Kultura po dvaadvaceti letech

Transkript

Kultura po dvaadvaceti letech
Kultura po dvaadvaceti letech
Vše prochází změnami, hodnoty však zůstávají… takové motto jsem si vybrala pro
tuto kapitolu, kde srovnávám kulturní nabídku října roku 1983 a téhož měsíce po 22 letech.
Toto období jsem si vybrala víceméně náhodou, když se mi dostal do rukou zpravodaj Kultura
a život z r. 1983. Pokusím se tímto „statistickým“ srovnáním dobrat určitého obrázku, co vše
a jak se v této oblasti změnilo.
V roce 1983 ve městě fungovala tato kulturní zařízení:
Závodní klub VTŽ (dnešní městské divadlo)
Závodní klub ROH VTŽ (v Revoluční ulici, dnes již neexistuje)
Sdružený závodní klub Dolu Jan Šverma (fungoval na náměstí 1. máje, dnes je zde pouze
restaurace„U kohouta“)
Závodní klub železničářů (v Jiráskově ulici, dnes opuštěná budova v majetku Českých drah,
které ji nedovedou využít ani prodat za přijatelnou cenu, takže zřejmě brzy dojde k její
demolici)
Okresní kulturní středisko (dnes funguje jako SKKS)
Kino Praha
Kino Oko
Kinokavárna Svět (dnes již neexistuje)
Okresní dům pionýrů a mládeže (dnes funguje na jiném místě, s širší nabídkou kroužků pro
děti)
V roce 2005 můžeme chodit za kulturou do těchto míst:
Městské divadlo (spadá pod organizaci města s názvem : Správa kulturních zařízení s.r.o.)
Kulturní dům Zahradní (rovněž součást SKZ s.r.o.)
Kino Praha (součást SKZ s.r.o.)
Kino Oko (součást SKZ s.r.o., další dvě kina, která byla vybudována po r. 1983, byla před
několika lety zrušena)
Středisko knihovnických a kulturních služeb (dříve OKS)
Dům dětí a mládeže (v Jiráskově ulici)
Pokud za kulturu považujeme i diskotéky, tak ty se konají pravidelně hned v několika
soukromých zařízeních, například v TIP Klubu na Zahradní. Soukromých restaurací, kde se
hraje hudba různých žánrů (i živé kapely) je několik. Například v Pizzerii Bravo u Delvity se
pravidelně představují jazzová uskupení, restaurace slouží i jako výstavní prostor pro
výtvarníky. Nabídka těchto restaurací a klubů se dá považovat za obdobu dřívějšího ZK
ROH VTŽ.
Z tohoto srovnání vyplývá, že kulturních zařízení v průběhu 22 let výrazně neubylo
ani nepřibylo.
A jaká byla aktuální nabídka jednotlivých typů pořadů ?
147
Říjen r. 1983
Hudební koncerty
9
Říjen r. 2003
7
(V r. 1983 v Chomutově živě vystupovali: Vítězslav Vávra se skupinou Maximum,
Kaktus Plzeň, Kroky Michala Davida, Fešáci, OK Band, pěvecký sbor Hlahol, Arc Cameralis
a Viktor Sodoma, tzn. 3x pop, 2x rock, 1x country, 2x klasika. O 22 let později to byli: The
Backwards-The Beatles revival band, Hana Hegerová, Jakub Smolík, Aron Govea a Gonzalo
Salazar, Mara Cas, trubkový koncert Boříka Čecha a pěvecký sbor V.I.S., děleno podle žánrů
to byl : 1x rock,1x šanson, 1x folk, 1x country, 3x klasika)
Resumé: Ubylo koncertů popových kapel a zpěváků a přibylo koncertů klasické
hudby, tzv. menší žánry jako je rock, šanson, folk či country byly zastoupeny v podstatě
stejně. Hudba k tanci více „letěla“ před 22 lety, dnes již nejsou tyto zábavy natolik žádané
publikem. Samozřejmě výrazně přibylo restaurací, kde hudba tvoří pouhou kulisu ke
konzumaci jídla a zejména pití. Živé kapely dnes navíc vystupují v některých restauracích,
jako například U bizona, kam chodí publikum country, folk či blues. Příjemné klubové
prostředí dotváří stylová výzdoba tohoto podniku (část bývalého malého obchodního centra
v Zengerově ulici). Někdy zde dokonce kolemjdoucí natrefí na „zaparkované“ koně, na nichž
přijeli někteří návštěvníci tohoto klubu.
Dnes festival Cumbajšpíl (na snímku), před 22 lety oblíbený podobně zaměřený festival
Tempo, koncerty rockových či folkových skupin jsou v Chomutově stále žádané. Rozdíl je
snad jen ve kvalitě aparatury a v tom, že dnes kapelám nikdo necenzuruje texty, ani nemusí
procházet „ schvalovačkami“.
148
Hudební pořady
Taneční večery+diskotéky
2
25
2 (v tomto počtu nejsou zahrnuty akce
soukromých restauratérů)
Divadelní představení
Komponované pořady – oslavy
Literární či filmové pořady
Zábavné pořady se známou osobností
Akce zájmových sdružení
Pohádky
1
1
2
2
10
1
2
4
1
2
11
3
U akcí zájmových sdružení jsem za sledované období r. 1983 vynechala všechny
politicky zaměřené akce jako byly různé „aktivy“ a zaznamenala jsem čistě zájmové aktivity
v těchto oblastech: numismatika, přírodověda, technika, ochrana životního prostředí či
historický šerm. Bohatá byla v této době činnost zájmových kroužků, byly to pravidelné
schůzky např. filatelistů, filumenistů, loutkářů, fotoamatérů, tanečníků, alpínkářů, chovatelů
exotického ptactva a včelařů. O 22 let později se z těchto zájmových okruhů pravidelně
scházeli zřejmě již jen chovatelé, kynologové a tanečníci. Konala se ovšem řada
jednorázových akcí, zejména se zaměřením na výtvarnou výchovu, přibyly vzdělávací pořady
pro seniory (oblast přírodovědy a historie). Bohatá nabídka zájmové činnosti je dnes určena
dětem, kdy v Domu dětí a mládeže fungují nejrůznější kroužky dle zájmu veřejnosti i
možnosti sehnat vhodné lektory. Novinkou je například oblast vzdělávání v oblasti výpočetní
techniky. V obou sledovaných obdobích fungovala přibližně ve stejném rozsahu Základní
umělecká škola (dříve LŠU), kurzy společenského tance v divadle a jazykové kurzy (v r. 1983
navíc kurzy střihů a šití.)
Podíváme-li se na filmovou nabídku, tak zde se projevuje jak změna životního stylu,
tak uznávaných hodnot. Pouhá čísla by fandila r. 1983, kdy se za 1 měsíc odehrálo 82 filmů.
Největší část nabídky ovšem tvořily filmy sovětské, na které se chodilo hlavně povinně (v
rámci školní výuky). 27 kousků z produkce našeho „přítele na věčné časy a nikdy jinak“
doplňovalo 13 filmů z ostatních socialistických zemí, o něž mezi diváky též nebýval příliš
zájem. Divácky nejžádanější bývaly tituly z kapitalistické ciziny, těch se promítalo 14 (z toho
pouze 2 vyrobené v USA). Hrálo se dost českých filmů (nových i starších) a to 24. Podle typu
filmu to byly nejčastěji příběhy, zastoupeny byly komedie, drama, dobrodružné, sci-fi a
pohádky.
O 22 let se na nabídka výrazně změnila. Filmů i dnů, kdy se promítá, ubylo. Do kina
dnes chodí převážně mladí lidé, střední generace poněkud zlenivěla. Svou roli zde
samozřejmě hraje i cena vstupenek, která se dnes pohybuje kolem 70,- Kč za lístek. Za lákavé
nové filmy diváci dají klidně i víc, ale o běžnou nabídku není příliš zájem (téměř každá
domácnost má dnes video a půjčuje si filmy domů na kazetách, což vyjde levněji). Navíc má
většina domácností v Chomutově kabelovou televizi s množstvím kanálů. V kinech výrazně
vedou filmy vyrobené v USA, těch se promítalo 16, české filmy se na plátně objevily jen 3, o
něco více bylo koprodukcí (5), celkem si diváci mohli vybrat z nabídky 29 filmů. Podle žánrů
nejvíce vedou filmy akční, následované komediemi. Umělecké filmy se v nabídce objevily ve
2 případech.
149