Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Transkript

Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Markéta Pavlasová
Rusko-české frazeologizmy biblického původu s křestními
jmény v komparativním aspektu.
Bakalárská diplomová práce
2013
Anotace: Hlavním cílem disertační práce je zachytit shody a rozdíly v ruskočeských frazeologizmech, jejichž klíčový komponent tvoří biblické křestní jméno.
V práci jsme použili klasifikaci podle sémantických polí a z hlediska jejich
obsahové ekvivalence. Zajímala nás i etymologie jednotlivých frazeologických
jednotek, jejich stylové uplatnění se zřetelem k přesahům do jiných funkčních stylů
(nejčastěji do prostě-sdělovacího), zabarvenost frazémů s důrazem na expresivní
vyjádření a také užívání frazémů v původním či v pozměněném významu. Jedním
z dílčích cílů bylo zjistit četnost frazeologických variant ruského či specificky
českého původu nebo naopak etymologické shody v obou slovanských jazycích,
příp. jejich výskyt v jiných slovanských (často také v germánských a románských)
jazycích. K ucelení obrazu o frazémech biblického původu s křestními jmény nám
posloužil i kulturologický aspekt, který je s některými tvary úzce spjat a bez
hlubšího zkoumání biblických postav bychom nemohli zcela správně identifikovat
danou osobu také z hlediska frazeologie.
ÚVOD
Impulzem k výběru tématu disertační práce pro mě byla má dosavadní pedagogická praxe
ve výuce českého a ruského jazyka a literatury na Biskupském gymnáziu Brno. Vcelku
často setkávám se zvídavými dotazy studentů, kteří se ptají, proč se určitý frazeologizmus
užívá v daném a ne v jiném významu, kde se vlastně frazém poprvé objevil apod. Studenty
také často vůbec nenapadne primární spojení frazému s historií, náboženstvím či
literaturou. V souvislosti s tímto zjištěním mě napadlo zpracovat disertační práci
zaměřenou na frazeologizmy biblického původu, které „prožívají“ v dnešní době
„renesanci“ a v dřívějších dobách jim nebyla z politických důvodů věnována patřičná
pozornost. Domnívám se také, že téma lze považovat za velmi aktuální z překladatelského
a jazykového hlediska i z hlediska kulturně-historického a literárního.
Předmětem výzkumu disertační práce jsou ruské a české frazeologické jednotky
s komponentem biblického křestního jména. Tyto frazeologické jednotky jsou spjaty
s určitou osobou a událostí z Bible.
Tzv. biblickou frazeologii můžeme rozdělit na několik podskupin – na náboženskou
frazeologii, křesťanskou frazeologii a biblickou frazeologii, jejichž výskyt můžeme doložit
přímou citací v Písmu (Ferencová, 2006: 90-91). Ferencová dále dělí biblickou frazeologii
na frazémy, které se v Bibli nacházejí v ustálené podobě, na frazémy, které jsou spojeny
s konkrétní událostí z Písma a na frazémy, jejichž součástí je jméno osoby z Bible. Frazémy
spojené s konkrétní událostí a osobou z Bible byly inspiračním momentem pro výběr
tématu disertační práce.
Hlavním cílem disertační práce je zachytit shody a rozdíly v rusko-českých
frazeologizmech, jejichž klíčový komponent tvoří biblické křestní jméno (ve výjimečných
případech i jiné křestní jméno mytologické postavy – např. z antické či ze slovanské
mytologie). V práci jsme použili klasifikaci podle sémantických polí a z hlediska jejich
obsahové ekvivalence.
V disertační práci jsme užili srovnávací metodu založenou na komparaci podle
sémantického kritéria. Jednotlivé frazémy spolu tvoří vzájemně propojené skupiny, které
jsou rozděleny tematicky.
8
Frazémy jsme rozdělili do tzv. frazeosémantických polí. Frazeosémantická pole jsou
významové skupiny frazémů vyčleněné na základě společného sému. Frazémy jednoho
frazeosémantického pole se navzájem nachází v různých sémantických vztazích.
Základním vztahem je synonymie.
V naší práci jsme vydělili šest frazeosémantických polí – frazeosémantické pole
„Duševní prožívání člověka“, frazeosémantické pole „Lidské společenství – rodina“,
frazeosémantické pole „Zevnějšek člověka“, frazeosémantické pole „Konec lidského
života“, frazeosémantické pole „Fyziologické stavy člověka“ a frazeosémantické pole „Čas
– doba – vnímání času“. Frazeosémantická pole se dále člení na tzv. frazeosémantické
skupiny, tj. skupiny frazémů vyjadřující společný význam.
Vzhledem ke specifickému jazykovému materiálu (frazeologizmy s křestním jménem
biblické postavy) jsme vytvořili vlastní klasifikaci, která se opírá o klasifikaci podle
ekvivalence ruských bohemistů L. I. Stěpanové a V. M. Mokijenka. Zkoumané
frazeologické jednotky jsme rozdělili do šesti skupin – úplné ekvivalenty s křestním
jménem biblické postavy, částečné ekvivalenty s křestním jménem biblické postavy,
frazeologické analogy s křestním jménem biblické postavy, specifické ruské frazeologizmy
s křestním jménem biblické postavy, specifické české frazeologizmy s křestním jménem
biblické postavy a na překladové ekvivalenty (bez biblického křestního jména).
Zajímala nás i etymologie jednotlivých frazeologických jednotek, jejich stylové uplatnění
se zřetelem k přesahům do jiných funkčních stylů (nejčastěji do prostěsdělovacího),
zabarvenost frazémů s důrazem na expresivní vyjádření a také užívání frazémů v původním
či v pozměněném významu. Excerpci materiálu doplňují i starší české frazémy, jejichž
nejstarší varianty pocházejí už z 16. století.
Dalším záměrem práce bylo zjistit četnost specifických frazeologických jednotek ruského
či českého původu nebo naopak případný výskyt tzv. internacionálních frazémů v jiných
slovanských či v jiných indoevropských jazycích. K ucelení obrazu o frazémech biblického
původu s křestními jmény nám posloužil i kulturologický aspekt, který je s některými tvary
úzce spjat a bez hlubšího zkoumání biblických postav bychom nemohli zcela správně
identifikovat danou osobu také z hlediska frazeologie.
Materiál k disertační práci byl vyexcerpován z ruských a českých frazeologických
slovníků, výkladových slovníků, encyklopedií, slovníků biblické kultury, jazykovědných i
9
kulturologických monografií, etymologických slovníků, statí z odborných časopisů, ale
také z publicistických článků a z umělecké literatury. Frazeologické jednotky jsme
nacházeli i v internetových slovnících biblické kultury, v článcích odborného tisku na
internetu, ale také v aktuálních internetových příspěvcích (např. z kázání) představitelů
farností a sborů římskokatolické, evangelické a pravoslavné církve.
Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V první části jsou uvedeny
teoretické poznatky z oblasti frazeologie a idiomatiky, vč. historie zkoumání frazeologie
obou slovanských jazyků se zřetelem na frazeologické obraty umělecko-literárního
charakteru, mezi které zařadíme i frazémy biblického původu. První kapitola také uvádí
možné klasifikace frazeologických jednotek podle typu ekvivalence. Je zde uvedena i
vlastní klasifikace autorky, kterou použila v disertační práci.
Ve druhé teoretické kapitole je věnována pozornost vlastním jménům a historii
oblíbených křestních jmen v ruštině i v češtině. Třetí část nastiňuje historii biblického
překladu, dělení tzv. biblické frazeologie a předkládá pojednání o morálních a etických
hodnotách, které biblická frazeologie reprezentuje.
V dalších šesti prakticky zaměřených kapitolách provádíme konkrétní sémantickou
komparaci rusko-českých frazeologických jednotek s křestními jmény biblického původu.
Některá křestní jména biblických postav mají symbolický význam a funkci frazému plní již
samotné křestní jméno. Také tento typ frazémů jsme zahrnuli do naší frazeologické
excerpce.
Závěrečná část práce se skládá ze závěru, rusky psaného resumé, seznamu použité
literatury a příloh. Přílohy č. 1 - 6 tvoří rejstříky zkoumaných frazeosémantických polí a
frazeosémantických skupin. V Příloze č. 7 je uveden etymologický slovníček českoruských křestních biblických jmen užitých v disertační práci.
Přílohu č. 8 tvoří dotazníkový výzkum, který vznikl na podzim roku 2010, jehož cílem
bylo zjistit (ne)znalost biblických frazémů s křestními jmény. Respondenty anonymního
dotazníku byli čeští i ruští studenti a učitelé. Téměř 200 respondentů dotazníku vytváří
reprezentativní vzorek o znalosti biblických frazémů v současné komunikaci. K dotazníku
jsou také přiloženy konkrétní anketní otázky pro studenty i učitele jak v českém (v. Příloha
č. 9), tak v ruském znění (v. Příloha č. 10).
Závěrečná Příloha č. 11 je malou exkurzí do oblasti botaniky a gastronomie. Jsou v ní
10
abecedně seřazeny lidové názvy pokrmů, rostlin, nerostů a stromů vzniklé na základě
biblických křestních jmen. Jedná se o ilustrační výběr, který pouze doplňuje význam
biblických postav, který se odrazil i v botanických a jiných názvech.
Fond zkoumaných frazeologických jednotek není a ani nemůže být úplný. Jedná se
jazykové prostředky uplatňující se především v živé komunikaci mající svá národní
specifika daná svébytným kulturním, náboženským a historickým přesvědčením a
myšlením. A bude cílem další generací pedagogů, kněží, ale také rodičů, aby pomáhali
svým dětem, studentům a svěřencům utvářet a tříbit znalosti o biblické kultuře a o jeho
svébytném obrazném jazyku, který je inspirativní už od doby svého vzniku a stále nám
nabízí nové podněty k zamyšlení.
11
I. TEORETICKÁ ČÁST
1. FRAZEOLOGIE JAKO JAZYKOVĚDNÁ DISCIPLÍNA
1.1 Místo frazeologie v systému věd
Frazeologii řadíme mezi jazykovědné disciplíny, objektem jejího zkoumání jsou
frazeologická spojení "фразеологические обороты", tj. ustálená slovní spojení
sémanticky ekvivalentní slovu, ale i větným celkům (např. spojení typu поставитъ на
ноги, душой и телом, Лес рубят - щепки летят aj.). Frazeologii a idiomatice byla
věnována pozornost již od starověku - učence antického Řecka a Říma zajímala přísloví,
výroky a citáty známých osobností a tzv. okřídlená slova. Pojmenování frazeologie se
poprvé objevuje v roce 1558 v řecko-latinském slovníku M. Neandra. Postupně se začalo
jeho širší uplatňování v lexikografické tvorbě a nejčastěji konkurovalo názvu idiomatika.
Frazeologie patří k poměrně mladým jazykovědným oborům. Jako samostatná disciplína
se začala rozvíjet až ve druhé polovině 20. století. Za jejího zakladatele je považován
švýcarský lingvista Charles Bally (1865 - 1947) - žák Ferdinanda de Saussura, který vydal
spolu s Albertem Séchehayem de Saussurův Kurs obecné lingvistiky, cyklus přednášek na
ženevské univerzitě z let 1907 - 1911.
Společně se slovotvorbou, sémantikou, etymologií, onomastikou a lexikografií se
frazeologie a idiomatika dnes řadí do oblasti lexikologie. Předmět frazeologie je mnohem
širší a nemůžeme opomíjet ani fakt, že se dotýká dalších jazykových disciplín, např.
syntaxe a stylistiky, ale také i disciplín společenskovědních, zejména filozofie,
psychologie, etnografie či historie. V jazykovědě se neustále objevují protichůdné názory o
místě frazeologie v systému jazyka, o tom, co vše spadá do oblasti frazeologie a není stále
jednoznačně vyřešena ani její terminologie. Představitelé jednotlivých lingvistických škol ji
podle různého úhlu pohledu zařazují odlišně – jedni do nauky o slově, jiní do nauky o větě.
Někteří z nich, jako např. M. Čejka se neztotožňuje s názorem, že by do oblasti frazeologie
náležely drobné útvary mikrotextové povahy, jakými jsou rčení, přísloví, pořekadla či
pranostiky.
Termínem frazeologie běžně označujeme nejen souhrn frazeologických jednotek (obratů,
12
výrazů a spojení), frazeologismů, frazémů v jazyce, ale také jazykovědnou disciplínu, která
se zabývá zkoumáním a popisem frazeologického fondu daného jazyka. Frazeologie je
pokládaná za jednu z nespecifičtějších oblastí každého přirozeného jazyka a podle stupně
jejího ovládání se často hodnotí celková úroveň znalosti cizího, ale i mateřského jazyka.
J. Filipec a F. Čermák uvádějí následující definici frazeologie: „Frazeologie a idiomatika
je dnes samostatná jazyková disciplína zabývající se studiem, případně i popisem
svérázných jazykových jednotek různého typu a více úrovní, které dlouho vzdorovaly
souvislému popisu. V běžném povědomí vystupují tyto jednotky, tj. frazém a idiom,
nejčastěji jako sémanticky nerozložitelné.“
Podle F. Čermáka se oba pojmy frazeologie a idiomatika prakticky překrývají. Sám pak
ve svých pracích používá frazeologii pro označení formálních aspektů jevů, zatímco
idiomatiku pro označení sémantických aspektů (studuje význam výrazu). Idiom se může
někdy skládat z lexikálních jednotek, které se nikde jinde v jazyce neobjevují a jsou
považovány za monokolokabilní (např. nechat někoho na holičkách - holičky slovo, které
se v jiném spojení v jazyce neobjevuje). Dalo by se tedy konstatovat, že idiomatika je
součást frazeologie a spadá do ní, jelikož zkoumá pouze idiomy (specifické frazeologické
jednotky), kdežto frazeologie obrací pozornost všem ustáleným slovním spojením.
1.1.1 Užití frazeologie
Většina definicí se shoduje v tom, že se frazém vyznačuje víceslovností, ustáleností,
reprodukovatelností a sémantickou celistvostí; někteří lingvisté uvádějí také další kritéria
vymezení frazeologických jednotek, a to syntaktickou ustrnulost, přítomnost archaizmu,
nezaměnitelnost komponentů, vázaný význam komponentu, ekvivalentnost slovu,
nepřeložitelnost apod.
V porovnání se slovem je frazém jednotkou anomální také v jiném aspektu - plní sice
funkci nominativního znaku, ale současně je v jazykovém systému jednotkou přebytečnou.
Tato přebytečnost je však vyvážena jinou funkcí, a to funkcí expresivní: "Под
фразеологической
единицей
понимается
относительно
устойчивое,
воспроизводимое, экспрессивное сочетание лексем, обладающее (как правило)
13
целостным значением" (Mokijenko, 1980: 4). Kromě termínu frazém užíváme také jeho
synonymní výrazy frazeologická jednotka a rčení.
Někteří autoři řadí mezi frazeologické jednotky také přísloví a pořekadla (пословицы и
поговорки). Oba tyto termíny jazykovědci od sebe zřetelně odlišují. Velmi lapidárně
rozlišil přísloví a pořekadla sběratel ruské lidové slovesnosti V. I. Dal: "Пословица
(přísloví) - это коротенькая притча, суждение, приговор, поучение, высказанное
обиняком и пущенное в оборот под чеканом народности; поговорка (rčení, pořekadlo)
- околъное выражение, переносная речъ, простое иносказание, способ выражения, не
без притчи, без суждения, заключения.
Mezi lidová rčení (пословицы) můžeme zařadit následující typy frazeologických spojení:
без труда не вынешь и рыбку из пруда; любишь кататься, люби и саночки возить;
rčení (поговорки) - např. свалбивать с больной головы на здоровую, чужими руками
жар загребать, погибоша аки обре, вертеться как белка в колесе aj. Termín přísloví
(поговорка) tedy označuje frazém s obrazným vyjádřením, výrok s mravním ponaučením,
poučkou. Pojem rčení (пословица) chápe většina lingvistů jako idiom nebo frazeologizmus
v užším slova smyslu (Röhlich 1977, 1991). Tato klasifikace se ujala také v české
frazeologii, kde se užívají ekvivalentní pojmy rčení a přísloví.
1.1.2 Původ frazeologických jednotek
Frazémy vznikaly na základě zkušeností národa, jeho dějin, kultury, dobových názorů
apod. Ruští jazykovědci V. T. Kostomarov a E. M. Vereščagin uvedli pojem
"национально-культурная или этнокультурная семантика языка". Frazeologická
zásoba každého jazyka představuje "наиболее самобытное его явление" (Rojzenzon,
1977: 116), neboť frazémy kumulují ve své sémantice údaje o národních reáliích, obřadech,
zvycích, přírodě a způsobu života atd.
V současné ruštině se vydělují následující skupiny frazeologických jednotek:
1.
Změna významu volných spojení slov - užití těchto slovních spojení
v přeneseném, metaforickém významu (намылить голову – „zvednout mandle“,
гнуть спину – „dřít se“ aj.).
2.
Změna významu ustálených spojení - spojení typu красная девица, бить
14
челом aj.; ve frazému красная девица vyjadřuje adjektivum význam hezká,
v jiném slovním spojení se již neužívá (srov. красный – červený, rudý).
3.
Vytvoření podle existujícího modelu frazému, tvoření dle analogie - např.
задать баню („zatopit komu“) - задать жару („chovat se k někomu krutě“).
4.
Přejímky z cizích jazyků – mohou být převzaty v původním jazyce, užíváme je
bez překladu – časté jsou přejímky z latiny: homo sapiens - разумный человек
(„člověk rozumný“). N. M. Šanskij k této skupině frazémů přidává také velké
množství
frazeologizmů
ze
staroslověnštiny
(v
ruské
literární
tradici
церковнославянский язык) jako například камень преткновения („kámen
úrazu“),
избиение
младенцев
(„vraždění
neviňátek“),
вавилонское
столпотворение („babylónské zmatení jazyků“).
5.
Frazeologické kalky – obraty, které svým překladem frazému kopírují jeho
strukturu, jedná se o doslovný překlad, např. водить за нос („vodit za nos“)
z něm. an der Nase herum führen, небоскрёб („mrakodrap“) z angl. sky scraper
aj. Zajímavou ukázkou kalku s extralingvistickou konotací je rčení bez práce
nejsou koláče (rusky "ничто не дается без труда"), které vyjadřuje tvrzení, že
bez práce a bez námahy nemůžeme dosáhnout určitého cíle, srov. ruské без
труда не выловишь и рыбку из пруда.
6.
Frazeologické polokalky – Под фразеологическими полукальками обычно
понимают обороты, часть которых сохраняет оригинальную форму, а
другая часть представляет собой перевод части иноязычного оборота
(Stěpanova, 2003: 78). Jedná se tedy o výrazy, u nichž je jedna část cizího slova
přeložená a druhá ponechána bez překladu, mezi časté polokalky patří v češtině
výrazy z němčiny: táhnout se jako štrúdl („jít velmi pomahu, nespěchat“) - něm.
Strudel – jablečný závin z listového těsta; mít rajc – být přitažlivá, zajímavá (něm.
Rajc – krása, přitažlivost) aj.
Mnohé polokalky vytvářejí dubletní tvary s kalky, např. mít pech – mít smůlu, být celý
hin z čeho – být celý pryč z čeho, nemít ánung o čem – nemít ponětí o čem aj. Kalky
vznikly ve vývoji jazyka později; v současné době můžeme kalky a polokalky od sebe
vcelku zřetelně odlišit – polokalky se užívají v lidové řeči a v běžném hovoru (jednotky
s výraznou expresivitou), kdežto kalky našly uplatnění v jazyce knižním.
15
Všichni badatelé zdůrazňují význam frazémů jako jednotek, které odrážejí svébytnost
historie, folklóru a způsobu života každého národa. Evropská civilizace se formovala pod
vlivem křesťanských dějin a kultury, ale také pod vlivem kultury starého Řecka a Říma.
Uvedené faktory našly svůj význam i ve frazeologickém fondu ruštiny a češtiny. Tyto
internacionalizmy můžeme rozdělit do několika skupin:
Vlastní internacionalizmy se vyskytují v různých jazycích; tuto skupinu můžeme dále
diferencovat na biblické frazémy – např. čes. mýt si ruce jako Pontský Pilát; rus. умывать
руки (как Пилат); slov. umývať si ruky (jako Pilát); antické frazémy – čes. Tantalova
muka; rus. танталовы муки, slov. tantalové muky; frazémy ze starších dějin – čes.
Kolumbovo vejce, rus. колумбого яйцо; slov. Kolumbovo vajce.
Internacionalizmy, které se vyskytují minimálně ve dvou jazycích; mohou vzniknout
v jednotlivých jazycích totožně na základě společného vzorce či na základě podobných
zkušeností a vztahů k různým životním situacím, např. frazémy vyjadřující přírodní jevy,
živočišnou říši, techniku, politiku – např. čes. železná opona; rus. железный занавес; slov.
železná opona aj.
L. I. Stěpanova uvádí (2004: 15), že největší přínos v českých a ruských
extralingvistických reáliích mají frazémy spojené s dějinami, s folklórem a frazémy
pocházející z literatury (např. dopadnout jak sedláci u Chlumce; Мамай прошёл; hloupý
Honza – Иванушка-дурачок; Ježibaba - Баба Яга aj.
1.1.3 Klasifikace frazeologických jednotek podle typu ekvivalence
V současné jazykovědě můžeme čerpat z několika možných náhledů na klasifikaci
frazeologických jednotek podle typu ekvivalence. Neexistuje jednotný názor na klasifikaci
frazeologických jednotek a názory badatelů se různí. Uvedeme několik možných přístupů
ke klasifikaci frazeologizmů.
E. Sekaninová rozlišuje tři typy ekvivalence, a to: 1. symetrickou ekvivalenci (tzv.
absolutní ekvivalenty). Jedná se o frazémy, které mají stejný obsah, motivaci i formu. 2.
symetricko-asymetrickou ekvivalenci – jedná se o případy, kdy jeden výraz se sémovým
obsahem používá svoji sémovou realizaci s částečně odlišnou motivací. Třetím typem je
asymetrická ekvivalence – jedná se o takové typy frazeologizmů, ve kterých je shoda
16
obsahu a neshoda formy.
A. Jarošová (1990, 197) dělí ekvivalenty na homoplánové a heteroplánové. Tři logické
typy ekvivalence - plnou, částečnou a nulovou - uvádí H. - P. Kromann, T. Riiber a P.
Rosbach (1984).
Jinou klasifikaci uvedl J. P. Golceker, který pracuje s pojmy:
1. frazeologické ekvivalenty
2. frazeologické analogie
3. frazeologické paralely
4. frazeologické kalky1
Tato klasifikace však zvedla vlnu kritiky u lingvistů, kteří se s ní ne zcela ztotožnili.
Podobným způsobem klasifikovali vztahy mezi frazeologismy dvou jazyků i bulharští
teoretici V. Vlachov a S. Florin:
1. lexikologický překlad
2. překlad volným slovním spojením
3. překlad přejatým frazeologizmem
4. překlad opisem (Мокиенко, Степанова 1995: 27).
F. Čermák (1995) charakterizuje ekvivalenci jako vztah mezi lexémem v určitém významu
výchozího jazyka a formou cílového jazyka založený na jejich (téměř) identickém, resp.
vysoce podobném významu a funkci, zatímco členy, koncovými termíny tohoto vztahu jsou
ekvivalenty. Tento vztah přitom obvykle je asymetrický a ekvivalentem v druhém jazyce
nemusí vždy být nutně lexém, ale jiná forma.
Ekvivalence by měla být podle Čermáka především sémanticko-funkční povahy a měla by
být založena na aproximativní identitě úzu. Prakticky je třeba počítat alespoň s pěti typy
ekvivalence:
1. jednoznačná ekvivalence: situace, kdy jedna odpovídá jedné, a=a, která je řídká
2.
opis: chybí ekvivalent a je třeba proto podat funkční vysvětlení, stručné vytčení toho,
čeho se ten který lexém týká (= obvyklá encyklopedická informace)
1
Naše řeč. BOZDĚCHOVÁ, I. Dvě práce z frazeologické dílny ruských bohemistů. [online]. [cit. 2013-0321]. Dostupné z: < http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7596>
17
3. částečná ekvivalence mnoha typů: tvoří škálu přechodů mezi (1.) a (2.); lze tu z
hlediska distribuce rozeznat aspoň tři typy těchto relací:
3a) vztah širší a užší a naopak (vůči druhému jazyku): daný pojem se pak může
rozdvojit, popř. v cílovém jazyku roztrojit a jde pak o tzv. komplementární ekvivalenci,
např. angl. cut a čes. stříhat, krájet, sekat, popř. čes. ržát a angl. neigh, whinny
3b) obecné a specifické a naopak: např. čes. babička a švéd. farmor, mormor (babička z
otcovy a matčiny strany), čes. prst a angl. finger, toe (prst u ruky a nohy)
3c) u rovnocenných pojmů může jít také jen o částečný průnik, kdy se výchozí lexém a
ekvivalent překrývají jen zčásti; např. i původně společný název pro „stožár“ v hol. mast
a angl. mast, kde však jde totéž, kromě velkého společného průniku, o přesah do
významu „borovice“ v holandštině a do významu „kolmý stožár jeřábu s fixním úhlem
ramene“ v angličtině.
Mokijenko a Stěpanova2 (1995: 27-28) předkládají jiné možné dělení vícejazyčných
frazeologických jednotek na:
1. úplné ekvivalenty (полные эквиваленты) – frazémy, které mají shodnou strukturu,
obraznost a přenesený význam, např. глупой как пень – hluchý jako pařez
2. částečné ekvivalenty (частичные эквиваленты) – frazémy, které si zachovávají
totožnou sémantiku a vnitřní formu, ale liší se větším či menším počtem
komponentů, v těchto frazémech se mohou objevit gramatické odlišnosti, např.
молоко на губах не обсохло – teče mléko po bradě
3. poměrné ekvivalenty (относительные эквиваленты) – u těchto typů frazémů
dochází k částečné záměně obraznosti se zachováním podobné sémantiky, např.
делать из мухи слона – dělat z komára velblouda
4. frazeologické analogy (фразеологические аналоги) -
frazémy mající různou
obraznost či strukturu, ale zachovávají si podobný význam, např. клевать носом –
tlouct špačky
2
Tento typ ekvivalence jsme z důvodu praktického zaměření disertační práce využili při klasifikaci
frazeologizmů, ovšem částečně jsme užili klasifikaci vlastní – v. níže.
18
5. bezekvivalentní frazeologizmy (безэквивалентные фразеологизмы) – vyskytují se
pouze v daném jazyce, jsou spjaty s reáliemi konkrétního jazyka, jedná se o
„typicky národní“ idiomy, např. собаку съесть, куда Макар телят не гонял aj.
1.1.4 Vlastní klasifikace frazeologických jednotek v disertační práci
V disertační práci jsme při klasifikaci frazeologizmů užili vlastní klasifikaci z hlediska
obsahové ekvivalence, která je založena na přítomnosti biblického křestního jména
(příp. výjimečně jiného mytologického křestního jména z antické či ze slovanské
mytologie) v ruském nebo v českém frazeologizmu. Biblické křestní jméno, které se váže
ke konkrétní biblické události a osobě, je klíčovým komponentem excerpce jazykového
materiálu v naší disertační práci.
Při excerpci rusko-českých frazeologických jednotek jsme se inspirovali klasifikací podle
L. I. Stěpanové a V. M. Mokijenka (1995, 2008 – srov. výše), kteří vydělují frazémy
s úplnou ekvivalencí, s částečnou ekvivalencí, poměrné (též relativní) ekvivalenty,
frazeologické analogy a bezekvivalentní frazeologizmy. Podle této koncepce jsme rovněž
frazémy rozdělili na úplné, částečné a na frazeologické analogy. Vzhledem ke
specifickému jazykovému materiálu jsme k tomuto dělení přiřadili další tři vlastní
kategorie, a to specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy, specifické
české frazémy s křestním jménem biblické postavy a překladové ekvivalenty (bez užití
křestního jména biblické postavy).
Úplné ekvivalenty s křestním jménem biblické postavy vyjadřují v obou jazycích
shodný význam, totožné obsazení lexikálních komponentů, shodnou strukturu i obraznost.
Pokud je zkoumané křestní jméno v jednom jazyce uvedeno s malým a v druhém jazyce
s velkým písmenem (a vyjadřuje stejnou sémantiku), taktéž jej zařadíme mezi úplné
ekvivalenty. Objevuje-li se v jednom z jazyků frazém v infinitivu a v druhém v určitém
tvaru (při zachování totožné sémantiky), opět jej charakterizujeme jako úplný ekvivalent.
Částečné ekvivalenty s křestním jménem biblické postavy mají shodný význam,
stejnou nebo velmi podobnou obraznost, ale obsahují gramaticky nebo lexikálně odlišný
výraz, formu, což je často determinováno charakterem jazyka, jeho pravidly a zásadami.
Jako částečné ekvivalenty jsme charakterizovali i tvary shodující se v sémantice i v grafice,
19
ovšem odlišující se v jednom z jazyků svým básnickým vyzněním – např. tvar plnící funkci
spíše básnického přívlastku (epiteta) než frazému (srov. např. Kristova muka - muka
Kristova).
Frazeologické analogy s křestním jménem biblické postavy se v naší klasifikaci
vyznačují shodným významem. Klíčovým komponentem této kategorie je odlišné jméno
biblické postavy (nebo jiné mytologické křestní jméno) v ruštině nebo v češtině.
Frazeologické analogy mohou mít také odlišnou obraznost a obsahují gramaticky
i lexikálně odlišný výraz.
Součástí naší klasifikace jsou specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické
postavy. Zásadním komponentem je opět křestní jméno biblické postavy, které se objevuje
pouze v ruštině. V češtině doplníme tvar buď frazeologickým ekvivalentem bez užití
biblického křestního jména (v některých případech jsme dohledali jiné křestní jméno) nebo
vlastním překladem, který vyjadřuje význam daného frazeologizmu; je uveden kurzívou
(bez tučného označení).
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy jsou paralelou
k předchozímu. Jedná se o typ frazémů, které se s biblickým křestním jménem nacházejí
pouze v češtině. V ruštině doplníme tvar buď frazeologickým ekvivalentem bez užití
biblického křestního jména (v některých případech jsme dohledali jiné křestní jméno) nebo
vlastním překladem, který vyjadřuje význam daného frazeologizmu; je uveden kurzívou
(bez tučného označení).
Poslední skupinu sledovaných frazeologizmů tvoří překladové ekvivalenty. Překladové
ekvivalenty vždy doplňují specifický ruský frazém s křestním jménem biblické postavy
nebo naopak specifický český frazém s křestním jménem biblické postavy. Jejich součástí
tedy není křestní jméno biblické postavy, protože daný ekvivalent s křestním jménem nebyl
dohledán. Překladový ekvivalent uvádíme buď jako frazeologický ekvivalent zachovávající
si podobnou sémantiku (bez biblického křestního jména) nebo jako vlastní překlad
(označen kurzívou).
V konkrétní sémantické komparaci frazémů uvádíme následující dělení frazémů: úplné
ekvivalenty, částečné ekvivalenty, frazeologické analogy. Tyto typy frazémů obsahují vždy
biblické křestní (nebo jiné mytologické) jméno; jelikož se setkáváme i s tzv. specifickými
ruskými (nebo českými) frazémy s křestním jménem biblické postavy, byli jsme nuceni takto
20
zjednodušeně pojmenovat první tři kategorie, aby nedocházelo poté k omylům v počtu
frazémů při kvantitativním zhodnocení frazémů. Pokud se tedy ve zkoumaných
frazeosémantických polích objeví v některé frazeosémantické skupině úplné i částečné
ekvivalenty, pak je uvádíme při kvantitativním zhodnocení dohromady3, a to z toho
důvodu, že zásadním bodem v práci je komponent biblického křestního jména, které se
objevuje jak v úplných, tak i v částečných frazeologických ekvivalentech.
V konkrétní sémantické komparaci frazémů se okrajově objevují (nejčastěji jako
frazeologické analogy) frazémy, jejichž součást tvoří jméno Krista, boha, příp. satana či
anděla (nebo jiné mytologické postavy). Nejsou to sice křestní jména biblické postavy
v pravém slova smyslu, ale jména mýtických nadpřirozených bytostí; jsou však součástí
biblického kánonu, proto jsme je uvedli také v naší disertační práci. Tyto tvary pouze
doplňují frazémy s křestními jmény biblických postav a zasloužili by si samostatný
výzkum v jiné práci.
Součástí práce jsou i frazémy, které jsou označeny hvězdičkou *. Tyto frazeologické
jednotky vyjadřují jiné variace daného křestního jména. Většinou se jedná o archaické
frazémy, které již vyšly z běžného užívání. S těmito typy frazémů se setkáváme častěji
v českých tvarech. U některých frazémů znak * označuje také další možné významy
frazeologizmu.
3
Pokud se ve zkoumané frazeosémantické skupině objeví pouze jeden úplný nebo částečný ekvivalent,
uvádíme jej jednotlivě.
21
1.2 Stručný nástin vývoje sovětské a ruské frazeologie
Ruští lingvisté frazeologizmy pojmenovávali pomocí různých názvů (např. речения,
крылатые слова, выражения, афоризмы, пословицы, обороты речи apod.); zmínky o
frazeologických obratech se objevovaly v Rusku od konce 18. století ve sbornících a ve
výkladových slovnících. Již M. V. Lomonosov zmiňoval, že frazeologizmy jsou pevnou
součástí ruského lexika: "Кроме отделных слов, должны войти также "речения",
"идиоматизмы" и "фразесы", т. е. обороты, выражения".
Nicméně samotné zkoumání ruské frazeologie vzniklo poměrně nedávno. Do 40. let 19.
století vznikaly v ruské lingvistice pouze ojedinělé (i když některé zdařilé) práce o
frazeologii. Zajímavým řešením problému tzv. „vnitřní formy frazeologizmu“ přispěl ruský
jazykovědec A. A. Potebňa, podnětné poznámky nalezneme také v tvorbě I. I.
Srezněvského – např. o spojení frazeologie se slovotvorbou. Frazeologii se také věnoval F.
F. Fortunatov; teoretické zásady frazeologie stanovil A. A. Šachmatov.
Vznik frazeologie jako lingvistické disciplíny v ruské jazykovědě můžeme datovat od 40.
let 20. století. Ruská vědecká frazeologie je spojena s činností a tvorbou akademika V. V.
Vinogradova, jež je autorem první synchronní klasifikace frazeologizmů ze sémantického
hlediska. Mezi další autory zabývající se touto problematikou můžeme zařadit metodické
stati I. M. Vulfiuse a S. I. Abakumova.
Vulfiusov ve své stati "К вопросу о
классификации идиомов" vyděluje následující ustálená slovní spojení: a) idiomy, které
představují nerozložitelné jednotky, např. смотреть сквозь пальцы, собаку съел, задать
перцу aj., b) rčení - přísloví, c) idiomy – založené na hře slov, např. зги не видно, тло в
сгореть дотла aj. Tato klasifikace se příliš neujala, protože byla vytvořena na různých
logických základech.
Větší pozornost lingvistů vzbudil článek S. I. Abakumova "Устойчивые сочетания
слов", který publikoval v časopisu Русский язык в школе (1936), kde poprvé klasifikoval
frazémy z hlediska jejich struktury a etymologie – tedy původu. Abakumov rozděluje
frazeologizmy na a) idiomy – slovní spojení, jejichž význam je komplexní, b) názvy
skládající se z několika slov – např. машинно-тракторная станция, черное море,
рабочий факультет aj. Tato klasifikace se také příliš neujala, autor ve stati totiž neuvedl
všechny rozmanité formy ruských frazémů.
22
Mezi monografie věnované ruské a sovětské frazeologii, které vznikly do roku 1960, je
nutno připomenout práce A. I. Jefimova, B. A. Larina, O. S. Achmanovové a S. I.
Ožegova. V knize "О языке художественных произведений" (1954) A. I. Jefimov jako
první zformuloval cíle a úkoly frazeologické analýzy uměleckého textu. Oproti tomu B. A.
Larin se ve své tvorbě soustředil na diachronní zkoumání frazeologizmů a na
historickosrovnávací aspekt zkoumání frazeologických jednotek. O. S. Achmanovová se ve
své monografii "Очерки по общей и русской лексикологии" (1957) zabývá mj. popisem
jmenných a slovesných frazeologických jednotek typu старая истина, зуб мудрости,
знать меру aj.
Mezi nejvýznamnější lingvisty a badatele věnující se frazeologii patří zcela nepochybně
tvorba ruského akademika V. V. Vinogradova.
Akademik Vinogradov vyčleňuje
následující tři skupiny frazeologizmů:
Idiomy (фразеологические сращения) - nerozložitelná frazeologická spojení,
jejichž celkový význam nemá žádnou souvislost s významem jednotlivých částí;
tyto frazémy se vyznačují největšími sémantickými posuny, bývají často
nepřeložitelné doslova; jsou tvořeny slovy, jež pozbyla svoji původní motivaci
(např. собаку съесть, показать кузькину мать).
Frazeologické jednotky (фразеологические единства) - sémanticky nedělitelné
jednotky, jejichž význam se zakládá na významu jednotlivých slov; tyto
frazeologické jednotky mívají většinou metaforický charakter (např. держать
камень за пазухой, плыть по течению).
Frazeologická spojení (фразеологические сочетания) - obraty, které mluvčí
přijímá jako izolované jednotky mající samostatný význam; frazeologická spojení
se užívají výhradně ve vzájemném "frazeologicky vázaném" spojení. Jako příklady
frazeologických spojení uvádí V. V. Vinogradov (a také S. G. Gavrin, N. M.
Šanskij aj.) spojení typu чёрная работа, белое золото aj.
Vinogradovu klasifikaci upřesnil N. M. Šanskij, který pojmenoval ještě jednu skupinu
frazeologických jednotek - tzv. frazeologické výrazy (фразеологические выражения).
Na rozdíl od níže uvedených typů frazémů, které jsou součástí vět, mohou frazeologické
výrazy vystupovat jako samostatně nezávislé věty; tyto frazémy jsou nejčastěji vyjádřeny s
23
výrazným expresivním zabarvením. Tato ustálená slovní spojení mohou vyjadřovat nejen
doslovný, ale i přenesený význam. Uvedeme na příkladu: Любишь кататься - люби и
саночки возить, гусь свинье не товарищ aj. Šanskij k tomu dodává: "Эти обороты не
только являются семантически членимыми, но и состоят целиком из слов со
свободными значениями".
Tato slova nemůžeme zaměnit s jinými synonymickými jednotkami, jak je tomu běžné u
jiných frazeologických spojení (např. разинуть рот - раскрыть рот). Jejich
charakteristickým rysem je významová a obsahová celistvost; např. frazém Любви все
возрасты покорны se odlišuje od větného celku Стихи покоряли читателя своей
искренностью и свежестью tím, že první věta působí jako samostatná, celistvá jednotka
mající jeden konkrétní význam, kdežto význam věty druhé nechápeme již komplexně; tato
věta byla utvořena podle pravidel ruské gramatiky mající pevný slovosled, význam
uvedené věty poznáme z významu konkrétních slov, nechápeme větu jako jeden
neoddělitelný celek.
Frazeologické výrazy se dělí do dvou skupin: frazeologické výrazy komunikativního
charakteru a frazeologické výrazy nominativního charakteru. Frazeologické výrazy
prvního typu jsou vyjádřeny pomocí predikativních slovních spojení podobné větám; vždy
vyjadřují nějaký názor, mínění či úsudek, např. Человек - это звучит гордо; Хрен редьки
не слаще; Без труда - не вытащишь и рыбку из пруда apod. Frazeologické výrazy
druhého typu vyjadřují nějakou představu, ponětí; tento typ frazému plní nominativní
funkci, např. трудовые успехи; на данном этапе; высшее учебное заведение aj.
Kromě prací věnujících se jednotlivým frazeologickým aspektům, vznikly i jiné práce
obecnějšího charakteru, např. monografie V. L. Archangelského (Устойчивые фразы в
современном русском языке, 1964), A. M. Babkina (Лексикографическая разработка
русской фразеологии, 1964), V. N. Teliji (Что такое фразеология, 1966), N. M.
Šanského (Фразеология современного русского языка, 1963) aj.
Mezi přední ruské lingvisty zabývající se frazeologií můžeme zařadit také monografie a
stati L. I. Jefremova, R. N. Popova, P. V. Tkačenka, V. P. Žukova, A. V. Kunina, A. N.
Kožina či A. N. Tichonova aj.
24
1.2.1 Ruské frazeologické slovníky
Mezi nejvýznamnější lexikografické práce zabývající se ruskou frazeologií zařadíme
např. slovník M. I. Michelsona Русская мысль и речь. Свое и чужое. Опыт русской
фразеологии. Сборник образных слов и иносказаний (1903–1904). I vzhledem
k nejrůznějším nedostatkům slovníku (např. užití aktivních a pasivních frazeologických
jednotek) v něm autor shromáždil bohatý soupis frazeologických jednotek, které proložil
ukázkami z umělecké literatury. V ruské vědecké lexikologii vznikla také díla S. V.
Maksimova (Крылатые слова, 1890), В. З. Ovsjanikova (Литературная речь, 1933), С.
Г. Zajmovského (Крылатое слово. Справочник цитаты и афоризма, 1930) či N. S. a
M. G. Ašukinových (1955) aj.
Ukázky frazeologizmů můžeme nalézt také v mnoha výkladových slovnících ruského
jazyka; mezi nejobsáhlejší patří slovník V. I. Dala (Толковый словарь живого
великорусского языка под. ред. Д. Н. Ушакова). V roce 1967 vydal autorský kolektiv L.
A. Vojnovová, V. I. Žukov, A. I. Molotkov a A. I. Fjodorov Фразеологический словарь
русского языка. V tomto slovníku se nachází více než 4000 frazeologických obratů, které
jsou uvedeny v konkrétních významech a kontextuálně začleněny. Redaktor slovníku A. I.
Molotkov uvádí: "Основная проблема, которая ставится и решается в словаре - это
проблема отдельности фразеологизма." Frazeologizmy jsou ve slovníku uvedeny
v abecedním pořádku; některé z objasňovaných frazémů autoři uvádí vícekrát vzhledem
k vidovým a lexikálním variantám frazému.
25
1.3 Stručný nástin vývoje české frazeologie
Za první vydané soupisy lze považovat německy psanou práci Josefa Matěje Sychry
Versuch einer bőhmischen Phraseologie (1821-1822). Mezi první česky psané práce
věnující se oblasti frazeologie patří monografie Jana Šacha Česká fraseologie. Sestavena
zvláště v prospěch studujících na školách gymnasiálních a reálních, z nejvýtečnějších
spisovatelů od nejstarší doby až do Komenského (1862), ale hlavně obsáhlá práce Františka
Šebka Česká fraseologie (1864). Jedná se o puristické příručky, které jsou primárně
orientovány na doporučování správného úzu, občas Šebek uvádí i ukázky frazeologie
v dnešním slova smyslu (Čermák, 2007: 483).
Druhá větev frazeologie, známá jako paremiologie, která je historicky delší, jejíž součástí
je oblast zkoumání přísloví, se však dlouho chápala ve vztahu k frazeologii nespojitě.
Počátky českého příslovnictví lze najít např. u Smila Flašky z Pardubic (Proverbia
Flassconis, genorosi domini et baccalarii Pragensis – druhá polovina 15. století), Jana
Blahoslava (Přísloví česká, In Gramatika česká, 1571) a Jakuba Srnce z Varvažova
(Dicteria seu proverbia bohemica, ad phrasim Latinorum accomodata atque per centurias
quondam in usum scholae privatae distributa 1582, 1599), z nichž pak vydatně čerpal ve
své Moudrosti starých Čechů (1631) především Jan Amos Komenský.
V době obrozenecké navázal Josef Dobrovský knihou Českých přísloví sbírka (1804);
zajímavým dílem v této oblasti je etnografická sbírka Františka Ladislava Čelakovského
Mudrosloví národu slovanského v příslovích. Připojena jest sbírka prostonárodních
českých pořekadel (1852), z kterého se čerpá dodnes. Tímto dílem Čelakovského se obě
deskriptivní větve, frazeologická a příslovečná, poprvé spojují. Mudrosloví obsahuje totiž
vedle přísloví také soupis pořekadel, tedy nevětných frazémů.
Hlavní rozvoj popisu frazeologie však přináší až 20. století. Připomeňme Česká přísloví.
Sbírka přísloví…Přísloví staročeská A-N, O-Ž od Václava Flajšhanse (1911, 1913). Po
Flajšhansovi vydává Jan Mašín Slovník českých vazeb a rčení (1916, 1924). Roku 1947
vydává překladatel Jaroslav Zaorálek knihu Lidová rčení, kde se evidují nevětné frazémy a
poprvé se tu objevuje i anotace významu a obsah pramenu.
Název frazeologie se dlouho užíval ještě jinak; frazeologie se často stávala i předmětem
popularizace, většinou s ohledem na etymologii frazémů, srov. Jindřich Pokorný: Zakopaný
26
pes, aneb o tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a
přísloví (1976). V osmdesátých letech vychází Slovník české frazeologie a idiomatiky
v redakci Františka Čermáka, Jiřího Hronka a Jaroslava Machače. Dosud vyšlé svazky
zahrnují Přirovnání (1983), Výrazy neslovesné (1988), Výrazy slovesné (1994). SČFI
poprvé podává systematický popis významu, kontextu užití i funkce frazémů i s jejich
textovými anomáliemi a transformacemi. Další novinkou SČFI je dodaný onomaziologický
slovník (sémantický rejstřík) umožňující hledání ve slovníku i podle významu.
Velká část etymologických výkladů frazémů je ukryta ve slovníkových příručkách, a to
jak ve slovnících etymologických, především v Machkově Etymologickém slovníku jazyka
českého a slovenského (1957), tak ve frazeologických slovnících a publikacích, např. v díle
O. Spalové Co to je, když se řekne… (1969), M. Kočky Okřídlená slova (1994), S.
Kovářové Proč se říká (1994, 1996), P. Ouředníka Aniž jest co nového pod sluncem (1994)
aj.
Teorie disciplíny se začala rozvíjet až po 2. světové válce – v návaznosti na dominantní
teorii sovětskou. První, dosud užívaný přehled, vypracoval František Čermák (Idiomatika a
frazeologie češtiny, 1982). Cílené studie k různým oblastem frazeologie jsou vydávány
jako přílohy k jednotlivým tematicky zaměřeným dílem SČFI, srov. Čermák (1983, 1988,
1994). Tyto příspěvky dovršují zásady frazeologie (Čermák, 1995) a stručný přehled jejího
místa v lexikologii: J. Filipec - F. Čermák (1995). K fundovaným pohledům na srovnání
frazeologie české a slovanské patří J. Filipec – J. Petr (1985).
Nejstarší české práce věnující se vlastním jménům (antroponymům) spadají do doby
národního obrození; např. Dobrovského Studium vlastních jmen či Palackého Popis
staročeských osobních a křestních jmen (1832); staročeských proprií využil J. Gebauer
v Historické mluvnici jazyka českého (I-IV, 1894-1929; IV. díl vydal F. Trávníček) a
zařadil je do Slovníku staročeského (1903, 1904); vlastním jménům se věnovali i jeho žáci
V. Flajšhans a F. Černý. Tradičně využívají staročeských antroponym autoři historických
gramatik (Trávníček, 1935; Komárek, 1958; Lamprecht, 1966), v upraveném vydání
(Lamprecht, Šlosar, Bauer, 1986). V poslední době se vlastním jménům věnuje brněnská
badatelka J. Pleskalová (Tvoření nejstarších českých osobních jmen, 1998; Tvoření
pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, 1992 aj.).
Mezi nejnovější práce zabývající se českou i ruskou frazeologií, vč. vlastních jmen,
27
patří publikace L. I. Stěpanové Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty (2004),
Rusko-český frazeologický slovník (2007), který byl vydán po více než padesáti letech.
Zajímavou publikací L. I. Stěpanové je Historie a etymologie českých rčení (1998), tato
příručka je cenná i tím, že zahrnuje českou frazeologii zhruba za posledních šest set let, tj.
frazeologii, která už dnes není živá.
28
2. FRAZÉMY S VLASTNÍMI JMÉNY
Vlastní jména (nomina propria – též antroponyma) tvoří významnou, i když periferní
složku slovní zásoby každého jazyka. Hlavní funkcí vlastních jmen (Knappová, 1993: 135)
je
společensky
podmíněná
identifikace
(individualizace,
diferenciace)
denotátů,
determinovaných jejich společenskou relevancí. Z hlediska jazykového, sociálního a
právního se z vlastních jmen vyčleňují tři systémy, které jsou předmětem jazykového
kultivování. Je to systém osobních jmen jako prostředku sociálně-právní legalizace občanů,
systém
místních
jmen
sloužících
administrativněsprávní
registraci
a
lokalizaci
pojmenovávaných objektů, a také subsystém slovních ochranných známek různých firem a
výrobků (systém chrématonym). Tyto prostředky slouží k oficiálnímu pojmenování
společensky důležitých objektů.
Vlastní jména jsou jazykové prostředky, obvykle charakteru podstatného jména
samotného nebo s přívlastky, který označuje určitou konkrétní skutečnost (osobu, zvíře,
věc, příslušnost k národu), odlišuje ji od ostatních skutečností téhož druhu a určuje ji tím
jako jedinečnou v rámci dané třídy.
Propria se včleňují do vědění o vlastní zemi, do kulturního povědomí a vzrůstají do
národního uvědomění. Nejstarší česká antroponyma tvoří významnou část tzv. bohemik;
první záznamy pocházejí z 9. století, ve větší míře se objevují až později v 11.-13. století.
V tzv. Glosovaném žaltáři z konce 13. století jsou zachycena ženská jména Ance, Jutka,
Maruska, Nedelca, Zdeslaua aj. U proprií lze vysledovat určité významové rysy, např.
z propria Marie zpravidla vyplývá, že jde o označení osoby ženského pohlaví; jejich funkcí
je rozlišovat a označovat konkrétní jednotliviny jako jedinečné objekty (Praha, Labe,
Povídky malostranské) apod.
Opakem pojmu vlastní jméno je obecné jméno, apelativum. Apelativa (Čejka, 1992: 18)
jsou sémantickým protějškem proprií. Jsou to substantiva, která mohou odkazovat
k libovolným případům denotátů patřícím do jisté třídy objektů a jsou jménem této třídy
(např. stůl, strom, pes, žena). Odlišnost proprií a apelativ je reflektována i v pravopise.
Propria se konvenčně píší s velkým počátečním písmenem. Velké písmeno se užívá i
v souslovích, která si sice uchovávají apelativní význam svých členů, jako celek však
zároveň plní úlohu vlastních jmen označujících jedinečné nebo významné skutečnosti
29
(např. Ministerstvo financí České republiky, Pražský hrad) aj.
Hranice mezi obecnými a vlastními jmény nejsou však vždy určité (Polívková, 1978: 10);
např. jména příslušníků států, národů, kmenů a obyvatel míst počítáme v češtině mezi
místní jména. V ruštině se však za vlastní jména nepokládají. Vznik obecného jména z
vlastního se nazývá apelativizace, opačný proces onymizace. Studiem vlastních jmen se
zabývá jazykovědná disciplína onomastika. Tato věda zkoumá mj. místní jména
(toponomastika) a zeměpisná jména vůbec, která jsou důležitým pramenem historie země,
lidu a vývoje daného jazyka.
České a ruské frazémy (Stěpanova, 2004: 21) zahrnují propria různých druhů, která se
dělí na antroponyma – rodná jména, jména po otci, příjmení a přezdívky – např. je jako
malej Jarda, směje se jako hloupý Janek, куда Макар телят не гонял aj.; řadíme k nim
také jména pohádkových a mytologických postav - Илья Муромец, Снегурочка;
toponyma – tj. vlastní jméno zeměpisné – v Praze je blaze, ale draze, пропал как Швед
под Полтавой (český ekvivalent by mohl znít dopadli jak sedláci u Chlumce), Юпитер,
Чешская Республика; urbanonyma – názvy městských objektů – je tu lidí jako na
Václaváku, длинный как коломенская верста; chrononyma
(názvy svátků a
významných dní) – mluvit pravdu vždy na Štědrý den, střílení jako o Božím těle, нужен
как в петровки варежки; zoonyma (jména zvířat) – pes Alík, čekat jako Brok, слон и
Моська, а Васька слушает да ест; a etnonyma (řadíme v české lingvistické tradici) –
pije jako Dán, být zmalovaný jako indián aj.
České frazémy obsahující antroponyma Stěpanova (2003: 15) dělí do následujících
skupin:
Frazémy, jejichž původ sahá do 13. - 18. století – dnes málo užívané – např. smát se
jako lcík (doslovně смеяться как Ицик) – hloupě, naivně se smát; nejapný co náš Vávra
(doslovně глупый как наш Вавра) – velmi hloupý; vyletěl jako Michal ze síně (doslovně
вылетел как Михал из сеней) – vyskočil jako blázen, nečekaně vyskočil aj.
Propria typu být z toho + substantivum – zastaralé i dodnes užívané frazémy, např.
jsem z toho matěj, Jan, janek, Honza, franta (doslovně я от этого матей, ян, Гонза,
франта) – nechápu, nerozumím něčemu).
Propria vyjadřující kladné i záporné konotace – české jméno Jura vyjadřuje jak
pozitivní, tak i negativní konotace: např. stojí (chodí, hledí) jak Jura (s cedulí), jako hloupý
30
Jura (doslovně он стоит как юра (с табличкой), как глупый юра) – stojí hloupě;
v moravských nářečích dané proprium vyjadřuje negativní hodnocení; v Čechách se užívá
varianta Jiří; též být jako Jura označuje zdravého, bodrého člověka.
Frazeologické kalambúry tvoří významnou skupinu české frazeologie a odrážejí
specifika českého jazyka, kultury a mentality. "Каламбурное обыгрывание личных имен
строится на столкновении имен существительных со сходно звучащим апелятивом.
Как правило, ассоциации возникают благодаря случайному созвучию, а не в силу
генетического родства этих слов, поскольку современный чешский именослов
составляет
преимущественно
христианские
имена
еврейского,
греческого,
латинского происхождения" (Stěpanova, 2003: 21). Uvedeme na příkladu: ženské jméno
Eleonora - drží (posedla) mě, chytá se mne Lenorka (Lenora) – doslovně в меня вселилась
Ленора – nechce se mi pracovat, nic dělat.
Velkou skupinu českých kalambúrů představují propria, jejichž součástí je příjmení.
Mnohá příjmení vznikla ze starých slovanských křestních jmen, přezdívek, podle profese,
podle místa bydliště. Srov. Jahoda (doslovně Ягода), Hájek (doslovně Роща), Jehlička
(doslovně Иголочка) apod.
2.1 Křestní jména
"Я утверждаю, что имена оказывают огромное влияние на судьбу.
Имя - тончайшая плоть, посредством которой определяется духовная сущность“.
(П. Флоренский4)
Osobní jména se užívají nejenom v běžném hovoru, denní komunikaci, ale také
v dokumentech, v různých oficiálních situacích, v právnické praxi aj. Jména lidí se v každé
zemi liší jak ze stránky zvukové – fonetické, tak i ze stránky jejich původu i využití.
Můžeme rozlišit jména tzv. individuální a skupinová. K individuálním zařadíme např.
osobní jména a příjmení: Иван Терентьевич Козлов, Анна Ковалева; ke skupině tzv.
skupinových jmen patří příjmení členů rodiny nebo označení manželského páru:
4
Павел Александрович Флоренский (22 января 1882, Евлах, Елисаветпольская губерния, Российская
империя — 8 декабря 1937, захоронен под Ленинградом) — русский православный священник,
богослов, религиозный философ, учёный, поэт.
31
Петровские пришли, Ивановы сегодня в полном сборе, Novákovi už odjeli apod. Mezi
zvláštnosti ruských osobních proprií patří označení každého jednotlivce křestním jménem a
také jménem po otci (отчество).
S přijetím křesťanství získalo jméno zvláštní, sakrální význam a ve všech křesťanských
zemích začalo být zvykem dávat jména biblická, která jsou nejčastěji židovského nebo
řeckého původu. V ruštině to jsou např. jména s koncovkou na „ил“ (Даниил, Гавриил,
Михаил); ruská koncovka „ил“ odpovídá hebrejskému
(эл — Bůh). V několika
případech byla biblická křestní jména přeložena jako kalka do ruštiny (tak vznikla jména
Вера, Надежда и Любовь). Osobní jména byla od počátku našeho letopočtu uváděna
v církevních kalendářích. Mezi častá jména patřila jména světců, kteří zemřeli
mučednickou smrtí a byli později prohlášeni za svaté; srov. oblíbená česká jména Václav,
Ludmila, Marie aj.
Ve starých ruských kalendářích se objevují dvě jména skládající se z dvou hlásek: Ив,
Ор; ženské jméno Ия se skládá z tří hlásek: И+й+а. Jmen tvořených ze tří hlásek je
v ruštině o mnoho více, např. mužská jména typu Агн, Вар, Вил, Вис, Гай, Дан, Ерм, Ива,
Иоб, Кай, Лев, Лин, Нил, Нул, Нут, Тут, Том, Фот; jejich ženské protějšky Ада, Аза
(původně mužská křestní jména) aj.
Postupem času se nejvíce prosadila dvojslabičná, trojslabičná, příp. čtyřslabičná křestní
jména, např. Иван, Лидия, Татьяна, Виссарион apod. Mužská křestní jména v ruštině
končí obvykle na tvrdou souhlásku (Семен, Август) nebo na -ий (Анатолий), ženská na а (Анна, Валентина) nebo na -я (Валерия). Ve staroruských kalendářích nalezneme také
některá mužská jména s koncovkou na -а nebo –я (např. Никита, Сава, Лука, Кузьма,
Илья, Никола); počet těchto jmen je nevelký; mnohá později „přešla“ mezi ženská křestní
jména.
2.1.1 Historie užívání ruských křestních jmen
V období do přijetí křesťanství na Rusi se užívala křestní jména slovanského původu,
která se dávala dětem při narození. Často neexistoval rozdíl mezi jménem a přezdívkou.
Mezi jména pohanského původu patří např: Буян, Первой, Третьяк, Большой, Меньшой,
Ждан, Неждан. Staroslovanský původ těchto jmen můžeme nalézt v současných ruských
32
příjmeních – např. Волков, Третьяков, Нежданов aj. Rodiče děti nazývali např. podle
pořadí narození dítěte: Первак, Пятак; podle vzhledu: Бессон, Крик; podle vztahů rodičů
k potomkům: např. Ждан, Любим či podle roční doby narození: Вешняк (весной), Мороз,
ale také dle vztahu k sousedním národům - Онтоман (турок) aj.
Některá slovanská jména se zachovala a jsou používána dodnes, např. Ярослав,
Вячеслав, Всеволод. Velmi oblíbená byla také jména podle barvy vlasů a kůže, např. Бел,
Беляй, Белой, Белуха, Черныш, Черняй či podle nějakého tělesného znaku: Сухой,
Толстой, Мал, Малыш, Заяц, Голова, Лобан aj. Mezi zajímavá a častá jména patří ta,
která jsou spojena s faunou a flórou, např. Волк, Кот, Пырей, Трава, Корова aj.
V současné ruštině nalezneme také mnohá jména latinského, syrského či egyptského
původu. Staroslovanská jména byla zčásti vytěsněna jmény církevními, které přejala církev
z Byzance. Křesťanská jména nebyla přijata do jazyka jako přejímky, ale jako specifická
nová východoslovanská jména; v některých případech přejatá slova přesně odpovídají
původnímu jménu – např. jménu Агафон, které v řečtině znamená „dobrý“, odpovídá ruské
Добрыня; podobně latinskému Павел („malý“) – ruské Мал, Малой, Малыш;
starožidovskému Давид – ruské Любим apod. Mnohá jména se ještě donedávna užívala ve
dvou variantách – církevní (podle řeckého originálu) a občanské, lidové – přizpůsobené
specifikům ruské výslovnosti (srov. Сергий - Сергей, Аганин - Аган, Илия - Илья,
Захарий - Захар).
V pozdějším vývoji dostávali děti křestní jméno dle data narození světce (nebo
světice), který měl ten den (nebo několik dní po narození) svátek. V 11. - 13. století byly
přeloženy do církevní slovanštiny bohoslužebné knihy, kde došlo také k překladu jmen –
srov. Катерина, Нестер, Измаил, Демьян – přepis v pozdějších církevních knihách Екатерина, Нестор, Исмаил, Демиян aj. Od 12. - 14. století dochází k asimilaci
cizojazyčných jmen. Staré soupisy ruských jmen uvádějí mj. seznam jmen, která pronikala
do jazyka v období 11. - 13. století a jsou stále produktivní, např. Адриан, Александр,
Ананий, Анастасий, Андрей, Арсений, Архип, Василий, Афанасий, Галактион,
Георгий, Лев, Роман, Сава, Самсон, Пётр, Фома, Филипп, Ирина, Мавра, Мария, Зоя
apod.; mnohá z těchto jmen jsou biblického původu.
V období
po
Velké
říjnové
socialistické
revoluci
(Великая
Октябрская
социалистическая революция) dochází k přejímání křestních jmen cizího původu, např.
33
Жанна, Инесса, Эдуард, Тимур, Альфред, Рудольф aj. a k aktivní slovotvorbě křestních
jmen. 23. ledna 1918 došlo k oddělení církve od státu a školy od církve, což znamenalo
nutnost zaevidovat potomka na úřadě místo křtu v chrámu. Po roce 1918 se začala užívat
jména spojená s oficiální politikou a ideologií komunistické strany – např. Ревмира
(революция мира), Диамара (диалектический материализм), jména odrážející etapy
industrializace: Электрина, Дизель, Рэм (революция, электрификация, механизация);
či jména podle názvů květin: Лилия, Астра apod.
Po roce 1991 (po rozpadu SSSR) nastal obrat ve výběru křestních jmen, Rusové (stejně
jako Češi a ostatní obyvatelé zemí tzv. východního bloku) se inspirovali módními
západoevropskými křestními jmény, ale zároveň vznikají i nová jména jako důkaz ruského
patriotismu; v současné době se v ruštině často setkáváme se zkrácenými tvary křestních
jmen (např. Мария: Марья, Марьюшка, Машенька; Любовь: Любонька, Любаша,
Любочка aj.); zkrácená křestní jména se užívají v nejrůznějších stylistických vrstvách,
některému jménu ve spisovném tvaru může odpovídat až několik tvarů zkrácených, např.
Александр(а): Ара, Аря, Аля, Алик, Ксана, Ксаня, Алексаня, Алекса, Алексаша, Саша,
Сашура, Шура, Саня, Санюра, Нюра, Санюша, Нюша apod.
2.1.2 Historie užívání českých křestních jmen
V českém prostředí se od středověku nabídka jmen neustále rozšiřuje. Nejdříve byla
užívána jména světců, jichž nebylo mnoho. Z písemností máme k dispozici jména ze
šlechtických rodin, často v neúřední formě (Beneš, Mareš, Burian, Archleb, Tas, Jan,
Marek, Pavel, Havel, Markéta, Eliška, Eva, Anežka).
První velkou změnu přinesla reformace, a to výběr starozákonních jmen, jimiž se
příslušníci protestantských konfesí dlouho lišili od katolíků. Rekatolizace v 17. století
prohloubila oblibu jména Marie, která vydržela po staletí. Mezi jmény se rozšířil okruh
světců, kteří inspirovali svým charismatem – Cecílie, Amálie, Filoména, Rosálie.
S uvedením příjmení se mnohá křestní jména stala jejich základem. Ve druhé polovině 19.
století jsou uváděna jména Josef, Jan, František, Martin, Tomáš, mezi ženskými jmény pak
např. Františka, Josefa, Antonie.
Na počátku 20. století si Češi více začali vážit historie své země a hlásili se ke
34
slovanství. Mezi tehdejší oblíbená jména zařadíme např. Antonína, Aloise, Oldřicha,
Vladimíra, Vlastimila aj. Mezi častá ženská patřila Vlasta, Jiřina, Helena, Květa, Věra,
Zdeňka, Olga nebo Božena. Začala se také objevovat jména původně anglosaská nebo
francouzská (např. Alenka, Zlatuška, Mirko, Miloš).
Poválečná situace odrazila oblibu jednoduchých jmen typu Dana, Hana, Jana, Eva,
Petr, Pavel, později Radek, Radka, Lenka. Po válce také nacházíme jména ruská – Ivan,
Ivana, Igor, Viktor nebo Boris. Svůj význam hrálo i datum narození, do počátku 20.
století se narozeniny neslavily, důraz byl kladen pouze na jmeniny. Lidé vybírali dětem
jména světců, kteří zaujímali místo v blízkosti data jejich narození. Někdy dávali rodiče
jména dětem i podle oblíbeného kněze, panovníka nebo místní vrchnosti.
35
3. KŘESŤANSKÉ A BIBLICKÉ FRAZÉMY S KŘESTNÍMI JMÉNY
3.1 Biblická vlastní jména hebrejského původu
Hebrejština
(еврейский
язык)
patří
mezi
západogermánskou
podskupinu
indoevropských jazyků. Z hebrejštiny pochází mnoho vlastních jmen (proprií), která
můžeme označit jako jména biblická. Jsou to památky starohebrejského jazyka; v Bibli se
nachází okolo 2800 osobních jmen. Velký počet jmen se objasňuje tím, že v „biblických
časech“ jméno označovalo individuální příslušnost (atribut) osoby. Jména se neopakovala;
dnešními nositeli původně biblických jmen jako např. Abrahám, David, Sára, Rebeka,
Ráchel jsou tisíce lidí po celém světě, ale v Bibli jméno patřilo pouze jednomu určitému
člověku.
Kromě biblických jmen Židé používají i jména jiná, která byla vytvořena z různých
kořenů starohebrejského jazyka nebo z jazyka jidiš (převážně jména ženská) – např.
Блюме („květina), Брайне („temná“), Голде („zlato“), Кейле („veselá“), Крейне
(„koruna“), Перл („perla“) aj. Zajímavým jevem jsou v hebrejštině tzv. jména „párová“:
Алтер („stařec“), Алте („stařena“), Зейде („dědeček“), Бобе („žena“), Хаим, Хая
(„život“). Tato jména dávali staří Židé v rodinách, kde brzy umíraly děti; jméno označující
stáří a život mělo ochránit svého nositele před smrtí.
Typickým rysem hebrejského jazyka (stejně jako slovanských jazyků) jsou variantní
podoby křestních jmen – tvar spisovný, formální a hovorový, familiérní (ласкательная
форма имен); např. Соломон - Залмен, Исаак - Айзик, Сарра - Серл, Серке apod. Od
konce 19. století se mnohé hovorové podoby křestních jmen uvádějí také v oficiálních
dokumentech, přičemž za kanonickou podobu jména je považován tvar z Bible nebo
z jiného literárního pramene.
36
3.2 Historie biblického překladu
Frazémy biblického původu vytvářejí součást kulturněhistorického dědictví Evropy.
Язык Библии -
это язык "в себе", своеобразный духовный ход, объединяющий
народы христианских культур" (Lilič, Mokijenko, Stěpanova, 1993: 51). S. N. Bulgakov
k tomu dodává: Библия - это не только "священное писание", знамя христианства,
свод жизненных правил, "явление высшей духовной ценности", но и историческая
летопись, выдающийся памятник литературы.
Text Bible se v křesťanské tradici pokládá za posvátný. Z úcty ke knize a jejímu
posvátnému jazyku se překladatelé vždy snažili o co nejvěrnější překlad. Důležitost textu
vyžadovala maximální přesnost, a proto je v překladech Bible zachován kolorit a osobitost
originálu. Duchovní odkaz Bible vedl překladatele k tomu, aby zachovávali jedinečný styl
biblických knih i jeho originální slovní zásobu, která se vyznačovala starou hebrejskou
frazeologií a specifickým slovosledem. Bible byla přeložená (ať celá či zčásti) asi do 1800
jazyků a dialektů; inspirovala mnohá umělecká díla a je pramenem nespočetných
obrazných spojení, pořekadel, přísloví, frazémů a citátů.
Biblická frazeologie tvoří frekventovanou část ruské i české frazeologie. Frazémy
biblického původu se užívají nejen v jazyce spisovném, ale i v dialektech. Biblismy jsou
frekventované jak v hovorových komunikátech, tak i v projevech písemného rázu. Část
frazémů biblického původu tvoří aktivní složku slovní zásoby, jiné mají knižní charakter a
uplatňují se pouze v některých textech. Některé z frazémů vyjadřují (hlavně u nejmladší
generace) nejasnou sémantiku. Jsou spojeny se starobylými, pro nás vzdálenými kulturami
a etniky, s jejich charakterem myšlení a jednání, daný význam nám už není tedy zcela
jasný.
V českých zemích se v 10. a 11. století používaly první překlady Bible ze
staroslověnštiny vytvořené Cyrilem a Metodějem na Velké Moravě. Tehdy vznikla také
česká církevní terminologie, založená převážně na staroslověnských názvech; v menší míře
přejatá z latiny a němčiny (Havránek, Jedlička, 1960: 457). Později latina vytlačila
staroslověnštinu z církevních bohoslužeb. První úplný překlad Bible do češtiny v druhé
polovině 14. století vznikl na základě latinského překladu. V 16. století byla vytvořena
nová redakce českého překladu Bible Kralická bible. Při práci na ní se překládaly staré
37
hebrejské a řecké texty, které měly zpřesnit dosavadní překlad z latiny (Kyas, 1997: 182).
Jazyk Bible kralické pod vedením Jana Blahoslava se považuje za jazykovou normu dané
doby a ovlivňoval vývoj českého jazyka na několik století.
Také v Rusku se zpočátku používaly slovanské překlady Cyrila a Metoděje
(Stěpanova, 2004: 39). Úplné překlady všech knih Starého a Nového zákona se objevily
teprve v 15. – 18. století. První úplná rukopisná tzv. Gennadijevská bible byla vydána
v roce 1499, tato bible se stala základem pro vydání první bible tištěné – tzv. Ostrožské
bible z roku 1581. Teprve počátkem 19. století byla bible přeložena do ruštiny; při práci na
překladu byly použity jak slovanské překlady Cyrila a Metoděje, tak nové překlady
hebrejských knih. Nový tzv. Synodální překlad byl vydán roku 1876. V polovině 50. let 20.
století započala práce na nové jazykové redakci ruské bible, v níž se pokračuje i nyní.
V posledních dvaceti letech po pádu komunistické diktatury se jazykovědci začali více
zabývat bohatým obrazným jazykem Písma svatého – Bible. Mnozí lingvisté se také
chopili nelehkého úkolu – definice a deskripce biblizmů (G. A. Lilič, V. M. Mokijenko, L.
I. Stěpanova, 1993; W. Chlebda, 1991; A. M. Komornicka, 1994; P. Ouředník, 1994; J.
Skladaná, 1998). V souvislosti se zájmem k uvedené problematice se v polském Opoli
konala v roce 1996 mezinárodní konference Frazeologia a religia. V roce 1997 vznikl pod
stejným názvem také sborník (redaktorský kolektiv M. Levický, W. Chlebda).
Ve vědeckých statích se objevila otázka klasifikace biblizmů (Ju. A. Gvozdarev, 1994; S.
G. Suležkova, 1995, 1996; V. G. Gak, 1996; W. Chlebda, J. Godyń, 1997, 2000 aj.).
Klasifikaci biblizmů s vlastními jmény se věnovali například Je. N. Betechtina (1995,
1999); M. Komárek (2000); T. Z. Orloś (2001) aj.
Studiu biblických frazeologizmů v komparativním aspektu se věnoval W. Chlebda (1991
– na podkladu rusko-polských frazeologizmů); G. A. Lilič, V. M. Mokijenko a L. I
Stěpanova (1993 – ruské, české, slovenské FJ); A. Kotova (1993 – některé slovanské
jazyky); L. I. Stěpanova (1994 – ruské a české frazeologizmy); Je. N. Betechtina (1999 –
ruské a anglické frazeologizmy); V. G. Gak (1996, 1997 – ruské a francouzské); T. Z Orloś
(1996, 1997 – české a polské); U. Hauck (1997 – české, ruské a německé) aj.
Užitím biblizmů z církevní slovanštiny v ruštině (библеизмы-церковнославянизмы) se
zabývala např. O. I. Trofimkina, 2001; Z. Vychodilová, 1996. Biblizmům z latiny
(библеизмы-латинизмы) taktéž O. I. Trofimkina (2002); L. I. Stěpanova (1996) a
38
Seliwerstowa charakterizovaly nové tzv. biblické neologizmy (библеизмы-неологизмы).
S. G. Suležkovová se ve svých pracích zabývala rolí a funkcí biblizmů v umění (1994,
1995, 1997, 2002).
Od 90. let 20. století vznikají práce zkoumající funkci biblizmů v umělecké literatuře (T.
A. Miljutina, 1996, 1999; P. Deutschmann, 1996; D. Žváček, 1996; M. Vondráček, 1996);
variantnost jejich užití v publicistice (V. M. Mokijenko, 1995; W. Chlebda, 1997; J.
Skladaná, 2001; I. V. Zykova, 2001) a v hovorové řeči (O. A. Ivaško, 1998; Je. I.
Varjuchina, 2001, 2002 aj.).
V ruském prostředí vzniklo také několik slovníků biblických frazémů, např. slovník L. G.
Kočedykova (Краткий словарь библейских фразеологизмов, 1996), slovníky N. G.
Nikolajuka (Библейское слово в нашей речи, 1998), A. Pavlovského (Популярный
библейский словарь, 1994), A. Joffeho (Словарь библейских крылатых слов и
выражений, 2000), či práce Je. N. Betechtinovové (Фразеологизмы с библейскими
именами, 1999), L. M. Granovské (Словарь имен и крылатых выражений из Библии:
Около 400 имен, 2003), Ju. A. Rakova (Сокровища античной и библейской мудрости:
Происхождение афоризмов и образных выражений, 1999) aj. Po roce 1991 bylo
v ruském prostředí vydáno několik slovníků biblické kultury (Библейский богословский
словарь; Библейская энциклопедия; Мифологический энциклопедический словарь;
Популярный библейский словарь; Полный церковно-славянский словарь) aj.
39
3.3 Dělení biblické frazeologie
Současná frazeologická terminologie (Mlacek – Ďurčo, 1995: 16) označuje soubor
frazémů, které pocházejí z Bible nebo jiného knižního církevního pramene termínem
biblická frazeologie. Vzhledem k rozsahu frazeologického materiálu se nyní užívá kromě
termínu biblická frazeologie také náboženská a křesťanská frazeologie.
Ferencová (2006: 90–91) dělí biblickou frazeologii na několik podskupin:
Náboženská frazeologie – soubor všech frazeologických jednotek, které pocházejí
z jakýchkoliv náboženských zdrojů (tj. náboženské spisy, knihy – Bible, Korán,
Talmud), rituálů či zvyků – např. když nechce jít hora k Mohamedovi, musí jít
Mohamed k hoře; svatá válka apod.
Křesťanská frazeologie – souhrn frazeologizmů, které pramení z knižních
církevních, ale i světských zdrojů; jejich vznik je spjat s křesťanským
náboženstvím, souvisí s církví a církevní hierarchií – např. šedá eminence, je s ním
ámen aj.
Biblická frazeologie – skupina frazémů pocházejících z Písma svatého – z Bible.
Jejich výskyt, na rozdíl, od křesťanských frazém, můžeme doložit citací v Písmu.
Ferencová uvádí jejich další členění na frazémy, které se v Bibli nacházejí v ustálené
(neměnné) podobě, např. marnotratný syn Lk 15, 13; 15, 30; sedm úrodných let Gn 41,
29; alfa a omega Jn 1, 8; frazémy, které jsou spojeny s konkrétní událostí z Písma –
např. posílat někoho od Annáše ke Kaifášovi Jn 18, 28; obětní beránek Iz 53, 7; fíkový list
Gn 3 a na frazémy, jejichž součástí je jméno osoby z Bible – často se jedná o
frazeologizmy, které pomocí epitet vyjadřují chování, vlastnosti a fyzický vzhled dané
osoby – např. chlupatý jako Ezau Gn 25, 27; starý jako Metuzalém Gn 5, 27; Adamovo
žebro Gn 2, 22; nevěřící Tomáš Jn 20; jidášský polibek Mt 26 aj. Z uvedeného vyplývá,
že množina biblických frazeologizmů je podmnožinou křesťanských frazémů a množina
křesťanských frazeologických jednotek tvoří podmnožinu náboženských frazeologizmů.
Krošláková (2003: 61) vyděluje typy frazémů, které se nachází v Bibli na přímé citáty
Ježíše Krista; frazémy vycházející z podobenství; frazémy, jejichž základem jsou reálné
citace a obrazy z Bible; původně metaforické výrazy, které později získaly symbolickou
40
hodnotu a na frazémy související s biblickými reáliemi.
Frazémy všech skupin vyjadřují
expresivní ztvárnění
kladných i záporných
charakterových vlastností člověka, jeho vztahy a postoje k různým životním situacím, ale
také poučení získané v průběhu vývoje lidstva. Biblický obrazný a frazeologický jazyk je
tak rozmanitý a pestrý jako sama Bible. Sahá od plných, rozvinutých přísloví (např. kdo
jinému jámu kopá, sám do ní padá) přes úsloví typu komu čest, tomu čest, okřídlená rčení
(např. hoden jest dělník mzdy své; cesty Páně jsou nevyzpytatelné) až po obrazná spojení
typu (houby s octem, kost a kůže apod.).
O spravedlivé odplatě a o tom, že intriky a úklady se nevyplácí, hovoří frazém kdo
jinému jámu kopá, sám do ní padá. V Matoušově evangeliu Ježíš hovoří: „Je mnoho
povolaných, ale málo vyvolených.“ Původně frazeologizmus vyjadřoval, že ne každý
splňuje podmínky ke spáse, k věčné blaženosti. Jednou z mnoha mravoučných úsloví je i
výrok apoštola Pavla: „Komu čest, tomu čest.“ Frazém vyjadřuje, že každému patří podle
hierarchie hodnot jistá úcta, každý má ve společnosti vlastní místo, ale zároveň i
povinnosti.
Pro Bibli je typická narativní struktura projevující se na rozličných úrovních (Fabian,
1998: 148). Jednou z konkrétních forem narace je podobenství (parabola), která
představuje přirovnání rozvinuté v příběhu, ze kterého plyne obecně platná myšlenka či
mravní poučení. Podobenství vybízí čtenáře k zamyšlení se nad vlastním jednáním, nad
vlastním životem. Vede ho k vyvození náboženského ponaučení pomocí obrazné
skutečnosti (Heriban, 1998: 771).
Mnohé biblické frazémy získaly v průběhu dějin nové významy nebo změnily svoji
sémantiku a gramatickou formu. Např. ruský frazém валамова ослица – Balámova
oslice („pokorný, mlčenlivý člověk, který překvapivě projevil svůj názor nebo protest vůči
něčemu“) je brán jako jazykový internacionalizmus, ale pouze v ruštině se význam tohoto
frazému rozšířil (s expresivním užitím) – hloupá žena, slovo осёл se v ruštině používá jako
symbol hlouposti (extralingvistický faktor) a substantivum ослица je ženského rodu
(vlastní lingvistický faktor), proto došlo k rozšíření frazému. V češtině je možno zmínit
Balámovu oslici v souvislosti s notoricky známým ťulpasem či vesnickým „blbcem“, který
navzdory své prostoduchosti může v dané chvíli hlásat hlubinné pravdy a vidět věci skryté.
Některé biblizmy vyjadřují ironii, expresivitu – např. frazém в костюме Адама - být
41
nahý jako Adam – tedy čist niti, jak ho pánbůh stvořil), в костюме Евы - v Evině rouše,
избиение младенцев – vraždění neviňátek aj. V řadě případů může ironie změnit
sémantiku frazému na antonymii, změněný význam můžeme chápat jako nový úzus, např.
кающаяся Магдалина
- tvářit se jako Máří Magdaléna – původně frazém označoval
hříšnou ženu, která se obrátila k práci a pokoře; nicméně často je tímto spojením ironicky
označován také neupřímný člověk.
42
3.4. Morální a etické hodnoty biblické frazeologie
V Bibli, která reprezentuje velikost a rozmanitost lidského pokolení a životní moudrost,
je soustředěné velké myšlenkové bohatství odrážející se i ve frazeologii. Bible obsahuje
množství frazémů, které můžeme nalézt jak ve slovanských jazycích, tak i v řadě jazyků
národností, které vyznávají katolickou věrouku. Mnohé biblizmy můžeme klasifikovat jako
internacionalizmy.
Tématicky jsou bohatě rozčleněny; zahrnují události ze Starého zákona (příběhy líčící
nejstarší dějiny lidstva, etnicko-kulturní údaje o starých Izraelitech a o sousedních
národech aj.) a Nového zákona (zobrazují život, učení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista).
Jazyk Bible si po století zachovává svérázný, orientální způsob vyjadřování a často také
eufemizovaný styl. Při analýze jazyka Bible je nutné si uvědomit znakový charakter jazyka,
jazykovou modalitu, otázky sémiotiky i osobitost syntaktických vztahů a postupů (Chorvan
– Rehák, 1997: 185).
Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky, je filozofickou disciplínou, která
zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou
praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které
usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné
vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže
konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka
stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit.
V oblasti etiky z psychologické stránky je třeba rozdělit: a) etické soudy, na které
navazuje vyjádření souhlasu či nesouhlasu; b) akce a cíle těchto akcí týkající se např.
celkového způsobu života (Čermák, 1997: 6). Kromě tohoto hlediska je důležitý i
filozofický pohled, který na jedné straně prezentuje a) axiologie, v jejímž centru je
filozofické zkoumání podstaty hodnot a hodnocení, takže se jedná o širší působení než jen
z etické stránky věci; b) deontologie týkající se vymezení povinností toho, co je správné. I
v tomto případě jde o širší pojem než etický.
Krošláková (2000) uvádí biblické frazémy s etickou motivací na základě etických
principů, kterými jsou např. dobro, pravdomluvnost, spravedlivost, pracovitost, odpuštění
aj. Uvedené frazeologizmy hodnotí jako etické soudy a přísloví, které kvalifikuje na akce,
43
resp. činy. Do skupiny soudů byla zařazena přísloví, která mají formu deklarace, výroku,
konstatování. Nejčastěji se uvedené frazeologické jednotky vyskytují v indikativu.
Oblast práce je v Bibli pokládána za normální úděl člověka. K frazémům ukazujícím na
potřebu pracovat patří např. výrok svatého Pavla kto nechce pracovať, nech ani neje;
podobný, ale s jistým hodnocením je i další výrok veď kto skúpo seje, skúpo bude aj žať;
kto seje štědro, štědro bude aj žať. O spravedlivé odplatě hovoří frazém kto inému jamu
kope, sám do nej padá. Reciproční vztahy, odměna a trest vyjadřuje biblické rčení akou
mierou meriate, bude vám namerané. O pokrytcích, kteří jsou schopni zneužít svou
autoritu, aby svou lží a prázdnými sliby zlákali své bližní, hovoří přísloví chráňte sa
falošných prorokov. V Matoušově evangeliu je napsáno a kto hľadá, nájde, a kto klope,
tomu otvoria. V původním biblickém významu tento výrok zdůrazňoval víru v Boha, která
je spojena s důvěrou. V běžné komunikaci nastal sémantický posun: je deklarována odvaha
a trpělivost při žádání o něco a současně se čeká i pozitivní ohlas.
Krošláková (2000: 122) dále uvádí, že dochází k rozšíření původního významu frazému.
„V priebehu vývinu spoločnosti a vplyvom rozličných extralingvistických faktorov mnohé
z nich nadobúdajú nenáboženský význam a strácajú aj svoju pôvodnú etickú orientáciu. Do
istej miery si zachovali svoju formu i rovnakú alebo podobnú lexikálnu stavbu, ale
prechodom do iných spoločenských (nenáboženských) sfér sa ich význam posunul, rozšíril
a zovšeobecnil. Ich pôvodná sémantická podstata vychádzajúca priamo z biblických
príbehov zaniká a viaceré sémantickou transformáciou získavajú výrazne expresívny a
ironický charakter“.
44
II. PRAKTICKÁ ČÁST
1. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „DUŠEVNÍ PROŽÍVÁNÍ ČLOVĚKA“
Душа человека развивается до самой смерти. (Гиппократ)
1.1 Vymezení pole
Základ lidského chování vychází z velké části ze skutečného nebo předpokládaného
chování jiné osoby. Způsoby reakce člověka se podstatně liší od jiných živočichů, neboť
jsou organizovány na jazykové klasifikaci klíčových podnětů. Individuální chování
jednotlivých osob lze objasnit z jejich dominující role ve společnosti. Objektivizovanou
část role označujeme jako pozici (a také status). Taková pozice je stále spojena s určitými
předpisy chování, právy a povinnostmi. Každé individuum disponuje množstvím různých
reakcí. Koncepce role determinuje možné reakce, a ulehčuje pak jejich výběr.5
Kniha knih nám nabízí mnoho citátů a zamyšlení k poznání sebe sama a svého duševního
prožívání. Užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.“ (Kaz 7,12)
„Slova, která jsem k vám mluvil,“ řekl Pán Ježíš, „jsou Duch a jsou život“( J6, 63).
Zkoumání různých částí Bible a studium jejich vzájemných vztahů vyžaduje intenzivní
zapojení myšlení a intelektu, a proto rozvíjí duševní schopnosti. „Kde je poznání, tam se
komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.“ (Přísloví 24, 4).6
5
FŰRST, M. Psychologie: Včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 807198-199-0.
6
BIBLE TV. Duševní a duchovní rozvoj [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: www.bibletv.cz/bible-aprakticke-radydusevni-a-duchovni-rozvoj
45
1.1.1 Skupina „rezignace“
Do první frazeosémantické skupiny jsme zařadili frazémy vyjadřující rezignaci, pasivitu,
neschopnost něčeho dosáhnout; též lamentovat či naříkat. V češtině se často objevují tvary
s verby v infinitivu a v préteritu. V ruštině jsou častější tvary s infinitivem.
Úplné ekvivalenty
Лотова женa
Lotova žena
стоять, как Л(л)отова женa; как (zůstat) stát (kde, někde) jako Lotova žena;
Лотова жена стоять (встать)
stojí jako Lotova žena
* Lotova žena; zůstala jako Lotova žena;
být jako Lotova žena; mlčí jako Lotova
žena7
Biblická města Sodoma a Gomora blízko Mrtvého moře propadla pro své neřesti Božímu
soudu. Byla úplně zničena ohněm a sírou, takže ze všech obyvatel zůstala ušetřena jen
rodina Lota, jediného spravedlivého. Lotova žena zkameněla v solný sloup, když překročila
příkaz neohlížet se zpět při útěku ze Sodomy (Gen, 19). Lot byl synem Hárana a synovcem
Abrahama. Pastevec Lot spolu s Abrahamem po mnoho let putoval, až nakonec byla jejich
stáda větší a Abraham navrhl, aby se rozdělili. Lot si zvolil zavlažovanou rovinu v Jordánu
a usadil se v Sodomě.
Frazém vyjadřuje „zkamenět“ překvapením, ohromením, hrůzou, děsem, úžasem.
Frazémy vyjadřují nemohoucně a nečinně přihlížet událostem, být paralyzován strachem či
nejistotou. Ačkoli Bible Lotovu ženu nepojmenovala, židovská tradice ji nazývá Edit. Co
se týče důvodu její proměny, existuje domněnka, že se neohlédla ze zvědavosti, ale z touhy
vrátit se zpět do Sodomy. Lotovu ženu, v nadživotní velikosti a v mramoru, zachytil při
jejím osudném ohlédnutí W. H. Thornycroft (Londýn, Leighton House).
7
Uvedené frazémy odrážejí situaci Lota a jeho ženy, která zkameněla a nebyla schopna slova. Značka *
svědčí o produktivitě uvedeného křestního jména – v. 1.1.4: Vlastní klasifikace frazeologických jednotek
v disertační práci. Tato značka je uvedena u i jiných frazeologických variant – srov. níže.
46
V ruštině lze synonymně frazém vyjádřit také tvarem он стоит как вкопанный. Srov.
podobně: proměnit (obrátit) se v (solný) sloup; stát (zůstat stát) jako (solný) sloup обратиться в (соляной) столб; стоять как столб; стоять соляным столпом.
Понтий Пилат
Pontský Pilát
ходить он Понтия к Пилату
chodit (běhat) od Pontia k Pilátovi
от Понтия к Пилату (посылать)
posílat ot Poncia k Pilátovi
Frazeologické varianty vyjadřují chodit, běhat od jedné instance k druhé, nedostat
vhodnou odpověď. Zajímavá je změna chápání jména Pontský Pilát. Pilát Pontský je
chybně počeštěná verze latinského Pontius Pilatus. Ze jména Pontius se vyvozuje Pilátův
samnitský původ (z rodu Pontiů - latinsky Pontii).
Jeho cognomen8 Pilatus či Pileatus, byl-li odvozen od výrazu pileus, byla čapka, kterou
nosili osvobozenci z otroctví, může napovídat, že se jednalo o osvobozeného otroka nebo
jeho potomka. Dnešní uživatelé jazyka často zaměňují spojení Pilát a Pontský jako jednu
osobu. Frazém tak označuje dvě různé osoby. V současné ruštině se častěji objevují
synonymní tvary bez užití propria, např. ходить (бегать) из кабинета в кабинет (от
одного к другому).
Иеремия
иеремиада
Jeremijáš
Jeremiády
* spustit jeremiádu; pět Jeremiády
Jeremiádou nazýváme naříkavou, lkavou píseň podle proroka Jeremiáše. Jedná o
chování člověka nad citelnou ztrátou něčeho, prohrou apod.; nebo jen zvykově při určité
příležitosti: začít přehnaně lamentovat, naříkat a stěžovat si na svou smůlu, neštěstí,
celkovou situaci apod.
8
Cognomen (latinsky spolujméno, pl. cognomina) tvořilo třetí část římského jména (nomen).
47
Агасфер
Ahasver
Агасфер
Ahasver
Legenda o Ahasverovi je známá od 13. století, kdy ji zaznamenal Matouš Pařížský.
Vyprávěla o ševci Ahasverovi z Jeruzaléma, který zapudil Ježíše, když si chtěl při cestě na
Kalvárii před jeho domem odpočinout. Existují však i jiné varianty příběhu. Mj. byl
Ahasver židovský vrátný, který udeřil Ježíše, když vycházel z domu Pilátova.
Dnes o Ahasverech mluvíme jako o lidech bez vlasti, kteří bloudí ze země do země, o
vyhnancích a emigrantech. O lidech, kteří nenalézají nikde klid nebo domov. Srov.
podobně: бродить как вечный Жид - bloudit jako věčný Žid.
Агасфер
Ahasver
агасферов
Ahasverovský; Ahasverský
Srov. výše.
Částečné ekvivalenty
Агасфер
Агасфер идеи
Ahasver
Ahasver; bloudí jako Ahasver; bloudit jako
Ahasver
V. výše.
Понтий Пилат
ходить от Понтия к Пилату
Pontský Pilát - Herodes
posílat (někoho) od Herodesa (Heroda)
k Pilátovi; od Piláta k Herodesovi
(Herodovi); posílat koho od Piláta
k Herodesovi (Herodovi); od H(h)erodesa
k P(p)ilá(a)tovi posílati; od Herodesa
k Pilátovi posílati
* jakož Pilát pána Krista k Herodesovi a
Herodes zase ku Pilátovi odsílal
48
Židé v římském protektorátu nemohli vynášet hrdelní tresty. Ježíšovo odsouzení tudíž
předpokládalo intervenci ze strany místodržitele. Pilát Pontský poslal Ježíše k Herodovi
Antipovi – galilejskému tetrarchovi. Herodes se zprvu zaradoval, že má u sebe tak
významného vězně, ale Ježíšovo mlčení ho „otrávilo“ natolik, že jej poslal zpátky za
Pilátem.
Uvedené frazeologické jednotky vyjadřují vyhýbání se odpovědnosti, oddalovat
rozhodnutí, posílat žadatele od dveří ke dveřím, přehazovat si ho jako „horkou bramboru“.
Samotné jméno (Pontský) Pilát se stalo symbolickým. Označuje člověka, který se vyhýbá
odpovědnosti; srov. podobně v češtině: Pilátovsky („nerozhodně, pokrytecky“); Pilátsky
(„neutrálně“).
Frazém posílat (někoho) od Herodesa (Heroda) k Pilátovi (a jeho varianty) je
sémanticky shodný s frazémem posílat někoho od Annáše ke Kaifášovi; srov. podobně
posílat koho od Petra k Pavlovi. V ruštině jej synonymně vyjádříme také tvary гонять
кого по инстанциям; заставлять кого ходить по кругу; посылать кого от одного к
другому.
Frazeologické analogy
Понтий Пилат
Annáš - Kaifáš
ходить от Понтия к Пилату
chodit od Annáše ke Kaifášovi; posílat
(ně)koho od Annáše ke Kaifášovi
Po Ježíšově zatčení odvedli vojáci vězně k prvnímu výslechu, který vedl velekněz Annáš.
Poté Annáš poslal Ježíše ke svému zeti – veleknězi Kaifášovi. Chodit od Annáše ke
Kaifášovi znamená chodit od dveří ke dveřím, od jednoho úřadu k druhému, a marně se
dovolávat svého práva. Posílat od Annáše ke Kaifášovi je totéž co posílat od Herodesa
k Pilátovi.
V ruštině se frazém se jménem Annáš ani Kaifáš neobjevuje. Totožnou sémantiku
vyjádříme tvary ходить от одного чиновника к другому; обивать пороги (обить все
пороги).
49
Понтий Пилат
Petr - Pavel
ходить от Понтия к Пилату
posílat koho od Petra k Pavlovi; (běhat,
posílat koho) od Petra k Pavlovi; chodit ke
všem Petrům a Pavlům
Dané frazémy jsou variantou předchozích frazémů. Vyjadřují chodit (běhat) od jednoho
člověka k druhému, od jedné instance k druhé – bez odpovědi.
V češtině se v této situaci užívá varianta posílat koho od Petra k Pavlovi; (běhat, posílat
koho) od Petra k Pavlovi (frazémy s propriem Petr a Pavel jsou v češtině vcelku časté).
Srov. další variace na biblické téma, např. chodit od Havla k Pavlovi; archaické, dnes
nepoužívané šetřiti Havla pro šavla („být k někomu ohleduplný“); doptat se něčeho u
Havla („najít ztracenou věc“) či já o Havle (o Havlu), ty o Pavle (o Pavlu) –
(„nedorozumění“). Srov. synonymní ruské varianty: (бегать, посылать кого) от одного
места в другое; от одного к другому.
Лотова женa
Pontský Pilát
стоять, как Лотова женa; как Лотова zůstat jako Pontský Pilát; zůstat jako Pilát;
жена стоять (встать)
zůstal jako Pilát (jako pontský pilát)
Český frazém značí být zaražený, zmatený, nesvůj, sklíčený. V ruštině jsme podobný tvar
s propriem Pontský Pilát v tomto významu nenalezli. Ekvivalenci vyjádříme tvary se
stejnou sémantikou.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Mojžíš
být (stojí) jako prkenný Mojžíš; zmrzlý двигаться как деревянный
Mojžíš; mojžíšský; mojžíšsky
České frazémy označují muže (chlapce) pohybovými vlastnostmi, obvykle i postavou,
který chodí (dělá) něco neobratně, toporně, obvykle i neobratně a překáží při tom. Frazémy
zároveň označují netečného, lhostejného člověka. Srov. podobně: být jako dřevo; být jako
slon v porcelánu; stojí tu jako dřevěný pámbu. Srov. též: já držím s Mojžíšem („dělám, co
je možné“).
50
Proprium Mojžíš „přibírá“ v češtině také další významy: Mojžíš – tzv. Pět knih
Mojžíšových (prvních pět knih Starého zákona); mojžíšské náboženství; mojžíšský zákon;
držeti s Mojžíšem. V současné češtině se také objevuje příjmení Mojžíš – Mojžíšová.
Terapeutové využívají při léčbě neplodnosti tzv. Mojžíšovu metodu. V ruštině se setkáváme
pouze s tvarem Моисей. V ruštině jsme nenalezli žádné frazémy s tímto křestním jménem.
V první skupině frazeosémantického pole bylo dohledáno 9 ruských úplných a částečných
ekvivalentů, 4 frazeologické analogy a 1 překladový ekvivalent.
V češtině bylo vyexcerpováno 23 úplných a částečných ekvivalentů, což je dáno
variantností frazémů s vlastním jménem Heroda a Piláta. Dále bylo dohledáno 8
frazeologických analogů a 4 specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy.
1.1.2 Skupina „marnost - zbytečná práce“
Tato skupina je částečně sémanticky spojena se skupinou předchozí. V této skupině
nalezneme jen jeden paralelní tvar лестница Иакова - Jákobův (Jakubův) žebřík.
Ostatní tvary jsou českého původu, v ruštině se s nimi nesetkáváme. Vyexcerpovali jsme
také tvar vymítat (vyhánět) ďábla belzebubem, který se zprvu nejeví jako tvar s křestním
jménem, ale při podrobném zkoumání zjistíme, že Baal-zebúl (tj. belzebub) byl filištínský
bůh dešťů, jedná se tedy o původní proprium.
Úplné ekvivalenty
Иаков
Jákob (též Jakub)
лестница Иакова
Jákobův žebřík; Jakubův žebřík
Jákob byl mladší z dvojčat, byl synem Izáka a Rebeky. Bratři začali v matčině lůně
bojovat a Jákob se při porodu držel Ezaua za patu. Jákob byl oblíbencem matky, Ezau otce.
Když praotec Jákob odkoupil od svého bratra Ezaua prvorozenectví a lstí si vymámil
požehnání na slepém otci, opustil rodný dům, aby uprchl před rozlíceným bratrem, aby
pojal ženu z rodu Abrahámova. K večeru ulehl, usnul a měl vidění: spatřil žebřík vedoucí
do nebe, po němž sestupovali a vystupovali andělé. Nahoře stál Bůh a potvrdil slib, daný
kdysi Abrahámovi, o přidělení země zaslíbené.
51
V náboženské symbolice představují příčky žebříku (jejichž počet kolísá od jednoho
autora k druhému) jednotlivé fáze cesty k věčné blaženosti. Hermetik Robert Fludd jich
navrhuje šest: cit – imaginace – rozum – intelekt – inteligence – slovo.
Frazém Jákobův žebřík9 je symbol duchovního úsilí a touhy po Bohu, příp. též
nereálnosti náročného projektu či úkolu.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Belzebub
vymítat (vyhánět) ďábla belzebubem
клин клином вышибать (выгонять,
выбивать)
Uvedené frazémy označují potírat jedno zlo druhým či obecněji vykonávat marnou práci.
Ježíš byl obviněn farizeji, že mu pán much pomáhá v boji proti zlým duchům. Baal-zebúl
byl filištínský bůh dešťů, země, zřejmě i podsvětí, k němuž se v nemoci obrátil o pomoc
izraelský král Ochoziáš, opovrhnuv tak Jehovou. Prorok Eliáš však nehodnému
belzebubníkovi předpověděl brzkou smrt. Baal-zebub („pán much“) vznikl postupnou
deformací. V Novém zákonu „povýší“ Belzebub na knížete temnot.
„Kristus jako čarodějník měl moc pro stovařišenie s ďábly, moc Belzebuba, toho ďábla,
jenž jest kničte nad jinými ďábly; a tak že by jeho mocí ďábly vymetal, tak že on přikázal
jeho mocí, a ďáblové, jakož menší, poslúchajíce Belzebuba, kniežete svého, vycházěli by
z lidí.“ (J. Hus)
Danou sémantiku můžeme vyjádřit tvarem клин клином вышибать, který vyjadřuje
oprošťovat se od něčeho (špatného, složitého, těžkého) při pomoci toho, čím byl daný jev
způsoben – tedy dělat něco úplně zbytečně. Srov. podobně: vytloukat klín klínem.
9
Jákobův žebřík s anděly vystupujícími a sestupujícími po něm lze vidět na západním průčelí opatství
v anglickém Bathu. Jákobova ovce je primitivní plemeno, které stále přežívá.
52
Kristus
spláče(š) nad tím jak Kristus pán nad oстаться с носом
Jeruzalémem
Český lidový frazém vyjadřuje „nedostat nic“, „přijít o něco“, „nepochodit“. V ruštině
jsme podobný tvar s propriem nenalezli. V ruštině můžeme uvést frazém oстаться с
носом, který vyjadřuje podobně „nebýt úspěšný“, „mít neúspěch“, „nezdar v nějaké věci“.
Tato skupina je kvantitativně o mnoho menší než skupina předchozí. Nalezli jsme 1
ruský úplný ekvivalent a 2 překladové ekvivalenty.
V češtině jsme dohledali 2 úplné ekvivalenty a 2 specifické české frazémy s křestním
jménem biblické postavy.
1.1.3 Skupina (duševní) „obroda“
Frazémy této skupiny vyjadřují obrátit se ve víře (srov. obrácení svatého Pavla).
Objevíme zde tvary, které vyjadřují obrácení v duševním slova smyslu – tj. obrodit se od
starého stylu života apod.
Úplné ekvivalenty
Лазарь
Lazar
воскрешение (святого) Лазаря
vzkříšení Lazara
Lazar, bratr Marie a Marty, žil v Betanii. Ježíš dostal zprávu, že je Lazar nemocný, ale
protože spí, neuzdravuje se. Když Ježíš přišel do Betanie, byl Lazar mrtev. Marta přivítala
Ježíše slovy, že kdyby tam byl, její bratr by nezemřel. Ježíš odvětil, že opět vstane. Marta
předpokládala, že má na mysli zmrtvýchvstání v den posledního soudu, ale on řekl, že
přivede Lazara zpět k životu. Ježíš ale Lazara vzkřísil přesto, že již byl čtyři dny po smrti.
Uvedené
frazémy
vyjadřují
obnovení,
znovuzrození
něčeho
starého,
dávno
zapomenutého. Obě varianty frazémů jsou knižní. V ruštině existuje i frazém воскресение
Лазаря s významem „uzdravení po těžké nemoci“ (srov. skupinu 1.1.31 „nemoc –
uzdravení z nemoci“). Srov. podobně v češtině: ležet jako Lazar (a jeho varianty – v. též
skupina 1.1.31 „nemoc – uzdravení z nemoci“).
53
Но если даже и правда - жив и нимало не изменился старый человек, - разве именно
он характерен для нашего времени! В большинстве своем люди этого типа - Лазари,
которых не воскресит даже чудесная сила искусства. (М. Горький. Заметки
читателя)
Адам
скидывать
Adam
(скинуть;
сбросить; svlékat (svléknout; svléct; složit) starého
совлечь) /с себя/ ветхого (старого) Adama; starého Adama složiti; složiti
Адама
(svléci) starého Adama; svléci (odložit)
starého Adama
Uvedené frazémy vyjadřují duchovně se obnovit, osvobodit se od starých zvyků, názorů.
Ruské dubletní varianty se s českými tvary shodují v sémantice (význam duchovní obrody,
osvobození se od starých způsobů života), obraznosti, lexikologii (slovesa vyjadřující něco
„shodit, shazovat“) i ve stylistickém zabarvení. Jak české tvary, tak i ruské, jsou archaické
a knižní. Srov. podobně: svléci (odložit) starého hříšníka; odložit staré lidství.
Саул (též Савл) – Павел
Šavel - Pavel
ze Šavla se stát Pavlem; stát se ze Šavla
превратиться из Савла в Павла
Pavlem
стать из Савла Павлом; сделаться z(e) Šavla se stal Pavel; ze Šavla se stát
Pavlem; stát se ze Šavla Pavlem
(стать) из Савла Павлом
Pavel byl apoštol, který se vůbec s Ježíšem nesetkal, nepatřil ke dvanácti učedníkům.
Hebrejsky se jmenoval Saúl, česky Šavel, a patřil původně k vášnivým pronásledovatelům
křesťanů. Vyžádal si od velerady plnou moc, aby mohl křesťany stíhat i mimo území
Palestiny. V této inkvizitorské funkci se vydal do města Damašku, kde ho obklopilo světlo
a hlas, který mu přikázal, aby šel do města, tam že mu bude zjeveno víc.
Šavel vstal ze země a poznal, že nevidí. Průvodci se ho ujali a doprovodili ho do města,
kde ho ubytovali u Judy z Tarsu, jeho krajana. V Judově domě ho navštívil damašský
kazatel Ananiáš, uzdravil ho od slepoty, poučil ho a pokřtil na jméno Pavel.
54
Od té doby začal Pavel šířit křesťanství se stejnou horlivostí, s jakou je dřív
pronásledoval. Zakládal křesťanské obce, radil jim a posílal listy (Epištoly). Přičítá se mu
jich čtrnáct a tvoří vedle evangelií část kanonizovaných knih Nového zákona. Traduje se o
něm, že i v římském žaláři obrátil na víru své dva strážce.
Dané frazémy označují prudké obrácení, změnu v názorech a postojích, obrat; stát se
pravým opakem. Srov. synonymní tvar: změnit barvu.
V ruštině jsou dané varianty frazémů taktéž knižní, zastaralé a ironické; vyznačují se
stejnou sémantikou – prudkou změnou v názorech. Srov. podobně: стать из гонителя
ревнителем; уверовать в то, что прежде отрицал.
Саул (též Савл)
Saul
Савл, Савл, что ты гонишь меня?
Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?
Dané frazémy jsou přímou citací z Písma, ale jsou chápány jako frazémy. 10 „Když se už
Šavel blížil k Damašku, obklopilo ho náhle nebeské světlo, padl na zem a uslyšel hlas:
„Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ odpověděl hlas a přikázal mu, aby šel do města,
tam že mu bude zjeveno víc. Sémanticky navazují na předchozí frazémy – tj. oslovení
nepřítele ke konání dobra.
Částečné ekvivalenty
Адам
Adam
умертвить в себе (стряхнуть с себя) svlékat (svléknout; svléct; složit) starého
ветхого (старого) Адама (человека)
Adama; starého Adama složiti; složiti
(svléci) starého Adama; svléci (odložit)
starého Adama
Srov. výše. Ruský frazém se slovesem умертвить přeložíme jako „zabít, usmrtit,
zahubit“, kdežto čeština užívá „svléknout, složit, odložit“ apod. Srov. podobně:
10
Srov. KATOLICKÝ TÝDENÍK. Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné
z: http://www.katyd.cz/clanky/saule-saule-proc-me-pronasledujes.html
55
умертвить в себе ветхого Адама, ветхого человека, což souvisí etymologicky
s významem slova Adam – „člověk“.
Саул (též Савл) – Павел
Šavel - Pavel
превращение Савла в Павла
obrácení sv. Pavla
обратиться из Савла в Павла
udělat z Šavla Pavla
Srov. výše. Dané tvary se liší v počtu komponent – v prvním případě je v ruštině
jmenován i svatý Pavel a Šavel (jeho původní křestní jméno), v druhém případě se liší
slovesa обратиться („otočit“, „obrátit se“), čeština zde užívá verbum udělat.
Je však ještě jedno rčení, kde se Pavlovo jméno vyskytuje, a to ve spojitosti se jménem
Petrovým. „Všichni jsou na tom stejně, ať je to Petr nebo Pavel; „ať přijde Petr nebo
Pavel…“ Znamená, ať je to kdokoliv.
Rusky vyjádříme frazém tvary кто бы то ни был; не взирая на лица; podobně Petr
jako Pavel – jsou titíž, zcela stejní (v chování, v jednání) – 1. два сапога пара; один что
другой; 2. что так, что эдак; один чёрт.
Srov. českou variantu, kde došlo ke změně jména, ale ne sémantiky: (ať je to) Pavel nebo
Havel - кто бы то ни был; (да пусть будет) кто угодно. Chlebda (Stěpanova, 2003)
charakterizuje tento typ frazému jako „variaci na národní téma“.
Адам
Adam
ветхий А(а)дам
starý Adam
Frazém vychází z Listů apoštola Pavla, Efezanům a označuje hříšného člověka, který se
duchovně obrodí a radikálně změní názory. Slovo ветхий v českém překladu znamená
„vetchý, chatrný, sešlý“; srov. Ветхий завет (Nový zákon).
V tomto případě se opět frazémy shodují v sémantickém kritériu (význam duchovně se
obrodit, žít hříšně a změnit své chování k lepšímu), je u nich i podobná gramatická
struktura (proprium ve spojení s adjektivem). V českém frazému se objevuje neutrální
adjektivum starý, kdežto adjektivum vetchý je knižní, které užíváme často ve spojení
vetchý stařec – tj. velmi starý, vrásčitý člověk sešlý věkem, ne vetchý Adam.
56
Он вглядывался и вслушивался в дикие порывы животной, слепой натуры, сам писал
ей казнь и чертил новые законы, разрушал в себе "ветхого человека" и создавал
нового. (И. А. Гончаров. Обрыв)
V této skupině bylo dohledáno 11 ruských úplných a částečných ekvivalentů a 18
českých úplných a částečných ekvivalentů.
1.1.4 Skupina „duševní nezralost“
Hartl, Hartlová (2000: 356) nazývají tuto kategorii psychická nezralost – neukončený
vývoj základních psychických funkcí a dimenzí osobnosti, především v oblasti rozumové,
formálních logických operací.
V této skupině jsme narazili pouze na jeden frazém -
Jonášův komplex.
Úplné ekvivalenty
Иона
Jonáš
комплекс Ионы
Jonášův komplex
Ouředník (1994) charakterizuje tento frazeologizmus jako odmítání dospělosti, duševní
nezralost, taktéž touhu po návratu do matčina lůna. V ruštině se ekvivalentní tvar objevuje
také ve významu psychologického termínu.11 Srov. podobně frazémy z antické mytologie:
Oidipův komplex či Elekřin komplex.12
Čtvrtá skupina je početně jedna z nejmenších, v obou jazycích jsme nalezli po 1 úplném
ekvivalentu.
11
Внутреннее сопротивление полной реализации заложенных в человеке способностей, выступающее
препятствием на пути личностного роста. Одно из важных понятий теории самоактуализации,
разработанной американским психологом Абрахамом Маслоу.
12
Oidipův komplex - instinktivní náklonnost chlapce obvykle ve věku 3–6 let k matce s agresivním chováním
k otci. Obdobný je Elektřin komplex - náklonnost dívky k otci.
57
1.1.5 Skupina „lstivost a pokrytectví“
V této skupině se „dostáváme“ k záporným vlastnostem člověka, které byly „blízké“ i
osobám Bible. Asi nejznámější je příběh Evin či Pilátův.
Úplné ekvivalenty
Гог и Магог
Gog a Magog
Гог и Магог; гога и магога
Gog a Magog
U proroka Ezechiela je Gog jménem knížete ze země zvané Magog, který vytáhne proti
Izraeli. Jeho záhuba je předehrou k zřízení Nového Jeruzaléma. Ve Zjevení svatého Jana
jsou Gog a Magog dva nejvyšší Satanovi zaprodanci, brojící proti božímu lidu. Budou
zničeni ohněm, seslaným z nebe – poté dojde k božímu soudu a stvoření nové země. Tyto
satanské bytosti jsou snad příbuzné s obry rasy Gógmagóg, které vyhladil Brutus, potomek
Eneáše a prapředek, po němž jsou nazváni Britové.
Frazémy označují člověka, který vzbuzuje hrůzu a strach; též člověka, který má
neomezenou moc. Je symbolem dobyvačné surovosti, tupé krutosti ve službách zla.
Příběhy o krutých vládcích Gogu a Magogu jsou známé také ze staroruských příběhů a
staly se námětem lidových pohádek a barvotiskových obrázků.
И лицо разбойничье! - сказал Собакевич. - Дайте ему только нож, да выпустите его
на большую дорогу, - зарежет, за копейку зарежет! Он да еще вице-губернатор это гога и магога. (Н. В. Гоголь. Мертвые души)
Uvedené frazémy se shodují v sémantice (krutý člověk, kterého se lidé bojí, symbol zla),
v morfologii, v obraznosti a také ve stylistice – jedná se o výrazy zastaralé, knižní. Frazém
se vyskytuje i v jiných jazycích (srov. anglické Gog and Magog). V češtině existuje
hovorová podoba frazému velké zvíře („člověk mající velkou moc“).
58
Ева
Eva
Е(е)вино племя
Evino plémě (plemeno, pokolení)
První žena, kterou stvořil Bůh tak, že přivedl Adama a vyňal mu žebro, z nějž utvořil
ženu. Jméno jí dal Adam, „protože se stala matkou všech živých“. Eva (Havvah)
v hebrejštině znamená život, dávání života. V zahradě Edenu se had Evě vysmíval, že když
sní ovoce ze zakázaného stromu, zemře. Přesvědčil ji, že se naopak stane rovnou Bohu.
Eva si ovoce utrhla a dala i Adamovi, který také ochutnal. Poté se jim otevřely oči, ztratili
nevinnost a své místo v Edenu. Bůh proto odsoudil celé její pohlaví k rození dětí
v bolestech a k poslušnosti mužům a vyhnal je ze zahrady. Eva porodila Adamovi tři syny:
Kaina, Ábela a Šéta.
Obě frazeologické varianty se shodují v sémantice (Eva jako prvorodička, která zhřešila –
synonymum lehkovážné ženy), i v obraznosti. Frazémy se shodují také ve stylistickém
zabarvení, české i ruské varianty frazémů jsou knižní. Slovo plémě, pokolení je archaické,
substantivum plemeno ztratilo svoji původní motivaci, dnes je užíváme spíše ve spojení pro
klasifikaci zvířat (např. psů). Ruské slovo племя přeložíme do češtiny jako plémě,
plemeno, kmen a pokolení.
Umělecká zobrazení Evy jsou nespočetná. Můžeme připomenout např. sloup v katedrále
ve francouzském Autunu, na němž se Eva ukrývá v podrostu za rohem, zatímco na přední
straně sloupu napomíná Bůh Adama. V Miltonově Ztraceném ráji – v anglickém
převyprávění o pádu člověka – dával autor vinu převážně Evě, a taky poskytoval
„předpotopní“ ospravedlnění mužskému pohrdání ženami.13
Obraz první ženy na světě se stal symbolem lstivosti, vychytralosti, úskočnosti ženského
pokolení. Na ženy bylo po mnoho století nahlíženo jako na osoby nerozumné, hloupé,
lehkomyslné a každá žena si v sobě nesla pečeť prvotního hříchu.14 Srov. metaforické
označení: Evino prokletí – porod; Evina kletba – menstruace.
13
Srov. Ztracený ráj (v originále Paradise Lost) je rozsáhlá epická báseň Johna Miltona, psaná v blankversu.
Jedná se o duchovní epos, vyprávějící o biblických tématech, uvažuje o teologických problémech. Děj je vzat
ze začátku knihy Genesis, vypráví o svržení padlých andělů, vzpouře andělů, stvoření světa, Satanově pouti po
ráji, kde v převtělení za hada svede Evu k prvnímu hříchu, děje okolo prvního hříchu a vyhnání z ráje.
14
См. РЯБОВА, Т. Б. Женщина в истории западноевропейского средневековья. Иваново:
Издательский центр Юнона, 1999.
59
Понтий Пилат
Pontský Pilát
умывать (умыть) руки как П(п)илат
mýt si ruce jako (Pontský) Pilát; mýt si
ruce (nad čím) jak Pontský Pilát; mýt
(umýt) si ruce jako Pilát (Pontský)
*umýti sě s Pilátem; umýt s Pilátem15
Pilát Pontský, římský správce v Judeji, pod tlakem vlivných židovských kruhů – údajně
proti své vůli – vydal k ukřižování Ježíše Krista. Když Pilát viděl, že zástupy lidí chtějí
Ježíše ukřižovat, omyl si ruce před očima zástupů a pravil: „Já nejsem vinen krví tohoto
člověka, je to vaše věc.“ A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“
(Mat 24-25, 27). Rčení tedy označuje někoho, kdo se snaží ze sebe setřást odpovědnost,
kdo odpovědnost odmítá, distancuje se od ní, nechce mít s nějakou věcí nebo činem nic
společného.16
Ирод
Herodes
жестокий как Ирод
být krutý (ukrutný) jako Herodes
Herodes Veliký byl od roku 47 před Kristem guvernérem Galileje, v letech 40-4 před
Kristem králem Judeje. Stal se známou společenskou postavou ve vyšších kruzích Říma,
mj. se spřátelil s Markem Antoniem i s císařem Augustem. Měl deset manželek různých ras
a náboženství, s nimi četné syny, z nichž některé i zavraždil.
Je asi nejvíce znám jako ten, který nařídil vraždění neviňátek (smrt všech dětí do dvou let
v Betlémě a v okolí), protože byly obavy, že se mezi těmito dětmi nachází jedno, které si
15
Český tvar umýti sě s Pilátem je archaický. Nalezneme i jiné zastaralé a dnes neproduktivní tvary: Zdá se
mi, žes se zle umyl s Pilátem spolu (1467, Ctibor z Tovačova). Pražané věrně jemu toho pomáhají, jako Pilát
Kaifášovi, neb mu potom i to neprospělo. Když jest na ruce umýval, že jest proto předce lotrem zůstal (1514,
Lev z Rožmitálu).
16
Рука — распространенный во многих культурах символ Божественной активности. Например,
рука, появляющаяся из облака, была ранней формой изображения первого лица Троицы. Рука,
сжимающая скипетр, меч или державу, символизирует власть. Христианская символика руки весьма
многообразна. Так, рука, бившая Христа, стала одним из инструментов Страстей Христовых, а
дающая деньги указывает на предательство Иуды. Умываемые руки (образ происходит от действия
Понтия Пилата в суде над Христом) стали символом невиновности, поэтому молодая женщина,
умывающая свои руки, символизирует персонифицированную Невинность. Закрытые вуалью руки в
присутствии Христа выступают, согласно древнему восточному обычаю, знаком почтения.
60
nárokuje místo krále Židů. Jediným pramenem k této tragické události je Matoušovo
evangelium.
Jeho výstřelky byly často vylíčeny i ve středověkých záhadných hrách. V Shakespearově
Hamletovi nalezneme zmínku o tom, aby herci nepřehrávali své role, k užití rčení
přeherodesovat Heroda. Toto označení (běžné původně v hereckém slangu) se dnes užívá
ve významu jednat velmi ostře, rigorózně, popř. drasticky; též člověk, který tyranizuje své
podřízené a své okolí.
Částečné ekvivalenty
Ева
Eva
Евино семя
Evino plémě (plemeno, pokolení)
V. výše. Ruský frazém se odlišuje užitím substantiva семя, které přeložíme jako semeno
(semena), sémě, símě. Srov. семья („rodina“).
„Protož když se ďáblu uměni řemesla k svedení nedostane, móž poslati posly ďáblovy
matky, jenž zvláště strojie k smilství…A žeť ženy jsú poslové a řecnicě, máš příklad na
Evě.“ (J. Hus)
Ирод
превзойти
Herodes
(в
жестокости)
самого přeherodesovat Herodesa (Heroda)
Ирода
Srov. výše. Dané frazémy se od sebe liší užití sloves. V ruštině se objevuje neutrální
превзойти
(„překonat,
předstihnout,
předčit“),
v češtině
specifické
sloveso
přeherodesovat, ve kterém se již obsaženo samotné Herodovo křestní jméno.
жeна Потифара (též жена Пентефрия)
Putifarka
жeна Потифара
lstivá Putifarka
Rčení připomíná ženu bohatého egyptského úředníka Putifara (Potífara), která se chtěla
pomstít Josefovi (synu Jákoba) za to, že ji jako ženu odmítl. Poté ho obvinila, že se ji snažil
61
svést, za což se dostal do vězení. V Bibli není jmenovaná, v perském zdroji nazvaná
Zulejka („pokušitelka“). Frazém označuje lstivou, zákeřnou ženu.
Oбратила взоры на Иосифа жена господина его и сказала: спи со мною. Но он
отказался и сказал жене господина своего: вот, господин мой не знает при мне
ничего в доме, и все, что имеет, отдал в мои руки; нет больше меня в доме сем; и он
не запретил мне ничего, кроме тебя, потому что ты жена ему; как же сделаю я сие
великое зло и согрешу пред Богом?(Gen, 39)
I tato postava z Bible inspirovala mnohé umělce: zklamání Potífarovy ženy ztvárnil
Tintoretto (Madrid, Prado). V Dantově Pekle Potífarova žena trpí jako nositelka pomluv.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Kain - Ábel
být jako Kain a Ábel; Ábel a Kain
жувут, как собака с кошкой; лады, что
у кошки с собакой
Daná česká propria vyjadřují vzájemnou nesnášenlivost, vztah dvou lidí, kteří nemohou
žít (příp. pracovat či spolupracovat) dohromady, nesnesou se. V ruštině jsme podobné
tvary s propriem nenalezli, proto jsme užili přirovnání.
Mojžíš
Mojžíšovy rohy; a Mojžíš měl rohy!
плохой докладчик
Frazém Mojžíšovy rohy označuje jak vyobrazení samotného Mojžíše s rohy, tak jej
můžeme vmést posměšně do tváře řečníkovi, opírajícímu se o falešné a scestné
předpoklady. Mojžíš je tedy také symbolem špatného řečníka.
Když mu byly tři roky, faraon dostal radu, aby ho nechal zabít, ale rozhodl se nejdříve
dítě vystavit zkoušce ohněm. Ukázali mu rubín a hořící uhel. Kdyby vzal rubín, byl by
zabit. Natáhl po něm ruku, ale anděl mu ji vychýlil, uchopil uhlík, ale spálil si s ním jazyk.
62
Mojžíš17 byl synem Ámrana z pokolení Léviho. Podle hebrejského slova Moše, což
doslovně znamená „z vody vytažený“. Podle biblického vyprávění se Mojžíš narodil
židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízení faraona – zabít
všechny malé chlapce v Izraeli - byl také v ohrožení života. Jeho rodiče, aby jej uchránili,
ho vložili do třtinové ošatky a pustili po vodě Nilu. Tam novorozence nalezla faraonova
dcera, která jej přijala za svého. Jako kojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka.
Oženil se s Siporou (dcerou midjánského kněze Jitra), která mu porodila dva syny.
Mojžíšovi se zjevil anděl a mluvil k němu z hořícího keře s poselstvím, že má zachránit
děti Izraele a vést je k zemi oplývajícím mlékem a medem – do zaslíbené země Kanaán.18
Kromě toho, že Mojžíš vyvedl Izrael z egyptského otroctví, je významný především
proto, že skrze něj dal Bůh Izraeli na hoře Sinaj Desatero a uzavřel s ním smlouvu, díky
které se Izrael stal Božím lidem. Zákony, které Izrael od Boha tehdy dostal, se všechny
nacházejí v Tóře neboli Pentateuchu, kterému se říká také Pět knih Mojžíšových19, neboť
tradice jejich autorství připisuje právě Mojžíšovi.
Mojžíš byl běžně zobrazován s rohy, které mu pučí z hlavy. Mezi jinými ho takto
namaloval i Michelangelo. Tato groteskní okrasa je výsledkem špatného překladu. Kniha
Exodus popisuje Mojžíše, jak sestupuje z hory Sinaj s tváří osvětlenou. Hebrejská slova pro
paprsek světla a pro rohy jsou velmi podobná, proto došlo k tomuto omylu.20
17
Jeho osoba je mj. spjata s frazémem mana nebeská (манна небесная), kterou Izraelitům poslal bůh. Mana
byla pravděpodobně voskovitý výpotek stromu tamaryšku. Slovo mana dnes označuje chutný a lahodný
pokrm.
18
Kanaán (někdy též Kenaan, Kenaán, Kanaan, Kenán, Kanán) je jedno z označení pro území Předního
východu, kde se dnes nalézá část Sýrie, Libanonu, Palestiny a Izraele.
19
Byl to náboženský a vojenský vůdce, vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry. Pět
knih Starého zákona: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium jsou také označovány jako1.-5.
kniha Mojžíšova. Žil pravděpodobně okolo 13. století př. n. l.
20
Srov. MÝTY A SKUTEČNOST. Starověké mýty a starověká náboženství. Autenticita biblických textů I.
Rozdíly
v překladech
[online].
[cit.
2012-10-15].
Dostupné
z:
www.myty.info/view.php?nazevclanku=autenticita-bible-i-rozdily-v-prekladech&cisloclanku=2002090001
Český ekumenický překlad: Když pak Mojžíš sestupoval z hory Sínaje, měl při sestupu z hory desky svědectví
v rukou. Mojžíš nevěděl, že mu od rozhovoru s Hospodinem září kůže na tváři.
Bible kralická: I stalo se, když sstupoval Mojžíš s hory Sinai, (a měl dvě desky svědectví v rukou svých),
nevěděl, že by se stkvěla kůže tváři jeho, když mluvil s ním. Podle českých překladů Mojžíš neměl rohy, ale
kůže na jeho tváři zářila.
63
„A nevědieše, že zrohatěla tvář jeho z spolka slova božieho.“ (2 Moj 34,29 – Bible
olomoucká)
V této skupině jsme vyexcerpovali 8 ruských úplných a částečných ekvivalentů a 3
překladové ekvivalenty.
V češtině jsme dohledali 11 úplných a částečných ekvivalentů 4 specifické české
frazémy s křestním jménem biblické postavy.
1.1.6 Skupina „zvědavost“
Zvědavost je sklon věnovat pozornost novým podnětům, jevům, které však na rozdíl od
zvídavosti, mohou mít i negativní náboj, např. zasahování do soukromí druhých osob nebo
zájem jen o povrchní stránku věcí (Hartl, Hartlová: 2000).
Mezi „nejzvědavější“ osoby Bible patří Eva, která se stala symbolem ženského pokolení.
V této skupině jsme ostatně jiné tvary než s propriem Eva (v obou jazycích) nenalezli.
Úplné ekvivalenty
Ева
Eva
Ева
Eva
Евина дочка; дочка Евы; дочь Евы
dcera Evina (Evy); Evina dcera
*Евина внучка; внучка Евы
Uvedené křestní jméno označuje první ženu na zemi, manželku Adama a matku Kaina a
Ábela, kterou Bůh potrestal za její zvědavost tím, že bude rodit v bolestech a zároveň ji i
Adama vyhnal z ráje. Jméno Eva pochází z hebrejského ‫ חוה‬Chawwá a přeložíme jej jako
Živa.
Obě frazeologické varianty označují zvědavou ženu. Jméno Eva dodnes patří mezi
nejčastěji dávaná ženská jména. Podobně se toto jméno těší oblibě i v ruském prostředí.
64
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Eva
(být) zvědavá(ý) jako Eva
(быть) любопытный как сорока
Český frazém označuje obvykle ženu, někdy i muže, dítě chováním vůči většině událostí,
zpráv, scén, rozhovorů – být krajně a obvykle i nepříjemně zvědavý a snažit se dotěrně a
nezdvořile být u všeho svědkem nebo to vyzvědět. V ruštině se v tomto významu se
jménem Eva nesetkáváme, totožnou sémantiku vyjádříme tvarem bez propria.
Tato skupina, ač rozsahem menší, „přinesla“ 6 ruských úplných ekvivalentů a 1
překladový ekvivalent.
V češtině uvádíme celkem 3 úplné ekvivalenty a 1 specifický český frazém s křestním
jménem biblické postavy.
1.1.7. Skupina „moudrost“
Psychologie označuje moudrost jako rozvážnost v hodnocení založenou na vysokých
intelektuálních, zejména kognitivních schopnostech, na rozdíl od chytrosti však vždy
obsahuje etický rozměr, nemá vazbu na zlo, ale na odmítání zla.
Podobně jako se Eva stala symbolem zvědavé ženy, tak se král Šalamoun stal osobou,
která vzbuzuje moudrost, ale také vychytralost zároveň; proto se v této skupině objevují
často frazémy, jejichž součástí je křestní jméno izraelského krále Šalamouna.
Úplné ekvivalenty
Соломон
Šalamoun (též Šalomoun)
соломоново решение
šalamounské
řešení;
šalamounské
rozhodnutí; Šalamounovo rozhodnutí
* šalamounský výrok
соломоновский приговор
šalamounský rozsudek
V 10. století před Kristem dosáhl Izrael rozkvětu, neboť jeho král Šalamoun (asi 970 –
931 př. n. let.) byl skvělým politikem, diplomatem, obchodníkem i správcem říše. Král
65
David (jeho otec) se domníval, že původcem a zřizovatelem říše pokoje bude jeho syn
Abšalóm (v překladu „původce“), proto nového syna nazývá „pokoj jeho“ (Hospodinův).21
Šalamoun byl známý nejen svou láskou k bohatství a rozkoším (údajně měl sedm set
manželek a tři sta milenek), ale proslavil se i důvtipem a moudrostí. Frazémy vycházejí
z biblického příběhu dvou žen, jež se přely o dítě. Každá tvrdila, že se jedná o jejího
vlastního potomka. Šalamoun navrhl ženám, že se o dítě rozdělí – chtěl ho rozpůlit na
polovině. Vtom se ozvala pravá matka dítěte – ta, která ho chtěla dát druhé ženě, aby si jej
ponechala.
Rusko-české tvary označují chytré, jednoduché a zároveň i „lišácké“, vychytralé
rozhodnutí. Ruské substantivum решение přeložíme jako rozhodnutí, řešení, rozsudek.
Соломон
Šalamoun (též Šalomoun)
С(с)оломонов суд; суд Соломона
Šalamounův soud
Dané frazémy se vztahují k uvedenému sporu dvou žen o dítě – srov. varianty
předchozího frazému. Srov. podobně v angličtině be as wise as Solomon. Jedná se o tzv.
frazeologické internacionalizmy.
Соломон
Соломон
Šalamoun (též Šalomoun)
Šalamoun
* být Šala(o)moun (hotový, učiněný, druhý)
*šalamounský;šalamouniáda;
šalamounství
мудрый как царь Соломон
moudrý jako Š(š)alomoun; (být) moudrý
jak Šalamoun
мудрость соломонова
Šalamounova
moudrost;
moudrost
Šalamounova; šalamounská moudrost
21
Srov. HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion; Vyšehrad; Centrum biblických
studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. ISBN 80-7172-865-9 (Advent-Orion) - ISBN 807021-725-1 (Vyšehrad).
66
Svou moudrost si král Šalamoun22 vyžádal přímo od Boha, který mu přislíbil, bude-li
s jeho darem nakládat a ostříhá-li jeho ustanovení, bude vést bohatý a dlouhý život.
Označíme-li někoho za Šalamouna, připouštíme, že je to „hlava otevřená, má něco
v hlavě“, „má chochmes“, tj. je to důvtipný a moudrý člověk.
Šalamoun je znám také tím, že Izrael administrativně rozdělil na dvanáct provincií.
Připisuje se mu rozsáhlá stavitelská činnost, např. i stavba jeruzalémského chrámu.
Proslavil se moudrostí, diplomatickými schopnostmi i obchodem. Za jeho vlády se země
zdobila stříbrem, zlatem i vysoce prosperujícím zemědělstvím. Šalamouna navštívila i
proslulá královna ze Sáby23. Šalamounovou manželkou byla dcera egyptského faraona a
kromě toho vlastnil velký mezinárodní harém. V legendě je znám jako autor Písně písní,
Knihy přísloví a vtipných průpovídek.
Duncan Grant namaloval Šalamouna s královnou ze Sáby. Král, jehož výrazně semitské
tváři stál modelem anglický spisovatel první třetiny 20. století Lytton Strachey, zamyšleně
odhaduje královnu (Londýn, Tate Gallery). Šalamounův věhlas, srovnatelný s proslulostí
Alexandra Velikého, zavál jeho jméno k podivným místům, o čemž svědčí například román
Doly krále Šalamouna, který napsal Rider Haggard. Východně od Papuy-Nové Guiney se
nachází stát Šalamounovy ostrovy. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají
dohromady rozlohu více než 28 400 km². Na západ od ostrovů se rozkládá Šalamounovo
moře.
22
S králem Šalamounem a také s jeho otcem, králem Davidem, je spjata tzv. Davidova hvězda. V judaismu je
tento symbol označován Magen David, Davidova hvězda, Šalamounova pečeť. Magen David znamená
Davidův štít. Podle pověsti měl David při svém souboji proti obru Goliášovi štít se znakem šesticípé hvězdy.
Tento štít byl podle pověsti obdařen kouzlem boží pomoci. Jako pečeť či klíč krále Šalamouna se stal tento
symbol známý díky legendě, která tvrdí, že král Šalamoun nosil prsten se symbolem šesticípé hvězdy. Tento
prsten mu prý dával moc vyhánět zlé duchy. Od roku 1950 je Davidova hvězda vyobrazena na státní vlajce
státu Izrael. Šalamoun „neměl nouzi“ o umělce, kteří hlásali jeho slávu a moudrost. Kromě nesčetných
středověkých řezeb a skel v oknech chrámů se jeho životem zabývali renesanční umělci, např. obraz
Šalamounův soud v Kingston Lacy, za jehož autora byl považován Giorgione; nebo také Rubensova
dramatická verze (Madrid, Prado), v níž Šalamoun drží dítě hlavou dolů aj.
23
Královna ze Sáby, v Bibli nepojmenovaná (zvaná také Balkis, Bilkis). V 1. Knize Královské vypovídají
verše o Šalamounově slávě a bohatství. Královna nemohla uvěřit tomu, co se doslechla, pokud to sama
nespatří. Vydala se tedy do Jeruzaléma a přinesla Šalamounovi velké dary ve zlatě a koření. Jejich setkání
nezůstalo bez následků, jak o tom svědčil rod etiopských panovníků, odvozujících svůj původ od syna této
dvojice. Sábu (Šebu) někteří umisťují do Arábie, kde leží Jemen; jiní na druhou stranu Rudého moře, kde se
nyní nachází Etiopie.
67
Částečné ekvivalenty
Соломон
Šalamoun (též Šalomoun)
поступать (судить) как Соломон
šalamounská rada
Uvedené tvary jsou opět spojeny s biblickými událostmi sporu dvou žen o dítě – v. výše.
Rusko-české frazémy se odlišují v užití slovesa v ruském tvaru; čeština využívá shodný
přívlastek.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Jan Evangelista (též Jan Zebedeus)
mluvit jako Jan Evangelista
быть красноречивый и убедительный
Jan Evangelista, autor čtvrtého Evangelia a pravděpodobně tří Epištol (Listů) Nového
zákona. Dožil se dlouhého věku, zemřel pravděpodobně v Efezu. Jeho evangelium je od tří
ostatních odlišné, a přesto jim podobné. Struktura je tatáž: Ježíšův soud, smrt a
zmrtvýchvstání. Matouš, Marek a Lukáš kladou Ježíšovo utrpení do kontextu Ježíšova
života na zemi v proroctvích a očekáváních. Jan se odkazuje daleko obšírněji a jeho jazyk
je složitější. Jan pojednával o Ježíšově příběhu pomocí filozofických pojmů, židovských a
řeckých, které byly tehdy běžné mezi vzdělanými lidmi.
Český frazém vyjadřuje mluvit moudře a přesvědčivě. Lze jej užít i ironicky, když
hovoříme o pokrytci. Srov. podobně: mluvit jako evangelium. Evangelium podle Jana
začíná známými verši: Na počátku bylo slovo, a to Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo
bylo Bůh. (J 1, 1-2). Srov. ruský synodní překlad: В начале было Слово, и Слово было у
Бога, и Слово было Бог. Оно было в начале у Бога.
Jan je podle starokřesťanské tradice nazýván také jedním ze Dvanácti (tj. učedníků), také
jako Jan Zebedeus, který v evangeliu vystupuje jako „jiný učedník“ či „učedník, kterého
miloval Ježíš“. Datum sepsání kladou badatelé na konec 1. století; jako místo sepsání se
uvádí Malá Asie. Mnozí biblisté předpokládají, že evangelium vzniklo v Sýrii.
V ruštině jsme podobný tvar s propriem nenašli. Uvedli jsme proto překlad быть
красноречивый и убедительный – „být výmluvný a přesvědčivý“.
68
V sedmé skupině jsme narazili na kvantitativní rozpor v počtu frazémů. V ruštině jsme
nalezli 7 úplných a částečných ekvivalentů a 1 překladový ekvivalent.
V češtině bylo dohledáno úplných a částečných ekvivalentů 17 (a 1 specifický český
frazém s křestním jménem biblické postavy), což je dáno oblíbeností křestního jména
Šalamoun i v běžné mluvě, což jsme si mohli ověřit i v anonymním dotazníkovém šetření
(v. Příloha č. 8).
1.1.8 Skupina „moudrost – vychytralost“
Osmá skupina je sémanticky spjata s předchozí – nalezneme zde tvary vyjadřující „být
moudrý“ ve vzájemném propojení „být vychytralý“. Všechny tvary ovšem obsahují jen
české křestní jméno.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Filip (Evangelista)
mít filipa (filipy); má filipa; poradit se у него котелок варит; он (парень) с
s filipem; má filipa na předním voze; jít головой (со смекалкой); светлая голова
s filipem na co
Filip byl jedním z dvanácti apoštolů. Jako většina z nich je v Novém zákoně pouze
prchavou postavou, ale Filippino Lippi mu věnoval řadu fresek v kostele Santa Maria
Novella ve Florencii.
Evangelista Filip (Филипп Апостол) ve Skutcích apoštolů důvtipně vysvětlil pasáž ze
Starého zákona nechápavému mouřenínovi, proto v dnešním významu chápeme frazém
podobně jako mít za ušima, být vykuk, nebýt včerejší, liška podšitá - „být vychytralý,
důvtipný“.
Slovník české frazeologie a idiomatiky daný frazém charakterizuje jako chování člověka
zvláště ve vztahu k řešení nestereotypních problémů a situací. V češtině nalezneme
všechny tvary křestního jména pouze s malým písmenem. Srov. synonymní frazémy: má
fištrón; ten má za ušima; selský rozum apod.
69
V ruštině se podobný frazém s křestním jménem Filip neobjevuje. Frazém vyjádříme
překladovými ekvivalenty у него котелок варит („ten má za ušima“); он (парень) с
головой („je to chytrá hlava“); светлая голова („má dobrou hlavu; má za ušima“).
Od jména Filip je odvozeno také slovo filipika, což je polemická řeč či promluva. Je
spjata s antickým řečníkem Démosthenem, který byl ve 4. století před Kristem znám svými
výroky proti makedonskému králi Filipu II. V české literatuře 16. století se objevuje spis
Filipika proti misomusům, jejíž autor biskup Jednoty bratské Jan Blahoslav takto nazývá
nepřátele vzdělanosti.
Dalila (též Delíla)
svůdná Dalila
соблазнительная женщина
Frazém je spojen se svůdnou Filištínkou24 Dalilou (Delílou) a silákem Samsonem (srov.
skupinu 3.1.5 - „fyzická síla člověka“). Filištíni Dalilu podplatili (slíbili jí 1100 stříbrných),
aby na Samsonovi vylákala tajemství jeho síly. Třikrát ji Samson oklamal, počtvrté využila
čistě ženských prostředků a Samson jí tajemství vyzradil. Jeho síla spočívala v dlouhých
vlasech, které si od narození nestříhal. Dalila mu je ve spánku ustřihla a vydala
bezbranného Samsona Filištínům.
Dalila se stala symbolem chytrosti a vychytralosti a také svůdkyně. V ruštině se tvar
s propriem neobjevuje. Užili jsme proto vlastní překlad.
V této rozsahem nevelké skupině jsme objevili 4 ruské překladové ekvivalenty –
nenalezli jsme tedy žádný frazém s křestním jménem.
V češtině byla situace opačná – vyexcerpovali jsme 6 specifických českých frazémů
s křestním jménem biblické postavy.
24
Filištíni či Pelištejci byli nesemitského, snad krétského původu; patřili k tzv. mořským národům, jejichž
náporu musel čelit Egypt. Byli dobrými bojovníky a znali výrobu a zpracování železa. V bojích s izraelskými
kmeny dosahovali řady úspěchů. Snad nejznámější je boj Davida s Goliášem.
70
1.1.9 Skupina „hloupost – nedůvtipnost“
Tato kategorie je zajímavá zejména z hlediska kvantity tvarů se jménem krále
Šalamouna, který „obohatil“ frazeologický fond češtiny tvary vyjadřujícími „být hloupý a
nedůvtipný“ – jedná se o frazémy hovorové a často až zhrubělé.
Úplné ekvivalenty
Валаам
Balám (též Balaam)
В(в)алаамова ослица
Balámova oslice
Věštec a zaklínač Balám byl vyslán moábským králem k Izraelcům, aby jim zlořečil.
Hospodin, jenž s plánem nesouhlasil, vypravil anděla, aby Balámovi jeho úmysl rozmluvil.
Z neznámého důvodu však anděla spatří pouze Balámova oslice, která se vzepře a odmítne
pokračovat v cestě. Marně jí Balám laje a bije kyjem. Rozrušená oslice nakonec promluví
lidským hlasem: „Cožť jsem ti učinila, že již po třetí mne biješ?“ (4 Moj 22, 28).
Balámovu oslici je možné zmínit v souvislosti se známým hlupáčkem, který navzdory
své prostoduchosti může hlásat hlubinné pravdy a vidět věci skryté. Daný frazém označuje
pokorného, klidného člověka, který překvapivě vyjádřil svůj názor a zároveň tak
charakterizuje
hloupou,
tvrdohlavou
ženu.
V ruštině
dochází
v poslední
době
k sémantickému posunu – rčení získává ironický odstín.
Částečné ekvivalenty
Соломон
Šalamoun (též Šalomoun)
помяни, господи, царя Соломона и всю být moudrý (chytrý) jako Šala(o)moun
премудрость его
Český frazém charakterizuje člověka, který je velmi domýšlivý a chová se nadutě, pyšně.
Frazém tak označuje nafoukance a hlupáky. V ruštině jsme objevili tvar помяни, господи,
царя Соломона и всю премудрость его25, který naráží na hloupé názory mluvčího, proto
jsme uvedené rusko-české tvary zařadili mezi částečné ekvivalenty.
25
См. 3 Цар. 4:29-34. И дал Бог Соломону мудрость и весьма великий ум, как песок на берегу моря.
Мудрость Соломона была выше всех сынов Востока и всей мудрости египтян.
71
Srov. četné české zhrubělé až vulgární variace českého frazému: být (hotový; učiněný;
druhý) Šalamounon; moudrý (chytrý) jako Šalamounovo hovno (Šalamounova řiť,
Šalamounův knoflík u gatí; u košile; Šalamounovy holenky; mozek; moudrost); myslet si, že
(sežral) Šalamounovo hovno (lejno); (dělá) jako by snědl (sežral) Šalamounův mozek
(Šalamounovo celé); dělá (vypadá; tváří se) jako by sežral Šalamounovo hovno; bejt blbej
jako Šalamounovo hovno; chytrý, jako by snědl šalomounův mozek; spolknout Šalamouna;
myslí si, že spolkl Š(š)alamouna; myslí si, že spokl Š(š)alomounův poklůpek; spolknout
Šalamouna; moudrý jako Š(š)alamounovy gatě; moudrý jako šalomounové galaty (jako
šalomounovy holenky (plundry); jako šalomounův knoflík u gatí;
myslí, že snědl
šalamounovo celé, a on k němu ani nepřičichl; mudruje jako šalomounova řiť (košula);
napil se z flašky šalomounovy; napil sě z flašky šalomúnovy; napít se z flašky
Šalamounovy; přihnul si trochu ze Šalamonouvy flašky; šalamounsky; šalamounský.
K českým tvarům bychom také ještě mohli doplnit ruský (bez propria) считать себя
умнее всех (воображает себя умнее всех). Frazém označuje člověka, který se pokládá za
schopnějšího, chytřejšího apod.; podobně také tvar он хвастливый глупец; думает, что
он семи пядей во лбу apod.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Валаам
упрямая
Валаамова
как
валаамова
ослица
ослица; tvrdohlavá jako ovce
(прорекла, * hloupá husa; nána pitomá
заговорила)
Frazeologický fond ruštiny obohatil tvar упрямая как валаамова ослица, který
označuje hloupou a tvrdohlavou ženu. Zatímco ruský tvar je knižní; české tvary hloupá
husa a nána pitomá jsou ironické, zhrubělé a bez užití křestního jména biblické postavy.
72
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Filip (Apoštol)
nechat doma filipa; Filipa doma nechati;
(у кого) не хватает смекалки
nechal Filipa doma; tobě vezou Filipa na
zadním voze; vézt filipa na zadním voze;
nemít (kouska) filipa; nemá (kouska)
Filipa; nemíti Filipa
Etymologie frazému nechat doma filipa a jeho variant není zcela jasná. Vznikla snad
podle scény, v níž apoštol Filip (Skutky 8, 26-39) důvtipně a přesvědčivě vyložil bohatému
mouřenínovi text proroka Izaiáše.
Těmito frazémy označujeme člověka obvykle ve vyčítavém pohledu druhého, protože
nevyužil příležitosti, nezareagoval včas a něco tak zkazil apod.; momentálně nechápat nebo
neuvědomit si něco; být nedůvtipný a bez postřehu. S Filipem se v češtině „setkáváme“ i
v předchozí skupině - srov. skupinu 1.1.8 „moudrost-vychytralost“.
V češtině se daný frazém objevuje v několika variantách, které vyjadřují jednat
nedůvtipně, hloupě. V ruštině jsme nenalezli žádný tvar s křestním jménem Filip.
Kristus Pán
nesl Krista Pána do Egypta; mohl by nést простой как три рубля (копейки)
Krista Pána do Egypta
Dané frazémy vyjadřují „být hloupý“, „být domýšlivý“, též „nic nevědět“. Podobnou
sémantiku můžeme v ruštině vyjádřit tvary простой как три рубля (копейки) - „být
naivní“, „být hloupý“.
73
Herodes - Josef
býti něčeho prázden jako Herodes; být не мочь сделать что-то
čeho prázden jako Josef Herodesa; byl
jsem toho prázden co Josef Herodesa
Variantu tohoto frazému jsme nalezli pouze u Ouředníka (1994). Jedná se o archaický
frazém, doložen v literatuře v roce 1530. Označuje „být toho prost, být neschopen nějakého
činu nebo myšlenky“.
Tato skupina přinesla opět zajímavý kvantitativní rozpor. V ruštině byly dohledány pouze
2 úplné a částečné ekvivalenty, 2 specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické
postavy a 3 překladové ekvivalenty.
V češtině 24 úplných a částečných ekvivalentů, 13 specifických českých frazémů
s křestním jménem biblické postavy a 3 překladové ekvivalenty. Vysoký počet českých
frazémů je dán oblíbeností frazémů s křestním jménem Šalamoun.
1.1.10 Skupina „nevychovanost“
V této kategorii se objevuje pouze jedna biblická postava, a to Chám – syn Noemův.
Částečné ekvivalenty
Хам
Chбm
хам
Chám
хамствo
Chámství
* chámská neomalenost
Хамово отродье
Chámovo pokolení
хамить; хамский
Chámství
Chám spatřil svého otce, jak leží ve stanu opilý a nahý. Údajně byl sexuálně vzrušen při
pohledu na svého otce Noema. Noe syna proklel, ten se později usadil v Africe. Chám je
prapředkem Hamitů, kteří se rozptýlili v severní části Afriky od Maroka k Etiopii. Hamita
byl podle definice nesemita, a tak nepřítel Izraelitů, kteří odvozují svůj původ od Šéma.
74
Zajímavou sémantiku vyjadřuje ruský tvar хам. Kromě nevychovaného člověka označuje
také nevolníka, sluhu, sedláka, člověka nižších sociálních vrstev. V češtině se jméno Chám
stalo v temných dobách poddanství potupným označením opovrženého sedláka.
V ruštině frazém Хамово отродье označuje hrubého a nevychovaného člověka.
V češtině existuje frazém Chámovo pokolení, které označuje prokletý lid, popř. člověka,
kterého někdo zavrhl. Zřejmě sémantika frazému souvisí i s černou pletí jeho potomků, ta
byla označována za Noemovu kletbu. Uvedené česko-ruské varianty vyjadřují částečnou
shodu (špatného člověka, nevychovaného; člověka, kterého někdo zavrhl – zřejmě jako
důsledek jeho špatného chování).
V této menší skupině bylo dohledáno 5 ruských částečných ekvivalentů a 5 českých
částečných ekvivalentů, jedná se tedy o vzácnou početní shodu v počtu frazémů.
1.1.11 Skupina „krutost – bezcitnost“
V této frazeosémantické skupině jsme objevili dubletní varianty, srov.
Саул во
пророцех - во пророках a také archaické tvary - napadl ho duch Saule proroka. Mezi
ženy kruté a bezcitné je zařazována také Jezabel.
Úplné ekvivalenty
Иезавель
Jezábel (též Jezabel, Jezabela, Jezábelka)
Иезавель
Jezabela; Jezá(a)bel; Jezábelka
Žena Achaba, krále Izraele. Byla dcera Etbaala ze Sidónu a její sňatek s Achabem byl
pokusem o dynastickou politiku – a katastrofou. Jezábel, cizí rasou i náboženstvím,
ohromně urazila příslušníky království, kteří ji označili za modloslužebnici a poběhlici.
„Proslavila“ především pronásledováním a týráním proroka Eliáše a jeho věrných. Snažila
se také svést velitele Eliášova vojska Jehúa.
České varianty jména (které plní zároveň funkci frazému) a ruské Иезавель se zcela
shodují – označují špatnou, podlou ženu a vyjadřují i totožnou obraznost.
75
Částečné ekvivalenty
Иезавель
Jezábel (též Jezabel, Jezabela, Jezábelka)
царица Иезавель; дочь Иезавели
Jezabela; Jezá(a)bel; Jezábelka
V ruštině se objevuje tvar царица Иезавель, který je rozšířen o výraz царица („carevna“
– v českých reáliích bychom ji označili jako královnu). V ruštině, na rozdíl od češtiny,
nalezneme také tvar дочь Иезавели. Tento frazém má podobný význam - označuje drzou,
nestydatou a vyzývavou ženu. Frazém se objevuje mj. i v angličtině: the daughter of
Jezebel. Srov. podobně utvořený frazém, který vznikl spojení přivlastňovacího adjektiva se
substantivem: дочь Евы (dcera Evina; Evina dcera).
„Protož Jezabel vykládá se tok krve aneb hnojnice, nebo plná hřiechuov jest jako krve. A
na konci tak jako lajno potupní budú.“ (Jakoubek ze Stříbra)
Адам
ветхий Адам
Adam
starý Adam
Rusko-české frazémy připomínají prvního muže lidstva jakožto člověka, který má špatné
lidské vlastnosti. Slovo ветхий přeložíme jako „sešlý, vetchý, omšelý“ - srov. Ветхий
завет (Starý zákon).
Саул (též Савл)
Saul
еда (неужели) и Саул во пророцех?; eда Saul mezi proroky; napadl ho duch
и Саул во пророках?
Saula(e) proroka
Saul byl synem Kíše z kmene Benjamínova. Žil v 11. století před Kristem. Jeho příběh
začíná tím, jak všude hledá zatoulané ovce svého otce, a končí jeho sebevraždou. Mezitím
si ho Bůh vybral jako prvního krále všech kmenů Izraele a Samuel ho pomazal, když však
nedokázal zabít dost Amálekovců, Bůh ho zavrhl a odvrátil od něho tvář a Saul se
rozběsnil. Poslední část života strávil válkami s Pelištejci a konfliktem s Davidem, kterého
střídavě miloval nebo se ho snažil zabít. Tento konflikt byl ještě ztrpčován přátelstvím jeho
vlastního syna Jónatana s Davidem. Saul je chybující, tragická postava, nad níž je snadnější
plakat než ji odsuzovat.
76
Proprium Saul se objevuje ve frazému eда и Саул во пророках? Frazém připomíná
situaci, kdy Saul hledal otcovy ztracené ovce, když se setkal s prorokem Samuelem, a ten
ho pomazal jako krále, poté začal mluvit (a chovat se) jako prorok. Existuje také dubletní
varianta: еда (неужели) и Саул во пророцех?, ve které dochází k alternaci tvaru prorok.
Slovo пророк se zde objevuje v zastaralém tvaru lokálu sg. (во пророцех).
Obě varianty jsou knižní. Zatímco v ruštině frazém vyjadřuje spíše pozitivní hodnocení,
v češtině charakterizuje ekvivalentní tvar Saul mezi proroky zuřivého, vzteklého člověka.
Mezi češtinou a ruštinou zde dochází k významovému rozporu.
Napadl ho duch Saula proroka – „podjala ho zlobivost nebo vzteklost“. (F. L. Čelakovský)
Připomeňme některé umělce, na jejichž tvorbu měl Saul vliv: např. Saulova sebevražda
Pietera Brueghela staršího (Vídeň, Kunsthistorisches Museum); Byronova Saulova píseň
před poslední bitvou; Robert Browning se ve svém Saulovi usilovně snaží sdělit, že i když
David nemůže vyléčit Saulovu zmučenou duši, vyléčí ji Ježíš. Händel je svém oratoriu Saul
zcela na Saulově straně a složil pro tohoto náladového muže slavný pohřební pochod.
Ирод
Herodes
И(и)родова душа; Иродово семя
H(h)erodes;
krutý
jako
Herodes;
herodesovský
* klanějí se mu herodesovskou poklonou
Ruský archaický frazém Иродово семя zařadíme mezi vulgarizmy (бранные слова).
Připomíná nám osobu Heroda Velikého, který je znám hlavně vražděním neviňátek
(избиение младенцев).26 Frazém označuje zlého a bídného člověka.
V češtině se podobný tvar neobjevuje. K danému frazému můžeme přiřadit jméno
Herodes (herodes)27, které označuje zlého a špatného člověka, příp. jeho chování. Samo
křestní jméno této biblické postavy nese symbolický význam.
V ruštině se objevuje i zastaralý frazém Иродово семя. Je taktéž záporně stylisticky
zabarveno (vulgarismus); označuje záporné lidské vlastnosti, ale i přestupek a zločin. Srov.
26
Srov. skupinu 1.1.5 „lstivost – pokrytectví“; v. skupina 1.1.9 „hloupost – nedůvtipnost“.
Daný frazém nalezneme v řeči na jihovýchodní Moravě, kde je dodnes produktivní. Označuje člověka, který
koná něco nesprávného či špatného: „Ty jsi ale herodes!“
27
77
klanějí se mu herodesovskou poklonou (poklonau – Rešel, 1561) – tj. být neupřímný,
krutý a bezcitný.
Отдай мой хомут, иродова душа! — ревел рыжий, наступая на Родиона (В.
Дмитриев. Своим судом).
Tato skupina „přinesla“ 8 ruských úplných a částečných ekvivalentů a 13 českých
úplných a částečných ekvivalentů.
1.1.12 Skupina „pokárání“ – kritika“
Tato skupinka čítá pouze jeden český tvar – číst někomu levity. V ruštině jsme podobný
tvar s křestním jménem biblické postavy neobjevili.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
číst někomu levity
читать нотации кому
Ve frazému číst někomu levity bychom zřejmě ani nečekali vlastní jméno. Tvar je spojen
s Levity – příslušníky židovského kmene Levi, kteří odvozovali svůj původ od Jákobova
syna Leviho. Dbali na zachovávání Levitica - Třetí knihy Mojžíšovy, obsahující nejen
bohoslužebné, ale i praktické rady (dietní, právní, manželské, zdravotní aj.).
Původ rčení najdeme v 8. století, kdy kněžstvu vládl přísný biskup Chrodegang. Kněží
museli – podle jeho příkazů – bydlet v jednom domě, společně se stravovat, ve stanovenou
dobu se modlit a zpívat. Biskup také při proslovech uváděl napomenutí a čerpal z Levitica.
Dnes tedy rčení vyjadřuje napomenutí podřízeného nadřízeným, když nám hodlá říci
něco nepříjemného; srov. podobně: pozvat někoho na koberec (kobereček). Frazém existuje
i v němčině, srov. die Leviten lesen a značí tak spojitost německé a české frazeologie
(Fojtů, 2013: 188).
V ruštině se frazém neužívá s křestním jménem, doplníme překladový ekvivalent
читать нотации кому, který vyjadřuje „dávat někomu kázání“, „moralizovat“. Srov.
podobně: наступить на (любимую) больную мозоль („říci někomu něco nepříjemného“).
78
Что вам на любимую мозоль, что ли, кто наступил? Вот аптека, купите себе
пластырь. (Н. С. Лесков. Полунощники)
Dvanáctá skupina uvádí pouze 1 ruský překladový ekvivalent a 1 specifický český
frazém s křestním jménem biblické postavy.
1.1.13 Skupina „zrada“
Zrádce je člověk, který se dopustil zrady, buď z hlediska zákona (pak jde o zločin), nebo
morálky, pak jde z hlediska patřičného morálního systému o nemorální jednání. Podstatou
zrady je závažné zneužití udělené důvěry a napomáhání nepříteli či přejití k němu za
situace, kdy ostatní členové skupiny mají plné právo zrádce považovat za loajálního člena.
V oblasti kulturního rámce západní civilizace je to jednoznačně jméno Jidáš, podle
biblického Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše Krista. Tento jev se odráží také ve
frazeologii obou slovanských jazyků, z nichž ovšem kvantitativně zcela „vítězí“ tvary
české. U tohoto propria jsme nalezli také několik tvarů archaických.
Úplné ekvivalenty
Иуда
Jidáš
И(и)удин поцелуй
jidášský polibek; Jidášův polibek
*po jidášsku; myslí tě po jidášskau
políbiti28
поцелуй Иуды
polibek Jidáše
И(и)удино лобзание
Jidášovo políbení
Uvedená skupina frazémů připomíná poslední večeři Pána Ježíše a jeho učedníků na
oslavu Velikonoc, při níž Ježíš lámal chléb a podával učedníkům víno z kalicha. V průběhu
večeře umyl svým učedníkům nohy, a tím je symbolicky vyzýval k pokoře a bratrství.
Zároveň jim oznámil, že jeden z nich ho zradí. Stalo se tak v Getsemanské zahradě. Jidáš
28
Srov. archaické a dnes již nepoužívané české frazémy.
79
tam označil Ježíše jeho odpůrcům podle předem dohodnutého znamení: políbil jej. Proto
Jidášův polibek značí polibek zrádce nebo je výrazem neupřímné lásky.
V češtině se můžeme setkat s variantou s velkým písmenem u jména Jidáš, častěji
s malým písmenem (přivlastňovací adjektivum). V ruštině je situace podobná; existuje i
varianta поцелуй Иуды. Ekvivalentní tvar polibek Jidáše jsme nalezli i v českých
zdrojích, ale není příliš častý. Jedná se zřejmě o český novotvar užívaný nejčastěji
v publicistickém stylu.
V ruštině se objevuje také tvar Иудино лобзание, který je zastaralý. České i ruské
varianty frazémů jsou totožné jak v sémantice, tak v grafice. V češtině nalezneme
archaickou podobu substantiva políbení, v ruštině taktéž archaický tvar - лобзание.
Иуда
Jidáš
И(и)уда
Jidáš(e); jidáš; Juda; Judas; Judášenec
как Иуда
jako Jidáš
предать (продать) как Иуда Христa
zradit (jako) Jidáš Krista
Искариот
I(i)škariot
* ty jidáši iškariotský
to je Jidáš
быть как Иуда
Jidáš Iškariotský – apoštol, který zradil Ježíše kněžím za (podle Matouše) třicet
stříbrných. Jidáš přivedl hlídku a oddíl vojáků do zahrady zvané Getsemanská, místa na
hoře Olivové, které Ježíš často navštěvoval. V Janově podání už Jidáš nehrál žádnou roli,
ale podle ostatních evangelistů zradil Ježíše polibkem. Všichni se shodují, že došlo ke
krátké rvačce, v níž jeden z Ježíšovy skupiny, identifikovaný Janem jako Petr, usekl ucho
jednomu ze sluhů. Když kněží Ježíše odsoudili, Jidáš se kál, zahodil stříbrňáky a oběsil se.
Jidáš se stal prototypem zrádce a také mj. inspirativní personou v umění.29 Jidáš „obohatil“
také slovník gastronomie a botaniky (srov. Příloha č. 11).
29
См. История Иуды привлекала целый ряд писателей Нового времени. Прямо и опосредованно
история И. И. осмысливается в притче М. Е. Салтыкова-Щедрина "Христова ночь" (1886) и романе
"Господа Голавлевы", в повести Т. Гедберга "Иуда. История одного страдания" (1886), в драме Н. И.
Голованова "Искариот" (1905) и повести Л. Н. Андреева "Иуда Искариот и другие" (1907), в
драматической поэме Л. Украинки "На поле крови" (1909), в поэме А. Ремизова "Иуда-предатель"
80
Česko-ruské varianty označují Jidáše jako zrádce, odpadlíka, který někoho zradil za
účelem zisku. V češtině můžeme Jidáše označit také jako Judu nebo a ve starší kralické
verzi Bible Judas – v ruštině Иуда; někdy je označen malým písmenem – jidáš či iškariot.
Zatímco český frazeologický fond uvádí několik variant propria Jidáš; ruský je skromnější
– Иуда; Искариот.
Иуда
Jidáš
И(и)удины деньги
Jidášův peníz; jidášský peniez
*Jidášův groš (troníček); Jidášský groš;
prodat někoho za Jidášův (jidášský groš/
peníz); prodat (se) za jidášský groš; prodat
koho za Jidášův (jidášský) peníz; jidášská
odměna; získat jidášskou odměnu; kdo
zamiluje zisk, Jidášovu píseň zpívá; zpívat
jako Jidáš; zpívat Jidášovu píseň; jednat po
jidášsku; jidášská služba; Jidáš ho uhodil
váčkem
(měšcem);
Jidáš
ho
uhodil
vačkem; uhodil ho Jidáš váčkem; Jidášův
opasek; nekousal Jidáše v koleno
Jidáš „měl měšec“, zastával tedy místo jakéhosi pokladníka ve sboru apoštolů, ale kradl
z něho pro sebe. Dopustil se zrady ze ziskuchtivosti, došlo k ní krátce před židovskými
Velikonocemi. Ježíš s učedníky dlel na Velikou noc v Jeruzalémě. Bylo rozhodnuto ho
nenápadně zajmout a k tomuto činu se propůjčil právě Jidáš. „Co mi dáte, když vám ho
zradím?“ „I smluvili se s ním na třiceti stříbrných.“
(1903) и его же пьесе "Трагедия об Иуде, принце Искариотском" (1919), в драме С. Черкасенко "Цена
крови" (1930), рассказе Ю. Нагибина "Любимый ученик", романах Н. Мейлера "Евангелие от Сына
Божьего", романе-апокрифе Г. Панаса "Евангелие от Иуды" (1973), в психологическом детективе П.
Буало и Т. Нарсежака "Брат Иуда" (1974), притче В. Быкова "Сотников" (1970), романах М. А.
Астуриаса "Страстная пятница" (1972), А. И. Солженицына "В круге первом" (линия Руськи с его
"игрой в Иуду"), Р. Редлиха "Предатель" (1981), Н. Евдокимова "Трижды величайший, или
Повествование о бывшем из небывшего" (1984), романе А. и Б. Стругацких "Отягощеные злом, или
Сорок лет спустя" (1988) и др., а также в многочисленных романах, посвященных осмыслению
истории Иисуса Христа, вплоть до "Евангелия от Иисуса" Ж. Сарамаго (1998).
81
Frazém jidášský groš označuje peníze získané zradou. Všechny varianty frazémů
označují člověka-zrádce, který vůči svému příteli, blízkému společníkovi apod. za výhodu,
úplatek, odměnu někoho zradí někoho, přátelství s někým nebo jeho důvěru věrolomně,
cynicky a bez výčitek svědomí.
V ruštině se objevuje o mnoho méně variant s vlastním jménem Jidáš; srov. tvary bez
propria: (продать за) тридцать сребреников; плата за предательство – prodat
(zradit koho) za třicet stříbrných (stříbrňáků).
V češtině se objevují frazeologizmy ve spojení přivlastňovací adjektivum + verbum
(prodat někoho za Jidášův jidášský groš/ peníz; získat jidášskou odměnu). Ruskému
výrazu деньги odpovídají české archaické tvary groš, peníz, ale také neutrální (dodnes
užívaná) substantiva odměna a zisk.
Ještě ani nedomluvil a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden ze
Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ
Syna člověka?“ (Luk 22, 47-48)
Каин
Kain
Каин
Kain
* (být) Kainem (komu)
поступать как Каин
počínat si jako Kain
Podle Starého zákona byl Kain jedním ze synů Adama a Evy, který zabil ze závisti svého
bratra Ábela. Za tento čin mu Bůh udělal znamení, aby nikdo, s kým se setká, ho nezabil.
Samo jméno Kain se podobně jako Jidáš stalo synonymem špatného člověka, toho, kdo se
nechová podle pravidel – označuje vraha, zrádce, vyvrhele, těžkého zločince.
Spojením biblického a lidového jména vznikl frazém Ванька-Каин, který připomíná
ruského loupežníka, zloděje - podle hrdiny ruské lidové pověsti.
Что ты ночью бродишь, Каин? черт занес тебя сюда. (А. С. Пушкин. Утопленник)
82
Částečné ekvivalenty
Иуда
Jidáš
Иуда-предатель; иудушка (-предатель)
(být) zrádný (jako) Jidáš; (být) falešný jako
Jidáš;
smrdí Jidášem; smrdi Jidášem30;
nevěrní ďábelníci a jidášové; učinil jim
zrádně jako pravý Jidáš; tu zrádně bratřím
učinil, jako Jidáš panu Kristovi
продать как Иуда
zradit (jako) Jidáš Krista; zradit někoho
jako Jidáš; zrada (jidášská)
быть как Иуда
být falešný jako Jidáš
иудушкин
jidášný; jidášský; jidášstvo
Varianta Иуда-предатель je částečně ekvivalentní k tvarům zrádný (jako) Jidáš; být
zrádný jako Jidáš; být falešný jako Jidáš. Ruský výraz предатель označuje zrádce;
v češtině je Jidášova zrada vylíčena spojením adjektiva (s verbem být, příp. zradit). Srov.
podobně: (он) родную мать продаст.
Zajímavostí je i tvar Иуда-предатель - v Sankt - Petěrburgu v Petropavlovské pevnosti
(Петропавловская крепость) to byla škvíra, skrze kterou dozorci sledovali vězně
v pevnosti.
Каин
Каин
Kain
kainovský; kainovská vlídnost
Srov. výše. Uvedené křestní jméno se odrazilo také ve spojení s adjektivem: kainovský;
kainovská vlídnost.
Каин - Абель
Бbel
Каин, где брат твой Абель?
„Kde je tvůj bratr Ábel?“
Oba tvary jsou knižní. Jedná se o přesnou citaci z Bible. Frazém naráží na něčí vinu,
zradu nebo provinění. V češtině má daný tvar charakter větného celku, neplní funkci
30
Varianta ve Slezsku.
83
frazému, ale přímého citátu z Bible; proto jsme jej uvedli jako frazém s částečnou
ekvivalencí.
I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi. Když byli na poli, povstal Kain proti svému
bratru Ábelovi a zabil jej. Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil:
„Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“ (Gen, 8-9)
Frazeologické analogy
Иуда
Josef (Egyptský)
продать как Иуда
prodat
jako
Josefa
(E)egyptským
(Egypťanům); prodán jako Josef egyptský
*Josefova suknice
Josef, Jákobův syn, byl otcův mazlíček. Donášel mu na své bratry a měl sny, ve kterých se
mu klaněly snopy, slunce, měsíc a jedenáct hvězd. Za jeho chování ho bratři prodají
kupcům do Egypta. Otci tvrdí, že je jeho milovaný syn mrtev. Josef se ocitne v Egyptě, kde
si získá přízeň faraona (a jeho manželky zvané Pufifarky – srov. skupinu 1.1.21
„záletnost“). V starozákonní hebrejštině znělo jméno Josef Joasaf a znamenalo asi tolik co
přírustek, rozhojnění. Rozšířilo se pak nejen po křesťanském světě, ale i mezi muslimy, kde
zní Jusuf.31
Český tvar prodat jako Josefa egyptským nese význam zbavit se neoblíbeného či
nepohodlného člověka a ještě na tom vydělat. V ruštině se frazém se stejným křestním
neobjevuje, ale je významově spjat s předchozí skupinou frazémů, srov. тридцать
сребреников; Иудины деньги - tj. zbavit se někoho a získat za to peníze. K těmto
frazémům můžeme doložit i tvar Josefova suknice, který symbolizuje zradu a proradnost
Josefových bratří. V ruštině jsme podobný tvar neobjevili.
Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi. Tu pestře tkanou
suknici pak dali donést otci se vzkazem: „Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím
31
V českých zemích i v Evropě bylo toto jméno dlouho řídké. Rozšířilo se nejvíce v době baroka. Do značné
míry je popularita tohoto spjata s památkou na populárního panovníka Josefa II.
84
prohlédni: Je to suknice tvého syna nebo není? Když si ji prohlédl, zvolal: „Suknice mého
syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!“ (Gn, 37, 31-33)
Авессалом
Kain - Jidáš
Авессалом
Kain; J(j)idáš32
Ruský tvar je spjat s postavou Absolóna (Abšalóm) třetího ze sedmnácti synů krále
Davida. Absolón, než žalostně zemřel zapleten vlasy do větví dubu, způsobil dvakrát velký
rozruch: působil jako mstitel v případě znásilnění své sestry Támar a vzbouřil se proti
svému otci Davidovi při pokusu zmocnit se trůnu. Amnón, který Támar znásilnil, byl jejich
nevlastní bratr. Dva roky Abšalóm na násilí neodpovídal, ale potom pozval všechny bratry
na oslavu stříhání ovcí a tam nechal Amnóna zavraždit.
Ruský frazém (tj. samotné křestní jméno) symbolizuje člověka zrádného, zákeřného a
proradného; někoho, kdo vzbuzuje strach. V češtině jsme jméno Absolón nenalezli ve
funkci frazému, proto jej zde neuvádíme. Významově podobné konotace vzbuzují v české
frazeologii osoby Kaina či Jidáše.
Absolón inspiroval mj. i mnohé umělce, např. Rilkeho Abšalómův pád popisuje princovu
postupnou proměnu ze skvělé sebejistoty k zoufalé smrti, když bezbranně visel ve stromě.
William Faulkner dal biblické názvy dvěma tragédiím, které se zabývají náměty viny,
hanby, zločinu skrytými v neschopnosti bílých poskytnout stejnou lidskost černochům na
americkém jihu - Abšalóme, Abšalóme! a Sestup, Mojžíši.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Petr – Kristus
zapřít jako Petr Krista; zapřel koho jako он отрекся от кого; он притворился, что
Petr Krista; zapřela ho jako Petr Krista; не знает кого (из трусости); из страха
zapření Petrovo
или
трусости
отказываться
от
знакомства с кем-либо
Petr - apoštol a zakladatel křesťanské církve v Římě. Jmenoval se Šimon, ale dostal
příjmení (přezdívku) Petrus nebo Kéfas, což v řečtině a hebrejštině znamená kámen. Petr
32
Srov. další četné varianty u jména Jidáš – v. výše.
85
byl skála, na níž se Ježíš rozhodl budovat svou církev. Rčení poukazuje na scénu z Bible,
kdy se Petr zbaběle nezná ke Kristovi. Podle Nového zákona (Mat, 26, 69-75) po Ježíšově
zatčení a jeho odvedení k veleknězi šel Petr zpovzdálí za ním až do veleknězova dvora.
Tam ho poznaly dvě služky.
Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít
pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.“
Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“ Ježíš mu odpověděl:
„Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Petr
prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci.
(Mat, 26, 31-35)
Dané frazémy jsou spjaty s dobou před Ježíšovým ukřižováním, kde apoštol Petr vytrpěl
hluboké ponížení, když popřel, ze strachu a třikrát, že zná Ježíše, jak Ježíš předpověděl,
Petr hořce zaplakal. Rčení se vztahuje na člověka, který ze strachu, vypočítavosti nebo
nemorálnosti úmyslně zamlčí, popře, zradí přítele, svého učitele apod. – ve prospěch
vlastních zájmů. Obvykle ze strachu před někým mocnějším.
V češtině vyjádříme frazémy tvarem slovesa v infinitivu či v určitém tvaru; v ruštině se
nesetkáváme s tvarem s propriem.
Tato frazeologicky zajímavá skupina přinesla opět kvantitativní rozpor v počtu frazémů.
V ruštině bylo objeveno 18 úplných a částečných ekvivalentů a 2 frazeologické analogy.
V češtině bylo dohledáno 57 úplných a částečných ekvivalentů, což je spojeno s častým
užitím jména Jidáš. Objevili jsme také archaické tvary, čímž se počet frazémů s křestním
jménem ještě zvýšil. Kromě toho jsme dohledali ještě 5 frazeologických analogů.
1.1.14 Skupina „krutost“
Následující kategorie je spojena především s osobou prvního vraha v dějinách lidstva –
Kaina. Mezi nejznámější český frazém patří Kainovo znamení (a jeho varianty). Objevili
jsme i tvary nepříliš známé s propriem Moloch.
86
Úplné ekvivalenty
Каин
Kain
гнев Каина
zlost Kainova
Dané frazémy označují zlého člověka i vražednou zášť. Připomínají úryvek z Geneze,
kdy Kaina popadla závist a zášť vůči bratrovi Ábelovi, kterého poté zabil.33 Ruská i česká
varianta frazému vyjadřuje totéž – Kainovu zášť, zlobu a hněv vůči bratru Ábelovi. Kain se
tímto činem stal prvním vrahem v dějinách lidstva. Obě varianty jsou sémanticky totožné,
archaické a knižní; je u nich i stejná obraznost.
Каин
Kain
(К)каинова
клеймо
печать;
Каина;
каиново знамение
печать
Каиново
каина; Kainovo znamení; znamení Kainovo;
клеймо; Kainovo znamení (na čele)
* vypálit (na čelo) Kainovo znamení (cejch)
komu; mít na čele znamení Kainovo; mít
(nosit, nést na čele) Kainovo znamení34
Kain byl prvním synem Adama a Evy. Obdělával půdu, jeho bratr Ábel by pastýř. Oba
dali Bohu dary z plodů své práce. Bůh přijal Ábelův dar, ale Kainův odmítl. Kain zabil
Ábela. Když ho Bůh vyzval, aby sdělil, kde je Ábel, snažil se předstírat, že neví, co se
stalo. Bůh Kaina proklel a odsoudil k neplodné lopotě a tuláctví. Kain odešel do země Nód,
na východ od Edenu, kde mu jeho žena porodila syna Enocha. Legenda dala Kainovi rusé
nebo načervenale žluté vlasy a jeho smrt připsala nehodě při lovu.
Kain se stal osobou, která neustále inspiruje umělce, např. americký prozaik John
Steinbeck nazval svou alegorii na pád člověka Na východ od ráje. Alessandro Scarloti
složil o Kainovi oratorium, George Gordon Byron o něm napsal tragédii ve verších.
33
Неприятие Богом приношения Каина учит, что без пролития крови не может быть помилования
грехов. Каину следовало позаботиться о животном для приемлемой жертвы, слушаясь
Божественной воли. Вместо этого он позволил гневу, злости, ненависти, раздору возбудиться в его
сердце, и сделался убийцей.
34
Tyto frazémy připomínají situaci, kdy dal Bůh Kainovi znamení, aby ho nikdo nezabil. České a ruské tvary
se shodují se v sémantice, ale mající jinou strukturu (v češtině sloveso vypálit + příslovečné určení místa na
čelo) – v ruštině se frazémy objevují bez slovesa; tvoří ale velmi blízký obraz, i když se částečně odlišují
v morfologii. Srov. synonymní označení: ocejchovat (tj. označkovat někoho) – заклеймить. Ruské
substantivum печать původně vyjadřovalo знак (tj. znak, znamení, znaménko, označení) – výraz se
vyskytoval již ve staré ruštině.
87
V češtině i v ruštině frazémy označují vyvrhele, lotra, člověka, který byl odsouzen
společností za nějaký přestupek či zlý čin. Frazém Kainovo znamení se však vyskytuje i
v jiných jazycích (srov. anglické mark of Cain, německé das Kainsmal, das
Kainszeichen).35
Молох
Moloch
Молох
Moloch
* приносить (в) жертву Молоху36
Moloch byl amonitský bůh ohně a války. Uctívaly ho kultury Blízkého východu. Modla
představovala měděnou postavu, uvnitř dutou, s hlavou telete nebo býka. Dovnitř se kladlo
rozžhavené uhlí. Oběti se vhazovaly otvorem v břichu.
Přeneseně je moloch symbol krutosti a ničivosti. Vlastní jméno Молох nalezneme
v Septuagintě, pochází z hebrejského Мólеch (původně car, císař). Proprium Moloch je
známo také jako hebrejská varianta pro boha Baala. Obraz Molocha nacházíme mj. i
v ruské literatuře začátku 19. století (např. v Kuprinově povídce Moloch).
V češtině došlo k sémantickému posunu slova moloch – dnes označuje nějaký zapadlý
kout, místo, kde je nepořádek, nehezký prostor.37
35
Srov. různé významy slova Kain v ruštině: Каинъ, каинка м. бран. самый наглый сорванецъ,
отчаянная голова, готовый на все» (В. И. Даль). В русских говорах Каин – слово бранное: разбойник,
драчун, самый наглый сорванец, отчаянный голова, готовый на все» (Сл. Академии наук, 1906-1907).
36
Srov. další variaci frazému s křestním jménem Moloch: приносить (в) жертву Молоху (книжн.
устар.) - отдавать жестокой неумолимой силе, требующей человеческих жертв, кого-, что-либо
очень дорогое.
37
Srov. podobně vyčistit Augeiův (počeštěně Augiášův) chlév (Авгиевы конюшни) - skoncovat s korupcí, a
to i za cenu obtížné reformy; zjednat nápravu, udělat pořádek. Augeiáš byl élidský král na Peloponnésu, který
zanedbával své chlévy, v nichž se po léta hromadil hnůj. Když Eurystheus dal Hérakleovi za úkol chlévy
vyčistit, vykopal Héraklés dva příkopy, kterými svedl do chlévů řeky Alfeios a Péneios, a špínu odplavil.
Protože mu Augeiáš odmítl zaplatit, Héraklés ho zabil.
88
Částečné ekvivalenty
Каин
Kain
Каин
je mu Kainem; ten sě s Kainem nemíjíš
Srov. výše. Samotné křestní jméno Kain nese symbolický význam. V češtině jsme
objevili zajímavý archaický tvar ten sě s Kainem nemíjíš.
А на Каина и на дар его не призрел. Каин сильно огорчился, и поникло лице его. И
сказал Господь Каину: почему ты огорчился? и отчего поникло лице твое? если
делаешь доброе, то не поднимаешь ли лица? а если не делаешь доброго, то у дверей
грех лежит; он влечет тебя к себе, но ты господствуй над ним. И сказал Каин
Авелю, брату своему. И когда они были в поле, восстал Каин на Авеля, брата
своего, и убил его (Gen 4, 5-8).
Ирод
Herodes
Ирод треклятый
být krutý (ukrutný) jako Herodes
Herodes Veliký se stal ztělesněním zla a krutosti. Dodnes je známý především jako ten,
který nechal vyvraždit kojence do dvou let věku (избиение младенцев). Svátek mláďátek
(neviňátek) je označení dětí, které podle evangelního vyprávění nechal Herodes v Betlémě
zavraždit po narození Ježíšově (Mt 2,16-18).
V západní liturgické tradici připadá svátek na 28. 12. Řecká liturgie uvádí, že Herodes
zabil 14 tisíc chlapců, syrská hovoří o 64 tisících, středověcí autoři hovoří o 144 tisících.
Tato čísla však mají symbolický, ne historický význam. Moderní autoři uvádějí mnohem
nižší čísla (10–20). Církev uctívá tyto zabité děti jako mučedníky, neboť je považuje za
první oběti pronásledování kvůli Ježíši Kristu.
Ruský frazém uvádí adjektivum треклятый („třikrát prokletý“). Dnes takto označíme
krutého, zrádného a proradného člověka. Český tvar vyjadřuje totožnou sémantiku, liší se
jen v užití adjektiva.
V této skupině bylo dohledáno 10 ruských úplných a částečných ekvivalentů. V češtině
bylo vyexcerpováno 11 úplných a částečných ekvivalentů. Jedná se o relativní početní
shodu.
89
1.1.15 Skupina „být bohatý – být chamtivý“
Lakota a ziskuchtivost je ve frazeologii obou jazyků spojena se jménem Mamona - boha
bohatství a pozemského blaha. Zvlášť v češtině je frazeologický fond s tímto propriem
velmi bohatý, svědčí o jeho užití už ve středověku. V této skupině se také objevují frazémy
spojené s králem Baltazarem, ovšem ruské tvary jsou spojeny s králem Chaldeje a některé
české s jedním z tzv. Tří králů.
Úplné ekvivalenty
Мамон
Mamon
Мамон(а); Маммона; Маммон
Mamon; mamona
мамон
mamon
служить мамоне
sloužit (M)mamonu/(M)mamoně; mamonu
(mamoně) slúžit
mamonit
мамонить кого чем
Mamon byl u starých Asyřanů a Hebrejců bohem bohatství a pozemského blaha.
Frazémy charakterizují bohatého člověka, který je zvykově nebo v důsledku přislibovaného
bohatství momentálně, v chování a v projevu; nekriticky lakomý, dychtí jen po zbohatnutí.
V obou jazycích se objevují se tvary jak s velkým, tak i s malým písmenem.
Frazeologizmy vyjadřují stejnou sémantiku a obraznost. Uvedli jsme i archaický tvar
mamonu (mamoně) slúžit. Frazémy vyjadřující touhu po bohatství se objevují také ve
spojení se slovesem: srov. mamonit (мамонить кого чем) – hovorové; vyjadřující
shromažďovat majetek a lakotit.
Srov. v ruštině jiné variace frazémů biblického původu s významem „být bohatý“,
„hromadit majetek“: семь коров тучных („мифическое богатство, изобилие,
благополучие“);
златой (золотой) телец
(„олицетворение денег, богатства“);
поклоняться золотому тельцу („стремиться к накоплению золота, богатства“) –
podobně v češtině: zlaté tele; klanět se zlatému teleti aj.
Frazém se vyskytuje i v jiných neslovanských jazycích (anglicky Mammon; německy der
Mammon; italsky Mammone; mammone apod.). Zajímavé konotace má slovo mamon
v polštině; je přímo synonymním označením pro peníze. Srov. synonymní ruské vyjádření
стать корыстолюбивым (алчным).
90
Мамон с утра до вечера набиваешь. (М. Е. Салтыков-Щедрин)
Ваал
служить Ваалу
Baal (též Bál)
klanět se (a sloužit) Baalovi
Baal (též Bél) znamená Bůh, Hospodin nebo pán. Ve Starém zákoně je užito pro jiné
bohy, než je Bůh Izraele. Baalem byl nazván původně pohanský bůh půdy u starých
Semitů.38 Frazém označuje hnát se za majetkem, být chamtivý.
Валтасар
(В)валтасаров
Baltazar
пир;
валтасарово (B)baltazarovská
пиршество
hostina;
Baltazarův
(Belšasarův) hodokvas; hody Baltazarovy
(Belšasarovy)
Jak ruská, tak česká podoba frazému, značí hostinu u vládce Chaldeje Baltazara. V době
hostiny někdo rukou napsal na stěnu, že vládce zemře. Ještě tu noc byl Baltazar zabit a
novým vládcem se stal Darij. Frazém zároveň označuje hostinu, veselí a hojnost před
nějakou katastrofou, tragédií.
Balthasar král učinil hody veliké tisíci předními svým: a jedenkaždý pil podlé věku
svého. I rozkázal již jsa opilý, aby přinesli nádobí zlaté a stříbrné, kteréž byl odnesl
Nabuchodonosor otec jeho z chrámu, jenž býval v Jerusalémě, aby pil z nich král a přední
jeho, a ženy jeho, i ženiny. (Dan 1-4)
38
Baalův kult: Královna Babylónu Semiramis prohlásila svého zemřelého manžela Nimroda za boha slunce,
nazvala jej Baalem a vyžadovala jeho uctívání. Pak porodila syna Tamuze a považovala jej za převtělení
Nimroda-Baala. Své početí označila za neposkvrněné, byla pannou a matkou zároveň, záhy se všude objevily
její sošky, na nichž drží malého boha slunce, kterého prohlásila za „Spasitele“. Semiramis nařídila světu, aby
oslavoval narození Tamuze „bohem slunce“ – Baalem, tedy představitelem satana. Dnem Baalova narození
určila 25. prosince. Od „astrologů“ se dozvěděla, že v tento den je slunce nejvíce vzdáleno od Země (zimní
slunovrat). Proto lidé mluvili, že 21. prosince Slunce-Baal umírá, 24. prosince se však opět vrací k životu a
25. prosince se znovu narodí. Během staletí obětoval celý svět 25. prosince Slunci pod různými jmény jako
Tamuz, Mithra, Horus, Osiris, Sol atd. Byla to doba orgií, obětování dětí Baalovi, pití a veselí.
91
V ruštině se setkáme s archaickými tvary frazémů Валтасаров пир a валтасарово
пиршество. Ruské slovo пир označuje hody, hodokvas, hostinu; пиршество přeložíme
podobně jako hody či hodovas. Ruské i české tvary se zcela shodují.
Frazém se objevuje i v jiných jazycích - srov. anglické Balthazar's Feast. Srov. jiný
ruský frazém biblického původu bez propria: заклать упитанного тельца – „устроить
необыкновенный богатый пир“.
Částečné ekvivalenty
Мамон
Mamon
набить мамон; предаться мамоне
mít oči zaslepené mamonem; zaslepený
mamonem; mamonář(ka); mamoník;
mamonáři; mamoníci; mamonilové;
propadnout mamonu; slúžiti Bohu a
Mamonu; z mamony nepravosti (přátely
sobě činiti); duší Mamon kupčí;
mamonářství; mamonismus; mamony39
Srov. výše. Uvedené české tvary jsou archaické a zároveň zde nalezneme početnou
skupinu lidí hromadících hmotné statky – mamoník; mamonáři, mamoníci aj.
Frazeologické analogy
кощей (též кащей)
скупой как кощей (кащей)
Pontský Pilát
bojí sě jako Pilát
Český frazém pochází ze středověkých legend o lakotnosti Piláta. Srov. nebo se za
měšec báli co Pilatové před našimi útratami (1579: Winter).
V ruštině můžeme lakotu doložit jinými sémanticky podobnými frazémy – např. скупой
как кощей (кащей); dané přirovnání je spjato s Kostějem nesmrtelným. Kostěj
nesmrtelný je oblíbená postava ruských lidových pohádek. Bývá vyobrazován jako kostlivý
ošklivý stařík, který se nebojí smrti, protože je nesmrtelný. Jeho duše je ukrytá v kačením
39
Výraz se silnou expresivitou ve významu peníze (Ouředník, 1992: 165).
92
vejci. Frazém скупой как кощей (кащей) označuje zlého, lakomého člověka, ale také
velmi hubeného člověka.
Ruština nám „nabízí“ také zajímavé přirovnání z umělecké literatury: скупой как
П(п)люшкин. Stěpan Pljuškin (česky též Plesnivec) je jeden z hrdinů Gogolova románu
Mrtvé duše – chodí roztrhaný, v nuzných hadrech; ač je bohatý. Stal se synonymem
lakotného člověka, o čemž svědčí přechod od propria k užití apelativa. Srov. podobně:
последнюю рубашку с себя отдаст.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Валтасар
Валтасар
mít se (žít si, cítit se, být) jako v sedmém
nebi; mít se (žít si někde, cítit se) jako
v pohádce; být (žít, mít se, cítit se) jako
v ráji; mít na růžích ustláno; žít si nad
poměry; mít všeho dost; mít co hrdlo ráčí;
žít si jako lord; žít si jako pán; mít se (žije
si) jako prase v žitě; mít sladký (lehký) život
Baltazar je mužské jméno babylonského původu. Bývá vykládáno jako ochraňuj život
králi, popřípadě jako Bůh, ať ochraňuje krále či chraň králův život.
Ruský frazém připomíná příběh ze Starého zákona o vládci Chaldeje Baltazara. Frazém
je archaický a knižní; označuje bohatého člověka.
Naopak v češtině je jméno spjato s králem Baltazarem, který se přišel poklonit
narozenému Ježíškovi spolu s Kašparem a Melicharem40.
Rusko-české tvary křestních jmen se tedy zásadně liší v sémantice i v konkrétních
biblických postavách, proto k ruskému frazému uvádíme české překladové ekvivalenty ve
významu „být bohatý“, „mít hodně peněz“ apod.
40
Výročí jejich svátku slavíme 6. ledna (Tři králové). V katolických zemích se o jejich svátku píše posvěcenou
křídou na dveře domů a chlévů zkratka K†M†B† nebo latinský ekvivalent C†M†B† (nebo C†M†B†) jako
formule požehnání. Původní text zní Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus
požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují
Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého.
93
Валтасар
жить В(в)алтазаром
mít se (být) u koho jako v peřince; mít se
(žít) jako v bavlnce; mít pevnou půdu pod
nohama; mít krytá záda; jako v ráji
Ruské varianty frazémů opět připomínají osobu chaldejského krále Baltazara. Frazémy
jsou knižní a označují „žít bezstarostně“, „lehkomyslně si užívat“.
V češtině podobný frazém s křestním jménem Baltazar v tomto významu nenalezneme,
proto jsme uvedli překladové ekvivalenty.
Ты, Петя, как я умру, съезди ко мне в живновку! Увидиш, каким я там Балтасаром
жил. (М. Е. Салтыков-Щедрин. Об умирающих)
V této skupině bylo nalezeno 11 ruských úplných a částečných ekvivalentů, 2 specifické
ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy a 1 frazeologický analog.
V češtině - 24 úplných a částečných ekvivalentů, 1 frazeologický analog a 16
překladových ekvivalentů.
Vyšší počet frazémů s křestním jménem biblické postavy (v obou jazycích) zřejmě
souvisí s tím, že frazémy vyjadřující negativní sémantiku patří mezi známé u široké
veřejnosti a jsou často užívány v běžném hovoru.
1.1.16 Skupina „trpělivost“
„Nejtrpělivější“ osobou Bible (alespoň z pohledu české frazeologie) se stal Job –
počestný muž snášející mnohá příkoří. V běžném hovoru je oblíbeným českým tvarem
Jobova zvěst (zvaná jobovka). V této skupině se setkáváme i s osobou Ježíše Krista.
Částečné ekvivalenty
Иов (též Иоб)
Job (též Jób)
Иов многострадальный; терпеливый trpět (trpí) jako Job; (být) trpělivý jako
как Иов; терпелив, как Иов
Job; snášet (nést něco) (trpělivě) jako Job;
jobovská
94
trpělivost;
Jobova
trpělivost;
zkoušet (zkusit; zakoušet; zakusit) jako Job
Job žil se svou ženou a deseti dětmi na svém statku. Pravidelně se modlil a obětoval
zápaly. Všiml sis mého Joba? Ptal se Hospodin Satana, který ho přišel navštívit. Hospodin
udělil Satanovi svolení, aby Joba vyzkoušel. Satan sázku přijal a seslal na Joba sérii
katastrof: sebral mu stáda, zabil čeledíny a všechny jeho děti postihl malomocenstvím.
V ruštině nacházíme frazém Иов многострадальный41, který je expresivně zabarvený a
ironický; označuje člověka, který je nevinný, ale musí zakoušet různá příkoří. V ruštině se
objevuje také přirovnání терпеливый как Иов, které plní spíše funkci epiteta než
frazému. Srov. podobně: покорно нести свое время či Бог дал. Бог взял.
Слава богу, здоровый человек, ему понять нельзя нашего брата - Иова
многострадального; мороз двадцать градусов, он скачет в санках, как ничего а я
благодарю создателя каждое утро, что проснулся живой, что еще дышу. (А. И.
Герген. Былое и думы)
Job se stal v češtině symbolem úzkosti nevinného člověka, osamělého zármutku a
neklidu, bezradnosti před nevyzpytatelným osudem, ale i trpělivosti a stoicismu. Ruskočeské frazémy se liší stylistickým užitím (v češtině jsou knižní, v ruštině spíš ironické),
proto jsme je zařadili jako částečné ekvivalenty.
Христос
Kristus
муки Христовы
Kristova muka; muka Kristova
Ruský frazém муки Христовы symbolizuje Krista jako osobu, která vydržela mnohé
rány osudu, které ho provázely na pozemské pouti, hlavně při jeho zatčení, uvěznění a na
křížové cestě na Golgotu.
41
См. СЛОВАРИ И ЭНЦИКЛОПЕДИИ НА АКАДЕМИКЕ [online]. [cit. 2013-04-12] Иов
многострадальный dic.academic.ru/dic.nsf/dic_wingwords/1092/%D0%98%D0%BE%D0%B2
95
„Муками Христовыми называют тяжелые испытания, выпавшие на долю
человека. И пример Христа, возможно, некоторым из нас придает силы, позволяет
с честью перенести все невзгоды и трудности. Христос смиренно сносил все
издевательства, поругания, унижения“.
V češtině se objevuje tvar Kristova muka, který ale neplní funkci frazému v pravém
slova smyslu. Jedná se spíše o básnický přívlastek (epiteton ornans), proto jsme tvary
zařadili mezi částečné ekvivalenty.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Job (též Jób)
Jobova
zvěst
(zpráva);
Jobovy
zvěsti ужасные известия
(zprávy); dostat Jobovu zvěst; Jóbova
zpráva; J(j)óbovy rány; jobovka; Jobova
zkouška;
Jobův
posel
(poslanec);
jobovština; chodit jako u Joba (Jobů);
Jobovy (jobovské) časy
V češtině je dodnes velmi aktivní v užívání frazém Jobova zvěst, hovorově jobovka zpráva o nečekané ráně osudu, sdělené neblahé události, zdrcující zpráva. Kovářová (1994)
uvádí další frazeologizmus vztahující se ke jménu Job: Jobova zkouška, která označuje
dlouhé utrpení a strádání. Další českou frazeologickou variantou je i Jobův posel
(poslanec), tím je označen člověk, který oznamuje nečekanou špatnou novinu.
V ruštině nenalezneme podobný tvar Jobova zvěst (zpráva) – frazém vyjádříme
překladovým tvarem ужасные известия („špatné zprávy“).
Tato skupina nám nabízí celkem 4 ruské částečné ekvivalenty a 1 překladový
ekvivalent.
V češtině nalezneme 9 částečných ekvivalentů a 11 specifických českých frazémů
s křestním jménem biblické postavy. V této skupině dochází ke kvantitativnímu rozporu
v počtu biblických křestních jmen mezi ruštinou a češtinou.
96
1.1.17 Skupina „nicnedělání – bezstarostnost“
Do této skupiny jsme přiřadili tvary spojené s nebeskou odplatou po pozemském životě –
tj. o životě po smrti v očistci; např. жить как у Христа (бога) за пазухой nebo tvary
spojené se starozákonním patriarchou Abrahamem.
Úplné ekvivalenty
Авраам (též Абрахам)
Abrahám (též Abraham)
лоно Авраамово; Авраамово лоно
lůno Abrahamovo
* Abrahamův klín; klín Abrahamův
Abraham byl prvním z patriarchů Izraele. Narodil se v Uru, na dolním Eufratu. Byl
historickým praotcem Izraelitů. Jeho základním znakem je otcovství (jeho žena Sára, která
byla údajně neplodná, porodila syna Izáka) a podstatou jeho příběhu je zkouška otcovství
při obětování Izáka.
Lůno Abrahamovo se stalo ve středověku pojmem pro část posmrtného světa. Bylo to
místo, kde duše mrtvých, kteří nebyli beznadějně zatraceni, čekaly na modlitby živých, aby
si zajistily vstup do ráje. Tato oblast se nazývala předsíní k ráji. Tento pojem silně
prosazoval sv. Augustýn, ke konci středověku přispěl k vývoji ideje očistce. Když
římskokatolická církev v 16. století očistec plně uznala, lůno Abrahamovo přestalo
označovat funkci nebo místo, ale přežilo jako metafora označující pohodlí nebo útočiště,
někdy dokonce ráj.
České i ruské varianty frazému jsou knižní a označují zvlášť příjemné, bezpečné a útulné
místo k bydlení a ztišení se. Tyto frazémy se objevují i v jiných jazycích (srov. německé in
Abrahams Schoss).
Varianty frazému лоно Авраамово (Авраамово лоно) jsou jedinými doloženými tvary
spojenými se jménem patriarchy Abraháma v ruské frazeologii. V češtině jsou frazémy se
jménem Abrahám velmi časté – srov. skupinu 3.1.1 „střední a vysoký věk“).
97
Frazeologické analogy
Христос; бог
pánbůh (též bůh)
жить как у Христа (бога) за пазухой (у mít se (žít) jako pánbůh ve Frankrajchu42;
кого); (быть; чувствовать себя; жить, žít si jako pánbůh ve Frankrajchu; jako
находиться)
как
(будто;
словно; v boží dlani; mít se jako bůh
точно; что) у Христа за пазухой
(пазушкой); (живет как) у Христа за
пазухой; как у Христа
за пазухой
(почивать; отдыхать)
Frazeologický fond ruského jazyka obohatilo několik variant frazémů vyjadřující totéž –
„cítit se, být v bezpečí, v klidu, žít bezstarostně, zahálet“.
Frazémy жить как у Христа (бога) за пазухой (a jejich varianty) se objevují i
v jiných slovanských jazycích, srov. ukrajinské як у Бога за пазухою; polské jak u Pana
Boga za pazuchą, slovenské ako v pána bohovom lone. Srov. ruské synonymní varianty:
как сыр в масле кататься; жить припеваючи.
Substantivum пазуха do češtiny přeložíme jako „záňadří, prsa, tj. prostor, kde je
bezpečno“. Do češtiny lze uvedené varianty přeložit dvojím způsobem: 1. žít bezstarostně,
zahálet, nic nedělat. 2. cítit se bezpečně, neohroženě. V češtině podobný frazém s propriem
Kristus nenajdeme; uvedli jsme analogické tvary se jménem Pána boha. Zajímavé srovnání
nabízí tvary: žije jako v ráji; mít se (být) u koho jako v peřince; žít (žije) jako v bavlnce; mít
pevnou půdu pod nohama; mít krytá záda; (žije) jako v ráji; mít se jako (v nebi) za kamny;
má nebe na zemi.
Нет, здесь безопасно, - как у Христа за пазухой… Снимайте шубу... Будем
ужинать. (А. Н. Толстой. Азеф)
V této skupině nalézáme v ruštině 2 úplné ekvivalenty a 6 frazeologických analogů.
V češtině - 3 úplné ekvivalenty a 4 frazeologické analogy.
42
Rčení je odvozeno z výroku Maxmiliána I. (1459-1512) o domnělém blahobytu Francie: „Kdyby to bylo
možné, abych mohl být bůh a měl jsem dva syny, pak starší musel by být po mně pánembohem a ten druhý
králem ve Francii. Tam by se měl také jako pánbůh!“ (Krátký, 1991: 106).
98
1.1.18 Skupina „bezmocnost – bezradnost“
V této skupině narazíme na frazémy vyjadřující „cítit se bezmocně“, „trpět“ (z nějakého
důvodu) či „být bezradný“. V této skupině mj. narazíme na ruský tvar Лазаря петь v češtině se nevyskytující.
Úplné ekvivalenty
Даниил (též Даниэль)
Daniel (též Dáníél)
он чувствовал себя Даниилом в логове
(sám jak) Daniel v jámě lvové; (být; cítit
львов; я чувствую себя Даниилом в
se; připadat si jako) Daniel v jámě lvové
логове льва
V době babylonského zajetí si podle Danielovy knihy král Nabuchodonosor (srov. Přílohu
č. 11) vybral mezi zajatci nadané a hezké chlapce a poskytl jim řádné vzdělání a živobytí.
Vynikal mezi nimi zvláště Daniel. Krále jednou trápil sen, který mu nikdo nedokázal
vyložit. Jediný Daniel, osvícený bohem Jahvem, mu sen popsal i vyložil. Krále to vyvedlo
z míry a prohlásil, že židovský bůh je zřejmě nejlepší, a Daniela „pánem učinil nadevší
krajinou babylonskou a knížetem nad vévody a nade všemi mudrci babylónskými“.
Danielova vážnost neutrpěla ani tehdy, když Babylón dobyli Peršané. Král Kýros učinil
Daniela svým rádcem a stálým spolustolovníkem. Svou víru však ani nyní Daniel nezapřel.
Všichni se musili klanět kolosu z bronzu a hlíny, představujícímu boha Béla. Ten
vyžadoval značné oběti. Daniel posypal tajně okolí sochy popelem a dokázal, že obětované
dary odnášejí kněží. Tohle podvratnictví se Babylóňanům nelíbilo a dosáhli toho, že byl
Daniel odsouzen k smrti. Hodili ho do jámy s hladovými lvy. A když po šesti dnech přišel
k jámě král, aby oplakal svého rádce, zjistil, že lvi jsou stále hladoví, ale Daniel se těší
dobrému zdraví. Netušil, že mu Jahve denně posílal anděla s potravou.
V ruské tradici bývá Daniel nazván jako Даниил či Даниэль. Lidé vždy vzpomínali na
jámy lvové, když se cítili osamoceni mezi nepřáteli, ochotnými je zničit43. Obdobně lze
situaci vyjádřit synonymně zavřený jako v kleci, upadnout mezi lotry apod. Srov. podobně:
человек, попавший в осиное гнездо („píchnout do vosího hnízda“).
43
Srov. varianty frazému v jiných jazycích: a Daniel in the lion’sden (angl.); Daniel in der Löwengrube
(něm.); Daniel dans la fosse aux lions (franc.).
99
Daniel inspiroval mnohé významné umělce. Vzpomeňme Rubensovu malbu Daniela ve
lvím doupěti (Washington, National Gallery). Okno ukazující scénu v ohnivé peci, které
navrhl Burne-Jones a provedl Morris a spol., je jedním z nejlepších děl anglického
barevného skla v 19. století (All Souls, Middleton Cheney, Northamptonshire); stejná scéna
inspirovala Brittenovu kantátu Rozpálená ohnivá pec.
Částečné ekvivalenty
Иов (též Иоб)
Job (též Jób)
как Иов на гноище; что Иов на гноищe
(být) nešťastný jako Job; jobovský; jobský;
jobsky; jobovsky; chodit jako u Joba (u
Jobů)
České varianty připomínají osud Joba (též Jóba) – spravedlivého muže, který vytrpěl
nepředstavitelná muka (v. skupina 1.1.16 „trpělivost“). Satan přikročil k ničení Jóbova
majetku, zabil jeho děti a připravil jej o zdraví. Nemocný a zbídačelý Jób se posadil na
hromadu popela a škrábal si střepem své otevřené vředy. Tehdy mu jeho žena řekla:
„Zlořeč Bohu a zemři“. Jób však odmítl. I ve svém trápení nepřestal milovat Boha, jeho
láska k Hospodinu byla opravdovým důvodem jeho spravedlnosti.
Ruský tvar как Иов на гноище symbolizuje lidskou bolest a utrpení. Гноище ve
staroslověnštině označuje místo, kde je popel, prach a špína. České varianty frazémů
označují velmi nešťastného a trpícího člověka. Ruský tvar je knižní a archaický, kdežto
české frazémy jsou produktivní a objevují se např. v publicistických textech.44
Теперь я только одна знаю, что себя гублю. Я, говорит, теперь все равно что Иов
на гноище. (Н. С. Лесков. Очарованный странник)
44
Srov. Britské listy: Deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. KOLOC,T. Beslan, Beroun,
Berkeley. cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/20277.html
No, úkol, který nastiňuje Karel Hvížďala je nadlidský, jobovský. Tak snad abychom otevřeli na obou
polokoulích bibli a korán, našli si tam Jobův příběh a zapřemýšleli nad možným dluhem, který bylo v jeho
případě nutné splatit.
100
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Maria (též Marie, Panna Marie)
находиться в неудобном положении; не
má smrti naší amen Maria
знать, что делать
Český zastaralý frazém jsme nalezli pouze u Zaorálka. Značí „být v koncích“, „být
v nepříjemné situaci“. Osobnost Panny Marie se v českých lidových rčeních vcelku bohatě
uplatnila i v jiných významech, srov. převážet Panenku Marii – „dělat na vodě žabky
plochými kamínky“; Panna Maria se vozí na ohnivém voze – „blýská se a hřmí“; k Matce
boží platí vosk – „být slaboch45“.
V této skupině objevíme celkem 4 ruské úplné a částečné ekvivalenty a 2 překladové
ekvivalenty.
Čeština nám „nabízí“ 8 úplných a částečných ekvivalentů a 2 překladové ekvivalenty.
1.1.19 Skupina „pokora - nevinnost“
Za pokornou služebnici a kajícnici bývá označována domnělá hříšnice Marie Magdalská.
Frazémy s komponentem tohoto křestního jména tvoří také základ této skupiny. Pokorným
služebníkem božím byl také Henoch (Enoch).
Úplné ekvivalenty
Магдалина (též Мария Магдалина)
кающаяся (ракаявшаяся) Магдалина
Magdaléna (též Máří Magdaléna)
kající se Magdaléna; kajícnice Magdaléna;
kající Magdaléna (Majdaléna)
Hebrejské jméno Mirjam (Marie) bylo v Ježíšově době běžným jménem. Marie
Magdalská (Marie Magdaléna, známá též jako Máří Magdaléna) podporovala Ježíše a jeho
učedníky a byla jednou ze tří žen, které přišly k jeho hrobu, aby se postaraly o jeho mrtvé
tělo. Marie Magdalská dříve žila hříšným životem, ale Kristus z ní vyhnal sedm běsů a
45
Srov. frazeologické variace v osobě Ježíše Krista, např. Kristus Pán se hněvá; Kristus Pán hrozí ohnivou
rukou – blýská se a hřmí; za Krista Boha mě nechytíte – ani za nic; koupit něco za Ježíš Maria; kupovat za
pět prstů a za Ježíš Maria uteč – něco ukrást; jít na Ježíška – přísahat u soudu; (zabiju tě), kdyby ti Kristus
Pán po zádech rajtoval - stůj co stůj apod.
101
stala se jednou z jeho věrných služebnic. Ovšem představa zhýralé ženy není zcela
správná.46
Český frazém kající se Magdaléna je knižní. Ruský tvar кающаяся Магдалина je
taktéž knižní, staroslověnského původu. Oba frazémy označují totéž (rozmařilou ženu,
která nastoupila cestu pokory; též někoho, kdo se kaje ze svých provinění); shodují se
gramaticky (proprium Magdaléna a příčestí) i v obraznosti.
Магдалина (též Мария Магдалина)
Мария Магдалина
Magdaléna (též Máří Magdaléna)
Marie Magdalská; Marie Magdalé(e)na;
Máří Magdaléna; Majdalena
Frazém s propriem Marie Magdalské dříve označoval ženy, které žily zhýralým životem.
V dnešní době jsou tak nazýváni lidé, kteří se kají za své hříchy a přestupky. Římští
katolíci, pravoslavní i anglikánská církev ji považují za svatou, svátek má 22. července. Je
patronkou magdalének (obrácených žen), patronkou kajících se hříšníků a holičů. Bývá
zobrazována s mastí nebo s alabastrovou skřínkou.
O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě
delší. V ten tohoto svátku se nesmělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly
pod vodu její dlouhé vlasy. Neuzavíraly se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel
smůlu.47
Polák (1939: 237) k tomu dodává: spojení Máří Magdaléna se v češtině často opakovalo,
jméno Máří, Mařena znamenalo nejenom Marii, nýbrž i Marii Magdalenu. Podobně
hypokoristické Magdalena mohla znamenat často i Marii. Jméno Majdalena označovalo
ženu podobnou v něčem Marii Magdaleně; majdalenka znamenalo děvče vůbec, zvláště
hezké, ale i děvče plných tvarů.
46
Často byla považována za „nejmenovanou“ hříšnici, která Ježíšovi v domě farizeje Šimona umyla nohy
svými vlasy. V Janově evangeliu je označena za Marii z Betanie, sestru Lazara a Marty. Marie Magdalská
byla mylně ztotožňována s cizoložnicí přivedenou před Ježíše, kterou on odmítne odsoudit k smrti
ukamenováním. Hříchy těchto žen daly později vyvstat obrazu Marie Magdalény jakožto nevěstky.
47
Je spojena i s tradicí velikonočních vajec. Po smrti a vzkříšení Ježíše byla Marie Magdalská pozvána na
hostinu pořádanou římským císařem Tiberiem Caesarem. Když se s ním shledala, měla v ruce vejce a
zvolala: „Ježíš vstal z mrtvých!“ Caesar se zasmál a řekl, že jeho zmrtvýchvstání je tak pravděpodobné jako
to, že vejce v její ruce zčervená. Jakmile to dořekl, vejce zčervenalo. Tento příběh má ještě jednu variantu.
Marie položila v nohách Ježíšova kříže košík s vejci. Krev, která kapala z jeho ran, zbarvila vejce dočervena
a ona je pak přinesla Tiberiovi.
102
Částečné ekvivalenty
Авель
Ábel
праведный Авель
„spravedlivý Ábel“
Jméno Ábela se stalo symbolem nevinné oběti. Ábela zabil ze zášti jeho vlastní bratr
Kain – syn Adama a Evy, který se tak stal prvním vrahem v dějinách lidstva. Adjektivum
праведный přeložíme jako nevinný. Ábel bývá často zobrazován jako smířlivý, klidný,
moudrý a nevinný, proto můžeme dané rusko-české jednotky označit jako frazémy
s částečnou ekvivalencí.
V češtině jsme nalezli daný frazém buď jako epiteton nebo jako součást mešního kánonu
římskokatolické liturgie: Srov. „Přijmi je se zalíbením jako oběť svého spravedlivého
služebníka Abela, jako oběť našeho praotce Abraháma, jako oběť z rukou svého kněze
Melchisedecha…“
Frazeologické analogy
Енох
счастлив, как Енох
Bůh
být bohabojný
Enoch (též Henoch) hebrejsky „zasvěcený“. Biblický patriarcha před potopou, Kainův
syn. Kain dal synovo jméno městu, které založil (Gn 4,17). Podle jiného rodokmene zplodil
Šét, třetí syn Adamův, syna Enóše; potomkem pravnuka Enóšova byl další Enoch, o němž
Genesis praví, že „chodil s Bohem“ a Bůh ho vzal rovnou do nebes jako později Elijáše.
Chodil s bohem znamená „žít, jednat, duchovně se někam ubírat“. Jde o jakési přilnutí k
Bohu, k živé osobní pravdě, k pronikavému, konkrétnímu léčivému milosrdenství 48.
Apokryfní Kniha moudrosti (4,10-14) představuje Enocha jako výjimečný příklad naděje
spravedlivého člověka na věčný život.
Daný ruský frazém můžeme tedy v češtině analogicky charakterizovat jako „následovat
boha“, tj. „být pokorný a poslušný“, „závazaný bohu“.
48
Farní sbor ČCE U Salvátora. BALABÁN, M. 2 K 6,1-10 [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:
http://www.salvatorske.info/index.php?act=kazani&id=83
103
Я так счастлив, так, как будто взят, аки Енох, живой на небо. (Г. Данилевский.
Княжна Тараканова)
V této skupině jsme objevili 4 ruské úplné a částečné ekvivalenty, 1 frazeologický
analog. V češtině - 8 úplných a částečných ekvivalentů a 1 frazeologický analog.
1.1.20 Skupina „pracovitost“
Mezi pracovitou a pilnou hospodyňku patří v Bibli Marta – sestra Lazarova. To je také
jediná biblická osoba v této frazeosémantické skupině.
Částečné ekvivalenty
Марфа
Marta
заботливая хозяйка Марфа
pečlivá Marta; starostlivá Marta
Původ rčení nacházíme v příběhu Nového zákona o Lazarovi, který žije se svými
sestrami Marií a Martou. Lazar onemocní a obě sestry o něho starostlivě pečují. Zvláště
praktická Marta dělá vše, co mu „na očích vidí“. Sestru Marii – často zahloubanou a
zahleděnou do duchovní problematiky – musí leckdy vybízet, aby se zabývala především
životem na zemi a přiložila také ruce k dílu. Rčení pečlivá Marta se stalo příslovečným a
označuje pilnou hospodyňku.
Podle legendy Marta (pocházela ze syrského královského rodu) po Ježíšově nanebevzetí
jela do Marseille na člunu bez plachet či vesel; zkrotila draka z Tarasconu a dělala zázraky
z hrobu, včetně vyléčení krále Chlodvíka z onemocnění ledvin.
Jméno Marta (Марфа) bylo na Rusi velmi oblíbené především mezi prostým lidem,
dokonce patřilo mezi nejčastěji dávaná jména. Marta původně znamená „vládkyně“ a
„učednice“, ale také „přičinlivá“ či „hospodyňka“. Ve vyšších společenských kruzích
nebývalo příliš časté. V současné době v ruském prostředí toto jméno také nepatří mezi
nejoblíbenější. Rčení pečlivá Marta můžeme v ruštině vyjádřit také synonymně
заботливая мать.
Dvacátá skupina obsahuje pouze 1 ruský částečný ekvivalent a 2 české částečné
ekvivalenty.
104
1.1.21 Skupina „záletnost“
Jako žena svolná k záletům je v Bibli pojmenována žena Putifarova či Salome, ale také
Zuzana, ovšem opak je pravdou – srov. frazém Zuzana v lázni. Mezi „záletníka“ v češtině
zařadíme i putifara – v ruštině se v tomto významu neobjevuje.
Částečné ekvivalenty
жeна Потифара (též жена Пентефрия)
Putifarka
жена Пентефрия (Потифара)
P(p)utifarka; lstivá Putifarka
Toto proprium je spjato s manželkou faraónova dvořenína Putifara. Správcem jeho
majetku se stal Josef – syn Jákobův. Protože byl ke všemu velice sličný, zalíbil se
Putifarově manželce, a ta ho začala svádět, ovšem Josef ji odmítl, nechtěl ublížit svému
pánovi. Když jednou zůstali sami v domě, přitáhla si Putifarka Josefa k sobě na lože. Josef
se jí vytrhl a nechal jí v ruce šat, za který ho chytla. Rozlícená Putifarka ho poté obvinila ze
znásilnění, Putifar se rozhněval a dal Josefa uvěznit.
Jméno Putifarka označuje svůdnici, zejména vdanou ženu. Jedná se opět o jméno, která
nese symbolický význam. Zajímavé je její křestní jméno – v Bibli o ní není zmínka. Je
nazvána podle jména svého manžela. V češtině jméno Putifarka vyjadřuje negativní
asociace a je ironické. Na Moravě označoval výraz putifarka převážně klevetnici (tj. ženu,
která ráda pomlouvá druhé). Od dávných dob tedy putifarka označuje záletnou ženu,
zatímco cudný Josef se stal epitetem ornans pro mravného a nezkaženého jinocha.
Саломея (též Соломея)
Salome (též Salómé)
танец Саломеи
tančit jako Salome
Salome – jedna z nejslavnějších žen Nového zákona. Jejím otcem byl vyděděný syn
Heroda Velikého, matkou Herodias. Salome se provdala za nevlastního strýce Heroda
Filipa, a později za vzdálenějšího příbuzného Aristobula, krále Menší Arménie. Na
naléhání matky žádala hlavu Jana Křtitele, který rozhněval a ponížil Herodiadu tím, že
odsoudil její nezákonný sňatek s Antipou.
Její proslulost pochází z tance, který potěšil jejího nevlastního otce Heroda Antipu, že jí
slíbil vše, oč zažádá, až do poloviny jeho království. Nic více není o Salome známo, kromě
105
toho, že v druhém manželství měla děti. Salome, podobně jako královna ze Sáby, (srov.
skupinu 1.1.29 „pýcha“) nebyla v Bibli nazvána jménem, ale patří nejznámější biblické
postavy. Frazém tančit jako Salome vyjadřuje svůdně a smyslně.
Mozaika v Chrámu sv. Marka v Benátkách ukazuje Herodovu hostinu a Salome, jak na ní
tančí. Filippo Lippi, mezi mnoha dalšími, ji namaloval v tomto nejvýraznějším okamžiku
jejího života, ale se slušností, kterou si vyžaduje umístění obrazu v katedrále v Pratu.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Putifar
putifar
волокита; ухажер
Srov. variantu předchozího. Putifar je označení pro záletného muže. Zde došlo
k přechodu vlastního jména ve jméno obecné, což se projevuje graficky; srov. podobně:
lazar; madona aj.
V ruštině se daný tvar v tomto významu neobjevuje. Svůdce nazveme synonymně
донжуан (česky donchuán). Osobu dona Juana popsal v roce 1630 španělský dramatik
Tirso de Molina a v roce 1655 také neméně slavný Moliére ve Francii.
Zuzana
Zuzana v lázni
вести себя вызывающе
Zuzanou v lázni je možné nazvat ženu nebo dívku, která provokuje vyzývavým
chováním, ale v kritické chvíli „není schopná činu“, což je v rozporu se Zuzanou
biblickou49, neprávem obviněnou z cizoložství dvěma chlípnými starci, kteří ji pozorovali
při koupeli a jejichž námluvy příkře odmítla. Zuzana byla shledána vinnou na základě
křivého obvinění a byla odváděna na popravu. Zasáhl prorok Daniel a pomstychtivé starce
odhalil.50
49
Celé shromáždění začalo hlasitě volat a chválilo Boha, který zachraňuje ty, kdo v něho doufají. Obořili se
na ty dva starší, neboť Daniel je usvědčil slovy jejich vlastních úst z křivého svědectví, a udělali s nimi to zlé,
co oni chtěli učinit bližnímu. Jednali podle zákona Mojžíšova a zabili je. Tak byla toho dne zachráněna
nevinná krev. (Zuzana 1, 60-62)
106
V této skupině byly nalezeny 2 ruské částečné ekvivalenty a 3 překladové ekvivalenty.
V češtině byly dohledány 3 částečné ekvivalenty a 2 specifické české frazémy s křestním
jménem biblické postavy.
1.1.22 Skupina „spravedlnost“
V biblické frazeologii se stal mužem spravedlivým nejenom Šalamoun, ale také příbuzný
Abrahama Lot. Zařadíme sem i známý zápas „malého s velkým“ - souboj Davida
s Goliášem.
Úplné ekvivalenty
Лот
Lot
праведный Лот
spravedlivý Lot
Frazém připomíná osobu Lota, Abrahamova synovce a společníka na cestách. Ve chvíli,
kdy se jejich stáda na pastvinách příliš rozrostla, se oba muži rozdělili. Lot odešel do míst
poblíž Sodomy a Gomory a stal se vůdcem ve městě Sodoma, protože obyvatelé Sodomy a
Gomory byli hříšní, Bůh se rozhodl města zničit (srov. skupinu 1.1.1 „rezignace“).
Nový zákon Lota popisuje jako spravedlivého muže (2. list Petrův 2,7-8). Je zřejmé, že
Lot není považován za spravedlivého pro své jednání. Jeho spravedlnost tkví v jeho vztahu
k Bohu – důvěřoval mu a chtěl jednat podle jeho přání, přestože toho mnohdy nebyl
schopen. Jeho příběh má zřejmě ilustrovat možnost odpuštění a milosrdenství.
V ruštině nacházíme frazém праведный Лот, tento frazém je knižní a zastaralý.
V češtině jsme narazii na výraz spravedlivý Lot. Adjektivum праведный přeložíme do
češtiny jako nábožný, bohabojný, bez hříchu, ale také jako spravedlivý; proto jsme jej
zařadili mezi úplné ekvivalenty.
107
Částečné ekvivalenty
Давид – Голиаф
Давид
против
David - Goliáš
Голиафа;
победа boj Davida s Goliášem; souboj Davida s
Д(д)авида над Г(г)олиафом
Goliášem
David byl druhým králem Izraele, byl nejmladší ze sedmi bratrů. Když vyrostl, stal se
pastýřem otcových stád. Při hlídání stád si střelbou z praku patrně vycvičil dobrý postřeh.
Když byl ještě mladík, přišel Samuel do Betléma a vybral ho za příštího krále, jenž měl
nahradit Saula. Saul trpěl silnými depresemi, a proto přijal, když mu David svou hrou na
lyru přinesl úlevu.
David je známý hlavně tím, že zabil obra Goliáše. David vyzbrojený pouze pěti oblázky,
zabil Goliáše prakem a svou vírou v Boha Izraele. Pro někoho goliáš znamená pouze
neohrabaného nemotoru (přesto však dosahoval před střetnutím s Davidem výborných
výsledků). Jiní ho považují za zkostnatělého konzervativce, jehož porazila nevšímavost
k technickému pokroku a chvástavá domýšlivost.
Tímto frazémem rozumíme střetnutí, v němž vítězí slabší, leč inteligentnější (resp.
lstivější) soupeř. V ruštině nalézáme tvar Давид против Голиафа. Ten se s českým
tvarem (sou)boj Davida s Goliášem; souboj Davida a Goliáše shoduje sémanticky,
stylisticky, obrazně; z části se liší morfologicky – v češtině je navíc substantivum (sou)boj.
České i ruské tvary jsou dodnes produktivní a objevují se často v publicistickém stylu.51
Tato skupina vykazuje úplnou kvantitativní shodu – v obou slovanských jazycích byly
nalezeny 3 úplné a částečné ekvivalenty.
1.1.23 Skupina „víra – nevíra“
Prototypem člověka, který neuvěří, dokud neuvidí, se stal Ježíšův učedník Tomáš. V
češtině je frazém nevěřící Tomáš velmi častý a známý i mezi širokou veřejností.
51
Srov. na příkladech názvů novinových článků. Velmi často se objevuje ve sportovní publicistice:
Španělsko - Izrael: Souboj Davida s Goliášem.
Crash-test Audi Q7 proti Fiatu 500: Souboj Davida a Goliáše má jasného vítěze.
Давид и Голиаф: 19-летний чешский шахматист Давид Навара сыграл вничью с Анатолием
Карповым.
108
Úplné ekvivalenty
Фома
Tomбљ
Фома неверующий (неверный)
nevěřící T(t)omáš
* Tomáš(ka); tomášovský; tomášovství;
tomášství; lepší Tomáš než Adam52
Frazém je charakteristikou Ježíšova učedníka Tomáše, jemuž přezdívali Didymus –
„dvojče“. Třetí den po Ježíšově smrti ženy a pak i učedníci spatřili Ježíše vzkříšeného.
Tomáš však při tom nebyl. Když se vrátil a ostatní mu radostně zvěstovali tuto zprávu,
prohlásil: „Dokud neuvidím na jeho rukou rány po hřebech, nevložím-li si tam prst,
nesáhnu-li do rány v jeho boku, neuvěřím.“
Nevěřícím Tomášem může být každý skeptik. Kdo nevěří vyprávění druhého, pochybuje
o hodnověrnosti zprávy, kterou mu dosvědčuje třeba deset svědků, chce si na vše
„sáhnout“, všechno prozkoumat sám. Citované rčení tak získalo nádech hanlivosti.
V ruštině existují dvě varianty frazému: Фома неверующий (неверный). Obě adjektiva
označují totéž – неверующий můžeme přeložit jako nevěrec, nevěřící; неверный jako
falešný, nesprávný či nejistý; jedná se o adjektivní synonyma. Srov. totožný frazém
v jiných jazycích, např. anglické doubting Thomas; německé ungläubiger Thomas;
francouzské Thomas l'incrédule.
„Tohle zaryté tomášovství Náprstkovo jeho soka Bambulu do krve rozpalovalo.“ (K.
Tůma)
52
Uvedené české tvary svědčí o produktivitě jména Ježíšova „nevěřícího“ učedníka, který se stal symbolem
nevěřícího člověka. Tvar lepší Tomáš než Adam je archaický a dnes málo známý, na rozdíl od tvaru nevěřící
Tomáš.
109
Фома
Tomáš
быть Фома неверующий
být (bejt) nevěřící Tomáš; být jako nevěřící
Tomáš
Frazém označuje muže či ženu, kteří svým vytrvalým postojem, navzdory důkazům,
ujišťování stále něčemu nevěří nebo odmítají uvěřit a dál pochybují a jsou skeptičtí. Srov.
variantu předešlého.
V češtině se setkáváme s dubletním hláskoslovným tvarem se slovesem být – bejt.53
V ruštině jsme nalezli spisovný tvar быть Фома неверующий, který je taktéž zcela
sémanticky, tvaroslovně, stylisticky i obrazně shodný.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Noe (též Noé)
holubice Noemova; onen havran Noelův
голубь мира
Olivová ratolest, kterou přinesla holubice do Noemovy archy, naznačovala, že voda
ustoupila z povrchu země. Noe vyšel z archy a spolu s ním celá jeho rodina. Noemova
holubice (či havran) symbolizují naději, víru v nový, lepší život či začátek. Tvar onen
havran Noelův je archaický a dnes neproduktivní; stejně jako samotné proprium Noelův,
srov. dnes častější Noemův, Noemova.
И помедлил еще семь дней других и опять выпустил голубя из ковчега. Голубь
возвратился к нему в вечернее время, и вот, свежий масличный лист во рту у него, и
Ной узнал, что вода сошла с земли. (Gn 8, 10-11 – synodní překlad)
Zajímavé je srovnání samotného překladu. Zatímco v češtině se „setkáváme“ s holubicí
(někdy i s havranem) - v ruštině s holubem a s holubicí. Frazém s propriem Noe jsme
v tomto případě v ruštině neobjevili.
53
Tento a jiné podobné tvary obecně české jsou dnes velmi progresivní v užívání, srov. velký – velkej; cítit –
cejtit; lidský – lidskej aj.
110
Tato kategorie „přinesla“ 2 ruské úplné ekvivalenty a 1 překladový ekvivalent.
V češtině jsme nalezli celkem 8 úplných ekvivalentů a 2 specifické české frazémy
s křestním jménem biblické postavy.
1.1.24 Skupina „protest“
Ve skupině „protest“ se objevuje tvar Balámova oslice. Ten je také v obou jazycích
jedinou položkou dané skupiny.
Částečné ekvivalenty
Валаам
Balám (též Balaam)
В(в)алаамова ослица
Balá(a)mova oslice
валаамова ослица заговорила
B(b)alámova oslice promluvila
Věštec a zaklínač Balám byl vyslán moábským králem k Izraelcům, aby jim zlořečil.
Hospodin, jenž s plánem nesouhlasil, vypravil anděla, aby Balámovi jeho úmysl rozmluvil.
Z neznámého důvodu však anděla spatří pouze Balámova oslice, která se vzepře a odmítne
pokračovat v cestě. Marně jí Balám laje a bije kyjem. Rozrušená oslice nakonec promluví
lidským hlasem: „Cožť jsem ti učinila, že již po třetí mne biješ?“ (4 Moj 22, 28)
Balámovu oslici je možné zmínit v souvislosti se známým hlupáčkem, který navzdory
své prostoduchosti může hlásat hlubinné pravdy a vidět věci skryté. Oslice Balaamova
(1940) je také název básnické sbírky Jana Zahradníčka.
V češtině dochází k rozšíření významu frazému. Označuje také hloupou a tvrdohlavou
ženu. Srov. podobně: hloupá husa; nána pitomá.
V ruštině i v češtině frazém označuje mlčenlivého a klidného člověka, který neočekávaně
vyjádří svůj názor, též protest; nedochází zde tedy k rozšíření významu jako v češtině.
České i ruské tvary jsou původně knižní, ale dnes dochází ke změně – oba frazémy jsou
spíše ironické.
У нас Валаамова ослица заговорила, да как говорит, как говорит! Валаамовой
ослицей оказался лакей Смердяков. (Ф. М. Достоевский. Братья Карамазовы)
Tato skupina vykazuje v obou jazycích 2 částečné ekvivalenty.
111
1.1.25 Skupina „přátelství – spolupráce – pomoc“
Mezi „nejpřátelštější“ osoby Bible patří Petr a Pavel. Oba se osobně nikdy nesetkali,
nicméně česká frazeologie využívá několik tvarů s oběma biblickými jmény.
Možná nás překvapí, mezi osoby, které jsou schopny se spojit proti nepříteli, zařadíme
také jména Heroda a Piláta – ač vzbuzují negativní konotace, jsou zahrnuti v této kategorii,
srov. smířit se jako Herodes s Pilátem (a jejich synonymní varianty).
Úplné ekvivalenty
Давид – Ионафан
David - Jónatan
Давид и Иона(о)фан
David a Jónatan
Jónatan byl Saulovým druhorozeným synem a dědicem království Izraele. Stal se
Davidovým nejbližším přítelem a dělal vše proto, aby udržel otcovu paranoiu pod
kontrolou. Avšak Jónatan pochopil, jak výjimečnou osobností je David, proto s ním uzavřel
smlouvu o nástupnictví, ve které zajistil i postavení svým potomkům. První kniha
Samuelova hovoří o lásce Jónatanově v 18. kapitole takto: „Jónatan přilnul celou duší k
Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama.“
Davidova láska k Jónatanovi je pak vyjádřena v nádherném oslavném hymnu, napsaném
po Saulově a Jónatanově smrti na jejich počest. Ačkoliv Saul pro Davida neučinil nic
dobrého, David ho po celý život ctil a zachovával patřičnou úctu k jeho královskému
majestátu.
„Stýská se mi po tobě, můj bratře Jónatane, byls ke mně pln něhy, tvá láska ke mně byla
podivuhodnější nad lásku žen. Tak padli bohatýři, v zmar přišla válečná zbroj“! (Druhá
Samuelova 1,19)54
54
Český zápas: Týdeník československé církve husitské. KUBÁČOVÁ, J. David a Jónatan [online]. [cit.
2012-10-15]. Dostupné z: www.ccsh.cz/dokumenty/380-cz39web.pdf
112
Částečné ekvivalenty
Вероника
Veronika
плат (святой) Вероники
Veroničina rouška; rouška Veroničina
V evangeliích se Veronika neobjevuje mezi ženami, které doprovázely Ježíše ke kříži, ale
křesťanská tradice dává toto jméno ženě, která prý osušila pot a krev z Ježíšova obličeje na
cestě ke Golgotě. Památka na tento čin je mj. zachycena na šestém zastavení křížové cesty.
Biblická Veronika našla několik paralel v umění, např. v básnické sbírce Jana
Zahradníčka Rouška Veroničina či zobrazením na plátně v Notre-Dame v Écouis či na
obrazu El Greca (1579, Toledo). Symbolizuje tedy pomoc, podat „pomocnou ruku“
v nesnázích, v obtížné životní situaci.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Petr – Pavel (též šavel, Šavel)
(být jako) Petr a Pavel; je to Petr jako это один чёрт; что в лоб, что по лбу;
Pavel; ať je to Petr nebo Pavel; ať přijde два сапога пара; хрен редьки не слаще
Petr nebo Pavel; je Petr jako Pavel; Pavel
jako šavel; Pavel nebo šavel; to je Petr jako
Pavel; to je Pavel jako Šavel
* hrát si na svatého Petra
České tvary jsou spojeny s Ježíšovými učedníky Petrem a Pavlem. Apoštol Petr se
narodil kolem Kristova narození v Betsaidě, v Galilei. Apoštol Pavel se narodil kolem roku
10-5 před Kristovým narozením v Tarsu, v Turecku. Petr zemřel v roce 64 v Římě, Pavel v
roce 67 také v Římě.
Oba se stali patrony mnoha profesí.55 Katolická církev spojila svátky obou apoštolů v
jeden den. Petr a Pavel sice nezemřeli v týž den, ani ne v témže roce, avšak jejich životní
dráhy jsou spolu úzce spjaty. Jejich cesty se často křížily, někdy probíhaly souběžně; oba
podstoupili mučednictví v témže městě.
55
Petr: patron papežů; řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů,
zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků, rybářů, obchodníků s rybami, lodníků; trosečníků;
kajícníků; zpovídajících se. Pavel: patron katolického tisku; dělnic, teologů a duchovních správců; tkalců,
tkalců koberců, sedlářů, lanařů a košíkářů.
113
Petr se původně jmenoval Šimon, byl ženatý a žil s rodinou v Kafarnau, kde si vydělával
na živobytí jako rybář. Jeho bratr byl Ondřej, učedník Jana Křtitele. Spolu s ním odešel
Šimon za Ježíšem Kristem. Ježíš povolal oba za apoštoly a řekl Šimonovi: „Ty jsi Petr, to
je skála, a na té skále vystavím svou církev." Těmito slovy se ze Šimona stal Petr a později
první hlava církve, první papež. Brzy měl Petr v Jeruzalémě vysoké postavení a vykonal
mocí, kterou propůjčil Ježíš jemu a ostatním apoštolům, četné zázraky. Petr proto bývá
zpodobňován s obráceným křížem (kříž svatého Petra - Petrův kříž), který přeneseně
označuje také papežský úřad.
Horlivě kázal a podnikl více misijních cest. Zvlášť úspěšně působil v Antiochii a v Malé
Asii, než přišel do Říma, kde v té době vládl císař Nero. I zde v Římě chtěl Petr hlásat
slovo boží. Nero ho však dal zatknout a odsoudit k smrti na kříži. Jediná slova, kterými
reagoval Petr na rozsudek, byla, že chce být ukřižován hlavou dolů, protože není hoden
zemřít jako Kristus.
Pavel přišel na svět jako syn farizeje v Tarsu v dnešním Turecku a dostal jméno Šavel
(Saul). Vyučil se řemeslu svého zámožného otce, stavbě stanů. Byl fanatickým
pronásledovatelem křesťanů a účastnil se kolem roku 40 kamenování a zavraždění svatého
Štěpána před branami Jeruzaléma. Když dostal Šavel úkol organizovat v Damašku další
pronásledování křesťanů, zjevil se mu cestou ukřižovaný Ježíš. Přemožen tímto zážitkem,
padl Šavel slepý k zemi a musel být podle legendy do Damašku doveden, kde mu navrátil
zrak Ananiáš, Ježíšův učedník, který ho pokřtil.
Na útěku před nepřáteli, kteří ho pronásledovali, přišel Pavel, jak se nyní jmenoval, do
Arábie, kde působil k obrácení pohanů. V dalších letech vyplňovaly život obráceného
Pavla velké misijní cesty. V mnoha zemích zakládal apoštol národů křesťanské obce. Pavel
byl několikrát bičován a kamenován a trpěl nesnesitelně hladem a žízní. Kolem roku 61
přišel Pavel, snad jako zajatec, do Říma, kde podle legendy vystoupil před Neronem spolu
s Petrem. Také Pavel byl nakonec odsouzen krutým vládcem k smrti. Na místě, kde byl v
roce 67 sťat, vytryskly na třech místech, kam dopadla jeho sťatá hlava, tři prameny.
Varianta českého frazému být jako Petr a Pavel vyjadřuje tedy spojenectví - ve významu
být nerozluční. V češtině existuje několik variant frazémů označující totéž. V ruštině se
s touto podobou frazému nesetkáme. Sémantiku můžeme vyjádřit několika synonymními
tvary: и один, и другой; они одинаковые; это все равно; кто бы то ни был.
114
Dané české frazémy zřejmě vznikly podle modelu obratů Pavel jako Šavel, ať je to Pavel
nebo Šavel – podle biblického vypravování o pronásledovateli křesťanů Šavlovi, ze kterého
se později stal apoštol Pavel. Srov. další variace: ať je Pavel nebo Šavel; ať je to Petr nebo
Havel; (ať je to) Petr nebo Capl; Pavel nebo Capl; ať je to Pavel nebo Capl; ať je Havel
nebo Pavel; Petr jako Havel – ve významu „ať je to kdokoliv“.
Stěpanova (2003: 58) k tomu dodává: „Возникает вопрос, можем ли мы такие
фразеологические единицы, как vůl jak anděl (а также ať je to Petr nebo Havel, posílat
od čerta k ďáblu, obdařili mě s tím jako svatého Petra s podmáslím apod.) относить к
разряду библеизмов? Вероятно, это далеко не бесспорно“ Podle W. Chlebdy se jedná o
„národní variace na biblické téma“ (Chlebda 1996: 143). Srov. podobně: šetřiti Havla pro
Pavla; já o Havle, ty o Pavle; já o Havlovi, ty o Pavlovi (Flajšhans 1911: 251-252), tj.
každý mluví o něčem jiném.
V ruštině nacházíme tzv. петровки (též петровка-голодовка; Петровский пост) –
půst po svátku svatých Petra a Pavla (od 27. června – 11. července). Půst je označen jako
„hladový“ proto, že mnoho zásob z loňské úrody již nezůstalo a nová ještě nebyla sklizena.
29. června se slaví výročí mučednické smrti Petra a Pavla (jejich jmeniny – Петров день)
v Rusku, ale také u jižních Slovanů se v předvečer svátku sejdou (především) mladí lidé a
zpívají, tancují a veselí se; zapalují ohně a hrají různé taneční hry.
Proprium Petr se v české frazeologii objevuje velmi často. Petr se stal prvním biskupem
katolické církve, proto bývá katolická církev nazývána lodička Petrova; církev Petrova;
Petrův náměstek (papež – hlava katolické církve). Stěpanova (1998: 41-43) k tomu uvádí
další frazémy: např. Petr má sólo („hřmí“); svatý Petr hraje kuželky; modlit se k svatému
Petru (aby „poslal“ lepší počasí) – frazémy souvisí s lidovými představami, že svatý Petr
vládne nebesům a čeká u nebeské brány, tj. může ovlivnit počasí. Zajímavým tvarem je
v rybářství pojem Petrův zdar!, kterým si přejí čeští rybáři dobrý úlovek.56
56
INTERNETOVÉ STRÁNKY O RYBAŘENÍ. Petrův zdar [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z:
www.petruvzdar.estranky.cz/
115
V celém světě nalezneme chrámy nesoucí jméno Petra a Pavla ve svém názvu, např.
Bazilika svatého Petra ve Vatikánu; katedrála svatého Petra a Pavla (Brno, gotický chrám
známý také jako Petrov); kostel svatého Petra a Pavla (Praha, Vyšehrad) aj.
Herodes – Pontský Pilát
smířit se jako Herodes s Pilátem; smíeřiti вступить в альянс
sě jako Herodes s Pilátem; s ním se i *соединиться
smieřili jako Herodes s Pilátem o Ježíše;
smířili sě jako Herodes s Pilatem; i hloupí
rozumějí, proč jest Pilát s Herodesem jedno
učiněn;
přátelství
jakés
nápodobné
Herodes s Pilátem vyšlo
Frazémy vyjadřují spojit se, přes vzájemnou nevraživost, proti společnému nepříteli,
protivníkovi; nejedná se ovšem o trvalé přátelství, jen dočasné a chvilkové. V ruštině jsme
podobný frazém s křestním jménem Herodes v tomto významu neobjevili.
„I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo předtím nepřátelé byli
vespolek“. (Luk 23, 12)
V této skupině byly nalezeny 2 ruské úplné a částečné ekvivalenty a 6 překladových
ekvivalentů.
V češtině jsme dohledali celkem 16 úplných a částečných ekvivalentů, což souvisí s tím,
že frazémy typu být jako Petr a Pavel (a jejich četné varianty) se v ruské frazeologii vůbec
nevyskytují. K nim zařadíme ještě 3 specifické české frazémy s křestním jménem biblické
postavy.
116
1.1.26 Skupina „náhoda - bez vlastního přičinění něco získat, dostat“
V této sémantické skupině „dominují“ české varianty frazému dostat se jako Pilát do
Kréda.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Лазарь
наобум Лазаря
přijít (k něčemu) jako slepý k houslím
Ruský frazém označuje čekat na náhodný úspěch v nějaké věci, bez velkého přičinění;
také dělat něco bez rozmyslu. V ruštině je frazém hovorový. V češtině výraz наобум
přeložíme jako „nazdařbůh, bez rozmýšlení“. Srov. podobně - dostat (dostal) se jako Pilát
do Kréda (v. další frazém).
Я не наобум Лазаря сказал. Сможем в шесть дней управиться с разными
кололосовыми. (В. В. Овечкин. Райoнные будни)
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Pontský Pilát
dostat (dostal) se jako Pilát do Kréda; přijít попасть куда (во что) как кур во ощип
do čeho jako Pilát do Kréda; dostat se
(přijít) do něčeho jako Pilát do kréda; přijít
k čemu jak(o) Pilát do kréda; přišel k tomu
jako Pilát do kréda; dostal se do toho jako
Pilát do kreda (do Věřím); ten tam patří
jako v Credo Pontský Pilát; dostal se do
toho jako Pilát do Kreda; patřit kam jako
(Pontský) Pilát do kréda; patřit někam jako
v krédo Pontský Pilát
Asi v letech 26-36 byl do Cesareje poslán Pilatus, původem od Černého moře, proto
Pontský. Oficiální vyznání křesťanské víry začíná slovem credo, věřím. Asi z konce 1.
století pochází kratší, tzv. Apoštolské, jehož původní znění bylo rozšířeno na obecných
117
sněmech v Nikei a v Cařihradě, a tomu se pak říká Krédo Nikejsko-Cařihradské. Pilátovo
jméno je důležité pro časové a místní určení, protože řeklo-li se „trpěl pod Pontským
Pilátem“, znamenalo to, že to muselo být v období 781-791 ad urbe condita, to jest od
založení Říma.
Přitom dle evangelií Pilát téměř žádného podílu na Ježíšově smrti neměl. Tento frazém
označuje i po dvaceti stoletích rčení, když chceme o někom říci, že se někam dostal bez
viny či zásluhy, že k něčemu přišel (dostal se) k tomu jako slepý k houslím. V češtině se
setkáváme s několika variantami frazému. V ruštině jsme podobný frazeologizmus
s propriem Pilát nenalezli.
V uvedené skupině jsme nalezli 1 specifický ruský frazém s křestním jménem biblické
postavy a 1 překladový ekvivalent.
V češtině bylo vyexcerpováno celkem 10 specifických českých frazémů s křestním
jménem biblické postavy (vč. dalších 2 překladových ekvivalentů) – v souvislosti s tím, že
frazémy typu dostat se jako Pilát do Kréda (a jejich variace) se v ruské frazeologii vůbec
neobjevují.
1.1.27 Skupina „úspěch – zdar“
Tato skupina je spojena převážně s Nimrodem – náruživým lovcem a zároveň velkým
„bouřlivákem“.
Úplné ekvivalenty
Нимрод
Нимрод
Nimrod
Nimrod
* (je to) velký Nimrod; ňimrodi; náruživý
nimrod; nimrodit
Nimrod byl syn Kúšův a vnuk Chámův (srov. skupinu 1.1.10 „nevychovanost“). Nimrod
vládl nad ohromnými územími v Mezopotámii. Patřil k „temnému věku“ mezi Noemem a
Abrahamem, o němž Bible neříká téměř nic. Možná byl první muž, který nosil korunu.
Nalezneme o něm zmínku ve Starém zákoně v Genesis (10, 8-12). Jeho jméno znamená
118
„povstávat“, „bouřit se“ či „revoltovat“ a bývá vylíčen jako rebelant, bouřlivák a buřič.
Nimrod se stal také hrdinou arabských bájí a jeho jméno (ve tvaru Нимруд)
v blízkovýchodních místních názvech (toponym).
Svatý Augustýn a Dante (Peklo, zpěv 31) z něho udělali obra. Anglický viktoriánský
autor C. J. Apperley napsal pod pseudonymem Nimrod Paměti života Johna Myttona.
Nimrodova hrobka je podle legendy umístěna v Damašku, a nikdy na ni nepadla rosa.
Jeho jméno se stalo synonymem pro lovce. Podle Bible zvířata lehala hrůzou, když se
král Nimrod nacházel okolo. Nimroda v ruštině přeložíme stejně jako v češtině: Нимрод či
(страсный) охотник. Srov. užití frazému Nimrod (variantu se slovesem „nimrodit“)
v dnešní češtině;57 podobně: náruživý lovec.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Eliáš (též Elijáš)
прославляться;
(stoupá jako) Eliáš na ohnivém voze
стать
известным,
славным, знаменитым
Elijáš byl tišbejský prorok z 9. století před Kristem a přední hlasatel židovské víry proti
jejím rivalům. Známe ho jako hrdinu, který přesvědčil krále Achaba (manžela Jezábel), aby
shromáždil soutěž v zažehnutí obětního ohně. Baalovi kněží naprosto neuspěli, Elijáš však
uspěl okamžitě. Achaba to uvedlo do rozpaků. Jezábel mu za to přísahala pomstu.
Promluvil k němu Bůh, který mu pomohl. Elijáš nezemřel, byl ve velkém vichru v ohnivém
voze s ohnivými koňmi povznesen na nebesa.
Frazém označuje člověka, jehož sláva je na vzestupu. Jméno Eliáš (hebrejsky Elíšá, rusky
Ильм - святой Эльм) znamená „mým bohem je Jahve“. V ruštině se frazém s křestním
jménem neobjevuje.
Po Eliášovi je také nazváno mnoho hor. Eliáš a kolo je jeden z nejpopulárnějších
černošských spirituálů. Elijášovy hrdinské činy na hoře Karmel (území postoupené
Achabovi svatební smlouvou) si oblíbil řád karmelitánů, v jehož kostelech a klášterech je
často zobrazován.
57
Srov. úryvek ze známé písně Ivana Mládka Sousedovic Toníček. „Zaseju a pohnojím, poseču a podojím,
nimrodím a včelařím, ženě doma navařím…“
119
V ruské (a také v jihoslovanské) pravoslavné církevní tradici a ve folklóru byl obraz
proroka spojován s hromy a s blesky, s deštěm, úrodou. Oporou se stal starozákonní příběh
o tom, jak Eliáš (Илья;58 Илия) seslal na krále Achaba velký déšť.
Srov. Eliášův oheň – ve významu blesk, hrom či oheň svatého Eliáše - огонь святого
Эльма; огни (святого) Эльма což je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické
elektřiny při silných bouřích (tzv. hrotový výboj). Dochází k němu na vyvýšených místech,
hrotech, vrcholcích stromů apod. Projevuje se modrým světélkováním objektu, kde dochází
k vybití statické elektřiny. Tento jev je též známý pod názvem Eliášové světlo; Eliášovo
světlo (огни Эльма).
V češtině se objevuje také lidový frazém je kněze Eliáše plášť (přítel), který vyjadřuje
„být zamilovaný“.
V této skupině se objevuje v ruštině 1 úplný ekvivalent a 2 překladové ekvivalenty.
V češtině – 5 úplných ekvivalentů a 2 překladové ekvivalenty.
1.1.28 Skupina „štědrost“
V této skupině nás možná překvapí archaický frazém nekousat Jidáše v koleno. Jidáš, ač
je ztělesněním proradného a zrádného člověka, je v tomto rčení vylíčen jako člověk štědrý.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Jidáš
nekousat Jidáše v koleno; ten nekousal быть щедрым
Jidáše v koleno
České frazémy nám vykreslují osobu apoštola Jidáše (v. skupina 1.1.13 „zrada“) ovšem
ne jako zrádce, ale naopak – jako štědrého a velkorysého člověka. Jan Amos Komenský
uvádí, že se jedná „o upřímného, který s pokrytstvím nezachází.“ České frazémy jsou
archaické. Nalezli jsme je pouze v jednom zdroji (Ouředník, 1994). Též možný výskyt je
v Čelakovského Mudrosloví národu slovanského v příslovích.
58
Český přeložíme jako Ilja – patří mezi nejoblíbenější ruská křestní jména.
120
V ruštině nalezneme frazém колено Иудино. Колено přeložíme do češtiny jako koleno,
ale také jako pokolení, generace; doslovně „Jidášův rod“; „Jidášovo pokolení“. Ruský
frazém tedy s českým nekousat Jidáše v koleno sémanticky nesouvisí, proto uvádíme
ruský překladový tvar.
Tato skupina je tvořena pouze 1 ruským překladovým ekvivalentem a 2 specifickými
českými frazémy s křestním jménem biblické postavy.
1.1.29 Skupina „pýcha“
V této kategorii je pouze jedna osoba, která se stala součástí české frazeologie, a to
královna ze Sáby.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
královna ze Sáby (též Sába)
pyšná jako královna ze Sáby; jde jako
ходить как королева; выступает, будто
královna ze Sáby; jít (chodit) jako královna пава
(ze Sáby)
Královna ze Sáby (též Seba, Šeba, Šéba), v Bibli nepojmenovaná, ale jinde zvaná Balkis
nebo Bilkis i jinými jmény. Na tak slavnou osobnost zabírá královna ze Sáby v Bibli
překvapivě malý prostor – 11 veršů v 1. Knize Královské, opakovaných ve 2.
Paralipomenon. Verše vypovídají o Šalamounově slávě a bohatství. Ty byly takové, že
královna nemohla uvěřit tomu, co se doslechla, pokud to sama nespatří. Vydala se tedy do
Jeruzaléma, zjistila, že Šalamoun je ještě moudřejší a ještě bohatší, než předpokládala, a
dala mu velké dary ve zlatě a koření. On jí „splnil každé přání…“, o čemž další generace
s vilnými dohady spekulovaly.
České frazémy vyjadřují být pyšný, též být domýšlivý či chlubivý. Srov. podobně: pyšná
jako bohyně; pyšný jako páv.
Tuto malou skupinu tvoří 2 ruské překladové ekvivalenty a 3 specifické české frazémy
s křestním jménem biblické postavy.
121
1.1.30 Skupina „záchrana - spása - bezpečí“
Již třicátá položka je spojena s Noemem a jeho známou archou a „setkáváme“ se zde i
s prorokem Jonášem.
Částečné ekvivalenty
Ное
Ноев ковчег
Noe (též Noé)
Noemova archa; archa Noemova; koráb
Noemův
Noemovou archou rozumíme přeplněnou místnost, ve které se nachází mnoho lidí či
zvířat. Z latinského „arca“ – „skříň“, „schrána“. Tvar je spojen s Noemem59 –
spravedlivým mužem, který získal přízeň Boha v době, kdy se snažil člověka vyhladit. Bůh
prozradil Noemovi plán zaplavit zemi a řekl mu, aby postavil archu 300 loktů dlouhou, 50
širokou a 30 vysokou.60 Do archy měl Noe vzít svou ženu, syny Šéma, Cháma a Jefeta,
jejich ženy, po páru všech živých tvorů a všechny druhy potravy.
Pršelo čtyřicet dnů a nocí, vody pokryly i nejvyšší hory, všichni živí tvorové mimo archu
zemřeli. Po sto padesáti dnech Noe vypustil krkavce, ten se ale nevrátil. Vypustil holubici,
která se vrátila. Vypustil ji podruhé, vrátila se s olivovým listem v zobáku. Po sedmi dnech
ji vypustil nanovo, už se nevrátila. Země oschla, archa přistála na hoře Ararat 61 a všichni
z ní vystoupili.
Noemova archa se tak stala symbolem úkrytu, bezpečí, místa, kde se cítíme bezpečně,
kde nám nic nehrozí. V češtině se také objevuje (dnes již méně známý a zastaralý)
sémanticky shodný tvar koráb Noemův.
Гостиница действительно оказалась отличной, но набита была, как Ноев ковчег.
(Б. П. Полевой)
59
Výklad významu jména Noe (hebrejsky Noach) je dán odvozením z hebrejského slovesa núch „spočinout,
odpočinout“ a slovesa naChám „potěšit“. Od 16. století se kromě známých forem Noe, Noé (většinou
neskloňovaných) objevují nové podoby Noel, Noél. Sledovaný materiál uvádí adjektivní podoby noelový,
noemitský, noemský, noetický a Noemů. Doklady ukazují na pestrost, rozkolísanost v tvoření odvozenin;
zároveň zde poprvé nacházíme souhlásku m – Noe, Noema, Noemovi… Srov. CHLÁDKOVÁ, V. Proměny
jména Noe, Noé v českém jazyce. In Acta onomastica II, 49, s. 143-148.
60
Hebrejský loket byl asi 56 centimetrů.
61
Zřejmě hora v dnešním Turecku.
122
Do ruštiny přeložíme slovo archa jako
ковчег – ten vyjadřuje zároveň „bedna“,
„truhlice“. V přeneseném a ironickém smyslu ковчег v ruštině označuje také předpotopní
dopravní prostředek – plavidlo, koráb, kočár či vůz; proto jsme tvary označili za frazémy
s částečnou ekvivalencí.
V českém slově archa i v ruském ковчег nacházíme lexikální archaizmus, který se
objevuje pouze ve spojení s těmito frazémy;62 příp. v jiném archaickém frazému biblického
původu – např. archa úmluvy (truhla obsahující židovské náboženské předměty).63
Srov. podobně další frazémy spjaté s Noemem: po nás potopa („bezohledný, krátkozraký
vztah k budoucnosti“); duha smlouvy (duha po potopě symbolizovala smlouvu mezi
Noemem a Bohem).
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Jonáš
Jonášova velryba
одиночество; успокоение; медитация
Prorok Jonáš (Иона) se měl na Boží pověření vydat do města Ninive a zvěstovat tam
spoušť a zkázu. Jonáš se ale bál a v Joppe nastoupil na loď, která jej měla dopravit do
Španělska. Během plavby však Bůh rozpoutal „vítr veliký na moři“ a námořníci se rozhodli
metat los, aby zjistili, kdo má být obětován rozvášněným živlům. Los padl na Jonáše, ale
ten místo utonutí „prožil“ v břiše velryby tři dny, po třech dnech z břicha vyskočil a vydal
se plnit Hospodinovo přání.
Jonášova velryba je tedy nedobrovolný útulek, ale současně i symbol záštity, místo
samoty a meditace, zklidnění. Ruský frazém s propriem Jonáš jsme nenalezli, proto
uvádíme překlad.
И повелел Господь большому киту поглотить Иону; и был Иона во чреве этого
кита три дня и три ночи. (Jon 2,1 – synodní překlad do ruštiny)
62
См. ВОЛКОВ, С. С. - СТЕПАНОВА, Л. И. Интернациональная фразеология с именами
собственными в сопоставительном аспекте (на материале русского и чешского языков). In
Filologické studie XIV, Univerzita Karlova, 1986, s. 207-215.
63
Srov. Noemův syndrom – stav, kdy zejména děti v předškolním a mladším školním věku přináší domů různá
zvířata, např. brouky, pavoučky, kobylky, nebo se snaží před suchem zachránit šneky a slimáky aj.
123
V ruštině byl v této skupině dohledán 1 částečný ekvivalent a 3 překladové ekvivalenty.
Tato skupina frazeosémantického pole „Duševní prožívání člověka“ obsahuje dále 3
české částečné ekvivalenty a 1 specifický český frazém s křestním jménem biblické
postavy.
1.1.31 Skupina „nemoc – uzdravení z nemoci“
Předposlední frazeosémantická skupina je spojena se jménem nemocného biblického
Lazara.
Částečné ekvivalenty
Лазарь
болен как Лазарь
Lazar
L(l)azar; být jak lazar; ležet jak(o) Lazar;
leží jako L(l)azar; (být) hotový (učiněný,
úplný (L)lazar; být nemocný jako lazar;
lazařit;
lazarovský;
lazárek;
lazaron;
lazaronka, lazaronský; lazaronství; to je
hotový Lazar; ubohý(ej), bídný(ej) Lazar
Lazar byl nemocný a sestry Marie a Marta poslaly pro Ježíše, aby ho uzdravil. Lazar však
zemřel a teprve po čtyřech dnech se dostal Ježíš k jeho náhrobní desce v Betaně. Pak prý
přišel k jeho hrobu a zvolal: „Lazare, pojď ven!“ Bible kralická pokračuje: „I vyšel, kterýž
byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami a tvář jeho šatem byla obvinuta. I řekl jim
Ježíš: „Rozvěžtež jej a nechte, ať odejde.“
Frazém leží jako Lazar (a jeho varianty) označuje nemocného člověka. V ruštině se
nachází několik variant frazémů s propriem Lazar, ale skoro všechny se vztahují k druhému
biblickému Lazarovi (žebráka u vrat boháčova domu; srov. Лазаря петь – skupina 1.1.32
„být chudý – být bez prostředků“). Frazémy této skupiny označují nemocného člověka,
který nemá sílu.
V ruštině jsme v tomto významu nalezli pouze tvar болен как Лазарь plnící spíše funkci
epiteta (a také přímou citaci v Bibli), proto jsme rusko-české tvary označili za částečné
124
ekvivalenty. Jedná se tedy o archaický, knižní tvar s významem „těžce nemocný a
vyčerpaný člověk“.
Již samotné jméno lazar symbolizuje nemocného a nemohoucího člověka. V češtině patří
k často užívaným frazémům a Lazarovo jméno je známé i mezi širokou veřejností (srov.
Přílohu č. 8 – Dotazníkový výzkum).
Mj. ve slangu sportovních komentátorů jsou lazary pojmenováni sportovci se slabou
výkonností. Sloveso lazařit je spjato s polním nemocničním lazaretem. Původně se tak ve
středověku označovalo místo u městských bran nebo hraničních přechodů, kde zůstávali
lidé postižení nakažlivými chorobami. Bylo to tedy svým způsobem jakési „infekční
oddělení“, které mělo bránit přenášení a šíření nákazy. Také lazaritáni, příslušníci
kongregace, založené r. 1625, dostali název podle biblického Lazara. Jejich představený
sídlí v klášteře sv. Lazara v Paříži.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Лазарь
воскресение Лазаря
uzdravit se
Ruský frazém воскресение Лазаря vyjadřuje uzdravit se po těžké chorobě.
V češtině nacházíme četné varianty být (ležet) jako Lazar. Tyto frazémy ovšem
nevyjadřují Lazarovo uzdravení, srov. níže.
V této skupině se setkáváme v ruštině s 1 částečným ekvivalentem a 1 specifickým
ruským frazémem s křestním jménem biblické postavy.
Čeština v této předposlední skupině „nabízí“ 16 částečných ekvivalentů a 1 překladový
ekvivalent. Vysoký počet českých frazémů je dán oblíbeností křestního jména Lazar.
1.1.32 Skupina „být chudý – být bez prostředků“
Poslední skupina tohoto frazeosémantického pole „nabízí“ frazémy, jejichž součástí je
křestní jméno Joba – počestného muže, na kterého Satan seslal sérii katastrof. Setkáváme
se zde i biblickým Lazarem, nuzným žebrákem, který čekal na drobky, které upadnou
boháči ze stolu.
125
Úplné ekvivalenty
Иов
Job
беден как Иов; беден как Иоб; бедный, být chudý jako Job; chudý jak(o) Job
как Иов
Varianty frazémů se vztahují k Jobovi – počestnému muži, na kterého Satan poslal
několik katastrof. Ruské frazémy jsou archaické, knižní. Označují žebráka, člověka, který
trpí velkou bídou; je o hladu; případně o vše přišel.
České varianty frazémů jsou sémanticky totožné s ruskými variantami a souvisejí se
čtvrtou zkouškou osudu, kterou musel Job zakusit. Satan zabil jeho děti, dobytek, zničil
dům, až nakonec Job zůstal úplně sám a bez majetku, onemocněl malomocenstvím, žil na
smetišti, střepinami si stíral hnis a jen jeho věrný pes mu vylizoval rány. Všechny útrapy
osudu nakonec Job přežil, protože důvěřoval Hospodinu. K Jobovým osudům se vztahuje i
české úsloví "Koho Pán Bůh miluje, toho tresce".
Srov. jiné ruské frazémy biblického původu s podobným významem: питаться манной
небесной ("недоедать, не имея достаточно пищи"); святым духом питаться
("голодать"), сидеть на хлебе и (на) воде ("жить впроголодь").
126
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Христос64
Христа ради
žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
христарадничать
žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu
k domu
Ruský hovorový frazém vyjadřuje dvojí význam: 1. prosbu o milodar, almužnu; 2.
prosím, velmi (vás) prosím – výraz zesílené prosby. Zajímavým ruským tvarem je
христарадничать – frazém vznikl jako kompozitní verbum z původního tvaru Христа
ради.
Do češtiny přeložíme frazém Христа ради jako proboha. Jedná se o hovorový tvar,
který dávno ztratil původní sémantiku – pro boha – se stalo velmi produktivním v užívání
jako slovo negativně stylisticky zabarvené. Často se objevuje ve funkci vsuvky, a to jako
hovorový prostředek prostě-sdělovacího stylu, který vyjadřuje negativní konotace.
Český frazém také zčásti značí jistou touhu, přání po změně, ale nevyjadřuje prosbu o
milodar. V češtině jsme proto uvedli překladové ekvivalenty ve významu „žebrat“.
Českých překladových ekvivalentů v tomto významu existuje velké množství – zde se
jedná pouze o ilustrační výčet.
64
Jméno Krista se odrazilo v mnohých jiných rusko-českých frazémech, srov. např.
Христа славить - Martinková (1953) uvádí pouze jeden význam – koledovat. Nalezli jsme ale také jiné
významy. Frazém vyjadřuje snahu obcházet lidi kvůli úspěchu určité věci; též svátečně navštěvovat; spojeno
se zvykem koledování o vánočních svátcích. V ruštině vyjádříme koledovat také synonymně slovesem
колядовать.
slavit Krista; slavit Kristovo narození (slavit narození – 25.12); slavit Kristovu smrt a zmrtvýchvstání.
Христом-богом (просить, умолять) – v tomto se frazému střetávají dvě postavy ze Svaté Trojice – tj.
Otec (Bůh) i Syn (Ježíš Kristus). Frazém vyjadřuje úpěnlivou zesílenou prosbu; též orodovat za něco
(někoho). Frazém je hovorový, expresivní. V češtině nalezneme frazém proboha tě (vás) prosím, který
označuje totéž – zesílenou prosbu, varování před něčím (např. někam nechodit, dokončit nějakou činnost
apod.).
127
Христос
Х(х)ристовым именем (жить,
žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
кормиться, перебиваться)
žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu
k domu
Ruské archaické varianty frazémů vyjadřují „žebrat“, „prosit o milodar“ a sémanticky
navazují na předchozí frazémy. Srov. ruské synonymní frazémy bez propria:
нищенствовать; просить милостыню; ходить с сумой; ходить (пойти) с
протянутой рукой; побираться; пойти по миру.
Ну, до Воронежа, положим, ты с богомольцами дойдешь, христовым именем
пропитаешься; а дальше-то так? (А. Н. Островский. Лес)
Лазарь
петь Лазаря; Лазаря петь; Лазарем žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
петь (тянуть, распевать, запевать); žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
запеть
Лазаря;
прикидываться
пир
Лазаря; žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu
(прикинуться) k domu
Лазарем; беден как Лазарь
*bědovat, lamentovat, stěžovat si, vzdychat
Ruské frazémy této skupiny vyjadřují několikero významů: žebrat, stěžovat si, hořekovat
na svůj osud, být nešťastný, vzdychat či truchlit. Ruské frazémy jsou hovorové, pejorativní,
se záporným stylistickým zabarvením. Tvar петь Лазаря (a jeho varianty) je původní
ruský frazém, který je eliptickým vyjádřením spojení "петь духовный стих о бедном
Лазаре".
V ruštině objevíme i frazém беден как Лазарь. Kočedykov (2006) charakterizuje
takového člověka jako „chudého, bídného a ubohého“.
128
Да полно тебе Лазаря петь - перебил опять Базаров. Лазаря петь! - повторил
Василий Иванович. - Ты, Евгений, не думай, что я хочу, так сказать, разжалобить
гостя. (И. С. Тургенев. Отцы и дети)
V češtině se objevuje tvar vředovitý lazar, který je spjat také s Podobenstvím o boháči a
Lazarovi. Tento český tvar odráží fyzickou podobu chudáka Lazara, ne jeho duševní
rozpoložení, proto jsme jej uvedli ve frazeosémantickém poli „Zevnějšek člověka“ (srov.
skupinu 3.1.6 „fyzická krása - ošklivost“).
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Chám
s pána na cháma přijít
беден как церковная крыса (кто); беден
как церковная мышь; хоть кошель
через плечо вешай; взять нечего (с
кого); гол как сокол; ничего за душой
(своего) нет (у кого); голодный и
холодный; беден как Ир
Daný český frazém vyjadřuje „zchudnout, upadnout z blahobytu do bídy“. Frazém vznikl
snad ze slovenštiny – „zišiel z pána na sedliaka“. Frazém jsme nalezli pouze u Zaorálka
(1999: 104).
V ruštině se jméno Cháma v tomto významu neobjevuje. Uvedli jsme proto překladové
ekvivalenty bez propria.
Adam
být nahý jako Adam
в чем мать родила; с голыми руками;
в
одной
рубашке
(оставлять,
оставаться); без рубашки (оставить,
остаться)
Adam se stal symbolem „naháče“ (srov. skupinu 3.1.3 „nahota těla“). Frazém být nahý
jako Adam vyjadřuje zároveň také „mít nedostatek peněz – být chudý“. Ovšem v tomto
129
významu dnešní uživatelé českého jazyka daný frazém nechápou, spíše znají význam „být
nahý - bez oblečení“. Srov. podobně variaci na biblické téma: být čistý jako slovo boží.
V ruštině uvádíme překladové ekvivalenty bez propria.
V poslední skupině frazeosémantického pole jsme vyexcerpovali v ruštině – 3 úplné
ekvivalenty, 10 specifických ruských frazémů s křestním jménem biblické postavy a 12
překladových ekvivalentů.
V češtině – 2 úplné ekvivalenty, 10 specifických českých frazémů s křestním jménem
biblické postavy a 2 překladové ekvivalenty.
KVANTITATIVNÍ SHRNUTÍ FRAZEOSÉMANTICKÉHO POLE „DUŠEVNÍ
PROŽÍVÁNÍ ČLOVĚKA“
Ve frazeosémantickém poli „Duševní prožívání člověka“ jsme celkem vyexcerpovali
v obou jazycích celkem 631 frazémů. Jedná se o nejpočetněji zastoupené frazeosémantické
pole.
V ruštině bylo dohledáno 132 úplných a částečných ekvivalentů, 16 specifických ruských
frazémů s křestním jménem biblické postavy, 14 frazeologických analogů a 53
překladových ekvivalentů.
V češtině bylo nalezeno 311 úplných a částečných ekvivalentů, 18 frazeologických
analogů, 52 specifických českých frazémů s křestním jménem biblické postavy a 35
překladových ekvivalentů.
Kvantitativní rozdíl v počtu křestních jmen mezi ruštinou a češtinou je dán mj. četnými
variacemi některých českých frazémů; srov. např. skupinu 1.1.8 „moudrost – vychytralost“,
kde bylo vyexcerpováno 24 úplných a částečných ekvivalentů s křestním jménem
Šalamoun, které svědčí o jeho „popularitě“ a užití různých variací frazémů s tímto křestním
jménem mezi širokou veřejností.
Největší počet českých křestních jmen (57 úplných a částečných ekvivalentů) byl
nalezen ve skupině 1.1.13 „zrada“, která je spojena hlavně se jménem Jidášovým.
V ruštině byla situace obdobná, také jsme vyexcerpovali u skupiny „zrada“ nejvíce
úplných a částečných ekvivalentů s křestním jménem, a to 18, ovšem v porovnání
130
s češtinou se tyto skupiny početně velmi odlišují, ovšem můžeme v nich nalézt podobnost v
„oblíbenosti neoblíbených“ postav, tj. negativní hrdinové se stali součástí frazeologie a
idiomatiky obou slovanských jazyků.
131
2. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „LIDSKÉ SPOLEČENSTVÍ – RODINA“
Pravděpodobně nejvýznamnější sociální pomoc,
která může být poskytnuta kýmkoli pro tuto zemi a pro lidstvo, je vytvořit rodinu. (G. B.
Shaw)
2.1 Vymezení pole
Petrusek (1996) vymezuje rodinu jako původní a nejdůležitější společenskou skupinu a
instituci s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorů.
Jandourek (2001) ji označuje jako formu dlouhodobého solidárního soužití osob spojených
příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti.
V Genesis 1,27 je popsáno, jak Bůh stvořil člověka. Stvořil muže a ženu. Podle tohoto
pojetí je to Tutos homo – celý člověk, vzniklý ze spojení dvou základních podob existence
člověka muže a ženy. Je-li člověk sám, něco podstatného mu chybí. V Genesis 2, 18 ve
druhém podání zprávy o stvoření člověka, je popisována situace, kdy Bůh viděl, že
Adamovi samotnému není dobře.
Proto se rozhodl stvořit Evu, která by s ním byla a která by mu byla pomocí. Podle tohoto
pojetí žena nemá být muži soupeřem. Žena má být muži pomocí. V Genesis 2, 21 – 23 se
mluví o tom, že Eva byla stvořena z Adamova žebra.
Z toho také vyplývá, jaký má být vztah ženy k muži – a muže k ženě. Jedná se o
vzájemný vztah v nejhlubších vrstvách osobnosti (jak muže, tak ženy). Aby toto splynutí
mohlo být opravdové, musí muž při vstupu do manželství opustit svou rodinu (otce i matku
Gn 2, 24).
Z Písma je patrné, že Ježíš hodnotí rodinu kladně. Přijímá rodinu jako skutečnost.
Manželství výslovně potvrzuje jako Boží zřízení. „Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce a budou ti dva jedno tělo,
takže již nejsou dva, ale jeden. A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ (Mt 10, 2-16)
132
2.1.1 Skupina „lidský rod - lidé věřící (v Boha)“
V této kategorii nalezneme frazémy označující jak rodinné příbuzenské vztahy, tak i
vztahy mezi lidmi – zvláště vzbuzující negativní nazírání (lidé hříšní, zhýralí apod.).
Nejčastěji se zde setkáváme s osobami Starého zákona – např. s Adamem, Evou, Kainem,
Sárou či s Chámem – synem Noemovým.
Úplné ekvivalenty
Христос
сестра во Христе
Kristus
sestra v Kristu
Církevní termín označuje v obou jazycích katolickou věřící, tedy křesťanku. Takto bývají
křesťanky oslovovány při bohoslužbách. Srov. podobně: bratři a sestry v Kristu.
Ева
Е(е)вино племя
Eva
Evino plémě (plemeno; pokolení)
Ruské i české tvary označují lidský rod, rovněž také „slabé pohlaví“ – eufemické
označení pro ženy. S tímto významem se setkáváme častěji. Eva se stala také symbolem
vychytralosti ženského pokolení, hlavně ve vztahu k mužským protějškům.
Ева
Eva
дочь Евы; Евина дочка
dcera Evina (Evy); Evina dcera; dcery
Eviny
V. výše; srov. též skupinu 1.1.5 „lstivost a pokrytectví“.
133
Адам
Adam
дети адамовы; все мы - адамовы дети; Adamovy děti
все Адамовы детки; Адамовы детки
* Adamovo plémě (plemeno; pokolení);
plémě Adamovo; Adamův rod; Adamův
syn; syn Adamův; synové Adamovi65
Se jménem prvního člověka na zemi Adama je spjato mnoho frazémů jak v ruské, tak i
v české frazeologii. Dané frazémy označují lidský rod, lidské pokolení. V ruštině jsme
v Dalově slovníku nalezli také tvar все Адамовы детки, все на грехи падки („pokušení“,
„lákadlo“, „vábnička“).
Částečné ekvivalenty
Каин
Kain
Каиново отродье
Kainovo pokolení (plémě); Kainovi synové;
potomstvo Kainovo
Tvary v obou jazycích označují špatného člověka. Kainovým pokolením bývají označeni
lidé žijící zhýralým (a také nevázaným sexuálním životem); obecně lidi špatní a zlí. Ruský
tvar se užívá jako nadávka (бранное выражение); v ruštině došlo tedy k rozšíření
významu.
Potomstvem Kainovým byly zmíněny „lidské dcery. Mezi Kainovými potomky je
zmíněna jediná žena Naama čili „půvabná“. Vysvětlení se tak nachází ve vztazích, kdy se
ti, co zdědili „boží obraz“, řídili tělesnou přitažlivostí a došlo k velkému uvolnění mravů v
rozporu s řádem stanoveným na počátku.
65
V ruštině se setkáváme s tvarem дети адамовы (děti symbolizují celý lidský rod). V češtině nacházíme
obecné označení plémě, rod, ale také konkrétní syn. V češtině vyjadřují frazémy negaci a hříšnost lidského
pokolení, „hříšné plémě“; v ruštině jsou frazémy spíše neutrální; proto jsme je zařadili mezi částečné
ekvivalenty. České varianty plémě Adamovo (Adamovo plémě) označují tzv. silné pohlaví (сильный пол;
мужской пол).
134
Хам
Chám
Хамого отродье; хамово племя
Chámovo pokolení; pokolení Chámovo
* неприкрытое хамство
* chámovina
Chám – druhorozený syn Noemův byl údajně sexuálně vzrušen při pohledu na svého (v
dané situaci nahého) otce Noema. Noe syna proklel, ten se později usadil v Africe. Černá
pleť jeho potomků byla vysvětlována Noemovou kletbou. Chámovým pokolením tedy
nazýváme kletbu jeho potomků – Chámova syna Kenaana, kterým Noe odsoudil i jeho
potomky, aby byli otroky pokolení Šémova a Jefetova.
V ruštině jsou frazémy této skupiny hovorové a označují hrubého a nevychovaného
člověka. Хамово племя je nadávka se silně expresivním vyzněním. Podobně
неприкрытое хамство přeložíme jako „neskrývané hulvátství“.
V češtině frazémy označují hříšného (příp. prokletého) člověka; jedná se archaické tvary.
V češtině nalezl uplatnění výraz chámovod (семенной проток, latinsky ductus deferens),
což je tlustostěnný kanálek, který u samců savců spojuje vývod nadvarlete a močovou
trubici. Při ejakulaci slouží k transportu spermií.
Ева
Eva
Евино семя
synové Evy; synové Evini; děti Eviny;
* Евина внучка
Eviny děti; děti Evy
Totožný význam jako u tvaru Е(е)вино племя - Evino plémě (plemeno; pokolení) - v.
výše. České tvary Eviny děti a děti Evy jsou zastaralé. Lze přiřadit analogický tvar род
человеческий („lidský rod, lidské plémě“).
V ruské frazeologii se „objevuje“ další člen rodiny – vnučka. Tyto frazémy svědčí o
jejich variantnosti a častém užití v řeči.
Давид
David
Давидов род
synové a dcery Davidovy
David je chápán jako praotec Izraelitů. Těmito frazémy jsou označováni všichni
Davidovi pokračovatelé, tj. Židé.
135
Zajímavým českým tvarem je tzv. davídek – odpad, zbytek (např. z tužky). Se jménem
krále Davida je i spjata Davidova harfa. Davidovi je připisováno hudební umění a také
autorství některých žalmů. Srov. Davidova (šesticípá, židovská, žlutá) hvězda ve znaku
Izraelského státu (Давидова звезда - звезда Давида).
Frazeologické analogy
Адам
Noe (též Noé)
дети адамовы; все мы - адамовы дети; Noemův syn
все Адамовы детки; Адамовы детки
Daný český archaický frazém jsme nalezli pouze u Lomnického a Rešela (Ouředník
1994: 193). Označuje totéž co syn Adamův; Adamův rod či Adamovo plémě – v. výše.
V ruštině jsme sémanticky podobný frazém nalezli u propria Adam. Jméno Noemovo se
v tomto významu neobjevilo.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Иуда
иудино племя (отродье); потомство zrádce; odpadlík
иудово
Dané ruské varianty označují jak zrádce, tak celý jeho rod. Zvláštním tvarem je i ruský
frazém И(и)удина работа („práce za úplatu“).
V češtině se s podobným tvarem se jménem Jidáš v tomto významu nesetkáváme, proto
jsme užili vlastní překlad.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Sára
dcery Sářiny
еврейка; иудейка
Dcerami Sářinými jsou zvány Židovky. Srov. podobně: dcera sionská. V ruštině
vyjádříme označení Židovky vlastní překladovým ekvivalentem bez užití křestního jména.
136
Abrahám (též Abraham)
Abrahámův
Abrahámův;
potomek;
potomek
Abrahámovi
(syn) евреи; верующие
potomci;
pokolení (plémě) Abrahámovo; synové a
dcery Abrahámovi
Abrahámovými potomky jsou označováni lidé věřící (v Boha). Tímto rčením (a jeho
variantami) bývají nazváni metaforicky i Židé. V ruštině jsme podobné spojení s křestním
jménem nenalezli, proto jsme uvedli vlastní překladové ekvivalenty.
V této skupině bylo vyexcerpováno 15 ruských úplných a částečných ekvivalentů, 2
specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy, 4 frazeologické analogy a 4
překladové ekvivalenty.
V češtině bylo dohledáno 24 úplných a částečných ekvivalentů, 6 specifických českých
frazémů s křestním jménem biblické postavy, 1 frazeologický analog a 2 překladové
ekvivalenty.
2.1.2 Skupina „rodinný stav“
V této skupině nacházíme frazémy vyjadřující protichůdnou sémantiku. Objevují se zde
tvary s významem „být svobodný“, tj. „nebýt ženatý“ („vdaná“) – se zřetelem „zasvětit
svůj život bohu“, ale také „být ženatý“.
Částečné ekvivalenty
Христос
Христова невеста
Kristus
nevěsta Kristova; Kristova nevěsta
Frazémy archaicky označují řeholní sestru, jeptišku. V tomto případě se frazém
Христова невеста shoduje s českým tvarem nevěsta Kristova.
Dnes se v ruštině spíše setkáváme se stylově neutrální podobou монахиня („jeptiška,
řeholnice“). Frazém zároveň označuje v ruštině starší neprovdanou ženu, došlo zde tedy
k rozšíření sémantiky frazému.
137
И барышня ваша готова? — Христова невеста, — пробормотал он [кучер]
Померла, значит. (Я. Полонский. Проигранная молодость)
V češtině je dodnes produktivní ironický tvar stará panna. Výraz Kristova nevěsta se
v češtině v tomto významu nepoužívá.
Frazém také v ruštině metaforicky označuje mrtvou mladou dívku, která zahynula zvláště
tragickou smrtí; srov. ukázku z umělecké literatury:
А дочка-то твоя где? — Старуха утерла глаза, перекрестилась: — Христова
невеста, утопла весной. (Д. В. Григорович. Деревня)
Českým specifikem je metaforické označení Kristovy nevěsty – církve. Apoštol Pavel své
apoštolství přirovnává k službě družby, která přivádí nevěstu-církev, nad jejíž cudností
bděl, k nebeskému ženichovi, Kristu. Kristovou nevěstou je míněna nebeská církev, jež po
uplynutí tisíciletého království sestoupí na zem jako nebeský Jerusalem.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Adam
řehole (zákon) svatého Adama; vstoupit do (по)жениться;
вступить
в
брак;
řehole svatého Adama; dostal(t) se do обвенчаться
řehole svatého Adama; mysl ho táhne do
řehole svatého Adama
Všechny varianty českých frazémů vyjadřují oženit se, vstoupit ve svazek manželský ze
strany muže. V češtině mají frazémy ironický nádech; srov. vlézt do chomoutu; jedná se o
specifikum české frazeologie.
V ruštině jsme varianty s křestním jménem Adam v tomto významu nenalezli, proto jsme
uvedli různé překladové varianty.
Tato skupina uvádí 1 ruský částečný ekvivalent a 3 překladové ekvivalenty. V češtině – 2
částečné ekvivalenty a 4 specifické české frazémy s křestním jménem biblického původu.
138
2.1.3 Skupina „ vzdálení příbuzní“
V této skupině nacházíme frazémy s propriem Adam a také po jednom frazému (v obou
jazycích) tvar se jménem Cháma – syna Noemova.
Částečné ekvivalenty
Адам
Adam
дальняя родня (чуть не по Адаму)
(je) příbuzný po Adamu
Adam jako symbol praotce všeho lidstva „nalezl uplatnění“ v mnoha frazeologizmech.
Ruský frazém дальняя родня (чуть не по Адаму) a jeho česká varianta příbuzný po
Adamu označují vzdáleného příbuzného. Srov. synonymní tvary: седьмая (десятая) вода
на киселе; v češtině hovorový tvar příbuzný z pátého kolena.
Хам
Хамов сын
Chám
Chámovi synové
Ruský frazém označuje osobu mužského pohlaví. Je též používán jako vulgarizmus.
V češtině jsou ztotožňováni s Chámovými syny černoši.
Rusko-české tvary se sice shodují morfologicky, významově se částečně odlišují (oba
tvary označují osobu, člověka), proto jsme je uvedli jako frazémy s částečnou ekvivalencí.
Tato skupina vyjadřuje v obou jazycích shodu. V ruštině i v češtině jsme nalezli po 2
částečných ekvivalentech.
139
KVANTITATIVNÍ
SHRNUTÍ
FRAZEOSÉMANTICKÉHO
POLE
„LIDSKÉ
SPOLEČENSTVÍ - RODINA“
Ve druhém frazeosémantickém poli „Lidské společenství – rodina“ bylo nalezeno o
mnoho méně frazeologických jednotek než ve skupině předchozí. Toto pole se skládá ze tří
frazeosémantických skupin. Celkem jsme vyexcerpovali v obou jazycích 61 frazémů.
Z toho v ruštině - 16 úplných a částečných ekvivalentů, 2 specifické ruské frazémy
s křestním jménem biblické postavy, 5 frazeologických analogů a 4 překladové
ekvivalenty.
V češtině bylo vyexcerpováno 26 úplných a částečných ekvivalentů, 6 specifických
českých frazémů s křestním jménem biblické postavy a 2 překladové ekvivalenty.
Nejvíce frazémů s křestním jménem se objevilo již v první skupině 2.1.1 „lidský rod –
lidé věřící (v Boha)“, kde „dominují“ frazémy se jménem první ženy Evy.
140
3. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „ZEVNĚJŠEK ČLOVĚKA“
Много есть людей с красивой внешностью, которым, однако, нечем похвастать
внутри. (М. Монро)
3.1 Vymezení pole
Prostřednictvím oblékání a vnější úpravy lidé doplňují a podtrhují nebo naopak maskují
svou věkovou a pohlavní příslušnost. Oblečení má především funkci ochrannou. Prozrazuje
však mnoho o duchu doby a osobnosti člověka včetně jeho profese a národnosti. Oblékání
a úprava zevnějšku jsou prostředky stylizace vlastní osoby. Člověk se obléká tak, jak se cítí
a jak chce být společensky vnímán. Nesmíme zapomenout ani na to, že oblečení a úprava
zevnějšku svědčí o úrovni estetického vkusu. Nezřídka se při jejich hodnocení uplatňují
také etická kritéria (Kulka, 2008: 221).
V Bibli je několikrát zmíněno, že není dobré posuzovat druhé lidi podle zevnějšku. V 1.
knize Samuelově je napsáno: “Hospodin však Samuelovi řekl: „Nehleď na jeho vzhled ani
na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se
dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce.”
Rovněž v 1. listu Timoteovi se hovoří o zevnějšku: “Rovněž ženy ať se oblékají slušně a
zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, nýbrž dobrými
skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život.”
141
3.1.1 Skupina „střední a vysoký věk“
V této kategorii nalézáme známé biblické postavy, které jsou spojeny s dožitím se
vysokého věku, a to s Metuzalémem, Abrahamem a v ruštině také s Adamem. Zvláštností
ruštiny je patriarcha Jared (Аред), se kterým se v české frazeologii nesetkáváme. Naopak
specifikem české frazeologie jsou tzv. abrahámoviny.
Úplné ekvivalenty
Мафусаил
Metuzalém
(быть) старый как Мафусаил
(být) starý jako Metuzalém; starý jako
Methusalem
*stáří Metuzalémovo
жить Мафусаилов век; прожить
žít (prožít) metuzalémský věk
(отжить) мафусаилов век (возраст);
век Мафусаила (жить)
М(м)афусаиловы веки (года, сроки,
mít metuzalémská léta
лета)
М(м)афусаилов век
metuzalémský věk
Podle Starého zákona se první lidé dožívali velmi vysokého věku. Adam prý zemřel ve
věku 930 let, a když mu bylo 800, tak ještě často a znovu býval šťastným otcem. Adamův
syn Set žil 912 let, Setův syn Enos dosáhl 815 let. Noe, který přečkal potopu v arše, se prý
dožil prý 950 let. Jeho děd Metuzalém se dožil údajně 969 roků. Tyto údaje ovšem
můžeme považovat za relativní vzhledem k tomu, že nevíme, jako dlouho trval podle
biblických pramenů jeden rok.
Metuzalém se stal symbolem dlouhověkosti. Řekne-li se o někom, že je starý jako
Metuzalém, pak už se opravdu jedná o ctihodného kmeta. V ruštině jsou dané varianty
frazémů knižní a archaické. V češtině také zařadíme stáří Metuzalémovo či mít
metuzalémská léta, metuzalémský věk také mezi archaizmy.
V ruštině se nejčastěji setkáváme s variantami frazému ve spojení se slovesy žít, prožít;
podobné tvary nacházíme i v češtině. V češtině patří k nejfrekventovanějšímu a k
142
nejznámějším rčením frazém starý jako Metuzalém. Srov. podobně synonymní ruské
vyjádření: Аредовы веки – v. níže.
Как вам не совестно, так жить со мной, как будто вы меня не любите или как
будто все мы проживем мафусаиловы года. (Л. Н. Толстой. Письмо А. А. Фету,
1865)
Částečné ekvivalenty
Христос
возраст Христа
Kristus
(mít) Kristova léta; být v Kristových letech;
bejt v Kristovejch letech; slavit Kristova
léta
Ježíš Kristus (hebrejsky Ješua, Jehošua – „Hospodin je spása“) se narodil za vlády císaře
Augusta, někdy v letech 747 – 753 po založení Říma, tj. za vlády Heroda Velikého v roce 4
nebo 6 př. Kristem. Od data Ježíšova narození, byť pravděpodobně nepřesně vypočítaného,
je tradičně odvozován dnes používaný křesťanský letopočet. Podle svědectví Lukášova mu
bylo 30 let, když započal svůj veřejný život, a své poslání vykonával podle všeho tři roky
(někteří uvádějí jen rok).
Kristova léta vyjadřují 33 roků – být středně starý, v začínajícím středním věku. Dnes
dochází k rozšíření významu. Dříve byla Kristova léta výsadou mužů, dnes tak můžeme
oslovit i ženy.66 Ve variantě bejt v Kristovejch letech je zcela zřejmý vliv obecné češtiny.
V ruštině jsme podobný frazém nalezli pouze u tvaru возраст Христа, ten se od českých
forem odlišuje užitím bez slovesa.
66
Kristova léta, dámy: Niterná sonda do života pěti emancipovaných žen v průběhu jejich životní pouti
(2004). Televizní dokument, připravila T. Kopáčová.
143
Frazeologické analogy
Аред (též Арид)
Metuzalém; Abrahám
Аредовы веки (лета); Аридовы веки (být) starý jako Metuzalém; starý jako
(прожить, жить); жить (прожить) Methusalem; (žít; prožít) metuzalémský
аредовы
веки
(лета);
"он
живет věk; mít metuzalémská léta
аредовы веки"
pamatovat Abrahá(a)ma; pamatuje
Abrahama (léta Abrahamova); být starý
jako Abrahám
Varianty frazémů vycházejí z biblického mýtu o patriarchu Jaredovi (Járed, Jered), který
žil údajně více než 900 let. Jaredem byl na Rusi pojmenován také ve folkloru zlý čaroděj,
černokněžník či lidový léčitel. Jeho jméno zvukově podobné se jménem Herodes (Ирод)
získalo negativní konotace jako jméno zlé, hříšné - srov. "аредское дело злое, ехидное,
сатанинское".
Jedná se o původní ruské frazémy, v české frazeologii podobný frazém s křestním
jménem Jared nenajdeme. Ruské frazémy jsou zastaralé, knižní. Všechny varianty označují
„žít velmi dlouho, po dlouhý čas“, tj. dlouhověkost. Srov. ruské synonymní tvary bez
propria: Srov. další varianty bez užití propria: он стар(ый) как мир; из него песок
сыплется.
Analogicky můžeme dlouhověkost v češtině vyjádřit variantami frazému s propriem
Metuzalém. K českým rčením „s Metuzalémem“ bychom mohli doplnit analogické tvary
frazémů se jménem Abrahámovým. Srov. synonymní lidové tvary: mít na zádech hodně
křížků, hodně pamatovat; pamatovat Žižku.
144
Адам
Metuzalém; Abrahám
здоровая барыня - просто Адам
(být) starý jako Metuzalém; starý jako
Адамом; прожить Адамовы лета;
Methusalem; (žít; prožít) metuzalémský
Адамовы веки (времена); адамовы лета
věk; mít metuzalémská léta
с начала света
pamatovat Abrahá(a)ma; pamatuje
Abrahama (léta Abrahamova); být starý
jako Abrahám
Adam se stal v lidové řeči symbolem dlouhověkosti, ale také synonymem zdraví a síly.
Frazeologizmus здоровая барыня - просто Адам Адамом byl poprvé v Rusku zapsán
roku 1901 u Moskvy.
V češtině nacházíme kromě známých person Metuzaléma a Abraháma také lidové
frazémy, které jsou spjaty s historickou postavou Jana Žižky z Trocnova, např. pamatovat
Žižku; starý jako žižka; starý, jako žižka panoval; příp. mít na zádech hodně křížků aj.
Jméno Adam je sice v české frazeologii poměrně časté, ale ne v tomto významu, proto
jsme uvedli jiné analogické varianty.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Abrahám (též Abraham)
oslavit abrahá(a)moviny; uvidět (vidět; пятидесятилетие; дожить до 50 лет
spatřit už) Abraháma; spatřit Abrahama;
už viděl Abraháma; Abraham
Tato spojení jsou známá z Nového zákona, kde Ježíš vysvětluje Židům své božství. Oni
se dovolávají Abraháma, on jim vyčítá, že se prohlašují za jeho syny, ale neřídí se jeho
příkladem. Slibuje posmrtný život těm, kdo mu uvěří a na námitku, že Abrahám a ostatní
zemřeli, odpovídá, že žijí. Nato se Židé rozesmáli: „Padesáti let ještě nemáš, a Abraháma
jsi viděl?“
Český tvar vidět (spatřit) Abrahama znamená „dožít se padesáti let věku“, nebo obecně
„být starý“, což zřejmě souvisí s dřívějším pojímáním času a věku, kdy padesátiletý člověk
byl již považován za starce. V češtině se setkáme s několika variantami frazému, které
145
označují člověka, který oslavil padesáti let věku. České tvary se jménem abrahámoviny
patří mezi nejznámější frazémy, které jsou obvyklé i mezi širokou veřejností (Stěpanova
2003: 46).
V ruštině se naopak vůbec neobjevuje podobný frazém (v tomto významu) s křestním
jménem patriarchy Abraháma.
„Abrahámoviny jsou padesáté narozeniny vynikajících mužů, jako jsou sokolští a
menšinoví pracovníci, přednostů a předsedů okrašlovacích a jiných spolků, okresních
důvěrníků, pořadatelů a táborových řečníků“. (K. Poláček)
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Ráchel
Ráchelin pláč
пожилая и некрасивая женщина
* большая печаль; большое горе67
Jméno milované ženy Jákobovy znamená „ovce“, „ovečka“. Poté, co služka bezdětné
Ráchel přivedla na svět syny Dana a Neftalího, porodila Ráchel Josefa a Benjamína, při
jeho porodu zemřela. Její hrob ležel původně u Bét-Elu a byl později přeložen do Betléma.
Ráchel je pramatkou obou důležitých izraelských kmenů - Josefa a Benjamina.
Plačící Ráchel zmiňuje poprvé Jeremiáš, hovořící o porážce Židů Babylóňany.
V dnešním kontextu sousloví vyjadřuje srdceryvný nářek, neutišitelný žal. Jméno Ráchel se
v češtině stalo synonymem staré a také nevzhledné ženy, proto jej uvádíme v této skupině.
V ruštině můžeme také opsat starou a nevzhlednou ženu folklorními výrazy Баба-яга,
které do češtiny přeložíme jako baba J(j)aga – též ježibaba; stará čarodějnice; stará múra;
stará rachotina (rachota); stará vykopávka. Baba-jaga je postava ruských lidových
pohádek žijící v chaloupce na kuří nožce.
Mezi jiné mytologické postavy s podobným vzhledem a chováním patří také кикимора
болотная, což je domácí strašidlo ženského rodu ve východoslovanské mytologii.
Kikimora je původně ruské slovo, které vzniklo přenesením významu ošklivá nebo špatně
oblečená žena.
67
Možný další překlad českého frazému – „velká bolest, žal“.
146
V této skupině jsme nalezli 8 ruských úplných a částečných ekvivalentů, 8
frazeologických analogů a 5 překladových ekvivalentů.
V češtině bylo dohledáno 10 úplných a částečných ekvivalentů, 14 frazeologických
analogů a 6 specifických českých frazémů s křestním jménem biblického původu.
3.1.2 Skupina „mladý věk“
V této skupině jsme narazili pouze na jeden český tvar, který označuje mladého a zároveň
nezkušeného člověka – benjamína či benjamínka. Jedná se o specifický český frazém,
v ruštině jsme adekvátně tvary nahradili překladovými ekvivalenty.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Benjamín
B(b)enjamín; B(b)benjamínek; to je náš любимый
benjamínek; benjamín(ek) (rodiny)
младшенький;
ребенок;
(самый)
любимчик;
младший;
младший сын; баловень
Benjamín byl nejmladším a nejoblíbenějším synem Jákobovým. Jeho matka Ráchel
zemřela při porodu (srov. skupinu 3.1.1. „střední a vysoký věk“). Byl posledním z dvanácti
Jákobových synů a jeho nejmladším dítětem. Když Ráchel při jeho porodu umírala,
pojmenovala ho Ben-óni (Ben Oni) – „syn mého zmaru“. Po její smrti jej Jákob
přejmenoval na Ben-jamín, což znamená „syn zdaru“.
V ruštině sice existuje zastaralé křestní jméno Benjamín (Вениамин), ale neužívá se
v symbolickém významu jako v češtině. Frazém vyjádříme nejčastěji spojením adjektiva
mladší nebo oblíbený.
Samotné křestní jméno nese v češtině symbolický význam - označuje nejmladšího člena
rodiny, společenské skupiny; srov. podobně hovorové tvary: holobrádek, zelenáč,
greenhorn. Označuje zároveň i člověka nezkušeného, začátečníka. Srov. české synonymní
tvary bez propria: mazlíček, mazánek, rozmazlenec, mazel apod.
Frazém se vyskytuje i v jiných jazycích, např. ve francouzštině (benjamin; benjamine),
v italštině (beniamino), ve španělštině (benjamín).
147
„I stalo se, když k smrti pracovala, nebo umírala, nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec
jeho nazval ho Benjaminem.“ (Gen 35, 18)
Této skupině „dominují“ 4 specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy.
V ruštině se v tomto významu neobjevil ani jeden, proto jsme uvedli 6 ruských
překladových ekvivalentů.
3.1.3 Skupina „nahota těla“
V této zajímavé skupině se setkáváme převážně se dvěma starozákonními postavami –
s Adamem a jeho ženou Evou. Adam se stal synonymem naháče poté, co ho jeho manželka
Eva zlákala, aby snědl jablko ze Stromu poznání a oba tak prozřeli a uvědomili si svou
vlastní nahotu. Zvlášť česká frazeologie tvoří velmi bohatý soubor tvarů označujících
nahého člověka, srov. hovorové tvary, které svědčí o jejich užití v prostě-sdělovacím stylu
a oblíbeností mezi mluvčími.
Úplné ekvivalenty
Адам
Adam
гол (голый) как Адам
(být) nahý jako Adam; být nahatý jako
Adam
* chodit na Ádu; bejt na ádu
Všechny varianty frazémů označují „být bez oblečení“, tj. nahý. Adam se stal
synonymem naháče (svého času i milovníků koupání bez plavek – tzv. nudistů). Srov.
synonymní tvary: nahý jako ašant. Frazém nahý jako Adam vyjadřuje také „být chudý –
nemít peníze“ (srov. skupinu 1.1.32 „být chudý – být bez prostředků“).
Zajímavým tvarem jsou i adámkové – nazí chlapci. V českém prostředí se setkáváme
s pojmy adamité; adamita; adamníci - jednalo se o příslušníky husitské sekty v táborském
hnutí. Po vypuzení chiliastických skupin (očekávajících brzký konec světa) z husitského
Tábora v roce 1420 se usídlili na několika místech v blízkosti Lužnice, kde se občas
pohybovali nazí a údajně ohrožovali své okolí. Zde proti nim na jaře 1421 zasáhl Jan Žižka
a nechal je upálit.
148
Ева
Eva
(быть) в костюме Евы; в одеянии Евы
být (stát někde) v rouše Evině; být (stát)
v Evině rouše; je v Evině šatě (rouše)
* být nahá jako Eva
Frazémy v této skupince opět označují „být bez oblečení“, „být nahý“. Český frazém být
nahá jako Eva vyjadřuje mj. také „být špatně a chudě oblečen“ – dochází zde tedy
k rozšíření významu frazému.
А тебе доставляет удовольствие смотреть на Терезу в костюме Евы. (Л. Н.
Толстой. Анна Каренина)
Částečné ekvivalenty
Адам - Ева
Adam - Eva
(ходить ) в костюме Адама (Евы);
(být) v rouše Adamově (Evině); v rouchu
ходить в костюме Адама и Евы
Adamově; v Adamově kostýmu; být (stát)
(někde) v rouše Adamově (Evině); stát
v Adamově (Evině) rouše; chodit jako
Adam a Eva; je v Adamově šatě (rouše)
голые как Адам и Ева
jako Adam a Eva
купаться в костюме Адама
(koupat se) na Adama; koupat se na Ádu
Ruské i české frazémy jsou spjaty s Adamem a Evou, protože ti byli v ráji nazí do té
doby, než okusili jablko ze Stromu poznání a zjistili, že jsou bez oděvu. Poté si zakryli tělo
fíkovým listem.
Ruské i české tvary označují nahou osobu. Frazémy jsou knižní a některé vyjadřují
ironický nádech. Ruské frazémy s propriem Adam vždy označují osobu mužského pohlaví.
Srov. český tvar chodit (koupat se) na Adama (hypokoristicky na Ádu - tento frazém
svědčí o jeho užití v hovorovém jazyce). Nikdy neužíváme spojení „koupat se na Evu“ i
pokud se koupe nahá žena – vždy užijeme „na Adama“.
149
В однолюбстве нахожу больше смысла, чем в визгливых призывах "Долой стыд" в
дурацких маршах, когда на улицу некоторые выходили в "костюмах" Адама и Евы.
(О. Гончар. Далекие костры)
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Noe (též Noé)
то, что не хотим видеть; что-то
Noemův plášť
мерзкое
Noe se svou rodinou opustil archu, vysázel vinici, počkal, až víno uzraje a opil se. Pak
zalezl do stanu a svlékl se do naha. V tomto stavu jej zahlédl jeho druhorozený syn Chám,
ten potom zavolal další dva bratry, ti však vzali plášť a „zakryli hanbu otce svého“. Od té
doby přikrýváme Noemovým pláštěm vše, co odmítáme vidět, cosi hanebného a ostudného.
V ruštině jsme podobný tvar s křestním jménem nedohledali, proto uvádíme překlad.
Tato skupina odhalila množství (hlavně českých) variant frazémů ve významu „být nahý,
bez oblečení“. Ruských úplných a částečných ekvivalentů se objevilo 7 a k tomu ještě 2
překladové ekvivalenty.
V češtině bylo dohledáno 18 úplných a částečných ekvivalentů a 1 specifický český
frazém s křestním jménem biblického původu.
3.1.4 Skupina „malý – vysoký vzrůst“
Mezi symbolické postavy Bible vynikající silou a zároveň chytrostí patří David –
původně pastýř – a obr Goliáš, kterého ovšem dokázal David, ač malý vzrůstem, porazit.
Úplné ekvivalenty
Голиаф
Goliáš
Г(г)олиаф
G(g)oliáš
Obr Goliáš z města Gath byl postrachem Izraelitů. Měřil prý 6 loktů a 1 píď (2,92 metru).
Jeho soupeřem byl mladý pastýř David, vyzbrojen jen holí, prakem, pěti oblázky a svou
chytrostí. Kamenem, vymrštěným z praku, trefil filištínského obra do čela a omráčenému
150
Goliášovi uťal hlavu jeho vlastním mečem. Goliáš se tak stal symbolem hloupého obra,
který podlehl slabšímu, ale vtipnějšímu soupeři.
Proprium Goliáš je dodnes velmi produktivní. Samotné jméno označuje velkého člověka
(mužského pohlaví), ale také činu, výrobku či věci, která je ohromující, např. kvalitou.
В ту же минуту голиаф (страшного роста) оставил товарищей и, нагнувшись к
ребенку, схватил его. (Н. С. Лесков. В Москве)
Давид - Голиаф
David - Goliáš
бой Давида с Голиафом
(sou)boj Davida s Goliášem; zápas Davida
s Goliášem
Давид против Голиафа
David proti Goliášovi
Давид и Голиаф
(jako) David a Goliáš; jsou jako David a
Goliáš
David, syn pastýře (976 př. Kr.), byl údajně malé postavy. Lstí zabil filištínského obra
Goliáše a stal se králem. David symbolizuje malého a slabého, ale chytrého a lstivého
muže. Goliáš naopak abnormálně velkého a silného, ale těžkopádného protivníka. Jsou to
zcela nerovnocenní soupeři.
Ruské varianty frazémů jsou zastaralé a knižní. Označují dva muže - jednoho, který v
ničem nevyniká, a druhého, který má velkou sílu. Frazém může také označovat soupeření
dvou velkých a malých států, sil, skupin nebo např. konkurujících firem – došlo zde
k rozšíření sémantiky; jedná se o velmi produktivní křestní jména.
V širší synonymii můžeme v češtině daná rčení nahradit: jsou jako Pat a Patachon68;
každý je z jiného těsta apod.
„A když pohleděl Filištínský a uzřel Davida, pohrdal jím, protože byl mládeneček, a
ryšavý, a krásného vzezření. I řekl Filištínský k Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně
68
Pat, vlastním jménem Carl Schenstrtim (1881 –1942), Patachon vlastním jménem Harald Madsen, (1890 –
1949), dánští filmoví komici v němých i zvukových filmech. Vytvořili komickou dvojici, jejíž účinek spočíval
zejména v kontrastu jejich postav. Z filmů: Don Quijote, Jednou nohou v hrobě, Oceánem na kře ledové,
Čarostřelci, Filmové hvězdy aj.
151
s holí? Pojď ke mně, a dámť tvé tělo ptákům nebeským a šelmám zemským.“ (1 Sam 40, 4244)
Částečné ekvivalenty
Голиаф
Goliáš
этакий Голиаф; большой как Голиаф
G(g)oliáš; být jako Goliáš
Ruský frazém этакий69 Голиаф je dnes zastaralý a označuje vysokého a silného
člověka (zvláště vedle člověka malého růstem, který nemá sílu). V ruštině se setkáváme i
s tvarem большой как Голиаф.
V češtině nese symbolický význam samotné vlastní jméno Goliáš – vysoký vzrůstem.
Srov. podobně s jiným hrdinou antické mytologie: сильный как Геркулес (být silný – mít
sílu jako Herkules70).
Tato skupina se kvantitativně vcelku shoduje. V ruštině se objevuje 7 úplných a
částečných ekvivalentů.
V češtině jsme nalezli 8 úplných a částečných ekvivalentů.
3.1.5 Skupina „fyzická síla člověka“
Pátá skupina je sémanticky spjata se skupinou předchozí. Opět se „setkáváme“ s obrem
Goliášem a jeho protivníkem Davidem. Mezi zajímavé frazémy této skupiny patří český
tvar goliáška, v ruské frazeologii se nevyskytující. Zařadili jsme zde i osobu Samsona,
jehož síla spočívala v jeho dlouhých vlasech.
69
См. СЛОВАРЬ В. И. ДАЛЯ [online]. [cit. 2012-11-04] dal.sci-lib.com/word043650.html
эдакий, этакий, такой, вот какой, экий, экой, то же.
70
Héraklés, Herkules - (latinsky Heracles, Hercules) byl v řecké mytologii syn Diův a Alkménin. Byl obdařen
nadlidskou silou, odvahou i důvtipem a byl vzorem pro hrdinu a muže.
152
Úplné ekvivalenty
Самсон
Samson
71
být silný jako Samson
(быть) сильный как Самсон
силен, как Самсон
(má sílu; je silný) jako Samson
самсонова сила
Samsonova síla
Samson byl soudcem Izraele a synem Manóacha. Je příslovečný svou velkou silou a tím,
že ukazuje mužovu zranitelnost vůči ženě. Jeho život byl vetkán do konfliktu mezi
Izraelem a Pelištejci (též známí pod názvem Filištínští). Jedním z nich byl i obr Goliáš –
srov. výše.
Samson pobíjel Filištínské, trhal řetězy, syrové houžve a provazy jako nitě. Údajně zabil
oslí čelistní kostí tisíc Pelištejců. Dostal do jejich města Gázy, kde byl při návštěvě
prostitutky obklíčen, ale unikl. Když ho nepřátelé u městské brány obklopili, prodral se
jimi a vzal s sebou bránu i s veřejemi.72 Jeho osoba je spjata s Delílou (též Dalilou), do
které se Samson zamiloval (srov. skupinu 1.1.21 „záletnost“).
V ruštině nese význam již samotné jméno Samson, tj. ten, kdo má velkou sílu. V ruštině
se tvar propria Samson často objevuje s přívlastky крепкий, сильный, здоровый, které ale
nejsou ustálené, jen doplňují jeho fyzické parametry.
Frazém se vyskytuje mj. i ve slovenštině: srov. samsonovská sila; samsonovská hriva
(naráží na jeho sílu ukrytou ve vlasech).
V ruštině nacházíme několikero synonymních frazémů spojených s literárními hrdiny
ruských bylin – tzv. bohatýry; např. у него богатырская сила; он настоящий богатырь.
Srov. podobně: он здоровый (здоровенный) парень (мужик); он богатырь; он может
подковы гнуть.
Zcela opačný význam vyjadřuje rčení посмотрите каков "Самсон" – frazém
s výrazným ironickým odstínem označuje neduživého, nezdravého a „nedomrlého“
člověka, což je zcela v rozporu s původními fyzickými vlastnostmi Samsona.
71
Самсон - это имя в православных святцах имело каноническую форму Самсон (народная форма Самсоний). Оно пришло в русскую речь вместе с крещением Руси в конце X века из Византии
(греческое имя Самсон), но восходит к языку древних евреев, в котором существовало слово Шимшон
-"солнечный" (от шемеш - "солнце").
72
Veřeje - í ž. pomn. (zárubeň; dveřní závěs).
153
Částečné ekvivalenty
Голиаф
могучий (боец) Голиаф
Goliáš
být (hotový; učiněný) Goliáš; silný jako
Goliáš
Všechny varianty frazémů označují Goliáše jako silného a vysokého člověka v souboji
nebo soupeření s člověkem, který nevyniká fyzickou silou a výškou, ale dokáže se
takovému soupeři vzepřít. Frazémy předchozí skupiny se prolínají s touto kategorií – srov.
výše.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Goliáš
goliáška
женщина,
обладающая
большой
физической силой; "силачка"
Zajímavým tvarem je frazém goliáška, který označuje silnou ženu. Jedná se již o
archaismus. Tvar jsme nalezli pouze u Šmilauera (1948: 2). V ruštině se daný tvar vůbec
nevyskytuje.
V této „silné a silácké“ skupině byly vyexcerpovány 4 ruské úplné a částečné ekvivalenty
a 2 překladové ekvivalenty.
V češtině se objevuje 5 úplných a částečných ekvivalentů a 1 specifický český frazém
s křestním jménem biblické postavy.
3.1.6 Skupina „fyzická krása – ošklivost“
V této skupině „dostávají příležitost“ osoby vskutku zásadní pro rozvoj křesťanského
učení, a to Mojžíš (jenž dostal od Boha Desatero na hoře Sinaj), Ježíš zpodobněný jako
jezulátko, jehož narození si připomínáme v době vánoční a také Ježíšova matka Marie,
která bývá často označována jako madona.
154
Úplné ekvivalenty
Каин
Kain
Каинова печать
Kainovo znamení
Kain byl první bratrovrah v dějinách lidstva, po vraždě svého bratra Ábela ho Hospodin
proklel a odsoudil k životu štvance. Kain věděl, že mu tento čin nikdo neodpustí a každý ho
bude moci beztrestně zabít. Bůh tedy „vložil znamení na Kaina, aby ho žádný nezabil, kdo
by jej koli nalezl.“ Kain poté odešel na východ do země Nód, kde se oženil a zplodil děti.
Kainovo znamení tedy symbolizuje člověka něčím fyzicky nápadného (znetvořený,
postižený či něčím výjimečný – např. rezavé vlasy, bradavice či tělesná vada).
Мадонна
Madona
мадонна
madona
(быть) красивая как мадонна
(být) krásná jako madona
Madona – z italštiny („ma donna“ – „moje paní“) – oslovení Panny Marie u katolíků,
které vzniklo v průběhu středověku jako projev úcty k Panně Marii – srov. podobně:
madona renesanční; lidové madony; zlatá madonka (přívěšek na krk).
Frazém označuje krásnou ženu, obvykle očima zbožňujícího muže; též být krásná
nejenom fyzicky, ale také duší, oduševněle, obvykle tak hovoříme i o nedostupné ženě (z
pozice muže). O kráse samotné Panny Marie se můžeme pouze dohadovat, s poukazem na
to, že ji si vyvolil Duch svatý. V Bibli samé o ní řeč není.
Frazém nalezneme i v jiných jazycích, srov. anglické be as beautiful as the Virgin Mary,
německé schon wie eine Madonna sein, francouzské etre belle une madone. Srov. podobně:
být krásná jako Panenka Marie. V obou jazycích dochází ke změně z propria na
apelativum, což se projevuje také graficky.
155
Frazeologické analogy
Ангел
Jezule (v. Ježíš)
как ангело(че)к; как ангел
dítě je jako Jezule (jak jezulátko); vypadá
jako polské Jezulátko; být krásný
(roztomilý) jako jezulátko
Uvedené české tvary značí být hezký, krásný; hlavně o (malém) dítěti. Srov. J(je)zule –
J(j)ezulátko.
V ruštině vyjádříme podobnou sémantiku tvarem как ангело(че)к - (vypadá) jak
anděl(íček) – tj. krásně a nevinně. Ruský tvar má k českému etymologicky blízko. Osoba
anděla symbolizuje nevinnost a zároveň je nebeskou biblickou postavou, proto jsme
uvedené rusko-české tvary uvedli mezi frazeologické analogy.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Иосиф целомудренный (též Иосиф Прекрасный)
Иосиф
целомудренный;
Иосиф krasavec; fešák; hezoun
прекрасный; прекрасный Иосиф
Ruský frazém připomíná osobu Josefa Egyptského (syna Jákobova), kterého chtěla svézt
Putifarka – žena jeho egyptského „zaměstnavatele“.
Ruské frazémy jsou knižní, archaické a často se uplatňují v prostě-sdělovacím funkčním
stylu. Označují mladého a hezkého muže.
V češtině se s tímto propriem v daném významu nesetkáváme; užijeme substantiva (často
expresivně zabarvená). Zajímavé je i srovnání adjektiva целомудренный, které přeložíme
jako „cudný, nevinný, počestný“ – v češtině o cudnosti a nevinnosti mluvíme většinou
v souvislosti s ženským pohlavím.
Кто виноват? Несмотря на свои двадцать лет, я был целомудрен, как Иосиф
Прекрасный. (А. И. Курпин. Святая любовь)
156
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Mojžíš
одеваться без вкуса; плохо одеваться
ustrojený jako Mojžíš; chodí jak Mojžíš
Daný frazém vyjadřuje být nehezky a nevkusně oblečen. Nalezli jsme jej pouze v jednom
zdroji (Zaorálek, 2009: 486). Srov. podobně: chodí jak panský handrlák (jak hastroš; jak
šupák; jak trhan.
Mojžíš
занесенный снегом
přiběhl zasněžený jako sněhový „mojžíš“
Frazém vyjadřuje „přiběhnout silně zasněžený, od sněhu“. Podobně jako předchozí
frazém jsme tuto variantu nalezli pouze u Zaorálka. Srov. jiný hovorový tvar spjatý také
s Mojžíšem: šutruje kvér jako Mojžíš desatero (ve vojenské mluvě označuje „nešikovně
dávat pušku na rameno“).
Lazar
физически изуродованный человек
vředovitý Lazar
Vředovitým Lazarem je nazván chudák z příběhu o boháči a Lazarovi, který ležel u
boháčových vrat a jedl drobky, které boháči upadly ze stolu. Byl fyzicky znetvořen a
zemřel v důsledku špatného zdravotního stavu.
V ruštině se setkáváme se substantivem нищий („chudák“, „žebrák“). Ruský překlad Bible
tedy neuvádí přívlastek „vředovitý“, který by zobrazoval jeho fyzickou podobu; proto jsme
uvedli v tomto případě vlastní překlad bez užití propria.
Z Podobenství o boháči a Lazarovi čerpá i ruská frazeologie, ovšem frazém Лазаря
петь (a jeho varianty) vyjadřuje odlišnou sémantiku – „stěžovat si, hořekovat, též chodit
almužnou, žebrat“ (srov. skupinu 1.1.18 „bezmocnost – bezradnost“).
Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat
jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů a toužil nasytit se aspoň tím,
co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. (Luk 16, 1921)
157
Srov. ruský překlad: Некоторый человек был богат, одевался в порфиру и виссон и
каждый день пиршествовал блистательно. Был также некоторый нищий, именем
Лазарь, который лежал у ворот его в струпьях и желал напитаться крошками,
падающими со стола богача, и псы, приходя, лизали струпья его. (Лук 16, 19-21)
Tato skupina se jeví jako frazeologicky mnohovrstevnatá. Objevili jsme 3 ruské úplné
ekvivalenty, 3 specifické ruské frazémy s křestním jménem biblického původu, 2
frazeologické analogy a 3 překladové ekvivalenty.
V češtině byly dohledány 4 úplné ekvivalenty, 3 specifické české frazémy s křestním
jménem biblické postavy, 3 frazeologické analogy a 3 překladové ekvivalenty.
3.1.7 Skupina „výraz tváře“
V této skupině převažují frazémy, které jsou spjaty s prorokem Abakukem. V české
frazeologii se uplatnily tvary (zřejmě kvůli výslovnosti) užívající proprium Habakuk. Do
této kategorie jsme zařadili i tvary spojené s osobou domnělé hříšnice Marie Magdalény.
Své „uplatnění“ zde našly i frazémy spojené s ježíškem a označení Panny Marie jako
madony.
Úplné ekvivalenty
Магдалина
Máří Magdaléna
(выглядеть) как кающаяся Магдалина
vypadat jako Maří Magdaléna
смотрит как кающаяся Магдалина
tvářit se jako Maří Magdaléna
Všechny frazémy této skupiny vyjadřují vypadat smutně, uplakaně nebo ronit hořké či
početné slzy; příp. nasadit zkroušený a pokorný výraz s cílem, aby nás někdo politoval.
Frazémy připomínají úryvek z Bible, kdy tři Marie přišly ke Kristovu hrobu.73
73
Затем ученики возвратились в Иерусалим, а Мария осталась у гроба и плакала. В это время она
увидела в пещере двух ангелов, которые спросили ее: «Жена! что ты плачешь?» Мария Магдалина
ответила: «Унесли Господа моего, и не знаю, где положили Его. Сказав сие, обратилась назад и
увидела Иисуса стоящего; но не узнала, что это Иисус. Иисус говорит ей: жена! что ты плачешь?
кого ищешь? Она, думая, что это садовник, обращается к Нему: господин! если ты вынес Его,
скажи мне, где ты положил Его, и я возьму Его. Иисус говорит ей: Мария! Она, обратившись,
говорит Ему: Раввуни! — что значит: «Учитель!»
158
Částečné ekvivalenty
Магдалина
Máří Magdaléna
изображать из себя кающуюся
plakat
Магдалину
(Magdaléna, Majdaléna, Máří Magdaléna)
jako
(brečet)
Majdaléna
Srov. výše – jedná se o sémanticky podobné frazémy.
Иуда
Jidáš
смотреть как Иуда
koukat jako Jidáš; kouká jako Jidáš
* Jidáš mu z očí kouká
Uvedené frazémy vyjadřují být neupřímný, též označují dychtivého člověka po něčem
nedobrém, zlém. Jidáš se stal symbolem zrady a neupřímnosti. Označují člověka zrádného,
falešného; nedívat se upřímně.
Мадонна
Panna Marie
(быть) как мадонна (святая)
tvářit se (být) jako panenka Maria; tvářit se
jako Panenka Marie (bohorodička)
Český tvar označuje ženu či dívku, která se projevuje upřímně, popř. zbožně; tváří se
mírně, laskavě, povzneseně, někdy i upjatě. V češtině se objevuje zdrobnělina panenka;
v ruštině spojení s Madonou (či se světicí) – srov. podobně: vypadá jako svatý obrázek.
Frazeologické analogy
Черт – Сатана
Belzebub
(он) злой как черт (как сам сатана); dívat se (koukat se, tvářit se) jako
смотрит
чертом;
сатанимским взглядом
смотреть (B)belzebub;
je
(kouká,
hledí)
jako
belzebub
* vypadá, jako by se oženil s Belzebubem;
Belzebubník74
74
Jedná se o české archaické frazémy.
159
Uvedené frazémy označují tvářit se nevrle a zamračeně. České frazémy připomínají
Belzebuba – boha dešťů, země a zřejmě i podsvětí.
V ruštině vyjádříme daný frazém ve spojení s postavami čerta a satana - tj. také
biblickými postavami symbolizující peklo, proto jsme uvedené tvary zařadili mezi analogy.
Srov. podobně: hledí jako Habakuk (habakuk); koukat jako Babinský75 (Babinskej); hledí
jako kakabus76 (kakabous). Podobně v ruštině: смотрит зверем (волком).
Ангел
Jezule (též jezulátko, ježíšek – v. Ježíš)
как ангело(че)к77
kouká jako jezule z jeslí; tvářit se (usmívat
se) jako jezulátko; uculovat se jak ježíšek;78
usmívat se (být) jako jezule; jako jezulátko;
mít tváře jako jezulátko
Jezulátkem je nazván novorozený Ježíš Kristus79. Na obrázcích bývá často vyobrazen
poněkud naivně jako široce se usmívající dítě.
Frazém označuje tvářit se naoko mírně, dobromyslně (a příliš) sladce – obvykle zakrývat
nějaký problém nebo svou skutečnou povahu. Srov. podobně: tvářit se nevinně; tvářit se
jako by neuměl do pěti počítat; tvářit se jako neviňátko. Frazém mít tváře jako jezulátko
75
Václav Babinský (1796-1879) byl český loupežník.
Kakabus – tj. (expr.) morous, pesimista. Původně to byl hrnec na vaření vody a ohřívání polévky ve školách.
77
Opět se jedná o biblickou postavu, proto jsme tvary uvedli mezi analog.
78
Z hlediska pravopisu nás může zaujmout tvar Ježíšek – ježíšek. Např. v oslovení milý Ježíšku píšeme tvar
s velkým počátečním písmenem, protože jde o vlastní jméno bytosti. Ve významu „štědrovečerní dárek“
v přeneseném významu s malým písmenem: „Co to máš na sobě za krásný svetr? No, to je ježíšek.“
79
Jméno Ježíš (Иусус) je první antroponymem evangelia. Do narození Krista často rodiče nazývali své děti
také tímto jménem. Ježíš Kristus dostal své jméno od svého (pozemského) otce Josefa, druha Panny Marie, ne
náhodou. Jméno Ježíš doslovně znamená spasitel. Do ruštiny se dané antroponymum dostalo přes řečtinu
z původního hebrejského slova Йешуа – spasitel, zachránce, vykupitel. Sémantická kalka jména Ježíš se
v ruštině mj. odrazila také v názvech vesnic (podle názvů kostelů) např. Спасск, Спас-Деменск, Спасское a
také v obratech typu яблочный Спас, Снас не спас aj. V češtině i v ruštině zůstalo slovo příbuzné jezuita,
které pochází z německého Jesuit (иезуит), vzniklo z latinské podoby Ježíš – Iesus. Do ruštiny se toto slovo
dostalo asi v 16. století jako germanizmus z polštiny.
76
160
vyjadřuje také „mít buclaté, narůžovělé tváře“. Srov. podobně: прикидываться овечкой;
блаженно улыбаться; (смотреть) исусиком.
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Валаам
кричать как валаамова ослица
řvát (křičet) jako na lesy
Ruský hovorový frazém vyjadřuje „velmi hlasitě křičet, být hlučný“. V češtině se sice
s frazémem Balámova oslice setkáváme. Tímto tvarem označíme hloupého, prostoduchého
člověka, který nečekaně vyjádřil svůj názor či protest. Spojení „křičet jako Balámova
oslice“ jsme nenalezli.
Давид
помяни, господи, царя давида и всю mít široce otevřená ústa, zívat
кротость его
*bát se, mít strach z něčeho
Ruský frazém je spjat se starozákonní Knihou Tóbijáš. Kniha Tóbijáš vypráví o zbožném
Tóbitovi, který byl se svou rodinou po pádu severní izraelské říše r. 721 př. n. l. přesídlen
do Ninive. Svého syna Tóbijáše pošle do Médie pro svěřené peníze. Tóbijáš ve společnosti
anděla Rafaela chytí rybu, jejíž žlučí později uzdraví Tóbitovy oči. V Médii se zamiluje do
Sáry a s Rafaelovou pomocí přemůže démona, který ji trápí. Původní aramejský či
hebrejský spis vznikl pravděpodobně ve 2. - 3. století před našim letopočtem a dochoval se
ve třech řeckých verzích.
Ruský frazém vychází z příběhu o Tóbitovi o ulovené rybě (Tóv 6,3), která široce
otevřela ústa a chtěla mladíkovi ukousnout nohu. Mladík začal křičet, ale anděl mu poradil,
aby rybu chytil a pevně ji držel. Mladík pronesl frázi „Помяни, господи, царя давида и
всю кротость его“, aby vzbudil u ryby strach.
Ruský frazém dnes vyjadřuje „vzbudit strach“, „bát se“, ale také výraz tváře při zívání (tj.
mít hluboce otevřená ústa jako by chtěl člověk někoho „sníst“). Zajímavé je užití frazému
161
při škytání – podle pověr určitého člověka někdo vzpomíná nebo o něm špatně smýšlí – a
toto „zaklínadlo“ by ho mělo „osvobodit“ od všeho zlého, co si o něm myslí okolí.80
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Abakuk (též častější Habakuk)
hledí jako Habakuk (habakuk); chodí jako смотреть волком (зверем); смотрит
Habakuk
букой (бирюком); мрачный, угрюмный
как ворон (как демон)
Podle jména starozákonního proroka Abakuka (Аввакум) frazém označuje zasmušilého,
pochmurného, smutného člověka. O Abakukovi toho mnoho nevíme. Jeho jméno je
nejasné. Ozývá se v něm hebrejský kořen ch-b-q („objetí“); někteří badatelé je však
odvozují od asyrského jména rostliny chambaqúqú. S největší pravděpodobností spadá
prorokovo vystoupení do prvních let po smrti Jošijášově (r. 609), jistě před rokem 597
(první zajetí babylónské). Habakuk je také hanlivý přídomek Židů.
Frazém je motivován citací z Bible, kdy Abakuk volá k Hospodinu, který nezasahuje –
prorokův nářek. „Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro
násilí, a ty nezachraňuješ. Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš?“
(Abk 1, 2-3).
V ruštině se s podobným frazémem s křestním jménem nesetkáme. Sémanticky podobný
je frazém смотреть волком (зверем); смотрит букой (бирюком) – kouká jako bubák
(kakabus); koukat jako dravec (čert) apod.
Dnešní uživatelé českého jazyka jen stěží rozpoznají v daném frazému původní význam a
křestní jméno. V prostěsdělovacím funkčním stylu se můžeme setkat se synonymními
výrazy: hledět (koukat) jako kaktus; hledět (koukat) jako čert do báně; kouká jako drak.
80
Frazém je aktivní v užívání také v němčině, srov. Tobias sechs, drei – tj. přímá citace z Bible. Němci ji
užívají v legraci, když někdo zívá s otevřenou pusou.
162
Samson
hleděti jako Samson; hledí jako samson
смотреть волком (зверем); смотрит
букой (бирюком)
Český frazém hleděti jako Samson označuje dívat se na někoho nevrle, „škaredě“. Srov.
synonymní frazém: hledět jako Habakuk (habakuk). Srov. varianty předchozích frazémů –
v. výše.
Kain
dívá se jako Kain
смотреть волком (зверем); смотрит
букой (бирюком)
Frazém dívá se jako Kain jsme nalezli pouze jednom zdroji u Zaorálka (2009: 459).
Frazém vyjadřuje „dívat se nevraživě a zlostně“. Srov. podobně: dívá se jako kakabus; jako
kalmuk.81
Panna Marie (též Panenka Marie)
kouká na vás jako na Panenku Marii; он смотрит (на нее) как на святую
kouká se (dívá se) na ni jako na panenku (как на икону)
Marii; hledět (dívat se) jako na Pannu
(Panenku Marii)
České frazémy vyjadřují mít k někomu až zbožnou úctu, dívat se na něj oddaně, s velikou
láskou a nekriticky, zamilovaně – chlapec, muž vůči děvčeti, ženě; někdy dívka, žena vůči
zkušené, starší druhé.
V ruštině nalezneme spojení se svatou osobu či s pravoslavným obrazem – ikonou (což
odráží pravoslavné reálie); ovšem bez užití propria.
V této skupině jsme „narazili“ na 5 ruských úplných a částečných ekvivalentů, 2
specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy, 4 frazeologické analogy a 8
překladových ekvivalentů.
81
Kalmuk - levná bavlněná nebo počesaná tkanina nejčastěji s vazbou keprovou z tenčí osnovy a hustšího,
volně krouceného útku z odpadové příze. Používá se jako vložka do zimních plášťů.
163
V češtině bylo vyexcerpováno celkem 10 úplných a částečných ekvivalentů, 8
specifických českých frazémů s křestním jménem biblické postavy, 10 frazeologických
analogů a 2 překladové ekvivalenty.
3.1.8 Skupina „porost těla – ochlupení – vlasatá část těla“
Osmá skupina se zaměřuje především na postavu starozákonního Ezaua, který se stal
symbolem chlupatého, zarostlého člověka. V češtině jsou varianty tohoto frazému velmi
známé i mezi širokou veřejností.
Úplné ekvivalenty
Самсон
Samson
волосы Самсона
mít vlasy jako Samson
Uvedený frazém připomíná sílu, kterou měl soudce Samson ve vlasech. Nevěstka Delíla
mu několik dní kladla otázky, aby jí vyzradil tajemství své síly. Unavený Samson jí
tajemství odhalil – kdyby byly jeho vlasy oholeny, své síly by pozbyl. Jednou, když
Samson spal, mu dala Delíla oholit sedm pramenů vlasů. Pelištejci se ho poté zmocnili,
vypíchli mu oči a vsadili jej do vězení – vlasy mu však opět narostly.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Ezau
(být) zarostlý jak Ezau; být (je) chlupatý
jako
Ezau;
je
(vypadá)
zrzavý(ej) jako Ezau
jako
он лохматый (волосатый) как медведь
Ezau; (обезьяна, леший); он зарос щетиной
как щётка (как кактус); он колючий
как ёж; он зарос как каторжник
(бродяга);
волосатый
как
горилла
(павиан)
Ezau – z hebrejštiny označuje „chlupatý“. Byl synem Izáka a Rebeky, narozený před
Jákobem, svým dvojčetem. Ezau byl prvorozeným synem, narodil se chlupatý na celém
těle, naopak druhorozený Jákob měl kůži hladkou. Ezau se stal „prapředkem“ všech
postižených, příp. nějak znetvořených a znevýhodněných.
164
V češtině jsou varianty frazémy velmi často užívané a známé i mezi širokou veřejností.
V ruštině se frazém s křestním jménem Ezau neobjevuje.
Srov. užití frazému v jiných jazycích: anglické be like a hairy ape; naopak v němčině se
vyskytuje tvar s propriem: bärtig wie Esau sein.
Frazeologické analogy
Саваоф
Kristus
бородатый как Саваоф
být (chodit) (bradatý, fousatý) jako Kristus
Krista si většina lidí představuje jako vousatého muže, který visí na kříži a na hlavě má
trnovou korunu. Tato podoba však vznikla až 1300 let po jeho smrti. O devět století dříve si
lidé představovali Ježíše jako bezvousého mladíka, který je oblečen do oděvu římských
senátorů či vojevůdců a kříž v podobě drahocenného předmětu nese na ramenou nebo se o
něj opírá jako pastýř o svoji hůl.82
Саваоф je označení boha v židovské a křesťanské tradici. Bývá zobrazován v bílém
plášti jako letitý stařec s plnovousem. S tímto označením se setkáváme ve Starém zákoně
(První kniha Královská).
… и дала обет, говоря: Господи [Всемогущий Боже] Саваоф! если Ты призришь на
скорбь рабы Твоей и вспомнишь обо мне, и не забудешь рабы Твоей и дашь рабе
Твоей дитя мужеского пола, то я отдам его Господу [в дар] на все дни жизни его,
[и вина и сикера не будет он пить,] и бритва не коснется головы его.
Srov. podobně bez užití propria: (у него) борода как у Черномора. Tento frazém je
spojen s poemou A. S. Puškina Ruslan a Ludmila. Poema se odehrává v bájné době
ruských bohatýrů za vlády velikého kyjevského knížete Vladimíra I. zvaného Jasné
slunéčko. Ten vdává svou nejmladší dceru Ludmilu za bohatýra Ruslana. Ludmila je však
ze svatební hostiny unesena čarodějem Černomorem, zrůdným trpaslíkem, jehož moc a
kouzlo je ukryto v mohutném vousu.
82
Srov. Novinky.cz. KOVÁČ, P. Vyšla kniha o proměnách historické podoby Krista [online]. [cit. 2012-0311]. Dostupné z: www.novinky.cz/kultura/156477-vysla-kniha-o-promenach-historicke-podoby-jezisekrista.html
165
Český frazém označuje muže, který má dlouhý, hustý plnovous, obvykle i dlouhé
nestříhané vlasy. Srov. podobně: mít vousy jako Krakonoš; být vousatý jako Krakonoš;
vypadá jako Rýbrcoul 83 apod.
V poslední skupině frazeosémantického pole „Zevnějšek člověka“ byl dohledán 1 ruský
úplný ekvivalent, 1 frazeologický analog a 7 překladových ekvivalentů.
V češtině taktéž 1 úplný ekvivalent, 5 specifických českých frazémů s křestním jménem
biblické postavy a 1 frazeologický analog.
KVANTITATIVNÍ SHRNUTÍ FRAZEOSÉMANTICKÉHO POLE „ZEVNĚJŠEK
ČLOVĚKA“
Celkem jsme v tomto frazeosémantickém poli vyexcerpovali v obou jazycích 202
frazémů.
Z toho 34 ruských úplných a částečných ekvivalentů, 5 specifických ruských frazémů
s křestním jménem biblické postavy, 15 frazeologických analogů a 33 překladových
ekvivalentů.
V češtině jsme dohledali 59 úplných a částečných ekvivalentů, 24 specifických českých
frazémů s křestním jménem biblické postavy, 28 frazeologických analogů a 5 překladových
ekvivalentů.
Velký kvantitativní rozdíl mezi křestními jmény v ruštině a v češtině je dán oblíbeností
některých dnes již zlidovělých a hovorových českých tvarů a naopak absencí frazémů
s propriem ruštině.
Srov. např. užití českého frazému se jménem Adam ve skupině 3.1.3 „nahota těla“, ve
které nalezneme 18 variací tohoto jména. V češtině se také objevují frazémy se jménem
Abraham (ve významu „být velmi starý“) a abrahámoviny („padesáté narozeniny“)
v ruštině se nevyskytující.
83
Krakonoš, Rýbrcoul, ale také pan Jan, pan Johanes, Repicul, Rubikal a mnohá jiná označení pro „pána
hor“ Krkonoš, pro něhož byla typická vysoká postava a dlouhé husté vousy.
166
Naopak ruština „přispěla“ do frazeologie obou jazyků frazémy, jejichž součástí je jméno
patriarchy Jareda (ve významu „být starý“), které se naopak neobjevují v češtině.
Zajímavým frazémem je v ruštině помяни, господи, царя давида и всю кротость его,
který vyjadřuje „mít široce otevřená ústa jako při zívání“, ale také „mít strach“ či „bát se“;
v češtině se jméno krále Davida v podobném významu nevyskytuje.
167
4. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „KONEC LIDSKÉHO ŽIVOTA“
Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.
(J. R. R. Tolkien)
4.1 Vymezení pole
Smrt (latinsky exitus) je z biologického a lékařského hlediska zastavení životních funkcí
v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Smrt je tedy stav organismu po ukončení života, úplná a trvalá ztráta vědomí.
Biblická zpráva o stvoření nám mluví, že člověk pochází z Božích rukou. Člověk se podle
Bible nevyvinul v průběhu mnoha milionů let z nižších forem života, ale byl stvořen k
Božímu obrazu (Gen 1,26-27). Bible doslova uvádí, že „Bůh ztvárnil člověka z prachu
země a vdechl mu do chřípí dech života. Tak se člověk stal živým tvorem“ (Gn 2,7). Smrt je
podle Bible opačný proces jako stvoření (Gen 2,7). Podle Bible duše není něco, co by
mohlo existovat samo o sobě, bez závislosti na tělu nebo duchu, dokonce i nezávisle na
Bohu, na prameni života.
Bůh nám říká, že svojí podstatou jsme smrtelní. Smrt je prázdnota, nepřítomnost
jakýchkoliv zkušeností. Bible vidí smrt jako konec života, případně jako jeho přerušení.
Život může být obnoven jedině vzkříšením, což je Boží stvořitelský akt (Ř 4,17).
Dualistický pohled na člověka naopak chápe smrt ne jako konec či přerušení života, ale
jako přechod do jiné (vyšší) úrovně, tím se biblické chápání smrti zcela liší od náhledu
odborníků z oblasti biologie či medicíny.84
84
Srov. BIBLE TV. Nesmrtelnost v Kristu [online]. [cit.
www.bibletv.cz/evangelium-pro-dnesek/17-lekce-nesmrtelnost-v-kristu
168
2013-04-01].
Dostupné
z:
4.1.1 Skupina „smrt“
V této skupině se setkáváme s osobou prvního člověka na zemi – Adamem, ale také s
Abrahamem, jehož lůno Abrahamovo nese několikero významů. Objevíme zde také
frazém Kainův zločin, jež naráží na první vraždu v lidských dějinách.
Úplné ekvivalenty
Адам
Adam
Адамова голова (глава)
Adamova hlava
Frazém zobrazuje lebku s dvěma překříženými kostmi. Podle pověsti se prach Adama
nacházel na Golgotě, místě ukřižování Ježíše Krista. Podle pravoslavné víry byla Kristova
krev smáčena na Adamově lebce a celé lidstvo tak mělo možnost spásy.
Obě varianty frazémů jsou knižní a nesou symbolický význam. V dnešní frazeologii
nejsou příliš produktivní. Frazém zobrazuje lebku s dvěma překříženými kostmi a
symbolizuje smrt. Frazémy vyjadřují také jed nebo jedovatost v řeči. V ruštině nacházíme
dubletní tvary: východoslovanské plnohlasí (головa) a vliv církevní slovanštiny (глава).
Tato umrlčí lebka se stala symbolem vojenských oddílů; mj. ženijního praporu Čeští
Kornilovci, kteří bojovali v řadách bělogvardějské Dobrovolné armády proti bolševickému
Rusku.
Авраам
Abrahám (též Abraham)
лоно Авраамово
lůno Abrahamovo
Frazémy připomínají osobu Abraháma. Vykládá se jako otec množství, vznešený otec.
Lůno Abrahámovo v obou jazycích dnes metaforicky označuje pohodlí nebo útočiště.
Frazémy označují žít ve věčné blaženosti, někdy dokonce i ráj.
169
Částečné ekvivalenty
Авраам
на
лоне
Abrahám (též Abraham)
Авраамовом;
отойти
вечность в горняя, в лоно авраама
в Abrahamův klín; klín Abrahamův; jít
(odejít,
chystati
k Abrahamu
se)
(k
výměnek);
jíti
k
Abrahámovi;
Abrahamovi)
(jeti,
chystat
(na
se)
k Abrahámovi; odejít k Abrahámovi na
výměnek;
odejít
(vrátit
se)
v lůno
Abrahamovo (do lůna Abrahamova); už je
v lůně Abrahamově; být v lůně (v klíně)
Abrahámově; být už v lůně Abrahámově;
být u Abraháma; už je u Abrahama; šel
k Abrahamovi na výměnek; odejít do
Abrahámova
lůna;
vrátit
se
v lůno
Abrahámovo (do lůna Abrahámova); volat
(na) Abraháma; na Abraháma volati;
spatřit (uvidět) Abraháma
Ruské i české varianty frazémů označují umírat, zemřít; většinou ve spojení úmrtí starého
člověka v důsledku přirozeného úmrtí, obvykle s odstínem důstojnosti. České frazémy se
jménem Abrahám jsou velmi produktivní, i když se jedná o knižní a básnické výrazy (např.
lůno, klín), jsou tvořeny pomocí sloves být, odejít, vrátit se – sloves vyjadřujících existenci
a pohyb. Srov. synonymní vyjádření: odejít na pravdu boží (na onen svět); odevzdat svou
duši bohu.
„I stalo se, že ten žebrák umřel a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova“ – tj. do ráje,
aby vedle domnění židovského, nejblíže Abrahamovi tam hodoval.“ (J. Jungmann)
V ruštině jsme nalezli dva tvary s křestním jménem tohoto biblického patriarchy. Srov.
synonymní frazémy: отдавать (отдать) Богу душу; Богу душу отдать; отойти к
праотцам; спать вечным сном aj.
170
Каин
Kain
каинов грех
Kainův zločin
Oba frazémy se vztahují k první vraždě v dějinách lidstva, kdy Kain zabil svého bratra
Ábela. Frazémy označují bratrovraždu.
V ruštině jsme nalezli proprium Kain s malým písmenem ve spojení se substantivem
hřích, v češtině se slovem zločin; označují podobné, ale ne totožné významy.
Srov. ruský biblický frazém пролить кровь невинную ("убить человека, который
никому не сделал никакого зла"); podobně v češtině prolít nevinnou krev.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Adam
poslat za Adamem
убить кого-то
Český frazém vyjadřuje „zabít někoho“. V ruské frazeologii se podobný tvar s křestním
jménem vůbec neobjevuje.
Lazar
smrdí jako Lazar
o мертвoм человекe - очень вонять
Český frazém je spjat s biblickým Lazarem, který již čtyři dny ležel v hrobě – byl tedy
mrtvý (do té doby, než jej Ježíš vzkřísil – srov. skupinu 1.1.3 „duševní obroda“).
Daný frazém nalezneme již u Jana Husa – srov. „Pane, jižť smrdí, neb již čtyřdný jest.“
(Hus, 142)85
V ruštině se frazém s tímto křestním jménem v tomto významu neobjevuje. Srov. jiné
frazémy s metaforickým a eufemickým označením „zemřít“, „být mrtvý“ - např. отойти
в вечность, переселиться в лучший мир, отдать Богу душу, предать дух, испустить
дух (дыхание, душу, последний вздох), уснуть (замолкнуть) навеки, опочить вечным
85
ČESKO-NĚMECKÝ SLOVNÍK FR. ŠT. KOTTA. Smrděti. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=&idHeslo=304094&zpusob=error&hledat=&popis=&heslo=
171
сном, приложиться к предкам, проститься с жизнью, кончить земное поприще
(существование), приказать долго жить.
Tato skupina „přinesla“ v ruštině jsme nalezli pouze 5 úplných a částečných ekvivalentů
a 2 překladové ekvivalenty.
Čeština se ukázala jako mimořádně produktivní. Objevili jsme zde 22 úplných a
částečných ekvivalentů a 2 specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy.
KVANTITATIVNÍ
SHRNUTÍ
FRAZEOSÉMANTICKÉHO
POLE
„KONEC
LIDSKÉHO ŽIVOTA“
Toto druhé nejméně početné frazeosémantické pole se vyznačuje celkem 28 frazémy.
V ruštině bylo objeveno 5 úplných a částečných ekvivalentů a 2 překladové ekvivalenty.
V češtině bylo dohledáno 22 úplných a částečných ekvivalentů a 2 specifické české
frazémy s křestním jménem biblické postavy.
V tomto frazeosémantickém poli se liší počty frazémů s křestním jménem, a to z toho
důvodu, že v češtině bylo mj. dohledáno 19 frazémů se jménem Abraham (ve významu
„skonat, zemřít“) ve skupině „smrt“. V ruštině byly v této skupině dohledány s křestním
jménem Abraham pouze 3 frazémy.
172
5. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „FYZIOLOGICKÉ STAVY ČLOVĚKA“
Я пью, чтобы другие люди стали интереснее. (Д. Д. Нейтан)
5.1 Vymezení pole
Toto frazeosémantické pole je spojeno s nestřídmým způsobem života (nestřídmost
v jídle, v pití či v sexuální zdrženlivosti). Nestřídmost patří už od středověku mezi tzv.
sedm smrtelných hříchů. Dnes se to, že je někdo nestřídmý, už ani nepovažuje za hřích,
nýbrž za pouhé podivínství, v horším případě za nevychovanost, či za nerozumnost.
Zajímavý náhled na tuto problematiku nabízí Peter Kreeft86: „Pohnutkou nestřídmosti je
podvědomý pocit vlastní prázdnoty. Musím se něčím naplnit, protože jsem prázdný,
průzračný jako duch, bezcenný.“
O nestřídmém způsobu života, který člověku neprospívá, mluví Ježíš Kristus v Lukášově
evangeliu. „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a
starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past“ (Luk, 21, 34).
Zmiňuje se o něm také svatý Pavel v Listu Korintským. „Ať tedy jíte či pijete či cokoli
jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží“ (1 Kor, 10, 31). „Všechno je mi dovoleno - ano,
ale ne všechno prospívá. Všechno je mi dovoleno - ano, ale ničím se nedám zotročit. Jídlo
je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu.“ (1 Kor, 6:1213a)
86
Katolický filozof a spisovatel, profesor filozofie na Boston College.
173
5.1.1 Skupina „dávit se – zvracet“
Tato skupina odráží lidské chování se všemi jeho nedostatky a špatnými návyky.
Podstatou skupiny jsou frazémy vyjadřující „zvracet“, „necítit se dobře“, obvykle
v důsledku nadměrného požití alkoholu.87
Mezi biblické postavy, které se takto neblaze „proslavily“, zařadíme krále Davida, ale
také starozákonního Abrahama.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
David
(chválit) honit Davida; chváliti (honiti) он поехал (поехать) в Ригу; съездил в
davida; honit davida; s Davidem se práti
Ригу
Starozákonní Saul, jenž honil Davida po horách Judských, byl vyhlášeným pijanem
alkoholu, v důsledku toho zvracel. České frazémy eufemisticky vyjadřují „prudce zvracet,
dávit se“. České tvary jsou archaické, dnes prakticky neznámé mezi širokou veřejností
(srov. Přílohu č. 8).
V ruštině jsme podobný frazém s křestním jménem nenašli, proto uvádíme analogické
frazémy. Frazém též můžeme vyjádřit překladovými slovesy vyjadřující zvracení:
запрокидывать; извращать; блють; рвать.
Abrahám (též Abraham)
volat Abraháma (na Abraháma)
он поехал (поехать) в Ригу; съездил в
Ригу
Ruské frazémy лоно Авраамово; на лоне Авраамовом vyjadřují „umírat“, ale též „cítit
se jako v ráji, bezstarostně“. Zajímavým specifickým ruským tvarem je он поехал
(съездил) в Ригу – srov. výše. V ruštině jsme tvary s křestními jmény nenalezli.
87
Srov. STĚPANOVA, L. K vývoji jedné skupiny českých rčení frazeosémantické pole „Opilství“. In Češtinář,
4, 1995-1996, s. 97-101.
Frazeologizmy s významem být trochu opilý: mít v hlavě, má v makovici, v palici, v kokosu aj.
Frazeologizmy s významem být opilý: mít opici, mít ji na zádech, mít draka aj.
Frazeologizmy s významem být velmi opilý: je na dranc, na drť, na maděru aj.
Frazeologizmy s významem mnoho pít, být opilec: světit Martínka, světit Michala, je boží (a Michalův), pije
jako duha, zmrskaný jak Vykupitel, pije jako Dán apod.
174
České varianty volat Abraháma (na Abraháma) mají několikero významů: umírat, být
ospalý, žádat o pomoc a také zvracet. Dané české varianty vyjadřují opět fyziologický
proces – zvracení. Srov. český synonymní zhrubělý tvar: hodil (vrhl) šavli.
V této skupině byly dohledány 2 ruské překladové ekvivalenty.
V češtině jsme celkem nalezli 5 specifických českých frazémů s křestním jménem
biblické postavy.
5.1.2 Skupina „nelibě vonět – zapáchat“
Tato kategorie navazuje na předchozí kategorii. Frazémy, u nichž se objevuje křestní
biblické jméno, jsme vyexcerpovali pouze u českých tvarů.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Herodes
smrdět jako Herodes
вонять как мужик
Herodes Veliký (62-4 př. Kristem) byl v letech 37 až 34 králem Judeje. Patřil
k idumejské dynastii, kterou dosadili Římané po likvidaci samotného židovského státu.
V zájmu římské nadvlády tvrdě potlačoval židovské hnutí za osvobození. Součástí jeho
krutovlády bylo (podle biblické tradice) i povraždění neviňátek v Betlémě. Za vraždění
neviňátek byl král Herodes ztrestán páchnoucími bodláky, které se mu vyrazily po celém
těle. Zemřel v sirných lázních poblíž Jericha, pln zápachu a v zapomnění.
Frazémem smrdět jako Herodes konstatujeme, že něco nebo někdo výrazně, odporně a
vytrvale páchne. Srov. podobně: smrdět jako tchoř; smrdět jako prase.
V ruštině jsme podobný frazém s křestním jménem nenalezli. Danou sémantiku
vyjádříme pomocí přirovnání вонять как мужик (mužik – v zemědělském prostředí
rolník, sedlák, který vykonává těžkou fyzickou práci). Srov. překladové varianty ruských
sloves - пахнуть; благоухать; ударять в нос; вонять; смердеть; разить.
175
Lazar
smrdí jako Lazar
вонять как мужик
Český tvar vznikl na základě mýtu o zázračném uzdravení Lazara – bratra Marie a Marty
z Bethanie – kterého vzkřísil Ježíš poté, co byl již několik dní mrtvý.
V české frazeologii patří příběh Lazarův mezi známé situace Nového zákona, a to i mezi
širokou veřejností. Český tvar není příliš produktivní (na rozdíl od známějšího ležet jako
Lazar – srov. Přílohu č. 8 – dotazníkový výzkum) a vyjadřuje „nelibě vonět, zapáchat“.
V ruštině se s tímto tvarem s propriem nesetkáváme – uvedli jsme překladový ekvivalent –
přirovnání.
V této skupině jsme v ruštině dohledali 1 překladový ekvivalent (variabilní pro dva tvary
české).
Čeština nám „nabízí“ 2 specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy.
5.1.3 Skupina „sebeukájet se – masturbovat“
Jazyk Bible nás možná překvapí, ale dokonce i tato skupina obsahuje původně jméno
biblické postavy, a to syna Judova - Ónana.
Částečné ekvivalenty
Онан
онанизм
Ónan (též Onan)
onanie; onanovat
Ónan byl syn Judův, který neuposlechl příkazu svého otce, aby dal děti Támar, ženě
svého zesnulého bratra. Z jeho způsobu vyhýbání se této povinnosti promarněním svého
semene pochází slovo onanie. Bůh ho za to zabil.
Tvary vyjadřují „sebeukájet se“, „masturbovat“. Nejedná se o frazémy v pravém slova
smyslu. Charakterizovali bychom je jako tvary, jejichž základ tvoří biblické křestní jméno.
Uvedli jsme je jako částečné ekvivalenty, protože u slovesa onanovat užívá ruština sloveso
jiné – дрочить.
V této skupině se objevuje 1 ruský částečný ekvivalent a 2 české částečné ekvivalenty.
176
KVANTITATIVNÍ
SHRNUTÍ
FRAZEOSÉMANTICKÉHO
POLE
„FYZIOLOGICKÉ STAVY ČLOVĚKA“
V tomto nejméně kvantitativně početném, ovšem z hlediska sémantiky velmi zajímavém
frazeosémantickém poli, bylo celkem dohledáno 13 frazémů.
V ruštině - 1 částečný ekvivalent a 3 překladové ekvivalenty.
V češtině – 2 částečné ekvivalenty a 7 specifických českých frazémů s křestním jménem
biblické postavy.
Vyšší počet specifických českých frazémů s křestním jménem biblické postavy je dán
užitím jména David ve skupině „dávit se – zvracet“, jež se v ruštině nevyskytuje.
177
6. FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „ČAS – DOBA – VNÍMÁNÍ ČASU“
Я никогда не думаю о будущем. Оно наступает достаточно быстро. (А. Эйнштейн)
6.1 Vymezení pole
Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin, jíž se měří vzdálenost mezi událostmi na
první souřadnici časoprostoru. Čas se dá také definovat jako neprostorové lineární
kontinuum, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je
podstatnou složkou struktury vesmíru. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak
představit. Pokusy o pochopení času byly po dlouhou dobu především doménou filosofů,
později i přírodovědců.
V biblickém pojetí času začínal den (kalendářní) západem slunce a trval zase do západu
slunce. Den (bez noci) se dělil na dvanáct hodin a Židé ho počítali od východu slunce.
Římané počítali den od půlnoci a takto ho počítá i apoštol Jan. Týden měl sedm dní. Dny v
týdnu neměly názvy, ale označovaly se čísly. První den po sobotě je naše neděle.
Měsíce se počítaly podle oběhu Měsíce a měly 29 nebo 30 dní. Rok měl 12 měsíců,
protože se rok počítal podle Slunce, vždy několik dní zbylo. Aby se tento přebytek
vyrovnal, byl každý třetí rok o měsíc delší, měl tedy 13 měsíců. Tento měsíc se nazýval Ve
Adar.
178
6.1.1 Skupina „od nepaměti – od počátku věků – neznámo kdy“
Poslední frazeosémantická skupina je spojena se začátkem Bible, kdy v knize Genesis
Bůh za sedm dnů stvořil zemi a prvního člověka Adama. Jádro této skupiny tvoří právě
frazémy spojené s Adamem (některé i s jeho ženou Evou). Zastoupeny zde jsou i frazémy
s osobou Krista.
Úplné ekvivalenty
Адам
Adam
начинать с Адама
začínat od Adama
начать (что) с Адама
začít co od Adama
начиная с Адама
začínaje od Adama
Podle biblického mýtu o stvoření světa byli Adam a Eva první lidé, které Bůh stvořil –
Adama z hlíny, Evu z Adamova žebra. Žili v ráji a směli jíst plody ze všech rajských
stromů s výjimkou plodů ze Stromu poznání dobrého a zlého. Když na návod ďábla, který
se jim zjevil v podobě hada, okusili jeho ovoce, rozhněvaný Bůh skryl jejich nahotu a
vyhnal je z ráje. Podle starožidovského kalendáře došlo ke stvoření světa 7. října roku 3761
př. n. letopočtem a tehdy začala „éra od Adama“.
Všechny rusko-české frazeologické varianty vyjadřují z hluboké minulosti, od počátku,
odedávna. Adam se stal symbolem prvního muže na Zemi. Frazémy vyjadřují také počátek
něčeho, „být v plenkách“, od začátku.
Varianty frazémů jsou knižní, často se užívají v prostě-sdělovacím funkčním stylu. Srov.
ruský synonymní tvar - танцевать от печки88.
88
Танцевать от печки - делать что-либо, начиная с привычного места, с начала. Предполагают,
что оборот танцевать от печки попал в русский литературный язык из неоконченного романа
писателя-разночинца В. А. Слепцова "Хороший человек" (1871). Герой романа Теребенев
возвращается на родину после бесплодных скитаний по Европе. Он мечтает о служении народу и
вспоминает картины детства, в частности как его учили танцевать. Когда он сбивался с такта,
его заставляли снова возвращаться к печке и начинать все сначала. Вспомнив сцену у печки,
Теребенев понимает, что нужно вернуться в родной дом, к старой изразцовой печи, и там начать
новую жизнь.
179
Částečné ekvivalenty
Адам
Adam
от самого Адама; со времен Адама
od Adama
Frazémy této skupiny vyjadřují hlubokou, dávnou minulost, odpradávna, nevíme kdy,
v dávných dobách. Srov. výše.
Адам - Ева
Adam
от Адама; с Адама и Евы
začínat (začít) co od Adama
Srov. výše – frazémy mají podobný význam.
U varianty от Адама dochází k rozšíření významu. Frazém vyjadřuje z daleké minulosti
a také zdaleka, z dálky (např. začínat vyprávět povídku). V češtině se neobjevuje tvar
„začít od Adama a Evy“ – Eva je v české frazeologii zastoupena spíše jako žena vychytralá
(srov. Evino plémě - skupina 3.1.3 „nahota těla“).
Počíná se od Adama. Náš hrdina se narodil se šestého roku po skončení války sedmileté.
(A. Jirásek)
Адам
Adam
(это) при Адаме было, в старину mají to tam jak(o) za Adama
незапамятную;
(в)
Адамовы
веки
(времена)
Frazémy dané skupiny vyjadřují dalekou minulost, před dávnou dobou, neznámo kdy –
srov. výše.
V češtině nacházíme podobný frazém mají to tam jak za Adama, který se liší ve
stylistickém zabarvení. Český tvar je ironický, vyjadřuje „předpotopní“, nemoderní (např.
nábytek v domě nebo styl života; srov. současný častý výraz být in). Dochází zde
k rozšíření sémantiky frazému.
Это было в адамовы веки, жизнь моя, а не нонче. (И. А. Крылов. Кофейница)
180
Христоc
Kristus
до Р(р)ождества Христова
před Kristem
Letopočet Ježíšova narození není zcela zřejmý. Nejnovější bádání ukazují, že šlo o rok 12
př. Kristem. Tento údaj se shoduje s další historickou událostí, objevením Halleyovy
komety. Existují však i fakta na podporu jiných dat.
Frazémy označují dobu velmi dávnou, něco velmi dávného, neznámo kdy. Ruské
frazémy jsou ironické, zastaralé. Český tvar je spíše neutrální a označuje rovněž dobu před
našim letopočtem, ta se počítá od Ježíšova narození. Srov. synonymní lidová vyjádření:
v roce raz dva, za krále Klacka, sto let před (za) opicema.
Христоc
Kristus
от рождества Христова
po Kristu
Oba frazémy jsou spjaty s letopočtem – v. výše. Vyjadřují dobu po narození Krista, tedy
počátek našeho letopočtu.
Frazeologické analogy
Адам – Ева
Noe (též Noé)
с Адама и Евы; во времена Адама и Евы
za časů Noemových
Frazémy vyjadřují odedávna, z dávné doby, času. Frazémy typu „v časech Adama a Evy“
se v českém jazyce nevyskytují. Naopak zvláštním tvarem je v češtině za časů Noemových,
který se neobjevuje zase v ruštině. Srov. jediný ruský nalezený tvar s propriem Noe: Ноев
ковчег (Noemova archa).
V této frazeosémantické skupině jsme nalezli 11 ruských úplných a částečných
ekvivalentů a 2 frazeologické analogy.
V češtině bylo dohledáno 8 úplných a částečných ekvivalentů a 1 frazeologický analog.
181
6.1.2 Skupina „nikdy něco neudělat“
Tato skupina je zastoupena pouze jedním křestním jménem biblické postavy, a to
Adamem. Frazémy s křestním jménem Adam tedy částečně navazují na předchozí skupinu.
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Adam
na svatého Adama udělat něco
когда рак (на горе) свистнет; после
дождичка в четверг89
Tento český frazém vyjadřuje „nikdy něco neudělat“. Čeština je mimořádně produktivní
v tvoření tzv. kalambúrů s vymyšlenými křestními jmény, srov. např.: na svatého Dindy
(Dyndy); na svatého Nikdy (Nikdáše); na svatého Ayay; na svatého Jindy (dostaneš to až
jindy; až někdy jindy); na svatého Vida; na svatého Nimrala aj.
V ruštině se podobný tvar se jménem Adam v tomto významu vůbec neobjevuje.
Tato skupina se ukázala jako nejméně produktivní. Nalezli jsme 2 ruské překladové
ekvivalenty.
V češtině - 1 specifický český frazém s křestním jménem biblické postavy.
89
См.
ГРАМОТА.РУ
–
русский
язык
для
всех.
[online].
[cit.
2013-04-12].
www.gramota.ru/spravka/phrases/?page=4&alpha=%CF
После дождичка в четверг (шутл.) - фразеологизм связан с почитанием древними славянами бога
Перуна (бога грома и молнии). Ему был посвящен четверг. В христианские времена выражение стало
выражать полное недоверие к язычеству.
182
KVANTITATIVNÍ SHRNUTÍ FRAZEOSÉMANTICKÉHO POLE „ČAS – DOBA –
VNÍMÁNÍ ČASU“
V posledním frazeosémantickém poli bylo vyexcerpováno celkem 25 frazémů.
Z toho v ruštině - 11 úplných a částečných ekvivalentů, 2 frazeologické analogy a 2
překladové ekvivalenty.
V češtině bylo vyexcerpováno 8 úplných a částečných ekvivalentů, 1 specifický český
frazém s křestním jménem biblické postavy a 1 frazeologický analog.
Pouze v tomto frazeosémantickém poli se objevuje více ruských frazémů s křestním
jménem než u českých variant frazémů. Nejčastěji objevíme variace frazémů se jménem
Adam ve významu „dávno, nezmámo kdy“, příp. „nemoderní, předpotopní“ apod.
183
ZÁVĚR
V naší disertační práci jsme podrobili komparativnímu zkoumání celkem 963
frazeologizmů,
z toho
354
ruských
frazeologických
jednotek
a
609
českých
frazeologických jednotek. 88% excerpce jazykového materiálu tvoří křestní jména
biblických postav (vč. několika křestních jmen postav z antické nebo slovanské mytologie).
Zbylých 12% frazeologických jednotek uvádíme bez biblického křestního jména (s
totožnou či podobnou sémantikou).
Cílem našeho výzkumu byly frazeologické jednotky biblického původu (tzv. biblizmy),
jejichž součástí bylo křestní jméno biblické postavy (nebo výjimečně jiné mytologické
postavy s křestním jménem).
Počet frazémů by mohl být kvantitativně o mnoho vyšší, kdybychom dané frazeologické
jednotky dělili podle morfologického kritéria. Tento výčet ovšem neuvádíme, morfologické
varianty frazémů pokládáme za další variaci jednoho frazému.
Komparace jsme vydělili podle společného sému. Frazeologické jednotky jsme rozdělili
do frazeosémantických polí, která se dále člení na frazeosémantické skupiny. Vyčlenili
jsme celkem 6 frazeosémantických polí, jmenovitě frazeosémantické pole „Duševní
prožívání člověka“, „Lidské společenství – rodina“, „Zevnějšek člověka“, „Konec lidského
života“, „Fyziologické stavy člověka“, „Čas – doba – vnímání času“.
Ve frazeosémantickém poli „Duševní prožívání člověka“ jsme vyexcerpovali celkem 32
frazeosémantických skupin, ve frazeosémantickém poli „Lidské společenství – rodina“ 3
frazeosémantické skupiny. Ve frazeosémantickém poli „Zevnějšek člověka“ bylo vyděleno
8 frazeosémantických skupin. Ve frazeosémantickém poli „Konec lidského života“ pouze 1
frazeosémantická
skupina
(toto
pole
i skupina
byla
nejméně
produktivní).
Frazeosémantické pole „Fyziologické stavy člověka“ „přineslo“ 3 frazeosémantické
skupiny a poslední pole - „Čas – doba – pojímání času“ - 2 frazeosémantické skupiny.
Frazémy jsme z hlediska ekvivalence klasifikovali jako úplné ekvivalenty s křestním
jménem biblické postavy, částečné ekvivalenty s křestním jménem biblické postavy,
frazeologické analogy s křestním jménem biblické postavy (nebo s jiným mytologickým
křestním jménem), specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy, specifické
184
ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy a tzv. překladové ekvivalenty (bez
křestního jména biblické postavy).
Z celkového počtu zkoumaných frazémů bylo dohledáno v ruštině 199 úplných a
částečných ekvivalentů, 24 specifických ruských frazémů s křestním jménem biblické
postavy, 35 frazeologických analogů a 96 překladových ekvivalentů.
V češtině bylo vyexcerpováno celkem 414 úplných a částečných ekvivalentů, 105
specifických českých frazémů s křestním jménem biblické postavy, 48 frazeologických
analogů a 42 překladových ekvivalentů.
Zkoumané frazeologické rusko-české komparace obsahují převážně expresivně
zabarvené frazeologické jednotky se zřetelem k vyjadřování záporných lidských vlastností,
jednání či důsledky špatného lidského chování (např. v souvislosti s pitím alkoholu či
obecně nestřídmým způsobem života).
Dominantním rysem biblických frazémů s křestními jmény je vysoká frekvence užití
mužských křestních jmen vyskytujících se v několika frazeosémantických polích a
frazeosémantických skupinách. V naší práci jsme podrobili zkoumání 74 biblických
křestních jmen, z toho jsme dohledali frazémy s biblickým křestním jménem u 61 mužů a
pouze u 13 žen. Z uvedeného vyplývá 82% zastoupení frazémů s mužským biblickým
křestním jménem a pouze 18% zastoupení ženských biblických křestních jmen.
Mezi nejčastější a nejfrekventovanější mužská jména ve frazémech zařadíme např.
prvního muže na Zemi Adama, svaté Petra a Pavla, „dlouhověkého“ Metuzaléma, praotce
Abraháma, zrádného Jidáše, bratrovraha Kaina či moudrého krále Šalamouna.
Jejich ženské protějšky jsme vyexcerpovali nejčastěji ve frazeosémantickém poli
„Duševní prožívání člověka“ – srov. např. „rezignující“ Lotovu ženu, prvorodičku Evu,
svůdnou Putifarku a Dalilu či proradnou Jezabel. Naopak mezi ženy poctivé a pokorné
patří v biblické frazeologii a idiomatice Panna Maria, pečlivá hospodyně Marta či Veronika
podávající Kristu roušku při jeho poslední cestě na Golgotu.
Ve frazeosémantickém poli „Duševní prožívání člověka“ bylo vyexcerpováno v ruštině
132 úplných a částečných ekvivalentů, 16 specifických ruských frazémů s křestním
jménem biblické postavy, 14 frazeologických analogů a 53 překladových ekvivalentů.
V češtině bylo v prvním frazeosémantickém poli dohledáno 311 úplných a částečných
ekvivalentů, 52 specifických českých frazémů s křestním jménem biblické postavy, 18
185
frazeologických analogů a 35 překladových ekvivalentů.
Toto frazeosémantické pole je kvantitativně největší. Duševní prožívání člověka a zvláště
vylíčení jeho záporných vlastností je dáno člověku odpradávna. V obrazném biblickém
jazyce se objevují osoby (známé i mezi širokou veřejností, což nám potvrdil dotazníkový
výzkum – srov. níže), které jsou spjaty se zápornými činy a prohřešky. Mezi nejznámější
záporné postavy, jejichž jednání se odrazilo i ve frazeologii obou slovanských jazyků patří
např. Jidáš, Kain, Herodes, Pontský Pilát či symbol ženského pokolení – prvorodička Eva.
Objevují se zde i méně známé biblické postavy, např. Gog (kníže ze země Magog), Chám
(syn Noemův), Jezabel (žena krále Izraele Achaba) či Levité (příslušníci kmene Levi).
„Narazíme“ zde i na další známé osoby Starého a Nového zákona. Často je v biblických
rčeních zobrazován první muž Adam nebo také moudrý, ale zároveň i vychytralý král
Šalamoun. Hlavně v českých frazémech se často objevují tvary spojené se jmény apoštolů
Petra a Pavla. Frazeologicky zajímavou a oblíbenou postavou mezi českými mluvčími je
Job a „jeho“ jobovka v ruské frazeologii se nevyskytující.
Nejvíce frazémů s křestním jménem bylo objeveno ve frazeosémantické skupině „zrada“,
ve které „dominují“ frazémy s postavou Jidáše (srov. variace Jidášův polibek - Иудин
поцелуй; Jidášův peníz - Иудины деньги) a Kaina (srov. např. Kainovo znamení - Каинова
печать). Kvantitativně a sémanticky zajímavá je i frazeosémantická skupina „moudrost –
vychytralost“ s variacemi tvarů se jménem krále Šalamouna (srov. být moudrý jako
Šalamoun - srov. české archaické variace frazému).
Frazeosémantické pole „Lidské společenství – rodina“ nám „nabízí“ v ruštině 17
úplných a částečných ekvivalentů, 2 specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické
postavy, 5 frazeologických analogů a 4 překladové ekvivalenty.
V češtině bylo dohledáno 26 úplných a částečných ekvivalentů, 6 specifických českých
frazémů s křestním jménem biblické postavy a 2 překladové ekvivalenty.
Jedná se o početně menší pole. Objevují se zde frazémy se jménem prvorodičů Adama a
Evy, ale také Krista, Davida, Cháma či praotce Abraháma. Srov. frazeosémantickou
skupinu „rodinný stav“ (frazémy s významem „být ženatý, oženit se“). V ruské frazeologii
se s křestním jménem Adam podobné frazémy neobjevují. V tomto poli, konkrétně ve
frazeosémantické skupině „lidský rod - lidé věřící (v Boha)“, se objevuje celkem 22
frazémů s křestním jménem ženské biblické postavy. Jedná se o výjimku mezi
186
frazeosémantickými poli a skupinami, ve všech ostatních převažují osoby mužského
pohlaví (srov. výše).
Třetí frazeosémantické pole „Zevnějšek člověka“ zastupuje celkem 34 ruských úplných
a částečných ekvivalentů, 5 specifických ruských frazémů s křestním jménem biblické
postavy, 15 frazeologických analogů a 33 překladových ekvivalentů.
Čeština předkládá 59 úplných a částečných ekvivalentů, 24 specifických českých frazémů
s křestním jménem biblické postavy, 28 frazeologických analogů a 5 překladových
ekvivalentů.
Jedná se o druhé nepočetnější frazeosémantické pole. Nalezneme zde mj. frazémy se
jménem Metuzalémovým (ve skupině „střední a vysoký věk“ – srov. např. variace старый
как Мафусаил - starý jako Metuzalém); specifické ruské tvary spojené se jménem proroka
Jareda (Аредовы веки a jiné četné varianty s tímto křestním jménem). V češtině jsme
v tomto poli dohledali také unikátní tvar abrahámoviny (ve významu „dožít se padesáti let
věku“), který se v ruštině vůbec neobjevuje.
Zajímavé jsou tvary frazeosémantické skupiny „nahota těla“ spojené se jménem Adama
a Evy (dodnes velmi produktivní). Srov. např. částečnou ekvivalenci u frazémů ходить в
костюме Адама и Евы - (být) v rouše Adamově (Evině). Frazeosémantická skupina „malý
– vysoký vzrůst“ je tvořena frazémy se jménem obra Goliáše a jeho údajně „slabého“
protivníka Davida (srov. бой Давида с Голиафом - (sou)boj Davida s Goliášem). Obě
postavy jsou zastoupeny i v další frazeosémantické skupině „fyzická síla člověka“.
Mezi nejkrásnější postavy Bible patří nepochybně Panna Maria, jejíž krása je jak fyzická,
tak i duševní. Jako plačící a domnělá hříšnice bývá vyobrazena Marie Magdaléna
(изображать из себя кающуюся Магдалину - plakat (brečet) jako Magdaléna).
S dlouhými vlasy, ve kterých má skrytu sílu, je spojen Samson a jako ochlupený (a
znetvořený) bratr Jákoba jeho dvojče Ezau (srov. známé (být) zarostlý jak Ezau).
V tomto frazeosémantickém poli objevíme i frazémy spojené se jménem boha dešťů a
podsvětí – Belzebuba. V ruštině jsme nalezli analogické tvary s jinými mytologickými
postavami – např. s čertem či se satanem; srov. (он) злой как черт (как сам сатана) dívat se (koukat se, tvářit se) jako (B)belzebub aj. Zajímavým tvarem ruské frazeologie je
Иосиф целомудренный (прекрасный) označující „krasavce, hezouna, fešáka“. Naopak
specifikem české frazeologie je tvar goliáška („silná žena“) či benjamínek („nejmladší člen
187
rodiny nebo společenské skupiny“).
Frazeosémantické pole „Konec lidského života“ tvoří 5 ruských úplných a částečných
ekvivalentů a 2 překladové ekvivalenty.
V češtině nalezneme 22 úplných a částečných ekvivalentů a 2 specifické české frazémy
s křestním jménem biblické postavy. Tomuto frazeosémantickému poli „dominují“ tvary se
jménem Abraháma ve frazeosémantické skupině „smrt“; srov. např. frazém Abrahamův
klín a dalších české varianty tohoto frazému (ve významu „umírat, zemřít“).
Frazeosémantické pole „Fyziologické stavy člověka“ uvádí v ruštině 1 částečný
ekvivalent a 3 překladové ekvivalenty.
V češtině byly dohledány 4 úplné a částečné ekvivalenty a 5 specifických českých
frazémů s křestním jménem biblické postavy.
Frazeosémantické pole „Fyziologické stavy člověka“ odráží lidské nedostatky, k nimž
zařadíme např. nestřídmost v jídle a pití, které „vyvrcholí“ fyziologickým procesem
zvracení. Takto v Bibli „proslul“ král David (srov. honit Davida - „prudce zvracet“) a také
(možná překvapivě) patriarcha Abraham (srov. volat Abraháma – „zvracet“). Oba tvary se
ovšem vyskytují pouze v české frazeologii. V ruštině se s nimi nesetkáme, uvádíme k nim
překladový ekvivalent поехать в Ригу („být na zvracení“). Tyto frazémy tematicky
doplňuje frazeosémantická skupina „nelibě vonět – zapáchat“ (srov. např. smrdět jako
Herodes; smrdí jako Lazar).
„Čas – doba – vnímání času“ tvoří šesté frazeosémantické pole s celkem 11 ruskými
úplnými a částečnými ekvivalenty, 2 frazeologickými analogy s křestním jménem biblické
postavy a 2 překladovými ekvivalenty.
V češtině bylo celkem dohledáno 8 úplných a částečných ekvivalentů, 1 specifický český
frazém s křestním jménem biblické postavy a 1 frazeologický analog.
V posledním frazeosémantickém poli početně „vítězí“ ruské frazémy s křestními jmény
nad jejich českými variantami. Nejčastěji jsou zde zastoupeny frazémy se jménem prvního
člověka na Zemi Adama vyjadřující „z hluboké minulosti, odedávna“; srov. начинать с
Адама - začínat od Adama aj.; podobně до Р(р)ождества Христова - před Kristem; tj.
„velmi dávno, neznámo kdy“.
Součástí disertační práce je také dotazníkový výzkum, který byl zpracován a
vyhodnocen na podzim roku 2010. Anketu jsme prováděli u studentů gymnázia, vysoké
188
školy a také u učitelů ruského a českého jazyka a literatury. Oslovili jsme také ruské
vysokoškolské studenty z Moskevské státní univerzity a studenty z univerzity z Nižního
Novgorodu.
Cílem dotazníkovému průzkumu bylo zjistit, zda studenti a učitelé znají a zda aktivně
v řeči používají frazeologické jednotky biblického původu s křestními jmény, používají-li
je správně, nedochází-li k sémantickým posunům v užívání frazémů či k jejich jinému
zkreslení. Největší neznalost biblických frazémů s křestními jmény projevili studenti
gymnázia. Větší znalost biblické frazeologie jsme zaznamenali u učitelů, ale také u ruských
studentů vysokých škol (v porovnání s jejich českými vrstevníky).
Dané rusko-české frazeologické komparace mohou účelně využít učitelé i studenti
rusistiky (popř. bohemistiky, ale také náboženství, historie nebo základů společenských
věd, případně i další zájemci z řad odborné veřejnosti) při objasňování národních reálií,
tradic a zvyklostí. Zkoumané komparace mohou ukázat částečnou míru podobnosti
kulturního pozadí frazémů, vyplývajícího ze společných slovanských kořenů a
internacionální povahy frazeologie evropských jazyků.
189
Резюме на русском языке
В данной диссертационной работе было проведено сравнительное исследование
963 фразеологических единиц, 354 из которых составили русские фразеологические
единицы и 609 – чешские фразеологические единицы. Материал состоит из 88%
имен
собственных
библейских
персонажей
(в
их
числе
несколько
имен
мифологических персонажей). Остальные 12% фразеологических единиц приводятся
без собственного имени библейского персонажа (с той же или подобной
семантикой).
В диссертационной работе были поставлены следующие задачи. Главной целью
нашего исследования было найти употребляемые формы и разные варианты русскочешских фразеологических сравнений с собственными именами библейских
персонажей (в исключительных случаях – с именами других мифологических
персонажей). В нашей работе могло быть приведено большее количество
фразеологических единиц, если бы мы выделили изучаемые фразеологические
единицы по морфологическому критерию. Этот список в работе не приводится; тем
не менее, мы рассматриваем морфологические варианты фразем как вариацию одной
фразеологической единицы.
Исследуемые
фразеологические
фразеосемантическим
полям,
сравнения
которые
были
далее
распределены
были
нами
разделены
по
на
фразеосемантические группы. Мы выделили всего 6 фразеосемантических полей, а
именно фразеосемантические поля: "Психическая жизнь человека", "Родственные
отношения и семья человека", "Внешний вид человека", "Конец человеческой
жизни", "Физиологическое состояние человека", "Время и восприятие времени".
Во фразеосемантическом поле "Психическая жизнь человека" было найдено всего
32 фразеосемантические группы. Во фразеосемантическом поле "Родственные
отношения и семья человека" – 3 группы. Следующее поле – "Внешний вид
человека" – разделено на 8 фразеосемантических групп. Фразеосемантическое поле
"Конец человеческой жизни" состоит лишь из 1 фразеосемантической группы.
Фразеосемантическое поле "Физиологическое состояние человека" "принесло" всего
190
3 фразеосемантические группы, а последнее поле – "Время и восприятие времени" –
2 группы.
Анализируемые фразеологизмы мы классифицировали по типу эквивалентности:
полные эквиваленты, содержащие библейское имя; частичные эквиваленты,
содержащие библейское имя; фразеологические аналоги, содержащие библейское
имя (или имя другого мифологического персонажа), специфические чешские
фразеологизмы с собственным именем библейского персонажа; специфические
русские
фразеологизмы
с
собственным
именем
библейского
персонажа
и
эквивалентный перевод (без имени собственного библейского персонажа).
Рассматриваемые
экспрессивно
русско-чешские
окрашенные
фразеологизмы
фразеологические
содержат,
единицы,
в
основном,
которые
выражают
отрицательные человеческие качества, поведение или последствия неправильного
поведения человека (например, в связи с алкоголем или неправильным образом
жизни в целом).
Доминантой библейских фразеологизмов с именами собственными является
высокая частота использования мужских имен во всех фразеосемантических полях.
В данной диссертационной работе было проанализировано всего 74 библейских
имени (61 мужское имя и 13 женских имен). Отсюда вытекает, что 82% – это
фраземы с библейским именем собственным мужского пола и только 18% – фраземы
с библейским именем собственным женского пола.
Среди употребляемых мужских собственных имен библейских персонажей
большой популярностью пользуются фразеологизмы с компонентом имени первого
человека на земле – Адама, а кроме этого – святых Петра и Павла, долговечного
Мафусаила, праотца Авраама, предателя Иуды, братоубийца Каина и мудрого царя
Соломона.
Фразеологизмы с компонентом женского имени собственного были найдены, в
основном, во фразеосемантическом поле "Психическая жизнь человека": ср.,
например, Лотову жену, первородящую женщину на Земле – Еву, соблазнительную
жену Пентефия или вероломную Иезавель. С другой стороны, в библейской
фразеологии, конечно, существуют женщины честные и скромные: главным образом,
191
мать Христа – Девa Мария, заботливая хозяйка Марта и, к примеру, Вероника,
которая подала Христу флер на его последнем пути на Голгофу.
В русском языке было выявлено всего 199 полных и частичных эквивалентов, 24
специфических русских фразеологизмов с собственным именем библейского
персонажа, 35 фразеологических аналогов и 96 эквивалентных переводов.
В чешском языке было найдено всего 414 полных и частичных эквивалентов, 105
специфических чешских фразеологизмов с собственным именем библейского
персонажа, 48 фразеологических аналогов и 42 эквивалентных перевода.
Наиболее продуктивным стало первое фразеосемантическое поле – "Психическая
жизнь человека". В этом поле нами было обнаружено всего 132 русских полных и
частичных эквивалента, 16 специфических русских фразеологизмов с собственным
именем библейского персонажа, 14 фразеологических аналогов и 53 эквивалентных
перевода.
В чешском языке в этом поле было найдено всего 311 полных и частичных
эквивалентов, 52 специфических чешских фразеологизма с собственным именем
библейского персонажа, 18 фразеологических аналогов и 35 эквивалентных
переводов.
Душевная жизнь человекаи особенно изображение отрицательных человеческих
черт известны человеку уже с незапамятных времен. В образном языке появляются
библейские персонажи (известные также среди современного общества), которые
связаны с отрицательными поступками, отразившимися и во фразеологии обоих
славянских языков (таковы, например, Каин, Ирод, Пилат, Иуда).
Большинство фразеологизмов с собственным именем библейского персонажа было
обнаружено во фразеосемантической группе "предательство", в которой доминируют
фраземы с фигурой Иуды (см. поцелуй Иуды - Иудин поцелуй; Иудины деньги) и
Каина (см., например, Каинова печать). С количественной и семантической точки
зрения интересной также является фразеосемантическая группа "мудрость хитрость" с фраземами царя Соломона; ср. být moudrý (chytrý) jako Šala(o)moun букв. „быть мудрым (умным), как царь Соломон“.
В диссертацию включена анкета, которая была подготовлена осенью 2010-го года.
Мы провели опрос среди учащихся средней школы (студенты гимназии) и их
192
преподавателей. Мы также обратились к русским студентам Московского
государственного университета и к студентам из университета Нижнего Новгорода.
Целью
опроса
было
определить,
знают
ли
студенты
и
преподаватели
фразеологические единицы библейского происхождения с именами собственными
библейских персонажей и активно ли используют их в речи. Наихудшее знание
библейских фразеологизмов
(и употребление их в речи) продемонстрировали
студенты средней школы. Студенты русских университетов знали намного больше,
чем их чешские коллеги. Преподаватели демонстрировали солидные знания
библейской фразеологии.
Изучаемые русско-чешские библейские фразеологизмы с именами собственными
библейских персонажей могут эффективно использовать преподаватели и студентырусисты, богемисты или вообще слависты, а также все те, кто интересуется духовной
культурой, историей, обществоведением.
Анализируемые фразеологические единицы могут показать частичную степень
сходства культурного фона фразем, возникающую в связи с общими славянскими
корнями и интернациональным характером фразеологии европейских языков.
193
Resume in English
In my dissertation thesis I subjected to a comparative analysis 963 phraseological units
out of which 354 was Russian and 609 Czech phraseological units. 88% of excerpted
language material comprises of the first names of biblical characters (including several first
names from ancient or Slavic mythology). The remaining 12% of phraseological units are
without a biblical first name (with identical or similar semantics).
The objectives of my research were phraseological units of a biblical origin (so called
“biblizmy”) part of which was the first name of a biblical character (or rarely other
mythological characters with the first name).
Number of phrasems could have been quantitatively much higher if the given
phraseological units were divided according to a morphological criterion. However, we do
not give a list of them as we consider morphological variants of phrasems a further variant
of one phraseme.
Comparisons were divided according to a common seme. Phraseological units were
divided into phrase-semantic fields which are further subdivided into phrase-semantic
groups. We have allocated 6 phrase-semantic fields in total, namely: “Mental experience of
a man”, “Human community - family”, “Appearance of a man”, “End of a human life”,
“Physiological states of a human”, “Time-period-time perception”.
In the phrase-semantic field of “Mental experience of a man” we collected 32 phrasesemantic groups, in the phrase-semantic field of “Human community - family” there were 3
phrase-semantic groups. In the phrase-semantic field “Appearance of a man” there were
found 8 phrase-semantic groups. In the phrase-semantic field “End of a human life” there
was only one phrase-semantic group (that field was the least productive). Phrase-semantic
field “Physiological states of a human” gave 3 phrase-semantic groups and the last field
“Time-period-time perception” brought 2 phrase-semantic groups.
I classified phrasems in terms of the equivalence as complete equivalents with the first
name of a biblical character, partial equivalents with the first name of a biblical character,
phraseological analogues with the first name of a biblical character (or with other
mythological first name), specific Czech phrasems with the first name of a biblical
194
character, specific Russian phrasems with the first name of a biblical character and so
called translation equivalents (without the first name of a biblical character).
Out of the total surveyed phrasems 197 Russian complete and partial equivalents, 24
Russian specific phrasems with the first name of a biblical character, 35 phraseological
analogues and 96 translation equivalents were found.
In the Czech language there were excerpted in total 414 complete and partial equivalents,
105 specific Czech phrasems with the first name of a biblical character, 48 phraseological
analogues and 42 translation equivalents.
Researched phraseological Russian-Czech comparison contains mostly expressively
coloured phraseology units with regard to the expression of negative human characteristics,
actions or consequences of a bad human behaviour (e. g. in relation to the alcohol drinking
or generally inordinate way of life).
A dominant feature of biblical phrasems with the first names is a high frequency of use of
the male first names occurring in several phrase-semantic fields and phrase-semantic
groups. In my thesis, I analysed 74 biblical first names out of which we traced phrasems
with the biblical first name of 61 men and only 13 women. It therefore follows that 82% of
representation are phrasems with the male biblical first name and only 18% of
representation are female biblical first names.
Among the most common and the most frequent male names I include e. g. the first man
of the Earth Adam, Saint Peter and Paul, the “longliver” Methuselah, the forefather
Abraham, the treacherous Judas, the fratricide Cain or the wise king Solomon.
I collected their female counterparts most often in the phrase-semantic field “Mental
experience of a man” - e. g. “resigned” Lot’s wife, the primipara Eve, seductive Putifarka
and Delilah or treacherous Jezebel. On the contrary, among women honest and humble are
included in the biblical phraseology and idioms Virgin Maria, careful housekeeper Martha
or Veronica who handed Jesus Christ a veil on his last journey to Golgotha.
In the phrase-semantic field “Mental experience of a man” there were collected 132
Russian complete phrasems and partial equivalents, 16 specific Russian phrasems with the
first name of a biblical character, 14 phraseological analogues and 53 translation
equivalents.
195
In the Czech language in the first phrase-semantic field there were found 311 total and
partial equivalents, 52 specific Czech phrasems with the first names of a biblical character,
18 phraseological analogues and 35 translation equivalents.
This phrase-semantic field is quantitatively the largest. The mental experience of a man
and especially the description of their negative characteristics are given to a man since
immemorial. In the figurative biblical language there are persons (also known among the
general public that was confirmed by a survey research - see below) which are associated
with negative deeds and misdeeds. Among the most famous villains whose actions were
reflected in the phraseology of both Slavic languages include e. g. Judas, Cain, Herod,
Pontius Pilate or a symbol of a womankind - Eva primipara. There are also less known
biblical characters e. g. Gog (the prince of the land Magog), Ham (the son of Noah),
Jezebel (the wife of Achab, the king of Israel) or Levites (members of the tribe of Levi).
There are also met other famous persons of the Old and the New Testaments. In the
biblical sayings there is often depicted the first man Adam or also wise but at the same time
cunning king Solomon. Especially in the Czech phrasems there often appear forms
associated with names of the Apostles Peter and Paul. Idiomatically interesting and
favourite person among the Czech native speakers is Job and “his jobovka” is in the
Russian phraseology absent.
Most phrasems with the first name were discovered in the phrase-semantic group
“treason” in which “dominate” phrasems with the character of Judas (e. g. variations
Jidášův polibek - Иудин поцелуй; Jidášův peníz - Иудины деньги) and Cain (e. g.
Kainovo znamení - Каинова печать). Quantitatively and semantically interesting is also a
phrase-semantic group “wisdom-cunning” with the variations of forms with the name of
the king Solomon (e. g. být moudrý - (chytrý) jako Šalamoun - e. g. the Czech archaic
variation of the phrasem).
Part of the thesis is also a questionnaire research which was elaborated and evaluated in
the autumn 2010. The questionnaire research was conducted among students of a grammar
school, university and also teachers of Russian and Czech language and literature. We also
approached Russian university students from the Moscow State University and students
from the University of Nizhny Novgorod.
196
The aim of the questionnaire research was to find out whether the students and teachers
know and actively use phraseology units of the biblical origin with the first names, whether
they use them correctly, whether there are no semantic shifts in the use of phrasems or
whether there is other distortion. The biggest unfamiliarity with the biblical phrasems with
the first names was shown by students of the grammar school. Greater knowledge of the
biblical phraseology was seen in the sample of teachers but also the Russian students of
universities (in comparison with their Czech peers).
The Russian-Czech phraseologic comparisons can be effectively used by teachers and
students of Russian studies (or Czech studies, but also religion, history, social science, or
other interested experts) in explanation of the national reality, traditions and customs.
Researched comparison may show a partial degree of similarity of cultural background of
phrasems resulting from the common Slavic roots and internationalist nature of the
phraseology of European languages.
197
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Slovníky, encyklopedie, monografie
AICHELE, D. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Praha:
Knižní klub, 2007. ISBN 80-242-1762-8.
BALABÁN, M. Jímavé portréty biblických žen: Milovnice, trpitelky, bojovnice i kněžky
moci. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-122-6.
BAUEROVÁ, A. Tisíc jmen v kalendáři. Praha: Šulc a spol., 1992. ISBN 80-901204-3-1.
BIBLE. Písmo svaté Starého a Nového zákona včetně deuterokanonických knih. Podle
ekumenického vydání z roku 1985. Praha: Česká biblická společnost, Zvon, 1991. ISBN 807113-009-5.
BERNARD, J. - FRÝDLOVÁ, P. Malý labyrint filmu. 1.vyd. Praha: Albatros, 1988.
ČEJKA, M. Česká lexikologie a lexikografie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická
fakulta, 1992. ISBN 80- 210-0393-6.
ČELAKOVSKÝ, F. L. Mudrosloví národu slovanského v příslovích: Připojena jest sbírka
prostonárodních českých pořekadel. Praha: Vyšehrad, 1949.
ČERMÁK, F. Manuál lexikografie. Jinočany: H & H, 1995. ISBN 80-85787-23-7.
ČERMÁK, F. - HRONEK, J. (et al.). Slovník české frazeologie a idiomatiky: Výrazy
slovesné A-P. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0347-9 (1.díl).
ČERMÁK, F. - HRONEK, J. (et al.). Slovník české frazeologie a idiomatiky: Výrazy
slovesné R-Ž. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0428 – 9 (2.díl).
ČORNEJ, P. Panovníci českých zemí. Havlíčkův Brod: Fragment, 1992. ISBN 80-9010705-2.
DOSTÁL, J. Nová květena ČSSR 1. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0095-X.
DOUGLAS, J. D. (ed.). Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 2009. ISBN 978-807255-193-4.
DUBROVIN, M. I. - PAROLKOVÁ, O. Ruské frazeologizmy názorně - Русские
фразеологизмы в картинках. Moskva: Ruský jazyk, 1981.
EISNER, P. Čeština poklepem a poslechem. Praha: Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka,
198
1996. ISBN 80-901544-9-2.
FIALOVÁ, J. Česká kuchařka. Praha: Merkur, 1983.
FILIPEC, J. - ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
FLAJŠHANS, V. Česká přísloví. Sbírka přísloví, průpovědí a pořekadel lidu českého
v Čechách, na Moravě a v Slezsku. Díl I. Přísloví staročeská. První polovice A-N. Praha:
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Nakladatelství F.
Šimáčka v Praze, 1911.
FȔRST, M. Psychologie: Včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc:
Votobia, 1997. ISBN 80-7198.199-0.
GARNWEIDNER, E. Houby: Kapesní atlas: praktická příručka k poznávání a určování
hub ve střední Evropě. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-923-8.
GRENAROVÁ, R. Jednoduché ustálené komparace s antroponymy a spojkou jako-kak v
češtině a ruštině. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-2110-537-3.
HABOVŠTIAKOVÁ, K. - KROŠLÁKOVÁ, E. Človek v zrkadle frazeológie. Bratislava:
Vydavatel’stvo Tatran, 1990. ISBN 80-222-0146-4.
HABOVŠTIAKOVÁ, K. - KROŠLÁKOVÁ, E. Frazeologický slovník. Človek a príroda
vo frazeologii. Bratislava: Veda, 1996. ISBN 80-224-0477-2.
HAUSENBLAS, K. - KUCHAŘ, J. (et al.) Čeština za školou. Praha: Panorama, 1979.
HEJNÝ, S. - SLAVÍK, V. (ed.). Květena České republiky. Praha: Academia, 1992. ISBN
80-200-0256-1.
HILLIER, M. - HILTON, C. Sušené květiny: Sběr, sušení, aranžování. Bratislava: Gemini,
1992. ISBN 80-85265-57-5.
HELLER, J. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion – Vyšehrad:
Centrum biblických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, 2003. ISBN
80-7172-865-9 (Advent-Orion); ISBN 80-7021-725-1 (Vyšehrad).
JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.
JÍLEK, F. Vtipná čeština. Praha: Mladá fronta, 1967.
JIRÁSEK, A. Staré pověsti české. Praha: SPN, 1989. ISBN 80-04-24557-9.
JOHANNSEN, R. H. Slavné obrazy: 50 nejvýznamnějších maleb dějin umění. Praha:
Nakladatelství Slovart, 2004. ISBN 80-7209-639-7.
KNAPPOVÁ, M. Jak se bude jmenovat? Praha: Academia, 1978.
199
KOČKA, M. Okřídlená slova. Štíty: Veduta, 1994. ISBN 80-901592-1-4.
KOLEKTIV AUTORŮ. Čeština všední i nevšední. Praha: Academia, 1972.
KOLEKTIV AUTORŮ. Překládání a čeština. Praha: H&H, 1994. ISBN 80-85787-14-8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 1995. ISBN 807106-134-4.
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky: Přirovnání. Praha:
Academia, 1983.
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky: Výrazy neslovesné. Praha:
Academia, 1988.
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Praha: EWA Edition,
1993. ISBN 80-85764-02-4.
KOLEKTIV AUTORŮ. Štúdie z porovnávacej gramatiky a lexikologie. Bratislava: Veda Vydavatel’stvo Slovenskej akademie ved, 1974.
KOLEKTIV AUTORŮ. Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Praha: Avicenum, 1978.
KOLEKTIV AUTORŮ. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava:
Príroda, 1993. ISBN 80-07-00595-1.
KOLEKTIV AUTORŮ. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Praha: Diderot, 1999.
ISBN 80-902555-2-3 (soubor).
KONZBUL, P. Puzzle: Kázání a zamyšlení v liturgickém roce A. Brno: Cesta, 2010. ISBN
978-80-7295-126-0.
KOVÁŘOVÁ, S. Proč se říká? Olomouc: Alda, 1994. ISBN 80-85600-31-5.
KRÁLÍK, J. A KOL. Každý den s češtinou: Zajímavosti a zvláštnosti 121 kapitol o češtině.
Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-884-6.
KRÁTKÝ, J. Jádro pudla. Malá encyklopedie nejfrekventovanějších rčení, přísloví a
sentencí. Mladá Boleslav: Šebek a Pospíšil, 1991. ISBN 80-85210-17-7.
KROŠLÁKOVÁ, E. Kapitoly z frazeológie a veľkomoravskej problematiky. Nitra:
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2003. ISBN 80-8050-652-3.
KULKA, J. Psychologie umění. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2329-7.
KYAS, V. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997.
ISBN 80-702-11059-9.
MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,
200
1997. ISBN 80-7106-242-1.
MARTINKOVÁ, M. Rusko-český frazeologický slovník. Praha: SPN, 1953.
MIKO, F. Frazeológia v škole. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatel’stvo, 1989.
MLACEK, J. - ĎURČO, P. Frazeologická terminológia. Bratislava: Stimul, 1995. ISBN
80-85697-19-X.
MOKIJENKO, V. M. – WURM, A. Rusko-český frazeologický slovník. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 1995. ISBN 80-244-0406-9.
MRHAČOVÁ, E. Názvy částí lidského těla v české frazeologii a idiomatice (Tematický
frazeologický slovník II). Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2000.
ISBN 80-7042-570-9.
MUSSET, J. Kniha o Bibli: Starý zákon. Praha: Albatros, 1992. ISBN 80-00-00244-2.
NĚMEC, I. - HORÁLEK, J. Dědictví řeči. Praha: Panorama, 1986.
NETTELHORST, R. P. Sto postav z Bible: Příběhy ze Starého a Nového zákona.
Bratislava: Slovart, 2008. ISBN 970-80-7391-153-9.
NYTROVÁ, O. - BALABÁN, M. Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20.
století. Praha: Oikoymenh, 1997. ISBN 80-86005-41-0.
ORŁOŚ, T. Z. - HORNIK, J. Czesko-polski słownik skrzydlatych słów. Kraków:
Universitas, 1996. ISBN 83-7052-373-0.
OUŘEDNÍK, P. Aniž jest co nového pod sluncem. Praha: Mladá fronta, 1997. ISBN 80204-0469-4.
OUŘEDNÍK, P. Šmírbuch jazyka českého: Slovník nekonvenční češtiny. Praha: Ivo
Železný, 1992. ISBN 80-7116-007-5.
PAVLÍK, J. Rusko-český frazeologický slovník z oboru historie. Praha: SPN, 1957.
PETRUSEK, M. (et al.). Velký sociologický slovník. II. svazek, P-Ž. Praha: Karolinum,
1996. ISBN 80-7184-310-5.
PLESKALOVÁ, J. (et al.). Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha:
Academia, 2007. ISBN 80-200-1523-5.
PLESKALOVÁ, J. Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, Filozofická fakulta, 1998. ISBN 80-210-1878-X.
POLÍVKOVÁ, A. Naše místní jména a jak jich užívat. Praha: Academia, 1985.
POKORNÝ, J. Zakopaný pes, aneb o tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména,
201
rčení, úsloví, pořekadla a přísloví. Praha: Albatros, 1976.
RETTIGOVÁ, M. D. Domácí kuchařka. Praha: 1986.
ROHWER, J. G. Tropické rostliny. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1652-3.
RYSTONOVÁ, I. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich
produktů. Praha: Academia, 2007. ISBN 80-200-1332-3.
SEKANINOVÁ, E. Dvojjazyčná lexikografia v teórii a praxi. Bratislava: Veda, 1993.
ISBN 80-224-0373-3.
SPALOVÁ, O. Co to je, když se řekne… Praha: Svoboda, 1968.
SPALOVÁ, O. Co to je, když se řekne… Praha: Svoboda, 1969.
STĚPANOVA, L. I. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0795-7.
STĚPANOVA, L. I. Historie a etymologie českých rčení. Praha: Karolinum, 1998. ISBN
80-7184-66-4.
STĚPANOVA, L. I. - VYCHODILOVÁ, Z. Reálie ruské pravoslavné církve. Реалии
русской православной церкви. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN
80-244-0658-6.
STĚPANOVA, L. I. Rusko-český frazeologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci, 2007. ISBN 80-244-1750-9.
STĚPANOVA, L. I. - MOKIJENKO, V. M. Ruská frazeologie pro Čechy. Русская
фразеология для чехов. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta,
2008. ISBN 80-244-1916-9.
ŠROUFKOVÁ, M. - VENCOVSKÁ, M. - PLESKÝ, R. Rusko-český slovník – Česko-ruský
slovník - Русско-чешский словарь - Чешско-русский словарь. Praha: Leda, 2002. ISBN
80-85927-41-1.
TALICKAJA, Je. Ruský jazyk: Lexikologie. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická
fakulta, 1998. ISBN 80-210-1724-4.
VÁŇA, Z. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-1876.
VAVŘINOVÁ, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-85983-81-8.
VAVŘINOVÁ, V. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-292-9.
WALTER, H. – MOKIENKO, V. M. – BALÁKOVÁ, D. Die slawische Phraseologie und
202
die Bibel - Славянская фразеология и Библия – Slovanská frazeológia a Biblia.
Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald, 2013. ISBN 978-3-86006-385-9.
ŽÁČEK, Z. Vůně koření. Praha: Merkur, 1981.
АШУКИН, Н. С. - БУЛАТОВ, М. А - ВАРТАНЬАН, Е. А. Крылатые слова. Москва:
Детская литература, 1979.
АШУКИН, Н. С – АШУКИН, М. Г. Крылатые слова. Литературные цитаты.
Москва: Художественная литература, 1966.
БЕЛЕНЬКИЙ, М. С. О мифологии и философии Библии. Москва: Наука, 1977.
БЕРКОВ, В. П. - МОКИЕНКО, В. М. - СУЛЕЖКОВА, С. Г. Большой словарь
крылатых слов русского языка. Москва: Русские словари, Астрель, 2000. ISBN 5-27101005-8.
БИРИХ, А. К. -
МОКИЕНКО, В. М. – СТЕПАНОВА, Л. И. Словарь русской
фразеологии: Историко-этимологический справочник. Санкт-Петербург: Фолиопресс, 1998. ISBN 5-288-02132-5.
ВЕРЕЩАГИН, Е. М. - КОСТОМАРОВ, В. Т. Лингво-страноведеческая теория
слова. Москва: Русский язык, 1980.
ГАНЖИНА, И. М. Словарь современных русских фамилий: Более 8000. Москва:
Астрель, 2001. ISBN 5-271-00127-X.
ДАЛЬ, В. И. Пословицы русского народа в двух томах. Том второй.Москва:
Художественная литература, 1989. ISBN 5-280-00898-2.
ДАЛЬ, В. И. Пословицы русского народа: Сборник В. Даля в трех томах. Том
первый, том второй, том третий. Москва: Русская книга, 2005. ISBN 5-268-00578-2 общ.
ДАЛЬ, В. И. Толковый словарь русского языка: современное написание.Москва:
Астрель, 2008. ISBN 978-5-271-15087-6.
ДОРОФЕЙ - архиепископ Пражский. Путеводитель по Библии: Руководство для
священнослужителей. Прага, 1994.
ФЕДОРОВ, А. И. Фразеологический словарь русского литературного языка, Москва:
Астрель, 2001.
ФОМИНА, Н. Д. Фразеология современного русского языка. Москва: Издательство
Университета Дружбы народов, 1985.
203
ЖУКОВ, В. П. Словарь фразеологических синонимов русского языка: Около 730
синонимических рядов.Москва: Русский язык, 1987.
КОЛЕСНИКОВ,
Н.
П.
Толковый
словарь
названий
женщин:
Более
7000
единиц.Москва: Астрель, 2002. ISBN 5-271-04498-X.
КОЧЕДЫКОВ, Л. Г. Краткий словарь библейских фразеологизмов. Самара: Бахрах,
2006. ISBN 5-94648-044-8.
КУБЛИЦКАЯ, И. Имена и фамилии: Происхождение и значение. Санкт-Петербург:
Питер, 2009. ISBN 978-5-388-00308-9.
КУПРИЯНОВ, В. В. - ШУЛЬЦ, Ю. Ф. (состав.). Мудрость здоровой жизни:
Афоризмы, пословицы, поговорки. Москва: Медицина, 1986.
ЛЕБЕДЕВА Л. А. Устойчивые сравнения русского языка: Краткий тематический
словарь. Краснодар: Кубанский государственный университет, 2003. ISBN 5-82090279-3.
МЕЛЕРОВИЧ, А. М. - МОКИЕНКО, В. М. Фразеологизмы в русской речи.Москва:
Русские словари, 1997. ISBN 5-89216-014-9.
МОКИЕНКО, В. М. В глуб поговорки. Москва: Просвещение, 1975.
МОКИЕНКО, В. М. Загадки русской фразеологии. Москва: Высшая школа, 1990.
ISBN 5-06-000182-2.
МОКИЕНКО, В. М. Русская фразеология для чехов. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci, 2002. ISBN 80-706-7505-5.
МОКИЕНКО, В. М. - СТЕПАНОВА, Л. И. - МАЛИНСКИ, Т. Русская фразеология
для чехов. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-505-5.
МОЛОТКОВ, А. И. Фразеологический словарь русского языка. Москва: Советская
энциклопедия, 1967.
ОВСЯННИКОВ, Ю. Ф. Золотые россыпи русского разговора: Пословицы, поговорки,
фразеологизмы,
меткие
выражения.Ставрополь:
Ставропольское
книжное
издательство, 1998. ISBN 5-7644-0903-9.
ПОПОВ Р. Н. Фразеологизмы современного русского языка с архаичными
значениями слов. Москва: Высшая школа, 1976.
РЯБОВА, Т. Б. Женщина в истории западноевропейского средневековья. Иваново:
Издательский центр Юнона. 1999. ISBN 5-89729-013-X.
204
РЯБОМЛЫК,
Н.
Т.
(состав.)
Словарь
славянской
мифологии.
Москва:
Центрполиграф, 2009. ISBN 978-5-9524-4031-9.
САЯХОВА, Л. Г. - ХАСАНОВА, Д. М. - МОРКОВИН, В. В. Тематический словарь
русского языка: Около 25 000 лексических единиц сгруппированных по темам.
Москва: Русский язык, 2000. ISBN 5-200-01099-3.
СОЛГАНИК, Г. Я. Толковый словарь языка газеты, радио, телевидения: Около 6000
слов и выражений.Москва: Издательство Астрель, 2002. ISBN 5-271-03613-8.
СТЕПАНОВА, Л. И. Очерки по истории чешской фразеологии. Санкт-Петербург:
Издательство Санкт-Петербургского университета, 2003. ISBN 5-288-03044-8.
СТЕПАНОВА, М. И. Фразеологический словарь русского языка. Москва: Виктория
плюс, 2008. ISBN 978-5-89173-971-0.
СУПЕРАНСКАЯ, А. В. - СУСЛОВА, А. В. О русских фамилиях. Санкт-Петербург:
Азбука-классика, 2008. ISBN 978-5352-02252-8.
СУСЛОВА, А. В. О русских именах. Ленинград: Лениздат, 1991. ISBN 5-289-00807-1.
СУПЕРАНСКАЯ,
А.
В.
(отв.
ред.).
Справочник
личных
имен
народов
РСФСР.Москва: Русский язык, 1987.
ХРЯЧКОВА, Л. А. Особенности функционирования библеизмов в художественном
наследии М. А. Булгакова. Воронеж: ВТТА, 2007. ISBN 5-89448-469-3.
ШАНСКИЙ, Н. М. Фразеология современного русского языка. Москва: Высшая
школа, 1969.
ШАНСКИЙ, Н. М. Лингвистические детективы. Москва: Дрофа, 2006. ISBN 5-53800791-1.
ШАНСКИЙ, Н. М. Лексикология современного русского языка.Москва: Издательство
ЛКИ, 2007. ISBN 5-382-00221-7.
ШАНСКИЙ, Н. М. Опыт этимологического словаря русской фразеологии. Москва:
Русский язык, 1987.
ШАНСКИЙ, Н. М. 700 фразеологических оборотов русского языка (для говорящих
на чешском языке). Москва: Русский язык, 1979.
ШАРАПОВА, Н. С. Краткая энциклопедия славянской мифологии: Около 1000
статей. Москва: Издательство Астрель, 2003. ISBN 5-271-02786-4.
ТЕЛИЯ, В. Н. Большой фразеологический словарь русского языка: Значение,
205
употребление, культурологический комментарий. Москва: Аст-пресс, 2006. ISBN 5462-00508-3.
ЯРАНЦЕВ, Р. И. Словарь-справочник по русской фразеологии. Москва: Русский
язык, 1981.
ЖУКОВ, В. П. - СИДОРЕНКО, М. И. - ШКЛЯРОВ, В. Т. Словарь фразеологических
синонимов русского языка: Около 730 синонимических рядов.Москва: Русский язык,
1987.
Internetové zdroje
ABC SLOVNÍK ČESKÝCH SYNONYM – on-line hledání [online]. [cit. 2012-11-05].
Dostupné z: www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/kakabus
ABECEDA ZAHRADY. Zahrada, rostliny, pěstování [online]. [cit. 2012-10-15].
Dostupné z: www.abecedazahrady.cz/Pripravte-balkony-na-start/sr-1-a-1552/default.aspx
AMULETY, TALISMANY, SYMBOLY [online]. [cit. 2013-25-03]. Dostupné z:
www.amulety.cz/amulety/eshop/1-1-AMULETY-TALISMANY-SYMBOLY/0/5/41-PecetSalamounova
BIBLE TV. Duševní a duchovní rozvoj [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné z:
www.bibletv.cz/bible-a-prakticke-radydusevni-a-duchovni-rozvoj
BIBLE
TV.
Nesmrtelnost
v Kristu
[online].
[cit.
2013-04-01].
Dostupné
z:www.bibletv.cz/evangelium-pro-dnesek/17-lekce-nesmrtelnost-v-kristu
BRITSKÉ LISTY - Deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. Koloc, T.
Beslan,
Beroun,
Berkeley.
cz
[online].
[cit.
2012-03-11].
Dostupné
z:
www.blisty.cz/art/20277.html
ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST. Bible on-line český ekumenický překlad. Genesis 4
[online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z:
www.biblenet.cz/app/bible/Gen/chapter/4;jsessionid=xp8skbrk2
CESKE-TRADICE.CZ. České tradice z dob dávných i našich [online]. [cit. 2010-19-10].
Dostupné
z:
www.ceske-tradice.cz/cz/k2,32,151-sv-m-magdalena/c175-sv-marie-
magdalena/
ČESKO-NĚMECKÝ SLOVNÍK FR. ŠT. KOTTA. Smrděti [online]. [cit. 2013-04-10].
206
Dostupné z: kott.ujc.cas.cz/index.php
ČESKÝ ROZHLAS. Novotný, M. Limb [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z:
www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/63790?hodnoceni=3/
ČESKÝ ROZHLAS. Novotný, M. Jobovka [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/70901
ČESKÝ ZÁPAS. Týdeník československé církve husitské. Kubáčová, J. David a Jónatan
[online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: www.ccsh.cz/dokumenty/380-cz39web.pdf
FARNÍ SBOR ČCE U SALVATÓRA. Balabán, M. 2 K 6,1-10 [online]. [cit. 2013-03-11].
Dostupné z: www.salvatorske.info/index.php?act=kazani&id=83
KATOLICKÝ TÝDENÍK. Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? [online]. [cit. 2013-0222]. Dostupné z: www.katyd.cz/clanky/saule-saule-proc-me-pronasledujes.html
MALÝ KURZ BIBLE – Biblické pojetí zdraví. Spojené nádoby [online]. [cit. 2013-04-01].
Dostupné z: www.bibleazdravi.net/pp.zivotosprava.html
MLACEK, J. - ĎURČO, P. Frazeologická terminológia [online]. [cit. 2012-11-25].
Dostupné z: www.juls.savba.sk/ediela/frazeologicka_terminologia/
MÝTY A SKUTEČNOST. Hebrejská Bible. Mojžíš [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné
z: myty.info/view.php?cisloclanku=2003060001
NAŠE ŘEČ. Bozděchová, I. Dvě práce z frazeologické dílny ruských bohemistů [online].
[cit. 2013-03-21]. Dostupné z: nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7596
IENCYKLOPEDIE - náboženství, filozofie, humanitní obory. Eliáš [online]. [cit. 2012-1015]. Dostupné z: www.iencyklopedie.cz/elias/
INTERNETOVÉ STRÁNKY O RYBAŘENÍ. Petrův zdar [online]. [cit. 2012-10-15].
Dostupné z: www.petruvzdar.estranky.cz/
NOVINKY.CZ Kováč, P. Vyšla kniha o proměnách historické podoby Krista [online]. [cit.
2012-03-11]. Dostupné z: www.novinky.cz/kultura/156477-vysla-kniha-o-promenachhistoricke-podoby-jezise-krista.html
MÝTY A SKUTEČNOST. Starověké mýty a starověká náboženství. Autenticita biblických
textů
I.
Rozdíly
v překladech
[online].
[cit.
2012-10-15].
Dostupné
z:
www.myty.info/view.php?nazevclanku=autenticita-bible-i-rozdily-v
prekladech&cisloclanku=2002090001
OFICIÁLNÍ STRÁNKY DĚKANÁTU JESENÍK. Petr a Pavel [online]. [cit. 2012-10-15].
207
Dostupné z: www.ruzenec.cz/Modlitby/Svati/svaticerven/petr_a_pavel.htm
RADIO PRAHA - Zprávy z České republiky [online]. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z:
www.archiv.radio.cz/vanoce/koledy.html
STARÝ KŘESŤAN.CZ. Bohdálek, R. Bláznovství jménem Vánoce [online]. [cit. 2012-0311]. Dostupné z: www.krestan.cz/portal/portal.php?sc=read_art&id=251/
MUNI.CZ. Grenarová, R. Významné historické osobnosti v českých a ruských
jednoduchých
přirovnáních
[online].
[cit.
Dostupné
2012-18-11].
z:
http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=140
WEBOVÁ UČEBNICE REÁLIE RUSKA [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z:
www.ruskerealie.zcu.cz/images/PETRUSKA.jpg
БИБЛИЯ-ЦЕНТР. Краткий словарь библейских фразеологизмов Л.Г. Кочедыков, Л.В.
Жильцова [online]. [cit. 2013-02-22]. www.bible-center.ru/dict/phrases/000
БИБЛИЯ. Ответы на вопросы - Твоя Библия. Библия, Евангелие, поиск по Библии.
Бытие, глава 39 [online]. [cit. 2012-10-15]. www.bible.com.ua/bible/r/1/39
БОЛЬШОЙ
ТОЛКОВО-ФРАЗЕОЛОГИЧЕСКИЙ
СЛОВАРЬ
МИХЕЛЬСОНА.
Помяни, господи, царя давида и всю кротость его [online]. [cit. 2013-03-11]. encdic.com/michelson/Pomjani-gospodi-carja-davida-i-vsju-krotost-ego-8136/
БОЛЬШОЙ
счастлив,
ТОЛКОВО-ФРАЗЕОЛОГИЧЕСКИЙ
как
Енох
СЛОВАРЬ
[online].
МИХЕЛЬСОНА.
[cit.
2013-03-11].
dic.academic.ru/dic.nsf/michelson_new/10430/счастлив
ГАЗЕТА ЭСКОМ. Сокольский, И. Библейские растения [online]. [cit. 2013-25-03].
www.rusvera.mrezha.ru/593/7.htm
ГРАМОТА.РУ
–
Русский
язык
для
всех
[online].
[cit.
2013-04-12].
www.gramota.ru/spravka/phrases/?page=4&alpha=%CF
ГЕНЕАЛОГИЯ СЕМЬИ АБРАМЗОН. Что означают наши имена - Абрам [online].
[cit. 2012-10-15]. mishpoha.ru/ournames.htm
ДЕПОРТ.РУ - Информация бесценна. АБВ словари [online]. [cit. 2012-11-05].
lib.deport.ru/slovar/ojegov/p/pravednyj.html
ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ - Универсальная научно-популярная онлайнэнциклопедия [online]. [cit. 2012-11-05]. www.krugosvet.ru/enc/istoriya/NIMROD.html
ЭНЦИКЛОПЕДИИ
И
СЛОВАРИ
[online].
208
[cit.
2011-09-03].
www.enc-
dic.com/enc_bible/Sara-3651.html/
ЭЛЕКТРОННАЯ ЭВРЕЙСКАЯ ЭНЦИКЛОПЕДИЯ. Даниэль [online]. [cit. 2012-1015]. www.eleven.co.il/article/11368/
ЕВАНГЕЛИЕ
-
христианский
портал
[online].
[cit.
2012-10-05].
www.evangelie.ru/forum/t54372.html
ИМРЕК - НАЗВАВШИЙ ИМЯ. Узнайте, что значит ваше имя. Рахиль - значение
имени [online]. [cit. 2012-10-15]. imrek.ru/znachenie-imeni/Rahilj.html
ИСТОРИЯ ФАМИЛИИ. Информационно-исследовательский центр [online]. [cit.
2012-11-03]. www.familii.ru/component/poll/89-10034/
КОМСОМОЛЬСКАЯ ПРАВДА. Что вкушать в Петровский пост [online]. [cit. 201210-15]. www.kp.ru/daily/23532.4/41266
КУЛЬТУРА
ПИСЬМЕННОЙ
РЕЧИ
[online].
[cit.
2010-10-22].
www.gramma.ru/RUS/?id=7.13/
ТОЛКОВЫЙ СЛОВАРЬ РУССКОГО ЯЗЫКА. Ожегов, С. - Шведова, Н. Что такое
Христос [online]. [cit. 2012-10-15]. www.slovopedia.com/4/213/676696.html
РЯБОВА, Т. Б. Женщина в истории западноевропейского средневековья [online]. [cit.
2009-10-28]. www.genderstudies.info/sbornik/sbornik15.htm//
ПРАВОСЛАВИЕ И МИР [online]. [cit. 2009-10-20]. news.pravmir.ru/article_3194.html
СЛОВАРИ И ЭНЦИКЛОПЕДИИ НА АКАДЕМИКЕ [online]. [cit. 2012-07-12].
phraseology.academic.ru//Задать_жару
СЛОВАРИ И ЭНЦИКЛОПЕДИИ НА АКАДЕМИКЕ [online]. [cit. 2013-04-12] Иов
многострадальный.
dic.academic.ru/dic.nsf/dic_wingwords/1092/%D0%98%D0%BE%D0%B2
СЛОВАРЬ В. И. ДАЛЯ [online]. [cit. 2012-11-04]. dal.sci-lib.com/word043650.html
ГРАМОТА.РУ – Русский язык для всех. Справочник по фразеологии [online]. [cit.
2012-10-15]. www.gramota.ru/spravka/phrases/?alpha=%CF&page=4
ТОЛКОВЫЙ
СЛОВАРЬ
УШАКОВА.
Хам
[online].
[cit.
2013-04-03].
http://dic.academic.ru/dic.nsf/ushakov/1080018
ТРАДИЦИЯ, СВОБОДНАЯ РУССКАЯ ЭНЦИКЛОПЕДИЯ. Петров День [online].
[cit. 2012-10-15]. www.traditio.ru/wiki/Петров_День
VESTNIK: Russian-American Russian Language biweekly magazine. Любарский, Г.
209
Советская "Мата Хари" и ее мужья [online]. [cit. 2012-10-15].
www.vestnik.com/issues/98/0915/win/lyubar.htm
ЯНДЕКС
–
СЛОВАРИ.
Рука
[online].
[cit.
2012-08-12].
slovari.yandex.ru/~книги/Символы, знаки, эмблемы/Рука/
Sborníky
GAZDA, J. (ed.) Jazykovědná rusistika na počátku nového tisíciletí. Brno: Ústav slavistiky
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno, 2002. s. 185-191.
GAZDA, J. (ed.) Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovědné rusistiky. Brno: Ústav
slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2005. ISBN: 80-89183-15-8.
JANYŠKOVÁ, I. - KARLÍKOVÁ, H. (ed.) Varia slavica: Sborník příspěvků k 80.
narozeninám Radoslava Večerky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (Studia etymologica
Brunensia), 2008. ISBN 978-80-7106-943-0.
KORYČÁNKOVÁ, S. (ed.) Актуальные проблемы обучения русскому языку. Brno:
Masarykova univerzita, 2007. ISBN 80-210-4503-3.
KROŠLÁKOVÁ, E. - KRALČÁK, L´. (ed.) K aktuálnym otázkam frazeológie. Materiály
z konferencie Intersemiotický aspekt frazeológie konanej v Nitre dňa 7.- 8. decembra 1999.
Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa. 2001. ISBN 80-8050-407-5.
NEBESKÁ, I. - MACUROVÁ, A. (ed.) Jazyk a jeho užívání. Sborník k životnímu jubileu
prof. Oldřicha Uličného. Praha: FF UK, 1996. ISBN 80-85899-19-1.
Orbis communicationis socialis. International theological revue of social communication.
Lublin: Norbertinum, 2004.
Rossica Olomucensia XXXIII: Ročenka kateder slavistiky na Filosofické a Pedagogické
fakultě University Palackého. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994.
Rossica Olomucensia XLVII.Časopis pro ruskou a slovanskou filologii. Olomouc:
Univerzita Palackého, 2008. ISSSN 0139-9268.
Spisovná čeština a jazyková kultura 1993. Sborník z olomoucké konference 23.-27.8. 1993.
Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1995. ISBN: 80-85899-02-7.
ŽILKA, T. (ed.) Studia slavica occidentalia.Kresťanská literatúra a masmédiá. Budapešť:
Katolícka univerzita Pétera Pázmánya,Ústav slavistiky, 2000. ISBN 963-9296-14-7.
210
Библия и национальная культура. Межвузовский сборник научных статей. Пермь:
Пермский государственный университет, 2004. ISBN 5-7944-0464-7.
Идеи христианской культуры в истории славянской письменности. Материалы
научной конференции 24 мая 2000г. Смоленск: СГМУ, 2000.
САФРОНОВА, Г.
И. - ЛИЛИЧ, Г.
А. (ответственный ред.). Славистический
сборник. В честь 70-летия профессора Петра Андреевича Дмитриева. СанктПетербург: Издательство Санкт-Петербургского университета, 1998. ISBN 5-28802077-9.
СУПЕРАНСКАЯ, А. В. (ответственный ред.). Восточно-славянская ономастика:
Исследования и материалы. Москва: Наука, 1979.
Odborné stati
BLATNÁ, R. Historie a etymologie českých rčení. Bibliografie pramenů. Karolinum,
Praha, 1998. In Slovo a slovesnost, 3, 2000, s. 236-238.
ČECHOVÁ, M. - KARHANOVÁ, K. K recepci kulturních frazémů v současné
komunikaci. In Naše řeč, 3, 1995, s. 138-144.
ČECHOVÁ, M. Kulturní frazeologie v současné komunikaci. In Naše řeč, 4, 1993. s. 179183.
ČECHOVÁ, M. Prostorové motivy ve frazémech. In Naše řeč, 3, 2007, s. 113-122.
Drobnosti I. Jindy. In Naše řeč, 5, 1921, s. 171-175.
GRENAROVÁ, R. Rozumové schopnosti v ruských a českých ustálených přirovnáních se
spojkou “jako” a s antroponymy. In Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovědné rusistiky.
Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2005. ISBN 8089183-15-8. s. 115-125.
GRENAROVÁ, R. Ruské protějšky českých ustálených přirovnání se slovem čert. In
Jazykovědná rusistika na počátku nového tisíciletí. Brno: Ústav slavistiky Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity Brno, 2002. s. 185-191.
FERENCOVÁ, M. Kresťanské a biblické frazémy a ich miesto vo vyučovacom procese.
Zborník Katedry komunikačnej a literárnej výchovy Pedagogickej fakulty Prešovskej
univerzity. Prešov: Prešovská univerzita, 2006. s. 90-97.
211
FERENCOVÁ, M. Súčasná mladá generácija a fenomén biblických frazém. In Orbis
communicationis socialis. International theological revue of social communication. Lublin:
Norbertinum, 2004. s. 87-104.
FLAJŠHANS, V. Naše nejstarší jména osobní. In Naše řeč, 8, 1928, s. 169-174.
FRIŠ, O. Sodoma a Gomora. In Naše řeč, 1938, s. 194-198.
CHLÁDKOVÁ, V. Proměny jména Noe, Noé v českém jazyce. In Acta onomastica II.
2008, s. 143-148.
KNAPPOVÁ, M. Jazyková kultura a vlastní jména. In Spisovná čeština a jazyková kultura
1993. Sborník z olomoucké konference 23. - 27. 8. 1993. Praha: Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy, 1995. s. 135-138.
KROŠLÁKOVÁ, E. Etické parametre biblických frazém. In Kresťanská literatúra a
masmédiá.
Studia
slavica
occidentalia.
Budapešť:
Katolícka
univerzita
Pétera
Pázmánya,Ústav slavistiky, 2000. s. 119-123.
KUFNEROVÁ, Z. K makrolingvistickému pojetí lingvistiky překladu. In Slovo a
slovesnost, 45, 1984. s. 150-154.
MOKIJENKO, V. Problém krále Holce: historie – nebo jazyková hříčka? In Naše řeč,
1974, s. 19-24.
OBERPFALCER, F. Domácí tvary křestních jmen, II. In Naše řeč, 9, 1931, s. 171-176.
PAVLASOVÁ, M. Frazémy biblického původu s vlastními jmény – jsou (ne)aktuální? In
Opera Slavica - Slavistické rozhledy, Brno: Masarykova univerzita, XXXII, 1, 2012. s. 9199.
PAVLASOVÁ, M. Grenarová, R. Jednoduché ustálené komparace s antroponymy a
spojkou jako – kak v češtině a ruštině. In Linguistica Brunensia, 60, 2012, 1-2, od 309-312,
347 s. ISSN 1803-7410.
PAVLASOVÁ, M. K frazeosémantické skupině “zrada” v rusko-české biblické frazeologii
s křestními jmény. In Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta: Praha - vyjde tiskem ve
sborníku (během roku 2013).
PAVLASOVÁ, M. Zevnějšek člověka v rusko-českých frazeologizmech biblického původu
s křestními jmény. In Dialog kultur VII: Hradec Králové – vyjde tiskem ve sborníku
(během roku 2013).
212
PAVLASOVA, M. The Theme of Betrayal in Biblical Phrases in Russian and Czech. In
2nd Conference For Young Slavists In Eotvos Loránd university, Faculty of Humanities,
Institute of Slavonic and Baltic philology: Budapest - vyjde tiskem ve sborníku (během
roku 2013).
PLESKALOVÁ, J. Příspěvek k tvoření staročeských antroponym. In Varia slavica: Sborník
příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny
(Studia etymologica Brunensia), 2008. s. 171-174.
POLÁK, V. Marie. In Naše řeč, 8, 1939, s. 225-242.
SKLADANÁ, J. Niektoré východiská porovnávacej frazeológie. In Slavica Slovaca, 28, č.
1-2, 1993, s. 50-55.
SMIEŠKOVÁ, E. Porovnávanie vo frazeológii. In Kultúra slova, 8, 1974, s. 193-199.
STĚPANOVA, L. K etymologii frazeologizmů s vlastními jmény. In Naše řeč, 72, 1989, s.
20-28.
STĚPANOVA, L. O frazeologizmech s významem „nedostat nic“. In Jazyk a jeho užívání.
Sborník k životnímu jubileu prof. Oldřicha Uličného. Praha: FF UK, 1996. ISBN 8085899-19-1. s. 81-86.
STĚPANOVA, L. K vývoji jedné skupiny českých rčení (frazeosémantické pole
„Opilství“). In Češtinář VI, 4, 1995-1996, s. 97-101.
STICH, A. Bible jakožto skutečnost a mocnost kulturní. In Lidové noviny, 8, 1997, s. 5152.
ŠAROCH, J. Vybrané etapy vývoje ruských antroponym. In Příspěvky k bádání v oboru
rusistika: Nastupující vědecká generace. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta,
2001. ISBN 80-7042-590-3. s. 143-146.
ŠMILAUER, V. Od Adama k Švejkovi. (Předneseno v rozhlase). In Naše řeč, 1, 1948, s. 14.
Všichni svatí. In Katolický týdeník: List českých a moravských diecézí, 44, 2009, s. 4-5.
VYCHODILOVÁ, Z. Ludmila Stěpanova. Rusko-český frazeologický slovník. Olomouc,
Univerzita Palackého, 2007, 878s. ISBN 978-80-244-1750-9. In Rossica Olomucensia
XLVII. Časopis pro ruskou a slovanskou filologii. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008,
s. 86-88.
ВОЛКОВ, С. С. - СТЕПАНОВА, Л.И. Интернациональная фразеология с именами
213
собственными в сопоставительном аспекте (на материале русского и чешского
языков). In Filologické studie XIV, Univerzita Karlova, 1986, s. 207-215.
ЛИЛИЧ, Г. А. - МОКИЕНКО, В. М. – СТЕПАНОВА, Л. И. Библеизмы в русском,
чешском и словацком литературных языках. Вестник Санкт-Петербургского
университета, Сер. 2. 1993, с. 51-59.
МАКСИМЧУК, Н. А. Ассоциативно-культурный фон личных имён и его
лексикографическое отражение. In Идеи христианской культуры в истории
славянской письменности.Материалы научной конференции 24 мая 2000г. Смоленск:
СГМУ, 2000. s. 200-205.
ПАВЛАСОВА, М. Родственные отношения в русско-чешских фразеологизмах
библейского происхождения с именами собственными. In 3rd Conference For Young
Slavists In Eotvos Loránd university, Faculty of Humanities, Institute of Slavonic and
Baltic philology: Budapest - vyjde tiskem ve sborníku (během roku 2014).
ПАВЛАСОВА, М.
Эмоциональное переживание человека в чешско-русских
фразеологических единицах библейского происхождения с именами собственными.
In Zborník príspevkov z konferencie Mladá rusistika - Nové tendencie a trendy. Bratislava:
Stimul, 2012. s. 29-39.
СМИРНОВА, И. Сопоставительный анализ русской и чешской христианской
терминологии. In Příspěvek k bádání v oboru rusistika: Nastupující vědecká generace.
Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2002. s. 85-89.
СТЕПАНОВА, Л. И. Апостол Петр, или о границах фразеологических библеизмов. In
Славистический сборник. В честь 70-летия профессора Петра Андреевича
Дмитриева. Санкт-Петербург: Издательство Санкт-Петербургского университета,
1998. s. 208-215.
СТЕПАНОВА, Л. И. Фразеология в новом чешском словаре. In Rossica Olomucensia
XXXI (za rok 1992), 1993, s. 71-76.
СТЕПАНОВА, Л. И. Из истории чешской фразеологии. In Rossica Olomucensia
XXXIII: Ročenka kateder slavistiky na Filosofické a Pedagogické fakultě University
Palackého, 1994, s. 39-42.
СТЕПАНОВА, Л. И.
Язык церкви и фразеология. In: Frazeologické štúdie IV.
Bratislava, 2005. s. 318-324. ISBN 80-224-0865-4.
214
ФОЙТУ, П. Динамика библейской фразеологии как причина сходств (отличий) во
фразеологии разных языков (на материале немецкого-чешского словаря библейской
фразеологии). In Die slawische Phraseologie und die Bibel - Славянская фразеология и
Библия – Slovanská frazeológia a Biblia. Greifswald: Ernst-Moritz-Arndt-Universität
Greifswald, 2013. s. 188-194. ISBN 978-3-86006-385-9.
ЕМЕЛЬЯНОВА, Н. В. О влиянии славянской Библии на развитие лексики русского
языка. In Библия и национальная культура. Межвузовский сборник научных статей.
Пермь: Пермский государственный университет, 2004. ISBN 5-7944-0464-7. s. 297299.
215
PŘÍLOHA č. 1
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „DUŠEVNÍ PROŽÍVÁNÍ ČLOVĚKA“ (rejstřík)
1.1.1 Skupina „rezignace“
Úplné ekvivalenty
стоять,
как
Л(л)отова
женa;
Лотова жена стоять (встать)
как (zůstat) stát (kde, někde) jako Lotova žena;
stojí jako Lotova žena
* Lotova žena; zůstala jako Lotova žena;
být jako Lotova žena; mlčí jako Lotova žena
ходить он Понтия к Пилату
chodit (běhat) od Pontia k Pilátovi
от Понтия к Пилату (посылать)
posílat ot Poncia k Pilátovi
иеремиада
Jeremiády
* spustit jeremiádu; pět Jeremiády
Агасфер
Ahasver
агасферов
Ahasverovský; Ahasverský
Částečné ekvivalenty
Агасфер идеи
Ahasver; bloudí jako Ahasver; bloudit jako
Ahasver
ходить от Понтия к Пилату
posílat (někoho) od Herodesa (Heroda)
k Pilátovi; od Piláta k Herodesovi
(Herodovi); posílat koho od Piláta
k Herodesovi (Herodovi); od H(h)erodesa
k P(p)ilá(a)tovi posílati; od Herodesa
216
k Pilátovi posílati
* jakož Pilát pána Krista k Herodesovi a
Herodes zase ku Pilátovi odsílal
Frazeologické analogy
ходить от Понтия к Пилату
chodit od Annáše ke Kaifášovi; posílat
(ně)koho od Annáše ke Kaifášovi
ходить от Понтия к Пилату
posílat koho od Petra k Pavlovi; (běhat,
posílat koho) od Petra k Pavlovi; chodit ke
všem Petrům a Pavlům
стоять, как Лотова женa; как Лотова zůstat jako (Pontský) Pilát; zůstat jako
жена стоять (встать)
Pilát; zůstal jako Pilát (jako pontský pilát)
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
být (stojí) jako prkenný Mojžíš; zmrzlý двигаться как деревянный
Mojžíš; mojžíšský; mojžíšsky
1.1.2 Skupina „marnost - zbytečná práce“
Úplné ekvivalenty
лестница Иакова
Jákobův (Jakubův) žebřík
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
vymítat (vyhánět) ďábla belzebubem
клин
клином
вышибать
выбивать)
spláče(š) nad tím jak Kristus pán nad oстаться с носом
Jeruzalémem
217
(выгонять;
1.1.3 Skupina (duševní) „obroda“
Úplné ekvivalenty
воскрешение (воскресение) (святого)
vzkříšení Lazara
Лазаря
скидывать (скинуть; сбросить; совлечь) svlékat (svléknout; svléct; složit) starého
/с себя/ ветхого (старого) Адама
Adama; starého Adama složiti; složiti
(svléci) starého Adama; svléci (odložit)
starého Adama
превратиться из Савла в Павла
ze Šavla se stát Pavlem; stát se ze Šavla
Pavlem
стать из Савла Павлом; сделаться z(e) Šavla se stal Pavel; ze Šavla se stát
(стать) из Савла Павлом
Pavlem; stát se ze Šavla Pavlem
Савл, Савл, что ты гонишь меня?
Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?
Částečné ekvivalenty
умертвить в себе (стряхнуть с себя) svlékat (svléknout; svléct; složit) starého
ветхого (старого) Адама (человека)
Adama; starého Adama složiti; složiti
(svléci) starého Adama; svléci (odložit)
starého Adama
превращение Савла в Павла
obrácení sv. Pavla
обратиться из Савла в Павла
udělat z Šavla Pavla
ветхий А(а)дам
starý Adam
218
1.1.4 Skupina „duševní nezralost“
Úplné ekvivalenty
комплекс Ионы
Jonбљщv komplex
1.1.5 Skupina „lstivost a pokrytectví“
Úplné ekvivalenty
Гог и Магог; гога и магога
Gog a Magog
Е(е)вино племя
Evino plémě (plemeno, pokolení)
умывать (умыть) руки как П(п)илат
mýt si ruce jako (Pontský) Pilát; mýt si ruce
(nad čím) jak Pontský Pilát; mýt (umýt) si
ruce jako Pilát (Pontský)
*umýti sě s Pilátem; umýt s Pilátem
жестокий как Ирод
být krutý (ukrutný) jako Herodes
Částečné ekvivalenty
Евино семя
превзойти
Evino plémě (plemeno, pokolení)
(в
жестокости)
самого přeherodesovat Herodesa (Heroda)
Ирода
жeна Потифара
lstivá Putifarka
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
být jako Kain a Ábel; Ábel a Kain
жувут, как собака с кошкой; лады, что у
кошки с собакой
Mojžíšovy rohy; a Mojžíš měl rohy!
плохой докладчик
219
1.1.6 Skupina „zvědavost“
Úplné ekvivalenty
Ева
Eva
Евина дочка; дочка Евы; дочь Евы
dcera Evina (Evy); Evina dcera
*Евина внучка; внучка Евы
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
(být) zvědavá(ý) jako Eva
(быть) любопытный как сорока
1.1.7. Skupina „moudrost“
Úplné ekvivalenty
соломоново решение
šalamounské
řešení;
šalamounské
rozhodnutí; Šalamounovo rozhodnutí
* šalamounský výrok
соломоновский приговор
šalamounský rozsudek
С(с)оломонов суд; суд Соломона
Šalamounův soud
Соломон
Šalamoun
* být Šala(o)moun (hotový, učiněný, druhý)
*šalamounský;šalamouniáda; šalamounství
мудрый как царь Соломон
moudrý jako Š(š)alomoun; (být) moudrý jak
Šalamoun
мудрость соломонова
Šalamounova
moudrost;
moudrost
Šalamounova; šalamounská moudrost
Částečné ekvivalenty
поступать (судить) как Соломон
šalamounská rada
220
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
быть красноречивый и убедительный
mluvit jako Jan Evangelista
1.1.8 Skupina „moudrost – vychytralost“¨
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
mít filipa (filipy); má filipa; poradit se у него котелок варит; он (парень) с
s filipem; má filipa na předním voze; jít головой (со смекалкой); светлая голова
s filipem na co
svůdná Dalila
соблазнительная женщина
1.1.9 Skupina „hloupost – nedůvtipnost“
Úplné ekvivalenty
В(в)алаамова ослица
Balámova oslice
Částečné ekvivalenty
помяни, господи, царя Соломона и всю být moudrý (chytrý) jako Šala(o)moun
премудрость его
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
упрямая
как
валаамова
ослица; tvrdohlavá jako ovce
Валаамова ослица (прорекла, заговорила)
hloupá husa; nána pitomá
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
nechat doma filipa; Filipa doma nechati;
(у кого) не хватает смекалки
nechal Filipa doma; tobě vezou Filipa na
zadním voze; vézt filipa na zadním voze;
nemít (kouska) filipa; nemá (kouska) Filipa;
nemíti Filipa
221
nesl Krista Pána do Egypta; mohl by nést простой как три рубля (копейки)
Krista Pána do Egypta
býti něčeho prázden jako Herodes; být čeho не мочь сделать что-то
prázden jako Josef Herodesa; byl jsem toho
prázden co Josef Herodesa
1.1.10 Skupina „nevychovanost“
Částečné ekvivalenty
хам
Chám
хамствo
Chámství
* chámská neomalenost
Хамово отродье
Chámovo pokolení
хамить; хамский
Chámství
1.1.11 Skupina „krutost – bezcitnost“
Úplné ekvivalenty
Иезавель
Jezabela; Jezá(a)bel; Jezábelka
Částečné ekvivalenty
царица Иезавель; дочь Иезавели
Jezabela; Jezá(a)bel; Jezábelka
ветхий Адам
starý Adam
еда (неужели) и Саул во пророцех?; eда Saul mezi proroky; napadl ho duch Saula(e)
и Саул во пророках?
proroka
И(и)родова душа; Иродово семя
H(h)erodes;
krutý
jako
Herodes;
herodesovský
* klanějí se mu herodesovskou poklonou
222
1.1.12 Skupina „pokárání – kritika“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
číst někomu levity
читать нотации кому
1.1.13 Skupina „zrada“
Úplné ekvivalenty
И(и)удин поцелуй
jidášský polibek; Jidášův polibek
*po jidášsku; myslí tě po jidášskau políbiti
поцелуй Иуды
polibek Jidáše
И(и)удино лобзание
Jidášovo políbení
И(и)уда
Jidáš(e); jidáš; Juda; Judas; Judášenec
как Иуда
jako Jidáš
предать (продать) как Иуда Христa
zradit (jako) Jidáš Krista
Искариот
I(i)škariot
* ty jidáši iškariotský
быть как Иуда
to je Jidáš
(и)удины деньги
Jidášův peníz; jidášský peniez
*Jidášův groš (troníček); Jidášský groš;
jidášská odměna; prodat někoho za Jidášův
(jidášský groš/ peníz); prodat se za jidášský
groš; prodat koho za Jidášův (jidášský)
peníz; prodat za jidášský groš; získat
jidášskou
odměnu;
kdo
zamiluje
zisk,
Jidášovu píseň zpívá; zpívat jako Jidáš;
zpívat Jidášovu píseň; jednat po jidášsku;
jidášská služba; Jidáš ho uhodil váčkem
(měšcem); Jidáš ho uhodil vačkem; uhodil
ho Jidáš váčkem; Jidášův opasek; nekousal
223
Jidáše v koleno
Каин
Kain
* (být) Kainem (komu)
поступать как Каин
počínat si jako Kain
Částečné ekvivalenty
Иуда-предатель; иудушка (-предатель)
(být) zrádný (jako) Jidáš; (být) falešný jako
Jidáš;
smrdí Jidášem; smrdi Jidášem;
nevěrní ďábelníci a jidášové; učinil jim
zrádně jako pravý Jidáš; tu zrádně bratřím
učinil, jako Jidáš panu Kristovi
продать как Иуда
zradit (jako) Jidáš Krista; zradit někoho
jako Jidáš; zrada (jidášská)
быть как Иуда
být falešný jako Jidáš
иудушкин
jidášný; jidášský; jidášstvo
Каин
kainovský; kainovská vlídnost
Каин, где брат твой Абель?
„Kde je tvůj bratr Ábel?“
Frazeologické analogy
продать как Иуда
prodat
jako
Josefa
(E)egyptským
(Egypťanům); prodán jako Josef egyptský;
*Josefova suknice
Авессалом
Kain; J(j)idáš
224
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
zapřít jako Petr Krista; zapřel koho jako он отрекся от кого; он притворился, что
Petr Krista; zapřela ho jako Petr Krista; не знает кого (из трусости); из страха
zapření Petrovo
или
трусости
отказываться
от
знакомства с кем-либо
1.1.14 Skupina „krutost“
Úplné ekvivalenty
гнев Каина
(К)каинова
zlost Kainova
печать;
печать
каина; Kainovo znamení; znamení Kainovo;
клеймо Каина; Каиново клеймо; каиново Kainovo znamení (na čele)
знамение
* vypálit (na čelo) Kainovo znamení (cejch)
komu; mít na čele znamení Kainovo; mít
(nosit, nést na čele) Kainovo znamení
Молох
Moloch
* приносить (в) жертву Молоху
Částečné ekvivalenty
Каин
je mu Kainem; ten sě s Kainem nemíjíš
Ирод треклятый
být krutý (ukrutný) jako Herodes
1.1.15 Skupina „být bohatý – být chamtivy“
Úplné ekvivalenty
Мамон(а); Маммона; Маммон
Mamon; mamona
мамон
mamon
служить мамоне
sloužit (M)mamonu/(M)mamoně; mamonu
(mamoně) slúžit
225
мамонить кого чем
mamonit
служить Ваалу
klanět se (a sloužit) Baalovi
(В)валтасаров
пир;
валтасарово (B)baltazarovská
пиршество
hostina;
Baltazarův
(Belšasarův) hodokvas; hody Baltazarovy
(Belšasarovy)
Částečné ekvivalenty
набить мамон; предаться мамоне
mít oči zaslepené mamonem; zaslepený
mamonem; mamonář(ka); mamoník;
mamonáři; mamoníci; mamonilové;
propadnout mamonu; slúžiti Bohu a
Mamonu; z mamony nepravosti (přátely
sobě činiti); duší Mamon kupčí;
mamonářství; mamonismus; mamony
Frazeologické analogy
скупой как кощей (кащей)
bojí sě jako Pilát
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Валтасар
mít se (žít si, cítit se, být) jako v sedmém
nebi; mít se (žít si někde, cítit se) jako
v pohádce; být (žít, mít se, cítit se) jako
v ráji; mít na růžích ustláno; žít si nad
poměry; mít všeho dost; mít co hrdlo ráčí;
žít si jako lord; žít si jako pán; mít se (žije
si) jako prase v žitě; mít sladký (lehký) život
226
жить В(в)алтазаром
mít se (být) u koho jako v peřince; mít se
(žít) jako v bavlnce; mít pevnou půdu pod
nohama; mít krytá záda; jako v ráji
1.1.16 Skupina „trpělivost“
Částečné ekvivalenty
Иов многострадальный; терпеливый как (být) nešťastný jako Job; (být) trpělivý jako
Иов; терпелив, как Иов
Job; snášet (nést něco) (trpělivě) jako Job;
zkoušet (zkusit; zakoušet; zakusit) jako Job;
trpět (trpí) jako Job; jobovská trpělivost;
Jobova trpělivost
муки Христовы
Kristova muka; muka Kristova
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Jobova zvěst (zpráva); dostat Jobovu zvěst; ужасные известия
Jóbova zpráva; J(j)óbovy rány; Jobovy
zvěsti (zprávy); jobovka; Jobova zkouška;
Jobův posel (poslanec); jobovština; chodit
jako u Joba (Jobů); Jobovy (jobovské) časy
1.1.17 Skupina „nicnedělání – bezstarostnost“
Úplné ekvivalenty
лоно Авраамово; Авраамово лоно
lůno Abrahamovo
* Abrahamův klín; klín Abrahamův
Frazeologické analogy
жить как у Христа (бога) за пазухой (у mít se (žít) jako pánbůh ve Frankrajchu; žít
кого); (быть; чувствовать себя; жить, si jako pánbůh ve Frankrajchu; jako v boží
227
находиться) как (будто; словно; точно; dlani; mít se jako bůh
что) у Христа за пазухой (пазушкой);
(живет как) у Христа за пазухой; как у
Христа
за
пазухой
(почивать;
отдыхать)
1.1.18 Skupina „bezmocnost – bezradnost“
Úplné ekvivalenty
(sám jak) Daniel v jámě lvové; (být; cítit он чувствовал себя Даниилом в логове
se; připadat si jako) Daniel v jámě lvové
львов; я чувствую себя Даниилом в логове
льва
Částečné ekvivalenty
как Иов на гноище; что Иов на гноищe
(být) nešťastný jako Job; jobovský; jobský;
jobsky; jobovsky; chodit jako u Joba (u
Jobů)
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Лазаря петь (запеть; спеть, распевать; žebrat; prosit o almužnu; chodit žebrotou
тянуть); прикидываться (прикинуться)
Лазарем
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
má smrti naší amen Maria
находиться в неудобном положении; не
знать, что делать
228
1.1.19 Skupina „pokora - nevinnost“
Úplné ekvivalenty
кающаяся (ракаявшаяся) Магдалина
kající se Magdaléna; kajícnice Magdaléna;
kající Magdaléna (Majdaléna)
Мария Магдалина
Marie Magdalská; Marie Magdaléna; Máří
Magdaléna; Majdalena
Částečné ekvivalenty
праведный Авель
„spravedlivý Ábel“
Frazeologické analogy
счастлив, как Енох
být bohabojný
1.1.20 Skupina „pracovitost“
Částečné ekvivalenty
заботливая хозяйка Марфа
pečlivá Marta; starostlivá Marta
1.1.21 Skupina „záletnost“
Částečné ekvivalenty
жена Пентефрия (Потифара)
P(p)utifarka; lstivá Putifarka
танец Саломеи
tančit jako Salome
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
putifar
волокита; ухажер
Zuzana v lázni
вести себя вызывающе
229
1.1.22 Skupina „spravedlnost“
Úplné ekvivalenty
праведный Лот
spravedlivý Lot
Částečné ekvivalenty
Давид
против
Голиафа;
победа (sou)boj Davida s Goliášem
Д(д)авида над Г(г)олиафом
1.1.23 Skupina „víra – nevíra“
Úplné ekvivalenty
Фома неверующий (неверный)
nevěřící T(t)omáš
* Tomáš(ka); tomášovský; tomášovství;
tomášství; lepší Tomáš než Adam
быть Фома неверующий
být (bejt) nevěřící Tomáš; být jako nevěřící
Tomáš
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
holubice Noemova; onen havran Noelův
голубь мира
1.1.24 Skupina „protest“
Částečné ekvivalenty
В(в)алаамова ослица
Balámova oslice; Baalamova oslice
валаамова ослица заговорила
B(b)alámova oslice promluvila
1.1.25 Skupina „přátelství – spolupráce – pomoc“
Úplné ekvivalenty
Давид и Иона(о)фан
David a Jónatan
230
Částečné ekvivalenty
плат (святой) Вероники
Veroničina rouška; rouška Veroničina
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
(být jako) Petr a Pavel; je to Petr jako это один чёрт; что в лоб, что по лбу;
Pavel; ať je to Petr nebo Pavel; ať přijde два сапога пара; хрен редьки не слаще
Petr nebo Pavel; je Petr jako Pavel; Pavel
jako šavel; Pavel nebo šavel; to je Petr jako
Pavel; to je Pavel jako Šavel
* hrát si na svatého Petra
smířit se jako Herodes s Pilátem; smíeřiti sě соединиться; вступить в альянс
jako Herodes s Pilátem; s ním se i smieřili
jako Herodes s Pilátem o Ježíše; smířili sě
jako Herodes s Pilatem; i hloupí rozumějí,
proč jest Pilát s Herodesem jedno učiněn;
přátelství
jakés
nápodobné
Herodes
s Pilátem vyšlo
1.1.26 Skupina „náhoda - bez vlastního přičinění něco získat, dostat“
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
наобум Лазаря
přijít (k něčemu) jako slepý k houslím
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
dostat (dostal) se jako Pilát do Kréda; přijít попасть куда (во что) как кур во ощип
do čeho jako Pilát do Kréda; dostat se
(přijít) do něčeho jako Pilát do kréda; přijít
k čemu jak(o) Pilát do kréda; přišel k tomu
jako Pilát do kréda; dostal se do toho jako
231
Pilát do kreda (do Věřím); ten tam patří
jako v Credo Pontský Pilát; dostal se do
toho jako Pilát do Kreda; patřit kam jako
(Pontský) Pilát do kréda; patřit někam jako
v krédo Pontský Pilát
1.1.27 Skupina „úspěch – zdar“
Úplné ekvivalenty
Нимрод
Nimrod
* (je to) velký Nimrod; ňimrodi; náruživý
nimrod; nimrodit
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
(stoupá jako) Eliáš na ohnivém voze
прославляться;
стать
известным,
славным, знаменитым
1.1.28 Skupina „štědrost“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
nekousat Jidáše v koleno; ten nekousal быть щедрым
Jidáše v koleno
1.1.29 Skupina „pýcha“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
pyšná jako královna ze Sáby; jde jako
ходить (выступать) как королева (пава)
královna ze Sáby; jít (chodit) jako královna
(ze Sáby)
232
1.1.30 Skupina „záchrana - spása - bezpečí“
Částečné ekvivalenty
Ноев ковчег
Noemova archa; archa Noemova; koráb
Noemův
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Jonášova velryba
одиночество; успокоение; медитация
1.1.31 Skupina „nemoc – uzdravení z nemoci“
Částečné ekvivalenty
болен как Лазарь
L(l)azar; být jak lazar; ležet jak(o) Lazar;
leží jako L(l)azar; (být) hotový (učiněný,
úplný (L)lazar; být nemocný jako lazar;
lazařit;
lazarovský;
lazárek;
lazaron;
lazaronka, lazaronský; lazaronství; to je
hotový Lazar; ubohý(ej), bídný(ej) Lazar
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
воскресение Лазаря
uzdravit se
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
L(l)azar; být jak lazar; ležet jak(o) Lazar; лежать пластом
leží jako L(l)azar; (být) hotový (učiněný,
úplný (L)lazar; být nemocný jako lazar;
lazařit;
lazarovský;
lazárek;
lazaron;
lazaronka, lazaronský; lazaronství; smrdí
jako Lazar; to je hotový Lazar; ubohý(ej),
bídný(ej) Lazar
233
1.1.32 Skupina „být chudý – být bez prostředků“
Úplné ekvivalenty
беден как Иов; беден как Иоб; бедный, být chudý jako Job; chudý jak(o) Job
как Иов
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Христа ради; христарадничать
žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu k
domu
Х(х)ристовым именем (жить,
žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
кормиться, перебиваться)
žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu k
domu
петь Лазаря; Лазаря петь; Лазарем žebrácká hůl (berla); chodit (jít, být) o
петь (тянуть, распевать, запевать); žebrácké holi; žebrácká mošna; přijít na
запеть
Лазаря;
пир
Лазаря; žebrotu; třít bídu s nouzí; choditi od domu k
прикидываться (прикинуться) Лазарем; domu
беден как Лазарь
*bědovat, lamentovat, stěžovat si, vzdychat
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
s pána na cháma přijít
беден как церковная крыса (кто); беден
как церковная мышь; хоть кошель через
плечо вешай; взять нечего (с кого); гол
как сокол; ничего за душой (своего) нет
(у кого); голодный и холодный; беден как
Ир
234
být nahý jako Adam
в чем мать родила; с голыми руками;
в
одной
рубашке
(оставлять,
оставаться); без рубашки (оставить,
остаться)
235
PŘÍLOHA č. 2
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „LIDSKÉ SPOLEČENSTVÍ – RODINA“ (rejstřík)
2.1.1 Skupina „lidský rod - lidé věřící (v Boha)“
Úplné ekvivalenty
сестра во Христе
sestra v Kristu
Е(е)вино племя
Evino plémě (plemeno; pokolení)
дочь Евы; Евина дочка
dcera Evina (Evy); Evina dcera; dcery
Eviny
дети адамовы; все мы - адамовы дети; Adamovy děti
все Адамовы детки; Адамовы детки
* Adamovo plémě (plemeno; pokolení);
plémě Adamovo; Adamův rod; Adamův syn;
syn Adamův; synové Adamovi
Částečné ekvivalenty
Каиново отродье
Kainovo pokolení (plémě); Kainovi synové;
potomstvo Kainovo
Хамого отродье; хамово племя
Chámovo pokolení; pokolení Chámovo
* неприкрытое хамство
* chámovina
Евино семя
synové Evy; synové Evini; děti Eviny; Eviny
děti; děti Evy
236
Давидов род
synové a dcery Davidovy
Frazeologické analogy
дети адамовы; все мы - адамовы дети; Noemův syn
все Адамовы детки; Адамовы детки
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
иудино племя (отродье); потомство zrádce; odpadlík
иудово
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
dcery Sářiny
Abrahámův
еврейка; иудейка
potomek;
potomek
(syn) евреи; верующие
Abrahámův; Abrahámovi potomci; pokolení
(plémě)
Abrahámovo;
synové
a
dcery
Abrahámovi
2.1.2 Skupina „rodinný stav“
Částečné ekvivalenty
Христова невеста
nevěsta Kristova; Kristova nevěsta
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
řehole (zákon) svatého Adama; vstoupit do
(по)жениться;
řehole svatého Adama; dostal(t) se do обвенчаться
řehole svatého Adama; mysl ho táhne do
řehole svatého Adama
237
вступить
в
брак;
2.1.3 Skupina „ vzdálení příbuzní“
Částečné ekvivalenty
дальняя родня (чуть не по Адаму)
(je) příbuzný po Adamu
Хамов сын
Chámovi synové
238
PŘÍLOHA č. 3
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „ZEVNĚJŠEK ČLOVĚKA“ (rejstřík)
3.1.1 Skupina „střední a vysoký věk“
Úplné ekvivalenty
(быть) старый как Мафусаил
(být) starý jako Metuzalém; starý jako
Methusalem
*stáří Metuzalémovo
жить Мафусаилов век; прожить
žít (prožít) metuzalémský věk
(отжить) мафусаилов век (возраст); век
Мафусаила (жить)
М(м)афусаиловы веки (года; сроки; лета) mít metuzalémská léta
М(м)афусаилов век
metuzalémský věk
Částečné ekvivalenty
возраст Христа
(mít) Kristova léta; být v Kristových letech;
bejt v Kristovejch letech
Frazeologické analogy
Аредовы веки (лета); Аридовы веки (být) starý jako Metuzalém; starý jako
(прожить, жить); жить (прожить) Methusalem; (žít; prožít) metuzalémský věk;
аредовы веки (лета); "он живет аредовы mít metuzalémská léta
веки"
pamatovat Abrahá(a)ma; být starý jako
Abrahám; pamatuje Abrahama (léta
Abrahamova)
239
здоровая барыня - просто Адам Адамом;
(být) starý jako Metuzalém; starý jako
прожить Адамовы лета; Адамовы веки
Methusalem; (žít; prožít) metuzalémský věk;
(времена); адамовы лета с начала света
mít metuzalémská léta
pamatovat
Abrahá(a)ma;
pamatuje
Abrahama (léta Abrahamova); být starý
jako Abrahám
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
oslavit abrahá(a)moviny; uvidět (vidět; пятидесятилетие; дожить до 50 лет
spatřit už) Abraháma; spatřit Abrahama; už
viděl Abraháma; Abraham
Ráchelin pláč
пожилая и некрасивая женщина
* большая печаль; большое горе
3.1.2 Skupina „mladý věk“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
B(b)enjamín; B(b)benjamínek; to je náš любимый
benjamínek; benjamín(ek) (rodiny)
младшенький;
ребенок;
(самый)
любимчик;
младший;
младший сын; баловень
3.1.3 Skupina „nahota těla“
Úplné ekvivalenty
гол (голый) как Адам
(být) nahý jako Adam; být nahatý jako
Adam
* chodit na Ádu; bejt na ádu
(быть) в костюме Евы; в одеянии Евы
být (stát někde) v rouše Evině; být (stát)
v Evině rouše; je v Evině šatě (rouše)
* být (nahá) jako Eva
240
Částečné ekvivalenty
(ходить ) в костюме Адама (Евы);
(být) v rouše Adamově (Evině); v rouchu
ходить в костюме Адама и Евы
Adamově; v Adamově kostýmu; být/ stát
(někde) v rouše Adamově/ Evině; stát
v Adamově/ Evině rouše; chodit jako Adam
a Eva; je v Adamově šatě (rouše)
голые как Адам и Ева
jako Adam a Eva
купаться в костюме Адама
(koupat se) na Adama; koupat se na Ádu
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
Noemův plášť
то, что не хотим видеть; что-то
мерзкое
3.1.4 Skupina „malý – vysoký vzrůst“
Úplné ekvivalenty
Г(г)олиаф
G(g)oliáš
бой Давида с Голиафом
(sou)boj Davida s Goliášem; zápas Davida
s Goliášem
Давид против Голиафа
David proti Goliášovi
Давид и Голиаф
(jako) David a Goliáš; jsou jako David a
Goliáš
Částečné ekvivalenty
этакий Голиаф; большой как Голиаф
G(g)oliáš; být jako Goliáš
241
3.1.5 Skupina „fyzická síla člověka“
Úplné ekvivalenty
(быть) сильный как Самсон
být silný jako Samson
силен, как Самсон
(má sílu; je silný) jako Samson
самсонова сила
Samsonova síla
Částečné ekvivalenty
могучий (боец) Голиаф
být (hotový; učiněný) Goliáš; silný jako
Goliáš
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
goliáška
женщина,
обладающая
большой
физической силой; "силачка"
3.1.6 Skupina „fyzická krása – ošklivost“
Úplné ekvivalenty
Каинова печать
Kainovo znamení
мадонна
madona
(быть) красивая как мадонна
(být) krásná jako madona
Frazeologické analogy
как ангело(че)к; как ангел
dítě je jako Jezule (jak jezulátko); vypadá
jako polské Jezulátko; být krásný
(roztomilý) jako jezulátko
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
Иосиф
целомудренный
(прекрасный); krasavec; fešák; hezoun
прекрасный Иосиф
242
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
ustrojený jako Mojžíš; chodí jak Mojžíš
одеваться без вкуса; плохо одеваться
přiběhl zasněžený jako sněhový „mojžíš“
занесенный снегом
vředovitý Lazar
физически изуродованный человек
3.1.7 Skupina „výraz tváře“
Úplné ekvivalenty
(выглядеть) как кающаяся Магдалина
vypadat jako Maří Magdaléna
смотрит как кающаяся Магдалина
tvářit se jako Maří Magdaléna
Částečné ekvivalenty
изображать из себя кающуюся
plakat
(brečet)
jako
Majdaléna
Магдалину
(Magdaléna; Majdaléna; Máří Magdaléna)
смотреть как Иуда
koukat jako Jidáš; kouká jako Jidáš
* Jidáš mu z očí kouká
(быть) как мадонна (святая)
tvářit se (být) jako panenka Maria; tvářit se
jako Panenka Marie (bohorodička)
Frazeologické analogy
(он) злой как черт (как сам сатана); dívat se (koukat se; tvářit se) jako
смотрит
чертом;
сатанимским взглядом
смотреть (B)belzebub;
(je;
kouká;
hledí)
jako
belzebub
* vypadá, jako by se oženil s Belzebubem;
Belzebubník
как ангело(че)к
kouká jako jezule z jeslí; tvářit se (usmívat
243
se) jako jezulátko; uculovat se jak ježíšek;
usmívat se (být) jako jezule; jako jezulátko;
mít tváře jako jezulátko
Specifické ruské frazémy s křestním jménem biblické postavy
кричать как валаамова ослица
řvát (křičet) jako na lesy
помяни, господи, царя давида и всю mít široce otevřená ústa, zívat
кротость его
*bát se, mít strach z něčeho
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
hledí jako Habakuk (habakuk); chodí jako смотреть волком (зверем); смотрит
букой (бирюком); мрачный, угрюмный
Habakuk
как ворон (как демон)
hleděti jako Samson; hledí jako samson
смотреть волком (зверем); смотрит
букой (бирюком)
dívá se jako Kain
смотреть волком (зверем); смотрит
букой (бирюком)
kouká na vás jako na Panenku Marii; kouká он смотрит (на неё) как на святую (как
se (dívá se) na ni jako na panenku Marii; на икону)
hledět (dívat se) jako na Pannu (Panenku
Marii)
3.1.8 Skupina „porost těla – ochlupení – vlasatá část těla“
Úplné ekvivalenty
волосы Самсона
mít vlasy jako Samson
244
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
(být) zarostlý jak Ezau; být (je) chlupatý
он лохматый (волосатый) как медведь
jako Ezau; je (vypadá) jako Ezau; zrzavý(ej) (обезьяна; леший); он зарос щетиной как
jako Ezau
щётка (как кактус); он оброс бородой
(волосами); он колючий как ёж; он зарос
как каторжник (бродяга); волосатый
как горилла (павиан); (у него) борода как
у Черномора
бородатый как Саваоф
být (chodit) (bradatý; fousatý) jako Kristus
245
PŘÍLOHA č. 4
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „KONEC LIDSKÉHO ŽIVOTA“ (rejstřík)
4.1.1 Skupina „smrt“
Úplné ekvivalenty
Адамова голова (глава)
Adamova hlava
лоно Авраамово
lůno Abrahamovo
Částečné ekvivalenty
на лоне Авраамовом; отойти в вечность Abrahamův
в горняя, в лоно авраама
(odejít;
klín;
chystati
klín
se)
Abrahamův;
k
jít
Abrahámovi;
k Abrahamu (k Abrahamovi) (na výměnek);
jíti (jeti) chystat se k Abrahámovi; odejít
k Abrahámovi na výměnek; odejít (vrátit se)
v lůno Abrahamovo (do lůna Abrahamova);
už je v lůně Abrahamově;
klíně)
Abrahámově;
být
být v lůně (v
už
v lůně
Abrahámově; být u Abraháma; už je u
Abrahama; šel k Abrahamovi na výměnek;
odejít do Abrahámova lůna; vrátit se v lůno
Abrahámovo (do lůna Abrahámova); volat
(na) Abraháma; volá (na); na Abraháma
volati; spatřit (u)vidět) Abraháma
каинов грех
Kainův zločin
246
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
poslat za Adamem
убить кого-то
smrdí jako Lazar
o мертвoм человекe - очень вонять
247
PŘÍLOHA č. 5
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „FYZIOLOGICKÉ STAVY ČLOVĚKA“ (rejstřík)
5.1.1 Skupina „dávit se – zvracet“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
(chválit) honit Davida; chváliti (honiti) он поехал (съездил) в Ригу; поехать в
davida; honit davida; s Davidem se práti
Ригу
volat Abraháma (na Abraháma)
он поехал (съездил) в Ригу; поехать в
Ригу
5.1.2 Skupina „nelibě vonět – zapáchat“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
smrdět jako Herodes
вонять как мужик
smrdí jako Lazar
вонять как мужик
5.1.3 Skupina „sebeukájet se – masturbovat“
Částečné ekvivalenty
онанизм
onanie; onanovat
248
PŘÍLOHA č. 6
FRAZEOSÉMANTICKÉ POLE „ČAS – DOBA – VNÍMÁNÍ ČASU“ (rejstřík)
6.1.1 Skupina „od nepaměti – od počátku věků – neznámo kdy“
Úplné ekvivalenty
начинать с Адама
začínat od Adama
начать (что) с Адама
začít co od Adama
начиная с Адама
začínaje od Adama
Částečné ekvivalenty
от самого Адама; со времен Адама
od Adama
от Адама; с Адама и Евы
začínat/ začít co od Adama
(это) при Адаме было, в старину mají to tam jak(o) za Adama
незапамятную;
(в)
Адамовы
веки
(времена)
до Р(р)ождества Христова
před Kristem
от рождества Христова
po Kristu
Frazeologické analogy
с Адама и Евы; во времена Адама и Евы
za časů Noemových
6.1.2 Skupina „nikdy něco neudělat“
Specifické české frazémy s křestním jménem biblické postavy
na svatého Adama udělat něco
когда рак (на горе) свистнет; после
дождичка в четверг
249
PŘÍLOHA č. 7
Česko-ruský etymologický slovník biblických křestních jmen užitých v disertační
práci90
Ábel, Abel, Hevel – Авель, Авелев („pomíjení“)
Absolón, Abšalóm, Avšalom – Авессалом („původce pokoje“, „otec /je/ pokoj“)
Abraham, Abrahám, Avraham - Авраам, Абрахам („otec množství“)
Adam – Адам, Адамов („člověk“)
Annáš, Hannas - Аннас („milosrdný“, „milostivý“)
Anděl, andělíček, andílek – aнгел, ангело(че)к („hlasatel“, „posel“)
Abakuk – v. Habakuk
Baal, Bél, Bál, Bamót-baal, Bamotbal, Bamot Baal – Ваал („výsosti Baalovy“)
Balám, Baalam, Balaám – Валаам (etymologie není zcela jasná)
Baltazar, Belšasar, Beltšasar, Beltšaccar, baltazar
– Валтасар,
валтасар, Балтазар
(„chraň králův život“)
Belzebub, belzebub, Belzebubník, Beelzebúl – вельзевул („Belzebub“)
Benjamín, Beniamin, Ben-óni, Ben Oni – Вениамин („syn mého zmaru“)
bohorodička - Божья Матерь
Bůh, bůh, Bůh Otec, král nebeský, otec nebeský, král nebeský, pán bůh, Pán Bůh,
Hospodin zástupů, hospodin zástupů - бог-отец, господ бог, Саваоф – v. též Hospodin
Dalila, Delíla - Далила („jemná“, „milostná“)
Daniel, Dáníél - Даниил, Даниэль („bůh je můj soudce“)
David, Dauid - Давид, давид, давидов (etymologie není zcela jasná - „miláček“ či se
semitským davidu – „náčelník“)
Elijáš, Eliáš, Eliah, Elijjahu – Илия, Илья, Ильм, святой Эльм („můj Bůh je Hospodin“)
Enoch, Henoch – Енох („zasvěcený“)
Eva, Havot, Chalva – Ева, Евин („Živa“, „živá“)
Ezau, Ésau, Ezauovec, Esav – Исав, Эсав („chlupatec“)
90
Vč. jiných mytologických křestních jmen.
250
Filip (Evangelista), Filippos - Филипп Апостол („milovník koní“)
Gog, Góg - Гог (v. též Magog) („rozšiřující“?, „hněvivý“?)
Goliáš, goliáš, Golgat - Голиаф, голиаф („válející se po porážce“?)
Habakuk, habakuk, Avakuk - Аввакум (etymologie není zcela jasná)
Herodes, herodes, Héródés - Ирод („hrdinský“)
Hospodin, Adonaj, Jah, Jhvh, Bůh, bůh – Господин („mé panstvo“) – není propriem ve
vlastním slova smyslu (Heller: 2003, 36); „Hospodin“ – o vlastní původ jména se vedou
dosud spory
Chám, Cham – Хам, хам („žhavý“, „horký“)
Jákob, Jaakov, Jakub – Яков, Иаков, Иаoков („zachycující patu“, „podrážející nohy“)
Jakub – v. Jákob
Jan Evangelista, též zvaný Jan Zebedeus, Janai, Iannai, Jonáš, Ióannés – Иоанн („jeden ze
Dvanácti“, „jiný učedník“, „učedník, kterého miloval Ježíš“)
Jared, Iaret, Jered, Járed – Аред, Арид („sestupování“)
Jeremiáš, Jirmejáš, Jirmejahu – Иеремия (пророк) („vyvyšuje Hospodin“)
Jezabela, Jezabel, Jezábel, Jezábelka, Zevel – Иезавель („ne-výsost“, „kde (je) výsost?“)
Ježíš, Jozue, Jesus, Jezukrist, Józ(?), jezule, jezulátko, ježíšek, Kristus, Kristus Pán, Jezus,
Iésús, Ježíš Kristus, Kristus Pán, Syn boží, Syn člověka, Bůh Syn – Иусус, Христос,
Иусис Христос, Сын человеческий, сын божий, Саваоф, Господь Саваоф
Jidáš, Jidáš Iškariotský, iškariot, Juda, judský, Judský, Judas, Iúdas, Jehuda, Judsko,
Judovec, Judeje, Júda, Judstvo – Иуда, Искариот, иудушка (o původu jména se vede
spor; jedná se původně o jméno země, nikoli osoby – „patřící Hospodinu“?, „vyznavač“;
jiné možné významy jména: „muž z Kariot“ města v Judě, „člověk lži“, „najatý vrah“)
Job, Jób, Iób, Ijjov – Иов, Иоб („pronásledovaný“, „vystavený nepřátelství“)
Jonatán, Jonata, Jehonatan – Ионафан, Ионофан („Hospodin daroval“)
Jonáš, Jona – Иона („holubice“)
Jozef, Jozef Egyptský, Jozef egyptský, Jozefovec, Josef - Иосиф Прекрасный,
Целомудренный Иосиф, Иосиф целомудренный („ať Hospodin přidá“)
Kaifáš, Kaiafas – Каифас („skála“)
Kain, Kajin, Cineus – Каин („tepající“)
Кощей (Кащей) Бессмертный – Kostěj nesmrtelný
251
královna ze Sáby – v. Sába
Kristus – v. Ježíš
Lazar, lazar, Lazaros, Eleazar - Лазарь („bůh /mu/ pomohl“)
Levi, syn Léviho – Левий, Леви („oddaný“, „spojený“)
Lot – Лот („závoj“)
Lotova žena, Edit - Лотова жена, жена Лота (etymologie není zcela jasná)
Magdaléna, Majdaléna, Marie Magdalská, Máří Magdaléna, Magdala, Magdalská,
Magdaléné, magdalénka(y) – Магдалина, Мария Магдалина („Magdalská“, „z Magdaly“,
„od věže“)
Magog, Mágog – Магог (etymologie není zcela jasná)
Mamon, mamon, Mamona - Мамон, Мамона, мамон, Маммона, Маммон (etymologie
není zcela jasná, jedná se o jméno démona)
Marie, Maria, Mirjam, Miriam, Panna Maria, bohorodička, Marie chvalozpěvná, Marie
(matka Ježíšova), (M)matka, (M)matička boží, boží rodička, rodička boží, Panna Marie,
(P)panna Maria, Maria Panna, panenka Maria, Panenka Marie, neposkvrněná panna –
Мария, Марья, Дева Мария, Богородица, пресвятая богородица - (etymologie je sporná
– možnosti: „milovaná Amóna“, „kapka moře“, „hořkost moře“, „hořká“)
Marta, Már(a)thá – Марфа („paní“ /domu/, „hospodyně“, „pečlivá“)
Metuzalém, Methusalem, Metůšelach, Metušael, Matuzael, Metúšáel - Мафусаил,
Метушелах („muž oštěpu“)
Mojžíš, Moše, Móysés – Моисей („vytažený“?, „vytahující“?, „syn Egypta“)
Moloch, moloch, Molech, Molek – Молох („pa-král“, „ostudný král“)
Nimrod, nimrod - Нимрод („vzpurný“)
Noe, Noé, Noach, Noel, Noél – Ной („odpočinutí“)
Ónan, Onan – Онан („jejich síla“, „jejich trápení“)
Panna Marie - Дева Мария
Pavel, Paulos, v. též Šavel - Павел (z latinského paulus – „malý“)
Petr, Kefas, Céfas - Петр (z aramejštiny „skála“ – přízvisko Šimona Petra)
Pilát, Pontský Pilát, Pontius, Pilát Pontský, Pilátos - Пилат Понтийский, Понтий Пилат
(z latinského pilum - oštěp, „kopiník“, „ozbrojenec s oštěpem“)
Pontius – v. Pilát
252
Putifar, Potífar, Potifar – Понтифий („darovaný Reem – Sluncem“)
Putifarka, putifarka - жeна Потифара, жена Пентефрия („žena Putifarova“)
Ráchel, Rachel – Рахиль, Рахель („ovce“, „ovečka“)
Sába, Seba, Šeba, Šéba, královna ze Sáby, Balkis, Bilkis, Šebovec, Sabejský, Sebai,
Šebejský – королева Саба („muž“?, „který přišel“?)
Salome, Salómé - Саломея, Соломея („pokojná“?, „pokoj Sijónu“?)
Samson, Simson, Sampsón, Šimon – Самсон („sluníčko“)
Sára, Sara, Sarra, Sáraj – Сара, Сараи, Сарра („kněžna“, „má kněžna“)
Satan, čert, antikrist - сатана, черт, дьявол, шайтан („žalobce“, „nepřítel“, „pomlouvač“)
Saul, Saulos, Gibea, Gabaa, Givat Šaul, Šaúl – Саул, Савл („pahorek Saulův, též
vyžádaného“, „vyžádaný“)
Šalamoun, Šalomoun, šalamoun, šelomo - Соломон, соломон („pokoj jeho“)
Šavel - v. Pavel
Tomáš, Thómás – Фома („dvojče“)
Veronika – Вероника („nositelka vítězství“)
Zuzana, Zuzanna, Súsanna, Šóšanná – Зузанна („lilie“)
253
PŘÍLOHA č. 8
Dotazníkový výzkum
Ke zkvalitnění a doložení výsledků zkoumání biblické frazeologie v současné
komunikaci jsme prováděli anonymní dotazníkový výzkum. Celkem nám odpovědělo 178
respondentů. Téma disertační práce je spjato jak s ruskými, tak s českými frazeologizmy.
Jedná se o téma rusistické, bohemistické a zároveň i kulturně-historické. Oslovili jsme
studenty a učitele ruštiny i češtiny. 91
Anketu jsme prováděli u středoškolských studentů Biskupského gymnázia Brno (studenti
vyššího gymnázia), u studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (studenti oboru
Ruský jazyk, Český jazyk a Teorie areálových studií) a také u učitelů ruského a českého
jazyka a literatury (15 učitelů českého a ruského jazyka rovněž z Biskupského gymnázia
Brno).
Odpovědělo nám také 34 pedagogů vyučujících ruštinu na základních a středních školách
Jihomoravského kraje – v rámci projektu Centra dalšího vzdělávání učitelů ruštiny při
Ústavu slavistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Respondenty dotazníku byli i vysokoškolští studenti z Moskevské státní univerzity
(Filologická fakulta, studijní obor: Česká filologie) a studenti z univerzity z Nižního
Novgorodu (Filologická fakulta, studijní obor: Ruský jazyk a literatura se specializací
Český jazyk).
Cílem dotazníkovému průzkumu bylo zjistit, zda studenti a učitelé znají a aktivně
v komunikaci používají frazeologické jednotky biblického původu, používají-li je správně,
nedochází-li k sémantickým posunům v užívání frazémů či jejich jinému zkreslení. Zajímal
nás také aspekt užití jiných obrazných vyjádření původem z Bible v současném hovorovém
jazyce a v médiích.
91
Našim cílem není vědecký projekt či odborný dotazníkový výzkum (srov. nejaktuálnější lingvistické výzkumy,
např. Baláková – Walter – Mokijenko, 2012; Chlebda, 2010; Mlacek, 2011; Mokijenko – Lilič – Trofimkina,
2010; Skladaná, 2002, 2010; Stěpanova, 2004, 2009 aj.), ale spíše se jedná o doplnění významu zkoumaných
frazémů, jež jsou součástí naší práce.
254
Největší neznalost frazémů prokázali studenti vyššího gymnázia, což je zřejmě spojeno s
věkem, nedostatečnou životní zkušeností, sečtělostí a schopností vnímat dané jazykové
prostředky z hlediska jejich biblického původu.
Většina středoškolských i vysokoškolských studentů správně zařadila a vyjádřila
sémantiku frazému (zůstat) stát jako Lotova žena („zkamenět“, „stát bez hnutí“, či
synonymním tvarem „zůstat stát jako solný sloup“), mýt si ruce jako Pilát („dát od něčeho
ruce pryč“, „nechtít s tím mít nic společného“), šalamounské řešení („řešení chytré,
důvtipné“), Kainovo znamení („znamení hříchu“, „být něčím poznamenaný“). K
frazémům, které znali téměř všichni studenti i učitelé, patřil tvar být jako lazar
(„nemocný, nemohoucí“) a Noemova archa („přeplněné místo“, „symbol záchrany“).
O něco méně už studenti ovládali frazémy typu mít vlasy jako Samson („dlouhé“,
„mající v nich sílu“), nevěsta Kristova („řeholní sestra“, ale také metaforické označení pro
církev); někteří studenti si význam tohoto rčení vyložili jako „Panna Marie“.
Největším „problémem“ se ukázaly tvary Balámova oslice („nečekaný čin či skutek“),
Adamova hlava („lebka“, „smrt“), lůno Abrahamovo („ráj“, „cítit se v bezpečí“).
Překvapivě studenti neznali frazém Jonášova velryba (z původních 26 respondentů
studentů vysoké školy správně odpovědělo pouze 5 studentů). Ani jeden student neznal
sémantiku rčení honit Davida („dávit se“, „zvracet v důsledku nadměrného požití
alkoholu“). Správný význam tohoto frazému znalo pouze 5 učitelů.
Obecně můžeme konkretizovat výsledky učitelů podobně jako studentů vysoké školy.
Jasné jim byly odpovědi na otázky číslo 1 – 4, 11 – 12, 14-15 (v. zadání ankety – Příloha č.
9 a 10). Studenti i učitelé také většinou dokázali správně odhadnout význam frazému u
otázky č. 16 (Putifarka – „lstivá a nevěrná žena“), č. 17 (Mamon – „být lakotný“,
v češtině spojeno se známým „mamonit“). Otázka č. 18 - chodí jako Habakuk - byla
správně zodpovězena u poloviny respondentů („chová se nevrle“). Na otázku č. 18 nechat
doma filipa znala odpověď větší část studentů i učitelů („být hloupý“), zřejmě si propojili
český tvar „mít filipa“ - „mít fištrón“. Otázku č. 20 - přeherodesovat Herodesa většina
respondentů zaměnila „být bezcitný“ za „být vychytralý“.
Studenti a učitelé se nejčastěji setkávají s obraznými frazémy z Bible v literatuře, ve
filmu, v politice – v. otázka č. 21. Někteří uvedli také jiné biblické frazémy, které používají
v běžném hovoru - např. jobovka, zarostlý jako Ezau (varianta Ezop ve filmu Pelíšky),
255
egyptské rány, starý jako Metuzalém, jsi (jako) jidáš, zmatení jazyků, Adamovo žebro.
Učitelé Biskupského gymnázia Brno aktivně používají také větné celky typu třtina větrem
se klátící („člověk bez pevných zásad“), kdo nepracuje, ať nejí; ani vlas z hlavy nespadne,
což zřejmě souvisí s duchovním zaměřením školy a pedagogů.
Ruští vysokoškolští studenti projevili u prvních čtyř otázek podobnou znalost biblické
frazeologie jako jejich čeští kolegové. Většina dokázala odpovědět správně na frazém как
Лотова жена стоять (встать) - ("стоять неподвижно", "превратиться в соляной
столб"), соломоново решение - ("мудрое решение", "остроумное решение"). Podobně
měli studenti povědomí o frazémech typu Каинова печать ("знак проклятия", "знак
преступления"), волосы Самсона, Христова невеста, Ноев ковчег.
Ruští studenti (na rozdíl od českých) vcelku dobře znali sémantiku frazémů лоно
Авраамово ("место праведников после смерти"), Валаамова ослица ("молчун,
который вдруг заговорил"), Валтасаров пир ("веселье накануне гибели").
V porovnání s českými studenty, někteří ruští studenti také správně doložili význam rčení
Адамова голова ("символ смерти"). U tohoto tvaru jsme nalezli tři správné odpovědi,
čeští studenti neznali význam frazému ani v jednom případě. Překvapivý výsledek jsme
objevili u rčení Аредовы веки ("глубокая старость", "очень долго"), jehož správný
význam znalo pouze 10% respondentů. Podobná situace nastala také u frazému Иосиф
целомудренный (прекрасный) a пророк Иона во чреве кита (podobně jako v
češtině Jonáš v břiše velryby – v. výše).
Na otázky č. 16 – 20 dokázali většinou studenti dobře odpovědět. V několika případech
došlo k omylům, např. u otázky č. 16, 17 a také 19, kde se několik respondentů domnívalo,
že starozákonní Eva se stala symbolem krásy, a ne nositelkou typicky ženských vlastností,
vč. zvědavosti a vychytralosti.
S biblickou frazeologiií se nejčastěji setkávají (v. otázka č. 21) v reklamě, v médiích i v
běžném hovoru. Mezi často užívané biblické frazémy patří např. умыть (умывать) руки
(как Пилат), соломоново решение, Лазаря петь či Валаамова ослица. Někteří uvedli
také užívané biblizmy s osobami Heroda, Jidáše, Adama a Evy. Tento rys můžeme
vysledovat i v současné češtině.
256
PŘÍLOHA č. 9
Ukázka ankety pro české studenty a učitele
Znáte danou frazeologickou jednotku? Pokud ano, co uvedené rčení znamená?
1. (zůstat) stát jako Lotova žena:
2. mýt si ruce jako Pilát:
3. šalamounské řešení:
4. Kainovo znamení:
5. lůno Abrahamovo:
6. být jak lazar:
7. Balámova oslice:
8. dostat se jako Pilát do Kréda:
9. baltazarovská hostina:
10. Adamova hlava:
11. mít vlasy jako Samson:
12. nevěsta Kristova:
13. (chválit) honit Davida:
14. Noemova archa:
15. Jonášova velryba:
16. Co si myslíte, že uvedený frazém znamená?
Putifarka:
a) moudrá žena
b) lstivá a nevěrná žena
c) nehezká žena
257
17. Co si myslíte, že uvedený frazém znamená?
(M)mamon - mamona:
a) být hloupý
b) být nevychovaný
c) být lakotný
18. Co si myslíte, že uvedený frazém znamená?
chodí jako Habakuk:
a) chová se rezignovaně, bez zájmu
b) chová se nevrle, nepříjemně
c) chová se mile, přívětivě
19. Co si myslíte, že uvedený frazém znamená?
nechat doma filipa:
a) nechat doma nějakou věc
b) necítit se ve své kůži
c) být hloupý
20. Co si myslíte, že uvedený frazém znamená?
přeherodesovat Herodesa:
a) být vychytralý
b) být hloupý
c) být bezcitný
21. Setkali jste se s některými biblickými frazémy např. v reklamě nebo v jiných
médiích? Pokud ano, se kterými a jakou měly funkci:
258
PŘÍLOHA č. 10
Ukázka ankety pro ruské studenty
Знаете значение этого фразеологизма? Если да, что выражает данный фразеологизм?
1. как Лотова жена стоять (встать):
2. умыть (умывать) руки (как Пилат):
3. соломоново решение:
4. Каинова печать:
5. лоно Авраамово:
6. Лазаря петь:
7. Валаамова ослица:
8. Валтасаров пир:
9. Аредовы веки (лета):
10. Адамова голова (глава):
11. волосы Самсона:
12. Христова невеста:
13. Иосиф целомудренный (прекрасный):
14. Ноев ковчег:
15. пророк Иона во чреве кита:
16. Какое ваше мнение, что обозначает этот фразеологизм?
жена Пентефрия (Потифара):
a) умная женщина
b) коварная и неверная женщина
c) некрасивая женщина
259
17. Какое ваше мнение, что обозначает этот фразеологизм?
Мамон – Мамона:
a) быть глупым
b) быть невоспитанным
c) быть скупым
18. Какое ваше мнение, что обозначает этот фразеологизм?
Иудины деньги:
a) быт богатым
b) добыть грязные деньги
c) честно заработанные деньги
19. Какое ваше мнение, что обозначает этот фразеологизм?
Евина дочка (внучка):
a) воспитанная девушка
b) красивая девушка
c) девушка (женщина) с типично женскими слабостями
20. Какое ваше мнение, что обозначает этот фразеологизм?
превзойти самого Ирода:
a) быть хитрым и жестоким
b) быть глупым
c) быть равнодушным
21. Встретились ли вы когда-нибудь с этими фразеологизмами в СМИ, на
интернете или в рекламе? Какую функцию фразеологизмы выполняли?
260
PŘÍLOHA č. 11
Rusko-české názvy pokrmů, ovoce a zeleniny vzniklé na základě biblických křestních
jmen
Biblická křestní jména našla uplatnění i v gastronomii, ve které se můžeme setkat s
lidovými názvy pokrmů či předmětů spojenými se stolováním, jejichž základ tvoří biblické
křestní jméno.
Výčet těchto slovních spojení uvádíme v abecedním řazení, vč. nářečních a lidových
označení. Některá spojení vznikla metaforou, jiná jsou spjata s konkrétní událostí, která se
k ní váže (např. osoba Jidáše a pokrmu na Velký pátek – srov. jidášky).
Zajímavostí této skupiny jsou v ruštině lidové názvy označující objemné lahve (srov.
skupinu 11.1 „názvy pokrmů a předmětů spjatých se stolováním“).
Součástí této skupiny jsou též lidové názvy ovoce a zeleniny, stromů a keřů, jejichž plody
jsou vhodné k jídlu.
11.1 Skupina „názvy pokrmů, ovoce, zeleniny a předmětů spjatých se stolováním“
Adamova žebra; Adamova hůl; Adamova vidlička – ostrá směs koření s medovou vůní
Adamovo jablko; jablko Adamovo – citroník největší
goliáš – velký druh kedlubny (kedlubna obří), ale i jiné zeleniny a ovoce
иеровоам92 - specifické ruské lidové označení pro 3l láhev
jakubská mušle – hřebenatka kuchyňská (latinsky Pecten maximus); jedná se o mlže, který
se dá použít i na servírování, proto jsme ho uvedli v této skupině
bobule svatého Jana, bobule svatojánské – rybíz černý, rybíz červený
černé víno svatého Jana, svatého Jana černé víno, svatého Jana víno černé – rybíz černý
červené víno svatého Jana, jahódky svatojánské, jahody svatojánské, svatojánské jahody,
svatého Jana víno červené – rybíz červený
broskev svatého Jana – druh malých broskví (podle P. O. Mathioliho), meruňka obecná
92
Jarobeám I., též Jeroboám I. byl prvním králem Severního Izraele. Vládl asi v letech 933 – 911 př. n. l.
261
jidášky; jidáše – zvláštní druh pečiva, které se má jíst s medem na Velký pátek, aby
neštípali hadi
Jidášový strom, strom Jidášův – jeřabina
Josefínky – druh hrušek
lískové oříšky pontské, oříšky lískové pontické, oříšky lískové pontské, oříšky pontické,
oříšky pontské – líska největší
Magdalenka, Magdalenky, Majdalenky – druh hrušek
Mamon, mamony – fíkovník smokvoň (fíky, letní plodenství)
chléb svatého Marka – marcipán (z lat. marcipanis – „Markův chléb“); 1. těsto z mletých
loupaných mandlí, bílků a cukru; 2. jemný perník zadělávaný medem
мафусаил - specifické ruské lidové označení pro 6l láhev
навуходоносор93 – specifické ruské lidové označení pro 15l láhev
салманасар94 - specifické ruské lidové označení pro 9l láhev
валтасар - specifické ruské lidové označení pro 12l láhev
93
Nabudchodnozor (Nebúkadnesar) – babylónský král, 604-652 př. Kr. Povznesl pozdně babylonskou říši
k vrcholu jejího rozkvětu.
94
Salmanassar V. - asyrský král (akkadsky: Šulmanu-ašarid - dosl. [Bůh] Šulmanu - vládce/velitel) panoval v
Asýrii a Babylonii v období od 727 do 722 př. n. l. Za vlády jeho otce Tiglatpilesara III. je zmiňován jako
guvernér Zimirry ve Fénicii.
262
PŘÍLOHA č. 12
Rusko-české botanické názvy vzniklé na základě biblických křestních jmen
Tato skupina navazuje na skupinu předchozí. Biblické postavy se staly předobrazem
četných (většinou lidových) názvů uplatňujících se v botanice. Nejčastěji se křestní jména
biblických postav objevují u názvů rostlin a bylin.
Mezi nejfrekventovanější biblická křestní jména vyskytující se v lidových názvech patří
jméno Panny Marie, které „posloužilo“ jako základ mnoha lidových názvů rostlin. V
„mužských názvech“ rostlin, stromů a keřů, jejichž součástí je jméno biblické postavy, se
často vyskytuje osoba svatého Jana.
Daná příloha obsahuje pouze malý výčet názvů. Lidové botanické názvy95 by si jistě
zasloužily samostatný výzkum v jiné práci. V příloze jsme chtěli pouze ilustrovat význam
původně biblických osob v jiných sférách než jazykově-komunikativních.
12.1 Skupina „názvy stromů, keřů, bylin a rostlin“
V textech Starého a Nového zákona se můžeme setkat asi se 120 botanickými názvy.
V průběhu doby, kdy byly texty Písma překládány do národních jazyků, došlo k různým
záměnám u překladů botanických názvů.96
95
Srov. další variace na biblická křestní jména:
mariánské sklo – druh vápence (sádrovce), který se dá štípat na velké průhledné desky.
Panny Marie mléko, mléko Panny Marie – nickamínek: lidový název pro zvláštní substanci, která se
vyskytuje zejména v krápníkových jeskyních a vzhledem připomíná tvaroh. Ve složení převažují drobné
jehličky kalcitu a voda („mléku“ se připisovaly léčivé účinky).
96
Причина понятна: когда речь идёт о книгах, подобных Ветхому и Новому Заветам, тексты
которых переводились с иврита и арамейского сначала на древнегреческий язык, а уж потом на
языки народов мира, в том числе на русский, ошибки и неточности неизбежны. Вполне естественно,
что перевод делали люди, умудрённые в Священном Писании, но не искушённые в ботанике.
Дополнительные трудности возникали у переводчиков, когда дело касалось растений, известных в
упомянутых в Библии странах, но не в России. И лишь воображение и знание символики растений
могли подсказать более или менее правильное название или помочь сделать адекватную замену
одного названия растения другим.
263
Abrahámův strom – drmek obecný
Adamova hlava, hlava Adamova – posed bílý
Adamova jehla, Adamova jehlice, jehla Adamova, jehlice Adamova – juka vláknitá
Hadamůj, Hadamův vínek – jehlice trnitá
kořen Adama a Evy – aplektrum zimní
Áron indický – alokázie hlíznatá (Áron byl bratr Mojžíše, jejich otec byl Amrám a matkou
Jókebeda.)
Áron jedlý – arisarum obecné, ďáblík bahenní, kokořík mnohokvětý
Áron plamatý – arisarum, áron skvrnatý (skvrnitý), Áronova brada, arrow-root
portlandský, árum, árun, blázinec, bláznivec, brada Duronova, brada židovská, čertův zub,
dědák, ještěr, svatého Jana tvář, židova brada
Áron skvrnatý (skvrnitý) – áron plamatý
Áron titánský – zmijovec obrovský
Áron třílistý – americký druh, kasava, medvědí kořen
Áron zvonkovitý – zmijovec zvonkovitý
Áron větší – kokořík vonný
Áron vlašský – francouzský kořen áronový
Áronova brada – áron plamatý, ďáblík bahenní
Áronova hůl – ariséma trojlistá, zmijovec obrovský, zvonek jehlanový
Áronovec – arisarum obecné
Áronový škrob – škrob z hlíz různých druhů áronů
egyptský áron – kolokázie jedlá
fikus benjamínek – fíkovník drobnolistý
smrdutý Benjamin – trojčetka vzpřímená
bez svatojánský – šeřík obecný
bukvice svatojánská, svatojánky – prvosenka jarní
bylina svatého Jana, svatého Jana bylina – pelyněk pravý, sporýš lékařský, třezalka
tečkovaná
pás svatého Jana, svatojánský pás, bylina svatého Jana, svatého Jana bylina – pelyněk
černobýl
svatojánská bylina, bylina svatojánská, Janův olej, olej Janův, olej svatojánský, koření
264
svatojánské, koření žluté svatojánské, svatého Jana koření, svatojánské koření, krev
svatého Jana, svatého Jana krev, květ svatého Jana, květy svatého Jana, kvítí
svatojánské, svatojánské kvítko, svatojánské kvítí, svatého Jana bylina, svatého Jana
zvonec, svatého Jana zvoneček - třezalka tečkovaná (ale i jiné bylinky, pokud vykvétají a
trhají se kolem svátku sv. Jana nebo přímo o noci svatojánské z 23. na 24. června)
kvítí svatojánské – dobromysl obecná
květ svatého Jana – svízel syřišťový
hlava svatého Jana, svatého Jana hlava, svatého Jana tvář – áron plamatý, ďáblík
bahenní, kokořík mnohokvětý, kokořík vonný
chléb svatého Jana, chléb svatojánský, svatojánský chléb – bika ladní, rohovník obecný
chléb svatojánský pravý - rohovník obecný
chléb svatého Jana planý, chléb svatojánský, chléb svatojánský planý, planý chléb
svatého Jana, planý svatojánský chléb, svatojánský chléb, svatojánský chléb pravý –
zmarlika Jidášova – v. též Jidáš
chléb svatojánský indický, indický svatojánský chléb, svatojánský chléb indický – lusky
stromu Prosopis spicigera L.
jánské kvítí, kvítí janské, kvítko svatojánské, svatojánské kvítí, kytka svatojánská,
svatojánská kytka, svatojánský ruchtarec – kopretina bílá pravá
Janův květ – bájná čarovná bylina, kvete jen v noci na sv. Jana a její žlutý květ poskakuje
sem a tam jako lampička
kořen svatého Jana – kořen bájné byliny, která kvete zlatým květem třikrát do roka
jazyk svatého Jana, jazyk svatojánský, svatojánský jazyk, svatojánský kořen, kořen
svatojánský – kapraď samec
kadeř svatojánská, kadeře svatého Jana, svatojánské kadeře, svatojánský kadeře –
komonice lékařská
láska svatého Jana – mateřídouška úzkolistá
mech svatého Jana, pás svatého Jana – plavuň vidlačka
ořešák svatojánský – ořešák královský (raší až koncem června)
svatého Jana hvězdička – routa vonná zahradní
svatojánské zelí – rozchodník velký, rozchodník ostrý
svatojánské zrno, svatojánské žito – paličkovice nachová
265
svatojánské žito – žindava evropská
svatojánský bez – šeřík obecný
svatojánské zvonečky – pryšec (obecně)
svatojánské zvonky – narcis (obecně)
strom svatého Jana Křtitele – rohovník obecný
bylina svatojakubská, jakubka, květ svatého Jakuba, kvítí svatého Jakuba, starček
Jakubův, svatého Jakuba bylina, svatého Jakuba květ, svatého Jakuba tvář – starček
přímětník
Jakubka – justicie právenka
jakubská hůl, jakubská lilie – lilie zlatohlavá
jakubská lilie, kříž rytířů svatého Jakuba, lilie jakubská – sprekélie překrásná
lilie jakubská – lilie zlatohlavá
jakubská mušle, mušle svatého Jakuba – slávka jedlá (mořští mlži)
Jakubův žebřík – zvonek jehlanový
Jidášovo ucho, Jidášovy oči – bolcovitka bezová
Jidášovy penízky, Jidášův peníz – měsíčnice roční, měsíčnice vytrvalá
Jidášový strom, strom Jidášův – zmarlika Jidášova
slza Jobova, slzy Jobovy – slzovka porcelánová
bílá josefská hůl, bílá josefská lilie, josefská lilie - lilie bělostná
hůl Josefova, Josefova hůl – narcis žlutý
Josefova hůl, leluja svatého Josefa, leluje svatého Josefa, lelujka, lelujka svatého Josefa
– narcis bílý
bylina svatého Josefa – řebříček obecný
Jonášovo stínidlo – skočec obecný
alant Kristovo oko, oko Kristovo – oman Kristovo oko
oko Kristovo – podběl lékařský
dlaň Kristova, Kristova palma, palma Kristova, palma Christi, Kristova ruka, ruka
Kristova – pětiprstka žežulek
Kristova palma, Kristova ruka, ruka Kristova, palma Christi – skočec obecný
fousy Pána Ježíše, Pána Ježíše fousy, Pána Ježíše vousy, Pána Ježíše vlásky - suchopýr
úzkolistý (suchopýry obecně)
266
Ježíškový vočíčka – pomněnka bahenní, pomněnka řídkokvětá
Ježíškova koruna, Kristova koruna, Kristův květ, květ Kristův – mučenka jedlá, mučenka
modrá
odění Pána Ježíše, Pána Ježíše odění – česnek hadí
Ježíšovo srdce, srdce Ježíšovo – užovník dvoubarevný
krev Pána Ježíše, Pána Ježíše krev – kohoutek luční
Krista Pána koruna, Kristova koruna, pláč Krista Pána – dřišťál obecný
Kristova koruna, pryšec Kristova koruna – ostropestřec mariánský, pryšec nádherný,
trnovec Kristův
Kristova růž, růže Kristova – čemeřice (obecně)
Kristovo trní, Kristův trn – trnovec Kristův
Noemova archa – střevíčník pantoflíček
Марьины колючки, марьин чертополох97 - Panenky Marie bejlí, bejlí Panny Marie,
bodlák mariánský, bodlák Marie, jmelí Panny Marie, Panny Marie jmélí, kardus Marie,
mariánské silybum, silybum mariánské, mariánský bodlák, pestřec mariánský –
ostropestřec mariánský (Расторопша пятнистая) je rostlina původní v Středomoří, v
Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě roste pouze jako
zdomácnělá. Má blahodárné léčebné účinky, které jsou známé již z antických dob. Lidové
názvy rostliny jsou spjaty s Pannou Marií, jejíž bílé žilky na listech vypadají jako „mléko
Panny Marie“. Lidové názvy této rostliny se objevují i v jiných evropských jazycích.
botečky Panny Marie, botičky Panny Marie, Panny Marie botečky, Panny Marie
pantoflíčky, pantoflíčky Panny Marie – čičorka pestrá
bylina Matky Boží, Matky Boží bylina, Mariin list, máta Matky Boží, Panny Marie
kolénko - maří list balšámový, kolénka Panny Marie - máta peprná, máta rolní
Matky Boží máta – máta řecká
bylina Panny Marie, Panenky Marie pláš, Panny Marie bylina, Panny Marie plášť,
Panny Marie pláštíček – kontryhel obecný, šalvěj lékařská, šalvěj věštecká
97
См. Газета Эском. СОКОЛЬСКИЙ, И. Библейские растения. [online]. [cit. 2013-25-03].
<www.rusvera.mrezha.ru/593/7.htm>
267
devatero odění Matky Boží, Matky Boží devatero odění – mečík střechovitý
duše Panny Marie, Panny Marie duše, Panny Marie dúška – mateřídouška úzkolistá
klíček mariánský, mariánský klíček, kolínka Panny Marie, Panny Marie kolínka –
konvalinka vonná
kolena Panny Marie, kolínka Panny Marie, Panny Marie kolínka, Panny Marie pečeť,
pečeť Panny Marie – kokořík mnohokvětý, též kokořík vonný
kolo Panenky Marie, Panenky Marie kolo – pryšec kolovratec
koruna Panny Marie - lilie
koření Matky Boží, kvítí Panny Marie, Panny Marie kvítí, Matky Boží koření, Panny
Marie květina – třezalka tečkovaná
košile svaté Máří, svaté Máří košile – rdesno červivec
len Marie, len Matky Boží, Matky Boží len – len žlutý
len Matky Boží, len Panny Marie, Matky Boží len, Panny Marie len – lnice květel
líčko Panny Marie, Panenky Marie líčko, Panny Marie líčko – podběl lékařský
mariánská růže, růže mariánská – pivoňka lékařská
mariánská semena, semena mariánská – nitěnka měnlivá
mariánský balzám – kalaba antilská
Mariin klíč – prvosenka jarní
Mariin střevíc, střevíc Mariin, Panny Marie pantoflíček, pantoflíček Panny Marie –
střevíčník pantoflíček
Mariino srdce, srdce Mariino – srdcovka nádherná
Matky Boží plášť, Matky Boží pláštíček, plášť Matky Boží, plášť Panny Marie –
kontryhel obecný
očíčka Panny Marie, Panny Marie vočíčka – rozrazil rezekvítek nebo pomněnka
Panny Marie korunka – granátovník obecný
Panny Marie pantoflíčky, pantoflíčky Panny Marie – štírovník růžkatý
Panny Marie růže, Panny Marie slzičky, růže Panny Marie, růže svaté Marie, slzičky
Panny Marie – kohoutek luční
Panny Marie slzičky, slzičky Panny Marie – hvozdík kartouzek, hvozdík kropenatý,
třeslice prostřední
Panny Marie sláma, sláma Panny Marie, sláma postelová naší milé Panny – svízel
268
povázka
Panny Marie varkočky, Panny Marie vrkočky – řepík lékařský
Panny Marie vlásky, vlásky Panny Marie – netík ženský vlas, suchopýr úzkolistý
(suchopýry obecně)
Panny Marie vlasy – kapraď samec
Panny Marie vočíčka – pomněnka bahenní, pomněnka řídkokvětá
pláštík Panny Marie - kontryhel
rostlina mariánská – rostliny, které svou vůní, tvarem nebo vlastnostmi symbolizují Pannu
Marii (např. růže, měsíček, arnika, netík ženský vlas, orlíček obecný, pivoňka, tomkovice
vonná, vratič)
rostlina Mariina – vlaštovičník větší
růže Marie, růže svaté Marie, svaté Marie růže – choulivka jerišská
růžička svaté Marie, růže Panny Marie, svaté Marie růže, slzičky Panny Marie –
kohoutek luční
slzičky Panny Marie, slzy Panny Marie – třeslice prostřední
šlápky Panny Marie – štírovník
šlápoty Panny Marie – kociánek
zvonečky Panny Marie – rožec
metuzalém mezi stromy – sekvojovec obrovský
прячущийся Моисей – dekorativní rostlina s kalichem dlouhých zeleno-fialových listů;
název je spojen s osudem Mojžíše, kterého našla dcera egyptského faraona plavajícího
v košíku; lístky jsou podobné košíku, ve kterém Mojžíš připlaval a květenství připomíná
chlapcovu hlavičku; rostlina kvete vždy počátkem září; v tomto měsíci také slaví Mojžíš
svátek v církevním kalendáři
azalka pontická (pontská) – pěnišník žlutý
bylina svatého Petra, koření svatého Petra – čekanka obecná; v. též kořen svatého Petra,
čertkus luční, drnavec lékařský, prvosenka jarní – v. též klíč Petrův, klíč svatého Petra
klíč Petrův, klíč svatého Petra, kvítí Petrovo, petrklíč, petroklíček, petrolínka, Petrovo
kvítí, Petrovy klíče, Petrův klíč – prvosenka jarní
petrklíč aurikule, petrklíč zahradní – prvosenka aurikule
hůl Petrova, Petrova hůl – divizna velkokvětá
269
modrý petrklíč, petrklíč modrý – orlíček obecný, plicník lékařský
petrklíč z Jeruzaléma – plicník lékařský
Petrova brada – dryádka osmiplátečná
falešná pečeť Šalamounova, pečeť Šalamounova klikatá, pečeť Šalamounova falešná –
přestupka hroznovitá
kořen Šalamounův, pečeť Šalamounova – kokořík vonný
pečeť Šalamounova (Соломонова печать)98 – kokořík mnohokvětý se odrazil v lidových
názvech obou slovanských jazyků. Jedná se o rostlinu vzhledem připomínající konvalinku.
Název rostliny vznikl podle legendy, kdy král Šalamoun speciální pečetí potvrzoval
zákony. Oddenek této trvalky je pokryt částmi, které každý rok odpadají od stébla.
šalamounek, šalamúnek – oměj šalamounek
ořechy šalamounské – palma jablkovec
98
Srov. pečeť Šalamounova - šestiúhelník zobrazující pořádek světa, složený ze dvou trojúhelníků světa
vyššího a nižšího. Symbolika podobná hexagramu, obrácení barevnosti svědčí o tom, že je to znak svatý,
univerzální (může být nošen v každé poloze). Označuje nejvyšší moudrost, vševědoucnost a stupeň nejvyšších
znalostí magických věd. Pomáhá při správných úsudcích, osvěcuje a vede.
Srov.
AMULETY,
TALISMANY,
SYMBOLY.
[online].
[cit.
2013-25-03].
Dostupné
z:
www.amulety.cz/amulety/eshop/1-1-AMULETY-TALISMANY-SYMBOLY/0/5/41-Pecet-Salamounova
270
271

Podobné dokumenty

P racovn í list

P racovn í list Муравей Судак Обезьяна

Více

Сборник конференции 2013 - Katedra rusistiky a lingvodidaktiky

Сборник конференции 2013 - Katedra rusistiky a lingvodidaktiky lexikum častěji než ženy. Úroveň znalosti tohoto lexika naopak výrazně klesá po 40. roce života (Хорошева, 2002). Tento jev se však týká především slovní zásoby. V dalších aspektech jazykového pods...

Více