Úskalí diagnostiky traumatického poškození periferních nervů

Transkript

Úskalí diagnostiky traumatického poškození periferních nervů
Úskalí diagnostiky
traumatického poškození
periferních nervů
Edvard Ehler, Martin Kanta
Pardubice, Hradec Králové
Poranění nervu –
úkol elektromyografisty
¾ Byl vskutku poraněn nerv?
¾ Jaká je tíže poranění?
¾ Délka poraněného úseku?
¾ Zraněn jen jeden nerv či více nervů?
¾ Byly poraněny i okolní struktury (cévy)?
¾ Jsou přítomny i sekundární změny (jizvy)?
¾ Mechanismus poranění nervu ?
H. Seddon, 1943
Neurapraxie
Axonotmeze
Neurotmeze
sir Sidney Sunderland, 1951
1. stupeň (neurapraxie, blok vedení, není
Tinel, úprava většinou do 12 týdnů)
2. stupeň (axonotmeze, Tinel +, vodící
trubice, 1.5 mm/den)
3. stupeň (postižen axon a endoneurium, tvoří
se jizva, chybí trubice, chybné vrůstání
vláken, nedojde k plné úpravě)
Sunderlandova klasifikace
• 4. stupeň (přerušeny axony, endo i
perineurinum, kontinuita nervu - jen pomocí
jizvy, blokována regenerující vlákna, nikdy
nedojde k podstatnější úpravě - spontánní)
• 5. stupeň (anatomické přerušení celého
nervu - indikován časný chirurgický zákrok)
• 6. stupeň (kombinace předchozích typů,
„neuroma in continuity“)
• 7. stupeň (iritační nervové syndromy)
Průřez normálním
periferním nervem
6.stupeň dle Sunderlanda (smíšený)
„11“ - normální fascikl
„9“ -1.stupeň
II(axon)., III.(endo), IV(+peri).,V.(+epi-kontinuita)
Struktura nervu
Axony
Schwannovy bb.
Cévy
Patofyziologie zranění
Fascikly (plexiformní/
jednotlivé)
Epineurium – klouzání
„Vnitřní compartment
syndrom“
Vaskularizace nervu –
segmentální/ longitud.
Poranění nervu
9 Poranění ostrá, řezná (primosutura)
9 Tržně zhmožděné rány (ne – EMG za 3 t)
9 Střelná (devastující, EMG po 3 m)
9 Trakční (luxace, kontin. neurom, EMG po 4 m)
9 Poranění nervu při zlomeninách (po 3 m revize)
9 Pornanění elektrickým proudem (rozsáhlé; štěpy)
9 Pozdní vznik (např. svalkem, postavením,
Panasova obrna NU)
Wallerova
degenerace
Selhání NM
převodu
Snižení A CMAP
A SNAP
SCV/MCV málo
EMG:
Stim. proxim.: 0
Stim. distálně:
5-10 dnů CMAP,
SNAP
EMG – rozvoj denervačního syndromu
PW – 8-14. den, Fibs – 14.-21. den (Wedell, 1944)
Paraspinální sv. 10-12, Faciální – 12-14, Končetiny – 16-1
Regenerace nervu
¾Počáteční zdržení
¾Zdržení v jizvě (4-6 t)
¾Regenerace dist. pahýlem
¾Terminální zdržení (NM)
¾Funkční regenerace (3 r)
Rychlost regenerace
Typ léze, ošetření, proximální/distální
9Mumenthaler: 1-2 mm/den
9Stewart: 1-1.5 mm/d zápěstí
6 mm/d horní předloktí, 8 mm/d h.
paže
Tinel/ čití
„reinervační MUP“
CMAP/SNAP
Wallerova degenerace - omyly
¾ Snižující se A-CMAP
¾ Selhání NM ploténky
¾ Snižující se A-SNAP
¾ Snižující se dráždivost
(větší I stimulace)
¾ Závislost na délce
distálního úseku
¾ Jen malé změny CV
9 Po 5-10 výbavný dist.
CMAP a SNAP (dif
dg: Blok vedení či
„Parciální
denervační
syndrom“)
9 Indikace EMG v 1.
týdnu po traumatu
Reinervace - omyly
¾ Klinika, Tinel
¾ „reinervační
potenciály“
¾ Nízký CMAP a nízká
MCV (50% lézí do 10
měsíců)
¾ SNAP – ještě horší
výsledky
¾ Mixed nerve CNAP
9 Klinika – náhradní
pohyby (n.axillaris)
9 Registrace povrch. el.
u atrofických svalů
(možnost záměny
odpovědi – např.
peroneus – TA)
9 Indikace reoperace
9 !MUP a registr. jehlou
Typické omyly u akutních
traumat nervů
Výbavný CMAP (do 5-10 d) – prim. sutura !
Distálně od poranění – částečný denervační
syndrom >> revize
Nález částečného denervačního syndromu –
nemusí být vždy traumat. původu (ALS)
Nedostatečné vyšetření svalů jehlovou
elektrodou (u parc. denerv. syndromu)
Typické anomálie inervace
Martin-Gruberova anastomóza
N. peroneus tertius
Lokalizace traumatu nervu
Léze n. ulnaris v lokti
¾Nedojde k den.sy pro FCA,FDP
¾Chybně se lokalizuje léze
do distálního předloktí - zápěstí
Klinika – čití
M-neurografie – přes loket,
inching
S –neurografie – r.dorsalis
Kombinované léze nervů,
kořenů, plexu
Léze pre-/postganglionární
Mm. multifidi
Psychogenní parézy
(hysterické)
• Paréza v důsledku léze PNS či konverze
¾Neurografie: normální A-CMAP a ASNAP, rychlosti vedení, DML
¾Jehlová EMG: nejsou fibs/pw, tvar MUP je
normální (i když často výbavné jen obtížně)
¾Neprovede plnou kontrakci, déletrvající k.
™Posudková činnost – TN úrazu
Indikace EMG u traumatický
lézí nervů
¾Po úraze – přerušení nervu (stimulace prox.,
bez volní aktivity, výbavné CMAP/SNAP)
¾Po 7-10 dnech – pokles až vymizení CMAP a
pak SNAP, pátrání po volní aktivitě
¾Po 8-14 dnech – prvé pw, pak fibs. CMAP a
SNAP 0.
¾3.-4. týden po traumatu – ideální timing EMG
¾Rozsah léze (nelze axonotmeze/neurotmeze)
Úskalí dg traumat nervů
¾Znalost problematiky
¾Změny neurofyziologických parametrů
¾Správné načasování EMG a kontrol
¾Dostatečný rozsah vyšetření
¾Využití typických situací (typ poranění,
anomálie, problémy reinervace)
¾Spolupráce – neurochirurg, rehabilitační
lékař

Podobné dokumenty

Fyzioterapie u periferní parézy traumatické etiologie

Fyzioterapie u periferní parézy traumatické etiologie – Axonotméza (axonotmesis) je charakterizována úplným porušením kontinuity axonu a jeho myelinové pochvy. Zbývající části nervu jsou zachovány. Dochází k Wallerově degeneraci a následné regeneraci ...

Více

Nejčastější traumata periferních nervů DK

Nejčastější traumata periferních nervů DK MCV k m.EDB – často chybí odpověď - vhodná stimulace k m.TA Perif.léze n.peroneus comm : chybí SNAP n.per.spf. Léze kořene L5 : výbavný SNAP Jehl.EMG – m.TA, EHL, PL Kořen L5 : m.TFL,TP, PVS N.isch...

Více

4-2004

4-2004 neodstranitelnými kolonoskopicky jsou předávání do rukou chirurgů. Chirurgové měli při léčbě těchto pacientů prakticky tři možnosti – transanální snesení polypů rekta (do vzdálenosti cca 6-8 cm od ...

Více

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Klinická EMG - 2 základní metodiky: 1. vyšetření vodivosti - kondukční studie, neurografie ¾ ¾

Více

Asymetrické formy diabetické neuropatie

Asymetrické formy diabetické neuropatie •SKT bývá u DM těžší, s atrofiemi, EMG nález •operace bývá s lepším efektem než u jiných nemocných ¾Syndrom kubitálního tunelu ¾Syndrom tarzálního tunelu – mediální ¾Meralgia parestetica – n. cutan...

Více

Diferenciální diagnostika svalového hypertonu

Diferenciální diagnostika svalového hypertonu • HK – poloha v lokti a zápěstí/ zapojení do aktivní činnosti (přidržení – úchop) • DK a trup – sed, stoj, chůze • Generalizované formy – polykání, artikulace, fonace, mimika, dýchání

Více

magnetoterapie pro děti alergická rýma astma, plíce

magnetoterapie pro děti alergická rýma astma, plíce Terapie je bezpečná, vždy navržena lékařem na základě diagnózy. U dětí lze dobře využít podložku Lettino, která se umisťuje do dětských postýlek a tak lze aplikovat magnetoterapii ve spánku, kdy je...

Více

Český návod k FIBS 2.0.2

Český návod k FIBS 2.0.2 V menu úplně nahoře vyberte položku „tasks“ a aktivujte úlohu tak, aby řádek se jménem úlohy byl probarven zeleně. Dole v liště nesmí být nápis „No active task to execute today“ Otestujte označenou...

Více