Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví

Transkript

Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
Univerzita Karlova v Praze
Ústav informační studií a knihovnictví
Modul č. 4
Základy managementu pro informační pracovníky
Klára Havlíčková
Určeno pro projekt:
Název: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu
Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Oblast podpory. 2.2 Vysokoškolské vzdělávání
Realizace: Vysoká škola báňská - TU Ostrava, Ekonomická fakulta, pracoviště Obchodní
akademie a VOŠ Valašské Meziříčí
1
1 INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT
Informace a znalosti jsou základem pro činnost a fungování jakékoliv organizace, stejně tak
pro jednání jednotlivců. V tomto textu se zaměříme na význam informací a znalostí z pohledu
informační vědy (především v souvislosti s analýzou informací a znalostí, jejich interpretací
a z hlediska jejich pořádání).
Veškeré naše jednání je založeno na znalostech, tedy na porozumění určitým zákonitostem
a na schopnosti se na základě těchto znalostí rozhodovat, tedy danou informaci nebo znalost
používat. Základem pro rozhodování jsou informace, které si dáváme do souvislostí s našimi
znalostmi a zkušenostmi. Přestože je kladen velký důraz na možnosti informačních
a komunikačních technologií v procesu přenosu a sdílení informací, je zde vždy člověk, který
se rozhoduje a jedná. Technologie jsou pouze nástrojem nebo prostředkem, umožňují např.
uchování informací, jejich organizaci, přenos, sdílení, vyhledávání apod.
Následující kapitoly jsou zaměřeny na definování pojmů data, informace, znalosti. Popsány
budou typy znalostí, modely znalostního managementu a dílčí procesy znalostního
managementu. V závěru každé kapitoly je uveden seznam použitých a dalších doporučených
zdrojů.
1.1 Data, informace, znalosti
Základem pro naše jednání a rozhodování jsou data, informace a znalosti. Mezi daty,
informacemi a znalostmi jsou vztahy, které mohou být vyjádřeny následovně:
Obr. 1: Data – informace – znalosti – moudrost [BELLINGER, 1999]
Data: znaky se syntaxí. Data nemají význam sama o sobě. Mohou však být transformována
do informací. Data jsou např. čísla nebo písmena, symboly.
Informace: data, která mají význam. Tento význam získávají tím, že jsou zahrnuta do
kontextu a jsou interpretována. Informace je možné sdělovat, mohou nám odpovědět na
otázky: kdo?, co?, kde? a kdy?. Podle DAVENPORTA [1997] jsou informace data
2
s významem, který vyplývá z kontextu, ze souvislostí, data, která mohou být tříděna nebo
podrobena procesu přidání významu a interpretace.
Životní cyklus informace: tvorba, získání, organizace, uchování, vyhledávání, zpřístupnění,
rozšiřování, používání, sdílení, aplikace.
Znalost (knowledge): vyplývá z porozumění zákonitostem. Znalost je informace s přidanou
hodnotou. Je uspořádána v lidské mysli tak, že může být záměrně používána. Znalosti
umožňují lidem sdílet a používat informace. Na základě znalostí je možné se rozhodovat,
zahrnovat znalosti do svých jednání. Znalosti jsou založené na zkušenostech, na interpretaci,
pochopení, porozumění, jsou dány do souvislostí s kontextem.
Kontext je důležitý pro rozlišení různého významu znalosti – teprve zasazením informace do
kontextu vznikne znalost. Znalosti vznikají na základě starších znalostí. Již existující znalost
má schopnost vytvořit novou znalost. P. GOTTSCHALK [2008, s. 131] definuje znalost jako
informaci, která je spojena se zkušeností, souvislostmi, interpretací, poznáním a kreativitou.
Dále uvádí, že znalost je znovu použitelný zdroj, který má vysokou hodnotu pro organizaci,
pokud je aplikován při výrobě produktů a nabídce služeb. Říká také, že znalosti nemohou být
uchovávané v počítači, mohou být uchovávány pouze v lidské mysli. Znalost je to, co člověk
zná, ví a umí. Znalost nemůže existovat bez toho, kdo tuto znalost má.
DAVENPORT a PRUSAC [1998, s. 5] nahlížejí na znalost jako na směs zkušeností, hodnot,
informací vyplývajících ze souvislostí a odborného pohledu, který poskytuje rámec pro
hodnocení a zařazování nových zkušeností a informací. Znalost je podle DAVENPORTA
[1997] informace, která je dána do souvislosti s procesem řešení problémů, rozhodování,
procesu zpětné vazby atd.
Znalosti nám umožňují spolupracovat, díky znalostem můžeme diskutovat, argumentovat.
Dokážeme odpovědět na otázku „jak?“. Znalosti je možné vyhledávat, organizovat, aplikovat,
rozšiřovat. Hodnotu znalostí zvyšuje lidská zkušenost, souvislosti a interpretace.
Životní cyklus znalosti (nebo také tok znalostí) podle RIBIERE a ROMAN [2006, s. 336]:
3
Podle T. D. WISLONA [2002b, s. 3] zahrnuje znalost mentální proces chápání, porozumění
a učení, což se děje v mysli a zároveň je v interakci se světem, který je mimo mysl, nicméně
vyžaduje interakci se světem vně mysli. Wilson také uvádí, že data a informace mohou být
řízeny, ale znalosti (tedy to, co známe, víme), nemůže být nikdy řízeno. Doplňuje to tím, že
často nevíme, co víme, a to, že něco víme, se může objevit nebo vynořit ve chvíli, kdy
potřebujeme znalost použít proto, abychom mohli něco vykonat nebo učinit.
Základní typy znalostí:
-
explicitní znalost (explicit knowledge)
o kodifikovaná znalost
o znalost, která je schopna přenosu, je možné ji sdílet
o znalost, kterou je možné uchovávat, archivovat (např. za pomoci technologií)
o jedná se např. o formální znalosti, jako jsou fakta, teorie apod.
-
tacitní znalost (tacit knowledge)
o znalost těžko kodifikovatelná
o znalost těžko přenositelná
o znalost, která je skrytá v mysli člověka
o je založena na osobních zkušenostech
o je těžké ji formalizovat a předávat ostatním
o např. hodnoty, zkušenosti, způsob jednání
Moudrost (wisdom): znalost kombinovaná s učením. Nemůže být sdílená jako znalost,
kontext je příliš osobní. Díky procesu porozumění si můžeme odpovědět na otázku „proč?“.
1.2 Informační management
Informační management využívá manažerských principů k získávání, organizaci, řízení,
distribuci a používání informací pro účelem efektivního fungování organizací všeho typu
[WILSON, 2002a, s. 263]. Pojem je možné také vykládat jako “řízení informačních toků”, se
zaměřením na využití informací v řídících procesech, v procesech rozhodování. Informační
zdroje jsou integrovány do procesů v organizaci a mohou tak zvýšit jejich efektivnost.
Informační management využívá informace k zajištění vlastní činnosti organizace. Je založen
na kvalitě informací, jejich obsahu, dostupnosti a použitelnosti.
1.3 Znalostní management
Strategie znalostního managementu je založena na vztahu mezi lidmi, na procesech
znalostního managementu a na použitých technologiích. Znalosti jednotlivců a jejich efektivní
využívání a sdílení (sharing) jsou hlavním zdrojem v organizaci. Jsou založeny na
individuálních znalostech jednotlivých pracovníků nebo členů dané organizace. Tyto znalosti
mohou být využívány v rozhodovacích a řídících procesech.
Znalostní management je strategický proces pro udržení konkurenceschopnosti, důležitý pro
rozhodování za účelem zlepšení činností v organizaci. Je založen na předešlých zkušenostech
a na potřebě inovací.
Znalostní management (knowledge management) je založen na schopnosti sdílení a využívání
informací, především za pomoci informačních a komunikačních technologií. Dílčími procesy
4
znalostního managementu je tvorba, uchování a sdílení informací mezi lidmi a skupinami,
které mají podobné zájmy nebo potřeby.
Zásadní je znalosti nejen mít, ale být schopný je i využívat. Přenosu znalostí mezi lidmi nebo
organizacemi v prostoru a čase se říká „tok znalostí“ (knowledge flow). Důležité je dobré
zacházení se zdroji znalostí.
Dílčí procesy znalostního managementu jsou:
-
tvorba znalostí nebo objevení znalostí
výběr a vyhledávání
získávání znalostí nebo
jejich odvozování, vytváření nových znalostí
organizace (třídění) a reprezentace znalostí
ověřování znalostí
uchovávání
sdílení
používání a distribuce (rozšiřování)
Obr. 2: Vrstvy znalostního managementu [SCHWARTZ, 2008, s. 26]
5
1.4 Použité zdroje
BELLINGER, Gene; CASTRO, Durval; MILLS, Anthony. Data, information, knowledge and
wisdom [online]. Copyright 2004 [cit. 2010-08-30]. Dostupný z www: <http://www.systemsthinking.org/dikw/dikw.htm>.
BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi.
1. vyd. Praha : Grada, 2007. 212 s. Mangement v informační společnosti. ISBN 978-80-2471978-8.
DAVENPORT, Thomas H.; PRUSAK, Laurence. Working knowledge : how organizations
manage what they know. Boston : Harvard Business School, 1998. xxiv, 201 s. 0-87584655-6.
GOTTSCHALK, Petter. Knowledge management. In Jennex, Murray E. (ed.). Knowledge
management : concepts, methodologies, tools, and applications [online]. Hershey :
Information Science Reference, 2008, s. 130-143. Dostupné v databázi Gale Virtual
Reference Library:
<http://go.galegroup.com/ps/start.do?p=GVRL&u=karlova&authCount=1>.
RIBIERE, Vincent M.; ROMÁN, Juan A. Knowledge flow. In Schwarz, David G. (ed.).
Encyclopedia of knowledge management [online]. Hershey : Idea Group Reference, 2006,
s. 336-343. Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library:
<http://go.galegroup.com/ps/start.do?p=GVRL&u=karlova&authCount=1>.
SCHWARTZ, David G. A birds-eye view of knowledge management : creating a disciplined
whole from many interdisciplinary parts. In Jennex, Murray E. Knowledge management in
modern organization [online]. Hershey : Idea Group Publishing, 2007, s 18-29. Dostupné
v databázi Gale Virtual Reference Library:
<http://go.galegroup.com/ps/start.do?p=GVRL&u=karlova&authCount=1>.
SCHWARTZ, David G. Aristotelian view of knowledge management. In Schwarz, David G.
(ed.). Encyclopedia of knowledge management [online]. Hershey : Idea Group Reference,
2006, s. 10-16. Dostupné v databázi Gale Virtual Reference Library:
<http://go.galegroup.com/ps/start.do?p=GVRL&u=karlova&authCount=1>.
WILSON, T. D. (2002a). Information management. In Feather, J.; Sturges, P. (eds.). International
encyclopedia of information and library science. London : Rotledge, s. 263-278.
WILSON, T.D. (2002b). The nonsense of knowledge management. Information Research
[online]. 2002, vol. 18, no. 1 [cit. 2010-08-30]. Dostupný z www:
<http://informationr.net/ir/8-1/paper144.html>.
1.4.1 Doporučené zdroje
VYMĚTAL, Jan; DIAČIKOVÁ, Anna; VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní
management v praxi. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.
6

Podobné dokumenty

Encyclopedia of education

Encyclopedia of education pedagogické praxi ve Spojených státech a po celém světě. Databáze zahrnuje 121 biografií vlivných pedagogů, profily historických vysokých škol a univerzit, profily organizací působících v oblasti v...

Více

Informační a znalostní management

Informační a znalostní management . • BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 212 s. Mangement v informační spol...

Více

eva grublová, jiří franek - základy znalostního managementu

eva grublová, jiří franek - základy znalostního managementu který se zabývá nejen informacemi, ale zvláště pak znalostmi, které jsou klíčovým faktorem rozvoje, inovací a životaschopnosti organizací. 2.2 Data, informace, znalost Abychom se mohli správně prac...

Více

Verzia PDF

Verzia PDF Program konference byl složen nejen z prezentací, které představovaly její největší část, ale také z diskusních panelů, workshopů, demonstrací, PhD. fóra a posterové sekce. Celá konference byla zam...

Více

KATALOGOVÝ LIST

KATALOGOVÝ LIST Web odkaz / Katalogový list

Více

robert berka - význam intelektuálního kapitálu pro

robert berka - význam intelektuálního kapitálu pro a i napodobení je velmi obtížné. Hrozbou pro organizaci je odchod důležitého experta, který sice ponechá ve firmě zaznamenané explicitní informace, ale ty klíčové tacitní si odnáší sebou. Tacitní z...

Více

Metody a formy podnikového vzdělávání

Metody a formy podnikového vzdělávání důležitou složku vzdělávání představuje ochota podílet se na procesu vzdělávání, která hraje nezastupitelnou roli. S tím je také spojena i otázka přípravy prostředí a podmínek ve smyslu určení potř...

Více