21. německo

Na tomto místě si dovolujeme čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu
o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech
Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne
o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se
jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: NĚMECKO1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Bc. Radka Klápová
studentka Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi
1.




Počet obyvatel: 82 438 000 (31. prosinec 2007).
Rozloha země: 357 093 km2.
Administrativní uspořádání: 16 spolkových zemí, dále členěných na okresy
či jiné mezičlánky.
Počet obcí: okolo 12 000.
Údaje o jednotlivých spolkových zemích přibližují následující mapy a tabulka:2
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto
děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti.
2
Genotec eG: Deutschland <http://www.eigenheim-mietkauf.de/assets/images/_deutschland.gif> (mapa).
Bundespolizei: Offizielle Seite <http://www.polizei.de/>.
Statistisches Bundesamt Deutschland <http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/internet/en/content/statistics/
bevoelkerung/aktuell,templateid=renderprint.psml> (stav k 31. prosinci 2007).
1
spolková země
Baden-Württemberg
Bayern
Berlin
Brandenburg
Bremen
Hamburg
Hessen
Mecklenburg-Vorpommern
Niedersachsen
Nordrhein-Westfalen
Rheinland-Pfalz
Saarland
Sachsen
Sachsen-Anhalt
Schleswig-Holstein
Thüringen
celkem
2.
hlavní město
Stuttgart
München
Berlin
Potsdam
Bremen
Hamburg
Wiesbaden
Schwerin
Hannover
Düsseldorf
Mainz
Saarbrücken
Dresden
Magdeburg
Kiel
Erfurt
Berlin
rozloha (km2)
35 752
70 552
892
29 479
404
755
21 115
23 180
47 624
34 085
19 853
2 569
18 416
20 446
15 799
16 172
357 093
počet obyvatel
10 736 000
12 469 000
3 395 000
2 559 000
663 000
1 744 000
6 092 000
1 707 000
7 994 000
18 058 000
4 059 000
1 050 000
4 274 000
2 470 000
2 833 000
2 335 000
82 438 000
hustota zalidnění (na km2)
300
177
3 806
87
1 641
2 309
289
74
168
530
204
409
232
121
179
144
231
Bezpečnostní komunita země
V rámci Spolkové republiky Německo je v této souvislosti třeba věnovat
pozornost jak federální (spolkové) úrovni výkonu činnosti, tak jednotlivým spolkovým
zemím. Každá z nich je například oprávněna vytvářet vlastní policejní síly a tudíž se
stává de facto samostatným případem.3
Spolková policie (Bundespolizei, BPOL) je primární uniformovanou celostátní
policejní silou, která podléhá přímo Spolkovému ministerstvu vnitra (Bundesministerium des Innern). Sbor svou strukturou navazuje na tradici někdejší Pohraniční
stráže (Bundesgrenzschutz, BGS).4 Počínaje 1. březnem 2008 je nejvyšším
článkem spolkové policejní organisace již pouze jednotné a jediné Spolkové
policejní presidium (Bundespolizeipräsidium), se sídlem v Potsdam.
Spolková policie aktuálně zaměstnává okolo 40 000 osob, z nichž asi 30 000
je ve služebním poměru. Většina z nich (cca 21 000) je ve výkonu přímo na
hraničních přechodech, respektive v rámci železniční služby a letecké služby. Asi 6
000 příslušníků je v pohotovostní záloze a další 3 000 slouží ve zvláštních
jednotkách, jako je např. GSG-9 nebo Informační a komunikační centrum. Pro
Spolkovou policii pracuje také asi 10 000 civilních zaměstnanců, vykonávajících
podpůrné činnosti a administrativu. Z těchto osob tvoří asi pětinu (zhruba 2 000)
imigrační inspektoři, plnící vymezené úkoly na hranicích a na letištích.
Struktura jednotlivých zemských policií se případ od případu značně liší.
Záleží přitom na charakteru území, počtu obyvatel spolkové země a v neposlední
řadě i na místní tradici. Každá ze spolkových zemí může vytvářet vlastní „zemskou“
policii (Vollzugspolizei, Landespolizei, LaPo), která se dále strukturuje nejčastěji na
pořádkovou policii (Schutzpolizei), pohotovostní policii (Bereitschaftspolizei), stejně
jako složky zemské kriminální (Kriminalpolizei) a bezpečnostní policie (Ordnungspolizei), tedy složky, které vykonávají úkoly technického typu, například včetně řízení
dopravy). Narazit je možné i na zemskou poříční policii (Wasser-schutzpolizei),
dopravní, resp. dálniční policii (Autobahnpolizei) a zemskou jednotku rychlého
3
Každá spolková země se těší relativně samostatnému postavení. Výsadou spolku zůstává v rozhodující míře zejména oblast
monetární, daňové a celní politiky, stejně jako otázky obrany státu.
4
BGS byla do roku 2005 ostatně koncipována jako vojenská složka.
2
nasazení (Spezialeinsatzkommando). Obecně lze konstatovat, že na vrcholu
hierarchie zemských policejních sborů stojí policejní presidia (ve spolkové zemi
Baden-Württemberg se jedná o zemské policejní velitelství). Presidiím jsou
podřízena jednotlivá ředitelství. Základní jednotkou pro výkon policejní práce je
obvod (Inspektion či Revier). Pro určité odlehlejší lokality mohou být vytvořeny
stanice (Polizeiposten), kde slouží jeden nebo dva policisté, a to pouze ve
stanovených úředních hodinách.
Celkový počet osob, označitelných za policisty v rámci Německa (spolková
a zemské úrovně) je nesnadné určit. Nejobvyklejší jsou údaje mezi 265 000 až 275
000 osobami.5 Eurostat pro rok 2006 uvádí 250 000 policistů (roku 1995 se jednalo
údajně pouze o 226 000 osob).6
Spolková armáda Německa (Bundeswehr) se dělí do tří zbraní (pozemní
vojsko: Heer, 73 800 příslušníků; vojenské letectvo: Luftwaffe, 35 600 osob a 420
letounů a námořnictvo: Marine, 17 000 osob, 87 plavidel a 52 letounů) a dalších dvou
součástí – Společná podpůrná služba (Streitkräftebais, cca 57 000 osob) a Ústřední
zdravotnická služba (Zentraler Sanitätsdienst, cca 24 000 osob).7
Graf znázorňuje vojáky z povolání (modrá), tak dobrovolníky (šedá) a odvedence (červená). Početní stavy armády za poslední roky setrvale klesají, zlomem je
pak konec povinné presenční služby v Německu, a to k 1. červenci 2011 (s tím, že
branci nebyli povoláváni řadu měsíců předtím).8
Dnešní stav představuje okolo 200 000 osob, z toho celkem 13 000 dobrovolníků (Freiwilligen Wehrdienst, tedy osoby, které bychom mohli chápat jako
„vojenský personál na dobu určitou“).9
5
Gross, H., Deutsche Länderpolizeien; in: Bundeszentrale für politische Bildung, 14. XI. 2008
<http://www.bpb.de/publikationen/venlpq,1,0,deutsche_l%e4nderpolizeien.html>.
Immer weniger Polizisten in Deutschland; in: WAZ, 26. VIII. 2009
<http://www.derwesten.de/politik/immer-weniger-polizisten-in-deutschland-id90591.html>.
6
Eurostat: Statistics in Focus, 19/2008, s. 10.
7
Entwicklung des Personalbestands der Bundeswehr von 2000 bis 2012
<http://de.statista.com/statistik/daten/studie/38401/umfrage/personalbestand-der-bundeswehr-seit-2000/>.
Die Bundeswehr <http://www.bundeswehr.de>.
Die Reserve; in: Die Bundeswehr <http://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/04_sb8k8xllm9msszpy8xbz9cp3i5eyrphk9
ppkuvl3ikqluzjlsostutjjuvalu4tsislt9gmxhrqdmo7aj/>.
Reservisten-Portal <http://www.reservisten.bundeswehr.de/portal/a/resarb/kcxml/04_sj9spykssy0xplmnmz0vm0y_qjzkln3kodwn
wb8lb2ab6kxdrojrufv-p_nxufw_9ap2c3ihyr0dfrqbbplwi/delta/base64xml/l3djdyevd0znqufzqumvnelvrs82xzjdx1rrnw!!>.
8
Ende der Wehrpflicht: Mit 13.000 Freiwilligen in neue Ära; in: Abendblatt, 30. VI. 2011
<http://www.abendblatt.de/politik/article1942503/ende-der-wehrpflicht-mit-13-000-freiwilligen-in-neue-aera.html>.
9
Dobrovolníci nastoupí do armády na stanovené období (obvykle 12 až 23 měsíců), a to za mzdu okolo 1 000 eur měsíčně.
3
Všech pět součástí ozbrojených sil je
napojeno na struktury reservistů (o celkové síle
okolo 200 000 osob).
Zpravodajskou komunitu Německa tvoří Spolková zpravodajská služba
(Bundesnachrichtendienst, BND – asi 6 000 zaměstnanců) a Spolkový úřad pro
ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV – asi 2 500 zaměstnanců,
vedle kterého existují i zemské úřady pro ochranu ústavy). Vedle toho je třeba zmínit
i Vojenskou zpravodajskou službu (Militärischer Abschirmdienst, MAD – zhruba
1 300 zaměstnanců, což je údaj, který se zřejmě překrývá s výše uvedeným
personálem Bundeswehru).10
Staronovou záležitostí v bezpečnostním systému Německa jsou i obecní
policie. V periodě od konce II. světové války do poloviny 70. let XX. století existovaly
tyto sbory v celé řadě měst „západního“ Německa. Postupně však byly zrušeny
a jejich kapacity inkorporovány do zemských policejních sborů. Dnes nicméně
některé obce podobné sbory začaly znovu vytvářet (pod názvy Ordnungsamt,
Kommunaler Ordnungsdienst, Städtischer Ordnungsdienst, Stadtpolizei nebo
Gemeindepolizei). Může se jednat o zaměstnance, kteří v uniformě nebo bez ní,
ozbrojení či neozbrojení, obvykle vymáhají plnění obecních vyhlášek respektive
sledují takové záležitosti, jako je nesprávné parkování, porušování nařízení
o odpadech, rušení nočního klidu, situace na tržnicích či veterinární předpisy.
Personál těchto sborů není obvykle považován za veřejné činitele a v případě zjištění
závažnějšího porušení veřejného pořádku či zákona musí obvykle vyrozumět zemské
policejní sbory. Zřejmě nejdál je tento koncept v současnosti doveden ve spolkové
zemi Bádensko – Württembersko (kde je řeč o tzv. Gemeindliche Vollzugsdienst).11
Ve městě Stuttgart ve spolkové zemi Hessensko je používán název
Städtischer Vollzugsdienst.12 Tento sbor (viz obě ilustrace) dbá i dodržování
pravidel na přechodech pro chodce, zákazy kouření na veřejných místech
a vykonává i odchyt zvěře do útulků.
Freiwilliger Wehrdienst <http://www.bundes-freiwilligendienst.de/wehrdienst/freiwillig.html>.
10
Bundesnachrichtendienst <http://www.bnd.bund.de>.
Bundesamt für Verfassungsschutz <http://www.verfassungsschutz.de/en/index_en.html>.
Willkommen auf den Seiten des Militärischen Abschirmdienstes <http://www.mad.bundeswehr.de/portal/a/mad>.
11
Verband der Gemeinde Vollzugsbeamten Baden-Württemberg e.V. <http://www.vollzugsbeamte.de/1.html>.
12
Städtischer Vollzugsdienst <http://www.stuttgart.de/Vollzugsdienst>.
4
V Torgau ve spolkové zemi Svobodný stát Sasko patří mezi povinnosti sboru
mimo jiné dohled nad pořádkem okolo dětských hřišť a kontrola osob, provádějících
sbírkovou činnost.13 V Heidelbergu se sbor zaměřuje na měření rychlosti vozidel. 14
V obou obcích je pro tyto aktivity používán název Gemeindevollzugsdienst.
Co se týče hasičů v rámci Německa, požární sbory jsou z velké většiny
založeny na bázi dobrovolnosti, pouze ve městech nad 80 000 obyvatel jsou sbory
profesionální. Co se týče počtu jejich členů, lze narazit na celou řadu do určité míry
protichůdných údajů:





28 000 až 39 000 (podle různých údajů) profesionálních hasičů (Berufsfeuerwehr, okolo 100 jednotek);
33 000 podnikových hasičů (okolo 900 jednotek, Werkfeuerwehr);
více než 1 000 000 dobrovolných hasičů (24 500 jednotek, Hauptamtliche
Wachbereitschaft), vykonávajících podle rozpisů nepřetržitou pohotovost;15
250 000 členů dobrovolnických organisací mládeže (okolo 17 000 skupin);
další specifické hasičské sbory, jako například v rámci letišť (Flughafenfeuerwehr) a ozbrojených sil (Bundeswehr-Feuerwehr).
Za zmínku stojí i subjekt nazvaný Technisches Hilswerk (THW), což lze
přeložit jako „Technické pomocné práce“, „Technické zásahové jednotky“ či „Technická pomocná služba“. Jedná se o institut v rámci Spolkového ministerstva vnitra,
založený roku 1950 za účelem technického odstraňování následků velkých havárií,
katastrof a jiných nouzových situací (tzv. „modří hasiči“). 16 V rámci jednotek THW
v současné době působí asi 80 000 dobrovolníků a 800 profesionálů. Vzhledem
k jejich husté dislokaci a pohotovosti jsou schopny v krátkém čase účinného zásahu
(20 až 30 minut po vyrozumění).
Součástí bezpečnostního systému země jsou i tzv. pomocné služby, jako:





Německý červený kříž (Deutsche Rote Kreuz, DRK);17
Johanitánská záchranná pomoc (Rettungsdienst der Johanniter);18
Maltézská pomocná služba (Malteser Hilfsdienst);19
Pracovní samaritánský svaz (Arbeiter-Samariter-Bund, ASB);20
Německá společnost pro záchranu života (vodní záchranářství) (Deutschen
Lebens-Rettungs-Gesellschaft, DLRG).21
13
Gemeindevollzugsdienst <http://www.torgau.eu/p/d2.asp?artikel_id=1124&liste=&modul=j>.
Mit Hightech gegen Raser; in: Stadtblatt <http://ww2.heidelberg.de/stadtblattonline/index.php?artikel_id=4219&artikel_image=2537&view=bild&bf=>.
15
Jednotlivé dobrovolnické požární sbory se sdružují do okresních svazů, ty tvoří zemské svazy, které pak tvoří Spolkový
požární svaz jako zastřešující organizaci všech hasičů na území Německa.
Wikipedia: German Fire Service <http://en.wikipedia.org/wiki/german_fire_services>.
16
Krulík, O., Fungující inspirace od sousedů; in: 112, 11/2007, s. 30 až 31.
Technische Hilswerk <http://www.thw.bund.de>.
17
Selbstdarstellung des Roten Kreuzes <http://www.drk.de/presse/selbstdarstellung-des-roten-kreuzes.html>.
18
Willkommen bei den Johannitern <http://www.johanniter.de>.
19
Malteser in Deutschland <http://www.malteser.de/>.
20
Arbeiter-Samariter-Bund Deutschland <http://www.asb.de/>.
21
Deutschen Lebens-Rettungs-Gesellschaft <http://www.dlrg.de/>.
14
5
Jejich úloha je daná zákonem. Činnost
ve prospěch ochrany obyvatelstva vyvíjejí na
základě každoročně uzavíraných smluv se
Spolkovým ministerstvem vnitra.22 V současné
době v rámci těchto platforem působí okolo
70 000, většinou na bázi dobrovolnosti.
V případě rozsáhlejších katastrof, jiných
nouzových situací a ve válce mohou být tyto
instituce na základě zákona doplněni o tzv.
pomocníky, uvolněné z řad armády23).
Ilustrace: Neotřelý vizuál, vybízející
k zapojení mládeže do aktivit Červeného kříže
(„Pomáhání sluší každému“).
Dobrovolníci se ve stále větší míře – alespoň v rámci některých zemí – etablují
i v oblasti „zajišťování vnitřní bezpečnosti“ (tzv. „policejní dobrovolníci“).24
V Bavorsku proto byla občanům zemskou vládou aktivnější role v boji proti
drobné kriminalitě nabídnuta v 90. letech XX. století – a to prostřednictvím zapojení
se do činnosti tzv. Bezpečnostní stráže (Sicherheitswache).25 Stráž byla pilotně
zřízena v roce 1994 v rámci obcí Nürnberg, Ingolstatd a Deggendorf a od roku 1996
je zaváděna i v jiných obcích (viz mapa). Základním úkolem členů Bezpečnostní
stráže je boj s pouliční kriminalitou a vandalismem a ochrana více ohrožených částí
populace (ženy, děti, senioři). Členství v Bezpečnostní stráži je žadatelům umožněno
za splnění následujících podmínek:26






občanství Spolkové republiky;
dosažení věku alespoň 18 let (respektive nepřekročení věku 60 či 65 let);
dokončené základní vzdělání;
ochota být k dispozici v průměru 15 hodin měsíčně;
bezúhonnost, blíže neupřesněná „dobrá pověst“ v místě bydliště respektive
předpokládaného působiště, a prokázání spolehlivosti a určitých dovedností
(právní minimum, základy psychologie apod.);
absolvování školení v délce trvání 40 hodin.
22
Šilhánek, B., Hasiči ve Spolkové republice Německo; in: 112, 1/2012, s. 35.
Není zřejmé, nakolik se na této eventualitě projevila plná profesionalisace armády.
24
Wikipedia: Freiwilliger Poliziedienst <http://de.wikipedia.org/wiki/freiwilliger_polizeidienst>.
V rámci Západního Berlína existovala rovněž podobná složka, „Freiwillige Polizei-Reserve“, zrušená roku 1990.
Freiwilliger Polizeidienst Berlin: Eine Aufgabe für engagierte Bürger! <http://freiwilliger-polizeidienst.de/index.html>.
25
Macek, P., Pořádková činnost policie: Zvláštní část, Policejní akademie České republiky, Praha 1995, s. 114 až 121.
26
Wer kann in der Sicherheitswacht mitwirken?; in: Polizei Bayern
<http://www.polizei.bayern.de/wir/sicherheitswacht/index.html/307>.
Freiwilliger Polizeidienst in Bayern: Die Sicherheitswacht <http://freiwilliger-polizeidienst.de/html/bayern.html>.
23
6
Služba je vykonávána v civilním oděvu formou pěší hlídkové činnosti (zejména
to platí pro ulice či oblasti, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že zde dojde
k trestné činnosti, ale nejedná se o prostory, kde by hlídkování dobrovolníka přímo
ohrožovalo – tedy převážně velká sídliště, veřejné parky, zastávky hromadné
dopravy atd. – obvykle v místě blízko svého bydliště). Hlavním úkolem člena Stráže
je vysílačkou informovat nejbližší policejní oddělení o podezřelých aktivitách. Vlastní
zákrok provádí policisté, ale v určitých případech je k němu oprávněn i sám strážce.
Kromě obecného občanského práva zadržet pachatele na místě činu (nutná obrana,
krajní nouze), mohou strážci navíc zastavovat osoby a zjišťovat jejich totožnost, je-li
to nutné k odvrácení nebezpečí či pro zajištění důkazů. V případě hrozícího
nebezpečí mohou strážci též vyzvat konkrétní osoby k opuštění určitého místa.
Příslušnost k Bezpečnostní stráži se prokazuje páskou na rukávu (zelená, se
zemským znakem) a identifikačním průkazem s fotografií. Někteří členové nosí
tmavomodrou bundu se zemským znakem a reflexními prvky.
Strážci nejsou ozbrojeni, disponují však přidělenými slzotvornými prostředky.
Za výkon služby dostávají paušální hodinovou odměnu (7,16 eur). V současnosti
působí v rámci Bavorska okolo 1 000 těchto pomocníků.
V rámci spolkové země Bádensko – Württembersko obdobný projekt
existuje již od roku 1963.27 Zájemci starší 18 let, těšící se „dobré pověsti“ mohou po
absolvování osobního pohovoru a lékařského vyšetření (podmínkou je uspokojivý
zdravotní stav a fyzická kondice) nastoupit dvoutýdenní základní vzdělávací kurs
(dohromady asi 100 hodin, skládajících se zhruba napůl z teorie a praxe).
Poté mohou pomáhat v boji proti
různým formám trestné činnosti (hlídky
u dětských hřišť a mateřských škol, zajišťování bezpečnosti silničního provozu).
V současnosti v rámci spolkové země
působí údajně okolo 1 175 (prosinec 2011)
dobrovolníků, vybavených uniformou, střelnými zbraněmi a jinými donucovacími prostředky. Jejich pravomoci jsou údajně stejné,
jako v případě „policistů na plný úvazek“.
27
Freiwilliger Polizeidienst in Baden-Württemberg offenbar vor dem Aus; in. Nonstop News, 18. V. 2011
<http://www.nonstopnews.de/meldung/13312>.
Freiwilliger Polizeidienst; in: Polizei Bade-Württemberg
<http://www.polizei-bw.de/ueberuns/freiwilligerpolizeidienst/seiten/default.aspx>.
Zwölf neue "Freiwillige" bei der Polizei; in: Badische Zeitung, 24. VI. 2012 <http://www.badische-zeitung.de/offenburg/zwoelfneue-freiwillige-bei-der-polizei--25636974.html> (fotografie).
7
V kontextu zemských voleb v březnu 2011 došlo ke zmrazení finančních
prostředků, určených pro nábor a školení nových dobrovolníků. Otázkou rovněž
zůstává, zda je jim i nadále vyplácena „mzda“ ve výši 7 eur za hodinu.
Ve spolkové zemi Hessensko je možné na policejní dobrovolníky narazit od
roku 2000.28 Podmínkou pro zapojení do programu je věk 18 až 65 let, dokončené
základní vzdělání, uspokojivý zdravotní stav, „dobré chování“ a prokázání
komunikačních dovedností. Uchazeči, kteří projdou prvotním sítem, absolvují školení
v rozsahu minimálně 50 hodin (základy spolkové a zemské bezpečnostní legislativy
– trestní a přestupkové právo, práva a povinnosti policejního dobrovolníka, pravidla
chování při jednání s veřejností, první pomoc, základy sebeobrany atd.).
Dobrovolníci jsou obvykle oblečeni do modré uniformy s nápisem Freiwilliger
Polizeidienst (Dobrovolná policejní služba) na hrudi. Na rukávu nosí znak Zemské
policie Hessensko. V některých městech je jejich uniforma shodná s policejní
uniformou, ale bez nápisu Policie (Polizei). Mezi jejich vybavení může patřit i pepřový
sprej a služební mobilní telefon.29
Jejich činností je monitorování a podávání zpráv týkajících se pořádku a veřejné bezpečnosti (včetně využití preventivních rozhovorů s veřejností). Nasazováni
bývají rovněž při poskytování pomoci a zajišťování bezpečnosti v obytných
oblastech, nákupních centrech, při festivalech, průvodech a slavnostech. Kontrolují
dopravu a snaží se předcházet páchání trestných činů a přestupků. Mohou zjišťovat
totožnost podezřelých osob. Nejsou oprávněni k použití přímé fyzické síly natož
zbraně. Pouze v sebeobraně mohou použít pepřový spray.
V současnosti v této spolkové zemi působí okolo 730 dobrovolníků ve zhruba
100 obcích. Měsíčně mohou odpracovat nejvýše 25 hodin. Za hodinu obdrží 7 eur.
Svobodný stát Sasko začal dobrovolnické struktury, nazvané „Saská
bezpečnostní stráž“ (Sächsische Sicherheitswacht) budovat od roku 1998.30
Pomocníkem se může stát osoba ve věku 18 až 68 let, s dokončeným
základním vzděláním, těšící se dobré zdravotní kondici a „dobré pověsti“. Taková
osoba pak absolvuje policejní školení v délce trvání nejméně 60 hodin. Za dobu,
kterou na něm stráví, obdrží jednorázovou náhradu ve výši 153 eur.
28
Sicherheitspartner im Land Brandenburg <http://fwpd-hessen.homepage24.de/fpd%20in%20deutschland>.
Freiwilliger Dienst für Allgemeinheit; in: op-online.de, 3. VIII. 2009
<http://www.op-online.de/nachrichten/rodgau/freiwilliger-dienst-allgemeinheit-427514.html>.
30
Sächsische Sicherheitswacht <http://www.polizei.sachsen.de/zentral/1086.htm>.
29
8
Dobrovolníci jsou označeni zeleným nebo modrým sakem s nápisem
Sächsische Sicherheitswacht. V případě potřeby se prokazují služebním průkazem.
Celkem asi 800 dobrovolníků působí zejména v oblasti veřejné dopravy
a ochrany veřejných budov (nákupní centra a sídliště). Jejich pravomoci pokrývají
zjišťování totožnosti osob a zadržení pachatele nebo podezřelé osoby až do příjezdu
policie. Jako jakýkoli jiný člověk disponují právem na sebeobranu nebo pomoci
dalším osobám.
Měsíčně může dobrovolník odpracovat nejvýše 40 hodin. Za 1 hodinu činnosti
obdrží „mzdu“ 5,11 Euro. V některých případech je možné navíc požádat o náhradu
za ušlý výdělek, příspěvek nebo plnou úhradu úrazového pojištění nebo částečné
osvobození od daní z příjmů. Za déletrvající službu mohou dobrovolníci očekávat
další spíše symbolická ocenění (diplomy, kupony na státem poskytované služby
atd.).
3.
Kriminalita v Německu31
Co se týče zjišťování míry kriminality v Německu, zřejmě nejrozumnější je
zaměřit se na oficiální výstupy (roční zprávy) Spolkového kriminálního úřadu, které si
po řadu let uchovávají identickou strukturu (jedinou závažnější změnou v nedávné
minulosti bylo vypuštění pasáže o „zločinech proti státu“, která byla naposledy
obsahem zprávy za rok 2000; od této doby je tato problematika integrována do
společné zprávy spolkových ministerstev vnitra a spravedlnosti, která není vydávána
každoročně, ale v delších, několikaletých intervalech).32
31
Krulík, O., Německo: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality I; in: Kriminalistika, 3/2011, s. 215 až 233. ISSN 12109150.
Dörmann, U., Zahlen sprechen nicht für sich, Luchterhand, München 2004. ISBN 3-472-06077-8.
Frevel, B., Wer hat Angst vor’m bösen Mann? Ein Studienbuch über Sicherheit und Sicherheitsempfinden, Baden Baden 1998.
ISSN: 0943-4674.
Pfeiffer, C.; Wetzels, P., Die Explosion des Verbrechens?; in: Neue Kriminalpolitik, 2/1994, s. 32–39.
Auf Deutschlands Straßen wird's gefährlicher; in: Der Westen Nachrichten, 12. VI. 2009,
<http://www.derwesten.de/services/trackbacks/article/214977/create>.
32
Co se týče kontinuity statistiky, není od věci zdůraznit některé skutečnosti:

tato statistika tradičně neobsahuje informace o dopravních nehodách („incidentech v dopravě“);

v kontextu sjednocení Německa (říjen 1990) se výstupy rozkolísaly a nebyly vždy plně meziročně porovnatelné; počínaje
rokem 1993 je však statistika za „Západ“ a „Východ“ v zásadě integrována a tak s ní operuje i tento text;

na související internetové stránce je aktuálně uvedeno plné znění statistik počínaje rokem 1996 včetně;

vedle plného znění (několik set stran) v němčině, se zde nachází stručnější sumarizace v angličtině.
Pokud není uvedeno jinak, jsou konkrétní údaje (text, ilustrace) převzaty ze zpráv pro konkrétní roky, tedy ze stránky
Polizeiliche Kriminalstatistik <http://www.bka.de/pks/>.
Statistisches Bundesamt Deutschland: Bevölkerungsstand
<http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/internet/de/navigation/statistiken/bevoelkerung/bevoelkerungsstand/b
9
rok
počet obyvatel země33
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
201134
80 974 600
81 338 100
81 538 600
81 817 500
82 012 200
82 057 400
82 037 000
82 163 500
82 259 500
82 440 300
82 536 700
82 531 700
82 501 000
82 438 000
82 314 900
82 217 800
82 002 400
81 802 300
81 751 602
počet zjištěných případů
trestných činů
6 750 613
6 537 748
6 668 717
6 647 598
6 586 165
6 456 996
6 302 316
6 264 723
6 363 865
6 507 394
6 572 135
6 633 156
6 391 715
6 304 223
6 284 661
6 114 128
6 054 330
5 933 278
5 990 679
počet zjištěných případů
na 100 000 obyvatel
8 337
8 038
8 179
8 125
8 031
7 869
7 682
7 652
7 736
7 893
7 963
8 037
7 747
7 647
7 635
7 436
7 383
7 253
7 328
objasněnost
43,8
44,4
46,0
49,0
50,6
52,3
52,8
53,2
53,1
52,6
53,1
54,2
55,0
55,4
55,0
54,8
55,6
56,0
54,7
6800000
6600000
6400000
6200000
6000000
5800000
5600000
5400000
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zpráva se výslovně zabývá „prostorovým rozložením zločinu“ a míry jeho
objasňování v rámci Spolkové republiky (Räumliche Verteilung der Kriminalität,
Aufklärung in den Ländern und den größten Städten). Přitom jsou použity zejména
(nikoli však výhradně) tři následující úhly pohledu:



situace v jednotlivých spolkových zemích;
situace v jednotlivých velikostních kategoriích sídel (od obcí s méně než
20 000 obyvateli po velkoměsta s více než 500 000 obyvateli), ve vazbě na
podíl těchto skupin obcí na celkové populaci země;
situace v jednotlivých městech s více než 100 000 obyvateli (ve zkrácené verzi
zpráv jen u měst s více než 200 000 obyvateli).
Kapitola č. 3 Zprávy se podrobněji věnuje jednotlivým skupinám zločinu
(Straftatengruppen), které popisuje s ohledem na územní distribuci, oběti, pachatele
a podobně.
evoelkerungsstand.psml>.
33
Bez zajímavosti není, že roku 1990 činil podíl populace „Západu“ a „Východu“ v rámci Německa zhruba 75 % : 25 %, dnes
(2009) je tento poměr 80 % : 20 %.
34
Nejnovější nárůst se týká zejména krádeží (o 100 000 více než roku 2010). Násilná kriminalita je na ústupu.
10
Skupiny skutkových podstat jsou v současnosti koncipovány následovně:
skupina skutkových podstat
a její kód
Trestné činy proti životu
Straftaten gegen das Leben (000000)
Trestné činy proti sexuálnímu
sebeurčení
Straftaten gegen die sexuelle
Selbstbestimmung (100000)
Násilné činy a činy proti osobní svobodě
Rohheitsdelikte und Straftaten gegen die
persönliche Freiheit (200000)
Krádež bez přitěžujících okolností
Diebstahl ohne erschwerende Umstände
(3***00)
Krádež za přitěžujících okolností
Diebstahl unter erschwerenden
Umständen (4***00)
Majetkové trestné činy a padělání
Vermögens- und Fälschungsdelikte
(500000)
Další trestné činy podle trestního zákona
Sonstige Straftatbestände (600000)
Další trestné činy podle jiných právních
norem
Strafrechtliche Nebengesetze (700000)
celkem
počet
skutků
rok 2000
podíl na
celkové
zjištěné
trestné
činnosti
objasněnost
počet
skutků
rok 2005
podíl na
celkové
zjištěné
trestné
činnosti
objasněnost
3 676
0,1
93,7
3 549
0,1
92,9
52 099
0,8
74,6
55 203
0,9
78,7
608 316
9,7
84,9
735 632
11,5
1 463
794
23,4
48,7
1 415
530
1 519 475
24,3
14,4
975 941
15,6
1 136 277
počet
skutků
3 269
rok 2009
podíl na
celkové
zjištěné
trestné
činnosti
objasněnost
0,1
91,6
49 084
0,8
79,7
85,8
797 218
13,2
86,1
22,1
43,9
1 235
881
20,4
43,8
1 311 518
20,5
13,9
1 108
766
18,3
14,9
80,8
1 181
268
18,5
84,2
1 169
463
19,3
79,8
18,1
50,2
1 207 415
18,9
50,2
1 287 335
21,3
48,3
505 145
8,0
96,2
481 600
7,5
94,6
403 314
6,7
93,9
6 264
723
100,0
53,2
6 391 715
100,0
55,0
6 054 330
100,0
55,6
Výše uvedená struktura je nicméně i samotnými tvůrci statistiky chápána jako
„nicneříkající“. I proto je mnohem častější užívání jinak strukturovaných skupin
skutků, respektive jednotlivých skutkových podstat nebo okolností – místa činu nebo
použitého nástroje (střelná zbraň, počítač), které se však v konečném důsledku
mohou překrývat (takže jejich součet nečiní 100 %, ale klidně 110 i více %). Na
špičce žebříčku nadále zůstávají krádeže, ačkoli je viditelný relativní pokles tohoto
fenoménu mezi zjištěnou kriminalitou. Na vzestupu jsou oproti tomu podvody a různé
formy násilné kriminality.
Na tomto místě lze přikročit k tématu vazby zjištěné kriminality na území.
Ponechme přitom stranou počty zjištěných trestných činů v absolutních číslech či
meziroční posuny (založené opět na absolutních číslech) a zaměřme se na ukazatel
nejméně zavádějící, kterým jsou zřejmě zjištěné trestné činy na 100 000 obyvatel.
Co se týče nápadu
zjištěné trestné činnosti
(mapa vlevo, rok 2009),
zde platí, že čím tmavší
odstín, tím vyšší míra
zjištěné kriminality. Nerovnoměrnost nápadu trestné
činnosti dokresluje mapa
vpravo (na příkladě vloupání do vozidel, 2006).35
V obou případech jsou
šampiony – v pozitivním
smyslu slova – některé
oblasti Bavorska, včetně
pásu při hranici s Českou
republikou.
35
Polizeiliche Kriminalstatistik Bundesrepublik Deutschland, Berlin 2006.
11
Rozdělení zemí podle počtu zjištěných trestných činů na 100 000 obyvatel
vyznívá následujícím způsobem (vždy se jedná o pět kohort, kdy tmavší odstín
představuje vyšší množství zjištěných případů na počet obyvatel). Kohorty jsou
přitom každý rok v rámci konkrétní Zprávy poněkud jiné a neumožňují dokonalé
srovnání. Nejproblematičtější situace je ve všech třech sledovaných letech vždy ve
trojici „městských“ spolkových zemí (Berlin, Hamburg, Bremen).
rok 2000
rok 2005
rok 2009
Ve sledovaném období jsme tak svědky několika trendů, jako například
postupného (setrvalého) poklesu nápadu zjištěné trestné činnosti v rámci
Svobodného státu Sasko (a to zřejmě i v kontextu jeho rapidního vylidňování
a „stárnutí“ jeho populace) nebo nárůstu tohoto ukazatele v zemích Brémy nebo
Sársko. Stejný fenomén zpřehledňují i další mapy (opět pro roky 2000 – vlevo
a 2009 – vpravo). Případy, kde podíl spolkové země na zjištěné trestné činnosti
převyšuje podíl země na populaci Spolku, jsou znázorněny tmavošedě. Spolkové
země, kde je situace opačná, jsou znázorněny švětlešedou barvou.36
Ve sledovaném období si dvě „staré“ spolkové země (Dolní Sasko a Severní
Porýní – Vestfálsko) pohoršily a jedna „nová“ spolková země (Sasko) si „polepšila“.
To jen dokresluje vizi Německa jako země, kterou prochází ostrá statistická linie
sever-jih, kdy jižní regiony jsou nápadem zjištěné trestné činnosti sužovány
mnohem méně – a to včetně aglomerací jako je třeba München nebo Stuttgart.
36
V případě spolkové země Niedersachsen se roku 2009 jedná o těsný výsledek (podíl na populaci Spolku činí 9,691 %, podíl
na nápadu zjištěné trestné činnosti pak 9,749 %).
12
Druhý aspekt sledovaného tématu – tedy nápad zjištěné kriminality v různých
velikostních kategoriích obcí – je možné opět nejlépe ilustrovat na konkrétní tabulce:
skupina obcí
podle počtu
obyvatel
obce s více
než 500 000
obyvatel
obce se
100 000 až
499 999
obyvateli
obce s 20 000
až 99 999
obyvateli
obce s méně
než 19 999
obyvateli
místo činu
nezjištěno
Spolek celkem
počet obyvatel této skupiny obcí celkem
v % z populace v rámci Spolku
v % ze zjištěných trestných činů
v rámci Spolku
zjištěné trestné činy na 100 000
obyvatel v rámci této velikostní
skupiny obcí
k 1. I. 2000
k 1. I. 2005
k 1. I. 2009
k 1. I.
2000
k 1. I.
2005
k 1. I.
2009
2000
2005
2009
2000
2005
2009
11 808 157
11 894 692
13 137 616
14,4
14,4
16,0
26,1
25,4
28,0
13 829
13 650
12 908
13 495 784
13 421 992
12 319 890
16,4
16,3
15,0
21,5
21,8
19,5
9 990
10 388
9 586
21 987 414
22 541 476
22 407 049
26,8
27,3
27,3
26,5
27,9
27,0
7 555
7 925
7 282
34 872 120
34 642 689
34 137 801
42,4
42,0
41,6
25,2
24,6
24,7
4 533
4 533
4 378
-
-
-
-
-
-
0,7
0,3
0,8
-
-
-
82 163 475
82 500 849
82 002 356
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
7 625
7 747
7 383
Tento graf údaje přepočítává na nápad zjištěné kriminality na 100 000
obyvatel (roky 2000, 2005 a 2009).
15000
10000
5000
0
obce s více než obce se 100 000 obce s 20 000 až obce s méně než Spolek - prů
500 000 obyvatel
až 499 999
99 999 obyvateli 19 999 obyvateli
obyvateli
Z výše uvedených přehledů (které není možné vždy postavit vedle sebe,
protože některá města v souvislosti se změnou počtu svých obyvatel status
velkoměsta ztratí a jiná jej získají) je možné vypreparovat některá extrémní zjištění
(zde vztažená k šesti sledovaným rokům).
Neplatí přitom vždy, že by největší města musela být nutně ohniskem zjištěné
kriminality – konkrétně München (třetí nejlidnatější město země) se stabilně drží na
pozici okolo 20. nejbezpečnějšího velkoměsta v Německu. Hamburg je sice zhruba
„10. nejnebezpečnější město v zemi“, ale o tuto posici se dělí s městy, jako je třeba
patnáctkrát méně lidnatý Koblenz.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
4.
Německo je zemí, kde vznikly vůbec první „moderní“ soukromé bezpečnostní
agentury v Evropě. V přímé návaznosti na vznik takových subjektů ve Spojených
státech amerických spatřily světlo světa první dvě firmy svého druhu:37


Institut pro ostrahu a zámečnictví (Wach- und Schließ-Institut), Hannover
1901.
Frankfurtské společenství pro ostrahu a zámečnictví (Frankfurter Wach- und
Schließgesellschaft), Frankfurt am Main, 1902.
37
Konkurenční zpravodajství se v Německu těší dlouhé historii. Již v patnáctém století bankovní dům „House of digger“
soustavně shromažďoval informace a publikoval bulletin pro své obchodní zástupce po celé Evropě. Firma Bayer začala se
systematickou analýzou patentů jiných firem v roce 1886.
Murmann, J., P., Knowledge and Competitive Advantage, Cambridge University Press, Cambridge; New York 2003, s. 138 až
160 (Age of Bayer, 1886 – 1914).
13
Strážci v rámci těchto prvotních firem vykonávali i činnosti dnes ne vždy
typické, například kontrolu technologických procesů (přehřívání kotlů atd.).
V rámci někdejší Německé demokratické republiky byl soukromý sektor ze
zajišťování bezpečnosti zcela vyloučen. Ještě před sjednocením Německa v říjnu
1990 však začala na jeho území operovat řada firem ze „západního“ Německa.
Firmy dnes nevystačí s poskytováním služeb „nočních hlídačů“, ale jsou
konfrontovány jak s trendem stahování se veřejných bezpečnostních sborů
z veřejného prostoru, tak s požadavky zákazníků po zajišťování co možno nejširšího
spektra (outsourcovaných) služeb od jednoho dodavatele (úklid, stravování, facility
management, požární bezpečnost, recepční služby, šoféři, telefonisté atd.). Velký
„boom“ zaznamenávají i služby „pultů ochrany“ pro starší osoby (tedy reakce na
podezření z prudkého zhoršení zdravotního stavu klienta, které monitorují přístroje
v bytě nebo sondy na těle klienta).
Jedním z fenoménů, který se odráží na postupném růstu poptávky po
službách soukromých bezpečnostních služeb, jsou i případy „šílených střelců“
(zejména v areálech škol nebo justičních institucí):38








Rok 1994 (9. březen): V soudní síni městečka Euskirchen u Bonnu zabil
obžalovaný po vynesení rozsudku sedm lidí.
Rok 2002 (26. duben): Na gymnáziu v Erfurtu zabil bývalý žák školy 16 lidí
(13 dospělých pracovníků školy, dva žáky a jednoho policistu) a sebe.
Rok 2009 (11. březen): Žák zabíjel při vyučování na střední škole ve
Winnendenu (16 mrtvých). Po pozdější přestřelce s policisty, při níž byl
zasažen do nohy, obrátil zbraň proti sobě.
Rok 2009 (duben): Muž zabil příbuznou během soudního jednání o dědictví
v Landshutu.
Rok 2009 (červen): Ubodání těhotné ženy původem z Egypta u soudu
v Drážďanech (Dresden).
Rok 2010 (19. září): Žena v nemocnici v Lörrachu zabila tři osoby a zranila
řadu dalších, než zahynula střelou z policejní zbraně.
Rok 2012 (11. leden): Obžalovaný (pro daňové úniky) u soudu v Dachau
zastřelil jednoho z pracovníků soudu.39
Rok 2012 (červenec): V Karlsruhe zastřelil dlužník exekutora, zámečníka
a další osoby, načež obrátil zbraň proti sobě. I tento incident může
představovat další potenciál růstu poptávky po službách v oblasti soukromé
bezpečnosti.40
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:41
38
Právnička zabila tři lidi, zemřela při přestřelce v nemocnici; in: iDnes, 19. IX. 2010 <http://zpravy.idnes.cz/pravnicka-zabila-trilidi-zemrela-pri-prestrelce-v-nemocnici-pr9-/zahranicni.aspx?c=A100919_193534_zahranicni_btw>.
39
German Prosecutor Shot Dead in Bavarian Court; in: BBC News Europe, 11. I. 2012
<http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16518668>.
40
Exekuce v Karlsruhe skončila masakrem, nimrod zabil čtyři lidi a sebe; in: iDnes.cz, 4. VII. 2012
<http://zpravy.idnes.cz/strelba-v-karlsruhe-049-/zahranicni.aspx?c=a120704_103322_zahranicni_ts>.
41
Qualifying Private Security Personnel in a Rapidly Growing Sector, Malta Qualifications Council, La Valletta 2008
<http:// mqc.gov.mt/file.aspx?f=63>.
Stachovský, V., Aktuální problémy podnikání na úseku soukromých bezpečnostních služeb, Policejní akademie České republiky
v Praze (závěrečná písemná práce), Praha 2010.
14
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb42
Právo na poptávání a nabízení služeb v oblasti soukromé
bezepčnosti v rámci Německa zmiňuje již Základní zákon
(Grundgesetz, „Ústava“), a to ve článku 1 (Ochrana lidské
důstojnosti) a 14 (záruka vlastnictví). Na praktické úrovni se pak
jedná o následující normy:

Instituce
odpovědná
za vytváření
rámce regulace
Oblasti pokryté
regulací
Zákon ze dne 22. II. 1999 o regulaci průmyslu a obchodu
(Gewerbeordnung, § 34a se týká udělování licencí
k podnikání v rámci sektoru soukromé bezpečnosti).43
 Zákon ze dne 7. II. 1927, ve znění ze 16. června 1998,
o podnikatelských aktivitách.
 Zákon ze dne 14. XII. 1995, o soukromých bezpečnostních
službách.
 Zákon ze dne 23. VII. 2002, o soukromých bezpečnostních
službách.
 Zákon ze dne 14. XII. 1994, o soukromých bezpečnostních
službách.44
 Specifické zákonodárství pro detektivní služby neexistuje.
 Oblast soukromých bezpečnostních služeb spadá do značné
míry pod kontrolu Ministerstva obchodu, respektive Obchodní
komory (Industrie und Handelskammer, IHK)45. To platí pro
oblast výcviku. Velkou roli sehrávají i obecní úřady (vydávání
a kontrola licencí, zbrojní průkazy a povolení pro nakládání se
střelnými zbraněmi).
 Další významným aktérem je Průmyslové a obchodní
sdružení pro povinné pracovní pojištění (Verwaltungs
Berufsgenossenschaft, VBG).46
Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt) rozeznává
dvě kategorie personálu, zařaditelné pod soukromou bezpečnost:


K74.60.1 (vyšetřování – tedy detektivní služby).
K74.60.2 (Ochrana osob a objektů, Personen- und
Objektschutzdienste, zahrnující i činnosti, jako monitoring,
ostrahu, přepravu peněz a cenností a letištní bezpečnost).
Jiné pohledy na strukturování sektoru, například právní regulace,
operují s poněkud modifikovanou škálou činností, například:
ostraha budov, ostraha osob, ostraha vojenských zařízení,
pořadatelské služby (sportovní a kulturní akce), ostraha
jaderných elektráren, ostraha průmyslových objektů, ostraha
letišť, recepční služby, ostraha a přeprava peněz a cenností.
42
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Germany
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3A238.76>.
43
Gewerbeordnung <http://dejure.org/gesetze/gewo>.
44
Law of 14 December 1994 on Private Security Entreprises
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/germany_1994_law_pse.pdf>.
45
Profesní veřejný orgán skládající se z firem v rámci určitých regionů. V Německu je těchto komor okolo 80. Jejich členy jsou
povinně všechny subjekty zapsané v obchodním rejstříku.
Gesetz zur vorläufigen Regelung des Rechts der Industrie- und Handelskammern
<http://www.gesetze-im-internet.de/ihkg/BJNR009200956.html>.
46
Verwaltungsberufsgenossenschaft <http://www.vbg.de/de/home/home_node.html>.
15
Činnost bodyguarda (Leibwächter) může obnášet i instalování
alarmových systemů, řízení pancéřovaných vozidel nebo
nepřetržitou ochranu osob (i v soukromí).
Požadavky pro
vstup na trh
– na úrovní
právnické osoby
Požadavky pro
vstup na trh
– na úrovni
fyzické osoby
Omezení pro
vstup na trh
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Činnosti soukromých detektivů jsou poněkud omezeny na sběr
materiálů „v mezích zákona“.
Pro získání koncese podle § 34a Průmyslového zákoníku
(Gewerbeordnung) je třeba splnit tyto požadavky:



Věk (u představitelů firmy) alespoň 18 let.
Spolehlivost (výsledek prověrky firmy a prověřování osob).
Kurs zajišťovaný Obchodní komorou v délce trvání 80 hodin
(80 lekcí po 45 minutách) k nabytí odborné způsobilosti.
 Prokázání platební schopnosti.
Pro získání koncese podle § 34a Průmyslového zákoníku
(Gewerbeordnung) je třeba splnit tyto požadavky:



Věk alespoň 18 let.
Spolehlivost (výsledek prověřování osob).
Kurs zajišťovaný Obchodní komorou v délce trvání 40 hodin
(80 lekcí po 45 minutách) k nabytí odborné způsobilosti.
 Absolvování zkoušky pro střežení veřejných prostor
(Sachkundeprüfung).47
Působení v sektoru soukromé bezpečnosti je neslučitelné se
zastáváním jakékoli funkce ve veřejném sektoru.
Uniformy nesmí být zaměnitelné s uniformami „státních“ či
„zemských“ ozbrojených složek. Každý „operativní“ bezpečnostní
pracovník musí na oděvu nosit viditelný identifikační průkaz
bezpečnostního pracovníka s fotografií a názvem společnosti, ve
které je zaměstnán. V případě, že je vykonávána ostraha na
veřejně přístupném místě, musí být oděv pracovníka opatřen
viditelným logem bezpečnostní agentury.
 Používání střelných zbraní personálem v rámci sektoru je
možné. Povolení je vydáváno jak na úrovni právnické, tak
fyzické osoby. Povinné povolení pro používání střelné zbraně
je v současnosti platné pro přinejmenším 10 000 strážců.
 Podmínkou k získání povolení je absolvování školení/výcviku.
Dodatečný výcvikový modul se týká strážců, najímaných
k ostraze armádních objektů (tento kurs provádí vojenské
složky).
 V mimopracovní době jsou zbraně uskladněny ve firemních
prostorách.
V rámci sektoru působí asi 300 psů. Jejich nasazení se řídí
uzavírán povinných pojistek za způsobenou škodu.
47
Přípravu na složení zkoušky nabízí celá řada soukromých firem.
Akademie für Sicherheit (AfS) Nürnberg <http://www.sachkun.de/>.
Přehled celé řady dalších pro tento účel certifikovaných vzdělávacích a zkouškových institucí viz zde: Sachkundeprüfung im
Bewachungsgewerbe; in: IHK Köln <http://www.ihk-koeln.de/12772_sachkundepruefung_im_bewachungsgewerbe.axcms>.
16
Počet „hlídacích“ a soukromých bezpečnostních agentur v Německu.
1994
1 967
1995
1 800
1996
1 897
1997
2 065
1998
2 237
1999
2 339
2000
2 570
48
2001
2 728
2002
2 748
49
2003
2 825
2004
2 959
2005
3 150
50
2006
3 280
51
2007
3 500
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Počet osob, zaměstnaných v „hlídacích“ a soukromých bezpečnostních agenturách v Německu.
1996
115 000
1997
121 000
1998
133 000
1999
136 000
2000
140 000
2001
142 000
2002
145 00053
2003
160 725
2004
171 492
52
2005
167 714
2006
171 341
180000
160000
140000
120000
100000
80000
60000
40000
20000
0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Obrat „hlídacích“ a soukromých bezpečnostních agentur v Německu – stav ke květnu 2007, miliardy eur. Údaje se však týkají pouze firem, které
se zabývají tématem soukromé bezpečnosti jakou svpou jedinou či hlavní činností. Firmy, které v rámci sektoru působí pouze menší částí své
kapacity, nejsou zahrnuty. 54
1995
2,41
1996
2,53
1997
2,61
1998
2,8
1999
3,14
2000
3,3
2001
3,64
2002
3,94
2003
4,06
2004
3,93
2005
4,13
2006
4,3
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
48
2001
2002
2003
2004
2005
2006
CoESS pro rok 2002 uvádí 2 632 firem, z čehož samostatně podnikající osoby (firmy jedné osoby) představují 11,5 %; firmy
do 10 zaměstnanců 33,5 %; firmy do 100 zaměstnanců 41,5 % a firmy s více než 100 zaměstnanci: 13,5 %.
49
Jednou z největších firem je firma Brinks, s asi 1 500 zaměstnanci.
50
Z toho 651 firem, tvořících dohromady 80 % trhu (obratu).
51
Z toho firmy o 1 až 20 zaměstnancích 32 % počtu firem; 20 až 200 zaměstnanců (55 %); 200 až 500 zaměstnanců (10 %);
500 až 1 000 zaměstnanců (2 %); více než 1 000 zaměstnanců (1 %).
52
Průměrný věk personálu v rámci sektoru je 45 let. Okolo 80 % personálu tvoří muži. Fluktuace personálu činí asi 15 %. Okolo
70 % personálu je zaměstnáno na plný úvazek. Zaměstnání na dobu určitou není často předmětem sociálních programů. Ne
všechny přehledy zahrnují podsektor přepravy peněz a cenností (asi 8 500 osob) a recepčních služeb (asi 34 000 osob).
Zahrnuty nejsou ani osoby, které jsou kmenovými zaměstnanci v rámci určité firmy, stojící jako celek mimo sektor (tzv. „závodní
stráže“).
53
CoESS uvádí 186 281 osob, z toho 80 % zaměstnaných ve firmách s více než 100 zaměstnanci.
54
Arbeitsmarkt in Zahlen, Bundesanstalt für Arbeit, Nürnberg 2002
<http://www1.arbeitsamt.de/hst/services/statistik/200112/iiia4/multijz_heftd.pdf>.
17
Červen 2006: distribuce personálu v sektoru soukromé bezpečnosti (z celkového počtu 171 341 osob):
přeprava peněz a cenností
7%
pulty ochrany
ostraha jaderných zařízení
1%
bezpečnost civilního letectví
administrativní síly
5%
služby pro obecní
zastupitelstva, bodyguarding
1%
firemní ostraha
(in-house security)
35 %
6%
firemní požární ochrana
1%
ostraha vojenských zařízení
1%
5%
recepční služby
20 %
bezpečnost práce a
bezpečnost životního
prostředí
1%
pořadatelský servis
(event management)
7%
pochůzková činnost
5%
bezpečnost veřejné dopravy
2%
ostraha železničních zařízení
během jejich oprav
3%
Rozložení personálu v oblasti soukromé bezpečnosti v rámci Německa
spolková země
Baden – Württemberg
Bayern
Berlin
Brandenburg
Bremen
Hamburg
Hessen
Mecklenburg – Vorpommern
Niedersachsen
Nordrhein-Westfalen
Rheinland – Pfalz
Saarland
Sachsen
Sachsen – Anhalt
Schleswig – Holstein
Thüringen
celkem
počet obyvatel (2006, 2007) podíl na populaci Spolku (%)
10 736 000
12 469 000
3 395 000
2 559 000
663 000
1 744 000
6 092 000
1 707 000
7 994 000
18 058 000
4 059 000
1 050 000
4 274 000
2 470 000
2 833 000
2 335 000
82 438 000
13,02
15,13
4,12
3,10
0,80
2,12
7,39
2,07
9,70
21,90
4,92
1,27
5,18
3,00
3,44
2,83
100,00
počet pracovníků v rámci
sektoru (2006)
15 856
23 953
11 502
7 540
2 469
6 873
22 481
4 156
11 689
32 481
4 634
1 737
9 762
5 205
5 235
5 768
171 341
Mapa znázorňuje (tmavou barvou) ty spolkové země,
kde (ve vztahu k roku 2006) podíl na personálu
soukromých bezpečnostních služeb převyšuje jejich
podíl na populaci Spolku (v případě Hamburgu
a Hessenska bezmála dvojnásobně). Vedle již
zmíněného Hamburgu, Hessenska a Brém se to pak
týká všech „nových spolkových zemí“ (včetně teritoria
Západního Berlína).
18
podíl na počtu pracovníků
v rámci Spolku (%)
9,25
13,00
6,71
4,40
1,44
4,01
13,12
2,43
6,82
18,96
2,70
1,01
5,70
3,04
3,06
3,37
100,00
Pravomoci
Výcvik
S výjimkou omezených pravomocí v oblasti prohlídky osob
a zabavení neoprávněné pronášených věcí se jedná o prakticky
stejný rozsah pravomocí, jakým se v rámci Německa těší kterýkoli
jiný občan (respektive fyzická osoba). Pracovníci v rámci sektoru
nemohou operovat s žádným specifickým právním statusem, jako je
např. status veřejného činitele.
S platností od 1. dubna 1996 je možné licenci vydat pouze fyzické
osobě, která absolvovala náležitý výcvik. Rámec výcviku je stanoven
Obchodní komorou. Pro management je povinností 80 hodin trvající
teoretický kurs. Pro koncový personál je předepsán 40 hodinový
teoretický kurs.
Kurs, zakončený certifikátem, může probíhat jak pod taktovkou firmy,
tak v rámci specializovaných institucí, certifikovaných Obchodní
komorou. Nejsou zřejmě stanovena žádná ustanovení ohledně
pokračujícího (průběžného) vzdělávání v rámci sektoru.
Výcvik nemusí obvykle absolvovat tyto osoby:
Licensovaný bezpečnostní personál v rámci továren (předáci).
Bývalí policisté, personál vězeňské služby nebo vojenské policie
– těm postačilo splnění vstupního testu.
 Administrativní sankce: Odejmutí povolení k provozování
činnosti.
 Trestní sankce: Pokuta až do výše 5 000 eur.
 Služby pro orgány veřejného sektoru představují aktuálně (rok
2008) asi 24 % objemu aktivit v rámci sektoru. Výjimkou nejsou
případy ostrahy vojenských a jaderných zařízení, stejně jako
zajišťování pořádku při veřejných akcích pořádaných obcemi
(festivaly, jarmarky).
 Fenomenem dneška je snaha o koordinovaný postup veřejných
a soukromých bezpečnostních sborů. Jako významný zlom bývá
chápán 1. leden 2010. Od tohoto data nahradila firma Brink’s
Sicherheit GmbH Spolkovou policii při plnění řady úkolů v rámci
mezinárodního letiště Frankfurt am Main.
Údaje pro rok 2007 hovoří o obratu ve výši 4 350 000 000 eur (pro
rok 2003 činí tento údaj 4 100 000 000 eur).

Obvyklá pracovní doba v rámci sektoru činí 48 hodin týdně
(denní maximum 12 hodin, týdenní maximum 72 hodin).

Proplácené přesčasy mohou činit 25 % pracovní doby. Objem
práce v noci a o víkendech či svátcích se liší podle různých
spolkových zemí (25 až 50 % o nedělích, 5 až 25 % v noci).
V rámci sektoru (respektive v Německu jako celku) aktuálně probíhá
vzrušená rozprava o možném stanovení minimální mzdy.
Platí zde identická všeobecná pravidla jako v jiných sektorech (stejná
mzda za stejnou práci pro obě pohlaví atd.).
Téma pokrývají všeobecně platná pravidla (včetně pojištění
zaměstnanců v souvislosti s možnými pracovními úrazy).


Sankce
Služby pro
orgány
veřejného
sektoru
Obrat
Pracovní
doba
Mzdy
a příplatky
Rovnost
příležitostí
Ochrana
zdraví při
práci
19
Asociace pokrývající oblast soukromé bezpečnosti
Stěžejními aktéry ve sledované oblasti jsou zejména následující instituce:
platforma
Spolkový svaz
bezpečnostního
průmyslu
(Bundesverband der
Sicherheitswirtschaft,
BDSW).55
Spolková asociace
německých společností
přepravujících peníze
a cennosti
(Bundesvereinigung
Deutscher Geld- und
Werttransportunternehmen
e.V., BDGW)56
Federace sdružení
pojišťovacích makléřů
a společností
(Bundesverband
firmenverbundener
Versicherungsvermittler
und –Gesellschaften
e. V., BfV)57
Německý ochranný svaz
pojišťoven
(Deutscher VersicherungsSchutzverband
e.V., DVS)58
Spolkový svaz
společností vyrábějících
a instalujících
bezpečnostní systémy
(Bundesverband
der Hersteller- und
Errichterfirmen von
Sicherheitssystemen)59
svazy na úrovni
spolkových zemí,
například Zemský svaz
strážních a bezpečnostních služeb
a detektivů Durynska
(Landesverband Thüringer
Wach- und
Sicherheitsservice
und Detektei, TWSS)60
logo
zapojené firmy
počet osob v rámci
zapojených firem
poznámka
Platforma je aktivní
jak v oblasti
budování
výcvikových
standardů
(standardů kvality)
v rámci sektoru, tak
co se týče
vyjednávání
s odbory.
Asociace se
nezapojuje do
vyjednávání
o mzdách.
V této oblasti
akceptuje výsledky,
vyjednané po linii
BDSW.
Podle různých údajů
se může jednat o
420 až 600
společností, tedy asi
20 % firem v rámci
sektoru.
Může se jednat
o 100 000 až
127 500 osob,
podle různých
údajů, tedy okolo
75 % sektoru.
Odhadem se jedná
o 170 až 176 firem,
tedy asi 90 %
subsektoru
„přeprava peněz
a cenností“.
Asi 8 000 až 9 000
osob, tedy 80 %
subsektoru.
nezjištěno
nezjištěno
-
nezjištěno
nezjištěno
-
nezjištěno
Součástí stránky
Svazu je
i vyhledávání firem
podle směrovacích
čísel konkrétních
regionů.
nezjištěno
Od roku 2002 platí
ujednání mezi
předchůdcem
TSWW (TWSU)
a BDWS (tedy
předchůdcem
BDSW).
Firmy v rámci
subsektoru výroby
a instalace
elektronických
bezpečnostních
systémů.
Firmy v rámci
sektoru na úrovni
jednotlivých
spolkových zemí.
Poznámka: V čele BDSW a BDGW jsou často tytéž osoby. Zájmy obou svazů
jsou v řadě ohledů plně v souladu. Existují i zmínky o možném sloučení obou
subjektů.
55
Ještě na konci roku 2011 se tato platforma jmenovala Spolková asociace německých strážních a bezpečnostních společností
(Bundesverband Deutscher Wach- und Sicherheitsunternehmen e.V., BDWS).
Bundesverband der Sicherheitswirtschaft <http://www.bdsw.de/cms/index.php>.
56
Bundesvereinigung Deutscher Geld- und Werttransportunternehmen e.V. <http://www.bdgw.de/cms/index.php>.
57
Bundesverband firmenverbundener Versicherungsvermittler und -Gesellschaften e.V. <http://www.bfv-fvv.de>.
58
Deutscher Versicherungs-Schutzverband e.V. <http://www.dvs-schutzverband.de>.
59
Bundesverband der Hersteller- und Errichterfirmen von Sicherheitssystemen <http://www.bhe.de/>.
60
Thüringer Wach- und Sicherheitsservice & Detektei <http://www.twss-schwallungen.de/>.
20
Odborové platformy, pokrývající oblast soukromé bezpečnosti
počet zapojených osob
v rámci sektoru
poznámka
Sjednocený svaz
zaměstnanců ve
službách (Vereinte
Dienstleistungsgewerksch
aft für die Interessen der
Arbeitnehmer, Verdi,
ver.di)61
V rámci sektoru se jedná
o údajně přinejmenším
30 000 osob, tedy až 25 %
sektoru; členství kolísá podle
subsektorů – ostraha
jaderných zařízení je
odborově organizována okolo
80 %; vysoce kvalifikovaný
personál a management
se obvykle odborově
neangažuje.
Celková členská základna
platformy je odhadována na více
než 2 miliony osob.62 Platforma je
členěna do 13 sekcí, jednu z nich
tvoří oblast „Zvláštní služby“
(Besondere Dienstleistungen)63,
pokrývající i téma „bezpečnostního
průmyslu“ (Wach- und Sicherheitsdienste, incl. Geld- und Werttransport: strážní služby,
monitorovací služby, přeprava
peněz a cenností, dokonce
i soukromí detektivové).
Svaz zaměstnanců ve
veřejných službách
a sektoru služeb
(Gewerkschaft
Öffentlicher Dienst und
Dienstleistungen, GÖD) 64
Asi 4 500 osob, okolo 4 %
sektoru
Jedná se o křesťanskosocialistickou odborovou platformu. Celkový počet jejích členů je
okolo 51 000 osob.
platforma
logo
Vedle výše uvedených střechových platforem je třeba zmínit, že v rámci
Německa existuje celá řada lokálních či zemských mzdových ujednání
(Haustarifverträge), ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnavateli či sektoru.
Ilustrace
Firma ASCOTA-IT65 patří mezi významné poskytovatele vzdělávacích
programů v rámci sektoru.
61
Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft <http://www.verdi.cz>.
Jedná se o postupný pokles, před 10 lety to bylo okolo 2 800 000 osob.
63
Do tohoto segmentu patří velmi pestrá směsice aktivit, od půjčování vozidel, průzkumu veřejného mínění, cestovní ruch,
kosmetické salony, koupaliště, ale výslovně i poskytování prostituce.
64
Sesterská platforma funguje v Rakousku.
Gewerkschaft Öffentlicher Dienst und Dienstleistungen <http://www.goed-online.de/>.
65
ASCOTA-IT <http://www.ascota-bildung.de>.
62
21