Stáhnout - Obec Libhošť

Transkript

Ročník XII. číslo 11 – Listopad 2010
Z O BE C NÍ HO DĚ NÍ
Osadní výbor v Libhošti ve spolupráci s Osvětovou besedou
a Základní a mateřskou školou v Libhošti srdečně zvou všechny
rodiče a jejich děti před Fojtství, kde proběhne v sobotu
4. prosince 2010 od 17 hodin
Slavnostní rozsvícení
vánočního stromku
a
mikulášská nadílka
Před vánočním stromkem vystoupí se svým programem děti
z mateřské školy.
Občerstvení je zajištěno.
Srdečně zvou pořadatelé
Libhošťský zpravodaj - Listopad 2010
O BS AH
Z OBECNÍHO DĚNÍ
OBSAH
.................................................................................... 1
........................................................................................................ 2
OSAMOSTATNĚNÍ
..................................................................................... 3
Jednání k organizačně-technickému zabezpečení správy obce ........... 3
Z OBECNÍHO DĚNÍ ..................................................................................... 6
Komunální volby 2010
.......................................................................... 6
Mobilní sběr nebezpečných sloţek komunálního odpadu ................... 10
Harmonogram svozu kontejnerů na velkoobjemový odpad
................ 11
OSVĚTOVÁ BESEDA INFORMUJE .......................................................... 11
Libhošťská drakiáda ............................................................................ 11
Vítání občánků
.................................................................................... 12
REDAKČNÍ SDĚLENÍ ................................................................................ 13
Předplatné zpravodaje pro rok 2011 ................................................... 13
Z HISTORIE OBCE
................................................................................... 14
S panem Hanzelkou o příjmeních Libhošťanů – díl IV. ....................... 14
Z OKOLNÍHO DĚNÍ
.................................................................................. 19
O čem píše časopis POODŘÍ
............................................................. 19
ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ STYL ......................................................................... 23
Fenomén modlitba
ZPRÁVY ZE ŠKOL
.............................................................................. 23
.................................................................................... 27
NÁŠ I VÁŠ RECEPTÁŘ ............................................................................. 28
KAM ZA KULTUROU ................................................................................. 30
SPORT ...................................................................................................... 32
Z fotbalového clubu ............................................................................. 32
SPOLEČENSKÉ OKÉNKO ........................................................................ 36
-2-
O S AM O S T AT N Ě NÍ
Jednání k organizačně-technickému
zabezpečení správy obce Libhošť
Dne 21.října 2010 proběhlo v zasedací místnosti MěÚ Nový Jičín jednání
k organizačně-technickému zabezpečení správy obce Libhošť, jinými slovy
jednání týkající se zajištění chodu obce po 1.lednu 2011, kdy dojde k jejímu
osamostatnění.
Jednání se zúčastnili:
1. Za Ministerstvo vnitra (odbor dozoru a kontroly veřejné správy)
 Ing. Marie Kostruhová - ředitelka
 Ing. Bc.Vlastimil Bořuta - vedoucí oddělení dozoru Olomouc
 Mgr. Dana Libochowitzová
 Mgr. Lukáš Rothanzl
2. Za Ministerstvo financí
 Ing. Rudolf Kotrba - odbor financování územních rozpočtů
3. Za Krajský úřad Moravskoslezského kraje (odbor vnitra a krajský
ţivnostenský úřad)
 Mgr. René Pleva - vedoucí odd. správních činností odboru vnitra
 Bc. Jan Berousek - pracovník odboru vnitra
4. Za Městský úřad Nový Jičín
 Ing. Vladimír Bárta - místostarosta
 Mgr. Tomáš Vindiš - tajemník
 Ing. Oldřiška Navrátilová - vedoucí odboru školství
 Ing. Jarmila Straková - vedoucí finančního odboru
 JUDr. Dagmar Veličková - vedoucí odboru vnitřních věcí
 Bc. Kamil Ţák - vedoucí odboru majetkoprávního
5. Za přípravný výbor pro osamostatnění Libhoště
 Ing. Jaroslav Šimíček
 Ing. Aleš Hána
6. Ostatní účastníci
 Zástupci Technických sluţeb města Nový Jičín
 Zástupci RWE
 Zástupci SMP Net
 a další
-3-
Na tomto jednání se projednávaly následující body:
1) Správa obce do ustavení orgánů obce
2) Zabezpečení činnosti správce obce
sídlo
vedení účetnictví
finanční zajištění chodu obce
3) Rozpočtové určení daní
4) Volby do zastupitelstva obce
5) Výkon přenesené působnosti, včetně vedení elektronické úřední
desky a elektronické podatelny
6) Movitý a nemovitý majetek
7) Další okruhy k diskuzi
zajištění dopravní obsluţnosti
sběr a likvidace odpadů
údrţba komunikací
zajištění dodávek energií
veřejné osvětlení, správa hřbitova
provoz základní a mateřské školy
platnost územního plánu
výměna občanských průkazů
Jelikoţ zástupci přípravného výboru neobdrţeli do uzávěrky tohoto čísla
zpravodaje oficiální zápis z tohoto jednání, budou následující informace
vycházet pouze z poznámek, které si během jednání učinili.
Pokud jde o body 1) a 2), tak v Libhošťském zpravodaji jiţ bylo vícekrát
zmíněno, ţe obec bude, aţ do prvního (ustavujícího) zasedání nově
zvoleného zastupitelstva, vedena správcem obce, přiděleným Ministerstvem
vnitra, přičemţ tímto správcem bude Ing. Bc. Vlastimil Bořuta. Správce bude
sídlit v místnosti na Fojtství, která bude následně slouţit jako kancelář
starosty, a bude v úřední dny (počínaje 3.lednem 2011) k dispozici občanům
pro jejich záleţitosti.
Co se týká finančního zajištění chodu obce a přidělení financí na
základě rozpočtového určení daní, byla na jednání konstatována poměrně
zajímavá skutečnost. Podle současně platného zákona č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém dělení daní, se kaţdá obec podílí na procentní části
celostátního hrubého výnosu daně stanoveným procentem. Výši tohoto
procenta zveřejňuje Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou kaţdoročně
s účinností od 1. září běţného roku. Pro Libhošť se výše tohoto procentního
podílu na daních stanoví poprvé aţ 1.září 2011, protoţe v roce 2010 nebyla
Libhošť ještě samostatná. To, mimo jiné, znamená, ţe si bude muset naše
obec nějakým zpŧsobem zajistit finance na provoz aţ do října 2011, kdy
-4-
jí budou přiděleny peníze z výnosu daní na základě zveřejněné výše
procentního podílu. Samozřejmě, ţe Libhošť není první obcí, která se ocitne
v takovéto situaci jakéhosi finančního vakua. V těchto případech se to
většinou řeší pravidelnými měsíčními zálohami, které poskytuje
příslušná pŧvodní obec – v našem případě tedy město Nový Jičín. Po
obdrţení financí od ministerstva vnitra v říjnu příštího roku poté dojde
k finančnímu vyrovnání. Jediné, co z jednání jednoznačně nevyplynulo, je
výše oněch měsíčních záloh, které by měly přicházet na účet naší obce.
Výše těchto záloh bude ještě předmětem jednání mezi přípravným výborem
(později zastupitelstvem) a zástupci MěÚ Nový Jičín.
Pokud jde o další body jednání, tak zde je jejich stručný souhrn:
 Výměna dokladŧ
Na výměnu občanských průkazů bude stanovena dostatečně
dlouhá doba a pro starší a nemohoucí bude výměna probíhat
přímo v Libhošti
Výměna se bude týkat občanských a řidičských průkazů,
ţivnostenských listů apod., nebude se týkat pasů
Stávající občanské průkazy lze pouţít pro volby do místního
zastupitelstva 8. ledna 2011
 Nemovitosti
K předání nemovitostí, které se nachází na katastru obce Libhošť,
dojde (dle zákona o obcích) do tří měsíců od vzniku nové obce. Po
tuto dobu budou veškeré náklady spojené s provozem nemovitostí
hrazeny městem Nový Jičín a budou pak předmětem zápočtu ve
vzájemném vyrovnání mezi Novým Jičínem a Libhoští.
 Dodávky energií, odvoz odpadŧ a ostatní sluţby
Plynulé fungování obce od 1.1.2011 bude zajištěno dočasnými
smlouvami s dodavateli energií, plynu, vody, provozovateli čistírny
odpadních vod, údrţbou komunikací, svozem odpadů apod. Tyto
smlouvy připraví správce obce Libhošť.
 Účetnictví
Vzhledem k potřebě vedení obecního účetnictví jiţ od 1.1.2011, je
nutno na přechodnou dobu (neţ nové zastupitelstvo zajistí
příslušného pracovníka) vyřešit tuto záleţitost např. pomocí
specializované firmy.
 Dopravní obsluţnost
Bude zajištěna ve stávávajícím rozsahu dodatkem k příslušné, jiţ
existující, smlouvě.
-5-
 Územní plán
Stávající územní plán pro katastrální území Libhošť, který je
součástí územního plánu Nového Jičína, bude platný i pro nově
vzniklou obec.
K tomuto poslednímu bodu ještě malá poznámka. Město Nový Jičín
vzneslo ohledně platnosti současného územního plánu i na území
budoucí nové obce dotaz na Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor
územního plánování, stavebního řádu a kultury. Ten v této záleţitosti vyjádřil
negativní postoj, coţ by v praxi znamenalo, ţe by po osamostatnění přestal
pro naši obec platit současný územní plán a obec by se tak, pokud se
týká vymezení zastavěného a zastavitelného území, ocitla podle platné
legislativy ve stavu platném před více neţ 40 lety. Tato skutečnost by,
pochopitelně, měla poměrně velké důsledky na akceschopnost samostatné
obce, kdy by prakticky veškerý rozvoj obce byl moţný aţ po schválení nového
územního plánu, coţ je záleţitost v rozsahu několika měsíců aţ let.
Členové přípravného výboru, za vydatného přispění Heleny Šimíčkové
(pracovnice krajského úřadu), se ale obrátili s dotazy a poţadavky ohledně
výkladu této záleţitosti na Ministerstvo pro místní rozvoj, potaţmo
Ministerstvo vnitra, které následně zaujalo výkladové stanovisko,
závazné pro podřízené úřady, ţe současný územní plán bude pro
katastrální území Libhoště platit i po osamostatnění obce.
V následujících číslech zpravodaje vás budeme dále detailněji informovat
o některých výše uvedených bodech, týkajících se provozu samostatné
Libhoště.
Za přípravný výbor Aleš Hána
Z O BE C NÍ HO DĚ NÍ
Komunální volby 2010
V říjnových dnech tohoto roku proběhly v naši republice volby do
obecních zastupitelstev. Pro obyvatele Libhoště měly tyto volby tu zvláštní
příchuť, ţe naposledy volili do zastupitelstva Nového Jičína. Fakt, ţe
Libhošťané volili do zastupitelstva obce, se kterou nebudou mít od 1.ledna
2011 nic společného (alespoň tedy po formální stránce), se jistě podepsal i na
volební účasti v naši obci, která byla velmi nízká a dosáhla necelých 30%.
A jak volby do zastupitelstva Nového Jičína vlastně dopadly? Výsledky
voleb si můţete prohlédnout níţe v grafu č.1., kde jsou uvedeny všechny
strany a sdruţení, jimţ se podařilo získat křesla v novojičínském
zastupitelstvu.
-6-
Graf. č.1
Z tohoto grafu je patrné, ţe ODS tyto volby vyhrála, poměrně těsně
následována ČSSD a s větším odstupem pak komunisty. Jakési z mrtvých
vstání bývalých vládních stran KDU-ČSL a Strany zelených (tedy alespoň na
komunální úrovni) se projevilo i ve volbách do zastupitelstva Nového Jičína,
kdy obě tyto strany zaznamenaly, v porovnání s parlamentními volbami,
poměrně zajímavý úspěch. Výrazný úspěch v parlamentních volbách se
naopak nepodařilo potvrdit stranám TOP 09 a Věci veřejné. První z nich se
podařilo získat pouze 2 křesla v novojičínském zastupitelstvu, zatímco Věci
veřejné zůstaly, spolu se Stranou svobodných občanů a Zemanovci, hluboko
v poli poraţených.
Graf. č.2
-7-
Ačkoliv ODS v letošních volbách do zastupitelstva Nového Jičína vyhrála,
tak zaznamenala největší odliv voličů v porovnání s výsledky voleb v roce
2006, viz. graf č.2.
ODS ztratila více neţ čtvrtinu voličů, coţ převedeno na počet mandátů,
znamená ztrátu tří křesel v městském zastupitelstvu – viz. Tab. č.1. Naopak
zisk tří mandátů zaznamenala ČSSD, jejíţ celkový počet křesel
v zastupitelstvu se zvedl z pěti na osm. Na svých zůstali komunisté a KDUČSL, kdyţto Strany zelených a Evropští demokraté si o jeden mandát
pohoršili.
počet mandátů
2006
2010
strana
ODS
ČSSD
KSČM
KDU-ČSL
SNK-Evropští demokraté
Stran zelených
TOP 09
12
5
4
3
3
2
-
9
8
4
2
2
2
2
Tab.č.1
A kdoţe tedy vlastně v novojičínském zastupitelstvu zasedne? Jsou to
následující zastupitelé:
Kandidát
poř.
číslo
1
6
15
12
28
2
3
4
5
2
1
3
4
1
8
příjmení, jméno, tituly
věk
Týle Ivan Mgr.
Bárta Vladimír Ing.
David Karel
Jakůbek Martin
Maňásek Vladimír MUDr.
Šturm Milan MVDr.
Lossmann Miloš
Jaroň Petr
Chrustawczuk Daniel Ing.
Kotas Jaroslav
Konečná Kateřina
Vávra Jiří
Pavlíčková Marie
Gelnar Břetislav Ing. Csc
Nekl Josef
51
58
46
36
45
54
63
44
36
65
29
63
61
61
59
-8-
Navrhující
strana
Politická
příslušnost
Celkový
počet
hlasŧ
ODS
ODS
ODS
ODS
ODS
ODS
ODS
ODS
ODS
KSČM
KSČM
KSČM
KSČM
ČSSD
ČSSD
ODS
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
ODS
ODS
ODS
ODS
KSČM
KSČM
BEZPP
KSČM
ČSSD
BEZPP
2533
2375
2288
2272
2268
2142
2151
1942
1999
1479
1385
1085
999
2117
2056
3
2
10
6
4
5
1
4
1
6
1
5
2
3
Dorazil Václav Ing.
Dvořák Jaroslav PhDr.
Rešl Miroslav
Rozbroj Pavel Bc.
Faluši Blanka Bc.
Grestenberger Milan Ing.
Orel Petr
Bártek Pavel Mgr.
Kobsa Miroslav MUDr.
Pometlo Jiří Mgr.
Kramoliš Přemysl Ing.
Vaněček Ivo MUDr.
Ţitníková Gabriela Ing.
Adamec Jiří Mgr.
27
34
44
50
44
52
51
56
56
36
54
50
35
32
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
SZ
SZ
TOP 09
TOP 09
SNK-ED
SNK-ED
KDU-ČSL
KDU-ČSL
ČSSD
ČSSD
BEZPP
ČSSD
ČSSD
ČSSD
SZ
SZ
TOP 09
BEZPP
BEZPP
BEZPP
KDU-ČSL
KDU-ČSL
2053
2031
1987
1966
1935
1899
1400
999
1099
771
1315
953
962
827
Z výše uvedeného výčtu vidíte, ţe v zastupitelstvu Nového Jičína
zasednou jak uţ zkušení matadoři, tak i úplní nováčkové. Pro občany Libhoště
můţe být poměrně zajímavý fakt, ţe i oni budou mít v novojičínskému
zastupitelstvu své zastoupení a to v podobě PhDr. Jaroslava Dvořáka, který
má trvalý pobyt V Libhošti. Toto zastoupení bude mít, nicméně, krátké trvání,
neboť počínaje 1.lednem 2011, kdy dojde k faktickému osamostatnění
Libhoště, mandát panu Dvořákovi buď zanikne, anebo si bude muset změnit
adresu trvalého bydliště.
Pro úplnost ještě dodejme jak dopadly volby do zastupitelstva Nového
Jičína ve volebním okrsku č.19, tedy v Libhošti. Na grafu č.3 vidíte výsledky
voleb v letošním roce, v grafu č.4 pak pro porovnání, výsledky z roku 2006.
Graf. č.3
-9-
Graf. č.4
Z výše uvedených grafů je patrno, ţe ODS utrpěla v Libhošti výraznou
poráţku kdy ztratila více neţ třetinu voličů. Lze to jednak přičítat
celorepublikovému trendu, kdy ODS výrazně tratila téměř na všech radnicích.
Svou roli v této ztrátě ale asi hrálo i odtrţení Libhoště od Nového Jičína a
jakási chuť občanů to ODS „spočítat“, jelikoţ to byla ona, kdo v posledních
několika volebních obdobích v Novém Jičíně vládla a má tudíţ osamostatnění
Libhoště do jisté míry na svědomí.
Aleš Hána
Mobilní sběr nebezpečných sloţek komunálního odpadu
Pro převzetí těchto odpadů budeme poţadovat od občanů doklad k ověření
jejich bydliště. Termíny jsou stanoveny na středy tak, aby tento svoz proběhl
před svozem velkoobjemového odpadu kategorie 20 02 07.
Doba svozu
Libhošť
10.listopadu 2010
U obchodu Jednota (horní konec)
v době od 15.45 – 16.15 hod
U kostela
v době od 16.20 – 16.45 hod
U domu č.128 (Náměstí Sv.Marka)
v době od 16.50 – 17.15 hod
Malá Vídeň (střed ulice)
v době od 17.20 – 17.30 hod
- 10 -
Harmonogram svozu kontejnerŧ na velkoobjemový odpad
46. týden
úterý 16.11.
čtvrtek 18.11.
Stanoviště
Horní hostinec (u Lajdů)
obchod Jednoty (u školy) 2 ks
u domu č. 128 (Nám. Sv. Marka)
Malá Vídeň (střed ulice)
u transformátoru
bytovky U Kovárny
u hasičské zbrojnice
Přistavení ve 14 hod. a vývoz v 17 hod.
O S V Ě TO V Á BE S E D A I N FO RM U J E
Libhošťská drakiáda
Je to téměř přesně rok, co jsem na tomto místě ţehral na nepřízeň
počasí, které nám nedovolilo uskutečnit 2.ročník oblíbené Libhošťské
drakiády. Bohuţel musíme konstatovat, ţe uţ to vypadá tak, jakoby si počasí
na Libhošťskou drakiádu zasedlo. I letošní 3.ročník totiţ proběhl ne za úplně
ideálních podmínek. Oproti ročníku minulému sice byla obloha jako vymetená
- 11 -
a počasí bylo příjemně slunečné, bohuţel daní za
toto krásné počasí bylo téměř úplné bezvětří, které
tak notně zkomplikovalo soutěţ o toho „nej“ draka.
Coţ byla určitě velká škoda, neboť při pohledu na
připravené závodní stroje bylo jasné, ţe by se
tentokrát jednalo o vskutku lítý boj o ty nejvyšší
mety.
Našli se sice i takoví, kteří se absenci větru
snaţili nahradit vlastními silami, čehoţ výsledkem
bylo, ţe po poli běhalo velké mnoţství lidí ve snaze přimět svůj závodní stroj
alespoň k nějakému výkonu, nicméně i tato snaha byla předem většinou
odsouzena k nezdaru a mnoţství těchto „běhavců“ se časem sniţovalo aţ to
dopadlo tak, jak to dopadnou muselo – většina závodníků (tedy alespoň ta
dospělejší část) se sešla u občerstvovací stanice, kde při poţívání „iontových
nápojů“ diskutovali o proběhnutém závodě.
Dětská část závodního pole si také našla způsob jak si ukrátit čas čekání
na příznivější povětrnostní podmínky. Jejich středobodem zájmu se stal
zahradní malotraktor, patřící jednomu z pořadatelů Zdeňku Hanzelkovi. A tak
bylo moţno sledovat, jak je tento malotraktor doslova obsypán hroznem dětí,
coţ kupodivu majitele stroje nechalo poměrně klidným. Tedy alespoň do té
doby, neţ zjistil, ţe se mu ztratil pás, slouţící k nastartování. I přes pátrací
akci nebyl tento pás, bohuţel, nalezen – prosíme tudíţ touto cestou kohokoliv,
kdo by o daném startovacím pásu něco věděl, ať se panu Zdeňku Hanzelkovi
(č.437) ozve.
Ač byly podmínky pro samotnou soutěţ velmi ztíţené, rozhodla se porota
přece jenom vyhlásit vítěze jednotlivých kategorií. V kategorii nejlépe létající
doma vyrobený drak se vítězem stal Tomáš Koptík, v kategorii nejlépe létající
kupovaný drak byl vítězem Roman Kalíšek. Porota se rozhodla udělit také
hlavní cenu pro „nejsnaţivějšího“ draka, kde se vítězem stal Radomír Vavrys.
Všem výhercům blahopřejeme a nám ostatním nezbývá, neţ se těšit na
příští rok na další ročník drakiády. Doufejme, ţe se napřesrok počasí uţ
umoudří a soutěţ proběhne za příznivějších podmínek.
Fotky z letošní drakiády najdete na www.libhost.cz.
Za OB Aleš Hána
Vítání občánkŧ
V neděli 14.listopadu ve 14:00 hod se ve velkém sále na Fojtství
uskuteční jiţ 2. letošní vítání občánků do svazku obce. Máte-li zájem, přihlaste
své dítě nejpozději do 7.listopadu u Miloslavy Blaţkové.
Vítání jsou všichni malí občánci se svými rodiči, prarodiči, sourozenci
a ostatními příbuznými.
Miloslava Blaţková
- 12 -
Výzva rodičŧm
Ţádáme rodiče, jejichţ dítě bylo v rozmezí let 1982 aţ 1995 přivítáno do
svazku obce v Libhošti, o zapůjčení fotografií k naskenování. Všechny
fotografie budou v pořádku vráceny.
Za OB Miloslava Blaţková
R E D AK Č N Í S DĚ LE NÍ
Předplatné zpravodaje pro rok 2011
Jelikoţ se nezadrţitelně blíţí konec roku, je třeba pomalu myslet na
předplatné Libhošťského zpravodaje na rok 2011. Uvnitř tohoto a příštího čísla
zpravodaje proto najdete přihlášku k odběru zpravodaje na příští rok.
Cena ročního předplatného zůstává ve stejné výši jako pro rok letošní,
tzn. 150 Kč. Cena jednotlivých čísel ve volném prodeji zŧstává rovněţ
stejná, a to 12 Kč za číslo, resp. 23 Kč za číslo s přílohou.
Vyplněné přihlášky je nutno doručit, spolu s příslušným obnosem, na
některou z níţe uvedených adres, a to nejpozději do 19. prosince 2010.
Adresy, kde přijmou Vaši přihlášku:
1. Hanzelková Růţena, č.p. 437 nebo mateřská škola
2. Mgr. Michálková Dagmar, škola
3. Fojtíková Jana, č.p. 387
4. Opělová Anna, č.p. 384
5. Pustějovská Zdeňka, č.p. 284
6. Sobková Marie, č.p. 417
7. Krumpochová Marie, č.p. 7
Tak jako loni, i letos nabízíme zájemcům o předplatné moţnost bezhotovostní
platby bankovním převodem.
Údaje pro bankovní převod :
Číslo účtu OB :
157707178 / 0300
Variabilní symbol :
číslo popisné vašeho domu
Zpráva pro příjemce :
uveďte vaše jméno, a č.p. domu
např.: Jan Novák, Libhošť 123
- 13 -
Důležitou podmínku pro správné objednání předplatného pomocí
bankovního převodu, je to, abyste v kolonce „zpráva pro příjemce“
uvedli jméno předplatitele a číslo domu, kam se má zpravodaj doručovat.
Bez těchto údajů nebude možno doručit zpravodaj do schránky, i když
jste zaplatili příslušnou částku! POZOR!!! Uvedený způsob platí jen pro
doručování v rámci Libhoště!!!
Z HI S T O RI E O B C E
S panem Hanzelkou o příjmeních Libhošťanŧ
díl IV.
Čtvrtý díl seriálu o libhošťských příjmeních představuje v abecedním
pořádku ta příjmení, která vznikla z osobních jmen, případně z jejich
zdrobnělin nebo domáckých a nářečních podob. Kdyţ se pan Hanzelka uţ ve
druhém dílu svého etymologického spisování pustil do této skupiny příjmení,
netušil, jak bude bohatá a obsáhlá. Drţme mu palce, aby uţ v příštím díle
dospěl k několikrát slibovanému konci, a my se tak mohli seznámit s
příjmeními, která s osobními jmény nemají uţ ani za mák společného.
Dnes ovšem začneme archaicky i exoticky  u Morela. A snad to nebude
úmorné, ale humorné. U Hanzelky člověk nikdy neví…
Morys, Morysová  příjmení vzniklé z domácké podoby osobního jména
Morel, tj. Moric, Mořic, Moris. Toto jméno je latinského původu; základové
Mauritius (z lat. Maurus) znamená „pocházející z Mauretánie (severozápadní
Afriky), mauretánský, Maur, mouřenín“. Pod vlivem hebrejského móri, tj. „můj
učitel“, je povaţováno za typicky ţidovské jméno (Moric, Mořic, Moris). Osobní
jméno Morel se řidčeji vykládá i z latinského „mores“, tzn. způsob, zdvořilost.
Drţí-li se tedy dnešní pan Morys svého jména, měl by to být zřejmě
černovlasý, snědý pán zdvořilých způsobů. Platí to? Pokud ano, vyhledejme
dále i příjemnou společnost pánů Morese, Moraise nebo Morýska, neboť se
mu jako jeho nejbliţší etymologičtí příbuzní budou v noblese i kráse dozajista
podobat.
Olbrecht, Olbrechtová
- příjmení vycházející buď z nářeční podoby
osobního jména Albert, které je zkráceninou jména Adalbert (ze
staroněmeckého „adal“, tj. ušlechtilý, a
„bëraht“ tj. skvělý, znamená
„vznešený, nádherný, skvějící se přednostmi, urozený“), nebo vzniklé
z osobního jména Albrecht, jeţ má totoţný význam jako Albert, ale bylo
- 14 -
rozšířeno hlavně v prostředí aristokratických vrstev. Mezi další příbuzná
příjmení patří Olbert, Olbřích nebo Olbricht.
Ondra  příjmení z rozšířené domácké podoby osobního jména Ondřej.
Ondřej je jméno řeckého původu, vychází z řeckého „Andreas“, coţ značí
muţný, statný, odváţný. Podle biblického podání měl být sv. Ondřej první, kdo
uvěřil v Kristovo poslání, a také vůbec první učedník, který se k němu přidal.
Kromě něj uctívá katolická církev ještě dalších pět svatých téhoţ jména. Mezi
etymologicky blízká příjmení se řadí například Onderka, Ondráček, Ondrech,
Ondřejovský nebo 75. nejčastější české příjmení Ondráček („malý Ondřej“).
Do stejné kategorie spadají i všechna podobná příjmení s tzv. předraţeným,
protetickým V-, tj. Vondra, Vondráček, Vonášek, Vonderka atp.
Panc, Pancová – příjmení pocházející patrně z osobního jména Pankrác,
které je původem řecké (z „pankratés“) a vykládá se jako „všemocný,
vševládný“. Druhý z moţných významů jména Pankrác odkazuje k řeckému
jménu „Pankrátios“, které se vykládá ze slova „pankrátion“ jako „celkový
závod“ nebo „víceboj“. Svatý Pankrác je však v kaţdém případě jedním, a to
rovnou prvním, z trojice „zmrzlých/ledových muţů“. Další z výkladů příjmení
Panc odkazuje k německému nářečnímu označení pro ţaludek – „panz“.
Pavelková, Pavlíček – obě příjmení vznikla ze zdrobnělin osobního jména
Pavel, které není neţ českou podobou latinského osobního jména Paulus,
tzn. „malý“ či přeneseně „skromný, nepatrný“. Dříve se u nás pouţívala
ojediněle i podoba Pavlín, tj. „náleţející Pavlovi“. Tato podoba vystupuje –
stejně jako neutrální tvar Pavel – jako samostatné příjmení. O výskytu příjmení
Pavelka máme doklady uţ od poloviny 16. století; je 138. nejrozšířenějším
českým příjmením. K příbuzným patří např. Pavelec, Pavelek, Pavlata,
Pavlica, Pavlín, Pavlů, nebo Pavlík (65. nejčastější). V případě dalšího
libhošťského příjmení Pavlíček, které zastává
116. příčku mezi
nejfrekventovanějšími příjmeními Čechů, se jedná o hned dvojnásobnou
zdrobnělinu: Pavel>Pavlík>Pavlíček. Mezi etymologicky blízká příjmení se řadí
Paulíček, Paulička, Pauločík, Pavlečka, Pavličko, Pavlička, Pavlíčko nebo
Poulíček.
Pelán – příjmení pocházející zřejmě z osobního jména Pelhřim, které je
českou podobou latinského jména Peregrin. V latině i dalších jazycích
označuje toto slovo „poutníka“ nebo „cizince“. V případě příjmení Pelán však
nemůţeme zůstat pouze u motivace ze strany osobního jména. Obecné jméno
„pela“, které můţe mít příjmení Pelán na svědomí také, je archaickým
synonymem pro „větroplacha“. Příjmení Pelán můţe mít původ také ve
slovese „pelovat“, tj. pelášit, utíkat. Jak vidno, všechna moţná vysvětlení se
určitým způsobem vztahují k přemísťování a pohybu. Pokud tedy etymologii
příjmení věříme na slovo, tak prapředek dnešního pana Pelána nemohl být
neţ člověkem „na cestě“. Mezi jeho souputníky pak patří např. pánové Pelák,
Pelíšek či Pelouch s manţelkami a rodinou.
- 15 -
Pešta, Peštová; Pítrová; Pitřík, Pitříková – osobní jméno Petr je „otcem“
několika set českých příjmení, mezi něţ patří i ona výše vytčená libhošťská.
Křestní jméno Petr bylo a je hojně rozšířené zejména pro svůj biblický původ a
roli, kterou jeho nositel sehrává v novozákonním příběhu Jeţíšova ţivota. Je
jménem apoštola, který se jako chudý rybář (původním jménem Šimon) zařadil
mezi nejbliţší učedníky. Po Jeţíšově smrti se Petr stal zástupcem boţím na
zemi, na nebesích má podle náboţenské legendy funkci klíčníka u nebeské
brány, který rozhoduje, koho vpustí, a koho ne. Jméno Petr vychází z řeckého
obecného jména „petros“, tzn. skála, popř. skalák či skálopevný. Příjmení
Pešta se odvozuje z domácké podoby jména Petr, kterou je Peš. V českém
prostředí je doloţeno uţ od konce 15. století.
S příjmením Pítr to můţe být sloţitější. Kromě obligátního vysvětlení, jeţ bylo
podáno výše a platí jak pro Peštu, tak pro Pitříka, připadají v úvahu i méně
pravděpodobné moţnosti. České Pítr je variantou německého Pitter,
odvozovaného od středohornoněmeckého slova „bieter“/piter, označujícího
člověka, který ţádá, aby mu byla vymezena část pozemku k dolování. Jedná
se tedy o příjmení vzniklé z názvů pracovníků v hornictví, v tomto případě
z názvu důlního podnikatele. Příjmení Pitter, které můţe být předchůdcem
počeštěného Pítr, můţe být dále odvozeno z německého přídavného jména
„bitter“, tj. hořký. Dané přídavné jméno označuje jakost smyslových vjemů,
v přeneseném smyslu pak označení lidské povahy a chování.
Příjmení Pitřík není neţ zdrobnělinou předchozího. V menší míře na ně lze
tedy vztáhnout vše to, co platí pro příjmení Pítr. K nejznámějším příbuzným
příjmením se řadí např. Petr, Petrák, Petráš, Petrmichl, Pech, Pešek nebo
Píša.
Raška, Rašková  vzniklo zřejmě z domácí podoby některého ze starých
osobních jmen začínajících slabikou Ra-. Nejpravděpodobněji ze slovanského
osobního jména Radomír, tj. „ten, kdo má rád mír“, nebo Radoslav,
vykládaného jako „slavící radost, vítající radost, radující se, radostný“.
Z tohoto jména vzniklo základní příjmení Raš, jehoţ je Raška rovnocennou
zdrobnělinou, vytvořenou příponou –ka. Základní podoba Raš je v českém
prostředí zaznamenána uţ od poloviny 14. století. Příjmení Raška se někdy
spojuje také se starobylým slovesem „radět se“ (starat se) a vykládá se jako
starostlivý. „Samozřejmě, ţe někteří prapředci mohli dostat jméno i po rehkovi
či července pro své červené tváře (pár z nich mohlo být i červenajících se
stydlínků,“ uvádí v jedné ze svých publikací Vladimír Mates. Raška můţe být
ovšem i německého původu – jako odvozenina od podstatného jména „rasch“,
jehoţ obecný význam je „hbitý, čilý, obratný.“ Viz i české přirovnání „běhá jako
raška“. U tohoto příjmení nelze dále nepřipomenout moţné motivace
regionální: ve slezském nářečí slovo „raška“ označuje starou ţenu; obec
Raškovice pak najdeme nedaleko Frýdku-Místku. K příbuzným příjmením
dále patří: Rašek, Rašín, Rašovský nebo Rašner. Chápu, ţe nositelům
příjmení Raška můţe jít z rozličnosti moţných významů vlastního příjmení
- 16 -
hlava pěkně kolem. Oproti jiným mají ovšem výhodu: mohou si vybrat
moţnost, se kterou se sami nejvíce ztotoţňují. Příjmení Raška je 275.
nejrozšířenějším českým příjmením.
Riedl, Riedlová – nositel příjmení Riedl si můţe pro početnost moţných
významů svého příjmení s panem Raškou směle podat ruku. Příjmení Riedl,
stejně jako jeho počeštěná obdoba Rýdl, má původ v osobním jméně Rudolf.
Rudolf je jméno německé, vychází ze spojení staroněmeckých slov „hrôd“ a
„olf“, tj. „sláva“ a „vlk“, a vykládá se tedy jako „slavný vlk“. Další moţné výklady
příjmení uţ s osobními jmény nesouvisejí. Základ příjmení můţe tvořit také
slovo „das Ried“, tj. „močál (baţina)“. Nazýváni tak tedy patrně byli obyvatelé
baţinatých oblastí. Příjmení mohlo vzniknout také ze středohornoněmeckého
slova „riute“, tj. mýcením a klučením upravovat lesní půdu k orbě. „Riede“ či
„Reute“, nářečně „Reider“ a „Reidel“ byla označení menších pasek, jichţ se
pouţívalo dva roky k pěstování obilí. Původ příjmení Riedel můţe mít dále
něco společného se německým „ridan“, tzn. „hnout se kupředu“, a téţ „ritan,
reiten“, tj. jezditi. Existuje také staroslovanský výraz „rydati, zarydati, rydať“,
znamenající lkáti, naříkati, hořce plakati, od kterého mohla vzniknout spíše
česká podoba příjmení – Rýdl. Poslední z verzí o původu příjmení Riedl
odkazuje k německému osobnímu jménu „ridel“, tj. „vršek“. Pojmenován by tak
byl patrně člověk podle místa bydliště či pozemku, který vlastnil. K nejbliţším
podobám patří příjmení jako Riedel, Ridl, Rydl, Rýdel apod.
Románek, Románková  u tohoto příjmení je naopak zcela jasno. Jedná se o
zdrobnělou podobu latinského osobního jména Roman, původem ze slova
„romanus“, tj. „římský, Říman“. K příbuzným příjmením náleţí Roman,
Romanec nebo Romančík.
Rýc, Rýcová – moţná motivace osobním či křestním jménem nestojí
v případě příjmení Rýc na prvním místě. Rýc totiţ znamená hluk při trhnutí,
prudký pohyb z německého „ritzen“, tj. „rýpati“, „škrábati“. Jméno můţe také
pocházet z gótského „reiks“, tj. král. Z výrazu „reiks“ vznikla jména jako
Ricbald, Rico a zdrobnělina Ritz(e). Podle německých pramenů můţe být Ritz
i zdrobnělina ze jména Heinrich (Henritze). Z Ritze vzniklo počeštěním Rýc.
Rýparová – patří do kategorie příjmení vzniklých z osobních jmen se
základem –bert. Jedná se o počeštěnou formu osobního jména Ripper(t),
pocházejícího ze starší podoby Rikbert. V původně německém jméně jsou
obsaţeny dvě části: „rîch“ znamená „panovník“, „bëraht“ se překládá jako
„skvělý“. Dnes bychom asi nehádali, ţe příjmení Rýpar má královský původ,
neboť se nám spojuje s hovorovým a poněkud pejorativním slovesem „rýpat“,
tj. provokovat, jízlivě napadat, kritizovat.
Řehák, Řeháková – příjmení pochází z osobního jména Řehoř, které je
ovšem počeštělou podobou řeckého osobního jména Grégorios (lat.
Gregorius), tj. „bdělý, ostraţitý“. Řehák je podobně jako Říha domáckou
podobou jména Řehoř a příjmením zároveň. Z hlediska frekvence se jedná o
164. nejrozšířenější české příjmení a druhé nejčastější, které začíná
- 17 -
písmenem „ř“. První zmínky o něm spadají do poloviny 16. století (1564:
Řehoře jinak Řeháka). Příbuznými příjmeními jsou např. Řáha, Řeha,
Řeháček, Řehka, Řehoň nebo Říha.
Samohýlová – poněkud zvláštní příjmení vychází ze zdrobněliny osobního
jména Samuel, a to z hebrejského Š(é)múél, coţ znamená „jméno boţí“.
Biblické jméno Samuel označuje posledního z ţidovských soudců
(vzpomeňme na starozákonní Samuelovu knihu) a s příchodem křesťanství se
začalo uţívat i jako jméno křestní. Oblíbené bylo u rodin s ţidovskými předky,
ale také v českobratrských kruzích. Dnešním Samohýlům patrně předcházeli
Samu(h)elové. Do nezvyklé skupiny samohlásek –ue– byla souhláska –h–
vsunuta kvůli usnadnění artikulace. Méně pravděpodobné vysvětlení původu
příjmení Samohýl spočívá v obecném osobním jméně samec, tj. „silný, rázný
člověk“, „silné pivo“ či „řízná kořalka“. Mezi etymologicky blízká příjmení
můţeme zařadit příjmení jako Samek, Sameš, Samko, Samoel, Samohel nebo
Samohejl.
Seidler – příjmení vzniklo nejspíše z domácké podoby německého osobního
jména Siegfried. Toto jméno je staroněmeckého původu a skládá se ze dvou
sloţek: sigû (dnes Sieg), tj. „vítězství“, a fridû (dnes Fried či spíše Frieden),
tedy „mír“, „ochrana před mocí, zbraní“. Staročeskou podobou jména Siegfried
byl Ţibřid. Příjmení Seidler vzniklo přes domáckou podobu Sitto>Seid a
připojením přivlastňovací přípony –er. V úvahu přichází snad i moţnost, ţe je
odvozeninou středohornoněmeckého obecného jména zîdelaere, tj. „brtník,
lesní včelař“, poněvadţ se od něj odvozuje i příbuzné příjmení Zeidler.
K etymologicky spřízněným příjmením patří dále např. Said, Saidl, Saydl,
Saifrt, Sejdl, Zajdl, Ţejdl nebo Ţejdlík. Ze všech příjmení, která svůj původ
odvozují od osobního jména Siegfried, je nám zřejmě nejsympatičtější
příjmení nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Ocitujme si
na závěr z jeho díla několik krásných veršů, v nichţ mír a harmonie vţdy
zvítězí:
Píseň
Bílým šátkem mává,
kdo se loučí,
kaţdého dne se něco končí,
něco překrásného se končí.
Poštovní holub křídly o vzduch
bije,
vraceje se domů,
s nadějí i bez naděje
věčně se vracíme domů.
- 18 -
Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
kaţdého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná.
V prosinci tedy na shledanou.
Petr Horák
Pouţitá literatura:
MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004.
KNAPPOVÁ, M: Jak se bude vaše dítě jmenovat? Praha: Academia, 2006.
BENEŠ, J. O českých příjmeních. Praha: Nakladatelství české akademie věd, 1962.
BENEŠ, J. Německá příjmení Čechů I, II. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Turkyně v Ústí nad
Labem, 1998.
HANZELKA, F. Hodslavická příjmení. In Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 21. Nový Jičín:
Vlastivědný ústav v Novém Jičíně, 1978.
MATES, V. Jména tajemství zbavená aneb Příjmení pod mikroskopem. Praha: Epocha, 2004.
MATES, V. Jména tajemství zbavená. Malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení. Praha:
Epocha, 2002.
MATES, V. Jména tajemství zbavená. Malá encyklopedie nejčastějších příjmení II. Praha:
Epocha, 2003.
Z O KO LNÍ HO DĚ NÍ
O čem píše časopis POODŘÍ
Oldřich Sobek
V těchto dnech vyšla současně dvě čísla vlastivědného časopisu
POODŘÍ ročníku 2010. Pro dosud neinformované čtenáře zpravodaje uvádím,
ţe časopis vychází 4x ročně a redakce jej představuje jako „časopis
obyvatel horní Odry“. Vydává jej Společnost přátel POODŘÍ ve spolupráci
se ZO Českého svazu ochránců přírody Odry a Jeseník nad Odrou, Správou
chráněné krajinné oblasti POODŘÍ a Svazem obcí Region POODŘÍ.
Jednotlivá čísla mají 80 stran formátu A4. Redakce sídlí na adrese Výškovická
102, 700 30 Ostrava, kde je moţno si časopis objednat. Celoroční předplatné
činí 120 Kč. Region POODŘÍ tvoří obce Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice
nad Odrou, Hladké Ţivotice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou,
Jistebník, Kunín, Polanka nad Odrou, Proskovice, Pustějov, Stará Ves nad
Ondřejnicí, městys Suchdol nad Odrou a město Odry.
První číslo letošního ročníku je monotematické a je věnováno
Evropsky významné lokalitě Heřmanický rybník – jakoţto oáze přírody
- 19 -
mezi Ostravou, Bohumínem a Rychvaldem (dále jen EVL). Číslo je
vybaveno mnoţstvím černobílých i barevných fotografií, přispěli do něj
významní přírodovědní pracovníci státní i dobrovolné ochrany přírody
a regionální vlastivědní pracovníci. Se současným stavem této významné
evropské lokality čtenáře seznamují přírodovědci Martin Mandák a Jiří Šuhaj.
Dnešní Heřmanický rybník leţí v široké nivě Odry mezi Ostravou, Bohumínem
a Rychvaldem. Jde o soustavu rybníkŧ Heřmanického, Lesníka, Figury,
Nového a Záblatského, která je napájená potokem zvaným Struţka.
Soustava je doplňována četnými zvodnělými důlními depresemi a mokřady.
V době původní vegetace bez vlivu člověka celou oblast pokrývaly luţní lesy,
většinou dubového vegetačního stupně. V dnešní době ovšem uţ zde
nacházíme mnoho výrazných stop lidské činnosti, pod jejichţ vlivem došlo
k významným změnám poměrů. Zvláště výrazné jsou zejména po obvodu
EVL. Především jde o odval (haldu) hlušiny Dolu Heřmanice na jihozápadu,
ţelezniční trať Česká Třebová – Bohumín se seřaďovacím nádraţím na
západě, hutnickou haldu ŢDP GROUP, skládku tuhého komunálního odpadu
na severu, na severovýchodě pak je intravilán Bohumína a na východě je
závod světelné techniky pro automobily Vinsteon-Autopal. Jen na několika
málo místech je v současné době zarůstající úhor, nebo i malebný les nebo
pole.
Těţištěm celé EVL jsou vodní plochy uvedených pěti rybníků o
celkové rozloze 243,3 ha. Původně byl celý EVL majetkem OKD – Dolu
Paskov. Na nedávné historii tohoto místa se můţeme přesvědčit, jakou
skutečnou cenu mělo naše přírodní prostředí pro někdejší mocipány. Od roku
1972 byl rybník určen jako tzv. „dávkovací“ nádrţ pro ředění slaných důlních
vod, které jsou součástí zdejšího uhlonosného karbonu. S tím souvisí i
specifické sloţení vody, která je značně mineralizována solemi NaCl, Na-K-Cl,
se zvýšeným obsahem bóru a jódu.Část objemu nádrţe tvoří povrchové
technologické vody z dolů a výluhy z přilehlých hald a naváţek odpadu
různého charakteru. Přes značné zasolení je nádrţ vyuţívána ke sportovnímu
rybolovu, rybníky Lesník a Záblatský dokonce k trţní produkci ryb. Celá
soustava trpí nadbytečným přísunem ţivin, coţ se projevuje silným zákalem
vody. Dosud trvající pokles území projevující se v důsledku poddolování
způsobuje rozšiřování rákosin, jejichţ současná výměra je 107,3 ha. Je to
největší plocha tohoto důleţitého biotopu na území Slezska a zasluhuje proto
maximální ochranu.
Oba zmínění autoři čtenářům POODŘÍ také přibliţují dlouholeté úsilí
ochráncŧ přírody a dalších vlastivědných a pracovníků k zachování
přírodních hodnot území. První pravidelný monitoring oblasti prováděl uţ
v letech 1950-52 náš přední ornitolog Karel Hudec. Díky jeho popularizačním
článkům uspořádala zde v roce 1953 Československá ornitologická
společnost exkurzi, čímţ se celá lokalita dostala do širšího povědomí. První
pokusy o ochranu území, zejména Heřmanického rybníka, pocházejí z období
- 20 -
60. let. Počátkem července 1960 zde pracovníci Krajského střediska státní
památkové péče a ochrany přírody (KSPPOP) v Ostravě spolu se Státním
ústavem památkové péče a ochrany přírody v Praze provedli terénní šetření.
V závěru zprávy konstatovali, ţe je „ rybník nevhodně situován, silně znečištěn
a obhospodařován myslivci a ţe se zde vyskytují jen nejběţnější zástupci
avifauny „ takţe není ţádoucí uvaţovat o vyhlášení státní přírodní rezervace“.
Tento ukvapený úsudek byl následně uplatňován jako argument pro zamítavé
stanovisko k návrhu vedoucího odboru školství a kultury KNV v r. 1963, který
poţadoval ochranu území vzhledem k hrozbě zavezení celé lokality hlušinou
z dolu Rudý Říjen. Teprve za dalších pět let podal Ústav pro výzkum
obratlovcŧ ČSAV na KSPPOP v Ostravě návrh na zřízení rezervace, v němţ
zdůrazňuje nadregionální ornitologický význam lokality. Návrh na ochranu
byl sice postoupen na KNV, ale protoţe dlouhodobě se počítalo s
ochranou především nedotčených lokalit v málo industrializované
krajině a hlavními prioritami vládnoucí garnitury bylo plnění pětiletých
plánŧ, neměl návrh naději na úspěch.
V roce 1966 se objevila velmi závaţná hrozba pro toto území
v podobě megalomanských plánŧ na výstavbu objemné odsolovací
nádrţe. Toto “Bohumínské moře“ mělo sestávat ze dvou nádrţí s objemem
aţ 13 miliónů kubíků, vodní plocha měla vzrůst o 38 ha. Počítalo se s investicí
1 miliarda Kčs. Kalkulovalo se se vzrůstem těţby uhlí a argumentovalo se
obavou, ţe stávající objem nebude schopen vyrovnávat periodické výkyvy
salinity (slanosti). Jak se později ukázalo, byl tento důvod smyšlený. Protoţe
na veřejnost pronikalo jako obvykle jen málo informací, sepsal za této tíţivé
situace Jiří Šuhaj stíţnost, v níţ popsal výjimečnou hodnotu mokřadních
společenstev a biotopů území s návrhy na řešení. Poprvé byl vypracován
seznam chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Do sporu se začala kromě
odborníků vkládat i laická veřejnost. Za této situace došlo k 13. února 1989
k šetření stíţnosti v terénu za účasti velkého počtu zainteresovaných orgánů a
organizací. Zástupci odpovědných podniků tvrdošíjně a agresivně obhajovali
svůj dosavadní postup, argumentovali společenskou nezbytností a
hospodářskými zájmy. Nahrával jim i fakt, ţe šlo o poddolované území, které
podle zákona je třeba rekultivovat. Přesto byla stíţnost nakonec přece jen
uznána jako částečně oprávněná.
Ve druhé polovině 80. let bylo prováděno v nejbliţším okolí obou
Heřmanických rybníků mnoho rekultivačních akcí s rozsáhlými dopady na uţ
tak silně poznamenanou krajinu, kterým se prakticky v té době nedalo čelit.
Ani později se průmyslová lobby nevzdávala. Ještě po roce 1989 se „objevila“
studie na vybudování silnice I/58, jejíţ trasa měla přímo protínat celý EVL,
realizaci návrhu se však podařilo zabránit. Po roce 1989 dŧl s novým
jménem „Heřmanický“ začal utlumovat těţbu, aţ byl uznán za nerentabilní a
došlo k jeho úplné likvidaci. Nastalo období, kdy řada institucí a dobrovolníků
začala se systematickým výzkumem lokality. Soustavný výzkum ptáků však
- 21 -
Pohled z haldy Dolu Heřmanice na dominantu EVL – Heřmanický rybník
Pohled ze severní strany Heřmanického rybníka směrem k haldě Dolu Heřmanice
- 22 -
přinesl úspěch. Území bylo začleněno mezi „významná ptačí území světa“
pod patronací mezinárodní organizace ptáků (Birdlife International).
K ornitologickému prozkoumání přispělo pořádání odchytových akcí
Acrocephalus a její nástupnická mezinárodní akce CES. Dne 13. listopadu
2007 byla EVL Heřmanický rybník zařazena do evropského seznamu EVL.
Zároveň se tím rozběhla šestiletá lhůta na vyhlášení zvláště chráněného
území. Znamenalo by to po 50tiletém úsilí dobrovolných i státních ochránců
přírody historický milník, kterého by se bez vstupu do EU současné generace
nedočkaly.
Zájemci o ochranu přírody a krajiny v našem širším okolí najdou
k tomuto tématu samostatné články: nejpalčivější problémy ochrany přírody
v EVL Heřmanický rybník, články o výskytu vyšších hub, o pozoruhodných
stromech, dále samostatné pojednání o váţkách, motýlech, vodních
měkkýších a plţích, rybách, obojţivelnících, o čolku velkém, který je jedním
důvodu ochrany, o plazech a samozřejmě o zdejším ptactvu. I kdyţ výzkum
lokality zdaleka není u konce, je zde v současné době evidováno 28 taxonů
váţek, 38 taxonů denních motýlů, 15 tax. rovnokřídlých (kobylky), 37 druhů
plţů, 27 druhů ryb, 12 tax. obojţivelníků, 5 druhů plazů, 257 druhů ptáků a 30
druhů savců. V čísle je také zveřejněn úplný jejich seznam.
Všem dobrovolným i profesionálním ochráncŧm přírody, kteří se
dlouhodobě a neúnavně snaţili zachránit tuto významnou lokalitu a snad
i dokázali zabránit jejímu zničení prŧmyslovým lobbistickým skupinám
patří poděkování všech, kterým není osud naší přírody a krajiny
lhostejný. Mám osobně radost zvláště téţ proto, ţe s mnohými z těchto
lidí se osobně znám.
Zajímavosti z druhého čísla časopisu POODŘÍ přineseme příště.
Z D R AV Í A Ţ I V O T NÍ S T Y L
Fenomén modlitba
Jana Roszková
V minulém článku jsem se zabývala duševním zdravím a duševní
hygienou. Uvedla jsem, ţe se budeme zabývat dalšími technikami, ale zjistila
jsem, ţe z technik jsem uvedla snad všechny. Nebo aspoň ty, co znám já.
Ale můţeme se věnovat dalším aspektům. Toto téma je a bude pořád
aktuální. Ráda bych zabrousila k tématu modlitby. Proč zrovna modlitba?? Je
to zvláštní téma, které mě docela zaujalo. Modlitbu můţeme brát jako určitou
- 23 -
meditaci. Je to vnitřní rozjímání, ideální pomocník, jenţ nás osvobozuje od
strachu.
Modlitba je prosba, kterou většinou vyřkneme v zoufalství, rozhořčení
nebo nebezpečí. Modlitba je však více neţ prosba v době nebezpečí. A to
nemluvím přímo o náboţenské modlitbě. Je to jakákoliv formulace vaší
prosby.
Medicína a modlitba
Během posledních několika let media referují o novém přístupu v
lékařské praxi a to v péči o pacienty, kteří jsou věřící a během své nemoci se
modlí za své uzdravení. Za posledních deset let byla publikována uţ celá řada
projektů, kde se tento fenomén, vztah mezi zdravím a vírou, studoval. Některé
z těchto stovek publikací pochází i z renomovaných amerických univerzit, kde
se tento výzkum zaměřuje obecně na vztah mezi biologií a spiritualitou. Jen
donedávna by něco takového bylo nemyslitelné, a práce tohoto charakteru by
byly povaţovány spíše za pavědu. Dnes je tomu jinak. Co se stalo?
Vědecké studie o účincích modlitby
Léčebný přínos modlitby dokládají na sta vědeckých studií. Je dokázáno,
ţe člověk, který se za sebe modlí, nebo se za něj modlí někdo jiný, přeţije
váţné zdravotní postiţení, potřebuje méně léků, uzdravuje se rychleji a ţijí
déle, neţ lidé, kteří do svého ţivota modlitbu nezačlenili. Výzkumy ukazují, ţe
modlitba člověka jakéhokoli vyznání mají měřitelný pozitivní vliv na zdraví.
Vědci vylučují, ţe by šlo pouze o pozitivní myšlení, neboť studie byly
prováděny i na rostlinách, bakteriích, zvířatech a dětech, jeţ nevědí, ţe se za
ně někdo modlí.
Například na Bloomsburgské univerzitě v Pensylvánii výzkumníci v roce
2002 zjistili, ţe studenti, za které se někdo modlil, vykazovali výrazné omezení
projevů úzkosti, ve srovnání s těmi, kteří ţádného orodovníka neměli.
Další studie vypracovaná v Sanfranciské všeobecné nemocnici v roce
1988 zjistila, ţe 192 pacientů na koronární jednotce, za něţ se někdo modlil,
trpělo po deseti měsících podstatně menším procentem příhod městnavého
srdečního selhání, kardiopulmonární zástavy a zápalu plic, ve srovnání se
statisticky odpovídající skupinou 201 pacientů, kteří nebyli předmětem ničích
modliteb. První skupina také potřebovala méně léků.
Podobná studie byla prováděna v roce 1999 na Mid America Heart
Institute v Kansas City. V koronární péči bylo zkoumáno 999 pacientů,
výsledky byli obdobné ale v San Francisku.
Z jedné izraelské studie vyplynulo, ţe u pacientů postiţených infekcí
krevního řečiště, bylo, v případě, ţe se za ně někdo modlil, trvání horečky
kratší, stejně jako doba hospitalizace v nemocnici. Další studie ukázaly
- 24 -
výrazné omezení projevů revmatického zánětu kloubů mezi pacienty, za něţ
se někdo modlil, ve srovnání s těmi, za které se nemodlil nikdo.
V devíti lékařských centrech v USA probíhal nedávno randomizační
projekt MANTRA, kterého se účastnilo na 750 pacientů s velmi váţnou nemocí
srdce. Jména poloviny pacientů byla dána různým skupinám, jako řeholnicím karmelitánkám, buddhistickým mnichům, členům mystické větve islámu Sufím
a členům protestantských církví, kteří se všichni za tyto pacienty modlili. "V
několika měsících začneme zjišťovat frekvence rehospitalizací a komplikace,
které u pacientů nastaly. Tak zjistíme, zdali modlení za ně mělo na jejich
zdraví vliv". Výsledek tohoto projektu ukázal, ţe pacienti, za které se modlilo,
měli o 50 aţ 100% komplikací méně, neţ ostatní.
Známe mechanismus jak modlitba dociluje tato zlepšení?
Dr. Krucoffová říká, "nikdo neví co se děje v těle lidí, kteří se modlí, nebo
kdyţ se za ně modlí. Fyziologický mechanismus je nám neznámý. Ale tomu je
dnes podobně např. při podávání betablokátorů pacientům po infarktu. Také
zatím nemáme vysvětlení, proč betablokátory sniţují úmrtí".
Desítky výzkumných prací potvrzují, ţe lidé, kteří se pravidelně modlí a
zůstávají zdravější a ţijí déle neţ ti, kteří zřídka navštíví náboţenské
společenství. Tyto výsledky jsou platné napříč dalším faktorům, jako jsou věk,
zdraví, různé zvyky, demografie aj. Zmíněná Duke University v Durham, NC,
studovala 4000 ţen a muţů různých náboţenství, starších 64 let, a zjistila, ţe
relativní riziko úmrtí bylo o 46% sníţeno u těch, kteří často navštěvovali
bohosluţby.
Ředitel Centra pro studium náboţenství a spirituality na Duke University,
Dr. Harold Koenig, říká, ţe se zde jedná jak o petiční modlitbu, kdy se osoba
modlí za sebe, tak o přímluvnou, kdy se za nemocného modlí jiní, a tyto dva
druhy "ovlivňují kvalitu ţivota, jestli ne dokonce i jeho kvantitu". Koenig dále
vypočítává, ţe modlitba - spiritualita "zvyšuje morálku, sniţuje nespokojenost
se ţivotem, depresi v opuštěnosti a dráţdivost, a zvyšuje schopnost
spolupráce s lidmi a to platí u všech, zdravých, nemocných a starších".
Někteří badatelé se pokouší spekulovat a uvádí jako příčinu stav mysli a
zklidnění, které vede k změnám v kardiovaskulárním a imunním systému. Dr.
Andy Newberg z University of Pennsylvania pouţívá techniku imaging mozku.
Newberg je také autorem knihy, "Why God does not go away?" (Proč nechc jít
Bůh z cesty?), kde dokumentuje změny v průtoku krve některými oblastmi
mozku během modlitby a meditace. Říká, ţe "toto by mohla být vazba mezi
náboţenstvím a uţitkem, který působí jako sníţení krevního tlaku, srdečního
tepu, obavy a zvýšení pocitu pohody".
Někteří lékaři začínají brát důkazy, ţe modlitba má vliv v uzdravovacím
procesu, váţně. Dr. Larry Dossey, autor dvou knih, "Healing Words"
(Uzdravující slova) a "Prayer is Good Medicine" (Modlitba je dobrý lék), říká,
- 25 -
"došel jsem k rozhodnutí, ţe nepouţít modlitbu ve prospěch mých pacientů by
bylo ekvivalentní odepřít jim nutné lékařské ošetření nebo operaci".
Ukázka modlitby
Vnitřní kontakt můţeme tedy navázat kdykoliv skrze modlitbu a meditaci. Zde
nabízím
ukázku
modlitby.
Více
těchto
meditací
najdete
na
www.nejentajemstvi.estranky.cz. Modlitby si můţete vytvořit podle sebe a
svých pocitů. Můţou to být různé formulace a různá slova. O ně ale nejde, jde
o proţitek
Překážky
Afirmace: "Překračuji překáţky a vyuţívám moţností.
Můj život nemá žádné překážky
Brány moudrosti a učení jsou vždy otevřené a já se rozhoduji stále více jimi
procházet. Přehrady, blokády, překážky a problémy jsou osobní učitelé
poskytujícími mi příležitost vymanit se z minulosti a vstoupit do totality
možností. Ráda napínám svou mysl a přemýšlím o největším představitelném
dobru. Když moje mysl vytváří více dobra, přehrady a blokády mizí. Můj život
se stává plným malých zázraků, které se objevují zčistajasna. A občas si
dovolím nedělat naprosto nic, jen sedět a otevírat se božské moudrosti. Jsem
studentkou života a moc se mi to líbí.
Předsudek
Afirmace: "My všichni tvoříme jediný celek.
Láska je hlubší než rozdíly
Nová energie na planetě je láskyplná. Každý den trávím čas otevíráním své
mysli a svého srdce, abych cítila spojení se všemi lidmi. Nezáleží na tom, kde
jsem se narodila nebo byla vychována, nezáleží na tom jakou mám barvu
kůže a v jakém náboženství jsem byla vychována, abych věřila, že všechno a
všichni jsou spojeni jedinou silnou a jejím prostřednictvím jsou uspokojovány
všechny naše potřeby. Vedu srdečnou, laskavou a otevřenou komunikace
s každým členem pozemské rodiny. Existují však lidé, kteří se dívají na život
odlišně, Jsou to lidé mladší, starší, gayové, heterosexuálové, jedinci různých
barev pleti atd. Já jsem členem společenství Země. Rozdíly v názorech jsou
báječné, barvité rozmanitého výrazu. Nejsou důvodem k tomu, abychom
někomu stranili nebo dokonce vstupovali do války. Když vyřeším předsudek u
sebe, přispějí ke štěstí celé planetě. Dnes se moje srdce otvírá trochu více,
protože se zabývám prací vytvářející svět, kde je pro nás všechny bezpečné
vzájemně se milovat.
- 26 -
Z P R ÁV Y ZE Š KO L
První měsíce ve škole
Nový školní rok jsme zahájili tradičně 1. září. Nejvýznamnější den to byl
hlavně pro naše nové prvňáčky, kterých jsme letos přivítali celkem 13. První
dva měsíce rychle utekly a z prvňáčků jsou jiţ kvalifikovaní školáci. Vše dělají
s nadšením a s chutí, takţe jim jde práce pěkně od ruky. Za první dva měsíce
se jiţ toho hodně naučili.
Umí počítat do 5, s puntíky, prouţky, s počitadly. Porovnávají a zapisují
nerovnosti. Také umí poskládat číselnou řadu tam i zpět do 10. Také umí
sestavit jednoduchý slovní příklad a vypočítat jej.
Písmenka zatím nepíšeme, jen uvolňujeme ruku, aby se nám dobře
psala. Zvládáme lehké i těţší klikyháky, obraty a kličky na stále menších a
menších řádcích. Ve čtení jsme hodně pokročili. Známe jiţ spoustu písmenek
tiskacích, psacích, malých i velkých a čteme slabiky. Víme co je to písmeno,
slabika a slovo. Recitujeme hodně říkadel, zpíváme, cvičíme a malujeme.
Také si hodně povídáme o všem kolem nás.
Tato práce je velmi náročná nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče.
Výměna mateřské školy za školu základní s sebou přináší řadu změn.
Drţme jim všem palce v další úspěšné školní práci.
Přehled akcí, které proběhly během září a října
4. a 5. ročník navštívil dopravní hřiště v Příboře a v Novém Jičíně, ekoškolu
„Větrník“ v Příboře. Ţáci 4. a 5. ročníku se zúčastnili exkurze v Novém Jičíně,
kde se seznámili
s historickými památkami pod vedením zkušené
průvodkyně.
Učitelky naší školy zorganizovaly pro ţáky výlet do Planetária v Ostravě.
Koncem měsíce října prezentovala škola výrobky ţáků na výstavě zahrádkářů.
28.října vystoupili ţáci naší školy s programem na oslavách u místního
pomníku padlých.
Přehled akcí, které školu čekají v následujících dvou měsících
3.listopadu
14.listopadu
sběr starého papíru
program na Vítání občánků
Listopad a prosinec
Výroba keramiky a dalších výtvarných prací na „Vánoční jarmark“, který bude
jako jiţ tradičně spojen s vystoupením ţáků a prodejem dětských prací.
3.prosinec
Vánoční jarmark, Mikulášská besídka
- 27 -
15.prosinec
23.prosinec
vánoční program pro děti
vánoční prázdniny
I nadále sbíráme kaštany, ţaludy a plastová víčka z PET lahví.
Škola je zapojena do projektu „Ovoce do škol“. Ţáci dostávají zdarma ovoce
1x za 14 dní.
Ţáci odebírají také dotované mléko 2x týdně.
Mgr. Dagmar Michálková
N Á Š I V ÁŠ RE C E P T Á Ř
Milí pánové, záměrně se teď obracím přímo a jenom na Vás, protoţe
recepty, které v tomto čísle Libhošťského zpravodaje nabízím k ochutnání,
jsou stručné, jasné, výstiţné, rychlé a pikantní, no zkrátka jsou to ty pravé
recepty pro Vás, pro chlapy. Takţe dnes se nebudeme zdrţovat ţádným
„babským tlacháním“ , a jdeme hned na věc. Jen pro pořádek uvádím, ţe
recepty vznikly zkombinováním internetové kuchařky, Babicových dobrot,
vytříbené kuchyně manţelovy tety Hany z Brna-Bystrce, a poloamatérských
kuchařských pokusů přítele mé kolegyně z práce, a přesto jsou jedlé .
PIKANTNÍ PIVNÍ ŠPEKÁČKY
Suroviny pro 4 hladové osoby:
8 ks špekáčků; 2 – 4 střední cibule; 2 – 4 zelené papriky (ale ne ty masité);
1 láhev (0,5 l) černého piva, značka dle vlastního výběru; 3 lžíce ostrého
kečupu; 3 lžíce kremžské hořčice; 1 lžíce sojové omáčky; sádlo na vymazání
pekáče
Pracovní postup:
Špekáčky podélně rozkrojíme, a kaţdou „půlku“ pak po obvodu i svrchu
několikrát lehce nařízneme. Cibule oloupeme a nakrájíme na kolečka, papriky
omyjeme, zbavíme jader a nakrájíme rovněţ na kolečka, pak oboje smícháme
(pouţité mnoţství těchto surovin se řídí výhradně vaší chutí, obecně ale platí,
ţe větší mnoţství zeleniny trochu stáhne pálivost těch ostatních sloţek, takţe
já, slabá ţena, jsem pouţila v obou případech tu horní hranici a kečup jsem
dala radši jen jemně pálivý; tloušťka koleček by pak v ţádném případě neměla
překročit půl centimetru ). Z piva odlijeme do půllitrové sklenice cca 3 deci,
a rozmícháme v něm kečup, hořčici a sojovou omáčku. POZOR – zbytek piva
zatím nedopíjíme, nýbrţ ponecháme na následné podlévání pokrmu. Spodní
- 28 -
díl středně velkého pekáče vymaţeme sádlem, navrstvíme do něj asi 2/3
mnoţství té cibulovo – paprikové směsi, pak poklademe špekáčky těsně vedle
sebe řeznou plochou dolů, zasypeme zbylou 1/3 směsi, a nakonec zalijeme
tím pivem ze sklenice. Přikryjeme vrchní částí pekáče, vloţíme do rozehřáté
trouby a pečeme cca 30 minut při 175 stupních. Pak pekáč vyjmeme, vrchní
díl sejmeme, podle potřeby podlijeme zbylým pivem a odkrytý pokrm
dopékáme ještě asi 15 aţ 20 minut při 150 stupních.
POMAZÁNKA PRO CHLAPY
Suroviny:
1 větší cibule; 3 feferonky; 2 sterilované okurky; 1 lžíce hořčice; 2 lžíce másla;
2 lžíce majonézy; 2 lžičky čerstvého křenu; 150 g nivy; mletá sladká paprika,
sůl a pepř; chléb
Pracovní postup:
Feferonky omyjeme, podélně rozkrojíme a zbavíme jadérek, a pak je spolu
s cibulí a okurkami nakrájíme na drobno, křen a nivu nastrouháme. V misce
dobře rozmícháme hořčici, změklé máslo a majonézu (POZOR, majonéza
i hořčice by měly mít také pokojovou teplotu, jinak se máslo můţe srazit),
přidáme strouhaný křen a nivu (popř. můţeme pouţít i křen sterilovaný, tzv.
„krenex“ nebo „křeník“), pak vmícháme pokrájenou cibuli, feferonky a okurky.
Podle chuti osolíme a opepříme, přidáme trochu mleté papriky a vše řádně
promícháme. Necháme chvíli odleţet v lednici, a pak natíráme na čerstvý
chléb. TIP: Chceme-li pomazánku trochu zjemnit (aby ji mohly ochutnat i
dámy), můţeme do ní dle chuti přimíchat pomazánkové máslo.
DÁNSKÁ PIVNÍ POLÉVKA
Suroviny:
4 krajíce tmavého chleba; 200 ml vody; 2 lahve tmavého piva dle vlastního
výběru; kůra z 1 menšího citronu; cukr a zakysaná smetana podle chuti
Postup přípravy:
Do kastrolu vlijeme jedno celé pivo a pak je smícháme s vodou. Tvrdší chléb
nakrájíme na kostky, vsypeme jej do kastrolu s pivem a necháme cca hodinu
nasáknout. Pak vše asi 20 minut na mírném ohni povaříme a vzniklou směs
propasírujeme přes síto, popř. můţeme rozmixovat ponorným mixérem.
Vzniklou kaši rozředíme dalším pivem, přidáme citrónovou kůru, podle chuti
cukr, a na mírném ohni ještě chvíli povaříme. Na talíři před podáváním
ozdobíme zakysanou smetanou a petrţelovou natí.
Připravuje Helena Šimíčková
- 29 -
K AM Z A K U L TU R O U
Kultura listopad 2010
Co se hraje v kině?
Kino Radost Bílovec:
6. a 7. 11. 2010 v 17:00 Shrek: Zvonec a konec
Co nás čeká ve čtvrtém díle Shreka? Mnohem drsnější Fiona, otylý Kocour
v botách mnohem zmatenější Oslík.
11. a 12. 11. 2010 v 17:00 Sammyho dobrodruţství 3D
Film vypráví příběh mořské ţelvy Sammyho od narození aţ do dospělosti.
Kino Frenštát , Frenštát pod Radhoštěm
6. 11. 2010 v 17:00 Vodní slalom
Český krátký barevný film zajímavě vypráví o nejtěţším vodáckém sportu?
vodním slalomu. Laikům dá poutavý a všestranný pohled na tento sport a
nácvik jeho technických prvků, skuteční zájemci v něm najdou řadu uţitečných
rak pro trening.
7. 11. 2010 v 17:00 Red Bull Nordix Boţí Dar 2010
České hory toho pamatují hodně, ale tohle tady ještě nebylo. Extrémní závod,
extrémní nasazení, 130 závodníků ze 4 zemí a také extrémní počasí. To byl
ve zkratce premiérový ročník Red Bull Nordix v Česku.
Kinokavárna Fulnek, Fulnek
9. 11. 2010 v 9:30 a v 18:00 Román pro muţe
Novou filmovou komedii Román pro muţe podle scénáře a literárního
bestselleru Michala Viewegha natočil reţisér Tomáš Bařina, tvůrce divácky
úspěšné komedie Bobule. Herci: M. Donutil, M. Vladyka, V. Hybnerová, T.
Pauhofová, Jan Budař
Co nabízí divadelní svět?
Beskydské divadlo Nový Jičín
14. 11. 2010 v 16:00 Křemílek a Vochomŧrka
Pohádky z mechu a kapradí uţ léta baví dětské publikum z televizní
obrazovky. Tentokrát se potkáme v divadelní podobě.
Vstupné: 100 Kč, předprodej od 26. 10. 2010
15. 11. 2010 v 18:00 Kvarteto Martinŧ, Yoshihiro Kondo – klavír
Koncert kvarteta Martinů a jeho hosta japonského klavíristy Yoshihiro Kondo.
Vstupné: 140 Kč, předprodej od 26. 10 2010
Dělnický dům v Odrách
6. 11. 2010
V 10:00 Zlatovláska ( Divadelní soubor Pod věţí Štramberka)
- 30 -
V 14:00 Ţena haštěřivá a manţel zoufanlivý – činohra (Bernatické
Ochotnické Divadlo)
V 18:00 Nejkrásnější válka – činohra (Divadelní soubor Lojza z Oder)
8. 11. 2010 v 19:00 Screamers – travesti show
Screamers vystupovali se spoustou hvězd naší i světové populární hudby,
které sami parodují a předvádějí ve svém programu. Zpěvačky jako např. Bára
Batiková, Ilona Czáková, Marcela Holanová, Heidi Janků, Petra Janů, Eva
Pilarová a Hana Zagorová byly přítomny vystoupení skupiny a nejednou při
zaznění svých skladeb se k programu připojily. Velkým záţitkem bylo
vystoupení se skupinou BONEY M.
Kulturní dům Kopřivnice (velký sál)
11. 11. 2010 v 19:00 Skvrny na slunci
Hlavním cílem této hry je upoutat diváka plynulým logickým příběhem, ve
kterém se od začátku do konce stupňuje napětí. Hrají např. Jan Révai
Jiné akce:
Kopřivnice
1. 10. – 18. 11. 2010 Kateina Bohac - výstava galerie Šustalova vila
11. 11 – 20. 1. 2011 Obří leporelo „DÉJINY UDATNÉHO ČESKÉHO
NÁRODA“
Výstavní verze úspěšné knihy Lucie Seifertové
Muzeum Fojtství 9:00 – 16:00
11. 11. 2010 DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŦ
11:00 U památníku padlých před bývalou ZŠ náměstí
16. 11. 2010 DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII
16:00 U památní desky obětem komunismu na ul. Záhumenní
20. 11. 2010 TATRA 2010
44. ročník TANEČNÍ LIGY TATRA, velký sál KDK, více na www.koprivnice.eu
23. 11. – 24. 11. 2010 Jarmark Naděje
Kopřivnice ZŠ sv. Zdislavy, více na www.zdislava.net
24. 11. 2010 v 19: 00 Kino Plus
Adam Malík – klarinet a Mgr. Lukáš Michel - klavír
Recitál mladého talentovaného klarinetisty, kytaristy a skladatele, drţitele
mnoha cen v různých celostátních klarinetový soutěţích. Komorní orchestr
Kopřivnice. Koncert u příleţitosti 15 let působení orchestru.
25. 11. 2010 Městská knihovna Kopřivnice
DEN PRO DĚTSKOU KNIHU www.kdk.cz
25. 11. 2010 ZŠ sv. Zdislavy
VÁZÁNÍ ADVENTNÍCH VĚNCŦ - www.zdislava.net
- 31 -
25. 11. 2010 KATEŘINSKÝ JARMARK ZŠ Lubina
27, 11. 2010 PLETENÍ ADVENTNÍCH VĚNCŦ KD Lubina
Štramberk
6. a 7. 11. 2010 Kachní hody Valašský pivovar Kozlovice
12. 11. 2010 v 18:00 Posezení u cimbálu (Kulturní dŧm)
14. 11. 2010 v 17:00 Jazz U Písařŧ
V Zámeckém sále v domě U Písařů, vstupné 120 Kč a v ceně zákusek a káva
18. 11. 2010 v 16:00 BEAUJOLAIS NOUVEAU
Francouzský svátek „BOŢOLÉ“
V Anglickém klubu (v prostorách Jaroňkovy pekárny). Zveme Vás na řízenou
degustaci francouzských vín spojenou s rautem. Vstupné 390 Kč, rezervace
nutná tel. 556 808 843
20. 11. 2010 Co se píše v letokruzích (Hrad Štramberk)
24. 11. 2010 od 17:00 Před adventní koledování aneb Vánoce budiţ
vítány (náměstí Štramberk)
S P O RT
MISTROVSKÁ UTKÁNÍ
MUŽI
3.10.2010
9.10.2010
17.10.2010
24.10.2010
FC LIBHOŠŤ - TJ S. STARÝ JIČÍN
0:5 (0:3)
LOK. SUCHDOL n. O. - FC LIBHOŠŤ
1:3 (0:1)
Branky:18. min. a 60. min. Bednář Jiří, Krumpolc Miroslav
FC LIBHOŠŤ - TJ FRYČOVICE
2:3 (1:1)
Branky: 2. min. Bednář Jiří, 62. min. Indrák Martin
Červená karta: 65. min. Jachník Jiří
FC LIBHOŠŤ - FC KOZLOVICE
1:0 (0:0)
Branky: 82. min. Indrák Martin
Ten kdo se těšil na pěkný fotbal v utkání ze Starým Jičínem, tak se
dočkal. Skvělou hru však předváděli pouze starojičínští hráči. Vysoká výhra
vzešla nejen z jejich dobré hry a střelby, ale také z mizerných individuálních
výkonů našich hráčů. Ze dvou poráţek se naše muţstvo vzpamatovalo
v Suchdole, kde bodovalo naplno. Naplno „mělo“ bodovat i v domácím utkání
s Fryčovicemi. Nebodovalo vůbec! Nepomohl nám ani rychlý gól v síti
soupeře. Ten našemu muţstvu spíš „uškodil“! Hra v poli se vyrovnala a gólově
vyrovnal i soupeř. Na začátku druhé půlky jsme soupeři „darovali“ po chybách
- 32 -
vedení. Vyrovnávací gól Martina Indráka vnesl trochu naděje na naši stranu.
Naděje na body se však rozplynula v 81. minutě, po třetí brance hostí. Znovu
to byla zbytečná prohra po nepřesvědčivém výkonu! Moţnost napravit špatnou
hru a výsledek, mělo muţstvo znovu na domácí trávě v zápase s „papírově“
slabšími Kozlovicemi. Náprava se konala jen co se týká konečného výsledku.
Hra, ta se nezměnila. Bylo to opět jedno velké trápení, tentokrát se šťastným
koncem.
DOROST
FC LIBHOŠŤ - SOKOL VRAŢNÉ
1:6
Branky: 40. min. Vrbica Vítěslav
10. 10. 2010
SOKOL KATEŘINICE - FC LIBHOŠŤ
2:1
Branky: 47. min. Sork Václav
17. 10. 2010
FC LIBHOŠŤ - SOKOL KUNÍN
1:4
Branky: 33. min. Chromečka Jan ( z penalty )
23. 10. 2010
SOKOL KUNÍN - FC LIBHOŠŤ
2:2
( Utkání se hrálo na umělé trávě v Novém Jičíně, jako předehrávka
jarní části soutěže )
Branky: 2 x Sork Václav – ( 1 x z penalty )
3. 10. 2010
(1:2)
(1:0)
(1:1)
(1:0)
10. kola
Vysoká prohra na domácím hřišti s druţstvem z Vraţného byla
zapříčiněná hlavně malým odhodláním „hrát“ fotbal a ne se jen „flákat“ po
hřišti, tak jak to předvedli naši borci. Soupeř po herním tlaku a chybách našich
hráčů lehce navyšoval skóre. V Kateřinicích se první poločas znovu herně
odvíjel pro naše hráče nepříznivě. Ti byli celý poločas pod tlakem, ale druhý
uţ byl značně vyrovnanější a lze říci, ţe jasněji vyzněl pro naše hráče. Z naši
strany přišlo vyrovnání a o bod nás připravila jedna chyba při nepokryti hráče
a nerozhodném vyběhnuti brankáře pro míč. Škoda zaslouţeného bodu.
O prvním utkání ze dvou s Kunínem, nejdříve na domácím hřišti, lze říci jen
tolik, ţe znovu naši hráči nehráli dobře. Nestačili hlavně rychlostně a v poli
znovu působili jako diváci, kteří se dívají na ostatní co udělají s míčem. Proto
také musel přijít zákonitě trest v podobě gólů od soupeře. Druhé utkání s
Kunínem na „umělce“ bylo herně vyrovnanější a tři body si mohlo připsat
kterékoliv druţstvo. Šance na rozhodující gól měli na svých kopačkách jak
domácí hráči, tak i hráči našeho FC.
ŽÁCI
3. 10. 2010
FC LIBHOŠŤ - TJ S. STARÝ JIČÍN
Branky: Bolom Marek
- 33 -
1:5 (1:1)
9. 10. 2010
17. 10. 2010
24. 10. 2010
Sestava:
Náhradníci:
LOK. SUCHDOL n. O. - FC LIBHOŠŤ
7:2 (3:1)
Branky: 2 x Beránek Michael
FC LIBHOŠŤ - TJ PŘÍBOR
1:4 (0:0)
Branky: Beránek Michael
FC LIBHOŠŤ - AFC VEŘOVICE
0:0 (0:0)
Mička Filip - Gazda Jakub, Šindler Michal, Ištok Radim,
Vojtík Jan - Ištok Eda, Blaţková Petra, Bolom Marek, Čapka
Patrik - Beránek Michael, Bátrla Tomáš
Hanzelka David, Šimíček Ondřej, Marek Daniel, Kletenský
Jaroslav
Kdo viděl první poločas utkání se Starým Jičínem, neřekl by, ţe domácí
hrají proti vedoucímu celku tabulky. Velmi snaţivý výkon a disciplinovanost ve
hře vedla k remízovému stavu na jeho konci. V druhém poločase se víc
prosadil soupeř, který po zbytečném chybování našich hráčů lehce skóroval.
V Suchdole také několik minut drţeli naši hráči krok s domácími a dokonce si
vytvořili šance, které se ale nepodařilo proměnit v góly. Nedáš – dostaneš, tak
přesně to bylo v dalších minutách. Rozjetá Lokomotiva se uţ pak nedala
zastavit a její hráči stříleli góly hlavně po hrubých chybách v naši obraně.
V domácím zápase s Příborem se znovu ukázalo, ţe první poločas je pro naše
borce herně lepší. Znovu dokázali zdárně bojovat proti útočnější hře soupeře,
ten si vytvořil šance, ale góly z nich nevstřelil díky skvělým zákrokům brankáře
Darona. V druhém poločase se ukázala síla příborského druţstva – rychlá
kombinační hra s přesným zakončením. A góly padaly jen do naši sítě.
S Mořkovem nastoupilo naše druţstvo bez svého brankáře Darona, kterého
zastoupil v brance benjamínek Filip Mička. Obětavý výkon celé jedenáctky,
trocha štěstí k tomu a bod zůstal doma. Gól se nepodařilo dát do naši sítě ani
momentálně nejlepšímu střelci v soutěţi.
PŘÍPRAVKA
1. 10. 2010
8. 10. 2010
15. 10. 2010
22. 10. 2010
SOKOL HOSTAŠOVICE - FC LIBHOŠŤ
0:7
Branky: 2 x Hanzelka David a Gazda Jakub, 1 x Šimíček
Ondřej, Kovačík Matěj, Hanzelka Lukáš
FC LIBHOŠŤ - FC VLČOVICE – MNIŠÍ
4:0
Branky: 2 x Soukal Ondřej, 1 x Hanzelka David, Gazda Jakub
FC LIBHOŠŤ - TJ PŘÍBOR
2:0
Branky: Hanzelka David, Šimíček Ondřej
FC LIBHOŠŤ - TJ MOŘKOV
2:1
Branky: 2 x Šimíček Ondřej
- 34 -
Svůj nejlepší výkon druţstvo podalo na hřišti v Hostašovicích. Nejdříve se
muselo vyrovnat s houţevnatou hrou domácího celku a potom potvrdit herní
převahu střelecky. Vše se podařilo na jedničku. Nedařilo se podle představ
v utkání s Vlčovicemi – Mniším. Hlavně první poločas byl rozpačitý – herně
špatný. Hráči na hřišti působili trochu bojácně, málo bojovali o míč a
nedokázali se prosazovat střelecky. Vše napravili v poločase druhém a
zaslouţeně zvítězili. V dalším domácím zápase o čelo tabulky s Příborem, se
těţko prosazovali přes obranný val hostí. Ten překonali soustavným tlakem
v druhém poločase a pěknými góly po skvělých akcích. Dobrý výkon muselo
druţstvo předvést i v posledním utkání podzimní sezony s Mořkovem. Soupeř
zdárně vzdoroval, ale také chyboval. Chyby naše druţstvo potrestalo dvěma
góly z kopaček Ondry Šimíčka. Tím naši hráči zároveň potvrdili, ţe p r v n í
místo v tabulce není náhodné, ale zaslouţené.
„ STARÁ GARDA“
PŘÁTELSKÁ UTKÁNÍ
1. 10. 2010
FC LIBHOŠŤ - FC KOPŘIVNICE
Branky:
2 x Kalíšek Jaroslav, 1 x Čapka Pavel
8. 10. 2010
SPARTAK LUBINA - FC LIBHOŠŤ
Branky:
Kalíšek Jaroslav
3: 6
1: 1
Po třech vítězných utkáních narazili naši „gardisté“ na velmi silného
soupeře z Kopřivnice, proti kterému moc šanci na úspěch neměli. Kopřivničtí
předváděli pohlednou kopanou a dokázali se také prosadit střelecky při
zakončování svých akcí. Jejich výhra byla zaslouţená. Poslední utkání
v Lubině skončilo smírně - zaslouţenou remízou.
- 35 -
S P O LE ČE NS KÉ O KÉ N KO
Vzpomínáme
Dne 19.listopadu 2011 by se doţil 100 let pan
Alois Dybal
S láskou, úctou a vděčností vzpomínají dcery
Dana a Marie s rodinami
Libhošťský zpravodaj
Informační měsíčník pro občany Libhoště. Vychází za přispění MěÚ Nový Jičín. Číslo 11/2010 vyšlo dne
1.11.2010. Vydavatel: Občanské sdruţení Osvětová beseda v Libhošti, IČO: 68921349. Elektronická adresa:
[email protected]. Odpovědný redaktor: Aleš Hána. Redakční rada: Aleš Hána, Dagmar Michálková,
Petr Horák, Marie Sobková, Jana Roszková, Irena Horáková, Helena Šimíčková. Cena výtisku je 12,-Kč, čísla
s přílohou 23,-Kč, roční předplatné 150,-Kč. Administrace: Marie Krumpochová, Libhošť č.7, 742 57, tel.
737 525 670. Uzávěrka kaţdého čísla: 25.den v měsíci. Tisk: Tiskárna KONTEXT, s.r.o., Lidická 131/8, Nový
Jičín, tel. 556 709 119.
- 36 -

Stáhnout - Obec Libhošť

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhnout - Obec Libhošť

Dokument ve formátu PDF