číslo: 6 ročník: 3 cena: zdarma web:www.exit.yc.cz Prosinec 2008

Komentáře

Transkript

číslo: 6 ročník: 3 cena: zdarma web:www.exit.yc.cz Prosinec 2008
číslo: 6 ročník: 3 cena: zdarma web:www.exit.yc.cz
Prosinec 2008
exit
škola
PROSINEC 2008
Akce Jablko
Ve středu 22.10.2008 se třída 3.C spolu s Mgr. Manovou a RNDr. Kučerou zúčastnila výukového programu v ekologické obci Hostětín. Program pro třídu zdarma získala skupina soutěžících, kteří se úspěšně zúčastnili soutěže CO2 liga.
Obec Hostětín je „ minivesnice“ s 240 obyvateli, přesto je známá svými eko aktivitami. A co jsme všechno viděli?
Navštívili jsme tzv. pasivní dům i s odborným výkladem. Podívali jsme se, jak se vyrábí jablečný mošt v bio kvalitě
a ten taky ochutnali (ovšem za vlastní a někteří z přemíry čerstvého ovoce měli i střevní potíže…). Navštívili jsme
kořenovou čistírnu odpadních vod a bombardovali naši lektorku téměř odbornými dotazy k tématu . Poslední návštěva
byla v obecní výtopně na biomasu, tedy pokud nepočítám návštěvu místního obchůdku, který jsme vpodstatě vykoupili..
Závěrem museli žáci nově nabyté vědomosti zpracovat ve skupinové práci a prezentovat před svými kolegy.
Vzhledem k tomu, že k programu bylo objednáno i počasí, myslím, že se nám všem návštěva Hostětína moc líbila.
Za všechny třídní učitelka Mgr. Kateřina Manová.
exit
škola
PROSINEC 2008
Vynikající úspěch studentek SŠPH
V Hotelu Zlatý Chlum Česká Ves u Jeseníku se dne 9.10.2008 studentky druhého ročníku Střední školy průmyslové
a hotelové v Uherském Hradišti zúčastnily VII. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍ KOKTEJLOVÉ SOUTĚŽE JUNIORŮ
BACARDI LÁZEŇSKÝ POHÁR 2008 A COCA COLA CUP 2008.
Nikola Hlavicová s Lenkou Savarovou namíchaly nealkoholický long drink Coca Cola a alkoholický short after dinner drink a long drink. Podmínkou byla nová, vlastní, nikde nezveřejněná receptura. Na přípravu pěti drinků měly
7 minut. Celkem soutěžilo 34 barmanů a barmanek z České republiky, Polska, Slovenska, Litvy a Mexika. Z celkového
počtu soutěžících se děvčata umístnila na 13. a 16.místě.
Lenka Savarová získala za svůj nápoj pod názvem „WIKIARETA“ 3. místo za nejlepší nealkoholický long drink.
Studentky se pečlivě připravovaly a svědomitě přistupovaly k nácviku, věnovaly svůj volný čas míchaným nápojům.
Zúročují se tak zkušenosti, které děvčata získala na předešlé soutěži s mezinárodním obsazením.
exit
student
PROSINEC 2008
ZÁVODY
Je 12.10. něco málo po druhé hodině a skupina 8 sportovců s doprovodem pana učitele Brázdila
nastupuje do vlaku ve Starém Městě, který směřuje do Břeclavi. Jedou reprezentovat Zlínský kraj na
atletické závody. V úporném boji v okresním kole, kde o vítězství bojovali například s Gymnáziem v
Uherské Hradišti, přesto zvítězili. Po nijak zvláštní cestě, kde každý rozebíral své možné výsledky a
kde sportovci diskutovali o přijatelném umístění, asi po půl hodině dojeli do Břeclavi. Když se však
ocitli před budovou, kde měli strávit noc, objevil se v jejich očích strach. Místo fantastické představy
tříhvězdičkového hotelu s vlastní obsluhou a vířivky na pokoji se jim naskytl pohled na, jak se nechal
slyšet jeden ze sportovců, psí útulek s mřížemi na oknech. O pár minut později zjistili, že si všichni
navzájem budou dělat společnost na pokoji po celou noc a že jen pan učitel toho bude ušetřen. Po
tak optimistickém zjištění konečně dorazil i poslední sportovec. Večer se už jen zaskočilo na jídlo
do Tesca a pak se organizovala návštěva z Hradiště, se kterou by se hrál turnaj v pexesu. Ta se však
neuskutečnila kvůli nedostatečným spojům české MHD. Proto všichni prpožili obyčejnou noc a o
půl dvanácté se dostavil spánek.
Ráno už byli všichni nervózní. Ve spěchu se každý nachystal a přesunuli se na snídani na stadion. Na
stadionu už se pomalu shromažďovalo šestnáct chlapeckých a patnáct dívčích družstev. To už byla
nálada u všech opravdu zdrcující. Každému se honilo hlavou, co tady dělá? A každý pochyboval o
svých schopnostech a umu. Už však nešlo couvnout a každý nakonec musel podat nějaký výkon. Vše
nakonec dopadlo dobře. Nebyl žádný vážný úraz - až na rozseklou holeň.
Nakonec po vydařených, ale i nevydařených výkonech se sportovci ze Zlínského kraje umístili na
krásném a pečlivě vybojovaném patnáctém místě.
exit
Student
Prosinec 2008
Zrození božské čokolády
Čokoládu milují všichni. Její neodolatelné moře chutí rozplývající se na jazyku, účinky, jen těžce
vyjadřované slovy a svůdné odstíny, od jemné světlé po ďábelsky tmavou, zná dnes asi každý. Tato
pochoutka má tolik tváří a inspiruje nejen gurmánské kuchaře, ale dnes již také nalézá uplatnění i v
kosmetice! To, že umí čokoláda navodit příjemnou atmosféru, všichni dobře známe. Především holky
znají, jakým může být čokoláda zrádným nepřítelem, při získávání vytoužené postavy, neboť fakt, že
po čokoládě se více tloustne, je velmi dobře znám.
Ale jak se vlastně taková čokoláda vyrábí ?
Poté, co jsou kakaové boby přivezeny do továrny, jsou pečlivě přebrány a vyčištěny od všech nečistot
speciálním strojem. Z bobů se odstraní zbytky osemení a rozlámou se na menší kousky - kakaovou
drť. Aby boby získaly svou čokoládovou chuť, musí se nyní upražit při teplotě 80 °C – 130 °C, což
trvá 20 minut až 2 hodiny. Chuť bobů se zjemňuje a jejich barva se mění na sytě hnědou. Upražené
kakaové boby jsou rozemlety ve speciálních kakaových mlýnech, ve kterých se naruší buněčná
tkáň a obal, aby se mohl uvolnit obsah buněk a kakaové máslo. Vzniká hnědá tekutá kakaová
hmota. Obsahuje kolem 54 % kakaového másla. Kakaová hmota je základní surovinou pro výrobu
čokolády.
Z menší části kakaové hmoty se vylisuje část kakaového másla. Vzniká kakaový koláč, který obsahuje pouze 10 až 20 % kakaového másla. Kakaové máslo se použije při další výrobě čokolády.
Kakaový koláč se rozemele a vyrobí se z něj kakaový prášek. Ke kakaové hmotě se přidá kakaové
máslo, cukr, příchutě (vanilka), práškové či kondenzované mléko (při výrobě mléčné čokolády)
a všechno se smíchá v míchacích strojích a melanžérech. Čokoláda se dále zjemňuje na několika
válcovacích stolicích, kde se dále rozemílá a roztírá. Čokoláda se stává jemnější, ale stále obsahuje
částečky rozeznatelné lidským jazykem, kterých je třeba se zbavit. Při tzv konšování se čokoláda
2 hodiny až 3 dny míchá v konšovacím stroji při teplotě 50 °C – 65 °C. Během konšování se tříští
shluky kakaového másla, což umožňuje jeho rovnoměrné rozložení. Při konšování se zlepšují
její chuťové vlastnosti a kvalita. Nyní již nelze částečky
čokolády rozeznat a čokoláda získává svou jemnost. Při
temperování se čokoláda roztaví při teplotě až 50 °C,
poté ochladí asi na 30 °C a následně lehce zahřeje, díky
čemuž se ustálí struktura kakaového másla v čokoládě.
Teď je čokoláda připravena k odlévání do tabulek, či
rozmanitých tvarů figurek. Tabulky čokolády se vloží
do chladicích tunelů, aby ztuhly, což trvá mezi dvaceti minutami až dvěma hodinami. Poté se tabulky
čokolády zabalí a rozvezou do obchodů.
Pokud už máte dost teorie a chcete
i nějakou tu praxi, nezbývá
než obětovat cca 20 Kč a
zažít tuto lahodnou
Tom Kráčmar 2.C.
chuť na vlastní
kůži…
exit
Student
Prosinec 2008
Moje první taneční
Bylo úterý, začínal krásný den. Pro většinu studentů začínal obyčejný den, ale mně zas tak
nepřipadal. Byl to den, kdy začínaly taneční. Začátek dne probíhal s úsměvem na tváři.
Konečně po vyučování rychle na vlak domů. A právě v okamžik příchodu domů začalo to
nekonečné chystání. Nejprve zkoušení obleku, pak si rychle připomenout, jak se váže kravata,
všechno popravit, ať neunikne nejmenší detail.
Konečně přišel večer. Celý den jsem se na to těšil, a tak jsem vycházel z domu pořádně natěšený.
Když jsem přicházel ke Kulturnímu domu, kde měl probíhat kurz, začal jsem potkávat známé a kamarády. S některými jsem se dlouho nesetkal ,a tak byl důvod pro konverzaci.
Po příchodu do sálu mě ohromil počet lidí. Bylo nás tam opravdu hodně a místa málo.
A pak to začalo. První kroky. Úkrok doleva, pak zas doprava. Byl jsem trochu nervózní, abych něco
neudělal špatně, ale nakonec jsem si i dobře popovídal s partnerkou. Konečně půlka tanečních
pryč a přestávka. V sále bylo hodně horko, a tak všichni radostně vyběhli ven. Po patnáctiminutové
přestávce se opět všichni vrátili do sálu a začalo se tančit.
Nakonec vše probíhalo perfektně. Po tanečních se ještě nějakou dobu všichni bavili a pak se rozutekli do svých domovů. Myslím, že se moje první taneční nad míru podařily a budu na ně vzpomínat
ještě hodně dlouho.
R. Milička 2.C.
exit
student
pROSINEC 2008
Airsoft
Co je to Airsoft (AS)?
Jedná se o poměrně mladý bojový sport původem z Japonska. Laik by mohl srovnávat s americkým Paintballem, ale kdo zažil ví, že akčním běháním a střílením po všem, co se pohne, si v AS
moc nepomůžete. Radikální rozdíl je tedy v realističnosti. Hráči nosí maskáče a vybavení, které je
obvykle v týmu sladěno a věrně kopíruje skutečnou vojenskou jednotku, za kterou tým hraje. K taktické a promyšlené hře také nutí parametry zbraní. Vzhled nerozeznatelný od “ostré” verze, skutečné
rozměry a hmotnost, vysoká přesnost, schopnost střílet automaticky a základní dostřel cca 50 metrů
přímou čarou. Důležité je slovo “základní”, protože AS zbraně se dají různě vylepšovat, ať už jde o
dokupování výkonějších vnitřností, puškohled, nebo třeba přídavný granátomet! Nutno ovšem říct,
že při zvyšování výkonu musíme myslet na své spoluhráče, respektive protihráče. Na prvním místě
je vždy...
Bezpečnost
Nejdůležitější ochrannou pomůckou jsou bezpochyby kvalitní brýle ( maska ) z neprostřelitelného
plastu či skla.
Na hru ve nějakých slunečních brýlích můžete rovnou zapomenout, protože těmy 6milimetrová
kulička projde jako horký nůž máslem. Z výše uvedeného může zdát, že zásahy musí být nesnesitelně
bolestivé. Není tomu tak, obvykle ucítíte jen promáčknutí oblečení, v obzvláště brutálních případech
štípanec s následkem červeného flíčku, který za pár dní zmizí.
Žádné barevné fleky?
Ne, v Airsoftu se hraje na čest zasaženého. Pokud to “nakoupíte”, očekává se od vás, že křiknete:
“Mám!”, zvednete zbraň nad hlavu a odkráčíte na “mrtvoliště”. Vyhlášení nepřiznávači samozřejmě
nejsou oblíbeni, ani zváni na akce. Tohle je asi největší slabina Airsoftu, ale každé mínus má i své
plus. Kolektiv se totiž prosývá na lidi přátelské, se smyslem pro fair-play.
Na co si zahrajeme...
Existuje mnoho typů her a fantazii se meze nekladou. Nejčastějším je asi týmový death-match, ve
kterém jde jednoduše o vystřílení soupeřova týmu. Dále pak dobývání předem určeného objektu,
boj o vlajku nebo eskortování V.I.P. osoby. Zejména na vícedenních akcích se obvykle hraje podle
předem vymyšleného scénáře, rekonstrukce bitvy atd.
exit
student
PROSINEC 2008
Airsoft
Na kolik to ze začátku vyjde?
Nechci tvrdit, že AS je zrovna levný koníček, protože pro zapálené extra-militaristy, kteří musí mít
úplně všechno možné vybavení ( bez ohledu na užitečnost :] ), skutečně není. Pokud ale nebudete
vyhazovat za zbytečnosti, žádný katastrofický scénář se nekoná. Ze začátku je důležité rozhodnot se,
jakou roli chcete hrát a koupit podle toho zbraň, zbytek případně dovybavíte později dle požadavků
týmu, do kterého se přidáte, ale to už moc předbýhám, protože ještě ani nevíte, jestli vás to vůbec
bude bavit. Proto ze všeho nejdřív navrhuju zajít na akci jako divák ( nezapomeňte na ochranu očí
), zeptat se ostatních na jejich zbraně, kde koupili a jak jsou spokojeni. Určitě se najde nějaká dobrá duše ochotná vám půjčit svoji záložní pistol, aby jste si to mohli taky zkusit. Uvedu zde ceny
nejlevnějších zbraní ve své kategorii, které jsou schopné plnohodnotné hry:
Pistol ( natahovací ) Pistol ( elektrická ) Brokovnice Automatická puška Odstřelovačka
Lehký kulomet
- 250,- 1200,- 800,- 3000,- 3000,- + 300,- nejlevnější optika
- 6500,-
Těmito typy zbraní samozřejmě herní arzenál zdaleka nekončí, existují i mnohem exotičtější
záležitosti, jako např. rotační kulomet, plamenomet nebo raketomet, ale to se samozřejmě pohybujeme v trošku jiné cenové kategorii :] .
Se střelivem jsme na tom cenově ještě lépe než Paintballisté, 5000 ks vysoce kvalitních kuliček stojí
necelých 300 korun a vydrží vám ( s automatem ) i půl roku, jestliže si chodíte zastřílet jednou týdně.
Je to ovšem velmi relativní podle toho, jak vás šimrá prst na spoušti.
Nepopírám, že se útrata za výbavu může naskládat, ale ceny jdou poslední dobou drasticky dolů, což
tento sport dělá dostupnějším a dostupnějším.
Airsoft v blízkém okolí...
Lokality:
Uherské Hradiště - Rochuz
Ve zdejším lese se sice nehraje pravidelně každý týden, ale pokud trochu pohledáte na Internetu, lze
rychle zjistit, kdy se koná nejbližší akce.
Zlín, Malenovice - “Skleníky” ( http://www.mapy.cz/#[email protected][email protected][email protected]
mm=FP )
Velmi častý cíl místních “sofťáků/ček”. Jedná se převážně o hru v budovách, ale k dispozici je také
neméně kvalitní džungle. Hrává se každou něděli od 10:00. Název vznikl z pozůstatků konstrukcí
starých skleníků, ale není oficiální, takže podle něj těžko něco najdete ( proto uvádím odkaz na mapu
:] ).
Týmy:
Special Operation Group - http://www.as-sog.wz.cz
Jednotka hloubkového průzkumu - http://www.airsoft-jhp.ic.cz
G-Team Zlín - http://www.gteamzlin.cz
BART
exit
Student
Prosinec 2008
Parodie na taneční
Abych pravdu řekl, není zrovna nejjednodušší zachytit všechny příhody, které se v tanečních
odehrají, zvlášť když si všichni dávají pozor a já si všechno nezapamatuju. Nicméně jsem si zapamatoval některé útržky, které se teď pokusím spojit v jeden celek.
Příprava na polonézu:
Abychom si dokonale nacvičili nošení růže na polonéze, bylo nezbytně nutné trénovat na vařečce.
Protože se tentokráte Miloš Hujík rozhodl jít místo do tanečních do nedaleké mlékárny, rozhodl
jsem se další hodinu patřičně znepříjemnit. A protože je můj dobrý kamarád, vzkaz z tanečních jsem
mu hned vyřídil. Místo vařečky jsem však řekl cedník.
Další týden jsme byli plni očekávání, kdy se Miloš objeví. Všichni si ho živě představovali, jak jde při
polonéze s cedníkem. Už jenom tato smrtelná kombinace - Miloš a cedník byla nadmíru komická.
Někteří z nás uváděli, že je to první a poslední den, co se na Miloše těší. Ovšem Miloš nikde.
Při čekání jsme narazili na jeden problém. Nebude se Miloš divit, proč mají všichni vařečky a on jediný cedník??? Problém skýtal dvě řešení. Bud’ přesvědčit Miloše, že si měli někteří přinést cedník a
někteří vařečku, anebo využít mnohem mnohem snadnějšího řešení a přesvědčit Miloše, že vařečka
je cedník.
„Je to ještě větší blbec, než jsme čekali...”, pronesl někdo a Miloš vstoupil do dveří. Zkazil nám radost,
protože si cedník zapomněl doma. Po celý kurz jsme se s ním odmítali bavit.
V druhé polovině tohoto kurzu ke mně přiběhla kamarádka a ptala se mě, jestli zde nemá Petr
Všetula sestru, a ukázala na slečnu opodál. Pozorně jsem si ji okem znalce prohlédl a pozoroval tu
podobu. Měla stejné vlasy jako Peťa, stejné brýle jako Peťa i sukni měla stejnou, ale Peťova sestra to
přec nebyla.
Miloš byl tento den (stejně jako každý jiný) poněkud vyveden z míry. Nemohl zvládnout základní
krok u polonézy. Musel jít stranou a celou hodinku trénovat. Jeho kreace mi připomínaly slona, který
vždy poskočí, když mu dupnou na ocas.
Polonéza:
Polonéza proběhla v zásadě bez problémů. Miloš v zásadě nic nepokazil (a to je co říct). Dál už jsem
ho ani nesledoval. Po polonéze následoval kratičký proslov jednoho páru. Pár byl zvolen několik
lekcí dopředu. Musím přiznat, že i já jsem o tomto proslovu uvažoval, ale když ke mně přiběhl Miloš
s tím, že by mě pomohl, rázem jsem od této myšlenky upustil. Bylo mi hned jasné, jak by to dopadlo...Součástí polonézy bylo předání růžičky a polibek na tvář partnerky. Aby bylo všechno správně
zdokumentované, bratr mojí partnerky se nás rozhodl vyfotit. Menší chybička byla v tom, že fotoaparát nezapracoval ani po třetím polibku...
Zdeněk Odložílek (Doložílek) s Jardou Retardou program závěrečné psychicky
neunesli a šli po polonéze raději na sodovku. poznámka služby: Den na to chyběli ve škole.
Moje kamarádka Marcelka z gymnázia měla svoji závěrečnou až o týden později a ani zde jsem nemohl chybět. Skvěle jsme si zatančili a na stole se objevila nejedna matonka. Aby její růžička neuvadla,
vložila ji do skleničky, kterou naplnila prapodivnou vodou. Tanec nás oba patřičně vyčerpal.
Ke konci jsem si všiml, že na stole zbyla ještě jedna docela plná, otevřená, ale jinak neporušená
láhev s matonkou. Nalil jsem si značnou část do úst a polkl. Proč ze všech sto padesáti skleniček musím vybrat právě tu, ve které byla ta růžička, nikdy nepochopím. To, co jsem vypil, mělo rozhodně
od matonky daleko.
Na závěr uvedu jednu radu pro začátečníky: „Když jsme to zvládli my, tak teď to zvládne opravdu
každý. Nezapomeňte, že tanec je vertikální vyjádření horizontální touhy.”
Petr Nosek ex 2.C.
exit
student
PROSINEC 2008
KOREA
Zdravím všecky čtenáře aj čtenářky a chtěl bych Vás seznámit s životem v Koreji, kerú sem měl
možnost s Folklorním súborem Kunovjan navštívit.
Navštívili jsem jižní Koreu, konkrétně město Changwon, kde sme byli na obrovském festivale, kerého
sa zúčastnilo 42 různých států světa. A atmosféra, kerú nám tamější ludé připravili, byla vskutku
úžasná. Neznali našu kulturu ani kroje, a tak sme sa stali velkú atrakcí. Ludé chodili kolem nás,
podávali nám ruku a stále sa s nama chtěli fotit.
Ludé žijící v Koreji sú strašně tolerantní, benevolentní, příjemní a chvilkama až naivní.
Zase až tak neznali noční život, že by šli večer do baru, jen tak si popit.V týdnu vůbec a přes víkend
jen občas.
Každý člověk měl nějaké motorové vozidlo od skútru až po nejluxusnější auta. Na silnicách majú
velice hustý provoz i v nočním městě, kdy svítí všechny ty mrakodrapy, keré sú kolem.
Najdeme tam i tržnice podobné našim - ty sú plné krámků se suvenýrama nebo jinýma věcma.
Je tam aj moc restaurací, kde si možete objednat nejrůznější speciality nebo jejich běžné jídla.
Byl sem trochu rozhozený z toho, že neznajú nůž, a tak mi nezbylo nic jiného, než se naučit jest
paličkama. Tož nakonec sem aj to zvládl a rád bych tam eště někdy zavítal.
Robin Hřebíček 2.C.
exit
?
Prosinec 2008
Dívka
V koupelně seděla mladá dívka. Krčila se u vany a brečela. Oči však měla plné bolesti, smutku
a nenávisti. Levou ruku měla nataženou a v druhé svírala žiletku. Přemýšlela. Ale pořád se zastavovala u slova „proč?“….. Co to slovo znamená?? Má vůbec nějaký význam??
Nebo je to jenom fráze malých dětí, které se chtějí dozvědět víc??? „Proč se to stalo?? Proč já??“
Vstala a podívala se z okna. Venku přestalo pršet a vítr utichl. Její oči upřeně hleděly do zahrady na
malý, polámaný keřík růží. Kolem bylo mrtvo, jen kapičky vody stékaly po okvětních lístcích. Byla
jak ta růže, zlomená ale přesto nádherná.
Z očí jí tekly slzy. Nedokázala je zarazit. Stékaly po tvářích a tvořili klikaté cestičky. Slané slzy
smutku, plnící její srdce. Srdce zničeného člověka, bez víry a naděje. Nikdo jí už nedokázal pomoct.
Nikdo netušil co se s ní děje.
Plná beznaděje stiskla žiletku a přiblížila ji k ruce. Věděla přesně co chce. Jen smrt pro ni bude vysvobozením….. Nemyslela na nic jiného.
Řízla se. Z hluboké rány se prodíral potůček černě zbarvené krve. Cítila se volná, jako nikdy před
tím.
Najednou se s ní všechno zatočilo. V hlavě se jí začal odehrávat celý její život. Viděla, jak ji táta
houpal na houpačce před činžovním domem. Byla ještě tak bezstarostná. Jak se sama procházela
jen tak ulicemi města, když jí bylo smutno. Jak s kamarádkou poprvé jezdila na kánoi. První den ve
škole. První pusa od kluka, kterého milovala. Viděla krásné, ale i smutné stránky svého života. A teď
leží nemohoucí na zemi.
V hlavě jí zní otázky….. Co se stane, když člověk umře??? Spí?? Cítí něco??
Myslela na pohřeb. Jak se tam budou chovat rodiče?? Budou plakat??? Budou smutní?? A co kamarádi??? Přijde někdo?? Nebo už zapomněli??
Naposledy se ještě nadechla a všechny otázky jako by se rozplynuly ve tmě. Její život zhasnul jako
hořící knot svíce.
Zub Junior
exit
student
PROSINEC 2008
Softball
Že jste tento pojem ještě neslyšeli? Baseball to vám už něco připomíná ? Myslím, že velké většině
z nás ano. Softball je baseballu hodně podobný, až na nějaké podstatné rozdíly. Smysl hry je jak ve
většině kolektivních sportů - získat co nejvíce bodů.
Hra probíhá tím způsobem, že jedno družstvo je na pálce, hráči postupně odpalují míček, pokud
možno co nejdál. Když míček odpálí do pole tzn. do čtvrtinové výseče kruhu připomínající koláč,
kde stojí druhé družstvo, tak se to počítá za správný odpal, a poté hráč běží k první, druhé, třetí a
nakonec i čtvrté metě, která zároveň slouží jako start a konec. Mety jsou umístěny do čtverce první,
druhá a třetí meta. Pokud si na ni stoupnete, tak vám slouží jako domeček. Po doběhnutí na čtvrtou
metu tým získává bod, ale pokud nejste na metě, tak se vám může lehce stát, že k vám doběhne
soupeřův hráč s míčkem v ruce- to jste "out" a v tomto případě se již nemusíte snažit a můžete si jít
sednout, dokud na vás opět nedojde řada, abyste šel na pálku. Po tom, co váš tým nasbírá třikrát out,
tak se týmy vyměňují a váš tým jde do pole. Pokud se vám ovšem nepodaří odpálit míček dobře na
potřetí, tak jste out.
Většina hráčů z týmu si stoupne do prostoru okolo met, aby mohl dobíhat soupeřovy hráče, ale dva
hráči se od nich oddělí, při čemž jeden z nich jeden jde nadhazovat míček týmu soupeře a druhý
chytat míčky, které hráč na pálce odpálí za sebe. Ten, který nadhazuje, se míček snaží hodit nad
metou do rozmezí ramen a kolen. Pokud se mu to nepovede - např. když nehodí nad metou, tak je
to "ball". Bally může mít nadhazovač maximálně tři, protože při čtvrtém se vyměňuje. Chytač má za
úkol chytat míčky, které hráč na pálce neodpálí, ale pálkou je přesto trefí. Pokud se to chytači povede,
tak je hráč automaticky out. Stejně tak je hráč out, pokud míček odpálí dobře, ale hráči v poli mu ho
chytí, aniž by se před tím dotkl země. K popisu hry by to mělo stačit.
Ještě řeknu, co je ke hře potřeba kromě hřiště, které si můžete přinejhorším naznačit kdekoliv na
zem. Pokud je na to prostor. Míček o něco větší jak tenisák, ale je pokryt kůží a uvnitř vyplněn
korkem, takže pokud s ním někoho trefíte a nemusí to být ani nijak rychlá střela, tak to může hodně
bolet zvláště pak do hlavy nebo někam jinam … Baseballovou pálku asi většina zná a od té v softballe
se moc neliší. Chytač by měl mít ještě rukavice - nejčastěji vyrobené z kůže a prostor mezi palcem a
ukazováčkem je vyplněn látkou, aby vám tudy míček nemohl proklouznout. Rukavice v softballu jsou
oproti těm v baseballu o něco větší. Pak bych ještě určitě doporučil ochranné pomůcky, protože z
vlastní zkušenosti vím, že některé úrazy mohou byt pěkně ošklivé. Tak to bude asi tak vše. Pokud se
vám hra líbí, tak si můžete s vašimi kamarády a kamarádkami vyzkoušet. My jsme začínali s patkou a
klubíčkem nití.
Kryštof Matěj 2.C.
exit
,,?”
Prosinec 2008
Básně
Žalovat na druhé
Jako hloubit vroubky v zrcadle
Pohlédnůt na sebe skrz prsty,
propadnůt v utrpení,
potácet sa lesem
s žalem a bolestí.
Zkřížit pohled se zrcadlem
být zatracen osudem
Odlesky vytváří vrásky na mé tváři,
s lodí časem chci plout zpět,
po řece zakalené lži,
prolínané slzami mých mladých let.
Neutuchající ostré střípky viny
Padají mi pod nohy jako kamení a květ,
Všechny události mě nutí pohlédnůt srdci,
Napsat zpověď v podobě několika vět.
Robin hřebíček 2.C.
DŮM
MÁM
OTEVŘENÉ DVEŘE
A PŘED SEBOU MNOHO CEST
JEDEN SMĚR JSEM SI VYBRAL
JEDNÍM SMĚREM SE CHCI NECHAT VÉST
KAŽDÝM ČINEM A KAŽDÝM GESTEM
CIHLU K CIHLE
K SOBĚ STAVÍM
BUDUJU NĚCO K ČEMU SÁM VZHLÍŽÍM
ZA ČÍM STÁLE JDU A V CO VĚŘÍM
Jíří Nesázal 3.C.
Onemocněl mi na chatu
Po jednom světlém krásném dni,
šel jsem na chat večerní.
Píšu, píšu, povídám si,
s lidmi kteří online jsou,
když v rohu obrazovky kdesi,
PC našel nemoc virovou.
Zběsilý zvuk kvílení,
Pro mě je čas modlení –
- snad vir půjde odstranit.
Dávám smazat, systém se prohledává,
vir však snažení odolává.
Jsem už smutný, bojím se,
zda ztratím všechna data,
ale i herní účty své,
ztratit by byla ztráta.
Obrazovka zčernala,
moje prsty náhle ztuhly,
obava má se splnila,
Nepomohlo dát vir do truhly.
formát tedy čeká mě,
Už nic jiného nezbývá –
kopu do PC, ale jemně.
Jíří Kozumplík 3.C.
Ráno
Jednou takhle zrána,
vzbudila mě máma.
Že prý abych nezaspal,
tak jsem radši rychle vstal.
Autobus mi ujel,
na kole jsem tedy vyjel.
V zatáčce na cestě,
potkal jsem tam jezevce.
Jezevce jsem přejel,
do školy jsem nedojel.
Petr Štroblík 2.D.
exit
relax
PROSINEC 2008
MOZKOVNA:)
1. Znění otázky: Doplňte následující číselnou řadu:
1,4,9,16,27 ..?
2.. Znění otázky: Ve třídě je 30 studentů. 5 z nich se věnuje výhradně zpěvu a nehraje na žádný hudební nástroj.
Ti ostatní hrají na klávesy a kytary; 18 studentů hraje na kytaru, 6 kytaristů hraje rovněž na klávesy. Kolik
studentů ve třídě hraje jenom na klávesy?
3. Znění otázky: Řada čísel od 1 do 9. Zapište pomocí znamének +, -, x tyto číslice v pořadí za sebou tak,
aby výsledek byl právě 100. Nezapomeňte, že pořadí 1 až 9 musí být zachováno!!
Jako příklad uvádím jeden ze způsobů, kterých je několik:
1 + 2 + 3 +4 +5 +6 +7 + 8 x 9 ) = 100
Najděte alespoň jedno další řešení!
4. Znění otázky:
L
MOTIVA
5. Znění otázky: jak bude pokračovat řada znaků?
6. Znění otázky:
odp.:40
odp.: 7studentů klávesy, 6 klávesy a kytara, 12kytara a 5 zpěv
odp.: 1 + 2 + 3 +4 +5 +6 +7 + 8 x 9 ) = 100
odp. : lokomotiva
6.odp.: boxer
exit
PROSINEC 2008
EXIT
web: exit.yc.cz
e-mail: [email protected]
Toto číslo EXITu vyšlo 11.prosince 2008 v nákladu 21 výtisků.
REDAKCE:
Katka Ančincová
Kryštof Matěj
Tomáš Kráčmar
Robert Hřebíček
Robin Milička
Martin Bartas
Pavlína Zubatá
Jazykový korektor: K. Pelikánová
Design: K. Ančincová
Tisk a vazba: žáci 2.C.
Distribuce: třídní učitelé
Poděkování: všem,kteří pomohli :-)
OMLOUVÁME SE VŠEM ČTENÁŘUM ZA PŘÍPADNÉ CHYBY.