Kapitola 8 – Inflace

www.thunova.cz
Kapitola 8 – INFLACE
Inflace = růst všeobecné cenové hladiny
– všeobecná cenová hladina – průměrná cenová hladina v ekonomice
– vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst)
– při inflaci ↓kupní síla peněz a když ↑ ceny, pak za stejný obnos peněz si můžeme koupit
méně
Měření inflace:
1.) Index spotřebitelských cen = CPI
– koš statků a služeb podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce
– statistikové měsíčně zjišťují cenu
– použité ceny v sobě zahrnují i nepřímé daně (př. DPH nebo spotřební daně)
– výrobkům se přiřazuje určitá váha v tomto koši, pak provedou jejich ∑ a výsledkem je ∅P
– Index spotřebitelských cen (CPI) měří vývoj cen ve spotřebním koši běžné domácnosti,
přičemž struktura spotřebního koše je po určité období fixní.
– CPI = vážený průměr podílu cen jednotlivých statků dnes a v základním roce, přičemž
váhou je podíl výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti v základním roce
(tj.váhy jsou fixní).
→ v důsledku fixní struktury spotřebního koše CPI inflaci zpravidla nadhodnocuje,
protože nezachycuje rostoucí kvalitu a substituci výrobků a služeb
p1i
 p w
výpočet: CPI 
w
i
0i
100
i
aneb ((cena statku letos/cena statku loni)* váha v koši)/∑ vah v koši
p1i… cena i-tého statku či služby ve daném roce
p0i… cena statku či služby v minulém roce
wi… váha v koši
2.) Index cen výrobců = PPI
– více indexů:
o index cen zemědělských výrobců
o index cen průmyslových výrobců
o index cen stavebních prací
– existuje zde opět fixní koš ovšem s jinými výrobky
– vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců
– ΔPPI se časem promítají do CPI
3.) Deflátor HDP
– HDP
o nominální – v běžných cenách sledovaného roku
o reálný – ve stálých cenách základního roku
nominální HDP
– výpočet: deflátor
100
HDP 
reálný HDP
– zde jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice
Míra inflace (∏):
 07 / 06 
CPI 2007  CPI 2006
100
CPI 2006
Deflace:
= pokles všeobecné cenové hladiny (opak inflace)
Desinflace:
Kapitola 8 – Inflace
-1-
www.thunova.cz
= pokles tempa míry inflace
Dělení inflace podle prvotní příčiny:
● POPTÁVKOVÁ INFLACE
– je způsobena pozitivním
poptávkovým šokem
– posun AD doprava:
o růst vládních
výdajů
o růst investičních
výdajů firem
o růst spotřebních
výdajů domácností
o zvýšení čistého
exportu
Výsledkem je :↑P↑Y
● NABÍDKOVÁ (NÁKLADOVÁ) INFLACE
– způsobena negativními nákladovými šoky
– ↓AS → posun SAS
nahoru
– růst nákladů:
o zvýšení
nominálních mezd
o růst světových cen
surovin
– firmy budou ochotny
nabízet stejné množství
produkce pouze za vyšší
ceny
Výsledkem je: ↑P↓RHDP (Y)
(produkce)
● SETRVAČNÁ INFLACE
– je spojena s tzv. inflačním očekáváním
– zaměstnanci očekávají určitou míru inflace při
jednání o mzdách
– následně požadují nárůst mezd minimálně ve
stejné výši jako inflace
– pokud firmy vyhoví zaměstnancům, zvýší se jim
náklady = nepříznivý nabídkový šok → posun
SAS nahoru (SAS2)
– při stejné AD by se produkt dostal pod potenciál
a vzrostla by nezaměstnanost
– na to bude reagovat vláda, že zvýší výdaje nebo
ČNB zvýší peněžní zásobu → tzn. posun AD
doprava (AD2)
– to se bude neustále opakovat (zamci opět očekávají určitou ∏, chtějí ↑mzdy a firmám ↑N
tzn. posun na SAS3 → opět dojde k ↓Y ↑u ↑G nebo ↑peněžní zásoby a křivka AD se posune
doprava na AD3)
– postupné zvyšování inflace se nazývá mzdově inflační spirála
Dělení inflace - podle závažnosti:
● mírná
– v řádu jednotek
– lidé věří penězům a drží je
– smlouvy uzavírány v nominálních veličinách
Kapitola 8 – Inflace
-2-
www.thunova.cz
● pádivá
– dvojciferné či trojciferné hodnoty
– lidé přestávají penězům věřit
– dochází k „indexaci“ – smlouvy mají inflační dodatky – př. růst mezd podle inflace
● hyperinflace
– stovky či tisíce procent ročně
– lidé opouští peníze
– platby v zahraničních měnách nebo dochází ke směnnému obchodu
– př. hyperinflace v Německu po 1.sv.válce
Dopady inflace:
– k tomu je třeba rozlišit nominální a reálné veličiny
Nominální a reálný důchod:
– nominální důchod = počet korun, které obdržíme např. ve formě mzdy, Z+, nájemného,
úroků v bance
– reálný důchod = vyjadřuje množství statků a služeb, které si za nominální důchod
můžeme koupit
1. pokud by rostla mzda rychleji než rostou ceny, můžeme si koupit více statků a
služeb = vzrostl reálný důchod
2. pokud mzda roste, ale ceny jsou stejné, můžeme si koupit stejné množství statků a
služeb jako před zvýšením mezd = reálný důchod se nezměnil
3. pokud mzda roste, ale ceny rostou rychleji = reálný důchod klesl
%Δ reálného důchodu = %Δ nominálního důchodu − %Δ cenové hladiny
Dopady neočekávané inflace:
– tratí příjemci nominálních dávek (př. sociální dávky, důchod)
– v případě prosazení si ↑mezd, bude tento nárůst nižší než inflace a reálný Y↓
– vyšší daně (posun do jiného daňového pásma)
– uložené úspory v bance budou úročeny méně % než je ∏, která bude ten rok vyšší tzn. opět
tratím
– ve vztahu dlužník – věřitel tratí věřitel
– odrazení firem od investic
– inflace způsobuje ↑N spojené s kolektivními smlouvami a dodatečné N v podobě přetištění
cenovek atd.
Protiinflační politika:
1) Monetární restrikce
– prováděny CNB
o zvýšení úrokových měr
o snížení množství peněz v oběhu
dojde k ↓ AD ↓produkce↑u ↓P
2) Fiskální restrikce
– prováděny vládou
o snížení vládních výdajů
o zvýšení daní
o snížení transferů
dojde k ↓AD ↓P ↓produkce ↑u
3) Odstranění očekávání
– vláda, ČNB
Kapitola 8 – Inflace
-3-
www.thunova.cz
o
provádění důvěryhodné politiky (dopředu oznámí, že podniknou určité kroky ke
↓∏ - pokud však tato prohlášení nebudou důvěryhodná, setrvačná inflace bude
neustále pokračovat)
4) Cenová a mzdová regulace
– vláda zmrazí růst mezd a cen (v tržní EKO není moc vítáno, dochází k potlačení
informační fce ceny, inflaci to spíše jen oddálí a po zrušení cenové a mzdové regulace se
opět vrátí).
– tato regulace je přijímána jako doplněk fiskální a monetární restrikce
Metody snížení inflace:
(1) "Cold turkey" šoková terapie - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou)
(2) Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky
Phillipsova křivka (PC) – inflace a nezaměstnanost:
Původní verze Phillipsovy křivky:
– zachycuje negativní vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanosti
– čím ↑šší je u, tím nižší je
mzdová inflace
– čím ↓ší je u, tím ↑šší je
mzdová inflace
– proč?
o pokud je nízká u → fy musí
nabízet vyšší mzdu
– nulová míra mzdové inflace je
spojena s určitou mírou
nezaměstnanosti = přirozená
míra nezaměstnanosti u*
– u* je taková u, která
odpovídá Y*
Cenová Phillipsova křivka:
–
–
–
Samuelson a Solow
nahradili mzdovou inflaci
v původní PC cenovou
inflací
nahrazení mzdové inflace
cenovou inflací
předpoklad, že fy zvyšují
své ceny (a tím roste
inflace), podle toho, jak jim
rostou mzdové náklady
cenová inflace (%) = mzdová inflace (%) – růst produktivity práce
–
Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a u
Kapitola 8 – Inflace
-4-
www.thunova.cz
Phillipsova křivka rozšířená o očekávání:
– Friedman (kritika PC)
o vztah mezi inflací a u
podle něj platí pouze
pro krátké období a
to vlivem peněžní
iluze
– očekávání inflace vedlo k vzniku
setrvačné inflace
– výsledkem bude pouze čím dál
vyšší míra inflace – tzn. inflace
akceleruje
Shrnutí PC:
– volba mezi u a mírou inflace existuje pouze v krátkém období (SPC)
– v dlouhém období se nezaměstnanost nachází vždy na své u* a míra inflace akceleruje
– dlouhodobá Phillipsova křivka (LPC) je vertikální na úrovni u*
Phillipsova křivka a model AD – AS:
–
–
bod A – dlouhodobá rovnováha
vláda bude chtít snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru
o zvýšení vládních nákupů statků a služeb
 pravý obrázek → roste produkt, roste cenová hladina = bod B – nový bod
krátkodobé rovnováhy
 levý obrázek → zvýšení nominálních mezd, zaměstnanci více pracují = bod
B
 krátkodobý pokles míry nezaměstnanosti pod přirozenou míru
o dlouhé období:
 zaměstnanci zjistí, že jim klesly reálné mzdy, budou požadovat nárůst
nominálních mezd → posun křivky AS na pravém obrázku
Deflace:
– při deflaci dlužníci musí vracet hodnotnější peníze (dluhy jsou v nominálních jednotkách)
– dlužníci se mohou dostat do problémů → bankroty, nesplácení dluhů
– pokles HDP
– nárůst míry nezaměstnanosti
– ekonomika by upadla do recese
– při deflaci je −∏ tzn. dochází k poklesu všeobecné cenové hladiny
– Deflace → −∏↓P
Př.
Neočekávaně vysoká ∏ zpravidla nejvíce postihuje věřitele.
Kapitola 8 – Inflace
-5-