Tvorba využití dalších (autoritních)

TVORBA A VYUŽITÍ DALŠÍCH (AUTORITNÍCH)
DATABÁZÍ
Zpráva k Dodatku č. 7
ke Smlouvě o spolupráci ve výzkumu a vývoji
verze 1.0
AiP Beroun
10.11.2009
-1-
Obsah
1
2
3
4
Úvod o dokumentu .................................................................5
1.1
1.2
1.3
1.4
Účel ............................................................................................. 5
Předpokládaný čtenář.................................................................. 5
Termíny a konvence..................................................................... 5
Reference .................................................................................... 5
Úvod .......................................................................................6
Zdroje dostupné na internetu ................................................7
3.1
Consortium of European Research Libraries (CERL) .................... 7
3.2
Tezaury geografických jmen........................................................ 8
3.2.1 Getty Thesaurus of Geographic Names .............................................. 8
3.2.2 GNS – Geonames search................................................................... 8
3.2.3 ORBIS LATINUS online ..................................................................... 8
3.3
Tezaury osob ............................................................................... 9
3.3.1 Alcuin .............................................................................................. 9
3.3.2 BisLam ............................................................................................ 9
3.3.3 Library of Congress Authorities........................................................ 10
3.3.4 World Biographical Information System Online ................................. 10
3.4
Tezaury institucí – knihovny...................................................... 11
3.4.1 LibDex ........................................................................................... 11
3.4.2 UNESCO Libraries Portal ................................................................. 11
3.4.3 LibWeb .......................................................................................... 11
3.5
Tezaury institucí – univerzity..................................................... 12
3.5.1 College and University Home Pages................................................. 12
3.6
Tezaury institucí – muzea.......................................................... 12
3.6.1 Museums of the World.................................................................... 12
3.7
Jiné............................................................................................ 12
3.7.1 Multilingual Thesaurus for Medieval Studies ..................................... 12
3.7.2 Titus.............................................................................................. 12
3.7.3 Manuscripta Medievalia................................................................... 13
Zhodnocení zkoumaných zahraničních zdrojů ....................14
-2-
5
6
7
8
9
Databáze vhodné pro použití v Manuscriptoriu...................15
5.1
Databáze autorů digitalizovaného Knihopisu českých a
slovenských tisků do r. 1800 ................................................................ 15
5.1.1 Stav dat autoritní biografické databáze spisovatelů Knihopisu............ 15
5.1.2 Obsahová kompatibilita dat ............................................................. 17
5.1.3 Formátová kompatibilita dat............................................................ 17
5.2
Databáze „Stará města“ ............................................................ 18
5.2.1 Struktura autoritního záznamu rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ .. 18
5.2.2 Současné fungování rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ ................. 18
5.2.3 Význam rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ ................................... 18
5.2.4 Využití údajů rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ ............................ 19
5.2.5 Omezení současné funkčnosti rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ ... 19
5.2.6 Rozpis polí MARC21 - autority ......................................................... 20
5.2.7 Ukázka zdrojové databáze............................................................... 21
Využití existujících databází v Manuscriptoriu ....................22
6.1
Sdílení informací mezi katalogem Manuscriptoria a autoritními
databázemi........................................................................................... 23
6.1.1 Jednoznačný identifikátor autority ................................................... 25
6.1.2 Vyhledání autority v databázi .......................................................... 26
6.2
Využití autoritních databází při vyhledávání v katalogu
Manuscriptoria - ontologie.................................................................... 26
6.3
Již existující příklady využití tezaurů při vyhledávání................ 28
10
11
12
13
Pilotní řešení ........................................................................30
Závěr.....................................................................................36
Příloha 1
Písmenné identifikátory pro strukturaci Knihopisu .......................38
Příloha 2
Abecední seznam zkratek použitých Knihopisu .............................39
Příloha 3
Příklad autorské heslo v původní struktuře (český autor) ...............41
Příloha 4
Příklad autorské heslo v původní struktuře (cizí autor) ..................45
Příloha 5
Ukázka hesla převedeného do xml struktury ................................47
-3-
Seznam obrázků
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
Obr.
1 Zobrazení informací o autoritě v záznamu Manuscriptoria ........................... 23
2 Zobrazení dokumentů v Manuscriptoriu k dané autoritě.............................. 24
3 Odkaz do autoritní databáze prostřednictvím identifikátoru autority............. 25
5 Vyhledávání v Manuscriptoriu s využitím autoritní databáze ........................ 27
6 Vyhledávání hesla „Praha“ v Manuscriptoriu prostřednictvím portálu CERL ... 28
7 Výsledek vyhledání – vyhledáno bylo 461 záznamů .................................... 28
8 Seznam variant pro heslo „Praha“ v CT...................................................... 29
9 Aplikování variant hesla „Praha“ do dotazu ................................................ 29
10 Výsledek vyhledání s použitím variant – vyhledáno bylo 516 záznamů ....... 29
11 Vyhledání autority „Komenský“ v autoritní databázi .................................. 31
12 Seznam vyhledaných záznamů v autoritní databázi................................... 31
13 Vyhledaný záznam se seznamem čísel knihopisu s odkazy na záznamy
k dokumentům v Manuscriptoriu................................................................... 31
Obr. 14 Záznam autora v autoritní databázi se seznamem čísel knihopisu s odkazy do
Manuscriptoria............................................................................................. 32
Obr. 15 Záznamy vyhledané v Manuscriptoriu k číslu knihopisu K04250 ................ 32
Obr. 16 Pres Božj. - dokument Královské kanonie premonstrátů na Strahově ......... 33
Obr. 17 Pres Božj. – dokument z Muzea Podřipska ............................................... 33
Obr. 18 Pres Božj. – dokument z Muzea Vsetín..................................................... 33
Seznam výpisů
Výpis 1 Abecední seznam použitých zkratek ......................................................... 16
Výpis 2 Ukázka hesla převedeného do xml struktury............................................. 16
Výpis 3 Záznam z autoritní databáze „Stará města“ převedený z MARC21 do formátu
XML ............................................................................................................ 21
Výpis 4 Hypertextový odkaz do databáze Manuscriptoria....................................... 34
Výpis 5 Část XSL transformace pro generování odkazu do Manuscriptoria ............. 34
Seznam tabulek
Tabulka 1 Použité písmenné identifikátory pro strukturaci textu ............................ 16
Tabulka 2 Příklad autorského hesla v původní struktuře (český autor) ................... 16
Tabulka 3 Příklad autorského hesla v původní struktuře (cizí autor) ....................... 16
-4-
1 Úvod o dokumentu
AiP Beroun uzavřela s Národní knihovnou České republiky dne 2.8. 2004 Smlouvu o
spolupráci ve výzkumu a vývoji za účelem optimalizace zpřístupnění rukopisů a
dalších historických materiálů v programu Memoriae Mundi Series Bohemica.
4.6.2009 byl k této smlouvě uzavřen dodatek č. 7, který specifikuje práce na vývoji
nástrojů podporujících snadné přispívání digitálními dokumenty ze strany dalších
institucí včetně zahraničních do digitální knihovny Manuscriptorium se zvláštním
zřetelem na možnost jejich samostatné strukturace a spoluvytváření
s Manuscriptoriem kompatibilních distribuovaných úložišť datového obsahu. Tento
dokument je součástí řešení bodů 4 a 5 tohoto dodatku „Tvorba a využití dalších
(autoritních) databází“ a „Ontologie“.
1.1 Účel
Tento dokument se zabývá zmapováním již existujících autoritních databází a
tezaurů a možnostmi jejich využití v Manuscriptoriu a v nástrojích pro tvorbu
evidenčních záznamů, jakým je např. editor TEI P5 záznamů fy AiP Beroun M-Tool.
1.2 Předpokládaný čtenář
Tento dokument je určen především pro zadavatele (NKČR) a pro řešitele úkolu
(AiPBeroun) jako podklad pro technické řešení systému Manuscriptorium. Dále je
tento dokument určen všem, kteří se podílejí na rozvoji projektu Manuscriptorium
jako uživatelé.
1.3 Termíny a konvence
Termíny a konvence použité v tomto dokumentu, pokud zde nejsou přímo
vysvětleny, jsou popsány a definovány v dokumentu [1] .
1.4 Reference
V dokumentu se odkazujeme na následující literaturu:
[1] Manuscriptorium v.2.0 – analýza systému, AiP Beroun 2004
[2] Autoritní bibliografická databáze spisovatelů Knihopisu 1501-1800, Analýza
projektu, AiP Beroun 2008
[3] Manuscriptorium v.2.0 – Databáze historických názvů měst a její použití
v Manuscriptoriu, Analýza projektu, AiP Beroun 2007
-5-
2 Úvod
Systém Manuscriptorium prochází neustálým vývojem. Ke změnám v systému
dochází především v oblasti přípravy dat. Zkvalitňují se metody indexace dat a také
způsoby vyhledávání v katalogu Manuscriptoria. V nové verzi Manuscriptoria, která je
v dané chvíli dostupná v podobě beta verze na http://beta.manuscriptorium.com
došlo také k zásadnímu přepracování uživatelského prostředí internetové aplikace
Manuscriptoria.
Trendy v oblasti internetových badatelských prostředí, zaměřujících se na
historické dokumenty jako jsou rukopisy, staré tisky a další vzácné dokumenty,
zřetelně směřují k technologiím umožňujícím sofistikovanější postupy při vyhledávání
požadovaných informací. Současná omezení při přístupu k nedostatečně
strukturovaným datům se tyto technologie snaží překonávat prostřednictvím
takových standardů jako je datový model RDF a jazyk pro popis ontologií OWL. Také
vývoj technologií směřujících k zajištění služeb pro přístup k informacím
v Manuscriptoriu se ubírá těmito moderními cestami, jejichž klíčovým slovem je slovo
ontologie.
Ontologie je explicitní popis určité problematiky. Je to formální a deklarativní
reprezentace, která obsahuje definici pojmů, a tezaurus, který definuje vztahy mezi
jednotlivými pojmy. Ontologie je vlastně slovníkem, který slouží k uchovávání a
předávání znalosti týkající se určité problematiky. Tzv. terminologické ontologie jsou
nejčastěji používány právě v knihovnictví a slouží zejména k získávání informací.
Takto vyjádřené ontologie jsou velmi podobné slovníkům typu tezaurus. Ontologické
slovníky se používají ke klasifikaci obsahu. Často také vznikají nezávisle na
ontologickém výzkumu.
Používání ontologií v oblasti historických fondů tedy znamená implementaci
tezaurů a databází, majících vlastnosti tezaurů (ve smyslu uchovávání vazeb mezi
jednotlivými pojmy), které existují či teprve vznikají v oblasti historických fondů
paměťových institucí. Takovéto využití tezaurů spolu s využitím dalších informací
obsažených v autoritních databázích pro zkvalitnění služeb Manuscriptoria je
předmětem zájmu tohoto dokumentu.
-6-
3 Zdroje dostupné na internetu
Součástí tohoto výzkumného úkolu bylo i vyhledání existujících zdrojů a jejich
zhodnocení z hlediska použitelnosti v Maunscriptoriu. Předmětem hledání byly
především autoritní databáze a tezaury. Nalezené zdroje a jejich hodnocení pro
využití v Manuscriptoriu jsou uvedeny v následujících odstavcích.
3.1 Consortium of European Research Libraries
(CERL)
Velmi zajímavým zdrojem je CERL Thesaurus (Consortium of European
Research Libraries). Je to tezaurus osobních jmen, geografických míst a tiskařů a
osob uvedených v tirážích z materiálů z let 1450-1830. Úvodní stránku tohoto
tezauru lze nalézt na adrese http://cerl.sub.uni-goettingen.de/ct/index.html.
Tezaurus obsahuje obrovské množství gramatických a grafických forem jmen a
velmi kvalitně vyhledává. Je zde obsažena i valná většina středověkých autorů.
K osobám spojuje životní data, místo působení a někdy dokonce i role ve společnosti
(zaměstnání, funkce, apod.), což je velmi užitečné pro hledání dalších souvislostí.
Použití je velmi dobré pro staré formy geografických názvů (zvláště pro západní
Evropu), ovšem jména českých obcí jsou velmi omezená a navíc ne vždy obsahuje
jejich varianty (např. Budějovice zná jen jako Budweis), tudíž čistě jako geografický
tezaurus je samostatně hůře použitelný než některé specializované tezaury
geografických jmen, např. Getty.
Členové konsorcia CERL případně další organizace mohou využít CERL
Thesaurus (dále CT) v jejich vlastních databázových aplikacích. Pro tyto účely je CT
vybaven aplikačním rozhraním pro použití vzdálenými softwarovými aplikacemi (jako
jsou např. databázové systémy). Rozhraní používá protokol SRU (Search and
Retrieve URL) což je nový protokol pro dotazování do vzdálených databází. Tento
protokol lze brát jako nástupce široce používaného Z39.50, ale založeného na XML a
http (!). Podrobněji je protokol popsán na
http://www.cerl.org/web/en/resources/cerl_thesaurus/sru.
Přístup do CT prostřednictvím SRU ale není veřejně přístupný, podmínky pro
využívání CT tímto způsoben jsou taktéž uvedeny na výše uvedené adrese.
-7-
3.2 Tezaury geografických jmen
3.2.1
Getty Thesaurus of Geographic Names
Getty Tezaurus of Geographic Names (TGN) je nejběžnější na internetu
dostupný tezaurus geografických jmen. Tezaurus je k dispozici na internetové adrese
http://www.getty.edu/research/conducting_research/vocabularies/tgn/.
Jména na českém území mají v tezauru českou interpunkci, ale tezaurus zná jen
zlomek českých variant zahraničních lokalit – zná Vídeň, ale už ne např. Žitavu,
Zhořelec, dokonce ani Paříž. Zná historické regiony i sekundárně je přiděluje
k městům.
Přístup do tezauru je licencovaný, ceny se pohybují ve stovkách dolarů.
Databáze tezauru je dostupná prostřednictvím webového prohlížeče, dále jsou k
dispozici datové soubory ve formátech XML, nebo v relačních tabulkách. Do roku
2010 jsou data také k dispozici ve formátu MARC.
3.2.2
GNS – Geonames search
Tezaurus National Geospatial-Inteligence Agency je k dispozici na adresách
(http://www.nga.mil/portal/site/nga01/) a
http://gnswww.nga.mil/geonames/GNS/index.jsp.
Tento tezaurus je možná obsáhlejší než Getty, ale je zde mnohem obtížnější
hledání, jehož výsledkem je množství irelevantních odkazů, navíc zcela chybí české
verze. Pro použití v Manuscriptoriu se jeví jako naprosto nevhodný.
3.2.3
ORBIS LATINUS online
ORBIS LATINUS online je slovník latinských středověkých a novověkých
geografických jmen. Slovník je volně přístupný na internetu na adrese
http://www.columbia.edu/acis/ets/Graesse/contents.html.
Je to v podstatě zdigitalizovaná práce: Grässe, Johann Georg Theodor: Orbis
Latinus; Lexikon lateinischer geographischer Namen des Mittelalters und der Neuzeit,
Berlin 1909.
Slovník je vhodný pro hledání latinských variant geografických názvů v závorkách je uvedeno jméno země, kde se daná lokalita nachází, ale tezaurová
struktura očividně vypracována není. Slovník není k dispozici ani ve formě
databázových souborů, nemá také aplikační rozhraní pro použití v jiných systémech.
V Manuscriptoriu by tedy byl tento slovník použitelný pouze jako zdroj
informací, který by bylo nutno převést do podoby elektronické databáze. V současné
době je tento zdroj pro Manuscriptorium nepoužitelný.
-8-
3.3 Tezaury osob
3.3.1
Alcuin
Alcuin je databáze scholastických autorů a děl univerzity v Regensburgu
(datováno 500 – 1500).
Vyhledávací systém je dostupný na adrese http://www.alcuin.de/. Obsažena
jsou zde výhradně jména autorů a děl. Přehled je sice obsáhlý, ale jména nelze řadit
podle dalších kritérií, např. životopisných dat, příslušnosti k řádům (i když ta jsou
uváděna u jména), místa působiště, atd. Nemá české ekvivalenty jmen, základem je
latina a němčina. Musí se zadat jméno v prvním pádě a systém hledá jen přesná
spojení slov (podobně jako Google slova zadaná v uvozovkách).
Příklad: Pokud se zadá „Argentina“, vyhledá se víc odkazů a mimo jiné i heslo
„Hugo Ripelin de Argentina“, ale na zadané „Hugo de Argentina“ se nenajde nic). U
jednotlivých autorů seznam jejich děl není úplný. Základ jsou sice latinská jména, ale
objevují se i jiná (jak u děl, tak u autorů), opět podle ne zcela jasného klíče.
Nejasná koncepce zdroje a zřetelně nestabilní vlastnosti snižují využitelnost
zdroje. V současné podobě je tento zdroj pro Manuscriptorium nepoužitelný.
3.3.2
BisLam
Bibliotheca Scriptorum Latinorum Medii Recentiorisque Aevi – tezaurus
středověkých autorů vycházející ze slovníku autorit zpracovaného Biblioteca di
Cultura Medievale, organizací přidruženou pod Fondazione Ezio Franceschini
(http://www.sismelfirenze.it/informazioni/informazioniFef/ita/gestoreInfoFef.HTM)
a Società Internationale per lo Studio del Medioevo Latino
(http://www.sismelfirenze.it/)
http://www.sismelfirenze.it/BISLAM/Ita/Bislam.htm
Tezaurus pokrývá období 7.-14. století a latinsky píšící autory (údajně všechny).
Obsahuje přes 5 tisíc záznamů. Obsahuje velkou škálu různých gramatických variant
jmen. Není ale dostupný k prohlédnutí bezplatně, z informací zjistitelných na
internetu vypadá velmi dobře a pro Manuscriptorium použitelně. Nelze ovšem zjistit
klíčové informace, např. praktické výsledky hledání, české varianty jmen, apod. Dále
se také nepodařilo zjistit, zda tento tezaurus disponuje aplikačním rozhraním a pokud
ano, jakým. Pro podrobné informace o tezauru viz na
http://books.google.com/books?id=EPOxWjnNIEwC&pg=PA594&lpg=PA594&dq=%2
2BISLAM+is%22&source=web&ots=aLrylZUqVo&sig=25ptmxqq_GWHQCaD0THZov1
4GuU#PPA599,M1 - od s. 580.
Tezaurus je dostupný i v knižní podobě (ovšem ne v ČR): BISLAM, Bibliotheca
Scriptorum Latinorum Medii Recentiorisque Aevi. Repertory of Medieval and
Renaissance Latina Authors. I, Gli Autori in „Medioevo latino“, ed. R. Gamberini, M.
Donnini, C. Leonardi, Firenze 2003.
V současné podobě je tento zdroj sice pro Manuscriptorium nepoužitelný,
zaslouží si ale další pozornost.
-9-
3.3.3
Library of Congress Authorities
Library of Congress Authorities je slovník autorit jmen a názvů děl. Je dostupný
na adrese:
http://authorities.loc.gov/cgibin/Pwebrecon.cgi?PAGE=sbSearch&SEQ=20080212031418&PID=20188
Slovník je obsažnější než slovník jmenných autorit Národní knihovny České
republiky, lépe se v něm hledá a obsahuje výrazně větší množství gramatických
variant jednotlivých jmen. Lze hledat i pomocí názvu díla. Ani tady ale hledání není
zcela vyhovující, protože u některých jmen je nutné zadat správně jméno i příjmení
(najde např. Jakob von Paradies i synonymum Jacobus de Clusa, stačí zadat i de
Clusa nebo Clusa, nicméně po zadání samotného Paradies nebo de Paradies nenajde
nic. Tato databáze rozhodně není vyčerpávající a velké množství potřebných osob
chybí. Přesto je při srovnání třeba říci, že u slovníku jmenných autorit NKČR jsou
výsledky mnohem horší – stejného autora najde pouze po zadání Paradies –
v seznamu je pak na desátém místě, méně obvyklého Paradiso nebo plné formy
jména Jacobus de Clusa – na Clusa nebo de Clusa, ale ani na Jacobus de Paradies již
nereaguje stejně jako na jiné formy jména Jakub). Velkou nevýhodou je řada
chybějících jmen (byť kratší řada než jinde) a naopak obrovské množství
nepotřebných osob.
Databáze v této verzi nemá rozhraní Z39.50 ani jiné aplikační rozhraní, její
použití v Manuscriptoriu bude proto technicky velmi komplikované. Ačkoliv je
v současné podobě tento zdroj pro Manuscriptorium nepoužitelný, zaslouží si další
pozornost.
3.3.4
World Biographical Information System Online
Další databází je slovník jmen a názvů děl World Bibliographical Information
System Online, dostupný na adrese:
http://www.degruyter.de/cont/fb/nw/nwWbisEn.cfm.
Slovník má obsahovat záznamy o 4, 5 miliónech autorů od poloviny 16. století
do současnosti. Obsahuje různé gramatické a grafické formy jmen. Není volně
přístupný, takže proces hledání nelze pozorovat v praxi. Dá se předpokládat, že
využitelný pro Manuscritorium by byl jen zlomek záznamů.
V současné podobě je tento zdroj pro Manuscriptorium nepoužitelný.
- 10 -
3.4 Tezaury institucí – knihovny
3.4.1
LibDex
LibDex je tezaurus knihoven umístěný na adrese http://www.libdex.com/
V tomto tezauru lze vyhledat knihovnu podle jména města nebo země. Přímo se
zobrazí odkaz na internetové stránky knihovny a na její katalog. Pro střední Evropu je
seznam institucí hodně neúplný, zato jsou obsaženy detailní informace o amerických
knihovnách, ovšem také odkazy i na turecké či středoasijské knihovny. Celkem
obsahuje 18 tisíc institucí. Funguje anglicky, pravděpodobně ale nemá české
ekvivalenty názvů.
Využití tohoto tezauru v Manuscriptoriu se v této fázi vývoje systému
nepředpokládá.
3.4.2
UNESCO Libraries Portal
Dalším tezaurem knihoven je UNESCO Libraries Portal, který je k dispozici na
adrese
http://portal.unesco.org/ci/en/ev.phpURL_ID=6513&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
Tezaurus obsahuje cca 14 tisíc institucí, výsledky vyhledávání podle klíčových
slov jsou velmi dobré. Stejně jako v předchozím případě se dá uvažovat o využití
tohoto tezauru až v dalších etapách vývoje Manuscriptoria.
Nyní je tento zdroj použitelný pro Manuscriptorium jen jako externí pomocný
nástroj.
3.4.3
LibWeb
Obdobným tezaurem je i na na http://lists.webjunction.org/libweb/ umístěný
tezaurus knihoven LibWeb. Těžiště slovníku je více v Evropě než u tezauru LibDex,
nicméně jako většina amerických databází má potíže s diakritikou.
Co se týče využití v Manuscriptoriu platí pro něj totéž, co v předchozích
případech. V současné podobě je tedy tento zdroj použitelný jen jako externí
pomocný nástroj.
- 11 -
3.5 Tezaury institucí – univerzity
3.5.1
College and University Home Pages
College and University Home Pages je tezaurus univerzit. Je dostupný na
adrese:
http://www.mit.edu:8001/people/cdemello/univ.html
Poměrně obsáhlý seznam univerzit, na druhou stranu obsahuje hodně institucí,
u nichž by se odkazy v rámci Manuscriptoria nikdy nevyužily (medicína, technika,
apod.). Chybí zde středoasijské univerzity. Třídění je tu geografické, ale také (pro nás
zbytečné) podle typu studia. Nevýhodou jsou výhradně anglické názvy institucí.
V současné podobě je tento zdroj použitelný jen jako externí pomocný nástroj.
3.6 Tezaury institucí – muzea
3.6.1
Museums of the World
Na adrese www.museum.com je umístěn server Museums of the World. Tento
německý server o muzeích zahrnuje 40 tis. institucí. Hledá se prostřednictvím
klíčových slov, názvy institucí jsou pouze v mateřském jazyce dané země. Třídí podle
geografického klíče i oborů.
V současné podobě je tento zdroj použitelný jako externí pomocný nástroj.
3.7 Jiné
3.7.1
Multilingual Thesaurus for Medieval Studies
Multilingual Thesaurus for Medieval Studies bude velký tezaurus přímo
vyhledávající k tématům a událostem relevantní dokumenty a jejich full texty na
webu. Tezaur má být dokončen v r. 2009, bohužel v době vzniku tohoto dokumentu
nebyl ještě k dispozici. Autorem je University of Maryland, Baltimore, jež má mít
stránky na adrese: http://www.mith2.umd.edu/thes/toc.html.
Ačkoliv je v současné podobě tento zdroj nedostupný, zaslouží si pozornost a
sledování dalšího vývoje.
3.7.2
Titus
Tezaurus artefaktů „indoevropského písemnictví“ Titus je projekt několika
univerzit. Je zde zapojena i Karlova Univerzita. Centrum projektu je na univerzitě ve
Frankfurtu, adresa projektu je: http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/indexe.htm.
Vyhledává pouze odkazy na omezený počet elektronických textů, na něž jsou
vázána všechna hesla v tezauru. Špatně pracuje s gramatickými variantami. Zahrnuty
jsou i anatolské a středoasijské jazyky.
Zdroj si zaslouží si pozornost a sledování dalšího vývoje.
- 12 -
3.7.3
Manuscripta Medievalia
Pro praktické popisování a katalogizaci je nejpoužitelnější stránka
http://www.manuscripta-mediaevalia.de s naskenovanými a zpracovanými katalogy
zejména německých knihoven. Při vyhledávání podle jména existuje autoritní forma,
k níž jsou přiřazeny různé varianty. Nejčastěji používaný přístup a pravděpodobně
účinné využití zdroje je hledání podle incipitu, v první řadě proto, že různé katalogy
s ohledem na různou dobu svého vzniku v určení autorství odrážejí znalosti své doby,
v druhé řadě také proto, že řada děl je anonymních a je připisována různým pseudoautorům poměrně často (nikoli výjimečně) i několika.
V současné podobě je tento zdroj také použitelný jen jako externí pomocný
nástroj.
- 13 -
4 Zhodnocení zkoumaných zahraničních zdrojů
V současné době byla na internetu nalezena celá řada více či méně vyhovujících
zdrojů – slovníků, tezaurů, databází či internetových aplikací. Do závěrečného
hodnocení bylo zařazeno šestnáct zdrojů, které mají nějakým způsobem vztah
k historickým dokumentům nebo mohou jinak souviset s rozvojem systému
Manuscriptorium.
Zkoumané zdroje lze rozdělit na databáze a tezaury pokrývající určité oblasti.
Getty Tezaurus of Geographic Names, Tezaurus National Geospatial-Inteligence
Agency a ORBIS LATINUS online jsou slovníky geografických jmen, BisLam je
tezaurus osob, Alcuin, Library of Congress Authorities a World Bibliographical
Information System Online jsou slovníky jmen a názvů děl. LibDex, UNESCO Libraries
Portal, LibWeb jsou slovníky knihoven, College and University Home Pages je
tezaurus univerzit, Museums of the World seznam muzeí. Zvláštními zdroji
pokrývajícími oblast historických dokumentů jsou připravovaný Multilingual Thesaurus
for Medieval Studies, dále pak Manuscripta Mediaevalia a Tezaurus artefaktů
„indoevropského písemnictví“ Titus. Ty mají podobu internetových stránek.
Vyjímečné postavení mezi těmito zdroji má CERL Thesaurus, což je tezaurus
osobních jmen, geografických míst a tiskařů a osob uvedených v tirážích z materiálů
z let 1450-1830.
Z technického hlediska, tedy podle možnosti zapojení tezaurů do systému
Manuscriptorium jsou v současné době použitelné dva zdroje. Je to již zmiňovaný
CERL Thesaurus a Getty Tezaurus of Geographic Names.
Prvně zmiňovaný disponuje aplikačním rozhraním, které používá protokol SRU
(Search and Retrieve URL). To umožňuje jeho využití vzdálenými aplikacemi.
Příkladem jeho použití pro vyhledávání může být aplikování tohoto tezauru v porálu
CERLu, popsané v odstavci 6.3.
Getty Tezaurus of Geographic Names poskytuje svoje data formou downloadu.
Data lze stáhnout ve formátech XML nebo ve formě exportů databázových tabulek.
Do roku 2010 jsou data k dispozici také ve formátu MARC.
Všechny další zkoumané zdroje jsou samostatné databáze nebo webové
stránky, které nejsou vybaveny aplikačním rozhraním, a proto jsou pro přímé použití
v Manuscriptoriu nepoužitelné.
- 14 -
5 Databáze vhodné pro použití v Manuscriptoriu
Z rozboru zdrojů dostupných na internetu provedeného v předchozí kapitole
vyplývá několik pro použití v Manuscriptoriu nepříjemných skutečností. Především je
to zjištění, že většina z odborného hlediska použitelných zdrojů má pouze webové
rozhraní pro vyhledávání běžnými internetovými prohlížeči. Tyto zdroje nedisponují
(nebo se to alespoň nepodařilo zjistit) aplikačními rozhraními pro vyhledávání z jiných
systémů (jako je např. Z39.50, SRU apod.) nebo možností získání přímo datových
souborů. Z tohoto pohledu jsou k dispozici pouze dva zdroje, a to CERL Thesaurus a
Getty Tezaurus of Geographic Names. Tyto zdroje ovšem poskytují svoje data za
úplatu.
Pro pilotní realizaci propojování autoritních databází s Manuscriptoriem byla
snaha získat data dostupná volně a pokud možno s plnou kontrolou nad jejich
obsahem. Tomuto požadavku v současné době vyhovují dvě nejjednodušší a
nejdostupnější autoritní databáze, které jsou zpracovávány nástroji AiP Beroun. Jsou
to „Databáze autorů digitalizovaného Knihopisu českých a slovenských tisků do r.
1800“ a databáze „Stará města“.
5.1 Databáze autorů digitalizovaného Knihopisu
českých a slovenských tisků do r. 1800
Projekt „Databáze autorů digitalizovaného Knihopisu českých a slovenských
tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. Století“ slouží české i zahraniční badatelské
a laické veřejnosti, zajímající se o starší českou a slovenskou literaturu raného
novověku, k informacím biografického rázu. Databáze byla zpracována do formy
internetové aplikace firmou AiP Beroun a je volně přístupná na
http://database.aipberoun.cz/avaut/index.php.
Databáze se dotýká přibližně 1800 autorů Knihopisu a umožňuje rychlé nalezení
a využití jejich základních životopisných dat.
5.1.1
Současný stav dat autoritní biografické databáze
spisovatelů Knihopisu
Autoritní biografická databáze Autorů Knihopisu (ca 1770 normostran textu)
vypracovaná pracovníkem Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR
PhDr. Václavem Pumprlou byla pořízena ve formátu Microsoft WORD. Jedná se o
strukturovaný textový dokument s vlastním autorovým tagováním, který i v rámci
jednotlivých položek zachovává konvence dovolující rozlišit jemnější strukturu než
samotné tagování. Seznam autorů je abecední. Každé heslo je strukturováno pomocí
písmenných identifikátorů a dalších pomůcek (interpunkcí – dvojtečka, středník,
grafickými znaky – lomítka a dvojlomítka a typografickým členěním – tvrdé entery).
Data jsou připravena tak, aby byla konvertovatelná do formátu UNIMARC
- 15 -
knihovnického systému CLAVIUS a do struktury XML (samostatná databáze Autorit
s on-line uživatelským rozhraním). Kvalitní strukturování záznamů této databáze ji
přímo předurčuje k použití v systému Manuscriptorium.
Ukazky z této databáze jsou uvedeny vnásledujících přílohách:
Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 -
Použité písmenné identifikátory pro strukturaci textu
Abecední seznam použitých zkratek
Příklad autorského hesla v původní struktuře (český autor)
Příklad autorského hesla v původní struktuře (cizí autor)
Zdrojová data existují pouze ve výše popsané struktuře WORD a bude nutno je
v tomto formátu udržovat jako data primární.
Po obsahové stránce jsou data celkem velmi dobře strukturovaná. Autor se
snažil o identifikaci jednotlivých druhů údajů pomocí třípísmenkových kódů a dalších
identifikátorů (dvojtečky, lomítka, středník, tvrdé ukončení řádku) a vytvořil tak
předpoklady pro převod dat do XML struktury. Analýza dat a jejich zkušební převod
do struktury XML nicméně odhalily kromě zcela logicky pochopitelných nedůsledností
a formálních chyb (nadbytečné mezery, nebo naopak mezery chybějící, nedefinované
identifikátory, popř. tvrdé ukončení řádku uvnitř řetězce údajů apod.) i některé
koncepční postupy autora, které je možno v budoucnosti při případné podobné
tvorbě wordovských databází korigovat či eliminovat. V tomto ohledu se nám jeví
prvopočáteční spolupráce odborného a technického partnera jako optimální, a to již
ve fázi, kdy se rozhoduje, jakým způsobem se budou data zapisovat a strukturovat.
Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. obsahující výpis jednoho XML záznamu
databáze svojí kvalitou názorně ukazuje, že tvorbě databáze i jejímu strukturování
byla věnována veliká péče.
Příloha 5 Ukázka hesla převedeného do xml struktury
Při zpracovávání těchto dat se AiP Beroun snažila postupovat tak, aby byla
v budoucnosti maximálně kompatibilní a universálně přístupná a mohla vstupovat do
různých druhů interoperability. Jednou z těchto potencionálních interoperabilit je
jejich kompatibilita s virtuální databází Manuscriptorium. Tato kompatibilita je dvojí –
obsahová a formální.
- 16 -
5.1.2 Obsahová kompatibilita dat
Z hlediska obsahového se jedná o data vztahující se k bibliografickým
záznamům Knihopisu 1501-1800 umístěných v Manuscriptoriu i k evidenčním
záznamům konkrétních exemplářů bohemikální produkce 1501-1800. Protože je
propojení databáze autorit s databází Manuscriptoria potřebné a žádoucí, bylo
potřeba nalézt potřebný mechanismus. Nejsnáze lze toto propojení uskutečnit přes
číslo Knihopisu, jako jednoznačně zvolený identifikátor, který každý takovýto záznam
obsahuje. Bibliografie Knihopisu ve své digitální podobě, stejně jako nově vzniklá
samostatná databáze Autorit pak zjevně mohou mít v rámci Manuscriptoria
autonomní, i když kompatibilní postavení.
5.1.3 Formátová kompatibilita dat
Data biografických hesel budou převedena do struktury formátu XML tak, aby
zpracovaná data byla široce kompatibilní bez ohledu na formáty či systémy, v nichž
budou použita. Z tohoto důvodu bylo v analýze dat pro převod do struktury XML
přihlédnuto i k tomu, aby případný převod nebyl v rozporu s metodikou tvorby
evidenčních záznamů pro staré tisky ve formátu TEI P5, která je aktuálně
rozpracovávána v rámci analýzy interoperability formátů MARC21ßàTEI P5. Takto
zpracovaná data jsou zárukou toho, aby při propojení s Manuscriptoriem nenastaly
větší problémy.
- 17 -
5.2 Databáze „Stará města“
Databáze „Stará města“ je soubor autorit pro místa vydání starých tisků (15011800). Pro jména měst, která se vyskytují ve starých tiscích v nejrůznějších tvarech a
jazycích jako místa vydání, byly vytvořeny v oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR
zvláštní autoritní záznamy – rejstřík „Místo vydání – staré tisky“. Tento rejstřík je
součástí rejstříků Národních autorit, které provozuje NK ČR (pouze ve formátu
MARC21), a to jako samostatná vyhledávací položka. Vyhledávat v něm lze zadáním
názvu města nebo jeho variantní podoby.
5.2.1
Struktura autoritního záznamu rejstříku „Místo
vydání – staré tisky“
Struktura autoritního záznamu rejstříku „Místo vydání – staré tisky“ obsahuje
autoritní tvar města v 1. pádě (přednost má český ekvivalent, pokud existuje a je
běžně užíván) a země, kde se město nachází. Obsahuje dále všechny zjištěné
variantní podoby lokality (v domácím jazyce, latině a jiných cizích jazycích) a také
často odkaz na zdroj, odkud byly čerpány informace a v některých případech
doplňující poznámku.
5.2.2
Současné fungování rejstříku „Místo vydání –
staré tisky“
Rejstřík byl primárně vytvořen v NK ČR pro databázi „STT - Staré tisky a mapy
NK ČR 1501-1800“. Po ukončení primární katalogizace starých tisků ORST ve formátu
MARC21 v bázi „STT - Staré tisky a mapy NK ČR 1501-1800“ byl v roce 2006 stav
báze zakonzervován a nové přírůstky v NK ČR nevznikají (sporadicky jsou tvořeny
jedině příležitostným přispěním jiných knihoven než NK ČR – je to zejm. Vědeckou
knihovnou v Olomouci a Moravskou zemskou knihovnou; obě instituce jsou tedy
pouze příležitostnými přispěvateli nových autoritních záznamů).
5.2.3
Význam rejstříku „Místo vydání – staré tisky“
Rejstřík „Místo vydání – staré tisky“ jednak slouží jako účinný nástroj
katalogizátorům popisujícím dokumenty v bibliografických marcovských formátech (je
implementován přes autoritní rejstříky přímo do pracovního listu) a také pomáhá
uživatelské veřejnosti při vyhledávání v elektronických katalozích starých tisků
vyhledávat podle různých podob místa vydání, často velmi nestandardních a
neobvyklých.
- 18 -
5.2.4
Využití údajů rejstříku „Místo vydání – staré
tisky“
Kromě přímého uživatelského přístupu – v bázi rejstříků „Národní autority“
provozované NK ČR, je využití v současné praxi dvojí:
- knihovní instituce katalogizující fondy v systému ALEPH zapojené do sdílené
katalogizace mohou informace stahovat přímo do svých katalogizačních údajů
- další zájemci mají údaje k dispozici přes protokol Z39.50.
5.2.5
Omezení současné funkčnosti rejstříku „Místo
vydání – staré tisky“
Nástroj byl primárně vytvořen pro databázi „STT - Staré tisky a mapy NK ČR
1501-1800“. Sloužil k rychlé a standardizované katalogizaci – rejstřík byl propojen
s katalogizačním listem – a výhledově se plánovalo, že jeho využití bude rozšířeno i
na možnosti obráceného propojení, jak je tomu u autoritních rejstříků zvykem. Tedy,
že bude možnost z autoritní báze „Místo vydání – staré tisky“ načíst i příslušné
záznamy starých tisků, které se k danému místu vydání váží. K tomu však vzhledem
k zmíněné situaci a odchodu kompetentního katalogizátora nedošlo.
- 19 -
5.2.6
Rozpis polí MARC21 - autority
001 - Kontrolní číslo (NO) - Pole nemá žádné indikátory a podpole.
003 – Identifikátor kontrolního čísla (NO)
Příklad:
003
CZ-PrNK
Pole obsahuje kód agentury, jejíž kontrolní číslo je uvedeno v poli 001,
zastupuje její jméno a identifikuje ji v mezinárodním bibliografickém prostředí.
V případě báze národních autorit je to kód Národní knihovny ČR. Kód je přidělen z
MARC Code List for Organizations, který spravuje Library of Congress.
005 – Datum posledního zpracování (NO)
Příklad:
005
20050809094249.0
Čas poslední transakce záznamu je generován automaticky systémem. Pole
obsahuje 16 znaků určujících datum v pořadí: rok – měsíc – den (8 znaků) hodina –
minuta – vteřina – desetina vteřiny (oddělená od vteřiny tečkou) (8 znaků). Pole
nemá žádné indikátory a podpole.
008 – Údaje pevné délky (NO)
Příklad:
008
050601|n|acnnnaabn-----------n-a|a-----Pole obsahuje 40 znakových pozic, které poskytují informace o záznamu jako
celku nebo o specifických aspektech záhlaví 100 a směrování odkazů 400 a 500.
040 – Zdroj katalogizace (NO)
Příklad:
040
$a BOA001$b cze$d ABA001
Podpole $a – sigla knihovny, která záznam vytvořila
Podpole $b – jazyk katalogizace, zůstává vždy „cze“
Podpole $c – sigla knihovny, odpovědné za převedení do strojové podoby
(např. z kartotéčních Kuncových lístků)
Podpole $d – sigla knihovny, odpovědné za opravení/doplnění záznamu.
195 – Jméno lokality – autoritní (NO)
Neopakovatelné pole. Indikátory nejsou definovány.
Podpole $a – autoritní podoba města (OrigPlace type=“place_uniform“)
Podpole $b – autoritní podoba země (OrigPlace type=“country_uniform“)
495 – Jméno lokality – variantní (O). Opakovatelné pole. Indikátory nejsou
definovány.
Podpole $a – variantní podoba města (OrigPlace type=“place_variant“)
665 – Odkaz na historii záhlaví (NO) (<note></note>)
670 – Zdroj nalezených informací (O) (<bibl><bibl>). Opakovatelné pole. Indikátory
nejsou definovány.
Podpole $a - Stavový kód+datum (RRRRMMDD) - psáno bez mezery (NO)
Podpole $b - ID osoby, která záznam vytvořila nebo provedla změnu v již
hotovém záznamu autority (NO)
Podpole $c - Druh opravy (NO). Zapíše se číslo změněného tagu a/nebo
pole/podpole +,upřesnění provedené změny.
- 20 -
5.2.7
Ukázka zdrojové databáze
Dále je uvedena ukázka jednoho záznamu z databáze „Stará města“
v kódu UNIMARC, pro přehlednost převedená do formátu XML.
<record recnum="54">
<f_000>-----nz a22-----n 450 </f_000>
<f_001>pm180985</f_001>
<f_003>CZ PrNK</f_003>
<f_005>20031112093700.0</f_005>
<f_008>030523|n|acnnnaabn
n a|a
</f_008>
<f_040 ind="--">
<sf_a>ABA001</sf_a><sf_b>cze</sf_b><sf_d>ABA001</sf_d></f_040>
<f_195 ind="--"><sf_a>Olomouc</sf_a><sf_b>Česko</sf_b></f_195>
<f_495 ind="--"><sf_a>Civitas
Olomucensis</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Holomauc</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Holomuc</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>In Julio monte
Marcommanum</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Ollmütz</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olmitz</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olmuncia</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olmutium</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olmütz</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomotium</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomuc</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomucensis
Civitas</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomucium in Metropoli
Moraviae</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomucium</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomutcz</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomutium
Moravorum</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_495 ind="--"><sf_a>Olomutum</sf_a><sf_0>o</sf_0></f_495>
<f_665 ind="--"><sf_a>CERL uvádí pod záhlavím
Olmütz</sf_a><sf_a>Knihtisk od r.1499</sf_a></f_665>
<f_670 ind="--"><sf_a>CERL - Thesaurus
(http://www.cerl.org/Thesaurus/thesaurus.htm)</sf_a></f_670>
<f_670 ind="--"><sf_a>K. Chyba, Slovník, s.356</sf_a></f_670>
<f_906 ind="--"> <sf_a>za20031107</sf_a><sf_b>jaka</sf_b></f_906>
<f_906 ind="--">
<sf_a>op20040906</sf_a><sf_b>vipr</sf_b><sf_c>Poznámka
oprava</sf_c></f_906>
</record>
Výpis 1 Záznam z autoritní databáze „Stará města“ převedený z MARC21 do formátu XML
- 21 -
6 Využití existujících databází v Manuscriptoriu
Cílem využití autoritních databází v Manuscriptoriu je jednak rozšíření informací
o autoritách, zmiňovaných ve vyhledaných záznamech v katalogu Manuscriptoria, ale
především zkvalitnit vyhledávání požadovaných dokumentů v katalogu Manuscriptoria
s využitím záznamů těchto databází. K dosažení tohoto cíle lze informace
z autoritních databází v Manuscriptoriu využít více způsoby:
• Začlenění informací z autoritních databází přímo do katalogu Manuscriptoria
• Sdílení informací mezi Manuscriptoriem a autoritními databázemi
• Využití autoritních databází při vyhledávání v katalogu
Jednou z možností, která se nabízí, je začlenit informace z dostupných databází
přímo do katalogových záznamů Manuscriptoria. Na první pohled je ale zřejmé, že
toto by byl postup velmi neefektivní a vzhledem k přípravě a následné údržbě takto
upravených katalogových záznamů velmi obtížně realizovatelný. S každou změnou
v autoritní databázi by totiž bylo nutno v Manuscriptoriu upravovat všechny ty
katalogové záznamy, ve kterých byla původní informace (která je upravována)
obsažena. Pokud by byly do Manuscriptoria implementovány informace z více
autoritních databází, s jistotou by ve velmi krátké době nebylo reálné udržovat
katalogové záznamy Manuscriptoria v použitelném stavu. Díky nezbytnému
opakování stejných informací ve více záznamech by také došlo k neúměrnému
nárůstu velikosti katalogu. A to zde nejsou zmiňovány náklady na vývoj nástrojů pro
takovéto úpravy a údržbu záznamů Manuscriptoria nebo třeba organizační problémy
týkající se zodpovědnosti přispěvatelů za obsah katalogových záznamů. Navíc toto
řešení nepřináší žádné výrazné výhody oproti řešením popisovaným dále.
S přihlédnutím na výše uvedené i mnohé další komplikace spojené s tímto řešením
lze konstatovat, že mnohem výhodnější cestou využití autoritních databází je jejich
propojení s katalogem Manuscriptoria ve formě samostatných databází zpracovaných
v potřebné struktuře a s potřebnými možnostmi vyhledávání. Dále jsou popsány
možné způsoby propojení autoritních databází s Manuscriptoriem:
- 22 -
6.1 Sdílení informací mezi katalogem
Manuscriptoria a autoritními databázemi
Základní myšlenkou propojení databází za účelem rozšíření informací
obsažených v katalogu Manuscriptoria je umožnění zobrazení kompletního autoritního
záznamu o dané autoritě, která se v tomto katalogu vyskytuje. V praxi to znamená,
že pokud uživatel vyhledá v Manuscriptoriu požadované záznamy k fyzickým
dokumentům a tyto záznamy obsahují určité autority, má potom možnost
prostřednictvím hypertextového odkazu získat o této autoritě podrobné informace
zobrazením záznamu z příslušné autoritní databáze. Na Obr. 1 je znázorněn
mechanismus tohoto způsobu propojení.
Obr. 1 Zobrazení informací o autoritě v záznamu Manuscriptoria
- 23 -
Stejně tak je možno postupovat i opačným způsobem. Po vyhledání konkrétní
požadované autority v autoritní databázi musí mít uživatel také možnost nalézt
v katalogu Manuscriptoria informace o dokumentech, které s ní nějakým způsobem
souvisejí. Na Obr. 2 je znázorněn mechanismus dohledání záznamů o dokumentech
k vyhledané autoritě.
Obr. 2 Zobrazení dokumentů v Manuscriptoriu k dané autoritě
- 24 -
Propojení katalogu Manuscriptoria s autoritními databázemi lze technicky zajistit
dvěma odlišnými způsoby.
6.1.1
Jednoznačný identifikátor autority
Prvním ze způsobů propojení databází je zavedení jednoznačného identifikátoru
autority jak v autoritní databázi, tak také v záznamech katalogu Manuscriptoria. U
autoritních databází bývá pravidlem, že každý záznam o autoritě (potažmo každá
autorita) má identifikátor unikátní minimálně v rámci této databáze. Pokud
identifikátory nejsou, lze je dodatečně vygenerovat a poměrně snadno i udržovat.
Velkou nevýhodou tohoto řešení, jak je patrně zřejmé, je nutnost opatřit těmito
identifikátory i autority uvedené v záznamech katalogu Manuscriptoria. Navíc pokud
Manuscriptorium spolupracuje s více autoritními databázemi či tezaury postihujícími
různé typy autorit, je potřeba v záznamech katalogu opatřit všechny autority
identifikátory z příslušných autoritních databází. Toto je práce ryze odborná,
vyžadující znalosti v oblasti autorit a také pravděpodobně velmi časově náročná.
Naopak výhodou tohoto řešení je velmi efektivní, rychlé a přesné získání informace o
konkrétní autoritě v autoritní databázi nebo naopak získání záznamů o dokumentech
spojených s onou konkrétní autoritou vyhledanou v autoritní databázi.
Použití jednoznačných identifikátorů autorit v Manuscriptoriu můžeme ukázat na
následujícím příkladu při práci s internetovou aplikací, kdy procházíme seznam
vyhledaných záznamů nebo máme zobrazen detail jednoho záznamu odpovídajícího
požadovanému fyzickému dokumentu. Pokud se v některém záznamu objeví v nějaké
souvislosti např. jméno Komenský, po kliknutí na hypertextový odkaz se jménem se
provede v autoritní databázi vyhledání. Protože je v záznamu Manuscriptoria spolu se
jménem skrytě také uložen jednoznačný identifikátor autority, v autoritní databázi se
bude vyhledávat autoritní záznam podle tohoto identifikátoru. Protože existence
identifikátoru autority v Manuscriptoriu určuje i existenci příslušného záznamu o této
autoritě v autoritní databázi, uživateli se zobrazí vždy správný autoritní záznam.
Obr. 3 Odkaz do autoritní databáze prostřednictvím identifikátoru autority
- 25 -
6.1.2
Vyhledání autority v databázi
Jednodušším řešením propojení databází z hlediska přípravy dat je vyhledání
odkazované autority nikoli přes její identifikátor, ale přímo přes autoritního hesla.
Toto můžeme ilustrovat na příkladu, kdy v internetové aplikaci Manuscriptorium
procházíme nějaké vyhledané záznamy. Pokud se v některém takovém záznamu
objeví v nějaké souvislosti např. jméno Komenský, po kliknutí na hypertextový odkaz
se jménem se provede v autoritní databázi vyhledání hesla „Komenský“ a výsledek
vyhledání – záznam z autoritní databáze o Komenském – se zobrazí uživateli. Tento
postup nemusí ale vést vždy k cíli. V katalogovém záznamu může být např. autorita
uvedena nesprávně nebo ve tvaru, který není v autoritní databázi uveden. Také
nemusí být požadovaná autorita v autoritní databázi uvedena vůbec. Potom může
dojít k situaci, že k autoritě v katalogovém záznamu nebude v autoritní databázi
příslušná autorita nalezena, přestože záznam o ní je v autoritní databázi obsažen.
6.2 Využití autoritních databází při vyhledávání
v katalogu Manuscriptoria - ontologie
Autoritní databáze a především tezaury lze kromě poskytnutí podrobných
informací o autoritě využít v Manuscriptoriu i jiným způsobem. Ten spočívá ve
zkvalitnění vyhledání v katalogu Manuscriptoria s využitím
té vlastnosti autoritní databáze nebo tezauru, že kromě
autoritní podoby názvu autority obsahuje také variantní
podoby tohoto názvu. Z pohledu ontologií zde můžeme
nalézt ontologickou vazbu mezi autoritním názvem a
k němu náležejícími variantními názvy. (Definuje vztah
ekvivalence mezi autoritním názvem a variantními názvy.)
Hledá-li uživatel v katalogu Manuscriptoria dokumenty
podle nějaké autority, použije se tento dotaz nejprve
v autoritní databázi pro zjištění všech variant názvu
autority a následně se tyto vyhledané varianty zpětně
použijí pro tvorbu dotazu v katalogu Manuscriptoria. Pro
příklad tohoto postupu použijeme záznam z databáze
„Stará města“ uvedený ve Výpis 1. Představme si, že
vyhledáváme v Manuscriptoriu dokumenty nějakým
způsobem související s Olomoucí. Součástí dotazu potom
bude i hledání hesla „Olomouc“ v poli „místo“ databáze
katalogu. V katalogu se ale jisto jistě vyskytují záznamy,
které neobsahují místo „Olomouc“, ale některou jeho
variantu jazykovou či historickou, např. „Holomuc“,
„Ollmütz“ nebo „Olomucium“. Při běžném hledání
Obr. 4 Běžné vyhledávání dostaneme jako výsledek hledání pouze záznamy
v Manuscriptoriu
- 26 -
obsahující „Olomouc“. Naší snahou jako uživatele je ale získat všechny záznamy
spojené s Olomoucí nezávisle na tom, v jakém tvaru je místo v katalogovém záznamu
uvedeno. Tohoto očekávaného výsledku lze dosáhnout použitím autoritní databáze
takto: Systém při přijetí dotazu zjistí, že se bude hledat v poli „místo“, vezme část
dotazu pro toto pole (v našem případě „Olomouc“) a provede dotaz do autoritní
databáze v polích „jméno“ a „alternativní jméno“. Z vyhledaného a převzatého
záznamu převezme jak obsah pole „jméno“, tak obsahy pole „alternativní jméno“ a
použije je k doplnění dotazu do katalogu Manuscriptoria tak, že pro hledání v poli
„místo“ bude hledat „Olomouc“ OR „Holomuc“ OR „Ollmütz“ OR „Olomucium“. I
když uživatel zadal do dotazu na místo pouze heslo „Olomouc“, v katalogu jsou
vyhledány všechny záznamy obsahující v poli „místo“ jak přesný, tak i alternativní
název autority.
Tento postup při vyhledávání je přehledně znázorněn na Obr. 5.
Obr. 5 Vyhledávání v Manuscriptoriu s využitím autoritní databáze
- 27 -
6.3 Již existující příklady využití tezaurů při
vyhledávání
Velmi pěkným příkladem využití tezaurů a autoritních databází je portál CERLu,
jehož tezaurus je zmíněn v odstavci 3.1. Využití tezauru CT při vyhledávání v portálu
CERL je znázorněno na následujících obrázcích.
Obr. 6 Vyhledávání hesla „Praha“ v Manuscriptoriu prostřednictvím portálu CERL
Obr. 7 Výsledek vyhledání – vyhledáno bylo 461 záznamů
Pro vyhledávání na portálu CERL byla použita data z Manuscriptoria, resp. jeho
záznamy o rukopisech, jak je patrno z Obr. 6, kde je ukázáno zaškrtnutí rukopisů
Manuscriptoria s informací, že z tohoto zdroje je dostupných 4200 záznamů. Data
z Manuscriptoria jsou spolu s daty dalších evropských institucí konsorciem CERL
pravidelně vytěžována prostřednictvím rozhraní OAI-PMH.
Pro vyhledávání v záznamech o rukopisech z Manuscriptoria na portálu CERL
bylo zvoleno heslo „Praha“. Výsledkem vyhledání tohoto hesla bylo 461 záznamů, jak
ukazuje Obr. 7. Poté byl zvolen způsob vyhledávání stejného hesla s použitím tezauru
CT. Systém nabídl všechny dostupné variantní podoby k heslu „Praha“ a po zvolení
(zaškrtnutí) požadovaných variantních podob vyhledávač upravil dotaz obdobným
způsobem, jak je popsán např. v tomto dokumentu v odstavci 6.2. Upravený dotaz
ilustruje Obr. 9. S použitím variantních podob autoritního hesla „Praha“ při
vyhledávání dokumentů se počet nalezených dokumentů zvýšil na 516, jak dokládá
Obr. 10. Z uvedeného příkladu jasně vyplývá, že s použitím variantních podob
autoritních názvů budou vyhledány i očekávané záznamy, které by však při klasickém
způsobu vyhledávání zůstaly uživateli „utajeny“.
- 28 -
Obr. 8 Seznam variant pro heslo „Praha“ v CT
Obr. 9 Aplikování variant hesla „Praha“ do dotazu
Obr. 10 Výsledek vyhledání s použitím variant – vyhledáno bylo 516 záznamů
- 29 -
7 Pilotní řešení
Při realizaci pilotního řešení propojení autoritních databází s katalogem
Manuscriptoria vyvstala řada problémů. Nejvážnějším problémem bylo získání
vhodných autoritních databází. Databáze, které se jako jediné jevily dobře použitelné
(CERL Thesaurus a Getty Tezaurus of Geographic Names) bohužel nejsou
poskytovány bezúplatně. Naštěstí v době realizace byly k dispozici dvě české autoritní
databáze, „Databáze autorů digitalizovaného Knihopisu českých a slovenských tisků“,
viz odstavec 5.1 a databáze „Stará města“, viz odstavec 5.2. Jako další problém se
ukázala kolize v termínech mezi řešením tohoto úkolu, uvedením beta verze
Manuscriptoria v.2 a dokončením evropského projektu ENRICH, se kterým také
uvedení nové verze Manuscriptoria úzce souvisí. Mimo jiné i z těchto důvodů muselo
být zvoleno řešení, které nijak neovlivní ani současné datové struktury katalogu
Manuscriptoria, ani jeho uživatelské prostředí, které se právě finalizuje. To nakonec
vedlo k rozhodnutí o realizaci pilotního projektu formou postupu znázorněného na
Obr. 2.
Princip tohoto řešení spočívá v použití již existující internetové aplikace
zpřístupňující Databázi autorů digitalizovaného Knihopisu, resp. její úpravu pro účely
tohoto řešení. Dále je zde využita skutečnost, že tato autoritní databáze a záznamy
Manuscriptoria převzaté z digitalizovaného Knihopisu obsahují kompatibilní
jednoznačné identifikátory bibliografických záznamů, tzv. čísla knihopisu. Tato
skutečnost umožňuje propojení Databáze autorů Knihopisu a katalogu Manuscriptoria
prostřednictvím jednoznačného identifikátoru – čísla knihopisu, jak bylo popsáno
v odstavci 6.1.1.
Uživatel pracuje s autoritní databází způsobem velmi podobným jako při hledání
v Manuscriptoriu. Nejprve položí dotaz (viz Obr. 11), po jeho provedení dostane
k dispozici seznam vyhledaných záznamů, splňujících podmínky dotazu (Obr. 12). Ze
seznamu vyhledaných záznamů může přejít na úplný záznam ke každé vyhledané
autoritě (Obr. 14). Jak v seznamu vyhledaných záznamů, tak i v záznamu autority
jsou uvedena čísla knihopisu děl, kterých (nebo jejich částí) je vyhledaná osoba
autorem nebo spoluautorem.
Na následujících stránkách jsou ukázky z Knihopisu českých a slovenských tisků
- 30 -
Obr. 11 Vyhledání autority „Komenský“ v autoritní databázi
Obr. 12 Seznam vyhledaných záznamů v autoritní databázi
Obr. 13 Vyhledaný záznam se seznamem čísel knihopisu s odkazy na záznamy
k dokumentům v Manuscriptoriu
- 31 -
Obr. 14 Záznam autora v autoritní databázi se seznamem čísel knihopisu s odkazy do
Manuscriptoria
Po kliknutí na odkaz s číslem knihopisu se provede vyhledání dokumentu
s daným číslem knihopisu v Manuscriptoriu a uživateli se nabídne (v novém panelu
prohlížeče) seznam záznamů vyhledaných v Manuscriptoriu. Tak dostane k dispozici
podrobné informace o dílech, která jsou spjata s daným autorem, jak je ukázáno na
Obr. 15.
Obr. 15 Záznamy vyhledané v Manuscriptoriu k číslu knihopisu K04250
Povšimněme si, že v katalogu Manuscriptoria byly k jednomu číslu knihopisu
vyhledány tři záznamy. To proto, že databáze „Digitalizovaný knihopis“ je databáze
bibliografická, kdežto katalog Manuscriptoria je orientován exemplářově.
V Manuscriptoriu tedy k tomuto konkrétnímu záznamu Knihopisu (s číslem knihopisu
K04250) existují tři různé exempláře. Na následujících obrázcích jsou vidět
identifikační údaje těchto tří exemplářů.
- 32 -
Obr. 16 Pres Božj. - dokument Královské kanonie premonstrátů na Strahově
Obr. 17 Pres Božj. – dokument z Muzea Podřipska
Obr. 18 Pres Božj. – dokument z Muzea Vsetín
- 33 -
Technicky jsou odkazy z autoritní databáze do Manuscriptoria realizovány jako
běžné hypertextové odkazy. Tyto odkazy se generují automaticky XSL transformací
při sestavování přehledu záznamů nebo stránky s konkrétním záznamem autora. Na
následujícím výpisu je uveden příklad vygenerovaného odkazu do katalogu
Manuscriptoria.
<a href="http://www.dbase.cz/manuscriptorium/apps/main/en/index.php?client=avaut-cs&
request=external_search&query=; !T {%51 K04206}" title="Zobrazit záznam Manuscriptoria ve
zvláštním okně" target="K04206">4206</a>
Výpis 2 Hypertextový odkaz do databáze Manuscriptoria
Na Výpis 3 je ukázána část XSL transformace pro generování tohoto odkazu.
<xsl:variable name="ref_start">
<xsl:choose>
<xsl:when test="$lang='en'">
<![CDATA[http://www.dbase.cz/manuscriptorium/apps/main/en/index.php?c
lient=avaut-en&request=external_search&query=; !T {%2551 ]]>
</xsl:when>
<xsl:otherwise>
<![CDATA[http://www.dbase.cz/manuscriptorium/apps/main/en/index.php?c
lient=avaut-cs&request=external_search&query=; !T {%2551 ]]>
</xsl:otherwise>
</xsl:choose>
</xsl:variable>
<xsl:variable name="ref_end"><![CDATA[}]]></xsl:variable>
...
...
...
<xsl:element name="a">
<xsl:attribute name="href">
<xsl:value-of select="$ref_start"/>
<xsl:value-of
select="/Record/Field[@num=$fld_knihLink]/Subfield[@num=$pos]"/>
<xsl:value-of select="$ref_end"/>
</xsl:attribute>
<xsl:attribute name="title">
<xsl:text>Zobrazit záznam Manuscriptoria ve zvláštním
okně</xsl:text>
</xsl:attribute>
<xsl:attribute name="target">
<xsl:value-of
select="/Record/Field[@num=$fld_knihLink]/Subfield[@num=$pos]"/>
</xsl:attribute>
<xsl:apply-templates select="."/>
</xsl:element>
Výpis 3 Část XSL transformace pro generování odkazu do Manuscriptoria
- 34 -
Pro účely zpracování těchto odkazů byl PHP skript aplikace Manuscriptoria
doplněn o službu „external_search“ s parametrem „query“, ve kterém je očekáván
vykonatelný dotaz do Manuscriptoria. Tato služba potom zajistí vyhledání záznamů
s požadovaným číslem knihopisu a jejich předání uživateli.
Pilotní řešení propojení databáze autorit digitalizovaného knihopisu s katalogem
Manuscriptoria je v době vzniku tohoto dokumentu dostupné ve své testovací verzi
na adrese
http://www.dbase.cz/manuscriptorium/manuscriptorium/avaut/index.php
pro českou mutaci, pro mutaci anglickou na adrese
http://www.dbase.cz/manuscriptorium/manuscriptorium/avaut/en/index.php .
- 35 -
8 Závěr
V první části této práce (kapitola 3) je uveden seznam dostupných zdrojů
(slovníků, tezaurů, databází a webových stránek) z oblasti historických dokumentů,
které by mohly nějakým způsobem sloužit jako analytický podklad pro další rozvoj
Manuscriptoria. Zhodnocení těchto zdrojů z hlediska použitelnosti v Manuscriptoriu
bylo provedeno v kapitole 4.
Pilotní projekt ověřil možnosti propojování autoritních bází s Manuscriptoriem a
zároveň také odhalil i některá úskalí, především v oblasti přípravy dat. Jinými slovy,
pilotní projekt ověřil, že propojování databází navrženými způsoby je technicky
možné, ale na druhou stranu ukázal, že je potřeba věnovat velkou pečlivost přípravě
dat, především u autoritních databází.
Při základním hodnocení obsahu autoritních databází, je rozpoznatelná jejich
regionální „příslušnost“, která se projevuje poněkud zhoršenou kvalitou hesel
zaměřených mimo oblast primárních zájmů regionálně působících tvůrců. Tato
vlastnost se sekundárně projevuje například v tom, že do jisté mýry nevyvážený
zdroj vlasně nevědomky a neúmyslně ovlivňuje, modifikuje, „ohýbá“ pohled uživatele
v korelaci s názory, těžištěm zájmu a pohledem tvůrců.
Toto je však přirozená vlastnost mladých zdrojů informací a bude-li snaha,
podpora i financování těchto aktivit rovnoměrněji rozprostřené, dojde jistě
k homogenizaci a vyváženosti těchto zdrojů.
Pro realizaci pilotního projektu byla zvolena jednodušší varianta propojení
databází, směrem z autoritní databáze do Manuscriptoria, která nijak neovlivnila
současně probíhající vývoj systému Manuscriptorium v.2. Tato varianta využila
existenci společných identifikátorů „číslo knihopisu“ jak v databázi “Autoři
digitalizovaného Knihopisu“ tak v katalogu Manuscriptoria. Pro vytvoření opačného
postupu, tj. z Manuscriptoria do autoritní báze by bylo potřeba vybavit záznamy
knihopisu v Manuscriptoriu jednoznačnými identifikátory autorit, tak jak jsou uvedeny
v Databázi autorů Knihopisu.
Jako dalším (a to velmi důležitým) krokem v oblasti využití tezaurů a autoritních
databází při rozvoji Manuscriptoria se ukazuje použití těchto tezaurů jako tzv.
„řízených slovníků“ pro zkvalitnění vyhledávání. Tento postup zvolilo např.
konsorcium CERL na svém webovém portálu, jak bylo ukázáno v části 6.3. Jako první
krok v systému Manuscriptorium by mohlo být použití databáze „Stará města“ pro
zlepšení vyhledávání podle lokací. Tato databáze má všechny předpoklady pro
úspěšnou implementaci do Manuscriptoria. Stejně tak lze uvažovat i o využití
„Databáze autorit Knihopisu“ a především možností využití placených zdrojů třetích
stran, jako jsou CERL Thesaurus nebo Getty.
Nadále je potřeba cíleně vyhledávat a vytvářet další zdroje ontologických vazeb
v oblasti historických fondů. Cílem využití těchto externích zdrojů v Manuscriptoriu je
aplikovat způsoby vyhledávání s využitím ontologických vazeb, v nich obsažených. Při
tom je potřeba zaměřit se především na ty zdroje, které kromě své odborné kvality
vyhovují také po technické stránce. Z pohledu Manuscriptoria to jsou zdroje, které
buď poskytují svoje data ve zdrojové podobě ke stažení a následnému zpracování
- 36 -
v dalších systémech (Manuscriptorium), nebo ty, které disponují nějakou formou
aplikačního rozhraní tak, aby mohly být dalšími systémy využívány.
Totéž co bylo výše zmíněno o autoritních zdrojích, je možno zopakovat také o
databázích ontologických vazeb. Samotný rozsah existujících dat naznačuje, že tato
nesmírně obsáhlá a rozmanitá oblast jakou historie nepochybně je, nemůže být zatím
pokryta jinak, než dosti hrubě a z vysokého nadhledu. Lze si snadno představit, že
v této oblasti se může skrytě projevovat subjektivismus tvůrců.
Prověření a hodnocení těchto vlastností, bude v budoucnu závažný a náročný
úkol, protože tyto zdroje mohou být vynikajícím pomocníkem v efektivním hledání
souvislostí, avšak mohou také nepochybně ovlivňovat, modifikovat či přímo utvářet
názorovou a znalostní výbavu uživatelů.
- 37 -
9 Příloha 1
Použité písmenné identifikátory
pro strukturaci Knihopisu
:AUT: = jméno autora
:AUTD: = jméno autora v Dodatcích
:AUTZ: = zrušené jméno autora
:TEZ: = též, event. jiné formy jména
:NAR: = narozen; pokud nejsou známa konkrétní data, uvádím alespoň století
:ZEM: = zemřel; viz výše dtto
:ACC: = stát a místo narození pro autory z českého a slovenského území
:AZA: = dtto pro zahraniční autory
:RAD: = event. příslušnost k náboženskému řádu
:CIK: = činnost autora (podle příruček, počínaje Knihopisem)
:HPP: = hlavní pracovní poměr (= výrazný, převažující aspekt apod.)
:NAB: = náboženství autora
:JAZ: = jazyky, ve kterých psal nebo působil
:KNI: = knihopisná čísla děl autora
:LIT: = literatura o autorovi (počínaje Knihopisem a Jungmannem, pak abecedně)
:PHA: = místopisné hledisko narození, působení autora, sestávající z kraje a okresu
autora, u zahraničních autorů ze země působení a města (případně obecný údaj –
Čechy, Německo apod.)
:OSB: = jména osob, s kterými se autor stýkal, korespondoval apod.
:EXI: = exil
:MIS: = misionář
:MNE: = místo neznámé
:NRC: = místo zatím neurčeno
:TEM: tematika tisků
:ODK: = odkaz místopisných údajů
:POZ: poznámky dr. Pumprly
:PRE: přeložil
:ZAJ: zajímavost
Tabulka 1 Použité písmenné identifikátory pro strukturaci textu
- 38 -
10 Příloha 2
Abecední seznam zkratek použitých Knihopisu
:AAE: Anglie; :ACC: autor z Čech; :ACM: autor z Moravy; :ACL: autor ze Slezska;
:ACS: autor ze Slovenska; :ALG: Alžírsko; :ANE: místo narození neznámé; :AUT:
autor obecně; :AUTD: autor – dodatky; :AUTZ: autora zrušit; :AZA: autor z Anglie;
:AZB: autor z Belgie; :AZC: autor ze Slovinska; :AZD: autor z Švédska; :AZE: autor
z Řecka; :AZF: autor z Francie; :AZG: autor z Rumunska; :AZH: autor z Nizozemí;
:AZI: autor z Itálie; :AZIZ: autor z Izraele; :AZJ: autor z Alžírska; :AZK: autor ze
Španělska; :AZL: autor z Palestiny; :AZM: autor z Maďarska; :AZN: autor z Německa;
:AZO: autor z Dánska; :AZP: autor z Polska; :AZQ: autor z Egypta; :AZR: autor
z Rakouska; :AZS: autor ze Srbska; :AZT: autor z Turecka; :AZU: autor
z Lucemburska; :AZV: autor ze Švýcarska; :AZW: autor z Indie; :AZX: autor
z Portugalska; :AZY: autor z Chorvatska; :AZZ: autor z Afriky; :BABL: okr. Bratislava;
:BBBC: okr. Banská Bystrica; :BEL: Bělorusko; BGE: Belgie; :BJPV: okr. Bardějov;
:BNTC: okr. Bánovce nad Bebravou; :BRBC: okr. Brezno; :BSBC: okr. Banská
Štiavnica; :BYZI: okr. Bytča; :CAZI: okr. Čadca; :CEH: Čechy; :CIA: Backer Sommervogel; :CIB: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon; :CIC: Český
slovník bohovědný; :CIG: Riegrův slovník naučný; :CII: údaje nalezené na internetu;
:CIK: Knihopis (činnost); :CIL: Slovník latinských spisovatelů /v literatuře = SLS/;
:CIN: činnost podle OSN; :CIO: Ottova encyklopedie; :CIR: Rukověť humanistického
básnictví; :CIS: Slovenský biografický slovník; :CIT: Štěříková, E.: Exulantská útočiště
v Lužici a Sasku. Kalich 2004; CIW: Wižďálková, B.: Dodatky; :CIZ: Bezděk, Karel:
Dodatky; :DKZI: okr. Dolný Kubín; :DNK: Dánsko; :DSTA: okr. Dunajská Streda;
:DTBC: okr. Detva; :EGY: Egypt; :EVR: Evropa; :EXI: exil; :FRA: Francie; :GATA: okr.
Galanta; :GLKI: okr. Gelnica; :HCTA: okr. Hlohovec; :HEPV: okr. Humenné; :HPP:
hlavní pracovní poměr; :CHO: Chorvatsko; :ILTC: okr. Ilava; :IND: Indie; :IDS:
Indonésie; :ITA: Itálie; :IZR: Izrael; :JAP: Japonsko; :JAZ: jazyk; :JCB: okr. České
Budějovice; :JCH: okr. Jindřichův Hradec; :JCK: okr. Český Krumlov; :JCP: okr. Písek;
:JCR: okr. Prachatice; :JCS: okr. Strakonice; :JCT: okr. Tábor; :JMB: okr. Břeclav;
:JMH: okr. Hodonín; :JML: okr. Blansko; :JMM: okr. Brno-město; :JMV: okr. Brnovenkov; :JMY: okr. Vyškov; :JMZ: okr. Znojmo; :KABC: okr. Krupina; :KHH: okr.
Hradec Králové; :KHJ: okr. Jičín; :KHN: okr. Náchod; :KHT: okr. Trutnov; :KHY: okr.
Rychnov n. K.; :KKPV: okr. Kežmarok; :KMZI: okr. Kysucké Nové Mesto; :KNI:
Knihopis (číslo v něm); :KNNI: okr. Komárno; :KOKI: okr. Košice; :KSKI: okr. Košiceokolie; :KVC: okr. Cheb; :KVS: okr. Sokolov; :KVV: okr. Karlovy Vary; :LBE: okr.
Česká Lípa; :LBJ: okr. Jablonec n. N.; :LBL: okr. Liberec; :LBS: okr. Semily; :LCL:
Lexikon české literatury; :LCBC: okr. Lučenec; :LCO: Lucembursko; :LEPV: okr.
Levoča; :LIB: Libye; :LIT: literatura; :LMZI: okr. Liptovský Mikuláš; :LTV: Litva; :LUC:
Lucembursko; :LVNI: okr. Levice; :MABL: okr. Malacky; :MAD: Maďarsko; :MIKI: okr.
Michalovce; :MIS: misionáři; :MLJ: Malajsie; :MLPV: okr. Medzilaborce; :MNE: místo
neznámé; :MOL: Moldavie; :MOR: Morava; :MSA: okr. Karviná; :MSB: okr. Bruntál;
:MSF: okr. Frýdek-Místek; :MSO: okr. Ostrava-město; :MTJ: okr. Nový Jičín; :MSP:
okr. Opava; :MSS: Slezsko; :MTZI: okr. Martin; :MYTC: okr. Myjava; :NAB:
- 39 -
náboženství (katolík, evangelík apod.); :NAR: datum narození; :NEM: Německo; NLD:
Nizozemí; :NMTC: okr. Nové Město nad Váhom; :NOZI: okr. Námestovo; :NRC: místo
zatím neurčeno; :NRNI: okr. Nitra; :NZNI: okr. Nové Zámky; :ODK: odkaz
místopisných údajů; :OLJ: okr. Jeseník; :OLO: okr. Olomouc; :OLP: okr. Přerov;
:OLR: okr. Prostějov; :OLS: okr. Šumperk; :OSB: osobnost (vyjádření vzájemných
osobních styků); :PAC: okr. Chrudim; :PAP: okr. Pardubice; :PAS: okr. Svitavy; :PAU:
okr. Ústí n. O.; :PBTC: okr. Povážská Bystrica; :PDTC: okr. Prievidza; :PETC: okr.
Partizánske; :PGO: Portugalsko; :PHA: město a okr. Praha; :PKBL: okr. Pezinok;
:PLD: okr. Domažlice; :PLJ: okr. Plzeň-jih; :PLK: okr. Klatovy; :PLM: okr. Plzeňměsto; :PLN: Palestina; :PLR: okr. Rokycany; :PLS: okr. Plzeň-sever; :PLT: okr.
Tachov; :PNTA: okr. Piešťany; :POL: Polsko; :POPV: okr. Prešov; :POZ: poznámka;
:PPPV: okr. Poprad; :PRE: přeložil; :PTBC: okr. Poltár; :PUTC: okr. Púchov; :RABC:
okr. Revúca; :RAD: příslušnost k náb. řádu; :RAK: Rakousko; :REC: Řecko; :RKZI:
okr. Ružomberok; :RSBC: okr. Rimavská Sobota; :RSK: Rusko; :RSN: Riegrův slovník
naučný; :RUM: Rumunsko; :RVKI: okr. Rožňava; :SANI: okr. Šala; :SBPV: okr.
Sabinov; :SCBL: okr. Senec; :SETA: okr. Senica; :SITA: okr. Skalica; :SKPV: okr.
Svidník; :SLN: Slovinsko; :SLO: Slovensko; :SLPV: okr. Stará Ľubovňa; :SNKI: okr.
Spišská Nová Ves; :SOKI: okr. Sobrance; :SPA: Španělsko; :SPPV: okr. Stropkov;
:SRB: Srbsko; :SRL: Srí Lanka; :STA: okr. Rakovník; :STB: okr. Benešov; :STE: okr.
Beroun; :STH: okr. Kutná Hora; :STK: okr. Kladno; :STL: okr. Mladá Boleslav; :STM:
okr. Mělník; :STN: okr. Nymburk; :STO: okr. Kolín; :STP: okr. Příbram; :STV: okr.
Praha-východ; :STZ: okr. Praha-západ; :SVPV: okr. Snina; :SVY: Švýcarsko; :DWE:
Švédsko; :SYR: Sýrie; :TEM: obsahová tematika tisků; :TEZ: též (jiná forma autora);
aut :TNTC: okr. Trenčín; :TONI: okr. Topoľčany; :TRZI: okr. Turčianske Teplice;
:TSZI: okr. Tvrdošín; :TTTA: okr. Trnava; :TUN: Tunisko; :TUR: Turecko; :TVKI: okr.
Trebišov; :UKR: Ukrajina; :USC: okr. Chomutov; :USD: okr. Děčín; :USE: okr.
Litoměřice; :USL: okr. Louny; :USM: okr. Most; :USP: okr. Teplice; :USU: okr. Ústí n.
L.; :VKBC: okr. Veľký Krtíš; :VSE: Všeobecná encyklopedie; :VTPV: okr. Vranov nad
Topľou; :VYB: okr. Havlíčkův Brod; :VYJ: okr. Jihlava; :VYP: okr. Pelhřimov; :VYT:
okr. Třebíč; :VYZ: okr. Žďár n. S.;:ZAJ: zajímavost; :ZAZI: okr. Žilina; :ZCBC: okr.
Žarnovica; :ZEM: zemřel; :ZHBC: okr. Žiar nad Hronom; :ZLK: okr. Kroměříž; :ZLM:
okr. Zlín; :ZLU: okr. Uherské Hradiště; :ZLV: okr. Vsetín; :ZMNI: okr. Zlaté Moravce;
:ZVBC: okr. Zvolen;
- 40 -
11 Příloha 3
Příklad autorského hesla v původní struktuře
(český autor)
:AUT: Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599)
:TEZ: Adam Pražský, Daniel
:NAR: * 1546.08.31 Praha
:ZEM: † 1599.10.18 Praha
:ACC: Čechy, Praha
:CIK: narodil se 31. srpna 1546 v Praze. Jeho otec Štěpán byl mlynářem a narodil se
ve Veleslavíně u Prahy. Daniel byl utrakvista a sympatizoval s Českými bratry. V 23
letech byl bakalářem, od 23. července 1569 mistrem pražské univerzity. Vyučoval
hlavně dějepisu. Dne 27. listopadu 1576 se oženil s Annou, prvorozenou dcerou
Jiřího Melantricha z Aventina a přestal býti mistrem. Zůstal nadále přítelem a rádcem
univerzity. Byl oddán humanistickým studiím. Patrně r. 1578 byl vyzdvižen do
vladyckého stavu s přídomkem „z Veleslavína“ podle rodiště svého otce a obdařen
erbem (viz ukázku v Knihopisu na s. 4). Po smrti svého tchána (1580) spravoval
knihtiskárnu, do jejíhož vedení se zapracoval ještě za jeho života. R. 1586 jí nabyl.
Byl nejen knihtiskařem, nýbrž i nakladatelem a knihkupcem v koleji Karlově. Jakou
účast měl při různých českých tiscích, lze zjistiti podle rejstříku k tomuto dílu pod
heslem Adam z Veleslavína, Daniel. Také obchodoval s vínem. Byl záhy veřejně
činný v obci a zemi. Od r. 1583 byl zástupcem Starého města pražského na českém
sněmu. Zemřel v Praze dne 18. října 1599. Působil i literárně. Sepsal jeden původní
spis, Kalendář historický, ve dvou vydáních, věnovaný purkmistrům a radám měst
pražských. Jinak působil jako vydavatel starších spisů, překladatel a zpracovatel.
Arcibiskup pražský si na něho dne 23. září 1599 stěžoval u císaře Rudolfa II., že „o
svý ujmě a po své hlavě bez mého přehlédnutí co se jemu dobře líbí, tiskne a
vydává.“ Překládal z latiny a němčiny.
:CIR: Adam, Daniel, od obrozenské doby běžně nazývaný VELESLAVÍN, se narodil
31. srpna 1546 jako syn Štěpána a Reginy Adamových v Praze. Otec byl mlynář,
matka pocházela z Kutné Hory jako dcera zámožného Jakuba sochaře a Eližběty
z Elkouše. Daniel získal veškerá vzdělání v domácích školách. Na pražské univerzitě
byli jeho učiteli především Prokop Lupáč, Václav Zelotýn, Jiří Proxenus a Petr
Codicillus. Bakalářem se stal za děkanátu Lupáčova 14.6.1568, mistrem 20.7.1569 u
Mat. Dvorského z Hájku. Když Prokop Lupáč zanechal svého univerzitního působení
(1572), stal se M. Daniel Adam jeho nástupcem, neboť již od mládí se věnoval
historickým studiím. Na univerzitě i zastával několik nižších akademických úřadů: r.
1573 spravoval univerzitní pokladnu, r. 1576 spolu s tehdejším děkanem Mat.
Molesynem rozděloval přednášky. Téhož roku (1576) odešel z univerzity a 27.
listopadu se oženil s Annou, dcerou pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventinu.
Z tohoto manželství se narodilo pět dětí, ale mužského věku se dožil pouze Samuel,
narozený 15. dubna 1592. Po odchodu z univerzity se Adamův podíl na veřejném
životě zvýšil: r. 1576 se stal pražským měšťanem a o dva roky později (1578) dostal
erb a přídomek z VELESLAVÍNA. V městské správě působil delší dobu jako předseda
- 41 -
desetipanského úřadu /= soud města v počtu deseti osob s určitou jurisdikcí, někdy
v něm 6 nebo 8 osob apod./ a také na zemských sněmech, kde zastupoval Staré
Město, býval volen k důležitým komisím, např. k jednání o náboženských věcech
(1583) a o konsistoři podobojí (1584). V těchto jednáních vystupoval jako příznivec
Jednoty bratrské. Také s univerzitou udržoval stále dobré styky. Univerzitní mistři se
na něho často obraceli jako na jednoho ze svých stálých rádců; tak např. v letech
1588-1590 se zúčastnil spolu s M. Pavlem Kristiánem z Koldína porad o koleji Všech
svatých a o kapli Betlémské, r. 1598 pomáhal Janu Gotsmaniovi a Janu Adami
odstranit spory mezi rektorem Trojanem Nigellem a Martinem Bacháčkem. Velký
význam měla Adamova činnost na poli kulturním: již od roku 1576 pomáhal svému
tchánovi Jiřímu Melantrichovi ve vedení tiskárny a po jeho smrti (1580) ji převzal
úplně. Vydával sice většinou jen překlady (které opatřoval vlastními předmluvami)
z cizích jazyků, ale byly to překlady na svou dobu dokonalé po stránce jazykové i
typografické; také výběrem témat si získal Daniel Adam zásluhy o rozvoj české
naukové prózy. Výčet tisků, o jejichž vydání se Daniel Adam přičinil, podává Knihopis
(viz též jeho tištěný rejstřík). Hlavními Adamovými pomocníky a rádci
v překladatelské a nakladatelské činnosti byli Mikuláš Albert z Kaménka, Jan Kocín,
Mat. Hosius, Trojan Nigellus, Petr Codicillus, Václav Plácel, Dr. Adam Huber, Karel st.
z Žerotína, Vít Flavín z Rotenfeldu, bratři Jan ml. a Přech z Hodějova, Vilém Ostrovec
z Kralovic a snad i Vavřinec Benedictus, který – jak sám uvádí – napsal svou
Gramatiku na přímý podnět Veleslavínův. Z latinských humanistů byl M. Daniel Adam
spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem, Janem Khernerem, Bart.
Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem aj. Hmotné poměry, v nichž Adam žil,
byly dobré; kromě tiskárny měl v Praze několik domů, vinice a pole a pečlivým
hospodařením a obchodem si nahospodařil i značný movitý majetek. Zemřel dne 18.
října 1599. Adamova manželka zemřela 10. prosince 1605 /s. 39/. /Pozn.: o 2 strany
dále uvádí Rukověť na s. 41 dataci jejího úmrtí: 10.12.1606 v relaci u hesla: Samuel
Adam z Veleslavína, syn Daniela Adama z Veleslavína/.
:HPP: humanista český, knihtiskař, knihkupec, vydavatel starších knih, 16. stol.
:NAB: utrakvista, sympatizoval s Českými bratry, 16. stol.
:JAZ: česky, překládal z latiny a němčiny, 16. stol.
:KNI: Knihopis č. 58-59.
:LIT: Knihopis II/1, 4; Jungmann IV, 283; Jireček, J.: Rukověť II, 313-315; Kopecký,
M.: Daniel Adam z Veleslavína, Praha 1962, 20-53, 89-175; OSN 26, 1907, 511-512
(Hanuš, J.); Rukověť I, 38; Bohatcová, Mirjam: Obecné dobré podle Melantricha a
Veleslavínů. Praha, Karolinum 2005.
:STH: Kutná Hora, okr. Kutná Hora, Středočeský kraj, Čechy Kutná Hora /Adam
z Veleslavína, Daniel (1546-1599), matka pocházela z Kutné Hory jako dcera
zámožného Jakuba sochaře a Eližběty z Elkouše//
:PHA: Praha, Čechy /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), narodil se 31. srpna
1546 v Praze, zemřel v Praze dne 18. října 1599, v 23 letech byl bakalářem, od 23.
července 1569 mistrem pražské univerzity. Vyučoval hlavně dějepisu. Po smrti svého
tchána (1580) spravoval knihtiskárnu, do jejíhož vedení se zapracoval ještě za jeho
života. R. 1586 jí nabyl. Byl nejen knihtiskařem, nýbrž i nakladatelem a knihkupcem
v koleji Karlově//
:PHA: Praha-Veleslavín, Čechy /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), byl patrně
- 42 -
r. 1578 vyzdvižen do vladyckého stavu s přídomkem „z Veleslavína“ podle rodiště
svého otce a obdařen erbem//
:OSB: Adami, Jan /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), r. 1598 pomáhal Janu
Gotsmaniovi a Janu Adami odstranit spory mezi rektorem Trojanem Nigellem a
Martinem Bacháčkem//
:OSB: Albert z Kaménka, Mikuláš /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi
hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl
také Mikuláš Albert z Kaménka//
:OSB: Bacháček z Nauměřic, Martin /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), r.
1598 pomáhal Janu Gotsmaniovi a Janu Adami odstranit spory mezi rektorem
Trojanem Nigellem a Martinem Bacháčkem//
:OSB: Benedikt, Vavřinec /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl snad i
Vavřinec Benedictus//
:OSB: Carolides, Jiří /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), z latinských
humanistů byl M. Daniel Adam spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem,
Janem Khernerem, Bart. Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem//
:OSB: Codicillus, Petr /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), na pražské
univerzitě byli jeho učiteli především Prokop Lupáč, Václav Zelotýn, Jiří Proxenus a
Petr Codicillus; mezi hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a
nakladatelské činnosti byl také Petr Codicillus//
:OSB: Dvorský z Hájku, Mat. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mistrem
20.7.1569 u Mat. Dvorského z Hájku//
:OSB: Flavín z Rotenfeldu, Vít /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi
hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl
také Vít Flavín z Rotenfeldu//
:OSB: Gotsmanius, Jan /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), r. 1598 pomáhal
Janu Gotsmaniovi a Janu Adami odstranit spory mezi rektorem Trojanem Nigellem a
Martinem Bacháčkem//
:OSB: Gryll, Mat. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), z latinských humanistů
byl M. Daniel Adam spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem, Janem
Khernerem, Bart. Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem//
:OSB: Havlík, Bart. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), z latinských humanistů
byl M. Daniel Adam spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem, Janem
Khernerem, Bart. Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem//
:OSB: z Hodějova, Jan ml. a Přech, bratři /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599),
mezi hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské
činnosti byli také bratři Jan ml. a Přech z Hodějova//
:OSB: Hosius, Mat. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl také
Mat. Hosius//
:OSB: Huber, Adam /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl také Dr.
Adam Huber//
:OSB: Kherner, Jan /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), z latinských humanistů
byl M. Daniel Adam spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem, Janem
- 43 -
Khernerem, Bart. Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem//
:OSB: Kocín, Jan /Adam z Veleslavína (1546-1599), Daniel, mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl také Jan
Kocín//
:OSB: Kristián z Koldína, Pavel /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), tak např.
v letech 1588-1590 se zúčastnil spolu s M. Pavlem Kristiánem z Koldína porad o
koleji Všech svatých a o kapli Betlémské//
:OSB: Lupáč, Prokop /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), na pražské univerzitě
byli jeho učiteli především Prokop Lupáč, Václav Zelotýn, Jiří Proxenus a Petr
Codicillus//
:OSB: Jednota bratrská /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), Daniel byl
utrakvista a sympatizoval s Českými bratry; v náboženských jednáních vystupoval
jako příznivec Jednoty bratrské//
:OSB: Melantrich z Aventina, Jiří /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), 27.
listopadu 1576 se oženil s Annou, prvorozenou dcerou Jiřího Melantricha z Aventina,
po jeho smrti 1580 převzal jeho knihtiskárnu//
:OSB: Molesynus, Mat. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), r. 1576 spolu
s tehdejším děkanem Mat. Molesynem rozděloval přednášky//
:OSB: Nigell, Trojan /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), r. 1598 pomáhal Janu
Gotsmaniovi a Janu Adami odstranit spory mezi rektorem Trojanem Nigellem a
Martinem Bacháčkem; mezi hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské
a nakladatelské činnosti byl také Trojan Nigellus//
:OSB: Ostrovec z Kralovic, Vilém /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi
hlavními Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl
také Vilém Ostrovec z Kralovic//
:OSB: Plácel, Václav /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl také
Václav Plácel//
:OSB: Proxenus, Jiří /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), na pražské univerzitě
byli jeho učiteli především Prokop Lupáč, Václav Zelotýn, Jiří Proxenus a Petr
Codicillus//
:OSB: Rudolf II., císař /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), arcibiskup pražský
si na Daniela Adama z Veleslavína dne 23. září 1599 stěžoval u císaře Rudolfa II., že
„o svý ujmě a po své hlavě bez mého přehlédnutí co se jemu dobře líbí, tiskne a
vydává.“//
:OSB: Stander, Jan /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), z latinských humanistů
byl M. Daniel Adam spojen těsným přátelstvím zvláště s Jiřím Carolidem, Janem
Khernerem, Bart. Havlíkem, Mat. Gryllem, Janem Standerem//
:OSB: Zelotýn, Václav /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), na pražské
univerzitě byli jeho učiteli především Prokop Lupáč, Václav Zelotýn, Jiří Proxenus a
Petr Codicillus//
:OSB: z Žerotína, Karel st. /Adam z Veleslavína, Daniel (1546-1599), mezi hlavními
Adamovými pomocníky a rádci v překladatelské a nakladatelské činnosti byl také
Karel st. z Žerotína//
- 44 -
12 Příloha 4
Příklad autorského hesla v původní struktuře
(cizí autor)
:AUT: Adrichomius, Christianus (1533-1585)
:TEZ: Christianus Crucis nebo Crucius, Kruick van Adrichem, Christian van Adrichem
nebo van Adrichum nebo van Adrichom, Adricomio, Aricon, Adricomico; nesprávně
Andrichomius
:NAR: * 1533.02.14 Delft
:ZEM: † 1585.06.20 Kolín n.R.
:AZH: Nizozemí, Delft
:CIK: Jungmann a po něm Jireček, J.: Rukověť nesprávně přepsali: Andrichomius.
Nizozemský biblista, narozen v Delftu dne 14. února 1533. Odtud se nazýval Delfus
nebo Delffus. R. 1561 superior kláštera sv. Barbory ve svém rodišti. Uprchl za šíření
reformace do Brabant a pak do Kolína n. R. Tam se obíral studiem Palestiny a
zvláště města Jeruzaléma. Napsal dílo: „Theatrum Terrae sanctae et biblicarum
historiarum“, jehož druhá část, vydaná r. 1584, popisuje Jeruzalém, „sicut Christi
tempore floruit“. Zemřel v Kolíně n. R. 20. června 1585. Druhou část Adrichomiova
spisu přeložil do češtiny z podnětu a za hmotného přispění císařského a královského
sekretáře Jiřího Fuňka z Olivetu (omylem opisovače se v nové době psalo Tunkla
nebo Punka) Daniel Adam z Veleslavína.
:CIC: Adrichem (Adrichomius), Crucius Kristian (Kruick van Adrichem), nar. v Delftu
1533, vysvěcen na kněze 1561, byl ředitelem konventu sv. Barbory v Delftu,
reformací z vlasti vypuzen, zemřel v Kolíně n.R. r. 1585.
:CII: 13.2.1533 Delft, 20.6.1585 Kolím n.R.
:HPP: hodnostář katolický, nizozemský, biblista, 16. stol.
:NAB: katolík nizozemský, 16. stol.
:KNI: Knihopis č. 66.
:LIT: Knihopis II/1, 7; Jungmann IV, 651; Hurter, Nomencl. III/3, s. 275-276.
:BGE: Brabantsko, Belgie /Adrichomius, Christianus (1533-1585), uprchl za šíření
reformace do Brabant//
:NLD: Delft, Nizozemí /Adrichomius, Christianus (1533-1585), nizozemský biblista,
narozen v Delftu dne 14. února 1533, vysvěcen na kněze 1561, byl ředitelem
konventu sv. Barbory v Delftu, reformací z vlasti vypuzen//
:NEM: Kolín n.R., Německo /Adrichomius, Christianus (1533-1585), uprchl za šíření
reformace do Brabant a pak do Kolína n.R., zemřel v Kolíně n.R. 20. června 1585//
:OSB: Adam z Veleslavína, Daniel /Adrichomius, Christianus (1533-1585), napsal
dílo: „Theatrum Terrae sanctae et biblicarum historiarum“, jehož druhou část,
vydanou r. 1584, popisující Jeruzalém, přeložil do češtiny Daniel Adam
z Veleslavína//
- 45 -
:OSB: Funěk z Olivetu, Jiří, císařský a královský sekretář /Adrichomius, Christianus
(1533-1585), napsal dílo: „Theatrum Terrae sanctae et biblicarum historiarum“,
jehož druhá část, vydaná r. 1584, popisuje Jeruzalém, druhá část Adrichomiova
spisu byla přeložena do češtiny z podnětu a za hmotného přispění císařského a
královského sekretáře Jiřího Fuňka z Olivetu//
- 46 -
13 Příloha 5
Ukázka hesla převedeného do xml struktury
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<authors>
<author id="aut" idno="AT2008Knihopis00001"
dt="20080929091327.0">
<name>Ábel</name>
<firstname>František</firstname>
<years>1722-1784</years>
<alias>
<name>Abel</name>
<firstname>Fraňo Xaver</firstname>
</alias>
<birth>
<date>9.7.1722</date>
<place>Malženice</place>
</birth>
<death>
<date>1784</date>
<place>Prešov</place>
</death>
<originate id="acs">
<iso>SK</iso>
<country>Slovensko</country>
<place>Malženice</place>
</originate>
<nab>katolík slovenský, 18. stol.</nab>
<rad>jezuité</rad>
<hpp>hodnostář katolický, slovenský, jezuita, 18. stol.</hpp>
<activities>
<activity id="cik">Ábel, František, narodil se v Manželicích
(spr. Malženicích) na Nitransku 9. července 1722. V 18 letech
vstoupil do jezuitského řádu. Poslouchal filozofii v Košicích,
bohosloví v Trnavě. Dosáhl doktorátu filozofie. Působil jako
učitel etiky na různých školách a jako horlivý misionář. Po
zrušení jezuitského řádu byl slovenským kazatelem v Prešově,
kde r. 1784 zemřel.</activity>
<activity id="cis">Ábel, František, náboženský spisovatel,
(9. 7. 1722 Malženice - 1784 Prešov). R. 1740 vstoupil do
jezuitské řehole. Studoval na gymnáziu v Prešově a Košicích,
filozofii na univerzitě v Košicích, teologii v Trnavě, PhDr.
Profesor na jezuitských školách v Grazi, Györi, univerzitě v
Trnavě, kde r. 1758 přednášel filozofii, 1760 etiku a
přirozené právo, misionář na více místech v Uhrách, po
rozpuštění jezuitské řehole 1773 slovenský kazatel v
Prešově.</activity>
- 47 -
<activity id="cia">dodatek k biografii: nar. 9. 7. 1722
Maniga (= maďarský název Malženic).</activity>
<activity id="cii">Ábel, František Xaver, nar. 9. 7. 1722
Malženice - zemřel 1784 v Prešově.</activity>
</activities>
<places>
<place id="koki" iso="SK">
<name>Košice, okr. Košice, Košický kraj, Slovensko</name>
<town>Košice</town>
<district>okr. Košice</district>
<region>Košický kraj</region>
<country>Slovensko</country>
<text>studoval na košickém gymnáziu, filozofii na
univerzitě v Košicích</text>
</place>
<place id="ttta" iso="SK">
<name>Malženice, okr. Trnava, Trnavský kraj,
Slovensko</name>
<town>Malženice</town>
<district>okr. Trnava</district>
<region>Trnavský kraj</region>
<country>Slovensko</country>
<text>narozen 9. 7. 1722 Malženice, okr. Trnava, zemřel
roku 1784 v Prešově.</text>
</place>
<place id="popv" iso="SK">
<name>Prešov, okr. Prešov, Prešovský kraj,
Slovensko</name>
<town>Prešov</town>
<district>okr. Prešov</district>
<region>Prešovský kraj</region>
<country>Slovensko</country>
<text>studoval na prešovském gymnáziu, po rozpuštění
řehole TJ v r. 1773 slovenský kazatel v Prešově, zemřel v roce
1784 v Prešově</text>
</place>
<place id="mad" iso="HU">
<name>Ráb, Maďarsko</name>
<town>Ráb</town>
<country>Maďarsko</country>
<text>na jezuitských školách také profesor v Györu (=
Ráb)</text>
</place>
<place id="rak" iso="AT">
<name>Štýrský Hradec, Rakousko</name>
<town>Štýrský Hradec</town>
<country>Rakousko</country>
<text>profesor na jezuitských školách také v Grazu (=
Štýrský Hradec)</text>
- 48 -
</place>
<place id="ttta" iso="SK">
<name>Trnava, okr. Trnava, Trnavský kraj, Slovensko</name>
<town>Trnava</town>
<district>okr. Trnava</district>
<region>Trnavský kraj</region>
<country>Slovensko</country>
<text>studoval teologii v Trnavě, kde r. 1758 přednášel
filozofii, 1760 etiku a přirozené právo jako profesor</text>
</place>
<place id="mad" iso="HU">
<name>Uhry</name>
<country>Uhry</country>
<text>jezuitský misionář na více místech v Uhrách</text>
</place>
</places>
<jaz>slovensky, 18. stol.</jaz>
<mis>TJ, misionář na více místech v Uhrách, 18. stol.</mis>
<knihopis>
<idno>50</idno>
</knihopis>
<lit>Knihopis II/l, 3</lit>
<lit>Ba. - Som. I, sl. 13</lit>
<lit>Rizner I, 6</lit>
<lit>SBS I, 26.</lit>
<poz>u úmrtí autora nikdo neuvádí bližší datum.</poz>
<poz>Knihopis chybně uvádí místo Malženice Manželice</poz>
<odk>Graz viz Štýrský Hradec</odk>
<odk>Györ viz Ráb</odk>
<odk>Manželice viz Malženice</odk>
</author>
.......
.......
</authors>
- 49 -