Specifická reakce dýchacích orgánů perloočky (Daphnia spec

Specifická reakce dýchacích orgánů perloočky (Daphnia spec

PŘÍJMENÍ a JMÉNO STUDENTA:
SKUPINA:
Cvičení z
FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ a člověka č. 13 a č. 14
Úkol č. 1
Prostudujte si:
a) moţné experimenty – vhodné pro SŠ
b) moţnosti počítačového modelování experimentů
Úkol č. 2
Vypracujte kontrolní úkoly za kapitolou č. 13 ač. 14 ve skriptech:
Hruška, M.: Fyziologie ţivočichů a člověka, I. a II. díl,
viz internet: http://www.biologie-psjg-hk-uhk.webnode.cz
I. přehled doporučených námětů pro cvičení – 3. ročník GYMNÁZIA
1. Původ a vývoj člověka
Změny v průběhu hominizace a sapientace
2. Tkáně lidského těla
Tkáně lidského těla - pozorování histologických preparátů
3. Tělní tekutiny, krev
Pozorování krevních tělísek v krevním nátěru
Důkaz hemoglobinu v krvi Teichmannovou metodou
Důkaz přítomnosti železa v hemoglobinu
4. Oběhová soustava
Anatomická stavba krevních cév
Zjišťování tepu hmatem a s pomocí fonendoskopu
Měření krevního tlaku
Téma LP (úkol): Brouhův step-up test (=zkouška vystupováním)
5. Dýchací soustava
Dýchací soustava - pozorování histologických preparátů
Dýchání pipetou do vápenné vody
Měření vitální kapacity plic (VCP)
Apnoická pauza
6. Trávicí soustava
Trávicí soustava - pozorování histologických preparátů
Vlastnosti slin
7. Metabolismus, homeostáza, exkrece, vylučovací soustava, kůže
Činnost pulsující vakuoly u trepky (Paramecium caudatum)
Vylučovací soustava a kůže - histologické preparáty
Pot a potní žlázy
1
PŘÍJMENÍ a JMÉNO STUDENTA:
SKUPINA:
8. Nervová soustava a soustava žláz s vnitřní sekrecí
Nepodmíněné reflexy
Nepodmíněný a podmíněný reflex
9. Receptory a smyslové orgány
Zkoušky sluchu (vyhodnocení Weberova pokusu a Rinneho zkoušky)
Důkaz slepé skvrny Mariottovým pokusem
Mechanická zkouška kožní citlivosti
Zrakové klamy
10. Pohlavní soustava člověka
Pohlavní soustava člověka - histologické preparáty
II. specifická reakce dýchacích orgánů perloočky (Daphnia spec.)
Princip: dýchací orgány vodních živočichů redukují některé soli kovů (např.
AgNO3), manganistan (KMnO4) a selektivně se barví některými vitálními barvivy
(metylénová modř, thionin, krystalová violeť) aj. U perlooček (Daphnia spec.) jsou
dýchacím orgánem tenkostěnné, krví vyplněné váčky (epipodity) na pěti párech
nožek.
Proveďte úkol č. 1 a úkol č. 2 nejprve v rybniční vodě a potom ve vodě destilované
nebo převařené destilované vodě. Výsledky porovnejte. Pozn.: Je nutno používat vodu
o stejné teplotě.
Úkol č. 1
Perloočky přeneste do roztoku AgNO3 (O,OO1% až O,O5 %). Dýchací váčky
nejprve zbělí a potom zhnědnou, což pozorujeme pod mikroskopem. Závěry zapíšeme
do protokolu.
Postup č. 2
Perloočky přeneste do roztoku metylénové modři (1:1 000 až 1:50 000) a pozorujte
pod mikroskopem při malém zvětšení. Když se váčky zbarví (kontrola pod
mikroskopem), přikryjte korýše na podložním sklíčku větším krycím sklíčkem.
Následkem nedostatku kyslíku se zbarvené váčky velmi brzy odbarví. Metylénová
modř je redukována zplodinami látkové přeměny, které se v době nedostatku kyslíku
hromadí v buňkách.
III. důkaz hemoglobinu v krvi ţíţaly a nitěnky
Jednou z důležitých funkcí krve je transport dýchacích plynů krevními barvivy. Tato
barviva jsou po chemické stránce chromoproteiny obsahující v molekule atom
těžkého kovu (obvykle Fe nebo Cu). Tato barviva jsou buď rozpuštěna v krevní
plazmě, nebo jsou vázána na specializované krevní buňky. Nejběžnější krevní barviva
jsou červený hemoglobin obsahující Fe2+ (vyskytuje se např. v krevní plazmě
kroužkovců, v hemolymfě některých korýšů, v krvinkách obratlovců) a v oxidované
formě modrý hemocyanin obsahující měď (vyskytuje se např. v hemolymfě měkkýšů
a mnoha korýšů).
2
PŘÍJMENÍ a JMÉNO STUDENTA:
SKUPINA:
Postup:
Žížalu (hlemýždě) usmrťte chloroformem nebo etanolem, nařízněte příčně její tělo a
na čisté podložní sklo odeberete kapku krve. Z více nitěnek získejte krev tak, že je po
usmrcení etanolem rozetřete v třecí misce a kapku přeneste na čisté podložní sklo.
Kapku krve smíchejte s kapkou vody, přidejte kapku roztoku NaCl (KCl),
promíchejte a nad mírným plamenem odpařte do sucha. Na odparek přidejte kapku
ledové kyseliny octové, přikryjte krycím sklíčkem a zahřívejte do zpěnění. Pak
přidejte další kapku ledové kyseliny octové, preparát nechte ochladit a pod
mikroskopem pozorujte pozorujte charakteristické krystaly chlorheminu (nejsou-li
krystaly chlorheminu vidět, znovu přidejte kapku ledové kyseliny octové, znovu
zahřívejte a ochlaďte.
Zakreslete pozorované krystalky chlorheminu, Zkouškou lze zjistit, že hemoglobin je
krevní barvivo rozšířené nejen u obratlovců, ale i u bezobratlých, a že i zde má stejné
složení a plní stejnou funkci.
IV. důkaz atomu těţkého kovu v molekule krevního barviva
Jednou ze společných vlastností krevních barviv je přítomnost Fe nebo Cu
v molekule. K nejrozšířenějšímu krevnímu barvivu patří červený hemoglobin
obsahující Fe a modrý hemocyanin obsahujíc Cu. Fe i Cu lze chemicky dokázat ve
vzorcích krve.
Postup:
Nejprve odeberte vzorek krve (lze analyzovat také přinesenou hovězí krev) z těla
usmrceného hlemýždě nebo žížaly.
A) odběr krve z těla usmrceného hlemýždě
Asi v jedné třetině napilujte druhý největší závit ulity a poté opatrně pinzetou
odloupněte kousky ulity tak, aby bylo možné nůžkami nastřihnout okraj útrobního
vaku obsahujícího cévy, popř. srdce ležící ve stěně plášťové dutiny. Hned se začne
vylévat namodralá krev, kterou zachycujte do zkumavky. Palcem zvolna vtlačujte tělo
hlemýždě do ulity, až krev přestane vytékat.
B) odběr krve z děla usmrcené žížaly
Z žížaly získejte krev naříznutím jejího těla.
Poté v jednom kelímku spalte krev hlemýždě a ve druhém krev žížaly. V obou
případech zahřívejte kelímek malým svítivým plamenem, až se krev vysuší a zbytek
zčerná. Pak po dobu asi 10 minut prudce žíhejte nesvítivým plamenem, až v každém
kelímku zbude pouze popel (žíhejte tak, aby popel nevyletoval z kelímku). Kelímky
nechte asi 5 minut vychladnout, pak do každého přidejte asi 2 cm3 koncentrované HCl
a asi 3 kapky koncentrované HNO3. Znovu opatrně zahřívejte až téměř do odpaření.
Obsah kelímku vypláchněte destilovanou vodou do zkumavky. Vodu z kelímku
s popelem krve žížaly (nebo obratlovce) rozdělte do dvou zkumavek. K jedné přidejte
asi 5 kapek roztoku kyanoželeznatanu draselného, ke druhé několik cm3 roztoku
rhodanidu draselného. K vodě z kelímku s krví hlemýždě přidejte asi 5 kapek roztoku
kyanoželeznatanu draselného.
3
PŘÍJMENÍ a JMÉNO STUDENTA:
SKUPINA:
Výsledek:
Zkumavky se zbytky vyžíhané krve žížaly, popř. obratlovce se zbarví
v prvním případě modře (vznikne berlínská modř), ve druhém případě temně červeně.
Ve zkumavce se zbytky krve z hlemýždě vznikne hnědá sraženina (při slabé
koncentraci Cu2+ červenohnědé zbarvení roztoku).
Tím byl proveden důkaz, že krev žížaly, resp. obratlovce obsahuje železo,
zatímco hemolymfa hlemýždě obsahuje měď.
V. doba reakce u pohybové činnosti – zkouška tečkováním
Princip:
Zkouška tečkováním (Brustmannův ťukací test) nám může ukázat schopnost
organismu rychle střídat podráždění a útlum v příslušných nervových centrech. Při
této zkoušce sledujeme schopnost organismu vydržet co nejdéle maximálně rychlý
pohyb ruky při tečkování. Za předpokladu dokonalé spolupráce s vyšetřovanou
osobou můžeme dobře sledovat dynamiku rozvoje únavy (ochranný útlum) na
centrálních synapsích. Tato zkouška má význam zejména tehdy, když ji děláme před
námahou a po zatížení organismu prací.
Průměrné hodnoty kolísají asi od 300 do 400 teček za minutu.
Postup:
Vyšetření proveďte vsedě u stolu formou SOUTĚŽE „Kdo je nejrychlejší?!“.
Připravte si tužku s tupým hrotem a papír si rozdělte na 6 polí. Při tečkování má
pokusná osoba připravenou ruku jako při psaní. Do prvního pole začne na pokyn
ťukat co nejrychleji tužkou body, z jednoho pole přejde na sousední vždy na povel po
12 vteřinách. Osoba tečkuje 1 minutu v klidu a 1 minutu po fyzickém výkonu.
Tečky v jednotlivých polích před výkonem (v klidu) a po výkonu sečtěte a
zaznamenejte do sloupcového grafu. Výsledky několika pokusných osob porovnejte.
1
4
2
5
3
6
4
PŘÍJMENÍ a JMÉNO STUDENTA:
SKUPINA:
VI. vyzkoušejte si odpovědět na 10 pojmů jako přípravu na úvodní část
zkoušky:
barroreceptor
buňky paměťové
choriongonadotropin
membrana basilaris
nucleus supraopticus
opsonizace
Procháska Jiří
statocysta
systém retikulární formace vzestupný
živočich monoestrický
Úkol č. 2
Vypracujte kontrolní úkoly za kapitolou č. 13 a č. 14 ve skriptech:
Hruška, M.: Fyziologie ţivočichů a člověka, I. a II. díl,
viz internet: http://www.biologie-psjg-hk-uhk.webnode.cz
5