50 dní pro roztroušenou sklerózu

50 dní pro roztroušenou
sklerózu
7. ročník výstavy děl osob s roztroušenou
sklerózou mozkomíšní Cesta za duhou
Hotel Clarion a Nákupní Galerie Fénix
10. - 30. listopadu 2009
Kateřina Bémová
Nadační fond Impuls
…možné může dokázat každý, ale vykonat nemožné - protože nemožné je někdy možné, když dokážete najít ten správný způsob…
Pokud se to podaří, tak posunete hranice možného.
Sedmým rokem se potkáváme na cestě, na Cestě za duhou a sedmým rokem vidíme, jak se stále více a více posouvají hranice možného.
To, co slova nedokážou dost názorně vyjádřit, to každému přiblíží
výstava těch, jejichž životním souputníkem je RS, těch, kteří se nevzdávají a den za dnem posouvají hranici možného.
Nadační fond Impuls přeje všem dost sil a hodně pozitivní energie.
3
Doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Karel Hrkal
Vedoucí RS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN
Prezident unie Roska
Umění je možností vyjádřit nejniternější pocity způsobem, který
je srozumitelný neverbálně a překračuje tak hranice jazyků i kultur.
Pochopení vyžaduje jen jediné – otevřené srdce.
A tak i ten, kdo se potýká s výzvou nemoci ve svém životě, může
zprostředkovat těm, kteří jsou blízko i daleko okolo něho prožitky,
které jsou jim jinak nedostupné.
Někteří to činí se zralostí, kterou jim dopřála již dlouhá cesta
s takovou výzvou. Z jejich děl čtete vyrovnání se s něčím, co kohokoli
z nás diváků může kdykoli potkat. Přesah hodnot, porozumění životu,
nalezení radosti i tam, kde jiní vidí jen peklo.
Jiní jsou na začátku této cesty. Ukazují nám svůj zápas, který
je v mnohém poučný a někdy mu můžeme porozumět snáz, než těm,
kteří se již s výzvou nemoci vyrovnali. Může nám to připomenout naše
vlastní nedořešené zápasy a rozcestí.
Dívejme se otevřenýma očima. Nechme na sebe působit výtvarný výraz těch, kteří nám chtějí něco říci. Nikdy to není banální, nikdy
to není prázdné. Není to umění pro umění. Když necháme svou duši
otevřenou, odejdeme obohaceni. Nenechme si ujít poselství, že i se
složitou chorobou se lze poprat a vyjít z tohoto zápasu jako vítězové. Naše vlastní každodenní problémy se nám pak začnou zdát daleko
menší.
Roska je svépomocné občanské sdružení, jehož posláním je pomáhat
lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní, důstojný a plnohodnotný
život. V České republice realizuje již více než 25 let rozsáhlé humanitární programy. Své nezastupitelné místo v nich má i podpora a propagace umělecké tvorby lidí s roztroušenou sklerózou. Vedle vlastní
seberealizace umělce má tato tvorba z více důvodů bezesporu pozitivní vliv na kvalitu jeho života včetně zdravotního stavu. Umělci s roztroušenou sklerózou svým pozitivním přístupem daným jejich uměleckou prací v zásadě aktivně „bojují” se svou nemocí.
Výstava „Cesta za duhou” představuje právě umělecká díla autorů
s roztroušenou sklerózou.Tento rok je to již její 6. ročník a věřím, že
naváže na ty předchozí, které byly velice úspěšné. Vážíme si toho, že
i naše organizace Rosky sdružené v unii při této ojedinělé akci nechybí.
Umělecké aktivity lidí s RS provází prakticky každou akci Rosky.
Svou nezastupitelnou úlohu v tom má vydavatelská činnost Rosky,
zejména časopis Roska, který dává potřebný prostor uměleckým
aktivitám roskařů.
Roskaři se zúčastňují dovednostních soutěží lidí se zdravotním
postižením, kterými jsou např. mezinárodní a národní Abilympiády na kterých získali nejedno ocenění např. účast Jaroslava Wojnara
na světové abilympiádě v Japonsku, kde se umístil na čtvrtém místě
v pletení košíků. Pravidelně se účastníme také mezinárodních veletrhů, kterými jsou výstavy NON-HANDICAP v Praze a Medical Fair
4
5
v Brně. Prezentujeme na nich činnost lidí sroztroušenou sklerózou
včetně uměleckých děl, které vytvořili.
V letošním roce také pokračovala cesta výstavy uměleckých děl
osob s RS „Mám RS…No a co ?!“ po dalších městech České republiky
a to Jindřichově Hradci, Havlíčkově Brodě, Brně a Kroměříži. Vedle
více než 100 uměleckých děl lidí s roztroušenou sklerózou na ní najdeme na 6 posterech informace o lidech s RS, kteří i přes svůj handicap
pracují a tím se této nemoci nepodávají.
Závěrem bych chtěl upřímně poděkovat vystavujícím umělcům,
těm, kteří se zasloužili o realizaci 6. výstavy „Cesta za duhou” a také
všem, kteří třeba i svou přítomností na ní podpoří její vzácné poslání
pomoci lidem s nelehkou roztroušenou sklerózou.
6
Ing. Zdeňka Jakšic
Nákupní Galerie Fénix Vysočanská
Duha je v povědomí lidí odedávna spojována s nadějí a optimismem.
Cesta za duhou tak věrohodně odráží životní výzvu, před níž lidé s roztroušenou sklerózou stojí. Právě oni jsou důkazem, že diagnózou této
nemoci běžný život nekončí, naopak, otevírá zcela nové příležitosti
a objevuje v pacientech netušené schopnosti.
Přispět k širšímu povědomí o této nemoci, jejich důsledcích a možné léčbě je jeden z důvodů, proč se Nákupní Galerie Fénix rozhodla
podpořit projekt Cesta za duhou a nabídla prostory pro výstavu uměleckých děl pacientů s roztroušenou sklerózou. Přestože naše centrum
není uměleckou galerií, snaží se dát ve svých aktivitách prostor i osvětě
a vzdělávání. Na rozdíl od umělecké galerie však dokáže oslovit velkou
masu lidí, pro něž je setkání s pacienty s roztroušenou sklerózou výjimečné. Umění bylo od nepaměti prostředníkem v komunikaci zdánlivě vzdálených světů lidí a vystavovaná díla dokazují, že oslovit a probudit zájem v lidech s každodenními starostmi lze právě touto cestou.
Malá zastavení tohoto druhu jsou pak pro každého z nás způsobem,
jak svůj svět obohatit a snad mu dát i lepší směr. Umělecká tvorba
tak formou vlastní reflexe přináší na jedné straně smíření se s životním osudem, na straně druhé způsob, jak na nemoc a integraci pacientů upozornit. Právě k té druhé snaze chce napomoci i Nákupní
Galerie Fénix
7
MUDr. Olga Křičková
Kamila Řasová
ředitelka Merck Serono
Obecně prospěšná společnost CEROS
Léčebné postupy v neurologii se neustále vyvíjí. V posledních více
než deseti letech došlo k zásadnímu obratu v léčebném přístupu
u roztroušené sklerózy díky nástupu nové generace léků ovlivňujících
průběh onemocnění (disease-modifying drugs, DMD). Přes nesporné
a obrovské přínosy této léčby nelze pominout faktor omezující kvalitu života pacientů, kteří používají léta injekční lék. Většina z Vás ví,
co toto obnáší.
Merck Serono se zavázalo přinášet léčebnou naději lidem, kteří
onemocněli roztroušenou sklerózou. DMD léčba je příkladem této
realizované naděje. Vědecký výzkum Merck Serona jde dál a hledá léčbu účinnější a zároveň zlepšující kvalitu života. Pevně věříme,
že nadcházející roky budou přelomovými ve vývoji nové perorální
léčby roztroušené sklerózy. Ve vývoji léčby, která umožní pacientům
s roztroušenou sklerózou žít kvalitnější život bez injekcí.
Držme si vzájemně palce, aby tento významný krok v naší společné Cestě za duhou byl úspěšný!
Motto:
„V každém z nás dříme touha pro vyjádření svých pocitů, tužeb a dojmů. Slova však často nestačí. Umělecké vyjádření, ať je v jakékoli
podobě, tuto moc má. Využijme proto tohoto daru a žijme uměním.“
8
Vážení přátelé Cesty za duhou, přátelé pravidelné společenské události, která spojuje umění s problematikou roztroušené sklerózy mozkomíšní.
Jsem ráda, že Vás při takovéto příležitosti mohu pozvat na další
umělecké projekty, které naše obecně prospěšná společnost nabízí
nemocným s RS: kurzy arteterapie a taneční pohybové terapie. Arteterapie využívá výtvarných aktivit k rozvíjení výtvarných schopností,
soustředění, rozvoji jemné motoriky, psychickému uvolnění a motivaci pro pravidelnou činnost v určité komunitě. Taneční pohybová terapie - pohyb s hudbou pomáhá lidem s RS při hledání kladného vztahu
ke svému tělu, využívá komplexní postupy psychoterapie, relaxačních,
dechových a vyrovnávacích cvičení ve spojení s hudbou.
Ráda bych zde zmínila dva projekty, které sice nesouvisí s uměleckou činností, ale kterých si velice cením:
a) Projekt Tréninkových pracovišť, který umožňuje třinácti lidem se
ZTP pracovat na deset hodin týdně na realizaci cílů naší společnosti.
Jde o projekt Metropolitní univerzity Praha, o.p.s., který podporuje
Evropský Sociální Fond, státní rozpočet České republiky a rozpočet
hlavního města Prahy.
9
b) Mezinárodní workshop „Principy rehabilitace u nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní“, který pořádáme ve spolupráci
s Rehabilitation in Multiple Sclerosis, 3.LF UK a FNKV, a Unií Roska –
českou MS společností 20. – 21. 5. v Praze. Při této příležitosti bude
přibližně 30 odborníků multidisciplinárního týmu neurorehabilitace
(lékařů – neurologů, rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, logopedů, psychoterapeutů, atd.) z české republiky a ze zahraničí diskutovat odborné otázky neurorehabilitace.
Věřím, že projekty, kterých se aktivně účastní lidé s RS, budou i nadále
pokračovat, že se zlepší odborná úroveň rehabilitace nemocných s RS
a především, že se zlepší kvalita života lidí, kteří s RS bojují.
10
Cesta za duhou
Autoři
Kurátorkou výstavy je Veronika Bratrychová
CEST
Kateřina Bikkalová
K obrazům: původní inspirací byla kovová krabička od kakaa před patnácti lety! A potom už se mi styl vryl pod kůži a používám ho nejen
k malování lidí černé pleti, ale i žen a mužů v přírodě i v kavárnách.
Muži pracující na plantáži cukrové třtiny atd. Vzhledem k tomu,
že jsem většinu života prožila ve střední a jižní Americe, mám moc
ráda výrazné barvy a jako techniku pastel, jak olejový, tak i obyčejný,
suchý.
14
15
Marie Brožová
Nejen zaměstnání, rodina a přátelé, ale i řada mých zálib (např. fotografování, různé ruční práce), to vše je neocenitelné při zapomínání
na všechny denní starosti, problémy i nemoci.
16
17
Jana Dobiášová
RS v roce 1999 změnila můj život. Omezila moji chůzi, psychicky mě
rozhodila. Léčbou se můj zdravotní stav stabilizoval. Snažím se držet
hesla: „Co tě nezabije, tak tě posílí“. Při tvorbě mých keramických výtvorů zanechávám v hlíně obtisk mého momentálního psychického
rozpoložení.
18
19
HLUBOKÁ
Jsi všude okolo mne.
Jsi jako voda bez konce, jako tma až na dno,
jako láska bez rozumu.
Máš mnoho jmen,
mnoho tajných snů,
mnoho štědrých doteků.
Čekáš na mne a zase mi mizíš.
Choulíš se do mých dlaní
a jindy se otevíráš mým steskům.
A já tě hledám a zatracuji, miluji a nenávidím,
vracím se a zase tě opouštím.
Topím se v tobě.
Nedosáhnu na dno.
Jiří Donát
Po vystudování vysoké školy se zabýval chemií, prací na počítači,
maloval, dělal grafiky, vázal knížky. Byl členem Společenstva českých
knihařů. V roce 1977 onemocněl roztroušenou sklerózou a jeho činnost
se omezila na psaní básní a bajek.
20
21
Zuzana Hájková
Na životě mě zaráží jedna věc. Kolik krásného dokážeme přehlédnout. Vím, že není v lidských silách vidět vše, a tak se snažím zvěčnit
na fotografiích to, co se podařilo v kráse života objevit mně. Zrcadla
v kapkách, divokou přírodu, barevné nálady květin. To jsou moje motivy fotografií, moje obrazy života.
22
23
Hana Hakenová
24
25
Alena Holá
Drahá, víš, život je prachsakramentská věc. Tuze a často bolí. Tak moc,
že budeš váhat, zda máš věřit v pána Boha. Ale nikdy se nerouhej.
Rozhlédni se jen a dobře se dívej. Uvidíš tu krásu všude kolem. Něco
přece musí existovat mezi nebem a zemí, co dokáže něco tak úžasného vytvořit. To určuje smysl a běh života. Nezáleží na tom, že nikdo
s jistotou neví, co to je.
A bolest? I ta má v životě svůj účel. Nikomu se nevyhne. Jedno
velké hoře dokáže člověka od základu změnit. Jsi chápavější a začneš
si skutečně vážit šťastných chvil. A v takové bolestné chvíli máš k Bohu
nejblíže. Ať už je, dítě moje, cokoli, uleví se ti, když můžeš v něj věřit.
Nešťastný ten, který v nic nevěří. Je sám a prázdný.
26
27
Blanka Hylanová
Byli jsme loni a budem na přesrok.
Rostou nám rychle vnoučátka,
s námi už stárnou naše děťátka.
A život běží vážení
přes všechno naše snažení
proud času nemůže nikdo už zastavit
tak jako bolesti musíme se mu postavit
ukládat do duše hezké chvíle,
jestliže chcem se cítit mile
až začnou problémy, bolesti,
aby nás smutek nemohl odnésti
do přehluboké řvoucí černé díry
tu jenom láska zničí v té nejtěžší chvíli
a hezké chvíle uložené v duši
vyvolají úsměv, který vždycky sluší
proto se snažíme něco vytvořit,
aby nás bolest nemohla znetvořit.
Tak vymeťme všechno co nás táhne dolů
a příští rok se sejdem, budem zase spolu.
28
29
Peter Jarabák
Uplynulo už 15 rokov, od kedy mi maľba pridáva energiu do denného
života s diagnózou SM. Tento rok som si však uvedomil, že predmetom
môjho výtvarného záujmu sa čoraz viac stáva forma, ktorá je jednoduchšia. Rozmýšľam nad tým, či je to naozaj len mojím záujmom, veď
rokmi som zmenil môj výtvarný jazyk niekoľko krát napr. od impresionistov, slovenských maliarov z 19. storočia, americké pop umenie
z 20. storočia, bolo ich naozaj hojne. Prichádzam ale na to, že ako
sa SM rokmi vyvíja, tak sa moja precíznosť, schopnosť zachytiť detaily, ktoré ma obklopujú mení, zhoršuje. Žiť s handicapom je plný paradoxov a v mojom prípade ide o to, že čím viacej maľujem, tým sa moja
praktická vycibrenosť zhoršuje. Som ale presvedčený, že bez mojej
kreatívnej činnosti by bol svet s SM monotónny, bez tvarov, priestoru
a farby.
30
31
Zdeňka Kaplanová
Jmenuji se Zdeňka Kaplanová a mojí zálibou je kreslení a malování.
Celý letošní rok se potýkám se stále přibývajícími zdravotními problémy. Nevzdávám svůj boj a znovu usedám ke svému kreslení, čtení
a snažím se zmobilizovat své síly ke krátkým procházkám, abych
mohla zase mezi své přátele načerpat novou energii a radost ze života.
32
33
Dana Komínková
34
35
Pavel Komůrka
36
37
Jitka Kozlíková
„Som obyčejná žena z malého mesta na Slovensku. Ako každá žena
sa občas niečim prikrášlim. Pri pohĺade na navlečené gorálky som
si povedala: no čo, nič moc. To dokážu aj deti v škôlke … Kým sa mi do
rúk nedostali prekrásne výrobky od mojej švagrinej.
Tejto mladučkej žienke dal osud do vienka RS. Až potom som
si uvedomila, čo všetko za tými navlečenými korálkami je …
Jitka sa v nich proste našla. Jej práce sú neskutočne nádherné. Hoci
je mladá, myslím, že ju netreba ĺutovať. Naopak! Treba jej závidieť!
Závidieť, že našla svoj ciel!! A to sa nestáva často ani medzi zdravými
ĺuďmi. Nájsť svoj ciel je vlastne poslaním pre člověka. A Jitka ho našla,
neostala stáť a ide ďalej …
Všetci jej držíme palce.“
Monika Kukolíková – švagrová
www.jkoralky.webnode.cz
38
39
Jitka Lustyk
...NEDOVEDU A ANI NECHCI SI PŘEDSTAVOVAT ŽIVOT BEZ
MALOVÁNÍ...
www.jitkalustyk.cz
40
41
Šárka Matějová
Má souputnice a nezvaná spolubydlící je dáma v nejlepších letech. Je jí
téměř 40 let, je v dobré kondici, měnila a mění dosud můj život. Je sice
aktivní, mám sekundárně progresivní formu, ale ani já nepodléhám
pasivitě, i když se stále vzpamatovávám z těžkého období, které bylo
poznamenané kómatem.
Díky tomu, že už mám třetí elektrický vozík, který je neocenitelný
v běžném životě, mohu si vyjet mezi lidi a relaxovat coby zahradnice na
naší minizahrádce, kterou miluje i můj kocourek, psychotronik Filípek.
Díky manželovi, který mi velmi pomáhá, se mohu věnovat mé největší lásce, kolážím, přestože už moje motorické dispozice mají výrazný hendikep. Snad o to více mne baví bojovat s překážkami a těšit
se z toho, že dělám radost svým blízkým, přátelům a známým.
Doufám, že i vám.
42
43
Monika Nathová
44
45
Lada Novotná
Je mi 35 let, jmenuji se Lada Novotná, jsem zdravotní sestra a pracovala jsem na chirurgickém JIPu, ale bohužel se díky RS nemohu tomuto
povolání věnovat. Vždy jsem chtěla lidem pomáhat a snažím se o to
i teď. Je ale také pravda, že jsem se musela naučit pomoc přijímat.
A protože mám úžasného muže, tak to šlo téměř samo. Jsem hyperaktivní plemeno, jak říká manžel, a tak jsem byla nucena hledat alternativy aktivit, které mé neposlušné tělo zvládne. Nikdy předtím jsem
ani nekreslila, ani nefotila a ani nepsala pohádky a najednou mi sedla
na rameno Múza a jde to.
Bydlím v rodinném domku, kolem sebe mám milující rodinu a spoustu zvířat.
Netuším, co bych si ještě mohla přát, užívám si každý den, každou chvíli a vidím svět úplně jinýma očima než dříve. Jsem vděčná, že
mám to, co mám. I ta RSka je moje kamarádka. Všechno, co prožíváme, zavisí jen na úhlu pohledu.
46
47
Stanislava Perlínová
STARÉ ŽIDOVSKÉ HŘBITOVY
Už je to hezkých pár let, co jsem poprvé narazila na takové místo:
zapomenuté, někdy složitě přístupné, většinou zarostlé travou a křovím. Místo, kde na člověka dýchají staré časy. Nápisy v hebrejštině
jsou nesrozumitelné, ale i tak se člověka dotýká něco mystického,
něco, co vypráví o životech a událostech minulých a co šeptá poselství
pro nás z 21. století…
48
49
Alice Plundrová
Milí přátelé!
Již dvacet let mám na krku tu potvoru. Snažím se s ní žít, nebo s ní
bojovat, nebo se s ní smířit. Není to snadné, ale to všichni víme. Netvrdím, že nošení korálků může zlepšit chůzi, ale může zlepšit náladu.
To pro začátek stačí. S lepší náladou jde všechno líp. Tak hurá, ještě
jsme tady!!!
Chci vám ukázat fotku své malé velké přítelkyně. Tady na tom
místě spí. Tam, kde mně docházejí síly, nastupuje její nevyčerpatelná
energie a radost ze života. Pokud můžete, pořiďte si pejska!!!
Srdečně vás všechny zdravím a moc se těším na výstavu.
50
51
Věra Podběhlá
Jmenuji se Věra Podběhlá, je mi 42 let a bydlím v Klášterci nad Ohří,
kde i pracuji na částečný úvazek jako úřednice na Městském Úřadě.
Svou diagnózu jsem se dozvěděla v březnu 2008. Asi dva měsíce poté
jsem se začala věnovat focení, abych se rozptýlila a nemyslela jen
na svou nemoc.
52
53
Alena Pospíšilová
Jmenuji se Alena Pospíšilová, je mi 47 roků. RS mám 14 let a letos po
atace mám potíže se zrakem. Malování beru jako terapii. Zkusila jsem
ilustrace k La Fontainovým Bajkám.
54
55
Kristýna Salášková
Mé jméno je Kristýna Salášková, je mi 18 let a RS mám 4 roky.
Mé záliby jsou: pc, reklamní grafika, psaní básní nebo právě úvah,
fotografování a četba.
Má grafika je povětšinou dělaná na zakázku, psaní úvah je spíše
pro radosta vyjádření pocitů a fotografie pak zachycení okamžiků kolem nás.
56
57
Jana Schrollová
RS mi diagnostikovali v zimě 2006. Bylo těžké se s tím smířit, ale
musím to zvládat, abych fungovala pro svého syna, který mne potřebuje. I přes všechny další tragické problémy, které zatím pořád nemají
konce, jsem hledala něco, co mne odreaguje, a tak jsem začala fotit
přírodu a její krásu.
Je to úžasné odreagování.
58
59
Květa Štrbová
Nevím, co ještě napsat o eresce. Žijeme s ní, dělá si s námi co chce.
Snad si myslí, že ji budeme mít kdoví jak rádi. Ale víc, jak zvyk,
ať nečeká. Obrázky jsem fotila ještě s manželem. Tenkrát mi to šlo.
Ten starý flexaret ještě mám. Teď už jako památku. Nedávno jsem
ty staré fotografie znovu prohlížela a tak mě napadlo. Domalovat
obrázky pastelem. Třeba mi to půjde. A šlo to. Snad se černobílé fotky
s trochou malování a s básní budou aspoň trochu líbit.
60
61
Karel Titl
Pacientem RS jsem již 9. rokem. V poslední době to není zrovna jednoduchý život, ale díky některým blízkým lidem to dovedu nějak
zvládat.
Děkuji Vám za to.
62
63
Kamila Tomanová
Věk: 32let. Jsem na rodičovské dovolené, mám tříletého syna (nevzali
nás do školky, takže ještě rok budeme doma), doufám, že za rok půjdu
do zaměstnání...
Záliby: četba, fotografování a hlavně syn.
64
65
Helena Uhlířová
Jsem šťastná, co více říci.
Nemoc jsem odsunula někam dozadu a dospod. Nemyslím na ni.
Užívám si každou chvíli.
Máte-li příležitost, radujte se a buďte šťastní.
66
67
Zděnka Urbanová
Letošní rok byl pro mne dobrý a významný. Stala jsem se právoplatnou členkou výtvarné skupiny „SPOLU“ z Ústí nad Labem. Splnilo
se mi moje dlouhodobé přání. Většina mých prací vzniká už dlouhá léta
ve společnosti členů této skupiny. Jsem moc ráda v jejich společnosti. Dvakrát ročně společně malujeme v plenéru. Vzájemně si pomáháme a radíme.
Ukončila jsem druhý cyklus UTV a přihlásila jsem se na další cyklus. Studium mě moc baví.
68
69
Anna Valentová
Jsem Anna Valentová, s nemocí roztroušená skleróza se potýkám
15 let. Z vozíku se dívám na svět 13 let.
Letošní rok nepatří mezi ty, které bych si přála opakovat. Na naší
rodinu se hrnuly zlé nemoci, velké i menší rodinné starosti a o to více
jsem se snažila užít si radostnější události, které pomalu přicházely. V měsíci květnu jsme se s manželem vypravili na týdenní pobyt
na Šumavě. Tento pobyt byl několik měsíců dopředu pečlivě vybírán
a to hlavně vzhledem k vozíčku. Vše předčilo naše očekávání. Naše
celodenní toulání nenarušilo ani počasí. Manžel nachodil vedle mého
elektrického vozíku spoustu kilometrů a nafotili jsme hodně obrázků,
protože se nám zdálo, že vše musíme zdokumentovat a těšit se z té
krásné přírody později, kdy bude potřeba se na tato místa podívat
a zavzpomínat. Do přírody jezdíme stále, ale ta šumavská potěšila
naše srdce v pravý čas.
70
71
Michaela Vildová
72
73
Helena Vincourová
Od roku 1983 mám RS. Poslední čtyři roky mám ZTP/P. Před dvěma
lety jsem se účastnila mnohých výstav textilních výtvarníků. Já sama
jsem textilní výtvarnice, svobodné povolání.
Můj obor: textil v interiéru, trojrozměrné textilní objekty, paličkování, tkaní, výšivka, šitá krajka, alternativní techniky.
Má díla jste mohli vidět také na výstavách například v Praze, Chrudimi, Rakovníku, Kladně.
74
75
Gabriela Vondrová
Jmenuji se Gabriela Vondrová a je mi 41 let. Vždy jsem ráda sportovala a od svých 10 let jsem hrála basketbal, u kterého jsem si udělala
i trenérské zkoušky. V roce 1990 jsem na sobě pocítila bolest celého těla a špatné vidění, později jsem na jedno oko neviděla vůbec.
Obvodní lékař mě léčil na běžnou chřipku. Po týdnu jsem s rodiči zašla
do Vinohradské nemocnice, kde mě ihned hospitalizovali na virovou
encefalitidu.Během dvouměsíčního pobytu v nemocnici se mi zrak
zlepšil a naučila jsem se znovu psát, což jsem během počáteční nemoci zapomněla. Rok jsem navštěvovala psychologa a brala Prednison,
který mi zůstal až do dnešního dne. V roce 1994 se mi narodila dcera
a v roce 1997 syn. Obě těhotenství probíhala v pořádku, ale po porodu
se vždy dostavila ataka. Byl mi doporučen neurolog v Thomayerově
nemocnici, který mě vyšetřil a řekl mi, že se jedná o RS. Doporučil mi
Vinohradskou nemocnici, kde mají RS poradnu. Skoro rok jsem čekala na zařazení do programu poradny. Pojišťovna mi schválila injekce
Rebif, které si píchám třikrát týdně. Pan primář mi pomohl i po psychické stránce a naučil mne s RS žít. Díky němu jsem se vrátila ke svému velkému koníčku - vyšívání.
76
77
Poděkování za 7. ročník výstavy Cesta za duhou patří
kurátorkám výstavy, kterými jsou Veronika Bratrychová a Klára
Zápotocká, paní ing. Zdeňce Jakšić, ředitelce Nákupní Galerie
Fénix
Partnerům výstavy, kterými jsou
Ceros o.p.s., Merck Serono, divize společnosti Merck k. s.,
Kurátorkou
je Veronika
Bratrychová
Nadační
fond výstavy
Impuls,
Sdružení
SMS, Unie Roska, Nákupní Galerie Fénix a Hotel Clarion
CESTA
ZA
DUHOU
CESTA ZA DUHOU
Obdiv pak všem autorům, kteří se na letošní
Cestě za duhou podíleli.
Katalog děl nemocných s roztroušenou
sklerózou mozkomíšní, vychází při příležitosti
7. ročníku výstavy CESTA ZA DUHOU