říjen - Obec Herálec

Zprávy z obecního úřadu
• Dne 10. a 11. října proběhnou v naší obci volby do
Zastupitelstva obce Herálec a volby do Senátu Parlamentu
ČR. Volební místnost je v budově bývalé České školy.
Doba konání voleb: pátek: 10.10.2014 od 14:00-22:00 hod.
sobota: 11.10. 2014 od 08:00-14:00 hod.
Pokud by měl někdo zájem, aby ho volební komise navštívila
s přenosnou volební schránkou, přihlaste se na OÚ, nebo
v době konání voleb přímo u volební komise.
Případné II. kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR se koná :
v pátek 17. října 2014 od 14:00-22:00 hodin,
sobota 18. října 2014 od 08:00 -14:00 hodin.
• Poděkování zastupitelům – Chtěl bych touto cestou poděkovat všem
zastupitelům obce za práci, kterou vykonávali v tomto končícím volebním
období.
• Stavební firma Kovačka ze Žďáru nad Sázavou, začala v září budovat novou
hřbitovní zeď od kadovské silnice. Rozpočet na tuto stavbu je 870 tisíc Kč. Firma
nám postaví betonovou zeď a kámen, který se tam k ní bude skládat si udělá obec
sama se svými zaměstnanci.
• Firma ODAS bude od října 2014 provádět zimní svoz komunálního odpadu
každý týden ve čtvrtek.
• Obec Herálec nabízí k prodeji kalendáře ,,Vysočina – Železné hory 2015“
za 70 Kč/ks
starosta obce – Lubomír Gregor
Poděkování:
Chceme poděkovat zastupitelstvu obce Herálec v čele se starostou panem Lubomírem Gregorem za
rozhodnutí o zavedení kanalizace v ulici pod kostelem a jejího zadání k realizaci. S možností připojení
ke kanalizaci nám odpadla mnoholetá a nepříjemná starost.
Dobrou práci odvedla podle našeho mínění i firma pana Jiřího Stodoly, jejíž zaměstnanci se museli
vypořádat se složitým, hustě kamenitým terénem i mnohdy nepříjemným počasím. Za příznivého počasí
pracovali podle potřeby do pozdních odpoledních hodin.
Všem moc děkujeme.
Bohumila a Jindřich Hůlkovi
Volné sdružení občanů – zahrádkáři
prosí občany o zapůjčení dýní, cuket, patisonů, květin, aj.
na „Dýňové slavnosti“. Vypěstované produkty mohou
občané nosit v pondělí 29. 9. 2014 a 1. 10. 2014
od 17:00 do 18:00 hodin do Kulturního domu v Herálci.
Soutěž o nejlepší vyřezávanou dýni proběhne v neděli,
proto prosíme o vyřezané dýně již
v pátek 3.10. 2014 od 17:00 do 19:00 hod.
Děkujeme
2
ZASTUPITELSTVO OBCE HERÁLEC
USNESENÍ ZO č. 43/09-2014
ze zasedání zastupitelstva obce Herálec ze dne 10.9. 2014
odborné pomoci
k zabezpečení
přípravy a
realizace stavební akce „Zateplení DPS
č.p.149 Herálec .
2.13. „Příkazní smlouvu č.14/2014“ mezi Obcí
Herálec a ing. H. V. spočívající v přípravě,
zpracování a vyhodnocení prací „Snížení
energetické náročnosti DPS
v Herálci“.
2.14. Žádost paní I. S., bytem Ivančice o připojení
domu č.p.156 na obecní kanalizaci.
2.15. Žádost pana J. K., Herálec 380 a M. R.,
Herálec 71 o pronájem nebytových prostor v KD
Herálec na zkušební dobu jeden rok s možností
okamžité výpovědi. Nájemce provede instalaci
odpočtového elektroměru. Výše nájemného bude
500,- Kč/rok.
2.16.
Žádost společnosti TUTY o udělení
souhlasu s užitím veřejného prostranství na den
17.9.2014 za účelem instalace skákacího hradu za
podmínek uvedených v žádosti.
2.17. Žádost o pronájem KD Herálec společnosti
Volné sdružení občanů-zahrádkáři, za účelem
instalace výstavy ve dnech 4.-5.10.2014 .
2.18. Souhlas RO s podáním žádosti na obnovu
majetku poškozeného živelnou pohromou
v roce 2014 doložený usnesením a zápisem
z jednání.
2.19. Způsob schvalování věcných břemen obec povinná - schvaluje RO - obec oprávněná–
schvaluje ZO
1.BERE NA VĚDOMÍ
1.1. Kontrolu usnesení ZO č.42/07-2014 ze dne
16.7.2014
1.2. Zprávu o činnosti rady obce.
1.3. Připomínky a návrhy účastníků zasedání
vznesené v diskusi.
1.4. Návrh“ Smlouvy o dílo“ s .RNDr.Vladislav
Stehno, Přibyslav- výkon činnosti
technologického dozoru nad provozováním
ČOV Herálec.
2. SCHVALUJE
2.1. Program jednání ZO č.43/09-2014
v rozsahu předloženém starostou obce.
2.2. Zapisovatele: Antonína Trávníčka
2.3. Ověřovatele zápisu: Josefa Hromádku,
Jaroslava Gregora
2.4. Návrhovou komisi: Mgr. Miloše Moučku,
Antonína Trávníčka, Petra Petrlíka
2.5. Zprávu předsedy FV o výsledku
hospodaření obce za období I.-VIII. 2014
Příjmy za období I.-VIII. 2014:15 086 871,14Kč
Výdaje:
14 651 274,29Kč
Rozdíl:
+ 435 597,45Kč
2.6. Cestovní náhrady starostovi obce za
období VII.-VIII. 2014 ve výši 1 419,-Kč.
2.7. Smlouvu o zemědělském pachtu číslo
1697/2014 a č.1698/2014 mezi Obcí Herálec
a společností AGRO-Měřín,a.s. zast. ing.
Gabrielem Večeřou.
2.8. Žádost Mgr. J. K., Herálec č.p.540 o prodej
pozemku p.č.488/39 v k.ú. Český Herálec za
účelem výstavby RD.
2.9. Žádost pana S. S., Herálec č.p.5 o prodej
části pozemku p.č.1035/37 v k.ú. Český
Herálec. Pro oddělení části pozemku nechá
budoucí kupující vyhotovit GP.
2.10. Žádost paní A. B., Kocanda 317 o směnu
části pozemku p.č. 102 v jejím vlastnictví za
část pozemku p.č.182/1 (oba k.ú. Kocanda) ve
vlastnictví Obce Herálec.
2.11. Pronájem bytu č.2. v budově č.p.149
DPS pro paní G. H., bytem Herálec za
podmínek stanovených obcí.
2.12. „Příkazní smlouvu č.28814“ se spol.
GARANT,spol.s.r.o. spočívající v poskytování
3. UKLÁDÁ
3.1. Dokončit plnění úkolů vyplývajících
z předchozích usnesení – trvají úkoly:
3.2.5. Projednat havarijní stav šachty na odpad
v komunikaci u Klímů se spol. SÚS Žďár nad
Sázavou.
Z: starosta
3.3.6. Projednat s firmou Jiří Stodola, jako
vlastníkem budovy č.p. 91 v k.ú. Český Herálec
harmonogram oprav na uvedené nemovitosti.
Z: starosta
3.4. Dořešit náležitosti žádosti pana Karla
Gregora, Herálec č.p. 489 o postupnou úhradu
nákladů
na rekonstrukci pronajatých prostor v objektu
budovy č.p. 98 včetně doložení vynaložených
nákladů k opravě investorem.
Z: starosta
3
4.2. Žádost pana L. H., Herálec č.p. 507 a pana P.
H., Herálec č.p. 231 o dlouhodobý pronájem
pozemku p.č.1/1 v k.ú. Herálec na Moravě.
4.3. Odvolání paní V. D., bytem Herálec proti
prodeji části pozemku p.č.1035/37 v k.ú. Český
Herálec.
Ostatní úkoly byly splněny.
4. ZAMÍTÁ
4.1. Příkazní smlouvu číslo 002/2014 mezi
Obcí Herálec a ing. Jaroslavem Roušem, Žďár
nad Sázavou z důvodu nepřiměřené výše
finanční odměny pro příkazníka.
Usnesení bylo schváleno všemi přítomnými členy ZO.
Příští zasedání ZO bude vyhlášeno místním rozhlasem a zveřejněno na úřadní desce
obce Herálec.
Zajímavosti z obce
restituce zbytkové části nároků
evidence pozemkových úprav
osvěta, vzdělávání a propagace oboru
2.2. Pozemkové úřady
Pozemkové úpravy naplní svůj smysl pro krajinu
teprve tehdy, jsou-li všechny navržené prvky
v terénu realizovány. Pozemkové úřady dělají vše
pro to, aby se schválené návrhy pozemkových úprav
co nejdříve objevily v krajině. I když skutečná
potřeba finančních prostředků na pozemkové
úpravy výrazně převyšuje možnosti státního
rozpočtu, pozemkové úřady se snaží využít určené
prostředky co nejefektivněji a na realizace
pozemkových úprav využívají též další zdroje.
Působí jako koordinátoři celého procesu, na kterém
je zainteresovaná celá řada partnerů jako je obec,
Agentura ochrany přírody a krajiny, Povodí jako
správci toků, katastrální úřady, Pozemkový fond ČR
atd.
3. Postavení vlastníka při správě svého
majetku – otázky a odpovědi
Existuje způsob, kterým lze dosáhnout
scelení pozemků, které vlastním? Dohoda
s majitelem o směně pozemku, který funkčně
navazuje na ten můj není možná.
Jistě, existuje. Požadovaným nástrojem jsou
pozemkové úpravy, kterými dojde k realizaci
prostorového a funkčního uspořádání pozemků,
jejich scelování nebo dělení, zabezpečení
přístupnosti a využití pozemků a vyrovnání jejich
hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro
racionální hospodaření vlastníků půdy, a to bez
jejich finanční spoluúčasti.
Soustavu pozemkových úřadů tvoří 77 okresních
pracovišť řízených Ústředním pozemkovým
úřadem, který tvoří sekci Ministerstva zemědělství.
Kontakty na jednotlivé pozemkové úřady včetně
Ústředního pozemkového úřadu lze najít na
www.eagri.cz
Činnosti pozemkových úřadů:
provádění komplexních pozemkových úprav
provádění jednoduchých pozemkových úprav
(např. rekonstrukce přídělů)
investiční činnost při stavbách společných
zařízení
aktualizace jednotné soustavy bonitace půd
lustrace státní půdy pro její privatizaci
4
Co dělat v případech, kdy ze dne na den byla
vybudována překážka bránící v přístupu
k mému pozemku?
V takové situaci je nepodstatné, z jakého
důvodu byla cesto pro přístup užívána(neformální
dohoda, věcné břemeno, pozemní komunikace).
Občan se může bránit okamžitým podáním návrhu
na poskytnutí ochrany proti zásahu do
pokojného stavu. Žádost se podává u
pověřeného obecního úřadu a je ji nutné podat
co nejdříve. Úřad v tomto řízení nezkoumá, zda
má žadatel právo cestu užívat, ale pouze chrání
poslední pokojný stav, do kterého někdo
svémocně zasáhl. Musí proto prověřit, zda
umístěná překážka (řetěz, brána, závora, hromada
kamení atd.) byla povolena příslušným úřadem, a
nebo ji vlastník pozemku umístil bez povolení.
Výsledkem řízení může být nařízení uvedení
pozemku do původního stavu. Jedná se však o
prozatímní řešení, které chrání poslední pokojný
stav, dokud nebude věc vyřešena příslušným
orgánem – úřadem nebo soudem – podle toho,
z čeho právo užívání cesty vycházelo. Pokud je
překážka na cestě stavbou, je na místě požádat o
zásah také stavební úřad. Ten je povinen
prověřit, zda se jedná o stavbu a zda byla
provedena podle zákona. Jinak půjde o stavbu
černou a stavební úřad bude povinen zahájit řízení
o jejím odstranění. Pokud byla stavba postavena
s povolením nebo souhlasem stavebního úřadu, je
možné, že stavební úřad při jejím povolování
nezkoumal, zda se na pozemku nachází pozemní
komunikace. V takovém případě by měl zjednat
nápravu. Vždy je vhodné obrátit se také na místní
obecní úřad. Ten zná poměry ve své obci a má
povinnost chránit přístup i na málo významné
pozemní komunikace – tak zvané účelové
komunikace. V případě neúspěchu jednání
s obecními úřady (tj.i při jejich nečinnosti) je
třeba hledat ochranu u krajského úřadu jako
nadřízeného správního orgánu.
Moje zemědělské pozemky jsou nepřístupné a
nemohu na nich hospodařit. Jaké jsou možnosti
jejich zpřístupnění?
Pozemkový úřad může přispět k tomu, aby došlo
ke zpřístupnění pozemků, které byly sceleny při
kolektivizaci zemědělství do velkých bloků. Ke
zpřístupnění pozemků může dojít (samozřejmě
kromě dohody s vlastníkem sousedních pozemků)
na základě řízení o pozemkových úpravách, které
provádí právě pozemkový úřad.
Požádáte-li
pozemkový úřad o provedení pozemkových úprav
samostatně, bude vždy na zvážení úřadu, zda
pozemkovou úpravu provede. Pozemkový úřad je
povinen zahájit pozemkové úpravy pouze pokud se
pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční
výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním
území. Lze proto doporučit žadateli, aby se pokusil
přesvědčit vlastníky ostatních pozemků včetně
obce, tak aby došlo ke společné žádosti (tj. žádosti
vlastníků nadpoloviční výměry pozemků) o
provedení pozemkových úprav v dané lokalitě.
Jak
se
domoci
původního
přístupu
k nemovitosti?
S touto otázkou se na pozemkové úřady obrací
stále více lidí. Je to dáno tím, že možností, jak mít
po právní stránce přístup k pozemku zajištěn, je
podle českého práva více a lidé nevědí, jak se svých
nároků domoci. Nelze v krátkosti shrnout základní
informace o tom, jak hledat ochranu v situaci, kdy
někdo někomu brání v přístupu k jeho pozemku.
Pro volbu správného prostředku obrany je důležité
nejprve zjistit, na základě čeho se konkrétní
pozemek pro přístup využívá. Může se jednat o
soukromou dohodu se sousedem, že souhlasí
s přechodem či přejezdem přes jeho pozemek.
Taková dohoda může být písemná i ústní, úplatná i
bezúplatná. Jedná se většinou o situace, kdy je sice
možné využívat i jinou cestu, ale cesta přes
sousedův pozemek je užitečnou zkratkou. Dohody
tohoto typu fungují většinou bez problémů do
chvíle, kdy soused chce začít svůj pozemek
obhospodařovat a nebo jej prodá někomu jinému a
ten již nesouhlasí s využíváním svého majetku pro
jinou osobu. Pozemkový úřad může obecně pomoci
najít v řadě případů způsob ohledně zpřístupnění
předmětného pozemku, je proto vhodné se na tento
úřad obrátit a možnosti zde konzultovat.
Lze zahrnou lesní pozemky do pozemkových
úprav?
Zákon o pozemkových úpravách nevylučuje
zahrnutí lesních pozemků do obvodu pozemkové
úpravy. Většinou jsou v obvodu pozemkové
úpravy vedeny jako neřešené, což znamená, že
dojde pouze k přesnému zaměření pozemků a
následně upřesnění výměry parcel. Nedochází zde
5
k žádným směnám pozemků. V případě, že vlastníci
se domáhají scelení lesních pozemků v rámci
daného lesního komplexu, aby mohli na nich řádně
hospodařit, pozemkový úřad může tyto pozemky
zahrnout mezi řešené, pokud uzná, že dojde
k naplnění ust.§ 2 zákona. Pokud jsou lesní
pozemky zahrnuty mezi řešené dle § 2 zákona,
provede se jejich ocenění a to jak pozemků, tak i
porostů. V rámci návrhu nového uspořádání je
snaha zpracovatele co nejvíce pozemky scelit a také
zpřístupnit při současném dodržení kriterii
přiměřenosti (cena, výměra, vzdálenost). Je nutno
podotknout, že pro zpracovatele se jedná o
náročnější práci než v případě zemědělské půdy.
Každý vlastník má právo po schválení pozemkové
úpravy požádat o vytýčení vlastnických hranic
v terénu u těchto nově navržených lesních pozemků.
Pozemkový úřad rozhodne nejprve o schválení
návrhu pozemkových úprav, pokud s ním souhlasí
vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry pozemků, o
kterých má být rozhodováno. Proti tomuto
rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat
k Ministerstvu zemědělství – Ústřednímu
pozemkovému úřadu (nadřízený orgán), a to
prostřednictvím pozemkového úřadu, který
rozhodnutí vydal.O obsahu podaných odvolání
informuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou.
V odvolacím řízení se posoudí vydané rozhodnutí
z hlediska správnosti zjištěného skutkového stavu
a dodržení příslušných ustanovení zákona.
Schválený (pravomocný) návrh pozemkových
úprav je závazným podkladem pro vydání
„druhého“ rozhodnutí pozemkového úřadu o
výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o
zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným
pozemkům. Toto rozhodnutí slouží již jen jako
doklad o vyřešených vlastnických vztazích
k pozemkům a doklad pro převzetí a zápis
výsledků pozemkových úprav do katastru
nemovitostí. Pozemkový úřad zabezpečí, aby
nové uspořádání pozemků bylo bezplatně
vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby
vlastníků, co nejdříve po nabytí právní moci
rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení
návrhu pozemkových úprav a vlastník s dalšími
spoluvlastníky o něj musí požádat pozemkový
úřad.
Kdo rozhoduje o pozemkových úpravách?
O pozemkových úpravách rozhodují pozemkové
úřady, které organizují jejich realizaci v rozsahu
stanoveném zákonem. Soustavu pozemkových
úřadů ministerstva zemědělství, jako organizační
složky státu, tvoří pozemkové úřady, které jsou
zřízeny jako správní úřady se zákonem stanovenou
územní působností a Ústřední pozemkový úřad.
Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně
stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která
kromě organizačního, technického a finančního
zabezpečení prací souvisejících s prováděním
pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby
pozemkových
úprav
s územně
plánovací
dokumentací a spolupráci s katastrálními úřady.
Vlastním zemědělské pozemky, o které se již
nemíním dál starat. Chtěl bych je prodat
(darovat), ale nikdo nemá o ně zájem. Poraďte
co mám dělat.
Pokud v daném území je zahájena pozemková
úprava, může pozemkový úřad tyto pozemky
vykoupit ve prospěch státu (bude-li je potřebovat
na společná zařízení), popřípadě přijmout dar.
Cena se stanoví dle platného oceňovacího
předpisu, ocenění je provedeno na náklady státu,
respektive pozemkového úřadu.
Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně
stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která
kromě organizačního, technického a finančního
zabezpečení prací souvisejících s prováděním
pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby
pozemkových
úprav
s územně
plánovací
dokumentací územních celků a spolupráci
s katastrálními úřady.
Nemůže dojít v rámci pozemkových úprav
k poškození mých vlastnických práv?
Zákon o pozemkových úpravách jasně stanovil
kriteria přiměřenosti při provádění směn
pozemků. Bez souhlasu vlastníka nelze navrhnout
nové pozemky, které by se lišily oproti původním
ve výměře o více jak 10%, v ceně o 4% a ve
Jaký má pro mě jako vlastníka pozemku
zahrnutého do pozemkové úpravy význam
rozhodnutí o pozemkových úpravách?
V procesu pozemkových úprav je uplatněn
„dvoustupňový“ způsob rozhodování pozemkového
úřadu o výsledcích pozemkových úprav.
6
stavební činnosti, náklady hradí stavebník
v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.
vzdálenosti o 20%. Zpracovatel pozemkové úpravy
je povinen ze zákona projednat návrh nového
uspořádání
pozemků
s každým
dotčeným
vlastníkem.
Podmínkou
schválení
návrhu
pozemkové úpravy je souhlas vlastníků minimálně
75% výměry pozemků, které jsou řešeny
v pozemkové úpravě. V praxi je maximální snaha
projektantů a pracovníků pozemkových úřadů
dosáhnout 100% souhlasu.
Mám na zemědělské pozemky uzavřenou
nájemní smlouvu. Bude tato nájemní smlouva
platná i po ukončení řízení o pozemkových
úpravách?
Rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně nebo
přechodu vlastnických práv, kterým končí správní
řízení o pozemkových úpravách zanikají dosavadní
nájemní vztahy. Z tohoto důvodu je nutné následně
uzavřít novou nájemní smlouvu. Nájmy zanikají
zejména s ohledem na to, že původní předmět
nájmu přestane existovat, tzn. neexistuje původní
geometricky a polohově určená parcela označená
parcelním číslem.
Musím se jako vlastník pozemku v obvodu
pozemkové úpravy účastnit všech jednání na
úřadě?
Vlastníci se zvou pouze na úvodní jednání,
zjišťování hranic pozemků, projednání návrhu a
závěrečné jednání. Na ostatních jednáních hájí
zájmy vlastníků sbor zástupců, který je zvolen
vlastníky na úvodním jednání na dobu provádění
úprav.
Jak jsou zpoplatněny pozemkové úpravy?
Náklady spojené s pozemkovou úpravou hradí
stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci
pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a
právnické osoby, mají-li zájem na provedení
pozemkových úprav; stát jim může poskytnout
subvence nebo dotace. V případě, že provedení
pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku
Pokud se po pozemkové úpravě rozhodnu
sám užívat své pozemky, mám nárok na přesné
vytyčení vlastnické hranice?
Každý vlastník, jehož pozemky byly řešeny
v pozemkové úpravě, má ze zákona nárok na
vytyčení a stabilizaci vlastnických hranic
prostřednictvím plastových znaků. Náklady na
vytyčení hradí stát.
Žádost o informace
Prosím o informace o paní Marii Odvárkové, narozené v Českém Herálci 28.4.1888, v domku čp.
81, později provdané do Hlinska za Antonína Hokeho. Zemřela 22.12.1975.
Otec Marie Odvárkové se jmenoval Jan Odvárka (narozen okolo r. 1860), byl obuvníkem v Českém
Herálci a byl synem Josefa Odvárky (narozeného okolo roku 1830), též obuvníka v Českém Herálci a
matky Kateřiny roz. Sodomkové.
Matka Marie Odvárkové (narozena okolo r. 1860) se jmenovala Františka a byla dcerou Jiřího Odvárky
(nar. okolo r. 1830), domkaře v Českém Herálci a matky Terezie roz. Krištofové.
Marie Odvárková-Hoková, moje prababička, měla více sourozenců. Určitě se najdou pamětníci, vnuci
nebo pravnuci, kteří mají doplňující informace, popř. nějaké písemnosti nebo fotografie k tomuto rodu
Odvárků z Českého Herálce.
Pokud by jste věděli o někom ke komu se tato výzva nemusela dostat, prosím informujte ho. Děkuji za
vstřícnost.
Arnošt Andrle, Herálec čp. 56 – tel: 777 781 084 – [email protected]
7
Zprávy z naší farnosti – říjen 2014
Děkujeme Vám všem, kteří jste se zapojili do akce
„Šikovné ruce pro hospic 2014“. I když je pro nás
Červený Kostelec „trochu z ruky“, našlo se v Herálci
dost ochotných a šikovných rukou. Společný balíček
(balík) o váze 2,7 kg byl odeslán 11. září 2014.
Děkujeme!
(více www.hospic.cz)
Výuka náboženství:
1. - 2. tř. – pondělí - ZŠ - 11:15 hod
3. – 5. tř. – pondělí - ZŠ - 12:10 hod
6. – 9. tř. – čtvrtek – fara - 16:00 hod
4. října – sv. František z Assisi- narodil se r. 1182
v Assisi ve střední Itálii. Jako syn bohatého
obchodníka s látkami prožil bouřlivé mládí. V r. 1206
se rozhodl žít v úplné evangelijní chudobě, odešel
z domova a žil jako potulný mnich. Kolem r. 1208
přijal jáhenské svěcení, a když začal kázat v Assisi,
přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo
první františkánské společenství. Se sv. Klárou založil
řád klarisek. Pro laiky toužících žít ve světě podle
františkánských ideálů založil společenství třetího
řádu. Definitivní františkánská řehole byla schválena
v r. 1223. Na svých apoštolských cestách se
František dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde
kázal před sultánem. Ke všemu, co podnikal, si žádal
souhlas církevních představených – jako např. když
se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o
vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta
prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na
hoře Verně objevila na jeho těle, ho ještě víc
připodobnila Kristu. Krátce na to složil svůj
chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. října 1226. Za
svatého byl prohlášen už v r. 1228.
„František opustil svůj dům, zřekl se svého
dědictví, a stal se bratrem ubohých a chudých. A od
té chvíle patřil jen Pánu.“ (z liturgie sv. Františka )
5. října 2014 – zahájení kurzu Alfa – Klášter, Žďár nad Sázavou. Kurz bude probíhat celý říjen a listopad, vždy
v neděli v 18:00 hod v Orlovně (Libická ulice, Žďár III.)
Co jsou Kurzy Alfa a pro koho jsou určeny? Od října do prosince, po jedenáct nedělních večerů, se budou účastníci
kurzu a přípravný tým zamýšlet a diskutovat nad základními otázkami, které si kladou lidé hledající pravdu a smysl
života. Kurz je určen všem lidem dobré vůle, věřícím i nevěřícím a těm, kdo chtějí poznat poselství Ježíšova
evangelia. Pokud je mezi Vašimi blízkými přáteli, kolegy a lidmi, které potkáváte ve svém okolí, kdokoliv takto
otevřený, povězte mu o Kurzu Alfa. Účast v kurzu Alfa je bezplatná a nezávazná, pro ucelený obraz je
vhodné zúčastnit se alespoň 7 společných večerů. (Více o kurzech na www.kurzyalfa.cz)
INFORMACE A PŘIHLÁŠOVÁNÍ: tel. 721 100 421 , e-mail: [email protected]
11. října - Světový den hospiců a paliativní péče
Motto: „Lidský život je jako cesta. Má začátek a má konec.
Dojde-li na konec někdo, na kom mi záleží, chci být s ním.
Dojdu-li na konec já, budu snad s těmi, kteří mi rozumějí a mají mě rádi…“
18. října - Růžencová pouť 2014 – Kalvárie u Jevíčka
19. října - Posvícení na Křižánkách – „císařské“
19. října - Misijní neděle
Horlivý misionář: Misionář byl na dovolené doma a snažil se získat podporu pro misie tak, že z kazatelny
líčil duchovní temnotu, ve které tam lidé žijí. Rozhorlil se a zvolal: „Tam je taková bída, že se tam rodí děti, které
neumějí číst ani psát…“
Za farní radu M.L.
8
Okénko do herálecké historie
Herálecké lahve
Pod Žákovou horou je vesnice
Herálec. Herálců je na mapě
víc, ale tenhle Herálec je
s Žákovou horou spřízněn
právě tak, jako Nové Město
nad Metují, nebo Pec pod
Sněžkou. Je to vesnice, na niž
Žákova hora mateřsky bdí.
Nakonec ten vzájemný vztah dostal i úřední pečeť a
proto to pojmenování.
Je tu také všechno, co zdejší hory tak štědře
nadělují: dlouhou zimu, tuhé dříví a kamení, mezi
nimž se vyskytovala a dosud vyskytuje křemen.
Jinak tu příroda příliš štědrá nebyla. Zato lidé jsou
tu ode dávna houževnatí, a nakonec jim byl tak
houževnatý kámen, jako je křemen požehnáním.
Herálec pod Žákovou horou míval kdysi sklářské
hutě.
To by nebylo nic tak zvláštního. Ale co tu lidé
dovedli, jak se uměli ohánět a co měli nápadů, to už
stojí zmínku. Když se díváš na výzdobu
heráleckých lahví, pomyslíš si, že do těch
přikrčených chalup jistě chodívali na besedu naši
malíři Svolinský nebo Špála a že dávali zdejším
sklářům rozumy. Ale kdež! Nevěděli ani o jednom,
ani o druhém, právě jako tito prosnulí výtvarníci o
heráleckých sklářích. Do Herálce trefili po
zablácených cestách jenom formani, kteří odtud
odváželi křehkou krásu do světa.
Poslední huť zde zanikla asi v roce 1913, ale podnes
jsou tu na ni památky. Najdete je tu ve starých
sklenících a snad se vám podaří zahlédnout za
oknem i překrásné rubínové květináče. To však není
zdaleka všechno co tu vyráběli a hlavně co tu mohli
dělat.
Když jsme začali s lahvemi, dopovězme, co tu
vyráběli z velmi čistého lesního skla (z domácího
křemene). Byly nejrůznějších tvarů, právě tak jako
jejich rozličná výzdoba. Ještě dnes najdeme na
vesnicích staré lahve bohatě zdobené s vyrytými
jmény rodů, které přecházely z rodiny na rodinu a
užívalo se jich jen při významných událostech.
Byly to obřadní lahve pro víno nebo domácí
kořalku, jimiž se vítala o pouti, křtinách, veselce i
pohřbech návštěva. Tyto lahve měly proto sváteční
výzdobu.
Kromě lahví se vyráběly v Herálci pod Žákovou
horou i vázy z kostního skla (do čisté skloviny se
9
přimíchali i mleté čerstvé pražené kosti). Byly to
vázy okázalé, zdobené stříbrnými květy a listy.
Jedním z nejpozoruhodnějších výrobků zdejších
skláren, který souvisel s výrobou lahví, byly
košíčky na květiny. Vyráběli se ve všech možných
tvarech a barvách a sklárny v sousedství se ve
fantazii navzájem předstihovaly. Pozůstatky
heráleckých skláren jsou dnes většinou v muzeích
a v rukou sběratelů.
Ty herálecké lahve měly neméně sličné sestry ve
sklárnách na Milovech, Polekanci a jinde.Dodnes
je uchována překrásná láhev z Milov, zdobená
výjevem, jakých je na tomto druhu skla opravdu
málo. Tři páry jelenů nesou na hřbetě rakev. Liška
jde před nimi a svítí jim na cestu lampou.Vpředu
si vykračuje zajíc a opodál medvěd kope hrob.
Tato láhev pochází z roku 1850 a svědčí o tvůrčí
vynalézavosti sklářů. Pozoruhodná je i skladba
výjevu. Zřejmě jde o bajku, která je ve skle tak
výstižně, s výtvarnou přesvědčivostí a jemností
vyjádřena, že mluví za celé stránky příběhu.
Tak významné události nezůstaly u sklářů bez
povšimnutí. Vynález ruchadla má rovněž odezvu
ve sklářském výtvarnictví. Dodnes je zachována
láhev z Polekance, pocházející z roku 1852,
kterou si dal tímto motivem pro sebe udělat rolník
Václav Vostřel z Lezníka.
Sklář velmi výstižně zachytil tuto událost a vyryl
do skla pár koní táhnoucích ruchadlo. Denní práce
poskytovala sklářským výtvarníkům mnoho
vděčných motivů. Na jiné lahvi je zas znázorněn
rolník, jak pohání pár koní zapražených do fůry
sena. Na tomto výjevu je pozoruhodné, jak si
dovedli skláři všímat života kolem sebe a snažili
se jej i věcně zobrazit. Rolník na tomto obraze má
klobouk, jaký se nosíval u poličského kroje. Na
jiných lahvích zachytili skláři výjevy řemesel,
obrazy krajiny, podoby zvířat, rostlin apod.
Výtvarně šli skláři jinou cestou než tvůrci výšivek
nebo malíři na dřevo. Na některých druzích
obřadních lahví najdeme skutečné vzory převzaté
z výšivek, jako například dvě srdce, která mají po
straně holubičku. Obdobných motivů, které si
skláři uzpůsobili pro nezvyklou hmotu, najdeme
zejména na obřadních lahvích. Čím hlouběji
pronikl sklářský výtvarník k duši lidu, tím
hodnotnější bylo jejich dílo. Tím více se mu po
dlouhých letech obdivujeme.
Zpracoval: Ladislav Havlík
Pověst o Stříbrné studánce.
Pod Žákovou horou stojí
vysoká jedle. Tento strom
mnoho pamatuje a lidé si
jej váží právě tak, jako
chovají v úctě starého
člověka. Nedaleko jedle
je studánka, o niž se říká,
že má nejčistější a také
nechutnější vodu z celé
Vysočiny. Říkají jí: ,,Stříbrná studánka“. Po jejím
dnem je prý rozsáhlý sklep a v něm mnoho zlata a
stříbra. Tak si to aspoň lidé vypravují. Jistojistě prý
se to stalo a budu vám o tom vyprávět s vážností
hodnou příběhu.
V nedalekém Herálci žil dřevař Václav Preclík,
který kácel stromy právě na úpatí Žákovy hora.
Toho jarního odpoledne se mu chtělo pít a zašel si
ke studánce. Jaké bylo jeho překvapení, když
studánka byla najednou bez vody. Také dno,
pokryté čistým pískem se do hlubiny propadlo.
Jak se dřevař Preclík díval do černé hloubky, začalo
se v ní rozednívat. Dřevař svým očím nevěřil.
Otvorem studánky viděl do sklepa, který se pod ním
rozšiřoval. Ve sklepě bylo mnoho dukátů, zlata i
peněz stříbrných. Mezi tím bohatstvím stál sud
naložený se zelím.
Celý ten poklad i se sudem se najednou přiblížil na
dosah dřevařovy ruky. Peclík se vynadívat nemohl.
Za tolik zlata a stříbra, by jistě skoupil všechny
poličské, novoměstské i žďárské lesy a možná, že i
město k tomu.
Co kdyby si nabral trochu zlata a stříbra, nemusel
by chodit do lesů stromy kácet, uvažoval dřevař.
Možná, že mě ty lehce nabyté peníze ani netěšily a
že by se mi po lese stýskalo. Ale to zelí bych mohl
ochutnat. Jistě mi pomůže zahnat žízeň. Sáhl do
sudu. Ne, tak dobré zelí už dlouho nejedl. Měl by i
ženě vzít. Něco zelí zabalil do šátku, jen tak na
ochutnání.
Když přišel domů, vyprávěl ženě co viděl. I ty
člověče, to jsi nemohl dukáty nastrkat do kapes?
Lamentovala jeho lakotná žena. O zelí není nouze,
ale zlato by nám pomohlo, hořekovala.
10
To zelí bys přece jen měla ochutnat, snažil se
dřevař ženu udobřit a rozbalil šátek, který se mu
zdál najednou těžší.
Ani on, ani žena nemohli svým očím uvěřit. Zelí
se proměnilo ve zlato. Žena je vytrhla muži
z rukou, do truhly je uložila a na dva západy
zavřela. Tak a teď se sama k studni vypravím,
popadla malou dcerku do náruče, práskla
dveřmi, ani se na muže nepodívala.
Studánka byla ještě otevřená a dřevařova žena
se nemohla na tolik bohatství dost vynadívat.
S dítětem v náručí sestoupila do sklepa,
dcerušku vedle sudu na zem posadila a do
zástěry začala nabírat zlaté dukáty.
Najednou zaslechla nad hlavou praskot, jako
když se má strop propadnout. Ulekla se a
vyběhla otvorem studánky na její břeh. Byl
nejvyšší čas. Cestou všechno zlato postrácela a
udýchaná a postrašená stála nad studánkou,
která měla opět dno plné čistého písku a
dostatek dobré vody, která potokem odtékala.
Najednou se dřevařova žena dala do pláče.
Vzpomněla si, že pod vodou a pod stříbrným
pískem zůstala její dcerka, na kterou pro zlato
zapomněla. Začala si vlasy rvát a hořekovala.
Ale bylo už pozdě. Nikdy nebyla ještě tak chudá
jako nyní. Teprve teď věděla, že mateřská láska
je mnohem víc než všechny poklady světa.
Denně chodila s nářkem ke studánce, ale marně.
Jako by její čirá voda nevěděla o jiném než o
tom, jimž se leskne písek na dně.
Od chvíle kdy se to přihodilo, uplynul již rok.
Ve výroční den, byl právě Velký pátek, se žena
znovu ke Stříbrné studánce vypravila. Tentokrát
nešla nadarmo. Studánka otevřela své hlubiny a
žena spatřila tentýž obraz jako před rokem.
Mezi dukáty, vedle sudu s naloženým zelím,
sedělo její děvčátko, v každé ruce drželo ruměné
jablko. Jak uvidělo maminku, vztáhlo k ní ruce.
Žena ani na okamžik neváhala, sestoupila do
sklepa, dítě popadla, ani se na poklady
nepodívala a běžela s ním domů.
Nikdy v životě nebyla tak šťastná jako v této
chvíli.
Zpracoval: Ladislav Havlík
na pokračování ….
Zachráněn
Tu vidím před sebou chaloupku, takovou samotu,
na zahradě vedle chaloupky takový bílý vůl nebo
kráva. Mířím rovně k chaloupce, když se objevilo asi
4-5 ženských a řvou a pláčou, ruce spínají a jedna
křičí: ,,Nevezmete nám vola, nevezmete nám
vola?“ Tomu jsem rozuměl, nemeškal jsem a vběhl
do světničky, tam postel neměli, jen na kůlech
palandu přikrytou hadrama. Lehl jsem si na tu
palandu s tím úmyslem, že když přijdou Srbové, budu
dělat že jsem raněný. Ženské křičely a tu jedna
přiběhla do světnice a povídá: ,,Vaši napřed (napred)
utíkají!“ Tomu jsem rozuměl, že naši postupují
dopředu, ale za malou chvíli přišla znovu a
povídá: ,,Vaši natrak utíkají, Vaši natrak
utíkají!“ V tom za chaloupkou vyšla rána z děla ,
druhá, třetí a já vidím, jak naši vojáci podle okna
postupují tam nahoru, jak já jsem tam odtud utíkal,
viděl jsem, že to jsou naši pěšáci. Těsně podle okna
jeden za druhým šli proti kopci, ani jeden se neohlédl
oknem do světnice, pak přestali chodit, rána žádná,
nevím zase, co mám dělat.
Zůstat v chalupě, jednotlivce zastřelí, musím pryč a
budu kulhat jako raněný. Šel jsem ze světnice do
baráčku, v kožichu jsem měl v rukávech hrušky,
jablka a švestky, rukávy jsem měl svázané. Všechno
jsem to v tom baráčku vysypal, abych byl lehčí a zase
dolů a dolů. Hned jsem utíkal, hned kulhal. Dostal
jsem se až na rovinku a zase do kopce, ale už pěkným
sadem plným švestek. Stromy byly vysázeny samou
řadou, já jsem se pustil jednou tou uličkou mezi
stromy. Byl jsem asi uprostřed, když vidím, že se tam
nahoře ukazují postavy, ale kdo to tam je, to jsem
ještě nevěděl, zdali to jsou naši nebo Srbové.Začal
jsem kulhat více, až jsem se doškrábával nahoru a
vidím, že je to náš voják jeden a dívá se
dalekohledem a když jsem byl blíže, pistolí míří na
mě a křičí: ,,Feind, Feind?“ (nepřítel?)
Ale já křičím z plna hrdla:,,Hulán, Oesterreich?
Landwehrhulan numero zwei!“ Ruce jsem dal nahoru
a belhám se k nim a zase křičím totéž. Tam byla
maďarská infanterie (pěšáci) a byl to poručík, co na
mě mířil.
Po německu jsem mu říkal, že můj kůň je kaput a co
jsem hold uměl a on se mě ptal, jak daleko je na
frontu. Já hned zase po německu povídám sedm až
osm km, zkroušenč se ptám: ,,Bitte schön, wo ist
Hilfsplatz?“ Pěkně prosím, kde je zde obvaziště.
Oni mi hned ukázali a já vidím nedaleko na
kopečku košatý strom a nad ním plápolá vlajky
s červeným křížem. Poděkoval jsem a tahal jsem
nohu proti tomu Červenému kříži. Tam už bylo
pole a na levo luka a malé lesíky, takové chrstinky.
Když už jsem byl asi 300-400m od toho obvaziště,
ohlédnu se nalevo dolů mezi ty chrstinky a tu
vidím koně, vojsko v červených kalhotách.
Povídám si, že to jsou naši huláni! Tam už Maďaři
neleželi, tak co, nechal jsem kulhání a trapem, co
jsem mohl utíkám ke koňům. Přibíhám blíž a
vidím, že je to právě naše škadrona, poznávám
Zugsführu Vojtěcha. Ten křičí:,, Vorwärts
(kupředu), je Rüskzuk (ústup)“! ,,Kde máš
koně?“ ,,Ten je asi mrtví“, povídám. Ještě několik
koňů přiběhlo bez hulánů a zase ale 3 bez koňů, ten
v jedné botě, ten zase bez helmy.
Hulán Veverka z Pardubic ten se sotva doškrábal,
měl nohy potlučené, jeho kůň jménem Klianci
přišel. Zugsführa Vojtěch povídá: ,, Tady si vezmi
Vaškovýho koně, on si sedne na vozík a ať už
jedeme!“ říkal to s jakousi radostí. Já nemeškal,
udělal jsem si kratší řemeny, on Vašek byl moc
dlouhý, sedl jsem si na jeho koně, byla to černá
kobylka s bílou hvězdičkou na čele a zadní nohy
měla bosé a honem jsme uháněli nazpět k Šabaci.
Tam jsme přijeli už se stmívalo. Ale kam dáme
koně? Pak jsem viděl, jak chlapi házejí z prvního
patra dolů oknem peřiny na chodník, tak jsem tam
také vlezl do jednoho pokoje a shodil pěkné bílé
peřinky.
V tom bytě byl asi nějaký inženýr. Bylo tam
samé kružítko apod.. Sebral jsem toho trochu a tu
jsem si všiml obrázku namalovaném na březovém
prkénku, byla to krajinka s břízami.
Řemeny od koňů jsme si uvázali k botám,
peřinky jsme si dali pod hlavu a tak jsme spali na
chodníku. Ráno jsme nakrmili koně a začalo
rabování znovu po městě. Vojáci si nosili všecko
možné, střevíce, boty vysoké. Také jsem si přinesl
asi 4 páry pěkných střevíců a dva kusy látky na
šaty hedvábné, jedno bylo bledě zelené a jedno
bledě růžové, myslel jsem si jakou z toho bude mít
žena radost.
Srbové znovu útočí ………
(pokračování vsuvka)
Jednoho dne jsme jeli celá škadrona se škadronou
honvédů, kteří k nám byli přidělení – většinou to byli
Chorvati. Jeli jsme po velkých lukách, blátivých
cestách. Tu jsme jeli okolo odpočívajícího pluku
pěšáků – byli to samí Češi, pluk č. 74. My jsme z toho
měli také radost, tak vždycky jeden hulán podržel
několik koní a druzí se šli mezi jiné dívat, nebude-li
mezi nimi někdo známý nebo kamarád. Šel jsem také,
ale v krátké chvíli jsem přišel na vojáčka a
povídám:,,Ty jsi z Kameniček Hromádku, že jo?“ On
mě také poznal, neboť jezdil do Kopců na klády, když
jsme tam s otcem pracovali jako cestáři na lesních
silnicích, tak jsme měli oba radost z toho, jak jsme se
poznali. Hromádko neměl co kouřit, tak jsem mu dal
celý balíček cigaretového tabáku.
Hned na to již na nás křičeli, že se jede. Dali jsme si
Sbohem a více jsme spolu nemluvili. Jeli jsme dál do
vesnice, kde jsme byli na noc po barákách, přijeli
jsme tam už v noci za velkého deště. Byl rozkaz koně
nechat nasedlané, jen povolit, ve vesnici z civilistů
nikdo nebyl. V té tmě jsme viděli něco, co nás moc
zarazilo. Na jedné hromadě byly samé pušky v tom
blátě a na druhé zase samé bandalíry (telata), to
všecko bylo po našich mrtvých - bylo to všecko
nějak cítit umrlčinou. Srbové nebyli daleko, naši
leželi někde za vesničkou v zákopech. Tu noc bylo
nějaké ticho, koně jsme si tedy dali do chléva a sami
jsme si vlezli do takové kůlny na slámu. Jeden
povídá, tady už také někdo leží, přesto jsme s sebou
praštili tam, kde bylo místo a hned jsme dřímali.
Ráno, ještě byla tma, již začala střelba ze všech stran,
ze srbské i z naší, také hodně granátů – to všecko se
však odbývalo asi km před námi. Honem jsme
vstávali a tu jsme viděli, že jsme leželi vedle mrtvého
pěšáka - infanteristy.
Někdo z našich nahlédl do studně, kde byl okov se
škopíkem a tam byl ve vodě člověk, ale měl jen hlavu
z vody venku, jinak byl pod vodou. Všichni na něho
mluvili, jak uměli, ale on jen mumlal a díval se
nahoru. Jeden takový malý hulán se tam spustil ve
škopíku, ale v tom byl poplach. Jedeme blíže a blíže
k té střelbě, to již vždycky přilétlo 6 šrapnelů a pukaly
přímo nad vesnicí. To jsme byli již v té vesnici a
viděli jsme, co tam leží našich mrtvých, museli jsme
opatrně mezi mrtvolami a v tom zahlédnu toho
Hromádku z Kameniček, jel jsem zrovna kolem něj,
ležel částí obličejem v blátě, ale poněvadž jsem den
před tím s ním mluvil, poznal jsem ho s jistotou.
12
Povídám, tak včera jsem mu dal tabák a už tu
chudák leží. Psal jsem o tom pak domů ženě, ona
do Kameniček to vzkázala, žena jeho přišla do
Herálce a časově se to shodovalo, od té doby již
domů nepsal.
My v takovém nebezpečí, kdy každý pěšák se
kryl, jak mohl a my dvě škadrony jedeme proti
tomu. Teprve u takových listnatých keřů byl
rozkaz stát. Slyšeli jsme, jak se náš major (obršt)
hádá s nějakým velkým důstojníkem od pěšáků –
ten mu nadával, jak může vést setníny v takové
řeži, kdy se pěšáci kryjí – jenže náš obršt byl
ožralý, že ani neviděl. Přes tuto hádku jsme jeli
dále trochu napravo, na takové úhory mezi
houštinami a tam odtud jsme měli dělat útok na
srbskou atalerii (dělostřelce). Byli rozesláni pátrači
napřed, ale hned přilítli na koních zpět, že před
srbským
dělostřelstvem
postupuje
srbská
pěchota a že postupují
přímo proti nám. Hned
byl vydán rozkaz
z koní dolů, jeden
držet 4 koně, ostatní
vpřed
s karabinami,
zaujali jsme postavení
připraveni ke střelbě, přibližovali jsme se – to byla
smutná chvíle, zde jsem si myslel, jen jestli to
přečkám. Najednou však byl rozkaz ke koňům a
pryč trap – trap. Ovšem již jinudy než k těm
mrtvým. Teď už jenom sem tam za námi kulička
hvízdala. V tom jeden husar spadl z koně,
prohlíželi ho a on dostal kuličku přímo do srdce.
My jsme utíkali zase zpět až do Šabace. Přijeli
jsme tam zase až večer. Po cestách jsme potkávali
naše vojsko, dělostřelce, muniční vozy, kteří jeli
dopředu. Poznal jsem najednou na koni Antonína
Suchého, souseda z Herálce. Křičím na něj, on se
ohlédl, ale nepoznal mě. V Šabaci jsme celou noc
probděli na chodníku.
…druhý den začalo srbské vojsko –
dělostřelectvo – střílet do Šabace…
Obchody byly zbožím úplně nabité a žádný
civilista ve městě. Pak jsme také vlezli do banky,
tam byla pokladna, takový tresor, ale zavřená.
Sehnali jsme sekeru a řezali do té pokladny, ale ani
se nepohnula, tak jsme toho brzy nechali. Vlezli
jsme také do lékárny, byli jsme dva. Tam jsem si
vzal štětečky. Ale tam bylo samé zrcadlo a
skleněné stěny. Kamarád se mně ve uvnitř ztratil a
já jsem se nemohl dostat ven, až pak jsem přece jen
se ven dostal. Šabac byla tak velká, jako asi dnes
Pardubice, všecko všude nechané tak. Lidi utekli.
Došlo na to, že jsme našli také hotel, tam už nosili
vojáci víno a rakii v plátěných pytlích pro napájení
koňů, každý si šel natočit do sklepa, každý pil dokud
mohl. Nad Šabací letěl aeroplán, vysoko. Jak jsme
byli opilí, začali jsme po něm střílet, až pak oficíři
řvali, abychom nestříleli, že je to náš.
Vzpomínám si také, že takový obrázek vojenského
pustošení jsem zažil, když jsme byli dva posláni do
Mitrovic. Zabloudili jsme, v lese jsme byli již navečer
a nevěděli jsme, kde jsme. Tu slyším zpěv a hluk,
zastavili jsme se a posloucháme. Slyšíme české
písničky. Seskočil jsem z koně a že se půjdu podívat
pod okno, kdo to tam je. Viděl jsem, jak tam jsou
pěšáci – infanteráci napití, topili, pekli husy a kačeny
a na lavici u kamen ještě měli narovnaných kačen
otrhaných. Jeden ožralý voják vzal karabinu a udeřil
s ní do velkého pěkného obrazu, byl to sv. Petr,
patron Srbů, pojedli jsme a popili a ještě večer jsme
se vrátili do Šabace.
Srbové znovu útočí….
Druhý den začalo srbské dělostřelectvo střílet do
Šabace. Granáty a šrapnely začaly lítat do domů a
ulic. K tomu kulomety občas se přidaly. Hned začal
hořet ten dům a hned zase jiný. Bylo to již navečer
poblíž místa, kde jsme měli koně. Přilít granát mazi
Němce, hulány, kteří právě pili kávu. Jednomu urazil
hlavu, další byli ranění. Naše škadrona měla vozy a
trén, jak se tomu říkalo, blízko Sávy, tam se také
chodilo na stravu. Třetí den asi po poledni jsme
museli nasedlat , jet k tomu trénu a tam byl rozkaz:
patroly pojedou ven. První patrola 12 hulánů
s četařem němcem bylo vybíraných a byl jsem
vybraný také já asi čtvrtý. Rozkaz zněl takto: jet
přímo proti těm kopcům a lesům nad Šabací, odkud
jsme utekli. Střelba se stupňovala, šrapnelů letělo
vždycky šest najednou. Jeli jsme přes město, žádný
nemohl ani mluvit, každý myslel na své poslední.
Když jsme již měli vyjíždět poslední ulicí z města a
viděl jsem, jak kupy hlíny před námi lítají do
vzduchu, a to jeden sloup hlíny vedle druhého. Bylo
mně divně, vjelo do mě najednou takové vnuknutí.
Opožďoval jsem se schválně s koněm vzadu. Ostatní
trapovali aniž by se někdo jen ohlédl dozadu, šrapnely
pukaly na domy, kolem dokola.
13
Rozhodnutí zachránit si
život….
Blesku rychle jsem skočil s koně, vytáhl šavli
z pochvy a píchl jsem jí koni do přední nohy mezi
kosti pod kolenem. Krev se mu z rány vyřinula.
Křičím:,,Pane cuksfír, pane cuksfír! Já mám koně
raněného!“ On v tom trapu mávl rukou, abych jel
zpátky a hnali se dále proti tomu smrtelnému
nebezpečí.
Co teď? Krev koňovi z nohy tekla, kuličky
z kulometů a šrapnely lítaly stále hustěji. Myslím
si, Bože můj, teď mě musí Pán Bůh za to potrestat.
Čekal jsem, že mě každým okamžikem kulička
klepne.
Koně jsem vedl za uzdu, kůň skákal skoro po
třech, krev mu z nohy tekla. Kuličky létali z pravé
strany, kryl jsem se proto trochu tím, že jsem šel
skoro až při samé zdi domů.
Přijde do takového průjezdu dvora, vrata byla
otevřena. Nevím, kde se najednou vzala ženská,
lamentuje a naříká, taková silná jako šenkýřka.
Zase říká, jestli choču vína, já že choču. Ona hned
běžela přes dvůr do takových plechem pobitých
dveří a zavřela za sebou.
Zašel jsem s koněm do toho průjezdu dále a
čekám a čekám, nikdo nešel. Vidím ve zdi železný
kruh, prostrčil jsem řemeny od uzdy a koně jsem
uvázal, kožich jsem hodil na sedlo koně a chci jít
přes
dvůr,
že
zatluču na ta dveře,
aby už nesla to
víno. Udělal jsem
asi dva kroky, více
ne a v tom kvičí
granát a nad tím
dvorkem v zahradě
dopadl, ohromná ohlušující rána. Otočím se, kůň
jak se lekl vzepjal se, utrhl řemen, kožich shodil. Já
jsem ho chytil, nečekali jsme na nic a zase zpět do
Šabace po chodnících při zdi až jsme se dostali
poblíž Sávy do míst, kde byl náš trén, kuchyně a
odtud jsme vyjeli.
Napadl mě hrozný strach, jak to se mnou
dopadne, až uvidí co má kůň s nohou.
Z pamětní knihy Josefa Bureše
Zprávy z hasičská zbrojnice:
Vážení přátelé!!
V letošním roce jsme se přihlásili do „Ankety
Dobrovolní hasiči
roku 2014 v kategorii o nejlepší jednotku
sboru dobrovolných hasičů obce“.
Do finále jsme postoupili díky našemu zásahu z loňského roku.
Tři dny jsme odstraňovali následky větrné smrště a deště.
Prosíme Vás, o podporu našeho sboru v rámci finálového klání:
•
pomocí SMS, ve tvaru HASICI(mezera)JJM2, na telefonní číslo 900 77 06. Cena jedné SMS je 6,• hlasovat můžete rovněž na www.adhr.cz/hlasovani .
Velmi Vám děkujeme za Váš čas a podporu!!
Váš hlas postoupí do slosování a odměnou za dobrý skutek může být týdenní pobyt pro dvě osoby
s polopenzí v Chorvatsku na Makarské riviéře.
SDH Herálec
Zprávy SDH Herálec za měsíc září
Soutěžní sezona se nám blíží ke konci a my
využili posledních možností k tomu, abychom
ještě ukázali, co v nás je.
První zářijový víkend se náš sbor zúčastnil
Memoriálu Michala Denka v Hlinsku. Poprvé
se nám podařilo sestavit 2 družstva požárního
sportu – jedno mužů a jedno družstvo žen, které
bylo složeno výhradně z dívek soutěžících v
kategorii dorost. Ženy se startovním číslem 18
měly v průběhu útoku značné problémy, ale i
přesto se jim podařilo závod dokončit a to v čase
63,44. Ten stačil na 16. místo. Muži soutěžili
poprvé a útok se jim povedl. Jejich výkon v těžké
konkurenci obstál a rozhodně neudělali našemu
sboru ostudu.
Další závod čeká muže i ženy v neděli 28. 9.
2014 v Moravanech.
Na další sobotu, tj. 13. 9. 2014, přišla našemu sboru pozvánka na Memoriál Jana Dřínka ve Žďáře nad
Sázavou. Pozvání jsme neodmítli a přijeli s družstvem žen a mužů. Ženy zvládly útok v čase 69,84 a
v konkurenci 13 týmů obsadily nádherné 6. místo! Muži se v přípravě potýkali s určitými problémy a byli
donuceni absolvovat útok v jiné sestavě. I přesto útok dokončili v čase 70,76 a obsadili 17. místo.
14
Více fotografií a aktuální informace o SDH najdete na našem facebooku SDH Herálec
(https://www.facebook.com/SdhHeralec)
Sbor dobrovolných hasičů Herálec
Z Á P I S z jednání školské rady ze dne 11.6.2014 a 22.9.2014
Přítomní: Mgr. Kašík Jiří, Gregorová Renáta,
Půlpánová Zdeňka, Kuncová Dagmar, Horáková Petra,
Mgr. Sláma Luboš, Teplý Pavel, Mgr. Guličuková Jana
Jednání :
1. Ředitelka školy informovala školskou radu, že v
prosinci 2013 provedla Krajská hygienická stanice kraje
Vysočina se sídlem v Jihlavě kontrolu ve školní jídelně
a neshledala žádné nedostatky,
2. Byla uskutečněna anketa ve škole ohledně
spokojenosti se stravováním. Strávníkům (žákům) bylo
rozdáno 53 dotazníků, ze 47 vyplněných vyjádřilo 43
spokojenost.
3. Hlasování ohledně placení obědů přes účet. Pouze
40% rodičů je pro. Vzhledem k finančním nákladům v
příštím školním roce tato služba nebude zřízena. Do
budoucna se uvažuje o využití placení obědů
prostřednictvím INKASA (vyžaduje investici do
účetního softwaru).
4. Školská rada společně s vedením školy DŮRAZNĚ
ŽÁDÁ rodiče o ukázněnost při placení obědů. Obědy
musí být zaplaceny do 15. dne každého měsíce u
vedoucí školní jídelny od 6.00 do 14.30 hod.
Odhlašování obědů je možné na :
email : [email protected]
telefon : 566 663 128 - VŽDY DO 7.00 hod.
Později nelze v žádném případě oběd odhlásit!
Podrobnější informace jsou uvedeny :
www.zsheralec.cz /školní stravování ve vnitřním řádu
školní jídelny
5. Dále byly projednány různé podněty od rodičů, z
nichž vyplývá potřeba připomenout a zdůraznit
následující informace:
15
I. Svačiny: o velké přestávce si žáci mohou zakoupit
v jídelně svačinu v ceně od 2 – 20 Kč
podle druhu nabízeného zboží. Je možné si koupit
párek v rohlíku, rohlík, housku, rohlík s ramou,
sýrem, salámem nebo pizzu, makovku, koláče,
koblihy…Nabídka svačiny visí v jídelně u jídelního
lístku, žáci si mohou svačinu ráno u paní Zástěrové
zamluvit, ona jim pak jídlo odloží a nemusí mít
strach, že na ně nevyjde.
II. Jídlonosiče: V případě nemoci dítěte si rodič
může první den nemoci vyzvednout jídlo do
jídlonosičů, a to v době od 10,30 – 11,00 u zadního
vchodu do jídelny. Pokud si zákonný zástupce přijde
pro oběd v době vydávání jídla (11,00-13,30), bude
mu oběd vydán na talíř, u výdejního okénka nelze
manipulovat s jakýmikoli nádobami. Pokud si ale
jídlonosiče přinese do 11 hodin, bude mu jídlo dáno
do nich.“ První den nemoci dítěte platí dotovaná
cena oběda, v dalších dnech nemoci dítěte nelze
dotaci poskytnout.
6. Bylo dodáno další vybavení pro dětské hřiště za
školou (housenka –průlezka a houpadlo).
7. Byla projednána Výroční zpráva MŠ, Výroční
zpráva ZŠ Herálec 2013-2014 a Rozbor hospodaření
s finančními prostředky obce Herálec za kalendářní
rok 2013-14 - schváleno.
8. Školská rada děkuje vedení školy a všem
pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům za
veškerou odvedenou práci ve školním roce 2013-14
a přeje mnoho úspěchů v novém školním roce.
Zápis vyhotovil : Gregorová Renáta, Jiří Kašík
Herálec 16.6.2014 a 22.9.2014
Zahájení činnosti zájmových kroužků – nabídka na www.zsheralec.cz
Drakiáda – připravují žáci 9.ročníku s paní učitelkou Janou Burešovou, termín bude upřesněn podle
aktuálního počasí
Projekt s Biskupským gymnáziem ve Žďáru n.Sázavou – vybraní žáci 9.ročníku
Sběr starého papíru – po celý měsíc každý pátek od 7,00 -7,30hodin
27.-29.10. Podzimní prázdniny
Poznávací zájezd do Anglie
V úterý 9.9. jsme vyrazili společně se studenty Střední
školy obchodní a služeb na poznávací zájezd do Anglie.
První den nás čekal přejezd přes Německo, Belgii až do
francouzského přístavu Calais, kde jsme se nalodili na
trajekt a přeplavili jsme se do Anglie. Druhý den jsme
strávili v Londýně, kde jsme si prohlédli spoustu památek
např. Big Ben, Parlament, Westminsterské opatství,
Buckinghamský palác, kde jsme byli svědky slavnostního
střídání stráží, tržnici Covent Garden, kde jsme výhodně
nakoupili a mnoho dalšího. Noc jsme strávili ubytovaní
v rodinách, kde jsme měli možnost ochutnat místní speciality a seznámit se s typickým prostředím
anglické rodiny. Žáci si museli v rodinách poradit sami, protože byli odkázáni jen sami na sebe, učitelé
bydleli jinde, bylo tedy třeba snažit se domluvit (někdy i rukama).
Třetí den ráno jsme se všichni sešli opět u autobusu a vyrazili na další cestu. Prohlédli jsme si
přímořské letovisko Brighton, navštívili skalní útesy (nejoblíbenější místo filmařů i sebevrahů☺),
rošli jsme se po pěší promenádě, někteří si namočili nohy do ledového moře (někteří z toho potom
byli nemocní)a nakonec jsme si prohlédli mořské akvárium. Večer jsme se vrátili zpět do rodin.
Čtvrtý den po snídani jsme opět společně vyrazili za krásami Kentu. Prohlédli jsme si hrad Leeds,
zabloudili v přírodním bludišti, navštívili muzeum Chalrese Dickense v Rochesteru a navštívili město
Canterbury. Večer jsme opět měli možnost ochutnat typické anglické jídlo a konverzovat s rodinami.
Pátý den ráno jsme vyrazili zpět do Londýna, kde jsme se prošli okolo Toweru, přes Tower Bridge,
viděli jsme slavné londýnské mrakodrapy a po obědě jsme se vláčkem vydali do Greenwich.
V Greenwich jsme zašli do námořního muzea a poté se vydali parkem ke hvězdárně a nultému
poledníku. Odtud už jsme opět autobusem zahájili cestu domů.
Přeplavili jsme se trajektem přes docela rozbouřené moře zpět do Francie a odtud už jsme pokračovali
rychlou jízdou zpátky domů. Naše cestování nebylo dlouhé, ale i tak si myslím, že měli žáci možnost
vidět obrovské množství památek a různých zajímavostí a zážitky z rodin se určitě nedají srovnat s
žádným jiným zájezdem ☺.
Snad se nám i příště podaří někam vyrazit a poznat jinou kulturu a další kus světa.
Ráda bych poděkovala všem zúčastněným žákům za výborné chování během zájezdu a za skvělou
reprezentaci naší školy v zahraničí!!!
17
ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÝCH ROČNÍKŮ
V letošním školním roce zahajujeme nový celoroční projekt pro žáky devátého ročníku s názvem
„Absolventská práce.“
Absolventská práce je jednou z forem ověření dovedností, schopností a znalostí žáků končících
základní vzdělávání.
Jejím cílem není shromažďování co největšího počtu konkrétních informací, ale prezentace osobnosti
žáka a jeho kompetencí.
Absolventské práce představují pro žáky příležitost propojit získané poznatky a dovednosti s vlastními
možnostmi, jsou příležitostí jak zažít osobní úspěch.
Cíl zpracování absolventské práce
Žák by měl zpracováním absolventské práce prokázat tyto schopnosti a dovednosti:
schopnost dlouhodobější samostatné a systematické práce
schopnost vyhledávání a zpracování informací
schopnost propojit učivo více vyučovacích předmětů a nacházet souvislosti mezi jevy a poznatky
schopnost napsat vlastní text na dané téma
schopnost praktické práce na PC - napsat a upravit text pomocí textového programu,
zhotovit prezentaci své práce v prezentačním programu
schopnost svou práci prezentovat
Průběh obhajoby absolventské práce
představení seminární práce žákem prostřednictvím prezentace (volba tématu, pojetí a specifikace
tématu a jeho zpracování, přiblížení obsahu a významu práce)
doplňující otázky (prostor pro členy komise, pro otázky, se kterými žák není předem seznámen)
prezentace budou veřejné, je možné pozvat zákonné zástupce, prezentace se mohou účastnit žáci
osmého ročníku (vždy max. 3 žáci najednou), aby získali inspiraci pro vlastní absolventské práce
Přehled zvolených témat pro školní rok 2014/2015
TÉMA
VEDOUCÍ PRÁCE
Chov akvarijních ryb
Jednoduché fyzikální pokusy
Chov koní
Chemie se nebojíme
Historie odívání
Využití volného času - hasiči
Využití volného času - sport
Lukostřelba a současnost
Londýn a já
Titanic
Psí spřežení
Mgr.Kosař
Mgr.Kosař
I.Lapáčková
Mgr.Burešová
Bc.Štollová
Mgr.Burešová
Mgr.Hodrment
Mgr.Hodrment
Mgr.Guličuková
Bc.Štollová
Mgr.Junková
JMÉNO
ZPRACOVATELE
Marin Miličevič
Petr Petrlík
Jan Maštalířský
Alžběta Laštovicová
Tereza Svobodová
Nikola Bodláková
Vlastimil Bezchleba
Lukáš Kučera
Diego Polanský
Kateřina Kučková
Monika Nováková
Zpracovala: Jana Guličuková
18
Zprávy ze sportu
Konec září znamená vždy pro fotbalisty polovinu odehraných podzimních soutěží. Srpen i září letošního
roku byl z hlediska počasí velice nepříznivý. Voda a podmáčený terén zapříčinily veliké problémy při
mnoha zápasech. Jak si tedy vedla naše mužstva?
Mladší přípravka,
která loni zažila svůj těžký začátek, už letos hraje mnohem lépe a je vidět i na výsledcích. Absolvovala již
pět utkání, ve kterých dokázala dvakrát vyhrát, jedenkrát remizovat a dvakrát odešla poražena.Aktivní
skóre 23:17 ukazuje na velkou střeleckou produktivitu. Právě o tomto víkendu (28.9.) bude jejich turnaj
probíhal v Herálci. Prohráli s Mřínem 5:8, ale porazili Žďár B 12:2.
Žáci 8+1 – okresní přebor
Mají za sebou již více jak polovinu soutěže, ve které se jim daří - především díky kanonýru tomáši
Rysovi. Jediným kazem byla organizační chyba ve vedení, když přehlédli, že utkání v Rozsochách se
hraje již v sobotu ( a nikoliv v neděli). Poslední utkání v Křižanově v sobotu 27. září, ale prohráli 1:5.
Muži B
Mají odehráno polovinu utkání a v dosti nepřehledné tabulce jim patří sedmé místo za zisk pouhých čtyř
bodů. Je ovšem pravda, že prakticky ,,vzdali bez hry“ utkání doma proti Hamrům B. Nenastoupili, aby
uchovali hřiště pro následně hrané utkání A mužstva.
Muži A
Je skutečně opravdovou radostí dívat se na tabulku přeboru kraje, kde po odehraných devíti zápasech už
od druhého kola vévodí Herálec na nejvyšším místě. Ve vloženém kole 17. srpna sice ztratil v Chotěboři
neporanitelnost (výsledek 1:0), ale v důležitém utkání ve Ždírci dokázal remizovat 1:1, když domácí
vyrovnali až v nastaveném čase brankou z penalty. A tuto neděli remizovali s Humpolcem 2:2, když
neudrželi poločasové vedení 2:1.
Není divu , že na utkání Heráleckých fotbalistů se chodí dívat milovníci
kopané ze širokého okolí.
Fotbalistky
V Herálci máme nejen výborné fotbalisty, ale i děvčata, která se tomuto
sportu zdárně věnují. Starší žákyně Kateřina Kučková (roč. 2000) a Tereza
Fialová (ročník 2001) hrají nejen za Sokol Herálec, ale mají povolen start i
za DFO Pardubice, které hrají 1. ligu žen (v roce 2013 – 3.místo). Katky
byla dokonce nominována do reprezentačního výběru ČR (kategorie U15).
Dalšími hráčkami Sokola Herálec jsou Kateřina Fialová a Natálka
Kubíková. Hráčky fotbalistky máme i v naší přípravce, přijďte se na ně
podívat!
Lesní běh.
V neděli 12.října se v lese za Hatí v Herálci uskuteční již 31.ročník
Lesního běhu. Jako vždy závod je vypsán pro všechny kategorie od
předškolních až po veterány. Jsou však tentokrát dvě důležité změny.
Ta první je, že závody oproti minulosti tentokrát začnou o hodinu dříve, proto je třeba si dobře přečíst
proposice pořad závodu. Důvodem posunu je odpolední utkání v kopané ( v 15 hodin), aby bylo možné
shlédnout i fotbal.
Druhou změnou je možnost přihlásit se ke startu již předem a při prezentaci (do 12:45) si pouze
vyzvednout startovní čísla.Způsob přihlášení je opět v rozpise závodu.
V hlavním závodu mužů obhajuje prvenství z posledních třech ročníků Matěj Trávníček, je i držitelem
traťového rekordu – 8 km – časem 26:40 min.
19
SKI Team Herálec a Tělovýchovná jednota SOKOL Herálec
pod patronátem obce Herálec
ROZPIS
XXXI. ročníku „L e s n í h o
Pořadatel:
Datum konání:
Místo:
b ě h u“
TJ Sokol Herálec a SKI Team Herálec – lyžaři
neděle 12. října 2014
Herálec pod Žákovou horou – v Hati u lesa
Kategorie a tratě:
I.
dívky předškolní ročník
chlapci předškolní
II.
dívky prvňáci
chlapci prvňáci
III.
žákyně nejmladší
žáci nejmladší
IV.
žákyně mladší
žáci mladší
V.
žákyně starší
žáci starší
VI.
dorostenky mladší
dorostenky starší
VII. ml. dorostenci
st. dorostenci
ženy a juniorky
VIII. muži a junioři
muži veteráni
Přihlášky:
Výdej čísel:
Startovné:
Pořad závodu:
Předpis:
Ceny:
Různé:
Petr Gregor
předseda TJ Sokol
2009 a mladší
2009 a mladší
2007/2008
2007/2008
2005/2006
2005/2006
2003/2004
2003/2004
2001/2002
2001/2002
1999/2000
1997/1998
1999/2000
1997/1998
1996 a st.
1996/1976
1975 a starší
100 m
100 m
300 m
300 m
600 m
1 km
1 km
2 km
2 km
3 km
3 km
3 km
4 km
4 km
4 km
8 km
8 km
e-mailem do 11.10.2014, nebo v místě startu do 12,45 hodin
v místě startu při přihlášení
předškolní a prvňáci zdarma
žactvo a dorost 10,- Kč
dospělí 20,- Kč
start první kategorie ve 13,00 hod., další kategorie v pořadí dle rozpisu, starty
hromadné
startují všichni přihlášení závodníci
pořadatelé si vyhrazují právo spojit start kategorií se stejnou délkou tratí, použití
obuvi s hřeby není povoleno,
první tři závodníci v kategorii obdrží diplomy. V hlavním závodu mužů obdrží první
tři závodníci a vítězové kategorie žen a veteránů upomínkové ceny.
v místě startu nejsou šatny
závodníci, činovníci a diváci se zúčastní závodu na vlastní nebezpečí a na náklad
vysílající TJ
informace: sekretář závodu č. tel. 566 663 111, 725 869 111
email: [email protected]
Teplý Zdeněk
předseda SKI Team
Gregor Lubomír
starosta obce
20
Trávníček Ant.
sekretář závodu
Společenská kronika
V měsíci říjnu oslaví své životní jubileum tito naši spoluobčané.
čp. 466
čp. 199
č.p. 42
č.p. 427
č.p. 135
č.p. 201
2.10.
Vlasta Teplá
Herálec
3.10. Milada Jelínková
Herálec
14.10. Jaroslav Racek Český Herálec
17.10. Blanka Sadílková Český Herálec
23.10. Marie Dospělová Český Herálec
28.10. Jaroslav Musil
Herálec
55 let
82 let
60 let
55 let
82 let
60 let
Všem jubilantům přejeme hodně štěstí,
zdraví a spokojenosti.
POZVÁNKA
50. let tradice textilní výroby v Herálci pod Žákovou horou
Anita Moravia, s. r. o.,
vás tímto srdečně zve na Den otevřených dveří, který se uskuteční dne 11. 10. 2014
od 8:00 do 16:00.
Přijďte si prohlédnout areál naší firmy, těšíme se na vás!
Připomenutí
Dne 5. října 2014 pořádá Zastupitelstvo obce Herálec
zájezd na nový český muzikál
,,SNĚHOVÁ KRÁLOVNA“.
Zamluvené vstupenky jsou k zakoupení na Obecním úřadě.
Odjezd autobusu je od nákupního střediska
v 11:00 hodin, návrat je předpokládaný
ve večerních hodinách.
Bližší informace na tel. 777 028 026
Inzerce
•
Prodám hrobové zařízení hrobové místo č. 223.
•
Prodám psací stůl lamino borovice, 2 zásuvky, rozměr: délka 119 cm, výška 74 cm,
hloubka 55 cm. Cena dohodou.
Tel: 731 045 634
21
Tel: 604 415 811
ZA KOMPOSTEM NA VENKU POTKAL DÝŇÁK DÝNĚNKU
A ŽE MĚLA BARVU ZDRAVOU ZAHOŘEL K NÍ LÁSKOU ŽHAVOU.
ONA BYLA K NĚMU MILÁ OSLAVILI HALLOWEENA.
UBĚHLA PAK DOBA KRÁTKÁ VYROSTLA NÁM HOKKAIĎÁTKA.
CHCETE VIDĚT NA CHVILKU TU DÝŇOVOU RODINKU?
BUĎTE TEDY NAŠIM HOSTEM - SEJDEME SE ZA KOMPOSTEM.
DÝŇOVÁ SLAVNOST
se uskuteční 4.10.2014 od 13:00 - 18:00 hod.
5.10.2014 od 13:00 - 18:00 hod.
V KULTURNÍM DOMĚ HERÁLEC
VSTUPNÉ 50,- Kč
SOUČÁSTÍ VÝSTAVY JE ZÁBAVNÝ PROGRAM PRO DĚTI
(ENKAUSTIKA, MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ),
UKÁZKA RUČNÍCH PRACÍ, MOŽNOST KOUPĚ VYSTAVENÝCH VÝROBKŮ.
V RÁMCI VÝSTAVY PROBĚHNE SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ VYŘEZÁVANOU DÝNI.
OCHUTNÁVKA DÝŇOVÝCH POCHOUTEK ZDARMA.
SDH Herálec pořádá
dne 28.10.2014 v 17:00 hodin
LAMPIONOVÝ PRŮVOD.
Sraz účastníků před obecním úřadem.
Srdečně zvou pořadatelé SDH
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vydává: Obec Herálec
Cena: 12,- Kč
Vydáno: 30.9.2014
Příspěvky do Zpravodaje: do 25. v měsíci
Za redakční radu: Ladislav Havlík
Reg.zn.: OkÚ Žďár nad Sázavou 3714519
22