Veřejné zakázky V Evropské Unii Zamówienia

BIBLIOTECZKA PRZEDSIĘBIORCY
KNIHOVNIČKA PODNIKATELE
Veřejné zakázky
V Evropské Unii
Zamówienia publiczne
w Unii Europejskiej
Veřejné zakázky v Evropské unii
Nové unijní směrnice upřesňující postupy při zadávání veřejných zakázek.
28. března 2014 byly v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněny tři nové směrnice:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání
veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání
zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a
poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES a
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování
koncesí.
Nové úpravy přispívají k plnění cílů strategie Europa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst
podporující sociální začlenění a patří k nim hospodářský rozvoj založený na vědě a
inovacích, podpora konkurenceschopnější nízkouhlíkové ekonomiky účinněji využívající
všechny zdroje a podpora ekonomiky se zvýšenou mírou zaměstnanosti.
Veřejné zakázky jsou ve strategii považovány za jeden z tržních nástrojů přispívajících
k dosažení výše zmíněných cílů, mj. pomocí zlepšení podnikatelského prostředí a podmínek
zavádění inovací v podnicích, dále díky podpoře širšího využití ekologických veřejných
zakázek, a také pomocí podpory otevřenosti trhů a efektivnímu využití veřejných prostředků.
Vzhledem ke koncesi na služby a stavební práce jsou směrnice zároveň doplněním
dosavadního právního rámce, který tuto otázku dříve upravoval velmi ohraničeným
způsobem a opíral se přitom především o principy vyplývající ze smlouvy a o velmi omezený
počet předpisů sekundárního práva. Zjistilo se, že takováto situace vede k právní nejistotě, k
narušení hospodářské soutěže a omezuje přístup podniků k ekonomickým možnostem, které
souvisejí s koncesemi. A proto bylo rozhodnuto, aby se postupy, které vedou k udělení
koncese, důkladnějším, zároveň však zvláštní povahu tohoto druhu smluv zohledňujícím
způsobem upravily.
Reforma evropského systému veřejných zakázek byla vyhlášena již dříve ve sdělení Komise
ze dne 13. dubna 2011, jde o „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení
hospodářského růstu a posílení důvěry“, v němž byla kontrola a modernizace norem
veřejných zakázek uznána za jednu z prioritních aktivit do konce roku 2012 s ohledem na
zpružnění postupů zadávání veřejných zakázek a umožnění jejich lepšího využití
pro posílení zbývajících politických oblastí.
Vhodné legislativní návrhy byly Komisí v tomto rozsahu publikovány 20. prosince 2011.
Jejich vypracování předcházely konzultace vedené EK v rámci „Zelené knihy o modernizaci
politiky EU
V oblasti veřejných zakázek - Směrem ke zvýšení efektivity evropského trhu zakázek a
v případě koncesní směrnice probíhaly veřejné konzultace vedené prostřednictvím
internetové stránky EK.
Nové směrnice byly tedy přijaty, aby:
1) zlepšily efektivitu veřejných výdajů, čehož by se mělo dosáhnout mj. díky zjednodušeným
a pružnějším pravidlům pro poskytování veřejných zakázek,
2) zadavatelům umožnily lepší využití zakázek k podpoře společných sociálních cílů,
takových jako: ochrana životního prostředí, efektivnější hospodaření se zdroji a větší
energetická účinnost, boj proti změnám klimatu, podpora inovací, zaměstnanosti a sociálního
začleňování, a také zajištění co nejlepších podmínek pro poskytování vysoce kvalitních
veřejných služeb,
3) poskytly adekvátní právní rámec pro udělování koncese.
Směrnice napomáhají realizaci výše uvedených plánů také pomocí zavedení nového
postupu zadávání zakázek, kterým je inovační partnerství. Poskytují přitom lepší flexibilitu
podmínek umožňujících využít jednací řízení s uveřejněním (ekvivalent současného
jednacího řízení s předchozím uveřejněním) a soutěžní dialog, zavádějí také určité nové
možnosti pro tzv. veřejné zadavatele na nižší úrovni nebo zkracují lhůty pro přijetí nabídek či
žádostí o účast v jednání. Zkrácení minimálních lhůt je také spojeno s jinou podstatnou
změnou, která byla novými směrnicemi zavedena, totiž s povinným přechodem na
elektronické komunikační prostředky ve veřejných zakázkách. Změny se rovněž týkají kritérii
pro hodnocení nabídek. Je třeba zdůraznit, že cena může být pro zadavatele i nadále
jediným užitým kritériem, není-li tato možnost omezena členským státem. Směrnice však
tento proces upravuje tím způsobem, že nabízí používání také necenových kritérií a klade
důraz na možnost přihlédnut k nákladům v průběhu celé životnosti produktu.
Nová pravidla mají také zmírnit zatížení dodavatele. Proto byly zavedeny změny v zásadách,
které potvrzují splnění podmínek pro účast v řízení. Na základě nových nařízení budou
muset veřejní zadavatelé za účelem způsobilosti k účasti v řízení akceptovat vlastní
prohlášení dodavatelů podávaných formou jednotné evropské objednávkové listiny, kdežto
příslušné dokumenty, které potvrzují splnění podmínek účasti v řízení, budou moci v zásadě
vymáhat pouze od dodavatele, jehož nabídka byla vybrána jako nejekonomičtější. Důležité je
poukázat na nová nařízení unijních norem, která polský systém veřejných zakázek zná.
Jedná se např. o možnost, aby veřejný zadavatel prováděl přímé platby ve prospěch
subdodavatelů, dále o možnost omezení subdodávek v případě klíčových částí zakázky či
také o možnost řešení formou eliminování střetů zájmů ve veřejných zakázkách. Směrnice
také obsahují řadu nařízení umožňujících ve větší míře zohlednit v zadávání veřejných
zakázek sociální otázky. Rozšiřují oblast tzv. vyhrazených zakázek, zavádějí nový režim pro
zakázky na sociální služby a jiné speciální služby, ale obsahují také ustanovení, která
členským státům ukládají povinnost zaručit, že dodavatelé dodržují během realizace zakázky
povinnosti, které jim ukládají zákony o životním prostředí, sociální právo či pracovní právo a
jsou popsané v unijních a vnitrostátních předpisech, v kolektivních smlouvách nebo
příslušných mezinárodních dohodách.
Kromě toho také nová nařízení z větší části kodifikují dosavadní judikaturu Soudního dvora
Evropské unie týkající se veřejných zakázek, a to především tím, že zavádějí příslušné
zápisy, které se vztahují k tzv. spolupráci mezi veřejnými orgány, a pravidla úpravy zadávání
veřejných zakázek.
Pokud je o koncese, nová nařízení se v hlavní části opírají ve větší míře o předpisy směrnice
2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU, přitom však berou v úvahu určité zvláštnosti
koncesního režimu. Zároveň směrnice 2014/23/EU ponechává zadavatelům dostatečně
velkou svobodu, jde-li o postup výběru koncesionáře. V tomto případě si postup určuje sám
zadavatel. Směrnice pouze zavádí určité minimální procesní záruky, které mají zajistit, aby
zadavatel dodržoval zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Nové směrnice by měly být do vnitrostátního práva implementovány nejpozději 18. dubna
2016, kdežto členské státy si mohou tento termín prodloužit do 18. října 2018. V případě
ustanovení, která zavádějí elektronické komunikační prostředky, by tyto prostředky měly být
povinné nejpozději 18. dubna 2017 v případě centrálních zadavatelských jednotek.
Kde můžeme informace o veřejných zakázkách
v členských zemích EU získat?
Zdrojem nejaktuálnějších a zevrubných informací o systému veřejných zakázek
v jednotlivých členských zemích jsou internetové stránky institucí, v jejichž kompetenci
zadávání veřejných zakázek je.
Odkazy na webové stránky věnované veřejným zakázkám v členských zemích jsou dostupné
na stránce Public Procurement Network (Kontaktní sítě pro veřejné zakázky PPN - Sieci
Kontaktowej ds. Zamówień Publicznych PPN,
http://www.publicprocurementnetwork.org).
Vhodným zdrojem informací o veřejných zakázkách je také webová stránka Generalnej
Dyrekcji ds. Rynku Wewnętrznego i Usług (DG MARKT) - Generální ředitelství pro vnitřní trh
a služby) v rámci Evropské komise. V záložce věnované veřejným zakázkám můžeme najít
informace týkající se také legislativních a nelegislativních iniciativ EK, vedených konzultací,
konferencí a jiných mezinárodních událostí z oblasti zadávání veřejných zakázek a mnoho
otázek, které s tímto tématem souvisejí. Informace o veřejných zakázkách, které
mají hodnotou přesahující unijní limity, zadavatelé zveřejňují v Dodatku Úředního věstníku
EU.
Elektronická databáze zveřejněných ohlášení TED (Tenders Electronic Daily) je denně
aktualizována a její využívání je zdarma. Interní vyhledávač umožňuje uživatelům prohledat
informace podle různých kritérií, jako např. geografické údaje, typ dokumentu, typ smlouvy,
klíčová slova atd. Databáze TED je internetovou verzí Dodatku k Úřednímu věstníku
Evropské unie, kde se zveřejňují oznámení o veřejných zakázkách, jež jsou upraveny
pravidly EU. Stránky TED umožňují bezplatný přístup k obchodním příležitostem a jsou
aktualizovány pětkrát týdně o přibližně 1 500 oznámení o veřejných zakázkách.
O pravidlech zveřejnění informací o zakázkách pod unijní limity si členské státy rozhodují
samy. Některé z nich, jako Polsko nebo Litva, mají celostátní publikaci (Věstník veřejných
zakázek v Polsku, Centrální portál veřejných zakázek v Litvě), obvykle je dostupná
v elektronické podobě a umožňuje vyhledávat zajímavá ohlášení.
Vyhledávání informací se v unijní databázi či ve vnitrostátních publikacích může odehrávat
díky kódu CPV (společný slovník pro veřejné zakázky). Společný slovník pro veřejné
zakázky je uceleným klasifikačním systémem zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je
standardizace terminologie, kterou zadavatel využívá při zpřístupňování popisu předmětu
zakázky.
CPV se skládá z hlavního slovníku, který slouží pro určení předmětu zakázky, a doplňkového
slovníku, který se využívá při zadávání dalších kvalitativních informací. Hlavní slovník je
založen na stromové struktuře obsahující kódy s maximálně 9 číselnými znaky (8místný
číselný kód plus jedna kontrolní číslice), které souvisí se slovním popisem druhu dodávky,
stavebních prací nebo služeb představujících předmět zakázky. Doplňkového slovníku lze
použít k rozšíření popisu předmětu zakázky. Položky jsou tvořeny alfanumerickým kódem s
příslušným slovním popisem umožňujícím přidání dalších podrobností vztahujících se ke
specifické povaze nebo určení zboží, které má být zakoupeno.
Na stránkách úřadu je dostupný také vyhledávač CPV kódů, který vznikl na základě
rozhodnutí Komise ES č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007 a změnil nařízení (ES) č.
2195/2002 Evropského parlamentu a Rady o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV)
a směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES.
Informace týkající se aktuálních unijních limitů závazných při zadávání veřejných zakázek,
texty směrnic a jiná právní nařízení, která se týkají veřejných zakázek, a také mnoho jiných
užitečných informací, jsou také dostupné na webové stránce http://www.uzp.gov.pl
Public Procurement Network – PPN – Sieć kontaktowa ds. Zamówień publicznych
Síť kontaktů PPN se opírá o neformální spolupráci evropských států, a díky tomu nemá
ucelenou strukturu ani konkrétní pravidla/postupy činnosti. Správa PPN je řízena na základě
rotačního systému a dobrovolnosti jednotlivých států. Od roku 2013 se pravidla ve vedení
PPN změnila a správu převzaly dva státy, které v daném roce předsedaly Radě EU.
Pro usnadnění výměny informací v rámci PPN byly zřízeny kontaktní místa, na které je
možné se v případě dotazů obracet, a které se týkají veřejných zakázek. Kompletní seznam
kontaktních míst je dostupný na: http://www.publicprocurementnetwork.org.
Přístup ke všem vnitrostátním databázím veřejných zakázek v České republice je možno
nalézt v oddílu SIMAP stránek TED. http://www.vestnikverejnychzakazek.cz
eCertis je informační nástroj, díky němuž si můžete zjistit ověření a atestace, jež se vyžadují
při účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve 28 členských zemích, v Turecku, na
Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Informace do této databáze dodávají orgány veřejné
správy z různých zemí a lze je tedy používat pouze jako referenci, nikoli jako zdroj právně
závazných informací.
Zamówienia publiczne w Unii Europejskiej
W dniu 28 marca 2014 r. opublikowane zostały w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej
trzy nowe dyrektywy:
• Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2014/24/UE z dnia 26 lutego
2014 r. w sprawie zamoﾁLwień publicznych, uchylająca dyrektywę 2004/18/WE,
• Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2014/25/UE z dnia 26 lutego
2014 r. w sprawie udzielania zamoﾁLwień przez podmioty działające w sektorach
gospodarki wodnej, energetyki, transportu i usług pocztowych, uchylająca dyrektywę
2004/17/WE oraz
• Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2014/23/UE z dnia 26 lutego
2014 r. w sprawie udzielania koncesji.
Nowe regulacje wpisują się w realizację celów strategii Europa 2020 na rzecz inteligentnego
i zrównoważonego rozwoju sprzyjającego włączeniu społecznemu, do których należą rozwój
gospodarki opartej na wiedzy i innowacjach, wspieranie gospodarki niskoemisyjnej,
efektywniej korzystającej z zasobów i konkurencyjnej oraz wspieranie gospodarki
charakteryzującej się wysokim poziomem zatrudnienia.
Zamówienia publiczne są postrzegane w strategii jako jeden z instrumentów rynkowych,
które mogą przyczynić się do osiągnięcia wspomnianych celów m.in. poprzez poprawę
otoczenia biznesu i warunków wprowadzania innowacji w przedsiębiorstwach, poprzez
sprzyjanie szerszemu wykorzystaniu ekologicznych zamówień publicznych, a także poprzez
sprzyjanie otwartości rynków i wydajnemu wydatkowaniu środków publicznych.
Jednocześnie, w odniesieniu do koncesji na usługi i roboty budowlane dyrektywy uzupełniają
dotychczasowe ramy prawne, które regulowały to zagadnienie w sposób bardzo ograniczony
opierając się głównie na zasadach wynikających z Traktatu oraz bardzo ograniczonej liczbie
przepisów prawa wtórnego. Uznano, że taki stan rzeczy prowadzi do niepewności prawnej i
zakłóceń konkurencji oraz ogranicza dostęp przedsiębiorstw do możliwości gospodarczych
związanych z koncesjami. Z tego względu postanowiono uregulować procedury prowadzące
do udzielenia koncesji w sposób bardziej szczegółowy, jednocześnie jednak uwzględniający
szczególny charakter tego rodzaju umów.
Reforma europejskiego systemu zamówień publicznych została zapowiedziana już w 2011 r.
Nowe dyrektywy zostały zatem przyjęte aby:
1) poprawić skuteczność wydatków publicznych, co ma zostać osiągnięte m.in. dzięki
uproszczeniu i uelastycznieniu obowiązujących zasad udzielania zamówień publicznych;
2) umożliwić lepsze wykorzystanie zamówień przez zamawiających do wspierania wspólnych
celów społecznych, takich jak: ochrona środowiska, bardziej efektywne gospodarowanie
zasobami i większa efektywność energetyczna, przeciwdziałanie zmianom klimatu,
promowanie innowacji, zatrudnienia i włączenia społecznego, a także zapewnić możliwie
najlepsze warunki dla świadczenia wysokiej jakości usług publicznych oraz aby
3) zapewnić odpowiednie ramy prawne dla udzielania koncesji.
Nowe dyrektywy powinny zostać implementowane do prawa krajowego najpóźniej do dnia 18
kwietnia 2016 r., natomiast państwa członkowskie mogą przedłużyć ten termin do 18
października 2018 r. w przypadku przepisów wprowadzających komunikację elektroniczną,
przy czym komunikacja elektroniczna w przypadku centralnych jednostek zamawiających
powinna stać się obowiązkowa najpóźniej do dnia 18 kwietnia 2017 r.
Gdzie szukać informacji o zamówieniach
publicznych w Państwach Członkowskich UE?
Źródłem najbardziej aktualnych i szczegółowych informacji na temat systemów zamówień
publicznych w poszczególnych Państwach Członkowskich są strony internetowe instytucji, w
kompetencji których leżą zamówienia publiczne.
Linki do stron poświęconych zamówieniom publicznym w Państwach Członkowskich
dostępne są m.in. na stronie Sieci Kontaktowej ds. Zamówień Publicznych PPN (Public
Procurement Network)
http://www.publicprocurementnetwork.org
Przydatnym źródłem informacji na temat zamówień publicznych jest również strona
Generalnej Dyrekcji ds. Rynku Wewnętrznego i Usług (DG MARKT) w ramach Komisji
Europejskiej. W zakładce poświęconej zamówieniom publicznym można znaleźć informacje
dotyczące m.in. legislacyjnych i pozalegislacyjnych inicjatyw KE, prowadzonych konsultacji,
konferencji i innych międzynarodowych wydarzeń z zakresu zamówień publicznych oraz
wielu zagadnień powiązanych z tą tematyką.
Ogłoszeń na temat postępowań o udzielenie zamówień o wartości powyżej progów unijnych
publikowanych przez zamawiających z UE należy szukać w Suplemencie do Dziennika
Urzędowego UE.
Elektroniczna baza ogłoszeń TED (Tenders Electronic Daily) aktualizowana jest codziennie,
a korzystanie z niej jest nieodpłatne. Wewnętrzna wyszukiwarka pozwala użytkownikom
przeszukiwać ogłoszenia według różnych kryteriów, takich jak dane geograficzne, typ
dokumentu, rodzaj kontraktu, słowa kluczowe itp.
Poniżej progów unijnych Państwa Członkowskie same decydują o zasadach publikacji
ogłoszeń. Niektóre z nich, jak Polska czy Litwa, posiadają krajowe publikatory (Biuletyn
Zamówień Publicznych w Polsce, Centralny Portal Zamówień Publicznych na Litwie)
zazwyczaj dostępne w formie elektronicznej, pozwalające na wyszukiwanie interesujących
ogłoszeń.
Wyszukiwanie ogłoszeń w unijnej bazie bądź w krajowych publikatorach może odbywać się
za pomocą kodu CPV (Wspólnego Słownika Zamówień). Wspólny Słownik Zamówień
stanowi jednolity system klasyfikacji udzielanych zamówień publicznych, którego celem jest
standaryzacja terminologii wykorzystywanej przy dokonywaniu opisu przedmiotu zamówienia
przez instytucje zamawiające.
Informacja na temat aktualnych progów unijnych obowiązujących w zakresie procedur
udzielania zamówień publicznych, teksty dyrektyw i innych aktów prawnych dotyczących
zamówień publicznych, a także wiele innych przydatnych informacji dostępnych jest również
na stronie UZP http://www.uzp.gov.pl
Public Procurement Network
Sieć kontaktowa PPN oparta jest na nieformalnej współpracy państw europejskich, w
związku z czym nie posiada ukształtowanej struktury ani konkretnych zasad/procedur
działania. Przewodnictwo w PPN sprawowane jest na zasadzie rotacji i dobrowolności przez
poszczególne państwa.
W celu ułatwienia wymiany informacji, w ramach PPN, ustanowiono punkty kontaktowe, do
których można zwrócić się z zapytaniem dotyczącym zamówień publicznych. Pełna lista
punktów kontaktowych dostępna jest pod linkiem: http://www.publicprocurementnetwork.org