Římská republika: Punské války

Římská republika: Punské války
Učební text
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA: PUNSKÉ VÁLKY (264-146 př. n. l.)
Klíčová slova: Středomoří, Kartágo, tři punské války – příčiny a důsledky, Hannibal, Scipio, tažení
na Balkán
Rozbor pramene: Cornelius Nepos, Životy slavných vojevůdců, O Hannibalově tažení, uč. s. 123
∞∞∞






po ovládnutí Apeninského poloostrova obrat zájmu Říma k ostrovům v západním
Středomoří, ovládaným Kartágem (dnešní Tunis) => střet zájmu, který přerostl
v otevřené boje
Kartaginci zkušení obchodníci a mořeplavci, Římany posměšně nazýváni Puny (z lat.
Poenus)
první punská válka (264-241 př. n. l.)
o předmětem sporu úrodná Sicílie (obilnice)
o Římané nuceni vybudovat také válečné loďstvo
o vítězství Římanů, zisk nových provincií Sicílie, Sardinie a Korsiky
druhá punská válka (218-201 př. n. l.)
o po ztrátě výše zmíněných ostrovů Kartágem postupně obsazována Hispánie
(Pyrenejský poloostrov) → odtud vypraveno vojenské tažení proti Římu v čele
s vojevůdcem Hannibalem
o přechod Hannibalova vojska (46 tisíc mužů) s válečnými slony přes Alpy a roku
218 př. n. l. vpád do severní Itálie
o Římané zaskočeni, utrpěli několik porážek, Hannibal stanul před branami
města Říma („Hannibal ante portas!“), ovšem nezaútočil
o po 14 letech odvetný útok Římanů vedených Scipionem na samotné Kartágo
o Hannibal z Říma odvolán k obraně Kartága
o v rozhodující bitvě u Zamy (nedaleko Kartága) roku 202 př. n. l. vítězství
Římanů a zisk téměř celé Hispánie
o Kartágo výrazně oslabeno, muselo rozpustit vojsko, bez souhlasu Říma
nesmělo vést ani obrannou válku
třetí punská válka (149-146 př. n. l.)
o Římané hledali záminku k úplnému zničení Kartága (touha získat jeho území
v severní Africe) → naskytla se v podobě obranných bojů Kartága proti
útočícím sousedním africkým kmenům, ze strany Říma toto považováno
za porušení mírové smlouvy
po druhé punské válce tažení Římanů na Balkánský poloostrov → podrobena
Makedonie (spojenec Kartága) a celé Řecko
Mgr. David Mikoláš
Římská republika: Punské války
Učební text
Po ovládnutí Apeninského poloostrova pokračovali Římané ve výbojích. V období punských
válek získali ostrovy Sicílii, Korsiku, Sardinii a území kolem Středozemního moře. Dále keltské
území na jihu dnešní Francie, na severu Itálie kolem řeky Pád a oblast na severním pobřeží
Jaderského moře. Do poloviny 2. století př. n. l. ovládli Římané také Makedonii a Řecko. Řím
se tak stal nejmocnější říší v celém Středomoří. Nikdy by se mu to nepodařilo bez jeho
vynikající, dobře vycvičené armády. Jeho výboje pokračovaly dál.
BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila a kol. Punské války. In: Dějepis. Pravěk a starověk. Praha: Nová škola, 2011, s. 96-99.
Mapa západního Středomoří v roce 264 př. n. l.
(Zdroj: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:First_Punic_War_264_BC.jpg>)
Expanze Říma v 2. století př. n. l.
(Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Expansion_of_Rome,_2nd_century_BC.gif>)
Mgr. David Mikoláš