učební osnovy předmětů - Střední odborná škola a Gymnázium

Komentáře

Transkript

učební osnovy předmětů - Střední odborná škola a Gymnázium
5. UČEBNÍ OSNOVY
5.1 Český jazyk a literatura
Název předmětu: Český jazyk a literatura
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje obsah vzdělávacího oboru Český
jazyk a literatura RVP G, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace.Výuka předmětu je rozdělena na dvě složky – Jazyk a jazyková komunikace
a Literární komunikace, přičemž se obě složky ve výuce vzájemně prolínají.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3 – 3 – 4 – 4. V 1. a 4. ročníku se třída v jedné
hodině týdně dělí na 2 skupiny.
Výuka předmětu Český jazyk a literatura je založena hlavně na výkladu, práci s textem,
diskusi, žákovských příspěvcích k vybraným tématům (referáty apod.), písemném nebo
ústním procvičování a prověřování získaných vědomostí a dovedností. Vzdělávací obsah
předmětu je naplňován také návštěvou divadelních a filmových představení, účastí
v soutěžích (olympiáda, literární soutěže) a různých projektech (ročníkové a seminární práce,
SOČ).
Do vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou v rámci ŠVP integrována
následující průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova (tematické okruhy: Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti, Sociální komunikace)
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (tematické okruhy:
Globalizační a rozvojové procesy, Žijeme v Evropě)
• Multikulturní výchova (tematické okruhy: Základní problémy sociokulturních
rozdílů, Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního
prostředí)
• Mediální výchova (tematické okruhy: Média a mediální produkce, Mediální produkty
a jejich významy, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních
dějinách)
Výchovné a vzdělávací strategie
Žák by si měl během studia osvojit následující klíčové kompetence:
KK1 – kompetenci k učení
KK2 – kompetenci k řešení problémů
KK3 – kompetenci komunikativní
KK4 – kompetenci sociální a personální
KK5 – kompetenci občanskou
KK6 – kompetenci k podnikavosti
K rozvíjení a osvojování klíčových kompetencí budou využívány při vyučování
i v mimovýukových aktivitách zejména tyto výchovné a vzdělávací strategie:
Učitel:
- zadáváním referátů, mluvních cvičení, slohových prací vede žáky k samostatnému
vyhledávání a kritickému zpracování informací a k formulování a obhajobě vlastních
názorů (KK1,KK2,KK3)
- učí žáky interpretovat texty, trénuje s nimi úlohy zaměřené na čtení s porozuměním
(KK3,KK4)
- výběrem vhodných textů uměleckých i odborných motivuje žáky k četbě, k aktivnímu
zájmu o osobní rozvoj a seberealizaci (KK1,KK6)
- motivuje žáky k účasti v soutěžích a olympiádách (KK1,KK2)
- organizuje pro žáky návštěvy divadelních a filmových představení, výstav apod.
a využívá těchto podnětů k následné diskusi a formulování závěrů (KK3,KK4,KK5)
- podporuje práci žáků na projektech, při níž se žáci učí efektivně spolupracovat,
vzájemně se respektovat a vhodně komunikovat (KK2,KK3,KK4)
- vyžadováním zodpovědného a iniciativního přístupu k plnění úkolů vede žáky
k náročnosti k sobě i k ostatním (KK4,KK5)
- formou samostatné práce rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů (KK6)
1
Český jazyk a literatura - 1. ročník
Jazyk a jazyková komunikace
Učivo
Obecné poučení o jazyku a řeči /
Jazyk a řeč, jazyková komunikace,
myšlení a jazyk, národní jazyk a
jeho útvary, čeština a slovanské
jazyky, jazyková kultura, vývojové
tendence českého jazyka
Zvuková stránka jazyka
Systém českých hlásek, zásady
spisovné výslovnosti, zvukové
prostředky souvislé řeči
Grafická stránka jazyka
Písmo, jeho vznik, vývoj a druhy;
základní principy českého
pravopisu – psaní i,í/y,ý, psaní
písmena ě, psaní předpon s-/za souhláskových skupin, psaní
délky samohlásek, psaní zkratek a
značek, psaní slov přejatých
Nauka o slohu
Slohotvorní činitelé subjektivní a
objektivní; funkční styly;
text (komunikát) a komunikační
situace – prostředí, účastníci
komunikace, jejich role;
funkce komunikátů, komunikační
strategie;
styl prostěsdělovací a jeho útvary
(mluvené i psané)
Výstup ŠVP
Žák:
- odlišuje různé variety národního
jazyka a vhodně jich využívá ve
svém projevu
- na vybraných textech popíše
základní rysy češtiny a vysvětlí
vývojové tendence
Poznámky
PT – Multikulturní výchova, TO –
Vztah k multilinguivní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
- v mluveném projevu prokáže
praktickou znalost zásad spisovné
výslovnosti
- vhodně využívá zvukové
prostředky řeči (výška hlasu,
tempo řeči, přízvuky, pauzy,
frázování aj.)
- při mluveném projevu vhodně
užívá nonverbálních prostředků
řeči
- znalosti ze zvukové stránky
jazyka využívá při analýze
básnického textu
- ve svém písemném projevu
dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy
- v písemném i mluveném projevu
volí vhodné výrazové prostředky
podle jejich funkce a ve vztahu
k sdělovacímu záměru, k dané
situaci, kontextu a k adresátovi
PT – Osobnostní a sociální
výchova, TO – Sociální komunikace
ZSV – mezilidská komunikace a
problémy v mezilidských vztazích
2
Český jazyk a literatura - 2. ročník
Jazyk a jazyková komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Nauka o slovní zásobě a tvoření
slov
Jednotky slovní zásoby (včetně
frazeologických);
významové vztahy mezi slovy;
rozšiřování slovní zásoby;
slovníky a práce s nimi;
způsoby tvoření slov;
slovotvorný a morfematický
rozbor;
slohová charakteristika výrazových
prostředků
Tvarosloví
Slovní druhy a jejich mluvnické
kategorie a tvary
Grafická stránka jazyka
Psaní velkých písmen;
čárka ve větě jednoduché;
hranice slov v písmu
Publicistický styl
Útvary publicistického stylu –
zpráva, sloupek, reportáž, fejeton,
recenze, reklama aj.;
funkce komunikátů (apel, přesvědčování, argumentace, kontakt)
- v mluveném i písemném projevu
vhodně využívá slohové
rozvrstvení výrazových prostředků
češtiny
- vysvětlí význam frazeologických
spojení
- efektivně a samostatně využívá
různých informačních zdrojů
(slovníky, encyklopedie, internet)
- ve svém projevu uplatňuje
znalosti tvarosloví a slovotvorných
principů českého jazyka
- je si vědom možnosti využití
těchto znalostí při studiu cizích
jazyků
- ve svém písemném projevu
dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy
- volí adekvátní komunikační
strategie, rozezná manipulativní
komunikaci a dovede se jí bránit
- zhodnotí vliv médií na vlastní
jednání
- efektivně a samostatně využívá
různých informačních zdrojů
PT – Mediální výchova, TO –Média
a mediální produkce, TO – Mediální
produkty a jejich významy, TO –
Účinky mediální produkce a vliv
médií, TO - Role médií v moderních
dějinách
Náměty: aktivní účast žáků
v celostátním projektu „Studenti
čtou a píší noviny“ (organizuje 2x
ročně deník MF Dnes)
3
Český jazyk a literatura - 3. ročník
Jazyk a jazyková komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Skladba
Základní principy větné skladby
(větné členy, věty, souvětí a jejich
vztahy);
aktuální členění výpovědi;
základy valenční a textové syntaxe;
základní vlastnosti textu, principy
jeho výstavby;
nepravidelnosti větné stavby;
narativní postupy – řeč přímá,
nepřímá, nevlastní přímá,
polopřímá
Grafická stránka jazyka
Čárka v souvětí, středník,
dvojtečka, uvozovky, pomlčka, tři
tečky, závorky, lomítko
Odborný styl
Úvaha, výklad, odborný popis;
práce s odborným textem
Základy rétoriky
Druhy řečnických projevů,
příprava a realizace řečnického
vystoupení;
komunikační situace – prostředí,
účastníci komunikace, jejich role;
funkce komunikátů –
sebevyjádření, apel, přesvědčování,
argumentace, kontakt aj.;
míra připravenosti, oficiálnosti,
veřejnosti komunikace;
komunikační strategie – adresnost,
ohled na partnera (volba
jazykového útvaru, prostředků
verbálních a neverbálních),
vyjadřování přímé a nepřímé,
jazyková etiketa
- využívá znalostí o větných
členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích
vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky,
k účinnému dorozumívání,
logickému strukturování výpovědi
a k odlišení záměru mluvčího
- používá různé prostředky
textového navazování vedoucí ke
zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení;
uplatní textové členění v souladu
s obsahovou výstavbou textu a
rozvíjením tématu
- ve svém písemném projevu
dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy
-pořizuje z odborného textu
výpisky, zpracovává osnovy,
výtahy, konspekty
- efektivně a samostatně využívá
různých informačních zdrojů
(slovníky, encyklopedie, internet)
- vhodně využívá a kombinuje
různé funkční styly a slohové
postupy
- v mluveném projevu využívá
základní principy rétoriky
- volí adekvátní komunikační
strategie, zohledňuje partnera a
publikum
- vhodně využívá jazykové
prostředky i nonverbální
prostředky
- rozezná manipulativní
komunikaci a dovede se jí bránit
- v mluveném projevu ovládá
zásady spisovné výslovnosti a
vhodně využívá zvukové
prostředky řeči (modulace síly,
výšky hlasu a tempa řeči, umístění
přízvuků, správné frázování)
PT – Osobnostní a sociální
výchova, TO – Sociální komunikace
ZSV – mezilidská komunikace a
problémy v mezilidských vztazích
4
Český jazyk a literatura - 4. ročník
Jazyk a jazyková komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Historický vývoj češtiny, přehled
vývoje naší jazykovědy
Základní vývojové tendence
českého jazyka;
významné osobnosti české
jazykovědy
Administrativní styl
Úřední písemnosti, formuláře, styk
s institucemi
Umělecký styl
Jazykové, kompoziční a tematické
prostředky výstavby literárního
díla;
monolog a dialog; subjekty
mimotextové a vnitrotextové
(autor, čtenář, vypravěč, lyrický
hrdina, postavy);
narativní postupy (řeč přímá,
nepřímá, nevlastní přímá,
polopřímá);
vybrané útvary uměleckého stylu:
umělecký popis, umělecké
vyprávění
Řečnický styl
Vybrané útvary řečnického stylu:
projev, proslov, přednáška,
diskuse, polemika
- na vybraných textech vyloží
základní rysy češtiny a vysvětlí
zákonitosti jejího vývoje i současné
vývojové tendence
- v písemném i mluveném projevu
volí vhodné výrazové prostředky
podle jejich funkce a ve vztahu
k sdělovacímu záměru, k dané
situaci, kontextu a adresátovi
- v písemném projevu dodržuje
zásady pravopisu a s oporou
příruček řeší složitější případy;
účinně využívá možností
grafického členění textu
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, nalezne jevy, které
činí text uměleckým
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a objasní jejich funkci
v textu
- rozliší a specifikuje jednotky
vyprávění (časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a posoudí
jejich funkci v konkrétním textu
- v mluveném projevu využívá
základní principy rétoriky
- volí adekvátní komunikační
strategie, zohledňuje partnera a
publikum
- vhodně využívá jazykové
prostředky i nonverbální
prostředky
- rozezná manipulativní
komunikaci a dovede se jí bránit
- v mluveném projevu ovládá
zásady spisovné výslovnosti a
vhodně využívá zvukové
prostředky řeči (modulace síly,
výšky hlasu a tempa řeči, umístění
přízvuků, správné frázování)
PT – Osobnostní a sociální
výchova, TO – Sociální komunikace
ZSV – mezilidská komunikace a
problémy v mezilidských vztazích
5
Český jazyk a literatura - 1. ročník
Literární komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Základy literární vědy
literární teorie, literární historie,
literární kritika, poetika;
literatura a její funkce
literární druhy a žánry
Jazykové, kompoziční a
tematické prostředky výstavby
literárního díla
tropy, figury; rytmus, rým a
zvukové prostředky poezie;
monolog, dialog; typy kompozice;
motiv, téma
Vývoj literatury v kontextu
dobového myšlení, umění a
kultury
Starověké mimoevropské literatury
(s přesahem do raného středověku)
Antická literatura
Středověká evropská literatura
Česká literatura středověku
Renesance a humanismus
v evropských literaturách
Renesance a humanismus
v Čechách
Baroko v evropských literaturách
Baroko v české literatuře
Klasicismus, osvícenství,
preromantismus
Vyjadřování zážitkú z literárních
děl a soudů nad nimi (osobní
záznamy, anotace, recenze apod.)
/průběžně/
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, nalezne jevy, které
činí text uměleckým
- objasní rozdíly mezi fikčním a
reálným světem a popíše, jakým
způsobem se reálný svět promítá
do literárního textu
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a objasní jejich funkci
v textu
- rozliší a specifikuje jednotky
vyprávění (časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a posoudí
jejich funkci v konkrétním textu
- pokouší se o interpretaci
literárních textů a uplatňuje přitom
získané znalosti o struktuře
literárního díla, literárních žánrech
a literárněvědných termínech
- vystihne podstatné rysy
základních period české i světové
literatury, významných
uměleckých směrů, uvede jejich
představitele a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos pro vývoj
literatury a literárního myšlení
-vysvětlí specifičnost vývoje české
literatury a vyloží její postavení
v kontextu literatury světové
PT-Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech:
TO-Žijeme v Evropě
Náměty: návštěva divadelního
Představení a beseda o něm
DEJ – Starověké civilizace, antika
VYV- Renesanční umění, baroko,
klasicismus
- pořizuje si záznamy o lit.dílech a
svých čtenářských nebo diváckých
dojmech (kulturní deník apod.)
- využívá informací z odborné
literatury, internetu, tisku a
z dalších zdrojů, kriticky je třídí a
vyhodnocuje
Interpretace textu
/průběžně/
6
Český jazyk a literatura - 2. ročník
Literární komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Vývoj literatury v kontextu
dobového myšlení, umění a
kultury
Národní obrození
Romantismus ve světové a české
literatuře
Realismus ve světové literatuře
Básnické generace 2. pol. 19.stol.
v české literatuře
Realismus v české próze a dramatu
Jazykové, kompoziční a
tematické prostředky výstavby
literárního díla
Text a intertextovost
Vyjadřování zážitkú z literárních
děl a soudů nad nimi (osobní
záznamy, anotace, recenze apod.)
/průběžně/
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, nalezne jevy, které
činí text uměleckým
- objasní rozdíly mezi fikčním a
reálným světem a popíše, jakým
způsobem se reálný svět promítá
do literárního textu
- vystihne podstatné rysy
základních period české i světové
literatury, významných
uměleckých směrů, uvede jejich
představitele a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos pro vývoj
literatury a literárního myšlení
-vysvětlí specifičnost vývoje české
literatury a vyloží její postavení
v kontextu literatury světové
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a objasní jejich funkci
v textu
- rozliší a specifikuje jednotky
vyprávění (časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a posoudí
jejich funkci v konkrétním textu
- pokouší se o interpretaci
literárních textů a uplatňuje přitom
získané znalosti o struktuře
literárního díla, literárních žánrech
a literárněvědných termínech
- identifikuje využití jednoho textu
v textu jiném (intertextovost)
- pořizuje si záznamy o lit.dílech a
svých čtenářských nebo diváckých
dojmech (kulturní deník apod.)
- využívá informací z odborné
literatury, internetu, tisku a
z dalších zdrojů, kriticky je třídí a
vyhodnocuje
PT-Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech:
TO-Žijeme v Evropě
Náměty: Návštěva divadelního
Představení a beseda o něm
DEJ – Národní obrození
VYV,HUV –Umělecké směry ve
výtvarném umění a hudbě
Interpretace textu
/průběžně/
Vývoj literárních druhů a žánrů
/průběžně/
7
Český jazyk a literatura - 3. ročník
Literární komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Vývoj literatury v kontextu
dobového myšlení, umění a
kultury
Umělecká moderna
(impresionismus, symbolismus,
dekadence, prokletí básníci; Česká
moderna)
Anarchističtí buřiči
Světová literatura 1. pol. 20. století
Česká poezie 1. pol. 20. století
Česká próza 1. pol. 20. století
České drama 1. pol. 20. století
Jazykové, kompoziční a
tematické prostředky výstavby
literárního díla
Text a intertextovost
Vyjadřování zážitkú z literárních
děl a soudů nad nimi (osobní
záznamy, anotace, recenze apod.)
/průběžně/
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, nalezne jevy, které
činí text uměleckým
- objasní rozdíly mezi fikčním a
reálným světem a popíše, jakým
způsobem se reálný svět promítá
do literárního textu
- vystihne podstatné rysy
základních period české i světové
literatury, významných
uměleckých směrů, uvede jejich
představitele a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos pro vývoj
literatury a literárního myšlení
-vysvětlí specifičnost vývoje české
literatury a vyloží její postavení
v kontextu literatury světové
- samostatně interpretuje
dramatické, filmové a televizní
zpracování literárních děl
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a objasní jejich funkci
v textu
- rozliší a specifikuje jednotky
vyprávění (časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a posoudí
jejich funkci v konkrétním textu
- pokouší se o interpretaci
literárních textů a uplatňuje přitom
získané znalosti o struktuře
literárního díla, literárních žánrech
a literárněvědných termínech
- identifikuje využití jednoho textu
v textu jiném (intertextovost)
- pořizuje si záznamy o lit.dílech a
svých čtenářských nebo diváckých
dojmech (kulturní deník apod.)
- využívá informací z odborné
literatury, internetu, tisku a
z dalších zdrojů, kriticky je třídí a
vyhodnocuje
PT-Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech:
TO-Žijeme v Evropě
DEJ – 1. svět. válka, vznik ČSR,
hospodářská krize, nástup fašismu,
Mnichov a okupace, 2. svět. válka
VYV – Umělecké směry ve
výtvarném umění
ZSV – Filozofické směry 1. pol.
20.století
Interpretace textu
/průběžně/
Vývoj literárních druhů a žánrů
/průběžně
8
Český jazyk a literatura - 4. ročník
Literární komunikace
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
Vývoj literatury v kontextu
dobového myšlení, umění a
kultury
Světová literatura 2. pol. 20. století
(obraz války; existencialismus;
neorealismus; beatnici; rozhněvaní
mladí muži; nový román; absurdní
drama; magický realismus;
postmodernismus; literatura
s prvky sci-fi)
Česká literatura 2. pol. 20. století
Jazykové, kompoziční a
tematické prostředky výstavby
literárního díla
Text a intertextovost
Vyjadřování zážitkú z literárních
děl a soudů nad nimi (osobní
záznamy, anotace, recenze apod.)
/průběžně/
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, nalezne jevy, které
činí text uměleckým
- objasní rozdíly mezi fikčním a
reálným světem a popíše, jakým
způsobem se reálný svět promítá
do literárního textu
- vystihne podstatné rysy
základních period české i světové
literatury, významných
uměleckých směrů, uvede jejich
představitele a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos pro vývoj
literatury a literárního myšlení
-vysvětlí specifičnost vývoje české
literatury a vyloží její postavení
v kontextu literatury světové
- rozliší texty spadající do oblasti
tzv. literatury vážné, středního
proudu a literárního braku
- samostatně interpretuje
dramatické, filmové a televizní
zpracování literárních děl
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a objasní jejich funkci
v textu
- rozliší a specifikuje jednotky
vyprávění (časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a posoudí
jejich funkci v konkrétním textu
- pokouší se o interpretaci
literárních textů a uplatňuje přitom
získané znalosti o struktuře
literárního díla, literárních žánrech
a literárněvědných termínech
- identifikuje využití jednoho textu
v textu jiném (intertextovost)
- pořizuje si záznamy o lit.dílech a
svých čtenářských nebo diváckých
dojmech (kulturní deník apod.)
- využívá informací z odborné
literatury, internetu, tisku a
z dalších zdrojů, kriticky je třídí a
vyhodnocuje
PT-Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech:
TO-Žijeme v Evropě
Náměty: návštěva divadelního
představení a beseda o něm
DEJ – politická situace po 2. svět.
válce v Evropě a u nás (únor 1948,
srpen 1968, normalizace, Charta
77,listopad 1989)
ZSV – Filozofické směry 2. pol.
20. století
Interpretace textu
/průběžně/
Vývoj literárních druhů a žánrů
/průběžně
9
5.2 Anglický jazyk
Název předmětu: Anglický jazyk
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk a Další cizí
jazyk a vznikl rozpracováním obsahu vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace pro
RVP GV. Obsahem předmětu je výuka anglického jazyka na profilové úrovni – odpovídá
charakteristice Cizího jazyka v RVPGV. Vstupní úroveň je A2, výstupní úroveň je B2.
Cílem předmětu je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a
rozvíjení schopností žáků dorozumět se tímto jazykem v běžných situacích.
Předmět chce také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglo-amerického
prostředí a upevňovat vědomí existence rozlišných kultur.
Organizační vymezení:
Anglický jazyk se vyučuje ve skupinách čítajících asi 12-18 žáků.
Hodiny probíhají ve třídě určené pro výuku cizích jazyků, případně ve třídě kmenové.
Předmět doplňují následující volitelné předměty:
3. a 4. ročník - Anglická konverzace
4. ročník - příprava na anglickou zkoušku PET
příprava na anglickou zkoušku FCE
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
Týdenní časová dotace:
Anglický jazyk:
1.ročník: 3 hodiny
2.ročník: 3 hodiny
3.ročník: 4 hodiny
4.ročník: 4 hodiny
Anglická konverzace : 3. ročník – 2 hodiny
4. ročník – 3 hodiny
Příprava na anglickou zkoušku PET, FCE – 4. ročník – 2 hodiny
10
Používané metody a formy práce:
Ve výuce jsou nejčastěji využívány tyto metody a formy práce -frontální výuka, projektové
vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace, popis obrázku,
práce s textem, poslechová cvičení.
Při výuce je využívána práce s učebnicí, součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky,
hry, hudba a autentické materiály.
Výuka je doplněna jazykovými nebo poznávacími zájezdy do anglicky mluvících zemí a
soutěžemi v anglickém jazyce.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět anglický jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Český jazyk, základy společenských věd, geografie, dějepis, biologie, matematika,
politologie a ekonomie, ICT.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu anglický jazyk jsou integrována tato průřezová témata:
Poznávání a rozvoj osobnosti, Sociální komunikace, Evropský integrační proces, Základní
problémy sociokulturních problémů, Životní prostředí regionu a České republiky, Mediální
výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie
Vyučovací předmět plní dané cíle RVP tím, že vede žáky :
- k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými
strukturami;
- hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou
využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání;
- k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů;
- k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě
(psaní dopisů, mailů, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčí);
- k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a
internetem;
- k samostatnému řešení jazykových situací;
- ke konverzaci na různá témata;
- k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů;
- k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací;
- k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací;
- ke skupinovému a párovému řešení úkolů;
- k rozvoji schopnosti spolupracovat.
11
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu anglický jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi.
Kompetence k učení – KK1
• učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k
tomu, aby je využívali;
• žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby,
tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s
mateřštinou;
• žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají
informace z cizojazyčných textů, součástí hodin i domácí přípravy je práce se
slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a
internetem;
• důvěru ve své jazykové schopnosti i návyky nutné k samostatné práci s jazykem žáci
získávají extenzívní četbou upravených i autentických textů.
Kompetence k řešení problému – KK2
• učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich
různým řešením, využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a
vedou žáky k jeho respektování;
• neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty
i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti
domýšlení, hledání souvislostí a smyslu;
• ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat
v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech,
poslech neznámých mluvčích atd.);
• žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru
(např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před
třídou);
• v rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při
vyjadřování názorů.
Kompetence komunikativní – KK3
• rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu;
• dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním učitelé rozvíjejí u žáků
standardními metodami výuky cizího jazyka;
• ke komunikaci s rodilými mluvčími a anglicky mluvícími cizinci vůbec dostávají žáci
příležitost v rámci výměn a poznávacích zájezdů;
• v rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a
jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat
odlišnosti;
• při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci
podstatných informací a rozvíjejí jejich interpretační schopnosti.
12
Kompetence občanská – KK4
• na podkladě probrané látky zadáváme témata pro písemné práce, v nichž žáci vyjadřují
své názory a zaujímají stanovisko k problémům společenským, kulturním či
ekologickým;
• zařazujeme do výuky anglické reálie, a tím umožňujeme žákům pochopit jiné kulturní
a etické hodnoty;
• při zahraničních poznávacích zájezdech, besedách s rodilými mluvčími, sledování
anglicky mluvících filmů a čtení děl anglicky píšících autorů, vybízíme žáky k
zamyšlení se a pozitivnímu vnímání jiných kulturních, etických a duševních hodnot
lidí žijících v odlišném jazykovém prostředí.
Kompetence sociální a personální – KK5
• párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti
spolupracovat;
• členění do skupin napříč ročníkem, flexibilita tohoto členění i kurzy a výměny,
kterých se účastní žáci z různých tříd i ročníků, poskytují žákům možnost setkávání a
spolupráce s různými lidmi;
• specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s
dlouhodobými cíli.
Kompetence k podnikavosti – KK6
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Seznam zkratek:
KK klíčová kompetence
PT průřezová témata
PT1 - Osobnostní a sociální výchova
PT2 - Multikulturní výchova
PT3 - Environmentální výchova
PT4 - Mediální výchova
13
Učivo
1. ročník
Gramatika:
• pořádek slov v anglické
větě
• přítomný čas prostý a
průběhový
• vztažné věty
• minulý čas prostý a
nepravidelná slovesa
• minulý čas průběhový
• tvoření otázek
• vyjadřování
budoucnosti
• předpřítomný čas
• stupňování přídavných
jmen a příslovcí
• modální slovesa
• předložkové vazby
Slovní zásoba:
• slovesné fráze
• rodina
• popis vlastností
• lidské tělo
• prázdniny
• hudba
• oblečení
• sport
• vyjadřování emocí
Výslovnost:
• samohlásky
• přízvuk ve větě
• přízvuk ve
víceslabičných slovech
• souhlásky
Výsledky vzdělávání
Žák:
Poznámky
Porozumění a poslech
• rozumí hlavním myšlenkám poslechu na
známé téma
• pochopí hlavní smysl autentické
konverzace, pomalu a
zřetelně vyslovované
• pochopí hlavní smysl textu v učebnici
• pochopí hlavní smysl jednoduššího
autentického
materiálu (i při využití vizuální či
slovníkové podpory)
• rozumí pokynům a instrukcím týkající
se organizace
• jazykového vyučování
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• osvojí si základní zásady při práci s
různými typy
slovníků
Čtení
• čte srozumitelně kratší či delší texty za
účelem sdělení
obsahu či nějaké informace
• vyhledá v textu hlavní myšlenky
• vyhledá v textu detailní informaci
• orientuje se v textu z učebnice
• přečte adaptované dílo z anglo-americké
literatury
(přiměřená náročnost)
Mluvení
• stručně vyjádří svůj názor (předem
známé téma či
jednodušší problematika)
• reprodukuje přečtený či vyslechnutý
text, v němž se
vyskytuje známá slovní zásoba
• sestaví souvislé sdělení související s
probíranými
tematickými okruhy
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• zapojí se do jednoduché konverzace a
udržuje ji
Psaní
• sestaví souvislý, jednoduše členěný text
týkající se
neznámého tématu
• spojí řadu kratších úseků do lineárního
sledu
• osvojí si rozdíly mezi formálními a
neformálními
jazykovými prostředky
• osvojí si základní rozdíly mezi jakovými
prostředky
KK 1-5
PT 1-3
biologie – lidské tělo
Náměty:
skupinová práce
samostatná práce
prezentace
diskuse
14
2. ročník
Porozumění a poslech
• rozumí hlavním myšlenkám poslechu na
Gramatika
známé téma
• podmínkové věty s if
• pochopí hlavní smysl autentické
konverzace, pomalu a
• vyjadřování
pravděpodobnosti (might,
zřetelně vyslovované
may)
• pochopí hlavní smysl textu v učebnici
• modální sloveso should
• pochopí hlavní smysl jednoduššího
• předpřítomný čas
autentického
materiálu (i při využití vizuální či slovníkové
• vyjadřování opakovaných
podpory)
dějů v minulosti
• rozumí pokynům a instrukcím týkající
• trpný rod
se organizace
• použití zájmen
jazykového vyučování
v gramatickém kontextu
• adekvátně reaguje v běžných
(something, anything,
komunikačních situacích
nothing,…)
• pro svou práci využívá dvojjazyčný i
• pořádek slov u frázových
výkladový slovník
sloves
Čtení
• předminulý čas
• čte srozumitelně kratší či delší texty za
• nepřímá řeč, nepřímé otázky
účelem sdělení
• použití so, neither
obsahu
či nějaké informace
v krátkých odpovědích
• vyhledá v textu hlavní myšlenky
• vyhledá v textu detailní informaci
Slovní zásoba
• identifikuje strukturu textu
• zvířata, příroda
• orientuje se v textu z učebnice
• biografie
•
přečte text v časopise, vyhledá anebo
• školní předměty
odvodí
neznámé
• zdraví a životní styl
výrazy
• frázová slovesa
• přečte adaptované dílo z anglo-americké
• příslovce
literatury
• say, tell, ask
(přiměřená náročnost)
Mluvení
Výslovnost
• vyjádří svůj názor (předem známé téma
• dlouhé a krátké samohlásky
či téma, které
• přízvuk a rytmus
ho
zajímá)
• přízvuk u slov
• reprodukuje přečtený či vyslechnutý
• spojování slov
text, v němž se
• rýmy
vyskytuje známá i méně známá slovní
zásoba
• sestaví souvislé sdělení související s
probíranými
tematickými okruhy
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• zapojí se do konverzace a udržuje ji
• dbá o gramatickou správnost
• cítí jistá jazyková omezení, ale
kompenzuje je (i
s určitou dopomocí)
KK 1-5
PT1-4
biologie – popis
zvířat
Náměty:
skupinová práce
samostatná práce
prezentace
diskuse
Psaní
•
sestaví souvislý, jednoduše členěný text
týkající se
známého tématu
• spojí řadu kratších úseků do lineárního
sledu
15
•
•
•
rozliší formální a neformální jazykové
prostředky
popíše objekt
popíše zážitek, jednoduchou příhodu
3. ročník
Gramatika
• přítomný čas prostý a
průběhový
• minulé časy
• předpřítomný čas prostý
• vyjadřování budoucnosti
• předpřítomný čas průběhový
• stupňování přídavných jmen
a příslovcí
• modální slovesa a opisné
tvary
• první a druhá podmínková
věta
• použití used to
Slovní zásoba
• jídlo a restaurace
• sporty
• rodina
• peníze
• frázová slovesa
• cestování a doprava
• mobilní telefony
• popis lidí
• výchova, vzdělávání
• bydlení
• přátelství
•
•
•
•
•
Výslovnost
fonetické symboly
výslovnost předpon a přípon
výslovnost číslic, zlomků
přízvuk v dlouhých slovech
přízvuk ve větě
Porozumění a poslech
• rozumí hlavním myšlenkám delšího
poslechu
• pochopí hlavní smysl autentické
konverzace
• rozlišuje různé mluvčí
• postihne různé názory a stanoviska
• pochopí smysl textu v učebnici
• pochopí hlavní smysl autentického
materiálu (i při
využití vizuální či slovníkové podpory)
• rozumí pokynům a instrukcím týkající
se organizace
jazykového vyučování
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• při své práci využívá různé typy
slovníků
Čtení
• čte srozumitelně a plynule i delší texty
za účelem
sdělení obsahu či nějaké informace
• vyhledá v textu hlavní myšlenky
• vyhledá v textu detailní informaci
• postihne strukturu jednoduchého textu
• orientuje se v textu z učebnice
• přečte adaptované dílo z anglo-americké
literatury
(přiměřená náročnost)
• k detailnější analýze textu využívá různé
typy slovníků
Mluvení
• stručně vyjádří svůj názor (známé i
méně známé téma)
• reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
• sestaví souvislé sdělení související s
probíranými
tematickými okruhy
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• v případě potřeby si vyžádá potřebnou
informaci
• zapojí se do jednoduché konverzace;
udržuje ji
• v případě potřeby prosadí svá stanoviska
Psaní
• sestaví souvislý členěný text týkající se
známého
tématu
• spojí řadu kratších úseků do lineárního
sledu
KK 1-5
PT 1-3
geografie – cestování
Náměty:
skupinová práce
samostatná práce
prezentace
diskuse
Vztah k multilingvní
situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
16
•
•
•
•
•
•
4. ročník
Gramatika
• určité a neurčité členy
• gerundium a infinitiv
• nepřímá řeč
• trpný rod
• vztažné věty
• třetí kondicionál
• dovětky
• nepřímé otázky
• frázová slovesa
Slovní zásoba
• práce a zaměstnání
• nákupy
• kino
• tvoření přídavných jmen a
příslovcí
• složená podstatná jména
• televize
• frázová slovesa
•
•
•
•
•
•
Výslovnost
fonetické symboly
výslovnost –ough -augh
zvuky
výslovnost souhlásek
přízvuk ve větě
intonace v dovětcích
užívá složitější spojovací výrazy
logicky strukturuje text
osvojí si rozdíl mezi formálním a
neformálním stylem
podrobně popíše událost či zážitek
popíše své pocity
napíše jednoduchou úvahu
Porozumění a poslech
• rozumí hlavním myšlenkám delšího
poslechu
• rozumí smyslu autentické konverzace
• rozlišuje různé mluvčí
• postihne různé názory a stanoviska
• identifikuje citové zabarvení
• rozumí textu v učebnici
• rozumí smyslu autentického materiálu (i
při využití
vizuální či slovníkové podpory)
• pochopí hlavní smysl textu, který
obsahuje novou
slovní zásobu
• odvodí význam méně známých slov z
kontextu
• rozumí pokynům a instrukcím týkající
se organizace
jazykového vyučování
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
• při své práci využívá různé typy
slovníků
Čtení
• čte srozumitelně a plynule i delší texty
za účelem
• sdělení obsahu či nějaké informace
• vyhledá v textu hlavní myšlenky
• vyhledá v textu detailní informaci
• postihne strukturu jednoduchého textu
• orientuje se v textu z učebnice
• využívá různé techniky čtení
• přečte adaptované dílo z anglo-americké
literatury
(přiměřená náročnost)
•
k detailnější analýze textu využívá
různé typy slovníků
• pro své studium využívá i cizojazyčnou
informativní
literaturu či média
Mluvení
• vyjádří i zdůvodní svůj názor svůj názor
(známé i méně
známé téma)
• reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
• sestaví souvislé sdělení související s
probíranými
tematickými okruhy
• adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
KK 1-5
PT 1-3
ZSV – zaměstnání
Náměty:
skupinová práce
samostatná práce
prezentace
diskuse
Vztah k multilingvní
situaci
a
ke
spolupráci mezi lidmi
17
•
v případě potřeby si vyžádá potřebnou
informaci
• zapojí se do konverzace a udržuje ji
(předem známé i obtížnější téma)
• komunikuje s rodilým mluvčím
• v případě potřeby prosadí svá stanoviska
Psaní
• sestaví souvislý členěný text týkající se
známého
tématu
• spojí řadu kratších úseků do lineárního
sledu
• používá i složitější spojovací výrazy pro
strukturování
textu
• osvojí si rozdíl mezi formálním a
neformálním stylem
• chápe si základní rozdíly mezi
jazykovými prostředky
popisu a vypravování
• napíše formální i neformální dopis
• napíše strukturovaný životopis
18
5.3 Německý jazyk
Název předmětu: Německý jazyk
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět německý jazyk realizuje obsah vzdělávací oblasti Další cizí jazyk RVP G.
Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 3-3-3-3
Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu
20%. Výuka probíhá od prvního až do čtvrtého ročníku vždy s tříhodinovou týdenní dotací.
Ve všech hodinách týdně se třída dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku
prvního ročníku. Ve třetím či čtvrtém ročníku si mohou žáci zvolit konverzaci z německého
jazyka v rámci volitelných předmětů. Výuka předmětu probíhá v odborných učebnách
vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.
Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části.
Používané metody a formy práce:
Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice,
tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry,
hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem,
poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět německý jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů
společenských věd, českého jazyka a literatury.
Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky.
Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících
zemí.
Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je
používána základní slovní zásoba.
19
Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti,
spolupráci.
Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu německý jazyk jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
- tematický okruh Sociální komunikace
- tematický okruh Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme
v Evropě
Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí
Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce
Klíčové kompetence
V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí,
s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/;
- nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití
různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/;
- zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji;
- pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i
opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť;
- systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným
zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost
spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných
předmětů;
- zadává domácí cvičení a kontroluje je.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např.
odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení
příběhu či znalost gramatického jevu;
- zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci
použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí;
- vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení
problémů či problémové situace;
20
-
zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i
z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační
prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace
ve dvojici, ve skupině;
- připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími;
- vede žáky k reprodukci slyšenému;
- při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a
cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce;
- do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách;
- zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž
prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit;
- diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních
situacích.
Kompetence občanská
Učitel:
- opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných,
komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/;
- zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i
v německy mluvících zemích;
- zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy
mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a
ekologickým odlišnostem;
- zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé
z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a
hodnotami jiné země.
Kompetence k podnikavosti – KK6
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP
- Rámcový vzdělávací program
RVP G
- Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠVP
- Školní vzdělávací program
Slov. vazby - slovesné vazby
21
Učivo
1. ročník
Výstup ŠVP žák
Poznámky
Zvuková stránka jazyka
výslovnost, přízvuk, intonace
Poslech a porozumění
rozumí jednoduchým
informacím v rámci
probíraných témat
rozliší hlavní informace
odhadne význam neznámých
slov na základě
již osvojené slovní zásoby
a kontextu
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Mluvnice
člen určitý a neurčitý
substantivum bez členu a
se členem
tvorba plurálu
podmět neurčitý man a es
akusativ a dativ
složená substantiva
časování sloves
slovesa s odlučitelnou
předponou
způsobová slovesa
imperativ
vazba es gibt
adjektivum v přísudku
tázací zájmena
přivlastňovací zájmena
užití zájmena ein, kein,
welch- bez substantiva
negace nicht a kein
zápor nicht mehr, kein mehr
předložky auf, an, in, für
časové údaje
spojky und, aber, sondern
nejužívanější částice
názvy dnů v týdnu
výrazy množství
zeměpisná jména
pořádek slov ve větě hlavní
Čtení
čte foneticky správně
jednoduchý text
v textu vyhledá informaci
odhadne význam složenin
hláskuje správně slova
Interaktivní řečové dovednosti
pozdraví a představí sebe a jiné
domluví se v běžných
každodenních situacích
získá a poskytne požadované
informace, požádá o radu, pomoc
Psaní
napíše pozdrav
napíše e-mail
popíše rodinu, byt
napíše krátký dopis
napíše krátké vyprávění
Náměty:
skupinová práce
jazykové hry
domácí úkoly
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Náměty:
Práce s časopisy
Informace z médií
O německy mluvících
zemích
Komunikační situace
pozdrav, rozloučení
poděkování
omluva
prosba a žádost
souhlas a nesouhlas
vyjádření názoru
Tematické okruhu
první kontakty
předměty v domě a
v domácnosti
jídlo a pití
volný čas
bydlení
22
2. ročník
Zvuková stránka jazyka
rytmus a intonace jazyka
Mluvnice
perfektum sloves
pořádek slov ve větě
s perfektem
préteritum slovesa haben
préteritum slovesa sein
perfektum slovesa haben
perfektum slovesa sein
imperativ 2. osoby plurálu
dvojice sloves stellen/stehen
dvojice sloves legen/liegen
tvoření a užití akuzativu
akuzativ osobních zájmen
předložky s akuzativem
tvoření a užití dativu
dativ osobních zájmen
předložky s dativem
předložky in a an u časových
údajů
tvary jeder, nächster a
letzter v časových údajích
řadové číslovky a datum
zeměpisné názvy
předložky u zeměpisných
názvů
spojky souřadící s přímým
slovosledem
spojky souřadící s nepřímým
slovosledem
částice sogar a einfach
genetiv substantiv a zájmen
vyjadřování míry
Porozumění a poslech
rozumí zřetelně promluvě
na známá témata
rozumí klíčovým informacím
při rozhovoru s rodilým mluvčím
rozezná situace a reakce
jednotlivých mluvčích
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Čtení
čte texty v perfektu
čte krátké texty z učebnic
a časopisů
k přečtenému textu odpovídá
na otázky
vyhledá informace k textu
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Interaktivní řečové
dovednosti
vypráví, co se stalo
vyjádří přání, zájem
vyjádří potíž, nezájem
vyjmenuje výhody
vyjmenuje nevýhody
požádá o zopakování výpovědi
zeptá se na cestu
popíše cestu
uvede zeměpis. informace
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Náměty:
Skupinová spolupráce
Vlastní projev na
jednoduché téma
Využití autentických
materiálů
Samostatné prezentace
na tematické okruhy
Domácí úkoly
Psaní
napíše sdělení v perfektu
napíše pozvání
popíše své zájmy, činnosti
popíše své okolí
Komunikační situace
nemožnost, nutnost, příkaz
zájem, nezájem, potíž
rozhovory
diskuse
Tematické okruhy
zdraví a nemoci
všední den
orientace ve městě
nakupování a obdarovávání
německá kultura
Berlin
23
3. ročník
Zvuková stránka jazyka
rytmus a intonace
souvislého projevu
Mluvnice
skloňování adjektiv v přívlastku
srovnání s wie a als
stupňování adjektiv
skloňování stupňovaných
tvarů adjektiv
skloňování adjektiv po zájmenech
skloňování dieser, mancher,
jeder, alle
zpodstatnělá adjektiva
zpodstatnělá příčestí
zájmeno so ein
tázací zájmeno was für ein
řadové číslovky
neurčité číslovky
infinitiv s zu a bez zu
préteritum způs. sloves
préteritum slovesa wissen
pasivum a jeho užití
préteritum – tvoření a užití
pasivum v préteritu
významy slovesa werden
zvratná slovesa se zájmenem
v akuzativu
konjunktiv préterita
kondicionál přítomný
příslovce recht, ziemlich,
sehr, besonders + adjektiva
zájmenná příslovce
předložkové slovesné vazby
bezpředložkové slov. vazby
předložky während, bei a
mit v časovém významu
spojky ausserde, deshalb,
daher, sonst, trotzdem
spojky dass, weil, wenn,
obwohl
pořádek slov v souvětí
souřadném a podřadném
zkracování vět s dass inf.
vazbou
bezespojké vedlejší věty
časové vedl.věty se spojkami
wenn a als
Porozumění a poslech
rozumí klíčovým informacím
a pracuje s nimi
chápe hlavní smysl autentické
konverzace
rozezná různé názory a stanoviska
Čtení
čte i delší texty a upravenou
beletrii
čte denní tisk a orientuje se v něm
Interaktivní řečové dovednosti
adekvátně se vyjadřuje
k tematickým okruhům
vyjádří subjektivní názor
vyjádří toleranci
vyjádří spokojenost
vyjádří nespokojenost
porovná výhody-nevýhody
popíše možné problémy
diskutuje
Psaní
napíše životopis
napíše osobní dopis
napíše úřední dopis
napíše odpověď na dopis
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Vztah k multilingvní
situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Mediální výchova
Média a mediální
produkce
Náměty:
Skupinová spolupráce
Vlastní projev na
jednoduché téma
Využití autentických
materiálů
Samostatné prezentace
na tematické okruhy
Domácí úkoly
Práce s informačními
zdroji
Tematické okruhy
vzhled a osobnost
škola, vzdělání
zábava
umělci
média
průmysl, hospodářství
povolání
24
Komunikační situace
popis
budoucí plány
domluva termínu, schůzky
žádost o pracovní místo
telefonický rozhovor
4. ročník
Zvuková stránka jazyka
Rytmus a intonace
souvislého projevu
Mluvnice
použití podmětu es
slabé skloňování maskulin
skloňování typu Name, -s
vztažná zájmena
zájmena derselbe
zájmena der gleiche
zájmeno vespolné
užití slovesa lassen
zvratná slovesa se
zájmenem v dativu
vyjadřování příslovečného
určení času
předložky au3er a wegen
vyjadřování času pomocí
předložek
vyjadřování času bezpředložkovými obraty
předložkové vazby
adjektiv
předložkové vazby
substantiv
spojky dabei a nämlich
podvojné spojky
nepřímé otázky se spojkou
ob
nepřímé otázky s tázacím
zájmenem
nepřímé otázky s tázacím
zájmenným příslovcem
věty účelové
zkracování vět účelových
vazbou s um zu
vazba zum+infinitiv
pořádek slov ve větě
s podměty v dat. a akuz.
časová věta se spojkou
bevor
Porozumění a poslech
rozumí běžné konverzaci
rozlišuje různé mluvčí
rozumí titulkům a
podstatě textům ve sděl.
prostředcích
Čtení
Čte srozumitelně a
plynule i delší texty
čte i texty s abstraktní
tematikou
vyhledá v textu detailní
informace
Interaktivní řečové
dovednosti
vysvětlí problém
vypráví zážitky
při rozhovoru a diskusi
reaguje adekvátně a
gramaticky správně,
odůvodní svůj názor
vede aktivně i odborný
rozhovor na základě
tematických okruhů
Psaní
napíše krátké sdělení i
delší vyprávění
popíše osobu, věc i situaci
napíše různá blahopřání
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Vztah k multilingvní
situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Mediální výchova
Média a mediální
Produkce
Environmentální
výchova
Člověk a životní
prostředí
Náměty:
Vlastní projev na
jednoduché téma
Využití autentických
materiálů
Samostatné prezentace
na tematické okruhy
Domácí úkoly
Práce s informačními
zdroji
Tematické okruhy
příroda a životní prostředí
Němci v cizině
cizinci v Německu
zprávy a politika
25
dějiny
staří lidé
Komunikační situace
rozhovor
diskuse-vyjádření názoru
delší popis
vyjádření k problému
26
5.4 Francouzský jazyk
Název předmětu: Francouzský jazyk
Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Francouzský jazyk pokrývá vzdělávací oblast Jazyk a jazyková
komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk RVP G.
Obsahem předmětu je výuka francouzského jazyka na úroveň:
základní : B1 podle Společného evropského referenčního rámce - CEF
Časové a organizační vymezení:
Výuka francouzského jazyka se realizuje v 1. až 4. ročníku v časové dotaci 3hodiny týdně:
3-3-3-3.
Na výuku jsou žáci rozděleni do skupin. K výuce využívají speciálních jazykových učeben
vybavených multimediální technikou nebo svých kmenových tříd. Ve vyšších ročnících
mohou žáci s hlubším zájmem o francouzský jazyk rozšiřovat své vědomosti také v rámci
volitelných předmětů a seminářů.
Používané metody a formy práce:
Ve výuce jsou využívány nejrůznější metody a formy práce, jako např. Frontální výuka,
projektové vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace,
popis obrázku, práce s textem, poslechová cvičení. Při výuce je využívána práce s učebnicí
(součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály
(prospekty, letáčky, plánky, francouzský tisk, fotografie, pohlednice). Výuka je doplněna
každoroční školní prezentací o zahraničních výjezdech pořádaných školou v rámci Dne
jazyků a také každoroční konverzační soutěží ve francouzštině.
Vyučovací předmět Francouzský jazyk má mezipředmětové vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
Do předmětu jsou integrována témata z oblasti Základy společenských věd, dějepis,zeměpis,
matematika, biologie.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Francouzský jazyk jsou integrována tato průřezová témata
RVP G:
Poznávání a rozvoj osobnosti, Sociální komunikace, Evropský integrační proces, Základní
problémy sociokulturních problémů, Životní prostředí regionu a České republiky, Mediální
výchova.
27
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Francouzský jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k:
• využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání;
• hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou;
• k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů;
• k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a
internetem;
• k samostatnému řešení jazykových situací;
• k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě( psaní
dopisů, mailů,rozhovory v různých kontextech,poslech neznámých mluvčí);
• ke konverzaci na různá témata;
• k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů;
• k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými
strukturami;
• k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací;
• ke skupinovému a párovému řešení úkolů;
• k rozvoji schopnosti spolupracovat.
Kompetence k učení
Učitel:
• nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním sešitem, řešení
problémoví situace, najdi, zjisti, reaguj...);
• vede žáky ke zpracování úkolů do podoby referátů, zpráv, prezentací;
• zařazuje do výuky práci se slovníky , jazykovými zdroji a informačními technologiemi;
• zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané;
vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů;
• pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů systematicky opakuje slovní
zásobu a ověřuje znalost gramatických struktur;
• pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i
opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť a schopnost porozumnění slyšenému
textu.
Kompetence k řešení problému
Učitel:
• vede žáky k uplatňování dosud osvojené zásoby a logických úvah při o dvozování
neznámých výrazů z textu;
• zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti
a individuálně se projevit (domluvit čas schůzky,získat určitou informaci,zjistit čas...);
• zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných
předmětů.
28
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vede řízeným dialogem žáka ke komunikaci v cizím jazyce;
• vede žáka k reprodukci slyšeného;
• vede žáka ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů);
• vede žáka k aktivní komunikaci.
Kompetence občanská
Učitel:
• zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve
francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním,
geografickým a ekologickým odlišnostem;
• diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
• zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách ( dialogy na určité téma, dotazníky,
shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na procvičování slovní zásoby a
gramatických jevů...);
• dává žákovi příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit;
• procvičuje se žáky hájení stanovisek a názorů( v diskuzi, v rozhovoru, přidělí konkrétní
role...).
•
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
1. ročník
Učivo
Výstup/ žák:
Poznámky:
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
Porozumnění a poslech:
Náměty:
Fonetika:
• rozumí známým výrazům a větám ve
• Skupinová
základní druhy intonace a jejich
vztahu k osvojeným tématům
práce
význam
rozumí jednoduché a zřetelné
• Jazykové hry
přízvuk
promluvě
• Práce s mapou
základní fonetické jevy
rozumí instrukcím a požadavkům
Francie
týkající se organizace výuky
• Poslechová
Pravopis:
aktivně využívá dvojjazyčný slovník
cvičení,písně
písemná správnost v psaném
● Čtení
• Spolupráce a
projevu ve známých výrazech
čte foneticky správně přiměřeně
komunikace
náročný text
• Práce ve
Gramatické struktury:
rozumí obsahu textů v učebnici a
dvojicích
noms, articles, être, négation,
jednoduchým autentickým
• Jeu de rôlesujet, ordre des mots, question,
materiálům (i s využitím vizuální
situační
positions avec les villes et les
podpory)
dialogy
pays,
v jednoduchém textu vyhledá
pluriel des noms et des
určitou informaci
adjectifs, orde des adjectifs,
vytvoří odpověď na otázku
articles ,de + nom ,si ,
vztahující se k textu
29
Učivo
Výstup/ žák:
1-10, verbes du premier groupe
(sg.)
přivl.zájmena, avoir,
de po výrazech množství, 111000,
c´est…qui, il y a, au, du,
aussi/non plus,
pronoms demonstratifs,
verbes du premier groupe (pl.),
savoir
•
Tématické okruhy
rodina
škola
místo, kde žije
bydlení
volný čas a zájmová činnost
některé svátky, tradice
Poznámky:
vyhledá známé výrazy a fráze
odvodí pravděpodobný význam
nových slov z kontextu
aktivně využívá dvojjazyčný slovník
● Mluvení
vytvoří jednoduché sdělení týkající
se probíraných tematických okruhů Náměty:
• Jednoduchá
aktivně používá slovní zásobu týkající
dramatizace
se probíraných tematických okruhů
•
Jeu
de rolereprodukuje jednoduchý text
situační
účastní se rozhovoru na známé téma
dialogy
dbá na jazykovou správnost
adekvátně reaguje v komunikačních
• Skupinová
situacích
práce
• Frontální
výuka
● Psaní
• Práce ve
sestaví jednoduché sdělení týkající se
dvojicích
probíraných
tematických okruhů
• Popis obrázků
napíše krátký dopis
Osobnostní a sociální
napíše krátké vyprávění
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
● Komunikační situace
osobnosti
pozdrav
Sociální komunikace
rozloučení se
Spolupráce a soutěž
poděkování
Výchova
k myšlení
omluva a reakce na ni
v evropských a
prosba a žádost
globálních
žádost o pomoc, službu, informaci
souvislostech
souhlas, nesouhlas
Žijeme v Evropě
vyjádření názoru, jednoduchý
argument
2. ročník
Učivo
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
Fonetika:
složitější fonetické jevy
• Pravopis:
písemná správnost v psaném
projevu ve známých výrazech
•
Gramatické struktury:
heure, date, climat, écrire,
verbes en –ir,
feminin irregulier des adjectifs,
stupňování adjektiv,
si/que, pouvoir, vouloir, verbes
en –re,
futur proche, řadové číslovky,
zvláštnosti sloves na –er, lire,
se lever;
les verbes réflechis; ne…que
Výstup/ žák:
Poznámky:
●
Náměty:
Porozumění a poslech
• Vlastní
běžně rozumí známým výrazům a větám
mluvený
i
se vztahem k osvojovaným tématům
ústní projev
rozumí zřetelné promluvě
• Jazykové hry
odvodí význam méně známých slov z
kontextu
• Jeu de roleabstrahuje určitou informaci z
situační
jednoduché a
dialogy
zřetelné promluvy
• Práce s mapou
rozumí instrukcím a požadavkům
Francie,Paříže
týkající
• Popis obrázků
• Poslechová
cvičení,písně
● Čtení
čte foneticky správně přiměřeně náročný
text rozumí obsahu textů v učebnici a
jednoduchým autentickým materiálům Osobnostní a sociální
výchova
(i s využitím vizuální podpory)
přečte i text týkající se tématu, které mu Poznávání a rozvoj
30
Učivo
Výstup/ žák:
passé composé (1. – avoir);
voir, dire, sortir; faire + infinitif
•
Tematické okruhy
rodina; vztahy a výchova
škola a vzdělání
místo, kde žije, popis cesty
můj den, můj týden
volný čas a zájmová činnost
sport
určování času, hodin, počasí
není předem známo v textu vyhledá
určitou informaci a dále s ní pracuje
seznámí se s různými technikami čtení
aktivně využívá dvojjazyčný slovník
čte jednoduchý text v časopise a
orientuje se v něm
● Mluvení
vytvoří jednoduché sdělení týkající se
probíraných tematických okruhů
aktivně používá slovní zásobu týkající se
probíraných tematických okruhů
reprodukuje jednoduchý text
účastní se rozhovoru na známé téma
dbá na jazykovou správnost
adekvátně reaguje v komunikačních
situacích
vyžádá si jednoduchou informaci
zapojí se do konverzace
Poznámky:
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
● Psaní
sestaví jednoduché sdělení týkající se
probíraných
tematických okruhů
napíše krátký dopis
napíše krátké vyprávění
vytvoří jednoduchý popis
3. ročník
Učivo
● Porozumění a poslech
rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu
pochopí hlavní smysl autentické konverzace
rozlišuje různé mluvčí
postihne různé názory a stanoviska
pochopí smysl textu v učebnici
pochopí hlavní smysl autentického materiálu
(i při využití vizuální či slovníkové podpory)
rozumí pokynům a instrukcím týkající se
organizace jazykového vyučování
adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích při své práci využívá různé typy
slovníků
● Čtení
čte srozumitelně kratší či delší texty
vyhledá v textu hlavní myšlenky
vyhledá v textu detailní informaci
orientuje se v textu z učebnice
● Mluvení
stručně vyjádří svůj názor (předem známé
Tématické okruhy
téma či jednodušší problematika)
sport, zdraví, lidské tělo, u reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v
lékaře
němž se
Paříž,Francie
vyskytuje známá slovní zásoba
školní systém, škola,
sestaví souvislé sdělení související s
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
Fonetika:
• Pravopis:
• Gramatické struktury:
passé composé (2. – être); rire,
devoir; pour + infinitif
pronoms personnels – COD; futur
simple; ouvrir, se sentir
pronoms
personnels
–
COI;
personne, jamais, rien; recevoir
pronoms relatifs; tout, autre,meme;
chacun(e); puisque – parce que;
devenir, revoir
adverbes + degres, degres irreguliere
des adjectivs; plusieurs pronoms
presonnels, accord du p.p avec
COD, prévoir
imparfait, mettre, permettre, se
mettre a , avoir a, suffire
•
Výstup/ žák:
Poznámky:
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Vztah k multilingvní
situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Média a mediální
produkce(ZSV,CJL)
Náměty:
• Dramatizace,
vlastní
mluvený i
písemný
projev nadané
téma
• Komunikace
31
Učivo
Výstup/ žák:
dopis, mail, vzkaz, životopis
rodinný život, bydlení
Poznámky:
probíranými
tematickými okruhy
adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích
•
•
•
•
ve skupině, ve
dvojicích
Práce
s cizojazyčný
mi texty
Vyprávění
Dialogy
Poslechová
cvičení,písně
4. ročník
Učivo
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
Fonetika:
• Pravopis:
• Gramatické struktury:
upevnění učiva: pronoms relatifs;
tout, autre,meme; chacun(e); puisque
– parce que; devenir, revoir
adverbes + degres, degres irreguliere
des adjectivs; plusieurs pronoms
presonnels, accord du p.p avec
COD, prévoir
imparfait, mettre, permettre, se
mettre a , avoir a, suffire
•
Tématické okruhy
móda
bydlení
nakupování
jídlo
cestování
škola
životopis
můj region
moje město
Výstup/ žák:
Poznámky:
Porozumění a poslech
rozumí hlavním myšlenkám poslechu na
známé téma
pochopí hlavní smysl autentické konverzace,
pomalu a
zřetelně vyslovované
pochopí hlavní smysl textu v učebnici
pochopí hlavní smysl jednoduššího
autentického
materiálu (i při využití vizuální či slovníkové
podpory)
rozumí pokynům a instrukcím týkající se
organizace
jazykového vyučování
adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích
osvojí si základní zásady při práci s různými
typy slovníků
● Čtení
čte srozumitelně a plynule i delší texty za
účelem sdělení obsahu či nějaké informace
vyhledá v textu hlavní myšlenky
vyhledá v textu detailní informaci
postihne strukturu jednoduchého textu
orientuje se v textu z učebnice k detailnější
analýze textu využívá různé typy slovníků
● Mluvení
stručně vyjádří svůj názor
sestaví souvislé sdělení související s
probíranými tematickými okruhy
adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích v případě potřeby si vyžádá
potřebnou informaci
zapojí se do jednoduché konverzace; udržuje
ji
● Psaní
sestaví souvislý členěný text týkající se
známého tématu
spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu
užívá složitější spojovací výrazy
logicky strukturuje text
osvojí si rozdíl mezi formálním a
neformálním stylem
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj
vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Vztah k multilingvní
situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Média a mediální
produkce(ZSV,CJL)
Environmentální
výchova
Člověk a životní
prostředí
●
Náměty:
• Dramatizace,
vlastní
mluvený i
písemný
projev nadané
téma
• Komunikace
ve skupině, ve
dvojicích
• Práce s texty
• Jeu de rolesituační
dialogy
• Frontální
výuka
• Jazykové hry
32
4. ročník
podrobně popíše událost či zážitek
popíše své pocity
napíše životopis, jednoduchý příběh, popis
33
5.5 Ruský jazyk
Název předmětu: Ruský jazyk
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět ruský jazyk realizuje obsah vzdělávací oblasti cizí jazyk z RVP G.
Ruský jazyk lze studovat jako cizí jazyk na čtyřletém gymnáziu.
Vzdělávání ruského jazyka směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka na úrovni
odpovídající B1 podle Společného evropského rámce jazyků a osvojení poznatků potřebných
pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek.
Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících.
Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry,
hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, ruský tisk, fotografie,
videonahrávky, hry, hudba). Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími zájezdy,
návštěvou filmového nebo divadelního představení, odběrem ruského tisku a účastí na
mezinárodních projektech.
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti,
sociální komunikace Morálka všedního dne a Spolupráce a soutěž z průřezového tématu
Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech, tematické okruhy Základní problémy sociokulturních rozdílů a
Vztah k multilinguivní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí
z průřezového tématu Multikulturní výchova, tematický okruh Člověk a životní prostředí
z průřezového tématu Environmentální výchova a tematický okruh Média a mediální
produkce z průřezového tématu Mediální výchova.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3-3-3-3
Používané metody a formy práce:
Práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníků, dopsání nedokončených příběhů,
řešení problémových situací, využívání internetu, cizojazyčného tisku, cizojazyčné literatury,
cvičení sluchové vizuální paměti, odvozování neznámých výrazů z kontextu, nacvičování
situačních dialogů, vedení diskusí na různá témata, soutěže na procvičování slovní zásoby a
gramatických jevů, vyjadřování stanovisek a názorů, srovnávání způsobu života, zvyků a
obyčejů u nás a v rusky mluvících zemích, zaujímání stanoviska ke společenským, kulturním
a geografickým, jakož i ekologickým odlišnostem.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět ruský jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Český jazyk, dějepis, geografie, základy společenské výchovy.
34
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu ruský jazyk jsou integrována tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu ruský jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí
těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- při řešení úkolů nechává učitel prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním
sešitem, tvorba a zpracování dotazníku, problémové situace: zjisti, najdi, objednej…)
- žáci zpracovávají úkoly do podoby referátu, zpráv, prezentací a přednášejí je před
spolužáky, využívají internet, cizojazyčný tisk a literaturu, učitel zadává žákům testy,
ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti
- pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů učitel systematicky
opakuje slovní zásobu
- pravidelným poslechem cvičí žákovu sluchovou paměť
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- učitel vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby a logických úvah při
odvozování neznámých výrazů z kontextu
- učitel zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané
znalosti
- učitel zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí
z jiných předmětů
- učitel záměrně zadává úkoly, ve kterých se žáci musí doptat na dílčí údaje
Kompetence komunikativní
Učitel:
- učitel řízeným dialogem vede žáka ke komunikaci v cizím jazyce
- učitel vede žáky k reprodukci slyšeného
- učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik dialogu – v hotelu, u
lékaře, v obchodě, na poště, fiktivní role ve skupině, plánování dovolené, víkendu…)
- učitel vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty,
spolupráce s lektory…)
35
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- učitel zařazuje v práci ve dvojicích i ve skupinách (dialogy na určité téma, dotazníky,
shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na slovní zásobu a gramatické jevy…)
- žák dostává příležitost prezentovat svou práci před spolužáky
- učitel s žáky procvičuje vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí
role…)
Kompetence občanská
- učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u
nás a v rusky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním,
geografických a ekologickým odlišnostem
- zorganizuje setkání s rodilými mluvčími
- diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky: RVP G – rámcový vzdělávací program gymnázium
36
1. ročník
Učivo
Jazykové prostředky:
Fonetika:
- základní druhy intonace a
jejich význam
- základní fonetické jevy
(15 h)
Pravopis:
- písemná správnost
v psaném projevu ve
známých výrazech
(10 h)
Gramatické struktury:
číslovky 1. až 10. v 1.p.
číslovky v spojení 2,3,4 v 2.p
osobní zájmena
skloňování podstatných jmen
časování sloves
minulý čas sloves
předložkové vazby
řadové číslovky
(20 h)
Tématické okruhy:
- rodina
- škola
- místo, kde žije
- bydlení
- volný čas
- některé svátky, tradice
(30 h)
Komunikační situace:
pozdrav
rozloučení se
poděkování
omluva
prosba a žádost
žádost o pomoc, službu, informaci
souhlas, nesouhlas
vyjádření názoru
jednoduchý argument
(21 h)
Výsledky vzdělávání
Porozumění a poslech:
- rozumí známým výrazům a větám
ve vztahu k osvojeným tématům
- rozumí jednoduché a zřetelné
promluvě
- rozumí instrukcím a požadavkům
týkající se organizace výuky
- využívá aktivně dvojjazyčný
slovník
Čtení:
- čte foneticky správně přiměřeně
náročný text
- rozumí obsahu textu v učebnici
- v jednoduchém textu vyhledá
určitou informaci
- vytvoří odpověď na otázky
vztahující se k textu
- odvodí pravděpodobný význam
nových slov z kontextu
- aktivně používá dvojjazyčný
slovník
Mluvení:
- vytvoří jednoduché sdělení
týkající se probíraných
tématických okruhů
- aktivně používá slovní zásobu
reprodukuje jednoduchý text
- účastní se rozhovorů na známé
téma
- dbá na jazykovou správnost
- reaguje v komunikačních
situacích
Psaní:
- sestaví jednoduché sdělení
týkající se probíraných
tématických okruhů
- napíše krátký dopis
- napíše krátké vyprávění
Poznámky
Osobnostní a sociální výchova
okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Osobností a sociální výchova
okruh Sociální komunikace
Osobnostní a sociální výchova
okruh Spolupráce a soutěž
poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
vztah k lidem a okolí
lidská komunikace
spolupráce
Náměty
skupinová práce
jazykové hry
domácí úkoly
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech okruh
Žijeme v Evropě
Co je Evropa
Jazyková rozmanitost
Evropy
ČR a Evropa
Náměty
práce s časopisy
četba článků o rusky
mluvících zemích
37
2. ročník
Učivo
Jazykové prostředky:
Fonetika:
složitější fonetické jevy
(10 h)
Pravopis:
- písemná správnost v psaném
projevu ve známých výrazech
(15 h)
Gramatické struktury:
vazby odlišné od češtiny
časování nepravidelných sloves
zpodstatnělá přídavná jména
skloňování přídavných jmen
(tvrdé, měkké)
vyjádření významu: je třeba, musí
datum, letopočet, hodiny
vyjádření přibližnosti
podmiňovací způsob
tvoření rozkazovacího způsobu
neurčitá zájmena a příslovce
přídavná jména – stupně
(15 h)
Tematické okruhy:
- rodina, vztahy a výchova
- škola a vzdělání
- místo, kde žije, popis cesty
- můj den, můj týden
- volný čas a zájmová činnost
- sport
- určování času, hodin
- počasí
(28 h)
Komunikační situace:
pozdrav
rozloučení se
poděkování
omluva
prosba a žádost
žádost o pomoc, službu, informaci
souhlas, nesouhlas
vyjádření názoru
jednoduchý argument
(28 h)
Výsledky vzdělávání
Porozumění a poslech:
- běžně rozumí známým výrazům a
větám se vztahem k osvojovaným
tématům
- rozumí zřetelně promluvě
- odvodí význam méně známých
slov
- abstrahuje určitou informaci
z jednoduché a zřetelné promluvy
- rozumí instrukcím a požadavkům
Čtení:
- čte foneticky správně přiměřeně
náročný text
- rozumí obsahu textů v učebnici
- přečte i text týkající se tématu,
které mu není předem známo
- v textu vyhledává určitou
informaci a dále s ní pracuje
- seznámí se s různými technikami
čtení
- aktivně používá dvojjazyčný
slovník
- čte jednoduchý text v časopise a
orientuje se v něm
Mluvení:
- vytvoří jednoduché sdělení
týkající se probíraných
tematických okruhů
- aktivně používá slovní zásobu
týkající se probíraných témat
- reprodukuje jednoduchý text
- účastní se rozhovoru na známé
téma
- dbá na jazykovou správnost
- adekvátně reaguje
v komunikačních situacích
- zapojí se do konverzace
Psaní:
- sestaví jednoduché sdělení
týkající se probíraných
tematických okruhů
- napíše krátký dopis
- napíše krátké vyprávění
- vytvoří jednoduchý popis
Poznámky
Osobnostní a sociální výchova
okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Osobnostní a sociální výchova
okruh Spolupráce a soutěž
poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
vztah k lidem a okolí
lidská komunikace
spolupráce
Sociální komunikace
Náměty:
skupinová spolupráce
jazykové hry
vlastní projev na
jednoduché téma
jednoduchá dramatizace
na základě četby
práce s časopisy
četba článků o rusky
mluvících zemích
úkol zaměřený na
geografická či historická
témata
38
3. ročník
Učivo
Jazykové prostředky
Fonetika
- složitější fonetické jevy
(5 h)
Pravopis:
- písemná správnost v psaném
projevu ve známých výrazech
(11 h)
Gramatické struktury:
slovesné vazby odlišné od
češtiny
nepravidelné časování sloves
přivlastňovací zájmena
přechodníky
předložkové vazby s 2.pádem
přídavná jména slovesná činná
krátké tvary přídavných jmen
zvláštní předložkové vazby
zápory v ruštině
přídavná jména slovesná
vidové dvojice
vyjadřování různých významů
českého slovesa mít
větný a členský zápor
(20 h)
Tematické okruhy:
- sport
- zdraví
- lidské tělo
- u lékaře
- Moskva
- školní systém, škola
- dopis
- mail
- vzkaz
- životopis
- rodinný život
- bydlení
(40 h)
Komunikační situace:
pozdrav
představení se
rozloučení
omluva
prosba a žádost
vyjádření názoru
jednoduchý argument
(20 h)
Výsledky vzdělávání
Porozumění a poslech:
- rozumí hlavním myšlenkám
delšího poslechu
- pochopí hlavní smysl autentické
konverzace
- rozlišuje různé mluvčí
- postihne různé názory a
stanoviska
- pochopí smysl textu v učebnici
- pochopí hlavní smysl
autentického materiálu
Čtení:
- čte srozumitelně kratší či delší
texty
- vyhledá v textu hlavní myšlenky
- orientuje se v textech z učebnice
Mluvení:
- stručně vyjádří svůj názor
- reprodukuje přečtený či
vyslechnutý text
- sestaví souvisle sdělení
- adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
Psaní:
- sestaví souvislý jednoduše
členěný text
- osvojí si rozdíly mezi formálními
a neformálními jazykovými
prostředky
- osvojí si základní rozdíly mezi
popisováním a vypravováním
Poznámky
Osobnostní a sociální výchova
okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Osobnostní a sociální výchova
okruh Sociální komunikace
Osobnostní a sociální výchova
okruh Spolupráce a soutěž
poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti, vztah k lidem a
okolí
lidská komunikace
spolupráce
Multikulturní výchova
Vztah k multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Žijeme v Evropě
Média a mediální produkce
Náměty:
skupinová práce
domácí úkoly
výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
četba článků v časopisech
četba jednoduchých
povídek v originále
39
4. ročník
Učivo
Jazykové prostředky:
Fonetika
- složitější fonetické jevy
(5 h)
Pravopis:
- písemná správnost v psaném
projevu ve známých výrazech
(10 h)
Gramatické struktury:
slovesné vazby odlišné od
češtiny
souvětí
skloňování přivlastňovacích
zájmen
příčestí a přídavná jména
slovesná, minulá, trpná
přídavná jména slovesná činná
předložkové vazby
vidové dvojice
vyjadřování různých významů
nejfrekventovanějších slov
(14 h)
Tematické okruhy:
- rodina v vztahy
- lidé v mém okolí
- osobnosti
- škola
- místo kde žije
- práce
- volný čas
- životní styl
- tradice a svátky
- rusky mluvící země
- kultura a umění
(30 h)
Komunikační situace:
pozdrav
rozloučení se
poděkování
omluva
prosba a žádost
žádost o pomoc, službu, informaci
souhlas, nesouhlas
vyjádření názoru
jednoduchý argument
zjišťování názoru
jednoduchý telefonní rozhovor
argumentace, přesvědčování
odmítnutí
(25 h)
Výsledky vzdělávání
Porozumění a poslech:
- rozumí hlavním myšlenkám
poslechu
- pochopí hlavní smysl autentické
konverzace
- rozumí pokynům a instrukcím
- adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
- osvojí si základní zásady při práci
s různými typy slovníků
Čtení:
- čte srozumitelně a plynule
- vyhledá v textu hlavní myšlenky
- vyhledá v textu detailní informaci
- postihne strukturu jednoduché
textu
- orientuje se v textu z učebnice
- k detailnější analýze využívá
různé slovníky
Mluvení:
- stručně vyjádří svůj názor
- reprodukuje přečtený či
vyslechnutý text
- sestaví souvislé sdělení
související s probíranými texty
- adekvátně reaguje v běžných
komunikačních situacích
- vyžádá si potřebnou informaci
- zapojí se do jednoduché
konverzace, udržuje ji
Psaní:
- sestaví souvislý členěný text
- spojí řadu kratších úseků do
lineárního sledu
- užívá složitější spojovací výrazy
- logicky strukturuje text
- podrobně popíše událost či
zážitek
- popíše své popisy
- napíše životopis, jednoduchý
příběh, popis
Poznámky
Osobnostní a sociální výchova
okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Osobnostní a sociální výchova
okruh Sociální komunikace
Osobnostní a sociální výchova
okruh Spolupráce a soutěž
poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti, vztah k lidem a
okolí
lidská komunikace
spolupráce
Žijeme v Evropě
Multikulturní výchova
Vztah k multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi
Člověk a životní prostředí
Náměty:
skupinová práce
domácí úkoly
výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
četba článků v časopisech
četba jednoduchých
povídek v originále
40
5.6 Základy společenských věd
Název předmětu: Základy společenských věd
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Základy společenských věd realizuje obsah vzdělávacího oboru Občanský
a společenskovědní základ RVP G a vzdělávacího oboru Člověk a svět práce RVP G.
Cílem vyučovacího předmětu ZSV je osvojení si a rozvíjení poznatků a dovedností žáků
především z oblasti psychologie, sociologie, politologie, práva, ekonomie, mezinárodních
vztahů, filozofie a etiky. Prostřednictvím předmětu ZSV si žáci utváří realistický pohled na
život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích
každodenního života. Předmět ZSV se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u
žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích
touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského
profilu žáků a snaží se je lépe připravit na převzetí svých sociálních rolí. Snahou je, aby si
žáci vytvořili ucelenou představu o obsahové náplni jednotlivých společenskovědních
disciplín a to jim usnadnilo výběr dalšího studia na vysoké škole i volbu budoucí profesní
orientace.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2 – 2 – 2 – 1
Vyučovací předmět Základy společenských věd je v učebním plánu gymnázia dotován
celkově 7 hodinami, přitom v 1. - 3. ročníku jsou zařazeny 2 vyučovací hodiny týdně a ve 4.
ročníku 1 vyučovací hodina za týden.
Na vyučovací předmět ZSV navazuje ve 3. ročníku dvouhodinový volitelný předmět Seminář
společenskovědní a ve 4. ročníku tříhodinové volitelné předměty Seminář společenskovědní,
Seminář politologie a ekonomie, Seminář práva a logiky, Seminář filozofie a etiky
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel
také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální
techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Základy společenských věd má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa
Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace; národní hospodářství
Biologie – biologie člověka, vývojová stádia lidského života
Český jazyk a literatura – komunikace; významné osobnosti filozofického myšlení
41
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Základy společenských věd jsou částečně integrována tato
průřezová témata RVP G:
Osobnostní a sociální výchova – okruhy: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti;
Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů; Sociální komunikace;
Morálka všedního dne; Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – okruhy: Globální problémy,
jejich příčiny a důsledky; Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce; Žijeme
v Evropě; Vzdělávání v Evropě a ve světě
Multikulturní výchova – okruhy: Základní problémy sociokulturních rozdílů; Psychosociální
aspekty interkulturality
Mediální výchova – okruhy: Média a mediální produkce; Mediální produkty a jejich
významy; Uživatelé; Účinky mediální produkce a vliv médií; Role médií v moderních
dějinách
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Základy společenských věd vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- formou skupinové práce navozuje situace pro vzájemné sdělování si a zhodnocení
možných forem učení, které žáci využívají nebo by mohli využívat;
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci;
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování;
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně;
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí;
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory;
- na základě modelových situací vede žáky k demonstrování možných způsobů komunikace
a chování člověka a poté i k jejich hodnocení;
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím;
42
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých;
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a tím žáky podněcuje k zamyšlení nad vlastním životem a svými životními
hodnotami, formuje u nich vědomí důležitosti utváření hodnotných mezilidských vztahů
založených na vzájemné úctě, toleranci a odpovědnosti.
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky
k zájmu o společenské dění;
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o
pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se
v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu;
- organizuje přednášky k informování žáků o možnostech podnikání i jeho případných
rizicích;
- formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠVP – Školní vzdělávací program
ZSV – Základy společenských věd
GGR – Geografie
DEJ – Dějepis
BIG - Biologie
CJL – Český jazyk a literatura
FG – Finanční gramotnost
PT – Průřezové téma
43
1. ročník
Učivo
PSYCHOLOGIE – ČLOVĚK JAKO
JEDINEC
psychologie jako věda, její předmět,
lidská psychika, vlivy na lidskou
psychiku
psychologie osobnosti, pojem osobnost,
struktura a typologie osobnosti,
sebepojetí
vývojová psychologie, charakteristika
vývojových etap lidského života
psychické jevy - psychické vlastnosti,
procesy a stavy osobnosti
učení a sebevýchova, metody učení,
zásady efektivního učení, význam
celoživotního vzdělávání
psychohygiena, náročné životní situace
a jejich zvládání
sebepoznávání a poznávání druhých
lidí
systém psychologického poradenství
SOCIOLOGIE – ČLOVĚK VE
SPOLEČNOSTI
sociologie jako věda, její předmět
proces socializace
sociální interakce a komunikace
masová komunikace a masmédia
mezilidské vztahy, konflikty a způsoby
jejich řešení
sociální struktura společnosti – sociální
pozice a role, sociální mobilita
sociální stratifikace a sociální
nerovnost
sociální změny ve společnosti
sociální útvary a instituce, sociální
skupiny, vztahy ve skupinách
rodina jako sociální skupina
sociální normy a sociální kontrola
sociální deviace, sociální problémy a
sociálně-patologické jevy
životní prostředí, kultura a kulturní
odlišnosti, předsudky, multikulturní
tolerance
náboženství a víra, světová náboženství
a jejich znaky, církve
projevy náboženské a jiné
Výstup ŠVP
Žák:
- objasní pojmy prožívání a chování a
uvede jejich konkrétní projevy
- popíše faktory, které ovlivňují lidskou
psychiku
- charakterizuje psychické jevy
osobnosti, vše ilustruje na příkladech
- porovná typy temperamentu osobnosti
- vymezí jednotlivé fáze lidské
ontogeneze a vyloží, co je pro každé
vývojové období typické
- porovná a zhodnotí různé metody
učení a jejich účinnost pro studium
- uplatňuje zásady duševní hygieny
- na příkladech ilustruje možné náročné
životní situace a uvede možnosti, jak
se s nimi vyrovnat
- využívá získané poznatky psychologie
při sebepoznávání i při poznávání
druhých lidí
- objasní společenskou podstatu
člověka, zdůvodní význam
mezilidských vztahů
- uplatňuje společensky uznávané
formy komunikace
- na příkladech ilustruje možné
konflikty, navrhuje a zhodnotí
způsoby jejich řešení
- používá konstruktivní způsoby řešení
konfliktů
- uvede příklady sociálních pozic a rolí,
zhodnotí význam sociální mobility ve
společnosti
- analyzuje možnou nerovnost ve
společnosti
- posoudí sociální změny
v individuálním i společenském
vývoji
- popíše význam rodiny v životě
člověka
- vysvětlí, proč si společnost vytváří
normy a objasní význam sociální
kontroly
- pojmenuje některé sociální problémy
Poznámky
BIG
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti;
seberegulace,
organizační
dovednosti a
efektivní řešení
problémů; morálka
všedního dne)
Formy realizace:
-skupinová práce
-samostatná práce
s informačními
zdroji
-vlastní projev na
zadané téma
-diskuse na dané
téma
CJL
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(částečně-poznávání
a rozvoj vlastní
osobnosti;
seberegulace,
organizační
dovednosti a
efektivní řešení
problémů; sociální
komunikace;
morálka všedního
dne; spolupráce a
soutěž)
PT3-Multikulturní
výchova (částečnězákladní problémy
sociokulturních
rozdílů;
psychosociální
aspekty
interkulturality)
PT5-Mediální
výchova (částečněmédia a mediální
produkce; mediální
44
nesnášenlivosti
sekty, jejich znaky a nebezpečí
a uvede příklady sociálněpatologických jevů, vymezí jejich
podstatu a možné dopady
- porovná kulturní odlišnosti různých
skupin a společností, vlastními slovy
vyjádří, proč je důležité tyto odlišnosti
respektovat
- objasní důsledky sociálních předsudků
- Vymezí pojem náboženství a zhodnotí
úlohu víry v životě člověka, popíše
hlavní světová náboženství
- rozpozná projevy náboženské a jiné
nesnášenlivost, uvede hlavní znaky
sekt a objasní jejich nebezpečí
produkty a jejich
významy; uživatelé;
účinky mediální
produkce a vliv
médií; role médií
v moderních
dějinách)
Formy realizace:
-skupinová práce
-diskuse na téma
-jednoduchá
dramatizace
modelových situací
-prezentace referátů
2. ročník
Učivo
POLITOLOGIE – OBČAN VE STÁTĚ
politologie jako věda, její předmět
pojem stát, znaky, funkce a formy státu,
právní stát, státní občanství
demokracie, její principy a formy,
postavení občana v demokratickém
státě, občanská práva a povinnosti
politická participace
pojem ústava, Ústava ČR
státní symboly
dělba státní moci, moc zákonodárná,
výkonná a soudní – orgány státní moci
ČR a jejich funkce
legislativní proces
lidská práva, Listina základních práv a
svobod a další dokumenty k lidským
právům, ochrana lidských práv
pojem politika, politické strany a další
subjekty, politický pluralismus
volby a volební systémy
ideologie, jejich znaky a funkce,
politický extremismus
negativní jevy ve společnosti, korupce
Výstup ŠVP
Žák:
- porovná formy vlády a postavení
občana v demokratickém a totalitním
státě
- popíše zásadní principy a podstatu
demokracie
- uvede příklady, jak může občan
v demokratickém státě ovlivňovat
politické dění
- vysvětlí, jakou funkci má pro
fungování státu ústava
- objasní příčiny dělby státní moci,
charakterizuje činnosti jednotlivých
orgánů státní moci v ČR
- popíše proces tvorby a schvalování
zákonů v ČR
- zaujímá postoj na ochranu lidských
práv a svobod, je si vědom jejich
významu pro život člověka
Poznámky
DEJ
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(částečně-poznávání
a rozvoj vlastní
osobnosti; morálka
všedního dne;
spolupráce a soutěž)
PT5-Mediální
výchova (částečněrole médií
v moderních
dějinách)
Formy realizace:
-diskuse
-práce s denním
tiskem
-skupinová
spolupráce
- popíše význam politického pluralismu
a vysvětlí nebezpečí politického
extremismu
- rozlišuje složky politického spektra
ČR, porovnává jejich přístupy k řešení
různých sociálních problémů
- kriticky posoudí negativní jevy
v politickém dění
- vyloží podstatu a význam voleb,
uvede typy voleb v ČR
OBČAN A PRÁVO
- objasní význam práva pro společnost,
DEJ
45
pojem právo, smysl a účel práva
právo a morálka, morální a právní
normy
právní řád ČR
právní předpisy, jejich druhy, tvorba a
uveřejňování
systém právních odvětví
právní vztahy, subjekty právních vztahů
právní subjektivita, způsobilost
k právním úkonům
orgány právní ochrany, právnické
profese, ombudsman
činnost a úkoly občanských poraden
trestní právo, pojem trestný čin, trestní
odpovědnost, trest, trestní řízení a jeho
průběh, orgány činné v trestním řízení
správní právo, úřady státní správy,
samospráva; přestupky
rodinné právo, manželství, vztahy mezi
manžely, rodiči a dětmi
občanské právo, vlastnictví, dědění,
závazky, druhy smluv – jejich obsah a
význam, všeobecné podmínky smluv
občanské soudní řízení, jeho účel a
průběh
rozliší morální a právní normy, uvede
odlišnosti v postihu při porušení
morálky a práva
- zdůvodní účel sankcí za porušení
normy
- rozliší právní předpisy dle jejich
právní síly, popíše, které státní orgány
tyto předpisy tvoří a kde je uveřejňují
- vyjmenuje jednotlivá právní odvětví
- vymezí podmínky vzniku a zániku
právních vztahů, uvede jejich
konkrétní příklady, včetně práv a
povinností účastníků těchto vztahů
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(částečně-morálka
všedního dne)
Formy realizace:
-skupinová
spolupráce
-diskuse
-písemné zpracování
zadaných úkolů
- práce s různými
informačními zdroji
- uvede příklady fyzických a
právnických osob
- rozezná náplň činnosti orgánů právní
ochrany
- vysvětlí funkci ombudsmana a popíše
problémy, se kterými se na něj může
občan obracet
- popíše rozdíl mezi přestupkem a
trestným činem
- vymezí podmínky trestní
odpovědnosti, uvede postup při
trestním řízení
- uvede příklady, jak může jako občan
ovlivňovat dění v obci
- rozlišuje náplň činností jednotlivých
úřadů státní správy
- orientuje se v občanském a rodinném
právu
- popíše všeobecné podmínky smluv
- své znalosti z právní problematiky
uplatňuje v praxi
- uvede na konkrétních příkladech, jaké
případy se řeší v občanském soudním
řízení a jaké v trestním řízení
- ve svém jednání respektuje a dodržuje
právní normy, uvědomuje si důsledky
jejich porušení
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
profesní volba, práce jako seberealizace
hodnocení vlastních schopností pro
volbu dalšího vzdělávání a profesní
orientace; informační, poradenské a
zprostředkovatelské služby
plánování osobní práce, time
- vyjádří vlastní názor na význam práce
a správné profesní volby v životě
člověka
- kriticky zhodnotí své schopnosti a
dovednosti a na základě toho posoudí,
jaké volit povolání či další studium
- orientuje se v nabídce poradenských
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(částečně-poznávání
a rozvoj vlastní
osobnosti;
seberegulace,
organizační
dovednosti a
efektivní řešení
46
management; zaměstnání a mezilidské
vztahy, zaměstnání a rodina,
workoholismus
přijímací pohovor a výběrové řízení
(asertivita, společenské jednání,
empatie, komunikační dovednosti)
pracovní úspěšnost a kariéra
pracovní právo, pracovní poměr, právní
podmínky jeho vzniku, změny a zániku
pracovní smlouva a její náležitosti
práva a povinnosti účastníků
pracovněprávních vztahů
odbory a jejich funkce
zásady bezpečnosti práce, pracovní
úraz a odškodnění, ekologická hlediska
práce
služeb pro volbu vzdělávání i pro
pracovní uplatnění
- popíše, jak si vytvořit optimální
pracovní rozvrh vzhledem ke svým
dalším zájmům a duševní hygieně
- uvede zásady, které dodržovat při
přijímacím pohovoru a předvede
prakticky, jak se správně chovat při
přijímacím pohovoru
- popíše podmínky vzniku a zániku
pracovního poměru
- rozeznává práva a povinnosti
zaměstnance a zaměstnavatele
- objasní funkci odborů
- chová se odpovědně, s ohledem na
ochranu svého zdraví i zdraví
ostatních, používá adekvátní pracovní
pomůcky
problémů; sociální
komunikace;
spolupráce a soutěž)
PT2-Výchova
k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
(částečně-vzdělávání
v Evropě a ve světě)
Formy realizace:
-jednoduchá
dramatizace
modelových situací
-skupinová a
samostatná práce
s informačními
zdroji
-diskuse
- volí bezpečné pracovní postupy šetrné
k životnímu prostředí
3. ročník
Učivo
EKONOMIE A FINANCE
ekonomie jako věda, její předmět
ekonomika, typy ekonomik
pojmy statky a služby, výroba a
spotřeba
peníze a jejich funkce, měna a měnový
kurz, inflace
cenné papíry, burza
tžní ekonomika, trh, cena, nabídka a
poptávka, tržní mechanismus,
konkurence
ekonomické subjekty, právní formy
podnikání, základní právní normy
týkající se podnikání
marketing, reklama a reklamní
agentury, public relations
ukazatelé výkonnosti národního
hospodářství - HDP, HNP, míra inflace
a míra nezaměstnanosti, zahraniční
platební a obchodní bilance
ekonomický cyklus
bankovnictví, ČNB a komerční banky,
specializované finanční instituce a
Výstup ŠVP
Žák:
- objasní pojmy statky a služby, výroba
a spotřeba
- vymezí úlohu peněz v ekonomice,
podstatu a důsledky inflace
- vysvětlí mechanismy fungování trhu,
vzájemné ovlivňování nabídky,
poptávky a ceny
Poznámky
GGR
PT5-Mediální
výchova (částečněmediální produkty a
jejich významy;
účinky mediální
produkce a vliv
médií)
- popíše konkurenční prostředí
- rozlišuje a porovnává jednotlivé
formy podnikání, uvede postup
založení vlastní podnikatelské činnosti
- vyjádří vlastní názor na to, co
ovlivňuje úspěch výrobku na trhu,
analyzuje skrytý obsah reklamy
- uvede význam ukazatelů výkonnosti
národního hospodářství a jejich dopad
na změny v životní úrovni občanů
- popíše náplň činností ČNB a
vyjmenuje příklady finančních operací
komerčních bank, prakticky ovládá
způsoby bezhotovostního platebního
styku
FG
Formy realizace:
-skupinová
spolupráce
-diskuse na dané
téma
-práce s různými
informačními zdroji
-návštěva úřadu
práce
-písemné zpracování
zadaných úkolů
- vymezí, co tvoří příjmy a výdaje
47
jejich funkce; formy platebního styku
státní rozpočet, daňová soustava
sociální politika – důchodový systém,
systém sociálních dávek, životní
minimum
trh práce, nabídka a poptávka po
pracovních místech, pracovní trh v EU,
globalizace pracovního trhu, profesní
mobilita
státní politika zaměstnanosti; úřad
práce, nezaměstnanost
hospodaření domácnosti – rozpočet, tok
peněz v domácnosti, práva spotřebitele
a předpisy na ochranu spotřebitele;
daňové přiznání
finanční produkty – spořicí, investiční a
úvěrové produkty, další způsoby
investování peněz
státního rozpočtu
- rozlišuje základní typy daní
- na konkrétním příkladu přednese,
jakým způsobem podá daňové
přiznání k dani z příjmu a jak provede
základní výpočty daní a zjistí výši
sociálního a zdravotního pojištění
- popíše postup, jak zažádat o dávku
sociální péče
- vymezí funkce úřadu práce a
personálních agentur, zjistí informace
o zaměstnání a rekvalifikaci v různých
médiích
- vyhledá a zhodnotí profesní nabídku a
poptávku na českém i evropském trhu
práce
- sestaví rozpočet domácnosti, zvolí
optimální způsob financování svých
osobních potřeb i potřeb celé
domácnosti
- uvede možnosti investování volných
finančních prostředků
- popíše práva spotřebitele a postupy,
jak je uplatňovat
MEZINÁRODNÍ VZTAHY A
GLOBALIZACE
mezinárodní vztahy a spolupráce,
důvody, význam a výhody
významné mezinárodní organizace,
jejich účel a náplň činností – OSN,
NATO, Rada Evropy; členství ČR
evropská integrace, podstata a význam,
vývoj evropské integrace
EU – vznik a vývoj, cíle EU, orgány
EU a jejich funkce, jednotná evropská
měna
členství v EU, práva a povinnosti
občanů členských států
proces globalizace, jeho projevy,
příčiny a důsledky; globální problémy,
globální ekonomické otázky
- objasní význam a příčiny mezinárodní
spolupráce
- charakterizuje cíle a činnosti
organizací OSN, NATO a Rady
Evropy, zhodnotí význam členství ČR
v těchto organizacích
- popíše důvody evropské integrace, její
význam pro vývoj Evropy
- vymezí vznik a cíle EU, rozlišuje
funkce a činnosti orgánů EU
- posoudí vliv členství ČR v EU na
každodenní život občanů, uvede
příklady, jak lze v rámci EU
uplatňovat svá práva
- vysvětlí projevy globalizace,
analyzuje její příčiny a důsledky,
uvede konkrétní příklady globálních
problémů současnosti
GGR
PT2-Výchova
k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
(částečně-globální
problémy, jejich
příčiny a důsledky;
humanitární pomoc
a mezinárodní
rozvojová
spolupráce; žijeme
v Evropě;
vzdělávání v Evropě
a ve světě)
PT3-Multikulturní
výchova (částečnězákladní problémy
sociokulturních
rozdílů)
Formy realizace:
-diskuse
-skupinová práce
s informačními
zdroji
48
FILOZOFIE A ETIKA
podstata filozofie a její význam
v životě člověka, základní filozofické
otázky
vztah filozofie k mýtu, náboženství,
vědě a umění; cesta od mýtu k logu a
vznik filozofie
etika a její význam v životě člověka,
základní etické kategorie a normy,
svědomí
filozofie v dějinách – klíčové etapy a
směry filozofického myšlení
antická filozofie a její hlavní
představitelé
- objasní podstatu filozofického kladení
otázek a hledání odpovědí, vyjádří a
zdůvodní vlastní názor na na význam
filozofie pro člověka
- vysvětlí vztah filozofie, mýtu,
náboženství, vědy a umění
- formuluje úlohu etiky a morálky
v životě člověka a zdůvodní význam
svědomí pro lidské chování
- analyzuje dějinnou proměnlivost
etických norem
- uplatňuje morální pravidla
v každodenním životě
- rozliší období antické filozofie a
popíše problematiku, které se
filozofové v daném období věnovali
- vyjmenuje hlavní představitele antické
filozofie a popíše jejich stěžejní
myšlenky
DEJ, CJL
PT1-Osobnostní a
sociální výchova
(morálka všedního
dne)
PT3-Multikulturní
výchova (částečněpsychosociální
aspekty
interkulturality)
Formy realizace:
-diskuse
-skupinová i
individuální práce
s filozofickými texty
-písemné zpracování
vlastních názorů na
dané téma
- zaujme a vyjádří vlastní názor
k filozofickým myšlenkám
4. ročník
Učivo
FILOZOFIE A ETIKA - pokračování ze 3.
ročníku
filozofie v dějinách – klíčové etapy a
směry filozofického myšlení
filozofie v období středověku a
renesance a její hlavní představitelé
filozofie v období novověku a
osvícenství a její hlavní představitelé
německá klasická filozofie a její hlavní
představitelé
filozofické směry 19. a 20. století a
jejich hlavní představitelé
současné filozofické směry a jejich
představitelé
význam vědeckého poznání a techniky
pro život člověka
Výstup ŠVP
Žák:
- rozliší jednotlivé etapy filozofického
myšlení (od středověku až po
současnost), popíše problematiku,
které se filozofové v daném období
věnovali
- vyjmenuje hlavní představitele
jednotlivých etap filozofického
myšlení a popíše jejich stěžejní
myšlenky
- zaujme a vyjádří vlastní názor k
filozofickým myšlenkám
Poznámky
DEJ, CJL
PT3-Multikulturní
výchova (částečněpsychosociální
aspekty
interkulturality)
Formy realizace:
-diskuse
-práce
s filozofickými texty
- v diskusi eticky a věcně správně
argumentuje, uvážlivě a kriticky
přistupuje k argumentům druhých lidí
- zhodnotí význam vědeckého poznání,
rizika zneužití
49
5.7 Dějepis
Název předmětu: Dějepis
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis
RVP G. Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti.
Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu
předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde
leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významným způsobem zohledňuje
základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení
historických jevů a dějů. Předmět Dějepis úzce souvisí s předmětem Geografie, ale také s
předměty ostatními (důležité objevy a jejich význam pro rozvoj lidstva, náboženství, kultura,
literatura). Žák je veden k tomu, aby zejména:
• chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních
závěrů, ale je kladením otázek;
• chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném
i historickém čase;
• rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i
minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci;
• cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním
či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1. 2. 3. 4.
hodinová dotace 2 2 2 0
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel
má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
výuka;
• skupinová a týmová spolupráce;
• besedy, přednášky a diskuse s odborníky;
• exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat (muzeum,
architektonické památky).
• frontální
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Dějepis má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
50
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
VYV - Estetická výchova výtvarná
dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu dějepis
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Dějepis jsou integrována tato průřezová témata:
Realizují se tématické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech RVP G a Mediální výchova RVP.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Dějepis vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• zadává žákům referáty a vede je k samostatnému zpracovávání historických partií;
• organizuje exkurze na historicky významná místa, návštěvy muzeí apod. vede tak
žáky k porovnávání teoreticky získaných znalostí s realitou.
Kompetence k řešení problémů, Kompetence občanská
Učitel:
• klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností;
• vede žáky k používání vhodné literatury internetu a vede žáky ke kritickému hodnocení
pramenů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• při skupinové práci definuje zcela jasně úkol verbální či písemnou formou a vede žáky
k dodržení předem stanovených požadavků pravidel;
• rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí rozvíjet týmovou práci a principy
spolupráce.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
51
VYV - Estetická výchova výtvarná
PT – průřezové téma
Učivo
Výsledky vzdělávání
Poznámky
Žák:
I. ročník
1. Úvod do studia historie
• Význam historického
poznání pro současnost
• Práce historika, historické
informace, jejich typy, účel,
možnosti využití
• vznik historie jako vědy
• rozdělení historie
• historické metody
• historické prameny
• pomocné vědy historické
• vztah historie k ostatním vědám
• periodizace dějin
2. Pravěk
• Doba kamenná paleolit, mezolit,
neolit, neolit
• Doba bronzová
• Doba železná
3. Starověk
• Staroorientální státy :
• Mezopotámie
• Egypt
• Indie
• Čína
• Antické Řecko
• Antický Řím
• Naše země a ostatní Evropa v době
římské;civilizovanost a barbarství, limes
romanus jako civilizační hranice
4. Středověk (raný středověk)
• Stěhování národů
• Utváření
středověké
Evropy
• Normané a jejich vliv na vývoj západní
a jižní Evropy
• Počátky státních útvarů na našem území
•charakterizuje smysl
historického
poznání
a
jeho
povahu jako poznání
neuzavřeného a proměnlivého
• rozlišuje různé zdroje
historických informací,
způsob jejich získávání a úskalí
jejich interpretace
• vymezí rozdíl mezi historií a
dějepisem
• vysvětlí metody práce historika
• uvede typy historických pramenů
• vyjmenuje pomocné vědy
historické
a
vysvětlí
jejich obsah
• objasní hlavní mezníky v
periodizaci dějin
• objasní ve shodě s
aktuálními
vědeckými
poznatky materiální a
duchovní život lidské
společnosti v jednotlivých vývojových
etapách
pravěku
• charakterizuje pojem
archeologická kultura
• vysvětlí zásadní zlom ve vývoji
lidstva v důsledku
cílevědomé zemědělské a
řemeslné činnosti
• zařadí časově a prostorově
hlavní archeologické
kultury pravěku
Předmětové vazba ZSV
Předmětové vazba –
GGR
VYV
BIG
• zdůvodní civilizační přínos vybraných
starověkých společenství, antiky
a
křesťanství
jako
základních
fenoménů, z nichž vyrůstá evropská
civilizace
• objasní židovství (vazbu mezi
židovstvím
a křesťanstvím) a další
neevropské
a
kulturní
systémy
• popíše určující procesy a
události,uvede významné
osobnosti starověkých dějin
• objasní proces christianizace a její vliv
na konstituování raně středověkých států v
Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi
světskou a církevní mocí v západním a
východním kulturním okruhu i projevy vlivu
náboženství a církve ve středověké
společnosti
Předmětové vazba –
CJL
GGR
ZSV
VYV
MAT
FYZ
Náměty:
Referáty k jednotlivým
tematickým okruhům
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
52
• Český přemyslovský stát
• Islám a arabská říše.
• definuje proměny hospodářského a
5.-11. století a jeho specifické projevy ve
vybraných státních celcích
• Křesťanství jako nové kulturní a společenské
pojítko,
vnitřní nejednota
• Boj o investituru
• křesťanství, papežství a císařství
• Vzdělanost a umění raného středověku
politického uspořádání středověké
společnosti
• charakterizuje základní rysy vývoje
na našem území
• vymezí specifika islámské oblasti
• vysvětlí důsledky tatarských a
nájezdů pro východní Evropu
II. ročník
5. Středověk (vrcholný středověk)
• definuje proměny hospodářského a
• Křížové výpravy
• Vznik jednotných států v
politického uspořádání středověké
společnosti 11.-15. stol. a jeho
specifické projevy v jednotlivých
zemích.
• charakterizuje základní rysy vývoje na
našem území
• použije znalosti z předchozího studia
a objasní význam tatarských a
tureckých nájezdů pro vývoj Evropy a
zánik Byzantské říše.
západní Evropě.
• Stoletá válka, její příčiny a
důsledky.
• Vývoj Svaté říše římské do nástupu
Habsburků 1440.
• Mongolská a expanze. Zánik Byzantské
říše.
• Křížové výpravy, kacířství, husitství.
• Český stát (období přemyslovského
Náměty:
Exkurze Památník Vel.
Moravy St. Město
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Náměty:
Referáty k jednotlivým
tematickým okruhům
státu,lucemburská epocha, husitství,
doba jagellonská).
• Venkov a zemědělství, kolonizace;
rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace.
• Střední a východní Evropa
ve 12.-15. stol.
• Vzdělanost a umění
vrcholného
a
pozdního
středověku.
6. Počátky novověku
• Renesance a humanismus
• Umí vysvětlit nové filozofické a
• Reformace
• Zámořské plavby
• Evropské monarchie v 16.-17. století.
Šíření reformace
• Rivalita a spolupráce evropských
velmocí v raném
novověku; třicetiletá válka
• Absolutismus a stavovství
• První buržoasní revoluce
• Barokní kultura, politika a náboženství
7. Osvícenství,revoluce a idea
svobody
vědecké myšlenky, které byly
zformulovány ve 14.-17. stol.;
zhodnotí jejich praktický dopad
• Porozumí důsledkům zámořských
objevů,jež vedly k podstatným
hospodářským mocensko-politickým
změnám
• Popíše základní rysy reformace a
protireformace, vysvětlí důsledky pro
další evropský i světový vývoj
• Vymezí základní znaky stavovství a
absolutismu;
uvede konkrétní projevy v jednotlivých
zemích a příklady střetů
• Posoudí postavení českého státu
uvnitř habsburského soustátí a
analyzuje jeho vnitřní sociální,
politické a kulturní poměry
• určí a zhodnotí hlavní myšlenky
a principy osvícenství a
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
PT
•Výchova k myšlení
53
• Osvícenství.
• Velké revoluce - vznik USA,
francouzská revoluce,rok 1848/49
• Evropa za napoleonských válek a po
Vídeňském kongresu
8. Modernizace společnosti.
Liberalismus a nové myšlenkové
proudy, které z něj vycházejí
• Rozvoj výroby a vědy, proměna
agrární společnosti ve společnost
průmyslovou, změny v sociální struktuře.
• Utváření novodobých národních
společností (zejm.české, slovenské,
německé, italské). Vývoj společnosti ve
Francii.
•Česká společnost v habsburské monarchii,
její politické snahy do roku 1867
• Pokus o české vyrovnání
9. Modernizace společnosti. Liberalismus a
nové myšlenkové proudy, které z něj
vycházejí
• Předpoklady a projevy imperiální
(mocenské a koloniální) politiky
velmocí; nástup Ruska jako evropské
velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a
vojenské aktivity
v předvečer 1. světové války.
• Mimoevropská ohniska
koloniálních konfliktů.
• Proměny životního stylu, vzdělanost
a umění „belle epoque“ přelomu
19./20. století.
rozpozná jejich uplatnění
v revolucích 18. a 19. století.
• Νa konkrétních
příkladech
jednotlivých
států
demonstruje postupný rozklad, zánik a
proměny dosavadních systémů přes
úsilí mocenských struktur o jejich
udržení.
• Posoudí význam ústavy a novou
organizaci státu, uvede základní typy
parlamentních státních systémů.
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
• vysvětlí emancipační úsilí národů a
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
jednotlivých společenských vrstev;
vymezí místo utváření českého
novodobého národa
v tomto procesu včetně jeho
specifických rysů.
• charakterizuje proces modernizace,
vysvětlí průběh industrializace a její
ekonomické, sociální
a politické důsledky; rozpozná její
ekologická rizika; určí základní příčiny
asymetrického vývoje
Evropy a světa v důsledku rozdílného
tempa modernizace.
• objasní tendence vývoje české
společnosti ve 2. pol. 19. stol.
• Vysvětlí expanzivní záměry velmocí
v okrajových částech Evropy a
mimoevropském světě, jež byly
příčinou četných střetů a konfliktů
daného období
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
FYZ
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
FYZ
CJL
ZSV
III. ročník
10. Moderní doba, Situace v letech
1914-1945
• První světová válka, české země v
době války, I. odboj.
• Revoluce v Rusku, upevňování
bolševické moci.
• Versailleský systém a jeho vnitřní
• Charakterizuje dvě světové války,
dokumentuje sociální, hospodářské a
politické důsledky.
• Uvede příčiny a projevy politického
a mocenského obrazu světa, který byl
určen vyčerpáním tradičních
evropských velmocí, vzestupem USA
a nastolením bolševické moci
v Rusku.
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
54
rozpory.
• Evropa a svět ve 20. a 30. letech,
světová hospodářská krize ve
světě i v ČSR.
• Nástup fašismu
• Růst mezinárodního napětí a
vznik válečných ohnisek.
• Mnichovská krize a její důsledky
• Kultura 1. poloviny 20. století (zrod
moderního umění, nástup masové kultury,
sport)
• 2. světová válka (globální a
hospodářský charakter
války, věda a technika jako prostředky
vedení války, holocaust), Protektorát
Čechy a Morava, 2. odboj.
• Obnova Československa.
11. Soudobé dějiny
• Evropa a svět po 2. světové válce.Vznik
OSN,princip sociálního státu.
• Studená válka. Východní blok,
jeho politický, hospodářský
a sociální vývoj.
• SSSR jako světová velmoc;
RVHP,Varšavská smlouva.
• Vývoj v Československu poválečném
období do roku 1969.
• Euroatlantická spolupráce a vývoj
demokratických zemí. USA jako
světová velmoc.
• Životní podmínky na obou stranách
„železné opony „
• Československo v době normalizace
• Dekolonizace; „třetí svět“ a
modernizační procesy v něm –
ekonomické, demografické a politické
postavení v globálním světě.
• Pád komunistických režimů a jeho
důsledky; sjednocující se Evropa a
její místo v globálním světě.
• Globální problémy moderní
společnosti
• Vymezí základní znaky totalitních
ideologií a dovede je srovnat se
zásadami demokracie;objasní příčiny
a podstatu agresivní politiky a
neschopnosti potenciálních obětí jim
čelit.
• Vysvětlí souvislost mezi světovou
hospodářskou krizí a vyhrocením
politických problémů, které byly
provázeny radikalizací
pravicových i levicových
protidemokratických sil.
• Popíše a zhodnotí životní způsob
v moderní evropské společnosti,
zhodnotí význam masové kultury
• charakterizuje vznik, vývoj a
rozpad bipolárního světa, jeho
vojenská, politická a hospodářská
seskupení, vzájemné vztahy a
nejvýznamnější konflikty
• Vysvětlí základní problémy vnitřního
vývoje zemí západního a východního
bloku;zejména se zaměří na pochopení
vnitřního vývoje a vzájemných vztahů
supervelmocí USA, SSSR a situaci ve
střední Evropě a v naší zemi.
• Porovná a vysvětlí způsob života a
chování v nedemokratických
společnostech a v demokraciích.
• Popíše mechanismy a
prostředky postupného
sjednocování Evropy na
demokratických principech, vysvětlí lidská
práva v souvislosti s evropskou kulturní
tradicí; zná základní instituce sjednocující
se Evropy, jejich úlohu a fungování.
• Objasní hlavní problémy specifické
cesty vývoje významných
postkoloniálních rozvojových
zemí; objasní význam islámské a
některé další neevropské kultury v
moderním světě.
• Vymezí základní problémy soudobého
světa
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
Náměty:
Prezentace
k jednotlivým
tematickým okruhům
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globální problémy,
jejich příčiny a
důsledky
PT
• Mediální výchova
okruh Role médií
v moderních dějinách
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
Náměty:
Diskuse, referáty,
besedy
55
5.8 Matematika
Název předmětu: Matematika
Kód a název oboru vzdělání: 79- 41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Matematika realizuje vzdělávací oblast Matematika a její aplikace,
stanovenou RVP G.
Výuka matematiky v gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a
prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků.
Způsob matematického myšlení a zdůvodňování, vytváření hypotéz a deduktivních úvah je
prostředkem pro nové a hlubší poznání a je předpokladem dalšího studia.
Výuka matematiky umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným
prostředkem v modelování a předvídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy
a procesy napomáhají žákům proniknout do podstaty oboru, propojovat jednotlivé tematické
okruhy, objevovat harmonii a půvab matematiky.
Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí
logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním
osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské
studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace.
Během studia si žáci uvědomují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské
činnosti (např. v ekonomii, technice, sociologii), že je ovlivňována vnějšími podněty (např.
z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky.
Žáci poznávají, že matematika je součástí kultury a je výsledkem složitého multikulturního
historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 4/1 - 4/1 - 3 - 2.
Výuka matematiky prolíná všemi ročníky.
Celková týdenní hodinová dotace je 13 hodin, v 1. a 2. ročníku se v jedné z hodin třída dělí
na 2 skupiny, což je jeden z předpokladů pro intenzivnější individuální práci s žáky.
Na povinnou výuku navazují ve 3. a 4. ročníku volitelné semináře z matematiky, které dávají
prostor nadstandardní látce i metodám práce.
Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny
vyučovány v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně.
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel
má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
V matematice je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových
metod (práce s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň.
Pro splnění výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a
56
kombinovat vyučovací metody (tj. vyučovací činnosti a aktivity učitele se záměrem
dosáhnout výchovně-vzdělávacího cíle) a formy (tj. způsoby organizace výuky):
výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení),
simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a
modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce,
planimetrie, stereometrie), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná
práce, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování
(řešení obtížnějších a časově náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod
řešení problému jinou než předem připravenou cestou), žákovské soutěže, kroužky
Vazby a přesahy:
Do vyučovacího předmětu matematika jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
- fyzika
- chemie
- geografie
- biologie
- estetická výchova
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu matematika jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP
G:
Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž
Mediální výchova, Účinky mediální produkce a vliv médií (statistické údaje)
Informační a komunikační technologie
Environmentální výchova
Klíčové kompetence:
V rámci vyučovacího předmětu Matematika vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
•
•
•
•
•
•
•
uspořádá učivo v čase, respektuje návaznosti a vztahy uvnitř učiva, dbá na
rovnoměrné zatížení žáků v průběhu školního roku;
zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje žákům kontrolovat vlastní úspěšnost;
seznamuje žáky s učivem živým způsobem, motivuje žáky vhodnými otázkami a
problémovými úlohami;
vytváří ve třídě atmosféru podporující soustředěnou práci;
systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost,
koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu;
vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně
formulovat své postupy;
vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na
aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání
informací;
57
•
•
•
rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním
vztahů mezi nimi;
pěstuje v žácích přirozenou soutěživost;
podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích
aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).
Kompetence k řešení problému
Učitel:
•
•
•
•
•
•
navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů,
oceňuje více možností řešení;
směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich
náročnosti;
vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému;
rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení;
poskytuje prostor k prezentaci řešení problému;
nechá žáky najít a opravit chybný krok.
Kompetence komunikativní
Učitel:
•
•
•
•
vyjadřuje se v hodinách kultivovaně, přesně a srozumitelně a totéž vyžaduje od žáků;
vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení;
při prezentaci příkladu vyžaduje, aby žáci dokázali interpretovat výsledek;
využívá matematický software, internet, video a další informační technologie.
Kompetence občanská
Učitel:
•
•
•
•
podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu;
vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných;
vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti
světa;
dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské
činnosti.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
•
•
•
•
vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice;
oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém;
organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce
skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny;
oceňuje projevy úcty k práci druhých.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
58
Používané zkratky:
Osobnostní a sociální výchova - OaSV
Mediální výchova - MV
Informační a komunikační technologie - ICT
1. ročník
Učivo
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
Číselné obory
- číslo, proměnná
- číselné obory N, Z, Q, I, R
- přirozená čísla, dělitelnost ,
kriteria dělitelnosti, a dělí b,
největší společný dělitel,
nejmenší společný násobek,
čísla soudělná a nesoudělná,
prvočísla a čísla složená
- celá čísla
- racionální čísla
- reálná
čísla,
intervaly,
absolutní hodnota
-
-
-
-
Základy teorie množin a výrokové
logiky
- množina, prvek množiny,
- operace s množinami
(sjednocení, průnik, rozdíl
množin, doplněk množiny
v množině, podmnožina,
rovnost množin, Vennovy
diagramy)
- výroky, negace,
kvantifikátory, logické
spojky (konjunkce,
disjunkce, implikace,
ekvivalence), výrokové
formule, tautologie, obměna
a obrácená implikace
-
-
-
-
vysvětlí
vztahy
mezi
číselnými obory N, Z, Q, I,
R
provádí
aritmetické
operace
s přirozenými,
celými, racionálními a
reálnými čísly,
užívá vlastnosti dělitelnosti
přirozených čísel,
umí znázornit reálné číslo
na číselné ose, operuje s
intervaly,
aplikuje
geometrický
význam
absolutní hodnoty
odhaduje
výsledky
numerických výpočtů a
efektivně
je
provádí,
účelně využívá kalkulátor
zapisuje a určí množinu
výčtem prvků,
charakteristickou
vlastností a množinovou
symbolikou
provádí správně operace s
množinami, množiny
využívá při řešení úloh
rozezná, kdy je věta výrok
určí pravdivostní hodnotu
výroku
užívá správně logické
spojky a kvantifikátory
neguje výroky
s kvantifikátory a
s číselnými údaji
pracuje se složenými
výroky
čte a zapisuje tvrzení v
symbolickém jazyce
matematiky,
řeší slovní úlohy užitím
Vennových diagramů,
chápe souvislost mezi
výrokovými a
množinovými operacemi
Poznámky
Mezipředmětové vazby – fyzika
– výpočty fyzikálních úloh
Chemie – výpočty
Geografie - měřítko mapy
OaSV
Náměty:
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
OaSV
59
Algebraické výrazy, mocniny a
odmocniny
- mocniny s přirozeným,
celým a racionálním
exponentem
- druhá a n-tá odmocnina
- mnohočleny, lomené
výrazy, výrazy s mocninami
a odmocninami
Algebraické rovnice a nerovnice
- lineární rovnice a nerovnice
- kvadratické rovnice
- diskriminant
vztahy mezi kořeny a
koeficienty
rozklad kvadratického
trojčlenu
kvadratická nerovnice
- rovnice a nerovnice
v součinovém a podílovém
tvaru
- rovnice a nerovnice
s absolutní hodnotou
- rovnice s neznámou ve
jmenovateli a pod
odmocninou
- soustavy lineárních rovnic a
nerovnic
Planimetrie
- klasifikace rovinných útvarů
(bod, přímka, polopřímka,
úsečka, polorovina,
konvexní a nekonvexní
útvar a úhel)
- dvojice úhlů (vedlejší,
vrcholové, souhlasné,
střídavé)
- trojúhelníky (vnitřní a vnější
úhly, rovnostranný,
rovnoramenný a pravoúhlý
trojúhelník, střední příčka,
těžnice, výška trojúhelníku,
shodnost a podobnost
trojúhelníků, Euklidovy
věty a Pythagorova věta,
kružnice opsaná a vepsaná
trojúhelníku)
- čtyřúhelníky (rovnoběžník,
kosodélník, kosočtverec,
pravoúhelník, obdélník,
čtverec, lichoběžník)
- kružnice, kruh (tečna, sečna
a tětiva kružnice, oblouk
kružnice, středový a
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
provádí operace
s mocninami a
odmocninami, upravuje
číselné výrazy
upravuje efektivně výrazy
s proměnnými, určuje
definiční obor výrazu,
určuje hodnotu výrazu a
nulový bod výrazu,
provádí početní operace
s mnohočleny a lomenými
výrazy, rozkládá
mnohočleny na součin
vytýkáním a užitím vzorců
řeší lineární a kvadratické
rovnice a nerovnice,
rovnice s neznámou ve
jmenovateli, iracionální
rovnice, rovnice a
nerovnice s absolutní
hodnotou,
řeší soustavy rovnic, v
jednodušších případech
diskutuje řešitelnost nebo
počet řešení,
rozlišuje ekvivalentní a
neekvivalentní úpravy,
analyzuje a řeší problémy,
v nichž aplikuje řešení
rovnic a jejich soustav
používá geometrické
pojmy, zdůvodňuje a
využívá vlastnosti
geometrických útvarů v
rovině, na základě
vlastností třídí útvary,
určuje vzájemnou polohu
útvarů, vzdálenosti a
odchylky
využívá náčrt při řešení
problému,
v úlohách početní
geometrie aplikuje funkční
vztahy
řeší polohové a
nepolohové konstrukční
úlohy užitím všech bodů
dané vlastnosti
řeší planimetrické
problémy motivované
praxí
řeší polohové a
nepolohové konstrukční
úlohy užitím množin bodů
dané vlastnosti
OaSV
OaSV
Fyzika – početní řešení
fyzikálních úloh, obecná řešení,
dosazování do výrazů,
Chemie – chemické výpočty
OaSV
Estetická výchova
Náměty:
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
Prezentace na PC
60
-
-
obvodový úhel, Thaletova
kružnice)
obvody a obsahy rovinných
útvarů
množiny bodů dané
vlastnosti
konstrukční úlohy řešené
pomocí množin bodů
daných vlastností
2. ročník
Učivo
Shodná a podobná zobrazení
- zobrazení
- shodná zobrazení (osová a
středová souměrnost,
posunutí, otočení)
- podobná zobrazení
(stejnolehlost)
Funkce
- pojem funkce, definiční obor
a obor hodnot, graf funkce,
vlastnosti funkcí
- lineární funkce, konstantní
funkce
- kvadratická funkce
- lineárně lomená funkce,
nepřímá úměrnost
- mocninné funkce (s
přirozeným, celým a
racionálním exponentem)
- inverzní funkce
- funkce druhá a n-tá
odmocnina
- exponenciální a logaritmické
funkce, logaritmy, vlastnosti
logaritmů
- exponenciální a logaritmické
rovnice a nerovnice
- oblouková míra a
orientovaný úhel
- goniometrické funkce a
základní vztahy mezi nimi
- goniometrické rovnice a
nerovnice
- trigonometrie pravoúhlého a
obecného trojúhelníku,
sinová a kosinová věta
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
-
-
-
-
-
-
řeší konstrukční úlohy
pomocí shodných
zobrazení a stejnolehlosti
načrtne grafy
požadovaných funkcí
(zadaných jednoduchým
funkčním předpisem) a
určí jejich vlastnosti,
formuluje a zdůvodňuje
vlastnosti studovaných
funkcí,
využívá poznatky o
funkcích při řešení rovnic
a nerovnic,
modeluje závislosti
reálných dějů pomocí
známých funkcí,
řeší aplikační úlohy
s využitím poznatků o
funkcích
aplikuje trigonometrické
věty k řešení trojúhelníků
na základě trigonometrie
řeší úlohy z reálného
života
Poznámky
OaSV
Náměty:
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
OaSV
Mezipředmětové vztahy – fyzika,
chemie, biologie, zeměpis –
modelování reálných dějů
pomocí funkčních závislostí
(rozpadu, růstu)
Fyzika – mechanika
Náměty:
Práce s interaktivní tabulí
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
61
Stereometrie
- vzájemná poloha dvou
přímek, přímky a roviny,
dvou a tří rovin
- kritéria rovnoběžnosti a
kolmosti dvou rovin,
přímky a roviny
- volné rovnoběžné
promítání
- řez těles rovinou a průnik
přímky a roviny
- metrické vztahy
prostorových útvarů
(vzdálenost bodů, bodu od
přímky, bodu od roviny,
vzdálenost dvou
rovnoběžných a
mimoběžných přímek,
přímky od roviny s ní
rovnoběžné, dvou
rovnoběžných rovin,
odchylka přímky od roviny,
dvou rovin
- povrchy a objemy těles a
jejich částí (hranol, jehlan,
válec, kužel, koule)
-
-
-
-
správně používá
geometrické pojmy,
zdůvodňuje a využívá
vlastnosti geometrických
útvarů v prostoru, na
základě vlastností třídí
útvary,
určuje vzájemnou polohu
lineárních útvarů, jejich
vzdálenosti a odchylky,
zobrazí ve volném
rovnoběžném promítání
hranol a jehlan, sestrojí a
zobrazí rovinný řez těchto
těles nebo jejich průnik s
přímkou
řeší stereometrické
problémy motivované praxí
(objemy a povrchy těles)
OaSV
Estetická výchova – prostorová
představivost
3. ročník
Učivo
Analytická geometrie v rovině
- orientovaná úsečka,
vektor a operace s nimi
- souřadnice bodu a
vektoru
- lineární kombinace
vektorů
- lineární závislost a
nezávislost vektorů
- skalární a vektorový
součin
- odchylka dvou vektorů
- parametrické vyjádření
přímky v rovině, obecná
rovnice přímky,
směrnicový tvar
- obecná rovnice roviny
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
-
-
-
-
chápe pojem vektor,
provádí operace
s vektory,
používá skalární a
vektorový součin
vektorů v analytické
geometrii
užívá různé způsoby
analytického
vyjádření přímky
v rovině,
řeší analyticky
polohové a metrické
úlohy o lineárních
útvarech v rovině,
využívá
charakteristické
Poznámky
OaSV
Fyzika - užití vektorů, moment
síly, gravitační pole
Náměty:
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
62
-
-
-
-
polohové vztahy dvou
přímek, přímky a roviny,
dvou rovin
metrické vlastnosti
(vzdálenost bodů,
vzdálenost bodu od
přímky, bodu od roviny,
odchylka dvou přímek,
přímky od roviny, dvou
rovin)
kuželosečky (kružnice,
elipsa, parabola,
hyperbola)
rovnice kuželoseček,
vzájemná poloha přímky
a kuželosečky
-
-
-
-
Posloupnosti a řady
- pojem posloupnost
- určení a vlastnosti
posloupností
- aritmetická a
geometrická posloupnost
- finanční matematika
- limita posloupnosti,
konvergentní a
divergentní posloupnost
- nekonečná geometrická
řada a její součet
-
-
-
vlastnosti
kuželoseček k určení
analytického
vyjádření
z analytického
vyjádření určí
základní údaje o
kuželosečce
řeší analyticky úlohy
na vzájemnou polohu
přímky a kuželosečky
chápe posloupnost
jako specifický
případ funkce,
řeší aplikační úlohy
s využitím znalostí o
posloupnostech
orientuje se
v základních pojmech
finanční matematiky
a umí je využívat
vysvětlí pojem limita
posloupnosti, zná
základní věty o
limitách a umí je
využít při výpočtu
limit posloupnosti
vysvětlí pojmy
nekonečná řada a
součet nekonečné
řady
zná podmínku
konvergence pro
nekonečnou
geometrickou řadu a
umí určit její součet
OaSV
Chemie
Fyzika
4. ročník
Učivo
Kombinatorika a pravděpodobnost
- základní kombinatorická
pravidla
- variace, permutace a
kombinace (bez
opakování)
- faktoriál, kombinační
číslo
- binomická věta
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
řeší reálné problémy s
kombinatorickým
podtextem
(charakterizuje možné
případy, vytváří model
pomocí
kombinatorických
skupin a určuje jejich
počet)
Poznámky
OaSV
Biologie - genetika
63
-
Pascalův trojúhelník
-
-
-
Statistika
-
-
statistický soubor, a jeho
charakteristiky (vážený
aritmetický průměr,
medián, modus, percentil,
kvartil, směrodatná
odchylka, mezikvartilová
odchylka)
analýza a zpracování dat
v různých reprezentacích
-
Základy logiky
- Axiomy, definice, věty,
důkazy (přímý, nepřímý,
sporem, matematická
indukce)
-
využívá
kombinatorické
postupy při výpočtu
pravděpodobnosti
upravuje výrazy
s faktoriály a
kombinačními čísly
diskutuje a kriticky
zhodnotí statistické
informace a daná
statistická sdělení, volí
a užívá vhodné
statistické metody k
analýze a zpracování
dat (využívá výpočetní
techniku),
reprezentuje graficky
soubory dat, čte a
interpretuje tabulky,
diagramy a grafy,
rozlišuje rozdíly v
zobrazení obdobných
souborů vzhledem k
jejich odlišným
charakteristikám
OaSV
MV
ICT
Náměty:
Práce na PC – tvorba grafů
Frontální výuka
Samostatná práce v hodinách
Řešení problémových úloh
Skupinová práce
rozliší definici, větu,
předpoklad a závěr
věty
vhodnými metodami
provádí důkazy
jednoduchých
matematických vět
64
5.9 Fyzika
Název předmětu: Fyzika
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Fyzika realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí
vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP G.
Cílem výuky vyučovacího předmětu Fyzika je osvojení základních fyzikálních pojmů a
zákonitostí, rozvíjení přirozené touhy po poznání světa ve kterém žijeme, pochopení
nejobecnějších zákonů fyziky, které jsou základem přírodních, technických a lékařských věd.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3/1 – 2,5/0,5 – 2 – 0
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
V prvním ročníku je jedna hodina týdně vyčleněna na cvičení, ve druhém ročníku pak jedna hodina za
dva týdny; třída se dělí na skupiny.
Na předmět navazuje seminář z fyziky ve 3. a 4. ročníku.
Používané metody a formy práce:
Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů,
demonstračních pokusů, modelů, multimédií. Zejména při cvičeních se uplatňuje skupinová
práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné práce
rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů.
Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze
získaných výsledků vyvozovat závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Fyzika má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy
funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky
Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita
Biologie – biologie člověka (sluch, zrak), botanika (výživa rostlin – kapilární jevy)
Geografie – gravitační a magnetické pole Země
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Fyzika jsou částečně integrována tato průřezová témata:
Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí
jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich
využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na
jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného
rozvoje;
65
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě
významní evropští vědci
Mediální výchova – Média a mediální produkce
vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Fyzika vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí
těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tématických okruhů a
na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro
rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí;
• zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace
z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky
porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat;
• formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze
získaných výsledků vyvozovat závěry;
• zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat,
organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při
učeni,ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování
a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry;
• zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové
situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten
nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry;
• pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni
obdobných problémových situaci.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely;
• formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj
názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog;
• ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí
zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a
jiným informačním a komunikačním prostředkům.
66
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni
potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.
Kompetence občanská
Učitel:
• formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a
chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se
současnou ochranou životního prostředí;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých
povinností;
• diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka;
• umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými
životopisy významných fyziků.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
1. ročník
Učivo
1.
-
Fyzikální veličiny a
jejich měření
Fyzikální veličiny a jednotky
Mezinárodní soustava veličin
a jednotek SI
Skalární a vektorové veličiny
Operace s vektory
Měření fyzikálních veličin,
chyby měření
Absolutní a relativní
odchylka měření
2.
Pohyb těles a jejich
vzájemné působení
2.1. Kinematika pohybu
- vztažná soustava
- poloha a změna polohy tělesa
- rychlost, zrychlení
- Pohyb rovnoměrný přímočarý
- Pohyb rovnoměrně zrychlený
a rovnoměrně zpomalený
- Volný pád, tíhové zrychlení
- Skládání pohybů a rychlostí
- Rovnoměrný pohyb po
Výstup ŠVP
Žák:
-
-
používá s porozuměním základní
veličiny a jednotky a jejich značky
rozliší základní a odvozené
jednotky, převádí jednotky
rozliší skalární veličiny od
vektorových a využívá je při řešení
fyzikálních problémů a úloh
měří vybrané fyzikální veličiny
vhodnými metodami, zpracuje a
vyhodnotí výsledky měření
Poznámka
Matematika – převody
jednotek, zaokrouhlování,
výpočty s kalkulátorem
Výpočetní technika –
zpracování výsledků měření
tabulkovým kalkulátorem
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Laboratorní práce – určení
hustoty látky měřením
rozměrů a hmotnosti
Náměty:
Práce ve dvojici
-
-
-
využívá abstraktní představy
hmotného bodu při řešení fyzikálních
problémů
rozpozná druhy pohybů vzhledem
k vztažné soustavě
užívá základní kinematické vztahy
při řešení problémů a úloh o
pohybech rovnoměrných,
rovnoměrně zrychlených i
zpomalených
sestrojí grafy závislosti dráhy,
rychlosti, zrychlení na čase pro
Matematika – grafy lineárních
a kvadratických funkcí, čtení
z grafu, goniometrické funkce
ostrého úhlu, výpočet
neznámé ze vzorce, řešení
rovnic, oblouková míra
67
kružnici
2.2. Dynamika pohybu
- síla jako fyzikální veličina
- Newtonovy pohybové zákony
- setrvačná hmotnost
- hybnost, změna hybnosti,
zákon zachování hybnosti a
hmotnosti
- smykové tření a valivý odpor
- inerciální a neinerciální
soustava
2.3. Mechanická práce, energie,
výkon
- Mechanická práce
- Kinetická energie, potenciální
energie
- Mechanická energie a její
změna
- Zákon zachování energie
- Výkon a účinnost
2.4. Gravitační pole
- Newtonův gravitační zákon
- Gravitační pole, gravitační
pole homogenní a centrální
- Gravitační a tíhová síla,
gravitační a tíhové zrychlení
- Pohyby těles v gravitačním
poli
- Keplerovy zákony
2.5. Mechanika tuhého tělesa
- Tuhé těleso, posuvný a otáčivý
pohyb tuhého tělesa
- Moment síly, výslednice
momentů sil, momentová věta
- Skládání sil působících
v různých bodech tuhého
tělesa, dvojice sil, rozklad síly
na dvě složky
- Těžiště tělesa
- Podmínky rovnováhy tuhého
tělesa
- Kinetická energie tuhého
tělesa
2.6. Mechanika tekutin
- Vlastnosti kapalin a plynů,
ideální kapalina, tlak
v tekutině, Pascalův zákon,
hydraulické zařízení
- Hydrostatický tlak,
atmosférický tlak
- Archimédův zákon, plování
těles
- Ustálené proudění ideální
kapaliny, rovnice kontinuity,
Bernouliova rovnice
3. Stavba a vlastnosti látek
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
jednotlivé druhy pohybů
řeší početně i graficky úlohy o
skládání pohybů a rychlostí
určuje v konkrétní situaci síly
působící na těleso a jejich výslednici
využívá Newtonovy zákony při
popisu fyzikálních dějů, při řešení
úloh a k předvídání pohybu těles
využívá zákony zachování hybnosti
při řešení problémů a úloh
posoudí vliv tření na pohyb těles
rozlišuje inerciální a neinerciální
vztažné soustavy a využívá je při
popisu fyzikálních dějů
určí práci vykonanou při působení
konstantní síly na těleso
určí změnu kinetické a potenciální
energie tělesa
využívá zákon zachování
mechanické energie při řešení
problémů a úloh
vypočítá výkon a účinnost zařízení
v konkrétních případech
Objasní silové působení gravitačního
pole
Vypočítá velikost gravitační síly
v jednoduchých případech
Rozliší tíhovou a gravitační sílu
Objasní pohyb těles v gravitačním
poli Země a v gravitačním poli
Slunce
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Náměty:
Samostatná práce
s informačními zdroji,
prezentace s využitím ICT
Laboratorní práce – měření
smykové síly
Práce ve dvojici
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí –
zdroje energie
Geografie – Sluneční soustava
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Náměty:
Samostatné vyhledávání
informací - referáty
rozliší translační a rotační pohyb
tuhého tělesa
určí v konkrétních situacích
momenty sil působících na těleso a
vypočítá výsledný moment síly
sestrojí výslednici různoběžných sil,
rozloží sílu na dvě složky
určí výslednici dvou rovnoběžných
sil působících v různých bodech
tuhého tělesa
vypočítá kinetickou energii rotujícího
tělesa
využívá vztahu pro výpočet tlaku a
tlakové síly při řešení úloh
řeší úlohy užitím Pascalova a
Archimédova zákona
stanoví chování tělesa v tekutině
porovnáním hustot
využívá rovnice kontinuity při řešení
úloh
objasní souvislost mezi vlastnostmi
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití
Laboratorní práce – určení
68
3.1. Kinetická teorie látek,
termodynamika
- Pohyb a vzájemné působení
částic v látkách
- Modely struktur látek
v různých skupenstvích
- Celsiova a termodynamická
teplota.
- Vnitřní energie a její změna
- Tepelná kapacita, měrná
tepelná kapacita.
- Teplo, kalorimetrická rovnice
- První termodynamický zákon
- Přenos vnitřní energie
látek různých skupenství a jejich
vnitřní strukturou
uplatňuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
převádí termodynamickou teplotu na
celsiovu a naopak
uvede konkrétní příklady změny
vnitřní energie konáním práce a
tepelnou výměnou
sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší
úlohy na její použití
aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
-
-
-
tepelné kapacity kalorimetru
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí –
přenos energie
Náměty:
Práce ve dvojici
2. ročník
Učivo
3.2. Struktura a vlastnosti plynů
- molární veličiny
- Stavová rovnice ideálního plynu
pro konstantní hmotnost plynu
- Speciální případy stavové rovnice
- Adiabatický děj
- Práce plynu
- Druhý termodynamický zákon
- Tepelné motory.
3.3. Struktura a vlastnosti pevných
látek
- Krystalické a amorfní látky,
krystalová mřížka
Deformace pevného tělesa.
- Síla pružnosti, normálové napětí,
Hookův zákon
- Teplotní roztažnost pevných těles,
součinitel teplotní délkové a
objemové roztažnosti.
3.4. Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny
- Povrchová síla a povrchové
napětí, kapilarita
- Teplotní objemová roztažnost
kapalin
3.5. Změny skupenství látek
- Tání a tuhnutí
- Vypařování a var, kapalnění
- Sublimace a desublimace
- Skupenské a měrné skupenské
teplo
- Sytá pára, fázový diagram
4. Elektromagnetické jevy
4.1 Elektrický náboj a elektrické pole
- Elektrický náboj a jeho zachování
Výstup ŠVP
Žák:
-
-
-
využívá stavovou rovnici ideálního
plynu stálé hmotnosti při
předvídání stavových změn plynu
uvede konkrétní příklady využití
práce plynu
zhodnotí vliv spalovacích motorů
na životní prostředí
Poznámka
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí znečišťování ovzduší
Chemie – molární veličiny,
stavová rovnice
uvede konkrétní příklady
krystalických a amorfních látek
analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles
porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti pevných těles a využívá
je k řešení praktických problémů
Práce s MFCH tabulkami
-
uvede vlastnosti povrchové vrstvy
porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti kapalin a využívá je
k řešení praktických problémů
Biologie – vodní
živočichové, výživa rostlin
Práce s MFCH tabulkami
-
porovná tání krystalických a
amorfních látek
uvede faktory, které ovlivňují
vypařování, teplotu varu a tání
zhodnotí význam anomálie vody v
přírodě
Geografie – atmosféra
-
-
-
uvede vlastnosti elektrického
náboje
s využitím Coulombova zákona
69
-
-
Elektrické pole, intenzita
elektrického pole, Coulombův
zákon.
Permitivita vakua, relativní
permitivita.
Elektrické napětí.
kondenzátor.
4.2. elektrický proud v látkách
- Elektrický proud jako děj a jako
veličina
- Měření proudu a napětí
- Ohmův zákon pro část obvodu a
pro uzavřený obvod
- Elektrický odpor vodiče,
Spojování rezistorů
- Odpor kovu jako funkce teploty,
supravodivost.
- Elektrická energie a výkon
stejnosměrného proudu
- Elektrický proud v polovodičích
- Vlastní a příměsové polovodiče
- přechod PN. Polovodičová dioda
- Elektrický proud v kapalinách
- Elektrolytická disociace,
elektrolýza
- Chemické zdroje napětí
- Elektrický proud v plynech
- Typy výbojů v plynech
- Elektrický proud ve vakuu
-
-
-
-
-
-
4.3..Stacionární magnetické pole
- Magnetické pole magnetů a
vodičů s proudem
- Magnetické indukční čáry
- Vzájemné silové působení mezi
vodičem s proudem a magnetem a
mezi vodiči s proudem
- Magnetická indukce, permeabilita
- Částice s nábojem v magnetickém
poli
- Magnetické vlastnosti látek,
magnetování
- Magnetické materiály v technické
praxi
4.4. Nestacionární magnetické pole
- Elektromagnetická indukce
- Magnetický indukční tok,
indukované napětí
- Faradayův zákon a Lenzův zákon
elektromagnetické indukce
4.5. Střídavý proud
- harmonické střídavé napětí a
proud, frekvence
- efektivní hodnoty střídavého
proudu a napětí
- výkon střídavého proudu
- generátor střídavého proudu
- trojfázová soustava, elektromotor.
-
-
-
-
-
objasní děje v elektrickém poli
porovná účinky elektrického pole
na vodič a izolant
rozlišuje vodič, izolant, polovodič,
předvídá jeho chování v
elektrickém poli
objasní podmínky vzniku
stejnosměrného elektrického
proudu a jeho vedení v kovovém
vodiči
užívá Ohmův zákon při řešení
praktických problémů
vypočítá proud a napětí
v jednotlivých částech obvodu
vysvětlí podstatu vedení
elektrického proudu vakuu a jejich
aplikace
aplikuje poznatky o mechanismech
vedení elektrického proudu
v kovech, v kapalinách,
polovodičích a plynech při analýze
chování těles z těchto látek
v elektrických obvodech
objasní model vedení elektrického
proudu v polovodičích
popíše chování magnetky a
znázorní magnetické indukční čáry
v magnetickém poli permanentního
magnetu, vodiče s proudem a v
magnetickém poli Země
uvádí základní vlastnosti
magnetického pole a pomocí nich
řeší úlohy
určí směr a velikost magnetické
síly vysvětlí funkci magnetických
zařízení a magnetické vlastnosti
materiálu
objasní základní vlastnosti
nestacionárního magnetického pole
pomocí Faradayova a Lenzova
zákona
využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a
k objasnění funkce elektrických
zařízení
řeší jednoduché úlohy užitím
Faradayova zákona
objasní vznik střídavého proudu,
popíše jeho charakteristiky
rozlišuje okamžitou, maximální,
efektivní hodnotu napětí a proudu
řeší úlohy na výpočet činného
výkonu
popíše základní principy výroby a
vedení elektrického proudu v praxi
Laboratorní práce –
měření elektrického napětí a
elektrického proudu
Člověk a svět práce –
zásady bezpečnosti práce
s elektrickým proudem
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí negativní důsledky
elektrolýzy, třídění
nebezpečných odpadů;
zdroje elektrické energie
Práce ve dvojici
Náměty:
Vyhledávání informací
z informačních zdrojů
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Náměty:
Referáty s prezentací
Biologie – účinky
elektrického proudu na
lidské tělo
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí
zdroje energie a vliv na
životní prostředí
70
-
transformátor, přenosná soustava,
elektrárna
-
rozlišuje fázové a sdružené napětí
porovná jednotlivé typy elektráren
podle typu a vlivu na životní
prostředí
3. ročník
Učivo
5. Mechanické kmitání a vlnění
5.1. Mechanické kmitání
- kmitání mechanického oscilátoru
- perioda a frekvence kmitání
- harmonický kmitavý pohyb, rovnice
okamžité výchylky
- síla pružnosti
- energie kmitání a její přeměny
5.2. Mechanické vlnění
- postupné mechanické vlnění
v pružném prostředí, vznik, druhy
- vlnová délka, rychlost vlnění
- interference vlnění, stojaté vlnění
- zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost a
intenzita
6. Elektromagnetické záření a
optika
6.1. Elektromagnetické záření
- elektromagnetická vlna, její složky a
vlastnosti
- šíření elektromagnetického vlnění
- vysílač a přijímač
- elektromagnetické záření a jeho
energie
- spektrum elektromagnetického záření
Výstup ŠVP
Žák:
-
-
-
-
-
-
6.2. Vlnové vlastnosti světla
světlo jako elektromagnetické vlnění
šíření světla v optickém prostředí
rychlost, frekvence a vlnová délka
světla, index lomu
odraz a lom světla, zákon lomu
rozklad světla, optické spektrum
interference, ohyb, polarizace světla
6.3. Zobrazování optickými soustavami
optická soustava a optické zobrazení
zobrazení odrazem na rovinném a
kulovém zrcadle, zobrazovací rovnice
zobrazení lomem na tenkých čočkách,
zobrazovací rovnice
zorný úhel
Zobrazení okem, lupou; vady oka
-
-
-
7.Fyzika mikrosvěta
-
uvede příklady mechanických
oscilátorů
charakterizuje kmitavý pohyb
z hlediska kinematiky
popíše přeměny energie
v mechanickém oscilátoru
objasní procesy vzniku, šíření,
odrazu a interference
mechanického vlnění
uvede základní vlastnosti zvuku
vysvětlí vznik ozvěny a dozvuk
popíše základní vlastnosti
elektromagnetického záření
porovná šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění
v rozličných prostředích
uvede rozdíl mezi mechanickým
a elektromagnetickým vlněním
předvídá na základě vlastností
světla jeho chování v daném
prostředí
popíše základní vlnové vlastnosti
světla
využívá zákona odrazu a zákona
lomu při řešení úloh
objasní ohyb a interferenci světla
na tenké vrstvě
využívá zákony šíření světla
v prostředí k určování vlastností
zobrazení předmětů
jednoduchými optickými
systémy
využívá základy paprskové
optiky k řešení praktických
problémů
při řešení úloh využívá
zobrazovací rovnici a vztah pro
příčné zvětšení
vysvětlí princip jednoduchých
optických přístrojů
využívá poznatky o kvantování
Poznámka
Člověk a zdraví – péče o
zdraví, ochrana před
nadměrným hlukem
Biologie – hlasivky, ucho
Mediální výchova – média
a mediální produkce šíření
signálu prostředím,
výhody a nevýhody
Chemie – využití
polarizace světla
Biologie – oko
Myšlení v evropských a
71
7.1. Základní poznatky kvantové fyziky
kvantová hypotéza
fotoelektrický jev, Einsteinova teorie
tohoto jevu
foton, energie fotonu
korpuskulární a vlnová povaha částic a
záření
vlnové vlastnosti částic
Fyzika elektronového obalu (atomová
fyzika)
elektronový obal, kvantování energie
elektronů v atomu
atom vodíku
emisní a absorpční spektra
spontánní a stimulovaná emise
laser.
7.3.Jaderná fyzika
- atomové jádro, jaderné síly
- hmotnostní úbytek a vazebná energie
- stabilita jader, radioaktivita.
- zákon radioaktivní přeměny
- jaderné reakce
- štěpení a syntéza jader atomů
- řetězová reakce, jaderný reaktor,
jaderná energetika
- ochrana před škodlivými účinky
jaderného záření
-
-
-
-
energie záření a mikročástic
k řešení fyzikálních problémů
popíše a vysvětlí podstatu
fotoefektu
vymezí základní charakteristické
vlastnosti fotonu, vysvětlí duální
podstatu částic
vypočítá energii fotonu
popíše kvantově mechanický
model atomu
vysvětlí fyzikální princip laseru
vysvětlí zákonitosti jaderných
přeměn
rozliší přirozenou a umělou
radioaktivitu
využívá zákon radioaktivní
přeměny k předvídání chování
radioaktivních látek
vysvětlí principy využití jaderné
energie
posoudí jadernou přeměnu
z hlediska vstupních a
výstupních částic i energetické
bilance
navrhne možné způsoby ochrany
člověka před nebezpečnými
druhy záření
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Chemie – stavba atomu
Environmentální výchova
- Člověk a životní
prostředí výhody a
nevýhody jaderné
energetiky, ochrana před
radioaktivním zářením
Matematika –
exponenciální funkce a
rovnice
Člověk a zdraví – péče o
zdraví
72
5.10 Chemie
Název předmětu: CHEMIE
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Chemie realizuje obsah vzdělávacího oboru Chemie
ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G.
V předmětu Chemie si žáci osvojují určitý systém o chemických látkách a jejich přeměnách z
různých oborů současné chemie. Tyto vědomosti jsou potřebné nejen v různých odvětvích
průmyslu, v zemědělství, ve stavebnictví a lékařství, ale žáci je uplatní především v
každodenním životě, neboť výrobky chemického průmyslu jsou neodmyslitelnou součástí
našeho života. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a na
zásadní vliv chemických dějů na životní prostředí a zdraví člověka.
V laboratorních cvičeních žáci aplikují teoretické vědomosti. Dodržují pravidla bezpečné
práce a ochrany životního prostředí.
Na předmět navazují ve 3. a 4. ročníku volitelné předměty, které prohlubují a rozšiřují učivo
základních hodin Chemie.
1. varianta: Seminář z chemie (3. a 4. ročník), Seminář z vyšší chemie (4. ročník)
2. varianta: Chemické výpočty (4. ročník), Chemický seminář (4. ročník)
Maturitní zkoušku z Chemie lze skládat v rámci společné části maturitní zkoušky jako
zkoušku nepovinnou a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušku profilovou.
Časové a organizační vymezení:
Předmět je určen žákům prvního až třetího ročníku.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3/1 – 3/1 – 2 – 0
Výuka je vedena v kmenových třídách a v chemické laboratoři. Dle potřeby lze využít třídy
s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky.
Chemie v 1. a 2. ročníku je vyučována v rozsahu dvou výukových hodin týdně a dvou hodin
laboratorních cvičení jedenkrát za dva týdny, přičemž je třída dělena na dvě skupiny. Náplň
laboratorních cvičení navazuje na teoretickou výuku a je volena dle vybavení laboratoře,
dostupnosti chemikálií a v souladu s předpisy bezpečnosti práce.
Používané metody a formy práce:
Vzhledem k intelektuální úrovni žáků a dle aktuálních možností jsou průběžně využívány
různé klasické i moderní metody a formy práce.
Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a
diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků
z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje
frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají
informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být
doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, demonstračními pokusy,
multimediální technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno
průběžně, písemné opakování po každém tematickém celku.
V laboratorních cvičeních žáci pracují převážně ve dvojicích. Náplní laboratorních prací je
především aplikace teoretických znalostí, experimentování, pozorování, měření, vyhodnocení
73
výsledků, nácvik manuálních dovedností. Jedenkrát za pololetí žáci vypracují protokol
z laboratorního cvičení na zadané téma s využitím výpočetní techniky.
Pro žáky mimořádně nadané a se zájmem o předmět lze využít účasti v chemické olympiádě a
středoškolské odborné činnosti.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus,
biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda)
Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a
vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita),
elektromagnetické jevy (elektrochemie)
Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování
a prezentace informací (protokol, referát, prezentace, SOČ)
Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární,
funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul)
Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři,
civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek
Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické
laboratoři, profesní volba
Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Chemie jsou částečně integrována tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
(metody učení), Sociální komunikace (laboratorní úlohy), Spolupráce a soutěž (laboratorní
úlohy, školní soutěže)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme
v Evropě (významní vědci)
Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a
energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální
ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR
Mediální výchova – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací,
kritické čtení, reklama)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Chemie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a
opakování;
- motivuje žáky názornými pomůckami, zařazováním demonstračních pokusů,
zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka;
- využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů
nebo informací z médií;
- zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí;
- pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné
zdroje informací;
74
-
vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;
průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;
- ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení
obdobných úloh;
- konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh;
- v laboratorním cvičení zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a
dovednosti, experimentují, pozorují, měří a získané výsledky vyhodnotí.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek;
- uplatňuje práci frontální a skupinovou;
- vyžaduje správné používání chemické terminologie;
- vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu;
- vede žáky, aby vhodným způsobem a s využitím moderních informačních technologií
prezentovali výsledky své práce.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání;
- vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh především v laboratorním
cvičení;
- podporuje vzájemnou pomoc, toleranci a pomoc slabším žákům při plnění
laboratorních úloh;
- uplatňuje individuální přístup;
- v laboratorním cvičení dbá na dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví
a tím vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních;
- podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací.
Kompetence občanská
Učitel:
- zadává úkoly formou skupinové práce;
- vede žáky k ochraně životního prostředí, materiálového vybavení školy;
- kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností;
- vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám;
- zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším
vzdělávání a profesním zaměření.
Použité zkratky:
BIO – Biologie
ČSP – Člověk a svět práce
75
FYZ – Fyzika
ICT – Informační a komunikační technika
MAT – Matematika
PT – průřezové téma
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
VKZ – Výchova ke zdraví
GGR – Geografie
76
1. ročník
Učivo
Výstup
Poznámky
Žák:
OBECNÁ CHEMIE
• soustavy látek a jejich složení
(prvek, sloučenina, směsi)
• názvosloví anorganické chemie
(binární sloučeniny, kyseliny,
soli)
• stavba atomu (elektronový obal,
kvantová čísla, elektronová
konfigurace, radioaktivita)
• periodická soustava prvků
(skupiny, periody, periodické
vlastnosti)
• chemická vazba a chemické
vlastnosti (kovalentní, iontová,
kovová, slabé vazebné interakce)
• chemické reakce
• tepelné změny při chemických
reakcích
• rychlost chemických reakcí a
chemická rovnováha
• teorie kyselin a zásad (pH, síla
kyselin a zásad, hydrolýza solí)
• veličiny a výpočty v chemii
• bezpečnost práce a ochrana
zdraví v chemické laboratoři
• využívá odbornou terminologii
při popisu látek a vysvětlování
chemických dějů
• předvídá vlastnosti prvků a jejich
chování v chemických procesech
na základě poznatků o periodické
soustavě prvků
• využívá znalosti o chemických
vazbách k předvídání některých
vlastností látek a jejich chování v
chemických reakcích
• provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů
FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP
PT1
PT2
Náměty:
Frontální práce
Skupinová práce
Samostatná práce
Práce s textem, obrázky, grafy
Domácí úkoly
Laboratorní práce
Protokol
Diskuse
Využití ICT
77
2. ročník
Učivo
Výstup
Poznámky
• využívá názvosloví anorganické
chemie při popisu sloučenin
• charakterizuje významné
zástupce prvků a jejich
sloučeniny, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• předvídá průběh typických reakcí
anorganických sloučenin
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v anorganické chemii
• provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů
BIO, FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP,
GGR
PT1
PT2
PT4
Žák:
ANORGANICKÁ CHEMIE
• vodík, kyslík a jejich sloučeniny
• s-prvky a jejich sloučeniny
• p-prvky a jejich sloučeniny
(nekovy, kovy, polokovy)
• d- a f-prvky a jejich sloučeniny
• výpočty v chemii
• bezpečnost práce a ochrana
zdraví v chemické laboratoři
ORGANICKÁ CHEMIE
• úvod do organické chemie
(klasifikace, reakce, izomerie)
• uhlovodíky a jejich klasifikace
(nasycené, nenasycené)
• výpočty v chemii
• bezpečnost práce a ochrana
zdraví v chemické laboratoři
• zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku
významné pro strukturu
organických sloučenin
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• charakterizuje základní skupiny
organických sloučenin a jejich
významné zástupce, zhodnotí
jejich surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na
konkrétních příkladech
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v organické chemii
• provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů
Náměty:
Frontální práce
Skupinová práce
Samostatná práce
Práce s textem, obrázky,
Domácí úkoly
Laboratorní práce
Protokol
Diskuse
Využití ICT
IVT, FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP,
GGR
PT1
PT2
PT4
Náměty:
Frontální práce
Skupinová práce
Samostatná práce
Práce s textem, obrázky
Domácí úkoly
Laboratorní práce
Protokol
Diskuse
Využití ICT
Sestavování modelů
78
3. ročník
Učivo
Výstup
Poznámky
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• charakterizuje základní skupiny
organických sloučenin a jejich
významné zástupce, zhodnotí
jejich surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na
konkrétních příkladech
BIO, FYZ, ICT, MAT, VKZ, GGR
PT1
PT2
PT4
Žák:
ORGANICKÁ CHEMIE
• aromatické uhlovodíky
• deriváty uhlovodíků a jejich
klasifikace (halogenderiváty,
kyslíkaté, dusíkaté, sirné
deriváty)
• heterocyklické sloučeniny
• syntetické makromolekulární
látky
• léčiva, pesticidy, barviva a
detergenty
BIOCHEMIE
• proteiny
• lipidy
• sacharidy
• nukleové kyseliny
• enzymy, vitamíny a hormony
• základní metabolické procesy
(látkový a energetický
metabolismus)
• objasní strukturu a funkci
sloučenin nezbytných pro
důležité chemické procesy
probíhající v organismech
• charakterizuje základní
metabolické procesy a jejich
význam
Náměty:
Frontální práce
Skupinová práce
Samostatná práce
Práce s textem, obrázky
Domácí úkoly
Diskuse
Využití ICT
Sestavování modelů
BIO, ICT, MAT, VKZ
PT1
PT2
PT4
Náměty:
Frontální práce
Skupinová práce
Samostatná práce
Práce s textem, obrázky
Domácí úkoly
Diskuse
Využití ICT
Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými celky v rozsahu 20 %.
79
5.11 Biologie
Název předmětu: Biologie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU BIOLOGIE
Obsahové vymezení:Vyučovací předmět biologie realizuje obsah vzdělávacího oboru
Biologie RVP G. Vyučovací předmět Biologie se zabývá vznikem a vývojem živých soustav,
chemickým složením a obecnou stavbou virů, prokaryotických a eukaryotických organismů.
Objasňuje stavbu, funkci a procesy rozmnožování virů, bakterií, hub, rostlin a živočichů.
Seznamuje žáka s jejich významnými zástupci a poukazuje na jejich hospodářský, ekologický
a evoluční význam. Seznamuje žáka se stavbu lidského těla, funkcí jednotlivých orgánových
soustav a jejich vzájemným propojením. Informuje žáka o příčinách vzniku onemocnění,
průběhu a možnostech léčby těchto onemocnění. Na základě učiva molekulární a buněčné
biologie a genetiky dává možnost porozumět mechanismům dědičnosti a evoluce.
Předmět Biologie má přesah především do předmětu Chemie (chemické složení organismů,
replikace DNA, proteosyntéza, osmotické jevy), ale také do předmětů ostatních (osobnosti
biologie - důležité objevy a jejich význam pro lidstvo, zoogegografie, fytogeografie).
Žák je veden k tomu, aby
• popsal základní biologické jevy a zákony, biologické modely a nákresy;
• se orientoval v přirozených systémech organismů;
• poznal a pojmenoval charakteristické představitele taxonů;
• definoval základní biologické pojmy;
• objasnil stavbu a funkci lidského těla a těla rostlin a živočichů;
• zdůvodnil význam biologických poznatků pro přírodu, společnost a člověka.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1.
hodinová dotace 3/1
2.
3.
2,5/0,5 2
4.
0
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
• frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální
používání didaktické techniky);
• skupinová a týmová spolupráce;
• samostatná práce;
• přednášky a diskuse s odborníky;
• terénní cvičení (určování organismů a jejich řazení do systémů);
• laboratorní cvičení (mikroskopování pletiv, tkání, orgánů);
• exkurze (návštěva Přírodní rezervace, Chráněné krajinné oblasti).
80
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
CHE - Chemie
GGR - Geografie
ZSV – Základy společenských věd
dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu biologie.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Biologie jsou integrována tato průřezová témata:
Realizují se tematické okruhy průřezových témat Environmentální výchova RVP G,
Osobnostní a sociální výchova RVP G a Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech RVP G.
Vzdělávací oblasti:
Do vyučovacího předmětu Biologie jsou integrováno toto učivo oboru Výchova ke zdraví
vzdělávací oblasti Člověk a zdraví:
• vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci;
• zdravá výživa;
• hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství;
• péče o reprodukční zdraví;
• civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem,
HIV/AIDS, hepatitidy;
• zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání, důsledky stresu v oblasti fyzického,
duševního a sociálního zdraví;
• rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel
• zadáním samostatné práce z biologie rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a
vybírat informace;
• v rámci laboratorních cvičení směřuje žáky k samostatnému pozorování,
zpracovávání výsledků a jejich vyhodnocování, k schopnosti organizovat si
pracovní činnost;
• zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury motivuje
žáky k dalšímu studiu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky
při učení a vlastní přípravě.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• zadáním laboratorního cvičení vytváří situaci, kdy žáci problém analyzují,
vytvoří možné řešení, na základě pozorování a dosavadních vědomostí zpracují
údaje a vyvodí závěry;
• prací s přírodninami vede žáky k porovnání znaků přírodniny, určení a zařazení
do systému;
• zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o
problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů.
81
Kompetence komunikativní
Učitel:
• formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své
myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na
hodnocení druhých;
• zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium;
• vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
• zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke
spolupráci, k spoluzodpovědnosti.
Kompetence občanská
Učitel:
• organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného
chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního
prostředí a přírody;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění
povinností.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
CHE - Chemie
GGR – Geografie
ZSV – Základy společenských věd
PT – průřezové téma
OSV – Osobnostní a sociální výchova
VMGES – Výchova k myšlení v globálních souvislostech
EV – Environmentální výchova
VO – Vzdělávací oblast
PB – Prokaryotická buňka
EB – Eukaryotická buňka
82
Učivo
1. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE
1. Vznik a vývoj živých soustav
•
•
•
Výsledky vzdělávání
Žák:
•
•
hypotézy na vznik života na Zemi
obecné vlastnosti živých organismů
významné osobnosti biologie
Poznámky
•
•
•
určí rozdíly mezi živou a neživou
přírodou
charakterizuje obecné vlastnosti
živých organismů
popisuje základní metabolické reakce
organismů
porovná hypotézy na vznik života na
Zemi
uvádí významné osobnosti biologie a
jejich přínos pro rozvoj této vědní
disciplíny
PT - OSV
Seberegulace,
organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
(organizace práce
vlastní nebo ve skupině
při skupinové nebo
laboratorní
práci, rozhodování a
řešení problémů
při tomtéž,
ohleduplnost,
disciplinovanost,
ochota pomoci)
VMGES
Žijeme v Evropě
(referáty – význační
Evropané a jejich
přínos vědě a lidstvu)
2. Evoluce
• darwinismus, lamarkismus
• evoluční teorie abiogeneze
• mechanismy evoluce
•
3. Buňka - stavba a funkce
• chemické složení prokaryotické a
eukarytické buňky
• stavba a funkce prokaryotické buňky
• stavba a funkce eukaryotické buňky
• osmotické jevy v buňce
• dělení buněk
• srovnání rostlinné a živočišné buňky
•
•
•
•
•
•
•
BIOLOGIE VIRŮ
4. Stavba a funkce virů
• charakteristika virů jako
nebuněčných organismů
• stavba virionu a bakteriofága
• rozmnožovací cyklus virů – fáze
rozmnožování virů
• RNA a DNA viry
• virová onemocnění u člověka, rostlin
a živočichů
• ochrana proti virovým onemocněním
a metody léčby
•
•
•
•
•
zhodnotí evoluční teorie Darwina a
Lamarcka
popíše průběh evoluce na evoluční
teorii abiogeneze a jmenuje příčiny
vzniku variability organismů
uvede obecné chemické složení
buněk
popíše stavbu a funkci buněčných
struktur PB a EB
porovná rozdíly mezi PB a EB
porovná rozdíly mezi živočišnou a
rostlinnou buňkou
vysvětlí princip osmotických jevů v
buňce
uvede typy dělení buněk a objasní
jejich průběh a výsledek
zařadí viry do systému organismů
popíše stavbu a základní vlastnosti
virů
objasní životní cyklus virů a fáze
rozmnožování
uvede virová onemocnění
posoudí možnosti prevence a
způsoby léčení virových onemocnění
především u člověka
PT - OSV
Sociální komunikace
(týmová práce, diskuse,
obhajoba
vlastního názoru,
schopnost kompromisu,
přesná a srozumitelná
komunikace)
Mezioborový přesah –
CHE (proteosyntéza)
Mezioborový přesah –
CHE
(organické a
anorganické látky)
83
BIOLOGIE BAKTERIÍ
5. Stavba a funkce bakterií
• stavba těla bakterie a sinice
• výživa bakterií a jejich vztah ke
kyslíku
• ekologický, zdravotnický a
hospodářský význam
• bakteriální onemocnění u člověka a
metody léčby
•
•
•
•
•
•
BIOLOGIE PROTIST
6. Stavba a funkce protist
• charakteristika protist
• hlenky, plasmodiophoromycota
• význam protist
•
•
BIOLOGIE ROSTLIN
7. Morfologie a anatomie rostlin
• charakteristika pletiv
• dělení pletiv dle tloušťky buněčné
stěny
• dělení pletiv dle funkce
• dělivá pletiva, trvalá pletiva – krycí,
vodivá, základní
• charakteristika rostlinných orgánů
• kořen – tvary, stavba a funkce,
metamorfózy
• stonek – typy, stavba stonku
jednoděložných a dvouděložných
rostlin, funkce a metamorfózy
• list – tvary, stavba a funkce,
metamorfózy
• květ – stavba květu, stavba pylového
zrna a zárodečného vaku
krytosemenných rostlin, typy
květenství
• plod – stavba semene a plodu, typy
plodů a plodenství
8. Fyziologie rostlin
• aktivní a pasivní příjem vody
rostlinou
• výživa rostliny
• fotosyntéza - světelná a temnostní
fáze
• dýchání rostlin – Krebsův cyklus a
dýchací řetězec
• pohyby a růst rostlin
9. Systém a evoluce rostlin
• nižší rostliny – zástupci, typy stélek,
rozmnožování, výskyt
• červené řasy - ruduchy
• hnědé řasy – zlativky, rozsivky,
chaluhy
• zelené řasy – zelenivky, spájivky,
parožnatky
• vyšší rostliny – zástupci,
rozmnožování, výskyt
• mechorosty
• kapraďorosty
• rostliny nahosemenné
• rostliny krytosemenné –
jednoděložné, dvouděložné
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
charakterizuje význam bakterií a
sinic
popíše stavbu těla bakterie a sinice
objasní způsoby výživy bakterií a
porovná jejich vztah ke kyslíku
zhodnotí význam bakterií a sinic
uvede bakteriální onemocnění
posoudí možnosti prevence a
způsoby léčení bakteriálních
onemocnění u člověka
charakterizuje protista
posoudí jejich význam
popíše znaky rostlinné buňky
porovná typy pletiv dle tloušťky
buněčné stěny
rozdělí pletiva podle funkce a objasní
jejich stavbu a funkci
charakterizuje rostlinné orgány –
především jejich stavbu a funkci
porovná aktivní a pasivní příjem
vody rostlinou
vysvětlí princip fotosyntézy a
dýchání
zhodnotí význam fotosyntézy pro
biosféru a člověka
uvede typy pohybů rostlin
vysvětlí princip růstu rostlin
Mezioborový přesah –
CHE
(rovnice fotosyntézy a
dýchání, dekarboxylace
a dehydrogenace)
odliší zástupce nižších a vyšších
rostlin na základě rozdílných znaků
charakterizuje stavbu, rozmnožování
a význam řas, mechorostů,
kapraďorostů, rostlin nahosemenných
a krytosemenných
porovná rodozměnu u jednotlivých
skupin vyšších rostlin
pozná významné druhy nižších a
vyšších rostlin
porovná charakteristické znaky
jednoděložných a dvouděložných
rostlin
Mezioborový přesah –
GGR
(fytogeografie)
84
10. Rostliny a prostředí
• podmínky života rostlin
• ohrožené rostlinné druhy a možnosti
ochrany
•
•
BIOLOGIE HUB
11. Stavba a funkce hub
• houby – stavba, rozmnožování,
zástupci, význam
• chytridiomycety, řasovky
• houby vlastní – zygomycety,
endomycety, vřeckovýtrusné a
stopkovýtrusné houby
•
12. Stavba a funkce lišejníků
• lišejníky – stavba, rozmnožování,
zástupci, význam
•
•
•
•
•
•
•
•
•
objasní vztah rostlin a jejich prostředí
uvede významné zástupce
ohrožených druhů rostlin
zhodnotí možnosti jejich ochrany
uvede významné zástupce
hospodářsky významných druhů
rostlin
porovná společné a rozdílné znaky
říše hub s říšemi rostlin a živočichů
charakterizuje stavbu těla hub a
způsoby rozmnožování a výživy hub
pozná a pojmenuje významné
zástupce hub
uvede význam hub
PT – EV
Problematika vztahů
organismů a prostředí
PT – EV
Člověk a životní
prostředí
(referáty, frontální
výuka, skupinová
výuka, terénní cvičení,
exkurze)
PT – EV
Problematika vztahů
organismů a prostředí
PT – EV
Člověk a životní
prostředí
(referáty, frontální
výuka, skupinová
výuka, terénní cvičení,
exkurze)
charakterizuje stavbu těla lišejníků
objasní princip symbiózy organismů
v lišejníku
pozná a pojmenuje významné
zástupce lišejníků
uvede význam lišejníků
85
Učivo
2. ročník
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
• specifika živočišné buňky
• tkáně živočichů
13. Systém a evoluce živočichů
• systém + zástupci
Prvoci
Mnohobuněční
Bezobratlí živočichové
• živočišné houby
• žahavci
• žebernatky
• ploštěnci
• hlísti a vířníci
• měkkýši
• kroužkovci
• členovci
• ostnokožci
• polostrunatci
Obratlovci
• pláštěnci a bezlebeční
• kruhoústí
• paryby
• ryby
• obojživelníci
• plazi
• ptáci
• savci
Výsledky vzdělávání
Žák:
•
•
•
•
•
objasní stavbu a evoluci jednotlivých
orgánových soustav u konkrétních
taxonomických jednotek
•
popíše
základní
způsoby
rozmnožování živočichů a jejich
ontogenezi
vysvětlí obecnou funkci orgánových
soustav v těle živočichů
•
•
16. Živočichové a prostředí
• ekologické nároky živočichů
• význam živočichů v přírodě a v lidské
činnosti
• vliv živočišných druhů na lidskou
populaci
• ohrožené živočišné druhy a možnosti
ochrany
objasní strukturu živočišné buňky
pozná základní typy živočišných
tkání
charakterizuje hlavní taxonomické
jednotky systému živočichů
zařadí do systému významné
zástupce jednotlivých taxonomických
jednotek
Mezioborový přesah CHE
Učivo 2. ročníku je
probíráno po uvedených
taxonomických
jednotkách tak, že
kapitoly 14., 15., 16.,
17. jsou objasněny vždy
u taxonomické
jednotky.
PT - OSV
Seberegulace,
organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
(organizace práce
vlastní nebo ve skupině
při skupinové nebo
laboratorní
práci, rozhodování a
řešení problémů
při tomtéž,
ohleduplnost,
disciplinovanost,
ochota pomoci)
14. Morfologie a anatomie živočichů
• tělní povrch – stavba a evoluce
orgánové soustavy
• opěrná a pohybová soustava – stavba
a evoluce orgánové soustavy
• soustavy látkové výměny – stavba a
evoluce orgánové soustavy
• tělní tekutiny a oběhová soustava –
stavba a evoluce orgánové soustavy
• řídící soustavy – stavba a evoluce
orgánové soustavy
• smyslové orgány – stavba a evoluce
orgánové soustavy
15. Fyziologie živočichů
• funkce orgánových soustav
• rozmnožování a ontogeneze
Poznámky
•
•
•
objasní vztah živočichů a jejich
prostředí
objasní jejich ekologický, evoluční a
hospodářský význam
uvede významné zástupce
ohrožených druhů živočichů
zhodnotí možnosti jejich ochrany
Sociální komunikace
(týmová práce, diskuse,
obhajoba
vlastního názoru,
schopnost kompromisu,
přesná a srozumitelná
komunikace)
PT – EV
Problematika vztahů
organismů a prostředí
PT – EV
Člověk a životní
prostředí
(referáty, frontální
výuka, skupinová
výuka, terénní cvičení,
exkurze)
86
•
charakterizuje základní typy chování
živočichů
EKOLOGIE
18. Základní ekologické pojmy
•
objasní základní ekologické pojmy
19. Podmínky života
• biotické a abiotické faktory prostředí
• potravní řetězce a tok energie v
ekosystému
•
porovná biotické a abiotické faktory
prostředí
posoudí vliv faktorů prostředí na růst
populace daného druhu
vysvětlí vztahy organismů v
potravních řetězcích
17. Etologie
• podmíněný a nepodmíněný reflex
• vrozené chování
• získané chování
• komunikace živočichů
•
•
20. Biosféra a její členění
• zonalita biosféry
• fytocenóza
• zoocenóza
• vertikální členitost biosféry
•
rozdělí biosféru a charakterizuje
jednotlivé zóny
21. Člověk a životní prostředí
• vztah člověka a životního prostředí
• obnovitelné a neobnovitelné zdroje
energie
• růst lidské populace
• využívání vody a půdy člověkem
• globální ekologické problémy
/skleníkový jev, ozonová vrstva,
kyselé deště, globální oteplování,
nakládání s odpady/
• princip udržitelného rozvoje
•
definuje obnovitelné a neobnovitelné
zdroje energie
objasní problematiku
nerovnoměrného růstu lidské
populace na Zemi
vysvětlí podstatu globálních
ekologických problémů a jejich
dopad na životní prostředí
navrhuje opatření vedoucí
k udržitelnému rozvoji
•
•
•
Mezioborový přesah –
GGR
(zoogeografie)
PT – EV
Problematika vztahů
organismů a prostředí
(referáty, frontální
výuka, skupinová
výuka, terénní cvičení,
exkurze)
Mezioborový přesah –
GGR
(vegetační zonalita a
podmínky prostředí)
PT – EV
Člověk a životní
prostředí
(referáty, frontální
výuka, skupinová
výuka, terénní cvičení,
exkurze)
87
Učivo
3. ročník
BIOLOGIE ČLOVĚKA
• systém primátů
• vývoj člověka
• proces hominizace a sapientace
• lidská plemena
• typy tkání a epitelů - jejich stavba
21. Opěrná a pohybová soustava
• soustava kosterní
• vývoj a růst kostí, spojení kostí, kostra
člověka, onemocnění kostí
• soustava svalová
• typy svalové tkáně, stavba kosterního
svalu, stavba sarkomery a
nervosvalové ploténky, princip
svalového stahu, svaly lidského těla,
onemocnění svalů
Výsledky vzdělávání
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
22. Soustavy látkové přeměny
• soustava oběhová
• tělní tekutiny, krev, míza, tkáňový
mok, stavba srdce, typy cév, krevní
oběhy
• soustava mízní
• míza, mízní cévy
• soustava dýchací
• zevní a vnitřní dýchání, přenos
dýchacích plynů, části dýchací
soustavy, mechanika dýchání,
onemocnění dýchací soustavy
• soustava trávicí
• stavba trávicí trubice, části trávicí
soustavy, trávicí žlázy, proces trávení
a metabolismus cukrů, tuků, bílkovin
• onemocnění trávicí soustavy, správná
výživa
• soustava vylučovací
• stavba ledvin, části vylučovací
soustavy, tvorba primární a
sekundární moči, onemocnění ledvin
• soustava kožní
• zdravý způsob života a péče o zdraví
• vliv životních a pracovních podmínek
a životního stylu na zdraví
• zdravá výživa
• rizika ohrožující zdraví a jejich
prevence
• civilizační choroby, hepatitidy,
poruchy příjmu potravy
• zátěžové situace, stres a způsoby jeho
zvládání
Poznámky
Žák:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zařadí člověka do systému
popíše evoluci člověka
charakterizuje lidská plemena na
základě morfologických znaků
pozná základní typy tkání a epitelů
popíše stavbu a výživu kostí, spojení
kostí
vysvětlí růst kostí
charakterizuje v základních rysech
kostru člověka a její funkci
uvede nejčastější onemocnění kostí a
zranění kostí
charakterizuje typy svalové tkáně
popíše stavbu a funkci svalového
vlákna
určí polohu významných kosterních
svalů a jejich význam pro pohyb
objasní složení a funkci tělních
tekutin
charakterizuje jednotlivé složky krve
popíše stavbu srdce a princip jeho
činnosti
vysvětlí funkci jednotlivých krevních
oběhů
porovná zevní a vnitřní dýchání
uvede způsoby transportu dýchacích
plynů v lidském těle
popíše části dýchací soustavy
uvede nejčastější onemocnění
dýchací soustavy
popíše stavbu trávicí trubice a trávicí
soustavy
objasní proces trávení a
metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
uvede onemocnění trávicí soustavy
popíše stavbu vylučovací soustavy
objasní princip tvorby primární a
sekundární moči
uvede onemocnění ledvin
charakterizuje stavbu kůže a její
funkci
definuje rizikové faktory ohrožující
zdraví
ovládá zásady zdravé výživy
řeší úspěšně stresové a zátěžové
situace
PT – OSV
Sociální komunikace
(týmová práce, diskuse,
obhajoba
vlastního názoru,
schopnost kompromisu,
přesná a srozumitelná
komunikace)
Mezioborový přesah OSZ
PT – OSV
Seberegulace,
organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
(rozhodování a řešení
problémů
při organizaci práce,
ohleduplnost,
disciplinovanost,
ochota pomoci)
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
88
23. Soustavy regulační
• soustava hormonální
• žlázy s vnitřní sekrecí, hormony a
jejich účinky
• soustava nervová + smyslové orgány
(zrakový, sluchový, čichový a
chuťový orgán)
• synapse, šíření nervového vzruchu,
centrální nervová soustava a
obvodové nervy, podmíněný a
nepodmíněný reflex
• stres a jeho účinek na funkci
nervového systému
24. Soustava rozmnožovací
• rozmnožovací soustava muže a ženy,
ontogeneze člověka
• zdravý způsob života a péče o zdraví
• hygiena pohlavního styku, hygiena v
těhotenství
• změny v životě člověka a jejich
reflexe
• péče o reprodukční zdraví
• rizika ohrožující zdraví a jejich
prevence
• choroby přenosné pohlavním stylem
• rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vyjmenuje
nejdůležitější
žlázy
s vnitřní sekrecí
objasní účinky jednotlivých hormonů
charakterizuje stavbu a funkci
nervové soustavy
objasní stavbu a funkci smyslových
orgánů
vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a
nepodmíněným reflexem
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
popíše rozmnožovací soustavu muže
a ženy
popíše menstruační cyklus ženy,
proces oplození, prostředky
antikoncepce
zná rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví
vysvětlí ontogenezi člověka
posoudí pozitivní a negativní faktory
působící na vývoj člověka
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
Mezioborový přesah –
CHE
(stavba DNA, RNA)
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
GENETIKA
25. Molekulární a buněčné základy dědičnosti
• stavba DNA, stavba a typy RNA,
replikace, proteosyntéza
•
•
•
popíše stavbu DNA a RNA
uvede typy RNA
objasní princip replikace DNA a
proteosyntézy z hlediska základních
biologických jevů
26. Dědičnost a proměnlivost
• Mendelovy zákony dědičnosti,
Morganovy zákony, klonování,
mutace
•
objasní princip dědičnosti
kvalitativních a kvantitativních znaků
charakterizuje vazbu genů
zhodnotí vliv mutací na evoluci
organismů
uvede základní metody výzkumu
člověka
vyjmenuje nejčastější dědičné
choroby člověka a objasní jejich
podstatu
charakterizuje faktory narušující
genetickou rovnováhu v populaci
analyzuje možnosti využití znalostí
z genetiky v běžném životě
•
•
27. Genetika člověka
• metody výzkumu, dědičné choroby a
dispozice
•
28. Genetika populací
• genetická struktura populace, vliv
selekce na genofond populace, vývoj
genofondu
•
•
•
VO – Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
- integrováno
89
5.12 Geografie
Název předmětu: Geografie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Předmět
vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje okruhy
z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a
kartografie. Svým charakterem přesahuje geografie do dalších vzdělávacích oborů RVP G
(matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní zaklad). Do
předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce,
Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového
tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a
mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova.
Během studia si žák prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a
socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a
souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa.
Na předmět geografie navazuje předmět Seminář z geografie, který prohlubuje získané
poznatky z geografie. Seminář z geografie se vyučuje ve 3. a 4. ročníku.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-2-0
Předmět je vyučován první tři roky s časovou dotací 6 hodin. Výuka probíhá v kmenových
třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí, počítačových učebnách
a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově
podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi
jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce:
frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými
informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse
s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním
samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých
informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých
hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika
Fyzika – vlnové vlastnosti světla
Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo
v globálním světě, globální problémy moderní společnosti
Chemie – organická chemie
90
Biologie - ekologie
Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata:
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a
rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová spolupráce
Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České
republiky
Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí
těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby
samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané
téma;
• zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby
dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací
• vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře,
článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a
internetu);
• zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou
písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky
k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů;
• získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci
vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím,
mezi přírodou a působením člověka.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě
informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či
ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce
s textem;
• vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních
zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností,
kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy
týkající se řešené problematiky;
• pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede
k samostatnosti při řešení problematických úloh;
91
• zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci
srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto
problémů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a
tvořivost žáků;
• předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a
motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace;
• vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických
souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností;
• umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní
techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky
k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali;
• realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a
tolerují názory ostatních;
• zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci
musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.
Kompetence občanská
Učitel:
• rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném
úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce;
• pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního
názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní podněty
• zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění
nejen v okolí jeho bydliště.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze
a tím posiluje jeho zručnost;
• důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří
v žácích pocit zodpovědnosti;
• zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou
práci;
• oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a
úspěšnému podnikání.
Použité zkratky:
RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ZSV: Základy společenských věd
GIS: geografické informační systémy
DPZ: dálkový průzkum Země
GPS: globální polohové systémy
92
1. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Poznámky
Úvod do studia geografie
- posoudí význam a postavení geografie
v minulosti a v dnešní společnosti
- porovná postavení Země ve Vesmíru a
podstatné vlastnosti Země s ostatními
tělesy sluneční soustavy
- objasní zatmění Slunce a Měsíce,
slapové jevy a střídání ročních období
- na konkrétních příkladech vysvětlí
důsledky pohybů Země
- určí polohu místa na Zemi pomocí
zeměpisných souřadnic
- objasní pojem datová mez na
konkrétním příkladu
- používá dostupné kartografické
produkty a další geografické zdroje
dat a informací v tištěné i elektronické
podobě pro řešení geografických
problémů
- pracuje s elektronickými mapami
dostupnými na internetu
- určí základní kartografická zobrazení a
používá je s ohledem na jejich
zkreslení
- převádí vzdálenosti podle měřítka
- orientuje se v topografických mapách
s použitím znalostí metod zobrazování
polohopisu, výškopisu a popisu
- interpretuje obsah map, družicových
snímků, kartogramů a kartodiagramů
- pracuje s turistickými mapami a
buzolou a orientuje se v terénu
Náměty:
- geografická hra
Matematika – příklady na
datovou hranici
Země jako vesmírné těleso
- vznik Vesmíru
- sluneční soustava a její vznik
- tvar a velikost Země
- zeměpisné souřadnice
- pohyby Země (důsledky pohybu
Země pro život lidí a organismů,
střídání dne a noci, střídání
ročních období)
- časová pásma na Zemi, kalendář
- slapové jevy
Kartografie
- geografická kartografie a
topografie – praktické aplikace
s kartografickými produkty,
s mapami různých funkcí,
kartogramy
- geografický a kartografický
vyjadřovací jazyk – obecně
používané pojmy, kartografické
znaky, vysvětlivky, statistická
data, ostatní informační,
komunikační a dokumentační
zdroje dat pro geografii
- geografické informační a
navigační systémy – geografický
informační systém (GIS),
dálkový průzkum Země (DPZ),
globální polohový systém (GPS)
a jejich praktické využití
- terénní geografická výuka, praxe
a aplikace – praktická topografie,
terénní cvičení, orientace,
geografická exkurze, bezpečnost
pohybu a pobytu v terénu,
postupy při pozorování,
zobrazování a hodnocení
přírodních a společenských
prvků krajiny a jejich interakce
Fyzickogeografická sféra
- složky fyzickogeografické sféry
a vztahy a vazby mezi nimi
Atmosféra
- vertikální členění atmosféry
- počasí a podnebí
- klimatogeografičtí činitelé
- všeobecná cirkulace atmosféry
- klimatické pásy Země
- vliv člověka na atmosféru
Hydrosféra
- voda moří a oceánů
- voda pevnin (vodní toky, jezera,
vodní nádrže, rašeliniště, bažiny,
- rozliší složky a prvky
fyzickogeografické sféry a rozpozná
vztahy mezi nimi
- objasní jevy v atmosféře
- vysvětlí princip všeobecné cirkulace
atmosféry a její důsledky pro
vytváření klimatických pásů Země
- porovná jednotlivé typy klimatických
pásů
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na atmosféru
- objasní velký a malý oběh vody
- rozliší jednotlivé složky hydrosféry a
jejich funkci v krajině
- uvede na konkrétních příkladech vliv
Zařazena samostatná práce
(mapa fiktivního ostrova);
terénní vyučování (práce
s buzolou a mapou v areálu
školy.
Matematika – měřítko.
Fyzika – světlo.
Informatika – práce
s aplikacemi (Janitor,
MultiSpec).
Náměty:
- terénní vyučování (práce
s buzolou, mapou a GPS
v areálu školy)
- práce s geografickými
aplikacemi
- samostatná práce (mapa
fiktivního ostrova)
Chemie – vlastnosti plynů.
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- analýza geograficky
zaměřených flashových
animací
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
93
člověka na hydrosféru
slatiniště)
- podpovrchová voda
- voda vázaná ve sněhu a ledu
- vliv člověka na hydrosféru
Litosféra a georeliéf
- složení pevného zemského tělesa
- geologická historie Země
- mineralogické a petrologické
složení Země
- zemský magnetismus
- energetická bilance Země
- desková tektonika, litosférické
desky
- vulkanismus a zemětřesení
- vliv lidské činnosti na georeliéf
- vnitřní a vnější geomorfologické
síly a jejich konkrétní projevy na
zemském povrchu
- mechanické a chemické
zvětrávání
- rekultivace a revitalizace krajiny
Pedosféra
- zvětrávání a sedimentační proces
- vznik a vývoj půd
- půdní typy
- rozložení půdních typů na Zemi
- vliv člověka na pedosféru
- geologická exkurze
Biosféra
- hlavní biomy Země
- zonální a azonální jevy
- objasní jevy v litosféře
- porovná složení jednotlivých
zemských sfér a objasní jejich
vzájemné vztahy
- porovná na příkladech mechanismy
působení endogenní a exogenních
procesů a jejich vliv na utváření
zemského povrchu a na život lidí
- využívá geologickou mapy ČR
k objasnění geologické vývoje regionů
- určí nerostné složení a rozpozná
strukturu běžných magmatických,
sedimentárních a metamorfovaných
hornin s využitím petrografického
klíče
-
objasní jevy v pedosféře
charakterizuje půdní obal Země
vysvětlí půdní procesy
zhodnotí význam jednotlivých
půdních typů a jejich rozmístění na
Zemi
- určí základní vlastnosti vzorku
půdního profilu a navrhne využitelnost
a způsob efektivního hospodaření
s půdou v daném regionu
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na pedosféru
- rozliší hlavní biomy Země
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na biosféru
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- terénní výuka
(hydrobiologický a
hydrologický průzkum
toku)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- skupinová spolupráce při
přípravě posterů
- analýza flashových
animací s tematikou
litosféry a georeliéfu
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- terénní vyučování (půdní
profil a edafon)
Biologie – botanika, zoologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- příprava referátu – vlastní
projev na jednoduché téma
- příprava posterů –
skupinová spolupráce
94
2. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Socioekonomická sféra
- složky socioekonomické sféry a
vztahy a vazby mezi nimi
- objasní jevy v socioekonomické
sféře
Geografie obyvatelstva a sídel
- základní geografické,
demografické, etnické a
hospodářské charakteristiky
- struktura obyvatelstva
- světová náboženství
- migrace
- ekumena, sídelní struktura,
venkovská sídla, městská sídla,
geografická poloha sídel,
- urbanizace, suburbanizace
- zhodnotí na příkladech dynamiku
vývoje obyvatelstva na Zemi,
geografické, demografické a
hospodářské aspekty působící na
chování, pohyb, rozmístění a
zaměstnanost obyvatelstva
- objasní rozmístění obyvatelstva
na Zemi
- analyzuje hlavní rasová, etnická,
jazyková, náboženská, kulturní a
politická specifika s ohledem na
způsob života a životní úroveň
v kulturních regionech světa
- charakterizuje a na mapě ukáže
hlavní seskupení obyvatelstva na
Zemi
- charakterizuje vývoj sídel
- objasní proces urbanizace a
suburbanizace, aglomerace,
konurbace, megapole na
makroregionech světa
-
Geografie zemědělství
- lokalizační faktory
- rozmístění rostlinné a živočišné
výroby na Zemi
- vliv zemědělství na krajinu a
životní prostředí
- zhodnotí rozmístění zemědělství
na Zemi a vliv
fyzickogeografických faktorů na
toto rozmístění
- charakterizuje rostlinnou a
živočišnou výrobu
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv zemědělské
činnosti na krajinu a životní
prostředí
Geografie průmyslu
- lokalizační faktory
- odvětvová a sektorová struktura
průmyslu
- vliv průmyslu na krajinu a
životní prostředí
- hlavní a jádrové oblasti světa a
kontinentů
- zhodnotí nerovnoměrné
rozmístění, objem a distribuci
světových surovinových a
energetických zdrojů
- vysvětlí územní dělbu práce
- zhodnotí na příkladech světového
hospodářství jako otevřený
dynamický systém
- vymezí periferní a jádrové oblasti
světa
- objasní pojmy „bohatý Sever“ a
„chudý Jih“, třetí svět, nově
industrializované země
Geografie dopravy
- lokalizační faktory
- typy dopravy a dopravních sítí
- vliv dopravy na krajinu a životní
prostředí
- zhodnotí rozmístění dopravy
- objasní rozložení jednotlivých
typů dopravních sítí na Zemi
- charakterizuje dopravu silniční,
železniční, leteckou, vodní a
Poznámky
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- esej na problematiku vlivu
obyvatelstva na krajinu a
životní prostředí
- vlastní projev na jednoduché
téma
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- brainstorming (lokalizační
faktory)
- příprava vlastního projevu na
téma vlivu zemědělství na
krajinu a životní prostředí
- práce s odbornými články a
časopisy
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- brainstorming (lokalizační
faktory)
- příprava vlastního projevu na
téma vlivu průmyslu na krajinu
a životní prostředí
- práce s odbornými články a
časopisy
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
95
Geografie cestovního ruchu
- lokalizační faktory
- hlavní světové oblasti
cestovního ruchu
Integrační seskupení
- integrace a dezintegrace
- Evropská unie
- další světová seskupení
Globální problémy
- globalistka a globalizace
- problémy etnické, konfesní,
populační, ekologické,
surovinové, energetické,
problém války, nakládání
s jaderným odpadem, hladu a
podvýživy
potrubní
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv dopravy na
krajinu a životní prostředí
Náměty:
- brainstorming (lokalizační
faktory)
- příprava vlastního projevu na
téma vlivu zemědělství na
krajinu a životní prostředí
- práce s odbornými články a
časopisy
- vyhledá na mapách hlavní světové
oblasti cestovního ruchu
- porovná jejich lokalizační faktory
a potenciál
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv dopravy na
krajinu a životní prostředí
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- skupinová práce (příprava
zájezdu)
- rozliší a porovnává státy světa a
jejich mezinárodní integrační
seskupení a organizace podle
jejich vzájemné podobnosti a
odlišnosti
- popíše evropský integrační proces
a vztah ČR k EU
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
ZSV – mezinárodní organizace,
Evropská unie.
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- objasní pojmy globalizace, Fair
Trade, ohniska napětí ve světě,
- objasní vliv globalizace na
kulturní a hospodářské změny
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (Globalizační a
rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a
důsledky, částečně Humanitární
pomoc a mezinárodní rozvojová
spolupráce, Žijeme v Evropě)
Náměty:
- práce s odbornými články a
časopisy
- analýza filmových dokumentů
(Hotel Rwanda)
Krajina a životní prostředí
- krajina a její vývoj
- přírodní a kulturní krajina
- změny ve využívání krajiny
- environmentalistika
- krajinná ekologie
- typy krajiny a potenciál krajiny
- objasní pojmy krajina kulturní a
přírodní, environmentalistika a
krajinný potenciál
- zhodnotí na příkladech různé typy
krajinných systémů
- analyzuje krajinné složky a prvky
na konkrétních typech krajiny
- zhodnotí vliv přírodních i
společenských faktorů na životní
prostředí na lokální, regionální a
globální úrovni
Politická geografie
- státní zřízení
- geopolitické procesy
- hlavní světová ohniska napětí
- rozliší a porovnává státy světa
- lokalizuje na mapě světa hlavní
geopolitické problémy
s přihlédnutím k historickému
vývoji
- rozlišuje na konkrétních územních
příkladech mikroregionální,
regionální, státní,
makroregionální a globální
Regionální geografie
- úvod do regionální geografie
- regionalizace fyzickogeografická
a socioekonomická
Průřezové téma Environmentální
výchova (částečně Člověk a
životní prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- příprava vlastního projevu na
téma
- práce s odbornými články a
časopisy
- hry zaměřené na globální
problematiku
- analýza filmových dokumentů
(Darwin´s nightmare)
ZSV - politologie
Náměty:
- práce s odbornými články a
časopisy
96
- makroregiony světa
Regionální geografie Afriky
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
geografickou dimenzi
- vymezuje regiony na základě
různých kritérií
- lokalizuje na mapách
makroregiony světa a vymezí
jejich hranice
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách
makroregiony světa a vymezí
jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly v
životním stylu
- objasní problémy regionu a
nastíní možná řešení problému
- charakterizuje vybrané státy
regionu
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných filmových
dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
- práce s cestopisnou literaturou
(M. Holcová – Lidi)
97
3. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Poznámky
Regionální geografie Asie
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
Regionální geografie Ameriky
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropském životním stylu
Regionální geografie Austrálie,
Oceánie a Antarktidy
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie, náboženství,
etnika a jejich problémy.
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie, náboženství,
etnika a jejich problémy.
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie, náboženství,
etnika a jejich problémy.
98
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
hospodářských a demografických
charakteristik
lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Regionální geografie Evropy
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
- regionalizace na celky západní,
severní, jižní, jihovýchodní a
východní Evropa
- komplexní charakteristika
uvedených regionů
- charakteristika států Evropy
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické
problémy a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
Regionální geografie ČR
- poloha
- přírodní podmínky
- hospodářství – nerostné
suroviny, průmyslová výroba a
zemědělství
- transformační a ekonomické
procesy
- obyvatelstvo a sídla
- regiony a euroregiony
- životní prostředí ČR
- hospodářské a politické
postavení ČR v Evropě a ve
světě
- geografie krajů ČR
- geografie místní oblasti
- zhodnotí polohu, přírodní poměry a
zdroje ČR
- lokalizuje na mapách hlavní
rozvojová ráda a periferní oblasti
ČR
- rozliší specifika jádrových a
periferních oblastí
- objasní demografickou strukturu
obyvatelstva a sídel
- zhodnotí přírodní, kulturní, politické
a hospodářské možnosti ČR
- objasní administrativní členění ČR
- vymezí místní region na mapě podle
zvolených kritérií a jeho vazby
k vyšším územním celkům a
regionům
-
-
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie, náboženství,
etnika a jejich problémy.
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně Žijeme
v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie, náboženství,
etnika a jejich problémy.
Náměty:
- příprava referátu s použitím
prezentační techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých cestopisně
zaměřených rozhlasových
pořadů
99
5.13 Informační a komunikační technologie
Název předmětu: Informační a komunikační technologie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je tvořen ze vzdělávacího oboru
Informatika a Informační a komunikační technologie.
Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na
zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání ,
zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů
přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání
prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro
samostatné studium odborných
informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke
komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových
stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti
na příslušnou legislativu.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-0-0
Předmět je realizován jako povinný v 1. a ve 2.ročníku.
Ve 3.ročníku navazuje volitelný předmět Seminář ICT (0-0-2-3), ve 4.ročníku je zařazen
volitelný předmět Seminář počítačové gramotnosti (0-0-0-2), který připravuje žáky k práci
s prostředky informačních a komunikačních technologií s cílem růstu jejich počítačové
gramotnosti s možností získání mezinárodní certifikace ECDL.
Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části, avšak pouze v případě, že žák zvolí ve
3.ročníku Seminář ICT.
Výuka probíhá v odborné učebně výpočetní techniky a ve všech hodinách jsou třídy děleny
tak, aby žák mohl pracovat u počítače samostatně.
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel
má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických
úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného
problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině
vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů
řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné
informace vyhledávají nejen na internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným
textem.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie má vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic
Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách
100
Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití
informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie jsou integrována tato
průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby:
si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život,
aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře;
vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a
vytvářeli si o nich představu.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky
k tomu, aby:
chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život;
samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s
prostředím a z různých informačních zdrojů.
Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií
mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie vede učitel žáka
k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi.
Kompetence k učení
Učitel:
• zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů
k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků;
• motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání
a zpracování informací;
• vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro
samostatné studium odborných textů;
• rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet)
tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně
porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním
doporučených algoritmických postupů;
• podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech;
• představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při
zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a
dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření
v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…);
• učí žáky efektivně vyhledávat informace na internetu nácvikem využívání různých
vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích.
101
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních
prostředků počítačových sítí k výměně informací;
• dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace;
• vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech
důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně;
• rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích
prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových
stránek pomocí jazyka HTML).
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu,
střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační
schopnosti žáků a jejich sociální chování;
• diskutuje se žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede
žáky k účinné ochraně osobních dat;
• rozebírá s žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je
k jejich dodržování;
• vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich
odpovědný vztah k vlastnímu zdraví.
Kompetence občanská
Učitel:
• vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím, že
diskutuje s žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a softwarových
produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění zdrojů,z nichž žák
čerpá informace při své práci.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich
profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a
k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
• vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích
příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti
vzdělávání, tak ze světa práce.
Použité zkratky:
PC
počítače
ICT
informační a komunikační technologie
SW
software
HW
hardware
HTML
programovací jazyk
102
Učivo 1. ročníku
Opakování znalostí ze ZŠ
1. Digitální technologie
1.1 Ergonomie,hygiena a
bezpečnost práce s ICT - ochrana
zdraví,možnosti využití prostředků
ICT handicapovanými osobami
1.2 Informatika - vymezení
teoretické a aplikované informatiky
1.3 Hardware - funkce prostředků
ICT,jejich částí a periferií,
technologické inovace,digitalizace
1.4 Software - funkce operačních
systémů a programových aplikací,
uživatelské prostředí
1.5 Informační sítě - typologie sítí
1.6 Údržba a ochrana dat – správa
souborů a složek
2. Zdroje vyhledávání informací,
komunikace
2.1 Informace – data a informace,
relevance, hodnota informace,
informační zdroje, odborná
terminologie
2.2 Informační etika
3. Zpracování a prezentace
informací
3.1 Aplikační software –základy
textových editorů, zásady grafické
a typografické úpravy dokumentu,
základy tabulkových kalkulátorů
Výsledky vzdělávání
Žák:
synchronizuje znalosti ze ZŠ
Poznámky( přesahy, průřezová
témata, kompetence)
-navrhuje bezpečné PC pracoviště dle
základních
ergonomických pravidel
-při práci s výpočetní technikou využívá
teoretické poznatky o funkcích jednotlivých
složek hardware a software
-ovládá a využívá dostupnou výpočetní
techniku, software a hardware
-řeší efektivně problémové situace na počítači
Osobnostní a sociální
výchova,mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
-využívá dostupných služeb informačních sítí
k vyhledávání informací, ke komunikaci a
vlastnímu vzdělávání
-využívá nabídku informačních a vzdělávacích
portálů, encyklopedií, knihoven, databází a
výukových programů
-posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost,
relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a
informací
-zpracovává a prezentuje výsledky své práce
s využitím pokročilých funkcí aplikačního
software
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
Prezentace na zadané téma
s využitím interaktivních
prostředků
Využití e-learningu
Samostatná práce dle
pracovních listů a návodů
Mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
Mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
Prezentace na zadané téma
s využitím interaktivních
prostředků
Samostatné projekty dle zadání
Samostatná práce dle
pracovních listů a návodů
103
Učivo 2. ročníku
1. Digitální technologie
1.1 hygiena a
bezpečnost práce
s ICT - ochrana zdraví
1.2 Informační sítě - typologie sítí,
Internet, síťové služby a protokoly
1.3 Údržba a ochrana dat –
komprese, antivirová ochrana,
firewall, zálohování dat
2. Zdroje vyhledávání informací,
komunikace
2.1 Informace - informační zdroje
2.2 Informační etika, legislativa –
ochrana autorských práv a
osobních údajů
3. Zpracování a prezentace
informací
3.1 Aplikační software – další
možnosti textových editorů , další
možnosti tabulkových kalkulátorů,
prezentační software, grafické
editory
Výsledky vzdělávání
Žák:
Poznámky( přesahy,
průřezová témata,
kompetence)
-dodržuje hygienu a bezpečnost při práci s
počítačem
-ovládá a využívá dostupnou výpočetní
techniku, software a hardware
-řeší efektivně problémové situace na
počítači
Osobnostní a sociální
výchova,mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
Využití e-learningu
Samostatná práce dle
pracovních listů a návodů
-využívá dostupných služeb informačních
sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci
a vlastnímu vzdělávání
-využívá nabídku informačních a
vzdělávacích portálů, encyklopedií,
knihoven, databází a výukových programů
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, mediální
výchova,
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
-zpracovává a prezentuje výsledky své práce
s využitím pokročilých funkcí aplikačního
software a multimediálních technologií
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, mediální
výchova,
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Náměty:
Skupinová i samostatná práce
s informačními zdroji
Prezentace na zadané téma
s využitím interaktivních
prostředků
Samostatné projekty dle
zadání
Samostatná práce dle
pracovních listů a návodů
104
5.14 Výtvarná výchova
Název předmětu: Výtvarná výchova
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Předmět Výtvarná výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového
vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu
výuky se žáci seznámí se základními výtvarnými prostředky, postupy a technologiemi.
Důležitou složkou je získání přehledu nejvýznamnějších výtvarných směrů, autorů a děl.
Žák je veden k tomu, aby zejména:
- chápal význam emotivních a pocitových prožitků pro život
- podílel se na utváření tvůrčí atmosféry a příjemného prostředí pro práci a pobyt ve škole
- v rámci svých možností se snažil vyjádřit výtvarnými prostředky
- chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny
- na základě poznání duchovních a kulturních hodnot současných i minulých utvářel
nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím
- chápal význam výtvarného díla a výtvarného umění v historickém kontextu.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1. 2. 3. 4.
hodinová dotace 2 2 0 0
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
• frontální výuka
• skupinová a týmová spolupráce
• besedy, přednášky a diskuse s odborníky
•
exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Výtvarná výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
CHE – Chemie
Dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu výtvarná
výchova.
105
Průřezová témata:
Rozvoj schopností a poznávání,sebepoznávání a sebepojetí, kreativita , komunikace, hodnoty,
postoje, praktická etika z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
Evropská a světová hudba
nás zajímá v průřezovém tématu Výchova k myšlení
v Evropských a globálních souvislostech.
Kulturní diference - průřezové téma Multikulturní výchova
Vztah člověka k prostředí - průřezové téma Environmentální výchova
Produktivní činnosti – tvorba mediálního sdělení - průřezové téma Mediální výchova
Klíčové kompetence
V rámci vyučovacího předmětu výtvarná výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• vede žáky k porozumění výtvarnému dílu, k jeho aktivnímu vnímání;
• vede je k rozvoji jejich výtvarných schopností, ke správným výtvarným návykům,
k aktivní výtvarné činnosti;
• před návštěvou výstavy rozebere s žáky fakta o dílech, která shlédnou, uvede žáky do
kontextu a rozebere s žáky obsah a provedení výstavy;
• při výtvarné činnosti vytváří učitel prostředí pro tvorbu a experiment;
• prostřednictvím práce s referáty dává učitel žákům příležitost naučit se vyhledávat,
třídit, zpracovávat a předávat informace, uchovávat je a dále uplatňovat.
Kompetence k řešení problému
Učitel:
• zadá samostatné práce v podobě vypracování jednoduchých výtvarných děl, společně
pak hledá návod ke zpracování a určí zdroje informací;
• po zpracování a předvedení výtvarného díla učitel diskutuje se žáky o obsahu a jeho
provedení.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vytváří prostor pro diskuzi a obhajobu vlastních názorů, např. při výtvarných
činnostech a upozorňuje na nutnost vzájemné tolerance;
• průběžně ověřuje schopnost žáků užívat zavedené pojmy, vyjadřovat se písemně i
ústně k probíraným tématům i výtvarným dílům.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• vytváří v hodinách výtvarné výchovy prostor pro společnou práci, pro práci v týmu,
kde si žák hledá a nachází svou pozici, umí pomoci nebo o pomoc požádat a tím
ovlivňovat kvalitu společné práce a současně vytvářet a upevňovat dobré mezilidské
vztahy;
106
• vede žáka k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních
stereotypů a k obohacení emocionálního života;
• vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování.
Kompetence občanské
Učitel:
• při výtvarných činnostech a návštěvách divadelních představení učitel uvádí nejen do
povědomí žáků, ale i do jejich životní praxe pravidla chování a společenské etikety;
• učitel vysvětluje žákům význam našich národních tradic a kulturního a historického
dědictví a zapojuje dle možnosti žáky do kulturního dění.
Kompetence podnikavosti
Učitel:
systematicky vede žáka k tvořivé práci a vlastním příkladem vytváří pozitivní vztah
k manuální činnosti
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
VYV - Estetická výchova výtvarná
PT – průřezové téma
107
Učivo 1. – 2. ročník
Výsledky vzdělávání
Poznámky
Žák:
-Umělecký proces a jeho vývoj
- umělecký proces a realita
- chápaní uměleckého procesu
- znakové systémy jednotlivých druhů zemí
- historické proměny pojetí uměleckého
procesu
- prezentace uměleckého díla
- Role subjektu v uměleckém procesu
- smyslové vnímání a jeho rozvoj
- interpretace a recepce uměleckého díla
- tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta,
recipienta
- Úloha komunikace v uměleckém procesu
- umění ve společnosti
- role umělce
- proces tvorby nových, sociálně dosud
nezakotvených znaků
- publikum a jeho role
- nové technologie a jejich vliv na umělecký
proces
- subjektivní chápání uměleckých hodnot a
hodnoty společensky uznávané
- experiment z hlediska inovace prostředků
- analýza vizuálně obrazových systémů
- prostředky a postupy jednotlivých
výtvarných disciplín
- možnost vizuálně obrazných vyjádření
- technologické postupy a metody, tvorby
- člověk a prostředí
- architektura a její vliv na člověka
v proměnách času
- seznámení s aktuální situací na české
výtvarné scéně
- výtvarné prostředky
- nová média
- proměny života
- osobnost, vztahy
- vnitřní krajina
- studie, inspirace přírodními motivy
- diskusní fórum v intencích esteticky
hodnotících hledisek
Vizuální kultury
- individuální, kolektivní projev
- práce ve skupině
- akční tvorba
- proměny hodnot a její odraz v umění
- světonázorové, náboženské, filosofické
zázemí historických slohů
- hmota a materiál
- kompozice, barva
- tvar linie, bod
- kontrast, rytmus, plocha
- tvorba v ploše a prostoru, v exteriéru
- vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních
aktivitách
- vysvětlí umělecký znakový systém vnitřně
diferencovaný a rozpozná v něm umělecké
znaky od objevných až po konveční
- na příkladech vysvětlí roli uměleckého
znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve
svém významu
- objasní význam osobně založených podnětů
na vznik estetického prožitku; popíše vlastní
zkušenosti i zkušenosti s uměním, které
s jeho vznikem souvisejí
- vysvětlí, jaké předpoklady jsou k zapotřebí
k recepci uměleckého díla a zejména
k porozumění uměleckým dílům současnosti
- objasní podstatné rysy magického,
mýtického, univerzalistického přístupu
k uměleckému procesu
- objasní podstatné rysy aktuálního přístupu
k uměleckému procesu a na základě toho
vysvětlí proces vzniku vkusu a estetických
norem
- rozpoznává specifičnost různých vizuálně
obrazných znakových systémů a zároveň
vědomě a nově uplatňuje jejich prostředky
k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a
interpretaci
- v konkrétních případech vizuálně
obrazných vyjádření vlastní i
umělecké tvorby identifikuje pro ně
charakteristické prostředky
- vizuálně obrazné znakové systémy
z hlediska poznání a komunikace
- interakce s vizuálně obrazným
vyjádřením v roli autora, příjemce,
interpreta
- uplatnění vizuálně obrazného vyjádření
v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační
PT1 Osobnostní a
sociální výchova
Okruhy: Sociální
komunikace,
Spolupráce a soutěže
Náměty:
Spolupráce a soutěž –
prolínají celým studiem
s přiměřenou gradací
v jednotlivých ročnících
CHE
DEJ
CJL
HUV, ICT
BIG
- na příkladech vizuálně obrazných vyjádření
uvede, rozliší a porovná
- osobní a společenské zdroje tvorby,
identifikuje je při vlastní tvorbě
ZSV
- na příkladech uvede vliv společenských
ZSV
kontextů a jejich proměn na interpretaci
obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho
účinku v procesu komunikace
- pojmenuje účinky vizuálně obrazných
vyjádření na smyslové vnímání, typy
kontrastů, rozvržení tvarů a hmot v ploše a
prostoru, vyjádření pohybu a změn v obraze a
vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za
účelem rozšíření citlivosti svého smyslového
vnímání
ZSV
MAT
FYZ
CHE
108
- seznámení s novými médii a technikami
- současné umělecké směry a jejich vliv na
společnost na konci 20. století
- výtvarné techniky – grafika, malba
- základy fotografie
- prostorová tvorba
- vliv reklamy
- film, fotografie
- street art
- užitá grafika, design
- masovost a autenticita projevu
- moderní umění a archetypální principy
jako zdroj inspirace
- archetypální souznění různých kultur
- tradice, zvyky, folklór
- klasická a nová média v proměnách času
- proměnlivost obrazu v čase
- návštěvy galerií
- interpretace obsahu vizuálně obrazných
vyjádření
- reflexe vývoje umění v současné společnosti
- umělecké směry 20. století
- seznámení se současnými výtvarnými
tendencemi
- vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků
- nestandardní postupy ve výstavbě díla
- současné výstavy v kontextu společenského
dění
- citace, parafráze, narážka
- humor ve výtvarném umění
- autenticita projevu a vyprázdněnost forem
- seznámení s umělecko-historickými
památkami v nejbližším okolí
- využívá znalostí, aktuálních způsobů
vyjadřování a technických možností
zvoleného média pro vyjádření své představy
- charakterizuje obsahové souvislosti vlastních
vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních
uměleckých děl a porovná výběr a způsob
užití prostředků
- své aktivní kontakty a získané poznatky
z výtvarného umění uvádí do vztahů jak
s aktuálními i historickými uměleckými
výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně
obraznými vyjádřeními, uplatňovanými
v běžné komunikaci
- na konkrétních příkladech vysvětlí, jak
umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí
v rovině smyslové, subjektivní i sociální a
jaký vliv má toto působení na utváření postojů
a hodnot
- vytváří si přehled uměleckých vizuálně
obrazných vyjádření podle samostatně
zvolených kritérií
- rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry
s důrazem a umění od konce 19. století
ICT
CJL
CHE
ZSV
DEJ, ZSV
GGR
- na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn DEJ
uměleckých směrů a objasní širší společenské
a filosofické okolnosti vzniku uměleckých děl
- na konkrétních příkladech vizuálně
obrazných vyjádření objasní, zda a jak se
umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného
umění od konce 19. století do současnosti
promítají do aktuální obrazové komunikace
CJL, GGR
109
5.15 Hudební výchova
Název předmětu: Hudební výchova
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Předmět Hudební výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového
vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu
výuky se žáci seznámí se základními hudebními styly, žánry a formami, s kategoriemi
hudebních nástrojů i s moderními prostředky pro editaci a zpracování hudby. Důležitou
složkou je přehled nejvýznamnějších hudebních skladatelů a děl.
Žák je veden k tomu, aby zejména :
- chápal význam emotivních a pocitových prožitků pro život
- v rámci svých možností interpretoval a produkoval hudbu
- našel v hudbě prostředek relaxace i duševního obohacení
- chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny si na základě poznání
duchovních a kulturních hodnot současných i minulých utvářel
nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím, chápal význam hudby v
historickém kontextu.
Časové a organizační vymezení
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-0-0
Hodinová dotace podle jednotlivých tématických celků: Pěvecká činnost(15 hodin),Vokální
hudba(15 hodin), Instrumentální hudba (10 hodin),Hudební nauka (15 hodin),Poslechová
činnost (5 hodin)
Žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu.
Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená hudebními nástroji a audio-vizuální
technikou.
Na předmět navazuje volitelný předmět nebo seminář Dějiny kultury (od 3. ročníku). Žáci
mohou dále navštěvovat nepovinný předmět Sborový zpěv, Taneční folklorní soubor a
Cimbálovou muziku.
Maturitní zkoušku lze skládat jako zkoušku nepovinnou.
Používané metody a formy práce:
Učitel:
• klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních
schopností - kompetence komunikativní;
• organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich
schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo;
• organizuje návštěvy výstav, koncertů a divadelních představení podle aktuálních
možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým prožitkům a
formuje jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled;
• zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentace.
110
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Hudební výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Základy společenských věd - osobnostní a sociální výchova, okruhy sociální komunikace a
spolupráce,soutěž,
Biologie – anatomie hlasového ústrojí,hlasová hygiena
Jazyk český – vedení ke správné artikulaci, vedení ke znalosti lidových tradic a kulturního
dědictví.
Tělesná výchova – vedení ke správnému rytmu, pohybové a rytmické dovednosti, k tanci.
Dějepis – vedení ke studiu jednotlivých historických období z hlediska hudebního myšlení
Fyzika – akustika
Průřezová témata:
Rozvoj schopností a poznávání,sebepoznávání a sebepojetí, kreativita , komunikace, hodnoty,
postoje, praktická etika z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
Evropská a světová hudba nás zajímá v průřezovém tématu Výchova k myšlení
v Evropských a globálních souvislostech.
Kulturní diference - průřezové téma Multikulturní výchova
Vztah člověka k prostředí - průřezové téma Environmentální výchova
Produktivní činnosti – tvorba mediálního sdělení - průřezové téma Mediální výchova
Klíčové kompetence
V rámci vyučovacího předmětu hudební výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• vede žáky k porozumění hudby, k jejímu aktivnímu vnímání;
• vede je k rozvoji jejich hudebních schopností, ke správným pěveckým návykům,
k aktivní hudební činnosti;
• vede žáky k využívání jednoduchých hudebních nástrojů;
• před návštěvou koncertu rozebere s žáky fakta o hudbě, která zazní, uvede žáky do
kontextu a rozebere s žáky obsah a provedení koncertu po jeho skončení;
• při hudebně – pohybových, vokálních a instrumentálních činnostech vytváří učitel
prostředí pro tvorbu a experiment;
• prostřednictvím práce s referáty dává učitel žákům příležitost naučit se vyhledávat,
třídit, zpracovávat a předávat informace, uchovávat je a dále uplatňovat.
111
Kompetence k řešení problému
Učitel:
• zadá samostatné práce v podobě jednoduchých poslechových referátů, společně pak
hledá návod ke zpracování a určí zdroje informací;
• po zpracování a předvedení referátu učitel diskutuje se žáky o obsahu a jeho
provedení.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vytváří prostor pro diskuzi a obhajobu vlastních názorů, např. při poslechových
činnostech a upozorňuje na nutnost vzájemné tolerance;
• průběžně ověřuje schopnost žáků užívat zavedené pojmy, vyjadřovat se písemně i
ústně k probíraným tématům i hudebním dílům.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• vytváří v hodinách hudební výchovy při instrumentálních , vokálních i hudebněpohybových činnostech prostor pro společnou práci, pro práci v týmu, kde si žák hledá
a nachází svou pozici, umí pomoci nebo o pomoc požádat a tím ovlivňovat kvalitu
společné práce a současně vytvářet a upevňovat dobré mezilidské vztahy;
• vede žáka k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních
stereotypů a k obohacení emocionálního života;
• vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování.
Kompetence občanské
Učitel:
• při výchovných koncertech a návštěvách divadelní představení učitel uvádí nejen do
povědomí žáků, ale i do jejich životní praxe pravidla chování a společenské etikety;
• učitel vysvětluje žákům význam našich národních tradic a kulturního a historického
dědictví a zapojuje dle možnosti žáky do kulturního dění.
Kompetence podnikavosti
Učitel:
• systematicky vede žáka k tvořivé práci a vlastním příkladem vytváří pozitivní vztah
k manuální činnosti.
112
Poznámky
Učivo
Výsledky vzdělávání - žák
• Umělecký proces a jeho vývoj
• umělecký proces a realita
• chápání uměleckého procesu
• znakové systémy jednotlivých
druhů umění
• historické proměny pojetí
uměleckého procesu
• prezentace uměleckého díla
• Role subjektu v uměleckém
procesu
• smyslové vnímání a jeho rozvoj
• interpretace a recepce
uměleckého díla
• tvořivá osobnost v roli tvůrce,
interpreta, recipienta
• Úloha komunikace v
uměleckém procesu
• umění ve společnosti
• role umělce
• proces tvorby nových, sociálně
dosud nezakotvených znaků
• publikum a jeho role
• nové technologie a jejich vliv na
umělecký proces
• subjektivní chápání uměleckých
hodnot a hodnoty společensky
uznávané
• Téma prolíná celým učivem HUV
• vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních Osobnostní a sociální výchova okruhy
aktivitách, objasní její význam v procesu Sociální komunikace a Spolupráce a
soutěž - prolíná celým studiem HUV
umělecké tvorby i v životě i jako
základního faktoru rozvoje své osobnosti
• vysvětlí umělecký znakový systém jako
systém vnitřně diferencovaný a rozpozná
v něm umělecké znaky od objevných až
po konvenční
• na příkladech vysvětlí roli uměleckého
znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve
svém významu; vysvětlí vztah mezi
subjektivním obsahem znaku a významem
získaným v komunikaci
• objasní význam osobně založených
podnětů na vznik estetického prožitku;
popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s
uměním, které s jeho vznikem souvisejí
• vysvětlí, jaké předpoklady jsou
zapotřebí k recepci uměleckého díla a
zejména k porozumění uměleckým dílům
současnosti
• objasní podstatné rysy magického,
mýtického, univerzalistického,
modernistického přístupu k uměleckému
procesu, rozpozná je v současném umění a
na příkladech vysvětlí posun v jejich
obsahu
• objasní podstatné rysy aktuálního
(pluralitního, postmodernistického)
přístupu k uměleckému procesu
a na základě toho vysvětlí proces vzniku
„obecného vkusu" a „estetických norem"
• vystihne nejpodstatnější rysy dnešních
proměn a na příkladech uvede jejich vliv
na proměnu komunikace v uměleckém
procesu
• hlasová výchova
• správné dýchání
• hlasová hygiena
• rozezpívání
• správné tvoření
tónů
• artikulace
• hlavový tón
• zpěv
• jednohlasé písně
lidové a umělé
• kánony lidové a
umělé
• úpravy lidových i
umělých písní, trojhlas
• intonace
• zpěv hudebních
motivů
• imitace
• intonační výcvik
• uplatňuje zásady hlasové hygieny v
běžném životě
• využívá svého individuálního
pěveckého potenciálu při zpěvu, při
mluvním projevu vede svůj hlas zněle
a přirozeně, správně artikuluje
• zpívá jednohlasé písně, kánony,
lidový dvojhlas, trojhlas (na základě
hudebních schopností a dovedností, a
rozložení hlasů ve třídě)
• reprodukuje zpívaný (hraný) vzor na
základě svých individuálních
schopností a dovedností
• dotváří hudební melodie, nebo
vytváří vlastní, provádí jednoduché
hudební improvizace na zákl. svých
individ. schopností a dovedností
• vytváří tonální představu dur, moll,
ale i intervalovou 1 - 8
• rytmizuje jednoduché texty
BIG
CJL
TEV
113
• zhudebnění
•přísloví, pořekadel
• vlastního textu
• vytvoření vlastních
drobných skladeb
• intervaly
• opěrné písně
• základ harmonie (T, D,
S)
• rytmický výcvik
• hra na tělo
• rytmizace textů a písní
rytmickými nástroji
• hra na hudební
nástroje
• tvorba
instrumentálních
doprovodů
• jednoduchá
aranžmá
• nauka o
hudebních
nástrojích
• partitura
• vývoj notace
•
tanec
•
pohyb
na
hudbu
•
dobové
• hudební myšlení v období
• rytmicko-monomelodickém
(starověk)
• polymelodickém (středověk renesance)
• melodicko-harmonickém
(baroko)
• (rytmus, melodie, výrazové
prostředky, tónina; hudební
formy: organum, kánon, moteto,
mše, madrigal)
• užívá i některých melodických
nástrojů při individuálních i
společných hudebních aktivitách
přiměřeně svým hudebním
schopnostem a dovednostem
• orientuje se v notovém zápise
jednoduchých, příp. i složitějších
vokálních, instrumentálních i
vokálně-instrumentálních skladeb
• •reaguje na hudbu pohybem a
ztvárňuje ji úměrně svým
hudebním schopnostem a
pohybovým dispozicím
TEV
• •vyděluje podstatné hudební znaky z
proudu znějící hudby, rozpoznává
hudebně výrazové prostředky užité
ve skladbě, uvědomuje si hudební
formu díla a k dílu přistupuje jako k
logicky utvářenému celku
CJL
DEJ
VYV
• tvůrce hudby a interpret
• •popíše a na příkladech ukáže
• tvůrce a interpret jako jedna osoba,
důležité znaky tvorby a
řecké hudební umění, ranný
interpretace hudebního díla,
středověk, skladatelé Ars antiqua a
vysvětlí, v čem tkví originální a
Ars nova a jejich služba idejím,
nezaměnitelný přínos skladatele a
nizozemští skladatelé a přísná
interpreta
imitace, Palestrina, Lasso; čeští
skladatelé -Vodňanský, Kryštof
Harant, Adam Michna, B. M.
Černohorský;
• dále pak např. Bach, Mozart, Chopin,
Schumann, Liszt
CJL
DEJ
VYV
114
• periodizace
hudebního
vývoje
• hudba
vokální a
instrumentální
• hudební
formy
•
charakteristické
znaky slohů
• •orientuje se ve vývoji hudebního
CJL
umění; uvědomuje si rozdílnost
DEJ
hudebního myšlení v jednotlivých
VYV
etapách, rozlišuje hudební slohy podle
charakteristických hudebních znaků.
na základě historických,
společenských a kulturních kontextů,
popíše podmínky a okolnosti vzniku
hudebního díla
115
• hledisko historické a kulturní
• hudba česká a světová
• Pravěk
• Starověk
• Ars
antiqua
• Ars nova
• Renesance a humanismus
• Baroko
h
u
d
e
b
n
í
ž
á
n
r
y
• estetická a umělecká hodnota
hudebního díla
• komplexní popis a interpretace
hudebního díla, zařazení díla do
historického a sociálního
kontextu,
vlastní
• populární
hudbareflexe
• jazz- konce 19. stol.
• 20. léta
• 30. léta - swing
• 40. léta - bop, blues, country
western, zpěvácké hvězdy
• 50. léta – rokenrol
• hudba jako kulturní statek a
jako zboží
• hudební průmysl
• hudba a její využití v běžném
životě
• akustika
• hlasové
ústrojí
• sluchové
ústrojí
• tvorba
tónu
•
vyrovnáván
í vokálů
• hlasové
rejstříky
• hlavový
tón
• zpěv
•
• odliší hudbu podle jejího stylového
zařazení, významu a funkce, rozpozná
vhodnost či nevhodnost využití určité hudby
v konkrétních situacích
CJL
DEJ
• interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na
základě vědomostí a individuálních hudebních
schopností; vytváří vlastní soudy a preference o
znějící hudbě, které dokáže v diskusi obhájit
DEJ
• přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově
reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované
pomocí hudby (hudebních znaků), jako k
možnému poselství; na základě svých schopností,
znalostí i získaných zkušeností toto poselství
dešifruje a interpretuje
• uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých
lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako
způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí,
pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je
schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout
CJL
DEJ
ZSV
• uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném
životě
• uplatňuje zásady sluchové hygieny v běžném
životě
• využívá svého individuálního pěveckého
potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede
svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje
• zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový
dvojhlas, trojhlas, čtyřhlas (na základě hudebních
schopností a dovedností, a rozložení hlasů ve
třídě)
• dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní,
provádí jednoduché hudební improvizace na
zákl. svých individ. schopností a dovedností
• zpívá z not v rozsahu 1 - 5 v daných toninách
• vytváří vlastní rytmické modely, které
FYZ, BIG, CJL, TEV
116
• úpravy lidových i umělých písní,
trojhlas, čtyřhlas
• individuální tvorba
• melodie rytmizuje, podkládá textem a
zapisuje do not
• intervaly
• opěrné písně
• harmonické cítění
• rytmický výcvik
• hra na tělo
• vytváření drobných rytmických etud,
jejich rytmický zápis
• hra na hudební
nástroje
• tvorba
instrumentálních
doprovodů
• jednoduchá aranžmá
• improvizace, stylizace
• partitura
• nástroje symfonického
orchestru
• orientace v notovém
zápise
• moderní hudební
nástroje
• využívá jednoduché, příp. složitější hudební
nástroje (např. elektronické) při individuálních či
společných hudebních aktivitách
• orientuje se v notovém zápise jednoduchých,
příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i
vokálně-instrumentálních skladeb; na základě
svých individ. hudebních schopností tyto
skladby realizuje (účastní se jako vokalista nebo
instrumentalista)
• taneční hudba
• techno, disco, hip hop, reggae, house,
break, trance, rap
• •pohyb ve spojení s hudbou využívá k
vyjádření vlastních představ a pocitů
TEV
• hudební myšlení v období
• melodicko-harmonickém (klasicismus,
romantismus, impresionismus)
• sonické období (hudba 20. stol.)
• (rytmus, melodie, výrazové prostředky,
hudební formy)
• •vyděluje podstatné hudební znaky z proudu
znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové
prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si
hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k
logicky utvářenému celku
C
J
L
• tvůrce hudby a interpret
• tvůrce a interpret jako jedna osoba
• Divadla malých forem
• Britský rock - Beatles
• Folk music - Bob Dylan
• Folkrock - Simon & Garfunkel
• Underground - Frank Zappa
• Big Beat u nás - Miki Volek,
Olympic, Matadors, Petr Novák
• periodizace
hudebního vývoje
• hudba vokální a
instrumentální
• hudební formy
• popíše a na příkladech ukáže důležité znaky
tvorby a interpretace hudebního díla,
vysvětlí, v čem tkví originální a
nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta
D
E
J
C
J
L
D
E
J
• •orientuje se ve vývoji hudebního umění;
uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v
jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy
podle charakteristických hudebních znaků, na
základě historických, společenských a kulturních
kontextů, popíše podmínky a okolnosti
C
J
L
D
E
J
V
Y
V
117
• charakteristické
znaky slohů
• hledisko
historické a
kulturní
• hudba česká a
světová
• Baroko
• Rokoko
• Klasicismus
• Romantismus impresionismus
• Další směry 20.
století
• hudební styly a žánry, funkce hudby
• hudba a její využití v běžném životě
• hudba jako kulturní statek a jako zboží
• hudební průmysl
• hudba vážná a populární - převádění
stylů, úpravy, transkripce ve 20. století
(u nás např. Jiří Stivín, Tomáš Víšek,
Jiří Hlaváč, Michael Kocáb, ve světě
např. Sting, ERA)
vzniku hudebního díla
• •odliší hudbu podle jejího stylového zařazení,
významu a funkce, rozpozná vhodnost či
nevhodnost využití určité hudby v konkrétních
situacích
• estetická a umělecká hodnota hudebního • •interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na základě
vědomostí a individuálních hudebních schopností;
díla ve 20. stol.
vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě,
• pojem kýč
které dokáže v diskusi obhájit
• hudba jako zboží
• pojem komerce
• hudba na objednávku
• kvalita
uměleckého
díla
• přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově
bludiště
stylů ve 20.
století
reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované
• Volná atonalita
pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému
• Dodekafonie a surealismus
poselství; na základě svých schopností, znalostí i
• Modální hudba
získaných zkušeností toto poselství dešifruje a
• Neoklasicismus
interpretuje
• Neofolklorismus
• uvědomuje si roli hudebního průmyslu v
• Témbrová hudba
• Elektroakustická a elektronická hudba a mi současném světě; popíše možnosti využití hudby
• uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých lidí
kro intervaly A. Háby
k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob
• Minimalismus
prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a
• Stylové syntézy, fúze a „nezařaditelní"
názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se
• využití hudby
s hudbou ztotožnit či ji odmítnout
• Muzikály
• upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou
• Festivaly
nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se
• Divadla
od takové hudby distancovat
• Nahrávací studia, CD, DVD
• Masová média, reklama, znělka
• moderní populární hudba 70. a 80. let u
nás i ve světě
D
E
J
Z
S
V
ZSV
Z
S
V
D
E
J
Z
S
V
118
• Hard rock
• Heavy
metal
• Art rock
• Pompézní
rock
• Pop rock
• Disco
• Punk a
nová vlna
• Nový
romantismu
s a neorock
• Střední
proud
• např. R.
Wagner Židovstvo v
hudbě
•
Protestsong
y
• neonacistické metalové kapely
119
5.16 Tělesná výchova
Název předmětu: Tělesná výchova
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět tělesná výchova vychází z RVP G a realizuje obsah vzdělávací oblasti
Člověk a zdraví.
Žáci jsou vedeni k pravidelnému celoživotnímu provádění pohybových činností, k
uvědomění si důležitosti tělesného pohybu pro kompenzaci negativních vlivů způsobů života,
ke zdravému životnímu stylu, k pozitivnímu a radostnému vnímání pohybu, který by se měl
stát důležitou a vítanou součástí jejich života.
Pohybové aktivity vedou k povzbuzování pocitu sounáležitosti a ke spolupráci s kolektivem
žáků, ke správnému rozhodování a chování se v duchu fair play, k toleranci, respektu a
vzájemné pomoci.
Žáci si osvojují účelné chování a zásady poskytnutí nezbytné pomoci v situacích ohrožení
zdraví a při nebezpečí.
Cílem tělesné výchovy je uvědomit si své vlastní pohybové možnosti a zájmy, vliv pohybu
na zdraví a duševní pohodu, rozvíjet schopnosti komunikace a navazovat dobré vztahy.
Škola se pravidelně účastní sportovních soutěží v nejrůznějších odvětvích a účast je
otevřená všem zájemcům z řad žáků školy.
Časové a organizační vymezení:
ročník 1. 2. 3. 4.
hodinová dotace 2 - 2 - 2 -2
V hodinách tělesné výchovy je většinou oddělena výuka dívek a chlapců, na lyžařském a
sportovně turistickém kurzu je společná.
Výuka tohoto předmětu probíhá podle možností školy a možností počasí v prostorách:
tělocvična, posilovna, sportovní hala, atletický ovál, travnaté hřiště, přírodní prostředí.
Zdravotní tělesná výchova je integrována do běžných hodin, pro žáky se zdravotním
omezením je užíván individuální přístup.
Součástí výuky jsou :
Lyžařský a snowboardový kurz v 1. ročníku
Sportovně turistický kurz ve 2. ročníku
Výběrový kurz lyžování a snowboarding v Alpách (dle zájmu)
Podle zájmu žáků nabízíme sportovní kroužky různých zaměření.
Používané metody a formy práce:
Vyučovací hodina, závod, soutěž, turnaj, kurz, beseda, přednáška, referát,
Metody: podle fáze vyučování – motivace, fixace,diagnostika. Podle počtu žáků – skupinová
práce, individuální práce. Podle pramene žákova poznání – slovní: výklad, přednáška,
rozhovor; názorně demonstrační: ukázka, pozorování; dovednostně-praktické: napodobování,
experimentování. Aktivizující metody: diskuse, řešení problému, hry.
120
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět tělesná výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Biologie – znalosti o lidském těle
Fyzika – zákonitosti pohybu
Hudební výchova – rytmus
Výtvarná výchova – estetika
Informatika – možnost využití při získávání informací
Dějepis – historie sportů a olympijské hry
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu tělesná výchova jsou integrována tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova: -poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
- seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení
problémů
- sociální komunikace
- morálka všedního dne
- spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova:- pochopení, že všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními
zvláštnostmi, bez ohledu na svůj původ, uplatňovat základní morální
normy.
Environmentální výchova:- člověk a životní prostředí, uvědomění si postavení člověka
v přírodě, ochrana přírody, uvědomění si zodpovědnosti za její
současný a budoucí stav.
Mediální výchova: využití při získávání a zpracování znalostí.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu tělesná výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Žák: Využívá ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných
lidí (referát, ročníková práce, beseda).
Sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímá hodnocení
výsledků svého učení od jiných lidí (pohybové testy, měření výkonů, výsledky závodů a
soutěží).
Učitel: Vlastní aktivitou a příkladem, správným metodickým vedením povzbuzuje žáky
k aktivnímu přístupu k osvojování pohybových dovedností a návyků, informací a vědomostí o
zdravém životním stylu.
121
Kompetence k řešení problému
Žák: Volí prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro
splnění jednotlivých aktivit, využívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve (vhodný oděv pro
různé pohybové činnosti, řešení herních situací, vhodná řešení při sestavování pohybových
sestav).
Spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení, spolupráce při sportovních
hrách, při pobytu v horském prostředí, v přírodě).
Učitel: podporuje žáky v tvůrčím řešení problémů při sestavování pohybových sestav, řešení
herních situací, přípravě sportovních akcí , užití vhodného oděvu a pomůcek či náčiní pro
sportovní činnost.
Vytváří představu o správném složení vyučovací jednotky TV pro využití při pohybové
činnosti ve volném čase nebo při výstupu ve vyučování.
Pomáhá nalézat spojitosti s vědomostmi či dovednostmi získanými dříve či v jiných
předmětech a využívat je pro zvládnutí nových úkolů.
Podporuje týmovou práci a řešení problémů.
Směřuje správným směrem při řešení vzájemných vztahů mezi spolužáky, spoluhráči,
spoluaktéry pohybových činností.
Kompetence komunikativní
Žák: Vyjadřuje se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci. V projevech používá
správné názvosloví a odbornou terminologii.
Formuluje své myšlenky srozumitelně, souvisle a jazykově správně.
Vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování .
Učitel: Správným používáním terminologie a názvosloví vede žáky k jejich osvojování.
Vlastním příkladem a kultivovaným projevem vede žáky k dovednostem komunikačním a
vyjadřovacím.
Hodnocením výstupů a referátů vede žáky ke správným formulacím a prezentacím svých
prací.
Zařazováním skupinových aktivit provokuje nutnost vzájemné komunikace, spolupráce a
tolerance.
Kompetence personální a sociální
Žák: Posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, odhaduje důsledky svého jednání a
chování v různých situacích (při výběru pohybových aktivit, sportovních terénů a prostředí,
při záchraně a dopomoci, při první pomoci, při volbě pohybové zátěže, relaxaci a regeneraci,
při zdravotním oslabení).
Stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní
orientace a životních podmínek (při výběru pohybových aktivit, sportovních terénů a
prostředí, při záchraně a dopomoci, při první pomoci, při volbě pohybové zátěže, relaxaci a
regeneraci, při zdravotním oslabení).
Reaguje adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany
jiných lidí, přijímá radu i kritiku (při pohybových testech, měření výsledků, hodnocení
výsledků závodů a soutěží i osobního výkonu jednotlivce).
122
Ověřuje si získané poznatky, kriticky zvažuje názory, postoje a jednání jiných lidí (při
samostatném plnění úkolů, vedení pohybových aktivit).
Má odpovědný vztah ke svému zdraví, pečuje o svůj fyzický i duševní rozvoj, je si vědom
důsledků nezdravého životního stylu a závislostí (při besedách, prezentaci referátů, výběru
pohybových aktivit).
Pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných pracovních a jiných činností, přijímá a
odpovědně plní svěřené úkoly (při pohybových hrách, pobytu v přírodě, v horském prostředí,
přípravě turistické akce, vedení pohybových aktivit).
Podněcuje práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažuje
návrhy druhých (při hledání vhodné sportovní taktiky a strategie, přípravě sportovní akce).
Přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předchází osobním konfliktům,
nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým (při týmové spolupráci,
sportovních soutěžích a utkáních).
Učitel: Vysvětlením individuálních zvláštností každého jedince vede žáky k stanovení jejich
vlastních reálných cílů.
Na příkladech uvede možné důsledky jednání a chování v různých situacích, krizích a
extrémních podmínkách, vysvětluje důležitost záchrany a dopomoci a respektování zásad
bezpečnosti při cvičení.
Vysvětluje důležitost první pomoci a právní důsledky jejího neposkytnutí.
Pravidelným hodnocením, důslednou, ale přiměřenou kritikou vede žáky k přijetí a nápravě
nedostatků.
Provádí testování, měření a hodnocení výkonů .Umožňuje žákům ověřovat si vlastní
výkonnost, zdokonalování či ztrátu tělesné kondice .
Zapojuje všechny žáky do pohybových aktivit, her, soutěží s tím, že jim pomůže nalézt v nich
jejich místo a uplatnění.
Dává žákům prostor pro vlastní nápady a návrhy týkající pohybových aktivit, sportovních
akcí a soutěží.
Vlastním příkladem, včasným a přiměřeným zásahem ovlivňuje vztahy mezi žáky.
Kompetence občanská
Žák: Jedná odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném
zájmu.
Chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje (při
pobytu na horách a v přírodě, organizaci sportovních akcí, sportovních utkáních).
Učitel: Vede žáky k angažovanosti při přípravě a realizaci sportovních akcí ve škole i v místě
bydliště.
Z vlastních zkušeností a při besedách s odborníky vede k pochopení významu životního
prostředí, uvědomění si, že pořádání venkovních sportovních akcí ho může poškozovat.
Povinností je tedy se chovat ohleduplně a popřípadě napravit škody.
Kompetence k podnikavosti
Žák: Má odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, tedy i ke vzdělávání.
Uvědomuje si význam celoživotního učení a je připraven přizpůsobovat se
měnícím se pracovním podmínkám
123
Učitel: Vede žáky k zodpovědnosti za vlastní zdraví.
Vysvětluje výhody tělesně zdatného a zdravého člověka v souvislosti s menší absencí, větší
výkonností, psychickou odolností.
Použité zkratky:
RVP G – Rámcový vzdělávací plán pro gymnázia
KK1 – kompetence k učení
KK2 – kompetence k řešení problémů
KK3 – kompetence komutativní
KK4 – kompetence sociální personální
KK5 - kompetence občanská
KK6 – kompetence k podnikavosti
PT – průřezové téma
PT1 - Osobnostní a sociální výchova
PT2 - Multikulturní výchova
PT4 - Mediální výchova
1. – 4. ročník
UCIVO
Činnosti ovlivňující zdraví:
Význam pohybu pro zdraví
- rekreační a výkonnostní sport
- duševní hygiena
Zdravý způsob života a péče o
zdraví
- denní režim
- otužování
Pravidla bezpečnosti a hygieny
Základy první pomoci
Výstup ŠVP, žák
Činnosti ovlivňující zdraví:
- aktivně vstupuje do organizace svého
pohybového režimu, některé pohybové
činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním
účelem
- usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti
- odmítá drogy a jiné škodliviny jako
neslučitelné se zdravím a sportem
- uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v
méně známém prostředí sportovišť, přírody,
silničního provozu
- předvídá možná nebezpečí úrazu a
přizpůsobí jim svou činnost
- žák volí sportovní vybavení (výstroj a
výzbroj)odpovídající příslušné činnosti a
okolním podmínkám (klimatickým, zařízení,
hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a
ošetřovat
-respektuje přijatá pravidla soužití mezi
vrstevníky a přispívá k utváření dobrých
mezilidských vztahů
- dovede posoudit různé způsoby
chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní
zdraví i zdraví druhých
- usiluje v rámci svých možností o aktivní
podporu zdraví
- samostatně využívá osvojené kompenzační a
relaxační techniky a sociální dovednosti k
regeneraci organismu,překonávání únavy a
předcházení stresovým situacím
- usiluje o správné držení těla
- projevuje odpovědné chování v situacích
ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při
poznámky
Do tělesné výchovy je z části
integrován obor Výchova ke
zdraví, který vhodně doplňuje
praktické pohybové činnosti.
PT1,2,4
KK1 –KK6
Náměty:
Hry, soutěže, samostatná cvičení,
skupinová cvičení, přednáška,
beseda, měření výkonů
124
mimořádných událostech; v případě potřeby
poskytne adekvátní první pomoc
1. – 4. ročník
Činnosti ovlivňující úroveň
pohybových dovedností:
Rozvoj pohybových schopností
- posilovací a protahovací cvičení
- cvičení na rozvoj rychlosti
- cvičení na rozvoj vytrvalosti
Pohybové hry
Gymnastika
- akrobacie
- přeskoky a cvičení na nářadí
Estetické a kondiční cvičení s
hudbou
- aerobik
Úpoly
- základy sebeobrany
Atletika
- běhy na dráze
- běhy v terénu
- skok do dálky nebo výšky
- hody a vrhy
Sportovní hry
- volejbal, basketbal,florbal,
kopaná
- herní činnosti jednotlivce
- herní kombinace
- průpravné hry
- hra se zjednodušenými pravidly
a s menším počtem hráčů
- pravidla
Netradiční hry:
- ringo, ultimate, stolní tenis,
softtenis, další hry
2. ročník
Turistika a pobyt v přírodě:
Sportovně turistický kurz,
Cykloturistika, turistika
-výzbroj, výstroj
-organizaze turistické/ cyklistické
tůry
-zásady první pomoci
1. ročník
Lyžování a snowboarding
- výzbroj, výstroj, údržba, nošení
lyží
- pravidla bezpečného chování,
nebezpečí na horách
- základní postoj, obraty, pády,
bruslení,odšlapování
- brzdění a zastavování
- jízda na vleku
- oblouky
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových
dovedností:
- zvládá osvojované pohybové dovednosti na
úrovni individuálních předpokladů a dokáže je
aplikovat ve hře,soutěži
- zná základní postupy rozvoje pohybových
dovedností a usiluje o své pohybové
sebezdokonalování
- posoudí kvalitu pohybové činnosti, označí
zjevné příčiny nedostatků
- respektuje zásady bezpečnosti při pobytu
v přírodě a při cyklistice, turistice
- zná základy první pomoci
-zvládá turistickou/ cyklistickou tůru
- respektuje zásady bezpečnosti při lyžování a
snowboardingu a pravidla bezpečného pohybu
na sjezdových tratích
- projevuje odpovědné chování na sjezdových
tratích, na vleku, řídí se pokyny správce
areálu, horské služby instruktorů
- zvládá podle svých předpokladů a možností
techniku lyžování, snowboardingu
Hloubka a náplň učiva se může
výrazně lišit v závislosti na tom,
zda jde o chlapeckou či dívčí
skupinu.
Učivo je zařazováno průběžně
s přiměřenou gradací.
PT1
KK1 – KK4
Náměty:
Hry, soutěže, samostatná cvičení,
skupinová cvičení, přednáška,
beseda, měření výkonů
Žák si volí buď turistiku nebo
cyklistiku.
- integrován obor Výchova ke
zdraví
PT1
KK1 – KK5
Náměty:
Hry, soutěže, skupinová cvičení,
beseda, přednáška
Žák si volí výuku snowboardingu
nebo lyžování.
- integrován obor Výchova ke
zdraví
PT1
KK1 –KK5
Náměty:
Hry, soutěže, skupinová cvičení,
beseda, přednáška
125
- klasická technika běhu na
lyžích, bruslení
1. – 4. ročník
Činnosti podporující pohybové
učení:
Komunikace v TV
- názvosloví, gesta, signály,
povely a vzájemná komunikace a
spolupráce při osvojovaných
pohybových činnostech
Sportovní výzbroj a výstroj
- funkčnost, výběr, ošetřování
Historie a současnost sportu
- úspěchy našeho sportu
- významní sportovci a soutěže
Pravidla osvojovaných
pohybových činností
- základní pravidla her, soutěží,
závodů
Zásady jednání a chování v
různém prostředí a v různých
činnostech, fair play jednání
Měření výkonů a posuzování
pohybových dovedností
- měření, evidence,
vyhodnocování
1. – 4. ročník
Zdravotní tělesná výchova
Zdravotně orientovaná zdatnost,
prevence a korekce jednostranného
zatížení a svalových dysbalancí
- testy
- kompenzační, relaxační a
vyrovnávací cvičení
- posilovací cvičení
- nevhodná cvičení
- prevence oslabení
- regenerace organismu
Činnosti podporující pohybové učení:
- žák užívá osvojované názvosloví na
úrovni cvičence,rozhodčího, diváka, čtenáře
novin a časopisů, uživatele internetu
- naplňuje ve školních podmínkách základní
olympijské myšlenky-fair play jednání, pomoc
handicapovaným, respekt k opačnému
pohlaví, ochranu přírody při sportu
- dohodne se na spolupráci i jednoduché
taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje
ji
- rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti
vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka,
organizátora
- sleduje určené prvky pohybové činnosti a
výkony, eviduje je a vyhodnotí
- zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché
turnaje,závody
- spolurozhoduje osvojované hry a soutěže
- zpracuje naměřená data a informace o
pohybových aktivitách.
Zdravotní tělesná výchova
- žák uplatňuje odpovídající
vytrvalost při korekci zdravotních
oslabení
- zařazuje pravidelně a samostatně
do svého pohybové ho režimu
speciální vyrovnávací cvičení
související s vlastním oslabením
- aktivně se vyhýbá činnostem,
které jsou kontraindikací
zdravotního oslabení
PT1,2,4
KK1 - KK
Náměty:
Hry, soutěže, samostatná cvičení,
skupinová cvičení, přednáška,
beseda, měření výkonů
Osobnostní rozvoj:
- sebepoznání
- psychohygiena
Náměty:
Individuální cvičení
126
5.17 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY
(SEMINÁŘE)
5.17.1 Konverzace z německého jazyka
Název předmětu: Konverzace z německého jazyka
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka realizuje obsah vzdělávací oblasti Další
cizí jazyk RVP G.
Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 0-0-2-3
Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu
20%. Výuka probíhá ve třetím a čtvrtém ročníku. Ve třetím ročníku s dvouhodinovou týdenní
dotací a ve čtvrtém ročníku s tříhodinovou týdenní dotací. Ve všech hodinách týdně se třída
dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku třetího ročníku. Výuka předmětu
probíhá v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami,
případně v kmenových třídách.
Používané metody a formy práce:
Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice,
tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry,
hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem,
poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině.
Vazby a přesahy:
Volitelný předmět německý jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů
společenských věd, českého jazyka a literatury.
Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky.
Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících
zemí.
Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je
používána základní slovní zásoba.
Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti,
spolupráci.
Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy.
127
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu německý jazyk jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
- tematický okruh Sociální komunikace
- tematický okruh Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme
v Evropě
Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí
Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce
Klíčové kompetence
V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí,
s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/;
- nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití
různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/;
- zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji;
- pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i
opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť;
- systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným
zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost
spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných
předmětů;
- zadává domácí cvičení a kontroluje je.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např.
odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení
příběhu či znalost gramatického jevu;
- zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci
použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí;
- vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení
problémů či problémové situace;
- zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i
z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační
prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace
ve dvojici, ve skupině;
128
-
připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími;
vede žáky k reprodukci slyšenému;
při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a
cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce;
- do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách;
- zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž
prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit;
- diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních
situacích.
Kompetence občanská
Učitel:
- opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných,
komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/;
- zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i
v německy mluvících zemích;
- zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy
mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a
ekologickým odlišnostem;
- zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé
z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a
hodnotami jiné země.
Kompetence k podnikavosti
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP
- Rámcový vzdělávací program
RVP G
- Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠVP
- Školní vzdělávací program
129
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
3.
Zvuková stránka jazyka
výslovnost, přízvuk, intonace
Mluvnice
Podstatná jména: určenost a
neurčenost, skloňování a jeho
zvláštnosti
Přídavná jména: skloňování,
stupňování, srovnávání
Zájmena: druhy zájmen a
zájmeno „es“
Číslovky: základní, řadové
Příslovce: druhy, stupňování
Předložky: se 3., 4. pádem,
se 3. a 4. pádem
Částice: „doch“ v odpovědi na
zápornou otázku
Slovesa: časování, tvary různých
časů
Větná skladba: větný rámec, věta
jednoduchá, souvětí
Komunikační situace
vyprávění
rozhovor
popis
vyjádření problému
diskuse
Tematické okruhy
Vzdělání, budoucí plány
Zábava, kultura
Práce a povolání
Rodina
Počasí a roční období
Životní prostředí
Německy mluvící země
4.
Zvuková stránka jazyka
výslovnost, přízvuk, intonace
Mluvnice
Podstatná jména: vlastní jména,
zeměpisné názvy
Přídavná jména: zpodstatnělá
přídavná jména
Zájmena: neurčitá, „wenig“ a
„viel“, „einig-, einzeln-, ander-„
Číslovky: neurčité
Příslovce: zájmenná
Předložky: se 2. pádem,
v časových údajích
Částice: modální a jejich použití
Slovesa: infinitiv přítomný,
minulý, závislý
Porozumění a poslech
rozumí klíčovým informacím
a pracuje s nimi
chápe hlavní smysl autentické
konverzace
rozezná různé názory a stanoviska
Osobnostní a sociální výchova
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Čtení
čte i delší texty a upravenou
beletrii
čte denní tisk a orientuje se v něm
Interaktivní řečové
dovednosti
adekvátně se vyjadřuje
k tematickým okruhům
vyjádří subjektivní názor
vyjádří toleranci
vyjádří spokojenost
vyjádří nespokojenost
porovná výhody-nevýhody
popíše možné problémy
diskutuje
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Environmentální výchova
Člověk a životní prostředí
Psaní
napíše esej
napíše osobní i úřední dopis
napíše odpověď na dopis
napíše krátké sdělení /e-mail/
Porozumění a poslech
rozumí běžné konverzaci
rozlišuje různé mluvčí
rozumí titulkům a
podstatě textům ve sděl.
prostředcích
Čtení
Čte srozumitelně a
plynule i delší texty
čte i texty s abstraktní
tematikou
vyhledá v textu detailní
informace
Interaktivní řečové dovednosti
Osobnostní a sociální výchova
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Mediální výchova
Média a mediální
130
Větná vazba: infinitivní konstrukce
Tvoření slov
Komunikační situace
vyprávění
rozhovor
popis
vyjádření problému
diskuse
Tematické okruhy
Česká republika + Praha
Cestování
Literatura
Bydlení
Volný čas a fitnes
Nakupování a konsum
Sdělovací prostředky
vysvětlí problém
vypráví zážitky
při rozhovoru a diskusi
reaguje adekvátně a
gramaticky správně,
odůvodní svůj názor
vede aktivně i odborný
rozhovor na základě
tematických okruhů
Produkce
Psaní
napíše krátké sdělení i
delší vyprávění
popíše osobu, věc i situaci
napíše blahopřání, dopisy
napíše a písemné zdůvodní svůj
názor
131
5.17.2 Konverzace z jazyka německého
Název předmětu: Konverzace z jazyka německého
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka realizuje obsah vzdělávací oblasti Další
cizí jazyk RVP G.
Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 0-0-0-3
Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu
20%. Výuka probíhá ve čtvrtém ročníku s tříhodinovou týdenní dotací. Ve všech hodinách
týdně se třída dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku třetího ročníku.
Výuka předmětu probíhá v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a
dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.
Používané metody a formy práce:
Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice,
tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry,
hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem,
poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině.
Vazby a přesahy:
Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka má vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů
společenských věd, českého jazyka a literatury.
Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky.
Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících
zemí.
Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je
používána základní slovní zásoba.
Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti,
spolupráci.
Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy.
132
Průřezová témata:
Do volitelného předmětu Konverzace z německého jazyka jsou částečně integrována tato
průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
- tematický okruh Sociální komunikace
- tematický okruh Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme
v Evropě
Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí
Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí,
s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/;
- nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití
různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/;
- zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji;
- pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i
opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť;
- systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným
zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost
spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných
předmětů;
- zadává domácí cvičení a kontroluje je.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např.
odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení
příběhu či znalost gramatického jevu;
- zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci
použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí;
- vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení
problémů či problémové situace;
- zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i
z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.
133
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační
prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace
ve dvojici, ve skupině;
- připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími;
- vede žáky k reprodukci slyšenému;
- při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a
cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce;
- do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách;
- zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž
prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit;
- diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních
situacích.
Kompetence občanská
Učitel:
- opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných,
komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/;
- zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i
v německy mluvících zemích;
- zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy
mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a
ekologickým odlišnostem;
- zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé
z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a
hodnotami jiné země.
Kompetence k podnikavosti
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP
- Rámcový vzdělávací program
RVP G
- Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠVP
- Školní vzdělávací program
134
Učivo
Výstup ŠVP
Poznámky
Žák:
4.
Zvuková stránka jazyka
výslovnost, přízvuk, intonace
Porozumění a poslech
rozumí běžné konverzaci
rozlišuje různé mluvčí
rozumí titulkům a
podstatě textům ve sděl.
prostředcích
Mluvnice
Podstatná jména: vlastní jména,
zeměpisné názvy
Přídavná jména: zpodstatnělá
přídavná jména
Čtení
Zájmena: neurčitá, „wenig“ a
Čte srozumitelně a
„viel“, „einig-, einzeln-, ander-„
plynule i delší texty
Číslovky: neurčité
čte i texty s abstraktní
Příslovce: zájmenná
tematikou
Předložky: se 2. pádem,
vyhledá v textu detailní
v časových údajích
informace
Částice: modální a jejich použití
Slovesa: infinitiv přítomný,
minulý, závislý
Interaktivní řečové
Větná vazba: infinitivní konstrukce dovednosti
Tvoření slov
vysvětlí problém
vypráví zážitky
Komunikační situace
při rozhovoru a diskusi
vyprávění
reaguje adekvátně a
rozhovor
gramaticky správně,
popis
odůvodní svůj názor
vyjádření problému
vede aktivně i odborný
diskuse
rozhovor na základě
tematických okruhů
Tematické okruhy
Vzdělání, budoucí plány
Zábava, kultura
Psaní
Práce a povolání
napíše krátké sdělení i
Rodina
delší vyprávění
Počasí a roční období
popíše osobu, věc i situaci
Životní prostředí
napíše blahopřání, dopisy
Německy mluvící země
napíše a písemné zdůvodní svůj
Česká republika + Praha
názor
Cestování
Literatura
Bydlení
Volný čas a fitnes
Nakupování a konsum
Sdělovací prostředky
Osobnostní a sociální výchova
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Sociální komunikace
Spolupráce a soutěž
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě
Environmentální výchova
Člověk a životní prostředí
Mediální výchova
Média a mediální
Produkce
135
5.17.3 Seminář společenskovědní
Název předmětu: Seminář společenskovědní
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Cílem vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní je prohloubení a rozšíření poznatků
a dovedností žáků především z oblasti psychologie a sociologie, a to s ohledem na požadavky
k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto
volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských
jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se
zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a
odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na
kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 0
Předmět Seminář společenskovědní je v učebním plánu gymnázia dotován 2 hodinami za
týden, a to ve 3. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy
společenských věd.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel
také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální
techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář společenskovědní má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Základy společenských věd – psychologie a sociologie
Biologie – biologie člověka, vývojová stádia lidského života
Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa
Geografie – globalizace a globální problémy
Český jazyk a literatura – komunikace
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
136
Kompetence k učení
Učitel:
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci;
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování;
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně;
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí;
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory;
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím;
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých;
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci.
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky
k zájmu o společenské dění;
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství.
137
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o
pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se
v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu;
- formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
ZSV – Základy společenských věd
BIG – Biologie
GGR - Geografie
DEJ – Dějepis
CJL – Český jazyk a literatura
3.ročník
Učivo
PSYCHOLOGIE
psychologické disciplíny
psychologický výzkum a
metody výzkumu
dějiny psychologie
psychologie osobnosti
vývojová psychologie
psychohygiena
psychopatologie
SOCIOLOGIE
přehled sociologických disciplín
metody sociologického
výzkumu
přehled hlavních sociologických
směrů a teorií
socializace, struktura společnosti
sociální interakce a komunikace
sociální deviace
sociologie rodiny
náboženství
současná společnost
Výstup ŠVP
Žák:
orientuje se v základních
psychologických pojmech
rozliší psychologické disciplíny
popíše metody psychologického
výzkumu
uvede příklady psychologických
směrů a jejich představitelů
rozliší jednotlivé psychické jevy
porovná období vývoje osobnosti
uvědomuje si význam psychohygieny
popíše zátěžové situace
rozliší druhy psychických poruch
orientuje se v základních
sociologických pojmech
rozliší sociologické disciplíny
popíše metody sociologického
výzkumu
uvede příklady sociologických směrů
a teorií
objasní proces socializace a jeho
význam
popíše strukturu společnosti
objasní sociální interakci
rozliší a uplatňuje různé způsoby
komunikace
rozliší sociální deviace
orientuje se v možnostech prevence
sociálně patologických jevů
porovná funkce rodiny dříve a dnes
zhodnotí význam náboženství v životě
člověka a společnosti
uvědomí si nebezpečí sekt
rozliší stádia společenské změny
orientuje se v globálních problémech
rozliší přírodní prostředí a kulturu
Poznámky
ZSV, BIG
ZSV, CJL, DEJ, GGR
138
5.17.4 Seminář společenskovědní 2
Název předmětu: Seminář společenskovědní 2
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Cílem vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní je prohloubení a rozšíření poznatků
a dovedností žáků především z oblasti politologie, práva, ekonomie, mezinárodních vztahů,
filozofie a etiky, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám
na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled
na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích
každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků,
na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po
vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Předmět Seminář společenskovědní je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za
týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy
společenských věd.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel
také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální
techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář společenskovědní má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Základy společenských věd – politologie, právo, ekonomie, mezinárodní vztahy, filozofie a
etika
Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa
Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace
Český jazyk a literatura – významné osobnosti filozofického myšlení
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
139
Kompetence k učení
Učitel:
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci;
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování;
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně;
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí;
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory;
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím;
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých;
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci.
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky
k zájmu o společenské dění;
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství.
140
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o
pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se
v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu;
- formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
ŠVP – Školní vzdělávací program
ZSV – Základy společenských věd
GGR – Geografie
DEJ – Dějepis
CJL – Český jazyk a literatura
4.ročník
Učivo
POLITOLOGIE
politologie a ostatní vědní obory
stát a teorie vzniku státu
typy států a formy vlády
politika, politické strany, ideologie
Ústava ČR, legislativní proces, volební
systémy, volby
lidská práva a významné dokumenty
k lidským právům
Výstup ŠVP
Žák:
- orientuje se v základních
politologických termínech
Poznámky
ZSV, DEJ
- popíše teorie, jak vznikl stát
- uvede příklady forem vlád a států,
porovná je z hlediska historie a
současnosti
- vysvětlí obsah politické činnosti,
porovná program politických stran
- rozliší charakteristické znaky
ideologií, uvede konkrétní příklady
- porovná postavení občana
v demokratickém a totalitním státě
- orientuje se v problematice lidských
práv
PRÁVO
právní věda a ostatní vědní obory
právní vztahy, práva a povinnosti
účastníků právních vztahů
právní řád
právní odvětví práva veřejného a
soukromého
trestní řízení, občanské soudní řízení a
správní řízení
typy smluv
orgány právní ochrany
- orientuje se v základních právních
pojmem
ZSV
- popíše prvky právních vztahů a
objasní význam utváření těchto vztahů
- orientuje se v hierarchickém systému
právních předpisů ČR
- rozliší a na konkrétních příkladech
uvede, co se projednává v rámci
trestního řízení, občanského soudního
řízení a správního řízení
- orientuje se v jednotlivých právních
odvětvích
- rozliší náplň činnosti vybraných
orgánů právní ochrany
EKONOMIE
ekonomie a ostatní vědní obory
dějiny ekonomických teorií
- orientuje se v základních
ekonomických termínech
ZSV, DEJ
141
tržní ekonomický systém
transformace české ekonomiky po roce
1989
makroekonomičtí ukazatelé národního
hospodářství
zásahy státu do tržní ekonomiky
státní rozpočet, daně
podnikání, obchodní společnosti
zaměstnání a typy mezd
finanční produkty
- popíše významné ekonomické teorie a
pojmenuje jejich hlavní představitele
- porovná tržní a příkazový ek. systém
- objasní cíle a opatření transformace
české ekonomiky po roce 1989
- uvede příklady a důvody státních
zásahů do tržní ekonomiky
- rozliší příjmové a výdajové položky
státního rozpočtu
- srovná druhy obchodních společností
- vysvětlí rozdíly v typech mezd
- vymezí možnosti hospodaření
domácnosti, formy investic, úvěrů i
rizika s tím spojená
MEZINÁRODNÍ VZTAHY
nadnárodní a mezinárodní organizace
OSN, NATO
sjednocování Evropy
Rada Evropy
Evropská unie
členství ČR v EU
další mezinárodní organizace
- orientuje se v základních pojmem
týkajících se mezinárodních vztahů
ZSV, GGR, DEJ
- objasní rozdíl mezi nadnárodní a
mezinárodní organizací
- orientuje se v cílech, činnosti a
orgánech organizací OSN a NATO i
dalších mezinárodních organizacích,
zejména ekonomických
- pojmenuje odborné organizace OSN a
popíše jejich činnosti
- popíše základní ideová východiska
sjednocování Evropy
- na konkrétních příkladech objasní
činnosti orgánů EU, jejich legislativní
pravomoci a význam
- vymezí a posoudí dopady členství ČR
v mezinárodních organizacích
FILOZOFIE A ETIKA
filozofie a etika, jejich význam v životě
člověka
antická filozofie, jednotlivá období
filozofie v období středověku
(patristika a scholastika)
filozofie v období renesance
filozofie v období novověku (novověký
racionalismus a empirismus)
filozofie v období osvícenství
německá klasická filozofie
filozofické směry 19. století
(pozitivismus, marxismus,
iracionalismus)
filozofické směry 20. století
(novotomismus, pragmatismus,
fenomenologie, existencialismus,
- orientuje se v základních etických a
filozofických termínech
DEJ, CJL
- vymezí klíčové etapy a směry
filozofického myšlení, uvede jejich
charakteristiku, význam a hlavní
představitele
- porovná filozofické myšlenky Platóna
a Aristotela
- zhodnotí hledání smyslu života
v rámci filozofie helénismu
- porovná antický a středověký obraz
světa
- na příkladu názorů vybraných
osobností středověku popíše hledání
vzájemného vztahu víry a rozumu
- porovná středověký a novověký obraz
142
kritický racionalismus, hermeneutika)
světa
- uvede rozdíly mezi racionalismem a
empirismem
- popíše význam německého idealismu
- vymezí charakteristické znaky a vznik
filozofických směrů 19. a 20. století
143
5.17.5 Seminář práva a logiky
Název předmětu: Seminář práva a logiky
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Cílem vyučovacího předmětu Seminář práva a logiky je prohloubení a rozšíření poznatků a
dovedností žáků především z oblasti práva a logiky, a to s ohledem na požadavky k maturitní
zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného
předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a
aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na
rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu
k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci
intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Předmět Seminář práva a logiky je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden, a
to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy
společenských věd.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel
také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální
techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář práva a logiky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Základy společenských věd – právo
Matematika – výroková logika, prostorová představivost, numerické myšlení
Český jazyk a literatura – verbální a kritické myšlení
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář práva a logiky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
144
Kompetence k učení
Učitel:
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci;
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování;
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně;
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí;
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory;
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím;
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých;
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci.
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky
k zájmu o společenské dění;
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství.
145
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o
pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se
v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu;
- formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
ŠVP – Školní vzdělávací program
ZSV – Základy společenských věd
MAT – Matematika
CJL – Český jazyk a literatura
4. ročník
Učivo
OBČAN A PRÁVO
právní vztahy – prvky právních vztahů,
právní úkony, závazky
dědění
obchodní právo – obchodní společnosti,
nekalá soutěž
pracovní právo
trestní právo – hmotné a procesní
základy odborné terminologie
řešení příkladů a psaní smluv
Výstup ŠVP
Žák:
- orientuje se v občanském, obchodním,
pracovním a rodinném právu
Poznámky
ZSV
- orientuje se v trestním právu hmotném
a procesním
- uvede na konkrétních příkladech, jaké
případy se řeší v občanském soudním
řízení a jaké v trestním řízení
- rozumí základním odborným výrazům
z oblasti práva
- vymezí základní principy pracovního
práva a práva a povinnosti
zaměstnanců a zaměstnavatelů
LOGIKA
verbální myšlení
kritické myšlení
analytické myšlení
úsudky
výroková logika
prostorová představivost
symbolické myšlení
numerické myšlení
- orientuje se v základních pojmech
výrokové logiky
ZSV, MAT, CJL
- řeší úlohy využívající verbální,
kritické, analytické a numerické
myšlení
- rozumí krátkým odborným textům
- objasní strukturu testů studijních
předpokladů a způsoby řešení
základních typových úloh
146
5.17.6 Seminář politologie a ekonomie
Název předmětu: Seminář politologie a ekonomie
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Cílem vyučovacího předmětu Seminář politologie a ekonomie je prohloubení a rozšíření
poznatků a dovedností žáků především z oblasti politologie a ekonomie, a to s ohledem na
požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím
tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve
společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života.
Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti
a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění a zájem o aktivní
zapojení se do společenského dění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního
a občanského profilu žáků.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Předmět Seminář politologie a ekonomie je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za
týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy
společenských věd.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel
také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální
techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář politologie a ekonomie má vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
Základy společenských věd – politologie, právo, ekonomie, mezinárodní vztahy
Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa
Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace
Český jazyk a literatura – prezentace, rétorika
Matematika – využití matematických příkladů při práci s rodinným rozpočtem
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář politologie a ekonomie vede učitel žáka
k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
147
Kompetence k učení
Učitel:
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí a zdůvodnili je, vyhodnotili a ověřili správnost zvoleného postupu a
dosažené výsledky
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky
k zájmu o společenské dění
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství
148
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o
pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se
v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu
- formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů
Použité zkratky:
ZSV – Základy společenských věd
GGR - Geografie
DEJ – Dějepis
CJL – Český jazyk a literatura
MAT - Matematika
4.ročník
Učivo
POLITOLOGIE
stát, teorie vzniku státu, znaky a funkce
státu, formy států
formy demokracie
principy dělby státní moci v různých
typech států
politické strany a ideologie
dějiny politických teorií
politické systémy vyspělých
demokracií
Ústava ČR, legislativní proces, volební
systémy, volby
lidská práva a významné dokumenty
k lidským právům
orgány na ochranu lidských práv
MEZINÁRODNÍ VZTAHY
subjekty mezinárodních vztahů
mezinárodní smlouvy
zahraniční politika, diplomacie
konflikty mezi státy i uvnitř států,
terorismus
vývoj mezinárodních vztahů od konce
2. světové války, studená válka
integrační a dezintegrační snahy
v Evropě a ve světě
nadnárodní a mezinárodní organizace
OSN, NATO
Výsledky vzdělávání
Žák:
- efektivně používá pojmový aparát
Poznámky
ZSV, DEJ
- vysvětlí podstatné odlišnosti mezi
typy států, uvede příklady forem vlád
- vymezí charakteristické znaky
demokracie
- vyjmenuje oblasti politické činnosti,
porovná program politických stran
- rozliší charakteristické znaky
ideologií, uvede konkrétní příklady
využití ideologií v různých oblastech
společenského života
- porovná klady a zápory jednotlivých
způsobů delegace moci ve státě
- orientuje se v problematice lidských
práv, rozliší kompetence jednotlivých
institucí na ochranu lidských práv
- orientuje se v historických
souvislostech mezinárodních vztahů
ZSV, GGR, DEJ
- objasní rozdíl mezi nadnárodní a
mezivládní spoluprácí
- popíše motivy mezinárodních vztahů
- na konkrétních příkladech objasní cíle
terorismu
- popíše nejdůležitější události
poválečného období a jejich dopad
- odliší motivy spolupráce a konfliktů
uvnitř států i mezi nimi
- orientuje se v cílech, činnosti a
149
světové ekonomické organizace
další významné organizace
východiska sjednocování Evropy
Rada Evropy
významné smlouvy prohlubující
spolupráci států Evropy
EU, pilíře, orgány a instituce EU
mechanismy rozhodování EU
členství ČR v EU
EKONOMIE
dějiny ekonomických teorií
ekonomické sektory a systémy
tržní ekonomický systém
monetární politika
cenné papíry a burzy
zásahy státu do tržní ekonomiky
transformace centrálně plánovaných
ekonomik
postavení české ekonomiky ve světě
ekonomická integrace
makroekonomické ukazatele národního
hospodářství
státní rozpočet, daně
sociální zabezpečení občanů
podnikání, obchodní společnosti
zaměstnání a typy mezd
finanční produkty
správa rodinného rozpočtu
možnosti investování, úvěry
orgánech organizací OSN a NATO i
dalších mezinárodních organizacích
- popíše základní ideová východiska
sjednocování Evropy
- na konkrétních příkladech objasní
činnosti orgánů EU, jejich legislativní
pravomoci a význam
- vymezí a posoudí dopady členství ČR
v mezinárodních organizacích
- orientuje se v základních
ekonomických termínech
ZSV, DEJ, GGR,
MAT
- popíše významné ekonomické teorie a
uvede jejich hlavní představitele
- rozliší a na konkrétních příkladech
uvede zásady tržního a příkazového
ekonomického systému
- objasní cíle a opatření transformace
české ekonomiky po roce 1989
- orientuje se v oblastech, kde dochází
k zásahům státu do tržní ekonomiky
- rozliší příjmové a výdajové položky
státního rozpočtu
- popíše motivy ekonomické integrace
- orientuje se v problematice
výkonnosti ekonomiky
- objasní význam jednotlivých
sociálních dávek
- srovná druhy obchodních společností
- vysvětlí rozdíly v typech mezd
- vymezí možnosti hospodaření
domácnosti, formy investic, úvěrů i
rizika s tím spojená
150
5.17.7 Seminář filozofie a etiky
Název předmětu: Seminář filozofie a etiky
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Cílem vyučovacího předmětu Seminář filozofie a etiky je prohloubení a rozšíření poznatků a
dovedností žáků především z oblasti filozofie a etiky, a to s ohledem na požadavky
k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto
volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských
jevech, upevňují svůj hodnotový systém a aplikují své poznatky v konkrétních situacích
každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků,
na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po
vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Předmět Seminář filozofie a etiky je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden,
a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy
společenských věd.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel
zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané
téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Pomocí
audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář filozofie a etiky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Základy společenských věd – filozofie, etika
Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa
Geografie – zeměpisné oblasti
Český jazyk a literatura – významné osobnosti filozofického myšlení
Matematika – významné osobnosti vědy
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář filozofie a etiky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat
informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci
151
- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu
k informacím a k jejich tvořivému zpracování
- formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění
výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou
osobnost
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich
řešení, rozhodují se samostatně
- formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali
se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky
k jeho zvládnutí
- organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky
získaných vědomostí v praxi
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní
názory
- využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní
komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným
informacím
- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a
srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem
spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují
dovednost být tolerantní k názorům druhých
- prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní
problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci
Kompetence občanská
Učitel:
- vede diskuse, zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky k zájmu o
společenské dění
- informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak
ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu
při plnění zadaných úkolů
152
Použité zkratky:
ZSV – Základy společenských věd
GGR - Geografie
DEJ – Dějepis
CJL – Český jazyk a literatura
MAT – Matematika
4.ročník
Učivo
ÚVOD DO FILOZOFIE A ETIKY,
ANTICKÁ FILOZOFIE
předmět filozofie, etiky a estetiky
vztah filozofie k ostatním vědám
přechod od mýtu k logu
literární prameny antiky (Homér,
Hésiodes)
Míletská škola, Pythagorejci, Elejská
škola, Atomisté,
Sofisté, Sokrates, Platón, Aristoteles
Kynická škola, Stoicismus,
Epikureismus, Skepticismus
Alexandrijská škola, Novoplatonismus
Výsledky vzdělávání
Žák:
- orientuje se v základních
filozofických a etických pojmech
Poznámky
ZSV, DEJ, GGR,
CJL
- popíše význam filozofie, etiky a
estetiky
- rozliší pojmy mýtus a logos, vymezí
důvody vzniku filozofie
- uvědomuje si význam antické
filozofie jako základu evropské
vzdělanosti
- charakterizuje myšlenky jednotlivých
směrů antiky a uvede jejich hlavní
představitele
- vyjádří a zdůvodní vlastní názor k
filozofickým myšlenkám antiky
- porovná a zhodnotí názory
významných myslitelů antiky
STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE
období patristiky a dějinná situace
ranného křesťanství
raná scholastika a spor nominalismu a
realismu a jejich hlavní zástupci
vrcholná scholastika a její hlavní
zástupci
arabská filozofie středověku
- charakterizuje myšlenky raného
křesťanství a scholastiky a jejich
hlavních představitelů
ZSV, CJL, DEJ,
GGR
- porovná základní rozdíly mezi
antickou a středověkou filozofií
- objasní základní myšlenky sporu mezi
realismem a nominalismem
- vyjádří a zdůvodní vlastní názor k
filozofickým myšlenkám středověku
- chápe arabskou filozofii jako
alternativní směr období středověku
FILOZOFIE V OBDOBÍ RENESANCE A
NOVOVĚKU, FILOZOFIE 19. A 20.
STOLETÍ
humanismus a renesance
reformace
novověký racionalismus a empirismus
osvícenství
německý idealismus
- vymezí a popíše charakteristické rysy
období renesance a novověku
ZSV, CJL, DEJ,
GGR, MAT
- uvede a zhodnotí významné
renesanční myšlenky
- na příkladech uvede reformační snahy
- charakterizuje a porovná novověký
racionalismus a empirismus
- vyjmenuje významné osobnosti
153
pozitivismus
marxismus
voluntarismus
filozofie existence
významné filozofické směry 20. století
novověku, uvede a zhodnotí jejich
filozofická stanoviska
- popíše myšlenky osvícenství a uvede
významné představitele
- charakterizuje významné filozofické
směry 19. a 20. století, ke každému
z nich uvede představitele
- vymezí hlavní rozdíly mezi
jednotlivými směry 19. a 20. století
- zaujme a zdůvodní vlastní názor
k myšlenkám směrů 19. a 20. století
154
5.17.8 Seminář z dějepisu
Název předmětu: Seminář z dějepisu
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení
Volitelný předmět Seminář z dějepisu vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve
vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP GV. Je určen žákům 3. a 4. ročníku. Soustředí
se zejména na klíčová období novověkých světových dějin, v jejich kontextu je věnována
pozornost dějinám národním. Seminář slouží k prohloubení znalostí dějepisu a systematické
přípravě k přijímacím zkouškám na VŠ a univerzity do oborů s historickým, politologickým,
humanitním a filozofickým zaměřením.
Práce v semináři vychází ze znalostí získaných v hodinách dějepisu a soustřeďuje se na
osvojování dovedností potřebných při práci s prameny, odbornou literaturou apod.
Velký důraz je kladen na to, aby studenti svými výstupy byli schopni srozumitelně vyjádřit
své vlastní myšlenky a názory, vedli diskusi, aby zvyšovali celkovou úroveň svého
vyjadřování a chování a aby rozvíjeli intelektuální, etickou , emocionální a estetickou složku
své osobnosti.
Časové a organizační vymezení
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících 0-0-2-3
Celková hodinová dotace činí 160 hodin. Předmět je zařazen do třetího a čtvrtého ročníku.
Posloupnost tematických celků není pro vyučujícího závazná.
Používané metody a formy práce
V rámci výuky je vhodné témata propojovat kvůli poznání souvislostí, obohacovat vlastními
náměty a zkušenostmi, využívat rozmanité výukové programy, materiály a informační zdroje.
Poněvadž se jedná o seminář, hlavní slovo by měli mít studenti a jejich postřehy k tématům.
Vyučující by měl studenty motivovat k diskusi a následně ji usměrňovat. Metodiku je vhodné
doplnit zadáváním týmové i individuální práce, prací na projektech atd. Výstupem je
celoročníková seminární práce, která může být základem práce pro SOČ
Cílenou volbou a variabilní skladbou by studenti měli být podněcování k zájmu o předmět a
k aktivitě.
155
Klíčové kompetence
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z dějepisu vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí různými metodami a strategiemi.
Kompetence k učení
Učitel :
- pracuje se žáky tak, aby si osvojili důležitá historická fakta a na základě jejich znalostí
dokázali vyložit dějinné procesy;
- zadáváním samostatné práce podporuje v žácích schopnost vyhledávat a získávat
informace.
Kompetence k řešení problémů
Učitel :
- zadáváním samostatného vyhledávání informací v historických pramenech učí žáky
analyzovat, srovnávat, kriticky hodnotit získaná fakta a dospívat k samostatným závěrům.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- při ústním prověřování znalostí a v diskusi nad nabízenými tématy učí žáky přesně a
srozumitelně formulovat myšlenky, argumentovat na základě zvládnutých historických
faktů, využívat všech prostředků zejména mluvené komunikace.
Kompetence občanské
Učitel:
- důrazem na vybrané kapitoly z historie formuje v žácích občanské postoje, vede je
k pochopení zásad života v občanské společnosti, k potřebě jejího stálého kultivování i
ochrany.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
- začleňuje žáky do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci;
- učitel vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině;
- učitel vede žáky k hodnocení vlastní práce i práce ostatních.
Kompetence k podnikavosti
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
156
Téma/Učivo
Výsledky vzdělávání
Poznámky
1.
-
vysvětlí rozdělení světa
v důsledku koloniální expanze a
rozpory mezi velmocemi
je schopen systematizovat
historické informace
diskutuje o příčinách válečných
konfliktů
orientuje se v průběhu první
světové války
popíše dopad první světové
války na lidi
objasní významné změny ve
světě po válce
posoudí první čs. odboj
v souvislosti se vznikem
republiky
odliší státy demokratické a státy
s totalitními a autoritativními
režimy
popíše projevy hospodářské
krize a posoudí dopady
zná válčící strany ve druhé
světové válce, orientuje se ve
vývoji války
popíše cíle německé okupační
politiky v Protektorátu Čechy a
Morava, život lidí zde, specifika
poměrů na Slovensku
zhodnotí přínos druhého odboje
k osvobození Československa a
popíše jeho projevy a uvede
významné osobnosti
vysvětlí zločinnost nacismu a
popíše holocaust
posoudí důsledky války pro lidi,
které zasáhla, a pro uspořádání
poválečného světa
GGR – rozpad koloniálního
systému a změny na mapě
CJL – literatura 1. poloviny
20. století
ZSV – volební systémy,
formy vlády, národnostní
otázka, nacismus,
šovinismus a rasismus,
lidská práva
popíše projevy a důsledky
studené války
charakterizuje komunistický
režim v Československu v jeho
vývoji a v souvislostech se
změnami v celém
komunistickém bloku
popíše vývoj ve vyspělých
demokraciích a vývoj evropské
integrace
popíše dekolonizaci a objasní
problémy třetího světa
vysvětlí rozpad sovětského
bloku
uvede příklady úspěchů vědy a
techniky ve 20. století
charakterizuje umění 20. století
na jeho typických ukázkách
GGR – rozpad koloniálního
systému a změny na mapě
světa
CJL – literatura
2. poloviny 20. Století
ZSV – volební systémy,
formy vlády, národnostní
otázka, nacionalismus,
šovinismus a rasismus,
lidská práva
-
Moderní doba - 1. polovina 20.
století
vztahy mezi velmocemi, boj o
rozdělení světa
první světová válka, válčící strany,
boje
Češi za války, první odboj
převrat v Rusku
bilance světové války
poválečné uspořádání světa a Evropy
vznik a vývoj ČSR ve 20. letech
vývoj v sovětském Rusku a v SSSR
fašismus, nacismus
světová hospodářská krize
zhoršení mezinárodních vztahů ve 30.
letech
kultura a umění v meziválečném
období
druhá světová válka, strany cíle,
průběh
život v protektorátu, druhý čs. odboj
válečné zločiny, holocaust
ukončení války, porážka mocností
Osy
bilance, důsledky
poválečné uspořádání Evropy
poválečné československo a jeho
vývoj
-
-
-
-
-
-
2. Soudobé dějiny
- studená válka
- počátek konfrontace mezi Východem
a Západem, vznik supervelmocí a
jejich bloků
- vznik OSN, lidská práva,
Norimberský soudní tribunál, mírové
smlouvy
- Trumanova doktrína, založení
Informbyra, Marshallův plán
hospodářské obnovy
- období studené války, vznik SRN a
NDR
- NATO a Varšavská smlouva,
Karibská krize
- Sovětský blok za studené války,
komunistický blok po Stalinově smrti,
nový kurz sovětské politiky,
uvolňování mezinárodního napětí
- poválečná obnova ČSR, zápas
-
-
-
157
-
-
-
-
-
demokratických sil s komunismem,
německý odsun
únorový převrat, teror jako prostředek
přeměny společnosti, politické
procesy, socialistická politika
vznik ČSSR a pokus o reformu
socialismu v Československu v roce
1968
sovětská okupace a období
normalizace, počátky disentu a jeho
boj o vědomí národa
„něžná revoluce“, pád komunismu
počátky konce studené války, jednání
o omezení strategických zbraní,
Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě
pád totalitních režimů a rozklad
Sovětského svazu
sjednocení Německa, konec studené
války, integrace demokratického světa
globální problémy lidstva, přehled
kulturního vývoje ve 20. století
integrační tendence v Evropě a ve
světě, mezinárodní spolupráce
158
5.17.9 Dějepisný seminář
Název předmětu: Dějepisný seminář
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU SEMINÁŘ Z DĚJEPISU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis RVP G. Vyučovací
předmět Dějepisný seminář přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho
hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu předávání
historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny
většiny současných společenských jevů. Významným způsobem zohledňuje základní hodnoty
evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů.
Předmět Dějepisný seminář úzce souvisí s předmětem Geografie, ale také s předměty
ostatními (důležité objevy a jejich význam pro rozvoj lidstva, náboženství, kultura, literatura).
Žák je veden k tomu, aby zejména
• chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních
závěrů, ale je kladením otázek;
• chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném
i historickém čase;
• rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i
minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci;
• cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním
či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1. 2. 3. 4.
hodinová dotace 0 0 0 3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Celková dotace 84 hodin.
Používané metody a formy práce:
• frontální výuka;
• skupinová a týmová spolupráce;
• besedy, přednášky a diskuse s odborníky;
• exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat (muzeum,
architektonické památky).
159
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Dějepis má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
VYV - Estetická výchova výtvarná
dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu Dějepisný
seminář
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Dějepisný seminář jsou integrována tato průřezová témata:
Realizují se tématické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech RVP G a Mediální výchova RVP.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Dějepisný seminář vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• zadává žákům referáty a vede je k samostatnému zpracovávání historických partií;
• organizuje exkurze na historicky významná místa, návštěvy muzeí apod. vede tak
žáky k porovnávání teoreticky získaných znalostí s realitou.
Kompetence k řešení problémů, Kompetence občanská
Učitel:
• klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností;
• vede žáky k používání vhodné literatury internetu a vede žáky ke kritickému hodnocení
pramenů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• při skupinové práci definuje zcela jasně úkol verbální či písemnou formou a vede žáky
k dodržení předem stanovených požadavků pravidel;
• rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí rozvíjet týmovou práci a principy
spolupráce.
Kompetence k podnikavosti
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při
plnění zadaných úkolů.
160
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
CJL - Český jazyk a literatura
GGR - Geografie
ZSV - Základy společenských věd
MAT - Matematika
FYZ - Fyzika
BIG - Biologie/geologie
VYV - Estetická výchova výtvarná
PT – průřezové téma
Učivo
Výsledky vzdělávání
Poznámky
Žák:
1. Úvod do studia historie (3)
• Význam historického
poznání pro současnost
• Práce historika, historické
informace, jejich typy, účel,
možnosti využití
• vznik historie jako vědy
• rozdělení historie
• historické metody
• historické prameny
• pomocné vědy historické
• vztah historie k ostatním vědám
• periodizace dějin
2. Pravěk a starověk (3)
• Doba kamenná paleolit, mezolit,
neolit, neolit
• Doba bronzová
• Doba železná
• Staroorientální státy :
• Mezopotámie
• Egypt
• Indie
• Čína
3. Antické Řecko (3)
•charakterizuje smysl historického poznání
a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a
proměnlivého
• rozlišuje různé zdroje historických
informací, způsob jejich získávání a úskalí
jejich interpretace
• vymezí rozdíl mezi historií a dějepisem
• vysvětlí metody práce historika
• uvede typy historických pramenů
• vyjmenuje pomocné vědy historické a
vysvětlí jejich obsah
• objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin
• objasní ve shodě s aktuálními
vědeckými poznatky materiální a
duchovní život lidské společnosti v
jednotlivých vývojových etapách
pravěku
• charakterizuje pojem archeologická kultura
• vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v
důsledku cílevědomé zemědělské a
řemeslné činnosti
• zařadí časově a prostorově hlavní
archeologické kultury pravěku
• zdůvodní civilizační přínos vybraných
starověkých společenství, antiky a křesťanství
jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá
evropská civilizace
• objasní židovství (vazbu mezi
židovstvím a křesťanstvím) a další
neevropské a kulturní systémy
• popíše určující procesy a
události,uvede významné osobnosti
starověkých dějin
• zdůvodní civilizační přínos antiky a
křesťanství jako základních fenoménů, z
nichž vyrůstá evropská civilizace
• objasní židovství (vazbu mezi
židovstvím a křesťanstvím) a další
neevropské a kulturní systémy
• popíše určující procesy a
události,uvede významné osobnosti
starověkých dějin
Předmětové vazba ZSV
Předmětové vazba –
GGR
VYV
BIG
CJL
ZSV
MAT
FYZ
Předmětové vazba –
GGR
VYV
CJL
ZSV
MAT
FYZ
161
4. Antický Řím (3)
• Naše země a ostatní Evropa v době římské;
civilizovanost a barbarství, limes romanus
jako civilizační hranice
• zdůvodní civilizační přínos antiky a
křesťanství jako základních fenoménů, z
nichž vyrůstá evropská civilizace
• objasní židovství (vazbu mezi
židovstvím a křesťanstvím) a další
neevropské a kulturní systémy
• popíše určující procesy a
události,uvede významné osobnosti
starověkých dějin
Předmětové vazba –
GGR
VYV
CJL
ZSV
MAT
FYZ
5. Raně středověké evropské říše (3)
• Stěhování národů
• Utváření středověké Evropy
• Normané a jejich vliv na vývoj západní
a jižní Evropy
• Počátky státních útvarů na našem území
• Český přemyslovský stát
• Islám a arabská říše.
5.-11. století a jeho specifické projevy ve
vybraných státních celcích
• Křesťanství jako nové kulturní a společenské
pojítko, vnitřní nejednota
• Boj o investituru
• křesťanství, papežství a císařství
• Křížové výpravy
• Vzdělanost a umění raného středověku
• objasní proces christianizace a její vliv
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
6. První státní útvary na našem území (3)
- Slované
- Sámova říše (623-658)
- dějiny Velkomoravské říše (830-907)
- cyrilometodějská mise, kultura a
společnost doby velkomoravské
- počátky českého státu (894-1055),
charakteristika vlád jednotlivých
panovníků
- kultura a společnost v 10. a 11. století,
románský sloh
7. Český stát v letech 1055 – 1306 a západní
Evropa v 9. - 12. století (3)
- vzestup českého státu na konci 12. a na
počátku 13. století
- posloupnost přemyslovských panovníků
s důrazem na vládu Přemysla I. Otakara,
Václava I., Přemysla II. Otakara a Václava II.
- vymření Přemyslovců
- objasnění vzniku a vývoje evropských
státních útvarů – Anglie, Francie,
normanské státy, Svatá říše římská
na konstituování raně středověkých států v
Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi
světskou a církevní mocí v západním a
východním kulturním okruhu i projevy vlivu
náboženství a církve ve středověké
společnosti
• definuje proměny hospodářského a
politického uspořádání středověké
společnosti
• charakterizuje základní rysy vývoje
na našem území
• vymezí specifika islámské oblasti
• vysvětlí důsledky tatarských a
nájezdů pro východní Evropu
• definuje proměny hospodářského a
politického uspořádání středověké
společnosti 11.-15. stol. a jeho
specifické projevy v našem prostředí
• charakterizuje základní rysy vývoje na
našem území
• definuje proměny hospodářského a
politického uspořádání středověké
společnosti 11.-14. stol. a jeho
specifické projevy v našem prostředí
• charakterizuje základní rysy vývoje na
našem území
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
8. Český stát za vlády Lucemburků (3)
- zápas o český trůn po vymření
Přemyslovců 1306 – 1310
- vláda Jana Lucemburského 1310 – 1346 a
jeho význam v zahraniční politice
- rodová politika Lucemburků
- Karel Lucemburský – markrabě moravský
- vláda císaře Karla IV. 1346 – 1378 –
162
-
domácí a říšská politika
úpadek lucemburské moci za krále
Václava IV.
krize katolické církve
gotická kultura
9. Husitské revoluční hnutí a doba
pohusitská (3)
- úpadek katolické církve a papežské
schizma
- Husův střet s církví
- hlavní husitské směry a jejich
charakteristika
- husitský program
- husitská revoluce (1419 – 1436), její
průběh a důsledky
- zápas o český trůn (1436 – 1458)
- vláda Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471)
10. Evropská reformace a renesance
v zaalpských zemích (3)
- luterská reformace
- kalvínská reformace
- reformace na britských ostrovech
- katolická reformace, církevní koncily
- německá selská válka
- humanismus a renesance
- středověká vzdělanost
11. Český stát v raném novověku (3)
- politické, hospodářské, sociální a
náboženské poměry v Českém království
v poslední čtvrtině 15. a v 16. století za
vlády Jagellonců a Habsburků
- Jagellonci na českém trůně
- mocenský nástup Habsburků, vláda
Ferdinanda I. 1526 –1564 a jeho snaha o
centralizovanou monarchii
- Česká konfese 1575
- vláda Rudolfa II. 1576 – 1611
- stavovské povstání a bitva na Bílé hoře
1618 – 1620
- poprava 27 českých pánů na
Staroměstském náměstí a Obnovené
zřízení zemské
12. Přechod od středověku k novověku (3)
- zámořské plavby a světový obchod v 15. a
16. století
- boj Nizozemí za samostatnost
- třicetiletá válka (1618 – 1648), její průběh
a důsledky
13. Dějiny Anglie a Francie v 16. a 17.
století (3)
- Anglie za Tudorovců a Stuartovců
- anglická revoluce
- náboženské války ve Francii a počátky
163
-
absolutismu
Ludvík XIV.
14. Střední a východní Evropa v 17. a 18.
století (3)
- úpadek Polska a postupné rozdělování
polského území mezi sousední státy
- nástup dynastie Romanovců na carský
trůn
- vláda Petra I. Velikého
- vláda Kateřiny II. Veliké
- vznik Pruska a jeho přeměna
v militaristický stát
15. Habsburská monarchie a země Koruny
české v letech 1648 – 1790 (3)
- politické a správní důsledky stavovského
povstání a třicetileté války pro české země
- vlády habsburských panovníků Leopolda
I., Josefa I., Karla VI. a pragmatická
sankce
- Marie Terezie
- válka o dědictví rakouské
- Josef II., osvícenství, osvícenské reformy
- baroko
16. Osvícenství, Velká francouzská
revoluce a napoleonské války (3)
- charakteristika osvícenské filozofie
- situace ve Francii v předvečer VFR
- průběh Velké francouzské revoluce
- posouzení významu a vlivu VFR a
srovnání VFR s revolucemi 16. a 17. století
- charakter napoleonské vlády,
napoleonských válek
- příčiny Napoleonovy porážky
- Vídeňský kongres a poválečné uspořádání
Evropy
• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a
principy osvícenství a rozpozná jejich
uplatnění v revolucích 18. a 19.
století.
• Νa konkrétních příkladech jednotlivých
států demonstruje postupný rozklad, zánik
a proměny dosavadních systémů přes úsilí
mocenských struktur o jejich udržení.
• Posoudí význam ústavy a novou organizaci
státu, uvede základní typy parlamentních
státních systémů.
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
17. Dějiny USA od vzniku do konce 19.
století (3)
- objevení Ameriky
- první osady v Severní Americe
- rozdíly mezi severními a jižními
koloniemi
- spor kolonií s Anglií
- válka za nezávislost kolonií
- Prohlášení nezávislosti
- válka Jihu proti Severu 1861 – 1865
- období rekonstrukce
- dominance USA na americkém
kontinentě
18. Revoluční vlny 20. – 40. let 19.století
v Evropě a českých zemích (3)
- vysvětli pojem Svatá aliance
- revoluce 30. let 19. století v Evropě –
• vysvětlí emancipační úsilí národů a
jednotlivých společenských vrstev;
vymezí místo utváření českého
164
národní hnutí
- rok 1848 v Evropě, v Habsburské
monarchii a v českých zemích
19. Vývoj v Evropě a českých zemích ve 2.
polovině 19. století (3)
- vývoj Anglie ve 2. polovině 19. století
- Francie za Napoleona III.
- sjednocení Itálie a Německa
- politické, ekonomické a sociální poměry
v Rusku v 2. polovině 19. století
- Bachův absolutismus
- Češi a česká politika v habsburské
monarchii
- vysvětli pojmy: liberalismus,
konzervatismus, socialismus, marxismus,
bolševismus, anarchismus, radikalismus,
demokracie
20. Evropa a svět před 1. světovou válkou a
1. světová válka (3)
- vznik Dvojspolku a Trojspolku
- vznik Trojdohody
- vznik Balkánského bloku
- mezinárodní vztahy před vypuknutím 1.
světové války a příčiny válečného konfliktu
- 4 fáze 1. světové války
- československý odboj a jeho význam pro
vznik samostatného čs. státu, čs. legie
novodobého národa
v tomto procesu včetně jeho
specifických rysů.
• vysvětlí emancipační úsilí národů a
jednotlivých společenských vrstev;
vymezí místo utváření českého
novodobého národa
v tomto procesu včetně jeho
specifických rysů.
• charakterizuje proces modernizace,
vysvětlí průběh industrializace a její
ekonomické, sociální
a politické důsledky; rozpozná její
ekologická rizika; určí základní příčiny
asymetrického vývoje
Evropy a světa v důsledku rozdílného
tempa modernizace.
• objasní tendence vývoje české
společnosti ve 2. pol. 19. stol.
• Vysvětlí expanzivní záměry velmocí
v okrajových částech Evropy a
mimoevropském světě, jež byly
příčinou četných střetů a konfliktů
daného období
• Charakterizuje první světovou válku,
dokumentuje její sociální, hospodářské a
politické důsledky.
- poválečné uspořádání – mírové konference,
vznik Společnosti národů
21. Vznik ČSR a její vývoj do Mnichova
1938, druhá republika (3)
- vědecké, společenské a politické působení
TGM
- vyhlášení republiky
- mírová konference v Paříži
- přijetí ústavy
- národnostní struktura
- zahraniční orientace
- Švehlovy vládní kabinety
- hospodářská konjunktura 1924 – 1929
- vliv hospodářské krize na obyvatelstvo a
na stabilitu republiky
- významná politická uskupení v ČSR
- boj československé demokracie o přežití
- Mnichov 1938
- Druhá republika
• Vysvětlí základní problémy vnitřního
22. Evropa a svět v letech 1918 – 1938 (3)
- ruské revoluce 1917 a bolševická diktatura
v sovětském Rusku
- Výmarská republika
- krach na newyorské burze 24.10. 1929
- důsledky hospodářské krize ve světě
- evropské diktatury
• Uvede příčiny a projevy politického
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
vývoje v naší zemi.
a mocenského obrazu světa, který byl
určen vyčerpáním tradičních
evropských velmocí, vzestupem USA
a nastolením bolševické moci
v Rusku.
• Vymezí základní znaky totalitních
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
165
-
nástup nacismu v Německu
stalinistická diktatura v SSSR
politika západních velmocí, úsilí o
kolektivní bezpečnost, rozpad
versailleského systému
ideologií a dovede je srovnat se
zásadami demokracie;objasní příčiny
a podstatu agresivní politiky a
neschopnosti potenciálních obětí jim
čelit.
• Vysvětlí souvislost mezi světovou
hospodářskou krizí a vyhrocením
politických problémů, které byly
provázeny radikalizací
pravicových i levicových
protidemokratických sil.
• Popíše a zhodnotí životní způsob
v moderní evropské společnosti,
zhodnotí význam masové kultury
23. 2. světová válka (3)
- zřízení Protektorátu Čechy a Morava a jeho
postavení ve vztahu k Třetí říši, vznik
Slovenského štátu
- perzekuce českého národa
- konečné cíle nacistů vzhledem
k Protektorátu
- příčiny druhé světové války
- průběh války na evropských i
mimoevropských bojištích včetně porážky
fašistického bloku
a osvobození
- válečné zločiny (pojmy kolaborace,
diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust Židů
a Romů,
konečné řešení židovské otázky,
Norimberský proces)
- protinacistický odboj
• Charakterizuje 2. světovou válku,
24. Vývoj Československa v letech 1945 –
1992 a vznik České republiky 1993 (3)
- rozchod s politickým systémem
předmnichovské republiky
- únorový převrat 1948
- základy socialistické ekonomiky
- politické procesy v 50. letech
- pokus o reformu socialismu
v Československu v roce 1968
- sovětská okupace a normalizace
- Charta 77
- zhroucení komunistického režimu, 17.
listopad 1989
- politická a ekonomická situace
v Československu na počátku 90. let
- rozdělení státu
• Vysvětlí základní problémy vnitřního
25. Studená válka, vyspělé demokracie ve 2.
polovině 20. století (3)
- poválečné uspořádání světa
- charakteristika studené války
- politický vývoj v USA, VB, Francii a SRN
- Sovětský svaz a komunistický blok
- válečné konflikty 2. poloviny 20. století
(izraelsko-arabský konflikt, korejská válka,
karibská krize, vietnamská válka, válka
• charakterizuje vznik, vývoj a
dokumentuje její sociální, hospodářské a
politické důsledky.
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
FYZ
vývoje v naší zemi.
rozpad bipolárního světa, jeho
vojenská, politická a hospodářská
seskupení, vzájemné vztahy a
nejvýznamnější konflikty
• Vysvětlí základní problémy vnitřního
vývoje zemí západního a východního
bloku; zejména se zaměří na pochopení
vnitřního vývoje a vzájemných vztahů
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
PT
166
v Perském zálivu)
supervelmocí USA, SSSR a situaci ve
střední Evropě.
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globální problémy,
jejich příčiny a
důsledky
PT
• Mediální výchova
okruh Role médií
v moderních dějinách
26. Globální svět (3)
- konec studené války a pád železné opony
- vznik, vývoj a význam významných
světových a evropských organizací (OSN,
NATO,
EU)
- zařazení České republiky do evropských a
světových organizací
- občanské války
- terorismus
- globální problémy soudobého světa
• Porovná a vysvětlí způsob života a chování
v nedemokratických společnostech a v
demokraciích.
• Popíše mechanismy a
prostředky postupného
sjednocování Evropy na
demokratických principech, vysvětlí lidská
práva v souvislosti s evropskou kulturní
tradicí; zná základní instituce sjednocující
se Evropy, jejich úlohu a fungování.
• Objasní hlavní problémy specifické
cesty vývoje významných
postkoloniálních rozvojových
zemí; objasní význam islámské a
některé další neevropské kultury v
moderním světě.
• Vymezí základní problémy soudobého
světa
Předmětové vazba –
GGR, CJL,ZSV
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globalizační a
rozvojové procesy
PT
•Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech okruh
Globální problémy,
jejich příčiny a
důsledky
PT
• Mediální výchova
okruh Role médií
v moderních dějinách
Předmětové vazba –
GGR
CJL
ZSV
27. Opakování (6)
167
5.17.10 Seminář z geografie I
Název předmětu: Seminář z geografie I
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
Předmět vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje
okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a
kartografie. Svým charakterem přesahuje Seminář z geografie do dalších vzdělávacích oborů
RVP G (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ).
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce,
Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového
tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a
mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova.
Seminář ze geografie navazuje na předmět geografie. Žák si v Semináři z geografie upevní a
prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry
na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a
odlišnosti vybraných regionů světa.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-2-3
Předmět je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku s časovou dotací 5 hodin. Výuka probíhá
v kmenových třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí,
počítačových učebnách a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je
rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy
hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce:
frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými
informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse
s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním
samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých
informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých
hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. V průběhu 3. ročníku žáci zpracovávají
celoroční projekt.
168
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
• Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika
• Fyzika – vlnové vlastnosti světla
• Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její
místo v globálním světě, globální problémy moderní společnosti
• Chemie – organická chemie
• Biologie - ekologie
• Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata:
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a
rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová spolupráce
Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České
republiky
Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby
samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané
téma;
• zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby
dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací
• vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře,
článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a
internetu);
• zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou
písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky
k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů ;
• získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci
vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím,
mezi přírodou a působením člověka.
169
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě
informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či
ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce
s textem;
• vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních
zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností,
kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy
týkající se řešené problematiky;
• pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede
k samostatnosti při řešení problematických úloh;
• zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci
srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto
problémů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a
tvořivost žáků;
• předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a
motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace;
• vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických
souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností;
• umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní
techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky
k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali
• realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a
tolerují názory ostatních;
• zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci
musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.
Kompetence občanská
Učitel:
• rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném
úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce;
• pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního
názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní
podněty;
• zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění
nejen v okolí jeho bydliště.
170
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze
a tím posiluje jeho zručnost;
• důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří
v žácích pocit zodpovědnosti;
• zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou
práci;
• oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a
úspěšnému podnikání.
Použité zkratky:
RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ZSV: Základy společenských věd
GIS: geografické informační systémy
DPZ: dálkový průzkum Země
GPS: globální polohové systémy
171
3. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Poznámky
Země jako vesmírné těleso
- vznik Vesmíru, vesmírná tělesa
(planety, komety, hvězdy,
meteority atd.)
- sluneční soustava a její vznik
- tvar a velikost Země:
Krasovského elipsoid
- zeměpisné souřadnice
- pohyby Země: precese, nutace,
rotace, revoluce (důsledky
pohybu Země pro život lidí a
organismů, střídání dne a noci,
střídání ročních období)
- časová pásma na Zemi, kalendář
- slapové jevy
Kartografie
- geografické informační a
navigační systémy – geografický
informační systém (GIS),
dálkový průzkum Země (DPZ),
globální polohový systém (GPS)
a jejich praktické využití
- terénní geografická výuka, praxe
a aplikace – praktická topografie,
terénní cvičení, orientace,
geografická exkurze, bezpečnost
pohybu a pobytu v terénu,
postupy při pozorování,
zobrazování a hodnocení
přírodních a společenských
prvků krajiny a jejich interakce
- porovná postavení Země ve Vesmíru a
podstatné vlastnosti Země s ostatními
tělesy sluneční soustavy
- objasní různé teorie vzniku Vesmíru
- charakterizuje vesmírná tělesa
- objasní zatmění Slunce a Měsíce,
slapové jevy a střídání ročních období
- objasní příčiny pohybů Země (precese,
nutace, rotace, revoluce)
- na konkrétních příkladech vysvětlí
důsledky pohybů Země
- určí polohu místa na Zemi pomocí
zeměpisných souřadnic
- objasní pojem datová mez na
konkrétním příkladu
- používá dostupné kartografické
produkty a další geografické zdroje
dat a informací v tištěné i elektronické
podobě pro řešení geografických
problémů
- pracuje s elektronickými mapami
dostupnými na internetu
- určí základní kartografická zobrazení a
používá je s ohledem na jejich
zkreslení
- interpretuje obsah map, družicových
snímků, kartogramů a kartodiagramů
- pracuje s turistickými mapami a
buzolou a orientuje se v terénu
- pracuje s počítačovými programy
zabývajícími se geoinformačními
technologiemi
- analyzuje družicový snímek s pomocí
programu MultiSpec
- pracuje aktivně s GISy, vytváří
v prostředí GISů mapy a provádí
základní analýzu těchto map
Matematika – příklady na
datovou hranici
Atmosféra
- vertikální členění atmosféry
- počasí a podnebí
- klimatogeografičtí činitelé
- všeobecná cirkulace atmosféry
- klimatické pásy Země
- klimadiagramy
- vliv člověka na atmosféru
(skleníkový efekt, ozónová díra,
znečištění ovzduší)
- objasní jevy v atmosféře
- vysvětlí princip všeobecné cirkulace
atmosféry a její důsledky pro
vytváření klimatických pásů Země
- objasní vliv jednotlivých faktorů na
klima různých regionů
- porovná jednotlivé typy klimatických
pásů na základě studia klimadiagramů
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na atmosféru
- objasní příčiny a důsledky
skleníkového efektu (globálního
oteplování)
- objasní velký a malý oběh vody
- rozliší jednotlivé složky hydrosféry a
jejich funkci v krajině
- uvede na konkrétních příkladech vliv
Hydrosféra
- voda moří a oceánů
- voda pevnin (vodní toky, jezera,
vodní nádrže, rašeliniště, bažiny,
Zařazena samostatná práce
(práce s geoinformačními
technologiemi);
terénní vyučování (práce
s buzolou a mapou v areálu
školy.
Matematika – měřítko.
Fyzika – světlo.
Informatika – práce
s aplikacemi (Janitor,
MultiSpec).
Náměty:
- skupinová spolupráce při
přípravě posterů
- analýza flashových
animací s tematikou
litosféry a georeliéfu
Chemie – vlastnosti plynů.
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
172
slatiniště)
- podpovrchová voda
- voda vázaná ve sněhu a ledu
- vliv člověka na hydrosféru
Litosféra a georeliéf
- složení pevného zemského tělesa
- geologická historie Země
- mineralogické a petrologické
složení Země
- zemský magnetismus
- energetická bilance Země
- desková tektonika, litosférické
desky
- vulkanismus a zemětřesení
- vliv lidské činnosti na georeliéf
- vnitřní a vnější geomorfologické
síly a jejich konkrétní projevy na
zemském povrchu
- mechanické a chemické
zvětrávání
- rekultivace a revitalizace krajiny
- typy georeliéfu
- endogenní a exogenní
krajinotvorné pochody
- vznik pohoří
Pedosféra
- zvětrávání a sedimentační proces
- vznik a vývoj půd
- půdní typy
- půdní druhy
- pedologické procesy
- rozložení půdních typů na Zemi
- vliv člověka na pedosféru
- geologická exkurze
člověka na hydrosféru
- objasní jevy v litosféře
- porovná složení jednotlivých
zemských sfér a objasní jejich
vzájemné vztahy
- porovná na příkladech mechanismy
působení endogenní a exogenních
procesů a jejich vliv na utváření
zemského povrchu a na život lidí
- využívá geologickou mapu ČR
k objasnění geologické vývoje regionů
- určí nerostné složení a rozpozná
strukturu běžných magmatických,
sedimentárních a metamorfovaných
hornin s využitím petrografického
klíče
- určí jednotlivé typy georeliéfu a
objasní jejich vznik
- objasní vznik pohoří a rozezná různé
typy pohoří podle původu
-
-
Biosféra
- hlavní biomy Země (polární
pustiny, tundra, tajga, lesy
mírného pásu, pouště,
polopouště, subtropická a
tropická krajiny, tropické deštné
lesy atd.)
- zonální a azonální jevy
- problémy jednotlivých biomů
Geografie obyvatelstva a sídel
- základní geografické,
demografické, etnické a
hospodářské charakteristiky
- struktura obyvatelstva
- světová náboženství
- migrace
- ekumena, sídelní struktura,
venkovská sídla, městská sídla,
geografická poloha sídel,
- urbanizace, suburbanizace,
aglomerace, konurbace,
megapolis
- světové populační problémy
-
objasní jevy v pedosféře
charakterizuje půdní obal Země
vysvětlí půdní procesy
zhodnotí význam jednotlivých
půdních typů a jejich rozmístění na
Zemi
určí základní vlastnosti vzorku
půdního profilu a navrhne využitelnost
a způsob efektivního hospodaření
s půdou v daném regionu
uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na pedosféru
rozliší hlavní biomy Země
uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na biosféru
posoudí důsledky činnosti člověka na
jednotlivé biomy Země
- zhodnotí na příkladech dynamiku
vývoje obyvatelstva na Zemi,
geografické, demografické a
hospodářské aspekty působící na
chování, pohyb, rozmístění a
zaměstnanost obyvatelstva
- objasní rozmístění obyvatelstva na
Zemi
- analyzuje hlavní rasová, etnická,
jazyková, náboženská, kulturní a
politická specifika s ohledem na
způsob života a životní úroveň
v kulturních regionech světa
- charakterizuje a na mapě ukáže hlavní
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- skupinová spolupráce při
přípravě posterů
- analýza flashových
animací s tematikou
litosféry a georeliéfu
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Exkurze v okolí školy.
Biologie – botanika, zoologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
ZSV – etnika, náboženství,
politologie.
173
Geografie zemědělství
- lokalizační faktory
- rozmístění rostlinné a živočišné
výroby na Zemi
- vliv zemědělství na krajinu a
životní prostředí
- tradiční a moderní zemědělská
výroba
Geografie průmyslu
- lokalizační faktory
- odvětvová a sektorová struktura
průmyslu
- vliv průmyslu na krajinu a
životní prostředí
- hlavní a jádrové oblasti světa a
kontinentů
seskupení obyvatelstva na Zemi
- charakterizuje vývoj sídel
- objasní proces urbanizace a
suburbanizace, aglomerace,
konurbace, megapole na
makroregionech světa
- analyzuje příčiny hlavních
populačních problémů světa a nastíní
jejich možná řešení a o daném
problému diskutuje
- zhodnotí rozmístění zemědělství na
Zemi a vliv fyzickogeografických
faktorů na toto rozmístění
- charakterizuje rostlinnou a živočišnou
výrobu
- objasní rozdíl mezi intenzivním a
extenzivním hospodaření
- vymezí oblasti pěstování jednotlivých
druhů rostlin a chovu zvířat
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv zemědělské
činnosti na krajinu a životní prostředí
- zhodnotí nerovnoměrné rozmístění,
objem a distribuci světových
surovinových a energetických zdrojů
- vysvětlí územní dělbu práce
- zhodnotí na příkladech světového
hospodářství jako otevřený dynamický
systém
- vymezí periferní a jádrové oblasti
světa
- objasní pojmy „bohatý Sever“ a
„chudý Jih“, třetí svět, nově
industrializované země
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
174
4. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Poznámky
Geografie dopravy
- lokalizační faktory
- typy dopravy a dopravních sítí
(silniční, železniční, letecká,
potrubní a námořní doprava)
- vliv dopravy na krajinu a životní
prostředí
- zhodnotí rozmístění dopravy na Zemi
- objasní rozložení jednotlivých typů
dopravních sítí na Zemi
- charakterizuje dopravu silniční,
železniční, leteckou, vodní a potrubní
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv dopravy na krajinu
a životní prostředí
- vyhledá na mapách hlavní světové
oblasti cestovního ruchu
- porovná jejich lokalizační faktory a
potenciál
- na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv dopravy na krajinu
a životní prostředí
- rozliší a porovnává státy světa a jejich
mezinárodní integrační seskupení a
organizace podle jejich vzájemné
podobnosti a odlišnosti
- popíše evropský integrační proces a
vztah ČR k EU
- zhodnotí důsledky vstupu ČR do EU
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- objasní pojmy globalizace, Fair Trade,
ohniska napětí ve světě,
- objasní vliv globalizace na kulturní a
hospodářské změny
- zařadí jednotlivé globální problémy do
širších souvislostí a nastíní možná
řešení jednotlivých globálních
problémů
- objasní pojmy krajina kulturní a
přírodní, environmentalistika a
krajinný potenciál
- zhodnotí na příkladech různé typy
krajinných systémů
- analyzuje krajinné složky a prvky na
konkrétních typech krajiny
- zhodnotí vliv přírodních i
společenských faktorů na životní
prostředí na lokální, regionální a
globální úrovni
- zhodnotí vývoj krajiny místního
regionu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Geografie cestovního ruchu
- lokalizační faktory
- hlavní světové oblasti
cestovního ruchu
Integrační seskupení
- integrace a dezintegrace
- Evropská unie
- další světová seskupení
Globální problémy
- globalistika a globalizace
- problémy etnické, konfesní,
populační, ekologické,
surovinové, energetické,
problém války, nakládání
s jaderným odpadem, hladu a
podvýživy
Krajina a životní prostředí
- krajina a její vývoj
- přírodní a kulturní krajina
- změny ve využívání krajiny
- environmentalistika
- krajinná ekologie
- typy krajiny a potenciál krajiny
- krajina a životní prostředí
místního regionu
Regionální geografie Afriky
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
ZSV – mezinárodní
organizace, Evropská unie.
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (Globalizační a
rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a
důsledky, částečně
Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce, Žijeme v Evropě)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Náměty:
- příprava referátu
s použitím prezentační
techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou
tematikou
175
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
Regionální geografie Asie
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
Regionální geografie Ameriky
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly v životním
stylu
- objasní problémy regionu a nastíní
možná řešení problému
- charakterizuje vybrané státy regionu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých
cestopisně zaměřených
rozhlasových pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
Náměty:
- příprava referátu
s použitím prezentační
techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou
tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých
cestopisně zaměřených
rozhlasových pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
176
- problémy regionu
Regionální geografie Austrálie,
Oceánie a Antarktidy
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
Regionální geografie Evropy
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
- regionalizace na celky západní,
severní, jižní, jihovýchodní a
východní Evropa
- komplexní charakteristika
uvedených regionů
- charakteristika států Evropy
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly nejen
v evropské životním stylu
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
177
Regionální geografie ČR
- poloha
- přírodní podmínky
- hospodářství – nerostné
suroviny, průmyslová výroba a
zemědělství
- transformační a ekonomické
procesy
- obyvatelstvo a sídla
- regiony a euroregiony
- životní prostředí ČR
- hospodářské a politické
postavení ČR v Evropě a ve
světě
- geografie krajů ČR
- geografie místní oblasti
- zhodnotí polohu, přírodní poměry a
zdroje ČR
- lokalizuje na mapách hlavní rozvojová
ráda a periferní oblasti ČR
- rozliší specifika jádrových a
periferních oblastí
- objasní demografickou strukturu
obyvatelstva a sídel
- zhodnotí přírodní, kulturní, politické a
hospodářské možnosti ČR
- objasní administrativní členění ČR
- vymezí místní region na mapě podle
zvolených kritérií a jeho vazby
k vyšším územním celkům a regionům
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
178
5.17.11 Seminář z geografie II
Název předmětu: Seminář z geografie II.
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
Předmět vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje
okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a
kartografie. Svým charakterem přesahuje Seminář z geografie do dalších vzdělávacích oborů
RVP G (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ).
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce,
Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového
tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a
mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova.
Seminář ze geografie navazuje na předmět geografie. Žák si v Semináři z geografie upevní a
prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry
na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a
odlišnosti vybraných regionů světa.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-0-3
Předmět je vyučován ve čtvrtém ročníku s časovou dotací 3 hodiny. Výuka probíhá
v kmenových třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí,
počítačových učebnách a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je
rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy
hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce:
frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými
informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse
s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním
samostatné práce rozvijí žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých
informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých
hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. V průběhu 3. ročníku žáci zpracovávají
celoroční projekt.
179
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika
Fyzika – vlnové vlastnosti světla
Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo
v globálním světě, globální problémy moderní společnosti
Chemie – organická chemie
Biologie - ekologie
Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata:
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a
rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová spolupráce
Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů
Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České
republiky
Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby
samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané
téma;
• zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby
dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací
• vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře,
článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a
internetu);
• zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou
písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky
k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů;
• získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci
vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím,
mezi přírodou a působením člověka.
180
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě
informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či
ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce
s textem;
• vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních
zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností,
kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy
týkající se řešené problematiky;
• pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede
k samostatnosti při řešení problematických úloh;
• zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci
srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto
problémů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a
tvořivost žáků;
• předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a
motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace;
• vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických
souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností;
• umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní
techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky
k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali;
• realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a
tolerují názory ostatních;
• zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci
musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.
Kompetence občanská
Učitel:
• rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném
úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce;
• pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního
názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní
podněty;
• zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění
nejen v okolí jeho bydliště.
181
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze
a tím posiluje jeho zručnost;
• důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří
v žácích pocit zodpovědnosti
• zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou
práci;
• oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a
úspěšnému podnikání.
Použité zkratky:
RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ZSV: Základy společenských věd
GIS: geografické informační systémy
DPZ: dálkový průzkum Země
GPS: globální polohové systémy
182
4. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
Poznámky
Země jako vesmírné těleso
- vznik Vesmíru, vesmírná tělesa
(planety, komety, hvězdy,
meteority atd.)
- tvar a velikost Země:
Krasovského elipsoid
- geografiené souřadnice
- pohyby Země: precese, nutace,
rotace, revoluce a jejich
důsledky
- čas a časová pásma
- slapové jevy
Kartografie
- geografické informační a
navigační systémy – geografický
informační systém (GIS),
dálkový průzkum Země (DPZ),
globální polohový systém (GPS)
a jejich praktické využití
- terénní geografická výuka, praxe
a aplikace – praktická topografie,
terénní cvičení, orientace,
geografická exkurze, bezpečnost
pohybu a pobytu v terénu,
postupy při pozorování,
zobrazování a hodnocení
přírodních a společenských
prvků krajiny a jejich interakce
- porovná postavení Země ve Vesmíru a
podstatné vlastnosti Země s ostatními
tělesy sluneční soustavy
- objasní různé teorie vzniku Vesmíru
- charakterizuje vesmírná tělesa
- objasní zatmění Slunce a Měsíce,
slapové jevy a střídání ročních období
- objasní příčiny pohybů Země (precese,
nutace, rotace, revoluce)
- objasní pojem datová mez na
konkrétním příkladu
Matematika – příklady na
datovou hranici
- používá dostupné kartografické
produkty a další geografické zdroje
dat a informací v tištěné i elektronické
podobě pro řešení geografických
problémů
- pracuje s elektronickými mapami
dostupnými na internetu
- určí základní kartografická zobrazení a
používá je s ohledem na jejich
zkreslení
- interpretuje obsah map, družicových
snímků, kartogramů a kartodiagramů
- pracuje s turistickými mapami a
buzolou a orientuje se v terénu
- pracuje s počítačovými programy
zabývajícími se geoinformačními
technologiemi
- analyzuje družicový snímek s pomocí
programu MultiSpec
- pracuje aktivně s GISy, vytváří
v prostředí GISů mapy a provádí
základní analýzu těchto map
Zařazena samostatná práce
(práce s geoinformačními
technologiemi);
terénní vyučování (práce
s buzolou a mapou v areálu
školy.
- objasní jevy v atmosféře
- vysvětlí princip všeobecné cirkulace
atmosféry a její důsledky pro
vytváření klimatických pásů Země
- objasní vliv jednotlivých faktorů na
klima různých regionů
- porovná jednotlivé typy klimatických
pásů na základě studia klimadiagramů
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na atmosféru
- objasní příčiny a důsledky
skleníkového efektu (globálního
oteplování)
- objasní velký a malý oběh vody
- rozliší jednotlivé složky hydrosféry a
jejich funkci v krajině
- uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na hydrosféru
Chemie – vlastnosti plynů.
Atmosféra
- vertikální členění atmosféry
- počasí a podnebí
- klimatogeografičtí činitelé
- všeobecná cirkulace atmosféry
- klimatické pásy Země
- klimadiagramy
- vliv člověka na atmosféru
(skleníkový efekt, ozónová díra,
znečištění ovzduší)
Hydrosféra
- voda moří a oceánů
- voda pevnin (vodní toky, jezera,
vodní nádrže, rašeliniště, bažiny,
slatiniště)
- podpovrchová voda
- voda vázaná ve sněhu a ledu
Náměty:
- skupinová spolupráce při
přípravě posterů
- analýza flashových
animací s tematikou
litosféry a georeliéfu
Matematika – měřítko.
Fyzika – světlo.
Informatika – práce
s aplikacemi (Janitor,
MultiSpec).
Náměty:
- skupinová spolupráce při
přípravě posterů
- analýza flashových
animací s tematikou
litosféry a georeliéfu
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
183
- vliv člověka na hydrosféru
Litosféra a georeliéf
- složení pevného zemského tělesa
- geologická historie Země
- mineralogické a petrologické
složení Země
- zemský magnetismus
- energetická bilance Země
- desková tektonika, litosférické
desky
- vulkanismus a zemětřesení
- vliv lidské činnosti na georeliéf
- vnitřní a vnější geomorfologické
síly a jejich konkrétní projevy na
zemském povrchu
- mechanické a chemické
zvětrávání
- rekultivace a revitalizace krajiny
- typy georeliéfu
- endogenní a exogenní
krajinotvorné pochody
- vznik pohoří
Pedosféra
- zvětrávání a sedimentační proces
- vznik a vývoj půd
- půdní typy
- půdní druhy
- pedologické procesy
- rozložení půdních typů na Zemi
- vliv člověka na pedosféru
- geologická exkurze
- objasní jevy v litosféře
- porovná složení jednotlivých
zemských sfér a objasní jejich
vzájemné vztahy
- porovná na příkladech mechanismy
působení endogenní a exogenních
procesů a jejich vliv na utváření
zemského povrchu a na život lidí
- využívá geologickou mapu ČR
k objasnění geologické vývoje regionů
- určí nerostné složení a rozpozná
strukturu běžných magmatických,
sedimentárních a metamorfovaných
hornin s využitím petrografického
klíče
- určí jednotlivé typy georeliéfu a
objasní jejich vznik
- objasní vznik pohoří a rozezná různé
typy pohoří podle původu
-
-
Biosféra
- hlavní biomy Země (polární
pustiny, tundra, tajga, lesy
mírného pásu, pouště,
polopouště, subtropická a
tropická krajiny, tropické deštné
lesy atd.)
- zonální a azonální jevy
- problémy jednotlivých biomů
Geografie obyvatelstva a sídel
- základní geografické,
demografické, etnické a
hospodářské charakteristiky
- struktura obyvatelstva
- světová náboženství
- migrace
- ekumena, sídelní struktura,
venkovská sídla, městská sídla,
geografická poloha sídel,
- urbanizace, suburbanizace,
aglomerace, konurbace,
megapolis
- světové populační problémy
-
objasní jevy v pedosféře
charakterizuje půdní obal Země
vysvětlí půdní procesy
zhodnotí význam jednotlivých
půdních typů a jejich rozmístění na
Zemi
určí základní vlastnosti vzorku
půdního profilu a navrhne využitelnost
a způsob efektivního hospodaření
s půdou v daném regionu
uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na pedosféru
rozliší hlavní biomy Země
uvede na konkrétních příkladech vliv
člověka na biosféru
posoudí důsledky činnosti člověka na
jednotlivé biomy Země
- zhodnotí na příkladech dynamiku
vývoje obyvatelstva na Zemi,
geografické, demografické a
hospodářské aspekty působící na
chování, pohyb, rozmístění a
zaměstnanost obyvatelstva
- objasní rozmístění obyvatelstva na
Zemi
- analyzuje hlavní rasová, etnická,
jazyková, náboženská, kulturní a
politická specifika s ohledem na
způsob života a životní úroveň
v kulturních regionech světa
- charakterizuje a na mapě ukáže hlavní
seskupení obyvatelstva na Zemi
- charakterizuje vývoj sídel
- objasní proces urbanizace a
regionu a ČR)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Integrace vzdělávacího oboru
Geologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Exkurze v okolí školy.
Biologie – botanika, zoologie
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
ZSV – etnika, náboženství,
politologie.
184
-
Geografie zemědělství
- lokalizační faktory
- rozmístění rostlinné a živočišné
výroby na Zemi
- vliv zemědělství na krajinu a
životní prostředí
- tradiční a moderní zemědělská
výroba
-
-
Geografie průmyslu
- lokalizační faktory
- odvětvová a sektorová struktura
průmyslu
- vliv průmyslu na krajinu a
životní prostředí
- hlavní a jádrové oblasti světa a
kontinentů
-
-
-
Integrační seskupení
- integrace a dezintegrace
- Evropská unie
- další světová seskupení
-
-
Globální problémy
- globalistika a globalizace
- problémy etnické, konfesní,
populační, ekologické,
surovinové, energetické,
problém války, nakládání
s jaderným odpadem, hladu a
podvýživy
-
-
Krajina a životní prostředí
- krajina a její vývoj
- přírodní a kulturní krajina
- změny ve využívání krajiny
- environmentalistika
- krajinná ekologie
- typy krajiny a potenciál krajiny
- krajina a životní prostředí
místního regionu
-
-
suburbanizace, aglomerace,
konurbace, megapole na
makroregionech světa
analyzuje příčiny hlavních
populačních problémů světa a nastíní
jejich možná řešení a o daném
problému diskutuje
zhodnotí rozmístění zemědělství na
Zemi a vliv fyzickogeografických
faktorů na toto rozmístění
charakterizuje rostlinnou a živočišnou
výrobu
objasní rozdíl mezi intenzivním a
extenzivním hospodaření
vymezí oblasti pěstování jednotlivých
druhů rostlin a chovu zvířat
na konkrétních příkladech
charakterizuje vliv zemědělské
činnosti na krajinu a životní prostředí
zhodnotí nerovnoměrné rozmístění,
objem a distribuci světových
surovinových a energetických zdrojů
vysvětlí územní dělbu práce
zhodnotí na příkladech světového
hospodářství jako otevřený dynamický
systém
vymezí periferní a jádrové oblasti
světa
objasní pojmy „bohatý Sever“ a
„chudý Jih“, třetí svět, nově
industrializované země
rozliší a porovnává státy světa a jejich
mezinárodní integrační seskupení a
organizace podle jejich vzájemné
podobnosti a odlišnosti
popíše evropský integrační proces a
vztah ČR k EU
zhodnotí důsledky vstupu ČR do EU
lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
objasní pojmy globalizace, Fair Trade,
ohniska napětí ve světě,
objasní vliv globalizace na kulturní a
hospodářské změny
zařadí jednotlivé globální problémy do
širších souvislostí a nastíní možná
řešení jednotlivých globálních
problémů
objasní pojmy krajina kulturní a
přírodní, environmentalistika a
krajinný potenciál
zhodnotí na příkladech různé typy
krajinných systémů
analyzuje krajinné složky a prvky na
konkrétních typech krajiny
zhodnotí vliv přírodních i
společenských faktorů na životní
prostředí na lokální, regionální a
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
ZSV – mezinárodní
organizace, Evropská unie.
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (Globalizační a
rozvojové procesy, Globální
problémy, jejich příčiny a
důsledky, částečně
Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce, Žijeme v Evropě)
Průřezové téma
Environmentální výchova
(částečně Člověk a životní
prostředí, Životní prostředí
regionu a ČR)
185
Regionální geografie Afriky,
Ameriky, Austrálie, Oceánie,
Antarktidy, Evropy (regiony
severní, západní, jižní,
jihovýchodní a východní Evropa)
- poloha regionu
- fyzickogeografická
charakteristika (charakteristika
povrchu, podnebí, vodstva,
rostlinstva a živočišstva)
- socioekonomická charakteristika
regionu (charakteristika
obyvatelstva, hospodářství a
dopravy)
- integrační tendence regionu
- regionalizace
- problémy regionu
Regionální geografie ČR
- poloha
- přírodní podmínky
- hospodářství – nerostné
suroviny, průmyslová výroba a
zemědělství
- transformační a ekonomické
procesy
- obyvatelstvo a sídla
- regiony a euroregiony
- životní prostředí ČR
- hospodářské a politické
postavení ČR v Evropě a ve
světě
- geografie krajů ČR
- geografie místní oblasti
globální úrovni
- zhodnotí vývoj krajiny místního
regionu
- zhodnotí polohu regionů, územní
vývoj států v regionu
- zhodnotí přírodní poměry a zdroje
regionu
- lokalizuje na mapách makroregiony
světa a vymezí jejich hranice
- rozliší jádrové a periferní oblasti
regionu
- porovnává jednotlivé regiony na
základě jejich přírodních,
hospodářských a demografických
charakteristik
- lokalizuje na politické mapě světa
hlavní aktuální geopolitické problémy
a změny s přihlédnutím
k historickému vývoji
- zhodnotí rozmístění jednotlivých
složek krajinné sféry v regionu
- čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky
- analyzuje a interpretuje číselné
geografické údaje
- zhodnotí shody a rozdíly v životním
stylu
- objasní problémy regionu a nastíní
možná řešení problému
- charakterizuje vybrané státy regionu
- zhodnotí polohu, přírodní poměry a
zdroje ČR
- lokalizuje na mapách hlavní rozvojová
ráda a periferní oblasti ČR
- rozliší specifika jádrových a
periferních oblastí
- objasní demografickou strukturu
obyvatelstva a sídel
- zhodnotí přírodní, kulturní, politické a
hospodářské možnosti ČR
- objasní administrativní členění ČR
- vymezí místní region na mapě podle
zvolených kritérií a jeho vazby
k vyšším územním celkům a regionům
Náměty:
- příprava referátu
s použitím prezentační
techniky
- skupinová práce
- analýza geografických dat
- hry s geografickou
tematikou
- analýza odborných
filmových dokumentů
- poslech krátkých
cestopisně zaměřených
rozhlasových pořadů
- práce s cestopisnou
literaturou (M. Holcová –
Lidi)
Průřezové téma Výchova
k myšlení v globálních
souvislostech (částečně
Žijeme v Evropě)
Dějepis – historický vývoj
regionu, dekolonizace.
ZSV – politologie,
náboženství, etnika a jejich
problémy.
186
5.17.12 Seminář z matematiky
Název předmětu: Seminář z matematiky
Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z matematiky realizuje vzdělávací oblast Matematika a její
aplikace.
Předmět Seminář z matematiky (dále jen SMA) je určen žákům, kteří mají hlubší zájem o
matematiku a uvažují o vykonání vyšší úrovně maturitní zkoušky z matematiky a také těm,
kteří chtějí po ukončení střední školy studovat na vysoké škole technického nebo
ekonomického směru. Úkolem je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol matematiky.
Žáci prezentují a obhájí řešení náročnějšího problému. Očekává se vysoká aktivita a
zodpovědnost.
Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí
logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním
osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské
studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace.
Vyučovací předmět SMA se zařazuje do učebního plánu jako povinně volitelný vyučovací
předmět
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 - 0 - 2 - 3.
Seminář z matematiky navazuje na povinnou výuku matematiky.
Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny vyučovány
v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně.
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
Je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce
s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění
výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat
vyučovací metody a formy:
výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení),
simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a
modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce,
planimetrie, stereometrie), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná
práce, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování
(řešení obtížnějších a časově náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod
řešení problému jinou než předem připravenou cestou), žákovské soutěže, kroužky
187
Vazby a přesahy:
Do vyučovacího předmětu seminář z matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy
s těmito vyučovacími předměty:
- fyzika
- chemie
- geografie
- biologie
- estetická výchova
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu seminář z matematiky jsou částečně integrována tato průřezová
témata RVP G:
Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž
Klíčové kompetence:
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z matematiky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- ve výuce se zaměřuje na aktivní osvojování poznatků, vede žáky k jejich třídění,
systematizaci, využívání a ověřování rozmanitými způsoby;
- umožňuje žákům ve vyučovacích hodinách experimentovat, vytvářet vlastní
hypotézy, vysvětlovat je a vyvozovat závěry;
- učí žáky pracovat s chybou;
- vybízí žáky plánovat si, organizovat a vyhodnocovat vlastní činnost;
- systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost,
koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu;
- vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí
srozumitelně formulovat své postupy;
- vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se
na aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání
informací, využívá žákovy znalosti práce s informačními technologiemi;
- rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů,
nalézáním vztahů mezi nimi;
- pěstuje v žácích přirozenou soutěživost;
- podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích
aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).
188
Kompetence k řešení problému
Učitel:
-
navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů,
oceňuje více možností řešení;
směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich
náročnosti;
vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému;
rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení;
poskytuje prostor k prezentaci řešení problému;
nechá žáky najít a opravit chybný krok.
Kompetence komunikativní
Učitel:
•
•
•
•
vyjadřuje se v hodinách kultivovaně, přesně a srozumitelně a totéž vyžaduje od žáků;
vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení;
při prezentaci příkladu vyžaduje, aby žáci dokázali interpretovat výsledek;
využívá matematický software, internet, video a další informační technologie.
Kompetence občanská
Učitel:
•
•
•
•
podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu;
vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných;
vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti
světa;
dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské
činnosti.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
•
•
•
•
vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice;
oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém;
organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce
skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny;
oceňuje projevy úcty k práci druhých.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
189
Používané zkratky:
Osobnostní a sociální výchova - OaSV
Učivo
3. ročník
Komplexní čísla
- obor komplexních čísel a
základní vlastnosti
- Gaussova rovina
- algebraický tvar komplexního
čísla
- absolutní hodnota
komplexního čísla
- čísla komplexně sdružená,
komplexní jednotky
- operace s komplexními čísly
v algebraickém tvaru
- goniometrický tvar
komplexního čísla
- Moivreova věta a její užití
- řešení rovnic v množině
komplexních čísel
- binomické rovnice
Rovnice a nerovnice
Analytické geometrie lineárních
útvarů v prostoru
- soustava souřadnic v prostoru
- parametrické vyjádření přímky
v prostoru
- parametrické vyjádření roviny,
obecná rovnice roviny,
normálový vektor roviny
- vzájemná poloha bodů, přímek
a rovin
vzdálenost a odchylky
Výsledky vzdělávání
Poznámky
Žák:
- chápe zavedení pojmu
komplexní číslo v návaznosti
na ostatní číselné obory
- provádí operace
s komplexními čísly
v algebraickém i
goniometrickém tvaru
- graficky znázorňuje
komplexní čísla v Gaussově
rovině
- chápe geometrický význam
absolutní hodnoty
- upravuje výrazy
s komplexními čísly
- řeší lineární, kvadratické a
binomické rovnice v množině
komplexních čísel
- provádí umocňování
komplexních čísel pomocí
Moivreovy věty
OaSV
fyzika
Žák:
- řeší složitější lineární a
kvadratické rovnice a
nerovnice,
rovnice a nerovnice
v součinovém a podílovém
tvaru,
- iracionální rovnice a
nerovnice,
- rovnice a nerovnice s absolutní
hodnotou,
řeší složitější soustavy rovnic,
- rozlišuje ekvivalentní a
neekvivalentní úpravy,
řeší lineární a kvadratické
rovnice s parametrem
- složitější exponenciální
rovnice
- logaritmické rovnice
- goniometrické rovnice
Žák:
- umí graficky zaznačit body v
kartézské soustavě souřadnic
v prostoru
- umí vyjádřit různými způsoby
přímku a rovinu v prostoru
- řeší polohové a metrické úlohy
v prostoru
OaSV
Mezipředmětové vztahy:
Fyzika - řešení fyzikálních úloh
pomocí soustavy rovnic
Fyzika, Chemie, Biologie –
modelování reálných dějů pomocí
funkčních závislostí
OaSV
190
4. ročník
Souhrnné opakování
- Číselné množiny
- Algebraické výrazy a jejich
úpravy
- Množinové operace a
výroková logika
- Rovnice a nerovnice
- Funkce
- Planimetrie
- Stereometrie
- Analytická geometrie
- Kombinatorika a
pravděpodobnost
- Statistika
- Posloupnosti a řady
Žák:
si zopakuje, doplní a utřídí
dosavadní znalosti a získá
komplexní přehled
středoškolské matematiky
OaSV
191
5.17.13 Seminář z vyšší matematiky
Název předmětu: Seminář z vyšší matematiky
Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:
Obsahové vymezení:
Předmět vznikl ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace.
Úkolem předmětu je seznámit studenty se základními poznatky z diferenciálního počtu, integrálního
počtu, matic a determinantů a umožnit jim nahlédnout do partií vyšší matematiky. Absolventi
semináře využijí získané poznatky při následném vysokoškolském studiu řady technických i
přírodovědných oborů.
Časové a organizační vymezení:
Seminář z vyšší matematiky si volí žáci, kteří mají hlubší zájem o matematiku ve 4. ročníku, týdenní
dotace je 3 hodiny.
Používané metody a formy práce:
V semináři z vyšší matematiky je využíváno tradičních metod i moderních výukových metod:
výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení),
simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a
modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru), shrnutí a opakování
učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce (individuální
procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově
náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod řešení problému jinou než
předem připravenou cestou).
Vazby a přesahy:
V semináři z vyšší matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy s fyzikou.
Průřezová témata:
Do semináře z vyšší matematiky jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G:
Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti a spolupráce
informační a komunikační technologie.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE:
V rámci vyučovacího předmětu seminář z vyšší matematiky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
192
Kompetence k učení
Učitel:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
uspořádá učivo v čase, respektuje návaznosti a vztahy uvnitř učiva, dbá na
rovnoměrné zatížení žáků v průběhu školního roku;
zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje žákům kontrolovat vlastní úspěšnost;
seznamuje žáky s učivem živým způsobem, motivuje žáky vhodnými otázkami a
problémovými úlohami;
vytváří ve třídě atmosféru podporující soustředěnou práci;
systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost,
koncepční schopnost;
netoleruje ledabylost a malou snahu;
vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně
formulovat své postupy;
vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na
aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání
informací;
rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním
vztahů mezi nimi;
pěstuje v žácích přirozenou soutěživost;
podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích
aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).
Kompetence k řešení problému
Učitel:
•
•
•
•
•
•
navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů,
oceňuje více možností řešení;
směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich
náročnosti;
vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému;
rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení;
poskytuje prostor k prezentaci řešení problému;
nechá žáky najít a opravit chybný krok.
Kompetence komunikativní
Učitel:
•
•
•
•
vyjadřuje se v hodinách kultivovaně, přesně a srozumitelně a totéž vyžaduje od žáků;
vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení;
při prezentaci příkladu vyžaduje, aby žáci dokázali interpretovat výsledek;
využívá matematický software, internet, video a další informační technologie.
Kompetence občanská
Učitel:
•
•
podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu;
vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných;
193
•
vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti
světa;
dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské
činnosti.
•
Kompetence sociální a personální
Učitel:
•
•
•
vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice;
oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém;
organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce
skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny;
oceňuje projevy úcty k práci druhých
•
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
Používané zkratky:
Osobnostní a sociální výchova - OaSV
4. ročník
Učivo
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
Diferenciální počet
-
-
-
Integrální počet
-
-
Matice a determinanty
-
vysvětluje pojem limita
funkce, používá věty o
limitách na konkrétních
příkladech
rozumí definici derivace
funkce a aplikuje
geometrický význam derivace
využívá znalostí limit a
derivací při vyšetřování
průběhu funkce
rozumí pojmům primitivní
funkce, neurčitý integrál
používá základní integrační
vzorce a pravidla, metodu per
partes a substituční metodu
aplikuje znalosti výpočtu
určitého integrálu
v praktických úlohách
rozumí pojmům matice,
determinant
používá početní operace
s maticemi, úpravy matic,
výpočet determinantu
řeší soustavy lineárních
rovnic
Poznámky
Mezipředmětová vazba s fyzikou
OaSV
Mezipředmětová vazba s fyzikou
OaSV
OaSV
194
5.17.14 Cvičení z matematiky
Název předmětu: Cvičení z matematiky
Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z matematiky realizuje vzdělávací oblast Matematika a její
aplikace.
Předmět Cvičení z matematiky je určen žákům, kteří uvažují o vykonání základní úrovně
maturitní zkoušky z matematiky. Úkolem je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol
matematiky. Studenti si utřídí dosavadní znalosti a naučí se řešit uzavřené i otevřené testové
úlohy.
Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí
logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním
osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské
studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace.
Vyučovací předmět Cvičení z matematiky se zařazuje do učebního plánu jako povinně
volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 - 0 - 0 - 3.
Cvičení z matematiky navazuje na povinnou výuku matematiky.
Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny vyučovány
v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně.
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
Je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce
s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění
výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat
vyučovací metody a formy:
výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení),
simulace (slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití
projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce, planimetrie, stereometrie),
shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce
(individuální procvičování získaných dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a
časově náročných úloh).
195
Vazby a přesahy:
Do vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy
s těmito vyučovacími předměty:
- fyzika
- chemie
- geografie
- biologie
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky jsou částečně integrována tato průřezová
témata RVP G:
Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž
KLÍČOVÉ KOMPETENCE:
V rámci vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
• ve výuce se zaměřuje na aktivní procvičování poznatků, vede žáky k jejich třídění,
systematizaci, využívání a ověřování;
• umožňuje žákům ve vyučovacích hodinách vytvářet vlastní postupy, vysvětlovat je a
vyvozovat závěry;
• učí žáky pracovat s chybou;
• vybízí žáky plánovat si, organizovat a vyhodnocovat vlastní činnost;
• systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost,
koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu;
• vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně
formulovat své postupy a myšlenky;
• vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na
aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání
informací, využívá žákovy znalosti práce s informačními technologiemi;
• rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním
vztahů mezi nimi;
• pěstuje v žácích přirozenou soutěživost.
Kompetence k řešení problému
Učitel:
- navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů,
oceňuje více možností řešení;
- směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich
náročnosti;
-
vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému;
196
-
rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení;
poskytuje prostor k prezentaci řešení problému;
nechá žáky najít a opravit chybný krok.
Kompetence komunikativní
Učitel:
-
vyjadřuje se v hodinách kultivovaně, přesně a srozumitelně a totéž vyžaduje od žáků;
vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení;
při prezentaci příkladu vyžaduje, aby žáci dokázali interpretovat výsledek;
využívá matematický software, internet, video a další informační technologie.
Kompetence občanská
Učitel:
- podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu;
- vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných;
- vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti
světa;
- dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské
činnosti.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
-
vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice;
oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém;
organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce
skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny;
oceňuje projevy úcty k práci druhých.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
197
ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Učivo
Výsledky vzdělávání
Souhrnné opakování
- Číselné obory
- Algebraické výrazy a jejich
úpravy
- Množinové operace a
výroková logika
- Rovnice a nerovnice
- Funkce
- Planimetrie
- Stereometrie
- Analytická geometrie
- Kombinatorika a
pravděpodobnost
- Statistika
- Posloupnosti a finanční
matematika
Žák:
- naučí se řešit otevřené a
uzavřené testové úlohy
- provádí operace s čísly,
mocninami, odmocninami,
výrazy
- řeší úlohy s využitím rovnic
lineárních, kvadratických,
s neznámou ve jmenovateli,
exponenciálních,
logaritmických,
goniometrických
- určí a definuje funkci lineární,
kvadratickou, mocninnou,
exponenciální, logaritmickou,
goniometrickou
- objasní význam parametrů
v předpisech funkcí
- určí základní vlastnosti funkcí
- rozliší geometrické útvary
v rovině, užívá jejich
vlastností při řešení úloh
- vypočítá objem a povrch
jednotlivých těles
- provádí operace s vektory
- užívá různých typů rovnic
přímky při řešení úloh
- využívá kombinatorická
pravidla v reálných situacích
- vypočítá pravděpodobnost
náhodného jevu
- užívá vzorce pro aritmetickou
a geometrickou posloupnost
- řeší úlohy finanční matematiky
Poznámky
198
5.17.15 Seminář a cvičení z fyziky
Název předmětu: Seminář a cvičení z fyziky
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Seminář a cvičení z fyziky navazuje a rozšiřuje
obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP
GV.
Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky je doplnit a rozšířit poznatky
z vybraných kapitol fyziky tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z fyziky,
ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách. Získávání teoretických vědomostí
je podpořeno praktickými cvičeními, při kterých si žáci ověří některé fyzikální zákonitosti a
získají praktické dovednosti při používání laboratorní techniky.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 3. ročníku, pokračuje ve 4. ročníku.
Používané metody a formy práce:
Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů, modelů,
multimédií a praktická měření. Zejména při procvičování a praktických cvičeních se uplatňuje
skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné
práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů.
Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze
získaných výsledků vyvozovat závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář a cvičení z fyziky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy
funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky
Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita
Biologie – biologie člověka (sluch, zrak), botanika (výživa rostlin – kapilární jevy)
Geografie – gravitační a magnetické pole Země
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky jsou částečně integrována tato
průřezová témata:
Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí
jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich
199
využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na
jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného
rozvoje;
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě
významní evropští vědci
Mediální výchova – Média a mediální produkce
vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi.
Kompetence k učení
Učitel:
• pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a
na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro
rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí;
• zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace
z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky
porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat;
• formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek,
ze získaných výsledků vyvozovat závěry;
• zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat,
organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při
učeni, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování
a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry;
• zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové
situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten
nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry;
• pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni
obdobných problémových situaci.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely;
• formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj
názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog;
• ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí
zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a
jiným informačním a komunikačním prostředkům.
200
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni
potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.
Kompetence občanská
Učitel:
• formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a
chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se
současnou ochranou životního prostředí;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých
povinností;
• diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka;
• umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými
životopisy významných fyziků.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
3. ročník
Výstup ŠVP
Žák:
Učivo
1.
-
-
-
-
Pohyb těles a jejich
vzájemné působení
úlohy o pohybu
z kinematického a
dynamického hlediska
skládání pohybů a rychlostí
gravitační pole
pohyby těles v homogenním
tíhovém poli, v centrálním
gravitačním poli
vrh svislý, vodorovný, šikmý
Zákon zachování mechanické
energie a jeho využití
moment síly, výslednice
momentů sil, momentová věta
skládání sil působících
v různých bodech tuhého
tělesa, rozklad síly na dvě
složky
kinetická energie tuhého tělesa
Archimédův zákon, plování
těles
ustálené proudění ideální
kapaliny, rovnice kontinuity,
-
-
-
-
-
používá s porozuměním základní
veličiny a jednotky a jejich značky
užívá kinematické vztahy při řešení
problémů a úloh o pohybech
rovnoměrných, rovnoměrně
zrychlených i zpomalených
řeší početně i graficky úlohy o
skládání pohybů a rychlostí
určuje v konkrétní situaci síly
působící na těleso a jejich výslednici
využívá Newtonovy zákony při
popisu fyzikálních dějů, při řešení
úloh a k předvídání pohybu těles
využívá zákony zachování hybnosti
při řešení problémů a úloh
posoudí vliv tření na pohyb těles
řeší úlohy o pohybu těles
v homogenním poli – vrh svislý,
vodorovný, šikmý
využívá zákon zachování
mechanické energie při řešení
problémů a úloh
sestrojí výslednici různoběžných sil,
rozloží sílu na dvě složky
Poznámka
Matematika – převody
jednotek, zaokrouhlování,
výpočty s kalkulátorem
Matematika – grafy lineárních
a kvadratických funkcí, čtení
z grafu, goniometrické funkce
ostrého úhlu, výpočet
neznámé ze vzorce, řešení
rovnic, oblouková míra
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití
201
Bernouliova rovnice
-
-
2.
-
Stavba a vlastnosti
látek
teplota, teplo, kalorimetrická
rovnice
stavová rovnice ideálního
plynu
normálové napětí, Hookův
zákon
teplotní roztažnost pevných
těles
teplotní objemová roztažnost
kapalin
změny skupenství látek
-
-
-
3.
-
-
-
-
Elektromagnetické
jevy
3.1.Elektřina
elektrické napětí, elektrický
potenciál
práce sil elektrického pole.
kapacita vodiče, kondenzátor
elektrický proud v látkách
Ohmův zákon pro celý obvod
voltampérová charakteristika
rezistoru
spojování rezistorů
vnitřní odpor zdroje, svorkové
napětí
Kirchhoffovy zákony
elektrická energie a výkon
stejnosměrného proudu
polovodičová dioda, tranzistor
elektrický proud v kapalinách
elektrolýza, využití
3.2..Magnetické pole
vzájemné silové působení
mezi vodičem s proudem a
magnetem a mezi vodiči
s proudem
Faradayův zákon a Lenzův
zákon elektromagnetické
indukce
indukčnost
3.3. Střídavý proud
harmonické střídavé napětí a
proud, frekvence
-
-
-
-
-
-
určí v konkrétních situacích
momenty sil působících na těleso a
vypočítá výsledný moment síly
vypočítá kinetickou energii rotujícího
tělesa
řeší úlohy užitím Pascalova a
Archimédova zákona
využívá rovnice kontinuity při řešení
úloh
uplatňuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší
úlohy na její použití
aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
využívá stavovou rovnici ideálního
plynu stálé hmotnosti při předvídání
stavových změn plynu
analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles
porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti pevných těles a kapalin a
využívá je k řešení praktických
problémů
řeší úlohy s využitím rovnice pro
teplo při fázové přeměně
objasní podmínky vzniku
stejnosměrného elektrického proudu
a jeho vedení v kovovém vodiči
užívá Ohmův zákon při řešení
praktických problémů
vypočítá proud a napětí
v jednotlivých částech obvodu
aplikuje poznatky o mechanismech
vedení elektrického proudu v kovech,
v kapalinách, polovodičích a plynech
při analýze chování těles z těchto
látek v elektrických obvodech
objasní model vedení elektrického
proudu v polovodičích
uvádí základní vlastnosti
magnetického pole a pomocí nich
řeší úlohy
určí směr a velikost magnetické síly
vysvětlí funkci magnetických
zařízení a magnetické vlastnosti
materiálu
využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a
k objasnění funkce elektrických
zařízení
řeší úlohy užitím Faradayova zákona
objasní vznik střídavého proudu,
popíše jeho charakteristiky
rozlišuje okamžitou, maximální,
efektivní hodnotu napětí a proudu
řeší úlohy na výpočet činného
výkonu
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí –
přenos energie
Chemie – molární veličiny,
stavová rovnice
Práce s MFCH tabulkami
Člověk a svět práce – zásady
bezpečnosti práce
s elektrickým proudem
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí negativní důsledky
elektrolýzy, třídění
nebezpečných odpadů; zdroje
elektrické energie
Biologie – účinky elektrického
proudu na lidské tělo
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí
zdroje energie a vliv na
životní prostředí
202
-
efektivní hodnoty střídavého
proudu a napětí
obvody střídavého proudu s R,
L, C
obvody s RLC v sérii,
impedance
-
řeší úlohy se sériovým zapojením R,
L, C, vypočítá impedanci, fázový
rozdíl a určí podmínky rezonance
v obvodu střídavého proudu
-
vybere a prakticky využívá vhodné
pracovní postupy, přístroje, zařízení a
pomůcky pro konání konkrétních
měření a experimentů
měří vybrané fyzikální veličiny
vhodnými metodami, zpracuje a
vyhodnotí výsledky měření
zpracuje protokol o tématu, průběhu
a výsledcích své experimentální
práce a zformuluje v něm závěry,
k nimž dospěl
vyhledá v dostupných informačních
zdrojích podklady, pro splnění
daného úkolu
vyhledá potřebné informace o
fyzikálních veličinách, jednotkách
nebo konstantách v MFCHT. Vyjádří
graficky závislost příslušných
fyzikálních veličiny
-
-
4. Praktická cvičení
mechanika
elektrický proud v látkách
magnetické pole
střídavý proud
optika
-
-
-
4. ročník
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
-
5. Základní poznatky teorie relativity a
astrofyziky
- prostor a čas v klasické mechanice, vznik
speciální teorie relativity
- relativistická kinematika a dynamika
- vznik a vývoj hvězd, zdroje energie ve
hvězdách, stavba a vývoj vesmíru
-
-
6. Mechanické kmitání a vlnění
- harmonický kmitavý pohyb, rovnice
okamžité výchylky
- energie kmitání a její přeměny
- interference vlnění, stojaté vlnění
- zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost a intenzita
- Infrazvuk a ultrazvuk
- Dopplerův jev
-
-
Vysvětlí základní postuláty
STR a jejich důsledky
Řeší jednoduché úlohy
z relativistické kinematiky a
dynamiky
charakterizuje Slunce jako
hvězdu
popíše objekty ve sluneční
soustavě
zná příklady základních typů
hvězd.
charakterizuje kmitavý
pohyb z hlediska kinematiky
a dynamiky
popíše přeměny energie
v mechanickém oscilátoru
objasní procesy vzniku,
šíření, odrazu a interference
mechanického vlnění
uvede základní vlastnosti
zvuku
vysvětlí vznik ozvěny a
dozvuk
uvede vlastnosti a využití
Poznámka
Geografie - vesmír
Člověk a zdraví – péče o
zdraví, ochrana před
nadměrným hlukem
Biologie – hlasivky, ucho
203
7.
Elektromagnetické
záření a optika
7.1. Elektromagnetické kmitání a vlnění
- oscilační obvod a jeho parametry
- vlastní a nucené kmitání
- rezonance, rezonanční křivka
- elektromagnetická vlna, její vznik, složky
a vlastnosti
- šíření elektromagnetického vlnění
- vysílač a přijímač
- elektromagnetické záření a jeho energie
- spektrum elektromagnetického záření
-
-
-
7.2. Vlnové vlastnosti světla
- světlo jako elektromagnetické vlnění
- rychlost, frekvence a vlnová délka světla,
index lomu
- odraz a lom světla, zákon lomu
- rozklad světla, optické spektrum
- interference, ohyb, polarizace světla
- Interference na tenké vrstvě a na optické
mřížce
7.3. Zobrazování optickými soustavami
- zobrazení odrazem na rovinném a
kulovém zrcadle, zobrazovací rovnice
- zobrazení lomem na tenkých čočkách,
zobrazovací rovnice
- zorný úhel
- zobrazení okem, lupou mikroskopem,
dalekohledem
-
-
-
-
8.Fyzika mikrosvěta
8.1. Základní poznatky kvantové fyziky
fotoelektrický jev, Einsteinova teorie
tohoto jevu
korpuskulární a vlnová povaha částic a
záření
vlnové vlastnosti částic
Fyzika elektronového obalu (atomová
fyzika)
elektronový obal, kvantování energie
elektronů v atomu
atom vodíku
emisní a absorpční spektra
8.3. Jaderná fyzika
- atomové jádro, jaderné síly
- hmotnostní úbytek a vazebná energie
- stabilita jader, radioaktivita.
- zákon radioaktivní přeměny
- jaderné reakce
- štěpení a syntéza jader atomů
-
-
-
-
infrazvuku a ultrazvuku
vysvětlí vznik
elektromagnetického kmitání
a vlnění
stanoví podmínky rezonance
v LC obvodu
popíše základní vlastnosti
elektromagnetického záření
porovná šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění
v rozličných prostředích
uvede rozdíl mezi
mechanickým a
elektromagnetickým vlněním
předvídá na základě
vlastností světla jeho chování
v daném prostředí
popíše základní vlnové
vlastnosti světla
využívá zákona odrazu a
zákona lomu při řešení úloh
objasní ohyb a interferenci
světla na tenké vrstvě
využívá zákony šíření světla
v prostředí k určování
vlastností zobrazení
předmětů jednoduchými
optickými systémy
využívá základy paprskové
optiky k řešení praktických
problémů
při řešení úloh využívá
zobrazovací rovnici a vztah
pro příčné zvětšení
vysvětlí princip
jednoduchých optických
přístrojů
využívá poznatky o
kvantování energie záření a
mikročástic k řešení
fyzikálních problémů
popíše a vysvětlí podstatu
fotoefektu
vymezí základní
charakteristické vlastnosti
fotonu, vysvětlí duální
podstatu částic
vypočítá energii fotonu
popíše kvantově mechanický
model atomu
vysvětlí zákonitosti
jaderných přeměn
rozliší přirozenou a umělou
radioaktivitu
využívá zákon radioaktivní
přeměny k předvídání
chování radioaktivních látek
vysvětlí principy využití
jaderné energie
Mediální výchova –
média a mediální
produkce šíření signálu
prostředím, výhody a
nevýhody
Chemie – využití
polarizace světla
Biologie – oko
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Chemie – stavba atomu
Environmentální výchova
- Člověk a životní
prostředí výhody a
nevýhody jaderné
energetiky, ochrana před
radioaktivním zářením
Matematika –
exponenciální funkce a
rovnice
Člověk a zdraví – péče o
zdraví
204
-
řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná
energetika
ochrana před škodlivými účinky jaderného
záření
-
-
posoudí jadernou přeměnu
z hlediska vstupních a
výstupních částic i
energetické bilance
navrhne možné způsoby
ochrany člověka před
nebezpečnými druhy zářen
205
5.17.16 Seminář z fyziky
Název předmětu: Seminář z fyziky
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z fyziky navazuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika,
který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP GV.
Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky je doplnit a rozšířit poznatky
z vybraných kapitol fyziky tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z fyziky,
ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.
Používané metody a formy práce:
Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů, modelů,
multimédií Zejména při procvičování a opakování se uplatňuje skupinová práce, společné
vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost
vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí
informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat
závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z fyziky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy
funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky
Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z fyziky jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí
jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich
využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na
jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného
rozvoje;
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě
206
významní evropští vědci
Mediální výchova – Média a mediální produkce
vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a
na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro
rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí;
• zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace
z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky
porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat;
• formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek,
ze získaných výsledků vyvozovat závěry;
• zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat,
organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při
učeni, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování
a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry;
• zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové
situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten
nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry;
• pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni
obdobných problémových situaci.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely;
• formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj
názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog;
• ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí
zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a
jiným informačním a komunikačním prostředkům.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni
potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.
207
Kompetence občanská
Učitel:
• formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a
chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se
současnou ochranou životního prostředí;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých
povinností;
• diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka;
• umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými
životopisy významných fyziků.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Učivo
Výstup ŠVP
Žák:
1. Základní poznatky teorie relativity a astrofyziky
-
-
2.
-
prostor a čas v klasické
mechanice, vznik speciální
teorie relativity
relativistická kinematika a
dynamika
vznik a vývoj hvězd, zdroje
energie ve hvězdách, stavba a
vývoj vesmíru
Mechanické kmitání a vlnění
harmonický kmitavý pohyb,
rovnice okamžité výchylky
energie kmitání a její přeměny
interference vlnění, stojaté
vlnění
zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost
a intenzita
Infrazvuk a ultrazvuk
Dopplerův jev
Elektromagnetické záření a optika
Elektromagnetické kmitání a vlnění
oscilační obvod a jeho parametry
vlastní a nucené kmitání
rezonance, rezonanční křivka
- elektromagnetická vlna, její
vznik, složky a vlastnosti
- šíření elektromagnetického
vlnění
- vysílač a přijímač
- elektromagnetické záření a jeho
energie
-
-
-
-
-
Vysvětlí základní postuláty STR a
jejich důsledky
Řeší jednoduché úlohy
z relativistické kinematiky a
dynamiky
charakterizuje Slunce jako hvězdu
popíše objekty ve sluneční
soustavě
zná příklady základních typů
hvězd.
charakterizuje kmitavý pohyb
z hlediska kinematiky a dynamiky
popíše přeměny energie
v mechanickém oscilátoru
objasní procesy vzniku, šíření,
odrazu a interference
mechanického vlnění
uvede základní vlastnosti zvuku
uvede vlastnosti a využití
infrazvuku a ultrazvuku
vysvětlí vznik
elektromagnetického kmitání a
vlnění
stanoví podmínky rezonance v LC
obvodu
popíše základní vlastnosti
elektromagnetického záření
porovná šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění
v rozličných prostředích
uvede rozdíl mezi mechanickým a
elektromagnetickým vlněním
Poznámka
Geografie - vesmír
Člověk a zdraví – péče o
zdraví, ochrana před
nadměrným hlukem
Biologie – hlasivky, ucho
Mediální výchova – média a
mediální produkce šíření
signálu prostředím, výhody a
nevýhody
-
208
3.1. Vlnové vlastnosti světla
světlo jako elektromagnetické
vlnění
- rychlost, frekvence a vlnová
délka světla, index lomu
- odraz a lom světla, zákon lomu
- rozklad světla, optické
spektrum
- interference, ohyb, polarizace
světla
- Interference na tenké vrstvě a
na optické mřížce
3.2. Zobrazování optickými
soustavami
- zobrazení odrazem na rovinném
a kulovém zrcadle, zobrazovací
rovnice
- zobrazení lomem na tenkých
čočkách, zobrazovací rovnice
- zorný úhel
- zobrazení okem, lupou
mikroskopem, dalekohledem
4. Fyzika mikrosvěta
4.1.
Základní poznatky
kvantové fyziky
fotoelektrický jev, Einsteinova
teorie tohoto jevu
korpuskulární a vlnová povaha
částic a záření
Fyzika elektronového obalu
(atomová fyzika)
elektronový obal, kvantování
energie elektronů v atomu
atom vodíku
emisní a absorpční spektra
4.3. Jaderná fyzika
- atomové jádro, jaderné síly
- hmotnostní úbytek a vazebná
energie
- stabilita jader, radioaktivita.
- zákon radioaktivní přeměny
- jaderné reakce
- štěpení a syntéza jader atomů
- řetězová reakce, jaderný
5. Pohyb těles a jejich
vzájemné působení
- úlohy o pohybu
z kinematického a
dynamického hlediska
- skládání pohybů a rychlostí
- gravitační pole
- pohyby těles v homogenním
tíhovém poli, v centrálním
gravitačním poli
- vrh svislý, vodorovný, šikmý
- Zákon zachování mechanické
energie a jeho využití
- moment síly, výslednice
momentů sil, momentová věta
- skládání sil působících
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
předvídá na základě vlastností
světla jeho chování v daném
prostředí
popíše základní vlnové vlastnosti
světla
využívá zákona odrazu a zákona
lomu při řešení úloh
objasní ohyb a interferenci světla
na tenké vrstvě
využívá zákony šíření světla
v prostředí k určování vlastností
zobrazení předmětů jednoduchými
optickými systémy
využívá základy paprskové optiky
k řešení praktických problémů
při řešení úloh využívá
zobrazovací rovnici a vztah pro
příčné zvětšení
vysvětlí princip jednoduchých
optických přístrojů
využívá poznatky o kvantování
energie záření a mikročástic
k řešení fyzikálních problémů
popíše a vysvětlí podstatu
fotoefektu
vymezí základní charakteristické
vlastnosti fotonu, vysvětlí duální
podstatu částic
vypočítá energii fotonu
vysvětlí zákonitosti jaderných
přeměn
rozliší přirozenou a umělou
radioaktivitu
využívá zákon radioaktivní
přeměny k předvídání chování
radioaktivních látek
vysvětlí principy využití jaderné
energie
posoudí jadernou přeměnu
z hlediska vstupních a výstupních
částic i energetické bilance
používá s porozuměním
základní veličiny a jednotky a
jejich značky
užívá kinematické vztahy při řešení
problémů a úloh o pohybech
rovnoměrných, rovnoměrně
zrychlených i zpomalených
řeší početně i graficky úlohy o
skládání pohybů a rychlostí
určuje v konkrétní situaci síly
působící na těleso a jejich
výslednici využívá Newtonovy
zákony při popisu fyzikálních dějů,
při řešení úloh a k předvídání
pohybu těles
využívá zákony zachování
Chemie – využití polarizace
světla
Biologie – oko
Myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
významní evropští učenci
Chemie – stavba atomu
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí
výhody a nevýhody jaderné
energetiky, ochrana před
radioaktivním zářením
Matematika – exponenciální
funkce a rovnice
Člověk a zdraví – péče o
zdraví
Matematika – převody
jednotek, zaokrouhlování,
výpočty s kalkulátorem
Matematika – grafy lineárních
a kvadratických funkcí, čtení
z grafu, goniometrické funkce
ostrého úhlu, výpočet
neznámé ze vzorce, řešení
rovnic, oblouková míra
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití
209
-
v různých bodech tuhého
tělesa, rozklad síly na dvě
složky
kinetická energie tuhého tělesa
Archimédův zákon, plování
těles
ustálené proudění ideální
kapaliny, rovnice kontinuity,
Bernouliova rovnice
-
-
-
-
6. Stavba a vlastnosti látek
teplota, teplo, kalorimetrická
rovnice
stavová rovnice ideálního plynu
normálové napětí, Hookův
zákon
teplotní roztažnost pevných
těles
teplotní objemová roztažnost
kapalin
změny skupenství látek
-
-
-
-
-
-
7. Elektromagnetické jevy
3.1.Elektřina
Elektrické napětí, elektrický
potenciál
Práce sil elektrického pole.
kapacita vodiče, kondenzátor
elektrický proud v látkách
Ohmův zákon pro celý obvod
voltampérová charakteristika
rezistoru
Spojování rezistorů
vnitřní odpor zdroje, svorkové
napětí
Kirchhoffovy zákony
Elektrická energie a výkon
stejnosměrného proudu
elektrický proud v polovodičích
Polovodičová dioda, tranzistor
Elektrický proud v kapalinách
elektrolýza, využití
3.2..Magnetické pole
Vzájemné silové působení mezi
vodičem s proudem a
magnetem a mezi vodiči
s proudem
-
-
-
-
hybnosti a mechanické energie při
řešení problémů a úloh
řeší úlohy o pohybu těles
v homogenním poli – vrh svislý,
vodorovný, šikmý
sestrojí výslednici různoběžných
sil, rozloží sílu na dvě složky
určí v konkrétních situacích
momenty sil působících na těleso a
vypočítá výsledný moment síly
vypočítá kinetickou energii
rotujícího tělesa
řeší úlohy užitím Pascalova a
Archimédova zákona
využívá rovnice kontinuity při
řešení úloh
uplatňuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
sestaví kalorimetrickou rovnici a
řeší úlohy na její použití
aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
využívá stavovou rovnici ideálního
plynu stálé hmotnosti při
předvídání stavových změn plynu
analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles
porovnává zákonitosti teplotní
roztažnosti pevných těles a kapalin
a využívá je k řešení praktických
problémů
řeší úlohy s využitím rovnice pro
teplo při fázové přeměně
užívá Ohmův zákon při řešení
praktických problémů
vypočítá proud a napětí
v jednotlivých částech obvodu
aplikuje poznatky o mechanismech
vedení elektrického proudu
v kovech, v kapalinách,
polovodičích a plynech při analýze
chování těles z těchto látek
v elektrických obvodech
objasní model vedení elektrického
proudu v polovodičích
určí směr a velikost magnetické
síly vysvětlí funkci magnetických
zařízení a magnetické vlastnosti
materiálu
využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a
k objasnění funkce elektrických
zařízení
řeší úlohy užitím Faradayova
zákona
objasní vznik střídavého proudu,
popíše jeho charakteristiky
rozlišuje okamžitou, maximální,
Environmentální výchova Člověk a životní prostředí –
přenos energie
Chemie – molární veličiny,
stavová rovnice
Práce s MFCH tabulkami
Člověk a svět práce – zásady
bezpečnosti práce
s elektrickým proudem
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí negativní důsledky
elektrolýzy, třídění
nebezpečných odpadů; zdroje
elektrické energie
Biologie – účinky elektrického
proudu na lidské tělo
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí
zdroje energie a vliv na
životní prostředí
210
-
-
Faradayův zákon a Lenzův
zákon elektromagnetické
indukce
Indukčnost
3.3. Střídavý proud
harmonické střídavé napětí a
proud, frekvence
efektivní hodnoty střídavého
proudu a napětí
obvody střídavého proudu s R,
L, C
obvody s RLC v sérii,
impedance
-
efektivní hodnotu napětí a proudu
řeší úlohy na výpočet činného
výkonu
řeší úlohy se sériovým zapojením
R, L, C, vypočítá impedanci a určí
podmínky rezonance v obvodu
střídavého proudu
-
211
5.17.17 Chemický seminář
Název předmětu: Chemický seminář
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Chemický seminář prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru
Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G.
Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář
umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje
vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy
opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším
studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí
získaných v jiných předmětech.
Seminář je zaměřen na aplikaci chemického názvosloví a obecných zákonitosti stavby látek a
průběhu chemických dějů na problematiku chemie anorganické, organické a biochemie.
V kombinaci se seminářem Chemické výpočty nabízí druhou alternativu přípravy žáků k
maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné
a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava
žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením.
Časové a organizační vymezení:
Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou
nebo učebnu výpočetní techniky.
Používané metody a formy práce:
Dle aktuálních možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy
práce.
Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a
diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků
z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje
frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají
informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být
doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními
technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné
opakování formou testů po každém tematickém celku.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Chemický seminář má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus,
biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda)
212
Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a
vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita),
elektromagnetické jevy (elektrochemie)
Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování
informací
Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární,
funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul)
Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, civilizační choroby, návykové látky,
únik nebezpečných látek
Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – profesní volba
Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Chemický seminář jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinové práce)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh
Žijeme v Evropě (významní vědci)
Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové
a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka,
globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR
Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje
informací, kritické čtení, reklama)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Chemický seminář vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a
opakování;
- motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem
každého člověka;
- využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů
nebo informací z médií;
- zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí;
- pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné
zdroje informací;
- vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;
- průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;
213
-
ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení
obdobných úloh;
konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh;
zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek;
- uplatňuje práci frontální a skupinovou;
- vyžaduje správné používání chemické terminologie;
- vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání;
- vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou
pomoc, toleranci;
- uplatňuje individuální přístup;
- podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací.
Kompetence občanská
Učitel:
- zadává úkoly formou skupinové práce;
- vede žáky k ochraně životního prostředí;
- kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností;
- vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším
vzdělávání a profesním zaměření.
Použité zkratky:
BIO – Biologie
ČSP – Člověk a svět práce
FYZ – Fyzika
IVT – Informační a výpočetní technika
MAT – Matematika
PT – průřezové téma
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
VKZ – Výchova ke zdraví
GGR – Geografie
214
Učivo
Výstup
Poznámky
• využívá názvosloví anorganické
chemie při popisu sloučenin
• charakterizuje významné
zástupce prvků a jejich
sloučeniny, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• předvídá průběh typických reakcí
anorganických sloučenin
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v anorganické chemii
• zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku
významné pro strukturu
organických sloučenin
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• charakterizuje základní skupiny
organických sloučenin a jejich
významné zástupce, zhodnotí
jejich surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na
konkrétních příkladech
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v organické chemii
BIO, ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ,
GGR
PT1
PT2
PT4
PT5
• objasní strukturu a funkci
sloučenin nezbytných pro
důležité chemické procesy
probíhající v organismech
• charakterizuje základní
metabolické procesy a jejich
význam
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v biochemii
BIO, IVT, MAT, VKZ
PT1
PT2
PT4
PT5
Žák:
ANORGANICKÁ CHEMIE
• vodík, kyslík, vzácné plyny
• halogeny
• chalkogeny
• prvky 15. skupiny
• prvky 14. skupiny
• prvky 13. skupiny
• prvky s
• přechodné prvky
ORGANICKÁ CHEMIE
• úvod do organické chemie
(klasifikace, reakce, izomerie,
názvosloví)
• uhlovodíky (nasycené,
nenasycené, aromatické)
• deriváty uhlovodíků
(halogenderiváty, kyslíkaté,
dusíkaté, sirné deriváty)
• heterocyklické sloučeniny,
alkaloidy
• organokovové sloučeniny
• syntetické makromolekulární
látky
• léčiva, potravinářská aditiva,
detergenty, pohonné látky
BIOCHEMIE
• proteiny
• lipidy a isoprenoidy
• sacharidy
• nukleové kyseliny
• enzymy, vitamíny a hormony
• základní biochemické děje
(látkový a energetický
metabolismus)
BIO, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR
PT1
PT2
PT4
PT5
215
5.17.18 Seminář z chemie
Název předmětu: Seminář z chemie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z chemie prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru
Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G.
Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář
umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje
vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy
opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším
studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí
získaných v jiných předmětech.
Seminář je zaměřen na chemické výpočty, chemické názvosloví, obecné zákonitosti stavby
látek a průběhu chemických dějů a jejich aplikaci při studiu chemie anorganické.
V kombinaci se Seminářem z vyšší chemie nabízí první alternativu komplexní přípravy žáků
k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce
nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem
je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením.
Časové a organizační vymezení:
Předmět je dvouletý, je určen žákům třetího a čtvrtého ročníku.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 3
Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou
nebo učebnu výpočetní techniky.
Používané metody a formy práce:
Dle aktuální potřeby a možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a
formy práce.
Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a
diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků
z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje
frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají
informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být
doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními
technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné
opakování formou testů po každém tematickém celku.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
216
Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus,
biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda)
Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a
vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita),
elektromagnetické jevy (elektrochemie)
Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování
informací
Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární,
funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul)
Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři,
civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek
Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické
laboratoři, profesní volba
Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z chemie jsou částečně integrována tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinové práce), Spolupráce a soutěž
(chemická olympiáda)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh
Žijeme v Evropě (významní vědci)
Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové
a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka,
globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR
Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje
informací, kritické čtení, reklama)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z chemie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a
opakování;
- motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem
každého člověka;
- využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů
nebo informací z médií;
- zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí;
- pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné
zdroje informací;
- vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;
- průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.
217
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;
- ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení
obdobných úloh;
- konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh;
- zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti;
Kompetence komunikativní
Učitel:
- realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek;
- uplatňuje práci frontální a skupinovou;
- vyžaduje správné používání chemické terminologie;
- vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání;
- vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou
pomoc, toleranci;
- uplatňuje individuální přístup;
- podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací;
- zdůrazňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví a tím vede žáky
k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních.
Kompetence občanská
Učitel:
- zadává úkoly formou skupinové práce;
- vede žáky k ochraně životního prostředí;
- kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností;
- vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám;
- zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším
vzdělávání a profesním zaměření.
Použité zkratky:
BIO – Biologie
ČSP – Člověk a svět práce
FYZ – Fyzika
IVT – Informační a výpočetní technika
MAT – Matematika
PT – průřezové téma
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
VKZ – Výchova ke zdraví
GGR – Geografie
218
3. ročník
Učivo
Výstup
Poznámky
Žák:
CHEMICKĚ VÝPOČTY
• základní výpočty
• výpočty roztoků
• výpočty z chemické rovnice
• zákony plynů
• výpočet pH
• výpočty chemických rovnováh
CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ
• anorganických sloučenin
• koordinačních sloučenin
• organických sloučenin
CHEMICKÉ REAKCE
• úprava redoxních rovnic
• reakce organických sloučenin
STRUKTURA LÁTEK
• elektronová konfigurace prvků
• teorie hybridizace
• izomerie
• provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů
FYZ, MAT, ČSP
PT1
• využívá názvosloví anorganické
chemie při popisu sloučenin
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• využívá odbornou terminologii
při popisu látek a vysvětlování
chemických dějů
• aplikuje znalosti stavby atomů a
chemických vazeb k popisu
struktury látek
• podle struktury látek vyvozuje
typické vlastnosti
IVT
PT1
PT2
PT5
MAT
PT1
FYZ, MAT
PT1
219
4. ročník
Učivo
Výstup
Poznámky
Žák:
OBECNÁ CHEMIE
• látky a soustavy látek (prvek,
sloučenina, směsi)
• stavba atomu (elektronový obal,
kvantová čísla, elektronová
konfigurace, radioaktivita)
• periodická soustava prvků
(skupiny, periody, periodické
vlastnosti)
• struktura a vlastnosti prvků a
sloučenin (kovalentní, iontová,
kovová, slabé vazebné interakce,
struktura látek)
• chemické reakce a chemické
rovnice
• chemický děj (reakční kinetika,
termochemie)
• chemická rovnováha
(protolytické reakce, redoxní
reakce, elektrochemie)
• bezpečnost práce a ochrana
zdraví při nakládání
s chemickými látkami
• základy chemické analýzy
ANORGANICKÁ CHEMIE
• vodík, kyslík, vzácné plyny
• halogeny
• chalkogeny
• prvky 15. skupiny
• prvky 14. skupiny
• prvky 13. skupiny
• prvky s
• přechodné prvky
• využívá odbornou terminologii
při popisu látek a vysvětlování
chemických dějů
• předvídá vlastnosti prvků a jejich
chování v chemických procesech
na základě poznatků o periodické
soustavě prvků
• využívá znalosti o chemických
vazbách k předvídání některých
vlastností látek a jejich chování v
chemických reakcích
• uvede příklady dodržování
principů bezpečné a hygienické
práce
• charakterizuje základní metody
chemické analýzy
ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ
PT1
PT2
PT4
PT5
• využívá názvosloví anorganické
chemie při popisu sloučenin
• charakterizuje významné
zástupce prvků a jejich
sloučeniny, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• předvídá průběh typických reakcí
anorganických sloučenin
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v anorganické chemii
BIO, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR
PT1
PT2
PT4
PT5
220
5.17.19 Seminář z vyšší chemie
Název předmětu: Seminář z vyšší chemie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Seminář z vyšší chemie prohlubuje a rozšiřuje
obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G.
Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář
umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje
vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy
opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším
studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí
získaných v jiných předmětech.
Seminář je zaměřen na aplikaci chemického názvosloví a obecných zákonitosti stavby látek a
průběhu chemických dějů na problematiku chemie organické a biochemie. V kombinaci se
Seminářem z chemie nabízí první alternativu komplexní přípravy žáků k maturitní zkoušce z
Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné a v rámci profilové
části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím
zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením.
Časové a organizační vymezení:
Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou
nebo učebnu výpočetní techniky.
Používané metody a formy práce:
Dle aktuální potřeby a možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a
formy práce.
Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a
diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků
z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje
frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají
informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být
doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními
technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné
opakování formou testů po každém tematickém celku.
221
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z vyšší chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus,
biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda)
Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a
vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita),
elektromagnetické jevy (elektrochemie)
Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování
informací
Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární,
funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul)
Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, civilizační choroby, návykové látky,
únik nebezpečných látek
Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – profesní volba
Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z vyšší chemie jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinová práce)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh
Žijeme v Evropě (významní vědci)
Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové
a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka,
globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR
Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje
informací, kritické čtení, reklama)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z vyšší chemie vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a
opakování;
- motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem
každého člověka;
- využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů
nebo informací z médií;
- zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí;
- pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné
zdroje informací;
- vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;
222
-
průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;
- ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení
obdobných úloh;
- konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh;
- zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti.
Kompetence komunikativní
Učitel:
- realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek;
- uplatňuje práci frontální a skupinovou;
- vyžaduje správné používání chemické terminologie;
- vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání;
- vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou
pomoc, toleranci;
- uplatňuje individuální přístup;
- podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací.
Kompetence občanská
Učitel:
- zadává úkoly formou skupinové práce;
- vede žáky k ochraně životního prostředí;
- kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností;
- vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším
vzdělávání a profesním zaměření.
Použité zkratky:
BIO – Biologie
ČSP – Člověk a svět práce
FYZ – Fyzika
IVT – Informační a výpočetní technika
MAT – Matematika
PT – průřezové téma
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
VKZ – Výchova ke zdraví
GGR – Geografie
223
Učivo
Výstup
Poznámky
ORGANICKÁ CHEMIE
• úvod do organické chemie
(klasifikace, reakce, izomerie,
názvosloví)
• uhlovodíky (nasycené,
nenasycené, aromatické)
• deriváty uhlovodíků
(halogenderiváty, kyslíkaté,
dusíkaté, sirné deriváty)
• heterocyklické sloučeniny,
alkaloidy
• organokovové sloučeniny
• syntetické makromolekulární
látky
• léčiva, potravinářská aditiva,
detergenty, pohonné látky
• zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku
významné pro strukturu
organických sloučenin
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• charakterizuje základní skupiny
organických sloučenin a jejich
významné zástupce, zhodnotí
jejich surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní prostředí
• aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na
konkrétních příkladech
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v organické chemii
BIO, ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ,
GGR
PT1
PT2
PT4
PT5
BIOCHEMIE
• proteiny
• lipidy a isoprenoidy
• sacharidy
• nukleové kyseliny
• enzymy, vitamíny a hormony
• základní biochemické děje
(látkový a energetický
metabolismus)
• objasní strukturu a funkci
sloučenin nezbytných pro
důležité chemické procesy
probíhající v organismech
• charakterizuje základní
metabolické procesy a jejich
význam
• využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v biochemii
BIO, IVT, MAT, VKZ
PT1
PT2
PT4
PT5
Žák:
224
5.17.20 Chemické výpočty
Název předmětu: Chemické výpočty
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Chemické výpočty prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru
Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G.
Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář
umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje
vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy
opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším
studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí
získaných v jiných předmětech.
Seminář je zaměřen především na chemické výpočty, chemické názvosloví a obecné
zákonitosti stavby látek a průběhu chemických dějů, které lze aplikovat při studiu dalších
chemických oborů. V kombinaci se seminářem Chemický seminář nabízí druhou alternativu
přípravy žáků k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako
zkoušce nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové.
Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným
zaměřením.
Časové a organizační vymezení:
Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou
nebo učebnu výpočetní techniky.
Používané metody a formy práce:
Dle aktuálních možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy
práce.
Základní metodou je frontální výuka založená na kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem
na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných
předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová
práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly,
procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků
chemických látek, modelů, demonstračními pokusy, multimediálními technologiemi. Pro
upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování formou testů
po každém tematickém celku.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Chemické výpočty má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a
vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita),
elektromagnetické jevy (elektrochemie)
225
Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování
informací
Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární,
funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul)
Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři,
civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek
Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické
laboratoři, profesní volba
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Chemické výpočty jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinová práce)
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh
Žijeme v Evropě (významní vědci)
Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové
a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka,
globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR
Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje
informací, kritické čtení, reklama)
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Chemické výpočty vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel:
- plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a
opakování;
- motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem
každého člověka;
- využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů
nebo informací z médií;
- zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí;
- pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné
zdroje informací;
- vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;
- průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;
- ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení
obdobných úloh;
- konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh;
- zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti
226
Kompetence komunikativní
Učitel:
- realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek;
- uplatňuje práci frontální a skupinovou;
- vyžaduje správné používání chemické terminologie;
- vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
- vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání;
- vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou
pomoc, toleranci;
- uplatňuje individuální přístup;
- podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací;
- zdůrazňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví a tím vede žáky
k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních.
Kompetence občanská
Učitel:
- zadává úkoly formou skupinové práce;
- vede žáky k ochraně životního prostředí;
- kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností;
- vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám;
- zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
- hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším
vzdělávání a profesním zaměření.
Použité zkratky:
ČSP – Člověk a svět práce
FYZ – Fyzika
IVT – Informační a výpočetní technika
MAT – Matematika
PT – průřezové téma
RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
VKZ – Výchova ke zdraví
227
Učivo
Výstup
Poznámky
Žák:
CHEMICKĚ VÝPOČTY
• základní výpočty
• výpočty roztoků
• výpočty z chemické rovnice
• zákony plynů
• výpočet pH
• výpočty chemických rovnováh
CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ
• anorganických sloučenin
• koordinačních sloučenin
• organických sloučenin
OBECNÁ CHEMIE
• látky a soustavy látek (prvek,
sloučenina, směsi)
• stavba atomu (elektronový obal,
kvantová čísla, elektronová
konfigurace, radioaktivita)
• periodická soustava prvků
(skupiny, periody, periodické
vlastnosti)
• struktura a vlastnosti prvků a
sloučenin (kovalentní, iontová,
kovová, slabé vazebné interakce,
teorie hybridizace, struktura
látek, izomerie)
• chemické reakce a chemické
rovnice (klasifikace, úprava
redoxních rovnic, reakce
organických látek)
• chemický děj (reakční kinetika,
termochemie)
• chemická rovnováha
(protolytické reakce, redoxní
reakce, elektrochemie)
• bezpečnost práce a ochrana
zdraví při nakládání
s chemickými látkami
• základy chemické analýzy
• provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů
ČSP, FYZ, MAT,
PT1
• využívá názvosloví anorganické
chemie při popisu sloučenin
• aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s možností
využití triviálních názvů
• využívá odbornou terminologii
při popisu látek a vysvětlování
chemických dějů
• předvídá vlastnosti prvků a jejich
chování v chemických procesech
na základě poznatků o periodické
soustavě prvků
• využívá znalosti o chemických
vazbách k předvídání některých
vlastností látek a jejich chování v
chemických reakcích
• aplikuje znalosti stavby atomů a
chemických vazeb k popisu
struktury látek
• podle struktury látek vyvozuje
typické vlastnosti
• uvede příklady dodržování
principů bezpečné a hygienické
práce
• charakterizuje základní metody
chemické analýzy
IVT
PT1
PT2
PT5
ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ
PT1
PT2
PT4
PT5
228
5.17.21 Seminář z biologie
Název předmětu: Seminář z biologie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Předmět „Seminář z biologie“ (dále jen SBI) je volitelným seminářem ve 3. ročníku.
V návaznosti na poznatky získané žáky v průběhu studia 2. a 3. ročníku v předmětu biologie
si klade za cíl podrobněji seznámit žáky s problematikou stavby, funkce a fylogenezí
jednotlivých orgánových soustav živočichů a člověka. Předmět je koncipován tak, aby rozšířil
a upevnil znalosti druhého ročníku předmětu biologie – zoologie a třetího ročníku předmětu
biologie – stavba lidského těla. Svou obecnou charakteristikou a cíli volitelný seminář SBI
nevybočuje od charakteristiky a cílů jež si klade předmět biologie. Snahou je pouze jeho
rozšíření a prohloubení.
Žák je veden k tomu, aby
• popsal podrobně stavbu lidského těla na biologických modelech a nákresech;
• objasnil fylogenezi jednotlivých orgánových soustav živočichů a člověka;
• získal přehled o funkcích lidských orgánů;
• zdůvodnil význam správné životosprávy a zdravého životního stylu;
• řešil příklady dědičnosti kvalitativních znaků na základě znalostí Mendelových
zákonů.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1.
hodinová dotace -
2.
-
3.
2
4.
-
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
• frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální
používání didaktické techniky);
• skupinová a týmová spolupráce;
• samostatná práce;
• přednášky a diskuse s odborníky;
• laboratorní cvičení (mikroskopování tkání, orgánů).
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
CHE – chemie
Průřezová témata:
229
Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova RVP
Sociální komunikace
Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
Mediální výchova RVP
Média a mediální produkce
Mediální produkty a jejich význam
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi::
Kompetence k učení
Učitel
• zadáním samostatné práce rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a vybírat informace;
• zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury a dalších
informačních zdrojů /internet/ motivuje žáky k dalšímu studiu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky
při učení a vlastní přípravě.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o
problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své
myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na
hodnocení druhých;
• zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium;
• vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
• zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke
spolupráci, k spoluzodpovědnosti.
Kompetence občanská
Učitel:
• organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného
chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního
prostředí a přírody;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění
povinností.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
230
•
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
PT – průřezové téma
OSV – Osobnostní a sociální výchova
MV – Mediální výchova
Učivo
3. ročník
1.Vznik života na Zemi a metabolismus
organismů
Výsledky vzdělávání
•
definuje silné a slabé stránky
jednotlivých hypotéz na vznik života
na Zemi
•
•
charakterizuje řád Primates
popíše evoluci člověka na
jednotlivých vývojových zástupcích
charakterizuje lidská plemena na
základě morfologických znaků
pozná základní typy tkání a epitelů
- hypotézy na vznik života, obecné vlastnosti
organismů, Oparinova evoluční teorie
abiogeneze
2. Původ a vývoj člověka
- podmínky rozvoje řádu nehetnatců
- charakteristika lidských předchůdců –
Proconsul, Ramapithecus, Australopithecus
africanus
- důsledky procesu hominizace a sapientace
- fylogeneze rodu HOMO
- zástupci rodu HOMO, pozůstatky – malby a
artefakty předvěkých společenstev
3. Kosterní a svalová tkáň
- fylogeneze opěrné soustavy
- stavba a tvorba kostní tkáně, spojení kostí
- růst kostí, kostra člověka
- fylogeneze pohybové soustavy
- typy svalové tkáně, princip stahu
nervosvalové ploténky, stavba sarkomery
- svaly lidského těla, rudimenty a atavismy
- bílé a červené vlákna
- svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení
- fylogeneze opěrné a pohybové soustavy
4. Tělní tekutiny a soustava vylučovací
- fylogeneze oběhové soustavy
- krev, míza, tkáňový mok – složení a funkce
- obrana leukocytů proti infekci
- srdce, cévy – stavba, funkce
- fylogeneze vylučovací soustavy
- stavba nefronu, ledvin a odvodných cest
močových
- choroby a poruchy činnosti ledvin,
hormonální řízení činnosti ledvin
Poznámky
Žák:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
popíše stavbu a výživu kostí, spojení
kostí
vysvětlí proces osifikace
charakterizuje kostru člověka a její
funkci
uvede nejčastější onemocnění kostí a
zranění kostí a proces léčby
charakterizuje typy svalové tkáně
popíše stavbu a funkci svalového
vlákna
určí polohu významných kosterních
svalů a jejich význam pro pohyb
objasní složení a funkci tělních
tekutin
charakterizuje jednotlivé složky krve
popíše stavbu srdce a princip jeho
činnosti
změří krevní tlak, srdeční puls
rozeznává poslechem srdeční ozvy
vysvětlí funkci jednotlivých krevních
oběhů
popíše stavbu vylučovací soustavy
objasní princip tvorby primární a
sekundární moči
PT – OSV
Sociální komunikace
(týmová práce, diskuse,
obhajoba
vlastního názoru,
schopnost kompromisu,
přesná a srozumitelná
komunikace)
Mezioborový přesah CHE
PT – OSV
Seberegulace,
organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
(rozhodování a řešení
problémů
při organizaci práce,
ohleduplnost,
disciplinovanost,
ochota pomoci)
/latinské označení
některých kostí a
kosterních svalů/
PT – MV
(příprava vlastních
materiálů – PP
prezentace, výukové
texty, materiály a jejich
prezentace a obhajoba)
231
5. Dýchací a trávící soustava člověka
- fylogeneze trávící soustavy, stavba a části
trávící trubice
- žlázy s vnější sekrecí a enzymy trávení,
metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
- fylogeneze dýchací soustavy, dýchací cesty,
výměna plynů
- nervové řízení dýchání a nemoci dýchací
soustavy
•
uvede onemocnění ledvin
•
popíše stavbu trávicí trubice a trávicí
soustavy
objasní proces trávení a
metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
uvede onemocnění trávicí soustavy
vypočítá Body mast index
porovná zevní a vnitřní dýchání
uvede způsoby transportu dýchacích
plynů v lidském těle
popíše části dýchací soustavy
uvede nejčastější onemocnění
dýchací soustavy
změří vitální kapacitu plic a
dechovou frekvenci
vyjmenuje
nejdůležitější
žlázy
s vnitřní sekrecí
objasní účinky jednotlivých hormonů
charakterizuje stavbu a funkci
nervové soustavy
vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a
nepodmíněným reflexem
vysvětlí rozdíl mezi sympatikem a
parasympatikem
•
•
•
•
•
•
•
•
6. Nervové a látkové řízení lidského těla
- fylogeneze nervové soustavy, stavba
neuronu, princip šíření a přenosu nervového
vzruchu
- stavba mozku, typy obvodových nervů,
míšní reflex, I. a II. signální soustava, reflexy
- žlázy s vnitřní sekrecí, hormony – jejich
funkce, choroby způsobené špatnou činností
žláz s vnitřní sekrecí
•
•
•
•
•
7. Funkce smyslových orgánů
- fylogeneze smyslových orgánů
- zrakový orgán, sluchový orgán, čich a chuť
- stavba a funkce
- poruchy vidění
•
8. Stavba rozmnožovací soustavy muže a
ženy
- fylogeneze pohlavní soustavy muže, stavba a
funkce
- fylogeneze pohlavní soustavy ženy, stavba a
funkce
- hormonální řízení menstruačního cyklu,
pohlavní choroby, prostředky antikoncepce
•
•
•
•
•
•
9. Stavba a funkce kůže a ontogeneze
člověka
- stavba kůže, funkce kůže, barva kůže
- ontogeneze člověka – prenatální a
postnatální vývoj
•
•
•
10. Molekulární základy dědičnosti,
podstata Mendelových zákonů
- princip mitózy a meiózy, stavba DNA,
proces replikace a proteosyntézy
- mechanismy mikroevoluce a makroevoluce
- Mendelových zákonů – příklady a praktický
význam
•
•
•
•
•
•
•
objasní stavbu a funkci smyslových
orgánů
vysvětlí možnosti korekce poruch
vidění
popíše rozmnožovací soustavu muže
a ženy
popíše menstruační cyklus ženy,
proces oplození, prostředky
antikoncepce
zná rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví
vysvětlí ontogenezi člověka
posoudí pozitivní a negativní faktory
působící na vývoj člověka
popíše stavbu a funkci kůže
vysvětlí ontogenezi člověka
posoudí pozitivní a negativní faktory
působící na vývoj člověka
objasní proces mitózy a meiózy
popíše stavbu DNA a RNA
uvede typy RNA
objasní princip replikace DNA a
proteosyntézy z hlediska základních
biologických jevů
objasní princip dědičnosti
kvalitativních a kvantitativních znaků
charakterizuje vazbu genů
zhodnotí vliv mutací na evoluci
organismů
Mezioborový přesah CHE
232
5.17.22 Seminář z biologie
Název předmětu: Seminář z biologie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z biologie je volitelným seminářem ve 4. ročníku. Navazuje a
rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Biologie, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a
příroda v RVP G.
Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář z biologie je doplnit a rozšířit poznatky
z vybraných kapitol biologie tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce
z biologie, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována převážně formou frontálního výkladu s nutnou demonstrací obrazového
i dokladového materiálu. Zejména při výuce poznávání živočichů a rostlin se uplatňuje
skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. V průběhu výkladu
v učebně je prosazována snaha o maximální využití didaktické techniky. Vlastní výuka i
samostatná práce žáků se opírá o rozsáhlou odbornou knihovnu a videotéku. Nedílnou
součástí předmětu jsou exkurze s přírodovědným či kombinovaným obsahem zařazená,
v závislosti na organizaci školního roku. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost
vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí
informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat
závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Chemie – látkové složení živé hmoty, osmotické jevy, fotosyntéza, dýchání, základy
biochemie, biotechnologické využití mikroorganismů, metabolismus, alkaloidy, vitaminy,
hormony
Geografie – vznik a vývoj Země, vznik života na Zemi, rozšíření organismů na Zemi, ochrana
přírody a životního prostředí
Fyzika – fyziologie rostlin (vodní režim rostlin, pohyby rostlin), smyslové orgány živočichů
(oko, ucho), nervová soustava živočichů (nervové vzruchy)
Tělesná výchova – péče o vlastní zdraví
233
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení
problémů - celková péče o vlastní zdraví
Morálka všedního dne- morálka ve vztahu k přírodě
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě
- významní evropští vědci
Environmentální výchova –Člověk a životní prostředí
- pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život,
ochrana organismů, příčiny a řešení globálních ekologických problémů
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a
na jejich základě poznávali význam a přínos biologie pro život a činnosti člověka, pro
rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí;
• zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace
z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat, získané výsledky porovnávat,
zpracovávat a vyhodnocovat;
• formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek,
ze získaných výsledků vyvozovat závěry;
• zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat,
organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich pokroky při
učení, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• řešením složitějšího biologického děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a
stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry;
• zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové
situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten
nejefektivnější, svá tvrzení dokazovat a formulovat podložené závěry;
• pomocí zkoušení a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešení
obdobných problémových situací.
234
Kompetence komunikativní
Učitel:
• zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely;
• formou diskuse na dané téma rozvíjí schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj
názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog;
• ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí
zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a
jiným informačním a komunikačním prostředkům.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopení
potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.
Kompetence občanská
Učitel:
• formou referátů zjišťuje, zda žáci sledují aktuální dění nejen ve vědě a technice a
chápou potřebu využití vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se
současnou ochranou životního prostředí;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých
povinností;
• vede žáky na základě předložených informací z oblasti biologie člověka k
uvědomování a respektování biologické různorodosti lidské populace a odmítání
xenofobií nebo rasistických názorů;
• na základě předložených informací z oblasti ekologie vede žáky k správnému postoji
k environmentálním problémům v globálním i lokálním měřítku;
• umožňuje žákům poznat historii biologických objevů, seznámí je se stručnými
životopisy významných biologů.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
235
ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Učivo 4. ročník
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
-
1. Obecná biologie
vznik a vývoj živých soustav
biochemická evoluce života
znaky života
hierarchie výstavba živé
hmoty
klasifikace živých soustav
-
-
-
-
2. Biologie virů
stavba virionu, klasifikace virů
funkce virů – virová infekce
přehled významných zástupců
-
3.
-
Biologie
bakterií a sinic
stavba prokaryotní buňky
fyziologie a rozmnožování
bakterií
přehled významných zástupců
bakterií
biologie sinic
4. Biologie rostlin
4.1 Rostlinná buňka
- chemické složení a stavba
rostlinné buňky
- příjem a výdej látek buňkou
- osmotické jevy v buňce
- buněčný cyklus
- mitóza, meióza
4.2 Rostlinná pletiva
typy rostlinných pletiv
systém rostlinných pletiv
(dělivá, vodivá, krycí,
základní)
-
-
-
-
odliší živé soustavy od neživých na
základě jejich charakteristických
vlastností
porovná významné hypotézy o
vzniku a vývoji živých soustav na
Zemi
objasní strukturu a funkci organel
prokaryotních a eukaryotních buněk
a jejich životní projevy
vysvětlí význam diferenciace a
specializace buněk pro
mnohobuněčné organismy
odvodí hierarchii recentních
organismů ze znalostí o jejich
evoluci
charakterizuje viry jako nebuněčné
soustavy
popíše strukturu základní jednotky
viru
objasní průběh a formy virové
infekce u různých skupin organismů
vyjmenuje příklady virových
onemocnění, zhodnotí způsob
ochrany a metody jejich léčby
zhodnotí pozitivní a negativní
význam virů
objasní strukturu a funkci organel
prokaryotní buňky
popíše rozmnožování bakterií a sinic
zhodnotí způsoby ochrany proti
bakteriálním onemocněním a metody
jejich léčby
vyjmenuje významné zástupce
bakterií a sinic
charakterizuje bakterie a sinice
z ekologického, zdravotnického a
hospodářského hlediska
popíše rostlinnou buňku jako základní
stavební a funkční jednotku života;
vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou
a eukaryotickou buňkou;
uvede rozdíly mezi rostlinnou a
živočišnou buňku;
vysvětlí fyziologii rostlinné buňky
Poznámky
Chemie– látkové složení
hmoty
Geografie-vznik života na
zemi
Výchova k myšlení v
evropských a globálních
souvislostech – Žijeme v
Evropě
významní evropští vědci
Environmentální výchova –
postavení člověka v přírodě
Osobnostní a sociální
výchova- – péče o vlastní
zdraví (TEV)
Osobnostní a sociální
výchova- – péče o vlastní
zdraví (TEV)
Chemie –biotechnologiké
využití mikroorganismů
Chemie– látkové složení
hmoty
přehledně rozdělí rostlinná pletiva a
zdůvodní kritéria klasifikace
charakterizuje jednotlivé typy
rostlinných pletiv a systémů, jejich
funkce
236
4.2 Rostlinné orgány
vegetativní orgány a jejich
metamorfózy
generativní orgány
-
popíše stavbu a funkci vegetativních
i generativních rostlinných orgánů,
zhodnotí jejich význam a
využitelnost člověkem
Chemie-osmotické jevy,
fotosyntéza, dýchání,
metabolismus, hormony,
vitaminy, alkaloidy
4.3
-
-
objasní způsoby výživy rostlin
charakterizuje příjem, vedení a výdej
vody rostlinou
vysvětlí princip fotosyntézy, její
význam, dýchání
charakterizuje ontogenezi rostlin –
fáze, faktory ovlivňující růst a vývin
rostlin
charakterizuje pohyby rostlin
objasní princip nepohlavního a
pohlavního rozmnožování
uvede příklady rozšiřování plodů a
semen
Fyzika-vodní režim rostlin,
pohyby
Fyziologie rostlin
minerální výživa rostlin
vodní režim rostlin
fotosyntéza, dýchání
růst a ontogeneze rostlin
pohyby rostlin
rozmnožování rostlin
-
4.4
-
Systém a evoluce rostlin
nižší rostliny
mechorosty
kapraďorosty
nahosemenné
krytosemenné
rostliny a prostředí
-
-
-
5.
-
Biologie hub
stavba a funkce hub
stavba a funkce lišejníků
přehled významných zástupců
-
charakterizuje znaky řas, významné
skupiny, jejich využití a zástupce
porovná společné a rozdílné
vlastnosti „nižších“ a „vyšších“
rostlin
popíše stavbu těla, rozmnožování a
význam zástupců uvedených skupin
pozná a pojmenuje významné
rostlinné druhy vybraných skupin;
uvede jejich ekologické nároky
posoudí vliv životních podmínek na
stavbu a funkci rostlinného těla
zhodnotí problematiku ohrožených
rostlinných druhů a možnosti jejich
ochrany
Geografie-rozšíření rostlin na
Zemi, ochrana přírody a
životního prostředí
Environmentální výchova –
Člověk a životní prostředí
ochrana organismů
Osobnostní a sociální výchova
– morálka ve vztahu k přírodě
vymezí společné a rozdílné znaky
hub a ostatních organismů
charakterizuje stavbu těla, způsob
výživy a rozmnožování hub
popíše stavbu těla lišejníků
rozpozná významné zástupce hub a
lišejníků
posoudí ekologický, zdravotnický a
hospodářský význam hub a lišejníků
Chemie –biotechnologiké
využití kvasinek
Osobnostní a sociální výchova
– péče o vlastní zdraví (TEV)
6. Biologie živočichů
6.1 Jednobuněční – prvoci
-
charakterizuje prvoky, pozná jejich
významné zástupce, posoudí jejich
význam
Osobnostní a sociální
výchova- – péče o vlastní
zdraví (TEV)
6.2 mnohobuněční - bezobratlí
- morfologie, anatomie a
fyziologie
- systém a evoluce
(houby, žahavci, ploštěnci, hlísti,
kroužkovci, měkkýši, členovci,
ostnokožci, polostrunatci)
- bezobratlí a prostředí
-
charakterizuje hlavní taxonomické
jednotky bezobratlých živočichů a
jejich zástupce
porovnává orgánové soustavy u
různých systematických skupin
objasní principy základních způsobů
rozmnožování živočichů
pozná a pojmenuje významné
živočišné druhy; uvede jejich
ekologické nároky
Geografie-rozšíření živočichů
na Zemi, ochrana přírody a
životního prostředí
-
Fyzika-smyslové orgány (oko,
ucho), nervová soustava
Osobnostní a sociální výchova
237
-
-
posoudí význam živočichů v přírodě
a v různých odvětvích lidské činnosti
charakterizuje pozitivní i negativní
působení živočišných druhů na
lidskou populaci
zhodnotí problematiku ohrožených
živočišných druhů a možnosti jejich
ochrany
– morálka ve vztahu k přírodě
238
5.17.23 Cvičení z biologie
Název předmětu: Cvičení z biologie
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Cvičení z biologie je volitelným seminářem ve 4. ročníku. Navazuje a
rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Biologie, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a
příroda v RVP G.
Cílem výuky vyučovacího předmětu Cvičení z biologie je doplnit a rozšířit poznatky
z vybraných kapitol biologie tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce
z biologie, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 -0- 0-3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.
Používané metody a formy práce:
Výuka je realizována převážně formou frontálního výkladu s nutnou demonstrací obrazového
i dokladového materiálu. Zejména při výuce poznávání živočichů a rostlin se uplatňuje
skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. V průběhu výkladu
v učebně je prosazována snaha o maximální využití didaktické techniky. Vlastní výuka i
samostatná práce žáků se opírá o rozsáhlou odbornou knihovnu a videotéku. Nedílnou
součástí předmětu jsou exkurze s přírodovědným či kombinovaným obsahem zařazená
v závislosti na organizaci školního roku. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost
vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí
informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat
závěry.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
Chemie – základy biochemie, metabolismus, replikace DNA, proteosyntéza, léčiva, drogy,
vitaminy, hormony, enzymy, alkaloidy, složení kostí
Geografie – lidská plemena, rozšíření organismů na Zemi, geochemické cykly, biomy světa,
globální problémy lidstva, ochrana přírody a životního prostředí
Fyzika – smyslové orgány živočichů (oko, ucho), nervová soustava živočichů (nervové
vzruchy)
Dějepis – původ a vývoj člověka
Matematika – výpočet genetických příkladů
239
Základy společenských věd – nervová soustava (lidská psychika, osobnost člověka), globální
problémy
Tělesná výchova: Člověk a zdraví - zdravá výživa, hygiena pohlavního styku, hygiena
těhotenství, první pomoc, psychohygiena, partnerské vztahy, manželství, rodičovství, změny
v období adolescence, péče o reprodukční zdraví, sexuální život, civilizační choroby, poruchy
příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy, rizika v oblasti
sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství, první
pomoc.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení
problémů - celková péče o vlastní zdraví, zdravý a bezpečný životní styl
Morálka všedního dne- morálka ve vztahu k přírodě
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě
významní evropští vědci
Environmentální výchova – Problematika vztahů a organismů prostředí
tok energie a látek v biosféře a v ekosystému
Člověk a životní prostředí
jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich
využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na
jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného
rozvoje; vliv člověka na životní prostředí, ochrana organismů, příčiny a řešení globálních
ekologických problémů
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Cvičení z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a
na jejich základě poznávali význam a přínos biologie pro život a činnosti člověka, pro
rozvoj moderních technologií a ochranu životního prostředí;
• zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace
z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat, získané výsledky porovnávat,
zpracovávat a vyhodnocovat;
• formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek,
ze získaných výsledků vyvozovat závěry;
• zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat,
organizovat a řídit pracovní činnost vlastní i kolektivu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při
učení, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.
240
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• řešením složitějšího biologického děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a
stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry;
• zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové
situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten
nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry;
• pomoci zkoušení a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni
obdobných problémových situací.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely;
• formou diskuse na dané téma rozvíjí schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj
názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog;
• ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí
zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a
jiným informačním a komunikačním prostředkům.
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni
potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.
Kompetence občanská
Učitel:
• formou referátů zjišťuje, zda žáci sledují aktuální dění nejen ve vědě a technice a
chápou potřebu využití vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se
současnou ochranou životního prostředí;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých
povinností;
• vede žáky na základě předložených informací z oblasti biologie člověka k
uvědomování a respektování biologické různorodosti lidské populace a odmítání
xenofobií nebo rasistických názorů;
• na základě předložených informací z oblasti ekologie vede žáky k správnému postoji
k environmentálním problémům v globálním i lokálním měřítku;
• umožňuje žákům poznat historii biologických objevů, seznámí je se stručnými
životopisy významných biologů.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
241
ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Učivo 4. ročník
Výsledky vzdělávání
Žák:
-
1. Biologie živočichů
1.1 mnohobuněční - strunatci
- morfologie, anatomie a
fyziologie strunatců
- systém a evoluce strunatců
(pláštěnci, bezlebeční, obratlovci –
kruhoústí, paryby, ryby,
obojživelníci, plazi, ptáci, savci)
- strunatci a prostředí
-
-
-
-
-
2. Biologie člověka
- fylogenetický vývoj člověka,
lidská plemena
- stavba a funkce opěrné a
pohybové soustavy
- soustavy látkové přeměny
- regulační soustavy
- rozmnožovací soustavy
- ontogeneze člověka
- životní styl a zdraví
- péče o reprodukční zdraví
- antikoncepce
- partnerský a sexuální život
- základy lékařských věd a
zdravovědy
-
-
-
-
-
charakterizuje hlavní taxonomické
jednotky strunatců a jejich zástupce
porovnává orgánové soustavy u
různých systematických skupin
objasní principy základních způsobů
rozmnožování živočichů
pozná a pojmenuje významné
živočišné druhy; uvede jejich
ekologické nároky
posoudí význam živočichů v přírodě
a v různých odvětvích lidské činnosti
charakterizuje pozitivní i negativní
působení živočišných druhů na
lidskou populaci
zhodnotí problematiku ohrožených
živočišných druhů a možnosti jejich
ochrany
popíše a vysvětlí fylogenetický vývoj
člověka
objasní
problematiku
rasového
složení současného lidstva, vysvětlí
pojem rasa a jednotlivé typy
charakterizuje
popíše stavbu a typy kostí, typy
spojení
popíše kostru člověka a její funkce
popíše stavbu kosterní, hladké a
srdeční svaloviny, porovná jejich
význam a funkci
určí polohu významných kosterních
svalů
popíše stavbu a funkci jednotlivých
orgánů a orgánových soustavoběhová soustava a imunitní systém,
dýchací soustava, trávicí soustava a
metabolismus, vylučovací soustava a
kůže
vysvětlí vztahy mezi procesy
probíhajícími ve vlastním těle
popíše stavbu a funkci jednotlivých
částí nervové soustavy, popíše stavbu
a funkci neuronu
vysvětlí
proces
synapse,
charakterizuje typy reflexů
popíše stavbu a funkci smyslových
orgánů
charakterizuje žlázy s vnitřní sekrecí
a hormony, popíše vzájemnou
provázanost nervové a hormonální
regulace
popíše stavbu a funkci rozmnožovací
soustavy muže a ženy
Poznámky
Osobnostní a sociální
výchova- – péče o vlastní
zdraví
Geografie-rozšíření živočichů
na Zemi, ochrana přírody a
životního prostředí
Fyzika-smyslové orgány (oko,
ucho), nervová soustava
Osobnostní a sociální
výchova- – morálka ve vztahu
k přírodě
Dějepis – původ a vývoj
člověka
Chemie – složení kostí,
metabolismus, hormony,
enzymy, vitaminy, alkaloidy,
léčiva, drogy
Základy společenských vědpsychika, osobnost člověka
Fyzika-nervová soustava,
smyslové orgány
Geografie – lidská plemena
Osobnostní a sociální výchova
– péče o vlastní zdraví
zdravý a bezpečný životní styl
Výchova k myšlení v
242
-
-
-
-
-
-
3. Genetika a proměnlivost
- molekulární základy dědičnosti
- dědičnost a proměnlivost
- genetika člověka
- genetika populací
-
-
4. Environmentální výchova
- základní ekologické pojmy
- podmínky života
- biosféra a její členění
-
-
popíše ovulaci, menstruační cyklus
ženy, proces oplození, průběh
těhotenství
charakterizuje jednotlivá období
života člověka
uvede příčiny pohlavně přenosných
nemocí a možnosti jejích prevence
zhodnotí antikoncepční metody
orientuje
se
v
problematice
reprodukčního zdraví z hlediska
odpovědnosti
k
budoucímu
rodičovství
uplatňuje odpovědné a etické
přístupy k sexualitě, rozhoduje se
s vědomím možných důsledků
projevuje odolnost vůči výzvám
k sebepoškozujícímu
chování
a
rizikovému životnímu stylu
usiluje o pozitivní změny ve svém
životě, související s vlastním zdravím
a zdravím druhých
popíše stavbu a funkci nukleových
kyselin, průběh replikace
objasní základní genetické pojmy
objasní princip proteosyntézy
využívá znalosti o genetických
zákonitostech
pro
pochopení
rozmanitosti organismů
řeší genetické příklady
vysvětlí Mendlovy zákony na
příkladech
vysvětlí podstatu dědičnosti znaků
vázaných na pohlaví
popíše
genetické
zákonitosti
v autogamické
a
panmiktické
populaci
charakterizuje faktory narušující
rovnováhu v populaci
uvede základní metody výzkumu
genetiky člověka
analyzuje možnosti využití znalostí
z oblastí genetiky v běžném životě
používá správně ekologické pojmy
objasňuje základní ekologické vztahy
odůvodní výlučné postavení člověka
v přírodním
systému
a
jeho
odpovědnost za další vývoj na
planetě
analyzuje
složitou
propojenost
přírodních systémů
objasní, jak ovlivňuje prostředí
organismy, které v něm žijí, a které
biotické/biotické vlivy na organismus
působí
zhodnotí zdroje energie a surovin ,
které člověk na Zemi využívá
zhodnotí
příčiny
a
důsledky
globálních ekologických problémů
evropských a globálních
souvislostech – Žijeme v
Evropě
-významní evropští vědci
Chemie-základy biochemie,
replikace DNA, proteosyntéza
Matematika-výpočty
genetických příkladů
Osobnostní a sociální
výchova- – péče o vlastní
zdraví
Geografie-geochemické cykly,
biomy světa, globální
problémy lidstva, ochrana
přírody a životního prostředí
Základy společenských vědglobální problémy
Osobnostní a sociální výchova
– morálka ve vztahu k přírodě
Environmentální výchova –
organismy a prostředí,
tok energie a látek v biosféře,
zdroje energie a surovin,
postavení člověka v přírodě a
vlivy prostředí na jeho zdraví
a život, přehled o používání
technologických nástrojů pro
zajištění udržitelného rozvoje;
243
vliv člověka na životní
prostředí, ochrana organismů,
příčiny a řešení globálních
ekologických problémů
244
5.17.24 Fyziologie lidského těla
Název předmětu: Fyziologie lidského těla
Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Předmět „Fyziologie lidského těla“ (dále jen FLT) je volitelným seminářem ve 4. ročníku.
V návaznosti na poznatky získané žáky v průběhu studia v předmětu biologie si klade za cíl
podrobněji seznámit žáky s problematikou stavby, funkce a fylogenezí jednotlivých
orgánových soustav člověka. Objasňuje příčiny a projevy některých onemocnění a možnosti
jejich prevence a léčby. Předmět je koncipován tak, aby rozšířil a upevnil znalosti třetího
ročníku předmětu biologie – stavba lidského těla. Svou obecnou charakteristikou a cíli
volitelný seminář FLT nevybočuje od charakteristiky a cílů jež si klade předmět biologie.
Snahou je pouze jeho rozšíření a prohloubení.
Žák je veden k tomu, aby
• popsal podrobně stavbu lidského těla na biologických modelech a nákresech;
• získal přehled o funkcích lidských orgánů a naučil se je pozorovat a měřit jejich činnost;
• získal přehled o funkcích lidských orgánů a naučil se je pozorovat a měřit jejich činnost;
• zdůvodnil význam správné životosprávy a zdravého životního stylu.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
ročník
1.
hodinová dotace -
2.
-
3.
-
4.
3
Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má
možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.
Používané metody a formy práce:
• frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální
používání didaktické techniky);
• skupinová a týmová spolupráce;
• samostatná práce;
• přednášky a diskuse s odborníky;
• laboratorní cvičení (mikroskopování tkání, orgánů).
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Fyziologie lidského těla má vazby a přesahy s těmito vyučovacími
předměty:
CHE – chemie
245
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Fyziologie lidského těla jsou částečně integrována tato
průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova RVP
Sociální komunikace
Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
Mediální výchova RVP
Média a mediální produkce
Mediální produkty a jejich význam
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Fyziologie lidského těla vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení
Učitel
• zadáním samostatné práce rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a vybírat informace;
• zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury a dalších
informačních zdrojů /internet/ motivuje žáky k dalšímu studiu;
• průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky
při učení a vlastní přípravě.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o
problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své
myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na
hodnocení druhých;
• zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium;
• vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
• zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke
spolupráci, k spoluzodpovědnosti.
Kompetence občanská
Učitel:
• organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného
chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního
prostředí a přírody;
• důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění
246
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
povinností.
Použité zkratky:
RVP - Rámcový vzdělávací program
RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
PT – průřezové téma
OSV – Osobnostní a sociální výchova
MV – Mediální výchova
Učivo
4. ročník
1.Vznik života na Zemi a metabolismus
organismů
Výsledky vzdělávání
Žák:
•
definuje silné a slabé stránky
jednotlivých hypotéz na vznik života
na Zemi
•
•
charakterizuje řád Primates
popíše evoluci člověka na
jednotlivých vývojových zástupcích
charakterizuje lidská plemena na
základě morfologických znaků
pozná základní typy tkání a epitelů
- hypotézy na vznik života, obecné vlastnosti
organismů, Oparinova evoluční teorie
abiogeneze
2. Původ a vývoj člověka
- podmínky rozvoje řádu nehetnatců
- charakteristika lidských předchůdců –
Proconsul, Ramapithecus, Australopithecus
africanus
- důsledky procesu hominizace a sapientace, - fylogeneze rodu HOMO
- zástupci rodu HOMO, pozůstatky – malby a
artefakty předvěkých společenstev
•
3. Kosterní a svalová tkáň
•
- stavba a tvorba kostní tkáně, spojení kostí, - růst kostí, kostra člověka
- typy svalové tkáně, princip stahu
nervosvalové ploténky, stavba sarkomery
- svaly lidského těla, rudimenty a atavismy
- bílé a červené vlákna
- svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení
- fylogeneze opěrné a pohybové soustavy
•
•
•
•
•
•
•
4. Tělní tekutiny a soustava vylučovací
- krev, míza, tkáňový mok – složení a funkce
- obrana leukocytů proti infekci
- srdce, cévy – stavba, funkce
- fylogeneze vylučovací soustavy
- stavba nefronu, ledvin a odvodných cest
močových
Poznámky
•
•
•
•
•
popíše stavbu a výživu kostí, spojení
kostí
vysvětlí proces osifikace
charakterizuje kostru člověka a její
funkci
uvede nejčastější onemocnění kostí a
zranění kostí a proces léčby
charakterizuje typy svalové tkáně
popíše stavbu a funkci svalového
vlákna
určí polohu významných kosterních
svalů a jejich význam pro pohyb
objasní složení a funkci tělních
tekutin
charakterizuje jednotlivé složky krve
popíše stavbu srdce a princip jeho
činnosti
změří krevní tlak, srdeční puls
rozeznává poslechem srdeční ozvy
PT – OSV
Sociální komunikace
(týmová práce, diskuse,
obhajoba
vlastního názoru,
schopnost kompromisu,
přesná a srozumitelná
komunikace)
Mezioborový přesah CHE
PT – OSV
Seberegulace,
organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
(rozhodování a řešení
problémů
při organizaci práce,
ohleduplnost,
disciplinovanost,
ochota pomoci)
/latinské označení
některých kostí a
kosterních svalů/
PT – MV
(příprava vlastních
materiálů – PP
prezentace, výukové
texty, materiály a jejich
prezentace a obhajoba)
247
- choroby a poruchy činnosti ledvin,
hormonální řízení činnosti ledvin
•
•
•
•
5. Dýchací a trávící soustava člověka
- fylogeneze trávící soustavy, stavba a části
trávící trubice
- žlázy s vnější sekrecí a enzymy trávení,
metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
- fylogeneze dýchací soustavy, dýchací cesty,
výměna plynů
- nervové řízení dýchání a nemoci dýchací
soustavy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
6. Nervové a látkové řízení lidského těla
- fylogeneze nervové soustavy, stavba
neuronu, princip šíření a přenosu nervového
vzruchu
- stavba mozku, typy obvodových nervů,
míšní reflex, I. a II. signální soustava, reflexy
- žlázy s vnitřní sekrecí, hormony – jejich
funkce, choroby způsobené špatnou činností
žláz s vnitřní sekrecí
•
•
•
•
•
7. Funkce smyslových orgánů
- zrakový orgán, sluchový orgán, čich a chuť
- stavba a funkce
- poruchy vidění
•
8. Stavba rozmnožovací soustavy muže a
ženy
- fylogeneze pohlavní soustavy muže, stavba a
funkce
- fylogeneze pohlavní soustavy ženy, stavba a
funkce
- hormonální řízení menstruačního cyklu,
pohlavní choroby, prostředky antikoncepce
•
•
•
•
•
•
9. Stavba a funkce kůže a ontogeneze
člověka
- stavba kůže, funkce kůže, barva kůže
- ontogeneze člověka – prenatální a
postnatální vývoj
•
•
•
10. Molekulární základy dědičnosti,
podstata Mendelových zákonů
- princip mitózy a meiózy, stavba DNA,
proces replikace a proteosyntézy
- mechanismy mikroevoluce a makroevoluce
- Mendelových zákonů – příklady a praktický
•
•
•
•
vysvětlí funkci jednotlivých krevních
oběhů
popíše stavbu vylučovací soustavy
objasní princip tvorby primární a
sekundární moči
uvede onemocnění ledvin
popíše stavbu trávicí trubice a trávicí
soustavy
objasní proces trávení a
metabolismus cukrů, tuků a bílkovin
uvede onemocnění trávicí soustavy
vypočítá Body mast index
porovná zevní a vnitřní dýchání
uvede způsoby transportu dýchacích
plynů v lidském těle
popíše části dýchací soustavy
uvede nejčastější onemocnění
dýchací soustavy
změří vitální kapacitu plic a
dechovou frekvenci
vyjmenuje
nejdůležitější
žlázy
s vnitřní sekrecí
objasní účinky jednotlivých hormonů
charakterizuje stavbu a funkci
nervové soustavy
vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a
nepodmíněným reflexem
vysvětlí rozdíl mezi sympatikem a
parasympatikem
objasní stavbu a funkci smyslových
orgánů
vysvětlí možnosti korekce poruch
vidění
popíše rozmnožovací soustavu muže
a ženy
popíše menstruační cyklus ženy,
proces oplození, prostředky
antikoncepce
zná rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví
vysvětlí ontogenezi člověka
posoudí pozitivní a negativní faktory
působící na vývoj člověka
popíše stavbu a funkci kůže
vysvětlí ontogenezi člověka
posoudí pozitivní a negativní faktory
působící na vývoj člověka
objasní proces mitózy a meiózy
popíše stavbu DNA a RNA
uvede typy RNA
objasní princip replikace DNA a
proteosyntézy z hlediska základních
biologických jevů
Mezioborový přesah CHE
248
význam
•
•
•
objasní princip dědičnosti
kvalitativních a kvantitativních znaků
charakterizuje vazbu genů
zhodnotí vliv mutací na evoluci
organismů
249
250
5.17.25 FCE – First Certificate in English
Název předmětu: FCE – First Certificate in English, ANJ – Anglický jazyk
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení předmětu
Vyučovací předmět příprava na anglickou zkoušku FCE realizuje obsah vzdělávacího oboru
příprava na anglickou zkoušku FCE RVP G.
Jednoletý seminář – zaměření na konverzaci, gramatiku a slovní zásobu
Žáci si prohlubují jazykové dovednosti v hodinách anglického jazyka. Důraz je kladen na
přípravu a procvičování na zkoušku FCE, na slovní zásobu a mluvení.
Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů jako jsou například témata každodenního
života, ale i obtížnějších, specializovaných témat. Při takto koncipované látce dochází k
postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní zásoby potřebné k úspěšnému
provedení zkoušky.
Tento předmět nabízí také poučení, strategie a vhodné techniky ke zkoušce.
Časové vymezení předmětu
Jednoletý volitelný předmět (4.ročník) – 3 hodiny týdně
Organizační vymezení předmětu:
Příprava na anglickou zkoušku FCE se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné
jazykové úrovně. Výuka probíhá v učebnách určených pro výuku cizích jazyků vybavených
audio a video technikou.
Používané formy a metody práce
Kooperativní a týmová práce, olympiáda v AJ, úlohy testového typu a strategie jejich řešení,
dopisy a e-maily do zahraničí, skupinová práce, projekty, prezentace.
Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE jsou mezipředmětové vazby a
přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Dějepis
Základy společenských věd
Geografie
Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE jsou integrována tato
průřezová témata:
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
251
Výchovné a vzdělávací strategie:
Základní kompetence, které jsou v tomto volitelném předmětu rozvíjeny, jsou kompetence
komunikativní, k učení a řešení problémů.
Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k sehrávání simulovaných
situací, k reprodukování informací získaných ze zvukových i tištěných médií, získávání
informací pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky,
píší formální dopisy a e-maily.
Předmět má také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglofonního světa a
upevňovat vědomí existence rozlišných kultur.
Cílová skupina žáků:
Předmět je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit veškeré
dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o přihlášení ke zkoušce FCE a o pozdějším
studiu anglického jazyka.
V rámci vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE vede učitel žáka
k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení:
Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich
zpracování.
Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení.
Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale
i v rámci společné diskuze s ostatními žáky.
Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při
tvorbě ročníkových prací.
Kompetence k řešení problému:
Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat
jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením
úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj.
Kompetence komunikativní:
Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet).
Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci.
Kompetence sociální a personální:
Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při
praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny.
Kompetence občanská:
Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a
k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
252
Učivo
Lidé, člověk, vztahy a
emoce
/popis, povaha,
charakter.rysy,
vztahy v rodině, ve
skupině, povaha
národa,odlišnosti,
společné prvky příslušníků
různých společenství a
národů/
Život na Zemi
/rozdíly v životním stylu
v různých zemích,
v různých kulturách;
společenské zvyky, svátky,
oslavy a tradice/
Školní výstup, žák:
Poslech a čtení
Rozumí delšímu souvislému projevu.
Identifikuje
různé styly jazykového projevu.
Zachytí specifické
informace i v nespisovném
projevu.Rozliší citové
zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí
hlavní dějovou linii filmu v původním
znění.
Přesahy a vazby, poznámky
Kompetence komunikativní
Kompetence řešení problémů
Kompetence k učení
Osobnostní a sociální výchova
Multikulturní výchova
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Jídlo a stravování
/ tradiční kuchyně
anglická, americká a
česká, stravovací zvyklosti,
recepty, stolování,
restaurace,
školní jídelny, kuchyňské
vybavení, zdravá strava/
Zdraví a lidské tělo
/ části lidského těla,
fungování
lidského těla, nemoci,
návštěva lékařská zařízení,
zdravý životní styl/
Technologie a masmédia
/ vynálezy a objevy v
každodenním
životě, počítače, telefony,
rádio, televize,
technologie v domácnosti,
převratné vynálezy a
objevy, Nobelova cena,
vynálezci a objevitelé/
Člověk a příroda / krajina,
město, venkov, životní
prostředí, zásahy do
životního prostředí a jejich
důsledky, ochrana
životního prostředí/
Ústní a písemný projev
Srozumitelně reprodukuje přečtený
nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže
formulovat vlastní
názory a myšlenky, předat nebo
získávat informace.
Reaguje v běžných komunikačních
situacích.
Je schopen sestavit formální i
neformální dopis na
aktuální téma – snaží se o logické
uspořádání textu.
Mediální výchova
Environmentální výchova
Bydlení /dům, byt,
253
zahrada, domácí práce,
venkov,město – výhody a
nevýhody života v nich/
Škola a vzdělávání
/ systém českého školství,
systém anglického školství,
docházka, organizace
školního roku, vyučování,
školní den, předměty,
povinnosti a práva žáků/
Prázdniny a cestování
/dopravní prostředky,
cestovní doklady, příprava
na cesty, doprava ve městě
a na vesnici, ubytování,
cestování různými
dopravními
prostředky, turistické
destinace/
Zaměstnání a finance
/ druhy povolání,
předpoklady, požadavky,
nezaměstnanost, pracovní
podmínky, kolektiv, mzda,
životopis - osobní
preference, měna, banky,
finanční operace
254
5.17.26 PET - Preliminary English Test
Název předmětu: Preliminary English Test
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení předmětu
Vyučovací předmět příprava na anglickou zkoušku PET realizuje obsah vzdělávacího oboru
příprava na anglickou zkoušku PET RVP G.
Jednoletý seminář – zaměření na konverzaci, gramatiku a slovní zásobu
Žáci si prohlubují jazykové dovednosti v hodinách anglického jazyka. Důraz je kladen na
přípravu a procvičování na zkoušku PET, na slovní zásobu a mluvení.
Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů jako jsou například témata každodenního
života, ale i obtížnějších, specializovaných témat. Při takto koncipované látce dochází k
postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní zásoby potřebné k úspěšnému
provedení zkoušky.
Tento předmět nabízí také poučení, strategie a vhodné techniky ke zkoušce
Časové vymezení předmětu
Jednoletý volitelný předmět (4.ročník) – 3 hodiny týdně
Organizační vymezení předmětu:
Příprava na anglickou zkoušku PET se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné
jazykové úrovně. Výuka probíhá v učebnách určených pro výuku cizích jazyků vybavených
audio a video technikou.
Používané formy a metody práce
Kooperativní a týmová práce, olympiáda v AJ, úlohy testového typu a strategie jejich řešení,
dopisy a e-maily do zahraničí, skupinová práce, projekty, prezentace
Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET jsou mezipředmětové vazby a
přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Dějepis
Základy společenských věd
Geografie
Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET jsou integrována tato
průřezová témata:
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
255
Výchovné a vzdělávací strategie:
Základní kompetence, které jsou v tomto volitelném předmětu rozvíjeny, jsou kompetence
komunikativní, k učení a řešení problémů.
Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k sehrávání simulovaných
situací, k reprodukování informací získaných ze zvukových i tištěných médií, získávání
informací pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky,
píší formální dopisy a e-maily.
Předmět má také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglofonního světa a
upevňovat vědomí existence rozlišných kultur.
Cílová skupina žáků:
Předmět je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit veškeré
dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o přihlášení ke zkoušce PET a o pozdějším
studiu anglického jazyka.
V rámci vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET vede učitel žáka
k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení:
Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich
zpracování.
Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení.
Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale
i v rámci společné diskuze s ostatními žáky.
Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při
tvorbě ročníkových prací.
Kompetence k řešení problému:
Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat
jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením
úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj.
Kompetence komunikativní:
Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet)
Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci.
Kompetence sociální a personální:
Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při
praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny.
Kompetence občanská:
Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a
k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu.
Kompetence k podnikavosti
256
Učitel:formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
Učivo
Lidé, člověk, vztahy a
emoce
/popis, povaha,
charakter.rysy,
vztahy v rodině, ve
skupině, povaha
národa,odlišnosti,
společné prvky příslušníků
různých společenství a
národů/
Život na Zemi
/rozdíly v životním stylu
v různých zemích,
v různých kulturách;
společenské zvyky, svátky,
oslavy a tradice/
Přesahy a vazby, poznámky
Kompetence komunikativní
Kompetence řešení problémů
Kompetence k učení
Školní výstup, žák:
Poslech a čtení
Rozumí delšímu souvislému projevu.
Identifikuje
různé styly jazykového projevu.
Zachytí specifické
informace i v nespisovném
projevu.Rozliší citové
zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí
hlavní dějovou linii filmu v původním
znění.
Osobnostní a sociální výchova
Multikulturní výchova
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Mediální výchova
Environmentální výchova
Jídlo a stravování
/ tradiční kuchyně anglická,
americká a
česká, stravovací zvyklosti,
recepty, stolování,
restaurace,
školní jídelny, kuchyňské
vybavení, zdravá strava/
Zdraví a lidské tělo
/ části lidského těla,
fungování
lidského těla, nemoci,
návštěva lékařská zařízení,
zdravý životní styl/
Technologie a masmédia
/ vynálezy a objevy v
každodenním
životě, počítače, telefony,
rádio, televize,
technologie v domácnosti,
převratné vynálezy a
objevy, Nobelova cena,
vynálezci a objevitelé/
Ústní a písemný projev
Srozumitelně reprodukuje přečtený
nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže
formulovat vlastní
názory a myšlenky, předat nebo
získávat informace.
Reaguje v běžných komunikačních
situacích.
Je schopen sestavit formální i
neformální dopis na
aktuální téma – snaží se o logické
uspořádání textu.
Člověk a příroda / krajina,
město, venkov, životní
prostředí, zásahy do
životního prostředí a jejich
důsledky, ochrana
životního prostředí/
257
Bydlení /dům, byt, zahrada,
domácí práce,
venkov,město – výhody a
nevýhody života v nich/
Škola a vzdělávání
/ systém českého školství,
systém anglického školství,
docházka, organizace
školního roku, vyučování,
školní den, předměty,
povinnosti a práva žáků/
Prázdniny a cestování
/dopravní prostředky,
cestovní doklady, příprava
na cesty, doprava ve městě
a na vesnici, ubytování,
cestování různými
dopravními
prostředky, turistické
destinace/
Zaměstnání a finance
/ druhy povolání,
předpoklady, požadavky,
nezaměstnanost, pracovní
podmínky, kolektiv, mzda,
životopis - osobní
preference, měna, banky,
finanční operace
258
5.17.27 Seminář z anglického jazyka
Název předmětu: Seminář z anglického jazyka
Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
Charakteristika volitelného předmětu Seminář z anglického jazykaObsahové vymezení
předmětu:
Jednoletý seminář – konverzační zaměření
Dvouletý seminář – komplexní zaměření
Žáci si prohlubují jazykové dovednosti získané v hodinách anglického jazyka. Důraz je
kladen na rozvíjení dovedností receptivních – poslech i
produktivních – psaní, mluvení.
Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů, které jsou řazeny tak, aby se nejdříve
probírala témata každodenního života a později následovala témata specializovaná. Při takto
koncipované látce dochází k postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní
zásoby. Každý z konverzační okruhů obsahuje řadu témat, z nichž je možno vybrat
konverzační náměty odpovídající jazykové úrovni konkrétní skupiny žáků. Komplexní
dvouletý seminář je navíc rozšířen o procvičování a upevňování různých gramatických
struktur a frazeologie. K rozvíjení jazykových dovedností je využívána škála audio i video
materiálů, tištěných materiálů z anglosaského prostředí, filmů v původním znění.
Realizovaná průřezová témata:
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
Časové vymezení předmětu:
Jednoletý volitelný předmět /3. nebo 4. ročník/ : 3. roč. – 2 hod./týden, 4. roč. – 3 hod./týden
Dvouletý volitelný předmět / 3. a 4. ročník/ : 3. roč. – 2 hod./týden a 4. roč. – 3 hod./týden
Organizační vymezení předmětu:
Seminář v jazyce anglickém se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné
jazykové úrovně.Výuka probíhá v učebnách určených pro
výuku cizích jazyků vybavených audio a video technikou.
Cílová skupina žáků:
Seminář je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit komunikační
dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o
pozdějším studiu anglického jazyka.
Výchovné a vzdělávací strategie:
Základní kompetencí, která je v tomto volitelném předmětu rozvíjena, je kompetence
komunikativní.
Učitel vede žáky k sehrávání simulovaných situací, k reprodukování informací získaných ze
zvukových i tištěných médií, získávání informací
pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky.
Volitelný předmět: Seminář z anglického jazyka (jednoletý)
Ročník: třetí nebo čtvrtý ročník
Téma: Školní výstup - žák: Učivo: (PT, TO, INT, PRO)
259
Poslech
Rozumí i delšímu souvislému projevu. Identifikuje různé styly jazyk projevu. Zachytí specifické
informace i v nespisovném projevu.Rozliší citové zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí hlavní
dějovou linii filmu v původním znění.
Ústní a písemný projev
Srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže formulovat vlastní
názory a myšlenky, předat nebo získávat informace. Reaguje v běžných komunikačních situacích.
Je schopen sestavit formální i neformální dopis na aktuální téma – snaží se o logické uspořádání textu.
Lidé a člověk / popis, povaha, charakter.rysy, vztahy v rodině, ve skupině, nár. povaha,odlišnosti,
společné prvky příslušníků. různých společenství a národů/ Svátky a oslavy / veřejné, soukromé,
rodinné, společenské zvyky v ČR a VB a USA, zásady slušného chování a vystupování / Zdraví a
lidské tělo / části lidského těla, fungování lid.těla, nemoci, lék. zařízení, zdravý živ. styl/ Práce a
profesní zařazení / druhy povolání, předpoklady, požadavky, nezaměstnanost, prac. podmínky,
kolektiv, mzda, osobní preference/ Bydlení /dům, byt, zahrada, dom.práce, venkov, město/ Jídlo a
stravování / tradiční kuchyně anglická a česká, stravovací zvyklosti, recepty, restaurace, šk.jídelny,
kuchyň. vybavení, zdravá strava/ Volný čas / sport, koníčky, záliby, čtení , hudba, film, divadlo,
výtvarné umění/ Média /televize, rozhlas, tisk, internet, vliv na život společnosti i jednotlivce, zábava,
informace, vzdělání, propaganda, manipulace/ PT: Multikulturní výchova TO:
Základní problémy sociokulturních rozdílů - jak se slušně chovat při různých formálních i
neformálních událostech v anglicky mluvících zemích - co je a co není společensky přijatelné PT:
Mediální výchova TO: Mediální produkty a jejich význam- ovlivňují média váš život?
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z anglického jazyka vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Kompetence k učení:
Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich
zpracování.
Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení.
Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale
i v rámci společné diskuze s ostatními žáky.
Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při
tvorbě ročníkových prací.
Kompetence k řešení problému:
Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat
jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením
úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj.
Kompetence komunikativní:
Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet).
Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci.
260
Kompetence sociální a personální:
Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při
praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny.
Kompetence občanská:
Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a
k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu.
Kompetence k podnikavosti
Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
261
5.17.28 Seminář z francouzského jazyka
Název předmětu: Seminář z francouzského jazyka
Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
Charakteristika vyučovacího předmětu: Seminář z francouzského jazyka
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář z francouzského jazyka pokrývá vzdělávací oblast Jazyk a
jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk RVP G.
Obsahem předmětu je výuka francouzského jazyka na úroveň:
základní : B1 podle Společného evropského referenčního rámce - CEF
Časové a organizační vymezení:
Výuka francouzského semináře se realizuje v 3.až 4 .ročníku v časové dotaci:
0-0-2-3.
Na výuku jsou žáci rozděleni do skupin. K výuce využívají speciálních jazykových učeben
vybavených multimediální technikou nebo svých kmenových tříd. Ve vyšších ročnících
mohou žáci s hlubším zájmem o francouzský jazyk rozšiřovat své vědomosti také v rámci
volitelných předmětů a seminářů.
Používané metody a formy práce:
Ve výuce jsou využívány nejrůznější metody a formy práce, jako např. Frontální výuka,
projektové vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace,
popis obrázku, práce s textem, poslechová cvičení. Při výuce je využívána práce s učebnicí
(součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (
prospekty, letáčky, plánky, francouzský tisk, fotografie, pohlednice). Výuka je doplněna
každoroční školní prezentací o zahraničních výjezdech pořádaných školou v rámci Dne
jazyků a také každoroční konverzační soutěží ve francouzštině.
Vyučovací předmět seminář z francouzského jazyka má mezipředmětové vazby a
přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Do předmětu jsou integrována témata z oblasti Základy společenských věd, dějepis,zeměpis,
matematika, biologie.
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář z francouzského jazyka jsou integrována tato
průřezová témata RVP G:
Poznávání a rozvoj osobnosti,Sociální komunikace,Evropský intergační proces,Základní
problémy sociokulturních problémů,Životní prostředí regionu a České republiky,Mediální
výchova.
262
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář z francouzského jazyka vede učitel žáka
k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:
Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k:
• využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání;
• hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou;
• k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů;
• k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a
internetem;
• k samostatnému řešení jazykových situací;
• k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě( psaní
dopisů, mailů,rozhovory v různých kontextech,poslech neznámých mluvčí);
• ke konverzaci na různá témata;
• k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů;
• k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými
strukturami;
• k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací;
• ke skupinovému a párovému řešení úkolů;
• k rozvoji schopnosti spolupracovat.
Kompetence k učení
Učitel:
• nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním sešitem, řešení
problémoví situace, najdi, zjisti, reaguj...);
• vede žáky ke zpracování úkolů do podoby referátů, zpráv, prezentací;
• zařazuje do výuky práci se slovníky , jazykovými zdroji a informačními technologiemi;
• zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané
vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů;
• pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů systematicky opakuje slovní
zásobu a ověřuje znalost gramatických struktur;
• pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i
opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť a schopnost porozumění slyšenému
textu.
Kompetence k řešení problému
Učitel:
• vede žáky k uplatňování dosud osvojené zásoby a logických úvah při odvozování
neznámých výrazů z textu;
• zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti
a individuálně se projevit (domluvit čas schůzky,získat určitou informaci,zjistit čas...);
• zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných
předmětů.
263
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vede řízeným dialogem žáka ke komunikaci v cizím jazyce;
• vede žáka k reprodukci slyšeného;
• vede žáka ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů);
• vede žáka k aktivní komunikaci.
Kompetence občanská
Učitel:
• zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve
francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním,
geografickým a ekologickým odlišnostem;
• diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích.
Kompetence sociální a personální
Učitel:
• zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách ( dialogy na určité téma, dotazníky,
shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na procvičování slovní zásoby a
gramatických jevů...);
• dává žákovi příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit;
• procvičuje se žáky hájení stanovisek a názorů( v diskuzi, v rozhovoru, přidělí konkrétní
role...).
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a
iniciativu při plnění zadaných úkolů.
Obsah učiva v předmětu Seminář z francouzského jazyka
3.ročník
Gramatika:
passé composé avoir/ etre
zvratná slovesa v přítomném a minulém čase
vazba: faire +infinitif
vazba : pour + infinitif
osobní zájmena v předmětu přímém
future simple pravidelných a nepravidelných sloves
osobní zájmena v předmětu nepřímém
záporky : personne, jamais, rien
verba. Recevoir, revenir,ouvrir,devoir, rire,voir, dire, sortir,lire
Slovní zásoba, četba, poslechové texty a témata k mluvenému projevu:
• vacances, langues étrangeres
• régions de la France
• ma région, ma ville
• loisirs et activités de la journée
264
•
•
•
•
•
•
•
Prague
nature
grands personnages, modeles
culture, art
littérature
francais dans le monde
symboles
4.ročník
Gramatika:
• vztažná zájmena
• tout, autre, meme,chacun, puisque- parce que
• příslovce, stupňování příslovcí
• postavení dvou zájmenných předmětů
• shoda příčestí s předmětem
• imparfait
• conditionnel présent
• les phrases conidtionnelles
• voix passive
• etre en train de + infinitif
Slovní zásoba, četba, poslechové texty a témata k mluvenému projevu:
• médias
• on habite
• santé, maladies
• République tcheque
• transport, voyages
• Paris
• fetes
• gastromonie
• France
• école, la vie des étudiants
• famille, déscriprion de personnes
4.ročník
Seminář DELF - příprava na mezinárodní státní jazykové zkoušky
• vzorové testy
• poslechové texty
• četba
• rozšiřování a prohlubování slovní zádoby
• konverzace a mluvený projev
265
5.17.29 Seminář ICT
Název předmětu: Seminář ICT
Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU SEMINÁŘ ICT
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář ICT je tvořen ze vzdělávacího oboru Informatika a Informační a
komunikační technologie.
Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na
zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání ,
zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů
přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání
prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro
samostatné studium odborných
informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke
komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových
stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti
na příslušnou legislativu.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-2-3
Používané metody a formy práce:
Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických
úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného
problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině
vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů
řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné
informace vyhledávají nejen na internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným
textem.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář ICT má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:
Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic,
Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách
Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití
informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář ICT jsou integrována tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby:
si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život,
aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře;
vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a
vytvářeli si o nich představu.
266
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky
k tomu, aby:
chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život;
samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s
prostředím a z různých informačních zdrojů.
Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií
mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář ICT vede učitel žáka k osvojení klíčových
kompetencí těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů
k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků;
• motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání
a zpracování informací;
• vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro
samostatné studium odborných textů;
• rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet)
tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně
porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním
doporučených algoritmických postupů;
• podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech;
• představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při
zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a
dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření
v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…);
• učí žáky efektivně vyhledávat informace na Internetu nácvikem využívání různých
vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních
prostředků počítačových sítí k výměně informací;
• dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace;
• vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech
důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně;
• rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích
prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových
stránek pomocí jazyka HTML).
267
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu,
střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační
schopnosti žáků a jejich sociální chování;
• diskutuje s žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede
žáky k účinné ochraně osobních dat;
• rozebírá s žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je
k jejich dodržování;
• vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich
odpovědný vztah k vlastnímu zdraví.
Kompetence občanská
Učitel:
• vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím,že
diskutuje s žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a softwarových
produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění zdrojů,z nichž žák
čerpá informace při své práci.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich
profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a
k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
• vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích
příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti
vzdělávání, tak ze světa práce.
Použité zkratky:
PC
počítače
ICT
informační a komunikační technologie
SW
software
HW
hardware
HTML
programovací jazyk
268
Učivo Semináře ICT
3.ročníku
1. Digitální technologie
1.1 hygiena a
bezpečnost
práce s ICT - ochrana zdraví
1.2 Digitální svět – moderní
technologie a možnosti jejich
využití
2. Zdroje vyhledávání
informací, komunikace
2.1 Informace – data a
informace, relevance, hodnota
informace, informační zdroje,
odborná terminologie
2.2 Sdílení odborných
informací – diskusní skupiny,
elektronické konference, elearning
2.3 Informační etika, legislativa
– ochrana autorských práv a
osobních údajů – aktualizace a
rozšíření
3. Zpracování a prezentace
informací
3.1 Aplikační software –
databáze, jazyk HTML, editory
HTML
Výsledky vzdělávání
Žák:
Poznámky( přesahy, průřezová
témata, kompetence)
-dodržuje hygienu a bezpečnost při práci s
počítačem
-využívá teoretických i praktických
poznatků o funkcích moderních
technologií k tvůrčímu a efektivnímu
řešení úloh
-ovládá a využívá dostupnou výpočetní
techniku
Osobnostní a sociální
výchova,mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
-využívá dostupných služeb informačních
sítí k vyhledávání informací, ke
komunikaci a vlastnímu vzdělávání
-využívá nabídku informačních a
vzdělávacích portálů, encyklopedií,
knihoven, databází a výukových programů
-posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost,
relevanci a věrohodnost informačních
zdrojů a informací
-zpracovává a prezentuje výsledky své
práce s využitím pokročilých funkcí
aplikačního software a multimediálních
technologií
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, mediální
výchova, osobnostní a sociální
výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, mediální
výchova, osobnostní a sociální
výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
269
Učivo Semináře ICT
4.ročníku
1. Digitální technologie
1.1 Ergonomie,hygiena a
bezpečnost práce s ICT ochrana zdraví
1.2 Digitální svět – opakování
a aktualizace teoretických
znalostí prvního až třetího
ročníku s ohledem na nové
moderní technologie
2. Zpracování a prezentace
informací
2.1 Aplikační software –
textové editory, tabulkové
kalkulátory, prezentační
software, grafické editory,
databáze, editory HTML –
opakování v praktických
úlohách
2.2 Základy algoritmizace a
programování – základní
informace o tvorbě
počítačových
programů,programování
2.3Animace - základy
ovládání vektorové animace
Výsledky vzdělávání
Žák:
Poznámky( přesahy, průřezová
témata, kompetence)
-navrhuje bezpečné PC pracoviště dle
základních
ergonomických pravidel
-při práci s výpočetní technikou
využívá nové teoretické poznatky o
funkcích jednotlivých složek hardware
a software
-ovládá a využívá dostupnou výpočetní
techniku
-řeší efektivně problémové situace na
počítači
Osobnostní a sociální
výchova,mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
-zpracovává a prezentuje výsledky své
práce s využitím pokročilých funkcí
aplikačního software a multimediálních
technologií
- aplikuje algoritmický přístup k řešení
problémů
-zvládá základy vyjadřování pomocí
programovacího jazyka pro realizaci
jednoduchých úloh
-zvládá základy ovládání vektorové
animace
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, mediální
výchova, osobnostní a sociální
výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
270
5.17.30 Seminář počítačové gramotnosti
Název předmětu: Seminář počítačové gramotnosti
Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium
Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G
„Cesta vzhůru“
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět Seminář počítačové gramotnosti je tvořen ze vzdělávacího oboru
Informatika a informační a komunikační technologie.
Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na
zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání,
zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů
přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání
prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro
samostatné studium odborných
informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke
komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových
stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti
na příslušnou legislativu.
Časové a organizační vymezení:
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-0-3
Používané metody a formy práce:
Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických
úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného
problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině
vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů
řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné
informace vyhledávají nejen na Internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným
textem.
Vazby a přesahy:
Vyučovací předmět Seminář počítačové gramotnosti má vazby a přesahy s těmito
vyučovacími předměty:
Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic,
Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách
Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití
informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů
Průřezová témata:
Do vyučovacího předmětu Seminář počítačové gramotnosti jsou integrována tato průřezová
témata:
Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby:
si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život,
aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře;
271
vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a
vytvářeli si o nich představu.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky
k tomu, aby:
chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život;
samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s
prostředím a z různých informačních zdrojů.
Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií
mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
V rámci vyučovacího předmětu Seminář počítačové gramotnosti vede učitel žáka k osvojení
klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi
Kompetence k učení
Učitel:
• zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů
k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků;
• motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání
a zpracování informací
• vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro
samostatné studium odborných textů;
• rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet)
tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně
porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost.
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
• vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním
doporučených algoritmických postupů;
• podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech;
• představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při
zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a
dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření
v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…);
• učí žáky efektivně vyhledávat informace na Internetu nácvikem využívání různých
vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích.
Kompetence komunikativní
Učitel:
• vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních
prostředků počítačových sítí k výměně informací;
• dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace;
• vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech
důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně;
272
• rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích
prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových
stránek pomocí jazyka HTML).
Kompetence personální a sociální
Učitel:
• zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu,
střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační
schopnosti žáků a jejich sociální chování;
• diskutuje se žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede
žáky k účinné ochraně osobních dat;
• rozebírá se žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je
k jejich dodržování;
• vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich
odpovědný vztah k vlastnímu zdraví.
Kompetence občanská
Učitel:
• vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím,že
diskutuje se žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a
softwarových produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění
zdrojů,z nichž žák čerpá informace při své práci.
Kompetence k podnikavosti
Učitel:
• volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich
profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a
k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
• vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích
příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti
vzdělávání, tak ze světa práce.
Použité zkratky:
PC
počítače
ICT
informační a komunikační technologie
SW
software
HW
hardware
HTML
programovací jazyk
273
Učivo Semináře počítačové
gramotnosti 4.ročníku
1. Digitální technologie
1.1 Ergonomie,hygiena a
bezpečnost práce s ICT ochrana zdraví
1.2 Informatika - vymezení
teoretické a aplikované
informatiky
1.3 Hardware - funkce
prostředků ICT,jejich částí a
periferií, technologické
inovace,digitalizace
1.4 Software - funkce
operačních systémů a
programových aplikací,
uživatelské prostředí
1.5 Informační sítě typologie sítí,
1.6 Údržba a ochrana dat
2. Zdroje vyhledávání
informací, komunikace
2.1 Informace – data a
informace, informační
zdroje, odborná
terminologie
2.2 Informační etika
3. Zpracování a
prezentace informací
3.1 Aplikační software –
textové editory, tabulkové
kalkulátory, prezentační
software, databáze
Výsledky vzdělávání
Žák:
Poznámky( přesahy, průřezová
témata, kompetence)
-navrhuje bezpečné PC
pracoviště dle základních
ergonomických pravidel
-při práci s výpočetní
technikou využívá teoretické
poznatky o funkcích
jednotlivých složek hardware
a software
-ovládá a využívá dostupnou
výpočetní techniku, software a
hardware
-řeší efektivně problémové
situace na počítači
Osobnostní a sociální
výchova,mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
-využívá dostupných služeb
informačních sítí
k vyhledávání informací, ke
komunikaci a vlastnímu
vzdělávání
-využívá nabídku
informačních a vzdělávacích
portálů, encyklopedií,
knihoven, databází a
výukových programů
Mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
-zpracovává a prezentuje
výsledky své práce s využitím
pokročilých funkcí
aplikačního software
Mediální výchova
propojení s jakýmkoliv
předmětem
274

Podobné dokumenty

Mykologie

Mykologie Hibbett D.S et al., 2007. A higher level of phyllogenetic classification of the FUNGI. Mycological research 509-547

Více

Školní vzdělávací program - Obchodní akademie Dr.Edvarda

Školní vzdělávací program - Obchodní akademie Dr.Edvarda Mezi jeho odborné znalosti patří charakteristika jednotlivých druhů a forem cestovního ruchu, právní úprava podnikání v oboru cestovního ruchu v ČR, jeho organizace a řízení. Mezi jeho odborné dove...

Více

gymnázium a soš úpice - Městské gymnázium a střední odborná

gymnázium a soš úpice - Městské gymnázium a střední odborná postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotní postižení je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové, vada řeči nebo souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení...

Více

Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2

Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány 2 Během celého studia je kladen důraz na vlastní zodpovědnost studentů za své vzdělání a budoucí úspěšnost u maturitní zkoušky a při studiu na vysoké škole. Charakteristika ŠVP Osmiletého všeobecného...

Více

Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti

Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti objevily. Publikace pak hlavně nabízí nové úlohy podobného charakteru, jako se používají v šetřeních PISA. Úlohy z publikace mohou učitelé využít jak ve společné práci v hodinách, tak k samostatné ...

Více

Motto : „Non scholae, sed vitae discimus“ (upraveno dle Senecy)

Motto : „Non scholae, sed vitae discimus“ (upraveno dle Senecy) Složení pedagogického sboru odpovídá jednak potřebě efektivně skloubit aprobační požadavky a nároky na učitele s kompetencemi důležitými pro moderní výchovu a vzdělávání. Právě na přístup k žákům, ...

Více

informace pro uživatele software ESRI

informace pro uživatele software ESRI řešení založeného nad ESRI technologiemi je nezávislost těchto Nástroje pro správu a tvorbu územně analytických podkla- koncových aplikací na dodavateli základní technologie. dů jsou nejkomplexněji...

Více

Geoinformatika - Inovace bakalářských a magisterských studijních

Geoinformatika - Inovace bakalářských a magisterských studijních Absolvent se uplatňuje jako pořizovatel geodat, správce geodatabází a GIS, analytik geodat, správce a vývojář aplikací, a to jak ve veřejné správě, tak i v komerčním sektoru, kde může působit i v r...

Více