Třída: Ryby (Pisces)

Komentáře

Transkript

Třída: Ryby (Pisces)
Ryby
Milan Dundr
Třída: Ryby (Pisces)
• původně
sladkovodní
• druhově nejpočetnější
třída recentních
obratlovců
• adaptace ve směru
proniknutí z vody na
souš
Třída: Ryby (Pisces)
• u některých
krátkodobý pasívní
let
• mezi nimi nejmenší
(1 cm) obratlovci
• největší mořská
ryba – vyza velká
(Huso huso) –
v Černém a
Kaspickém moři až
10m a 1500 kg
Třída: Ryby (Pisces)
• kůže:
– až 30 vrstev
– v ní slizotvorné
žlázy
– nerohovatí – živé
buňky i na povrchu
– ve škáře 4 typy
pigmentů
Třída: Ryby (Pisces)
• kůže:
– šupiny
• produkt škáry
• pokožka se na jejich
vzniku nepodílí
• jsou součástí kožní
kostry
– kostěné šupiny
– druhotně mohou
vymizet
Třída: Ryby (Pisces)
• kůže:
– šupiny
• ganoidní
– nejstarší typ,
kosočtverec
– jeseter
Třída: Ryby (Pisces)
• kůže:
– šupiny
• cykloidní
– oblé
– kapr
Třída: Ryby (Pisces)
• kůže:
– šupiny
• ktenoidní
– s hroty
– okoun
Třída: Ryby (Pisces)
• páteř:
– chorda obvykle silně
zaškrcována
– v páteři se poprvé
výrazně uplatňuje
kostní tkáň
– obvykle kosti
převažují nad
chrupavkami
Třída: Ryby (Pisces)
• páteř:
– obratle nejsou
diferencovány
– ale liší se velikostí
– obratle s úplnými těly
Třída: Ryby (Pisces)
• páteř:
– počet obratlů může na rozdíl od dalších obratlovců
kolísat i u téhož druhu
Třída: Ryby (Pisces)
• lebka:
– velmi komplikovaná
stavba díky rozvoji
náhradních kostí
• vznikají:
– osifikací chrupavek
– osifikací kůže = krycí
kosti
– mnoho těchto
dermálních kostí je na
lebce
Třída: Ryby (Pisces)
• kostra končetin:
– končetiny tvaru
ploutví:
• párové:
– prsní
– břišní
Třída: Ryby (Pisces)
• kostra končetin:
– končetiny tvaru
ploutví:
• nepárové:
– ocasní
– 1 až mnoho
hřbetních
– 1 nebo několik řitních
Třída: Ryby (Pisces)
• kosterní svalovina:
– dominuje boční sval
• jeho jednotky
(myomery) – tvar W
– špičky W směřují
k ocasu
Třída: Ryby (Pisces)
• kosterní svalovina:
– mezi svalovou tkání
mnoho tenkých,
často vidličnatě
rozvětvených kůstek
– nejsou napojeny na
osní kostru
– vznikají osifikací ve
vazivových obalech
jednotlivých
svalových vláken
Třída: Ryby (Pisces)
• kosterní svalovina:
– u některých přeměnou
svaloviny elektrické
orgány:
• lov
• sebeobrana
Třída: Ryby (Pisces)
• kosterní svalovina:
– elektromagnetické
vlny mohou sloužit i
k orientaci
– vytvářejí elektrické
pole
– jeho porušení
(přiblížením jiné ryby)
registrují
specializovanou částí
proudového orgánu
Třída: Ryby (Pisces)
• nervová soustava:
– celkově pokročilejší
než u paryb
• rozvoj středního
mozku
• rozvoj mozečku
Třída: Ryby (Pisces)
• nervová soustava:
– nevelké čichové
laloky koncového
mozku velmi
prodloužené (9)
• jako tenké provazce
sahají až k nosním
dutinám
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– čich
• nozdry
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– chuť
• chuťové pupeny:
–
–
–
–
v ústní dutině
v hltanu
na hlavě
někdy i na těle
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– chuť
• „vousky“ ryb
–
–
–
–
chuťové receptory
mechanoreceptory
termoreceptory
apod.
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– proudový smysl –
„dalekohmatný“
• speciální buňky na
povrchu těla
• ve vkleslinách či
brázdách kůže
• nebo v kanálcích
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– proudový smysl –
„dalekohmatný“
• zevně:
– je vidět postranní
čára
– hřbetní linie
– proudový orgán na
hlavě
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– statoakustický orgán
• vnímání pohybu
• registrace polohy
• některé ryby mohou
vnímat i zvukové vlny
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– zrak (oči)
• kromě hlubinných
druhů mají v sítnici
tyčinky i čípky
Třída: Ryby (Pisces)
• smyslové orgány:
– zrak (oči)
• některé hlubinné ryby
– nápadně velká čočka
– dvojí sítnice
» pro vidění na
blízko i na dálku
• mívají světelné orgány
se symbiotickými
bakteriemi
hlubinné ryby
Třída: Ryby (Pisces)
• žlázy s vnitřní
sekrecí:
–
–
–
–
hypofýza
štítná žláza
nadledvinky
endokrinní tkáň
pankreatu
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– ústa
• svrchní
• koncová
• spodní
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– v ústní dutině:
• nevelký nepohyblivý
jazyk a zuby
– mohou být i v hltanu
a na žaberních
obloucích –
požerákové zuby
– zuby se jako u paryb
neustále obměňují
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– hltan
• transport potravy
• přívod vody k žábrám
– jícen
• široký a krátký
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– žaludek
• vřetenovitý nebo do
podoby U
– střevo
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– játra
• velká
• obvykle obsahují
žlučník
– slinivka břišní
• její exokrinní část
produkuje většinu
trávicích enzymů
Třída: Ryby (Pisces)
• trávicí soustava:
– řitní otvor
• odděleně od
urogenitálních vývodů
• jen u dvojdyšných kloaka
Třída: Ryby (Pisces)
• dýchací orgány:
– žábry
• 5 vnitřních žaberních
štěrbin
– mezi nimi 4 dvojice
žaberních lupínků
Třída: Ryby (Pisces)
• dýchací orgány:
– žábry
• žaberní přepážky
redukovány
– žábry přirůstají přímo
na žaberní oblouky
• jsou kryté skřelemi
– s krycími skřelovými
kostmi
» napojeny na
jazylkové oblouky
Třída: Ryby (Pisces)
• dýchací orgány:
– rozmanité další
přídatné dýchací
orgány k příjmu
kyslíku ze vzduchu:
• vznikaly vychlípením
přední části trávicí
trubice
Třída: Ryby (Pisces)
• dýchací orgány:
– přídatné dýchací
orgány :
• vznikaly už u
nejstarších ryb jako
plicní vaky
– dvojdyšní
Třída: Ryby (Pisces)
• dýchací orgány:
– paprskoploutvé ryby
mají plynový měchýř:
• vznikl přeměnou
plicních vaků
• ztratil dýchací funkci
• slouží jako
hydrostatický orgán
Třída: Ryby (Pisces)
• cévní soustava:
– srdce:
• 1 síň
• 1 komora
Třída: Ryby (Pisces)
• cévní soustava:
– srdce:
• protéká jím
odkysličená krev
• břišní aortou je
vedena do žaber
• po okysličení sbírána
kořeny hřbetní aorty
– dobře vytvořený
lymfatický systém
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– ledviny:
• různě dlouhé
– někdy jen v tělní části
– jindy i v ocasní části
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– ledviny:
• opistonefros
– uzavřené nálevky
kolem klubíček cév
• vývod = primární
močovod
– slouží pouze
k odvádění moče
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– chámovody a
vejcovody:
• vzniklé z výstelky
coelomové dutiny
• nezávislé na
močových cestách
• ústí samostatně poblíž
vývodů ledvin tzv.
genitálním pórem
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– samčí a samičí
gonády:
• párové
• vaječníky v době
pohlavní aktivity
– velké rozměry
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– samčí a samičí
gonády:
• vejcorodé ryby
– obrovská množství
vajíček
» např. tresky – až
3 miliony vajíček
• vejce malá
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– embryonální vývoj:
• nenápadný
• pokračuje u volně
pohyblivého plůdku po
vylíhnutí z jikry
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– embryonální vývoj:
• raná vývojová stádia =
larvy
– nemají specifické
larvální orgány
– neproběhne zásadní
metamorfóza
– jen povlovný vývoj
Třída: Ryby (Pisces)
• urogenitální systém:
– embryonální vývoj:
• je i několik skupin vejcoživorodých nebo živorodých
– jejich samci mívají kopulační orgán vzniklý z řitní ploutve
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu
výživy:
– všežravé ryby (kapr)
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu výživy:
– ryby živící se potravou u dna (bentofágní)
• často nasávají bahno, které po zachycení potravy zase
„vyplivují“
• lín, parma, hrouzek
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu
výživy:
– mořské ryby, které u
dna požírají živočichy
s tvrdými
skořápkami
(ostnokožce)
• mají krátké silné
čelisti, často
přetvořené v zobáky,
deskovité požerákové
zuby
• čtverzubci
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu výživy:
– planktonofágní ryby
• sledi, makrely, síhové
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu
výživy:
– dravé ryby
• žerou jiné ryby, ptáky
a savce vázané na
vodu a jejich mláďata
• mořské dravé ryby loví
i např. hlavonožce
• sumec, bolen, hlavatka,
štika
• murény – nebezpečné
člověku
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu
výživy:
– živící se rostlinnou
potravou
• řasy nebo cévnaté
vodní rostliny
• žaludek chybí, střevo
bývá dlouhé
• perlín, amur, tolstolobik
Ekologie a etologie:
• dělení dle způsobu výživy:
– lov hmyzu z vodní hladiny nebo i nad hladinou
• pstruzi, lipani, někteří jelci, boleni a oukleje
Ekologie a etologie:
• dělení podle vztahu
k ekologickým
faktorům:
– sladkovodní, mořské,
brakických vod, tažné
– pelagické (na otevřené
vodě u hladiny)
– litorální (při pobřeží)
– bentické (při dně)
Ekologie a etologie:
- 4 pásma
vnitrozemských vod
podle A. Friče
(1889):
Ekologie a etologie:
• pstruhové pásmo
– horské potoky
– velký spád vody
– horské vodní nádrže
s chladnou vodou
– kamenité dno
– studená a dobře
prokysličená voda
Ekologie a etologie:
• pstruhové pásmo
– přizpůsobeni
k odolávání silnému
proudu
• tvar těla
• způsob pohybu
– pstruh, vranky, střevle,
mřenka a některé
druhy jelců
Ekologie a etologie:
• lipanové pásmo
– podhorské potoky a
říčky
– dno písčité nebo
štěrkové
– voda teplejší, ale čistá
Ekologie a etologie:
• lipanové pásmo
– hrouzek, mník,
ostroretka
– hlavatka – na
Slovensku
– v evropských řekách
může chybět
Ekologie a etologie:
• parmové pásmo
– střední úseky našich
řek s širokým a
hlubokým korytem
– kromě hlubších tůní
zde voda ještě stále
poměrně rychle plyne
– parmy, tloušti, okouni
Ekologie a etologie:
• cejnové pásmo
– nížinné, pomalu
tekoucí hluboké vody
s náplavy a slepými
rameny
– voda v létě prohřátá a
chudší kyslíkem
Ekologie a etologie:
• cejnové pásmo
– cejni, cejnci, plotice,
kapři, perlíni, boleni,
podoustve, oukleje,
štiky, sumci, candáti,
úhoři
Ekologie a etologie:
• cejnové pásmo
– toto pásmo nejsilněji ovlivněno člověkem – znečištění
vede k vymizení některých druhů
Ekologie a etologie:
- tahy ryb:
– obrovská nápadná
hejna
– příčiny:
• potrava
– do míst největší
koncentrace potravy
(planktonu)
• sledi, sardinky, tresky,
makrely, tuňáci
Ekologie a etologie:
- tahy ryb:
– příčiny:
• rozmnožování
– v době, která
předchází tření –
z moře do sladkých
vod
– lososovití,
jeseterovití
Ekologie a etologie:
- tahy ryb:
– příčiny:
• související
s přezimováním
– jen u sladkovodních –
táhnou do dolních
úseků řek na zimu
– kaprovití
Ekologie a etologie:
• rozmnožování:
– většinou periodicky – jednou ročně
– kolektivní – třou se hromadně na příhodných
místech
Ekologie a etologie:
• rozmnožování:
– tření na podzim a
v zimě
• lososovité, mník
– tření na jaře a
počátkem léta
• jeseterovití, kaprovití,
sumcovití, štikovití
Ekologie a etologie:
• kolikrát za život se vytírají:
– jednou
• monocyklické
• někteří lososi, úhoř
Ekologie a etologie:
• kolikrát za život se
vytírají:
– několikrát
• polycyklické
• většina ryb
Ekologie a etologie:
• kolikrát za život se
vytírají:
– druhy, které se třou
v párech
• cichlidy
– druhy, kde se jeden
samec tře s více
samicemi
• koljuška
Ekologie a etologie:
• etologické projevy,
které předcházejí
vypouštění
pohlavních buněk:
– samci honí samice
– koušou je do břicha a
do hlavy
– otírají se jim o boky a
o hřbet
Ekologie a etologie:
• etologické projevy, které
předcházejí vypouštění
pohlavních buněk:
– pak samci plavou trhavými
pohyby mezi vodními
rostlinami
– rozevírají a přitahují
ploutve, příp. jimi třesou
– samice při tom stojí
nehybně nebo samce
pomalu sledují
Ekologie a etologie:
• etologické projevy, které
předcházejí vypouštění
pohlavních buněk:
– vrcholná fáze tření
• trvá jen několik sekund
• dvojice vyplují na
mělčinách těsně pod
hladinu
• přitlačí se boky k sobě
a za trhavých pohybů
těl a ocasních ploutví
vypouštějí pohlavní
produkty
Ekologie a etologie:
• chámová tekutina =
mlíčí
– pohlavně zralý samec
= mlíčák
• vajíčka = jikry
– pohlavně zralá samice
= jikernačka
Ekologie a etologie:
• jikry i mlíčí
vypouštěny současně
(životnost obojích je
krátká)
• po 1. vytření ryby
chvíli odpočívají a po
chvíli se třou znovu,
často s jiným
partnerem
Ekologie a etologie:
• u některých ryb dozrávají pohlavní buňky
postupně
– tření pak probíhá ve 2 či více fázích oddělených
několika týdny
– parma, karas, lín
Ekologie a etologie:
• místa tření
– ryby je upravují
nebo hájí
– = trdliště
Ekologie a etologie:
• jikry kladou:
– lepeny na rostliny
– na štěrkovité dno nebo
kameny
– zahrabávají
– volně do vody (mořské
ryby)
– většina ryb – mnoho
jiker
• nestará se o ně
Ekologie a etologie:
• malý počet ryb –
zabezpečuje
potomstvo:
– jikry ve zvláštních
hnízdech
• koljuška
Ekologie a etologie:
• malý počet ryb –
zabezpečuje
potomstvo:
– jikry v plovoucích
pěnových hnízdech
• rájovci, čichavci
Ekologie a etologie:
• malý počet ryb –
zabezpečuje
potomstvo:
– jikry a drobný plůdek
v prostorné tlamě
samice
• tlamovci a tlamouni
z čeledi Cichlidae
Ekologie a etologie:
• malý počet ryb –
zabezpečuje
potomstvo:
– na břišní straně těla
vak pro odchov plůdku
• samci koníčků
Ekologie a etologie:
• malý počet ryb –
zabezpečuje
potomstvo:
– ve všech těchto
případech – výrazně
zmenšen počet jiker
Ekologie a etologie:
• živorodé ryby s vnitřním
oplozením (jen u 10 čeledí ze
460)
– též snížen počet vajíček
– ústroje typu placenty se
nevyskytují
– embryo může přijímat
potravu povrchem těla,
ústy, žábrami apod.
Ekologie a etologie:
• * ojediněle:
– hermafroditismus
– partenogeneze
– extrémní pohlavní
dimorfismus
• miniaturní samec žije
paraziticky přirostlý
k tělu samice
• některé mořské ryby
Ekologie a etologie:
• populační ekologie:
– věk:
• podle ročních přírůstků
na šupinách
• dle morfologických
změn obratlů
• dle morfologických
změn skřelových kostí
Ekologie a etologie:
• populační ekologie:
– věk:
• obecně (jako u jiných
obratlovců):
– malé ryby se dožívají
nižšího věku než
velké
– drobnější kaprovité
ryby – do 10 let
– velcí kapři, štiky,
pstruzi nebo sumci –
několik desítek let
– obrovské vyzy a
jeseteři – přes 100
let
Ekologie a etologie:
• chování:
– studenokrevní
• za nepříznivých
podmínek strnulý stav
• tělní pochody sníženy
na minimum
– naše ryby v zimě u
dna hlubších vod
– téměř se nepohybují
– stejně potřebují
omezený přívod
kyslíku
Ekologie a etologie:
• instinktivní chování:
– signalizace:
• barevnými skvrnami
• tělesnými postoji
– ritualizace chování
Ekologie a etologie:
• složité instinktivní
mechanismy
– u komenzálů nebo
symbiontů s jinými
druhy ryb nebo
živočichů
– korálové rybky se
zdržují mezi chapadly
sasanek, aniž by byly
imunní vůči jejich
žahavému jedu
Ekologie a etologie:
• složité instinktivní
mechanismy
– štítovci se přísavkou
na hlavě přisávají na:
•
•
•
•
velké ryby
žraloky
mořské želvy
kytovce
– živí se zbytky jejich
potravy
štítovec
Ekologie a etologie:
• význam pro člověka:
– zdroj výživy
– dříve celé národy
závislé na rybolovu
– dnes kryje 15% všech
potravin živočišného
původu na světě
Ekologie a etologie:
• význam pro člověka:
– ročně se vyloví:
• asi 60 milionů tun
mořských ryb
• asi 10 milionů tun
sladkovodních ryb
Podtřída: Nozdratí
(Choanichthyes)
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• velké protáhlé ryby
• recentní přes 1 m
• chorda vždy plně
zachována
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• dýchací soustava:
– plicní vaky
• výchlipky břišní strany
trávicí trubice
• přijímání vzdušného
kyslíku
• okysličená krev
– plicní žilou do srdce
– tam je podélnou
řasou oddělena od
odkysličené krve
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• dýchací soustava:
– dýchají plicními
vaky, ač nejsou (!)
evolučním
předstupněm
obratlovců s plícemi
• to dokládá
konvergentní vznik
homologických
struktur i funkcí
• plicní vaky fungují
přibližně od stáří 2
měsíců
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• mnohé další
odchylky od
kostnatých ryb:
– ve střevě mají
spirální řasu
– mají kloaku
– jejich larva se podobá
larvám obojživelníků
– žili vždy ve sladkých
vodách a nikdy nebyli
příliš hojní
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• dnes – suché oblasti
tropů
– vody občas nebo
pravidelně vysychají
– bahník australský a
jeden z afrických
bahníků přečkávají
dobu sucha v malých
kalužích
• kde dýchají plicním
vakem nebo vaky
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
- zbývající druhy:
- na počátku období
sucha vyhrabávají 5080 cm hluboké svislé
šachty
- na jejich dně
prostornější dutina
- po vyschnutí vody
zůstane dutina spojena
větracím kanálem
s povrchem
- bahník v ní upadne do
strnulosti
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
- zbývající druhy:
– životní pochody
včetně dýchání
(plicními vaky)
omezeny na minimum
– bahník v tomto stavu
přežije bez úhony až
4 roky
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• v následujícím
období dešťů se
rozmnožují
• samci obvykle:
– hlídají oplozené jikry
– prokysličují vodu
kolem nich údery
ocasní ploutve
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• znaky paryb:
– převážně chrupavčitá kostra
– zachovalá chorda
– spirální řasa ve střevě
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
• znaky obojživelníků:
– kloaka
– srdeční předsíň se začíná dělit ve 2
– u larev keříčkovité vnější žábry
Systém a zástupci dvojdyšných:
řád: jednoplicní
řád: jednoplicní
• mají nepárový plicní vak
• plně vyvinuté párové ploutve
bahník australský
(Neoceratodus forsteri)
•
•
•
•
V Austrálie (řeky Queenslandu)
až 1,5 m
10 kg
při nedostatku kyslíku ve vodě přejde na dýchání plicním
vakem
bahník australský
• vzduch vdechuje nozdrami
– neotvírá ústa
• vyplouvá se nadechnout každých 30 – 40 minut k hladině
• vydává při tom hlasitý mlaskavý zvuk
bahník australský
• žije pouze
v nevysychajících
vodách
• loven pro chutné
maso
– má červenou barvu
– říká se mu
„burnettský losos“
řád: dvouplicní
řád: dvouplicní
• mají 2 plicní vaky
• redukované párové ploutve
• částečně redukované žábry
bahník americký
(Lepidosiren paradoxa)
• Brazílie:
– Amazonka s přítoky
(Rio Negro, Madeira)
– řeka Paraguay
– močály oblasti Gran
Chaco
• do 1 m
bahník americký
• klesá-li voda, zahrabe se do bahna
• loven pro velmi chutné maso domorodci
bahník (východo)africký
(Protopterus aethiopicus)
• do 2 m
• občas se vynořuje
kvůli nádechu
• domorodci jej též loví
a pojídají
bahník (východo)africký
- v suchém období:
- zavrtává se až 75 cm
hluboko do měkkého
dna
- buduje si ze slizu a
bahna jakýsi obal
(kokon) – v horním
konci trychtýřovitě
zakončený
bahník (východo)africký
• stočený bahník:
– hlava a ústa směřují
do uvedeného zúžení,
odkud ryba čerpá
přicházející vzduch
– v této době dýchá
pouze plicními vaky
• spánek trvá obvykle
4 měsíce (srpen –
prosinec)
bahník (východo)africký
- v Africe ještě další 3 druhy
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• zahrnují předky všech čtvernohých obratlovců
– možná i předky ostatních ryb
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• morfologie recentní
latimerie
– odchylná od
základního stavebního
plánu vymřelých
lalokoploutvých ryb
• známo asi 60 rodů
vymřelých před 70
mil. let
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• párové ploutve:
– zvětšené základní
elementy
– redukované koncové
elementy
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• párové ploutve:
– 3 základní části lze
homologizovat
s kostmi přední
nohy:
• kostí ramenní
• kostí loketní
• kostí vřetenní
– resp. s kostmi zadní
nohy (kost stehenní,
lýtková a vřetenní)
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• párové ploutve:
– další části ploutví lze
homologizovat
s prvky:
• zápěstí
• dlaně
• prstů kráčivé nohy
obojživelníků a dalších
suchozemských
obratlovců
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• párové ploutve:
– pouze koncové
paprsky nelze
homologizovat
• při přechodu na souš
zanikly
Nadřád: Lalokoploutví
(Crossopterygii)
• párové ploutve:
– celkově:
• mohutné
• svrchu kryté šupinami
• vybavené svalovinou i
ve volné končetině
Zástupci:
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• jediný žijící zástupce
• relikt – „živá fosílie“
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• 22. prosince 1938:
– ředitelka muzea
v Durbanu M.
CourtenayLatimerová
• dostala z úlovku
rybářského parníku od
V pobřeží Afriky
neobvykle vyhlížející
rybu
• předala ji k vědeckému
prozkoumání
• ryba pak dostala podle
ní jméno
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
- další exempláře
uloveny až po válce
- dodnes několik
desítek – asi 80
- jeden i u Indonésie !!!
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• dnes se ví, že je to
postranní vývojová
větev
• přímá větev ke
čtvernožcům vedla
přes vymřelé rody
– známé od karbonu
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• délka až 1,5 m
• hmotnost až 90 kg
• odlitek v Národním muzeu v Praze
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• pod pobřežními
skalisky u
Komorských
ostrovů
– v hloubce kolem 100 i
více m
• u Madagaskaru
• živí se dravě
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
- většina ulovena na
šňůry s háčky
z hloubky kolem 200
– 400 m
- vždy pouze v noci
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• třílaločný ocas
• okrouhlé, na povrchu
drsné šupiny
– používány domorodci
místo smirkového
papíru
• olejnaté maso není k
jídlu
latimerie podivná
(Latimeria chalumnae)
• zprvu byly
sladkovodní
• teprve pak přešly
do moře
• má jen málo jiker
– vejcoživorodá