blaqk audio

Displeje LCD 17 palců
Téma 51 (kriterium – minimální cena)
Semestrální práce z Technických prostředků IS
Michal Hauzírek
[email protected]
Hlavní specializace: IT
Listopad 2004
Datum odevzdání: 22. 11. 2004
Obsah
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Technologie .................................................................................................................................... 3
1.1.
Princip LCD ........................................................................................................................... 3
1.1.1.
Polarizace ...................................................................................................................... 3
1.1.2.
Tekuté krystaly.............................................................................................................. 3
1.1.3.
Užití tekutých krystalů k zobrazování........................................................................... 4
1.1.4.
Pasivní a aktivní matice................................................................................................. 5
1.1.5.
Analogové a digitální připojení..................................................................................... 5
1.2.
Základní princip CRT ............................................................................................................ 6
1.3.
Srovnání vlastností CRT a TFT ............................................................................................. 6
1.3.1.
Kvalita obrazu ............................................................................................................... 6
1.3.2.
Velikost a hmotnost....................................................................................................... 6
1.3.3.
Jas.................................................................................................................................. 7
1.3.4.
Kontrast ......................................................................................................................... 7
1.3.5.
Věrnost barev ................................................................................................................ 7
1.3.6.
Doba odezvy a blikání................................................................................................... 7
1.3.7.
Úhly pohledu................................................................................................................. 8
1.3.8.
Užívané rozlišení........................................................................................................... 8
1.3.9.
Náklady ......................................................................................................................... 8
1.3.10.
Další výbava.................................................................................................................. 8
1.3.11.
Shrnutí ........................................................................................................................... 9
Situace na trhu .............................................................................................................................. 10
2.1.
Současný stav a vývoj .......................................................................................................... 10
2.2.
Rozdělení trhu...................................................................................................................... 10
2.3.
Hlavní výrobci ..................................................................................................................... 10
Výběr ............................................................................................................................................ 11
3.1.
Modely ................................................................................................................................. 11
3.1.1.
Způsob předvýběru modelů a prodejci........................................................................ 11
3.1.2.
Předvybrané modely.................................................................................................... 11
3.2.
Kriteria ................................................................................................................................. 11
3.2.1.
Cena............................................................................................................................. 12
3.2.2.
Kvalita obrazu ............................................................................................................. 12
3.2.3.
Úhly pohledu............................................................................................................... 12
3.2.4.
Doba odezvy................................................................................................................ 12
3.2.5.
Další vybavení............................................................................................................. 12
3.3.
Hodnocení ............................................................................................................................ 13
3.3.1.
Acer AL1712m............................................................................................................ 13
3.3.2.
AOC LM 720A............................................................................................................ 13
3.3.3.
ADI MicroScan A705 ................................................................................................. 13
3.3.4.
BenQ FP 731 ............................................................................................................... 13
3.3.5.
FUJITSU-SIEMENS B17-1........................................................................................ 13
3.3.6.
LG Flatron L1710B..................................................................................................... 13
3.3.7.
SAMSUNG Sync Master 710V .................................................................................. 13
3.3.8.
ViewSonic VE710s ..................................................................................................... 14
3.4.
Výsledky hodnocení............................................................................................................. 14
Závěr............................................................................................................................................. 14
Výběr článku................................................................................................................................. 14
Postup zpracování......................................................................................................................... 14
Seznam použitých informačních zdrojů ....................................................................................... 16
7.1.
Literatura a periodika........................................................................................................... 16
7.2.
Internetové zdroje ................................................................................................................ 16
Příloha........................................................................................................................................... 19
8.1.
Ceníky .................................................................................................................................. 19
8.2.
Kontakty na uvedené prodejce............................................................................................. 20
8.3.
Zahraniční článek................................................................................................................. 21
1. Technologie
Základní principy technologie displejů z tekutých krystalů (LCD – liquid crystal display) jsou stejné
jak u dnešních velkých moderních barevných plochých panelů připojovaných k počítačům, tak i u
těch nejlevnějších digitálních hodinek či kalkulaček. Tyto principy naznačíme v následující
subkapitole. Dále ukážeme některé další technologické aspekty týkající se již zejména barevných
maticových displejů. Na následujících stranách se pokusíme popsat vlastnosti LCD displejů zejména
v souvislosti s další technologií, která je užívána v zobrazovacích jednotkách počítačů. Půjde o
srovnání s technologií CRT.
1.1. Princip LCD
1.1.1.
Polarizace
Velmi důležitým pojmem, pokud hovoříme o LCD je polarizace světla. Pokud heterogenní proud
světla dopadne na polarizační filtr, je jím propuštěna pouze jeho část orientovaná rovnoběžně ve směru
filtru. Toho je docíleno velmi jemnou strukturou velmi tenkých vlásečnic filtru. Všechny
charakteristiky světla jako je barva atd. zůstanou po průchodu filtrem zachovány, sníží se pouze jas.
Pokud bychom nechali proud světla projít dvěma stejnými rovnoběžnými polarizačními filtry
(například horizontálními) za sebou, prošlo by (polarizované) světlo oběma. Prvním filtr by propustil
pouze jeho jedním směrem (v tomto případě horizontálně) orientovanou část a ta by beze změn prošla
také druhým filtrem. Pokud bychom tento ovšem otočili o 90°, stal by se rázem filtrem vertikálním a
horizontální proud světla vycházející z prvního filtru by jím neprošel. Výsledkem by potom bylo to, že
touto jednoduchou soustavou dvou vzájemně pootočených polarizačních filtrů by žádné světlo
neprocházelo.
Právě taková soustava filtrů je součástí každého displeje z tekutých krystalů. Pokud by ovšem zůstalo
pouze u ní, žádné světlo by z displeje nevycházelo a ten by tak byl celý černý. Je to právě vrstva
tekutých krystalů mezi oběma filtry, která umožňuje regulovat průchod světla.
1.1.2.
Tekuté krystaly
Základní skupenství látek jsou tři – pevné, kapalné a plynné. Pokud je látka v pevném stavu, její
molekuly si udržují svou orientaci a pozici vůči ostatním. Naproti tomu v kapalném skupenství jsou
vazby mezi nimi volnější a molekuly se tak mohou relativně volně pohybovat. U plynů jsou vazby
ještě volnější.
Některé organické látky se ale mohou vyskytovat také v jiných stavech, které mají některé vlastnosti
pevných látek a některé jiné jsou naopak stejné jako u kapalin. Takové látky bývají označovány jako
tekuté krystaly a mají mnoho zajímavých vlastností. Pro zobrazovací technologie jsou nejdůležitější
dvě z nich – za určitých okolností dokáží změnit polarizaci světla a reagují na elektrické napětí.
Nejprve se ovšem na krátko zastavíme u historie výzkumu a užití tekutých krystalů. Jak uvádí [I-1] či
[L-2], biologicko-fyzikální podstata tekutých krystalů byla objevena již roku 1888 rakouským
botanikem Friedrichem Rheinitzerem. Ten si všiml, že během tání má zvláštní směs podobná
cholesterolu (cholesterylbenzoát) podobu zakalené tekutiny, která se při vzrůstající teplotě pročišťuje.
Teprve za dalších téměř 80 let, roku 1963 výzkumník laboratoří RCA Richard Williams objevil, že
světlo procházející vrstvou tekutých krystalů je ohýbáno podle krystalické struktury. Následně v roce
1968 vyrobili s kolegou Georgem Heilmaierem první experimentální displej z tekutých krystalů.
První kalkulačku s LCD uvedla na trh společnost SHARP roku 1973, ale nejméně do roku 1977
vítězily displeje založené na svítících diodách LED. Skutečně velký zájem o technologii LCD přišel
na konci osmdesátých let a dále s nástupem notebooků. Skladnost a nízká hmotnost LCD panelů tu
vysoce překonávala nevýhody prvních modelů (vysoká doba odezvy, nízké úhly pohledu, vyšší cena
atd viz dále). Následně s rozvojem technologií a poklesem ceny se LCD přeneslo i do stolních
plochých displejů a projektorů.
Strana 3
Molekuly tekutých krystalů mají většinou podlouhlý úzký tvar připomínající zrnko rýže. Ve fázi, která
je označována jako chirálně nematická (cholesterická) jsou tyto molekuly volné a mohou se
pohybovat, přesto zůstavají v průměru v jednom směru. Navíc v jednotlivých vrstvách mají tendenci
ležet „na sobě“ vzájemně pootočené – v každé vrstvě mají průměrně stejnou orientaci, která je ale
odlišná od orientace ve vrstvě předchozí (a tedy i následující). Pokud bychom si představili v každé
vrstvě pouze jednu molekulu, tvořilo by několik vrstev jakousi spirální strukturu. Ta bývá nazývána
twisted nematic (TN structure).
1.1.3.
Užití tekutých krystalů k zobrazování
Právě toto uspořádání molekul způsobuje, že vrstva tekutých krystalů „otáčí“ světlo a mění tak jeho
polarizaci. Kdybychom umístili několik vrstev tekutých krystalů mezi pootočené polarizační filtry
z předchozí subkapitoly tak, aby byl pomyslný začátek respektive konec této spirály orientován stejně
jako první respektive druhý (pootočený) polarizační filtr, světlo by bylo „otočeno“ o 90° (tj. jeho
horizontální polarizace byla změněna na vertikální) a mohlo by tak projít také druhým filtrem. Toho,
aby byla první a poslední vrstva krystalů správně orientovaná vůči filtrům lze dosáhnout tím, že
k filtru přiléhající strana dutiny, ve které jsou tekuté krystaly umístěny, bude obsahovat velmi jemné
drážky, dle kterých budou mít krystaly tendenci se natočit.
Z původní soustavy dvou polarizačních filtrů, která světlo nepropouštěla vůbec jsme tedy přešli ke
složitější soustavě polarizačních filtrů s twisted nematic strukturou mezi nimi, která propouští
(polarizované) světlo vždy. To by nebylo příliš užitečné, nebýt další vlastnosti tekutých krystalů. Výše
popsaná situace, kdy spirální struktura vrstev tekutých krystalů způsobuje změny polarizace totiž
přestane platit, pokud krystaly připojíme na zdroj střídavého napětí, jejich uspořádání se změní a
všechny molekuly se natočí jedním směrem. Tím ale také přestanou natáčet světlo a to tím pádem
zůstane polarizováno horizontálně tak, jak prošlo prvním filtrem. Druhý – vertikální filtr jej tak
nepropustí dále. Obě situace znázorňuje schematicky následující obrázek.
Připojováním a odpojováním zdroje
napětí tak lze ovlivňovat, zda
soustavou prochází, či neprochází
světlo. A to je již samotné jádro
displeje. Na jednotlivé segmenty či
buňky je střídavě přiváděno napětí a
daná část displeje tak buď „svítí“ nebo
„nesvítí“. V případě jednoduchých
displejů v kalkulačkách či hodinkách
by bylo lepší říkat „stíní“ respektive
„nestíní“. Tyto displeje totiž jako
zdroje světla používají slunce –
sluneční světlo se odráží od zadní
části displeje. Takovéto displeje
potom
pochopitelně
„fungují“
(respektive jsou vidět a tudíž jsou
použitelné) pouze pokud je v okolí
dostatek světla. LCD monitory a
barevné displeje vůbec užívají vlastní
zdroj světla, kterým jsou fluorescenční
Zdroj: [L-2]
trubice. Ty svítí v zadní části monitoru
a jejich světlo je rozváděno tak, aby
byl po celé ploše jas co nejrovnoměrnější. Často se také z tohoto důvodu používá dvou nebo více
trubic.
Zatím jsme hovořili pouze o situaci, kdy displejem prochází buď veškeré, nebo žádné světlo. Tím by
bylo dosaženo pouze dvoubarevného zobrazení (černá pokud světlo neprochází a barva světla).
Zobrazení různých úrovní jasu je možné docílit regulací napětí, které je přiváděno ke krystalům. Barvy
jsou potom tvořeny obdobným způsobem jako u technologie CRT v klasických monitorech a
Strana 4
televizních obrazovkách. Každý obrazový bod se skládá ze tří nezávislých buněk s barevným filtrem
(červeným, modrým a zeleným). Kombinací různých úrovní jasu těchto tří základních barev vznikají
barvy z celé palety.
1.1.4.
Pasivní a aktivní matice
Starší typy LCD displejů (šlo o technologie STN a DSTN – Super TN resp. Double Super TN)
využívaly pro řízení jednotlivých zobrazovacích bodů pasivní matici. Napětí je přivedeno na celý
sloupec bodů najednou. Obraz je vytvářen postupně po řádcích a v době obnovení řádku není natočení
krystalů a tedy ani osvit daného bodu kontrolován. To vede jednak k nepříliš čistému obrazu a hlavně
k velmi pomalé době odezvy. Dobou odezvy se rozumí čas potřebný k rozsvícení a pohasnutí bodu.
Pokud je tato doba příliš vysoká (u těchto technologií i kolem 300ms tj. pouze tři cykly za sekundu),
zůstávají na obrazovce za pohybujícími se objekty viditelné stopy. To je také případ známých stop za
kurzorem myši na starých noteboocích.
Výše popsané nevýhody z velké části řeší technologie aktivní matice zejména TFT (Thin Film
Transistor). Technologie TFT užívá pro každou obrazovou buňku zvláštní tranzistor, který kontroluje
její jas po celou dobu. Právě s pomocí tranzistoru je totiž, případně v kombinaci s kondenzátorem,
možné velmi přesně regulovat proud procházející každým bodem.
Velkou nevýhodou aktivních displejů byla zejména v minulosti jejich velmi náročná výroba. Pro
displej s rozlišením 1024x768 bodů je třeba 786432 obrazových buněk. Protože se ale každá z nich
skládá ze tří samostatně řízených barevných buněk, je pro takový displej třeba vytvořit 2359296
jednotlivých tranzistorů a to na poměrně velké ploše a daleko od sebe (na rozdíl od například
tranzistorů v procesorech). Taková výroba byla velmi náročná a ne zcela úspěšná. Pokud je na
takovém panelu 10 tranzistorů vadných, uživatel to na obraze zřetelně pozná (body budou stále svítit,
blikat nebo naopak nebudou svítit vůbec). Přitom z uváděného počtu představuje 10 bodů pouhé 0,004
promile chybovosti.
LCD panely s technologií TFT tak byly dlouhou dobu poměrně velmi drahé a až inovace a zlepšování
technologií výroby přineslo v posledních několika letech velký pád jejich cen. I dnes se však může
stát, že panel je vyroben s určitým počtem vadných tranzistorů a tedy i s chybně zobrazujícími body.
Jednotliví výrobci mají různé politiky a vzhledem k výše zmíněnému si vyhrazují určitý počet (řádově
jednotky) vadných bodů, do kterého považují panel za bezvadný a nelze jej tedy z tohoto důvodu
reklamovat.
1.1.5.
Analogové a digitální připojení
Řízení vychylovacích cívek v klasickém CRT monitoru (viz dále) je uskutečňováno analogovým
signálem. Protože v minulosti byly k počítačům jako zobrazovací jednotky připojovány právě CRT
monitory, je také standardní obrazový výstup z počítače analogový. Převod digitálních dat z počítače
do analogové formy pro výstup provádí grafický adaptér.
Naproti tomu řízení přívodu napětí na konkrétní obrazové body v TFT displeji je řízeno digitálně.
Pokud je počítač vybaven standardním analogovým rozhraním, je nutno před zobrazením na LCD
displeji data opět převést do digitální podoby. Je potřeba nastavit jednak polohu obrazu a také
parametry clock a phase. Pokud nejsou všechny parametry správně nastaveny, obraz se chvěje, je
rozmazaný či nemá správnou velikost. O jejich nastavení se musí buď postarat uživatel sám, nebo mu
může pomoci automatické nastavení, kterého jsou schopny většinou poměrně úspěšně všechny LCD
displeje.
Předchozí paradoxní situaci, kdy jsou digitální data převedena na analogová pouze pro přenos po
kabelu do monitoru, kde jsou opět převáděna zpět (s čímž je samozřejmě spojena určitá ztráta kvality)
je možné se vyhnout použitím plně digitálního spojení počítače a monitoru. Digitální výstupy má
v současnosti zabudované již většina nových grafických adaptérů. Neplatí to ovšem samozřejmě o těch
relativně levných integrovaných do základní desky. Zejména levnější LCD panely tak bývají
vybavovány pouze analogovými vstupy. Panely střední třídy mívají rozhraní pro připojení oběma
Strana 5
způsoby. Pro displeje do velikosti 17 palců bývá udáváno, že (při správném nastavení výše
zmiňovaných parametrů) ztráta kvality obrazu z důvodu dvojího převodu signálu není příliš viditelná.
1.2. Základní princip CRT
V této subkapitole velmi stručně naznačíme principy fungování klasických obrazovkových CRT
displejů. Půjde o velmi letmý nástin, ze kterého dále vyjdeme při srovnání vlastností obou technologií.
CRT (Cathode Ray Tube) je zobrazovací technologie, na jejímž principu fungují jak televizní
obrazovky, tak „klasické“ stolní počítačové monitory. Obraz na monitoru vzniká po dopadu elektronů
na stínítko obrazovky pokryté luminiscenční vrstvou. V případě barevné obrazovky tvoří body obrazu
vždy tři barevné body vedle sebe (červený, modrý a zelený). I zde kombinací různých úrovní jasu
těchto základních barev vznikají barvy další. Elektrony jsou vystřelovány z katodové trubice. Barevná
obrazovka má tyto trubice tři – pro každou barvu jednu. Aby mohl být obraz vytvořen po celé ploše
obrazovky, musí být vystřelované elektrony vychylovány tak, aby dosáhly do všech rohů. Protože jsou
elektrony vystřelovány z jednoho bodu, aby dosáhly na stínítko za stejnou dobu, má to většinou tvar
části kulové plochy. Některé typy obrazovek (např. Trinitron, Flatron atd.) se snaží různými
technikami o co nejplošší obrazovku. U těch levnějších „plochých“ obrazovek je plochosti docíleno
tak, že před samotnou obrazovkou je ještě jedno sklo, které je zvenku zcela ploché.
Samotné vychylování paprsku elektronů se děje pomocí silných elektromagnetických cívek. Obraz je
vykreslován postupně po bodech řádek po řádku a po dosažení spodního rohu obrazovky opět odshora.
Obrazové body se po zasažení elektronem na velmi krátkou dobu osvítí a opět rychle pohasnou.
Paprsek tak musí velmi rychle znovu osvětlit tentýž bod, jinak vzniká nepříjemné blikání, které velmi
unavuje oči. U běžného televizoru se každý bod rozsvítí a pohasne padesátkrát za sekundu, u
počítačových monitorů se udává ergonomická hodnota této obnovovací frekvence 85 Hz (tj. 85
obrazovek za sekundu).
1.3. Srovnání vlastností CRT a TFT
Jak je vidět z předchozího, způsob vykreslování obrazu technologiemi CRT a LCD (respektive TFT)
je zcela odlišný a s tím také souvisí odlišné základní charakteristiky, kterými se displeje daných
konstrukcí odlišují. Ty nejdůležitější z nich se zde nyní pokusím naznačit. Půjde zejména o takové
charakteristiky, které ovlivňují použití jednotlivých technologií z pohledu uživatele.
1.3.1.
Kvalita obrazu
Vzhledem k tomu, že je u CRT obraz vytvářen pomocí proudu elektronů, záleží na jeho velmi přesném
zacílení. Pokud tomu tak není a vychylovací cívky nepracují přesně, může docházet k chybám
geometrie obrazu, kdy jednotlivé jeho strany na sebe přestanou být kolmé. Jedná se o jevy jako
například lichoběžníkový obraz, soudkovitost či jiné deformace. K tomu u LCD panelů nemůže
docházet, neboť ty jsou již ze své podstaty zcela ploché a v nativním rozlišení (viz dále) u nich
odpovídají jednotlivé body na obrazovce přímo obrazovým pixelům. Také díky tomu a individuálnímu
způsobu jejich řízení je tak obraz TFT displeje velmi ostrý. Naproti tomu jednobarevné diagonály
(například u písmen A či V) se díky tomu mohou jevit mírně zubaté.
1.3.2.
Velikost a hmotnost
V monitorech typu CRT musí být kromě nezbytné elektroniky poměrně velká a tedy i těžká skleněná
obrazovka. Trubici, z níž jsou vystřelovány elektrony je třeba umístit do dostatečné vzdálenosti od
stínítka, aby jejich cesta do středu obrazovky i do rohů byla pokud možno stejně dlouhá. Tedy velmi
zjednodušeně řečeno platí – čím plošší obrazovka, tím od ní musí být trubice dále a tím je tedy
monitor „hlubší“.
Naproti tomu LCD displeje jsou ploché již svou konstrukcí, vrstva tekutých krystalů je tenká a může
být uzavřena mezi relativně tenčími skly. Trubice užívané k podsvětlení displeje také nekladou
přílišné prostorové nároky a tak mohou být LCD monitory lehké a tenké. Snadná manipulace a plně
digitální zpracování obrazu umožňují u některých modelů zabudovat funkci otočení obrazu na výšku.
Strana 6
S velikostí souvisí i další (u CRT) udávaný parametr – totiž viditelná úhlopříčka obrazu.
Sedmnáctipalcový CRT monitor má skleněnou obrazovku uvnitř skutečně s úhlopříčkou 17 palců,
obraz je však viditelný pouze na její části. Viditelná úhlopříčka obrazu tak může být něco málo přes 15
palců. Naproti tomu u LCD panelů je udávaná úhlopříčka shodná s viditelnou a obraz na
sedmnáctipalcovém LCD panelu je tak větší než na stejně velkém CRT monitoru.
1.3.3.
Jas
U LCD panelů je maximální úroveň jasu zajišťována fluorescenčními trubicemi za obrazovkou. Tím je
možné dosahovat vyšších úrovní jasu než u CRT, které nemají stále podsvícení a kde je nutno znovu
rozsvěcet rychle pohasínající body. Tím může být zajištěna lepší čitelnost i na silně osvětlených
místech. Ani v případě vyšších stupňů jasu se obraz LCD výrazněji nerozostří, jak tomu je u CRT
obrazovek. Navíc některé modely mají zabudován jasový senzor a automaticky mění jas displeje podle
intenzity okolního osvětlení.
1.3.4.
Kontrast
Stálé podsvětlení u LCD má ale také svou stinnou stránku (při užití tohoto je to snad až paradoxní).
Jisté minimální množství světla projde i přes polarizační filtry a tak kontrastní poměr tj. poměr mezi
nejsvětlejším (bílá) a nejtmavším (černá) zobrazitelným odstínem nebývá příliš vysoký. Zatímco u
běžných CRT se kontrastní poměr pohybuje kolem 600:1, v současnosti se u základních LCD modelů
nabývá hodnoty okolo 400:1. U špičkových modelů je ale udáváno i 1000:1
1.3.5.
Věrnost barev
Špatná věrnost barev bývá u LCD udávána (spolu s úhly pohledu a donedávna i dobou odezvy) jako
jedna z jejich největších nevýhod. Z části to souvisí s výše zmiňovanými problémy s kontrastem.
Velmi světlé nebo naopak velmi tmavé odstíny barev se mohou slévat do jedné barvy. Navíc ač téměř
všichni výrobci udávají, že jejich panel umí zobrazit přes 16 milionů barev (tedy pracuje s 24 bitovými
barvami tj. 8 bitů na každou barevnou složku – červenou, modrou a zelenou), některé (zejména
levnější ale i ty patřící spíše do střední třídy) pracují interně pouze s 18 bitovými barvami (tj. 6 bitů na
barevnou složku). Tím jsou schopny zobrazit klasicky pouze něco málo přes 260 tisíc barev.
K zobrazení ostatních barev si pomáhají tzv. ditheringem, kdy k zobrazení určité barvy (kterou neumí
zobrazit) využijí „smíchání“ několika jiných barev(které zobrazit umí) v okolních obrazovkových
bodech.
Nepříliš věrné barvy nemusí při práci většině uživatelů příliš vadit, nicméně zejména při práci
s grafikou, ale i například prohlížení digitálních fotografií a jejich přípravě pro tisk může docházet
k problémům. LCD monitory tak většinou (s výjimkou speciálních a velmi drahých modelů) nebývají
doporučovány pro grafiky.
1.3.6.
Doba odezvy a blikání
Doba odezvy je udávána v milisekundách a určuje se jí doba potřebná k rozsvícení a pohasnutí
obrazového bodu. Pokud je doba odezvy příliš vysoká (udává se přes 25ms), za pohybujícími se
objekty zůstává na obrazovce stopa, neboť body nestačí pohasínat spolu s pohybem na obrazovce. To
může vadit zejména při sledování filmů či hraní her, kde právě bývá mnoho pohybujících se objektů.
Méně již je tento jev závadný při kancelářské práci, kdy může docházet ke chvilkovému rozmazání
textu při jeho posunu.
Relativně dlouhá doba odezvy u LCD panelů je způsobena pomalým natáčením krystalů. To se snaží
výrobci poměrně úspěšně řešit (viz např. technologie IPS – In-Plane Switching v [I-4]). V současnosti
mají základní modely udávanou dobu odezvy okolo 25ms některé i níže. Panely se stejnou dobou
odezvy stanovenou výrobcem se ovšem mohou velmi lišit v tom, jaká je jejich skutečná doba odezvy –
tj. jak zvládají překreslovat pohyblivé objekty. Někdy je výrobcem udávána pouze doba pohasnutí,
která je logicky nižší, neboť je částí doby odezvy (někdy bývají uváděny doba rozsvícení i pohasnutí).
Strana 7
U CRT monitorů je doba odezvy z podstaty velmi vysoká – po zasažení elektronem body obrazovky
pouze krátce probliknou, takže se zobrazením pohybu zde není problém. Nevýhodou CRT může být
naopak to, že jejich body pohasínají příliš rychle (respektive příliš rychle vůči rychlosti kterou je
schopno elektronové dělo je opět rozsvěcet). O tom jsme se již zmínili na konci subkapitoly o CRT
v souvislosti s pojmem obnovovací frekvence. Pokud je obnovovací frekvence (závislá při daném
rozlišení také na schopnostech grafického adaptéru) nízká (nižší než 75 či spíše 85 Hz) monitor
zřetelně bliká, což velmi unavuje oči uživatele.
1.3.7.
Úhly pohledu
Protože světlo, kterým je LCD displej podsvícen musí před jeho opuštěním projít polarizačními filtry,
vrstvou tekutých krystalů a několika dalšími vrstvami, nešíří se poté všemi směry, ale jeho směřování
je do velké míry dáno. Pokud se tedy uživatel dívá z jiného než přímého úhlu (například sleduje-li
obraz více lidí), pozoruje ztrátu kontrastu či změnu barev. Tento jev u CRT obrazovek v takové míře
nenastává. Pro jeho zmírnění bývají u LCD užívány různé techniky (viz např. [I-4]). Nejjednodušší (a
v levných displejích nejpoužívanější) z nich je tzv. TN+film (Twisted Nematic + film). Ta je ve
stručnosti založena na tom, že než světlo opustí displej, projde ještě filtrem, který jej do určité míry
rozptýlí.
Maximální úhly pohledu bývají udávány zvlášť horizontální a vertikální. Pokud je možné panel otočit
na výšku, je třeba si uvědomit, že v takovém případě se tyto hodnoty zamění. Úhly jsou udávány jako
součet úhlů na obě strany od přímého pohledu takový, kdy kontrastní poměr poklesne na 10:1. Zde je
ovšem (snad ještě více než u doby odezvy) brát tyto hodnoty od výrobců s rezervou. Navíc kvalita
barev klesá s rostoucím úhlem pohledu ještě výrazněji. Běžně udávané hodnoty (pro kontrast) jsou
kolem 130° horizontálně a 140° vertikálně.
1.3.8.
Užívané rozlišení
Na rozdíl od CRT monitorů, které dokáží měnit rozlišení v němž pracují poměrně snadno a bez snížení
kvality obrazu, pracují LCD displeje nejlépe pouze v nativním rozlišení. To je takové, ve kterém
každému bodu obrazovky (tj. trojici barevných buněk) odpovídá právě jeden pixel obrazu. Pro
sedmnáctipalcové panely to je prakticky výhradně 1280x1024. To je poměr stran 5:4, který je odlišný
od 4:3 který mají rozlišení 800x600, 1024x768 či 1600x1200.
Pokud má LCD panel pracovat v rozlišení nižším, než je jeho nativní, musí obraz (pokud ten má být
přes celou plochu) přepočítat. Tento interplolační přepočet s necelými koeficienty s sebou nese
poměrně výraznou ztrátu kvality (zejména ostrosti) obrazu. Užívání LCD monitoru v nižším než
nativním rozlišení (například protože se uživateli zdá text příliš drobný) je tak velmi neefektivní.
1.3.9.
Náklady
Základní pořizovací cena LCD panelů je vyšší. Ceny nových sedmnáctipalcových CRT monitorů
v současné době začínají pod hranicí 4 tisíc korun, LCD displeje stejné (a tedy vyšší viditelné)
úhlopříčky těsně pod 10 tisíci. Dle analýz vypracovaných pro výrobce monitorů (např. [I-9]) jsou ale
celkové náklady vlastnictví (TCO) nižší právě u LCD panelů. Hlavními příčinami jsou energetická
úspora (příkon LCD panelu v provozu je kolem 40W u CRT monitoru o 100 W více + úspora za
klimatizaci) spolu s delší udávanou životností. Nezanedbatelná je také úspora prostoru.
1.3.10.
Další výbava
Protože jsou LCD panely malé a lehké, lze do nich zakomponovat některá další zařízení, která mohou
zvýšit jejich užitnou hodnotu. Jak již bylo zmiňováno výše může jít o možnost natočení panelu o 90°
(tedy na výšku). Poměrně častým doplňkem jsou stereofonní reproduktory, které však pro svou
velikost a konstrukci většinou nejsou příliš kvalitní. Mohou však určitou práci zastat například
v kanceláři, kde by se jinak plnohodnotné reproduktory nevyskytly. Někdy je součástí monitoru také
USB rozbočovač pro připojení několika zařízení. Porty v nich však podle [L-10] často nebývají
napájené, nebo mají nižší rychlost, čímž se jejich využitelnost poněkud snižuje.
Strana 8
1.3.11.
Shrnutí
Z uvedeného vycházejí LCD panely obecně jako lepší. V některých situacích je však nutné jejich
použití zvážit, případně se při výběru zaměřit na některé jejich parametry. Jde zejména o okolnosti,
kdy je nutné co nejpřesnější přesné barevné podání (práce s grafikou) a zobrazování rychlých scén
(hry, video). Pokud si je uživatel vědom zmíněných omezení a přenese se přes prvotně vyšší cenu,
získá koupí LCD panelu vyšší užitnou hodnotu.
Výše popsané vlastnosti s využitím obdobné tabulky z [I-3] shrnuje následující tabulka. Ta se vztahuje
na běžné modely 17“ monitorů a panelů a neobsahuje tak extrémní hodnoty některých špičkových
modelů (např. s úhly pohledu 178°).
Vlastnost
CRT monitory
LCD panely
Cena
Nižší (od 4 000 Kč)
Vyšší (od 10 000 Kč)
Velikost a hmotnost
Vysoká
Nízká
Spotřeba energie
Vyšší (příkon 100-140 W)
Nízká (příkon kolem 40 W)
Viditelná úhlopříčka
Nižší než udávaná
Stejná jako udávaná
Vadné body bez záruky
Žádné
Jednotky
Vstupní signál
Pouze analogový
Analogový nebo digitální
Ostrost obrazu
Průměrná až vyšší
Vysoká
Chyby geometrie
Možné
Žádné
Jas
Střední (80-130 cd.m )
Vysoký (170-250 cd.m )
Kontrastní poměr
Vyšší (až 400-700:1)
Střední (kolem 400:1)
Úhly pohledu (kontrast)
Velmi dobré (nad 150°)
Průměrné (120°-160°)
Úhly pohledu (barva)
Průměrné (nad 120°)
Malé (50°-130°)
Změna rozlišení
Velmi dobrá
S výraznou ztrátou kvality
Věrnost barev
Velmi dobrá
Nižší
Blikání
U frekvencí pod 85 Hz
Ne (stačí i 60 Hz)
Doba odezvy
Nepostřehnutelná
Pod 30ms
Další výbava
Většinou ne
Někdy reproduktory, USB hub
-2
Strana 9
-2
2. Situace na trhu
V posledních několika letech se zejména díky zefektivnění výroby TFT displejů celosvětově rapidně
snížily ceny LCD panelů. Společně s tím se zlepšily jejich parametry.
2.1. Současný stav a vývoj
Dle historických tesů LCD panelů si lze udělat představu o tomto vývoji. V roce 2000 Byla cena
sedmnáctipalcového LCD panelu střední třídy kolem 100 tisíc Kč [L-2]. Přitom kontrastní poměr byl
pouhých 200:1 a doba odezvy se pohybovala mezi 40 a 80ms. V roce 2001 byl jiný takový model
testován a jeho vlastnosti se příliš nezměnily – kontrastní poměr 200:1 a doba odezvy 60ms. Pouze
cena klesla na 45 tisíc Kč.
Podle údajů uvedených v [L-9] patřilo v roce 2003 50% z obratu na českém trhu displejů právě
patnácti a sedmnáctipalcovým LCD displejům. Vzhledem k jejich vyšší ceně to odpovídá v podílu
prodaných kusů cca 37%. Podle tam zmiňované studie společnosti IDC poroste prodej LCD monitorů
v následujících čtyřech letech téměř o 30% ročně.
2.2. Rozdělení trhu
V souladu s [L-10] můžeme na trhu sedmnáctipalcových LCD displejů rozlišit tři základní segmenty.
Tyto však nejsou ostře ohraničeny a plynule se překrývají. K tomu je třeba připočíst ještě kontinuální
pokles cen těchto výrobků, který (rovněž ve vazbě na aktuální kurs koruny k dolaru) v současnosti
probíhá.
První kategorií tvoří většinou „holé“ přístroje s omezenějšími úhly pohledu a udávanou dobou odezvy
kolem 25ms (v praxi i horší). Připojují se pouze analogovým konektorem a nemají žádné další
vybavení. Ceny takovýchto modelů (s daní) začínají několik stokorun pod desetitisícovou hranicí a
pokračují až někam do dvanáctitisícového pásma.
Tam také začíná druhá kategorie, která bývá vybavena také digitálním vstupem a někdy u ní lze otočit
panel na výšku. Úhly pohledu stoupají přes 160° a doba odezvy naopak klesá pod 20ms. Velmi často
jsou také vybaveny reproduktory a některými dalšími funkcemi navíc.
Od patnácti tisíc korun se většinou jedná o panely s velmi dobrými úhly pohledu (přes 170°) digitální
vstup je zde pravidlem a stejně tak i velmi nízká doba odezvy (i pod 12ms). Výbava bývá poměrně
bohatá a nezřídka jsou takové modely vybavovány také televizním tunerem. Panel v této cenové
kategorii může také nabývat jiné podoby – profesionální displej bez většiny výše zmiňovaného (spíše
domácího) vybavení, zato s precizním obrazem a velmi věrným barevným podáním.
2.3. Hlavní výrobci
Dle průběžně prováděných testů v odborných periodikách (viz např. [L-1], [L-5], [L-6], [L-8], [L-10] )
a nabídek obchodníků (viz přílohu ceníky) patří mezi hlavní výrobce, jejichž produkty jsou dodávány
na český trh následující značky (v abecedním pořadí).
Acer, ADI, AOC, BenQ, EIZO, iiyama, Fujitsu-Siemens, Hyundai, LG, NEC-Mitsubishi, Philips a
Sony. K těm, jejichž produkty začínají s cenou nejníže se řadí zejména Acer, AOC a BenQ. Naopak
dražší jsou základní modely (byť mohou být kvalitnější či lépe vybavené než konkurenční) značek
EIZO, iiyama, Sony či NEC. Dle [I-15] patřily v prvním čtvrtletí roku 2003 v České republice na první
tři místa v prodeji LCD displejů společnosti AOC, Acer a Samsung každá s podílem kolem devíti
procent.
V tomto výčtu chybí velké počítačové korporace jako IBM, Hewlett-Packard nebo Dell.Ty
samozřejmě také LCD displeje vyrábějí, ovšem často se jedná spíše o modely které ač nepříliš
vybaveny mají cenovou úroveň položenu výše. Jejich cílová skupina je odlišná od výše zmíněných
značek – dodávají se designově sladěné s kompletními počítačovými sestavami příslušných výrobců.
Strana 10
3. Výběr
V této části bude proveden výběr vhodného sedmnáctipalcového LCD displeje ze současné nabídky
podle zadaného kriteria, kterým je nejnižší cena a některých dalších kriterií.
3.1. Modely
Protože výrobců je na trhu velké množství a každý nabízí hned několik modelů či modelových řad,
bylo nutné učinit jakýsi předvýběr.
3.1.1.
Způsob předvýběru modelů a prodejci
Protože jediným zadaným (a tedy hlavním) kriteriem byla cena, volil jsem z nabídek obchodníků (viz
příloha ceníky) pouze takové modely, jejichž cena s daní (vždy nejlevnější z nabídek) nepřesáhla 12
tisíc korun.
S nabídkami prodejců úzce souvisí další – velmi pochopitelné kriterium. Totiž dostupnost na trhu.
Pokud daný model neměl v nabídce žádný z vybraných obchodníků, nemohl být do testu zařazen.
Snažil jsem se vybírat jednak dostatečně velké, zaběhlé a známé prodejce, kteří nabízejí široké
portfolio značek. S jedinou výjimkou všichni provozují klasický „kamenný“ prodej a z velké části také
s možností objednání zboží po internetu. K nim jsem přiřadil také jeden „čistokrevný“ internetový
obchod. Úplné kontakty na prodejce včetně telefonních čísel jsou uvedeny v příloze za ceníkem.
Protože forma ceníků jednotlivých prodejců je velmi rozdílná (on-line HTML, PDF, různé XLS
s makry atd., sloučil jsem jejich nabídky do jediného ceníku, který je uveden jako příloha. Vybrané
modely jsou barevně vyznačeny a nejnižší cena u nich označena tučně.
U displejů je velmi důležitým srovnávacím parametrem kvalita obrazu testovaná v pokud možno
stejných podmínkách. Stejně tak jsou důležité skutečné úhly pohledu a skutečná doba odezvy. Zjistit
tyto parametry je u většího počtu displejů v domácích podmínkách obtížně proveditelné a proto jsem
pro tyto účely využil výsledky profesionálních testů displejů uveřejňovaných v odborných časopisech
([L-1], [L-5], [L-6], [L-8], [L-10] a [L-14]). Dalším z kritérií předvýběru tedy bylo zastoupení
konkrétního modelu v některém z těchto testů. Počet použitých testů a skutečnost, že jsou přebírány
z různých periodik by měli zajistit, že budou skutečně nezávislé a pokryjí většinu trhu. Vzhledem
k poměrně rychlému vývoji v této oblasti jsem se snažil upřednostňovat testy aktuální, tedy ty co
nejmladšího data.
3.1.2.
Předvybrané modely
Na základě výše zmíněných kriterií jsem vybral následující modely:
•
Acer AL1712m
•
AOC LM 720A
•
ADI MicroScan A705
•
BenQ FP 371
•
Fujitsu-Siemens B17-1
•
LG L1710 B
•
Samsung SyncMaster 710V
•
ViewSonic V E710
3.2. Kriteria
Všechny panely měly sedmnáctipalcovou úhlopříčku, nativní rozlišení 1280x1024 a záruční dobu tři
roky. Kriteria pro výběr jsem stanovil následující
Strana 11
3.2.1.
Cena
Hlavním kriteriem je cena a jako taková má váhu 40%. Jedná se o cenu včetně DPH a to o ceníkovou
nejnižší cenu z nabídek prodejců ke dni 7. 11. 2004.
Jednotlivá další kriteria souvisí s vlastnostmi LCD panelů tak, jak byly popsány výše. Nejsou zde již
proto popisovány detaily tam uvedené.
3.2.2.
Kvalita obrazu
Důležitým kriteriem pro hodnocení displeje je bezesporu kvalita obrazu. Ta dostala váhu 25%. Kvalita
je hodnocena na základě toho, jak si vedly LCD panely ve výše zmiňovaných testech. Kriterium se
skládá ze čtyř složek – jas (celková úroveň, rovnoměrnost), kontrast (zejména zobrazení stupnice
šedé), barvy (věrnost, plynulost barevných přechodů) a ostrost (zde schopnost automatické kalibrace
analogového obrazu; v případě digitálního vstupu automaticky nejlepší známka). Tyto složky jsou
rovnocenné (tj. 25% z parametru kvalita obrazu každá) a jsou známkovány jako ve škole od 1 do 5.
Známky jsou získány z příslušných testů v magazínech. V případě, kdy jsou tam tyto parametry přímo
číselně hodnoceny ([L-8]), jsou tyto hodnoty převzaty (s případným převodem do pětistupňové
známkovací stupnice). V ostatních případech, kdy je k dispozici pouze slovní hodnocení je využito
následující metody. Pokud není v textu daný parametr zmiňován, předpokládá se, že nebyl ani velmi
dobrý, ani podprůměrný a získává známku 3. Pokud je parametr hodnocen kladně, získává známku 1
nebo 2. V případě, že je hodnocen záporně, získává podle intenzity tohoto hodnocení známky 4 či 5.
3.2.3.
Úhly pohledu
Ač by toto kriterium mohlo být součástí kvality obrazu, pro svůj vliv na pohodlí uživatele a
použitelnost je vyčleněno zvlášť s vahou 15%. Hodnocení sestává ze součtu výrobcem udávaných
úhlů pohledu horizontálních a vertikálních. Pakliže se při testech projevila výrazná neshoda udávaných
a skutečných úhlů pohledu, jsou tyto patřičně upraveny (tj. sníženy dle intenzity neshody o 10 až 40°).
3.2.4.
Doba odezvy
Další z klíčových hodnot pro pohodlné použití LCD panelu i v jiných než kancelářských aplikacích je
hodnoceno vahou 10%. Je počítáno jako výrobcem udávaná doba odezvy v ms. Pokud se podle testů
projevila skutečná doba větší (tj. pohyb byl rozmazaný), je její hodnota stanovena na 30ms pokud šlo
o slabé rozmazávání, nebo na 35ms v případě výrazného rozmazání.
3.2.5.
Další vybavení
Případné doplňkové vybavení je vzhledem k požadované nízké ceně a základním požadavkům na
hlavní funkci LCD panelu – obraz, hodnoceno poměrně nízko – pouze s vahou 10% a to bodovacím
způsobem. Pokud má panel některou z následujících funkcí, získává příslušný počet bodů. Body jsou
k funkcím přiděleny podle předpokládané praktické využitelnosti.
•
Digitální vstup (4 body)
•
Panel otočný na výšku (3 body)
•
Integrované reproduktory (2 body)
•
USB hub (1 bod)
Celkem tedy maximálně 10 bodů. Informace o vybavení jednotlivých modelů (stejně jako o
udávaných úhlech pohledu a době odezvy) byly získávány z jejich webových prezentací na stránkách
výrobců případně ze souhrnných tabulek testů v magazínech.
Na rozdíl od běžné praxe jsem se rozhodl nehodnotit vzhled či design LCD panelů. Přestože lze
vysledovat určité společné prvky „hezkých“ panelů jako je například tenký rámeček okolo obrazu, či
kombinace tmavých a stříbrných barev, považuji tento parametr za silně subjektivní. Požadovaný
Strana 12
vzhled displeje je také závislý na konkrétních podmínkách, ve kterých bude umístěn (barva nábytku a
ostatních součástí počítače).
3.3. Hodnocení
Zde budou pouze stručně u jednotlivých modelů uvedeny jejich parametry, které byly brány při
rozhodování v úvahu s případným komentářem převzatým z testů v odborných periodikách.
3.3.1.
Acer AL1712m
U tohoto modelu jsou udávané úhly pohledu 130°/160°. Dle [L-14] disponuje vysokým kontrastem a
automatické nastavení obrazu pracuje skvěle. Tento model je vybaven rovněž digitálním vstupem a
reproduktory.
3.3.2.
AOC
LM 720A
Tento model dle testů čistě zobrazuje stupnici šedé, po automatickém nastavení se viditelně projevuje
chvění pixelů a za kurzorem je viditelná slabá stopa[L-1]. Dobrý je kontrastní poměr [L-14]. Vybaven
je pouze analogovým vstupem a navíc má reproduktory. Udávané úhly pohledu jsou 120°/150°.
3.3.3.
ADI MicroScan A705
Tento poměrně nový model má dle [L-10] subjektivně (i objektivně při použití testovacích obrazců)
pěkný obraz. Ten je navíc automatikou velmi dobře nastaven a neobjevují se chvějící se pixely.
Bezchybně byla také zobrazena stupnice šedé a velmi krátká je i doba odezvy 16ms. Úhly pohledu
jsou 140° v obou směrech. Do výbavy patří reproduktory.
3.3.4.
BenQ FP 731
U BenQ FP 731 pracuje automatické nastavení obrazu s dokonalými výsledky [L-10]. Jas je dle téhož
zdroje dokonale rovnoměrný, kontrast také bez chyb. U barev však bylo velmi dobře znát
odstupňování v barevné škále. Tento model nemá žádnou nadstandardní výbavu. Úhly pohledu jsou
sice udávány 160° v obou směrech, ale skutečné jsou spíše průměrné. Při pohybu je znát slabší
rozmazávání.
3.3.5.
FUJITSU-SIEMENS B17-1
Ač výrobce tento model řadí mezi profesionální, v žádném z testů ([L-10], [L-8], [L-6]) si co se týče
obrazu nevedl příliš dobře. Automatické nastavení nepracovalo příliš dobře a nejsvětlejší tóny se
slévaly [L-10]. Za jas a kontrast získal nižší známku také v [L-8]. Jako extrémně špatné se ukázaly
úhly pohledu [L-8], [L-6]. Ve výbavě jsou integrované reproduktory.
3.3.6.
LG L1710B
Tento model byl testován v [L-8] a získal poměrně dobré hodnocení za barevné podání a výborné za
ostrost obrazu. Navíc je vybaven konektorem pro digitální připojení. Mírně horší známky již získal
v hodnocení jasu a kontrastu. Nemá ve výbavě reproduktory, ale zato do ní patří USB hub. K jeho
nevýhodám patřily poměrně malé vertikální úhly pohledu.
3.3.7.
SAMSUNG Sync Master 710V
Dle [L-10] nastavuje automatika obraz tohoto analogového panelu velmi dobře až na velmi drobné
chvění pixelů. Jas je velmi rovnoměrný a barvy velmi dobré, ale někdy dochází ke slévání světlých
odstínů. Doba odezvy není nejvyšší a při rychlých pohybech se obraz lehce rozmazává. Úhly pohledu
150°/120° jsou poměrně nízké. Ve výbavě nejsou žádné nadstandardní prvky.
Strana 13
3.3.8.
ViewSonic VE710s
Také ViewSonic VE710 byl testován v [L-10]. Automatické nastavení obrazu pracovalo skvěle a
dobrý kontrast se projevil správným zobrazením stupnice šedé. Jas byl rovnoměrný, ale trochu slabší.
Podání barev bylo věrné se sotva znatelnými přechody. Úhly pohledu 130° a 140° potom spíše
průměrné. Udávaná doba odezvy je 25ms a panel je vybaven zabudovanými reproduktory.
3.4. Výsledky hodnocení
Jak je vidět z přiložených tabulek, nejlepšího výsledku
v kategorii kvality obrazu dosáhl model ViewSonic,
který je však zároveň nejdražším s cenou těsně pod 12
tisíc korun. Celkovým vítězem se díky poměrně
solidnímu obrazu a nízké době odezvy i přes lehce
nadprůměrnou cenu, která je však vyvážena velmi
dobrou výbavou, stal model od výrobce LG.
Jako závěrečné doporučení lze tedy uvést (při výše
stanovených vahách jednotlivých kriterií) jeho nákup a
to z uváděných prodejců nejspíše u společnosti Mironet
(kontakt uveden v příloze) za cenu 10508 korun. Také
s přihlédnutím ke skutečnosti, že vybraný model je
jediný, který mají ve své nabídce všichni vybraní
prodejci, je přitom ovšem třeba vzít v úvahu neustálý a
poměrně dynamický vývoj v této oblasti. Je znovu nutné
připomenout, že ceny ve srovnání byly fixovány k datu
7. 11. 2004 a od té doby se mohly u jednotlivých modelů
pohnout oběma směry (spíše dolů).
LG L1710B
zdroj [I-21]
4. Závěr
Výše jsem ve stručnosti popsal základní principy technologie LCD a jejího použití pro konstrukci
displejů k počítačům. Následovalo srovnání s klasickými obrazovkovými CRT monitory zejména se
zaměřením na parametry, které je nutné u obou těchto technologií při výběru a nákupu sledovat.
Zásadní z těchto parametrů jsem také vzal do úvahy při výběru vhodného levného sedmnáctipalcového
LCD displeje ze současné nabídky. Vybraným modelem je LG L1710B.
5. Výběr článku
Vybraný anglický článek [I-3], ač není zrovna nejnovějšího data (rok 1999), soudím velmi dobře
popisuje základní technologii LCD displejů a zejména její srovnání s CRT monitory. Jeho stáří není na
škodu v základních technologických otázkách, některé úvodní pasáže (zejména o situaci na trhu a
očekávaných trendech) již nejsou aktuální, ale mohou být i z dnešního pohledu z určitého
(historického) hlediska zajímavé.
6. Postup zpracování
Práci a tedy i její zpracování jsem si rozdělil do dvou částí – té, která se týkala technologického pozadí
a té, jejímž cílem byl výběr displeje. Protože druhá část vychází z té první, nejprve jsem z dostupných
zdrojů (internetové zdroje, domácí knihovna, veřejné knihovny) získával materiály o LCD
technologii. Po jejím vstřebání jsem ze stejných zdrojů získával materiály pro druhou část. Těmi byly
na jedné straně odborné testy LCD panelů. Vzhledem k rychlému cenovému vývoji jsem se rozhodl
nabídky a tedy i ceníky obchodníků získat z média které umožňuje vysokou aktuálnost údajů, tedy z
internetu. Po získání všech ceníků jsem je pro větší přehlednost spojil do jediného (viz přílohu) a dále
postupoval v předvýběru a následném výběru modelů, jak již bylo uvedeno výše.
Strana 14
tabulka 1 Kritéria výběru a jejich váhy
Kriterium
K1 Cena
K2 Kvalita obrazu
o1 jas
o2 kontrast
o3 barvy
o4 ostrost
K3 Úhly pohledu
K4 Doba odezvy
K5 Další vybavení
Jednotka
Kč
známka
známka
známka
známka
známka
součet stupňů
ms
body
Optimum
Váha
min 40%
max 25%
max
25%
max
25%
max
25%
max
25%
max 15%
min 10%
max 10%
tabulka 2 Absolutní ohodnocení modelů
Výrobce
Acer
AOC
ADI
BenQ
Fujitsu-Siemens
LG
SAMSUNG
ViewSonic
Model
AL1712m
LM 720A
MicroScan A705
FP 731
B17-1
L1710B
Sync Master 710V
VE710s
K1
K2
(Kč)
(známka) o1 o2 o3 o4 (součet st) (ms)
10 108
9 023
10 947
9 757
11 304
10 508
10 170
11 995
K3
2,00
2,75
1,75
1,75
3,75
2,00
2,00
1,50
3
3
2
1
4
3
1
2
1
1
1
1
4
3
4
1
3
3
3
4
3
1
1
2
K4
1
4
1
1
4
1
2
1
290
270
280
280
100
280
270
270
K4
K5
K5
(body)
30
30
16
30
20
16
30
25
6
2
2
0
2
5
0
2
digit
otoč
4
0
0
0
0
4
0
0
tabulka 3 Normalizované ohodnocení modelů
Výrobce
Model
Acer
AOC
ADI
BenQ
FUJITSU-SIEMENS
LG
SAMSUNG
ViewSonic
AL1712m
LM 720A
MicroScan A705
FP 731
B17-1
L1710B
Sync Master 710V
VE710s
K1
K2
0,635
1,000
0,353
0,753
0,233
0,500
0,614
0,000
K3
0,778
0,444
0,889
0,889
0,000
0,778
0,778
1,000
1,000
0,895
0,947
0,947
0,000
0,947
0,895
0,895
0,000
0,000
1,000
0,000
0,714
1,000
0,000
0,357
1,000
0,333
0,333
0,000
0,333
0,833
0,000
0,333
tabulka 4 Vážené normalizované hodnoty a celkové výsledky
Výrobce
Acer
AOC
ADI
BenQ
FUJITSU-SIEMENS
LG
SAMSUNG
ViewSonic
Model
AL1712m
LM 720A
MicroScan A705
FP 731
B17-1
L1710B
Sync Master 710V
VE710s
K1
K2
K3
K4
K5
BODY
40%
25%
15%
10%
10%
0,254
0,400
0,141
0,301
0,093
0,200
0,246
0,000
0,194
0,111
0,222
0,222
0,000
0,194
0,194
0,250
0,150
0,134
0,142
0,142
0,000
0,142
0,134
0,134
0,000
0,000
0,100
0,000
0,071
0,100
0,000
0,036
0,100
0,033
0,033
0,000
0,033
0,083
0,000
0,033
Strana 15
0,698
0,679
0,639
0,666
0,198
0,720
0,574
0,453
Pořadí
2.
3.
5.
4.
8.
1.
6.
7.
0
0
0
0
0
0
0
0
repr usb
2
2
2
0
2
0
0
2
0
0
0
0
0
1
0
0
7. Seznam použitých informačních zdrojů
7.1. Literatura a periodika
[L-1]
LCD Monitory – Jasnější, Ostřejší, Levnější. PC Magazine, roč. 11, 2003, č. 6, s. 89.
ISSN 1210-5708.
[L-2]
BUČINA, T.: Cesta do hlubin LCD. PC World, říjen 2001, s. 86. ISSN 1210-1079.
[L-3]
BORECKÝ, S.: LCD monitory (pro náročné). PC World, červenec 2000, s. 102.
ISSN 1210-1079.
[L-4]
DYER, A.: Cesta do hlubin monitoru. PC World, duben 2000, s. 106. ISSN 12101079.
[L-5]
BUČINA, T.: Sedmnáctky útočí. PC World, červenec/srpen 2003, s. 134. ISSN 12101079.
[L-6]
BUČINA, T.: Sedmnáctky v řadě. PC World, leden 2004, s. 108. ISSN 1210-1079.
[L-7]
ZAHRADNÍK, P.: Učarovaly vám krystaly? Computer, č. 3, 2002, s. 10. ISSN 12108790.
[L-8]
SVOBODA, P.: Vyberte si svůj nový krystal. Computer, č. 3, 2004, s. 22. ISSN 12108790.
[L-9]
DĚDIČ, M.: Nevídaná konsolidace v pásmu 17 palců. Computerworld, roč. 15, 2004,
č. 35, s. 13. ISSN 1212-6810.
[L-10] Levné displeje. PC Magazine, roč. 12, 2004, č. 8, s. 58. ISSN 1210-5708.
[L-11] PODSTUFKA, J.: Zrak a monitor počítače. Česká oční optika, č. 1-4, 2003. ISSN
1211-233X. [také online] <http://www.expodata.cz/optics/history/12003/texty/pocitac.htm> [7.11.2004]
[L-12] BUČINA, T.: Zářivé plachty. PC World, březen 2002, s. 112. ISSN 1210-1079.
[L-13] BUČINA, T.: Panely velkých rozměrů. PC World, srpen 2001, s. 100. ISSN 12101079.
[L-14] Zlatá střední cesta. Chip, srpen 2003, s. 38. ISSN 1210-0684
7.2. Internetové zdroje
[I-1]
TYSON, J.: How LCDs Work. [online]
<http://electronics.howstuffworks.com/lcd.htm> [7.11.2004]
[I-2]
WhatIs.com: cathode ray tube. [online]
<http://searchsmallbizit.techtarget.com/sDefinition/0,,sid44_gci213839,00.html>
[7.11.2004]
[I-3]
EIDEN, H.; SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 1 - Flat Panel Displays. Tom’s
Hardware Guide. [online] June 24, 1999
<http://graphics.tomshardware.com/display/19990624/index.html> [7.11.2004]
[I-4]
SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 2 - Viewing Angle Technologies. Tom’s
Hardware Guide. [online] June 30, 1999
<http://graphics.tomshardware.com/display/19990630/index.html> [7.11.2004]
Strana 16
[I-5]
EIDEN, H.; SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 3 – Digital Interfaces. Tom’s
Hardware Guide. [online] July 7, 1999
<http://graphics.tomshardware.com/display/19990707/index.html> [7.11.2004]
[I-6]
ROTT, D.: Monitory. [online] 2001
<http://www.volny.cz/krivka/monitory/monitory.htm> [7.11.2004]
[I-7]
NĚMEC, L.: CRT monitor nebo TFT LCD panel? Grafika. [online] 30.12.2002
<http://www.grafika.cz/art/hw/lcdtest.html> [7.11.2004]
[I-8]
NEC-Mitsubishi Ambix™ Monitor Movie <http://www.necmitsubishi.com/specials/online_englisch/ambix/index.html> [7.11.2004]
[I-9]
NEC-Mitsubishi UK whitepaper: Comparing LCD & CRT Monitor Costs. [online]
<http://www.nec-mitsubishi.com/coremedia/download/23576/WhitePaper_uk>
[7.11.2004]
[I-10] Aktuální ceník společnosti Alzasoft k 7.11.2004 [online]
<http://www.alzasoft.cz/Foto/alzasoft.zip> [7.11.2004]
[I-11] Aktuální ceník e-obchodu Pcexpert k 7.11.2004 [online]
<http://www.pcexpert.cz/ls/?&tree=154&sort=,4> [7.11.2004]
[I-12] Aktuální ceník 16“-18“ LCD monitorů společnosti Autocont k 7.11.2004 [online]
<http://www.autocont.cz/products.aspx?dept=--MON_LCD_16-18&parent=-MONITORY&parname=Monitory> [7.11.2004]
[I-13] Aktuální ceník společnosti ProCA k 7.11.2004 [online]
<http://www.proca.cz/ceniky/eucenik.zip> [7.11.2004]
[I-14] Aktuální ceník společnosti Mironet k 7.11.2004 [online] <
http://www.mironet.cz/foto/cenik/cenik.zip > [7.11.2004]
[I-15] PITTNER, K.: LCD tvoří třetinu. Computerworld, 23.06.2003 [online]
<http://www.computerworld.cz/cw.nsf/ID/10C76F504F9A566DC1256E9400332BA
8?OpenDocument&cast=1> [7.11.2004]
[I-16] LCD monitory Acer [online]
<http://www.acer.cz/acereuro/page3.do?dau7.oid=193&UserCtxParam=0&GroupCt
xParam=0&dctx1=4&ctx1=CZ&crc=708874082> [7.11.2004]
[I-17] Der A705 von ADI [online] <http://www.adideutschland.com/site_monitore.php?TYP=lcd&MODELL=a705> [7.11.2004]
[I-18] AOC LM720A [online] <http://www.aoc-europe.com/monitors_lm720.html>
[7.11.2004]
[I-19] BenQ FP731 [online] <http://www.benq.cz/Products/LCD/index.cfm?product=368>
[7.11.2004]
[I-20] Fujitsu-Siemens B17-1 [online] <http://www.fujitsusiemens.cz/produkty/monitory/professional/b17-1.jsp> [7.11.2004]
[I-21] LG LCD Monitor L1710B [online]
<http://www.lge.com/catalog/prodmodeldetail?actType=search&page=1&modelCate
goryId=CTG1000499&categoryId=CTG1000496&parentId=CTG1000439&modelPr
efix=40IL17&globalCode=L1710BL&globalSuffix=000000&unit=NOTHING&mod
el=17> [7.11.2004]
Strana 17
[I-22] Samsung TFT 710V [online]
<http://samsung.libra.cz/portal/productview.do?productCode=MO1455> [7.11.2004]
[I-23] ViewSonic V E710s [online]
<http://www.viewsonic.com/products/desktopdisplays/lcddisplays/e2series/ve710s/>
[7.11.2004]
Strana 18
8. Příloha
8.1. Ceníky
Cena u prodejce (k 7.11.2004)
Výrobce a model
Acer AL1711
Acer AL1712m
Acer AL1713
Acer AL1714
Acer AL1714msd - silver
Acer AL1715ms - silver
Acer AL1721hm
Acer AL1721hs - silver
Acer AL1731m
AOC LM720A
AOC LM720 oem
ADI MicroScan A701
ADI MicroScan A705
ADI MicroScan A710
ADI MicroScan A715
BENQ FP 731 Black
BENQ FP 731 Silver
BENQ FP 731 White
BENQ FP 757 - White/Silver
BENQ FP 767 - White/Silver -audio
BENQ FP 767 Black - audio
EIZO L550
EIZO L557
EIZO L568
FUJITSU-SIEMENS S17-1
FUJITSU-SIEMENS B17-1
FUJITSU-SIEMENS P17-1
FUJITSU-SIEMENS P17-1A
FUJITSU-SIEMENS P17-1A
Hyundai ImageQuest L17T-tuner
Hyundai ImageQuest L70N-12
Hyundai ImageQuest L70N-12
Hyundai ImageQuest L70s-12
Hyundai ImageQuest Q17 silver-12
Hyundai ImageQuest Q17 silver-12
IMAX by Daewoo LM17A(C) silver
L1702 17 in Flat Panel
L1730 17 in Flat Panel TCO
LG LCD 1710 B
LG LCD 1720 B Light-View, Design 2003
LG LCD 1730 BSNH Light-View
LG LCD 1730 PSUP Light-View
LG LCD 1730 SSNT Light-View
NEC 1701 LCD 17"
NEC 1760NX LCD 17 Grey
NEC 1760NX LCD 17"
NEC 1760VM LCD 17 Grey
NEC 1760VM LCD 17"
Philips 170 B5 CB
Philips 170 B5 CG
Philips 170 P5 EG
Philips 170 P5 ES
Philips 170 S5 FG
Philips 170 S5 FS Silver
Premio - Difusion EZ - 17F
Relisys TL766 - black
Relisys TL766 - white
RoverScan Futura 172
RoverScan Optima 171 silver
RoverScan Smart 170
Autocont
PCExpert
9 508 Kč
Alzasoft
ProCA
Mironet
9 281 Kč
10 108 Kč
9 865 Kč
10 698 Kč
10 341 Kč
12 483 Kč
11 888 Kč
15 458 Kč
11 400 Kč
11 400 Kč
13 042 Kč
11 519 Kč
12 316 Kč
13 316 Kč
11 293 Kč
12 233 Kč
12 233 Kč
12 495 Kč
14 423 Kč
14 423 Kč
10 650 Kč
11 293 Kč
14 768 Kč
11 829 Kč
12 293 Kč
11 293 Kč
15 125 Kč
11 008 Kč
9 615 Kč
9 591 Kč
10 160 Kč
12 030 Kč
15 068 Kč
9 757 Kč
9 757 Kč
9 876 Kč
11 899 Kč
11 542 Kč
14 755 Kč
12 068 Kč
14 908 Kč
11 480 Kč
11 898 Kč
11 066 Kč
10 947 Kč
11 899 Kč
13 565 Kč
9 757 Kč
9 757 Kč
12 322 Kč
12 968 Kč
14 600 Kč
11 480 Kč
16 570 Kč
16 258 Kč
16 518 Kč
18 034 Kč
18 553 Kč
13 268 Kč
13 268 Kč
14 637 Kč
14 637 Kč
11 388 Kč
11 388 Kč
12 507 Kč
10 496 Kč
10 115 Kč
14 804 Kč
11 626 Kč
12 852 Kč
11 480 Kč
11 898 Kč
Strana 19
9 876 Kč
10 471 Kč
11 304 Kč
14 100 Kč
18 860 Kč
19 217 Kč
13 089 Kč
11 304 Kč
15 076 Kč
9 519 Kč
10 709 Kč
10 709 Kč
11 185 Kč
10 709 Kč
10 519 Kč
12 137 Kč
10 352 Kč
9 766 Kč
9 745 Kč
11 604 Kč
15 625 Kč
9 023 Kč
9 112 Kč
11 711 Kč
11 821 Kč
12 494 Kč
14 644 Kč
15 221 Kč
18 513 Kč
19 046 Kč
11 811 Kč
12 275 Kč
11 275 Kč
10 996 Kč
17 779 Kč
18 826 Kč
10 508 Kč
11 345 Kč
12 840 Kč
14 090 Kč
11 040 Kč
12 012 Kč
15 720 Kč
16 255 Kč
17 969 Kč
Cena u prodejce (k 7.11.2004)
Výrobce a model
Relisys TL766 - white
RoverScan Futura 172
RoverScan Optima 171 silver
RoverScan Smart 170
RoverScan Smart 170 black
RoverScan Smart 170 silver
SAMSUNG Sync Master 172T
SAMSUNG Sync Master 173P
SAMSUNG Sync Master 173P modrě
SAMSUNG Sync Master 173P źerně
SAMSUNG Sync Master 710N
SAMSUNG Sync Master 710T
SAMSUNG Sync Master 710V
SONY HS 73W - white
SONY HS 74B - black
SONY HS 74L - blue
SONY S73B - black
SONY S73H - grey
SONY S74B
SONY S74S
ViewSonic VA721 Silver
ViewSonic VE710s
ViewSonic VG712b
ViewSonic VG712s
ViewSonic VP171b
Autocont PCExpert Alzasoft
ProCA
Mironet
10 115 Kč
14 804 Kč
11 626 Kč
12 852 Kč
13 161 Kč
12 959 Kč
17 493 Kč
16 434 Kč
16 434 Kč
15 506 Kč
15 042 Kč
16 660 Kč
16 196 Kč
11 507 Kč
11 995 Kč
15 375 Kč
15 375 Kč
15 541 Kč
17 958 Kč
18 553 Kč
18 553 Kč
12 150 Kč
12 360 Kč
10 170 Kč
18 168 Kč
18 168 Kč
17 849 Kč
18 682 Kč
18 682 Kč
12 137 Kč
12 375 Kč
10 233 Kč
16 064 Kč
14 874 Kč
14 815 Kč
14 041 Kč
13 684 Kč
15 171 Kč
14 695 Kč
20 811 Kč
13 453 Kč
13 731 Kč
14 350 Kč
8.2. Kontakty na uvedené prodejce
Regionální centrum AutoCont Praha
Poděbradská 55/88
198 00 Praha 9
Tel.: +420 251 022 111
Fax: +420 251 022 999
E-mail: [email protected]
http://www.autocont.cz
ProCA spol. s r.o.
V Lužích 818
142 00 Praha 4
Tel: +420 234 646 777
Fax: +420 234 646 120
E-mail: [email protected]
http://www.proca.cz
Alzasoft a.s
Jateční 33A
170 00 Praha 7 – Holešovice
Tel: +420 225 340 111
Fax: +420 225 340 190
E-mail: [email protected]
http://www.alzasoft.cz
Internet Mall, a.s.
Sokolská 21
120 00 Praha 2
Tel: +420 800 685 529
E-mail: [email protected]
http://www.pcexpert.cz
Mironet, s.r.o. - centrála Praha
V Háji 10
170 00 Praha 7 – Holešovice
Tel: +420 234 700 804
Fax: +420 234 700 808
E-mail: [email protected]
http://www.mironet.cz
Strana 20
12 281 Kč
8.3. Zahraniční článek
(přiložen)
Strana 21