1 - Informační centrum Polná

Transkript

GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství
Černého 24, 635 00 BRNO
kancelář: Náměstí 28. října 3, 602 00 BRNO
tel.+ fax: 05 – 4521 1053, tel: 4524 2846, e-mail: [email protected]
______________________________________________________________________
Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová
Ing. Jarmila Janoušková
Mgr. Tomáš Kučera
RNDr. Josef Kunc
Mgr. Dan Seidenglanz
RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Úvod
Součástí snahy přiblížit se regionální politice Evropské unie je i přijímání základních principů
této politiky. Jedním z pěti základních principů politiky ekonomické a sociální soudržnosti
EU je princip programování, vyjadřující soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů
v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených
v programu rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení,
formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru
projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace.
V souladu s tímto postojem by se předložená Strategie rozvoje mikroregionu Polensko měla
stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty mikroregionu s cílem
podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy,
samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení a
také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro
další rozvoj území.
Předkládaný dokument představuje shrnutí všech etap prací na Strategii, jejímž zpracováním
bylo na základě Smlouvy o dílo pověřena firma GaREP spol. s r.o., a to pro zadavatele obec
Dobronín.
Zpracování dokumentu bylo rozděleno do tří etapových částí. První etapa – analytická
zahrnovala, kromě úvodního setkání s představiteli samospráv mikroregionu,, seznámení
s postupem prací a pověřením Rady pro rozvoj mikroregionu zastupovat při jednáních zájmy
všech ostatních obcí, zejména zpracování profilu mikroregionu. Práce na profilu
mikroregionu znamenaly provedení analýzy současného stavu a možných vývojových
tendencí vybraných oblastí struktury společnosti, hospodářství a přírodních podmínek
v území. Výsledky faktografických údajů i terénního výzkumu u starostů jednotlivých obcí a
vybraných podnikatelských subjektů byly seřazeny do následujících kapitol:









Obyvatelstvo, osídlení
Trh práce
Doprava a dopravní obslužnost
Technická infrastruktura a ÚPD
Veřejné finance – daňová výtěžnost
Hospodářství
Veřejné služby
Cestovní ruch a rekreace
Přírodní prostředí
Analýza současného stavu a vývoje mikroregionu představuje výchozí materiál pro tzv.
SWOT analýzu, jejíž formulace byla druhou postupovou částí prací. Tato syntetickým
způsobem hodnotí a klasifikuje data a informace obsažené v analýze (profilu).
Prostřednictvím rozboru silných stránek, slabých stránek, možností a ohrožení daného území
vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Součástí této etapy
bylo právě navržení vize rozvoje mikroregionu, strategických cílů a problémových okruhů.
Všechny dílčí kroky byly projednány a schváleny Radou mikroregionu.
2
Třetí etapou prací byla tzv. strategická část. Byly navrženy a Radou mikroregionu schváleny
prioritní oblasti rozvoje mikroregionu, tedy ty společensko – ekonomické či krajinotvorné
okruhy, kterými se aktéři v mikroregionu hodlají zabývat prioritně v nejbližších letech a které
tvoří určitou páteřní kostru dalšího rozvoje. Dále byly stanoveny strategické cíle a opatření,
vycházející z poznatků v profilu mikroregionu a SWOT analýzy, rozhovorů se zástupci
samospráv, příp. z dalších již zpracovaných rozvojových materiálů. V rámci stanovených cílů
a opatření byla provedena specifikace opatření rozvojovými aktivitami, jejichž realizace, na
základě znalosti sledovaného území, povede k dosažení stanovených cílů.
Tato etapa v sobě zahrnuje, kromě návrhu strategických cílů a směrů rozvoje mikroregionu,
také souhrnné tabulky a komentáře, vztahující se k hlavním obecním a mikroregionálním
prioritám a bariérám rozvoje, které obce chtějí řešit v časovém horizontu do roku 2006.
Tabulky byly sestaveny podle odpovědí starostů jednotlivých obcí na vybrané otázky
v dotazníkovém formuláři a staly se dalším kritériem pro sestavení strategických cílů a
opatření. Jednotlivá opatření byla doplněna konkrétními identifikovatelnými projektovými
záměry jednotlivých obcí, spolupráce více obcí či celého sdružení. Tyto byly také v souhrnné
podobě zařazeny za strategii jako přílohy.
Vybrané projektové záměry, navržené a schválené Radou mikroregionu, kde byl identifikován
nositel, cíl projektu a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových
fiší. Jedná se o standardizovaný formulář sloužící ke vstupnímu popisu projektu při
předkládání žádostí v programu PHARE v pilotních regionech ROP, dále se využívá jako
nutná součást přípravy při žádosti o podporu z programu SAPARD a v neposlední řadě bude
důležitý i jako nástroj české regionální politiky, např. v dokumentu Program rozvoje
Jihlavského kraje. V rámci rozpracovaných projektových fiší bylo vyznačeno promítnutí
navrhovaných opatření a projektových záměrů do území mikroregionu, jejich územní dopady
a vazby na okolí.
Další realizační kroky jsou v následující fázi vázány především na iniciativu představitelů
veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské
subjekty, neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a
další instituce) je potřebné vytvořenou Strategii začít postupně realizovat. Je rovněž žádoucí
strategickou a programovou část pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazení nově
připravených projektů.
3
OBSAH:
Profil mikroregionu ................................................................................. 5
1. Vznik mikroregionu Polensko ............................................................................6
2. Obyvatelstvo, osídlení........................................................................................7
3. Trh práce .........................................................................................................13
4. Doprava a dopravní obslužnost ........................................................................21
5. Technická infrastruktura a ÚPD .......................................................................31
6. Veřejné finance – daňová výtěžnost .................................................................38
7. Hospodářství....................................................................................................42
8. . Veřejné služby .................................................................................................58
9. Cestovní ruch a rekreace ..................................................................................63
10. Přírodní prostředí .............................................................................................67
SWOT analýza ....................................................................................... 75
Strategie rozvoje mikroregionu Polensko ............................................ 85
Cíl A: Rozvoj podnikání a podnikatelské prostředí ......................................................92
Cíl B: Rozvoj cestovního ruchu a rekreace, propagace území .....................................96
Cíl C: Kvalitní dopravní a technická infrastruktura ....................................................100
Cíl D: Stabilizace a rozvoj lidského potenciálu ..........................................................107
Cíl E: Kvalitní životní prostředí, tvorba a ochrana krajiny .........................................113
Cíl F: Restrukturalizace zem. výroby, polyfunkční využívání venkovské krajiny .......118
Přílohy....................................................................................................127
Projektové fiše .......................................................................................132
4
Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil
PROFIL MIKROREGIONU POLENSKO
5
1. Vznik mikroregionu Polensko
Dobrovolný svazek obcí „Mikroregion Polensko“ byl založen na ustavující schůzi zástupců
obcí dne 26.6.2000 v Polné. Mikroregion, jehož členem je 22 obcí, je právnickou osobou, jež
odpovídá svým majetkem za nesplnění povinností. Je ustaven v souladu s § 20a a
následujícího zákona o obcích.
Na zasedání byl volen výbor mikroregionu a kontrolní komise. Předsedou svazku byl zvolen
starosta města Polná, prvním místopředsedou starosta obce Dobronín, druhým
místopředsedou starosta obce Nížkov, starostka obce Jamné a starosta obce Šlapanov.
Předsedou kontrolní komise byl zvolen starosta obce Zhoř, členy kontrolní komise potom
starosta obce Měšín a člen zastupitelstva obce Žďírec. Jménem Dobrovolného svazku obcí
„Mikroregion Polensko“ jedná předseda nebo místopředseda nebo jiná osoba předsedou či
místpředsedou svazku k tomu písemně zmocněná.
Předmětem činnosti svazku je zejména řešit úkoly v oblastech:
- školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury s výjimkou výkonu státní správy,
- správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li
vlastnictvím obce,
- čistota obce, odvoz domovních odpadků a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou,
odvádění a čištění odpadních vod.
Základním zdrojem majetku svazku jsou příjmy z finančních příspěvků jeho členů. Příspěvky
byly stanoveny ve výši 3 Kč na obyvatele trvale přihlášeného v obci k 1.1. daného roku.
Majetkem svazku se stávají také veškeré další vložené a poskytnuté finanční prostředky, jiné
věci a hodnoty, které svazek získá v rámci plnění předmětu činnosti vymezeného ve
stanovách.
Členem svazku se může stát každá obec v ČR. Členství zakladatelů ve svazku je dobrovolné a
vzniká podpisem zakladatelské smlouvy. Další člen může vstoupit do svazku na základě
písemné přihlášky za podmínky předchozího souhlasu všech dosavadních členů. Členství ve
svazku nijak neomezuje právo členů vstupovat do jiných svazků právnických osob, resp.
svazků obcí. Členství zaniká uplynutím výpovědní lhůty (6 měsíců) na základě písemné
výpovědi člena svazku.
Sídlo dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Polensko“ je:
- Polná, Husovo náměstí 39, 588 13
6
2. Obyvatelstvo, osídlení
Vstupní charakteristika
Mikroregion Polensko se rozkládá na území okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův
Brod a tvoří ho 22 obcí. Protože většina obcí náleží do okresu Jihlava (17 obcí, do okresu
Žďár nad Sázavou 3 obce a do okresu Havlíčkův Brod 2 obce), je mikroregion na nejblíže
vyšší administrativní úrovni srovnáván právě s okresem Jihlava. Základním kvantitativním
ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Ke konci roku
2000 měl mikroregion Polensko 12,8 tis. trvale bydlících obyvatel, což znamenalo necelých
12% populace jihlavského okresu.
Rozloha sledovaného území (222,9 km2) tvoří téměř pětinu rozlohy celého okresu Jihlava.
Hustota zalidnění je nízká (58 obyvatel na 1 km2), oproti okresní hustotě zalidnění nedosahuje
ani dvou třetin hodnoty a vůči průměru za celou Českou republiku (130 obyvatel na 1 km2)
dosahuje asi 44%.
Mikroregion Polensko má přirozené středisko v téměř pětitisícové Polné, která má statut
města a současně pověřeného úřadu pro obce (PoÚ) ve svém spádovém okolí. Druhým
největším sídlem v území je obec Dobronín, kde žijí téměř 2 tisíce obyvatel. Všechny
„jihlavské“ obce Polenska (s výjimkou Měšína) jsou také součástí spádového obvodu
pověřeného úřadu Polná. Žďárské obce Nížkov, Poděšín a Sirákov jsou součástí PoÚ Žďár
nad Sázavou a havlíčkobrodské Šlapanov a Věžnice PoÚ Havlíčkův Brod.
Tab. č. 1: Základní charakteristiky mikroregionu Polensko
počet obyvatel
počet obcí
počet částí obcí
území
k 1.3.2001
Polensko
12 829
22
31
okres Jihlava
108 884
121
198
rozloha
hustota zalidnění
(km2)
(obyv./km2)
222,9
58
1 179,5
92
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty
GaREP 2001
Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva
Sídelní struktura mikroregionu Polensko je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a
hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro celou oblast Českomoravské vrchoviny.
Integrace a následná dezintegrace obcí na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na
Polensku projevila pouze v následujících případech: obec Měšín sloučena s obcí Jihlava
v roce 1989 a o rok později opět osamostatněna, z obce Polná vznikly nové samostatné obce
Stáj a Záborná (1990). Ostatní obce zůstaly od sčítání lidu 1980 ve stejných administrativních
hranicích. Obec Polná je stále tvořena pěti sídly, Nížkov a Šlapanov třemi a Jamné dvěma
sídly.
Dominujícím znakem sídelní struktury Polenska jsou populačně malé obce do 500 obyvatel,
kterých je v území 18 (82%). V těchto obcích žila počátkem roku 2001 třetina obyvatel
mikroregionu (v ČR pouze 8,3%). Hranici 500 trvale bydlících obyvatel překračují pouze
Šlapanov, Nížkov, Dobronín a Polná. Území Polenska se v současné době administrativně
člení na 31 sídel, které jsou „integrovány“ do 22 obcí. Na jedno sídlo připadá 408 obyvatel (v
okrese Jihlava 549 obyvatel, v celé ČR 688), průměrná populační velikost obce je 575
obyvatel (v okrese Jihlava 898, v ČR 1648).
7
Tab. č. 2: Vývoj počtu obyvatelstva v obcích mikroregionu Polensko v letech 1961 - 2001
1961
1980
1991
2001
kategorie
počet
počet
počet
počet
počet
počet
počet
počet
obcí 1)
obyvatel
obcí 1)
obyvatel
obcí 1)
obyvatel
obcí 1)
obyvatel
do 199 obyv.
3
531
5
755
6
921
8
1 300
200 - 499
14
3 921
13
3 698
12
3 348
10
3 069
500 - 999
3
2 118
2
1 558
2
1 611
2
1 664
1000 a více
2
6 176
2
6 470
2
6 448
2
6 796
celkem
22
12 746
22
12 481
22
12 328
22
12 829
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001
1) Obce v administrativním členění k 1.1.2000
V průběhu posledních čtyřiceti let se na území Polenska měnila populační velikost sídel a
obcí. Typickým trendem, který platí i na většině území republiky, je zvyšování počtu
nejmenších sídel a obcí a poklesu počtu obcí vyšších velikostních kategorií v důsledku
vylidňování venkovských obcí a částečným nahrazováním obytné funkce funkcí rekreační.
Nejvyšší absolutní počet obcí je na území mikroregionu zastoupen ve velikostní kategorii obcí
s 200 – 499 obyvateli. Jejich počet se však v průběhu sledovaných let snižoval a zároveň rostl
počet obcí v nejnižší velikostní kategorii do 199 obyvatel. Význam pro bydlení mírně ztrácely
také obce s 500 – 999 obyvateli, naopak rostl podíl populace ve dvou největších obcích
s 1000 a více obyvateli – Polné a Dobroníně (viz. tabulka č. 2 a 3).
Tab. č. 3: Obce a obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v mikroregionu Polensko v letech 1961 2001
Struktura obcí a obyvatel v nich
rok
počet obcí (%)
počet obyvatel (%)
do 199
200-499
500-999
1000 a
do 199
200-499
500-999 1000 a více
více
1961
13,6
63,7
13,6
9,1
4,2
30,8
16,6
48,4
1980
22,7
59,1
9,1
9,1
6,1
29,6
12,5
51,8
1991
27,3
54,5
9,1
9,1
7,4
27,4
13,0
52,2
2001
36,4
45,4
9,1
9,1
10,1
23,4
13,2
53,3
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001
V dlouhodobém vývoji (v letech 1961 - 2001) klesl počet obyvatel v 15 obcích (více než dvě
třetiny všech obcí), populačně růstových bylo 7. Absolutně nejvíce obyvatel ztratily obce
Arnolec (88 osob), Rybné (86) a Jersín (76). Populačně nejmenší obec Polenska – Rybné se
tak dostala na téměř polovinu stavu počtu obyvatel z roku 1961. Největší přírůstky počtu
obyvatel zaznamenaly obce Dobronín (471), Nížkov (163) a Polná (149). Mikroregion jako
celek za období let 1961 – 2001 získal 83 obyvatel, což je na „poměry venkovských
mikroregionů“ Českomoravské vrchoviny hodnota velmi příznivá.
V devadesátých letech se situace v populačním vývoji dále zlepšuje, od roku 1995 je růstová
již více než polovina obcí. Mikroregion jako celek tak mezi sčítáními lidu 1991 a 2001 získal
465 obyvatel, to zejména díky městu Polná (nárůst o 197 obyvatel) obci Dobronín (149).
8
Tab. č. 4: Vybrané indexy vývoje počtu obyvatel
území
2001/1961
1980/1961
Polensko
100,7
97,9
okres Jihlava
109,1
107,7
ČR
107,5
107,5
1991/1980
99,1
100,9
100,1
2001/1991
103,8
100,4
99,9
2001/1995
103,3
99,8
99,7
2001/1999
101,6
100,0
100,1
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, Lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994, SLDB 2001 –
předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001, výpočty GaREP 2001
V tabulce č. 4 jsou uvedeny vybrané indexy vývoje počtu obyvatel. Je zřejmé, že zatímco
v průběhu celého sledovaného období 1961 – 2001 rostl populačně okres Jihlava i celá Česká
republika, v mikroregionu Polensko došlo pouze k mírnému nárůstu počtu obyvatel
(absolutně 83 osob). V průběhu posledních 40 let byly populační ztráty největší v mezidobí
1961 – 1980, kdy se projevoval trend stěhování obyvatel do velkých měst (zde především
Jihlava). V posledních deseti letech se tendence poklesu obyvatel změnila – mikroregion
získal 465 obyvatel, na rozdíl od jihlavského okresu i republiky, které jsou populačně
ztrátové.
Struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva mikroregionu byla v první polovině devadesátých let velmi
příznivá - počet dětí do 15 let značně převyšoval počet osob starších 60 let. Ještě v roce 1995
převyšoval podíl mladých na Polensku podíl seniorů o více než tři procentní body.
Od druhé poloviny devadesátých let nastal obecně v celé ČR přesun populačně silných
ročníků z poloviny sedmdesátých let do produktivní věkové skupiny a tím došlo k dalšímu
snížení předproduktivní složky obyvatelstva a růstu podílu obyvatel v produktivním věku.
Tento trend se projevil také na Polensku, počet mladých lidí do 15 let se podle předběžných
výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 snížil o 128 osob, počet produktivního obyvatelstva
vzrostl o 475 osob. V důsledku posunu věkových kategorií zůstal podíl osob v „důchodovém“
věku v letech 1995 i 2001 na stejné úrovni (absolutní nárůst o 65 osob).
Tab. č. 5: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.1995 a 1.3.2001
území
1995 v % (abs.)
2001 v % (abs.)
0–14 let
15-59 let
60 a více
0–14 let
15-59 let
60 a více
Polensko
20,5
62,3
17,2
18,9
64,0
17,1
okres Jihlava
19,1
63,2
17,7
17,1
64,8
18,1
ČR
18,3
63,7
18,0
16,5
65,3
18,2
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP
2001
Jak naznačuje tabulka č. 5, ve srovnání s okresem Jihlava a Českou republikou mělo
počátkem roku 2001 Polensko velmi příznivou věkovou strukturu obyvatel. Stále progresivní
věkovou strukturu (vyšší podíl mladých lidí do 15 let než osob 60-ti letých a starších) tvořil
zejména velmi vysoký podíl předproduktivní složky obyvatelstva (převyšující nejstarší
věkovou skupinu o 223 osob), nižší je v mikroregionu podíl produktivního obyvatelstva i
seniorů.
Dvanáct obcí mikroregionu, tedy pouze těsně nadpoloviční většina, mělo počátkem roku 2001
nepříznivou věkovou strukturu obyvatel. Nejhůře na tom byly populačně nejmenší obce
Rybné a Věžnička, kde žije řádově dvojnásobný počet osob starších 60 let než dětí do 15 let.
V ostatních obcích byl poměr mladé a staré složky obyvatelstva nakloněn mladým lidem,
9
nejnižší (a tedy nejpříznivější) hodnoty indexu stáří vykázaly Dobronín, Brzkov, Poděšín,
Měšín a Nížkov. Také centrum mikroregionu Polná mělo k uvedenému datu věkovou
strukturu mírně příznivou (viz tabulka č. 6).
Tab. č. 6: Věková struktura obyvatelstva obcí mikroregionu Polensko k 1.3.2001
obec
počet obyvatel
0 – 14 let
15 – 59 let
60 a více let
Arnolec
183
15,8
69,4
14,8
Brzkov
254
26,8
57,5
15,7
Dobronín
1908
21,0
66,4
12,6
Dobroutov
235
16,6
68,9
14,5
Jamné
489
24,1
56,2
19,7
Jersín
197
18,8
59,4
21,8
Kamenná
182
19,2
60,5
20,3
Měšín
187
19,8
66,3
13,9
Nadějov
208
12,5
70,7
16,8
Nížkov
865
21,3
62,5
16,2
Poděšín
250
20,4
64,8
14,8
Polná
4 888
17,6
65,4
17,0
Rybné
97
14,5
57,7
27,8
Sirákov
239
17,6
64,0
18,4
Stáj
185
21,1
60,0
18,9
Šlapanov
799
17,1
63,6
19,3
Věžnice
150
18,0
59,3
22,7
Věžnice (okres Havl.
Brod)
402
17,9
62,9
19,2
Věžnička
119
13,4
60,5
26,1
Záborná
207
21,3
59,9
18,8
Zhoř
387
18,9
65,9
15,2
Žďírec
398
17,6
54,8
27,6
Polensko
12 829
18,9
64,0
17,1
index stáří 1)
93,1
58,8
59,9
87,2
81,4
116,2
105,7
70,3
134,6
76,1
72,5
96,6
192,9
104,8
89,7
112,4
125,9
106,9
193,8
88,6
80,8
157,1
90,8
Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001
1) podíl počtu obyvatel v kategoriích 60 a více let a 0 – 14 let (%)
Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu Polensko se v průběhu posledních pěti let nezvýšil
nijak radikálně a zatím nedosahuje hranice 37 let. Ve srovnání s okresem Jihlava i celou
Českou republikou jde o hodnotu velmi nízkou, což je možno říci také o indexu stáří
obyvatelstva, který se stále drží pod hranicí 100% (viz tabulka č. 7)
Tab. č. 7: Průměrný věk a index stáří obyvatelstva k 31.12.1995 a 31.12.2000
území
1995
2000
průměrný věk
index stáří 1)
průměrný věk
index stáří 1)
Polensko
35,9
83,7
36,7
90,4
okres Jihlava
36,7
92,8
38,0
108,8
ČR
37,3
98,1
38,5
109,7
Pramen: Stav a pohyb obyvatel v ČR v roce 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2000, Obce v číslech 1998 – okres
Jihlava, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001
Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva.
Struktura obyvatelstva podle vzdělání nevyzněla pro mikroregion Polensko při sčítání lidu
v roce 1991 nijak zvlášť příznivě(aktuální data ze sčítání 2001 ještě nejsou zcela k dispozici).
Větší rozdíl oproti jihlavskému okresu, kraji Vysočina i České republice byl zejména v podílu
vysokoškoláků a středoškoláků (na druhé straně také osob se základním vzděláním či bez
vzdělání), což je však výrazně ovlivněno populační velikostí sídel a obcí v mikroregionu a
vlastní existencí a dostupností školských zařízení. Přestože není možno sledované území
konfrontovat aktuálními daty, základní tendence růstu vzdělanosti v České republice budou
10
platit i zde. Nejvýznamnější bude nárůst podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním,
a to řádově o několik procentních bodů.
Tab. č. 8: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání k 3.3.1991
území
obyvatelstvo podle vzdělání (%)
základní a bez
střední bez
střední s
vysokoškolské
vzdělání
maturity
maturitou
Polensko
38,2
39,3
18,9
3,6
okres Jihlava
35,2
37,6
21,7
5,5
kraj Vysočina
35,8
37,1
21,8
5,3
ČR
34,5
35,4
22,9
7,2
Pramen: SLDB 1991, výpočty GaREP 2001
Pohyb obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva se promítá také do průběhu přirozené měny obyvatelstva.
Celorepublikový trend poklesu porodnosti v druhé polovině devadesátých let se
v mikroregionu neprojevil výrazným snížením hodnot míry porodnosti, ale spíše výkyvy
v jednotlivých letech. Na druhé straně výrazně vzrostla od roku 1996 na Polensku úmrtnost,
která v roce 2000 dosáhla 15,4‰. Přirozený přírůstek se tak stále více dostává do záporných
hodnot, celkově za sledovaných 5 let ztratil mikroregion přirozenou reprodukcí 115 obyvatel.
Každý rok však ve sledovaném období 1996 - 2000 zaznamenal mikroregion přírůstek
obyvatel migrací, a to ve výši 350 osob. Celkový přírůstek obyvatel potom činil 235 osob (viz
tabulka č. 9). Všechny údaje o pohybu obyvatelstva v území (zejména úmrtnost a počet
přistěhovalých) jsou však ovlivněny lokalizací domova důchodců v obci Žďírec.
Tab. č. 9: Bilance pohybu obyvatelstva v mikroregionu Polensko v letech 1996 – 2000
narození
zemřelí
přirozený přistěhovalí vystěhovalí migrační
rok
přírůstek
saldo
absolutně
1996
145
146
-1
300
200
100
1997
136
147
-11
218
180
38
1998
143
158
-15
254
197
57
1999
128
165
-37
231
154
77
2000
144
195
-51
250
172
78
1996-2000
696
811
-115
1253
903
350
Relativně (na 1000 obyvatel středního stavu ročně)
1996
11,6
11,7
-0,1
23,9
16,0
8,0
1997
10,8
11,7
-0,9
17,4
14,3
3,0
1998
11,4
12,5
-1,2
20,2
15,6
4,5
1999
10,1
13,1
-2,9
18,3
12,2
6,1
2000
11,4
15,4
-4,0
19,8
13,6
6,2
1996-2000
11,1
12,9
-1,8
19,9
14,3
5,6
celkový
přírůstek
99
27
42
40
27
235
7,9
2,2
3,3
3,2
2,1
3,7
Pramen: Stav a pohyb obyvatel v obcích okresu Jihlava v roce 2001, ČSÚ, 2001, výpočty GaREP 2001
Z pohledu jednotlivých obcí mikroregionu, vykázalo ve druhé polovině devadesátých let
kladný přirozený přírůstek 10 obcí, absolutně nejvíce Polná (45 osob), Dobronín (12),
Nížkov a Brzkov (10). Ztráta obyvatel přirozenou měnou se u ostatních obcí pohybovala
řádově do deseti osob. Výjimku tvoří pouze obec Žďírec, kde sídlí domov důchodců a za
sledovaných 5 let zde zaznamenali populační ztrátu 169 osob. Malé migrační ztráty v letech
1996 - 2000 byly zjištěny u 8 obcí, vyšší přírůstky stěhováním vykázaly kromě Žďírce také
Polná (50 osob), Nížkov (45) a Dobronín (41).
11
Obr. 1
Šlapanov
Nížkov
Věžnice
u H. B.
Brzkov
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Dobroutov
Věžnička
Ždírec
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Index růstu/poklesu počtu obyvatel
Rybné
v období let 1991-2001 (1991=100%)
Nadějov
Jersín
110,0 a více
105,0 - 109,9
100,0 - 104,9
95,0 - 99,9
méně než 95,0
Věžnice
Obr. 2
Šlapanov
Nížkov
Brzkov
Věžnice
u H. B.
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Ždírec
Věžnička
Dobroutov
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Rybné
Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech 1996 - 2000
přirozený přírůstek = podíl narozených a zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile)
5,0 a více
0,0 až 4,9
-4,9 až -0,1
-5,0 a méně
Nadějov
Věžnice
Jersín
Obr.3
Šlapanov
Nížkov
Brzkov
Věžnice
u H. B.
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Dobroutov
Věžnička
Ždírec
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Rybné
Nadějov
Jersín
Věžnice
Migrační saldo obyvatel v letech 1996 - 2000
migrační saldo = rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile)
10,0 a více
5,0 - 9,9
0,0 - 4,9
méně než 0,0
Obr. 4
Šlapanov
Nížkov
Brzkov
Věžnice
u H. B.
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Ždírec
Dobroutov
Věžnička
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Rybné
Nadějov
Jersín
Index stáří obyvatel v roce 2000
index stáří = podíl počtu osob ve věku 60 a více let a 0-14 let (v %)
120,0 a více
100,0 - 119,9
80,0 - 99,9
méně než 80,0
Věžnice
Tab. č. 10: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1996 - 2000
narození
zemřelí
přirozený přistěhovalí vystěhovalí
území
přírůstek
na 1000 obyvatel středního stavu ročně
Polensko
11,1
12,9
-1,8
19,9
14,3
okres Jihlava
9,1
10,1
-1,0
6,5
6,2
kraj Vysočina
9,3
10,4
-1,1
7,1
6,8
ČR
8,9
10,9
-2,0
1,1
0,1
migrační
saldo
5,6
0,2
0,3
1,0
celkový
přírůstek
3,7
-0,8
-0,8
-1,0
Pramen: Stav a pohyb obyvatel ČR za roky 1996 – 2000, ČSÚ 1997 - 2001, Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ,
1999, výpočty GaREP 2001
Ve srovnání s vyššími územními celky (viz. tabulka č. 10) vykazuje mikroregion Polensko
v posledních letech nadprůměrnou porodnost, ale výrazně vyšší úmrtnost obyvatel než okres
Jihlava, kraj Vysočina i celá Česká republika. Vysoké migrační saldo „zajišťuje“ Polensku
celkový přírůstek obyvatel, otázkou je ovšem struktura přistěhovalých, jejichž významnou
část tvoří obyvatelé výše zmiňovaného domova důchodců ve Žďírci.
Obyvatelstvo a sídla mikroregionu Polensko, jejich rozmístění, populační vývoj a strukturu,
lze objektivně charakterizovat v několika bodech:
 rozptýlená struktura osídlení, charakteristická velkou hustotou populačně malých obcí
(typické pro celou oblast Českomoravské vysočiny)
 území s funkčním mikroregionálním centrem,
 lokalizace území v blízkosti krajského města Jihlavy, na několika významných
regionálních tazích a okrajově i při dálnici D1,
 ve druhé polovině devadesátých let růst počtu obyvatel ve většině obcí mikroregionu
 stále velmi příznivá věková struktura obyvatelstva - zejména vysoký podíl mladých lidí do
15 let,
 relativně nízký průměrný věk a index stáří obyvatelstva,
 v posledních pěti letech relativně příznivé ukazatele mechanického pohybu obyvatelstva
(avšak s významným vlivem existence domova důchodců ve Žďírci).
12
3. Trh práce
Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské
problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu
práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době
postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo
k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i
nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla
z 3% v roce 1996 na téměř 10% na počátku roku 2000). Nejhorší situace je dlouhodobě
v pánevních okresech severních Čech a na Ostravsku (okres Most zaznamenal v listopadu
2000 nezaměstnanost 21%, více než 15% vykázaly okresy Karviná, Teplice, Ostrava,
Chomutov, Louny a Bruntál). V jarních měsících míra nezaměstnanosti tradičně mírně klesá,
k 30. dubnu 2001 vykázal okres Most hodnotu 20,8%, výše jmenovaných 6 okresů stále
překračovalo 15%. Aktuální hodnoty k 30. červnu 2001 přiřazují okresu Most míru
nezaměstnanosti 21,4%. Podle nového krajského uspořádání měl k uvedenému datu nejvyšší
nezaměstnanost kraj Ústecký (15,2%) a Moravskoslezský (14,5%), což reprezentuje v kraji
Ústeckém 63,8 tisíce nezaměstnaných a v kraji Moravskoslezském 90,2 tis. nezaměstnaných
osob. Kraj Vysočina vykázal míru nezaměstnanosti 6,2% (nejnižší hodnota z „moravských“
krajů, srovnatelná s krajem Středočeským a Libereckým). Míra nezaměstnanosti za ČR
dosáhla ke konci června hodnotu 8,1%, za okres Jihlava pak 5,2% (3,0 tis. nezaměstnaných
osob), což je oproti krajskému i republikovému průměru hodnota velmi příznivá.
Tab. č. 1: Pořadí okresů ČR podle míry nezaměstnanosti k 30.4.2001
míra
počet uchazečů o
poř.
okres
nezaměstnanosti
práci
1.
Most
20,8
12462
2.
Karviná
17,5
24801
3.
Teplice
17,2
10277
4.
Ostrava-město
16,4
25783
5.
Chomutov
15,8
10471
6.
Louny
15,6
6856
7.
Bruntál
15,5
7709
8.
Frýdek-Místek
13,8
14527
9.
Ústí nad Labem
13,7
8496
10.
Přerov
13,1
8576
…
59.
Jihlava
5,3
3058
…
67.
Náchod
4,8
2726
68.
Plzeň-jih
4,4
1424
69.
Jindřichův Hradec
4,3
2048
70.
České Budějovice
4,0
3649
71.
Domažlice
3,5
1064
72.
Mladá Boleslav
3,2
1913
73.
Benešov
2,9
1299
74.
Pelhřimov
2,9
1094
75.
Praha-východ
2,8
1317
76.
Praha-západ
2,4
961
Pramen: MPSV ČR, SSZ, 2001, výpočty GaREP 2001
Pozn: řazeno sestupně podle výše míry nezaměstnanosti
13
volná pracovní počet uchazečů na
místa (VPM)
1 VPM
314
39,7
569
43,6
242
42,5
941
27,4
342
30,6
298
23,0
269
28,7
551
26,4
522
16,3
1139
7,5
1022
2,7
1163
267
436
413
773
775
964
461
1767
954
2,3
5,3
4,7
8,8
1,4
2,5
1,3
2,4
0,7
1,0
Obr. č. 1
Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v ČR v období březen 1996 červen 2001
600000
počet osob, míst
500000
400000
300000
200000
nezaměstnaní
VI.01
III.01
XII.00
IX.00
VI.00
III.00
XII.99
IX.99
VI.99
III.99
XII.98
IX.98
VI.98
III.98
XII.97
IX.97
VI.97
III.97
XII.96
IX.96
III.96
0
VI.96
100000
období
volná pracovní místa
Pramen: MPSV ČR, SSZ, 1996 – 2001, výpočty GaREP 2001
Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina ukazuje následující obrázek č. 2. Je
zřejmé, že míra nezaměstnanosti do konce roku 1999 (jara 2000) rostla, ale od té doby má
trvale klesající tendenci. Ke konci června 2001 se pod hranici 10% dostal i velmi problémový
okres Třebíč. Okres Jihlava zaznamenává od konce roku 1999 trvalý pokles míry
nezaměstnanosti (z 8,6% k 31.12.1999 na 5,2% k 30.6.2001) a k poslednímu sledovanému
datu se tak dostal hluboko pod úroveň celé ČR i kraje. Jihlavský okres tak „kopíruje“
celorepublikový trend poklesu míry nezaměstnanosti, a to s nepoměrně vyšší intenzitou.
Obr. č. 2
Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v období březen
1998 - červen 2001
míra nezaměstnanosti
(%)
16,0
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
III.98 VI.98 IX.98 XII.98 III.99 VI.99 IX.99 XII.99 III.00 VI.00 IX.00 XII.00 III.01 VI.01 období
Pelhřimov
Havlíčkův Brod
Jihlava
Třebíč
Žďár nad Sázavou
ČR
Pramen: MPSV ČR, SSZ, 1998 – 2001, výpočty GaREP 2001
Protože je území okresu Jihlava na české poměry nadprůměrně rozsáhlé (1179,5 km2),
projevují se v jeho jednotlivých částech diference jak z hlediska osídlení, tak typu a
rozmístění hospodářských aktivit – proto je nutné pro přesnější vystižení problematiky trhu
14
práce pracovat s jednotlivými dílčími částmi území (např. mikroregiony, údaje o trhu práce je
možno získat za území pověřených obecních úřadů (PoÚ) – tzn. Jihlava, Polná, Telč a Třešť).
Mikroregion Polensko je sice složený i z obcí okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod,
avšak většina obcí patří oficiálně pod PoÚ Polná - v níže uvedených tabulkách budeme proto
pracovat jak s PoÚ Polná jako celkem, tak s ostatními mikroregiony (PoÚ) okresu Jihlava.
Sídelní struktura Českomoravské vrchoviny má typický rozdrobený ráz s velkým počtem a
hustotou populačně malých obcí a sídel. V těchto podmínkách je mimo jiné i obtížné
a nákladné zajistit uspokojivou úroveň základní dopravní obslužnosti území. Navíc došlo k
prostorovému rozptýlení dříve více koncentrovaných pracovních příležitostí a tím pádem
rozmělnění dojížďkových proudů, což s sebou nese problémy v rentabilitě veřejné dopravy.
V kombinaci s méně příznivými podmínkami pro zemědělství (oproti hlavním produkčním
oblastem) je navíc celé území bezpochyby více závislé na aktivitách průmyslového a
službového typu. Proces masivní industrializace sice jihlavský okres částečně poznamenal,
lokalizace nových závodů však nebyla v území rovnoměrná a navíc značná část dříve
významných podniků má existenční problémy, či již zanikla. Výstavba velkých kolosů
zaměstnávajících stovky obyvatel nebyla na Jihlavsku tak citelná jako v jiných územích, což
v současné době patří k pozitivním skutečnostem. V současných náročných ekonomických
podmínkách představuje případná nestabilita takového podniku nebezpečí nárazové ztráty
pracovních příležitostí pro velké množství obyvatel s dopadem do širokého okolí.
Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu Jihlava odráží místní specifické
podmínky na trhu práce (viz tabulka č.2). Nejvyšší míru nezaměstnanosti, která však zdaleka
nedosahovala republikového průměru, zaznamenaly mikroregiony Jihlava a Telč.
Mikroregion Polensko vykázal spolu s Třešťskem k 10.7.2001 nejnižší míru nezaměstnanosti.
Tab. č. 2: Uchazeči o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava k 10.7.2001
počet uchazečů
mikroregion
muži
ženy
celkem
podíl žen
Jihlava
1080
1154
2234
51,7
Polensko
136
163
299
54,5
Telč
189
212
401
52,9
Třešť
159
191
350
54,6
okres Jihlava
1536
1700
3236
52,5
míra
nezaměstnanosti
5,9
4,7
5,8
4,6
5,2
Pramen: ÚP Jihlava, stav k 10.7.2001, výpočty GaREP 2001
Uchazeči o zaměstnání v mikroregionu Polensko tvoří o něco více než 9% oficiálně
registrovaných nezaměstnaných celého okresu Jihlava. Z celkového počtu 299 uchazečů o
práci má mikroregion (opět spolu s Třešťskem) nejvyšší podíl nezaměstnaných žen.
V následujících tabulkách uvedeny nejdůležitější strukturální ukazatele trhu práce, které
srovnávají Polensko s ostatními mikroregiony a okresem Jihlava. Pro větší přehlednost jsou
data uváděna v relativní podobě.
15
Tab. č. 3: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava
podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%)
stupeň vzdělání
Jihlava
Telč
Třešť
Polensko
základní
27,8
22,9
28,6
24,7
střední bez maturity
1,3
1,5
3,4
2,0
učňovské
38,2
47,6
38,3
48,2
USV
3,4
4,0
4,3
2,4
USO
23,9
17,2
20,9
19,9
VŠ
5,4
6,7
4,6
2,8
celkový součet
100,0
100,0
100,0
100,0
okres Jihlava
27,0
1,6
40,2
3,5
22,4
5,3
100,0
Tab. č. 4: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava
stupeň vzdělání
Jihlava
Telč
Třešť
Polensko
do 19 let
7,8
6,2
8,3
7,6
20 - 24 let
20,9
22,7
22,6
18,7
25 - 29 let
12,9
13,2
12,3
17,1
30 - 39 let
21,9
21,2
20,6
19,9
40 - 49 let
20,6
19,0
19,1
16,7
50 - 59 let
15,4
17,7
16,3
19,9
60 let a více
0,4
0,0
0,9
0,0
celkový součet
100,0
100,0
100,0
100,0
okres Jihlava
7,7
21,2
13,2
21,5
19,9
16,1
0,4
100,0
Tab. č. 5: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky poslední evidence v mikroregionech
okresu Jihlava
stupeň vzdělání
okres Jihlava
Jihlava
Telč
Třešť
Polensko
do 3 měsíců
4 - 6 měsíců
7 - 12 měsíců
1 - 2 roky
déle než 2 roky
celkový součet
39,0
12,0
15,6
11,2
22,2
100,0
37,5
13,5
17,9
13,5
17,5
100,0
16
31,2
17,5
19,2
14,7
17,5
100,0
41,1
13,7
16,3
12,6
16,3
100,0
38,1
12,9
16,3
12,0
20,6
100,0
Obr. č. 3
podíl vzdělanostní skupiny na celkovém počtu uchazečů
(%)
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání
60
50
40
30
20
10
0
základní
střední bez M
Jihlava
učňovské
Polensko
Telč
ÚSV
ÚSO
Třešť
VŠ
okres Jihlava
Obr. č. 4
podíl věkové skupiny na celkovém počtu uchazečů (%)
Věková struktura uchazečů o zaměstnání
25
20
15
10
5
0
do 19 let
Jihlava
20-24 let
25-29 let
Polensko
30-39 let
Telč
17
40-49 let
Třešť
50-59 let
60 let a více
okres Jihlava
Obr. č. 5
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na ÚP
podíl skupiny na celkovém počtu uchazečů (%)
50
40
30
20
10
0
do 3 měsíců
Jihlava
3 až 6 měsíců
7 až 12 měsíců
Polensko
Telč
1 až 2 roky
Třešť
více než 2 roky
okres Jihlava
Uvedená data v tabulkách a grafech srovnávající mezi sebou jednotlivé mikroregiony nabízí
následující skutečnosti:
 míra nezaměstnanosti je na Polensku (4,7%) ze sledovaných mikroregionů druhá
nejnižší a je poměrně výrazně pod krajským (6,2%) a zejména republikovým
průměrem (8,1%),
 vyšší podíl nezaměstnaných žen z celkového počtu registrovaných uchazečů o práci,
 mikroregion vykazuje nejvyšší podíl nezaměstnaných osob s učňovským vzděláním,
blížící se polovině všech nezaměstnaných, na druhé straně nejnižší podíly uchazečů o
práci s úplným středním vzděláním (gymnázia) a vysokoškolským vzděláním,
 na Polensku je nejnižší podíl nezaměstnaných mladých lidí ve věku 20 – 24 let, avšak
nejvyšší podíly osob bez práce jsou ve věkové kategorii 25 – 29 let a v
„předdůchodovém“ věku 50 – 59 let,
 míra dlouhodobé nezaměstnanosti není na Polensku nijak vysoká (1,5%), je výrazně
pod republikovým průměrem a spolu s Třešťskem patří na okrese k nejnižším.
18
Obr. č. 6
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jihlava
ČR
okres Jihlava
Třešť
Telč
Polensko
Jihlava
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
uchazeči o zaměstnání v evidenci déle než 1 rok/ pracovní síla (%)
Trh práce je však diferencován i na úrovni jednotlivých obcí. Přestože je míra
nezaměstnanosti v na Polensku celkově i v jednotlivých obcích velmi nízká a snad kromě obcí
Rybné a Jersín netvoří výrazně vyšší hodnoty, může následující tabulka přiblížit situaci
v mikroregionu z hlediska potenciálního prostorového rozložení „ohnisek“ nezaměstnanosti.
Téměř dvě třetiny obcí (13) mělo v první polovině července 2001 míru nezaměstnanosti vyšší
nebo rovnu průměru za mikroregion; počet nezaměstnaných v těchto obcích se blížil 3/4
(72,6%) oficiálně registrovaných uchazečů o práci – tento vysoký podíl je způsoben kvůli
skutečnosti, že populačně největší obce –Šlapanov a zejména Polná, vykázaly vyšší míru
nezaměstnanosti než mikroregionální průměr.
19
Tab. č. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Polensko
název obce
počet uchazečů
míra nezaměstnanosti (‰)
Rybné
5
Jersín
8
Arnolec
7
Nadějov
8
Stáj
6
Šlapanov
24
Kamenná
6
Věžnička
3
Záborná
6
Jamné
13
Věžnice
4
Sirákov
6
Polná
121
míra nezaměstnanosti mikroregionu Polensko 5,1%
Dobronín
42
Dobroutov
4
Zhoř
7
Poděšín
4
Věžnice u Havl. Brodu
6
Měšín
3
Ždírec
4
Brzkov
3
Nížkov
9
13,9
11,4
7,6
7,4
7,1
7,0
6,7
6,5
6,5
5,9
5,9
5,7
5,2
4,7
4,1
3,7
3,6
3,4
3,4
2,8
2,6
2,2
Pramen: ÚP Jihlava, stav k 10.7.2001, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001
Pozn. Řazeno sestupně dle velikosti míry nezaměstnanosti
Mikroregion Polensko patří z pohledu trhu práce v kontextu okresu Jihlava i kraje Vysočina
k územím méně problémovým. Velmi nízký absolutní počet nezaměstnaných i míra
nezaměstnanosti jsou způsobeny především výhodnou polohou větší části území v blízkosti
krajského města Jihlava (při dálnici D1 a na silnicích II. třídy č. 352 a 353 Jihlava – Žďár nad
Sázavou). Město Jihlava (ale samozřejmě i centrum mikroregionu Polná, a další větší blízká
střediska Přibyslav, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou) tak poskytuje obyvatelům
mikroregionu dostatek pracovních příležitostí, zejména v průmyslu a ve službách, které
v populačně menších obcích Polenska chybí. Nedostatek pracovních příležitostí v místě a
naopak blízkost města Jihlavy i dalších větších středisek na důležitých regionálních
komunikačních tazích bude i v budoucnu nutit obyvatele obcí mikroregionu vyjíždět za prací.
Situace na trhu práce je i v méně výhodně dopravně situovaných obcích (severozápad území –
Šlapanov, Věžnice, Kamenná a Brzkov) zatím velmi příznivá.
20
4. Doprava a dopravní obslužnost
Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy.
Charakter změn v dopravě je obecně známý a můžeme ho každodenně pozorovat na našich
silnicích i železnicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem
přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl,
zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Hlubokými změnami stále
prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy
doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak železniční.
Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje neujasněnost státní
dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní
dopravu.
Obr. č. 1: Poloha mikroregionu Polensko v dopravní síti
Pramen: Geobáze, Prohlížeč Standard, verze 2.5. Copyright 1997-98, Geodézie ČS a.s.
Dopravní polohu mikroregionu Polensko nelze charakterizovat jednoznačně. Z hlediska
polohy v nadřazené síti je situován výhodně – leží na kontaktu s dálnicí D1 a jeho západní
okraj rámuje významná silnice první třídy č. I/38. Kromě dálnice jeho exponovanost zesiluje
i blízkost krajského města Jihlava - ta je z centra mikroregionu, z Polné, vzdálena po silnici
č. II/352 pouze 17 km. Mikroregion je částečně obsluhován i železniční dopravou – jeho
západním okrajem prochází relativně významná železniční trať č. 240 z Havlíčkova Brodu
do Jihlavy a severních partií (zastávka Nížkov) se okrajově dotýká trať č. 250 Havlíčkův Brod
– Žďár nad Sázavou – Brno. Na druhou stranu jako negativum dopravní polohy lze vnímat
skutečnost, že přes vlastní území mikroregionu neprochází žádná silnice první třídy.
Dálnice D1 z Prahy do Brna vedoucí jižním okrajem mikroregionu je důležitým liniovým
dopravním prvkem. Její průchod v těsné blízkosti obcí Měšín, Jamné, Rybné, Věžnice,
Nadějov a Jersín by bez existence dálničních křižovatek neměl pro mikroregion žádný
význam. Ten přináší teprve sjezdy Jihlava (obsluhuje západ mikroregionu), Velký Beranov
(střední část) a Měřín (východ), které tak proto můžeme chápat jako vlastní rozvojové body.
21
Silnice č. I/38, přibližující se západnímu okraji mikroregionu, vede zhruba severojižním
směrem a umožňuje rychlé spojení s Havlíčkovým Brodem, Kutnou Horou, Kolínem
a na opačnou stranu s Jihlavou a Znojmem, odkud dále pokračuje přes hraniční přechod
Hatě/Kleinhaugsdorf do Rakouska.
Pomineme-li okrajové partie, je vlastní území mikroregionu Polensko obsluhováno silnicemi
nejvýše druhé třídy. Většina z nich se radiálně sbíhá ve středisku mikroregionu – v Polné.
Jde o silnice II/348 (sjezd z dálnice D1 Měřín – Arnolec – Stáj – Záborná – Polná – Dobronín
– Štoky (I/38)), II/351 (Třebíč – Věžnice – Rybné – Dobroutov – Polná – Brzkov – Přibyslav)
a II/352 (Jihlava – Měšín – Ždírec – Polná – Nížkov – Sázava). Polná proto v dopravní síti
vystupuje jako poměrně výrazné regionální centrum, do něhož se sbíhá šest silnic druhé třídy.
Územím mikroregionu vedou ještě další silnice druhé třídy, které bychom vzhledem k jejich
poloze k Polné mohli označit za dopravní tangenty. Jde o komunikace II/350 (Štoky (I/38) –
Šlapanov – Přibyslav) a II/353 (Velký Beranov – exit Velký Beranov (D1) – Jamné – Zhoř –
Stáj – Bohdalov – Žďár nad Sázavou). Opominout nelze ani silnici II/602 vedoucí z Jihlavy
souběžně s dálnicí D1 přes Velké Meziříčí a Velkou Bíteš do Brna. Polensku se nejvíce
přibližuje na křižovatce s II/351 u obce Věžnice. Z dopravního hlediska jsou z uvedených
silnic nejdůležitější trasy č. II/352 a II/353, umožňující nejkratší spojení Jihlavy se Žďárem
nad Sázavou.
Silniční síť je dále zhuštěna silnicemi třetích tříd, které napojují zbývající obce. Problémem
silniční sítě je nedostatek finančních prostředků, v důsledku čehož se zhoršuje její technický
stav. U některých silnic třetích tříd již hrozí rozpad povrchu a následné vyřazení ze sítě
veřejných komunikací. Závažné je také množství kolizních míst a scházející obchvaty většiny
obcí. Tyto problémy jsou však platné obecně, nejde o specifikum Polenska.
V současné době je již připravena změna vlastníka pozemních komunikací II. a III. tříd –
v říjnu tohoto roku (tj. 2001) by měly být delimitovány z majetku státu do majetku
jednotlivých krajů. Vzhledem k nevyjasněnému financování krajů lze však jen stěží
předpokládat, že by noví vlastníci nalezli dostatečné množství peněz na rychlou nápravu
nevyhovujícího stavu.
Zatímco tedy v rámci nadřazených dopravních sítí je Polensko situováno výhodně s poměrně
exponovanou dopravní polohou (dálnice D1, silnice I/38, blízkost krajského města Jihlava,
průchod silnic spojujících Jihlavu se Ždárem n.S. – II/352 a II/353, poměrně významné
železnice č. 240 a 250), tak při detailním pohledu odhalíme řadu problémů, které jsou
reprezentovány zejména špatným technickým stavem silnic nižších tříd.
V roce 1995 bylo provedeno zatím poslední publikované sčítání dopravy na dálniční
a silniční síti České republiky organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (v roce 2000
sice proběhlo sčítání nové, ovšem výsledky ještě nebyly zveřejněny). Považujeme za nutné
zmínit se alespoň o základních tendencích, které z tohoto šetření vyplynuly a které jsou platné
i v současnosti. Již od prvních výsledků bylo zřejmé, že oproti předpokladům vzrostly
intenzity na dálnicích a silnicích mezi roky 1990 a 1995 velmi výrazně. Uvádí se, že celkový
přírůstek dopravního výkonu je s výjimkou období 1970 - 1975 největší, jaký kdy byl v ČR
v pětiletém období zaznamenán. Přírůstky jsou však výrazně odstupňovány podle důležitosti
a kategorií jednotlivých silničních komunikací. Poměrně výrazně se také změnila skladba
dopravního proudu, když obecně značně poklesl podíl těžkých vozidel a vzrostl podíl vozidel
osobních (osobní vozidla tvořila v roce 1995 téměř 76 % dopravního proudu, což je oproti
roku 1990 nárůst o 8 procentních bodů).
22
Tab. č. 1: Přírůstky intenzity silniční dopravy v ČR v období 1990 - 1995
Kategorie
Přírůstek oproti roku 1990
dálnice
+ 33 %
silnice I. třídy
+ 28 %
silnice II. třídy
+ 16 %
silnice III. třídy
+ 10 %
Celkem
+ 20 %
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst
počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let 1990-2000 počet automobilů
vzrostl o 55,8% a dosáhl počtu přes 3,685 milionu vozidel. To znamená, že na jeden osobní
automobil připadá 2,79 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň
saturace, jehož by mělo být dosaženo okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních
vozidel.
Tab. č. 2: Nejzatíženější úseky silniční sítě mikroregionu Polensko (mimo D1 a I/38)
počet všech motorových
Číslo úseku
číslo silnice
úsek
vozidel za 24 hod
6-3527
II/348, II/352
průjezd Polnou
3007
3-3330
II/353
exit Velký Beranov – křižovatka s II/351
2023
6-3307
II/352
křižovatka s II/348 u Polné – Ždírec
1421
6-3340
II/353
křižovatka s II/351 – Stáj
1412
6-3359
II/353
Stáj – odbočka na Chroustov
1366
6-3306
II/353
Ždírec – Měšín
1279
6-3526
II/348
křižovatka s II/352 u Polné – Štoky
1157
Pramen: Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 1995, Ředitelství silnic a dálnic 1996
Do celostátního sčítání dopravy byly v roce 1995 na Polensku zařazeny všechny úseky silnic
druhých tříd. Sčítány byly samozřejmě i komunikace vyšších kategorií (D1 i I/38), ty však
vzhledem k převaze tranzitní dopravy nejsou v tab.2 uváděny (jen pro ilustraci na dálnici D1
bylo v úseku exit Jihlava – exit Velký Beranov v roce 1995 zjištěno 18146 vozidel
za 24 hodin). Nejzatíženější komunikací mikroregionu tak je souběh silnic II/348 a II/352
přes Polnou, v němž intenzita dopravy dosáhla hodnoty 3007 vozidel za den. K zatíženějším
silnicím patří II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou a také silnice II/348
napojující Polnou na silnici I/38. Všechny úseky, na nichž byla zaznamenána intenzita
dopravy vyšší než 1000 vozidel za 24 hodin, jsou uvedeny v tab.2.
Dnes již budou dosahované hodnoty opět vyšší. Největší zvýšení lze očekávat na silnicích
nejzatíženějších už v roce 1995 (II/348, II/352 a II/353) a také v intravilánu a v nejbližším
okolí Polné. Zatížení zbývajících silnic třetích tříd bude řádově nižší, a to patrně z důvodu
že slouží především místní dopravě (tranzit se jich většinou netýká). V souladu
s tím je u nich možné očekávat pouze selektivní růst dopravy.
Mikroregion je obsluhován i železniční dopravou. Jeho západním okrajem prochází
již zmíněná trať č. 240 Havlíčkův Brod - Jihlava (– Brno) a na severu se mu přibližuje dráha
č. 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou (- Brno). Obě byly usnesením vlády ČR č. 766
z 20. prosince 1995 zařazeny do kategorie celostátních drah (kromě této kategorie rozlišuje
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, dráhy regionální, vlečky a dráhy
speciální). Železniční infrastrukturu v mikroregionu doplňuje ještě regionální dráha Dobronín
– Polná, na níž však již několik let není osobní doprava pro nerentabilitu provozována a trať
slouží pouze pro přepravu nákladů. Doprava na ní byla zahájena 18.11.1904.
23
Železniční trať z Jihlavy do Havlíčkova Brodu, procházející obcemi Dobronín, Kamenná
a Šlapanov, byla veřejnému drážnímu provozu otevřena dne 25.1.1871 jako součást
tzv. Rakouské severozápadní dráhy. Jejím záměrem bylo spojit co nejkratší trasou Vídeň
s Berlínem. Území dnešní České republiky protínala přes Znojmo, Jihlavu, Nymburk, Ústí
nad Labem a Děčín. Ačkoliv měly tratě Severozápadní dráhy sloužit k rychlému spojení sever
– jih, brzy se ukázalo, že jejich stavební parametry tomu nevyhovují, (oblouky, stoupání
apod.), takže se nestala dopravní tepnou evropského formátu a rychlá doprava mezi Vídní
a Berlínem vždy upřednostňovala spíše jiné tratě.
Trať z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou a Brna ve své současné podobě patří
k nejmladším tratím v naší železniční síti vůbec. Po Mnichovském diktátu v roce 1938 došlo
k přerušení našich nejvýkonnějších a nejdůležitějších železničních tratí, a proto byl již v říjnu
1938 vypracován plán přestavby československé železniční sítě, jehož základní myšlenkou
bylo vedení dopravy ve směru východ – západ mimo Českou Třebovou. Z toho důvodu plán
předpokládal vybudování výkonného spojení Kolín – Havlíčkův Brod – Brno. Stavba byla
zahájena v prosinci 1938, v úsecích Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou a Tišnov Brno byla
trať vedena v trasách dosavadních místních drah, ve zbývajícím úseku do Tišnova šlo
o novostavbu. Stavba byla vzhledem k náročnému terénu technicky značně komplikovaná
s řadou mostů, viaduktů a také s několika tunely. V důsledku válečných událostí postupovala
velmi pomalu a dokončena byla až po válce – do provozu byla předána 20.12.1953.
Obě tratě jsou elektrizované, trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno navíc
dvoukolejná. Dohromady jsou součástí tzv. jižního (někdy též druhého) hlavního tahu, který
spojuje západní a jižní Čechy s jižní Moravou a Slovenskem. Ač se jeho význam po rozpadu
Československa a v souladu s obecným poklesem železniční dopravy snížil, zůstávají
významnými železničními komunikacemi jak v dálkové osobní tak i nákladní dopravě.
To potvrzuje rovněž zařazení trati č. 250 (H. Brod – Žďár n.S. – Brno) do sítí TINA
(Transport Infrastructure Needs Assessment), které zahrnují tratě významné v celoevropském
kontextu.
V posledních letech je velmi frekventovaná otázka tzv. dopravní obslužnosti území.
Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší
zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i k úbytku počtu
cestujících, což opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje.
Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území.
Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její
poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné
dopravy je též koncentrace pracovních míst a s tím související dojížďka do zaměstnání.
V průběhu 90. let však vznikla řada drobných a středních firem s různě organizovanou
pracovní dobou, které přispěly k rozmělnění dříve jasně definovaných přepravních proudů
u dojížďky do zaměstnání. Kromě toho se objevila poměrně velká specifická skupina
povolání (např. dealerů), pro které je osobní automobil nutností. Celá společnost se postupně
sociálně i ekonomicky více diferencuje, rozdíly se zvětšují a dochází i k prudkému nárůstu
počtu osobních automobilů. V důsledku toho všeho klesá počet potenciálních uživatelů
(a tím pádem i zákazníků) veřejné dopravy.
Na rozdíl od dopravy železniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava již prošla
transformací. Pomineme-li vhodnost použitých způsobů privatizace a některé nepříznivé
organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak
24
na efektivnost dopravy, který ústí právě do omezování počtu spojů. Pokud nedojde
k reorganizaci systému veřejné dopravy ve smyslu zajištění kvalitnějších služeb, které budou
schopné konkurovat individuálnímu motorismu, a tím „přitáhnout“ nové zákazníky, dojde
k potvrzení výše naznačených tendencí a systém veřejné dopravy se bude dále postupně
rozpadat. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umožňují společné využití
osobního automobilu více osobami, rozvíjí se i zajišťování smluvní dopravy pro vybrané
cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) např. prostřednictvím taxi, opominout nelze
ani vlastní aktivitu obcí.
Součástí empirického průzkumu na obecních úřadech byla i problematika výše výdajů obcí
na dopravní obslužnost z obecních rozpočtů. Otázka výše finančních prostředků, které
směřují do veřejné dopravy je zcela zásadní. V průběhu 90. let se totiž postupně mění výklad
pojmu základní dopravní obslužnost, který by měl charakterizovat představu státu
zastoupeného okresními úřady (od roku 2002 pak příslušnými krajskými úřady) o tom, jaký
rozsah veřejné dopravy bude dotován. V současnosti je podle zákona č. 150/2000 Sb.,
o silniční dopravě, za zajištění základní dopravní obslužnosti (dále ZDO) považován takový
stav, kdy je zajištěna doprava do zaměstnání, do škol, do úřadů a do zdravotnických zařízení
a to včetně cest zpět (o konkrétním naplnění tohoto stavu však rozhodují jednotlivé okresní
úřady samostatně s přihlédnutím k výši dostupných finančních prostředků, jednotná metodika
neexistuje). Vyšší rozsah dopravy je možno sjednat formou tzv. ostatní dopravní obslužnosti
(ODO). V obou případech je možné obdobným způsobem uplatnit i závazek veřejné služby,
a to tehdy není-li zavedený spoj ziskový. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco v případě ZDO
je prostřednictvím účelově vázané dotace přes rozpočty příslušných okresních úřadů plátcem
prokazatelné ztráty stát, v případě ODO ji hradí dotčené obce.
V souvislosti s územně správní reformou probíhá řada změn, které se dotknou i kompetencí
a financování veřejné dopravy – od roku 2002 by rozsah základní dopravní obslužnosti měl
být stanovován a placen kraji – jednak bude tak jako dnes užívána dotace ze státního
rozpočtu a jednak bude v rámci samostatné působnosti možný příspěvek z rozpočtu kraje.
Zásadní změnou, která se k uvedenému datu připravuje, je uplatnění téhož principu
i v železniční dopravě – ta byla do roku 2000 dotována centrálně přímo ze státního rozpočtu
cestou kapitoly Ministerstva dopravy a spojů, letos (rok 2001) funguje z důvodu
nepřipravenosti krajských orgánů přechodný model financování přes okresní úřady.
Jak se nově zaváděný způsob, v jehož rámci bude kraj oprávněn do jisté míry ovlivňovat
výslednou podobu autobusových i železničních jízdních řádů současně, osvědčí v praxi, není
možné dopředu přesně odhadovat. Zůstává ale naděje, že regulací obou dopravních oborů
z jednoho místa by mohla být konečně odstraněna jejich vzájemná konkurence. Výsledkem
by mohly být provázané jízdní řády s odstraněním dnes velmi častých souběžných jízd vlaků
a autobusů ve stejný čas po stejné trase.
V podmínkách mikroregionu Polensko zabezpečují plošnou dopravní obslužnost železniční
a autobusová doprava.
Železniční doprava se v obsluze mikroregionu významnějším způsobem uplatňuje pouze
v obcích, které leží na železniční trati č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Brno,
tzn. ve Šlapanově, Kamenné a Dobroníně. Frekvence spojení s Jihlavou a Havlíčkovým
Brodem se zdá poměrně vysoká, důležitá je i skutečnost, že vysoký standard dopravní
obslužnosti je zajišťován i o víkendových dnech (konkrétní počty spojů viz v tab.3). Řada
vlaků jezdících po této trati je navíc vedena přímo až do Čáslavi, Kutné Hory, Kolína
a některé až do Nymburku a opačně. S výjimkou spojení Šlapanova s Havlíčkovým Brodem
jsou Kamenná a Dobronín ve veřejné dopravě víceméně odkázany pouze na vlak 25
např. z Kamenné nejezdí žádný přímý autobus do Jihlavy ani do Havlíčkova Brodu.
To je možné hodnotit pozitivně, protože tak nedochází k rozmělňování veřejných zdrojů
dotujících nerentabilní osobní dopravu.
Z ostatních obcí mikroregionu disponuje železniční zastávkou pouze Nížkov. Železnice
je tam však od centra obce vzdálena asi 3,5 km, takže ač zajišťuje spojení se Žďárem
nad Sázavou i Havlíčkovým Brodem v dostatečné kvantitě jak v pracovní dny
tak i o víkendech, nemůže v tomto konkrétním případě nahradit výhodnější autobusovou
dopravu.
Tab. č. 3: Počty přímých vlaků z obcí mikroregionu Polensko do Jihlavy, Havlíčkova Brodu a Žďáru
nad Sázavou v rámci jízdního řádu 2001/2002
Jihlava
Havlíčkův Brod
Dobronín
Kamenná
Nížkov
Polná
Šlapanov
pracovní
den
sobota
neděle
pracovní
den
sobota
neděle
pracovní
den
sobota
neděle
13
11
10
.
.
11
11
10
.
.
11
13
12
10
.
12
12
11
8
.
11
14
12
7
.
12
.
.
10
.
.
.
.
7
.
.
.
.
9
.
.
12
.
.
13
Zdroj : Jízdní řád ČD 2001/2002
Autobusová doprava zabezpečuje dopravní obslužnost v celém zbývajícím území
mikroregionu. Její charakter víceméně odpovídá popsaným tendencím. Obce, které leží
na hlavních komunikacích, tj. zejména na silnicích II/352 a II/353 propojujících Polnou
s Jihlavou respektive Jihlavu se Žďárem nad Sázavou, jsou v pracovní dny obslouženy
relativně dobře (zejména pokud jde o spojení s Jihlavou). Aktuální přehled vedení linek
autobusové dopravy poskytuje tab.4., samotné počty spojů viz v tab.5.
26
Tab. č. 4 : Přehled autobusových linek zajišťujících dopravní obslužnost území mikroregionu Polensko
v rámci platnosti jízdního řádu 2001/2002
Dálkové a regionální linky (linky spojující okresní města)
Číslo
Název linky
Dopravce
720 010
760 420
760 580
760 700
760 770
840 106
840 321
Brno – Velká Bíteš – Velké Meziříčí – Jihlava
Jihlava – Velká Bíteš – Brno
Jihlava – Bohdalov – Žďár nad Sázavou
Jihlava – Žďár n.S. – Boskovice – Prostějov / Brno –
Olomouc – Frýdek-Místek – Ostrava
Jihlava – Polná – Bohdalov – Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou – Polná – Jihlava
Bystřice n. P.- Nové Město n M.-Žďár n.S. – Jihlava Praha
ČSAD Brno-město, a.s., Brno
ICOM transport a.s., Jihlava
ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou
Místní linky
Číslo
600 080
600 290
600 980
760 421
760 560
760 570
760 571
760 572
760 590
760 591
760 592
760 790
840 116
840 122
840 216
Název linky
Dopravce
Havlíčkův Brod – Vysoká – Šlapanov – Polná
Chotěboř – Česká Bělá – Přibyslav – Šlapanov
Havlíčkův Brod – Přibyslav – Polná
Jihlava – Velká Bíteš
Jihlava – Kamenice – Bransouze
Jihlava – Arnolec
Jihlava – Věžnice – Kamenice
Jihlava – Jamné – Jersín
Jihlava – Dobronín / Kamenná – Polná
Jihlava – Polná – Arnolec – Měřín
Jihlava – Polná – Brzkov – Přibyslav
Jihlava – Dobronín – Polná, Janovice
Žďár nad Sázavou – Nížkov
Žďár nad Sázavou – Nížkov – Přibyslav
Velké Meziříčí – Polná
ČSAD AUTOBUSY CZ Chrudim a.s., Chrudim
Zdroj : www.jizdnirady.cz
Pomineme-li samotnou Polnou, s níž je alespoň v pracovní dny zajištěno spojení ze všech
obcí mikroregionu, můžeme uvést, že v různé intenzitě je zajišťováno spojení do pěti dalších
měst – do Jihlavy, Žďáru nad Sázavou, Přibyslavi, Havlíčkova Brodu a v minimální míře
i do Velkého Meziříčí. Téměř z celého Polenska je možné přímými autobusy cestovat
do Jihlavy – toto spojení je zvláště v pracovní dny zajištěno poměrně kvalitně (z Polné
např. 22 autobusů). Výjimku představují Šlapanov a Kamenná (tam je to však kompenzováno
železnicí) a také některé obce, u kterých převažuje spád do jiného střediska (viz např.
Brzkov, Dobroutov).
Obce ležící v okrese Žďár nad Sázavou (Nížkov, Poděšín a Sirákov) a obce, jimiž projíždí
linky spojující Jihlavu se Žďárem n.S. (linky 760580, 760700, 760770 a 840106) –
jde převážně o obce ležící na silnicích II/352 a II/353 – jsou obsluhovány i do tohoto
okresního města. Zde je možno uvést, že převážná většina těchto obcí je se Žďárem
nad Sázavou poměrně kvalitně spojena i o sobotách a nedělích. Jelikož víkendová doprava je
ve větší míře zajišťována pouze na meziokresních linkách, platí, že tyto obce jsou obvykle
poměrně nadstandardně o víkendech spojeny i s Jihlavou.
Některé obce ze severní části mikroregionu (např. Brzkov, Nížkov, Poděšín, Polná) jsou
veřejnou autobusovou dopravou spojeny (byť s nižší intenzitou) i s Přibyslaví.
Ze Šlapanova, Věžnice (okres Havl. Brod) - obce okresu Havlíčkův Brod a z Polné lze dojet
27
i do Havlíčkova Brodu a konečně jihovýchodní partie mikroregionu (kromě Polné obce
Arnolec, Jersín, Stáj a Záborná) jsou poměrně nevýrazně spojeny s Velkým Meziříčím.
Zmínku zasluhuje obec Věžnice. Ta díky své poloze (uvažujeme-li zastávku na křižovatce
silnic II/351 a II/602) kromě intenzívního spojení (i víkendového) s Jihlavou z důvodu
souběhu několika autobusových linek disponuje i četným spojením s Velkým Meziříčím.
Příčinou je fakt, že přes Věžnici je trasováno několika linek z Jihlavy do Velké Bíteše
(760421), respektive do Brna (720010, 760420).
Mikroregionem je vedena dálková linka č. 760700 Jihlava – Žďár nad Sázavou – Boskovice
– Prostějov / Brno – Olomouc – Frýdek-Místek – Ostrava, která kromě jiného posiluje spojení
mezi Jihlavou, Polnou a Žďárem nad Sázavou. Mimo uvedených linek prochází
mikroregionem (od 15.října 2001) také dálková linka č. 840321 Bystřice nad Pernštejnem
Jihlava – Praha a umožňuje tak obyvatelům přímé spojení s naším hlavním městem.
Konkrétní počty spojů jezdící na jednotlivých relacích v mikroregionu Polná viz v tab.5.
Obecně můžeme konstatovat, že alespoň v pracovní dny je obsluha mikroregionu veřejnou
dopravou zajištěna standardně, nejvyšší intenzitu má spojení s Jihlavou. Problematická
je až na několik výjimek doprava o víkendech. V mnoha obcích mimo hlavní komunikační
tahy proto není mobilita o víkendech bez osobního automobilu téměř možná.
Jak vidí jednotlivé obce úroveň dopravní obslužnosti a jaké mají požadavky, ukazuje tab.6.
28
Tab. č. 5: Počty přímých autobusových spojů z obcí mikroregionu Polensko do Polné, Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou a Velkého
Meziříčí v rámci jízdního řádu 2001/2002
Veřejná
autobusová
doprava
Počty přímých autobusových spojů do vybraných měst z obcí mikroregionu
Polná
prac.
Havlíčkův Brod
so
ne
.
.
9
1
1
.
.
.
.
.
.
.
.
2
2
.
.
1
.
.
5
.
.
.
.
.
4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
3
.
.
.
.
.
.
.
.
2
.
.
10
1
1
.
.
.
.
.
8
.
.
11
1
1
.
.
.
.
.
Brzkov
8
Dobronín
9
Dobroutov
6
Jamné
Jersín
so
ne
prac.
So
prac.
6
prac.
Přibyslav
ne
Arnolec
so
Jihlava
ne
prac.
so
Velké Meziříčí
ne
prac.
so
ne
.
.
4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5
.
.
.
.
.
.
.
.
.
4
.
.
Kamenná
4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Měšín
22
3
8
21
3
7
.
.
.
1
.
.
7
3
4
.
.
.
Nadějov
3
.
.
10
1
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Nížkov
1
1
1
.
1
1
.
.
.
4
.
.
6
.
1
.
.
.
Poděšín
8
3
3
7
3
3
.
.
.
2
.
.
8
3
3
.
.
.
Polná
/
/
/
22
4
8
8
.
2
5
.
.
10
4
7
2
.
.
Rybné
2
.
.
10
1
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Stáj
6
.
.
10
.
.
.
.
.
.
.
.
5
.
1
2
.
.
Sirákov
7
3
3
6
3
3
.
.
.
.
.
.
8
3
3
.
.
.
Šlapanov
7
.
3
.
.
.
10
.
2
3
.
.
.
.
.
.
.
.
Věžnice
1
.
.
17
4
5
.
.
.
.
.
.
.
.
.
9
2
4
Věžnice (okr. H. B.)
7
.
4
.
.
.
7
.
2
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Věžnička
7
.
2
6
.
3
.
.
.
1
.
.
1
.
.
.
.
.
Záborná
29
6
14
9
3
6
.
.
.
.
.
.
9
3
5
2
.
.
Zhoř
4
.
.
11
1
.
.
.
.
.
.
.
5
.
.
.
.
.
Ždírec
23
4
9
22
4
8
.
.
.
1
.
.
8
4
5
.
.
.
Zdroj : www.jizdnirady.cz
29
Tab. č. 6 : Spokojenost s úrovní veřejné dopravy dle vyjádření jednotlivých obcí
Obec
názor obce, zda
podíl výdajů na
současný stav
dopravu z rozpočtu
dopravní obslužnosti
obce
vyhovuje
Arnolec
7,0% (60 000,- Kč)
ano
Brzkov
- (70 000,- Kč)
ne
0,9% (150 000,- Kč)
3,6% (210 000,- Kč)
ne
ano
ano
Dobronín
Dobroutov
Jamné
jaké spojení obec postrádá
-
-
Polná (stav.úřad, soc.úřad, lékárna, nákupy)
Jihlava (19 hod – noční směna), z Jihlavy (19 hod –
Jersín
- (91 000,- Kč)
ne
ze školy, ze zaměstnání)
Kamenná
2,0% (33 000,- Kč)
ano
Měšín
- (40 000,- Kč)
ano
Nadějov
10,0% (65 000,- Kč)
ne
Nížkov
- (6 000,- Kč)
ne
Jihlava (střední školy, úřady), Polná (zaměstnání)
Poděšín
- (40 000,- Kč)
ano
Polná
2,4% (1 350 000,- Kč)
ano
Rybné
7,0% (40 000,- Kč)
ano
Stáj
9,0% (70 000,- Kč)
ne
Sirákov
ano
Šlapanov
- (65 000,- Kč)
ano
místní části Šachotín, Kněžská (4,30 hod – zaměstnání)
Věžnice
7,5% (60 000,- Kč)
ano
Věžnice (okr. H.B.) 5,0% (84 000,- Kč)
ano
Jihlava (zaměstnání, školy a zpět)
Věžnička
6,0% (35 000,- Kč)
ano
Záborná
6,0% (45 000,- Kč)
ano
Zhoř
9,0% (210 000,- Kč)
ne
Jihlava, Polná (11 hod – nákup, lékař, služby),
Žďírec
- (100 000,- Kč)
ne
Dobronín (12 hod – nákup, rodiče, škola)
Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001
Shrnutí
Situaci v dopravě a dopravní obslužnosti lze na Polensku stručně shrnout formou
následujících tezí:
- dopravní exponovanost území je zvyšována blízkostí dálnice D1, silnice I/38 a krajského
města Jihlava;
- mikroregionem prochází několik poměrně významných silnic druhých tříd –
k nejdůležitějším patří II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou;
- zhoršující se stav silnic II. a III. tříd na území mikroregionu;
- západním okrajem mikroregionu prochází poměrně významná železniční trať č. 240
Havlíčkův Brod – Jihlava – Brno, kromě ní se severní části území dotýká dráha č. 250
Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno zařazená do sítě TINA;
- negativem je zastavení osobní železniční dopravy na trati Dobronín - Polná;
- poměrně kvalitně zajištěná dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v pracovní
dny na celém Polensku;
- špatně zajištěná dopravní obslužnost o sobotách a nedělích (s výjimkou obcí ležících
na železniční trati, obcí ležících v trase autobusových linek spojujících Jihlavu se Žďárem
nad Sázavou a obce Věžnice).
30
5. Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace
Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území.
Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává
informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice
na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a kanalizaci.
Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůležitější patří
poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby závisející
na počtu připojených obyvatel případně na existenci velkoodběru (např. pro podnikatelské
účely). V podmínkách mikroregionu Polensko s rozdrobenou sídelní strukturou se tyto
skutečnosti promítají do vysoké finanční náročnosti vybavení území kvalitní technickou
infrastrukturou.
Zdrojem informací o stavu a kvalitě technické infrastruktury na území mikroregionu Polensko
bylo především dotazníkové šetření v obcích mikroregionu. V následném komentáři
a hodnocení jednotlivých úseků infrastruktury vyzdvihujeme především ty poznatky, z nichž
plynou informace typu, že určité sítě jsou kapacitně nedostatečné a představují tak bariéru
další bytové výstavby, případně přílivu podnikatelských investic apod. Souhrnný přehled
o aktuálním stavu technické infrastruktury v obcích mikroregionu přináší tab.1.
Obce sledovaného mikroregionu nejsou v oblasti zásobování elektrickou energií vybaveny
nejlépe, přesto žádná z nich netrpí opakujícími se výpadky elektřiny ani jinými vážnějšími
provozními problémy typu „podpětí“ např. v okrajových částech sídel. Podle výsledků
dotazníkového šetření bude v sedmi obcích (Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Rybném,
Šlapanově, Věžnici (okres Havl. Brod) a Zhoři) nutná rekonstrukce elektrické sítě.
V Kamenné, Zhoři, Jamném a ve Věžnici (okres Havl. Brod) je jako problém vnímána
nedostatečná kapacita vedení, technický stav nevyhovuje kromě Kamenné, Věžnice (okres
Havl. Brod) a Zhoře také v Dobroníně, Rybném a Šlapanově. Transformátory ve všech obcích
s výjimkou Věžnice (okres Havl. Brod) fungují dobře. Lze proto konstatovat, že stav
rozvodné sítě elektrické energie by na Polensku mohl minimálně ve jmenovaných obcích
tvořit bariéru rozvoje podnikatelských aktivit.
Situace v zásobování plynem není v mikroregionu Polensko příliš dobrá. Plyn je zaveden
pouze v Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Měšíně, Nížkově, Poděšíně, Polné, Sirákově,
Šlapanově a Ždírci, tzn. celkem v desíti obcích. Plynofikována tak není zdaleka ani polovina
členských obcí. Ve snaze tuto problematiku řešit, je plynofikace plánována v dalších devíti
obcích – v Dobroutově, Jamném, Nadějově, Rybném, Věžnici, Věžnici (okres Havl. Brod),
Věžničce, Záborné a Zhoři. Po jejím skončení by tak plynem měly být vybaveny asi tři
čtvrtiny obcí mikroregionu. Nedostatečný stupeň plynofikace tak dnes v řadě obcí představuje
bariéru rozvoje.
Pokrytí mikroregionu pevnými telefonními linkami je na dobré úrovni. Na nedostatečný
počet pevných telefonních stanic v obecním dotazníku upozornil pouze Nížkov. Problémem
nejsou ani čekací doby na zřízení telefonní přípojky – neuspokojené požadavky byly
zaznamenány pouze v Nížkově, kde se na zavedení telefonu čeká asi tři měsíce. Část obcí
si stěžuje na nedostatky v pokrytí signálem mobilních telefonů – celkem jde o devět obcí
(Arnolec, Dobroutov, Jamné, Kamenná, Nížkov, Sirákov, Šlapanov, Věžnička, Záborná,
Zhoř). Informace je překvapivá zejména z důvodu, že jižními partiemi mikroregionu prochází
dálnice D1 Praha – Brno, v jejímž bezprostředním okolí je signál velmi kvalitní. Stupeň
31
telefonizace mikroregionu Polensko lze v rámci pevných linek považovat ve srovnání s jinými
mikroregiony v ČR za dobrý, v oblasti mobilní telefonie situace natolik příznivá není.
Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické
infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může
zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Většina obcí je napojena
buď na skupinové nebo místní vodovody (většinou ve správě obce). Kvalita dodávané vody
většinou vyhovuje parametrům pro pitnou vodu stanoveným v ČSN, problémem je pouze
v Kamenné a Šlapanově a neodpovídá ani v Dobroutově (tam však vodovod není vybudován).
Informace o parametrech pitné vody scházela v dotaznících ze Stáje a Záborné.
Tab. č. 1: Stav technické infrastruktury v obcích mikroregionu Polensko
Název obce
Arnolec
Brzkov
Dobronín
Dobroutov
Jamné
Jersín
Kamenná
Měšín
Nadějov
Nížkov
Poděšín
Polná
Rybné
Stáj
Sirákov
Šlapanov
Věžnice
Věžnice (okres
Havl. Brod)
Věžnička
Záborná
Zhoř
Žďírec
elektřina
ô
M
M
ô
ô
ô
M
ô
ô
ô
ô
ô
M
ô
ô
M
ô
plyn
třídění
odpadů
ô
ô
F
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
M
F
ano
ô
ô
M
ô
F
F
F
ô
ano
ano
ano
ne
ô
ô
F
F
ô
ô
F
ô
ô
ô
F
kanalizace
ČOV (biol.
rybníky)
ô
ô
ô !)
ô !)
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
Voda
zdroj
"
"
"$
$
"$
"$
"$
"$
"$
"
"
"
"$
" *)
"
"$
"$
vodovod-stav
ô
ô
ô
ô
F
ô
kvalita
I
I
I
¬
I
I
¬
I
I
I
I
I
I
neuvedeno
I
¬
I
"
F
I
"$
$
"
"
ô
I
neuvedeno
I
I
ô
F
ô
ô
F
F
ô
ô
ô
F
ô
Vysvětlivky :
ô - stav elektrické sítě vyhovuje
M - nutná rekonstrukce el. sítě
ô - v obci plyn zaveden
$ - zdroj: studny
" - zdroj: vodovod
ô - vodovod: technický stav
F - plán plynofikace
ô - napojení na splašk. kanalizaci
a kapacita sítě vyhovuje
F - vodovod: technický stav
ô - ČOV (biologické rybníky)
nebo kapacita sítě nevyhovuje
I - kvalita vody splňuje ČSN
¬ - kvalita vody nesplňuje ČSN
!) částečné napojení
*) příprava k výstavbě vodovodu
32
Ve většině obcí mikroregionu je vybudován buď skupinový nebo místní vodovod. Není
pouze v Dobroutově, Stáji (tam se však jeho výstavba připravuje) a v Záborné. V Dobroníně,
Jamném, Jersíně, Kamenné, Měšíně, Nadějově, Rybném, Šlapanově, Věžnici a Věžničce jsou
zdrojem vody částečně i vlastní studny. Kapacita vybudované vodovodní sítě nevyhovuje
ve čtyřech obcích – v Jersíně, Nadějově, Nížkově a Šlapanově. Ve Šlapanově a Jersíně a dále
v Jamném, Věžnici (okres Havl. Brod) a ve Zhoři není v pořádku ani technický stav
vodovodu. Zásobování vodou tak na Polensku nelze hodnotit jako vyhovující. Vodovodní
řady jsou sice ve většině obcí vybudovány, ale existuje řada problémů, které se týkají jejich
kapacity, technického stavu či kvality dodávané vody.
Špatná situace panuje na Polensku také v odkanalizování obcí. Čistírny odpadních vod
(ČOV) jsou provozovány pouze v Arnolci, Nížkově, Polné a Ždírci. Výhodou je,
že uvedeným technickým zařízeními disponuje kromě čtyřech dalších alespoň středisko
mikroregionu, město Polná s téměř pěti tisíci obyvateli. Kritická situace panuje v druhé
největší obci mikroregionu – v Dobroníně (s necelými dvěma tísici obyvatel), v němž není
ČOV stále vybudována. Z hlediska kritérií Evropské unie (ČOV v obcích s 1500 a více
ekvivalentními obyvateli) tak představuje na území mikroregionu kritický bod. Situace
by však měla být v období 2001 až 2002 vyřešena, protože v té době by měla být nová ČOV
postavena.
Kromě Arnolce, Nížkova, Polné a Ždírce v dotazníkovém šetření uvedlo dalších deset obcí
(Dobronín, Jersín, Kamenná, Nadějov, Poděšín, Rybné, Stáj, Šlapanov, Věžnice a Věžnička),
že splaškovou kanalizaci mají, avšak chybí jim koncovka v podobě ČOV. Adekvátní
náhradou ČOV u populačně malých obcí je soustava biologických rybníků, kterou na
Polensku „disponují“ obce Nadějov, Rybné a Věžnice. V Nadějově je potřebné ještě dokončit
vybudování kanalizačního sběrače. Tato situace je bohužel srovnatelná s ostatními regiony
republiky, neboť problematice odpadních vod nebyla v minulosti věnována náležitá
pozornost. Splašková kanalizace z rodinných domků byla a doposud ve většině případů
je sváděna do jímek či septiků a čas od času vyvážena. Kanalizace ve jmenovaných obcích
proto není splašková, ale slouží především k odvodu dešťových srážek z chodníků a silnic.
Situaci by bylo možné hodnotit velmi kriticky, je ovšem nutné si uvědomit, že jde v převážné
míře o populačně malé obce, u nichž počet obyvatel většinou nepřevyšuje hodnotu 200.
Evropská unie přitom požaduje výstavbu ČOV prioritně v obcích, které mají více
než 1500 ekvivalentních obyvatel, takže kritická situace v současné době panuje
pouze v již zmíněném Dobroníně. Přesto nelze otázku podceňovat a bude potřebné ji řešit.
K důležitým záležitostem patří nakládání s komunálním odpadem. Zcela standardní by mělo
být jeho třídění alespoň do úrovně sklo, PET lahve, papír. V zájmu postupného snižování
rizik poškozování životního prostředí by měl být systém dále rozšiřován, a to jak v územních
souvislostech (zapojení většího počtu obcí), tak i pokud jde o strukturu třídění. Třídění
odpadů je prováděno ve všech obcích mikroregionu s výjimkou Arnolce, Dobroutova, Stáje
a Ždírce. Kromě Arnolce se v ostatních z nich o jeho zavedení bohužel ani neuvažuje. Všem
obcím stávající způsob likvidace komunálního odpadu vyhovuje.
Důležitou, avšak někdy opomíjenou, se stává otázka dostupnosti a šíření informací
prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. V tomto směru prochází
nejbouřlivějším rozvojem síť Internet, jejíž výhodou je možnost využití běžných telefonních
linek. Díky tomu, že umožňuje sdílet a distribuovat velké množství a šíři nejrůznějších
informací, se také stává jedním z důležitých předpokladů efektivního podnikání
a tím i hospodářského rozvoje. Zvlášť v podmínkách území s poměrně rozdrobenou sídelní
33
strukturou a nízkou hustotou osídlení, je tento způsob šíření informací velmi efektivní.
Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje tohoto svébytného média roste i role
veřejné správy při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je možné tyto technologie
využívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů.
Z pohledu veřejné správy je žádoucí dále podporovat zavádění internetu do škol a budování
veřejně přístupných míst s odpovídajícím technickým vybavením. Konkrétní lokalizace
a režim provozu záleží na místních podmínkách a reálných předpokladech využívání,
o čemž mají nejlepší přehled místní samosprávné orgány.
Jen pro ilustraci problematiky, jako možnost kontaktu udaly v dotazníku adresu elektronické
pošty (e-mail) z dvaadvaceti obcí sdružených v mikroregionu Polensko pouze obce Polná,
Dobronín, Jamné, Poděšín a Šlapanov.
Územně plánovací dokumentace
Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho
organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jinné činnosti ovlivňující rozvoj území.
Vytváří tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních
a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem k péči o životní prostředí a ochranu jeho
hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Jinými slovy – bez územního plánování není
vyváženého územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů
tak důležité.
Územní plánování je jedním z nejúčinnějších nástrojů dlouhodobého rozvoje, protože
má velice široký dopad a prakticky jako jediné umožňuje dávat do souvislostí rozmanité,
často protichůdné zájmy. Je také významným nástrojem tvorby a ochrany životního prostředí,
ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatel. Ze všech těchto důvodů je územní plánování činností
státní správy, kterou vykonávají určené orgány územního plánování (tzn. pro různé typy
činností obce, okresní úřady, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany).
Pořizování územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) je (jak z hlediska časového
tak i finančního) činností náročnou a komplikovanou (projednávání a schvalování zadání
ÚPD, jejího konceptu a návrhu), avšak nezbytnou. Bez ní totiž není např. možné koordinovat
významnější novou výstavbu, řešit vzájemné souvislosti sítí technické infrastruktury,
vymezovat veřejně prospěšné stavby (u nichž lze posléze jako krajní možnosti využít
až vyvlastnění), vymezit plochu zastavitelného území (což umožňuje její vynětí
ze zemědělského a lesního půdního fondu) atd.
Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné části jsou
vyjádřené v tzv. regulativech, které obsahují závazná pravidla, jenž omezují, vylučují
popřípadě podmiňují umisťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví
zásady pro jeho uspořádání.
Pořízení ÚPD tak je z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního
rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a možnosti využití finančních
zdrojů (českých i zahraničních) skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje
oprávněnost tohoto požadavku, protože existence platné a aktuální územně plánovací
dokumentace bude jednou ze základních podmínek při čerpání z těchto peněz.
34
Situace v území mikroregionu Polensko
V současné době je územní plán schválen (či rozpracován) pouze v šesti obcích
mikroregionu, tzn. zhruba v jejich necelé čtvrtině. Kompletní zpracování mají k dispozici
v Dobroníně, Nížkově, Polné a Šlapanově, ve Věžnici je vypracovaný koncept a v Jersíně
bylo schváleno zadání. Jediným pozitivem tohoto poměrně špatného stavu je, že územní plán
je schválen ve dvou největších obcích mikroregionu – v Polné a Dobroníně.
Ve většině zbývajících obcích (tj. v těch, které nemají schválený územní plán) mají
dokončený alespoň nižší stupeň ÚPD – tzv. urbanistickou studii. Ta patří mezi územně
plánovací podklady, čemuž odpovídá také nižší závaznost jejího obsahu a bohužel někdy
i kvalita zpracování. Urbanistická studie (zabývající se územně technickými, urbanistickými
a architektonickými podmínkami využití území) se zpravidla zpracovává pro získání
variantních nebo alternativních řešení vybraných problémů v území. Její přesný obsah
a rozsah se stanoví v zadání. Poněvadž je urbanistická studie nejnižším stupněm ÚPD
postačujícím pro žádost o finanční prostředky z Programu obnovy venkova (dále POV),
je důvodné se domnívat, že řada obcí, které ji mají zpracovánu, byla motivována právě tímto
stimulem. Výjimkou je obec Měšín, která nemá zpracovaný žádný ze stupňů ÚPD.
Poměrně příznivá bilance panuje v oblasti "Programu obnovy venkova". Kromě tří obcí
(Měšín, Poděšín a Sirákov) jsou do něho všechny ostatní alespoň přihlášeny. Několik z nich
ale nemá vypracovaný Program obnovy vesnice – jedná se o Šlapanov, Věžničku a Ždírec.
35
Tab. č. 2 : Vybavenost obcí mikroregionu Polensko územně plánovací dokumentací
územně plánovací dokumentace
Název obce
POV
územní plán
urbanistická studie
Arnolec
Brzkov
Dobronín
Dobroutov
Jamné
Jersín
Kamenná
Měšín
Nadějov
Nížkov
Poděšín
Polná
Rybné
Stáj
Sirákov
Šlapanov
Věžnice
Věžnice u H.Brodu
Věžnička
Záborná
Zhoř
Žďírec
Vysvětlivky :
ô kompletní územní plán
M koncept územního plánu
F zadání územního plánu
ô (96)
ô (95)
ô
ô (97)
ô (00)
ô (95)
ô (00)
F (95)
ô (01)
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô (00)
ô (98)
M (95)
ô
n
h
ô
(99)
(01)
(00)
(98)
(98)
(01)
(98)
(95)
(99)
(99)
(98)
(00)
(96)
n
n
n
n
n
n
n
h
h
h
h
h
h
h
n h
n h
n h
n h
n h
n
n h
n h
n
n h
n h
n
zpracovaná urbanistická studie
obec je přihlášena do Programu obnovy venkova
obec má zpracován Program obnovy vesnice
Shrnutí
Situaci v oblastech technické infrastruktury a územního plánování lze na Polensku
stručně shrnout formou následujících tezí:
- relativně nepříznivá vybavenost obcí mikroregionu pokud jde o zásobování elektrickou
energií – rekonstrukce rozvodů bude nutná v Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Rybném,
Šlapanově, Věžnici (okres Havl. Brod) a Zhoři;
- nepříznivá situace v plynofikaci obcí – plyn je zaveden pouze v deseti obcích mikroregionu
(v Brzkově, Dobroníně, Měšíně, Nížkově, Poděšíně, Polné, Sirákově, Šlapanově a Ždírci);
- dobrá úroveň pokrytí území pevnými telefonními linkami – problémy jsou zaznamenány
jen v Nížkově;
- nedostatečné pokrytí území signálem mobilních operátorů Eurotel, Paegas a Oskar – signál
je nekvalitní v obcích Arnolec, Dobroutov, Kamenná, Nížkov, Sirákov, Šlapanov,
Věžnička, Záborná a Zhoř a částečně také v Jamném;
36
- zásobování vodou v mikroregionu nelze hodnotit jako vyhovující - vodovodní řady jsou
sice ve většině obcí vybudovány, ale existuje řada problémů, které se týkají jejich kapacity
či technického stavu, případně i kvality dodávané vody;
- nepříliš příznivá situace v odkanalizování obcí – ČOV je vybudována pouze v Arnolci,
Nížkově, Polné a Ždírci, kritickým nedostatkem je scházející ČOV v Dobroníně. V dalších
třech obcích nahrazují ČOV soustavy biologických rybníků. Ve většině ostatních obcí
(vzhledem k jejich populačním velikostem) nelze tuto záležitost hodnotit paušálně;
- nepříznivá bilance obcí Polenska v rámci problematiky územního plánování – kompletní
územní plán je schválen pouze ve čtyřech obcích – v Dobroníně, Nížkově, Polné
a Šlapanově, rozpracován je ještě v Jersíně a Věžnici. Obec Měšín nemá vyhotoven žádný
ze stupňů ÚPD;
- většina obcí je přihlášena do Programu obnovy venkova a většina z nich má vypracován
i Program obnovy vesnice.
37
6. Veřejné finance – daňová výtěžnost
Indikátorem, který umožňuje nepřímé porovnání výkonnosti ekonomiky, je daňová výtěžnost
(daňové příjmy obcí) na 1 obyvatele. Přesto, že lokalizace výnosu daní je dosud zatížena
některými metodickými nedostatky, patří tento ukazatel v současnosti k indikátorům
s nejvyšší vypovídací schopností. Sledovaným obdobím je v tomto případě rok 1999.
Jednotlivé části této kapitoly se nejprve zabývají každým z daňových příjmů zvlášť,
v závěrečném shrnutí je provedeno celkové zhodnocení daňové výtěžnosti obcí mikroregionu
Polensko. Navíc je pro ilustraci uvedeno jaká by byla výše daňových příjmů, kdyby se už ve
sledovaném období počítalo podle koeficientů daňového určení roku 2001. Přehled daňových
příjmů okresu Jihlava a ostatních okresů kraje Vysočina s údaji za rok 1999, je uveden
v tabulce č.1.
V mikroregionu Polensko žije celkem 12 631 obyvatel, což představuje 11% podíl
obyvatelstva okresu Jihlava. Do mikroregionu je zařazeno 22 obcí, což činí 18% obcí okresu.
Průměrná velikost obce v mikroregionu je 574 obyvatel, to je dvoutřetinový počet oproti
celookresnímu průměru (899 obyvatel na jednu obec). Tomu odpovídá, že ve velikostní
struktuře obcí mikroregionu Polensko jsou v rozhodující míře zastoupeny obce od 200 do 499
obyvatel (10 obcí), do 199 má počet obyvatel 7 obcí, tři obce od 500 do 900 a pouze dvě obce
v celém mikroregionu dosahují počtu obyvatel vyššího než 1000.

Daň z příjmu fyzických osob
Daň se skládá z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických
osob z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.
Výnosnost DPFO ze závislé činnosti je nejvíce ovlivněna situací v zaměstnanosti daného
území, neboť výše odváděné dávky je přímo úměrná výši vyplácených mezd zaměstnanců.
Do rozpočtů obcí jsou určeny dvě její části. 10% výnosu této daně přísluší obci, kde se
nachází plátcova pokladna, dalších 20% je pak rozdělováno z celookresního výnosu všem
obcím v okresu jednotně podle počtu obyvatel. Nejvyšší hodnoty dosáhla v obci Měšín
(2614,- Kč na 1 obyvatele), což téměř dvakrát přesahuje okresní průměr (1494,-Kč na 1
obyvatele). Nad průměr mikroregionu, který činí 1171,- Kč na 1 obyvatele se ještě dostaly
obce Dobronín, Jersín, Polná, Šlapanov, Zhoř a Ždírec.
DPFO z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti je ovlivněna nikoli výší mezd, ale
podnikavostí obyvatel území, neboť se jedná o dávku odváděnou osobami samostatně
výdělečně činnými. Podle pravidel daňového určení platných pro rok 1999, byla celá tato
dávka převáděna obcím, v níž měl poplatník trvalé bydliště. Výnos této dávky je tedy velmi
přesnou výpovědí o podnikavosti obyvatel mikroregionu. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo
v obci Sirákov (2495,- Kč/ob.), která téměř čtyřnásobně překračuje mikroregionální průměr
(647,- Kč na 1 obyvatele). S výjimkou obce Kamenná, která dosáhla 1326 Kč/ob., se výnos
v ostatních obcích pohyboval do 1000,- Kč/ob. Nejnižší hodnoty do 20,- Kč na ob. vykázala
obec Brzkov.

Daň z příjmu právnických osob
Výše této daně vstupující do rozpočtů obcí má dvě části. První část je tvořena tou daní
z příjmů právnických osob, kterou platí obec jako právnická osoba a která je ponechána obci
(nicméně tento příjem vystupuje jako daňový příjem obce). Druhá část je pak daň, která je
všem obcím v republice rozdělována podle jednotného pravidla na jednoho obyvatele – tím se
tato daň blíží charakteru dotace, která nediferencuje mezi obecními rozpočty, ale naopak
38
vytváří jistý solidární přístup v daňových příjmech obcí. Nicméně celá daň nezakládá
diferenciaci mezi obcemi a tedy její význam pro srovnávání obcí je minimální.
Nejvyšších výnosů dosáhla populačně malá obec Kamenná (nad 2000,- Kč/ob.).
Mikroregionální průměr činí 1605,- Kč/ob.
 Daň z nemovitostí
Výnos této daně, který je obvykle vyšší u menších obcí, slouží k vyrovnání ostatních druhů
daňových příjmů obcí. Podíl výnosu daně z nemovitostí v mikroregionu Polensko je na
celkovém celookresním výnosu víc než stoprocentní. Převyšuje i mnohé okresní výnosy
(kromě Jihlavy a Třebíče také Žďár n.S.), ale také celokrajský výnos.
Více než polovina obcí mikroregionu dosáhla nadprůměrných příjmů z daně z nemovitostí.
Nejvyšší příjem měla obec Šlapanov (1608 Kč/ob.) a dále Rybné (1146 Kč/ob.). Nejnižší
částky dosáhla populačně největší obec Jamné (280 Kč/ob.).
Mikroregion Polensko dosáhl v roce 1999 v oblasti výše uvedených daňových příjmů částku
4103 Kč na obyvatele, což se blíží úrovni okresu Jihlava (72%) a téměř dosahuje
celokrajského výnosu.
Úroveň celkových daňových příjmů vyjadřuje daňová výtěžnost, která je vypočítávána jako
součet daní z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z nemovitostí
připadající na jednoho obyvatele. Ke srovnání daňové výtěžnosti jednotlivých obcí patří ještě
daň z nemovitostí, její výnos však i podle nových pravidel daňového určení zůstává stejný, je
proto možné od ní odhlédnout. Co se ale podstatně mění je daňové určení právě daní z příjmu
právnických a fyzických osob. V tabulce č.1 jsou uvedeny konkrétní mikroregionální, okresní
i krajské hodnoty. Vzhledem k tomu, že podle těchto nových pravidel si pohorší právě obce,
které mají nejvyšší výnosy z DPFO z podnikání, bude nejvíce postižena obec Polná. Pokud by
však obce mikroregionu Polensko dostaly prostředky pro rok 2000 přiděleny podle pravidel
daňového určení platných od roku 2001, jejich daňový výnos (za předpokladu neměnného
výnosu daně z nemovitostí) by byl o 11% (absolutně o 4 878 037 Kč) vyšší. Přičemž nejvíce
by se na tomto přilepšení podílel Nížkov a Dobronín.
Graf č. 1: Přehled daňových příjmů obcí mikroregionu Polensko v roce 1999
Přehled daňových příjmů mikroregionu Polensko v roce 1999
daň z příjmu
f yzických osob ze
závislé činnosti
33%
daň z nemovitostí
16%
daň z příjmu
fyzických osob ze
samostatné
podnikatelské
činnosti
15%
daň z příjmu
právnických osob
36%
Pramen: externí spolupráce s VŠB TU Ostrava, výpočty GaREP 2001
39
Mikroregion Polensko lze z pohledu daňové výtěžnosti daní z příjmu fyzických osob, daní
z příjmu právnických osob a daní z nemovitostí objektivně charakterizovat následovně:
 poměrně vysoké výnosy DPFO ze závislé činnosti jsou ukazatelem dostatečné úrovně
zaměstnanosti na území mikroregionu
 velmi nízké výnosy DPFO z podnikání v několika obcích mikroregionu svědčí o velmi
malé podnikavosti obyvatel těchto obcí, což není dobrým předpokladem dalšího
ekonomického rozvoje mikroregionu
 vysoká úroveň výnosů daně z nemovitostí částečně vynahrazuje nedostatek příjmů
z ostatních daní
 vysoký počet obcí do 500 obyvatel znamená celkové vyšší příjmy mikroregionu podle
nových pravidel daňového určení
Obr. č. 1: Přehled celkových daňových příjmů v Kč přepočtených na 1 obyvatele v obcích mikroregionu
Polensko v roce 1999
Šlapanov
Nížkov
Věžnice
u Šlapanova
Brzkov
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Ždírec
Věžnička
Dobroutov
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Rybné
Nadějov
Celkový daňový příjem
Jersín
v Kč na 1 obyvatele
méně než 3 000
3 000 až 3 500
3 500 až 4 000
4 000 až 5 500
Věžnice
40
Tab. č. 1: Přehled daňových příjmů mikroregionu, okresu Jihlava a ostatních okresů kraje Vysočina za rok 1999
mikroregion OKRES
Polensko
JIHLAVA
území
Počet obyvatel
obce
Daň z příjmu
fyzických osob
Daň z příjmu
právnických osob
Daň z nemovitostí
Daňový příjem
Daňový příjem
podle nových
pravidel
Rozdíl po
přepočtení podle
nových pravidel
OKRES
TŘEBÍČ
OKRES
OKRES
PELHŘIMOV HAVL.BROD
OKRES
ŽĎÁR N.S.
KRAJ
VYSOČINA
12631
108895
119922
74051
95774
125748
522267
ze závislé činnosti
ze záv.čin./ obyv.
osvč
osvč/ob
14790640
1171
8176540
647
162712120
1494
113773150
1045
131759130
1099
101308530
845
83886010
1133
104476500
1411
109022730
1138
109877420
1147
137449320
1093
154374040
1228
622938310
1193
583056640
1116
celkem
celkem/ obyv.
celkem
celkem/obyv.
celkem
celkem/obyv.
20278240
1605
8764970
694
51827780
4103
273835080
2515
70135150
644
620455500
5698
158599133
1323
81365690
678
473032483
3945
120201660
1623
62024360
838
370588530
5005
154767410
1616
67988850
710
441656410
4611
210377760
1673
81291160
646
583492280
4640
948891600
1817
360825450
691
2515712000
4817
48123457
502917488
482364209
306204000
386513000
535713000
2205196209
4878037
-47402862
90697416
-2360170
12845440
33511880
50309659
41
7. Hospodářství
Průmysl a stavebnictví
Struktura hospodářství mikroregionu Polensko je ovlivněna mnoha faktory, především
přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou polohou
území. V průběhu 90. let prošla ekonomika mikroregionu významnými transformačními
změnami, spojenými s privatizací a také s restrukturalizační činností. Ve většině původních
podniků došlo k organizačním změnám. Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání
nově vznikla řada malých firem, především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví,
což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu (zde je
ovšem potřebné upozornit, že některé nově vzniklé subjekty později zanikly, v některých
došlo po počátečním nárůstu k poklesu počtu pracovníků). Do vybraných průmyslových
podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny.
K 31.12. 1999 mělo na území mikroregionu Polensko registrováno sídlo celkem 1 695
ekonomických subjektů, z toho 233 subjektů s alespoň jedním zaměstnancem. Srovnání
odvětvové struktury ekonomických subjektů Polenska a okresů Jihlava, Havlíčkův Brod a
Žďár nad Sázavou přináší tabulka č. 1.
Tab. č. 1: Srovnání odvětvové struktury ekonomických subjektů mikroregionu Polensko a okresů
Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou (stav k 31. 12. 1999)
území
podíl subjektů v %
Polensko
okres Jihlava
okres Havlíčkův Brod
okres Žďár n. S.
kraj Vysočina
Česká republika
zeměděl.,
les. a vod.
hospodář.
průmysl
stavebnic.
doprava
a spoje
18,3
8,9
13,7
14,8
13,2
6,6
17,3
13,9
15,5
15,0
14,8
12,8
10,4
9,7
10,2
9,9
10,5
10,7
2,4
3,2
2,6
2,4
2,6
3,4
obchod,
pohost. a
ubytov.
30,9
30,8
33,2
32,3
32,2
36,4
ostatní
obchod.
služby
9,6
21,4
12,8
12,5
14,0
19,1
veřejná
správa
školství a
zdravot.
ostatní
veřejné
služby
2,1
1,6
1,0
2,6
1,7
0,7
1,5
2,4
2,7
2,6
2,5
2,6
7,5
8,2
8,3
7,9
8,5
7,7
Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2000, vlastní
výpočty GaREP
Srovnáme-li odvětvovou strukturu ekonomických subjektů Polenska s údaji za okolní okresy
a kraj Vysočina, vidíme v případě Polenska nadprůměrné zastoupení primárního sektoru
(zemědělství, lesní a vodní hospodářství) a průmyslu a naopak podprůměrný podíl většiny
nevýrobních odvětví (výrazně podprůměrně jsou zastoupena odvětví obchodních služeb,
školství a zdravotnictví). Detailní odvětvovou strukturu hospodářské sféry mikroregionu
znázorňuje tabulka č. 2 na následující straně.
Hospodářské aktivity na území Polenska jsou do značné míry podmíněny venkovským
charakterem zdejšího území. V mikroregionu mají až na dvě výjimky sídlo pouze malé a
střední podniky s méně než 250 pracovníky. Pro malé a střední podniky je ve srovnání
s podniky velkými charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost
rychle reagovat na změny na trhu, na druhé straně zejména menší podniky mají ztížený
přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší
podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy.
42
Tab. č. 2: Odvětvová struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Polensko
(stav k 31. 12. 1999)
odvětví
kategorie počtu pracovníků
zemědělství
lesnictví
rybolov
průmysl celkem
dobývání a úprava surovin
potravinářský
textilní, oděvní a kožedělný
dřevozpracující a nábytkářský
papírenský a polygrafický
chemický a plastikářský
skla, keramiky, výroba stavebních hmot
strojírenský a kovodělný
elektrotechnický
ostatní
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
stavebnictví
obchod, opravy mot. vozidel a spotř.
zboží
pohostinství a ubytování
doprava, sklad., pošty a telekomunikace
peněžnictví a pojišťovnictví
nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro
podniky
veřejná správa a obrana, sociální
zabezpečení
školství
zdravotnictví, veterinární a sociální
činnosti
ostatní veřejné, sociální a osobní služby
nevýrobní sféra celkem
celkem
neuvedeno
0
15
9
44
2
13
17
1
2
1
5
3
31
90
230
23
195
2
13
41
56
7
4
11
32
17
3
1
129
307
17
1
1
27
1
3
1
10
1
3
3
2
7
48
1
3
1
1
1
4
6
5
1
11
1
1
4
2
2
1
4
5
3
6
1
2
1
1
1
1
1
2
3
2
1
1
-
2
3
1
1
-
1
1
1
-
275
34
1
293
3
21
58
91
12
9
17
44
23
14
1
177
457
7
9
33
25
43
25
27
63
16
6
4
7
-
1
1
1
1
1
-
-
-
67
41
65
97
1
25
6
2
1
-
1
-
-
36
3
-
3
6
10
-
1
-
-
1
1
-
-
8
17
22
190
97
596
8
105
8
11
2
3
-
-
127
915
158 16
32
12
9
4
2
1 695
289 1 173
1-5
celkem
6-9 10-24 25-49 50-99 100-249 250 a více
Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha, dotazníkové šetření, GaREP 2001
Více než polovina (915, 54%) z celkového počtu registrovaných subjektů se řadí do
nevýrobní sféry (terciární sektor). V rámci nevýrobní sféry je dle počtu registrovaných
subjektů podle očekávání nejvýrazněji zastoupeno odvětví obchod, opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží, které se na počtu subjektů terciéru podílí téměř jednou
polovinou, z ostatních odvětví jmenujme služby pro obyvatelstvo (ostatní veřejné, sociální a
osobní služby), obchodní služby (činnosti v oblasti nemovitostí, služby převážně pro podniky)
a pohostinství a ubytování. Polensko je charakteristické nízkým zastoupením subjektů
produktivních služeb (bankovní, pojišťovací, obchodní, informační, poradenské, projektové,
zprostředkovatelské a vědecko-výzkumné služby), pro které je charakteristická lokalizace do
míst s vyšší koncentrací firem, obyvatelstva a kontaktů (v případě Vysočiny se jedná
především o Jihlavu, centrum mikroregionu - město Polná vzhledem ke své velikosti a poloze
takovým místem není).
43
Z výrobních odvětví je na území mikroregionu největší počet subjektů registrován v průmyslu
(293, 17,3% z celkového počtu subjektů). Mezi průmyslovými odvětvími je díky příhodným
místním podmínkám nejpočetněji zastoupen dřevozpracující a nábytkářský průmysl (91
subjektů, téměř třetina průmyslových subjektů), který se váže na místní zdroje dřevní hmoty.
Z dalších významněji zastoupených průmyslových odvětví uveďme strojírenství a
kovovýrobu, textilní, oděvní a kožedělný průmysl, elektrotechnický a potravinářský průmysl.
V zemědělství bylo na konci roku 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 275
subjektů a ve stavebnictví 177 subjektů.
Mnohé z registrovaných subjektů, zvláště v kategorii subjektů bez zaměstnanců (nejpočetněji
zastoupená velikostní kategorie) jsou pouze zaregistrovány a ve skutečnosti nevyvíjí žádnou
činnost. Daleko větší vypovídací schopnost o odvětvové struktuře ekonomických subjektů
proto mají údaje za subjekty s alespoň jedním zaměstnancem.
Mezi subjekty s jedním a více zaměstnanci je opět nejvýrazněji zastoupen terciární sektor. Z
celkového počtu 233 registrovaných zaměstnavatelských subjektů se podle předmětu činnosti
do nevýrobní sféry řadila více než jedna polovina (129 subjektů, 55,4%). Nejpočetněji
zastoupeným odvětvím terciéru je, podobně jako u celkového počtu subjektů, odvětví obchod,
opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (60 subjektů, 46,5% ze zaměstnavatelů v
terciéru). Podle počtu registrovaných zaměstnavatelů se na dalších místech umístila odvětví
pohostinství a ubytování (17 subjektů), zdravotnictví (11) a veřejná správa (10).
V průmyslu bylo k 31. 12. 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 54 subjektů s
jedním a více zaměstnanci (23,2% z celkového počtu registrovaných zaměstnavatelských
subjektů). Nejvíce zaměstnavatelů vyvíjí činnost v dřevozpracujícím a nábytkářském
průmyslu (18, jedna třetina z průmyslových zaměstnavatelů). Z hlediska zaměstnanosti jsou
nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími sklářský a dřevozpracující a nábytkářský
průmysl s více než 400 pracovníky, ve strojírenství a kovovýrobě je zaměstnáno více než 300
osob, v textilním a oděvním průmyslu více než 200 pracovníků a v potravinářské výrobě více
než 100 osob.
Zemědělskou výrobu mikroregionu reprezentuje 30 zaměstnavatelů zaměstnávajících více než
500 pracovníků, stavební výrobu pak 17 zaměstnavatelů celkem s více než 100 pracovníky.
Zaměříme-li se na územní rozložení registrovaných ekonomických subjektů, vidíme spojitost
mezi počtem obyvatel a počtem ekonomických subjektů v jednotlivých obcích (viz tabulka č.
3). Z celkového počtu ekonomických subjektů zaregistrovaných na území mikroregionu je
v jeho centru, Polné, soustředěna téměř jedna polovina (780 subjektů, 46%). Druhým
nejvýznamnějším hospodářským centrem mikroregionu je Dobronín (221 subjektů), následují
obce Nížkov (96) a Šlapanov (89). V případě lokalizace subjektů se zaměstnanci je podíl
centra mikroregionu ještě o něco vyšší (125 zaměstnavatelů, 53,6% ze zaměstnavatelských
subjektů mikroregionu). Pět a více zaměstnavatelských subjektů se nachází v dalších devíti
obcích mikroregionu (Dobronín (26), Nížkov (11), Ždírec (9), Šlapanov (8), Zhoř (8), Jamné
(7), Měšín (7), Poděšín (6) a Věžnice (okres Havl. Brod) (5)). Na druhé straně v sedmi obcích
mikroregionu se nachází pouze jeden nebo žádný hospodářský subjekt s alespoň jedním
zaměstnancem (jedná se o obce Arnolec, Dobroutov, Rybné, Stáj, Věžnice, Věžnička a
Záborná). Z hlediska počtu pracovních míst mikroregionu dominuje jeho centrum, ve kterém
se nachází více než 1 500 pracovních míst. Více než 600 pracovních míst se nachází
v Dobroníně, v dalších dvou obcích mikroregionu (Nížkov, Zhoř) se nachází více než 100
pracovních míst. Významná část obyvatel mikroregionu v produktivním věku nachází
44
pracovní uplatnění mimo území Polenska. Pracovníci dojíždějí za prací především do
blízkého a dopravně dobře dostupného krajského města a dále do Žďáru nad Sázavou,
Havlíčkova Brodu, Měřína, Velkého Meziříčí a Nového Veselí.
Tab. č. 3: Územní struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu
Polensko (stav k 31.12.1999)
obec
Arnolec
Brzkov
Dobronín
Dobroutov
Jamné
Jersín
Kamenná
Měšín
Nadějov
Nížkov
Poděšín
Polná
Rybné
Sirákov
Stáj
Šlapanov
Věžnice
Brod)
Věžnička
Záborná
Zhoř
Ždírec
celkem
neuvedeno
4
3
38
1
7
4
8
3
6
14
7
137
6
3
6
8
9
0
16
23
157
13
38
18
14
16
17
71
42
518
4
23
11
73
15
kategorie počtu pracovníků
1-5 6-9 10-24 25-49 50-99 100-249 250 a více celkem
1
21
1
2
29
16
1
5
2
1
1
221
1
15
4
1
1
1
52
1
1
1
1
26
2
24
4
2
1
26
3
1
27
6
2
1
2
96
5
1
55
86
10
13
7
6
2
1
780
10
3
1
30
1
18
8
89
24
27
4
1
5
6
15
1
8
31
5
10
26
6
289 1 173 158
1
16
2
2
32
12
1
9
1
4
2
32
6
22
47
45
1 695
Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha, dotazníkové šetření, GaREP 2001
Zajímavé srovnání úrovně intenzity podnikání a podnikavosti obyvatel mikroregionu nám
umožňuje ukazatel počtu soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel. Do tohoto ukazatele
jsou zahrnuti zaregistrovaní podnikatelé fyzické osoby, samostatně hospodařící rolníci a
svobodná povolání. Okres Jihlava je charakteristický podprůměrnou úrovní rozvoje
podnikatelských aktivit a patří mezi okresy ČR s nejnižší úrovní rozvoje těchto aktivit (68.
místo v hodnotě ukazatele mezi okresy ČR).
V mikroregionu Polensko bylo na konci roku 1999 registrováno 114 soukromých podnikatelů
na 1 000 obyvatel (viz tabulka č. 4). Srovnáme-li podnikatelskou aktivitu v mikroregionu se
situací v okrese Jihlava, resp. v kraji Vysočina, vidíme na Polensku podprůměrnou úroveň
intenzity soukromého podnikání. V rámci kraje nadprůměrné intenzity sledovaného ukazatele
dosahují pouze město Polná a další dvě obce mikroregionu. Je to dáno především tím, že se
jedná o venkovský mikroregion s převahou populačně malých obcí, byť v blízkém zázemí
krajského města. Podnikatelské aktivity se koncentrují především do měst, tj. do míst s vyšší
koncentrací poptávky, kontaktů apod. Můžeme však konstatovat, že nízká podnikavost
místního obyvatelstva nemá negativní vliv na situaci na zdejším trhu práce, pouze to
dokumentuje skutečnost, že zdejší obyvatelstvo v závislosti na místních podmínkách preferuje
zaměstnanecký poměr před vlastní samostatně výdělečnou činností.
45
Tab. č. 4 : Intenzita soukromého podnikání v mikroregionu Polensko (stav k 31. 12. 1999)
obec
počet podnikatelů počet podnikatelů na 1 000 obyvatel
Poděšín
48
199
Věžnice
23
145
Polná
659
136
kraj Vysočina
132
okres Jihlava
131
okres Havlíčkův Brod
128
okres Žďár nad Sázavou
128
Kamenná
22
122
Měšín
21
117
Sirákov
25
116
mikroregion Polensko
1 437
114
Nadějov
23
111
Ždírec
40
108
Jersín
21
104
Dobronín
191
104
Šlapanov
77
98
Zhoř
36
97
Arnolec
17
94
Nížkov
81
94
Stáj
17
92
Brzkov
22
88
Záborná
18
87
Rybné
9
86
Jamné
43
86
Dobroutov
13
61
Brod)
25
61
Věžnička
6
54
Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2000, vlastní
výpočty GaREP
Obr. č. 1: Intenzita soukromého
podnikání v mikroregionu Polensko
(stav k 31. 12. 1999)
Šlapanov
Nížkov
Věžnice u H. B.
Brzkov
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Dobroutov
Ždírec
Věžnička
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
počet podnikatelů
na 1 000 obyvatel
130 a více
110 - 130
95 - 110
80 - 95
méně než 80
46
Arnolec
Ry bné
Nadějov
Věžnice
Jersín
Pro hospodářství jakéhokoli území má značný význam přítomnost zahraničního kapitálu.
Zahraniční kapitál vstoupil především do průmyslové výroby a do odvětví obchodu.
Zahraniční investoři investovali ve vybraných podnicích do nových budov a především
moderních technologií mnohdy značné částky. Většina podniků se zahraničním kapitálem
zaznamenala v posledních letech nárůst počtu pracovníků a mnohé z nich hodlají v tomto
trendu pokračovat i nadále. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí dosahují ve srovnání
s ostatními podniky v průměru lepších hospodářských výsledků, vyšší produktivity práce,
značně vyššího objemu investic, mají lepší přístup ke know-how a na nové trhy.
Zahraniční kapitál se významnou měrou podílí na hospodářské základně mikroregionu, přesto
je jeho podíl na ekonomice mikroregionu zatím nízký. Američtí vlastníci kontrolují
společnost Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s., jejíž dobronínský závod je největším
zaměstnavatelem na Polensku. Švýcarská společnost SCHIESSER GROUP vlastní společnost
PLEAS a.s., jejíž konfekční provozovna se řadí mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Polné.
Celkem je na území Polenska registrováno osm zaměstnavatelských subjektů vlastněných či
spoluvlastněných zahraničními vlastníky.
Většina zahraničních investorů preferuje při svém vstupu do regionu, resp. do České
republiky obecně, výstavbu svých výrobních či obchodních kapacit na zelené louce před
koupí existujících (většinou starších) objektů. V této souvislosti je nutné věnovat pozornost
přípravě nových lokalit, určených pro hospodářské využití. Podle údajů agentury Czechinvest
může jeden hektar zainvestovaného pozemku přinést investici až 110 mil. Kč a 50 pracovních
míst. Mikroregion a především jeho centrum může při oslovování potenciálních investorů
těžit ze své polohy v blízkosti dálnice D1 a města Jihlavy. Základní podmínkou pro
eventuální oslovování potenciálních investorů je vhodně připravená lokalita s vyjasněnými
majetkoprávními vztahy. Plochy určené pro podnikatelské (průmyslové) využití se nachází na
územích města Polná (40 ha) a obcí Šlapanov (50 ha), Zhoř (1,35 ha), Dobroutov (0,5 ha),
Poděšín, Věžnice a Ždírec.
Přehled nejvýznamnějších průmyslových a stavebních firem působících na území
mikroregionu přináší tabulka č. 5. Do tabulky jsou zařazeny nám známé podniky s více než
10 pracovníky. Základním zdrojem informací o průmyslových a stavebních podnicích
mikroregionu byly údaje získané v rámci dotazníkového šetření mezi podnikatelskými
subjekty, které provedla firma GaREP na území mikroregionu v létě roku 2001. V rámci
průzkumu byly obeslány subjekty se sídlem na území mikroregionu a zaměstnávající deset a
více pracovníků. Informace získané průzkumem u podnikatelů byly dále doplněny o poznatky
získané dotazníkovým šetřením na obecních úřadech, dostupnými údaji publikovanými
Českým statistickým úřadem, některými účelově publikovanými databázemi (především se
jednalo o databázi Významné podniky České republiky v roce 2000), údaji poskytnutými
Úřadem práce v Jihlavě a údaji publikovanými na internetu.
Největší počet významnějších průmyslových podniků Polenska je lokalizován do Polné, ve
které se nachází tři ze čtyř největších průmyslových zaměstnavatelů mikroregionu.
V současnosti nejvýznamnější zaměstnavatel ve městě, podnik SAPELI spol. s r. o., byl
založen v roce 1992. Firma patřící k nejvýznamnějším domácím výrobcům dřevěných dveří a
zárubní zažívá od svého založení dynamický rozvoj. Počátkem roku 2001 podnik zaměstnával
258 pracovníků, především truhlářů, koncem roku 2002 plánuje zaměstnávat již 300
pracovníků. Produkce společnosti je určena především pro tuzemský trh, necelých 15%
výrobků směřuje do Polska a na Slovensko. Podnik v posledních letech výrazně zvyšuje
výrobu (tržby v roce 1999 činily 493 mil. Kč, pro rok 2001 se počítá již se 700 mil. Kč) a
47
dosahuje velmi příznivých hospodářských výsledků (zisk v roce 2000 dosáhl téměř 71 mil.
Kč). Společnost převážnou část zisku reinvestuje (investice do nových technologií a
rozšiřování výroby dosáhnou za období let 1998 – 2001 téměř 230 mil. Kč). Podnik plánuje
v nejbližších letech další rozšiřování výroby. Společnost v jejím rozvoji brzdí nedostatek
kvalifikovaných truhlářů a problémy s platební morálkou některých odběratelů.
Tab. č. 5: Nejvýznamnější průmyslové a stavební firmy se sídlem na území mikroregionu Polensko
(stav k 1. 1. 2001)
název
místo
odvětví
poč. prac.
Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s., závod Dobronín
Dobronín sklářský
381
SAPELI spol. s r. o.
Polná
dřevozpracující
258
TZK Polná, spol. s r. o.
Polná
kovodělný
225*
PLEAS a.s., konfekční provozovna Polná
Polná
textilní
206
Miloslav Vomela - MIVOKOR
Polná
kovodělný
105
FRITAGRO Nížkov, s.r.o.
Nížkov
potravinářský
92
MLÉKÁRNA POLNÁ, spol. s r.o.
Polná
potravinářský
78
REKOSTAV, spol. s r. o.
Polná
stavebnictví
50-99
SCA Packaging Česká republika, s.r.o.., závod Obalex Dobronín papírenský
41
Dobronín
KOSYKA spol. s r. o.
Jamné
elektrotechnický
35
Pila Pátek, spol. s r.o.
Polná
dřevozpracující
35*
Ivan Vlach – sdružení VAREX
Polná
nábytkářský, obchod
33
AGROPODNIK, akciová společnost Jihlava
Dobronín potravinářský, chemický
32
SRW JIHLAVA spol. s r.o.
Jamné
kovodělný
30
BATEPO, spol. s r. o. Ždírec
Ždírec
textilní
28
TEAK, spol. s r. o.
Polná
nábytkářský
25
BUECKLE Polná, spol. s r.o.
Polná
textilní
25-49
Ing. Jaromír Pospíchal
Nížkov
stavebnictví
24*
IROS s.r.o.
Dobronín papírenský
20
Josef Duben
Ždírec
oděvní
20
BIONA JERSÍN, spol. s r. o.
Jersín
chemický
17
Karel Sedmík, Sítotisk, reklama
Dobronín polygrafický
12
Horizont VD Brno
Dobronín potravinářský
11
EL-MI, spol. s r. o.
Polná
chemický
11*
BRASSICA-PAP spol. s r. o.
Brzkov
papírenský
10
Jaroslav Novák
Ždírec
stavebnictví
10
Poznámka: * počet pracovníků k 1. 1. 2000
V Polné se dále nachází společnost TKZ Polná, spol. s r. o.. Jedná se o významného výrobce
stavebního a nábytkového kování, okenních a dveřních závěsů, článkových segmentů pro
dopravníky a bezpečnostních botiček na automobily. Počet pracovníků firmy je v posledních
letech stabilní, v současnosti je zde zaměstnáno 234 pracovníků (koncem roku 2001 by to
mělo být již 260 pracovníků). Téměř polovina zdejší produkce směřuje do zahraničí,
především do Německa, Velké Británie a Belgie. Podniku se v posledních letech daří
zvyšovat obrat (v roce 1999 dosáhl podnik obratu 193 mil. Kč, v roce 2000 se jednalo o 210,5
mil. Kč, plán pro letošní rok počítá s 235 mil. Kč). Podnik v posledních letech dosahuje
stabilního zisku v rozmezí 18-20 mil. Kč. Firma Miloslav Vomela – MIVOKOR se zabývá
výrobou závěsného drátěného programu, regálů a stojanů, svítidel a kotlů. Firma založená
v roce 1992 zažívá v posledních letech dynamický rozvoj, o čemž svědčí neustálý nárůst
počtu pracovníků i obratu. V roce 1996 podnik zaměstnával 10 pracovníků, v současnosti se
jedná již o 105 osob (koncem roku 2002 firma plánuje zaměstnávat 120 pracovníků). Obrat
podniku dosáhl v roce 1999 56 mil. Kč, v roce 2000 se jednalo o 72 mil.Kč a pro letošní rok
se počítá již s 90 mil. Kč. Firma je v posledních letech zisková a téměř veškerou svou
produkci uplatňuje na domácím trhu. Podnik se potýká s nedostatkem kvalifikovaných
48
pracovníků, především konstruktérů a obráběčů na CNC strojích. Textilní výrobu v Polné
reprezentuje především konfekční provozovna společnosti PLEAS a.s.. Podnik vlastněný
švýcarským kapitálem je zaměřen na výrobu nočního a denního prádla, doplněnou o výrobu
vrchního ošacení. Počet pracovníků provozovny v posledních letech mírně roste,
v současnosti se jedná o 206 osob (s mírným nárůstem počtu pracovníků firma počítá i
v nejbližším období, podnik má však problém s nedostatkem kvalifikovaných švadlen).
Potravinářský průmysl je v Polné zastoupen především společností MLÉKÁRNA POLNÁ
spol. s.r.o., jejíž hlavní činností je výroba sýrů (88%), zbytek doplňují obchodní aktivity.
Podnik má již několik let ustálený počet zaměstnanců, na počátku roku 2001 to bylo 78.
Jedinou vážnější změnou ve struktuře výroby v posledních letech bylo zastavení výroby
jogurtů. Společnost vykazuje obrat přes 25 mil. Kč a tento stále mírně roste. Více než dvě
třetiny produkce jsou určeny pro tuzemský trh, zbytek firma vyváží, zejména do Jugoslávie,
Slovenska a Ruska. Současná společnost je stále vysoce zadlužena z předchozí existence
státního podniku, přesto vydává ročně několik mil. Kč na nové technologie, což je zcela jistě
nezbytná cesta k udržení se mezi konkurencí. Za největší překážky dalšího rozvoje považuje
vedení firmy právě vysokou zadluženost, ale i druhotnou platební neschopnost a nedostatek
kvalifikovaných pracovníků.
Z ostatních polenských průmyslových podniků uveďme společnost Pila Pátek, spol. s r. o. se
zabývá pilařskou výrobou a zaměstnává 35 pracovníků (obrat v roce 1999 činil 50 mil. Kč),
firma Ivan Vlach – sdružení VAREX se zabývá výrobou jednovrstvých nábytkových hran a
hranovacích pásek a obchodní činností. Tato zisková firma v současnosti zaměstnává 33
pracovníků a v roce 2000 dosáhla obratu 124 mil. Kč. Dvě pětiny své produkce podnik
exportuje do okolních zemí. Firma počítá s rozšiřováním sortimentu výroby a služeb, potýká
se však s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, jmenovitě obchodních referentů a
s druhotnou platební neschopností. Nábytkářskou výrobu dále reprezentuje společnost
TEAK, spol. s r. o. zabývající se výrobou křesel, židlí, sklenářskou činností a zakázkovou
výrobou a zaměstnávající 25 osob. Obrat firmy se pohybuje okolo 10 mil. Kč, podnik se
potýká s nedostatkem kapitálu a kvalifikovaných pracovníků. Společnost BUECKLE Polná,
spol. s r. o. se zabývá výrobou pleteného a háčkovaného ošacení a firma EL-MI, spol. s r. o.
s 11 pracovníky se zabývá výrobou tmelů.
V Dobroníně se nachází největší průmyslový zaměstnavatel mikreoregionu, závod
Jihlavských skláren BOHEMIA, a.s.. Podnik zaměstnávající v Dobroníně 381 pracovníků
je od roku 2000 vlastněn americkým kapitálem. Ziskový podnik se zabývá produkcí
olovnatého křišťálu a své výrobky exportuje do celého světa. AGROPODNIK, a.s. Jihlava
zaměstnává v Dobroníně 32 osob a zabývá se výrobou methylesteru, řepkového oleje,
výrobou a prodejem průmyslových hnojiv a výrobou bioglycerinu. Obrat celého podniku činil
v roce 2000 273 mil. Kč, zisk dosáhl hodnoty 33 mil. Kč. V Dobroníně se dále nachází dvě
menší papírenské provozovny – jedná se o závod Obalex Dobronín společnosti SCA
packaging Česká republika, s.r.o. Nový Bor zaměstnávající 41 pracovníků ve výrobě kartonů
a zpracování lepenek a firmu IROS s.r.o. Praha zaměstnávající v téže činnosti 20 pracovníků.
V Nížkově má sídlo firma FRITAGRO Nížkov, s.r.o. zabývající se zpracováním brambor na
zušlechtěné výrobky (především chipsy). Podnik v současnosti zaměstnává 92 osob a
v posledních letech dosahuje obratu okolo 60 mil. Kč a mírně ziskového hospodaření. Téměř
polovinu produkce firma vyváží. Podnik se potýká s nedostatkem kapitálu a počítá s dalším
rozšiřováním produkce. V Jamném sídlí společnosti KOSYKA spol. s r. o. Jihlava
zaměstnávající v elektrotechnické výrobě 35 pracovníků a společnost SWR JIHLAVA spol.
s r. o. zabývající se výrobou zápustkových výkovků z oceli. Podnik se od svého založení
49
v roce 1996 dynamicky rozvíjí (koncem roku 2002 plánuje zaměstnávat 40 osob), v letošním
roce předpokládá obrat 40 mil. Kč a zisk 5 mil. Kč. Podnik má problémy s nevyhovujícím
napojením na technickou infrastrukturu a brzdí ho vysoké daňové a pojistné zatížení. Ve
Ždírci má sídlo textilní firma BATEPO, spol. s r. o. zaměstnávající 28 pracovníků a oděvní
firma Josef Duben s 20 pracovníky, v Jersíně společnost BIONA JERSÍN, spol. s r. o.
(výroba olejů, 17 pracovníků) a v Brzkově společnost BRASSICA-PAP spol. s r.o. (10
pracovníků ve výrobě toaletního papíru – podnik plánuje rozvoj, koncem roku 2001 chce
zaměstnávat 17 osob).
Stavební výrobu na Polensku zastupují pouze menší firmy. Jedná se například o firmy
REKOSTAV POLNÁ spol. s r. o., Ing. Jaromír Pospíchal Nížkov (24 pracovníků) a
Jaroslav Novák Ždírec (10 pracovníků).
Závěrem můžeme konstatovat, že průmyslová výroba tvoří významnou součást
hospodářského potenciálu Polenska. Kladně lze hodnotit územní i odvětvovou diverzifikaci
průmyslu mikroregionu. Průmyslová základna mikroregionu je tvořena především menšími a
středními podniky. Pro většinu významnějších průmyslových firem Polenska jsou
charakteristické příznivé hospodářské výsledky a nárůst zaměstnanosti v posledních letech.
Zemědělství
Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho
základních funkcí, tj. ekonomické, ale i krajinotvorné a osídlovací. Jeho význam pro národní
hospodářství nelze podceňovat i proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50% plochy
ČR. Zemědělství České republiky prošlo po roce 1990 náročným a složitým procesem
privatizace a transformace. V současné době probíhá v rámci nové koncepce agrární politiky,
spojené s předvstupní etapou, etapa revitalizace našeho zemědělství, která je zaměřena
především na zotavení a stabilizaci agrárního sektoru a na institucionální přípravu jeho
možného vstupu do EU. Toto období tak představuje zejména složitý proces restrukturalizace
našeho zemědělství, která by měla přinést nové technologie, novou organizaci zemědělské
výroby i organizaci práce v zemědělství. Snahou většiny zemědělských subjektů vzniklých
v procesu privatizace, transformace a restituce je tak především jejich stabilizace a
nastartování nové rozvojové dráhy.
Význam zemědělství studovaného mikroregionu je do jisté míry již předurčen jeho
geografickou polohou, která v souladu s přírodními podmínkami poskytuje průměrné
předpoklady pro jeho rozvoj v rámci kraje Vysočina, avšak v rámci okresu Jihlava, jsou tyto
podmínky spíše nadprůměrné. Podstatná část mikroregionu se totiž nachází již v méně
členitém a níže položeném georeliéfu Hornosázavské pahorkatiny, který je již pro
intenzivnější formy zemědělství více příznivý, než ve výše položených regionech okresu.
Pouze jihovýchodní část mikroregionu, širší okolí Arnolce, se nachází v členitějším reliéfu
Křižanovické vrchoviny, kde je vyšší stupeň zalesnění a tak podmínky pro intenzivnější
formy zemědělství jsou tu méně příznivé.
K celkovému hodnocení přírodních podmínek pro zemědělství nepatří jen nadmořská výška,
ale i vhodnost či nevhodnost půdních poměrů a klimatických podmínek. Všechna tato kritéria
se pak promítají do pedologických vlastností zemědělské půdy a jejich prostřednictvím
následně do vyjádření produkční schopnosti zemědělské půdy. Finálním výsledkem těchto
produkčních charakteristik je pak stanovení ceny zemědělské půdy, která byla pro jednotlivé
50
katastry úředně stanovena vyhláškou MZe ČR č.215/1995 a dále novelizována vyhláškou
Mze ČR č.298/1999 Sb. Na celkovou úroveň přírodních podmínek lze tak usuzovat i z této
úřední ceny půdy za m2. Průměrná cena půdy studovaného mikroregionu dosahuje hodnoty
4,10 Kč/m2 , což je mnohem více než průměr pro celý okres Jihlava – 2,97, a také více než
činí průměr pro celý kraj Vysočina – 3,83 Kč/m2 . V rámci mikroregionu však existují určité
diference, takže jednotlivé ceny půdy se zde pohybují od 2,87 Kč/m2 na k.ú Jersín až po 5,37
Kč/m2 k.ú. Věžnice v okrese Havlíčkův Brod. Celkově vyšší hodnoty ceny půdy, nad okresní
průměr, však převládají, celkem u 22 k.ú. 23 k.ú. Uvedená situace tak jen dokumentuje ještě
poměrně příznivé přírodní podmínky studovaného mikroregionu pro intenzivnější formy
zemědělské výroby.
Celkové využití zemědělského půdního fondu sledovaného území dokládá již poměrně vyšší
intenzitu využívání území, což např. dokumentuje poměrně vyšší podíl orné půdy než je
okresní průměr. Průměrné procento zornění pro okres Jihlava je 73,6%, což je stále mírně
nad celostátní průměr – 72,0%, průměrné zornění studovaného mikroregionu je však
mnohem vyšší a pohybuje se nad 80%.
Charakter rostlinné výroby sledovaného mikroregionu je vcelku ještě intenzivní, na území
mikroreginou zasahuje převážně bramborářská výrobní oblast, v nižších polohách se naopak
nachází úrodnější výrobní oblast obilnářská. Rostlinná výroba je zaměřena především na
produkci obilovin, v teplejších polohách a v příznivějších rocích ještě na potravinářské
odrůdy, jinak však převládá produkce krmných odrůd, zejména ozimého ječmene a pšenice.
Tato produkce je rovněž doprovázena poměrně intenzivní produkcí, pícnin na orné půdě,
zejména jetel, kukuřice na siláž apod. Postupně narůstá význam produkce některých
alternativních plodin, zejména řepky. Naopak poněkud na ústupu je produkce tradičních
plodin těchto regionů, jako jsou brambory, event. len. Velký podíl na produkci regionu tvoří
také pícniny z trvalých travních porostů, zejména v některých výše položených katastrech.
Všechny velké výrobní jednotky mikroregionu jsou zaměřeny na kombinovanou zemědělskou
výrobu, tj., že poměrně intenzivní rostlinnou výrobu vhodně doplňuje výroba živočišná, která
je zaměřena zejména na produkci mléka, vepřového a hovězího masa.
Zemědělství sledovaného mikroregionu, stejně jako celé naše zemědělství, prošlo složitým
obdobím restituce, privatizace a transformace. Do roku 1990 byl celý region v působnosti
většinou družstevního sektoru, v mikroregionu hospodařilo šest velkých integrovaných
zemědělských družstev, JZD Dobronín, Brzkov, Janovice, Zhoř, Velký Beranov a Nížkov a
také z části jeden šlechtitelský a semenářský statek. V současné době na území mikroregionu
Polná hospodaří především pět nových transformovaných zemědělských družstev a také čtyři
obchodní společností, které vznikly postupnou privatizací státního statku, event. vyčleněním
ze zemědělských družstev. Mezi nejvýznamnější zemědělské firmy mikroregionu patří
především DOBROSEV a.s., Dobronín, ZD Velký Beranov, ZD Zhoř, ZOD Polná,
SENECO, s.r.o. Polná, Polana, s.r.o. Polná, ZD Jersín a AGROKOM, s.r.o. Brzkov. Uvedené
firmy mají rozhodující význam na zemědělské produkci mikroregionu a v současné době
zaměstnávají přibližně 450 osob Dále je na území mikroregionu registrováno více jak 30
samostatně hospodařících rolníků (SHR), avšak jen asi polovina jich skutečně hospodaří na
plochách větších jak 10 ha. Na rozdíl od podniků právnických osob u těchto malých
hospodářství převládá naprostá orientace na rostlinnou výrobu. V současné době dochází u
těchto hospodářů k jisté vnitřní stabilizaci v hospodářské činnosti. U některých však dojde
ještě k útlumu až zániku hospodaření. Důvody tohoto útlumu jsou pak rozmanité, nejčastěji je
to špatná ekonomická situace, vysoký věk farmáře apod. Z uvedeného tak plyne, že ve
51
studovaném mikroregionu, obdobně jako i v jiných regionech ČR, nadále bude převládat
velkovýrobní charakter zemědělské výroby.
Situace ve vybraných podnicích
Druhým nejvýznamnějším zemědělským podnikem Polenska podle počtu pracovníků
(největší je Dobrosev, a.s. Dobronín – 137 zaměstnanců) je ZOD Vysočina se sídlem v Polné
Detašovaná pracoviště má ZOD v obcích Dobroutov, Stáj, Záborná a v Polné - místní části
Janovicích. Podnik v roce 2001 zaměstnával 76 osob a tento zaměstnanecký stav je již
několik let na řádově stejné úrovni. S výjimkou výroby laminátových výrobků (3,2% celkové
výroby) se činnost podniku zaměřuje na zemědělskou výrobu, když živočišná výroba
převažuje nad rostlinnou. Z hospodářských zvířat je chováno nejvíce skotu a prasat,
v rostlinné výrobě převažují obiloviny nad pícninami, značnou část obhospodařované půdy (1
343 ha) zabírají louky a pastviny. Dodavatelská působnost podniku je spíše regionální, za
největší bariéry rozvoje je možno považovat obtížnou dostupnost bankovních úvěrů, nízkou
ochranu domácího trhu s agrárními produkty a nedostatek pronajatých pozemků, které by
podnik se současnou technikou zvládl obdělávat. Zemědělské družstvo Nížkov s 56
pracovníky v roce 2000 působí také v obcích Buková a Špinov. Zaměření činnosti je
orientováno pouze na zemědělskou výrobu – v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin,
brambor, kukuřici a ozimou řepku. Významnou část z celkové obhospodařované plochy (881
ha) tvoří louky a pastviny. V živočišné výrobě mírně převažují počty prasat nad skotem.
Rozsah dodavatelské působnosti je podle vedení podniku spíše nadokresní. ZD Nížkov se
potýká s řadou bariér a problémů, které mu brání v podnikatelské činnosti – např. nízké
prodejní ceny zemědělských komodit, velká zadluženost podniku vzhledem k rozsáhlejším
investicím, nesplněné restituce, problémy s odběrateli a jejich platbami, nízká ochrana
agrárního trhu apod. Dalším významným zemědělským podnikem je na Polensku
Zemědělské hospodářské družstvo Jersín, kde v roce 2001 pracovalo 43 osob, přičemž
tendence z minulých let naznačuje mírný pokles. Zemědělská výroba tvoří 80% zaměření
podniku, zbytek zajišťuje hostinská činnost, nákup a prodej zboží, silniční doprava a opravy
zemědělských strojů. Výměra obhospodařované půdy v roce 2001 poklesla na 1013 ha (v
předchozím roce 1175 ha). Ve výrobním zaměření převažuje mírně živočišná výroba nad
rostlinou, na řádově stejné úrovni jsou stavy skotu a prasat, významný je také chov drůbeže
(krůt). V rámci rostlinné výroby jsou největší osevní plochy věnovány obilovinám, pícninám,
řepce a bramborám. Více než čtvrtinu obhospodařované půdy zabírají trvalé travní porosty.
Dodavatelská činnost podniku je spíše regionální, ale např. krůty jsou dodávány do firmy
Agfatrading Hodonín. Za nejvýznamnější bariéry rozvoje považuje vedení podniku vysoké
vstupní ceny a nízké ceny prodejní, staré nedobytné pohledávky a vůbec špatnou transformaci
zemědělství. Na cca 165 ha půdy provozuje svoji zemědělskou činnost NIROS, spol. s.r.o.,
Nížkov (9 zaměstnanců). Tři pětiny zaměření živočišné výroby je orientováno na chov skotu,
zbylá rostlinná výroba preferuje pěstování obilovin, pícnin, okopanin a technických plodin.
Závěrem je nutné zdůraznit, že v současných tržních podmínkách a za současné ekonomické
situace jsou zemědělské podniky v mikroregionu Polná vysoce závislé na agrární politice
státu. Ekonomická situace v zemědělských podnicích regionu není příznivá, což jen
koresponduje se složitou situací celého resortu zemědělství v ČR. Mezi nejzávažnější
nedostatky patří zejména pokřivení dodavatelsko – odběratelských vztahů, nízká výkupní
cena zemědělských produktů, nedořešení vyplácení restitučních podílů apod..
Hlavním cílem rozvoje zemědělství ve studovaném mikroregionu bude především udržení
krajinotvorné funkce zemědělství, při zachování intenzivního i extenzivního zemědělství na
52
co největší ploše, při dostatečné úrovni příjmů zemědělské populace. Rozvoj
konkurenceschopné, intenzivní, avšak environmentálně šetrné zemědělské výroby, ke které
má sledované území ještě vhodné předpoklady , musí být doprovázen také diverzifikací
zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské
využití a do nezemědělských činností. Musí být zachovány komparativní výhody plynoucí
z koncentrované zemědělské výroby při respektování environmentálních požadavků. Dále se
předpokládá modernizace zemědělských a potravinářských podniků a rozvoj efektivní
struktury agrárního trhu, které povedou k prosperitě zemědělských podniků, k jejich
přiměřeným příjmům, k vytváření důstojných pracovních a životních podmínek zemědělského
obyvatelstva.
Zemědělství mikroregionu se tak musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji
venkovského prostředí a udržení osídlení venkova. Mezi nosná odvětví v rostlinné výrobě
mikroregionu bude nadále patřit produkce krmných plodin, zejména krmných obilovin. Na
dočasně nadbytečných plochách orné půdy bude průběžně narůstat produkce alternativních
plodin, ve sledovaném území především řepka, luskoviny apod. V živočišné výrobě vedle
tradičního chovu prasat, bude nutné zachovat a posílit chov skotu na mléko, v méně
vhodných a členitějších polohách pak bude nutné posílit chov skotu bez tržní produkce na
mléko, spojené s vybudováním pastevních areálů.
Shrnutí
Na území studovaného mikroregionu je zemědělská výroba, vzhledem k přírodním
předpokladům, již méně intenzivní. Rostlinná výroba je zaměřena především na produkci
obilovin , krmných plodin, řepky, brambor a pícnin na orné půdě, ve vyšších polohách je i
vysoký podíl trvalých travních porostů. Živočišná výroba je zaměřena především na chov
skotu na mléko, ale i na maso, částečně ještě i na chov prasat. Do budoucna by se měl zvýšit
podíl extenzivního chovu skotu na maso, zejména na pastevních areálech. Posílen by měl být
rovněž význam environmentální a krajinotvorné funkce zemědělství.
Komerční služby
Narůstající význam služeb, především jejich rychlá diverzifikace, projevující se v rychlém
růstu druhů služeb, ukázal, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji
ekonomickou logiku, neboť se jedná o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na
ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Pro analýzu podnikatelského prostředí je nezbytná ta
část služeb, která souvisí s produkcí, údržbou, distribucí i spotřebou materiálních statků, tzv.
komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské,
maloobchodní a finanční a poštovní služby.
Zdrojem informací o rozmístění komerčních služeb v mikroregionu Polensko bylo především
dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích. Úroveň poskytovaných služeb velmi
ovlivňuje blízkost okresního města, které je nejen největším zaměstnavatelem, ale
samozřejmě i spádovým územím, koncentrujícím všechny druhy služeb.
 nevýrobní služby pro obyvatelstvo
Do této skupiny patří činnosti sloužící k uspokojování přímých potřeb obyvatel – holičství a
kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické služby, taxislužba, půjčovny motorových
vozidel, autodoprava, půjčovny průmyslového zboží, zahradnictví, pohřební služba apod.
53
Střediskem těchto služeb je centrum mikroregionu Polná. V ostatních obcích, pokud zde jsou
některé ze jmenovaných služeb, jsou dostupné kadeřnické a fotografické služby.
fotograf,
fotosběrna
zahradnictví
pohřebnictví
autodoprava
půjčovny
zboží
sběrny prádla
prádelny,
čistírny
obec
kadeřnictví,
kosmetika
Tab. č. 6: Počet provozoven nevýrobních služeb v mikroregionu Polensko
jiné
Arnolec
Brzkov
Dobronín
1
1
1
Dobroutov
Jamné
1
1
Jersín
Kamenná
Měšín
Nadějov
Nížkov
1
1
6
1
4
1
1
1
Poděšín
Polná
1
3
5
Rybné
Sirákov
Stáj
Šlapanov
1
Věžnice
Brod)
1
1
2
1
Věžnička
Záborná
Zhoř
1
Ždírec
1
 výrobní a opravárenské služby
Zde jsou zařazeny služby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové
výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.),
kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači,
sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboží, obuvi, krejčí, švadleny.
V tabulce č. 7 jsou uvedeny provozovny výrobních a opravárenských služeb v jednotlivých
obcích. Nejvíce těchto provozoven je v obcích Polná, Zhoř, Nížkov, Věžnice (okres Havl.
Brod) a Poděšín. Dřevozpracující řemesla jsou přítomny téměř ve všech obcích mikroregionu.
Podobně je tomu u opraven motorových vozidel, kovozpracujících a oděvních řemesel. Navíc
je v obci Poděšín kamnářství a ve Zhoři čalounictví.
54
sběrny oprav a
zakázkové kanceláře
opravy a výr. obuvi
krejčí, švadlena
stavební řemesla
kovozpracující
řemesla
dřevozpracující
řemesla
opravy prům. zboží
obec
opravy mot. vozidel
Tab. č. 7: Počet provozoven výrobních a opravárenských služeb v mikroregionu Polensko
jiné
Arnolec
Brzkov
Dobronín
2
2
1
Dobroutov
1
Jamné
Jersín
Kamenná
1
1
1
1
1
Měšín
1
1
1
Nadějov
1
5
2
Nížkov
1
1
2
2
1
Poděšín
1
2
1
1
Polná
8
6
3
8
1
2
2
Rybné
Sirákov
1
kamnářství
11
1
1
2
Stáj
1
Šlapanov
Věžnice
Brod)
2
1
1
1
1
1
Věžnička
Záborná
1
2
Zhoř
Ždírec
1
1
1
1
1
2
čalounictví
1
 maloobchod a veřejné stravování
Do této skupiny služeb jsou zařazeny prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin,
drogerie, průmyslového zboží. Do veřejného stravování se řadí restaurace a pohostinství.
Přehled těchto služeb v mikroregionu Polensko je uveden v tabulce č. 8.
Prodejna potravinářského zboží je nejméně jednou provozovnou zastoupena ve všech obcích
mikroregionu. To lze považovat za standard zajištění základní vybavenosti obcí. Ostatní
druhy maloobchodních prodejen už tak rozšířené nejsou. Plné spektrum obchodních služeb
nabízí Polná, o něco omezenější sortiment je v Jamném, Nížkově a Věžnici (okres Havl.
Brod). Naproti tomu restaurace nebo pohostinství jsou v téměř všech obcích mikroregionu.
Z hlediska obyvatel ostatních obcí se může zdát maloobchodní síť nedostatečná, je však nutno
brát v úvahu, že prodejny potravin zahrnují často smíšené zboží, kde lze koupit i sortiment
specializovaných prodejen (ovoce-zelenina, maso-uzeniny, drogerie, průmyslové zboží
apod.).
55
 finanční a poštovní služby
Mezi tyto služby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních služeb. Přehled je
uveden v tabulce č. 8.
Finanční služby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center a
větších obcí. V případě Polenska jsou tyto služby koncentrovány do Polné, Jersína a Zhoře.
Banka je ve jmenovaných obcích, pojišťovna pouze v Polné a Jersíně. Poštovní služby jsou
zajištěny v obcích Dobronín, Jamné, Jersín, Polná a Zhoř.
Arnolec
1
Jamné
1
1
Jersín
1
1
3
Dobroutov
1
1
1
1
3
1
2
1*
1
1
1
Kamenná
1
1
Měšín
1
1
Nadějov
Nížkov
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
11
Poděšín
Polná
1
2
Rybné
1
Sirákov
1
Stáj
1
Šlapanov
Věžnice
Brod)
1
1
1
1
1
1
3
2
3
4
4
7
1
3
2
1
1
2
2
Věžnička
1
Záborná
1
1
1
1
1
1
Zhoř
Ždírec
1
1
jiné
1
1
1
pohostinství
restaurace
průmyslové
zboží
drogerie
maso-uzeniny
ovoce-zelenina
1
Brzkov
Dobronín
potraviny
a smíšené zboží
obchodní
střediska
pojišťovna
banka,
spořitelna
obec
pošta
Tab. č. 8: Počet provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních služeb
v mikroregionu Polensko
Pozn.: *) jedenkrát měsíčně
Projektantské služby, advokátní kancelář a podnikové poradenství jsou další formy služeb,
které jsou poskytovány v Polné a Věžnici (okres Havl. Brod).
Na základě odpovědí jednotlivých obcí uvedených v dotazníku lze vyvodit, že 17 obcí je
nespokojeno se současnou nabídkou služeb. Jako těžce dostupné služby byly identifikovány
především kadeřnictví, obchodní služby a sklenářství. Za těmito službami se nejčastěji dojíždí
do Polné, Přibyslavi a Jihlavy.
56
Ze zaměstnavatelů v oblasti komerčních služeb lze uvést alespoň spediční firmu WLACH
TRANSPORT s.r.o. Polná se 13 pracovníky. Firma zajišťující zejména spedici výrobků
společností SAPELI a TKZ dosáhla v roce 2000 obratu ve výši 75 mil. Kč.
57
8. Veřejné služby
Ekonomickému rozvoji nejvíce přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných
služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na
hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského
významu regionu v budoucnosti. V následující kapitole bude stručně popsána situace v oblasti
školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu. Zdrojem informací o rozmístění
těchto služeb na území mikroregionu bylo především dotazníkové šetření provedené v obcích
mikroregionu Polensko a informace od veřejných institucí zabývajících se školstvím,
zdravotnictvím, sociálním zabezpečením apod.
Školství
Školská zařízení v mikroregionu Polensko zajišťují pouze základní školní vzdělání a
předškolní výchovu. Mateřské školy jsou v 11 ze 22 obcí mikroregionu – nacházejí se v obci
Brzkov, Dobronín, Jamné, Jersín, Nížkov, Poděšín, Věžnice (okres Havl. Brod), Šlapanov,
Zhoř a Ždírec – tři jsou v Polné. Z ostatních obcí, kde je nedostatečný počet dětí, musí rodiče
s dětmi do mateřské školy dojíždět. Nejvíce dětí dojíždí do mateřských škol v Polné,
Dobroníně a Zhoři. Přehled počtu míst v jednotlivých mateřských školách je uveden v tabulce
č.1.
Síť základních škol je tvořena osmi školami. Z toho v Polné, Dobroníně, Nížkově, Šlapanově
a Zhoři jsou základní školy úplné tedy od 1. do 9. třídy, v Brzkově, Věžnici (okres Havl.
Brod) a Jamném je 1. až 4. třída. Z ostatních obcí musí žáci do základní školy dojíždět, a to
nejvíce do základních škol v Jihlavě, Polné, Nížkově a Zhoři. Výjimky z minimálního počtu
žáků dostaly od MŠMT ČR základní školy v obcích Zhoř a Polná-Hrbov. V Polné je také
dislokována zvláštní škola, kterou ve školním roce 1999/2000 navštěvovalo 23 žáků.
Tab. č. 1: Přehled počtu žáků a tříd v mateřských a základních školách mikroregionu Polensko
Obec
Mateřské školy
Základní školy
počet dětí
počet tříd
počet žáků
Brzkov
1
17
Dobronín
71
16
341
Jamné
25
2
33
Jersín
14
Nížkov
40
9
160
Polná
185
24
610
Poděšín
25
Šlapanov
26
7
120
Brod)
25
1
11
Zhoř
22
7
109
Ždírec
23
Pramen: Výroční zpráva ŚÚ Jihlava za rok 2000, Dotazníkové šetření u obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001
Za středním a vyšším vzděláním musí studenti vyjíždět mimo region. Výjimkou je odloučené
pracoviště SOÚ služeb Jihlava v Polné, kde se vyučuje obor hodinář – fotograf, který
kapacitně naplňuje asi 140 učňů.
58
Mimoškolní aktivity jsou zajištěny v Polné, kde je umístěna základní umělecká škola, na níž
je možné studovat obory hudební, taneční a výtvarné. Celkový počet žáků k 30.6.2000 byl
278. Další aktivity nabízí Dům dětí a mládeže, který navštěvovalo ke stejnému datu 530 dětí.
Ve srovnání s celookresními údaji o školství je v mikroregionu Polensko počet škol
mateřských i základních srovnatelný v přepočtu na 1000 obyvatel okresu Jihlava. Pod okresní
hodnotou je však počet žáků ať již mateřských nebo základních škol.
Tab. č. 2: Počet žáků a škol mateřských a základních na 1000 obyvatel
okres Jihlava
mikroregion Polensko
počet škol
počet žáků
počet škol
počet žáků
abs.
na 1000
abs.
na 1000
abs.
na 1000
abs.
na 1000
obyvatel
obyvatel
obyvatel
obyvatel
mateřské školy
69
0,63
3 088
28,4
8
0,63
340
26,9
základní školy
47
0,43
11 856
108,9
5
0,39
1110
87,88
Pramen: Výroční zpráva ŚÚ Třebíč za rok 1999, údaje k 30.9.1999, Dotazníkové šetření u obcí mikroregionu Polensko,
GaREP 2001
Pozn.: údaje pouze za školní zařízení obcí v okrese Jihlava
Problémy škol v mikroregionu tak z větší části kopírují obecné problémy školství u nás –
jedná se o získávání a stabilizaci učitelského sboru, technické vybavení škol (pomůcky,
sportoviště, apod.) a finanční deficity ve vztahu ke stávajícím aktivitám. Síť škol a školských
zařízení v mikroregionu Polensko je však na dostatečné úrovni. Vzhledem k demografickým
trendům bude nutné počítat s dalším snižováním počtu dětí, což by mohlo vést k existenčnímu
ohrožení zejména malotřídních škol.
Zdravotnictví a sociální služby
Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V
mikroregionu zajišťuje zdravotní péči celkem 19 lékařů – sedm praktických lékařů, pět
dětských a sedm stomatologů. Ordinace jsou v Dobroníně (3), Jamném (1), Jersíně (3),
Nížkovu (3), Polné (6) a Šlapanově (3). Kromě těchto stálých lékařů, dojíždí dětský lékař do
Zhoře a gynekolog do Dobronína a Polné. Jinak se za lékaři dojíždí převážně do Polné,
Jamného a Jihlavy. Specializovanou lékařskou péči zajišťují zdravotnická zařízení v Jihlavě a
Havličkově Brodě. Čtyři obce z celého mikroregionu označují zajištění zdravotních služeb za
nevyhovující, jako hlavní nedostatek je označována převážně špatná dopravní dostupnost této
služby.
Oblast sociální péče na území mikroregionu je poskytována buď pečovatelskou službou, nebo
v zařízeních sociální péče. Pečovatelská služba může být provozována buď v domech s
pečovatelskou službou, nebo přímo v domácnosti klienta. V mikroregionu Polensko se
nachází Domov důchodců v Dobroníně, jehož zřizovatelem je Okresní úřad v Jihlavě a
Domov důchodců ve Ždírci. Zařízení mají celkovou kapacitu 126 míst. Pečovatelská služba
je poskytována v Polné, Kamenné a Nížkově. Ve Zhoři, Arnolci a Šlapanově poskytují
důchodcům obědy ze školní kuchyně.
Dalším typem sociálních služeb jsou sociální byty – těch je na území mikroregionu pouze 17,
z toho jeden v Brzkově a 16 v Nížkově (7 s peč. službou), ale potřebných je evidováno 83 v Polné (35 z toho 30 s pečovatelskou službou), v Kamenné (4), ve Šlapanově (14 - všechny
s pečovatelskou službou), v Nížkově (30, z toho 14 s peč. službou) a v Měšíně (3 s peč.
59
službou). Hlavním handicapem sociálních služeb byl definován nedostatek finančních
prostředků.
Šest obcí využívá institutu veřejně prospěšných prací a jejich zkušenosti jsou převážně dobré.
Zabezpečení zdravotnických a sociálních služeb je na úrovni odpovídající velikosti
mikroregionu. Další zlepšení standardů zajištění zdravotní péče a péče o seniory je ale
základní podmínkou dalšího rozvoje kvality života občanů, zvláště když počet starých lidí
bude v následujících letech narůstat. Zejména rozvoj terénních zdravotních a sociálních
služeb a výstavba sociálních bytů a bytů s pečovatelskou službou jsou cestou k udržení i
zvyšování populace obcí.
Kultura a sport
Kulturní zařízení v mikroregionu jsou zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. V
mikroregionu je rozmístěno celkem 17 knihoven a 14 kulturních domů, což znamená že
knihovna je zastoupena ve všech obcích mikroregionu (které poskytly tyto údaje
v dotazníkovém šetření) kromě obce Stáj a kulturní domy v 82% obcí.
V Polné a Jamném je k dispozici kino, dále je v Polné Dům dětí a mládeže, Husova
knihovna, Muzeum Vysočiny, jehož součástí je také expozice Stará polenská škola a
Regionální židovské muzeum.
Bohoslužby se konají pouze v 11 obcích mikroregionu.
Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti a tělocvičnami. Nejrozšířenějším sportem ve
venkovských oblastech je fotbal, ani území mikroregionu Polensko není výjimkou. Podle
výsledků dotazníkového šetření u obcí je na území mikroregionu celkem 21 hřišť a 6
tělocvičen. Kromě toho se ve 12 obcích nachází koupaliště. V Polné se nachází sportovní
areál s fotbalovým hřištěm, atletickou dráhou a zimním kluzištěm. V Lidovém domě je možné
využít nabídky tenisových kurtů, volejbalového hřiště, posilovny a víceúčelového sálu.
Tenisové kurty jsou rovněž k dispozici na Kateřinově. I když se počet sportovních zařízení
jeví dostatečný, požadavek na výstavbu hřišť a koupališť je nejčastější z rozvojových záměrů
obcí v kulturních a sportovních aktivitách.
Kulturní a tělovýchovné aktivity mají ponejvíce na starosti místní Svaz dobrovolných hasičů,
Myslivecká sdružení, tělovýchovné jednoty, Sokol, Orel, Junák a další zájmová sdružení.
Kulturní akce: Židovský koncert (červenec), Czech rock Block (srpen), Mrkvancová
pouť (září), Vánoční čas v Polné (koncerty, divadelní představení), Kulturní týden
Věžnice (okres Havl. Brod) - hudební koncerty.
Tradiční sportovní akce – Tenisový turnaj osobností Polenska (červen), Tenisový turnaj
dospělých (srpen), Polenský mrkvanec (září - turistický pochod). Na krajské úrovni se hraje
fotbalová soutěž v obci Věžnice (okres Havl. Brod).
Kulturní a sportovní aktivity jsou v mikroregionu Polensko zajištěny velmi dobře. Především
dostatečný počet hřišť a tělocvičen je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit
dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je
dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí (funkce knihovny
jako internetového centra), což by bylo prospěšné pro všechny občany při usnadnění přístupu
k informacím.
60
Na základě vyhodnocení kategorie služeb z dotazníkového šetření u obcí mikroregionu (viz
tabulka č.3) lze území z hlediska obslužného významu jednotlivých obcí rozdělit do těchto
základních kategorií:
A – střediska obslužnosti - obce s komplexní nabídkou základních služeb
(zahrnuje základní školu plnotřídní, ordinace lékařů, nejfrekventovanější nekomerční a
komerční služby, které se stávají předmětem dojížďky ze spádového území)
Polná, Dobronín, Nížkov, Šlapanov
B – nestřediskové obce bez deficitu základních služeb
(zahrnují první stupeň základní školy a některé provozovny komerčních služeb pro obsluhu
vlastních obyvatel obce)
Brzkov, Jamné, Věžnice (okres Havl. Brod), Zhoř
C – nestřediskové obce s deficitem základních služeb
(chybějící zařízení základních služeb znamenají pro obyvatele nutnost dojíždět za nimi do
spádového centra – školy, pošta, komerční služby)
Arnolec, Dobroutov, Jersín, Kamenná, Měšín, Nadějov, Poděšín, Rybné, Stáj, Sirákov,
Věžnice, Věžnička, Záborná, Ždírec
Rozmístění a dostupnost služeb v mikroregionu Polensko lze stručně charakterizovat
následujícími body:
 komplexní nabídka služeb je dostupná pouze v centru mikroregionu
 obce mikroregionu jsou nespokojeny se současnou dostupností komerčních služeb
 nedostatečně je zajištěna síť poskytovatelů zdravotní a sociální péče, zvláště s ohledem na
stárnoucí obyvatelstvo mikroregionu
 velmi dobrá je úroveň zajištění sportovních a kulturních aktivit, zejména volnočasových
aktivit dětí a mládeže
 dostatečná vybavenost knihovnami je dobrým předpokladem vytvoření veřejně
přístupných informačních center
61
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001; A=vyskytuje se
62
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
Hřiště
A
A
Koupaliště
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
Tělocvična
Kostel
ZŠ úplná
ZŠ 1. st
MŠ
Stomatolog
Dětský lékař
Prakt. lékař
Pojišťovna
A
A
A
Banka
Pošta
Ubytování
Prádelna
A
A
A
A
A
A
A
Kadeřnictví
Prům. zb.
Drogerie
Maso-uz.
Ovoce-zel.
A
A
A
A
A
Knihovna
A
A
A
A
A
A
A
Kulturní dům
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
Pohostinství
A
A
A
A
A
Restaurace
Jersín
Kamenná
Měšín
Nadějov
Nížkov
Poděšín
Polná
Rybné
Stáj
Sirákov
Šlapanov
Věžnice
Věžnice (okres
Havl. Brod)
Věžnička
Záborná
Zhoř
Ždírec
Potraviny
OBEC
Arnolec
Brzkov
Dobronín
Dobroutov
Jamné
Obch.střediska
TABULKA Č. 3: VYBAVENOST OBCÍ MIKROREGIONU POLENSKO VYBRANÝMI DRUHY A ZAŘÍZENÍMI SLUŽEB
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
9. Cestovní ruch a rekreace
Cestovní ruch, turismus a rekreace jsou svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným
celosvětovým společenským jevem. Tyto, v současné době dynamické společensko ekonomické činnosti, zasahují výrazně do utváření životního prostředí daného území (ať již
přírodního či sociálního), a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal
být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován až v devadesátých letech s nástupem tržní
ekonomiky. Zvýšení turistické návštěvnosti v území může posílit kupní sílu obyvatel a
pomoci rozvíjet podnikatelské prostředí v regionu. Kvalita poskytovaných služeb a jejich
nabídka pak významně ovlivňují spokojenost návštěvníků a působí tak i na jejich
rozhodování, zda navštíví území i příště. Pro návštěvnost území je stále významnější jeho
účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné
hospodářské odvětví, jehož rozvoj je více než v jiných případech možno ovlivnit aktivitou
veřejného sektoru.
Vztah k přírodě a krajině se v evropských společnostech začíná postupně měnit od přelomu
18. a 19. století, v souvislosti s myšlenkami osvícenství a romantismu. Dříve chodili lidé do
přírody jen za obživou, teprve od 18. století se návštěva vybraných přírodních lokalit stává
vyhledávaným cílem cest určitých skupin obyvatelstva, zejména z vyšších společenských
kruhů. V oblasti Českomoravské vrchoviny byl tento proces ovšem v evropském kontextu
opožděný, což souvisí s tím, že prvními „turisty“ byli vedle šlechty také lidé z průmyslových
oblastí, žijící městským způsobem života. Důsledkem pozdějšího počátku industrializace
v oblasti byl pak i pozdější zájem obyvatel měst o návštěvu „původní“ (romantické a často
idealizované) venkovské krajiny.
K propagaci kulturní krajiny Vysočiny značně přispěli umělci, zvláště malíři a spisovatelé 19.
a první poloviny 20. století, kteří svými populárními díly zvýšili povědomí o krásách zdejší
krajiny a především mezi obyvateli měst povzbudili touhu tato místa navštívit. Vedle této
kulturně a esteticky motivované návštěvnosti, byla od přelomu 19. a 20. století významná také
sportovně motivovaná návštěvnost, vyjádřená činností turistických spolků, opět především
z větších měst. Specifickým proudem pak byla činnost trampských a tábornických osad, které
„přišly do módy“ v období první československé republiky.
Masovou činností se však cestovní ruch stává až v souvislosti s příchodem velkého počtu
obyvatelstva do měst (urbanizace) a prodlužováním volného času obyvatelstva. Zvláště volné
víkendy, spolu s omezenými možnostmi cestování do zahraničí (50. – 80. léta) vedly k rozvoji
chataření a chalupaření, které postupně změnilo vzhled krajiny a sídel v některých lokalitách
regionu.
Území mikroregionu Polensko má jako celek spíše průměrné krajinné předpoklady pro
využití v oblasti aktivit cestovního ruchu a rekreace, zvláště pak v kontextu celého kraje
Vysočina. Reliéf Polenska (centrální část) je součástí Českomoravské vysočiny, převážně její
moravské části, která je označována jako Jihlavsko – Sázavská brázda. Území je lokalizováno
v severozápadní části Vysočiny a jeho větší část má tvar „náhorní plošiny“ s nadmořskými
výškami od 500 do 600 m.n.m. Většina původních lesů však byla odstraněna a území je dnes
intenzivně zemědělsky využíváno. Primárně nejvýznamnějším atraktorem je tak na Polensku
kulturní krajina, zahrnující jak přírodní lokality, rybníky, tak především kulturně - historické
památky.
63
Dominantním centrem turistické návštěvnosti je na území mikroregionu město Polná, jehož
centrum bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Na město byla Polná, jejíž
vznik se datuje k roku 1242, povýšena na sklonku třináctého století, s tím, že největšího
rozkvětu dosáhla v 15. a 16. století. Ve městě se dochovalo historické jádro se třemi
náměstími, barokním kostelem a cennými měšťanskými domy. V zámku, původně hradu ze
13. století, je umístěno muzeum, probíhají zde výstavy, na nádvoří je kašna z konce 17.
století. V areálu zámku sídlí základní umělecká škola, kulturní středisko a Zámecká restaurace
s ubytováním. K dalším významným kulturně – historickým památkám patří děkanský chrám
Nanebevzetí Panny Marie, postavený na počátku 18. století, který je svou výzdobou od
italských (florentinských) mistrů srovnatelný s biskupskými chrámy. Pod chrámem, jehož věž
je vysoká 64 m, jsou krypty starého kostela. Za zhlédnutí stojí i tři významné kostely,
pojmenované podle sv. Kateřiny, sv. Anny a sv. Barbora. Sousoší Nejsvětější trojice stojí na
Husově náměstí a je dílem polenského mistra Václava Morávka – žáka pražského sochaře
F.M.Brokoffa. Stará polenská škola s barokním štítem je součástí jedinečné muzejní expozice,
dokumentující historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století. Památkou na
židovské osídlení je ghetto, založené v roce 1681, Regionální židovské muzeum a židovský
hřbitov. Gotická Dolní brána je kamenicky zdobený pozůstatek opevnění města.
Z významných osobností našeho kulturního života, kteří v Polné určitou dobu žili je možno
připomenout Boženu Němcovou či Bohumila Hrabala. Město Polná má bohaté historické a
kulturní tradice a bylo a je významným obchodním střediskem. Atraktivitu města doplňuje i
bohatá nabídka sportovišť, ke kterým patří zejména fotbalové a volejbalová hřiště, zimní
kluziště a tenisové kurty, kde se koná např. tradiční tenisový turnaj osobností Polenska.
Tab. č. 1: Turistická infrastruktura a významná místa v obcích mikroregionu Polensko
obec
koupaliště, naučná cyklotrasa
možnost
významná místa
možnost
stezka
ubytování
koupání
(poč. zaříz.)
Arnolec
ne
ano
ano
ne
kaple sv. Vendelína, Arnolecké hory
Brzkov
ano
ano
ano (1)
Dobronín
ne
ne
ne
ano (1)
Dobroutov
ano
ne
ne
ne
zámek, kostel Povýšení sv. kříže, památné
Jamné
ano
ne
ne
ne
lípy
Jersín
ano
ne
ne
ne
Jersínská stráň, kaple Cyrila a Metoděje
Kamenná
ano
ne
ne
ano (2)
Socha sv. Jana, Pomník padlým
Měšín
ne
ne
ano
ne
Nadějov
ano
ne
ne
ne
Nížkov
ano
ne
ano
ne
kostel, kostnice, Tesaná a Žlutá skála
Poděšín
ne
ne
ne
ne
historické jádro, zámek, židovské ghetto,
ano
ne
ano
ano (4)
chrám Nanebevzetí Panny Marie, kostely
sv. Kateřiny, sv. Anny, sv. Barbory
Polná
Rybné
ano
ne
ano
ne
Smírčí kámen, socha sv. Jana Nepom.
Sirákov
ne
ne
ne
ne
Stáj
ano
ne
ne
ne
Šlapanov
ano
ano
ano
ano (1)
kostel sv. Petra a Pavla, ohradní zeď
Věžnice
ano
ne
ne
ne
sv. Jan z Nepomuku, památník
Věžnice (okres
kaple, kamenný most (13. stol.), socha sv.
Havl. Brod)
ano
ne
(ano)
ano
Jana Nepomuckého, kamenný sloup
Věžnička
ne
ano
ano
ne
Záborná
ano
ne
ne
ne
Dvořákova lípa, les Borek
Zhoř
ne
ne
ne
ne
kostel sv. Markéty
Žďírec
ano
ano
ano
ne
kostel
Pramen: Dotazníkové šetření v obcích mikroregionu Polensko, GaREP, 2001
64
Mimo Polnou se k dalším atraktorům cestovního ruchu řadí provoz Skláren Bohemia,
založený v roce 1876 s brusírnou olovnatého křišťálu v Dobroníně, novorománská kaple sv.
Vendelína z 2. poloviny 19. století v Arnolci, zhořský kostel sv. Markéty
s románskogotickým jádrem a souborem dřevořezeb a sýpka z konce 18. století, raně barokní
zámek (původně tvrz z 16. století), barokní kostel sv. Kříže a památné lípy v Jamném, klášter,
raně gotický kostel sv. Mikuláše, barokní kostnice a blízká rozhledna Rosíčka v Nížkově,
barokní kostel sv. Petra a Pavla a památky na těžbu stříbrné rudy ve Šlapanově. V řadě obcí
mikroregionu se vyskytují památné stromy. Za zmínku stojí také specifická turistická atrakce,
která okrajově zasahuje na území mikroregionu (severně od Nížkova) – jedná se o pozůstatek
železniční tratě z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou, který je zde zachován v úseku
Přibyslav – Sázava a v letním období je využívána turisty při tzv. „nostalgických jízdách“.
Turistickému potenciálu území odpovídá i síť značených turistických stezek, využívaných
ponejvíce pro jednodenní pěší turistiku. Jejich průběh využívá přirozených přírodních tvarů,
ponejvíce liniových prvků v krajině – údolí a vodních toků. Zvýšení turistické návštěvnosti
území by prospělo další vytyčení naučných (tematických) stezek, které by seznamovaly
s místní kulturní a hospodářskou historií, architekturou, pobytem významných osobností,
přírodními pozoruhodnostmi apod.
Přírodní podmínky a reliéf krajiny Polenska jsou vhodné také pro aktivity v oblasti
cykloturistiky. Z dálkových cyklotras prochází středem Polenska v severojižním směru Česko
– moravská stezka, vedoucí od polských k rakouským hranicím. Severovýchodní cíp
mikroregionu protíná regionální Posázavská cyklotrasa směřující ze Žďáru nad Sázavou podél
toku řeky Sázavy ku Praze. Ostatní cyklotrasy jsou spíše místního významu. Množství dalších
tras pro výlety na kole je navrženo v turistických mapách Klubu českých turistů, které však
nejsou v terénu vyznačeny. S rostoucí oblibou tohoto pohybu v přírodě je však možné
očekávat vytyčení a vyznačení dalších cykloturistických tras.
Ubytovací kapacita mikroregionu se podle dotazníkového šetření v obcích Polenska pohybuje
kolem 140 stálých lůžek, což znamená asi 11 lůžek na 1000 bydlících obyvatel (v celé ČR
taktéž 49), a to je objektivně velmi málo. Ve městě Polná je možno využít 4 ubytovacích
zařízení, které dohromady nabízejí 56 lůžek (Zámecká restaurace, penzion u Hilsnera,
ubytovna v kulturním středisku a pension Marek v Polné-Hrbově), v obci Kamenná jsou 2
ubytovny soukromých osob (20 lůžek) a dále v Brzkově zajištuje ubytovna Agrokomu 48
lůžek, ve Šlapanově (místní části Šachotín) provozuje ubytovací zařízení soukromá osoba
(Chalupa Šachotín - 11) a v Dobroníně taktéž (Restaurace u Slámů – 8). Mezi příležitostné
ubytovací kapacity je možno také přičíst Dům dětí a mládeže v Polné a Kulturní dům ve
Věžnici (okres Havl. Brod). Rozložení ubytovacích kapacit je tedy na Polensku velmi
skromné a také nerovnoměrné a koncentruje se pouze ve městě Polná a severozápadní části
území mikroregionu, které má pro rozvoj turismu lepší přírodní předpoklady. Výjimkou je
významná přírodní oblast Arnolecké hory, které se táhnou téměř od samotné Polné v délce
cca 10 – 15 km k obci Arnolec a nejsou zatím z pohledu cestovního ruchu zcela doceněny. Ke
zvýšení počtu stálých lůžek může přispět také výstavba penzionu u obce Zhoř, který bude
součástí areálu – tréninkového střediska dostihových koní. V rámci areálu by mělo být
vystavěno také golfové hřiště a další infrastruktura určená spíše pro bohatší klientelu.
Zaměstnáno by zde mohlo být až 30 osob.
65
Posouzení, zda je ubytovací kapacita mikroregionu dostatečná, je vždy do značné míry
subjektivní. Nabídka je určována poptávkou, která zároveň vychází jak z minulého vývoje,
tak z budoucích odhadů. Mikroregion Polensko má podle našich předpokladů potenciál pro
příchod většího počtu návštěvníků, než je tomu v současnosti. Zejména historické město
Polná s řadou kulturně – historických památek, ale i další významné lokality s kulturním,
historickým i přírodním dědictvím již jsou a stále více mohou být lákadlem pro návštěvníky.
Všechna opatření a aktivity směřující k rozvoji turismu a cestovního ruchu budou vyžadovat
realizaci investic, a to nejen do ubytovacích kapacit, ale i infrastruktury, zpřístupnění
atraktivních lokalit a v neposlední řadě do propagace území.
66
10. Přírodní prostředí
Polensko je krajinářsky součástí Českomoravské vysočiny mezi nejvyššími částmi –
Jihlavskými vrchy s Javořicí (837 m n.m.) a Žďárskými vrchy (Devět skal , 836 m n.m.)
s výškami mezi 430 mn.m. a 706 m n .m. (Havlina v Arnoleckých horách), převažují však
výšky 500-560 m n.m. s vesměs plochým reliéfem. Podložními horninami jsou velmi staré
přeměněné horniny označované jako krystalinikum – ruly, migmatity, amfibolity aj. Plochý
reliéf je rozčleněn údolími vodních toků od úvalovitých až po výrazně zaříznutá (např.
Šlapanka), nad plošiny vystupují ploché široké hřbety, místy zřetelnější kopce a hřbety.
Převažuje mírné podnebí MT3+5 (podle E.Quitta, viz dál) až chladné ve výškách nad 600 m
n.m., specifické odtoky jsou poměrně vysoké od 6 do 11 litrů za sekundu z 1 km2 , vodní síť
je poměrně hustá, většina vodních toků patří k povodí Sázavy, část na JV do povodí Oslavy,
vodní zdroje jsou jen lokální.
Půdní pokryv je tvořen převážně kombinacemi poměrně chudých až kyselých půd hnědých
(kambizemí) a plavozemí (illimerizovaných), kambizemí a pseudogkejů (sezónně
zamokřených půd povrchovou vodou), na nivách vodních toků jsou to naplavené půdy
(fluvizemě) a gleje (trvale zamokřené půdy podzemní vodou).
Původní rekonstruovanou vegetací byly bučiny s kyčelnicí devítilistou v nižších polohách
(květnaté bučiny), případně bikovo/jedlové doubravy (acidofilní bikové, jedlové, březové a
borové doubravy) a bikové bučiny ve vyšších polohách (acidofilní bučiny a jedliny). Taková
rostlinná společenstva zde již nenajdeme, nahrazují je polní kultury a v lesích převážně
smrčiny. Pro Polensko je příznačný vysoký podíl orné půdy ve srovnání s plochami lesů, což
je dáno plochým, málo členitým reliéfem a výskytem hlubších půd – plavozemí, pseudoglejů,
jejich vodní režim je po odvodnění příznivý pro růst kulturních rostlin – zemědělských plodin.
Na základě analýzy hornin , reliéfu, podnebí, vodstva, půdního pokryvu, současné i
potenciální vegetace a využívání země je možné stanovit následující prostorové krajinné
jednotky na úrovni krajinných ekosystémů a uvést pomocí SWOT analýzy návrhy režimů
jejich využívání:
A
B1
B2
C
D1
D2
D3
E1
E2
F
G1
G2
G3
H
údolí Sázavy
Nížkovská
Bukovská
Šachotínská
Šlapanská
Brzkovská
Skrýšovská
Dobroutovská
Dobronínská
Polná
Ždírecká
Jamenská
Jersínská
Arnolecké hory
67
A Údolí Sázavy
Zasahuje do Polenska jen krátkým, asi 4 km úsekem pod Bukovou. Má neckovitý průřez, je
asymetrické – levý údolní svah je kratší, strmější, údolní dno má výšku 470-480 m n.m.,
okolní plošiny a hřbety 545-570 m n.m. Původní podhorský luh na nivě je nahrazen loukami,
v lesích nejsou původní bikové/jedlové doubravy, nýbrž smrk a bor. Údolí i jeho
bezprostřední okolí jsou budovány migmatity, na údolních svazích jsou na jejich zvětralinách
a svahovinách mělkozemě s kambizeměmi, na plošinách a hřbetech kambizemě a
pseudogleje, na nivě fluvizemě a gleje.
Údolí může mít potenciálně velmi rozmanité krajinné ekosystémy, je dopravně významné
(železnice), turisticky atraktivní, postrádá alespoň minimální statut ochrany, sama Sázava je
významným krajinným fenoménem, její hlavní hydrické charakteristiky:
Plocha povodí
Roční úhrn srážek
Odtoková výška
Odtokový součinitel
Specifický odtok
Průměrný roční průtok
Průtok překročený 30 dní v roce
10 letá voda
50 letá voda
100 letá voda
178 km2
734 mm
328 mm
0,45
10,40 l.s-1.km-2
1,85 m3.s-1
4,23 m3.s-1
0,28 m3.s-1
68 m3.s-1
94 m3.s-1
109 m3.s-1
B1 Nížkovská
Navazuje na sázavské údolí Nížkovským potokem, který do Sázavy ústí, je rovněž budována
migmatity, na jejichž zvětralinách jsou půdy typu kambizemí a pseudoglejů, na nivách
fluvizemě. Vodní síť je vějířovitá, mezi vodními toky jsou meziúdolní hřbety, poměrně
široké, ve výškách 570-590 m n.m., vystupující z plošin ve výškách 560-570 m n.m. Na
východě tvoří úpatí Blažkovského hřbetu, součásti Arnoleckých hor, odkud se sklání
k Sázavě. Převažují plochy orné půdy, jen na pramenném vějíři Nížkovského potoka je les,
zornění je vysoké, se všemi riziky eroze, vysychání, ztráty biodiverzity krajiny.
Podnebí je mírně teplé, podle E.Quitta typ MT3:
počet letních dnů: 20-30
počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více: 120-140
počet mrazových dnů: 130-160
počet ledových dnů: 40-50
průměrná lednová teplota: -3 až -4oC
průměrná červencová teplota: 16-17oC
průměrná dubnová teplota: 6-7oC
průměrná říjnová teplota: 6-7oC
průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: 110-120
srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm
srážkový úhrn v zimním období: 250-300 mm
počet dní se sněhovou pokrývkou: 60- 100
68
počet dní zamračených: 120-150
počet dnů jasných: 40-50
B2 Bukovská
Sousedí jak s údolím Sázavy, tak jednotkou Nížkovskou, je rovněž budována migmatity,
půdní pokryv je stejný jako v B1, obdobně i podnebí typu MT3. Její povrch má výšku 560580 m n.m. – relativně nevysoké ploché hřbety oddělené úvalovitými mělkými údolími, která
se směrem po toku k Sázavě zahlubují, především po soutoku Nížkovského a Rožkova
potoka, na němž jsou rybníčky, stejně jako na horním toku Bystřice, která sem zasahuje. Je
zde poměrně vysoký podíl lesů, vesměs smrk+bor, pozitivní jsou kaskády rybníčků. Původní
vegetace – bikové a jedlové doubravy se v lesích téměř neprojevuje, což by mělo mít
postupně napraveno vyšším podílem zpevňujících a melioračních dřevin.
C Šachotínská
Přísluší k povodí Šlapanky, samotný Šachotínský potok má dvě zdrojnice s kaskádami
rybníčků (jižní) a rybníků (severní), k nim se připojuje ještě přítok od Kněžské. Reliéf hřbetů
a údolí je budován migmatity a jeho povrch dosahuje výšek 450-550 m n.m. V půdním
pokryvu je soubor půd od fluvizemí přes gleje a pseudogleje ke kambizemím. Sám Šachotín
je v kotlince obklopené lesy – bor a smrk. Podnebí je shodné s předcházejícími krajinnými
jednotkami, tedy MT3, potenciální rekonstruovanou vegetací jsou bikové/jedlové doubravy,
ale to je pouze rekonstrukce. Přesto vodní toky s rybníčky/rybníky – tedy mokřady – jsou
jednoznačně pozitivním prvkem v současné kulturní krajině, význam je však, stejně jako u
vodních zdrojů, jen lokální.
D1 Šlapanovská
Název je jak podle vodního toku, tak i sídla. Šlapanka má nivu ve výškách 450-430 m n.m.,
klesá směrem k Sázavě, do níž se vlévá v Havlíčkově Brodu. Nejen Sázava, ale i Šlapanka je,
byť méně, přesto lokálně významným krajinným fenoménem s těmito
hydrickými
charakteristikami
Plocha povodí
Odtoková výška
Specifický odtok
10 letá voda
50 letá voda
100 letá voda
103 km2
638 mm
179 mm
0,28
5,67 l.s-1.km-2
0,58 m3.s-1
1,32 m3.s-1
0,09 m3.s-1
26 m3.s-1
39 m3.s-1
46 m3.s-1
Tato krajinná jednotka je budována rulami a migmatity, na jejichž zvětralinách a svahovinách
najdeme kyselé pseudoglejové kambizemě, na nivě Šlapanky pak gleje a fluvizemě. Podnebí
má ráz typu MT5, podle E.Quitta:
počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více: 140-160
69
počet dní se sněhovou pokrývkou: 60-100
Původní vegetací zde byly bikové bučiny, které byly žďářeny, dnes jsou na jejich místě buď
pole nebo lesy – smrky a bory. Lesy jsou hlavně na obvodu této krajinné jednotky, kde výška
terénu stoupá až na 490-530 m n.m.. V ose jednotky protéká Šlapanka, která zde má pérovitou
vodní síť, u obou Věžnic jsou patrné relikty původní kolonizační lužiny, blízko rozvodnice
jsou mokřady. Údolí Šlapanky je krajinářsky – ekologicky a environmentálně pozoruhodné,
zasloužilo by si revitalizaci.
D2 Brzkovská
Je tvořena dvěma malými povodími potoků Bijavického a Skrýšovského ( bez horního toku),
oba se stékají se Šlapankou v rybníku/nádrži Kukle (5,2 ha). Šlapanka zde protéká po linii
hlubinného přibyslavského zlomu, probíhajícího při povrchu v horninách krystalinika –
rulách, migmatitech a amfibolitech. Reliéf stoupá ze 460 m n. m. až na 575 m n.m., tvarově
jde o údolí a hřbety plus meziúdolní rozsochy. Údolí mají sklonově asymetrické svahy, což je
dáno zlomovou tektonikou a selektivní erozí. Platí, že strmé svahy jsou zalesněné, hřbety i
rozsochy jsou stupňovité – přibyslavský zlom je vlastně pruhem řady dílčích zlomů.
V půdním pokryvu převládají kambizemě, ale na nivách jsou i gleje, ke kambizemím se
připojují pseudogleje se vzájemnými přechody. Podnebí je obdobné jako v D1, tedy MT5,
hydrické charakteristiky odpovídají charakteristikám uvedeným pro Šlapanku v jednotce D1,
stejně jako potenciální rekonstruovaná vegetace. Převládají pole orné půdy s mozaikou lesíků,
vesměs jehličnatých. Pozitivním rysem jsou rybníky, ale mohlo by jich být více, pole by měla
být lépe chráněna proti erozi, je zde jistá atraktivita pro šetrnou turistiku i pobyty.
D3 Skrýšovská
Zaujímá pozoruhodné horní a část středního povodí Skrýšovského potoka s poměrně hustou
vodní sítí a řadou rybníčků, doslova kaskádami. Údolí na úpatí Arnoleckých hor je
zahloubeno v rulách, migmatitech a syenodioritech s půdami kambizemními a
pseudoglejovými. Převažují velké bloky orné půdy, ale v severní části dominuje jehličnatý
(smrkový) les. Podnebí má ráz typu MT5 – viz D1, rekonstruovanou potenciální vegetací jsou
bikové bučiny a bučiny s kyčelnicí devítilistou, jež zde již nenajdeme. Povrch stoupá z 510 m
n.m. až na 625 m n.m. na okraji Arnoleckých hor, tvoří jej údolí, hřbety a jejich rozsochy.
70
E1 Dobroutovská
Představuje vějíř údolí a meziúdolních hřbetů – Šlapanka, Zhořský potok, Lipinský potok a
Záborenský potok. Údolní dna klesají až na 475 m n.m., zatímco hřbety vystupují na 575 m
n.m. Na potocích je řada rybníčků, na nivách jsou lokální vodní zdroje. Převažují ruly,
migmatity a syenodiority s půdami kambizemními až pseudoglejovými, případně
plavozemními ( sprašové hlíny), na nivách pak fluvizemě a gleje. Podnebí patří k typu MT3 (
viz výše), hydrické charakteristiky odpovídají Šlapance ( viz D1). Využití země má
standardní vzor: na rozvodích jsou jehličnaté lesy, v údolích jsou pole, přitom původní
vegetací byly bikové bučiny, kdeže jsou?
E2 Dobronínská
Zahrnuje dolní tok Zlatého potoka – vějíř potoků Mlýnského, Zvonějovského, Ždíreckého,
Filipovského, Cihelenského, což znamená pozoruhodně hustou vodní síť.
Hydrické charakteristiky Zlatého potoka:
Plocha povodí
98 km2
657 mm
Odtoková výška
213 mm
0,32
Specifický odtok
6,76 l.s-1.km-2
0,67 m3.s-1
1,52 m3.s-1
0,10 m3.s-1
10 letá voda
31 m3.s-1
50 letá voda
46 m3.s-1
100 letá voda
54 m3.s-1
Pozoruhodné jsou volné meandry Zlatého potoka pod Dobronínem, jež by měly být chráněny
a revitalizovány. Pozitivní je rovněž výskyt rybníků, např. Valchař, ale je jich málo. Niva
Zlatého potoka klesá až na 450 m n.m., zatímco hřbety stoupají na 500-530 m n.m. Mezi
nivami a hřbety jsou plošiny uspořádané stupňovitě ve výškách 470-490 m.n.m., 490-510 m
n.m., 500-520 m n.m. Převažují horniny krystalinika – migmatity a ruly, ale vyskytují se i
sprašové hlíny, na nichž jsou plavozemě/hnědozemě s pseudogleji, na krystaliniku pak hlavně
kambizemě.
Původní vegetací byly bikové bučiny, dnes převažují pole a lesy/lesíky, vesměs jehličnaté,
jejich plošný podíl je zhruba třetinový. Krajina potřebuje větší revitalizační péči, ale
v každém případě má turistický potenciál. Jinou věcí je eroze půdy a nestabilní smrčiny.
F Polná
V jejím okolí sice dominují pole, ale je zde i rybník Peklo s 15 ha, zalesněný hřbet Březina
dosahující 574 m n.m., je soutokem 3 větších potoků, sama Polná je pak kulturním krajinným
ekosystémem s historickou tradicí, památkami, stavebně pozoruhodná, ale nemělo by to vše
zůstat jen u historie, Polná potřebuje revitalizaci čili oživení, k němuž pomalu dochází.
Oživení umožní ekologické investice do životního prostředí, jehož kvalita sice není špatná,
ale je potřeba počítat s návštěvníky, otevřít Polnou turistice, rekreaci, pobytům. To vyžaduje
práci na strategii pro Polnou – jak sladit kulturu, ekonomii, společenství lidí, ekologii a
politiku, jak mocenskou,tak realizační, základem strategie by měla být trvalá udržitelnost – co
71
chránit, udržovat, a co měnit. Nelze opomenout roli Polné v životě celého nodálního regionu a
v kontextu současného kraje Vysočina.
G1 Ždírecká
Její lem tvoří řetězec lesů, většinou na rozvodích, její nitro pak vodní vějíř Ždíreckého potoka
s rybníčky/rybníky. Na V a J dosahuje povrch 540-550 m n.m., jinde na okraji kolem 510 m
n.m., na nivách pak klesá až na 480 m n .m, celkově se území sklání od JV k SZ, přísluší
k povodí Zlatého potoka ( viz E1). V reliéfu na horninách krystalinika ( ruly, migmatity)
převládají široké ploché hřbety se stupňovitě uspořádanými plošinami. V půdním pokryvu
jsou hlavně pseudogleje, plavozemě – projevují se i sprašové hlíny – kambizemě, na nivách
fluvizemě až gleje. Klimaticky převládá typ MT3 ( viz výše), hydricky pak charakteristiky
uvedené pro Zlatý potok ( viz E2). Původní bikové bučiny byly změněny na jehličnaté lesy a
pole. Dopravní výhodou je úsek dálnice D1, ale zároveň jde o ekologicky rizikové místo
v krajině.
G2 Jamenská
Je významným pramenným územím Šlapanky s Mlýnským rybníkem ( 6,4 ha), potoků
Rybenského , Zhořského, ale také Nadějovského, který je přítokem Balinky, s řadou
rybníčků, předevbším na Rybenském potoce, kde jsou i vodní zdroje stejně jako na horním
Zhořském. Nivy klesají až na 500 m n.m., zatímco meziúdolní hřbety až na 627 m n.m. Údolí
jsou úvalovitá, hřbety široké s řadou rozsoch.
I zde jsou hlavně ruly a migmatity a na nich kambizemě, pseudogleje, plavozemě, na nivách
fluvizemě a gleje. Podnebí patří k typu MT3, hydrické charakteristiky odpovídají Šlapance (
viz D1), rekonstruovanou vegetací jsou bučiny s kyčelnicí devítilistou a bikové bučiny.
Jednotka je však výrazně zemědělsky využívaná, podíl lesů je malý. Prochází tudy dálnice
D1, viz komentář v G2. Nejde o to, likvidovat zemědělství, ale posílit biodiverzitu krajiny, i
její větší funkční diverzitu.
G3 Jersínská
Má rozvodní polohu, protože sem zasahuje z povodí Šlapanky Zhořský potok s rybníky na
SZ, zatímco na JV Nadějovský potok patří k povodí Balinky jako její zdrojnice. Především
vějíř vodních toků v povodí Nadějovského potoka je poměrně hustý: Koutecký potok,
Včelnický, Arnolecký, Řehořovský, Včelnický s řadou rybníčků a rybníků. Protože je zde i
vyšší podíl lesních ploch, můžeme krajinnou jednotku považovat za funkčně plošně
vyváženou. Samozřejmě, že původní vegetace již není: bikové bučiny a bikové/jedlové
doubravy. Zato klima MT3-5 zůstává, hydrické charakteristiky jsou obdobné jako na
Šlapance. I horniny jsou známé – ruly , migmatity, syenodiority, lokálně sprašové hlíny.
Tomu odpovídá půdní pokryv, shodný s půdním pokryvem G2. Povrch stoupá ze zhruba 500
m n.m. až na 617 m n.m. – údolí, meziúdolní hřebty a rozsochy. Fascinuje stromová vodní síť,
která po trevitalizaci a postupné změně druhového složení lesa se může stát atraktivní pro
šetrnou turistiku, pobyty.
H Arnolecké hory
Označení přehání, jde o běžný hřbet na Vysočině, byť dosahuje Havlinou 706 m n.m., Na
horách pak 700 m n.m. a Sádek 698 m n.m., zatímco úpatí má kolem 580 m n.m.. Hřbet je
72
zalesněný, místy odlesněný, v každém případě lákavý pro výhledy nejen na Polensko, ale i do
rybniční kotliny kolem Bohdalova. Na rulách a migmatitech převládají kambizemě
s přechody do mělkozemí, podnebí přechází do typu CH7:
teplotou 10oC a více: 120-140
počet dní se sněhovou pokrývkou: 100- 120
Jak je vidět, lákavá je i zima pro turistiku, což může být impuls pro novou strategii rozvoje
Polenska v kontextu celého nodálního regionu. Otázkou je možné posílení ochrany krajiny,
revitalizace, na hřbetnici totiž začíná CHOPAV – chráněné území přirozené akumulace vod
směrem ke Žďárským vrchům.
Závažnou aktivitou pro přírodní prostředí Polenska, které ve svém důsledku příznivě ovlivní
ráz místní krajiny, je otázka realizace komplexních pozemkových úprav v území. Tyto v
České republice probíhají od roku 1991. V jejich rámci se vyjasňují majetková práva
k pozemkům, dochází k prostorovým a funkčním změnám, parcely se spojují nebo dělí, je
zajišťován přístup k pozemkům a jsou stanovovány jejich hranice. Jejich význam spočívá
v tom, že vytváří podmínky pro jejich racionální spravování, ochranu půdy, zvyšování
úrodnosti a pro zvýšení ekologické stability krajiny. V předcházejícím období v důsledku
velkoplošné kultivace půdy došlo k zániku polních cest, přirozených liniových prvků
v krajině a dalších krajinotvorných elementů. Byla narušena ekologická stabilita krajiny,
zemědělské půdní zdroje byly zdevastovány vodní a větrnou erozí, byla snížena biodiverzita a
byl narušen celkový krajinný ráz. Proto jsou skutečnosti jako výstavba cest, protierozní
opatření, prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES), revitalizace vodních toků,
zvýšení retenční schopnosti krajiny atd. nedílnou součástí tohoto procesu. Kromě toho jsou
pozemkové úpravy hlavním nástrojem k dokončení restitučního procesu a obnovení
soukromého vlastnictví půdy.
73
KRAJINNÉ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
MIKROREGIONU POLENSKO
KATASTRY OBCÍ MIKROREGIONU POLENSKO
Šlapanov
Nížkov
Věžnice
u H. B.
Brzkov
Kamenná
Poděšín
Sirákov
Polná
Dobronín
Záborná
Ždírec
Dobroutov
Věžnička
Stáj
Měšín
Zhoř
Jamné
Arnolec
Rybné
Nadějov
Jersín
Věžnice
74

1 - Informační centrum Polná

Transkript

Podobné dokumenty

VZ ČSOP Kněžice 2014

Technická zpráva

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina

Drábkem - Sociální služby

Ivan Prokop - Klub Za historickou Polnou