Rozbor udržitelného rozvoje územ ORP Bílina

Transkript

2. AKTUALIZACE
ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ÚZEMÍ ORP BÍLINA
VČETNĚ PODKLADŮ
DHV CR spol. s r.o., prosinec 2012
© DHV CR spol. s r.o., 2012
1
2. Aktualizace RÚRÚ ORP Bílina vč. podkladů
12/2012
Zadavatel
Město Bílina
Městský úřad Bílina, úřad územního plánování
Břežánská 50/4
418 31 Bílina
Zhotovitel
DHV CR, spol. s r.o.,
Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8
Ředitel společnosti:
Ing. Radim Gill
Ředitel Regionu západ:
Ing. Václav Starý
tel.: 236 080 565
e-mail: [email protected]
Autorský tým
Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová, vedoucí týmu
Ing. arch. Alena Švandelíková
Mgr. Magdalena Hrudková
Mgr. Karolina Lejsková
Jakub Vik
2
12/2012
Územně analytické podklady zpracované v roce 2008 byly spolufinancovány
z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla
poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence
5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora
při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností.
3
12/2012
Obsah
Textová část:
1.
2.
3.
Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina ................................................................... 6
Základní východiska ............................................................................................................. 10
Stav a vývoj správního území ORP Bílina........................................................................... 12
3.1 Základní údaje o území ........................................................................................................... 12
3.1.1
Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura ........................................... 12
3.1.2
Širší vztahy území........................................................................................................... 13
3.2 Environmentální pilíř ................................................................................................................ 15
3.2.1
Přírodní podmínky........................................................................................................... 15
3.2.2
Hygienické aspekty životního prostředí .......................................................................... 25
3.3 Pilíř sociální soudržnosti.......................................................................................................... 28
3.3.1
Obyvatelstvo ................................................................................................................... 28
3.3.2
Bydlení ............................................................................................................................ 34
3.3.3
Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura .............................................................. 36
3.3.4
Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ................................................................... 41
3.3.5
Vybavenost obcí sociální infrastrukturou ........................................................................ 43
3.4 Ekonomický pilíř....................................................................................................................... 45
3.4.1
Ekonomické subjekty ...................................................................................................... 45
3.4.2
Trh práce......................................................................................................................... 47
3.4.3
Cestovní ruch .................................................................................................................. 48
4.
Přehled limitů, hodnot a záměrů v území ORP Bílina ........................................................ 51
4.1 Limity v území.......................................................................................................................... 51
4.1.1
Limity v oblasti environmentálního pilíře......................................................................... 51
4.1.2
Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ........................................................... 56
4.2 Hodnoty v území...................................................................................................................... 61
4.2.1
Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře..................................................................... 61
4.2.2
Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ....................................................... 66
4.3 Záměry v území ....................................................................................................................... 74
5.
SWOT analýzy ........................................................................................................................ 76
5.1 Oblast průmyslová a těžební: Bílina - Ledvice – Světec (část Chotějovice) – Hostomice ...... 77
5.2 Oblast průmyslová a zemědělská: Světec (vyjma části Chotějovice) – Ohníč ....................... 80
5.3 Oblast zemědělská a rekreační: Hrobčice – Lukov – Měrunice .............................................. 83
5.4 Souhrnná SWOT analýza........................................................................................................ 86
6.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území..................... 88
6.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Bílina dle vzájemného vztahu
jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ............................................................................................. 88
6.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých obcí dle pilířů udržitelného
rozvoje území .................................................................................................................................... 89
6.3 Indikátory hodnocení udržitelného rozvoje.............................................................................. 92
7.
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci ..................................................... 116
7.1 Problémy vymezené na základě rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 116
7.2 Závady v území ..................................................................................................................... 117
7.3 Ohrožení území rizikovými přírodními jevy ........................................................................... 119
7.4 Střety záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v území120
4
7.5
7.6
7.7
7.8
7.9
8.
12/2012
Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území .............................................. 122
Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území ............................................ 124
Varianty rozvoje území .......................................................................................................... 125
Varianty řešení územních střetů............................................................................................ 125
Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů ......................................................... 125
Seznam zkratek.................................................................................................................... 127
Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevů ......................................................................................... 130
Příloha č. 2: Kartogram kategorizace území dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
pro udržitelný rozvoj území .......................................................................................... 139
Příloha č. 3: Svazky obcí
Grafická část:
1.
2.
3.
4.
Výkres hodnot území
Výkres limitů využití území
Výkres záměrů na provedení změn v území
Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích
1:10 000
1:10 000
1:10 000
1:10 000
5
1.
12/2012
Důvody pořízení aktualizace RURÚ ORP Bílina
V souladu s §28, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném
znění, je pořizovatel každé 2 roky od pořízení územně analytických podkladů povinen pořídit jejich
úplnou aktualizaci.
Předmětem úplné aktualizace je aktualizace těchto údajů:
údaje od poskytovatelů, poskytované dle metodického návodu k příloze č. 1 A vyhlášky č.
500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „metodika“)
údaje zjištěné průzkumem území, tj.
a. plochy výroby;*
b. plochy občanského vybavení;*
c. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území;*
d. urbanistická hodnota;
e. historicky významná stavba, soubor;
f.
architektonicky cenná stavba, soubor;
g. významná stavební dominanta;
h. místo významné události;
i.
významný vyhlídkový bod;
j.
ostatní veřejná infrastruktura.
* V souladu s metodikou jsou údaje a) – c) zjišťovány průzkumem území pouze v případě neexistence
platné územně plánovací dokumentace příslušné obce. Zhotovitel provedl komplexní průzkum všech
obcí a zjistil nesoulad využití území dle platné ÚPD a dle skutečného stavu. V souladu s platnou
legislativou byly plochy vymezené v souladu se schválenou či vydanou ÚPD respektovány a informace
o skutečném využití území byla integrována jako komplementární v rámci grafické části dokumentace.
Zároveň bylo zohledněno vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle rozpracované ÚPD
(plochy stabilizované), s ohledem na maximální aktuálnost informací uvedených v těchto
dokumentacích.
Pro upřesnění závaznosti dokumentace, resp. zdroje vymezení, byl v datovém modelu u každého jevu
tento zdroj specifikován s rozlišením: platná ÚPD / rozpracovaná ÚPD / průzkum území.
POSKYTOVATELÉ ÚDAJŮ O ÚZEMÍ
V souladu s §28, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. poskytovatelé údajů poskytují pořizovateli
aktualizované údaje, resp. potvrzují správnost a úplnost poskytnutých údajů.
Aktualizované údaje pro účely 2. Aktualizace RURÚ správního území ORP Bílina poskytly následující
subjekty:
1) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (jev 27, 28, 31)
2) ČEZ Distribuce (jevy 72, 72RZ, 73, 73RZ)
3) ČEZ ICT (jev 82)
4) EUROVIA (TARMAC) (jev 57)
5) Geofond (jevy 58, 63)
6) RWE GasNet (jev 75)
7) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Ústí nad Labem (jev 111)
8) Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ochrany ovzduší (jev 65)
9) Ministerstvo životního prostředí ČR – odbor ekologických škod (jev 64)
6
12/2012
10) Ředitelství silnic a dálnic ČR (jev 90)
11) Severočeské doly, a.s. (jev 1, 2, 4, 48, 55, 57, 58, 60, 63, 66, 68, 70, 72, 73, 75, 80, 81, 84,
93, 95)
12) Městský úřad Bílina, (jev 115 - pasportizace veřejného osvětlení)
13) Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (jevy 68, 70)
14) Telefonica O2 Czech Republic a.s. (jevy 81, 82)
15) Obec Světec (jev 115)
16) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO (jevy 17, 18)
17) Národní památkový ústav (jevy 11, 14)
18) ČEZ Teplárenská (jevy 79, 80)
19) Klub českých turistů (jev 106)
20) Obvodní báňský úřad (jev 57)
21) Obec Hrobčice (jev 115)
22) Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor životního prostředí (jevy 21, 50, 51)
23) RWE – GasNet (jev 75)
24) ČEPS (jevy 72, 73)
25) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (jev 41)
26) Obec Měrunice (jev 70)
27) ČEZ Distribuce II. (jevy 72, 73)
28) ČEZ ICT II. (jev 82)
29) Ministerstvo zdravotnictví ČR, Český inspektorát lázní a zřídel (jevy 55, 56)
30) Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor dopravy (jevy 91, 92)
31) České dráhy, a.s. – Telematika (jevy 81, 82)
32) Ministerstvo obrany VUSS Praha (jevy 82, 103)
33) Povodí Ohře (jev 48)
Poskytnutá data byla zapracována do 2. Aktualizace RURÚ.
Aktuálnost, správnost a úplnost dat předaných k 31.12.2011 potvrdily následující subjekty:
1) ČEPS, a.s. (jevy 72 a 73)
2) Povodí Ohře (jev 53)
3) SŽDC (jevy 94, 95)
4) BIS (jev 103)
5) Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Teplice (jevy 110, 111)
6) Bohemia Arch
7) ČEPRO
8) Obec Ledvice
9) Obec Lukov
10) Ministerstvo vnitra ČR (jevy 81, 112)
11) Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje
12) Řízení letového provozu ČR
13) Vojenské lesy a statky ČR
7
12/2012
14) Wienerberger (jev 57)
15) Město Bílina – odbor životního prostředí (jevy 17, 18, 22, 23, 24, 50)
16) GTS Novera, SITTEL (jevy 81, 82)
17) Telia Sonera (jev 82)
18) Vodafone (jevy 81, 82)
19) MERO ČR (jevy 77, 78)
20) Obec Hrobčice (jev 70)
21) Obec Měrunice (jevy 115, 93)
22) AGC (jev 70)
23) Obec Hostomice (jevy 93, 115)
24) Obec Ohníč (jevy 68, 70, 115)
25) Město Bílina – krizové řízení (jev 109)
PODKLADY
Pro 2. Aktualizaci RURÚ správního území ORP Bílina byla dále využita nově vydaná či rozpracovaná
územně plánovací dokumentace, aktualizované statistické údaje a oficiální internetové stránky obcí v
dotčeném správním území, konkrétně pak:
Politika územního rozvoje České republiky 2008
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (vydané 7.9.2011)
ÚP Bílina (vydaný 21.6.2012)
ÚPO Hostomice – Změna č. 1 (vydaná 26.9.2011)
ÚPO Světec – Změna č. 1 (vydaná 6.10.2010)
ÚPO Ohníč – Změna č. 1 (vydaná 16.6.2011)
ÚP SÚ Hrobčice – Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován
01/2012, nyní ve fázi projednání)
ÚP SÚ Hrobčice – Návrh Změny č. 2 (Návrh Změny pro veřejné projednání zpracován
06/2012, nyní ve fázi projednání)
Návrh ÚP Ledvice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 06/2012, nyní ve fázi
projednání)
ÚPO Lukov – Návrh Změny č. 1 (Návrh Změny pro společné jednání zpracován 02/2012,
nyní ve fázi projednání)
Návrh ÚPO Měrunice (Návrh ÚP pro společné jednání zpracován 2/2011, nyní ve fází
projednání)
statistické údaje – CENIA, ČD, ČGS, ČHMÚ, ČSÚ, GEOFOND, JDVM, MOS, RIS, ŘSD,
SEKM, SLDB, VÚV TGM
webové stránky obcí
V rámci aktualizace údajů z ÚPD byla rovněž provedena úprava vymezení hranice zastavěného území:
Tabulka č. 1 – Vymezení hranice zastavěného území
obec
zdroj vymezení hranice z.ú.
datum, ke kterém se
hranice z.ú. vymezuje
Bílina
ÚP (6/2012)
1.4.2012
Hostomice
ÚP (12/2006), Změna č. 1 (9/2011), Změnou č. 1
se hranice z.ú. nemění
v ÚPD není stanoveno
Hrobčice
Změna č. 1 ÚP SÚ (1/2012, rozpracovaná)
1.2.2010
Ledvice
ÚP (6/2012, rozpracovaný), v platném ÚP SÚ
1.4.2012
8
12/2012
Tabulka č. 1 – Vymezení hranice zastavěného území
obec
zdroj vymezení hranice z.ú.
datum, ke kterém se
hranice z.ú. vymezuje
(8/1999) není hranice z.ú. vymezena)
Lukov
ÚPO (11/2005)
Měrunice
ÚP (2/2011, rozpracovaný), obec nemá platnou
ÚPD
1.1.2011
Ohníč
Změna č. 1 ÚPO (6/2011)
Světec
Změna č. 1 ÚPO (10/2010)
2. Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území byla zpracována v souladu s ustanovením § 4,
odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci
a o způsobu evidence územně plánovací činnosti a na základě požadavků pořizovatele daných
zadáním veřejné zakázky a smlouvou o dílo.
9
2.
12/2012
Základní východiska
Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve
vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací
1
budoucích” . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně
plánovací dokumentace po stránce věcné i formální.
Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise
OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li
potřeby současné generace aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Definice
udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto
budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat.
Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21 století v šedesátých a
sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem.
Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném
rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi
základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé,
planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:
- sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech;
- účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;
- udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v podstatě znemožňuje její
použitelnost.
Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil
jednoduchým způsobem alespoň posuzovat zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje.
Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování
udržitelnosti nutno počítat.
Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jenž je předmětem zájmu (město,
kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou
charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který
se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného
stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání.
Cílem je tedy snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem,
sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí. Názorným a snadno srozumitelným
vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.
Ochrana životního prostředí
Ekonomický rozvoj
Sociální soudržnost
Podstatným krokem je definovat, co je to vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního
rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat
jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že město Bílina a sousední obce mají jiné problémy
z hlediska udržitelného rozvoje, než obec Lukov. V Bílině nepatří mezi základní problémy neexistence
kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o zásadní změně struktury
krajiny a koeficientu ekologické stability.
Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost.
Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem.
1
§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
10
12/2012
Posuzování stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak je vyžadována platnou
legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděno vždy z úhlu požadovaného žádoucího
stavu území, k němuž má rozvoj směřovat.
11
12/2012
3.
Stav a vývoj správního území ORP Bílina
3.1
Základní údaje o území
3.1.1
Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura2
Správní území obce s rozšířenou působností Bílina (dále jen “ORP Bílina”) se nachází v severních
Čechách, ve střední části Ústeckého kraje.
ORP Bílina leží na jižním okraji mostecké hnědouhelné pánve a směrem k jihu přechází do oblasti
Českého Středohoří. Sousedí se správními územími ORP Teplice (sever, východ), Most (západ),
Litvínov (severozápad), Louny (jih) a Lovosice (jihovýchod). Všechna zmíněná území patří do
Ústeckého kraje.
ORP Bílina je druhým nejmenším ORP Ústeckého kraje a v rámci České republiky patří mezi nejmenší
správní obvody obce s rozšířenou působností.
Zahrnuje 8 obcí, 30 částí obcí a 31 katastrálních území. Rozloha ORP Bílina činí 12 358 ha (2,3 %
rozlohy kraje) a k 31.12.2011 mělo území 20 818 obyvatel..
Obcemi v ORP Bílina jsou:
- Bílina – části obce Bílina, Chudeřice, Mostecké předměstí, Pražské předměstí, Teplické
předměstí a Újezdské předměstí;
- Hostomice;
- Hrobčice – části obce Červený Újezd, Hrobčice, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov,
Razice a Tvrdín;
- Ledvice;
- Lukov – části obce Lukov a Štěpánov;
- Měrunice – části obce Měrunice a Žichov;
- Ohníč – části obce Dolánky, Křemýž, Němečky, Ohníč a Pňovičky;
- Světec – části obce Chotějovice, Světec, Štrbice a Úpoř.
Nejvýznamnějším sídlem je město Bílina, které tvoří přirozené centrum ORP. V Bílině je soustředěno
76% obyvatel ORP (15 835) a většina ekonomických aktivit a vybavenosti v území. Poloha centra
v území je z pohledu geografického dobrá, reálně však leží na okraji území, neboť navazuje na
prostory těžby uhlí, v nichž byla řada sídel či částí obcí v 60 – 70. letech 20. století postupně
vymístěna v důsledku pokračujících těžebních aktivit (např. Hrobčice – původní části obce Dřínek,
Hetov a Radovesice, dále Světec – části obce Chotovenka a Pohradice, částečně obec Ledvice nebo
Bílina – původní části obce Břežánky, Břešťany a Jenišův Újezd).
Statut města mají Bílina a Ledvice (560 obyvatel). Status městyse byl přidělen Hostomicím, které mají
1 223 obyvatel. Nejmenšími obcemi jsou Měrunice a Lukov. Ostatní obce spadají do velikostní
kategorie obcí mezi 500 - 1000 obyvatel (viz tabulka č. 1), to lze hodnotit příznivě.
Hustota osídlení převyšuje průměr kraje. Průměrná hustota zalidnění ORP Bílina je vysoká: 168
2
2
obyvatel/km (průměr v České republice 133 obyvatel/ km ).
3
Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR), který činí v ORP Bílina 14,6 lze sídelní strukturu
charakterizovat jako ucelenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3).
Tabulka č. 2 – Přehled obcí v ORP Bílina
Obec
Počet částí obce
Rozloha (ha)
Počet obyvatel
Bílina
6
3 251
15 835
Hostomice
1
300
1 223
Hrobčice
9
4 255
990
Ledvice
1
497
560
2
data ČSÚ k 31.12.2011, není-li uvedeno jinak
index rozdrobenosti sídelní struktury je váženým prumerem, založeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích
(z celkového poctu obyvatel)
3
12
12/2012
Tabulka č. 2 – Přehled obcí v ORP Bílina
Obec
Počet částí obce
Rozloha (ha)
Počet obyvatel
Lukov
2
964
142
Měrunice
2
1 149
325
Ohníč
5
708
748
Světec
4
1 234
995
Celkem
30
12 358
20 818
Ve správním území ORP Bílina působí několik sdružení a svazků obcí:
- Mikroregion Hrobčice (obce Hrobčice, Měrunice)
- Mikroregion Integro – Západ České Středohoří – Poohří (obce Měrunice, Lukov)
- Severočeské sdružení obcí (Bílina, Měrunice, Ohníč, Hrobčice, Hostomice)
- Svaz měst a obcí ČR (Bílina, Měrunice, Hrobčice, Ohníč, Světec)
- Euroregion Krušnohoří (Měrunice, Ledivce, Lukov)
Cílem těchto svazů je zejména vzájemná spolupráce za účelem podpory sociálně – ekonomického
rozvoje obcí.
3.1.2
Širší vztahy území
Území ORP je lokalizováno v centru Ústeckého kraje mezi velmi silnými aglomeracemi Teplice – Ústí
nad Labem a Most – Litvínov – Chomutov (viz obrázek č. 1).
13
12/2012
Obrázek č. 1: Geografická pozice ORP Bílina v Ústeckém kraji
Vazby města Bíliny na sousední regionální centra Most a Teplice zprostředkovává silnice I/13 (Karlovy
Vary – Chomutov – Most – Ústí nad Labem – Liberec), která je součástí nejvýznamnějšího dopravního
koridoru v Podkrušnohoří. Tento koridor dále tvoří železniční trať č. 130 (součást železničního koridoru
SRN - Cheb – Děčín – SRN tvořeného tratěmi č. 90, 98, 130, 140).
Silnice I/13 i železniční trať 130 procházejí přímo městem Bílina, avšak v území mají spíše tranzitní
charakter.
Vazby na nižší centra osídlení umožňují silnice II. třídy č. 257 (Louny) a č. 258 (Duchcov a Lovosice).
Pro vnější dopravní vztahy má význam též trať č. 131 Bílina – Úpořiny – Ústí nad Labem s návazností
na trať č. 097 do Lovosic.
Severní část území ORP Bílina je v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) zahrnuta do
rozvojové osy republikového významu OS7 Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb
– hranice ČR / Německo (Nürnberg). Rozvojová osa je vymezena v rozsahu území obcí v přímé
návaznosti na dopravní tahy, zejména na silnici I/13 procházející celým Pokrušnohorským prostorem,
a paralelních železniční tratí č. 130 a 131. Hranice rozvojové osy OS7 je zpřesněna Zásadami
územního rozvoje Ústeckého kraje. Do rozvojové osy republikového významu OS7 je zahrnuto území
obcí Bílina, Hostomice, Ledvice, Ohníč, Světec.
Celý správní obvod ORP Bílina je dále dle PÚR ČR 2008 zároveň součástí specifické oblasti
republikového významu SOB 5 Mostecko, která je vymezená z důvodu strukturálních problémů
plynoucích z jednostranného zaměření ekonomické základny na těžbu uhlí, energetiku a chemický
průmysl. Zmíněné ekonomické aktivity vedly v minulosti k významnému zatížení životního prostředí,
v současné době jsou rovněž zdrojem problémů v ekonomickém a sociálním pilíři, neboť dochází
k útlumu těžby.
14
12/2012
Rozsah využití uhelných zásob je vymezen v ZÚR Ústeckého kraje prostřednictvím vymezení územně
ekologických limitů těžby, dle usnesení vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008. Tyto
limity představují nepřekročitelné hranice pro povrchovou těžbu i výsypkové hospodářství. Ve
správním území ORP Bílina jsou vymezeny limity ÚEL6 a ÚEL7.
Závažné a dlouhodobé důsledky provozování těžebních aktivit a průmyslové činnosti byly důvodem
k vymezení 3 asanačních území nadmístního významu v ZÚR Ústeckého kraje:
-
lom Bílina a výsypka Pokrok (ASA6)
-
odkaliště elektrárny Ledvice (ASA7)
-
výsypka Radovesice (ASA8)
Na plochách určených k asanaci postupně dochází k útlumu těžby a realizaci rekultivačních opatření
pro navrácení devastovaného území do krajinného prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny
(zejména rekultivace zemědělská, lesnická, hydrická). Součástí rekultivací jsou mimo jiné opatření
k zajištění prostupnosti krajiny, vymezení ÚSES a vytvoření ploch pro sport a rekreaci. V případě
Radovesické výsypky již rekultivace byla zahájena v celém rozsahu území, z části rovněž ukončena.
Proces rekultivace v lomu Bílina je spíše výhledový, vzhledem k předpokládaném ukončení těžby
k roku 2035.
3.2
3.2.1
Environmentální pilíř
Přírodní podmínky
ORP Bílina lze z hlediska přírodních podmínek rozdělit na dvě části - jižní část náležející do oblasti
Českého středohoří patří mezi nejcennější přírodní krajiny Čech a je chráněna v rámci CHKO České
středohoří. Naproti tomu severní část spadající do Podkrušnohorské pánve je značně pozměněna
povrchovou těžbou hnědého uhlí.
I.
Geomorfologické poměry
Podle geomorfologického členění ČR náleží větší jižní část území do celku České středohoří. Na
území ORP jsou zastoupeny Teplické středohoří, Kostomlatské středohoří a Bečovské středohoří.
Celek České středohoří náleží do Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava,
provincie Česká vysočina, systém Hercynský). Reliéf je zvlněný s nápadně vystupujícími útvary
neovulkanitů třetihorního stáří.
Severní část spadá geomorfologicky do celku Mostecká pánev, který je rovněž součástí
Podkrušnohorské oblasti (podprovincie Krušnohorská soustava, provincie Česká vysočina, systém
Hercynský). Reliéf je rovinatý, mírně rozčleněný korytem Bíliny.
Nejvyšší nadmořské výšky v území dosahuje vrh Hradišťany (752 m n.m.), nejnižší dno povrchového
lomu lom Bílina (40 m n.m.)
Při charakteristice reliéfu Bílinska nelze opomenout těžbu uhlí a stavebního kamene. Díky těžbě uhlí
byla zásadním způsobem antropogenně změněna rozsáhlá území především v Ledvicích, Světci,
severozápadu Bíliny a severovýchodu Hrobčic. Výsypky se táhnou ze severního cípu Hrobčic
severozápadním směrem přes Bílinu a Ledvice. Nejznámější je Radovesická výsypka, která vznikla
v prostoru údolí Radovesického potoka v šedesátých – osmdesátých letech minulého století.
Ukládáním hlušiny byla (prakticky zbytečně) zlikvidována atraktivní krajina s pěti obcemi – Dřínek,
Hetov, Lyskovice, Radovesice a Chotovenka. Výsypka je postupně rekultivována. Vzhledem
k nestabilitě podloží a možným sesuvům a erozním jevům je pro celé území výsypky vyhlášena
stavební uzávěra.
Těžba kamene se uskutečňuje v Měrunicích a Dolánkách (Ohníč), cihlářská hlína je těžena
v Hostomicích. Rovněž touto těžbou došlo k ovlivnění reliéfu a krajinného rázu.
II.
Geologické poměry
Jižní část území spadající do Českého středohoří se vyznačuje složitou geologickou stavbou.
Převažují mořské usazeniny (pískovce, slínovce, vápence, jíly) svrchní křídy s ostrůvkovitým výskytem
kyselých hornin proterozoického stáří (ruly, fylity, paleoryolity).
15
12/2012
Významným rysem utvářejícím charakter území jak z hlediska geologického, tak i krajinného, jsou
bazické třetihorní vulkanity, které byly oddenudovány a vytvářejí tak v krajině nápadné tvary.
Příkladem je znělcový vrch Bořeň (539 m n.m.), jenž je symbolem Bíliny a celého území. Jedná se o
vypreparovaný lakolit nefelinického fonolitu s příkrými erozně-denudačními svahy.
Křídové usazeniny jsou na řadě míst překryty kvartérními sedimenty různého původu, zejména
svahové hlínami a sutěmi, sprašemi a sprašovými hlínami. V okolí řeky Bíliny, potoka Syčivka a
dalších menších vodních toků jsou nivní sedimenty (štěrky, štěrkopísky apod.).
Severozápadní část území (obec Ledvice, západ Hostomic a Světce, sever Bíliny) patří k Mostecké
pánvi s jílovitými a písčitými sedimenty třetihorní jezerní pánve. Součástí těchto usazenin jsou mocné
sloje hnědého uhlí, které jsou na území ORP z větší části vytěženy. Neporušené neogenní usazeniny
jsou zastoupeny v malém rozsahu.
S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména
o tzv. radonový index, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové
aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou
horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší
pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i
míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných
objektů.
V území ORP Bílina není identifikován vysoký radonový index. Střední radonový index je vymezen ve
vazbě na horninové podloží na terciérních bazických neovulkanitech a proterozoických ortorulách
4
a pararulách.
Podle map radonového rizika na území ČR zasahují plochy se středním radonovým indexem do
zastavěných území a jejich těsného sousedství v obcích Ohníč (části Dolánky, Křemýž a Ohníč –
severní část), Bílina (Mostecké, Teplické a Pražské Předměstí), Lukov (okrajově na svazích vrchu
Hlaváč nad částí Lukov) a Hrobčice (okrajově Chouč směrem k Bořeni).
4
Radonové riziko na území České republiky 1:50000, listy 02-32 Teplice a 02-34 Bílina. Česká geologická služba, 2004.
http://nts5.cgu.cz/website/new_radon
16
12/2012
Obrázek č. 2: Mapa radonového indexu pro ORP Bílina
Druhým limitujícím prvkem je riziko sesuvů, které indikuje přímé ohrožení zástavby a také nevhodné
podmínky pro zakládání staveb. Sesuvná území jsou vázána na svahové partie vrchů tvořených
třetihorními vulkanity a také na nezpevněné svahové partie povrchových hnědouhelných lomů. Aktivní
sesuvy jsou vymezeny5 na území obcí Ledvice (lom), Světec (Světec, Štrbice), Bílina (Chudeřice lom), Lukov (Lukov, Štěpánov).
Potenciální sesuvy jsou stanoveny na území obcí Bílina (vrch Bořeň, Chudeřice - lom), Ledvice (lom),
Světec (Světec, Štrbice), Hrobčice (Kučlín, Hrobčice, Mrzlice, Mirošovice, Razice, Mukov, Tvrdín),
Lukov (Lukov, Štěpánov) a Měrunice (Měrunice). U obcí, resp. částí obcí vyznačených tučně jde o
výskyt sesuvného území v zastavěném území.
III.
Nerostné suroviny
Samostatnou problematikou ve vazbě na geologické podloží je ochrana ložisek nerostných surovin.
Jak již bylo zmíněno, severozápadní a severní část území je lokalitou výskytu hnědého uhlí
v těžitelné podobě. Těžba stále probíhá ve velkolomu Bílina na území obcí Bílina a Ledvice.
5
Interaktivní mapa sesuvů. Česká geologická služba GEOFOND, 2008.
http://www.geofond.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_WizID=24&M_Site=geofond&M_Lang=cs
17
12/2012
Výhradní ložisko uhlí s chráněným ložiskovým území (dále též „CHLÚ“) se nachází mezi obcemi
Světec a Ohníč. Toto ložisko bylo dříve těženo hlubinnou těžbou. Další ložisko uhlí je severně od části
obce Křemýž (obec Ohníč).
Významnou těženou nerostnou surovinou je rovněž kámen vhodný pro zpracování na štěrk. Výhradní
ložisko s těženým dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým území (dále též „CHLÚ“) je na
území obce Měrunice. Další CHLÚ pro stavební kámen je stanoveno v jižní části obce Hostomice.
Čedič jako stavební kámen je těžen též v dobývacím prostoru Dolánky (obec Ohníč).
Na území části obce Chouč (Hrobčice) zasahuje výhradní ložisko bentonitu s CHLÚ Liběšice.
Na území obce Hostomice se nachází výhradní ložisko cihlářské hlíny s těženým dobývacím
prostorem a chráněným ložiskovým územím.
S těžbou souvisí též poddolovaná území a důlní díla. Těžba probíhá v současné době v lomu Bílina
na území obcí Bílina a Ledvice. Poddolovaná území vč. důlních děl se nachází na území obcí Bílina
(Bílina), Světec (Chotějovice, Světec, Úpoř, Štrbice) a Ohníč (Ohníč, Křemýž, Dolánky).
V oblasti obcí Hrobčice (Mukov) a Měrunice se rovněž nachází rozsáhlá poddolovaná oblast
po historické těžbě uhlí.
Těžbou pyropu bylo vytvořeno poddolované území Řisuty zasahující částečně na území Červeného
Újezdu (Hrobčice).
IV.
Klimatické poměry
ORP Bílina patří do teplé oblasti. Vlivem srážkového stínu Krušných hor jde o území poměrně suché.
Projevuje se jihovýchodní gradient poklesu teplot. Průměrné roční teploty dosahují cca 6 - 9°C,
průměrné roční srážky pod 500 mm. V zimním období se často vyskytují teplotní inverze. Vysoké
znečištění ovzduší podmiňuje nadprůměrný výskyt mlh (60 - 80 dnů v roce).
V.
Pedologické poměry
Příznivé klimatické a geologické poměry jsou důvodem geneze hodnotných půd prakticky na celém
území ORP. Mezi přirozenými půdami převažují kambizemě (zejména eutrofní kambizem) a
černozemě (zejména pelická černozem).
Přirozené pedologické poměry jsou dlouhodobě ovlivněny zemědělskou činností.
Převážná většina zemědělských půd je zařazena do 1. a 2. třídy ochrany. Tento fakt vytváří příznivé
podmínky pro rozvoj zemědělství, je však limitující pro územní rozvoj sídel.
Tabulka č. 3 – Podíl zemědělské půdy v ORP Bílina
obec
podíl ZPF ve
správním
území obce
(%)
podíl ZPF
I. třídy (%)
podíl ZPF
II. třídy (%)
podíl ZPF
III. třídy (%)
podíl ZPF
IV. třídy (%)
podíl ZPF
V. třídy (%)
Bílina
54
15
9
6
11
13
Hostomice
81
40
9
7
10
15
Hrobčice
66
6
10
20
21
9
Ledvice
16
4
11
0
1
0
Lukov
24
3
0
0
9
12
Měrunice
77
2
25
25
21
4
Ohníč
55
11
2
16
22
4
Světec
59
0
7
17
22
13
zdroj: VÚMOP (k 5.4.2012)
Na území obcí Hrobčice a Měrunice byla v minulosti provedena opatření ke zvýšení úrodnosti půd
(meliorace apod.), z nichž některé jsou zřejmě (s ohledem na jejich stáří) nefunkční.
S těžbou a rekultivacemi souvisí zvýšený podíl kultizemí, tj.půd vzniklých činností člověka.
18
12/2012
OHROŽENOST EROZÍ6
Dle ohroženosti katastrů k vodní erozi je téměř celé řešené území je zařazeno do oblastí náchylných
až mírně ohrožených oblastí k vodní erozi (pouze obec Ledvice zařazena do oblastí bez ohrožení).
Nejnáchylnější půdy k erozi dle kategorizace faktoru erodovatelnosti půdy má severní část území obce
Hostomice, Světec, Ohníč a Teplické předměstí v obci Bílina.
K větrné erozi jsou náchylné půdy v obci Bílina, Světec, Hostomice a Hrobčice. V kategorii půd silně
ohrožených větrnou erozí je zařazeno území obce Ledvice. Ostatní část ORP Bílina je bez ohrožení.
Pro eliminování celkového ohrožení území erozí je nutné identifikovat postižené pozemky a navrhnout
potřebná opatření a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a
omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně a nežádoucích erozních procesů.
Při odnímání půdy ze ZPF je také nutné zajistit, aby odvodnění sousedních ploch nebylo narušeno.
Postižení území vodní erozní znázorňuje následující obrázky.
Obrázek č. 3: Mapy ohroženosti půd vodní a větrnou erozí dle k.ú.
A. ohroženost vodní erozí
VI.
B. ohroženost větrnou erozí
Hydrologické a hydrogeologické poměry
Území spadá celé do povodí Bíliny. Je odvodňováno řekou Bílinou, která prochází územím ve směru
jihozápad – severovýchod. Vlévá se do Labe v Ústí nad Labem (mimo ORP). Na území ORP má
většinou pravostranné přítoky, neboť severní část území tvoří hnědouhelný důl, v němž byly přirozené
hydrologické poměry přetvořeny.
Významnými pravostrannými přítoky jsou Syčivka a Štrbický potok. Dalšími významnějšími toky
v území jižně od Bíliny jsou Mukovský potok a Mrzlický potok (přítoky Syčivky), Lužický potok, vlévající
se do Srpiny (přítok Bíliny na území ORP Most) a Lukovský potok (přítok Mukovského potoka), jehož
koryto bylo přeloženo. Radovesický potok, jehož údolí bylo využito pro deponie hlušiny
z hnědouhelného dolu, je zatrubněn.
Levostrannými přítoky jsou Bouřlivec a Ledvický potok jako jeho přítok a Kladrubský potok. Oba se
vlévají do Bíliny v Hostomicích.
Vodní režim v území byl zásadně ovlivně dlouholetou těžbou uhlí, která vedla k přerušení či úplnému
zániku vodních ploch a toků a vzniku nových dočasných vodotečí. V závislosti na ukončování
těžebních aktivit jsou postupně zahájovány rekultivační práce, jejich součásti je rovněž obnova
vodního režimu včetně realizace nových vodních ploch (hydrická rekultivace území),
s vodohospodářskou a zároveň rekreační funkcí. Mezi nejvýznamnější záměry patří výstavba
Ledvického rybníka na místě bývalého odkaliště ELE a výhledová realizace jezera Bílina v prostoru
lomu Bílina.
6
dle SOWAC GIS, vodní a větrná eroze půd ČR,
http://ms.vumop.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&
19
12/2012
Toky Bílina, Syčivka a Bouřlivec mají stanovené záplavové území i aktivní zónu záplavového území.
Protipovodňová opatření na těchto tocích nejsou dostatečná. Obce v severní části ORP Bílina
(Hostomice, Ohníč, Světec) jsou rovněž zasaženy záplavovým územím vodního díla Všechlapy. Pro
ochranu zastavěného území Bíliny byla navržena protipovodňová opatření – 2 vodní nádrže a
odvodňovací příkop na patě Radovesické výsypky a dále suchý polder v Žižkově údolí. K ochraně
území před povodňovým nebezpečím v budoucnu přispěje rovněž rekultivace ploch po ukončené
těžbě, zejména rekultivace lesnická, případně hydrická.
Významnější vodní plochy se hojně nevyskytují. Zpravidla se jedná o menší vodní plochy na vodních
tocích (např. Radovesický rybník, Dřínecký rybník a Bezovka v Bílině, Měrunické rybníky), vodní
nádrže (Štěpánov I, Štěpánov II, Křemýž) či o zatopené oprámy (Márinka, Eleonora ad.). V území
Radovesické výsypky vznikají spontánně vodní plochy, u nichž je jediným zdrojem vody déšť.
Na území ORP jsou vymezeny tři útvary povrchových vod7:
-
Bílina po soutok s tokem Bouřivec (od soutoku se Srpinou);
Bílina po soutok s tokem Ždírnický potok (od soutoku s Bouřlivcem);
Bouřlivec po ústí do toku Bílina.
Dále jsou v řešeném území vymezeny dva útvary podzemních vod Mostecká pánev – severní část a
Křída dolního Labe. Vodní útvar podzemních vod Mostecká pánev patří mezi oblasti s narušením
hydrologického a hydrogeologického režimu. Jde zejména o zcela zásadní porušení přirozených
podzemních zvodní těžbou a deponiemi vytěžené hlušiny.
Zdroje pitné vody jsou v Hrobčicích (Bílina I, Bílina II, Červený Újezd, Mukov), v Hrobčicích - Mukově
a v Lukově (prameniště Lukov – Březina), v Ohníči (vrt Ohníč) a ve Světci (Štrbice).
V Bílině jsou přírodní zdroje léčivých a minerálních vod (bílinská kyselka), které jsou trvale využívány.
Další nevyužívané zdroje jsou v Ledvicích.
Z hlediska ochrany podzemních vod jsou stanoveny zranitelné oblasti, tedy oblasti rizikové z hlediska
kontaminace podzemních vod. Zasahují obce Bílina, Hrobčice a Měrunice.
Pro zlepšení hydrologického a hydrogeologického režimu je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny
a eliminovat tak její „vysýchání“ (jde o velmi suchou oblast). Kromě malých retenčních nádrží na
vodních tocích je žádoucí realizovat pásy travních porostů, remízky a další plochy zeleně v krajině.
VII.
Biotické poměry
Přirozenou vegetací území většiny území jsou teplomilné dubohabrové háje (černýšové dubohabřiny).
Severní svahy mají přirozený vegetační pokryv lipové bučiny. V údolích potoků jsou v úzkých pásech
8
plochy olšin a jasenin. Na vrchu Bořeň je vymezena ojedinělá teplomilná břeková doubrava .
Původní vegetační pokryv byl, až na výjimky, přeměněn na kulturní zemědělské a lesní cenózy. Díky
omezení využívání některých hůře přístupných ploch vznikají spontánně náhradní společenstva blížící
se přirozeným ekosystémům.
Podíl lesů je v ORP celkově nízký, činí 2 750 ha, tedy zhruba 22 % (z celkové rozlohy), ale lokálně je
variabilní. Nejkontrastnější je srovnání Lukova se 76,5% lesů a Hostomic s 5%. Vysoké zastoupení
mají listnaté lesy (64% PUPFL - dub 31%, bříza 13%).
Tabulka č. 4 – Podíl pozemků lesa v ORP Bílina
obec
podíl PUPFL ve
správním území
obce (%)
podíl lesů
hospodářských
(%)
podíl lesů
ochranných (%)
podíl lesů
zvláštního určení
(%)
Bílina
10,2
0,1
0,3
9,8
Hostomice
5,4
0
2,5
2,9
7
dle podkladů VÚV TGM 2006
8
Mapa potenciální přirozené vegetace. MV ČR, MŽP ČR, CENIA 2008.
http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs
20
12/2012
Tabulka č. 4 – Podíl pozemků lesa v ORP Bílina
obec
podíl PUPFL ve
správním území
obce (%)
podíl lesů
hospodářských
(%)
podíl lesů
ochranných (%)
podíl lesů
zvláštního určení
(%)
Hrobčice
24,3
9,1
0,7
14,5
Ledvice
6,9
0
0
6,9
Lukov
76,5
15,6
2,7
58,2
Měrunice
13,6
11,4
0
2,2
Ohníč
31,7
0
0
31,7
Světec
18
0,8
0
17,2
zdroj: ÚHÚL
Přírodní podmínky podmiňují přítomnost rozličných typů stanovišť, což se kladně odráží v biologické
rozmanitosti. Například ve skalních společenstvech lze nalézt chráněné druhy jako tařici skalní,
hvězdici alpskou, hvozdík sivý, výra velkého, užovku hladkou atd. Lokality vzácných druhů a
hodnotných společenstev se vlivem vhodné míry a typu rekultivačních zásahů nacházejí i v některých
územích postižených těžbou. Přirozená obnova přírodního prostředí je sice velmi pozvolná, ale přesto
patrná.
VIII.
Ochrana přírody a krajiny
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY
Cenná území z přírodního a krajinářského hlediska, která jsou předmětem ochrany, se nachází
zejména ve východní části ORP Bílina. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším chráněným územím
přírody je CHKO České Středohoří, založená 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.
6.883/76. Zasahuje na území obcí Měrunice, Lukov a Hrobčice. Do první zóny patří Lukov a Hrobčice
(část).
Nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím je národní přírodní rezervace Bořeň, která je
zároveň jedinou evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 v ORP (CZ 0420026 Bořeň). Přírodní rezervace na Bořeni byla zřízena již před 2. světovou válkou, dne 10.2.1977 byla
lokalita předpisem Ministerstva kultury č. 8826/76 vyhlášena státní přírodní rezervací, 11.6.1992 byla
vyhláškou č. 395/92 Sb. změněna kategorie ochrany území na národní přírodní rezervaci. Předmětem
ochrany jsou ohrožená rostlinná společenstva s řadou zvláště chráněných druhů rostlin a vzácní
dravci. Pro období 2009 – 2015 byl zpracován Plán péče o národní přírodní rezervaci Bořeň. Lokalita
Bořeň je vymezena jako jediný registrovaný významný krajinný prvek na území ORP Bílina.
U obce Hrobčice (Mukov) najdeme přírodní rezervaci Hradišťanská louka, vyhlášenou 3. ledna
1952. Předmětem ochrany jsou čedičové valy keltského hradiště z 8. – 9. století a dále typická
květena horské louky s bohatým výskytem vstavačovitých rostlin (starček oranžový, úpolín nejvyšší,
hadí mord nízký, mochna bílá, hrachor různolistý, kostřava ametystová).
1. srpna 2001 byla vyhlášena přírodní rezervace Trupelník, v rozsahu významného
paleontologického naleziště paleogenní diatomitové mikroflory a makroflory s druhohorními
vápencovými zkamenělinami. V rezervaci se nachází teplomilná společenstva s výskytem vzácných a
ohrožených druhů rostlin (hlaváček jarní, len žlutý).
Na jihozápadním okraji Radovesické výsypky se nachází přírodní rezervace Dřínek. Rezervace byla
vyhlášena 1. června 2002. Důvodem ochrany jsou xerotermní travinná společenstva stepního a
lesostepního charakteru a teplomilné druhy rostlin, vzácně se vyskytující v severní části českého
termofytika. Na svazích jsou evidovány zvláště chráněné druhy rostlin (kavyl úzkolistý a koniklec luční
český), které se řadí do kategorie silně ohrožených.
V blízkosti Hostomic, na svazích Husova vrchu (neovulkanický suk z olivinického nefelinitu), se
nachází přírodní památka Husův vrch, vyhlášená v roce 1989. Na území přírodní památky je
evidován výskyt teplomilných druhů, zejména hlaváčku jarního, dále tařinky horské, kavylu
vláskovitého, koniklece lučního nebo chřestu obecného.
21
12/2012
Na jižních svazích čedičového vrchu Štěpánovské hory v blízkosti obce Lukov byla vyhlášena přírodní
památka Štěpánovská hora, zahrnující rozsáhlé lesní porosty – dubové bučiny, doubravy s dřínem,
kamenité habrové doubravy. Štěpánovská hora je spojena s teplomilnou skalní flórou a bohatým
výskytem ohrožených druhů rostlin (kavyl Ivanův, koniklec luční český, bělozářka liliovitá, lilie
zlatohlavá, medovník meduňkolistý, hvězdnice zlatovlásek).
Do území obce Měrunice zasahuje z jihu lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů s národním významem Vraník – stepní svah, významná mykologická lokalita.
KRAJINNÝ RÁZ
V rámci zpracování RURÚ ORP Bílina bylo vymezeno 15 oblastí krajinného rázu – Duchcovská část
Mostecké pánve, Kostomlaty, Libčeveská kotlina, Lukovská kotlina, Měrunické údolí, Milešovská
kotlina, Mukovské úbočí Kozího hřbetu, Prameny Granátky, Prameny Milešovského potoka, Prameny
Modly, Rtyňské údolí Bíliny, Třebívlické Pooří, Údolí Suchého potoka, Vlastislavská kotlina a Zaječické
údolí. Přírodní, krajinné a civilizační dominanty území představují v mnoha případech rovněž místa
krajinného rázu.
Dle ZÚR Ústeckého kraje je území ORP rozděleno do souvislých krajinných celků se specifickými
9
charakteristikami.
Tabulka č. 5 – Přehled krajinných celků v ORP Bílina dle ZÚR Ústeckého kraje
krajinný celek
(označení dle ZÚR ÚK)
dotčené obce
charakteristika krajinného celku
CHKO České
středohoří –
Milešovské a
Verneřické středohoří
(5a)
Měrunice,
Lukov,
Hrobčice
krajina výrazných zalesněných vrcholů a hlubokých údolí se
zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami
bezlesí, s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských
pozemků a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou
významných urbanistických i architektonických hodnot
CHKO České
středohoří – Lounské
středohoří
(5b)
Měrunice,
Lukov,
Hrobčice
krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů, zemědělsky
využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou
zástavbou
České středohoří –
Milešovské středohoří
(6a)
Hostomice,
Hrobčice,
Lukov, Ohníč,
Světec
krajina výrazných vrcholů a hlubokých údolí (průlomové údolí
Bíliny) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, s vyváženým
zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků a malých
sídel s koncentrovanou zástavbou
Lounské středohoří
(6b)
Bílina,
Hrobčice
krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup) a
hlubokých údolí (průlomové údolí Bíliny), zemědělsky využívaná,
s menšími sídly s koncentrovanou zástavbou
Severočeské nížiny a
pánve
(13)
Hostomice,
Ohníč, Světec
krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a severočeských
pánví, lokálně s kužely třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně
zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel,
často vysokých urbanistických a architektonických hodnot
Severočeská
devastovaná a souvisle
urbanizovaná území
(14)
Bílina,
Hostomice,
Hrobčice,
Ledvice,
Světec
krajina severočeských podkrušnohorských sníženin – pánví,
lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující
krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových
areálů; krajiny v závislosti na probíhajících rekultivačních a
revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného
celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah
vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální
9
vydané ZÚR Ústeckého kraje
22
12/2012
Obrázek č. 4: Vymezení krajinných celků dle ZÚR Ústeckého kraje
ZÚR Ústeckého kraje definují na území ORP Bílina následující rámcové typy krajin:
dle osídlení:
- stará sídelní krajina Hercynica a Polonica
- pozdně novověká sídelní krajiny Hercynica
dle využití území:
- lesní krajiny
- lesozemědělské krajiny
- urbanizované krajiny
- krajiny bez vylišeného způsobu využití
dle reliéfu:
- krajiny plošin a pahorkatin
- krajiny sopečných pohoří
- těžební krajiny
- krajiny zaříznutých údolí
23
-
12/2012
krajiny kuželů a kup
krajiny bez vylišeného reliéfu
EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY
Z hlediska krajiny je důležitým integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability
(dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I když
metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umožňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele
lze vymezit území:
-
-
-
-
nadprůměrně využívané krajiny se zřetelným narušením přírodních struktur; základní
ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy (KES = 0,11 – 0,30) –
Bílina, Hostomice, Ledvice, Měrunice;
intenzívně využívané krajiny zejména zemědělskou velkovýrobou; oslabení autoregulačních
pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké
vklady dodatkové energie (KES 0,31 – 1,00) – Hrobčice, Světec;
s vcelku vyváženou krajinou v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými
přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů (KES 1,01 –
2,99) – Ohníč;
s přírodní a přírodě blízkou krajinou s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur
a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (KES 3,00 a více) – Lukov.
Nejnižší KES mají Ledvice (0,19) díky velké ploše lomu. Naopak Lukov má KES 11,2, což ukazuje na
velmi zachovalou přírodní krajinu. ORP jako celek má KES 0,55.
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V části území ORP Bílina byly provedeny či zahájeny pozemkové úpravy, za účelem změny
uspořádání krajiny, zejména zlepšení prostupnosti a přístupnosti krajiny, obnovy původních cest a
obnovy přirozených liniových a dalších krajinotvorných prvků. Realizace pozemkových úprav celkově
přispívá ke zlepšení životního prostředí, k ochraně půdy a vodních prvků a ke zvýšení ekologické
stability krajiny.
Tabulka č. 6 – Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina
stav pozemkových úprav
obec
k.ú.
zahájené
KPÚ
ukončené
KPÚ
zahájené
JPÚ
ukončené
JPÚ
bez
pozemkový
ch úprav
Bílina
Bílina – Újezd
Bílina
Břešťany
Břežánky
Chudeřice u Bíliny
Jenišův Újezd
Hostomice
Hostomice nad Bílinou
Hrobčice
Chouč
Červený Újezd u Mukova
Dřínek
Hetov
Hrobčice
Kučlín
Mirošovice
Mrzlice
Mukov
Radovesice u Bíliny
24
12/2012
Tabulka č. 6 – Přehled pozemkových úprav v ORP Bílina
stav pozemkových úprav
obec
k.ú.
zahájené
KPÚ
ukončené
KPÚ
zahájené
JPÚ
ukončené
JPÚ
bez
pozemkový
ch úprav
Razice
Tvrdín
Ledvice
Ledvice
Lukov u Bíliny
Lukov
Štěpánov u Lukova
Měrunice
Měrunice
Žichov
Křemýž
Ohníč
Ohníč
Chotějovice
Chotovenka
Světec
Pohradice
Světec
Štrbice
zdroj: www.eagri.cz (Portál Ministerstva zemědělství), k 23.8.2012
3.2.2
Hygienické aspekty životního prostředí
Přestože se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí na území ORP výrazně zvýšila, Bílinsko
a sousední ORP stále patří v celostátním srovnání k velmi problematickým územím. Je to dáno
ekonomickou orientací této části Ústeckého kraje. Mezi největší znečišťovatele patří elektrárna
Ledvice, povrchový hnědouhelný lom Bílina a související provozy a doprava (zejména silnice I/13 a
železnice).
I.
Kvalita ovzduší
Míra znečištění ovzduší je ovlivněna klimatickými poměry a geomorfologií terénu, které jsou v Bílině
extrémně nepříznivé, protože město leží v inverzním údolí řeky Bíliny a je ze všech stran uzavřeno
převyšujícími kopci. Proto zde dochází k nadměrnému hromadění exhalací. Častý výskyt teplotních
inverzí v zimě zhoršuje rozptylové podmínky, v suchých obdobích je výrazná prašnost z těžebních
ploch. Současným problémem z pohledu kvality ovzduší řešeného území je znečištění ovzduší
suspendovanými částicemi velikostní frakce do 10 µm (PM10). Na území ORP Bílina dochází
k překračování denního imisního limitu pro PM10 stanoveného pro účel ochrany zdraví obyvatel.
V tabulce č. 7 (7a a 7b) je uvedeno vymezeni oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na
10
celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod působnost obce s rozšířenou působností Bílina .
Tabulka č. 7a – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
Obec
SO2 M24
PM10 RP
PM10 M24
NO2
BZN
souhrn LV
Bílina
0
0
100
0
0
100
Hostomice
0
0
100
0
0
100
Hrobčice
0
0
80
0
0
80
Ledvice (SÚ
Duchcov
0
0
100
0
0
100
Lukov
0
0
15
0
0
15
Měrunice
0
0
95
0
0
95
10
ČHMÚ 2011, OZKO
25
12/2012
Tabulka č. 7a – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
Obec
SO2 M24
PM10 RP
PM10 M24
NO2
BZN
souhrn LV
Ohníč
0
0
100
0
0
100
Světec
0
0
100
0
0
100
ORP Bílina
0
0
86
0
0
86
Tabulka č. 7b – Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
Obec
NO2 LVMT
souhrn
LVMT
ARSEN
B(a)P
souhrn TV
O3 8H
souhrn O3
Bílina
0
0
0
30
30
0
10
Hostomice
0
0
0
40
50
0
0
Hrobčice
0
0
0
0
0
0
95
Ledvice (SÚ
Duchcov
0
0
0
35
30
0
0
Lukov
0
0
0
0
0
0
100
Měrunice
0
0
0
0
0
0
100
Ohníč
0
0
0
0
0
0
20
Světec
0
0
0
10
15
0
40
ORP Bílina
0
0
0
15
15
0
45
Ukazatele:
SO2 M24
PM10 RP
PM10 M24
NO2
BZN
souhrn LV
NO2 LVMT
souhrn LVMT
Arsen
B(a)P
souhrn TV
O3 8H
souhrn O3
SO2 24 h průměr
PM10 roční průměr
PM10 24 h průměr
NO2 roční průměr
Benzen
Celkem překročení limitní hodnoty pro zdraví
NO2 roční průměr limitní hodnota + mez tolerance
Celkem překročení limitní hodnoty včetně meze tolerance pro zdraví
Arsen roční průměr
Benzo(a)pyren roční průměr
celkem překročení cílové limitní hodnoty pro zdraví (bez ozonu)
Přízemní ozon maximální denní klouzavý 8 h průměr
Celkem překročení cílové limitní hodnoty přízemního ozonu pro zdraví
Zdroj: ČHMÚ 2006
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že na území města Bílina došlo v roce 2011 k překročení imisního
limitu pro PM10 na 86 % území. V hodnoceném období byl 24 hodinový imisní limit pro PM10 překročen
na území všech obcí v ORP Bílina.
Na 15 % hodnoceného území nebyl dodržen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren a limit pro zdraví
(bez ozonu). Limitní hodnoty přízemního ozonu byly překročeny téměř na polovině území (45 %).
V případě vývojového srovnání (2008) došlo k rozšíření území zasaženého překročením limitních
hodnot výše zmíněných imisních látek. Tato skutečnost se týká zejména prachových částic a limitů
pro ochranu zdraví (2008 zasaženo 27,1 % území) a přízemního ozonu (2008 zasaženo 6,6 % území).
II.
Kvalita vod
Čistota povrchových vod je všeobecně velmi nízká. Jakost vody v nejvýznamnějším toku oblasti – řece
Bílině - ovlivňuje zejména chemický průmysl (nejvýznamnější znečišťovatel je Chemopetrol – mimo
ORP). Bílina má nadlimitní množství celkového fosforu, stejné zatížení je i v případě amoniakálního a
dusitanového dusíku. Hodnota chemické spotřeby kyslíku splňuje limit daný nařízením vlády.
Hodnocení úseku Bíliny v profilu Pod Mračným potokem - Ústí nad Labem je z hlediska obecných,
fyzikálních a chemických ukazatelů hodnoceno nejhorší, tedy V. třídou jakosti. Problematická je
i čistota přítoků Bíliny.
26
12/2012
Obrázek č. 5: Jakost vody v Bílině
Zdroj: http://heis.vuv.cz, k 4.7.2012
Přestože je řeka Bílina kvalitativně nejhorší řekou v ČR, její jakost se od počátku 90. let zlepšila, a to
zejména výstavbou čistíren odpadních vod. Nárůst znečištění se zastavil a obsah sledovaných látek
klesá. K úplnému odstranění znečištění by mohlo dojít snad jen po omezení nebo úplném zastavení
vypouštění průmyslových odpadních vod, což je vzhledem k průmyslovému charakteru regionu zatím
nereálné. Podle “Ekologické studie povodí Bíliny” je podstatný úsek toku Bíliny na Mostecku hodnocen
jako část s extrémně nepříznivými ekologickými poměry. Koryto má vegetační doprovod tvořen jen
ojedinělými mladými stromy a kvalita vody pod přítokem z ČOV Chemopetrolu výrazně klesá.
Znečištění se netýká pouze Bíliny. Významným problémem je vypouštění důlních vod do Ledvického
potoka bez čištění a vypouštění splaškových vod do vodních toků v obcích bez ČOV.
Dle Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou pro vodní útvary, zasahující do ORP Bíliny,
stanoveny významné problémy nakládání s vodami. Následně jsou určeny konkrétní programy
opatření, jež by měly vést ke zlepšení současného stavu kvality vody.
11
Dle Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou stanoveny tyto problémy :
-
nevhodné antropogenní ovlivnění přirozeného stavu koryt vodních toků
všechny obce ORP Bílina
-
nadměrné znečištění povrchových vod pesticidy a nebezpečnými látkami
obce ORP Bílina vyjma obce Lukov a Měrunice
-
nadměrné znečištění povrchových vod sírou
obce Hostomice,Hrobčice, Ledvice, Lukov, Ohníč
Vliv výše uvedených problémů se zvyšuje zejména ve vazbě na vyšší podíl zemědělské půdy a
zornění a na existenci půd ohrožených erozními procesy. Z těchto důvodu je potřeba v některých
obcích více dbát na podporu realizace doporučených opatření.
III.
Ekologické zátěže
12
Na území ORP Bílina jsou evidována tato kontaminovaná místa :
-
komunální skládka Chotovenka (Světec, k.ú. Chotovenka, k.ú. Štrbice) – v bývalém
uhelném lomu Jarmila, severozápadně od Štrbického vrchu (kvalitativní riziko 3 – střední,
kvantitativní riziko 3 – lokální);
11
Určení zařazení obcí do útvaru povrchových vod: dle majoritního podílu území obce, jež zasahuje do konkrétního útvaru vod.
12
databáze Systém ekologicky kontaminovaných míst, MŽP+CENIA, 2012 (http://kontaminace.cenia.cz/)
27
12/2012
-
Glaverbel Czech a.s. (Světec, k.ú. Chotějovice, Bílina, k.ú. Chudeřice u Bíliny) – kontaminace
z průmyslové výroby, riziko kontaminace přírodních léčivých zdrojů (kvalitativní riziko 2 –
vysoké, kvantitativní riziko 2 – regionální);
-
ČSPHM Bílina – Benzina s.r.o. (Bílina, k.ú. Chudeřice u Bíliny, k.ú. Břežánky) – na severním
okraji Bíliny po pravé a levé straně silnice I/13, kontaminace z provozu čerpací stanice – těžba,
zpracování a skladování ropy (kvalitativní riziko 5 - žádné, kvantitativní riziko 3 – lokální);
-
Oprám (Hostomice, k.ú. Hostomice nad Bílinou) – oprám bývalého hnědouhelného lomu, na
západním okraji obce Hostomice (kvalitativní riziko 3 – střední, kvantitativní riziko 3 – lokální);
-
Červený Újezd u Bíliny (Hrobčice, k.ú. Mukov, Měrunice, k.ú. Měrunice) – vojenský prostor,
dříve základna pro jaderné zbraně s podzemními bunkry, kontaminace horninového prostředí
(motorová nafta, benzín, oleje), již provedeny sanační práce (kvalitativní riziko 4 – nízké,
kvantitativní riziko 4 – bodové).
IV.
Hluk
Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především tranzitní dopravou. Významným zdrojem
hluku je silnice I. třídy č. 13 (E442) (viz obrázek č. 3).
Obrázek č. 6: Hluková mapa silnice E442 na území ORP Bílina
Zdroj: geoportal.cenia.cz
3.3
3.3.1
Pilíř sociální soudržnosti
Obyvatelstvo13
ORP Bílina patří v rámci kraje k nejméně početným, k 31.12. 2011 měl 20 818 obyvatel. Základní
demografické údaje o obcích v ORP Bílina uvádí tabulky č. 8, 9 a 10, obrázky č. 7, 8 a 9 a kartogramy
č. 3, 4 a 6 v příloze č. 1.
13
demografické údaje jsou převzaty z podkladů ČSÚ, 2012
28
12/2012
Vývoj počtu obyvatel celého ORP Bílina v současnosti nepatrně ubývá, polovina obcí v zájmovém
území ztrácí (to je změna oproti roku 2009, kdy sídla v ORP Bílina početně narůstala). Index vývoje
obyvatel (dále též „IV“) v období 2009 až 2011 za celé ORP je 99,97. Největší úbytek obyvatel
zaznamenala obce Ohníč (IV=95,59) a Hostomice (IV=96,22). Naopak nejvíce získává obec Měrunice
(IV=105,86), což je demografickým trendem poslední desetileté dekády. U ostatních obcí kolísá index
vývoje o 1 bod. Z dlouhodobého pohledu jsou naopak téměř všechny obce početně v zisku. Nejvyšší
nárůst lze v období 2001 – 2011 zaznamenat v obcích Hrobčice (IV=115,90) a Měrunice (IV=110,54).
Tabulka č. 8 – Vývoj počtu obyvatel v obcích v ORP Bílina
Počet obyvatel
obec
2001
Bílina
Index vývoje
2009
15 773
2011
2011/2009
2009/2001
2011/2001
15 903
15 835
99,57
100,08
100,39
Hostomice
1 224
1 271
1 223
96,22
102,33
99,92
Hrobčice
860
979
990
101,12
116,83
115,12
Ledvice
519
564
560
99,29
106,62
107,90
Lukov
136
141
142
100,71
105,22
104,41
Měrunice
294
307
325
105,86
103,37
110,54
Ohníč
773
783
748
95,53
103,98
96,77
Světec
936
981
995
101,43
104,47
106,30
Celkem ORP
20 515
20 929
20 818
99,96
101,49
105,17
Kraj
819 450
836 198
828 026
99,02
102,0
102,04
ČR
10 224 192
10 506 813
10 505 445
99,99
102,9
102,76
Zdroj: ČSÚ 2012, SLDB 2001
Obrázek č. 7: Index změny počtu obyvatel v obdobích 2011/2009 a 2011/2001 (v %) v obcích
ORP Bílina
2011/ 2001
2011 / 2009
Měrunice
Hrobčice
Sv ětec
Měrunice
Hrobčice
Ledv ice
Lukov
Sv ětec
Bílina
Lukov
Ledv ice
Bílina
Hostomice
Hostomice
Ohníč
Ohníč
90,0
95,0
100,0
105,0
110,0
90,0
95,0
100,0
105,0
110,0
115,0
Věková struktura obyvatelstva celého území ORP Bílina je příznivá, v rámci celého ORP připadá na
100 dětí (věk 0 – 14) 79 osob starších 65 let (index stáří IS = 72). Tuto situaci kopíruje převážná
většina obcí, pouze v obcích Ohníč (IS = 101,0) a Lukov (IS =133,3) je poměr výrazně vyšší. Vývoj
indexu stáří však již tak příznivý není. V roce 2001 byl index stáří za ORP 61 a v roce 2011 79.
Hodnoty však nedostahují průměru České republiky, což lze považovat za pozitivní jev.
Tabulka č. 9 – Věková struktura v obcích v ORP Bílina
Index stáří
obec
Bílina
2001
61
Průměrný věk
2009
71
2011
80
2001
37,3
2009
38,5
2010
38,8
29
12/2012
Tabulka č. 9 – Věková struktura v obcích v ORP Bílina
Index stáří
obec
2001
Průměrný věk
2009
2011
2001
2009
2010
Hostomice
54
63
62
37,1
37,7
37,6
Hrobčice
77
78
77
39,0
39,1
38,8
Ledvice
43
57
60
36,3
37,1
37,0
Lukov
60
128
133
39,3
43,6
43,5
Měrunice
74
109
88
38,1
40,9
40,1
Ohníč
68
88
101
38,3
40,1
39,8
Světec
66
80
92
38,5
39
39,7
Celkem ORP
61
72
79
37,3
38,6
38,8
Kraj
73
71,8
96
38,1
39,8
40,0
ČR
87
105,1
110
39,0
41,4
40,8
Zdroj: ČSÚ 2012, SLDB 2001, 2011
Průměrný věk obyvatel ORP Bílina byl k 31.12.2011 38,8 let a je dlouhodobě nižší než v případě
České republiky. Vyšší průměrný věk byl zjištěn pouze u obce Lukov (43,5), ten je kopírován
ukazatelem vývoj indexu stáří. Opačný vývoj je u obcí Ledvice (37,0) a Hostomice (37,6), opět tento
vývoj potvrzuje věková struktura obyvatel v uvedených obcích.
Obrázek č. 8: Vývoj indexu stáří 2001 / 2011 v obcích ORP Bílina
160,0
143
140,0
128
133
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
60
43
2001
60
55
57
2009
2010
2011
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
Dalším důležitým ukazatelem je saldo migrace. To je v případě celého správního území ORP Bílina
záporné, vykazuje hodnotu -11. Tato skutečnost je však zcela ovlivněna vysokým úbytkem počtu
obyvatel v Bílině, jež převyšuje celkový nárůst ve všech ostatních obcích. Zájmové území tedy
migračně dlouhodobě mírně ztrácí.
Vzdělanostní struktura odpovídá ekonomickému zaměření oblasti. Podíl obyvatel se středním,
vyšším a vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel starších 15 let14 je výrazně nižší než
je v Ústeckém kraji a v ČR. Negativní stránkou je i pozvolnější tempo zvyšování podílu této
vzdělanostní skupiny obyvatel (nárůst o 4 % 2001 – 2011).
14
ČSÚ – výsledky SLBD 2001 a SLDB 2011
30
12/2012
Tabulka č. 10 – Základní demografické údaje o obcích v ORP Bílina
Podíl SŚ+VŚ
obec
2001
Saldo migrace
2011
2009
2011
2001 / 2011
Bílina
24,11
27,0
1
-69
-391
Hostomice
18,68
22,7
-14
-11
30
Hrobčice
14,87
22,6
14
9
189
Ledvice
10,51
18,5
8
-8
28
Lukov
6,36
14,7
3
-5
16
Měrunice
13,65
26,1
2
-
22
Ohníč
16,59
23,6
8
2
14
Světec
15,28
25,0
8
18
81
Celkem ORP
22,12
26,0
30
-64
-11
Kraj
30,55
35,9
-422
7 627
97 522
ČR
37,24
43,3
28 344
16 889
335 728
Zdroj: SLDB 2001, 2011
Obrázek č. 9: Vzdělanostní struktura ORP Bílina v roce 2001 a 2011
2011
2001
B ílina
Bílina
Ho sto mice
Hostomice
Hro bčice
Hrobčice
Ledvice
Ledv ice
Lukov
Luko v
Měrunice
M ěrunice
Ohníč
Ohníč
Sv ětec
Světec
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
Z hlediska národnostní struktury zhruba třetina obyvatel neuvádí svou národnost (dle SLDB 2011).
Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2001 výrazně poklesl podíl osob, které se přihlásily
k nejčetnější – české národnosti. V roce 2001 uvedlo českou národnost 19 039 obyvatel ORP Bílina,
tedy více než 90 %. V roce 2011 to byly pouhé dvě třetiny (60-70 %). Hlavním důvodem úbytku je
skutečnost, že značná část obyvatelstva využila zákonem dané možnosti na otázky národnosti a
náboženského vyznání neodpovědět. Tradiční národnostní menšiny – slovenská, německá a polská
zaznamenaly stejně jako česká národnost úbytek počtu příslušníků. K romské národnosti se přihlásilo
o 45 obyvatel méně.
Podíl obyvatel se státním občanstvím Česká republika se výrazně nezměnil. Došlo však k citelnému
nárůstu počtu obyvatel z Vietnamu v obcích Bílina a Hostomice. V Bílině se dále zvýšil počet obyvatel
z Německa a Ukrajiny.
31
12/2012
Tabulka č. 11 - Obyvatelstvo podle národnosti
obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
Celkem ORP
rok
obyvatelstvo
celkem
národnost
0
slovenská
408
10
německá
214
13
1
0
1
248
8
36
0
831
0
0
22
838
770
0
0
9
2011
982
2001
529
601
1
1
483
0
0
2011
568
383
1
0
2001
134
131
0
0
2011
145
102
0
0
2001
297
271
0
0
2011
331
204
0
0
7
2001
753
688
1
0
26
2011
748
473
1
0
2001
939
879
0
0
2011
988
660
2
0
2001
20 622
19 039
24
2011
20 898
13 715
18
2001
15 890
česká
14 668
2011
15 901
10 461
2001
1 242
1 149
2011
1 235
2001
moravská
23
slezská
polská
romská
58
neuvedeno
304
101
8
4 729
17
0
25
0
7
4
339
2
14
1
22
6
0
3
1
347
34
0
5
0
4
5
0
1
0
175
3
0
0
0
0
2
0
1
0
39
14
0
6
0
0
4
1
111
1
30
0
5
3
0
11
0
250
25
0
20
0
7
11
0
6
0
293
1
555
13
306
59
367
2
304
8
134
14
6 283
32
12/2012
Tabulka č. 12 - Obyvatelstvo podle státního občanství
obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
Celkem ORP
rok
obyvatelstvo
celkem
státní občanství
2001
15 890
Česká
republika
15 707
37
2
4
5
14
33
2011
15 901
15 265
47
21
3
22
17
160
Slovensko
Německo
Polsko
Ukrajina
Rusko
Vietnam
2001
1 242
1 238
0
0
0
0
0
0
2011
1 235
1 193
2
0
0
1
0
32
2001
838
815
0
1
0
8
0
2
2011
982
959
1
2
0
12
0
0
2001
529
526
1
0
0
0
0
0
2011
568
561
0
0
0
0
0
2
2001
134
134
0
0
0
0
0
0
2011
145
145
0
0
0
0
0
0
2001
297
292
0
0
0
0
0
0
2011
331
328
0
0
0
0
0
0
2001
753
749
2
0
1
0
1
0
2011
748
739
3
1
0
0
1
0
2001
939
930
3
1
0
4
0
0
2011
988
965
2
1
0
5
0
0
2001
20 622
20 391
43
4
5
17
15
35
2011
20 898
20 155
55
25
3
40
18
194
33
3.3.2
12/2012
Bydlení
Na území ORP Bílina došlo za posledních deset let k nárůstu počtu domů o 6,2 % oproti výchozímu
roku 2001, z nichž v roce 2011 bylo 140 domů rodinných a pouze 6 bytových. V roce 2001 bylo v ORP
Bílina 8 356 trvale obydlených bytů, z toho 2 233 bytů bylo v rodinných domech. Při kalkulaci zvýšení
počtu rodinných domů lze usuzovat, že došlo mezi SLDB 2001a 2011 k rozšíření bytového fondu cca
o 160 bytů v rodinných domech. Neobydlených bytů sloužících k rekreaci bylo v roce 2001 celkem 77,
zatímco v roce 2011 se snížil jejich počet na 55 (viz tabulky č. 13 a 14).
V případě vývojového srovnání došlo kromě města Bíliny k největšímu stavebnímu rozvoji v obcích
Hrobčice (42 nových RD) a Světci (39 nových RD). Zde se počet rodinných domů rozšířil až o čtvrtinu
původní hodnoty.
Struktura bytového fondu je rozdílná. V Bílině a v Hostomicích převládají byty v bytových domech,
zejména v centrálních částech těchto obcí (charakter městské zástavby, v případě Bíliny také
s významným podílem zástavby vysokopodlažní sídlištní – panelové), v Ledvicích je poměr relativně
vyrovnaný, v ostatních obcích převládají byty v rodinných domech, s charakterem venkovské,
případně příměstské zástavby. V Lukově se nachází výhradně nízkopodlažní bytová zástavba rodinné domy.
Nově vznikající zástavba ve všech obcích je z převážné většiny nízkopodlažní, s výjimkou Bíliny, kde
jsou v novém ÚP vymezeny rovněž plochy pro bydlení v bytových domech, ve vazbě na stávající
sídliště.
Tabulka č. 13 – Vybrané údaje o domovním fondu v ORP Bílina
Domy celkem
Obec
2001
Domy obydlené
2011
2001
Bytové domy
2011
2001
Rodinné domy
2011
2001
2011
1503
1565
1398
1436
439
446
936
976
235
246
227
228
40
39
182
185
Hrobčice
300
340
222
263
15
17
203
245
Ledvice
131
136
124
126
21
21
103
105
Bílina
Hostomice
38
47
38
42
0
0
38
41
115
116
77
89
9
9
68
79
Ohníč
209
210
181
182
17
18
161
161
Světec
251
295
228
266
19
17
207
246
2782
2955
2495
2632
560
567
1898
2038
Lukov
Měrunice
Celkem ORP
Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011
Tabulka č. 14 – Vybrané údaje o bytovém fondu v ORP Bílina
Byty celkem
Obec
Bílina
2001
Byty obydlené
2001
2011
Byty
v bytových
domech
Byty
v rodinných
domech
2001
2001
6891
6520
5936
5 393
1099
Hostomice
515
481
431
246
229
Hrobčice
406
321
345
97
219
Ledvice
216
209
197
103
106
41
41
38
-
41
Měrunice
147
105
116
36
69
Ohníč
350
303
283
92
209
428
376
362
112
261
2458
8356
7708
88
2233
Lukov
Světec
Celkem ORP
Jako problém lze označit stáří domovního fondu (viz obr. č. 7). Pouze v Bílině a Lukově převládají
domy postavené mezi lety 1946 – 1980. Pro nejrozsáhlejší panelová sídliště, realizovaná v Bílině
34
12/2012
v období socialismu (Na Teplickém Předměstí, Za Chlumem), jsou zpracované studie regenerace,
která by měla být zahájena v průběhu roku 2012. V Hostomicích, Hrobčicích, Měrunicích a Ohníči mají
největší podíl domy starší roku 1919, v Ledvicích, Hrobčicích a ve Světci je nejvíce domů z let 1920 –
1945 (viz obrázek č.10).
Obrázek č. 10: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Bílina
ORP
584
Světec
709
718
76
83
Ohníč
75
Měrunice
32
Lukov
Ledvice
35
32
6
30
23
9
16
12
11
9
104
Hrobčice
84
Hostomice
5 4
27
83
60
31
368
10%
39
69
216
0%
34
43
7
Bílina
443
20%
521
30%
do 1919
39
40%
50%
1919-1945
60%
1946-1980
271
70%
80%
90%
100%
1981-2001
Zdroj: SLDB 2001
Intenzita bytové výstavby je v obcích ORP Bílina velice nízká. Ve obcích Lukov byl v letech 2002 až
2010 postaven pouze jeden byt. Nejvíce dokončených bytů na 100 obyvatel vykazuje obec Hrobčice
(1,85). V absolutních hodnotách je na prvním místě správní město Bílina, vztáhneme-li hodnotu
k počtu obyvatel, nachází se pod průměrem ORP (město Bílina 0,70 ORP Bílina 0,72). Data o
dokončených bytech v obcích ORP jsou znázorněna v tabulce č. 15 a na obrázku č. 11.
Tabulka č. 15: Počty dokončených bytů v obcích ORP Bílina v letech 2002 - 2010
obec
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Bílina
5
68
6
6
12
4
3
1
5
0
4
0
0
3
0
0
Hostomice
0
1
Hrobčice
3
2
1
1
1
3
6
0
0
Ledvice
1
1
0
0
0
0
0
0
0
Lukov
0
0
1
0
0
0
0
0
0
Měrunice
1
0
0
0
0
0
0
0
1
Ohníč
0
1
0
0
0
0
0
1
0
1
8
0
0
0
0
4
1
11
13
7
12
6
7
Světec
Celkem ORP
0
10
0
73
Zdroj: ČSÚ VDB, 2010
35
12/2012
Obrázek č. 11: Počet dokončených bytů v letech 2002 – 2010 na 100 obyvatel v obcích ORP
Bílina
1,85
Hrobčice
Bílina
0,70
Lukov
0,69
0,67
Měrunice
Hostomice
0,64
Světec
0,62
0,36
Ledvice
0,26
Ohníč
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
2,0
Zdroj: ČSÚ VDB, 2010
Srovnání absolutních údajů o stavu dokončených bytů v jednotlivých úrovních územně-správních
celků nabízí tabulka č. 16. Patrný je obecný nárůst intenzity výstavby bytů na celostátní úrovni, v roce
2010 však dochází ke změně tohoto trendu, což souvisí s dopadem ekonomické krize z roku 2008.
Na úrovni mezoregionální je typický přibližně konstantní vývoj, avšak nevyrovnaný vývoj je
na samotném Bílinsku.
Tabulka č. 16: Dokončené byty v ORP Bílina ve srovnání s Ústeckým kraje a ostatním územím ČR
Území
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Česká
republika
25207
24758
27291
27127
32268
32863
30190
41649
38380
38473
36442
Ústecký
kraj
1026
979
852
1226
888
1042
1119
1153
993
1087
1097
26
2
9
72
9
11
13
7
12
6
7
ORP
Bílina
Zdroj: ČSÚ 2011
3.3.3
I.
Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura
Silniční doprava
Silniční síť v území ORP Bílina tvoří následující hlavní dopravní trasy:
Silnice I. třídy
I/13
Silnice II. třídy
II/257, II/258
Silnice III. třídy
Místní a účelové komunikace
36
12/2012
Obrázek č. 12: Silniční síť Ústeckého kraje
Zdroj: ŘSD ČR
Území ORP Bílina je přístupné po silnici I. třídy č. 13 (E442) ze směru Most - Teplice. Tato
komunikace tvoří jednu z nejvýznamnějších os v západovýchodním směru. Východním směrem dále
pokračuje přes Děčín, Nový Bor a dále do Polska, ve směru západním je trasována přes Chomutov do
Karlových Varů. V ORP tato komunikace prochází obcemi Bílina, Světec (Chotějovice), Hostomice a
Ohníč (Pňovičky). Na I/13 se napojují silnice II. třídy č. 257 (Bílina – Hrobčice – Kozly) a č. 258
(Duchcov – Hostomice – Světec – Ústí nad Labem). Obce Lukov, Ledvice a většina částí obcí
Hrobčice, Měrunice, Ohníč a Světec jsou přístupné po silnicích III.třídy.
Součástí vydaných ZÚR Ústeckého kraje je požadavek na prověření přestavby silnice I/13 v úseku při
průchodu obcí Bílina a vymezení koridoru pro VPS. Tento požadavek byl zohledněn v rámci ÚP Bílina,
kde je vymezen záměr přeložky silnice I/13 mimo zastavěné území (východní obchvat města dvoupruh), s možností výhledového rozšíření a zkapacitnění komunikace na čtyřpruhové uspořádání.
Intenzita dopravy na komunikaci I/13 se pohybovala v době celostátního sčítání dopravy ŘSD v roce
15
2005 kolem 20 000 průjezdů za 24 hodin, přičemž nejvyšších intenzit bylo dosaženo v centru ORP.
Tabulka č. 17: Srovnání dopravních intenzit dle výsledků celostátního sčítání dopravy
sčítací úsek
začátek úseku - konec úseku
roční průměr denních intenzit - všech vozidel
- osobních vozidel
- těžkých vozidel
(počet vozidel / 24 hodin)
2000
2005
2010
4-0860
křížení s 258 – vyústění 25327 a
25331
15 592
12 103
3 437
19 576
14 403
5 110
17 006
13 663
3 288
4-0866
zaústění 25316 – křížení s 258
15 082
10 851
4 198
19 576
14 403
5 110
19 073
15 787
3 228
4-0850
18 604
21 622
16 325
silnice I/13
15
V současnosti porbíhá celostátní sčítání dopravy ŔSD, ze kterého ještě nejsou přístupná data.
37
12/2012
Tabulka č. 17: Srovnání dopravních intenzit dle výsledků celostátního sčítání dopravy
sčítací úsek
začátek úseku - konec úseku
Bílina konec zástavby – zaústění
25316
roční průměr denních intenzit - všech vozidel
- osobních vozidel
- těžkých vozidel
(počet vozidel / 24 hodin)
14 754
16 678
3 645
4 854
13 271
2 986
18 604
14 754
3 645
21 622
16 678
4 854
16 325
13 271
2 986
1 725
1 306
373
1 603
1 369
219
1 415
1 133
264
4-0841
Bílina začátek zástavby – Bílina,
ulice 5. května
3 770
2 687
1 064
3 825
2 968
832
2 661
2 180
467
4-0840
křížení s 2571 – Bílina začátek
zástavby
3 770
2 687
1 064
3 825
2 968
832
2 661
2 180
467
1 729
1 118
600
823
696
119
926
779
145
1 003
792
198
1 280
933
332
1 088
917
157
4-0842
zaústění 257 – Bílina konec
zástavby
silnice II/258
4-4500
křížení se 13 – vyústění 25818
silnice II/257
silnice III/2571
4-2420
Měrunice začátek zástavby –
zaústění do 257
silnice III/25325
4-2350
Hostomice, vyústění z 258 – Ohníč
konec zástavby
Zdroj: ŘSD ČR
38
12/2012
Obrázek č. 13.: Intenzita dopravy dle sčítání dopravy ŘSD v roce 2005
Zdroj: ŘSD 2005
Obrázek č. 14: Evidované dopravní nehody na pozemních komunikacích, ORP Bílina 2007–2008
Zdroj: Jednotná dopravní vektorová mapa 2009
39
12/2012
Vzhledem ke stále probíhající těžbě a značnému územnímu rozsahu výsypek není silniční síť hustá
a některá sídla jsou hůře dostupná. Těžební aktivity v minulosti vedly k přerušení stabilizovaných
dopravních propojení mezi některými obcemi (např. propojení obcí Bílina – Světec, Bílina – Mariánské
Radčice - Lom, Ledvice – Duchcov). Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích
nevyhovující.
Dopravní systém celého území je v důsledku značných prostorových a organizačních změn
nepřehledný, často nelogický (velké množství slepých komunikací), vlivem mnoha liniových i plošných
bariér je prostupnost severní části území zejména pro pěší a cyklisty přinejmenším problematická.
Dalším problémem v oblasti dopravní infrastruktury je také vedení tranzitní dopravy centrem sídel
(Bílina, Hostomice).
V rámci rekultivace území po ukončení těžebních aktivit je uvažováno o obnově zaniklých dopravních
propojení, zejména přes Radovesickou výsypku, kde již rekultivační práce v současné době probíhají
(Bílina – Světec - Štrbice), výhledově též přes území lomu Bílina a výsypky Pokrok včetně bývalého
odkaliště (Ledvice – Duchcov). Jedná se zejména o výstavbu nových místních, resp. účelových
komunikací.
II.
Železniční doprava
Územím prochází dvě železniční trati, jejichž trasa víceméně kopíruje síť silniční (I/13, II/258). Trať č.
130 směřuje z Chomutova a Mostu přes Bílinu a Ledvice do Teplic a Ústí nad Labem. Trať č. 131
vede z Bíliny přes Hostomice a Ohníč do Úpořin a dále do Ústí nad Labem.
V ZÚR Ústeckého kraje je sledován záměr modernizace a optimalizace trati č. 130, vymezený jako
veřejně prospěšná stavba.
Obrázek č. 15: Mapa železniční sítě s vyznačením počtu traťových kolejí v řešeném území
Zdroj: ČD 2009
Železniční stanice se nachází v obcích Hostomice, Ohníč, Světec (2 železniční stanice - Světec a
Chotějovice) a v obci Bílina (3 železniční stanice - Kyselka, Bílina a Chudeřice). Obce Hrobčice, Lukov,
Měrunice a Ledvice nejsou po železnici přímo dostupné.
III.
Letecká doprava
V celém území ORP se nenachází žádné letiště ani nouzová plocha pro vzlety a přistání, území je
však významně dotčeno vymezeným ochranným pásmem vzletového a přistávacícho prostoru letiště
Most.
IV.
Cyklistická doprava
Správním územím ORP Bílina prochází následující cyklotrasy:
40
12/2012
-
v severojižním směru cyklotrasa č. 231 Mikulov, Nové Město – Křemýž – Ohníč –
Lukov - Štěpánov – Měrunice
-
v severojižním směru cyklotrasa č. 232 Měrunice – Louny
-
v západovýchodním směru cyklotrasa č. 25 Brandov, hraniční přechod (CZ / Německo)
– Mirošovice – Tvrdín – Měrunice – Červený Újezd – Velké Žernoseky
V rámci ÚP Bílina je navržena páteřní cyklotrasa podél toku Bíliny. Nová infrastruktura pro cyklistickou
dopravu (cyklotrasy, cyklostezky) je dále uvažována v rámci rekultivačních opatření na plochách
s ukončenými těžebními aktivitami (Radovesická výsypka, lom Bílina, výsypka Pokrok, výsypka
Jirásek) a po průmyslové činnosti (odkaliště ELE). Součástí ZÚR Ústeckého kraje je realizace
cyklostezky mezinárodního významu v trase Chemnitz – Most – Doksy, která je vymezena jako
veřejně prospěšná stavba C25.
V.
Veřejná hromadná doprava
Veřejnou autobusovou přepravu v řešeném území zajišťuje zejména Dopravní podnik měst Mostu a
Litvínova, a. s., několik menších firem provozuje jednotlivé spoje.
Autobusová přeprava obsluhuje v různé intenzitě všechny části obcí. Nedostatečně jsou obsloužena
izolovaná sídla Křemýž (obec Ohníč) a Úpoř (obec Světec) na severu území ORP Bílina, dále sídla
v jižní části obce Hrobčice (Chouč, Mirošovice, Tvrdín, Mrzlice, Mukov) a obec Lukov. Do
vyjmenovaných částí obcí zajíždí pouze jediná linka veřejné autobusové dopravy, počet spojů se
pohybuje v rozmezí 5 – 12 v pracovním dni.
Městskou hromadnou dopravu v Bílině tvoří 2 linky autobusů, přepravu zajišťuje Dopravní podnik měst
Chomutova a Jirkova a.s.
3.3.4
Vybavenost obcí technickou infrastrukturou
Obce v ORP Bílina mají dobré technické vybavení. Všechny obce jsou zásobovány elektrickou energií
sítěmi o napětí 110 kV a 35 kV.
Všechny obce a jejich části jsou zásobovány vodou z veřejného vodovodu. S výjimkou obce Lukov
některých částí obce Hrobčice jsou napojeny na kanalizaci s ČOV. Tento deficit je řešen
v projednávaných Změnách ÚPD příslušných obcí, kde jsou vymezeny záměry výstavby kořenových
ČOV (Lukov – část obce Štěpánov, Hrobčice - části obce Červený Újezd, Chouč, Kučlín, Mirošovice,
Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín).
Plynofikována je většina obcí ORP, s výjimkou Ledvic, Měrunic, Lukova a částí některých obcí
(Hrobčice - Mrzlice, Tvrdín, Chouč, Mirošovice, Kučlín). Podíl bytů se zavedeným plynem se během
deseti let snížil o 4,4 v celém ORP %. Důvodem je zřejmě nová výstavba bez napojení na plynové
rozvody v centru ORP – v Bílině, což lze pokládat za slabou stránku současného rozvoje.
Vybavenost technickou infrastrukturou v obcích ORP Bílina je přehledně znázorněna v následující
tabulce č. 18.
Tabulka č. 18: Rozsah vybavenosti obcí v ORP Bílina technickou infrastrukturou
Obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
CELKEM
%
vodovod
kanalizace a ČOV
1
1
1
1
1
1
1
1
8
100,0
plyn
1
1
1
1
0
1
1
1
7
87,5
1
1
1
0
0
0
1
1
5
62,5
Zdroj: RISY 2010, SLDB 2011, webové stránky obcí 2010, vlastní průzkum
41
12/2012
Zdrojem tepla jsou zejména lokální topeniště. V Ledvicích a Bílině je pro vytápění využíváno kromě
jiných zdrojů teplo z elektrárny Ledvice.
Dlouhodobě se zvyšuje podíl ústředního a etážového topení. V energii používané k vytápění je
zřetelný pokles zájmu o uhlí. Naopak více domácností se přiklání k vytápění dřevem a elektřinou. Také
se zvýšil počet bytů s plynovým vytápěním (nárůst o 101 bytů) a to i přes nižší počet bytů se
zavedeným plynem (pokles o 738 bytů). Z celkového pohledu tak došlo ke zvýšení intenzity využití
plynu pro vytápění. Způsob vytápění a použité energie dokládají tabulky č. 19 – 21.
Tabulka č. 19 - Byty podle použitých energií
z toho energie používaná k vytápění v %
z kotelny
mimo dům
uhlí, koks,
uhelné
brikety
Obec
rok
Bílina
2001
73,4
3,3
21,1
1,2
0,5
2011
60,9
2,1
24,5
2,9
1,3
2001
6,9
29,7
56,5
5,2
1,2
2011
3,9
15,3
55,7
5,3
12,8
2001
0,3
51,1
31,2
6,9
9
2011
2,0
32,8
40,0
5,8
14,5
2001
0,0
84,2
0,0
14,8
1
2011
0,5
55,3
0,0
33,5
2,5
2001
0,0
46,3
2,4
7,3
43,9
2011
2,6
68,4
2,6
5,3
21,1
2001
0,0
76,2
0,0
15,2
8,6
2011
0,9
59,5
0,0
17,2
17,2
2001
0,0
37,0
56,8
2,6
3,0
2011
0,4
18,0
65,7
3,2
9,9
2001
0,0
42,6
47,6
5,3
4,3
2011
0,3
27,3
50,3
7,2
12,2
2001
57,7
12,8
25,1
2,4
1,5
2011
47,2
8,6
28,6
4,4
3,7
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
Celkem ORP
plyn
elektřina
dřevo
Tabulka č. 20 - Byty podle způsobu vytápění (v %)
Obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
rok
etážové (s kotlem
v bytě)
ústřední
kamna
2001
83,2
9,1
2011
75,7
8,3
4,1
2001
50,8
24,4
18,8
2011
45,5
21,8
16,8
2001
42,3
35,1
15,7
2011
45,5
37,7
16,8
2001
39,1
24,4
29,4
2011
36,8
23,0
27,8
2001
50,0
31,6
18,4
2011
46,3
29,3
17,1
2001
41,4
29,3
22,4
2011
45,7
32,4
24,8
2001
51,9
29,0
13,4
2011
48,5
27,1
12,5
2001
46,7
24,9
21,5
4,5
42
12/2012
Tabulka č. 20 - Byty podle způsobu vytápění (v %)
Obec
rok
Celkem ORP
etážové (s kotlem
v bytě)
ústřední
kamna
2011
44,9
23,9
20,7
2001
69,0
74,8
12,4
13,4
7,3
7,9
2011
Tabulka č. 21 - Podíl bytů se zavedeným plynem (v %)
Obec
2001
Vývojový index
(100% = rok 2001)
2011
Bílina
84,1
79,1
94,0
Hostomice
60,5
61,9
102,4
Hrobčice
31,8
29,6
93,0
Ledvice
0,5
4,1
848,7
Lukov
2,4
15,8
647,4
Měrunice
0,0
7,8
nárůst*
57,8
71,0
123,0
Světec
48,4
58,0
119,8
Celkem ORP
74,6
71,3
95,6
Ohníč
* nelze uvést v relativním vyjádření
Pozn. Z vlastních zjištění a z konzultací se starosty obcí vyplývá, že obce Lukov, Ledvice a Měrunice plyn zaveden není, ačkoliv
zdroj SLDB uvádí odlišnou informaci. V Měrunicích je na plyn napojen pouze samostatný areál Červený Újezd, části obcí
Měrunice a Žichov však nikoliv.
Území je zcela pokryto signálem televizního a rozhlasového vysílání a signály operátorů sítí mobilních
telefonů.
Z nadřazených zařízení technické infrastruktury je nutné zmínit elektrárnu Ledvice postavenou v roce
1966 – 1969, s původním výkonem 330 MW. Elektrárna byla v uplynulých letech modernizována,
v roce 2010 byla dokončena výstavba nového bloku o instalovaném výkonu 660 MW. Elektrárna
dodává též teplo do Teplic a Bíliny. Dalším vedlejším produktem je zpracovaný odpad ze spalování
hnědého uhlí a odsíření, který je využíván ve stavebnictví a pro rekultivace hnědouhelného lomu. PÚR
2008 vymezuje jako záměr nadmístního významu E4a plochu pro rozšírení elektrárny Ledvice a
vyvedení elektrického a tepelného výkonu.
PÚR 2008 dále vymezuje koridor pro vedení 400kV Výškov – Chotějovice – Babylon (E10), který je
zpřesněn v ZÚR Ústeckého kraje a vymezen jako územní rezerva ER5 pro umístění dvojnásobného
vedení 400kV TR Chotějovice – TR Výškov. Koridory pro umístění vedení jsou převzaty a vymezeny
v nových ÚPD dotčených obcí (Změna č. 1 ÚPO Hostomice, Změna č. 1 ÚPO Světec, Návrh Změny č.
1 ÚPO Lukov). ZÚR Ústeckého kraje vymezují jako územní rezervu rovněž plochu pro umístění
elektrické stanice 400/110 kV Chotějovice (ER7).
Výsledkem trendu využívání alternativních zdrojů energie v uplynulých letech je realizace
fotovoltaických elektráren západně od obce Bílina a východně od obce Světec, a také vymezení ploch
pro FVE v nových ÚPD obcí (Změna č. 1 ÚPO Světec – v části obce Štrbice).
3.3.5
Vybavenost obcí sociální infrastrukturou
Jediným komplexně vybaveným sídlem v ORP je město Bílina. Bílina je spádovým centrem celého
území ORP, zároveň centrem administrativním, městský úřad vykonává funkci úřadu ORP a
pověřeného obecního úřadu.
V Bílině je lokalizována poměrně široká vybavenost v oblasti zdravotnictví a sociální péče (hornická
nemocnice s poliklinikou, ordinace soukromých lékařů, azylový dům pro sociálně slabší občany, dům
s pečovatelskou službou). Na úseku sociální péče je vzhledem ke špatnému stavebnímu stavu
některých objektů a omezené kapacitě zařízení stav nevyhovující a město tedy v současné době
zvažuje výstavbu nového domu s pečovatelskou službou.
43
12/2012
V Ohníči (část obce Křemýž) se v objektu bývalého zámku nachází dětský domov Tuchlov, se
současnou kapacitou 70 dětí. Jedná se o zařízení nadmístního významu, poskytující zázemí dětem
z celého území ČR.
Dalším zařízením nadmístního významu je ústav sociální péče v bývalém azylovém středisku MV
ČR, dříve určeném pro uprchlíky u Červeného Újezdu (na území obce Měrunice, částečně Hrobčice Mukov). Jde o bývalý armádní areál, pro který se dlouhá léta hledalo vhodné využití. V roce 2012 zde
lokalizovalo svoje aktivity občanské sdružení Soltán dzr, o.s., které v části areálu realizovalo zařízení
pro osoby se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou. Zařízení v současné době poskytuje péči
pro cca 80 osob z celé ČR, uvažuje se o jeho dalším rozšíření, včetně umístění dalších služeb (domov
s pečovatelskou službou, případně nízkoprahové zařízení pro děti).
Oblast vzdělávání je v jednotlivých obcích zastoupena většinou základními školami, v menší míře též
mateřskými školami. Nejširší nabídku zařízení poskytuje Bílina, kde jsou čtyři základní školy
s kapacitou 2015 míst16 a jedno gymnázium, což je jediná střední škola v celém ORP. Další zařízení
pro vzdělávání včetně zařízení vyššího stupně (VŠ) jsou dostupná v nedalekých Teplicích, Mostě a
Ústí nad Labem.
Ve městě Bílina je též dostatek obchodní vybavenosti, ubytovacích a stravovacích zařízení,
bankovních a dalších služeb. Komerční vybavenost je přirozeně lokalizována zejména v centrální části
Bíliny a nově také v prostoru železničního a autobusového nádraží, kde došlo v letech 2010 - 2012
k výstavbě několika rozsáhlejších zařízení.
Zařízení pro volný čas jsou rovněž významně koncentrovány do Bíliny. K dispozici je kulturní dům,
kino, digitální kino, divadlo a letní amfiteátr s letním kinem (lokalita Kyselka). Ve městě se nachází
také muzeum, galerie, výstavní síň a knihovna. Město Bílina provozuje Dům dětí a mládeže, který
nabízí široké spektrum volnočasových aktivit. Pro sportovní vyžití slouží zejména lehkoatletický areál,
fotbalový stadion, tenisové kurty, zimní stadion, krytý plavecký bazén s letním termálním bazénem a
koupaliště a dvě kryté víceúčelové haly. Pro umístění nových ploch a zařízení pro sport a rekreační
využití jsou uvažována rekultivovaná území po bývalé těžbě (Radovesická výsypka, výhledově lom
Bílina).
Specifickým zařízením je areál lázní Kyselka v Bílině, vybudovaný na počátku 18. století a intenzivně
využívaný pro léčebné účely až do 2. poloviny 20. století, kdy v důsledku majetkoprávních problémů
začal chátrat. V současné době je jediným objektem v provozu stáčírna Bílinské kyselky, ostatní
lázeňské objekty jsou bez využití a město Bílina hledá investora pro jejich rekonstrukci a obnovu
areálu. Novým impulsem pro oživení by mohl být projekt „Lázeňská turistika Bílina – Altenberg“, který
předpokládá rekonstrukci inhalatoria, vybudování expozice a obnovu pramene Bílinské kyselky pro
veřejnost. Realizace tohoto projektu se předpokládá od roku 2013.
Mezi občanskou vybavenost patří rovněž hřbitovy, na území ORP Bílina se s výjimkou Lukova a
Hostomic nachází v každé obci,
Většina obcí disponuje pouze základní občanskou vybaveností (škola, kostel, případně také lokální
prodejna potravin). Nejhorší situace ve vybavenosti je v Lukově a v Měrunicích. Rozsah vybavenosti je
velmi proměnlivý. Tabulka č. 22 ukazuje dostupnost vybavenosti obcí dle statistických údajů
upravených dle aktuálních zjištění. Uváděna je pouze vybavenost přítomná v ORP.
Veřejná knihovna, pobočka
4
Kino + letní kino
3
1
1
Světec
Ohníč
Měrunice
Lukov
Ledvice
Obec
Bílina
Vybavenost
Hrobčice
Hostomice
Tabulka č. 22 – Rozsah vybavenosti sociální infrastrukturou v obcích ORP Bílina
1
2
Divadlo
Muzeum
1
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
3
16
Rejskol, MŠMT k 3.7.2012
44
12/2012
Kulturní zařízení ostatní
3
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
1
Sakrální stavba
1
Hřbitov
1
Smuteční síň
1
Jesle
1
Mateřská škola
3
1
Základní škola (1.-9. ročník)
3
2
Gymnázium
1
Škola speciální
1
Základní umělecká škola
1
Domy s pečovatelskou službou
1
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
1
Koupaliště a bazény
3
Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
1
Tělocvičny (vč. školních)
2
Stadiony otevřené
2
Ostatní zařízení pro tělovýchovu
Nemocnice
Světec
Ohníč
Měrunice
Lukov
Ledvice
Obec
Bílina
Vybavenost
Hrobčice
Hostomice
Tabulka č. 22 – Rozsah vybavenosti sociální infrastrukturou v obcích ORP Bílina
1
1
3
4
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
13
2
1
Detašované pracoviště ostatního
lůžkového zařízení
Ordinace praktického lékaře pro dospělé
nebo detašované pracoviště
6
Ordinace praktického lékaře pro děti
a dorost nebo detašované pracoviště
1
1
Ordinace stomatologa nebo detašované
pracoviště
5
1
Ordinace gynekologa
1
Ordinace lékaře specialisty nebo
detašované pracoviště
2
Ostatní samostatná zařízení nebo vč.
detašované pracoviště
1
Zařízení lékárenské péče
4
Detašované pracoviště střediska
záchranné služby a rychlé zdravotnické
pomoci
1
Služebna Policie ČR
1
Pošta
3
2
1
1
1
1
1
1
1
Zdroj: MOS 2009, RISY 2006, webové stránky obcí, vlastní průzkum
3.4
3.4.1
Ekonomický pilíř
Ekonomické subjekty
V roce 2011 bylo v ORP evidováno 3 356 ekonomických subjektů, což je pouze o 2 subjekty více
než tomu bylo v roce 2009. Změnila se pouze jejich struktura. Došlo ke zvýšení podílu fyzických osob
45
12/2012
(nárůst o 55 subjektů) na úkor osob právnických (v roce 2011 jich bylo evidováno 761). Počtem 16
ekonomických subjektů na 100 obyvatel je ORP Bílina na posledním místě v Ústeckém kraji.
Nejvíce ekonomických subjektů je evidováno v Bílině, nejméně v Lukově. V přepočtu na 100 obyvatel
se však Lukov nachází na prvním místě. V případě srovnání let 2009 a 2011 se téměř ve všech obcích
projevil nárůst tohoto poměru, a to o 1 – 2 subjekty na 100 obyvatel. Ke konci roku 2011 tak průměrně
připadalo na 100 obyvatel 15 až 17 ekonomických subjektů. Vývoj tohoto poměru tedy koresponduje
s vývojem obyvatel v sídle. Data o ekonomických subjektech v ORP Bílina jsou znázorněna
na následujícím obrázku.
Obrázek č. 16: Počty ekonomických subjektů na 100 obyvatel v letech 2009 a 2011 v obcích
ORP Bílina
20,42
Lukov
17,27
Hrobčice
16,20
Bílina
Ohníč
15,64
Hostomice
15,45
Měrunice
15,38
Ledvice
15,36
2011
2009
14,97
Světec
0,00
5,00
10,00
15,00
20,00
25,00
Zdroj: MOS 2009, 2011, vždy k 31.12.
Z hlediska činnosti převládá ve všech obcích podnikání v oblasti obchodu a služeb, přičemž se jedná
především o drobné živnostníky. Postupné navyšování podílu podnikatelských subjektů je důsledkem
změny životního stylu a potřeb obyvatel a zlepšování životní úrovně.
Podnikání v oblasti průmyslu a výroby není z hlediska počtu subjektů významné, v území má
nicméně dlouholetou tradici a představuje značný plošný rozsah. Jedná se zejména o těžební provozy
(Severočeské Doly, a.s. - uhlí, Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., Basalt, s.r.o. - štěrkopísek),
výrobu elektrické energie (Elektrárna Ledvice – ČEZ), stavebnictví (Speciální stavby Most, spol. s r.o.,
ABS stavební společnost s.r.o., Stavebniny ALFA, a.s., HET, spol. s r.o. – výroba barev), strojírenství
(Metalimpex Group, spol. s r.o., Tedos, s.r.o.), dřevozpracující průmysl (Truhlárna Ledvice),
potravinářství (SKATT, spol. s r.o. – výroba smažených brambůrků) nebo menší elekromontážní
závody (SEAM Bílina s.r.o.). Mezi nové klíčové investory patří AGC Automotive Czech, a.s.
v Chudeřicích (sklářský průmysl) nebo Shanghai Mailing Czech, a.s. v Hrobčicích (potravinářský
průmysl). S tradicí lázeňství v Bílině souvisí průmyslový provoz stáčírny (Bohemia Healing Mineral
Waters CZ, a.s.).
Podnikání v zemědělství má větší význam v Měrunicích a v Lukově, kde jsou lepší morfologické a
klimatické podmínky. V těchto obcích jsou také realizovány rozsáhlé investice do zlepšení úrodnosti
půd (odvodnění). Větší plochy funkčních areálů zemědělské výroby najdeme dále v Hrobčicích (Agro
Teplice, ADAS Svoboda, s.r.o.) nebo v Ohníči (drůbežárna). Nadmístní význam má Mlýn Křemýž (IK
TRADE, s.r.o.), u řeky Bíliny mezi Hostomicemi a Ohníčí.
Celkově převládá zaměření ekonomických subjektů do oblasti terciéru (66,2 % v ORP), což víceméně
odpovídá i stavu v roce 2009. Největší podíl ekonomických subjektů v terciéru je v Ledvicích (72,1 %)
a v Bílině (67,5 %).
Podíl kategorií ekonomické činnosti v jednotlivých obcích ORP Bílina je zřejmý z obrázku č. 17.
Obrázek č. 17: Podíl kategorií ekonomické činnosti v obcích ORP Bílina v roce 2010
46
ORP 3,1
Světec
Ohníč
11,4
6,4
Měrunice
15,6
12,1
4,5
Lukov
52,8
3,7
12,9
17,3
16,0
12/2012
50,7
5,0
18,2
8,0
Hrobčice
12,8
6,0 2,0
12,1
Hostomice 1,0 10,9
Bílina 1,8
11,3
0%
zemědělství
13,3
15,7
20,0
21,4
28,6
48,8
22,4
23,3
46,7
7,9
13,0
54,5
3,6
40%
stavebnictví
9,7
49,5
3,1
20%
průmysl
3,6
2,3
10,3
15,5
48,0
10,7
11,6
12,9
43,6
0,9
35,7
Ledvice 1,2
13,5
13,1
60%
doprava
80%
obchod a služby
100%
veřejná správa a služby
Zdroj: MOS 2010, k 31.12.
3.4.2
Trh práce
Nezaměstnanost je ukazatelem ekonomické situace v území s významným dopadem do sociálního
pilíře.
Míra nezaměstnanosti v ORP Bílina jako celku vykazovala k 31.12.2011 13,1 % a byla tak mírně vyšší
než hodnota za celý Ústecký kraj (12,9%). Podstatné však je, že i přes hospodářský propad v roce
2008, dlouhodobě dochází k pozvolnému, ale stabilnímu snižování míry nezaměstnanosti.
17
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla k 31.12.2011 v Ohníči (9,8%), dále v obci Světec (10,1%).
Naopak nejvyšší byla ve stejném roce v Lukově (20,9%) a v Hostomicích (18,1%). Míru
nezaměstnanosti v jednotlivých obcích dokládá tabulka č. 23 a obrázek č. 18.
O hospodářské soběstačnosti vypovídá nabídka volných pracovních míst. Na ní se velmi výrazně
projevila ekonomická krize, od níž se počet pracovních míst razantně snižuje. V rámci celého území
ORP bylo na konci roku 2011 nabízeno pouze 8 míst (v roce 2008 bylo nabízeno 56 volných míst).
Pracovní místa jsou dlouhodobě nabízena jen ve městě Bílina, dále v obcích Hrobčice a Světec.
Ekonomickými subjekty s největším počtem zaměstnanců (více než 100) v ORP jsou SD, a.s, AGC
AUTOMOTIVE CZECH, a.s. (Bílina), SD - 1. STROJÍRENSKÁ, a.s. (Bílina) a HET, spol. s r.o.
18
(Ohníč).
Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti 2006 / 2011 v obcích ORP Bílina (%)
Obec
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Bílina
15,6
12,1
10,5
14,30
14,00
13
Hostomice
25,6
17,5
16,6
21,9
20,9
18,1
Hrobčice
15,5
12,6
9,5
16,4
14,8
13,3
Ledvice
16,4
10,7
11,7
14,2
14,6
13,5
Lukov
29,9
20,9
23,9
25,4
11,9
20,9
Měrunice
19,6
11,4
8,9
12,7
12
12
Ohníč
11,2
7,2
5,3
9,3
8,2
9,8
Světec
10,7
8,3
9
10,1
10,3
10,1
17
18
ČSÚ – regionální pracoviště Ústí nad Labem a MOS, 2010
http://registry.czso.cz/
47
12/2012
Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti 2006 / 2011 v obcích ORP Bílina (%)
Obec
2006
2007
15,9
Celkem ORP
2008
12,1
10,7
2009
14,5
2010
2011
14,1
13,1
Zdroj: MPSV, vždy k 31.12.
Obrázek č. 18: Míra nezaměstnanosti v obcích ORP Bílina 2011
25,0
20,9
20,0
18,1
15,0
13,5
13,3
13,1
13,0
12,0
10,1
10,0
9,8
5,0
0,0
Lukov
Hostomice
Ledvice
Hrobčice
ORP
Bílina
Měrunice
Světec
Ohníč
Zdroj: MPSV, k 31.12. 2011
Pozn: Údaje o počtu obyvatel dle MPSV nejsou v souladu s údaji o počtu obyvatel dle ČSÚ, uvedená míra nezaměstnanosti
tedy může vykazovat mírné odchylky od skutečného stavu.
3.4.3
Cestovní ruch
Cestovní ruch je podle řady analýz ekonomický odvětvím s předpokládaným dlouhodobým růstem.
Proto je mu věnována v popisu stavu a vývoje území samostatná kapitola.
ORP Bílina se nachází mimo hlavní oblasti turistického ruchu ČR. Vzhledem k převládajícímu
průmyslovému charakteru oblasti, má území relativně nízký podíl rekreační funkce a turistických cílů.
Pro podporu cestovního ruchu jsou zřízena informační centra v Bílině a v Měrunicích.
Vzhledem k nízkému rekreačnímu potenciálu území a malé poptávce je nabídka ubytování a
stravování omezená, přesto dostačující. Možnost ubytování i stravování nabízí Bílina (hotel U lva,
Penzion Bořeň, Penzion Bezovka, Autokemp Kyselka, Restaurace U Kádi, Ubytovna Kornout, Relax
Club 69), další stravovací zařízení se nachází v Hostomicích, Ledvicích či Ohníči.
Ve městě Bílina se pravidelně konají filmové projekce, divadelní představení a hudební koncerty,
organizované Kulturním centrem Kaskáda. V dalších obcích aktivity pro podporu cestovního ruchu
v širším měřítku neexistují.
S výjimkou Bíliny se v území nenachází nemovité kulturní památky ve vyšší koncentraci. Většinu
evidovaných nemovitých kulturních památek tvoří drobné sakrální stavby, případně sochy či pomníky
(obce Světec, Hrobčice, Ledvice, Lukov, Měrunice, Ohníč). Větší stavby s kulturně – historickou
hodnotou jsou často ve špatném stavebním stavu nebo jsou využívány jako objekty občanské
vybavenosti.
Nejzachovalejší objekt je v obci Světec. Jedná se o barokní zámek z počátku 18.století, vybudovaný
na místě původního románského kláštera. Dnes je sídlem obecního úřadu. K zámku přiléhá areál
zámeckého parku a kostel sv. Jakuba Většího.
V Mirošovicích (část obce Hrobčice) se nachází barokní zámek z druhé poloviny 17.století, postavený
na místě původní gotické tvrze. Zámek je dnes nevyužívaný a v havarijním stavu, jen obtížně se
shromažďují finance na jeho postupnou opravu. V samotné obci Hrobčice je renesanční tvrz, která je
po dlouholetém užívání pro zemědělské účely rovněž v havarijním stavu.
48
12/2012
V Křemýži (část obce Ohníč) se nachází zámek z počátku 19.století, vybudovaný na místě tvrze ze
13.století, který dříve sloužil jako léčebna dlouhodobě nemocných. Postupně probíhá rekonstrukce
objektu, ten však zůstává uzavřen pro veřejnost. Vlastník do budoucna uvažuje o zpřístupnění alespoň
zámeckého parku. Ve stejné obci, v části Pňovičky, najdeme zámek Tuchlov z 1.poloviny 19.století,
který dnes slouží jako dětský domov.
Město Bílina se může pochlubit vysokou koncentrací dobře udržovaných atraktivních památkově
chráněných objektů. Z celkového počtu 42 nemovitých kulturních památek v ORP se 30 z nich nachází
v Bílině.
Bílina je město s bohatou historií. Osídlení území trvá od mladší doby kamenné, významnější doklad
jsou o slovanském osídlení. Existence slovanského hradiště s přilehlým hradem (dnes zámek) na
území Bíliny bylo již v roce 1966 podnětem k vyhlášení archeologické památkové rezervace.
Historické jádro města a území lázní Bílina bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.
Její součástí jsou památky na Mírovém náměstí, v Seifertově a v Komenského ulici (měšťanské domy
a dominanta kostela sv. Petra a Pavla), areál barokního zámku s přilehlým parkem, pivovar a židovský
hřbitov. Součástí památkové zóny je urbanisticky a krajinářsky zajímavý areál Kyselky s památkově
chráněnou budovou městských lázní, z počátku 18. století. Bohužel i v případě Bíliny je atraktivita
degradována špatným stavebním staveb kulturních památek (pivovar) nebo jejich uzavřením pro
veřejnost (zámek Bílina, který je v soukromém vlastnictví, nebo dlouhodobě nefunkční areál lázní).
Z přírodního hlediska je zajímavý vrch Bořeň, který vytváří přirozenou dominantu okolí Bíliny. Vrch
Bořeň je součástí Národní přírodní rezervace Bořeň, je cílem turistické stezky z Bíliny a Školní naučné
stezky, vedoucí z lázeňského areálu Kyselka v Bílině. Je místem zajímavých pohledů na České
Středohoří, Krušné hory a města a obce v okolí. Pod vrcholem se nachází turistická chata.
Další přírodně zajímavé lokality se nachází v obcích Hostomice (Husův vrch), Hrobčice (Trupelník
a Dřínek) a Lukov (Štěpánovská hora).
Obce Měrunice, Lukov a částečně Hrobčice leží na území CHKO České Středohoří, které přispívá ke
zvýšení jejich atraktivity a rekreačního potenciálu.
Kopcovitý terén nabízí velké množství vyhlídkových míst, jak v CHKO, tak v omezené míře
i v severní části zájmového území. V blízkosti Červeného Újezdu (část obce Hrobčice) se nachází vrch
Ostrý (718 m), umožňující výhled na krajinu Českého Středohoří a nedalekou Milešovku.
Na úroveň cestovního ruchu má pozitivní dopad cykloturistika, pro kterou jsou na území ORP
vhodné podmínky, zejména v jeho východní části. Síť stávajících cyklotras s mezinárodním přesahem
bude v budoucnu doplněna o nové cyklotrasy a cyklostezky, které zlepší dostupnost jednotlivých
atraktivit území.
Voda je pro rekreaci využívána minimálně, stávající vodní toky nemají potenciál rekreačního využití
(např. vodáctví), v severní části jsou navíc hydrologické poměry změněny dlouholetou těžbou.
V současné době má vodní rekreace podobu místních koupališť, v Bílině najdeme městské koupaliště
s přilehlým campingem a rekreačně - sportovním areálem, v obci Světec - část obce Štrbice a část
obce Chotějovice přírodní koupaliště. Na Mrzlickém potoce pod vrchem Holibka u Razic (část obce
Hrobčice) se nachází Holubkův Mlýn s rybníkem, nicméně jeho turistická atraktivita je minimální.
Zajímavou a velmi oblíbenou lokalitou pro koupání a rybaření je bývalý oprám Márinka u obce Světec,
vzniklý zatopením dřívější důlní jámy, kde byla pro účely zlepšení rekreačního využití vybudována
rovněž písečná pláž.
Oblast nabízí zcela netradiční a ojedinělou kombinaci aktivit, k nimž je možné do budoucna počítat i
s rozvojem dalších, ekologických forem cestovního ruchu jako například agroturistiky, hippoturistiky či
montánního turismu, který v regionu může navázat na široké množství podnětů. Potenciál území lze
spatřovat také v nově se prosazujícím trendu incentivního turismu, jenž v řešeném území umožňuje
využití zázemí města s netradiční nabídkou volnočasových aktivit.
Jedinečnou příležitostí pro rozvoj rekreačních aktivit bude dokončení rekultivace území, na kterých
byla či dosud je provozována těžba uhlí. Značný rozsah těchto území spolu s jejich polohou
představují jedinečný potenciál pro vznik nových rekreačních ploch nadmístního významu. Tato
rekreace bude mít převážně přírodní charakter (outdoorové aktivity). Vzhledem k významnému podílu
hydrické rekultivace se počítá také s rekreačním využíváním nových vodních ploch, výhledově
49
12/2012
zejména jezera Bílina, v prostoru současného velkolomu Bílina, které by mělo dosáhnout rozlohy
930ha, dále rekreačního jezera Ledvice, v místě bývalého odkaliště Elektrárny Ledvice.
50
12/2012
4.
Přehled limitů, hodnot a záměrů v území ORP Bílina
4.1
Limity v území
Limity využití území představují jevy, jejichž ochrana je definována legislativním rámcem. Rozsah a
způsob využití dotčeného území jsou pak determinovány podmínkami stanovenými příslušnými
právními předpisy.
Přehled limitů v území ORP Bílina vychází z dat dodaných pořizovatelem jako podklad pro rozbor
udržitelného rozvoje území. Do výkresu limitů byly rovněž převzaty hranice územně ekologických
limitů těžby, vymezené Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje.
Kromě těchto dat byly provedeny doplňující průzkumy a analýzy podkladů.
Výčet limitů je součástí tabulek v kapitolách 4.1.1. a 4.1.2. Limity nadmístního významu jsou v tabulce
zvýrazněny barevným textem. Přehled limitů využití území v členění dle jednotlivých obcí ORP je
součástí Přílohy č. 3 Aktualizace RURÚ.
Limity jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 1 (Výkres hodnot území)
v měřítku 1:10 000.
Vybrané jevy jsou opatřeny popisem, případně číselným kódem, který je tvořen následujícím
způsobem:
X_Y
číslo jevu dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb. (metodický pokyn MMR)
X
Y
pořadové číslo v rámci příslušného jevu
4.1.1
Limity v oblasti environmentálního pilíře
Tabulka č. 24 – Limity v oblasti environmentálního pilíře
Limit využití území
Dotčené obce (části obce)
Právní rámec
I. Ochrana přírody a krajiny
I.a) Zvláště chráněná území
Chráněná krajinná oblast
České středohoří
Hrobčice (Hrobčice, Chouč,
Mirošovice, Mrzlice, Razice
Tvrdín, Červený Újezd,
Mukov)
Lukov (Lukov, Štěpánov)
Měrunice (Měrunice, Žichov)
NPR Bořeň
Bílina
Hrobčice (Chouč)
PR Dřínek
Hrobčice (Razice)
PR Hradišťanská louka
Hrobčice (Mukov)
PR Trupelník
Bílina,
Hrobčice (Kučlín)
PP Husův vrch
Hostomice
PP Štěpánovská hora
Hrobčice (Radovesice)
Výnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 6883/76 ze dne
19.3. 1976.
§ 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 a § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláště chráněná území jsou vyhlašována
rozhodnutím dle uvedeného zákona.
I.b) Evropsky významné lokality
Bořeň CZ0420026
Bílina (Újezdské předměstí)
Hrobčice (Hrobčice, Chouč)
nařízení Vlády ČR č. 132/2005 Sb., kterým se
stanoví národní seznam evropsky významných
lokalit
I.c) Významné krajinné prvky ze zákona
Vodní toky
Viz bod V.a) tabulky
Rybníky
Viz bod V.b) tabulky
Lesy
Viz bod II. tabulky
§ 3, odst. 1, písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
Aktivity ve VKP jsou vázány na souhlas orgánu
ochrany přírody.
I.d) Významné krajinné prvky registrované
51
12/2012
Právní rámec
Bořeň
Bílina (Újezdské předměstí),
Hrobčice (Chouč)
§ 3, odst. 1, písm. b) a § 6 zákona č. 114/1992 Sb.,
předpisů.
I.e) Památné stromy
Hloh Lavallův
Světec (Chotějovice)
Lípy u kostela v Měrunicích
Měrunice (Měrunice)
Lyrovník tulipánokvětý
Bílina (Mostecké Předměstí)
Jilm v Bílině
Bílina (Bílina)
skupina památných stromů
Bílina, Měrunice, Světec
§ 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
I.f) ÚSES
NRBK Milešovka – K13
Lukov (Lukov),
Hrobčice (Červený Újezd,
Mukov)
§ 3, odst. 1,. písm. a) a § 4 zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
Regionální biocentra
Regionální biokoridory
Lokální biocentra
Dle mapy
Lokální biokoridory
I.g) Ochrana krajinného rázu
§ 12 a §77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.,
předpisů.
Místa krajinného rázu
Kulturní
Kostel sv. Vavřince
Hrobčice (Mirošovice)
Kostel sv. Stanislava
Kostel sv. Prokopa
Hrobčice (Mukov)
Kostel sv. Jakuba
Hrobčice (Mrzlice)
Kostel sv. Havla
Hrobčice (Hrobčice)
Přírodní
Hradišťany
Hrobčice (Mukov)
Dob
Měrunice (Žichov)
Záhorní hora
Měrunice (Žichov)
Ostrý
Hrobčice (Červený Újezd)
Štěpánovská hora
Holibka
Hrobčice (Razice)
Horka
Králičí vrch
Zaječí kopec
Hrobčice (Razice)
Technická
Radovesická výsypka
Souběh elektrovodů a
plynovodu
Hrobčice (Mukov)
Lukov (Štěpánov)
Oblasti krajinného rázu
Duchcovská část Mostecké
pánve
Bílina (Bílina, Bílina – Újezd),
Hrobčice (Chouč, Hrobčice,
Kučlín, Radovesice u Bíliny,
Razice), Lukov (Štěpánov),
Světec
Kostomlaty
Světec (Štrbice, Úpoř)
Libčeveská kotlina
Měrunice
52
12/2012
Lukovská kotlina
Měrunické údolí
Hrobčice, Měrunice
Milešovská kotlina
Lukov (Lukov)
Mukovské úbočí Kozího
hřbetu
Mrzlice, Mukov, Razice,
Tvrdín), Lukov (Štěpánov),
Prameny Granátky
Mukov), Lukov
Prameny Milešovského
potoka
Lukov (Lukov)
Prameny Modly
Hrobčice (Mukov), Lukov
(Lukov)
Rtyňské údolí Bíliny
Ohníč, Světec (Úpoř, Štrbice)
Třebívlické Poohří
Údolí Suchého potoka
Vlastislavská kotlina
Lukov (Lukov)
Zaječické údolí
Měrunice (Žichov)
Právní rámec
I.h) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
Vraník
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
II. Ochrana lesa
Lesy hospodářské
Dle mapy
Lesy zvláštního určení
Bílina (Bílina, Újezdské
předměstí, Břežánky,
Chudeřice)
Světec (Světec)
Hotov, Chouč, Kučlín,
Mirošovice, Mrzlice, Mukov,
Radovesice, Razice)
Ledvice (Ledvice)
Lukov (Štěpánov, Lukov)
Měrunice (Měrunice,
Žichovice)
Ohníč (Křemýž, Ohníč)
Světec (Chotějovice,
Chotovenka, Podhradice,
Světec, Štrbice)
Lesy ochranné
Bílina
Hostomice (Hostomice)
Hrobčice (Hetov, Chouč,
Mukov)
OP 50 m od lesa
Dle mapy
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako lesy ze
zvýšenou funkcí půdo a vodoochrannou a dále lesy
v chráněných územích (CHKO, PR, PP).
Lesy ochranné jsou vymezeny zejména z hlediska
mimořádně nepříznivého stanoviště.
Poznámka: Lesy jsou též VKP ze zákona (viz bod
I.c).
III. Ochrana nerostných surovin
III.a) Chráněná ložisková území
07570000 Bílina (uhlí hnědé)
Bílina
Ledvice
07560000 Duchcov (uhlí
hnědé)
Ledvice
22740000 Most (uhlí hnědé)
Bílina (Jenišův Újezd)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů
Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných
ložiskových územích.
53
12/2012
02000000 Hostomice
(stavební kámen)
Světec (Světec)
14950000 Křemýž
(uhlí hnědé)
Ohníč (Křemýž)
07850000 Pohradice
(uhlí hnědé)
Ohníč (Ohníč)
Světec (Světec, Štrbice,
Úpoř)
02010000 Měrunice
(stavební kámen)
10810000 Liběšice (bentonit)
Hrobčice (Chouč)
22890000 Podsedice
(polodrahokamy)
Právní rámec
Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988
Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů.
III.b) Dobývací prostory
30049 Bílina (uhlí hnědé)
předměstí)
Ledvice
30057 Duchcov (uhlí hnědé)
Ledvice
70067 Hostomice
(cihlářská hlína)
Hostomice
70264 Dolánky (čedič)
Ohníč (Dolánky)
70819 Měrunice (čedič)
Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích
prostorech.
Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988
Sb., o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů.
III.c) Výhradní ložiska
3056500 Hostomice
(cihlářská hlína)
Hostomice
3020000 Hostomice (stavební
kámen
Hostomice
3075600 Duchcov – Pokrok 2
(uhlí hnědé)
Ledvice
3149500 Křemýž
(uhlí hnědé)
Ohníč (Křemýž)
3078500 Pohradice-Svornost
(uhlí hnědé)
Ohníč (Ohníč)
Úpoř)
3020100
Měrunice (stavební kámen)
3108100 Liběšice (bentonit)
Hrobčice (Chouč)
III.d) Ložiska nevyhrazených nerostů
3149501 Křemýž
(stavební kámen)
Ohníč (Křemýž)
3167900 Světec 2
(stavební kámen)
Světec (Světec, Štrbice)
IV. Ochrana území před nepříznivými geologickými vlivy
Poddolovaná území
Dle mapy
Sesuvy
Dle mapy
Staré důlní dílo
Dle mapy
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
a o Českém geologickém úřadu ve znění
ČSN 73 0039 Navrhování objektů na
poddolovaném území.
V. Ochrana vodních zdrojů
V.a) Ochrana povrchových a podzemních vod
Povodí Bíliny
Celé území ORP
54
12/2012
Právní rámec
Vodní zdroje vč. OP
Bílina I, Bílina II
Červený Újezd
Mukov
Hrobčice (Mukov)
Prameniště Lukov - Březina
Hrobčice (Mukov)
Lukov (Lukov)
Vrt Ohníč
Ohníč (Ohníč)
Štrbice
Světec (Štrbice)
Útvar podzemních vod
Bílina, Hostomice, Hrobčice,
Ledvice, Lukov, Měrunice,
Ohníč, Světec
Vodní toky
dle mapy
Vodní plochy
Bílina (Bílina)
Hostomice
Mukov, Mrzlice)
Ledvice
Světec (Světec)
Zranitelná oblast
Bílina (Újezd)
Hrobčice (Červený
Újezd,Chouč, Mirošovice,
Mrzlice, Razice, Tvrdín)
Přírodní léčebné lázně
Bílina
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve
Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví
seznam vodárenských nádrží a zásady pro
stanovení a změny ochranných pásem vodních
zdrojů.
Poznámka – vodní toky a vodní plochy jsou též
VKP ze zákona.
V.b) Ochrana přírodního léčivého zdroje
Vnější lázeňské území
Bílina
Vnitřní lázeňské území
I. pásmo
Dle mapy
II. pásmo II.A
Dle mapy
II. pásmo II.B
Dle mapy
II. pásmo II.C (LM Teplice)
Dle mapy
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech
a o změně některých zákonů.
VI. Ochrana před povodněmi
Záplavové území Bíliny vč.
aktivní zóny záplavového
území
Bílina (Bílina, Břežánky,
Chudeřice)
Hostomice
Světec (Chotějovice, Světec)
Záplavové území Syčivky vč.
aktivní zóny záplavového
území
Bílina
Hrobčice (Hrobčice, Kučlín,
Razice)
Záplavové území Bouřlivce
vč. aktivní zóny záplavového
uźemí
Hostomice
Území zvláštní povodně pod
vodním dílem Všechlapy
Hostomice
Ohníč (Ohníč, Křemýž)
Světec (Chotějovice, Světec)
Půdy I. a II. třídy ochrany
dle mapy
pozdějších předpisů (zákon č. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci, ve znění pozdějších
předpisů).
Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu
zpracování návrhu a stanovení záplavového
území.
VII. Ochrana půd
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
55
12/2012
Investice do půdy
Hetov, Mukov)
Právní rámec
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují
některé podrobnosti ochrany zemědělského
půdního fondu.
Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí
OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996 k odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu.
VIII. Ekologické zátěže
Území ekologických rizik
Bílina (Břežánky, Chudeřice),
Hostomice, Světec
(Chotovenka, Štrbice)
Skládka
Světec (Štrbice, Chotovenka)
4.1.2
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve
Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Tabulka č. 25 – Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Právní rámec
I. Sídelní struktura
Zastavěné území
Všechny obce a jejich části
Zastavitelné území
Všechny obce a jejich části
Městská památková zóna
Bílina (Bílina, Mostecké
Předměstí)
Archeologická památková
rezervace
Bílina (Bílina)
Archeologické naleziště
Ledvice, Lukov, Světec
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon).
Zastavěná území se vymezují územním plánem,
popř. rozhodnutím dle stavebního zákona. Není-li
ÚP či rozhodnutí vymezuje se dle intravilánu z roku
1966 (v ORP Bílina takto vymezena zastavěná
území v obci Měrunice – Měrunice a Žichov).
Zastavitelná území se vymezují územním plánem.
II. Ochrana památek
Kostel sv. Petra
a Pavla
Bílina (Bílina)
Městské opevnění
Bílina (Bílina)
Socha P. Marie Immaculaty
Bílina (Bílina)
Socha sv. Jeronýma
Bílina (Bílina)
Socha sv. Šebestiána
Bílina (Bílina)
Sloup se sochou P. Marie
Bílina (Bílina)
Kašna se sochou sv. Floriána
Bílina (Bílina)
Výšinné opevněné sídliště slovanské hradiště,
archeologické stopy
Bílina (Bílina)
Zámek starý čp. 1
Bílina (Bílina)
Měšťanský dům čp. 12
(Seifertova)
Bílina (Bílina)
Bílina (Bílina)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve
Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon
č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Památkově chráněná území a nemovité památky
a podmínky jejich ochrany jsou stanoveny
rozhodnutím dle uvedených předpisů.
.
56
12/2012
(Sefiertova)
(Seifertova)
Bílina (Bílina)
(Seifertova)
Bílina (Bílina)
(Komenského)
Bílina (Bílina)
(Komenského)
Bílina (Bílina)
(Komenského)
Bílina (Bílina)
(Mírové nám.)
Bílina (Bílina)
Tržnice čp. 46
Bílina (Bílina)
(Břežánská)
Bílina (Bílina)
Právní rámec
Radnice čp. 50 (Břežánská)
(Mírové nám.)
Bílina (Bílina)
(Mírové nám.)
Bílina (Bílina)
(Mírové nám.)
Bílina (Bílina)
Hotel čp. 92 (Mírové nám.)
Bílina (Bílina)
Fara čp. 95
Bílina (Bílina)
Rodinný dům čp. 96 (Na
zámku)
Bílina (Bílina)
Zámek čp. 98
Bílina (Bílina)
Pivovar
Bílina (Bílina)
Špitál – kaple
Bílina (Bílina)
Městské lázně
Sklárna Splintex – věžový
vodojem
Bílina (Chudeřice)
Rovinné neopevněné sídliště
Bořeň, archeologické stopy
Hrobčice (Chouč)
Kostel sv. Havla
Venkovská usedlost čp. 11
Zámek
Kostel sv. Kateřiny
Hrobčice (Chouč)
Boží muka
Hrobčice (Chouč)
Hrobčice (Chouč)
Socha sv. Antonína
Poustevníka
sloup se sousoším
Nejsvětější Trojice
Zámek čp. 1
Kostel sv. Prokopa
Hrobčice (Mukov)
57
12/2012
Výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské,
Hrobčice (Mukov)
Hrobčice (Mukov)
Kostel sv. Jakuba Většího
Hrobčice (Mrzlice)
Výšinné opevněné sídliště hradiště Knovízské,
Pomník padlým I. a II.
světové války
Ledvice
Tvrz Žichov, archeologické
stopy
Měrunice (Žichov)
Kaple
Ohníč (Dolánky)
Vodní mlýn čp. 12
Ohníč (Dolánky)
Kostel sv. Petra a Pavla, část
stojící a archeologické stopy
Ohníč (Křemýž)
Zámek čp. 1
Ohníč (Křemýž)
Světec (Světec)
Socha sv. Jana
Nepomuckého
Světec (Světec)
Sloup se sousoším Piety
Světec (Světec)
Zámek čp. 1
Světec (Světec)
Fara čp. 24
Světec (Světec)
Sousoší sv. Jana
Nepomuckého
Světec (Štrbice)
Světec (Štrbice)
Světec (Štrbice)
Světec (Štrbice)
Světec (Štrbice)
Světec (Štrbice)
Kaple
Světec (Úpoř)
Právní rámec
III. Dopravní infrastruktura
III.a) Silnice
Silnice I/13 včetně OP
Bílina (Bílina, Chudeřice, –
Újezdské Předměstí)
Hostomice
Ohníč (Křemýž)
Silnice II/257 a II/258 včetně
OP
předměstí, Chudeřice)
Mirošovice,)
Hostomice
Světec (Chotějovice, Světec,
Štrbice)
Silnice III. třídy včetně OP
Dle mapy
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
OP silnic I. třídy je 50 m na každou stranu od osy
vozovky.
OP silnic II. a III. třídy je 15 m na každou stranu od
osy vozovky.
OP se nevymezuje v zastavěném a zastavitelném
území.
III.b) Železnice
Celostátní železniční trať č
130 včetně OP
Bílina (Bílina, Břežánky,
Chudeřice)
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění
58
12/2012
Hostomice
Ledvice
Celostátní železniční trať č.
131 včetně OP
Bílina (Bílina, Chudeřice)
Hostomice
Ohníč (Dolánky, Křemýž,
Ohníč)
OP vlečky
Dle mapy
Právní rámec
OP celostátních a regionálních drah je 60 m od osy
krajní koleje po obou stranách.
OP vleček je 30 m od osy krajní koleje po obou
stranách.
IV. Technická infrastruktura
IV.a) Elektrická energie
OP vzdušných elektrických
vedení:
400 KV
220 kV
110 kV
35 kV
Dle mapy
OP elektrických stanic
Dle mapy
OP elektrárny
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon),
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve
OP vedení 400 kV je 20 m od krajního vodiče po
obou stranách.
obou stranách.
obou stranách.
OP vedení 35 kV je 2 m po obou stranách
u vedení s izolací a 7 m u vedení bez izolace.
OP výrobny elektřiny a rozvodné stanice nad 52 kV
je 20 m od oplocení nebo vnějšího líce zdi.
OP stožárových stanic do 52 kV/nn je 7 m od
obvodu stanice.
OP kompaktních a zděných stanic je 2 m od
obvodu stanice.
Ledvice
IV.b) Plyn
BP vtl plynovodu
Dle mapy
OP stl plynovodu
Dle mapy
OP ntl plynovodu
Dle mapy
OP technologického objektu
zásobování plynem
Dle mapy
Bezpečnostní pásmo vtl plynovodu je vymezeno po
obou stranách od vnějšího okraje potrubí:
do DN 100 – 15 m;
do DN 250 - 20 m;
nad DN 250 – 40 m.
OP stl a ntl plynovodu v zastavěném území je 1 m
od okraje potrubí na obě strany.
OP stl a ntl plynovodů mimo zastavěné území je 4
m od okraje potrubí po obou stranách.
OP technologického objektu je 4 m od obvodu
objektu.
IV. c) Zásobování teplem
OP teplovodu
Dle mapy
59
12/2012
Právní rámec
OP teplovodu je 2,5 m od okraje potrubí po obou
stranách.
IV.d) Vodohospodářská zařízení
OP vodovodu
Dle mapy
OP kanalizačního řadu
Dle mapy
OP ČOV
Není vymezeno
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o zm ěně
některých zákonů.
OP vodovodního a kanalizačního potrubí je
vymezeno na obě strany od okraje potrubí a činí
pro vedení:
do DN 500 mm – 1,5 m;
nad DN 500 mm – 2,5 m;
nad DN 200 mm při uložení v hloubce nad 2,5 m se
OP rozšiřuje o 1 m (2,5 – 3,5 m).
OP ČOV se stanovuje rozhodnutím.
IV.e) Přenos informací
OP elektronického
komunikačního zařízení
Dle mapy
OP komunikačního vedení
Dle mapy
OP radiového směrového
spoje
Dle mapy
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve
OP radiokomunikační objektu, TV nebo
rozhlasového vysílače tvoří kruh R 500 – 1000 m.
OP televizního převaděče tvoří kruh R 30 m.
OP komunikačního vedení nadzemního i
podzemního je 1,5 m po obou stranách.
OP radiového směrového spoje tvoří pás o šířce 10
– 150 m.
V. Ostatní limity
OP hřbitova
Bílina (Bílina)
Hrobčice (Hrobčice, Chouč,
Mrzlice, Mukov)
Ledvice
Ohníč (Křemýž)
Světec (Světec)
OP krematoria
Bílina (Bílina)
OP objektu důležitého pro
obranu státu
Dle mapy
Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České
republiky v platném znění.
OP vojenského letiště v Žatci.
Zařízení civilní ochrany
Dle mapy
§ 2,7,10,15 zákona č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů
Objekt požární ochrany
Dle mapy
§ 26 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně ve znění pozdějších předpisů
Požární nádrže a čerpací místa vody.
Objekt důležitý pro plnění
úkolů Policie ČR
Bílina (Bílina)
Zákon č. 283/1991 Sb. o Policii ČR.
Bílina
§12 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných
havárií, ve znění pozdějších předpisů;
§1 vyhlášky č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví
zásady pro stanovení zóny havarijního plánování
Zóna havarijního plánování
§ 17 (hřbitovy) a § 12 (krematoria) zákona
č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
OP kolem hřbitovů a krematoria se zřizuje v šíři
nejméně 100 m. SÚ může zakázat nebo omezit
provádění některých staveb.
60
4.2
12/2012
Hodnoty v území
Hodnoty území představují stavby či plochy, jejichž ochrana je zajištěna platnými právními předpisy (v
tomto případě se zároveň jedná o limity využití území), případně další stavby či plochy, jejichž pozitivní
charakteristiky byly identifikovány v rámci průzkumu území (hodnoty kulturní, historické,
architektonické, urbanistické, přírodní a krajinné), konkrétně:
- urbanisticky hodnotná území, urbanisticky významné kompoziční prvky – území
s cennou či zachovanou původní urbanistickou kompozicí v sídle nebo ve volné
krajině
- architektonicky cenné stavby – objekty vykazující vysokou architektonickou
hodnotu, které nejsou evidovány v rejstříku nemovitých kulturních památek (např.
stavby významných architektů, doklady lidového stavitelství, slohově čisté budovy)
- historicky významné stavby – objekty spojené s narozením či pobytem významné
osobnosti nebo s významnou událostí
- přírodní, technické a kulturní dominanty území – stavby či části území, které se
uplatňují při dálkových pohledech a vizuálně dominují širšímu okolí
- významné vyhlídkové body – veřejně přístupná místa (terénní vyvýšeniny či stavby)
umožňující jedinečný výhled do okolního území
- místa významné události – území spojená s významnou historickou událostí
(bojiště, poutní místa, atd.)
- plochy občanského vybavení – areály veřejné či komerční vybavenosti či areály
hřbitovů
- plochy výroby – plochy průmyslové či zemědělské výroby
- plochy veřejných prostranství – náměstí, návsi či jiné významné veřejně přístupné
prostory, sloužící ke shromažďování či pohybu místních obyvatel
Přehled hodnot v území ORP Bílina je provedeno na základě dat, které dodal pořizovatel jako podklad
pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Do výkresu hodnot bylo zároveň převzato
vymezení krajinných celků dle ZÚR Ústeckého kraje. Pro doplnění výčtu hodnot byly provedeny
nezbytné doplňující analýzy podkladů a průzkumy.
Výčet hodnot je součástí tabulek v kapitolách 4.2.1. a 4.2.2. Hodnoty nadmístního významu jsou
v tabulce zvýrazněny barevným textem. Přehled hodnot území v členění dle jednotlivých obcí ORP je
součástí Přílohy č. 3 Aktualizace RURÚ.
Hodnoty jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 2 (Výkres limitů využití
území), v měřítku 1:10 000.
Vybrané jevy jsou opatřeny popisem, případně číselným kódem, který je tvořen následujícím
způsobem:
X_Y
X
číslo jevu dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb. (metodický pokyn MMR)
Y
pořadové číslo v rámci příslušného jevu
4.2.1
Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře
Tabulka č. 26 – Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře
Hodnota území
Popis
I. Přírodní a krajinné hodnoty
I.a) Zvláště chráněná území
České středohoří
Hrobčice (Hotov, Hrobčice,
Chouč, Mirošovice, Mrzlice,
Razice Tvrdín, Červený
Újezd, Mukov)
Chráněná krajina pohoří třetihorního vulkanického
původu s rozmanitým vegetačním pokryvem.
Rozloha 107 000 ha, vyhlášeno 1976.
NPR Bořeň
Bílina
Hrobčice (Chouč)
Znělcový lakolit s teplomilnými společenstvy.
3,2 ha, 1946.
61
12/2012
Hodnota území
Popis
PR Dřínek
Hrobčice (Razice)
Xerotermní travinné společenstva, teplomilné
druhy rostlin vzácně se vyskytující v severní části
českého termofytika. 1,8 ha, 2002.
PR Hradišťanská louka
Hrobčice (Mukov)
Zbytek pohorské orchidejové louky. 3,9 ha, 1952.
PR Trupelník
Bílina,
Významné paleontologické naleziště paleogenní
diatomitové mikroflory a makroflory. Rozsáhlý
zbytek teplomilných společenstev s výskytem
vzácných a ohrožených druhů rostlin (např.
hlaváček jarní, len žlutý atp.). 15,33, ha, 2001.
PP Husův vrch
Hostomice
Lokalita teplomilných druhů, hlavně hlaváček jarní.
4,7 ha, 2001.
PP Štěpánovská hora
Stepní pleška s teplomilnými společenstvy.
0,5 ha, 1946.
Bořeň CZ0420026
Hrobčice (Chouč, Hrobčice)
I.b) Evropsky významné lokality
Viz NPR Bořeň.
I.c) Významné krajinné prvky ze zákona
Vodní toky
Viz bod V.a) tabulky
Řeka Bílina a její přítoky včetně zachované nivy
Rybníky
Viz bod V.b) tabulky
Plochy rybníků.
Lesy
Viz bod II. tabulky
Plochy lesů bez ohledu na kategorii.
I.d) Významné krajinné prvky registrované
Bořeň
Hrobčice (Chouč)
Viz též NPR Bořeň.
I.e) Památné stromy
Hloh Lavallův
Jednotlivý strom v Dvořákově ulici v Chotějovicích.
Vyhlášen 2006.
Jilm v Bílině
Bílina (Bílina)
Jednotlivý strom v ulici na Zámku u kostela sv.
Petra a Pavla. 2002.
Lípy u kostela v Měrunicích
Dvě lípy u kostela sv. Stanislava. 1993.
Liliovník v Bílině
Bílina (Bílina)
Jednotlivý strom v lázeňském parku
Lyrovník tulipánokvětý
Jednotlivý strom u budovy lázní. 2006.
NRBK Milešovka – K13
Lukov (Lukov )
Mukov)
Regionální biocentra
Dle mapy
Regionální biokoridory
Dle mapy
Lokální biocentra
Dle mapy
Lokální biokoridory
Dle mapy
I.f) ÚSES
Osa nadregionálního biokoridoru s ochrannou
zónou 2 km.
I.g) Krajinný ráz
Pouze místa pozitivních charakteristik.
Místa krajinného rázu
Ostrý
Přírodní dominanta, vrchol.
Horka
Kostel sv. Havla
Kulturní dominanta.
Králičí vrch
Hradišťany
Hrobčice (Mukov)
Kostel sv. Prokopa
Hrobčice (Mukov)
Štěpánovská hora
62
12/2012
Hodnota území
Popis
Kostel sv. Jakuba
Hrobčice (Mrzlice)
Holibka
Hrobčice (Razice)
Zaječí kopec
Hrobčice (Razice)
areál Mirošovice
areál Razice
Hrobčice (Razice)
Kulturní dominanta
Hrobčice
Technická dominanta
areál Hrobčice
Hrobčice
Kulturní dominanta
Dob
Měrunice (Žichov)
Záhorní hora
Měrunice (Žichov)
areál Měrunice
Měrunice
Kulturní dominanta
Oblasti krajinného rázu
Duchcovská část Mostecké
pánve
Kučlín, Radovesice u Bíliny,
Razice), Lukov (Štěpánov),
Světec
Kostomlaty
Světec (Štrbice, Úpoř)
Libčeveská kotlina
Měrunice
Lukovská kotlina
Měrunické údolí
Hrobčice, Měrunice
Milešovská kotlina
Lukov (Lukov)
Mukovské úbočí Kozího
hřbetu
Mrzlice, Mukov, Razice,
Tvrdín), Lukov (Štěpánov),
Prameny Granátky
Mukov), Lukov
Prameny Milešovského
potoka
Lukov (Lukov)
Prameny Modly
(Lukov)
Rtyňské údolí Bíliny
Ohníč, Světec (Úpoř, Štrbice)
Třebívlické Poohří
Údolí Suchého potoka
Vlastislavská kotlina
Lukov (Lukov)
Zaječické údolí
Měrunice (Žichov)
Rámcové typy krajiny
CHKO České středohoří –
Milešovské a Verneřické
středohoří
Hrobčice ( Červený Újezd,
Hetov, Mukov), Lukov
(Štěpánov), Měrunice
(Měrunice)
Krajina výrazných zalesněných vrcholů a
hlubokých údolí se zachovalými fragmenty
přirozeného lesa, se souvislejšími plochami
bezlesí, s vyváženým zastoupením lesních
porostů, zemědělských pozemků a převážně
malých sídel s koncentrovanou zástavbou
významných urbanistických i architektonických
hodnot.
CHKO České středohoří –
Lounské středohoří
Bílina , Hrobčice (Dřínek,
Hotov, Hrobnice, Chouč,
Kčlín, Mirošovice, Razice)
Krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů,
zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství),
s malými sídly s koncentrovanou zástavbou.
Hostomice, Hrobčice (Hetov,
Krajina výrazných vrcholů a hlubokých údolí
63
12/2012
Hodnota území
Milešovské středohoří
Radovesice), Lukov
(Štěpánov), Ohníč (křemýž,
Ohníč), Světec
Popis
(průlomové údolí Bíliny) se zachovalými fragmenty
přirozeného lesa, s vyváženým zastoupením
lesních porostů, zemědělských pozemků a malých
sídel s koncentrovanou zástavbou.
Hostomice, Ohníč (Křemýž),
Krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků a
severočeských pánví, lokálně s kužely třetihorních
vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky
využívaná, se strukturou menších a středních
sídel, často vysokých urbanistických a
architektonických hodnot.
Bílina, Hostomice, Hrobčice
(Kučlín, Razice, Dřínek,
Hetov, Radovesice, Razice),
Ledvice, Světec
Krajina severočeských podkrušnohorských
sníženin – pánví, lokálně s izolovanými vrcholy
třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou
souvisle urbanizovaných ploch sídel a
průmyslových areálů; krajiny v závislosti na
probíhajících rekultivačních a revitalizačních
opatřeních postupně začleňovaná do krajinného
celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný
územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je
pokládán za maximální .
Lesopark Bezovka
Bílina
rozsáhlá plocha sídelní zeleně ve vazbě na volnou
krajinu, v území se specifickou morfologií
Lesopark Chlum
Bílina
Vrch Kostrlík
Bílina
přírodní dominanta
Zámecký park
Bílina
rozsáhlá plocha sídelní zeleně ve vazbě na areál
zámku
Žižkovo údolí lesopark
Bílina
Husův vrch - přírodní
dominanta
Hostomice, Ohníč (Křemýž)
přírodní dominanta
Veřejné prostranství návsi
Hrobnice (Tvrdín)
architektonicky příjemná část obce
Veřejné prostranství návsi
Měrunice
architektonicky příjemná část obce
Měrunické rybníky a Lužický
potok
Měrunice
krajinný prvek harmonicky zasazený do zástavby
obce
Bořeň
Hrobčice (Chouč)
vyhlídka z vrchu Bořeň na Bílinu, Hrobčice a
CHKO České Středohoří
Bílina - Břežánky
Bílina (Mostecké předm ěstí)
lokalita Na Větráku – výhled do těžebního prostoru
s částečně realizovanou rekultivací.
Bílina – nad Žižkovým údolím
výhled severně na město Bílina
Bílina – Na Výsluní
výhled jižně a východně na město Bílina
Bílina – zahrádky
Místo panoramatického výhledu u bezejmenné
cesty ve východním cípu zahrádkářské osady na
úpatí Bořně, na město Bílina.
Svah nad Mirošovicemi
vyhlídka ze silnice II/257 na Mirošovice a Bílinu
Hrobčice - silnice
Hrobčice, Mrzlice, Mukov,
Razice) – dle mapy
místa panoramatických vyhlídek ze silnice
západně na Bořeň a Bílinu
Hrobčice (Hetov, Radovesice)
- dle mapy
místo panoramatické vyhlídky na rekultivované
území Radovesické výsypky
Ledvice - lom
Ledvice
místo vyhlídky do prostoru těžby a výsypky
Lukov
panoramatická vyhlídka do CHKO České
Severočeské nížiny a pánve
Severočeská devastovaná a
souvisle urbanizovaná území
Krajinné celky
Významné vyhlídkové body
64
12/2012
Hodnota území
Popis
Středohoří
Měrunice - silnice
panoramatická vyhlídka do CHKO České
Středohoří
Svahy nad Ohníčem
Ohníč - dle mapy
místa vyhlídky ze silnic kolem Ohníče na obec
Křemýž
Ohníč (Křemýž) – dle mapy
místa panoramatických vyhlídek z okraje Křemýže
do okolní krajiny
Štrbice – silnice
Světec (Štrbice) – dle mapy
místa panoramatických vyhlídek jižně na Špičák a
Štrbický vrch
Světec – silnice
Světec (Světec)
místo vyhlídky západně na Ledvice a Bílinu
Úpoř
Světec (Úpoř)
místa vyhlídky severně směr Teplice
I.h) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem
Vraník
Naleziště okáče Chazara briseis.
I. i) Ostatní přírodní hodnoty
Významné plochy krajinné
zeleně
Dle mapy
Významné plochy sídelní
zeleně
Dle mapy
Lesy hospodářské
Dle mapy
Lesy zvláštního určení
Bílina (Bílina, Bílina – Újezd,
Břežánky, Chudřice)
Hostomice
Světec
Hrobčice
Lukov, Ledvice, Měrunice,
Ohníč,
Lesy ochranné
Bílina
Hrobčice (Hetov, Mukov)
II. Lesy
III. Ložiska nerostných surovin
III.a) Vyhrazená ložiska
3056500 Hostomice
Hostomice
Cihlářská hlína, těženo.
3020000 Hostomice
Hostomice
Stavební kámen, netěženo.
3075600 Duchcov – Pokrok 2
Ledvice
Uhlí hnědé
3149500 Křemýž
Ohníč (Křemýž)
Uhlí hnědé, dříve těženo, nyní netěženo.
3078500 Pohradice-Svornost
Ohníč (Ohníč)
Úpoř)
Uhlí hnědé, dříve těženo, nyní netěženo.
3020100 Měrunice
Stavební kámen, těženo.
3108100 Liběšice
Hrobčice (Chouč)
Bentonit, netěženo.
III.b) Ložiska nevyhrazených nerostů
3149501 Křemýž
Ohníč (Křemýž)
Stavební kámen.
3167900 Světec 2
Světec (Světec)
Stavební kámen.
IV. Vody
Zdroje vody (podzemní, povrchové)
Bílina I, Bílina II
Červený Újezd
Mukov
Hrobčice (Mukov)
Prameniště a vrty.
65
12/2012
Hodnota území
Popis
Prameniště Lukov - Březina
Lukov (Lukov)
Vrt Ohníč
Ohníč (Ohníč)
Štrbice
Světec (Štrbice)
Vodní toky
dle mapy
Řeka Bílina a její přítoky (Syčivka, Bouřlivec,
Mukovský potok, Lužický potok, Ledvický potok,
Lukovský potok ad.).
Vodní plochy
Bílina (Bílina)
Hostomice
Mukov, Mrzlice)
Ledvice
Ohníč (Křemýž)
Světec (Světec)
Rybníky, požární nádrže, nádrže na vodních
tocích, zatopené oprámy.
Přírodní léčebné lázně
Bílina
Lázně Bílina - Kyselka
Zdroj přírodní léčivé vody
Půdy I. a II. třídy ochrany
dle mapy
Kvalitní úrodné půdy.
Investice do půdy
Hotov, Mukov)
Plochy s provedenými opatřeními ke zlepšení
úrodnosti půd (meliorace).
V. Půdy
4.2.2
Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Tabulka č. 27 – Hodnoty v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Hodnota území
Popis
Zastavěná území
Všechny obce a části obcí
Plochy současné zástavby.
Zastavitelná území
Všechny obce a části obcí
Plochy nové zástavby dle územních plánů.
I. Sídelní struktura
II. Urbanistické hodnoty
II.a) Urbanisticky hodnotná území, cenné stavby, objekty a soubory
Urbanisticky hodnotná území
Veřejný park
Bílina
Historické centrum včetně
Mírového náměstí a
Pivovarského náměstí
Bílina
Podél řeky Bíliny
Dochovalá historická zástavba kolem Mírového a
Pivovarského náměstí, ortogonální půdorys
Historická městská zástavba
Bílina (Mostecké Předměstí,
Újezdské Předměstí)
Mostecké Předměstí, ul. 5. května
Historická nízkopodlažní
zástavba
Bílina (Teplické Předměstí)
Ul. Čs. armády, ul. Teplická
Vilová zástavba
Bílina (Újezdské Předměstí,
Teplické Předměstí,
Mostecké Předměstí, Pražské
Předm ěstí)
Vilové čtvrti z 20. století, zástavba podél Kyselské
ul. a Pražské ul., dochovaná urbanistická struktura
Lázně Kyselka
Bílina
Území cenných staveb a parku s významnou
kompoziční osou.
Sídliště SHD
Sorela
Areál nemocnice
s poliklinikou
Bílina (Pražské Předměstí)
Historické jádro obce
Hostomice
Architektonicky hodnotná část obce s původní
zástavbou a zachovanou urbanistickou strukturou
66
12/2012
Hodnota území
Popis
Historické jádro vsi
Hrobčice, Chouč, Kučlín,
Mirošovice, Mrzlice, Mukov,
Razice, Tvrdín), Lukov
(Lukov, Štepánov), Měrunice
(Měrunice, Žichov), Ohníč
(Ohníč, Křemýž), Světec
(Úpoř, Štrbice, Světec)
Venkovská zástavba
Zástavba s původním vesnickým rázem
Areál kostela sv. Havla se
hřbitovem
Původní zástavba obce
Ledvice
Areál hřbitova s parkem
Ledvice
Areál hřbitova
Měrunice (Měrunice), Světec
(Světec)
Areál kostela sv. Petra a
Pavla
Ohníč (Křemýž)
Zámek Tuchlov a alej
Ohníč (Křemýž)
Původní zástavba
Ohníč (Dolánky, Ohníč Němečky)
Starý mlýn
Ohníč
Hornická kolonie
Areál zámku s parkem
Světec (Světec)
Novodobé jádro obce
Světec (Světec)
Historicky dochované sídlo
Krajinářsky hodnotná území a krajinné dominanty
Lázeňský lesopark Kyselka
Lesopark Chlum
Městský hřbitov Bílina –
kaštanový a lipový háj
Údolí Lukovského potoka a
lesopark Bezovka
Bílina
Vrch Kostrlík
Bílina
Zámecký park
Bílina
Přírodní dominanta lokálního významu
Lesopark Žižkovo údolí
Bílina
Vrch Bořeň
Bílina (Újezdské Předměstí),
Hrobčice (Chouč)
Přírodní dominanta regionálního významu, symbol
území
Husův vrch
Hostomice, Ohníč (Křemýž)
Přírodní dominanta lokálního významu
Území s jedinečným
krajinným rázem
Hetov, Mirošovice, Mukov,
Radovesice), Lukov (Lukov,
Štěpánov), Měrunice
(Měrunice, Žichov)
Čedičový a znělcový vrch Hradišťany, vrch Vraník
(České Středohoří)
Městský park s okolní
zástavbou
Ledvice
Měrunické rybníky a Lužický
potok
Harmonické propojení venkovské zástavby a
krajinných prvků
Vodní nádrž Márinka
Světec (Světec)
Zatopený oprám s rekreačním využitím
Architektonicky hodnotné stavby, objekty a soubory,
architektonické dominanty
Průmyslová hala
Bílina
Dvě haly, kvalitní příklady průmyslové architektury.
67
12/2012
Hodnota území
Popis
Bytový dům Důlní
Bílina
č. 246/31 - architektonicky cenná stavba
Bytový dům Fišerova
Bílina
č. 218/1, 221/3, 207/5 - architektonicky cenná
stavba
Bytový dům 5. května
Bílina
č. 94/45 - architektonicky cenná stavba
Bytový dům Mírová
Bílina
102/1 - architektonicky cenná stavba
Gymnázium
Bíilna
historický objekt (19. stol.), architektonicky cenná
stavba
Městské vily
Bílina
Teplická 244/45, Vrchlického 216/5, Kyselská
311/25
Kostel sv. Petra a Pavla
Bílina
Kulturně historická dominanta lokálního významu
(centrum města)
Zámek
Bílina
Kulturně historická dominanta lokálního významu
(centrum města)
Základní škola Lidická
Bílina
Architektonicky cenná stavba, počátek 20. stol.
Železniční nádraží
Bílina
Architektonicky cenná stavba, pol. 20. století
Věž radnice
Bílina
Břežánská 50 /4, kulturně historická dominanta
lokálního významu (centrum města)
Komín pivovaru
Bílina
Technická dominanta lokálního významu (centrum
města)
Bývalý výrobní objekt ul.
Důlní
Bílina
Technická dominanta, dnes brownfield
Administrativní objekt
Severočeské doly a.s.
Bílina
Technická dominanta.
Komín kotelny
Bílina (Újezdské Předměstí)
Technická dominanta lokálního významu
(Újezdské Předměstí)
Vodojem
Technická dominanta.
Věže Elektrárny Ledvice
Technická dominanta, významný orientační bod
v území, regionální dopad
Bytový dům
Hostomice
Dva bytové domy
Úřad městyse Hostomice
Hostomice
Architektonicky cenná stavba
Klasicistní dům
Hostomice
Komín cihelny Wienerberger
Hostomice
Technická dominanta
Městská vila
Venkovské stavení
Mirošovice, Mrzlice, Razice)
Jedenáct objektů, cenné dochované doklady
venkovské architektury
Historický statek
Hrobčice (Kučlín, Mukov,
Razice)
Tři objekty, cenné dochované doklady venkovské
architektury
Kostel sv. Havla
Kulturně historická dominanta
Hrobčice (Chouč)
Hrobčice (Mrzice)
Kostel sv. Prokopa
Hrobčice (Mukov)
Usedlost č.p. 4
Hrobčice (Tvrdín)
Rekreačně využívaná, dobře udržovaná usedlost.
Brána do dvora č.p. 5
Hrobčice (Tvrdín)
Dům č.p. 9
Hrobčice (Tvrdín)
Dům č.p. 10
Hrobčice (Tvrdín)
Hodnotný dům s dvorem a bránou.
Dům č.p. 11
Hrobčice (Tvrdín)
Hodnotný dům s dvorem a bránou.
Dům č.p. 15
Hrobčice (Tvrdín)
Dům č.p. 17
Hrobčice (Tvrdín)
Dům se sedlovou střechou se zelení v okolí.
68
12/2012
Hodnota území
Popis
Dům č.p. 22
Hrobčice (Tvrdín)
Dům s valbovou střechou.
Hřbitovní kaple
Ledvice
Bytový dům
Ledvice
Dva objekty
Kaplička
Lukov
Soubor venkovských stavební
s veřejným prostorem
Měrunice
Architektonicky a urbanisticky příjemná část obce
Měrunice
Venkovské stavení, statek
Měrunice (Měrunice, Zichov)
Dvanáct objektů, cenné dochované doklady
Hrázděné stavení
Měrunice (Zichov)
Knihovna
Ohníč (Křemýž)
Zámek Tuchlov
Ohníč (Křemýž)
Ohníč (Křemýž)
Venkovská usedlost hrázděné stavební
Ohníč
Architektonicky cenná stavba, cenný doklad
Barokní statek
Ohníč
Restaurace v Ohníči
Ohníč
Klasicistní vila
Světec
Kaplička a zvonička
Světec
Světec
Věž bytového objektu
Světec
Technická dominanta lokálního významu (část
obce Světec)
II. b) Plochy a objekty vybavenosti
Školství
Základní škola
Bílina (Bílina)
Tři základní školy v Bílině, jedna umělecká ZŠ
Jesle a mateřská škola
Bílina (Bílina)
Tři mateřské školy v Bílině.
Zvláštní škola
Bílina (Bílina)
Gymnázium
Bílina (Bílina)
Dům dětí a mládeže
Bílina (Bílina)
Základní škola
Hostomice
Mateřská škola
Mateřská škola
Ledvice
Mateřská škola
Ohníč (Ohníč)
Zdravotnictví, sociální péče
Nemocnice s poliklinikou
Bílina (Bílina)
Zdravotnické zařízení
Bílina (Bílina)
Hostomice
Dvě zdravotnická zařízení v Bílině.
Světec (Světec)
Domov pro pacienty
s Alzheimerovou chorobou
Hrobčice (Mukov), Měrunice
(Měrunice)
Bývalé azylové středisko
Lázeňský areál
Bílina (Bílina)
Bílina – Kyselka, lázně nejsou v provozu.
Dětský domov
Ohníč (Křemýž)
Zámek Tuchlov.
Sportovní areál (Žižkovo
údolí)
Bílina (Bílina)
Sportovní hala, hřiště na házenou, volejbalové
hřiště
Sportovní areál (Kyselka)
Bílina
Lehkoatletický stadion, volejbalové hřiště, tenisové
kurty
Sport, rekreace
69
12/2012
Hodnota území
Popis
Fotbalové hřiště
Bílina
Mezi řekou Bílinou a silnicí I/13
Camping a koupaliště
Bílina
Sportovní hala
Bílina
Zimní stadion
Bílina (Bílina)
Plavecký bazén
Bílina (Bílina)
Střelnice
Bílina (Bílina)
Sportoviště
Bílina
Hřiště
Sportoviště
Hostomice
Sportoviště
Hostomice
Hřiště volejbal / basketbal (u ZŠ)
Kynologické cvičiště
Hostomice
Sportoviště
Sportoviště
Lukov (Lukov)
Hřiště – tenis
Sportoviště
Lukov (Lukov)
Hřiště – tenis
Sportoviště
Lukov (Štěpánov)
Minigolf na veřejném prostranství
Sportoviště
Ledvice
Fotbalové hřiště, sportovní areál Milana Šturmy
Koupaliště
Ledvice
Sportoviště
Ohníč (Ohníč)
Sportoviště
Ohníč (Křemýž)
Sportoviště
Hřiště
Sportoviště
Světec (Štrbice)
Fotbalové hřiště, dětské hřiště, koupaliště
Kynologické cvičiště
Světec (Světec)
Sportoviště
Sídliště SHD - Studentská ul.
Cestovní ruch
Areál bývalé fary a měrunické
rybníky
Komplex zámek a kostel sv.
Jakuba
Světec (Světec)
Zámek
Ohníč (Křemýž)
Oprám Márinka
Zámek
Bílina (Bílina)
Lázně Kyselka
Bílina
Nutná rekonstrukce
Zámek
Nutná rekonstrukce
Nutná rekonstrukce
Rekreační nádrž
Kultura, církev
Knihovna a ZUŠ
Bílina (Bílina)
Divadlo
Bílina (Bílina)
Kino Hvězda a digitální kino
Bílina (Bílina)
Kulturní dům a knihovna
Bílina (Bílina)
Galerie Pod Věží
Bílina (Bílina)
Přírodní divadlo a letní
amfiteátr
Bílina
Areál lázní Kyselka
Kostel
Bílina (Bílina)
Dva kostely v Bílině – kostel sv. Petra a Pavla,
kostel Zvěstování Panně Marii
Knihovna
Hostomice
Kostel sv. Kateřiny a hřbitov
Hrobčice (Chouč)
Kostel sv. Havla a hřbitov
70
12/2012
Hodnota území
Kostel sv. Jakuba a hřbitov
Hrobčice (Mrzlice)
Kostel sv. Prokopa a hřbitov
Hrobčice (Mukov)
Kaplička
Lukov (Lukov)
Zvonička
Lukov (Štěpánov)
Ohníč (Křemýž)
Knihovna
Ohníč (Křemýž)
Knihovna
Světec (Světec)
Kaple hřbitovní
Světec (Světec)
Popis
Správa, policie, ochrana obyvatel
Městský úřad a policie
Bílina (Bílina)
Břežánská 50/4
Úřad městyse
Hostomice
Mlýnská 158
Obecní úřad
Hrobčice 41
Městský úřad
Ledvice
Obecní úřad
Lukov (Lukov)
Mírová 422/42
Štěpánov 32
Obecní úřad
Měrunice 67
Obecní úřad
Ohníč (Ohníč)
Ohníč 30
Obecní úřad
Světec (Světec)
Zámek 1
Hasičská zbrojnice
Bílina
Lukov (Lukov)
Světec (Štrbice)
Obchod
Bílina (Bílina)
Čtyři obchodní centra (3 supermarkety a obchodní
galerie) v Bílině.
Hřbitov
Bílina
Městský a židovský hřbitov.
Hřbitov
U kostela sv. Havla
Hřbitov
Hrobčice (Chouč)
U kostela sv. Kateřiny
Hřbitov
Hrobčice (Mrzlice)
U kostela sv. Jakuba
Hřbitov
Hrobčice (Mukov)
U kostela sv. Prokopa
Hřbitov
Ledvice
na SV okraji obce
Hřbitov
Měrunice
J od části obce Měrunice
Hřbitov
Ohníč (Křemýž)
Z od části obce Křemýž
Hřbitov
Světec (Světec)
na J okraji části obce Světec
Obchodní centrum
Hřbitovy
II.c) Významné výrobní objekty
Bílinská kyselka
Stáčírna minerální vody – Bohemia Healing
Mineral Waters, a.s.
SD - Doly Bílina, a.s.
Bílina (Bílina)
V grafické části vyznačena budova ředitelství a
provozní objekty související s těžbou.
Speciální stavby Most
Bílina (Bílina), Hostomice
Stavební a demoliční práce
AGC Automotive Czech
Výroba bezpečnostních skel do automobilů
Cihelna
Hostomice
Wienerberger cihlářský průmysl
Shanghai Mailing Czech, a.s.
Potravinářský průmysl
Metalimpex Group spol. s r.o.
Strojírenská výroba
71
12/2012
Hodnota území
Popis
SEAM Bílina s.r.o.
Projektování, montáž a revize elektrických
zařízení.
Agro Teplice
Rostlinná výroba, krmiva
ADAS Svoboda, s.r.o.
Hrobčice (Razice)
Zemědělská výroba
Elektrárna Ledvice (ČEZ)
Ledvice, Bílina (Chudeřice),
Truhlárna Ledvice
Ledvice
TEDOS s.r.o.
Ledvice
Strojírenská výroba
Het, spol. s r.o.
Ohníč (Ohníč)
Výroba interierových a fasádních barev
SKATT, spol. s r.o.
Ohníč (Ohníč)
Výroba smažených brambůrků
Drůbežárna
Ohníč (Ohníč)
Mlýn
Ohníč (Dolánky)
Kamenolom
Ohníč (Dolánky)
Zemědělská výroba
František Mašanský
Kamenolom
Basalt s.r.o. – těžba štěrkopísku
ABS stavební společnost,
s.r.o.
Světec (Světec)
III. Památkově chráněná území a objekty
III.a) Památkově chráněná území
Bílina (Bílina, Mostecké
Předm ěstí)
Historické jádro města Bílina a lázeňský areál
Kyselka. Vyhlášeno 1992.
Archeologická památková
rezervace
Bílina (Bílina)
Slovanské přemyslovské Hradiště z konce 10.
století, které bylo založeno k zabezpečení českého
státu a v této funkci trvalo až do 13. století, kdy v
bezprostředním sousedství vznikl ve 13. století
gotický hrad. V 17. století byl přestavěn na
monumentální barokní zámek. Areál je dokladem
historického a stavebního vývoje od Hradiště do
doby slovanské až po barokní zámek. 1987
Archeologické naleziště
(území s archeologickými
nálezy)
Ledvice, Lukov, Světec
Městská památková zóna
III.b) Nemovité kulturní památky
Bílina (Bílina)
Seifertova – Na zámku
Socha P. Marie Immaculaty
Bílina (Bílina)
Mostecká
Socha sv. Jeronýma
Bílina (Bílina)
Při hřbitově
Socha sv. Šebestiána
Bílina (Bílina)
Pražská
Sloup se sochou P. Marie
Bílina (Bílina)
Mírové náměstí
Kašna se sochou sv. Floriána
Bílina (Bílina)
Mírové náměstí
Výšinné opevněné sídliště slovanské hradiště,
Bílina (Bílina)
V zámeckém parku.
Městské opevnění
Bílina (Bílina)
Zámek starý, zámek
Bílina (Bílina)
Komenského, Zámecká
Měšťanské domy
Bílina (Bílina)
Mírové nám., Seifertova, Komenského, Břežánská
Radnice
Bílina (Bílina)
Břežánská
Tržnice
Bílina (Bílina)
čp. 95, při kostele sv. Petra a Pavla
Hotel
Bílina (Bílina)
Mírové nám.
Fara
Bílina (Bílina)
72
12/2012
Hodnota území
Popis
Pivovar
Bílina (Bílina)
Litoměřická
Rodinný dům
Bílina (Bílina)
Na zámku
Špitální kaple
Bílina (Bílina)
Městské lázně
Kyselka
Sklárna Splintex – věžový
vodojem
Dnes areál AGC Automotive Czech s.r.o.
Kostel sv. Havla
na JV okraji části obce Hrobčice
Zámek
Rovinné neopevněné sídliště
Bořeň, archeologické stopy
Hrobčice (Chouč)
Bořeň
Boží muka
Hrobčice (Chouč)
Na křižovatce u vsi
Hrobčice (Chouč)
na V okraji části obce Chouč
Hrobčice (Chouč)
v centru části obce Mirošovice
Socha sv. Antonína
Poustevníka
náves, před kostelem sv. Vavřince
Sloup se sousoším
Nejsvětější Trojice
náves, před kostelem sv. Vavřince
Zámek
na J okraji části obce Mirošovice
Kostel sv. Prokopa
Hrobčice (Mukov)
Výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské,
Hrobčice (Mukov)
Hrobčice (Mukov)
Hrobčice (Mrzlice)
Výšinné opevněné sídliště –
hradiště Knovízské,
Pomník padlým I. a II.
světové války
Ledvice
Tvrz Žichov, archeologické
stopy
Měrunice (Žichov)
Kaple
Ohníč (Dolánky)
U mlýna
Vodní mlýn
Ohníč (Dolánky)
čp. 12
Kostel sv. Petra a Pavla, část
stojící a archeologické stopy
Ohníč (Křemýž)
v centru části obce Mukov
na J okraji části obce Mrzlice
V parčíku.
Zámek
Ohníč (Křemýž)
Světec (Světec)
Zámek
Světec (Světec)
čp. 1
Socha sv. Jana
Nepomuckého
Světec (Světec)
Preissigovo nám.
Sloup se sousoším Piety
Světec (Světec)
Preissigovo nám.
Fara
Světec (Světec)
čp. 24
Sousoší sv. Jana
Nepomuckého
Světec (Štrbice)
Venkovské usedlosti
Světec (Štrbice)
na S okraji části obce Křemýž
čp. 2, 3, 4, 5, 16
73
12/2012
Hodnota území
Popis
Kaple
Světec (Úpoř)
Místo významné události
Křížek, pomník padlým v I. a II.světové válce
Hrobčice (Mukov)
Dům s pamětní deskou - císař Josef II.
Hrobčice (Razice)
Památník osvobození
Lukov (Lukov)
Památník osvobození, křížek
Ohníč (Ohníč)
Pomník
Světec (Štrbice)
Památník obětem I. a II. sv. válkiy
Světec (Světec)
Pomník obětem I. sv. války
IV. Další kulturně historické hodnoty
V. Dopravní infrastruktura pro obsluhu území
Silnice I/13
Ledvice
Hostomice
Ohníč (Křemýž)
Významná silnice I. třídy – součást
podkrušnohorského koridoru.
Silnice II/257
a II/258
Mirošovice)
Hostomice
Světec (Chotějovice, Světec,
Štrbice)
Významné silnice II. třídy zajišťující propojení
Bíliny na ostatní centra.
Silnice III. třídy
Dle mapy
Silnice zajišťující dopravní dostupnost obcí
a centra.
Železniční trať 130 se
zastávkami v území
Ledvice
Celostátní železniční trať, součást
podkrušnohorského dopravního koridoru. Zastávky
Bílina – Kyselka, Bílina a Chotějovice.
Železniční trať 131 se
zastávkami v území
Hostomice
Ohníč (Dolánky, Křemýž,
Ohníč)
Regionální železniční trať zajišťující propojení na
Ústí nad Labem. Zastávky Bílina, Chudeřice,
Světec, Hostomice nad Bílinou a Ohníč.
Vlečky
Dle mapy
Vlečky pro obsluhu hnědouhelného lomu,
elektrárny a dalších významných komerčních
území.
VI. Technická infrastruktura
Elektrárna Ledvice
Ledvice, Bílina (Chudeřice)
Elektrárna regionálního významu s výkonem 330
MW. Zajišťuje výrobu tepla pro Bílinu.
Rozvodná stanice vvn/vn
Stanice pro vyvedení výkonu z Elektrárny Ledvice.
4.3
Záměry v území
Přehled záměrů v území ORP Bílina je zpracován na základě dat dodaných pořizovatelem pro
zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. Do Aktualizace RURÚ byly zahrnuty záměry
vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané od pořízení Aktualizace č. 1 RURÚ v roce 2010,
tj. ÚP Bílina, Změna č. 1 ÚPO Světec, Změna č. 1 ÚPO Hostomice a Změna č. 1 ÚPO Ohníč, byly
rovněž zohledněny záměry vymezené v nově pořizované ÚPD, tj. Návrh Změny č. 1 a č. 2 ÚP SÚ
Hrobčice, Návrh Změny č. 1 ÚPO Lukov, Návrh ÚP Ledvice, Návrh ÚP Měrunice.
Dále byly do Aktualizace RURÚ zapracovány záměry od příslušných poskytovatelů údajů, nově
předané pro účely zpracování 2. Aktualizace RURÚ, případně záměry potvrzené.
Součástí záměrů jsou rovněž navrhované plochy a koridory nadmístního významu (veřejně prospěšné
stavby a opatření) dle ZÚR Ústeckého kraje a dále vymezené rozvojové a specifické oblasti a osy, tj:
74
12/2012
-
cyklostezka C25 – Chemnitz – Most - Doksy
-
koridor pro dvojnásobné vedení 400kV, TR Chotějovice – Výškov - ER5
-
plocha pro elektrickou stanici 400/110kV Chotějovice - ER7
-
koridor pro optimalizaci železniční trati č. 130 „i“
-
asanační území ASA6 – lom Bílina a výsypka Pokrok
-
asanační území ASA7 – odkaliště elektrárny Ledvice (ELE)
-
asanační území ASA8 – výsypka Radovesice
-
Rozvojová osa republikového významu OS7 Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy
Vary – Cheb – hranice ČR/Německo
-
Specifická oblast SOB5 Mostecko.
Vzhledem k měřítku dokumentace jsou záměry převzaté ze ZÚR, které dosud nebyly zpřesněny
platnou ÚPD obcí, vymezeny schematicky.
Do záměrů byly převzaty jak plochy a koridory navrhované, tak plochy a koridory územní rezervy.
Záměry jsou zakresleny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 3 (Výkres záměrů na
provedení změn v území) v měřítku 1:10 000. Tabulka záměrů v členění dle jednotlivých obcí je
součástí samostatných svazků obcí, které tvoří přílohu č. 3 textové zprávy. Záměry jsou označeny
kódem pro jejich jednoznačnou identifikaci, s ohledem na čitelnost je nicméně ve výkrese zobrazen
pouze kód u záměrů plošného charakteru. Kód je tvořen následujícím způsobem:
XY
X
zdroj vymezení záměru (PR / PS / PP)
PR
PS
PP
zdrojem je rozpracovaná územně plánovací dokumentace
zdrojem je platná (schválená / vydaná) územně plánovací dokumentace
zdrojem je poskytovatel údajů
Y
pořadové číslo záměru
V tabulkách jsou barevně odlišeny záměry nadmístního významu, tj:
záměry ze ZÚR Ústeckého kraje
páteřní trasy technické infrastruktury – el. vedení ZVN a VVN
významné plochy pro výrobu a distribuci el. energie (transformovna, fotovoltaická elektrárna)
silnice I. a II. třídy
dálkové cyklotrasy a cyklostezky
nadregionální a regionální ÚSES
plochy asanace a rekultivace
plochy vodní (rekreační plochy) a plochy specifické rekreace a sportu (zejména
v rekultivovaném území)
plochy bydlení a výroby většího rozsahu (cca nad 10ha)
75
5.
12/2012
SWOT analýzy
SWOT analýzy představují vlastní rozbor udržitelného rozvoje území. Vyjadřují souhrnné hodnocení
stavu a vývoje území v členění do deseti tématických oblastí dle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (viz
tabulky č. 15 -18 a tabulky P2/2 – P2/9 v příloze č. 2).
SWOT analýzy obsahují pro každou oblast jednoduchá tvrzení vyjadřující:
- silné stránky, tedy pozitivní vnitřní a současné faktory;
- slabé stránky, tedy negativní vnitřní a současné faktory;
- příležitosti, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území;
- hrozby, kterými jsou vnější a budoucí faktory, které mohou ovlivnit vývoj území negativně.
SWOT analýzy jsou zpracovány na základě dat poskytnutých jako podklady rozboru udržitelného
rozvoje území pořizovatelem (údaje o území), výkresů limit, hodnot a záměrů v území a doplňujících
analýz a průzkumů. SWOT analýzy byly v rozpracovanosti projednány se starosty obcí.
Vzhledem k různorodosti území byly SWOT analýzy zpracovány pro tři územní celky s víceméně
homogenními podmínkami. Těmito celky jsou:
a. průmyslová a těžební oblast - města Bílina a Ledvice, část obce Světec
(Chotějovice), městys Hostomice;
b. průmyslově – zemědělská oblast kolem řeky Bíliny – obce Světec (zbylé části) a
Ohníč;
c. oblast se zemědělským a rekreačním potenciálem v území zahrnutém do CHKO
České středohoří – obce Hrobčice, Měrunice a Lukov.
Jako podklad pro SWOT analýzy územních celků byly připraveny SWOT analýzy jednotlivých obcí,
které byly připomínkovány zodpovědnými zástupci obcí. Výsledné znění těchto SWOT analýz po
konzultaci s jednotlivými obcemi je obsahem samostatných svazků obcí. Součinnost obcí zobrazuje
tabulka č.28:
Tabulka č.28– Součinnost obcí při konzultaci SWOT analýz
Obec
Komunikace s
Termín
Bílina
ing. Alice Pevná (stavební úřad města
Bílina, úřad územního plánování)
6. 9. – 17. 9. 2012
Hostomice
Ivan Holata, starosta obce
6.9. – 18.10.2012
Hrobčice
Jana Syslová, starostka obce
6.9. - 19.10.2012
Lukov
Olga Hrabáková, starostka obce
6. 9. – 18. 10. 2012
Ledvice
Zdeňka Fritzcherová, starostka obce
6. 9. – 18. 10. 2012
Měrunice
Ing. Jitka Nová, starostka obce
6. 9. – 18. 10. 2012
Ohníč
Pavel Bartoš, starosta obce
6. 9. – 19. 10. 2012
Světec
Ing. Barbora Bažantová, starostka obce
6. 9. – 18.10. 2012
Připomínky
připomínky zaslány e-mailem
konzultace na osobní schůzce
Pro celý správní obvod ORP je zpracována souhrnná SWOT analýza bez vnitřního členění zaměřená
na definování silných stránek a příležitostí, jež je nutno využít v oblasti územního rozvoje a slabých
stránek a hrozeb, jež je nutno pomocí plánování udržitelného rozvoje eliminovat.
76
5.1
12/2012
Oblast průmyslová a těžební: Bílina - Ledvice – Světec (část
Chotějovice) – Hostomice
Severní část území je součástí podkrušnohorské pánevní oblasti převážně nížinaté a mírně zvlněné
krajiny, která je již od 19. století výrazně přetvářena vlivem intenzivního průmyslového využívání.
Jedná se o významnou oblast energetického průmyslu a zejména velkoplošné povrchové těžby
hnědého uhlí (od severu zasahuje do velké části území lom Bílina). Podél jihovýchodního okraje této
oblasti prochází rozvojová a dopravní osa Podkrušnohoří – silnice I/13 spojující Bílinu s blízkými městy
Teplice a Most, paralelně zde vede také železniční trať č. 130. Dopravní osa je od Bíliny směrem
k Chotějovicím (obec Světec) téměř souvisle obklopena výrobními areály. Silnice I/13 prochází
správním centrem a největším sídlem v území – městem Bílina, a vytváří koncentraci výrobních aktivit
zejména v okolí města a v severní části řešeného území.
Krajina je vlivem plošně rozsáhlého těžkého průmyslu dlouhodobě destabilizovaná, výrobní aktivity a
související doprava způsobují zvýšenou zátěž životního prostředí. Rozsáhlé prostorové změny
v území a jednostranné zaměření na těžební průmysl a navazující provozy jsou také příčinou
zhoršených hospodářských a sociálních podmínek, území se vyznačuje malým podílem
podnikatelských subjektů v terciérním sektoru a vysokou mírou nezaměstnanosti a sociální segregace.
Město Bílina je správním centrum řešeného území s množstvím příležitostí pro rozvoj bydlení,
vybavenosti, ekonomických aktivit, rekreace a cestovního ruchu, přetrvávající průmyslový a těžební
charakter oblasti však způsobuje nízkou atraktivitu celého území.
Tabulka č. 29 – SWOT analýza průmyslové a těžební oblasti
Horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY
republikově významné zásoby hnědého uhlí
geologicky a geomorfologicky významný vrch Bořeň
uvolnění těžby hnědého uhlí do roku 2035
s možností povrchové těžby
zdroje minerálních vod
SLABÉ STRÁNKY
dlouhodobé poškozování georeliéfu těžbou,
deponiemi apod.
dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu
podzemních vod vlivem těžby
střední radonový index v Bílině ovlivňující rozvoj
města
limity urbanizace území v důsledku těžby
výskyt četných sesuvných a geologicky nestabilních
území a starých důlních děl
PŘÍLEŽITOSTI
šetrné metody využívání zdrojů
HROZBY
nedostatečná/pomalá rekultivace vytěžených ploch
další rozvoj těžby a s ním související prohlubování
poškození georeliéfu
Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY
řeka Bílina tvořící významný přírodní prvek území
vodní plochy na vodních tocích a ve vytěžených
územích
léčivý pramen Kyselka
SLABÉ STRÁNKY
hydrologický deficit – srážkový stín Krušných hor
podzemních vod z důvodu těžby
záplavové území Bíliny, Syčivky a Bouřlivce včetně
aktivní zóny záplavového území
rychlý odtok vody z území
PŘÍLEŽITOSTI
zlepšení odtokových poměrů v krajině
revitalizace vodních toků a ploch
realizace drobných retenčních úprav v krajině
využití řeky Bíliny jako urbanizačního a
kompozičního prvku
HROZBY
ohrožení povrchových a podzemních vod haváriemi
(doprava, průmysl)
pokračující negativní vlivy na hydrologický
a hydreogeologický režim
nedostatek finančních prostředků na péči o vodní
plochy a toky a jejich případnou revitalizaci
problémy s napouštěním vody do vytěžených ploch
v rámci hydrické rekultivace území
Hygiena ŽP
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
77
12/2012
odsíření elektrárny Ledvice
snižování prašnosti z lomů a deponií
PŘÍLEŽITOSTI
snížení hlukové a imisní zátěže omezením těžby
přeložka silnice I/13 mimo obydlené části a centrum
Bíliny
realizace opatření ke zlepšení kvality vody v řece
Bílině
využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie
pro zlepšení kvality ovzduší
silné znečištění ovzduší – těžba, výroba, energetika,
doprava
časté inverze díky reliéfu a klimatickým poměrům
hlučnost z těžby, výroby a dopravy
silné znečištění vodních toků a ploch (zejména řeky
Bíliny )
kontaminované plochy, ekologické zátěže
HROZBY
pokračující zhoršování kvality ovzduší v důsledku
těžby a související dopravy
zvyšování intenzity individuální automobilové
dopravy s negativními důsledky na životní prostředí
kontaminace půdy, povrchových a podzemních vod
při haváriích těžebních, výrobních a zemědělských
provozů
SILNÉ STRÁNKY
NPR Bořeň – biologicky, geologicky a ekologicky
významná lokalita a krajinná dominanta
postupná sukcese a rekultivace vytěžených ploch
s následkem zvýšení biodiverzity a obnovy
ekologické stability
návaznost na CHKO České Středohoří
udržované plochy sídelní zeleně (zejména Bílina,
Ledvice)
SLABÉ STRÁNKY
rozsáhlá území funkčně a esteticky poškozené
krajiny v důsledku rozvoje těžby a související
infrastruktury
nedostatečná ekologická stabilita území z důvodu
velké výměry zastavěných ploch a ploch těžby
nízký koeficient ekologické stability
nízká retenční schopnost krajiny
PŘÍLEŽITOSTI
rekultivace vytěžených území
zvýšení stability krajiny – revitalizační opatření
zásahy, vymezení a realizace ÚSES
celková revitalizace krajiny po ukončení těžby
v oblasti
rozvoj zeleně v sídlech
HROZBY
riziko narušení chráněných území dalším rozšířením
těžby
odklad rekultivace vytěžených území
a jejich nevhodné nové využití
likvidace zeleně (zejména TTP) v krajině za účelem
zástavby
ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa
SILNÉ STRÁNKY
kvalitní zemědělské půdy
SLABÉ STRÁNKY
minimální využívání kvalitních ploch ZPF pro
zemědělskou produkci
dlouhodobé zábory pozemků a degradace půd
v souvislosti s těžbou
nepříznivé podmínky pro zemědělskou výrobu
náchylnost půd k vodní a větrné erozi
velmi nízké procento lesních porostů v území
PŘÍLEŽITOSTI
zemědělská a lesnická rekultivace vytěžených území
HROZBY
další zábory zem ědělské půdy a lesních pozemků
pro těžbu a výstavbu
Dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY
významné dopravní stavby – silnice I/13, II/257
a 258 a železnice č. 130 a 131 – součást
mezinárodních koridorů
dobrá dopravní dostupnost po silnicích a železnicích
(zastávky Kyselka, Bílina, Chudeřice, Chotějovice
Hostomice) včetně vazeb na mezinárodní tahy
vyhovující vybavenost technickou infrastrukturou
Elektrárna Ledvice
rozvodná a transformační stanice 400/110 kV
Chotějovice
SLABÉ STRÁNKY
špatná technická kvalita komunikací a železničních
tratí
nevyhovující dopravní dostupnost a chybějící
dopravní vazby
vedení tranzitní dopravy zástavbou
nedostačující kapacita silnice I/13
78
12/2012
HROZBY
zhoršující se stav komunikací v důsledku
přetěžování a odkladu jejich rekonstrukce
ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy
nedostatek finančních prostředků na realizaci
přeložky silnice I/13 mimo centrum města
ohrožení silniční a železniční sítě pokračující těžbou
PŘÍLEŽITOSTI
přeložka silnice I/13 a její zkapacitnění
rekonstrukce komunikací
modernizace železniční sítě
intenzifikace a zvyšování atraktivity veřejné
hromadné dopravy
podpora alternativních a ekologických způsobů
dopravy
optimalizace nákladní dopravy a její přesun na
železnici
založeních nových turistických a cyklistických tras
včetně návazností na dálkové trasy
Sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY
těžiště ORP
nízký prům ěrný věk obyvatel
kladné migrační saldo
stabilní – rostoucí počet obyvatel
příznivá věková struktura obyvatelstva
koncentrace pracovních příležitostí
společenské, kulturní a sportovní aktivity
SLABÉ STRÁNKY
dlouhodobě se snižující porodnost
nepříznivá vzdělanostní struktura
rostoucí počet sociálně problémových obyvatel
vyšší míra nezaměstnanosti
PŘÍLEŽITOSTI
rozvoj sociální péče
tvorba dalších pracovních míst
podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin
obyvatel (matky s dětmi, sociálně slabší občané,
občané se zm ěněnou pracovní schopností)
udržení a přilákání mladých a kvalifikovaných osob
podpora programů pro volný čas a programů pro děti
a mládež
podpora programů pro integraci menšin
zvýšení atraktivity sídel pro stabilizaci a nárůst počtu
obyvatel
HROZBY
vyšší nároky na sociální služby v důsledku stárnutí
obyvatelstva
zvýšení nezaměstnanosti v důsledku zániku nebo
omezení těžby a výrob v oblasti
ztráta vazeb mladé generace k městu a k regionu
odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi
do velkých měst
Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
různorodá skladba domů a bytů z hlediska typů a
stáří
vymezené rozvojové plochy pro bydlení
dostupná občanská vybavenost
SLABÉ STRÁNKY
rozsah bytové výstavby nestačí pokrýt nutnou
obnovu bytového fondu
rozsáhlá panelová sídliště v Bílině
limity pro rozvoj ploch – těžba, poddolovaná území,
potenciální sesuvy, liniová vedení dopravní a
technické infrastruktrury, ochrana přírody
PŘÍLEŽITOSTI
realizace další bytové výstavby
obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku
ekonomického růstu
zlepšení stavu veřejných prostranství
HROZBY
výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající
občanské vybavenosti
pokračující segregace národnostních a sociálních
skupin
Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
existence turistických atraktivit a aktivit v Bílině
dobrá dostupnost území
vybavenost pro volný čas v Bílině
SLABÉ STRÁNKY
špatný stavební stav nemovitých kulturních památek
a jejich nedostatečné využití
uzavření lázní Bílina
nedostatek atraktivních turistických cílů vyššího
významu
nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu
nepříznivé image území
79
12/2012
PŘÍLEŽITOSTI
navázání na tradice a historii regionu
využití těžby hnědého uhlí, geologie a paleontologie
pro cestovní ruch
využití atraktivních objektů
rozšíření nabídky volnočasových aktivit
a doprovodných služeb
rozšíření sítě turistických a cyklistických tras
a cyklostezek
rekultivace vytěžených ploch a jejich využití pro
rekreaci
obnova lázeňského provozu
využití tradice těžby, geologie a paleontologie pro
turismus
HROZBY
nedostatek finančních prostředků na péči o turistické
cíle a na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu
poškození či nutnost demolice kulturních památek
v důsledku pokračující těžby
zhoršená flexibilita a reakce nabídky na současné
trendy trávení volného času
Hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY
těžba uhlí republikového významu
vysoký počet pracovních příležitostí v těžbě,
průmyslu a v energetice
koncentrace průmyslových závodů
tradiční sklářská výroba
příznivý podíl podnikatelských subjektů v terciéru
SLABÉ STRÁNKY
nízké využívání ZPF
nízký počet podnikatelských subjektů v pom ěru
k počtu obyvatel
zaměření průmyslu na aktivity s nižší přidanou
hodnotou
nízká podpora podnikání
vysoká míra nezaměstnanosti
PŘÍLEŽITOSTI
vytvoření nových možností pro hospodářský rozvoj
po ukončení těžby
podpora středního a malého podnikání
podpora ekonomických aktivit s vyšší přidanou
hodnotou
využití dotačních titulů
HROZBY
nízká ochota obyvatelstva k podnikání
omezování těžby a průmyslu v důsledku ekonomické
krize
obecně další zánik pracovních příležitostí
5.2
Oblast průmyslová a zemědělská: Světec (vyjma části
Chotějovice) – Ohníč
Převážná část severovýchodní oblasti má zemědělský charakter, a vzhledem k členitosti terénu má
východní okraj území také přírodní charakter (výrazná terénní morfologie, souvislé lesní plochy ve
vyšších polohách) odkazující na členitou krajinu blízkého Českého středohoří. Kromě zemědělských
ploch se v menší míře vyskytují průmyslové plochy vázané na blízkost silnice I/13 (Světec, Ohníč) a
menší plochy těžby (Dolánky). Zatímco plochy bývalé těžební činnosti jsou již v procesu rekultivace,
návrat k zemědělskému využívání krajiny a obnova krajinných funkcí (zejména hydrických systémů) je
dlouhodobým procesem.
Sídelní strukturu tvoří původně zemědělské vsi, jejichž vývoj a urbanistické uspořádání poznamenal
rozvoj těžby v 19. a 20. století. Vyjma dopravního napojení přes Světec (silnice II/258) lze konstatovat
velmi omezenou dopravní dostupnost území a izolovanost některých sídel (Ohníč, Dolánky a Úpoř).
S nedostatečnou dostupností i prostupností celého území souvisí sociální problémy a omezené
množství a nabídka pracovních příležitostí.
Tabulka č. 30 – SWOT analýza průmyslové a zemědělské oblasti
SILNÉ STRÁNKY
pestrá geologická skladba
ložiska hnědého uhlí a kamene
morfologicky pestré území
SLABÉ STRÁNKY
změny georeliéfu v důsledku historické těžby
podzemních vod vlivem těžby
limity územního rozvoje – ložiska, poddolovaná
80
12/2012
PŘÍLEŽITOSTI
využití nerostných surovin
území, sesuvy
střední radonový index v oblasti Ohníče (Dolánky
Ohníč, Křemýž) ovlivňující rozvoj sídel
HROZBY
nedostatečná/pomalá rekultivace ploch postižených
těžbou
narušení sesuvných a geologicky nestabilních území
Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY
řeka Bílina jako významný prvek území
vodní nádrže a vodní plochy
SLABÉ STRÁNKY
podzemních vod v důsledku těžby
záplavové území Bíliny včetně aktivní zóny
záplavového území
PŘÍLEŽITOSTI
revitalizace vodních toků a ploch
realizace hydrické rekultivace
výstavba retenčních nádrží
HROZBY
ohrožení povrchových a podzemních vod haváriemi
(doprava, průmysl, zemědělství)
nedostatek finančních prostředků na péči o vodní
plochy a toky
Hygiena ŽP
SILNÉ STRÁNKY
odsíření a modernizace elektrárny Ledvice
SLABÉ STRÁNKY
přenos emisí z oblasti Bíliny a Ledvic
inverze díky reliéfu a klimatickým poměrům
zatížení ovzduší a hluk z dopravy
silné znečištění řeky Bíliny
PŘÍLEŽITOSTI
omezení hlukové zátěže a prašnosti po ukončení
těžby v prostoru lomu Bílina
zlepšení kvality vody v Bílině
revitalizace území brownfields
zlepšování kvality životního prostředí v území
s ukončenou těžbou
využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie
pro zlepšení kvality ovzduší
HROZBY
zhoršování emisní a hlukové zátěže v důsledku
rozšíření těžby v okolí Bíliny
kontaminace půdy, povrchových a podzemních vod
při haváriích těžebních, výrobních a zemědělských
provozů
SILNÉ STRÁNKY
příznivá struktura krajiny z hlediska ekologické
stability
rozsáhlé plochy zámeckých parků
postupná rekultivace Radovesické výsypky
SLABÉ STRÁNKY
nedostatečná údržba krajiny
zábor krajiny pro výstavbu
snížená retenční schopnost krajiny
PŘÍLEŽITOSTI
zásahy, realizace ÚSES
celková revitalizace krajiny po ukončení těžby
v oblasti
rozvoj a zkvalitnění zeleně v sídlech
odpovídající péče o zámecké parky a jejich
zpřístupnění veřejnosti
HROZBY
rozvoj těžby
likvidace zeleně (zejména travních porostů) v krajině
za účelem zástavby
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
81
12/2012
kvalitní půdy
příznivější podíl lesů
PŘÍLEŽITOSTI
rekultivace území poškozených těžbou zemědělskou
a lesní rekultivací
zlepšování prostupnosti krajiny realizací lesní
rekultivace
zalesňování špatně obdělávatelných pozemků
zemědělství nemá odpovídající podíl v ekonomické
struktuře
značná náchylnost půd k vodní erozi
HROZBY
další zábor půdy pro výstavbu
kontaminace půd
SILNÉ STRÁNKY
napojení území na mezinárodní dopravní koridory
dobrá dopravní dostupnost do Bíliny a Teplic
vyhovující vybavenost technickou infrastrukturou
SLABÉ STRÁNKY
špatný stav komunikací a železniční trati
výsypka jako dopravní bariéra
špatná dostupnost veřejnou hromadnou dopravou
PŘÍLEŽITOSTI
modernizace železniční trati
hromadné dopravy
dopravy
obnova dopravních vazeb přes Radovesickou
výsypku
založení nových turistických a cyklistických tras
HROZBY
ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy
nárůst podílu osobní automobilové dopravy
SILNÉ STRÁNKY
stabilní počet obyvatel
příznivá věková struktura obyvatel
dobrá dostupnost Bíliny a Teplic (vybavenost,
pracovní příležitosti)
základní občanská vybavenost - sport, restaurace,
obchody, mateřská škola
nízká míra nezaměstnanosti
SLABÉ STRÁNKY
nízká míra porodnosti
nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva
vysoký podíl obyvatel vyjíždějících za prací
nutnost vyjížďky do školy
PŘÍLEŽITOSTI
podpora programů pro volný čas a programů pro děti
a mládež
zvýšení atraktivity obce (veřejná prostranství,
bydlení, vybavenost) pro stabilizaci počtu obyvatel
další vzdělávací a rekvalifikační kurzy
HROZBY
obyvatelstva
zvýšení nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo
omezení těžby a výrob v regionu
ztráta vazeb mladé generace k obci a k regionu
do velkých měst
Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
různorodá struktura domů a bytů
SLABÉ STRÁNKY
zastaralost a nedostatečná obnova domovního fondu
limity pro rozvoj bydlení - poddolovaná území,
sesuvy, ochrana půd ad.
PŘÍLEŽITOSTI
příprava dalších rozvojových území pro bytovou
výstavbu
zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve
venkovských oblastech díky vyšší mobilitě
zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu
HROZBY
ztráta atraktivity pro dlouhodobé bydlení
Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
turisticky atraktivní objekty – památky, zámky
SLABÉ STRÁNKY
neexistence turistických cílů a atraktivit vyššího
82
12/2012
zařízení občanské vybavenosti – fotbalové hřiště,
kulturní dům
vazba na CHKO České středohoří
PŘÍLEŽITOSTI
rozšíření nabídky sportovních aktivit a doprovodných
služeb
a cyklostezek
zpřístupnění zámků a jejich využití pro cestovní ruch
rekreační využití vodních ploch a rekultivovaných
území
významu
nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku
(gastronomie, ubytování, cyklotrasy)
HROZBY
nedostatek finančních prostředků na péči o atraktivity
a na zlepšení infrastruktury a služeb
SILNÉ STRÁNKY
provozování těžby jako hlavní ekonomické aktivity
regionu
pracovní příležitosti v obcích
tradice zemědělské výroby
SLABÉ STRÁNKY
nízký počet podnikatelských subjektů v pom ěru
k počtu obyvatel
útlum zem ědělství
mnoho pozemků ZPF leží ladem
PŘÍLEŽITOSTI
existence rozvojových ploch pro ekonomické aktivity
podpora malých a středních podnikatelů
HROZBY
ztráta pracovních míst v důsledku zániku hlavních
ekonomických subjektů v regionu
5.3
Oblast zemědělská a rekreační: Hrobčice – Lukov – Měrunice
Jižní oblast řešeného území je z velké části tvořena chráněnou krajinnou oblastí České středohoří,
která tvoří zásadní přírodní hodnotu – území s příznivým životním prostředím představující rekreační a
tedy i hospodářský potenciál. V jádrovém území správní oblasti ORP Bílina leží rozsáhlá plocha dnes
již rekultivované Radovesické výsypky, která (společně s dalšími plochami změn georeliéfu) je
příčinou omezené prostupnosti území a narušení sídelních vazeb. Nížinatá krajina s výraznými
geomorfologickými útvary (kužely a kupy) je převážně zemědělsky využívaná, ve vazbě na silnici
II/257 fungují větší výrobní a skladovací areály (Hrobčice), u Měrunic se nachází plocha těžby
kamene.
Sídelní strukturu tvoří malé vesnice často s dochovanými historickými jádry sídel. Původně tradiční
venkovské zemědělské obce jsou dotčené rozvojem těžkého průmyslu v minulosti, s tím souvisí i
úpadek tradičních výrobních odvětví a zemědělství. V současné době je celé území výrazně postiženo
nezaměstnaností a nízkou sociální stabilitou, hospodářským úpadkem a degradací sociální i
urbanistické struktury sídel. Ve většině obcí se nacházejí rozsáhlé plochy opuštěných a
zdevastovaných nejen výrobních objektů.
Tabulka č. 31 – SWOT analýza zemědělské a rekreační oblasti
SILNÉ STRÁNKY
pestrá geologická stavba s potenciálem nerostných
surovin
SLABÉ STRÁNKY
změny georeliéfu v důsledku těžby a ukládání
hlušiny
potenciální sesuvy na svazích vrchů v Českém
středohoří
střední radonový index v oblasti Lukova a Chouče
ovlivňující rozvoj sídel
PŘÍLEŽITOSTI
rozvoj těžby písku
HROZBY
Vodní režim
83
12/2012
SILNÉ STRÁNKY
původní vodní režim neporušený těžbou
SLABÉ STRÁNKY
podzemních vod v důsledku těžby
záplavové území Bíliny a Syčivky včetně aktivní zóny
zranitelné oblasti podzemních vod
PŘÍLEŽITOSTI
revitalizace vodních ploch a toků
HROZBY
ohrožení podzemních vod výrobní činností
zemědělských provozů
Hygiena ŽP
SILNÉ STRÁNKY
omezení dálkového přenosu emisí odsířením
elektráren v regionu
podmínky CHKO omezující vznik nových zátěží
životního prostředí
ukončení provozu Radovesické výsypky
SLABÉ STRÁNKY
zatížení prostředí hlukem a prachem z těžby
(Měrunice) a dopravy
znečištění vodních toků a ploch splaškovými vodami
PŘÍLEŽITOSTI
omezení těžby a související dopravy vedoucí ke
snížení hlukové a imisní zátěže
využití ekologicky ohleduplných zdrojů tepelné
energie pro zlepšení kvality ovzduší
zlepšení kvality životního prostředí vhodnou
rekultivací Radovesické výsypky
HROZBY
zhoršování emisní a hlukové zátěže v důsledku
těžby v okolí Bíliny
SILNÉ STRÁNKY
maloplošná zvláště chráněná území
CHKO České středohoří
příznivá struktura krajiny z hlediska ekologické
stability (Lukov)
extenzivní zemědělství
ve většině území realizovány pozemkové úpravy
SLABÉ STRÁNKY
narušení krajinného rázu těžbou a el. vedením
400kV
PŘÍLEŽITOSTI
zásahy, realizace ÚSES
rozvoj zeleně v sídlech
HROZBY
nejasná strategie správy CHKO při posuzování
záměrů v obcích
poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou
SILNÉ STRÁNKY
kvalitní půdy
vysoký podíl lesů
provedené investice do zvýšení úrodnosti půd
zemědělská a lesnická rekultivace vytěžených ploch
SLABÉ STRÁNKY
náchylnost půd k vodní a větrné erozi
PŘÍLEŽITOSTI
zalesňování špatně obdělávatelných pozemků
HROZBY
další zábor půdy pro výstavbu
kontaminace půd při haváriích těžebních, výrobních
a zemědělských provozů
SILNÉ STRÁNKY
dobrá dopravní dostupnost - silnice II/257
a navazující silnice III. třídy
dobré spojení do Bíliny, Mostu a Loun
SLABÉ STRÁNKY
špatná kvalita komunikací
zhoršená dostupnost východní části oblasti (Lukov)
výsypka jako dopravní bariéra
84
12/2012
veřejný vodovod
dálkové cyklotrasy
PŘÍLEŽITOSTI
hromadné dopravy
dopravy
obnova dopravních napojení přes Radovesickou
výsypku
založení nových turistických a cyklistických tras
výstavba kořenových ČOV
napojení na plyn
přetížení komunikací ovlivňující jejich stav a životní
prostředí
nevyhovující dostupnost veřejné hromadné dopravy
chybějící technická infrastruktura
HROZBY
SILNÉ STRÁNKY
stabilní (mírně rostoucí) počet obyvatel
velké procento obyvatel v produktivním věku
dobrá dostupnost Bíliny, Mostu a Loun (vybavenost,
pracovní příležitosti)
SLABÉ STRÁNKY
dlouhodobě se snižující porodnost
vysoký průměrný věk obyvatel
nedostatečná občanská vybavenost
PŘÍLEŽITOSTI
zvýšení atraktivity obcí (veřejná prostranství, bydlení,
vybavenost) pro stabilizaci obyvatel
rozvoj služeb v oblasti zdravotnictví a sociální péče
v areálu Červený Újezd
HROZBY
obyvatelstva
do měst
Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
bydlení v atraktivní krajině
kvalitní veřejné prostory
SLABÉ STRÁNKY
zastaralost domovního fondu
chátrající objekty bydlení s negativním dopadem na
vzhled obce
limity pro rozvoj bydlení - ochrana půd, ochrana
přírody (CHKO)
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve
vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru
architektury
Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
turisticky zajímavé objekty
atraktivní krajina CHKO České středohoří
možnost aktivní rekreace
vhodné podmínky pro cyklistiku
SLABÉ STRÁNKY
významu
PŘÍLEŽITOSTI
využití potenciálu CHKO pro turistiku
a cyklostezek
využití lesů a rekultivovaných ploch pro rekreaci
rozvoj rekreačního bydlení
HROZBY
nedostatek finančních prostředků na zlepšení
infrastruktury a služeb
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
85
12/2012
možnost zaměstnání v hnědouhelných dolech
a průmyslových podnicích v regionu
pracovní příležitosti v obcích
PŘÍLEŽITOSTI
nalezení nových možností hospodářského rozvoje,
zejména v souvislosti s cestovním ruchem
využití areálu Červený Újezd pro podnikatelské
aktivity
5.4
omezená struktura pracovních příležitostí v obci
HROZBY
ztráta pracovních příležitostí v zemědělství
Souhrnná SWOT analýza
Tabulka č. 32 – Souhrnná SWOT analýza udržitelného územního rozvoje ORP Bílina
SILNÉ STRÁNKY
stabilní sídlení struktura s dostatečně vybaveným
centrem
republikově a regionálně významné ekonomické
aktivity – těžba, energetika, průmysl
významné přírodní zdroje - nerostné suroviny,
přírodní léčebné vody, kvalitní půda
atraktivní krajina CHKO České středohoří v zázemí
silně průmyslové oblasti Podkrušnohoří
republikově významný dopravní koridor
dobrá dopravní dostupnost v rámci celého území
dostupnost základní vybavenosti ve všech obcích
ORP
stabilní počet obyvatel
SLABÉ STRÁNKY
změny krajiny a sídel v důsledku těžby
nevyhovující dopravní dostupnost některých obcí
nepříliš příznivý stav krajiny z hlediska ekologické
stability
silná zátěž životního prostředí (ovzduší, voda, hluk)
těžbou, dopravou a průmyslovými výrobami
limity územního rozvoje vyplývající na jedné straně
z těžby (ložiska, poddolovaná území, sesuvy) a na
druhé straně z ochrany půd a přírody
útlum zem ědělství
úzké zaměření ekonomické základny, minimum
ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou
vyšší míra nezaměstnanosti
špatný stavební stav památek a jejich nedostatečné
využití
významný podíl panelových sídlišť v Bílině
vysoké stáří domovního fondu a nedostatečná
intenzita bytové výstavby
nedostatečné využití a špatný – havarijní stav starých zemědělských areálů
uzavření lázní v Bílině
významu
PŘÍLEŽITOSTI
zásadní zlepšení hygienických podmínek prostředí
revitalizace krajiny s cílem zvýšit její ekologickou
stabilitu, zlepšit odtokové pom ěry a zlepšit její vzhled
rekultivace vytěžených ploch a jejich navrácení do
krajinného prostředí
příprava dalších rozvojových území pro bytovou
výstavbu a pro ekonomické aktivity
zvýšení kapacity a zlepšení kvality sítí dopravní
a technické infrastruktury
přeložka silnice I/13 mimo obytná území a centrum
Bíliny
podpora udržení mladých kvalifikovaných osob
v regionu
zatraktivnění sídel z hlediska jejich vzhledu
a vybavenosti
HROZBY
ekonomické otřesy způsobené útlumem těžby
a navazujících hospodářských aktivit
stárnutí populace
odliv mladých lidí mimo region
výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající
občanské vybavenosti
nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve
vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru
architektury
86
12/2012
Tabulka č. 32 – Souhrnná SWOT analýza udržitelného územního rozvoje ORP Bílina
využití rekreačního potenciálu CHKO České
středohoří
vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vč. sítě
turistických a cyklistických tras a cyklostezek
využití tradic těžby a rekultivovaných území pro
turistiku a cestovní ruch
restrukturalizace ekonomické základny, změna
orientace z těžby na jiné formy podnikání
87
12/2012
6.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území
6.1
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Bílina
dle vzájemného vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje
Vyhodnocení vyváženosti vychází z pojetí udržitelnosti uvedeného v kap. 2. Z grafického znázornění
rovnovážného vztahu pilířů vyplývají 3 binární vztahy, poskytující základní popis rovnovážnosti či
nerovnovážnosti vzhledem k pilířům udržitelného rozvoje:
- ekonomický rozvoj versus ochrana životního prostředí;
- ekonomický rozvoj versus sociální soudržnost;
- sociální soudržnost versus ochrana životního prostředí.
Vzájemnou vyváženost všech tří pilířů je jen obtížně reálné posoudit. V podstatě lze definovat jen
problémy, které se dotýkají všech tří pilířů.
Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů
a jevů, které:
a) přispívají k rovnováze mezi pilíři - silné stránky;
b) mohou přispět k rovnováze – příležitosti;
c) vytvářejí nerovnováhu mezi pilíři - slabé stránky;
d) mají potenciál k nerovnováze významně přispět – hrozby.
Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelnosti je nutné v ORP Bílina zdůraznit několik
zásadních faktů:
- jedná se o velmi různorodé území s významně poškozeným životním prostředím v severní
části oblasti
a naopak s chráněnou a velmi atraktivní krajinou Českého středohoří
v jihovýchodní části;
- útlum těžby je příležitostí pro rozvoj nových ekonomických aktivit, přitom však nepříznivá
vzdělanostní struktura obyvatelstva omezuje rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou
hodnotou (strategické služby, znalostní ekonomika);
- vytěžená území i krajina Českého středohoří mají potenciál pro rozvoj specifických forem
rekreace a cestovního ruchu - tento fakt je podpořen existencí lázní v Bílině a zdrojů
minerálních vod a dobrou dopravní dostupností území.
Tabulka č. 33 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů environmentálního a ekonomického
SILNÉ STRÁNKY
ložiska nerostných surovin – přírodní zdroje
kvalitní půdy - potenciál rozvoje moderních forem
zemědělství
zdroje léčivých vod
atraktivní krajina Českého středohoří s rekreačním
potenciálem
SLABÉ STRÁNKY
těžba nerostných surovin – vlivy na životní prostředí
poškození krajinného rázu těžbou a energetikou
omezení rozvoje vyplývající z geologických aspektů
a následků těžební činnosti
omezení rozvoje vyplývající z ochrany půd a krajiny
zranitelné oblasti v jihozápadní části jako další limita
PŘÍLEŽITOSTI
využití přírodního potenciálu území pro rozvoj
cestovního ruchu – lázeňství a wellness pobyty,
turistika, poznávací turistika
rozvoj komunikačních technologií umožňujících práci
doma
rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou
hodnotou
HROZBY
pokračující útlum zemědělské činnosti
rizika krizových situací při nichž může dojít
k poškození životního prostředí
nedostatek financí na rekultivaci krajiny
Tabulka č. 34 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů ekonomického a sociálního
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
88
12/2012
Tabulka č. 34 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů ekonomického a sociálního
stabilní / mírně rostoucí počet obyvatel
příznivá věková struktura
dobrá dopravní dostupnost centra ORP prakticky
z celého území ORP
dobrá dopravní dostupnost na vyšší centra v kraji
pracovní příležitosti a vybavenost v centru ORP
PŘÍLEŽITOSTI
předpokládaný rozvoj energetiky
trend zvyšujícího se zájmu mladých lidí o bydlení ve
venkovském prostoru
rozvoj komunikačních technologií umožňujících práci
doma.
rozvoj ekonomických činností s vyšší přidanou
hodnotou
vlivy ekonomické činnosti na životní prostředí a na
zdraví obyvatel
nepříznivá vzdělanostní struktura
útlum těžby a s ní související omezování pracovních
míst
nepříznivá situace ve vybavenosti obcí mimo Bílinu
sociální a technickou infrastrukturou
zastaralý domovní fond
nevyužité nebo nedostatečně využité zem ědělské
a výrobní areály (brownfields)
HROZBY
nárůst sociálně problémových skupin obyvatelstva –
nezaměstnaní, sociálně slabí
stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních
obyvatel
nedostatek financí na obnovu domovního fondu
a revitalizaci brownfields
Tabulka č. 35 – Vyhodnocení vyváženosti pilířů sociálního a environmentálního
SILNÉ STRÁNKY
plochy zeleně a atraktivní krajina umožňující
krátkodobou rekreaci
SLABÉ STRÁNKY
nižší atraktivita území postiženého důsledky těžby
a energetiky na životní prostředí
vyšší nezaměstnanost v oblasti CHKO z důvodu
útlumu zemědělství a lesnictví
omezení rozvoje obcí vyplývající z ochrany půd
a krajiny
PŘÍLEŽITOSTI
využití přírodního potenciálu území pro rozvoj
cestovního ruchu – lázeňství a welness pobyty,
turistika, poznávací turistika
zájem mladých lidí o bydlení ve venkovském
prostoru území
HROZBY
rizika krizových a havarijních situací, při nichž může
dojít k poškození životního prostředí
nedostatek financí na rekultivaci krajiny
6.2
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
jednotlivých obcí dle pilířů udržitelného rozvoje území
Pro vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel byla aplikována metodika Ministerstva pro
místní rozvoj zveřejněná dne 18.1.2009 pod názvem „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru
udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“.
V souladu s touto metodikou byly pro účely posouzení podmínek udržitelného rozvoje do jednotlivých
pilířů rozděleny oblasti (témata) SWOT analýz:
Environmentální pilíř
horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí,
ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené
k plnění funkcí lesa
Sociální pilíř
veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické
podmínky, bydlení, rekreace
Ekonomický pilíř
veřejná dopravní a technická infrastruktura, bydlení, rekreace,
hospodářské podmínky
89
12/2012
Vyváženost jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje byla provedena formou multikriteriální analýzy, na
základě výsledků tematických SWOT analýz, s hodnocením silných a slabých stránek, příležitostí i
hrozeb. Každý pilíř byl nejdříve hodnocen samostatně. Pro primární hodnocení jednotlivých jevů a
faktorů byla z důvodu lepšího zobrazení rozdílů v jednotlivých obcích zvolena širší stupnice v rozsahu:
2- (nevyvážený)
1- (slabý)
0 (průměrný)
1+ (dobrý)
2+ (velmi dobrý)
Významnost sledovaných jevů a faktorů ze SWOT analýz a následné přiřazení jejich váhy bylo
provedeno s ohledem na konkrétní vlastnosti území obcí ORP Bílina (pro různé obce byly stanoveny
různé váhy jevů). Při hodnocení stavu a kvality územních podmínek jednotlivých obcí byly zohledněny
širší souvislosti a vazby.
Na základě dílčího hodnocení jednotlivých jevů z tématických SWOT analýz bylo provedeno souhrnné
vyhodnocení vyváženosti územních podmínek již ve zjednodušené formě ve stupnici + / -, v souladu
s metodikou MMR.
Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v rámci jednotlivých pilířů a dle všech pilířů
udržitelného rozvoje území pro všechny obce ORP Bílina jsou obsaženy v následujících tabulkách.
Kartogram s grafickým vyjádřením vztahu území obcí dle vyhodnocení vyváženosti územních
podmínek pro udržitelný rozvoj území je součástí přílohy č. 2 Aktualizace RURÚ.
Obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Měrunice
Lukov
Ledvice
Světec
Ohníč
Tabulka č. 36 – Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
v rámci ENVIRONMENTÁLNÍHO pilíře
ZPF a
pozemky
Ochrana
Horninové
Vodní
Hygiena
přírody a
určené k
prostředí
režim
prostředí
krajiny
plnění
funkce lesa
-1
0
-1
-1
-1
0
0
-2
-2
1
-1
-1
0
1
0
0
1
0
-2
-2
-1
1
2
1
-1
0
1
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
-1
-1
0
-1
Výsledné
znaménko
+
+
-
v rámci SOCIÁLNÍHO pilíře
Obec
Veřejná
dopravní a
technická
infrastruktura
Sociodemogr
afické
podmínky
Bydlení
Rekreace
Výsledné
znaménko
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Měrunice
Lukov
Ledvice
Světec
Ohníč
2
1
-1
0
-2
-1
0
0
0
-1
0
0
-1
1
-1
0
1
-1
0
-1
0
-1
-1
0
1
0
0
-1
1
2
1
0
+
+
90
Obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Měrunice
Lukov
Ledvice
Světec
Ohníč
12/2012
v rámci EKONOMICKÉHO pilíře
Veřejná
Hospodářské
dopravní a
Bydlení
Rekreace
podmínky
technická
infrastruktura
0
2
1
1
0
1
-1
0
0
-1
0
0
0
0
-1
-1
0
-2
0
1
0
-1
-1
2
0
0
-1
1
0
0
0
0
Výsledné
znaménko
+
+
+
Tabulka č.39 - Souhrnné vyhodnocení vzájemné vyváženosti územních podmínek dle všech
pilířů udržitelného rozvoje území
Územní podmínky
Obec
Bílina
Hostomice
Hrobčice
Ledvice
Lukov
Měrunice
Ohníč
Světec
pro příznivé
životní
prostředí
pro
soudržnost
společenství
obyvatel
území
pro
hospdářský
rozvoj
Z
S
H
+
+
-
+
+
-
+
+
+
Vyváženost
územních
podmínek pro
udržitelný rozvoj
území
dobrý
stav
S, H
žádné
žádné
žádné
Z
Z, S, H
žádné
H
Vyjádření v
kartogramu
špatný
stav
Z
Z, S, H
Z, S, H
Z, S, H
S, H
žádné
Z, S, H
Z, S
Nejvyšších hodnot ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje dosáhla obec Měrunice na jihu ORP.
Kvalita prostředí je daná polohou obce mimo území postižené rozsáhlou těžbou hnědého uhlí a
uvnitř CHKO České Středohoří, zároveň je však zajištěna dobrá dopravní dostupnost po silnici II. třídy,
napojení na hierarchicky vyšší sídla (Bílina, Teplice) a vyhovující infrastruktura vzhledem k velikosti
obce. Obec je atraktivní i z hlediska cestovního ruchu, díky vysoké kvalitě veřejných prostorů a
urbanistickým a architektonickým hodnotám původních staveb či areálů.
Další obec ve vnitřním území CHKO České Středohoří, Lukov, vykazuje vysoké hodnoty v oblasti
environmentálního pilíře, s ohledem na špatnou dostupnost a nevyhovující rozsah a kvalitu dopravní a
technické infrastruktury spolu s omezenou ekonomickou základnou obce však nevykazuje vyvážené
podmínky ve dvou zbývajících pilířích udržitelného rozvoje. V obci chybí základní vybavenost, což ji
předurčuje k absolutní závislosti na jiných obcích.
Obce podél hlavních těžebních lokalit, plošně rozsáhlých průmyslových areálů a podél silnice I/13
s vysokým stupněm tranzitní dopravy (Bílina, Hostomice, Světec) mají v porovnání s ostatními obcemi
ORP vyšší ekonomický potenciál a atraktivitu, což je podpořeno polohou v rozvojové ose vymezené v
ZÚR Ústeckého kraje (OS7). Na druhou stranu však tyto obce čelí významným způsobem
poškozenému životnímu prostředí, a přestože v posledních letech byly realizovány četné aktivity
k jeho zlepšení (rekultivace vytěžených ploch, odsíření elektrárny), pozitivní dopady těchto aktivit na
krajinu však budou zřejmé až v dlouhodobějším horizontu. Podstatným faktorem pro zlepšení kvality
91
12/2012
životního prostředí, především ve vlastním městě Bílina, bude také realizace obchvatu města.
V některých obcích je negativní hodnocení vyváženosti environmentálního pilíře výsledkem jen
obtížně měnitelných aspektů, např. kvalita půd ZPF, podíl lesů či realizace pozemkových úprav
(Světec).
Bílina jako spádová obec a regionální centrum poskytuje pracovní příležitosti a občanskou vybavenost
nadmístního významu, což se odráží v kladném hodnocení socio-ekonomických parametrů. Ostatní
obce těchto kvalit přirozeně nedosahují.
Nejzávažnější nevyváženost podmínek ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje (environmentální,
sociální, ekonomický) mají obce Ledvice, Hostomice, Hrobčice a Ohníč.
Ledvice vykazují velmi zásadní podíl výrobní činnosti (těžba, energetika) a nízkou atraktivitu pro
bydlení či rekreaci, dané z větší části nepříznivým historickým vývojem a nepřirozenými stavebními
zásahy, která v důsledku přinesla prostorovou izolaci sídla. Pozitivním faktorem však je rovněž
v současné době postupné zlepšování kvality prostředí, evidentní zejména v oblastí
sociodemografických podmínek (zvyšování kvality bytového fondu, zkvalitňování dostupnosti
občanského vybavení, péče o veřejná prostranství).
Hostomice i přes svoji vynikající dopravní polohu mezi Bílinou a Teplicemi při silnici I/13 a dostupnost
železnice nedosahují vyvážených podmínek ani v jednom z pilířů udržitelného rozvoje. Poloha mezi
plochami těžby a výrobními areály a značná fragmentace území liniovými stavbami dopravní a
technické infrastruktury přispívá k nízké atraktivitě pro bydlení a rekreaci a k výraznému stupni
poškození životního prostředí (hluk, emise, nízká ekologická stabilita krajiny). K hodnocení přispívají
rovněž špatné sociodemografické podmínky, zejména vzdělanost obyvatel a dostupnost rozvojových
ploch pro bydlení spolu s intenzitou bytové výstavby.
V důsledku provozu kamenolomu Dolánky a v důsledku hlukové zátěže z dopravy a výrobních provozů
vykazuje nízkou kvalitu životního prostředí také obec Ohníč. Rekreační potenciál (areály zámků
Křemýž, Tuchlov) dosud není zcela využíván, chybí adekvátní infrastruktura. Fragmentovaná struktura
sídla s omezenou dopravní dostupností některých jeho částí, nízká kvalita domovního fondu a
nepříznivé věkové a vzdělanostní složení obyvatel destabilizují sociální a ekonomický pilíř.
Hrobčice jsou vzhledem k rozsahu správního území obce velmi specifické. I přes nekompaktnost
urbanistické struktury vykazují jednotlivé části obce některé společné rysy, jako je orientace na
zemědělskou výrobu, vysoký počet brownfields či deficity v oblasti technické infrastruktury (kanalizace,
plyn). Významná část území je zasažena důsledky těžby (Radovesická výsypka), v posledních letech
se však úspěšně daří tyto plochy rekultivovat, lze tedy předpokládat, že bude postupně docházet
k posilování vyváženosti, zejména environmentálního pilíře.
6.3
Indikátory hodnocení udržitelného rozvoje
Pro hodnocení udržitelnosti rozvoje území byla stanovena dílčí kritéria (indikátory), v rámci každého
pilíře udržitelného rozvoje a každé sledované tematické oblasti dle §4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Pro stanovení indikátorů hodnocení neexistuje v současné době jednoznačný metodický přístup,
indikátory tedy byly stanoveny tak, aby byly objektivně hodnotitelné, zohledňovaly specifické
rysy posuzovaného území a odpovídaly úrovni územního plánování. Při hodnocení byl zohledněn jak
kvantitativní, tak kvalitativní charakter jednotlivých indikátorů. Pro stanovení indikátorů byla využita
„Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“ (MMR, 1/2009).
Stanovené indikátory jsou určeny k průběžnému sledování a vyhodnocování stavu a vývoje území
z hlediska vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje.
Poznámky k hodnocení indikátorů
Některé jevy či údaje, které nejsou sledovány nebo evidovány, jsou zjistitelné pouze na základě
terénních průzkumů a komplexní znalosti řešeného území, vnitřních vazeb a širších vztahů. Nelze je
porovnávat s průměrnými hodnotami vyšších územních celků – ORP, kraje nebo celé ČR, stanovené
hodnoty byly určeny na základě vzájemného porovnání mezi jednotlivými obcemi ORP Bílina a
průměrnou hodnotou.
Tabulky s konkrétními údaji jsou uvedeny pro indikátory hodnocené na základě digitálních dat GIS
(vymezení sledovaných jevů – např. délka cyklotras a pěších turistických tras v poměru vůči rozloze
správního území obce).
92
12/2012
Oblast 1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Indikátor 1A
Evidovaný výskyt nerostných surovin
Indikátor vyjadřuje množství nerostného bohatství v řešeném území, zohledněny jsou i formální limity
– chráněná ložisková území nebo dobývací prostory jako potenciál pro ekonomickou aktivitu.
Celková rozloha ploch nerostného bohatství pro jednotlivé obce byla stanovena jako průnik
vymezených chráněných ložiskových území, dobývacích prostorů a ložisek nerostných surovin.
Způsob hodnocení:
% plochy správního
území obce
0–5%
6 – 15 %
16 – 25 %
26 – 35 %
36 – 100 %
2-
-
0
+
2+
hodnocení
Hodnocení jednotlivých obcí:
obec
rozloha obce
(ha)
rozloha ploch nerostného
bohatství (ha)
podíl (%)
hodnocení
Bílina
3257,28
Hostomice
300,00
1571,09
48,23
++
33,29
11,09
-
Hrobčice
4251,33
8,51
0,20
--
Ledvice
496,99
197,92
39,80
++
Lukov
964,99
2,49
0,25
--
Měrunice
1151,61
50,29
4,36
--
Ohníč
712,24
141,91
19,92
0
Světec
1230,29
345,30
28,06
+
Indikátor 1B
Míra zásahů do geologického podloží
Indikátor vyjadřuje míru narušení území v důsledku těžby či jiných zásahů do geologického podloží.
Zejména plošně vymezená poddolovaná území, plochy s rizikem sesuvů a stará důlní díla jsou
limitujícím prvkem pro výstavbu, rozvoj některých obcí je v důsledku existence těchto jevů značně
omezen.
Způsob hodnocení:
území obce
0–5%
6 – 10 %
11 – 20 %
21 – 30 %
31 – 100 %
2+
+
0
-
2-
hodnocení
obec
rozloha obce
(ha)
rozloha ploch zásahů do
geologického podloží (ha)
podíl (%)
hodnocení
Bílina
3257,28
1014,39
31,14
--
Hostomice
300,00
44,95
14,98
0
Hrobčice
4251,33
109,74
2,58
++
Ledvice
496,99
100,46
20,21
-
Lukov
964,99
112,09
11,61
0
Měrunice
1151,61
135,96
11,80
0
Ohníč
712,24
140,53
19,73
0
Světec
1230,29
459,70
37,36
--
93
Indikátor 1C
12/2012
Míra radonového rizika
Míra radonového rizika byla hodnocena dle stupnice míry výskytu radonu a plošného rozsahu výskytu
v zastavěném území a zastavitelných plochách jednotlivých obcí (negativně je hodnoceno již střední
riziko v zastavěném území a zastavitelných plochách).
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, II. Geologické poměry - Radonový index
Indikátor 1D
Míra ohrožení vodní a větrnou erozí
Výsledné hodnoty jsou průměrem hodnocení dílčího ohrožení území vodní erozí a větrnou erozí,
vyjadřují synergický účinek ohrožení v území jednotlivých obcích.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry - Ohroženost erozí
Oblast 2
VODNÍ REŽIM
Indikátor 2A
Hustota vodní sítě na území obce
V rámci indikátoru bylo zhodnoceno množství vodních toků a ploch, jejich distribuce v území
jednotlivých obcí a existence vodních ploch a toků v sídlech.
Zohledněn byl charakter vodních ploch dle jejich využívání (rekreační / hospodářský / průmyslový) a
jejich zapojení do hydrologického systému území. Vodní plochy využívané v rámci výrobní činnosti
(odkaliště, nádrže v těžebních plochách a průmyslových areálech) nebyly do hodnocení zahrnuty –
nepřispívají ke stabilitě vodního režimu v území anebo v něm nejsou vůbec integrovány.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry
Indikátor 2B
Míra znečištění prostředí odpadními vodami
Indikátor sleduje způsob nakládání s odpadními vodami. Napojení obce na ČOV je znakem snížené
zátěže na životní prostředí. Za pozitivní hodnotu je považována existence ČOV a oddílné kanalizace
v jednotlivých obcích, v celkovém hodnocení je zohledněn průměr hodnot za jednotlivé části obce.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.4. Vybavenost obcí technickou infrastrukturou
Indikátor 2C
Riziko záplav včetně vymezené aktivní zóny záplavového území
Indikátor vyjadřuje míru rizika ohrožení zastavěného území záplavami, tedy poměr ploch Q a aktivních
zón v zastavěném území.
Hodnoty pro jednotlivé obce byly srovnávány v rámci správního obvodu ORP Bílina. Jako výrazně
negativní (2-) bylo hodnoceno spolupůsobení vymezeného záplavového území a aktivní zóny.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry
Oblast 3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Indikátor 3A
Kvalita ovzduší v obci
V rámci agregovaného indikátoru kvality ovzduší v obci bylo zhodnoceno spolupůsobení nadlimitních
hodnot jednotlivých částic. Hodnocení vychází z procentuálního podílu plochy s nadlimitními
hodnotami vůči celkové rozloze obce. Souběžně byl zahrnut průměrný procentuální podíl plochy, kde
dochází k překročení limitních hodnot: prachových částic (zásadní vliv na vegetaci – fotosyntéza),
ozónu O3 a ostatních chemických látek ohrožující zdraví obyvatel.
Způsob hodnocení:
94
12/2012
viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, I. Kvalita ovzduší
Indikátor 3B
Výskyt ekologických zátěží (SEZ, skládky atd.)
Indikátor sleduje četnost a plošný rozsah území ekologických rizik (zejména starých ekologických
zátěží, odkališť apod.) ve správním území jednotlivých obcí.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, III. Ekologické zátěže
Indikátor 3C
Míra hlukové zátěže
Hluková zátěž v jednotlivých obcích pocházející zejména z dopravy (silnice I. a II. třídy, železnice) a
dále z areálů těžkého průmyslu a těžby byla stanovena na základě dopravní zátěže jednotlivých tras
(tranzitní doprava) a existenci výrobních areálů generujících zvýšenou koncentraci nákladní dopravy.
Byl zohledněn vliv na zastavěné území jednotlivých sídel.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.2 Hygienické aspekty životního prostředí, IV. Hluk
Oblast 4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Indikátor 4A
Výskyt chráněných území přírody ve správním území obce
Indikátor vyjadřuje podíl přírodních a krajinných ploch chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů ve správním území jednotlivých obcí.
Celková rozloha chráněných území přírody v jednotlivých obcích byla stanovena jako průnik hranic
chráněné krajinné oblasti a dalších maloplošně chráněných území (viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní
podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny).
Způsob hodnocení:
území obce
0 – 10 %
11 – 25 %
26 – 50 %
51 – 80 %
81 – 100 %
2-
-
0
+
2+
hodnocení
obec
rozloha obce
(ha)
rozloha chráněných území
přírody a krajiny (ha)
podíl (%)
hodnocení
Bílina
3257,28
278,31
8,54
--
Hostomice
300,00
22,70
7,56
--
Hrobčice
4251,33
2517,21
59,2
+
Ledvice
496,99
12,60
2,53
-
Lukov
964,99
947,25
98,16
++
Měrunice
1151,61
1151,61
100,00
++
Ohníč
712,24
227,71
31,97
0
Světec
1230,29
156,80
12,74
-
Indikátor 4B
Rozsah realizovaných rekultivací na plochách těžby, kvalita přírodního prostředí
obce
Indikátor vyjadřující rozsah realizovaných rekultivací a vliv okolní krajiny na jednotlivá sídla má
specifický význam pro území ORP Bílina. Území dlouhodobě utvářené velkoplošnou těžbou lze
považovat za ekologicky destabilizované a vykazující značný negativní vliv na blízká sídla.
95
12/2012
Hodnoty indikátoru byly stanoveny na základě terénních průzkumů a specifického šetření v plochách
zasažených těžbou. Posuzována byla pokročilost realizace rekultivací, vhodnost z hlediska obnovení
krajiny a vazeb na okolní stabilizované plochy, forma rekultivace (lesní plochy, zeleň, vodní plochy).
Za účelem doplňkového hodnocení kvality přírodního prostředí obce byla sledována krajina zejména v
okolí sídel – její stabilita, prostupnost a obecně přístupnost, estetická hodnota apod.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny - Ekologická stabilita
krajiny
Indikátor 4C
Koeficient ekologické stability
Koeficient ekologické stability (KES) vyjadřuje podíl ekologicky relativně stabilních ploch vůči plochám
nestabilním. Údaje jsou sledovány Českým statistickým úřadem.
Způsob hodnocení:
Koeficient ekologické
stability
hodnocení
0,11 – 0,30
0,31 – 1,00
1,00
1,01 – 2,99
3,00 a více
2-
-
0
+
2+
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny - Ekologická stabilita
krajiny
Indikátor 4D
Realizace pozemkových úprav
Realizované pozemkové úpravy indikují stabilizaci podmínek pro využívání krajiny, vypořádání
vlastnických vztahů a vytvoření podmínek pro realizaci nezbytných ekologických, půdoochranných a
krajinotvorných opatření. V hodnocení byly zohledněny již realizované pozemkové úpravy (rozlišení
jednoduchých a komplexních) a také případně zahájené pozemkové úpravy.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, VIII. Ochrana přírody a krajiny – Pozemkové úpravy
Oblast 5
ZPF A PUPFL
Indikátor 5A
Podíl pozemků ZPF ve správním území obce
Indikátor vypovídá o míře zemědělského hospodaření v území a s tím spojené ekologické stability
krajiny. Výrazně dominantní výskyt zemědělsky intenzivně využívaných ploch představuje zvýšenou
zátěž pro životní prostředí v obci, jednostranné využívání krajiny a nízký podíl přírodních ploch v
území. Hodnocení jednotlivých obcí bylo stanoveno s ohledem na celorepublikový průměr podílu ZPF
(54%).
Způsob hodnocení:
Podíl pozemků ZPF ve
správním území obce
hodnocení
0 – 40 %
41 – 50 %
51 – 60 %
61 – 70 %
71 – 100 %
2-
-
0
+
2+
viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry
Indikátor 5B
Podíl ZPF I. a II. třídy ochrany
Indikátor vyjadřuje míru výskytu nejkvalitnějších zemědělských půd ve správním území. Hodnocení
jednotlivých obcí bylo stanoveno na základě nejvýše dosažené hodnoty v rámci správního obvodu
ORP Bílina (49%).
Způsob hodnocení:
Podíl ZPF I. a II. třídy
ochrany
0 – 10 %
11 – 20 %
21 – 30 %
31 – 40 %
40 – 100 %
96
Podíl ZPF I. a II. třídy
ochrany
hodnocení
12/2012
0 – 10 %
11 – 20 %
21 – 30 %
31 – 40 %
40 – 100 %
2-
-
0
+
2+
dále viz PRURÚ, kapitola 3.2.1 Přírodní podmínky, V. Pedologické poměry
Indikátor 5C
Podíl pozemků lesa ve správním území obce
Indikátor vyjadřuje míru výskytu přírodních, ekologicky stabilních ploch v území, a současně i
atraktivitu území pro turistiku a rekreaci. Hodnocení jednotlivých obcí bylo stanoveno s ohledem na
celorepublikový průměr podílu lesních ploch (33%) a průměr za správní obvod ORP Bílina (22%).
Způsob hodnocení:
Podíl pozemků ZPF ve
hodnocení
0 – 14 %
15 – 30 %
30 – 33 %
34 – 50 %
50 – 100 %
2-
-
0
+
2+
Oblast 6
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Indikátor 6A
Dopravní dostupnost obce
Indikátor vyjadřuje dostupnost kvalitního dopravního napojení (silnice I. a II. třídy, železnice, veřejná
autobusová doprava). Hodnocení pro jednotlivé obce bylo stanoveno na základě existence a četnosti
dopravních tras nadmístního významu, dosahu železniční stanice / zastávky, počtu linek a zastávek
veřejné hromadné dopravy na území obce.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.3 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura
Indikátor 6B
Kvalita silniční sítě
Indikátor kvality silniční sítě vypovídá o úrovni dopravní dostupnosti sídel i celkové prostupnosti území.
Sledována byla kvalita prostupnosti zastavěného území, četnost slepých nebo obtížně průjezdných
dopravních tras, dále kvalita a stáří komunikací, technické parametry, kvalita krytu vozovky apod.
S ohledem na absenci relevantních podkladů byly hodnoty stanoveny na základě terénních průzkumů
a vzájemného posouzení obcí v řešeném území.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.3 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura
Indikátor 6C
Napojení obce na sítě technické infrastruktury
Úroveň vybavenosti obcí technickou infrastrukturou tvoří jeden ze základních pilířů kvality bydlení a
životního prostředí v obci. Existence jednotlivých systémů v obci byla zhodnocena zvlášť, výsledné
hodnoty jsou stanoveny průměrem dílčího zhodnocení.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.4 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou
Oblast 7
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Indikátor 7A
Index stáří obyvatel
Indikátor vyjadřuje věkové složení obyvatelstva, rovnoměrné zastoupení je předpokladem sociální
udržitelnosti. Hodnoty indikátoru jsou stanoveny podílem počtu obyvatel do 15 let k obyvatelům nad 60
let.
Způsob hodnocení:
index stáří
74 a méně
75-89
90-105
105-120
121 a více
97
12/2012
index stáří
74 a méně
75-89
90-105
105-120
121 a více
hodnocení
2-
-
0
+
2+
dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.1 Obyvatelstvo
Indikátor 7B
Trend vývoje počtu obyvatel
Vývoj počtu obyvatel byl srovnáván pro roky 2001 - 2011. Hodnoty pro jednotlivé obce byly stanoveny
na základě celorepublikového průměrného indexu vývoje obyvatel (2012).
Způsob hodnocení:
Trend vývoje počtu
obyvatel
95,0 a méně
95,1 - 100,0
100,1-105,0
105,1-110,0
110,1 a více
2-
-
0
+
2+
hodnocení
Indikátor 7C
Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel
Indikátor poukazuje kromě úrovně vzdělání obyvatel i na atraktivitu území pro vzdělané osoby.
Stanovení hodnot vychází z celorepublikového podílu, který tvoří 43,3 %, průměrná hodnota pro
správní území ORP Bílina je výrazně nižší (26 %).
Způsob hodnocení:
podíl středoškolsky a
vysokoškolsky
vzdělaných obyvatel
hodnocení
26,0 % a
méně
26,1 – 42,0
43,0 %
43,1 – 49,0
%
49,1 % a
více
2-
-
0
+
2+
Oblast 8
BYDLENÍ
Indikátor 8A
Stáří bytového fondu
Indikátor stáří bytového fondu je vypočten poměrem okrajových hodnot v rámci stáří bytové struktury
(podíl bytů postavených do roku 1919 vůči bytům postaveným mezi lety 1981 – 2001.
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.2 Bydlení - struktura bytového fondu
Indikátor 8B
Intenzita bytové výstavby
Indikátor sleduje počet dokončených bytů v letech 2002 – 2010 na 100 obyvatel v jednotlivých obcích
správního obvodu ORP Bílina. Vyšší hodnoty ukazují na atraktivitu území pro bydlení.
Způsob hodnocení:
Intenzita bytové
výstavby
hodnocení
0,60 a méně
0,61 – 0,67
0,68 -0,70
0,71 – 0,77
0,78 a více
2-
-
0
+
2+
dále viz PRURÚ, kapitola 3.3.2 Bydlení – intenzita bytové výstavby
Indikátor 8C
Dostupnost bydlení – rozsah zastavitelných ploch dle ÚPD
Indikátor sleduje podíl zastavitelných ploch vůči celkové plošné výměře sídla (zastavěného území).
Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení a ploch smíšených obytných byl převzat z platné územně
plánovací dokumentace, resp. z rozpracované, a to v případě obcí, které dosud žádnou ÚPD nemají.
98
12/2012
Zastavitelné plochy v území obce Ledvice byly převzaty z rozpracované dokumentace s ohledem na
nečitelnost platné ÚPD (Územní plán sídelního útvaru Ledvice, TERPLAN, 1999).
Způsob hodnocení:
podíl zastavitelných
ploch pro bydlení a
rozlohy ZÚ obce
0–5%
5,01 – 10 %
10,01 – 15
%
15,01 – 30
%
30,01 – 100
%
2-
-
0
+
2+
hodnocení
obec
rozloha
zastavěného
území obce (ha)
rozloha zastavitelných
ploch pro bydlení (ha)
podíl (%)
hodnocení
Bílina
635,39
51,45
8,09
-
Hostomice
48,85
2,04
4,17
--
Hrobčice
95,78
1,17
1,22
--
Ledvice
56,30
3,32
5,89
-
Lukov
14,67
1,40
9,54
-
Měrunice
46,92
17,73
37,78
++
Ohníč
58,72
5,97
10,16
0
Světec
66,25
36,04
54,40
++
Indikátor 8D
Dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti v obci
Indikátor sleduje existenci zařízení základní občanské vybavenosti v obcích (MŠ, ZŠ, pošta, ordinace
lékaře, knihovna). V případě, že se v obci nevyskytuje žádné zařízení, je obec hodnocena negativně
(2-). Základním zařízením OV je mateřská škola (nulová hodnota), každé další zařízení zvyšuje
hodnocení obce. V případě, že v obci není mateřská škola, ale pouze jiné zařízení OV, je obec
hodnocena mírně negativně (-)
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.3.5 Vybavenost obcí sociální infrastrukturou
Oblast 9
REKREACE
Indikátor 9A
Atraktivita území pro rekreaci
Indikátor atraktivity území pro rekreaci je poměrně problematické stanovit s ohledem na absenci
relevantních podkladů. Atraktivitu území pro rekreaci vytváří jednak existence přírodních hodnot,
kulturních a historických památek, vyhlídkových bodů apod. Současně však do problematiky vstupuje
dostupnost těchto jmenovaných atraktivit, přístupnost informací a existence infrastruktury pro cestovní
ruch.
Hodnoty pro jednotlivé obce byly stanoveny pomocí agregovaného hodnocení zejména na základě
specifického šetření a bodového ohodnocení 2 ukazatelů - úroveň atraktivity a vybavenosti obcí
službami spojenými s cestovním ruchem a turistikou.
viz PRURÚ, kapitola 3.4.3 Cestovní ruch
Indikátor 9B
Dostupnost infrastruktury pro cestovní ruch v obci
Infrastrukturou pro cestovní ruch se rozumí zařízení poskytující stravovací a ubytovací služby,
informační centra, kulturní a komerční zařízení apod. Pro krajní pozitivní hodnotu byla zvolena obec
Bílina (nejlepší vybavenost), pro krajní negativní hodnotu obec bez jakékoli infrastruktury pro cestovní
ruch. V případě, že obec disponuje ubytovacím a stravovacím zařízením, je hodnocena kladně (+).
99
12/2012
Kromě samotného výskytu zařízení v obci byla zohledněna i velká rozloha neobslouženého území
(např. Hrobčice).
Způsob hodnocení:
viz PRURÚ, kapitola 3.4.3 Cestovní ruch
Indikátor 9C
Hustota sítě turistických a cyklistických tras v území
Hodnoty indikátoru tvoří podíl celkové délky všech tras procházejících územím a sloužících pro
turistiku vůči plochám správního území obce.
Škála pro hodnocení obcí byla stanovena dle výstupových dat v souladu se současným stavem
infrastruktury cestovního ruchu v řešeném území, údaje za jednotlivé obce byly vzájemně porovnány.
Způsob hodnocení:
podíl délky cyklotras a
pěších tras ku rozloze
obce
0
0,1 – 2,5
2,51 – 5,0
5,1 – 7,5
7,51 a více
hodnocení
2-
-
0
+
2+
obec
rozloha obce
(ha)
délka cyklotras a pěších
tras na území obce (m)
podíl
hodnocení
Bílina
3257,28
11119
3,41
0
Hostomice
300,00
0
0,00
--
Hrobčice
4251,33
15551
3,65
0
Ledvice
496,99
0
0,00
--
Lukov
964,99
8892
9,21
++
Měrunice
1151,61
11443
9,93
++
Ohníč
712,24
4249
5,96
+
Světec
1230,29
1716
1,39
-
Oblast 10
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Indikátor 10A Míra nezaměstnanosti
Indikátor sleduje míru registrované nezaměstnanosti na úrovni lokální ekonomiky. Vysoká míra
nezaměstnanosti poukazuje na ekonomickou nestabilitu území.
Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (13,1%).
Způsob hodnocení:
míra nezaměstnanosti
hodnocení
0 - 10
10,1 - 13
13,1 – 13,4
13,5 - 16
16,1 a více
2+
+
0
-
2-
viz PRURÚ, kapitola 3.4.2 Trh práce
Indikátor 10B Množství volných pracovních míst
Ukazatel pracuje s počtem volných pracovních míst vůči počtu ekonomicky aktivních obyvatel.
Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (0,74).
Způsob hodnocení:
počet pracovních míst
hodnocení
0 – 0,25
0,25 – 0,5
0,5 - 1
1-5
5 a více
2-
-
0
+
2+
100
12/2012
viz PRURÚ, kapitola 3.4.2 Trh práce
Indikátor 10C Počet ekonomických subjektů v obci
Indikátor sleduje počty ekonomických subjektů na 100 obyvatel v obci, vyjadřuje tak atraktivitu území a
množství příležitostí pro podnikání v obci.
Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné hodnoty za celé území ORP Bílina (16,12
subjektů / 100 obyvatel), jednotlivé obce byly vzájemně porovnávány.
Způsob hodnocení:
počet pracovních míst
hodnocení
0 – 0,25
0,25 – 0,5
0,5 - 1
1-5
5 a více
2-
-
0
+
2+
viz PRURÚ, kapitola 3.4.1 Ekonomické subjekty
Indikátor 10D Struktura hospodářské činnosti
Indikátor sleduje zastoupení jednotlivých sektorů hospodářské činnosti. Vysoký podíl terciérního
sektoru v hospodářské činnosti ukazuje na ekonomicky vyspělou společnost, hodnoty indikátoru
vyjadřují podíl terciérního sektoru v ekonomické struktuře.
Škála pro hodnocení obcí byla stanovena od průměrné celorepublikové hodnoty (60 %), jednotlivé
obce byly vzájemně porovnávány.
Způsob hodnocení:
podíl terciéru
hodnocení
0 - 55
55 – 58
58 - 62
62 – 65
65 a více
2-
-
0
+
2+
viz PRURÚ, kapitola 3.4.1 Ekonomické subjekty
Indikátor 10E Množství neefektivně využívaných ploch (rozsah brownfields)
Indikátor vyjadřuje množství nevyužívaných a nedostatečně využívaných urbanizovaných ploch
v rámci zastavěného území.
Jedná se o plochy převážně chátrajících bývalých výrobních areálů apod. Plochy brownfields byly
vymezeny na základě terénního průzkumu v souladu se skutečným stavem.
Způsob hodnocení:
území obce
0%
0,1 – 2,5 %
2,6 – 5,0 %
5,1 – 7,5 %
7,6 - 100 %
hodnocení
2+
+
0
-
2-
obec
rozloha
zastavěného
území obce (ha)
rozloha ploch brownfields
(ha)
podíl (%)
hodnocení
Bílina
635,39
12,13
1,90
+
Hostomice
48,85
0,82
1,67
+
Hrobčice
95,78
6,54
6,82
-
Ledvice
56,30
0,00
0,00
++
Lukov
14,67
0,00
0,00
++
Měrunice
46,92
3,94
8,39
--
Ohníč
58,72
0,86
1,46
+
Světec
66,25
2,73
4,12
0
101
12/2012
V následující tabulce je vyhodnocena vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní
prostředí, soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj území, v členění dle jednotlivých
pilířů a dle stanovených indikátorů, v souladu s metodickým doporučením odboru územního plánování
a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje (duben 2012).
Tabulka s podrobným hodnocením vyváženosti je obsahem samostatných svazků obcí.
102
12/2012
Tabulka č. 40. Hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle indikátorů
Bílina
-
evidovaný výskyt nerostných
surovin (CHLÚ, DP, ložiska)
2
míra zásahů do
geologického podloží (rizika
sesuvů, poddolovaná území,
stará důlní díla atd.)
-2
míra radonového rizika
-1
míra ohrožení vodní a
větrnou erozí
-2
-1
Veřejná dopravní a technická
infrastruktura
dopravní dostupnost obce
(silnice I. a II. třídy,
železnice)
kvalita silniční sítě
napojení obce na sítě
technické infrastruktury
Vodní režim
-1
míra znečištění prostředí
odpadními vodami
2
1
počet ekonomických subjektů
v obci
0
2
množství volných pracovních
míst
-1
struktura hospodářské
činnosti
2
množství neefektivně
využívaných ploch (rozsah
brownfields)
infrastruktura
1
železnice)
2
2
trend vývoje počtu obyvatel
0
riziko záplav včetně aktivní
zóny záplavového území
Hygiena životního prostředí
kvalita ovzduší v obci
výskyt ekologických zátěží
(SEZ, skládky …)
-2
vysokoškolsky vzdělaných
obyvatel
-1
míra hlukové zátěže
(zejména z dopravy)
-2
0
Celkové
hodnocení
0
2
1
2
Bydlení
stáří bytového fondu
2
0
2
dostupnost bydlení – rozsah
-1
0
1
Tématické
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Dílčí
hodnocení
+
0
1
-1
HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
2
index stáří obyvatel
-1
-1
0
Celkové
hodnocení
+
hustota vodní sítě na území
obce
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Hodnotící
kritéria
Obec
Bydlení
1
103
12/2012
Hostomice
zastavitelných ploch dle ÚPD
dostupnost zařízení základní
občanské vybavenosti v obci
2
-1
2
koeficient ekologické stability
-1
realizace pozemkových
-2
úprav
ZPF a pozmenky určené k plnění funkce
lesa
Rekreace
atraktivita území pro rekreaci
(přírodní zajímavosti, kulturní
a historické památky)
podíl pozemků ZPF ve
0
dostupnost infrastruktury pro
cestovní ruch v obci
2
2
podíl ZPF I. a II. třídy
ochrany
podíl pozemků lesa ve
0
hustota sítě turistických a
cyklistických tras v území
0
0
-1
2
Rekreace
1
2
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
0
Tématické
hodnocení
rozsah realizovaných
rekultivací na plochách
těžby, kvalita přírodního
prostředí obce
Dílčí
hodnocení
-1
Hodnotící
kritéria
-2
Celkové
hodnocení
výskyt chráněných území
přírody ve správním území
obce
Hodnotící
kritéria
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Obec
1
-2
-
-1
míra zásahů do
0
0
větrnou erozí
0
0
infrastruktura
železnice)
2
1
-
-2
0
v obci
-1
2
míst
1
činnosti
1
0
104
12/2012
Vodní režim
1
odpadními vodami
obce
prostředí obce
2
2
-1
-2
obyvatel
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-1
železnice)
2
0
-2
-1
-2
1
1
0
0
Celkové
hodnocení
2
-1
-2
1
0
-1
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
infrastruktura
0
Rekreace
1
-1
1
Bydlení
-2
-2
úprav
lesa
2
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
0
brownfields)
obce
(SEZ, skládky …)
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
Bydlení
Rekreace
-2
-1
0
0
105
12/2012
ochrany
Hrobčice
2
-2
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
-2
-2
-
-2
míra zásahů do
2
-1
větrnou erozí
-2
-1
infrastruktura
-1
železnice)
-2
Vodní režim
-1
-1
obce
0
odpadními vodami
(SEZ, skládky …)
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
-1
1
-2
2
0
obyvatel
-2
-1
0
0
Bydlení
0
0
v obci
1
míst
2
činnosti
-1
brownfields)
-1
železnice)
0
0
infrastruktura
1
-
-1
-1
-2
-1
Bydlení
106
12/2012
prostředí obce
Ledvice
1
1
1
1
0
-2
2
-2
0
0
0
1
úprav
lesa
1
0
Rekreace
-2
-2
ochrany
0
0
-1
2
Rekreace
0
2
Celkové
hodnocení
2
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
0
Tématické
hodnocení
obce
Dílčí
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
0
-1
-
2
míra zásahů do
-1
0
infrastruktura
-1
železnice)
1
0
-
-1
v obci
-1
0
107
12/2012
0
větrnou erozí
0
-1
odpadními vodami
obce
1
2
2
1
2
obyvatel
-2
-1
2
0
-1
-2
-2
0
míst
0
činnosti
2
brownfields)
2
železnice)
-1
-1
-2
-1
-1
-2
-1
1
1
-1
úprav
-2
-2
Rekreace
-2
-1
0
1
-1
prostředí obce
Celkové
hodnocení
infrastruktura
Bydlení
-1
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
-1
obce
Hodnotící
kritéria
Vodní režim
(SEZ, skládky …)
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
Bydlení
Rekreace
-2
-1
-1
108
12/2012
Lukov
lesa
-2
0
0
ochrany
-1
-2
-2
-2
Celkové
hodnocení
-2
+
-2
míra zásahů do
0
-1
větrnou erozí
-1
-1
infrastruktura
-2
železnice)
-2
Vodní režim
-2
-2
obce
1
odpadními vodami
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
1
-2
0
0
2
obyvatel
-2
-1
-
-2
v obci
2
míst
0
činnosti
-2
brownfields)
2
0
infrastruktura
železnice)
-2
-2
-2
-2
109
12/2012
Měrunice
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
-2
-2
Bydlení
2
-1
úprav
lesa
Rekreace
-1
0
0
2
2
-2
ochrany
-2
Rekreace
1
1
1
2
+
1
Celkové
hodnocení
Bydlení
Hodnotící
kritéria
Tématické
hodnocení
prostředí obce
2
Dílčí
hodnocení
obce
Celkové
hodnocení
2
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
2
Hodnotící
kritéria
1
2
Celkové
hodnocení
(SEZ, skládky …)
Hodnotící
kritéria
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Obec
-2
0
infrastruktura
-1
železnice)
+
-1
+
1
0
110
12/2012
míra zásahů do
0
0
v obci
-1
0
-1
míst
0
větrnou erozí
1
činnosti
2
brownfields)
-2
Vodní režim
obce
2
odpadními vodami
(SEZ, skládky …)
obce
1
0
2
2
obyvatel
-1
-1
2
1
0
1
železnice)
-1
-1
-1
0
-2
0
-1
-2
2
2
-1
2
0
Celkové
hodnocení
infrastruktura
Bydlení
-1
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
Bydlení
-1
111
12/2012
prostředí obce
-1
-2
2
úprav
lesa
2
0
ochrany
Ohníč
Rekreace
0
2
Rekreace
2
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
-1
-1
2
1
1
2
2
2
-2
-
0
míra zásahů do
0
-1
větrnou erozí
0
Vodní režim
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
0
infrastruktura
0
železnice)
-2
1
0
-
2
v obci
-1
míst
-2
činnosti
0
brownfields)
1
0
112
12/2012
obce
prostředí obce
-1
-2
obyvatel
-2
0
2
0
-1
0
0
-1
0
0
infrastruktura
železnice)
-2
1
Bydlení
-2
-2
-2
0
-2
0
1
1
-1
Bydlení
1
1
úprav
lesa
0
0
0
0
ochrany
1
1
-1
Rekreace
1
1
Celkové
hodnocení
0
Tématické
hodnocení
-1
Dílčí
hodnocení
0
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
odpadními vodami
(SEZ, skládky …)
Dílčí
hodnocení
-1
Hodnotící
kritéria
-1
Celkové
hodnocení
obce
Hodnotící
kritéria
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Obec
Rekreace
1
-1
1
113
12/2012
Světec
-
1
míra zásahů do
-2
0
větrnou erozí
-2
-1
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
infrastruktura
0
železnice)
-1
Vodní režim
0
1
obce
-1
odpadními vodami
0
(SEZ, skládky …)
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
0
0
1
-1
obyvatel
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0
1
v obci
-1
míst
1
činnosti
1
brownfields)
0
-1
železnice)
-1
0
0
infrastruktura
Bydlení
+
0
0
-1
1
Bydlení
-1
0
114
12/2012
prostředí obce
2
2
-1
2
0
0
0
-2
úprav
lesa
0
-1
Rekreace
-1
-1
ochrany
-1
-1
-2
1
0
Rekreace
1
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
Dílčí
hodnocení
0
Hodnotící
kritéria
-1
Celkové
hodnocení
Tématické
hodnocení
obce
Dílčí
hodnocení
Hodnotící
kritéria
Obec
0
-1
Pozn.
negativně hodnocené kritérium
vyvážené podmínky pro udržitelný rozvoj
nevyvážené podmínky pro udržitelný rozvoj
115
12/2012
7.
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci
7.1
Problémy vymezené na základě rozboru udržitelného rozvoje
území
Na základě provedených SWOT analýz jednotlivých oblastí, souhrnné SWOT analýzy a vyhodnocení
vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelného územního rozvoje bylo identifikováno několik
obecných problémů dotýkajících se většinou více obcí nebo celého ORP, které je nutné řešit v rámci
PÚR, ÚPD, případně ÚPP.
Na úrovni PÚR je nutné řešit zejména následující jevy:
rozsah těžby (územně ekologické limity těžby)
asanační území (rekultivace vytěžených ploch)
ekonomická restrukturalizace (zaměření hospodářství na terciérní sektor, nerušivá výroba,
služby)
Následující tabulka vymezuje nejzávažnější problémy k řešení na úrovni ÚPD a ÚPP:
Tabulka č. 41 – Přehled problémů vyplývajících z rozboru udržitelnosti
Popis problému
Dotčené obce
ZÚR
ÚP
RP, ÚS
PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
nedostatečná ochrana jedinečných
přírodních a kulturních hodnot území,
zejména ve vztahu k pokračující těžbě a
rozvoji průmyslové výroby
všechny obce
nedostatečná síť cyklistických a
turistických tras
všechny obce
rozsáhlé plochy bývalé těžby, nutnost
upřesnění způsobu jejich budoucího
využití (plochy rekreace na výsypkách,
realizace jezer ve zbytkových jamách)
všechny obce v koordinaci
nespojitost územního systému ekologické
stability, neprostupnost krajiny
všechny obce v koordinaci
nevyhovující odtokové pom ěry v krajině,
nezbytné vymezení krajinářských úprav
směřujících k jejich zlepšení
všechny obce
PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
nevyhovující parametry komunikací
sloužících k napojení obcí na centrum
ORP popř. na jiná centra
Hrobčice (Červený Újezd, Kučlín, Mukov
Mrzlice, Razice, Tvrdín)
Lukov
Ohníč (Dolánky, Ohníč, Křemýž)
Světec (Úpoř)
absence propojení území přes
Radovesickou výsypku
Bílina, Hrobčice, Lukov, Světec
v koordinaci
přerušené dopravní vazby přes území
bývalého odkaliště Fučík
Ledvice
havarijní stav některých památkově
chráněných objektů
zejména Hrobčice a Ohníč
nevyhovující stav panelových sídlišť,
nutnost revitalizace
Bílina
PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
vysoký podíl nevyužitých či nedostatečně
využitých objektů či ploch (brownfields),
možnost opětovného využití, obnovy
Bílina, Hostomice , Hrobčice, Měrunice,
Světec
jednostranně zaměřená ekonomická
Bílina, Hostomice, Ledvice
116
12/2012
Tabulka č. 41 – Přehled problémů vyplývajících z rozboru udržitelnosti
Popis problému
základna, vysoký podíl těžké průmyslové
výroby a energetiky, nutnost regulace a
restrukturalizace
Dotčené obce
nevyhovující infrastruktura cestovního
ruchu, nedostatečné využití stávajících
atraktivit a potenciálu území
všechny obce
7.2
ZÚR
ÚP
RP, ÚS
Závady v území
Na území ORP Bílina byly indentifikovány urbanistické, dopravní a hygienické závady, které jsou
podkladem k řešení v ÚPD obcí. Závady byly konzultovány se zástupci obcí ORP Bílina a doplněny
dle jejich připomínek.
Tabulka závad v členění dle jednotlivých obcí je součástí samostatných svazků obcí, které tvoří
přílohu č. 3 textové zprávy. Závady jsou označeny kódem a vymezeny v grafické části 2. Aktualizace
RURÚ, ve výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD), v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím
způsobem:
X_Y
X
charakter závady (U / D / H)
U
D
H
urbanistická závada
dopravní závada
hygienická závada
Y
pořadové číslo závady
Následující výčet uvádí nejvýznamnější závady území, společné pro více obcí:
URBANISTICKÉ ZÁVADY
Infrastruktura území jako bariéra rozvoje
Dotčené obce: Bílina, Světec, Ledvice, Hostomice, Ohníč
Odůvodnění: Liniová vedení dopravní a technické infrastruktury vytváří v území prostorové a
vizuální bariéry, přispívají k izolaci stávající zástavby a omezení možnosti jejího rozvoje.
Zástavba umístěná v území mezi nadzemními trasami vedení nebo mezi rozsáhlými plochami
průmyslové výroby má zároveň často nevyhovující dopravní přístup.
K řešení v ÚP
Poškození území těžbou a průmyslovou činností
Dotčené obce: Bílina
Odůvodnění: Dlouholeté těžební a průmyslové aktivity na lomu Bílina, Radovesické výsypce a
v prostoru odkaliště Elektrárny Ledvice způsobily přerušení historických vazeb mezi
jednotlivými obcemi (zejména vazeb dopravních), změnu vodního režimu v území a zásadním
způsobem znemožnily prostupnost území.
K řešení v ÚP
Nekompaktní struktura zástavby
Dotčené obce: Světec, Hostomice, Ohníč, Hrobčice
Odůvodnění: Nekoncepční a nesourodý rozvoj zástavby, spolu se zásahy souvisejícími
s rozvojem těžby a výroby, způsobil roztříštěnost urbanistické struktury, což degraduje
celkovou kvalitu obytného prostředí a zvyšuje nároky na obsluhu. Problémem je chybějící
těžiště obce či části obce (tradiční náves, veřejný prostor) s navazující přirozeně a plynule
rostlou zástavbou.
K řešení v ÚP
Nevyužívaná či nevhodně využívaná území (brownfields)
Dotčené obce: Bílina, Světec, Měrunice, Hostomice, Ohníč, Hrobčice
117
12/2012
Odůvodnění: V důsledku změn majetkoprávních vztahů či ekonomických změn došlo
v minulosti k opuštění četných areálů a objektů, které jsou v současné době nevyužívané
nebo jsou využívané pouze z části a nevhodně, a nachází se v havarjiním technickém stavu.
Nejrozsáhlejšími brownfields jsou bývalý areály zemědělské či průmyslové výroby, které
významným způsobem narušují urbanistickou strukturu obce.
K řešení v ÚP / ÚS
Způsob využití území nerespektující urbanistickou strukturu
Dotčené obce: Bílina
Odůvodnění: Některé funkce jsou v rámci urbanistické struktury obce umístěny zcela
nevhodně, bez ohledu na jejich charakter a význam (dopravní dostupnost, nároky na obsluhu,
měřítko a typ zástavby).
Zástavba v poddolovaném území
Dotčené obce: Bílina, Světec, Hostomice, Ohníč, Hrobčice
Odůvodnění: Dlouholetá těžební činnost vytvořila rozsáhlé plochy poddolovaných území, které
vykazují značnou geologickou nestabilitu a představují ohrožení pro stávající zástavbu,
zejména obytnou.
K řešení v ÚP
Poškození krajinného rázu nevhodnou zástavbou
Dotčené obce: Světec, Lukov
Odůvodnění: Vlivem některých nevhodných stavebních zásahů (velkoplošná či výškově
neregulovaná zástavba, páteřní liniové trasy technické infrastruktury), zejména ve volné
krajině, došlo k poškození krajinného rázu území.
K řešení v ÚP
DOPRAVNÍ ZÁVADY
Omezená dopravní prostupnost území
Dotčené obce: Bílina, Světec, Hostomice
Odůvodnění: V některých obcích je vlivem významných liniových dopravních staveb či
rozsáhlých monofunkčních ploch zastavěné území fragmentováno a chybí dostatek propojení
jednotlivých částí území. Zvyšují se tak dopravní nároky na stávající infrastrukturu.
Omezená dopravní dostupnost
Dotčené obce: Světec, Ledvice, Měrunice, Lukov, Ohníč
Odůvodnění: Vlivem těžebních zásahů a průmyslové činnosti, případně v důsledku specifické
morfologie, došlo k narušení původní komunikační sítě, takže některé obce či části obcí jsou
přístupné po jediné komunikaci bez možnosti alternativní trasy pro dopravní obsluhu. Některé
úseky komunikací vykazují nevyhovující šířkové parametry či technický stav.
HYGIENICKÉ ZÁVADY
Hluková a emisní zátěž z dopravy
Dotčené obce: Bílina, Světec, Hrobčice
Odůvodnění: Vysoká intenzita provozu na silnicích I/13 a II/257 a její průchod zastavěným
územím způsobuje významnou zátěž s negativními dopady na zdraví obyvatel, zejména
dopady na kvalitu ovzduší a hluk.
Hluková a emisní zátěž z průmyslové výroby
Dotčené obce: Měrunice, Hostomice, Ohníč
118
12/2012
Odůvodnění: Tradiční či nově lokalizovaná průmyslová výroba v blízkosti obcí či přímo uvnitř
zastavěného území, s vysokými nároky na dopravní obsluhu či specifickým charaktem výroby
(zejména těžba), způsobuje významné negativní dopady na kvalitu ovzduší a hluk.
K řešení v ÚP
Hluková a emisní zátěž z provozu sportovních zařízení
Dotčené obce: Světec
Odůvodnění: Na rekultivovaných územích po těžbě či skládkování byly založeny areály pro
specifické druhy sportu, které způsobují významné negativní dopady na kvalitu ovzduší a hluk.
K řešení v ÚP
Staré ekologické zátěže
Dotčené obce: Světec, Hostomice
Odůvodnění: Bývalé či současné skládky či evidované ekologické zátěže jsou zdrojem
kontaminace území, která má negativní dopad na kvalitu životního prostředí.
K řešení v ÚP
Absence kanalizace
Dotčené obce: Lukov, Hrobčice
Odůvodnění: V některých částech obce chybí napojení na kanalizační síť a ČOV, což zvyšuje
riziko znečištění prostředí, zejména kontaminace půdy a vodních toků.
K řešení v ÚP
7.3
Ohrožení území rizikovými přírodními jevy
Na území ORP Bílina byly indentifikovány problémy, vyplývající z ohrožení území rizikovými přírodními
jevy, které jsou podkladem k řešení v ÚPD obcí. Tabulka problémů v členění dle jednotlivých obcí je
součástí samostatných svazků obcí, které tvoří přílohu č. 3 textové zprávy. Problémy jsou označeny
kódem a vymezeny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD),
v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím způsobem:
P_Y
P
kód problému, vyplývajícího z ohrožení území přírodními jevy
Y
pořadové číslo problému
Následující výčet uvádí nejvýznamnější problémy území, společné pro více obcí:
Ohrožení území povodněmi
Dotčené obce: Bílina, Hostomice, Hrobčice, Světec, Ohníč
Odůvodnění: Na toku Bíliny, Syčivky a Bouřlivce je stanovena aktivní zóna záplavového území
a záplavové území s periodicitou 5, 20 a 100 let. Na toku Bíliny je riziko zvýšeno v důsledku
zatrubnění části trasy v Bílině podél silnice I/13. Do území ORP Bílina zasahuje ze severu
záplavové území vodního díla Všechlapy. Záplavové území toků při průchodu zastavěným
území zasahuje a ohrožuje část zástavby. V minulosti byly zejména na toku Syčivky
zaznamenány lokální záplavy. V ÚPD je nezbytné zajistit ochranu stávající, případně
navrhované zástavby formou protipovodňových opatření.
K řešení v ÚPD / ÚS.
Nízká retenční schopnost krajiny
Dotčené obce: Bílina, Ohníč, Světec
Odůvodnění: Nízká retence podporuje vyšší odtok vody a tím narušuje bilanci vody v krajině,
v souvislosti s těžbou je ohrožen kvalitativní i kvantitativní stav vodních zásob zejména v okolí
těžených ložisek hnědého uhlí a stavebního kamene (velkolom Bílina, dobývací prostor
Dolánky), a dále v okolí poddolovaných území důlních děl spojených s hlubinnou těžbou.
K řešení v:ÚPD / ÚS
Ohrožení území vodní a větrnou erozí
119
12/2012
Dotčené obce: všechny obce v ORP
Odůvodnění: Náchylné půdy k vodní erozi jsou stanoveny v obcích Ohníč, Světec a Hrobčice,
v souvislosti s výskytem zemědělských půd je vážně ohrožena produkční a mimoprodukční
funkce půd. Transportované půdní částice ze smyvu a na nich vázané látky znečišťují vodní
zdroje. V případě větrné eroze v obci Ledvice, severního území obce Hrobnice a jihu Bíliny,
jde o poškozování klíčících rostlin, znečišťování ovzduší, škody navátím ornice apod.
K řešení v:ÚS
Srážková deficitní oblast – srážkový stín Krušných hor
Dotčené obce: všechny obce v ORP
Odůvodnění: Dlouhodobý hydrologický deficit s nižším průtokem a usazováním chemických
látek v korytech říční sítě, méně úrodné půdy s omezenými možnostmi výběru zemědělských
plodin.
K řešení v:ÚS
Zvýšené radonové riziko
Dotčené obce: Bílina,Hrobčice, Lukov, Ohníč
Odůvodnění: Výskyt středního radonového indexu v zastavěných území v souvislosti s vyšším
podílem obyvatel s výskytem novotvarů dýchacích cest v mužské populaci (ve srovnání
s průměrem Čr) v celém ORP.
K řešení v: ÚPD / ÚS
Sesuvná území
Dotčené obce: Bílina, Hrobčice, Lukov, Světec
Odůvodnění: V důsledku dlouholeté povrchové těžby hnědého uhlí došlo k významným
změnám geologických podmínek území, zejména ke zvýšení nestability podloží. Na území
ORP se nachází plochy bezprostředně související s těžebními aktivitami (lomy, výsypky) a
jsou zde vymezena četná sesuvná a poddolovaná území, která ohrožují stávající zástavbu i
veškeré rozvojové záměry.
K řešení v ÚPD / ÚS.
7.4
Střety záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů
na provedení změn v území
Pro účely rozboru udržitelného rozvoje území byla provedena identifikace interakcí záměrů s limity
využití území a záměrů vzájemně. Byly hodnoceny veškeré limity využití území, uvedené v kapitole
4.1. Je nutno poznamenat, že ne všechny identifikované střety je nutno považovat za zásadní
problémy rozvoje území. Přesto jsou výsledky identifikace uvedeny v souhrnných tabulkách jako
významný podklad pro územní plánování, neboť při pořizování územních plánů či regulačních plánů,
při jejich zpracování a při vydávání rozhodnutí dle stavebního zákona musí příslušné subjekty
uvedené interakce respektovat a řešit.
Za nejvýznamnější problémy je třeba považovat zejména:
Tabulka č. 42 – Nejvýznamnější střety v území
Charakter
střetu
Specifikace střetu
Odůvodnění
Lokalizace střetu
záměr X limit
el. vedení v plochách
lesa
narušení významného
krajinného prvku
Hrobčice (Mukov, Radovesice u Bíliny,
Hetov, Mrzlice, Tvrdín), Lukov
(Štěpánov u Lukova), Měrunice,
Hostomice, Ohníč, Světec (Pohradice,
Štrbice, Světec)
záměr X limit
zástavba
v poddolovaném a
sesuvném území
ohrožení zástavby
nestabilitou terénu
Bílina (Bílina, Chudeřice u Bíliny),
Ledvice, Lukov (Lukov u Bíliny),
Hrobčice (Kučlín), Ohníč, Světec
(Chotovenka, Pohradice, Světec,
120
12/2012
Tabulka č. 42 – Nejvýznamnější střety v území
Charakter
střetu
Specifikace střetu
Odůvodnění
Lokalizace střetu
záměr X limit
bydlení, výroba, sport a
rekreace v plochách
lesa
krajinného prvku
Bílina (Bílina), Ledvice, Hrobčice
(Hrobčice)
záměr X limit
zástavba na ZPF I. třídy
ochrany
zábor nejkvalitnějších
pozemků zemědělské
půdy
Bílina (Bílina, Bílina – Újezd, Chudeřice
u Bíliny), Hrobčice (Razice, Mirošovice,
Mukov, Kučlín), Měrunice, Hostomice,
Ohníč
záměr X limit
zástavba v aktivní zóně
záplavami, zhoršení
odtokových poměrů v
území
Bílina (Bílina), Hrobčice (Kučlín),
Hostomice, Ohníč (Ohníč), Světec
(Chotějovice)
záměr X limit
zástavba v CHLÚ a
dobývacím prostoru
střet se státními zájmy
využití nerostných
surovin
Hostomice, Ledvice, Světec (Pohradice)
záměr X limit
zástavba v ochranném
a bezpečnostním
pásmu VTL plynovodu
ohrožení spolehlivosti a
bezpečnosti provozu
plynárenského systému
a ohrožení zástavby
havárií na plynovodu
Hrobčice (Mirošovice), Bílina (Bílina,
Bílina - Újezd), Hostomice, Světec
(Chotějovice)
záměr X záměr
el. vedení v plochách
lesa, ÚSES a plochách
sídelní zeleně
krajinného prvku a
ekologické stability
území
Světec (Chotějovice, Pohradice),
Hrobčice (Hetov, Mukov, Radovesice u
Bíliny, Tvrdín), Hostomice, Lukov
(Štěpánov u Lukova)
záměr X záměr
bydlení, sport a výroba
v OP el. vedení 400kV
ohrožení spolehlivosti a
bezpečnosti provozu
elektrizační soustavy a
havárií na el. vedení
Světec (Chotějovice, Světec),
Hostomice, Lukov (Štěpánov u Lukova),
Měrunice (Žichov)
záměr X záměr
bydlení v OP železniční
trati
hlukovou zátěží
z železniční dopravy
Bílina (Bílina)
záměr X záměr
bydlení, občanská
vybavenost, rekreace a
výroba v ÚSES
narušení ekologické
stability území
Hostomice, Ledvice, Ohníč (Ohníč),
Světec (Pohradice)
záměr X záměr
silnice I. třídy v ÚSES
narušení ekologické
stability území
Bílina (Bílina, Bílina - Újezd)
Štrbice), Hostomice
Střety jednotlivých záměrů s limity využití území a vzájemné střety záměrů na provedení změn v
území jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí samostatných svazků obcí. Klíčové střety jsou
označeny kódem, jsou barevně zvýrazněny a jsou vymezeny v grafické části 2. Aktualizace RURÚ, ve
výkrese č. 4 (Problémy k řešení v ÚPD), v měřítku 1:10 000. Kód je tvořen následujícím způsobem:
X_Y
X
typ střetu (SL / SZ)
SL
SZ
střet záměru s limitem využití území
vzájemný střet záměrů na provedení změn v území
Y
pořadové číslo střetu
121
7.5
12/2012
Základní limity a dlouhodobé cíle udržitelného rozvoje území
Na základě rozboru udržitelného rozvoje území byly na území ORP Bílina identifikovány následující
významné limity udržitelného rozvoje území:
122
12/2012
ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
ochrana území s evidovanými zásobami nerostných surovin a ploch těžby (CHLÚ, DP,
ložiska) – území s provozovanou či uvažovanou těžbou (hnědé uhlí, stavební kámen, čedič,
cihlářské hlíny);
geologicky nestabilní území vzniklá v důsledku těžby a nevhodná pro zástavbu – sesuvná
území, poddolovaná území, stará důlní díla;
ochrana přírodních a krajinných hodnot – zejména CHKO České Středohoří, EVL a NPR
Bořeň, přírodní rezervace a přírodní památky, krajinný ráz a morfologie území;
vysoký stupeň znečištění ovzduší průmyslovými provozy a dopravou – především
v severní průmyslově zaměřené části území ORP, hlukové a imisní zatížení těžebními
provozy s nezbytnou dopravní obsluhou a dopravou tranzitní na silnici I/13;
ochrana zemědělské půdy – zejména půdy I. a II. třídy ochrany;
ochrana lesů;
záplavové území vč. vymezení aktivní zóny záplavového území;
vodní zdroje a jejich ochranná pásma.
SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PILÍŘ
jednostranná orientace ekonomiky – nevhodná sektorová struktura ekonomických subjektů
s nižším zastoupením terciéru, dlouholetá tradice sekundéru, jako odvětví s nižší přidanou
hodnotou a negativními dopady na životní prostředí území ORP;
nízká atraktivita regionu a odliv vzdělaných obyvatel – velmi nízký počet volných
pracovních míst a nedostačující vybavenost obcí ORP (vyjma Bíliny), nízký podíl
středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, pomalé tempo zvyšování podílu
zastoupení této skupiny obyvatel ve prospěch vyšších center;
nepříznivé národnostní složení a sociální segregace – obyvatelstvo se slabou sociální
vazbou k řešeému území, vazba na historický vývoj, vyšší podíl obyvatel, jež neuvedli svou
národnost při Sčítání lidů, domů a bytů 2011, hrozba sociální segregace;
nepříznivá demografická struktura – stárnutí obyvatelstva dololožené zvyšujícím se
indexem stáří a snižující se přirozený přírůstek obyvatel;
nepříznivá struktura domovního fondu – majoritní podíl domů starších domů postavených
před rokem 1940 a nízká kvalita domovníh fondu.
Pro zajištění udržitelného rozvoje byly pro území ORP Bílina stanoveny následující dlouhodobé cíle:
ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
rekultivace území po těžbě a celková revitalizace krajiny – obnova území postiženého
těžbou a jeho navrácení do krajinného zázemí obcí, zvýšení ekologické stability krajiny,
podpora umisťování aktivit pro příměstskou rekreaci či sport na rekultivovaných územích;
obnova vodního režimu v území – revitalizace vodních toků, založení nových vodních ploch
s hospodářskou, ekologickou či rekreační funkcí, zajištění ochrany území před záplavami;
zlepšení kvality životního prostředí postupným utlumováním těžby a rekultivací území,
preferencí lehké výroby bez negativních dopadů na životní prostředí a vhodnými dopravními
opatřeními k řešení nadměrné dopravní zátěže (přeložka silnice I/13 mimo zastavěné území
Bíliny);
snížení sekundární prašnosti v obcích postižených negativními vlivy průmyslu a dopravy,
podpora výsadby nových a systematické údržby stávajících ploch zeleně.
SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ PILÍŘ
123
12/2012
zlepšení dostupnosti a prostupnosti území – obnova historických dopravních vazeb mezi
jednotlivými v obcemi, zejména v plochách dřívější či současné těžby, vybudování nových
silničních, cyklistických a pěších propojení, vymezení ÚSES a pásů krajinné zeleně
k propojení obcí;
vytvoření podmínek pro podnikání, drobnou výrobu a služby – zvýšení rozmanitosti
podnikatelských subjektů, vytvoření příležitostí pro nové investory, rozšíření nabídky
pracovních míst;
využití potenciálu a atraktivit území pro podporu rekreace a cestovního ruchu – obnova
kulturních památek a jejich zpřístupnění veřejnosti, šíření informací o možnostech kulturního,
sportovní vyžití a o turistických cílech území, vybudování nezbytné infrastruktury pro cestovní
ruch, vymezení nových cyklistických a turistických stezek;
zvýšení kvality bydlení – rozšíření ploch pro možnou bytovou výstavbu, optimální lokalizace
rozvojových ploch s dobrou dopravní dostupností a v dosahu zařízení občanského vybavení,
volba vhodného typu a charakteru obytné zástavby, zvýšení standardu bydlení;
zlepšení rozsahu a dostupnosti sociálních služeb – vzhledem k demografickému stárnutí
je nutné zajistit udržitelnost poskytovaných služeb;
vytvoření širších podmínek pro integraci sociálně slabých a méně soběstačných osob –
výstavba sociálního bydlení pro umožnění samostatného života, zlepšení přístupnosti
veřejných prostor.
7.6
Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území
Nejvýznamnějším současným deficitem území ORP je rozsáhlé postižení dlouholetou těžbou, která
vedla k ekonomické destabilizaci, poškození historického a kulturního dědictví, přerušení dopravních
vazeb mezi jednotlivými obcemi, devastaci vodního a půdního režimu a celkové degradaci životního
prostředí. Důsledky těžby se projevují rovněž v sociální oblasti, negativní image regionu s nízkou
atraktivitou pro bydlení vedlo k migraci vzdělaných obyvatel do jiných částí ČR a naopak koncentraci
vyloučených skupin a národnostních menšin.
Tabulka č. 43 – Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území
Deficit
Riziko
Trend
postižení území těžbou
nenávratné znehodnocení krajiny a
sídelní struktury, včetně všech
existujících hodnot, vysidlování
území
rekultivace území a jeho rekreační
využití
přerušení dopravních vazeb,
omezená dopravní dostupnost
některých obcí či částí obce
prostorová izolace zástavby,
snížení ekonomické a sociální
atraktivity obcí, navyšování
dopravní zátěže na stávajících
komunikacích
obnova dopravních propojení,
výstavba nových komunikací,
cyklistických a pěších tras v rámci
rekultivačních aktivit
poškození životního prostředí
zvyšování intenzit dopravy
(zejména tranzitní) na silnicích I. a
II. třídy, zvyšování nároků na
dopravní obsluhu výrobních areálů
podpora opatření pro snižování
dopravní zátěže a negativních
dopadů výroby (přeložky
komunikací, regulační opatření)
negativní image území
zhoršování vzdělanostní a
národnostní struktury obyvatelstva,
oslabení rozvojového potenciálu,
nezájem o novou výstavbu
ochrana přírodních a krajinářských
hodnot, kvalitní péče o veřejná
prostranství a plochy zeleně,
ochrana a údržba kulturního
dědictví
sociální segregace
vznik ghett, prohlubování sociálních
rozdílů, prostorová segregace
zvýšení atraktivity pro bydlení,
vymezení ploch pro bydlení v ÚPD,
podpora aktivit pro integraci
124
12/2012
Tabulka č. 43 – Významné deficity, rizika a trendy očekávaného vývoje území
Deficit
Riziko
Trend
jednostranná ekonomická orientace
zvyšování nezaměstnanosti a
prohlubování ekonomické
nestability
podpora drobné nerušivé výroby a
služeb, vymezení ploch pro
podnikání v ÚPD
sociálně vyloučených skupin
7.7
Varianty rozvoje území
Pro další rozvoj území je rozhodující postup těžebních aktivit. Jejich územní rozsah a časový
předpoklad ukončení těžby spolu s navazující rekultivací determinuje budoucí využití dotčených území.
Varianta 1: pokračování těžby, rozvoj těžkého průmyslu (energetika)
Tabulka č..44 – Zhodnocení rozvoje území dle varianty 1
+
ekonomická atraktivita
pracovní příležitosti v sekundéru
zlepšování dostupnosti hromadnou dopravou
další podpora kvality bydlení
nejvýznamnějšími ekonomickými subjekty, jež
mají negativní vliv na životní prostředí
další poškozování reliéfu, geologických
podmínek a hydrogeologického režimu území
zhoršení hygienických podmínek životního
prostředí
navyšování dopravního zatížení
narušení krajiny a krajinného rázu
snížení atraktivity pro bydlení a rekreaci
sociální segregace, koncentrování sociálně
vyloučených skupin obyvatelstva
prohloubení negativního image území
Varianta 2: útlum těžby, dokončení rekultivace, restrukturalizace ekonomie ve prospěch terciéru,
orientace na rekreaci a cestovní ruch
Tabulka č. 45 – Zhodnocení rozvoje území dle varianty 2
+
-
obnova krajinného prostředí
posílení ekologické stability krajiny
zlepšení prostupnosti území, obnova
dopravních vazeb
ozdravění životního prostředí
rozvoj sídel (bydlení, občanské vybavení)
možnost lokalizace ploch a zařízení pro
rekreaci a sport
7.8
snížení počtu pracovních míst v sekundéru a
potenciální zvýšení míry nezaměstnanosti
rozvoj rekreačního potenciálu bez odpovídající
infrastruktury pro cestovní ruch
vyšší náklady na údržbu obnovované krajiny
Varianty řešení územních střetů
Vyhodnocení územních střetů záměrů s limity využití území a záměrů na provedení změn v území
navzájem je součástí tabulek v samostatných svazcích obcí (příloha č. 3 textové části). Identifikované
střety budou následně řešeny v ÚPD jednotlivých obcí. Na území ORP Bílina nebyly nalezeny zásadní
územní střety, které by bylo třeba řešit variantně.
7.9
Omezení změn v území vyplývající z veřejných zájmů
Na území ORP Bílina lze definovat několik zásadních omezení, která vyplývají z deklarovaných
veřejných zájmů. Jedná se zejména o:
CHKO České Středohoří – územní rozvoj obcí je podřízen specifickým podmínkám
stanoveným pro celé území CHKO, dle vymezených zón ochrany (I – IV). Obecné podmínky
ochrany vyplývají z příslušných právních předpisů (zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně
125
12/2012
přírody a krajiny), konkrétní podmínky a opatření jsou definovány v Plánu péče o CHKO.
Úkolem územního plánování je koordinovat rozvoj obcí (zejména ve vazbě na rekreaci a
cestovní ruch) se zajištěním ochrany přírodních a krajinných hodnot,
Evropsky významná lokalita a národní přírodní rezervace Bořeň – předmětem ochrany je
krajinná dominanta vrchu Bořeň, utvářející jedinečný krajinný ráz celého území ORP. Obecné
podmínky ochrany vyplývají z příslušných právních předpisů (zejména zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny), konkrétní podmínky a opatření jsou definovány v Plánu péče o
NPR Bořeň. Územní plánování by mělo zajistit, aby nedošlo k narušení evidovaných
přírodních hodnot a k poškození této nejvýraznější dominanty, zejména při dálkových
pohledech.
ÚSES – zejména nadregionální a regionální úrovně. V rámci územně plánovací činnosti je
nutné zajistit zachování kontinuálnosti systému, návaznost na biocentra a biokoridory
v okolním území a dostatečnou prostupnost krajiny. Rozvoj obcí nesmí ohrozit funkčnost
systému.
Využívání zdrojů nerostných surovin – těžba nerostných surovin je jedním z veřejných
zájmů národních významu. Vymezená CHLÚ, dobývací prostory a evidovaná ložiska (hnědé
uhlí, stavební kámen, čedič, cihlářská hlína) přispívají k posilování ekonomického pilíře, avšak
zásadním způsobem destabilizují pilíř environmentální. Územní plánování musí koordinovat
rozvoj obcí s ohledem na plánované těžební aktivity a zajistit opatření pro zlepšení kvality
prostředí, zejména vytvořením územních podmínek pro rekultivaci území a jeho integraci do
krajinného prostředí sídel.
ZPF a PUPFL – zemědělská půda a lesní pozemky představují základní přírodní hodnotu
území, chráněnou jak zákonem o ZPF (zákon č. 334/1992 Sb.), tak zákonem o lesích (zákon
č. 289/1995 Sb.). Nezbytným předpokladem ochrany těchto hodnot je lokalizace rozvojových
záměrů přednostně mimo PUPFL a mimo nejvyšší třídy ochrany ZPF, optimálně do proluk
v zastavěném území a do nevhodně či nedostatečně využívaných území (brownfields), tak,
aby nedocházelo k neúčelným záborům a narušování volné krajiny.
Síť dopravní infrastruktury – zajišťuje dostupnost a obslužnost území, zejména páteřní
komunikační síť, tj. silnice I/13 a silnice II.třídy (II/257, II/258). Úkolem územního plánování je
zajistit ochranu stabilizovaných tras a zároveň umožnit další potřebný rozvoj komunikační sítě
ve vztahu k nově vymezeným rozvojovým plochám.
Technická infrastruktura – zejména v severní průmyslově orientované části území ORP.
Trasy vedení TI a jejich ochranná pásma představují v území významné bariéry rozvoje a
přispívají k negativní fragmentaci území. Energetická zařízení je nezbytné chránit pro další
rozvoj obcí (rozvodna Chotějovice, elektrárna Ledvice), zároveň je však třeba hledat způsob
zmírnění negativních dopadů na okolní krajinu a krajinný ráz.
126
8.
12/2012
Seznam zkratek
AOPK
BP
CENIA
ČD
ČHMÚ
ČOV
ČR
ČSR
ČSÚ
ČSPHM
ČGS
ČILZ
DTS
ELE
EU
FVE
HZS
CHKO
CHLÚ
IR
IS
IV
JDVM
JPÚ
KC
KČOV
KČT
KES
KPÚ
KÚÚK
LBC
LBK
MHD
MMR
MO ČR
MOS
MŠMT
MV ČR
MŽP
NKP
NKÚ
NPR
NPÚ
NTL
Agentura ochrany přírody a krajiny
bezpečnostní pásmo
Czech Environmental Information Agency – Česká informační agentura životního
prostředí
České dráhy, a.s.
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Česká republika
Československá republika
Český statistický úřad
čerpací stanice pohonných hmot
Česká geologická služba
Český inspektorát lázní a zřídel
distribuční transformovna
Elektrárna Ledvice
Evropská unie
fotovoltaická elektrárna
Hasičský záchranný sbor
chráněné ložiskové území
index rozdrobenosti
index stáří
index vývoje
jednotná dopravní vektorová mapa
jednoduché pozemkové úpravy
krajinný celek
kořenová čistírna odpadních vod
Klub českých turistů
komplexní pozemkové úpravy
Krajský úřad Ústeckého kraje
lokální biocentrum
lokální biokoridor
městská hromadná doprava
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo obrany České republiky
Městská a obecní statistika
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo vnitra České republiky
Ministerstvo životního prostředí České republiky
Národní knihovna České republiky
Nejvyšší kontrolní úřad
národní přírodní rezervace
Národní památkový ústav
nízkotlaký
127
NRBK
OP
ORP
PP
PR
PÚR ČR
RBC
RBK
RD
RIS
RP
RR
RURÚ
ŘSD ČR
SD
SEKM
SLDB
SRN
SŠ
STL
SVS
SŽDC
TR
TTP
ÚHÚL
ÚP
ÚP SÚ
ÚPD
ÚPO
ÚS
ÚSES
VN
VPS
VŠ
VTL
VÚMOP
VUSS Praha
VÚV TGM
z.ú.
ZPF
ZÚR
ZÚR ÚK
ZUŠ
ZVS
12/2012
nadregionální biokoridor
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
přírodní památka
přírodní rezervace
Politika územního rozvoje České republiky
regionální biocentrum
regionální biokoridor
rodinný dům
Regionální informační servis
regulační plán
radioreleový
rozbor udržitelného rozvoje území
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
Severočeské doly, a.s.
systém evidence kontaminovaných míst
sčítání lidů, domů a bytů
Spolková republika Německo
střední škola / středoškolské
středotlaký
Severočeská vodárenská společnost
Správa železniční dopravní cesty
transformační stanice
trvalý travní porost
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
územní plán
územní plán sídelního útvaru
územně plánovací dokumentace
územní plán obce
územní studie
územní systém ekologické stability
vodní nádrž
veřejně prospěšná stavba
vysoká škola / vysokoškolské
vysokotlaký
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd
Vojenská ubytovací a stavební správa Praha
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
zastavěné území
zemědělský půdní fond
Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje
základní umělecká škola
zdravotní a vodohospodářské stavby
128
12/2012
129
12/2012
Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevů
1.
Míra nezaměstnanosti
2.
Podnikatelské subjekty
3.
Věková struktura
4.
Vývoj počtu obyvatel
5.
Vzdělanostní struktura
6.
Bytová struktura
7.
Koeficient ekologické stability
8.
Kvalita ovzduší
130
12/2012
Příloha č. 2: Kartogram kategorizace území dle
vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro
udržitelný rozvoj území
Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek byla každá obec zařazena do jedné z osmi
kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou
uvedeny v následující tabulce:
139

Rozbor udržitelného rozvoje územ ORP Bílina

Transkript

Podobné dokumenty

04-2008 - VLAK-SITE

2/2006 - Martagon

Strana 1 - Subspace Star Trek fanklub

zobrazit/uložit PDF

Pracovní verze Strategie k 31.8.2015

OOP - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU