Role podnikatelských inkubátorů při vzniku a rozvoji inovačních firem

Komentáře

Transkript

Role podnikatelských inkubátorů při vzniku a rozvoji inovačních firem
Role podnikatelských inkubátorů při vzniku a rozvoji inovačních
firem
Viktorie KLÍMOVÁ, Vladimír ŽÍTEK
Abstract:
The incubators helps firms in the early stage of their development. The incubators can be
focused on various type of firms – often on innovative firms (they are called technology
incubators), but also on common non-inovative firms (especially in small towns, they are
called business incubators), on firms established by university graduates (so-called university
or science incubators) and on firms in some specialization (specialized incubators, e.g.
biotechnology incubator). Especially technology incubators play important role within
deveopment of innovations. They enable to develop business ideas into market form. In our
article we deal with the way how the incubators may contribute to innovative enterprises and
also with way how they function in the Czech republic. We put emphasis especially on those
of them that support innovative firms.
Key words:
Incubator, innovation, technology, enterprise,
Úvod
Podnikatelský inkubátor je zařízení (budova) určené začínajícím firmám, které jim má pomoci
v počáteční fázi rozvoje podniku. Je to prostory, kde jsou vytvořeny výhodné podmínky pro
začínající podnikatele. Těmito podmínkami jsou například zvýhodněný nájem, sdílení
infrastruktury, bezplatné služby, další služby za zvýhodněné ceny. Působnost podnikatele v
inkubátoru je časově omezena. Podnikatelské inkubátory fungují v ČR již od 90. let, avšak ve
větší míře se začaly objevovat po roce 2000 a zejména po roce 2004, kdy ČR vstoupila do
EU. Bohužel neexistuje přesný výčet inkubátorů, ale odhaduje se, že v ČR funguje cca 30
inkubátorů.
Podnikatelské inkubátory mohou být zaměřeny na různé typy firem – velmi často na inovační
firmy (tzv. technologické inkubátory), ale také na běžné neinovační firmy (zejména v menších
obcích) – tzv. podnikatelské inkubátory, na firmy založené absolventy VŠ (tzv. inkubátory
přidružené k univerzitě, vědecké inkubátory) a na firmy z určitého oboru (specializované
inkubátory, např. biotechnologický inkubátor). Inkubátory lze také rozdělit na tzv. tradiční a
„new economy“ inkubátory. Základním cílem tradičních inkubátorů je povzbuzování
ekonomického rozvoje podporou podnikání, inovací, zaměstnanosti a růstu. Tyto inkubátory
bývají spolufinancovány veřejným sektorem. Naproti tomu, new economy inkubátory jsou
zakládány společnostmi rizikového kapitálu nebo poradenskými firmami, jsou často virtuální
(tedy tzv. beze zdí) a jejich základním cílem je zisk.
Jedním ze základních cílů inkubátorů je tvorba nových pracovních míst (a tím zvyšování
zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti) a podpora regionálního (lokálního) rozvoje.
Podle průzkumu, který si v roce 2002 nechala zpracovat Evropská komise, je v Evropě
přibližně 900 inkubátorů a největší počet z nich se nachází ve velkých zemích. Evropské
inkubátory vytvoří přibližně 30 000 hrubých pracovních míst ročně. Pokud se zahrnou i
nepřímé efekty, vytváří 40 000 čistých pracovních míst ročně. Počet pracovních míst
vytvořených jedním inkubátorem se může lišit v závislosti na typu inkubovaných společností,
na počtu firem, které v inkubátoru mohou být umístěny na dostupném prostoru. Náklady na
jedno vytvořené pracovní místo se pohybují okolo 4 400 euro, avšak velmi záleží na
konkrétní zemi a typu inkubátoru. V regionech s nižší nezaměstnaností je posláním
inkubátoru spíše zvyšování bohatství regionu.
Inkubátory začaly vznikat na přelomu 70. a 80. let a v této době bylo jejich prakticky jediným
cílem snižovat nezaměstnanost. V pozdější době se inkubátory začaly více využívat i jako
nástroj pro podporu inovací a technologického transferu. Inkubátory tedy často slouží jako
katalyzátor pro komercionalizaci technologií a výsledků výzkumu.
Fungování inkubátorů
Podnikatelský inkubátor by měl být součástí širšího strategického rámce, měl by být součástí
dalších organizací a měl by být jen jednou součástí nabízených podpor podnikání. Inkubátory
jsou velmi často zakládány ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Inkubátory jsou
nejčastěji podporovány lokálními autoritami (obce a kraje), univerzitami, firmami a
finančními institucemi. Veřejný sektor hraje důležitou roli zejména při vzniku inkubátoru.
Mohou existovat i inkubátory, které fungují na ziskovém principu a které nejsou podporovány
z veřejných zdrojů. Těchto inkubátorů je však podstatně méně a často se jedná o inkubátory
zaměřené na hi-tech výrobu a služby a často se jedná o tzv. virtuální inkubátor.
Podpora inkubátorů ze strany veřejného sektoru je důležitá zejména v době jeho zakládání, a
zejména v Evropě hraje veřejný sektor důležitou roli při financování investičních (ale i
provozních) nákladů. Prostředky na výstavbu podnikatelských inkubátorů lze získat i ze
strukturálních fondů. Důležité jsou ovšem také provozní náklady na fungování inkubátorů,
neboť vybrané nájemné obvykle nepokrývá veškeré náklady. V současné době cca tři čtvrtiny
evropských inkubátorů funguje na neziskové bázi.
Evropské inkubátory obvykle mají cca 5800 m2 nájemní plochy a je v nich umístěno cca 18
firem1. V České republice jsou inkubátory obvykle menší, což má negativní vliv na úspory
z rozsahu. Plocha českých inkubátorů je zjevná z tabulky č. 5. Kromě rozlohy inkubátoru
patří ke sledovaným ukazatelům také míra naplněnosti inkubátoru. Za optimum je
považována zaplněnost okolo 85 %.
Každá firma usilující o vstup do inkubátoru musí splnit určená vstupní kritéria. Tato kritéria
vycházejí z cíle inkubátoru a z profilu potenciálního zákazníka inkubátoru. Samotný
rozhodovací proces nemusí zahrnovat velké množství lidí, ale měl by být jasný, průhledný a
rychlý. Základem pro rozhodování o přijetí je vždy podnikatelský záměr firmy a schopnost
firmy obstát na trhu. Současně bývá také hodnoceno personální obsazení. Pokud se jedná o
technologický nebo oborový inkubátor, zkoumá se rovněž technická stránka projektu.
Rozhodujícím kritériem také někdy může být počet (plánovaných) vytvořených pracovních
míst nebo doba podnikání.
Členství firmy v inkubátoru je časově omezené. Smyslem je, aby se firma během této
inkubační doby připravila na vstup do plně tržního prostředí. Inkubační doba je obvykle 3
roky, ale u některých specifických odvětví (např. biotechnologie), kde vývoj produktu i
uchycení na trhu trvá déle, je inkubační doba delší (5 – 8 let). Některé firmy naopak
v důsledku své vysoké expanze a zvýšených nároků na prostor opouštějí inkubátor dříve a
hledají si vlastní prostory.
Přínosy inkubátorů pro firmy
Podnikatelské inkubátory nabízejí podnikatelům podporu formou tzv. one-stop-shop a
prostřednictvím sdílení různých zařízení snižují jejich režijní náklady. Inkubátory rovněž
zvyšují míru přežití firem a zvyšují růstové možnosti začínajících (start-ups) a malých firem
v rané fázi jejich vývoje. Inkubátory také umožňují rozvinout nápady podnikatelů do
komerční podoby. Dalším úkolem inkubátorů je přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti
a pomoc při tvorbě spin-off firem. Tabulka č. 1 ukazuje, jak během jednoho roku rostl obrat
inkubovaných firem. Přestože u téměř poloviny firem nebylo možné určit, jak obrat rostl
1
Centre for Strategy & Evaluation Services: Benchmarking of Business Incubators, 2002.
(např. z důvodu krátké historie), tak nejčastěji obrat podporovaných firem vzrostlo o 20 – 50
procent.
Tabulka 1: Jaká byla míru růstu obratu inkubovaných firem v posledním roce
Míra růstu
Počet firem
Procento
Pod 10 %
2
2,6
10 – 20 %
13
16,7
20 – 50 %
22
28,2
Nad 50 %
3
3,8
Nevím/nelze říct
38
48,7
Celkem
78
100
Pramen: Centre for Strategy & Evaluation Services
Inkubátory rovněž napomáhají v komunikaci mezi firmami umístěnými v inkubátory a tyto
firmy tak mohou konzultovat svoje podobné problémy a poskytovat si rady. Navíc, sortiment
různých firem v inkubátoru se může často doplňovat, např. jedna firma může vyrábět
hardware a druhá k tomu HW může vyvíjet software.
Tabulka 2: Adicionalita – důležitost inkubátoru pro dosažení výkonu firmu
Stupeň adicionality
Počet
Procento
Kritická – bez podpory by firma nebyla tak úspěšná
16
22,5
Důležitá – podpora byla důležitá, avšak ne kritická
43
60,6
Nedůležitá – firma by byla úspěšná i bez pomoci inkubátoru
12
16,9
71
100
Celkem
Pramen: Centre for Strategy & Evaluation Services
Tabulka 2 nás seznamuje s tím, jak byla pomoc inkubátoru důležitá pro rozvoj v ní
umístěných firem. Není překvapující, že pro většinu firem (téměř 61 %) byla pomoc
inkubátoru sice důležitá, ale nebyla zcela zásadní. Pro zhruba pětinu firem tato pomoc byla
tak zásadní, že by bez ní svého úspěchu nikdy nedosáhly.
V podnikatelském inkubátoru je pomoc firmám poskytována obvykle dvěma formami. První
formou je snižování nákladů na jejich podnikatelskou činnost (především nižší nájemné a
služby, které jsou levnější díky sdílení s ostatními firmami – např. úklid a ostraha objektu,
účetní a právní služby, společné připojení k internetu, telefonní linky, fax, společná tiskárna a
kopírovací technika, společně využívaná zasedací místnost apod.). Nejvýznamnější podporou
je pro firmy zřejmě zvýhodněné nájemné. Toto nájemné je často odstupňované podle délky
pobytu firmy v inkubátoru, a to tak, aby v posledním roce firma platila stejně velké nájemné
jako je to tržní a byla tak více motivována opustit inkubátor. Další možností je určení výše
nájemného dle typu firmu.
Druhou formou podpory je poskytování služeb (resp. poradenství), které poskytují často
zaměstnanci inkubátoru nebo partnerské organizace. Tyto služby se mohou týkat:
a) školení podnikatelů (často i před inkubací),
b) obchodní poradenství (např. řízení podniků, navazování kontaktů s dodavateli, odběrateli,
výzkumníky, řízení lidských zdrojů, marketingové poradenství apod.),
c) financování podniků (dotační poradenství, obstarávání rizikového kapitálu, mikropůjčky),
d) technická podpora (např. technické poradenství, testování produktů atd.).
Inkubátor poskytuje podnikům služby buď zcela zdarma (pouze výjimečně, spíše se týká
základního podnikatelského poradenství), za dotované ceny anebo za plné ceny. Tabulka č. 3
zobrazuje, které služby poskytované inkubátorem jsou podnikateli považovány za
nejužitečnější. Mezi nabízené možnosti nebyl zahrnut pronájem prostor za snížené ceny.
Pokud by byl, umístil by se pravděpodobně na předních místech. Z nabízených možností si
firmy nejvíce cení přístupu k neúvěrovým finančním prostředkům (dotace, rizikový kapitál) a
pomoci při tvorbě podnikatelského plánu a celkovém rozvoji společnosti.
Tabulka 3: Které služby poskytované inkubátorem jsou nejužitečnější
Služba
Pořadí
Skóre
Přístup k dotacím, seed a venture kapitálu
1
2,9
Podnikatelský plán a tvorba společnosti
2
3,2
Preinkubační služby
3
3,3
Školení obchodních dovedností
4
3,3
Pomoc se získáním bank. úvěru
5
3,4
Poradenství o rozvoji produktů
6
4,2
Ostatní služby
7
5,5
Poradenství v oblasti lidských zdrojů
8
6,0
Pramen: Centre for Strategy & Evaluation Services
Obdobnou problematiku ilustruje i tabulka 4, která shrnuje hlavní důvody, proč se podnikatelé
rozhodli umístit svojí začínající firmu do inkubátoru. Mezi hlavní důvody patří úspora
nákladů, profesionální služby a také tzv. dobrá adresa.
Tabulka 4: Proč se firmy rozhodly umístit svůj podnik v inkubátoru
Pořadí (1 = nejdůležitější /
Důvod
4 = nejméně důležité)
1
2
3
4
Neodp. Průměr
Dobré umístění a image
32
24
5
2
8
2,6
Kvalita, cena a pružnost inkubátoru
37
16
6
3
9
2,6
Dostupnost profesionálních podnik. služeb
7
8
25
11
20
2,8
Klastry a síťové příležitosti
2
9
12
21
27
4,2
Pramen: Centre for Strategy & Evaluation Services
Inkubátory v ČR
V České republice nejsou inkubátory novinkou, jsou zakládány již od počátku 90. let a
v současnosti je jich přibližně přes 30. I díky podpoře ze strukturálních fondů se jejich počet
neustále zvyšuje. Inkubátory mohou být zakládány jednotlivými městy, kraji, neziskovými
nebo zájmovými organizace a soukromými osobami. Podnikatelský inkubátor bývá často
součástí vědecko-technického parku. Velké množství potenciálních zakladatelů je jedním z
důvodů toho, že v ČR neexistuje přesný seznam existujících inkubátorů nebo asociace, která
by inkubátory sdružovala. Počet inkubátorů tak lze pouze odhadovat. Rovněž se lze domnívat,
že některé inkubátory nejsou skutečnými inkubátory, ale pouze nemovitostmi určenými
podnikatelům. V tabulce 5 jsme sestavili před inkubátorů v České republice, ale jsme dobře si
vědomi toho, že tento seznam není kompletní a že může obsahovat drobné nepřesnosti.
Tabulka 5: Podnikatelské inkubátory v České republice
Inkubátor (město)
Plocha
v m2
Zřizovatel
Provozovatel
Lokální autority
a univerzity
Lokální autority
a univerzity
Lokální autority
a univerzity
Jihomoravské
inovační centrum
Jihomoravské
inovační centrum
Jihomoravské
inovační centrum
Technologický inkubátor v Brně
1200
Technologický inkubátor II v
Brně
3000
INBIT
3000
Inkubátor Brno-Jih
455
Brno
Ostrava
4300
Inkubátor ČVUT v Praze
600
ČVUT
2740
Statutární město
Plzeň
+
Západočeská
univerzita + BIC
Plzeň
Výzkumný ústav stavebních hmot
Pozn.
technologický
technologický, ve
výstavbě
biotechnologický,
ve výstavbě
stavební výroba,
ve výstavbě
BIC Brno
BIC Ostrava
vědecký, inkubátor, při
univerzitě
BIC Plzeň
Třebíč
Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou
Jaroměřice nad Rokytnou
Jemnice
Hrotovice
Nové Hrady
1700
950
462
430
1120
300
Zlín
470
Vsetín
Nymburk
3280
Kroměříž
1000
Přerov
617
Most
5667
Olomouc
885
Plzeň
Rozvoj Třebíčska Euronest
Rozvoj Třebíčska Euronest
Rozvoj Třebíčska Euronest
Rozvoj Třebíčska Euronest
Rozvoj Třebíčska Euronest
Rozvoj Třebíčska Euronest
Technologické a inovační centrum
Zlínský kraj + Technologické
Univerzita
inovační centrum
Tomáš Bati
s.r.o.
Agentura pro ekonomický rozvoj
Vsetínska, o.p.s.
Podnikatelský
Město Nymburk
inkubátor
Nymburk
Podnikatelský
inkubátor
Město Kroměříž
Kroměříž, s.r.o.
Přerovský podnikatelský inkubátor zájmové sdružení právnických osob
Statutární
město
Olomouc
Palackého univerzita
Město Písek
ENVI, s.r.o.
+
biotechnologický
technologický
ve výstavbě
ve výstavbě
ve výstavbě
ve výstavbě
Písek
Třeboň
630
Další existující a připravované inkubátory:
Třenovice, Sokolov, Březno, havířov, Ostrov nad Ohří, Karviná, Znojmo, Nové Strašecí, Náměšť na Hané,
Pardubice, Soběslav
Pozn.: Seznam inkubátorů není kompletní
Pramen: vlastní šetření
České inkubátory specializované na inovační firmy
Inkubátory, které se specializují na rozvoj mladých inovačních firem, existují spíše ve větších
městech. V menších obcích by pravděpodobně byl problém zaplnit inkubátory skutečně
kvalitními firmami, i když i v menších obcích jsou při vstupu do inkubátoru preferovány
inovační firmy. V současné době se na inovační podniky zaměřují zejména tyto inkubátory:
• Brno – Technologický inkubátor – správce Jihomoravské inovační centrum
• Praha – Vědecký inkubátor ČVUT
• Plzeň – BIC Plzeň
• Ostrava – BIC Ostrava
• Nové Hrady – biotechnologický inkubátor – Centrum biologických technologií
• Zlín – Technologické inovační centrum
V přípravě jsou například tyto inkubátory:
• Brno – Technologický inkubátor II – Jihomoravské inovační centrum
• Brno – INBIT – biotechnologický inkubátor – Jihomoravské inovační centrum
Technologický inkubátor VUT se nachází v areálu Vysokého učení technického v Brně,
funguje od roku 2003 a vznikl na základě Regionální inovační strategie I. Správcem je
Jihomoravské inovační centrum, zájmové sdružení právnických osob2. Rozloha inkubátoru je
1200 m2, z čehož 810 m2 slouží k pronájmu a zbytek tvoří ostatní prostory, jako jsou zasedací
místnost, technické, kancelářské a sociální zázemí apod.
Vědecký inkubátor ČVUT je součástí Technologického a inovačního centra ČVUT a byl
v roce 2005 vybudován za finanční podpory švédské firmy IKANO, která ve Švédsku
2
Jihomoravský kraj, Statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita
provozuje vědecký park s inkubátorem. Inkubátor má vytvořit centrum komplexního
poradenství, podpory a rozvoje inovačního podnikání nejen pro podnikatele z řad studentů a
zaměstnanců ČVUT, kde bude docházet k propojování VaV s podnikáním. Na 600 m2 je
v současnosti inkubováno 8 firem.
Podnikatelský inkubátor v Plzni zahájil svou činnost v roce 1997 a působí na rozloze 2700
m2. Je spravován BIC Plzeň ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a Statutárním městem
Plzeň. Jeho smyslem je pomáhat v rané fázi rozvoje novým, technologicky orientovaným
malým a středním firmám.
Podnikatelský inkubátor v Ostravě je spravován společností BIC Ostrava, s.r.o. a byl
založen v roce 1994. V nedávné době byly kapacity inkubátoru podstatně rozšířeny díky
pomoci z programu Prosperita a rovněž byl tento inkubátor oceněn jako Podnikatelský
inkubátor roku 2005. Jeho rozloha činí 4300 m2 a nachází se v něm přes 20 firem.
Biotechnologický inkubátor v Nových Hradech působí v rámci Centra biologických
technologií (součást Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity) a je určený převážně pro
začínající, zejména pak inovativní firmy z oblasti biotechnologií. Svou činnost zahájil na
počátku roku 2006 a působí v něm nyní 2 firmy. Projekt byl realizován s finanční podporou
Státního fondu životního prostředí ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a
Evropské unie.
Podnikatelský inkubátor ve Zlíně je spravován Technologickým inovačním centrem, s.r.o.,
jeho zakladateli jsou Zlínský kraj a Univerzita Tomáše Bati. Inkubátor zahájil svou činnost
v roce 2005 a v současnosti se na nabízené ploše 470 m2 nachází zhruba 5 firem.
Jihomoravské inovační centrum bude správcem i dvou nových inkubátorů v Brně.
Technologický inkubátor II bude postaven v sousedství stávajícího inkubátoru a bude
sloužit podobnému typu firem. Inkubátor INBIT bude stát v kampusu Masarykovy univerzity
a bude určen pro biotechnologické firmy. Každý z těchto inkubátorů bude mít plochu
přibližně 3000 m2 a oba by svou činnost měly zahájit nejpozději v roce 2008.
Kritéria vstupu. Součástí kritérií, na základě kterých jsou firmy přijímány do inkubátoru,
bývá u těchto typů inkubátorů technické posouzení podnikatelského nápadu. Obvykle jde o
ověření inovativnosti projektu a o posouzení technické proveditelnosti. Další kritéria jsou
obdobná jako u běžných inkubátorů. Tedy musí být předložen podnikatelský plán a přihlíží se
ke kvalitě personálního obsazení vedení podniku a příp. i k počtu nových vytvořených
pracovních míst. Tabulka č. 6 ukazuje vstupní kritéria ve vybraných inkubátorech.
Tabulka 6: Vstupní kritéria pro firmy u vybraných inkubátorů
Vědecký inkubátor ČVUT
Podnikatelský plán
Inovační potenciál firmy
Zpětná vazba na ČVUT
Technologický inkubátor VUT
Podnikatelský plán
Vlastní prostředky
Management
Novost projektu
(posuzuje ekonomická a průmyslová rada)
Biotechnologický inkubátor Nové Hrady
Kvalita podnikatelského záměru a jeho soulad s koncepcí PI
Výše přidané hodnoty plánované činnosti
Profesní úroveň vytvářených pracovních míst a jejich počet
Celková důvěryhodnost a image zájemce
Podnikatelský inkubátor Zlín
Kvalita podnikatelského záměru a jeho soulad s koncepcí PI
Celková image a kredit zájemce
Počet a profesní úroveň vytvářených pracovních míst, míra využití
potenciálu vzdělanosti místní pracovní síly
Výše přidané hodnoty zaváděné činnosti
Pramen: webové stránky inkubátorů
Poskytované služby. Inovačně zaměřené inkubátory poskytují obdobné služby. Všechny
poskytují poradenské služby (základy podnikání, běžné podnikatelské činnosti, technické
poradenství) a vzdělávání a školení pro zaměstnance inkubovaných firem. Od běžných
inkubátorů se liší zejména v tom, že ty obvykle neposkytují technické poradenství anebo
pomoc s ochranou duševního vlastnictví. Dále inkubátory nabízejí společné telefonní linky,
fax, připojení k internetu, tiskovou a kopírovací techniku, ostrahu (elektronickou) objektu,
úklidové služby. Tabulka 7 zobrazuje poskytované služby, avšak jejich výčet je pouze
orientační z důvodu omezeného prostoru.
Tabulka 7: Služby poskytované inkubátory
Vědecký inkubátor ČVUT
Nájem prostor, poskytování a zprostředkování odborného poradenství, vazba na pracoviště
ČVUT a síť kontaktů TIC, školení a vzdělávací kurzy
Technologický inkubátor VUT
Nájem prostor, tech. služby, poradenství, školení, vazba na univerzity, kontakty, datová síť
BIC Plzeň
Nájem prostor, sekretářské služby, technické vybavení, konzultační a poradenské služby,
přístup k informacím a databázím, kontakty na Západočeskou univerzitu
Podnikatelský inkubátor Zlín
Nájem prostor, technické vybavení, poradenství, školení, sekretariát, datová síť
BIC Ostrava
Nájem prostor, technické služby, poradenství, školení podnikatelů, sekretariát, datová síť
Pramen: webové stránky inkubátorů
Nájemné. Nájemné se obvykle odvozuje od výše tržního nájemného a s délkou doby
v inkubátoru se zvyšuje. Např. v Technologickém inkubátoru VUT v Brně firmy první rok
platí 50 % tržního nájemného, druhý rok 75 % a třetí rok 100 %. V inkubátoru ve Zlíně
dostávají firmy v prvním roce slevu 50 % z tržního nájemného, ve druhém slevu 40 % a ve
třetím slevu 30 %.
Závěr
V České republice existuje relativně velký počet inkubátorů, avšak informace o nich jsou
obtížně dostupné a inkubátory spolu navzájem ani příliš nekomunikují a nevyměňují si své
zkušenosti. Technologické inkubátory jsou umístěny spíše ve větších obcích. Pro tyto
inkubátory je typická spolupráce s vysokými školami a poskytují obdobné služby. Mají
specifická kritéria vstupu firem oproti běžným inkubátorům. Firmy si na inkubátorech nejvíce
považují zvýhodněného nájemného a profesionálních služeb. Inkubátory jsou považovány za
důležité, nikoliv však kriticky, pro rozvoj firem.
Seznam literatury:
[1] Centre for Strategy & Evaluation Services: Benchmarking of Business Incubators. European
Commission, 2002.
[2] Společnost vědeckotechnických parků: www.svtp.cz
[3] Jihomoravské inovační centrum: www.jic.cz
[4] TIC ČVUT: www.tic.cvut.cz
[5] BIC Plzeň: www.bic.cz
[6] BIC Ostrava: www.bicova.cz
[7] Centrum biologických technologií: www.greentech.cz
[8] TIC Zlín: www.ticzlin.cz
Autoři:
Viktorie KLÍMOVÁ, Ing.
Kontaktní adresa:
Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita,
Lipová 41a, Brno 602 00
Telefon: 549 49 1784
Fax: 549 491 720
E-mail:
[email protected]
Vladimír ŽÍTEK, Ing., Ph.D.
Kontaktní adresa:
Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita,
Lipová 41a, Brno 602 00
Telefon: 549 491 784
Fax: 549 49 8813
E-mail:
[email protected]

Podobné dokumenty

klinická biochemie, analýza organických látek

klinická biochemie, analýza organických látek Se specifickou protilátkou (AB), např s králičím delipidovaným antisérem proti antigenu (AG)  lidskému   albuminu,   vzniká   v pufrovaném   prostředí   s eventuelním   přídavkem   detergentu  prec...

Více

Rozpis okresního přeboru FM dospělých 2014

Rozpis okresního přeboru FM dospělých 2014 mezi sety a zároveň na požádání 1. rozhodčího i během utkání 9.2.7 kartáč na kurty 9.2.8 ruční ukazatel stavu minimálně do 30 bodů 9.2.9 funkční hustilku s jehlou a hadičkou 9. 2.10 v utkáních hran...

Více

10 výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. 12. 2010

10 výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. 12. 2010 VestavebnímspořeníspatřujeMetzvelkýpotenciáli dobudoucna.Pohistorickémpropaduvevýstavběnovýchbytů v počtu159000novostavebv roce2009stouplpočetnovostavebv roce2010naúrove...

Více

PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY

PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY Podnikatelské inkubátory fungují v ČR již od 90. let, avšak ve větší míře se začaly objevovat po roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU a začala tak intenzivněji čerpat prostředky ze strukturálních fond...

Více

Využití prostor vědecko-technického parku pro rozvoj synergických

Využití prostor vědecko-technického parku pro rozvoj synergických Tato práce je zaměřena na vytvoření projektu, který má za cíl dát svými nápady základ, pro vznik spolupráce mezi vysokou školou a firmami. Tento druh spolupráce, jaký je běžný a zaběhlý všude ve sv...

Více

Fakultní nemocnice Olomouc jako první v ČR používá IP kamery v

Fakultní nemocnice Olomouc jako první v ČR používá IP kamery v Fakultní nemocnice Olomouc jako první v České republice umožnila přímé spojení mezi dítětem v inkubátoru a jeho nejbližšími příbuznými, a to i v situaci, kdy osobní návštěva není možná. V brzké dob...

Více

Stáhnout příručku - Za férové banány

Stáhnout příručku - Za férové banány a jednoduchá: levná a dostupná pracovní síla, celkově nižší náklady na výrobu, včetně cen materiálu a místní přepravy, často mírnější pracovní i environmentální legislativa a spolu s tím i vyšší oc...

Více

výkonnosť organizácie

výkonnosť organizácie Manažér ve zdravotní zařízení tak má pak za úlohu přesně naplnit smluvní objem. Když se mu nepodaří objem naplnit přijde o výnos, který by mohl získat z rozdílu mezi realizovaným a smluvním objemem...

Více