KDY? JAK? Integrace shopping mallů do centra města

Integrace shopping mallů do centra města - je to otázka velikosti?
Ing. arch. Veronika Kommová
kontakt: [email protected]
obor: Urbanismus a územní plánování
školitel: doc. Ing. arch. Radek Kolařík
CO?
Předmětem práce jsou shopping mally (v ČR označované
jako “klasická nákupní centra”1, v Severní Americe nazývaná
shopping malls, v Evropě totožná s termínem shopping
centres (UK) / shopping centers (US)) definovaná celosvětově
podle ICSC (International Council of Shopping Centers) jako
soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je
plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek, typicky
s vlastní možností parkování. Nejčastější kombinací je nákupní
galerie a kotevní nájemce (magnet) v podobě hypermarketu
nebo většího supermarketu.2
Pro evropské podmínky používá ICSC mírně odlišnou definici,
která popisuje shopping mall jako centrálně řízené, účelově
1
INCOMA GFK. Expanze nákupních center v ČR. Incoma.cz [online]. © 2014 [cit. 201509-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/expanze-nakupnich-center-v-cr/
2
INTERNATIONAL COUNCIL OF SHOPPING CENTRES. Shopping Center Definitions.
Icsc.org [online]. © 2015 [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.icsc.org/research/
references/c-shopping-center-definitions
KDE?
Práce se zaměřuje na shopping mally v ČR. Jejich lokalizace
souvisí s velikostí města, tedy velikostí spádové oblasti, která
“živí” jednotlivá nákupní centra. Na základě zprávy Incoma GfK
míří shopping mally kromě velkých měst i do středně velkých
měst se 40-80 tis. obyvateli1, zpráva realitní společnosti Jones
Lang LaSalle z roku 2014 mluví o 21 českých městech, kde se
nachází obchodní centra.2 Podle údajů ČSÚ je v současnosti v
ČR 26 měst nad 40tis. obyvatel a téměř každé z nich má tedy
svůj shopping mall.
postavené maloobchodní zařízení, zahrnující obchodní
jednotky i „společné prostory“, s hrubou pronajímatelnou
plochou větší než 5 000 m2.3 Tato evropská definice nezmiňuje
parkovací plochy, ani přítomnost magnetu (anchor store),
spíše zdůrazňuje existenci společných prostor uvnitř dispozice
(typicky se jedná o vícepodlažní atria s galeriemi po obvodu
sloužící jako komunikační prostor) a zavádí hranici 5 000 m2
hrubých pronajímatelných ploch (GLA - gross leasable area).
Podobná instituce německého původu s celoevropskou
působností EHI Retail Institute (EuroHandelsinstitut) posouvá
ve své definici4 tuto hranici na 10 000 m2. Incoma GfK, česká
soukromá výzkumná instituce zaměřující se na obchod,
zmiňuje minimální obchodní plochu 5 000 m2 GLA5 v souladu s
ICSC.
3
LAMBERT, Jean. International Council of Shopping Centres [online]. 2006. One Step
Closer to a Pan-European Shopping Center Standard. Dostupné z: http://www.icsc.org/uploads/research/general/euro_standard_only.pdf
4
EHI RETAIL INSTITUTE. Shopping-center. Ehi.org [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné
z: https://www.ehi.org/geschaeftsbereiche/forschung/immobilien-expansion/shopping-center.
html
5
INCOMA GFK. Expanze nákupních center v ČR. Incoma.cz [online]. © 2014 [cit. 201509-19]. Dostupné z: http://incoma.cz/expanze-nakupnich-center-v-cr/
Následující tabulka představuje města v ČR seřazená podle
počtu obyvatel a shopping mally umístěné v rámci jejich centra
(pomíjí nákupní centra na okraji či za městem). Schématické
mapky stejného měřítka pak ukazují počet a polohu shopping
mallů v centrálních částech měst vůči centru města (typicky
vůči hlavnímu náměstí). Pro přehlednost je od centra města
vyznačena vzdálenost 1km (ca. 15minut chůze).
počet
obyvatel
dle ČSÚ k
1.1.2015
Praha
#
1 259 079
Brno
377 440
Ostrava
294 200
Plzeň
169 033
Liberec
102 562
KDY?
Typologie shopping mallu vzniká v 50. letech v USA. První
open-air mall (Northgate) je otevřen v roce 1950 v Seatllu,
první zastřešený shopping mall (Southdale) byl otevřen v roce
1956 v Minneapolis. Oba projekty vznikly spoluprací architekta
Victora Gruena a ekonoma Larryho Smitha, nicméně v obou
případech se jedná o shopping mally budované za městem v
souvislosti se suburbánní výstavbou.1
Dvojice Gruen-Smith však stojí i za prvními realizacemi
shopping mallů ve městech v 60. letech, které byly součástí
revitalizace zkomírajících městských center. Nákupní centra
společně s pěšími zónami a dostatečnými parkovacími
plochami zde měly být prostředkem k oživení centra města.
Z těchto projektů lze jmenovat např. The Burdick Street
Pedestrian Mall v Kalamazoo (1959), Midtown Plaza Project
v Rochesteru (1962) nebo Fulton Street Pedestrian Mall ve
Fresnu (1964).2 Typologii, následně přenesenou z USA do
Evropy, pak dále rozvíjeli James Rouse nebo Jon Jerde.
V podmínkách ČR se práce zabývá obdobím po roce 1989 do
současnosti - konkrétně tedy od roku 1996, kdy byla otevřena
Nákupní galerie Myslbek, první shopping mall v ČR.
1
2
WALL, Alex. Victor Gruen: From Urban Shop to New City. Barcelona: Actar, 2005.
dtto
Otázkou je, proč byla ICSC zvolena právě hranice 5 000 m2 a
proč maloobchodní zařízení s menší hrubou pronajímatelnou
plochou nejsou považovány za shopping mally.
Příkladem takovéto jednotky může být například Nákupní
galerie Atrium, která je součástí kancelářské budovy Charles
Square Center na Karlově náměstí.
Praha
Brno
Ostrava
Plzeň
Liberec
Olomouc
Ústí nad Labem
České Budějovice
Hradec Králové
Pardubice
Zlín
Kladno
Most
Opava
Karviná
Jihlava
Děčín
Karlovy Vary
Chomutov
Jablonec nad Nisou
Mladá Boleslav
Cheb
Kolín
velikost
obchodní
plochy (m2)
1 Nákupní galerie Myslbek
1996
8 600
2 OC Nový Smíchov
2001
85 000
3 Nákupní galerie Atrium
2002
4 700
4 Palác Flóra
2003
19 000
5 Vinohradský Pavilon
2004
5 000
6 NC Eden
2005
21 300
7 Palladium
2007
36 000
8 Arkády Pankrác
2008
43 000
9 Galerie Fénix
2008
12 400
10 Galerie Harfa
2010
49 200
11 Quadrio
2014
8 500
12 Galerie Stromovka
2015-2016
14 500
13 Centrum Palmovka
2015-2016
6 000
1 Velký Špalíček
2001
5 680
2 Galerie Vaňkovka
2005
37 000
1 OC Laso
2006
10 000
2 OC Futurum
2013
47 500
3 Fórum Nová Karolina
2012
58 000
1 NC Galerie Dvořák
2007
10 500
2 Plzeň Plaza
2007
19 800
1 Babylon
1998
4 800
2 Centrum Delta
2006
4 700
3 Galerie Liberec Plaza
2009
19 000
4 Forum Liberec
2010
47 000
1 Šantovka
Ústí nad Labem
93 409
1 Forum Ústí nad Labem
2009
27 000
České Budějovice
93 285
1 IGY Centrum
2004
21 300
2 Mercury Centrum
2006
17 600
1 OC Futurum
2000
22 000
2 EuroCenter Hradec Králové
2002
18 200
3 Atrium Hradec Králové
2009
7 400
1 OC Grand
1999
6 400
2 AFI Palác
2008
20 000
1 Centrum Zlín Čepkov
2005
15 600
2 Obchodní a zábavní centrum
Zlaté jablko
2008
11 300
1 Oaza Kladno
2008
16 600
2 Central Kladno
2015
26 000
92 808
89 693
Zlín
1
NOVOTNÝ, Ondřej. Nákupní centra a trendy na retailovém trhu v České republice.
In: Rok 2014: kanceláře, retail, hotely ...: Diskusní setkání časopisu Stavební fórum, Praha
22.1.2014: příspěvěk [online]. Praha: Stavební fórum, 2014 [cit. 2015-09-12]. Dostupné z:
http://www.stavebni-forum.cz/diskuse2014/prezentace/0122_novotny.pdf
2
dtto
3
DRTINA, Tomáš. Nákupní centra a jejich vývoj v ČR. In: Shopping a outlet centra: Diskusní setkání časopisu Stavební fórum, Praha 16.10.2007: příspěvěk [online]. Praha: Stavební
fórum, 2007 [cit. 2015-09-12]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/diskuse2007/drtina.
pdf
4
HEINRITZ, Günter, LANG, Hansjörg a PESCH, Franz. Forschungsbericht Innerstädtische
Einkaufszentren. München: Oberste Baubehörde im Bayerischen Staatsministerium des
Innern, 2003.
rok otevření
99 809
Pardubice
Studie zpracovaná pro bavorská města zmiňuje jako
zásadní parametr pro úspěšnou integraci shopping mallů
do městských center vzdálenost mezi stávajícím centrem
obchodu (náměstí, pěší zóna apod.) a nově budovaným
shopping mallem.4 Závěry studie pak ukazují, že je-li shopping
mall od původního centra dále než 1km, vytvoří nové centrum
a oslabí centrum původní.
název
Olomouc
Hradec Králové
Předmětem této práce jsou shopping mally v centru města,
rozsáhlým nákupním centrům budovaným na zelené louce
za městem se práce nevěnuje. Jedním z důvodů je mimo
jiné evropský trend směřující od budování center na zelené
louce za městem k převažující výstavbě ve městě. To v
rámci českých podmínek potvrzuje i zpráva INCOMA GFK
z roku 2007, která zmiňuje rostoucí podíl nově budovaných
nákupních komplexů v centrálních částech měst.3
Nákupní galerie Atrium - Charles Square Center, Praha - 4 700 m2 obchodních ploch
zdroj: nakupyatrium.cz
NÁKUPNÍ CENTRA VE MĚSTĚ
Města v ČR nad 40.000 obyvatel
(zdroj: počet obyvatel dle ČSÚ k 1.1.2015)
Co se týče polohy v rámci města, je v literatuře uváděno
několik základních oblastí v souvislosti s typem nákupního
centra:
Atrium Flora, Praha - 19 000 m2 obchodních ploch
zdroj: www.atriumfloraoffices.cz
75 112
Havířov
75 049
Kladno
68 552
Most
67 089
1 Central Most
2008
18 000
Opava
57 772
OC Silesia
2004
15 800
Frýdek-Místek
56 945
Karviná
55 985
OC Karviná
2003
13 300
Jihlava
50 521
1 City Park Jihlava
2008
26 000
Teplice
50 079
Děčín
49 833
1 Centrum Pivovar
2014
17 500
Karlovy Vary
49 781
1 OC Varyáda
2005
18 000
Chomutov
48 913
1 Central Chomutov
2009
4 300
2 Chomutovka
2010
8 000
Jablonec nad
Nisou
45 594
OC Rýnovka
2009
15 000
Mladá Boleslav
44 318
1 Bondy Centrum
2007
17 600
Přerov
44 278
Prostějov
44 094
Česká Lípa
36 943
Třebíč
36 880
Třinec
35 884
Tábor
34 716
Znojmo
33 761
Příbram
33 160
Cheb
32 351
1 OC Dragoun
2007
15 500
Kolín
30 946
1 OC Futurum
2008
10 200
Trutnov
30 893
Výstavba shopping mallů v ČR
Následující tabulka ukazuje vývoj výstavby shopping mallů
v ČR.3
ROK
1996
1997
1998
Nově otevřené shopping mally v ČR
1999
2000
10
10
2001
2002
9
2003
8
2004
2005
7
2006
7
2007
6
6
6
6
2008
5
4
5
4
4
4
5
2012
0
1
2013
2014
2
1
2010
2011
4
3
2
2009
1
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
3
Vlastní zpracování podle:
KUNC, Josef a kol. Fenomén nákupních center v České republice. In: Sborník příspěvků XV.
mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, 2012, s. 264-271. ISBN 978-80-2105875-0
a INCOMA GFK. Expanze nákupních center v ČR. Incoma.cz [online]. © 2014 [cit. 2015-0919]. Dostupné z: http://incoma.cz/expanze-nakupnich-center-v-cr/
JAK?
NOVĚ
OTEVŘENÉ
SHOPPING
MALLY
1
1
5
Práce má za cíl vytipovat si z výše uvedého přehledu lokality
pro případové studie a zaměřit se na “soužití” města a
shopping mallů - jaký vliv má vzdálenost mezi shopping
mallem a městským centrem? jakou roli hraje velikost
shopping mallu?
4
4
6
6
4
6
10
7
7
Z případových studií by pak měly vyplynout závěry, které by
mohly posloužit jako vodítka pro umisťování eventuálních
budoucích shopping mallů nebo jako podklad pro strategické
plány zaměřené na maloobchod ve městech (retail planning
policies).
9
4
2
1
3
5
5
Jedním z často zmiňovaných ukazatelů pro porovnání
“hustoty” shopping mallů ve městěch je poměr m2 obchodních
ploch na 1000 obyvatel, který ukazuje následující tabulka
pro vybraná česká města (zahrnuje kromě shopping mallů i
nákupní centra za městem nebo na jeho okraji) zpracovaná
realitní poradenskou společností Jones Lang LaSalle.4
4
NOVOTNÝ, Ondřej. Nákupní centra a trendy na retailovém trhu v České republice.
In: Rok 2014: kanceláře, retail, hotely ...: Diskusní setkání časopisu Stavební fórum, Praha
22.1.2014: příspěvěk [online]. Praha: Stavební fórum, 2014 [cit. 2015-09-12]. Dostupné z:
http://www.stavebni-forum.cz/diskuse2014/prezentace/0122_novotny.pdf