve spoleãnosti zároveÀ vede ke sniÏování úrovnû prokorupãnosti jednání ve spoleãnosti, k podpofie dlouhodobosti podnikatelsk˘ch zámûrÛ a k vnitfiní stabilizaci
ekonomiky).
Sociální ekonomika jako partner sociálního státu
Základní pojetí sociální ekonomiky jako partnera moderního státu, pfiípadnû jako nástroje
modernizace sociálního státu zdÛrazÀuje, Ïe jde o ekonomiku spolkovou (ovládanou spolãen˘mi obãany), tedy ekonomiku demokratickou, zaloÏenou na ãlenském principu a vzájemnosti, tj. ekonomiku, kde rozhodovací principy zaloÏené na vztahu 1 ãlen = 1 hlas vlastními
mechanismy utváfiejí a legitimizují konsens o obecném zájmu (common goods). Nikoli-jenindividuálního uÏitku je dosahováno prostfiednictvím sdruÏení se a zároveÀ prostfiednictvím
ekonomické aktivity vlastního podniku, ovládaného zájmem spolãen˘ch obãanÛ (spolkem),
s podílem ãlenÛ na majetku, financování, rozhodování, sociálních uÏitcích a ekonomick˘ch
rizicích. Takov˘ podnik se úãastní na trhu v rámci principÛ ne-pro-ziskovosti, a nebo se
úãastní filantropie v rámci principÛ neziskovosti, podle své povahy.
Takto pojatá sociální ekonomika je zásadnû ekonomikou samosprávnou, obãanskou, relativnû autonomní na vládách i na mechanismu trhu. Její aktéfii mají zásadnû duální povahu
a jsou tedy zároveÀ spolkem a zároveÀ podnikem, se spoleãnou nebo oddûlenou právní subjektivitou.
Patfií sem jiÏ vzpomínaná autentická druÏstva (aktivní v rámci mezinárodních standard druÏstevní identity), vzájemnû podpÛrné spolky a fondy („hezky ãesky“ zvané mutuálky) a ekonomicky aktivní sdruÏení obãanÛ, a nûkdy také odvozené formy právních osob neãlenské povahy, zejména typu nadace nebo obecnû prospû‰né spoleãnosti. Souãástí takové ekonomiky
je produkce zdrojÛ k zaji‰tûní ekonomické nezávislosti, k samofinancování. Obãané pfiebírají aktivnû svou odpovûdnost a sdruÏují se aby byli úspû‰ní, a zároveÀ alternativním zpÛsobem naplÀují vefiejné politiky, zpÛsobem ‰etfiícím vefiejnou kasu.
Sociální ekonomika jako nástroj sociální integrace
Nûkdy b˘vá pojem sociální ekonomiky (podniku, podnikání) zuÏován na ekonomickou aktivitu, slouÏící zejména k integraci osob a skupin sociálnû a z trhu práce vylouãen˘ch a vylouãením ohroÏen˘ch zpût na trh práce a do spoleãnosti (poãítaje v to skupiny a osoby od
zdravotnû handicapovan˘ch, etnické skupiny, imigranty, dlouhodobû nezamûstnané, osoby
mladé nebo pfied dÛchodem, Ïeny po matefiské dovolené, lidé z oblastí z vysokou nezamûstnaností, mládeÏ po odchodu z dûtsk˘ch domovÛ, osoby vûznûné po propu‰tûní, osoby HIV
pozitivní a drogovû závislé, atd., atd.), pfiípadnû na ekonomiku, poskytující personálnû sociální sluÏby a zamûstnávající zdravotnû handicapovan˘m. Tûmto osobám a komunitám je poskytována „rovná ‰ance“ startu do nového Ïivota, ãi „rovná ‰ance“ k Ïivotu.
18
Patfií sem zejména sociální druÏstva (poskytující sociální sluÏby které v místû a ãase neposkytuje stát ani trh, nebo poskytující sluÏby zamûstnanosti pro integraci), sociální podniky
typu WISE (Work Integration Social Enterprise - sociální podnik pro pracovní integraci)
a také sociální firmy (poskytující asistované zamûstnávání handicapovan˘m osobám v ‰ir‰ím pojetí). Toto pojetí sociální ekonomiky tolik nezdÛrazÀuje ãlensk˘ princip a demokratické rozhodování, i kdyÏ je preferuje zdÛrazÀuje souvislost se sociálními politikami.
Sociálními cíle zahrnují také cíle environmenátlní a udrÏitelnost rozvoje. Opût je zdÛrazÀován lokální rozmûr aktivit, obãanské iniciativy a inovaãní charakter aktivit a cílÛ, samofinancování - s moÏností napojení na vládní finance formou grantÛ a dotací do jmenovit˘ch
titulÛ (viz napfiíklad v âR nenárokové dotace pfii vytvofiení nov˘ch pracovních míst, provozování chránûné dílny, ãi realizace rekvalifikací v rámci aktivní politiky zamûstnanosti
a pfiíslu‰ného zákona).
V tomto pojetí sociální ekonomiky a sociálního podniku, podnikání mají své místo jak obãanské iniciativy typu vzájemné svépomoci, filantropie i charity, tedy vãetnû aktivit církví
(u nás známé církevní právnické osoby), tak aktivity municipalit (napfi. vefiejnû prospû‰né
práce, zejména spojené s v˘platou sociálních dávek, s dlouhodobou nezamûstnaností, ãi fie‰ením socializace jedincÛ), tak také sociálnû orientované aktivity soukrom˘ch podnikatelÛ
(chránûné dílny s asistencí i bez asistence na volném i chránûném trhu, apod.).
Aktivní zapojení klienta je z nám jiÏ znám˘ch dÛvodÛ preferováno, ale je vítán i vztah
k vnûj‰ím klientÛm (tj. k tfietím osobám). Sociální druÏstva jsou zde pfiíkladem, kdy cílem
není jiÏ jen uÏitek ãlenÛ a jejich komunit, ale dÛraz se pfiená‰í na ony komunity a uÏitek
obecnû, kdy vzájemná prospû‰nost pfierÛstá v prospûch obecn˘. Proto se do tohoto pojetí vejdou také specifické vládní agentury (zejména místní), sdruÏení majetku typu nadace
a obecnû prospû‰né spoleãnosti, ãi k jin˘m úãelÛm neÏli k zisku zakládané obchodní a kapitálové spoleãnosti a dal‰í právnické osoby dle právního fiádu té které zemû (viz v˘zkum
a práce profesora Defournyho a jeho badatelské sítû k sociálním podnikÛm typu WISE - rozli‰uje na 30 typÛ takového sociálního podniku). Preference demokratického principu sociálního podniku zde neznamená potlaãení v˘znamu jin˘ch typÛ, ale spí‰e opût aktivní pfiístup
podporované osoby a komunity, oproti pfiípadu pomoci bez zapojení, vedoucí k posilování
postojÛ nezodpovûdnosti. U osoby ãi skupiny, podpofiené darem, pomocí ãi sociálními dávkami se podle autorit spí‰e podporuje postoj nezodpovûdnosti a pasivity. Zodpovûdn˘m se tu
nestává ani dárce, podporovatel, stát.
Pokud je taková péãe o potfiebné poskytovaná státem nebo niωími vládami a jejich institucemi, je z hlediska závislosti klienta na podmínkách poskytovatele situace obdobná. A to
i tehdy, pokud se potfiebné, ohroÏené a vylouãené osoby, vedle pfiíjmu sociálních dávek a vefiejné péãe, úãastní napfiíklad vefiejnû prospû‰n˘ch prací, nebo si své sluÏby „kupují“ na trhu
z pfiím˘ch pfiíspûvkÛ státu.
Naopak, hlub‰í zapojení potfiebn˘ch, ohroÏen˘ch a vylouãen˘ch osob a skupin do rozhodovacích procesÛ a ekonomick˘ch aktivit je uãí samostatnosti, nezávislosti a zodpovûdnosti. To
také b˘vá dÛvod vefiejné podpory osob zamûstnávajících sama sebe aÈ jiÏ formou osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné (na‰e OSVâ), ãlenství ve v˘dûlkovém druÏstvu nebo v rámci zamûstnaneckého vlastnictví podniku v politikách zamûstnanosti i v sociálních politikách.
Vlády mnoh˘ch zemí proto sociální ekonomiku respektují, chrání ji a podporují, a to zejména pfiízniv˘m legálním rámcem a nepfiím˘mi nástroji financování.
19
S ohledem na základní znaky sociální ekonomiky, na kter˘ch se v zásadû shoduje velká ãást
odborníkÛ na tuto problematiku (byÈ se kaÏdá badatelská skupina ãi nadnárodní svaz snaÏí
o vlastní definici a navíc je koncepce sociální ekonomiky stále je‰tû doformulována), se nyní mÛÏeme se pokusit definovat základní hodnoty sociální ekonomiky takto:
Sociální ekonomika je
o oblastí ekonomick˘ch aktivit dobrovoln˘ch obãansk˘ch iniciativ, a to zejména jejich
personálnû ãlensk˘ch spolkÛ,
o kdy k dobrovolnému sdruÏení ãlenÛ do‰lo za úãelem dosahování ne-individuálních
uÏitkÛ a cílÛ sociální, ekonomické a kulturní povahy,
o zejména na základû solidární vzájemné svépomoci a vzájemné podpory, pfiípadnû
prostfiednictvím filantropie, dobrovolnosti, dobroãinnosti a charity
o v rámci neziskového a/nebo ne-pro-ziskového hospodafiení vãetnû pfiípadné úãasti na
trhu (zásadnû s nedistribucí zisku)
o s tím, Ïe se ãlenové o cílech a prostfiedcích demokraticky dohodli a nesou za nû eko-
nomickou odpovûdnost.
Toto konstatování lze povaÏovat za základní definici sociální ekonomiky s tím, Ïe platí jako
zásada, z níÏ jsou konkrétní pfiípad od pfiípadu dílãí v˘jimky, odpovídající povaze daného
prostfiedí, zku‰eností, potfiebám a tradicím, v rámci jejího smyslu.
Pojem sociální ekonomika je tak zásadnû pouÏíván pro oblast pÛsobení samosprávn˘ch, nepro-ziskov˘ch ekonomick˘ch subjektÛ soukromé povahy s demokratick˘mi prvky rozhodování a lokálním ãi regionálním ukotvením. Sociální ekonomika je tak nástrojem modernizace
sociálního státu, partnerem vefiejné (samo)správy a v tomto smyslu nástrojem vefiejn˘ch politik zamûstnanosti, sociální soudrÏnosti, regionálního rozvoje, konkurenceschopnosti mal˘ch podnikÛ a udrÏitelnosti). Humanizuje globalizující se trh a podporuje demokracii.
Jak se tedy sociální ekonomika pozná? Národní satelitní úãty mají sociální ekonomiku
z dÛvodÛ statistick˘ch sledování rozpoznávat jako ne-pro-ziskovou ekonomiku na ãlenském
principu, v níÏ je demokratické rozhodování o zásadních otázkách zaloÏeno na principu
1 ãlen = 1 hlas [10]. Ekonomická ãinnost takov˘ch „osob“ má zároveÀ znaky urãité inovativnosti a nesení v˘znamn˘ch ekonomick˘ch rizik, jakoÏ i urãit˘ lokální nebo regionální rozmûr. Tyto znaky naplÀují pfiinejmen‰ím hospodáfiské a v˘dûlkové spolky (druÏstva), vzájemnû podpÛrné spolky a fondy, a také zájmová sdruÏení osob (a majetku). Pokud dosud nevíte
pfiesnû, co si pod v˘‰e uveden˘mi pojmy pfiedstavit, nevadí, nevûdûla to kdysi ani autorka této publikace. V poslední kapitole se nyní blíÏe podíváme na to, jak v západní Evropû funguje sociální ekonomika v podobû druÏstev, jeÏ se blíÏí pojmu druÏstva autentická, jimÏ se podobala i na‰e druÏstva do poloviny dvacátého století, pfiípadnû jak by u nás dnes mohla taková druÏstva vypadat, pokud by jejich v˘voj nebyl pfieru‰en.
20
Evropská druÏstva a jejich sítû jako inspirace
DruÏstva a druÏstevnictví mají dnes za sebou sto‰edesátiletou tradici, dodnes jsou Ïivotaschopné a nadále se rozvíjejí. V roce 1995 napoãítala Mezinárodní druÏstevní asociace ve svûtû celkem 750 000 000 ãlenÛ druÏstev. V témÏe roce se druÏstva shodla na znûní mezinárodních standard druÏstevní identity tak, jak jsou v ãeském pfiekladu uvedeny v pfiíloze této publikace. Stojí za to se s nimi seznámit. DruÏstva (co-operative), jinak fieãeno hospodáfiské a v˘dûlkové spolky jsou ve vyspûl˘ch zemích obvykle podporována z celého politického spektra.
Liberálové si je cení pro svobodu sdruÏování a podnikání, konzervativci pro hodnoty vzájemné svépomoci a podpory, sociální demokraté pro jejich sociální a demokratické hodnoty.
Bylo by moÏná zajímavé podívat se, jak se vyvíjí souãasná situace sociální ekonomiky
v oboru druÏstevnictví v posttotalitních zemích stfiední a v˘chodní Evropy, ale zdá se, Ïe situace se tam pfieváÏnû valnû neli‰í od situace u nás. Podívejme se radûji na druÏstva a druÏstevní sítû a korporace v zemích EU-15 jako na inspiraci:
o Na DruÏstevním svazu Raiffeisen v Rakousku mÛÏeme vidût, jak by to moÏná mohlo vy-
padat dnes u nás. Má stejné kofieny jako na‰e kampeliãky a c.k. druÏstevní zákon z roku
1873 platí v aktualizované podobû v Rakousku dodnes.
o DruÏstvo z rakouské Matrei je ukázkou druÏstva v˘dûlkového,
o Na dánsk˘ch farmáfisk˘ch druÏstvech lze ocenit ona dobfie viditelná, povûstná dualita
sociální ekonomiky.
o Na baskické druÏstevní korporaci Mondragon lze demonstrovat, co znamená, Ïe práce
zamûstnává kapitál a kam aÏ to lze dotáhnout.
o Italsk˘ Legacoop dá nahlédnout do zpÛsobu systematické podpory druÏstev státem k za-
ji‰tûní vefiejn˘ch politik.
DruÏstevní svaz Raiffeisen [11]
Jeho pátefií je v Rakousku síÈ úvûrních a úsporních kas, organizovan˘ch podle jednotliv˘ch
zemí a zastfie‰en˘ch zemsk˘mi Raiffeisen bankami a centrální Raiffeisen bankou ve Vídni
(banky jsou akciov˘mi spoleãnostmi). Mimo to do svazu patfií dal‰í druÏstva a drobné firmy
na venkovû a také logistické Zásobovací a odbytové centrum. Svaz je postaven na my‰lence, Ïe „Peníze vydûlané na venkovû mají na venkovû také zÛstat“.
DruÏstva Raiffeisen jsou ze zákona spoleãenstvím osob se stejn˘mi hospodáfisk˘mi zájmy,
majících spoleãn˘ obchodní zájem. Spojuje je právo spolurozhodování. Úkolem penûÏních
druÏstev je hospodáfiská podpora sv˘ch ãlenÛ, zejména poskytování úvûru. âlen je zároveÀ
spoleãníkem a zákazníkem, ale ne v‰ichni zákazníci jsou nutnû ãlenové. DruÏstvo je relativnû autarkní, i kdyÏ cílem je získat si v‰echny zákazníky za ãleny. Raiffeisen druÏstvo má dle
stanov své volené pfiedstavenstvo (v˘konn˘ a statutární orgán) a dozorãí radu (kontrola a dozor). Základním rozhodovacím orgánem je valná hromada. KaÏdé jednotlivé Raiffeisen druÏstvo je samostatn˘m subjektem v rámci druÏstevního svazu Raiffeisen. Síla svazu spoãívá
v dobrovolné solidaritû, v˘luãnosti a podpÛrnosti.
21
Rakousk˘ svaz Raiffeisen nevykonává sám komerãní ãinnost, ale zji‰Èuje sluÏby sv˘m ãlenÛm, jejich revizi a zastfie‰uje zároveÀ Zemské druÏstevní svazy druÏstev a bankovní systém
Raiffeisen. Svaz, respektive zemské svazy sdruÏují druÏstva jak typu kampeliãek, tak druÏstva drobné v˘roby, zemûdûlská a zemûdûlská-obsluÏná. Bankovní systém Raiffeisen sestával v roce 2000 ze základní sítû cca 800 „Raiffeisenkasse“ (a jejich cca 1660 poboãek), zastfie‰en˘ch na územním principu zemsk˘mi bankami Landes Raiffeisenbank, se spoleãnou
centrální bankou Raiffeisen Zentralbank Ãsterreich, AG ve Vídni. Centrální banka má funkci vyrovnávací a zaji‰Èovací. Banky jsou plnoprávné komerãní banky. Zemské banky mají také odbor kulturních a sociálních aktivit pro svou oblast.
âlenem Raiffeisen druÏstva mÛÏe b˘t jak fyzická tak právnická osoba, a také osobní spoleãnosti obchodního práva a zapsané osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné. âlenství je otevfiené,
ale nepfienosné. Pfievést ãlensk˘ podíl na jiného ãlena v‰ak lze se souhlasem pfiedstavenstva.
Vylouãit ãlena lze pouze z dÛvodu uvedeného ve stanovách, ukonãit ãlenství mÛÏe ãlen kdykoli vystoupením. âlenové mají rovná práva a povinnosti. Rozhodnutí pfiedstavenstva druÏstva jsou koneãná, bez odvolání, a nemusí je zdÛvodÀovat.
Na poãátku historie tohoto druÏstevního svazu stojí zakladatel zemûdûlsk˘ch úvûrních druÏstev F.W.Raiffeisen. Jejich idea a zaãátky jsou stejné, jako u na‰ich prvorepublikov˘ch kampeliãek (v âechách naz˘van˘ch po svém propagátorovi, F.C.Kampelíkovi). Cel˘ svaz se vyvinul ze systému druÏstevních kas, podporujících koncem 19. století sv˘mi úvûry mimo jiné
zakládání zemûdûlsk˘ch nákupních a odbytov˘ch druÏstev, v nouzí trpícím venkovském prostfiedí. První rakouské úvûrní druÏstvo bylo zaloÏeno 1886 v Mühldorfu, a o deset let pozdûji jiÏ bylo tûchto druÏstev v Rakousku na 600. Startem pro zakládání dal‰ích druÏstev bylo
zaloÏení skladi‰tního druÏstva roku 1898, i kdyÏ jiÏ dfiíve tu existovala druÏstva mlékafiská.
Pozdûji byl ve Vídni zaloÏen V‰eobecn˘ spolek pro zemûdûlské a lesnické druÏstevnictví, jehoÏ je dne‰ní svaz Raiffeisen následnickou organizací.
Svaz sdruÏuje na územním principu nejen druÏstva penûÏní, ale také druÏstva obchodní
(skladi‰tní druÏstva nákupní a obchodní), zpracovatelská a odbytová (mlékárny, vinafiská
druÏstva, druÏstva pro odbyt dobytka a masa), pomocná (chovatelská, pastvináfiská a dal‰í)
a jiná (druÏstva pro stavbu cest, elektrárenská, pilafiská atd.). PenûÏní pokladny, jako základní ãlánek struktury, mûly v roce 2000 dohromady cca 1,7 mil. ãlenÛ. âlenství druÏstev typu
Raiffeisen je ve Svazu Raiffeisen povinné. Poãet druÏstev se od roku 1960 do roku 1992 sníÏil na polovinu, poãet ãlenÛ se zdvojnásobil. Systém zaji‰Èuje, Ïe peníze pocházející ze zemûdûlství se do zemûdûlství vracejí a neplynou do jin˘ch sektorÛ. Zb˘vá poznamenat, Ïe
centrální banka má v dal‰ích zemích své obchodní poboãky.
PrÛmyslové druÏstvo v Matrei - Rakousko [12]
je v˘dûlkov˘m spolkem, kter˘ si k dosaÏení sv˘ch cílÛ ustavil svÛj druÏstevní podnik.
DruÏstvo je charakteristické zamûfiením na prÛmyslovou v˘robu, a to ‰piãkovou elektroniku
s pfievahou exportu. Jeho druÏstevní podnik byl zaloÏen v roce 1948 padesáti dvûma ãlenyzamûstnanci jako spoleãnost s ruãením omezen˘m. Deset let po zaloÏení jiÏ mûlo druÏstvo
90 ãlenÛ-zamûstnancÛ a v roce 1976 zaãalo exportovat. V osmdesát˘ch letech bylo fiízení
pfieneseno na moderní management, druÏstvo se orientovalo na moderní marketingové metody a v roce 1990 obdrÏelo rakouskou státní cenu za kvalitu. V roce 1991 jiÏ mûlo 230 ãlenÛ a exportovalo 95% sv˘ch v˘robkÛ. V roce 1992 otevfielo nov˘ závod poblíÏ Innsbrucku,
22
na jehoÏ projekci a v˘stavbû se rovnûÏ podíleli ãlenové druÏstva. Vût‰ina ãlenÛ jsou kvalifikovaní odborníci a druÏstvo zaji‰Èuje jejich dal‰í vzdûlávání. DruÏstevní podnik je nadále
ãinn˘ podle rakouského zákona o spoleãnostech s ruãním omezen˘m a zaji‰Èuje jak v˘robu, tak související obchodní ãinnost. DruÏstvo má dnes i dal‰í podniky, fiekli bychom „pfiidruÏené v˘roby“. Podle sv˘ch stanov je druÏstvo v Matrei druÏstvem otevfien˘m s tím, Ïe
uchazeã o ãlenství musí splÀovat podmínku rakouského obãanství, musí b˘t v druÏstvu
pfiedtím jiÏ minimálnû 2 roky zamûstnán, b˘t plnolet˘ a bezúhonn˘. Dobu zamûstnání a obãanství lze ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech prominout. âlensk˘ podíl mûl pfied rokem 1996 hodnotu 1000 ATS a vstupující ãlen musel sloÏit tûchto podílÛ deset bûhem dvou mûsícÛ. Po
pûtiletém ãlenství musel sloÏit dal‰ích 10 podílÛ a po dal‰ím pûtiletém ãlenství 5 podílÛ.
Pokud má zájem skládat dal‰í podíly navíc, Ïádá pfiedstavenstvo. âlen ruãí do v˘‰e svého
vkladu a pfii likvidaci druÏstva do v˘‰e dvojnásobku. Pokud ãlen z druÏstva odchází, jeho
ruãení zaniká aÏ za 3 roky (princip ochrany stability majetku). Z docíleného zisku jde,
v souladu se stanovami druÏstva, minimálnû 10% do rezervního fondu. Pokud nedojde
k rozdûlení zbylého zisku do fondÛ a do rezerv, mÛÏe valná hromada schválit v˘platu dividend v pomûru v˘‰í podílÛ na druÏstevním majetku. Právû tak se ãlenové podílejí na ztrátû
druÏstva.
Dánská farmáfiská druÏstva [13]
jsou v˘born˘m pfiíkladem, co to je druÏstvo ve své dvojjediné podobû a jak mÛÏe efektivnû
fungovat. Dánské druÏstevnictví má více neÏ stoletou tradici. Jeho základem jsou druÏstva
mlékafiská, jateãní a zemûdûlská obsluÏná, a to bez spoleãného zastfie‰ení, bez existence
zvlá‰tního druÏstevního zákona, av‰ak ãinná v rámci specifického spoleãenského konsensu.
Dán‰tí zemûdûlci mají své typické, velmi malé rodinné farmy v soukromém vlastnictví a sami si svou v˘robu také fiídí. K vytvofiení pfiízniv˘ch podmínek pro zpracování a prodej své
produkce se sdruÏují do druÏstev. Produkce tûchto druÏstev pak tvofií 30% dánského exportu. DruÏstva pro své ãleny - farmáfie zaji‰Èují vedle zpracování surovin a jejich prodeje také
„profesionalitu práce“, tj. poskytují jim poradenskou ãinnost k zamûstnávání pracovníkÛ,
k produkci a ekonomickému plánování, k otázkám právním a dal‰ím, jako jsou danû, Ïivotní prostfiedí, sociální podmínky, trÏní regulace, a také je zastupují v právním a legislativním
vyjednávání.
Farmáfiská druÏstva jsou sdruÏením zájmu - spolkem, a zároveÀ podnikem - obchodní spoleãností vlastnûnou farmáfii, tedy sv˘mi ãleny. Drobní farmáfii by sice mohli na dobfie fungujícím trhu své v˘robky prodat, ale to jim nezajistí ani trval˘ odbyt, ani dobrou cenu - pokud
by farmáfii prodávali mlékárnû a jatkám kaÏd˘ samostatnû, mÛÏe mlékárna i jatka drÏet
umûle nízkou v˘kupní cenu. Vlastníci mlékárny a jatek se také musí uÏivit. ¤e‰ení se nabízí hned nûkolik: Mlékárna a jatka si mohou zaji‰Èovat chov dobytka samy. Nebo by mohly
se zemûdûlci udûlat dohodu, a nebo zemûdûlci s nimi. A nebo mohou mít naopak farmáfii
vlastní mlékárnu a vlastní jatka - jejich kooperativní sdruÏení jim v‰em dává jistotu obÏivy,
stability a prosperity.
KdyÏ ve druhé polovinû 19.století rostl export dánsk˘ch prasat do Anglie, zaãali se farmáfii
sdruÏovat k udrÏení cen: Spoleãnû nakupovat a prodávat, mít spoleãn˘ uÏitek a spoleãnû rozhodovat. To byl krÛãek k druÏstevním jatkám - prodávat spoleãnû ne surovinu, ale v˘robek,
a za dobrou cenu.
23
Tradice druÏstevních mlékáren je je‰tû o nûco star‰í, nákupních a zásobovacích druÏstev naopak mlad‰í. V Dánsku se na pfielomu století ‰ífiily my‰lenky kooperace prostfiednictvím vy‰‰ích lidov˘ch zemûdûlsk˘ch ‰kol, které nav‰tûvovali mnozí budoucí farmáfii. Technick˘m
impulsem bylo roz‰ífiení odstfiedivky na v˘robu másla a objektivním dÛvodem zmínûn˘
export. První mlékárenská druÏstva vznikla v roce 1882, jatka v roce 1897 nezávisle na sobû. Dodnes je export mléka a vepfiového masa 100% kontrolován druÏstvy farmáfiÛ, u hovûzího masa ze dvou tfietin. DruÏstva mají své místo i v oboru kÛÏí a osevÛ. V pfiípadû surovin
a potfieb pro farmáfie vlastní druÏstva zhruba polovinu trhu. Dán‰tí farmáfii nehospodafiili nikdy spoleãnû na spoleãné ãi spojené pÛdû, kooperace strojní a stavební nezakládali. Zatím se
v Dánsku nestalo, Ïe by druÏstvo zbankrotovalo.
Dnes má dánské druÏstevnictví velk˘ trh, jednoúãelová druÏstva, a Ïádnou vlastní legislativu a Ïádné ministerstvo. Vláda preferuje svobodu sdruÏování a spolkÛ, kter˘ch je v Dánsku
hodnû. Pokud je sdruÏení hospodáfiské, musí respektovat daÀové, pracovní právo, i ochranu
Ïivotního prostfiedí, apod.
Dánové mají ve sdruÏování dlouholeté tradice a dnes je témûfi kaÏd˘ zemûdûlec buì ãlenem
zemûdûlsk˘ch odborÛ (jako zamûstnanec), nebo ãlenem sdruÏení zemûdûlsk˘ch vlastníkÛ druÏstva (jako farmáfi). DruÏstva si tvofií svá pravidla sama a pouze dodrÏují druÏstevní zásady rovnosti hlasÛ, dobrovolného a otevfieného ãlenství, limitovaného nebo Ïádného úroku
z kapitálu a zásady, Ïe „zisk patfií farmáfiÛm v podílu obratu mezi druÏstvem a ãleny“ dle stanov. âlenÛm druÏstva je zakázáno prodávat mléko nebo vepfie komukoli jinému, neÏ svému
druÏstvu. Farmáfi si tak rozhoduje o rozsahu v˘roby sám a druÏstvo zase o prodejních cenách
a trhu. V‰ichni farmáfii dostanou za své dodávky stejnou jednotkovou cenu. âlen nemÛÏe své
ãlenství prodat, aã je spoluvlastníkem. Dánská druÏstva mají pouze dvû kriteria úspûchu, a to
aktivní smluvní vztah a participace ãlenÛ v demokratickém druÏstevním rozhodovacím modelu a k tomu efektivní hospodafiení druÏstevního podniku.
DruÏstvo lze definovat jako (1) kooperativní sdruÏení - spolek, coÏ je skupina farmáfiÛ, ktefií se sdruÏí za spoleãn˘m cílem a úãelem, a pro jehoÏ dosaÏení si zfiizují druÏstevní podnik.
Tento podnik (2) je v jejich spoleãném vlastnictví a oni o nûm a o cílech demokraticky rozhodují a vzájemnû kooperují. Mají s ním spoleãn˘ zájem prosperity. DruÏstevní hospodáfiství
- podnik se chová ekonomicky, nakupuje a prodává, dosahuje hospodáfiského v˘sledku, o jehoÏ rozdûlení rozhodují ãlenové druÏstva. Podnik má fieditele a zamûstnance, ktefií tu pracují. DruÏstvo je tedy formou spolupráce ãlenÛ (jako sdruÏení) a druÏstevního podniku (jako
pfiedmûtu sdruÏení, kooperace).
TrÏní ceny mohou b˘t smluvní, dodávky farmáfiÛ do jejich druÏstevního podniku v‰ak
smluvní nejsou - cena je determinována dosaÏen˘mi hospodáfisk˘mi v˘sledky spoleãného
podniku. To v‰e musí b˘t zakotveno ve stanovách. Ve stanovách musí b˘t jasn˘m zpÛsobem
dohodnuty vztahy a kompetence, vãetnû finanãních a majetkov˘ch. Musí obsahovat pravidla
pro participativní demokracii mezi ãleny-vlastníky a druÏstvem, a také pravidla pro komerãní vztahy mezi druÏstvem a ãleny. Stanovy tedy mají nezbytné náleÏitosti, jako je napfiíklad
název a sídlo, ale voln˘ obsah. Ve stanovách druÏstva by tak mûla b˘t zejména:
o Ustanovení o úãelu, napfiíklad „Úãelem je dodat, zpracovat a prodat mléko a mléãnou pro-
dukci sv˘ch ãlenÛ a konat v tomto smyslu a spoleãnû usilovat o co moÏná nejlep‰í podmínky na trhu“
24
o Ustanovení o ãlenech, napfiíklad „KaÏd˘ farmáfi, jehoÏ farma se nachází v okrese ... se mÛ-
Ïe stát ãlenem..“, vãetnû uvedení podmínek vstupu a ukonãení, a také vztahu ãlena k ãlenskému vkladu a podílu na v˘sledku.
o Ustanovení o ãlenské schÛzi a orgánech, o spolurozhodování. Kdo je volen a jaké má pra-
vomoci a odpovûdnost, pro jaké období a za jak˘ch podmínek. B˘vá zvykem ustanovení,
Ïe ãlenové jsou zastoupeni v fiízení podniku, a naopak management a zamûstnanci
se úãastní jednání druÏstva - spolku.
o Ustanovení k ekonomice a fiízení druÏstevního podniku (zejména ustanovení o vlastnictví
a o právech s ním spojen˘ch, o pravomoci a odpovûdnosti, úãetnictví a auditu, co se ziskem, o arbitráÏi ap.). Sem patfií napfiíklad i ustanovení o povinnosti ãlenÛ dodávat své produkty pouze svému podniku, a to produkty zdravé ze zdrav˘ch chovÛ, a také povinnost
druÏstevního podniku v‰echnu produkci od nich odebrat, ustanovení o rozdûlení v˘nosu
mezi ãleny (krytí dodané produkce) a podniku (krytí nákladÛ) a ustanovení o zisku, zda
zÛstává v podniku ke krytí rizik a jeho dal‰ího rozvoje, vãetnû akvizice nov˘ch trhÛ, a také ustanovení, zda, kdy a jak˘m klíãem se zisk rozdûluje (napfi. podle mnoÏství dodan˘ch
v˘robkÛ).
Uveden˘ systém druÏstva jako sdruÏení a podniku se dá podle dánsk˘ch druÏstevníkÛ nazvat
„podniková kasa v druÏstevní kase“: Vlastníkem druÏstevního komerãního podniku je druÏstevní spoleãenství - takÏe ãlenové svÛj druÏstevní podnik vlastní spoleãnû (nikoli podílovû).
Pokud si bere podnik úvûr, ruãí za nûj také spoleãnû.
Základní jmûní neb˘vá mezi ãleny rozdûlováno, a není moÏno jej prodat. Pokud je v nûkterém druÏstvu podílové vlastnictví zavedeno, pak vût‰inou s rozdûlením na základní nezcizitelné jmûní a na jednotlivé úãty ãlenÛ. Tyto individuální úãty jsou pak vkladem ãlena a zároveÀ pÛjãkou ãlena druÏstvu. Pokud ãlen ukonãí ãlenství, bude mu vyplacen podíl, kter˘ má
na svém úãtu. Tyto podíly jsou v‰ak na rozdíl od akcií neprodejné a zásadnû nepfievoditelné.
Nedûliteln˘ fond je tak pol‰táfiem pro dopady pfiípadn˘ch rizik, vloÏen˘m mezi ãlena a jeho
obchodní ãinnost.
DruÏstva nemohou ukládat portfolio svého majetku do rizikov˘ch operací. Pokud se nûkterá
druÏstva rozhodla zkvalitnit své jmûní, vkládají jej, nebo jeho ãást, do akcií banky, poji‰Èovny nebo penzijních fondÛ. Obvykle tím druÏstva získají rozhodovací majoritu z balíku akcií
a riziko zÛstává rozloÏeno. Pfii rozhodování o majetku a dispozicích s tímto majetkem si vÏdy
ãlenové nechávají koneãné rozhodování ve sv˘ch rukou, protoÏe jde o spoleãn˘, nezciziteln˘ kapitál.
Stanovy jsou tedy tou parketou, kde se rozdávají karty. âlenská schÛze je vÏdy nejvy‰‰í autoritou v druÏstvu, vãetnû druÏstevního podniku. Pfii fiízení druÏstevního podniku se tedy ãlenové vÏdy nûjak˘m zpÛsobem podílí na jeho rozhodování. ¤editel podniku odpovídá za
operativu (hospodafiení) podniku, je za to placen, a je vÏdy odpovûdn˘ druÏstevní autoritû,
tedy ãlenÛm. Stanovy musí jasnû a zfietelnû vyjádfiit odpovûdnost (kdo a za co). V praxi dánsk˘ch druÏstev existuje vysoká variabilita ve zpÛsobu spolupráce orgánÛ druÏstva s vedením
podniku, ale koneãné zásadní rozhodnutí vÏdy pfiíslu‰í orgánÛm druÏstva (vãetnû co se manaÏera a zamûstnancÛ t˘ãe, zejména propu‰tûní a jmenování manaÏera).
25
Orgány druÏstva také zaji‰Èují ve‰kerou operativu ve vztahu k ãlenÛm-farmáfiÛm (rozdíly
v úhradách za rozdílnou kvalitu, pravidla pro dodávky surovin a úhrady za nû apod.). V˘roãní
ãlenská schÛze je pak tím, kdo rozhoduje o rozdûlení zisku, v˘‰i náhrad za dodávky a o stabilitû a konsolidaci druÏstevního podniku. Její rozhodnutí pak realizuje fieditel podniku.
A je vûcí placeného manaÏera, aby rozhodl, co udûlá s produkcí podniku, jaké mzdy dá zamûstnancÛm, co udûlá s poptávkou na trhu, jaká marketing zvolí, jaké vybere metody prodeje a jak dohodne cenu se zákazníky. Je jen a jen jeho vûcí, kde najde odbyt a zda prodá
mûkké s˘ry v Nûmecku a tvrdé v Anglii, pfiípadnû ‰unku ve Francii, slaninu v Anglii a mleté maso v Japonsku. Do toho zase nemluví rada druÏstva.
Mondragonská druÏstevní korporace (MCC) [14]
mÛÏe b˘t pfiíkladem úspû‰ného rÛstu druÏstevní sítû za úãelem podpory zamûstnanosti a sociální úrovnû zdola, vzniklé za velmi nepfiízniv˘ch podmínek pfii zahájení ãinnosti. V souãasnosti mÛÏe b˘t pfiíkladem dobré spolupráce vefiejné správy se subjekty sociální ekonomiky, a zároveÀ pfiíkladem úspû‰né expanze druÏstevního systému na zahraniãní trhy (po vstupu ·panûlska do EU), za nepfiímé a úãinné podpory Baskické vlády. Jádrem dynamiky rozvoje systému od poãátku druÏstevní banka, nadaná specifick˘mi pravomocemi, které jí postoupila v‰echna jednotlivá druÏstva. Ta se naopak podílela na rozhodování banky.
Mondragon je dnes ve svûte pojem. Exponenciála jeho témûfi neuvûfiitelného hospodáfiského
rozvoje dokazuje Ïivotaschopnost druÏstevní my‰lenky i v podmínkách globalizovaného
trhu [15]. Podívejme se na jeho historii a praxi ponûkud podrobnûji.
Pfiíbûh zaãíná roku 1941 za doby Frankovy diktatury, kdy do baskického mûsteãka Mondragon
pfiichází mlad˘ duchovní José Mari Arizmendiarietta (fieãen˘ Arizmendi). Ten zde roku 1943,
za finanãní podpory 15% místních obyvatel, zaloÏit polytechnickou ‰kolu. Pût absolventÛ polytechniky (a poté univerzity) za podpory sv˘ch sousedÛ a duchovního koupilo krachující podnik na v˘robu petrolejov˘ch vafiiãÛ a pfieneslo jeho koncesi do Mondragonu. V roce 1956 zde
zaloÏili druÏstvo ULGOR s 24 zamûstnanci (následnû ãleny) a zahájili v˘robu propan-butanov˘ch vafiiãÛ. Duchovním otcem druÏstva a autorem stanov na klasick˘ch druÏstevních principech byl otec Arizmendi. Podnik prosperoval a zmûnil název na FAGOR. Pfiibyla dal‰í dvû v˘robní a jedno spotfiební druÏstvo. V roce 1959 jiÏ druÏstva zamûstnávala 170 pracovníkÛ.
V témÏe roce pfii‰el otec Arizmendi s my‰lenkou zaloÏit druÏstevní banku. O rok pozdûji jiÏ
banka spravovala vklady místních obyvatel, ktefií vûdûli, Ïe jejich Caja Laboral Popular bude
jejich peníze investovat do rozvoje zamûstnanosti v kraji, a kromû toho nabízela o 0,5% vy‰‰í
úrok neÏ jiné banky. Banka zaãala ze sv˘ch ziskÛ financovat vznik dal‰ích druÏstev.
DruÏstevní banka Caja Laboral Popular má roku 1970 celkem 54 poboãek v Baskicku a v roce 2005 jiÏ 355 poboãek v mnoha zemích svûta. Koncem devadesát˘ch let je tfietí nejv˘nosnûj‰í bankou v EU. V roce 2005 dosáhlo její jmûní 1 282 mil. a kfiivka jejího dal‰ího rÛstu
pfiipomíná exponenciálu. Aktivita této druÏstevní banky b˘vá pfiirovnávána k motoru hospodáfiského dynama. Byla jádrem, nabalujícím na sebe dal‰í ãinnosti a druÏstva.
V roce 1956 bylo zaloÏeno první spotfiební druÏstvo, v roce 1968 spotfiební druÏstvo EROSKI. V roce 1994 tato skupina jiÏ zahrnovala 19 pÛvodních supermarketÛ EROSKI, 17 obchodních domÛ MAXI, 201 obchodÛ CONSUM, 82 autoservisÛ a 30 cestovních kanceláfií.
V roce 2000 dosáhl obrat distribuãní skupiny 648 046 milionÛ peset.
26
Roku 1970 bylo zaloÏeno druÏstvo sluÏeb sociálního zabezpeãení LAGUN-ARO. (Ve
·panûlsku nemají ãlenové druÏstev nárok na sociální a zdravotní poji‰tûní z vefiejn˘ch prostfiedkÛ jako zamûstnanci, ani na ochranu pracovním právem. Jsou povaÏováni za sdruÏené
sebe-zamûstnavatele). DruÏstvo-poji‰Èovna ãasem roz‰ífiilo svou ãinnost i na dal‰í druhy poji‰tûní. Dnes je souãástí finanãní skupiny zastfie‰ené bankou.
V roce 1972 se druÏstva Mondragonu transformovala na druÏstevní korporaci (MCC) tak,
aby odolala tlaku otevfieného evropského trhu po vstupu ·panûlska si EU. Dnes je svaz modernû organizovanou korporací, ãlenûnou do sekcí, se zachováním základního modelu vazeb:
finanãní skupina - produkãní skupina - distribuce, doplnûná vzdûlávací a v˘zkumnou skupinou. Pfies svou viditelnou kapitalizaci si uchovala vnitfiní druÏstevní charakter ve zpÛsobu
rozhodování a hierarchii uÏitkÛ.
V roce 1974 vzniklo druÏstvo pro v˘zkum a v˘voj s názvem IKERLAN. To sdruÏuje inÏen˘ry a techniky a poskytuje v˘zkumn˘ a v˘vojov˘ servis ostatním druÏstvÛm. Má vlastní
laboratofie a dílny v rámci skupiny v˘zkumu. DruÏstvo má také vlastní vzdûlávací skupinu,
vyrostlou z pÛvodní technické ‰koly. Dnes poskytuje vedle stfiedo‰kolského také univerzitní a postgraduální studium, vãetnû do‰kolování. Od roku 1996 je souãástí studentské druÏstvo ALECOP, kdy studenti jsou zároveÀ pracujícími ãleny druÏstva (druÏstvo napomáhá
ãlenÛm uhradit ‰kolné ze zákona). K 31.12.2005 bylo do vzdûlávání zapojeno 7 642 studentÛ.
PrÛmyslová skupina je dodnes velmi rozsáhlá, pfiiãemÏ kaÏdé druÏstvo nadále pracuje sv˘m
jménem na svÛj úãet v rámci vnitrodruÏstevní demokracie a v rámci systému skupin a svazu. K 31.12. 2000 sdruÏovala na 100 druÏstev, zamûstnávala 53 377 zamûstnancÛ a vykazovala ve sv˘ch aktivech 10 000 milionÛ.
Mezi zamûstnanci druÏstev MCC je cca 80% jejich ãlenÛ a tento pomûr se dlouhodobû nemûní s tím, Ïe ne-ãlenové jsou zamûstnáváni pfiedev‰ím na dobu urãitou. Po dvou aÏ tfiech
letech b˘vají pfiijati za ãleny. DruÏstvo mÛÏe vedle sv˘ch ãlenÛ zamûstnávat na dobu urãitou
nebo ke splnûní urãit˘ch úkolÛ aÏ 20% neãlenÛ. V zahraniãních poboãkách jsou s ãlenstvím
urãité problémy kvÛli legislativû hostitelsk˘ch zemí, a nebo z dÛvodu joint-venture s domácí firmou nedruÏstevního charakteru. Zde je alespoÀ snaha zamûstnance zapojit do spolurozhodování a do spoluvlastnictví podniku v rámci principÛ participativní ekonomiky.
Zajímavá je finanãní politika druÏstev a zaslouÏí si upfiesnûní: Nov˘ ãlen vkládá do svého
druÏstva „poplatky“ a vklady, které jsou ihned pfievedeny na jeho individuelní kapitálov˘
úãet, k nûmuÏ pak jiÏ nemá bûÏn˘ pfiístup. Úroky z vkladu nejsou vypláceny, ale opût soustfieìovány na tomto úãtu. Individuelní úãet není úãet bankovní, ale úãetní poloÏka a je souãástí akumulovaného kapitálu druÏstva. Roãní zisk se dûlí na 10% do fondÛ na vzdûlávání,
kulturu a sociální aktivity, ãást (v jednotliv˘ch letech 10 - 52%) jde do rezervního fondu a zÛstatek je rozdûlován mezi ãleny podle poãtu odpracovan˘ch hodin a indexu odmûn. Od roku
1966 jsou prakticky ve‰keré druÏstevní v˘nosy, mimo vyplacené individuální mzdy, soustfieìovány na uveden˘ch individuálních kapitálov˘ch úãtech. Prostfiedky ze svého individuálního úãtu ãlen dostane, aÏ kdyÏ odchází do dÛchodu, a v pfiípadû, Ïe odchází ke konkurenci, je mu 20% strÏeno. Právû tato finanãní politika zadrÏování dÛchodÛ, aã byla zpoãátku
pfiedmûtem ostr˘ch sporÛ, vedla k dne‰nímu úspûchu.
27
Ve sv˘ch poãátcích se druÏstvo muselo adaptovat na existující, druÏstvu velmi nepfiíznivé zákony. ULGOR, aãkoli mûl jiÏ stanovy, fungoval celé první tfii roky jen na základû dÛvûry jako soukrom˘ podnik. Nebylo moÏné zaloÏit kolektivní úãet. Teprve s vyuÏitím mezer v zákonû byl podnik v roce 1959 úfiednû uznán druÏstvem.
Jak jiÏ fieãeno, zásadní roli sehrálo klíãové postavení ústfiední banky v systému, pfiísná finanãní pravidla t˘kající se vkladÛ a zisku, a také zpÛsob organizace práce, mající jiÏ od poãátku podobu témûfi moderního managementu, vãetnû strategického a krizového plánování.
Pfiísná pravidla pfiímé demokracie pfiitom byla zachovávána pro ve‰kerá zásadní rozhodnutí
na úrovni podniku, divize i skupiny. Klíãová úloha druÏstevní banky spoãívala do vytvofiení
korporace v její investiãní a úvûrové politice, zahrnující poradenství, koordinaci jednotliv˘ch
sektorÛ, poji‰Èovnictví, ‰kolství a vzdûlání, v˘zkum a v˘voj a zakládání nov˘ch druÏstev.
Do vínku dostala banka úkol vytváfiet v Baskicku nová pracovní místa a aÏ do roku 1987 byla faktick˘m tmelícím prvkem druÏstev MCC. KaÏdé novû pfiistupující druÏstvo v ní ukládalo své vklady a podepisovalo smlouvu o pfiidruÏení (tj. hlavní zásady druÏstva vãetnû dÛrazu na vytváfiení nov˘ch pracovních míst a rozsáhlé pravomoci banky zasahovat do ãinnosti
druÏstva, pokud se druÏstvo dostane do krize). Nová druÏstva dostávala pÛjãku jen s podmínkou, Ïe dodrÏí mondragonské druÏstevní principy, vãetnû podpory nov˘ch druÏstev. Do
konce osmdesát˘ch let banka poskytovala druÏstvÛm manaÏerské a technické poradenství
a dokonce do ãinnosti druÏstev zasahovala, pokud se druÏstva dostala do hospodáfiské krize.
Koncem osmdesát˘ch let pfierostla tato vedlej‰í ãinnost banky její bankovní úkoly, proto byly ve‰keré ãinnosti, net˘kající se bankovnictví postupnû pfievedeny na jiné instituce v rámci
korporace. Banka se pak stala se klasickou komerãní bankou, a protoÏe její úvûrové moÏnosti
pfiekroãily potfieby druÏstev v korporaci, expanduje. Obrovské zisky banky jsou dnes pfierozdûlovány v rámci skupiny jako základní jmûní jin˘ch vedlej‰ích institucí a také formou
znaãnû vysok˘ch dividend z podílu druÏstev.
SvÛj úkol roz‰ifiovat pracovní místa plnila banka jednak tím, Ïe restrukturalizovala stávající
druÏstva, nebo na druÏstva transformovala soukromé podniky, pokud se na ni obrátily o pomoc (viz napfi. EROSKI). Dále banka z vlastního podnûtu vyhledávala volné obory ãinností,
kde by mohla zaloÏit druÏstvo - takto vzniklo 45% z celkového poãtu 99 druÏstev zaregistrovan˘ch v Mondragonské skupinû k roku 1990. Dal‰í metodou bylo dûlení stávajících druÏstev,
takto posléze ze sebe samé vydûlila poji‰Èovací druÏstvo Lagun Aro. Poskytovala také druÏstvÛm úvûry na projekty jejich dal‰í expanze, pokud byla vytvofiena dal‰í pracovní místa.
Banka Caja Laboral byla s jednotliv˘mi druÏstvy propojena vzájemnou kontrolou. DruÏstva
a jejich uskupení mûla vÏdy dvoutfietinovou vût‰inu ve správní radû banky, a naopak banka
mûla, díky smlouvám o sdruÏení, vysokou pravomoc vÛãi druÏstvÛm. Celá administrativa
byla a dodnes je velmi ‰tíhlá. Po pfiemûnû na korporaci se vztahy posouvají od kooperace
k participaci.
Rozsáhlou podporou vzdûlání, kultury, v˘zkumu a v˘voje, bytové v˘stavby apod., banka pfiispûla k rozvoji celého regionálního spoleãenství. Oblastní úfiady proto zaãaly povaÏovat banku za kompetentního partnera jak v hospodáfiské oblasti, tak v otázkách zamûstnanosti.
Zprávy Podnikatelské divize o hospodáfiství oblasti se staly pro politické ãinitele oblasti dÛleÏit˘m zdrojem informací. Mondragonské vedené dodnes vûnuje velk˘ prostor publicitû
28
a propagaci my‰lenek, na kter˘ch je korporace postavena. Jsou jimi zejména: Trvalá flexibilita, vysok˘ stupeÀ institucionalizace vztahÛ, spojení teorie s praxí, specifické rozvojové strategie, dÛvûra, vzájemná úãast na fiízení a tvorba a ochrana pracovních míst. Dne‰ní vize úspûchu zaloÏena je zaloÏena na ãtyfiech pilífiích: Kooperace, participace, solidarita a permanentní inovace.
Národní liga druÏstev a druÏstevních poji‰Èoven - Legacoop
stojí za na‰i alespoÀ krátkou pozornost jako jedna ze tfií druÏstevních centrál v Itálii, a to pro
tradiãní a specifick˘ vztah italsk˘ch druÏstev ke státní správû a pfiístup k vefiejn˘m zakázkám. V Itálii dnes existují tfii druÏstevní centrály, a to Legacoop, Confcoop a AGCI, s pÛvodnû odli‰nou politickou orientací, ale fungující na stejném principu, totiÏ jako mezidruÏstevní centrály, sdruÏující v jedné centrále vÏdy rÛzné druhy druÏstev. Tyto centrály s obratem kolem 200 mld. roãnû a ãítajíc cca 8 milionÛ ãlenÛ, vystupují pfiitom jako spoleãná
ekonomická i sociální síla. Finelli (2000) fiíká, Ïe kaÏd˘ ãtvrt˘ dospûl˘ Ital je dnes ãlenem
nûjakého druÏstva, coÏ je nejvy‰‰í podíl obyvatel v druÏstvech v rámci celé Evropû a zfiejmû
i ve svûtû, snad s v˘jimkou Indie.
Brzy po sjednocení Itálie, tj. po roce 1870, si italské druÏstevnictví vytvofiilo strukturu koordinaãní a reprezentaãní instituce, jakou je i Legacoop. Tato centrála od poãátku pro své ãleny - druÏstva zaji‰Èovala státní zakázky za úãelem zaji‰tûní zamûstnanosti pro hladem trpící
venkovské obyvatelstvo. První takovou zakázkou bylo vysou‰ení baÏin v Ostii a okolí ¤íma.
V letech 1889 - 1902 takto získalo 132 v˘robních a dûlnick˘ch druÏstev skrze Legacoop na
200 státních zakázek. Roku 1904 zakládá Legacoop Institut úvûru pro druÏstva, pÛsobící jako druÏstevní banka. MoÏno dodat, Ïe v dobû nejvy‰‰ího rozmachu Legacoopu, kolem roku
1920, konvergovala fiada podnikÛ na formu druÏstva. Konverzi nabídl dokonce i Fiat, ale
Legacoop jeho konverzi nepfiijal. Roku 1919 se od Legacoopu od‰tûpila frakce druÏstev
kfiesÈansky zamûfien˘ch, a dal‰í rozvoj zastavil aÏ v roce 1924 nástup fa‰ismu. Po roce 1945
italská ústava pojala druÏstva jako systém vzájemné podpory a pomoci soukromé podstaty,
tj. bez elementÛ spekulace. Toto ustanovení angaÏuje stát k podpofie druÏstevnictví. V roce
2000 Legacoop sdruÏoval kolem 40% italsk˘ch druÏstev se 4,5 miliony ãlenÛ a obratem
110 mld., (coÏ je údajnû dvacetkrát více neÏ Mondragonská skupina), zamûstnávajících kolem 226 tisíc pracovníkÛ. Centrála je organizována na územním a oborovém principu.
Pokud bychom porovnali Legacoop s Mondragonskou korporací, lze konstatovat, Ïe oba
subjekty poskytují sv˘m ãlenÛm vzdûlávací, informaãní a dal‰í sluÏby, zastupují je v jednáních s vládami i zahraniãím, a oba jsou územnû identifikovatelné. Legacoop ale nemá povahu korporace, ani „maxipodniku“ s vlastním obratem. Je koordinaãním „sdruÏením zájmu“
a nikoli „kooperaãním centrem ãinnosti“, je konsorciem, nikoli korporací. Dal‰ím rozdílem
je to, Ïe Mondragon se rozvíjel mimo vefiejn˘ sektor a rozvinul se na nadnárodní úroveÀ
vlastní vnitfiní silou. Legacoop naproti tomu od svého poãátku programovû spolupracoval se
státem na vefiejnû prospû‰n˘ch pracích v zájmu zamûstnanosti ãlenÛ. Mondragon dodnes
funguje mimo politické struktury, Legacoop byl naopak politicky orientován a politické prostfiedky vyuÏíval.
Mondragon vznikl z dÛvtipu sv˘ch zakladatelÛ bez skuteãné druÏstevní legislativy a jeho
druÏstva fungovala po dlouh˘ ãas v neformální síti na základû dÛvûry bez právnické osoby.
Jeho banka sdruÏovala jednotlivá druÏstva dlouh˘ ãas jen na základû bilaterálních smluvních
29
kontraktÛ (jako „maskovaná federace“). Mezitím se právní rámec dotvofiil a existenci
Mondragonu akceptoval. Mondragon v poslední dobû posunul druÏstevní logiku do polohy
korporace a tím svá druÏstva vybavil vertikální strukturou podnikatelského typu, která mu
pak umoÏnila stát se národním a multinárodním podnikem.
Legacoop vznikl v urãité analogii se strukturou odborÛ, sdruÏujících se postupnû do spoleãné unie. Vznikl v prostfiedí právního purismu, a v souladu s ním, a je skuteãnou, strukturovanou konfederací druÏstev národního rozmûru.
MoÏno dodat, Ïe italské zákony chrání majetkovou podstatu druÏstev napfiíklad zákazem
transformace na obchodní spoleãnost, ãi zákazem poskytovat v druÏstvech vy‰‰í úrok za vloÏen˘ nebo zapÛjãen˘ majetek, neÏli-je obvyklá úroková míra.
V roce 1991 vydala italská vláda zákon o sociálních druÏstvech. Tato druÏstva se ãasem stala prototypem sociálního podniku.
DruÏstevní identita autentick˘ch druÏstev
Mezinárodní druÏstevní svaz vydal v roce 1995, na základû dlouhodob˘ch anal˘z a v konsensu se sv˘mi ãlensk˘mi organizacemi, Deklaraci druÏstevní identity, jeÏ je dnes vnímána jako mezinárodní druÏstevní standard. DruÏstva ãinná v rámci tohoto standardu jsou povaÏována za druÏstva autentická. Jiná se snaÏí tomuto standardu alespoÀ pfiibliÏovat, byÈ standard
nemá povahu právní normy. Nûkteré evropské státy zahrnuly deklaraci druÏstevní identity do
své ústavy, jiné se na ni ve svém právním fiádu alespoÀ odvolávají, nebo na nûj navazuje specifick˘ druÏstevní zákon.
Pro povahu deklarovan˘ch principÛ, vztahÛ a cílÛ mÛÏe b˘t Deklarace druÏstevní identity zároveÀ povaÏována za jakousi „kuchafiku“ pro to, jak by mûly b˘t uspofiádány vztahy v sociálním podniku, respektive jaké dimenze se jako typické pfiedpokládají pro sociální ekonomiku pokud má hrát roli, která je od ní oãekávána.
Deklarace druÏstevní identity [16]
Definice povahy druÏstev: DruÏstva jsou autonomní asociací osob dobrovolnû sdruÏen˘ch
za úãelem jejich spoleãn˘ch ekonomick˘ch, sociálních a kulturních potfieb a aspirací, skrze
jimi vlastnûn˘ a demokraticky fiízen˘ podnik
Základní znaky druÏstev: DruÏstva jsou zaloÏena na skuteãné svépomoci, svéprávnosti,
demokracii, rovnosti, ãlenství a solidaritû
Principy: DruÏstevní principy jsou smûrnicí druÏstevních hodnot v praxi, a to:
1. princip: Dobrovolné a otevfiené ãlenství: DruÏstva jsou dobrovoln˘mi organizacemi,
otevfien˘mi v‰em osobám schopn˘m vyuÏít jejich sluÏby a ochotn˘m akceptovat odpovûdnost, plynoucí z tohoto ãlenství, a to bez ohledu na pohlaví a bez sociální, rasové, politické ãi náboÏenské diskriminace.
30
2. princip: Demokratické (ãlenské) fiízení: DruÏstva jsou demokratick˘mi organizacemi, fií-
zen˘mi sv˘mi ãleny, aktivnû participujícími na strategii druÏstva a na jeho rozhodovacích procesech. MuÏi a Ïeny, ãinní ve volené reprezentaci, skládají úãty ãlenské základnû. âlenové druÏstva mají primárnû rovná volební práva (jeden ãlen = jeden hlas) a druÏstvo je demokraticky organizováno na v‰ech úrovních.
3. princip: Ekonomická participace ãlenÛ: âlenové rovnû pfiispívají ke kapitálu svého
druÏstva a demokraticky jej fiídí. AlespoÀ ãást kapitálu je obvykle ve spoleãném majetku druÏstva. âlenové druÏstva obvykle dostávají omezené náhrady za upsan˘ kapitál, pokud je dostávají vÛbec a pokud je tento podmínku ãlenství. âlenové umisÈují pfiebytky
do vybran˘ch nebo v‰ech následujících uÏitkÛ: pro rozvoj svého druÏstva, nejlépe do
zv˘‰ení rezerv, kter˘ch ãást mÛÏe b˘t nedûlitelná ku prospûchu ãlenÛ podle podílu jejich
úãasti v záleÏitostech druÏstva k podpofie ostatních aktivit schválen˘ch ãlenstvem.
4. princip: Autonomie a nezávislost: DruÏstva jsou autonomní, svépomocné organizace, fií-
zené vlastními ãleny. Uzavírání smluv s jin˘mi organizacemi, vãetnû vlád, nebo zvy‰ování kapitálu z externích zdrojÛ, musí b˘t vedeno v rámci zásady demokratického rozhodování ãleny druÏstva a podpory druÏstevní autonomie.
5. princip: Vzdûlávání, v˘cvik a informace: DruÏstva zaji‰Èují vzdûlávání a v˘cvik sv˘ch
ãlenÛ, volené reprezentace, manaÏerÛ a zamûstnancÛ tak, aby tito mohli efektivnû pfiispívat k rozvoji svého druÏstva. Informují ‰irokou vefiejnost - zejména mladé lidi a vÛdãí osobnosti - o podstatû a v˘hodách druÏstevnictví.
6. princip: Kooperace druÏstev: DruÏstva prospívají sv˘m ãlenÛm co nejefektivnûji a po-
silují druÏstevní hnutí, spolupracujíc spoleãnû na úrovni místních, regionálních a mezinárodních struktur.
7. princip: Spoleãensk˘ prospûch: DruÏstva pracují ku prospûchu (trvale udrÏitelného) roz-
voje svého ‰ir‰ího spoleãenství v rámci politik schválen˘ch sv˘mi ãleny.
Teorii a praxi sociální ekonomiky a sociálního podniku, vãetnû jejich koncepcí a upfiesnûní
pojmÛ bude vûnována druhá ãást této publikace s názvem Sociální ekonomika a sociální
podnik v teorii a praxi v téÏe ediãní fiadû, respektive v rámci téhoÏ projektu.
Pro zájemce o problematiku lze odkázat na dal‰í publikace autorky, zejména:
o Hunãová, M.: Ekonomick˘ rozmûr obãanské spoleãnosti. FSE IJEP, Ústí nad Labem, 2004
o Hunãová, M.: DruÏstva a jejich role v trÏní ekonomice. AUP UJEP, Ústí nad Labem, 2006
o Hunãová, M.: Sociální ekonomika a sociální podnik. AUP UJEP, Ústí nad Labem, 2007
pfiípadnû Sborníky z odborn˘ch konferencí na dané téma, editované autorkou, zejména:
o Sociální ekonomika a sociální podnik, jejich kofieny a perspektivy. FSE UJEP, Ústí nad
Labem, 2005
31
o Sociální ekonomika a sociální podnik jako nástroj politik EU. FSE UJEP, Ústí nad Labem,
2006
o Sociální ekonomika, sociální podnik a sociální kapitál. FSE UJEP, Ústí nad Labem, 2007.
Uvedené publikace lze objednat v Univerzitním knihkupectví UJEP na telefonu 475 282 689,
anebo e-mailem na adrese: [email protected]
Autorka je vedoucí Katedry financí a úãetnictví na Fakultû sociálnû ekonomické Univerzity
Jana Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem. Zde se vûnuje mimo jiné ekonomice, financování a úãetnictví neziskov˘ch organizací a také sociální ekonomice a druÏstevnictví v rámci
pedagogické i badatelské ãinnosti. Této problematice se vûnuje jiÏ zhruba 10 let. Je ãlenkou
mezinárodních badatelsk˘ch organizací.
32
Seznam odkazÛ a pouÏité literatury
[1] Poselství evropského komisafie Erkki Liikanena ze dne 6. 11. 2002 - viz:
[http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/coop/conferences/coop-conferencesindex.htm], nav‰tíveno 29. 5. 2007.
[2] MACEK, J. (1947): Sociální ekonomie (Skripta k Politické ekonomii). V·E, Praha.
[3] PESTOFF, V.A.(1995): Reforming Social Services in Central Eeastern Europe and
Eleven Nation Overview. GRYF, Krakov
a LAVILLE, J. L., BORZAGA, C., DEFOURNY, J., EVERS, A., LEWIS, J., NYSSENS,
M., PESTOFF, V. (1999): Third System: A European Definition.
[http://www.istr.org/networks/Europe/laville.evers.etal.pdf].
[4] Jeho velk˘mi propagátory byli napfiíklad: BoÏena Nûmcová, Vojta Náprstek, Alois
Jirásek.
[5] viz napfiíklad reakce státÛ jihov˘chodní Asie na katastrofu zavinûnou mimofiádnou vlnou
tsunami a na jejich prevence.
[6] Francouz‰tí odborníci naz˘vají komunální ekonomiku a partnerství vefiejného a soukromého sektoru, pfiípadnû ‰iroké podílnictví na aktivitách sociální ekonomiky a obãansk˘ch iniciativ, ekonomikou solidární.
[7] HUNâOVÁ, M. (2006): DruÏstva a jejich role v trÏní ekonomice. AUP UJEP, Ústí nad
Labem, pfiípadnû poznámky Petra Druckera.
[8] Utopick˘m socialismem b˘vá naz˘váno druÏstevní hnutí, protoÏe sv˘mi my‰lenkami navázalo na odkaz Thomase Moora a jeho dílo s názvem Utopia, vydané roku 1516.
[9] KELLER J. (2005). Soumrak sociálního státu? SLON, Praha.
[10] CHAVES, R. and MONZÓN, J. L. (2007): The Social Economy in the European Union
(Report)
[http://ec.europa.eu/enterprise/enterpreneurship/coop/projects-studies/project4.htm].
[11] KAIZRLÍK (2001), informace Jana Slabého (1999), Novák, L. - ãasopis Na‰e
Kampeliãka a www.raiffeisen.at
[12] ABRAHÁMOVÁ, V.: Nûkolik poznámek ke stanovám v˘robního druÏstva v Matrei - in:
Otázky hospodáfiské samosprávy. KSLP, Praha, 1996 (pouÏito stanov „der Genossenschaft,
GWM-Gerstewerk Matrei z roku 1990).
[13] Podle názoru dánsk˘ch druÏstevníkÛ mohou jejich zku‰enosti b˘t pro nové demokracie
zemí CEE zajímavé a vyuÏitelné. To je také dÛvod zvefiejnûní materiálÛ dánská druÏstevní
federace na webu [www.wics.edu/uwcc/icic/orgs/ica/mem/country/denmark/ag-coops.htm],
nav‰tíveno 4. 2. 2002.
[14] www.mondragon.mcc.es
33
[15] [http://www.mcc.es/ing/magnitudes/memoria2005.pdf], nav‰tíveno 30. 6. 2006.
[16] www.coop.org - autorsk˘ pfieklad Hunãová, M (2002).
HUNâOVÁ, M. (2004): Ekonomick˘ rozmûr obãanské spoleãnosti. FSE IJEP, Ústí nad
Labem.
HUNâOVÁ, M. (2007): Sociální ekonomika a sociální podnik. AUP UJEP, Ústí nad Labem.
·REIN, Z. a kol. (2007): Vefiejná správa EU - Rozpoãty EU a vefiejné financování. UJEP,
Ústí nad Labem.
WHEELER, E. T. (1993): Gowermnent that works. McFarland Jefferson, Kalifornia.
STIGLITZ, J.: Economics of Public Sector, W.W. Bortin Co., New York.
a dal‰í.
34
P¤Í·Tù VYJDE
SOCIÁLNÍ
EKONOMIKA
A SOCIÁLNI PODNIK
V TEORII A PRAXI
KNIHOVNIâKA
PROJEKTU
PODNIKÁNÍ
V SOCIÁLNÍ
EKONOMICE
7
Magdalena Hunãová
Osvûta a vzdûlávání
na podporu sociálního podnikání
v regionech Moravy a Vysoãiny
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPù A VE SVùTù - vy‰lo v Knihovniãce projektu
Podnikání v sociální ekonomice (Enterprise in Social Economy). Autorka: Magdalena
Hunãová . Grafické fie‰ení titulní strany obálky: Rudolf Sr‰eÀ - GRASR. Anglick˘ text:
Vlasta Valigurová. Vydalo obãanské sdruÏení Vlasteneck˘ poutník (Zámecké námûstí 4,
792 01 Bruntál, [email protected]) v nakladatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®.
Odpovûdn˘ redaktor Petr Andrle. Vy‰lo v únoru 2008 v nákladu 500 v˘tiskÛ. Neprodejné.
ISBN 80 - 86511 - 31 - 6. Nositelem projektu je Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních
druÏstev, Praha. Partnefii: Vysoká ‰kola podnikání, a.s. Ostrava; Moravská asociace podnikatelek a manaÏerek - Regionální klub Bruntál; Vlasteneck˘ poutník, o. s. Bruntál.
Tisk: René Daubner - APRO, Ruská 1449/10, 792 01 Bruntál.
Projekt je spolufinancován z prostfiedkÛ Evropského sociálního fondu CIP EQUAL
a Ministerstva práce a sociálních vûcí âR.

Podobné dokumenty

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOCIÁLNÍ PODNIK V TEORII A PRAXI

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOCIÁLNÍ PODNIK V TEORII A PRAXI na toto téma si vyslechli i úãastníci bruntálské konference (viz první publikace tohoto projektu) pozváni na semináfi k témuÏ. O pfiestávce semináfie, v debatû u kávy, jak to jiÏ b˘vá, nûkdo z nás zmí...

Více

Osecké noviny

Osecké noviny zlep‰ení image mûsta moderními propagaãními a marketingov˘mi prostfiedky a nástroji a vybudování úãinného systému zaji‰Èování dotací a grantÛ. Pro naplÀování tûchto cílÛ bude napfi. je‰tû v tomto roc...

Více

Letní dvojăíslo

Letní dvojăíslo trochu men‰í, ale co se dá dûlat. Kromû toho nám leto‰ní léto pfiineslo docela dost „svatebchtiv˘ch“ párÛ. A ãím to bylo? Je to zvlá‰tní, Ïe je‰tû dnes, v dobû vrcholné techniky, vlády penûz a uspûc...

Více

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník pravda. V tom pfiípadû je ov‰em tfieba poloÏit otázky nové (aby tu filozofie nebyla jen kvÛli vytváfiení metafor :-)) Touto definicí filosofick˘ch otázek uvedl svou pfiedná‰ku i Václav Bûlohradsk˘: „Ve...

Více

2007 - Citibank

2007 - Citibank zaji‰tûní proti kurzovému riziku. Její souãástí byla pfiedná‰ková road show po celé republice, advertorialová a direct mailingová kampaÀ, jakoÏ i intenzivní komunikace s médii. Banka tak pfiitáhla po...

Více

dodatek projektu - Správa Krkonošského národního parku

dodatek projektu - Správa Krkonošského národního parku prováděcí dokumentaci interiéru. Vycházejí z nutnosti předejít již v této fázi zbytečně velkému objemu následných změn. Není zcela vyloučeno, že ve vlastním projektování k technickému scénáři ještě...

Více

Műstská galerie Volary

Műstská galerie Volary hotova, hotel, restaurace, formanka, pivovar i láznû jsou otevfieny a bude záleÏet pouze na volarsk˘ch obãanech, zda bude fungovat, zda se uÏiví. Samozfiejmû, hotelové pokoje jsou pfiipraveny pro turi...

Více

computerworld top 100

computerworld top 100 ICT jsme letos doplnili v˘raznû vy‰‰ím mnoÏstvím grafÛ, které by vám mûly pomoci získat ucelenou pfiedstavu o této problematice. Vûfiíme, Ïe lep‰í práci s následujícími stránkami pomohou i nov˘ formá...

Více