8. Chování firmy v podmínkách monopolu

Ing. Eliška Galambicová
1
8. Chování firmy v podmínkách monopolu
A) Monopol – teoretická východiska
Nedokonalá konkurence: představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující který může ovlivnit
tržní cenu.
V rámci NDK na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury: monopol, oligopol, monopolní konkurence.
Monopol představuje protipól dokonalé konkurence.
Charakteristické znaky monopolu:
 Činnost jediného výrobce v odvětví (nebo dvou firem-duopol)
 Diferenciace produktu – jediná firma vyrábějící produkt, ke kterému neexistují substituty.
 Firmy jsou cenovými tvůrci (price makers) – záporný sklon křivky poptávky
 Existují bariéry vstupu do odvětví – zejména náklady, které vznikají firmám v případě jejich vstupu do odvětví,
 Nedokonalé informace mají dvojí podobu. Především by výrobci měli mít stejný přístup a možnost využití
nových poznatků, čemuž např. brání patentová ochrana, ale i utajování postupů výrobci. Významná je informační
asymetrie mezi kupujíc a prodávajíc ohledně vlastností prodáv. produktu. Zde může výrobce těžit z malé
schopnosti kupujícího rozeznat kvalitu a parametry kupov. produktu.
 Totožnost individuální a tržní poptávkové křivky (d a D)
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence
- existence tržní síly firem (monopolní síla) – firma může ovlivňovat cenu svých produktů a stanovit ji na úrovni
přesahující mezní náklady, dává firmě postavení cenového tvůrce.
Stupeň monopolní síly je možné vyjádř. pomocí Lenerova indexu (identický s převrácenou elasticitou poptávky):
IL 
P  MC 
P
Lenerův index může nabývat hodnoty v intervalu od 0 do 1. Pro DK dosahuje hodnoty 0. Pro NDK dosahuje kladných
hodnot s tím, že čím více se blíže 1 tím větší je monopolní síla dané firmy.
Vznik tržní síly podporuje:
o výlučné vlastnictví VF: know-how tak umožní firmě získat tržní sílu
o rostoucí výnosy z rozsahu: s rostoucím objemem výroby průměrné náklady klesají
o patenty, licence a koncese: vládní restrikce
o nedokonalé informace: omezení stejného přístupu na trh či informační nedokonalost mezi poptávajícími
a nabízejícími.
Vládní restrikce mají několik forem. Nejstarší formou je udělení oprávnění - licence na urč. produkci výrobků a služeb omezenému
počtu subjektů(třeba jen jednomu), např. licence na provoz. železniční dopravy. Dále zásahy státu do cenového systému (např.
stanovení cenových stropů) a konečně právní ochrana patentů, která poskyt. držiteli patentu výhodu před ostatními výrobci.
Monopol
- nejkrajnější podoba NDK. Tržní struktura, založená na existenci tržní síly, která mu umožňuje, na rozdíl
od DK, i v dlouhém období maximalizovat ekonomický zisk. Monopol dokáže trvale maximalizovat rozdíl
mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Touto výhodou je nemožnost vstupu konkurence do odvětví. Tato
nemožnost je dána buď přírodními podm. (přirozený monopol), nebo jsou tyto podmínky vytvořeny státem
(udělení výhradní licence nebo právní ochrana).
- Duopol – podle některých ekonomů je součástí monopolu. 2 firmy v odvětví.
- 1 fa v odvětví, zisk v krátkém i dlouhém období, nemůže stanovit libovolně vysokou cenu, je omezen poptávkou.
Nemůže být ztrátový v dlouhém období = odchází z trhu (museli by ho dotovat nebo provádět cenovou
diskriminaci).
Čistý monopol – nabídkový monopol představující jediného výrobce v daném odvětví, který produkuje výrobek nemající
žádné blízké substituty (mobil – pevná, Skype, telef. budky)
Přirozený monopol – jediný výrobce produkující na straně nabídky, pro kterého je charakteristická klesající křivka
průměrných dld nákladů – vysoké úspory z rozsahu. Větš. se vyskytuje v investičně náročných odvětvích, kde tak
vznikají technické bariéry vstupu do odvětví (byly by vysoké náklady při vstupu do odvětví). Poptávku může uspokojovat
jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem.
Monopson – typ monopolu působící na straně poptávky, tzn. že firma ovlivňuje ceny vstupů. Tržní struktura, kdy na
trhu existuje jeden kupující (např. firma co šije policejní stejnokroje jen pro policii). Síla monopsonu je v tom, že
kupující je schopen ovlivnit cenu ve svůj prospěch, což dovoluje kupujícímu kupovat za nižší cenu než je cena dokonalé
Ing. Eliška Galambicová
2
konkurence. V postavení monopsonu mohou být např. firmy, které jsou výlučnými odběrateli specifické produkce, nejčastěji
součástí, které samy nevyrábějí. S monopsonem se setkáme rovněž na trhu práce.
Pokud se setká monopol a monopson dojde k bilaterálnímu monopolu.
B) Volba výstupu a stanovení ceny monopolem
Při volbě výstupu vychází také monopol ze zlatého pravidla MR = MC, tj. maximalizace zisku.
Rozdílem oproti dokonalé konkurenci je klesající poptávková křivka, která mění grafické znázornění příjmů.
Aby monopol prodal dodatečnou jednotku produkce, snižuje cenu nejen poslední jednoty, ale všech jednotek. Mezní
příjem MR klesá rychleji než cena (P).
Optimální produkt (stejně jako u DK) zjistíme:
 analýzou celkových veličin
 analýzou jednotkových veličin
Chování monopolu v krátkém a dlouhém obd. nevykazuje podstatné rozdíly, i když v dlouhém období má monopol větší
možnosti jak reagovat na existenci ztrát nebo zisků.
Fce celkového příjmu je odvozena z klesající poptávkové křivky. Fce LTC odráží nejdříve rostoucí a pak klesající výnosy
z rozsahu. Optimální produkce monopolu bude Q*, protože při jeho výrobě dosahuje nejvyššího převisu TR nad TC. Při
tomto výstupu se MR = MC – to je nutnou podmínkou maximalizace zisku. Kdyby monopol vyráběl trošku méně než Q*
projevilo by se to v poklesu zisku, protože pokles příjmů plynoucí z omezení výroby (MR) by byl větší než pokles
nákladů (MC), kdyby chtěl vyrábět víc než Q* taky by to snížilo zisk, protože dodatečné
náklady by byly větší než
dodatečné příjmy.
Z toho plyne další podstatný rys chování monopolu: že optimální Q není zpravidla vyráběna s minimálními AC –
minimum křivky AC leží vpravo od optimálního výstupu.
Stanovení ceny monopolem
- po stanovení optimálního výstupu je potřeba stanovit cenu, za kterou bude firma tento optim. výstup prodávat.
- není pravdou, že monopol si může určit libovolně vysokou cenu své produkce. Tato cena je dána ochotou poptávajících
tuto cenu zaplatit. Monopol tak musí brát v úvahu poptávkovou křivku.
P > MR = MC.
Stanovení rovnovážné ceny: cena bude vyšší než mezní náklady na produkci, ale ne vyšší než poptávaná cena:
P > MC = MR !!!!!
Na rozdíl od DK. v příp monopolu individ poptávková křivka klesá, přičemž křivka mezních příjmů klesá rychleji. Jak je stanovena
cena, za níž je dosahováno rovnováhy monopolu? Protože monopol je jediným výrobcem v odvětví má možnost cenu stanovit sám,
ale nemůže stanovit cenu jakkoliv vysoko. Musí, s ohledem na klesající poptávkovou křivku, stanovit cenu tak, aby ji kupující byl
ochoten akceptovat. V příp. rovnovážné ceny pak platí, že P > MC. Pro maximalizaci zisku tedy monopol volí objem produkce tak,
že současně platí, že P > MC = MR.
Ing. Eliška Galambicová
3
Chování monopolu je ekonomicky racionální. Z pohledu spotřebitele tomu tak není. Na obr 1 je patrné, že křivka LMC
protíná poptávkou křivku d výše vpravo od bodu od průsečíku MR a LMC. To ukazuje na ochotu kupujících koupit
větší rozsah produkce, než je monopolem nabízen = existence monopolu je pro spotřebitele nevýhodná. Chování
monopolu lze shrnout následovně:
 ceny, za které monopol realizuje jsou vyšší než ceny dokonalé konkurence,
 monopol nevyrábí s nejnižšími náklady (při min. LAC),
 monopol, z důvodu dosažení zisku, má tendenci omezovat nabídku a tím snižuje spotřebu.
Zjednodušeně řečeno: monopol vyrábí méně než může, za ceny vyšší než musí.
Nevýhody monopolu:
- monopol produkuje menší objemy produkce – menší množství produkce
- při dané poptávce má proto vyšší ceny
- produkuje málo a prodává dráž
Profit spotřebitele – např. z přirozeného monopolu. Monopol má větší zisky a může je dávat do výzkumu.
Z pravidla převrácené elasticity plyne, že rozdíl mezi P a MC je ovlivněn s ePD po produkci monopolu a to nepřímo
úměrně, tzn:
 monopol by měl vyrábět jen tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (e PD < -1),
pokud by vyráběl výstup spojeý s neelastickou poptávkou, znamenalo by to záporný MR.
 čím elastičtější bude poptávka, tím menší bude převis P nad MC.
Pravidlo převrácené elasticity upravíme do tvaru, který přímo umožňuje vyj. ceny:
P
MC
1
1
e PD
Tvorba cen přirážkou
- v reálných podm. se často setkáváme, že manažeři vycházejí z průměrných veličin. Východiskem úvah těchto manažerů
je zjištění AC obvyklé velikosti výstupu. Cena pak vznikne tak, že k takto zjištěným AC je přičtena zisková přirážka
(m): m = (P –AC) / AC
protože firma vyrábí dld optimální výstup, tedy s min. LAC, fce AC je ve svém minimu protínána zdola rostoucí křivkou
MC, v bodě minima LAC pak platí LMC = LAC, potom: m = (P – MC)/MC
a protože platí zlaté pravidlo maximalizace zisku (MR = MC), pak také m = (P – MR)/MR
konečnou úpravou platí obrácený vztah mezi cenovou přirážkou a elasticitou poptávky po daném statku:
m
1
1  e PD
C) Monopolní zisk
Velikost zisku monopolu může zjistit jako:
 rozdíl mezi TR a TC v bodě optima,
 vynásobením jednotkového zisku a optimálního výstupu, tj. (AR – AC)Q*,
 nebo z grafického vyjádření
Monopol může vykazovat zisk, nulový zisk nebo ztrátu (ztrátu může vykazovat pouze v krátkém období, v dlouhém
odchází z trhu).
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období, tzn., že na rozdíl od DK se zde neprojevuje tendence k nulovému
ekonomickému zisku. To je důsledkem překážek vstupu do odvětví.
Monopolní renta: někteří autoři chápou monopolní zisk jako monopolní rentu, kdy zisk je výnosem z faktoru, který je
zdrojem monopolní síly. Představuje částku, kterou by byl někdo ochoten zaplatit za pronájem daného faktoru.
Pokud monopol realizuje ztrátu v krátkém období, řídí se principy jako DK firma: ztrátu bude minimalizovat pokračování
ve výrobě za předpokladu, že je P > AVC.
Ing. Eliška Galambicová
R/jAqua, C/jAqua
4
R/jAqua, C/jAqua
monopol realizuje
nulový zisk:
ztrátu:
LMC
 = 0,00 CZK
monopol dosahuje
LMC
 = -12.133,34 CZK
LAC
AR16,74 = LAC16,74
E
LAC
LAC16,26
AR13,28
MR6,17 = LMC6,17
ER
MR6,09 = LMC6,09
MR
0
EC
ztráta
Q3897,16
AR = d
Qminerální voda
MR
0
Q4081,14
AR = d
Qminerální voda
D) Křivka nabídky v podmínkách monopolu
Křivku nabídky monopolu nejsme schopni zkonstruovat.
Nejsme totiž schopni vyjádřit vztah mezi P a Q. Za stejnou cenu může monopol nabízet různé množství Q, a také stejné
množství Q může nabízet za různou cenu P.
E) Typy cenových diskriminací
Protože monopol disponuje určitou monopolní silou, umožňuje mu to používat v cenové strategii cenovou diskriminaci.
Cílem cenové diskriminace je získat přebytek spotřebilele a přeměnit ho na dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové
diskrim. je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody.
Rozlišujeme cenovou diskriminaci prvního, druhého a třetího stupně.
 Diskriminace prvního stupně – firma stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit
za každou koupenou jednotku - tzv. vymíněná cena. Mizí tak přebytek spotřebitele, přebírá ho monopol. V praxi
je jen abstrakcí, protože firma nezná maximální cenu, kterou je ochoten každý ze spotřebitelů zaplatit a kdyby se
jich ptala, tak by spotřebitelé účelově lhali, aby cena byla co nejnižší. Př. lékař může nabídnout sníženou sazbu
pacientovi s nižším důchodem a vyšší sazbu za stejný úkon pacientovi s vyšším důchodem.
 Diskriminace druhého stupně – spočívá ve stanovení různých P za různá kumulovaná množství daného statku,
tj. diskriminace v závislosti na prodaném množství. Monopol rozdělí vyrobené zboží na tzv. bloky, za které
stanoví různé ceny. Cenu prvního bloku stanoví na nejvyšší úrovni a postupně snižuje. Tím odebírá části přebytků
jednotlivých spotřebitelů (odvětví dopravy vody, ele. energie – určité množství stanoví za vyšší cenu, po tomto odebraném
množství je cena nižší a pak ještě nižší). Množstevní slevy – v konečném důsledku pozitivní dopad na spotřebitele.
 Diskriminace třetího stupně – je podobná CD1, protože taky diskriminuje podle spotřebitelů. Její podstatou je
rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní optávkou křivku. Musí být splněny
tyto podmínky:
 musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin, třeba odlišné vnímání ceny
 není možný prodej mezi spotřebiteli – protože by spotřebitelé nakupovali levněji a prodávali dráž.
Př. kino v podobě slevy pro studenty na dopolední představení, letecká společnost, atd. Firma se rozhoduje, jak daný
výstup rozdělí mezi skupinami spotřebitelů, stačí aby MR1 = MR2 (není-li, přesouvá produkci z jedné skupiny do
druhé). MR z prodeje každé skupině je stejně velký jako MC, MR1,2 = MC (není-li splněno, zvýšením produkce
zvýší zisk, to ovšem povede k poklesu ceny u obou skupin spotřebitelů, tím by MR klesl a vyrovnal MC.
První a třetí diskriminace – je podle spotřebitelů.
Druhá diskriminace – je podle výrobků.
Další formy cenové diskriminace:
- diskriminaci v čase: v různém čase jsou spotřebitelům rozděleným do skupin podle toho jak vnímají cenu, stanovené
různé ceny. Př. uvádění technologických novinek (spotřebitelé platí více – fanatici a běžní – mobily, PC).
- diskriminaci ve špičkách: ve špičkách jsou ceny zvyšovány z důvodu kapacitního omezení (internet přes den byl dříve
dražší, než večer a v noci, nebo elektřina – noční proud). Není uplatňována podmínka MR1,2 = MC.
F) Efektivnost monopolu
Ve srovnání s DK má monopol vyšší cenu a menší výstup. Tento negativní vliv monopolu je vyjadřován v kategorii –
přebytek výrobce a přebytek spotřebitele.
Ve všech tržních strukturách NDK dochází k projevům neefektivnosti, a to jak výrobní tak alokační. Neefektivnost je
stav, kdy výrobci v nedokonalé konkurenci vyrábí méně než by mohli a za vyšších cen.
Ing. Eliška Galambicová
5
 Výrobní efektivnost nutí výrobce, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány dld
průměrné náklady. Kriteriem výrobní efektivnosti jsou min. LAC. Monopol, oligopol i monopolní konkurence
jsou výrobně neefektivní.
 Alokační efektivnost znamená, že je vyrobeno jen to množství produkce, které je poptáváno. Kritériem
alokační efektivnosti je podmínka vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující ochotní vydat na koupi
dodatečné produkce. MC se nerovnají D, jako je tomu v příp. dokonalé konkur., kdy platí MC = MR = D. Monopol,
oligopol i monopolní konkurence jsou alokačně neefektivní.
Existují rozdíly mezi tím, kolik by spotřebitelé byli ochotní za zboží vydat a kolik skutečně zaplatí tzv. přebytek
spotřebitele. Vedle toho existuje i přebytek výrobců, což je rozdíl mezi částkou, za kterou jsou výrobci ochotni prodat a
částkou za kterou skutečně prodají. Na obrázku níže je znázorněn přebytek spotřebitele a přebytek výrobce v podmínkách
dokonalé konkurence a v podmínkách monopolu.
Na nedokonale konkurenčním trhu dochází ke ztrátě spotřebitelského přebytku.
Náklady mrtvé váhy – produkce, která nebyla vzhledem k podmínkám nedokonalé konkurence vyrobena – projev
neefektivnosti nedokonale konkurenčních trhů.
Ze situace na prvním obr. je patrné, že rovnováha na trhu je dána bodem, kde se protíná křivka nabídky s křivkou
poptávky (bod EDK). V podm. monopolu je rovnováha dána průsečíkem LMCM a MRM. V důsledku toho se posouvá
produkované množství z bodu QDK do bodu QM a cena se zvyšuje na PE;M. Tím dochází k zvýšení přebytku výrobce na
úkor přebytku spotřebitele a navíc vznikají náklady mrtvé váhy, spojené s produkcí, která nebyla vyrobena. Existence
nákladů mrtvé váhy je projevem neefektivnosti nedokonale konkurenčních trhů.
Regulace monopolu (v otázkách není, ale dle doc. můžeme být dotázáni)
- vymezenými kontrakty (např. na odběr zboží, které nechci, když nakupuji u této firmy zboží, které chci)
- kartelové dohody
- „kořistnická teorie“ – monopol je regulován, ale není (politické aspekty)
- jevová nákladová křivka – průměrné náklady jsou uměle nafukovány, protože se ví, že regulace probíhá pomocí
regulace průměrných nákladů
Protimonopolní regulace – antimonopolní opatření:
 zákonné normy – (Úřad na ochranu hosp. soutěže) legislativní nástroje postihující zneužívání výhod plynoucích
z monopolního postavení. Zákaz vázaného prodeje, cenové diskriminace, zákaz kartelových dohod nebo fúzí)
 cenová regulace - stanovení ceny, kterou musí monopolní firma respektovat. Ta je obvykle stanov. na úrovni
průměrných nákladů, tj. na průsečíku křivky LAC s poptávkovou křivku d. Monopol tak ztrácí možnost realizovat
monopolní zisk a realizuje pouze normální zisk. Ještě lepší je možnost stanovit cenu na úrovni průsečíku křivky
LMC a poptávkové křivky d. V tomto příp. dochází při poklesu ceny i k podstatnému zvýšení produkce (viz obr.
č. 8-2). Je sporným nástrojem. Jednak může firmu demotivovat v její činnosti, jednak je problematické stanovování AC či
MC dané firmy. Ta pochopitelně nemá velký zájem na poskytování potřebných údajů.
Všechny tyto způsoby regulace jsou úspěšné pouze částečně a po určitou dobu. Jedinými účinnými nástroji v potlač. monopolu jsou
buď otevření trhu tzn. odstranění bariér vstupu, jedná-li se o národní monopol, nebo technologický pokrok, který poskytne
vhodný substitut za produkci monopolu (viz linkový telefon a jeho národní monopolní provozovatel versus nástup provozovatelů sítí
mobilních telefonů).
Ing. Eliška Galambicová
Státnicové otázky jsou zpracovány dle přednášek: doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
Obrázky jsou převzaty z přednášek: doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
6