Prezentace CzechTrade

Komentáře

Transkript

Prezentace CzechTrade
SRBSKO
perspektivní trh pro české podnikatele
ZK Bělehrad
CzechTrade
Váš průvodce zahraničními trhy
1
Srbská republika
Rozloha 88 361 km²
Počet obyvatel 7,5 milionu
Hl. město Bělehrad (1,6mil)
Města přes 100 000: Nový Sad,
Niš, Kragujevac, Subotica
BDP na osobu (2013) 4453 EUR
(sektor
sektor služeb 62,1%, průmysl 22,3%,
zemědělství a lesnictví 10,7%)
Inflace (2013) 2,2%
Pokrytí dovozu vývozem 71,1%
Váš průvodce zahraničními trhy
2
SWOT analýza
Silné stránky
výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako „vstupní
brány“ na Balkán
vzájemná historická i lidská blízkost, dlouhodobá vzájemná
obchodní tradice
znalost srbského trhu, znalost potřeb srbských partnerů
vysoká intenzita vzájemných vztahů na všech úrovních
zkušenosti českých podniků s místním prostředím
největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie – největší trh
očekávaný potenciál hospodářského rozvoje
evropská perspektiva Srbska
Váš průvodce zahraničními trhy
3
SWOT Srbsko
Slabé stránky
politická stabilita dosud nedosahuje standardní evropské úrovně
přetrvávající předsudky o poměrech na trhu, některé předchozí negativní
obchodní zkušenosti
byrokratický systém řízení spojený s korupcí
pomalá privatizace velkých státních podniků především v oblasti energetiky
a těžkého průmyslu
slabý růst průmyslové výroby a slabý příliv přímých zahraničních investic
značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů, značně zaostalé pohraniční
oblasti (kromě severní hranice)
nadále relativně slabě rozvinutý soukromý sektor (nízký počet prosperujících
malých a středních podniků)
minimální produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou neumožňuje
nastartovat rychlejší ekonomický růst
Váš průvodce zahraničními trhy
4
SWOT Srbsko
Příležitosti
výrazný potenciál ekonomického růstu
privatizační proces u mnoha velkých státních společností není ukončen
v důsledku trvající obavy investorů se ostrá konkurence teprve postupně rozvíjí
v průběhu posledních cca 20 let se v důsledku politických problémů do ekonomiky
minimálně investovalo, což vyvolává značnou potřebu zrychlené investiční aktivity
existují reálné předpoklady zvýšení spotřeby veřejného i soukromého sektoru v nejbližším
období
značné možnosti pro české firmy se rýsují zejména v oblastech energetiky, dopravní a
městské infrastruktury
nezbytnost zlepšení ochrany životního prostředí znamená šanci pro projekty v této oblasti
možnost podpory velkých projektů v rámci zasedání Smíšené komise pro ekonomickou
spolupráci
možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů
možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem
možnost participace českých podnikatelských subjektů na projektech financovaných z EU
Celní unie, otvírání kapitol, IPA2
Váš průvodce zahraničními trhy
5
SWOT Srbsko
Hrozby
dosud ne zcela standardní politické a ekonomické prostředí
podnikatelské klima není dosud standardní, naproti tomu se může
očekávat jeho postupné zlepšování
trvající nejasnost a nekoncepčnost privatizace státních podniků
netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek
při výměně státní administrativy i administrativ měst a obcí dochází
často k problémům při realizaci dosavadních zakázek či projektů
nedostatečně rozvinutá infrastruktura
politická a regionální nestabilita
Váš průvodce zahraničními trhy
6
Smluvní základna
Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním
smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá
mezivládní Smíšený česko-srbský výbor pro ekonomickou spolupráci, jeho zatím poslední zasedání proběhlo v
prosinci 2013 v Praze. Příští 8. zasedání proběhne pravděpodobně v únoru 2015 v Bělehradě.
Příprava 8. zasedání Smíšeného výboru - MPO ČR, Mgr. Luboš Joza, [email protected]
Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne
4.5.2010 v Bělehradě. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince 2010 a vytváří podmínky pro snažší zapojení českých
firem do infrastrukturních projektů, pilotní projekt - modernizace železničního Koridoru X na trati Niš – Dimitrovgrad.
Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v
platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a
Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 a vstoupila v platnost 16. března 2011.
Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl
podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska D. Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28.
února 2011.
Dne 14.5.2010 bylo podepsáno resortní Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti zemědělství.
Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína,
rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj
venkova a bezpečnost potravin.
Dne 1.4.2014 bylo v Bělehradě podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti energetiky.
Stanoví nejvýznamnější oblasti spolupráce gesčně příslušných ministerstev a také prioritní společné projekty v daném
sektoru.
Váš průvodce zahraničními trhy
7
Základní makroekonomické ukazatele Srbska
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
29 451
33 704
30 654
29 766
33 423
31 683
34 262
33 059
Reálný růst HDP (%)
5,9
5,4
-3,1
0,6
1,4
-1,0
2,6
-1,8
Jádrová inflace (av; %)
5,9
7,9
10,8
3,6
8,6
13,2
12
9,9
Spotřebitelské ceny (růst %)
11,0
8,6
6,6
10,3
7,0
12,2
2,2
1,7
Nezaměstnanost (%)
18,1
13,6
16,1
19,2
23,0
23,9
22,1
18,9
Vývoz (mil. €)
8 110
9 583
8 043
9 515
11 145
11 469
13 937
14 451
Dovoz (mil. €)
15 468
18 267
13 099
14 244
16 487
16 992
17 782
18 096
Bilance běžného účtu (mil. €)
-5 474
-7 126
-2 032
-2 037
-3 656
3 671
-2 098
-1 985
Veřejný dluh v % HDP
29,9
28,3
32,8
41,8
45,4
56,2
59,6
71,0
Devizový kurz (€/RSD) průměr
79,96
81,44
93,95
103,04
101,95
113,13
113,14
117,31
-1,6
-1,7
-3,2
-3,4
-4,0
-5,9
-5,2
-6,4
347,1
400,5
337,4
330,1
372,5
364,5
388,6
379,3
HDP (mil. €)
Saldo státního rozpočtu (v % HDP)
Průměrná čistá mzda v €
Váš průvodce zahraničními trhy
8
Vzájemný zahraniční obchod ČR-RS (v tis. EUR)
.
ČR je pro Srbsko z hlediska obratu 18. nejvýznamnější obchodní partner.
Srbsko je podle obratu pro ČR 36. nejvýznamnější partner
Vývoz
EUR
Dovoz
poř.
Index
EUR
Obrat
poř.
Index
EUR
Saldo
poř.
Index
EUR
2008
304 015
32.
96,4
174 544
42.
186,8
478 559
38.
117,1
129 471
2009
191 291
36.
62,9
111 046
44.
63,6
302 337
41.
63,2
80 245
2010
249 512
35.
130,5
137 237
43.
123,8
386 749
44.
128,0
112 275
2011
390 292
29.
156,5
193 838
43.
140,5
584 163
38.
150,8
196 487
2012
373 201
32.
95,6
186 936
46.
96,4
560 137
41.
95,9
186 265
2013
355 922
35.
95,3
312 301
37.
167,5
668 223
36.
119,3
43 621
2014
387 799
37.
108,9
285 914
38.
91,5
673 712
38.
100,8
101 885
Váš průvodce zahraničními trhy
9
Zahraniční obchod s prioritními zeměmi za leden - říjen 2014
(rok 2013 - definitivní údaje dle závěrky k 28.8.2014)
VÝVOZ
OBRAT
Země
1-10/2013
1-10/2014
mil.Kč
Brazílie
index
14/13
1-10/2013
1-10/2014
mil.Kč
DOVOZ
index
14/13
1-10/2013
1-10/2014
mil.Kč
BILANCE
index
14/13
1-10/2014
mil.Kč
11 564,5
11 914,0
95,8
6 962,8
6 667,6
95,8
4 601,7
5 246,4
Čína
270 120,3
323 049,4
119,6
31 123,7
34 421,1
110,6
238 996,6
288 628,3
Indie
19 647,4
21 984,4
111,9
9 175,4
9 853,0
107,4
10 472,0
12 131,4
115,8
-1 296,6
-2 278,4
Irák
1 651,1
1 091,7
66,1
1 650,5
1 085,1
65,7
0,6
6,6
1 100,0
1 649,9
1 078,5
Kazachstán
15 892,8
19 075,7
120,0
6 153,9
6 761,3
109,9
9 738,9
12 314,4
126,4
-3 585,0
-5 553,1
Mexiko
16 103,5
20 263,1
125,8
8 119,7
11 302,3
139,2
7 983,8
8 960,8
112,2
135,9
2 341,5
Rusko
220 341,8
208 436,8
94,6
96 838,7
95 988,6
99,1
123 503,1
112 448,2
91,0
-26 664,4
-16 459,6
Srbsko
14 252,0
16 040,8
112,6
7 302,7
9 119,9
124,9
6 949,3
6 920,9
99,6
353,4
2 199,0
54 100,6
59 251,7
109,5
35 823,5
36 880,8
103,0
18 277,1
22 370,9
122,4
17 546,4
14 509,9
Turecko
Ukrajina
USA
Vietnam
Celkem
Celkem prioritní země a
země zájmu mimo EU
114,0
1-10/2013
2 361,1
1 421,2
120,8 -207 872,9 -254 207,2
46 176,1
37 875,6
82,0
26 127,3
16 965,7
64,9
20 048,8
20 909,9
104,3
6 078,5
-3 944,2
107 137,3
131 828,9
123,0
57 315,8
66 740,4
116,4
49 821,5
65 088,5
130,6
7 494,3
1 651,9
8 904,8
11 334,0
127,3
2 295,7
1 515,0
66,0
6 609,1
9 819,0
148,6
-4 313,4
-8 304,0
785 892,2
862 146,1
109,7
288 889,7
297 300,8
102,9
497 002,5
564 845,3
113,7 -208 112,8 -267 544,5
1 102 560,9 1 204 402,9
109,2
435 926,9
462 373,9
106,1
666 634,0
742 029,0
111,3 -230 707,1 -279 655,1
Pramen:
ČSÚ
(údaje
vč.dopočt
ů)
MPO - odbor řízení
exportní strategie
Váš průvodce zahraničními trhy
10
10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
Nejvýznamnější položky českého vývozu (podle HS4, v mil. €)
Položka
2009struktura
2010českého
2011
2012
Komoditní
vývozu/dovoz
2013
2014
Auta
23,0
34,7
43,1
35,8
39,0
58,9
Energie
6,9
23,5
91,2
81,8
30,7
37,3
Přístroje
přijímací
0
0
0
5,6
19,4
15,8
Stroje
automat.
6,9
10,3
10,4
10,8
12,6
13,0
Plyn zemní
2,3
5,7
5,3
6,0
4,0
11,5
Monitory,
projektory
0,7
0,2
2.7
2,4
5,7
10,9
Části vozidel
motor.
1,6
0,9
1,2
3,7
12,6
10,9
Přístroje
telefonní
2,3
10,2
13,3
11,7
12,5
9,5
Dráty kabely
0,6
0,5
4,9
8,8
8,4
8,4
Váš průvodce zahraničními trhy
11
10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
Položka
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Meď
0
0
0
39,1
89,1
62,0
Energie
elektrická
4,5
18,8
47,2
27,4
80,5
48,9
Sedadla
5,0
10,1
15,3
14,4
19,3
33,4
Oleje
minerální
0
0
0
0
0,4
16,8
Trouby,
trubky,
hadice
0
0
0
0
0
12,5
Pneumatiky
2,1
13,7
17,5
16,4
11,3
11,0
Auta
0
0
0
1,2
8,6
10,5
Desky
5,8
9,6
8,2
8,0
9,7
9,6
Chladničky
0
0
0
0
0
7,2
Váš průvodce zahraničními trhy
12
Srbsko z pohledu českého exportu - pozitiva
1. března 2012 udělen status kandidáta členství v EU
Prozatímní obchodní dohoda s EU. Většina průmyslových výrobků z
EU od 1 .1. 2013 bez cla
21. ledna 2014 – v Bruselu započala formální přístupová jednání mezi
EU a Srbskem
Uzavřena dohoda o zamezení dvojího zdanění a dohoda o ochraně a
podpoře investic
Růst ekonomiky a s přejímáním evropských standardů se neobejde
bez zahraničních investic a dovozu potřebných zařízení a know-how
Největší z republik býv. Jug. - přesah na trh Bosny, Černé Hory
Diaspora každý rok pošle do Srbska okolo 5,5 miliard USD
Váš průvodce zahraničními trhy
13
Srbsko z pohledu českého exportu - bariéry
Nutnost srbské certifikace
Na některé položky platí dovozní clo do roku 2015 (viz další strana)
Častý nedostatek financí, druhotná platební neschopnost
Rychlý růst veřejného dluhu – omezení státních investic
Nižší srbské výrobní náklady
Jednání časově náročná
Nutné pěstovat osobní vztahy
Dobrá znalost nabídky konkurence
Váš průvodce zahraničními trhy
14
Celní tarify - http://www.carina.rs/lat/Stranice/Default.aspx
Váš průvodce zahraničními trhy
15
Příležitosti a perspektivní obory
Zahraniční investice + Finanční prostředky, většinou průhlednější výběrové řízení. Gazprom, Fiat, Telenor, Bosch,
Yura – výroba autokabelů pro Hyundai a Kia, koupili továrnu Zastava Elektro, Gorenje, Delhaize
(Delvita) – koupili řetězec MAXI, atd.
Z ČR pak MITAS v městě RUMA – výroba pneu pro zemědělské a stavební stroje – cca 650 zam.
Energetika + Nutné investice do stávajících tepelných elektráren, možnost výstavby řady malých vodních elektráren .
plynovod SOUTHSTREAM – zrušen ze strany Ruska 30. 11. 2014.
-
Nízký limit a výkupní ceny pro solár. Zdlouhavý a složitý proces pro výstavbu malých vodní elektráren a větrných
parků. Politické vazby
Dopravní infrastruktura + Nutnost modernizace silniční i železniční infrastruktury, je považována za prioritu.
- Problematičnost domácích tendrů. Vzhledem k zadluženosti otázka pokračování výstavby.
Voda + V Srbsku se čistí pouze 4% odpadních vod. V některých místech jsou i potíže s kvalitou pitné vody.
- Nedostatek finančních prostředků, regulované ceny.
Zdravotnictví + Nízká úroveň a zastaralost vybavení státních zařízení. Velký počet soukromých zařízení, především v oblasti
kosmetické chirurgie a stomatologie
- Nedostatek finančních prostředků. Průhlednost výběrových řízení.
Automobilový průmysl + Investice Fiat, Magneti Marelli, Bosch, Yura
Váš průvodce zahraničními trhy
16
Perspektivní obory
Zemědělství + Tradiční obor a významný srbský exportér. Nutnost modernizace, zlepšení genofondu. Především
ve Vojvodině relativně dobrá ekonomická situace.
Zahraniční investice ( např. Al Dahra – agrární koncern – koupili 51% Rudnap Agrar Vojvodina).
- V centrálním Srbsku velké množství hospodářství obdělávající neefektivně malé výměry,
podfinancování.
Strojírenství + velmi dlouhá tradice dodávek strojního zařízení z ČR.
- Nízká průmyslová výroba v Srbsku, nižší výrobní náklady v Srbsku a regionu, malý počet srbských
firem schopných investice do nového strojního zařízení
Úspory energií + Narovnání ceny energií spojené s novou legislativou zvyšují zájem o zateplování a alternativní
zdroje.
- Zatím nízká motivace.
Váš průvodce zahraničními trhy
17
Stavebnictví
Ve druhém čtvrtletí dosáhl stavební průmysl růstu 12,6 procent (po dlouholetém poklesu – v
roce 2013 vykázalo srbské stavebnictví pokles o 28,9 % po poklesu z roku 2012 o 7,5 %)a během
tohoto roku bylo vydáno o 40 procent více stavebních povolení.
Stavební povolení: získat
stavební povolení trvalo v Srbsku průměrně 279 dní a žadatel
musel projít v průměru 19 procedurami. Podle Světové banky bylo tak Srbsko v délce trvání a
počtu nutných kroků na 175. místě na světě.
Nový zákon o plánování a výstavbě byl přijat v prosinci 2014 a vstoupil v platnost 1. března
2015. Tento zákon má zkrátit dobu potřebnou pro vydání stavebního povolení na 30 dní. Zákon
by měl ošetřovat nejen maximální dobu pro vyřízení povolení, ale upravuje celý proces tak, aby
žadatel vše potřebné vyřídil na jednom místě. Stát dále převezme na sebe sběr dokumentace a
různých potvrzení, aby ulehčil investorům.
V investicích dominuje stát, zatímco velká část infrastrukturních investic se odehrává s
podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů
poskytnutých zejména ze strany Číny, Ruska a arabských zemí.
Váš průvodce zahraničními trhy
18
Stavebnictví
Výstavba rodinných domů je individuální a v naprosté většině prováděna svépomocí.
Developeři se zatím téměř výhradně zaměřují na výstavbu bytů a to především v Bělehradě a
dalších lukrativních oblastech (Novi Sad, Niš).
Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při
získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy,
potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí
snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále
o hodně větší než nabídka. Ceny bytů jsou vysoké (min. 1.000 EUR/m2). Jen podíl
administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14–17%.
Soukromí investoři jsou v současně době málo zapojeny do stavby nových objektů. Většinou
stavějí menší budovy z důvodu nízké kupní síly. Pokud jde o výstavbu financovanou ze státního
rozpočtu, stát staví obytné osady StepaStepanović http://www.gds.rs/naselje-stepa-stepanovic/
a Dr Ivan Ribar http://www.gds.rs/naselje-ivan-ribar/ v Bělehradě, a byty v rámci tzv. sociálního
bydlení v mnoha městech v Srbsku.
Podle v tisku publikovaných analýz chybí v Srbsku 300 000 bytových jednotek. Nutnou obnovu
bytového fondu a uspokojení potřeb, jenž přináší pohyb obyvatelstva by zabezpečila výstavba
25 000 bytů ročně.
Váš průvodce zahraničními trhy
19
Stavebnictví
Plánované projekty: v příštích několika letech se očekávají velké projekty, většinou
v oblasti infrastruktury, ve výši několik miliard eur.
Nejčastěji se akcentuje význam dokončení výstavby Koridoru 10, zahájení výstavby
Koridoru 11, modernizace železniční tratí Beograd–Pančevo, výstavba železničního mostu
na řece Morava.
V oblasti výstavby bytů je plánována příprava projektů a lokalit pro výstavbu bytů pro
uprchlíky, která bude financována z dotací ve výši 300 milion eur, což umožní výstavbu
10.000 bytů.
Je dále předpokládána konečná dostavba železniční stanice „Prokop“ v Bělehradě, která
by umožnila ukončení provozu historické hlavní železniční stanice a odstranění rozsáhlého
kolejiště a další železniční infrastruktury na pravém břehu Sávy. Na uvolněném prostoru
má být realizován komplex obchodních a rezidenčních objektů, již budou součásti
projektu „Bělehrad na vodě“.
Váš průvodce zahraničními trhy
20
Stavebnictví
„Bělehrad na vodě“
www.belgradewaterfront.com by měl být nejdůležitějším
rozvojovým projektem v Bělehradě a v Srbsku. Projekt v hodnotě tři miliardy USD má podporu
současné vlády i magistrátu města Bělehradu. Široce medializovaný projekt by měl podle
vládních politiků odstartovat srbský ekonomický růst.
Hlavním cílem projektu je oživit velký potenciál nábřeží a vytvořit moderní městské centrum
jako nedílnou součásti města a současně zlepšit mezinárodní vnímání města Bělehrad. Tento
projekt zahrnuje výstavbu 1,8 milionů metrů čtverečných kanceláří, bytů a komerčních prostor.
Stavební práce byly zahájeny v říjnu 2015 ve spolupráci se společnosti EagleHills
www.eaglehills.com a dokončení projektu se očekává v roce 2019. Do března 2017 by měla být
dokončena věž s 50 podlažími, která se tak stane nejvyšší budovou v této části Evropy.
Váš průvodce zahraničními trhy
21
Stavebnictví
České stavební firmy v Srbsku
Metrostav (www.metrostav.cz);
Subterra (www.subterra.cz);
PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA – www.womabeograd.co.rs);
KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački
Petrovac)
Fatra (www.fatra.cz, zastupuje fa DRAUN-3 www.draun.rs)
KOMO MARK (www.komo.cz, zastupuje fa KOMO YU d.o.o. www.komo-yu.com)
PROVOD (www.provod.cz, pobočka PROVOD d.o.o.)
PTV (www.ptv.cz, zastupuje fa WATER POWER TECHNOLOGY doo www.wpt.rs)
EUTIT (www.eutit.cz, zastupuje fa JOKIĆ CONSULT DOO)
BREMA (www.brema.cz)
Váš průvodce zahraničními trhy
22
Restrukturaliazce
V Srbsku pokračuje restrukturalizace ekonomiky. Průmyslovou výrobu začínají táhnout zahraniční investice. Daří se rozvíjet zemědělství a potravinářství,
které zůstávají nejvíce perspektivními obory. Pokračují investice do dopravní infrastruktury, ty jsou však financované téměř výlučně ze zahraničních
půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry.
Je třeba určitá obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a
pražce, silniční svodidla apod.) a v každém případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru.
V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se resktrukturalizace v privatizovaných firmách (pokud privatizace neskončila
neúspěchem), negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a
nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí
(pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele investičních celků, problémem je však nevelký
počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla dokončena obnova rafinérie v Pančevu.
Dlouhodobé šance se naskýtají v oblasti ochrany životního prostředí, potřebné technologie se v Srbsku prakticky nevyrábí. Problémem je nedostatek
peněz na úrovni měst a obcí, situaci se jen některým z nich daří řešit vlastními silami. Situaci komplikují nízké obecní poplatky (voda, odpady …), u kterých
je akcentován sociální rozměr. To v menší míře platí také o cenách elektrické energie. Energetický zákon umožňuje investice do malých vodních
elektráren. I přes řadu problému při schvalovacím procesu na MVE lze i zde vidět nemalé šance pro české dodavatele malých vodních elektráren.
Také klasická energetika patří mezi nejzajímavější obory. Srbsko bude během přístupového procesu nuceno uzavřít elektrárny (nevyhovující zejména
z ekologického hlediska) o celkovém výkonu až 1000 MW. To vyvolává potřebu, aby vedle TE Štavalj byla postavena TE Kostolac a elektrárna Bystrica,
výhledově i vodní elektrárna Djerdap 3.
Stavebnictví vykazuje pokles vyvolaný snižováním investiční aktivity vlády. Prim hrají velké stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která
prodražuje finální cenu prací. V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. Proto dodávky stavebních prvků,
dílů a bytových potřeb jsou jistě perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým trhem. Velká
stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně
roztříštěná.
Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu Bancarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB.
Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je třeba věnovat zvýšenou pozornost ekonomické
situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí
vykazují naprosto odlišné hospodářské výsledky).
Váš průvodce zahraničními trhy
23
Vstup na trh
Přímý vstup x
domácí dovozce/distributor
Racionálně zvážit možnosti trhu a ekonomickou návratnost.
Využití služeb CzechTrade
Vyhledání obchodních kontaktů, Ověření zájmu o výrobek, Průzkum trhu, Organizace jednání, asistence a tlumočení.
Společná účast českých firem na veletrhu a další
Marketing a podpora prodeje nutná jako na jiných trzích.
Veletrhy
sajam.co.rs
www.sajam.net
Váš průvodce zahraničními trhy
24
Stavební veletrh SEEBBE
Místo konání: Belgrade Fair Exhibiting Space, Belgrade
Datum konání: 19–23. dubna 2016
Více informací na http://www.seebbe.com/
Mezinárodní stavební veletrh SEEBBE je největší akce svého oboru nejen v Srbsku, ale i v celém regionu
bývalé Jugoslávie. Letošního stavebního veletrhu SEEBBE 2015 se na 17.832 m2 výstavní plochy zúčastnilo
800 vystavovatelů s výrobky z 23 zemí světa. Samostatnými národními expozicemi se kromě České republiky
představilo Turecko, Čína, Maďarsko a Chorvatsko.
Veletrh podporuje následující produktové kategorie:
Tepelná/vodní/zvuková izolace
Vybavení pro natěrače/malování
Klimatizační/ohřevné systémy
Elektrické/energetické spotřebiče
Střešní tašky a jiné střešní krytiny
Sanitární keramika
Podlahové a nástěnné obložení
Profilovací stroje – dveře/okna
Sklo a skleněné fasády/stěny
Brány a ploty
Software pro stavební inženýrství
Design, inženýring, rekonstrukce
Bezpečnostní vybavení
Protipožární/protikorozní ochrana
Beton, výztuže, vybavení
Potrubí
Různé stavební nástroje
Komíny a ventilační systémy
Koupelnový nábytek a vybavení
Stěny a stropy
Panely a stavební konstrukce
Výrobní línky – sklo
Dřevěné schody, parkety, obložení
Stavební/těžební stroje a vybavení
Výtahy, eskalátory
prefabrikáty
Váš průvodce zahraničními trhy
Barvy, laky
Mramor, žula, kámen
Obecné vybavení
Cihly a tvárnice
Keramická/žulová dlažba
Bazény, sauny a vybavení
Osvětlení
Dveřní/okenní profily
Dveře a okna
Rolety, žaluzie
Stroje pro stavební průmysl (materiály)
Laboratorní zařízení a vybavení (stavba)
25
Stavební veletrh SEEBBE 2016
Co nabízíme českým firmám
Agentura CzechTrade zajistila plochu pro společný stánek s limitovanou kapacitou, na kterém Vaši
firmu rádi uvítáme.
Připravili jsem pro Vás výhodné varianty účasti a doprovodných asistenčních služeb:
Osobní účast na společném stánku 7m2 …………………………………………………… 34 000,-Kč + DPH
Služba zahrnuje osobní účast po dobu trvání veletrhu, zveřejnění profilu firmy na webových stránkách
CzechTrade Bělehrad, e-mailová akvizice potenciálních partnerů před veletrhem, prostor pro vystavení
vzorků, zázemí stánku CzechTrade včetně kuchyňky, osobní asistence během veletrhu apod.
Katalogová prezentace ……………………………………………………………………………… 12 000,-Kč + DPH
Zveřejnění profilu firmy na webových stránkách CzechTrade Bělehrad, prezentace firmy na stánku –
formou katalogů, ceníků, informací o firmě, umístění loga a plakátu firmy na stánku apod.
Kontakt pro zasílání přihlášek a dotazy spojené s touto akcí:
Vladislav Polách
CzechTrade
Dittrichova 21, 128 01 Praha 2
Tel.: +420 224 907 573, Mobil: +420 725 978 883
e-mail: [email protected]
Váš průvodce zahraničními trhy
26
Řetězce
Potraviny -zahraniční
DELHAIZE GROUP www.delhaizegroup.com MERKATOR www.mercator.rs AGROKOR www.idea.rs METRO CASH &
CARRY www.metro.rs VEROPOULOS www.veropoulos.gr
Potraviny – domácí
DIS www.disyu.com UNIVEREXPORT www.univerexport.rs AMAN www.aman.co.rs DTL www.vpdima.rs
Drogerie
DM www.dm-drogeriemarkt.rs LILLY www.lilly.rs
Dům, zahrada a dílna
Merkur www.merkur.eu Uradi Sam www.uradi-sam.co.rs
Nábytek
KIKA www.kika.com/rs - odešla ; EMMEZETA http://www.emmezeta.rs
Váš průvodce zahraničními trhy
27
Specifika
Pozor na nabídky zprostředkovatelů nabízejících za úplatu kontakty a setkání
na vysoké úrovni státních institucí, velkých měst a firem.
I když na osobních kontaktech velmi záleží – zázraky se nekonají.
Doporučujeme vždy zkontaktovat ZK CzechTrade
Osobní jednání je nutné - většinou časově náročné (norma - oběd)
Otázka na cenu je často první a poslední. Nepodceňovat informovanost
partnera
Nadsazená cena je brána jako neseriózní jednání
Velké kulturní a ekonomické rozdíly mezi severem a jihem
Váš průvodce zahraničními trhy
28
Specifika
Často je poměrně složité získat přesný obraz o situaci ve vlastnictví
pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat
adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi. Rozdíl na severu a jihu Srbska.
Srbské ekonomické prostředí je též spojováno s výraznější mírou korupce a
provázanosti politických elit a podnikatelského sektoru.
U výběrových řízení - domácích tendrů - dochází poměrně často k
opakovaným odvoláním „poražených“ účastníků tendrů, která mohou
konečné rozhodnutí o výsledku tendru protahovat (v extrémních případech)
až na roky…Důvody z kterých může být podáno odvolání nejsou přesně
specifikovány
U tendrů s účastí zahraničních organizací nebo zahraničních bank jsou
dodržovány obvyklé standardy
Váš průvodce zahraničními trhy
29
Připravuje se zahájení „druhého kola“ privatizace
Zákon o privatizaci:
Nový zákon o privatizaci by měl umožnit rychlejší proces privatizace. V případě kolize s jinými zákony bude mít zákon
o privatizaci přednost (status lex specialis).
V Srbsku zbývá privatizovat ještě přibližně 548 podniků, ve kterých je zaměstnáno cca. 100 tis. pracovníků. Z tohoto
počtu 161 podniků prochází restrukturalizací. Termín, který si srbská vláda stanovila pro dokončení privatizace, je
prosinec 2015.
Novým zákonem jsou stanoveny čtyři modely privatizace: prodej kapitálu, prodej majetku, strategické partnerství a
převod kapitálu bez kompenzace buďto zaměstnancům (30% kapitálu bývá převedeno zaměstnancům v podobě
akcií) nebo strategickému partnerovi (tento bonus je investorům udělen, když splňuje podmínky pro podporu
investic).
Zákon dále stanoví dva základní způsoby prodeje – veřejné podání nabídky s veřejnou dražbou a veřejné výběrové
řízení. (Návrh zákona zahrnoval také možnost privatizace přímou dohodou s investorem, k čemuž měly ostré výhrady
opoziční strany. V poslední verzi zákona tato položka byla vynechána. Možnost přímé dohody nicméně bude
existovat, ale pouze na základě mezistátní smlouvy).
Mezi nová opatření Zákona o privatizaci patří možnosti finanční konsolidace, odpisu dluhů a převodu dluhu na
trvalý podíl (konverze).
Zákon navíc stanoví možnost prodeje částí podniků, nejenom podniku jako celku, což předešlá verze zákona
neumožňovala.
Počáteční cena bude minimálně ve výši poloviny odhadované hodnoty kapitálu čili majetku (dříve byla 20%), a
v druhém kole veřejných dražeb jedna třetina (dříve 10%). Zákon stanoví také kontrolu peněžních toků, kterou je
pověřena Agentura pro kontrolu praní špinavých peněz.
Zákon o úpadku:
Změny zákona o úpadku posilují práva věřitelů a vytvářejí tak podmínky pro lepší podnikatelské prostředí,
efektivnější a transparentnější postup při úpadku a prevenci proti porušování pravidel a korupci v tomto procesu.
Váš průvodce zahraničními trhy
30
Předpokládaný průběh „druhého kola“ privatizace
Dne 2.8.2014 schválil Parlament Srbska nový Zákon o privatizaci, který vstoupil v
platnost 13.8.2014.
Na základě nového Zákona o privatizaci zveřejnila Privatizační agentura Srbska
dne 15.8.2014 veřejnou výzvu k zaslání dopisu o zájmu o subjekty privatizace z
portfolia Privatizační agentury Srbsko.
Zájemci měli možnost zaslat dopis do 15. září ve kterém vyjadřují zájem o
konkrétní subjekt zařazený do privatizace.
Počáteční cena bude minimálně ve výši poloviny odhadované hodnoty kapitálu
čili majetku (dříve byla 20%), a v druhém kole veřejných dražeb jedna třetina
(dříve 10%). Zákon stanoví také kontrolu peněžních toků, kterou je pověřena
Agentura pro kontrolu praní špinavých peněz
Dle dostupných informací zaslalo dopis o zájmu o některý subjekt privatizace 11
českých podniků
Váš průvodce zahraničními trhy
31
Předpokládaný průběh „druhého kola“ privatizace
V květnu 2015 vláda Srbska schválila změny a doplnění Privatizačního zákona –
stávající lhůta pro privatizaci by se neměla vztahovat na společnosti strategického
významu pro Srbsko.
Srbská vláda odložila privatizaci 17 podniků strategického významu o rok. V těchto
podnicích je zaměstnáno cca 22 tisíc pracovníků.
V červenci 2015 zahájeny konzultace se 17 chráněnými podniky, ve kterých byla
odložena privatizace. Nedojde k dalšímu prodloužení termínu.
Počátkem srpna veřejná výzva na privatizaci 73 státních mediálních podniků. Zatím
se prodalo 36. Vláda ukončila činnost tiskové agentury Tanjug – pro firmu se
nepodařilo najít nového kupce.
Váš průvodce zahraničními trhy
32
Srbsko a IPA
Republika Srbsko získala v roce 2012 status kandidáta členství v
EU, může tedy čerpat finanční prostředky z fondů IPA
(Instrument for Pre-accession Assistance)
Delegace Evropské unie v Bělehradě www.europa.rs
Váš průvodce zahraničními trhy
33
Finanční nástroje vnější spolupráce EU - IPA
Nástroj předvstupní pomoci (Instrument for Pre-Accession Assistance, IPA)
IPA je finančním nástrojem politiky pro rozšíření, který pomáhá kandidátským zemím Srbsku,
Makedonii, Černé Hoře, Turecku a potenciálním kandidátům Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu ve
snaze splnit kritéria členství v EU a harmonizovat standardy a politiky.
Dále podporuje jejich socio-ekonomický rozvoj a připravuje jejich hospodářství na konkurenční tlak
otevřeného trhu. V neposlední řadě IPA připravuje budoucí členské země na čerpání EU fondů.
Nástroj se skládá z pěti komponent, z nichž 3.-5. jsou určeny pouze pro kandidátské země.
1) Transformační pomoc a budování institucí
2) Přeshraniční spolupráce
3) Regionální rozvoj
4) Rozvoj lidských zdrojů
5) Rozvoj venkova
Ve finanční perspěktivě 2007- 13 je pro IPA určeno 11,5 mld. EUR. Pro léta 2011-13 je v IPA fondech
celkem 5,54 mld. EUR.
Účast v projektech IPA může být dobrou příležitostí pro české podnikatelské subjekty i nevládní
organizace. Přehled vyhlášených projektů naleznete v příslušné sekci webových stránek Evropské
komise. Základní informace o fungování IPA a procesu výběrových řízení poskytne také web MZV
Váš průvodce zahraničními trhy
34
Nástroj předvstupní pomoci
(Instrument for Pre-Accession Assistance – IPA II)
IPA II je nástrojem Politiky rozšiřování EU. Zaměřuje se tedy na pomoc
kandidátským zemím Černé Hoře, Makedonii, Srbsku a Turecku a
potenciálním kandidátům Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu, které se
snaží splnit kritéria členství v EU a harmonizovat své standardy a politiky.
Nástroj se skládá z pěti komponent,
1. Reformy při přípravě na členství v Unii a budování institucí a kapacit,
2. Socioekonomický a regionální rozvoj (doprava, ŽP, ekonomický rozvoj),
3. Zaměstnanost, sociální politiky, vzdělání, gender, rozvoj lidských zdrojů,
4. Zemědělství a rozvoj venkova,
5. Regionální a územní spolupráce
Rozpočet IPA II: 11,699 mld. EUR (2014 – 2020)
Váš průvodce zahraničními trhy
35
Úspěšné případy
Z vyhledaných a zveřejněných poptávek Poptávající jsou převážně malé firmy, často bez
zkušeností v zahraničním obchodě o jazykových znalostí. Oblast zájmu velmi rozmanitá. Na základě poptávky exportoval do
Srbska např. Agros s.r.o. oves či Sigma náhradní díly na čerpadla. Pomohli jsem i dovézt hokejové vybavení atd. Poptávky často
přicházejí na v tu chvíli v celé Evropě nedostatkový sortiment – například v roce 2011 na máslo.
Ze společné účasti na veletrzích Veletrh je jednou z cest k nalezení obchodních partnerů a
především k jejich následné podpoře. Příkladem úspěchu může být největší český výrobce betonové střešní krytiny KM Beta,
který využívá společných stánků MPO ČR a CzechTrade.
Na základě služby „Ověření zájmu o výrobek“ a „Vyhledání
obchodního partnera“ Nejefektivnější služba. Důležité je po prvním kroku
pracovníků MPO /CzechTrade pokračovat v osobním jednání a aktivním přístupu. Příklad Aroma Praha a.s.
Váš průvodce zahraničními trhy
36
Investování, přesunutí výroby, dovoz surovin
Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA ( 30 mil. lidí ) . Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a
Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko.
Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv. Prozatímní dohoda
(Srbská republika ji jednostranně prováděla již v roce 2009) a od 1.9.2013 Stabilizační a sociační dohoda
mezi Srbskou republikou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé. Ta vytváří oblast
volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v
ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských
výrobků.
Ze strany Evropské unie přiznán od 1.května 2010 status domácího výrobce.
Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor
Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem, Kazachstánem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o
volném obchodu s Ukrajinou.
Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních
investorů.
Srbsko zatím není členem WTO
Investiční pobídky www.siepa.gov.rs
Relativně nízké zdanění www.mfp.gov.rs
Váš průvodce zahraničními trhy
37
Daňový systém
Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob od října 2012 činí 15 %.
Daň z příjmů fyzických osob Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou.
Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v
částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy
překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.
Daň z přidané hodnoty DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je
cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině
případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se
neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.
Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce
daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv
na nemovitostech.
Poplatky za převod některých práv Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv,
včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických
osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.
Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs; [email protected]
Váš průvodce zahraničními trhy
38
Desatero pro obchodování se Srbskem
Image Srbska je jednoznačně horší než skutečnost. To však neznamená, že byste
neměli být opatrní. Nevěřte pochybným firmám a jednotlivcům, kteří umí vše
zařídit a všude mají kontakty. V tržním prostředí rozhoduje především
konkurenceschopnost vašeho výrobku.
Srbsko je kulturně velmi rozmanitou zemí, zatímco severní oblasti byly součástí
Rakouska - Uherska, jižní část ovládala ještě před sto lety Osmanská říše a žiji zde
národnostní menšiny muslimského vyznání. Značné rozdíly mezi severem a
jihem jsou i v oblasti ekonomického rozvoje.
Kriticky posuďte, zda váš výrobek může nalézt uplatnění na trhu, zdaleka se
nejedná o hladový a nenáročný trh. Nabídka s možností financování podstatně
zvyšuje šanci na úspěch.
Buďte trpěliví, nepodléhejte bezdůvodnému nadšení ani skepsi. Srbský trh je
perspektivní, největší na západním Balkáně, kupní sílu obyvatelstva posiluje
každý rok na 5 miliard dolarů zasílaných diasporou, ale zároveň představuje i běh
na další trať.
Nenadsazujte ceny a jednejte otevřeně. Nadsazení ceny je chápáno jako
neseriózní jednání.
Váš průvodce zahraničními trhy
39
Desatero pro obchodování se Srbskem
Pozor na druhotnou platební neschopnost a dlouhou dobu splatnosti.
Nejdražší jsou dnes v Srbsku hotové peníze. Pokud je firma ochotna
zaplatit okamžitě často požaduje slevu.
Nepodceňujte potenciální srbské partnery. Jsou si vědomi své ceny a
zpravidla přicházejí na jednání s dobrým přehledem o vašich
výrobcích, vztazích s partnery v sousedních republikách a cenách
konkurence.
Jednání zpravidla končí pozváním na oběd. Pozvání při vhodné
příležitosti oplaťte.
Oslovení potenciálních obchodních partnerů vhodně načasujte a
zvažte jeho podporu účastí na místním veletrhu.
Přes sbližování Srbska s EU je jeho právo stále dosti odlišné. Využijte
služeb srbského právníka.
Váš průvodce zahraničními trhy
40
Užitečné kontakty
PRIVREDNA KOMORA SRBIJE -Srbská hospodářská komora
www.pks.rs
PORTAL JAVNIH NABAVKI – Portál veřejných zakázek
www.nabavke.com/sr/index.htm
UPRAVA CARINA - Celní správa – k dispozici aktuální celní sazebník)
www.carina.rs
AGENCIJA ZA PRIVREDNE REGISTRE - obdoba našeho živnostenského úřadu.
www.apr.gov.rs
SIEPA - AGENCIJA ZA STRANA ULAGANJA I PROMOCIJU IZVOZA - Srbská státní agentura jako CzechInvest + CzechTrade.
www.siepa.gov.
Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs;
[email protected]
Ministerstvo financí Srbska: www.mfin.gov.rs; [email protected]
Národní banka Srbska: www.nbs.rs; [email protected]
Delegace Evropské unie v Bělehradě www.europa.rs
Webové stránky Srbského úřadu pro evropskou integraci: http://www.seio.gov.rs/
Váš průvodce zahraničními trhy
41
Užitečné kontakty
Instituce z oboru:
MINISTARSTVO GRAĐEVINARSTVA, SAOBRAĆAJA I INFRASTRUKTURE
(Ministerstvo stavebnictví, dopravy a infrastruktury) www.mgsi.gov.rs
INSTITUT ZA ISPITIVANJE MATERIJALA (Vědecko – výzkumná organizace, užití
vědeckých poznatků v konstrukci staveb) www.institutims.rs
INŽENJERSKA KOMORA SRBIJE (Inženýrská komora Srbska)
www.ingkomora.org.rs
Saobraćajni institut CIP (Ústav pro dopravu) www.sicip.co.rs
Odborný tisk:
www.build.rs
www.gradjevinarstvo.rs
www.gradjevinar.info
www.industrija.rs
Build – stavební časopis.
Građevinarstvo – portál stavebního průmyslu.
Građevinar – časopis pro stavitele a investory.
Industrija – časopis informující o domácím i
světovém průmyslu.
Váš průvodce zahraničními trhy
42
Přehled komerčních bank v Srbsku, 2014
Pořadí
Název banky
1
Agroindustrijsko
komercijalna banka AIK
banka a.d. Niš
Alpha Bank Srbija a.d.
Beograd
Banca Intesa a.d. Beograd
2
3
Celková aktiva bank
(v tis. RSD)
152,401,643
82,897,295
427,241,355
4
Banka Poštanska
štedionica a.d. Beograd
99,559,603
5
Crédit Agricole banka
Srbija a.d. Novi Sad
61,836,391
6
Čačanska banka a.d. Čačak
33,816,142
7
Dunav banka a.d. Beograd
7,367,346
8
Erste Bank a.d. Novi Sad
97,942,217
9
Eurobank a.d. Beograd
158,041,420
10
Findomestic banka a.d.
Beograd
15,845,412
Váš průvodce zahraničními trhy
43
Přehled komerčních bank v Srbsku, leden 2014
11
12
13
Hypo Alpe-Adria-Bank
a.d. Beograd
JUBMES banka a.d.
Beograd
Jugobanka Jugbanka a.d.
Kosovska Mitrovica
125,394,026
14,780,698
1,284,619
14
KBC banka a.d. Beograd
15
17
KBM Banka a.d.
Kragujevac
Komercijalna banka a.d.
Beograd
Marfin Bank a.d. Beograd
18
NLB banka a.d. Beograd
39,132,846
19
OTP banka Srbija a.d.
Novi Sad
Opportunity banka a.d.
Novi Sad
31,879,382
16
20
Váš průvodce zahraničními trhy
5,272,633
12,634,966
363,654,367
24,433,064
8,878,186
44
Přehled komerčních bank v Srbsku, leden 2014
21
Piraeus Bank a.d. Beograd
58,710,063
22
ProCredit Bank a.d. Beograd
69,527,208
23
Raiffeisen banka a.d. Beograd
205,492,743
24
Sberbank Srbija a.d. Beograd
99,422,343
25
Société Générale banka Srbija a.d. Beograd
26
Srpska banka a.d. Beograd
27
Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd
28
VTB banka a.d. Beograd
29
Vojvođanska banka a.d. Novi Sad
220,913,478
28,056,533
251,953,242
10,260,889
108,860,402
Zdroj: Národní banka Srbska
Váš průvodce zahraničními trhy
45
Děkuji za pozornost
Svatopluk Čech, JUDr. MBA
ZK Bělehrad
[email protected]
YU Biznis Centar
Bul. Mihaila Pupina 10i/
212
11070 Beograd
Serbia
T: + 420 224907888
T: + 381 11 212 33 91
M: + 381 654 580 489
Váš průvodce zahraničními trhy
46

Podobné dokumenty

iTeplice.cz

iTeplice.cz v říjnovém vydání našeho titulu se setkáte nejen se svými oblíbenými rubrikami a přílohami, ale snažíme se Vám přinášet i nové, zajímavé reportáže a články s různou tématikou. Pro ty z Vás, kteří s...

Více

10 zásad poctivého a úspěšného podnikatele

10 zásad poctivého a úspěšného podnikatele práci. Podnikatel se žene za „vítězství“ tím, že vytváří hodnoty. Nečeká na příležitosti, ale začne s tím co má. Příležitost nečeká na nikoho, kdo pouze napodobuje ostatní. Kdo nezapojí do podnikán...

Více

Souhrnná teritoriální informace Srbsko

Souhrnná teritoriální informace Srbsko Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generac...

Více

4 - Radiozurnal.sk

4 - Radiozurnal.sk Český radioklub (zkratkou ČRK) je sdružením občanů, které sdružuje zájemce o radioamatérské vysílání, techniku a sport v ČR. Je členem Mezinárodní radioamatérské unie (IARU). Předchozí předsedové: ...

Více

Stáhnout PDF soubor

Stáhnout PDF soubor významné zahranièní projekty – rekonstrukci železnièního tunelu AKWT v Nìmecku a výstavbu dálnièního tunelu Bancarevo v Srbsku. Obì stavby jsou impozantní, líbí se. AKWT si v Den otevøených dveøí p...

Více

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda Brána do dalších republik bývalé Jugoslávie.

Více

zde - Orienteexpress

zde - Orienteexpress práci hravě nebo až po vynaložení systematického úsilí, rozhoduje více faktorů, z nichž některé ovlivnit můžete, jiné nikoliv. Mezi neovlivnitelné například patří ekonomická situace vašeho regionu ...

Více