přiloženém souboru

Jak se dařilo ptákům v Beskydech v roce 2013?
V roce 2013 proběhl na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO) monitoring
vzácných a ohrožených druhů ptáků. Na území CHKO se nacházejí 2 ptačí oblasti, které chrání
především horské ptačí druhy, jež potřebují k životu staré, nejlépe pralesovité lesní porosty.
Pouze 2 druhy ptáků se vyskytují v zemědělské krajině. V tomto roce proběhlo mapování sov,
sčítání chřástalů polních, sledování hnízd černých čápů, tetřeva hlušce, jeřábka lesního a
dalších ptačích druhů. Výsledky mapování jsou popsány níže.
Monitoring sov
Monitoring probíhal především v jarních měsících. Jedná se poměrně o náročnou činnost,
neboť je třeba vyrážet za jarních večerů a nocí na sněžnicích nebo běžkách do hor. Sovy
ornitologové monitorují poslechem ozývajících se samců. V současné době již používají i
diktafony, které nahrají celou noc a záznam se následně analyzuje ve speciálním programu.
V únoru až březnu probíhají námluvy sov a toto období je pro monitoring nejvhodnější.
V důsledku dlouhotrvající zimy se monitorovací období protáhlo až do dubna.
Sov bylo výrazně méně
Nejen velmi studené jaro, ale také nedostatek potravy vedly k tomu, že sov bylo ve srovnání
s rokem 2012 výrazně méně. Hlavní složkou potravy sov jsou drobní hlodavci, jako jsou
hraboši, myši a pokud není dostatek potravy, odrazí se to i na početnosti sov.
Naše nejběžnější sova puštík obecný byl zjištěn v celkovém počtu 46 párů. Ornitologům se
podařil i neobvyklý nález hnízda puštíka obecného přímo v obci Bystřice nad Olší. Samice
puštíka si k vychování nového pokolení vybrala dutinu
starého ovocného stromu v jedné zahradě u rodinného
domu. Samice seděla na vejcích i v krutých březnových
mrazech, kdy teplota klesala až k - 16°C a úspěšně tyto
mrazy přestála. V květnu pak po zahradě poletovali 3
mladí puštíci. V Beskydech hnízdí i jedna z nejvzácnějších sov v České republice, puštík bělavý a při
monitoringu bylo zjištěno deset párů této vzácné sovy.
Ještě méně bylo sýce rousného, který byl zjištěn
v počtu sedmi houkajících samců. O něco lépe na tom
byla naše nejmenší sovička kulíšek nejmenší. Ten byl
zjištěn v počtu 12 ozývajících se samců. Naopak v celé
CHKO Beskydy ornitologové nezaznamenali žádného
kalouse ušatého. Pouze v jednom případě byla pozorována naše největší sovy výr velký, který v Beskydech velmi vzácně hnízdí.
Puštík bělavý je jedna z našich
nejvzácnějších sov. Foto R: Špilák
Celobeskydské mapování chřástala polního
Chřástal polní je celosvětově ohroženým ptačím druhem obývající převážně vlhké louky. Jeho
početnost je v celé ČR pouhých 1500 – 1700 volajících samců. Chřástali hnízdí na zemi, což se
jim stává osudným. Většina ptáků hnízdí od třetí dekády května a v červu tj. v době, kdy se
kosí většina luk. Žací stroje s vysokou pojezdovou rychlostí a širokým záběrem zničí nejen
hnízda, ale často usmrtí i dospělé ptáky. S chřástaly zahyne mnoho dalších živočichů jako jsou
obojživelníci, plazi a často také mladí zajíci a malá srnčata. Proto se ornitologové a ochránci
přírody snaží chřástaly zmapovat a dohodnout se se zemědělci na šetrnějších způsobech kosení
luk nebo posunutí doby seče. Chřástala lze označit jako deštníkový druh, protože při jeho
ochraně zároveň chráníme i celou řadu dalších druhů živočichů.
Chřástala polního snadno uslyšíme, ale těžko uvidíme, Foto D. Křenek
Jak probíhalo mapování?
Mapování navazuje na mapování z minulých let. Na základě předchozích výskytů chřástalů
bylo vymezeno 48 tras, které vedou místy s největší koncentrací vhodných luk. Mapování bylo
zaměřeno prioritně na CHKO Beskydy a také na louky při její hranici a bylo rozšířeno na oblast
Slezských Beskyd, Třinecka a Jablunkovska. Protože není v možnostech několika ornitologů
zmapovat tak rozsáhlé území, bylo snahou mapování naplánovat tak, aby se do něj mohlo
zapojit co nejvíce místních lidí. Mapování probíhalo tak, že si mapovatel v okolí svého bydliště
vybral některou z navržených tras a tuto trasu prošel pěšky nebo projel na kole ve večerních a
nočních hodinách. Protože chřástal se ozývá výrazným řezavým hlasem slyšitelným na velkou
vzdálenost, lze jej snadno rozpoznat a zaznamenat. Každý mapovatel zaznamenal volajícího
samce co nejpřesněji do mapy a tento údaj pak předal koordinátorovi, který zanesl zjištěného
samce do Nálezové databáze ochrany přírody. Po shromáždění všech záznamů byla vyhotovena
mapka s výskytem chřástalů.
Výsledky ukazují na úbytek chřástalů
Celkově bylo zaznamenáno 78 volajících samců, z toho na území Chráněné krajinné oblasti
Beskydy bylo zaznamenáno 40 volajících samců a mimo CHKO Beskydy 38 samců. Do mapování
se zapojilo 23 mapovatelů, mezi které patřili ornitologové, strážci přírody, pracovníci Správy
CHKO Beskydy, skauti, ale setkalo se i s ohlasem široké veřejnosti. Za zmínku stojí to, že se
mapování zúčastnili přímo starostové dvou obcí. Výsledky mapování však potvrdily úbytek
chřástalů polních ve srovnání s předešlým rokem a celkově klesající trend populace. Nejvíce
chřástalů bylo zaznamenáno v širším okolí Rysové poblíž Rožnova pod Radhoštěm, kde bylo
sečteno na poměrně malé ploše 15 volajících samců. Tato oblast je však nejvíce ohrožena šířící
se zástavbou. Nejvíce mapovatelů se přihlásilo v severní a centrální části CHKO Beskydy,
naopak nedostatek pomocníků je v oblasti Vsetínské Bečvy, v úseku Mezi Velkými Karlovicemi až Janovou u Vsetína. Informace o výskytu chřástala polního budou dále využity
orgány ochrany přírody, zejména Správou CHKO Beskydy, k jeho ochraně.
Mapka s výskytem chřástala polního v roce 2013. Zdroj: Nálezová databáze ochrany přírody
Mapování je nevšedním zážitkem
Procházet se v noci přírodou po ztemnělých cestách a naslouchat neobvyklému hlasu chřástala
a také zvukům dalších nočních živočichů, byl dle ohlasů nejednoho spolupracovníka nevšední
zážitek. Nejen tito spolupracovníci se už těší na další sčítání. Abychom zjistili zda se
chřástalovi v Beskydech daří, je třeba znát, jak se jeho početnost vyvíjí, a proto bude probíhat
mapování i v letošním roce. Věříme, že se jej zúčastní minimálně tolik spolupracovníků jako
v loňském roce.
Dlouhá zima nesvědčila černým čápům
Ornitologové zkontrolovali v Beskydech a přilehlém okolí celkem 21 hnízd černých čápů,
z toho jen deset bylo obsazeno. Na těchto deseti hnízdech bylo pouze 16 mláďat. 11 mláďat se
ornitologům podařilo okroužkovat speciálními barevnými odečítacími kroužky. Jsou to bílé
plastové kroužky s černým kódem a tyto kroužky je možné odečíst dalekohledem i z větší
vzdálenosti a čápy není nutné z důvodu odečtení kroužku chytat. V důsledku dlouhé zimy a
deštivého jara zůstalo mnoho hnízd černých čápů neobsazených a tak doufejme, že letošní rok
bude lepší.
11 čapích mláďat nosí speciální odečítatelné kroužky
foto D. Křenek
Jeřábkům se daří dobře, tetřev živoří
Početnost lesního kura jeřábka lesního se drží přibližně na stabilní úrovni. Během mapování
bylo zjištěno celkem 33 teritorií tohoto nenápadného opeřence. Většinu pozorovávání tvořily
nálezy tzv. pobytových znaků, tj. trusu nebo stop. Mnohem horší je situace u
tetřeva hlušce. Jediná ještě
životaschopná populace je na
Šumavě. V Beskydech byl
tetřev pozorován pouze na
třech místech a šlo jen o
přechodné výskyty. Intenzivní využívání beskydské přírody neumožňuje těmto krásným lesním kurům klidný a
spokojený život. Přitom ještě
před více než 50 lety byly
Beskydy rájem tetřevů.
Jeřábek lesní má v Beskydech zatím dobré podmínky
foto R. Špilák
Jak na tom byly další vzácné druhy?
Jeden z našich nejvzácnějších strakapoudů v ČR, strakapoud bělohřbetý, byl zjištěn v počtu
38 teritorií. Tento druh šplhavce postupně v Beskydech ubývá. Největší úbytek zaznamenali
ornitologové v ptačí oblasti Horní Vsacko.
Ještě hůře je na tom nenápadný pěvec lejsek malý, jehož populace se za posledních asi 40 let
snížila přibližně o 80%. V roce 2013 ornitologové napočítali 48 zpívajících samců. Lépe se
dařilo datlíkovi tříprstému, u něhož bylo zaznamenáno 15 teritorií a jedná se tak o jeden
z nejvyšších počtu zjištěných v jednom roce. Nejbohatší lokalitou datlíků je nyní masív
Velkého Polomu.
Lejsek malý, foto D. Křenek
Odchycený strakapoud bělohřbetý, foto J. Šerek
Největší raritou roku byl nenápadný zelený ptáček
Největší raritou roku v Beskydech byl pěvec budníček zelený, který se v Beskydech objevuje
jen v některých letech, a to velmi i zřídka. Tentokrát se o objevil v masívu Travného, Slavíče a
Kozubové. Zaznamenáno bylo celkem 7 zpívajících samců a jednoho samce se ornitologům
podařilo odchytit a okroužkovat. V České republice bylo doposud okroužkováno pouhých
devět jedinců.
Budníček zelený je obtížně poznatelný druh. Nebýt jeho charakteristického zpěvu, ornitologové by jej vůbec
nezaznamenali. Foto R. Špilák
Objevili se i orli nebo bahňáci.
V Beskydech byly doposud pozorovány 4 druhy orlů, z toho orel královský a křiklavý zde
kdysi hnízdili. Orel křiklavý se objevuje pouze na tahu, orly skalní se pokoušeli odborníci
navrátit zpět do beskydské přírody, ale zatím se to zcela nepodařilo. Dá se říct, že pravidelným
hostem je orel mořský, který se tu občas objeví na průtahu. Během roku 2013 byl několikrát
pozorován na vodní nádrži Šance. Na této nádrži byl pozorován i překrásný dravec orlovec
říční. Protože byla přehrada na nízkém stavu vody, objevili se na ní ptáci, kteří by tu jinak
nebyli. Z bahňáků byl zastižen vodouš rudonohý nebo vodouš bahenní či bekasína otavní.
Kromě běžně se vyskytující volavky popelavé zaznamenali ornitologové i volavku bílou.
Beskydy jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů. Ne nadarmo byla celá CHKO
Beskydy zařazena do celosvětového seznamu významných ptačích území a pro ochranu
evropsky významných druhů ptáků byly zřízeny 2 menší ptačí oblasti - Beskydy a Horní
Vsacko. Ptáci jsou významnými bioindikátory stavu životního prostředí a jejich monitoring
nám ukazuje, jak se daří i celé přírodě, a proto se také monitoring provádí. Podrobnější zpráva
o výsledcích monitoringu je zveřejněna na stránkách České společnosti ornitologické www.
birdlife.cz.
Daniel Křenek