Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše

Transkript

Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše
VLIV DIGITÁLNÍ DOBY NA DĚTI RŮZNĚHO VĚKU
A GENERACÍ
TEREZA ŠEVČÍKOVÁ
3.B
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
BRNO 2016
VEDOUCÍ ZÁVĚRECNÉ PRÁCE
Mgr. MICHAELA ŠLESINGEROVÁ
Obsah
Úvod ............................................................................................................................................ 2
1 Historie počítačů ....................................................................................................................... 2
1.1 Pradávní předchůdci ..................................................................................................... 2
1.2 Logaritmické tabulky .................................................................................................... 3
1.3 Mechanické kalkulátory ................................................................................................ 3
1.4 Děrné štítky ................................................................................................................... 4
1.5 První programovatelné stroje......................................................................................... 4
1.6 Počítačové generace ...................................................................................................... 5
1.6.1 Nultá generace .............................................................................................. 5
1.6.2 První generace .............................................................................................. 5
1.6.3 Druhá generace ............................................................................................. 6
1.6.4 Třetí generace ............................................................................................... 6
1.6.5 Tříapůltá generace ........................................................................................ 7
1.6.6 Čtvrtá generace ............................................................................................ 7
1.6.7 Pátá generace ............................................................................................... 8
2 Historie telefonů ....................................................................................................................... 8
2.1 Předchůdci elektrických telefonů ................................................................................... 8
2.2 Elektrické telefony ......................................................................................................... 8
3 Historie mobilních telefonů .................................................................................................... 10
3.1 Mobilní telefony, které změnily vývoj těchto zařízení .................................................. 10
3.2 ,,Smartphony“ (,,Chytré telefony“) ............................................................................... 12
3.3 První SMS ..................................................................................................................... 17
3.4 První MMS .................................................................................................................... 18
3.5 První Bluetooth ............................................................................................................. 18
4 Historie sociálních sítí ............................................................................................................ 18
5 Jak jsou děti ovlivňovány digitální dobou ............................................................................. 21
5.1 Výzkum ve školce Vídeňská 39, Brno .......................................................................... 21
5.2 Výzkum na základní škole Bakalovo nábřeží 8 ............................................................ 23
5.3 Internetový dotazník ..................................................................................................... 25
6 Závěr ...................................................................................................................................... 34
7 Resumé ................................................................................................................................... 35
8 Zdroje ..................................................................................................................................... 37
-1-
Úvod
Dnešní doba je velmi ovlivněna elektronickými zařízeními a internetem. Mezi dnešní společností
se už většinou najde pouze minimální počet jedinců, kteří nevlastní žádné elektronické zařízení,
nebo nemají účet na sociální síti. Tímto pokrokem jsou ovlivňovány i děti. A to je dobře nebo
naopak špatně? Tuto otázku bych chtěla zpracováním této práce zodpovědět a poukázat generaci
budoucích rodičů chyby, které dělá ta dnešní. Dát jim zároveň prostor na zamyšlení o nápravě chyb,
které dnešní rodiče dělají v tomto směru, jelikož dětství ovlivňuje pak celý náš budoucí pohled
na svět a rozhoduje o tom, jaká bude budoucí společnost.
Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem jednou s kamarádkou v parku viděla skupinku dětí
ze školní družiny, která byla zrovna venku a velmi mi utkvěl v paměti obraz z toho dne, který jsem
tam viděla. Normální by bylo, kdybych viděla dětí, jak si hrají mezi sebou na honěnou,
schovávanou nebo jak hrají různé míčové hry. Ale místo toho jsem viděla většinu dětí, jak sedí
na lavičkách a koukají do svých mobilů nebo tabletů. A velmi mě zaujalo, jak rychle se digitální
pokrok hrne kupředu a jestli je to dobře nebo špatně pro budoucí sociální život dětí. Jelikož co jsi
pamatuji já, tak jsem skoro celé dětství proběhala venku s kamarády a ne s mým počítačem.
V teoretické části mé práci se budu zabývat digitálním pokrokem. Kde vše začalo a jak se to
vyvinulo do podoby jakou známe dnes. V praktické části se budu zabývat vlivem tohoto pokroku
na děti.
1 Historie počítačů
Historie počítačů, notebooků a jiných elektronických zařízení, které známe dnes, se táhne
až do pravěku, kde si pravěcí lidé zaznamenávali počty nejprve na rukách. Když jim přestala stačit
paměť a prsty na rukách, začali používat rytiny ve skalách nebo stromech. Za nějaký čas
jim nestačili už ani rytiny a tak začali zhotovovat nástroje a vynálezy, ze kterých se postupem
mnoha tisíců let vyvinuly vynálezy ke komunikaci, jež užíváme dnes.
1.1 Pradávní předchůdci
Nejstarším lidský vynálezem, který měl pomáhat lidem počítat úlohy, je abakus, nebo-li kuličkové
počítadlo, jehož koncept a princip se používá dodnes (například ve školce se malé děti učí počítání
na kuličkových počítadlech). [1]
O něco složitější a náročnější stroj se objevil v Antice. Lze ho považovat za vrcholné dílo tehdejších
technologií. Jedná se o tzv. Mechanizmus z Antikythéry, který měl složit jako astronomický počítač
pro námořníky na moři na výpočty polohy Slunce, Měsíc a pravděpodobně dalších pěti planet.
Tento mechanizmus se nazývá podle místa jeho nálezu a to podle řeckého města Antikythéry,
kde kolem roku 80 př. n. l. ztroskotala loď, která vezla zboží z ostrovů Rhodos a Kós, na které bylo
zařízení, spolu se zbožím, přepravováno do Říma. Artefakt byl ovšm objeven až skoro o dva tisíce
let později, přesněji v roce 1901, potápěčem Eliasem Stadiakisem. Po jeho objevení byla
podniknuta řada výzkumů, na co by takový složitý bronzový mechanizmus mohl složit. Podle
nejnovějších výzkumů a poznatků, o které svět obohatily především týmy matematika Tonyho
Freetha a astronoma Mika G. Edmundse, kteří díky speciálnímu scanneru sestavenému za účelem
zkoumání tohoto mechanizmu potvrdili domněnky a teorie o tom, že Mechanizmus z Antikythéry
je skuečně astronomickým počítačem. Stroj byl soustavou pěti ciferníků na líci i rubu přístroje,
pohyblivých ručiček, sloužících jako ukazatelé a soustavy třicetisedmipřevodových ozubených
koleček, z nichž se funkčních zachovalo pouze třicet, poháněných kličkou. [2]
-2-
Obrázek 1: Mechanizmus z Antikythéry před
jeho rekonstrukcí
Obrázek 2: Mechanizmus po jeho
rekonstrukci
1.2 Logaritmické tabulky
V roce 1614 přišel John Napier s novou matematickou metodou, která umožňovala násobení
a dělení pomocí sčítání a odčítání logaritmů. Poté se začaly vyrábět první logaritmické tabulky
a následně i logaritmická pravítka. Logaritmické pravítko je osa, kde jsou reálná čísla
reprezentována vzdáleností na ose. Tato pravítka se beze změn používala dalších 200 let. [1]
Obrázek 3: Logaritmické pravítko
1.3 Mechanické kalkulátory
Za první mechanický kalkulátor je považován Mechanismus z Antikythéry (viz Pradávní
předchůdci). Další významný mechanický kalkulátor sestavil v roce 1623 Wilhelm Schickard. Tento
kalkulátor byl sestaven z ozubených koleček hodinových strojků, proto bývá nazýván ,,počítací
hodiny“. Byl to stroj, který byl schopen násobit a dělit pomocí logaritmů na sčítání
a odečítání. K reprezentaci desítkových čísel používal kolečka s deseti zuby. Jeden ze strojů, který
Schickard vyrobil měl být pro jeho dobrého přítele Johana Keplera. Stroj byl však zničen
při požáru.
V roce 1642 vyrobil Blaise Pascal mechanickou kalkulačku tzv. Pascaline. S číselníky
se pohybovalo pomocí jehly. Pracovala se šesti až osmi místy před desetinou čárkou a dvěma místy
desetinými, to záleželo na konkrétním provedení daného kalkulátoru. Byla schopna sčítat a odečítat.
V roce 1694 německý filozof a matematik Gottfriend Wilhelm von Leinbniz zdokonalil pomocí
původních poznámek a náčrtů Pascalův kalkulátor a to tak, že jeho tzv. kroková kalkulačka
umožňovala nejenom sčítání a odčítání, ale také násobení, dělení a výpočet druhé mocniny.
První hromadně vyráběnou kalkulačku tzv. arithmometr vynalezl v roce 1820 francouzský
vynálezce a podnikatel Thomas de Colmar. Arithmometr se vyráběl v řadě variant a uměl sčítat
a odečítat šestimístná nebo osmimístná čísla, střadač měl deset až dvacet míst. Posuvný vozík
se střadačem umožňoval i poloautomatické násobení a dělení. Pracoval na principu Leibnizova
-3-
ozubeného válce s devíti zuby odstupňované délky, který zabíral do sběrného kola, jehož pohyb
se přenášel na příslušný kotouček střídače. Jednotlivé číslice se zadávaly posunutím ozubeného
válce podél osy pomocí páček na panelu arithmometru. Byly to precizně vyrobené, ale drahé stroje.
Jeden takový arithmometr stál v roce 1855 od 250-ti do 500 francouzských franků, cena se lišila
podle typu arithmometru. [3]
Obrázek 4: Schickardův kalkulátor
Obrázek 5: Pascaline
1.4 Děrné štítky
V roce 1725 použil francouzský textilní dělník Basile Bouchon děrovaný papír pro řízení
tkalcovského stavu. O rok pozdějí tento nápad vylepšil Jean- Baptiste Falcon, a to spojením
jednotlivých papírových karet. Tím zjednodušil úpravy a změny programu. V roce 1801 použil
francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu děrné štítky, které bylo možno
vyměnit beze změny v mechanice samotného stavu. Tento moment je považován za milník
v programovatelnosti strojů. Nápad použít děrné štítky k programování mechanického kalkulátoru
uplatnil v roce 1835 Charles Babbage. Charles Babbage byl anglický matematik, filozof, vynálezce
a strojní inženýr, který se jako první pokoušel sestavit programovatelný počítač. Děrný štítek
obsahoval znaky ve formě kombinace dírek a umožňoval obsah opakovaně použít. V roce 1991 byl
podle Babbagových plánů sestaven plně funkční diferenční stroj.
K uchování dat a jejich pozdějšímu využití použil poprvé děrné štítky Herman Hollerith,
jenž se svou metodou vyhrál v roce 1890 ve Spojených Státech Amerických konkurz na sčítání lidu.
Jeho firma, která je základem dnešní počítačové společnosti IBM, si tento charakter zpracování dat
udržela dalších 100 let. Technologie děrných štítků o něco později umožnila návrhy prvních
programovatelných strojů. [4]
1.5 První programovatelné stroje
V roce 1833 Charles Babbage pokročil od vývoje svého „Difference engine“ („Diferencovaný
stroj“) k lepšímu návrhu „Analytical engine“, který se stal prvním univerzálním počítačem.
Uvažovaný pohon měl obstarat parní stroj. Pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně kvůli
nedostatečnému financování. Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora. Najal
tedy mladou ženu Adu Lovelace, která se tak stala prvním programátorem na světě (jako nadaná
matematička se aktivně podílela na vývoji stroje a teorie programování) a na její počest byl nazván
programovací jazyk Ada. [5]
Obrázek 6: Charles Babbage a děrné štítky
Obrázek 7: Diferencovaný stroj
-4-
1.6 Počítačové generace
1.6.1 Nultá generace
Nultá počítačová generace v sobě zahrnuje počítače s reléovými obvody a její vznik spadá
na pomezí 30. a 40. let minulého století. Typickými představiteli byly Harvard Mark I, Harvard
Mark II nebo stroje německého inženýra Konráda Zuseho Z2 a Z3. U nás patřil k nulté počítačové
generaci první československý počítač SAPO. Počítače této etapy byly vybaveny reléovými registry
a magnetickými bubnovými operačními paměťmi. Dosahovaly průměrných operačních rychlostí
několika operací za sekundu a jako přídavných periferních zařízení používaly děrnoštítkové
a děrnopáskové jednotky, elektrické psací stroje nebo dálnopisy. Uplatňovaly se zejména
pro vědeckotechnické výpočty a bývaly většinou umístěny na vědeckých nebo univerzitních
pracovištích.
Obrázek 8: Počítač Harvard Mark II
1.6.2 První generace
První počítačová generace zahrnuje počítače s elektronkovými obvody. Tyto počítače byly vyráběny
od poloviny 40. let až do konce 50. let a měly registry s elektronkovými klopnými obvody.
Typickými představiteli byly ENIAC, EDVAC, SSEC nebo sovětský URAL 1.
V Československu patřil k této generaci např. EPOS 1. Počítače první generace disponovaly
obrazovkovými nebo později také feritovými pamětmi a vstup a výstup byl kromě děrných štítků
a děrné pásky realizován elektrickým psacím strojem a řádkovou tiskárnou. Pro záznam většího
množství dat se používaly magnetické páskové a magnetické bubnové paměti. Programování bylo
realizováno pomocí strojového kódu nebo v jednoduchých strojově závislých jazycích. Dosahovaly
operačních rychlostí několik set až tisíc operací za sekundu. Elektronkové počítače bývaly většinou
instalovány ve výpočetních střediscích a užívalo se jich pro vědeckotechnické výpočty nebo
pro hromadné zpracování dat. Ve větším množství byly tyto počítače též instalovány v některých
státních nebo soukromých podnicích v USA. Díky omezené životnosti elektronek trpěly však
přístroje první generace značnou poruchovostí a nespolehlivostí, a proto byl jejich provoz často
značně neekonomický.
Obrázek 9: Počítač ENIAC
-5-
1.6.3 Druhá generace
Druhou počítačovou generaci tvořily počítače s tranzistorovými obvody. Tyto stroje vznikaly
od druhé poloviny 50. let až do poloviny 60. let a byly vybaveny registry s tranzistorovými
klopnými obvody a feritovými paměťmi. Vnější paměti a periferní jednotky měly již vlastní řídící
jednotku pro připojení k jednotce základní a pro řízení přenosu dat. Operační rychlost počítačů
s tranzistorovými obvody se pohybovala v několika tisících operacích za sekundu. Typickými
modely druhé generace byly počítače IBM 1401, IBM 7090, ZUSE 23 nebo sovětský MINSK 22.
V Československu byl prvním tranzistorovým počítačem EPOS 2, který se vyráběl pod označením
ZPA 601. Počítače druhé generace nalezly uplatnění při hromadném zpracování dat,
vědeckotechnických výpočtech a dokonce při řízení technologických procesů. Během této generace
vznikly první vyšší programovací jazyky FORTRAN, ALGOL, COBOL aj. Došlo také k zavádění
systémů pro dálkový přenos dat a terminálů, které pracovaly v systémech rezervujících letenky,
jízdenky a hotelová místa. Vznikly nové druhy periferních jednotek, a to včetně speciálních
jednotek pro strojové čtení písma a také hlasové vstupní a výstupní jednotky. Objevily se rovněž
první řídící počítače pro číslicové řízení a číslicové diferenciální analyzátory.
Obrázek 10: Počítač IBM 1401
1.6.4 Třetí generace
Třetí počítačová generace zahrnuje počítače s monolitickými a hybridními integrovanými obvody.
Uspořádání polovodičových prvků na jediném čipu tvořily tři stupně integrace SSI (malá integrace
obvodů), MSI (střední integrace obvodů) a LSI (velká integrace obvodů). Počítače třetí generace
vznikaly od první poloviny 60. let do konce 70. let. Tato generace není definována již jen z hlediska
součástkové základny, ale hodnotí se také vzájemná vazba hardwarové a softwarové stránky.
Typickými představiteli byly počítačové řady IBM 360 nebo Siemens 4004. V Československu
a ostatních zemích zastoupených v Jednotném systému elektronických počítačů to byla řada
JSEP-R1. Tato etapa počítačového vývoje se vyznačuje vytvářením řady počítačů, které jsou
na různých úrovních vzájemně kompatibilní.
Počítače třetí generace charakterizovalo stavebnicové řešení všech prvků počítačového systému,
multiprogramování, využití interních a externích databank a zvětšení programového vybavení, které
zahrnovalo operační systémy a knihovny uživatelských programů. Vnější paměti bývaly
magneticko-diskové a magneticko-páskové. Jako operační vnitřní paměti se využívaly feritové
paměti, paměti s tenkými magnetickými vrstvami a polovodičové paměti. Periferní jednotky
a vnější paměti se připojovaly pomocí multiplexních a selektivních kanálů. Operační rychlost
se pohybovala zpravidla v několika desítkách až stech tisících operací za sekundu. V období třetí
generace se objevují též mikropočítače a minipočítače např. řady Systému malých elektronických
počítačů (SMEP).
-6-
1.6.5 Tříapůltá generace
Jako přechod mezi třetí a čtvrtou počítačovou generací se vyskytuje v některých publikacích termín
tzv. třiapůltá generace. Jedná se o zdokonalenou řadu počítačů třetí generace, která
se vyznačovala vyšší hustotou prvků v integrovaných obvodech, zlepšenými provozními
vlastnostmi a vyšší operační rychlostí, která se pohybovala řádově až v několik set tisících
operacích za sekundu. Počítače třiapůlté generace mají polovodičové paměti zabezpečené proti
chybám samoopravným kódem a virtuální dynamickou paměť. Programové vybavení
se specializovalo pro dálkový přenos a zpracování dat. Představitelem třiapůlté generace byla řada
počítačů IBM 370, dále pak druhá řada počítačů JSEP-R2, zastoupená např. EC 1025/1026 nebo
minipočítač SM 52/11 druhé vývojové etapy SMEP.
1.6.6 Čtvrtá generace
Čtvrtá počítačová generace v sobě zahrnuje počítače vytvořené s využitím VSLI neboli velmi velké
integrace obvodů a vyznačuje se pokročilou miniaturizací, zvyšováním výkonů a paměťových
kapacit. Celý řídící procesor s jeho lokální pamětí je uložen v jediném malém integrovaném
obvodě. Počítače čtvrté generace se objevují již od konce 70. let a vývoj této generace není ukončen
ani v současnosti, neboť se prakticky nevyrábějí jiné počítače, které by tomuto označení
nepodléhaly. K typickým představitelům počáteční fáze této generace náležely v Československu
např. počítače EC 1027 nebo SM 52/12 a ve světě IBM 308X.
Obrázek 13: Počítač IBM 308X
-7-
1.6.7 Pátá generace
Ve starší počítačové literatuře se objevuje někdy také pojem „pátá počítačová generace“.
V 80. letech se předpokládalo, že se po roce 1990 objeví zcela nová architektura počítačů, odlišná
od stávající von Neumannovy koncepce. Tato generace se měla vyznačovat umělou inteligencí
schopnou nejen úlohy řešit, ale i nalézat algoritmy řešení. Rychlost těchto počítačů se neměla měřit
v operacích za sekundu, nýbrž v logických úsudcích za jednotku času. Pátá počítačová generace
však zatím existuje pouze v teoretických modelech nebo počátečních stádiích výzkumu. [6] [7]
Obrázek 14: Počítač PC 486
Obrázek 15: Počítač MacBook Air
2 Historie telefonů
2.1 Předchůdci elektrických telefonů
Telefon je telekomunikační zařízení, které přenáší hovor (zvuk) prostřednictvím elektrických
signálů. Ale ještě před tím, než vznikla elektřina, vznikaly telefony na jiných principech fungování.
Z těchto pokusů se postupně vyvinuly telefony na elektrickém principu.
Nejobvyklejším telefonem byl trubkový telefon, jehož první známý popis pochází z roku 968. Podle
tohoto popisu použil čínský vynálezce na výrobu telefonu rouru k hovoru na dálku. Trubkové
telefony se dožily velkého rozšíření především v lodní dopravě, kde umožňovaly relativně
spolehlivé zvukové spojení oddělených částí lodi.
Dalším typem telefonů byl tzv. lankový telefon. Ten byl tvořen dvěma membránami, jež byly
spojené napnutým provazem, nití nebo strunou. Chvění jedné membrány bylo strunou přenášeno
na druhou membránu. [8]
2.2 Elektrické telefony
Za objevitele telefonu byl považován Alexander Graham Bell, avšak podle novodobějších údajů jím
byl italský vynálezce Antonio Meucci v roce 1849. Spor o prvenství vynálezu s A. G. Bellem byl
odkládán až do Meucciho smrti, kdy byla kauza zrušena. Ale jeho prvenství oficiálně potvrdil
v roce 2002 kongres Spojených států amerických (Rezoluce 269 – sto sedmé rozhodnutí
amerického kongresu z 11. června 2002). Meucciův telefon byl poprvé předveden v New Yorku
v roce 1860 a zpráva o něm byla publikována v místním italsky psaném tisku. V principu se jednalo
o elektromagnetický mikrofon či sluchátko. Zvuk rozkmital membránu s permanentním magnetem
v cívce, jež převedla pohyb na elektrický proud. Ten pak byl přenesen dráty do stejného zařízení,
které jej přeměnilo zpět na zvuk. Výhodou tohoto systému byla lepší kvalita přenášeného zvuku,
nevýhodou však nízká hlasitost a dosah. Avšak Meucciova neznalost angličtiny a nedostatek
obchodního talentu zapříčinily, že Meucciův vynález nebyl komerčně úspěšný. Největším
problémem dalšího vývoje byl vhodný mikrofon. [9]
-8-
Další prototyp přístroje pro elektrický přenos zvuku publikoval francouzský telegrafista Charles
Bourseul v roce 1854 v časopise ,,L'Illustration de Paris''. Přístroj se skládal z pružného kotouče,
který přerušoval proud a druhého podobného, jež byl tímto proudem rozechvíván. Jeho pokusy
ale nevedly k praktickému využití. [10]
Podobný přístroj předvedl v roce 1860 německý učitel Johann Philipp Reis. Jeho přístroj byl
založen na přerušovacím principu. Skládal se z jehly, která byla připojená k pružné membráně,
přerušovala proud podle pohybu membrány. Tento přenos byl ale pouze nedokonalý dvoustavový
(jednobitový), nikoliv analogový, který se používal u pozdějších telefonů. Kvůli tomu bylo možné
přenášet pouze nezřetelný šepot nebo tóny, nikoli však složitěji strukturovaný zvuk, jako například
lidský hlas. Dalším negativem byla citlivost přístroje na pečlivé nastavení tohoto kontaktu.
Variaci na práci Johanna Philippa Reise si v roce 1870 nechal patentovat anglický elektrotechnik
Cromwell Fleetwood Varley. Avšak šlo opět pouze o přenos tónů.
Dánský vynálezce Poula la Cour kolem roku 1874 experimentoval s audio telegrafií na telegrafní
lince mezi Kodaní a Fredericiou v Jutlandu. Využíval vibrující vidlicovou ladičkou, která
přerušovala proud. Na druhém konci linky elektromagnet přitahoval rameno druhé stejné ladičky
a ta vydávala stejný tón, zároveň probíhal i zápis tohoto tónu na papír pomocí telegrafního přístroje.
Ani Poul la Cour nepřenášel hlas, ale pouze tóny.
Elisha Gray, elektroinženýr z Chicaga, vynalezl ve stejné době jako Poul la Cour podobný tónový
telegraf. V jeho původním přístroji přerušoval proud vibrující ocelový jazýček, který na druhém
konci linky pomocí elektromagnetu rozvibroval stejně naladěný jazýček u jeho pólů. Grayův
harmonický (tónový) telegraf byl principiálně stejný jako Reisův nebo Bourseulův přístroj,
a to na principu přerušování proudu vibrujícím kontaktem. Jedním drátem může být zároveň
posláno více než jeden kmitočet, může být proto použit v multiplexním režimu a přenášet
tak po jednom vedení více zpráv naráz. Grayův harmonický telegraf s vibrujícími jazýčky použila
Western Union Telegraph Company. Gray však zjistil, že hlavním nedostatkem jeho přístroje
je přerušovaný (dnes bychom ho mohli chápat jako digitální) charakter přenášeného signálu.
Inspiroval se mechanickým lankovým telefonem. V něm byl pohyb membrány mikrofonu přenášen
analogově. Díky těmto poznatkům Elisha Gray sestrojil a nechal si patentovat kapalinový mikrofon,
v němž byla na membráně mikrofonu jehla umístěná do kapalného vodiče. Když membrána
vibrovala, jehla se potápěla do kapaliny více nebo méně, a tím regulovala procházející proud.
Zajímavostí je, že tento kapalinový mikrofon použil dokonce i A. G. Bell při několika jeho raných
veřejných produkcích. Kapalinový vysílač měl ale bohužel velké problémy s interferencí vlnek
vznikajících na hladině pohybem jehly. [11]
Alexander Graham Bell se nejprve zabýval jakožto profesor vokální fyziologie na bostonské
univerzitě školením učitelů, kteří učili hluchoněmé mluvit. Experimentoval s fonografem Leona
Scotta, který zaznamenával chvění vzduchu způsobené hovorem. Přístroj obsahoval tenkou
membránu ,vibrující podle hlasu a nesouosí rydlo, které rylo zvlněnou linku na desku sazemi
pokrytého skla. Tato práce přivedla A. G. Bella na zkoumání zvuku a elektřiny a v roce 1874
započal svůj výzkum. Pro své pozorování použil tónový telegraf podobný vynálezům
Ch. Bourseula, J. P. Reise a E. Graye, ale přístroj při jednom z pokusů bohužel selhal. Proto Bell
požádal svého asistenta, který byl na druhém konci linky, aby poklepal na kovový jazýček, který
podle Bella uvázl na pólu magnetu. Když asistent poklepal na jazýček, všiml si Bell, že se jazýček
na jeho straně linky začal pohybovat a vydávat stejný zvuk. Po několika dalších experimentech
objevil, že pohyb je způsoben proudem, indukovaným pouhým pohybem vzdáleného jazýčku
v blízkosti magnetu. Tento objev ho dovedl k odpojení napájení a začal se spoléhat pouze
na indukční proudy vlastních jazýčků. Dokonce zjistil, že zvuk může být přenášen i se značnou
vzdáleností i bez přerušování elektrického obvodu. Bell se svým asistentem také objevili,
-9-
že samotné pohyby jazýčku v magnetickém poli mohly přenášet zvukovou modulaci. Bell
na základě analogie s faunografem vymyslel přijímač sestávající z napnuté membrány, nebo
bubínku ze speciální kůže s kotvou ze zmagnetovaného železa, připevněnou na střed membrány.
Kotva mohla volně kmitat před pólem elektromagnetu, jehož vinutí bylo zapojeno do linkového
obvodu. Tomuto zařízení se říká Bellův telefon. [12]
V roce 1878 vynalezl Thomas Alva Edison tzv. uhlíkový mikrofon, který zlepšil kvalitu přenášeného
zvuku z Bellova telefonu. T. A. Edison objevil, že uhlíková zrnka, stlačená mezi kovové desky mají
elektrický odpor nepřímo úměrný tlaku. Pokud na jednu z desek působí zvukové vlnění, mění
se patřičně i proud, který protéká zrnky mezi deskami. Edisonův objev vedl k vývoji uhlíkových
mikrofonů, které byly základem telefonu po více než 100 let. Používají se i dnes, ale v daleko menší
míře. Uhlíkové mikrofony velmi zjednodušily konstrukci telefonních přístrojů v pozdějším vývoji.
[13]
V roce 1892 byla v USA uvedena do provozu první automatická ústředna pro 99 účastníků. V roce
1913 si nechala firma Siemens patentovat číselnici pro pulzní volbu a v roce 1955 zavedla firma
Bell tónovou volbu. Stejná firma nechala v roce 1978 zavést mobilní síť v Chicagu. V roce 1938
bylo v tehdejším Československu 92 tisíc hlavních a 18 vedlejších telefonních stanic, z toho bylo
62 tisíc připojeno na automatické ústředny a 30 tisíc na manuální ústředny. Koncem roku 2009 bylo
po celém světě instalováno 1,3 miliardy pevných linek, ve vyspělých zemích připadlo asi 50 linek
na 100 obyvatel, ve zbytku světa okolo 20 linek na 100 obyvatel. Od roku 1983 však začaly
telefonům konkurovat mobilní telefony s bezdrátovým přenosem signálu, v roce 2009 jich bylo
po světě evidováno 4,6 miliardy a v roce 2014 přes 7 miliard. [10]
Obrázek 16: Bellův telefon
Obrázek 17: Telefonní ústředna
3 Historie mobilních telefonů
3.1 Mobilní telefony, které změnily vývoj těchto zařízení
Mobilní telefon je zařízení, které funguje jako normální telefon, ale s možností použití ve velkém
prostoru. Mobilní telefony umožňují spojení jak s mobilní sítí, tak i s pevnou telefonní sítí přímou
volbou telefonního čísla. Dále umožňují posílání SMS a MMS zpráv a novější modely dokonce
i přístup na internet a jiné novodobé vymoženosti dnešního světa.
Původně byl ,,mobilní telefon“ výraz pro telefon namontovaný do vozidla, využíval i jeho baterii
a měl externí anténu. Tento typ telefonu se začal objevovat v 50. letech 20.století. Až v průběhu
70. let 20. století se začaly objevovat mobilní přenosné telefony.
První komerční mobilní síť je známa již z konce 50-tých let z Holandska. Z dnešního pohledu
se nejednalo o mobilní síť, jak ji známe dnes. Šlo o simplexní komunikaci, což znamenalo, že vždy
mohla hovořit pouze jedna strana. V podstatě se jednalo o vysílačky napojené do mobilní sítě.
Na klasické vytáčení čísla pomocí klávesnice ale mohli uživatelé zapomenout, protože hovory byly
přepojovány pomocí telefonních operátorek. V 70-tých letech se tento systém vypracoval
- 10 -
na duplexní provoz, ale stále se hovory spojovaly pomocí telefonních operátorek.
Společnost Ericsson uvedla světově první plně automatický mobilní telefonní systém (MTA) v roce
1956. Systém pracoval v pásmu 160 MHz a byl používán v automobilech ve dvou švédských
městech v letech 1956 až 1967. Váha telefonu MTA se pohybovala kolem 40 kg! V dobách své
největší slávy měla síť MTA pouze 125 uživatelů a většina lidí neměla vůbec tušení, že mobilní
komunikace existuje. Důvodem byla hlavně technická náročnost na údržbu systému a cena přístroje.
Lepší časy nastaly až v roce 1971, kdy se začaly vyrábět mikroprocesory, schopné řešit tyto úlohy.
Vývoj ale trval dalších 8 let, než vznikla první opravdu komerční síť radiotelefonů, spuštěná
v Tokiu.
Od roku 1981 se NMT sítě rozšířily i do mnoha evropských států, ale nebyly navzájem
kompatibilní. Proto například účastník ze Švédska, nemohl používat mobilní telefon v Belgii.
V roce 1990 bylo známo šest evropských standardů a jejich 11 modifikací. I přes tyto problémy
vývoj trhu velmi rychle rostl. Mobilní sítě založené na standardu NMT začaly mít kapacitní
problémy a proto se začalo pracovat na standardu GSM. Dnes je GSM jedním z nejrozšířenějších
systémů mobilních sítí
První funkční prototyp mobilního telefonu byl vyroben v roce 1973. Za jeho vývojem stál Martin
Cooper, inženýr společnosti Motorola. Bohužel ale neexistovaly komerční vysílací techniky.
Až v roce 1978 měla královská rodina v Bahrajnu první soukromou síť radiotelefonů na světě.
V roce 1983 byl veřejnosti oficiálně představen první mobilní telefon. Jednalo se o mobilní telefon
Motorola DynaTAC8000X. DynaTAC vážil 790 g a vysoký byl 25 cm, sice to tedy nebyl nijak
malý telefon, přesto se dal poměrně snadno přenášet, narozdíl od dřívějších ,,mobilních
telefonů”.Výdrž baterie byla necelou hodinu. Cena v té době byla necelých 4 000 amerických
dolarů, proto si jej mohla dovolit pouze nejbohatší část obyvatelstva. I přesto DynaTAC zaznamenal
velký úspěch.
První celulární systém (telefony takového systému se připojují do celulárních rádiových sítí, pokrytí
tohoto systému je téměř kdekoliv na světě) byl uveden do komerčního provozu v USA v roce 1979.
Jednalo se o systém ATMS. V Evropě byl tento systém zaveden poprvé ve Švédsku v roce 1981
a jednalo se o se o systém NMT (Nordic.Mobile-Telecomunication). Šlo o analogový mobilní
systém na frekvenčním pásmu UHF- 450 MHz. Roku 1981 se různé mobilní sítě velmi rozšířily,
nevýhodou však byla nekompatibilita jednotlivých národních sítí. Proto se od roku 1982 začal
vyvíjet celoevropský systém GSM ( Global System Mobile). Komerčně byl tento systém poprvé
spuštěn počátkem roku 1992 ve Finsku. V roce 1991 zprovoznil EuroTel první analogovou síť NMT
na území tehdejšího Československa. Vznikly dvě společnosti s ručením omezeným - EuroTel
Praha a EuroTel Bratislava. V obou společnostech vlastnil stát 51% , zbývajících 49% náleželo
konsorciu amerických operátorů US West a Bell Atlantic. Na žádost Američanů byly hned
ze začátku vytvořeny dvě samostatné společnosti, jedna v Praze a druhá v Bratislavě, avšak obě tyto
společnosti operovaly v jedné ,,federální síti”, která byla rozdělena až po rozpadu Československa.
12. září 1991 byl v přímém televizním přenosu uskutečněn oficiálně první telefonický hovor
v mobilní sítí mezi Prahou a Bratislavou. Hovor proběhl mezi předsedy tehdejší České a Slovenské
národní rady Dagmar Burešovou a Františkem Mikloškem. Byl použit telefon Dancall 7025
od dánské firmy Dancall. Tento typ byl prvním prodávaným modelem u nás. Jeho počáteční cena
byla 100 000 korun. [14]
Další úspěšný mobilní telefon, který ovlivnil budoucnost mobilních telefonů, byl MicroTAC,
od Motoroly, který byl světu představen v roce 1989. Jeho inovací byl kryt tlačítkové klávesnice,
který umožňoval pohodlnější nošení v kapse a jeho velikost, vážil 348 g a byl vysoký 22,86 cm.
Díky tomuto modelu se poprvé začalo uvažovat o mobilech jako o kapesních zařízeních.
- 11 -
V roce 1996 představila společnost Motorola model StarTac, který můžeme považovat
za předchůdce dnešního ,,véčka”. S prvním vysouvacím modelem přišel až v roce 1998 Siemens.
1.listopadu 1998 se ve 13:30 hodin místního času spojil viceprezident spojených států amerických
z Růžové zahrady Bílého domu s pravnukem Alexandra Graham Bella Gilbertem Grosvenorem,
ředitelem Národní geografické společnosti. Tímto činem se poprvé zahájil komerční provoz sítě
Indrium, která umožňovala abonentům komunikovat ve spojení s pozemskými mobilními sítěmi
prakticky kdekoliv na zeměkouli. Pro to jednopásmové modely mobilů nestačily, takže Motorola
představila první ,,třípásmový” model Timeport L7089.
V roce 1999 na trh uvedla finská společnost NOKIA model Nokia 3210. Tento model jako jeden
z prvních měl nevzhlednou anténu schovanou dovnitř zařízení. V jeho těle se nacházel
monochromatický displej s rozlišením 84x48 obrazových bodů. Panel se dokázal při čtení a psaní
SMS zprávy zobrazit na 4 řádky s textem a byla na něm legendární hra Snake. Tohoto modelu
se po světě prodalo 160 miliónů kusů.
Jakýmsi milníkem mezi ,,hloupými“ a ,,chytrými“ telefony se stal v roce 2002 Sony Ericsson T68I.
Ve své době byl unikátním modelem, který byl vybaven Bluetoothem, obousměrnými MMS, WAP
a přístupem k e-mailu. Jako první měl tento typ barevný displej. Že se jednalo o velmi unikátní
model dokazuje i to, že se objevil jako taková ,,skrytá reklama“ ve filmu o agentovi 007 Jamesi
Bondovi Dnes neumírej.
První dotykový telefon, nikoli mobilní telefon, vyrobila společnost Apple už v roce 1983. Jednalo
se telefon, jako každý jiný, které měli úředníci běžně v kancelářích, až na to, že měl dotykovou
obrazovku. Jeho design měl na svědomí šéfdesignér společnosti Apple Hartmut Esslinger.
Od tohoto prototypu se odvíjel pozdější vývoj Iphonu (mobilních telefonů od společnosti Apple),
jak je známe dnes. A je předchůdcem éry dotykových a chytrých telefonů. [15][16]
Obrázek 18: Motorola DynaTAC8000X
Obrázek 19: Motorola StarTac
Obrázek 20: Nokia 3210
3.2 ,,Smartphony“ (Chytré telefony)
Smartphone, neboli chytrý telefon je přístroj, který je vybaven některým z otevřených systémů, jako
je například Android od společnosti Google nebo IOS od společnosti Apple. Tyto systémy umožňují
vývojářům připravovat pokročilé aplikace , které si svou funkcionalitou v ničemž nezadají s těmi
z klasických počítačů. Narozdíl od obyčejných mobilních telefonů, které zvládnou instalaci Java
aplikací, mohou být programy pro smartphony pokročilejší i z toho důvodu, že díky vývojářským
nástrojům umožňují využít některé specifické vlastnosti systému a přímo spolupracovat
s hardwarem telefonu. Dnes je synonymem smartphonu zařízení s dotykovým displejem,
ten ale není nezbytnou nutností smartphonu.
První smartphone na světě pochází z dílen IBM, jednalo se o model IBM Simon. Prototyp modelu
IBM Simon byl představen 2. listopadu 1992, do prodeje se dostal u amerického operátora
BellSouth ale až 16. srpna 1994. Jeho rozměry byly 200x64x38 mm a jeho hmotnost byla
510 gramů. Operační paměť měla 1 MB, paměť pro data měla také 1 MB. Displej měl rozměry
- 12 -
110x36 mm a úhlopříčka měla 4,56 palce. Měl monochromatický dotykový LCD displej
s rozlišením 160 x 293 pixelů. Přístroj uměl faxovat, přijímat a odesílat e-maily a fungoval také
jako pager. Samozřejmostí byly aplikace jako kalendář, plánovač, rozsáhlý adresář, kalkulačka,
světový čas, poznámky nebo rozpoznávání ručně psaného písma. Psát se také dalo na virtuální
klávesnici na displeji, ta byla podporována prediktivním slovníkem. Operační systémem byl
ROM-DOS, který byl kompatibilní MS-DOS a byl určen k vestavění do různých elektronických
zařízení. IBM Simon se zpočátku prodával za 899 amerických dolarů. Dnes se jeden takový model
prodává na eBayi za 800 amerických dolarů. Prodalo se pouze 50 000 kusů a to pouze
na americkém trhu, do Evropy se nedostal.
Prvním evropským smartphonem byla Nokia 9000 Comunnicator, které byla na trh uveden v roce
1996. Vážil 397 gramů a fungoval pouze v GSM sítích na frekvenci 900 Mhz. Poháněl jej klasický
procesor Intel 386 s taktem 24 Mhz a operační systém GEOS, postavený na základech ROM-DOS.
Měl černobílý displej a narozdíl od IBM Simonu měl displej nedotykový a měl rozlišení 640 x 200
pixelů.
Ani v IBM ani u Nokie ovšem svá zařízení nenazývali smartphonem. Toto označení, které se vžilo
jako obecné, použil až v roce 1997 švédský Ericsson. Firma tehdy představila prototyp modelu
GS88. Ten podobně jako komunikátor Nokia disponoval rozevírací konstrukcí, qwerty klávesnicí
a dvojicí displejů, hlavní displej byl přitom dotykový. Přístroj se však nakonec nikdy nedostal
do prodeje a zůstalo pouze u prototypu, takže je dnes ze všech historických chytrých telefonů
nejvzácnější.
O rok později potvrdila zájem o tuto kategorii Nokia uvedením druhé generace svého komunikátoru
s označením 9110. Ten byl s 253 gramy podstatně lehčí a s rozměry 158×56×27 mm také menší
než předchůdce. Ponechal si přitom velký černobílý displej se shodným rozlišením a procesor
posílil na architekturu 486 a takt 33 Mhz.
V červnu 1999 představil Qualcomm, v současnosti jeden z největších dodavatelů mobilních
procesorů, smartphone pdQ 800, respektive pdQ 1900. Byl určen pro PCS a CDMA sítě operátora
Sprint a šlo o první chytrý telefon s operačním systémem Palm OS. Na poměry dnešních chytrých
telefonů to bylo vcelku kompaktní zařízení s dotykovým displejem, který částečně kryl flip, jako
tomu bylo u budoucích podobně koncipovaných modelů Ericssonu a Sony Ericssonu.
Závěr roku a následně celý poslední rok tisíciletí pak znamenal pro svět smartphonů vcelku rychlý
rozvoj. Na přelomu roku se veřejnosti ukázal první mobilní telefon s operačním systémem
od Microsoftu. Tím byl Mitsubishi Trium Mondo. Jednalo se v podstatě o klasické PDA s Microsoft
Windows for PocketPC a vestavěným GSM modulem. Displej byl černobílý a procesor NEC
disponoval taktem 166 MHz.
V roce 1999 byl představen a v roce 2000 na trh uveden také Ericsson R380, který se proslavil
nejen svou pevnou konstrukcí a dotykovým displejem s flipem, ale především faktem, že to byl
první chytrý telefon s operačním systémem Symbian. Také šlo o první zařízení na trhu, které
se prodávalo jako smartphone.
Motorola v roce 2000 představila svůj první chytrý telefon A6188. Ten stál u zrodu linuxových
komunikátorů značky, které se těšily velké popularitě především v Číně. Zvládaly totiž
rozpoznávání ručně psaného čínského písma. Větší globální úspěch však s nimi Motorola nikdy
nezaznamenala.
Kyocera koupila v roce 2000 mobilní divizi Qualcommu, což se v roce 2001 projevilo uvedením
typu 6035. Šlo v podstatě o vylepšený Qualcomm pdQ s operačním systémem Palm OS.
- 13 -
Velmi významný krok učinila v letech 2000 a 2001 i Nokia. Ta nejprve představila a pak na trh
uvedla už třetí generaci svého komunikátoru, tentokrát s označením 9210. Ačkoli konstrukce zůstala
stejná jako v případě předchozích typů, komunikátor doznal značných změn. Tou největší
a nejviditelnější byla přítomnost barevného displeje, vůbec poprvé v historii chytrých mobilů.
Z klasických x86 procesorů Nokia přešla na architekturu ARM9 s taktem 52 MHz. Operační systém
už nebyl GEOS.
Po Ericssonu R380 byla Nokia 9210 druhým symbianovým přístrojem na trhu. Uživatelské
prostředí pochopitelně reflektovalo fakt, že Nokia neměla dotykový displej. Zřejmě právě této
dvojici vděčí Symbian za to, že se z něj na dlouhou dobu stal na poli chytrých telefonů zcela
dominantní operační systém.
Od roku 2001 začal být pokrok smartphonů stále rychlejší a rychlejší. Rok 2001 přinesl například
modely Samsung SPH -i500 (Palm OS, CDMA), Sagem WA 3050 (Pocket PC) nebo Motoroly
Accompli A008 a A009. Ale teprve až rok 2002 zaznamenal opravdu silný nástup smartphonů
a mohly za to i dvě nové značky. Těmi byly Research in Motion se smartphony BlackBerry
a Handspring s Palm OS telefony Tréo. Handspring, který opět o pár let později skončil v rukou
Palmu, nabídl dvě varianty svého modelu 180. Ta s přídomkem ,,g'' uměla rozpoznávat ručně psané
písmo. Klasicky označená varianta měla qwerty klávesnici. Tu dostalo i BlackBerry 5810.
V roce 2002 se začínala více projevovat společnost HTC. Pod označením Wallaby firma představila
přístroj, který u nás známe například jako Eurotel Dataphone nebo T-Mobile MDA, tedy jeden
z nejpopulárnějších komunikátorů své doby. Pod označením Canary se pak v témže roce objevil
obyčejný smartphone bez dotykového displeje, který se spíš než místy trochu neohrabaným
smartphonům podobal běžným mobilům.
Obrázek 21: Nokia 9000
Obrázek 22: BlackBerry 5810
Obrázek 23: HTC Wallaby
Značka Sony Ericsson představila v roce 2002 model P800. Tento model byl prvním symbianovým
modelem s uživatelským prostředím UIQ představeným už pod značkou Sony Ericsson. Dále
společnost Nokia v roce 2002 představuje vysouvací symbianový model Nokia 7650. Tento model
předznamenala ještě daleko více než model Canary od HTC jakousi demokratizaci smartphonů.
Ze složitých a velkých zařízení se najednou stal vcelku srozumitelný telefon, který se již příliš
nelišil od nejlepších typů běžných mobilů. Typ 7650 stál u zrodu mnoha desítek dalších
symbianových modelů Nokie, které v následujících letech doslova ovládly trh s chytrými telefony.
Už v roce 2003 se ovšem začala připravovat další kapitola mobilního světa, byť tehdy to uniklo
pozornosti prakticky všech. Jistý Andy Rubin, bývalý zaměstnanec společnosti Apple a zakladatel
a majitel firmy Danger, která vyráběla komunikátory T-Mobile Sidekick, založil společnost
Android Inc. V té době to byla začínající firmička, ale z té se stala firma, jejíž software dnes
používá mnoho významných firem do svých přístrojů. V roce 2005 ji koupil Google.
Smartphony se v roce 2003 začaly objevovat v řadě různých provedení, například Motorola uvedla
,,véčko“ Mpx 200, Nokia zkouší vstoupit do herního světa s N-Gage a spolu s ním představený
- 14 -
model 6600, který se stal dalším populárním chytrým telefonem. Firma také ukázala koncept svého
prvního dotykového chytrého zařízení. Tím byl model 7700, který se ale nikdy nedostal do prodeje.
V roce 2004 vyslyšela Nokia přání uživatelů a konečně uvedla další nový komunikátor, tentokrát
pod označením 9500. V omezené míře se také prodávala první dotyková Nokia 7710, ale tento
model nebyl moc úspěšný, proto Nokia koncept dotykových přístrojů zavrhla.
O rok později se stává společnost Nokia absolutně dominantní na trhu s chytrými telefony. Kromě
obyčejného modelu N70 představila fotomobil N90, jehož neobvyklá konstrukce umožnila
zabudování zoomu do fotoaparátu. Typ N91 byl zase hudební mobil s nebývalou kapacitou vnitřní
paměti v tehdejší době. Celé 4 GB prostoru poskytl miniaturní harddisk, nikoli flash paměť,
jak bylo obvyklé. Typ E61 zase konkuruje populárním qwerty modelům BlackBerry. Firma také
na čínský trh uvedla dotykový model 6708 se Symbianem, ale s prostředím UIQ. Nebyl to však
přístroj z finských dílen, šlo o převlečený BenQ P31. Určen byl výhradně pro čínský trh, který byl
specifický tím, že vyžadoval rozpoznávání ručně psaného písma.
V roce 2006 Palm šokoval svět tím, že kromě klasického Trea 680 s Palm OS zařadil do své
nabídky i Treo 750v s operačním systémem Windows Mobile od Microsoftu. HTC, které vyrábělo
pro Palm modely Treo, v roce 2006 se rozhodlo, že svou činnost jako OEM a ODM výrobce
postupně utlumí a začne namísto toho více prosazovat vlastní značku. Proto v tomto roce
představilo futuristické ,,véčko“ StrTrk a podobně navržený model MTeoR. V řadě komunikátorů
HTC pak pokračoval model TyTN s vysouvací qwerty klávesnicí. Smartphony HTC dosáhly v tomto
roce 10% podílu na trhu s novými telefony.
V roce 2007 pak přišla událost, která svět chytrých telefonů změnila daleko více než cokoli předtím.
Apple totiž po letech spekulací v lednu představil iPhone. Ačkoli nešlo v té době ještě
o smartphone, protože se do něj zatím nedaly instalovat aplikace, určil iPhone svým uživatelským
prostředím zcela jasně směr, kterým se vydaly všechny chytré telefony v dalších letech. Uvedení
iPhonu předznamenalo postupný ústup Nokie jakožto dominanta na trhu s chytrými telefony.
Zároveň vlastně Apple zrušil stylus - dotykové pero, které bylo potřeba k ovládání většiny
do té doby prodávaných dotykových přístrojů.
Ve stejném roce, kdy Apple představil iPhone uvedla Nokia na trh svůj doposud nejdokonalejší
symbianový smartphone bez dotykového displeje. Model N95, který byl představen ještě před
iPhonem v roce 2006, sice z počátku prodeje trápily různé softwarové potíže, přesto byl v roce 2007
uveden na trh. Tento model reprezentoval to nejlepší, co se dalo ve světě mobilních telefonů sehnat,
to potvrzoval i fakt, že byl tento model populární i pět let po svém uvedení. Měl kvalitní
5-ti megapixelový fotoaparát, GPS, wi-fi, podporu 3G a mnoho dalšího. Zastaralý byl pouze
nedotykový displej s úhlopříčkou 2,6 palce a rozlišením 240 × 320 pixelů.
HTC se snažilo konkurovat iPhonu malým a elegantním modelem Touch, který jako první přinesl
uživatelské prostředí Sense.
Zatímco evropskému a vlastně i celosvětovému trhu s chytrými telefony vládne Nokia, v Severní
Americe má drtivou převahu RIM se svou značkou BlackBerry. I jeho modely se začínají v roce
2007 trochu orientovat i na běžného uživatele, a ne jen na pracovní použití. Na podzim roku 2008
přišel RIM s prvním modelem dotykového BlackBerry s ozančením Storm a neobvyklým klikacím
displejem.
Rok 2008 přinesl i první smarphone od společnosti Apple tím byl iPhone 3G. Tímto krokem
odstartovala revoluce v aplikacích a tom zřízením App Storu. Zatímco dosud si uživatelé aplikace
stahovali z různých internetových zdrojů do počítače a pak je složitě instalovali do mobilního
zařízení, Apple však vymyslel jedno centrální místo, odkud byly dostupné všechny programy
- 15 -
najednou. Tento portál sloužil ale pouze pro majitele iPhonů a se používá dodnes pro stahování
aplikací do zařízení od společnosti Apple.
Krátce po představení druhé generace iPhonů objevil se na trhu první výsledek snažení společnosti
Android Inc, tentokrát už pod vedením společnosti Google. Smartphone T-Mobile G1 vyráběla
společnost HTC a tento přístroj započal doposud asi největší válku systémů. Později se tato válka
rozšířila i na válku patentovou. HTC tak vlastně samo přispělo ke konci Windows Mobile systému,
na který do té doby hodně spoléhalo. V roce 2008 to potvrdilo designově vyladěnými modely Touch
Diamond a Touch Pro, které v sobě zahrnovaly velmi vyspělé ,,Touch HD''. Nokia také připravila
první symbianový dotykový model, jež měl odvrátit útok iPhonů. Tím byl typ 5800 Xpress Music.
Sezóna 2009 přinesla celou řadu nových zařízení se systémem Androidem. HTC představila
pod svou vlastní značkou designově neobvyklý model Heron a levný Tattoo. Oba měly androidní
verzi Sense, která telefony HTC od té doby provázela. Další významnou novinkou roku 2009 byl
Palm Pre. Byl to první smartphone s operačním systémem webOS, který nahradil nevyhovující
Palm OS (systém například nebyl schopen podpory 3G) a ukončil tak přechodné období Palmu
a jeho Windows Mobile modelů. Nokia na podzim uvedla model N900 s operačním systémem
Maemo, založeným na Linuxu. Tento smartphone je vlastně prvním nesymbianovým modelem
Nokie. N900 byla určena velmi specifickému okruhu uživatelů, pro běžného uživatele byla příliš
drahá a také místy složitá na ovládání.
Samsung, který doposud na smartphony moc nedal a iPhonu konkuroval dotykovými telefony
se svým proprietárním prostředím TouchWiz, představil svůj první androidní model 7500 Galaxy
a koncem roku uvedl i svůj vlastní operační systém Bada. První model s tímto operačním systémem
byl typ Wave, se dostal na trh počátkem roku 2010.
Sony Ericsson v roce 2009 uvedl svůj první androidní model Xperia X10 a na počátku roku 2010
svůj poslední symbianový kousek, model Vivaz.
Operační systém Windows Mobile skoro nepřežil rok 2010. HTC, jeho dosud největší zastánce,
uvedl v únoru pouze model HD mini, jeho ostatní novinky už měli operační systém Android.
Ačkoliv se ve výrobě se objevil i nějaký další Windows Mobile telefon od jiné společnosti, ztráta
největšího výrobce znamenala jistý úpadek.
Pro Samsung byl rok 2010 klíčovým. V tomto roce se začal snažit útočit na nejvyšší pozice na trhu
s chytrými telefony. Tuto pozici prozatím držela Nokia. Výsledkem této snahy byl první model
Galaxy S, který nastartoval sérii špičkových androidních zařízení korejské značky. Jeho uvedení
navíc rozpoutalo právní bitvu. Apple vytáhl do boje na obranu svého iPhonu, který podle
něj konkurence bezelstně kopíruje. Zajímavé je, že třeba s Nokií se Apple dohodl na vyrovnání,
zatímco Samsung, HTC, Motorola se na žádném vyrovnání nedohodly. Na své si přišel
i Microsoft, kterému se podařilo z většiny výrobců androidních telefonů vysoudit licenční poplatky.
S odstupem času tedy nevypadalo představení prvních Windows Phone telefonů koncem roku 2010
jako velká ztráta a prodleva. Jenže Microsoft nový systém připravoval hodně dlouho a dosavadní
Windows Mobile přístroje nestačily ani iPhonu a ani stále dokonalejším telefonům z Androidem.
Na podzim 2010 ovšem Microsoft ukázal, co má být jeho budoucností. Prvními výrobci, kteří
Windows Phone telefony představili, byli HTC, LG, Samsung a také Dell. Koncem roku se stal
ředitele, společnosti Nokia Stephen Elop, který byl do té doby vysokým manažerem v Microsoftu.
Ihned se začalo spekulovat o propojení obou firem. Ještě před uvedením nových mobilních
Windows Phone však došlo k jiné důležité události. Počítačový gigant HP usoudil, že webOS
je velmi zajímavý systém a v březnu oznámil koupí Palmu.
V únorů 2011 uvedla značka HP novinky s operačním systémem webOS, jednou z nich byl tablet
TouchPad, ale po několika měsících, kdy se dovyprodaly modely, nebylo HP s výsledky spokojeno
- 16 -
a proto v srpnu firma oznámila konec na trhu s mobilními telefony. Tento krok znamenal i konec
jakéhokoliv odkazu společnosti Palm ve světě mobilních telefonů.
Koncem roku 2011 Samsung předvedl model Galaxy Note. Vyznačoval se pětipalcovým dotykovým
displejem a tím, že korejská firma opět zavádí stylus. Samsung chtěl dát uživatelům více možností
práce s přístrojem a uspokojit i kreativnější jedince.
Rok 2011 přinesl i další zajímavý zvrat. Nokia nejprve v létě v Singapuru představila svůj první
nesymbianový smartphone pro širší veřejnost. MeeGo model N9 byl ukázkou toho, že inženýři
firmy zdaleka neztratili schopnost připravit inovativní a špičkový produkt. N9 je však představena
už v době, kdy Elop oznámil partnerství s Microsoftem, a tak okamžitě vyvstávají otázky ohledně
budoucnosti systému MeeGo. Tu Elop ukončuje prohlášením, že N9 bude jediným přístrojem svého
druhu, i kdyby se dočkala neuvěřitelného komerčního úspěchu. Koncem roku 2011 pak Nokia
představuje své první Windows Phone modely, především Lumii 800. To, jak se jim dařilo, dobře
víme a v současnosti čekáme, jestli se situace změní s příchodem nových modelů.
Dnešnímu trhu s chytrými telefony dominují společnosti Apple a Google. Apple s modely iPhone.
Na letošní rok se připravuje uvedení na trh iPhonu 7, který by měl být dokonce vodotěsný.
Jejich ,,vlajkovou lodí“ je ale prozatím iPhone 6S, který byl na trh uveden v září 2015.
Google dodává operační systém skoro do všech ostatních konkurenčních firem Applu. Jediný,
kdo zůstává u operačního systému od Microsoft, je společnost Nokia, které ale bohužel rok od roku
upadá prodejnost jejích telefonů.
Dnešní trh se smartphony je velmi pestrý. Můžete si koupit chytrý telefon v rozmezí od 2 000 až
po 20 000 korun. Díky této velmi lehké přístupnosti jsou smartphony velmi rozšířené a má je 80%
dnešní dospělé populace. V roce 2015 se podle statistik prodalo více než 1,4 miliardy smartphonů.
[17]
Obrázek 24: Apple iPhone 6
Obrázek 25: Samsung Galaxy S6
Obrázek 26: Nokia Lumia 930
3.3 První SMS
Poprvé se nápad na krátké textové SMS zprávy do mobilní telefonů objevil v roce 1980.
V průběhu roku 1985 byly SMS zprávy přidány do systému GSM. Jednalo se o novou službu
zákazníkům využívajících mobilní telefony.
První textová SMS zpráva byla odeslána v síti Vodafone 3. prosince 1992 ve Velké Británii. Text
SMS zněl - "Merry Christmas". Nejednalo se ještě o klasický přenos z mobilního telefonu
na telefon, ale zpráva byla odeslána z osobního počítače.
První SMS zpráva z mobilního telefonu byla odeslána v roce 1993 z firmy Nokia. Začátky SMS
zpráv nebyly zrovna jednoduché a zákazníci tuto službu od počátku roku 1995 spíše ignorovali.
- 17 -
V roce 1995 odeslali 2 zákazníci v průměru jednu SMS zprávu za měsíc! Ale již v roce 2000
se průměrný počet SMS na zákazníka za měsíc vyšplhal na více než 30. Dnes je zasílání krátkých
textových SMS zpráv samozřejmostí a málo kdo si dokáže představit, že by tato služba
neexistovala.
3.4 První MMS
Služba multimediálních zpráv, neboli MMS, je standardní způsob odeslání zpráv, které obsahují
multimediální obsah (fotografie, MP3 apod.). Rozšiřuje tak možnosti SMS zpráv.
Předchůdcem MMS zpráv je japonský Sha-Mail, zavedené J-Phone v roce 2001. Tento systém
sloužil pro zasílání fotografií z jednoho mobilního telefonu na druhý.
MMS zprávy jsou odesílány úplně jiným způsobem, než SMS zprávy. Prvním krokem
je zakódování multimediálního obsahu v módu, podobnému pro e-mail. Zpráva je poté předána
do centra MMS zpráv a předána serveru, známému jako MMSC. Není-li mobilní telefon příjemce
schopen MMS zprávu přijmout, je zpráva doručena na webové služby. Na mobilní telefon příjemce
dorazí SMS zpráva o uložení MMS na běžném internetovém prohlížeči.
3.5 První Bluetooth
Dnes, téměř každý "chytřejší" mobilní telefon, obsahuje technologii Bluetooth. Ale víme,
co Bluetooth vlastně je? Jedná se o technologie, umožňující bezdrátovou hlasovou a datovou
komunikaci na krátké vzdálenosti.
Ve snaze eliminovat změť drátů v domácnostech a kancelářích, zahájila švédská společnost
Ericsson vývoj technologie Bluetooth v roce 1994. V únoru roku 1998 byla ustanovena skupina
"Bluetooth Special Interest Group (SIG)". Zakládajícími členy byly společnosti IBM, Intel, Nokia,
Toshiba a Ericsson.
Systém je pojmenovaný podle dánského krále Haralda Blåtanda (Harold Bluetooth). Přenosové
frekvenční pásmo pro Bluetooth je mezi 2,4 a 2,4835 GHz s maximální přenosovou rychlostí
24 Mbit/s (Verze 3.0 + HS a verze 4.0). Dosah signálu se pohybuje kolem 10 metrů. Doporučeno
je cca 7 metrů. Přenosový kanál je rozdělen na 79 frekvencí na kterých mohou jednotlivá zařízení
komunikovat. Pokud spolu zařízení právě komunikují, pak přeskakují mezi 79 možnými
frekvencemi podle předem daného schématu rychlostí 1600 krát za sekundu. Bluetooth se vyskytuje
v několika vývojových verzích. V současnosti se nejvíce využívá verze 3.0 a je obsažena
v novějších zařízeních. [18]
4 Historie sociálních sítí
Většina populace ví, co je to sociální síť a dokonce tam má i založen účet. Ale kde se vůbec vzal
nápad na vytvoření internetových portálů, přes které můžeme během sekund komunikovat s lidmi
nám blízkými?
Pojem ,,sociální síť“ vznikl dlouho před samotným internetem. V roce 1954 s ním přišel
J.A.Barnes, když potřeboval popsat složité vztahy uvnitř jedné norské rybářské vesnice. Viděl
je jako soubor bodů, z nichž některé byly vzájemně propojeny a tvořily tak jakousi síť vztahů.
Samotná myšlenka se ale zrodila ještě dříve. Ve 30. letech minulého století se jí zabýval doktor
Jacob Levi Moreno, americký sociolog, který ve své knize z roku 1934 „Who shall survive“
představil první grafickou interpretaci těchto vazeb mezi jedinci a pomocí nich sociální dále tuto
teorii rozvíjel. Tomuto grafickému znázornění vztahů se říká sociogram.
- 18 -
Sociální síť jako internetová služba vznikla s příchodem elektronické pošty. Ta jako první umožnila
budování vztahů ve virtuálním prostředí. Vznik emailu je datován k 2. říjnu 1971, kdy byl zaslán
první vzkaz v rámci tehdejší největší sítě a předchůdci internetu ARPA NET.
Prvním složitějším systémem, v rámci něhož mohli lidé komunikovat, byly takzvané BBS (Bulletin
Board System). Předchůdcem veřejných BBS byl Community Memory. Ten byl od roku 1972
provozován jako experiment, který měl demonstrovat to, jak se budou lidé chovat při vyměňování
informací pomocí počítače. První veřejně přístupné BBS se začaly objevovat v roce 1977. Původně
sloužili k zasílání zpráv v rámci sítě, později přibyly funkce jako diskuze či hry.
Další etapou bylo umožnění komunikace v reálném čase, což se dnes označuje jednoduše jako
„chat“. Jeho první variantou byl IRC – Internet Relay Chat, který v roce 1988 spustili dva finští
programátoři a na stále stejném principu funguje dodnes, přičemž je stále využíván velkým počtem
lidí. [18]
Posledním, nezbytným krokem ke vzniku sociálních sítí tak, jak je známe dnes, bylo zveřejnění
prvních internetových stránek. Toto se podařilo anglickému vědci Tim Berners-Leeovim, který roku
1989 začal pracovat na globální hypertextovém projektu známém jako World Wide Web. Ten byl
navržen pro podporu spolupráce lidí, kdy jim umožňoval kombinovat jejich vědomosti v rámci sítě
hypertextových odkazů. Po naprogramování webového serveru a prohlížeče tak v roce 1991
publikoval první internetové stránky. [20]
Díky těmto 4 pokrokům mohla roku 1995 vzniknout první opravdová sociální síť s názvem
Classmates. Založil jí Randy Conrads s tím, že měla usnadnit vyhledávat bývalé nebo současné
spolužáky a umožnit s nimi navázat a udržovat vztahy. Dnes spojuje kolem 40-ti miliónu známých
lidí ze školy, zaměstnání, či armády na území Spojených státu amerických a Kanady. [21]
Dalším velkým počinem na tomto poli byl projekt SixDegrees.com, který sledoval myšlenku sítě
kontaktů. Pojmenován byl po teorii šesti stupňů odloučení, která předpokládá, že každé dvě osoby
na zemi jsou spojeny řetězcem šesti navzájem si známých lidí. SixDegrees fungovala mezi lety
1997 – 2001 a nabízela možnost zasílat zprávy a objekty na nástěnku lidem z prvního až třetího
stupně odloučení. [22] V roce 1997 byl také poprvé použit termín „weblog“, s nímž přišel Jorn
Barger. Tímto termínem označil seznam odkazů o politickém, kulturním a technologickém dění,
které shledával za zajímavé a o které se chtěl s veřejností podělit. Z toho se vyvinula služba,
se kterou se asi nejvíce proslavil a největších úspěchů dosáhl Blogger.com. Ten vznikl roku 1999
a dodnes je největším poskytovatelem jednoduchého publikování delších textů, čili blogem. [23]
Blogger.com v roce 2002 koupila americká společnost Google a integrovala do něj některé
své služby, například systém pro sdílení fotografií – Picassa. V tomto roce vznikla další velká
sociální síť jménem Friendster. Ten během pouhých prvních tří měsíců provozu dokázal získat něco
kolem 3 milionů uživatelů a již po jednom roce od vzniku za něj byla jeho majitelům Googlem
nabízena částka 30 milionů dolarů. [24] Tu však odmítli. Síť samotná, kromě standardního
vytváření profilů a komunikace mezi členy, nabízela sdílení multimediálního obsahu a zpráv skrze
uživatelův profil. Dnes je tato síť nejvíce rozšířena v asijských zemích, ovšem v současné době
neustále ztrácí na úkor Facebooku.
Rok po vzniku Friendsteru se objevila další podobná služba, MySpace. Tu založilo několik
zaměstnanců společnosti eUniverse právě v reakci na spuštění Friendstru. V něm viděli obrovský
potenciál a rozhodli se jeho služby ještě rozšířit. [25] Prvními uživateli této sítě se staly samotní
zaměstnanci eUnivers. Díky jejich kontaktům se podařilo během krátké doby nabrat velkou spoustu
nových členů a přivedli tak MySpace k životu. Časem se vyprofiloval spíše na sociální síť
zaměřující se na dění kolem hudební branže a obecně zábavního průmyslu. Nedávno oznámili volné
propojení s největším konkurentem Facebookem, které má uživatelům přinést výhody v podobě
- 19 -
využívání některých služeb z obou sítí. Facebook samotný vznikl ještě necelý rok po MySpace,
přesněji v únoru 2004. Jeho předlohou se stal server Classmates.com a podle něj se také jednalo
nejdříve o univerzitní server, do kterého měli zpočátku přístup jen uživatelé Harvardské univerzity,
tedy té, na které autor Facebooku, Mark Zuckerberg, studoval. Síť byla od počátku koncipována
jako maximálně jednoduchá alternativa k již zaběhnuté konkurenci.
A díky tomu také Facebook získával rychle na oblibě. Nejdříve se začal rozšiřovat mezi ostatní
univerzity ve Spojených státech, později přešel i do Evropy a ostatních kontinentů. Do České
republiky dorazil 27.února 2006, kdy mezi zúčastněné školy přibyla Masarykova univerzita v Brně.
K takřka úplnému odstranění bariér pro připojení do sítě došlo zanedlouho poté, co byly změněny
licenční podmínky. Ty od 11. srpna 2006 umožňují přístup komukoliv, kdo dosáhl alespoň 13-ti let
věku. Od této chvíle začal počet pravidelných uživatelů růst raketovým tempem. V listopadu 2007
se mu podařilo předstihnout dosud největší MySpace a v červenci 2010 počet členů dosáhl
rekordních 500 milionů. V současné má Facebook asi 1700 zaměstnanců. [26]
Další významnou sítí je Youtube, který byl založen několika zaměstnanci společnosti PayPal
v únoru roku 2005. [27] Jednalo se o velmi úspěšný startup, již odpočátku totiž šlo o žádanou
službu, která během krátké doby dokázala získat obrovské množství 12 uživatelů. Oficiální spuštění
této služby proběhlo listopadu 2005 a už v červnu 2006 si na těchto stránkách lidé zobrazily denně
až 100 milionů videí a 65 000 nových na server nahráli. [28] Mezi zajímavosti spojené s touto
službou patří například fakt, že majitel domény www.utube.com žaloval Youtube kvůli tomu, že lidé
se při vypisování url1 do prohlížeče občas přepsali a dostali se tak na jejich stránku,
což způsobovalo značné přetěžování a pády jejich serveru. Žalovatel nakonec musel změnit název
své domény. Druhou zajímavostí je fakt, že dnes streamování videa představuje cca 18% celkového
objemu dat, přenesených po internetu. A Youtube se na této částí podílí většinou, přesně 10%
celosvětového trafiku připadne na samotný Youtube. [29]
Jako poslední významnou síť je nutné zmínit Twitter. Ten vznikl relativně nedávno - roku 2006
a jedná se tak o nejmladší síť, kterou lze již počítat mezi ty největší. Na svět ho přivedla americká
společnost Odeo, která se do té doby zabývala podcastingem2. Tímto jí ale úspěšně konkurovala
jiná americká společnost, Apple, a z tohoto důvodu se její zaměstnanci zabývali myšlenkou přivést
nějakou novou službu. Jack Dorsey přišel s myšlenkou informovat určité skupiny lidí o tom,
co právě děláte pomocí SMS, tedy krátkých textových zpráv z mobilního telefonu. Tento nápad
se rychle uchytil. Zpočátku tuto službu používali pouze zaměstnanci Odeonu, pro veřejnost byla
otevřena od června 2006. [30] V roce 2007 byla založena společnost Twitter, pod kterou je služba
nyní známá a která se starala o jeho prosperitu. Dnes je označován za nejrychleji rostoucí sociální
síť. Počet unikátních uživatelů za rok 2009 vzrostl o více, než 2 800%. Za jako největší
je ovšem považován Facebook s růstem více než 600%. [31]
Dnes jsou nejoblíbenějšími sociálními sítěmi Facebook, Instagram, Snapchat, Youtube a Twitter.
Kdo ví, s čím přijdou lidé v budoucnosti, ale řekla bych, že se příliv nových sociálních sítí
a aplikací bude zvyšovat, určitě ne snižovat.
Obrázek 27: Facebook
Obrázek 28: Twitter
- 20 -
Obrázek 29: Instagram
5 Jak sociální sítě ovlivňují děti
V praktické části mé práce jsem si vytvořila dotazník, který měl tři provedení a ta se lišila v tom,
které cílové skupině měl odpovídat. Jeden jsem vyvěsila na internet, druhý donesla do mateřské
školy a další do jedné základní školy. Tímto výzkumem bych chtěla ukázat jak se liší věk dostávání
elektronických zařízení u lidí, kteří jsou už dospělí a u dětí. Hlavní myšlenkou mojí práce je pomoct
generaci budoucích rodičů napravit chyby, které rodiče dělají dnes. Jednou z těch chyb je dávání
elektronických přístrojů dětem ve velmi brzkém věku nebo nedůrazné zakazování založení si účtu
na sociálních sítích.
5.1 Výzkum ve školce Vídeňská 39, Brno
Ve školce jsem provedla výzkum u celkem 18 dětí ve věku od 3 do 6 let, které mi odpověděly
na celkem 4 dotazy. Tato skupina byla nejzajímavějším okruhem mého zkoumání a to díky zjištění,
jak jsou děti v tak nízkém věku ovlivněny digitální dobou ve srovnání s časem, kdy jsme ve školce
byli my. Závěr byl velmi šokující.
1) Kdo má doma počítač?
Z celkem 18 dotázaných dětí mi 13 z nich odpovědělo, že má doma svůj vlastní počítač, zbylých
5 dětí doma počítač nemá.
28%
Vlastní
Nevlastní
72%
2) Kolik dětí má vlastní mobil?
7 z 18 odpovědělo, že má vlastní mobil.
39%
Vlastní
Nevlastní
61%
- 21 -
3) Kolik dětí má tablet?
13 z 18 dětí odpovědělo, že má vlastní tablet, 5 dětí tablet nevlastní.
28%
Vlastní
Nevlastní
72%
4) Jak často používají počítače, telefony nebo tablety?
15 dětí používá alespoň jeden z výše uvedených přístrojů dennodenně, 3 děti je používají párkrát
v týdnu.
17%
Vlastní
Nevlastní
83%
Jak je z výše uvedených grafů patrné, většina dětí má přístup k internetu, počítačovým hrám
či sociálním sítím velmi jednoduchý. Založení účtu na internetu je sice věkově omezeno, přesto
to dítěti nezabraňuje, založit si v brzké budoucnosti počítačový účet. Nejvíce mne šokovala
skutečnost, že již v tak nízkém věku vlastní 7 dětí mobilní telefon a 13 dětí má svůj vlastní tablet.
Skutečnost, že většina dětí má doma počítač překvapující nebylo, neboť počítače jsou v současné
době naprosto běžným vybavením rodiny. Já osobně shledávám fakt, že tolik malých dětí
má přístup do digitálního světa, škodlivým, a to především kvůli jejich budoucím sociálním
vztahům. Pokud se totiž děti naučí žít již od tak útlého věku ve svém vlastním digitálním světě,
nebude v budoucnu nikdo potřebovat osobní kontakt s lidmi a jako společníci nám postačí vlastní
počítače, což neshledávám jako optimistický výhled do naší budoucnosti.
- 22 -
5.2 Výzkum na základní škole Bakalovo nábřeží 8
Na základní škole jsem se tázala v jedné druhé a jedné třetí třídě celkem 49 dětí ve věku
od 7 do 9 let na 5 základních a 5 doplňkových otázek. - ,,V kolika letech jsi měl první počítač?“,
,,V kolika letech jsi měl první mobilní telefon?“, ,,V kolika jsi dostal první tablet?“, ,,Máš účet
na sociální síti?“, ,,Používáš nějaké elektronické zařízení i během vyučování?“
a 5 doplňkových otázek - ,,Pokud máš, tak na jaké?“, ,,Z jakého důvodu nemáš účet na nějaké
sociální síti?“, ,,Chtěl/a by sis založit účet na nějaké sociální síti?“.
1) V kolika letech jsi dostal/a první počítač?
26 z tázaných dětí odpovědělo, že počítač nevlastní. 1 dítě dostalo počítač ve třech, 4 děti ve
čtyřech, 3 děti v pěti, 6 v šesti, 5 v sedmi, 3 v osmi a 1 dítě v devíti letech.
30
25
20
V kolika letech měly první
počítač
15
10
5
0
nemá
3
4
5
6
7
8
9
2) V kolika letech jsi dostal/a první mobilní telefon?
Ze všech dotázaných 12 dětí mobilní telefon nevlastní. 1 dítě jej dostalo ve čtyřech, 12 dětí v šesti,
13 v sedmi, 9 v osmi a 12 v devíti letech.
14
12
10
8
V kolika letech měly první
mobilní telefon
6
4
2
0
nemá
4
6
7
8
- 23 -
9
3) V kolika letech jsi dostal/a první tablet?
Ze 49 dětí mi pouze 17 z nich odpovědělo, že tablet vlastní. Zbytek se k tabletu buď nepřiznal, nebo
jej skutečně nemá. Ze 17 dětí, které přiznaly vlastní tablet jej 1 dítě obdrželo ve 4, 4 děti v pěti,
4 v šesti, 3 v sedmi a 1 dítě v osmi letech.
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
V kolika letech
dostaly první tablet
4
5
6
7
8
4) Máš účet na některé sociální síti?
1 dítě odpovědělo, že účet na sociální síti má, zbylých 48 ne.
60
50
40
30
Počet dětí
20
10
0
Má soc. účet
Nemá soc. účet
5) Chtěl/a by sis založit účet na sociální síti?
10 dětí by si účet na sociální síti založit chtělo, 39 nikoliv.
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Počet dětí
Ano
Ne
- 24 -
Na doplňkové dotazy mi odpovídaly pouze některé děti. Na otázku, na jaké sociální síti má účet
dítě, které se k němu v dotazníku přiznalo, mi chlapec v dotazníku odpověděl, že vlastní účet
na Facebooku, Instagramu a Snapchatu. Ostaní děti mi na otázku "z jakého důvodu nemáš účet
na sociální síti?" mi většina z dotázaných dětí odpověděla, že z důvodu věkové hranice, nicméně
by si tyto děti založit účet ani nechtěly. Buď jim to nedovolí rodiče, nebo účet nepotřebují.
Tyto odpovědi mne velmi potěšily.
Měla-li bych dotazník vyhodnotit, přišly mi velmi rozumné odpovědi mnoha dětí, které nevlastní
ani mobil, ani tablet a o účet na sociálních sítích nemají zájem. Zarazil mne pouze jeden devítiletý
chlapec, který i přes svůj nízký věk vlastní účty na sociálních sítích.
5.3 Internetový dotazník
Internetový dotazník obsahoval 11 následujících otázek. Odpovědi jsem obdržela od 120 lidí:
1. Kolik je Vám let? - podle této odpovědi jsem pak tázané rozdělila do 3 kategorií:
 6 - 15 let
 16 - 25 let
 25 plus
2. V kolika letech jste měl/a první počítač?
3. V kolika letech jste měl/a první mobil?
4. V kolika letech jste měl/a první tablet?
5. Máte účet na některé sociální síti?
6. Pokud ano, na jaké?
7. Jak často sledujete dění na svém sociálním účtu?
8. Používáte svůj účet i během vyučování nebo pracovní doby?
9. Proč nemáte účet na sociální síti?
10. Uvažujete o založení sociálního účtu?
11. Pokud ano, na které sociální síti?
Otázky 1), 2), 3), 4), 5), 7) a 8) byly základními otázkami, otázka 6) byla určená pouze pro ty, kteří
nějaký sociální účet mají, zbylé otázky byly doplňkové a byly určené tomu, kdo účty na sociálních
sítích nemá.
Věková kategorie 6 - 15
V této kategorii jsem obdržela odpověď od 4 dětí.
2) V kolika letech jsi měl/a první počítač?
Ze čtyř dětí dostal vlastní počítač 1 v 10, druhý v 11, třetí ve 12 a čtvrtý ve 13 letech.
1,5
1
Počet dětí
0,5
0
10 let
11 let
12 let
- 25 -
13 let
3) V kolika letech jsi dostal/a první mobilní telefon?
Jedno z dětí dostalo první mobil v 6 letech, další dvě v 9 a poslední odpovídající v 10 letech.
2,5
2
1,5
Počet dětí
1
0,5
0
6 let
9 let
10 let
4) V kolika letech jsi měl/a první tablet?
1 dítě dostalo tablet v 10 letech, 2 děti ve 12 letech a jedno dítě tablet nevlastní.
2,5
2
1,5
Počet dětí
1
0,5
0
nemá
10 let
12 let
5) Máte účet na nějaké sociální síti?
Všechny ze 4 odpovídajících dětí mají založený účet na některé sociální síti.
5
4
3
Počet dětí
2
1
0
Ano
Ne
- 26 -
7) Jak často sledujete dění na svém sociálním účtu?
Dvě z dění sledují dění každou hodinu, zbylé dvě každé 3 hodiny.
2,5
2
1,5
Počet dětí
1
0,5
0
Párkrát během dne
1x 3h
1x 1h
1x 6h
8) Používáte svůj účet i během vyučování nebo pracovní doby?
Dvě z dětí účet používají i během vyučování, dvě děti účet během vyučování nepoužívají.
2,5
2
1,5
Počet dětí
1
0,5
0
Ano
Ne
Vzhledem k tomu, že se jedná o nejnižší věkovou kategorii a všechny, celkem 4 děti, mi potvrdily,
že účet na sociální síti vlastní, přijde mi tato skutečnost alarmující. Jedná se buď o děti nebo
dospívající mládež, kdy si teprve budují svět kolem sebe, a je zde tedy reálná hrozba, že se uzavřou
před okolním světem do sebe a svého virtuálního světa. Tento smutný fakt potvrzují i odpovědi
na otázku číslo 5, kdy děti potvrdily, že dění na svém účtu sledují v rozmezí 1 až 3 hodin.
- 27 -
Věková kategorie 16 - 25
V této kategorii jsem obdržela nejvíce odpovědí, a to 92. Tomuto vysokému číslu připisují i to,
že byl dotazník vystaven na internetu a sociálních sítích. Sice se už nejedná o malé děti,
ale dospívající až dospělé, přesto jsem tuto kategorii zařadila záměrně do své práce, a to. z důvodu,
že v době největšího boomu pokroku v této oblasti měla věk okolo 12 let. Sice ještě nezažila éru
mobilních telefonů v mateřských školkách, ale jsou malým dětem hodně blízko, a tyto k nim často
vzhlížejí. Tím chci říci, že i tato věková skupina může ovlivnit malé děti při vnímání digitálního
světa. Proto právě tato kategorie by se měla zamyslet nad tím, jak nejlépe děti zabavit a raději
s nimi hrát stolní nebo míčové hry než jim dát do ruky mobilní telefon, tablet či počítač.
2) V kolika letech jsi měl/a první počítač?
 1 z 92 nevlastní počítač
 2 z 92 ve třech letech
 2 z 92 ve čtyřech letech
 5 z 92 v šesti letech
 7 z 92 v sedmi letech
 11 z 92 v osmi letech
 1 z 92 v devíti letech
 20 z 92 v deseti letech
 4 z 92 v jedenácti letech
 10 z 92 ve dvanácti letech
 9 z 92 ve třinácti letech
 5 z 92 ve čtrnácti letech
 5 z 92 v patnácti letech
 3 z 92 v šestnácti letech
 3 z 92 v sedmnácti letech
 1 z 92 v osmnácti letech
 1 z 92 ve dvaadvaceti letech
Počet dospívajích
25
20
4
6
7
8
9 10 11 12 131514 15 16 17 18 22
Počet dětí
10
5
0
Nemá 3
4
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 22
- 28 -
20
15
3) V kolika letech jsi měl první mobilní telefon?
 1 z 92 v pěti letech
10
25
 8 z 92 v šesti letech
5
20
15
0
Nemá3
4
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15 16 17 18 22
10
5
25
0
20
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
18
15
4) V kolika letech jsi měl první tablet?
PočetPočet
dospívajích
 43 z 92 nevlastní tablet
dětí
10
50
45
40
5
35
30
0
Nemá3
4 z 692 7v patnácti
8 9 10
11 12 13 14 25
15 16 17 18 22
 13
letech
20
15
10
5
 2 z 92 v devatenácti letech
0
 1 z 92 v jednadvaceti letech
Nemá 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 24
 1 z 92 ve čtyřiadvaceti letech
91 ze všech tázaných odpovědělo, že má založený účet na nějaké sociální síti. Pouze jeden napsal
do dotazníku, že žádný účet založen nemá.
100
90
80
70
4
6
7
8
60
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 22
50
Počet dětí
40
30
20
10
0
Ano
Ne
- 29 -
 34 z 92 jedenkrát za hodinu
 33 z 92 jedenkrát za 3 hodiny
 9 z 92 jedenkrát za 6 hodin
 18 z 92 párkrát během dne
40
35
30
25
6
7
8
20
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 22
15
Počet dětí
10
5
0
1x 1h
1x 3h
1x 6h Párkrát během dne
8) Používáte svůj účet i během vyučování ve škole nebo pracovní doby?
Během pracovní doby používá svůj účet na sociální síti 86 dotazovaných a 6 jej nepoužívá.
6
7
8
100
90
80
70
60
9 10 11 12 13 14 15 50
16 17 18 22
40
30
20
10
0
Počet dětí
Ano
Ne
U této věkové kategorie je už v dnešní době naprosto běžné vlastnictví počítačů, mobilů, tabletů
i účtů na sociálních sítích. Co je ovšem zarážející, je fakt, že většina z dotazovaných kontroluje svůj
sociální účet i během vyučování nebo pracovní doby. Myslím si, že by to měli výrazně omezit.
Nejenom kvůli snižování produktivity práce, ale také i sílící nesoustředěnosti a závislosti
na elektronických zařízeních případně sociálních účtech. Hlavně by tito dospívající měli být vzorem
pro děti nižšího věku a měli by pokud možno používání elektronických zařízeních a svých
sociálních účtů omezit.
- 30 -
Věková kategorie 25+
Tuto kategorii jsem do svého dotazníku zahrnula proto, že vzhledem k tomu, že se jedná o dospělé,
kteří nezažili dobu, kdy by v mateřské školce měli mobilní telefony nebo počítače, tak mají na tento
digitální svět trochu jiný pohled. Většina z nich měla mobilní telefon okolo dvaceti let, tudíž
na tomto virtuálním světě nejsou ještě tolik závislí. Ba naopak je velmi obdivuhodné,
že se do tohoto světa také dokáží zapojit. Ale zase by měli jít příkladem pro malé děti, kterým
to škodí a neměli by to používat v nějak velké míře. V této kategorii mi na dotazník odpovědělo
24 lidí.
2) V kolika letech jste měl/a první počítač?
 1 z 24 ve dvaceti letech
 1 z 24 v jednadvaceti letech
 2 z 24 v pětadvaceti letech
4,5
4
3,5
3
Počet dotazovaných
2,5
2
1,5
1
0,5
0
7
9
10 11 12 13 15 16 17 19 20 21 24 25
- 31 -
4,5
4
3,5
3
2,5
3) V kolika
letech jste měl/a první mobil?
2
1,5ve dvanácti letech
 2 z 24
 2 z 24 1ve třinácti letech
0,5ve čtrnácti letech
 1 z 24
 2 z 24 0v patnácti letech
8 12 13 14 15 16 19
 4 z 24 v šestnácti
letech
 4 z 24 ve dvaceti letech
 1 z 24 ve dvaadvaceti letech
10
 3 z 24 v pětadvaceti letech
Počet tázaných
4,5
4
3,5
3
20
2,5 22 24 25
Počet tázanýc
2
1,5
1
0,5
0
8 12 13 14 15 16 19 20 22 24 25
9
8
7
4)6V kolika letech jste měl/a první tablet?
5 9 z 24 nevlastní tablet
Počet tázaných
4 1 z 24 ve dvaadvaceti letech
10
3 2 z 24 v pětadvaceti letech
9
2 1 z 24 v šestadvaceti letech
8
1
 1 z 24 v sedmadvaceti letech
7
0
 1 z 24 z osmadvaceti letech
Nemá 22 25 26 27 28 29 30 32 635 37 39 40
 1 z 24 v devětadvaceti letech
5
 1 z 24 ve třiceti letech
4
 1 z 24 ve dvaatřiceti letech
3
 1 z 24 v pětatřiceti letech
2
 1 z 24 v sedmatřiceti letech
1
0
 1 z 24 v devětatřiceti letech
Nemá 22 25 26 27 28 29 30 32 35 37 39 40
 2 z 24 ve čtyřiceti letech
23 ze všech dotazovaných má učet na nějaké sociální síti. Jeden nemá.
25
20
15
Počet tázaných
10
5
0
Ano
Ne
- 32 -
Počet tá
 5 z 24 třikrát za hodinu
 2 z 24 šestkrát za hodinu
 16 z 24 párkrát během dne
20
15
10
Počet tázaných
5
0
1x 1h
1x 3h
1x 6h Párkrát během dne
8) Používáte svůj účet i během vyučování ve škole nebo pracovní doby?
17 z 24 dotazovaných používá svůj účet během pracovní doby nebo vyučování. Zbylých šest
nepoužívá.
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Počet tázaných
Ano
Ne
Tato kategorie se oproti ostatním kategoriím liší pouze v tom, že dění na svém sociálním účtu
nesledují tak často, jako kategorie předešlé, přesto však je také pohlcena digitálním světem. I když
nevyrůstali za dob mobilních telefonů, tak se do tohoto pokroku dokázali vžít velmi rychle.
- 33 -
6 Závěr
Jestli je skutečnost, že dnes mají děti mobilní telefony už v mateřských školkách správná či nikoliv
je na zvážení každého. Můj osobní názor však je, že toto správné rozhodně není. Ze všech
průzkumů a dotazníků, které jsem vypracovala, mne žádný nepřesvědčil o pozitivním vlivu digitální
doby na děti. Neustálé hraní počítačových her, vypisování si přes sociální sítě a život ve virtuálním
světě není dobrá pro jejich budoucnost. Jakmile se dostaví povinnosti reálného života, nebudou
si moci poradit se spoustou situací, nebudou schopni se zapojit do běžného života a řešit běžné
problémy. Vždy se budou schovávat pouze za svůj profil na sociální síti.
Budoucí generace rodičů by si měla uvědomit, že ať už svůj nedostatek času způsobený pracovním
vytížením, nebo leností nevyřeší tím, že dětem dají do ruky na hraní mobil nebo tablet místo toho,
aby se jim věnovali. Díky tomu tak děti ztrácejí veškeré sociální vazby.
Nevím, jak ostatní, ale já osobně si nedokáži představit, že jsem s někým na večeři a místo povídání
si navzájem posíláme smajlíky přes nějakou aplikaci. Ano, virtuální svět je svým způsobem lákavý
a zajímavý, ale určitě nestojí za to, abychom vymýtili mluvené slovo.
Na budoucí rodiče a všechny ostatní, kteří si tuto moji závěrečnou práci přečtou, bych ráda
apelovala, aby svým dětem omezili čas strávený hraním počítačových her, s mobily a na sociálních
sítích a našli si čas se dětem věnovat. Děti pak budou daleko více komunikace schopné, lépe
připravené na život a řešení problémů, které s sebou běžný život přináší.
- 34 -
7 Resumé
Ve své závěrečné práci jsem chtěla poukázat na vliv digitální doby především na děti předškolního
a školního věku, ale i na dospělé a zjistit, jak dalece se digitální svět dostal do našich životů a zda
můžeme hovořit o pozitivním, nebo naopak negativním vlivu.
Digitální svět ovlivňuje v současné době téměř všechny věkové generace. Vzhledem k expanzi
tohoto světa začíná být, ačkoliv to možná ne všichni takto chápou, hrozbou pro budoucí generace.
Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část.
V teoretické části jsem zašla až do pravěku, kde můžeme hledat pradávné kořeny dnešní digitální
doby, i když samozřejmě ve zcela primitivní podobě, např. počítání na prstech nebo rytiny
v jeskyních. První známá počítadla se objevují v době antiky. Dalším nástrojem který dále ovlivnil
budoucí digitální život byl „Mechanismus z Antikythéry“. V pozdější době se můžeme zaměřit na
logaritmické tabulky, mechanické kalkulátory, děrné štítky a posléze první programovatelné stroje,
ze kterých postupně vznikaly počítače známé v současnosti.
Dále jsem se zaměřila na vývoj telefonů a jejich předchůdců až po současné mobilní telefony.
Nejzajímavější částí kapitoly pojednávající o telefonech byla, dle mého názoru, studie o tzv.
smartphonech neboli „chytrých telefonech“ a to z toho důvodu, že tzv. „chytré telefony“ má dnes
valná většina majitelů mobilních telefonů a většina se domnívá, že „smartphony“ jsou jedním
z nejnovějších vynálezů současné doby, ovšem první prototypy vznikaly už kolem roku 1992, tedy
před téměř 25 lety.
V poslední kapitole teoretické části jsem zkoumala historii a vývoj sociálních sítí až
do současnosti.
V praktické části jsem vytvořila tři dotazníky určené jiným věkovým kategoriím. První dotazník
zodpovídaly předškolní děti v mateřské škole, druhý děti na základní škole a poslední dotazník byl
internetový, který zodpověděli lidé ve věku 6 až 25 let a více.
Na základě výsledků dotazníků jsem zpracovala grafy, které jsou součástí mé práce, vyhodnotila
výsledky a učinila závěr.
Po podrobném zkoumání jsem dospěla k závěru, že současná digitální doba má zajisté své klady,
jako např. rychlost v komunikaci a možnost okamžité komunikace na dálku, ale bohužel především
zápory, a to zejména velký vliv na dnešní malé děti a dospívající mládež, která dnešnímu
elektronickému světu, zdá se, propadla natolik, že hrozí riziko naprosté ztráty vnímání reálného
světa a uzavření se do světa virtuálního. Tyto poznatky by měly být alarmující nejen pro rodiče,
ale i celou společnost.
- 35 -
I wanted to point to influence of the Digital Age especially to the preschool and school children but
also to the adults and find out how much did the Digatal Age come into our lifes and if this
influence is positive or negative.
My final work is devided in theoretical and practical part.
In theoretical part I targeted to prehistoric times where we can find the ancient roots
of contemporary Digital Age – of course in very primitive form as for example counting with
the fingers etc. First well-known counters were during the ancient times. The tool which impacted
futuru Digital Age was „Antikythera mechanism“. Popular counters were later logarithm tables,
mechanical calculators, punch cards and afterwards also first programmable machines which were
the basis for the computers we know from current time.
I also concentrated on the progress of telephones from the very first models til modern cell phones.
According my opinion the most interesting part of this chapter was the study about so called
„smartphones“ as most of the people think smartphones are very new invention but the first
prototypes came into being already around 1992, so nearly 25 years ago.
The last chapter of my theoretical part was directed at history and development of social networks
until nowdays.
In practical part I worked out 3 questionnaires which were determined for various age cathegories –
preschool children, school children and the last one was the internet questionnairy where I got
answers from people in age between 6 and 25 years (and more).
On the grounds of these questionnaries I worked out graphs which are the part of my work and
made the conclusion.
After the detailed research I arrived to the conclusion that current Digital Age has its own pluses
like for example speed in communication, etc. but unfortunatelly above all minuses like huge
negative impact to small kids and teenagers. It seems that this generation of small and young kids is
absorbed from present electronic world and it can easily happen that they will loose the touch with
real life and will stay in their own virtual world.
- 36 -
8 Zdroje
Přečtená literatura
Pohledy do minulosti – Daniel Mayer
MAYER, Daniel. Pohledy do minulosti elektrotechniky. České Budějovice: KOPP, 1999. ISBN
80-7232-092-0.
Internet krok za krokem - Michèle Mira Ponsová
PONSOVÁ, Michèle Mira. Internet krok za krokem. Praha: Albatros nakladatelství, 2005. ISBN
80-00-01474-2.
Internetové zdroje
[1]
Někdejší výpočetní pomůcky. www.fi.muni.cz [online]. Brno, 1999 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xdavidov.html
[2]
Mechanizmus z Antikythéry. Casopis.vesmir.cz [online]. Praha, 2007 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/mechanismus-z-antikythery
[3]
Děrné štítky. www.fi.muni.cz [online]. Brno, 1999 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xsedivy_stitky.html
[4]
Mechanické kalkulátory. Akela.mendelu.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~xfrolka/mechanicke_kal.html
[5]
Dějiny počítačů II. www.belanr.cz [online]. Bělá nad Radbuzou, 2011 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.belanr.cz/skola/dum/prace2/VY_32_INOVACE_Inf.15prezentace.pdf
[6]
Generace. www.historiepocitacu.cz [online]. aktuální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html
[7]
Telefon [online]. aktuální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: file:///C:/Users/u%C5%BEivatel/Downloads/telefon.docx.pdf
[8]
Voláme si už 135 let. Nebo 162? Nad vynálezem telefonu visí otazníky. Mobil.idnes.cz
[online]. Praha, 2011 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/volame-si-uz-135-let-nebo-162-nad-vynalezem-telefonuvisi-otazniky-p7w-/mob_tech.aspx?c=A110311_123844_mob_tech_mer
- 37 -
[9]
Telefony. www.muzeumspotrebicu.cz [online]. aktuální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.muzeumspotrebicu.cz/?page_id=20
[10]
Úvod, historie telefonu a spojovacích zařízení. Publi.cz[online]. aktuální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://publi.cz/books/193/Uvod.html
[11]
Úvod, historie telefonu a spojovacích zařízení.www.biography.com [online]. aktuální
[cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/alexander-graham-bell9205497
[12]
Uhlíkové mikrofonní vložky pro telefonní přístroje.www.elektroakustika.cz [online]. aktuální
[cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.elektroakustika.cz/carbon.html
[13]
Jak se psala historie mobilních telefonů ve světě i u nás.www.cnews.cz [online]. 2012
[cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/jak-se-psala-historie-mobilnichtelefonu-ve-svete-i-u-nas
[14]
Okno do historie mobilních telefonů: 12 perliček, které měnily mobilní
svět. www.cdrc.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://cdr.cz/clanek/oknodo-historie-12-telefonu-ktere-menily-mobilni-svet
[15]
Okno do historie mobilních telefonů: 12 perliček, které měnily mobilní
svět. www.cdrc.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://cdr.cz/clanek/oknodo-historie-12-telefonu-ktere-menily-mobilni-svet
[16]
Pohled do historie. www.servis-sonyericsson.cz [online]. akruální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.servis-sonyericsson.cz/zajimavosti.html
[17]
Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii. www.biography.com [online]. 2012 [cit.
2016-02-21]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-let-projdete-si-jejichhistorii-fus-/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok
[18]
Pohled do historie. www.servis-sonyericsson.cz [online]. akruální [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.servis-sonyericsson.cz/zajimavosti.html
[19]
SZPAKOWSKI, Mark. Community Memory [online]. 11.4.2006 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.well.com/spzak/cm/
[20]
Wikipedia [online]. 7.11.2006 [cit. 2010-12-06].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_Relay_Chat
[21]
BERNERS-LEE, Sir Timothi. Longer Biography [online]. [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://www.w3.org/People/Berners-Lee/Longer.html
[22]
About Classmates Online, Inc. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupný z www:
http://www.classmates.com/cmo/about/;jsessionid=NVSY4XMU1OEZ0CQMNAMSPJQ?_r
equestid=49
[23]
Wikipedia. SixDegrees.com [online]. 1.9.2010 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/SixDegrees.com
- 38 -
[24]
Blockstar. Blog History in Timeline Form [online]. 28.3.2006 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.blockstar.com/blog/blog_timeline.html
[25]
RIVLIN, Gary. Wallflower at the Web Party [online]. 15.6.2006 [cit. 2016-02-21]. Dostupné
z: http://www.nytimes.com/2006/10/15/business/yourmoney/15friend.html?_r=5&
[26]
Facebook. Časová přímka firmy [online]. 2010 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://newsroom.fb.com/#_=_
[27]
Facebook. Informace o Facebooku [online]. 2010 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: https://newsroom.fb.com/#_=_
[28]
HOPKINS, Jim. Surprise! There's a third YouTube co-founder [online]. 10.11.2006 [cit.
2016-02-21]. Dostupné z: http://usatoday30.usatoday.com/tech/news/2006-10-11-youtubekarim_x.htm
[29]
USA Today. YouTube serves up 100 million videos a day online [online]. 16.7.2006 [cit.
2016-02-21]. Dostupné z: http://usatoday30.usatoday.com/tech/news/2006-07-16-youtubeviews_x.htm
[30]
Computer. Na co české limity nestačí. 2007, 15–16/07, s. 45
[31]
SAGOLLA, Dom. How Twitter Was Born [online]. 30.1.2009 [cit. 2016-02-21].
Dostupné z: http://www.140characters.com/2009/01/30/how-twitter-was-born/
Zdroje k obrázkům
Obrázek 1: http://technet.idnes.cz/vedci-odhalili-tajemstvi-2000-let-stareho-pocitace-fuu/tec_technika.aspx?c=A061201_135826_tec_technika_dno
Obrázek 2: http://technet.idnes.cz/vedci-odhalili-tajemstvi-2000-let-stareho-pocitace-fuu/tec_technika.aspx?c=A061201_135826_tec_technika_dno
Obrázek 3: https://www.zmrzlina-misa.cz/retro/co-se-zmenilo/knihy/698-dve-logaritmicka-pravitka/
Obrázek 4 a 5: http://www.historie.sokolici.eu/pocatky.html
Obrázek 6 a 7: https://en.wikipedia.org/wiki/Difference_engine
Obrázek 8: http://engineeringhistory.tumblr.com/post/66371280211/the-ibm-harvard-mark-i-or-theautomatic-sequence
Obrázek 9: http://www.examiner.com/article/eniac-the-elephant-the-computer-room
Obrázek 10: http://www.columbia.edu/cu/computinghistory/1401.html¨
Obrázek 11: http://www-03.ibm.com/ibm/history/ibm100/us/en/icons/system360/impacts/
Obrázek 12: http://www.corestore.org/370.htm
- 39 -
Obrázek 13:
http://sysrun.haifa.il.ibm.com/ibm/history/exhibits/mainframe/mainframe_PP3084.html
Obrázek 14: http://insight.actapricot.org/insight/products/desktops/xenpc/xpcmain.htm
Obrázek 15: http://www.apple.com/shop/buy-mac/macbook-air
Obrázek 16: http://www.converter.cz/fyzici/bell.htm
Obrázek 17: http://www.amapro.cz/datove_zdroje/stranky/nostalgie/index_nostalgie.php
Obrázek 18: http://www.fabylr.com/scitech/18-facts-about-mobile-phones-evolution-that-youshould-know/
Obrázek 19: https://www.nyx.cz/?l=market;l2=4;id=130332
Obrázek 20: http://nokia.katalogmobilu.cz/mobilni-telefon/nokia-3210
Obrázek 21:
http://www.allaboutsymbian.com/features/item/15602_What_makes_a_Nokia_Communicato.php
Obrázek 22: http://pdadb.net/index.php?m=specs&id=1455&c=rim_blackberry_5810
Obrázek 23: http://pdadb.net/index.php?m=specs&id=117&c=o2_xda_htc_wallaby
Obrázek 24: http://mobilni-telefony.heureka.cz/apple-iphone-6-16gb/
Obrázek 25: http://pages.samsung.com/ca/gs6/English/
Obrázek 26: http://www.microsoft.com/en-gb/mobile/phone/lumia930/
Obrázek 27: https://www.facebook.com/?_rdr
Obrázek 28: https://twitter.com/
Obrázek 29: https://www.instagram.com/
- 40 -

Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše

Transkript

Podobné dokumenty

Katalog 2014-2015

remissed

prosinec 2015

Katalog 2016/17 ke stažení v PDF

ZDE - 3zsberoun

Nadační listy č. 6: říjen 2008

mobilní telefony - Sdružení českých spotřebitelů

Poznámky k druhé knize Výstupu 3-6

č. 23 - Česká a slovenská etologická společnost

Lekce 11: mobilní komunikace

Bakalářská práce na téma sociální sítě

Vysoká škola ekonomická v Praze Virtuální komunity

Vyhodnocení ankety kino Otava v Horažďovicích

Zimní olympijské hry 2014 Celé Soči v jedné aplikaci!

Dunění monster - Motorsport revue

Sestava 1 - Mediální studia / Media Studies

4 - Klub psychotroniky a UFO

Úvod do nanovědy a nanotechnologií

Stáhnout

Průvodce zabezpečením pro firmy

Lekce 11: mobilní komunikace

Spolehlivost, diagnostika a kódování pro integrovanou výuku