m2b-hotovy-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK

Komentáře

Transkript

m2b-hotovy-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Restaurování a konservování
sbírek musejní povahy – preparáty
obratlovců
Josef Hotový
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
1. Úvod
2. Typy preparátů obratlovců
Snahy o zachování těl mrtvých jedinců “tak, aby
přečkala věky” jsou známy již z období starověku, především ze starověkého Egypta, kde procesu mumifikace
byli podrobováni nejen zemřelí lidé, ale i posvátná zvířata
(býci, kočky, paviáni a další). Dnes víme, že pro zachování těl mělo často větší význam suché egyptské klima,
spíše než balzamovací a mumifikační látky. Základní
principy uchovávání mrtvých těl se však od dob starověku
nezměnily - pomocí chemických látek je zabráněno vzniku
přirozených rozkladných procesů a takto zakonservovaná
těla jsou uložena v prostředí s vhodnými klimatickými
podmínkami.
Současné preparační a konservační postupy se nejprve
v Evropě a posléze též v Severní Americe vyvíjely a předávaly minimálně od dob renesance. Uchovávány byly části
těl v universitních anatomických sbírkách i pozoruhodné
doklady exotické fauny, které získávali především šlechtici
na svých zahraničních cestách. Pravděpodobně nejstarší
preparát obratlovce uchovávaný na území České republiky
je možné spatřit na hradě v Budyni nad Ohří. Jedná se
o “vycpaninu” krokodýla odchyceného v Egyptě v Nilu,
který byl dovezen živý a nějakou dobu chován v hradním
příkopu vodního hradu. Preparát byl sice při požáru hradu
částečně poškozen ohněm, představuje však cenný doklad
starších preparačních technik. Další preparáty, jejichž stáří
dosahuje několika set let, byly a často dosud jsou součástí
tzv. kabinetů kuriosit, které jsou do současnosti uchovávány na některých hradech, zámcích a také v klášterech.
Mnohé zámecké kabinety kuriosit však byly přeměněny
na lovecké salonky či pokoje, další se pak staly základem
současných musejních sbírek, včetně sbírky pražského
Národního musea.
Preparáty obratlovců můžeme rozlišovat podle mnoha
kriterií, např. podle příslušnosti k systematické skupině
(preparáty ryb, plazů, ptáků, savců atd.), účelu preparace
(preparáty vědecké - např. anatomické či lovecké, tzv. trofeje), zda se jedná o preparáty celých těl či pouze jejich
částí atp. Z hlediska následného ošetřování je však nejpraktičtější dělení na preparáty tekutinové a suché.
a) tekutinové preparáty
Do konservačních tekutin bývají ukládána celá těla
všech systematických skupin obratlovců kromě ptáků, donedávna pak také veškeré anatomické preparáty.
Při konservování celých těl je zpravidla nutné rozříznutí břišní stěny, aby byla usnadněna konservace orgánů
dutiny břišní, v některých případech jsou pak při preparaci
odstraňována střeva, která se konservují obtížně.
Pro konservaci obratlovců se takřka výlučně používají
2 látky - formaldehyd (formalin) a ethanol (ethylalkohol,
líh). Optimální koncentrace formaldehydu pro trvalou
konservaci tkání obratlovců je 4 %, u ethanolu je to 70
až 80 %. Ve snaze zabránit některým negativním účinkům
konservačních tekutin na tkáně konservovaných obratlovců (zejména tvrdnutí tkání) bývají do nich někdy přidávány různé “pomocné” látky, např. glycerol.
b) suché preparáty
Do této kategorie spadá široké spektrum preparátů obratlovců. Jedná se zejména o dermoplastické
preparáty (“vycpaniny”) všech skupin obratlovců, balky
(jednoduché preparáty pro studijní účely) savců a ptáků,
odlitky mihulí, paryb, ryb, obojživelníků a plazů, preparované samostatné kůže (včetně tzv. předložek), preparované
kosti (především lebky) či celé kostry obratlovců, lovecké
trofeje (těmi bývají kromě preparovaných celých těl, čili
dermoplastických preparátů, nejčastěji preparované hlavy,
lebky, rohy, parohy, zuby a mnohé další “symboly síly”
uloveného zvířete), dále sbírky peří, vajec a hnízd.
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy – preparáty obratlovců
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Vytváření většiny suchých typů preparátů je dosti komplikované, v potřebné kvalitě proto tyto preparáty zhotovuje pouze omezené množství preparátorů, resp. preparátorských firem. Pro jednotlivé zmiňované typy suchých
preparátů bylo vyvinuto mnoho “výrobních postupů”,
které jsou neustále vylepšovány. Konkrétní preparátorské
postupy jsou popsány v mnoha příručkách a specialisovaných knihách. Příklady některých z nich jsou v seznamu
literatury na konci tohoto textu (jedná se pouze o texty
v českém jazyce, v češtině však již dlouho žádná kniha
či alespoň příručka věnovaná novějším postupům preparování obratlovců nevyšla; po zadání hesla “taxidermy”
do internetového vyhledávače však případný zájemce
najde odkazy na mnoho knih v angličtině, novinky z oboru
jsou pak publikovány i v několika cizojazyčných časopisech). Příklady některých možných postupů vytváření preparátů obratlovců budou předmětem teoretické i praktické
části semináře.
3. Negativní vlivy působící
na preparáty obratlovců
a obrana proti nim
a) abiotické faktory
světlo
Dlouhodobé vystavení preparátů obratlovců přímému
slunečnímu světlu způsobuje nevratnou změnu zbarvení
povrchových struktur (kůže, peří, srsti, šupin). Preparáty
je proto nutné uchovávat mimo dosah přímého slunečního
záření (místnosti bez oken, zatemněná okna, neprůsvitné
skříně či obaly). Při presentaci preparátů veřejnosti by
měla mít výstavní místnost zatemněná okna, není-li to
možné, měly by být preparáty umístěny v části místnosti,
do které během celého dne nedopadají přímé sluneční
paprsky.
teplo
Ideální teplota pro uchovávání většiny výše zmíněných typů suchých preparátů je teplota “pokojová”, tedy
v rozmezí 18 až 25°C. Preparáty obratlovců by měly být
uchovávány pokud možno za stabilních teplotních podmínek, není-li možné výkyvům teplot zabránit, neměly by
být změny teploty příliš rychlé. Z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že krátkodobá mírná změna teploty i mimo
výše uvedený rozsah obvykle nevadí, více vadí časté
a/nebo rychlé kolísání teplot. Změna teploty prostor,
v nichž jsou preparáty obratlovců uloženy, s sebou
obvykle přináší i změnu vlhkosti, která má na stav preparátů v důsledku větší vliv, konkrétní příklady proto budou
uvedeny v následujícím odstavci. Tekutinové preparáty
tolerují větší rozsah teplot, obvykle bývá udáváno rozmezí
10 až 25°C, také tolerance k teplotním výkyvům je obvykle
u těchto typů preparátů větší. Doporučuje se uchovávat
tekutinové preparáty spíše při nižších teplotách, čímž se
sníží odpar konservační tekutiny.
vlhko
Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, je vlhkost
do značné míry závislá na teplotě prostředí. Nejčastěji
udávanou hodnotou vlhkosti, při níž by měly být uchovávány preparáty obratlovců, je cca 60 %. Dlouhodobé
uchovávání při nižší vlhkosti nebo její rychlý pokles způsobuje vysušení preparátů, jejich povrch proto následně
popraská. Uchovávání preparátů obratlovců při vyšší vlhkosti vede k jejich bobtnání a tedy ke změnám celkového
tvaru. Důsledkem dlouhodobého působení vyšší vlhkosti
bývá často také rozvoj plísní, především při kombinaci
vyšší vlhkosti a teploty. O vlivu plísní na preparáty obratlovců pojednává samostatný odstavec.
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy – preparáty obratlovců
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
prach
Usazování prachu na povrchu preparátů má za následek zhoršení jejich vzhledu. Vliv však není pouze estetického rázu, prachové částice totiž mechanicky poškozují
mikrostrukturu povrchu preparátů, a toto poškození je
obvykle nevratné. Suchého prachu se zbavujeme proudem
vzduchu, prach by měl být vyfoukáván, nikoliv vysáván.
Ometáním se zbavíme pouze prachu ležícího na povrchu,
část jej navíc zatlačíme do hloubky (peří nebo srsti), odkud se dostává značně obtížně. Silně zaprášené preparáty
a preparáty poškozené mastným prachem je možno zbavit
prachu vypráním, jedná se však o dosti razantní postup
s mnoha riziky, který by měla provést pouze osoba, jež má
s praním preparátů zkušenosti, ideálně přímo preparátor.
b) biotické faktory
plísně
K rozvoji plísní dochází při uchovávání preparátů
v klimaticky nevhodných podmínkách (viz výše). Plísní
využívajících povrch preparátů pouze jako podložku
se zbavíme snadno přemístěním preparátů do prostředí
s optimální vlhkostí a opatrným mechanickým očištěním
povrchu preparátů. Plísně využívající materiál preparátů
jakožto živný substrát způsobují nevratné poškození preparátů (hloubkové poškození kůže, poškození chlupových
či peřových váčků spojené s vypadáním chlupů, resp.
peří). U starších typů dermoplastických preparátů mohou
plísně napadat také výplň preparátů organické povahy
(dříve se k těmto účelům používala sláma, dřevo, dřevitá
vlna, rašelinová drť i další typy materiálů). Při hloubkovém napadení preparátů plísní je její odstranění značně
náročné, často doprovázené dalším poškozením preparátů. K odstranění takovýchto plísní používáme prostředky
s fungicidními účinky.
hmyz
Preparáty obvykle poškozují ty druhy hmyzu, které se
v přírodě podílejí na rozkladu těl uhynulých živočichů.
Patří mezi ně především brouci z čeledi kožojedovití
(Dermestidae) - samotní kožojedi a také rušníci, dále moli,
pisivky a některé další druhy hmyzu. Nebezpečí poškození
preparátů obratlovců hmyzem je známo již dlouho, ve
snaze předejít mu byly a jsou proto preparáty napouštěny
různými chemickými prostředky. Donedávna nejčastěji
používané sloučeniny, jejichž účinnou (jedovatou) složkou byl arsen, byly v poslední době nahrazeny prostředky,
které nepředstavují zdravotní riziko pro člověka. Samotné
ošetření povrchu preparátů látkami s insekticidním účinkem však vždy nestačí, ve starších sbírkách pak mohou
být zastoupeny též preparáty, které takto ošetřeny nebyly.
Preparáty obratlovců je proto potřeba podrobovat preventivní desinsekci. Ta se provádí obvykle zaplněním místnosti, v níž jsou preparáty uchovávány, plynem s desinsekčním účinkem (v současnosti jsou nejčastěji používány
pyrethroidy). Desinsekci takovéhoto rozsahu provádějí
specialisované firmy, desinsekci jednotlivých kusů preparátů je možno provést vlastními silami ve speciální bedně,
do které se umístí látka s desinsekčním účinkem (např.
paradichlorbensen). V nouzi lze použít i volně prodejné
prostředky proti hmyzu s rozprašovačem (např. Biolit),
jejich účinek je však pouze krátkodobý a ne vždy stoprocentní. Pro snížení risika napadení preparátů obratlovců
hmyzem je možné použít též dobře těsnící obaly, které
zabrání průniku hmyzu, při jejich použití však hrozí
zvýšení vlhkosti v okolí preparátu.
hlodavci
Risiko poškození (okousání) preparátů hlodavci je
v našich podmínkách již naštěstí málo pravděpodobné,
tato poškození bývají totiž převážně nevratného rázu.
Sbírky preparátů obratlovců by proto měly být uloženy
v prostorách, do nichž se hlodavci nemohou dostat.
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy – preparáty obratlovců
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
lidský faktor
Zatímco předchozí tři biotické faktory mohou ohrozit
pouze suché typy preparátů obratlovců, negativní vliv
lidského faktoru ohrožuje typy všechny. Úmyslnému
poškozování preparátů zabráníme tím, že tuto možnost
vyloučíme nebo se ji alespoň pokusíme co nejvíce eliminovat. Mnohem častěji než úmyslně bývají však preparáty
poškozeny neúmyslně, obvykle při manipulaci, snažíme
se proto s preparáty manipulovat pouze je-li to nezbytně
nutné.
4. Restaurování
Restaurováním preparátů obratlovců obvykle rozumíme jejich opravy, k těm bychom však měli přistupovat pouze v nutných případech, značně diskutabilní jsou
především opravy historických preparátů z důvodu nevyhovujícího vzhledu. Restaurování preparátů obratlovců
by měly provádět pouze osoby, které mají s takovouto
činností zkušenosti, což bývají obvykle pouze preparátoři.
5. Literatura
Štěpánek O., 1938: Moderní preparace přírodnin.
R. Promberger, Olomouc, 196 str.
Táborský K., 1961: Metodika zoologických prací v muzeích
I, II. Kabinet musejní a vlastivědné práce, Praha, 667 str.
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy – preparáty obratlovců
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy – preparáty obratlovců
7
Restaurování a konservování sbírek musejní povahy
– preparáty obratlovců
metodika přednášky
Mgr. Josef Hotový
zoolog
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465
500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 514 624, + 420 495 514 631
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz

Podobné dokumenty

č. 53 - Obec Bačalky

č. 53 - Obec Bačalky mají určitě představu, o jaké práce se jedná a zhruba v jakém rozsahu. Pokud se bude jednat o údržbu rozsáhlejších zelených ploch, potom máme přislíbenu spolupráci s p. Jakubcem z Veselice, který m...

Více

Čistění polychromovaných renesančních dřevěných - arte-fakt

Čistění polychromovaných renesančních dřevěných - arte-fakt konzolidantů, rozpouštědel, jejich směsí a nosičů přes papíry typu japan. Konzervování barevných a podkladových vrstev na dřevěných konstrukcích záklopových stropů, dlouhodobě uložených ve zcela ne...

Více

Prezentace _Drůbež

Prezentace _Drůbež Klasická forma – Marek 1903 –nervová forma MN, projevující se paralýzou končetin, nemožností přístupu k potravě a vodě – úhynem Akutní forma – nádorové změny na orgánech nebo kůži, deprese paralýza...

Více

zde.

zde. Každý profesionální preparátor si většinou vždy vytvoří svůj modifikovaný postup práce. V mé práci jsem se právě proto nejvíce zaměřil na kritický rozbor těchto postupů. Jednotlivé části preparace ...

Více