Stáhnout

MAGAZÍN ASEKOL
č. 1/2008
Recyklace hraček
Elektrozařízení vracíme zatím neradi
Zvolen Šrotozemšťan roku
Šek míří do Olomouce
Andrew Brookie
Z Nového Zélandu až do Prahy
Al
Hliník, latinsky Aluminium, objevil v roce 1825 Hans Christian
Orsted. Je to třetí nejrozšířenější prvek (po kyslíku a křemíku) a vůbec
nejčastěji se vyskytující kov na Zemi, ale v přírodě se nachází pouze
ve sloučeninách. Hliník je stříbrošedý měkký kov, který se vyznačuje
malou hustotou, výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, kujností,
tažností a odolností vůči korozi. Elementární hliník nelze jednoduše
získat z rudy jako např. železo, vzniká procesem elektrolýzy z taveniny bauxitu a kryolitu. Na 1 kg hliníku je potřeba asi 4 kg bauxitu.
Roční světová produkce hliníku přesahuje 21 milionů tun. Jeho recyklací můžeme ušetřit až 95 % energie a primárních surovin. V elektrospotřebičích se hliník pro dobrou elektrickou vodivost využívá jako
materiál pro výrobu kabelů a drátů, pro svou nízkou hmotnost pak
také nachází uplatnění jako součást krytu výrobků.
EDITORIAL
OBSAH
Vážení čtenáři, zdravím Vás poprvé v novém
roce u dalšího vydání časopisu Zpětný odběr. Zima je
k nám zatím letos přívětivá a téměř jarní počasí svádí
k výletům. Minulý týden jsem si vyšla na procházku
krásným údolím řeky Orlice a už po pár metrech
mě vyděsil pohled na dva odložené sporáky a jednu
televizi podél turistické stezky v lese. Obrázek jako
z plakátu na ochranu přírody s velkým varovným
nápisem „Takhle ne!“, takový, jakému by snad nikdo
ani nevěřil. Pravděpodobně někdo v okolních domcích
či chatách inovoval domácnost a staré spotřebiče mu
překážely. Přemýšlela jsem proč, když už si lidé dají
práci s odvozem vysloužilého elektrozařízení do lesa,
8
Téma: Recyklace hraček
V třídění PET lahví patříme k evropské
špičce, ve zpětném odběru hraček ale
zaostáváme.
neodvezou je raději na sběrný dvůr. Radují se, jak se
ho lehce zbavili a nedochází jim, že poškozují životní
prostředí? Je za tím pouhá lenost, nebo snad mezi
lidmi stále panuje neznalost, jak naložit s vysloužilými
elektrospotřebiči?
13
Z pohledu obce Maleč
V podhůří Železných hor vznikla
na místě někdejší mateřské školy dílna
Společnost ASEKOL vynakládá značné úsilí
na zpracování elektroodpadu.
na informování spotřebitelů, pořádá osvětové
kampaně a i z této mé zkušenosti je zřejmé, že je
potřeba v tom nadále pokračovat. Jednou takovou akcí
je projekt na podporu sběru hraček. Sběrné nádoby
jsou umístěny v několika mateřských a základních
16
Rozhovor
školách a dále ve vybraných prodejnách hraček. Další
Představujeme nového jednatele
akcí je sběr elektrozařízení do speciálních kontejnerů
Ekolampu pana Andrewa Brookieho.
umístěných v několika obcích středočeského kraje.
O obou projektech se dozvíte více na stránkách již
třetího vydání časopisu. Nově se budou objevovat
dvě pravidelné rubriky. V jedné z nich se budeme ptát
známých osobností na jejich vztah k přírodě, ekologii
a zpětnému odběru, v té druhé oslovíme právníka,
který s námi rozebere aktuální téma týkající se
zpětného odběru elektrozařízení.
V letošním roce se nad stránkami časopisu Zpětný
odběr sejdeme celkem třikrát. Věřím, že v něm
pokaždé najdete zajímavé čtení. Přeji Vám, aby rok
2008 byl úspěšný a splnil všechna vaše očekávání.
RNDr. Eva Lukešová
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/08, vyšlo 8. 3. 2008 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261303251, 261303254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, Praha 9, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky.
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY
V Brně o třídění odpadu
Loňský podzim se v moravské metropoli nesl v duchu
ekologické osvěty. Vše odstartovala 1. – 5. října osvětová
kampaň statutárního města Brna nazvaná „Brno třídí odpad“
organizovaná ve spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL,
Elektrowin, Ekolamp a společností SAKO.
© ISIFA
Akce probíhala na třech různých místech, na Šilingrově a Malinovského náměstí a v ulici Česká. Občané Brna měli například
možnost využít služeb ekologické poradny, zájem dětí zase poutaly nejrůznější soutěže či kvízy a samozřejmě také vystavená
socha Šrotozemšťana Asekodaktyla. V průběhu října doprovázela
kampaň také soutěž v rádiu Krokodýl. Posluchači se v pravidelných vstupech dozvídali základní informace o třídění odpadů
a zpětném odběru v Brně a následně soutěžili o drobné ceny,
když odpovídali na jednoduché kvízové otázky. Žáci brněnských
základních škol, kteří rádi kreslí, se pak mohli pořádně vyřádit
v listopadu, kdy byla vyhlášena výtvarná soutěž „Naše rodina třídí
odpad“. Deset nejlepších prací bylo odměněno a před Vánocemi
také vystaveno v Křížové chodbě Nové radnice v Brně. Vítězství si
odnesli žáci třídy 3.B ze Základní školy Kotlářská, kteří představili
rodinu Odpadkových ze Špindírova a Dobráčkovi z Čistotína. Odměnou jim byla cena v podobě zájezdu do termálních lázní v rakouském Laa an der Thaya.
Podpora z fondu ASEKOL
Kolektivní systém ASEKOL stále hledá nové možnosti rozvoje zpětného odběru
elektrozařízení. Jednou z osvědčených cest je nabídka podpory realizátorům zajímavých
akcí. Proto vznikl projekt s názvem „FOND ASEKOL“.
Do konce dubna mohou zájemci podávat žádost o poskytnutí
finanční podpory pro rok 2008. Ta bude poskytována na neziskové a veřejně prospěšné projekty zaměřené na podporu zpětného
odběru a recyklace elektrozařízení. Z toho plyne, že peníze nejsou
určeny pro podnikatelské projekty orientované na zisk. Žadateli
mohou být například obce, kraje, právnické nebo fyzické osoby
se sídlem na území ČR. Všechny přihlašované projekty musí být
určeny na financování jedné ze tří vyhlášených kategorií: výzkum,
vzdělávání a osvěta, rozvoj a zvýšení efektivity míst zpětného odběru. Více informací najdou zájemci o podporu na internetových
stránkách www.asekol.cz, www.elektrosrot.cz, nebo na e-mailové adrese [email protected].
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2008
„Letos se zaměříme na tři typy projektů. Jde o Program Intenzita, Program Rekonstrukce a Program Osvěta,“ říká jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. „První z nich se týká vytvoření nebo zvýšení
počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě i zlepšení jejich
dostupnosti. Program Rekonstrukce je zaměřen na kvalitu sběrných
míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo zlepšení
vybavení a Program Osvěta cílí na oblast vzdělávání v problematice,“ vysvětluje Vrba. V následujících letech by měl do Fondu ASEKOL přibýt ještě Program Výzkum sloužící k uplatnění výzkumu,
vývoje a rozvoje technologií v oblasti logistiky, zpětného odběru
a recyklace elektrozařízení.
Sběr elektroodpadu vzrostl
o více než polovinu
Krátce
Složení sebraného EEZ
Kolektivní systém ASEKOL, který
sběrné dvory
mobilní svoz
prodejci
oddělený sběr
se zabývá organizací zpětného
odběru a recyklace vysloužilých
elektrozařízení, loni podle
13%
4%
3%
80%
předběžných výsledků vybral 9172
tun elektroodpadu. Každý občan
mu tedy průměrně odevzdal
TV
PCM
Ostatní EEZ
Sběr r. 2007
16%
0,89 kg starých spotřebičů,
14%
70%
což ve srovnání s rokem 2006
představuje nárůst o 58 %.
„Soustavné zvyšování objemu zpětného odběru a fakt, že jsme dosáhli většího růstu sběru než
ostatní kolektivní systémy, je logickým vyústěním
rozvoje spolupráce s obcemi a působení osvěty,“
říká jednatel kolektivního systému ASEKOL Jan
Vrba. „Během loňského roku se společnosti ASEKOL podařilo rozšířit síť sběrných míst na více než
čtyři tisíce a zintenzivnit osvětu. V letošním roce
chceme počet sběrných míst nadále zvyšovat,
což by se mělo odrazit i na dalším nárůstu zpětného odběru, který by měl dosáhnout hodnoty
1,2 kg elektroodpadu na obyvatele.“
Celkově už ASEKOL od počátku svého působení
v roce 2005 vybral přes 15 000 tun elektroodpadu. Největší podíl na hmotnosti sebraných elektrozařízení mají televize (69 %) a monitory (16,5 %).
Nejdůležitějším sběrným místem jsou obecní
sběrné dvory, z nichž pochází zhruba 80 % hmotnosti všech elektrozařízení. ASEKOL tak obcím šetří peníze, které samosprávy nemusí vynakládat
na dopravu a zpracování vysloužilých elektrozařízení. Naopak kolektivní systém přispívá obcím
na administrativu spojenou s provozem místa
zpětného odběru na sběrném dvoře. Spolupráce
je tedy výhodná pro obě strany. Kromě sběrných
dvorů ASEKOL spolupracuje i s posledními prodejci a opravnami spotřebičů a pořádá pravidelné mobilní svozy v obcích bez sběrného dvora.
Počet sběrných míst k 14. 12. 2007
smlova s obcí na SD
Hlavní město Praha
Nové tváře v ASEKOLu
Společnost ASEKOL má od ledna 2008 nového technického ředitele. Stal se jím Václav Douda,
který má z předchozích zaměstnání dlouholetou
praxi v odpadovém hospodářství. Jeho zástupkyní se od téhož data stala Gabriela Setunská, která
dříve působila ve státní správě. Klientské oddělení
posílila Lucie Mašková, ta ve společnosti pracuje
na pozici back office.
Celkem počet SD
Obce mobilní svoz
Celkem počet Mzo
% pokrytí obyvatelstva
1
11
0
161
100
Jihočeský
25
33
146
72
49
Jihomoravský
35
80
282
126
79
Karlovarský
8
10
30
37
61
Královehradecký
20
23
226
80
76
Liberecký
20
21
42
50
73
Moravskoslezký
27
31
79
125
76
80
Olomoucký
15
18
244
72
Pardubický
26
36
206
56
77
Plzeňský
51
57
164
56
66
Středočeský
43
56
413
122
59
Ústecký
30
34
45
95
62
Vysočina
22
25
245
61
71
Zlínský
24
45
165
67
77
Celkový součet
347
480
2287
1180
73
Bezpečná výměna dat
Společnost ASEKOL zavádí v souladu s normou ISO/IEC 27001:2006 zabezpečení výměny dat
s obchodními subjekty. Připravované řešení umožní obchodním subjektům zabezpečené připojení
a přenos souborů na bázi SSL VPN šifrované 128bit
algoritmem. Část uživatelů bude navíc využívat
dvoufaktorovou autentizaci s využitím RSA klíče.
Spuštění pro první vlnu uživatelů se předpokládá
1. dubna 2008. Aplikace uživatelského rozhraní
bude dodána spolu s celým řešením a bude vytvořena na klíč společností ORBIT s.r.o.
Snížení příspěvků
Na základě rozhodnutí dozorčí rady kolektivního systému ASEKOL byl s účinností od 1. 1. 2008
upraven sazebník příspěvků. Změny se týkají skupiny č.3 IT a telekomunikační zařízení – monitorů,
příslušenství k PC a notebookům, kopírek, skenerů,
faxů a skupiny č.4 spotřebitelských zařízení – televizorů. Všechny uvedené změny v sazebníku příspěvků jsou směrem dolů, tj. došlo k jejich snížení
u historických i nových elektrozařízení.
pracovní setkání všech zainteresovaných
Koncem února byla uspořádána další setkání
pracovních skupin výrobců a dovozců elektrozařízení registrovaných v kolektivním systému ASEKOL.
Zástupci pracovních skupin byli seznámeni s aktivitami společnosti, které proběhly v loňském roce
a těmi, které jsou plánovány na rok 2008. Technickým oddělením byly odprezentovány výsledky sběru za rok 2007, výsledky výběrových řízení na dopravce a zpracovatele vysloužilých elektrozařízení
a pilotní projekty, které jsou ASEKOLEM realizovány. Součástí setkání byla diskuze o způsobech
výkaznictví a kontrolních auditech, které probíhají
u výrobců elektrozařízení.
5
ZPRÁVY / NOVINKY
Stánek na Dni Země
Jako každý rok, i letos jsou na duben 2008 plánovány osvětové akce
k oslavám Dne Země.
Městům a obcím, které se je chystají pořádat, nabízí ASEKOL možnost, že přijede s informačním stánkem
a bude s návštěvníky diskutovat téma zpětného odběru elektrozařízení a recyklace. Rodiče mohou přijít
i se svými ratolestmi, protože na stáncích budou připraveny hry a soutěže pro děti zaměřené na ekologickou výchovu. V případě zájmu o umístění stánku ve vašem městě nebo obci kontaktujte společnost ASEKOL
na adrese [email protected]. Z kapacitních důvodů nebudeme pravděpodobně moci vyhovět všem zájemcům, přednost mají ti, kteří se přihlásí dříve.
V úterý 22. 1. se v Hluboké nad
Vltavou uskutečnilo setkání
starostů a místostarostů
Jihočeského kraje.
ASEKOL zvýšil příspěvky pro obce
Vzhledem k náročnosti úkonů spojených s evidencí mobilních svozů elektrozařízení, bylo rozhodnuto o zvýšení příspěvků za každou svezenou obec
na dvojnásobek. To znamená, že v případě obcí
do 1999 obyvatel včetně je částka za pololetí navýšena na 300 Kč bez DPH místo původních 150 Kč,
u obcí nad 2000 obyvatel včetně se částka ze 300 Kč
zvyšuje na 600 Kč bez DPH.
Školení ASEKOLu a Ekolampu
V únoru a březnu probíhají školení určená pro
zástupce spolupracujících měst a obcí, provozovatele mobilních svozů elektrozařízení a provozovatele sběrných míst řešících problematiku zpětného
odběru v praxi. Hlavními tématy školení jsou novinky v oblasti odvozu a shromažďování elektrozařízení ze sběrných míst a podmínky pro mobilní svoz
elektrozařízení.
Hlavními diskutovanými tématy byly rozvoj obcí
v kraji, posílení příjmů samospráv, jejich příležitosti
k získání dotací do roku 2013 a také novinky v oblasti ekologie a informačních systémů. Akce byla pokračováním tradice pořádání krajských setkání starostek a starostů za účasti a pod záštitou hejtmanů
jednotlivých krajů, které v roce 2007 navštívilo
více než 2500 nejvyšších zastupitelů měst a obcí.
Kolektivní systémy ASEKOL, Elektrowin a Ekolamp
se akce účastnily jako její partneři. Na setkání měly
umístěny hojně navštěvované informační stánky,
za všechny tři společnosti vystoupila se společnou
prezentací Helena Vogelová z ASEKOLU. Setkání
starostů v Hluboké není jedinou akcí tohoto typu,
které se ASEKOL účastní, počátkem března se bude
ASEKOL prezentovat na Dnech malých obcí v Praze
a ve Vyškově.
ZPĚTNÝ ODBĚR
Nové identifikační karty
V únoru byly všem posledním prodejcům registrovaným ve společnosti ASEKOL rozeslány nové
identifikační karty, které je opravňují bezplatně
odevzdat zpětně odebrané elektrospotřebiče ze
skupin 3, 4 a 7 na nejbližším sběrném dvoře zapojeném v systému. Karta umožňuje odložit na sběrném
dvoře až 20 ks kompletních elektrozařízení za den.
Nové ID karty jsou v platnosti do 31.12.2009.
ASEKOL členem SVPS
Společnost ASEKOL se dnem 3. 10. 2007 stala členem Sdružení veřejně prospěšných služeb
se sídlem ve Žďáru nad Sázavou. Toto sdružení je
nezávislá organizace s působností na území celé
České republiky. SVPS je samostatnou právnickou
osobou sdružující organizace a odborníky oborů
veřejně prospěšných služeb. Více informací o sdružení na www.svps.cz.
Setkání starostů
6
Krátce
Změna adresy
S platností od 11. 10. 2007 došlo ke změně adresy sídla společnosti ASEKOL s.r.o. Sídelní, korespondenční i fakturační adresa je nyní:
ASEKOL s.r.o.
Dobrušská 1/1797
147 00 Praha 4
1/2008
Otázky pro
Se synem Jonášem a dcerou Hankou
v době, kdy je ještě hračky zajímaly
Ptáme se Petra Vacka,
© ČTK
herce divadla Ypsilon
1.
Jaké hračky kupujete svým dětem? Nové elektrické a elektronické, nebo jste příznivcem starší klasiky?
Moje děti jsou ve věku deset a dvanáct let, kdy už moc
hračky nevyžadují. Víc je zajímá spotřební elektronika, takže
obě děti mají iPod, mobil i notebook. Já sám bych dal přednost hračkám dřevěným, ale kdo ví, co by mě okouzlilo, kdyby za mého dětství byly takové hračky, jako jsou dnes.
2.
Jak ve vaší domácnosti obvykle končí vysloužilé elektrospotřebiče?
Starou ledničku si vzala firma, co mi přivezla novou, starou pračku si odvezl opravář, který staré pračky „repasuje“.
Staré počítače a monitory jsem odvezl do sběrného dvora,
staré mobily zatím schraňuji a nejspíš využiji možnost zpětného odběru u prodejce. S čím si nevím rady, jsou stará
cédéčka. Zatím není nikdo, kdo by je recykloval, tak se mi
hromadí doma.
3.
Máte pocit, že se u nás v porovnání s okolním světem chováme k životnímu prostředí dostatečně ohleduplně?
Porovnání s okolním světem nemám, ale řekl bych, že se
občané chovají k životnímu prostředí mnohem lépe než před
deseti či dvaceti lety. Zřejmě to souvisí s osvětou a vzděláváním. To ovšem neplatí o politicích a velkých firmách, rozhodně to pak neplatí o stavební činnosti v Praze, o dopravě,
energetice, výstavbě dálnic a tak dále.
4.
© ČTK
Na jakou práci se v nejbližší době těšíte v divadle a v televizi?
Pokud jde o televizi, stále uvádím dětský pořad České televize Pomáhejme si, kde se s dětmi, ale i s dospělými bavím
o tom, jak pomáhat, komu pomáhat a proč pomáhat. To je
práce, která mě moc těší. Na Nově stále běží seriál Ulice,
kde mě čeká v roli doktora Jordána mnoho dobrodružství
všedního dne. V Ypsilonce jsme právě krátce po světové premiéře hry Marka Twaina Vdovou proti své vůli.
7
Zpětný odběr hraček se vyplatí
Třídit běžný odpad jako sklo, papír nebo plasty už dnes považujeme
za naprosto přirozené. U vysloužilých elektrických a elektronických hraček
se to bohužel zatím teprve učíme.
TÉMA ČÍSLA / Recyklace hraček
Recyklace hraček
Elektrické a elektronické hračky
do popelnice nepatří
V České republice se ročně prodá okolo 200 000 tun nových
elektrozařízení, zpětně jich je odebráno asi deset procent. U hraček
to pak není ani jedno procento. Proč Češi tak málo přispívají k jejich
recyklaci, když v třídění PET lahví patří k evropské špičce? Jsou nadějí
děti, které naučí ekologickému chování i své rodiče?
Když hračky omrzí
Hračky, které nejsou interaktivní, nemají mezi
dnešními dětmi šanci uspět. Hitem jsou herní konzole nebo autodráhy, z jiných elektrozařízení pak
mp3 přehrávače. Tento trend dokazují i čísla za loňský rok – výrobci a dovozci registrovaní u systému
ASEKOL uvedli na český trh 1815 tun elektrických
a elektronických hraček a elektrozařízení pro volný
čas a sport. Jan Vrba, jednatel kolektivního systému
ASEKOL, k tomu říká: „V loňském roce odevzdali lidé
k recyklaci 7,3 tuny těchto výrobků. Až 87 % hmotnosti elektrohraček je recyklovatelných.“
S ekologickou výchovou by se nepochybně mělo
začínat už u dětí předškolního a školního věku. Proto
se kolektivní systém ASEKOL rozhodl ve školním roce 2007/2008 realizovat pilotní projekt na podporu
zpětného odběru vysloužilých elektrických a elektronických hraček. Projektu se účastní 40 pražských
mateřských a základních škol a také síť prodejen
hraček Pompo.
V místech, jež se do projektu zapojila, naleznou
děti sběrné nádoby se speciální úpravou pro vhození použitých hraček a dalších elektrozařízení. Nádoby je možné umístit v interiérech i exteriérech škol
a jsou opatřeny plastovým pytlem, který po vyjmutí
slouží jako přepravní obal. Každý pytel je označen
svým evidovaným čárovým kódem, který zajistí, že
odebraný odpad bude „připsán“ té správné škole.
Jednotlivé školy, které se projektu účastní, spolu navzájem soutěží v množství sebraného elektrozařízení a první tři budou odměněny hodnotnými dary.
Vyměňte je v obchodě
Zpětný odběr elektrozařízení v prodejní síti je dán
zákonnou povinností posledního prodejce odebrat
při koupi nového elektrického či elektronického
zařízení obdobný použitý výrobek. Totéž platí i pro
hračky. Zákazníci tedy mohou vyměnit kus za kus.
Co však se starými elektrickými nebo elektronickými hračkami, které se nám nahromadily doma?
V rámci pilotního projektu vyšly spotřebitelům
vstříc pražské sítě prodejen hraček Pompo, v nichž
je možné do speciálních nádob odevzdat přiměřené
množství hraček. Náklady na rozšířený sběr přebírá
společnost ASEKOL. Pokud se projekt sběru hraček
osvědčí, plánuje kolektivní systém jeho rozšíření
i do dalších regionů. O tom, že se nápad odebírat
hračky na školách ujal, hovoří anketa provedená
na ZŠ Táborská v Praze, v níž si žáci kampaň vesměs
pochvalovali.
Partnerství se společností Odas
Podle novely zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.
(s platností od 13. 8. 2005) jsou výrobci a dovozci
povinni zajistit zpětný odběr a následné zpracování
elektrozařízení. Na základě těchto novel se výrobci
a dovozci stali klienty kolektivních systémů, které
zajišťují organizaci sběru a recyklace nebo ekologické likvidace.
Jedním z partnerů kolektivního systému ASEKOL
je společnost Odas ze Žďáru nad Sázavou. Odas
v roce 2006, tedy v prvním roce spolupráce, odebral od ASEKOLU na demontáž přibližně 450 tun
zařízení, v roce 2007 to bylo již téměř 850 tun. A zatímco v roce 2006 z 99 % šlo o televizory, respektive
počítače, o rok později už 12 % tvořila jiná zařízení,
např. rádia, přehrávače, telefony, tiskárny či hračky.
Iva Zeroníková, manažerka firmy Odas, vidí příčinu
v tom, že u lidí už došlo k určitému posunu v myšlení a oni si začali více uvědomovat, co všechno může
tvořit nebezpečný odpad a které spotřebiče si zaslouží zvláštní zacházení.
9
TÉMA ČÍSLA / Recyklace hraček / text: Lucie Kettnerová
foto: Jan zavřel, michael kratochvíl, archiv
Namísto pásové linky nastupuje
poctivá ruční práce
Anketa ZŠ Táborská
Musím říct, že děti se k celému
projektu postavily velmi
zodpovědně. Zejména mladší
žáci z prvního stupně jej přijali
s nadšením a již před Vánocemi
byla sběrná nádoba téměř plná.
Petra Machalová,
zástupkyně ředitele
Nic jsem tam zatím nehodil,
ale líbí se mi ten ježek. Možná
tam někdy něco dám.
Lukáš, 2. třída
Dala jsem tam letadlo na baterky, které zničil mladší brácha.
Markéta, 2. třída
Hodil jsem tam mobil, který
jsem dostal minulý rok od táty
k Vánocům. Líbila se mi i propagace s ježkem. Samolepku
jsem si přilepil na žákajdu.
Matěj, 7. třída
Rozebrat, roztřídit a poslat dál
Protože se v Odasu zpracovávají různé druhy spotřebičů, není
možné využít pásovou výrobu. Nastoupit musí vyškolení a zkušení pracovníci, kteří všechna zařízení demontují ručně, jen pomocí
elektrického nářadí. Nejprve jsou z přístrojů odstraněny kryty.
Dřevěné složky, které jsou nerecyklovatelné, odebírají například
teplárny a zužitkují je na výrobu tepla. Plastové položky se dále
rozdělí na materiálové, energetické či PVC. Zpracovatelé zajistí
buď jejich ekologickou likvidaci, nebo je dále ošetří a znovu použijí třeba při výrobě zahradního nábytku nebo ve stavebnictví.
Jakmile se pracovníci dostanou do útrob přístroje, opatrně
vyjmou a uloží do označených uzavíratelných kontejnerů složky,
které lze označit jako nebezpečné (obsahují např. rtuť nebo azbest, spadají sem ale i baterie a PCB kondenzátory). Jejich odvoz
a další zpracování zajišťují akreditované firmy, které dokážou garantovat, že tyto složky budou zlikvidovány bezpečně pro lidské
zdraví i šetrně ve vztahu k životnímu prostředí. Pak přicházejí
na řadu jednotlivé druhy kovů, o jejichž další zpracování se postarají opět v kovohutích. Jde především o železo, hliník, zinek či
měď. Výhodou těchto železných i neželezných kovů je, že ani při
opakované recyklaci neztrácejí své původní vlastnosti a lze je tedy opět použít např. při výrobě kabelů a elektrosoučástek.
Ekonomicky zajímavou položkou při recyklaci elektroodpadu,
tedy i elektrických či elektronických hraček, jsou drahé kovy, ať
už jde o zlato, stříbro, platinu či palladium. Tyto prvky lze nalézt
v nejiskřivých kontaktech (jističích, relé) a různých spojích či
obvodech. Jejich velkou nevýhodou pro další zpracování ovšem
je, že bývají pevně připojeny či prolnuty s dalšími materiály, nejčastěji plasty. Proto není možné je separovat ručně, ale pouze
pomocí chemického nebo hutního procesu. Při hutním procesu
Co mohou děti přinést
hračky, RC modely,
autodráhy včetně trafa
a ovladačů, digitální hry,
herní konzole, ovladače
videoher (joysticky, volanty),
vybavení pro volný čas
a sporty (stopky, tachoměry,
krokoměry)
Do sběrných nádob lze
odložit i vysloužilé walkmany,
mp3 přehrávače, mobilní
pod hrozbou sankcí své chování nemění. Snad i jim brzy dojde, že
elektrospotřebič, ať už jde o rádio, počítač nebo elektrohračku,
odhozený do lesa nebo na černou skládku je obrovskou zátěží
pro přírodu. Hlavní riziko přináší přítomnost mnoha těžkých kovů
a jejich sloučenin, elektrolytů, ale i komponent vymývajících se
z plastů nebo vznikajících jejich hořením.
Do popelnice ne!
Symbol, že elektrospotřebič, tedy
ani elektrickou či elektronickou hrač-
telefony, rádia, kalkulačky
10
Ekonomicky zajímavou položkou při
recyklaci elektroodpadu jsou drahé kovy.
Elektrozařízení vracíme zatím neradi
Zatímco ve zpětném odběru PET lahví patříme v Evropě mezi
špičku (vrátí se každá druhá lahev), třídění elektroodpadu Čechům prozatím nejde. K opětovnému zpracování vracejí jen 10 %
z množství zakoupených elektrozařízení, u hraček a vybavení pro
volný čas a sporty je to necelé 1 %. Možná to
bude dáno českou mentalitou – jsme
přece národ kutilů. Raději nic nevyhodíme, ono by se to mohlo ještě
hodit. A když ne doma, tak na chatě či chalupě určitě. Přitom odbornou recyklací chráníme nejen lidské
zdraví a životní prostředí, ale šetříme i přírodní bohatství a finanční
náklady spojené s výrobou surovin.
Elektrické a elektronické
a drobnou výpočetní techniku
se roztříděné součástky jako konektory, tištěné spoje nebo integrované obvody mísí v peci s roztaveným olovem. Plasty vyhoří,
železo a část barevných kovů plavou na povrchu taveniny a odtud
se stahují. Většina ušlechtilých kovů přejde do roztaveného olova.
Tato tavenina se následně prohání vzduchem, čímž většina olova
a obecných kovů zoxiduje a odstraní se jako struska. Zbylá část
olova obohacená o drahé kovy se podrobí rafinaci.
Čísla postupného růstu zpětného odběru elektrozařízení ukazují, že jde o velice perspektivní obor. Recyklace má již také oporu
v zákoně, ten však není všemocný a někteří lidé či obce zatím ani
Osvětová kampaň s ježkem Asíkem
slaví u dětí úspěch
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2008
ku, nesmíte vyhodit na skládku nebo do popelnice, již naleznete
na všech nových výrobcích. Ikona přeškrtnuté popelnice je umístěna přímo na výrobku či jeho obalu.
Elektrozařízení určená ke zpětnému odběru musí být odevzdána kompletní a nepoškozená. Jejich rozebíráním (rozbitím)
se do životního prostředí mohou uvolňovat látky, které poškozují
životní prostředí i lidské zdraví. Rozebrané elektrozařízení je odpadem, který již do bezplatného zpětného odběru nespadá.
Elektrozařízení skupiny č. 7 nejsou jenom hračky
Mezi elektrozařízení skupiny č. 7 patří autodráhy včetně traf či
ovladačů, modelové železnice, RC modely, modelářská příslušenství jako serva, motory, startéry, vysílače či přijímače, ovladače
videoher – joysticky, volanty, gamepady a další příslušenství k videohrám, kapesní digitální hry například gameboy, herní konzole
playstation, nevýherní automaty jako jukeboxy, automaty na šipky. Dále sem náleží vybavení pro sporty jako počítače pro sport –
stopky, tachomety, krokoměry, výškoměry, aladiny či pulsmetry,
sportovní trenažery jako rotopedy, ergometry, běžecké a veslařské trenažery, steppery, nadhazovací stroje, golfové analyzátory
a různé sportovní doplňky typu lavinových vyhledávačů, sonarů
nebo vyhřívačů lyžařských bot a golfové vozíky. Mezi elektrozařízení z této skupiny se dále řadí bowlingové dráhy nebo výherní
mincovní automaty (rulety, forbesy). Elektrickými a elektronický-
mi hračkami rozumíme i ty poháněné baterií či akumulátorem jako
elektrické deskové hry, terče na šipky nebo různé doplňky pro batolata, dále pak elektrická vozítka, například elektrické koloběžky.
Kromě hraček najdeme ve skupině č. 7 výrobky pro akvaristy (kompresory, turbíny, čerpadla, pumpy, vzduchovače, filtry,
topítka apod.), chovatele (zařízení pro sledování a výcvik zvířat)
a rybáře (hlásiče záběru ryb, navijáky), elektronické doplňky
ke zbraním nebo dalekohledy s elektronickými prvky.
Recyklace v číslech
Podle směrnice EU musí
Česká republika do roku
 PVC A PLASTY
Při spalování vznikají vysoce toxické
dioxiny.
Kabely a dráty
PVC, měď
LCD diSplej
rtuť
vatele. V současnosti se
vysloužilých elektrozařízení na osobu a rok.
K aždý elektrovýrobek
 RTUŤ
Negativně ovlivňuje mozek a ledviny,
rovněž škodí vyvíjejícímu se plodu.
Základní deska a spoje
olovo, rtuť, palladium, zlato,
stříbro
 KADMIUM
Při dlouhodobém působení poškozuje
ledviny a kosti.
 MĚĎ
Nepřiměřeně vysoký příjem mědi
může vést ke vzniku závažných zdravotních problémů, jako je poškození
jater a ledvin, nebo anemie. Extrémně
vysoké dávky mědi mohou způsobit
i smrt.
elektrozařízení na obyu nás vybere kolem 2,5 kg
 BROMOVANÉ ZPOMALOVAČE
HOŘENÍ
Mohou způsobovat poškození štítné
žlázy, u těhotných žen hrozí narušení
vývoje plodu.
O
LOVO
Má špatný vliv na funkci ledvin
a reprodukční systém, může narušit
mentální vývoj dítěte.
2008 zpětně odebrat 4 kg
Reproduktor
plasty, bromované
zpomalovače hoření
tvoří průměrně 47 %
recyklovatelných kovových
materiálů a 22 % plastů.
Na výrobu nové elektroniky padne 30 % roční těžby
stříbra nebo 10 % roční
těžby zlata.
Díky dnešním technologiím lze recyklací získat zpět
až 95 % drahých kovů.
Baterie, akumulátory
rtuť, kadmium
11
Názor právníka
Mobilní svozy
V některých menších obcích nejsou zřízeny sběrné dvory a nebezpečné složky komunálního odpadu
se sbírají formou tzv. mobilních svozů. Lze prostřednictvím takovéhoto mobilního svozu dostatečným
způsobem zajistit v těchto obcích zpětný odběr elektrozařízení, anebo i zde musí být nutně zřizovány
sběrné dvory? Nad touto problematikou se zamýšlí advokát Mgr. Jan Kořán.
Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), rozumí
zpětným odběrem elektrozařízení odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů bez nároku na úplatu na místě
k tomu určeném. Zákon tedy vyžaduje, aby zpětný
odběr elektrozařízení probíhal bezúplatně, přičemž místo, kde je zpětný odběr prováděn, ponechává na rozhodnutí nositele povinnosti zpětného odběru, kterým je výrobce elektrozařízení
[§ 37g) písm. g) zákona o odpadech]. Místo zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupné jako místo prodeje výrobků, na které se zpětný
odběr vztahuje; povinná osoba je povinna zajistit
zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým
možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného
zatížení (§ 37k odst. 7). Způsob provedení zpětného odběru elektrozařízení zákonem nijak pozitivně vymezen není, pouze se vyžaduje, aby neztížil
opětovné použití nebo materiálové využití elektrozařízení či jejich komponentů (§ 37k odst. 6).
Zároveň zákon o odpadech výslovně připouští využití systému sběru a třídění komunálních odpadů
stanoveného obcí, aniž by se určovalo, že se může
jednat pouze o systém založený na tzv. sběrných
dvorech (§ 38 odst. 6). Podle § 17 odst. 3 zákona
o odpadech obec splní svoji povinnost zajištěním
míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu i formou mobilního svozu oprávněnou
osobou; vyžaduje se provedení svozu alespoň dvakrát ročně.
Mgr. et Mgr. Jan Kořán,
advokát
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2008
Přikláním se proto k závěru, že tam, kde neexistují sběrné dvory, lze povinnost zpětného odběru elektrozařízení zajistit ve spolupráci s obcemi
i prostřednictvím jejich mobilního svozu. Zákon
o odpadech tuto možnost nevylučuje. Domnívám
se, že se nejedná o nadměrné zatížení spotřebitele,
pokud tento musí po určitou dobu i nadále ponechat jím doposud používané elektrozařízení ve své
domácnosti a odevzdat je až při příležitosti konání
mobilního svozu, a to tím spíše, že tato možnost
bývá využívána převážně v případě menších obcí
(kde dominuje zástavba rodinných domků) a že je
na mobilní svoz spotřebitel odkázán i v případě
nebezpečných složek komunálního odpadu. Ministerstvo životního prostředí však ve svém kladném
stanovisku k této problematice, které v roce 2007
vydalo, upozorňuje na požadavek dostatečné četnosti mobilního svozu; za minimum z tohoto hlediska pokládám svoz prováděný alespoň dvakrát
ročně, shodně jako u nebezpečných složek komunálního odpadu. Současně doporučuji klást důraz
na to, aby i v případě zajištění zpětného odběru
byla řádně zajištěna zákonná informační povinnost
ve vztahu ke spotřebitelům a posledním prodejcům elektrozařízení. Do budoucna by podle mého
názoru bylo vhodné tuto otázku výslovně upravit
v zákoně o odpadech.
Z pohledu obce / maleč / autor a foto: Roman Peterka
Dobře zabezpečená dílna
Maleč je malá obec v podhůří Železných hor. Jako většina podobně malých obcí nemá vlastní sběrný dvůr, sběr
elektrošrotu a nebezpečného odpadu tu zajišťují dvakrát ročně mobilní svozy. Přesto místní nemusí starou televizi
nebo třeba vysloužilý počítač skladovat na půdě, než přijede mobilní svoz. Mohou je donést rovnou na zdejší linku
pro zpracování elektroodpadu, která už rok a půl funguje v budově někdejší mateřské školy na okraji obce.
Zhruba před pěti lety muselo začít zastupitelstvo Malče hledat odpověď na otázku, co s budovou bývalé mateřské školy. Z uvolněné školky
měl původně vzniknout dům s pečovatelskou
službou. „Budova by se ale musela přestavět, což
by bylo vzhledem vzhledem k výškám stropů velmi náročné. Navíc by se výrazně změnil ráz budovy, což by určitě nebylo pro správu CHKO Železné
hory přijatelné,“ vysvětluje starosta Musílek, proč
bylo nakonec rozhodnuto jinak. Shodou okolností
v době, kdy Maleč měla velkou prázdnou budovu a přemýšlela, co s ní, projednával svazek obcí
Podoubraví možnost vytvořit dílnu pro recyklaci
elektroodpadu ve spolupráci s firmou Odas, která zajišťuje ve zdejším regionu svozy a zpracování elektroodpadu pro kolektivní systém ASEKOL.
„Začali jsme se o projekt zajímat s tím, že pro jeho
realizaci máme volné prostory, nakonec byl usnesením sdružení obcí Podoubraví projekt pro obec
Maleč schválen,“ vypráví Karel Musílek.
V červnu roku 2006 tak byl zahájen provoz dílny,
která dává práci čtrnácti lidem z Malče a blízkého
okolí. Veškerý elektroodpad je přísně evidován –
váha přijatého elektroodpadu a součet váhy surovin z něj vytříděných musí souhlasit. „Nepřipadá
v úvahu, že se něco ztratí, pokud by se tak stalo, byl
by problém,“ potvrzuje vedoucí dílny Milan Čapek.
Objekt dílny je zabezpečen proti zájmu nechvalně
proslulých „sběračů barevných kovů“. „Podmínkou
pojišťovny, když jsem sjednával pojištění proti krádeži, bylo vybavení objektu bezpečnostními zámky
a alarmem,“ říká starosta. Po pracovní době tak
budovu hlídá systém čidel pohybu, při narušení dostane starosta Malče i vedoucí dílny okamžitě zprávu na mobil. I přes tato zabezpečení už tu ale mají
se zloději barevných kovů své zkušenosti – ze dvora zmizelo několik velkých pytlů s kabely od rádií.
„Připravujeme proto také instalaci venkovních čidel
a kamerového systému, který bude čtyřiadvacet hodin denně monitorovat areál,“ doplňuje starosta.
Provoz dílny dává práci čtrnácti lidem z Malče
a blízkého okolí
Karel Musílek: Zaměstnáváme zdravotně postižené
Dílna v Malči funguje jako samostatný ekonomický subjekt, obec
ji však má plně pod kontrolou. Je
to společnost s ručením omeze-
V podstatě tu panovala shoda. Všem šlo hlavně
o to, aby budova nezůstala opuštěná, protože to
by bylo nejhorší, co se může stát. Pak by nás už jen
stála peníze. Takhle tu funguje subjekt, který je víceméně schopen vydělat si peníze na svůj provoz.
jektu povídali.
Víceméně?
Když se sečtou všechny výdaje a příjmy, lze říci,
že konečná bilance je velmi, ale skutečně jen velmi
mírně zisková. Pouze z plateb za zpracovaný elektroodpad by ale dílna nepřežila – některé suroviny
jsou pro nás ziskové, jako například měď, za jiné
ale zase musíme platit my. Zachraňují nás dotace
na pracovní místa pro lidi se změněnou pracovní
schopností, kteří tvoří již téměř polovinu zdejších
zaměstnanců.
Jak přijalo v době, kdy se rozhodovalo, co dál
s někdejší budovou mateřské školy, obecní zastupitelstvo nápad na vytvoření dílny na zpracování
elektroodpadů?
Dílna tedy přispěla k větší zaměstnanosti v obci?
Určitě. V této oblasti jsou jen dva větší zaměstnavatelé, zemědělské družstvo, kde pracuje
stotřicet lidí, a OMA, která jich má asi pětadvacet.
ným stoprocentně vlastněná obcí.
Veškerá rozhodnutí podléhají
schválení zastupitelstva v čele se
starostou Karlem Musílkem, se
kterým jsme si také o celém pro-
Naše dílna jich zaměstnává čtrnáct, což v tomto
srovnání není nijak zanedbatelné číslo. Navíc zaměstnáváme především lidi se změněnou pracovní schopností, kteří mají se sháněním práce velký
problém. Pro mnohé z našich zaměstnanců byla
tato pracovní nabídka první šancí po dlouhých letech, kdy byli bez práce.
Karel Musílek, starosta obce Maleč, před budovou
dílny
13
ASEKOL INFO
Sběrné dvory na Mapách.cz
Máte doma vysloužilé
elektrozařízení a hledáte nejbližší
sběrný dvůr? Nově jej najdete
také v mapách internetového
portálu Seznam.cz, na webové
adrese www.mapy.cz.
Pokud zadáte do vyhledávače heslo „zpětný odběr“ nebo „sběrný dvůr“ a jméno města či okresu,
ve kterém se nacházíte, objeví se vám v prohlížeči
nejen poloha daného sběrného dvora, ale navíc
ještě také telefonní kontakt s informací o otvírací
době. Doplnění sběrných dvorů do www.mapy.cz
bylo realizováno na základě aktivity ASEKOLU, který také data o sběrných dvorech portálu Seznam.cz
poskytl a bude zajišťovat jejich pravidelnou aktualizaci.
Elektrošrot na Digitálně.cz
Od září minulého roku můžete
nalézt na serveru Digitálně.cz
(www.digitalne.cz) novou sekci
Elektrošrot.
je dostat informace mezi veřejnost a zvednout tak
povědomí o problematice a povinnostech týkajících se zpětného odběru. Chceme také informovat
o místech, kde je možné vysloužilé elektrospotřebiče k následné ekologické recyklaci odevzdat,“ uvedl k tomu zástupce ASEKOLU Karel Krejsa a dodal:
„spotřebitelská veřejnost má v procesu zpětného
Jde o dlouhodobý projekt společnosti ASEKOL
a internetového portálu Centrum.cz, který bude
pokračovat i během roku 2008. Pomocí této sekce
se kolektivní systém ASEKOL snaží osvětlit problematiku zpětného odběru a jednoduchou formou
uvést základní povinnosti výrobců/dovozců, prodejců i spotřebitelů. „Elektrošrot“ by měl návštěvníkům ulehčit orientaci ve zpětném odběru, popsat
samotný systém a financování zpětného odběru,
upozornit na osvětové kampaně i na další materiály, dále také informovat o možnostech odevzdání
vysloužilých spotřebičů či o právech a povinnostech s odběrem spjatých. Sekce je přehledně rozdělena na pět částí: aktuality, legislativa, zpětný
odběr a recyklace, osvěta a sběrné dvory. „Účelem
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
odběru a recyklace naprosto nezastupitelnou pozici. Nestačí, abychom jako spotřebitelé platili poplatky při nákupu nového spotřebiče, ale musíme
se zodpovědně rozhodnout, co se starým spotřebičem, když doslouží. Osvěty v této oblasti není nikdy
dost.“
Výsledky návštěvnosti na www.digitalne.cz
100 000
90 000
80 000
70 000
Reální uživatelé
60 000
Počet zobrazení
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
září
1/2008
říjen
listopad
prosinec
ASEKOL INFO
Pilotní projekt je úspěšný
V rozmezí od července do konce listopadu 2007 byl realizován v obcích Středočeského kraje pilotní projekt
„Podpora zvýšení zpětného odběru vyřazených elektrozařízení od spotřebitelů v obcích do 1 000 obyvatel
na území Středočeského kraje“. Výsledné množství sesbíraného elektrozařízení jasně ukazuje, že tento typ
„odpadu“ se v menších obcích vyskytuje a také, že obyvatelé mají zájem o jeho šetrné a ekologické odstranění.
čehlavech stojí kontejnery u gymnázia na ulici Plzeňská, u základní školy v Norské ulici a u základní a mateřské školy v Ukrajinské ulici. Doposud proběhla
dvě vyhodnocení kladenského testování. Při prvním
dne 3. 12. 2007 bylo z kontejnerů odvezeno 320 kg
drobných elektrospotřebičů, při druhém na počátku
ledna 2008 přibližně 600 kg.
Díky silné komunikační a mediální podpoře se
podařilo občany dobře informovat a zapojit do projektu. Občané v zúčastněných obcích poté hojně
využívali možnosti ekologicky se zbavit domácích
spotřebičů a dalších elektrozařízení. V pěti obcích
byl vyzkoušen nový sběr nepotřebných elektrozařízení do stacionárních kontejnerů. Tyto nádoby byly
speciálně upraveny pro sběr malých elektrozařízení a umístěny u separačních stání pro kontejnery
na tříděný sběr odpadu. Mobilní svoz byl realizován
v polovině obcí každý měsíc, celkově proběhly čtyři
svozy bez jakýchkoliv komplikací. Vždy bylo množství
vyřazených elektrozařízení až překvapivě vysoké.
Vzhledem k pozitivním výsledkům pilotního projektu v malých obcích bylo testování rozšířeno také
do městské aglomerace. Konkrétně v Kladně bylo umístěno dalších pět stacionárních kontejnerů
a testování zde právě probíhá. Speciální sběrné nádoby naleznou občané v centru u České pojišťovny
na rohu ulic Váňova a Poděbradova a u Okresního
soudu na náměstí Eduarda Beneše. V Kladně Kro-
Obce zapojené do projektu
Bratřínov
80 obyvatel
Černolice
145 obyvatel
Jíloviště
580 obyvatel
Líšnice
300 obyvatel
Okrouhlo
506 obyvatel
Pohoří
137 obyvatel
Slapy
601 obyvatel
Svinaře
287 obyvatel
Trnová
145 obyvatel
Zadní Třebaň
617 obyvatel
Vyhrál Šrotík Botík
Projekt Šrotozemšťan roku
2007 dospěl loni na podzim
do finále. V hlasování, které
probíhalo na internetu
2007“ organizované ASEKOLEM v deseti krajských
městech – Českých Budějovicích, Hradci Králové,
Jihlavě, Zlíně, Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni, Ústí
nad Labem a Liberci. Jména sochám vybírali sami
občané, město Olomouc, rodiště vítězného Šrotozemšťana, získalo od pořádající společnosti ASE-
KOL šek v hodnotě 30 000 Kč, druhé město Hradec
Králové bylo obdarováno šekem na 20 000 Kč.
ASEKOL zorganizoval loni už druhý ročník tohoto happeningu. Hlavním cílem akce bylo přesvědčit občany, aby staré elektrospotřebiče neházeli
do popelnice, ale nosili na sběrný dvůr.
na adrese www.elektrosrot.cz
a prostřednictvím SMS, zvítězil
nakonec olomoucký brachiosaurus
Šrotík Botík. Na druhém místě
skončil dlouho vedoucí stegosaurus
Šroťáček z Hradce Králové.
Sochy Šrotozemšťanů z vysloužilých elektrozařízení vyrostly v průběhu června a září v rámci
osvětové road-show „Nakrmte Šrotozemšťana
15
ROZHOVOR / S Andrewem Brookiem / TEXT: milan machatý / FOTO: David hanykýř
Práce v oblasti životního prostředí
je přitažlivá
Po absolvování oboru účetnictví a finance na Massey University
na Novém Zélandu se Andrew Brookie rozjel do světa. V 90. letech působil
ve střední Evropě, kde pracoval ve společnostech KPMG International
a Young & Rubicam v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku.
V letech 2002 až 2005 byl generálním ředitelem reklamní agentury
DDB v Praze. Posléze se stal regionálním finančním ředitelem DDB
Asia v Hongkongu, kde byl zodpovědný za trhy v Číně, Japonsku, Koreji
a Vietnamu. Nakonec dal ale světu reklamy vale a stal se jednatelem
pražské společnosti Ekolamp působící v úplně jiném oboru.
Můžete v krátkosti představit kolektivní systém
Ekolamp?
Jsme nezisková společnost zajišťující sběr, svoz
a zpracování nefunkčních osvětlovacích zařízení. Za své účastníky zajišťujeme sběr všech použitých svítidel a světelných zdrojů, a to bez ohledu
na značku a na datum, kdy tato elektrozařízení byla
uvedena na trh. V České republice působíme od roku 2005.
Které firmy váš kolektivní systém sdružuje a jaké
výrobky zpětně odebíráte?
Ekolamp sdružuje výrobce a dovozce osvětlovací
techniky, za které plníme jejich zákonné povinnosti. Na druhé straně – tedy na straně sběru – s námi
spolupracují velkoobchody, maloobchody, obce
a odpadové společnosti, jejichž prostřednictvím se
do našeho systému dostávají použitá osvětlovací
zařízení od firem i od samotných občanů.
Jak vlastně takový zpětný odběr funguje?
Kolektivní systém Ekolamp během svého působení na trhu vybudoval již velmi hustou síť sběrných
míst. Vzhledem k tomu, že světelné zdroje jsou velmi křehká zařízení, vybavujeme naše sběrná místa
speciálními kontejnery pro jejich oddělené shromažďování a přepravu. Jakmile se kontejner naplní, je odvezen na tzv. konsolidační místo, kterých
máme v současnosti jedenáct, a jsou rovnoměrně
rozmístěna po celé České republice. Z konsolidač-
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2008
Usměvavý světoběžník zakotvil nakonec v kanceláři
Ekolampu v pražských Strašnicích
ních míst jsou kontejnery ve větším počtu odváženy ke zpracovatelům. Technologie zpracování je
poměrně složitá, a to zejména kvůli obsahu rtuti
v zářivkách a výbojkách. Ekolamp spolupracuje
pouze se dvěma recyklačními společnostmi, které
zaručují splnění zákonných limitů pro zpracování
světelných zdrojů.
Sběr a svoz svítidel probíhá velmi podobným
způsobem jako u světelných zdrojů, jen není potřeba speciálních nádob a svítidla se v současnosti shromažďují a přepravují zejména na paletách.
Zpracování svítidel pro Ekolamp smluvně zajišťují
také dvě společnosti.
Pocházíte z Nového Zélandu, pracovně jste působil v Asii i ve střední Evropě, můžete porovnat
přístup k otázkám životního prostředí v jednotlivých zemích?
Například v oblasti osvětlení a úspor energie vlády
prakticky ve všech vyspělých státech v současnosti začínají předkládat návrhy na omezování užívání
neúsporných žárovek. U některých typů požadují,
aby přestaly být používány do roku 2009. Hledání alternativy k žárovkovému osvětlení však není
snadné, nicméně je nutné. Takové osvětlení stále
produkuje hodně tepla na úkor světla, což je problém, protože osvětlovací zařízení jsou zodpovědná za 19 % globální spotřeby elektrické energie.
Nakolik se liší způsob života lidí v jiných zemích?
Odráží se nějak povaha toho kterého národa
na chuti a schopnosti třídit odpad?
Přístup k třídění odpadu je v jednotlivých zemích
skutečně velmi odlišný.
Například ve Švédsku je povědomí o sběru a recyklaci osvětlovacích zařízení vůbec největší. Švé-
Chceme se zaměřit na velké společnosti, ve kterých se
zářivky a výbojky používají k osvětlení hal a provozů.
V lednu 2008 americký kongres přijal zákon o energetické nezávislosti a bezpečnosti, který obsahuje
ustanovení o postupném stažení běžných žárovek
během následujících deseti let. Obdobné zákazy se
chystají zavést rovněž v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.
Co se týká zpětného odběru, celosvětově jde
o relativně nový trend. Například v Číně je zpětný
odběr elektrozařízení kompletně pod kontrolou
vlády. Evropská unie ve světě vede při vytváření
legislativního rámce v oblasti zpětného odběru
elektrozařízení, i když jednotlivé členské státy implementují směrnice s rozlišným stupněm efektivnosti. V tomto ohledu je nejúspěšnější Švédsko.
dové recyklují osvětlení nejdéle ze všech zemí EU,
a proto dosahují i nejlepších výsledků. Na Novém
Zélandu má každá městská domácnost koše na tříděný odpad – plasty, sklo a kov. Obecní úřad zajišťuje sběr odpadu z domácností pouze z těchto speciálních nádob a potom ještě papíru, který domácnosti
rovněž separují. Ostatní domovní odpad musí být
odnesen pryč v předplacených odpadních taškách.
Jednou ročně je prováděn sběr anorganického odpadu, jakým jsou například i elektrozařízení.
Ví se o vás, že se zajímáte například o biopotraviny a ekologické zemědělství. Byla ekologie vaším
koníčkem už od mládí, nebo jste si k ní našel cestu až později?
K farmářství a biopotravinám mám vztah již od dětství. Kromě toho se rovněž zajímám o botaniku
a zoologii.
Jaké jsou nejbližší plány Ekolampu?
Rok 2008 bude pro EKOLAMP velmi významným
rokem. Chceme být pro veřejnost mnohem srozumitelnější a prosazovat ekologické poslání společnosti ve všech oblastech naší činnosti. Chceme se
zaměřit na velké společnosti, ve kterých se zářivky
a výbojky používají k osvětlení hal a provozů. Nabídneme jim výhodné podmínky spolupráce, pokud se zapojí přímo do našeho systému.
Letos máme v záloze i zvláštní akci pro domácnosti. V nejbližší době chceme zahájit pilotní projekt sběru světelných zdrojů do nového typu sběrných nádob v Praze 6. Po jeho vyhodnocení pak
bude projekt rozšířen po celé České republice.
A vaše osobní plány?
Přečíst více knížek.
V reklamní branži jste byl velice úspěšný, dosáhl
jste postů, jež by většina manažerů považovala
za absolutní vrchol své kariéry. Co vás přimělo
změnit obor?
Když působíte osm let ve financích a deset let v reklamě, je pro vás příležitost pracovat v oblasti životního prostředí přitažlivá jak profesně, tak i z osobního hlediska.
17
ASEKOL INFO
ASEKOL vybral dodavatele
V závěru roku 2007 vyhlásil kolektivní systém ASEKOL výběrové řízení na zpracovatele a následně také
na dopravce pro svoz a zpracování vysloužilých elektrozařízení. Důvodem nebyl jen blížící se termín
ukončení platnosti dosavadních smluvních vztahů a snaha o finanční úspory. Cílem bylo zkrátit svozové
trasy a recyklovat elektrozařízení pokud možno tam, kde dosloužila.
ASEKOL bude od února 2008 dodávat elektrozařízení k recyklaci celkem do dvaadvaceti demontážních a zpracovatelských firem, z nich devět má statut
chráněné dílny. Aktuálně uzavírané smlouvy budou platné dva roky. „Výběrová
řízení probíhala v průběhu listopadu. Jedním z důvodů pro vyhlášení tenderu
byla také naše snaha přizvat ke spolupráci i menší lokální odpadářské firmy,“
uvedla Mgr. Helena Vogelová ze společnosti ASEKOL a doplnila, „svoz nebude
probíhat v rámci krajů k jakémukoliv zpracovateli, ale v rámci svozových oblastí
vždy k jednomu předem vybranému zpracovateli.“ V uplynulém období spolupracoval ASEKOL se sedmi dopravci, od února letošního roku je to již patnáct
partnerů a celkem bylo připraveno čtyřicet svozových oblastí, které vycházejí
z administrativních území obcí s rozšířenou působností.
Zpracovatelé
E CO Retel
Celio
Marketa Remone
D+P Rekont
Kovohutě Příbram
Fermet
Rumpold-T
SKS
Stena Safina
Elektroodpady Dohnal
Ekopart
Odas
HM EKO
M
Liga Bruntál
ASTV
Kovosteel
Respono
Mesit
Charita Opava
OZO Ostrava
Šance pro region
Pražské služby
Dopravci
Remondis
AVE CZ Ústí nad Labem
AVE CZ odpadové
hospodářství
Rumpold-T
MPS Kladno
Compag
Marius Pedersen
TS města, provozovna
Skuteč
Petr Křehlík
Sběrné suroviny UH
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
1/2008
Biopas
Strnadel
SAKO Brno
OZO Ostrava
TS Olomouc
TS Opava
ASEKOL INFO
Křížovka
Deset vylosovaných, kteří nám do 31. března zašlou
na e-mailovou adresu [email protected] správné
znění tajenky, obdrží věcné ceny: rádio, meteostanici,
ježka v kleci nebo trička.
Většina prodejců elektrozařízení
spolupracuje s kolektivními systémy
Kolektivní systém ASEKOL koncem minulého roku oslovil více
než sto prodejců elektra s žádostí o odpověď na několik otázek
týkajících se zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení.
„Poslední prodejci tvoří důležitou součást
sběrné sítě zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Přestože od nich odebíráme jen
zhruba dvacetinu veškerého elektroodpadu, je
pro nás důležité vědět, jaký mají ke zpětnému
odběru vztah,“ říká Zuzana Přikrylová, která
v kolektivním systému ASEKOL vede agendu
posledních prodejců. Otázky mini výzkumu
byly zaměřeny na účast prodejců v kolektivních systémech, nakládání s elektroodpadem,
dostupnost osvětových letáků, vztah prodejců
k vysloužilým elektrozařízením a v neposlední řadě i problémy, které prodejce ve vztahu
k elektroodpadu tíží.
Výzkum ukázal, že většina dotázaných prodejců s kolektivními systémy spolupracuje.
V jedné ze společností ASEKOL, Elektrowin
a Ekolamp jsou zapojeny více než dvě třetiny
prodejců, 11 % spolupracuje se všemi třemi
systémy. V jiném kolektivním systému než
ve výše uvedených je zapojeno pouze 8 %
prodejců. Celkem tedy s kolektivními systémy nespolupracuje necelá čtvrtina prodejců
elektrozařízení.
Potěšující je statistika zájmu zákazníků
o zpětný odběr. Zatímco 44 % spotřebitelů podle slov prodejců vyžaduje informace
často, dalších 52 % uvádí alespoň občasný
zájem. Pouze čtyři prodejci sdělili, že jejich
zákazníci se na zpětný odběr neptají vůbec.
Zapojení posledních prodejců
v kolektivních systémech v %
60
0
Žádný KS
Jiný KS
10
Asekol
20
Elektrowin
30
Ekolamp
40
Všechny 3 KS
50
Zájem zákazníků o informace týkající
se zpětného odběru elektrozařízení
Často
Vůbec
Občas
4%
44%
52%
Vztah prodejců ke zpětnému
odběru elektrozařízení
Odebírá formou „kus za kus“ PCM
Odkazuje na sběrný dvůr
Odebírá vždy
10%
38%
52%
„K osvětě spotřebitelů mohou prodejci využívat informační letáky, které jim dodáváme.
Přes 80 % prodejců, kteří mají smlouvu s naším systémem uvádí, že má letáků dostatek.
Vzrůstající zájem občanů o zpětný odběr se
promítá i do objemu sebraných elektrozařízení,“ udává Přikrylová.
Co se týče vztahu k vysloužilým elektrozařízením, i zde prodejci prokazují, že myslí
a jednají ekologicky a v neposlední řadě velká většina plní své zákonné povinnosti. Více
než polovina z nich je odebírá formou „kus
za kus“, tedy umožňuje spotřebitelům vrátit
v obchodě starý spotřebič při nákupu nového, pokud jde o stejný druh. Dalších 38 %
prodejců dokonce nepotřebná elektrozařízení odebírá i bez nákupu nového. Jen 10 % prodejců neodebírá spotřebiče vůbec a alespoň
zákazníka odkáže na nejbližší sběrný dvůr.
Správné znění tajenky z minulého čísla: Pro nový život staré elektro
Výherci z minulého čísla:
Ranata Haladová, František Veselý, Petra Kofroňová, Ivan Havlínek, Marie Čechová (triko)
Milan Belko, Pavel Kopřiva, Jana Střípková (kniha)
Lenka Tomíčková, Vanda Dušková (MP3 přehrávač)
19