Spánková laboratoř v Sebnitz

Certifikace
are
n z u n d Q u a li t ä
t im
ndh
K o o p er ati o n fü
su
rT
r
sp
Ge
an
- Z e rtifik
Adresa
Klinika Saské Švýcarsko, Sebnitz
Berlin
Důležitou roli u spánkové apnoe hraje dosažení
normální tělesné váhy. Asi dvě hodiny před spaním
se pak doporučuje vyvarovat se konzumace alkoholu, neboť tlumí dechovou aktivitu a tím zvyšuje
pravděpodobnost výskytu a četnost apnoí.
Z téhož důvodu by se neměly užívat ani tablety na
spaní, neboť i ony snižují dechovou aktivitu a napomáhají tím vzniku spánkové apnoe.
at
K
TQ
•
e it s w e s e n
•
Úprava životosprávy
k léčbě spánkové apnoe
13
Bautzen
Ottendorf Okrilla
4
Informace pro naše pacienty
Ausfahrt
B6
Radeberg
DRESDEN
Stolpen
B6
CZ
Neustadt
V mnohých případech však standardní opatření
nedostačují a je zapotřebí použít speciální terapeutické postupy.
Léčba pomocí kontinuálního přetlaku v dýchacích
cestách, tzv. CPAP terapie, představuje efektivní
metodu léčby obstruktivní spánkové apnoe. Vlastní
dýchání pacienta je podporováno pomocí malého
přístroje tak, že jsou dýchací cesty stále průchodné a
neklesá obsah kyslíku v krvi. Díky tomu se spánek a
dýchání opět normalizuje.
SEBNITZ
Bad
Schandau
17
Speciální terapeutické postupy:
dýchání přetlakem během noci
Hohnstein
Pirna
B172
Spánková laboratoř
v Sebnitz
Saupsdorf
Schmilka
Königstein
Nationalpark
„Sächsische Schweiz“„
Elbsandsteingebirge
Hinterhermsdorf
Böhmische Schweiz
Klinika Saské Švýcarsko, Sebnitz
Dr.-Steudner-Straße 75 b
Spánková laboratoř
MUDr. Ctirad Bastl
Internista a Somnolog Německé i České
společnosti pro spánkovou medicínu
Tel: 0049 35971 6-1403 nebo -1783
Fax: 0049 35971 6-1808
Email: [email protected]
Za podpory Saegeling Medizintechnik.
www.asklepios.com/sebnitz
Společně pro zdraví.
www.asklepios.com
Certifikované Německou i Českou společností pro
výzkum spánku a spánkovou medicínu
„Spánek je přece
nejznamenitejší objev.“
H. Heine
Naše spánková laboratoř
Noční spánek můžeme rozdělit na několik fází, které se
opakují v pravidelných periodách po asi 90 – 120 minutách. Po usnutí se člověk dostává do stádia lehkého
spánku a poté navazují fáze hlubokého spánku, které
jsou pro regeneraci těla obzvlášť důležité.
Za poruchy spánku může být zodpovědné psychické
zatížení, ale častou príčinou jsou poruchy, které souvisí
s dechem. Ty se pak projevují jako chrápání. Na rozdíl
od bdělého stavu ochabuje ve spánku napětí všech svalů,
což se týká také svalů účastnících se dýchání.
U řady lidí je ztráta napětí svalů v oblasti hltanu tak veliká, že je dýchání v podstatné míře omezeno. Chrápání
ukazuje právě na zúžení dýchacích cest, které ve spánku významně komplikuje dýchání. Hlasité chrápání
tedy může být příznakem dechových poruch vázaných
na spánek a je jej třeba brát velmi vážně. Typické zvuky chrápání vznikají pri úsilí protlačit vzduch takto
zúženými dýchacími cestami. Asi 10 – 30 % dospělých
osob ve spánku chrápe. Chrápání může u dospělých
dosáhnout hlasitosti pneumatického kladiva. Hlasité a
nepravidelné chrápání je zpravidla prvním upozorněním
na obstrukční spánkovou apnoi. Typické zvuky chrápání,
které vznikají střídáním dechových pauz a prudkého
lapání po dechu, akusticky reflektují výpadky a opětovné
zahájení dýchání. Obstrukční spánková apnoe je život
potenciálně ohrožující onemocnění, které se vyskytuje až
u 5 % obyvatelstva a převážně se týká mužů ve středním
věku a s nadváhou. Jelikož není v případě spánkové
apnoe dýchání ve spánku zcela dokonalé, není pacient
dostatečne zásoben kyslíkem a spí velmi špatně. To může
vést k problémům s nadměrnou denní spavostí a vyvolat
řadu dalších zdravotních potíží jako vysoký krevní tlak,
selhání srdce, infarkt a mozkovou mrtvici nebo cukrovku
druhého typu. Pri hlasitém a nepravidelném chrápání,
které se objevuje při jakékoli poloze během spánku, by se
postižený měl obrátit na svého lékaře, který jej doporučí
na specializované pracoviště zabývající se poruchami
spánku. Velmi často se dá při dostatečně brzkém ošetření
zamezit či zcela předejít potenciálním zdravotním
problémům navazujícím na spánkovou apnoi, které by
jinak mohly vážně ohrozit život.
Lékařské studie uvádějí, že již při 20 dechových pauzách
za hodinu spánku drasticky stoupá úmrtnost sledovaných osob oproti „zdravé“ populaci – ze 100 takových
lidí jich pouze 61 prežije následných 8 let.
Narušený noční spánek může mít za následek extrémní denní spavost a vést tak k závažné zátěži v osobním
i profesním životě. Apnoici mají také zvýšené riziko
nehod a zranění z důvodu mikrospánků během dne.
Pravděpodobnost dopravní nehody je u apnoiků 2 až
5krát vyšší než u jiných úcastníků provozu.
Spánková apnoe může vést k poruchám koncentrace,
zapomnětlivosti, roztržitosti, úzkostným stavům a depresím. Postižení sami registrují, že se v noci častěji budí
a lapají po dechu. Mnozí pacienti si také stěžují na ranní
bolesti hlavy a na snížení sexuálního zájmu. U mužů
může mimo to dojít k poruchám erekce.
Vůči změnám chování pacientu jsou však často více než
sám postižený pozornější členové rodiny, zaměstnavatelé
nebo kolegové. Právě blízcí často dají jako první popud k
lékařské prohlídce.
Jaké informace potřebuje
ošetřující lékař?
Ošetřující lékař si zaznamená dosavadní chorobopis pacienta a pořídí si anamnézu od nejbližšího člena rodiny,
aby získal co nejpřesnější obraz o spánkovém režimu
pacienta. Při podezření na spánkovou apnoi předá zpravidla lékař pacienta k dalšímu vyšetření do spánkové
laboratoře, kde pacient stráví monitorováním spánku jednu až dvě noci. Pacientovi se před spánkem připevní na
tělo senzory pro měření mozkových vln, očních pohybů,
svalového napětí, pohybu nohou a srdeční akce. Sleduje
se i
průbeh dýchání a poloha během spánku. K měření
dýchacích pohybů se používají pásy se senzory, které se
připevní kolem hrudníku a břicha pacienta.
Na ušní lalůček nebo na prst se pak umístí snímač, který
umožňuje přesne zjistit, jak moc klesá obsah kyslíku v
krvi během apnoických fází. K léčbe spánkové apnoe se
používají standardní opatření, která spočívají v cílené
úpravě životosprávy, a speciální terapeutické postupy.