PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY

PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V REGIONECH ČESKÉ
REPUBLIKY
Ing. Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.
Katedra regionální ekonomie a správy,
Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita
Lipová 41a, 602 00 Brno, ČR
[email protected]
Abstrakt
Podnikatelský inkubátor je nástroj, který by měl sloužit k rozvoji začínajících, a zejména
inovačních, firem. Jedná se o nástroj využívaný na regionální úrovni, a to zejména k rozvoji
inovací a posilování konkurenceschopnosti. Velké množství zakladatelů podnikatelských
inkubátorů je jedním z důvodů, proč jsou informace o podnikatelských inkubátorech tak
roztříštěné. Článek poznatky o inkubátorech shrnuje prostřednictvím prostorové analýzy
podnikatelských inkubátorů v ČR. Stěžejní částí příspěvku je vlastní dotazníkové šetření, které
proběhlo mezi nejvýznamnějšími českými inkubátory. Toto šetření se zaměřilo na šest klíčových
stránek inkubátorů: 1) základní charakteristiky inkubátorů, 2) poskytované služby provozní, 3)
poskytované služby poradenské, 4) poskytované služby vzdělávací, 5) financování inkubátorů a
6) hodnocení činnosti prováděné inkubátory.
Klíčová slova: podnikatelský inkubátor, podnik, inovace, konkurenceschopnost
Abstract
Business incubator is an instrument that should serve for development of young, and especially
innovative, firms. This instrument is used on regional level for development of innovations and
increasing of competitiveness. A large number of incubator founders is one of the reasons why
pieces of information about incubators are so fragmented. The article summarizes information
through spatial analysis of business incubators in the Czech Republic. The fundamental part of
article is created by own questionnaire survey which was realized among the most important
Czech incubators. This survey was focused on 6 key characteristics of business incubators: 1)
basic characteristics, 2) operating services, 3) consultancy services, 4) training services, 5)
financing of incubators and 6) assessment done by business incubators.
Keywords: business incubator, enterprise, innovation, competitiveness
1
ÚVOD
Existují různé definice pojmu podnikatelských inkubátor. Svou definici má např. Evropská
komise nebo americká Národní asociace podnikatelské inkubace (NBIA). V České republice je tento
pojem definován v programu Prosperita, což je program podporující výstavbu a provoz
podnikatelských inkubátorů a je financován ze strukturálních fondů. Shrneme-li uvedené definice,
podnikatelský inkubátor je zařízení (budova) určené začínajícím firmám, které jim má pomoci
v počáteční fázi podnikání. Jsou to prostory, kde jsou vytvořeny výhodné podmínky pro začínající
podnikatele. Těmi jsou například zvýhodněný nájem, sdílení infrastruktury a vybavení, zvýhodněné
provozní služby a především pak služby zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností, tj.
poskytování poradenství, vzdělávání a šíření podnikatelského know-how.
Každá firma usilující o vstup do inkubátoru musí splnit stanovená vstupní kritéria. Pokud
inkubátor má správně plnit svoji funkci, musí být členství firmy v inkubátoru časově omezené. Firma
364
by se měla během této inkubační doby připravit na vstup do plně tržního prostředí. Délka pobytu
nové společnosti v inkubátoru může být stanovena podle různých kritérií. Nejčastěji je pevně dána
určitá časová lhůta (např. 3 roky).
Na základě situace v ČR jsem vytvořila členění na čtyři typy inkubátorů a jednotlivé inkubátory
jsem do těchto kategorií zařadila. Klasifikace byla vytvořena na bázi klientského hlediska, tj. kdo je
klientem daného typu inkubátoru. V ČR prozatím neexistují inkubátory založené na ziskovém
principu, a tudíž všechny níže uvedené kategorie inkubátorů můžeme společně zařadit mezi tzv.
tradiční inkubátory (tj. inkubátory, na jejichž financování se podílí veřejný sektor). Dle klientského
hlediska inkubátory rozděluji na klasické podnikatelské inkubátory, technologické inkubátory,
vědecké inkubátory a specializované inkubátory.
Klasické podnikatelské inkubátory se zaměřují na všechny typy začínajících firem. Nezaměřují
se pouze na inovačně orientované firmy a jsou určeny pro všechny obory podnikání (někdy i včetně
tzv. face to face služeb jako je např. kadeřnictví). Tyto inkubátory působí zejména v menších obcích.
Technologické inkubátory jsou inkubátory, které se zaměřují na inovačně orientované firmy
(přičemž ne vždy se musí jednat o inovace technické povahy). Nemusí mít slovo „technologický“
přímo ve svém názvu. Podmínkou vstupu firmy do inkubátoru je, aby firma vyvíjela nebo
poskytovala nový nebo zlepšený produkt nebo službu.
Vědecké inkubátory mohou být nazývány též jako univerzitní inkubátory a jejich hlavním
znakem je, že jsou úzce spjaty s univerzitou. Jsou tedy univerzitou založeny a jsou určeny pouze
(nebo z větší části) firmám, které jsou s danou univerzitou provázány. Může se jednat například o
firmy založené studenty, absolventy nebo zaměstnanci univerzity anebo firmy, které komercializují
produkt vyvinutý na univerzitě. Jejich hlavním úkolem je transfer technologií z univerzity.
Specializované inkubátory jsou inkubátory, které svou pomoc nabízejí pouze firmám z určitého
odvětví. V ČR jsou nejnovějším typem inkubátorů, a proto jich je poskrovnu. Spíše jsou teprve
v přípravě anebo byly založeny nedávno.
Zakladateli tradičních podnikatelských inkubátorů jsou nejčastěji aktéři působící na regionální
úrovni. Jedná se především o regionální vlády (v podmínkách ČR zejména obce a kraje) a dále
o regionálně působící organizace na podporu podnikání, tedy zejména podnikatelská, inovační a
technologická centra. Mohou to být také místní hospodářské komory nebo oborové svazy. Výjimkou
nejsou ani zakladatelé z řad univerzit, vysokých škol a výzkumných ústavů. Často je inkubátor
založen ve spolupráci několika aktérů, kteří společně založí novou právnickou osobu (podnikatelské,
resp. inovační centrum).
Cíle inkubátorů se odvíjí od toho, kdo je jejich zřizovatelem a od toho, s jakými problémy se
region potýká. Cíle inkubátorů mohou vyplývat i z místní rozvojové strategie. Mezi hlavní cíle patří
rozvoj inovací, růst konkurenceschopnsoti, snižování nezaměstnanosti prostřednictvím tvorby
nových podniků a zvýšení míry přežití firem a povzbuzení regionální ekonomiky. Dále je to
vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, lepší nabídka infrastruktury, pomoc při
komercionalizaci univerzitního výzkumu, zvyšování technologické kapacity firem, posilování
specifických odvětví a technologií.
Hlavním zdrojem financování při zakládání inkubátorů je veřejný sektor, a to jak na regionální,
tak na národní úrovni. Při financování provozních nákladů je veřejný sektor také důležitý (tentokrát
však dotace plynou spíše od regionálních autorit), ale inkubátor již vytváří své vlastní příjmy (např.
vybrané nájemné) a častěji využívá úvěrů.
2
PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE
Podnikatelské inkubátory fungují v ČR již od 90. let, avšak ve větší míře se začaly objevovat po
roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU a začala tak intenzivněji čerpat prostředky ze strukturálních
fondů. Neexistuje zcela přesný výčet inkubátorů, ale odhaduje se, že v ČR funguje cca 20 inkubátorů.
Dalších minimálně 10 jich je v přípravě a budou otevřeny během relativně krátké doby.
Inkubátory mohou být zakládány jednotlivými městy, kraji, univerzitami, neziskovými nebo
zájmovými organizacemi a soukromými osobami. Podnikatelský inkubátor bývá často součástí
365
vědeckotechnického parku. Velké množství různých zakladatelů je jedním z důvodů toho, že v ČR
neexistuje přesná (oficiální) databáze existujících inkubátorů nebo asociace, která by inkubátory
sdružovala. Počet inkubátorů tak lze pouze odhadovat. Následující podkapitoly dávají stručné
informace o inkubátorech v jednotlivých krajích ČR. Seznam inkubátorů však díky roztříštěnosti
informací nemusí být zcela vyčerpávající. V analýze chybí Liberecký kraj, neboť zde se žádný
inkubátor nenachází.
2.3 Podnikatelské inkubátory v hl. m. Praze
Vědecký inkubátor ČVUT v Praze-Dejvicích (v kampusu ČVUT) byl v lednu 2006 otevřen za
spolupráce ČVUT a švédské firmy IKANO, která inkubátor podpořila finančně i svým know-how.
Inkubátor podporuje začínající technologické firmy, které mají vazbu na ČVUT nebo na jiná
výzkumná pracoviště.
Začátkem roku 2008 zahájil provoz podnikatelský inkubátor v Praze-Libni, kde byl
zrekonstruován starý nevyužívaný průmyslový objekt (brownfield) na Inovační centrum
a podnikatelský inkubátor. Projekt je realizován Technologickým inovačním centrem ČKD Praha,
z.s.p.o..
2.4 Podnikatelské inkubátory ve Středočeském kraji
První podnikatelský inkubátor ve Středočeském kraji zahájil svoji činnost v říjnu 2007, kdy byla
postavena hlavní budova technologického parku a inkubátoru v Březně (u Mladé Boleslavi), jejichž
provozovatelem je soukromá společnost VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor, s.r.o.
Posledním inkubátorem ve Středočeském kraji, který zahájil svůj provoz, je podnikatelský
inkubátor v Nymburku. Jeho provoz byl zahájen v dubnu 2008. Investorem stavby je příspěvková
organizace Podnikatelský Inkubátor Nymburk.
Ve Středočeském kraji vzniknou (nebo se alespoň rozšíří) čtyři vědeckotechnické parky, jejichž
součástí budou inkubátory, a to v Husinci (Vědecký a technologický park Řež, Ústav jaderného
výzkumu Řež, a.s.), v Zelenči (Vědecko-technický park Mstětice, zakladatel EUROSIGNAL, a.s.),
v Roztokách (Vědeckotechnický park Roztoky) a v obci Zlatníky-Hodkovice (Středočeské inovační
centrum, o.p.s.).
2.5 Podnikatelské inkubátory v Jihočeském kraji
V Jihočeském kraji funguje prozatím jediný inkubátor. Biotechnologický inkubátor působí
v rámci Centra biologických technologií v Nových Hradech, které je součástí Akademického
a univerzitního centra Nové Hrady. Je určen pro začínající firmy z oblasti biotechnologií.
Nový inkubátor se připravuje v Českých Budějovicích. Bude se jednat o technologický
inkubátor, zaměřený zejména na biotechnologické firmy a bude umístěn v prostorách Jihočeské
univerzity.
2.6 Podnikatelské inkubátory v Plzeňském kraji
V Plzeňském kraji je jeden podnikatelský inkubátor, který je součástí vědeckotechnického
parku, a je spravován společností BIC Plzeň, s. r. o., jež je ve vlastnictví Statutárního města Plzeň.
Provoz inkubátoru a vědeckotechnického parku byl zahájen v roce 1992, avšak v roce 2007 došlo k
jeho významnému rozšíření díky podpoře ze strukturálních fondů.
2.7 Podnikatelské inkubátory v Karlovarském kraji
V Karlovarském kraji se nenachází žádný podnikatelský inkubátor v pravém slova smyslu.
V Sokolově sice jistý „podnikatelský inkubátor“ vybudován byl, ale již dnes je zřejmé, že nesplňuje
podmínky, které jsou na inkubátor kladeny. Tedy nepočítá se s tím, že by firmy po určité době
musely inkubátor opustit a naopak se počítá s tím, že po pěti letech mohou budovy odkoupit.
366
2.8 Podnikatelské inkubátory v Ústeckém kraji
V Ústeckém kraji se nachází jediný inkubátor, a to v Mostě. Podnikatelský inkubátor je součástí
Podnikatelského a inovačního centra VÚHU, a.s. (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí), a nachází se v
komplexu VTP v Mostě-Kopistech..
2.9 Podnikatelské inkubátory v Královéhradeckém kraji
V Královéhradeckém kraji prozatím není žádný podnikatelský inkubátor, avšak v roce 2008 by
mělo vzniknout 500 m2 inkubačních ploch v rámci projektu Technologické centrum Hradec Králové
(TCHK).
2.10 Podnikatelské inkubátory v Pardubickém kraji
Také v Pardubicích prozatím žádný inkubátor v provozu není, ale měl by brzy vzniknout.
Projekt TechnoPark bude zahrnovat inkubátor s vědeckotechnickým parkem a bude provozován
společností TechnoPark Pardubice, k.s.
2.11 Podnikatelské inkubátory v kraji Vysočina
V okrese Třebíč vznikl ojedinělý projekt „Síť podnikatelských inkubátorů na Třebíčsku“, na
němž se podílí 7 obcí a Hospodářská komora, a v jehož rámci bylo vybudováno 6 inkubátorů.
2.12 Podnikatelské inkubátory v Jihomoravském kraji
Nejvýznamnějším provozovatelem podnikatelských inkubátorů v Jihomoravském kraji je
Jihomoravské inovační centrum, z.s.p.o., (JIC), které spravuje dva Technologické inkubátory
(zřízeny v letech 2003 a 2008) a brzy otevře biotechnologický inkubátor INBIT.
Dalším inkubátorem na území Brna je Podnikatelský inkubátor Brno-Jih. Provozovatelem
inkubátoru, jenž byl otevřen v červnu 2007, je VÚSH, a. s. (Výzkumný ústav stavebních hmot). Je
určen zejména pro inovační firmy s vazbou na stavebnictví a nové technologie.
2.13 Podnikatelském inkubátory v Olomouckém kraji
Podnikatelský inkubátor v Olomouci byl otevřen v srpnu 2007 a je součástí
Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci. Inkubátor se specializuje na podporu
začínajících firem v oblasti biotechnologií, nanotechnologií a softwarových firem.
Nový podnikatelský inkubátor se připravuje v Přerově. Přerovský podnikatelský inkubátor bude
provozován společností PPI, z.s.p.o.,
2.14 Podnikatelské inkubátory v Moravskoslezském kraji
V Ostravě se nachází podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park provozovaný BIC
Ostrava, s.r.o. Inkubátor byl otevřen v roce 1993 a v letech 2005-2006 došlo k jeho rekonstrukci a
rozšíření.
Podnikatelský inkubátor STEEL IT v Třinci byl otevřen na jaře 2007 a měl by sloužit zejména
začínajícím firmám z oblasti informačních a komunikačních technologií v Těšínském Slezsku.
V květnu 2008 byl v areálu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě otevřen Podnikatelský inkubátor
VŠB–TUO. Jedním z úkolů inkubátoru je rozšířit výzkumné a vývojové aktivity univerzity směrem
k podpoře a realizaci inovací.
V roce 2008 by měl být vybudován v areálu průmyslové zóny nový inkubátor ve Fulneku.
Inkubátor vznikne rekonstrukcí bývalých objektů zemědělského družstva. Zřizovatelem inkubátoru je
společnost RVP Invest, a.s.
2.15 Podnikatelské inkubátory ve Zlínském kraji
Provozovatelem Podnikatelského inkubátoru a vědeckotechnického parku ve Zlíně je
Technologické inovační centrum, s. r. o. Provoz podnikatelského inkubátoru byl zahájen v roce 2005
a koncem roku 2006 se inkubátor přestěhoval do zrekonstruované budovy.
367
Podnikatelský inkubátor Vsetín byl otevřen v červenci 2007 a je umístěn v rekonstruovaném
objektu Maštaliska. Provozovatelem inkubátoru je Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.
Podnikatelský inkubátor ve Slavičíně byl otevřen v září 2007 v areálu bývalých Vlárských
strojíren a jeho provozovatelem je Regionální centrum kooperace, a.s.
3
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI INKUBÁTORY
Průzkum podnikatelských inkubátorů v ČR jsem realizovala v prosinci 2007 prostřednictvím
dotazníkového šetření.. Bylo osloveno 13 podnikatelských inkubátorů, které zahájily svou činnost
nejpozději v září 2007 (síť PI na Třebíčsku byla považována za 1 inkubátor), z čehož v jednom
případě nebylo možné dotazník doručit. Odpovědi byly získány od deseti podnikatelských
inkubátorů. Vzorek deseti inkubátorů se může zdát jako relativně malý, ale jedná se o významnou
část podnikatelských inkubátorů v ČR. Převažují mezi nimi inkubátory, které se orientují na firmy s
nějakým inovačním prvkem. Dotazník se skládal z 38 otázek zaměřených na následujících 6 oblastí:
základní charakteristika podnikatelských inkubátorů, poskytované služby – provoz, poskytované
služby – poradenství, poskytované služby – vzdělávání, hodnocení prováděná inkubátory a
financování. Dotazník se zaměřil jen na základní aspekty fungování podnikatelských inkubátorů a
jednalo se víceméně pouze o kvantitativní průzkum. Z důvodu omezeného prostoru jsou zde
prezentovány pouze nejvýznamnější výsledky vzešlé z průzkumu.
3.3 Základní charakteristiky podnikatelských inkubátorů
Celková plocha jednotlivých inkubátorů se pohybuje obvykle v rozmezí několika set metrů
čtverečních, což je výrazně méně než je průměrná plocha evropských inkubátorů. Pronajímatelná
plocha, která má větší vypovídací schopnost než plocha celková, činí v průměru 57 % celkové plochy
inkubátoru. Podnikatelské inkubátory mívají obsazenou podstatnou část své pronajímatelné plochy.
Menší zaplněnost v průzkumu vykázaly pouze inkubátory, které vznikly ve velmi nedávné době.
Inkubátory obvykle sídlí ve zrekonstruované budově, která původně sloužila pro jiné účely.
Nejčastěji u správce inkubátoru pracují 2 zaměstnanci, maximum je 20 zaměstnanců, ale v tomto
případě je obtížné rozlišit, jaká část z fondu jejich pracovní doby je věnována podnikatelskému
inkubátoru a jaká část jiným projektům. Pokud spočítáme počet firem připadajících v jednotlivých
inkubátorech na jednoho zaměstnance správce inkubátoru, zjistíme, že se tento údaj pohybuje
v rozmezí 1 až 8,5. Průměrně na jednoho zaměstnance připadá 3,8 firmy, mediánová hodnota je 2,27.
V podnikatelských inkubátorech je v průměru umístěno asi 10 firem. Počet zaměstnanců ve všech
inkubovaných firmách v jednotlivých inkubátorech se pohybuje v rozmezí 3 – 95, průměrně mají
dohromady firmy v jednom PI asi 32 zaměstnanců
3.4 Poskytované služby - provoz
Mezi inkubátory se nevyskytují výrazné rozdíly v poskytovaných provozních službách.
Všechny zabezpečují úklid, ostrahu objektu, internetové připojení a pronájem zasedací (školicí)
místnosti. Dále je to společná kopírka, tiskárna, recepce a telefonní připojení. Méně časté jsou
sekretářské služby a vedení účetnictví.
3.5 Poskytované služby - poradenství
Všechny sledované inkubátory uvádí, že poskytují poradenské služby. Mezi nejčastěji
poskytované typy poradenství patří právní služby, účetnictví, daně, financování a marketing.
Překvapivě velké množství inkubátorů (7) uvádí, že poskytují i technické poradenství. Mezi
inkubátory však mohou být velké rozdíly v kvalitě a rozsahu těchto služeb, což nebylo zkoumáno.
Poradenské služby jsou obvykle poskytovány zaměstnanci inkubátoru i externími organizacemi.
Inkubované firmy získávají poradenské služby nejčastěji zdarma anebo za úhradu části nákladů.
V naprosté většině případů (80 %) získávají inkubované firmy poradenství za cenu nižší než by
odpovídalo tržní ceně
368
3.6 Poskytované služby - vzdělávání
Sedm podnikatelský inkubátorů (78 %) nabízí inkubovaným firmám různé vzdělávací služby.
Nejčastěji se jedná o vzdělávání v oblasti managementu, marketingu, lidských zdrojů, řízení projektů,
dotačního managementu, osobního rozvoje a ochrany duševního vlastnictví. Jsou poskytovány i
specifické vzdělávací služby v oblasti biotechnologií, statistiky, ekologie, biochemie, biofyziky
(jedná se však o specializované PI). Některé inkubátory zorganizují školení na přání firem.
Vzdělávání je obvykle poskytováno samotnými zaměstnanci inkubátoru a externími organizacemi.
Vzdělávání je pro firmy v inkubátorech levnější, než kdyby si ho obstaraly samy za tržní ceny.
3.7 Hodnocení prováděná inkubátory
70 % inkubátorů formálně a pravidelně hodnotí inkubované firmy, zbylých 30 % provádí
hodnocení pouze na neformální bázi. Obvykle je hodnocení prováděno jedenkrát ročně. Mezi
nejčastěji hodnocené oblasti v inkubovaných firmách patří počet zaměstnanců a obrat firmy. Mimo
v dotazníku nabízených možností sledují některé inkubátory soulad činnosti firmy s podnikatelským
plánem, uplatnění na trhu (růst na další trhy) a výsledky výzkumu. Pouze jeden inkubátor má
zpracovanou sofistikovanou metodiku hodnocení firem, která zahrnuje téměř 20 různých ukazatelů.
Pouze jeden inkubátor (14 %) se snaží monitorovat činnost co největšího počtu firem i po
opuštění inkubátoru. Více než polovina inkubátorů sleduje firmy alespoň neformální cestou. Je však
nutné poznamenat, že vzhledem k velmi krátké historii některých inkubátorů, tato otázka není
relevantní.
Co se týká sebehodnocení jednotlivých inkubátorů, tak 90 % z nich uvádí, že alespoň nějakým
způsobem hodnotí kvalitu svých služeb. Užitečnost služeb je hodnocena 80 % inkubátorů.
3.8 Financování podnikatelských inkubátorů
V současnosti nejdůležitějším zdrojem financování investic jsou strukturální fondy. Druhým
nejdůležitějším zdrojem jsou dotace ze státního rozpočtu (nutný doplňkový zdroj pro strukturální
fondy). Provozní náklady inkubátorů jsou nejčastěji financovány z dotací od jiných subjektů,
pravděpodobně se opět jedná zejména o dotace z programu Prosperita. Z nájemného inkubátory
průměrně pokryjí 24 % svých provozních nákladů (mediánová hodnota je 15 %), což svědčí o jejich
nízké finanční soběstačnosti. Dva inkubátory dokonce příjmy z nájemného neuvádí vůbec! V jednom
případě se jedná o velmi malý inkubátor, v druhém případě o inkubátor fungující pár měsíců s nízkou
mírou obsazenosti.
Devět inkubátorů z deseti získalo v minulosti nějakou dotaci z programu určeného na podporu
inkubátorů. V naprosté většině inkubátorů se jednalo o program Prosperita z Operačního programu
Průmysl a podnikání 2004 - 2006. U delší dobu fungujících inkubátorů to byly i programy Park a
Poradenství.
Pokud by byly pozastaveny dotace inkubátorům z veřejných zdrojů, většina z nich by musela
omezit rozsah poskytovaných služeb.
4
ZÁVĚR
V České republice dochází k rozvoji podnikatelských inkubátorů po roce 2004, kdy vstoupila do
EU a získala možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Aktuálně zde existuje asi dvacítka
podnikatelských inkubátorů a několik dalších je v přípravě a jejich provoz by měl být zahájen ve
velmi krátké době. Na národní úrovni jsou inkubátory podporovány z Programu Prosperita.
Dotazníkový průzkum mezi inkubátory ukázal, že české inkubátory mají relativně malou plochu,
kterou není obtížné zaplnit. Inkubátory poskytují podobné typy služeb a výše nájemného mezi
inkubátory se také příliš neliší. Většina inkubátorů nevyhodnocuje pravidelně kvalitu a užitečnost
svých služeb. U inkubovaných firem je obvykle sledován pouze počet zaměstnanců a obrat. České
inkubátory jsou závislé na prostředcích z veřejných zdrojů.
Tento článek vznikl v rámci disertačního výzkumu.
369
POUŽITÁ LITERATURA
[1] KLÍMOVÁ, V. Úloha malých a středních firem v rozvoji regionů a její reflexe ve výstavbě
podnikatelských inkubátorů. Disertační práce. Masarykova univerzita, Brno, 2008.
[2] Centre for Strategy & Evaluation Services. Benchmarking of business incubators.
European Commission, Enterprise Directorate-General, 2002.
[3] KONEČNÝ, M. - SKOKAN, K. - ZAMARSKÝ, V. Inovační centra. Transferová inovační
pracoviště. Inkubátory pro výchovu inovačních podnikatelů. Vědecko-technické parky
v regionálním rozvoji. VŠB-TUO. Ostrava, 2001. ISBN: 80-7078-873-9.
[4] LALKAKA, R. Technology Business Incubation. A Toolkit on Innovation in Engineering,
Science and Technology. UNESCO Publishing, 2006. ISBN: 92-3-104009-X.
[5] OECD. Technology Incubators: Nurturing Small Firms. Paris, 1997.
[6] ŽÍTEK, V. The Role of Science Parks in the Regional Development. In Economy & Business.
Science Invest, Bourgas, Bulgaria 2007. ISBN 978-954-9368-27-7. p. 326-342.
370