v1102a5 - Vysoké nad Jizerou

XLIV. ročník
foto Jiří Vašíček
Březen - duben 2011
ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU
VE VYSOKÉM NAD JIZEROU
va rozbitá. Kdo to dělá a kdo to uklidí? Těžko říct. Lyžaři? Je to i jinde.
Třeba u divadla a tradičně v městském
parku. Znovu se nabízí úvaha, zda by
neměly být všude koše. Ale budou
zase do nich házet celé pytle odpadu
(„lufťáci“?) ti, kdo se jich chtějí zadarmo zbavit? Neplatiči? A jsme u věčného koloběhu. Je to neřešitelné?
☻
OMLUVA
za některé technické nedostatky
v tisku z minulého čísla, grafickou
úpravu a nepřesnosti a především za
titulní označení roku – místo 2011 se
objevilo 2010. Na vině byla technická
závada na počítači našeho tiskaře.
☻
Autorem fotografie koupaliště z roku
2005 v brožuře o Vysokém je Milan
Skalský. Nebyl zde uveden z důvodu
neznalosti tohoto faktu.
☻
Od 6. března jsou nové dílčí změny v
odjezdech autobusů z Vysokého a připojených obcí, takže jízdní řád z minulého čísla už zase tak úplně neplatí.
Únor – březen – mráz, led, pády,
slunce, divadlo, závody, bály, prázdniny, zábava, špína… →
?Otázka měsíce?
Vycházková trasa z náměstí kolem
Větrova a Aktivu i obytných domů
k lyžařským areálům a restauraci
Šachty je zvlášť v sezónách velmi
frekventovaná. O to víc bije do očí
nepořádek po zmizení nejdřív bílého
pak špinavého sněhu. Stejný obrázek
najdete za rozbitým plotem větrovské-
☺
Poděkování
V lednu a v únoru letošního roku se
naše město zapojilo do sbírky prošlých autolékárniček pro Keňu, kterou
organizovalo Občanské sdružení ADRA. V průběhu této akce bylo zaměstnancům Městského úřadu ve Vysokém
nad Jizerou odevzdáno přes třicet autolékárniček – podle sdělení ADRY
obsahuje každá autolékárnička dostatek zdravotnického materiálu pro ošetření alespoň dvou pacientů keňské
nemocnice, pomohli jsme tedy více
než šedesáti nemocným lidem, žijícím
Jaro se hlásí vysypaným nepořádkem
i na jiných nevhodných místech
ho „parku“. Tentokrát nejde ani tak o
psy, jako o odpadky, které zřejmě bez
jakýchkoli skrupulí odhazují lidé. Poslední slovo si proto přímo říká o uvozovky. Je to asi zase marné, ale je škoda, že je každému jedno, v jakém prostředí žije. Papíry, lahve plastové i
skleněné, plechovky, igelitové sáčky,
u Prvosenky stále zbytky silvestrovských rachejtlí, vývěsní skříňka Větro2
v chudobě a těžkých podmínkách rozvojové africké země. Můj veliký dík
tedy patří všem, kdo si udělali čas a
autolékárničku na městský úřad donesli a samozřejmě také zaměstnancům městského úřadu, kteří se sbírkou
pomáhali.
Upozornění
V nedávné době jsme se setkali
s dotazem, kam lze ve Vysokém vyvěsit úmrtní oznámení. Takže vězte, že
máte-li zájem o vyvěšení oznámení o
úmrtí někoho z rodiny, můžete se obrátit na zaměstnance městského úřadu,
ti úmrtní oznámení rádi zveřejní na
vývěsce města ve vchodu do budovy
městského úřadu.
Lucie Strnádková
bude zájemce s nejnižší cenovou nabídkou. Po podpisu smlouvy by se
mělo v parku začít pracovat.
Bližší informace pan tajemník:
Bude se postupovat podle projektu za
autorského dozoru Mgr. Miffky. Protože výběrové řízení na dodavatele
prací stále probíhá, začne se ale až
letos na podzim. Důvodem je pozdní
období po vegetačním klidu, už se teď
nedá zasahovat do přírody.
I.Ř.
USNESENÍ
ze 4. zasedání městského zastupitelstva ve Vysokém nad Jizerou konaného dne 31. 01. 2011 v sále hasičské
zbrojnice ve Vysokém nad Jizerou
ZM odsouhlasilo uzavření mandátní
smlouvy s firmou Compet Consult s. r.
o. k zabezpečení prací na výběrové
řízení na banku, která by měla poskytnout městu Vysoké nad Jizerou investiční úvěr na akci „Vysoké nad Jizerou
– splašková kanalizace a ČOV“
ZM odsouhlasilo vzetí investičního
úvěru pro město Vysoké nad Jizerou
ve výši 30 mil. Kč s dobou splatnosti
15 roků na akci „V. n. J. – splašková
kanalizace a ČOV“
ZM odsouhlasilo vzetí bezúročné
půjčky o SFŽP ve výši 7,5 mil. Kč na
akci „V. n. J. – splašková kanalizace a
ČOV“
ZM odsouhlasilo doplnění hodnotící
komise pro posouzení a hodnocení
nabídek na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce „V. n. J. – splašková kanalizace a ČOV“. Jako 4. náhradník byl odsouhlasen ing. Jan Hárovník a jako 5. náhradník pan Radek
Jon
Tři otázky pro pana starostu:
Bankomat?
Bankomat bude po jednáních pokračovat ve Vysokém dál v provozu. Zrušení je zažehnáno. Proto petice zorganizovaná v prodejně COOP nemusela
být zatím použita. Je uložena pro případ dalšího jednání. Petici podepsalo
kolem 450 lidí. Soukromý dotaz se
stížností na České spořitelně v Praze
také přispěl, stejně jako využití bankomatu zaměstnanci ISŠ.
Lékárna?
Probíhají vnitřní úpravy prostor – nová vnitřní omítka, přestavby, které by
splňovaly podmínky pro opětné umístění lékárny. Lékárnu bude provozovat
Dr. Korpas ze Semil. S otevřením se
počítá, jak bylo uvedeno minule, na
přelomu dubna a května.
Park?
Proběhlo výběrové řízení – otevírání
obálek. Bylo stanoveno, že vítězem
3
ZM odsouhlasilo zpracování souboru
opatření vedoucích k navýšení finančních prostředků v budoucích rozpočtech města
ZM odsouhlasilo navýšení finančního
příspěvku města na investiční akci
„Snížení energetické náročnosti objektů ÚCHR a PCH“ o částku 200.000
Kč. Celkový podíl města na tuto akci
bude činit 1,8 mil. Kč
ZM odsouhlasilo smlouvu na dodavatele prací na tutéž akci. Dodavatelem
prací je firma JINGS s. r. o. Pardubice
ZM odsouhlasilo smlouvu o dílo na
zabezpečení administrace investiční
akce „Snížení energetické náročnosti
objektu ÚCHR a PCH“. Práce zabezpečí firma „3 L “ za 84.000 Kč vč.
DPH
ZM rozhodlo revokovat usnesení ZM
ze dne 15. 12. 2010 a odsouhlasilo
činnost sociální komise v oblasti společenských návštěv u občanů města při
příležitosti jejich životních jubileí, dle
návrhu Ing. Zelinkové
(Zachování systému každoročních návštěv u občanů 80 let a starších s tím,
že bude diferencována výše hodnoty
daru – 80, 85, 90… 500 Kč, 81, 82,
83… 100 Kč)
(Mgr. Lucie Strnádková,
Jindřich Matura)
možnost dotace ve výši 100.000 Kč
v r. 2010. Kulturní a přírodní památka.
Plán činnosti schválen.
Pozemky.
Problematika změny územního plánu.
Město bude pokračovat v práci na dokončení změny č. 2, nebude vracet
finanční vklady neúspěšným žadatelům o změny využití pozemků. Koordinátorem za město bude Bc. Nechanický.
Splátky za vodné a stočné pro dva občany Vysokého.
Zástupce v radě KRNAPu mít Vysoké
nebude. Nikdo ze zastupitelů nemá
zájem.
Pozměňovací znění OZV o místním
poplatku ze vstupného. Od poplatků je
osvobozeno město, subjekty zřízené a
dotované městem, akce, na kterých se
město podílí. Netýká se DS Krakonoš.
Odloženo na příští zasedání.
Žádosti firmy P + P s. r. o. vyhověno.
Převzetí VAK sítí (veřejné řády) a
přístupové pozemní komunikace „V
Sádku“ do majetku a správy města.
Převody z hospodaření za rok 2010
základní a mateřské školy do rezervního fondu odsouhlaseny.
Finanční vypořádání vztahů příspěvkové organizace města ÚCHR a PCH
za rok 2010.
Návrh rozpočtu ÚCHR a PCH za rok
2011. V rozpravě mimo jiné zmíněno
navýšení mzdových prostředků o 1,83
mil. Kč.
Jednání o příspěvku paní Černé na
pečovatelskou službu ve Vysokém –
zamítnut.
Zpráva o bezpečnostní situaci v katastru Helkovice.
Jednací řád zastupitelstva města – od-
□
Zasedání městského
zastupitelstva
č. 5/2011 14. března
Plán činnosti Občanského sdružení
hradu Nístějka. Zdeněk Fišera z Jilemnice apeloval na podporu sdružení.
Nedořešené majetkové poměry mezi
městem a Lesy české republiky. Padla
4
souhlasen návrh starosty a tajemníka.
Bankomat – je třeba co nejvíc výběrů,
nezáleží na výši částek. Ing. Zelinková
apelovala za vedení ISŠ na ČS
v Liberci. Zatím bankomat ve Vysokém zůstává.
(Ze zápisu taj. Ing. Štěpánka)
foto mlj
řady s pašijemi
Bílá sobota: 20.30 Velikonoční vigilie
– bdění s radostným zpěvem Aleluja!
Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Hod
Boží velikonoční 10.00 slavná mše sv.
za farníky
Pondělí velikonoční: 10.00 mše za
Boží požehnání pro Vysoké nad Jizerou
Všem lidem dobré vůle přejeme radostné Velikonoce!
FELIX ALLELUIA!
ThDr. Antonín Sporer
foto mlj
Vysoké s Tibetem
CÍRKVE
Římskokatolická
҉
Velikonoční svátky
Církev československá husitská
Postní doba, do níž jsme vstoupili Popeleční středou, je pro křesťany časem
přípravy na Velikonoce.
Křížová cesta nám připomíná poslední
bolestné hodiny Ježíšova života a jeho
smrt na Kalvárii.
O Velké noci oslavíme Kristovo vítězství nad smrtí – jeho slavné
zmrtvýchvstání.
Pořad velikonočních bohoslužeb
v kostele sv. Kateřiny:
Květná neděle: 10.00 svěcení ratolestí
a mše s pašijemi
Zelený čtvrtek: 17.30 večerní mše –
připomínka Poslední večeře Páně
Velký pátek: 17.30 Velkopáteční ob-
Pořad bohoslužeb o Velikonocích
2011 ve Sboru Dr. K. Farského ve
Vysokém n./Jiz.
17. 4. Květná neděle, žehnání ratolestí
10 hod.
21. 4. Zelený čtvrtek, pesachová večeře 18 hod. (Semily)
22. 4. Velký pátek, pobožnost křížové
cesty 16 hod.
24. 4. Velikonoční neděle, slavnost
Vzkříšení 10 hod.
Srdečně zveme ke slavení a prožití
svátků, v nichž vítězství Vzkříšeného
překonalo propast smrti.
5
če teplé vody v kotelně. Oba ohřívače
dosloužily po dvanácti letech provozu.
Z pořízení drobného majetku můžeme
jmenovat kromě běžné výměny nástrojů nákup operačního stolku pod
mikroskop, pořízení nových typů mikronástrojů a monitoru na dospávací
pokoj, který slouží ke sledování životních funkcí pacientů po operacích. Při
nákupu nezdravotního vybavení jsme
pokračovali v obnově počítačové sítě.
Dále jsme zakoupili velký úklidový
vozík s policemi na prádlo, termosy
pro teplé nápoje pacientům, dataprojektor pro naši přednáškovou činnost a
další drobné věci. Celkem byla na nákup drobného majetku věnována částka 262 tis. Kč.
Všechna tato pořízení byla získána
z vlastních prostředků a z darů. Tímto
zároveň děkujeme všem pacientům a
občanům za příspěvky a dary. Celkem
se prostřednictvím darovacích smluv,
drobných příspěvků a výtěžku z adventního koncertu vybralo téměř 200
tis. Kč.
Doufám, že i letošní rok bude plný
aktivní, tvořivé práce a že od nás budou odcházet především spokojení
pacienti. A kdybyste potřebovali naši
pomoc právě vy, neváhejte nás navštívit.
Ing. Marcela Škodová, ředitelka
Diakonie Broumov – sběr ošacení
V posledním čase, kdy se rozhořely
válečné konflikty a jsme svědky přírodních katastrof, nabývá na významu
humanitární pomoc, kterou kromě jiných zajišťuje i Diakonie v Broumově. I letos se stane náš sbor na čas
místem sběru ošacení pro potřebné. V
období 26. 4. − 7. 6. 2011 bude probíhat sběr veškerého textilu. Věci odevzdávejte řádně zabalené v krabicích
či pytlích ke vchodovým dveřím sboru. Prosíme o dodržení času sběru.
Jaroslav Křivánek
ZDRAVOTNICTVÍ
Okénko z ústavu
2. ohlédnutí za rokem 2010
V minulém čísle jsme Vás seznámili,
s jakými novinkami jsme se setkali v
Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie v medicíně a vzdělávání, dnes
bychom se rádi vrátili do ekonomiky
loňského roku.
Hospodaření ústavu za loňský rok bylo vyrovnané a skončilo se ziskem
173.531,16 Kč. Plánovaný rozpočet ve
výši 42.830.000 Kč jsme naplnili ve
výnosech na 103,29 % (44.239.138,06
Kč), v nákladech na 102,84 %
(44.045.706,90 Kč).
V letošním roce plánujeme výměnu
oken a zateplení budov. Prostředky na
investice proto šetříme, a v loňském
roce jsme zakoupili pouze nejnutnější
vybavení v ceně 637 tis. Kč. Zakoupili
jsme si nový operační mikroskop a
elektrokoagulační přístroj, který pomáhá stavět krvácení při operacích.
Dále jsme byli nuceni vyměnit ohříva-
ŠKOLNÍ OKÉNKO
MŠ
Školní rok se přehoupl do své druhé
poloviny a my se nestačíme divit, jak
ten čas utíká. Ani jsme se nenadáli a
6
přes Krakonošův podzim, Barborku,
Mikuláše a Ježíška jsme se začali těšit
na jaro. A aby nám to těšení uteklo,
připravili jsme si pro děti spoustu akcí. Pokud to sněhové podmínky dovolily, chodili jsme na běžky. Moc děkujeme TJ Vysoké nad Jizerou, která
dětem věnovala tři běžecké lyžařské
sety. Na lyže se tak dostaly i děti, které svoje neměly k dispozici. Také pan
Seidl nám velice pomohl, když před
školkou najel běžecké stopy. V únoru
nás pak čekala divadelní představení
v MŠ i v Jablonci a nemohl chybět
karneval. Vše se pro vás snažíme zdokumentovat, s čímž nám velice pomáhá pan Miroslav Šalda (např. DVD
z besídky). Opomenout nemůžeme ani
akci pedagogicko ‒ psychologické poradny věnovanou dětem i rodičům.
Zde bychom chtěli ocenit právě rodiče
dětí, kteří přišli v hojném počtu a ukázali tak, že mají o své děti a jejich přípravu na školní docházku zájem.
V únoru proběhla plánovaná rekonstrukce sociálního zařízení (výměna
dětských toalet, umyvadel a baterií),
moc děkujeme zaměstnancům Městského úřadu za jejich pomoc. Za drobné opravy potom děkujeme panu Pavlovi Večerníkovi a za věnování krásných hraček manželům Matouškovým.
Také ISŠ Vysoké nám vychází vstříc,
když nám na kulturní akce zprostředkovává přepravu dětí.
I v příštích měsících se budeme snažit,
aby se dětem u nás líbilo. A protože
čas opravdu neúprosně letí, blíží se
nám i zápis na příští školní rok. Ten
jsme naplánovali na úterý 19. dub-
ZŠ
Bezpečnost dětí na silnici
a první pomoc jsou velmi důležité.
Proto jsme přijali nabídku resortu dopravy Libereckého kraje, který si stanovil cíl vylepšit a podpořit stav dopravní výchovy na školách.
Tým silniční bezpečnosti Libereckého
kraje společně se Záchranným týmem
Českého červeného kříže přijely do
školy a pracovníci těchto týmů se 4
hodiny věnovali našim dětem ze 4. –
9. třídy. Žáci se nejprve seznámili a
následně si i prakticky vyzkoušeli zádržné systémy v autě, ověřili si, které
barvy a za jakého počasí jsou na silnici dobře vidět, dověděli se, jak se mají
oblékat a co použít, aby jejich viditelnost byla co nejlepší. Dalšími tématy
bylo bezpečné chování na komunikacích a bezpečná jízda na kole a motocyklu – opět teorii vystřídalo praktické
procvičení. Při první pomoci se žáci
učili rozeznat zdravotní stav zraněného a nacvičovali základní resuscitaci –
umělé dýchání, masáž srdce a uložení
do stabilizované polohy. Žáci pracovali ve skupinách a postupně obcházeli šest stanovišť, která byla vybavena
moderní technikou a množstvím pomůcek.
Na tuto akci perfektně navázala další,
kterou nám nabídla paní Škodová,
ředitelka vysocké nemocnice. Jedná se
o projekt s názvem Prevence úrazů při
sportu a využití volného času a připravila ho MUDr. Daniela Horáčková.
Projekt vychází z nových sportovních
možností, s nimiž se děti setkávají. Na
kolech nejezdí jen po silnici, ale také
po sjezdovkách, koryty potoků, skáče
na od 9.00 do 13.00 hodin.
Kolektiv učitelek MŠ
7
pochvalovaly, že děti byly velmi šikovné. Tak ať se jim ve škole daří!
Mgr. Drahoslava Nýdrlová
se z kamene na kámen. Lyžování doplňuje snowboarding a snowkiting, v
létě různé typy in-line bruslí. Vznikají
lezecké stěny a lanová centra. To vše
představuje větší riziko úrazů a poranění. Sport a pohyb je nezastupitelným prvkem v lidském životě, zájem
o sport by se měl v mladých lidech
podněcovat a podporovat, ale je třeba
stále více dbát na bezpečné provozování sportu. A to je cílem tohoto projektu. Připravit děti na bezpečné sportování, vytipovat všechny rizikové
faktory, pojmenovat je a položit základ ochrany před těmito nástrahami.
Důležitou součástí je i první pomoc
při úrazech. Věřím, že čím víc děti o
tom všem uslyší a čím častěji si vyzkouší v praxi tyto poznatky, tím lépe.
A proto děkuji všem, kteří zajišťovali
tyto dvě akce.
○
Beseda s Petrou Braunovou
Současná česká spisovatelka píše pro
malé čtenáře (Rošťák Oliver) i pro
dospělé (Pozorovatelka). 15. března
vyprávěla na sále školy dětem l. stupfoto organizátorka
Blanka Kučerová
○
Zápis do první třídy pro školní rok 2011/2012
ně o své tvůrčí práci. Vyšlo jí už 14
knih. Nejnovější je Ema a kouzelná
kniha. Děti se vyptávaly na všechno
možné a na závěr proběhla autogramiáda. Setkání s Petrou se líbilo, pocity byly dobré, získaly nové poznatky
jako jak se dělá kniha a že ilustrátora
vybírají v nakladatelství.
Informátorky Eliška Bochová
a Ivanka Marková
proběhl ve čtvrtek 3. února. Z předpokládaných devatenácti dětí se k zápisu dostavilo pouze sedmnáct. Těšili
jsme se na větší počet
prvňáčků, ale bohužel
jich bude méně než v
loňském roce. Ve
čtyřech případech požádali rodiče o odklad
povinné školní docházky o jeden rok, a tak
do školy nastoupí třináct dětí. Učit je bude
paní učitelka Vodseďálková, která byla s
paní učitelkou Lízlerovou u zápisu, a obě si
‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗
Vysoké nad Jizerou v tisku
Zapomenutá osobnost
nístějského šlechtice
V časopise Krkonoše a Jizerské hory
číslo 2/2011 vyšel článek Přemka
Špráchala z Vysokého.
8
☺
Vysoké v Lidových novinách
V rubrice Gourmet sezona lednového
čísla (31. 1.) vyšel recept rodačky
z Vysocka na frncochaté knedlíky
(něco jako chlupáče) se zelím, cibulí a
škvarky – ty může nahradit voda po
vaření knedlíků se smetanou a máslem
čili omáčka chundelka.
Dále se zde píše o odrůdě tuřínu zvané
dumlik ve Sklenařicích a vysockém
zelí (www.vysockezeli.cz).
Různé druhy chleba a jiné pečivo
včetně kvásku na kyselo vychvalují
coby výrobky Krakonošova pekařství
ve Vysokém (Recepty.vareni.cz).
(objevil Mgr. D. Dědovský)
Vysocký dům č. 137 je tradičně zvaný
„U Vincencu“, neboť v něm žily
nejméně tři generace Kramářových
s křestním jménem Vincenc. (M. Jakl)
Dobrá zpráva: v Zákostelí se připravuje otevření nové prodejny potravin.
Z KULTURY
☺
„Lenost neoperuji“ v Týdnu
Vlastivědné muzeum zve na předvádění tradičních rukodělných technik členkami Klubu lidové tvorby
Praha od čtvrtka 7. do soboty 9. dubna
Speciál časopisu Týden o špičkách
české medicíny představuje 100 nejlepších lékařů. Mezi špičkami plastické a rekonstrukční chirurgie je zařazen
i rozhovor s MUDr. Alenou Schmoranzovou, „rukařkou“ a primářkou
Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou, která
v soukromé praxi modeluje prsa a
omlazuje tváře.
(objevil Roman Kalkus)
☺
Náš Krakonoš ve Vlastivědném
muzeu
(znova a jinak po deseti letech)
Výstava v přízemí i v podkroví (Krakonoš očima dětí) se vrací jako pocta
pánu hor.
Nechme promluvit fotografie.
Zaniklé prodejny
foto mlj
9
O zapomenuté básničce
Už je tomu více než sto let co chodil
můj strýc František do obecní školy ve
Tříči. Tenkrát se učili básničku o Krakonošovi.
Při jedné návštěvě u nás mě ji strýc
také naučil. Posadil mě na židli, sám
se postavil doprostřed světnice, uklonil se a začal. Velice se snažil o přednes. Hlavně tam, co Krakonoš zastavuje chalupníka. Protože pán hor je
spravedlivý, všechno dobře dopadlo.
Básnička byla lehká a nenáročná na
zapamatování. Její slova znám dodnes.
Po čase jsem ji hledala ve starých i
nových čítankách, různých časopisech, mezi lidmi, ale nikdo se na ni
nepamatoval. Buďto ji napsal sám pan
učitel pro své žáky, nebo vznikla mezi
lidmi. Škoda, že přišla v zapomnění.
Myslím si, že by ji měl znát každý
horal. Je přeci tak hezká, něžná a milá,
a hodí se do našeho prostředí, je tu
zkrátka doma. No, posuďte sami!
Krakonoš
Kmotr s dětmi z lesa kráčí,
ach, tu vidí divnou sluj.
Krakonoš tam čelo mračí,
zvedá ruku, volá: „Stůj!“
„Achich pane Krakonoši,
jsem já jenom chudý brach,
trochu hub si nesu v koši,
teď je bída na horách.“
„Znám tě dobře, milý kmochu,
chodívám kol vašich vrat,
pomohu ti za to trochu,
že máš tak ty děti rád.“
„Zaplať Pán Bůh, Krakonoši,“
šťasten volá pantáta.
Přinesli si domu v koši
všechny houby ze zlata.
Hana Kalousová
☺
„Jak se točil Krakonoš“…
A co na závěr?: Je mi líto, ne toho, že
to už bylo! V životě je stále něco za
námi a něco před námi a vždy to má
smysl. Ale toho, že byl Barrandov
tehdy chráněn jako centrum propagandy a tak byl problém cokoli vyfotit, či
nafilmovat. Takže jedinou památkou
jsou živé vzpomínky, zažloutlé scéná10
ře a smlouvy, ani jediná fotografie – to
je mi líto opravdu – byla by to úžasná
památka. Jednou jedinkrát se mi povedlo přelstít závodní stráž a projet
kabrioletem Felicia
branou i
s mými
rodiči bez
propustky
a provézt
je po celém areálu.
Z
toho
mám radost
dodnes, ta
diverze za
tu
jejich
radost stála! Nakonec, i přes
tu dobu, to
byla tenkrát z 80% „fabrika“ na radost, fantazii, dobrou náladu a přes
doteky ideologie nebyla tehdejší tvorba chudá na dobré nápady, lidskost,
cit, chytrý a slušný vtip i na poťouchlé
pošťuchování hlouposti mocipánů.
Jsem rád, že jsem tohle vše mohl do
sebe nasát, odkoukat to a držet se tohohle
„dramaturgického
plánu“
dodnes.
„KRAKONOŠOVO“ tu bylo od císaře pána a je podnes. Spravedlivý vládce hor zde bdí nad svým krajem a pracovitým, skromným lidem, obdařeným zdravým selským rozumem,
ochraňujíc jej od zákonných taškařic
vládnoucích Trautenberků výškou hor
a neprostupností hvozdů. Jen víc sojek
na hlídání by to chtělo a do každé ro-
diny jedno nebojácné „Anče“, které by
se neostýchalo hloupému nápadu ukázat dveře – ať ho hlásá pán, či kmán.
Nebo to Anče rovnou posadit na rathaus – to by to lítalo!! I ty hodiny by
se bály zastavit a jak by to tady vykvetlo! I to šedivé náměstí by se rozsvítilo, samé rozkvetlé záhony a lavičky, na chodnících by nejezdila auta,
bankomat by nebyl schovaný za haldou sněhu a třebas by u něho byl větší
koš na odpadky a lavička a nad ním
krásná bytelná dřevěná stříška, místní
obchůdky by vzkvétaly, domy vymalované jako cukrátka prezentované na
barevných stránkách Větrníku a internetu by lákaly k návštěvě turisty. Do
krásného města by pro ni nebyl problém obstarat lékárníka i tu trávu u
koupaliště by pro ni Kuba posekal,
když na nové nemáme. V kvetoucím
parku by děti dováděly na prolézačkách, všude by byl pořádek dík košům
na odpadky pro lidi i zvířátka a sojka
by číhala na škůdce, který by po sobě
musel napravit, co rozkopl. Dvakrát
do roka by pořádala jarmark s kvalitním řemeslným zbožím – a ta slavná
pouť! Ve fabrice by se šily vysocké
bačkory, vysocké zelí by se vyváželo
– považte – až do Číny, v dílničkách
by se vyřezávali Krakonošové… Jó a
kdyby to naše Anče zaslechlo na náměstí, kde že se tady v sezoně tančí,
proč se tady tomu říká větrov, proč se
hotelu Větrov říká Kramářova vila –
když tu mají v Praze,… Tak by si dalo
ruce v bok a do týdne by se nebylo
nač ptát. Naopak by se všici divili, co
může takové krásné malebné městečko nabídnout. A mnohdy si stačí vzpomenout, co hezčího už jsme tu před
11
lety měli a jen se k tomu chtít vrátit.
Inu v pohádkách jde všechno a zas to
tolik nestojí – „…Jen nestát, nelelkovat, dělat! Donrvetr krucajs element!!“
Konec 6. dílu.
Martin „Šneko“Štěpánek
Divadelní
kukátko
Maškarní bál v Krakonoši byl velmi
pěkný. Přišlo tolik lidí, že se nevešli
na parket. K tanci hrál Magnet.
Z mnoha masek a kostýmů vynikaly
gejši z nemocnice, Emil Holub a černoši, lidojedi, Havajky. Vyhrála překvapivě k tématu bálu March Simpsonová a hlavní cenu získali cestovatel a
cestovatelka. Připravená byla i tradiční bohatá tombola. Bylo tam vedro
bez puštěného větráku a někteří lidé se
zbytečně strkali a roztahovali po parketu.
Tak si užila i obsluha. Lidi chodili na
panáky ve vlnách, nestrkali se, bylo to
v pohodě. Vypila se spousta kořalky a
zelená – nejoblíbenější – došla. Jinak
bylo všeho dost a pila se griotka, rum,
obyčejná vodka, švestka.
výčepní
Dětský maškarní bál byl příležitostí
pro děti, aby se nejen převtělily do
jiných postav, ale aby se mohly honit
a vyřádit se. K tomu jim hrála reprodukovaná hudba. Byl také hojně navštíven a mohli jste na něm potkat
v Krakonoši třeba Šmouly, Křemílka
s Vochomůrkou nebo bajadéry.
Pozorovatelé a bandita
──────────
Velikonoční Mam’zelle Nitouche v Krakonoši – v
neděli 24. dubna 8. repríza
od 19.30 a 9. repríza od
16.00 hodin.
───────────
Novinky v knihovně
Letec létající kolem objemné zeměkoule přišel o části kostýmu. „Zas ten letec tady.“
Pilot letadla Air Force One
Z výčepu
Byl tentokrát umístěný přímo na jevišti – v zákulisí pod schody do techniky
za kapelou a bylo od něj vidět do sálu.
knihy pro děti
M. Pope Osborn: Dobrodružství
v době ledové, Dobrodružství na Měsíci
česká produkce
P. Soukupová: Zmizet
M. Viewegh: Povídky o lásce, Biomanželka
V. Havel: Hry
A. Goldflam: Písek a jiné kousky
J. Werich: Deoduši
V. Javořická: Koukol v pšenici
J. Mára: Japonskem s otevřenou pusou, Ve stopách vikingů, Na vozíku na
rovníku
Drobné památky Jilemnicka
12
Společnost českých zemí v raném novověku
ze světa
P. Coelho: Valkýry
A. Proulx: Drsná země
T. Pratchett: Nevídaní akademikové
S. Clarke: Merde!, Merde Impossible
Ch. Džibrán: Prorok
W. Smith: Kopí osudu
J. Moro: Indická princezna
D. Trussoni: Angelologie
K. Morton: Dům u jezera
☺
Na apríla nás čeká noc s Andersenem.
‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗
Koncert kytar
Iva Nedomlelová ze Stanového a
Jana Bartoníčková ze Tříče, studentky Pražské konzervatoře, se
představí s další-mi dvěma
kytaristy na velkém sále
ZUŠ v Jablonci nad
Jizerou ve čtvrtek
7. dubna.
Odvezli si ceny
Na recitační soutěž do Semil se nám
16. března podařilo přijet pozdě. Ve
druhé věkové kategorii jsme měli pět
želízek v ohni. Poprvé si zasoutěžily
Ivanka Marková a Marcelka Balatková a určitě nezklamaly. A z 27 soutěžících dětí z celého regionu Vysočtí
bezkonkurečně přivezli první tři místa.
Třetí Štěpánka Skalská představila
Modrého zajíce, druhá Eliška Bochová Branislavův Měsíc a první Josífek
Bartoň se popral s Ferdou a střevlíkem
Ondřeje Sekory. Všichni tři pojedou
do Liberce na krajské kolo. Ve třetí
věkové kategorii si zarecitovala i
Anička Vránová.
Všem děkujeme za dobrou reprezentaci Vysokého a vítězům blahopřejeme.
☺
Děti si také zkusily 19. března
s pohádkou O bílé kočičí princezně
soutěž O desenského medvěda
s dalšími třemi soubory z regionu
v Desné, kde jsme sice neuspěli, ale
odvezly si diplom za vybavenost
v oblasti slova. Děkujeme rodičům za
odvozy.
☺
VÍTE, ŽE...
13
Fotbalový a ručičkový bál navštívilo
málo tancechtivých návštěvníků.
●
Ve Spořitelně se pochutnávalo na
vepřových hodech 25 – 27. února.
●
Na malém sále divadla Krakonoš sledovalo 22 posluchačů a diváků 3.
března poutavé promítání a povídání
Blanky Herčíkové Cestování po Kavkaze.
●
Před Šírovým kolenem ve Tříči směrem od Vysokého kácí silničáři jasany.
●
Všichni pozorovali Jeníčka, kam
vlastně jde. Ten se již z Vysokého až
domů stále ohlížel, zda jej nikdo nepozoruje. Zamířil proto s klidem do staré
kůlny a s vědomím, že je zcela všechno v pořádku. Dobře zavřel a hned ku
kolci. Odhrabal šišky a uhlí. Našahal
obsah a měl brzy hrst zlatých grošů. Sáhl znovu a byla druhá hrst. Groše zabalil do starého hadru. A vydal se
zpět na cestu. Kde byl, nebylo již nyní
ovšem tajemstvím. To však ve své
prostotě v sebemenším netušil. Brzy
byl zpět.
– Jsi hodný hoch, osud se ti odvděčí.
Půjdeme za kostel, ať není zbytečných
svědků. Hned zavolám Podkozáka, ten
bude mít radost. –
Tak se i stalo. Převlečený mladší Koleno se představil jako Podkozák a
poklekl dokonce před Jeníčkem do
kaluže a na zemi se rozplakal. Kryl se
ubrusem, nedokázal jinak zakrýt hrozný smích a dělal, že dojetím brečí.
Brečel smíchem. Jeníček byl brán za
hrdinu, jeho hrdinský skutek byl silně
ostatními brzy v šenku oceňován. Byl
uznán šenkýřem za vzor.
– Kdo z vás městských usedlíků by
udělal takovou pomoc jako on? Nikdo
zbabělci, zbabělí. Hamižníci. –
Šenkýř to bral zcela upřímně. Konečně neměl o tom, co se na Jeníčka
upeklo sebemenší tušení. Nic se zatím
nedělo. Uběhl asi týden a Jeníček, který si nabral vždy pouze velmi malý
počet grošů, tak se rozhodl, že si musí
ze staré kůlny doplnit své zásoby.
Chtěl podarovat žebráka, který potulkou se dostal až do Vysokého na náměstí. Zavřel se v kůlně a šel jako
vždy do kolce pro své bohatství. Tro-
Ubytovna Nístějka opět změnila provozovatele a je na prodej.
●
Ve Sklenařicích pořádal SDH v sále
sokolovny v sobotu 5. března Babí
hop za hudebního doprovodu Elektroluxu a následující neděli velký dětský
karneval.
●
V Roprachticích v hospodě „U Tichánku“ měl 18. března předpremiérový koncert Václav Noid Bárta.
●
Hasiči se tradičně na Josefa bavili se
sejkorami.
●
Na Rebelce 26. března měli 1. jarní
taneční večer s Vichrem z hor.
●
A v hasičárně měl DJ Ondra „Mech“
Seidl a Captain Morgan Dance Party
také 26. března.
Z HISTORIE
Jeníček Prasáček
5. část
Jeniček souhlasil a vydal se hned domů na Kamenec. Rozhlížel se, zda za
ním nikdo třeba nejde. Nic však netušil. Byla to lest. Tu měl ovšem Koleno
dobře připravenou. Když Jeníček zmizel za rohem, tak sebral připravenou
pušku a na rynku vystřelil do vzduchu.
Jeho syn seděl doma za komínem a
měl půjčený od starého doktora dalekohled. Na kostelní věži byl městský
fořt, druhý syn a ten měl dalekohled
pro změnu svůj. Na poli u Kamence
dělal na poli mladý ras a to byl třetí
Kolenův syn. Také věděl co znamená,
že se ve Vysokém střílelo.
14
chu jej překvapilo, že se kolem kolce
válí tolik uhlí a šišek. Hrabal a hrabal
a tu pojednou nahrabal trávu. Pod
uhlím a šiškami byla pouze tráva. Ulekl se a začal z toho těžce dýchat a rozbrečel se. Zlato zmizelo! Došel, že se
zle provinil.
– Ach Nístěji, myslel jsem na ostatní a
ty jsi mne potrestal. –
Potom si všiml, že za kolcem leží dva
groše. Zakutálely se asi na rozdíl od
ostatních, nechtěly jinam. Jeníček nyní
pochopil. Někdo jeho groše objevil a
jednoduše ukradl. Ano, byl vlastně
okraden a neměl již téměř nic! Snažil
se vše zachránit a běžel loukou a polem zpět na Nístějku. Vběhl do Pekliště a nevadilo mu, že je před ním velké
bahno. Bláto stříkalo na všechny strany a tu se pojednou zastavil. Na okraji
houští se něco třpytilo. Rozpomenul
si, že zde kolec převrátil a trochu listí
mu vypadlo. Místo něho zde byly posud zlaté groše. Ano, byly to jeho groše! Groše z listí, které nechal ležet v
blátě. Nikdo tudy naštěstí nešel! Důkladně je posbíral, nebylo jich nejméně. Plné čtvrt stovky jich bylo. Nebyl
to majetek příliš velký, ale i tak dost.
Vrátil se nyní raději zpět a nalezl ve
své světničce další tři groše. Z celého
pokladu mu zůstalo nakonec třicet
grošů! Na hrad již ani potom nešel a
odešel zpět do Vysokého.
Píše Zdeněk Fišera
Paměti zájezdního hostince
3. pokračování
Provoz na státní silnici ve Vysokém
nad Jizerou byl v minulém století a
počátkem XX. století velmi čilý.
15
Formanství kvetlo.
Aby si i nynější mladší generace udělala obrázek o tom, kdo všechno projížděl Vysokým nebo jezdil do Vysokého na nákup, trhy a podobně, vyjmenuji některé druhy povozníků.
Na prvním místě to byli koraláři (faktoři), kteří jezdili pro korale nebo
s koralemi (s návlekem) do Zásady u
Držkova nebo do Němec, do Jablonce
nad Nisou, do Lučan a jinam. Tito jezdili časně ráno a vraceli se v noci.
Byli baroni mezi ostatními a podle
toho také žili. Pravidelně jednou nebo
dvakrát týdně jezdili máslaři z horských bud s máslem nebo s chutnými
kravskými syrečky (na způsob olomouckých). Jezdili s trakařem, s vozíky taženými psy, a když si pomohli,
tak s vozem ,,ve Dvorku“ obyčejně
nocovali.
Uhlíři (s dřevěným uhlím páleným na
Vrchlabsku) jezdili přes Vysoké nad
Jizerou do Jablonce nad Nisou neb do
Liberce, kde prodávali uhlí do továren. Měli veliké vozy potažené plachtou. Z milosti prodali cestou menší
množství uhlí klempířům, jelikož měli
zboží již předem objednané. Tito uhlíři někdy místo uhlí vezli korály.
Z Jílové u Držkova jezdili na Vysocko
pokrývači s břidlicí, ze Studence u
Jilemnice se šindelem, vyráběným tam
ručně, z Büchbergu neb z Nového
Světa se dřívím neb prkny. Němci,
kteří přiváželi do Vysokého dříví (též
otec jej od nich často kupoval, ježto
po mnohá léta měl také obchod dříví),
vyměňovali jej zde za různé plodiny
(zelí, brambory, oves aj.)
Ze Semil (z Kramářovy cihelny) vozili
do Němec dobré cihly. Z Němec jez-
počet by nebyl úplný, kdybych nejmenoval ještě octaře z Istrie, prodávající
vinný ocet. Tito lišili se nápadně
svým ústrojem. Nosili krátké hnědé kazajky a každý měl v ušním
boltci cvoček, aby jim uši neodstávaly. Bez těch cvočků jsem
pravých octařů neviděl. Na voze
s plachtou měli v soudcích, opatřených obyčejně „pípami“, zásoby
octové tresti. Starý octař tresť
ředil naší dobrou vodou z pumpy
na dvoře, ocet rozděloval a jeho
kluci chodili („hanšírovali“) s octem po okolí. Došel-li jim ocet,
doplnili soudek vodou a vinný
ocet tu už zase byl. Soudek byl tak
prosycen octovou trestí, takže snad
stačilo, „když si voda k soudku přičichla“.
Někdy také zavítali do hospody různí
kočovníci s medvědy (Rumuni z Karpat) neb s opicemi a jinou zvěří
(Italové), takže ve stájích bývala změ-
dili do Vysokého pro hlavatku, různé
plodiny a řezníci neb obchodníci
s dobytkem pro dobytek.
Ze širokého okolí jezdívalo se do Vysokého nad Jizerou k Vodseďálkovům
(nyní dům pí. Langové na náměstí Dr.
K. Kramáře) do hlavního skladu pro
tabák. Proto ještě dnes se tam říká „u
Ferlegrů“.
Třeba jmenovati ještě pivovarské vozy, tažené zpravidla těžkými
koňmi a vozy se zvěří (s jeleny, srnci) dováženou s hor do
krajských obor. Na trhy do
Vysokého zajížděli z Němec
též obchodníci s pila-mi, sekerami, kosami a síty, z kraje
hrnčíři a zelináři. Zelináři jezdili též s ovocem (švestkami
v bečkách, jablky) neb s okurkami.
Na podzim přicházeli do Vysokého z hor dřevaři, kteří Starší kniha návštěv začíná v roce 1885
kupovali od rolníků na zimu
koně a z jara před započetím polních na.
Všichni vyjmenovaní formani, obprací jim je zase prodávali.
Mezi obchodníky dojíždějícími na chodníci, kočovníci atd. soustřeďovali
Vysocko nechyběli ani střívkaři. Vý- se ve Vysokém nad Jizerou hlavně „ve
16
Dvorku“, kde zejména v době trhů
nestačily stáje ani dvůr pro umístění
koní a povozů, a šenkovna pro hosty.
domlel,
mladší
za
ním ve dveřích
Josef
Nedomlel
(otec vysockého Jana
Nedomlela),
paní
Nedomlelová,
dvojici stranou
tvoří
Nejstarší podkrkonošský kovář
zemřel v r. 1943. Z článku blíže neurčených novin z téhož roku, který přinesla paní Jiřina Janoušková, jeho
vnučka, se dozvídáme:
Kovář a pumpař František Nedomlel
provozoval řemeslo až do onemocnění, které ho upoutalo na lůžko. Ještě
ve svých 73 letech se odvážil dobře
okovat i neklidného koně a také ostatní práce jemu svěřené odváděl jako
starý poctivý řemeslník. Až do vybudování nového gravitačního vodovodu
zastával při svém řemesle ve Vysokém funkci městského vodáka a po
několik desetiletí pečoval o udržování
obou větrníků, jimiž byla až do r.
1931 čerpána voda jednak pro nemocnici, jednak pro město. Po zřízení horské odbočky hospodářské školy vyučoval její žáky kovářství a podkovářství. Externím učitelem byl mnoho let
i na bývalé živnostensko – průmyslové škole pokračovací. Veliké zásluhy
získal jako dlouholetý velitel hasičského sboru města Vysokého. Na poslední cestě ho proto doprovodili nesčetní
přátelé a známí z místa i okolí.
Někdejší Nedomlelovu kovárnu (u
silnice proti mateřské škole) koupil
Josef Strnádek, sklářský faktor. Zřídil
si zde dílny pro drobnou bižuterii a
sklářský průmysl.
tovaryš a dcera Fr. Nedomlela Božena, provdaná
Janoušková –
matka vysockých
sester
Boženy Vackové, Jiřiny Janouškové
a
Jarmily Večerníkové.
Kronika města
r. 1934 – souhrn, zajímavosti
Stavby a přestavby
Benzínová stanice u č. 64 na náměstí –
K. Bartoníček, cukrář, po zbourání
●
Na snímcích z r. 1921 před kovárnou
ještě ve Dvorku stojí s fajfkou dědeček
Ulman, v zástěře kovář František Ne-
17
Tovární kantýna na Hradsku: 1 večírek, 8 tanečních zábav
Různé: 3 promenádní koncerty, 2 slavnosti, 1 lyžařské závody velké a 1 dětské, 2 vepřové hody, 1 eskamotérské
představení, loutková představení
v divadle Krakonoš
Celkem 16 úmrtí a 13 narození
Do propagačního odboru města pro
povznesení návštěvy cizinců ve Vysokém byli zvoleni Oldřich Zítek a Dr.
Oldřich Kramář, zástupci Českého ski
klubu a odboru čsl. turistů
Komise: hřbitovní, právní, vodárenská, elektrárenská…
Domovské právo okresním úřadem
v Jilemnici přiznáno notorickému alkoholikovi, známé osobnosti nar. 1866
ve Tříči, Josefu Machačkovi
Zavedení žebračenek
I.Ř.
Stav domů 1934: 261, poslední č. 322,
61 domů nestojí
Porážky na městských jatkách: 128
kusů hovězího dobytka, 119 telat, 2
kozy, 305 vepřů
Úlov zvěře v revíru vysockém: 2 kusy
srnčí, 36 zajíců, 113 koroptví, 70 kvíčal, 4 tchoři, 18 veverek, 13 vran, 26
strak
Zábavy: Sokol – 125 biopředstavení, 2
večírky, 1 dětský, 3 taneční zábavy
Jednota Krakonoš: 3 večírky, 1 dětské
představení, 10 tanečních zábav, 13
divadelních představení,
17 pohostinských divadel. představení
Výletní restaurace Vojákův mlýn: 34
odpoledních čajů, 1 taneční zábava
Hotel Bartoníček: 1 večírek, 2 odpolední koncerty s tancem, 8 tanečních
zábav
Josef Kopal, starosta živnostník Josef
Emilian Nečásek a radní národní demokrat
Josef Rón foceni Oldřichem Ďoubalíkem
Týden horských okresů
byl
vydávaný v Železném Brodě v ceně
70 haléřů za kus (Nezávislý zpravodajský list hospodářský, kulturní a
sportovní Pojizeří a Podkrkonoší).
Číslo z července 1934 je věnováno
slavnostním dnům Vysocka, „které
18
Fotografie z archivu muzea
spáleniště rychle vystavěný hotel
Sjezd rodáků a přátel – výstavba hudebního pavilonu v městských sadech
na svůj náklad – ponechán obci pro
slavnosti
školy, chlubily se po Velikonocích
spolužačky ve třídě, kolik chlapců je
přišlo vyšlohat a kolik rozdaly vajec.
Jen Jiřinka se, smutná, chlubit nemohla, kdo by taky na jejich samotu zašel.
Zase se blížily Velikonoce, kluci pletli
pomlázky, děvčata barvila vajíčka a
matka Bucharová se rozhodla zařídit
koledníky sama. Jak šla z velikonočního nákupu z města s ruksakem
na zádech, zastavila se v kovárně. A
tam s kovářkou dojednaly plán. Až
kluci na velikonoční pondělí odkoledují ve městě, a to se chodilo všude
tam, kde měli dceru, přivede je kovářův syn Olda vyšlohat taky Jiřinku.
Škodní prý nebudou.
Tak se celá ta parta kluků, co se scházeli u kovárny, vydala na Kozinu.
Tam už co chvíli matka vybíhala před
dům podívat se, jestli nejdou. Když se
konečně objevili v zatáčce, Jiřinka se
honem v parádní světnici posadila ke
klavíru a jako že nikoho nečeká a jako
že cvičí etudy a tak ji kluci pořádně
vyšlohali. Výslužka byla bohatá a ještě na ně čekal čaj a bábovka. A Jiřinka
byla šťastná, že se mohla ve třídě také
pochlubit.
Tak to chodilo každý rok, než kluci
dorostli, a jeden po druhém opouštěli
školu a odcházeli do učení nebo studovat, to už začala válka a výslužky koledníkům byli chudší a chudší. Pokud
se nepodařilo sehnat pár vajíček „pod
rukou“ z přídělu jednoho nebo dvou
vajec na osobu a týden se jen těžko
dalo ušetřit na pomlázku.
I Jiřinka odešla studovat a na koledování na Kozině zůstaly už jen milé
vzpomínky.
Anna Čeřovská
Nová hasičská stříkačka
jako národní a kulturní bašta má svůj
vynikající význam“. Z novin, zapůjčených paní Hanou Strnádkovou, jsou
i tehdejší vysocké inzeráty.
O sjezdu rodáků jsme psali
ve Větrníku č. 5 a 6/2009.
☼
Pomlázka
„Na hranicích města Vysokého
stojí hrad tak zvaný Kozina
dříve se tam šavle drexlovaly
teď se tam poráží konina.“
Nepamatuji ani tu koninu ani ty šavle,
znám Kozinu jen jako selskou usedlost, kde hospodařili Bucharovi. Otec
s dospělým synem se starali o hospodářství a matka Bucharova o dům a
malou dcerku.
Když Jiřinka začala chodit do
19
Kozina dnes
foto Šárka Kořínková
ROZHOVORY
Někdejší dlouholetý hráč recitačního
kroužku se jako jediný z mnoha desítek odchovanců opravdu věnuje profesionálnímu divadlu. Domlouvali
jsme se na rozhovoru už několikrát,
jsem průběžně informovaná a konečně jsme se sešli „na kus řeči“ o divadle pro Větrník.
Co tě přivedlo k zájmu o hraní?
Hyperaktivnost. Chodil jsem od čtvrté
třídy do reciťáku a byli jsme dobrá
parta. Bavilo mě to. Bylo to jediné
plus na základce, co jsem mohl udělat.
Měl jsem i úspěchy v recitačních soutěžích. Větší věci, které už měly něco
společného s divadlem, byly Divadlo
o divadle a Shakespeare. Třikrát jsem
byl vyhozený cholerickou režisérkou a
zase jsem se vrátil (smích). Díky ní
však jsem tam, kde jsem.
Díky.
Ovlivnila mě i přehlídka Krakonošův
divadelní podzim. Měl jsem možnost
shlédnout mnoho divadelních her
v podání amatérských souborů.
Chtěl jsi pokračovat?
Měl jsem chuť zkusit konzervatoř. Ale
nebyl jsem zrovna hodné dítě a byl
jsem tak trochu nucen absolvovat obor
autotronik na
místní ISŠ, ke
kterému jsem
měl
„velké
vlohy“.
Po
maturitní
zkoušce už byla volba na mně. Vybral
jsem si hereckou školu v Praze, na
kterou jsem složil talentové zkoušky.
Lidé na školu přicházejí plni ideálů,
ale realita je poněkud jiná.
Povídej.
Když jsem přišel na první hodinu herectví, všichni jsme si mysleli, že jsme
už tak trochu herci. Po několika hodinách
s Táňou
Fišerovou
a režisérem Karlem Křížem nám
bylo jasné,
že k tomu
„být hercem“ máme opravdu hodně
daleko.
Škola je
časově
náročná, až dvanáct hodin denně.
Jakou máte náplň výuky?
Akrobacie, zpěv, tanec, umělecký
přednes, rétorika, dějiny divadla a
v neposlední řadě herectví. Na škole
máme dvě představení v divadle. Čechovovy Tři sestry aneb Proč je to tak
proč v režii Jana Kačera, který nás
20
uvedl do ruské dramatiky a předával
nám své bohaté zkušenosti. Hysterikon od současné německé autorky
Ingrid Lausund režíroval mladý žáda-
ný režisér Pavel Khek. Nyní připravujeme jakousi shakespearovskou koláž,
ve které se objeví dialogy z her, například Richard II. a III., Marné lásky
snaha, Jindřich V., Večer tříkrálový a
jiné, v překladu Martina Hilského, což
je borec.
Shakespeare?
Myslím si, že nikdy lepší autor nebyl,
v práci s veršem, je nadčasový, je geniální. Jeho texty, každý – komedie
nebo tragédie ‒ jsou hluboké a nikdy
nemají jenom jednu stranu mince.
V alžbětinském divadle byl navíc fór
v tom, že hráli jenom chlapi, a když se
ženské postavy převlíkali za muže…
Co děláš kromě toho?
Protože se mi škola chýlí pomalu ke
konci, tak se věnuji i mimoškolním
projektům. Důležité jsou kontakty a
praxe.
Objevuješ se před kamerou?
Ve filmu Post Bellum režiséra Jaroslava Brabce podle předlohy Vladimíra
Körnera, v krátkometrážním famác-
kém Výtahu z ráje, kde jsem si zahrál
po boku pana Kanyzy, Simony Chytrové a Slávka Boury.
A v televizi?
Menší role v seriálech Ordinace
v růžové zahradě, Pojišťovna štěstí a
VKV. Účinkuju i v dabingu, namlouvám spoty do pražských rádií. Účinkoval jsem v muzikálu Scooby Doo
v Kongresovém centru ve spolupráci s
Warner Bros. V pořadu Rodina a já
nebo dokumentu Služby v službách.
Pořád moderuješ?
Měl jsem i dříve sklony k moderování.
Teď moderuji kolem 60 akcí za rok.
Od maturitních plesů přes hudební,
kulturní a jiné festivaly až po firemní
večírky a zábavná odpoledne. Například pro manažery Becherovky na
zámku Sychrov. Teď zrovna moderuju
akci Milka Fun Park po českých horách. Přes rok jsem byl šéfredaktorem
kultury na studentském serveru. Dě-
Hysterikon
21
lám dýdžeje po pražských klubech a
internetové reklamy. Namluvil jsem
CD ke knize pro cizince Čeština expres.
Vraťme se k divadlu.
Bez obalu na Fresh Flash, což je
„přehlídka“ nového umění. S Dívčí
válkou F. R. Čecha jsme nedávno měli
premiéru v divadle Radka Brzobohatého. Hrál jsem němého jménem Okov –
Rakev po boku známých tváří
(Šimůnek, Jablonský…). V dalších
představeních už hraju velkou roli –
dvojroli koktavého Vojena a Častavy.
Teď zkoušíme hru z protidrogové léčebny jako parafrázi na My děti ze
stanice ZOO.
Další příležitosti?
V budoucnu mě můžete vidět v seriálu
Zdivočelá země (syn Marka Vašuta) a
ve filmu Lidice. Rýsuje se mi práce
v televizi a rádiu.
V jakém prostředí se v Praze pohybuješ a máš zajímavá setkání?
Mezi divadlem, nočními kluby a školou. O víkendech moderuji na různých
místech republiky. Zajímavé je pro
mne setkání s každým, kdo rozumí
divadlu a může mi předat zkušenosti a
postřehy. Pedagogové ve škole,
v oblasti moderování a rétoriky Ladislav Langer – současný starosta Poděbrad. Hereckou prací mě ovlivnil
Jan Kanyza, Ondřej Vetchý, Jaromír
Dulava, Jan Vondráček. Bavil jsem se
o divadle s Veronikou Gajerovou. Pomohla mi upravit názory. Měl jsem
možnost setkat se s Pavlem Liškou,
Vítem Olmerem, Jitkou Sedláčkovou,
současným výtvarným umělcem Jiřím
Sedleckým,…
Máš volný čas?
Jak kdy. Třeba dva dny volna po
čtyřech týdnech. Nejčastěji jsem ve
Vysokém. Volná odpoledne zařizuju
nově pronajatý byt v centru Prahy.
Chodím na výstavy moderního současného umění i přednášky mladých
umělců.
Například?
Výstava po sametu v Národní galerii
(po r. 1989). Zjistil jsem, že umění je
cokoli, co si autor dokáže obhájit. To
je fakt, tak to funguje. Umění je
v dnešní době opravdu svobodné. To
mě baví. Mít přehled o kultuře. Každá
generace si myslí, že žije ve špatné
době. Dnešní doba nemá filozofii –
lidi mají všechno a není nic, co by je
hnalo k lepším výkonům. Dneska není
pádný důvod chodit do divadla a to je
veliká škoda. Hodně to zabíjí technologie.
Proč divadlo, „filozofe“?
To jsem rád, že se ptáš. Z ničeho tvořit
něco. To je super. K divadlu stačí tři
prkna, dva herci a jeden konflikt (K.
Kříž). Mně se líbí, že můžeš stvořit to,
čemu lidi díky hercům uvěří – například, že za praktikáblem je armáda
nebo že jsi v historické době.
Divím se, jak to všechno stihneš. Ještě
něco?
Joo,
chtěl
bych poděkovat rodině za
to, že mě podporuje. Děkuju!
Zlom vaz,
PETŘE
SRNO.
Ivana
Řehořová
22
Tříč v předjaří objektivem Věrky Babákové
23
SPORT
Sport pro všechny – cvičení
mladších žen
Cvičení za vedení Šárky
Havlové probíhá v sokolovně
v pondělí navečer. Ve středu
cvičí Pavlína Čivrná. Rytmická, hodně svižná hudba
doprovází aerobik, prvky
zumby (ve středu), stepy na
bedýnkách, pomalejší a mírnější owerbally – malé nafukovací míče, posilování rukou i nohou s gumičkami
zavařovačkami jako i s dvěma činkami. Na aerobik a
owerbally má Šárka diplomy
získané v Ostravě a Praze.
Na oboje cvičení dochází tak kolem
deseti žen, ale bývalo jich mnohem
víc. „Nějak nám zlenivěly“, říká Šárka. Na otázku proč cvičí,
Šárka
odpovídá, že
se chce udržovat
v kondici, a
Pavlína proto, aby se
cítila lépe po
fyzické
i
psychické
stránce. Šárka je přesvědčená, že cvičit by měl každý a
především děti, aby mohly jako dospělí pokračovat. Mělo by to být samozřejmé. V cyklooddílu měla na starost
i s dalšími cyklistkami mladší děti, v
poslední době však není zájem, je jich
málo. Více než vysockých jezdí cvičit
přespolní. Kromě tříčských a sklenařických ženy z Roprachtic, Roztok u
Semil a Pasek
nad
Jizerou.
Pod třicet let
v současné době žádná. A
proto zveme do
tělocvičny
–
přijďte si zvednout kondici,
zrelaxovat, nebudou vás bolet
záda, protáhnete se, je to možná paradoxní,
ale vlastně si
odpočinete,
pobavíte se – věřte, že při cvičení je i
zábava.
Záznam povídání se Šárkou I. Ř.
KČT
„Ve stopě první středoevropské padesátky“ 12. 2. 2011 – 34. Ročník lyžařsko – turistické akce. Den před pořádanou akcí počasí nevěstilo nic dobrého – mlha a déšť. Přijde vůbec někdo?
Ráno naprostá změna – sluníčko a den
jak vymalovaný. Na startu se sešlo
celkem 188 účastníků. Na trase 10 km
– 10, 25 – 30 km 97, 50 – 55 km – 81
příznivců zimní turistiky. Tratě byly
zledovatělé, ale kdo dojel na Jizerka,
prožil překrásný zážitek ze zimní přírody. Opět nám přálo štěstíčko.
Lyžařsko – turistický zájezd 24. 2. –
26. 2. 2011 do Krušných hor, oblast
Božího daru. Jedná se o 30. ročník
pořádaných přejezdů hor.
24
1. den – Boží Dar – Fichtelberg 1214
m – Mariánská. Projíždíme na lyžích i
okruh L. Bauera.
Trasa 22 km.
foto PeHe
2. den – Horní
Blatná – Slatiny –
Božidarský Špičák – Plešivec
1028 m – Abertamy – trasa 30 km.
3. den – Horní
Blatná – Jelení –
Butter weg – Potůčky. Trasa 20
km.
Účast 42 přátel
zimní turistiky. Spokojenost nám
značně vylepšilo krásné počasí, plné
sluncem ozářené pláně Krušných hor.
Něco o historii našich přejezdů:
První přejezd se konal 27. 2. – 1. 3.
1981 – Hrubý Jeseník – Praděd – Králický Sněžník. Účastníci: Matura Josef, Skrbek Zdeněk, Tichá Olina, Tichý Jaroslav, Kvarda Jaroslav, Šalda
Pavel a Jirouš Josef, jako řidič Pour
Karel.
Která pohoří jsme navštívili: Šumava
6 x, Beskydy 5 x, Orlické hory 5 x,
Krušné hory 4 x, Jizerky 2 x, Krkonoše 3 x, Velká Fatra 1 x, Malá Fatra a
Oravská Magura 1 x, Nízké a Vysoké
Tatry 2 x, 1 ročník nedohledán. Nejkrásnější přejezd byl Velká Fatra
v roce 1987. Velice příjemným překvapením bylo v roce 1995, při přejezdu Malé Fatry – Javorníku a Oravské Magury, koupání na divokém
opuštěném termálním bazénu na Oranici, ke kterému jsme dojeli na lyžích
a také ve zdraví odjeli.
Jiří Líbal
Závody „PO STARU“
Letošní již 18. ročník se uskutečnil 5.
března ve Vysokém nad Jizerou. Po
dopoledním uctění památky vysoc-
foto Jiří Vašíček
25
kých závodníků a pořadatelů na míst- le, tím řádně oblečených dětí do histoním hřbitově, akce pokračovala již rického oblečení ubývá.
tradičně, průvodem účastníků i Zato k závodu ve sprintu krokem teles kapelou do běžeckého
areálu.
Do roku 2003 se tyto foto Zdeněk Seidl
závody konaly v původním areálu „V loučkách“
směrem
na
Tříčské
vrchy. Součástí závodiště byl sněhový hrad na
občerstvení přihlížejících
diváků a závodníků. Později pozemek pro závod
ve skoku byl využit pro
lyžařský areál Větrov a
také z důvodu měnících
se životních podmínek
bylo závodiště přesunuto
do běžeckého areálu, kde se přece jen marským se nám přihlásilo více jak
nachází potřebné prostředí pro konání šedesát závodníků ve dvou kategotak velké akce jakou závody „PO riích. Závodí se v rozbězích po pěti
STARU„ určitě jsou. Pořadatelé letoš- nebo šesti závodnících na trati zhruba
ního ročníku zde navíc posílili prosto- 90 metrů dlouhé a nejlepší závodníci
ry pro diváky a také věnovali potřeb- postoupí přes semifinále až do finále.
nou pozornost občerstvení.
Šlo o velmi tuhé boje a převážně se
Po příchodu průvodu do areálu nej- dařilo domácím závodníkům, kteří
prve proběhl závod horské mládeže do vyhráli obě kategorie. Mladší do 40 let
12 let „kupky“. Děti v určené trase vyhrál Radek Vašíček a nad 40 let
hledají v kupkách sněhu ukryté dobro- Gunnar Havel, oba členové pořádajícíty. V některé dobroty jsou a v jiné na- ho Českého Ski klubu Vysoké nad
opak. Zde se však ukazuje, že čím dá- Jizerou.
K jízdě dam na 1000 metrů se na start
postavilo 26 závodnic převážně
foto Jiří Vašíček
v krásném
historickém
oblečení.
Dlouhé sukně a parádní kloboučky.
V juniorkách zvítězila Zuzana Marková z Vysokého. V ženách do 35 let
Eliška Zemanová – Riegerová z Jablonce n. N. a nad 35. let Alena Jindřišková z Horní Branné.
Muži závodili na stejné trati, ale okruh
26
diváků. Přálo nám
počasí a vše vhodně doplňoval informacemi
z historie závodů
„Po staru“ ale i o
vzniku lyžování
v Čechách
od
roku 1903 již tradiční hlasatel Jan
Vaverka. A když
se všechny tyto
skutečnosti
sejdou, dá se tento
ročník
hodnotit
jako
jeden
z nejúspěšnějších. „Z výsledků je přece jasné, že Vysočáci od jaktěživa na
perkýnkách uměli a patřili i
k nejlepším pořadatelům lyžeckých
závodů.“ Na příští závod „PO STARU“ s pravým „Skijáckým bálem“ si
však budete muset počkat až do roku
2013, kdy náš klub bude slavit 110 let
svého založení.
foto Zdeněk Seidl
(o jedné holi H. Šlaufová z Vysokého)
jeli dvakrát. V juniorech na 2000 metrů zvítězil domácí závodník Štěpán
Ševčík. Do 40 let zvítězil Josef Krejčí
z Vrchlabí a v kategorii nad 40 let již
druhý úspěch dne slavil Gunnar Havel
z pořádajícího klubu.
Po běžecké části se diváci přesunuli na
svah nad běžeckým reálem a zde se na
malém sněhovém můstku závodilo ve
skoku. Opět se
dařilo domá- foto Zdeněk Seidl
cím závodníků
a v kategorii
do 40 let zvítězil
Milan
Jiřič. Nad čtyřicet let zvítězil současný
trenér vysockých
běžců
Pavel Šalda.
Letošnímu
závodu
dle
laického odhadu přihlíželo
více jak 1000
27
Vítěz mužů G. Havel
V muzeu zjistili, že některé osobnosti
z bývalých slavných závodníků a činitelů vysockého Ski klubu mají letos
také výročí:
Josef Bím, lyžařský závodník
z Vysokého, *21. 1. 1901 – + 5. 9.
1934 (110 let od narození)
Vysočák Karel Ďoubalík, *22. 7.
1912 – + 21. 3. 1981 (30. výr. úmrtí),
učitel, činitel Ski klubu a mezinárodní
rozhodčí na skokanských můstcích
Mistr Československa, skokan na lyžích, závodník z Rovní Miloslav
Chlum *20. 9. 1915 – + 14. 3. 1986
(25 let od úmrtí)
○○
foto Jiří Vašíček
Za pořadatele Zdeněk Seidl
Závody nezůstaly bez povšimnutí médií. Přítomen byl Český rozhlas Hradec Králové a v hlavním večerním
zpravodajství televize Nova proběhl
více než dvouminutový pěkně sestříhaný šot v neděli 6. března. V Právu vyšla reportáž včetně foto.
Mezi mnoha „cizími“ návštěvníky byla
Pohlednice ze závodů roku 1916
ze sbírky Františka Vodseďálka
28
i výprava nadšenců z Písku, která objíždí historické akce.
Na závěr v restauraci Rebelka v rámci
závodů po staru zábava s country kapelou „Fous“.
Správce fotbalového hřiště
Tělovýchovná jednota přijme správce
fotbalového hřiště (činnost zhruba 20
hodin v týdnu od dubna do října
příslušného roku). Na bližší informace o náplni činnosti a odměně za práci
se případní zájemci mohou informovat
u sekretáře TJ – Z. Seidla (tel.
605 970 785), předsedy TJ – J. Nechanického (tel. 605 976 887) nebo zástupce fotbalového oddílu – I. Hanuše
(tel. 602 291 505).
Bc. Jaroslav Nechanický předseda TJ
Vysoké nad Jizerou
MČR v Harrachově.
Poslední březnový víkend byl Český
Ski klub Vysoké nad Jizerou již poněkolikáté za sebou pořadatelem Mistrovství ČR – závodu FIS dospělých
v běhu na lyžích. I přes obtížné sněhové podmínky byl závod uspořádán na
vysoké pořadatelské a sportovní úrovni. Závěrečný velmi zajímavý závod
štafet, navíc ještě zlepšilo krásné slunečné počasí a tak zbyl prostor i na
fotografii našich nejmladších závodnic, Magdalény Šlaufové a Elišky Seidlové s naším nejúspěšnějším běžcem
Lukášem Bauerem.
Za pořadatele Zdeněk Seidl
Zpráva z motoklubu
Po zaslouženém zimním odpočinku
začínají našim jezdcům opět závody.
Těch prvních, v Jiníně 19. – 20. 3.
2011, se zúčastnil David Nosek, který
se umístil na krásném 4. a 7. místě.
GRATULUJEME!
Další závody, které nás v blízké době
čekají, se konají 9. 4. v Bezince u Litoměřic. Následují závody v Chuchelně 23. 4., kde náš klub bude bojovat na prvních seriálových závodech
MG SPORT UFO KTM ENDURO
CROSS COUNTRY 2011 jedoucích
se v blízkém okolí. V nové sezóně
přejeme všem závodníkům hodně
úspěchu a přijďte nás podpořit. ☺
Po skončení závodů v Chuchelně, kdy
23. 4., se uskuteční v „hasičárně“ ve
Vysokém nad Jizerou od 20.00 hodin
2. MOTOZÁBAVA pořádaná našim
klubem, na kterou vás všechny srdečně zveme. Hlavní výhra v tombole je
motokrosová motorka. Těšíme se na
vaši návštěvu. Další informace získáte
na našich webových stránkách
www.motoklubvysoke.estranky.cz.
29
Roprachtické střípky
Doufám, že nic neopomenu. Možná to
bude malinko chaotické, jako moje
poslední konání. První den nového
roku si Roprachtičáci vyšlápli na kopec k rozhledně, aby se rozloučili
s rokem starým a uvítali ten, který
právě nastal. V lednu pak následovala
plesová sezona a pomalu již tradiční
autoskijöring pro příznivce šachovnicového praporku. Prvním plesem U
Tichánků byl pod taktovkou místních
hasičů – ano, logicky Hasičský ples.
Únor byl pod palbou dalších dvou plesů – Plesu Českého červeného kříže a
následného maškarního, který je u
zdejších i přespolních poměrně oblíben, také se ho zúčastnilo nemalé
množství masek, které člověk musí
opravdu obdivovat. Já budu věřit, že
už opravdu přišlo jaro. Březen za
kamna vlezem, se říká. Myslím si
však, že nám paní Zima ukázala, co
umí a odporoučí se pro letošní polovinu roku. Přeji všem puntičkářům, ať
jim nezešednou vlasy z nekonečných
bahenních lázní a alergikům, ať
to ,,vydejchají“. My, kteří nejsme na
nic alergičtí a máme rádi svůj pořádek, jarní vůně a blátíčko nevadí. Do
Roprachtic můžete zavítat poslední
dubnový den na pálení čarodějnic a
v květnu pak na Rošlap, udělat něco
pro své zdraví. V březnu a dubnu
možná ještě proběhne nějaké to divadlo, avšak o tom se včas dozvíte. Těšíme se.
Z Roprachtic – Šárka K.
Zesnul profesor Stanley B. Winters
Americký historik profesor Stanley B.
Winters (* 5. 6. 1924 v proslulém severoamerickém městě Nový York,
+ 28. 1. 2011 ve floridském Port Charlotte) dlouhodobě se zabývající českou
historií a v ní zvláště osobností
JUDr. Karla Kramáře si oblíbil politikovo rodiště až v posledním roce osmdesátých let dvacátého století. Tehdy
se profesorova česká choť, vystudovaná knihovnice, Zdenka, rozená Müllerová, dočetla v časopise Československý svět č. 2 z roku 1990 z článku Ladislava Hejlíka „Střípky z Podkrkonoší“ o doktoru Václavu Lukášovi
jako o autoru knížky o Vysokém, čímž
míněna brožura z roku 1969. Požádala
JUDr. Václava Lukáše, zda by jim
neukázal Vysoké v lepším světle, nežli
jakým na ně zapůsobilo, když je navštívili kteréhosi dávnějšího roku
v dešti a mlze v „normalizačním“ období, ostatně manželství uzavřeli až
roku 1970. Zažili tehdy poprvé velmi
smutné Vysoké se zanedbanou Kramářovou vilou i jejím okolí, podmračeným a podezřívavým obyvatelstvem
a nejlepší vzpomínkou jim byla chutná
horká bramboračka ve vysocké hospodě a jedna hovorná stařenka.
Jiné pak bylo vysocké léto roku 1990,
tehdy ještě plné demokratických nadějí. Navíc byla živa a ochotna k rozhovoru a vzpomínání řada Kramářových pamětníků, včetně paní Zdeňky
Matouškové, vdovy po Kramářově zahradníku, či inženýra architekta Antonína Vodseďálka, někdejšího studentského pořadatele sborníku „Z hor
jsme“, ale i dalších osobností žijících
30
Vysockem, příkladně paní Jany Bláhové ve vysockém muzeu, kde potkali
i další badatele zabývající se zdejší
historií a kulturou. Možnost přespání
byla přímo v Kramářově vile. Ta se
však překvapivě nevrátila oficiálně ani
v oněch letech a, běda, až doposud,
což mi připomíná jejich korespondence
z pozůstalosti
mého
děda
JUDr. Václava Lukáše, z níž jsem,
stejně jako z muzejních záznamů
pro tuto vzpomínku čerpal. Ostatně i
přípravy vydání jeho knížky o Vysokém v raných devadesátých letech
dvacátého století profesor Winters
nečekaně podpořil finančně. Zatímco při předchozích návštěvách
jsem se s Wintersovými většinou
minul, tak při profesorově asi posledním pobytu v našem městě
jsem měl vzácnou čest své přítomnosti při jeho prohlídce tehdejšího
stavu vnitřku vysocké Kramářovy
vily, tehdy ještě nové cedulky nahrazující bustu na Kra-mářově rodné staré vysocké poště i dalších
míst a při bádaní v muzeu v pozůstalosti stavitele Petra Kramáře, otce
JUDr. Karla Kramáře.
Dokončení příště
Bc. Michal L. Jakl
k tomuto ne pouze reklamně jistě zajímavějšímu jménu našeho významného
rodáka od zavádějícího raisovského i
rónovského a původně celému městu
náležejícího literárního pseudonymu
Větrov.
Profesor Winters tehdy i
při pozdějších návštěvách
našeho města čerpal poznatky o rodišti a rodu
objektu svého mnohaletého odborného zájmu. Odvezl
si
postupně
přes oceán jako připomínku našich Krkonoš
k výzdobě své rozsáhlé
knihovny i zobrazení
Krakonoše jak od staroveského Josefa Babce,
tak od desenského Josefa
Čermáka. Manželé Wintrsovi se stali i osobními
přáteli mých prarodičů,
...a z Moravy je Rebelka s nonstopem...
foto mlj
31
foto VB
foto VB
Topná sezona
Ledové květy na skichatě
Uříznutá ošetřená lampa u
Aktivu připomíná PeHe
nedopalek cigarety
32
kého se narodil 14. února syn Vít.
Editě a Davidu Hnykovým se 22. února 2011 v Pardubicích narodil syn Štěpán.
Kláře Kobrové ze Sklenařic se narodila 10. března dcera Amálie Bradáčová.
Magdaleně a Adamu Bartoňovým
z Vysokého se 17. března narodil
v Brně syn Marcel Maxmilian.
Přejeme hodně štěstí a zdraví!
VYSOCKÉ DETAILY
Životní jubilea
Vysoké nad Jizerou
Milan Junek 74 let
Věra Nesvadbová 77 let
Zdeněk Kos 79 let
Vladimír Nečásek 80 let
Božena Vacková 83 let
Anna Plecháčková 87 let
Jana Vaváčková 70 let
Květa Josífková 70 let
Josef Fišera 74 let
Zdeňka Čivrná 77 let
Anna Kosová 78 let
Josef Kovář 83 let
Bohuslava Mandlová 84 let
František Vodseďálek 84 let
Miluše Bachtíková 86 let
Jarmila Večerníková 88
Libuše Brumlichová 89 let
Horní Tříč
František Patočka 88 let
Blažena Skrabálková 81 let
Sklenařice
Zdeněk Vondrák 76 let
Ingeborg Metelková 82 let
Jaroslava Kašťáková 84 let
Stará Ves
Květoslava Špačková 83 let
Přejeme hodně zdraví
a blahopřejeme!
Na Starovačce ke Staré Vsi
SPOLEČENSKÁ
KRONIKA
Narození
Monice Náchodské z Vysokého a Antonu Bujdákovi se narodila 2. února
dcera Barbora Bujdáková.
Haně a Lukášovi Hájkovým z Vyso33
Ohlédnutí za Ing. Josefem
Grafkem, bývalým ředitelem
ISŠ Vysoké nad Jizerou
Ing. Josef Grafek působil ve funkci
ředitele ISŠ v letech 1970 – 1999, tedy
celkem 29 let.
Narodil se 13. července 1935 v Nové
Pace, kde také absolvoval základní
školu. Poté vystudoval střední zemědělskou technickou školu a po jejím
ukončení pracoval v několika zemědělských závodech jako zootechnik.
V roce 1960 nastoupil jako učitel a
později byl jmenován do funkce vedoucího odborného výcviku v zemědělském odborném učilišti v Mladějově v Čechách, kde působil až do
svého nástupu do Vysokého nad Jizerou v roce 1970. Při zaměstnání vystudoval v letech 1962 - 1966 Vysokou
školu ekonomickou v Praze, obor provoz a ekonomika zemědělské výroby.
Oženil se v roce 1967 a se svou manželkou vychovali dceru Janu.
Ing. Josef Grafek nastoupil do Vysokého nad Jizerou v roce 1970, tedy
v době, kdy se rozhodovalo, zda ve
Vysokém nad Jizerou škola zůstane,
nebo zda bude delimitována do Turnova a budovy z roku 1928 budou využity k jiným účelům (domov důchodců
apod.). Vybavení pro výuku bylo v té
době neutěšené, ba přímo velmi špatné. Ve škole byly 3 traktory, jeden
starý nákladní automobil Robur a něco
málo závěsného nářadí.
Ing. Grafkovi bylo jasné, že s tímto
vybavením jednak nemůže konkurovat
ostatním školám, jednak škola není
schopna vychovat odborníky pro roz-
víjející se zemědělství. Proto ihned po
svém nástupu zaměřil veškerou svoji
iniciativu na modernizaci celého areálu školy. Jen v letech 1970 – 1986 bylo postaveno 6 nových budov a k dalším byly provedeny nástavby.
Všechny akce byly prováděny svépomocí. A zde se opět projevila iniciativa ředitele, který musel zajistit vše
potřebné (projektovou dokumentaci,
stavební materiál apod.), což nebylo
v té době nic jednoduchého. Velkou
pozornost věnoval i modernizaci výuky, vybavení učeben a dílen pro odborný výcvik. V 80. letech začal mj.
prosazovat do výuky výpočetní techniku. Škola navíc v té době vlastnila už
35 traktorů, 5 obilních kombajnů,
osobní a nákladní automobily, diagnostiku a mnoho dalšího nářadí. Dále
byla vybudována svářečská škola a na
vysokou kvalitu byla posunuta autoškola.
Přestože byla škola za jeho působení
řízena různými ministerstvy, dokázal
díky svým dovednostem a diplomacii
prosadit vždy u nadřízených orgánů
své záměry potřebné pro školu.
Rovněž po roce 1990 byla právě zásluhou Ing. Grafka škola ve Vysokém
názorným příkladem transformace
utlumených zemědělských oborů na
perspektivní obory autoopravárenské a
ekonomické. Na Ministerstvu dopravy
prosadil, aby byla při škole zřízena
stanice měření emisí a STK, což bylo
a je dodnes nesmírně důležité ke zlepšení finanční situace školy.
Ing. Grafek byl člověkem nesmírně
pracovitým, žil hlavně pro školu a pro
rodinu. Byl obětavý, snažil se zaměstnance spojovat a vést k zodpověd34
nosti. Svou práci měl nesmírně rád,
jeho život byl spjat se školou ve Vysokém nad Jizerou, proto také odmítal
lukrativní nabídky na vyšší posty.
Měl velké zásluhy na tom, že se ve
Vysokém nad Jizerou nachází střední
škola, která se řadí k nejlepším v celé
České republice, škola kterou navštěvuje přes 400 žáků a zaměstnává více
než 70 lidí z regionu, ve kterém jsou
pracovní příležitosti jinak velmi špatné. Věřím, že současný nepříznivý
demografický vývoj bude překonán a
následující generace budou moci rozvíjet jeho odkaz, který zde zanechal.
Pavel Vaněk,
zástupce ředitelky
ISŠ Vysoké nad Jizerou
Dne 25. února 2011 zemřela v Praze
paní Anna Přibáňová roz. Poláková
ze Staré Vsi ve věku nedožitých 91
let.
Dne 2. března zemřel ve věku 90 let
pan Josef Zita z Vysokého nad Jizerou.
Josef ZITA* 28. 8. 1920 (Horní Stakory u Kosmonos), + 2. 3. 2011 v nemocnici v Jilemnici.
V letech 1946 až 1984 byl členem vysockého lyžařského oddílu a asi třicet
let jeho předsedou. Projektoval a vedl
stavby můstků v Šachtách a na dalších
místech v Československu. Působil
jako technický delegát a rozhodčí mezinárodní lyžařské federace (FIS), jako mezinárodní rozhodčí v Polsku,
Německu a Jugoslávii. Byl velitelem
můstku a členem jury na mistrovství
světa v klasických disciplínách ve Vysokých Tatrách v roce 1970 a v letech
1989 až 2001 předsedou vysocké tělovýchovné jednoty. Stal se i čestným
členem českého svazu lyžařů.
(Z lyžařské expozice muzea)
Úmrtí
Dne 15. února 2011 zemřela ve věku
92 let paní Ludmila Stehlíková
z Horní Tříče.
Dne 16. února 2011
zemřel ve věku 70 let
pan Miloslav Kocour
z Vysokého nad Jizerou, dlouholetý čtenář
knihovny.
Dne 5. března zemřel pan Josef
Opřátko (dříve ze Sklenařic) ve věku
87 let.
◘
Dne 23. února 2011
zemřel ve věku 75 let Ing. Josef Grafek z Vysokého nad Jizerou.
Zemřel učitel hudby Jiří Kurfiřt
Ve věku nedožitých 83 let zemřel 16.
března pan Jiří Kurfiřt z Bozkova, který léta působil jako hudební pedagog i
na vysocké škole. Učil děti v oboru
zpěv, hra na klavír, na flétnu a housle.
Poděkování
za podporu a přízeň v době jeho
působení ve Vysokém i za projevení
soustrasti a květinové dary při posledním rozloučení.
Rodina Grafkova
◘
35
Všem pozůstalým vyjadřujeme
upřímnou soustrast.
Za zábavou v Harrachově
na bývalou celnici
Na bývalém hraničním přechodu v Harrachově je dnes centrum zábavy.
V hlavní budově bývalého přechodu bylo otevřeno kasino, kde si můžete vybrat tu
správnou zábavu a vzrušení ze hry. Každou sobotu od 20.30 hodin se zde pořádají
Texas Holďen Poker turnaje, nonstop zde je Americká živá ruleta, Black Jack,
videoloterijní terminály, výherní automaty elektronická ruleta,
výherní euro terminály. Nově pak od počátku tohoto února byla
zprovozněna i pravidelná diskotéka, jež funguje třikrát týdně
(středa, pátek, sobota) od 21.00 hodin se střídajícími se diskžokeji.
Pro hráče je doprava do 30 km zdarma,
pro návštěvníky diskotéky dovoz z centra Harrachova zdarma.
PRODEJ CHOVNÉ DRŮBEŽE
/z veterinárně kontrolovaných chovů,
které zaručují kvalitu a vysokou užitkovost/
15. 30 Vysoké nad Jizerou /na náměstí/
Prodej 11. 4. 2011
Kuřice černé, červené
Bílé /nesou bílá vejce/, kropenaté
stáří: 14 – 18 týdnů
stáří: 14 – 18 týdnů
cena: 130 – 150 Kč
cena: 130 – 150 Kč
Prodej 9. 6. 2011 při objednání 10 ks drůbeže
– Nutrimix ZDARMA!
/vitamínový a minerální přípravek pro zdárný růst drůbeže/
Kuřice černé, červené
14 – 18 týdnů
130 –
Kačeny pekingské /bílé brojlerové/
1 – 3 týdny
60 –
Kačeny barbarie /husokačeny/
1 – 3 týdny
90 –
Moularden /kříženec pižmová + peking. kachny/ 1 – 3 týdny
60 –
Husy /bílé/
1 – 3 týdny
130 –
Krůty /kanadské širokoprsé brojlerové/
6 – 8 týdny
250 –
150 Kč
80 Kč
110 Kč
80 Kč
150 Kč
290 Kč
Prodej 20. 10. 2011
Kuřice černé, červené
stáří: 14 – 18 týdnů
cena: 130 – 150 Kč
Drůbež, prosím, OBJEDNÁVEJTE na adrese:
Gallus Extra s. r. o., Pražská 8, 586 01 Jihlava
tel. 567 212 754, 567 214 502, mob. 731 701 331, po – pá 8 – 15 h.!
[email protected]
Zpravodaj MěÚ Vysoké nad Jizerou - Větrník XLIV-3-4/2011,
redakce: Ivana Řehořová,
ilustrace: Maruška Karbanová, Štěpánka Skalská a Eliška Bochová,
náklad 450 ks, cena 12 Kč, příspěvky zasílejte do městské knihovny
nejlépe přílohou na [email protected],
tel: 481 540 278, vytiskl a sponzoruje H&H Servis 2011.