Sport na Ašsku

Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky
Obor: Manaţerská ekonomika
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Sport na Ašsku – marketingová situační analýza
Sport in the Town of Aš and its Surroundings – Marketing Situation
Analysis
Vypracovala: Petra Řezáčová
Vedoucí práce: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.
2013
.
Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Dagmar
Jakubíkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování této bakalářské
práce.
Název práce: Sport na Ašsku – marketingová situační analýza
Autor: Petra Řezáčová
Vedoucí práce: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.
Abstrakt: Tato práce se zabývá marketingovou situační analýzou sportu na Ašsku. Je
rozdělena do tří částí – části teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část se věnuje
marketingové situační analýze, marketingu ve sportu a marketingovému výzkumu.
Analytická část se zabývá charakteristikou oblasti Ašska, výzkumem sportovních aktivit
na Ašsku, výzkumem poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku,
podporou sportu ze strany firem na Ašsku i města Aše. Syntézou informací získaných
především z dotazníkových výzkumů a šetření sportovních organizací a klubů se
dospělo k návrhům opatření pro rozvoj sportu na Ašsku, která jsou popsaná v návrhové
části. Ta se člení do částí: investice, informace, chybějící sportovní krouţky, oddíly,
kluby, příhraniční spolupráce a burza sportovního oblečení a vybavení.
Klíčová slova: Marketingová situační analýza, situační analýza, marketingový výzkum,
dotazník, respondent
Title: Sport in the Town of Aš and its Surroundings – Marketing Situation Analysis
Author: Petra Řezáčová
Supervisor: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.
Abstract: This bachelor’s thesis was dealing with marketing situation analysis of sports
in the Aš Region. It was divided into three parts - theoretical, analytical and design. The
theoretical part pursued a marketing situation analysis, sport marketing and marketing
research. The analytical section was engaged in a general characteristic of the Aš
Region, in an enquiry into sporting activities in the region, in research on the demand
for sporting activities and institutions and in companies which are supporting sport in
Aš and its neighbourhood. By synthesis of information acquired mostly from
questionnaires and investigations of sporting institutions and clubs, plans for remedies
for the development of sport in the Aš Region were formed. Those remedies were
described in the design section. This section was divided into parts: investment,
information, missing sporting groups, sports clubs, cooperation among borderlands and
sportswear and sports equipment second-hands.
Keywords: Marketing situation analysis, situation analysis, marketing research,
questionnaire, respondent
Seznam zkratek
AVZO TSČ
Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů
a činností
ČP MTB
Český pohár – závod horských kol
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
FCČ
Fond na podporu celoroční činnosti
GS
Grantový systém
MěDDM
Městský dům dětí a mládeţe
KČT
Klub českých turistů
KKSST
Karlovarský krajský svaz stolního tenisu
KP
Krajský přebor
LA
Listy Ašska
LK
Lyţařský klub
MČR
Mistrovství ČR
MÚ
Městský úřad
MV
Marketingový výzkum
OP
Okresní přebor
TJ
Tělovýchovná jednota
TV
Tělesná výchova
VK
Volejbalový klub
ZŠ
Základní škola
Obsah
Seznam zkratek ..............................................................................................8
Úvod ................................................................................................................ 12
1
Teoretická část ........................................................................................... 14
1.1
Marketing ........................................................................................... 14
1.1.1 Marketingové řízení ...................................................................... 14
1.1.2 Situační analýza ............................................................................ 15
1.1.3 Marketingová situační analýza ...................................................... 15
1.1.4 Marketing neziskových organizací ................................................ 16
1.1.5 Marketing ve sportu ...................................................................... 17
1.1.6 Sponzorování ve sportu ................................................................. 19
1.1.7 Reklama ve sportu......................................................................... 20
1.2
Marketingový výzkum ........................................................................ 21
1.2.1 Typy marketingového výzkumu .................................................... 21
1.2.2 Proces marketingového výzkumu .................................................. 22
1.2.3 Metody a techniky získávání primárních dat..................................24
1.2.4 Výběr vzorku respondentů ............................................................ 25
1.2.5 Zpracování a analýza dat ............................................................... 27
1.2.6 Interpretace a prezentace výsledků výzkumu ................................. 30
2
Situační analýzy faktorů ovlivňující nabídku a poptávku sportovních aktivit
na Ašsku .......................................................................................................... 31
2.1
Charakteristika oblasti Ašsko .............................................................. 31
2.2
Nabídka sportovních aktivit na Ašsku ................................................. 34
2.2.1 Sportoviště na Ašsku .....................................................................35
2.2.2 Sportovní oddíly a kluby na Ašsku ................................................ 39
2.2.3 Organizovaná cvičení .................................................................... 44
2.2.4 Fitness studia ................................................................................ 46
2.3
Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku .... 47
2.3.1 Dotazníkový výzkum ţáků a studentů ........................................... 47
2.3.2 Dotazníkový výzkum obyvatel Ašska ............................................ 50
2.4
Firmy na Ašsku – podpora sportu ....................................................... 55
2.5
Město Aš – podpora sportu ................................................................. 57
2.5.1 Projekty města Aše ....................................................................... 57
2.5.2 Fond na podporu celoroční činnosti ............................................... 58
2.5.3 Grantový systém ........................................................................... 59
3
Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku .............................................. 61
3.1
Investice ............................................................................................. 61
3.1.1 Saunový komplex.......................................................................... 61
3.1.2 Modernizace bazénu .....................................................................61
3.1.3 Ledová plocha ............................................................................... 62
3.1.4 Modernizace Tyršova domu .......................................................... 62
3.1.5 Sportovní areál – vrch Háj............................................................. 63
3.1.6 Lyţařský areál ............................................................................... 63
3.1.7 Multifunkční hala .......................................................................... 64
3.2
Informace ........................................................................................... 64
3.2.1 Katalog sportovních aktivit na Ašsku ............................................ 64
3.2.2 Přehled sportovních aktivit pro ţáky a studenty ............................. 65
3.2.3 Cyklostezky .................................................................................. 65
3.3
Chybějící sportovní krouţky, oddíly, kluby......................................... 65
3.4
Příhraniční spolupráce ........................................................................ 66
3.4.1 Spolupráce na úrovni škol ............................................................. 66
3.4.2 Spolupráce sportovních oddílů, klubů ........................................... 67
3.4.3 Projekt – Mezinárodní sportovní soustředění ................................. 67
3.5
Víkend v pohybu ................................................................................ 67
3.6
Burza sportovního oblečení a vybavení ............................................... 67
Závěr ............................................................................................................... 69
Seznam pouţité literatury a pouţitých zdrojů ................................................... 70
Seznam tabulek ................................................................................................ 73
Seznam obrázků ............................................................................................... 73
Seznam příloh ..................................................................................................74
Úvod
Sport povaţuji za důleţitou součást ţivota. To nejcennější, co člověk má, je jeho
zdraví. Sportem si udrţujeme kondici, která je základem zdraví. Organismus se tak
stává odolnějším a dokáţe lépe snášet fyzickou i duševní únavu.
V médiích se objevují zprávy o tom, ţe děti tloustnou, ţe výrazně přibývá dětí
s nadváhou či obezitou. Není to jen trend v České republice, ale i v Evropě. Léčba
obezity je nákladná a stát za ni vynakládá nemalé prostředky.
Co způsobuje, ţe děti i dospělí tloustnou? Je to nezdravá strava, nedostatek
pohybu, nezdravý ţivotní styl, stres? Novoroční předsevzetí zhubnout a sportovat
nevydrţí ani mnohým dospělým. Někteří se vymlouvají na nedostatek času, jiní se
rovnou přiznají, ţe jsou líní, někdo vysvětluje svůj pasivní přístup tím, ţe je omezen
financemi, a jiným zase nevyhovuje nabídka sportovních činností.
Toto téma jsem si vybrala proto, abych zjistila, jaká je poptávka po sportovních
aktivitách a sportovních zařízeních na Ašsku, jaké potřeby a přání mají ţáci a studenti,
jaké obyvatelé Ašska, zda nabídka sportovních aktivit a sportovních zařízení
koresponduje s poptávkou. Cílem bakalářské práce je vypracování situační analýzy
faktorů ovlivňujících nabídku sportovních aktivit i poptávku po nich na Ašsku a na
jejím základě vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu na Ašsku.
Práce je rozdělena do tří částí – části teoretické, analytické a návrhové.
V teoretické části se kapitoly věnují pojmům jako je marketing, situační analýza
a marketingová analýza, marketing ve sportu. Důraz je kladen na kapitolu
1.2 Marketingový výzkum, jelikoţ se domnívám, ţe marketingový výzkum je
prostředkem komunikace se zákazníkem – s návštěvníkem sportovního zařízení,
příjemcem sportovní sluţby, sportovní aktivity. Na základě komunikace lze získat
informace vedoucí k poznání potřeb a přání obyvatel Ašska v oblasti sportu a navrhnout
tak opatření vedoucí ke zlepšení sportování na Ašsku.
Analytická část obsahuje kapitoly 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko, 2.2 Nabídka
sportovních aktivit na Ašsku, 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a
zařízeních na Ašsku, 2.4 Firmy na Ašsku – podpora sportu a 2.5 Město Aš – podpora
sportu. Podrobně je metodika pro zpracování analytické části práce popsaná u kaţdé
z výše uvedených kapitol.
12
Kapitola 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko rozebírá geografii, obyvatelstvo,
nezaměstnanost, firmy na Ašsku, školství. Kapitola 2.2 Nabídka sportovních aktivit na
Ašsku se zabývá sportovišti na Ašsku, sportovními oddíly a kluby, organizovaným
cvičením a fitness studii. Kapitola 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a
zařízeních na Ašsku se člení do dvou výzkumů. Prvním výzkumem je dotazníkový
výzkum ţáků a studentů a druhým dotazníkový výzkum obyvatel Ašska. V kapitole 2.5
Město Aš – podpora sportu se popisují projekty města Aše se sportovní tématikou, dále
je v kapitole vysvětleno čerpání prostředků na sportovní činnost z Fondu na podporu
celoroční činnosti a z Grantového systému.
V návrhové části je čerpáno z informací z dotazníkového výzkumu ţáků a
studentů i obyvatel Ašska, z šetření sportovních oddílů a klubů na Ašsku,
organizovaných cvičení, z rozhovorů s provozovateli sportovních zařízení. Návrhová
část práce se zabývá investicemi v oblasti sportu, informacemi, chybějícími sportovními
oddíly a kluby, příhraniční spoluprácí, projektem Víkend v pohybu a burzou
sportovního oblečení a vybavení.
13
1 Teoretická část
1.1 Marketing
Mnoho lidí si pod pojmem marketing představuje jen prodej a reklamu. Prodej i
reklama jsou sice důleţité, ale představují pouze dvě marketingové funkce, které často
nejsou ty nejdůleţitější.
Marketing v dnešní době je třeba chápat ne ve starém významu jako schopnost
„přesvědčit a prodat“, ale v novém významu jako uspokojování potřeb zákazníka.
Marketing začíná jiţ dlouho před prodejem produktu. (Kotler, 2007, str. 38)
1.1.1 Marketingové řízení
Aby strategické řízení bylo úspěšné, je třeba porozumět trhům a zákazníkům,
coţ dle Jakubíkové (2008, str. 62) znamená implementování marketingu. Tento způsob
řízení se nazývá strategickým marketingovým řízením.
„Proces
strategického
marketingových
příležitostí,
marketingových
strategií,
marketingového
výzkumu
a
plánování
výběru
řízení
se
cílových
marketingových
skládá
z analýzy
trhů,
z navrhování
programů,
organizování
marketingových činností a provádění kontroly marketingového úsilí s cílem vytvářet
směny, které uspokojí jednotlivce a firmy.“ (Jakubíková, 2008, str. 62)
Proces marketingového řízení se člení na tři hlavní etapy – plánování, realizaci a
kontrolu1, jak zobrazuje Obrázek 1-1: Proces marketingového řízení. Mezi kontrolou a
plánováním existuje zpětná vazba.
Plánování
Realizace
Kontrola
Obrázek 1-1: Proces marketingového řízení
Zdroj: Jakubíková, 2008, str. 62
Marketingové plánování je součástí strategického plánování firmy a řadí se
mezi nejsloţitější marketingové úkoly. Jak uvádí Jakubíková (2008, str. 63), zahrnuje
následující kroky:
Situační analýzu doplněnou o předpovědi budoucího vývoje prostředí
1
Vzhledem k tomu, ţe se bakalářská práce zabývá marketingovou situační analýzou, dále se zmíní jen o
fázi plánování.
14
Určení marketingových cílů
Formulování marketingových strategií, které vedou k dosaţení určených
marketingových cílů
Sestavení marketingových programů
Sestavení rozpočtů
Zrevidování výsledků, cílů, strategií a programů
1.1.2 Situační analýza
Vypracování situační analýzy by mělo být, jak uvádí Jakubíková (2008, str. 78)
výchozím bodem ke stanovení cílů firmy a vhodnému výběru strategií, které vedou
k naplnění cílů, misí2 i vizí3.
Situační analýza je všeobecná metoda, která zkoumá jednotlivé sloţky a
vlastnosti vnějšího prostředí, jako je makroprostředí a mikroprostředí, ve kterém firma
podniká, které ovlivňuje její činnost a zkoumá také vnitřní prostředí firmy. Mezi vnitřní
prostředí se řadí kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace,
vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image a další. Zabývá se téţ tím, jak
je firma schopná výrobky tvořit, vyvíjet, inovovat, produkovat, prodávat a financovat
programy.
Strategická situační analýza zachycuje podstatné faktory, které ovlivňují
činnost firmy ve vzájemných souvislostech. Ty jsou podkladem pro tvorbu návrhů
strategií, jak by se v budoucnu firma mohla chovat.
1.1.3 Marketingová situační analýza
„Marketingová situační analýza zkoumá prostředí firmy, segmenty trhu,
konkurenci, odhad budoucí poptávky a prodejů.“ (Jakubíková, 2008, str. 79)
Marketingová situační analýza, jak uvádí dále Jakubíková, je první etapou
přípravy strategického marketingového plánu. Zpracováním situační analýzy se získají
informace, které jsou nezbytné pro navrţení nových strategií nebo změně strategie
stávající.
2
3
Mise – důvod existence firmy, smyslu, účelu podnikání
Vize – obraz budoucnosti, kam firma směřuje, jak bude vypadat v budoucnosti
15
Situační analýza se zabývá:
 Hodnocením firmy – analýzou zdrojů a schopností, které mají za cíl
odhalit silné a slabé stránky a určit kompetence.
 Hodnocením faktorů prostředí – monitorováním prostředí firmy, jehoţ
cílem je odhalení příleţitostí a hrozeb, kterým firma čelí.
Jakubíková (2008, str. 79) dělí marketingovou situační analýzu do tří částí:
1. Informační – sběr informací, hodnocení informací
2. Porovnávací – tvoří moţné strategie
3. Rozhodovací – hodnotí se navrhované strategie
Obrázek 1-2: Postup realizace situační analýzy ukazuje, v jakých krocích
probíhá realizace situační analýzy.
Vypracování
projektu
situační
analýzy
Sběr
informací
Zpracování a
analýza
informací
Interpretace
výsledků
Realizace
Obrázek 1-2: Postup realizace situační analýzy
Zdroj: Jakubíková (2008, str. 79)
1.1.4 Marketing neziskových organizací
Nezisková organizace
Neziskový sektor je dle Boukala (2007, str. 7, 9) souhrn všech neziskových
organizací v zemi. Neziskový sektor umoţňuje vlastní iniciativu občanů a dává tak
obraz o rozvinutosti občanské společnosti. Lidé mohou vytvářet spolky za různými
účely, pokud to není proti ústavě. Lze takto zajišťovat záleţitosti, které z různých
důvodů nemůţe zajišťovat stát a které nejsou zajímavé pro podnikatele.
Neziskové organizace jsou, jak popisuje Salamon a Anheier in Boukal (2007,
str. 9):
do jisté míry institucionalizované – je v nich formální organizovanost
jsou oddělené od státní správy – mají soukromoprávní povahu a v jejich
vedení nemohou být státní úředníci
16
nerozdělují zisk, pokud organizace dosáhne zisku, musí ho pouţít na cíle,
které jsou dány posláním organizace
jsou schopny řídit sama sebe, mají svá vlastní interní pravidla
dobrovolné – dobrovolná účast na činnostech organizace
Častou právní formou v oblasti sportu je občanské sdruţení 4. Fyzické a
právnické osoby se sdruţují se záměrem realizace společného zájmu. K zaloţení jsou
třeba nejméně tři občané České republiky, alespoň jeden musí být starší 18 let.
Přípravný výbor vypracuje stanovy5 a podá návrh na registraci na adresu Ministerstva
vnitra ČR, uvádí Boukal (2007, str. 22).
Non-business marketing, jehoţ hlavním cílem je získání odpovídající odezvy
osloveného trhu (např. výměna hodnot, finanční podpora, dary, atd.) se člení dle
Jakubíkové (2009, str. 76) na:
 Marketing neziskových organizací (non-profit marketing)
 Sociální marketing
Úkolem marketingu v neziskové organizaci je dostat organizaci do povědomí
veřejnosti. Pouţívají-li neziskové organizace marketing, obvykle vypracovávají dva
marketingové programy:
 Ve vztahu k přispěvatelům, jako jsou například dárci, sponzoři, mecenáši
 Ve vztahu ke klientům
1.1.5 Marketing ve sportu
Čáslavová (2009, str. 97–101) poukazuje na to, ţe také sportovní organizace se
zabývají marketingem. Pro provozování svých sportovních aktivit potřebují finanční
zdroje, které získávají i díky vyuţití marketingu. I neziskové organizace si uvědomují,
ţe zákazníci mohou významným způsobem přispět a podílet se tak na rozvoji jejich
sportovní organizace.
Kaţdá sportovní organizace existuje kvůli určitému účelu. Ten představují
základní dokumenty organizace, které jsou potřeba k jejímu zaloţení. Právě poslání
organizace a její současná situace musí být výchozím bodem k marketingovým
aktivitám. Formování marketingové strategie je prvotním krokem. Následujícím krokem
4
Úprava: zákon č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů
Stanovy obsahují: název, sídlo a cíle sdruţení, informují o právech a povinnostech členů sdruţení, jeho
orgánech, zásadách hospodaření.
5
17
je formování cílů sportovní organizace. Cíle jsou konkrétnější neţ poslání. To můţe být
obecné a ne zcela jednoznačné. Cíle bývají stanoveny na různě dlouhá období,
nejčastěji na nejdelší dobu tří let.
Analýza situace je nezbytná při vytváření marketingové strategie. Sportovní
organizace by měla vycházet z reálných podmínek svého okolí.
Pitts a Stotlar in Čáslavová (2001, str. 101) člení okolí na:
1) Spolupracující okolí
Toto okolí tvoří osoby právnické i fyzické, které jsou ochotny se bez nároku na
odměnu či za odměnu podílet na tom, aby bylo moţné realizovat cíle. Patří sem
dobrovolní pracovníci, pracovníci v určitém typu pracovního poměru, investoři,
dodavatelé, konzultanti a ostatní.
2) Konkurenční okolí
Je důleţité i ve sportu mít informace o konkurenci. Tento typ informací pomůţe
k formování marketingové strategie.
3) Ekonomické okolí
Vývoj sportovní organizace ovlivňuje stav ekonomiky. Sportovní organizace by
ekonomickou situaci měly analyzovat a předvídat, jaké efekty situace můţe přinést.
Ve sponzorování se liší přístup ze strany firem. Ekonomicky silné velké firmy se
drţí svých marketingových strategií a upřednostňují sponzorské projekty
s kombinací sluţeb. Například Česká spořitelna a.s. je partnerem akce „Kolo pro
ţivot“ a MTB6 týmu. Většina středních a malých firem pouţívá reklamu na
sportovištích, kterou nemá spojenou s marketingovou strategií.
4) Politické okolí
Politické okolí můţe ovlivňovat sportovní organizace. Způsobují to politická
rozhodnutí týkající se ekonomiky sportovních organizací. Příkladem mohou být
úpravy daňových zákonů. V minulosti to bylo zdaňování příjmů z reklam u
občanských sdruţení ve sportu.
5) Sociální okolí
Znalost kulturních a sociálních tradic je důleţitá pro rozvoj sportovní organizace.
Výhody ze znalosti a vyuţívání můţe mít sportovní organizace a na druhé straně i
společnost. Je jednodušší získat finanční prostředky pro tradiční sporty s rozsáhlým
zázemím v oblasti mládeţe (např. pro fotbal). Mladí lidé věnující se sportovním
6
MTB – zkratka z anglického mountain bike (horské kolo)
18
aktivitám pak nemají čas věnovat se společensky neţádoucím jevům, jako je
například poţívání omamných látek.
6) Právní okolí
Obchodní činnosti či sponzorování sportovních organizací není dostatečně
podpořeno právními normami. Například sponzorování není v našem právním
systému definováno.
1.1.6 Sponzorování ve sportu
„Sponzorování lze definovat jako připravenost finančních a materiálních
prostředků nebo služeb ze strany podniků, které jsou přidělovány osobám a organizacím
působícím ve sportu, kultuře a v sociální oblasti s cílem dosáhnout podnikových
marketingových a komunikačních cílů. Jedná se o specifickou formu partnerství, ve
které sponzor a sponzorovaný dosahují svých cílů s pomocí druhého. Vstup do
partnerství je vyjádřen sponzorováním, kde jsou smluvně regulovány výkony obou
stran.“ (Bruhn, Mussler in Čáslavová, 2009, str. 190)
Foret 1 (2008, str. 302) uvádí, ţe sponzor očekává od sponzorovaného za
poskytnutí prostředků peněţních i věcných a sluţeb protisluţby. Můţe se jednat o
zlepšení image firmy, jména firmy nebo výrobku. Sponzorovaný předpokládá za svoji
aktivitu finanční nebo materiálové prostředky, aby mohl lépe plnit úkoly ve sportovní
oblasti.
Přínosy sportovního sponzoringu dle Foreta (2008, str. 303):
v očích veřejnosti se zvýší povědomí o výrobku, názvu firmy, sluţbě
podpora identifikace sponzora pomocí sportu
zlepší se místní znalost sponzora
vytvoří se dobré jméno podniku ve společnosti, mezi zaměstnanci
osobní prezentace vedení podniku
Mezi základní formy sponzoringu patří:
sponzorování jednotlivých sportovců – pouţívá se především ve vrcholovém sportu
sponzorování sportovních druţstev
sponzorování sportovních institucí (svazů, spolků)
19
sponzorování sportovních akcí – v současné době nejvíce praktikovaná forma; často
se spojí název akce s názvem podniku, sponzor (podnik) uhradí náklady, které jsou
spojené s uspořádáním
1.1.7 Reklama ve sportu
Sportovní reklama je reklama 7 vyuţívající specifických médií komunikace
z oblasti sportu, jako je například výstroj sportovců, dresy, sportovní náčiní a nářadí,
startovní čísla, mantinely, reklamní pásy, výsledkové tabule a ukazatele.
Na sportovištích se také vyuţívají jednotlivé reklamní panely a reklamní
transparenty.
Funkce reklamy:
1) Informační
Je důleţitá v okamţiku, kdy produkt začíná existovat a je nezbytné stimulovat
poptávku. Informuje o novém produktu, změně ceny, způsobu uţívání produktu,
novém uţívání jiţ známého produktu, nových sluţbách.
2) Přesvědčovací
Je důleţitá tam, kde je intenzivní konkurence. Působí na vytváření poptávky po
produktu konkrétní firmy. Smyslem je posílení preference zboţí určité společnosti,
snaha získání zákazníků konkurenta, potlačení bázně zákazníka, která je spojena
s pouţíváním produktu, posílení image firmy ve vědomí zákazníka, změna image
produktu, tlak na bezodkladný nákup.
3) Upomínací
Vyuţívá se zejména ve fázi zralosti produktu. Účelem je připomenutí jiţ známého
výrobku či sluţby.
Sportovní reklama můţe splňovat i více výše uvedených funkcí. Sport je
významnou součástí našeho ţivota. Sport provozují a sledují miliony lidí, coţ přitahuje
zájem firem. Pro ty jsou příznivci sportu potenciálními zákazníky.
7
Reklama – placená forma neosobní prezentace výrobků, sluţeb nebo myšlenek určitého subjektu (firmy,
instituce, jiné organizace) prostřednictvím komunikačních médií (televize, rozhlas, denní tisk, časopisy,
plakáty, film)
20
1.2 Marketingový výzkum
„Marketingový výzkum je funkce, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a
veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici
marketingových
příležitostí
a
problémů,
vytváření,
zlepšení
a
hodnocení
marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění
marketingového procesu.“ (Kotler, 2007, str. 406)
MV (Marketingový výzkum) má za úkol poskytnout podstatné a objektivní
informace o situaci na trhu. Jedná se o informace o zákazníkovi. Mezi základní
informace o zákazníkovi patří informace o tom, kdo to je – osobní socioekonomické
charakteristiky jako vzdělání, místo, bydliště, věk, ekonomická aktivita, kde a co
nakupuje nebo nenakupuje. Důleţité jsou také informace o spokojenosti či
nespokojenosti s nabídkou, co by zákazník chtěl nebo potřeboval. Se znalostí
takovýchto informací bychom měli dosáhnout lépe připravené nabídky i komunikace se
zákazníkem. (Foret 1, 2008, str. 93)
Foret 1 (2008, str. 127–129) vyzdvihuje význam MV jako komunikace se
zákazníkem. Marketingovým výzkumem se projevuje aktivní zájem o zákazníka.
Zákazník je oslovován a má příleţitost se vyjádřit, hodnotit, sdělit své názory, potřeby.
MV, jako vstupní analýza, zobrazuje výchozí stav. Je pomocníkem při formulování a
odhalování problémů i východiskem pro následující aktivity. MV zpětně ukazuje, jak
byla marketingová komunikace úspěšná. MV téţ přispívá k informovanosti veřejnosti.
Jiţ otázky pouţité při výzkumu ukazují dotazovanému šíři a sloţitost zkoumaného
problému, coţ si mnozí respondenti neuvědomují, ale i při prezentování výsledků ve
sdělovacích prostředcích se lidé seznamují s různými pohledy na problém i s názory
ostatních dotazovaných. V rámci public relations8 výsledky MV pouţívají i novináři a
sdělovací prostředky.
1.2.1 Typy marketingového výzkumu
Jak uvádí Simová (2005, str. 30–41), kaţdý MV má svůj specifický účel a
formu, která je daná konkrétním zaměřením i rozsahem výzkumu. Marketingové
výzkumy můţeme klasifikovat na několik typů podle zvolených hledisek a společných
znaků. Jednotlivé typy výzkumů se v praxi prolínají a kombinují dle cíle a potřeb
8
Public relations – pochází z angličtiny a lze přeloţit jako vztahy s veřejností. Dle Kotlera (2007, str.
1031) se jedná o budování dobrých vztahů s různými cílovými skupinami získáváním příznivé publicity,
budováním dobrého „image firmy“.
21
výzkumu. Svoji roli při výběru určitého výzkumu hraje i finanční hledisko – náročnost a
náklady spojené s realizací výzkumu a získáním informací, které potřebujeme.
Typy marketingových výzkumů dle hledisek podrobněji v příloze č. 1.
1.2.2 Proces marketingového výzkumu
Proces marketingového výzkumu se sestává dle Foreta (Marketingový
průzkum, 2008, str. 23) z pěti kroků, jak ukazuje Obrázek 1-3: Proces marketingového
výzkumu:
1. definování marketingového problému a cílů výzkumu
2. sestavení plánu výzkumu
3. shromaţďování informací
4. statistické zpracování informací
5. prezentace výsledků, včetně praktických doporučení
definování
problému a cílů
výzkumu
sestavení plánu
výzkumu
shromažďování
informací
statistické
zpracování
informací
prezentace
výsledků
Obrázek 1-3: Proces marketingového výzkumu
Zdroj: FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. Computer
Press, 2008, str. 23
Průběh výzkumu jak vidíme na obrázku 1-2: Průběh výzkumu, můţeme
rozdělit na dvě hlavní fáze: na fázi přípravy a poté na fázi realizace včetně zpracování a
analýzy zjištěných údajů.
fáze přípravy
fáze realizace
Obrázek 1-4: Průběh výzkumu
Zdroj: FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. Computer
Press, 2008, str. 23
Příprava výzkumu, jak uvádí Stehlík (2003, str. 64) se skládá z kroků
vedoucích k vytvoření předpokladů pro zahájení jeho realizace:
1. Definování problému, který má být řešen
2. Specifikace potřebných informací
3. Identifikace zdrojů informací
22
4. Stanovení metod sběru informací
5. Vypracování projektu výzkumu
Definování marketingového problému je jednou z nejdůleţitějších částí
výzkumu. Vymezuje oblast, na kterou se zaměří další kroky výzkumu. Není-li problém
přesně definován, hrozí, ţe náklady na výzkum přesáhnou hodnotu jeho přínosu. (Foret,
Marketingový průzkum, 2008, str. 23). Dle Stehlíka (2003, str. 65) definování problému
výzkumu tkví v osvětlení účelu výzkumu – proč se má výzkum provádět a v čem
spočívá problém. Na základě toho se pak vymezí cíle výzkumu, které jsou vyjádřeny
tzv. programovými otázkami. Ty by měly vyjadřovat, co má výzkum přesně zjistit.
Je-li to moţné, formulují se hypotézy, moţné alternativní odpovědi na otázky
výzkumu. Ty pomáhají lépe specifikovat pokládané otázky.
Při přípravě marketingového výzkumu by neměla chybět úvodní orientační
analýza situace. Vyuţívá se postupů sekundární analýzy, sekundárního výzkumu,
kvalitativního výzkumu. Lze se tak blíţe seznámit s prostředím, podstatou problému.
(Foret, Marketingový průzkum, 2008, str. 25)
Vypracování
projektu
marketingového
výzkumu
předchází
plán
marketingového výzkumu. Jak uvádí Foret (Marketingový průzkum, 2008, str. 26),
v plánu marketingového výzkumu se přesněji specifikují informace, které potřebujeme
získat, postup, jakým informace budeme získávat, kroky vedoucí ke zpracování
získaných informací, vyhodnocení i interpretace. Prostřednictvím plánu můţeme
kontrolovat průběh výzkumu.
Body, které by měl obsahovat plán výzkumu, se nachází v příloze č. 2.
Detailnějším rozpracováním jednotlivých bodů plánu marketingového výzkumu
se získá projekt marketingového výzkumu. Jak popisuje Foret 2 (2008, str. 28), jeho
rozsah můţe být okolo 20 stran textu. Součástí je i návrh dotazníku.
Projekt výzkumu završuje etapu přípravy výzkumu. (Stehlík, 2003, str. 67)
Fázi realizace výzkumu se věnují kapitoly: 1.2.3 Metody a techniky získávání
primárních dat, 1.2.4 Výběr vzorku respondentů, 1.2.5 Zpracování a analýza dat a 1.2.6
Interpretace a prezentace výsledků výzkumu.
23
1.2.3 Metody a techniky získávání primárních dat
Je důleţité zvolit vhodné metody sběru primárních dat, aby primární data, která
se výzkumem získají, byla kvalitní, přesná, aktuální, úplná a nezkreslená. (Simová,
2005, str. 61)
K získávání primárních informací se pouţívají různé metody. Dle Stehlíka
(2003, str. 69) se člení na:
Metody pozorování
Metody šetření
Metody experimentální
Metody kvalitativní
Metody šetření se řadí dle Stehlíka (2003, str. 70) mezi metody, které se při
sběru primárních informací pouţívají nejčastěji. Informace, které je potřeba získat, se
od zkoumaných subjektů získávají dotazováním.
Kotler (2007, str. 411) uvádí, ţe výzkum dotazováním se nejvíce hodí pro
získávání popisných informací. Dotazování můţe být buď strukturované, nebo
nestrukturované. U strukturovaného dotazování je formální seznam otázek, které se
pokládají všem respondentům a stejným způsobem. U nestrukturovaného dotazování
můţe tazatel pokládat otázky dle toho, jak respondent reaguje.
Dotazník je třeba velmi pečlivě a správně sestavit, jak zmiňuje Foret 2 (2008,
str. 43), jelikoţ chybné sestavení dotazníku můţe mít negativní vliv na získané
informace a poté na výsledky výzkumu. Ty pak nemusí odpovídat cílům výzkumu a
jeho potřebám. Dotazník by měl odpovídat třem základním poţadavkům:
1) Formulace otázek a sestavení otázek do celku by mělo být takové, aby dotazovaný
odpovídal tak, jak poţadujeme a na to, co nás zajímá.
2) Měly by se vytvořit takové podmínky, aby se dotazovanému odpovídalo příjemně,
aby to dotazovaného těšilo a aby se mu dotazování zdálo jednoduché. Hlavním
cílem je to, aby dotazovaný odpovídal pravdivě a stručně.
3) Dotazovaný by měl všemu rozumět, mělo by mu být jasné, co po něm chceme,
zejména aby u filtračních otázek věděl, jak postupovat a vyplňovat. V dotazníku by
mělo být vše vysvětleno tak, jako by to vysvětlil sám tazatel.
24
Další informace o dotazníku se nachází v příloze č. 3 – Informace o dotazníku,
detailněji se otázkami v dotazníku zabývá příloha č. 4 – Otázky v dotazníku.
Dotazníky se většinou distribuují poštou, elektronickou poštou (e-mail, internet)
nebo osobním předáním (Foret 2, 2008, str. 57). Rozesílání dotazníků elektronickou
cestou je levnější a rychlejší, avšak osobní kontakt můţe být přínosný, můţe podtrhnout
naléhavost výzkumu, vysvětlit cíl výzkumu. Posílá-li se dotazník elektronicky, můţe jej
software9 vyhodnotit jako spam10 a adresátovi nemusí dotazník dojít.
Vyplněné dotazníky mohou být zasílány poštou či vhazovány do speciálně
k tomu určených sběrných boxů nebo sbírány osobně. Osobním sběrem lze docílit vyšší
návratnosti dotazníků. Návratnost dotazníků 11 je ukazatelem úspěšnosti dotazníků.
Úspěšnost dotazníku závisí jednak na jeho atraktivnosti, na tom, zda dokáţe zaujmout
obsahem, ale zejména tématem – zda se marketingový problém dotazovaných osobně
dotýká.
Význam marketingového výzkumu na internetu12 dle Kotlera (2007, str. 416)
roste s tím, jak roste počet lidí s přístupem na internet. Výhodou internetového výzkumu
jsou ve srovnání s tradičním výzkumem nízké náklady a rychlost, je moţné připojení
účastníků výzkumu z různých míst světa. Nevýhodou je to, ţe ještě ne všichni mají
přístup na internet, to ovlivní vzorek respondentů.
1.2.4 Výběr vzorku respondentů
Je-li úkolem provedení šetření a analýza dat, je třeba se nejprve rozhodnout, jak
uvádí Seger (1995, str. 103), zda šetření bude vyčerpávající nebo jen výběrové.
Vyčerpávající šetření je velmi náročné jak finančně, tak i z hlediska časového a
organizačního, jelikoţ se prošetřují všechny jednotky souboru13. Takto rozsáhlé
zjišťování můţou provádět např. statistické orgány státu. Prováděné šetření a zjištěné
informace jsou ale oproti výběrovému šetření přesnější.
Při výběrovém (nevyčerpávajícím) šetření dojde k vybrání a šetření jen
některých jednotek vybraných určitým způsobem ze základního souboru a k zobecnění
9
Software – v informatice je to sada všech počítačových programů pouţívaných v počítači, které provádí
nějakou činnost
10
Spam - nevyţádané sdělení (nejčastěji reklamní) masově šířené internetem
11
Návratnost dotazníků - procento vrácených vyplněných dotazníků z celkového počtu rozeslaných
12
Internet – celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače
komunikují
13
Soubor – mnoţina lidí
25
závěrů šetření výběru na vlastnosti celého základního souboru. Foret 2 (2008, str. 68)
upozorňuje, ţe problémem můţe být určení, zda je výběrový soubor reprezentativní.
Pokud soubor je v základních znacích zmenšeninou základního souboru, lze výsledky
generalizovat14. Pokud ale generalizace moţná není, budou výsledky výzkumu platné
pouze pro zkoumaný soubor.
Vytváří-li se výběrový vzorek, je třeba vědět, kdo bude vyšetřován, kolik
respondentů se bude výzkumu účastnit a jakým způsobem bude výběrový soubor
vybírán. (Kotler, 2007, str. 419).
Foret 2 (2008, str. 74) sděluje, ţe vybírá-li se soubor, je podstatné také to, jak
soubor bude velký. To je důleţité pro určení výběrové chyby, moţnost třídění vyšších
stupňů i hladiny významnosti zjištěných statistických vztahů. Neplatí ale, ţe čím je
soubor větší, tím je reprezentativnější. Pokud jsou soubory velké, ale nereprezentativní,
závěry vzniklé zobecněním na celou populaci nebudou správné.
Stehlík (2003, str. 71) dělí výběrová šetření na:
záměrné výběry

anketa

řetězový výběr

úsudkový výběr

kvótní výběr

metoda základního masívu
pravděpodobnostní výběry

prostý náhodný výběr

oblastní výběr

skupinový výběr
Dotazované osoby u ankety jsou vybírány bez určených výběrových hledisek.
Proto zjištěné výsledky nemohou být zobecňovány na celý základní soubor. Při
zkoumání malého souboru je vhodný řetězový výběr, ve kterém je první respondent
vybrán a ten pak doporučí následujícího respondenta. Na základě úsudku tazatele se
vybírá úsudkový výběr. Kvótní výběr se provádí tak, ţe na základě úsudku se vyberou
14
Generalizovat – zobecňovat; zjištěné vlastnosti u určitého počtu prvků nějaké mnoţiny se generalizací
přisoudí všem jejím prvkům.
26
jednotky, které se jeví jako zmenšený model základního souboru. Pro tento výběr je
důleţitá znalost základního souboru.
Prostý náhodný výběr je dle Foreta 2 (2008, str. 70) výběr, ve kterém mají
všechny jednotky stejnou pravděpodobnost, ţe budou vybrány. Je nejjednodušší formou
pravděpodobnostního výběru. Pouţívají-li se sloţitější způsoby vybírání, tak se, jak
uvádí Stehlík (2003, str. 72), základní soubor rozdělí dle určitých hledisek na několik
částí. Výběrové jednotky jsou pak z jednotlivých částí vybírány. U oblastního výběru
se vybírají náhodně ve všech částech, u skupinového výběru se prošetří všechny
jednotky vybraných konkrétních částí souboru.
1.2.5 Zpracování a analýza dat
Údaje získané výzkumem samy o sobě nemají velkou vypovídající schopnost.
Data je nutné zpracovat a vyhodnotit, jak píše Simová (2005, str. 104).
Před zahájením vyhodnocování dat je třeba provést kontrolu dat. Měla by se
učinit kontrola v dotaznících vyplněných údajů, zda jsou vyplněny úplně, zda údaje
vyjadřují to, co mají, popřípadě data upravit. Objeví-li se chyby závaţné, tyto údaje je
lepší vynechat či vyřadit celý dotazník.
Následně je třeba realizovat klasifikaci – přesně definovat třídící znaky a
vymezit třídy. Ty se musí vzájemně vylučovat, ale i obsahovat všechny prvky souboru,
který se zkoumá.
Foret 2 (2008, str. 77–79) vysvětluje, ţe u techniky dotazování je znakem
otázka, která má předem vymezené varianty odpovědí. Jedná-li se o otázku otevřenou,
vytvoří se varianty dodatečně pomocí kategorizací získaných odpovědí.
Podle obsahu lze rozdělit znaky na identifikační, ty udávají základní
sociodemografické parametry jednotky a na znaky sledované, pomocí kterých se
zjišťuje problém výzkumu.
Vlastnosti zkoumaných jednotek můţeme rozdělit dle jejich charakteru na
kvalitativní (slovní, nominální) a kvantitativní (číselné).
U nominálních znaků je získaná informace vyjádřena slovně. Můţe to být
pomocí dichotomických (alternativních) znaků, které mohou tvořit jen dvě varianty
(např. ţák, ţákyně), nebo polytomických (mnoţných) znaků, které mají variant více
27
(např. ţák 1. třídy, 2. třídy, 3. třídy). Jednotlivé varianty jsou si rovné. Kaţdé variantě
odpovědí se přiřadí číselné označení kvůli počítačovému zpracování.
Číselné znaky nabývající číselných hodnot se dělí na pořadové (ordinální) a
měřitelné (kardinální, intervalové). Pomocí pořadových znaků lze odstupňovat různou
úroveň hodnoty znaku, lze vyjádřit, která varianta je vyšší a niţší, která více a méně,
posoudit, které hodnocení je lepší a které horší (např. úroveň dosaţeného vzdělání).
Běţným způsobem číselného vyjádření, jako je měřením, váţením nebo počítáním se
získají měřitelné znaky (např. varianty odpovědí na věk: 15–19, 20–34, 35–49, 50 a
více; takto změřené znaky jsou přesnější, neţ věk zjišťovaný ordinálním znakem na
„mladý“, „střední“, „starý“).
Rozdělení znaků je významné pro statistické zpracování dat. Podle charakteru
znaku lze či nelze pouţívat určité statistické charakteristiky. U nominálních znaků
určujeme modus15, u číselných znaků se pouţívá průměr, medián16, rozptyl, směrodatná
odchylka17.
Kategorizace je přesné vymezení variant moţných odpovědí, se kterými se
budou provádět další operace. Lze pracovat s různou mírou přesností. To závisí na
kategorizaci. Například věk dotazovaných lze vyjádřit méně přesně, v intervalech (15–
19 let, 20–34 let, více jak 35) let či přesněji – 15 let, 16 let, 17 let atd. Kategorizace je
důleţitá zejména u polootevřených i otevřených otázek. Uvedené odpovědi se musí
nejdříve vypsat a poté vybrat nejčastěji uváděné a ostatní odpovědi se zahrnou do
kategorie
„jiné“.
Jsou-li
četnosti
některých
variant
malé,
lze
uskutečnit
nekategorizování spojením málo četné kategorie do větších celků.
Aby bylo moţné vyhodnotit data, je nutné přistoupit ke kódování. O kódování
pojednává Foret 2 (2008, str. 82) a Simová (2005, str. 104). Pod kódováním si lze
představit přiřazení určité číselné hodnoty (kódu) kaţdé variantě znaku, aby údaje
mohly být zpracovány počítačem. U otevřených otázek je kódování sloţitější. Odpovědi
na volné otázky je třeba tematicky rozdělit do skupin, které se vzájemně nepřekrývají a
poté kaţdé skupině přidělit kód.
Po sesbírání primárních údajů je třeba údaje utřídit. Jak popisuje Foret 2 (2008,
str. 83), úkolem třídění je formulovat, kolik z dotazovaných má určitou hodnotu znaku
15
Modus – hodnota statistického znaku s nejvyšší četností (nejčastěji se vyskytující)
Medián – prostřední hodnota statistického znaku, jsou-li všechny hodnoty uspořádané dle velikosti
17
Rozptyl a směrodatná odchylka charakterizují variabilitu (proměnlivost) hodnot
16
28
nebo i více znaků. Souček (2006, str. 10) rozumí tříděním rozdělení jednotek do skupin
takovým způsobem, aby vynikly charakteristické vlastnosti jevů, které zkoumáme.
Podle počtu obměn lze statistická data uspořádat do tabulky rozdělení četností nebo do
tabulky intervalového rozdělení četností.
Tabulkou rozdělení četností se zabývá příloha č. 5, intervalovým rozdělením
četností příloha č. 6.
Třídění 1. stupně je jen vypočítání absolutních18 nebo relativních četností u
jednoho znaku, viz Rovnice 1: Relativní četnost, jak uvádí Souček (2006, str. 11).
pi =
Rovnice 1: Relativní četnost

pi – relativní četnost

ni – absolutní četnost

N – rozsah souboru
Relativní četnost se vyjadřuje i v procentech, jak zobrazuje Tabulka 1-1:
Absolutní a relativní četnost.
Tabulka 1-1: Absolutní a relativní četnost
věk respondentů
0-17
18-24
25-39
40-54
55 a více
celkem
četnost absolutní
9
34
89
74
44
250
četnost relativní v %
4%
14%
36%
30%
18%
100%
Zdroj: vlastní
Při třídění 2. stupně se pracuje s jednotkami, které mají stejné hodnoty zároveň
ve dvou tříděných znacích, vysvětluje Foret 2 (2008, str. 84). Hledají se vztahy mezi
sledovanými hodnotami znaků a identifikačními znaky jednotek, které korespondují s
předmětem výzkumu. Identifikačními znaky můţe být bydliště, počet členů domácnosti,
věk, pohlaví, stupeň ukončeného vzdělání. Výsledkem třídění 2. stupně je tzv.
18
Absolutní četnost – skutečný počet jednotek jednoho konkrétního znaku
29
kontingenční tabulka 19. V řádcích se obvykle objevují proměnné identifikační, ve
sloupcích pak závisle proměnné sledované znaky, jak zobrazuje Tabulka 1-2:
Kontingenční tabulka. Počet kontingenčních tabulek, které lze vytvořit tříděním
druhého stupně je velký. Lze provádět i třídění třetího i dalších stupňů. Pak se vytvoří i
více kontingenčních tabulek.
Tabulka 1-2: Kontingenční tabulka
sport ano/ne
věk respondentů
0-17
18-24
25-39
40-54
55 a více
součet
sportují
nesportují
součet
8
29
76
58
22
193
1
5
13
16
22
57
9
34
89
74
44
250
Zdroj: vlastní
1.2.6 Interpretace a prezentace výsledků výzkumu
Fáze interpretace a prezentace výsledků výzkumu těsně navazuje na fázi
zpracování a analýzy dat. Je s touto fází prakticky spojena. Interpretací výsledků
výzkumu se dává údajům význam.
Formulování závěrů ukončuje interpretaci výsledků. Závěry jsou stručným
zobecněním výsledků jak analytických, tak interpretačních. Mohou obsahovat i
doporučení, jak nejvhodněji řešit zkoumaný problém. Je moţná písemná i ústní
prezentace výsledků. (Stehlík 2003, str. 79)
Příbová, Foret, Stávková, Zbořil in Simová (2005, str. 109, 110) uvádí, ţe
závěrečná zpráva můţe mít několik forem. Závisí to na tom, jaké poţadavky mají
zadavatelé výzkumu, jaký je charakter výzkumu. Zpráva můţe být stručná (stručné
komentáře k tabulkám, grafům a výsledkům výzkumu) či můţe být rozsáhlá
(komplexní, obsáhlé vyčerpávající zprávy).
Závěrečná zpráva má zpravidla pevně danou strukturu: úvodní část, hlavní část,
závěr a přílohy. Jednotlivé části jsou popsány v příloze č. 7.
19
Kontingenční tabulka – uţívá se k přehlednému zobrazení vzájemného vztahu dvou statistických
znaků. Řádky kontingenční tabulky korespondují s moţnými hodnotami prvního znaku, sloupce pak s
moţnými hodnotami druhého znaku.
30
2 Situační analýzy faktorů ovlivňující nabídku a poptávku
sportovních aktivit na Ašsku
2.1 Charakteristika oblasti Ašsko
Zkoumaný problém: Charakteristiky oblasti Ašsko.
Cíl: Přehled charakteristik oblasti Ašsko, které mají vliv na sport na Ašsku.
Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování).
Dotazování bylo polostrukturované, to znamená, ţe část otázek byla připravena a část
otázek vyplynula z rozhovoru. Šetření bylo prováděno osobně.
Co lze od výzkumu očekávat: Šetřením se získá přehled o charakteristikách
oblasti Ašsko, majících vliv na sport na Ašsku. Mezi zkoumané charakteristiky patří
geografie, obyvatelstvo, nezaměstnanost, školy.
Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní
soubor i zkoumaný soubor tvoří oblast Ašsko.
Geografie
Město Aš je druhým nejzápadnějším městem ČR, ze tří stran je obklopeno
Německem (Bavorskem a Saskem).
Geograficky je ašský výběţek součástí Smrčin, které jsou součástí Krušnohorské
hornatiny. Nejvyšší vrch Háj (757,6 m n. m.) se nachází zhruba 1 km severovýchodně
nad městem Aš. Vodstvo na Ašsku tvoří Bílý Halštrov. Pramení mezi Aší a Hazlovem
v Halštrovských horách.20
Město Aš tvoří obec Aš, dalšími částmi jsou Dolní Paseky, Doubrava, Horní
Paseky, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Ţďár a Vernéřov.
Obyvatelstvo
Obrázek 2-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011) ukazuje, ţe nejvíce
obyvatel ve sledovaném období ţilo v Aši k 1. 1. 1977 (14 143) a nejméně k 1. 1. 1971
(11 639).
20
Dostupné na: http://www.assko.cz/
31
Vývoj počtu obyvatel na Ašsku v období 1971-2011
14 500
Počet obyvatel
14 000
13 500
13 000
12 500
12 000
11 500
11 000
Rok
Obrázek 2-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011)
Zdroj: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR
21
Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou zpracovány v příloze č. 9.
Vývoj nezaměstnanosti v roce 2011
Obrázek 2-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011 ukazuje, jak se vyvíjela
nezaměstnanost na Ašsku v roce 2011. Nejvyšší nezaměstnanost byla v měsíci lednu
(10,1 %), nejniţší v měsících říjnu a listopadu (7,5 %), o zaměstnání se ucházelo 503
obyvatel.
21
Dostupné na: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm
32
Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku v roce 2011 (%)
10,5
10
9,5
9
8,5
Vývoj nezaměstnanosti na
Ašsku v roce 2011 (%)
8
7,5
7
Obrázek 2-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011
Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska 22
Zaměstnanost na Ašsku
Zaměstnanost na Ašsku je závislá na zahraničních firmách. Mnohé firmy vyváţí své
výrobky do Německa či jiných zemí nebo poskytují zahraničním firmám pracovní sílu
k montáţním pracím. V příloze č. 8 jsou uvedeny firmy, které v roce 2011 zaměstnávaly
více neţ 30 zaměstnanců 23. Nejvíce zaměstnanců zaměstnávala v roce 2011 firma ILOS
Industrie Logistik Service s.r.o. (178). Ve firmě NOSTRA, spol. s r.o. pracovalo 149
pracovníků, ve firmě Petainer Czeh Holdings s.r.o. 123–130. 127 zaměstnanců
zaměstnávala firma ZDM s.r.o. a 120 firma AMON & Co. s.r.o.
Obyvatelé Ašska pracují také v organizacích města: ve firmě Ašské sluţby s.r.o., na
Městském úřadě, ve školství.
Školství
V Aši se nachází 3 základní školy, gymnázium a střední odborná škola Aš,
6 mateřských škol, základní škola a praktická škola, základní umělecká škola. Tabulka
2-1: Školy na Ašsku ukazuje počty ţáků v září 2011 a 2012 a jejich procentuální
rozdělení.
22
23
Dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem
Dostupné na: http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484
33
Tabulka 2-1: Školy na Ašsku
Označení
1. ZŠ
2. ZŠ
3. ZŠ
Název školy
Adresa školy
ZŠ Aš
ZŠ Aš
ZŠ a MŠ Aš
ZŠ a Praktická
škola Aš
Gymnázium a
střední
odborná škola
Aš
Kamenná 152
Hlávkova 26
Okružní 57
Žáků a studentů celkem
%z
%z
poč.žáků
poč.žáků
celkovéh
celkovéh
k 9/2011
k 9/2012
o počtu
o počtu
34%
465
469
33%
353
26%
354
25%
248
18%
264
19%
Studentská 13
65
5%
100
7%
253
18%
235
17%
1 384
100%
1 422
100%
Hlavní 106
Zdroj: vlastní šetření (MÚ, Gymnázium a střední odborná škola Aš)
2.2 Nabídka sportovních aktivit na Ašsku
Zkoumaný problém: Situace v nabídce sportovních zařízení a sportovních aktivit
na Ašsku.
Cíl: Přehled o nabídce sportovních zařízení a sportovních aktivit na Ašsku.
Co lze od výzkumu očekávat: Šetřením se získá přehled o sportovních zařízeních
a aktivitách na Ašsku, o vytíţení sportovních zařízení, jejich optimální i maximální
kapacitě. Vytvoří se souhrn sportovních oddílů a klubů i organizovaných cvičení, zjistí
se, které z nich jsou vhodné pro děti i podmínky členství v klubech a oddílech.
Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Nejdříve jsou
vyuţívány sekundární informace z webových stránek sportovních oddílů, klubů. Ty se
ověřují v terénu a doplňují se informacemi primárními. Informace jsou jak kvantitativní,
tak i kvalitativní.
Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní
soubor i zkoumaný soubor tvoří všechny sportovní oddíly a kluby i organizovaná
cvičení na Ašsku. Jedná se tedy o vyčerpávající šetření.
Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku se nachází v příloze
č. 10.
34
2.2.1 Sportoviště na Ašsku
2.2.1.1 Tělocvičny
Na území města Aše jsou následující tělocvičny, jak zobrazuje Tabulka 2-2:
Tělocvičny. V tabulce jsou uvedeny jejich rozměry a částka, za kterou se pronajímají.
Tabulka 2-2: Tělocvičny
tělocvična
G.Geipela
Keller - velká
Gymnázium
Tyršův dům
ZŠ Hlávkova
ZŠ Okružní
ZŠ Kamenná
Keller - malá
rozměry / m rozhoha / m2
54 × 20,6
32 × 18
26,5 × 15
23,9 × 14,2
20 × 11,5
20 × 11
16,50 × 11
10 × 5
1 112
576
398
339
230
220
182
50
pronájem
Kč/hod
180
180
75 / 150
100 / 60
120
100 / 60
100 / 60
100
Zdroj: vlastní šetření
Tělocvična na ZŠ Kamenná se pronajímá zájemcům za 100 Kč/hod pro
aktivity dospělých a za 60 Kč/hod pro aktivity dětí a mládeţe. Obdobně postupuje i
Gymnázium a střední odborná škola, pro aktivity, kterých se účastní děti, pronajímají
tělocvičnu za 75 Kč/hod, ostatním za 150 Kč/hod. ZŠ a MŠ Okruţní poţaduje od
organizací 100 Kč/hod, od organizací zabývající se mládeţí 60 Kč/hod a od
neorganizovaných subjektů 150 Kč/hod.
Tělocvična Keller24 byla původně vybudována pro potřeby armády.
V budově jsou tělocvičny dvě:
Ve větší tělocvičně s podlahou z dřevěných parket se provozují převáţně
míčové hry, pořádají se turnaje.
Povrch menší tělocvičny je pokryt kobercem. Na dvou stěnách jsou upevněna
zrcadla, proto se tělocvična vyuţívá na aerobic, powerjógu, zumbu, tae-bo.
Obě tělocvičny mají společné sociální zázemí (sprchy a WC), ve vymezenou
dobu je moţné zakoupit i občerstvení. Šatna je u kaţdé tělocvičny.
24
Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/telocvicna/
35
Tělocvična Tyršův dům se nachází v areálu Tyršova domu. U tělocvičny jsou
dvě šatny a nevyhovující sociální zařízení. Pronájem tělocvičny je pro členy TJ Jiskry
Aš a děti 60 Kč/hod, pro ostatní 100 Kč/hod.
Následující sportoviště jsou ve vlastnictví TJ Jiskry Aš: areál Tyršův dům,
tenisové kurty. Fotbalové hřiště Střelnice je z části vlastněné městem Aš.
2.2.1.2 Tyršův dům
V areálu Tyršova domu se nachází:
2 hřiště na basketbal (jedno s asfaltovým povrchem, jedno s umělým)
fotbalové hřiště travnaté
2 nohejbalová hřiště (lze vyuţít i na tenis)
3 nohejbalová hřiště
kuţelna – dvě dráhy
hřiště na tenis
atletický ovál
Tyršův dům – tělocvična, klubovna, šatny, sociální zázemí (ještě původní
z roku 1948)
2.2.1.3 Tenisové kurty
Areál tenisových kurtů se skládá z:
5 antukových dvorců
1 asfaltového dvorce
tréninkové zdi oboustranné
sociálních zařízení (šatny, WC, sprchy, klubovna, bufet)
dětského hřiště pro malé děti
O celý areál a provoz klubovny i bufetu se stará správce, který tuto činnost
vykonává na základě ţivnostenského oprávnění.
2.2.1.4 Fotbalové hřiště Střelnice
Zčásti fotbalové hřiště Střelnice vlastní město Aš, zčásti TJ Jiskra Aš. Vedle
fotbalového hřiště s travnatým povrchem je malé tréninkové hřiště. Zhruba 300 diváků
můţe sledovat fotbalová utkání z tribuny. U hřiště se nachází sociální zázemí se
36
sprchami a šatny pro hráče i rozhodčí a klubovna. V zázemí pro správce se perou dresy
fotbalistů.
2.2.1.5 Fourcrossová dráha
Dráhu pro fourcross25 začalo budovat na své náklady Občanské sdruţení JumpX s podporou Města Aše v roce 2007. Na dráze dlouhé 350 m je 12 skoků délky do
12 m. O.s. Jump-X zde pořádalo jiţ 2 × závod Českého poháru, coţ je nejvyšší domácí
soutěţ v ČR.
O následující sportoviště se stará společnost AŠSKÉ LESY s.r.o. 26, která vznikla
v roce 2008 rozhodnutím Zastupitelstva města Aše. Je stoprocentně vlastněná městem
Aš. Úkolem společnosti je lesnické hospodaření, provoz dále uvedených sportovních
zařízení.
Organizačními jednotkami společnosti jsou: Doubrava – škola v přírodě,
Sportovní areál – vrch Háj, Lyţařské středisko Aš, tělocvična Keller, krytý a venkovní
bazén Aš.
2.2.1.6 Sportovní areál – vrch Háj
Sportovní areál27 leţí na vrchu Háj přibliţně 2 km od centra města v nadmořské
výšce 620 aţ 750 metrů. Lze zde provozovat rekreační, soutěţní i sportovní činnosti.
Provoz areálu je celoroční. Návštěvníci si mají moţnost půjčit v hlavní budově
sportovní náčiní, pouţít sociální zařízení, klubovnu či recepci. V areálu je moţné
přenocovat, nechybí sociální zázemí, sprchy i kuchyň. Na parkovišti zaparkuje zhruba
100 vozidel.
Plánek sportovního areálu – viz příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj.
Sportoviště ve sportovním areálu:
Inline dráha zaujme svým převýšením
o délka 1088 m, šířka 3 metry
o je určena pro mírně pokročilé bruslaře
o v zimě je dráha upravena pro běh na lyţích klasickou i volnou technikou
a je osvětlena
25
Fourcross – Trať vede pouze z kopce, zahrnuje klopené zatáčky, skoky boule. Trať sjíţdějí čtyři jezdci
na kolech a vyuţívají vlastností terénu, aby získali před soupeři náskok.
26
Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/profil-spolecnosti/
27
Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/vrch-haj/
37
Lezecká stěna je vysoká 6 m, nabízí mnoho lezeckých tras pro začátečníky i
pokročilé
Minigolf – hřiště obsahuje 18 drah
Tenis a basketball – na tomto hřišti lze hrát basketball, nohejbal, tenis, florbal a
mnoho dalších disciplín
Polyfunkční hřiště – na tomto hřišti lze hrát fotbal, florbal, volejbal, házenou a
mnoho dalších her.
Streetball – hřiště je vybaveno jedním košem a je určeno pouze pro streetball
Stolní tenis
Badminton
Ruské kuţelky
Dětské hřiště
Nabídka půjčovny je k nahlédnutí v příloze č. 12
2.2.1.7 Lyžařské středisko Aš
Lyţařský areál28 nabízí 3 sjezdové tratě lehké a střední obtíţnosti. Jsou vhodné
jak pro začínající i mírně pokročilé lyţaře, tak i pro rodiny s dětmi. Lyţaře vyvezou na
vrchol 2 vleky s celkovou kapacitou 1800 osob/hod. Pro děti je zde malý lanový vlek
s lyţařskou školičkou.
Sjezdovky č. 1 a č. 3 jsou uměle zasněţovány. Večerní lyţování se provozuje na
sjezdovce č. 1. Jsou-li dobré přírodní sněhové podmínky, je v provozu sjezdovka č. 2.
Pro běţecké lyţování jsou určeny okruţní trasy v délce 1, 3, 5 a 7 km. Okruh
měřící 1 km je uměle osvětlen.
Občerstvení i ohřátí je moţné v kiosku se zastřešenou verandou. V areálu
nechybí ani vyhřívané toalety.
Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012 zobrazuje příloha č. 13
2.2.1.8 Tělocvična Keller
Viz 2.2.1.1Tělocvičny
2.2.1.9 Krytý a venkovní bazén Aš
Krytá a venkovní část bazénu funguje nezávisle na sobě. Bazén slouţí široké
veřejnosti i sportovcům.
28
Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/lyzarske-stredisko/
38
V krytém bazénu se nachází dva bazény. Malý bazén má postupně se svaţující
dno a slouţí nejmenším a začínajícím plavcům. V nejhlubším místě je hloubka vody
105 cm. Rozměry bazénu jsou 5 × 12 metrů. Velký plavecký bazén je rozdělen do šesti
plaveckých drah. Jeho rozměry jsou 25 × 12 metrů. Relaxovat je moţné v parní lázni.
Pro ochlazení slouţí bazének se studenou vodou. Po návštěvě bazénu je moţné se
občerstvit v bistru.
Venkovní bazén je v provozu v letních měsících. Nachází se zde brouzdaliště
kruhového tvaru, divoká řeka a prostory pro opalování. 29
2.2.2 Sportovní oddíly a kluby na Ašsku
Historie
TJ Jiskra Aš byla zaloţena v roce 1948. Vznikla spojením oddílů fotbalu,
hokeje, házené a volejbalu, které fungovaly při n. p. Tosta a Ohara. V roce 1948 převedl
n. p. Tosta do vlastnictví TJ Jiskry Aš budovu „Tyršův dům“ a areál Tyršova domu.
Dodnes je zde centrum TJ Jiskra Aš.
V letech 1960–1980 sport na Ašsku podporovaly tehdejší podniky, jako n. p.
Tosta, n. p. Ohara, n. p. Aritma. I za přispění obyvatelstva byly vybudovány sportovní
areály, jako kluziště, lyţařské středisko, tenisový areál. Sportovní dění podporoval i
Městský úřad.
V devadesátých letech minulého století docházelo v oblasti sportu k potíţím
vlivem nedostatku finančních prostředků na údrţbu. Zlepšení nastalo od roku 2000, kdy
město Aš uvolňovalo prostředky na údrţbu a renovaci jednotlivých objektů. V plánu
rozvoje města Aš bylo pamatováno na sport.30
Sportovní oddíly a kluby jsou v této kapitole rozčleněny do tří částí:
TJ (tělovýchovná jednota) Jiskra Aš
Ostatní sportovní oddíly a kluby
MěDDM (Městský dům dětí a mládeţe) Sluníčko
29
30
Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/bazeny/
Dostupné na: http://www.tjjiskraas.estranky.cz/
39
2.2.2.1 TJ Jiskra Aš
V současné době sdruţuje občanské sdruţení TJ Jiskra Aš 10 oddílů, jak
zobrazuje Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš. Z tabulky lze vyčíst celkový počet
členů jednotlivých oddílů, počet dětí do 18 let rozdělený na dívky a chlapce, počet
dospělých a trenérů.
Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš
poč.členů
dívky do chlapci
poč.
do 18 let
nad 18 let
celkem
18 let do 18 let
trenérů
Oddíl
36
2
2
0
34
1
Aerobic
Basketbal
26
0
0
0
26
2
Jóga
8
0
0
0
8
1
Kopaná
127
82
0
82
45
12
Kuželky
52
0
0
0
52
1
Nohejbal
28
6
0
6
22
3
Stolní tenis
41
15
7
8
26
2
Šachy
26
6
0
6
20
1
Tenis
95
43
20
23
52
2
Zumba
23
2
2
0
21
1
Celkem
462
156
31
125
306
26
Celkem %
100%
34%
7%
27%
66%
Zdroj: vlastní šetření
Kdy oddíl vznikl, zda je vhodný pro děti a od kolika let, kolik tréninků probíhá
týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody. Na tyto otázky
odpovídá Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš. TJ Jiskra Aš je nestátní
nezisková organizace – občanské sdruţení.
Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš
Oddíly TJ Jiskra Aš
Aerobic
Basketbal
Jóga
Kopaná
Kuželky
Nohejbal
Stolní tenis
Šachy
Tenis
Zumba
rok
založení
1995
1946
1995
1948
1950
1996
1948
1978
1975
2011
pro děti
počet
tréninků
týdně
3
2
2
2
od 8 let
od 10 let
ne
od 5 let
od 10 let individuálně
od 6 let
2
od 6 let
2
od 7 let
2
od 6 let
2
od 8 let
3
Zdroj: vlastní šetření
40
účast na
závodech
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
pořádání
akcí,
závodů
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
Bliţší informace o jednotlivých oddílech TJ Jiskry Aš se nachází v příloze č. 14.
2.2.2.2 Ostatní sportovní oddíly a kluby
Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů ukazuje celkový
počet členů jednotlivých oddílů, počet dětí do 18 let rozdělený na dívky a chlapce, počet
dospělých a trenérů.
Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů
Oddíl
Alpin Club Aš
Ašští bajkeři
poč.členů
dívky do chlapci
poč.
do 18 let
nad 18 let
celkem
18 let do 18 let
trenérů
28
0
0
0
28
2
60
40
11
29
20
10
AVZO TSČ - střelba
AVZO TSČ modeláři
Budo klub Aikido
Aš
Jezdecký klub Aš
Jezdecký klub
Krásná
Jump-X
KČT
LK Jasan Aš
Vodácký oddíl
Š.RUM Aš
VK Aš
Celkem
Celkem %
31
1
1
0
30
6
5
0
0
0
5
0
96
69
24
45
27
4
28
8
5
3
20
3
41
26
26
0
15
1
7
31
109
3
21
40
2
11
19
1
10
21
4
10
69
2
2
6
28
3
1
2
25
2
126
590
100%
52
263
45%
14
114
19%
38
149
25%
74
327
55%
5
43
Zdroj: vlastní šetření
Kdy sportovní oddíl či klub vznikl, zda je vhodný pro děti a od kolika let, kolik
tréninků probíhá týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody.
Na tyto otázky odpovídá Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních
klubech a oddílech. Právní forma všech sportovních oddílů a klubů je nestátní nezisková
organizace – občanské sdruţení.
41
Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních klubech a oddílech
počet
tréninků
týdně
3-4
2
2
2
ne
ano
ano
ne
ano
pořádání
akcí,
závodů
ne
ano
ano
ano
ano
2
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
rok
založení
pro děti
Alpin Club Aš
Ašští bajkeři
AVZO TSČ
Budo klub Aikido Aš
Jezdecký klub Aš
1999
2007
1990
2006
1999
ne
od 5 let
od 12 let
od 6 let
od 5 let
nepravidelně
Jezdecký klub Krásná
2003
od 8 let
Jump-X
KČT
LK Jasan Aš
VK Aš
2007
1957
1994
1946
ano
individuálně
ano
2
od 6 let
4-5
od 5 let
2/ 3
Vodácký oddíl Š.RUM
1985
Oddíl
ne
nepravidelně
účast na
závodech
Zdroj: vlastní šetření
Bliţší informace o jednotlivých sportovních oddílech a klubech se nachází
v příloze č. 15.
2.2.2.3 MěDDM Sluníčko
Sportovní krouţky při MěDDM Sluníčko jsou rozděleny na krouţky pro školní
děti a krouţky pro děti, které ještě do školy nechodí.
Bliţší informace o jednotlivých krouţcích se nachází v příloze č. 16.
Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko ukazuje
přehled celkového počtu členů jednotlivých sportovních krouţků, počet dětí do 18 let
rozdělený na dívky a chlapce a počet trenérů.
42
Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko
Oddělení
poč.členů
dívky do chlapci
poč.
do 18 let
nad 18 let
tělovýchovy
celkem
18 let do 18 let
trenérů
Školní děti
Košíková dívky
13
13
13
0
0
1
Plavání
18
18
7
11
0
2
Volejbal
15
15
7
8
0
4
Mini volejbal
24
24
12
12
0
3
Sportovní
10
10
10
0
0
1
gymnastika
Zumba
11
11
11
0
0
1
Florbal
32
32
0
32
0
1
Capoeira
10
10
5
5
0
1
Taneční kroužek
22
22
19
3
0
1
Vážky
Mladý hasič
11
11
0
11
0
1
Předškolní děti
Plaváčci
38
38
21
17
0
2
Cvičení rodičů s
12
12
6
6
0
1
dětmi
Pohybově taneční
10
10
9
1
0
1
Celkem
226
226
120
106
0
20
Celkem %
100%
100%
53%
47%
0%
Zdroj: vlastní šetření
Od kdy sportovní krouţek pracuje, pro jak staré děti je vhodný, kolik tréninků
probíhá týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody. Na tyto
otázky odpovídá Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM .
43
Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM
pro děti
počet
tréninků
týdně
účast na
závodech
pořádání
akcí,
závodů
2007
1994
2008
2011
5.-9. třída
1.-9. třída
5.-9. třída
1.-4. třída
2
1
2
2
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ne
Sportovní gymnastika
2008
5-10 let
1
ne
ne
Zumba
Florbal
Capoeira
Taneční kroužek
Vážky
Mladý hasič
Předškolní děti
Plaváčci
Cvičení rodičů s
dětmi
Pohybově taneční
Zdroj: vlastní šetření
2012
2002
2007
12-18 let
1.-9. třída
1.-5. třída
1
2
1
ne
ano
ne
ne
ano
ne
2012
1.-9. třída
1
ne
ne
2012
1.-9. třída
1
1994
4-6 let
1
ne
ne
ne
ne
ne
ne
1996
2-6 let
1
ne
ne
2007
2-5 let
1
ne
ne
Oddělení
tělovýchovy MěDDM
rok
založení
Školní děti
Košíková dívky
Plavání
Volejba
Mini volejbal
Celkový počet členů
Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů udává přehled o počtech členů a trenérů
oddílů TJ Jiskry Aš, ostatních sportovních oddílů a klubů a sportovních krouţků při
MěDD Sluníčko k 1. 10. 2012.
Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů
poč.členů
dívky do chlapci
poč.
do 18 let
nad 18 let
celkem
18 let do 18 let
trenérů
TJ Jiskra Aš
462
156
31
125
306
26
Ostatní oddíly
590
263
114
149
327
43
MěDDM Sluníčko
226
226
120
106
0
20
Celkem
1278
645
265
380
633
89
celkem %
100%
50%
21%
30%
50%
Zdroj: vlastní šetření
Oddíl
2.2.3 Organizovaná cvičení
Obyvatelé Ašska mohou vyuţívat ke svým sportovním aktivitám i organizovaná
cvičení pod vedením zkušeních instruktorů (instruktorek) a cvičitelů (cvičitelek).
Bliţší informace o jednotlivých cvičeních se nachází v příloze č. 17.
44
Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních zobrazuje informace o
zaloţení jednotlivých cvičení, zda je cvičení vhodné pro děti a od kolika let, jaký je
optimální počet cvičících v jeden okamţik, jak je kapacita vyuţita, kolik hodin týdně je
moţné cvičit.
Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních
Cvičení
rok
založení
Bodystyling
1995
Jóga
2008
Jóga - Věra
1995
Power jóga
2003
Spinning
2008
Step body
2008
Tae-Bo
2004
Velké míče
2005
Zumba
2011
Zumba - Věra
2011
Zubma toning
2011
Zdroj: vlastní šetření
optimální
počet
cvičících
30
20-25
8
10
10
25
10
15
20-25
20
20-25
pro děti
ne
od 6 let
ne
ne
od 10 let
ne
od 12 let
od 8 let
ne
od 8 let
ne
využití
kapacity
hodin
týdně
nevyužitá
přiměřeně
přiměřeně
2
2
2
1
4
3
3
1
7
3
2
spíše nevyužitá
spíše nevyužitá
přiměřeně
spíše nevyužitá
spíše nevyužitá
přiměřeně
nevyužitá
přiměřeně
Místo, kde se cvičení provozuje, cenu za jedno cvičení či cenu jinou, zda je
poskytováno zvýhodnění pro studenty ukazuje Tabulka 2-11: Další informace o
organizovaných cvičeních.
Tabulka 2-11: Další informace o organizovaných cvičeních
Cvičení
místo cvičení
Bodystyling
Tyršův dům
Jóga
Fitcentrum LIFE
Jóga - Věra
Tyršův dům
Power jóga
MěDD Sluníčko
Spinning
Moravská ul.
Step body
Fitcentrum LIFE
Tae-Bo
Keller
Velké míče
Tyršův dům
Zumba
Fitcentrum LIFE
Zumba - Věra
Tyršův dům
Zdroj: vlastní šetření
cena za 1
cvičení / Kč
cena Jiná (Kč)
zvýhodnění pro
studenty (Kč)
40
50
30
40
80
50
50
40
50
40
400 / 4 měsíce
500 / 12 hod
300 / 4 měsíce
není
700 / 10 vstupů
500 / 12 hod
není
400 / 4 měsíce
500 / 12 hod
450 / 4 měsíce
200 / 4 měsíce
400 / 12 hod
200 / 4 měsíce
ne
60 / hod
400 / 12 hod
ne
200 / 4 měsíce
400 / 12 hod
250 / 4 měsíce
45
2.2.4 Fitness studia
V Aši lze navštívit dvě fitness studia:
 Fitness studio Extreme Jan Ledašil
 Fitness studio LIFE
Fitness studio Exttreme Jan Ledašil
Fitness studio Extreme Jan Ledašil31 o rozloze 300 m2 bylo otevřeno v roce
2005. Kardio-zóna obsahuje 13 stanovišť: 2 běţící pásy (z toho jeden závodní
s rychlostí 25 km/h a rozdílem sklonu 30 %), 3 různé crosstrainery, 5 kol (včetně
spinningového), 2 skate trenaţéry (rychlobruslení) a schody. V posilovně se nachází 47
stanovišť posilovacích strojů, jednoruční činky v rozmezí 1–80kg. Vyuţít lze i koutek
na box. Cvičení zpříjemní hudba. Součástí fitness studia je recepce s různými druhy
nápojů, kde je moţné zakoupení sportovních doplňků.
Poskytované sluţby:
odborné konzultace a technické ukázky jednotlivých cviků bezplatně
programy k cvičení zdarma spolu se zakoupením permanentky
privátní trenérské hodiny, nebo sestavení jídelníčku (placená sluţba)
Fitness studio LIFE
Fitness studio LIFE32 je středně velká posilovna. Na ploše 175 m2 se nachází
kardio-zóna, kde jsou dva odpruţené běţící pásy, crossový trenaţér, spinningové či
stacionární kolo a posilovna se 31 stanovišti profesionálních strojů, závaţí a
jednoručních činek v rozmezí 1–60 kg. Veškerá cvičení zpříjemní hudba.
Součástí fitness studia je recepce s velkým výběrem doplňků výţivy, nápojů a nechybí
ani kvalitní káva či příjemné posezení. Fitness bylo otevřeno v říjnu 2010.
Poskytované sluţby:
rady začátečníkům a trenérské hodiny v posilovně
vypracování tréninkového plánu či jídelníčku
tréninkové hodiny s osobním trenérem v posilovně
31
32
http://www.fitness-studio.cz/
http://www.fitness-cviceni-life.cz/
46
2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku
Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních je rozčleněn na dvě
skupiny. První skupinu tvoří ţáci a studenti a druhou skupinu obyvatelé Ašska.
2.3.1 Dotazníkový výzkum žáků a studentů
Zkoumaný problém: Sportování ţáků a studentů na Ašsku, vyuţívání
sportovních zařízení na Ašsku, poptávka po chybějících sportovních zařízeních a
sportovních oddílech na Ašsku
Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících poptávku po sportovních aktivitách ţáků a
studentů na Ašsku, na základě šetření vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu
ţáků a studentů na Ašsku.
Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování).
Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno elektronicky – učitelé TV a učitelé
informatiky obdrţeli e-mailem33 odkaz na elektronický dotazník umístěný na webu
Vyplňto.cz.
Stanovení hypotéz:

Hypotéza č. 1: Sport je důleţitý pro více neţ 60 % dotazovaných.

Hypotéza č. 2: Více neţ 70 % dotazovaných si přeje více hodin TV (tělesné
výchovy).

Hypotéza č. 3: Mimo hodiny TV sportuje alespoň 40 % dětí.

Hypotéza č. 4a: Nejvíce děvčata sportují kvůli postavě.

Hypotéza č. 4b: Nejvíce chlapců sportuje proto, ţe je sport jejich koníčkem.

Hypotéza č. 5: Dotazovaní s rodiči spíše nesportují.

Hypotéza č. 6: Nejvíce dotazovaných sportuje raději venku s kamarády, rodiči,
trenéry.

Hypotéza č. 7: Nejvíce chybí ţákům a studentům sportovní oddíl lední hokej.

Hypotéza č. 8: Nejvíce dotazovaných se dozví o pořádaných sportovních soutěţích
od učitele TV.

Hypotéza č. 9: Nejvíce dotazovaných lyţuje na sjezdových lyţích.

Hypotéza č. 10: Dotazovaní nemají zájem o zlepšení svých lyţařských či
snowboardových dovedností v lyţařské škole.
33
E-mail – je elektronická pošta; způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes komunikační
systémy
47

Hypotéza č. 11: Nejvíce dotazovaných si vybere o prázdninách tábor se zaměřením
na počítače.
Co lze od výzkumu očekávat: Ţáci a studenti vyjádří svůj postoj ke sportování
jak ve škole v rámci výuky, tak i ve svém volném čase. Šetřením se získá obraz o tom,
zda dotazovaní sportují pravidelně mimo hodiny TV, kde a jak organizovaně sportují,
zda se účastní závodů a v jakém druhu sportu. Dotazováním se získají informace o
motivech, které vedou ţáky a studenty ke sportování i to, zda si děti myslí, ţe rodiče
chtějí, aby jejich dítě sportovalo, zda jej podporují a zda rodiče provozují sport společně
s dětmi. Získá se přehled, jaká sportoviště na Ašsku ţáci a studenti nejvíce vyuţívají a
jaká jim naopak chybí. Také se očekává, ţe se děti vyjádří k tomu, jaké sportovní
krouţky postrádají, zda se rádi účastní sportovních soutěţí, zda k soutěţení mají
dostatek příleţitostí. Prověří se, z jakých zdrojů jsou děti informovány o pořádání
sportovních soutěţí. Zjistí se, jaké procento dotazovaných provozuje zimní sporty, zda
preferují sjezdové lyţování, běţky či snowboard a jestli se mají zájem zdokonalovat
v lyţařské či snowboardové škole.
Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní
soubor tvoří ţáci ZŠ (základních škol) na Ašsku ve věku od 6 let, dále studenti
víceletého gymnázia a středních škol na Ašsku. Zkoumaný soubor tvoří ţáci ZŠ v Aši,
jejichţ školy se do výzkumu zapojily, ale jen Ti, kteří zvládají práci s počítačem, dále
studenti gymnázia a ţáci a studenti navštěvující sportovní oddíl Ašští bajkeři a dětské
oddělení knihovny v Aši. Výběr je tedy záměrný úsudkový (kvótní) a z malé části i
záměrný řetězový, jelikoţ odkaz na dotazník byl umístěn na stránkách sportovního
oddílu Ašští bajkeři a dotazník mohli tak vyplnit nejen Ašští bajkeři, ale mohli jej
rozšířit mezi kamarády. Stejně tak ţáci či studenti z účastnících se škol či čtenáři
dětského oddělení knihovny v Aši mohli odkaz postoupit dále. Kontrolním znakem
výběrového šetření je věk respondentů a pohlaví. Věkové skupiny jsou rozvrţeny
následovně:

6 – 9 let

10 – 12 let

13 – 15 let

16 let a více
Informace o výzkumu ţáků a studentů viz příloha č. 18.
48
Na dotazník pro ţáky a studenty lze nahlédnout v příloze č. 20, vyhodnocení
dotazníku se nachází v příloze č. 21.
Vyhodnocení hypotéz

Hypotéza č. 1: Sport je důleţitý pro více neţ 60 % dotazovaných.
Tato hypotéza se potvrdila, jelikoţ jak je uvedeno ve zpracované otázce č. 1,
sport je důleţitý pro 78,49 % dotazovaných.

Hypotéza č. 2: Více neţ 70 % dotazovaných si přeje více hodin TV (tělesné
výchovy).
Hypotéza se nepotvrdila, jak dokládá zpracovaná otázka č. 4, více hodin týdně
by chtělo jen 57,56 % ţáků a studentů.

Hypotéza č. 3: Mimo hodiny TV sportuje alespoň 40 % dětí.
Hypotéza je potvrzena (viz zpracovaná otázka č. 5), 81,98 % respondentů
uvedlo, ţe sportuje mimo hodiny TV.

Hypotéza č. 4a: Nejvíce děvčata sportují kvůli postavě.
Tato hypotéza se částečně potvrdila, jelikoţ stejný počet dívek uvedl (jak
dokazuje zpracovaná otázka č. 13), ţe sportuje kvůli postavě, zdraví a proto, ţe je
sport jejich koníčkem.

Hypotéza č. 4b: Nejvíce chlapců sportuje proto, ţe je sport jejich koníčkem.
Hypotéza nebyla potvrzena, jelikoţ chlapce nejvíce motivuje ke sportu zdraví,
sport jako koníček je aţ na třetím místě. (zpracovaná otázka č. 13)

Hypotéza č. 5: Dotazovaní s rodiči spíše nesportují.
Hypotéza nepotvrzena, ţáci a studenti uvedli (zpracovaná otázka č. 15), ţe
sportují občas s někým z rodiny.

Hypotéza č. 6: Nejvíce dotazovaných sportuje raději venku s kamarády, rodiči,
trenéry.
Tato hypotéza se potvrdila, venku s kamarády, rodiči a trenéry sportuje 72,34 %
dotazovaných. (zpracovaná otázka č. 16)

Hypotéza č. 7: Nejvíce chybí ţákům a studentům sportovní oddíl lední hokej
Hypotéza nepotvrzena, nejvíce chybí dotazovaným (viz zpracovaná otázka č. 19)
atletika, lední hokej je na třetím místě.
49

Hypotéza č. 8: Nejvíce dotazovaných se dozví o pořádaných sportovních soutěţích
od učitele TV.
Jak dokazuje zpracovaná otázka č. 25, učitel je nejčastěji uváděný informační
zdroj, hypotéza je potvrzena.

Hypotéza č. 9: Nejvíce dotazovaných lyţuje na sjezdových lyţích.
Hypotéza potvrzena, nejvíce respondentů má rádo sjezdové lyţe. (zpracovaná
otázka č. 27)

Hypotéza č. 10: Dotazovaní nemají zájem o zlepšení svých lyţařských či
snowboardových dovedností v lyţařské škole.
Ţáci a studenti mají zájem o zlepšení svých dovedností v lyţařské škole,
hypotéza nepotvrzena. (zpracovaná otázka č. 28)

Hypotéza č. 11: Nejvíce dotazovaných si vybere o prázdninách tábor se zaměřením
na počítače.
Hypotéza nepotvrzena, jak dokládá zpracovaná otázka č. 29, nejvíce dětí by si
vybralo tábor u moře.
2.3.2 Dotazníkový výzkum obyvatel Ašska
Zkoumaný problém: Sportování obyvatel na Ašsku, vyuţívání sportovních
zařízení na Ašsku, poptávka po chybějících sportovních zařízeních a sportovních
oddílech na Ašsku, spokojenost s nabídkou a kvalitou sportovních zařízení a
sportovních aktivit, moţnost regenerace po sportování, sluţby půjčoven sportovního
vybavení.
Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících poptávku po sportovních aktivitách obyvatel
na Ašsku, na základě šetření vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu obyvatel
Ašska.
Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování).
Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno jak elektronicky – na webu
Vyplňto.cz., tak i formou dotazníků v papírové podobě. Otázky v dotazníku
elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou zcela totoţné.
Stanovení hypotéz:

Hypotéza č. 1: Sportuje více jak 50 % dotazovaných.

Hypotéza č. 2: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje rekreačně.

Hypotéza č. 3: Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli zdravému ţivotnímu stylu.
50

Hypotéza č. 4: Více jak 70 % dotazovaných sportujících sportuje raději venku.

Hypotéza č. 5: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje raději v kolektivu.

Hypotéza č. 6: Kolektivní cvičení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících
dotazovaných.

Hypotéza č. 7: S rodinou sportuje méně neţ 30 % sportujících respondentů.

Hypotéza č. 8: Regeneraci se pravidelně věnuje méně neţ 20 % sportujících
respondentů.

Hypotéza č. 9: Více neţ 40 % sportujícím obyvatelům Ašska chybí nějaké
sportoviště.

Hypotéza č. 10: Nejvíce se sportující obyvatelé dozvědí o pořádání sportovních
soutěţí a sportovních akcí z Listů Ašska.

Hypotéza č. 11: Půjčoven sportovního vybavení vyuţívá méně neţ 20 %
sportujících dotazovaných.

Hypotéza č. 12: Více neţ 50 % sportujících obyvatel uvítá burzu sportovního
vybavení a oblečení.

Hypotéza č. 13: Více neţ 70 % respondentů by uvítalo a navštěvovalo v Aši
saunový komplex.

Hypotéza č. 14: Nejvíce dotazovaných se domnívá, ţe město Aš podporuje sport
přiměřeně.

Hypotéza č. 15: Pro nejvíce respondentů je vstupné do ašského bazénu přiměřené.

Hypotéza č. 16: Nejčastějším důvodem návštěvy ašského bazénu je plavání.

Hypotéza č. 17: Lyţařský areál v Aši navštěvuje více neţ 40 % obyvatel.

Hypotéza č. 18: Nejvíce dotazovaných je spíše spokojena s úpravou sjezdovek

Hypotéza č. 19: Cyklostezky na Ašsku navštěvuje více jak 60 % dotazovaných.

Hypotéza č. 20: Nejlépe hodnocené cyklostezky jsou v Německu.
Co lze od výzkumu očekávat: Obyvatelé Ašska vyjádří svůj postoj ke
sportování. Šetřením se dostane obraz o tom, zda se dotazovaní pokládají za sportovce
příleţitostné, rekreační či výkonnostní, zda sportují pravidelně, organizovaně, zda se
účastní závodů a v jakém druhu sportu. Dotazováním se získají informace o motivech,
které vedou občany Ašska ke sportování i to, zda sportují i s členy rodiny, dále se získá
přehled, jaká sportoviště na Ašsku obyvatelé nejvíce vyuţívají a jaká jim naopak chybí.
Také se očekává, ţe se vyjádří k tomu, které z ašských tělocvičen vyuţívají a z jakého
důvodu je právě ta jedna tělocvična tou nejoblíbenější. Obyvatelé se vysloví i
51
k moţnostem regenerace po sportovních aktivitách na Ašsku. Uvedou, jaké sportovní
krouţky postrádají, zda se rádi účastní sportovních soutěţí, zda k soutěţení mají
dostatek příleţitostí. Prověří se, z jakých zdrojů jsou informováni o pořádání
sportovních soutěţí. Vyšetří se, zda občané vyuţívají půjčoven sportovního vybavení a
zda jsou s jejich sluţbami spokojení. Vyzkoumá se, zda by dotazovaní uvítali burzu
pouţitého sportovního vybavení a oblečení. Obyvatelé se vyjádří i k tomu, zda jsou ve
svých sportovních aktivitách omezeni příjmem. Důleţitý bude i názor obyvatel na to,
zda by uvítali v Aši saunový komplex i jak hodnotí přístup města Aše k podporování
sportu. Šetření pomůţe zjistit názory návštěvníků ašského bazénu i lyţařského střediska
na provoz a spokojenost s nabízenými sluţbami. Zjistí se, jaké procento dotazovaných
provozuje zimní sporty, zda preferují sjezdové lyţování, běţky či snowboard. Vyšetří se
i spokojenost s cyklostezkami na Ašsku, s jejich kvalitou, délkou a bezpečností.
Očekává se, ţe obyvatelé vyjádří své názory ke sportování na Ašsku.
Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní
soubor tvoří obyvatelé Ašska ve věku od 18 let. Zkoumaný soubor tvoří obyvatelé
města Aše a okolí. Cílem bylo získání zmenšeniny základního souboru, proto byli
osloveni jak občané v produktivním věku prostřednictvím firem, tak občané v klubu
důchodců, jak sportovci ve sportovních oddílech, posilovně, tak i lidé, kteří se sportu
nevěnují. Výběr je tedy záměrný úsudkový (kvótní) i záměrný řetězový, jelikoţ odkaz
na dotazník byl čtyřikrát zveřejněn v místních novinách – LA (Listech Ašska), byl
umístěn na stránkách sportovního oddílu Ašští bajkeři, na stránkách www.fotoas,
www.ašsko.cz, MÚ (Městský úřad) Aš, a dotazník mohli tak vyplnit nejen návštěvníci
výše jmenovaných stránek, ale mohli jej rozšířit mezi své příbuzné a známé. Stejně tak
občané z firem, kterým byl dotazník či upoutávka na dotazník s odkazem předloţen,
mohli odkaz postoupit dále. Kontrolním znakem výběrového šetření je věk respondentů
a pohlaví. Věkové skupiny jsou rozvrţeny následovně:

0 – 17 let

18 – 24 let

25 – 39 let

40 – 54 let

55 let a více
52
Informace o výzkumu obyvatel Ašska se nalézají v příloze č. 22.
Dotazník pro obyvatele Ašska si lze prohlédnout v příloze č. 28, vyhodnocení
dotazníku se nachází v příloze č. 29.
Vyhodnocení hypotéz

Hypotéza č. 1: Sportuje více jak 50 % dotazovaných.
Tato hypotéza se potvrdila, jak dokládají výsledky výzkumu (otázka
v dotazníku pro občany č. 1). 77,2 % dotazovaných (193) uvedlo, ţe
sportuje.

Hypotéza č. 2: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje rekreačně.
Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ z výsledků výzkumu vyplývá, ţe rekreačně
sportuje 55,9 % respondentů (109) – otázka č. 3.

Hypotéza č. 3: Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli zdravému ţivotnímu stylu.
Hypotéza se nepotvrdila, jak ukazují výsledky výzkumu otázky č. 10,
nejvíce dotazovaných (109, 56,48 %) sportuje kvůli relaxaci. Zdravý ţivotní
styl zařadili respondenti na třetí místo (80, 41,45 %) za moţnost „sport je
můj koníček“.

Hypotéza č. 4: Více jak 70 % dotazovaných sportujících sportuje raději venku.
Odpověď na otázku č. 11 hypotézu potvrdila, jelikoţ velká většina
dotazovaných (157, 81,35 %) dává přednost sportování venku před
sportováním uvnitř (36, 18,65 %).

Hypotéza č. 5: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje raději v kolektivu.
Hypotéza se potvrdila, nejraději sportuje 132 (68,39 %) dotazovaných
v kolektivu, 61 (31,61 %) jednotlivě. (otázka č. 12)

Hypotéza č. 6: Kolektivní cvičení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících
dotazovaných.
Hypotéza se nepotvrdila. Dle odpovědí na otázku č. 18 29,53 %
dotazovaných (57) kolektivní cvičení navštěvuje, kolektivní cvičení
nenavštěvuje 136 (70,47 %) dotazovaných.

Hypotéza č. 7: S rodinou sportuje méně neţ 30 % sportujících respondentů.
66,28 % (126) odpovědělo, ţe se členy rodiny sportuje, 34,72 % (67)
nesportuje, tudíţ se hypotéza nepotvrdila. (otázka č. 27)
53

Hypotéza č. 8: Regeneraci se pravidelně věnuje méně neţ 20 % sportujících
respondentů.
Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ 75 (38,86 %) dotazovaných se regeneraci
po sportu nevěnuje, občas se regeneruje stejný počet dotazovaných – 75
(38,86 %) a pravidelně se věnuje regeneraci 43 (22,28 %) sportovců. (otázka
č. 29)

Hypotéza č. 9: Více neţ 40 % sportujícím obyvatelům Ašska chybí nějaké
sportoviště.
Hypotéza se nepotvrdila, jak dokládají odpovědi na otázku č. 33. 69
respondentům (35,75 %) nějaké sportoviště na Ašsku chybí a 124
dotazovaných (64,25 %) ţádné sportoviště na Ašsku nepostrádá.

Hypotéza č. 10: Nejvíce se sportující obyvatelé dozvědí o pořádání sportovních
soutěţí a sportovních akcí z Listů Ašska.
Hypotéza se potvrdila, nejvíce se obyvatelé o konání sportovní akce dozví
z Listů Ašska (112, 58,03 %), jak potvrzují odpovědi na otázku č. 41.

Hypotéza č. 11: Půjčoven sportovního vybavení vyuţívá méně neţ 20 %
sportujících dotazovaných.
Hypotéza se potvrdila, sluţeb půjčoven vyuţívá jen 14,51 % respondentů
(28). Většina z dotazovaných (165, 85,49 %) si sportovní vybavení
nepůjčuje. (otázka č. 42)

Hypotéza č. 12: Více neţ 50 % sportujících obyvatel uvítá burzu sportovního
vybavení a oblečení.
Ze 193 dotazovaných by uvítalo burzu pouţitého sportovního vybavení a
oblečení 70,98 % (137), 29,02 % (56) burze nakloněno není. Hypotéza se
potvrdila. (otázka č. 46)

Hypotéza č. 13: Více neţ 70 % respondentů by uvítalo a navštěvovalo v Aši
saunový komplex.
Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ více jak polovina dotazovaných by v Aši
saunový komplex uvítala (145, 58 %). 53 občanů (21,2 %) o saunový
komplex nestojí a 52 (20,8 %) neví. (otázka č. 51)

Hypotéza č. 14: Nejvíce dotazovaných se domnívá, ţe město Aš podporuje sport
přiměřeně.
54
Hypotéza se potvrdila, jak dokazují odpovědi na otázku č. 53. Město Aš je
pozitivně hodnoceno 170 občany (68 %). Ti se domnívají, ţe město Aš
podporuje sport přiměřeně.

Hypotéza č. 15: Pro nejvíce respondentů je vstupné do ašského bazénu přiměřené.
Hypotéza se potvrdila. Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných návštěvníků
bazénu (104, 77,04 %) hodnotí vstupné jako přiměřené. (otázka č. 61)

Hypotéza č. 16: Nejčastějším důvodem návštěvy ašského bazénu je plavání.
Hypotéza se potvrdila, nejvíce dotazovaných (101, 74,81 %) navštěvuje
ašský bazén kvůli plavání. V bazénu relaxuje 70 (51,85 %) dotazovaných
návštěvníků, sauny vyuţívá 59 (43,7 %). Odpočinek v bazénu hledá 45
(33,44 %), s přáteli se setkává 31 (22,96 %) dotazovaných. 30 respondentů
(22,22 %) tráví v bazénu čas s rodinou. (otázka č. 63)

Hypotéza č. 17: Lyţařský areál v Aši navštěvuje více neţ 40 % obyvatel.
Hypotéza se potvrdila, odpovědi na otázku č. 68 dokládají, ţe 54 %
dotazovaných (135) uvedlo, ţe lyţařský areál navštěvuje. Necelá polovina
(115, 46 %) lyţařský areál nenavštěvuje.

Hypotéza č. 18: Nejvíce dotazovaných je spíše spokojeno s úpravou sjezdovek.
Hypotéza se nepotvrdila, nejvíce dotazovaných je s úpravou sjezdovek
spokojeno (75, 55,56 %). Spíše spokojeno je 53 respondentů (39,26 %),
spíše nespokojeno 6 (4,44 %) a spokojen není s úpravou sjezdovek jeden
dotazovaný (0,74 %). (otázka č. 76)

Hypotéza č. 19: Cyklostezky na Ašsku navštěvuje více jak 60 % dotazovaných.
Hypotéza se nepotvrdila, 52 % dotazovaných (130) uvedlo, ţe cyklostezky
na Ašsku navštěvuje, 48 % (120 %) nikoliv. (otázka č. 82)

Hypotéza č. 20: Nejlépe hodnocené cyklostezky jsou v Německu.
Hypotéza se potvrdila, více jak tři čtvrtiny dotazovaných (60, 46,15 %)
hodnotí nejlépe cyklostezky v Německu. Na pomyslném druhém místě
skončily cyklostezky na Ašsku (41, 31,54 %) a za nimi cyklostezky jinde
v ČR (29, 22,31 %). (otázka č. 87)
2.4 Firmy na Ašsku – podpora sportu
Zkoumaný problém: Podpora sportu na Ašsku ze strany firem působících na
Ašsku.
55
Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících podporu sportu na Ašsku ze strany firem na
Ašsku.
Stanovení hypotéz:

Hypotéza č. 1: Sportování zaměstnanců podporuje méně neţ 25 % dotazovaných.

Hypotéza č. 2: Více neţ 40 % dotazovaných podporuje sport (např. sportovní kluby,
sport mládeţe, sportovní akce)

Hypotéza č. 3: Více neţ 60 % dotazovaných podporuje sport na Ašsku.

Hypotéza č. 4: Nejčastější formou podpory sportu je dar odečitatelný od základu
daně.

Hypotéza č. 5: Více neţ 80 % dotazovaných chce, aby se veřejně vědělo, ţe
podporují sport.

Hypotéza č. 6: Nejčastěji vyuţívanou formou sponzorování ve sportu je
sponzorování sportovních klubů.

Hypotéza č. 7: Nejvíce vyuţívanou reklamní moţností je reklama na dresech a
sportovních oděvech.

Hypotéza č. 8: Zviditelnění firmy v regionu je nejčastějším důvodem podpory
sportu.

Hypotéza č. 9: O výši částky věnované na podporu sportu nejčastěji rozhoduje
aktuální
stav
finančních
prostředků,
hned
poté
potřeba
příjemce
daru,
podporovaného.

Hypotéza č. 10: Více neţ 80 % dotazovaných, kteří odpověděli, ţe podporují sport,
sportuje osobně.
Co lze od výzkumu očekávat: Firmy se vyjádří, zda podporují sportování zaměstnanců,
popřípadě jakým způsobem a zda zaměstnanci mají o podporu při sportování ze strany
zaměstnavatele zájem. Od výzkumu se očekává, ţe zjistí, zda firmy na Ašsku podporují
sport (například sportovní kluby, sport mládeţe, sportovní akce). Nepodporují-li sport,
vyjádří se, z jakých důvodů. Získá se přehled o formách podpory sportu, o formách
sponzorování ve sportu, o tom, jaké reklamní moţnosti firmy vyuţívají. Firmy uvedou
důvody sponzorování a podpory sportu i to, podle čeho se rozhodují o výši částky,
kterou na podporu sportu pouţijí. Zajímavé bude i zjištění, zda podpora sportu závisí na
osobním vztahu majitele firmy či osoby zodpovědné za tyto záleţitosti ke sportu.
56
Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor tvoří
veškeré firmy působící na Ašsku. Zkoumaný soubor tvoří část firem na Ašsku, jak
ţivnostníci bez zaměstnanců, tak se zaměstnanci, tak i malé a střední firmy i státní
instituce.
Informace o výzkumu podpory sportu ze strany firem na Ašsku
Bylo kontaktováno 21 firem e-mailem, v e-mailu bylo vysvětleno, proč se
výzkum podpory sportu ze strany firem na Ašsku provádí. Formulář dotazníku se
nacházel v příloze. Na e-mail reagovaly jen tři firmy. Po telefonických rozhovorech
vyplnily dotazník další dvě firmy. Ostatní firmy vyplňování dotazníku odsouvaly
z důvodů přetíţenosti, či ho odmítly vyplnit, coţ odůvodňovaly tím, ţe je současná
hospodářská situace nutí k redukci pracovních sil a na tyto záleţitosti nyní prostor
nemají nebo nemají finanční prostředky na podporu sportu, proto je výzkum pro ně
nezajímavý. Z těchto důvodů byl výzkum předčasně ukončen.
Dotazník se nachází v příloze č. 30.
2.5 Město Aš – podpora sportu
2.5.1 Projekty města Aše
I díky oddělení projektů, které je součástí finančního odboru MÚ Aš, můţe
město Aš realizovat projekty se sportovní tématikou, které jsou finančně náročné. Na
oddělení projektů pracují čtyři zaměstnanci celkem na 2 a ¾ pracovního úvazku a snaţí
se pro vypracované projekty získat finanční prostředky z fondů EU (Evropské unie) i
různých dotačních programů.
Podněty k tématům projektů se získávají uvnitř samotného oddělení projektů, ale
i od jiných oddělení MÚ, Rady města, Zastupitelstva či ašských občanů, sdruţení,
neziskových organizací. Oddělení projektů vybere vhodný dotační titul, vypracuje
projekt a projekty předkládá ke schválení Radě města Aše a Zastupitelstvu.
Schválené projekty 2008–2010 se nalézají v příloze č. 31. Jak lze vyčíst
z tabulky v uvedené příloze, v letech 2008–2010 činily poţadované částky na schválené
projekty se sportovní tématikou 65 %, na projekty s ostatní tématikou 35 %. V příloze
jsou téţ popsány dva projekty se sportovní tématikou:
Revitalizace vrchu Háj
57
Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg
Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující) jsou popsány
v příloze č. 32. Projekty jsou rozčleněny do dvou skupin – na projekty se sportovní
tématikou a na projekty ostatní.
V roce 2011 byly realizovány tři projekty se sportovní tématikou (více informací
se nachází v příloze):
1) Sport-park Pavučina
2) Sportem proti nudě
3) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg
Připravovaný projekt se sportovní tématikou v roce 2012
Na cyklistickou stezku podél toku Elster (Halštrov) budou čerpány prostředky z
dotačního programu Cíl 3 ČR-Sasko. Poţadovaná i přidělená částka na tento projekt je
12 681 234 Kč, náklady jsou ve výši 14 090 260 Kč.
2.5.2 Fond na podporu celoroční činnosti
Dle Směrnice Města Aše č. SE 6/1134 mají sportovní kluby a organizace, které
jsou řádně registrovanými neziskovými organizacemi a mají sídlo na území města Aše,
nebo sportovní reprezentanti ČR, občané města Aše, moţnost poţádat o příspěvek
z FCČ (Fondu na podporu celoroční činnosti) neziskových organizací. Ţadatelé musí
podat na oficiálním tiskopise ţádost v poţadovaném termínu a zároveň jsou povinni
vypracovat a předloţit Závěrečnou zprávu o pouţití příspěvku v předchozím roce.
Fond je tvořen prostředky z rozpočtu města Aše, dotacemi a případnou
výpomocí ze státního rozpočtu, dary a příspěvky od sponzorů. V rozpočtu města Aše se
do FCČ vyčleňuje konkrétní částka, nevyčerpané prostředky zůstávají v rozpočtu fondu.
Výši příspěvku vypočítává správce fondu – Odbor školství, kultury a sportu.
Struktura příspěvku se nachází v příloze č. 33.
Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012
zobrazuje, jak sportovní oddíly a kluby z výše uvedeného fondu za rok 2012 čerpaly.
Z celkového objemu finančních prostředků určených pro rok 2012 (1 417 262 Kč)
získaly sportovní kluby a oddíly 65 %.
34
Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066
58
Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012
Sportovní klub, oddíl
AVZO Aš
ALPIN CLUB Aš
Ašští bajkeři
Budo klub Aikido Aš
Jezdecký klub Aš
KČT Aš
LK Jasan Aš
TJ Jiskra Aš
Vodácký oddíl Š.RUM
Volejbalový klub Aš
Celkem
roční schválený
příspěvek / Kč
13 319
4 255
74 652
107 369
29 647
76 786
112 081
400 560
9 882
88 299
916 850
% ze
sport.odd.
% z celk.
objemu
1%
0%
8%
12%
3%
8%
12%
44%
1%
10%
100%
1%
0%
5%
8%
2%
5%
8%
28%
1%
6%
65%
Zdroj: MÚ Aš – schválené příspěvky z Fondu na podporu celoroční činnost
dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066
Na rok 2013 je pro FCČ plánována částka 2,5 mil. Kč. Dle Směrnice města Aše
č. SE 5/1235 se bude měnit struktura i výše příspěvku. Výše příspěvku bude závislá na
řádně registrovaných a příspěvky platících členech, dále výši uhrazeného členského
příspěvku na jednoho člena, na počtech dospělých a dětí a mládeţe, na počtu tréninků
za týden, na počtu trenérů či vedoucích. Nárok na příspěvek na soutěţe a akce mají
neziskové organizace, jejichţ členové se účastní minimálně krajských či vyšších
soutěţí.
2.5.3 Grantový systém
Sportovní kluby a organizace se sídlem na území města Aše si mohou zaţádat o
finanční prostředek na pořádání akcí. Finanční prostředky jsou poskytovány formou
grantů z grantového systému na základě pravidla pro poskytování finanční podpory
z rozpočtu města Aše dle Směrnice č. SE 5/201136. GS (grantový systém) je zaloţen na
dobrovolné iniciativě jednotlivých subjektů, které vypracovávají projekty na jednotlivé
akce a na základě těchto projektů ţádají o podporu z rozpočtu GS města. Město Aš
podporuje aktivity vedoucí k rozvoji občanské společnosti, kultivaci ţivota města a
mezinárodní spolupráci.
GS je rozdělen do pěti oblastí: kultura, sport, sociální a humánní oblast, výchova
a vzdělávání a ţivotní prostředí. Poskytovatel můţe poskytnout grant aţ do výše:
35
36
Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066
Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066
59
80% rozpočtovaných nákladů akce u projektů podporujících práci s dětmi a
mládeţí
50 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů podporujících aktivity dospělých
90 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů předkládaných příspěvkovými
organizacemi zřízených městem Aš
100 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů povinných, na jejichţ konání má
zájem město a u kterých není moţné vybírat vstupné
Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty ukazuje, jak
čerpaly sportovní kluby a oddíly a instituce finanční prostředky z GS města Aše na
sportovní projekty. Finanční prostředky na projekty se sportovní tématikou činily 21 %
z celkových 925 816 Kč.
Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty
Sportovní klub, oddíly,
instituce
AVZO Aš
ALPIN CLUB Aš
Ašští bajkeři
Jezdecký klub Aš
Josef Burda
Karel Kolman
KČT Aš
LK Jasan Aš
Lyžařské středisko Aš
MěDDM Aš
TJ Jiskra Aš
Volejbalový klub Aš
ZŠ a PrŠ Aš
Celkem
čerpané
počet
% ze sport.
prostředky /
projektů projektů
Kč
2
26%
76 122
7 064
2
2%
18 693
3
6%
11 810
4
4%
5 680
1
2%
2 500
1
1%
14 052
5
5%
36 409
5
12%
3 500
1
1%
23 880
2
8%
62 341
18
21%
21 908
2
7%
9 000
2
3%
292 959
100%
Zdroj: MÚ Aš – přehled příspěvku z Grantového systému
dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066
Pro rok 2013 plánuje město Aš rozdělit z GS částku 2 150 000 Kč.
60
% ze všech
projektů
8%
1%
2%
1%
1%
0%
2%
4%
0%
3%
7%
2%
1%
21%
3 Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku
Návrhy opatření vychází z:
dotazníkového šetření obyvatel Ašska
dotazníkového šetření ţáků a studentů na Ašsku
výzkumu sportovních oddílů a klubů
výzkumu organizovaných cvičení
3.1 Investice
Některá z navrhovaných opatření jsou finančně velmi nákladná. Finanční
prostředky města jsou omezené, město musí zvaţovat jejich umístění, jelikoţ je ve
městě více zájmových skupin a kromě sportu je třeba podporovat i jiné oblasti. Nicméně
investice do níţe uvedených projektů by zatraktivnily oblast Ašska, přilákaly by
návštěvníky a zkvalitnily by sportovní vyţití jak obyvatel, návštěvníků, sportovních
oddílů, tak i základních a středních škol v rámci hodin TV i dalších školních i
mimoškolních sportovních aktivit. Jednou z cest financování by mohlo být
spolufinancování projektů z fondů EU.
3.1.1 Saunový komplex
V současné době na Ašsku sauna chybí. V krytém bazénu v Aši není sauna, ale
pára. Ti, kteří chtějí navštívit saunu, se musí vydat do německých měst Bad Elster nebo
Bad Brambach. Na chybějící saunu upozornily odpovědi na otázku č. 32 dotazníku
Sport na Ašsku pro obyvatele („Jaká moţnost relaxace Vám chybí?“). Nejvíce
respondentů se vyjádřilo, ţe jim chybí právě sauna. Saunový komplex by na Ašsku
uvítalo 58 % respondentů (otázka č. 51). Nejvíce dotazovaným by saunový komplex
vyhovoval v areálu bazénu (otázka č. 52). I v odpovědích na otázku č. 66 „Co Vám
v bazénu schází, co byste chtěli zlepšit“ se nejčastěji objevila chybějící sauna.
3.1.2 Modernizace bazénu
Po modernizaci bazénu volá mnoho obyvatel Ašska, jak dokládají odpovědi na
otázku č. 66 z dotazníku Sport na Ašsku pro obyvatele („Co Vám v bazénu schází, co
byste chtěli zlepšit?“). 17 dotazovaných návštěvníků bazénu (24,64 %) se domnívá, ţe
modernizace je ţádoucí. Dle názoru jednoho z nich je stav bazénu důvodem, proč tam
61
skoro nikdo nechodí. Obyvatelé si přejí zmodernizovat zastaralé technologie, interiér,
šatny, vybavení, sociální zařízení.
Respondenti navrhují zpestření vybavení bazénu: vybudovat vířivku, skluzavky,
tobogán, pomůcky pro děti, masáţní trysky na tělo i trysky na podvodní masáţe.
V dětském bazénu by mohlo být připevněno k jedné straně madlo pro cvičení ve vodě.
3.1.3 Ledová plocha
Kluziště, zimní stadion, ledová plocha či jen upravená ledová plocha v zimním
období chybí mnoha občanům, jak vyplynulo z otázky č. 34 („Jaké sportoviště Vám
chybí“ – dotazník Sport na Ašsku – obyvatelé), ale i ţákům a studentům, jak dokládá
stejná otázka č. 19 (dotazník Sport na Ašsku – ţáci a studenti). Na Ašsku ţádná
moţnost pro zimní bruslení není, lidé jezdí do zimní haly do německého města Selb
nebo do Chebu. Proto navrhuji prozatím vybudování ledové plochy na místech, kde
kdysi byla – za areálem dnešního gymnázia.
3.1.4 Modernizace Tyršova domu
Sociální zázemí Tyršova domu je zastaralé a nevyhovující, ještě původní z roku
1948. Byla by třeba jeho modernizace. V areálu se pořádají fotbalová utkání i
s mezinárodní účastí, kromě fotbalového hřiště jsou v areálu hřiště na basketbal,
nohejbal, tenis, kuţelna. Probíhají zde tréninky jak fotbalistů, tak oddílu nohejbalu,
cvičení bodystylingu, jógy, cvičení na míčích, zumby. Zmodernizované sociální
zařízení by bylo prospěšné jak pro oddíly, které zde působí, tak i pro školy, které chodí
v rámci hodin tělesné výchovy běhat či skákat do dálky. Rovněţ hostující sportovní
oddíly i sportovci by uvítali zařízení na standardní úrovni.
Na nevyhovujícím atletickém oválu trénují děti běh. Doskočiště a rozběţiště na
skok daleký by také potřebovaly opravit. Navrhuji modernizaci povrchu atletického
oválu a vybudovat tak umělý povrch. Pak se snad do Aše vrátí oddíl atletiky, který
chybí jak občanům, tak i ţákům a studentů, jak vyplynulo z dotazníku pro obyvatele i
ţáky a studenty.
Součástí areálu je i kuţelna. V současné době má dvě dráhy. Výsledky oddílu
jsou velmi dobré, bohuţel kvůli podmínkám odchází hráči do jiných měst, protoţe v Aši
nejsou čtyři dráhy.
62
Technika, která se stará o údrţbu areálu, by potřebovala prostory na uschování,
proto by bylo vhodné v areálu vybudovat garáţ.
Byl vypracován rozpočet na modernizaci sociálních zařízení, atletického oválu,
vybudování čtyřdráhy na kuţelně a vybudování garáţe. Náklady byly odhadnuty v roce
2011 na 16 000 000 Kč.
3.1.5 Sportovní areál – vrch Háj
Součástí areálu je zázemí pro sportovce, kde je moţné si postavit stan či
karavan. Nachází se zde i WC, sprchy i kuchyň. Počasí na Ašsku ale ne vţdy bývá
vlídné a vhodné ke stanování. Proto navrhuji vybudování několika dřevěných chatek.
Ty by určitě přilákaly více sportovně zaloţených turistů, jelikoţ v areálu je moţné
provozovat mnoho sportů, jak je popsáno v kapitole 2.2.1.7 Lyţařské středisko Aš.
Zvláště ţáci a studenti, ale i dospělí by uvítali vybudování lanového centra.
Jako vhodnou lokalitu navrhuji právě vrch Háj. Došlo by k jeho zatraktivnění, lanové
centrum by uţívali jak obyvatelé Ašska, návštěvníci, tak i základní i střední školy.
3.1.6 Lyžařský areál
Lyţařský areál se nachází v bezprostřední blízkosti Sportovního areálu.
Návštěvníci lyţařského areálu vyuţívají parkoviště Sportovního areálu.
V blízkosti areálu se nachází vyhořelá restaurace, která byla v minulosti hojně
navštěvovaná buď lyţaři či návštěvníky rozhledny. Budova je soukromým majetkem,
který hyzdí zdejší krajinu. Bylo by vhodné najít řešení pro opravu vyhořelé budovy buď
domluvou s majitelem, nebo odkoupením.
Podobným problémem je rozestavěný a chátrající penzion nedaleko vleku. Je
budován na atraktivním místě. Jeho dobudování by nabídlo nevšední ubytovací kapacity
na Ašsku a přilákalo tak v zimním období lyţaře, lyţařské výcviky škol, nebo
v ostatním ročním období rekreanty, obdivující zdejší krásnou přírodu a školy v přírodě.
Aby se lyţařský areál stal i místem relaxace, bylo by potřeba vybudovat více
laviček a moţností, kde si po sportovních výkonech odpočinout. Areál by zatraktivnily i
atrakce pro děti i temperované prostory, kde by si děti mohly odpočinout.
Snowboardisté postrádají zázemí.
63
3.1.7 Multifunkční hala
Na Ašsku je 8 tělocvičen. Jak bylo zjištěno při pohovorech s vedoucími
sportovních oddílů, ţádná není ideální. Kde je kvalitní povrch, není dostatečné sociální
zázemí, které pak chybí při pořádání větších sportovních utkáních. Ve většině
tělocvičen není povrch vhodný pro všechny sportovní aktivity. Multifunkční halu by
uvítali například tenisté. Při vhodném počasí mohou trénovat venku, ale přes zimu jsou
nuceni vyuţívat multifunkčních hal (i tenisové haly) v sousedním městě Selb.
Multifunkční halu by přivítala i většina ostatních ašských sportovních klubů a oddílů.
Navrhuji přebudovat tělocvičnu v ulici Gustava Geipela dle reálných poţadavků
sportovních oddílů a klubů tak, aby co nejvíce vyhovovala potřebám.
3.2 Informace
3.2.1 Katalog sportovních aktivit na Ašsku
Účelem vydání katalogu je vytvoření uceleného přehledu moţností sportovního
vyţití na Ašsku.
Katalog by měl být určen:
obyvatelům města Aše a okolí – získají přehled o:
o moţnostech sportovního vyţití na Ašsku
o sportovních oddílech a klubech, podmínkách členství, trénincích
o sportovních zařízeních – otvírací doba, ceny vstupného, nabízené
sluţby
o organizovaných cvičeních – kdy, kde a za kolik je moţné cvičit
o kontaktech
návštěvníkům města a okolí – katalogy by měly být k dispozici
v informačním centru v Aši
potenciálním návštěvníkům města
katalog by měl být umístěn na:

webových stránkách města Aše

na stránkách www.Ašsko.cz (informační a rezervační portál pro
dovolenou na Ašsku)
měl by se rozesílat jak v papírové podobě, tak i elektronicky sportovním
klubům, školám, aby se upozornilo na moţnosti sportovního vyţití na Ašsku,
64
na moţnosti konání soustředění, škol v přírodě včetně ubytovacích a
stravovacích sluţeb
3.2.2 Přehled sportovních aktivit pro žáky a studenty
Na začátku školního roku by bylo vhodné připravit přehled sportovních
aktivit a distribuovat jej na základní školy a střední školu na Ašsku. Na základě
výsledků výzkumu ţáků a studentů jsem přesvědčena, ţe ne všechny děti mají přehled o
všech sportovních krouţcích na Ašsku.
Přehled by měl obsahovat:
Seznam sportovních oddílů a klubů – pro jakou věkovou kategorii jsou
vhodné, za jakých podmínek je moţné stát se členem (i výše členského
příspěvku), časový plán tréninků, kontakty na vedoucí oddílů
Sportovní krouţky pořádané MěDDM Sluníčko – pro jakou věkovou
kategorii jsou vhodné, časový plán krouţků, výše platby za pololetí
3.2.3 Cyklostezky
Cyklostezky nejsou všude dobře značeny. Zvláště místa neznalý cyklista má
problémy se orientovat a rychle najít správné pokračování cyklostezky. Kdyţ se
zbloudilý cyklista dostane zpět na cyklostezku, nalezne sice číslo cyklistické trasy, ale
bohuţel neví, kterým směrem se má vydat. Proto doporučuji k tabulce s číslem
cyklostezky umístit tabulku se šipkami, které by ukazovaly směry, kam se po
cyklostezce cyklista dostane.
V dotazníku se objevil názor, ţe chybí přehledný a podrobný seznam
cyklostezek, které začínají na české a pokračují na německé straně. Tato broţura by
měla
sjednocovat
informace o
turistice,
historických památkách,
přírodních
zajímavostech. V současné době je mnoţství vydaných prospektů, ale informace v nich
jsou roztříštěné.
3.3 Chybějící sportovní kroužky, oddíly, kluby
Na Ašsku chybí následující sportovní oddíly dle obyvatel Ašska: plavání,
atletika, hokej, gymnastika, házená, badminton
Ţákům a studentům chybí: atletika, taneční krouţek, hokej, gymnastika,
basketbal, karate, florbal, hasičský krouţek, in-line brusle, bojové sporty, plavání.
65
Atletika souvisí se špatnými podmínkami. Atletický ovál, doskočiště i rozběţiště
na skok daleký jsou ve velmi špatném stavu. Proto je navrhována modernizace areálu
Tyršova domu, jejíţ součástí je i modernizace atletického oválu. Oddíl atletiky by se
mohl začlenit mezi oddíly TJ Jiskra Aš.
Sportovní oddíl plavání měl na Ašsku dlouhou tradici, ale bohuţel se rozpadl.
V současné době není ţádný zájemce, který by děti trénoval. V ašském bazénu trénují
sportovní oddíly Ašští bajkeři a LK Jasan, ale plavání mají jako doplňkovou činnost.
Navrhuji, aby společnost Ašské lesy, která ašský bazén provozuje, se snaţila najít
řešení, aby sportovní oddíl plavání v Aši opět fungoval.
Poptávaným krouţkem je lední hokej. Někteří obyvatelé jezdí trénovat hokej do
Chebu či do německého města Selb. Velmi by uvítali ledovou plochu pro hokej a
bruslení.
Je třeba zprostředkovat výsledky výzkumu ţáků a studentů pracovníkům
MěDDM Sluníčko, aby se dle zájmu dětí pokusili získat trenéry či cvičitele pro taneční
krouţek, basketbal, karate, hasičský krouţek, in-line brusle, bojové sporty či plavání.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe chybí sportovní aktivity pro důchodce.
Bylo by vhodné zorganizovat při Klubu důchodců takové cvičení, které by bralo ohled
na moţná zdravotní omezení starších, ale stále aktivních občanů.
3.4 Příhraniční spolupráce
Integrace37 Evropy by se měla promítnout i do sportovní oblasti. Bohuţel město
Aš nemá navázané partnerství s blízkým německým městem Selb. Obyvatelé města
Selb jezdí na výlety i nákupy na Ašsko, obyvatelé Ašska zase do Selbu a okolí. Proto si
myslím, ţe by se měla více rozvíjet spolupráce ve sportovní oblasti. Docílilo by se tak
sblíţení národů, sport by mohl pomoci překonat částečnou jazykovou bariéru.
3.4.1 Spolupráce na úrovni škol
Společné sportovní aktivity by byly určitě přínosné pro děti nejen z hlediska
sportu. Část dětí má jazyk německý jako hlavní vyučovací cizí jazyk, některé děti jako
jazyk druhý. Děti by měly moţnost komunikovat s německy hovořícími vrstevníky a tak
se v německém jazyce zdokonalovat a navazovat přátelství. Nabízí se společná utkání
37
Integrace – scelení, ucelení, sjednocení
66
ve fotbale, volejbale a jiných míčových hrách, plavecké závody, závody v orientačním
běhu, atletice.
3.4.2 Spolupráce sportovních oddílů, klubů
Některé z oddílů TJ Jiskry Aš i ostatní oddíly dříve spolupracovaly s německými
týmy, ale bohuţel tato spolupráce se poslední dobou stává stále vzácnější. Většina
sportovních organizací čelí poslední dobou úbytku sportovců. Proto si myslím, ţe
navázání spolupráce se sportovním oddílem v Selbu a okolí by mohlo být přínosem.
Sportovní ţivot by se tak mohl obohatit o společné sportovní akce či tréninky.
3.4.3 Projekt – Mezinárodní sportovní soustředění
Sportovní areál na vrchu Háj a jeho okolí skýtá mnoho tréninkových moţností.
Jsou zde trasy na běh, cyklistiku, in-line dráha (vyuţitelná v zimním období jako okruh
na běţecké lyţování), a hřiště (viz kapitola 2.2.1.6 Sportovní areál – vrch Háj). Nyní se
modernizuje ašský bazén. V zimním období je v provozu lyţařský areál a upravené
běţecké stopy. Milovníci adrenalinových disciplín mohou vyuţít fourcrossovou trať.
Pro skupiny je moţné zajištění ubytování a stravování v nedaleké Doubravě či v Aši.
Bylo by zde moţné pořádání soustředění s mezinárodní účastí atletických oddílů,
cyklistů, hráčů míčových her, plavců, lyţařů a dalších.
3.5 Víkend v pohybu
Cílem tohoto projektu je seznámit širokou ašskou veřejnost i obyvatele blízkých
českých i německých měst s nabídkou cvičení v Aši. O víkendu by se v tělocvičně
Tyršův dům vystřídaly hodiny cvičení zumby, zumby-toning, Tae-Ba, jógy, power jógy,
bodystylingu, cvičení na míčích, step-body. Program by zpestřily přednášky o zdravém
ţivotním stylu, zdravé výţivě určené jak pro mladé lidi, tak i pro občany důchodového
věku. Organizátorem akce by byla TJ Jiskra Aš. Část finančních prostředků na projekt
by se získala z Grantového systému města Aše a oslovily by se i firmy na Ašsku
s ţádostí o příspěvek či věcné ceny pro vytrvalé cvičící.
3.6 Burza sportovního oblečení a vybavení
Jak vyplynulo z vyhodnocení výzkumu obyvatel Ašska – otázky č. 46: „Uvítali
byste burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení“, více jak 70 % dotazovaných
67
by burzu uvítalo. Dle respondentů by se burza měla konat (otázka č. 47) dvakrát ročně.
Proto navrhuji, aby
MěDDM Sluníčko konal dvakrát ročně burzu pouţitého dětského oblečení a
sportovního vybavení
se Občanské sdruţení Ašští bajkeři ve spolupráci se společností Ašské lesy
s.r.o. postaralo v prostorách Sportovního areálu vrch Háj o jarní burzu
pouţitého vybavení a oblečení pro dospělé i děti
se Lyţařský klub JASAN Aš ve spolupráci se společností Ašské lesy s.r.o.
postaral v prostorách Sportovního areálu vrch Háj o podzimní burzu pouţitého
vybavení a oblečení pro dospělé i děti
68
Závěr
Cílem práce bylo vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu na Ašsku na
základě vypracování situační analýzy faktorů ovlivňujících nabídku a poptávku
sportovních aktivit na Ašsku.
V práci byl kladen velký důraz na marketingový výzkum, kterému se i
v teoretické části věnuje kapitola 1.2. Právě dotazníkový výzkum poptávky po
sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku i výzkum nabídky sportovních aktivit byly
podkladem pro vypracování návrhů opatření pro rozvoj sportu na Ašsku.
Do výzkumu ţáků a studentů se zapojily pouze dvě ZŠ, dále dětské oddělení
městské knihovny. Elektronické dotazníky vyplnilo 172 ţáků a studentů. Informace o
výzkumu se nachází v příloze č. 18, vyhodnocení výzkumu pak v příloze č. 21.
Vyhodnocení výzkumu bude zprostředkováno učitelům TV na školách v Aši a vedení
MěDDM Sluníčko. Přínosné mohou být informace o oblibě hodin TV, motivaci ke
sportu, oblíbených sportovištích, chybějících sportovních krouţcích i zařízeních.
Výzkum obyvatel Ašska přinesl mnoţství podnětů. Účastnilo se 250
respondentů. Informace o výzkumu jsou v příloze č. 22, vyhodnocení výzkumu
v příloze č. 29. Vyhodnocení výzkumu bude předáno firmě Ašské lesy s.r.o., která
spravuje ašská sportoviště, dále MÚ Aš, MěDDM Sluníčko i sportovním klubům a
oddílům a provozovatelům sportovních zařízení. Volně přístupný bude na stránkách
Ašsko.cz a Foto Aš. Zajímavá jsou zjištění, zda a jak často lidé sportují, jaké sportovní
aktivity a zařízení jim chybí, jaké tělocvičny vyuţívají, zda se věnují regeneraci, zda
vyuţívají sluţeb půjčoven sportovního vybavení, z jakých informačních zdrojů se
dozvídají o sportovních soutěţích a akcích, zda mají zájem o burzu sportovního
vybavení a oblečení, jaké mají mínění o tom, jak město Aš podporuje sport, o názorech
na ašský bazén, lyţařský areál i cyklostezky.
Práce přispěla k vytvoření uceleného přehledu sportovišť na Ašsku (viz kapitola
2.2.1), k získání přehledu o rozměrech tělocvičen a cen jejich pronájmů (viz kapitola
2.2.1.1), ke zmapování sportovních oddílů a klubů na Ašsku včetně zjištění počtu jejich
členů (viz kapitola 2.2.2) a organizovaných cvičení (viz kapitola 2.2.3).
Kapitola 3 Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku se zabývá navrţenými
opatřeními pro rozvoj sportu na Ašsku.
69
Seznam použité literatury a použitých zdrojů
[1] BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových
organizací. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2007. 89 str. ISBN: 978-80-2451293-8
[2] ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vydání. Praha: Olympia,
2009. 228 str. ISBN: 978-80-7376-150-9
[3] FORET, M. Marketingová komunikace. 2. vydání. Brno: Comuter Press, 2008.
451 str. ISBN: 80-251-1041-9
[4] FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. 1. vydání.
Brno: Comuter Press, 2008. 121 str. ISBN: 978-80-251-2183-2
[5] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada
Publishing, 2009. dotisk 2010. 288 str. ISBN: 978-80-247-3247-3
[6] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Strategie a trendy. 1. vydání. Praha:
Grada Publishing, 2008. dotisk 2011. 272 str. ISBN: 978-80-247-2690-8
[7] KOTLER, P., aj. Moderní marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007.
1048 str. ISBN 978-80-247-1545-2
[8] SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství. 1. Vydání.
Praha: Victoria Publishing, 1995, 435 str. ISBN 80-7187-058-7
[9] SIMOVÁ, J. Marketingový výzkum. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v
Liberci, 2005. 121 str. ISBN 80-7372-014-0
[10]
SOUČEK, E. Základy statistiky. 1. vydání. Praha: Vysoká škola
manaţerské informatiky a ekonomiky, 2006. 195 str. ISBN 80-86847-12-8
[11]
STEHLÍK, E. a kol., Základy marketingu. 2. vydání. Praha: Vysoká škola
ekonomická v Praze. Oeconomica, 2003. 220 str. ISBN 80-245-0587-8
Webové stránky
[12]
AŠSKÉ LESY. Ašské lesy [online]. Vydáno 2010–2012. [cit.
2012-09-01]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/profil-spolecnosti/
[13]
AŠSKÉ LESY. Krytý a venkovní bazén [online]. Vydáno 2010–2012.
[cit. 2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/bazeny/
[14]
AŠSKÉ LESY. Lyžařské středisko [online]. Vydáno 2010–2012. [cit.
2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/lyzarske-stredisko/
70
[15]
AŠSKÉ LESY. Sportovní areál – vrch Háj [online]. Vydáno 2010–2012.
[cit. 2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/vrch-haj/
[16]
AŠSKÉ LESY. Tělocvična Keller [online]. Vydáno 2010–2012. [cit.
2012-09-22]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/telocvicna/
[17]
AŠSKO.CZ. Ašsko.cz : Informační a rezervační portál pro vaši
dovolenou [online]. Vydáno 2011. [cit. 2012-10-01]. Dostupné na WWW:
http://www.assko.cz/
[18]
CVIČENÍ.CZ. Jóga [online]. [cit. 2012-09-05]. Dostupné na WWW:
http://ocviceni.fitweb.cz/joga-a3.html
[19]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za
obce ČR [online]. Vydáno 2012. [cit. 2012-09-17]. Dostupné na WWW:
http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm
[20]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online].
Aktualizováno 8. 5. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné na WWW:
http://www.scitani.cz/
[21]
DEMČÁK, Marek. Vyplňto.cz [online]. Vydáno 2008–2012. [cit. 201208-02]. Dostupné na WWW: http://www.vyplnto.cz/
[22]
FITNESS STUDIO EXTREME JAN LEDAŠIL. Fitness studio Extreme
Jan Ledašil [online]. Aktualizováno 8. 8. 2012 [cit. 2012-08-18]. Dostupné na
WWW: http://www.fitness-studio.cz/
[23]
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ÚŘADU PRÁCE ČR. Statistiky
nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. Vytvořeno 2002–2012. [cit.
2012-09-21]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem
[24]
LIFE FITNESS STUDIO. Life fitness studio [online]. Vydáno 2009. [cit.
2012-08-16]. Dostupné na WWW: http://www.fitness-cviceni-life.cz/
[25]
MĚSTSKÝ ÚŘAD AŠ. Granty [online]. Vydáno 11. 6. 2012.
[cit. 2012-09-30]. Dostupné na WWW: http://www.muas.cz/granty-fondoprav/ds-2478/p1=2066
[26]
MĚSTSKÝ ÚŘAD AŠ. Vývoj nezaměstnanosti v Aši 2011 [online].
Vydáno 18. 1. 2012. [cit. 2012-09-28]. Dostupné na WWW:
http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484
[27]
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistiky
nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné na
WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem
[28]
OBČANSKÉ SDRUŢENÍ AŠŠTÍ BAJKEŘI. Občanské sdružení Ašští
bajkeři [online]. Vydáno 2012 [cit. 2012-08-26]. Dostupné na WWW:
http://www.asstibajkeri.estranky.cz/
[29]
ŘEZÁČOVÁ, P. Sport na Ašsku – pro žáky a studenty (výsledky
průzkumu), 2012 [cit. 2012-07-04]. Dostupné na WWW: http://sport-na-asskupro-zaky-a-st.vyplnto.cz/
[30]
ŘEZÁČOVÁ, P. Sport na Ašsku (výsledky průzkumu), 2012 [cit. 201208-02]. Dostupné na WWW: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
71
[31]
TJ JISKRA AŠ. TJ Jiskra Aš. [online]. [cit. 2012-08-17]. Dostupné na
WWW: http://www.tjjiskraas.estranky.cz/
[32]
VODÁCKÝ ODDÍL Š.RUM AŠ. Vodácký oddíl Š.RUM Aš [online].
[cit. 2012-08-27]. Dostupné na WWW: http://vosrum.assko.cz/
[33]
VYPLŇTO.CZ. Řešení pro Váš online průzkum [online]. Vytvořeno
2008-2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné na WWW: http://www.vyplnto.cz/
72
Seznam tabulek
Tabulka 1-1: Absolutní a relativní četnost ........................................................ 29
Tabulka 1-2: Kontingenční tabulka ..................................................................30
Tabulka 2-1: Školy na Ašsku ........................................................................... 34
Tabulka 2-2: Tělocvičny .................................................................................. 35
Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš.............................................................. 40
Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš ................................................. 40
Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů ......................... 41
Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních klubech a oddílech .....42
Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko .............. 43
Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM.............. 44
Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů .......................................................... 44
Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních ...................................... 45
Tabulka 2-11: Další informace o organizovaných cvičeních ............................. 45
Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012 . 59
Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty .......................... 60
Seznam obrázků
Obrázek 2-1: Proces marketingového řízení ..................................................... 14
Obrázek 2-2: Postup realizace situační analýzy ................................................ 16
Obrázek 2-3: Proces marketingového výzkumu ................................................ 22
Obrázek 2-4: Průběh výzkumu ......................................................................... 22
Obrázek 3-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011)............................... 32
Obrázek 3-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011 .....................................33
73
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek……………………. I
Příloha č. 2 – Body, které by měl obsahovat plán výzkumu …………………. III
Příloha č. 3 – Informace o dotazníku …………………………………………. IV
Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku ………………………….………….………. V
Příloha č. 5 – Tabulka rozdělení četností ……………………………....….… VII
Příloha č. 6 – Intervalové rozdělení četností ……………………..……....…. VIII
Příloha č. 7 – Popis jednotlivých částí závěrečné zprávy…………………...… IX
Příloha č. 8 – Firmy na Ašsku …………………………………….……..….…. X
Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 ………………….…… XI
Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku XIII
Příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj ……………………………..…….... XV
Příloha č. 12 – Nabídka půjčovny ve sportovním areálu na vrchu Háj ….…. XVI
Příloha č. 13 – Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012 …………..…. XVI
Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš …………….…….……. XVII
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku ……...... XXI
Příloha č. 16 – Informace o sportovních krouţcích při MěDD Sluníčko .... XXVI
Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních …………………. XXVII
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů …………………… XXIX
Příloha č. 19 – Upoutávka na dotazník pro ţáky a studenty ……………. XXXIV
Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty ……………………………. XXXV
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty ………….. XXXVII
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska …………………….. LXII
Příloha č. 23 – Článek v Listech Ašska z 6. 6. 2012 ……………………... LXXII
Příloha č. 24 – Článek v Listech Ašska z 13. 6. 2012 ………………...… LXXIII
Příloha č. 25 – Článek v Listech Ašska z 20. 6. 2012 ……………...…… LXXIV
74
Příloha č. 26 – Článek v Listech Ašska z 27. 6. 2012 …………………… LXXV
Příloha č. 27 – Upoutávka na dotazník pro obyvatele Ašska ………….... LXXVI
Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska …………………….…… LXXVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska …………... LXXXI
Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy ……………………………………. CXLVIII
Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010 …………………………….... CL
Příloha č. 32 – Projekty v realizaci v roce 2011 ………………………….... CLII
Příloha č. 33 – Struktura příspěvku z Fondu celoroční činnosti …………... CLIV
75
Přílohy
Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek
Typy marketingových výzkumů dle hledisek:
Dle subjektů, které jsou předmětem výzkumu a od nichţ jsou informace získávány:
1. Interní výzkum
prováděn uvnitř podniku, můţe být prováděn podnikem či zadán agentuře
cílem: získání určitých informací týkajících se činnosti firmy, zjištění a
odhalení problémů ve fungování firmy
2. Externí výzkum
prováděn mimo podnik
předmětem výzkumu: trh, faktory působící na trh
Dle zdrojů informací a způsobu jejich získávání:
1. Sekundární výzkum
zaměřený na získávání, analýzu a vyhodnocení informací, které jiţ byly
sebrány za jiným účelem a někým jiným
firma je sekundárním (druhým) uţivatelem dat, jde o další vyuţití jiţ jednou
zpracovaných informací
informace lze získat rychle a levně, ale nemusí přesně odpovídat
poţadavkům výzkumu
2. Primární výzkum
zaměřený na získávání, analýzu a vyhodnocování nových informací, které se
týkají firmy i jejího okolí, které jsou potřeba pro řešení daného problému
sběr informací v terénu, který provádí samotný podnik nebo marketingová
výzkumná agentura
firma je prvotním uţivatelem získaných informací
I
Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek (část 2.)
Dle charakteru získaných informací:
1. Kvantitativní výzkum
předmětem: zjištění četnosti určitého stavu nebo jevu
účelem: získat číselné údaje analýzou sekundárních údajů nebo získáváním
údajů v terénu dotazováním velkého počtu respondentů
k zajištění statistické platnosti a moţnosti zevšeobecnění je třeba získat
dostatečný počet respondentů a reprezentativnost výběru, proto jsou tyto
výzkumy časově i finančně náročné
data lze získat: pozorováním, dotazováním, experimentem, vyuţívají se
dotazníky nebo interview, ke zpracování různé statistické metody
2. Kvalitativní výzkum
předmětem: zjišťování hlubších příčin, proč se něco stalo či děje
cílem: zjistit příčiny, názory, postoje, mínění i motivy dotázaných, které
vyvolávají vznik určitého stavu nebo jevu, vztahy, závislosti analyzovat a
zobecnit
neklade se důraz na mnoţstevní vyjádření získaných informací, ale na
kvalitu informací
pracuje se s malým počtem respondentů (náročné získávání informací),
výzkum můţe být realizován celkem rychle a není finančně tak náročný
II
Příloha č. 2 – Body, které by měl obsahovat plán výzkumu
Co by měl obsahovat plán výzkumu:
1) Formulování problému, který se má zkoumat, teoretické uchopení problému,
základní hypotézy řešení a určení cílů výzkumu, jejich zdůvodnění
2) Předběţnou představu o tom, co se od výzkumu můţe očekávat
3) Určení potřeb informací, strukturu informací a zdroje informací
4) Vymezení základního souboru a navrţení souboru, který se bude zkoumat,
zdůvodnění velikosti a sloţení zkoumaného souboru, navrţení místa a času,
kdy bude výzkum probíhat
5) Určení techniky a nástrojů pro výzkum
6) Určení, jakým způsobem se budou kontaktovat respondenti (sběr v terénu)
7) Předvýzkum – pomáhá zpřesnit výše uvedené body praktickým ověřením
postupu sběru informací v terénu na malém souboru respondentů (většinou jen
několik málo desítek jednotek)
8) Vlastní výzkum – sběr informací v terénu
9) Statistické zpracování získaných informací
10) Prezentace a interpretace zjištěných výsledků, uvedení praktických doporučení
11) Vypracování časového rozvrhu jednotlivých etap, uvedení odpovědné osoby
12) Vytvoření rozpočtu nákladů na výzkum. Tyto finanční náklady zahrnují dle
Foreta (Marketingová komunikace, 2008, str. 96) náklady na pracovníky
včetně pomocných tazatelů, náklady na výpočetní techniku a software, na
materiál, který se pouţívá, reţijní poloţky, jako je např. cestovné.
III
Příloha č. 3 – Informace o dotazníku
Grafická úprava dotazníku velmi působí na respondenta. Svoji roli hraje jak
formát dotazníku, tak jeho první stránka, barva i kvalita papíru.
Je-li formát příliš velký, můţe potenciální respondent nabýt dojmu, ţe
vyplňování bude příliš rozsáhlé a časově náročné, manipulace obtíţná. Je-li formát
malý, je třeba většího soustředění na čtení i vyplňování. Nejvhodnější se zřejmě jeví
formát A4.
Úvodní text na první stránce má za úkol vzbudit zájem respondenta, vysvětlit
mu, proč má dotazník vyplnit, co je cílem výzkumu, jak jsou jeho odpovědi důleţité pro
řešení praktického problému, jaký můţe mít prospěch z řešení problému, jaké zlepšení
můţe řešení problému přinést, zdůraznit smysl a význam dotazníku. Je třeba určit
způsob vyplňování dotazníku, aby dotazovaný věděl, zda má kříţkovat prázdné
čtverečky, krouţkovat kódy, podtrhávat. Důleţité je určit termín odevzdání vyplněných
dotazníků a způsob jejich odevzdání. Dobré je ujistit dotazované o zajištění anonymity.
Přínosné můţe být odborné zaštítění výzkumu uznávanou vědeckou či jinak váţenou
institucí či nezávislou nezúčastněnou stranou (např. marketingovou agenturou).
Počet otázek můţe mít vliv na to, zda dotazovaný dotazník vyplní či nikoliv.
Příliš velký rozsah otázek můţe respondenta odradit. Optimální počet otázek
v dotazníku je 40 aţ 50, ideální doba vyplňování 20 minut.
Neméně důleţitý je sled otázek. Na začátku dotazníku by měly být zajímavé
otázky, uprostřed otázky meritorní38, na jejichţ vyplnění velmi záleţí a je třeba se na ně
soustředit a na konci dotazníku otázky méně závaţné. Stehlík (2003, str. 76)
upozorňuje, ţe by otázky z pohledu dotazovaného měly tvořit logický celek.
38
Meritorní – týkající se věci samé, podstaty věci, podstatné
IV
Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku
Dotazník mohou tvořit podle uspořádání otázek tyto otázky (Foret, Stávková,
Zbořil, Haugue in Simová, 2005, str. 74):
Úvodní – jsou na začátku dotazníku, jejich cílem je navázání kontaktu
s respondentem, získat ho k vyplnění dotazníku, měly by vzbudit jeho zájem
Filtrační – většinou jsou umístěny v úvodu dotazníku, jejich úkolem je rozdělení
respondentů do nejméně dvou skupin. Filtrační otázky dle Foreta 2 (2008, str. 56)
směřují respondenty na otázky, na které mají odpovídat podle toho, jak odpověděli
na filtrační otázku. Následnou otázku, kterou mají dotazovaní po filtrační otázce
zodpovědět, je v dotazníku vhodné graficky či jinak zvýraznit, určit. Respondent
musí vědět, kterou otázku má zodpovědět a které má vynechat.
Otázky o subjektu – tvoří jádro dotazníku, zjišťují podstatu věcí
Specifické – zjišťují důleţité informace, mohou to být otázky týkající se osobních
návyků, společenských postojů, názorů, příjmu, zisku, pro respondenta nemusí být
příjemné. Umisťují se ke konci dotazníku.
Klasifikační – zaměřují se na charakteristiky respondenta, jako je věk, pohlaví,
bydliště, vzdělání) a řadí se většinou na úplný konec dotazníku.
Identifikační – obsahují údaje o místě, kde dotazování probíhalo, údaje
k identifikaci respondenta, jako je jeho adresa, jméno, telefonní číslo, pro moţnost
eventuálního kontaktování, dále identifikační údaje tazatele. Tyto otázky se
v dotazníku nemusí vyskytovat. Vyskytují-li se, tak většinou na konci dotazníku.
V dotazníku lze pouţít tři typy otázek (Foret 2, 2008, str. 50): otevřené,
uzavřené, polootevřené.
V otevřené otázce se můţe respondent vyjádřit svobodně, svými slovy, nejsou
mu předkládány varianty odpovědí. Výhodou tohoto typu otázek je to, ţe dotazovaný se
můţe zamyslet nad tím, co jej zaujalo, co povaţuje za významné, můţe se volně
vyjádřit. Tím můţeme získat i podněty, které nás nenapadly, o kterých jsme nevěděli.
Nevýhodou je problematičtější zpracování, odpovědi se musí zařadit do kategorií –
„okódovat“ (viz kapitola 1.2.5 Zpracování a analýza dat) a poté vyhodnotit. Otevřené
otázky se pouţívají především u kvalitativního výzkumu.
V
Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku (část 2.)
Uzavřené otázky předem nabízejí několik variant odpovědí, ze kterých si
respondent musí vybrat jednu nebo více odpovědí. Výhodou je rychlé a jednoduché
zodpovězení otázky i následné zpracování. Nevýhodou můţe být, ţe respondent zcela
nesouhlasí ani s jednou z navrhovaných variant odpovědí. Tím, ţe se předkládají
varianty odpovědí, se můţe umoţnit respondentovi, aby zastíral neznalost či nezájem o
dané téma. Uzavřené otázky se převáţně vyuţívají pro kvantitativní výzkum.
Uzavřené otázky se člení na:
1) Dichotomické39 – ty připouštějí pouze dvě moţnosti (např. ano – ne), jsou
snadno zpracovatelné, ale dotazované nutí k vyjádření krajního stanoviska
2) Výběrové40 – respondent si můţe vybrat jednu moţnost z nabízených variant,
jsou vhodné pro jednodušší zpracování, ale vylučují, aby si respondent zvolil více
variant
3) Výčtové41 – dotazovaný si můţe zvolit více moţných odpovědí z nabízených
variant, coţ umoţňuje větší výběr a přibliţuje se tak více skutečnosti, ale je to
obtíţnější při statistickém zpracování
4) Polytomické, s uvedením pořadí variant – příznivé pro respondenta, jelikoţ ten
můţe diferencovat mezi variantami a určovat pořadí, ale náročné na zpracování
Vhodným nástrojem pro měření postojů a názorů je škálování. Kromě
zjišťování, zda jev nastal či nikoliv, lze zjistit i to, jak dotazovaný hodnotí vnímání
tohoto jevu. Po dotazovaném se vyţaduje, aby svůj postoj zkoumaného jevu vyjádřil
jako pozici na stupnici. Důleţitá je detailnost stupnice. Je-li sudý počet stupňů, nutí to
dotazovaného zaujmout postoj. Je-li počet stupňů lichý, umoţňuje to respondentovi se
vyjádřit „nevím“, „nedokáţu odpovědět“.
Polootevřené otázky42 dávají respondentovi moţnost uvést vlastní odpověď,
pokud ji nenašel u moţností nabízených v uzavřené otázce. K výčtu nabízených
odpovědí se většinou na konec přidá varianta „jiná“ a respondent můţe napsat vlastní
odpověď.
39
Dichotomické otázky - také se jinak označují jako binární, alternativní či dvojné
Výběrové otázky - také se jinak označují jako polytomické s moţností výběru jen jedné varianty
41
Výčtové otázky - také se jinak označují jako polytomické s moţností výběru několika variant
42
Polouzavřené otázky – také se jinak označují jako polootevřené
40
VI
Příloha č. 5 – Tabulka rozdělení četností
Tabulka rozdělení četností se pouţívá u třídících číselných (kvantitativních)
znaků s malým počtem obměn. Pozorované hodnoty se uspořádají dle velikosti a ke
kaţdé variantě se zapíše počet statistických jednotek udávající četnosti jednotlivých
variant, jak ukazuje tabulka.
Tabulka 0-5: Tabulka rozdělení četností
obměna hodnoty znaku
četnost
xi
ni
x1
n1
x2
n2
x3
…
xk
n3
…
nk
celkem
n
Zdroj: SOUČEK, E. Základy statistiky. 1. vydání. Praha: Vysoká škola manaţerské
informatiky a ekonomiky, 2006. 195 str. ISBN 80-86847-12-8, str. 10

xi - obměny číselného statistického znaku

ni – četnosti

k – počet obměn

n – rozsah souboru (souhrn četností za k řádků)
VII
Příloha č. 6 – Intervalové rozdělení četností
Existuje-li velký počet obměn, pouţije se dle Foreta 2 (2008, str. 84)
intervalové rozdělení četností. Důleţité je určení počtu a velikost intervalů. Jsou-li
intervaly příliš široké, kvalita prezentace můţe být ohroţena. Jsou-li příliš úzké, nemusí
být tabulka přehledná. Podstatná je i volba hranic intervalů. Musí být zřejmé, do kterého
intervalu se mají jednotlivé jednotky zařadit. V praxi se uţívají pro intervaly s malou
četností i otevřené intervaly. Příklad intervalového rozdělení četností ukazuje tabulka.
Tabulka 0-6: Intervalové rozdělení četností
věk respondentů
0-17
18-24
25-39
40-54
55 a více
celkem
četnost
9
34
89
74
44
250
Zdroj: vlastní
VIII
Příloha č. 7 – Popis jednotlivých částí závěrečné zprávy
V úvodní části se nachází titulní strana (název výzkumu, jméno firmy, pro
kterou byl výzkum realizován, jméno organizace provádějící výzkum, datum), obsah,
seznam tabulek a grafů, stručné shrnutí výsledků výzkumu a úvod, ve kterém se
charakterizuje účel výzkumu, metody, které byly pouţity, cíle a rozsah výzkumu,
velikost a charakteristika vzorku respondentů, metodologie, které se při výzkumu
pouţívaly.
V hlavní části jsou srozumitelně a v logické návaznosti a posloupnosti popsány
výsledky výzkumu. Numerická data by měla být uvedena v tabulkách a grafech
přehledně a jednoduše. Tato část by měla být přiměřeně rozsáhlá, ne příliš.
V závěru zprávy je shrnutí výsledků, které byly získány výzkumem. Odpovídá
na výzkumné otázky a hodnotí, zda byly dosaţeny cíle, které si výzkum kladl.
Pokračováním shrnutí můţe být doporučení, které se opírá o výsledky výzkumu. Zde se
uvedou i skutečnosti, které mohly ovlivnit či omezit marketingový výzkum a tím kvalitu
získaných dat. To můţe slouţit do budoucna k vyvarování se těchto chyb v dalším
výzkumu.
Závěrečnou částí zprávy jsou přílohy. Jsou zde uvedeny doplňující informace,
které se neuvedly v hlavní části zprávy z důvodu narušení logické souslednosti,
nepřehlednosti textu či celkové vypovídací schopnosti zprávy. V příloze se uvádí grafy,
statistické tabulky, různé seznamy, dotazníky, fotografie či další materiály, které
dokreslují výzkum.
IX
Příloha č. 8 – Firmy na Ašsku
V příloze jsou uvedeny firmy, které v roce 2011 zaměstnávaly více neţ 30
zaměstnanců43.
Mezi firmy poskytující montáţní práce patří: ILOS Industrie Logistik Service s.r.o.,
NOSTRA, spol. s r.o. zhotovuje vzorkové bytové textilie, AMON & Co. s.r.o. vyrábí
vzorníky, MTG Tontagetechnik GmBH, VEDAP s.r.o. provádí dekoraci porcelánu.
Firmy ASTOS Aš a.s., Ing. Antonín Chvojka, Technotool s.r.o. jsou strojírenské
podniky.
Textilní průmysl zastupují firmy: Büttner Textil s.r.o. (šití pánských a dámských
oděvů pro svrchní ošacení), Bekaert Textiles CZ s.r.o. (vyrábí tkaniny pro automobilový
průmysl), CIMA Aš s.r.o. (bytové a stolní konfekční textilní výrobky či textilní
galanterie).
Petainer Czeh Holdings s.r.o. vyrábí plastové obaly pro nápoje a polotovary pro
výrobu lahví – preformy, GEALAN Czech, s.r.o. zpracovává plasty, vyrábí plastové
profily, Ivančik s.r.o. provádí tesařské práce a truhlářskou výrobu.
Carvac s.r.o. je zdravotnické zařízení provozující léčebnu dlouhodobě nemocných.
Firma ZDM vyrábí reklamní propagaci v oblasti potisku textilií.
43
Dostupné na: http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484
X
Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011
Následující tabulka ukazuje, kolik obyvatel ţilo dle předběţných výsledků ze
sčítání lidu, domů a bytů 2011 k 26. 03. 2011 v Aši.
Tabulka 0-9-1: Obyvatelstvo na Ašsku dle věku
pohlaví mužské
pohlaví ženské
celkem
Obyvatelstvo na Ašsku dle věku
celkem 0-14 let 15-64 let 65 let a více
6 470
1 140
4 598
732
6 623
1 008
4 568
1 047
13 093
2 148
9 166
1 779
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 201144
Níţe uvedená tabulka rozděluje obyvatelstvo Ašska od věku 15 let podle
nejvyššího stupně dosaţeného vzdělání.
Tabulka 0-9-2: Obyvatelstvo na Ašsku dle vzdělání
Obyvatelstvo na Ašsku dle vzdělání (15 let a více)
střední
úplné
vč.
bez
střední a vysokoškols
základní vyučení
celkem
vzdělání
vyšší
ké
(bez
odborné
maturity)
105
2 609
3 735
2 880
557
9 886
1%
26%
38%
29%
6%
100%
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Přehled obyvatelstva Ašska dle ekonomické aktivity ukazuje následující tabulka.
Tabulka 0-9-3: Obyvatelstvo na Ašsku dle ekonomické aktivity
Obyvatelstvo na Ašsku dle ekonomické aktivity
celkem
ekonomicky aktivní
zaměstnaní
zaměstnanci
zaměstnavatelé
osoby pracující na svůj účet
nezaměstnaní
ekonomicky neaktiví
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011
44
Dostupné na: http://www.scitani.cz/
XI
13 093
6 188
5 571
4 238
159
605
617
5 487
Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 (část 2.)
Na Ašsku ţijí obyvatelé různého státního občanství. Nejpočetnější skupinu
cizích státních příslušníků tvoří státní občané Vietnamu (viz tabulka níţe), za nimi se
řadí občané Ukrajiny a Slovenska.
Tabulka 0-9-4: Obyvatelstvo na Ašsku dle státního občanství
Obyvatelstvo Ašska dle státního občanství
ČR
11 789
Slovensko
114
Německo
52
Polsko
44
Ukrajina
127
Rusko
13
Vietnam
571
Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011
XII
Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku
Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal na Ašsku od 15. 8. 2012 do 30. 9. 2012.
Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Nejdříve jsou
vyuţívány sekundární informace z webových stránek sportovních oddílů, klubů,
organizovaných cvičení a MěDDM Sluníčko. Poté následoval primární výzkum, kde
byly tyto informace ověřovány, aktualizovány a doplňovány buď s vyuţitím e-mailové
komunikace, nebo osobním šetřením.
Způsob kontaktování respondentů: Dotazovaný obdrţel nejprve e-mailem
shrnuté informace o sportovním klubu, oddílu či organizaci nebo organizovaném
cvičení, který byly nalezeny na webových stránkách jednotlivých klubů, oddílů či
organizací, aby měl moţnost se vyjádřit k aktuálnosti obsahu. Dále e-mail obsahoval
připravené otázky, aby se dotazovaný mohl předem připravit. Respondent byl poţádán o
sdělení termínu k rozhovoru. Nereagoval-li respondent na e-mail, byl osloven
telefonicky.
Statistické zpracování informací: Zpracování informací probíhalo ihned po
ukončení dotazníkového šetření 30. 9. 2012. Aktualizované sekundární informace i
získané primární informace byly většinou zpracovány formou tabulek či popisu.
Časový rozvrh: V tabulce 0-10-1: Časový rozvrh výzkumu je zaznamenán
časový rozvrh. V měsíci srpnu 2012 probíhalo formulování problému, vymezení
zkoumaného souboru, sběr sekundárních informací, příprava otázek, e-mailová
komunikace se sportovními oddíly, kluby, organizacemi, organizovaným cvičením. Na
základě ohlasů e-mailové konzultace se uskutečnily telefonní rozhovory a poté osobní
návštěvy výše zmíněných. Během měsíce srpna a září se uskutečnilo šetření. V měsících
září a říjnu se zpracovávaly a analyzovaly údaje a poté se vytvořila v říjnu závěrečná
zpráva.
XIII
Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku
(část 2.)
Tabulka 0-10-1: Časový rozvrh výzkumu
období
činnost
formulování problému
vymezení zkoumaného souboru
sběr sekundárních informací
příprava otázek
e-mailová komunikace
telefonická komunikace
ověřování sekundárních informací
sběr primární informací
zpracování údajů
analýza údajů
vypracování zprávy
srpen
x
x
září
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
říjen
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: vlastní
Rozpočet nákladů na výzkum: Níţe uvedená tabulka vyčísluje náklady. Ty tvoří
kancelářské potřeby, jako např. papír a pouţití tiskárny na vytištění sekundárních
informací k ověření jejich aktuálnosti i seznam připravených otázek. Významnou částku
zaujímají náklady na telefonní hovory a cestovné. Nejvyšší poloţku tvoří ušlý zisk. To
je částka, o kterou se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe věnovat
své výdělečné činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem.
Tabulka 0-10-2: Rozpočet nákladů na výzkum
Položka:
kancelářské potřeby (papír, tužky)
telefon
cestovné
ušlý zisk
celkem
Kč
100,00 Kč
600,00 Kč
450,00 Kč
3 000,00 Kč
4 150,00 Kč
Zdroj: vlastní
XIV
Příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj
XV
Příloha č. 12 – Nabídka půjčovny ve sportovním areálu na vrchu Háj
Tabulka 0-12: Nabídka půjčovny
horské kolo
horské kolo dětské
lyţe komplet + přilba
snowboard komplet
kolečkové brusle
kolečkové brusle dětské
přilba
chrániče
brýle lyţařské
tenis
badminton
síť na badminton
petang
ruské kuţelky
1 hod /
Kč
50,30,50,50,30,20,10,10,10,50,20,10,20,50,-
2 hod /
Kč
90,55,90,90,55,35,18,18,18,90,35,20,35,85,-
3 hod /
Kč
140,80,140,140,80,55,25,25,25,140,55,55,55,140,-
Záloha /
Kč
1000,1000,1000,1000,1000,500,200,200,200,1000,200,200,200,200,-
Zdroj: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/vrch-haj/cenik/
Příloha č. 13 – Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012
Tabulka níţe ukazuje, za jaké ceny se lyţovalo v lyţařské sezoně 2011–2012.
Kromě níţe uvedených moţností lze výhodněji zakoupit skipas na 3 nebo 5 dní či
rodinné vstupné nebo vstupné pro kolektiv více jak 10 osob.
Tabulka 0-13: Ceník jízdného 2011–2012
Časové rozlišení
Celodenní
Dopolední
Odpolední
Jednotlivé jízdy
Večerní
17-20
hod
Večerní 18:30-20
hod
Dospělí Děti od 6 do 12 let nebo do 150 cm
200,- Kč
100,- Kč
120,- Kč
60,- Kč
140,- Kč
70,- Kč
20,- Kč
10,- Kč
120,- Kč
120,- Kč
80,- Kč
80,- Kč
Zdroj: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/lyzarske-stredisko/cenik/
XVI
Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš
Aerobic
V tomto sportovním oddíle se cvičí bodystyling a cvičí se na velkých míčích.
Hodina bodystylingu se skládá ze dvou částí: v první části se cvičí jednoduché aerobní
sestavy pro zahřátí organismu a ve druhé části se formují a posilují jednotlivé části těla.
Při cvičení na velkých míčích se uvolňují a zpevňují především zádové svaly, ale i
břišní a hýţďové. S pomocí činek a cvičebních gumiček se zpevňují bicepsy i tricepsy.
Basketbal
Tréninky: 2 × týdně 1,5 hod
Závodní činnost: krajský přebor v kategorii muţi
Pořádané akce : turnaj mezi školami ve streetbalu
Jóga je přizpůsobená západnímu stylu, neprovádí se meditace. Protahuje se celé
tělo bez pocitů bolesti, posilují se zádové svaly a uvolňuje napětí v těle.
Kopaná
Oddíl kopané se věnuje přípravě, trénování a mistrovským utkáním.
Členění:
o
o
o
o
o
o
o
mladší přípravka
starší přípravka
mladší ţáci
starší ţáci
dorostenci
dospělí – A muţstvo
stará garda
(6–8 let)
(8–10 let)
(10–12 let)
(12–15 let)
(15–18 let)
(nad 18 let)
(nad 35 let)
15 osob
17 osob
15 osob
15 osob
20 osob
20 osob
25 osob
trenéři 2
trenéři 2
trenéři 2
trenéři 2
trenéři 2
trenéři 2
Tréninky: 2 × týdně (1,5–2 hod)
Závodní činnost: mistrovská utkání soboty a neděle, muţstvo A soboty
Pořádané akce : fotbalové turnaje
Plány: vybudování sociálního zázemí
XVII
Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 2.)
Kuţelky
Tréninky: individuální
Závodní činnost:
Karlovarská soutěţ II.
Karlovarská soutěţ I.
Karlovarský přebor – 2 druţstva
Pořádané akce :
Turnaje jednotlivců pro veřejnost – 4 × ročně
Turnaj podniků a firem – dlouhodobá soutěţ pro veřejnost
Plány: výstavba nové kuţelny (stávající se nehodí pro vyšší soutěţe)
Nohejbal
Tréninky: 2 × týdně.
Závodní činnost:
Muţi:
o Muţstvo „A“ – 1. liga (druhá nejvyšší soutěţ) ČR
o Muţstvo „B“ – okresní přebor
Ţáci + dorost
o Přebory Karlovarského kraje – mládeţ
o Účast na jednorázových mistrovstvích ČR – starší ţáci a dorost
Pořádané akce : 2 × turnaje mládeţe, 1 × turnaj neregistrovaných v trojicích
Plány: udrţení 1. ligy, začleňování odchovanců Aše do druţstva 1. ligy
Stolní tenis
Při práci s mládeţí se klade důraz na zvyšování fyzické kondice, obratnosti,
soutěţivosti, chování a respekt v kolektivu, sportovní růst s předpokládaným přechodem
do kategorie dospělých. U dospělých členů jde o udrţování kondice a sportovních
výsledků.
XVIII
Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 3.)
Závodní činnost:
Dlouhodobé soutěţe
o Druţstvo muţů A – 3. liga
o Druţstvo muţů B – KP (krajský přebor) 1. tř.
o Druţstvo muţů C – KP 2. tř.
o Druţstvo muţů D – OP (okresní přebor) – za druţstvo jiţ nastupuje
částečně i ţactvo
Jednorázové akce
o OP jednotlivců všech věkových kategorií
o KP jednotlivců (ţactvo, dorost, muţi, ţeny)
o Pohár KKSST (Karlovarského kraje svazu stolního tenisu) muţů, ţen a
mládeţe
o Turnaje dospělých a mládeţe v rámci Karlovarského a Plzeňského kraje
o MČR (mistrovství ČR) mládeţe (pouze jeden ţák či ţákyně z kraje)
Pořádané akce:
bodovací turnaje – mladší ţactvo, starší ţactvo, dorost (účast Karlovarský a
Plzeňský kraj)
Velikonoční budovací turnaj muţů (účast Karlovarský a Plzeňský kraj)
Vánoční turnaj – účast od neregistrovaných aţ po 3. ligu
turnaje okresního přeboru jednotlivců (dospělí a ţactvo)
Zhruba 4 aţ 5 akcí krajského charakteru (KP jednotlivců, KP druţstev mládeţe,
pohár KKSST dle přidělení nadřízeného svazu)
Dlouhodobý turnaj druţstev neregistrovaných
Memoriál ing. Týzla – turnaj neregistrovaných jednotlivců
Plány:
udrţet druţstvo A i B ve 3. lize
pomalu zapracovávat mládeţ do druţstva dospělých
10 medailí z OP jednotlivců a KP jednotlivců mládeţe
XIX
Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 4.)
Šachy
Závodní činnost: Krajská soutěţ skupiny 1 (dle rozlosování hraje proti sobě vţdy
druţstvo domácí a druţstvo hostující na 8 šachovnicích; sčítají se získané body).
Pořádané akce:
Vánoční (a Velikonoční) bleskový turnaj v šachu
Přebory oddílů (nepořádá se pravidelně kaţdý rok)
Plány: udrţet se v Krajské soutěţi skupiny 1 a omladit kolektiv
Tenis
Tréninky: 2 × týdně, v letním období se trénuje na tenisových kurtech, v zimním období
v tělocvičně v ulici G. Geipela nebo v Selbu v hale firmy Hutschenreuther.
Závodní činnost: děti se účastní krajského přeboru Karlovarského kraje
Pořádané akce :
Mistrovská utkání dětí, pořádaná Českou tenisovou asociací
Turnaje veteránů (dvouhry, čtyřhry)
Otevřený přebor Aše
Ašská tenisová minitour – pět kol za rok
Turnaje neregistrovaných
Přebory Aše jednotlivců – dětí
Přátelská utkání s německým druţebním partnerem TSV Zirnofr (1 × v ČR, 1 ×
v Německu)
Plány: zaloţení vlastního občanského sdruţení, zabezpečení chodu oddílu, postupná
renovace areálu
Zumba je fitness program, který kombinuje aerobní cvičení s prvky latinskoamerických tanců.
XX
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku
Alpin Club Aš je horolezecký oddíl, který sdruţuje horolezce, lyţaře, bikery a
další nadšence pro pohyb v přírodě. Je členem Českého horolezeckého svazu.
Tréninky: nejsou pravidelné organizované tréninky
Jaro – skialpinismus
Léto – cyklistika, lezení na skalách, vysokých horách, chození na ferati
Podzim – zavírání skal (technická příprava na zimu – vyprošťování, vyhledávání
lavinovým vyhledávačem)
Zima – skialpinismus, sjezdové i běţecké lyţování, lezení na ledopádech
Pořádané akce:
Triatlon na Studánce
První pomoc
Občasné provozování lezecké stěny
Zavírání a otvírání skal
Občanské sdruţení Ašští bajkeři45 je sportovní oddíl zaměřený zejména na
horskou cyklistiku (MTB), plavání a běh.
Tréninky: Děti trénují v několika tréninkových dávkách týdně. Skladba tréninků se
mění v závislosti na ročním období:
zimní příprava obsahuje 3 tréninkové dávky týdně (plavecký bazén – 2 × týdně,
tělocvična – 1 × týdně)
letní příprava obsahuje 4 tréninkové dávky týdně (plavecký bazén – 1 × týdně,
trénink na kole – 2 × týdně, tělocvična – 1 × týdně
Závodní činnost:
oddíl se zúčastňuje z největší části závodů na regionální úrovni (Ašský sportovní
pohár, Chebský pohár MTB, Karlovarský pohár MTB), a to zejména
cyklistických, běţeckých, triatlonů atd.
nejúspěšnější členové oddílu závodí také na úrovni republikové (Český pohár
MTB)
45
Dostupné na: http://www.asstibajkeri.estranky.cz/
XXI
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 2.)
Pořádané akce:
Ašský bejbykap – cyklistický závod pro širokou veřejnost (pro děti 0–18 let)
Ašský x-triatlon – závod zařazený do Ašského sportovního poháru a Chebského
poháru
Antal bike – závod horských kol – letos jako Mistrovství Karlovarského kraje,
zařazený do Ašského sportovního a Chebského poháru a Karlovarského poháru
ČP MTB (Český pohár – závod horských kol)
další akce pro členy oddílu (oddílový duatlon, prázdninový závod.)
Plány: doplnit trenérům kvalifikaci (trenérské kursy a kursy rozhodčích)
AVZO TSČ ZO Aš (Asociace víceúčelových základních organizací
technických sportů a činností ČR) se v Aši se dělí na sportovní střelbu a modelářský
klub.
Podmínky členství: věk 12 let, duševní vyspělost, disciplína (nutná podmínka pro
zacházení se zbraní)
Závodní činnost: převáţně v rámci okresu Cheb a Sokolov, ale kaţdý člen klubu můţe
individuálně navštívit jakýkoli závod pořádaný jinou organizací AVZO TSČ.
Pořádané akce:
Sportovní střelba – Den otevřených dveří (kaţdoročně)
Modelářský klub – Celorepubliková soutěţ plastikových modelů jako memoriál
Michala Šneberka
Plány: oprava střeleckých stavů na střelnici v Hedvábnické ulici
Budo Klub Aikido Aš je sportovní oddíl zaměřený zejména na cvičení technik
aikido.
Jezdecký klub Aš usiluje o výchovu mladých jezdců pro rekreační, ale hlavně
sportovní jeţdění na koních. Je zaměřen spíše na parkurové skákání.
Závodní činnost:
Hoby závody pro děti do 11 let (děti nemusí mít licenci)
Závody pro děti starší 11 let (děti jiţ mají licenci – licenci získají po zkoušce
z teorie, praxe, jezdectví a uhrazení poplatku)
XXII
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 3.)
Dospělí – parkurové závody a westernový styl
Pořádané akce:
Spolupráce se Speciální školou v Aši za podpory města Aš na projektu „Svět
očima dětí z koňského hřbetu“. Je to pilotní projekt pro hiporehabilitaci 46.
Hoby závody pro děti
Hubertova jízda – uzavírá jezdeckou sezonu
Jezdecký klub Krásná o.s. se zabývá výcvikem jezdců. Tento klub spadá do
sousední obce Krásná.
Závodní činnost: členové se účastní závodů
Pořádané akce:
Pořádání veřejných akcí jako jsou veřejné tréninky, Hubertova jízda, vánoční
vyjíţďky a jiné.
Ve spolupráci s obcí se pravidelně s koni účastní dětských dnů, májky, průvodů,
na kterých mají i ostatní děti moţnost svézt se.
Plány:
hledání vhodných dotačních titulů na výstavbu jízdárny
rekonstrukce kruhovky
nákup jezdeckého bezpečnostního vybavení pro děti
Občanské sdruţení Jump-X
Hlavní náplní je vytváření podmínek pro provozování adrenalinových, ale i
jiných sportů.
Pořádané akce:
Český pohár ve fourcrosse
v zimě lyţařský karneval
46
Hiporehabilitace - aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním
znevýhodněním
XXIII
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 4.)
KČT (Klub českých turistů) Aš
Oddíl orientačního běhu při KČT Aš se zabývá orientačním během a věcmi s tím
souvisejícími.
Tréninky: po dobu školního roku 2 × týdně v měsících září, květnu a červnu v okolních
zmapovaných terénech, od října do dubna v tělocvičně
Závodní činnost:
Účast na závodech v Čechách i v zahraničí
Pro děti a mládeţ je důleţitý oblastní ţebříček (karlovarský a plzeňský kraj)
Drţitelé vyšší výkonnostní třídy se zúčastňují závodů ţebříčku Čech a v případě
nominace i na mistrovství ČR (České republiky)
Pořádané akce:
Závody v rámci oblastního ţebříčku
Ašský štít (letos byl 49. ročník)
Aprílový závod
Orientační závod v rámci projektu Česko-saské ligy netradičních závodů na
vrchu Háj
Plány: minimálně udrţet současný stav oddílu a pokusit se o zvýšení počtu vyšších
výkonnostních tříd (licencí)
LK (Lyţařský klub) Jasan Aš je zaměřený zejména na běh na lyţích, atletiku,
cyklistiku, plavání, triatlon.
Terrible Monkeys o.s.
Náplní je hra frisbee. Frisbee Ultimate je kolektivní bezkontaktní hra s diskem
frisbee. Hrají proti sobě dva týmy, které jsou pětičlenné aţ sedmičlenné. Vítězí
druţstvo, které má na konci hrací doby vyšší skóre nebo dosáhne jako první
stanoveného počtu bodů.
Tréninky: toto občanské sdruţení se sídlem v Aši bylo zaloţeno kvůli
kaţdoročně pořádané akci s mezinárodní účastí – Banana Cup. Tréninky neprobíhají
v Aši, trénuje se v Praze 1 – 2 × týdně, 1 × týdně je kondiční trénink.
XXIV
Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 5.)
Závodní činnost: ligové turnaje, mezinárodní turnaje
Pořádané akce:
Banana Cup – Aš; mezinárodní účast (letos byl 5. ročník)
Chrást u Chrudimi – jen pro české týmy (letos byl 19. ročník)
Plány: rozvoj frisbee v ČR, rozšířit na střední i základní školy
Vodácký oddíl Š.RUM Aš47
Hlavní náplní občanského sdruţení je vodní turistika, cykloturistika, běţecké i
sjezdové lyţování.
Tréninky: nejsou pravidelné organizované
Soustředění:
3–4 víkendové vodácké akce
týdenní vodácká akce
cyklistické víkendy
pobyty v tuzemských horách
Volejbalový klub Aš
Hlavní náplní VK (Volejbalového klubu) Aš je volejbal, od podzimu roku 2012
také badminton. Pod různými názvy funguje jiţ od roku 1946, pod současným názvem
od roku 1993.
Tréninky: mládeţ trénuje 2 × týdně, dospělí 3 × týdně
Závodní činnost:
druţstvo ţen – Krajský přebor
smíšené druţstvo – Zimní krajská liga
Soustředění: pro mládeţ
Pořádané akce: regionální turnaje smíšených druţstev (několikrát za rok), Zimní krajská
liga, Krajská liga ţen, turnaje pro širokou ašskou veřejnost.
47
Dostupné na: http://vosrum.assko.cz/
XXV
Příloha č. 16 – Informace o sportovních krouţcích při MěDD Sluníčko
Krouţky pro školní děti:
Košíková dívky – trénování košíkové, dívky se účastní soutěţí
Plavání – koná se v ašském bazénu, je vhodné pro začátečníky i pokročilé
Volejbal při MěDDM Sluníčko a VK Aš – krouţek pořádaný za spoluúčasti
výše zmíněných; děti hrají volejbal, účastní se soutěţí, vhodný pro začátečníky i
pokročilé
Mini volejbal v barvách při MěDDM Sluníčko a VK Aš – krouţek pořádaný za
spoluúčasti výše zmíněných; děti hrají volejbal, účastní se soutěţí, vhodný pro
začátečníky i pokročilé
Sportovní gymnastika – děti cvičí na nářadí, provádí rytmickou gymnastiku,
cvičí s hudbou, získávají pohybovou průpravu
Florbal – děti hrají florbal, účastní se soutěţí, krouţek je vhodný pro
začátečníky i pokročilé
Capoeiera – brazilské bojové umění, které připomíná tanec s akrobatickými
prvky na původní hudbu
Taneční krouţek Váţky – je určen dětem, které mají rády hudbu, pohyb, tanec,
naučí se taneční kroky, variace různých stylů, nacvičují vystupování
Mladý hasič – v tomto krouţku se rozvíjí tělesné a psychické schopnosti dětí a
mládeţe, připravují se na hasičské soutěţe
Krouţky pro předškolní i menší děti:
Plaváčci – děti se v ašském bazénu seznamují s vodním světem prostřednictvím
her
Cvičení rodičů s dětmi – krouţek je zaměřený na pohybovou činnost, hry
s míčem, děti absolvují překáţkové dráhy, závody
Pohybově taneční krouţek – malé děti se věnují pohybové činnosti
XXVI
Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních
Bodystyling
V první polovině hodiny se zahřívá organizmus cvičením v aerobním stylu –
cvičí se jednoduché sestavy. Ve druhé polovině hodiny se formují a posilují jednotlivé
části těla (břišní, hýţďové, stehenní a zádové).
Jóga48 je posilovací i protahovací relaxační cvičení zaměřené na dech. Klade se
důraz na plynulé přechody mezi jednotlivými pozicemi i na správnou techniku dýchání.
Důleţitá je relaxace a koncentrace, vnímání plynulosti pohybu a celkové uvědomování
si sebe sama. Cvičení by mělo pomoci odbourat chronický stres a načerpat novou
energii. Cvičení jógy vyrovnává svalovou nerovnováhu, obnovuje přirozenou pruţnost
páteře a zlepšuje funkce srdce.
Power jóga vychází z pozic klasické jógy, ale je důslednější na rovnání těla do
anatomicky správné polohy. Přispívá k vyrovnávání svalové nerovnováhy, zlepšení
svalového napětí, protaţení svalů, správnému fungování vnitřních orgánů a vnitřních
procesů v těle, aktivaci energie.
Spinning je kolektivní aerobní cvičení, jízda na stacionárním kole při motivující
hudbě dle pokynů instruktora. Rozvíjejí mentální, ale i fyzickou sílu.
Step body je posilovací aerobní cvičení. Při tréninku se vystupuje na vyvýšenou
plochu („step“) a posilujete tak svalstvo hýţdí a stehen, trénuje se šedá kůra mozková a
zvyšuje se celková fyzická kondice.
Tae-Bo
ETB = European TAE-BO je velmi účinný sportovní systém, který nejen
redukuje tělesnou hmotnost, ale také zvyšuje svalovou sílu, je zábavou a upevňuje vůli.
Tae-Bo pouţívá pohyby různých druhů bojových umění a sportů. Cvičí se ve skupině na
rychlou hudbu. Vyučuje se ve dvou typech lekcí: Intro lekce a Tae-Bo lekce.
V lekcích Intro se trénují kombinace, jednotlivé techniky a svalová síla. Jde o to
zlepšit provedení technik, naučit se pravidla bezpečného a zdravotně nezávadného
tréninku a rozvíjet cit pro své tělo.
48
Dostupné na: http://ocviceni.fitweb.cz/joga-a3.html
XXVII
Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních (část 2.)
Ve vlastní Tae-Bo lekci přichází na řadu především trénink kondice. Jednotlivé
prvky a kombinace se cvičí v daném počtu opakování různě za sebou. Poté následuje
posilování a na závěr relaxace a protaţení.
Cvičení na velkých míčích je příjemné pro celé tělo. Uleví se napětí v nohách,
jelikoţ se cvičí vsedě a vleţe. Uvolní se a zároveň zpevní především zádové svaly,
zpevňují se i svaly břišní i hýţďové. S pomocí činek a cvičebních gumiček se zpevňují
bicepsy i tricepsy.
Zumba je fitness program, který kombinuje prvky aerobního cvičení s prvky
latinsko-amerických a moderních tanců. Během hodiny se vystřídá 15–16 choreografií.
Zumba toning je cvičení, při kterém se ve větší části hodiny cvičí zumba a
v závěrečné části se posilují různé partie těla.
XXVIII
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů
Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal elektronickou formou na webu49
Vyplňto.cz na ZŠ Hlávkova a ZŠ Okruţní, v dětském oddělení knihovny Aš. Výzkum
začal 1. 5. 2012 a byl ukončen 31. 5. 2012. Od 15. 4. 2012 do 30. 4. 2012 probíhaly na
školách konzultace s učiteli TV a učiteli informatiky, kteří výzkum se ţáky a studenty
prováděli a s pracovníky dětského oddělení knihovny.
Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Informace, které jsou
sbírány v terénu, jsou informace primární. Vztahují se přímo ke zkoumané jednotce –
ţákům a studentům Ašska a potřebám marketingového výzkumu sportování ţáků a
studentů na Ašsku. Informace jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Kvalitativní
informace přispějí k poznání, jaká sportovní zařízení či jaké sportovní krouţky
respondentům na Ašsku chybí.
Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování).
Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno elektronicky – učitelé TV a učitelé
informatiky obdrţeli e-mailem50 odkaz na elektronický dotazník umístěný na webu
Vyplňto.cz. Dotazovaní klikli na odkaz v počítači, vyplňovali a po dokončení
vyplňování klikli na tlačítko „odeslat“. Neshledal-li systém v odesílaném souboru
chybu, na kterou by upozornil, aby byla sjednaná náprava, dotazník se odeslal. Soubor
otázek měl podobu dotazníku.
Dotazník byl vypracován na webu Vyplňto.cz51, kde bylo moţné si jej před
spuštěním vyzkoušet a opravit případné chyby. Maximální moţná délka bezplatného
internetového průzkumu je 30 dní od spuštění. Výhodou internetového dotazníku jsou
větvící otázky. Díky nim se respondentům zobrazí jen ty otázky, na které je potřeba
odpovědět, ostatní otázky zůstanou skryty. Například odpoví-li respondent na otázku č.
5 „Sportuješ mimo hodiny TV“ „ano“, pokračuje otázkou č. 8. Odpoví-li na tuto otázku
„ne“, zodpoví otázky č. 6 a 7 a automaticky se mu pak zobrazí aţ otázka č. 22. Na
otázky č. 8–21 odpovídají pouze ti respondenti, kteří sportují mimo hodiny TV. Tak se
dotazník stává přehlednějším a oproti papírovému dotazníku se nestane, ţe by
49
Web – World Wide Web (WWW či jen zkráceně web) je v překladu „celosvětová pavučina“.
Je to soustava propojených dokumentů.
50
E-mail – je elektronická pošta; způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes komunikační
systémy
51
Dostupné na: http://www.vyplnto.cz/
XXIX
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 2.)
respondent odpověděl na otázku, na kterou odpovídat neměl. Vyplňování internetového
dotazníku je tak rychlejší.
Způsob kontaktování respondentů: Nejprve byly e-mailem osloveny veškeré
školy na Ašsku, dětské oddělení knihovny a oddíl Ašští bajkeři. V e-mailu byl vysvětlen
důvod a přínos prováděného dotazníkového šetření. Dle reakcí na e-mail se školy
kontaktovaly telefonicky a navštívily osobně. Na výzkum ţáků a studentů přistoupila 2.
ZŠ v Aši (ZŠ Hlávkova) a Základní a mateřská škola v Aši, Okruţní ulice. Do knihovny
byly umístěny letáčky ve formátu A6, které obsahovaly stručné vysvětlení prováděného
šetření a internetový odkaz na elektronický dotazník – viz příloha č. 19.
Informace o předvýzkumu: Předvýzkum probíhal v období od 14. 4. 2012 do
30. 4. 2012 na skupinkách 3–5 dětí 2. ZŠ v Aši a gymnázia. Byly pouţity papírové
verze dotazníků. Bylo zkoumáno, zda otázky jsou vhodně formulované, zda nabízené
moţnosti odpovědí vyhovovaly, nebo zda bylo nutné nějakou variantu odpovědi přidat
nebo změnit škálování. Podoba dotazníku se měnila šestkrát. V příloze č. 20 je
definitivní podoba dotazníku, dle které se vypracoval dotazník na webu Vyplňto.cz.
Statistické zpracování informací: Bylo vyuţito sluţby na webu Vyplňto.cz.
Získané odpovědi byly jiţ kódované a roztříděné. Bylo moţné tak provádět třídění 1.
stupně, ale také díky filtracím třídění 2. stupně. Automaticky byly vypočteny četnosti
jednotlivých variant. Sluţba Vyplňto.cz zobrazuje odpovědi i graficky. Zpracování
informací probíhalo ihned po ukončení dotazníkového šetření 31. 5. a výsledky byly
veřejně přístupné.
Časový rozvrh: Zobrazuje Tabulka 0-18-1: Časový rozvrh výzkumu ţáků a
studentů.
V měsíci dubnu 2012 probíhalo
formulování problému,
vymezení
zkoumaného souboru, příprava dotazníku, e-mailová komunikace se školami na Ašsku,
s dětským oddělením knihovny a sportovním oddílem Ašští bajkeři. Na základě ohlasů
e-mailové konzultace se uskutečnily telefonní rozhovory či osobní návštěvy výše
zmíněných. Byly konzultovány otázky dotazníku s učiteli TV a jinými pedagogy nebo
osobami zabývajícími se sportem mládeţe. Proběhl také předvýzkum. Během měsíce
května se uskutečnil samotný internetový výzkum na webu Vyplňto.cz. V měsíci červnu
se zpracovávaly a analyzovaly údaje a vytvořila se závěrečná zpráva.
XXX
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 3.)
Tabulka 0-18-1: Časový rozvrh výzkumu ţáků a studentů
období
činnost
x
formulování problému
vymezení zkoumaného souboru
příprava dotazníku
e-mailová komunikace
osobní a telefon. komunikace
konzultace otázek v dotazníku
předvýzkum
výzkum - sběr informací
zpracování údajů
analýza údajů
vypracování zprávy
duben
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
květen
červen
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: vlastní
Rozpočet nákladů na výzkum: Náklady na výzkum nebyly vysoké hlavně tím, ţe
nebylo třeba tištění papírových dotazníků a jejich následná distribuce. Dodrţí-li se
podmínky, je pouţití sluţby pro internetový on-line průzkum na webu Vyplňto.cz
zdarma. První podmínkou nutnou k registraci a získání sluţby FREE zdarma je 60
minut vyplňování libovolných dotazníků umístěných na webu Vyplňto.cz. Tím se
ţadatel seznámí s moţnostmi formulování otázek i moţných odpovědí. Maximální
počet responsí52 za 30 dní v jednom výzkumu je omezen na 500. Tabulka 0-18-2:
Rozpočet nákladů na výzkum ţáků a studentů vyčísluje náklady. Ty tvoří kancelářské
potřeby, jako například papír na vytištění dotazníků na předvýzkum, vytištění
upoutávek na dotazník pro ţáky a studenty (viz příloha č. 19) a psací potřeby, dále
náklady na telefonní hovory a cestovné. Pro motivování návštěvníků dětského oddělení
knihovny k vyplňování dotazníků se pořídily sladkosti a drobné kancelářské předměty,
jako jsou psací potřeby, notýsky. Největší poloţku tvoří ušlý zisk. To je částka, o kterou
se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe věnovat své výdělečné
činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem.
52
Response – vyplněný a odeslaný dotazník
XXXI
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 4.)
Tabulka 0-18-2: Rozpočet nákladů na výzkum ţáků a studentů
Položka:
Kč
kancelářské potřeby (papír, tužky)
100,00 Kč
telefon
250,00 Kč
cestovné
350,00 Kč
odměny pro děti za vyplňování dotazníků 300,00 Kč
ušlý zisk
5 000,00 Kč
celkem
6 000,00 Kč
Zdroj: vlastní
Vyhodnocení dotazníkového výzkumu ţáků a studentů
Informace o průzkumu: Průzkum Sport na Ašsku pro ţáky a studenty byl na
webu Vyplňto.cz dotazníkem veřejným, to znamená, ţe si jeho výsledky můţe
prohlédnout kaţdý, kdo stránky Vyplňto.cz navštíví a výzkum vyhledá 53. Dotazník
vyplnilo 172 respondentů. Šetření probíhalo od 1. 5. 2012 do 31. 5. 2012. Dotazník
obsahoval 31 otázek a respondenti vyplnili průměrně 23,8 otázek. To je způsobeno
větvícími otázkami, jak jiţ bylo zmíněno výše. Návratnost dotazníků byla 69,8 %. Je
dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Průměrná doba vyplňování činila
0:05:32 hod.
Informace o dotazníku: Elektronický dotazník obsahuje úvodní informace, které
mají přispět k vysvětlení prováděného průzkumu a zobrazí se při spuštění dotazníku:
„Ahoj holky a kluci, studentky a studenti. Studuji na Vysoké škole manažerské
informatiky a ekonomiky. Jelikož bydlím v Aši a sportuji já i moje děti, jako téma
bakalářské práce jsem si vybrala: "Sport na Ašsku". Zajímá mně, zda a proč sportujete,
jaká sportoviště či kroužky vám na Ašsku chybí. Proto vás prosím o vyplnění tohoto
dotazníku.
Sport (pro tento dotazník) = aktivita, která trvá nejméně půl hodiny a při které se
aspoň trochu zadýcháte.“
Neustále jsou na zobrazované stránce instrukce pro vyplnění dotazníku
(nápověda). Ty mají napomoci hlavně při vyplňování prvních otázek, jelikoţ u uzavřené
dichotomické a výběrové otázky respondent můţe zvolit právě jednu variantu odpovědi,
v elektronickém dotazníku se tato odpověď označí do krouţku. Naopak u uzavřených
53
Výzkum je dostupný na: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/sport-na-assku-pro-zaky-a-st/
XXXII
Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 5.)
výčtových otázek respondent označí i více variant odpovědí do čtverce. Respondenti
jsou také upozorněni na větvící otázky, ţe je zcela v pořádku, nezobrazí-li se jim
všechna čísla otázek.
Dotazník obsahuje následující otázky, přehled typů a čísel otázek zobrazuje
Tabulka 0-18-3: Typy otázek v dotazníku pro ţáky a studenty. Většina otázek je
povinná, respondent je musí vyplnit, jinak nemůţe vyplněný dotazník odeslat. Otázky
č. 19, 21, 24 byly zvoleny jako nepovinné, aby se předešlo tomu, ţe respondent nechce
vypisovat odpověď, tak vyplňování dotazníku předčasně ukončí.
Tabulka 0-18-3: Typy otázek v dotazníku pro ţáky a studenty
typy otázek
otevřené
uzavřené
dichotomické
výběrové
výčtové
polouzavřené
výčtové
větvící
dichotomické
výběrové
čísla otázek
19, 21, 24
11, 22, 30
1-4, 7, 9, 14-16, 27-29, 31
25
6, 10, 12, 13, 17
5, 8, 18, 20, 26
23
Zdroj: vlastní
XXXIII
Příloha č. 19 – Upoutávka na dotazník pro ţáky a studenty
XXXIV
Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty (část 1.)
XXXV
Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty (část 2.)
XXXVI
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty
Otázka č. 1 – Je pro tebe sport důleţitý?
Důvodem
pro
zařazení
této
úvodní otázky bylo zjištění toho,
zda ţáci a studenti pokládají
sport za důleţitý ve svém ţivotě.
Na povinnou otázku odpovědělo
172 respondentů. Obrázek 0-211 ukazuje, ţe více jak tři čtvrtiny
dotazovaných povaţuje sport za
důleţitou součást ţivota, coţ je
Obrázek 0-21-1: Důleţitost sportu pro ţáky a studenty
N = 172
významné pro celý výzkum. Jen pro 13 % dotazovaných sport důleţitý není. Necelá
čtvrtina neví. Analýzou druhého
stupně bylo zjištěno, ţe ze 135
respondentů,
pro
které sport
důleţitý
je
79
je,
chlapců
(58,52 %) a 56 dívek (41,48 %) –
viz Obrázek 0-21-2: Důleţitost
sportu dle pohlaví. Globálně54 je
sport důleţitý pro 45,93 %
chlapců a 32,56 % dívek.
Obrázek 0-21-2: Důleţitost sportu dle pohlaví
N = 135
54
Globální procenta – počítají se s ohledem na celkový počet dotazovaných
XXXVII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 2.)
Otázka č. 2 – Máš rád (a) hodiny TV?
Tato
povinná
otázka
má
odpovědět na to, zda hodiny TV
patří mezi oblíbené předměty. Na
otázku
odpovídalo
172
respondentů. Pro 131 (76,16 %)
z nich TV oblíbený předmět je,
21 (12,21 %) dotazovaných neví
a 20 (11,66 %) hodiny TV rádo
nemá.
Obrázek 0-21-3: Oblíbenost hodin TV
N = 172
Z analýzy 2. stupně vyplývá, ţe
z 20 dotazovaných, kteří TV rádi
nemají, je 12 dívek (60 %) a 8
chlapců (40 %), globálně 6,98 %
dívek a 4,65 chlapců.
Obrázek 0-21-4: Neoblíbenost TV dle pohlaví
N = 20
XXXVIII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 3.)
Otázka č. 3 – Kolik máš hodin TV týdně (i se sportovní výchovou v rámci
vyučování)?
Nejvíce
respondentů
–
68
(39,53 %) uvedlo, ţe má 2
hodiny TV týdně. 51 (29,65 %) 3
hodiny týdně, 48 (27,91 %) 4 a
více hodin a jen 5 respondentů
(2,91 %) na hodiny TV nechodí.
Obrázek 0-21-5: Počet hodin TV týdně
N = 172
Otázka č. 4 – Chtěl (a) bys více hodin TV týdně?
S počtem hodin TV je zřejmě
nespokojeno 99 dotazovaných
(57,56 %), jelikoţ by si přálo
více
hodin
TV,
neví
19
dotazovaných a 54 dotazovaných
(31,4 %) více hodin TV nechce.
Obrázek 0-21-6: Více hodin TV týdně?
N = 172
XXXIX
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 4.)
Otázka č. 5 – Sportuješ mimo hodiny TV?
Tato otázka je otázkou větvící. Dotazovaní, kteří zvolí „ne“, budou odpovídat na
otázky č. 6 a 7 a poté přejdou na otázku č. 22. Ti, kteří mimo hodiny TV sportují,
přejdou na otázku č. 8.
Více neţ tři čtvrtiny ţáků a
studentů – 141 (81,98 %) ze 172
dotazovaných sportuje mimo TV.
Jen 31 (18,02 %) mimo hodiny
nesportuje.
Obrázek 0-21-7: Sport mimo hodiny TV
N = 172
Otázka č. 6 – Proč nesportuješ?
Cílem této otázky bylo určit důvod a motivy těch dotazovaných, kteří
v předchozí větvící otázce uvedli, ţe mimo hodiny TV nesportují. Na tuto otázku tedy
odpovídalo 31 respondentů. Tato otázka je polootevřená výčtová, to znamená, ţe
dotazovaní mohli vybrat více moţných odpovědí a popřípadě připsat odpověď vlastní.
Nejvíce dotazovaných 17 (53,13 %) vybralo ze seznamu, ţe nesportuje, jelikoţ má jiné
zájmy. 13 (40,63 %) ţáků a studentů sport nebaví. 2 (6,25 %) respondenti uvedli, ţe
nesportují ze zdravotních důvodů.
Z vlastních
odpovědí
1
dotazovaný uvedl, ţe nesportuje,
protoţe pomáhá rodičům, a jeden
by rád sportoval, ale nemá kde. 3
odpovědi byly nesmyslné.
Obrázek 0-21-8: Proč děti a studenti nesportují
N = 31
XL
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 5.)
Otázka č. 7 – Sportujete pravidelně (alespoň 1krát týdně) někdo z tvé
rodiny?
Na tuto otázku odpovídali také pouze ti, kteří nesportují mimo hodiny TV (31
respondentů). Otázka byla zvolena z toho důvodu, aby se projevilo, zda jsou děti a
studenti
motivován
příklady
z rodiny. Ukázalo se, ţe nikdo
nesportuje
v domácnostech
14
dětí (43,75 %), naopak sportuje
se v 11 domácnostech (34,38 %).
Nedokázalo
odpovědět
7
(21,88 %) z dotazovaných.
Obrázek 0-21-9: Sport v domácnostech nesportujících
N = 31
Otázky 8–20 byly určeny jen pro ty respondenty, kteří u otázky č. 5 uvedli, ţe
sportují mimo hodiny TV. Tato skupina 141 respondentů je velmi důleţitá pro výzkum,
jelikoţ se věnuje sportu i mimo hodiny TV, můţe nám sdělit, je-li spokojena s nabídkou
sportovních zařízení i sportovních krouţků na Ašsku, s frekvencí pořádání a nabídkou
sportovních soutěţí.
XLI
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 6.)
Otázka č. 8 – Sportuješ pravidelně (mimo TV) alespoň 1krát týdně?
Tato větvící dichotomická otázka
má rozdělit respondenty, kteří
sportují na ty, kteří sportují
pravidelně (ti pak zodpoví otázky
č. 9–12), a na ty, kteří pravidelně
nesportují (ti pokračují otázkou č.
13). 118 (83,1 %) ţáků a studentů
uvedlo, ţe sportuje pravidelně, 24
(16,9 %) pravidelně nesportuje.
Obrázek 0-21-10: Pravidelnost sportování
N = 141
Otázka č. 9 – Kolik hodin týdně sportuješ?
Na otázku č. 9 odpovídalo 118
respondentů,
pravidelně
Nejvíce
kteří
sportují
vícekrát
týdně.
dotazovaných
54
(45,38 %) sportuje 2–3 × týdně,
42 (35,29 %) 4 a vícekrát týdně a
23 (19,33 %) jednou týdně.
Obrázek 0-21-11: Četnost sportování
N = 118
XLII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 7.)
Analýza druhého stupně ukázala, ţe ze 42 dotazovaných, kteří sportují 4krát a
vícekrát týdně je 28 chlapců
(66,67 %) a 14 děvčat (33,33 %).
Zohledníme-li hledisko věku, ze
42 dotazovaných, kteří sportují
4krát a vícekrát týdně, je 18 dětí
ve věku 13–15 let (42,86 %), 17
dětí ve věku 10–12 let (40,48 %)
a 7 (16,6 %) ve věku 16 a více
let.
Obrázek 0-21-12: Sportující 4 × týdně dle pohlaví
N = 42
XLIII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 8.)
Otázka č. 10 – Kde nebo s kým sportuješ?
Na polootevřenou výčtovou otázku odpovídalo 118 ţáků a studentů. Byli to ti,
kteří sportují více jak jednou týdně. Otázka zřejmě nebyla korektně poloţena,
v předvýzkumu ale všechny děti odpovídaly správně. Cílem otázky bylo zjistit, jak
organizovaně děti sportují, zda
sportují ve sportovním oddíle,
v MěDDM
Sluníčko,
ve
sportovním krouţku ve škole
nebo s rodiči. Údaje bylo třeba
setřídit
do
skupin
a
znovu
interpretovat. Nejvíce ţáků a
studentů – 33 (28 %) sportuje ve
sportovních
oddílech.
18
(15,25 %) jich uvedlo, ţe sportují
sami.
S kamarády a rodiči
sportuje stejný počet – 25 (21,19
%) dětí. Sportovní krouţek na
škole navštěvuje 21 (17,8 %) a
sportovní
krouţek
pořádaný
MěDDM Sluníčko 3 (2,54 %)
ţáci a studenti.
Obrázek 0-21-13: jak organizovaně děti sportují
N = 118
XLIV
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 9.)
Otázka č. 11 – Účastníš se pravidelně závodů?
118 respondentů odpovídalo na
tuto
dichotomickou
větvící
otázku. 81 (68,64 %) ţáků a
studentů,
kteří
se
závodů
pravidelně neúčastní, přešli na
otázku č. 13. 37 dětí (31,36 %),
které
se
závodů
účastní,
odpovídalo na následující otázku.
Obrázek 0-21-14: Účast na závodech
N = 118
Analýzou druhého stupně bylo
zjištěno, ţe více se závodů účastní
chlapci – 23 (62,16 %), neţ dívky
– 14 (37,84 %).
Obrázek 0-21-15: Účast na závodech dle pohlaví
N = 37
XLV
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 10.)
Otázka č. 12 – V jakém sportu se účastníš závodů?
Otázka je otázkou výčtovou
polootevřenou.
Odpovídalo
na ní 37 respondentů, kteří se
účastní
závodů.
odpovědi
Vlastní
respondentů
vyţadovaly
výsledků.
upravení
Respondenti
vykazovali velkou aktivitu.
37 respondentů se účastní
sportovních závodů ve 13
sportovních
Celkem
odvětvích.
vybrali
105
odpovědí, z čehoţ vyplývá,
ţe kaţdý z 37 respondentů se
průměrně účastní závodů ve
2,84 sportovních odvětvích.
Obrázek 0-21-16: Závodní sporty
N = 37
XLVI
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 11.)
Otázka č. 13 – Proč sportuješ?
Na 13. otázku odpovídalo 141 ţáků a studentů. Byli to všichni ti, kteří sportují mimo
hodiny TV. Otázka je polozavřená výčtová. Respondenti mohli zvolit více odpovědí.
Důvodem pro začlenění této otázky bylo zjištění motivací, které vedou ţáky a studenty
ke sportování. Volné odpovědi bylo třeba zpracovat, proto bylo vytvořeno méně skupin
odpovědí,
neţ
zachycuje
Obrázek
0-21-17.
Nejvíce
dotazované motivuje zdraví.
To zvolilo 49,65 % (70)
dotazovaných. 64 ţáků a
studentů (45,30 %) motivuje
formování
postavy.
Sport
jako svůj koníček vidí 61
(43,26
%)
sportuje
dětí.
34
respondentů.
Z nudy
(24,11
Na
%)
závody
trénuje 18 ţáků a studentů
(12,77 %). 17 (12,06 %)
dotazovaných
sportuje
Psychické
uvedlo,
kvůli
ţe
rodičům.
uvolnění
ve
sportování hledá 1 respondent
(0,71 %).
Obrázek 0-21-17: Motivace ke sportu
N = 141
XLVII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 12.)
Obrázek 0-21-18: Srovnání motivace ke sportu dívek a chlapců porovnává
motivaci ke sportu 76 chlapců a 65 dívek. Pro lepší srovnatelnost výsledků jsou
jednotlivé motivace vyjádřeny procentuelně vzhledem k celkovému počtu chlapců, kteří
uvedli, ţe sportují mimo hodiny TV a dívek. U dívek jsou na prvním místě: postava,
zdraví a to, ţe sport je jejich koníček. Kaţdá z těchto třech moţností se objevila 29krát
(44,62 %). Stejně jako u chlapců je na čtvrtém místě nuda (12 dívek, 18,46 %), na
pátém místě trénování na závody, dále kamarádi, rodiče a psychické uvolnění. Chlapce
nejvíce motivuje ke sportu zdraví (41 chlapců, 53,95 %), na druhém místě postava (35
chlapců, 46,05 %), třetí místo zaujímá sport jako koníček (33 chlapců, 43,42 %). Čtvrté
místo shodně zaujímá nuda (21 chlapců, 27,63 %), pak následují kamarádi, trénování na
závody a rodiče.
Srovnání motivace dívek a chlapců
psychické uvolnění
kvůli rodičům
kvůli kamarádům
trénuji na závody
dívky (%)
nudím se
chlapci (%)
sport je koníček
zdraví
postava
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Obrázek 0-21-18: Srovnání motivace ke sportu dívek a chlapců
zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz
N dívky = 65
N chlapci = 76
Otázky č. 14 a 15 byly zařazeny proto, aby pomohly zjistit, zda děti cítí, ţe jsou
podporováni při sportu rodinou, zda někdo s rodiny se dětem při sportování věnuje.
XLVIII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 13.)
Otázka č. 14 – Chtějí rodiče, aby ses věnoval (a) sportu?
Na tuto výběrovou uzavřenou
otázku
odpovídalo
141
respondentů. 96 ţáků a studentů
(68,09 %) je přesvědčeno, ţe
rodiče chtějí, aby se věnovali
sportu, neví 39 dotazovaných
(27,66 %) a 6 dětí (4,26 %) si
myslí, ţe jejich rodiče nechtějí,
aby se věnovaly sportu.
Obrázek 0-21-19: Podpora rodičů
N = 141
Otázka č. 15 – Sportuješ s někým z rodiny?
Otázka č. 14 je téţ otázkou uzavřenou výběrovou. Nejvíce respondentů – 66 (46,81%)
sportuje
občas
s rodinnými
příslušníky. 35 dětí (24,82 %)
spíše
nesportuje
s někým
z rodiny,
27
dotazovaných
(19,5 %)
uvedlo,
ţe s nikým
z rodiny nesportuje a jen 13 dětí
(9,22 %) sportuje se členy rodiny
často.
Obrázek 0-21-20: Sport s rodinnými příslušníky
N = 141
XLIX
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 14.)
Otázka č. 16 – Sportuješ raději venku, uvnitř, sám či s někým?
Záměrem této výběrové uzavřené otázky bylo zjištění, zda dotazovaní upřednostňují
sportování venku či v uzavřených prostorách uvnitř a zda sportují raději sami, nebo ve
společnosti kamarádů, rodičů nebo trenérů. Tato informace je uţitečná například pro
pořádání soutěţí pro děti, pro pořádání sportovních akcí jak školních, tak pořádaných
MěDDM Sluníčko. Výrazně nejvíce preferují ţáci a studenti sportování venku s někým
(102 ţáků a studentů, 72,34 %). 35 dětí (24,82 %) sportuje raději venku samo. Uvnitř
s kamarády sportuje rádo
21
(14,89 %) respondentů a nejméně
dotazovaných
(12,
8,51 %)
sportuje
uvnitř
a
rádo
bez
kolektivu.
Obrázek 0-21-21: Sport venku či uvnitř, sám či s někým
N = 141
Otázka č. 17 – Kde rád (a) sportuješ?
Na polootevřenou výčtovou otázku odpovídalo 141 respondentů. Smyslem této
otázky bylo získat přehled oblíbených sportovišť pro ţáky a studenty. Informace můţe
být uţitečná rovněţ pro pořádání soutěţí a sportovních akcí pro ţáky a studenty, pro
náplň hodin TV i pro přihlédnutí k moţným investicím do sportovišť, které děti
preferují. Nejoblíbenějším sportovištěm je pro 57 dětí (40,43 %) příroda – jízda na kole.
49 ţáků a studentů (34,75 %) rádo vyuţívá ašský bazén, 47 (33,33 %) tělocvičnu. Opět
přírodu – běh upřednostňuje 43 (30,3 %) dotazovaných a 39 (27,66 %) in-line brusle na
vrchu Háj. 34 dotazovaných (24,11 %) vyuţívá ke svým sportovním aktivitám lyţařské
středisko na vrchu Háj i posilovny. Na bowling chodí rádo 30 respondentů (21,28 %),
na vrch Háj na minigolf 26 (18,44 %). 23 ţáků a studentů (16,31 %) rádo plave
v přírodě, 22 (15,6 %) hraje míčové hry na vrchu Háj. Běţeckému lyţování se věnuje
19 (13,4 %) dotazovaných, atletický stadion si oblíbilo 17 (12,06 %), stejně jako
tenisový kurt. Lezeckou stěnu vyuţívá ke svým sportovním aktivitám 13 (9,22 %) dětí.
L
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 15.)
Dále
ţáci
studenti
na
a
sportují
fotbalovém
stadionu,
na
spinningu, doma.
Obrázek 0-21-22: Oblíbená sportoviště na Ašsku
N = 141
LI
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 16.)
Otázka č. 18 – Chybí ti na Ašsku nějaké sportoviště?
Otázka č. 18 je dichotomická větvící. Ti, kteří odpovědí, ţe jim na Ašsku nějaké
sportoviště chybí, budou moci v následující otázce č. 19 vypsat, která sportoviště pro
své sportovní aktivity postrádají. Ti, kterým ţádné sportoviště nechybí, přejdou na
otázku č. 20.
102 dotazovaných (72,34 %) je
spokojeno, 39 (27,66 %) ţáků a
studentů se vyjádřilo, ţe jim
nějaké
sportoviště
na
Ašsku
chybí. Tito respondenti se mohli
konkrétně vyjádřit v následující
nepovinné otázce.
Obrázek 0-21-23: Chybí ţákům a studentům nějaké sportoviště?
N = 141
Otázka č. 19 – Jaké sportoviště ti na Ašsku chybí?
Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná, jelikoţ ne kaţdý rád vypisuje a u
některých jedinců by to mohlo vést k předčasnému ukončení dotazníku. 39 respondentů
se mohlo vyjádřit. Nejvíce dotazovaným – 9 (23,08 %) chybí na Ašsku zimní bruslařský
stadion. Jak dále ukazuje Obrázek 0-21-24: Chybějící sportoviště, 4 ţáci a studenti
(10,25 %) postrádají hokejový stadion. Lepší atletický stadion by si přáli 3 (7,6 %)
dotazovaní, sportoviště pro bojová umění a trasy pro běh 2 (5,13 %). Jeden respondent
(2,56 %) by si přál tělocvičnu pro stolní tenis, lepší skatepark, stále přístupné fotbalové
hřiště, sportoviště na gymnastiku, lanové centrum, lepší tenisový kurt, taneční studio,
střelnici, lepší bazén, fotbalové hřiště, paintball a dráhu pro cyklisty.
LII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 17.)
Chybějící sportoviště na Ašsku
dráha pro cyklisty
paintball
lepší fotbalové hřiště
lepší bazén
střelnice, lukostřelba
taneční studio
lepší tenisový kurt
lanové centrum
sportoviště pro gymnastiku
stále přístupné fotabalové hřiště
lepší skatepark
tělocvična pro stolní tenis
trasy pro běh
sportoviště pro bojová umění
lepší atletický stadion
hokejový stadion
zimní (bruslařský) stadion
0
1
2
3
4
5
6
7
počet respondetnů
Obrázek 0-21-24: Chybějící sportoviště
zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz
N = 39
LIII
8
9
10
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 18.)
Otázka č. 20 – Chybí ti sportovní krouţek, kam bys rád (a) chodil (a)?
Otázka č. 20 je dichotomická větvící. Ti, kteří odpovědí, ţe jim sportovní
krouţek chybí, budou moci v následující otázce č. 21 vypsat, který sportovní krouţek
postrádají. Ti, kterým ţádný sportovní krouţek nechybí, přejdou na otázku č. 22.
38 dotazovaným (26,95 %) chybí
sportovní krouţek, který by rádi
navštěvovali. 103 ţáků a studentů
(73,05
%)
je
s nabídkou
sportovních krouţků a oddílů
spokojeno.
Obrázek 0-21-25: Chybí sportovní krouţek?
N = 141
Otázka č. 21 – Jaký sportovní krouţek ti na Ašsku chybí?
Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná, jelikoţ ne kaţdý rád vypisuje a u
některých jedinců by to mohlo vést k předčasnému ukončení dotazníku. 38 respondentů
se mohlo vyjádřit.
Atletický krouţek postrádá (viz Obrázek 0-21-26: Chybějící sportovní krouţky)
nejvíce ţáků a studentů – 6, (15,79 %). 4 dětem (10,53 %) chybí krouţek taneční. Na
hokej by chodili 3 dotazovaní (7,89 %). 2 respondenti (5,26 %) uvedli, ţe jim chybí
gymnastika, basketball, karate. Jedno dítě (2,63 %) postrádá cyklistický krouţek,
floorball, hasičský krouţek, házená, in-line krouţek, jóga, jiu-jitsu, kung-fu, modelářský
krouţek, paintball a plavání.
LIV
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 19.)
Chybějící sportovní kroužky
plavecký kroužek
paintball
modelářský kroužek
kung-fu
joga
jiu-jitsu
in-line kroužek
házená
hasičský kroužek
floorball
cyklistický kroužek
karate
basketball
gymnastika
hokej
taneční kroužek
atletika
0
1
2
3
4
počet respondetnů
Obrázek 0-21-26: Chybějící sportovní krouţky
zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz
N = 38
LV
5
6
7
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 20.)
Otázka č. 22 – Účastníš se rád (a) sportovních soutěţí?
Otázka je uzavřená výběrová. Získané informace jsou důleţité pro poznání, zda ţáci a
studenti
jsou
soutěţiví,
coţ
ovlivňuje pořádání sportovních
soutěţí. Ze 172 ţáků a studentů se
účastní rádo 96 dotazovaných
(55,81 %), 40 dětí (23,26 %) se
závodů účastní nerado a 36
(20,93 %) nedokáţe odpovědět.
Obrázek 0-21-27: Oblíbenost sportovních soutěţí
N = 172
Otázka č. 23 – Pořádá se na Ašsku přiměřeně sportovních soutěţí?
Uzavřená výběrová větvící otázka má pomoci zjistit, zda ţáci a studenti jsou
spokojeni s pořádáním a četností pořádání sportovních soutěţí. Ti, kteří s pořádáním
sportovních soutěţí spokojeni nejsou, se mohou vyjádřit v následující otázce. Ti, kteří
nevědí, či spokojeni jsou, přejdou na otázku č. 24.
Více jak polovina dotazovaných
– 93 (54,07 %) se domnívá, ţe se
na
Ašsku
pořádá
přiměřeně
sportovních soutěţí. Neví 67
(38,95
%).
12
respondentů
(6,98 %) spokojeno není.
Obrázek 0-21-28: Přiměřenost sportovních soutěţí
N = 172
LVI
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 21.)
Otázka č. 24 – Jaké sportovní soutěţe chybí?
12 respondentů se v otevřené nepovinné otázce mohlo vyjádřit, jaké soutěţe
postrádají. 2 děti uvedly, ţe jim chybí běţecké závody. Jeden respondent uvedl, ţe
chybí závody bruslařské, fotbalové, v kopané, florbale, hokeji, cyklistické, rybářské,
lyţařské, na běţkách, atletické, jezdecké a tenisové.
Otázka č. 25 – Odkud se dozvíš, ţe se pořádají sportovní závody?
Cílem této otázky bylo zjištění, jakým způsobem je vhodné informovat dětskou
veřejnost o pořádaných sportovních soutěţích, akcích. Jako nejvhodnější moţností se
jeví učitelé TV, jak uvedla téměř polovina dotazovaných – 85 (49,42 %). Kamarádi – 63
(36,63 %) se jako zdroj
informací o sportovních
soutěţích
umístili
na
druhém místě. 53 dětí
(30,81 %) se informace
dozví
z internetu,
41
(23,84 %) z Listů Ašska,
40 (23,84 %) od trenérů a
od rodičů 38 (22,09 %).
O sportovní soutěţe se
nezajímá
14
ţáků
studentů (8,14 %).
Obrázek 0-21-29: Zdroje informování o soutěţích
N = 172
LVII
a
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 22.)
Otázky č. 26–28 se týkají zimních sportů na Ašsku. Byly zařazeny proto, aby
přinesly informace o tom, zda ţáci a studenti lyţují či jezdí na snowboardu či na
běţkách, zda mají zájem se v těchto disciplínách zdokonalovat v lyţařské či
snowboardové škole.
Otázka č. 26 – Lyţuješ (jezdíš na snowboardu)?
Na tuto větvící dichotomickou otázku odpovídalo všech 172 respondentů. Ti,
kteří nelyţují (nejezdí na snowboardu), budou pak odpovídat aţ na otázku č. 29, ti, kteří
lyţují (jezdí na snowboardu),
přejdou na následující otázku
č. 27.
„Ano“
odpovědělo
80
(46,51 %) dotazovaných, „ne“
více jak polovina respondentů –
92 (53,49%).
Obrázek 0-21-30: Obliba zimních sportů
N = 172
Otázka č. 27 – Nejraději lyţuješ, jezdíš na snowboardu či běháš na
běţkách?
Otázka je výběrová uzavřená pro 80 respondentů, kteří v otázce č. 26 uvedli, ţe
lyţují či jezdí na snowboardu. Důvodem pro zařazení otázky je zjištění, jaké
z uvedených zimních disciplín dávají ţáci a studenti přednost. Nejvíce dotazovaných 43
(53,75 %) preferuje sjezdové lyţe. Snowboard si oblíbilo 31 ţáků a studentů (38,75 %)
a nejméně běţky –
15 (18,75 %).
Obrázek 0-21-31: Lyţe, snowboard nebo běţky
N = 80
LVIII
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 23.)
Otázka č. 28 – Naučil (a) by ses rád (a) lépe lyţovat či jezdit na snowboardu
v lyţařské (snowboardové) škole?
Důvodem této otázky je zjištění,
zda je na Ašsku zájem o sluţby
lyţařské školy. Necelá polovina
ze 172 dotazovaných – 83
by
(48,26 %)
zdokonalila.
se
ráda
Neví
43
respondentů (25 %) a nemá
zájem
46
ţáků
a
studentů
(26,74 %).
Obrázek 0-21-32: Zájem o lyţařskou (snowboardovou) školu
N = 172
Otázka č. 29 – Jakou z moţností ţáci a studenti zvolí?
Otázka, která je výčtová uzavřená, má za úkol zjistit, jak by si ţáci a studenti
přáli strávit prázdniny. Mají na výběr z různých oblastí, jako je moře, sport, PC,
zajímavá činnost nebo nic. Cílem je rozpoznat, na jakém místě stojí v rozhodování
sport. Jak se ţáci a studenti
rozhodli? Nejvíce dětí – 44
(25,58 %) si vybralo tábor u
moře, 40 respondentů (23,26 %)
sportovní tábor, 38 (22,09 %) si
nevybralo
zajímavým
nic,
tábor
tématem
s jiným
by
upřednostnilo 31 dotazovaných
(18,02 %) a 19 (11,05 %) tábor
se zaměřením na PC.
Obrázek 0-21-33: Prázdniny a sport
N = 172
LIX
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 24.)
Zajímavé je srovnání preferencí chlapců a dívek. Analýzou druhého stupně bylo
zjištěno, ţe u dívek s velkou převahou zvítězil tábor u moře. Tuto moţnost by zvolilo 30
dívek (37,04 %). Sportovní tábor by uvítalo 18 (22,22 %) dívek, 17 (20,99 %) tábor
s jiným zajímavým tématem. Nic z nabízených moţností by si nevybralo 13 (16,05 %) a
nejméně děvčat (3, 3,7 %) by jelo na tábor se zaměřením na PC. Nejvíce chlapců – 25
(27,47 %) by si nezvolila ţádnou moţnost. Na druhém místě, stejně jako u děvčat,
skončil tábor se sportovním zaměřením – 22 (24,18 %), tábor se zaměření na PC, který
skončil u děvčat na posledním místě by si vybralo 16 (17,58%) chlapců. Tábor u moře,
který preferovala děvčata, by stejně jako tábor s jiným zajímavým tématem skončil u
chlapců – 14 (15,38 %) na posledním místě.
Srovnání motivace dívek a chlapců
tábor s jiným tématem
tábor u moře
tábor s PC
dívky (%)
chlapci (%)
sportovní tábor
nic
0%
10%
20%
30%
40%
Obrázek 0-21-34: Prázdniny očima chlapců a dívek
zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz
N chlapců = 91
N dívek = 81
Otázky č. 30 a 31 jsou otázkami klasifikačními. Otázka č. 30 je dichotomická,
otázka č. 31 je výčtová uzavřená. Je zde pouţito škálování.
LX
Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 25.)
Otázka č. 30 – Jsi chlapec či dívka?
Tuto otázku zodpovědělo 172
respondentů.
Dotazník
vyplňovalo 91 chlapců (52,92 %)
a 81 dívek (47,09 %).
Obrázek 0-21-35: Chlapec či dívka
N = 172
Otázka č. 31 – Věk respondentů
172 dotazovaných uvádělo svůj věk. Věk byl rozdělen do intervalů pro snadnější
vyhodnocení. 77 dětí bylo ve
věku 13–15 let (44,77 %), dětí
ve
věku
10–12
bylo
73
(42,44 %), studentů starších 16
let bylo 21 (12,21 %) a jeden
ţák ve věku 6–9 let (0,58 %).
Obrázek 0-21-36: Věk respondentů
N = 172
LXI
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska
Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal ve dvou formách - elektronickou
formou na webu Vyplňto.cz., kde byl zahájen 4. 6. 2012 a ukončen 4. 7. 2012 a formou
dotazníků. Dotazníky i letáčky s odkazem na internetový výzkum byly distribuovány
v Aši a okolí od 1. 6. 2012 do 4. 6. 2012. Dotazníky, které přebývaly na sběrných
místech v posledním týdnu v červnu, byly ještě vhazovány do poštovních schránek.
Termín pro odevzdání dotazníků byl 30. 6. 2012 z toho důvodu, aby se stačily sebrané
dotazníky zadat na web Vyplňto.cz do 4. 7. 2012. V tomto dni sběr informací na webu
končil a bylo zpřístupněno vyhodnocení dotazníku.
Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Informace, které jsou
sbírány v terénu, jsou informace primární. Vztahují se přímo ke zkoumané jednotce –
obyvatelům Ašska a potřebám marketingového výzkumu sportování obyvatel na Ašsku.
Informace jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Kvalitativní informace přispějí
k poznání, jaká sportovní zařízení či jaké sportovní krouţky respondentům na Ašsku
chybí, jak jsou spokojeni či nespokojeni s moţnostmi a kvalitou sportovního vyţití.
Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování).
Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno jak elektronicky – na webu
Vyplňto.cz., tak i formou dotazníků v papírové podobě. Otázky v dotazníku
elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou zcela totoţné.
Při elektronickém dotazování dotazovaní klikli na odkaz v počítači, vyplňovali a
po dokončení vyplňování klikli na tlačítko „odeslat“. Neshledal-li systém v odesílaném
souboru chybu, na kterou by upozornil, aby byla sjednaná náprava, dotazník se odeslal.
Soubor otázek měl podobu dotazníku.
Dotazník byl vypracován na webu Vyplňto.cz, kde bylo moţné si jej před
spuštěním vyzkoušet a opravit případné chyby. Maximální moţná délka bezplatného
internetového průzkumu je 30 dní od spuštění. Výhodou internetového dotazníku jsou
větvící otázky. Díky nim se respondentům zobrazí jen ty otázky, na které je potřeba
odpovědět, ostatní otázky zůstanou skryty. Například odpoví-li respondent na otázku
č. 1 „Sportujete“ „ano“, pokračuje otázkou č. 3. Odpoví-li na tuto otázku „ne“, zodpoví
otázku č. 2 a automaticky se mu pak zobrazí aţ otázka č. 51. Na otázky č. 3–50
odpovídají pouze ti respondenti, kteří sportují. Tak se dotazník stává přehlednějším a
LXII
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 2.)
oproti papírovému dotazníku se nestane, ţe by respondent odpověděl na otázku, na
kterou odpovídat neměl. Vyplňování internetového dotazníku je tak rychlejší.
Dotazník v papírové podobě byl vytištěn ve formátu A3. Přeloţením se získal
formát A4, se kterým se lépe pracuje. Dotazník se tedy skládal ze čtyř stránek formátu
A4. Celkem dotazník obsahoval 93 otázek, ale vlivem větvících otázek ţádný
z respondentů nevyplňoval otázky všechny. Jak je patrné z přílohy č. 28, pro snazší
orientaci v dotazníku bylo pouţito barevného zvýraznění zejména u větvících otázek.
Způsob kontaktování respondentů:
Obyvatelé Ašska byli informováni o probíhajícím výzkumu prostřednictvím
článků v LA (Listech Ašska) ve dnech 6. 6. (viz příloha č. 23), 13. 6. (viz příloha č. 24),
20. 6. (viz příloha č. 25) a 27. 6. 2012 (viz příloha č. 26). Ve článcích byl vysvětlen
důvod a smysl šetření, zveřejněn odkaz na elektronický dotazník na webu Vyplňto.cz i
vypsaná sběrná místa, kde si obyvatelé Ašska dotazník mohli vyzvednout a vyplněný
vhodit do papírového boxu. V článcích bylo téţ sděleno, ţe otázky v dotazníku
elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou naprosto totoţné. Čtenáři byli
upozorněni, ţe dotazník je určen nejen pro sportovce, ale i obyvatele, kteří nesportují, a
to z toho důvodu, aby celkový obraz, který výzkum vytvoří, byl co nejobjektivnější.
Obyvatelé Ašska byli vybídnuti k vyplnění dotazníků do 30. 6. 2012.
Pro motivování k vyplňování dotazníků byly v LA vypsány dvě soutěţní otázky.
První se týkala dotazníku pro ţáky a studenty. Čtenáři si měli tipnout, které
z nabízených moţností o prázdninách dají děti nejvíce hlasů. Ţádný ze čtenářů
neodpověděl správně. Druhá soutěţní tipovací otázka zněla: „Kolik lidí vyplní dotazník
pro Sport na Ašsku pro obyvatele?“. Vítězka se svým tipem 236 přiblíţila nejvíce 250
vyplněným dotazníkům a obdrţela výhru – permanentku do ašského bazénu.
Dotazníky i letáčky s odkazem na internetový výzkum (viz příloha č. 27) byly
distribuovány v Aši a okolí od 1. 6. 2012 do 4. 6. 2012.
LXIII
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 3.)
Část dotazníků byla umístěna ve sběrných místech:
 Městský úřad Aš (2 budovy)
 Muzeum
 Knihovna
 Infocentrum
 Čekárna u ordinace MUDr. Petra Vojkůvky
 Kancelář CK Aš-Tour
 Pošta
 Sportovní areál vrch Háj
 Krytý bazén
Sběrné místo, jak zobrazuje Obrázek 0-22: Fotografie sběrného místa, se skládalo
z papírového boxu, kam mohli respondenti vkládat vyplněný dotazník otvorem, na který
ukazuje ţlutá šipka. Z růţových desek si zájemci mohli vyzvednout prázdné dotazníky.
Do kaţdých desek bylo umístěno 25 dotazníků. Pokud obyvatelé dali přednost
elektronické formě dotazníku, vzali si upoutávku na dotazník, kde byla uvedena adresa
odkazu.
Obrázek 0-22: Fotografie sběrného místa
Zdroj: vlastní fotografie
LXIV
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 4.)
Další část dotazníků (100 kusů) byla roznesena do firem na Ašsku a zbylé
dotazníky (200 kusů) byly vhazovány náhodně do poštovních schránek obyvatel
Ašska. 50 kusů dotazníků bylo ponecháno a doplňováno na sběrných místech, kde
rychle ubývaly. Dotazníky, které přebývaly na sběrných místech v posledním týdnu v
červnu, byly ještě vhazovány do poštovních schránek.
Odkaz na elektronický výzkum byl umístněn na stránkách sportovního oddílu
Ašští bajkeři, stránkách www.fotoas, www.ašsko.cz, stránkách MÚ Aš.
Informace o předvýzkumu: Předvýzkum probíhal v období od 21. 4. 2012 do
15. 5. 2012 na skupinkách 3–5 náhodně vybraných skupin osob produktivního věku,
osob z klubu důchodců, mladých sportovců, sportovců starších. Byly pouţity papírové
verze dotazníků. Bylo zkoumáno, zda otázky jsou vhodně formulované, zda nabízené
moţnosti odpovědí vyhovovaly, nebo zda bylo nutné nějakou variantu odpovědi přidat
nebo změnit škálování. Podoba dotazníku se měnila osmkrát. V příloze č. 28 je
definitivní podoba dotazníku, dle které se vypracoval dotazník na webu Vyplňto.cz.
Statistické zpracování informací: Bylo vyuţito sluţby na webu Vyplňto.cz.
Dotazníky v papírové podobě byly průběţně vyzvedávány na sběrných místech a
po jednom dle označených odpovědí zadávány jako „nový“ dotazník do průzkumu
Sport na Ašsku na webu Vyplňto.cz. Kaţdý takto zpracovaný dotazník byl v levém
horním rohu označen zeleným pořadovým číslem, jako kolikátý dotazník byl na webu
vyplněn. V pravém horním rohu byl takto zpracovaný dotazník označen červeným
pořadovým číslem, které udává, jako kolikátý dotazník v papírové podobě byl
zpracován. Celkem bylo takto zpracováno 106 dotazníků.
Získané odpovědi na webu byly jiţ kódované a roztříděné. Bylo moţné tak
provádět třídění 1. stupně, ale také díky filtracím třídění 2. stupně. Automaticky byly
vypočteny četnosti jednotlivých variant. Sluţba Vyplňto.cz zobrazuje odpovědi i
graficky. Zpracování informací probíhalo ihned po ukončení dotazníkového šetření 4. 7.
2012 a výsledky byly veřejně přístupné.
LXV
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 5.)
Časový rozvrh: Zobrazují Tabulka 0-22-1 a Tabulka 0-22-2. V měsíci dubnu
2012 probíhalo formulování problému, vymezení zkoumaného souboru a příprava
dotazníku, která pokračovala i v měsíci květnu. Stejně tak v měsíci dubnu a květnu byly
konzultovány otázky s osobami, které měly k danému tématu blízko. Byli jimi sportovci
zabývající se míčovými hrami, cyklistkou, lyţaři, majitelé či provozovatelé sportovních
zařízení jako například spinningu, posilovny, lyţařského areálu, sportovního areálu,
učitelé TV, zástupci města Aš, kteří mají na starosti sport.
Předvýzkum probíhal v měsíci květnu. Během měsíce května se vedla jednání o
moţném umístění sběrných míst. Koncem května se hledala nejvýhodnější nabídka na
tisk dotazníků a upoutávek na elektronický dotazník a po zhodnocení nabídek se
dotazníky i upoutávky nechaly vytisknout.
Od 1. do 4. června se zřizovala sběrná místa. Distribuovaly se letáčky a
dotazníky. Během měsíce června probíhal průzkum na webu Vyplňto.cz. Bylo důleţité
navštěvovat sběrná místa, zadávat sesbírané dotazníky do PC a kontrolovat, zda je
potřeba dodat prázdné dotazníky. V průběhu měsíce června vyšly čtyři články v LA (viz
přílohy č. 23–26) upozorňující na probíhající výzkum. Navštěvovaly se firmy a ţádaly o
pomoc při distribuci a vyplňování dotazníků a upoutávek na elektronický dotazník.
Po uplynutí lhůty pro průzkum se po 4. 7. rušila sběrná místa. Údaje se
analyzovaly v měsících červenci a srpnu a poté se vypracovala závěrečná zpráva.
Koncem srpna se výherkyni předala výhra za tipovací soutěţ a napsal se článek do LA,
ve kterém se hodnotil výzkum.
LXVI
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 6.)
Tabulka 0-22-1: Časový rozvrh výzkumu obyvatel Ašska (4/2012–6/2012)
období 2012
činnost
formulování problému
vymezení zkoumaného souboru
příprava dotazníku
konzultace otázek v dotazníku
předvýzkum
sběrná místa - komunikace
tisk dotazníků
zřizování sběrných míst
distribuce letáčků
výzkum - sběr informací
články do Listů Ašska
kontrola sběrných míst
distribuce zbylých dotazníků
zadávání dotazníků do PC
duben
x
x
x
x
x
x
květen
x
x
x
x
x
x
x
x
x
červen
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: vlastní
Tabulka 0-22-2: Časový rozvrh výzkumu obyvatel Ašska (7/2012–9/2012)
období 2012
činnost
zrušení sběrných míst
analýza údajů
vypracování zprávy
předání výhry
články do Listů Ašska
červenec
x
srpen
září
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: vlastní
Rozpočet nákladů na výzkum: náklady na výzkum nebyly tak vysoké hlavně
proto, ţe nebylo třeba tolik tištěných papírových dotazníků a jejich následná distribuce.
Dodrţí-li se podmínky, je pouţití sluţby pro internetový on-line průzkum na
webu Vyplňto.cz zdarma. Významnou část nákladů tvoří tisk 600 kusů dotazníků a 800
kusů upoutávek na elektronický dotazník. Dále náklady tvoří distribuce dotazníků a
upoutávek, kancelářské potřeby, jako například papír na vytištění dotazníků na
předvýzkum, laminovací fólie na logo „Sport na Ašsku“, které bylo umístěno viditelně
u sběrných míst a psací potřeby. Papírové boxy slouţily jako sběrné boxy na vyplněné
LXVII
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 7.)
dotazníky. Pro uskutečnění výzkumu bylo nezbytné vydat finanční prostředky na
telefonní hovory a cestovné. Pro motivování obyvatel k vyplňování dotazníků se
pořídily ceny v podobě permanentky do ašského bazénu. Největší poloţku tvoří ušlý
zisk. To je částka, o kterou se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe
věnovat své výdělečné činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem.
Tabulka 0-22-3: Rozpočet nákladů na výzkum
Položka:
tisk dotazníků a upoutávek
distribuce dotazníků a upoutávek
kancelářské potřeby (papír, tužky)
papírové boxy
telefon
cestovné
odměny za soutěž
ušlý zisk
celkem
Kč
4 200,00 Kč
500,00 Kč
300,00 Kč
360,00 Kč
350,00 Kč
550,00 Kč
300,00 Kč
7 000,00 Kč
13 560,00 Kč
Zdroj: vlastní
Informace o průzkumu: Průzkum Sport na Ašsku pro obyvatele Ašska byl na
webu Vyplňto.cz dotazníkem veřejným, to znamená, ţe si jeho výsledky můţe
prohlédnout kaţdý, kdo stránky Vyplňto.cz navštíví a výzkum vyhledá 55. Dotazník
vyplnilo 250 respondentů, 106 z nich vyplnilo dotazník v papírové podobě (42,4 %),
elektronicky 144 (57,6 %). Šetření probíhalo od 4. 6. 2012 do 4. 7. 2012. Dotazník
obsahoval 93 otázek a respondenti vyplnili průměrně 51,97 otázek. To je způsobeno
větvícími otázkami, jak jiţ bylo zmíněno výše. Návratnost dotazníků byla 83,7 %. Je
dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Průměrná doba vyplňování činila
0:08:12 hod.
Informace o dotazníku: Elektronický dotazník obsahuje úvodní informace, které
mají přispět k vysvětlení prováděného průzkumu a zobrazí se při spuštění dotazníku:
„Vážení spoluobčané,
zabývám se marketingovou situační analýzou sportovních aktivit na Ašsku. Proto
bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku. Vaše odpovědi pomohou zjistit, jaký je
názor obyvatel Ašska na sport, zda jsme spokojeni s nabídkou sportovních aktivita a
55
Výzkum je dostupný na: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/sport-na-assku/
LXVIII
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 8.)
zařízení na Ašsku, co bychom si přáli zlepšit, jaká sportovní zařízení a aktivity nám
chybí. Nejen že mi tím pomůžete zpracovat bakalářskou práci, ale s výsledky výzkumu
seznámím poskytovatele sportovních služeb a provozovatele sportovních zařízení i
město Aš. To může přispět ke zlepšení podmínek ke sportování na Ašsku.
Vámi poskytnuté informace budou anonymní.
Doufám, že Vás otázky zaujmou“
Neustále jsou na zobrazované stránce instrukce pro vyplnění dotazníku
(nápověda). Ty mají napomoci hlavně při vyplňování prvních otázek, jelikoţ u uzavřené
dichotomické a výběrové otázky respondent můţe zvolit právě jednu variantu odpovědi,
v elektronickém dotazníku se tato odpověď označí do krouţku. Naopak u uzavřených
výčtových otázek respondent označí i více variant odpovědí do čtverce. Respondenti
jsou také upozorněni na větvící otázky, ţe je zcela v pořádku, nezobrazí-li se jim
všechny čísla otázek.
Dotazník obsahuje následující otázky, přehled typů a čísel otázek zobrazuje
následující tabulka.
Tabulka 0-22-4: Typy otázek v dotazníku pro obyvatele Ašska
typy otázek
otevřené
uzavřené
dichotomické
výběrové
výčtové
polouzavřené
výběrové
výčtové
větvící
dichotomické
výběrové
čísla otázek
17,21,25,32,34,36,38,40,44,60,66,72,79,93
6,11,12,56,88
3,5,24,26,48-50,57,58,61,65,67,69,70,73,76,78
83-85,87,89,90,92
23,54,62,74,86
47,53,91
2,8-10,13,15,19,28,30,41,43,52,63,75,81
1,7,14,16,18,20,22,27,31,33,35,42,46,55,59,64
68,71,77,80,82
4,29,37,39,44,51
Zdroj: vlastní
Většina otázek je povinná, respondent je musí vyplnit, jinak nemůţe vyplněný
dotazník odeslat. Otázky č. 17, 21, 25, 32, 34, 36, 38, 40, 45, 49, 60, 66, 72, 79, 93 byly
zvoleny jako nepovinné, aby se předešlo tomu, ţe respondent nechce vypisovat
LXIX
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 9.)
odpověď, tak vyplňování dotazníku předčasně ukončí. Citlivé otázky týkající se financí
byly rovněţ zvoleny jako nepovinné.
Otázka číslo 1 byla otázkou větvící. Rozdělila respondenty na ty, kteří nesportují
(57), ti vyplnili následně otázku číslo 2 a pak pokračovali aţ otázkou číslo 51, a na ty,
kteří sportují, ti pokračovali otázkou číslo 3.
Obyvatelé sportující (193) se rozdělili prostřednictvím otázky č. 4 na ty, kteří
sportují pravidelně (122), pro ty byly určeny následující otázky číslo 5–8 a na ty, co
pravidelně nesportují, ti přešli na otázku číslo 9.
Následující otázky číslo 9–50 byly určeny těm, kteří u otázky číslo 1uvedli, ţe
sportují. Odpovědi na otázky přinesou informace o tom, kdo dotazované přivedl ke
sportu, z jakého důvodu sportují, co je motivem, dále to, zda sportují raději sami či
v kolektivu, uvnitř nebo venku. Respondenti se vyjádří, jaká sportoviště na Ašsku
vyuţívají ke svým sportovním aktivitám, jaké kolektivní hry hrají, jaká kolektivní
cvičení navštěvují, vyjádří názor na ašské tělocvičny i na to, jaká sportoviště nebo
sportovní oddíly na Ašsku chybí. Vysloví se k regeneraci po sportu, sluţbám půjčoven
sportovního vybavení i burze pouţitého sportovního vybavení a oblečení. Zajímavé
bude i zjištění, zda občané sportují s rodinou, jaké sporty společně provozují i to, zda
byli podporováni při sportování rodiči. Všechny tyto informace mohou být uţitečné pro
provozovatele sportovních zařízení, pro město Aš, pro organizátory sportovních akcí,
závodů a soutěţí i pro stávající a potenciální podnikatele, jejichţ obor podnikání má ke
sportovní tématice blízko.
Otázky 48–50 jsou otázky citlivé, proto jsou první dvě jmenované nepovinné.
Zjišťují, kolik finančních prostředků respondenti ročně vydají za sportovní vybavení a
měsíčně za sportovní aktivity i to, zda příjem respondentů omezuje jejich sportovní
aktivity.
Na zbylé otázky jiţ mohli odpovídat všichni dotazovaní. Z rozhovorů s obyvateli
vyplynulo, ţe jim chybí saunový komplex. Proto byla zařazena tato otázka. Respondenti
se mohli vyjádřit i k tomu, kde by saunový komplex bylo vhodné vybudovat.
Odpovědi na otázky číslo 53 a 54 mají vyjádřit názor obyvatel na podporu sportu
městem Aš.
LXX
Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 10.)
Otázky 55–67 se týkaly ašského bazénu. Dotazovaní se vyjadřovali k četnosti
svých návštěv v bazénu, důvodům návštěvy, nabízeným sluţbám, otvírací době. Mohli
napsat, co jim v bazénu schází, co by chtěli zlepšit.
Vyslovit se k lyţařskému areálu na vrchu Háj se mohli respondenti v otázkách
číslo 68–81, stejně tak k cyklostezkám na Ašsku v otázkách číslo 82–87.
V závěru dotazníku byly klasifikační otázky, jako je pohlaví, nejvyšší ukončené
vzdělání, věk, současná ekonomická aktivita, či zda dotazovaný ţije v domácnosti
s dětmi či bez dětí, sám nebo v páru.
Poslední otázka byla otázkou otevřenou a nabízela občanům moţnost se vyjádřit
ke sportování na Ašsku.
LXXI
Příloha č. 23 – Článek v Listech Ašska z 6. 6. 2012
LXXII
Příloha č. 24 – Článek v Listech Ašska z 13. 6. 2012
LXXIII
Příloha č. 25 – Článek v Listech Ašska z 20. 6. 2012
LXXIV
Příloha č. 26 – Článek v Listech Ašska z 27. 6. 2012
LXXV
Příloha č. 27 – Upoutávka na dotazník pro obyvatele Ašska
LXXVI
Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska
LXXVII
Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 2.)
LXXVIII
Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 3.)
LXXIX
Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 4.)
LXXX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska
Otázka č. 1 – Sportujete?
Na větvící otázku odpovídalo
všech 250 respondentů. 77,2 %
odpovědělo, ţe sportuje, 22,8 %
nesportuje. Osoby sportující pak
přešly na otázku č. 3.
Obrázek 0-29-1: Sportujete?
N = 250
Otázka č. 2 – Proč nesportujete?
Otázku odpovídalo 57 dotazovaných, byli to ti, kteří na předchozí otázku
odpověděli, ţe nesportují. Mohli si vybrat z nabízených moţností i vypsat vlastní
odpověď. Důvodem zařazení této otázky bylo zjištění, proč někteří lidé nesportují.
Nejčastějším důvodem jsou jiné
zájmy – 20 (32,26 %), nedostatek
času – 19 (30,65 %). Dříve
sportovalo a nyní ze zdravotních
důvodů nemůţe sportovat 18
dotazovaných (29,03 %). Sport
nebaví 7 (11,29 %) respondentů,
2 uvedli, ţe jsou líní, další věk,
obezitu i to, ţe nemají hlídání pro
děti.
Obrázek 0-29-2: Proč dotazovaní nesportují
N = 57
LXXXI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 2.)
Otázka č. 3 – Jste sportovec příleţitostný, rekreační, výkonnostní?
K této otázce se vyjadřovali
pouze ti, kteří sportují. Ze 193
dotazovaných se povaţuje 55,9 % za
sportovce rekreační 27,18 % za
sportovce příleţitostné a 16,92 % za
sportovce výkonnostní.
Obrázek 0-29-3: Sportovec příleţitostný, rekreační či výkonnostní
N = 193
Analýza
druhého
stupně
umoţňuje zjistit, jaké je věkové
zastoupení
u
výkonnostních
sportovců. Ze 33 dotazovaných je
nejpočetněji
zastoupena
věková
skupina 25–39 let (39,39 %). Stejně
zastoupena je věková skupina 40–54
let a 18–24 let (21,21 %). 15,15 %
tvoří mládeţ a 3,03 % osoby ve věku
55 a více.
Obrázek 0-29-4: Věkové rozloţení výkonnostních sportovců
N = 33
LXXXII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 3.)
Výkonnostně sportuje více muţů –
24 (72,73 %), ţen 9 (27,27 %).
Globálně je to pak 9,6 % muţů a
3,6 % ţen.
Obrázek 0-29-5: Výkonnostní sportovci dle pohlaví
N = 33
Otázka č. 4 – Sportujete pravidelně?
Na otázku odpovídali jen ti, kteří
uvedli,
ţe
sportují.
122
dotazovaných (62,56 %) sportuje
pravidelně, pravidelně nesportuje
61 respondentů (31,28 %) a nyní
kvůli
zdravotním
důvodům
nesportuje pravidelně 12 osob
(6,15 %).
Obrázek 0-29-6: Sportujete pravidelně?
N = 93
Na následující otázky číslo 5–8 budou odpovídat jen ti, kteří sportují pravidelně.
LXXXIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 4.)
Otázka č. 5 – Kolik hodin týdně sportujete? (jen pro sportovce sportující
pravidelně)
Nejvíce sportovců sportujících
pravidelně uvedlo, ţe sportují
více neţ 4 hodiny týdně – 73
(58,87 %). 46 dotazovaných
(37,1 %) sportuje 2–3 hodiny
týdně a 5 osob (4,03 %) jednu
hodinu týdně.
Obrázek 0-29-7: Hodiny sportu týdně
N =122
Otázka č. 6 – Sportujete organizovaně?
Ze 122 pravidelných sportovců
sportuje organizovaně 48,36 %
(59)
a
63
(51,64
organizovaně nesportuje.
Obrázek 0-29-8: Sportujete organizovaně?
N = 122
LXXXIV
%)
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 5.)
Otázka č. 7 – Účastníte se pravidelně závodů?
Otázka pouze pro pravidelné
sportovce.
38
dotazovaných
(31,15 %) se pravidelně účastní
závodů, 84 (68,85 %) se závodů
pravidelně neúčastní. Globálně
se
závodů
účastní 15,2
%,
neúčastní se 33,6 %.
Obrázek 0-29-9: Pravidelná účast na závodech
N = 122
Výsledky šetření další otázky – otázky č. 8 sdělí, v jakých sportovních
disciplínách se dotazovaní pravidelně závodů účastní.
LXXXV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 6.)
Otázka č. 8 – V jakém sportu se pravidelní sportovci účastní závodů?
Dotazovaní si mohli vybrat z nabízených moţností i více sportovních disciplín,
ale mohli vypsat i svoje
vlastní.
Nejvíce
dotazovaných
–
(43,59 %)
se
závodů
účastní
v běhu
cyklistice,
17
a
závodů
v lyţování a ve fotbale 7
(17,95
utkání
%).
Tenisová
absolvuje
5
dotazovaných (12,82 %),
ve
stolním
tenise
4
(10,62 %), stejný počet
dotazovaných
volejbale
a
ve
plavání.
Triatlonových závodů se
účastní
(7,69 %),
3
závodníci
kuţelek
a
florbalu 2 (5,13 %).
Obrázek 0-29-10: Závodní disciplíny pravidelných sportovců
N = 122
Následující otázky číslo 9–50 byly určeny těm, kteří u otázky číslo 1uvedli, ţe
sportují. Odpovídalo 193 respondentů.
LXXXVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 7.)
Otázka č. 9 – Kdo Vás přivedl ke sportu?
Na tuto polozavřenou výčtovou otázku odpovídali jiţ všichni, kteří uvedli, ţe
sportují. Nejčastěji dotazovaní uváděli, ţe to byli oni sami, jejich vlastní zájem – 138
(71,13 %). 76 respondentů (39,18 %) přivedli ke sportu rodiče, 67 (34,54 %) známí a
kamarádi,
škola
31
občanů (15,98 %). Jeden
dotazovaný
výchovně
zařízení.
Obrázek 0-29-11: Kdo Vás přivedl ke sportu?
N = 193
LXXXVII
uvedl
nápravné
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 8.)
Otázka č. 10 – Proč sportujete?
Cílem této otázky bylo zjistit, co vede lidi k tomu, aby sportovali. Mohli si
vybrat několik z nabízených moţností, ale i přidat vlastní důvod, motiv.
Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli relaxaci – 109 (56,48 %). Sport jako
koníček označilo 95
dotazovaných
(49,22 %),
ţivotní
zdravý
styl
80
Kvůli
(41,45 %).
svému zdraví sportuje
78 lidí (40,41 %),
kvůli
postavě
69
(35,75 %). Na závody
trénuje 16 (8,29 %)
respondentů. Dalšími
motivy
jsou:
či
důvody
sport
jako
dopravní prostředek,
prostředek
úspěchy,
dětí,
sport
obţivy,
trénování
se stal
drogou, zábava.
Obrázek 0-29-12: Důvody a motivace vedoucí ke sportu
N = 193
LXXXVIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 9.)
Otázka č. 11 – Sportujete raději venku nebo uvnitř?
Velká většina dotazovaných –
157 (81,35 %) dává přednost
sportování
venku
sportováním
uvnitř
před
–
36
(18,65 %). Toto zjištění můţe
být zohledněno při organizování
sportovních akcí, soutěţí.
Obrázek 0-29-13: Sportování venku nebo uvnitř
N = 193
Otázka č. 12 – Sportujete raději sami nebo v kolektivu?
Na
dichotomickou
odpovídalo
193
otázku
respondentů.
Nejraději sportuje 132 (68,39 %)
dotazovaných
v kolektivu,
(31,61 %) jednotlivě.
Obrázek 0-29-14: Sportování v kolektivu nebo jednotlivě
N = 93
LXXXIX
61
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 10.)
Otázka č. 13 – Kde rád (a) sportujete?
Cílem otázky bylo zjistit, jaká sportoviště na Ašsku občané vyuţívají.
Respondenti si mohli vybrat i více nabízených moţností, ale mohli připsat i sportoviště,
které uvedeno nebylo. Nejvíce obyvatel vyuţívá ke svým sportovním aktivitám kolo
v přírodě – 132 (68,39 %). Druhým nejvyuţívanějším sportovištěm je bazén – 90
(46,63 %). Na pomyslném třetím místě skončil lyţařský areál na vrchu Háj – 85
(44,04 %). V tělocvičnách rádo sportuje 75 dotazovaných (38,86 %). 61 občanů
(31,61 %) běhá v přírodě. Dráhu na in-line brusle na vrchu Háj vyuţívá 53 (27,46 %)
dotazovaných. V zimě běhá na běţkách 51 (26,42 %) sportovců. Posiloven vyuţívá 47
respondentů (24,35 %), tenisových kurtů 46 (23,83 %). Bowling či kuţelky si oblíbilo
39
dotazovaných
(20,21 %),
hřiště
na
míčové hry na vrchu Háj
36 (18,65 %), minigolf na
vrchu Háj 21 (10,88 %).
20 občanů (10,36 %)
chodí
na
spinning.
Fotbalové hřiště označilo
18
dotazovaných
(9,33 %), lezeckou stěnu
na vrchu Háj 13 (6,74 %),
atletický stadion Tyršův
dům 11 (5,7 %). Dále
obyvatelé
walking,
uváděli
lední
hokejový
plochu,
stadion,
motokrosový areál,
in-
line dráhu v Krásné u
Aše,
skály,
nohejbal.
Obrázek 0-29-15: Vyuţívaná sportoviště
N = 193
XC
„Boudu“-
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 11.)
Otázka č. 14 – Hrajete kolektivní míčové hry?
Kolektivní míčové hry nehraje
104 (53,89 %) dotazovaných,
hraje
46,11
%
(89).
Na
následující otázku odpovídali
jen ti, kteří kolektivní hry hrají.
Obrázek 0-29-16: Kolektivní míčové hry
N = 193
Otázka č. 15 – Jaké kolektivní hry hrajete?
Respondenti si mohli vybrat i více z nabízených moţností, ale i vypsat
kolektivní hry, které se
v nabídce
neobjevily.
dotazovaných
Nejvíce
občanů hraje volejbal –
50 (55,56 %). Basketbal
hraje
43
(47,78
%)
respondentů, kopanou 41
(45,56 %), házenou 11
(12,22 %) a florbal 5
(5,62 %), nohejbal 2
(2,22
%).
respondenti
Dále
zmiňovali
frisbee, vybíjenou, lední
hokej.
Obrázek 0-29-17: Přehled kolektivních her
N = 89
XCI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 12.)
Otázka č. 16 – Máte na Ašsku dostatek příleţitostí ke kolektivním míčovým
hrám?
K této otázce se vyjadřovali ti,
kteří kolektivní hry hrají. Téměř
tři čtvrtiny dotazovaných jsou
spokojeny – 65 (73,03 %), 24
(26,97 %) s příleţitostmi ke hraní
kolektivních
míčových
her
spokojeno není.
Obrázek 0-29-18: Je dostatek příleţitostí ke
kolektivním míčovým hrám?
N = 89
Otázka č. 17 – Jaké kolektivní míčové hry Vám chybí?
Na tuto otázku odpovídali jen ti, kteří uvedli, ţe nejsou spokojeni s nabídkou
kolektivních míčových her (24). Otázka byla otevřená a nepovinná, aby některé jedince,
kteří neradi píší, neodradila od dalšího vyplňování. Bylo zaznamenáno 16 odpovědí.
Vyjádřilo se 66,67 % z těch, kteří měli moţnost se vyjádřit. Občanům chybí beach
volejbal (3), baseball, házená, volejbal, squash. Zazněly dva názory, ţe na Ašsku
krouţky na kolektivní míčové hry chybí.
Studentka se vyjádřila k situaci dorostu: „Jelikož jsem studentka, velmi mi tu
chybí nějaký dívčí basketbalový či volejbalový oddíl pro dorost. Dříve to tu bylo, jezdily
jsme dokonce na ligu, ale postupem se tady vše zrušilo a tak se nedivím, že dospívající
raději sedí u počítačů a tloustnou, protože tu vlastně není pořádně co dělat a dojíždět 23x týdně po dlouhé škole do Chebu - dost vyčerpávající. Nějaký takový kroužek, který
bude zároveň motivující a napůl vrcholový tu chybí - VELMI!“
Dvakrát zazněl názor, ţe na Ašsku chybí tenisová hala: „Ve městě, kde je 7
měsíců zima, chybí tenisová hala, občané Aše a okolí včetně dětí musejí jezdit 3/4 roku
do Selbu“.
XCII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 13.)
Občané postrádají i ledovou plochu: „Vzhledem ke klimatickým podmínkám zde
určitě chybí hřiště s ledovou plochou. Je zde dost sportovců hokejistů, kteří jezdí hrát na
stadion do Chebu, nebo Selbu. Místo na vybudování ledové plochy a její využití se zde
určitě najde a využitelnost hřiště není pouze jednostranná“.
Otázka č. 18 – Chodíte na kolektivní cvičení?
Na kolektivní cvičení chodí třetina
dotazovaných
–
57
(29,53 %).
Kolektivní cvičení nenavštěvuje 136
(70,47 %).
Obrázek 0-29-19: Návštěvnost kolektivních cvičení
N = 193
Analýzou
stupně
se
druhého
ţe
zjistilo,
dotazovaných
z 57
navštěvujících
kolektivní cvičení je většina ţen
–
48 (84,21 %),
muţů
jen
15,79 % (9). Globálně je ţen
19,2 % a muţů 3,6 %.
Obrázek 0-29-20: Kolektivní cvičení dle pohlaví
N = 57
XCIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 14.)
Otázka č. 19 – Jaká kolektivní cvičení navštěvujete?
Na otázku odpovídali ti, kteří v minulé otázce uvedli, ţe kolektivní cvičení
navštěvují. Mohli si vybrat i více odpovědí z nabízených moţností, ale i připsat svoji
vlastní.
Nejoblíbenějším
kolektivním
cvičením
je
dle
odpovědí dotazovaných zumba –
21 (35,50 %). Aerobic, jógu i
spinning uvedlo 17 dotazovaných
(28,81 %). Na tae-bo chodí 8
(13,56
%)
dotazovaných,
na
kalanetiku 6 (10,17 %). Step
uvedli 2 dotazovaní (3,39 %).
Dále
chodí
respondenti
na
stollering, cvičení rodičů s dětmi,
powerjogu, trampolínky, box, na
protahovací cvičení, cvičení při
hudbě pro vyšší věk, pilates a taichi.
Obrázek 0-29-21: Navštěvovaná kolektivní cvičení
N = 57
XCIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 15.)
Otázka č. 20 – Máte na Ašsku dostatek příleţitostí ke kolektivnímu cvičení?
50 dotazovaných (86,21 %) je
s nabídkou kolektivních cvičení
spokojeno,
8
(13,79
%)
spokojeno není. Nespokojení se
vyjádří v následující nepovinné
otázce, jaká kolektivní cvičení
jim chybí.
Obrázek 0-29-22: Spokojenost s nabídkou kolektivních cvičení
N = 57
Otázka č. 21 – Jaká kolektivní cvičení Vám chybí?
Vyjádřilo se 6 respondentů z osmi (75 %). Uvedli, ţe jim chybí aerobic, bojové
sporty, pilates, cvičení pro ţeny důchodového věku i více míst, kde by se cvičila zumba.
Jeden dotazovaný postrádá skoro všechna kolektivní cvičení.
Otázka č. 22 – Sportujete v některé z Ašských tělocvičen?
Na tuto otázku odpovídalo 149
respondentů. Více jak polovina –
83 (55,7 %) ašské tělocvičny ke
svým
aktivitám
nevyuţívá,
44,3 %
(66)
Ti,
ano.
kteří
tělocvičny vyuţívají, odpovídali
pak na další otázky č. 23–25. Ti,
kteří ne, přešli na otázku č. 26.
Obrázek 0-29-23: Sport v Ašských tělocvičnách
N = 149
XCV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 16.)
Otázka č. 23 – Které tělocvičny v Aši ke svým sportovním aktivitám
vyuţíváte?
66 dotazovaných si mohlo vybrat z nabízených odpovědí i více moţností.
Nejvyuţívanější tělocvičnou je dle 28 dotazovaných (42,42 %) tělocvična Keller.
Druhou nejnavštěvovanější je Tyršův dům – 23 (34,85 %). Tělocvičnu na gymnáziu
pouţívá 20 sportovců (30,3 %). 17 respondentů (25,76 %) rádo cvičí v tělocvičně SPŠT
v ulici
G. Geipela.
Tělocvičnu
na ZŠ
Kamenná si oblíbilo 8
občanů
(12,12
shodně
5
%)
a
(7,58 %)
tělocvičnu
na
ZŠ
Hlávkova a ZŠ Okruţní.
Obrázek 0-29-24: Vyuţívané tělocvičny
N = 66
Otázka č. 24 – Která tělocvična (pouze jedna) je Vaší nejoblíbenější
tělocvičnou
Nejoblíbenější
je
tělocvična Keller. Označilo ji 24
respondentů
(36,36
druhém
místě
ţebříčku
oblíbenosti
%).
Na
v pomyslném
skončila
tělocvična SPŠT – 12 (21,21%).
Na třetí místo 11 (16,67 %)
dotazovaných zařadilo tělocvičnu
Tyršův dům.
Obrázek 0-29-25: Nejoblíbenější tělocvičny
N = 66
XCVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 17.)
Na dalších místech se umístily tělocvičny Gymnázium – 8 (12,12 %), ZŠ Kamenná – 4
(6,06 %), ZŠ Hlávkova – 3 (4,55 %) a ZŠ Okruţní – 2 (3,03 %). Analýza druhého
stupně ukáţe, z jakého důvodu je kaţdá tělocvična oblíbená.
Otázka č. 25 – Z jakého důvodu je právě ta jedna tělocvična Vaší
nejoblíbenější?
Otázka byla nepovinná, aby se předešlo tomu, ţe lidé, kteří neradi píší, dotazník
předčasně ukončili.
Tělocvična Keller: vyjádřilo se 16 dotazovaných z 24 (66,67 %). Jedním
z důvodů jsou aktivity provozované v této tělocvičně (3). Dvakrát se vyskytla
přítomnost zrcadel pro kontrolu správnosti prováděného cvičení. Velikost vyhovuje
dvěma dotazovaným. Výhodou je velká i malá tělocvična, pro některé sportovce
blízkost od domova, dobrá dostupnost. Příjemný personál i výborné zázemí ohodnotili
tři respondenti, stejně tak jako čistotu. Moţnost občerstvení a fajnové sprchy ocenili dva
dotazovaní.
Vyskytl se i takový názor, ţe dotazovaný by si „dobrovolně“ nevybral ţádnou
z tělocvičen, protoţe jsou všechny malé a nekvalitní.
Tělocvična SPŠT: vyjádřilo se 11 ze 14 (78,57 %) dotazovaných. Čtyři
respondenti vyzdvihovali velikost této tělocvičny, jeden vysoký strop. Svůj vřelý vztah
vyjádřili také čtyři sportovci, jelikoţ je to jejich klubová tělocvična, jako VK ji mají
v pronájmu a z organizačních důvodů jinou moţnost nemají, můţe se v ní hrát basketbal
a odpovídá poţadovaným parametrům pro volejbal. Tělocvična má dle dotazovaných
nejlepší povrch, je nejnovější. Respondenti si cení prostornost, víceúčelovost, zázemí i
to, jak je udrţovaná.
Tělocvična Tyršův dům: vyslovili se 4 dotazovaní z 11 (36,36 %). Hodnotili
kvalitní povrch a velikost. Navštěvují ji kvůli cvičitelce i kvůli tomu, ţe tam není
přeplněno a dá se pohodlně cvičit. Vyhovuje i finanční stránka.
XCVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 18.)
Tělocvična na gymnáziu: 4 sportovci z 8 (50 %) vysvětlili, proč označili tuto
tělocvičnu jako nejoblíbenější. Vyhovuje jim dostatečná velikost (2), povrch (2), sprchy
i moţnost větrání. Důvodem návštěvy je i tradice.
Tělocvična na ZŠ Kamenná: vyjádřili se 3 respondenti ze 4 moţných (75 %).
Jedna z dotazovaných ji navštěvuje, protoţe tam chodila na ZŠ a tělocvična jí vyhovuje.
Další z dotazovaných jinou tělocvičnu nenavštěvuje, tak nedokáţe posoudit. Jeden
respondent oceňuje její vybavenost.
Tělocvična na ZŠ Hlávkova: svůj názor projevili 2 ze 3 dotazovaných (66,67 %).
Také jedna z dotazovaných ZŠ navštěvovala a tělocvična se jí zdá v dobrém stavu.
Druhý respondent jí hodnotí jako dostatečně velkou tělocvičnu.
Tělocvična na ZŠ Okruţní: vyslovil se jeden dotazovaný ze dvou (50 %).
Tělocvična je jeho nejoblíbenější, protoţe je tam vše, co vyţaduje a je prostorná.
Otázka č. 26 – Podporovali Vás rodiče při sportování?
Více jak tři čtvrtiny dotazovaných – 145
(75,13 %) si myslí, ţe je rodiče při
sportu
podporovali.
36
(18,65
%)
podporu při sportu ze strany rodičů
nepociťovali. 12 respondentů (6,22 %)
neví.
Obrázek 0-29-26: Podpora rodičů při sportu
N = 193
XCVIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 19.)
Otázka č. 27 – Sportujete s rodinou (s některými členy rodiny)?
66,28 % (126) odpovědělo, ţe se
členy rodiny sportuje, 34,72 %
(67) nesportuje. Na následující
otázku budou odpovídat pouze ti,
kteří uvedli, ţe se členy rodiny
sportují. Ti, kteří se členy rodiny
nesportují, přejdou na otázku
č. 29.
Obrázek 0-29-27: Sport se členy rodiny
N = 193
Analýza druhého stupně
ukazuje, ţe ze 126 respondentů,
kteří se členy rodiny sportují, 98
(77,78 %) podporovali jejich
rodiče při sportování, 16,67 %
(21)
rodiče
při
sportu
nepodporovali a 5,56 % (7) si na
podporu rodičů nevzpomíná.
Obrázek 0-29-28: Sport s rodinou a podpora rodičů
N = 126
XCIX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 20.)
Otázka č. 28 – Jaké sporty provozujete se členy rodiny?
Na otázku odpovídalo jen 126 respondentů, kteří uvedli, ţe sportují se členy
rodiny. Mohli si vybrat i více moţností z nabízených odpovědí, ale i přidat vlastní.
Nejoblíbenějším sportem se členy rodiny je cyklistika – 97 (76,98 %). Druhým
oblíbeným společným sportem je lyţování – 72 (57,14 %). Na pomyslném třetím místě
se umístilo plavání – 56
(44,44 %). Společný čas
na in-line bruslích tráví
54
(42,86
dotazovaných.
%)
Společně
se členy rodiny běhá 16
(12,7
Tenisu
%)
se
(4,76 %)
Volejbal
sportovců.
věnuje
6
respondentů.
si
vybrali
3
(2,38 %) a zumbu a stolní
tenis 2 (1,59 %) občané.
Dále
dotazovaní
provozují golf, bruslení
na ledě, snowboarding,
turistiku, míčové sporty,
lezení, cvičení s dětmi,
vodní turistiku, odbíjenou
a kuţelky.
Obrázek 0-29-29: Sporty se členy rodiny
N = 126
C
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 21.)
Otázka č. 29 – Věnujete se po sportu regeneraci?
75 (38,86 %) dotazovaných se
regeneraci po sportu nevěnuje,
občas se regeneruje stejný počet
dotazovaných – 75 (38,86 %) a
pravidelně se věnuje regeneraci
43 (22,28 %) sportovců. Na
následující otázku odpovídají jen
ti, kteří se regeneraci věnují jen
občas a pravidelně.
Obrázek 0-29-30: Regenerace po sportu
N = 193
CI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 22.)
Otázka č. 30 – Jaké regenerace po sportu vyuţíváte?
Dotazovaní měli moţnost
si vybrat i více moţností
z nabízených
odpovědí,
ale i připsat neuvedené
způsoby
regenerace.
Nejvíce
vyuţívají
respondenti bazén – 77
(65,25 %). 55 sportovců
vyuţívá saunu (46,61 %),
40 masáţ (33,9 %). 4
dotazovaní uvedli pivo
(3,39 %), 3 postel, spánek
(2,54
způsoby
strava,
%).
Dalšími
relaxace
sex,
whirpool,
protahování a příroda.
Obrázek 0-29-31: Způsoby regenerace
N = 118
CII
jsou
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 23.)
Otázka č. 31 – Je na Ašsku dostatek příleţitostí k regeneraci?
66 dotazovaných (55,93 %) se
domnívá, ţe na Ašsku dostatek
příleţitostí
k regeneraci
Naopak
52
má.
sportovcům
(44,07 %) na Ašsku příleţitosti
k relaxaci po sportu chybí. Tito
dotazovaní mohli v následující
otázce
uvést,
jaké
relaxace postrádají.
Obrázek 0-29-32: Spokojenost s relaxací
N = 118
Otázka č. 32 – Jaká moţnost regenerace Vám chybí?
Chybějící relaxace
omezené víkendové používání
relaxační centrum
kino
vířivky
whirpool
wellness
masáže
lepší bazén
sauna
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26
počet respondetnů
Obrázek 0-29-33: Chybějící relaxace
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 32
CIII
způsoby
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 24.)
K této nepovinné otázce se mělo moţnost vyjádřit 52 dotazovaných, učinilo tak
32 (61,54 %). Většině dotazovaným – 23 (71,88 %) chybí sauna. Lidé postrádají saunu
finskou, suchou saunu, saunu moderní, saunu přímo v bazénu, s párou v bazénu není
spokojen jeden z dotazovaných. Lepší bazén uváděli 3 respondenti (9,38 %). Jeden
rodič povaţuje bazén za nevyhovující pro malé děti. Masáţe chybí dvěma sportovcům
(6,25 %), stejně tak wellness. Jeden dotazovaný by si přál wellness jako je v Bad Elstru.
Whirpool by uvítali 2 respondenti (6,25 %). Obrázek 0-29-33: Chybějící relaxace ještě
ukazuje, ţe obyvatelům chybí k relaxaci po sportu kino, vířivky, relaxační centrum.
Jeden dotazovaný uvedl, ţe moţnosti relaxace jsou o víkendu omezené.
Otázka č. 33 – Chybí Vám na Ašsku nějaké sportoviště?
124 dotazovaným (64,25 %)
ţádné
nechybí.
sportoviště
69
na
Ašsku
respondentům
(35,75 %) nějaké sportoviště na
Ašsku chybí. Jaké sportoviště
sportovcům chybí, mohli vyjádřit
v následující otázce.
Obrázek 0-29-34: Chybí na Ašsku sportoviště?
N = 193
Otázka č. 34 – Jaké sportoviště Vám chybí?
K chybějícím sportovištím se vyjádřilo 61 z 69 respondentů (88,41 %). Otázka
byla nepovinná. Jak zachycuje Obrázek 0-29-35: Chybějící sportoviště, nejvíce ašských
občanů – 18 (29,51 %) postrádá kluziště (ledovou plochu). 13 (21,31 %) dotazovaných
uvedlo hřiště na beach volejbal, 12 (19,67 %) zimní (hokejový) stadion, 4 (6,56 %)
CIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 25.)
lanové centrum. 3 dotazovaným (4,92 %) chybí atletický stadion a tenisová hala, dva
respondenti (3,28 %) by uvítali větší tělocvičnu.
Mezi chybějící sportoviště se řadí multifunkční hala, hřiště na airsoft, painbal,
čtyřdráha na kuţelky, travnaté hřiště na fotbal pro veřejnost, moto park, bunge jumping,
menší tělocvična na tai-chi, posilovna, trailová stezka, Game Time – Parcourse
FitCentr.
Zazněl také názor, ţe na Ašsku je málo hřišť. Jiná dotazovaná se vyjádřila
k cyklostezkám: „Nechybí mi sportoviště jako takové, ale zdejší cyklotrasy jsou pouze
označené, ale jejich povrch je hrůzný - trasa kolem přehrady, na Studánku po pásu nebo
přes Loupežníka aj.
Chybějící sportoviště
trailová stezka
menší tělocvična (tai-chi)
posilovna
squash
moto park
bunge jumping
paintbal
hřiště na fotbal pro veřejnost
čtyřdráha na kuželky
airsoft
multifunkční hala
větší tělocvična
atletický stadion
tenisová hala
lanové centrum
zimní (hokejový) stadion
beach volejbal
kluziště, ledová plocha
počet respondetnů 0
2
4
6
8
10 12 14 16 18 20
Obrázek 0-29-35: Chybějící sportoviště
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 61
CV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 26.)
Další respondent by uvítal upravené cesty, jiný kvalitnější minigolf jako je např.
ve Františkových Lázních. Jeden z dotazovaných, kterému chybí hřiště na beach
volejbal si posteskl, ţe se toto hřiště mohlo vybudovat na vrchu Háj místo hřiště na
pétanque. Dle názoru jiného respondenta chybí na vrchu Háj bazének: „Bazének stačí
10 × 15, dá se pořídit za malou částku na Vrchu Háj k osvěžení po sportu. K tomu
restaurace s venkovním posezením“.
Otázka č. 35 – Chybí Vám na Ašsku nějaký sportovní oddíl?
145 dotazovaných (75,13 %) se
domnívá, ţe jim sportovní oddíl
nechybí.
48
respondentům
(24,87 %) nějaký sportovní oddíl
chybí. Jaký oddíl jim chybí,
zodpoví následující nepovinná
otázka.
Obrázek 0-29-36: Chybí na Ašsku sportovní oddíl?
N = 193
CVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 27.)
Otázka č. 36 – Jaký sportovní oddíl Vám chybí?
Chybějící sportovní oddíl
sokol - prostná
fotbal - ženy
badminton
házená
gymnastika
hokej
atletika
plavání
0
2
4
6
8
10
12
14
16
počet respondetnů
Obrázek 0-29-37: Chybějící sportovní oddíly
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 46
Na tuto otázku mohlo odpovídat 48 dotazovaných. Moţnosti vyjádřit se vyuţilo
46 z nich (95,83 %). Nejvíce respondentům chybí sportovní oddíl plavání – 14
(30,43 %). Na pomyslném druhém místě skončila atletika – 9 (19,57 %), na třetím místě
hokej – 8 (17,39 %). 5 ašským obyvatelům (10,87 %) chybí házená i gymnastika.
Badminton a fotbal pro ţeny postrádají 3 dotazovaní (6,52 %). 2 osoby se vyslovily pro
Sokol (4,34 %).
Dotazovaným dále chybí airsoft, fotbal (respondent Jiskru Aš nepovaţuje za
oddíl), bowling, karate, judo, sebeobrana, curling, bruslení, rugby, volejbal a basketbal
pro dorostenky, krasobruslení, florbal, aerobic, in-line bruslení, dráhová cyklistika,
taneční a sportovní krouţek pro předškolní děti.
CVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 28.)
Otázka č. 37 – Je v Aši dostatečná nabídka sportovních krouţků a oddílů
pro děti?
Více jak polovina dotazovaných
– 97 (50,26 %) neví, zda je na
Ašsku
dostatečná
nabídka
sportovních krouţků a oddílů pro
děti. 70 občanů (36,27 %) si
myslí, ţe dostatečná nabídka pro
děti je a jen 26 (13,47 %) se
domnívá, ţe pro děti dostatečná
nabídka není.
Obrázek 0-29-38: Krouţky pro děti
N = 193
Analýzou druhého stupně
bylo zjištěno, ţe z těch, kteří se
vyjádřili, ţe nabídka pro děti je
nedostatečná, je polovina muţů a
polovina ţen.
Obrázek 0-29-39: Nespokojenost s nabídkou pro
děti dle pohlaví
N = 26
CVIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 29.)
Otázka č. 38 – Jaké sportovní krouţky a oddíly pro děti chybí?
Chybějící sportovní oddíly pro děti a mládež
hokej
házená
volejbal
basketbal
gymnastika
pro děti 3-6 let
atletika
plavání
0
1
2
3
4
5
6
počet respondetnů
Obrázek 0-29-40: Chybějící sportovní oddíly pro děti
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 22
Tato otázka byla nepovinná a mohli se v ní projevit ti, co si myslí, ţe na Ašsku
není dostatek sportovních krouţků a oddílů pro děti a mládeţ. Z 26 dotazovaných se
vyjádřilo 22 (84,62 %). Nejvíce respondentů – 5 (22,73 %) uvedlo, ţe pro děti a mládeţ
chybí plavání a atletika. 3 dotazovaní (13,64 %) se vyslovili pro volejbal, basketbal,
gymnastiku a sportovní krouţek pro děti ve věku 3–6 let. Dvakrát (9,09 %) byl
jmenován hokej a házená.
Obrázek výše jiţ nezachycuje po jednom jmenované krouţky, jako badminton,
nohejbal, florbal, fotbal pro dívky, taneční, krasobruslení, tenis. Opět zazněl názor, ţe
chybí krouţky všechny.
Jeden dotazovaný se vyjádřil o sportovních krouţcích následovně: „Neexistují
sportovní kroužky pro mládež. Existují pouze oddíly, kde je nutné sledovat výkon a
umístění v soutěžích, toto je vhodné pouze pro sportovně nadané děti. Ale kroužky, kde
by mohly sportovat i děti, které nejsou sportovně nadané, v Aši ve skutečnosti
neexistují“.
I další respondent není spokojený s dostupností sportovních krouţků:
basketbal, volejbal, nohejbal, házená - jsou sice organizovány, ale vždy jen pro určitou
věkovou skupinu“.
CIX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 30.)
Otázka č. 39 – Pořádá se na Ašsku přiměřeně sportovních soutěţí?
Otázka byla zařazena proto, aby
se zjistilo, zda se podle obyvatel
dostatečně na Ašsku soutěţí.
Přes polovinu dotazovaných –
101 (52,33 %) je s přiměřeností
sportovních soutěţí spokojena.
Neví
82
(42,49 %)
a
10
respondentů (5,18 %) si myslí,
ţe se nesoutěţí dostatečně.
Obrázek 0-29-41: Soutěţí se dostatečně?
N = 193
Otázka č. 40 – Jaké sportovní soutěţe na Ašsku chybí?
Na tuto otázku mohlo odpovídat 10 respondentů, a to těch, kteří se domnívají, ţe
se na Ašsku dostatečně nesoutěţí. Vyjádřilo se 5 z nich, tedy 50 %. Obyvatelům chybí
soutěţe v kolektivních sportech, krasobruslení, hokejové zápasy, plavání. Jeden
dotazovaný si posteskl, ţe celkově se pořádá málo soutěţí, další přidal, ţe město pro to
nic nedělá.
Otázka č. 41 – Odkud se dozvíte, ţe se pořádají sportovní soutěţe, sportovní
akce?
Informace, které poskytuje tato otázka, jsou velice důleţité. Většinou kaţdý
organizátor sportovních akcí či soutěţí potřebuje oznámit co nejvíce příznivcům a
potenciálním účastníkům konání sportovní akce. Aby byla sportovní akce úspěšná,
předpokládá i určitý počet zúčastněných. Z šetření vyplynulo, ţe nejvíce se obyvatelé o
konání sportovní akce dozvědí z Listů Ašska – 112 (58,03 %). 108 dotazovaných
(55,96 %) se informace dozví od přátel, 102 (52,85 %) z internetu. Dalším zdrojem
informací jsou děti prostřednictvím školy – 41 (21,24 %) a trenéři – 28 (14,51 %). O
sportovní akce se nezajímá 17 dotazovaných (8,81 %). V zaměstnání se dostanou
informace k 17 (8,81 %) sportovcům.
CX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 31.)
Tři respondenti (1,55 %)
se domnívají, ţe je špatná
informovanost
o
sportovních soutěţích a
akcích. Další z moţností
je facebook.
Obrázek 0-29-42: Informace o sportovních akcích
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 193
Otázka č. 42 – Vyuţíváte sluţby půjčoven sportovního vybavení?
Většina z dotazovaných – 165
(85,49 %) si sportovní vybavení
nepůjčuje.
vyuţívá
Sluţeb
jen
půjčoven
14,51
%
respondentů (28). Co si půjčují,
se
ukáţe
v odpovědích
následující otázku.
Obrázek 0-29-43: Vyuţívání půjčoven
N = 193
CXI
na
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 32.)
Otázka č. 43 – Co si v půjčovnách půjčujete?
Na otázku odpovídalo 28 dotazovaných, mohli si vybrat i více z nabízených
moţností, nebo vypsat odpověď svoji. Nejvíce respondentů si půjčuje brusle – 8
(28,57 %). 6 dotazovaných (21,42 %) si půjčuje tenisové rakety, lyţe a snowboard, 5
(17,86 %) golfové hole, vybavení na ping-pong a hole na mini golf. Míč, síť, vodácké
vybavení a badmintonové rakety si půjčuje 1 dotazovaný.
Půjčované vybavení
badmintonové rakety
vodácké vybavení
síť
míč
golfové hole
ping-pong
minigolfové hole
tenisové rakety
lyže, snowboard
brusle
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
počet respondetnů
Obrázek 0-29-44: Půjčované vybavení
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 28
Otázka č. 44 – Jsou na Ašsku sluţby půjčoven sportovního vybavení
dostatečné?
160
dotazovaných
(82,9
%)
nemá s půjčovnami zkušenosti,
nedokáţe na otázku odpovědět.
25
respondentů
(12,95
spokojeno je, 8 (4,15 %) není.
Obrázek 0-29-45: Jsou sluţby půjčoven dostatečné?
CXII
N = 193
%)
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 33.)
Nespokojení se vyjádří v následující nepovinné otázce, jaká sluţba jim chybí.
Otázka č. 45 – Jaké sluţby půjčoven Vám chybí?
K tématu se vyjádřilo 6 dotazovaných z 8 – 75 %. Dotazovaní kritizovali
dostupnost půjčoven i to, ţe moţnosti půjčování lyţí jsou omezené, chybí dětské
velikosti lyţařských bot a lyţí, chybí půjčovna cyklistických potřeb a kol na různé
disciplíny i půjčovna elektrokol. Nelze si půjčit horolezecké vybavení.
Zazněl i názor, ţe půjčovny sportovního vybavení v Aši jsou, ale chybí
dostatečná propagace především pro návštěvníky regionu.
Otázka č. 46 – Uvítali byste burzu pouţitého sportovního vybavení a
oblečení?
Ze 193 dotazovaných by uvítalo
burzu
pouţitého
sportovního
vybavení a oblečení 70,98 %
(137),
29,02
%
(56)
burze
nakloněno není.
Obrázek 0-29-46: Burza sportovního vybavení a oblečení
N = 193
Analýzou druhého stupně bylo
zjištěno, ţe 40,3 % příznivců
burzy (54) vydá ročně 4 000–
10 000
Kč
za
sportovní
vybavení, 1 000–3 000 Kč vydá
35,82 % (48), do 1 000 Kč
17,91 % (24) a 5,97 % (8) více
jak 10 000 Kč.
Obrázek 0-29-47: Příznivci burzy a jejich roční výdaje za
sportovní vybavení
CXIII
N = 137
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 34.)
Otázka č. 47 – Jak často by se měla burza konat?
Více jak polovina dotazovaných
– 87 (63,5 %) se domnívá, ţe by
se burza měla konat dvakrát
ročně.
32
dotazovaných
(23,36 %) by si přálo burzu
čtyřikrát ročně, jednou ročně 12
(8,76 %). Po
internetu
celý rok na
navrhoval
jeden
respondent.
Obrázek 0-29-48: Frekvence konání burzy
N = 137
Otázka č. 48 – Kolik peněz utratíte ročně za Vaše sportovní vybavení?
Nejvíce
(37,63
dotazovaných
%)
utratí
–
70
ročně
za
sportovní vybavení 4 000–10 000
Kč. 66 respondentů (35,48 %)
vydá ročně ze svého rozpočtu
1 000–3 000 Kč. Do 1 000 Kč
ročně stojí sportovní vybavení 34
dotazovaných (18,28 %), 10 000
Kč a více 16 (8,6 %) sportovců.
Obrázek 0-29-49: Roční náklady na sportovní vybavení
N = 193
CXIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 35.)
Otázka č. 49 – Kolik peněz utratíte měsíčně za Vaše sportovní aktivity?
Za své měsíční sportovní aktivity
utratí nejvíce dotazovaných 301–
1 000 Kč – 75 (40,54 %). 55
dotazovaných
(29,73
%)
potřebuje měsíčně 101–300 Kč.
Nad 1 001 Kč stojí měsíčně
sportovní aktivity 30 (16,22 %)
sportovců, méně neţ 100 Kč 25
(13,51 %) sportujících.
Obrázek 0-29-50: Měsíční výdaje na sportovní aktivity
N = 193
Otázka č. 50 – Omezuje Váš příjem (rodiny) Vaše sportovní aktivity?
Tato otázka byla zařazena proto, aby odpovědi podaly obraz o tom, zda
dotazovaní mohou z hlediska finanční situace sportovat tak, jak by si přáli. 73
dotazovaných (37,82 %) si myslí,
ţe
příjem
jejich
sportovní
aktivity spíše neomezuje, 47
(24,35 %) je přesvědčeno, ţe
příjem jejich sportovní aktivity
nemezuje.
finanční
Spíše
situací
omezeno
se
cítí
44
(22,8 %) respondentů a omezeno
se cítí 29 (15,03 %).
Obrázek 0-29-51: Omezuje příjem sportovní aktivity?
N = 193
CXV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 36.)
Otázka č. 51 – Uvítali byste (a navštěvovali) v Aši saunový komplex?
Na otázku jiţ odpovídalo všech
250
respondentů.
Více
jak
polovina dotazovaných by v Aši
saunový komplex uvítala – 145
(58 %). 53 občanů (21,2 %) o
saunový komplex nestojí a 52
(20,8 %) neví.
Obrázek 0-29-52: Názor na saunový komplex
N = 250
Otázka č. 52 – Kde by bylo vhodné saunový komplex vybudovat?
Tato otázka navazuje na předešlou otázku. Odpovídat na ni mohlo 145
dotazovaných, a to těch, kteří by v Aši saunový komplex uvítali. Moţnosti vyjádřit se
vyuţilo 139 z nich. Přes
tři čtvrtiny dotazovaných
by
saunový
vybudovalo
komplex
v areálu
bazénu – 111 (79,86 %).
Vrch háj by zvolilo 28
respondentů (20,14 %). 2
dotazovaní občané navrhli
bývalé Lipany (1,44 %).
Z dalších návrhů zazněl
střed města, Krásná u Aše
či „Střelák“.
Obrázek 0-29-53: Místo pro saunový komplex
N = 139
CXVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 37.)
Otázka č. 53 – Jak podporuje město Aš sport?
Dotazovaní si u této otázky museli vybrat jednu z nabízených moţností, nebo
vypsat názor vlastní. Město Aš je pozitivně hodnoceno 170 občany (68 %). Ti se
domnívají, ţe město Aš podporuje sport přiměřeně. Protichůdný názor zastává 32
(12,8 %) obyvatel, Ti si myslí, ţe město Aš podporuje sport nedostatečně. 26
dotazovaných (10,4 %) je toho názoru, ţe město Aš sport podporuje příliš a mělo by se
více věnovat i jiným záleţitostem. 5 obyvatel (2 %) se nedokázalo vyjádřit. 2
respondenti (0,8 %) povaţují podporu sportu městem Aš za dostatečnou. Ostatní
odpovědi byly rozděleny do následujících skupin.
Tři odpovědi (1,2 %) se týkaly rozporu mezi podporou sportu a podporou
kultury a vzdělání. Jeden respondent se vyjádřil následovně: „Podporuje a myslím si, že
by stejnou měrou mělo podporovat i kulturní oblast.“Podobný názor má i další
dotazovaný: „Aš podporuje sport nějakým způsobem, kultura chybí, vzdělávání rovněž.“
Další skupina vypisovaných odpovědí – 6 (2,4 %) se týká negativného
hodnocení zaloţeném na financování sportu: „Město podporuje sport nadprůměrně
příjmům města.“, „Teď ne, aféra s Jiskrou.“, „Změna rozložení finančních prostředků.“,
„Kopaná je dotovaná příliš, ostatní sporty špatně.“, „Nejvíce fotbal, jiné velmi málo!“,
„Nedostatečně - chápu, nejsou
prachy.“
Tři odpovědi (1,2 %) se
týkaly systému podpory sportu:
„Nesystémově.“, „Podporuje, ale
nenaslouchá lidem.“, „Rozlišuje
se podle sportovního zařazení.“
Jeden občan se vyjádřil
pozitivně: „Kvalitně, ale je stále
co zlepšovat, díky.“
Obrázek 0-29-54: Město Aš – podpora sportu
N = 250
CXVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 38.)
Otázka č. 54 – Jaký sport by mělo město Aš podporovat především?
Respondenti si mohli vybrat nejméně jednu z nabízených moţností, nebo
vyjádřit názor vlastní. Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných – 198 (79,2 %) si myslí, ţe
by
město
Aš
podporovat
mělo
především
sport dětí a mládeţe. Pro
rekreační
sport
se
vyslovilo 114 (45,6 %)
dotazovaných,
pro
vrcholový 30 (12 %).
Respondenti
upozorňují
téţ na seniory a jejich
sportovní aktivity – 2
(0,8 %).
Obrázek 0-29-55: Jaký sport podporovat?
N = 250
Následující otázky číslo 55–67 se týkají ašského bazénu. Hned první z nich,
otázka číslo 55 je otázkou větvící. Rozdělí respondenty na ty, co ašský bazén navštěvují
a na ty, co ašský bazén nenavštěvují, ti budou pokračovat aţ otázkou číslo 67.
Otázka č. 55 – Navštěvujete ašský bazén?
135
dotazovaných
(54
%)
uvedlo, ţe bazén navštěvuje, o
něco méně – 115 respondentů
(46
%)
sdělilo,
nenavštěvuje.
přistoupili
bazénu.
Obrázek 0-29-56: Navštěvujete Ašský bazén?
N = 250
CXVIII
ţe
bazén
K další
otázce
jen
návštěvníci
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 39.)
Otázka č. 56 – Navštěvujete bazén pravidelně či nepravidelně?
Více dotazovaných navštěvuje
bazén
nepravidelně
(70,59 %).
40
(29,41 %)
uvedlo,
–
96
respondentů
ţe
bazén
navštěvuje pravidelně.
Obrázek 0-29-135: Pravidelně či nepravidelně do bazénu?
N = 135
Otázka č. 57 – Jak často bazén navštěvujete?
Nejvíce respondentů
–
jedna
třetina (45) uvedla, ţe do bazénu
chodí jen několikrát za rok.
Jednou za 14 dní navštěvuje
bazén
24
(17,78 %)
dotazovaných, jednou za měsíc
23 (17,04 %), jednou týdně 22
(16,3 %) a vícekrát týdně 21
(15,56 %).
Obrázek 0-29-58: Četnost návštěv bazénu
N = 135
CXIX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 40.)
Otázka č. 58 – S kým nejčastěji chodíte do bazénu?
Dotazovaný si mohl vybrat pouze jednu z moţností. Stejný počet dotazovaných
– 47 (34,81 %) uvedlo, ţe do bazénu chodí s rodinou i sami. S přáteli a kamarády chodí
do bazénu 30,37 % (41) respondentů.
Odpovědi na otázku měly podat
informace uţitečné pro pořádání akcí
v bazénu,
vybavení
bazénu.
Jiné
poţadavky mají osoby, které chodí do
bazénu sami, jiné rodiny s dětmi a jiná
očekávání trávení času v bazénu mají
skupinky kamarádů a přátel.
Obrázek 0-29-59: S kým do bazénu?
N = 135
Otázka č. 59 – Jste spokojen (a) s otvírací dobou bazénu?
Většina dotazovaných – 126
(93,33 %) je s otvírací dobou
spokojena.
Jen 9
(6,67 %)
návštěvníků bazénu spokojeno
není.
Nespokojení
se
mohli
vyjádřit v následující nepovinné
otázce.
Obrázek 0-29-60: Otvírací doba bazénu
N = 135
CXX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 41.)
Otázka č. 60 – Jaká otvírací doba by Vám vyhovovala?
Moţnosti vyjádřit se vyuţilo 8 z 9 respondentů (88,89 %). Tři z nich (33,33 %)
by si přáli, aby bylo otevřeno do 22 hodin (jeden dokonce do 22,30 hodin). Dva
(22,22 %) by uvítali, aby alespoň některé dny v týdnu bylo otevřeno od 6 hodin.
Dvakrát (22,22 %) se objevil názor, aby bazén byl otevřen v pondělí. Jeden respondent
(11,11 %) by si rád zaplaval i dopoledne či ráno. Jeden dotazovaný (11,11 %) by rád
bazén navštěvoval o prázdninách.
Otázka č. 61 – Jak hodnotíte výši vstupného do ašského bazénu?
Více
neţ
tři
dotazovaných
čtvrtiny
návštěvníků
bazénu – 104 (77,04 %) hodnotí
vstupné
jako
přiměřené.
14
respondentů (10,37 %) nedokáţe
výši vstupného posoudit. Levné
vstupné
se
zdá
být
10
dotazovaným (7,41 %) a 7
(5,19 %) drahé.
Obrázek 0-29-61: Vstupné do bazénu
N = 135
Otázka č. 62 – Co v areálu bazénu navštěvujete?
Dotazovaní si mohli vybrat i z více nabízených moţností. Nejnavštěvovanější je
krytý
bazén
–
(99,26 %).
134
Saunu
navštěvuje 61 (45,19 %)
respondentů. Venkovních
bazénů
vyuţívá
(17,04 %) návštěvníků.
Obrázek 0-29-62: Co se v areálu bazénu navštěvuje
N = 135
CXXI
23
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 42.)
Otázka č. 63 – Jaký je Váš důvod návštěvy bazénu?
Informace získané šetřením mohou pomoci například při rozhodování o
vybavení či modernizaci bazénu.
Respondenti si mohli vybrat i více z nabízených odpovědí, ale mohli připsat i
důvod vlastní. Nejvíce dotazovaných – 101 (74,81 %) navštěvují ašský bazén kvůli
plavání. V bazénu relaxuje 70 (51,85 %) dotazovaných návštěvníků, sauny vyuţívá 59
(43,7
%).
Odpočinek
v bazénu
hledá
45
(33,44 %),
s přáteli
se
setkává 31 (22,96 %)
dotazovaných.
30
respondentů (22,22 %)
tráví
v bazénu
čas
s rodinou.
Jeden
dotazovaný
plave
s dcerou, jiný se opaluje u
venkovních bazénů.
Obrázek 0-29-63: Důvod návštěvy bazénu
N = 135
Otázka č. 64 – Navštěvujete občerstvení v budově bazénu?
Více jak polovina – 75 (55,56 %)
občerstvení
v budově
nenavštěvuje.
Po
bazénu
návštěvě
bazénu se jde občerstvit 60
(44,44 %) návštěvníků bazénu.
Na
následující
otázku
budou odpovídat jen ti, kteří
občerstvení
navštěvují.
Obrázek 0-29-64: Občerstvení v bazénu
N = 135
CXXII
v budově
bazénu
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 43.)
Otázka č. 65 – Jste spokojen (a) se sluţbami občerstvení v bazénu?
Přes polovinu dotazovaných – 35
(58,33 %) je spíše spokojeno se
sluţbami občerstvení. Spokojeno
je 14 respondentů (23,33 %),
spíše nespokojeno je 6 (10 %),
nedokáţou posoudit 4 dotazovaní
(6,67 %). Jen jeden návštěvník s
občerstvením spokojen není.
Obrázek 0-29-65: Spokojenost s občerstvením
N = 60
Otázka č. 66 – Co Vám v bazénu schází, co byste chtěli zlepšit?
Na nepovinnou otázku odpovídalo 69 dotazovaných ze 135 (51,11 %).
Zlepšení bazénu
špinavá voda
velký venkovní bazén
do bazénu bez čepic
propojení venk. bazénu s vnitřním
bistro
relaxace
lepší pára
profesionálnější personál
pozitivní reakce
atrakce pro děti
teplejší voda
lepší vybavení
modernizace, rekonstrukce bazénu
vybudování sauny
0
2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
počet respondetnů
Obrázek 0-29-66: Zlepšení bazénu
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 69
CXXIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 44.)
Odpovědi byly roztříděny do několika skupin, jak dokládá Obrázek 0-29-66:
Zlepšení bazénu. Nejpočetnější skupinu odpovědí – 18 (26,09 %) tvoří chybějící sauna.
Dva z dotazovaných by si přáli „finskou saunu“ s následným ochlazením v ledové vodě,
další pak saunový svět.
Po modernizace a rekonstrukci volá 17 respondentů (24,64 %). Zde je názor
jednoho návštěvníka, který prezentuje i názory ostatních: „Zlepšit vše, bazén je od 1978
nebo tak nějak skoro netknutý, takže rekonstrukce celého areálu. Myslím, že stav bazénu
je důvod, proč tam už skoro nikdo nechodí.“ Obyvatelé si přejí zmodernizovat interiér,
„prehistorické“ šatny, zastaralé technologie i vybavení, sprchy (regulované), sociální
zařízení, sušáky a příslušenství i zvětšit bazén.
13 dotazovaných (18,84 %) navrhuje zpestřit vybavení stávajícího bazénu.
Nejvíce zmiňovaná je vířivka – 9 (13,04 %), dva respondenti by uvítali tobogán. Dále
návštěvníkům chybí skluzavky, masáţní trysky na tělo i trysky na podvodní masáţe
nohou. V dětském bazénu by se mohlo připevnit k jedné straně madlo pro cvičení ve
vodě.
Teplejší vodu poţaduje 10 respondentů (14,49 %). Jeden z nich navrhuje malý
bazének na prohřátí těla.
Atrakce pro děti, jako skluzavky, pomůcky pro děti, vyţití, chybí 8
dotazovaným (11,59 %).
3 dotazovaní (4,35 %) nejsou spokojeni s personálem, personál starající se o
čistotu v šatnách by se dle jejich názoru měl chovat příjemněji a profesionálněji, měl by
zlepšit přístup vůči dětem. Stejný počet je pro vylepšení páry, stěţují si, ţe pára je
příliš horká, na nerovném sedadle se drţí voda, na zařízení jsou časté poruchy. Jeden
dotazovaný navrhuje místo páry zřídit saunu. Tři respondenti (4,35 %) by rádi v bazénu
relaxovali a tak by uvítali příznivější podmínky pro relaxaci.
Propojení venkovního bazénu s vnitřním navrhují dva dotazovaní (2,9 %),
stejně tak větší venkovní bazén. Jeden z respondentů by si přál: „Aby do budoucna byl
venkovní bazén v létě otevřený než spíše zavřený.“
CXXIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 45.)
K provozu bistra mají výhrady 3 dotazovaní (4,35 %). S otvírací dobou i
nabízeným sortimentem není spokojen tento respondent: „Chodím s vnoučaty vhodnější zeleninové pokrmy než uzeniny - v bazénu je pro nižší počet návštěvnosti od
13. do 17. hod, než se sejde více lidí kvůli sauně, bistro zavřené, otevírají ho až po 17.
hod. Chodím jen plavat a mezi 13. a 17. hod nelze bistro navštívit.“ Širší sortiment jídla
a lepší pivo vytýká další z dotazovaných.
Dva respondenti (2,9 %) chtějí chodit do bazénu bez plaveckých čepic, jeden si
stěţuje na špinavou vodu v bazénu.
Mezi poţadavky a názory na ašský bazén se objevilo i 6 reakcí pozitivních
(8,7 %): „Funkce a rozsah služeb je dle mého názoru dostačující pro Aš a počet
sportujících.“, „Chodím tam kvůli plavání, voda čistá, bazén velký, na malé město vše k
mé spokojenosti.“, „Ašský bazén zcela postačuje běžným potřebám relaxace i plavání.“
Tři dotazovaní (4,35 %) se vyjádřili, ţe jim nechybí nic.
Otázka č. 67 – Chybí v Aši sportovní oddíl plavání?
Na otázku odpovídalo všech 250
respondentů.
163
(65,2
dotazovaných
posoudit.
Více
%)
nedokáţe
jak
čtvrtina
respondentů – 66 (26,4 %) se
domnívá,
ţe sportovní oddíl
plavání na Ašsku chybí, 21
(8,4 %) si myslí, ţe nikoliv.
Obrázek 0-29-67: Chybí sportovní oddíl plavání?
N = 250
Lyţařského areálu v Aši se týkají otázky číslo 68–81. Otázka číslo 68 je otázkou
větvící. Ti, kteří na otázku odpovědí, ţe lyţařský areál v Aši nenavštěvují, pokračují aţ
otázkou číslo 82. Ostatní pokračují následující otázkou.
CXXV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 46.)
Otázka č. 68 – Navštěvujete lyţařský areál v Aši?
Přes polovinu dotazovaných –
135 (54 %) uvedlo, ţe lyţařský
areál navštěvuje. Necelá polovina
– 115 (46 %) lyţařský areál
nenavštěvuje. Následující otázky
týkající se lyţařského areálu
odpoví 135 respondentů.
Obrázek 0-29-68: Návštěvníci lyţařského areálu
N = 250
Otázka č. 69 – Jak často lyţujete (jezdíte na snowboardu), jsou-li ideální
sněhové podmínky?
Vícekrát týdně navštěvuje při
ideálních sněhových podmínkách
lyţařský areál 47 dotazovaných
(34,81 %). Jednou týdně se vydá
42
respondentů
(31,11
%),
málokdy 25 (18,52 %). Jednou za
14
dní
příznivců
14
sněhu
dotazovaných
(10,37 %),
jednou měsíčně 7 (5,19 %).
Obrázek 0-29-69: Četnost návštěv lyţařského areálu
N = 135
CXXVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 47.)
Otázka č. 70 – S kým většinou chodíte do lyţařského areálu?
Otázka byla zvolena z toho důvodu, aby se případný program sportovní akce či
vybavení
lyţařského
areálu
přizpůsobily skupinám návštěvníků.
Z výzkumu
polovinu
vyplynulo,
–
66
z dotazovaných
S přáteli,
ţe
téměř
(48,89
tvoří
kamarády
%)
rodiny.
lyţařské
středisko navštěvuje 50 respondentů
(37,04 %) a 19 (14,07 %) chodí
samo.
Obrázek 0-29-70: S kým navštívit lyţařský areál
N = 135
Otázka č. 71 – Vyhovuje Vám otvírací doba?
Většina
dotazovaných
návštěvníků lyţařského areálu –
127 (94,07 %) jsou s otvírací
dobou spokojeni. Nespokojeno je
jen 8 dotazovaných (5,93 %). Ti
se mohli k otvírací době vyjádřit
v následující otázce.
Obrázek 0-29-71: Otvírací doba lyţařského areálu
N = 135
CXXVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 48.)
Otázka č. 72 – Jaká otvírací doba by Vám vyhovovala?
Vyjádřit svůj názor na otvírací dobu lyţařského střediska vyuţili 4 respondenti
(50 %). Jeden z nich by měl následující představu: „Vždy dle dobrých sněhových
podmínek denně 8-19h / víkend do 21h.“ Jiný by si představoval otevřeno celodenně,
další od 7:00 do 23:00 hodin a jeden častěji dopoledne.
Otázka č. 73 – Jak hodnotíte výši vstupného do lyţařského areálu?
Nejvíce
dotazovaných
–
94
(69,63 %) hodnotí vstupné jako
přiměřené. Jako drahé označilo
vstupné
19
respondentů
(14,07 %), nedokázalo posoudit
17 (12,59 %). Levné je vstupné
pro 5 návštěvníků (3,7 %).
Obrázek 0-29-72: Výše vstupného do lyţařského areálu
N = 135
Otázka č. 74 – Provozujete sjezdové lyţování, běţky či snowboard?
Respondenti si mohli vybrat i více moţností z nabízených odpovědí. Více neţ tři
čtvrtiny dotazovaných – 107 (79,26 %) uvedly, ţe provozují sjezdové lyţování.
Milovníků
běţeckého
lyţování se vyjádřilo 65
(48,15 %). Snowboardistů
navštěvujících
areál
je
(22,22 %).
Obrázek 0-29-73: Lyţe, běţky, snowboard
N = 135
CXXVIII
lyţařský
v Aši
30
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 49.)
Otázka č. 75 – Jaký je Váš důvod návštěvy lyţařského areálu?
Jaké motivy a důvody mají sportovci k návštěvě ašského lyţařského areálu? Co
od návštěvy očekávají? To má za úkol objasnit tato polootevřená výčtová otázka.
Nejvíce respondentů – 99 (73,33 %) chodí do lyţařského areálu za sportem. V zimním
středisku na vrchu Háji relaxuje 80 dotazovaných (59,26 %), svůj čas tráví s rodinou 58
(42,96 %), odpočívá 51 (37,78 %) a čas tráví s přáteli 48 (35,56 %) respondentů. Jeden
dotazovaný
vyuţívá
lyţařský areál jen v tom
případě, „když chce jezdit
a
nemá
možnost
v zahraničí.“, další jako
instruktor lyţování.
Obrázek 0-29-74: Důvod návštěvy lyţařského areálu
N = 135
Otázka č. 76 – Jste spokojeni s úpravou sjezdovek?
S úpravou
sjezdovek
spokojeno
přes
je
polovinu
dotazovaných – 75 (55,56 %).
Spíše
spokojeno
je
53
respondentů (39,26 %), spíše
nespokojeno
N = 135
CXXIX
(4,44
%)
a
spokojen
není
s úpravou
sjezdovek
jeden
dotazovaný
(0,74 %).
Obrázek 0-29-75: Úprava sjezdovek
6
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 50.)
Otázka č. 77 – Navštěvujete občerstvení v areálu?
Občerstvení v areálu lyţařského
střediska navštěvuje více neţ
polovina
dotázaných
(65,93 %).
Ti
se
–
89
vyjádří
v následující otázce, zda jsou se
sluţbami občerstvení spokojeni.
34,07 % návštěvníků lyţařského
areálu (46) sluţeb neobčerstvení
nevyuţívá.
Obrázek 0-29-76: Občerstvení v lyţařském areálu
N = 135
Otázka č. 78 – Jste spokojeni se sluţbami občerstvení v lyţařském areálu?
Na tuto otázku odpovídalo 89 dotazovaných. Přesně polovina – 45 (50 %)
dotazovaných je se sluţbami
občerstvení
spíše
spokojena.
Spokojeno je 34 (37,78 %)
konzumentů.
7
dotazovaných
(7,78 %) je spíše nespokojeno,
nedokáţou posoudit 3 (3,33 %)
respondenti. Jeden dotazovaný
(1,11
%)
není
se
občerstvení pokojen.
Obrázek 0-29-77: Spokojenost s občerstvením
N = 89
CXXX
sluţbami
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 51.)
Otázka č. 79 – Co Vám v lyţařském areálu chybí, co byste chtěli zlepšit?
Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná. Své názory vyjádřilo 36
dotazovaných ze 135 (26,67 %). Mezi návrhy na zlepšení se objevily i 4 pozitivní
názory (3,48 %). Názory dotazovaných byly rozčleněny do následujících okruhů:
relaxace, děti, délka sjezdových tratí, vlek, restaurace, snowboardisté, přístup
z parkoviště, úprava sjezdovek a další.
Zlepšení lyžařského areálu
hostinec pod rozhednou
půjčovna lyží + servis
otvírací doba
lyžařská škola
info na internetu
uprava sjezdovek
přístup z parkoviště
snowboardisté
restaurace
pozitivní reakce
vlek
delší sjezdové tratě
děti
relaxace
0
1
2
3
4
5
6
7
8
počet respondetnů
Obrázek 0-29-78: Zlepšení lyţařského areálu
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 36
Nejvíce respondentů – 7 (19,44 %) mělo připomínky k relaxaci. Chybí jim
odpočinková část, jeden dotazovaný přání ostatních shrnul: „muziku a více laviček,
případně lehátek na opalování“. Laviček se týkaly 3 připomínky (8,33 %). Dle
dotazovaných je jich málo a chybí lavičky nejen pro odpočinek, ale i pro přezouvání.
6 dotazovaných (16,6 %) mělo připomínky k podmínkám pro děti. Chybí jim
atrakce pro děti, sjezdovka pro výuku dětí (lyţe, snowboard) a „místo pro děti, kde by se
CXXXI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 52.)
dalo jezdit na bobech či saních, v současné době to lze pouze na lesní cestě na okraji
areálu.“ Další názor rodičů na chybějící moţnost odpočinku a zázemí pro děti:
„Možnost si sednout s dětmi do tepla, převléci je, přebalit především v zimním období,
kdy chodím lyžovat se syny, malý je na sáních, druhý lyžuje a když potřebují odpočinek,
není kde.“
Delší sjezdové tratě by uvítali 4 milovníci lyţování a snowboardingu (6,35 %).
Za ostatní názor jednoho respondenta: „Kdyby to tak šlo prodloužit sjezdovku, to by se
mi líbilo, ale jsem realista.“ Další připomínkuje propojení sjezdovek. K vleku měli
připomínku téţ 4 dotazovaní. Kritizovali dojezdy k vlekům, poruchovost vleku a tím
čekání, aţ se porucha odstraní. Uvítali by lepší odbavování na vleku a sedačkovou
lanovku.
„Právě to občerstvení, restaurace se zahrádkou a nabídkou jídel a pití,“ tento
názor prezentuje názor 3 dotazovaných (8,33 %), kteří by dále poţadovali rozšířit
nabídku občerstvení. Další moţnost stravování, ale i ubytování navrhuje jeden z
dotazovaných: „Opravit hostinec pod rozhlednou, schází hotel, penzion.“
Ne zrovna zanedbatelnou zájmovou skupinou jsou vyznavači snowboardingu. 3
jejich reprezentanti (8,33 %) by si přáli snowboardový areál a lepší zázemí pro
snowboardisty.
Lepší kvalitu a úpravu sjezdovek poţadují 2 dotazovaní (3,17 %). Přístup
z parkoviště kritizovali taktéţ 2 návštěvníci. Jeden respondent postrádá: „Informace
někde na internetu, jestli je otevřená sjezdovka a lyžařské podmínky.“ Výhrady má
jeden dotazovaný k otvírací době. Lyţařská škola chybí jednomu dotazovanému, stejně
tak jako půjčovna lyţí a servis.
4 dotazovaní (6,35 %) se vyjádřili i pozitivně jako například tito: „Co se spustil
nový vlek, tak je to super!“, „Myslím, že areál je na naše poměry moc pěkný.“. 2 z nich
by nepotřebovali vylepšit nic.
CXXXII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 53.)
Otázka č. 80 – Navštěvujete lyţařská střediska v jiných městech, státech?
70,37
%
dotazovaných (95)
navštěvuje lyţařská střediska i
v jiných
respondentů
navštěvuje
lokalitách.
40
(29,63
%)
zimní
středisko pouze v Aši.
Obrázek 0-29-79: Návštěva jiných středisek
N = 135
CXXXIII
lyţařské
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 54.)
Otázka č. 81 – Jaký je Váš důvod navštěvovat lyţařská střediska jinde?
Na otázku odpovídali pouze ti, kteří v minulé otázce uvedli, ţe navštěvují i jiná
lyţařská střediska. Mohli si vybrat i více z nabízených odpovědí či připsat názor vlastní.
Nejčetnějším důvodem návštěvy jiných lyţařských středisek je větší lyţařský areál. To
uvedlo 59 dotazovaných (62,11 %). Vyšší obtíţnost sjezdových tratí láká 49 (51,58 %)
respondentů. Na komfortnější nabízené sluţby se nechá zlákat 40 dotazovaných
(42,11 %). Kratší čekací doby na vleku upřednostňuje čtvrtina sportovců – 24
(25,26 %), niţší ceny 7
(7,37
%).
Dovolenou
v jiném
lyţařském
středisku
tráví
4
dotazovaní (4,21 %). Dva
dotazovaní
(2,1
navštěvují
%)
běţecké
areály. Dalšími důvody
pro
návštěvu
jiných
zimních středisek jsou:
různá
obtíţnost
zdokonalování,
tratí,
celkové
podmínky
v Rakousku,
moţnost
dopoledního
lyţování,
změna
i
seznámení se s novými
lidmi.
Obrázek 0-29-80: Důvody návštěvy jiných středisek
N = 95
Otázky číslo 82–87 jsou věnovány cyklostezkám. Ti, co cyklostezky
nenavštěvují, přejdou na otázku číslo 88, návštěvníci cyklostezek budou pokračovat
další otázkou.
CXXXIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 55.)
Otázka č. 82 – Navštěvujete cyklostezky na Ašsku?
Mírnou převahu mají návštěvníci
cyklostezek
nad
těmi,
co
cyklostezky nenavštěvují. 52 %
dotazovaných (130) uvedlo, ţe
cyklostezky na Ašsku navštěvuje,
48 % (120 %) nikoliv.
Obrázek 0-29-81: Cyklostezky na Ašsku
N = 250
Otázka č. 83 – Jste spokojeni s kvalitou cyklostezek na Ašsku?
Uţivatelé cyklostezek na Ašsku
měli pomocí škálování zhodnotit
kvalitu cyklostezek. S kvalitou je
spíše spokojeno přes polovinu
dotazovaných – 70 (53,85 %).
Spokojenost
vyjádřilo
36
(27,69 %). Spíše nespokojeno je
22 (16,92 %) dotazovaných a 2
jsou nespokojeni (1,54 %).
Obrázek 0-29-82: Kvalita cyklostezek
N = 130
CXXXV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 56.)
Otázka č. 84 – Jste spokojeni s délkou cyklostezek na Ašsku?
Stejně i na tuto otázku odpovídali návštěvníci cyklostezek. Prostřednictvím
škálování vyjádřili svůj názor na
délku cyklostezek na Ašsku.
S délkou je spíše spokojeno 57
respondentů
(43,85
spokojeno
52
dotazovaných
s délkou
nespokojeno
%),
(40 %).
(10,77
%)
cyklostezek
a
14
7
je
spíše
(5,38 %)
vyjádřilo nespokojenost.
Obrázek 0-29-83: Délka cyklostezek
N = 130
Otázka č. 85 – Jste spokojeni s bezpečností cyklostezek na Ašsku?
S bezpečností na Ašsku je spíše
spokojena
polovina
dotazovaných (65). Spokojeno je
40
vyznavačů
cyklistiky
(30,77 %), spíše nespokojeno 19
(14,62 %). Bezpečnost ašských
cyklostezek kriticky hodnotí 6
(4,62 %).
Obrázek 0-29-84: Bezpečnost cyklostezek
N = 130
CXXXVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 57.)
Otázka č. 86 – Kde vyuţíváte cyklostezky?
Dotazovaní si mohli vybrat i více z nabízených moţných odpovědí. Nejvíce
dotazovaných – 121 (93,08 %) vyuţívá cyklostezky na Ašsku. V Německu jezdí na kole
74
dotazovaných
(56,92 %), jinde v ČR 68
(52,31 %).
Obrázek 0-29-85: Kde se cyklostezky vyuţívají
N = 130
Otázka č. 87 – Které cyklostezky hodnotíte nejlépe?
U této otázky mohli cyklisté zvolit pouze jednu z nabízených moţností. Nejlépe
hodnocené
jsou
cyklostezky
v Německu. Pro ně se vyslovily
více jak tři čtvrtiny dotazovaných
– 60 (46,15 %). Na pomyslném
druhém
místě
skončily
cyklostezky na Ašsku
–
41
(31,54 %) a za nimi cyklostezky
jinde v ČR – 29 (22,31 %).
Obrázek 0-29-86: Nejlepší cyklostezky
N = 130
Otázky číslo 88–92 jsou otázkami klasifikačními. Odpovídalo na ně všech 250
respondentů.
CXXXVII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 58.)
Otázka č. 88 – Jaké je Vaše pohlaví?
Dotazníky
vyplňovalo
51,2 %
muţů (128) a o 6 méně ţen – 122
(48,8 %).
Obrázek 0-29-87: Pohlaví respondentů
N = 250
Otázka č. 89 – Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Nejvyšší ukončené vzdělání je u
nejvíce
dotazovaných
středoškolské – 154 (62,86 %).
Vysokoškolsky
vzdělaných
respondentů je 46 (18,78 %). Se
základním vzděláním či vyučeno
je 45 dotazovaných (18,37 %).
Obrázek 0-29-88: Nejvyšší ukončení vzdělání
N = 250
CXXXVIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 59.)
Otázka č. 90 – Jaký je Váš věk?
vyplnilo
Dotazník
89
respondentů (35,6 %) ve věku
25–39 let, 74 (29,6 %) ve věku
40–54 let, 44 (17,6 %) starších
55 let. Respondentů ve věku 18–
24 se zúčastnilo 34 (13,6 %) a
mladších 17 let 9 (3,6 %).
Obrázek 0-29-89: Věk respondentů
N = 250
Otázka č. 91 – Jaká je Vaše současná ekonomická aktivita?
Nejčastější ekonomickou aktivitou v tomto šetření je zaměstnanecká profese –
110 (44 %). Studentů se účastnilo 38 (15,2 %). Za podnikatele se označilo 23
dotazovaných (9,2 %). Dělnickou profesi vykonává 17 respondentů (6,8 %). Na
mateřské (rodičovské) dovolené je nyní 11 osob (4,4 %). Tento údaj se neshoduje
s údajem, který přináší Obrázek
0-29-90: Ekonomická aktivita,
ale 5 odpovědí bylo vypsáno
v kategorii „ostatní odpovědi“. 8
dotazovaných (3,2 %) se ke své
ekonomické aktivitě nevyjádřilo.
Nezaměstnaní respondenti byli
v průběhu výzkumu 4 (1,6 %).
V ostatních
uváděno:
odpovědích
ţivnostník,
bylo
pracující
důchodce a invalidní důchodce.
Obrázek 0-29-90: Ekonomická aktivita
N = 250
CXXXIX
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 60.)
Otázka č. 92 – Ţijete sám či v páru, s dětmi nebo bez dětí?
Nejvíce dotazovaných ţije v páru
s dětmi – 119 (47,6 %). Samo
bez dětí ţije 64 respondentů
(25,6 %), v páru bez dětí 57
(22,8 %). 10 dotazovaných ţije
samo s dětmi.
Obrázek 0-29-91: Jak ţijí
N = 250
CXL
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 61.)
Otázka č. 93 – Vaše připomínky, přání, názory ke sportování na Ašsku:
Na otevřenou nepovinnou otázku mohlo odpovídat všech 250 respondentů. Svůj
názor na sportování na Ašsku, připomínky, přání vyjádřilo 62 obyvatel Ašska (24,8 %).
Někteří dotazovaní se vyjádřili jednoslovně, jiní ale moţnosti vyuţili a napsali několik
podnětných postřehů, někteří se dokonce vyjádřili kladně i záporně. Reakce
respondentů byly rozděleny na skupinu ohlasů pozitivních a skupinu ohlasů
negativních, jak ukazuje Obrázek 0-29-92: Připomínky ke sportování na Ašsku.
Z celkového počtu 78 připomínek a podnětů bylo 13 postřehů (17 %) kladných,
pozitivních a 65 (83 %) negativních.
Připomínky ke sportování na Ašsku
13
17%
Pozitivní
Negativní
65
83%
Obrázek 0-29-92: Připomínky ke sportování na Ašsku
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 62
Pozitivních názorů bylo 13. 20,97 % dotazovaných vyjádřilo svůj pozitivní
názor.
Svoji spokojenost vyjádřili dotazovaná následně:
„Pro mě jako důchodkyni je to vyhovující.“
„Nad poměry. Posledních pár let jsem víc než spokojená.“
„Vše je fajn.“
„Spokojena.“
CXLI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 62.)
O sportovištích se pochvalně vyslovili takto:
„Myslím si, že na Ašsku je dostatečné množství sportovišť pro všechny věkové
kategorie. Díky.“
„Úžasný sportovní areál na vrchu Háj.“
„Přála bych si, aby více měst mělo také takové sportoviště jako je na Háji a na
Tyršáku. Díky.“
„Sportovní areál - vrch Háj - super!“
Další z pozitivních názorů a postřehů:
„Ašsko - ráj pro aktivní, sportovní styl života. Ať to i nadále funguje, alespoň
jako doposud. Díky.“
„Pokud chce někdo sportovat ať již výkonnostně nebo rekreačně, má v Aši
dostatek možností, může si, dle mého názoru, z široké nabídky vybrat.“
„Bojujme společně o udržení všech využívaných sportovišť i přes nepříznivou
ekonomickou situaci, každá nově vzniklá aktivita je záslužná.“
„Dotazník jsem vyplnil i za ostatní členy rodiny, sportování na Ašsku dávám 80
%, děkuji za Váš zájem o názory občanů.“
„Když člověk chce něco dělat, vždy si to najde. Aš má také dostatek možností a
nabízí dostatek příležitostí. Vedení města udělalo dost práce.“
Negativních názorů a připomínek bylo více. Byly rozděleny do několika
skupin, jak dokládá Obrázek 0-29-93: Negativní připomínky
Negativní připomínky ke sportování na Ašsku
2 2
3
3% 3%
3 5%
5%
chybějící sportoviště
sport a město Aš
14
21%
bazén
6
9%
sport mládeže
vrch Háj
7
11%
7
11%
13
20%
8
12%
propagace sportu
sport obecně
cyklostezka
sportovní akce
Obrázek 0-29-93: Negativní připomínky
zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz
N = 65
CXLII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 63.)
Sport obecně – vyjádřili se 3 dotazovaní (4,76 %)
„Patrně je důležité, aby lidé pochopili důležitost pohybových aktivit pro zdravý
život.“ „Sportovat pak není snad ani tolik otázkou sportovišť a jejich vybavení,
ale spíš vůle člověka hýbat se.“
„Přivítala bych více rekreačního sportu.“
„Přeji všem lenochům, aby se začali hýbat.“
Sport a město Aš – názor vyjádřilo 13 (20,97 %) dotazovaných.
4 občané nejsou spokojeni s tím, jak město podporuje sport:
„Vše stojí za hovno, mělo by se to zlepšit o 100 %, nic tu nefunguje.“
„Není tu nic pořádného.“
„Sport na Ašsku je velká ostuda. Co si člověk sám neudělá, tak nemá. Nebýt
jednotlivců, tak by tu žádný sport nebyl. Město pro sport nic nedělá a neudělá.“
„Malá podpora města a podpora rodičů ke sportu.“
Někteří nesouhlasí s umístěním finančních prostředků:
„Velkoryse vybudované areály, které nejsou využívány viz tenisové kurty apod.“
„Hlavně žádné další revitalizace sídlišť se zřizováním dětských hřišť uprostřed
sídliště!!!!!! Viz sídliště Dlouhá - P.Bezruče!!!“
„Když sportovat tak s nemocnicí za zády. Je to hazard. Peníze radši dát na
chodníky. Tento megalomanský projekt bude stát spoustu peněz na údržbu.“
S financováním nejsou spokojeni dva dotazovaní:
„Málo financí do fotbalu.“
„Málo financí do sportovních klubů.“
Dva názory se týkají upřednostňování sportu před kulturou:
„Sport není všechno, schází i jiné kulturní aktivity zejména pro střední a starší
věkovou generaci.“
„Nemám připomínek a ani přání, vím jen tolik, že kromě tolik propagovaného
sportu by se město mohlo věnovat více kultuře a to různorodé a né té "Trčkovské
a Ponikelského".“
Město by mohlo, dle jednoho názoru, více spolupracovat s městy v Německu:
„Spolupráce sportovců se sousedním městem Selb.“
Pro relaxaci chybí trasy na procházky:
„Chybí trasy na procházky.“
CXLIII
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 64.)
Sport dětí a mládeţe – vyslovilo se 7 respondentů (11,29 %)
Trenérů mládeţe a jejich podpory se týkají první tři reakce:
„Více zapálených trenérů, kteří by se věnovali dětem, podpora takových lidí.“
„Větší profesionalita trenérů.“
„Více podpory jak materiální, tak morální oddílům a trenérům zabývající se
mládeží.“
K mezinárodní spolupráci se vztahuje tento návrh:
„Spolupráce sportovců se sousedním městem Selb, více společných sportovních
akcí i na úrovni škol.“
Důleţitost sportování dětí podtrhuje a o finančních problémech některých rodin se
zmiňuje následující reakce:
„Všechny možnosti města využít, aby se ke sportování přivedly hlavně ašské děti,
a aby mohly sportovat!!! Dnes je to hlavně o penězích a ne každá rodina může
svým dětem pořídit kola, lyže, k tomu příslušnou obuv, vhodné sportovní
oblečení apod. Velký problém je určitě ve škole, kde je tělocvik zanedbáván, a
proto dnes většina dětí má křivou páteř, vadné držení těla, žádné svaly, hodně
jich je obézních a nemají od malinka ke sportu vybudován vztah. V dětském
bazénku by měly ve vodě alespoň 1x týdně cvičit děti už od mateřských škol pod
vedením plavčíků a pak je hned následně učit plavat.“
Tento dotazovaný se domnívá, ţe je:„Málo vyhlídek pro mládež.“
Jeden respondent by pro děti poţadoval: „Více prolejzaček, klouzaček a podobných
věcí pro děti, koupaliště, dráha pro děti na kolech.“
Sportovní akce – 2 reakce (3,23 %)
„Jednoznačně podporovat na všech úrovních konání významných sportovních
akcí, přivedl jsem do Aše Český pohár na horských kolech a bylo by zapotřebí,
aby takovýchto akcí i v jiných sportech bylo více. Jednak se pozvedne povědomí
o Aši a jeho okolí a dětem se představí celá řada sportovních vzorů.“
„Vadí mi arogance rádoby diváků při konání sportovních událostí, které třeba
blokují části města, ulic. Jsem rád, když se tu pořádají jakékoli závody (přebory,
mistrovské závody).“
Péče o sportoviště – obavu o údrţbu a ostrahu sportovišť projevili dva dotazovaní
(3,23 %)
„Aby byla sportoviště víc jak dostatečně hlídaná, před tou ašskou „verbeží“,
která se po Aši potuluje!!!“
„Sportovišť je příliš. Těžko se pak kontrolují a udržují.“
CXLIV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 65.)
Chybějící sportoviště, sporty – 14 respondentů (22,58 %) se vyslovilo k chybějícím
sportovištím i sportovním oddílům.
„Aquafórum, zimák, snowpark.“
„Kluzák, bazén - aquafórum, snowpark.“
„Lanové centrum by se také hodilo.“
„Mělo by tu být více košů na basketball.“
„Měla by tu být koňská dráha od věku 3 - 18 let.“
„Modernější vybavení tělocvičen.“
„Moc ašských sportovišť nenavštěvuji, nejsou pro mě atraktivní.“
Na chybějící prostory pro děti na hraní fotbalu či jiných her upozornil tento názor:
„Malé plácky u každé ulice, kde si děti můžou zakopat. Není to tak nemožný, jak
se zdá. Stačí zarovnat terén 5x10 m, posekat trávu a dát dvě malé branky, kus
místa se v okolí vždycky najde. To by bylo lepší, než jedno velké sportoviště u
rozhledny.“
Na absenci ledové plochy na bruslení či zimního stadionu si postěţovali
v následujících reakcích:
„Zimní stadion je asi jediné co mě a mým známým chybí, dojíždíme totiž 2 – 3 ×
týdně na zimní stadion do Chebu a Selbu a cesty se stále prodražují a i s volným
místem na stadionech to není žádná sláva, např. v týdnu se vracíme i po 24. hod
a druhý den vstáváme do práce.“
„Jako dítě jsem milovala zimní bruslení, takže kdyby tu byl zřízen nějaký
„plácek"moc bych to uvítala.“
Dle názoru kuţelkářů se zřejmě jiţ o čtyřdráze na kuţelně jednalo, ale zatím
neúspěšně:
„Přání: čtyřdráha na kuželně.“
„Slíbili jste nám čtyřdráhu, ale nastala korupce v Jiskře. Máte tam bordel!“
Dva dotazovaní vyjádřili své přání ohledně podpory florbalu a boxu:
„Mohl by se založit klub, kde by probíhala výuka boxu.“
„Určitě bych uvítal větší podporu florbalu. Jde o levný sport (pokud pominu
pronájem plochy) a přesto o něm není v Aši skoro slyšet.“
Sportovní areál vrch Háj – vyjádřilo se 7 respondentů (11,29 %)
Tři z nich měli připomínky k in-line dráze:
„In-line dráha pro děti (méně náročná).“
„In-line dráha na vrchu Háje je na hovno!“
„Odstranit obrubníky na in-line dráze vrch Háj nebo úplně předělat!“
Jeden dotazovaný postrádá krouţek lezení:
„Chybí mi pro děti kroužek lezení na stěnu na vrchu Háj.“
CXLV
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 66.)
Pisatel tohoto názoru se domnívá, ţe vrch Háj je nevyuţitý: „Vrch Háj pěkné, ale
pro pár lidí, daleko od města, mladí se tam nehrnou.“
Občerstvení postrádá tento respondent:„V areálu na vrchu Háj chybí občerstvení
anebo aspoň automat na bagety nebo na sušenky.“
Na špatný přístup vozíčkářů do lesa upozorňuje tento příspěvek:
„Pro vozíčkáře je cesta do lesa z asfaltové cesty (nad schody) neschůdná nebezpečná, i když dál v lese je cesta velmi pěkná, stačilo by srovnat cestu
uprostřed louky nad schody.“
Bazén – svůj názor napsalo 8 dotazovaných (12,9 %):
„Doufám, že nedojde k uzavření bazénu.“
Dětí se týkají následující dvě reakce:
„Vybavení (zábava) pro děti v bazénu.“
„V dětském bazénku by měly ve vodě alespoň 1x týdně cvičit děti už od
mateřských škol pod vedením plavčíků a pak je hned následně učit plavat.“
O vylepšení a modernizaci bazénu se zmiňují následující názory:
„Bazén pro tělesně postižené je nevyhovující, přála bych si masážní a vířivé
bazény, abychom nemuseli jezdit do Fr.Lázní - to je přání důchodců.“
„Vylepšit bazén.“
„Modernější vybavení bazénu.“
„Suchá sauna.“
„Voda (teplá) v bazénu.“
Cyklostezka – vyslovili se 3 respondenti (4,84 %):
"Ašská cyklostezka vede od nikud nikam, takový humbuk a takový výsledek, že se
město nestydí za ty peníze, skoro nikoho na ní nepotkávám, tedy nezaujala.“
„Upravit bývalou signálku na cyklostezku z Trojmezí do Chebu.“
„Uvítal bych přehledný a podrobný seznam cyklostezek, které začínají na české
a pokračují na německou stranu (cca v okruhu 100km od Aše). Cyklomapa by
měla být prodejná a dobře sehnatelná.“
CXLVI
Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 67.)
Propagace – k nedostatečné propagaci nejen sportu, ale i kulturních a společenských
akcí se vyjádřilo 6 (9,67 %) dotazovaných:
„Ašsko - ráj pro aktivní, sportovní styl života. Myslím, že chybí trochu víc
propagace.“
„Lépe informovat Aš a okolí o sportovních i jiných událostech.“
„Myslím, že chybí trochu víc propagace.“
„Obecně chybí promyšlená propagace sportovních, kulturních a turistických
akcí na Ašsku.“
„Uvítal bych přehledný a podrobný seznam cyklostezek, které začínají na české
a pokračují na německou stranu (cca v okruhu 100km od Aše). Cyklomapa by
měla být prodejná a dobře sehnatelná. Možná by se mělo uvažovat i o brožuře,
která by sjednocovala informace o turistice, historických památkách, přírodních
zajímavostech atd. Podle mě jsou letáky s těmito informacemi, které jsou v
současné době k sehnání nepraktické v tom, že jsou obsahově strohé a informace
jsou roztříštěné právě kvůli množství vydaných prospektů.“
„Více informovat o nabídkách sportovního vyžití.“
CXLVII
Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy
CXLVIII
Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy (část 2.)
CXLIX
Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010
Tabulka 0-31-1: Schválené projekty 2008–2010 zobrazuje celkové částky, které
byly poţadovány, které byly přiděleny a skutečné náklady na projekty. Z celkových
částek byly vyčleněny částky na projekty týkající se sportu.
Tabulka 0-31-1: Schválené projekty 2008–2010
sportovní projekty
ostatní projekty
celkem
požadovaná
částka Kč
130 467 722,00
68 973 833,00
199 441 555,00
přidělená
částka Kč
128 755 811,00
67 761 031,89
196 516 842,89
náklady Kč
147 974 440,00
84 800 945,00
232 775 385,00
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
Obrázek 0-31: Poţadované částky na projekty 2008–2010 ukazuje, ţe v letech
2008–2010 činily poţadované částky na schválené projekty se sportovní tématikou
65 %, na projekty s ostatní tématikou 35 %.
Požadovaná částka Kč
ostatní
projekty
35%
sportovní
projekty
65%
Obrázek 0-31: Poţadované částky na projekty 2008–2010
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
V uvedeném období byly schváleny dva projekty se sportovní tématikou (viz
Tabulka 0-31-2: Projekty se sportovní tématikou):
1) Revitalizace vrchu Háj (dotační program ROP NUTS II Severozápad 56)
2) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg (dotační program Cíl 3 ČR-Bavorsko57)
56
ROP NUTS II Severozápad – regionální operační program zaměřený na územní rozvoj jednotlivých
regionů soudrţnosti (čerpání z fondů Evropské unie)
57
Cíl 3 ČR-Bavorsko – dvoustranný operační program příhraniční spolupráce mezi ČR a Bavorskem
(čerpání z fondů Evropské unie)
CL
Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010 (část 2.)
Tabulka 0-31-2: Projekty se sportovní tématikou
Revitalizace vrchu Háj
Park setkávání
celkem
požadovaná
částka Kč
114 865 070,00
15 602 652,00
130 467 722,00
přidělená
částka Kč
113 153 159,00
15 602 652,00
128 755 811,00
náklady Kč
130 638 160,00
17 336 280,00
147 974 440,00
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
Revitalizace vrchu Háj
Realizace probíhala v období 06/2009 – 06/2010. Je největší investiční akcí
města Aše za posledních 20 let. Areál (viz příloha č. 12) se nachází pod kamennou
rozhlednou na vrchu Háj 758 m. n m. Byl vybudován místo areálu bývalé lesní školky.
Areál je určen k provozování rekreačních i soutěţních sportovních činností. Je zde
fotbalové hřiště, minigolf, lezecká stěna, ruské kuţelky, tenis, stolní tenis, volejbal,
basketbal a in-line dráha, která tvoří okruh kolem areálu. Provoz areálu je celoroční.
Součástí areálu je i budova, kde si lze půjčovat sportovní náčiní (včetně vybavení pro
zimní sporty), sociální zařízení a recepce i zázemí pro sportovce a závodníky.
Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg
Tento projekt navazuje na aktivity města Aše – na projekt „Revitalizace vrchu
Háj“. V blízkosti parkoviště pod rozhlednou bylo vybudováno zázemí pro sportovce
včetně sociálního zařízení, klubovny, venkovního osvětlení a oplocení areálu, bylo
pořízeno sněţné dělo a čtyřkolka pro úpravu in-line dráhy a lyţařských běţeckých tratí.
Projekt byl financován z prostředků EU v rámci Programu příhraniční
spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Z celkových
nákladů 1.913.508 € připadlo na českou stranu projektu 666.780 € (cca. 17 mil. Kč).
V rámci tohoto projektu budou realizovány výměnné pobyty sportovců,
především z řad mládeţe. Budou uskutečněny společné letní a zimní pobyty ve
sportovních areálech obou měst.
CLI
Příloha č. 32 - Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující)
Projekty týkající se sportu jsou vyčleněny z celkových částek za projekty, které
byly realizovány v roce 2011, jak ukazuje následující tabulka.
Tabulka 0-32-1: Projekty v realizaci 2011
sportovní projekty
ostatní projekty
celkem
požadovaná
částka Kč
16 229 652,00
75 176 763,80
91 406 415,80
přidělená
částka Kč
16 229 652,00
63 449 430,78
79 679 082,78
náklady Kč
18 051 280,00
80 493 280,80
98 544 560,80
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
Náklady na projekty realizované 2011
sportovní
projekty
18%
ostatní
projekty
82%
Obrázek 0-32-1: Náklady na realizované projekty 2011
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
Náklady na projekty týkající se sportu realizované v roce 2011 činily, jak
zobrazuje Obrázek 0-32-1: Náklady na realizované projekty 2011, 18 % z celkových
nákladů na projekty, náklady na ostatní projekty pak 82 %.
V roce 2011 byly realizovány tři projekty se sportovní tématikou, jejichţ přehled
uvádí Tabulka 0-32-2: Sportovní projekty v realizaci 2011:
1) Sport-park Pavučina (dotační program MV ČR58)
2) Sportem proti nudě (dotační program FMP Cíl 3 ČR-Sasko59)
58
MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky
FMP Cíl 3 ČR-Sasko – Fond malých projektů; dvoustranný operační program příhraniční spolupráce
mezi ČR a Saskem (čerpání z fondů Evropské unie)
59
CLII
Příloha č. 32 - Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující)
(část 2.)
3) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg (dotační program Cíl 3 ČRBavorsko)
Tabulka 0-32-2: Sportovní projekty v realizaci 2011
Sport-park Pavučina
Sport proti nudě
Park setkávání
celkem
požadovaná
částka Kč
360 000,00
267 000,00
15 602 652,00
16 229 652,00
přidělená
částka Kč
360 000,00
267 000,00
15 602 652,00
16 229 652,00
Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů
CLIII
náklady Kč
400 000,00
315 000,00
17 336 280,00
18 051 280,00
Příloha č. 33 – Struktura příspěvku z Fondu celoroční činnosti
Struktura příspěvku (platné v roce 2012):
11,5 % – základní sloţka (velikost závisí na počtu řádně registrovaných
platících členů organizace
11,5 % – kvalitativní sloţka (určena jen pro sportovní organizace či
oddíly, které reprezentují město na minimálně krajské úrovni
mládeţnických soutěţí)
53,5 % – kvantitativní sloţka (výše je určována dle počtu členů
Sdruţení zdravotně postiţených Aš a dle počtu členů organizace
spadajících do kategorie dětí a mládeţe)
3 % – podpora činnosti aktivních státních sportovních reprezentantů,
kteří jsou členy reprezentačních druţstev ČR
3 % – podpora činnosti institucí, organizací a spolků zaměřených na
projekty charitativního a sociálního charakteru
17,5 % – údrţba zařízení pouţívaných pro veřejné účely
CLIV