Vademecum zdraví Zima 2005

Komentáře

Transkript

Vademecum zdraví Zima 2005
vademecum-final.qxd
30.4.1904
4:40
Stránka 1
BOLÍ VÁS HLAVA
?
Užitečné rady odborníků
vademecum-final.qxd
30.4.1904
4:46
Stránka 2
foto: Dan Îike‰
www.karlovyvary.cz
e-mail: [email protected]
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:46
Stránka 3
Editorial
Vážení čtenáři,
dostáváte do rukou první číslo nového zdravotnického časopisu
Vademecum zdraví. Možná si mnohý z Vás při jeho prvním
letmém prolistování položí otázku, zda takový časopis není
vlastně zbytečný, vždyť různých tiskovin zabývajících se
zdravotnickou problematikou u nás vychází dost a dost. Věříme
však, že při podrobnějším pročtení prvních článků postřehnete
jistý rozdíl, který mezi časopisem Vademecum zdraví a ostatními
zdravotnickými periodiky existuje. Cílem tohoto nového titulu
není totiž přinášet zaručené recepty na to, jak být věčně mladý
a krásný, neboť takových časopisů je na trhu skutečně
nepřeberné množství, ale seznamovat širokou laickou veřejnost
nanejvýš seriózně a přitom čtivě s nejrůznějšími možnými
onemocněními, jež mohou kdykoli kohokoli z nás postihnout,
a zároveň přinést informace o tom, jak takovým onemocněním
předcházet. Časopis Vademecum zdraví chce být tedy především
informačním periodikem pro všechny, jimž není jejich zdraví
lhostejné. Přední odborníci z různých oborů medicíny v něm
budou seznamovat s povahou a léčbou mnoha onemocnění,
stejně jako s preventivními opatřeními, jejichž dodržováním lze
řadě nemocí úspěšně předejít. Čtenář se na našich stránkách
bude dozvídat i o nových metodách a léčebných postupech, které
má k dispozici moderní medicína; představí se zde naše přední
zdravotnická zařízení, stejně jako významné osobnosti české
medicíny a stranou nezůstanou ani právní aspekty poskytování
zdravotní péče. Byli bychom rádi, kdyby Vám toto vademecum
bylo skutečným průvodcem problematikou Vašeho zdraví
a přineslo Vám mnoho užitku a zajímavého čtení.
redakce
3
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:54
Stránka 4
56
Artróza je degenerativní postiÏení kloubÛ,
které mÛÏeme nazvat téÏ pfiedãasn˘m
stárnutím nebo pfiedãasn˘m opotfiebením
kloubÛ. Jak k tomuto bolestivému
onemocnûní dochází a jak mu lze pfiedejít?
38
Onemocnûním prostaty trpí aÏ ãtvrtina
muÏÛ star‰ích 40 let. Ve vy‰‰ím vûku se
jejich poãet dále zvy‰uje. NepodceÀujte
svÛj problém!
4
V prÛbûhu let si Nemocnice Na Homolce
vydobyla povûst renomovaného
celostátního pracovi‰tû v oboru léãby
onemocnûní srdce a cév a vysoké uznání
získala rovnûÏ v léãbû nemocí a poranûní
nervového aparátu, pfiedev‰ím mozku
a míchy.
66
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:54
Stránka 5
Obsah
22
Onemocnûní srdce a cév pfiedstavují
hlavní pfiíãinu nemocnosti a úmrtnosti
v âR i ve v‰ech dal‰ích ekonomicky
vyspûl˘ch zemích. V na‰í zemi na nû
kaÏdoroãnû umírá pfiibliÏnû 60 tisíc osob.
40
Stra‰ák zvan˘ rakovina prsu:
toto onemocnûní u nás roãnû
postihne více neÏ pût tisíc
Ïen, ãasto v produktivním
vûku, a pfiedstavuje v˘znamn˘
celospoleãensk˘ problém.
6
8
14
19
20
22
25
26
27
28
31
32
34
36
38
40
43
44
46
48
50
52
53
54
56
58
62
64
66
70
72
73
Unikátní robot v Nemocnici Na Homolce
Bolí vás hlava?
Jak na chřipku
Bez černý
Neumíte přestat s kouřením?
Ateroskleróza a choroby srdce a cév
Věda dává větší naději
Zubní prevence začíná už s prvními krůčky
Co si hradíme u zubaře?
Žít naplno
Práva pacientů
Podzim života v Čechách
Včelí dary
Nenechme se ovládnout depresí
Stop problémům s prostatou
Strašák zvaný rakovina prsu
Jak Češi hodnotí své zdraví?
Je třeba obávat se šedého zákalu?
Nemoc, která nebolí
Vyhněme se klíšťové encefalitidě
Kouzlo českých lázní působí již po staletí
Domácí lékárnička
Operace hemoroidů nemusí bolet
Na horách číhá nebezpečí
Aby klouby nebolely...
Bezbolestná vrtačka neexistuje
Léčba neplodnosti je stále úspěšnější
Pro radost, pro zdraví
Na Homolce: nemocnice evropského střihu
Když operuje robot
Hudba jako lék
Pojištění při cestě do zahraničí
5
1-37OPR.QXD
1.5.1904
0:57
Stránka 2
Unikátní robot
v Nemocnici Na Homolce
V tuzemsku ojedinělý přístroj umožní
lékařům provádět takové typy operací,
které nejsou proveditelné s použitím
dosud existujících technologií.
Více informací se dovíte na straně 70.
Foto ãísla
1-37OPR.QXD
1.5.1904
0:58
Stránka 3
1.5.1904
0:27
BOLÍ VÁS HLAVA?
vademecum-final.qxd
8
Stránka 6
Pfiíznak, nebo
nemoc sama?
B
olest hlavy je potíž,
nutkáním ke zvracení či
kterou na vlastní kůži
zvracením, důvodem k vyhledání
zažil každý z nás.
lékaře. Jedině on kvalifikovaně
Na následujících
posoudí všechna možná rizika
stránkách se budeme zabývat
a doporučí případná další
především bolestí chronickou,
vyšetření a vhodný postup. Pokud
tedy takovou, která se dostavuje
se podaří zjistit prvotní příčinu
opakovaně. Na bolest hlavy
bolesti hlavy, měla by být léčba
bychom přitom vždy měli nahlížet
soustředěná především na ni. Pro
především jako na příznak jiné
bolest hlavy platí, že ji
poruchy. Největší pozornost
považujeme za příznak závažné
zaslouží přetrvávající bolesti hlavy,
nemoci do té doby, dokud se
které se objevily bez zjevné příčiny.
nepodaří prokázat opak. Teprve
Mohou totiž být příznakem
potom můžeme léčit bolest hlavy
závažného onemocnění, zejména
samotnou. Opačný postup by
cévního nebo mozkového. Bolest
mohl vést k nedozírným
hlavy může být jedním z prvních
následkům. Následující příspěvky
příznaků arteriální hypertenze,
si kladou za cíl seznámit Vás
onemocnění oka, zánětu vedlejších s nejčastějšími příčinami bolestí
nosních dutin, ale i cévní mozkové
hlavy, způsoby, jak je z pohledu
příhody, závažného nitrolebního
laika rozpoznat a poskytnout
poranění nebo zánětu, případně
Vám základní informace
i mozkového nádoru. Proto je
o možnostech léčby.
neustupující bolest hlavy, která má
velkou intenzitu nebo je provázena
MUDr. Boris Živný
NeuroCentrum Praha
Téma ãísla
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:27
Stránka 7
Migréna
Migréna je jedním z mnoha typÛ
bolestí hlavy. Záchvat migrény
kdykoli bûhem Ïivota zaÏije
15-20 % Ïen a 6-7 % muÏÛ. Pfies
90 % populace mûlo nûkdy
v Ïivotû období s v˘znamn˘mi
bolestmi hlavy. âastûj‰í neÏ
migréna jsou tak zvané tenzní
bolesti hlavy (65-85 %).
Co je to migréna?
Migréna je záchvatovitá bolest hlavy, která se vyvine během minut až desítek minut
buďto bez jakýchkoli dalších
příznaků – to je migréna bez aury neboli běžná migréna (80 %
migrén) –, nebo s úvodními
příznaky, které vznikají v mozkové kůře. Tato varianta se nazývá migréna s aurou neboli
klasická migréna (20 % migrén). Během aury není ještě
bolest hlavy a nemocný má
často poruchu vidění na pravé
nebo levé polovině zorného
pole nebo brnění, necitlivost či
poruchu hybnosti na polovině
těla. Mohou být i jiné příznaky: u tzv. bazilární migrény jde
vedle poruch zraku také o poruchy rovnováhy, zhoršení výslovnosti, špatnou koordinaci
pohybů, dvojité vidění a poruchy sluchu jak ve smyslu zhoršení, tak ve smyslu vnímání
neexistujících jednoduchých
zvuků, jako hučení, zvonění
a podobně.
Bolest hlavy bývá nejčastěji
omezena na pravou nebo levou
polovinu hlavy, oboustranná
bolest s maximem za očima nebo v zátylku nebo celková tlaková silná bolest hlavy nejsou
nijak vzácné. Trvání bolestí je
různé, od 1-2 hodin až po několik dnů.
Téma ãísla
Záchvatu i auře někdy předcházejí nespecifické varovné
příznaky, které jsou sice obecně velmi měnlivé, u téhož nemocného se ale obvykle pravidelně opakují. Popisovány jsou
stavy psychického napětí, bolesti za krkem, změna chuti
k jídlu atd.
Proã vzniká
migréna?
Pro migrény je typické, že
mezi záchvaty je nemocný zcela
bez obtíží. Příčina migrény je
málo známá, přestože je předmětem intenzivního výzkumu
již desítky let. Jisté je, že jde
o poruchu prokrvení mozku. Ve
fázi aury jde o nedokrevnost, ve
fázi plně vyvinuté bolesti hlavy
o překrvení, které je zodpovědné za obvykle pulzující charakter bolesti. Nepochybná je genetická podmíněnost u značné
části nemocných. V mnohých
rodinách je migréna zastoupena ve všech generacích. Migréna se objevuje již v dětském věku, největší výskyt je ale v dospělosti, kdy se také uplatní
nejvíce provokujících momentů, ke kterým patří stres, velký
hluk, velké světelné kontrasty,
změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby, jako hladovění nebo naopak
přejídání, nadměrné kouření,
9
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:27
menstruace či ovulace u žen,
nevyspalost, některé pachy.
Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy i příznaků podobných
auře mohou být i závažná onemocnění mozku, jako zúžení přívodných mozkových tepen, nezhoubný mozkový nádor, cévní
anomálie – například zkrat mezi
tepenným a žilním řečištěm, nebo tepenná výduť, porucha odtoku mozkomíšního moku a další
stavy. Proto by každý nemocný
s migrénou měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen, dle možnosti včetně computerové tomografie (CT) mozku
a elektroencefalografie (EEG).
Záchvaty migrény v plně vyvinuté formě znemožňují normální činnost. Nemocnému vadí i minimální hluk, ostřejší
světlo, pohyb, polovina nemocných má žaludeční nevolnost,
která někdy přechází ve zvracení. Vyžaduje klid, ticho, tlumené světlo. Pro nemocné s velkým počtem těchto záchvatů
jsou tyto stavy zničující, mají
pracovní problémy pro časté
absence a často i problémy
v mezilidských vztazích.
Léãba migrény
Preventivní léčba se podává
při více než třech plně vyvinutých migrenózních záchvatech
za měsíc a k dispozici je řada léků, o jejichž použití rozhodne
ošetřující lékař. V některých případech jsou velmi efektivní moderní léky proti epilepsii, jindy
pomohou moderní antidepresiva ze skupiny SSRI. Často je
10
Stránka 8
nutno v preventivní léčbě vyzkoušet několik léků, než se najde ten pravý. Mnohdy lze záchvatům zcela zabránit. Druhým typem je tzv. záchranná
léčba, tedy léčba již vyvinutého
záchvatu. Obvykle je léčba tím
účinnější, čím časněji po vzniku
prvních příznaků je použita.
V časné fázi mohou pomoci
běžná analgetika, na rozvinutý
záchvat však nepůsobí a do začátku 90. let 20. století neexistovalo nic účinného. Situace se
změnila s objevením léků ze
skupiny triptanů, které dokážou
zastavit i plně vyvinutý záchvat.
Moderní léčba migrény je sice
dosti nákladná, ale studie zřetelně ukazují, že u ekonomicky
aktivních, u nichž je také nejčastější, se náklady na preventivní i záchrannou léčbu bohatě
vrátí díky nerušené pracovní
schopnosti. Nemocní jsou někdy okolím vnímáni nepříznivě,
protože udávají velké subjektivní obtíže znemožňující normální aktivitu, ale není na nich nic
vidět. Vymknutý kotník je pro
okolí jistě pochopitelnější.
V ordinacích neurologů se
bohužel stále znovu a znovu objevují nemocní, kteří trpí migrénou i desítky let, aniž by kdy
byli adekvátně léčeni. V současnosti lze u drtivé většiny nemocných moderní léčbou výrazně zlepšit kvalitu života.
MUDr. Miroslav Kalina
primář Neurologického
oddělení Nemocnice
Na Homolce
Bolesti hlavy
H
ovoříme-li o bolestech v oblasti hlavy
a krku, většina populace ji vnímá podstatně silněji, než v jiných částech
těla, a i proto ORL obor soutěží
v „oblibě“ u pacientů se stomatology. Vzhledem ke koncentraci anatomických struktur v oblasti hlavy a krku jsou příčiny
bolesti velmi rozmanité.
Bolesti ucha
U dospělých vzniká bolest
ucha nejčastěji při zánětu zevního zvukovodu, případně až
boltce. Velmi intenzivní bolest
se objevuje dle známých zákonitostí obvykle na dovolené, což
bývá v souvislosti s koupáním
se v různých, ne vždy zcela
čistých, vodách. Tato voda zůstane v „jeskyňce“ zvukovodu,
nezřídka podpořená i usazeným ušním mazem, čímž vzniká ideální prostředí k množení
bakterií obsažených ve vodě.
I proto je doporučována preventivní návštěva ORL lékaře
zvláště u pacientů náchylných
k usazování ušního mazu.
Častým zdrojem obtíží je zánět středního ucha, hlavně
v dětském věku. Vzhledem
k podobnosti tkání i původu
onemocnění, který je nejčastěji
virový, lze tento zánět zjednodušeně, avšak velmi výstižně,
přirovnat k „rýmě v uchu“. Tvo-
řící se sekret však nemůže
z ucha ven, proto vyklenuje
a napíná bubínek, což způsobuje značné bolesti. Názor na
léčbu tohoto zánětu se během
let a hlavně v důsledku forenzních komplikací (tj. žalobou řešených stížností na lékaře) mění. V mnoha zemích se bohužel
již od paracentesy bubínku
(provedení drobného otvůrku
za účelem vypuštění zánětlivé
tekutiny ze středouší) prakticky upustilo, i když tento způsob
léčby je základní, jednoduchý,
efektivní i efektní a při správném znecitlivění bubínku nemusí být ani zvlášť nepříjemný.
Po odeznění výtoku sekretu ze
středouší se pak bubínek zcela
spontánně zhojí. Konzervativní přístup, tedy pouze za pomoci léků, může mít také řadu
komplikací, ale tyto nevznikají
na základě invazivního přístupu, tudíž jsou velmi špatně žalovatelné. Navíc zde není téměř
okamžitá úleva od bolesti jako
při vypuštění sekretu ze středouší při paracentéze.
Pro bolest hlavy v oblasti
ORL existuje také jedna velmi
záludná příčina, na kterou se
málokdy myslí, a tudíž se na ni
nepřijde. Bolestí do oblasti
ucha a středouší se propaguje
onemocnění čelistního kloubu,
který těsně naléhá na přední
stěnu zevního zvukovodu ucha.
Téma ãísla
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:27
Stránka 9
v oblasti ucha, krku a nosu
Jde o velmi jemný kloub složité
struktury, ve kterém mohou
vzniknout změny stejné jako
v kterémkoli jiném kloubu v těle, a to na podkladě jak degenerativním, tak traumatickém,
dále pak v důsledku přetěžování, například při žvýkání, při
špatné zubní protéze či bolesti
zubů na jedné straně, takže pacient pak rozmělňuje potravu
na straně druhé, klouby nesymetricky zatěžuje, což je velmi
často zdrojem obtíží. Do ucha
se mohou propagovat i další
bolesti, nejčastěji z oblasti nitra
krku, což je pravidlem například při onemocnění krčních
mandlí nebo bezprostředně po
jejich operačním odstranění.
Bolesti v krku
Nejčastěji bývá laiky označována bolest v krku jako angína.
Skutečně nejčastější příčinou
bolestí v krku je však faryngitida, tedy zánět sliznic hltanu,
kterou je nutno odlišit právě od
angíny neboli zánětu krčních
mandlí. Při opakovaných záně-
tech krčních mandlí je indikováno jejich odstranění, avšak
pokud se odstraní u pacientů
s opakovanými faryngitidami,
pacientovi to nejenže nepomůže, ale obtíže se obvykle ještě
zhorší. Obzvláště bolestivou
komplikací zánětu mandlí je
stav, kdy zánět přechází z krční
mandle do okolní tkáně. Tento
znemožňuje pacientovi mimo
bolesti i jakékoli polykání a svými komplikacemi, otokem v oblasti dýchacích cest nebo možností sestoupení zánětu až do
hrudníku, ohrožuje pacienta
i na životě.
Bolesti nosu
Pomineme-li časté úrazy nosu, který je díky svému umístění
„nárazníkem“ obličeje často vystaven náhodným i nenáhodným útokům, a pomineme-li zánětlivé procesy, které jsou podobné jako na zevním uchu,
bývá příčina bolestí v této oblasti hlavně v souvislosti s vedlejšími dutinami nosními. To jsou
menší či větší vzdušné prostůrky v hlavě kolem nosních průchodů, s kterými souvisejí úzkými kanálky. Při rýmě je postižena sliznice nosních průchodů,
tato otéká a tvoří sekret. Někdy
je však zasažena sliznice i vedlejších dutin nosních nebo jejich
ústí a vznikají velmi nepříjemné
stavy, projevující se bolestmi
Téma ãísla
i nepříjemnými tlakovými vjemy, kdy nelze subjektivně odlišit
bolesti z podtlaku (postižení
pouze výše zmíněných kanálků)
od zánětu již přímo vedlejších
dutin nosních.
Bolesti dal‰ího
pÛvodu
Při jakémkoli zánětu či jiném
onemocnění na hlavě a krku se
organismus brání a mohou se
zvětšovat příslušné lymfatické
uzliny, které si pacient může
dobře vyhmatat právě na krku
jako menší oválné útvary, často
též bolestivé.
Nelze opomenout bolesti
v oblasti hlavy a krku, které
mohou vznikat při různých
úrazech, při onemocnění zubů
či z příčin onemocnění centrální nebo periferní nervové soustavy.
Dále jsou bolestivými stavy
doprovázeny také maligní procesy, bohužel většinou až v pozdním, neléčitelném stadiu
onemocnění. Proto je třeba na
ně v ORL oblasti vždy myslet
i při drobných symptomech.
Jako ORL specialista si pro
bolestivé stavy dovolím udělit
na závěr jednu radu – léčba
patří vždy do rukou odborníka.
MUDr. Jan Paska
primář ORL oddělení
Nemocnice Na Homolce
11
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:27
Stránka 10
Víte, že...
Léky proti
bolesti mohou
‰kodit srdci
Budete-li dlouhodobě užívat
prostředky proti bolesti, hrozí
vám větší riziko infarktu. Tvrdí
to alespoň britští vědci. Vědci
z univerzity v Nottingamu prozkoumali chorobopisy více než
9 tisíc pacientů, kteří v uplynulých čtyřech letech prodělali
svůj první infarkt, a zjistili, že
riziko vzniku infarktu výrazně
vzrůstá u lidí, kteří tři měsíce
před jeho vypuknutím brali léky na tišení bolesti, tedy látky
patřící do skupiny nesteroidních antirevmatik. Pravděpodobnost vzniku infarktu stoupla o 24 % až 55 %, a to v porov-
Bolesti hlavy z pohledu
rehabilitačního lékaře
B
olesti hlavy trápí lidstvo od nepaměti a není snad častější bolesti, než je tato. Ačkoliv
jsou bolesti hlavy časté, není
vždy snadné ihned určit jejich
pravou příčinu. Nejednou za
vznikem obtíží stojí i několik
faktorů současně. Je úkolem lékaře určit jaké onemocnění, porucha funkce či tvarová odlišnost obtíže podmiňuje.
Bolesti hlavy
vycházející
z krãní pátefie
nání s lidmi, kteří během
uplynulých tří let tyto léky neužívali. Ještě výraznější nárůst
vědci zaznamenali, pokud pacienti tyto preparáty brali déle
než tři měsíce. Přesto bychom
měli podle vědců vyhodnocovat tyto poznatky velmi opatrně. Při výzkumu totiž mohlo
dojít k určitému zkreslení, protože část sledovaných osob
zřejmě užívala léky jinak, než
jim předepsal lékař.
(red)
12
V ordinaci rehabilitačního lékaře se nejčastěji léčí bolesti
hlavy, jejichž původem je porušená funkce pohybového systému, tedy kloubní dysfunkce,
změny v měkkých tkáních, poruchy držení těla, pohybových
stereotypů apod. Ale snad nejčastější formou bolestí hlavy
jsou bolesti bezprostředně pramenící z oblasti krční páteře.
Dojde-li ke kloubní dysfunkci či
blokádě v pohybovém segmentu krční páteře, objeví se i reakce svalového systému. Mohou
se vytvořit tzv. „spoušťové body“, které spoluvytvářejí množ-
ství obtíží. Intenzita bolestí
v průběhu doby kolísá, závisí na
poloze hlavy, zatížení horních
končetin apod. Bolesti bývají
často horší v noci, eventuálně
po ránu. Obvykle je vnímáme
v oblasti šíje, cítíme jejich vyzařování do spánků, za oči, ale
i k rameni, v některých případech dále až do horní končetiny. Jindy může být přítomna jen
bolest hlavy bez bolesti krční
páteře. Bolestem může předcházet delší setrvání v poloze na
břiše nebo nepřirozená poloha
hlavy a krční páteře při učení,
práci nebo během spánku.
Dalším možným řetězcem
souvislostí vedoucím k bolestem hlavy je spojení poruch
kloubu čelistního, kloubů mezi hlavou a 1. krčním obratlem
a „spoušťovými body“ ve žvýkacích svalech. S ohledem na
blokády v hlavových kloubech
se mohou objevit i závratě.
Spouštěcím mechanismem uvedeného řetězce může být vytržení zubů, špatně zhotovená
zubní protéza a podobně.
Bolesti v záhlaví, ve spáncích
a očích mají sice často příčinu
v blokádách krční páteře, ze-
jména prvních dvou krčních
obratlů, ale příčinou může být
i opakující se zánět mandlí nebo středního ucha.
Jak se léãí
bolest hlavy?
Po rozpoznání příčiny bývá
léčba zaměřena na bezprostřední zdroje obtíží, které
jsou v popředí. Mimo možné
užití farmakoterapie začínáme
s uvolňováním svalových
spasmů, ošetřujeme spoušťové body, mobilizujeme či manipulujeme blokády. Podle
zřetězení poruch postupujeme
i ke vzdáleným příčinám. Nejednou je velmi vděčné užití
masáží, aplikace polarizovaného světla či dalších prostředků
fyzikální terapie. Cvičení zařazujeme až po zmírnění akutních obtíží. V rámci fyzioterapeutické péče vedeme pacienta
k úpravě svalové nerovnováhy,
zlepšení držení těla a pohybových stereotypů. Součástí konzultací bývá doporučení i ke
vhodným sportům.
MUDr. Ivan Hadraba
primář Oddělení rehabilitace
Nemocnice Na Homolce
Téma ãísla
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:06
Stránka 11
že být jen krátkodobé, velmi
často se však jedná o poruchu
chronickou, jejíž prvotní příčina zůstává často neodhalena.
Bývá to například pád dítěte
z výšky nebo náraz na hlavu a to
v době více či méně vzdálené
(někdy i před několika roky).
Mnohdy je na počátku úraz hlavy, který byl zdánlivě zcela banální a velmi brzy upadl v zapomnění. Jinou častou a přitom
podceňovanou příčinou je celkově vadné držení těla, které začíná plochýma nohama, přes
vadné postavení pánve, hrudníku a ramen, až po vadné držení
krku a hlavy.
Bolesti hlavy
u dětí a dospívajících
K
dyž se mluví o bolestech hlavy, myslí se
většinou na dospělé,
bolesti hlavy nejrůznějšího charakteru a původu
jsou však poměrně časté i u dětí, rozhodně častější, než si většina dospělých myslí. Proto také rodiče často stížnostem
svých dětí na bolesti hlavy nevěnují pozornost. To je však
chyba, která může mít pro dítě
vážné následky.
Migréna u dûtí
Typické migrény, podobné
těm, kterými trpí i někteří rodiče, se vyskytují již u dětí předškolního věku a ztrpčují život dětem i ve všech ostatních
věkových kategoriích. Vyskytují se u dívek i u chlapců. Diagnózu migrény lze vyslovit teprve po vyloučení ostatních možných příčin bolestí hlavy
v širokém spektru možností od
zánětlivých onemocnění mozkových obalů nebo vedlejších
nosních dutin, přes poruchy
zraku, stavy po úrazech hlavy
a páteře, poruchy tvorby, proudění a vstřebávání mozkomíšního moku, až třeba po nitro-
Téma ãísla
lební krvácení z cévní malformace nebo mozkový nádor.
S ohledem na uvedené riziko
přehlédnutí závažné choroby
lze jen znovu zdůraznit, že bolest hlavy, shodně se situací
u dospělých, je třeba v prvé řadě považovat za příznak nemoci, nikoliv za nemoc samotnou.
Pokud lékař po zevrubném vyšetření nemocného dítěte dospěje k diagnóze migrenózní
bolesti hlavy, existuje dnes již
celá řada účinných způsobů
léčby jak pro akutní fázi, tak
i pro prevenci vzniku migrenózních záchvatů. Vedení této
léčby patří do kompetence odborného lékaře. Rozhodně je
třeba varovat před samoléčitelstvím (rozuměj léčením rodiči),
které je v dospělé populaci tak
časté. Spíše než běžná analgetika je vhodné užití specifických
léků v dávkování přizpůsobeném dětskému organismu.
Bolesti od krãní
pátefie
Vůbec nejčastější příčinou
bolestí hlavy u dětí jsou však bolesti hlavy tenzního charakteru,
jejichž původ je povětšinou pá-
teřní (od krční páteře). Vídáme
je až u 80 % dětí. V některých
případech se tenzní bolesti hlavy projeví podobně jako migréna, jindy však děti o bolestech
hlavy vůbec nemluví. Jsou ale
neklidné, někdy hyperaktivní,
nesoustředěné, mrzuté, protivné, nedůtklivé, jindy naopak nápadně zvadlé. Někdy mají nucení na zvracení nebo i zvrací. Typickým příznakem takové
bolesti hlavy je zvýšená citlivost
až bolestivá reakce těchto dětí
na stisknutí svalů v oblasti krku
a ramen – často teprve tehdy dítě připustí bolest. Zvláště chronické problémy tohoto druhu
mohou být někdy, nejen laiky,
ale i některými lékaři, mylně
hodnoceny jako lehká mozková
dysfunkce, resp. tzv. ADHD
(porucha s nedostatkem pozornosti a hyperaktivitou) či jako
poruchy chování. Při chronickém průběhu bývají součástí celého problému i poruchy spánku. Příčinou těchto bolestí hlavy
u dětí je vadné postavení krční
páteře a hlavy. To může vzniknout akutně (po drobném úrazu, po prochladnutí či během
infekčního onemocnění) a mů-
Léãba bolestí
od krãní pátefie
Varování lékařů před manipulací s krční páteří u dospělých platí dvojnásobně pro dětskou populaci. Na místě je velmi šetrný přístup vedoucí
k uvolnění svalových kontraktur v oblasti šíje a ramen,
umožňující následnou samovolnou nápravu postavení krční
páteře a jejího spojení s lebkou.
Má-li být tato léčba účinná
a současně bezpečná, patří do
rukou odborníka. Je-li příčinou
potíží vadné držení těla, je třeba
nejprve uvolnit blokovanou krční páteř a hned návazně začít
systematicky pracovat na nápravě celkového držení těla od
plosek nohou až po hlavu. Tato
léčba, zejména rehabilitační,
musí být „šita na míru“ každého dítěte se zohledněním jeho
individuálních specifik, včetně
věku či tělesných dispozic.
V léčbě těchto bolestí hlavy
u dětí jen zcela výjimečně užíváme léky, rehabilitační postupy jsou zpravidla dostatečné.
MUDr. Boris Živný
NeuroCentrum Praha
13
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:17
Stránka 4
Jak
na chfiipku
V‰ichni to známe.
Bolesti v krku,
ucpan˘ nos, únava.
Podzim a zima
jsou obdobími,
v nichÏ je ná‰
organismus
nejnáchylnûj‰í
k rÛzn˘m
chfiipkov˘m
onemocnûním.
AlespoÀ o tûch
nejãastûj‰ích
zimních
onemocnûních
bychom ale mûli
také nûco vûdût –
mÛÏe nám to pomoci
se jim vyhnout.
14
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:17
Stránka 5
Co je to nachlazení?
Pod pojem nachlazení zařazujeme nejběžnější zdravotní
problémy, se kterými se potýkáme.
Prochladnutí nás oslabí
a usnadní virům útok na náš organismus. Nejčastěji k němu
dochází v mlhavém sychravém
počasí, ale není vzácností ani
v parném létě. Velkou roli hraje
naše chování a přirozená nebo
vypěstovaná odolnost. Vstupní
branou pro respirační viry je
sliznice dýchacích cest.
Nachlazení začíná pocitem
únavy, pálením, škrábáním v krku, pálením očí, ucpaným nosem a často dráždivým kašlem.
Někdy se objevuje zvýšená teplota i horečka. Pacienti často přicházejí do ordinace s přesvědčením, že se jedná o chřipku.
na vlivy vnějšího prostředí. Vzniká drážděním nosní sliznice prachem, kouřem, chemickými látkami, pyly, ale také chladem a mlhou. V podzimních měsících jsou obtíže
velmi časté. Ucpaný nos, zastřený hlas, pobolívání hlavy,
kýchání, vodnatá nebo hlenovitá sekrece z nosu patří
k příznakům dráždění a otoku nosní sliznice ze všech
možných příčin.
Proti kašli
přijde vhod,
král sirupů
Sinecod®
Jak na r˘mu?
Základem správného dýchání a prevence komplikací
je zachování volné průchodnosti nosu. Proto je tak důležité již malé děti učit smrkat. Správné smrkání začíná
Co je to chfiipka?
Často si pleteme běžné nachlazení s chřipkou. Chřipka
má původ ve známých virech
typu A, B a C. „C“ není tak nebezpečné, má mírnější průběh,
nevyvolává epidemie. „B“ nás
může potrápit více a nejtěžší
epidemie a pandemie vyvolává
„Áčko“. A i B mají řadu podtypů a každoročně se objevují v jiné variantě. Proto světové referenční laboratoře shromažďují
informace o nových kmenech
chřipkového viru a podle výsledků se každoročně vyvíjejí co
nejúčinnější vakciny.
Chřipka má na rozdíl od nachlazení okamžitý prudký nástup s vysokou horečkou, silnými bolestmi svalů a kloubů, je
vyčerpávající, únava je okamžitá a velká a má častější komplikace.
Chřipka může skolit nemocného až na 3 týdny. Nejohroženější jsou děti v předškolních
a školních zařízeních, staří lidé
a osoby s chronickým onemocněním. Onemocnění může být
u oslabených jedinců i smrtelné.
Co je to r˘ma?
Rýma je nejběžnější projev
nachlazení, ale může mít i jiné
příčiny, například přecitlivělost
Diagnóza
Nejen utiší kašel,
ale ulehčí i dýchání.
vyprázdněním lehkým proudem vzduchu oběma dírkami
současně, pokračuje usilovným vyprázdněním každé
nosní dírky zvlášť. Při trpělivém a laskavém přístupu je
schopno se dítě již v roce a půl vysmrkat. Menším dětem
je třeba uvolnit nosní průduchy odsáváním kojeneckou
účinnou odsávačkou – od zdravotnických pracovníků
včetně lékárníků se očekává, že použití mamince názorně vysvětlí. I dospělým je třeba připomenout, že při rýmě
po použití kapesníkem nemáváme, ale opatrně jej uložíme. Vhodnější z hlediska nešíření virové infekce je používání papírových kapesníků na jedno použití. Po vysmrkání je vhodné si umýt ruce. Virové nákazy se přenáší
často i doteky rukou. Běžně známý je přenos kapénkovou
cestou – při kašlání, kýchání mezi osobami v blízkém
Sinecod® tiší suchý dráždivý kašel a navíc
usnadňuje dýchání - snižuje odpor, který
kladou dýchací cesty vzduchu proudícímu
jimi při dýchání. Koupíte jej jako sirup,
kapky nebo v praktické formě tablet.
Sinecod® sirup a kapky mají příjemnou vanilkovou chuť, neobsahují cukr a ani procento alkoholu. Sinecod® je velmi dobře
snášen - užívat jej mohou dospělí i děti.
Sinecod® - sirup, Sinecod® - kapky, Sinecod® 50 mg
- tablety s prodlouženým uvolňováním. Léky k vnitřnímu
užití. Obsahují butamirát. Před použitím si pozorně
přečtěte příbalový leták.
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:17
Stránka 6
okolí a v uzavřených prosto-
rách.
Ke zmírnění otoku nosní sliznice a uvolnění hlenu při rýmě
jsou vhodné nosní kapky. Kapky
by měly být nedráždivé a měly by
mít zvlhčující složku. Účinné
látky v kapkách jsou v různých
koncentracích a v případě dětí je
potřeba se s lékařem nebo v lékárně poradit o vhodné koncentraci. Nejúčinnější formou
podání léku je nosní sprej. Kapky se podávají při mírném záklonu hlavy do vyprázdněné
nosní dutiny, po vysmrkání nebo odsátí u dětí, které nesmrkají. Za mírného popotahování
hned hlavu předkloníme ke kolenům, aby kapky mohly vtéci
do čelních vedlejších nosních
dutin. Kapky není dobře aplikovat příliš často, stačí čtyřikrát
denně. Vždy upřednostňujeme
mechanické uvolňování nosu
a zvlhčování. Spreje aplikujeme
ve vzpřímené poloze, jinak platí
stejná pravidla.
citlivá a snadno dojde k bolesti.
U citlivých osob může otok nosohltanu vyvolat zvracení,
zvláště u dětí.
Postižené přivádí k lékaři
zejména obava ze zánětu kr-
čních mandlí – angíny. Někdy
je těžké i pro lékaře odlišit bakteriální streptokokové onemocnění, angínu, od virového
zánětu nosohltanu, ale obvykle
pomáhá celková epidemiolo-
gická situace a charakter celkových příznaků. Ani v případě bakteriální angíny však nehrozí nebezpečí z prodlení při
pozdějším zahájení léčby antibiotiky.
Co kdyÏ
pálí v krku?
Pálení v krku provází zánět
nosohltanu, způsobený napadením sliznic infekcí v této oblasti. Zanícená sliznice zduří
a později začne produkovat
hlen.
Otok může postupovat i níže do oblasti hlasivek, což se
projeví chrapotem a pokašláváním. Celá tato oblast je velmi
16
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:17
Stránka 7
Jedinečná zbraň
proti bolesti v krku.
Ničí infekci,
tiší bolest!
Léãba nachlazení
a chfiipky
Zázračné rychloléky na nachlazení a chřipku neexistují.
Nejhorším možným řešením
ale je pokusit se onemocnění
takzvaně přechodit. Léčbu je
vhodné zahájit klidem co nejdříve, dostatečným příjmem tekutin ve formě ulevujících teplých až horkých nápojů, zapařujícími zábaly na krk (tzv.
prieznitzké obklady). Případně
pro zmírnění příznaků při akutních onemocněních užít volně
prodejné léky, které obsahují
paracetamol. Pokud dopřejeme
tělu klid, s běžnou virózou si
poradí během tří dnů samo.
Nejsou-li projevy dramatické,
je lépe zahájit samoléčbu doma, vyhnout se zbytečným návštěvám u lékaře, při kterých
vystavíme tělo stresu, prochlazení a ještě nakazíme ostatní.
Při nejistotě můžete svého lékaře konzultovat telefonicky.
Omluvenky do práce se dají
vystavit i 3 dny zpětně.
Jak na dráÏdiv˘
ka‰el?
Pokud
dopfiejeme tûlu
klid, s bûÏnou
virózou si poradí
bûhem tfií
dnÛ samo.
Diagnóza
Dráždivý kašel přichází
v průběhu většiny případů nachlazení a podráždění vnějším
prostředím, dříve, než bývá na
sliznicích přítomen hlen. Sliznice dýchacích cest je podrážděná, prosáklá až oteklá. Dráždivý kašel většinou neznamená
celkové vážné onemocnění, ale
je velmi obtěžující. Dospělé
přepadá v záchvatech přes den,
někdy i v noci a i přes celkově
dobrý stav ovlivňuje sociální
aktivity nemocného. Malé děti
při dráždivém kašli často zvrací
a pobolívá je bříško od námahy
břišních svalů. Rodiče se často
v noci nevyspí. Se samoléčbou
můžeme začít s podáváním léčebných přípravků doma bez
porady s lékařem. U dětí je důvodem k časné návštěvě lékaře
vyšší teplota, zchvácenost
a změna chování, vyjádřená například neochotou si hrát.
U dospělých jsou tyto příznaky
důvodem ke konzultaci v případě, že trpí nějakou jinou závažnou chorobou, jako například
u kardiaků nebo pacientů
s chronickou obstrukční plicní
nemocí.
Pro samoléčbu je vhodná
tabletová, kapková nebo sirupová forma přípravků proti
kašli. Pro děti bývá chuťově přizpůsobená a léky je nutno podávat v množství dle věku a váhy dítěte, jak je uvedeno v příbalovém letáku.
V počátečním stadiu katarů
dýchacích cest je kašel většinou
dráždivý a je vhodné ho tlumit.
Tlumící léky nazýváme antitusika a pomohou zmírnit nucení ke kašli a zklidnit podrážděné sliznice.
Orofar díky jedinečné kombinaci
dezinfekční a znecitlivující látky
ničí infekci a zároveň tiší bolest.
Dezinfekční látka ničí nejen bakterie a kvasinky, ale také viry,
které jsou nejčastějšími původci
infekce v krku. Orofar je tudíž
jedním z mála přípravků, které
působí vůči bakteriím, kvasinkám, virům a bolesti zároveň
- mnoho přípravků na našem
trhu buď nepůsobí proti virům
anebo netlumí bolest v krku.
Vhodná opatfiení
pfii chfiipce
a nachlazení
Nesmíme zapomínat na běžná opatření, jako je dostatek čerstvého vzduchu, nepřetopená
místnost, ne příliš suchý vzduch
a dostatek tekutin. Ideální tep-
Sprej se sklopnou tryskou.
Pastilky s pomerančovou příchutí.
Lék k vnitřnímu užití.
Před použitím si pečlivě přečtěte příbalový leták.
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:17
Stránka 8
lota v místnosti je v našich pod-
mínkách kolem 22 °C ve dne
a 17 °-18 °C v noci.
U dětí, tam kde předpokládáme alergickou složku, doporučujeme též antihistaminika.
U malých dětí platí, že trvá-li
kašel a rýma 3-4 dny a stále se
horší nebo jeví-li dítě další
známky onemocnění, jako je
velká únava, zchvácenost, stoupající teplota, nechutenství
a celková nevůle, měli by se rodiče poradit s lékařem, který léčí jejich dítě.
Postupné zvlhčování kašle
a odkašlávání patří do běžného
průběhu onemocnění. V tomto
případě není nezbytné kašel
tlumit.
Mohou nastat
komplikace?
Nachlazení a rýma jen vzácně vedou ke komplikacím u jinak zdravých osob. V úvahu připadá zánět vedlejších nosních
dutin a přechod zánětu dále do
dýchacích cest. Zánět dutin se
projeví bolestmi hlavy, které se
zvýrazní v předklonu, pocitem
zaujetí a neschopností se soustředit. Léčbu řídí lékař. Zánět
průdušek se projeví teplotami
nebo horečkami, někdy bolestmi, pískáním na hrudi, dýchacími obtížemi a kašlem se zvýšeným odkašláváním. Tyto příznaky vyžadují konzultaci
lékaře. Zápal plic se projeví horečkou, zchváceností, nechutenstvím, dráždivým kašlem,
18
někdy u dětí zvracením a bolestí bříška. Vzácně se vyskytnou
i jiné komplikace, většina se
projeví střídavými déletrvajícími teplotami a velkou únavou.
Děti, starší a chronicky nemocní lidé by měli kontaktovat
lékaře, neustupují-li příznaky
během 2-3 dnů obvyklé samoléčby nebo dříve, pokud mají vysokou horečku nebo známky
svědčící pro možné komplikace
(skvrnky na kůži, bolesti, kašel
s vykašláváním hnisu, dušnost).
Prevence
Existují možnosti prevence
nachlazení. Nejlépe je začínat
s otužováním již od útlého dětství, zvláště v teplejších měsících.
Malé děti neoblékáme nadměrně, volíme více prodyšných
vrstev, které při pohybu a zahřátí dítěte můžeme snadno
ubrat a zase přidat. Vystavujeme je adekvátně věku běžným
povětrnostním vlivům, aby se
otužovaly přirozenou cestou.
Otužování můžeme podporovat každodenním krátkým zakončením koupele studenou
sprchou. Rázné otužování zahajujeme v teplých měsících.
Nezapomínejme na denní
větrání místností, v nichž pobýváme. Nekuřme a nepobývejme
v zakouřených místnostech. Cigaretový kouř poškozuje sliznice dýchacích cest, a tak usnadňuje průnik škodlivým látkám
a virům. A to i u osob, které sami nekouří.
Důležitý je pravidelný pohyb,
cvičení v uzavřených místnostech i pohyb na čerstvém vzdu-
chu. Pohyb nás má trochu unavit a volíme ho podle věku
a svých schopností. Nesmí být
pro nás stresem, ale radostí. Pro
toho, kdo právě začíná, je důležitá zvolna se zvyšující zátěž.
Nesmíme zapomínat na běžné hygienické zásady. Mytí rukou může předejít i přenosu
běžných virových onemocnění.
V době většího výskytu nachlazení se vyvarujeme zbytečného pobytu v uzavřených prostorách, obchodech, hromadných dopravních prostředcích,
kinech, restauracích apod.
Snažíme se jíst větší množství
potravin s vitamínem C, vhodnější je přirozená forma. V této
době nevystavujeme náš organismus nadměrné zátěži a stresu, dbáme na dostatek spánku
a dobrou náladu.
Oãkování
Virus chfiipky
Je také možné se proti chřipce očkovat. Očkování samozřejmě nechrání proti onemocnění způsobenému jinými respiračními viry. Je třeba ho
každoročně opakovat. Očkování dokáže ochránit před chřipkou ze 70 až 90 %. Abychom si
však stihli vytvořit dostatečnou
hladinu protilátek, je nutné očkovat se včas, tedy přibližně od
poloviny září do konce listopadu. Očkování není hrazeno ze
zdravotního pojištění, (jen
chronicky nemocní mají očkování hrazeno).
MUDr. Jarmila Seifertová
Diagnóza
1.5.1904
1:17
Stránka 9
Sambucus nigra
1-37OPR.QXD
BEZ
ãern˘
PÛvod a v˘skyt
Keř nebo strom rostoucí v Evropě
a v Přední Asii. U nás je velmi hojný u zdí,
plotů a stavení, na skládkách a rumištích,
věrný průvodce lidských sídlišť.
Sbíraná droga
květ – Flos sambuci
plod – Fructus sambuci
âas a zpÛsob sbûru
Celá květenství (vrcholíky) se odstřihávají před plným rozkvětem od května do
června i s hlavní stopkou do 1 cm. Snadno
se zapařují, a proto se nesmějí stlačovat.
Suší se zavěšená na šňůrách nebo na lískách v tenké vrstvě. Správně usušená droga
má bleděžlutou barvu a hlavní stopka se
lehce láme. Příměs ztmavlých květů je nepřípustná. Uchovávají se v papírových pytlích. Sesychací poměr je 6 : 1.
Plody se sbírají v celých plodenstvích
v září a v říjnu, kdy jsou modročerně vybarvené. Suší se na provazech ve stínu. Jelikož
špatně schnou, je lepší je sušit v sušárně při
teplotě do 40° C. Když jsou plody dobře usušené, sdrhnou se ze stopek a dočistí na sítech. Dobře usušené se balí do jutových pytlů. Sesychací poměr je 8 : 1. Pozor! Snadno
plesnivějí.
NejdÛleÏitûj‰í
obsahové sloÏky
Květ obsahuje silici, glykosidy rutin
a sambunigrin, cukry, slizy, třísloviny
a další.
Plody obsahují cukry, organické kyseliny,
barviva antokyaniny a antokyanidiny, fytoncidy, vitaminy A, B a C.
Praktické vyuÏití
Květy působí jako diaforetikum, plody jako analgetikum, antiflogistikum a mírné laxativum.
Zelená lékárna
Čeleď: Zimolezovité – Loniceraceae
Lidové názvy: bezinky, kobzinky,
kozičky, smradinky, bzina
Nálev z květů se užívá při angíně, nachlazení, chřipce, kašli, chrapotu a jako
potopudný prostředek. Dobře rozpouští hleny a ulevuje při zanícené sliznici. Má výrazně protikřečový účinek při nemocech střev a močového měchýře.
Šťáva z plodů (bezinek) pomáhá při neuralgiích, bolestech kloubů a páteře. Podává se tepelně
zpracovaná, neboť čerstvá vyvolává nevolnost. Chceme-li zdůraznit
analgetické působení, přidáváme ke
šťávě alkohol. Nálev z bezinek se předepisuje při léčení chronických zánětů horních
cest dýchacích.
z knihy Příroda léčí vydané
nakladatelstvím Granit
19
1.5.1904
1:17
Stránka 10
Koufiíte? Máte pocit, Ïe byste
toho mûli nechat? Zatím se vám
to nepovedlo? Máte z toho
v˘ãitky svûdomí a sniÏuje to va‰e
sebevûdomí? Nejste neschopní:
jste závislí a mûli byste se léãit.
Nejste ani sami: je vás v âR víc
neÏ dva miliony.
V
České republice dnes
kouří kolem 30 % lidí
nad 15 let, to je
2 600 000 osob. Podle průzkumu Klubu sociologů
a psychologů z května 2005 je
81 % našich kuřáků se svým
kouřením nespokojeno (uvažují o tom, že by někdy přestali
kouřit): to je 2 100 000 pacientů, kteří prožívají výše zmíněné
pocity.
Důvod, proč přestat, není
tak podstatný: nemusí to být
jen zdraví, ale i finance nebo
společenský tlak – dcera mi nechce půjčovat vnučku, v práci
se nedá kouřit, zakouřená pracovna je pro mé klienty neúnosná atd. Každý důvod je stejně
dobrý, když vede k jednomu:
pevnému rozhodnutí přestat
kouřit.
Přitom každý kuřák ví, že to
není nic jednoduchého. Kouření je totiž naučené chování,
ke kterému se u většiny kuřáků
po čase přidá drogová závislost na nikotinu. Je tomu tak
proto, že nikotin je návykovější než řada klasických drog,
např. heroin. Také úspěšnost
léčby závislosti na tabáku a heroinu je podobná. Mozek se
pod vlivem nikotinu změní:
zmnoží se (navždy) nikotinové
receptory v určitých částech
mozku. Ty potom vyvolávají
zvýšenou potřebu dodávat
mozku nikotin. Abstinenční
Ujasnûte si, jestli opravdu chcete pfiestat; jestli vám to
není úplnû jasné, poãkejte – sebelítost a nostalgické vzpomínky na cigaretu prodluÏují a zhor‰ují obtíÏné období,
nakonec vás stejnû vrátí ke koufiení.
Stanovte si den D, kdy se probudíte jako nekufiák a navíc z toho budete mít radost (je to pfiece to, co jste si pfiáli, koneãnû jste se toho zbavili).
Zmûna chování: nauãte se Ïít nekufiáck˘ Ïivot, dopfiedu
si pfiipravte náhradní fie‰ení sv˘ch typicky kufiáck˘ch situací (vynecháte na 3 mûsíce to, co mÛÏete, tfieba pose-
20
Neumíte přestat
s kouřením?
1-37OPR.QXD
zení v zakoufiené hospodû, na ostatní situace si nachystáte náhradní fie‰ení: po jídle si vyãistit zuby, zapálit si svíãku, namoãit ruce, vypít sklenici vody. DÛleÏité také je nûjak zamûstnat ruce, napfiíklad hrát si s kamínkem.
Nauãte se odmítat cigarety od kamarádÛ (vût‰inou by
asi taky rad‰i pfiestali a závidí vám).
Cviãte, sportujte.
Pijte hodnû tekutin (ne alkohol a kávu).
Jezte hodnû zeleniny a ovoce.
Jestli jste závislí na nikotinu, kupte si v lékárnû náplasti,
Poradna
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 11
příznaky z nedostatku nikotinu se objevují už po hodinách
abstinence. Každý kuřák je
zná. Je to především nutkavá
potřeba si zapálit, špatná nálada, deprese, úzkost, podrážděnost, často i zlost. Abstinenční příznaky se projevují i nesoustředěností, a v některých
případech dokonce
i poruchami spánku.
Se změnou chování se musí každý vypořádat sám – musí
se naučit řešit typicky
kuřácké situace jinak, bez cigaret. Závislost na nikotinu
lze také utlumit nikotinem z léků (žádný
lék ale nezabrání
v kouření – zabrání
jen abstinenčním příznakům).
Jak se
pozná
závislost?
Řada kuřáků si také dlouho
myslí, že vůbec závislá není. Jak
se taková závislost vlastně pozná? Na nikotinu je závislá většina dospělých kuřáků. Protože
abstinenční příznaky se objevují už po hodinách abstinence, závislý je ten, kdo kouří denně, většinou 10 a více cigaret, a přede-
vším ten, kdo si potřebuje po
probuzení do hodiny zapálit.
Kde hledat
pomoc?
Jednak by vám měl poradit jakýkoli lékař, včetně vašeho praktického lékaře. Kromě toho existují specializovaná pracoviště,
Centra léčby závislosti
na tabáku, která zatím
vznikají při fakultních
nemocnicích v rámci
projektu MZ ČR a dalších.
Podrobnosti
o projektu i aktuální
adresy center jsou na
www.clzt.cz.
Na webové stránce
České koalice proti tabáku najdete kromě
těchto Center i seznam
poraden pro odvykání
kouření, stejně tak i rady, jak přestat. Je tu
i on-line možnost zapojit se do diskuse
(Klub správné volby).
Další internetovou možností je
online poradna www.prestantekourit.cz nebo možnost telefonické Linky pro odvykání kouření 844 600 500, která je v provozu v pracovní dny 12-20 h za
místní volání z celé ČR.
MUDr. Eva Králíková,CSc.
1. LF UK a VFN, Praha
Kufiáci jsou náchylnûj‰í
k onemocnûní revmatem
Britský vědec Alan Silman
dospěl k závěru, že kouření
cigaret představuje u lidí inklinujících k revmatické artritidě jeden z nejrizikovějších faktorů. Každý, kdo po
dobu čtyřiceti let vykouří
denně jednu krabičku cigaret, podstupuje podle epidemiologa Alana Silmana desetkrát vyšší nebezpečí vzniku revmatu než nekuřáci.
Dokonce i lidé, kteří se své
neřesti už vzdali a po dobu
zhruba deseti let abstinují,
jsou dvakrát ohroženější než
celoživotní nekuřáci. Jak dále na evropském revmatologickém kongresu ve Vídni
doktor Silman prohlásil,
revmatická artritida méně
postihuje ty jedince, kteří
dbají o přísun vitaminu C
a také se vyhýbají nadměrné
konzumaci červeného masa.
Rozhodující roli však vědec
připisuje dědičným dispozicím, které se na propuknutí
revmatické artritidy podepisují až 55 procenty. (red)
Ïv˘kaãky, inhalátory nebo podjazykové tablety s nikotinem a uÏívejte je v plné dávce tfii mûsíce – zabrání abstinenãním pfiíznakÛm. Pokud se nûkter˘ abstinenãní pfiíznak
objeví, asi neuÏíváte dostateãné mnoÏství nikotinu. I kdyÏ
tento nikotin není urãen pro dûti nebo tûhotné, nemusíte
se bát: vÏdycky je lep‰í samotn˘ nikotin neÏ cigareta.
Nelitujte se, Ïe nemÛÏete koufiit – naopak, vychutnávejte si, Ïe uÏ nemusíte vdechovat ten smrdut˘ koufi.
UÏ nikdy si nezapalte cigaretu – stalo by se totiÏ tak na
99 % jediné: vrátili byste se ke koufiení.
Poradna
21
1.5.1904
1:18
Stránka 12
Hlavním rizikov˘m
faktorem
aterosklerózy
je zv˘‰ení
cholesterolu
v krvi.
ATEROSKLERÓZA
a choroby srdce a cév
O
nemocnění srdce
a cév (tzv. kardiovaskulární choroby)
představují hlavní
příčinu nemocnosti a úmrtnosti v ČR i ve všech dalších ekonomicky vyspělých zemích.
V naší zemi na ně každoročně
umírá přibližně 60 tisíc osob.
I přes významný pokles jejich
výskytu v posledním desetiletí
(přibližně o 30 %) jsou u nás
kardiovaskulární choroby stále
výrazně častější než ve většině
západoevropských zemí.
Onemocnění srdce a cév je
velké množství; nejčastěji se
však vyskytuje jen několik málo
z nich – ischemická choroba srdeční (ICHS), mozková mrtvice a srdeční selhávání. ICHS je
porucha prokrvení srdce v důsledku zužování srdečních tepen; nejnebezpečnější podobou
ICHS je srdeční infarkt – odúmrtí části srdce při úplném
uzávěru některé srdeční tepny.
Příčinou srdečního selhávání je
22
především ICHS spolu s vysokým krevním tlakem – hypertenzí. Mozková mrtvice je pak
odúmrtí části mozkové tkáně
při uzávěru některé z mozkových tepen.
Hlavní příčinou většiny těchto
kardiovaskulárních onemocnění u nás je ateroskleróza (neboli kornatění) tepen. Ateroskleróza je chronické onemocnění
cév, při kterém se v porušené
cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol. Přitom dochází k postupnému
zužování, nebo dokonce uzávěru postižených cév. Pokročilé stupně aterosklerózy se srdečními infarkty a mozkovými
mrtvicemi postihují většinou
osoby vyššího věku (nad 50
let). Rozvoj aterosklerózy však
probíhá již od mládí a počáteční stadia lze prokázat dokonce
již u dětí.
Ateroskleróza se s postupujícím věkem v určité míře rozvíjí
u každého člověka, u některých
lidí je však tento proces výrazně
urychlen; její rozvoj závisí na
přítomnosti tzv. rizikových faktorů. Hlavním rizikovým faktorem aterosklerózy je zvýšení
cholesterolu v krvi, který se přímo ukládá do cévní stěny a vede
k jejímu zužování. Riziko aterosklerózy však zvyšují i další
faktory, které vedou k poškození cévy, a usnadňují tak průnik
cholesterolu do cévní stěny.
Jsou to především vysoký krevní tlak (hypertenze), cukrovka
(diabetes mellitus), kouření
a nadváha (obezita) – tedy známé a také velmi rozšířené civilizační choroby a poruchy.
MUDr. Tomáš Štulc
1. LF UK a VFN Praha
Cholesterol
1-37OPR.QXD
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 13
O
cholesterolu jsme
jistě všichni slyšeli
již mnohokrát. Víme, že nadbytek
cholesterolu je škodlivý a vede
k rozvoji aterosklerózy – tedy
nebezpečných onemocnění
srdce a cév. A víme většinou
i to, že koncentraci cholesterolu v krvi můžeme ovlivnit
správnou dietou a v případě
potřeby také podáváním léků.
Mnoho otázek však často zůstává nejasných: týká se cholesterol také mě osobně –
mám jej normální, nebo zvýšený? Je nebezpečný již
v mládí, když onemocnění
srdce nejsou v tomto věku
častá? A co konkrétně mohu
se svým cholesterolem dělat?
kteří již mají závažné srdeční
onemocnění, jsou žádoucí hodnoty podstatně nižší. Hodnoty
5-6 mmol/l jsou mírně zvýšené
a nad 6 mmol/l se jedná o významné zvýšení. Je smutnou
skutečností, že průměrné hodnoty cholesterolu u dospělých
osob v naší republice jsou přibližně 5,8 mmol/l, a normální
koncentraci cholesterolu má tedy u nás pouze menšina dospělých osob. Normální koncentrace triglyceridů v krvi jsou nižší než 2 mmol/l.
Na ãem hladiny
tukÛ závisejí?
Hladiny tuků v krvi jsou u každého z nás určeny souhrou vro-
středním a vyšším věku, ale ateroskleróza, která je způsobuje,
se rozvíjí již od mládí. Pravděpodobnost rozvoje těchto onemocnění v pozdějším věku je tedy úměrná koncentraci lipidů
a rychlosti rozvoje aterosklerózy v předcházejících obdobích
života.
Znáte svÛj
cholesterol?
Zvýšení cholesterolu (ani
triglyceridů) sami na sobě přímo zjistit nemůžeme. Hyperlipidémie jsou totiž velmi nebezpečné i tím, že se obvykle projeví až vznikem některého
srdečního nebo cévního onemocnění – a to je již projev vel-
V˘voj aterosklerózy.
Pokroãilé aterosklerotické pláty,
které vedou k uzávûru cév, se
obvykle vyskytují ve vy‰‰ím vûku;
v˘voj aterosklerózy je v‰ak
postupn˘ a její první stadia
nacházíme dokonce jiÏ v dûtství.
Které tuky
máme v krvi?
Krev člověka obsahuje množství různých tukových látek; těsný vztah k ateroskleróze mají
především cholesterol a triglyceridy (neutrální tuky). Obě tyto látky jsou v přiměřené míře
důležité pro normální funkci organismu, ve zvýšeném množství však urychlují rozvoj závažných chorob. Cholesterol je důležitý pro výstavbu a funkci
každé buňky v těle, pro tvorbu
mnoha hormonů a pro správné
trávení (tvorba žlučových kyselin). Ve vyšším množství se však
ukládá do cévní stěny a vede
k jejímu zužování. Triglyceridy
představují v organismu především zdroj a zásobní formu
energie. Jejich zvýšené koncentrace jsou škodlivé především nepřímým způsobem.
zjištění těžší hyperlipidémie
nebo při předčasném výskytu
aterosklerózy by měli být vyšetřeni i rodinní příslušníci
pacienta.
K zvyšování hladiny cholesterolu i triglyceridů v krvi však
hodně přispíváme sami – především nevhodnou dietou, nedostatkem pohybu a dalšími
škodlivými návyky, jako jsou
kouření nebo nadměrné pití alkoholu.
Z dietních vlivů vede ke
zvýšení cholesterolu nadměrná spotřeba tuků, především
živočišných. Triglyceridy zvyšuje nadměrný příjem tuků,
ale také sladkých jídel a alkoholu.
zených (genetických) vlivů a faktorů životního stylu. Zvýšená
koncentrace tuků v krvi (hyperlipidémie) je obvykle alespoň do
určité míry podmíněna geneticky, a tento vliv dědičnosti je v některých případech velmi silný.
Na tento fakt bychom neměli nikdy zapomínat a při
Je cholesterol
nebezpeãn˘
i v mlad‰ím vûku?
Odpověď je v tomto případě
jednoznačná a velmi jednoduchá: ano. Je sice pravda, že srdeční a cévní onemocnění, která jsou důsledkem hyperlipidémií, se objevují obvykle až ve
mi závažný a velmi pozdní. Jediným způsobem, jak zjistit
hladiny lipidů, je proto laboratorní vyšetření (odběr krve).
Cholesterol by měl mít vyšetřen
každý dospělý ve věku 18 let
a i při normálním nálezu pak
ve 40, 50, a 60 letech. Vyšetření
mají také být příbuzní pacientů
Nadmûrná konzumace masa
a vajec v˘raznû zvy‰uje
cholesterol v krvi.
Jaké jsou
normální hladiny
tukÛ v krvi?
Odpověď na tuto zdánlivě
jednoduchou otázku může být
překvapivě obtížná. S určitým
zjednodušením lze říci, že normální koncentrace cholesterolu v krvi jsou nižší než 5
mmol/l. Tato hodnota je však
skutečně horní hranicí normálního rozmezí a ne hodnotou
optimální. Zvláště u pacientů,
Diagnóza
23
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 14
Ryby, ovoce a zelenina –
nejvhodnûjûí potraviny.
s hyperlipidémií nebo předčasným výskytem kardiovaskulárních onemocnění.
Co dûlat
s vysok˘m
cholesterolem?
Jak již bylo uvedeno, vysoký
cholesterol je spojen s rizikem
srdečních a cévních onemocnění. Zvýšené koncentrace cholesterolu však lze účinně snížit
– a naštěstí také platí, že snížení cholesterolu vede k snížení
výskytu infarktu i dalších komplikací aterosklerózy. Léčba
zvýšeného cholesterolu je dokonce téměř nejúčinnějším
prostředkem k snížení výskytu
těchto chorob.
Možností, jak snížit cholesterol (a triglyceridy), je několik.
Základem léčby jsou vždy zdravá dieta a zdravý životní styl,
a když tyto prostředky nestačí,
jsou k dispozici i účinné léky.
Co tedy můžeme udělat sami?
Především méně a zdravěji
jíst. Je třeba omezit celkovou
spotřebu tuků, a to zvláště tuků
živočišných (tedy tučné masné
24
a mléčné výrobky; mimořádně
nevhodné jsou především vaječné žloutky a vnitřnosti). Velké
množství tuku obsahuje většina
uzenin, množství cukrářských
výrobků a různé pochutiny
(oříšky, brambůrky, sušenky).
Z tuků dáváme přednost rostlinným olejům a margarínům.
Omezujeme také sladká jídla
a bílé pečivo, vybíráme především pečivo celozrnné. Velmi
vhodné je také zvýšit příjem
vlákniny a jídel z mořských ryb.
V praxi to znamená zvýšit
příjem ovoce, zeleniny, celozrn-
ných výrobků, ryb a netučných
mléčných výrobků; v omezené
míře konzumovat libová masa,
polotučné mléčné výrobky a bílé pečivo a výrazně omezit jakákoliv tučná a sladká jídla.
Nezáleží však pouze na tom,
co jíme, ale také kolik toho sníme. Při nadváze je třeba omezit
celkový příjem energie („kalorií“) tak, aby se žádoucím způsobem snížila tělesná hmotnost; obvykle je vhodný váhový
pokles alespoň o 4-8 kg.
Dalším důležitým prostředkem ke snížení hmotnosti je do-
Uzenin bychom se mûli v jídelníãku vyvarovat.
statek pohybu; tělesná aktivita
vede však i bez váhového poklesu ke snížení tukových látek
v krvi a navíc zlepšuje trénovanost srdečního a cévního systému. Je vhodné cvičit alespoň
4x týdně po dobu 30 minut nebo 2x týdně 45-60 minut.
Vhodným cvičením jsou například běh, jízda na kole, plavání
a rychlé procházky.
KdyÏ dieta nestaãí
Pro případy, kdy dodržování
přiměřené diety a životosprávy
nevedou k dostatečnému poklesu cholesterolu (popřípadě
triglyceridů), má moderní medicína k dispozici účinné léky
ke snížení koncentrace tukových látek v krvi. V poměrně
bohaté paletě těchto léků má lékař dostatek možností najít ten
nejvhodnější pro většinu nemocných. Vždy však platí, že tato léčba může mít úspěch pouze
pokud je pacient ochoten spolupracovat a dodržovat dietní
a režimová doporučení.
MUDr. Tomáš Štulc
1. LF UK a VFN Praha
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 15
Vûda
Nové pfiístroje
dává vût‰í
prodluÏují Ïivot
nadûji
Z
houbných nádorů jater, ať už vznikají přímo v játrech (tzv. primární nádory jater),
nebo se do jater šíří (tzv. metastázy, sekundární nádory jater) celosvětově bohužel přibývá. Jestliže země východní Asie
a Středomoří jsou postiženy
hlavně primárními nádory, pak
střední Evropa a USA bojují
především se sekundárními nádory jater, které se šíří do jater
především z oblasti tlustého
střeva. Je známo, že Česká republika zaujímá bohužel první
místo na světě ve výskytu rakoviny tlustého střeva. Můžeme
tedy předpokládat, že i výskyt
jaterních metastáz rakoviny
tlustého střeva bude u nás nejvyšší.
Moderní technika
zvy‰uje moÏnosti
jaterní chirurgie
Jen 15-20 % nádorů jater je
v době jejich diagnózy operovatelných. Přitom chirurgický výkon s kompletním odstraněním
jaterního nádoru je jedinou radikální léčbou, která významnou měrou prodlužuje kvalitní
život nemocného. Snaha o zvýšení operability nádorů jater je
problémem, kterým se zabývá
pacientÛm
s rakovinou jater.
celá řada světových center jaterní chirurgie, kam beze sporu patří i pracoviště v České republice. Kromě časných diagnostických vyšetření, která
odhalují rozvoj jaterního nádoru v jeho počátečních stadiích,
přispívá ke zvýšení operability
i vyspělá chirurgická technika.
Jaterní chirurgie zaznamenala v posledních letech obrovský pokrok v technických možnostech. Vývoj nových špičkových přístrojů pracujících na
podkladě ultrazvuku a termických metod umožňuje dále posunout zmiňovanou operabilitu jaterních nádorů a významnou měrou prodloužit život
nemocného. Dokladem toho je
dlouhodobé přežívání nemocných s jaterními nádory, které
se vyjadřuje přežitím nemocného po dobu pěti let. Jestliže nemocní s nádorem jater, u kterých není možná operace, se ve
většině případů nedožijí jednoho roku po stanovení diagnózy,
pak 40-50 % nemocných, u nichž je nádor kompletně odstraněn, se dožívají 5 let po operaci.
Citlivûj‰í
k organismu
Výhodou nových přístrojových technik je rovněž ta skuVyspûlá technika je k
organismu velmi ‰etrná
- pfii v˘konu zachovává
maximální mnoÏství
zdravé tkánû.
V˘zkum
tečnost, že zachovávají maximální množství zdravé jaterní
tkáně po odstranění nádoru,
což je důležité hlavně u nemocných s postižením jaterních
funkcí například cirhózou, kde
pro pokrytí metabolických potřeb je nutné zachovat co možná
nejvíce jaterní tkáně během
operace. Použití nových přístrojů významně snižuje množství
krevních převodů během operace a celá řada velkých jaterních
operací je dnes proveditelná již
bez nutnosti krevních transfuzí.
Jedinou, nikoliv nezanedbatelnou nevýhodou je vysoká pořizovací cena přístrojů.
Jak pracují
moderní
technologie?
K výše uvedeným moderním
přístrojovým technikám patří
radiofrekvenční ablace, harmonický skalpel, a tissue link.
Obecně přístroje pracující na
podkladě termického účinku na
jaterní tkáň. Radiofrekvenční
ablace způsobuje pomocí speciálních sond zavedených do ložiska nádoru jeho nekrózu (odumření). Harmonický skalpel
a tissue link umožňují rozrušení a přerušení jaterní tkáně, cév
a žlučovodů s minimalizací
krevních ztrát. K dalším přístrojům pak patří ultrazvukový
disektor. Jak název napovídá,
jedná se o přístroj, který pomocí ultrazvukových vln rozbíjí
v linii řezu jaterní tkáň, kterou
zároveň odsává a ponechává
cévy a žlučovody v játrech k cílenému ošetření podvazem nebo klipováním kovovými svorkami. Na obdobném principu
pracuje i tzv. water jet disektor,
který jaterní tkáň rozbíjí pomocí proudu vody. Nezbytným pomocníkem při jaterních operacích je i argonová koagulace,
kdy paprsek argonu zastavuje
plošné krvácení v místě řezu jaterní tkáně.
Závěrem můžeme konstatovat, že v současnosti díky technickým vymoženostem v oblasti jaterní chirurgie lze odstranit
nádory, které byly ještě v nedávné době neodstranitelné.
Nepochybně se v brzké budoucnosti díky vyspělé přístrojové technice a novým operačním postupům podaří zvýšit
operabilitu jaterních nádorů
minimálně o dalších 20 %.
Prof. MUDr.
Vladislav Třeška, DrSc.,
přednosta Chirurgické kliniky
FN a LFUK v Plzni
Díky moderním
pfiístrojÛm lze
odstranit i nádory,
které byly je‰tû
nedávno
neodstranitelné.
25
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 16
Zubní prevence
zaãíná uÏ s prvními krÛãky
Návštěva zubního lékaře patří
pravděpodobně k těm nejméně
příjemným zážitkům každého
z nás. Přitom všichni dobře víme, že správnou prevencí si lze
mnohé nepříjemnosti ušetřit.
Pravidla správné ústní hygieny
je si však nutné osvojit už v nejútlejším dětství. Podle jakých
pravidel ale mají rodiče při vedení svých dětí ke správné péči
o chrup postupovat? Vhodné je
řídit se podle následujícího desatera.
Péče o zuby dítěte musí začít
už v těhotenství. Nezbytnou
podmínkou je, aby nastávající
maminka navštívila praktického zubního lékaře, který se nejprve postará o její zuby a dásně. Kromě ošetření chrupu také
poradí, jak zuby čistit, vysvětlí,
proč mohou při čištění krvácet
dásně, ukáže vhodné zubní kartáčky i další pomůcky pro ústní
hygienu.
Zubní kaz je ve skutečnosti
infekčním onemocněním a je to
právě maminka, která nejčastěji přenese do dutiny ústní své-
26
ho dítěte zárodky mikrobů.
Mikrobi se živí vším sladkým,
co s potravou do úst vkládáme,
a tak způsobují zubní kaz. Čistá
ústní dutina maminky i ostatních členů rodiny, kteří s malým dítětem přicházejí do styku, je proto velice důležitá.
S péčí o zuby dítěte začneme
záhy po jejich prořezání do úst,
čistíme buď velmi měkkým kartáčkem, nebo navlhčeným čtverečkem gázy, povrchy zubů
pečlivě otíráme.
Dbáme na to, aby po kojení,
které je nesmírně žádoucím
způsobem výživy, nezůstávalo
dítě dlouho u prsu (např. nespalo tak celou noc). Mateřské
mléko rovněž obsahuje cukry,
které mohou zubům uškodit.
Pokud krmíme dále dítě lžičkou, nikdy nepoužíváme stejnou lžičku k ochutnávání, abychom dítěti mikroorganismy do
úst nezanesli. Do kojenecké
láhve nedáváme sladké nápoje,
obzvláště ne na noc.
Pokud dáváme dítěti dumlík,
nikdy jej nenamáčíme do cukru
nebo do medu.
Do ordinace praktického
zubního lékaře se s dítětem dostavíme záhy po dovršení prvního roku věku. Zubní lékař
nám poradí, jaké pomůcky pro
ústní hygienu dítěte vybrat, jakou zubní pastu zakoupit. Poté
chodíme pravidelně každého
půl roku. Návštěva zubního lékaře je důležitá nejen kvůli prohlídce zubů, ale je i příležitostí
k tomu, abychom se mohli zeptat na vše, co nás ohledně ústní dutiny našeho dítěte zajímá
(počty prořezaných zubů, nepravidelnosti v jejich postavení, užívání dumlíku, atd.).
Se zubním lékařem také probereme otázku užití fluoridů,
které jsou pro zdraví zubů velmi
Prevence
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:18
Stránka 17
prospěšné a které může dítě dostat buď ve formě zubní pasty,
nebo tablet či zvláštních přípravků – koncentrovaných gelů, užívaných v delších intervalech.
Jakmile dítě samo projeví zájem o čištění zubů, snažíme se
jej v této snaze podpořit, avšak
vždy musíme zuby sami dočistit
(naprosto nutné v předškolním
věku) a stále na čištění dohlížet.
Použití kartáčku a fluoridované
zubní pasty dvakrát denně (ráno po snídani a večer před spaním) je pro udržení zdravého
chrupu zcela nezbytné. Jablko
čištění chrupu nenahrazuje,
naopak může na noc škodit.
Máme stále na paměti, že
velmi mnoho zmůže ve výchově dítěte k zubnímu zdraví
osobní příklad, tj. naše stálá
vlastní péče o hygienu dutiny
ústní a pravidelná návštěva
zubního lékaře.
Pokud se objeví zubní kaz
přes veškeré naše snažení, pravidelné návštěvy v půlročním
intervalu jej odhalí ve velmi časném stadiu, kdy někdy není potřebí obávanou vrtačkou vůbec
zasahovat. Pokud to nutné je,
dovoluje časné stadium zubního kazu zkrátit dobu ošetření,
a tím i méně příjemné zážitky
dítěte na minimum.
Dnes je možné, aby se vaše dítě dožilo dospělého věku bez jediného zubního kazu a návštěvy
zubního lékaře prožívalo jako
příjemnou záležitost. Záleží však
na vás, jaké prostředí a možnosti mu vytvoříte. Zubní lékaři
v tom zcela jistě pomohou.
Doc. MUDr. Věra Hubková
přednostka stomatologické
kliniky UK – LF
v Hradci Králové
Co si hradíme u zubafie?
P
ři ošetření
u zubního lékaře se můžete setkat
s nutností zaplatit za
vykonanou péči častěji
než u jiných lékařů.
Platba za mnoho výkonů a protetických náhrad je naprosto legální. Každý pacient by si
však měl zjistit podrobnější informace o rozsahu přímo hrazené
péče a o svých právech
ještě dříve, než usedne do zubařského křesla.
Máme právo znát
cenu za o‰etfiení
V prvé řadě je třeba si ověřit,
zda má zvolený zubní lékař smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěnec zaregistrován. Pokud ne, má lékař nárok vyžadovat
přímou úhradu za veškeré výkony s výjimkou akutní péče, kterou
vždy platí zdravotní pojišťovna.
Každý pacient má naopak nárok
na to, aby byl předem seznámen
s výhodami a riziky plánovaného
ošetření a také, a to je podstatné,
s jeho cenou. Není od věci být informován i o tom, v jaké výši se
pohybují ceny za konkrétní ošetření, například implantáty a porcelánové korunky, jinde. Mnohá
zdravotnická zařízení, s jejichž
častými reklamami se můžeme
setkat v různých lifestylových časopisech, nabízejí své služby za
přemrštěnou cenu. Po ukončení
práce je lékař povinen vystavit
účet, který slouží i jako doklad pro
případnou reklamaci.
Nadstandardní
péãi si hradíme
sami
·patnému stavu chrupu sv˘ch
dûtí mohou rodiãe pfiedejít
správnou prevencí.
Prevence
Poněkud složitější situace nastává ve chvíli, kdy má ošetřující
zubní lékař smlouvu s příslušnou
zdravotní pojišťovnou. Takových
lékařů je v České republice naprostá většina. V tomto případě
má pacient u celé řady zákroků
právo volby mezi standardní péčí
hrazenou pojišťovnou a nadstandardní péči hrazenou buď zcela,
nebo částečně z vlastních zdrojů.
Rozlišení mezi oběma typy péče
je dáno zcela jednoznačně přílohami zákona o veřejném zdravotním pojištění. Odborná terminologie tohoto zákona jistě nemusí
být všem občanům zcela srozumitelná, a proto by měli před každým ošetřením vyžadovat podrobnější informace od zubního
lékaře. Tím, kdo s konečnou platností rozhoduje o způsobu ošetření, je podle současných zákonů
vždy pacient, který musí dát lékaři takzvaný informovaný souhlas.
Zubní lékař poskytuje dvě základní kategorie péče. První jsou stomatologické výkony, například extrakce zubu, plomba, odstranění
zubního kamene atd., prováděné
výhradně v ordinaci. U těchto výkonů zubní lékař zpravidla nabízí
buď standardní materiál a technologii plně hrazenou pojišťovnou,
nebo péči, která kromě kvality přináší i něco navíc – krásný, esteticky
vyhlížející chrup, zvýrazňující
úsměv a posilující sebevědomí. Tuto kategorii péče hradí pacient v plném rozsahu. Pokud ji ošetřující lékař nenabídne, má pacient plné
právo o ni požádat.
Jak se hradí zubní
náhrady?
Druhou kategorií péče jsou
stomatologické výrobky. Pro jejich
zhotovení je nutná spolupráce se
zubní laboratoří a společným výsledkem jsou
korunky, můstky a další zubní náhrady. Způsob úhrady zubních
náhrad je poněkud
komplikovanější. Základní protézy, pryskyřičnou korunku, jednoduchou snímatelnou
náhradu a celkovou
zubní náhradu hradí
v plném rozsahu pojišťovna, a pacient tedy
nic nedoplácí. U naprosté většiny výrobků však pojišťovna hradí poměrně nízké částky stanovené zákonem v roce
1997 a pacient doplácí rozdíl do
výše ceny kalkulované zdravotnickým zařízením.
Některé výrobky, např. inlaye
– výplně zhotovené v laboratoři,
platí pacient v plném rozsahu. Pro
určení ceny jsou stanovena přesná
kriteria, ale ceny výrobků i výkonů
se u jednotlivých zubních lékařů
mohou lišit, stejně jako je tomu
i u jakékoliv jiné služby. Zvláště
u rozsáhlejších protetických rekonstrukcí nebo zhotovení implantátů je vhodné, aby si pacient
vyžádal od lékaře podrobný rozpočet i s harmonogramem prací.
Je výhodnější promyslet si celou
investici v klidu doma, zubařské
křeslo není pro takovéto rozhodnutí tím nejvhodnějším místem.
Lékafi radí:
radûji si pfiiplaÈte
V současné době platí zdravotní pojišťovny za stomatologickou
péči často částky, které nestačí pokrýt náklady. Za těchto podmínek
nelze vždy zajistit takovou kvalitu
ošetření, která by odpovídala současným vysokým nárokům zejména na estetický výsledek, a proto
doporučuji pacientům, aby se orientovali ve větší míře na nadstandardní způsoby ošetření.
MUDr. Jiří Pekárek
prezident České
stomatologické komory
27
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:07
Stránka 12
Lze slouãit pfiedstavu
o spokojeném, bohatû
naplnûném Ïivotû
s tûÏk˘m a trval˘m
zdravotním
postiÏením?
Pro vût‰inu populace
je takové spojení asi
nemyslitelné: bez
pevného zdraví si
kvalitnû proÏit˘ Ïivot
pfiedstavit asi moc
neumíme. A coÏ
teprve, kdyby na‰e
tûlo bylo od ramen
dolÛ ochrnuté,
kdybychom se uÏ
nikdy nemûli postavit
Îít naplno
Nehoda, která obrátila
Ïivot vzhÛru nohama
Kardinální zlom do jejího života přinesl
jeden letní večer roku 1982. Odvážela tehdy
autem kamsi svou přítelkyni, když v tom se
proti nim vyřítilo v protisměru auto. Pokusila se strhnout řízení více ke straně, ale na rozblácené silnici dostala smyk, auto se převrátilo, o krajnici se utrhla střecha a obě ženy,
protože nebyly připoutány, z auta vyletěly.
Zatímco spolujezdkyně Jany Hrdé vyvázla
s lehkým otřesem mozku, na ni samu auto
dopadlo a následkem bylo poranění míchy
v oblasti krční páteře.
V době, kdy se tragédie odehrála, bylo jejím dětem tři a půl a čtyři a půl roku. A právě
děti byly rozhodujícím důvodem pro pod-
28
stoupení všech zápasů, které musela v dalších fázích života vybojovat. A nebylo jich
zrovna málo.
Zakladatelkou
osobní asistence
S tak těžkým postižením, které vyžaduje
čtyřiadvacetihodinovou péči, musela předně prosadit svůj úmysl zůstat doma s dětmi,
a vyhnout se tak doživotnímu pobytu v ústavu. „Ihned jsem se rozhodla, že nebudu žít
někde v ústavu, protože jsem měla dvě malé
děti. Nejdříve mi pomáhala maminka, manžel a široká rodina. Manžel to však neunesl
a po čase odešel, maminka zemřela, a tak
jsem nakonec zůstala úplně sama,“ vzpomíná dnes Jana Hrdá na těžké začátky v nové ži-
votní situaci. Přesto se právě tyto těžké okamžiky nakonec ukázaly jako velice užitečné.
Díky nim se totiž stala zakladatelkou institutu osobní asistence u nás, a výrazně tak přispěla ke zkvalitnění života osob vyžadujících
pomoc svých bližních. „Objevila jsem to, co
už sice v zahraničí fungovalo, ale já jsem
o tom nevěděla – totiž osobní asistenci. V tu
dobu nebyl, kdo by to u nás dělal, a tak jsem
navrhla, že si někoho seženu a stát mu práci
proplatí. Sehnala jsem jednu kamarádku,
která opustila práci a nastoupila u pečovatelské služby. Ve spojení s dalšími lidmi pak
byla péče o mou osobu uskutečnitelná a já
nemusela do žádného ústavu. A tak byl vlastně rok 1985 počátkem osobní asistence
u nás,“ říká Jana Hrdá, podle níž máme dnes
Pfiíbûh
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:07
Stránka 13
na nohy a uÏ nikdy
se nemohli vlastníma
rukama ani najíst,
protoÏe v nich
neudrÏíme pfiíbor? Îe
by byla lep‰í smrt neÏ
takov˘ Ïivot? Takové
je zfiejmû pfievaÏující
mínûní vût‰iny tak
zvanû zdrav˘ch lidí
a takové bylo kdysi
i sm˘‰lení mladé
zemûdûlské inÏen˘rky
Jany Hrdé z Chrá‰Èan
u Prahy – alespoÀ do
okamÏiku, neÏ byla
sama pfied takovou
situaci postavena.
dokonce pokrokovější model osobní asistence než v nejvyspělejších zemích západní Evropy. O práci ošetřovatelek hovoří vůbec
s velikým uznáním. A není se co divit, uvážíme-li, co taková práce obnáší.
Kvadruplegik vyÏaduje
celodenní péãi
V případě kvadruplegiků plní vlastně
osobní asistent roli všech čtyř končetin, jež
má takto postižený člověk ochrnuté. To znamená, že dotyčného musí krmit, oblékat,
mýt, polohovat, ale také – v dobách, kdy měla Jana Hrdá malé děti – zastat některé rodičovské povinnosti. A jak se vůbec dá péče
o malé děti při takto těžkém postižení zvládnout? „Hned na začátku jsme si vyjasnili
pravidla, že totiž máma jsem tady já a osobní asistenti jsou moje ruce a nohy. Děti ty role dokázaly velmi rychle pochopit. V praxi to
pak vypadalo tak, že jsem například řekla dětem, aby si uklidily hračky, a protože jsem to
nemohla zkontrolovat, poprosila jsem asistentku, aby se šla podívat, zda je všechno
v pořádku. A děti věděly, že když mi řekne
pravdu, že to není žádné žalování.“
Pfiíbûh
Práce osobních asistentů je tedy všestranná a celodenní. I v noci je třeba kvadruplegika pravidelně polohovat (v případě
Jany Hrdé každé dvě hodiny), a tak se ošetřovatelky musí u postiženého střídat ve směnách. I přesto, že se za 23 let, kdy je paní Hrdá upoutána na vozík, vystřídalo u jejího
lůžka bezpočet osobních asistentů (sama je
nazývá chůvičky a chůváci), nejsou jejich
vzájemné vztahy neosobní, ale naopak velmi
přátelské a mnohá tato přátelství přetrvávají na celý život. Je to dáno i tím, že jak Jana
Hrdá, tak i mnohé její ošetřovatelky pojí
stejný pohled na život. Tím pojítkem je křesťanská víra. „Jsem baptistka a lidé z církve
mi vždy velmi pomáhali. Skládali se a vždy
čas od času mi přinesli tašku ovoce a zeleniny. Nebo mi z Německa katolíci posílali kufr
plný oblečení a z toho jsem pak oblékala
i asistentky,“ vypráví Jana Hrdá, která
o svých zkušenostech s postižením napsala
i knihu. „Napsala jsem celkem dvě knihy
a jedna z nich – kniha „Hospodin je náš
pastýř“ – je taková životopisná. Je to svědectví o tom, že i s takhle těžkým postižením lze žít, a to plnohodnotně.“
29
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:08
Stránka 14
Moderní technika
mi bere ãas
O tom, že psaním knih aktivita Jany Hrdé
zdaleka nekončí, svědčí i skutečnost, že od
roku 1995 pracuje v Pražské organizaci vozíčkářů a v posledním roce je i předsedkyní
pražské krajské rady, což je zastřešující organizace pro osoby se zdravotním postižením
žijících v našem hlavním městě. Kromě toho
působí i jako pedagog na Vysoké škole –
o problematice zdravotně postižených přednáší na fakultě humanitních studií. Jak tedy
vypadá její běžný den? „Ráno mě asistentka
umyje a oblékne – to je hodně velká kláda. Trvá to třeba i dvě hodiny. Pak se pomocí mikrobusu, který patří Pražské organizaci vozíčkářů, někam dopravím. Tento mikrobus má
zdvižnou plošinu, na ni najedu vozíkem
30
a přesunu se, kam potřebuji. Po cestě pak nabereme ještě další vozíčkáře. Protože je to
technicky náročné (paní Hrdá se z domu dostává pomocí výtahu, který je namontován na
stěnu jejího obývacího pokoje. Do tohoto výtahu se pak dostává prostřednictvím zařízení,
podobného lanovce, k němuž ji musí připoutat asistentka. Koleje tohoto zařízení jsou
připevněny na stropě jejího bytu a vedou i do
koupelny) a drahé, snažím se co nejvíce práce udělat doma. Díky internetu a mailu se toho dá strašně moc stihnout,“ říká a hned dodává: „Pamatuji doby, kdy jsem mohla psát
jenom na elektrickém psacím stroji, protože
jsem nic jiného neumáčkla. Dnes mám takový nástavec, je to taková objímka na ruku,
a tím píšu. Tahle moderní technika má tu nevýhodu, že když po mně někdo něco chce, na-
příklad nějakou expertízu, tak mi rovnou udá
i hodinu, dokdy to potřebuje. Dříve stačilo
uvést přibližný den,“ směje se Jana Hrdá.
Îít se musí s radostí
Optimismus vůbec patří k jejím typickým
povahovým rysům. I díky němu dnes na svůj
osud zhlíží s nadhledem. „Kdyby se mne
kdysi někdo zeptal, zda bych mohla žít na
vozíčku, odpověděla bych, že něco takového
bych nikdy nedokázala. Tvrdila bych, že je
lepší smrt než takový život. Teď už jsem celá
dlouhá léta ochrnutá, nevládnu ani rukama
ani nohama. Přesto žiji nádherný život, plný
dobrodružství, lásky a přátelství. Každý den
je bohatý, a když večer usínám, děkuji Bohu,
že mi jej přidal ke všem předchozím.“
Jiří Prinz
Pfiíbûh
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:08
Stránka 15
Práva
pacientÛ
1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho
ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby
přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či
s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu
(tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
3. Pacient má právo získat od svého lékaře
údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma
případů akutního ohrožení má být náležitě
informován o případných rizicích, která
jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů
nebo pokud pacient vyžaduje informace
o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, která se na nich účastní.
4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemoc-
Poradna
ný právo na to, aby byly v souvislosti
s programem léčby brány maximální
ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou
věcí důvěrnou a musejí být prováděny
diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou
na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný
sám nevybral.
6. Pacient má právo očekávat, že veškeré
zprávy a záznamy týkající se jeho léčby
jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna
i v případech počítačového zpracování.
7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice
musí podle svých možností přiměřeným
způsobem vyhovět pacientovým žádostem
o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být
pacient předán jinému léčebnému ústavu,
případně tam převezen poté, když mu bylo
poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují.
Instituce, která má nemocného převzít do
své péče, musí překlad nejprve schválit.
8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba
bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má
právo vědět předem, jací lékaři, v jakých or-
dinačních hodinách a na jakém místě jsou
mu k dispozici. Po propuštění má právo
očekávat, že nemocnice určí postup, jímž
bude jeho lékař pokračovat v informacích
o tom, jaká bude jeho další péče.
9. Pacient má právo na podrobné a jemu
srozumitelné vysvětlení v případě, že se
lékař rozhodl k nestandardnímu postupu
či experimentu. Písemný vědomý souhlas
nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit,
když byl poučen o případných zdravotních následcích takového rozhodnutí.
10. Nemocný v závěru života má právo na
citlivou péči všech zdravotníků, kteří musejí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit
se platným řádem zdravotnické instituce,
kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient
bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez
ohledu na to, kým je účet placen.
etický kodex Práva pacientů navrhla,
po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise
Ministerstva zdravotnictví České republiky
31
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:07
Stránka 12
Lze slouãit pfiedstavu
o spokojeném, bohatû
naplnûném Ïivotû
s tûÏk˘m a trval˘m
zdravotním
postiÏením?
Pro vût‰inu populace
je takové spojení asi
nemyslitelné: bez
pevného zdraví si
kvalitnû proÏit˘ Ïivot
pfiedstavit asi moc
neumíme. A coÏ
teprve, kdyby na‰e
tûlo bylo od ramen
dolÛ ochrnuté,
kdybychom se uÏ
nikdy nemûli postavit
Îít naplno
Nehoda, která obrátila
Ïivot vzhÛru nohama
Kardinální zlom do jejího života přinesl
jeden letní večer roku 1982. Odvážela tehdy
autem kamsi svou přítelkyni, když v tom se
proti nim vyřítilo v protisměru auto. Pokusila se strhnout řízení více ke straně, ale na rozblácené silnici dostala smyk, auto se převrátilo, o krajnici se utrhla střecha a obě ženy,
protože nebyly připoutány, z auta vyletěly.
Zatímco spolujezdkyně Jany Hrdé vyvázla
s lehkým otřesem mozku, na ni samu auto
dopadlo a následkem bylo poranění míchy
v oblasti krční páteře.
V době, kdy se tragédie odehrála, bylo jejím dětem tři a půl a čtyři a půl roku. A právě
děti byly rozhodujícím důvodem pro pod-
28
stoupení všech zápasů, které musela v dalších fázích života vybojovat. A nebylo jich
zrovna málo.
Zakladatelkou
osobní asistence
S tak těžkým postižením, které vyžaduje
čtyřiadvacetihodinovou péči, musela předně prosadit svůj úmysl zůstat doma s dětmi,
a vyhnout se tak doživotnímu pobytu v ústavu. „Ihned jsem se rozhodla, že nebudu žít
někde v ústavu, protože jsem měla dvě malé
děti. Nejdříve mi pomáhala maminka, manžel a široká rodina. Manžel to však neunesl
a po čase odešel, maminka zemřela, a tak
jsem nakonec zůstala úplně sama,“ vzpomíná dnes Jana Hrdá na těžké začátky v nové ži-
votní situaci. Přesto se právě tyto těžké okamžiky nakonec ukázaly jako velice užitečné.
Díky nim se totiž stala zakladatelkou institutu osobní asistence u nás, a výrazně tak přispěla ke zkvalitnění života osob vyžadujících
pomoc svých bližních. „Objevila jsem to, co
už sice v zahraničí fungovalo, ale já jsem
o tom nevěděla – totiž osobní asistenci. V tu
dobu nebyl, kdo by to u nás dělal, a tak jsem
navrhla, že si někoho seženu a stát mu práci
proplatí. Sehnala jsem jednu kamarádku,
která opustila práci a nastoupila u pečovatelské služby. Ve spojení s dalšími lidmi pak
byla péče o mou osobu uskutečnitelná a já
nemusela do žádného ústavu. A tak byl vlastně rok 1985 počátkem osobní asistence
u nás,“ říká Jana Hrdá, podle níž máme dnes
Pfiíbûh
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:07
Stránka 13
na nohy a uÏ nikdy
se nemohli vlastníma
rukama ani najíst,
protoÏe v nich
neudrÏíme pfiíbor? Îe
by byla lep‰í smrt neÏ
takov˘ Ïivot? Takové
je zfiejmû pfievaÏující
mínûní vût‰iny tak
zvanû zdrav˘ch lidí
a takové bylo kdysi
i sm˘‰lení mladé
zemûdûlské inÏen˘rky
Jany Hrdé z Chrá‰Èan
u Prahy – alespoÀ do
okamÏiku, neÏ byla
sama pfied takovou
situaci postavena.
dokonce pokrokovější model osobní asistence než v nejvyspělejších zemích západní Evropy. O práci ošetřovatelek hovoří vůbec
s velikým uznáním. A není se co divit, uvážíme-li, co taková práce obnáší.
Kvadruplegik vyÏaduje
celodenní péãi
V případě kvadruplegiků plní vlastně
osobní asistent roli všech čtyř končetin, jež
má takto postižený člověk ochrnuté. To znamená, že dotyčného musí krmit, oblékat,
mýt, polohovat, ale také – v dobách, kdy měla Jana Hrdá malé děti – zastat některé rodičovské povinnosti. A jak se vůbec dá péče
o malé děti při takto těžkém postižení zvládnout? „Hned na začátku jsme si vyjasnili
pravidla, že totiž máma jsem tady já a osobní asistenti jsou moje ruce a nohy. Děti ty role dokázaly velmi rychle pochopit. V praxi to
pak vypadalo tak, že jsem například řekla dětem, aby si uklidily hračky, a protože jsem to
nemohla zkontrolovat, poprosila jsem asistentku, aby se šla podívat, zda je všechno
v pořádku. A děti věděly, že když mi řekne
pravdu, že to není žádné žalování.“
Pfiíbûh
Práce osobních asistentů je tedy všestranná a celodenní. I v noci je třeba kvadruplegika pravidelně polohovat (v případě
Jany Hrdé každé dvě hodiny), a tak se ošetřovatelky musí u postiženého střídat ve směnách. I přesto, že se za 23 let, kdy je paní Hrdá upoutána na vozík, vystřídalo u jejího
lůžka bezpočet osobních asistentů (sama je
nazývá chůvičky a chůváci), nejsou jejich
vzájemné vztahy neosobní, ale naopak velmi
přátelské a mnohá tato přátelství přetrvávají na celý život. Je to dáno i tím, že jak Jana
Hrdá, tak i mnohé její ošetřovatelky pojí
stejný pohled na život. Tím pojítkem je křesťanská víra. „Jsem baptistka a lidé z církve
mi vždy velmi pomáhali. Skládali se a vždy
čas od času mi přinesli tašku ovoce a zeleniny. Nebo mi z Německa katolíci posílali kufr
plný oblečení a z toho jsem pak oblékala
i asistentky,“ vypráví Jana Hrdá, která
o svých zkušenostech s postižením napsala
i knihu. „Napsala jsem celkem dvě knihy
a jedna z nich – kniha „Hospodin je náš
pastýř“ – je taková životopisná. Je to svědectví o tom, že i s takhle těžkým postižením lze žít, a to plnohodnotně.“
29
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:08
Stránka 14
Moderní technika
mi bere ãas
O tom, že psaním knih aktivita Jany Hrdé
zdaleka nekončí, svědčí i skutečnost, že od
roku 1995 pracuje v Pražské organizaci vozíčkářů a v posledním roce je i předsedkyní
pražské krajské rady, což je zastřešující organizace pro osoby se zdravotním postižením
žijících v našem hlavním městě. Kromě toho
působí i jako pedagog na Vysoké škole –
o problematice zdravotně postižených přednáší na fakultě humanitních studií. Jak tedy
vypadá její běžný den? „Ráno mě asistentka
umyje a oblékne – to je hodně velká kláda. Trvá to třeba i dvě hodiny. Pak se pomocí mikrobusu, který patří Pražské organizaci vozíčkářů, někam dopravím. Tento mikrobus má
zdvižnou plošinu, na ni najedu vozíkem
30
a přesunu se, kam potřebuji. Po cestě pak nabereme ještě další vozíčkáře. Protože je to
technicky náročné (paní Hrdá se z domu dostává pomocí výtahu, který je namontován na
stěnu jejího obývacího pokoje. Do tohoto výtahu se pak dostává prostřednictvím zařízení,
podobného lanovce, k němuž ji musí připoutat asistentka. Koleje tohoto zařízení jsou
připevněny na stropě jejího bytu a vedou i do
koupelny) a drahé, snažím se co nejvíce práce udělat doma. Díky internetu a mailu se toho dá strašně moc stihnout,“ říká a hned dodává: „Pamatuji doby, kdy jsem mohla psát
jenom na elektrickém psacím stroji, protože
jsem nic jiného neumáčkla. Dnes mám takový nástavec, je to taková objímka na ruku,
a tím píšu. Tahle moderní technika má tu nevýhodu, že když po mně někdo něco chce, na-
příklad nějakou expertízu, tak mi rovnou udá
i hodinu, dokdy to potřebuje. Dříve stačilo
uvést přibližný den,“ směje se Jana Hrdá.
Îít se musí s radostí
Optimismus vůbec patří k jejím typickým
povahovým rysům. I díky němu dnes na svůj
osud zhlíží s nadhledem. „Kdyby se mne
kdysi někdo zeptal, zda bych mohla žít na
vozíčku, odpověděla bych, že něco takového
bych nikdy nedokázala. Tvrdila bych, že je
lepší smrt než takový život. Teď už jsem celá
dlouhá léta ochrnutá, nevládnu ani rukama
ani nohama. Přesto žiji nádherný život, plný
dobrodružství, lásky a přátelství. Každý den
je bohatý, a když večer usínám, děkuji Bohu,
že mi jej přidal ke všem předchozím.“
Jiří Prinz
Pfiíbûh
vademecum-final.qxd
1.5.1904
0:08
Stránka 15
Práva
pacientÛ
1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho
ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby
přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či
s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu
(tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
3. Pacient má právo získat od svého lékaře
údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma
případů akutního ohrožení má být náležitě
informován o případných rizicích, která
jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů
nebo pokud pacient vyžaduje informace
o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, která se na nich účastní.
4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemoc-
Poradna
ný právo na to, aby byly v souvislosti
s programem léčby brány maximální
ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou
věcí důvěrnou a musejí být prováděny
diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou
na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný
sám nevybral.
6. Pacient má právo očekávat, že veškeré
zprávy a záznamy týkající se jeho léčby
jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna
i v případech počítačového zpracování.
7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice
musí podle svých možností přiměřeným
způsobem vyhovět pacientovým žádostem
o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být
pacient předán jinému léčebnému ústavu,
případně tam převezen poté, když mu bylo
poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují.
Instituce, která má nemocného převzít do
své péče, musí překlad nejprve schválit.
8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba
bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má
právo vědět předem, jací lékaři, v jakých or-
dinačních hodinách a na jakém místě jsou
mu k dispozici. Po propuštění má právo
očekávat, že nemocnice určí postup, jímž
bude jeho lékař pokračovat v informacích
o tom, jaká bude jeho další péče.
9. Pacient má právo na podrobné a jemu
srozumitelné vysvětlení v případě, že se
lékař rozhodl k nestandardnímu postupu
či experimentu. Písemný vědomý souhlas
nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit,
když byl poučen o případných zdravotních následcích takového rozhodnutí.
10. Nemocný v závěru života má právo na
citlivou péči všech zdravotníků, kteří musejí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit
se platným řádem zdravotnické instituce,
kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient
bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez
ohledu na to, kým je účet placen.
etický kodex Práva pacientů navrhla,
po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise
Ministerstva zdravotnictví České republiky
31
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:53
Stránka 18
Medicína posouvá hranici
kvality Ïivota seniorÛ
Podzim
Ïivota v âechách
V USA se uskutečnila studie, podle níž lidé geneticky
a enviromentálně predisponovaní k určitým onemocněním podléhají jejich
zhoubnému vlivu zhruba
do šedesátky či sedmdesátky, zatímco ti, kteří tuto
hranici přežívají, jsou z velké části v dobrém zdravotním stavu, a umírají tedy
„sešlostí stářím“, aniž by
předtím spotřebovávali nějaké významnější procento
zdravotnických zdrojů.
Setkala jste se s něčím podobným i u nás?
Křivky spotřeby zdravotní
péče a výdajů na jednoho obyvatele se v různých zemích poněkud liší, ale jsou zde i nějaké
podobnosti. V ČR je spotřeba
zdravotnických služeb vyšší
u nejmenších dětí, v mladším
a středním věku je velmi nízká.
Po 55. roce začínají náklady na
32
Každé období lidského života
má své specifické problémy.
V důsledku stárnutí populace pak
zákonitě vystupují do popředí problémy
seniorů. Ti jsou rovněž nejčastějšími
konzumenty zdravotní péče. Některých
specifických problémů stárnutí se dotýká
i rozhovor s Evou Topinkovou,
přednostkou Geriatrické kliniky
1. LF UK a VFN v Praze.
zdravotní péči stoupat, až kolem věku 75-85 let dosáhnou
maxima. Po dosažení tohoto
věku se již objevuje mírný pokles. Znamená to tedy – laicky
řečeno – že velmi staří lidé spotřebovávají v průměru méně
zdravotní péče nebo že výdaje
na jejich léčbu se snižují... Může to znamenat, že přežívají
pouze zdravější, ale nelze vyloučit, že velmi starým nemocným již nejsou dražší zdravotnické služby poskytovány, a že
tedy jde o jejich diskriminaci.
Ale zdá se, že selekce a přežívání „silnějších“ asi opravdu existuje. Je to patrné i z údajů
o přežití: čím vyššího věku se
člověk dožije, tím více se zvyšuje jeho šance na ještě další
roky života.
Dožijete-li se například 65
let, máte před sebou statisticky
vzato ještě 15 let života, tedy
šanci dožít se 80 let. Když se
Stáfií
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:53
Stránka 19
Víte, že...
V budoucnu moÏná
vûda dokáÏe
prodlouÏit lidsk˘
Ïivot
xperiment amerických vědců ukázal, že
se možná v budoucnu budeme dožívat
podstatně delšího věku než doposud. Badatelé z lékařského centra Texaské univerzity
v Dallasu vedení Makoto Kuro-oem upravili
u laboratorních myší gen, který nazvali podle řecké bohyně určující běh lidského času
Klotho, a zjistili, že samičky pak žily v průměru o dvacet procent déle. Samci dokonce
E
ale skutečně dožijete osmdesátky, máte
šanci ještě na dalších 4-5 let. Ale pořád tu
ještě zůstává zásadní otázka, jaká bude kvalita tohoto života. Cílem geriatrie je posunout hranici, kdy člověk může žít bez léků,
hospitalizací a další péče, co nejdále. Považujeme proto za úspěch, že dnešní šedesátníci, sedmdesátníci a osmdesátníci jsou
v průměru rozhodně zdravější než šedesátníci, sedmdesátníci a osmdesátníci před deseti či dvaceti lety. Nicméně stále platí, že
v onom krátkém, většinou několikaměsíčním období před smrtí jsou zdravotnické
výdaje nejvyšší.
Jestliže se prodlužuje střední délka života, měla by se prodlužovat i doba pracovní aktivity? Jak by v tomto smyslu
znělo doporučení geriatrů a gerontologů politikům?
Na tuto otázku může existovat více odpovědí z různých hledisek.
Z hlediska medicínského by bylo možno
říci „pracujte tak dlouho, jak to jen půjde“
a politikům doporučit, aby žádné limity nestanovovali.
Stáfií
Druhá věc je, jak je ustanoven a vybalancován důchodový systém a jaké jsou možnosti pracovního uplatnění starších pracovníků. Tady mám na mysli možnosti změny
pracovního zařazení v souladu s měnícími se
fyzickými schopnostmi seniora, odpovídající jeho možnostem.
A konečně je zde otázka, jak je na zestárnutí své populace a svých pracovníků připravena společnost, to znamená,
kam až jsou ochotni mladší ustoupit
starším a naopak starší mladším atd.
Můj osobní názor je, že starší lidé (v rozmezí od šedesáti do osmdesáti let) by měli
mít v rozhodování o ukončení pracovní aktivity a odchodu do důchodu daleko větší flexibilitu, neměli by být nuceni odejít do důchodu nebo naopak setrvávat v zaměstnání
i v situaci vážnějších zdravotních problémů,
například jen kvůli nedostatku finančních
prostředků. Pracovní aktivita v důchodovém
věku by měla zahrnovat spíše setrvávání
v konzultačních než mocenských rolích.
z knihy „Křeslo pro Fausta“
vydané nakladatelstvím Galén
o třicet procent. Souvislost mezi věkem a genem objevil Makoto Kuro-o už v roce 1997.
Zjistil totiž, že myši, které mají gen klotho
poškozený mutací, stárnou mnohem rychleji. Během prvních tří až čtyř týdnů života se
zvířata jevila jako zcela zdravá. Následně
u nich však vědci zjistili obtíže charakteristické pro pozdní věk, například řídnutí kostí,
kornatění tepen či rozedmu plic. Proto před
třemi lety upravil Makoto Kuro-o gen klotho
u myší tak, aby podporoval vytváření většího
množství proteinu, který reguluje metabolismus cukrů. A úspěch byl na světě. Věk se
zatím podařilo sice prodloužit jen u myší, ale
obdobu tohoto genu vědci objevili také u člověka. Možná se tak skutečně podaří lidský
život prodloužit.
(red)
33
vademecum-final.qxd
1.5.1904
2:50
Stránka 16
Vãelí dary
Vãelí med
Med byl uÏ ve
starovûku povaÏován
za v˘born˘ léãiv˘
prostfiedek.
I dnes lze jeho
konzumací sníÏit
riziko v˘skytu
mnoh˘ch onemocnûní.
Moderní výzkum ukázal, že med
obsahuje více než 70 látek, nesmírně důležitých pro zdraví člověka.
V medu je především obsaženo 3035 % glukózy a 35-40 % fruktózy.
Jsou to jednoduché cukry, které bez
jakékoli přeměny přecházejí ze žaludku do tenkého střeva a odtud přímo do krevních vlásečnic a k srdci,
které je prostřednictvím tepen rozděluje do svalové tkáně, kterou vyživují. Další důležitou skupinu
tvoří minerální látky, které jsou nezbytné pro organismus. Mezi nejvýznamnější patří železo, měď,
mangan, hořčík, zinek, křemík, vápník, síra,
draslík, sodík a fosfor. Z organických kyselin
je přítomna kyselina vinná, jablečná a citronová, způsobující kyselou reakci medu a dodávající mu osobitou chuť a vůni. Významná
je i přítomnost enzymů invertázy, diastázy,
katalázy, fosfatázy, oxidázy, peroxidázy a reduktázy. Tyto enzymy jsou velice citlivé na
teplo a zahřátí medu nad 50 °C je ničí. Z vitaminů lze jmenovat B1, B2, B3, C, biotin
a kyselinu pantotenovou. Z aminokyselin má
velký význam fenylalanin, prolin, alanin
34
a valin. Dále obsahuje řadu látek hormonální povahy, jako noradrenalin, acetylcholin,
adrenalin a dopamin.
V přírodním léčitelství nachází med široké
použití. Odpradávna se používal při zánětech horních cest dýchacích, onemocněních
jater a žlučníku, při nespavosti, jako sedativum, v rekonvalescenci a vyčerpanosti organismu, přispívá k rozšíření srdečních věnčitých tepen, zpomaluje stárnutí, má antisklerotické účinky, aplikován na hnisavé rány
pomáhá odlučovat odumřelé tkáně a oživuje
rány. I u medu však platí, že nic se
nesmí přehánět a doporučená denní
terapeutická dávka má být maximálně 3-4x denně 15-20 g medu.
V poslední době se léčivé účinky
medu zpochybňují, což se zdůvodňuje špatným stavem životního
prostředí, ze kterého včely sbírají
pyl a nektar. Dalším zdůvodněním
je jeho snadno stravitelná energie
jednoduchých cukrů a z toho vyplývající podpora obezity.
Včelí med je také starým osvědčeným prostředkem v kosmetice.
Používá se k péči o vlasy a pleť, kde
svým obsahem enzymů a organických kyselin působí konzervačně a antisepticky. Při přípravě medové kosmetiky je nutno dbát, aby teplota nepřekročila 35 °C a nenarušily se jeho účinné látky.
Vãelí matefií ka‰iãka
O včelí mateří kašičce toho bylo napsáno
již mnoho. Zpočátku kolovaly zvěsti o jejích
přímo fantastických účincích a byla považována za všelék, dokonce za stále hledaný elixír života. Jejím podrobným výzkumem se
zabývali především japonští vědci. Rozbor
Zdravá v˘Ïiva
vademecum-final.qxd
1.5.1904
2:50
Stránka 17
ukázal, že obsahuje 60,05 % vody, 12,34 %
bílkovin, 5,46 % tuků, 12,49 % glycidů a zbytek tvoří ne zcela probádané látky. Patří mezi ně vitamin A, komplex vitaminů B, C, D,
E, hormony, z prvků hlavně měď, vápník
a železo. V podstatě jde o látku o vysoké biologické aktivitě, kterou neumíme uměle vyrobit. Za všelék ji ovšem považovat nelze,
i když její využití má velmi široké spektrum.
Mateří kašička se osvědčila při astmatu,
má antisklerotické účinky, užívá se jako prevence infarktu myokardu a léčí jej, zlepšuje
stavy po mozkové mrtvici, napomáhá při léčbě žaludečních a duodenálních vředů, má
příznivý účinek na psychiku člověka, léčí některé druhy mužské impotence, podporuje
trávení, zlepšuje činnost jater a střev, působí
příznivě u některých kožních ekzémů a lupenky, pomáhá při degenerativních onemocněních kloubů. Při migréně a trombózách,
v klimakteriu atd. Neprokázalo se však její
kancerostatické působení, a naopak bylo zjištěno, že růst nádorů podporuje, takže u těchto chorob je její podávání kontraindikováno.
Mateří kašička se získává z mateřích buněk. Je smetanově žluté barvy, nakyslé a štiplavé chuti a mdlé vůně. Nesnáší styk s kovy,
kromě zlata a platiny. Škodí jí nečistoty jakéhokoli druhu, světlo, teplo a okysličování.
Lze ji konzumovat buď samotnou ráno na
lačno v dávce 0,5 až 1,0 g přímo pod jazyk,
kde ji necháme asi 3 minuty rozplynout a po-
tom ji spolkneme. Po užití by se nemělo po
dobu 30 minut nic jíst. Užívá se denně po dobu 20 dní, pak následuje 30 dní přestávka
a potom ji opět podáváme po dobu 20 dní.
Většinou se tato kúra opakuje 3-5x do roka.
Mateří kašičku nutno skladovat v ledničce
pod výparníkem.
Jiný způsob užití mateří kašičky je v kombinaci s medem. 10-20 g se vmíchá do 250 g
polotuhého medu. Mateří kašička nachází
velké uplatnění i v kosmetice. V prodeji je
pleťové mléko s mateří kašičkou, pleťový
krém k regeneraci pokožky, mýdlo s mateří
kašičkou a řada dalších přípravků.
z knihy Zdraví máme na talíři
vydané nakladatelstvím Granit
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:56
Stránka 20
Pfieru‰ované
moãení,
slab˘ proud
moãi, pocit
nevyprázdnûného mûch˘fie,
ãasté moãení
v noci...
Stop problémÛm
s prostatou
J
e Vám to povědomé?
Jsou to jen některé příznaky vyvolané zvětšením prostaty. Obtížemi
způsobenými onemocněním
prostaty trpí až čtvrtina mužů
starších 40 let. Ve vyšším věku
se jejich počet dále zvyšuje. Nepodceňujte svůj problém! Muž
léčený včas a vyšetřovaný preventivně se dožije nejen vyššího věku, ale žije i kvalitní život.
Co je to prostata?
Prostata je orgánem pohlavního systému muže. Má tvar
kaštanu, jehož širší část je obrácena k močovému měchýři
a zúžená ke svalovému dnu
pánve. Ne zcela ve středu probíhá část močové trubice, která
dále pokračuje přes svaly dna
pánevního do penisu. Prostatu
tvoří řada typických žlázek (bý-
38
vá jich kolem 50) uvolňujících
prostatický sekret. Prostata se
vyvíjí již před narozením. Při
narození se její hmotnost pohybuje od 3 do 5 gramů. Objem
a hmotnost se nemění až do puberty, kdy dochází ke stimulaci
a růstu. U dospělého muže ve
věku 20 let prostata váží přibližně 20 gramů.
Pfiíãiny a projevy
nezhoubného
zvût‰ování
prostaty
Na otázku, proč toto onemocnění vzniká, dosud nikdo
neodpověděl. Existuje řada teorií, které platí u někoho více,
u někoho méně, ale pravděpodobně jde o kombinaci dosud
poznaných faktorů (hormonální vlivy, genetické předpoklady,
působení růstových faktorů).
Ke zvětšování prostaty dochází
v průběhu života u každého
muže. Výjimkou jsou muži
kastrovaní před pubertou (eunuši) a muži s vrozenou poruchou přeměny testosteronu.
Oba dva případy jsou v naší populaci extrémně vzácné. První
známky zvětšování prostaty
jsou patrné v mikroskopu (histologické vyšetření) již u některých 30letých mužů. Dalším
stadiem je pak již také makroskopicky patrné zvětšení objemu prostaty. Tento jev může
vést k zásadním změnám v plynulém toku moče. Tím, že nezhoubné zvětšení vzniká v místě vmezeřené tkáně (stromatu),
která je nejbohatší kolem močové trubice, dochází ke stlačení močové roury. Močový měchýř tak musí vyvinout větší sílu, aby při močení (mikci) moč
zcela odtekla. Dalším faktorem
je zvětšování prostaty směrem
k močovému měchýři. Směrem
dolů se prostata opírá o pevné
svalové dno, které nedovolí zásadní posun. Nahoře však tlačí
na spodinu močového měchýře
a zvedá jej. To vede ke změně
nervové regulace. Hovoříme tedy o tom, že onemocnění nezhoubným zvětšením prostaty
má dvě složky: anatomickou –
útlak močové trubice zvětšenou
žlázou, a dynamickou – změna
v nervové regulaci močového
měchýře.
Jak probíhá
vy‰etfiení?
V problematice diagnostiky
a léčby obtíží spojených se
zvětšením prostaty je nezanedbatelným faktorem nezvyk
mužů chodit k lékaři s věcí tak
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:56
Stránka 21
intimní, jako je močení. Představa, že se musí před jiným
mužem svléct do naha, nechat
si sáhnout na penis, varlata
a do konečníku, je velmi traumatizující. Společně s podceněním počátečních příznaků
to může vést k zanedbání adekvátní léčby a častějšímu výskytu komplikací. Přitom platí, že muž léčený včas a vyšetřovaný preventivně se dožije
nejen vyššího věku, ale žije
kvalitní život. Co mi tedy urolog udělá, když přijdu s prostatou? Urologické vyšetření
není ani zdaleka tak nepříjemné, jak vyprávějí mýty a anekdoty.
Vyšetření zahajuje lékař tím,
že se vyptá na průběh obtíží
v čase a na jiné choroby, které
by s močením mohly souviset.
Mnoho příznaků typických pro
prostatu není z této oblasti (obdobnými obtížemi trpí i ženy)
a urolog musí určit správnou
diagnózu. Standardním vyšetřením je vyšetření velikosti
a konzistence prostaty přes konečník. I když je toto vyšetření
pacientům nepříjemné (společensky netaktní), je pro stanovení diagnózy zcela zásadní –
odliší nezhoubné zvětšení od
zhoubného nádoru. Vyšetření
se provádí ukazovákem ruky
opatřené rukavicí. Ukazovák se
ta.cz je možnost se otestovat,
a tak zjistit, kdy je nutné vyhledat lékaře.
MoÏnosti léãby
Medikamentózní terapie
Inhibitory alfa 1 – adrenergních receptorů (alfa 1 blokátory) – působí na hladkou
svalovinu a zvyšují průtok
moči.
Léky s vlivem na molekulu
steroidů – ovlivňují činnost
pohlavních hormonů.
Rostlinná léčiva – čaje nebo
tablety obsahující jednu či více rostlinných látek (např.
z Pygeum africanum, Serenoa repens).
Chirurgická léãba
potře vazelínou či jinou kluzkou hmotou. Navzdory různým
zkazkám není toto vyšetření bolestivé.
V případě výrazného omezení nebo úplné zástavy odtoku moči je nutné pro zprůchodnění močové trubice
zavést cévku. V takových případech se může jednat i o život
zachraňující výkon. Po dezinfekci okolí močové trubice (žaludu penisu) se cévka navlhčí
lubrikačním gelem s lokálním
anestetikem (pro umrtvení)
a zavede do močového měchýře. Výkon není příjemný, ale
pokud nemocný spolupracuje
(hluboce dýchá, netlačí), trvá
několik vteřin. Cévka se uzavře
kolíčkem a nemocný ji vypouští pokaždé, když se mu chce
močit.
U této nemoci je klíčová prevence a včasná diagnóza. Na
stránkách www.mojeprosta-
Nejčastější operací je transuretrální (přes močovou trubici) resekce prostaty (TURP).
Nemocní hovoří o tom, že se
jim prostata „frézuje“. Urolog
pod kontrolou zraku odřezává
části prostaty, které brání volné mikci. Elektrickou kličku
lze nahradit laserem. Transuretrální incize prostaty
(TUIP) znamená, že urolog
prostatu pouze nařízne, ale
neodstraňuje.
U obou technik může docházet k opakovanému výskytu choroby, neboť prostata doroste.
zdroj: www.mojeprostata.cz
Natrodale® BHP – Prostata
BHP – Benigní hyperplazie prostaty je nezhoubné zvětšení prostaty, které svými projevy snižuje kvalitu života
mnoha mužů po 40. roce života. Pro předcházení onemocnění, pro mírnění jeho typických příznaků a jako
doplněk léčby onemocnění jsou vhodné přípravky, které obsahují více přírodních látek pozitivně ovlivňujících
stav prostaty. Novinkou na našem trhu je doplněk stravy Natrodale® BHP – Prostata, který je vyváženou kombinací přírodních látek pozitivně působících na prostatu: olej z dýňových semínek
je bohatým zdrojem fytosterolů, které pozitivně působí na prostatu. Saw Palmetto obsahuje látky blokující vliv testosteronu na růst prostaty, má mírný močopudný účinek
a působí protizánětlivě. Zinek je důležitý pro správnou činnost imunitního systému
a správnou činnost prostaty, v organismu působí jako antioxidant. Vitamin E
a beta-karoten jsou antioxidanty (chrání tělo před rozvojem volných radikálů).
Selen je jedním z nejvýznamnějších antioxidačních minerálů v těle. Více
jak polovina celkového množství selenu je u mužů uložena v prostatě.
Selen velice pozitivně ovlivňuje kvalitu spermatu. Vhodné je dlouhodobé a pravidelné užívání.
Balení obsahuje 30 tobolek.
Užívá se jedna tobolka denně.
K dostání ve všech lékárnách.
„Pánové, nepodceňujte
problém, který Vás ještě netrápí“.
Doporučuje David Huf
Diagnóza
39
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:56
Stránka 22
R
akovina prsu – v médiích snad nejčastější
medicínské téma. Toto onemocnění u nás
ročně postihne více než pět tisíc
žen, často v produktivním věku,
a představuje významný celospolečenský problém. I přes
zlepšení informovanosti je rakovina prsu opředena mnoha
mýty, množí se otázky o podstatě onemocnění, možnostech diagnostiky a léčby. Na část otázek se pokusíme odpovědět.
Co je
rakovina prsu?
Pod pojmem rakovina prsu
rozumíme řadu zhoubných nádorů prsu, které se liší svými
biologickými vlastnostmi, rychlostí růstu
i prognózou. Typická
rakovina prsu se zakládá u ženy již v mladém
věku, u části žen dále
v prsu roste, nádor se
zvětšuje a při určité
velikosti zakládá další ložiska v lymfatických uzlinách (hlavně v podpažní jamce)
a vzdálených orgánech. Bez léčby pak
vede postupně ke smrti. Existují však i případy,
kdy nádor dále neroste, v růstu se zastaví a ke smrti nevede.
Na druhém pólu jsou poměrně
zřídka se vyskytující velmi agresivní nádory, které se již při velmi malé velikosti šíří mimo prs,
do ostatních částí těla. Prognóza u takového typu nádoru není příliš dobrá.
V˘skyt a rizikové
faktory
Rakovinou prsu může onemocnět každý. U mužů je
tento nádor vzácný, ročně
u nás zaznamenáme jen něco
přes padesát nových případů.
U žen je výskyt stonásobně vyšší (přes pět tisíc nových případů
ročně).
V mladém věku se rakovina
prsu vyskytuje, ale jen zřídka –
do 29. roku věku se vyskytuje
jen asi 0,3 % ze všech případů.
U starších žen se výskyt zvyšuje, větší vzestup počtu nových
případů rakoviny prsu je především po 40. a 45. roku.
Na nepříznivém trendu trvalého vzestupu počtu nových
případů ve vyspělých zemích se
podílejí především civilizační
faktory, „západní“ způsob života, stres, škodliviny v životním
prostředí, nezdravé stravovací
návyky.
Mezi rizikové faktory vzniku
rakoviny prsu patří ženské pohlaví, starší věk, časný věk prvních měsíčků a posun přechodu do staršího věku, pozdní věk
prvního porodu, některá nezhoubná onemocnění prsu
a předchozí karcinom druhého
prsu. Podstatně vyšší riziko mají také ženy, u kterých se v blízkém příbuzenstvu (matka, sestra) objevila rakovina prsu nebo
vaječníků, zvláště v mladším
věku. Nejvyšší riziko mají ženy
s prokázanou dědičnou mutací
genu BRCA1/2. Ve studiích zabývajících se hormonální substituční léčbou se prokázalo také vyšší riziko při podávání
těchto léků po dlouhou dobu
(nepřerušovaně 10 let a déle).
Ženám s velmi vysokým rizikem, především při výskytu rakoviny u blízkých příbuzných,
je možné ve specializované poradně nabídnout přesné zhodnocení rizika a speciální genetické testování. Pokud se podstatně vyšší riziko vzniku
karcinomu prsu prokáže, sta-
Stra‰ák zvan˘
40
Prevence
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:56
Stránka 23
noví se individuální plán sledování, případně se zvolí preventivní podávání některých léků.
Diagnostika
a screening
Jak již bylo řečeno, ve většině
případů se rakovina prsu vyvíjí
postupně řadu let. Mamografie, někdy v kombinaci s dalšími zobrazovacími metodami,
umožňuje odhalit nádor o dva
až tři roky dříve než vyšetření
pohmatem. Při tzv. mamografickém screeningu jsou vyšetřovány ženy bez příznaků onemocnění prsu s cílem zachytit
co největší množství ještě skrytých nádorů. Bylo prokázáno,
že mamografickým screeningem je možné snížit úmrtnost
na rakovinu prsu až o 40 %.
V České republice je preventivní mamografie hrazena
z prostředků veřejného zdravotního pojištění od 45. do 69.
roku věku, a to ve dvouletých
intervalech. Z vyhlášky ministerstva zdravotnictví je každý
praktický lékař a gynekolog povinen poslat ženu na mamografii. Odborné společnosti a ministerstvo zdravotnictví garantují v centrech akreditovaných
pro screening velmi vysokou
kvalitu všech vyšetření. Centra
Mamografické vy‰etfiení
jsou pravidelně kontrolována
na místě a jejich výsledky jsou
analyzovány.
Je nutné, aby ženy chodily
opakovaně a pravidelně. Může
se totiž stát, že se při mamografickém vyšetření nádor sice
již vyskytuje, ale je ještě pod
prahem zachytitelnosti mamografickým vyšetřením. Pokud
by další mamografie v daném
intervalu nebyla, nemusel by
být nádor v době záchytu již
ideálně malý. Dvouletý interval
mezi vyšetřeními je kompromisem mezi možnostmi zdravotního pojištění a přínosem –
u žen s některými z rizikových
faktorů je vhodnější interval
každoroční, především do 55.
roku věku.
Riziko mamografie
Mamografie je metoda rychlá,
až na výjimky nebolestivá, obavy z toho, že by mamografie
mohla přímo vyvolat rakovinu,
jsou zcela neopodstatněné. Mamografie sice využívá speciální
rentgenové záření, radiační zátěž je však velmi malá, zcela teoretické riziko je vyváženo jednoznačným přínosem. Na velkých studiích bylo prokázáno,
že je možné mamografii bez
obav provádět opakovaně až do
vysokého věku. Podmínkou je
však vysoká kvalita center. Mamografie není vhodnou preventivní metodou u žen pod 40 let.
U mladých žen, které mají bohatou žlázu, je většinou méně
přínosná a prs je navíc na záření vnímavější. Proto se u mladých žen mamografie provádí
jen u vybraných případů, ultrazvukové vyšetření zpravidla dostačuje.
MoÏnosti léãby
Pokud je zjištěn nádor malý,
v počátečním stadiu, je téměř
stoprocentní pravděpodobnost
úplného vyléčení. Nové léky
a léčebné postupy jsou však stále úspěšnější i u nádorů větších.
Léčbu u karcinomu stanovuje
vždy pro každou ženu individuálně onkolog v týmu s chirurgem, gynekologem, patologem
a radiologem – mamodiagnostikem.
Rakovina prsu
hrozí více
Ïenám levaãkám
Podle britského magazínu Medical Journal, který na svých
stránkách zveřejnil výsledky
průzkumu nizozemských vědců, jsou k rakovině prsu náchylnější více ženy levačky než
pravačky. Na základě zkoumání 12 tisíc žen narozených v letech 1932 až 1941 jsou levačky
více než dvakrát náchylnější
k rozvoji rakoviny prsu než
Kde získat
informace
Při jakýchkoliv obtížích by
měla žena ihned navštívit svého
lékaře (praktického lékaře, gynekologa) nebo přímo akreditované mamodiagnostické centrum. Již mnoho let také úspěšně funguje bezplatná AVON
Linka proti rakovině prsu
800 180 880, kde na Vaše dotazy
odpovídají vedle lékařů a psychologů také ženy, které mají
s rakovinou prsu své osobní zkušenosti. Cenné informace včetně seznamu akreditovaných
center naleznete na webových
stránkách Asociace mamodiagnostiků ČR www.mamo.cz.
Doc. MUDr. Jan Daneš, CSc.
přednosta Radiodiagnostické
kliniky 1. LF UK
a VFN v Praze
ostatní ženy. Důvodem je podle
odborníků vyšší množství hormonu testosteron v děloze levaček. Právě zvýšeným množstvím toho hormonu je podle
vědců leváctví způsobeno. Tento hormon též spouští změny
v prsu, které mohou vyústit až
v nádorové onemocnění. Oponenti tohoto průzkumu však
poukazují na to, že k vyvození
tak jednoznačných závěrů by
bylo zapotřebí provést výzkum
na daleko větším vzorku pacientek. Upozorňují při tom na
skutečnost, že zdravým stravováním, omezením pití alkoholu
a pravidelným cvičením lze riziko výskytu rakoviny prsu výrazně snížit. A to jak u pravaček, tak u levaček.
(red)
rakovina prsu
Prevence
41
1-37OPR.QXD
1.5.1904
1:56
Stránka 24
První ãástí je vy‰etfiení pohledem. Svléknûte se do pÛl tûla a sednûte si,
popfiípadû stoupnûte pfied zrcadlo.
Paže nechte volně podél těla. Pátrejte pečlivě po změnách ve
velikosti či tvaru prsů. Sledujte pozorně, zda se na kůži prsů neukazují vtažená místa či naopak vyklenutí, případně barevné
změny, zarudnutí či zvýšená žilní kresba. Rovněž si všímejte obrysů prsů.
Dále dejte obě ruce nad hlavu a prohlížejte si prsa z různých úhlů. Zjistěte, jestli se neukázaly některé změny od posledního vyšetření. Prohlédněte si také dvorec a bradavku
a všimněte si, neobjevuje-li se výtok, krvácení či vpáčení bradavky.
SAMOVY·ET¤ENÍ
Po vy‰etfiení pohledem následuje vy‰etfiení prohmatem. V této fázi nadále
stojíte ãi sedíte. Pravou rukou si budete vy‰etfiovat lev˘ prs. Pfiedstavte si,
jako by byl prs rozdûlen na ãtyfii ãásti.
Vyšetření začněte v horní vnitřní části.
Prsty pravé ruky položte naplocho na kůži
levého prsu a pomalými krouživými pohyby
s mírným tlakem prohmatejte tuto část prsu.
Vyšetřete okolí dvorce, dvorec a bradavku. Po stisknutí dvorce pečlivě pozo-
rujte, neobjeví-li se výtok či krvácení z bradavky.
Stejným způsobem vyšetřete dolní
vnitřní část prsu.
/ Potom věnujte pozornost dolní zevní
části a horní zevní části prsu.
Na závěr vyšetření vsedě či vestoje lehce
zvedněte levou ruku tak, aby se uvolnilo
podpaží. To pak pečlivě celé prohmatejte.
Obdobným způsobem vyšetřete levou rukou prs pravý a samozřejmě i pravou podpažní jamku.
zdroj: 1. díl ediční řady odborných publikací VZP ČR
42
Prevence
vademecum-final.qxd
1.5.1904
2:47
Stránka 21
Jak âe‰i
hodnotí své zdraví?
J
edním z ukazatelů, který vypovídá
o zdravotním stavu obyvatelstva, je
i způsob, jak sami lidé své zdraví hodnotí. Odpověď na otázky týkající se subjektivně vnímaného zdraví občanů České republiky hledal i Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v publikaci
nazvané „Srovnání vybraných zdravotnických
ukazatelů v EU a ČR“, která vyšla při příležitosti našeho vstupu do Evropské unie v roce
2004. Ze studie vyplývá, že Češi své zdraví hodnotí ve srovnání se starými členskými zeměmi
EU spíše pesimisticky.
âe‰i jsou pesimisté
pesimisticky, i když v posledních letech se situace výrazně zlepšuje a patrně zde dochází
ke změně přístupu v hodnocení vlastního
zdraví. Při hodnocení tohoto ukazatele je si
však třeba uvědomit jeho subjektivní povahu. To souvisí s individuálním pojetím zdraví
a nemoci, kdy stav chápaný jedním jedincem
jako zdraví, může jiný označovat jako nemoc.
Vnímání vlastní zdravotní situace je tedy závislé nejen na aktuálním zdravotním stavu,
ale také na řadě dalších individuálních či sociokulturních faktorů.
âím vy‰‰í vûk, tím hor‰í
hodnocení svého zdraví
Respondenti jsou při příležitosti zjišťování
Nijak překvapujícím zjištěním není skutečsvého subjektivně vnímaného zdraví vyzváni, nost, že s rostoucím věkem se subjektivní hodaby ohodnotili svůj zdravotní stav na pětibo- nocení zdraví zhoršuje. Tato skutečnost je platdové škále: velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, ná pro všechny sledované země s výjimkou
špatný, velmi špatný. Z národních šetření nejvyšší věkové kategorie, kde v některých příprovedených v zemích EU vyplývá, že nejhů- padech procento osob hodnotících svůj zdraře hodnotí své zdraví Portugalci, Italové, ale votní stav jako dobrý či velmi dobrý mírně rostaké Francouzi či Španělé. Uvedené země se te. To lze vysvětlit několika faktory. Jednak se
vyznačují nejnižším podílem osob s dobrým s rostoucím věkem zvyšuje tendence srovnávat
či velmi dobrým subjektivním zdravím. Nao- svůj vlastní zdravotní stav s vrstevníky a uvěpak nejvyšší podíl osob hodnotících své zdra- domovat si své vlastní přežívání v dané geneví jako dobré či velmi dobré je
Subjektivní zdraví respondentÛ (v %)
mezi Dány, Iry a Řeky. Česká
muÏi
republiky se svým subjektivvelmi dobré
22,3
ním hodnocením zdraví pododobré
42,6
uspokojivé
27,4
bá nižšímu evropskému prů‰patné
6,5
měru. Češi tedy, jak se zdá, přivelmi ‰patné
1,1
stupují ke svému zdraví spíše
Statistika
raci. Dále jsou na tom osoby v pokročilém věku relativně zdravotně lépe ve srovnání s nižšími věkovými skupinami, neboť se jedná
o jedince, kteří přežili, osoby se špatným
zdravotním stavem již byly eliminovány
v předchozích věkových skupinách. Studie také ukazuje, že v rámci stejného reálného zdravotního stavu je úmrtnost vyšší u těch osob,
které hodnotí své zdraví hůře, a přežívají tak
více optimističtí jedinci. Starší osoby jsou také
častěji institucionalizovány ve srovnání
s mladšími, a proto jsou z řady šetření, které
nezahrnují institucionalizované osoby, vyloučeny.
Mladí âe‰i se cítí lépe
neÏ jejich vrstevníci v EU
Z výsledků šetření také vyplývá, že osoby
v České republice hodnotí svůj zdravotní stav
lépe v nižších věkových skupinách ve srovnání s průměrem EU. Naopak ve vyšším věku je
jejich hodnocení více pesimistické. Například
mladí lidé ve věku od 16 do 24 let hodnotí své
zdraví jako dobré či velmi dobré v 91 %, zatímco průměr v EU činí 85,3 %. V kategorii 25
až 34 let hodnotí kladně své zdraví skoro 85 %
Čechů, Evropský průměr při
tom je 78,6 %. V kategorii 65
Ïeny
až 74 let však za dobré považu18,8
je svoje zdraví už jen necelých
41,8
30,7
32 % obyvatel ČR, zatímco Ev7,8
ropský průměr činí 35,1 %.
1,0
z údajů ÚZIS vybral p
43
vademecum-final.qxd
1.5.1904
2:59
Stránka 22
Je tfieba obávat se
‰edého zákalu?
V
e světovém měřítku
je šedý zákal jednou
z nejčastějších příčin
slepoty. Podle údajů
Světové zdravotnické organizace se odhaduje, že se podílí na
slepotě celkem ve 42 %. Věkem
podmíněný zákal čočky se vyskytuje u populace ve věku 6574 let až v 60 %. U populace
starší 65 let je operace katarakty nejčastějším operačním výkonem.
Co je ‰ed˘ zákal
a jak vzniká?
Šedý zákal (katarakta) znamená sníženou průhlednost
(zkalení) normálně čiré oční
čočky. Úkolem čočky je zaostřovat paprsky přicházející do
44
oka tak, aby dopadaly na sítnici. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici,
takže dochází k poklesu zrakové ostrosti.
Katarakta je buď získaná,
nebo vrozená. Podle příčiny
vzniku katarakty rozlišujeme
stařecký (senilní) šedý zákal,
dále kataraktu traumatickou,
radiační, kataraktu při systémových onemocněních (např.
diabetes mellitus), kataraktu
při kožních onemocněních
(např. atopická dermatitida),
při onemocněních centrálního
nervového systému (např. neurofibromatóza) a při jiných očních onemocněních (např. zelený zákal, krátkozrakost, odchlípení sítnice). Katarakta
může vzniknout i jako důsledek
toxického působení léků. Nejčastěji se však setkáváme s věkem podmíněným šedým zákalem. Podstata vzniku šedého
zákalu není dosud plně objasněna. Mezi rizikové faktory
vzniku katarakty patří především věk, pohlaví (vyšší výskyt
u žen), celková onemocnění,
obezita, dlouhodobé užívání
některých léků, kouření atd. Šedý zákal se může objevit v každém věku. Nacházíme jej
u mladých lidí i u lidí středního
věku, většinou jako komplikaci
jiných očních a celkových onemocnění nebo po úraze. Vrozená katarakta vzniká u dětí většinou jako důsledek virového
onemocnění matky v prvním
trimestru gravidity (např. zarděnky, toxoplasmóza) nebo
v důsledku toxického působení
léků, které matka v raných stádiích gravidity užívala. Vrozená
katarakta se vyskytuje u 0,4 %
novorozenců.
Jaké subjektivní
potíÏe ‰ed˘ zákal
zpÛsobuje?
Šedý zákal způsobuje pokles
zrakových funkcí, především
snížení ostrosti zraku. Stupeň
zhoršení vidění je různý (od mírného poklesu až po zachování
světlocitu), a to v závislosti na
typu a pokročilosti zákalu. Pacienti si stěžují nejčastěji na zamlžené vidění, zhoršené vidění
za slunečního svitu a při řízení
Diagnóza
vademecum-final.qxd
1.5.1904
2:59
Stránka 23
Kdy a jak ‰ed˘
zákal operujeme?
Multifokální nitrooční
čočka umožňuje velmi
kvalitní vidění do dálky i do
blízka bez brýlí.
U zadní subkapsulární
katarakty pacienti udávají
nejčastěji pokles vidění
při čtení.
motorového vozidla. Objevuje
se i přechodné dvojité vidění.
Nezřídka dochází k poruchám
barevného vidění. Rychlost kalení čočky je individuální, většinou se jedná o měsíce až roky.
Kdy jít k lékafii?
Očního lékaře je třeba vyhledat při každé poruše vidění. Lékař stanoví na základě odborného očního vyšetření příčinu
zhoršeného vidění a stanoví
léčbu. V současné době neexistují žádné léky, které by mohly
vzniklý zákal odstranit a vidění
zlepšit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok,
při kterém se z oka odstraní
zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou.
Diagnóza
Operaci šedého zákalu doporučují lékaři tehdy, když katarakta snižuje pacientovi kvalitu vidění natolik, že jej obtěžuje v jeho osobním i pracovním životě.
Operace šedého zákalu se
provádí jak v místní, tak v určitých případech i v celkové anestézii. Na některých pracovištích se operace šedého zákalu
provádí v tzv. topické anestézii.
Ta spočívá v kapání anestetických kapek na rohovku a spojivku, čímž dochází ke znecitlivění oka. Tento typ anestézie
pacienta celkově nikterak nezatíží a výkon snáší velmi dobře.
Operatér je s pacientem po celou dobu operace v úzkém kontaktu, a může tak sledovat jeho
pocity a potřeby. Díky topické
anestézii lze v naprosté většině
případů operaci šedého zákalu
provádět ambulantně.
Operační řez je veden rohovkou. Rohovka neobsahuje cévy,
takže rána nekrvácí. Zkalené
jádro čočky odstraňujeme technikou, která se nazývá fakoemulzifikace. Při použití této
techniky dochází k rozmělnění
jádra čočky ultrazvukem a k odsávání částeček jádra řízeným
podtlakem z oka.
Do průhledného čočkového
pouzdra, které v oku zůstává, se
vkládá umělá nitrooční čočka.
Tato čočka nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky, a umožňuje tak pacientovi
ostré vidění i po operaci.
Jaké nitrooãní
ãoãky se pouÏívají?
V současné době existuje celá řada nitroočních čoček, které
se vzájemně liší materiálem,
tvarem, velikostí i funkcí. Dnes
se nejčastěji implantují především tzv. „měkké“ akrylátové,
hydrogelové nebo silikonové
nitrooční čočky. Hlavní předností těchto čoček je, že je lze
složit či srolovat a vložit do oka
velmi malým operačním řezem
šíře mezi 2,0 až 3,0 mm. Výhodou takto malého řezu je nízké
riziko operačních komplikací
a rychlá pooperační obnova vidění. Nespornou výhodou malé
rány je i její samouzavření bez
nutnosti šití. Operace šedého
zákalu v současné době ale neznamená pouze odstranění katarakty. Celosvětovým trendem
je umožnit pacientovi kvalitní vidění bez brýlí do dálky.
Z optického hlediska lze čočky
rozdělit na monofokální a multifokální. Monofokální čočky
umožňují kvalitní vidění do dálky buď zcela bez brýlí, nebo se
slabou korekcí, na čtení je však
třeba použít brýle. Multifokální čočky oproti tomu umožňují
kvalitní vidění do dálky a blízka
bez nutnosti brýlí a usnadňují
vidění na střední vzdálenost.
Mohou pfii operaci
a po ní vzniknout
komplikace?
U každého chirurgického
zákroku na lidském organismu
cím viděním, otokem víček
a překrvením spojivek. Základním předpokladem pro zvládnutí této komplikace je včasné
rozpoznání onemocnění a její
okamžitá léčba. Mírné a postupné zhoršování vidění lze
pozorovat i s odstupem několika měsíců až let. Toto zhoršování kvality vidění vede ke vzniku tzv. sekundární katarakty.
Vidění lze obnovit laserovým
zákrokem, který se provádí ambulantně, je nebolestivý a trvá
několik minut.
Jak rychlá
je obnova vidûní
po operaci?
Obnova vidění po operaci je
velmi rychlá. Dobré vidění má
pacient zpravidla již druhý den
po operaci. V některých případech může být vidění přechodně mlhavé. Vidění se vyjasní
zpravidla během několika málo
Při pokročilejším
stadiu šedého zákalu
(tzv. maturní katarakta)
se čočka stává zcela
neprůhlednou a vidění
poklesne na pouhý
světlocit.
existuje určité riziko různě závažných komplikací. Vlivem
operačních a pooperačních
komplikací může dojít k přechodnému, v ojedinělých případech i k trvalému poklesu vidění. Mezi možné operační
komplikace patří např. porušení pouzdra či závěsného aparátu čočky a vzestup nitroočního
tlaku. Zkušený chirurg je schopen většinu těchto komplikací
vyřešit tak, že výsledná zraková
ostrost se neliší od zrakové ostrosti při normálním průběhu
operace.
V pooperačním období je
nejzávažnější komplikací infekční nitrooční zánět. Dominantním příznakem je bolest
oka spojená s náhle se zhoršují-
dní. Ke stabilizaci vidění dochází většinou za 2 až 4 týdny
po operaci. Po této době lze již
předepsat nové brýle.
Co se délky pracovní neschopnosti týká, závisí na druhu vykonávané práce a stavu vidění druhého oka. Řádově se
jedná o dny, výjimečně týdny.
Je operace
hrazena zdravotní
poji‰Èovnou?
Operace šedého zákalu (fakoemulzifikace s implantací
monofokální nitrooční čočky)
je plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami ČR.
Doc. MUDr.
Drahomíra Baráková, CSc.
45
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 26
Nemoc, R
která
nebolí
oztroušenou sklerózou u nás trpí na 13 tisíc osob. Přesto má široká veřejnost o tomto onemocnění jen mlhavé
představy. V čem vlastně toto
onemocnění spočívá? Je léčitelné, nebo je nevyhnutelným
údělem nemocného vozík? Kde
se ta nemoc vůbec bere? Následující článek přináší odpovědi
alespoň na ty nejčastější otázky
spojené s touto nemocí.
Roztrou‰ená
skleróza
Co je to
roztrou‰ená
skleróza?
Roztroušená skleróza je
onemocnění imunitního systému, při němž tento systém
rozpoznává části centrálního
nervového systému (mozku
a míchy) jako tělu cizí a napadá je. Vytváří tak v nervovém
systému zánětlivá ložiska,
a podle toho, na jakém místě
nervového systému je ložisko
umístěno, vznikají neurologické příznaky – poruchy hybnosti, zraku, rovnováhy, koordinace apod. K onemocnění je
nejvnímavější indoevropská
rasa, v naší zeměpisné šířce je
velmi časté, v ČR je kolem
13 000 lidí s roztroušenou
sklerózou.
Ke vzniku nemoci přispívá
genetická vnímavost (soubor
genů, které zřejmě mají na starost regulace v imunitním
systému) spolu s dalšími faktory (infekce, především přechozené, hormonální vlivy – prodělaný porod, stres, nedostatek
vitaminu D). Řada z těchto faktorů je ještě neznámých. Onemocnění začíná u většiny lidí
mezi 20. až 40. rokem věku.
Dá se roztrou‰ená
skleróza léãit?
Především existuje možnost
zkrátit akutní příznaky – tedy
ataku neboli relaps nemoci, a to
vysokými dávkami kortikosteroidů. Ty by měly být podány co
nejdříve po vzniku akutních obtíží. Pro dlouhodobou léčbu počátečních stadií jsou v současné
době k dispozici léky, které mo-
46
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 27
hou u řady lidí zpomalit průběh
nemoci – interferon beta, glatiramer acetát, intravenózní
imunoglobuliny.
Tyto léky jsou vzhledem k jejich nákladnosti u nás dostupné
pouze při splnění určitých kriterií aktivity nemoci. Jako první
jsou použity léky, které léčí i jiné tzv. autoimunitní nemoci,
například azathioprin. Teprve
pokud selžou tyto léky a aktivita onemocnění není pod kontrolou, hradí zdravotní pojišťovny i nákladnou léčbu. Pokud
tato léčba selže, jsou možnosti
léčby cytostatiky.
Jaké jsou pro
pacienta vyhlídky?
Odhadnout průběh choroby
u jednotlivého pacienta není na
jejím počátku možné, záleží na
tom, jaké části nervového systému zánět poškodil a jak včas je
léčba zahájena. Obecně je prognóza dnes diagnostikovaných
pacientů daleko lepší, než tomu
bylo třeba před 20 lety. Vývoj
nových léků pokračuje, nikdo
již nečeká se zahájením účinné
léčby 10-15 let (tedy do vývoje
určité invalidity). Zkouší se řada nových léků a účast v klinických studiích přináší prospěch
z nových objevů řadě pacientů
dříve, než je lék uveden na trh.
Kde hledat
informace
o chorobû?
V˘Ïiva
Diagnóza
Kde se lze léãit?
V ČR existuje nyní 13 center pro roztroušenou sklerózu
při neurologických klinikách
či neurologických odděleních
(Praha, Brno, Ostrava, Plzeň,
Hradec Králové, Olomouc,
Zlín, Pardubice, České Budějovice, Teplice). Lze se obrátit
na neurologa v místě bydliště,
který diagnózu většinou stanovil, a prodiskutovat s ním, je-li
pro Vás péče v takovém centru
vhodná. Centra mají návaznost na další odborníky, kteří
se v problematice roztroušené
sklerózy vyznají (urolog, psycholog, rehabilitace apod.)
Přitom je nutné si uvědomit,
že spolupráce pacienta je při
léčbě zásadní. Pacient především musí ke svému onemocnění zaujmout aktivní postoj –
chci s nemocí něco dělat. Pozitivní myšlení a fyzická aktivita
(anaerobní i aerobní), která vede k otužilosti a trénovanosti
organismu, je nejlepší cestou,
jak se s chorobou dlouhodobě
vyrovnávat.
Problém je ovšem v tom, že
pacient poté, co zjistí svou diagnózu, má mnohem blíže k depresi než k pozitivnímu myšlení
a chuti hýbat se. Proto je především nutné smířit se s faktem
chronické nemoci, často je také
zapotřebí změnit hodnotový
žebříček, zkouškou přitom procházejí i partnerské a rodinné
vztahy, někdy je rovněž třeba
změnit pracovní kariéru. Pacient
sledovaný v Centru pro roztroušenou sklerózu má výhodu přístupu k pomoci i po této stránce.
Poradit může i v problematice
orientovaný neurolog. Zkušený
psycholog poskytující psychoterapeutickou podporu a antidepresivní léčba mohou zázračně
změnit kvalitu života pacienta,
který se s problémem svěří.
Alternativní
medicína je o‰idná
Zoufalý pacient často hledá
pomoc i u alternativní medicíny.
K tomu je ale nutno poznamenat,
že některé metody alternativní
medicíny sice mohou být užitečné, především vedou-li ke zvládání stresu a fyzické kondici, ale
jinak je zkoušení různých metod
na vlastní riziko pacienta s možností i nevratného poškození,
zvláště je-li vysazena zavedená
léčba. Je nutno varovat před imunostimulačními látkami, protože
jde o chorobu způsobenou nadměrnou stimulací imunitního
systému proti vlastnímu tělu.
Doc. MUDr. Eva Havrdová
Neurologická klinika
1. LF UK a VFN, Praha
Občanské sdružení Unie
ROSKA ČR, která sdružuje
pacienty a jejich přátele, vydala několik publikací s informacemi o chorobě: Roztroušená skleróza – první setkání,
Je roztroušená skleróza Váš
problém?, Roztroušená skleróza – strategie přístupu
k chronické nemoci.
Zdrojem informací může být
i internet, ne všechny stránky
jsou však věrohodné. Vždy
jsou spolehlivé oficiální
stránky, například:
www.multiplesclerosis.cz,
www.aktivnizivot.cz,
www.roska-czmss.cz,
www.msif.org,
www.nmss.org.
Víte, že...
Jsme mlad‰í,
neÏ si myslíme
Všechny buňky v lidském těle
nejsou stejně staré. Mnohé
vznikly teprve před rokem, jiné
před týdnem, či dokonce před
hodinou. Vědci už dlouho marně toužili zjistit stáří buněk
v jednotlivých částech lidského
těla. Nyní se to podařilo švédsko-americkému týmu vědců
vedenému Jonasem Frisenem
ze stockholmské Karolinska Institutet. Využili k tomu testů
atomových bomb z počátku šedesátých let. V těchto letech se
v atmosféře prudce zvýšil výskyt mnoha radioaktivních izotopů. Platilo to i o uhlíku 14C,
jehož koncentrace v následujících desetiletích po zákazu testů opět prudce poklesla. Vědci
se proto podívali na obsah uhlíku 14C ve vzorcích tkání odebraných posmrtně z těl Švédů,
kteří se narodili před a po zahájení nadzemních atomových
výbuchů. Vycházeli z předpokladu, že člověk narozený na
vrcholu tak zvaných atomových
let má nejvíce izotopu 14C
v nejstarších buňkách. Čím
jsou jeho buňky mladší, tím
méně izotopu při vzniku nabraly. Na základě této analýzy zjistili, že nejstarší buňky v těle
jsou neurony mozkové kůry.
Buňky v jiných částech mozku,
například v centru paměti, se
poměrně rychle obnovují. Frisenův tým přesto prokázal, že
nám většina mozku slouží
v prakticky nezměněné podobě
po celý život. Podstatně mladší
jsou však buňky v jiných částech těla. Například střevo třicátníka je tvořeno buňkami starými v průměru deset let. Čtyřicet procent střeva však tvoří
buňky sliznice, jež nežijí déle
než pět dnů. Krvinky obvykle
nejsou starší než pár týdnů.
Svalové buňky se dožívají
v průměru patnácti let. (red)
47
27
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 28
Vyhnûme se klí‰Èové
K
líšťová encefalitida
neboli klíšťový zánět
mozku je infekční
onemocnění způsobené virem Flavivirus. Tento
virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní
a polní hlodavce, divoce žijící
zvířata, domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě a na člověka. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí
infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete.
V České republice podobně
jako v zemích střední Evropy
existují oblasti s vysokým výskytem infikovaných klíšťat.
Nejvyšší počet onemocnění
byl v minulém roce hlášen
z okolí Českého Krumlova,
Českých Budějovic, Strakonic, Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Klatov, Plzně,
Prahy a okolí, Příbramska, Benešovska, Královéhradecka,
Ústí nad Labem, Děčína,
Opavy, Šumperka, Jeseníku,
Prostějova, Ostravy, Olomouce, Brna, Žďárska, Blanska,
Znojemska, Třebíčska a Jihlavska. Období výskytu klíšťové encefalitidy je hlášeno od
začátku léta do pozdního podzimu.
48
Jak probíhá
onemocnûní?
Onemocnění má obvykle
dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní, dojde k rozvoji
první fáze onemocnění. Virus
se nejprve množí v mízních
uzlinách a dále se šíří do krve,
kde se jeho přítomnost ohlašuje chřipkovými příznaky, nemocný se cítí unaven, bolí ho
hlava, svaly, v krku, má zvýšenou teplotu. U řady osob může
nemoc touto fází skončit a dojít
k úplnému uzdravení. Zhruba
u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se projeví rovnou druhou fází.
Pokud onemocnění přejde
do druhého stadia, jeho průběh
bývá podstatně závažnější. Po
masivním pomnožení může virus proniknout do centrální
nervové soustavy, kde se dále
množí a poškozuje nervové
buňky. Tato druhá fáze se již
projevuje příznaky typickými
pro postižení centrální nervové
soustavy. Nemocný si stěžuje
na prudké bolesti hlavy, zvrací,
objevuje se strnutí šíje, spavost
a v těžších případech i poruchy
vidění. Akutní fáze onemocnění
trvá 1-3 týdny. Kromě subjektivních příznaků se objevují
i chabé obrny končetin a hlavových nervů postihující pohyby
oka a mimiku obličeje. Obecně
Zarudnutí v místû kousnutí je prvním pfiíznakem,
Ïe klí‰tû bylo infikováno.
u dětí probíhá onemocnění lehčeji než u dospělých osob. Doba
léčení trvá nejméně 3 týdny.
U menšího počtu pacientů dochází ke vzniku trvalých postižení ve formě obrny hlavně jedné ze dvou horních končetin,
chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, ke
snížené výkonnosti a depresi.
Pouze ve výjimečných případech dochází k úmrtí.
Jak pfiedejít
klí‰Èové
encefalitidû?
Proti klíšťové encefalitidě se
očkuje vakcínou, která obsahuje usmrcené viry navázané na
minerální hliníkový nosič.
U nás jsou k dispozici dvě komerční vakcíny. Obě vakcíny
jsou konstruovány ve dvou variantách – dětské (s poloviční
dávkou účinné látky) a dospělé. Úplná a dostatečná imunita
se zajistí injekčním podáním tří
dávek: druhá dávka se podává
po 1 až 3 měsících a třetí dávka
po 9 až 12 měsících po podání
2. dávky. Toto schéma očkování
je označované jako pomalé. Vzhledem k jeho časové náročnosti a možnému riziku infekce v letních měsících se očkování doporučuje zahájit již
v zimních měsících. V letních
Poradna
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 29
encefalitidû
měsících, kdy je třeba dosáhnout rychlejší tvorby ochrany
vůči tomuto onemocnění, je
možné očkovat podle tzv. rychlého schématu. Toto očkování se provádí třemi dávkami
v časovém intervalu jednoho
týdne mezi prvními dvěma dávkami a čtrnácti dní mezi druhou a třetí dávkou. Podobně lze
upravit pomalé schéma, kdy časový interval mezi první a druhou dávkou se zkrátí na čtrnáct
dní a třetí dávka se podá po 912 měsících, takové schéma se
označuje jako zkrácené.
U osob s imunodeficiencí
nebo osob starších 60 let se doporučuje rozšířit základní očkování o jednu dávku navíc, pokud nebyla dosažena dostatečná séroprotekce.
Kdy oãkovat?
Očkování proti klíšťové encefalitidě není vázáno na určité
roční období a může být prováděno kdykoli, i v době, kdy
existuje možné riziko napadení
infikovaným klíštětem. Očkování proti klíšťové encefalitidě
je vysoce účinné a poskytuje
ochranu prakticky každé očkované osobě. Určité omezení je
délka doby získané ochrany.
Byla-li osoba očkována podle
pomalého schématu, přeočko-
Poradna
vání se provádí každých 3 až 5
let. Rychlé schéma očkování
umožňuje rychlé získání ochrany vůči klíšťové encefalitidě, ale
je třeba podat navíc jednu posilující dávku po 12-18 měsících,
která zajistí stejně kvalitní
a dlouhodobou ochranu jako
ochranu získanou očkováním
podle pomalého schématu.
Očkovat je možné děti ve věku od jednoho roku. Četnost
onemocnění, jeho těžký průběh i jeho následky jsou závažnější a častější u dospělých
osob než u dětí. Očkování se
dále doporučuje osobám žijícím v oblasti zvýšeného výskytu infikovaných klíšťat nebo
osobám, které cestují či krát-
kodobě přebývají v těchto oblastech, například letní pobyty
dětí, dovolená v rekreačních
oblastech, sezónní práce v lesích apod.
Očkovací látka proti klíšťové
encefalitidě je vysoce bezpečná.
Jsou známé lokální nežádoucí
účinky, které se mohou objevit
po podání vakcíny: zarudnutí,
otok, mírná bolest v místě vpichu, apod. Po první dávce se
může v ojedinělých případech
objevit i teplota nad 38 °C, popřípadě s bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. Tyto příznaky obvykle velmi rychle odezní.
Podávání dalších dávek bývá
prakticky bez shora uvedených
nežádoucích příznaků.
Mapa v˘skytu klí‰Èové encefalitidy v âR v roce 2004
poãet hlá‰en˘ch onemocnûní podle okresÛ
DÛvod k oãkování
Výskyt tohoto infekčního onemocnění je závislý na řadě faktorů, jako jsou klimatické podmínky, přemnožení klíšťat apod. Očkování proti klíšťové encefalitidě
není povinné a není hrazeno státem, přesto roste počet osob, které se dobrovolně nechávají očkovat. Význam tohoto očkování
v našich zeměpisných šířkách si
uvědomují i zdravotní pojišťovny, které ho podporují alespoň
částečnou úhradou. Podle výzkumu GFK z roku 2005 je však
ochota k očkování v České republice stále nízká. Tato data korespondují i s malou proočkovaností naší populace. Očkovat se
dávají většinou lidé, kteří se ve
svém okolí setkali s nemocným
po klíšťové encefalitidě. Sami nemocní po prodělání onemocnění
vřele doporučují očkování všem
bez rozdílu věku. Dlouhodobé
sledování ukazuje, že klíšťová
encefalitida postihuje zhruba 2x
více osoby starší 25 let než děti
a dospívající mládež. Navíc ke
komplikovanějšímu průběhu tohoto onemocnění dochází u dospělých osob častěji než u dětí.
Z těchto důvodů je vhodné očkovat nejen děti, ale především
dospělé osoby. Více informací
získáte na www.vakciny.net.
RNDr. Marek Petráš
49
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 30
Kouzlo ãesk˘ch lázní
pÛsobí jiÏ po staletí
LázeÀství je fenomén, kter˘ je souãástí evropské civilizace
jiÏ více neÏ dva a pÛl tisíce let. Nedílnou souãástí
evropského lázeÀství byly a jsou také ãeské láznû.
Jejich blahodárn˘ch úãinkÛ vyuÏívají lidé jiÏ po mnoho
staletí. V ãem vlastnû spoãívá kouzelná moc lázní?
T
radiční lázeňství je založeno především na využití přírodních léčivých
zdrojů, kterými jsou minerální, termální a radonové vody, dále peloidy, plyny a vhodné klimatické podmínky.
A česká kotlina vždy byla a dodnes je místem, kde se přírodní zdroje vhodné pro rozvoj lázeňství vyskytují v míře více než hojné. K tomu musíme přiřadit neopakovatelné kouzlo jednotlivých lázeňských míst,
kde se snoubí krásné přírodní prostředí
s jedinečnou a často unikátní architekturou a také vysoce hodnotným estetickým,
kulturním a sociálním prostředím. A v neposlední řadě jsou to mnoha staletími prověřené léčebné postupy, doplňované novými lékařskými poznatky a moderními metodami a také kvalifikované týmy lékařů,
50
fyzioterapeutů a zdravotních sester, pečující o návštěvníky lázní.
Které ãeské
láznû jsou nejstar‰í?
Možná vás napadne otázka, kdy a kde se
na našem území objevily první lázně. Mnoho
z nás považuje za tradiční a historicky nej-
starší lázně Karlovy Vary. Již v polovině 14.
století zde císař a král Karel IV. nechal postavit královský letohrádek, okolo kterého začalo postupně vzkvétat lázeňské město. V roce 1370 pak tentýž císař uznal Karlovy Vary
za město královské. V této souvislosti je známá legenda o objevení zdejších pramenů při
lovu jelena, který se zachránil před honicími
psy skokem z vysoké skály. Dodnes nám tuto zajímavou, avšak bezpochyby smyšlenou
událost připomíná tzv. Jelení skok. Severočeské Teplice jdou ve své historii ještě dál. Již
v roce 1158 zde byl v blízkosti místních léčivých vod založen klášter benediktýnek. V té
době již lidé bezpochyby věděli o zdejších termálních pramenech, jak to dokládají nálezy
keltských a římských mincí v místě zdejšího
Pravřídla. Stěží však můžeme věřit pověsti
LázeÀství
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:04
Stránka 31
uvedené v Hájkově kronice, která hovoří
o tom, že již v roce 762 n. l. byly teplické prameny objeveny díky zatoulanému vepři
pastýře Kolostůje. To je tvrzení, které vzhledem k nepodloženosti Hájkových pramenů
spadá spíše do říše bájí.
které se každoročně tiskly a vydávaly jako ta
nejlepší reference a lákadlo pro potenciální
návštěvníky. Ani rozsah tohoto článku by nestačil na pouhé vyjmenování těch nejslavnějších spisovatelů, malířů, skladatelů, hudebníků, králů, císařů, carů, knížat, ministerských předsedů apod. A tak za všechny ty
slavné snad bude stačit, když zmíníme mnohonásobný pobyt J. W. Goetheho především
v Mariánských Lázních (pobýval však také
v Karlových Varech, Teplicích, Bílině, Františkových Lázních atd.), který se velmi pochvalně vyjadřoval o rychlém a zdárném rů-
20. století: doba stagnace
První světová válka znamenala hluboký
zlom ve vývoji evropského a také českého lázeňství. Řada lázní přerušila svou činnost,
některé se změnily na vojenské lazarety. Meziválečné období bylo poznamenáno snahou
o obnovu a další rozvoj lázeňství. Nastartování úspěšného vývoje bylo zpomaleno svěâeské lázeÀství
tovou hospodářskou krizí a posléze přerušemá fiímské kofieny
no nástupem druhé světové války. V letech
Jsme tedy na konci našeho pátrání? Vů1947-48 bylo české lázeňství znárodněno
bec ne. Když na počátku prvního tisíciletí
a od té doby procházelo vývojem, který sice
našeho letopočtu založili Římané město
přinášel některé pozitivní prvky, celkově
Carnuntum (jeho zbytky leží na území
však znamenal stagnaci
dnešního Rakouska mezi
českého lázeňství. Jako poBratislavou a Vídní a stojí
zitivní můžeme v té době
určitě za zhlédnutí), vybahodnotit medicínskou úrovili toto místo i tradičními
veň lázní, která zůstala na
římskými lázněmi. Bylo to
vysoké úrovni, a v něktejedno z největších římrých oborech patřila doských sídel na sever od Alp
konce k evropské špičce.
a v době vrcholné slávy zde
Svou pozitivní roli zde sežilo na 50 tisíc obyvatel.
hrála bezpochyby také exiPři své expanzi za severní
stence Výzkumného ústavu
hranici Dunaje pronikli
balneologického v MariánŘímané z Carnunta také
ských Lázních. Na druhé
na jižní Moravu. Zde,
Na této dvoustranû jsou dobové obrázky typické architektury
straně trpěl rozvoj lázní nev místě dnešního Mušova
19. století v Mariánsk˘ch lázních.
dostatečnou investiční ak(nedaleko Mikulova), zativitou a špatnou údržbou
ložili vojenské tábor, jehož
součástí byly také lázně. Tak lze s určitou stu zdejších lázní. V roce 1821 se zde sezná- jednotlivých lázeňských domů a celé lázeňnadsázkou tvrdit, že i české lázeňství má mil se svou poslední velkou láskou Ulrikou ské infrastruktury. Rozsah a kvalita řady sluvon Loewetzov.
žeb nedosahovaly evropského standardu
římské kořeny.
U zrodu českých lázní stály mnohé vý- a lázně trpěly jednostranným využíváním.
znamné osobnosti, z nichž věhlas někte19. století: zlat˘ vûk
rých překročil hranice země. Patřili k nim
âeské lázeÀství
ãeského lázeÀství
V období středověku a nastupujícího no- v prvé řadě lékaři, jakými byli například
a souãasnost
vověku již v Čechách existuje několik lázeň- v Karlových Varech J. S. Strobelberger, auZměny nastaly po roce 1989. A dlužno poských míst. Vlastní rozvoj lázeňství v podo- tor tzv. pyramidální pitné kúry, či D. Be- dotknout, že se ve valné většině jednalo
bě, jak jej v podstatě známe i dnes, však za- cher, který první analyzoval chemické slo- o změny pozitivní. K těm negativním výjimčíná až ve druhé polovině 18. století. Svého žení karlovarských pramenů. Významný kám patřily některé nepovedené privatizační
vrcholu pak české lázeňství dosahuje ve dru- podíl na vzniku Františkových Lázní měl kauzy, které vedly k dočasnému zániku něhé polovině 19. století. Tato doba až do vy- doktor B. V. Adler, u zrodu Mariánských kterých tradičních lázeňských míst (Kyselpuknutí první světové války bývá také někdy Lázní stál věhlasný lékař J. J. Nehr. Velkou ka, Běloves). Jinak však české lázně zkrásnazývána „zlatým věkem“ českého lázeňství. zásluhu na rozvoji lázeňství měli příslušní- něly a otevřely svou náruč hostům z tuZájem o léčení v té době byl obrovský, a tak ci tehdejší šlechty. Stačí připomenout rod zemska i zahraničí. Podstatně se rozšířil
například v roce 1911 překročil počet paci- Seréniyů v Luhačovicích, Lobkovice v Bíli- sortiment a kvalita poskytovaných služeb.
entů v Karlových Varech hranici 70 tisíc a do- ně nebo hraběnku Annu z Asseburgu, po Změnila se také struktura návštěvníků lázsáhl svého historického maxima. Co vyvola- níž jsou pojmenovány Anenské slatinné ní. Podstatně více je jich ze zahraničí a trvalo tak prudký zájem o lázeňství? V první řadě lázně v Lázních Bělohrad. Celkové kouzlo le přibývá těch, kteří jezdí do lázní na své náto byly nepochybně vynikající léčebné vý- lázeňských míst dotvářeli svými stavbami klady. Není divu. Vždyť péče o vlastní zdraví
sledky a s tím související pozitivní zdravotní nejlepší architekti své doby, například J. Zí- se stává stále více záležitostí každého jedinefekt, který lázně svým návštěvníkům přiná- tek (Karlovy Vary), J. Gočár (Lázně Boh- ce a lázně přebírají stále více úlohu místa,
šely. Neméně důležitým faktorem úspěšného daneč) nebo D. S. Jurkovič (Luhačovice). které slouží k prevenci všech civilizačních
rozvoje však bylo i něco, co dnes můžeme O vznik lázní se však zasloužila i celá řada chorob a neduhů. České lázně k tomu mají
označit anglickým výrazem goodwill, česky prostých lidí, kteří pochopili kouzelnou všechny předpoklady. I ve srovnání s renobychom řekli „dobré jméno“ lázní. Být v láz- moc přírody a jejích léčivých zdrojů. Mezi movanými zahraničními lázněmi vyniká jeních a být viděn v lázních patřilo k bontonu ty nejslavnější můžeme zařadit sedláka jich velice dobrá úroveň poskytovaných sluté doby. V lázních se objevovaly slavné osob- V. Priessnitze, zvaného „vodní doktor“, žeb a především skvělé medicínské výsledky,
nosti a lázně toho hojně využívaly pro svou který v roce 1822 založil lázně Jeseník (dří- kterými se české lázně již po staletí pyšní.
propagaci. Existovaly knihy návštěvníků, ve Gräfenberg).
Ing. Pavel Attl prorektor VŠ hotelové v Praze
LázeÀství
51
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:10
Stránka 24
Víte, že...
Nov˘ program
dokáÏe ãíst
v na‰ich plicích
Mezinárodní tým vědců vytvořil počítačový program, který dokáže odhadnout, kolik nebezpečných látek vdechne člověk během dne. Software zohledňuje míru znečištění ovzduší v jednotlivých částech města, kvalitu vzduchu v bytě
či kanceláři. Počítačový program by v budoucnu
mohl například pomoci při rozhodování, kde vybudovat továrnu. V rámci projektu, do něhož se
zapojili i čeští vědci, se zjistilo, že v pokoji či
v kanceláři máme v průměru 60 procent
nebezpečných částic v porovnání s venkovním
prostředím. Ukázalo se například, že po zapálení cigarety vzroste vnitřní koncentrace
aerosolů na několikanásobek té venkovní. Dále
se prokázalo, že nejvíce zdraví škodlivých látek
uvízne v plicích muže, který jede do práce na
kole po hlavní ulici.
(red)
Domácí lékárniãka
Doporuãen˘ obsah:
– pinzeta
– nůžky
– teploměr
– líh 76%
– benzín
– peroxid vodíku 3%
– borová voda
– desinfekce
– přípravek na výplach očí
– léky na bolest nebo snížení
zvýšené teploty
– lék proti střevním potížím
– kamenec na stavění krvácení z malých ran
– náplast
– náplast polštářková
– obinadlo elastické
– obinadlo hydrofilní sterilní i nesterilní
– gáza sterilní (čtverečky 4 x 4 cm)
– škrtidlo
– Borová mast 3%
– Calcium panthotenát mast
Pravidla pro domácí
lékárniãku
– lékárničku umístíme na chladnější místo
mimo přímý dosah slunečních paprsků a tepelných zdrojů
– lékárničku vždy umísťujeme mimo běžný
dosah dětí, případně ji zamykáme
– lékárničku kontrolujeme nejméně 2x ročně a přípravky s prošlou dobou použitelnosti vyřadíme
– do lékárničky neukládáme neoznačené léky nebo přípravky
– nespotřebované nebo prošlé léčivo je
možné vrátit do lékárny k odborné likvidaci
– lékárnička slouží jen pro případ poskytnutí první pomoci, ve všech vážných případech je nutné vyhledat lékařské ošetření
SVAZ LÉâEBN¯CH LÁZNÍ âR
SLL je zájmové sdruÏení léãebn˘ch lázní a jin˘ch právnick˘ch osob bez rozdílu typu vlastnictví.
Posláním SLL je rozvíjení léãebného lázeÀství a racionální vyuÏití pfiírodních léãiv˘ch zdrojÛ s léãením.
Minerální prameny patfií mezi
v˘znamné pfiírodní léãivé zdroje.
VyuÏívají se napfiíklad k pitné kúfie,
inhalacím a koupelím.
Láznû neznamenají jen léãení, ale hrají
dÛleÏitou roli i pfii prevenci rÛzn˘ch
onemocnûní.
Láznû jsou také místem,
kde mÛÏeme trávit dovolenou,
pfiíjemnû si odpoãinout
a nabrat
nové síly.
KONTAKT: www.lazne-kur-spa.cz, e-mail: [email protected]
52
Poradna
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:05
Stránka 33
P
otíže s hemoroidy postihují více než polovinu naší populace. Příčin vzniku onemocnění je několik, vrozená chabost
pojivové tkáně žilní stěny (bývá
kombinováno s varixy dolních
končetin a kýlami), sedavý způsob zaměstnání, dlouhodobé
nošení těžkých předmětů, sklon
k zácpě, dlouho trvající úporný
kašel a podobně.
Nejčastěji se na vzniku onemocnění podílí několik faktorů
najednou. Pokročilost onemocnění hodnotíme čtyřmi stupni
a pro každý stupeň onemocnění je potřebný jiný způsob
léčby. Před zahájením léčby hemoroidů je nutné
vyšetření celého tlustého střeva (kolposkopie) k vyloučení možného nádorového
postižení tlustého střeva.
První a druhý stupeň onemocnění je možno léčit čípky,
mastmi, koupelí a životosprávou. Pokročilejší druhý stupeň
a počínající třetí stupeň je
vhodné léčit metodou ligatur
dle Barrona (pomocí gumiček
se podváže hemoroidní uzlík,
který pak odpadne) nebo ozářením (infračervenou koagulací). Pokročilejší třetí stupeň
a čtvrtý stupeň je potřebné léčit
operačně.
Klasická operace představuje odstranění hemoroidů z oblasti řitního kanálu. Následuje
sedmidenní hospitalizace, potřebné podávání analgetik,
V˘Ïiva
Diagnóza
Operace
hemoroidÛ
nemusí bolet
koupele konečníku, pooperační ošetřování a cca 4-6týdenní
vyřazení z pracovního procesu.
Operací metodou dle Longa
se pomocí přístroje na jedno
použití (stapleru) vytne cirkulární pás sliznice navnitř od
haemorhoidálních uzlů v šíři
cca 2 cm a okraje sliznice stapler svorkami sešije. Dojde
k uzávěru všech cév způsobující hemoroidy a k vtažení vyhřezlé sliznice a uzlů zpět do
řitního kanálu, čímž se obnoví
správné anatomické poměry.
Operací není postižena konečná část řitního kanálu, kde je
největší množství nervových
zakončení, proto operace nebolí a proto není ohrožen
správný průběh defekace. Při
operacích metodou dle Longa
prováděných v režimu jednodenní chirurgie pacient odchází první den po operaci do domácího ošetření a po sedmi
dnech se vrací do pracovního
procesu. Pooperačně je podáno několik tablet analgetik
a dodržována běžná hygiena
řitní oblasti. Operace provádějí speciálně proškolená pracoviště.
Závěrem je možno říci, že
onemocnění hemoroidů je typickým civilizačním onemocněním zhoršujícím kvalitu života u značné části populace, ale
při správné léčbě je v současné
době možné trvalé vyléčení pacienta.
MUDr. Ludvík Winkler
53
33
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:01
Stránka 26
Na horách ãíhá
nebezpeãí
H
ory jsou v zimě nádherné a přitahují stále více návštěvníků, kteří
často nemají dostatečné zkušenosti z prostředí s extrémními klimatickými podmínkami. Stoupá tak počet
úrazů pro zimní hory charakteristických:
omrzlin, podchlazení a zasypání lavinou.
Znalosti prevence, první pomoci a respektování zásad bezpečného pohybu v horách mohou riziko poškození minimalizovat.
Omrzliny
Omrzlina je akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Poškození vzniká jednak zmrznutím
tkání s tvorbou ledových krystalů, jednak během následného rozehřívání.
První pomoc na místû nehody
1. Zabránit dalšímu ochlazování
2. Aktivní pohyb končetinami a masírování
okolní tkáně bez dotyku vlastní omrzliny.
Tření sněhem je zakázáno.
54
3. Horké, oslazené nápoje s přísadou minerálů.
4. Sterilní vatový obvaz, nesmí omrzlinu
stlačovat.
5. V rámci laické první pomoci na místě nehody v terénu se nepodává alkohol, léky,
neaplikují se masti. Kouření se zakazuje.
6. Transport: při těžkých omrzlinách vleže
vrtulníkem.
Prevence omrzlin spočívá především
v ochraně před chladem a v dostatečném pří-
sunu tekutin (zabránění dehydratace a zahuštění krve).
Podchlazení (hypotermie)
V chladu, zejména za silného větru, se
udržuje tělesná teplota (teplota vnitřních orgánů, tělesného jádra) na úkor teploty končetin resp. tělesného povrchu, a dochází
k omrzlinám. Po vyčerpání obranných
schopností klesá tělesná teplota v jádru pod
35 °C a nastává podchlazení, které může
probíhat ve dvou formách.
Prudká forma podchlazení
Vzniká v chladné vodě při pádu do ledové
vody. Chlad vyvolává bolestivý svalový třes
k získání potřebného tepla, tím se rychle vyčerpávají zdroje energie (glykogen ve svalech a v játrech). Zrychluje se dechová a tepová frekvence, postižený je zprvu neklidný,
úzkostný, později nastupuje únava, apatie
a smrt nastává fibrilací komor i dříve než za
15-20 minut či okamžitě v důsledku reflexní
poruchy srdečního rytmu.
Poradna
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:01
Stránka 27
Pozvolná forma podchlazení
Je častější a obvyklejší. I když má organismus větší možnost využít svých obranných mechanismů, často předchází vyčerpání, které vznik hypotermie urychluje.
Podchlazení se projevuje apatií, ztrátou
soudnosti, změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou
svalové slabosti je jejich prochlazení.
Klamný pocit tepla může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém
selhání se ztrácí mimika, smazává řeč
a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí
může dojít i za 1-2 hodiny po začátku prvních příznaků.
Víte, že...
Léčení je nutné zahájit co nejdříve,
nejpozději do tří dnů.
První pomoc na místû nehody
Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců)
1. Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
2. Nepodáváme léky ani alkohol.
3. Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.
4. Rychlý transport vrtulníkem.
Ameriãtí vûdci
se pfiiznali
ke klamání
Zasypání lavinou
Nejčastější příčinou smrti v lavině je
udušení (v 80 %), menší část zasypaných
umírá na úrazy a podchlazení. Dušení je
způsobeno zanesením dýchacích cest sněhem, zvratky nebo zapadlým jazykem
a omezením dýchání tlakem sněhu na hrudník a na břicho. Takzvané jisté známky smrti (mrtvolné skvrny a ztuhlost) na laviništi
neplatí.
Ukázalo se, že prvních 15 minut po zasypání přežívá 92 % osob, pak pravděpodobnost přežití strmě klesá a v 35. minutě dosahuje 30 %. Mezi 35. a 90. minutou je pokles pozvolný, přežívají ti, kteří mají před
obličejem vzduchovou kapsu a dochází
u nich k podchlazení. Po 90. minutě „křivka
přežití“ opět strmě klesá na pouhých 7 % ve
130. minutě. O záchraně a přežití tedy rozhoduje okamžitá vzájemná pomoc účastníky nehody – nalezení a vyhrabání. Ihned po
vyproštění hlavy je nutno uvolnit dýchací
cesty, uvolnit hrudník a při zástavě dýchání
zahájit umělé dýchání, případně srdeční
masáž. Trvá-li zasypání delší dobu (přes
1 hodinu), může celkové podchlazení
prodloužit přežití v nedostatku kyslíku
a dlouhodobé kříšení má naději na úspěch
za současného zahřívání.
Stav po devíti měsících od zahájení léčby.
MUDr. Ivan Rotman
Poradna
Studie, jejíž výsledky zveřejnil americký vědecký časopis Nature, ukázala, že američtí
vědci často falšují některá data, aby vyhověli různým sponzorům. Výsledky nejsou založeny na nějakém vyšetřování, ale na dobrovolném přiznání odborníků, kteří se odhodlali vyplnit požadované dotazníky.
Průzkumu se nakonec zúčastnilo 3247
vědců, tedy 40 % všech, kterým byly dotazníky zaslány. Šlo o vědce, kteří přijali osobně nebo jako součást týmu peníze od Národního zdravotního ústavu, který financuje bádání související alespoň vzdáleně
s medicínou. Kromě falšování dat, k němuž
se přiznali 2 % vědců, se vědci doznali
i k vzájemnému vykrádání vědeckých poznatků či opomíjení důležitých pravidel
souvisejících s výzkumem lidí. Téměř 13 %
expertů přiznalo, že úmyslně přehlédli, jak
jejich kolegové používají pochybná data,
nebo je neupozornili na to, že špatně interpretují data správná. Asi šestnáct procent
amerických vědců připustilo, že pozměnilo
konečnou podobu, metodu, nebo dokonce
výsledky studie, aby vyhověli tlaku peněžních dárců.
(red)
55
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:06
Stránka 34
Aby klouby
nebolely...
Jak vzniká
artróza?
Kloub je spojení dvou (někdy
i více) kostí, jejichž sousední
konce jsou k sobě připevněny
kloubním pouzdrem. Kloubní
pouzdro je pevná vazivová manžeta, která se upíná na sousední
kosti kolem jejich celého obvodu, a vytváří tak uzavřenou
kloubní dutinu. Na jeho vnitřní
straně je blána, která vylučuje
kloubní tekutinu. Tato tekutina
zajišťuje výživu, pružnost a kluzkost hladkých a chrupavkou pokrytých konců kostí, které se
v kloubu stýkají. Právě kvalita
těchto kloubních chrupavek je
zárukou dobré funkce kloubu.
Porucha jejich pevnosti, pružnosti, hladkosti a kluznosti je
počátkem změn, které nazýváme artróza.
Kloubní chrupavky jsou průhledné, nejsou v nich ani nervy
– proto chrupavky nemohou
bolet, nejsou v nich ani cévy –
proto je chrupavka výživou pl-
56
Artróza je degenerativní postiÏení
kloubÛ, které mÛÏeme nazvat téÏ
pfiedãasn˘m stárnutím nebo
pfiedãasn˘m opotfiebením kloubÛ.
Jak k tomuto bolestivému
onemocnûní dochází
a jak mu lze pfiedejít?
Kolenní kloub
v mládí.
ně odkázána na kvalitní kloubní maz, který ji musí jednak celou pokrývat a jednak do ní musí být vtírán právě pohybem
kloubu.
K neznatelným změnám kvality chrupavek, ve smyslu jejich
stárnutí, dochází už kolem dvacátého roku. Rychlost stárnutí
chrupavek je ovlivněna dědičností, výživou a namáháním
kloubu pohybem i statickou zátěží. Zatímco při pohybu je do
kloubní chrupavky vtírána proměnlivým tlakem kloubní tekutina, při statické zátěži (tedy když
se kloub nepohybuje a navíc jsou
chrupavky k sobě přimáčknuty
pod stálým tlakem) vrstvička
kloubní tekutiny mezi nimi postupně mizí a chrupavka přestává být zásobena jak vodou (její
obsah ve chrupavce zajišťuje její
pružnost), tak i živinami, nezbytnými pro její obnovu.
Chrupavčitá tkáň se neustále
obnovuje. Její buňky, které jsou
za tuto obnovu zodpovědné,
Diagnóza
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:06
Stránka 35
odumírají a vytvářejí se nové.
Tím je totiž zajištěna jednak
dlouhodobá životnost chrupavek, jednak schopnost obnovy
zhoršujících se vlastností, což
nazýváme regenerace. Zhoršování vlastností se nazývá degenerace. Živá, byť i stárnoucí,
nebo dokonce poraněná, chrupavka má tedy možnost regenerace. Tím se právě liší od látek
neživých, z nichž se třeba skládají umělé klouby. Proto mají
také umělé klouby omezenou
životnost. Pokud jsou v živé
tkáni procesy degenerace (stárnutí) vyrovnávány s procesy regenerace (obnovy), jejich vlastnosti se podstatně nezhoršují.
kyčelních) nebo po úrazech, jejichž výsledkem je deformace
jedné z kloubních ploch.
Chrupavka, ale i ostatní
kloubní tkáně mohou být poškozeny i jinými faktory, např.
reumatickým zánětem či vrozenými nebo získanými (úrazy)
poruchami.
ZatûÏování kloubÛ
Dalším faktorem je namáhání kloubů. Pohyb v kloubech je
podmínkou správné výživy
ňuje to i stav kloubních vazů
a především stav svalů, udržujících kloub nejen v pohybu, ale
i ve správném postavení. A tak
se s kloubními potížemi setkáváme často u lidí, kteří ukončili
nebo přerušili tělesně náročnou
sportovní nebo pracovní činnost. Kdo tedy klouby dlouhodobě intenzivně namáhal, musí
i nadále udržovat vyšší zátěž
pohybového systému.
K podobné situaci dochází,
je-li člověk donucen k nepohyb-
Kvalitu chrupavek
ovlivÀuje v˘raznû
dûdiãnost
Se vší pravděpodobností se
dědí nižší kvalita kloubních
chrupavek. Může se také dědit
menší pevnost vazů, která způsobuje, že klouby jsou abnormálně volné, kloubní plošky si
pak občas „nesednou“ tak, jak
to odpovídá jejich vzájemně
přizpůsobenému tvaru.
Lidé s volnými vazy nebo tendencí k jejich uvolňování mají
sklon uplatnit se v oblastech,
kde je nadměrná kloubní pohyblivost vyžadována, např.
v gymnastice, baletu, u artistů
(hadí ženy). Tito lidé, v důsledku nadměrného vytažení kloubních vazů, a tím i kloubních potíží, často odcházejí dříve do důchodu nebo si musí najít jiné
životní uplatnění.
I normální vazy se mohou
nadměrně protáhnout nevhodným cvičením. K uvolnění
kloubních vazů dochází i následkem úrazů s natažením, natržením či přetržením těchto
vazů, obzvláště nejsou-li správně léčeny. Kloub může být také
předčasně postižen artrózou,
jestliže jeho plošky nemají
správný tvar či velikost, a zakřivení jedné části (hlavice kloubu) neodpovídá druhé (jamka
kloubu). K této situaci dochází
např. při vrozené poruše a špatném vývinu kloubů (nejčastěji
Diagnóza
kle kloubní potíže nemají. Nechají-li se však strhnout módními vlivy péče o tělo, jako jsou
běh (jogging), dálkové nebo
horské pochody, intenzivní cvičení (aerobik) nebo cvičení
v posilovně, může k těmto
kloubním potížím dojít. Pokud
je jejich pohybový systém v pořádku, mohou samozřejmě tyto činnosti provozovat, ale musí začínat pozvolna. Nesmí se
však zpočátku snažit napodobit
ty, kteří tyto činnosti provádějí
již delší dobu a jejich tělo je už
na ně přizpůsobeno.
Klouby jsou také namáhány
vahou, která na ně působí. Proto jsou také projevy artrózy velmi často postiženy klouby dolních končetin, zvláště kyčle
a kolena.
Pohybov˘ reÏim
pomÛÏe upravit
rehabilitaãní lékafi
kloubních chrupavek. Má být
častý a přiměřený. Přiměřenost
namáhání je však velice individuální.
Někomu klouby vydrží velké
namáhání prací nebo sportem,
aniž by měl kloubní potíže.
U těchto lidí může ale dojít k tomu, že klouby si na toto namáhání „zvyknou“, a dojde-li
k podstatnému snížení námahy, klouby začínají po určité době „zlobit“. Není to jen zhoršením mazání chrupavek, ovliv-
livosti nemocí či úrazem např.
dlouhým ležením nebo znehybněním kloubu sádrou. V ordinacích rehabilitace nebo ortopedie se s kloubními potížemi
objevují lidé i po týdenním ležení kvůli chřipce či jakémkoliv jiném onemocnění, operaci či
úrazu, které zdánlivě nepostihly pohybový systém. (Ale postihly ho jeho nečinností!)
Opačným případem jsou lidé, kteří v životě žádnou větší
námahu neprováděli. Ti obvy-
Ještě častější je ale postižení
kloubů páteře, jejichž výživa
může být narušena déletrvající
nehybností těchto kloubů. Špatně vyživované chrupavky kloubů mezi jednotlivými obratli vedou k poruchám pohyblivosti
páteře, které jsou nejčastější
příčinou bolestí v zádech. Obnovou pohyblivosti páteře se zabývají speciálně vyškolení rehabilitační lékaři (v některých zemích se tyto metody nazývají
chiropraxí) a pacienti s těmito
potížemi jsou nejčastějšími návštěvníky jejich ordinací. Úkolem rehabilitačních lékařů a jejich spolupracovníků i přístrojového vybavení pracovišť je
nejen obnovit pohyblivost páteře, zmírnit či odstranit bolest
a upravit svalové napětí páteřních svalů, ale i poučit pacienta, aby k těmto poruchám nedocházelo. Naučit ho některým
speciálním cvikům, upravit jeho pohybový režim, opravit někdy špatný způsob ležení při
spánku nebo ho varovat proti
prohřeškům vůči tepelnému režimu, nevhodným polohám či
špatně prováděným činnostem
(např. zvedání břemen).
Doc. MUDr. Vladimír Kříž
57
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:03
Stránka 28
Pfies znaãné obavy, které
vût‰ina z nás pociÈuje ze
zubafiského kfiesla, se
profese zubního lékafie
tû‰í v‰eobecnému
respektu vefiejnosti.
Pfiesto se
stomatologové
u nás pot˘kají
s nemal˘mi
problémy.
Bezbolestná
vrtaãka neexistuje
58
Rozhovor
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:03
O
příčinách těchto
problémů, stejně jako jejich možném
řešení, ale také
o vlastní práci a osobních zálibách jsme si povídali s prezidentem České stomatologické
komory Jiřím Pekárkem.
V čem spočívá práce
prezidenta České
stomatologické komory?
Být prezidentem stomatologické komory znamená především připravovat strategii tohoto profesního sdružení, jehož účelem je obhajoba zájmů
zubních lékařů. To se týká několika oblastí. Předně jde o to
vydobýt určitou nezávislost pro
zubního lékaře. To znamená vydobýt mu svobodu, která není
závislá na nějakém státním rozhodování, která není odvislá od
nějakého jednání pojišťoven,
ale vždycky slouží ku prospěchu pacienta. Druhou takovou
oblastí je prosperita. Kdo z nás
by nechtěl mít dobré příjmy?
Takže se snažíme hájit zájmy
zubních lékařů, a to tak, aby jejich příjmy byly velmi slušné.
V neposlední řadě je s tím spojena ochrana dobrého jména
tohoto povolání, takže musíme
dohlížet na kvalitu výkonu této
profese. No a abychom toto
všechno dokázali, tak k tomu
potřebujeme účinný nástroj,
a tím je právě organizace České
stomatologické komory.
Záběr naší činnosti je obrovský. Od oponování legislativním návrhům, ať už jsou to návrhy zákonů či vyhlášky, až po
vzdělávací aktivity České stomatologické komory. A za tím
vším stojí sedmnáct zaměstnanců, a to většinou žen.
S jakými problémy se dnes
musí stomatologové nejvíce
potýkat?
Těch problémů je několik.
Poslední dobou hýbá veřejností
problém, který hrozí v blízké
budoucnosti, a tím je nedostatek zubních lékařů. Problém
vznikl díky tomu, že v sedmdesátých letech chyběli zubní lékaři a tehdy došlo k rozhodnutí,
Stránka 29
že se navýší počty studentů na
vysokých školách. V té době vycházelo ze škol 600, 700 zubních lékařů ročně. V pozdějších
letech jejich počet klesal a začal
se pohybovat někde kolem
stovky. Nyní už ti absolventi
z šedesátých, sedmdesátých let
pomalu začnou odcházet do
důchodu a množství těch dalších nestačí tento úbytek doplňovat. Tady do určité míry hájíme také zájmy pacientů, protože už dnes se v některých
regionech objevuje problém sehnat zubního lékaře. A podle
našeho názoru, pokud se neučiní rázné kroky, tak se to může
stát problémem celé České republiky.
Máte nějaké konkrétní
návrhy, jak tuto situaci
řešit?
Náš návrh na řešení této krize spočívá ve dvou okruzích. Za
prvé jde o to vytvořit takové
podmínky na vysokých školách, aby byly schopny vychovat větší počet stomatologů,
než je tomu dnes. Tím druhým
okruhem je vytvoření jakéhosi
národního programu ústního
zdraví, který by spočíval v podpoře primární prevence, to jest
v šíření takových informací, díky nimž si lidé uvědomí, že zubní kaz či paradentóza jsou taková onemocnění, jimž lze předcházet správnou hygienou.
Zaměřovat je se třeba především na děti. Protože těm starším už ztracené zuby nevrátíte.
Příkladem může být Švýcarsko,
kde takové programy začali dělat už po druhé světové válce.
Další problém, který trápí
zubní lékaře a nejen je, spočívá
ve zpožďování plateb od pojišťoven a nízké ceny za služby,
které pacientům poskytují.
Co si má laik představit
pod pojmem „zpožďování
plateb pojišťoven“?
Zubní lékař v daném měsíci
odvede svou práci a čeká další
tři týdny, než mu podle smlouvy
mají přijít peníze. Ale právě
proto, že se ve zdravotnictví
vydává více peněz, než se jich
vybere, dochází k problémům
Rozhovor
59
vademecum-final.qxd
60
1.5.1904
3:03
v toku financí a pojišťovny odkládají to splácení o měsíc,
o dva. Lékaři jsou pak nuceni si
brát úvěry a ze svého pak platí
úroky za problémy, které má
pojišťovna.
Dotýká se to nějak
pacienta?
Zcela určitě. Poslední dobou
začínají zubní lékaři nakupovat
levnější materiály, a jak známo,
co je levnější, je většinou i méně
kvalitní. Je tomu tak proto, že
nemají dostatečné zdroje na to,
aby mohli koupit materiál kvalitnější. Celé se to tak dostává
do jakéhosi bludného kruhu,
v jehož ohnisku je pacient.
Co se týká nedostatku
stomatologů, je v dohledné
době reálné, že by se to
pohnulo vpřed?
Ten výhled je poněkud delší.
Musíme si uvědomit, že výchova zubního lékaře trvá nějakou
dobu. Dříve to bylo šest let, nyní je to pět let a studenti až do
roku 2009 už jsou nabraní. Do
toho termínu se situace nevyřeší. To ale neznamená, že máme
skládat ruce do klína. Musíme
se snažit, aby co nejdříve mohly vysoké školy přijmout více
studentů.
Proč jste se rozhodl
pro studium stomatologie
vy osobně?
Já jsem původně medicínu
vůbec nechtěl studovat a sto-
Stránka 30
matologii už vůbec ne. Otec byl
lékař, maminka zdravotní sestra, takže medicíny v rodině
jsme měli až až. Mým snem bylo studovat genetiku, a tak jsem
se po maturitě hlásil na přírodovědeckou fakultu v Praze, ale
tam jsem se nedostal. Tak jsem
vzal za vděk vysokou školou
báňskou v Ostravě, kde jsem
v té době bydlel. Po prvním roce
jsem se znovu snažil dostat na
18 let. Na této klinice jsem prošel všemi možnými pozicemi od
sekundárního lékaře přes samostatně pracujícího lékaře až
po odborného asistenta, takže
jsem učil budoucí pediatry zubnímu lékařství. Další zvrat v mé
kariéře pak nastal v prosinci
1989, kdy jsem svolal první
shromáždění Občanského fóra
pracovníků ve stomatologii,
které se během čtyř měsíců pro-
„Já jsem pÛvodnû
medicínu vÛbec nechtûl
studovat a stomatologii
uÏ vÛbec ne.“
přírodovědu do Brna, ale ani
tam jsem se nedostal. V té době
ale vypsala Olomoucká fakulta
mimořádné přijímací zkoušky
na studium stomatologie. Takže takhle komplikovaně jsem se
dostal ke stomatologii.
Ale nelitujete…
Nelituji. Po škole jsem nastoupil na dětskou stomatologickou kliniku v Motole, která
byla v tu dobu velice progresivním a zajímavým pracovištěm,
kde se poskytovala komplexní
stomatologická péče dětem do
měnilo v Lékařskou komoru
stomatologů a ta se časem
transformovala v Českou stomatologickou komoru. A od té
doby jsem opakovaně volen jako prezident České stomatologické komory.
Od té doby se už lékařské
praxi nevěnujete?
V devadesátých letech jsem
pracoval jako přednosta Ústavu
zubního lékařství ve Vinohradské nemocnici, kde se mi podařilo vytvořit stomatologickou
kliniku. Zde jsem setrval do ro-
ku 1996. Mezitím byly i soukromé praxe, ale práce v komoře
mě natolik zatížila, že jsem zjistil, že to není časově možné stíhat. Takže v současné době působím jako odborný konzultant.
Mohl byste se nyní,
po několikaleté pauze,
vrátit zpátky ke své
odbornosti?
Samozřejmě, že některé dovednosti bych se musel doučit,
ale jinak by to neměl být problém.
Zubařské křeslo nahání
většině lidí strach. Můžeme
se v dohledné době dočkat
nějakých bezbolestných
metod při ošetřování dutiny
ústní? Hovoří se například
o léčbě ozónem…
Za svůj profesní život už
jsem o různých zaručeně bezbolestných metodách slyšel až
dost, a tak bych se držel raději
při zemi. Na bezbolestnou vrtačku bych zapomněl. Ten očekávaný zázrak bych viděl v rovině prevence. Kdo se o své zuby
dobře stará, tak se mu nezkazí.
To samé platí i o onemocnění
dásně. A tato prevence je naprosto bezbolestná.
Půjdou ve vašich stopách
i vaši potomci?
Mám tři syny, z nichž nejstarší studuje zubní lékařství
v Hradci Králové, druhý svého času studuje třetím rokem
Rozhovor
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:04
Stránka 31
ve Spojených státech, sám ale
ještě není rozhodnut, co bude
dělat dál. Jeho zájmy jsou spíše
matematika a fyzika. A třetí
syn, ten se vymyká úplně. Nejvíce ho baví kreslení a malování, takže uvidíme.
Vaše funkce je po všech
stránkách náročná.
Jak relaxujete?
Můj život je opravdu hodně
spojený s činností komory, ale
ta činnost je tak bohatá, že mě
celkově naplňuje. I tak se mi
ovšem za poslední léta podařilo
navštívit řadu zemí světa, a to
mi umožňuje na vlastní oči vidět to, o čem jsem do té doby
pouze četl. Jedním z mých koníčků je tedy cestování. Mým
koníčkem je jinak také dobré
jídlo a dobré víno, což s tím cestováním úzce souvisí. Samozřejmě mám také rád dobré
knihy, ale dnes se soustřeďuji
už jenom na některé autory.
Kterého autora máte rád?
Poslední dobou čtu jednoho
českého autora, který ani není
vlastní profesí spisovatel, je to
geolog a jmenuje se Václav Cílek. Zabývá se podzemím,
skladbou země. Jeho knihy jsou
takové eseje a je z nich vidět, že
autor je člověk, který přemýšlí,
a mě je blízko jak svým věkem,
tak svým pohledem na svět kolem nás. Ze světových autorů
pak musím zmínit Saint-Exu-
Rozhovor
péryho. Přečetl jsem všechny
jeho knihy, které u nás vyšly,
a zejména jeho Citadela je mi
nesmírně blízká.
Jaké země vás při cestování
nejvíce zaujaly?
Opravdu krásná byla návštěva Mexika, kde jsem mohl
navštívit Aztécké a Mayské památky.
Zajímavá byla také návštěva
Indie, ale tady bych se zdráhal
hovořit o tom, že to bylo povznášející a hezké. Nikdy v životě bych si nedovedl představit, že může existovat tolik bídy, špíny a lhostejnosti, kolik
jsem jí viděl právě v Indii. Jsem
člověk, který věří tomu, že když
se lidé dají do hromady, tak se
dá se spoustou věcí pohnout
dopředu, ale v Indii jsem tuto
víru ztratil. Tady ve mně převládl spíš pocit apatie, i když bych
byl rád, kdybych se mýlil.
Přijal jste také nabídku
stát se členem redakční
rady našeho časopisu.
Co od takovéhoto časopisu
očekáváte?
Zpočátku jsem se zdráhal,
protože jsem před nedávnem
jednu podobnou nabídku odmítl. Ale domnívám se, že šíření informací týkajících se prevence je velice potřebné, takže
to byl nakonec důvod, který mě
k tomuto kroku přivedl.
Jiří Prinz
61
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:10
Stránka 36
âeská republika patfií
mezi zemû s dlouhou
tradicí a vysokou
úrovní péãe
o neplodné pacienty.
Péãe u nás
a v západoevropsk˘ch
ãi zámofisk˘ch zemích
je objektivnû
srovnatelná. Tradice,
‰irok˘ zájem o tuto
problematiku, ale
i svoboda
v rozhodování
poskytuje skuteãnû
velké moÏnosti
v léãbû neplodnosti.
Léãba neplodnosti
je stále úspû‰nûj‰í
J
sme jednou z mála zemí,
kde je na léčbu přispíváno z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Pojišťovna hradí velkou měrou
léky, sledování ženy během hormonální přípravy, odběr vajíček
a zavedení embryí. Asistovaná
reprodukce však pro dosažení
úspěchu musí využívat i jiných
metod, které jsou pro některé
páry naprosto nezbytné, ale nejsou hrazeny pojišťovnou. Mezi
ně patří intracytoplazmatická
injekce spermií do vajíčka, prodloužená kultivace embryí, preimplantační genetická diagnostika a široký program darování
pohlavních buněk nebo embryí.
62
Díky těmto možnostem je léčba neplodnosti v České republice často efektivnější než v některých zemích s legislativním
omezením těchto technik.
Pfiíãiny
neplodnosti
V současnosti je nedobrovolně neplodných asi 20 % párů.
Často padá otázka, kdy je nutno
se začít obávat diagnózy neplodnosti. Podle celosvětových
doporučení je to tehdy, když nedojde k otěhotnění po osmi až
dvanácti měsících pravidelného, nechráněného pohlavního
styku. Po tomto období by se již
měla žena zajímat za pomoci
svého gynekologa o hledání
možné příčiny neplodnosti, popřípadě se přímo obrátit na
specializované pracoviště zabývající se touto problematikou.
Příčiny neplodnosti mohou
být různé a mýtus o tom, že příčina leží na bedrech ženy, je již
dávno vyvrácen. Ve skutečnosti je ve čtyřiceti procentech případů příčinou ženská neplodnost, ve čtyřiceti procentech
mužská neplodnost a u dvaceti
procent bývá příčina nalezena
u obou partnerů. Důvodů ženské sterility může být hodně,
často to bývá špatná funkce vaječníků, výskyt endometriózy,
popřípadě neprůchodnost vej-
covodů. Také mužská sterilita
může mít větší množství příčin,
z nichž nejvážnější je tzv. azoospermie kdy v ejakulátu nejsou nalezeny žádné spermie
nebo je zjištěna změněná kvalita spermií projevující se jejich
nedostatečným množstvím,
špatnou pohyblivostí či morfologickou abnormalitou. Nové
diagnostické postupy poukazují na významný genetický
aspekt neplodnosti jak mužské, tak ženské. Ať už je důvod
neplodnosti jakýkoliv, je nutno
zdůraznit, že moderní přístupy
i stále dokonalejší metody
v rámci umělého oplodnění
přispívají k její úspěšné léčbě.
V˘zkum
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:10
Stránka 37
Jaké jsou
moÏnosti léãby?
Základem kvalitní a efektivní léčby je dobře stanovená diagnóza příčin neplodnosti
a optimalizace léčebného postupu. Pokud těhotenství nepřichází po běžných lékařských
postupech, je nejefektivnější
a nejbezpečnější volbou metoda mimotělního oplození
(IVF). Mezi základní chyby,
jichž se mnoho párů dopouští,
patří neustálé odkládání IVF
a zařazení této terapie „až když
vše ostatní selže“. Léta strávená čekáním na zázrak pak odsouvají neplodné páry do kategorie s horší prognózou díky
V˘zkum
narůstajícímu věku. Léčené páry se rovněž často dožadují léčby metodou indukce ovulace
a následné inseminace spermií
do dělohy, ale u některých diagnóz může být tento postup skutečně nebezpečný, neboť nelze
dobře kontrolovat průběh hyperstimulačního syndromu
a zabránit mnohočetnému těhotenství.
K výraznému zvýšení efektivity léčby přispěly i další metody, které jsou v rámci IVF hojně
využívány. Patří k nim intracytoplazmatická injekce spermie
do vajíčka (ICSI), kdy embryologové oplodní vajíčko přímým
vpichem spermie. Výrazným
krokem kupředu bylo také zavedení tzv. prodloužené kultivace.
Z oplodněného vajíčka se vyvíjejí embrya, která jsou uchovávána ve speciálních médiích za
stálých kultivačních podmínek.
S odstupem tří až pěti dní pak
může embryolog zjistit, že zatímco některá embrya se ve vývoji zastavila, jiná se naopak vyvíjejí optimálně a jsou vhodná
k přenosu do dělohy. Při vyšším
počtu kvalitních embryí je také
možno některá zmrazit a využít
je k případnému dalšímu transferu. V posledních letech jde ruku v ruce s objevováním genetických příčin neplodnosti také
metoda genetické diagnostiky
embryí, tzv. preimplantační genetická diagnostika (PGD), která patří k největším zlomům
v reprodukční medicíně vůbec.
Ta je v některých případech jedinou možností, jak zplodit
zdravé dítě u páru se zvýše-
ným genetickým rizikem, ať již
daným výskytem nejrůznějších chromozomálních poruch
u partnerů (včetně nesprávného počtu chromozomů v pohlavních buňkách), či nosičstvím vloh pro dědičná onemocnění. S úspěchem je
preimplantační genetická diagnostika také uplatňována u párů, u kterých opakovaně došlo
ke spontánním potratům nebo
neúspěšným IVF cyklům. Indikace pro PGD se stále rozšiřují,
a díky tomu reprodukční medicína nyní může pomoci i tam,
kde to dříve nebylo možné.
Při úplném výčtu možností
léčby neplodnosti je nutno se
zmínit, že díky legislativě v naší
zemi je možno pomoci i párům,
kde nedochází k vytváření kvalitních pohlavních buněk – vajíček nebo spermií. Tito pacienti
mohou využít programů darování pohlavních buněk nebo celých embryí.
Jak již bylo řečeno, neplodnost je nemoc, která se dá léčit.
Pro přijetí této léčby je nutné se
oprostit od určitých mýtů, které
kolem umělého oplodnění panují. Renomované studie prokazují, že psychomotorický vývoj dětí po IVF se statisticky neliší od dětí počatých přirozenou
cestou. Jelikož větší počet dětí
se zdravotními problémy je zaznamenán u vícečetných těhotenství, kdy se děti rodí předčasně a jsou nezralé, je dnešním trendem snižování počtu
zaváděných embryí do dělohy.
MUDr. Martina Vondráčková
MUDr. Kateřina Veselá
Sanatorium REPROMEDA
Centrum reprodukãní medicíny
a preimplantaãní genetické diagnostiky
Viniãní 235, 615 00 Brno, tel. 533 306 350-1
komplexní diagnostika a léãba poruch plodnosti páru
mimotûlní oplození (IVF)
prevence vzniku vrozen˘ch vad pomocí preimplantaãní
genetické diagnostiky (PGD)
www.repromeda.cz
Víte, že...
Dûti pláãí jiÏ
v matãinû tûle
ědci, kteří měli v úmyslu zkoumat účinky nikotinu a kokainu na lidský plod, překvapivě zjistili, že děti pláčí již v matčině těle.
Australsko-americký tým sledoval
jedenáct plodů, kterým bylo 28
týdnů, a zjistil, že plody reagovaly na krátké a hluboké tóny těmi
samými pohyby, které činí novorozenci při pláči.
Badatelé chtěli původně pozorovat odchylky v chování plodů, jejichž matky kouří a konzumují kokain, a to byl také důvod, proč vytvářeli hluboké vibrující zvuky
a monitorovali chování dětí ultrazvukovými přístroji. Ty při tom
stejně jako novorozenci otevíraly
ústa, pohybovaly směrem dolů jazykem, jako by se snažily dlouze
vydechnout, a činily pohyby jako
při hlubokém výdechu. Posléze se
opět uklidnily. Protože nenarozené děti plakaly jen při hlubokých
tónech, vyvodili z toho vědci závěr,
že tento podnět vnímali jako negativní. Takovéto chování vyžaduje,
aby dítě mělo rozvinuty smyslové
orgány a ty oblasti mozku, které
zpracovávají emoce a spojují je
s motorickou odpovědí.
(red)
V
63
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:10
Stránka 38
Pro radost,
KaÏdá nastávající maminka
se na své dûÈátko velmi
tû‰í a s napûtím oãekává
jeho pfiíchod. Cviãení jí
v tomto období mÛÏe
C
vičení posiluje svaly
důležité pro bezproblémový porod a připravuje ženu lépe na
péči o dítě. Těhotenství trvá
280 dnů a rozdělujeme je na 3
stejné části – trimestry. Se speciálním těhotenským cvičením
se obvykle začíná v 16. až 20.
týdnu gravidity. Ideální je
kombinovat skupinové cvičení
s cvičením doma.
Proã cviãit
v tûhotenství?
Cvičení v těhotenství pomáhá zvládat narůstající zátěže:
64
redukuje bolesti v páteři, zlepšuje držení těla, pečuje o klenbu
nohy, pohyblivost kyčelního
kloubu a přiměřenou pružnost
pro porod. Zabraňuje také nadměrnému přírůstku tělesného
tuku, po porodu se pak rychleji
vrací původní hmotnost i kondice (lépe je pak zvládána péče
o dítě po porodu – například při
zvedání či nošení). Cvičení v těhotenství je i prevencí před potížemi plynoucími z rostoucího
tlaku v pánvi: hemoroidy, zácpou, potížemi s močením, poklesem dělohy, křečemi a otékáním nohou. Dechová cvičení
také zlepší dýchání v těhotenství a usnadní porod. Při pravidelném cvičení se také zlepší
psychická kondice a upevní se
pouto matka-dítě.
Jak cviãit?
Vyloučeny by měly být cviky
s otřesy a rizikem pádu (pozor
– u rovnovážných cvičení se
mění poloha těžiště!). Lze pokračovat v původní aktivitě, ale
šetrněji, ne na výkon. Plavání,
chůze, pomalé aerobní a rehabilitační cvičení i klasická jóga
jsou těmi nejvhodnějšími metodami. Nezačínejte nové typy
aktivit. Rozhodnete-li se pro jakýkoliv druh cvičení, poraďte se
vždy nejprve se svým lékařem,
zda je aktivita, kterou jste si vybraly, pro vás vhodná.
Dle pokročilosti gravidity se
omezují cviky, kdy by mohl být
stlačován plod (např. předklony se provádí v roznožení, opatrnosti je třeba při otáčení).
Vhodné jsou cviky posilující
pánevní dno a dechová cvičení.
Při cvičení je třeba pít dostatek
tekutin.
V prvním trimestru se
uvolňuje větší množství estro-
Poradna
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:10
Stránka 39
pro zdraví
pomoci udrÏet se
v co nejlep‰í fyzické
a psychické kondici
a zároveÀ zmírnit zátûÏ,
která tûhotenství provází.
genu. Následkem toho kolísá
krevní tlak. Bývá častější únava
a tělesná teplota se zvýší cca
o 0,6 °C. Zvyšuje se riziko přehřátí dítěte. Lze cvičit jako dříve, ale ne více než 20 min. v kuse. Tep nemá překročit 150 tepů/min.
V druhém trimestru se již
podstatněji zvětšuje bříško. Je
postupně omezováno až vyloučeno břišní dýchání. Zvyšuje se
tlak na močový měchýř – bývá
častější močení. Zvyšuje se riziko hemoroidů a prolapsu (výhřezu) dělohy. Pánevní dno
Poradna
zpevněné cvičením však omezí
potíže. Je lépe neležet déle rovně na zádech po 5. měsíci (docházelo by již k významnému
útisku cév). Může se objevit pocit překypování energie, pak lze
opatrně prodloužit trvání aerobní zátěže.
Hormon relaxin uvolňuje
klouby – pozor na krajní pozice
cviků (např. nízké dřepy). Je to
období běžné aktivity. Cvičení
3-6x týdně je ideální také k šetrné kontrole hmotnosti během
těhotenství. Ale pozor – není
to čas vhodný k redukci hmotnosti.
Ve třetím trimestru se dále zvětšuje bříško. Může přijít pocit nedostatku energie
(zvláště v létě). Dochází ke
zhoršení pohyblivosti, časté
jsou bolesti zad, zhoršení
krevního oběhu, občas bývají
otoky dolních, někdy i horních
končetin. Prevencí je cvičení
se zkrácenou délkou a sníženou intenzitou zaměřené zejména na dýchání a přiměřenou ohebnost. Zakazuje se
protahování vleže na zádech.
Prospívají pravidelné procházky, ale jejich délku volte
s mírou.
Kdy necviãit
Zde jsou směrodatná doporučení gynekologa. Ta ovlivní cvičení např. u nízko položené placenty, krvácení, výtoku plodové
vody, předčasných kontrakcí,
netypických bolestí, bolestí na
hrudi. Vždy je nutné omezit či
přizpůsobit cvičení při vyčerpání, bolestech v zádech, bolestech
břicha, pocitu na zvracení, při riziku přehřátí a jakékoliv pochybnosti konzultovat s lékařem. Jen
cvičení dobře zvolené a správně
prováděné prospěje mamince
i jejímu děťátku.
MUDr. Dušan Šponar
65
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
V
průběhu let si pak
vydobylo pověst renomovaného celostátního pracoviště
v oboru léčby onemocnění
srdce a cév a vysoké uznání
získalo rovněž v léčbě nemocí
a poranění nervového aparátu, především mozku a míchy
a také v léčbě nemocí a poranění páteře. Současně s touto
specializovanou péčí však nabízí Nemocnice Na Homolce
svým pacientům i široké
spektrum dalších interních
a chirurgických oborů spolu
s rozsáhlou ambulantní péčí
zdejší polikliniky.
V Evropû
oceÀovaná
Nemocnice Na Homolce zaměstnává 1611 pracovníků
(údaje jsou k 31. 12. 2004), kte-
Stránka 32
ří v minulém roce provedli více
než 14 tisíc operací. K dispozici
má přitom 357 lůžek. O kvalitě
nemocnice nejlépe vypovídá
narůstající počet hospitalizovaných pacientů. Těch každoročně přibývá a v loňském roce se
jejich počet blížil k číslu 20 tisíc. Jen pro zajímavost, ještě
v roce 2000 jich bylo 14 tisíc.
Nemocnice Na Homolce usiluje o to, aby byla vnímána jako
jedno z excelentních evropských zdravotnických center.
Tato snaha také vedla nemocnici k úsilí o získání mezinárodně
platné akreditace zdravotnických zařízení JCI (Joint Commission International). JCI je
mezinárodní organizace, která
od roku 1998 akredituje speciálně zdravotnická zařízení mimo USA. V šestnácti zemích na
světě je dnes téměř 50 nemoc-
nic akreditovaných JCI. Takto
akreditovaná nemocnice garantuje pacientovi bezpečnost
a kvalitu péče kontinuálním sledováním, analýzou a zlepšováním kvalitativních ukazatelů ze
všech oblastí provozu nemocnice. Nejvýznamnější je přitom
skutečnost, že nemocnice musí
monitorovat několik desítek
ukazatelů, které mají přímý vliv
na bezpečnost pacienta a bezchybnost léčebných procesů.
Akreditace, kterou Nemocnice
Na Homolce získala v letošním
roce, se uděluje na pouhé tři roky a potom musí nemocnice
znovu požádat o její udělení.
Péãe o srdce –
hlavní chlouba
nemocnice
Jednou ze stěžejních činností
Nemocnice Na Homolce je vše-
stranná péče o pacienty s nemocným srdcem. Kardiovaskulární program nabízí pacientům
komplexní diagnostiku a konzervativní léčbu onemocnění
srdce a cév, dále pak zejména
chirurgickou léčbu srdečních
a cévních onemocnění – především zúžení či uzávěrů tepen
v důsledku aterosklerotických
změn – včetně intervenčních radiologických zákroků. Takto bohatý kardiovaskulární program
pak nemocnice realizuje na
třech svých odděleních: kardiologickém, kardiochirurgickém
a na oddělení cévní chirurgie.
Kardiologické oddělení disponuje moderním komplexem
katetrizačních sálů pro vyšetření koronárních tepen a intervenční léčbu infarktu myokardu, koronární jednotkou, dále
centrem pro léčbu srdečních
NA HOMOLCE
66
Profil instituce
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
Stránka 33
Vlastní historie
Nemocnice
Na Homolce
se zaãíná psát v roce
1990, kdy se b˘valé
zdravotnické zafiízení
urãené prominentÛm
komunistického
reÏimu SANOPS
otevfielo ‰iroké
vefiejnosti.
arytmií s denním stacionářem
a standardním lůžkovým oddělením pro léčbu chronických
stavů srdečně cévních onemocnění. Na evropské špici je především pracoviště pro léčbu srdečních arytmií. Plní také funkci výukového centra pro státy
Evropské unie a východní Evropy v oblasti implantací přístrojů k úpravě srdečního rytmu a nefarmakologické léčby
srdečních arytmií.
Kardiochirurgické oddělení
se zabývá kompletní dospělou
kardiochirurgií s výjimkou
transplantací srdce. Kardiochirurgové Nemocnice Na Homolce léčí operativně všechna srdeční onemocnění, mezi něž
nejčastěji patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady,
onemocnění aorty či poruchy
srdečního rytmu. Toto oddělení
aktivně využívá telekonferenční
systém, jehož prostřednictvím
jsou zdejší lékaři propojeni se
svými kolegy v některých mimopražských nemocnicích, díky čemuž jsou schopni konzultovat na dálku případy akutních
pacientů ze vzdálených kardiologických pracovišť, což výrazně zlepšuje péči o pacienty.
Cévní chirurgové provádějí
plné spektrum cévněchirurgických léčebných zákroků, které
zahrnují jak klasické operace,
tak miniinvazivní postupy.
Většinu pacientů cévní chirurgie tvoří pacienti, kteří potřebují cévní protézy. „Nemocní,
u nichž je třeba použít umělou
cévní náhradu, tvoří až 75 %
našich pacientů,“ říká primář
oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Pavel
Šebesta a dodává: „Ročně na
našem oddělení našijeme k tisícovce takových protéz.“
Toto největší pracoviště cévní chirurgie v republice je výukovým pracovištěm pro obor
cévní chirurgie v postgraduální
výuce českých lékařů. Zároveň
slouží jako superkonziliární
centrum pro případy závažných
a komplikovaných cévněchirurgických stavů.
Neurochirurgie
Na Homolce –
‰kolicí centrum
pro zemû stfiední
Evropy
Vedle kardiovaskulárního
programu je druhým klíčovým
programem Nemocnice Na
Homolce Neurologicko-neurochirurgický program (neuroprogram). Ten je zaměřen
především na chirurgickou léč-
bu onemocnění nervové soustavy, především mozku, míchy, a potom na nemoci a poranění páteře. Neurochirurgové
Nemocnice Na Homolce využívají světově nejmodernější metody léčby degenerativní choroby páteřní – takzvané dynamické stabilizace páteře.
Výsledkem jejich mnoha úspěšně provedených zákroků je
skutečnost, že se Nemocnice
Na Homolce stala v této operativě školícím centrem nejen pro
Českou republiku, ale i pro Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Unikátní LeksellÛv
gama nÛÏ
Samostatnou kapitolu v neuroprogramu Nemocnice Na
Homolce představuje pracoviště Leksellova gama nože, které
je součástí oddělení stereo-
Nemocnice
evropského stfiihu
Profil instituce
67
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
Stránka 34
Kardiologické oddûlení disponuje moderním komplexem katetrizaãních sálÛ pro vy‰etfiení koronárních tepen a léãbu infarktu myokardu.
68
taktické a radiační neurochirurgie. Leksellův gama nůž byl
do Nemocnice Na Homolce
zakoupen v roce 1992 z prostředků celostátní sbírky, kterou zorganizovala Charta 77.
V té době to byl osmý takovýto
přístroj v Evropě a dodnes je
toto oddělení jediným svého
druhu v České republice a v regionu zemí východní Evropy.
Na začátku roku 2004 bylo
těchto přístrojů po celém světě
kolem dvou set. Přístroj slouží
speciálně pro radiochirurgickou, tedy neinvazivní léčbu
chorobných procesů v oblasti
hlavy. Principem léčby je ohraničené, přesně zacílené ozáření nemocné tkáně gama nožem. Lze jím léčit mozkové nádory, mozkové cévní anomálie
či funkční mozková onemocnění. Největší předností této
léčby je z hlediska pacienta její neinvazivita. Léčebný zákrok
tedy probíhá bez otevření hlavy, a tudíž bez ztráty krve a bez
jizev. Pacient se vrací domů
většinou následující den a samotná léčba nevyžaduje žádnou další rekonvalescenci.
Umožňuje tak okamžitý návrat
k běžným pracovním a životním aktivitám.
Gama nůž funguje tak, že
v helmě, do níž je fixována hlava pacienta, je umístěno 201
kobaltových zářičů, jejichž paprsky jsou přesně zacíleny do
místa, kde se v mozku nachází
chorobné ložisko. Jednotlivé
paprsky jsou natolik slabé, že
nemohou poškodit okolní
mozkovou tkáň – v místě jejich
soustředění se však dociluje
dávky schopné vyvolat hojivý
proces. Vedle léčby zhoubných
i nezhoubných nádorů mozku,
epilepsie či Parkinsonovy nemoci, začala v roce 2002 Leksellův gama nůž Nemocnice
Na Homolce jako první na světě využívat i při léčbě očního
glaukomu. V letech 1992-2003
bylo na pracovišti Leksellova
gama nože v Nemocnici Na
Homolce uskutečněno více než
pět a půl tisíce radiochirurgických zákroků. V posledních letech se zde ročně provádí kolem
osmi set operací gama nožem,
což je trojnásobek světového
průměru.
Pfiíprava pacienta k ozáfiení Leksellov˘m gama noÏem.
Pohled do katetrizaãního sálu od fiídícího panelu.
Profil instituce
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
Stránka 35
Kamera dokáÏe
ãíst v nitru orgánÛ
Jednotka intermediální péãe na kardiochirurgickém oddûlení.
Poslední novinkou je v listopadu otevfiené Centrum robotické chirurgie.
Profil instituce
Součástí Nemocnice Na Homolce je také oddělení nukleární medicíny, které v rámci diagnostické služby pacientům nabízí i pozitronovou emisní
tomografii (PET), což je jedna
z nejmodernějších zobrazovacích metod. Pracoviště PET
centrum v Praze bylo otevřeno
v roce 1999 a při té příležitosti
byla zakoupena i první PET kamera. Díky této metodě je
možné zobrazovat patologické děje v nitru orgánů. To je
mimořádně důležité proto, že
tyto funkční změny většinou
předcházejí změnám anatomickým, nejrůznější chorobné
stavy tedy lze odhalit a také začít léčit dříve. V roce 2003 bylo pracoviště vybaveno druhou, hybridní PET/CT kamerou, zatím jedinou svého
druhu v České republice. Tato
speciální kamera kombinuje
oba typy vyšetření do jednoho
přístroje, a umožňuje tak precizní diagnostiku chorob, zejména pak onkologických onemocnění.
¤editel:
v informovanosti
máme co dohánût
Ačkoli Nemocnice Na Homolce patří k nejšpičkovějším
zdravotnickým
zařízením
u nás, vidí její ředitel Oldřich
Šubrt stále prostor pro zlepšování. „Abychom se vyrovnali
rozvinuté Evropě, máme stále
co dohánět v přístupu k zákazníkovi, a to ve smyslu plné informovanosti nemocných,“ říká ředitel, který v listopadu
2005 v nemocnici zavedl robotem asistované operační metody a rád by vyzkoušel a instaloval novou metodu magneticky zaváděných stentů do
srdečních cév. „Do terénu
bych chtěl také vnést povědomí o našem 24hodinovém servisu pro endovaskulární léčbu
život ohrožujících cévních
onemocnění, především malformací, infarktů a aneuryzmat mozkových a jiných cév –
pro naše udržení se na špici je
i toto důležité,“ uzavírá Oldřich Šubrt.
(red)
69
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
Stránka 36
Nemocnice Na Homolce otevfiela
první centrum robotické chirurgie
v âeské republice
KdyÏ operuje robot
N
emocnice Na Homolce stojí na
špici českých zdravotnických pracovišť v oblasti implementace nejmodernějších diagnostických a léčebných metod, z nichž některé jsou unikátní na území ČR i v regionu zemí bývalého
východoevropského bloku. Novou kvalitativní úroveň v miniinvazivní operativě a péči
poskytované pacientům představuje projekt
multioborového robotického operačního sálu, který byl v Nemocnici Na Homolce otevřen v říjnu roku 2005 a který bude sloužit
oborům obecná chirurgie, urologie, gynekologie, cévní chirurgie a kardiochirurgie, a výhledově také neurochirurgie. Přestože první
robotický operační systém byl nainstalován
již v roce 1998 v Lipsku a v současnosti ve
světě fungují již téměř čtyři stovky operačních robotů, v České republice má tento unikátní přístroj premiéru. Centrum robotické
70
chirurgie Nemocnice Na Homolce proto bude sloužit rovněž jako národní i mezinárodní
školicí centrum pro robotickou chirurgii.
Robotika je dal‰ím
stupnûm rozvoje
miniinvazivních metod
Technologický vývoj ve světové medicíně dal
v uplynulých patnácti letech vzniknout řadě
nových operačních či intervenčních technik,
zejména tzv. miniinvazivní (laparoskopické)
chirurgii. Operace „klíčovou dírkou“, jak se
těmto technikám také říká, jsou šetrnější k pacientovi, zkracují dobu léčení i rekonvalescence, a v důsledku toho jsou ekonomicky výhodnější pro společnost. Další stupeň rozvoje miniinvazivních metod představuje počítačem
asistovaná chirurgie a využití robotů.
Robotické operační systémy zvyšují přesnost, kontrolu a zručnost provedení chirur-
gického zákroku na úroveň, která není dosažitelná pouhým lidským faktorem. Zároveň umožňují chirurgovi provádět takové typy minimálně invazivních operací, které
nejsou proveditelné s použitím dosud existujících technologií. „Laparoskopické nástroje jsou dlouhé většinou kolem 33 cm
a jsou rovné, nemají žádné ohebné koncovky, takže se s nimi dá operovat jenom v přístupných oblastech. Koncovky robotických
nástrojů jsou naopak pohyblivé, v podstatě
jako ruka, přestože mají jen 5 nebo 8 mm.
Lze s nimi tedy velmi dobře manipulovat
i „za rohem“, v nepřístupných oblastech,
a v tom je ona obrovská výhoda oproti laparoskopickým nástrojům,“ vysvětluje operatér Michal Toběrný z Chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Pro pacienta představují robotické operační systémy dosažení nejvyšší možné bez-
V˘zkum
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:48
Stránka 37
čerpávající,“ vyjmenovává Michal Toběrný
pozitiva robotiky.
Chirurg „dálkovû“ ovládá
robota
Operační robot se skládá z tzv. operační
konzoly (neboli multimotorického víceramenného systému – robot v Nemocnici Na
Homolce má čtyři ramena), přístrojové věže
(vozík s dalšími komponenty systému) a tzv.
ovládací konzoly neboli pracoviště operatéra, který odtud řídí pohyby robota. Součástí
systému jsou oborově odlišná síta operačních nástrojů, která jsou sestavena podle typu prováděného výkonu.
Chirurg sedí u ovládací konzoly, má dokonalý přehled v operačním poli díky trojrozměrnému obrazu, který sleduje, a rukama ovládá táhla se speciálními koncovkami,
která přenášejí přesně pohyby rukou operatéra na operační ramena s nástroji.
Robotický operační systém da Vinci 1200
byl v Nemocnici Na Homolce nainstalován
v průběhu srpna tohoto roku. „Jedná se
o první instalaci tohoto typu v České republice. Nyní zde probíhá ve spolupráci s VZP
roční pilotní projekt. Během něj bude stanovena skutečná výše nákladů na výkony prováděné s využitím robotické chirurgie, a získáme tak přesné údaje pro kalkulaci cen výkonů robotické chirurgie pro pojišťovny,“
říká Michal Toběrný. „Všechen odborný personál absolvoval školení robotické chirurgie
v Paříži, Insbrucku a také ve Spojených státech. V průběhu uplynulého roku získaly
všechny odborné týmy mezinárodní certifikace pro práci s robotickými systémy,“ vysvětluje Pavel Beňo, primář Chirurgického
oddělení Nemocnice Na Homolce, a dodá-
vá: „V prvním roce v rámci pilotního provozu
počítáme se 100-160 operacemi a domníváme se, že v několika málo letech bychom se
mohli dostat na 500-600 operací ročně.“
Na projekt pfiispûl i stát
Celková cena robotického systému se pohybuje okolo 45 milionů Kč. Nemocnice Na
Homolce zvolila pro tento výjimečný projekt
variantu vícezdrojového financování. Kromě vlastních prostředků z plánovaného fondu investic nemocnice získala dotaci ze státního rozpočtu ve výši 10 milionů Kč a téměř
6 milionů se podařilo získat od dárců.
Základem pro stanovení způsobu úhrady
výkonů robotické chirurgie bude roční pilotní projekt, probíhající ve spolupráci s VZP.
Během pilotního projektu budou vytvořeny
podklady pro tvorbu kalkulačních listů výkonů pro jednotlivé odbornosti a diagnózy.
Ve svûtû operují témûfi
ãtyfii stovky robotÛ
Využití robotických operačních systémů
má ve světě sedmiletou historii – 1. robot byl
instalován v roce 1998 v Lipsku. V současnosti operuje po celém světě zhruba 390 robotů, přes 200 z nich vlastní Spojené státy
americké. Evropa disponuje více než 100 robotickými systémy, přičemž jednoznačné prvenství drží Itálie s 23 roboty, na pomyslném
„stupni vítězů“ stojí s velkým odstupem ještě Německo (9 robotů) a Francie (7 robotů).
S pomocí robotů operují také chirurgové ve
Velké Británii, Belgii, Nizozemí, Rakousku,
Švýcarsku, Dánsku, Norsku, Švédsku, Rumunsku, Španělsku a Turecku.
s použitím materiálů Nemocnice
Na Homolce zpracoval jp
pečnosti operace. „Bezpečnost těchto operací spočívá v několika aspektech: za prvé
obraz, který chirurg vidí, je trojrozměrný, zatímco při laparoskopii vidí monitor, na kterém je obraz dvojrozměrný, a ten třetí rozměr – hloubku – dohání svou zkušeností.
Takže přehled v operačním poli je daleko
přesnější. Riziko se minimalizuje také tím,
že robot zamezí pohybům, o kterých si myslí, že mohou být nebezpečné, a vyžaduje potvrzení takového pohybu nebo zásahu znovu
operatérem. Koncovky robotických nástrojů
jsou daleko přesnější, protože nepřenášejí
třes chirurga. Když operuje třeba šest hodin
laparoskopicky, s těmi dlouhými nástroji, tak
se přesnost pohybů samozřejmě s únavou
snižuje. Tomu robot zamezí. Navíc chirurg
při práci s robotem sedí a má opřené ruce,
takže je méně unavený, zatímco stát několik
hodin se zdviženýma rukama s nástroji je vy-
V˘zkum
71
1-37OPR.QXD
1.5.1904
2:12
Stránka 40
Hudba jako lék
Dûtí trpících dechov˘mi potíÏemi stále
pfiib˘vá. Cenn˘m pomocníkem pfii léãbû
astmatu je hra na zobcovou flétnu.
S
kání pro zdraví prověřoval na
výuce v Dětské léčebně dětí s respiračními chorobami v Říčanech u Prahy ve spolupráci s primářem Balcárkem a alergologem Vítem Petrů.
I zkušenosti našich odborníků
potvrdily, že hra na zobcovou flétnu prokazatelně redukuje progresi onemocnění. Toto poznání lepšícího se zdravotního stavu dětí je
však podmíněno alespoň dvouhodinovým každodenním cvičením
a hraním.
mějeme-li se, pláčeme-li,
chceme-li se soustředit
nebo vztekat, záleží na
našem dechu: bránice,
náš nejdůležitější dýchací sval, je
vždy u toho. Stanete-li se jejím pánem, naučíte-li se ji ovládnout,
přinese vám mnoho užitku. Ovlivní váš fyzický i psychický stav. Významným pomocníkem Vám přitom může být hudba.
Historie dechového
cviãení
Vše začíná u amerického lékaře
– alergologa Mayera B. Markse,
který se roku 1956 rozhodl zvát na
své oddělení hudební pedagogy
k výuce malých pacientů ve hře na
různé dechové nástroje. Viděl
v tom příležitost, jak u astmatických dětí vytvořit kladný vztah
k podpůrným dechovým cvičením,
k nimž do té doby projevovaly odpor. Nemocnice tak začala připomínat hudební školu. Domů se pak děti vracely jako
nadšení hudební amatéři, s potěšením hrály
a pískaly. Rodina je obdivovala. Astmatické
děti si přitom vůbec neuvědomovaly, že hrou
na dechový nástroj vlastně rehabilitují, protože do něj vyfoukávají svůj neduh.
Marks se tak stal obdivuhodným alergologem-průkopníkem. Svou terapii dále zkoumal a testoval na věkově stejných skupinách
pacientů. Některé dal učit na dechový nástroj, ale jiné, stejně staré, nikoliv. U obou
pak porovnával výsledky léčby.
Později zaslal dirigentům 150 amerických školních orchestrů dotazníky. Prosil
v nich o sdělení, jak se hráčům při aktivním muzicírování vylepšuje zdraví po propuštění z nemocničního léčení a po vstupu
do orchestru. Testy a zprávy dirigentů potvrdily jeho přesvědčení, že hra vede ke
zdravotnímu vylepšení i k odbourání labilní psychiky. „Bez ohledu na zdraví je touha žáka hrát a vyniknout nejdůležitější
motivační silou,“ napsal jeden z nich. Jak
72
Jak pomáhá hra
na zobcovou flétnu
nemocnému dítûti?
geniální myšlenka! Pískat a s potěšením
hrát v kolektivu, a tím snižovat průběh nemoci, vyrovnávat ptačí hrudník – to jsou
obrovské přednosti této zábavné rehabilitace bez medikamentů.
Poãátky dechov˘ch
cviãení u nás
Také u nás se našli alergologové, kteří vytušili, že pro rehabilitaci dýchání může být
velmi prospěšná hra na dechový hudební nástroj. Mezi prvními byla lékařka Libuše Dobiášová z Hradce Králové. Ačkoli měla
správný instinkt, tak jako Marks, u nás dlouho nikdo tuto myšlenku vědecky nezkoumal.
Štěstím bylo, že se s metodou seznámil
hudebník profesor Václav Žilka. Od roku
1982 tak mohly začít týdenní letní tábory
pro děti a rodiče na Richterových boudách
v Krkonoších, v brněnském Institutu pro
lékaře a zdravotníky, které byly věnovány
dětským sestrám a učitelkám mateřských
škol, a poté v horské chatě Říčkách v Orlických horách. Ještě předtím si metodu pís-
Hrou na zobcovou flétnu dochází ke zlepšení dechové koordinace, ke zvýšení vitální kapacity
plic, k uvolnění svalových kontraktur, tedy svalového stažení
a napětí, k posílení bránice a břišních svalů, ale to vše jen tehdy, nezapomínáli hráč na hluboký nádech. U dětí se tomu říká zakulacení bříška do „balonku“. Dítě by
mělo také denně cvičit brániční cviky na koberci.
Také při vadách řeči – balbuties – je hra na
zobcovou flétnu jako rehabilitace vítaným
pomocníkem logopédů. Pravidelné, rytmické rozkmitávání špičky jazyka pomáhá procvičovat mluvidla a je vhodným cvikem ke
zlepšení artikulace.
Hra na píšťalku a výběr dechových cviků
také upevňují v dětech správný způsob dýchání a zlepšují činnost celého dýchacího
ústrojí. Děti potom lépe překonávají obtíže,
které mají s dýcháním při rýmě a jiných onemocněních z nachlazení. Pravidelným dechovým cvičením mohou děti předcházet
oslabení dýchacího ústrojí, stejně tak jako
vadnému držení těla, které je pro většinu dětí typické. V neposlední řadě velkou měrou
dechová cvičení pomáhají zlepšit tělesnou
odolnost a zdatnost dětí.
MUDr. Kateřina Bednaříková
Poradna
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:09
Stránka 39
Poj
Poji‰tûní
pfii cestû
do zahraniãí
Z
ima je obdobím, kdy mnozí z nás využijí možnosti navštívit některou ze
zahraničních zemí. Zvláště ti, kteří
se do zahraničí vydávají za sportováním, by ale měli pamatovat na to, že se jim
může kdykoli přihodit nějaký úraz, a budou
proto nuceni vyhledat v cizí zemi lékařské
ošetření. Jaké ale máme v takových případech nároky na poskytnutí zdravotní péče?
Rozsah péãe
Čeští turisté mají při pobytu v jiné členské
zemi Evropské unie nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané době pobytu na
území jiného státu. Tato péče je poskytována
na účet české zdravotní pojišťovny. Nárok se
vztahuje i na nečlenské země Norsko, Lichtenštejnsko a Island.
Péče v členské zemi Evropské unie nám
musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby
se pojištěnec nemusel vracet do ČR dříve,
než původně zamýšlel. Nárok se ovšem netýká těch případů, kdy pojištěnec za účelem
poskytnutí péče vycestoval. Dále je třeba mít na paměti, že převoz na území
České republiky není v tomto rozsahu
zahrnut.
Co je nutné zafiídit
Před odjezdem do ciziny je nutné obrátit se na pobočku své zdravotní pojišťovny a požádat ji o vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění.
V případě, že trpíte chronickým onemocněním a víte, že budete během pobytu potřebovat určitou péči, je třeba je-
Poradna
jí poskytnutí v navštíveném státě ještě před
odjezdem se zdravotnickým zařízením předjednat. Pokud u sebe z nějakého důvodu
(ztráta, odcizení) při pobytu v navštíveném
státě nemáte Evropský průkaz zdravotního
pojištění, můžete odtud svou českou zdravotní pojišťovnu kdykoliv kontaktovat a požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně
nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního
pojištění. O zaslání můžete požádat sami,
v případě hospitalizace i prostřednictvím nemocnice.
Jak v cizinû postupovat?
V případě, že potřebujete poskytnout
zdravotní péči, předložte Evropský průkaz
zdravotního pojištění přímo v nemocnici nebo u lékaře. Pokud je to možné, ověřte si nejdříve, zda jde o zdravotnické zařízení financované z místního veřejného systému. V případě, že není, budete totiž muset zpravidla
zaplatit celý účet sami. Po dobu, kdy se zdržujete ve státech EU nebo v dalších výše uvedených státech, máte nárok na ošetření za
stejných podmínek jako místní pojištěnci. To
znamená, že pokud si místní pojištěnci musejí na péči připlácet, musíte spoluúčast hradit i vy. Přesnou výši spoluúčasti v jednotlivých evropských zemích naleznete v brožurce Průvodce po EU, která je k dispozici na
pobočkách zdravotních pojišťoven. Kromě
spoluúčasti by po vás neměla být žádná jiná
platba požadována.
V některých případech se může stát, že po
vás bude lékařem požadována hotovostní
platba. Tato situace přichází v úvahu v zemích, kde je vždy nutné za péči v ambulantním ošetření nejdříve zaplatit v hotovosti
(Francie, Lucembursko, Belgie). V těchto případech je možné požádat o refundaci nákladů
místní zdravotní pojišťovnu, nebo až po návratu domů svou českou zdravotní pojišťovnu. Pro tyto případy si uchovejte originály
stvrzenek o zaplacení. Pokud na dokladu není
uvedena diagnóza nebo popis výkonu, požádejte ošetřujícího lékaře o krátkou lékařskou
zprávu. Po návratu domů se obraťte na pobočku své pojišťovny a zde předložte tyto originály stvrzenek a požádejte o refundaci
vynaložených nákladů.
Komerãní pfiipoji‰tûní
Pokud se chcete vyhnout nákladům
na případnou spoluúčast nebo převoz
zpět do vlasti, můžete si sjednat i zvláštní komerční cestovní připojištění, které
nabízejí všechny české zdravotní pojišťovny.
z materiálů
Ministerstva zdravotnictví vybral pri
73
vademecum-final.qxd
1.5.1904
3:08
Stránka 40
Téma pfií‰tího ãísla:
SENIOŘI
Ve stáfií ãlovûk pfiirozenû nejvíce vyÏaduje lékafiskou péãi.
O tom, s jak˘mi specifick˘mi problémy je dÛchodov˘ vûk
spojen, se doãtete na stránkách na‰eho ãasopisu pfií‰tû.
vydavatel: Granit s.r.o.,
číslo: Zima 2005, vychází čtvrtletně
vedoucí vydání: Jiří Prinz
jazyková redakce: Ladislava Šulcová
www.vademecum-zdravi.cz
e-mail: [email protected]
inzerce: [email protected]
redakční rada:
Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.,
předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně
PharmDr. Jan Horáček,
mluvčí České lékárnické komory
MUDr. Milan Kudyn,
1. místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost,
MUDr. Jiří Pekárek,
prezident České stomatologické komory
MUDr. Zdeňka Poláková,
předsedkyně OS České lékařské komory Praha 10
Prof. MUDr. Eva Topinková,
přednostka geriatrické kliniky VFN
fotografie: Jiří Bursík, Markéta Bursíková, Matěj Mlčoch,
Photos, archiv autorů a institucí
fotografie na obálce: Jiří Bursík
příspěvky: Materiály přijímáme pouze v elektronické formě.
Vydavatel si vyhrazuje právo na úpravu textů i obrázků.
O umístění reklam a propagačních materiálů rozhoduje
vydavatel.
evidenční číslo: MK E 16125
tisk: Finidr s. r. o.
distribuce:
Časopis je dostupný zdarma. Zasílání jednotlivých časopisů
poštou je možné na základě roční objednávky (4 čísla) za
poplatek 80,- Kč.
upozornění:
Odborná spolupráce:
Svûtová zdravotnická organizace v âeské republice – WHO
Ministerstvo zdravotnictví âR
Ústav zdravotnick˘ch informací a statistiky âR – ÚZIS âR
Upozorňujeme, že všechny příspěvky jsou chráněné autorským zákonem
a jejich další použití, jakož i jejich částí, je podmíněné písemným
souhlasem vydavatele. Texty i reklamy mají výhradně informativní
charakter, v žádném případě nenahrazují vyšetření a stanovení diagnózy
či léčebního postupu odborným lékařem. Užívání léků a přípravků musí
být vždy konzultované s příslušným odborným lékařem. Za případné
škody způsobené nedodržením tohoto doporučení nenese nakladatel
žádnou odpovědnost.
Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a reklamy.
© Vademecum zdraví 2005
toto číslo
časopisu vytiskla
tiskárna
FINIDR s. r. o.
FINIDR, s. r. o.
Lipová č. p. 1965, 737 01 Český Těšín
Tel.: 558 772 111, Fax: 558 772 221
sance_215x

Podobné dokumenty

1. národní kongres o kolorektálním karcinomu

1. národní kongres o kolorektálním karcinomu digestivní onkologie prof. P. Rougiera, člena výboru European Society of Digestive Oncology (ESDO). I  další zahraniční řečníci patří mezi přední experty ve  svém oboru, ať už prof.  E. Kuipers v  ...

Více

Migrantky a nájeMná práce v doMácnosti v České republice

Migrantky a nájeMná práce v doMácnosti v České republice následován druhou směnou v domácnosti. V důsledku toho tyto žen vyhledávají nájemné pracovnice. (Parreñas, 2000) b) Mnohem méně než dříve lze spoléhat na pomoc babiček a jiných příbuzných – příbuz...

Více

pneu letní 2012-03_27.xlsb

pneu letní 2012-03_27.xlsb NENÍ  ZDE  CO  HLEDÁTE  ???     NEVADÍ,  NEVÁHEJTE  NÁS   KONTAKTOVAT  NA     [email protected]    nebo  na    tel.:  

Více

62. kongres Komory úăetních expertŰ v Lille 62. kongres Komory

62. kongres Komory úăetních expertŰ v Lille 62. kongres Komory dÛrazu na politiku jakosti, investice do lidsk˘ch zdrojÛ a péãe o Ïivotní prostfiedí, neboÈ se jedná o hodnoty, které jsou dÛleÏité pro spoleãnost jako celek a mohou firmám pfiinést dlouhodobé v˘hody...

Více

občasník - Libenice

občasník - Libenice • za druhého a každého dalšího psa téhož držitele................................................................................... 200,- Kč, • za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, ...

Více