třída : RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES) - Bi

Komentáře

Transkript

třída : RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES) - Bi
třída: RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
1. podtřída: DVOJDYŠNÍ (DIPNOI)
velké protáhlé tělo (až 2m); primitivní znaky – chorda po celý život, chrupavčitá kostra, difycerkní ocasní
ploutev (symetrická zevnitř i zvenku), šupiny redukované, choany (vnitřní nozdry), kloaka
žábry (částečně redukované) + plicní vaky (= prokrvené vychlípeniny jícnu, dýchají vzdušný O 2) – mohou
přežívat období sucha ve stavu anabiózy ve slizovém obalu zahrabáni v bahně (afričtí a američtí bahníci),
popř. ve vodách s nízkým obsahem O2 (australští bahníci)
bahník australský (Neoceratodus forsteri); b. východoafrický (Protopterus aethiopicus; b. americký
(Lepidosiren paradoxa) – v oblasti Amazonky a Paraná
2. podtřída: LALOKOPLOUTVÍ (CROSSOPTERYGII)
- fosílie z devonu, od sladkovodní linie (vymřela v permu) se odvozují původ obojživelníci (krytolebci, mořská
linie dodnes 1 druh
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) – živoucí fosílie, 22.12. 1938 ulovena u pobřeží j. Afriky; až 2m, ve
hloubkách 200-400m, částečně osifikované obratle, násadcovité ploutve (svalstvo i na volné končetině)
3. podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ (ACTINOPTERYGII)
- většina žijících ryb; plocha ploutví vyztužena ploutevními paprsky; chybí vnitřní nozdry (choany) – pouze
slepá čichová jamka; plynový měchýř
 nadřád: CHRUPAVČITÍ (CHONDROSTEI)
- starobylá skupina s primitivními znaky paryb (rypec, vodorovné prsní ploutve, heterocerkní ocasní ploutev,
chorda po celý život); kostra chrupavčitá, bezzubá ústa, tělo kryté ganoidními šupinami - často
redukované; často tažné ryby ( tření ve sladkých vodách), převážně na sev. polokouli
jeseter malý(Acipenser ruthenus) – v povodí Dunaje
vyza velká (Huso huso) – dravá, Černé a Kaspické moře, až 10m, 1000kg, až 100 let, jikry = kaviár
-
-
 nadřád: KOSTNATÍ (TELEOSTEI)
nejmladší skupina, zkostnatělá kostra, homocerkní ocasní ploutev (pouze vnější symetrie, poslední obratle
srůstají a směřují do horního laloku ploutve); 4 páry žaberních oblouků se žábrami, plynový měchýř
řád: Bezostní (Clupeiformes)
v ploutvích měkké paprsky, plynový měchýř spojený s TS, cykloidní šupiny
čeleď: Sleďovití (Clupeidae)
významná skupina (cca 40% všech ulovených ryb/rok); větš. mořské drobné ryby, vytváří hejna
sleď obecný (Clupea harengus) - sev. Atlantik a Pacifik, 30cm, v hloubkách 100 – 300m; sardinka (Sardina) evrop. moře; šprot (Sprattus) - evrop. moře
čeleď: Lososovití (Salmonidae)
rychlé dravé ryby, nízká hřbetní ploutev, mezi hřbetní a ocasní ploutví tuková ploutvička; často tažné druhy
– vytírají se pouze ve sladkých vodách; hlavně sev. polokoule
losos obecný (Salmo salar) – 1,5m, až 40kg, při migraci překoná překážky až 3m vysoké a 5m široké, malí
lososi se do moří vrací až ve 3. – 5. roce života; pstruh obecný (Salmo trutta)
čeleď: Lipanovití (Thymallidae)
vysoká hřbetní ploutev, tuková ploutvička, na horních tocích pod pásmem pstruhovým – je odolnější
lipan podhorní (Thymallus thymallus)
čeleď: Štikovití (Esocidae)
tuková ploutvička chybí, hřbetní a řitní ploutev posunuty vzad, dravci v pomalu tekoucích a stojatých
vodách, válcovité torpédovité tělo; štika obecná (Esox lucius) – až 1m a 25kg (průměr okolo 2-5kg)
-
řád: Máloostní (Cypriniformes)
cykloidní šupiny, Weberův orgán (přeměněné první obratle – nasedají z jedné strany plyn. měchýř a z druhé
strany na okénko vnitřního ucha  vnímání tlakových vln až do 7000Hz – ryby bez Weberova org. pouze do
600Hz)), měkké paprsky v ploutvích převládají
čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
vychlípitelná, bezzubá ústa (pouze na 7. žab. oblouku mají požerákové zuby); sladkovodní ryby Starého
světa (mírný a tropický pás)
plotice obecná (Rutilus rutilus) = bělice; kapr obecný (Cyprinus carpio) - 4 vousky; karas obecný (Carassius
carassius)- bezvousý; lín obecný (Tinca tinca); parma obecná (Barbus barbus) - 4 vousky; cejn velký
(Abramis brama); bolen dravý (Aspius aspius); střevle potoční (Phoxinus phoxinus) - sex. dimorfismus sameček je v obd. rozmnožování barevný; hrouzek obecný (Gobio gobio) = grundle; ...
čeleď: Sekavcovití (Cobitidae)
drobné rybky s protáhlým tělem, větší počet vousků
mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) – 6 vousků; sekavec písečný (Cobitis taenia); piskoř
páskovaný (Misgurnus fossilis) – 10 vousků, v bahnitých vodách - střevní dýchání (polyká vzdušný O2)
1
třída: RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
čeleď: Sumcovití (Siluridae)
sladkovodní ryby s lysým tělem; malá hřbetní ploutev
sumec velký (Silurus glanis) - velká ozubená tlama - dravec; na horním pysku 2 dlouhé a na dolním 4 kratší
vousy, naše největší ryba – až 3m a 200 kg
-
-
-
řád: Holobřiší (Anguilliformes)
štíhlé hadovité tělo, tělo lysé s ploutevním lemem, většina mořské ryby
úhoř říční (Anguilla anguilla) – 1-1,5m, až 7kgmalé hrudní ploutve, ploutevní lem, jemné zuby - noční dravci,
žijí u dna, schopni překonat malé vzdálenosti po souši; po dosažení dospělosti se vydá do Atlantiku
(Sargasového moře), kde se ve velkých hloubkách vytřou a zahynou; larvy vzhledu vrbových listů jsou
neseny Golfským proudem k břehům Evropy až 3 roky a postupně se vyvíjejí v malé úhoře = monté; ti
pomalu postupují proti proudu řek, kde dospívají
řád: Měkkoploutví (Gadiformes)
větš. mořské ryby, břišní ploutve posunuté před prsní, hřbetní a řitní ploutev rozděleny na více částí; málo
kostí ve svalovině (chybí svalové kůstky); hosp. významné
treska obecná (Gadus morrhua) – až 1,5m a 40kg, "filé", sev. Atlantik (Island, Norsko); mník jednovousý
(Lota lota) - náš jediný zástupce
řád: Ostnoploutví (Perciformes)
druhově nejpočetnější řád, ktenoidní šupiny, hřbetní a řitní ploutev ze 2 částí - přední část tvořena ostrými
tvrdými paprsky, plynový měchýř nespojený s TS
čeleď: Okounovití (Percidae)
sladkovodní dravci, mírně tekoucí nebo stojaté vody
okoun říční (Perca fluviatilis) - svislé tmavé pruhy; candát obecný (Stizostedion lucioperca) – až 1m, hluboké
řeky a nádrže; ježdík obecný (Gymnocephalus ceernuus) – 10 cm
čeleď: Makrelovití (Scombridae)
hluboce vykrojená ocasní ploutev; za hřbetní a řitní ploutví malé ploutvičky; často hejna v mořích
makrela obecná (Scomber scombus) – Atlantik, až 50cm, 0,5kg
čeleď: Tuńákovití (Thunnidae)
podobný makrele, ale větší a mohutnější; tuňák obecný (Thunnus thynnus) – až 3m, 500kg
-
řád: Platýzové (Pleuronectiformes)
žijí u dna  zploštělé asymetrické tělo - pravá strana světlá = u dna, levá strana tmavá, vyklenutá a
schopná barvoměny, nese oči = k hladině; ploutve tvoří okolo těla ploutevní lem; larvy jsou symetrické s
očima po stranách, během proměny se začne jejich tělo protahovat do výšky, pokládat na bok a pravé
oko se stěhuje na levou stranu
2

Podobné dokumenty

Paprskoploutvé ryby

Paprskoploutvé ryby • býložravec

Více

ostnokožci – Echinodermata hvězdice (Asteroidea), hadice

ostnokožci – Echinodermata hvězdice (Asteroidea), hadice mihule potoční Lampetra planeri (Bloch, 1784) jeseter malý Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 úhoř říční Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) plotice obecná Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) jelec tlou...

Více