Sborník závěrečných prací 2. díl

Transkript

Sborník
projekt Aplikovatelný systém dalšího
vzdělávání ve vědě a výzkumu
CZ.1.07/2.3.00/09.0134
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Sborník závěrečných prací
projektu Aplikovatelný
systém dalšího vzdělávání
ve VaV
2. díl
Olomouc 2012
Moravská vysoká škola Olomouc
Sborník závěrečných prací
projektu Aplikovatelný systém
dalšího vzdělávání ve VaV
2. díl
Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek
Olomouc 2012
Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému
vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve
VaV.
Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři.
Příspěvky neprošly jazykovou úpravou.
Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek, 2012
APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
VE VaV
CZ.1.07/2.3.00/09.0134
2
OBSAH
VNITŘNÍ AUDIT ........................................................................................ 5
PETR Bačík
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI HELP CZ S. R. O. ............ 13
Jana Berková
EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU V IS NAVISION .................. 27
Vojtěch Bernard
PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU DODAVATELE SW
PRODUKTŮ ................................................................................................ 35
Vojtěch Bernard
METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC
................................................................................................................. 41
Martina Buráňová
IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ PROCES V IT .. 61
Stanislav Buřval
KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK ............................................ 69
Miroslav Čepl
LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING .............................................. 75
Radim Čtvrtlík
POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU .................... 80
Vladimír Divín
INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH NOVÉHO
STUDIJNÍHO
OBORU
S AKCENTEM
NA
ZVÝŠENÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ ................................................ 84
Jiří Dostál
PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s. EKONOMICKÉ ASPEKTY ............................................................................. 92
Ludmila Dostálová
ROLE
ZNALOSTÍ
MANAGEMENTU
A MARKETINGU
V PŘÍPRAVĚ
PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKO-VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ ..................... 104
Eva Grublová, Daniela Navrátilová
FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMI-FINISHED GLASS
PIECES DURING THE COOLING.................................................................. 108
Martina Havelková
CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING ........................... 115
Helena Hiklová
SUPPLY CHAIN MANAGEMENT ................................................................... 120
Markéta Hlavsová
1
NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU VYBRANÝCH
PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ ...................................... 125
Michal Holiš
STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND+ FIRMY TESCO SW A. S. NA
SLOVENSKÉM TRHU................................................................................... 141
Michal Holiš
DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT DETECTION OF
TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT UNDER INVESTIGATION ... 148
Pavel Horváth, Petr Šmíd
VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU...................... 154
Marie Hrabalová
SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA MORAVSKÉ
VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC ......................................................................... 160
Radka Husaříková
SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE ................................................ 165
Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná
INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD PRO
EKONOMY.................................................................................................. 172
Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová
VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE .............................................. 179
Libor Kavka
VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ ........................ 187
Aleš Keprt
PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA ....................................... 193
Miroslav Kleinbauer
ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU ............ 196
Irena Kovačičinová
INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ 2 ............................. 202
Zdeňka Krišová
ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY .......................... 211
Martin Křepelka
MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA .................................... 219
Hana Květoňová
RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES TOWARDS TAX
REVENUES ................................................................................................. 227
Jolana Kvíčalová
VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S..................... 236
Vít Langer
INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY ................................................ 242
Jan Lavrinčík
2
WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE VE VĚDĚ
A VÝZKUMU .............................................................................................. 248
Monika Mackovíková
PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE FIRMĚ TESCO SW A.S.
................................................................................................................. 252
Petr Machalík
VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S. .................... 256
Petr Machalík
SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH
STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU .. 260
Anežka Machátová
VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST.............................. 267
Michaela Maťašovská
VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ TESCO SW, A.S. ................ 271
Martin Maťašovský
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR „INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA KLASTROVÝCH
STRUKTURÁCH“ ........................................................................................ 276
Barbora Mazalová
METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE ................................................................ 281
Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková
ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ „ŘEŠENÍ FACILITY MANAGEMENTU OD
SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI PRODUKTU FAMA+“ ................................. 289
Radek Niemiec
INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/ ........................... 305
Radek Niemiec
PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY..................... 320
Eva Paličková
PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ .................... 326
Simona Pazderová
UČITELSTVÍ JAKO PROFESE ...................................................................... 332
Libuše Podlahová
INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ................................ 339
Miroslav Pokorný
CÍLE A OBSAH VÝUKY PŘEDMĚTU BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ ........................ 356
Jan Rája
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................. 361
Miroslav Rössler
NÁVRH FILOZOFIE VĚCNÉ OBLASTI NAVIGACE V AREÁLECH NEMOCNIC .. 378
Antonín Sedláček
PULSED LASER WELDING SIMULATION..................................................... 382
Hana Šebestová
3
PROJEKT FAMA CLOUD COMPUTING .......................................................... 388
Radovan Šimek
METODICKÝ POKYN K ROČNÍ ÚČETNÍ UZÁVĚRCE A ÚČETNÍ ZÁVĚRCE ....... 396
Kamila Štěpánová
O REVERZNÍ LOGISTICE ............................................................................ 405
Jana Švarcová
CÍLOVÝ KONCEPT IMPLEMENTACE VĚCNÉ OBLASTI NÁJEMNÍ VZTAHY ..... 410
Radek Tegel
STRATEGIE NASAZENÍ SW FAMA+ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH ........... 429
Petra Ticháčková
KAM SMĚŘOVAT FIRMU V DOBĚ KRIZE...................................................... 432
Marek Vaculík
ZDANĚNÍ KORPORÁTNÍCH PŘÍJEMCŮ DIVIDEND VE STÁTECH UNIE ......... 435
Ivana Valentová
VOLNÉ UŽITÍ AUTORSKÉHO DÍLA POUŽITÉHO V RÁMCI VĚDECKÝCH
PROJEKTŮ ................................................................................................. 442
Blanka Vítová
PROGRAM ERASMUS NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY O.P.S. ....................... 447
Marie Zlámalová
4
Bačík
Vnitřní audit
VNITŘNÍ AUDIT
Petr Bačík
[email protected]
Abstrakt: Článek se zabývá vymezením vnitřní kontroly, jejím postupem, požadavky
na její průběh, přináší informace o signálech budoucích potíží a především se věnuje
procesu řízení rizik. Je provedena podrobná klasifikace rizik, audit je zahrnut jako
jedna z činností risk managementu směřující k možné eliminaci rizik. Článek uvádí
čtenáře do problematiky řízení rizik a úlohy vnitřního auditu, jakožto nástroje
nezbytné podnikové činnosti ke zjišťování nekorektních stavů a jevů, předpokladu pro
jejich odstranění či zmírnění
Klíčová slova: odchylky, COSO, prvky kontroly, mýty o kontrole, riziko, řízení rizik,
signály potíží, čisté riziko, objektivní riziko, subjektivní riziko, systematické riziko,
nesystematické riziko, finanční riziko, operační riziko, risk management, katalog rizik.
Odborný konzultant: Ivana Valentová
Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Vojtěch Bernard, Jiří Vaněček
Úvod
Jednou ze základních funkcí managementu je kontrola. Kontrola by měla být
pravidelná i nepravidelná (nečekaná), dílčí i celková, vnitřní i vnější. Povinnost
kontroly je navíc dána i některými zákony, jak obecnými, tak i speciálními. Audit
(kontrola) může být prováděn v několika oblastech podnikových činností.
1
Oblasti kontroly
Nejznámější oblastí auditu je kontrola účetnictví, ale časté jsou i například
personální audity. Povinnost vnějšího auditu například v účetnictví je dána přímo
zákonem č. 563/1992, zákonem o účetnictví, kde v paragrafu 20 nazvaném Ověřování
účetní závěrky auditorem se v odstavci 1) uvádí následující:
„Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku
jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky
a)
akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za
nějž se účetní závěrka (§18, odst. 3) ověřuje, a účetního období
bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho
ze tří uvedených kritérií:
5
Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání
ve VaV
b)
c)
d)
e)
1. Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, aktivy celkem se pro účely
tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění
neupraveném o položky podle § 26 odst.3.,
2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč, ročním obratem
čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů
snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po
které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období
více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního
právního předpisu.
ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne
účetního období, za nějž se účetní závěrka (§18 odst. 3) ověřuje, a účetního
období bezprostředně předcházejících, překročily nebo již dosáhly alespoň
dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3, v případě
družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní
vztah člena k družstvu,
účetní jednotky podle §1 odst. 2 písmena b), které jsou podnikateli, a to za
podmínek podle písmena b),
účetní jednotky podle § 1 odst.2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene
b),
účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. „
Stejně tak jako je vnější účetní audit, provádí se u organizací i audity ostatních
oblastí podnikových činností. Výsledkem auditu je zpráva auditora o nalezených
nedostatcích, případně potvrzení, že například stav účetnictví je v pořádku.
Kromě povinnosti provádět vnější audit podniku, patří k základní výbavě každého
managementu provádění vnitřních kontrol. K tomu účelu jsou v podnicích zřízena
oddělení vnitřní kontroly, jejíž pracovníci se zabývají všeobecnou kontrolou uvnitř
organizace.
1.1
Vnitřní kontrola
Vnitřní kontrola zahrnuje veškeré aktivity, jimiž je zjišťováno, zda dosahované
výsledky odpovídají výsledkům plánovaným.
Vnitřní kontrola je synonymum pro kontrolní mechanismy v rámci organizace.
Vnější kontrolu realizuje subjekt stojící mimo podnik.
Každá kontrola zahrnuje:
 zjištění negativních odchylek mezi skutečným stavem a stavem
požadovaným,
 zjištění důvodů negativních odchylek,
 zjištění příčinné souvislosti vzniku negativních odchylek,
 zjištění míry odpovědnosti pracovníků podniku odpovědných za vznik
negativních odchylek,
 vyžádání opatření k odstranění zjištěných nedostatků od příslušných
odpovědných pracovníků,
6
Bačík
Vnitřní audit

1.1.1
sledování adekvátnosti těchto opatření a jejich plnění.
Příklad
V organizaci byla provedena kontrola na konkrétním pracovišti, u konkrétního
pracovníka. Byly zjištěny některé nedostatky. Byl sepsán protokol o zjištěných
výsledcích. Na základě této skutečnosti vznikají otázky:
1.
Musí být pracovník, v jehož práci byly zjištěny nedostatky, seznámen
s výsledky kontroly nebo s těmito závěry musí být seznámen jeho přímý
nadřízený?
2.
Musí kontrolovaný pracovník podepsat protokol a má se k němu vyjadřovat?
3.
Má právo kontrolor možnost přímo udělit sankci (pokutu, penále)
kontrolovanému pracovníkovi?
4.
Má právo následná kontrola zjišťovat výsledky předchozí a zjišťovat, zda
uložená opatření byla dodržena nebo splněna?
Řešení
1.
ANO
2.
ANO
3.
Někdy ANO (např. dopravní pokuty) - někdy NE (většinou všechny kontroly
v organizaci jsou udělovány organizaci a je věcí managementu, zda bude
sankcionovat pracovníka, který to zavinil).
4.
ANO, a to bez ohledu zda to byla tatáž nebo jiná kontrolní instituce.
1.2
Požadavky na vnitřní kontrolu
o
pružná
o
jasná
o
hospodárná
o
o
srozumitelná
přiměřená
o
o
komunikovatelná
zaměřená do
budoucnosti
o
o
použitelná
přijatelná
o
smysluplná
o
v souladu s kulturou
organizace
o
informující
o odchylkách
o
součástí
informačního
systému
chránící aktiva
o
podporující výkonnostmotivující
o
realizovaná top
managementem
o
podporující jednání
v souladu
o
přispívající
k vytváření hodnoty
o
Tabulka 1: Požadavky na vnitřní kontrolu
Podle
definice
COSO
je:
„Vnitřní
kontrola
proces
uskutečňovaný
představenstvem,
dozorčí
radou,
managementem
a ostatními
zaměstnanci
organizace, zaměřený na to, aby poskytoval rozumnou jistotu, vztahující se
k dosažení cílů v následujících kategorií“:
1.
efektivnosti a účinnosti operaci,
2.
důvěryhodnosti (věrnosti, spolehlivosti) finančních výkazů,
7
ve VaV
3.
dodržování norem a zákonů, které byly použity,
4.
strategických cílech společnosti
(Poznámka: „COSO“ – vnitřní kontrola-integrovaný rámec“ (The Committee of
Sponsoring Organizations of the Treadway Commission), je považován za
nejefektivnější rámec vnitřní kontroly, který v současné době existuje, viz další text.)
Prvky





kontroly v COSO tvoří:
kontrolní prostředí
hodnocení rizik
kontrolní činnost
informace a komunikace
monitorování
Vnitřní kontrola v pojetí COSO :
 je proces (prostředek použitý k dosažení cíle, ne cíl sám o sobě),
 je realizována lidmi (nejedná se pouze o formuláře a manuály, ale
o osoby na každé úrovni organizace),
 může přinést pouze přiměřený stupeň rozumné jistoty (ne
stoprocentní, a to vedení organizace),
 je vytvářena pro usnadnění dosahování cílů (v jedné nebo více
kategoriích, které jsou uvedeny výše a které se vzájemně překrývají)
Protože kontrola je důležitá pro dosažení mnoha důležitých cílů, neustále se
zvyšují požadavky na disponování lepšími systémy vnitřní kontroly a informovanosti
o její kvalitě. Vnitřní kontrola je stále více považována za řešení početných
potencionálních problémů.
O vnitřní kontrole však existuje jak ze strany manažerů, tak i interních auditorů
mnoho nesprávných představ – viz tab. č. 2.
Mýtus
Fakta
Vnitřní kontrola začíná se silným
souborem politik a postupů
Vnitřní kontrola začíná se silným
kontrolním prostředím
Pro vnitřní kontrolu jsou v podniku
interní auditoři
Za vnitřní kontrolní systém je
odpovědný management
Vnitřní kontrola souvisí s finančním
řízením. Kontrolujeme pouze to, co po
nás požaduje finanční oddělení
Vnitřní kontrola je součástí všech
aspektů podnikových činností
Vnitřní kontrola je v podstatě
negativní, obsahuje přehled toho, co
se nesmí
Vnitřní kontrola dělá správné věci
Vnitřní kontrola je nezbytné zlo.
Spotřebovává čas na úkor stěžejních
aktivit podniku – zhotovování
produktů, prodej, obsluhu zákazníků
Vnitřní kontrola musí být vestavěná
do podnikatelských procesů, ne mimo
tyto procesy
8
Bačík
Vnitřní audit
Při zeštíhlování organizace
a posilování jejího postavení musíme
kontrolu zvýšit
V rámci zeštíhlování organizace
a jejího posilování jsou potřebné
různé formy kontroly
Pokud je vnitřní kontrola dostatečně
silná, můžeme si být jisti, že nedojde
k podvodům a finanční výkazy budou
přesné.
Vnitřní kontrola poskytuje rozumné,
nikoliv absolutní ujištění o tom, že cíle
podniku jsou dosahovány
Tabulka 2: Mýty a fakta o vnitřní kontrole
Signály budoucích potíží v případě, že vnitřní kontrola nefunguje vůbec, nebo
funguje nedostatečně:
 neobvykle rychlý růst nebo zisk, zejména ve srovnání s ostatními podniky
v rámci téhož odvětví
 finanční výsledky se zdají natolik dobré, až je to nepravděpodobné, a to
zejména pokud jsou výrazně lepší než výsledky konkurence, která se
neodlišuje v prováděných operacích,
 neobvyklé změny v účetních výkazech nebo v poměrových ukazatelích
finanční analýzy, zejména rychlejší růst příjmů než výnosů,
 významné bankovní účty, pobočky nebo operace související s tzv.
„daňovými ráji“, pro které není ospravedlnění,
 územní
rozptýlenost
provozních
jednotek
s decentralizovaným
managementem a špatným systémem vnitřního výkaznictví,
 neschopnost vytvářet cash-flow z operací, zatímco výkazy ukazují, že
podnik vydělává,
 přílišný optimismus při komunikování s vlastníky ze strany top
managementu, který neustále ubezpečuje o budoucím možném růstu,
 účetní metody, které preferují formu před obsahem,
 účetnictví, které se liší od postupů a praktik používaných v rámci odvětví
 vysoká závislost na dluhovém financování nebo potíže se splácením dluhů,
 vysoká fluktuace úrokových měr,
 významná, neobvyklá nebo komplexní transakce uzavřená na konci
hospodářského roku,
 neúspěšné prosazování podnikového etického kodexu,
 hrozba bezprostředního konkurzu nebo exekuce,
 významné transakce se s přízněnými stranami, které se vymykají řádnému
směru podnikání,
 příliš složitá organizační struktura, příliš mnoho řídících linií, kontakty,
které jsou jasně bez vazeb na schválené podnikatelské záměry,
 příliš mnoho podnikatelských ujednání, která jsou nesrozumitelná a mají
pouze malý praktický význam,
 nedostatečná dokumentace,
 chybějící metodické směrnice,
 absence výpůjčního řádu různých dokumentů,
 nesledování docházky a pochůzek pracovníků v terénu apod.
9
ve VaV
2
Řízení rizik
Riziko je úzce spjato s funkcí interního auditu a kontroly v organizaci. Na jedné
straně poskytuje interní audit vedení organizace ujištění, že rizika, kterým je
organizace vystavena, jsou známa a jsou pod kontrolou. Na druhé straně je výše
rizika východiskem pro tvorbu plánů auditu.
2.1
Vymezení pojmu riziko a jeho obsah
Pojem riziko pochází, dle Oxford Dictionary of English Etymology, ze 17. století
z italského slova RISC, rischio (tj. běh do nebezpečí) a představuje citujeme
„…možnost střetu s nebezpečím nebo utrpění ztráty či zranění…“.
Řízení rizika je definováno jako identifikace, analýza a ekonomické ovládání
rizik, která mohou ohrozit aktiva nebo zdroje organizace.
Identifikace rizika je základem pro výběr oblastí, které mají být v organizaci
auditovaný. Pro interní audit pak představují tyto „rizikové oblasti organizace“ výchozí
body jeho činnosti. Z pozice interního auditu je nutné rozeznávat alespoň následující
formy rizik:
 Čisté riziko – riziko, které má pouze negativní stránku
Příklad
Riziko nezaplacení pohledávky, riziko požáru, riziko povodně, riziko
poškození zboží, riziko úrazu, riziko ztráty, riziko dopravní apod.
 Objektivní riziko – riziko nezávislé na činnosti zúčastněných subjektů
Příklad
Neúroda v zemědělství, riziko vztahující se k makroekonomickým
ukazatelům ekonomiky jako například nevyrovnaná platební bilance,
pokles cen akcií na burze v důsledku krize v ropné oblasti apod.
 Subjektivní riziko – riziko závislé na činnosti zúčastněných subjektů
Příklad
Riziko manka zaviněného zaměstnanci, riziko pokuty, penále, riziko
nedbalosti zaměstnanců, riziko neúspěchu u zkoušky atd.
 Systematické riziko - riziko vyplývající z celkového ekonomického
vývoje a postihující všechny subjekty
Příklad
Politická rizika, socio-ekonomická rizika, rizika přírodních katastrof, riziko
pandemie, riziko globálního oteplování apod.
 Nesystematické riziko – riziko, které postihuje pouze určité subjekty
Příklad
Rizika spojená s nespolehlivostí dodavatelů, s neplacením u odběratelů,
odchodem části odběratelů od prodejce, úvěrové riziko, riziko onemocnění,
riziko ztráty důvěry, pověsti, riziko krádeží, riziko korupce apod.
 Finanční riziko – představuje možné nepříznivé účinky vývoje finančních
proměnných na činnosti organizace
Příklad
10
Bačík
Vnitřní audit

3
Nepříznivý vývoj úrokové míry, nepříznivý vývoj na kapitálovém trhu,
měnové a úvěrové riziko, vysoké mzdové nároky odborů atd.
Operační riziko – představuje možné nepříznivé účinky nefinančních
faktorů na provoz a služby veřejné organizace
Příklad
Záležitosti souladu s legislativním oddělením, s vnitřními předpisy,
nesoulad obecní vyhlášky se zákonem, nevýběr povinných poplatků apod.
Riziko a rizikový management
Práce interního auditora s rizikem vede k tomu, že interní audit bývá často
považován za významnou součást tzv. rizikového managementu.
Rizikový management je založen na:
 poznání rizika
 kvantifikaci rizika
 analýze příčin rizika
 zvládnutí rizika
Interní audit na jedné straně mapuje a monitoruje rizikové oblasti organizace, na
druhé straně pak audituje činnosti manažerů, zabývajících se řízením rizika, tj.
hodnotí především vhodnost, kvalitu, přizpůsobivost a uplatnitelnost jednotlivých
opatření k odvrácení, respektive zvládnutí rizik.
Identifikace rizika představuje výchozí fázi řízení interního auditu v organizaci
představovanou zejména plánováním jeho činnosti.
Kvantifikace rizik se může provádět různými přístupy. Ve většině přístupů se
zjišťuje pravděpodobnost definovaných rizik a potencionální škody, které může riziko
způsobit.
Tudíž
riziko
se
nejčastěji
kvantifikuje
jako
výsledek
pravděpodobnosti a potenciálních škod.
Zvládnutí rizik se tedy týká nejen příčiny, ale i jeho následku.
4
Opatření na eliminaci rizika nebo jeho dopadů
Opatření rozlišujeme dle možnosti rizika, tj. v které fázi procesu riziko vzniká
a kdy jej lze eliminovat.
a)
Pokud jde o příčinu rizika, opatření by měla směřovat na vyloučení
rizikové události nebo snížení pravděpodobnosti jejího výskytu.
b) Opatření zaměřená na následek se týká snížení rizika, rozptýlení rizika,
předcházení riziku, odvrácení rizika nebo přenosu rizika.
Interní audit se ve své činnosti zabývá jek předem plánovanými audity, tak
i audity mimořádnými tj. vyžádanými – ad hoc, které si vynucuje naléhavost situace.
Těžiště činnosti však zpravidla spočívá v oblasti auditů obsažených v dlouhodobých,
střednědobých (tj. strategických) a krátkodobých (tj. ročních) plánech.Určení toho, co
má být auditováno, připravuje vedoucí útvaru interního auditu na základě jednání
s TOP managementem.
11
ve VaV
Smyslem určování rizika je identifikace nejdůležitějších oblastí, které by měly být
auditovany, a zabezpečení odpovídajících zdrojů pro tuto auditní činnost.
Závěr
Při vypracovávání musí být brány v úvahu specifické podmínky dané organizace,
zejména:
 ztráta schopnosti ovládat růst nákladů,
 ztráta schopnosti vnímat potřeby uživatelů, respektive představitelů
souvisejících zájmů,
 selhání expertních služeb,
 výkonnost a spolehlivost používaných technologií,
 selhání systémů (řídících, provozních, informačních aj.),
 „plýtvání“, zneužití zdrojů, podvody, korupce či jiné možnosti zneužití
pravomoci, postavení či informací,
 přírodní katastrofy,
 havárie způsobené lidským faktorem atd.
Z definice interního auditu vyplývá, že jeho hlavními úkoly jsou tři činnosti –
dohlížet na správu a řízení organizace, na vnitřní kontrolu a na řízení rizika. Při
vyhodnocování rizik je v praxi používán interním auditorem rámec COSO. Ten
vymezuje hlavní součásti analýzy rizik, navrhuje jednotný postup a poskytuje jasný
návod pro risk management organizace (Enterprise Risk Management – ERM)
Literatura
[1]
A Critical Assessment of Project Management Methods with Respect to Electronic
Government Implementation Challenges [on-line]. 2012 [cit. 2012-04-04].
Dostupný
z WWW:
˂ife2010.wikispaces.com/file/view/Project+Management+Review.pdf˃.
[2]
Guidance
[on-line].
2012
[cit.
2012-04-04].
Dostupný
z WWW:
<http://www.coso.org/guidance.htm>.
Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Online etymology dictionary [on-line]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupný
z WWW: <www.etymonline.com/˃.
[3]
[4]
12
Berková
Vnitřní kontrolní systém společnosti
HELP CZ, s. r. o.
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI
HELP CZ S. R. O.
Jana Berková
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Při práci zaměstnanců vždy dochází k neúmyslným či úmyslným chybám,
které představují pro firmu riziko – tj. možnost ztráty, poškození, nebezpečí nezdaru.
K předcházení rizikům a jejich eliminaci slouží vnitřní kontrolní systém společnosti,
který v rámci firmy musí existovat. Je v zájmu vedení firmy, aby takový kontrolní
systém vytvořilo a důsledně aplikovalo. K tomu, aby mohl být vnitřní kontrolní systém
implementován, je zapotřebí vymezit vnitřní kontrolní principy, které by měli
zaměstnanci společnosti dodržovat.
Klíčová slova: vnitřní kontrolní systém, principy vnitřní kontroly, kontrolní postupy,
vnitřní účetní systém
Odborný konzultant: Jana Švarcová
Tematický konzultant: Ludmila Horsáková
Úvod
Vnitřní kontroly slouží k odhalení a korekci neúmyslných chyb a ke snížení
příležitostí k provádění záměrných chyb v informačním i účetním systému.
Vnitřní kontrolní systém tvoří:
 kontrolní prostředí,
 kontrolní postupy,
 účetní systém.
1
1.1
Vnitřní kontrolní prostředí
Princip vytvoření vhodného kontrolního prostředí



Vytvořit organizační prostředí, systém směrnic a metodik, které umožní
kontrolu.
Vytvořit příhodné administrativní prostředí, které umožní zdokumentovat
kontrolované operace, nejvýznamnějším procesem je stanovení oběhu
dokladů ve společnosti.
Stanovit kontrolní postupy.
13
ve VaV



1.2
Princip stanovení schvalovacích procedur



1.3


Zavedení kontrolních součtů (soulad vstupů a výstupů)
Porovnání výstupů s původními zdrojovými dokumenty
Pravidelné vyhodnocování zůstatků jednotlivých účtů
Pravidelná kontrola zůstatků bankovních účtů – věcná kontrola
Pravidelné porovnávání skutečného stavu s evidovaným stavem
(inventarizace) pokladna pravidelně 4x ročně, vždy při změně pokladníka
a namátkové kontroly
Princip předcházení chybám a náprava chyb




1.6
osoby, které schvalují transakce, nebudou transakce zaznamenávat,
osoby, které jsou pověřeny správou podnikových zdrojů, nebudou vést
odpovídající účetní záznamy,
osoby, které vyvíjejí informační systém, nebudou zpracovávat data,
budou existovat minimálně dvě osoby, které budou navzájem kontrolovat
transakce.
Princip kontrolování míry přesnosti dat v účetnictví, v ostatních
IS a OE





1.5
Schvalování všech transakcí oprávněnými osobami - dodržování limitů,
doby zpracování.
Omezení přístupu k datům a k počítačovému vybavení pouze na
oprávněné osoby.
Zpracování pouze řádně schválených vstupů.
Stanovit princip oddělení funkcí tzn., že:


1.4
Stanovit princip, že všichni zaměstnanci podniku opraví chybu
bezprostředně po jejím odhalení.
Stabilizace pracovníků a jejich vhodná motivace je lepší než neustálá
kontrola.
Princip uložení trestu za závažné porušení kontrolních postupů.
Kontrola soudržnosti datové základny
Kontrola úplnosti datové základny
Zabránění zpracování nesprávných souborů
Odhalení neobvyklých transakcí
Princip zajištění bezpečnosti dat


Omezení přístupu k datovým souborům na odpovědné osoby
Ukládání dat na bezpečná místa (zábrana neoprávněné modifikaci, zničení
či ztrátě)
14
Berková
HELP CZ, s. r. o.

Kontrola aktualizace hlavních souborů (zabezpečení přesnosti a úplnosti
dat)
2
Kontrolní postupy
Nástrojem vnitřního kontrolního systému je provádění kontrol:
2.1
Pravidelné kontroly




2.2
Namátkové kontroly





3
plánované inventury pokladní hotovosti
věcná kontrola stavu bankovních operací
plánované inventury zásob, majetku vč. drobného majetku
pravidelné kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do
systému NAVISION
namátková kontrola stavu klientů na jednotlivých pracovištích a kontrola
na vyúčtování
namátková kontrola výše účtovaných cen
namátková inventura hotovosti v pokladně
namátková inventura zásob materiálu, potravin, majetku
namátkové kontroly návaznosti výstupů ze systému AFITU a vstupu do
systému NAVISION
Vnitřní účetní systém
Zahrnuje výše definované vnitřní kontrolní principy, ve své podstatě se jedná
o oběh účetních dokladů.
3.1
Účetní doklady
Účetní doklady jsou průkazné záznamy, které musí obsahovat (více viz zákon
o účetnictví):
 označení účetního dokladu,
 obsah účetního případu a jeho účastníky,
 peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření
množství,
 okamžik vyhotovení účetního dokladu,
 okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem dle
písmene d),
 podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam
osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Ve společnosti HELP CZ s.r.o. jsou definovány tyto účetní doklady:
15
ve VaV





3.2
přijaté faktury, zálohové faktury, daňové doklady k placeným zálohám
vystavené faktury, zálohové faktury, daňové doklady k přijatým zálohám
bankovní výpisy
pokladní doklady (příjmové a výdajové)
interní doklady
Dokladové řady
Předpokladem zajištění průkaznosti účetnictví jsou dokladové řady. Pro každý
druh účetního dokladu je třeba stanovit samostatnou číselnou řadu a zabezpečit
průběžné číslování dokladů bez mezer a duplicit. Vymezení dokladových řad je
obsahem Směrnice Systém zpracování účetnictví.
3.3
Náležitosti dokladů
Společnost HELPCZ s.r.o. je čtvrtletním plátcem DPH. Účetní doklady vystavené
společností musí splňovat také náležitosti daňového dokladu (více viz zákon o DPH):
 obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje
plnění
 daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
 obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby,
pro kterou se uskutečňuje plnění,
 daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje
plnění, plátcem,
 evidenční číslo daňového dokladu,
 rozsah a předmět plnění,
 datum vystavení daňového dokladu,
 datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který
nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
 jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena
v jednotkové ceně,
 základ daně,
 základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění
osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
 výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu,
popřípadě uvedenou v haléřích.
3.4
Oběh účetních dokladů





fáze oběhu konkrétních účetních dokladů;
vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu;
podpisy konkrétních účetních dokladů (podpisový řád);
souhrnný přehled vymezení odpovědnosti za oběh příslušných účetních
dokladů;
úschova účetních záznamů (včetně plánu úschovy, archivace, skartace).
16
Berková
3.4.1
HELP CZ, s. r. o.
Fáze oběhu účetních dokladů
 vystavení/doručení, třídění, číslování;
 přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost);
 určení účtovacího předpisu, zaúčtování a příp. proplacení;
 úschova v běžném roce;
 archivace;
 skartace.
Úschova, archivace a skartace (fáze 4-6) jsou shodné u všech tipů účetních
dokladů, jsou popsány centrálně v následujících bodech.
3.4.1.1
Úschova účetních dokladů v běžném roce
Účetní doklady běžného roku (R) jsou v papírové formě včetně příslušných
podkladů/příloh průběžně (chronologicky dle data příp. čísla dokladu) dle tipu dokladu
zakládány do pořadačů, jež jsou uloženy v kanceláři účtárny. Elektronicky jsou
evidovány v IS Navision ve stanovených číselných řadách.
V účtárně zůstávají veškeré doklady také následující dvě účetní období (R+2),
pro případ a možnost operativní potřeby nahlédnutí.
3.4.1.2
Archivace
Účetní doklady, jež věcně souvisí s obdobím starším jak R+2, jsou začátkem
účetního období (R+3) přeneseny do archivu společnosti.
Dle z. o účetnictví je společnost povinna uchovávat:
a) účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let počínajících koncem
účetního období, kterého se týkají,
b) účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy, účtové rozvrhy, účetní
záznamy a přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období,
kterého se týkají.
Dle zákona o DPH je společnost povinna uchovávat všechny daňové doklady
rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období,
ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Dle rozhodnutí vedení společnosti jsou veškeré účetní doklady archivovány po
dobu 10 let. Výjimkou jsou záznamy týkající se mezd, jež jsou potřebné pro účely
důchodového pojištění, které je společnost dle Z. 582/91Sb. povinna uchovávat po
dobu 30let.
Více viz Směrnice Spisový, skartační a archivní ŘÁD, Směrnice Spisový
a skartační systém:
 místnost archivu,
 osoba zodpovědná za vedení archivu,
 způsob vypůjčování záznamů z archivu a jejich vracení do archivu.
3.4.1.3
Skartace
Po uplynutí doby archivace je možné doklady skartovat.
17
ve VaV
Více viz Směrnice
a skartační systém.
3.4.2
Spisový,
skartační
a archivní
ŘÁD,
Směrnice
Spisový
Účetní systém
Společnost pro vedení účetnictví od 1. 1. 2006 využívá účetní a ekonomický IS
Navision, v němž jsou pořizovány, účtovány a elektronicky archivovány veškeré účetní
doklady v definovaných dokladových řadách (více viz Směrnice Systém zpracování
účetnictví).
3.4.3
Faktury přijaté, přijaté zálohové faktury
3.4.3.1
Doručení, třídění
Způsob doručení
Poštou, faxem
Adresát:
HELP CZ s.r.o.
Místo přijetí
recepce
Postup zpracování
Fa jsou předány oprávněné
osobě k podpisu (ověření věcné
správnosti),
která
podpisem
ověří věcnou správnost Fa,
zaeviduje příslušné HS a předá ji
na EÚ – účtárnu k účetnímu
Poštou, faxem
konkrétní pracovník Kontaktní osoba předává Fa
zpracování.
Adresát:
k podpisu
oprávněné
osobě
přímo
kontaktní
(ověření
věcné
správnosti).
osoba
Následně Fa předává na EÚ –
E-mail
recepce
Pracovník
roztřídí Fa dle
účtárnu kerecepce
zpracování.
[email protected]
oblasti, které se Fa věcně týká
a el. přepošle oprávněné osobě.
Fa je vytištěna a oprávněná
osoba potvrdí věcnou správnost
podpisem. Fa je předána na EÚ –
účtárnu ke zpracování.
E-mail:
konkrétní pracovník Kontaktní osoba Fa vytiskne
Kontaktní osoba
a předá k podpisu oprávněné
osobě
(ověření
věcné
správnosti). Následně Fa předává
Tabulka 1: Doručení a třídění
na EÚ –faktur
účtárnu ke zpracování.
Veškeré došlé faktury, zálohové faktury příp. daňové doklady k placeným
zálohám musí být opatřeny datem doručení (D).
3.4.3.2
Přezkoumání správnosti
a)
Ověření věcné správnosti
Věcnou správnost faktury schvaluje osoba k tomu oprávněná (dle z. o účetnictví
tzv. osoba odpovědná za účetní případ). Podpisové vzory, materiál, jež je schválen
jednatelkou společnosti. Ověření věcné správnosti stvrzuje svým podpisem. V případě
18
Berková
HELP CZ, s. r. o.
dlouhodobější nepřítomnosti vedoucí provozovny (dovolená, nemoc atp.) schvaluje
zástupce vedoucí.
Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám
v pořádku z hlediska věcné správnosti řeší nápravu vedoucí provozovny (odpovědná
osoba). Podepsaný originál faktury předá vedoucí příp. zástupce vedoucí bez
zbytečného odkladu (nejpozději tak aby byla Fa doručena ke zpracování v čase D+3)
k proúčtování na EÚ - účtárnu.
b) Ověření formální správnosti
Všechny tyto operace provádí pracovník s rolí Účetní HELPCZ.
Ověřením formální správnosti se rozumí:
 kontrola zda doklad obsahuje zákonem požadované údaje
 kontrola správného označení odběratele, správné IČ a DIČ
 kontrola sazby a výše DPH
 kontrola dat (datum vystavení, datum zdanitelného plnění, datum
splatnosti)
Není-li došlá faktura, zálohová faktura příp. daňový doklad k placeným zálohám
v pořádku z hlediska formální správnosti řeší nápravu účetní.
3.4.3.3
Číslování, určení účtovacího předpisu a zaúčtování
Při zadání dokladu do účetního systému je Fa, zálohové Fa příp. daň. dokladu
k placené záloze přiřazeno interní číselné označení, které je uvedeno na likvidačním
listě dokladu. Likvidační list (tzv. košilka) dále obsahuje:
 účtovací předpis
 podpis osoby účtovatele
Jedenkrát za měsíc předává Účetní HELPCZ fyzickou evidenci (pořadač) došlých
faktur, zálohových faktur příp. daňových dokladů k placeným zálohám k odsouhlasení
jednatelce, která doklady odsouhlasí parafou. Okamžikem uskutečnění účetního
případu u faktur přijatých je den přijetí faktury, specifické případy při pořízení
dlouhodobého majetku a zásob řeší příslušné vnitřní firemní předpisy.
3.4.3.4
Proplacení
Pracovník s rolí Účetní HELPCZ zajišťuje:
 sledování splatností Fa a záloh,
 přípravu a odesílání příkazů k úhradě,
 částečnou autorizaci,
Pracovník s rolí Ekonom pro financování následně provede:
 kontrolu správnosti vystavených příkazů,
 závěrečnou autorizaci příkazů.
3.4.4
3.4.4.1
a)
Vystavené Faktury, vystavené zálohové faktury
Vystavení faktury, zálohové faktury, číslování
Podklad k vystavení faktury
19
ve VaV
Podklady k fakturaci dodává pracovnice recepce. Vedoucí nebo zástupce vedoucí
odpovídá za jejich věcnou správnost. Podkladem pro fakturaci může být:
Podepsaná Smlouva
V případě vzniku požadavku vystavit Fa příp. ZFa, předává VP příp. jednatelka,
účetní HELPCZ podklady pro vystavení Fa:
 Kopii Smlouvy (originál uložen ve Spisovně, více viz QS0105 Spisový
a skartační řád)
 Příp. objednávku, jež se stává přílohou vystavené faktury pro interní
evidenci
V případě Dodatku ke smlouvě či doobjednání doplňkových služeb vzniká nový
požadavek na vytavení faktury, VP příp. ZVP předává potřebné podklady Účetní
HELPCZ a odpovídá za jejich věcnou správnost.
DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum podpisu smlouvy. Uvedené
podklady pro vystavení Fa či ZFa předává VP příp. ZVP bez zbytečného odkladu Účetní
HELPCZ (nejpozději do 10 dnů), tak aby byly dodrženy zákonem stanovené termíny.
Podepsaná Objednávka (písemná, osobní, telefonická)
Jedná se o tzv. vytvoření osobního účtu zákazníka.
DUZP je datum uskutečnění služby tj. datum vložení kreditu na osobní nebo
firemní kartu.
b) Proces vystavení
Fa, ZFa příp. daň doklady k přijatým zálohám vystavuje pracovník s rolí Účetní
HELPCZ. Účetní HELPCZ odpovídá za včasné vystavení dokladu po převzetí úplných
podkladů. Účetní HELPCZ odpovídá za správné směrování fakturace na HS (úsek). Ve
společnosti je využíván účetní a ekonomický IS Navision (viz Směrnice Systém
zpracování účetnictví).
Proces vystavení faktury:
1.
Při pořizování faktury do systému je faktuře přiřazeno číslo číselné řady
1XX0001. Na formuláři se zvolí „typ faktury“: schválená.
2.
Účetní provede tisk faktury v potřebném počtu výtisků a přiloží přílohy. Po
provedení věcné správnosti fakturu zaúčtuje.
Počet výtisků:
 vždy 1x k interní evidenci na účtárně,
 vždy 1x pro odběratele.
3.4.4.2
Přezkoušení formální správnosti, zaúčtování
Formální správnost znamená dodržení náležitostí účetního dokladu dle § 7 z.
o účetnictví a náležitosti daňového dokladu ve smyslu přísl. ustanovení zákona o DPH.
Odpovědnost za dodržení formální správnosti má Účetní HELPCZ , která přezkušuje:
 úplnost náležitostí účetního dokladu
 úplnost náležitostí daňového dokladu
 správnost početní tj. součty, součiny, rozdíly, zaokrouhlení
20
Berková
HELP CZ, s. r. o.

správnost dat v návaznosti na legislativu (DUZP, datum vystavení
a splatnost)
návaznost na podklady (Smlouva, objednávka, přijatá Fa, předávací
protokol)
úplnost a komplexnost příloh účetního dokladu (předávací protokol)


Účetní HELPCZ odpovídá za správnost zaúčtování faktury, kterou stvrzuje svým
podpisem. Okamžikem uskutečnění účetního případu u vystavených faktur je den
dobytí kreditu. Věcná odpovědnost znamená dodržení obsahu smlouvy popř.
objednávky ve vztahu k zákazníkovi, garance správnosti a úplnosti věcného předání
díla. Jde zejména o:
 kontrolu souladu zápisu v účetním dokladu se skutečností.
 kontrolu správnosti účtovaného výkonu, služby nebo dodávky tj. jeho
provedení, rozsah, soulad se smlouvou, objednávkou, či požadavkem,
 za správnost účtovaných cen v souladu se smlouvou nebo s dohodou,
 za správnost účtovaného množství v měrných jednotkách.
3.4.4.3
Oprava vystaveného dokladu
Opravy chyb jak věcných tak formálních je možno po zaúčtování původní
(chybné) faktury provádět pouze opravným dokladem, tj. vystavením dobropisu nebo
vrubopisu a následným vystavením dokladu nového se správnými údaji. Pro vystavení
opravného dokladu musí existovat reálný důvod, který musí být dokladován
(dokumentován) a u vystaveného dobropisu založen. Opravy již zaúčtovaných dokladů
provádí účetní.
Nebyl-li chybný zaúčtovaný doklad (Fa) dosud odeslán zákazníkovi/odběrateli,
řeší se náprava interně (vystavený dobropis či vrubopis je pouze založen v interní
evidenci).
Došlo-li k zjištění chyby až po odeslání dokladu (Fa) je nutné zajistit prokázané
doručení opravného dokladu zákazníkovi/odběrateli. Pro uplatnění již odvedeného DPH
je rozhodné datum doručení dobropisu odběrateli. Dobropis či vrubopis je zaslán ve
dvojím vyhotovení se žádostí o vrácení jednoho potvrzeného dobropisu s datem
převzetí zpět příp. poslat doklad tzv. s doručenkou.
3.4.4.4
Odeslání
Vystavené Fa, ZFa příp. daň. doklady k přijatým zálohám se odběratelům
zasílají:
 zpravidla běžnou poštou
 osobním předáním na recepci
3.4.4.5
Kontrola splatnosti a úhrady
Účetní HELPCZ kontroluje v IS Navision úhrady vystavených Fa příp. ZFa.
Pokud pohledávka není uhrazena do 7dnů po splatnosti, telefonicky urguje
úhrady.
21
ve VaV
Pokud není telefonické upomínání úspěšné je nutno zabezpečit písemnou urgenci
pohledávky:
 1. upomínka,
 2. upomínka + uznání pohledávky,
 3. upomínka + předání k právnímu vymáhání.
Do jednání o urgencích se zapojuje VP, ZVP. Právní vymáhání pohledávky
zajišťuje firemní právník. Více viz směrnice QI0607 Pohledávky.
3.4.5
3.4.5.1
Bankovní doklady
Komunikace s bankovním ústavem
a)
Elektronická komunikace
Elektronická komunikace se využívá s bankovním ústavem, více viz Směrnice
Systém zpracování účetnictví. Komunikaci zajišťuje Účetní HELPCZ a Ekonom pro
financování, jež elektronicky zadávají příkazy k úhradě, stahují elektronické výpisy
a importují je do IS Navision, provádí kontrolu účetního stavu účtů s bankovními
výpisy. VBÚ ČSOB jsou stahovány, importovány a účtovány denně. Příkazy k úhradě
jsou zabezpečeny certifikáty pro dvojí autorizaci.
b) Papírová příp. osobní komunikace
Papírovou příp. osobní komunikaci je možné využít také s bankovním ústavem
ČSOB, dojde-li k déle trvajícímu výpadku elektronického systému. Komunikaci
zajišťuje Účetní HELPCZ popř. Ekonom pro financování, jež chystá příkazy k úhradě,
nechává je podepisovat oprávněné osobě, provádí kontrolu účetního stavu účtů
s bankovními výpisy.
Osoba/y oprávněná/é k disponování s prostředky na bankovním účtu musí být
určena/y ve smlouvě o bankovním účtu, jejíž přílohou jsou podpisové vzory. Originály
uloženy ve spisovně (více viz Směrnice Spisový a skartační řád), kopie či přehled
oprávněných osob u Účetní HELPCZ. Účetním dokladem při styku s bankou je výpis
z účtu (VBÚ). Doručování písemných VBÚ je nastaveno u všech bankovních ústavů
měsíčně.
3.4.5.2
Doručení, třídění, číslování
Výpisy z bankovních účtů v papírové podobě zasílají bankovními ústavy zpravidla
měsíčně běžnou poštou na obecnou adresu společnosti (bez kontaktní osoby), místem
doručení je recepce HELP CZ.
VBÚ jsou v den doručení předány bez zbytečného odkladu na účtárnu ke
zpracování. Číselné dokladové řady VBÚ viz Směrnice Systém zpracování účetnictví.
3.4.5.3
Přezkoušení správnosti (věcná a formální správnost)
Věcnou a formální správnost provádí Účetní HELPCZ, která veškeré bankovní
operace také v systému IS Navision účtuje.
22
Berková
3.4.5.4
HELP CZ, s. r. o.
Určení účtovacího předpisu, zaúčtování
Zaúčtování jednotlivých položek VBÚ provádí a je za ně odpovědná Účetní
HELPCZ VBÚ, jež jsou denně pořizovány a importovány do IS Navision přes
elektronickou komunikaci. Účetní HELPCZ denně účtuje. Podkladem jsou přehledy
denních pohybů na BÚ tištěné ze systému elektronického bankovnictví. Měsíční
papírová podoba VBÚ pak slouží jako kontrolní podklad pro již zaúčtované položky.
VBÚ, které jsou k dispozici pouze měsíčně v papírové podobě, se účtují měsíčně.
Položky VBÚ se do IS Navision pořizují/importují přes Finanční deníky, účtovací
předpisy jsou kdykoliv přístupné přes Finanční žurnály. Okamžikem uskutečnění
účetního případu u bankovních dokladů je den provedení finanční operace.
3.4.6
3.4.6.1
Pokladní doklady
Vystavení pokladního dokladu, číslování
a)
Platby zákazníků za služby a zboží
Při inkasu plateb zákazníků do hlavní pokladny nejsou standardně vystavovány
pokladní doklady, pouze na požádání vystaví recepční ručně zjednodušený daň. doklad
(předtisk PPD). Tržby za služby a zboží jsou na hlavní pokladně evidovány systémem
AFIT, denně jsou Účetní HELPCZ k evidenci předávány tištěné denní Uzávěrky.
Účtování hotovostních tržeb do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x
měsíčně na základě měsíční tištěné Uzávěrky. Údaje Účetní HELPCZ zpracovává do
pokladu „Prodej služeb a zboží“ (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD
a založen v pořadači pokladny, přílohou je měsíční Uzávěrka ze systému AFIT
a podklad „Prodej služeb a zboží“. Odvod pokladní hotovosti. (viz Směrnice
Manipulace s hotovostními prostředky a ceninami)
b) Vklad kreditu
Při vkládání kreditů je standardně vystavován zjednodušený daň. doklad (PPD).
Ten recepční tiskne ze systému AFIT. Doklady jsou přikládány k denním Uzávěrkám.
Účtování vkladů kreditů do IS Navision provádí Účetní HELPCZ hromadně 1x měsíčně
na základě měsíční tištěné Uzávěrky, údaje zpracovává do pokladu „Prodej služeb
a zboží“ (šablona viz příloha). Po zaúčtování je vytištěn PPD a založen v pořadači
pokladny.
c)
Vratné zálohy za čipové karty
Při registraci nového zákazníka je vybírána vratná záloha na čipovou kartu. Tato
hotovost se odvádí s odvodem tržby (viz Směrnice Manipulace s hotovostními
prostředky a ceninami). Recepční tyto zálohy vede v operativní evidenci a v Pokladní
knize. Účetní HELPCZ provádí jejich zaúčtování a evidenci v IS Navision. Ukončením
registrace je záloha zákazníkovi vrácena.
23
ve VaV
3.4.6.2
Podklad
Příjmové pokladní doklady:
1.
Vystavená Fa příp. zálohová Fa hrazená hotově.
2.
Denní tržba dle Uzávěrky z AFITU
3.
Přijatá záloha za čipovou kartu
Výdajové pokladní doklady:
1.
Fa přijatá příp. zálohová Fa hrazená hotově.
2.
Paragon (zjednodušený daňový doklad příp. doklad od neplátce).
3.
Cestovní příkaz schválený dle QS0604 Pracovní cesty, cestovní náhrady.
4.
Ostatní (mimořádné zálohy na mzdu dle QS0501 Pracovní řád)
5.
Inventarizace hotovosti pro odvod do banky
3.4.6.3
Dokladové řady
Účetní HELPCZ uspořádá podkladové doklady dle jejich časové posloupnosti
a začne vyhotovovat pokladní doklady. Dokladové řady viz směrnice Systém
zpracování účetnictví.
3.4.6.4
Postup vystavení
Pokladní doklady zhotovuje Účetní na základě příslušného odsouhlaseného
podkladového dokladu (viz výše) v IS Navision. Podkladový doklad výdeje hotovosti
musí být podepsán odpovědnou osobou dle podpisových vzorů příp. dle QS0604.
Pokladní doklad obsahuje kromě určení osoby pokladní (vyplatil/převzal) také
konkrétní určení osoby přijímající hotovost u VPD (vyplaceno komu) a vydávající
hotovost u PPD (přijaté od). Více viz Směrnice Manipulace s hotovostními prostředky
a ceninami.
3.4.6.5
Přezkoušení správnosti
Věcnou správnost přezkušuje a podpisem na podkladovém dokladu stvrzuje
osoba odpovědná za danou oblast externích dodávek (Podpisové vzory). Formální
správnost podkladů (např. náležitosti zjednodušeného daň. dokladu, časová souvislost
s účetním obdobím atp.) a vyhotovených dokladů (soulad s podkladovým dokladem,
vyplnění potřebných údajů atp.) přezkušuje a podpisem na vystaveném účetním
dokladu stvrzuje Účetní.
3.4.6.6
Účtovací předpis určuje Účetní HELPCZ a je uveden na tištěné podobě dokladu.
Účtování pokladních dokladů provádí Účetní HELPCZ průběžně, po zaúčtování je každý
doklad vytištěn a založen k evidenci do pořadače pokladny. Měsíčně tiskne Pokladní
knihu, jež slouží ke kontrole zůstatků pokladny (průběžná inventura), pokladní kniha
je založena měsíčně v pořadači pokladny. Okamžikem uskutečnění účetního případu
u pokladních dokladů je den příjmu nebo vydání hotovosti.
24
Berková
3.4.7
Ostatní účetní doklady
3.4.7.1
Typy ostatních účetních dokladů





3.4.7.2
HELP CZ, s. r. o.
Mzdové záznamy - IDMZ
Odpisy dlouhodobého majetku - ÚODP
Leasingy - IDLEA
Zápočty pohledávek a závazků - ZAP
Interní doklady – ID,ID-K pomocí ID se účtují specifické účetní operace,
které není možné zaúčtovat jiným účetním dokladem (např. rozdělení HV,
tvorba/rozpouštění účtů časového rozlišení a opravných položek, předpis
podílu na stravném zaměstnancům, nedokončená výroba atp.) Nejvyšší
frekvence využití ID je při závěrkových operacích a při otevírání účetnictví.
Vystavení, číslování
a)
Podklad pro vystavení
IDMZ – elektronický import dat ze mzdového programu ( KS Program), Finanční
deník.
Písemná Sestava z KS Programu vč. podpisu Mzdové účetní
ÚODP – k evidenci majetku společnosti se využívá modul v rámci IS Navision.
Odpisy jsou automaticky počítány a účtovány přímo v modulu Majetek.
IDLEA – Leasingová smlouva a splátkový kalendář,
ZAP – dohoda o vzájemném zápočtu (před zaúčtováním oboustranně podepsaná)
ID – různé podklady dle typu účetní operace (např. Zápis z jednání valné
hromady, záznam od odpovědné osoby – nedokončená výroba/odečet energií/atp.,
faktura, Smlouva, atp.).
ID_K – měsíční podklad Uzávěrka, slouží k účtování vložený a čerpaných kreditů
b) Dokladové řady
Viz směrnice Systém zpracování účetnictví.
3.4.7.3
Přezkoušení správnosti
Kontrolována je zejména věcná správnost podkladového dokladu, kde osoba
odpovědná příp. smluvní strany stvrzuje/í správnost podpisem. Za formální správnost
účetního dokladu odpovídá a doklad stvrzuje podpisem Účetní HELPCZ.
3.4.7.4
Ostatní účetní doklady vystavuje a účtuje Účetní HELPCZ. Účtovací předpis je
u dokladů vytvořených v rámci IS Navision (odpisy, zápočty) příp. importovaných
(mzdy) je generován automaticky dle aktuálního nastavení IS. U ostatních účetních
dokladů (ID) určuje účtovací předpis Účetní HELPCZ. Okamžikem uskutečnění
účetního případu u ostatních dokladů je den vyhotovení účetního dokladu, popř. den
uskutečnění účetního případu. Při zaúčtování je doklad vytisknut, podepsán
účtovatelem a spolu s přílohami uložen k interní evidenci do pořadače.
25
ve VaV
3.4.8
Podpisový řád
Podpisový řád se nezbytnou součástí definovaného oběhu dokladů,
charakterizuje oprávnění, resp. povinnost pracovníků podepisovat jednotlivé druhy
účetních i jiných záznamů v účetní jednotce.
Závěr
Zavedený vnitřní kontrolní systém ve společnosti a dodržování jeho zásad
a principů dává záruku výrazného snížení rizik, které vyplývají z chyb pracovníků
managementu i prostředí.
Další rozvoj vnitřního kontrolního systému společnosti je možno vidět
v controllingu -v nástroji podnikového řízení zaměřeného na rozvoj a budoucnost,
který má poskytovat top managementu základní podkladové informace pro stanovení,
popř. korektury kursu podniku. Obecně je zaměřen jednak na informační systém –
vymezení a zpřesňování informační základny, jednak na metody vyhodnocování údajů
a jejich interpretaci pro potřeby manažerů různých úrovní.
Controlling bude v budoucnu sloužit jako systém včasného varování. Očekává se,
že bude pružně poskytovat informace signalizující nejen případy poruch, ale
i možného ohrožení plnění plánovaných úkolů, signalizovat např. i ohrožení konkurencí
atd.
Literatura
[1]
Interní materiály firmy Tesco SW, a. s.
26
Bernard
Evidence projektů, pracovního výkonu
v IS Navision
EVIDENCE PROJEKTŮ, PRACOVNÍHO VÝKONU
V IS NAVISION
Vojtěch Bernard
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Tento materiál se zabývá způsobem evidence pracovního výkonu na
realizovaných projektech ve firmě TESCO SW
Klíčová slova: IS Navision, periodický deník, položky deníku, evidence pracovního
výkonu
Odborný konzultant: Aleš Keprt
Tematický konzultant: Vladimír Divín
Úvod
Níže nastíněný způsob evidence pracovního výkonu je nový prvek výroby TESCO
SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů, pro zvýšení možností
ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími a pro nastartování procesu sebeučení se
a zkvalitnění obchodní činnosti.
1
Pravidla evidence pracovního výkonu







sledování pracovních výkonů pracovníků probíhá v IS Navision
data o svém výkonu zadává samostatně každý pracovník výroby za sebe nese za tuto činnost odpovědnost
zapisuje se skutečně odpracovaný čas (nesouvisí s pracovním časem
zadávaným do docházky pro mzdové účely)
data jsou zadávána min. 1x týdně = zapisují se souhrnné údaje za
předchozí týden
zaúčtování vložených dat probíhá 1x týdně vždy k datu pátku, tj. poslední
den sledovaného týdne. Samotné zaúčtování musí pracovník provést
nejpozději do pátku následujícího týdne. Tzn. že pracovník má 1 pracovní
týden na zápis a zaúčtování svého výkonu za předešlý týden, i když je
zaúčtování položek provedeno vždy k datu minulého pátku.
výkon je evidován v hodinách
pracovník rozepisuje celou svou pracovního dobu
27
ve VaV

pracovník rozepisuje celý týdenní pracovní výkon v následujícím členění:
1.
Výrobní projekt:
 fáze projektu (kde to určí vedoucí oddělení)
 typ činnosti
2.
Režijní projekt
3.
Fiktivní projekt
Do výrobního projektu se zapisuje pracovní výkon, který přímo souvisí s daným
projektem, je potřeba ho dále rozepsat na jednotlivé typy činností (v případě
sledování fází projektu i na jednotlivé fáze).
Do režijního projektu se zadává pracovní výkon jen v tom případě, pokud se
pracovník podílí na některém z režijních projektů (nesledují se u nich typy činnosti ani
fáze projektů).
Fiktivní projekty představují procesy, které ve skutečnosti projekty nejsou, ale
pro umožnění jejich sledování jsou z praktických důvodů označeny jako projekty.
Slouží k tomu, aby na ně pracovník rozepsal zbytek svého pracovního výkonu, který
není možné nebo není účelné, aby se přiřazoval k výrobním nebo režijním projektům
(nesledují se u nich typy činnosti ani fáze projektů).
Jde o následující fiktivní projekty (společné pro všechny pracovníky firmy):
1.
nemoc – sledujeme zde nemoc potvrzenou lékařem, návštěvy lékaře, péči
o nemocné dítě
2.
dovolená – čerpání řádné dovolené
3.
vzdělávání (vlastní) – účast na kurzech, trénincích a školeních (mimo
školení týkajících se konkrétních projektů)
4.
ostatní procesy firmy – jde o firemní procesy a činnosti, které se nedají
přiřadit konkrétním výrobním projektům, např. jednání, schůze, kontrola,
firemní akce, prostoje atd.
5.
lektorská činnost – vedení školení pro ostatní spolupracovníky, zaučování
nových pracovníků
6.
veřejné aktivity – vykonávání veřejné funkce
Dále existují fiktivní projekty, které patří pod jednotlivé úseky (název projektu
začíná zkratkou úseku):
1.
spolupráce na obchodu (všechny úseky výroby, ÚTS) – spolupráce na
tvorbě obchodních nabídek, příprava a vedení prezentací, atd.
2.
činnost vedení odd. (všechny úseky výroby, ÚTS) – sleduje se zde část
pracovního výkonu vedoucích oddělení, kterou nelze přiřadit na konkrétní
projekty
3.
zaškolení nových pracovníků (všechny úseky výroby, ÚTS)
– je zde
přerozdělována část pracovního výkonu nových pracovníků. Položky do
tohoto projektu účtuje pouze pracovník PK na základě přerozdělovacích
pravidel.
28
Bernard
v IS Navision
Pozor! Tento projekt se nepoužívá k zadávání pracovního výkonu jednotlivými
pracovníky.
4.
obchodní projekt (ÚOB) – činnost pracovníků obchodního úseku
Členění, číslování a pojmenovávání projektů, přehled typů činností je obsažen
v dokumentu Členění, číslování a pojmenovávání projektů v IS Navision viz
IISTIdentifikaceProjektů.doc.
 konkrétní postup zadávání pracovního výkonu do IS Navision je popsán na
dalších listech tohoto dokumentu
 za účelem podrobnější sledování pracovního výkonu a k získání dat
potřebných ke srovnání plánovaných a skutečných hodnot jsou realizovány
následující činnosti:
o
vedoucí oddělení rozhodují o používání fází (etap) u konkrétních
projektů – metodika řízení fází je popsána v dokumentu Řízení fází projektů
v IS Navision viz IISTŘízeníFází.doc.
o
vedoucí projektů zadávají plánované údaje o projektu do rozpočtu
projektu – způsob tvorby rozpočtu je popsán v dokumentu Vytvoření rozpočtu
projektu v IS Navision viz IISTRozpočetProjektu.doc.
 kontrolu úplnosti a včasnosti zápisů provádí PK.
2
Zadávání pracovního výkonu do IS Navision
K zadávání pracovního výkonu v IS Navision slouží okno Periodický deník
projektů.
2.1
2.1.1
Periodický deník projektů
Umístění deníku
Formulář periodického deníku zobrazíme v modulu Plánování zdrojů po volbách
Projekty>Periodické aktivity>Periodické deníky.
29
ve VaV
Obrázek 1: Periodické deníky
V nabídce deníků si vybereme deník příslušného oddělení.
Obrázek 2: Deník příslušného oddělení
A ve vybraném deníku zvolíme list příslušného pracovníka. Každý pracovník má
svůj vlastní list deníku. Výběr listu deníku provedeme stiskem rozbalovacího tlačítka
v poli pro název listu v horní části okna, v rozevřeném seznamu označíme řádek
svého listu a potvrdíme OK.
30
Bernard
v IS Navision
Obrázek 3: List příslušného pracovníka
Obrázek 4: Údaje v deníku
Na listu se vyplňují následující údaje:
 Metoda periody
 Frekvence periody
 Zúčtovací datum
 Číslo dokladu
 Číslo projektu
 Typ
 Číslo
 Kód typu práce
31
ve VaV
 Kód fáze (pouze jsou-li fáze projektu specifikovány vedoucím projektu)
 Množství
Na listu se vyskytují ještě pole Projekt a Popis (zdroje). Údaje do těchto polí se
nezadávají, vyplní se automaticky po zadání čísla projektu a čísla (zdroje).
Význam jednotlivých polí:
1. Metoda periody
Určuje způsob, jakým se bude chovat položka množství po zaúčtování řádků
deníku. Volí se metoda „Proměnná“, tzn., že se množství po zaúčtování vynulují.
2. Frekvence periody
Udává vzorec pro výpočet nového data zpracování. Zadává se konstantní text
„1T“
3. Zúčtovací datum
Zadává se datum pátku týdne, za který zadáváme výkon.
4. Číslo dokladu
Zadává se text „DENPROJ“
5. Číslo projektu
Zadává se číslo projektu, kterého se daný pracovní výkon týká – je možno vybrat
ze seznamu.
6. Typ
Vybírá se ze seznamu – standardně „Zdroj“
7. Číslo
Číslo označuje číslo zdroje, má tvar ZAMxxxx, kde xxxx je osobní číslo
pracovníka doplněné zleva nulami na délku 4. Zadává se vlastní číslo, je možno vybrat
ze seznamu.
8. Kód typu práce
Typ práce se zadává pouze u výrobních projektů, vybírá ze seznamu. Účelem je
identifikace pracovní náročnosti na projekty podle profesí a prováděných činností.
9. Kód fáze
Rozumí se kód fáze projektu, při podrobnějším členění konkrétního projektu
(fáze neboli také etapy, kroky resp. úlohy). Pokud vedoucí projektu uvádí fáze
v rozpočtu projektu, uvádí se množství práce vztažené k příslušné fázi projektu.
10. Množství
Udává se množství práce v hodinách. Kód měrné jednotky je určen typem práce
a nesmí se měnit.
2.1.2
Vytváření položek deníku
Údaje definované v předešlé části se zadávají pouze při prvním vyplňování
položky (řádku) deníku. Periodický deník má tu vlastnost, že zaúčtováním nemaže
položky zapsané do deníku. Navíc se po zaúčtování automaticky posunuje zúčtovací
datum. Při dalším zpracování téže položky o týden později stačí zkontrolovat údaje
a vyplnit množství.
32
Bernard
v IS Navision
Pracovník PK každému pracovníkovi předvyplní položky deníku podle jeho účasti
na konkrétních projektech a podle vykonávané činnosti. Povinností pracovníka
projektu je položky zkontrolovat, případně provést úpravy a doplnit kód typu práce
a množství.
Pracovník je povinen upravovat položky deníku tak, aby rozepsal celý svůj
týdenní pracovní výkon podle projektů, fází (byly-li určeny vedoucím projektu) a podle
typů prací. Za tímto účelem může pracovník rušit či přepisovat existující nebo vytvářet
nové položky.
Vytvořit novou položku v deníku lze:
 pomocí funkce kopírovat a vložit (volitelné po stisknutí pravého tlačítka
myši na levé liště v řádku deníku) – po vložení na nový řádek je možno
upravit konkrétní pole
 kliknutím na nový řádek v deníku – některá pole se automaticky vyplní,
jiná je potřeba doplnit. Je nutné, aby pracovník vždy doplnil údaje do
následujících polí:
o
Frekvence periody
o
Číslo projektu
o
Číslo
o
Kód typu práce
o
Kód fáze (je-li určena vedoucím projektu)
o
Množství
Každá položka musí obsahovat údaj o množství. Množství může být i nulové a to
u těch položek, které jsou nyní sice nulové, ale předpokládá se, že v budoucnu se na
ně určité množství vykazovat bude. Jde hlavně o opakovaně, i když nepravidelně
používané položky fiktivních projektů (např. nemoc, dovolená, atd.), ale i o položky
výrobních projektů (např. telefonické konzultace u zákazníka, ostatní procesy
projektu, atd.)
V okně periodického deníku lze upravit pořadí sloupců (polí) a je možno
nepoužívané sloupce skrýt. Změnu pořadí sloupce provedeme kliknutím na název
sloupce a tahem myši, skrytí a zobrazení sloupců kliknutím pravým tlačítkem myši na
lištu názvů sloupců a volbou funkcí skrýt, zobrazit sloupec.
Doporučujeme nastavit si pořadí a zobrazení sloupců podle následujícího
obrázku:
2.1.3
Účtování položek deníku
Po zapsání všech položek (množství u všech položek), které mají být do daného
období zahrnuty, je povinností pracovníka položky zaúčtovat. Účtování provedeme
stiskem tlačítka Účtování a volbou funkce Účtovat nebo Účtovat a vytisknout.
Položky deníku jsou zapsány jednak jako položky příslušných projektů a také
jako položky zdroje.
Během této operace se automaticky změní „Zúčtovací datum“ na datum příštího
období.
33
ve VaV
Závěr
V této práci byl nastíněn nový způsob evidence pracovního výkonu ve firmě
TESCO SW. Cílem je získávání údajů pro zlepšení hospodaření projektů a pro
zvyšování možnosti ovlivňovat projekty jednotlivými vedoucími.
Literatura
[1]
Interní materiály firmy TESCO SW a.s.
34
Bernard
Proces přijetí eura na Slovensku z pohledu
dodavatele SW produktů
PROCES PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKU Z POHLEDU
DODAVATELE SW PRODUKTŮ
Vojtěch Bernard
TESCO SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Obsahem práce je problematika spojená se zahraničním děním
ekonomického charakteru vztahující se k aktivitám naší společnosti. Jako téma této
práce jsem si zvolil téma zabývající se problematikou přijetí Eura na Slovensku se
zaměřením na dopady pro dodavatele ICT. Cílem mé práce je stručně představit
proces přijetí aura a diskutovat dopady, které tento proces přináší do SW firmy.
Klíčová slova: euro, přijetí eura, Slovenská republika, software, dodavatel software
Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Ludmila Horsáková
Úvod
Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na
poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde
především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových
činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové
integrace).
Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility
management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby
systémové integrace a ERP řešení.
Firma TESCO SW a.s. realizuje většinu (cca 90%) svých aktivit na území ČR.
Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na implementaci IS a služby s tím spojené
na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.
Z tohoto výčtu je nyní velmi zajímavá situace na Slovensku, které od 1. 1. 2009
přechází na EURO“ jako oficiální měnu. Tato práce by měla stručně nastínit, co je
s tím spojeno, jaké procesy a jak se tyto záležitosti dotýkají dodavatelů IS.
1
Obecná fakta o € na Slovensku
Slovenská republika se rozhodla na základě politických
doporučení od 1. 1. 2009 změnit svoji oficiální měnu na Euro €.
35
a hospodářských
ve VaV
Tento proces má na Slovensku zákonnou formu tzv. „Generální zákon“ 659/2007
sb. platný od 1. 1. 2008.
1.1
Zásady zavedení €
Podmínkou zavedení eura jako oficiální měny je mimo obecných skutečností, jako
je členství v Evropských strukturách (EU) splnění Maastrichtských kritérií.
Dalšími kroky je vypracování konvergenční zprávy ECB (Evropská centrální
banka) a EK (Evropská komise). Následuje odsouhlasení vstupu Evropským
parlamentem a stanovení pevného konverzního kursu.
Slovensko (jak bude ukázáno pro Maastrichtská kritéria níže) všechny tyto kroky
splnilo.
Pevný konverzní kurs byl stanoven ECOFIN v červenci a má hodnotu:
1 € = 30,1260 SKK
1.2
Maastrichtská kritéria
Maastrichtská kritéria jsou základním ekonomickým nástrojem, který zajišťuje,
aby přistupující ekonomiky nerozkolísaly ekonomický prostor „Eura“ a neoslabovaly
jeho pozici.
Kritérium
Inflace (průměr, %)
Úrokové míry (%)
Veřejný dluh (%
HDP)
Veřejný deficit (%
HDP)
Stabilita kurzu
Referenční hodnota Hodnota na Slovensku
3,2
2,2
6,5
4,5
60
29,4 (vč. důchodové reformy)
3,0
2,2 (vč. důchodové reformy)
ERM II od 2005
Tabulka 1: Maastrichtská kritéria a jejich plnění Slovenskem
Slovensko splnilo všechna kritéria (v březnu roku 2008).
1.3
Zásady zavedení € na Slovensku
Pro zavedení Eura jako oficiální měny byla na Slovensku definována vládou řada
doporučení a zásad, z nichž některé vybrané zde uvádím.
1.3.1
Big-Bang scénář
Slovensko zvolilo pro zavedení Eura tzv. Big-bang scénář. Ten je založen na
minimálním období kdy platí původní národní měna a současně Euro. V případě
Slovenska bude toto období od 1. 1. 2009 do 16. 1. 2009.
36
Bernard
1.3.2
Duální zobrazování cen
Jeden měsíc od zveřejnění pevného kursu (vychází to na 24. 8. 2008) musejí být
sumární ceny účetních dokladů pro občany – fyzické osoby uváděny v SKK
a v € současně.
1.3.3
Nepoškození občana
Ze strany státu budou veškerá zaokrouhlení prováděna ve prospěch občana.
Např. výplata důchodů směrem nahoru (dostane více), platba poplatků dolů (zaplatí
méně).
1.3.4
Kontinuita kontraktů
Při přechodu na € je zachována kontinuita kontraktů, přičemž pokud není ve
smlouvě uvedeno jinak, přepočítají se v den přechodu Slovenska na € veškeré částky
oficiálním konverzním kursem.
1.3.5
Bezpečnost občanů
Probíhá masivní kampaň pro občany sestávající se například z následujících
aktivit:
 Doporučení (např. nepodávat informace o bankovních účtech v souvislosti
s přechodem)
 Bezpečnostní prvky na bankovkách a mincích
 Telefonní linka
 Eurokalkulačka a osvěta
1.4
Obecná rizika z přijetí Euro
Pro malé otevřené ekonomiky působící v evropském regionu (jako je Slovensko,
Česko, a další) je přijet Eura nezbytností, nicméně je velmi diskutabilní jak tento krok
načasovat.
Problémem zde je ekonomická periodicita prosperity, které je v tržním prostředí
přirozeným jevem. Dochází zákonitě k obdobím konjunktury, stejně jako k obdobím
stagnace nebo recese. V každém z těchto období je však třeba provádět odlišnou
měnovou politiku, jinak „ekonomiku řídit“ nástroji, které má centrální banka
a částečně i vláda k dispozici.
Pokud je ekonomika sladěna časově a v míře těchto jevů se svým okolím, je pro
ni krok, jako je přijetí jednotné měny jednoznačně pozitivní.
Pokud ovšem sladěna není a působí zde disharmonické jevy, pak oddělení měn
a autonomní měnová politika umožňují regulovat míru dopadů a realizovat jiné kroky.
V takovém případě přijetí jednotné měny může způsobit, že okolním „světem“
dirigovaná opatření jdou pro daný konkrétní region proti jeho ekonomickým zájmům
a místo aby pomáhaly zvládnout ekonomické jevy, ještě prohloubí jeho dopady.
Hlubší analýza tohoto faktoru by byla jistě zajímavá, nicméně přesahuje
rozsahem rámec této práce. Dále by vyžadovala mnohem podrobnější informace.
37
ve VaV
2
Dopady do SW řešení
Jedním z oborů, kde se změna oficiální měny projevuje velmi silně je vývoj
a dodávky IS. V této kapitole bych rád nastínil alespoň základní problémy, se kterými
jsem se v rámci našeho působení na Slovensku v této souvislosti setkal. Dále pak
nastíním několik postřehů a problematik, které se netýkají přímo dodávek našeho SW
řešení, ale byly mi sděleny v rámci konzultací a diskusí s jinými dodavateli.
2.1 Multiměnovost aplikací
V souvislosti se zavedením € vyvstává do popředí problematika fungování
aplikací v prostředí, kde se pracuje s více měnami současně.
Některá řešení jsou postavena na jedné primární měně a ostatní měny jsou
pouze evidenční. Pak v případě přechodu na jinou primární měnu musejí být veškerá
data přepočítána k datu změny kursem. Tato metoda je podstatně algoritmicky
jednodušší, nicméně do jisté míry zkresluje historická data, poněvadž je převádí na
jiné hodnoty, než jak byla originálně zpracována.
Druhým řešením je normativní (číselníková) definice primární měny, Takovéto
řešení vyžadují mnohem složitější výpočtovou algoritmiku, což je dáno neustálou
nutností hlídat vztažné datum a veškeré údaje přepočítávat přes referenční měnu
platnou ke vztažnému datu. Nicméně nespornou výhodou tohoto systému je, že
ponechává data v původní podobě a ta je pak možno brát k dalšímu zpracování.
2.2 Dopady SW řešení TESCO SW a.s.
TESCO SW a.s. je mimo jiné dodavatelem IS pro správu majetku a facility
management (moje „pole působení“ je právě v této oblasti). V této problematice se
zpracovávají především informace o věcné podstatě reálně probíhajících procesů, kdy
je spíše zvykem v opodstatněných případech předat věcná data ekonomickému
informačnímu systému. Nicméně i zde se vyskytují případy, kdy vůči občanovi (fyzické
osobě) realizována ekonomická aktivita. Příkladem může být rozúčtování služeb
k nájmům nebo manko při inventuře (máme instalace, kde to zákazník chce realizovat
přímo z našeho IS FaMa+).
Z toho nám vyplývají změny, které musí být náš systém schopen s přechodem
na multiměnovost řešit. Jedná se zejména o vlastní problematiku multiměnovosti,
která je řešena normativním určením aktuální referenční (platné) měny.
Další dopady do řešení TESCO SW a.s.
a)
Duální výstupy v SKK a €
 Je řešeno doplněním přepočítávaného sloupce do sestav ručně dle analýzy
b) Vstup dat ve více měnách
 Jedná se o standardní funkčnost, kdy může být doklad vystaven na více
měn. Je potřeba pouze umožnit zadávat vele částky i měnu, ve které je
částka platná.
c)
Reporty ve více měnách
38
Bernard

Problematika výstupů v různých měnách je nejsložitější z potřebných
úprav, protože jednak zavádí potřebu parametrické volby měny, do které
má být sestava přepočtena. Mnohem náročnější, ale je k referenčnímu
datu, ke kterému platí hodnota na primárním dokladu nalézt kurs
k přepočtu. Pro jednoduché výstupy to nepředstavuje závažnější problém,
ale pro sumáře zpracovávající větší množství dat se tímto sekundárním
výpočtem geometricky zvyšuje časová náročnost výpočtu a celkový čas
pro vytvoření takové sestavy může vzrůst několikanásobně. Tato
problematika je tedy řešena přísně individuálně a pro jednotlivé výstupy je
hledána optimální metoda, jak výstup realizovat.
Pro dodávky našeho produktu FaMa+ v oblasti facility managementu jsme
u našich zákazníků pro tuto chvíli (jde o stále živý proces) schopni garantovat
zákonné požadavky v rámci oprávněných věcných potřeb.
2.3 Dopady SW řešení mimo TESCO SW a.s.
Mimo tyto problematiky, které se přímo dotýkají našeho SW řešení, které
dodáváme, existuje ještě celá řada problémů, které se týkají SW řešení. Uveďme si
některé příklady:
a)
I-banking (a vůbec veškeré bankovní služby)… např. na výpise z banky
musí být minimálně počáteční a koncový zůstatek v posledním 4Q 2008
uváděn v obou měnách.
b) Doplnění zaokrouhlovacích pravidel pro dodavatele SW řešení do státní
správy (výpočty důchodů, daní,…)
c)
SW pro pokladny a bankomaty (potřeba uvádění obou měn minimálně pro
sumární částku)
a další.
Zde je potřeba si v této souvislosti uvědomit, kam všude dnes zasahuje
výpočetní technika. Například při vzpomínce na paniku kolem Y2K při přechodu
tisíciletí je asi jasné, že při takto zásadních změnách jsou dopady i náklady na jejich
zvládnutí poměrně vysoké.
Proto se celý segment zabývající se IT technologiemi na tuto změnu velmi
zodpovědně připravuje.
Závěr
Pokusil jsem se shrnout věcné a zákonné informace o přechodu Slovenska na
Euro a z nich posléze komentovat ty, které mají dopad do SW řešení, případně
nastínit, jak se s konkrétními problémy vyrovnáváme v TESCO SW a.s.
Jak je patrno, oblast SW řešení je jednou z těch, kterých se změna oficiální měny
a s tím spojené procesy dotknou velmi podstatně a realizace všech změn v relativně
krátkých časech nebývá vždy jednoduchým problémem.
39
ve VaV
Přesto si dovolím tvrdit, že naše produkty jsou na tuto změnu připraveny. Tuto
domněnku mi potvrzují i dosavadní kroky u stávajících zákazníků. Konečný verdikt
o úspěchu bude znám krátce po novém roce, kdy vejde Euro v platnost, ale to již
značně přesahuje časový rámec pro odevzdání této práce.
Literatura
[1]
[2]
SEDLÁKOVÁ, J. (poradkyňa splnomocněnca vlády SR pre zavedeni €) – podklady
a prezentace.
Interní materiály firmy TESCO SW (analýzy, směrnice, pokyny apod.)
40
Buráňová
Metodika úplných nákladů na Moravské
vysoké škole Olomouc
METODIKA ÚPLNÝCH NÁKLADŮ NA MORAVSKÉ VYSOKÉ
ŠKOLE OLOMOUC
Martina Buráňová
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské
vysoké škole Olomouc s cílem vytvořit univerzální interní controllingový systém.
Metodika je nástrojem pro sledování a vykazování skutečně vynakládaných přímých
i nepřímých nákladů hospodářských středisek, činností školy, VaV a dalších projektů.
Klíčová slova: controlling, úplné náklady, metodika, přímé náklady, nepřímé náklady,
hospodářská střediska
Úvod
Mezi cíle metodiky úplných nákladů (dále metodika Full Cost) Moravské vysoké
školy Olomouc, o.p.s. (dále MVŠO) patří:
 vytvořit univerzální interní controllingový systém umožňující sledovat,
vykazovat a řídit náklady vybraných hospodářských středisek a činností
školy (interní controlling, řízení hospodárnosti),
 vytvořit
interní
pravidla
pro
sledování
a vykazování
skutečně
vynakládaných přímých i nepřímých nákladů VaV a dalších projektů na
MVŠO za účelem jejich ekonomického řízení (projektový controlling).
1
Členění nákladů a výnosů MVŠO
Členění nákladů a výnosů Moravské vysoké školy Olomouc odráží základní
východiska pro tvorbu metodiky úplných nákladů. Promítají se v něm dva základní
úhly pohledu1:
1.
Druhové členění
Toto členění odpovídá na otázku „Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO
vynaloženy/vytvořeny?“ ve smyslu co, kdy a od koho bylo spotřebováno.
1
Fibírová, J., Šoljaková, L., Wagner, J.: Nákladové a manažerské účetnictví, 1. vydání, Praha:
ASPI, 2007, 432 stran, ISBN: 978-80-7357-299-0, str. 100-104.
41
ve VaV
Druhové členění nákladů a výnosů MVŠO se odráží ve struktuře analytických účtů
účtového rozvrhu MVŠO.
2.
Účelové členění
Toto členění odpovídá na otázku „Za jakým účelem byly náklady/výnosy v rámci
MVŠO vynaloženy/vytvořeny?“ ve smyslu příčinné souvislosti vzniku těchto
nákladů/výnosů ke konkrétním útvarům, činnostem a procesům na MVŠO.
Účelové členění nákladů a výnosů má na MVŠO se odráží ve struktuře dimenzí
pro jejich sledování MVŠO.
Další část metodiky se podrobněji zabývá praktickým promítnutím těchto
2 základních úhlů pohledu na náklady a výnosy MVŠO v účtovém rozvrhu, dimenzích
pro sledování nákladů a výnosů a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském
výkazu zisku a ztrát MVŠO.
1.1
Účtový rozvrh MVŠO
Struktura syntetických a analytických účtů účtového rozvrhu MVŠO odráží druhy
spotřebovávaných nákladů a výnosů.
Jedná se tedy o strukturu, která je z převážné části stabilní a odpovídá na otázku
„Jaké náklady/výnosy byly na MVŠO vynaloženy/vytvořeny?“.
Mezi základní druhy spotřebovávaných nákladů MVŠO patří:
 Mzdové a ostatní osobní náklady včetně SZP
 Nájemné a spotřeba dalších externích služeb (služby související s nájmem,
dodavatelsky nakupované informační systémy, outsourcing účetní
a mzdové agendy, outsourcing poradenských služeb v oblasti daní
a certifikace ISO, vzdělávací služby – školení, konference, semináře)
 Spotřeba energie
 Spotřeba materiálu
 Cestovné
 Odpisy dlouhodobých aktiv
 Finanční náklady (pojistné, bankovní poplatky)
Mezi základní druhy vytvářených výnosů MVŠO patří:
 Výnosy ze školného a dalších poplatků za studium
 Výnosy z dotací (regionální projekty, projekty financované z ESF)
 Výnosy z darů
1.2
Dimenze MVŠO
Dimenze pro sledování nákladů/výnosů MVŠO sledují náklady a výnosy z pohledu
příčinné souvislosti jejich vynaložení/vzniku a představují tak základní nástroj pro
přípravu a vyčíslení kalkulace nákladů a výnosů jednotlivých alokačních objektů
MVŠO.
MVŠO využívá při sledování a řízení nákladů a výnosů následující 4 dimenze:
1.
dimenze - Hospodářská střediska
42
Buráňová
2.
3.
4.
dimenze – Činnosti školy 1. úroveň
dimenze – Činnosti školy 2. úroveň
dimenze – Položky rozpočtu (pouze pro projekty)
V rámci těchto dimenzí jsou náklady a výnosy školy sledovány, evidovány
a řízeny ze 2 základních úhlů pohledu:
1.
místa vzniku nákladu/výnosu a odpovědnosti za jeho vznik
„Kde vznikl daný náklad/výnos a kdo zodpovídá za jeho vznik?“
2.
jednotlivých činností MVŠO, které vyvolaly vznik nákladu/výnosu
„Co vyvolalo daný náklad/výnos? Jaká činnost, projekt, zakázka?“
Následující část metodiky specifikuje blíže jednotlivé dimenze pro sledování
nákladů a výnosů.
1.2.1
Dimenze 1 – Hospodářská střediska
V rámci dimenze 1 jsou náklady a výnosy MVŠO přiřazeny hospodářskému
středisku, v rámci kterého náklad/výnos vznikl a které zodpovídá za jeho vznik.
Struktura hospodářských středisek kopíruje organizační schéma MVŠO a je
členěná na:
1.
2.
3.
Ústavy MVŠO
Útvary řízení, administrativy a správy
a. Ředitel
b. Právník
c. Sekretariát
d. Akademický senát
e. Akademická rada
f. Rektor
g. Útvary kolegia rektora a jejich podútvary
h. Náměstek ředitele
i. Útvary náměstka ředitele a jejich podútvary
Servisní útvary
a. Kabinet aplikované lingvistiky
Každé hospodářské středisko se pro potřeby alokace nákladů/výnosů vyznačuje
jednoznačným čtyřmístným číselným kódem.
Specifické postavení má mezi hospodářskými středisky středisko 1099, které
slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů/výnosů školy, u kterých nelze v prvním
okamžiku identifikovat, které hospodářské středisko vyvolalo jejich vznik.
1.2.2
Dimenze 2 – činnosti 1. úroveň
V rámci dimenze 2 jsou náklady a výnosy přiřazeny jednotlivým činnostem
MVŠO, které byly příčinou vzniku těchto nákladů/výnosů.
43
ve VaV
Dle vnitřních procesů a aktivit MVŠO bylo stanoveno 5 základních kategorií této
dimenze, přičemž každá z nich má jednoznačný dvojmístný číselný kód:
01
Vzdělávací činnost
02
03
Věda,
výzkum
a rozvoj
Doplňkové činnosti
04
Řízení
a administrativa
99
Režijní náklady
Tabulka 1: Základní kategorie dimenze 2
Kategorie 01-03 představují hlavní činnosti školy, které vykonávají jednotlivé
ústavy.
Kategorie 04 zahrnuje činnosti útvarů administrativy, správy a řízení a jsou na ní
alokovány veškeré náklady/výnosy, které souvisejí s administrativním a řídícím
aparátem školy s výjimkou nákladů/výnosů řízení a administrativy spojených přímo
s kategoriemi 01-03 .
Kategorie 99 – Režijní náklady slouží pro alokaci nepřímých režijních nákladů
školy, které vyvolává fungování školy jako celku, tedy jak činnost jednotlivých ústavů,
tak činnost administrativního a řídícího aparátu. Náklady této kategorie odpovídají
nákladům hospodářského střediska 1099 v rámci 1. dimenze a nelze je v rámci
2. dimenze jednoznačně přiřadit činnostem 01-04.
1.2.3
Dimenze 3 – podskupiny činností
V rámci dimenze 3, která přímo navazuje na dimenzi 2, jsou blíže specifikovány
konkrétní činnosti, zakázky a projekty, které vyvolaly vznik nákladů/výnosů MVŠO.
Pro každou z kategorií 2. dimenze 01-04 specifikují tyto dimenze jednotlivé
činnosti, projekty a zakázky, které daná kategorie zahrnuje. První číslo čtyřmístného
kódu dimenze 3 odkazuje na nadřazenou činnost 2. dimenze.
Nepřímé režijní náklady jsou v rámci dimenze 3 alokovány na následující
položky:
 1119 – nepřímé náklady vyvolané bakalářským studiem Olomouc
 1999, 2999, 3999, 4999 – nepřímé náklady vyvolané jednotlivými
podskupinami činností 01-04
Položky 1899, 2899, 3899 a 4899 slouží jako uspořádací dimenze pro dočasnou
alokaci osobních nákladů zaměstnanců MVŠO odpovídajících jejich procentnímu
rozdělení mezi činnosti 01-04 dle přílohy č. 2 – Pracovní kategorie zaměstnanců
MVŠO. Tyto náklady budou po skončení účetního období na základě výsledků
personálního auditu daného roku dále alokovány na jednotlivé položky 1xxx-4xxx.
Specifický charakter mají položky 9991, 9992 a 9999, na které jsou dle typu
rozvrhové základny alokovány nepřímé režijní náklady školy jako celku, které v rámci
dimenze 2 spadají pod kategorii 99.
44
Buráňová
1.2.4
Dimenze 4 – označení položky rozpočtu
V rámci dimenze 4, která přímo navazuje na předchozí dimenze 2 a 3, jsou
specifikovány náklady projektů MVŠO. Dimenze je využívána jako nástroj sledování
čerpání nákladů vědecko-výzkumných a rozvojových projektů, které jsou částečně
nebo úplně financovány z veřejných zdrojů.
Jednotlivé náklady dotačních projektů jsou v rámci dimenze očíslovány
následujícím způsobem:
01(02)/23xx(24xx)/číslo položky schváleného rozpočtu
přičemž předčíslí 01-02 identifikuje, zda se jedná o způsobilý přímý náklad-01
nebo nezpůsobilý přímý náklad-02; 23xx(24xx) identifikuje konkrétní projekty dle
jeho kódu v rámci 3. dimenze; číslo položky rozpočtu kopíruje číslování dle
schváleného rozpočtu poskytovatele finančních zdrojů.
2
2.1
Metodika alokace nákladů a výnosů MVŠO
Typový kalkulační vzorec MVŠO
Základními charakteristickými rysy typového kalkulačního vzorce MVŠO jsou
snahy o odlišení:
 nákladů ovlivněných objemem výkonů („variabilních“) od nákladů,
zakládajících potenciál, v určitém relevantním rozpětí neovlivněný
objemem výkonů („fixních“);
 nákladů vyvolaných druhem alokačního objektu (přímých) od nákladů,
objektivně společných více druhům těchto objektů („nepřímých“); a
 nákladů ovlivnitelných pracovištěm, které je nositelem tvorby alokačního
objektu, od nákladů, které již tímto pracovištěm ovlivněny nejsou.
Název položky
Komentář k položce
Přímé externí náklady alokačního
objektu (variabilní)



Materiál
Externí subdodávky
Nakupované služby
V případě jejich širší struktury lze
uvažovat o jejich podrobnějším členění;
Přímé interní subdodávky a služby
ocenění těchto výkonů navrhujeme
(variabilní)
v úrovni přímých nákladů alokačního
objektu
Osobní náklady (variabilní)
Jedná se výhradně o osobní náklady
pracovníků bezprostředně se podílejících
na tvorbě alokačního objektu; v případě
45
ve VaV
potřeby
lze
uvažovat
o rozdělení
kalkulační položky na mzdové náklady
a související
sociální
a zdravotní
pojištění; předmětem diskuse by měl být
způsob zajištění reálných podkladů, a to
v zásadě pro všechny typy alokačních
objektů
PŔÍMÉ
NÁKLADY
OBJEKTU
ALOKAČNÍHO
Součet výše uvedených položek
Jedná se o společné (nepřímé) náklady
pracoviště zajišťujícího tvorbu alokačního
objektu
nebo
jeho
ucelené
části;
Nepřímá režie pracoviště (fixní)
v případě podstatné výše lze uvažovat
o jejich
rozdělení
na
vyhnutelnou
a utopenou část, popř. na část externích
a interních nákladů
Součet přímých nákladů a nepřímé režie
pracoviště, které je nositelem tvorby
alokačního objektu; koncepčně je snahou
STŘEDISKOVÉ
NÁKLADY
kalkulovat v této kalkulační položce
ALOKAČNÍHO OBJEKTU
náklady, které pracoviště – nositel
alokačního objektu ovlivňuje, resp. za
jejichž výši odpovídá
Položku
je
–
kromě
uvedeného
pozitivního vymezení – možno chápat
Nepřímá
řídicí,
administrativní
také jako veškeré ostatní kalkulovatelné
režie školy jako celku (fixní)
náklady,
které
nejsou
uvedeny
v předchozích položkách kalkulace
Součet střediskových nákladů alokačního
PLNÉ
NÁKLADY
ALOKAČNÍHO objektu a přiřazené části nepřímé řídicí,
OBJEKTU
administrativní a správní režie školy jako
celku
Tabulka 2: Struktura typového kalkulačního vzorce
46
Buráňová
Plné náklady alokačního objektu
1xxx střediskové náklady alokačního objektu
11xx přímé náklady alokačního objektu (variabilní)
111x přímé externí náklady
112x přímé interní subdodávky a služby
113x osobní náklady
12xx nepřímá režie pracoviště (fixní)
121x nepřímá režie výkonných pracovišť
122x nepřímá režie podpůrných pracovišť
2xxx nepřímá řídící a administrativní režie (fixní)
21xx
řídící a administrativní režie operativní
22xx
řídící a administrativní režie strategické
Obrázek 1: Grafické znázornění položek typového kalkulačního vzorce MVŠO a jejich
číslování
2.2
Alokační objekty MVŠO
Alokační objekty MVŠO odpovídají struktuře položek dimenze 3 pro sledování
nákladů a výnosů. Specifickou skupinu alokačních objektů tvoří činnosti 3. dimenze,
které negenerují odpovídající výnosy. Mezi tyto dílčí alokační objekty patří:
 Vyžádané přednášky
 Ostatní akce a rituály
47
ve VaV


2.3
Konference (účasti na konferencích)
Publikační činnosti
Alokace přímých nákladů
Přímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO lze jednoznačně přiřadit
konkrétní činnosti, která tyto náklady vyvolala.
Při jejich alokaci jsou každému z nich přiřazeny dimenze 1-3, tedy hospodářské
středisko, kde náklad vznikl, a dimenze konkrétní činnosti, se kterou náklad příčinně
souvisí.
Specifickou skupinu představují náklady vědecko-výzkumných a rozvojových
projektů MVŠO financovaných z veřejných zdrojů. Tyto náklady jsou v rámci
1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí daného
projektu. V rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního
vědecko-výzkumného nebo rozvojového projektu. Oproti ostatním přímým nákladům
je u jednotlivých účetní případů navíc identifikována v rámci 4. dimenze způsobilost
a nezpůsobilost nákladů, přičemž v případě způsobilosti je náklad označen číslem
položky rozpočtu schváleného poskytovatelem finančního zdroje pro realizaci projektu
(viz dříve).
2.4
Alokace nepřímých (režijních) nákladů
Nepřímé náklady jednotlivých alokačních objektů MVŠO nelze jednoznačně
přiřadit konkrétní činnosti (tzv. kalkulační jednici), která tyto náklady vyvolala. Pro
jejich alokaci jsou proto využívány rozvrhové základny.
Nepřímé režijní náklady MVŠO zahrnují zejména náklady na řízení a správu školy
a náklady na podpůrné činnosti (ekonomický úsek, personalistika, PR, řízení kvality,
administrativní podpora školy, technická podpora řízení, správa a provoz budov nájemné a služby související s nájmem, odpisy dlouhodobého majetku apod.).
Z hlediska vztahových veličin, které vyvolávají jejich vznik, lze na MVŠO
identifikovat 4 hlavní skupiny nepřímých režijních nákladů:
1.
2.
Režijní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO – náklady, které jsou
ovlivněny množstvím zaměstnanců, kteří jsou přítomni na pracovišti a tyto
náklady vyvolávají. Do této skupiny patří zejména spotřeba vody a spotřeba
elektřiny (osvětlení pracoviště a běžící počítače). Tato skupina nákladů má
charakter spíše variabilních režijních nákladů, kde nositelem nákladu je
zaměstnanec MVŠO.
Režijní náklady vynakládané v souvislosti s časem – náklady, jejichž
spotřeba je ovlivněna přítomností zaměstnance jen omezeně, náklad je
vynaložen i v případě nepřítomnosti / omezené přítomnosti zaměstnance na
pracovišti na zajištění pracovních podmínek zaměstnance v prostorách
MVŠO. Do této skupiny patří zejména nájemné, vytápění, úklid, provozní
služby budovy. Tato skupina nákladů má charakter fixních režijních nákladů
48
Buráňová
3.
4.
ve vztahu k zaměstnancům MVŠO, nositelem nákladu je objem podlahové
plochy vyjádřený m2.
Režijní osobní náklady vynakládané zaměstnanci MVŠO v souvislosti
s řízením a administrativou – jedná se o náklady, které jsou vyvolány
činností zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO.
Do této kategorie patří zejména činnost náměstka ředitele a jemu
podřízených útvarů (kvestorát, personální oddělení, PR oddělení, oddělení
řízení kvality), činnost sekretariátu a právního oddělení a část činnosti
rektora a prorektorů odpovídající jejich administrativní agendě. Nositelem
nákladu jsou zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části
úvazku strávené touto činností.
Strategické náklady – jedná se o náklady, které jsou opět vyvolány činností
zaměstnanců řídícího a administrativně-správního aparátu MVŠO, a souvisí
s budováním strategických partnerství a spolupráce s firemními partnery,
vysokými školami a subjekty veřejné správy. Nositelem nákladu jsou
zaměstnanci řízení a administrativy a jejich hodiny/části úvazku strávené
touto činností.
Následující tabulka shrnuje jednotlivé dimenze nepřímých režijních nákladů,
jejich charakteristiku, rozvrhové základny pro jejich další alokaci a jejich vazbu na
alokační objekty a položky kalkulačního vzorce:
49
Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV
Kód
111
9
189
9
Název
dimenze
Bakalářské
studium
Olomouc režie
Charakteristika
nákladů
Režijní náklady
bakalářského studia
v Olomouci - část
nákladů knihovny
(literatura, mzdové
náklady správa
knihovny, spotřeba
materiálu), náklady
studijního oddělení
(mzdové náklady,
poštovné, spotřeba
materiálu apod.).
1. D - 1112, 1122
Osobní náklady Část osobních nákladů
vzdělávací
akademických
činnost
a administrativněorganizačních
pracovníků související
s průběžnou
a periodickou vzdělávací
činností (procenta
úvazků dle přílohy č. 2 Pracovní kategorie
zaměstnanců MVŠO).
1. D - 13xx, 1111,
1121, 1131, 1101
Rozvrhová základna/cost
Alokační
driver
objekt
Průměrný počet studentů
1111-1113
jednotlivých oborů v daném roce
- metoda dělení (zjištěný
průměrem z počtu studentů
k 31. 3. a 31. 10. daného roku).
Položka kalkulačního
vzorce
KV 122x
Přímý čas - odpracované hodiny 1111-1242
připadající na jednotlivé alokační
objekty dle výsledků
personálního auditu v daném
roce.
KV 113x
50
Buráňová
199
9
289
9
Vzdělávací
Část osobních nákladů
činnost režie
akademických
a administrativněobjekty dle výsledků
organizačních
roce.
s administrativou
vzdělávací činnosti,
osobní náklady
prorektorátu pro studijní
a pedagogické
záležitosti, náklady na
informační systémy pro
vzdělávací činnost - IS
STAG, Thesis
a Odevzdej, náklady
plynoucí z přípravy
akreditačních žádostí,
vedení studentských
klubů apod.
1. D - 111x, 13xx
Osobní náklady Část osobních nákladů
Přímý čas - odpracované hodiny 2101-2201,
V, V a R
akademických
připadající na jednotlivé alokační 2303-2304
(včetně
projektů SMOL organizačních
a OK)
roce.
s V, V a R po odečtení
části osobních N
plynoucích z úvazků na
vědecko-výzkumných
51
KV121x
KV113x
299
9
Věda, výzkum
a rozvoj režie
a rozvojových
projektech mimo
projektů SMOL a OK
(procenta úvazků dle
přílohy č. 2 - Pracovní
kategorie zaměstnanců
MVŠO).
1. D - 13xx, 1111,
1121, 1131, 1101
akademických
s administrativou V,
V a R (evidence
publikační činnosti,
projektový servis,
příprava projektových
žádostí apod.), osobní
náklady prorektorátu
pro V, V a R, náklady na
přístupy do databází,
vědeckou literaturu
apod.
1. D - 112x, 13xx
roce.
52
KV121x
Buráňová
389
9
399
9
99
Osobní N
doplňkové
akademických
činnosti
organizačních
roce.
s doplňkovými činnostmi
výsledků personálního
auditu).
1. D -1122
Doplňkové
činnosti režie
akademických
organizačních
roce.
administrativou
doplňkových činností.
Režijní náklady V rámci této kategorie je
možné identifikovat
následující typy režijních
nákladů:
9991
Režijní náklady vyvolané Přímý čas - odpracované hodiny 1999-4999
počtem osob - spotřeba stanovené na základě počtu osob
vody a elektřiny,
vykonávajících danou činnost
náklady na internet
a procent jejich úvazků na
apod.
činnosti 01-04 (viz procentní
1. D - 1099 (50x)
rozdělení osobních N
zaměstnanců dle přílohy č. 2 Pracovní kategorie zaměstnanců
53
KV113x
KV121x
x
MVŠO upřesněné výsledky
personálního auditu).
9992
9999
2. Režijní náklady
související s plochou nájemné, náklady na
služby související
s nájmem - úklid,
ostraha apod.
1. D - 1099 (50x, 51x)
Plocha (metry 2) + přímý čas odpracované hodiny stanovené
na základě počtu osob
vykonávajících danou činnost
a procent jejich úvazků na
činnosti 01-04 (viz procentní
rozdělení osobních N
zaměstnanců dle přílohy č. 2 Pozn. Pro účely alokace Pracovní kategorie zaměstnanců
těchto N budou prostory MVŠO upřesněné výsledky
MVŠO rozděleny na
personálního auditu).
výukové (alokace na
1999) a ostatní (alokace
na 1999-4999).
3. Ostatní režijní
Procentní přirážka stanovená na
náklady skupiny 99 základě plných nákladů aktivit
náklady na reprezentaci, 01-04.
odpisy, poštovné,
spotřeba materiálu
apod.
1. D - 1099 (513, 518,
551)
54
1999-4999
x
1999-4999
x
Buráňová
41x
x
Náklady
strategického
řízení
42x
x
Náklady
operativního
řízené
a administrativ
y
Náklady vyplývající
Plné střediskové náklady
3. D - 1111z budování strategických alokačních objektů (KV1xxx).
3221
partnerství a navazování
spolupráce s firmami,
vysokými školami či
subjekty veřejného
sektoru - cestovné,
náklady na reprezentaci,
členství v zájmových
sdruženích, část
osobních nákladů
prorektorátu pro vnější
vztahy apod.
Náklady vyvolané
Plné střediskové náklady
3. D - 1111operativním řízením
alokačních objektů (KV1xxx).
3221
a administrativou MVŠO
- osobní náklady útvarů
náměstka ředitele
a jemu podřízených
útvarů, spotřeba
materiálu, nákup služeb
- poradenství daně, ISO,
účetnictví,
outsourcingové služby,
náklady na reklamu,
reprezentace, cestovné
apod.
1. D -12xx
55
KV 22xx
KV 21xx
489
9
Osobní náklady
řízení
a administrativ
a
akademických
s operativním řízením
a administrativou
přílohy č. 2 - Pracovní
kategorie zaměstnanců
MVŠO). Osobní náklady
útvarů náměstka
ředitele a jemu
podřízených útvarů (PR
manažer, kvestor,
personalista,
představitel pro kvalitu),
sekretariátu a právního
oddělení MVŠO, část
osobních nákladů
rektora a prorektora pro
vnější vztahy apod.
1. D -12xx
Přímý čas - odpracované hodiny 3. D - 41xx,
připadající na jednotlivé alokační 42xx
roce.
x
499
9
Řízení
a administrativ
a – režie
Osobní náklady
pracovníků MVŠO
související s řízením
a administrativou
nezařazené pod položky
41xx a 42xx, náklady
Osobní náklady: přímý čas 3. D - 41xx,
odpracované hodiny připadající
42xx
na jednotlivé alokační objekty
dle výsledků personálního auditu
v daném roce.
Ostatní N: procentní přirážkou
x
56
Buráňová
vyvolané organizací akcí stanovenou na základě plných
pro zaměstnance MVŠO, nákladů jednotlivých alokačních
společná spotřeba
objektů.
materiálu útvarů řízení
a administrativy apod.
Tabulka 3: Alokace nepřímých nákladů
57
ve VaV
2.5
Alokace osobních nákladů
Osobní náklady zaměstnanců MVŠO se dle jejich zdrojů financování pro účely
další alokace dělí na 2 části:
1.
Náklady související se zapojením zaměstnanců do vědecko-výzkumných
a rozvojových projektů financovaných z veřejných zdrojů (mimo projektů
regionálních projektů SMOL a OK)
Tyto náklady představují přímé způsobilé náklady projektů a s nimi související
osobní náklady vyplývající ze schváleného rozpočtu osobních nákladů a úvazku
odpovídajícího zapojení zaměstnance do projektu jsou alokovány jako přímé náklady
projektů viz kapitola 4.3 - v rámci 1. dimenze jsou přiřazeny hospodářskému
středisku, pod které spadá vedoucí daného projektu; v rámci 2. a 3. dimenze jsou
dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko-výzkumného nebo rozvojového
projektu a v rámci 4. dimenze jsou označeny odpovídajícím číslem položky rozpočtu.
2.
Ostatní osobní náklady financované ze zdrojů MVŠO (plus regionální
projekty SMOL a OK)
Tyto osobní náklady jsou u všech zaměstnanců dále děleny na následující
činnosti:
 Vzdělávací činnost
 Vědecko-výzkumná činnost
 Řízení a administrativa
 Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné)
Podkladem pro procentní rozdělení je stanovení pracovní kategorie každého
zaměstnance MVŠO. Tato pracovní kategorie zaměstnance je stanovena personální
manažerkou školy a je 1x ročně aktualizována na základě výsledků personálního
auditu školy, který přehledně shrnuje skutečnou pracovní náplň zaměstnance
v průběhu akademického roku.
Přehled pracovních kategorií zaměstnanců MVŠO a popis personálního auditu
školy viz Přílohy č. 2 a 3 této metodiky.
Po jejich procentním rozdělení jsou následně tyto osobní náklady alokovány na
následující střediska:
 Vzdělávací činnost – středisko 1899
 Vědecko-výzkumná činnost – středisko 2899
 Řízení a administrativa – střediska 4899, 1119, 1999, 2999 a 4999 dle
povahy administrativní činnosti
 Případně doplňkové činnosti (zatím se nepoužívá - nevýznamné) - 3899
Odtud jsou po skončení účetního období dále alokovány viz alokace nepřímých
režijních nákladů.
58
Buráňová
2.6
Nezpůsobilé náklady projektů
Při alokaci nákladů na jednotlivé projekty školy (3. D – 2301-2409) jsou
respektovány 2 zásady:
1.
způsobilost,
2.
vztah k činnostem projektu.
Způsobilé náklady jsou takové náklady projektu, které splňují jak obecné
principy
způsobilosti,
tak
specifické
požadavky
způsobilosti
definované
poskytovatelem finančních prostředků.
Obecné principy způsobilosti nákladů projektu2:
 náklady vynaložené v průběhu realizace projektu,
 náklady
skutečné
–
zaznamenané
v účetnictví,
doložitelné
a kontrolovatelné,
 náklady stanovené podle obvyklých účetních a manažerských zásad školy,
 náklady vynaložené v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti
a účelnosti.
Za identifikaci nezpůsobilých nákladů projektu zodpovídá kvestorát školy,
přičemž
za
definování
specifických
požadavků
způsobilosti
stanovených
poskytovatelem finančních prostředků zodpovídá vedoucí projektu.
Při alokaci přímých nákladů projektu je způsobilost/nezpůsobilost nákladu
vzhledem k podmínkám způsobilosti posuzována individuálně, přičemž způsobilé
náklady jsou v rámci 4. dimenze označeny předčíslím 01 a nezpůsobilé náklady
předčíslím 02.
Při alokaci nepřímých nákladů jsou všechny identifikované nezpůsobilé nepřímé
náklady vyčleněny ze systému kalkulací jako nekalkulovatelné. Skupina všech
nepřímých nezpůsobilých projektových nákladů je tvořena jako nejširší množina
zahrnující všechny nezpůsobilé náklady vymezené všemi poskytovateli dotací v daném
roce.
2.7
Alokace výnosů MVŠO
Alokace výnosů MVŠO probíhá obdobně jako alokace nákladů, a to přiřazením
dimenze 1-3, tedy hospodářského střediska, kde daný výnos vznikl, a dimenze
konkrétní činnosti, se kterou výnos příčinně souvisí. Na rozdíl od nákladů má většina
výnosů MVŠO přímý charakter, lze je tedy jednoznačně přiřadit konkrétní činnosti,
která tyto výnosy vyvolala. Výjimku představují výnosy plynoucí z darů, které jsou
poskytovány obecně na podporu vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti.
Pro výnosy plynoucí ze školného a poplatků za přijímací řízení je pro jejich
prvotní alokaci využívána přechodně dimenze 1119, odkud jdou po uzavření semestru
alokovány dle počtu studentů v jednotlivých oborech studia na dimenze 1111-1113.
Výnosy plynoucí z vědecko-výzkumných a rozvojových projektů jsou v rámci
1. dimenze přiřazeny hospodářskému středisku, pod které spadá vedoucí projektu,
a v rámci 2. a 3. dimenze jsou dále označeny číselným kódem konkrétního vědecko2
MŠMT: Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický
výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě, dostupné z http://www.msmt.cz/strukturalnifondy/vyhlaseni-vyzvy-k-predkladani-individualnich-projektu-4 (29.3.2012), str. 5.
59
ve VaV
výzkumného nebo rozvojového projektu. Na rozdíl od nákladů jednotlivých projektů se
pro jejich označení dále nepoužívá 4. dimenze.
Závěr
Příspěvek se zabývá tvorbou metodiky úplných nákladů na Moravské vysoké
školy Olomouc. Východiskem pro tvorbu metodiky je členění nákladů a výnosů, které
se dále promítá v účtovém rozvrhu MVŠO, dimenzích pro sledování nákladů a výnosů
a ve struktuře kalkulačního vzorce a manažerském výkazu zisku a ztrát.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých
nákladů v projektech programu OP VaVpI.
FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové a manažerské účetnictví.
1. vydání. Praha: ASPI, 2007. 432 s. ISBN: 978-80-7357-299-0.
Příloha č. 3 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK - Metodický
výklad výzvy 2.4 Partnerství a sítě [on-line]. [cit. 2012-03-29]. Dostupný
z WWW:
˂www.msmt.cz/strukturalni-fondy/vyhlaseni-vyzvy-k-predkladaniindividualnich-projektu-4˃.
60
Buřval
Implementace informačních systémů jako
klíčový proces v IT
IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ JAKO KLÍČOVÝ
PROCES V IT
Stanislav Buřval
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou
v současné době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi.
Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat tomuto procesu maximální pozornost.
Klíčová slova: definice zakázky, zahájení projektu, organizace projektu, audit ITI,
analýza řešení, ověřovací a rutinní provoz, záruka a servisní požadavky
Odborný konzultant: Petr Ščigalek
Tematický konzultant: Vladislav Kabilka
Úvod
Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku
implementace informačních systémů jako klíčového procesu v SW společnosti.
1
Základní procesní rozklad
Na základě podrobné analýzy společnosti zaměřené na výrobu a implementaci
informačních systémů (dále IS) probíhá vedle hlavních procesů řada vedlejších
podpůrných činností.
Hlavní procesy:
 Analýza řešení
 Výroba (programování)
 Testování
 Implementace u zákazníka
 Podpora systémů
 Outsourcing výrobních kapacit
 Obchod a marketing
Vedlejší procesy:
 Systémová integrace
 Outsourcing výrobních kapacit
 Interní a externí audity
61
ve VaV

Podpůrné





Konference a školení pro zákazníky
procesy:
Technická podpora
Ekonomika
Lidské zdroje
Metodická podpora
a další
Pro svou práci jsem si vybral jeden z nejdůležitějších procesů softwarové firmy
a tím je „Implementace produktů u zákazníka“. Naše firma se zabývá jak výrobou
a následnou implementací svých vlastních produktů, tak implementací informačních
systémů velkých nadnárodních společností jako je např. Microsoft nebo ORACLE apod.
Jelikož je výroba těchto produktů pro firmu malých rozměrů velmi náročná a hlavně
nákladná, ne vždy s jasným úspěchem, je potřeba se orientovat právě na
implementaci cizích produktů. Velcí dodavatelé nabízejí daleko větší podporu svých
produktů formou reklamy, různých marketingových akcí apod. Jedná se tedy o trend,
který nám umožňuje se postupně orientovat více na činnosti spojené s implementací
a snižovat tak nákladnou výrobu.
Implementační práce a následná podpora informačních systémů jsou v současné
době již standardní procesy, které nabízí každá SW firma zákazníkovi.
V důsledku zavádění norem jakosti a bezpečnosti dochází v naší formě k procesu
neustálého zlepšování, který vede ke zkvalitnění našich poskytovaných služeb
zákazníkovi.
2
Implementace z pozice organizační struktury
V průběhu existence naší firmy prochází naše společnost nejenom procesními
změnami, ale také změnami v oblasti vývoje organizačních struktur.
Na počátku firma začínala s počtem 4 až 6 pracovníků. Postupem času přibývalo
nejenom zákazníků, ale narůstala také potřeba více zaměstnanců a technického
vybavení apod. Naše původní orientace na dodávku vybraných agend ekonomického
systému se rozšiřovala na další oblasti, jako byla např. dodávka řešení komplexního
podnikového systému nebo dodávka technologického, údržbového systému.
Konkurence v oblasti IT postupně narůstala. Na konci roku 2000 došlo ke změně
formy společnosti ze s.r.o. na akciovou.
Organizační struktura společnosti byla původně plochou organizací a se
vzrůstajícím počtem pracovníků se změnila na společnost s organizační funkční
strukturou,
následně
na
společnost
s divizní
organizační
strukturou
s jednotlivými samostatnými úseky, které se zabývaly různou orientací. Vzhledem
k postupnému zavádění projektového přístupu při řízení zakázek naše společnost
zavedla maticovou organizační strukturu. Dnes má firma kolem 150 zaměstnanců.
Organizační strukturu uvádím především z důvodu začlenění jednotlivých
oddělení implementace v rámci příslušných dodavatelských úseků.
62
Buřval
3
Postup implementace u zákazníka
3.1
Definice „Implementace SW“
Implementaci SW lze definovat jako dodávku komplexního
informačního systému. Dodávku je možno členit do příslušných fází:
 Definice zakázky
 Zahájení projektu
 Audit ITI, případně dodávka HW, SW
 Instalace standardního řešení
 Analýza řešení
 Realizace implementačních prací
 Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora
 Předání do rutinního provozu, servisní podpora
řešení
Uvedené fáze vychází ze směrnice naší firmy o projektovém řízení.
Implementace SW je soubor důležitých procesů, které provádějí jednotliví
konzultanti ve vztahu k zákazníkům. Jsou to právě oni, kteří denně komunikují se
zákazníkem, vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci zakázky. Někdy však mají
velmi složitou pozici. Při jednotlivých jednáních dochází ke střetu mezi příslušnými
stranami, mezi představou zákazníka o funkčnosti u dodávaného SW
a skutečností dané stávající funkčností.
Mezi hlavní kritéria úspěšnosti zakázky je ekonomické hledisko, které vychází
již ze smluvních jednání, kdy dochází ke stanovení konečné ceny a příslušných
podmínek. Struktura smluv vychází z definovaného standardu a jednotlivých
požadavků objednavatele.
Často se však stává, že při obchodních jednáních obchodní zástupce ustupuje za
cenu získání zakázky v různých oblastech. Nejčastěji jsou to ústupky, které mohou
komplikovat později jednotlivým konzultantům realizaci konkrétních fází. Může to být
jak nízká cena jednotlivých fází oproti předem stanoveným kalkulacím vycházející
z typizovaného projektu podle rozsahu zakázky nebo přislíbení neexistující funkčnosti.
3.2
Definice zakázky
Jedná se o předprojektovou fázi, kdy se schází zakázková komise. Komisi
svolává pověřený vedoucí projektu, který navrhuje projektový tým. Na jednání jsou
přítomni zástupci obchodního, ekonomického a příslušného dodávkového
úseku, kteří odsouhlasí realizaci a harmonogram dodávky.
Postup této fáze se řídí odpovídající směrnicí řízení projektu. Výstupem tohoto
interního zahájení projektu je příslušný dokument „Interní zahájení projektu“. Na
tomto jednání se především rozhoduje, zda je tento projekt ekonomicky přijatelný,
dostatečně ziskový nebo zda se jedná o dotovanou zakázku např. z důvodu získání
reference, proniknutí do nového segmentu, získání strategického zákazníka, případně
z jiných marketingových a obchodních pohledů.
K této skutečnosti je potřeba přistupovat stále odpovědněji, zvláště v dnešní
době zmítané ekonomickou krizí.
63
ve VaV
3.3
Zahájení projektu
Jedná se o úvodní fázi projektu po podpisu smlouvy, kdy na straně zákazníka
proběhne oficiální zahájení projektu. Při této příležitosti dochází k seznámení
zákazníka s projektovým způsobem řízení dodávky. Jsou definovány cíle a rozsah
projektu dle smlouvy. Vzájemně dochází k odsouhlasení detailního harmonogramu,
včetně fází a jednotlivých milníků projektu.
Nedílnou součástí tohoto zahájení je stanovení organizace projektu jak ze
strany dodavatele, tak ze strany objednavatele. Organizace je členěna do dvou úrovní
a to úroveň projektového týmu, který je řízen vedoucím projektu, a řídícího
výboru.
Řídicí výbor kontroluje milníky projektu, definuje strategická rozhodnutí
projektu.
Vedení projektu se věnuje operativnímu řízení projektu po celou dobu jeho
trvání. Základním kamenem organizace projektu jsou jednotlivé pracovní jednání
za účasti klíčových uživatelů a konzultantů. Zde musí být ze strany konzultantů zvolen
proaktivní přístup k zákazníkovi.
Obrázek 1: Organizace projektu – komunikační schéma
Při této příležitosti jsou také obě strany vzájemně seznámeny s možnými
omezeními a riziky projektu.
Dle podmínek smlouvy dochází také k předání odpovídajících licenčních
certifikátů jako oprávnění užívat dodávaný systém v rozsahu definovaných ve
smlouvě. Rozlišujeme licence na jméno, kdy může užívat systém nebo jeho součásti
určitý konkrétní pojmenovaný uživatel, nebo licence na nepojmenovaného uživatele.
Ten je definován počtem současně pracujících uživatelů.
Závěrem si obě strany vzájemně odsouhlasí dokument „Základní dokument
projektu“, který obsahuje projednané skutečnosti zahájení projektu.
Zákazník musí cítit, že mu nenabízíme pouze SW produkt, ale řešení jeho
potřeb vyplývající z jeho požadavků.
64
Buřval
3.4
Audit ITI, případně dodávka HW, SW
Další, neméně důležitou součástí komplexní dodávky systému, je fáze auditu
infrastruktury (ITI). Odpovídající specialista ITI provede kontrolu HW a SW
prostředí a navrhne případné změny konfigurace. Často se stávalo, že tato fáze
byla opomíjena a nebyla součástí dodávky. To však způsobovalo v pozdějších fázích
projektu velké problémy. Např. bylo zjištěno, že konfigurace prostředí, OS nebo
rychlost sítí neodpovídala požadavkům dodávaného systému. Proto od určité doby je
tato fáze standardně nabízena jako jeden z předmětů smlouvy o dodávce
našich systémů.
Závěry z auditu infrastruktury jsou zapsány do příslušného dokumentu a předány
zákazníkovi. Jelikož se naše firma snaží nabídnout něco více, rozhodla se zákazníkovi
poskytnout komplexnější služby. Jako příklad lze označit právě nabídku dodávky
požadované infrastruktury, konkrétně dodávky HW nebo potřebného SW. Tuto
skutečnost lze považovat jako konkrétní příklad konkurenční výhody.
3.5
Instalace standardního řešení
V této fázi je zákazníkovi nainstalováno standardní řešení požadovaných
modulů systému dle smlouvy. Specialisté dodavatelské firmy spolupracují společně
s pověřenými odborníky zákazníka. Po úspěšné instalaci proběhne záznam formou
protokolu o instalaci, který potvrdí obě strany.
3.6
Analýza řešení
Cílem analýzy řešení je zmapovat stávající informační systém uživatele
v příslušné oblasti, navrhnout případné změny v novém dodávaném systému. Dále
je předmětem této fáze upřesnění konfigurace a parametrizace systému.
V neposlední řadě je potřeba také navrhnout zákaznické úpravy. Jedná se například
o speciální sestavy nebo úpravy vybraných funkcí systému, které mohou, ale nemusí
být součástí dodávky.
V zásadě je potřeba zákazníkovi vyjít maximálně vstříc, ale potřeba mít stále na
paměti ekonomický pohled na projekt. Je nutno tedy pečlivě rozlišovat, zda je nebo
není příslušný požadavek v rámci definovaného rozsahu nebo není. Součástí analýzy
řešení bývá také návrh integračních vazeb s okolními systémy.
3.7
Realizace implementačních prací
Tato
nastavení
Mezi





fáze je z hlediska úspěšnosti projektu klíčová. Dochází zde ke konkrétnímu
systému tak, aby vyhovoval původním představám zákazníka.
základní činnosti implementačních prací patří:
parametrizace systému
import dat (normativní základna)
migrace aplikačních dat
realizace integračních vazeb
školení
65
ve VaV
Každý konzultant za danou oblast musí v rámci analýzy řešení funkčnost
jednotlivých modulů systému s klíčovými uživateli detailně projít, provést migraci
dat, nastavit vazby na okolní systémy a realizovat školení.
Často zde dochází k neočekávaným změnám a problémům, které na počátku
nebyly zřejmé. V těchto případech je nutné jednotlivé případy hlásit vedoucím
projektu za obě strany, kteří rozhodnou o dalším postupu. V případě, že se jedná
o zásadní změny v oblasti rozsahu nebo harmonogramu je nutno tyto záležitosti
projednat na úrovni řídícího výboru.
V případě, že proběhnou implementační práce v pořádku, jsou ztvrzeny
odpovídajícími akceptačními protokoly.
3.8
Předání do ověřovacího provozu a jeho podpora
Po úspěšné fázi implementace dochází k předání systému do ověřovacího
provozu. Jedná se o zkušební provoz systému po provedení všech implementačních
prací. V tomto provozu je ze strany dodavatele poskytována zvýšená podpora.
V případě, že nejsou zjištěny žádné nedostatky, je systém předán protokolárně do
rutinního provozu.
3.9
Předání do rutinního provozu, servisní podpora
Při zahájení rutinního provozu je poskytována účast konzultanta dodavatele po
dobu nutnou k hladkému přechodu na nový systém.
3.10 Vyhodnocení projektu
Po úspěšném předání do rutinního provozu dochází k ukončení a vyhodnocení
projektu při společném jednání řídícího výboru. Na tomto jednání je potvrzeno
převzetí předmětu plnění dle smlouvy o dílo.
3.11 Servisní smlouva
Služba servisní podpory informačního systému se řídí podmínkami záruky ve
smlouvě o dílo a návaznou „Servisní smlouvou“. Ve smlouvě je vymezen přesný
rozsah, podmínky i cena těchto servisních služeb.
Tesco SW zavedlo pro řízení uživatelské podpory interní směrnice, které
vycházejí z normy ČSN EN ISO 9001:2000
Věcné dělení požadavků:
 Předmětem je aplikační SW
 Předmětem je systémový, komunikační nebo db SW a HW
 Předmětem jsou ostatní služby
66
Buřval
3.12 Kategorie záručních a servisních požadavků
 Informační požadavky - požadavky na dodání ústní nebo písemné informace.
Formy ústní informace:
o Osobní (odpověď na dotaz, konzultace, školení)
o Vzdálená (tel. hovor, telekonference, videokonference)
Formy písemné informace:
o Papírová (protokol, příručka, analýza,…)
o Elektronická (Helpdesk, email, zpráva na el. mediu, aj.)
 Provozní požadavky - Požadavek na řešení nestandardního chování produktu.
Podle závažnosti: vysoká, střední, nízká. Podle omezení fungování: úplné,
částečné, nevýznamné.
 Rozvojové požadavky - Požadavek na rozšíření produktu formou další dodávky
(licence, komponenta, služba,…). Podpora systému je primárně realizována
formou HelpDesku.
3.13 Přehled procesů služeb podpory
 Převzetí projektů do servisní podpory
o Splněn předmět plnění smlouvy o dílo
o Akceptace protokolu o předání do rutinního provozu
 Příjem a evidence požadavků
o Záznam do Helpdesku, do IS vytváří zákazník
o Faxová zpráva nebo email od zákazníka – zaznamenáno prac. podpory
 Přezkoumání a kategorizace požadavků
o Oprávněnost požadavku
o Přiřazení projektu, garanta, definování závažnosti, termínu
 Řízení realizace požadavků
o Přidělení řešitele garantem, odhad pracnosti, postup řešení, změna stavu
o Komunikace se žadatelem, zpětná vazba, informace o vyřešení
o Stav zpracování požadavků pomocí workflow
o Akceptace žadatelem
 Realizace požadavků
o Vlastní řešení požadavku řešitelem
67
ve VaV
Obrázek 2: Uživatelské prostředí Helpdesk
V případě, že je zákazník spokojen s dodávkou řešení a s poskytováním servisní
podpory, je ochoten s námi spolupracovat na dalším rozvoji systému nebo dodávce
jiného.
Závěr
Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy procesů implementace
informačních systémů a získaných zkušeností z pozice dlouhodobého
vedoucího projektů a manažera ve společnosti zabývající se dodávkou
informačních systémů.
V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti implementace
a poukázat na problémy a možné způsoby řešení.
Procesy implementace musíme nadále podrobovat detailnímu přezkoumávání
a vyhodnocování tak, abychom mohli navrhnout takové opatření, které povedou
k neustálému zlepšování těchto procesů. V této chvíli je potřeba se zaměřit především
na problémy spojenou s nízkou ziskovostí projektů, která je dána především
chybami při uzavírání smluv (neodpovídající cena oproti katalogovým ceníkům,
přislíbení funkčnosti zákazníkovi, nevhodné termíny plnění) a chybami při vedení
projektů (např. nezkušenost vedoucích projektů, vyhovět požadavkům zákazníků za
každou cenu, špatná koordinace a plánování prací,…).
Jedním z klíčových faktorů z hlediska prosperity považuji také změny
v chování, jednání a vystupování jednotlivých konzultantů, vedoucích projektů
a všech pracovníků vstupující do kontaktu se zákazníkem. Je potřeba více orientovat
na zákazníka, zvolit proaktivní přístup. Je však nutno mít stále na paměti stále
ekonomické aspekty s cílem redukce nákladů a růstu produktivity.
Literatura
[1]
[2]
Interní materiály firmy TESCO SW a. s.
VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita,
Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-029-7.
68
globalizace.
Praha:
Čepl
Kamerová kontrola barevných značek
KAMEROVÁ KONTROLA BAREVNÝCH ZNAČEK
Miroslav Čepl
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR
[email protected]
Abstrakt: Barevné značky jsou nasnímány kamerou. Následně proběhne vyhodnocení
programem, který rovněž dává pokyn manipulátoru. Jsou popsány klíčové prvky pro
řešení, podmínky, za jakých výsledný produkt pracuje, a důvody, které vedly k výběru
konkrétních zařízení.
Klíčová slova: Kamera, kontrola, technologická linka
Odborný konzultant: Miroslav Hrabovský
Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín
Úvod
Jedním ze stále rychleji se rozvíjejících trendů poslední doby je zavádění
automatických vizuálních systémů (též nazývaných systémy strojového vidění) pro
kontrolu zboží a výrobků. Vykonává-li vizuální kontrolu člověk, spoléhající se pouze na
svůj zrak, svědomitost a psychickou vytrvalost, dochází při vykonávání monotónní
práce nevyhnutelně k ochabnutí soustředění a následně k nárůstu chybovosti. Proto se
v poslední době nabízejí a také využívají možnosti instalovat v technologických
provozech systémy se snímacími kamerami, které při napojení na řídící počítač
s odpovídajícím programovým vybavením mohou řídit manipulátory, poskytovat
stavové signály technologickým systémům nebo v nejjednodušším případě alespoň
přivolat pracovní obsluhu.
Oblastí, kde lze použít automatických systémů vizuální kontroly, je dlouhá řada.
Patří sem kontrola povrchu, kdy se identifikují různá poškození jako trhliny, nečistoty,
poškrábání, otřepy, barevné vměstky i jiné změny povrchu nejrůznějších materiálů.
Jinou možností je kontrola úplnosti, kdy se zjišťuje komplexnost montážních celků,
osazení dílů, kódování, balení, popisy atd. Určování a kontrola pozice slouží
k zjišťování správné polohy sledovaného objektu nejčastěji z důvodu další
technologické mezioperace, pro jemné sladění pracovních procesů na výrobní
technologické lince nebo k odebírání objektů manipulátory. Velmi časté je využití
automatických vizuálních systémů ke kontrole a identifikaci předem určených obrazů,
vzorů nebo identifikačních kódů tištěných libovolnou tiskařskou technologií nebo
v současnosti stále častěji využívanými laserovými popisovačkami. Stále častějším
užitím je také identifikace typů (výrobku, zboží), to znamená zjišťování různých
69
ve VaV
výrobních typů pro třídící zařízení a to pomocí analýzy kódů, barvy, jasu, tvaru,
velikosti atd. [1,2,3].
Pro získání spolehlivého a přesného výsledku při sledování objektů je případně
možné zavedení i několika kontrol buď současně, nebo za sebou.
Stručná definice snímaných a vyhodnocovaných předmětů pak je následující.
Snímanými objekty jsou barevné značky (kroužky) o daném průměru a dané
vzdálenosti, které jsou nastříknuty na vnější povrch automobilové pružiny. Pružiny
mají černý lesklý povrch a jejich průměr se pohybuje v intervalu 100 – 150 mm.
Průměr drátu, z něhož jsou pružiny vinuty, může být 8 – 15 mm. Průměr drátu
a pružiny udává typ pružiny, počet značek a jejich barvy pak udávají třídu pružiny,
kterých může být pro každý typ několik. Celý cyklus nasnímání a vyhodnocení obrazu
pak musí být kratší než 6 s, což je dáno taktem technologické linky.
1
Rámcový popis řešení
Na základě uvedených vstupních podmínek pak vznikly v souladu s návrhy
zadavatele postupně dvě varianty řešení, jejichž princip je však v základních bodech
totožný. V každém taktu linky jsou v obou případech nasnímány dvě pružiny, poté je
signál z kamer zpracován vyhodnocovacím programem, a ten na závěr dává pokyn
manipulátoru, jak s pružinami naložit.
Během řešení úkolu se pro nás ukázaly jako klíčové dvě věci: volba typu snímací
kamery a volba vhodného osvětlení objektů.
2
Výběr kamer
Volba kamery hraje významnou roli už v rané fázi řešení úkolu. Máme na mysli
volbu kamery analogové nebo digitální [4-16], protože už od tohoto výběru se
zpravidla odvíjí princip řešitelského postupu. V první verzi – snímání statických
objektů - se pracovalo s kamerami analogovými. Ty jsou s dostatečnou citlivostí
levnější než kamery digitální, ale snímání barevných objektů vyžaduje časté a „ruční“
nastavování parametrů jako expozice, citlivost, kompenzace odlesků od lesklého
podkladu pružiny a nosiče pružin, což je časově náročné a tedy neoperativní. Kromě
toho analogový signál je třeba před zpracováním řídícím programem nejprve
digitalizovat, navíc u něj dochází snadno k tzv. „zašumění“ například kvůli délce
vodičů vedoucích signál.
Při zastavení linky se snímaly vždy dvě pružiny, každá jednou analogovou
kamerou. Kamery byly nastaveny tak, aby v jejich zorném poli byl vždy závit pružiny
s vyhodnocovanými značkami, kterých bylo nejvýše pět. Digitalizovány pak byly dva
signály, zpracování a vyhodnocení probíhalo na dvou jednojádrových PC.
Pro druhou řešitelskou verzi byly vybrány kamery digitální. Ty umožňují snímání
pohybujících se objektů, neboť lze už z řídícího programu zajistit synchronizaci pohybu
linky a snímání. Také došlo ještě k významné změně v zadání úkolu, kdy na každé
pružině může být až devět značek, které všechny musí být nasnímány. Při
vyhodnocování obrazu pak už program nerozhoduje jen v termínech dobrá/špatná, ale
70
Čepl
musí být schopen určit i tzv. třídu pružiny, jejichž počet (podle typu pružiny) může být
až tři. Snímání většího zorného pole bylo vyřešeno tak, že jednu pružinu v druhé
variantě snímají dvě kamery z různých směrů, aby byly značky zobrazeny
v dostatečné kvalitě pro další vyhodnocování. Během zpomalení linky tedy dvě
kamery pořídí obraz první pružiny a po posunutí linky nasnímají druhou pružinu. Při
přenosu signálu a jeho vyhodnocení odpadá nutnost digitalizace, navíc parametry
kamery se nastavují přímo z obslužného programu. Dále jsme zde mohli pracovat už
s procesorem pro zpracování řídících signálů a s čtyřjádrovým PC, což vše způsobilo,
že se dosáhlo šesti až osminásobného zrychlení zpracování ve srovnání s analogovou
verzí.
Z našich konkrétních zkušeností můžeme říci k výběru typu kamery následující.
Z hlediska ceny se výhodnější jeví analogové kamery, ovšem pro další zpracování
signálu jsou digitální kamery mnohem vhodnější. K dispozici jsou kamery s různě
dlouhými expozičními dobami, které
lze
programově
měnit, s možností
synchronizačního vstupu k provedení snímků. Cenové relace se odvíjejí od velikosti
CCD čipu a podle toho, zda je kamera v provedení průmyslovém, laboratorním a další.
Výrobců a typů je v současnosti mnoho, takže lze vybrat nejvhodnější.
3
Výběr osvětlení
Programové ovladače musí být vyřešeny tak, aby jejich nabízené funkce
podporovaly potřeby průmyslového nasazení. Sám kvalitní software a hardware pro
zpracovávání obrazů však ještě neznamená komplexní vyřešení celého technického
zadání. Významnou roli hraje i řada dalších složek, které musí být navzájem sladěny,
je nutné brát v úvahu také celkové časové a místní podmínky výrobního procesu. Za
nejdůležitější je považována volba správného osvětlení k nasvětlení snímaných
objektů. Osvětlení je třeba navrhnout, vybrat a seřídit tak, aby byly kontrolované
objekty kontrastně zobrazovány a to buď polohou a orientací zdroje dopadajícího
světla, anebo pomocí osvětlení ve světelném, či tmavém poli. Osvětlení může být
podle potřeby polarizované, usměrněné, difúzní, barevné, ultrafialové, infračervené,
bleskové (mžitkové) atd. K docílení žádaného kvalitního obrazu se používají
nejrůznější světelné zdroje pro osvětlení předmětu, například žárovky, zářivky,
světelné diody LED, lasery, halogenové projektory, zdroje studeného světla se
světlovody atd. [17-25].
Povrch snímaného objektu (z optického hlediska) může být například matný nebo
lesklý. U lesklých objektů vznikají při nasvětlení odrazy, které působí rušivě
(kamerovému systému se jeví tyto odlesky jako objekt). Proto je třeba nežádoucí
odrazy (odlesky) eliminovat. Je nutné nezapomenout i na světelné pozadí, vůči
kterému se daný objekt snímá. Při použití nepolarizovaného světla je vliv světelné
intenzity pozadí vyšší a zhoršuje identifikaci daných objektů. Pak je nutno použít
stínící clony a jiné prostředky ke snížení světelné intenzity pozadí.
71
ve VaV
3.1
Výhody a nevýhody nepolarizovaného světla
Výhodou je jednoduchost světelných zdrojů k osvětlení objektů, nenáročná
provozní údržba, možnost použití barevných filtrů a tím upřednostnit zvolenou vlnovou
délku (barvu). Podstatnou nevýhodou je to, že se jen obtížně (pokud vůbec)
odstraňují parazitní odlesky od lesklých povrchů a dále to, že je obvykle nutné potlačit
světelnou intenzitu pozadí kolem identifikovaných objektů.
3.2
Výhody a nevýhody polarizovaného světla
Výhoda – jednoduše se odstraní (potlačí) odlesky od lesklého povrchu, výrazně
se potlačí vliv intenzity světla od pozadí. Nevýhody – vyšší cena světelných zdrojů
polarizovaného světla, vyšší nároky na čistotu prostředí, vyšší nároky na provozní
údržbu. Seřizování systému s polarizovaným světlem je obtížnější, ale výsledný obraz
je pak mnohem lepší.
Pro optimální práci snímací soustavy je třeba vybrat i vhodný objektiv pro
zvolenou kameru. Objektivy kamerových systémů jsou navrhovány pro daný typ CCD
kamer – používají se ½ palce, ⅓ palce, jsou i objektivy širokoúhlé, lze použít objektivy
s proměnným nebo s pevným ohniskem. Pro náš úkol se nám nakonec nejvíce
osvědčily objektivy s větší světelností.
4
Vyhodnocovací program
Samotný vyhodnocovací program byl nazván PerMon. Je vytvořen v prostředí
Visual Basic. Program PerMon byl vyvinut pro účely snímání a vyhodnocování kvality
nástřiku barevných značek na automobilových pružinách různých typů. Program byl
postupně zdokonalován a vylepšován jednak na základě našich zkušeností se
zpracováním specifické obrazové informace, jednak na základě dodatečných, praxí
vyžádaných požadavků zadavatele.
Postupným vývojem vznikly dvě varianty řešení. Analogové snímání a zpracování
obrazu bylo nahrazeno verzí využívající digitální kamery.
Verze pro analogové kamery nesly označení 3, 4 a 5, pro digitální kamery vznikla
verze 6. Jednotlivé verze se od sebe liší především stupněm automatizace zpracování
obrazu a snížením nároků na obsluhu a kalibraci systému. Od plně „ručního“
nastavování, kalibrace a volbu umístění segmentu, až po automatické vyhledávání
značek i automatickou identifikaci počtu značek. V poslední verzi byl program také
rozšířen o čtečku identifikačních čipů pro identifikaci obsluhy. Program dále umožňuje
kontrolovat v plynulém provozu najednou až tři třídy pružin.
Typ pružiny se zadává do řídícího programu, který z nasnímaných obrazů
vyhodnocuje třídu pružiny a poté dává pokyn manipulátoru, jak s pružinou naložit.
Tato verze také minimalizuje nastavování a kalibraci systému, které se nyní
provádějí pomocí několika vizuálních prvků, což výrazně zkracuje dobu přípravy
systému před spuštěním kontroly.
72
Čepl
Vnitřní koncepce programu je plně modulární, využívající objektových vlastností
a struktur. Byla zvýšena stabilita systému a program byl doplněn o diagnostiku
a monitorování.
Rámcový popis práce s programem PerMon přímo za provozu linky lze v bodech
vyjádřit takto:
 přes identifikační klíč se přihlásí uživatel
 zvolí se požadovaný (kontrolovaný) typ pružiny
 na základě typu pružiny se provede kalibrace (počet vyhodnocovaných
značek, jednotlivé barvy)
 spustí se vyhodnocovací program, který po načtení dat a zpracování dává
zpětně pokyn manipulátoru linky, jak naložit s danou pružinou.
Digitální kamery jsou umístěné přímo nad linkou v plechové skříni, která alespoň
částečně chrání citlivý kamerový a osvětlovací systém před nepříznivým prostředím
výrobní linky.
Závěr
Článek popisuje vývoj a konečnou realizaci kontrolního kamerového systému,
který byl vytvořen dle požadavků společnosti Mubea HZP s.r.o. Prostějov. Popsaný
systém, vytvořený z běžně dosažitelných komponent jak přístrojových, tak
programových, je plně funkční a využívaný podle potřeb zadavatele.
Literatura
[1]
HAVLE, O. Osvětlovače pro systémy strojového vidění. Automatizace, 7-8, 48,
2005, str. 456.
[2] KABEŠ, K. Zájem o digitální zpracování obrazů v průmyslu roste. Automatizace,
11, 47, 2005, str. 665.
[3] PALATKA, P. Kamerové systémy v průmyslové automatizaci. Automatizace, 7-8,
48, 2005, str. 453.
[4] KABEŠ, K. Analogová versus digitální kamera. Automatizace, 11, 47, 2004, str.
699.
[5] HAVLE, O. Distribuce digitálního videosignálu ve velkých kamerových systémech.
Automatizace, 11, 47, 2004, str. 707.
[6] KABEŠ, K. Inteligentní kamerový senzor LightPix AE 20. Automatizace, 7-8, 48,
2005, str. 492.
[7] VALACH, S. Inteligentní průmyslové kamery – přehled trhu. Automatizace, 11,
47, 2004, str. 690.
[8] Inteligentní senzor LightPix AE 10. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
[9] KABEŠ, K. Inteligentní systém pro zpracování obrazů Imagechecker P400.
[10] Kamera Siemens CCBC1325-LP/MP. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
[11] Kamera Siemens CCBC1225-LP. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
73
ve VaV
[12] DAVID, J. Kamerové inspekční systémy PresencePlusTM . Automatizace, 11, 47,
2004, str. 706.
[13] Kamerové senzory ICS, DCI a AGD. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
[14] PODIVÍNSKÝ, T. Kamerové systémy Matsushita/Panasonic. Automatizace, 7-8,
48, 2005, str. 462.
[15] BÁŇA, V. Kamerový senzor se zobrazovačem TFT. Automatizace, 7-8, 48, 2005,
str. 461.
[16] KABEŠ, K. Kompaktní termografická kamera měří na stupeň přesně.
[17] Legend 500 Series. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 696.
[18] HAVLE, O. Osvětlovače NerLite pro řešení strojového vidění. Automatizace, 10,
48, 2005, str. 653.
[19] Systém Matsushita AX40. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
[20] Systémy Matsushita A100/A200. Automatizace, 11, 47, 2004, str. 697.
[21] HAVLE, O. Využití kamer Legend v systémech strojového vidění. Automatizace,
7-8, 48, 2005, str. 459.
[22] KOLBABA, V. Řada Simatic Machine Vision pro průmyslové zpracování obrazu.
[23] Kamerové systémy – prospekt firmy OMRON [on-line]. Dostupný z WWW:
˂http://www.limasoft.cz/omron/pdf/PGB24_Vision_CZ01_0305.pdf˃.
[24] HEROUDEK, J., HONEC, J., VALENTA, P., ZEMČÍK, P. Vizuální systémy
v technických aplikacích. Sborník konference Automatizace, Tatranské Matliare,
SK, 1997, str. 243-246.
[25] Inteligentní řešení pro průmysl od CPE GROUP [on-line]. Technický týdeník,
Springer
Media
CZ.
Dostupný
z WWW:
˂http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=1844&mark˃.
74
Čtvrtlík
Local Mechanical Properties Testing
LOCAL MECHANICAL PROPERTIES TESTING
Radim Čtvrtlík
[email protected]
Abstract: Thin films technology has become a crucial aspect in a wide range of
production processes. It is used with success in electro-technical industry, electronics,
optics, mechanical engineering, energetics and medicine. On this account the
mechanical properties metrology of thin films and coatings has become very important
factor of their optimization as well as high-quality production. The most common
techniques of local mechanical properties testing are nanoindentation and scratch
test.
Keywords: NanoTest™, Depth Sensing Indentation, Oliver-Pharr Metod, scratch test
Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vojtěch Bernard
Introduction
There are a number of devices available for the local measurement of mechanical
properties. One of the most versatile instruments is NanoTest™. It can measure
hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well as fracture and dynamic
properties.
At the heart of the NanoTest™ system there is a pendulum that can rotate on
a friction-less pivot. A coil is mounted at the top of the pendulum; as a coil current is
applied, the coil is attracted towards a permanent magnet, producing motion of the
diamond towards the sample and into the sample surface. The displacement of the
diamond is measured by means of a parallel plate capacitor
The NanoTest™ flexibility consists directly in its modular conception. Number of
measuring methods and techniques can be very easily accessed by implementation of
additional modules such as friction probe, microscope with high resolution, AFM,
acoustic emission system, pin on disk tribometer, etc. Furthermore, it is possible to
perform the tests at elevated temperatures.
75
ve VaV
1
Nanoindentation
Nanoindentation is an important and effective experimental method. It is
extensively used to estimate the plastic and elastic properties of thin films and surface
layers of submicron thickness. Through nanoindentation test, the material
parameters, such as hardness, Young’s modulus, yield strength, and strain hardening
exponent, as well as fracture toughness can be estimated. The nanoindentation test is
based on the penetration of a diamond tip of known dimensions and geometry into the
investigated surface at accurately defined loading force.
Testing with NanoTest™ is based on Depth Sensing Indentation (DSI); the
loading force P and corresponding indentation depth h are continuously recorded
during the whole indentation cycle. In a typical indentation cycle, load is applied to
the indenter that is in contact with the surface of a specimen. The load and depth of
penetration are recorded as load is applied from zero to a pre-defined maximum and
then from maximum load back to zero [1]. As the indenter is held at maximum load
for a desired time, this period enables to investigate creep. A schematic illustration of
a typical load-displacement curve is presented in Fig. 1.
In most cases the three-sided pyramidal Berkovich indenter with an included
half-angle of 65,27° is used. Its geometry gives the same ratio of projected area to
indentation depth as Vickers indenter (four-sided pyramid) [2].
Figure 1: Schematic illustration of the P-h curve
1.1
Oliver-Pharr method
Several analytical approaches have been proposed for analyzing of the measured
load-displacement data. The most common method for evaluation of hardness H and
reduced modulus Er has been developed by Oliver and Pharr [3], which extends the
approach by Doerner and Nix [4]. This procedure consists in the analysis of unloading
process schematically shown in Fig. 2.
76
Čtvrtlík
Figure 2: Schematic representation of the unloading process
The data analysis starts with fitting the unloading curve to the power-law relation
P   h  hf
 ,
m
(1)
where P is the indentation load, h is indentation depth, hf is the depth of residual
impression after complete unloading, and , m are empirical fitting parameters. The
unloading stiffness S is defined as the initial slope of the unloading curve
S 
d P 
m 1
  m ( h max  h f )
.


d
h

 h  h max
(2)
The widely used relationship for reduced modulus Er which relates projected area
A and contact stiffness S is given by
Er 

S
2
.
(3)
A
Elastic modulus of the specimen E has the following relationship with the
measured reduced modulus Er
1
Er

1
2

1
E
2
i
,
(4)
Ei
where Ei and i are the elastic modulus and Poisson’s ratio of the indenter and 
is the Poisson’s ratio of the specimen. The diamond is characterized by Ei = 1141 GPa
and i = 0.07.
Projected area of the indenter A is defined as the cross-sectional area at contact
depth hc, for ideal Berkovich indenter
A  24 . 5 h c
2
.
(5)
Function that relates projected area to the contact depth is called Diamond Area
Function. Contact depth hc is the depth at which the contact between indenter and
sample is realized at maximal load (Fig. 3). It can be estimated according to
77
ve VaV
h c  h max  ε
P max
,
(6)
S
where Pmax is the peak load and  is geometrical constant, for Berkovich indenter
 = 0.75. Indentation hardness HIT is defined as the mean contact pressure and is
given by
H
1.2
IT

P max
.
(7)
A(hc )
Scratch test
Nano-Scratch test is another fundamental tests of mechanical properties at submicron scale. The test is realized by the sliding of a stylus over the sample surface
under either constant or progressively increasing load. During the whole experiment
the load and stylus position are continuously recorded. In conventional scratch
testing, scratches are generated on the sample using a diamond stylus usually
a Rockwell type. For some special measurement the Cube-corner indenter is used.
During scratching a number of various processes occur in the coating-substrate
system. It is generally known that the failures of coating-substrate system in
a scratch test arise due to a combination of elasto- plastic indentation stresses,
frictional stresses and residual internal stress present in the coating. The increasing
load leads to development of micro-cracks, cohesion failures and finally delamination.
The minimum load at witch cracks occur is called the lower critical load Lc1 [5]. This
value is often called as cracking resistance [6], or scratch toughness [7]. The total
delamination is characterized by the value Lc2, see Fig. 3. Some authors define more
critical loads corresponding with others perturbations of the coating-substrate system.
The goal of scratch test is to find these critical loads Lc. NT600 can evaluate these
values in several ways:
 by the detection of abrupt change in penetration depth,
 by a sudden change in the frictional force between the stylus and the
surface,
 by microscopic observation,
 by means of acoustic emission.
78
Čtvrtlík
Figure 3: Typical result of scratch test
Summary
The measuring system NanoTest™ and its possibilities were outlined. NanoTest™
is a high-tech measurement system that allows performing a number of tests such as
nanoindentation, high temperature nanoindentation, scratch test and related test,
dynamical tests (impact and impulse test, dynamic hardness measurement).
NanoTest™ can measure hardness, evaluate elastic modulus, adhesion, wear as well
as fracture and dynamic properties.
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
FISCHER-CRIPPS, A. C. Review of analysis methods for sub-micron indentation
testing. Vacuum, 2000, vol. 58, no. 4, pp. 569-585. ISSN 0042-207X.
SAWA, T. Simplified method for analyzing nanoindentation data and evaluating
performance of nanoindentation instruments. Journal of Materials Research,
2001, vol. 16, pp 3084-3096. ISSN 0884-2914.
OLIVER, W. C. An improved technique for determining hardness and elastic
modulus using load and displacement sensing indentation experiments. Journal
of Materials Research, 1992, vol. 7, pp 1564-1583. ISSN 0884-2914.
DOERNER, M. F. A method for interpreting the data from depth-sensing
indentation instruments. Journal of Materials Research, 1986, vol. 1, pp 601-609.
ISSN 0884-2914.
ZHANG, S. Toughening of hard nanostructural thin films: A critical
review. Surface and Coating Technology, 2005, vol. 198, pp. 2-8. ISSN 02578972.
HARRY, E. Failure and adhesion characterization of tungsten – carbon single
layers, multilayered and graded coatings. Surface and Coatings Technology,
1999, vol 116-119, pp. 172-175. ISSN 0257-8972.
VOEVODIN, A. A. Load-adaptive crystalline-amorphous nanocomposites. Journal
of Materials Science, 1998, vol. 33, no. 2, pp. 319-327. ISSN 1573-4803.
79
ve VaV
POŘÁDEK V DATECH O MAJETKU PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU
Vladimír Divín
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Každý dodavatel informačních systémů – dodavatele systémů pro Facility
management nevyjímaje – získá díky desítkám implementací poměrně bohaté
zkušenosti s procesy u svých odběratelů. V segmentu průmyslových podniků, stejně
jako i v segmentech jiných, jsou dnes tyto zkušenosti velmi různé. Převažují však
zkušenosti svědčící o tom, že z pohledu majetkových dat panuje stále v organizacích
poměrně velký chaos. Podívejme se proto na jeden z možných způsobů, a to využití
informačních systémů, které mohou velmi snadno zavést pořádek a řád.
Klíčová slova: Facility management, podpůrné procesy, řízení podpůrných procesů,
Computer Aided Facility Management
Tematický konzultant: Jitka Škrabalová
Úvod
Facility management (FM) se dnes vyvíjí velmi dynamicky a rozšiřuje sféru svého
vlivu. FM má své evropské normy a na nejedné vysoké škole je dnes tento obor
vyučován. Do praxe tak vstupují absolventi, kteří velmi dobře vědí, co Facility
management znamená. Drtivá většina stávajících pracovníků se však v FM a správě
majetku orientuje stejně, jako tomu bylo před desítkami let!
Neznalost těchto profesních odborných pracovníků pak přirozeně provází velmi
značná nedokonalost a neefektivita řady procesů správy majetku v podnicích. Klíčové
informace se velmi často nachází v hlavách služebně starších pracovníků a je
přirozené, že s jejich odchodem do důchodu či do jiného podniku odchází i tyto
informace. Nedostatečná podpora je velmi často znát i ze strany vrcholového
managementu. Svou negativní roli sehrává i skutečnost, že část pracovníků, jež
zajišťují určitou oblast procesů FM v podniku, přísluší organizačně pod jiného
vrcholového manažera, než část jiná. Zde je pak na místě použití rčení, že „pravá ruka
neví, co dělá levá“.
Pokud
se
tedy
neznalost
profesních
výkonných
pracovníků
snoubí
s nedostatečnou podporou managementu, je pak zcela přirozené, že v podnicích není
žádná softwarová podpora, případně si místní nadšenci výpočetní techniky programují
pro svou oblast drobné aplikace či evidují část informací v kancelářských aplikacích.
80
Divín
1
Pořádek v datech o majetku průmyslového
podniku
Majetková data a pasportizace
Pro řízení podpůrných procesů jsou kvalitní a stále aktuální pasporty klíčovou
záležitostí. Ať už se na procesy podíváme z pohledu FM norem nebo si je rozdělíme dle
vlastních obvyklých činností, vždycky jsou postaveny nad daty o prostoru (Prostorový
pasport) a daty o majetku (Technický pasport), případně se mohou týkat
i jednotlivých konstrukčních prvků a dílů objektů (Stavební pasport). Rozsah areálů,
množství objektů a ploch a na nich umístěných strojů, technologií, zařízení, vybavení
a inventáře bývá tak velký, že i počet disponibilních řádků tabulkových editorů je
nedostatečný!
Podíváme-li se na jeden z realizovaných objektů administrativního charakteru
o velikosti cca 10 tisíc m2 a pěti podlažích, téměř dvě stovky místností jsou
drobečkem proti prvkům technického pasportu, který již čítá položky po tisících a toto
číslo se násobí do desítek tisíc při evidenci jejich parametrů a popisných údajů. Není
neobvyklé, že si uživatelé doplňují základní pasport o další informace o jednotlivých
komponentách či příslušenství, včetně jejich parametrů a popisných údajů. Dnešní
časté omezení na majetková data v ekonomických systémech čítají údajů tolik, co
máme prstů na jedné ruce. Jsou to údaje pro Facility management naprosto
nepostačující a každý informační systém, jemuž chybí tato normativní základna,
nemůže být dostatečně efektivním nástrojem.
2
Postavení CAFM v celopodnikových IS
Každý moderní podnik disponuje celou škálou různých informačních systémů.
Jejich vzájemná integrace a poskytování komplexních agregovaných dat je tématem
na samostatný článek. Systémy pro plánování a řízení podpůrných procesů (CAFM –
Computer Aided Facility Management), pokud ve skupině celopodnikových IS vůbec
figurují, bývají často nedoceňovanými systémy. Přitom právě CAFM systém patří mezi
tři klíčové systémy a oprávněně by jeho postavení měla být, zejména ve výrobních
podnicích, přisuzována výrazně vyšší pozornost a vážnost. Který podnik by mohl
vyrábět bez nezbytného zázemí a zajištění kvalitního provozu prostor a jejich
vybavení?
81
ve VaV
Obrázek 1: Postavení CAFM v celopodnikovém IS
3
Trh informačních systémů pro FM
Trh CAFM systémů se vyvíjí stejně dynamicky, jako celý Facility management.
Před deseti lety zde fakticky neexistoval takřka žádný český SW dodavatel pro
komplexní IS pro FM. Získat tak bylo možno buď zahraniční sofistikované řešení
(zpravidla nelokalizované do češtiny) nebo drobné utility a nástroje pro jednotlivé dílčí
procesy FM. Řada těchto drobných nástrojů přetrvává u celé řady uživatelů dodnes,
velmi často také v kontextu tabulkových editorů pro jednotlivé evidence. Proto
slýcháme, že podnik již disponuje vhodným systémem, který plně postačuje.
Takřka nikdo z těchto uživatelů si však neuvědomuje význam efektivity takového
nástroje a je velmi smutné, že i od místních „informatiků“ se zpravidla žádný FM
manažer podpory nedočká. Proč by si přidělávali práci, když „to dneska funguje tak,
jak má“.
Jenomže nefunguje! Několik dílčích subsystémů nebo dokonce spokojenost
s excelovskými tabulkami přináší řadu negativních dopadů, kterými jsou zejména:
 nedostupnost informací pro všechny zúčastněné na procesu FM díky
přístupu jen „vyvoleným“ uživatelům,
 nemožnost vzájemné integrace mezi celou řadou těchto systémů,
tabulkové editory nevyjímaje,
82
Divín
Pořádek v datech o majetku průmyslového
podniku

nemožnost data agregovat (sdružovat) do manažerských výstupů či
komplexních přehledů,
 nemožnost jednotné alokace vybraných údajů, zejména nákladů na
příslušná nákladová střediska,
 nutnost vícenásobného školení uživatelů do různých SW prostředí
a systémů,
 redundance dat a několikeré zadávání stejných údajů do několika
různorodých systémů,
a některá další drobná negativa, která společně s výše popsanými
v celopodnikovém pohledu na informační systémy rozhodně nepřináší takové efekty,
jaké může přinést komplexní a moderní CAFM systém.
Je tak naprosto oprávněným požadavkem na podnikový rozpočet, zařazení
příslušné finanční částky na pořízení takového systému, který je moderní, modulární
a zejména pokrývá veškeré procesy Facility managementu v organizaci. Na rozdíl od
doby před desítkou let je dnes na výběr z několika významných českých řešení, která
mohou naplnit jakýkoliv požadavek každého podniku a jsou zcela srovnatelná
s kterýmkoli významným zahraničním řešením v předmětné oblasti.
Závěr
Jednou z oblastí, kde je nemyslitelná očekávaná efektivita bez pořádku
v základních majetkových datech je oblast řízení energií a celý energetický
management. Je nemyslitelné přesně alokovat náklady za spotřeby energií bez řádné
evidence jednotlivých ploch a zařízení, jež jsou spotřebiteli toho či onoho druhu
energie, resp. energetického média. Normativní základna v podobě detailního
a přesného pasportu je nositelem důležitých informací, bez kterých se rozpady
nákladů za spotřeby energií neobejdou.
Podobných příkladů bychom samozřejmě našli více. Podstatná je však
neoddiskutovatelná skutečnost, že v dnešní době je pořádek ve všech datech
o movitém i nemovitém majetku v podniku nemyslitelný bez efektivní SW podpory,
kterou by měl být především komplexní a moderní informační systém kategorie CAFM.
Literatura
[1]
83
ve VaV
INOVATIVNÍ PROFILACE ÚSTAVU INFORMATIKY A NÁVRH
NOVÉHO STUDIJNÍHO OBORU S AKCENTEM NA ZVÝŠENÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI ABSOLVENTŮ
Jiří Dostál
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá inovativní profilací ústavu informatiky, která je
založena na reformách v oblasti vědecko-výzkumné sféry a reaguje i na nové trendy
v oboru. Inovativní profilace ústavu vyžaduje zavedení nových předmětů do
bakalářského oboru Podnikové informační systémy, inovaci všech předmětů
garantovaných ústavem a vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe.
Příspěvek také obsahuje návrh nového studijního oboru Aplikované informační
technologie, který si klade za cíl zvýšení konkurenceschopnosti absolventů.
Klíčová slova: profilace ústavu, návrh studijního oboru, pedagogický proces, věda
a výzkum, dlouhodobý záměr
Odborný konzultant: Daniela Navrátilová
Tematičtí konzultanti: Vladislav Kabilka, Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Jiří
Vaněček
Úvod
Profilace ústavu informatiky odráží probíhající reformy v oblasti vědeckovýzkumné sféry, akcentuje trendy v oboru a vychází z požadavků na profil absolventa.
Potřeba kontinuálních inovačních procesů (nejen) ústavu informatiky je dána
podstatou a charakterem oboru informatika, kde jde vývoj velmi rychlým tempem
kupředu, ať už se jedná o hardwarovou anebo softwarovou oblast. Pokud máme
vychovávat konkurenceschopné ekonomy a managery na evropské úrovni, je nutné
u nich během studia vytvářet a rozvíjet příslušné IT kompetence odpovídající
aktuálním trendům. To potvrzují i slova vedoucího katedry informačních technologií na
VŠE prof. Ing. Jiřího Voříška, CSc., který pro tisk uvádí „Česká republika se může stát
zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou
hodnotou,“ „Abychom tuto příležitost nepromarnili, musí vysoké školy vzdělávat
dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům
trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysokých škol k výuce,“ dodává.
84
Dostál
Inovativní profilace Ústavu informatiky a návrh nového
studijního oboru s akcentem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů
V podobném duchu hovoří i prezident Společnosti pro informační společnost Ing.
Jiří Polák, CSc., který uvádí „Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT
odborníků. Bude tomu tak zřejmě i nadále,“, „Není to ani tak chyba škol či systému
vzdělávání. Problém spočívá spíše v neustále se zrychlujícím tempu informačních
technologií,“ dodává. To vyvolává potřebu inovace informaticky zaměřených disciplín
vzhledem k současným trendům. Je totiž nutné vychovávat absolventy pro
budoucnost a umožnit tak jejich plynulý přechod ze vzdělávací instituce do praxe.
Výzkumy ukazují, že firmy v České republice hledají absolventy s širokým
spektrem znalostí v oblasti IT, ale kladou také významný důraz na schopnost
komunikace, týmové práce, prezentace a základní orientaci v dalších disciplínách,
které mají vztah k ekonomice a podnikání. Požadavky na široké spektrum znalostí
nastupujících absolventů jsou typické zejména pro malé a střední podniky. Firmy
samy předpokládají i nutné pravidelné doškolování absolventů v prvních letech po
nástupu do zaměstnání. Z toho vyplývá, že výhodnější postavení na trhu práce mají
absolventi víceoborových studií, kteří mají dobré znalosti z IT a k tomu alespoň
přehledové znalosti z jiné oblasti (ekonomie, management, bankovnictví, logistika,
výroba, obchod apod.).
1
Pedagogický proces
A.
Zavedení nových předmětů do bakalářského oboru Podnikové informační
systémy. Důvodem je možnost studentů získat pouze velmi nízký počet
kreditů v rámci stávajících informatických předmětů realizovaných v oboru
PIS.
1p+1cv
prof. Dr. Ing. Miroslav
Pokorný
Znalostní systémy (PIS, prezenční,
přednášky) XZNS
prof. Dr. Ing. Miroslav
Pokorný
Znalostní systémy (PIS, kombinované, 2
3 r,
tutoriály) YZNS
LS
Znalostní systémy (PIS, prezenční, cvičení) 3 r,
XZNS
LS
Mgr. Zdeňka Krišová
3 r,
LS
0+1s
Mgr. Jan Lavrinčík, Dis.
Operační systémy (PIS, PREZ) XOS
1 r,
LS
Mgr. Jan Lavrinčík, Dis.
Operační systémy (PIS, PREZ) YOS
1 r,
LS
Mgr. Aleš Keprt, Ph.D.
Základy algoritmizace (PIS; PREZ) XALG
1 r,
LS
Mgr. Aleš Keprt, Ph.D.
Základy algoritmizace (PIS; PREZ) YALG
1 r,
LS
0+2s
Tabulka 1: Návrh nových předmětů
85
ve VaV
B.
Inovace všech předmětů garantovaných ústavem informatiky a tomu
odpovídající změny v sylabech. Přehled jednotlivých předmětů:
Teorie systémů
Informatika pro ekonomy 1
Provoz informačních technologií 1
European Computer Driving Licence
Provoz informačních technologií 2
Podnikové informační systémy 1b
Podnikové informační systémy 1
Podnikové informační systémy 2
Moderní datové přenosy
Softwarové nástroje optimalizace
Úvod do softwarových konstrukcí
Softwarové konstrukce 1
Softwarová laboratoř
Informatická geometrie
Projektový seminář 1
Softwarové konstrukce 2
C.
Vedení bakalářských prací odpovídajících potřebám praxe. Přehled
nabízených témat:
Využití znalostí v modelování ekonomických systémů
Jazykové modely rozhodovacích procesů
Outsourcing informačních a komunikačních technologií
e-Learning v podnikovém vzdělávání
Firemní web jako marketingový nástroj
Nové trendy v podnikových informačních systémech
Elektronické bankovnictví
Elektronická aukce
Nelegální využívání podnikového software
Videoprezentace jako marketingový nástroj
Databázové technologie v podnikových informačních systémech
Potenciální možnosti využití programovacího jazyka Visual Basic na tvorbu
ekonomicky zaměřených aplikací
Třídící algoritmy a jejich využití pro ekonomicko-manažerské aplikace
Ovládání databáze Microsoft Access pomocí jazyka Visual Basic
Metody a přístupy k návrhu a realizaci IS podniku na bázi programovacího
jazyku MS Visual Basic. NET
Přístupy
k aplikační
a datové
bezpečnosti
v oblasti
ekonomiky
a managementu
Platforma Mikrotik v podnikové datové síti
86
Dostál
Řízení provozu podnikové datové sítě platformou Mikrotik
Bezdrátové technologie jako podpora fyzické a linkové vrstvy informačního
systému podniku
Ochrana dat v podnikové datové síti
Stavba a provoz podnikové sítě
Multimédia v marketingu
Implementace redakčního systému při tvorbě podnikového webu
D.
2
Věda a výzkum
A.
Dlouhodobý záměr – odborná vědecko-výzkumná profilace ústavu
s ohledem na personální složení v oblasti softwarové inženýrství, znalostní
ekonomika a elektronické obchodování.
B.
Nadále probíhá vědecko-odborná profilace v oblasti informačních technologií
ve vazbě na podnikovou a veřejno-správní sféru (s ohledem na
akreditované a garantované předměty UIF).
C.
Spoluúčast na řešení projektů, např. APSYS – garance modulu Exaktní
metody řešení projektů VaV, příprava učebních opor a realizace výuky.
D.
Systematická spolupráce prof. Pokorného s TESCO SW v tematických
oblastech:
- optimalizace procesů facility managementu,
- vývoj programových prostředků pro evaluaci informačních systémů
a vyhodnocování jejich přínosů.
E.
3
Poradenství v IT – podpora nabízena všem pedagogům MVŠO i studentům.
Rozvoj spolupráce se společností Microsoft.
Dlouhodobý záměr
Z dlouhodobého hlediska chceme ústav vyprofilovat tak, aby byl schopen získat
akreditaci nového studijního oboru Aplikované informační technologie. Tento záměr
nabývá reálných rozměrů a ústav postupně podniká takové kroky, aby
v dlouhodobějším horizontu na akreditaci dosáhl. Při plánování personálního zajištění
je vycházeno z již dříve zformulované filozofie: jádro ÚIF + Tesco SW + externí
spolupráce. V následující části dokumentu je představena struktura studijního plánu.
87
ve VaV
Obrázek 1: Tým ústavu informatiky
Studijní obor:
Aplikované informační technologie
Název studijního programu:
39-18-R Aplikované vědy a informatika; systémové
inženýrství a informatika
1. ročník ZS
Povinné předměty
Matematika 1
Úvod do informačních technologií 1
Rozsah
1+2
1+2
Teorie systémů 1
2+2
Architektura a technické vybavení
počítačů
Úvod do studia
Angličtina 1
Volitelné předměty
Kredity Vyučující
7 Zeman, Mošová
5 Keprt, Tesco
Pokorný, Krišová,
7 Lavrinčík
1+2
Keprt, Tesco
6
15p/sem
2 Rössler
0+2
3 Kovačičinová
Rozsah Kredity Vyučující
Tvorba elektronické dokumentace
0+1
Zpracování grafických dat
0+1
Difer. počet fcí více reál. proměnných 0+1
Celkem kreditů
2 Krišová, Tesco
2 Tesco
2 Mádrová
36
1. ročník LS
Povinné předměty
Matematika 2
Rozsah
1+2
Úvod do informačních technologií 2
Teorie systémů 2
1+2
2+2
Matematické modelování
Základy algoritmizace
Tvorba a správa webu
Angličtina 2
2+1
1+2
0+3
0+2
Rozsah
88
7 Zeman, Mošová
5 Keprt, Tesco
Pokorný, Krišová,
7 Lavrinčík
5
5
6
3
Kredity
Emanovský, Mádrová
Keprt, Tesco
Tesco
Kovačičinová
Vyučující
Dostál
Operační systémy
0+1
2 Tesco
Etika v informační společnosti
Němčina 2
1+2
0+2
3 Ivanová
2 Lidaříková
Celkem kreditů
45
2. ročník ZS
Povinné předměty
Rozsah
Matematika 3
Expertní systémy
1+2
1+1
7 Zeman, Mošová
4 Pokorný, Pokorný
Databázové technologie 1
1+2
5 Tesco
Management 1
1+2
4 Rössler, Navrátilová
Ergonomie a ochrana zdraví
1+1
4 Stejskal, Stejskal
Vzdělávání v IT 1
Úvod do programování
Angličtina 3
Odborná praxe 1
Odborná angličtina pro informatiky
Technologie bezdrátových sítí
Lineární programování
0+2
0+2
0+2
4 týdny
Rozsah
0+2
0+2
1+2
Celkem kreditů
6
3
3
3
Kredity
3
4
5
Dostál, Dostál
Tesco
Philpot
Marešová
Vyučující
Kovačičinová
Keprt
Mošová, Mošová
51
2. ročník LS
Povinné předměty
Modelování konfliktních situací
Matematika 4
Umělá inteligence
Programování ve Visual Basic 1
Rozsah
1+2
1+1
1+1
0+2
Managemet 2
Základy práva pro informatiky
1+2
1+1
Databázové technologie 2
Odborná praxe 2
0+1
4 týdny
Rozsah
Vzdělávání v IT 2
Programování v Java
Ekonomie
Řízení lidských zdrojů
Celkem kreditů
0+1
0+2
2+0
1+1
3. ročník ZS
Povinné předměty
Rozsah
Bezpečnost informačních systémů
0+2
89
Kredity
5
4
4
3
Vyučující
Talašová, Talašová
Emanovský, Kainzová
Pokorný, Krišová
Tesco
4 Rössler, Navrátilová
Tomančáková,
3 Hodulík
5 Tesco
3 Marešová
2
3
3
2
41
Dostál
Keprt
Jílková
Pokorná
3 Tesco
ve VaV
Programování ve Visual Basic 2
0+2
3 Tesco
Programování C++
0+2
0+3
3 Keprt
3 Tesco
Seminář k bakalářské práci
0+1
2 Vaněčková
Odborná praxe 3
4 týdny
Rozsah
eGovernment
Aplikovaná statistika
1+1
0+2
3 Kaňák
2 Kainzová
Aplikace software Mathematica
Sportovní aktivity 1 - 4
0+2
0+1
2 Mošová
2 Pokorná
Strategické řízení firmy
1+1
3 Souček
Marketing informačních služeb
Podniková ekonomika
0+2
1+2
2 Pavlíčková
3 Hobza, Valentová
Celkem kreditů
3 Marešová
34
3. ročník LS
Povinné předměty
Softwarové konstrukce
Elektronické podnikání
Rozsah
0+3
1+2
0+3
Bakalářská práce
0+2
Implementace informačních
technologií
Serverová řešení
Rétorika
Rozsah
0+2
Pracovní právo
Personální finance
0+1
0+1
2 Šimečková
1 Papoušková
Pedagogika
1+1
3 Podlahová, Podlahová
Veřejná správa v ČR
Veřejná ekonomie
Základy psychologie
Daně
1+1
1+1
0+1
0+1
3
3
1
1
Účetnictví
Celkem kreditů
1+1
0+2
0+1
Kredity
3
4
3
Vyučující
Keprt
Grublová, Grublová
Tesco
Vedoucí bakalářských
5 prací
Tesco
3
3 Tesco
1 Podlahová
Šaradín, Šaradín
Pospíšil, Pospíšil
Zielina
Valentová
3 Menšík
39
Tabulka 2: Návrh studijního oboru Aplikované informační technologie
Závěr
Při profilaci ústavu informatiky se musí změny nutně odrazit i ve výuce. Je třeba
klást důraz na to, aby i nadále zůstala výuka předmětů garantovaných ústavem
90
Dostál
informatiky v rámci všech oborů navázaná na praxi a převážná část jednotlivých
disciplín byla aplikačního charakteru s přímou vazbou ke studovanému oboru. Jinak
může velmi snadno dojít ke sklouznutí k formalizmu, teoretizování a odpoutání se od
praxe. V rámci synergických vztahů bude profilace ústavu probíhat i ve vazbě na
podnikatelské aktivity společnosti Tesco SW.
I nadále se jeví jako vhodné na výuku velmi odborných IT disciplín najímat
odborníky z praxe, jelikož jsou to experti, které bychom na plný úvazek nezaplatili,
anebo by to bylo pro nás velmi neefektivní. Nabízí se zde i prostor pro spolupráci se
společností Tesco SW. Tato možnost má však své meze, jelikož je nutné budovat
stabilní akademický tým a u pracovníků Tesco SW nelze předpokládat systematickou
publikační činnost ani akademický růst. Navíc tím, že využíváme externisty,
získáváme kontakty na okolní akademické prostředí, které mohou být zárodkem úzké
a velmi přínosné spolupráce.
91
ve VaV
PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY o.p.s.
- EKONOMICKÉ ASPEKTY
Ludmila Dostálová
Vysoká škola logistiky, o.p.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek zahrnuje informace o projektech z Evropské unie, důležitosti
sestavení podrobného rozpočtu, rozlišení způsobilých a nezpůsobilých výdajů,
konkrétní projekty na Vysoké škole logistiky o.p.s. a ekonomické aspekty vyplývající
z celého procesu zahájení, realizace a ukončení schváleného projektu.
Klíčová slova: Evropská unie, Evropský sociální fond, operační program, projekt,
rozpočet, ekonomické aspekty projektu, certifikát kvality
Úvod
Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově jako veřejná vysoká škola je zapojena do
vědecko výzkumné činnosti. Cesta vědy a výzkumu je dlouhodobá činnost, velice
náročná na kvalitu zkušeností, zodpovědný přístup vědeckých pracovníků a také
poměrně finančně náročná.
Pro zajištění finančních prostředků využívá Vysoká škola logistiky o.p.s. možnost
přihlásit se a realizovat výzkum určité oblasti vědy z prostředků Evropské unie
a evropských strukturálních fondů. Tento článek přiblíží problematiku přípravy
a realizace projektů financovaných z Evropského sociálního fondu z pohledu Vysoké
školy logistiky o.p.s.
1
Strukturální politika Evropské Unie
Mezi nejvýznamnější společné politiky Evropské unie (dále EU) se řadí politika
hospodářské a sociální soudržnosti, která se snaží o snižování meziregionálních rozdílů
v EU a napomáhá harmonickému rozvoji EU jako celku. Z praktického hlediska je pak
významná zejména strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských
regionů, odstraňování rozdílů jejich sociální a hospodářské úrovně.
92
Dostálová
Projektová činnost na Vysoké škole logistiky o. p. s.
- ekonomické aspekty
„Hlavními nástroji politiky jsou strukturální fondy a fond kohezní. Finanční
prostředky z fondů jsou směřovány na národní či regionální orgány členských zemí
(v ČR zejména ministerstva), které jsou zodpovědné za řízení operačních programů,
v rámci nichž jsou pak poskytovány příspěvky příjemcům na předložené a následně
schválené projekty.“ [3, str. 4]
2
Evropský sociální fond
Evropský sociální fond (ESF) byl založen již v roce 1957 a v současné době
představuje hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti EU. Podporuje rozvojové
projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální
integrace, vzdělávání apod.). [3]
Evropský sociální fond je klíčový finanční nástroj, jehož prostřednictvím Česká
republika získává z Evropské unie prostředky na realizaci Evropské strategie
zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti
prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem
zaměstnávání, snižování nezaměstnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzdělávání
zaměstnanců, motivačních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatnění nebo
vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, významná je
i podpora celoživotního učení a podpora rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj
trhu práce a lidských zdrojů.
3
Operační programy pro podporu lidských zdrojů
V programovacím období 2007–2013 existují celkem 3 programy, které umožňují
čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu – v oblasti lidských zdrojů mohou
žadatelé v České republice, včetně hlavního města Prahy, žádat o dotaci a realizovat
své projekty v rámci těchto programů:
 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
 Operační program Praha Adaptabilita
Řízení těchto programů je rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je řízen Ministerstvo
školství a tělovýchovy, řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost (OP LZZ) je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a třetí
program – Operační program Praha Adaptabilita (OP PA), který je výhradně určen pro
území hl. m. Prahy, je v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy. [3]
4
Projekty Vysoké školy logistiky o.p.s.
Z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost realizuje Vysoká
škola logistiky o.p.s. (VŠLG o.p.s.) v současné době čtyři projekty:
 Příprava na vysoké školy technických oborů
93
ve VaV



Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu
EKONOM – nové formy výuky ekonomických odborných předmětů
Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol
neuniverzitního typu
U projektu Příprava na vysoké školy technických oborů je VŠLG o.p.s. příjemcem
podpory, u ostatních je partnerem.
V následující části se budeme zabývat hlavními pojmy z oblasti vytváření
a realizace projektů, jejich vysvětlením a následně aplikací těchto aspektů v případě
Vysoké školy logistiky o.p.s.
5
Základní pojmy z oblastí OP VK, jejich výklad a aplikace na
podmínky Vysoké školy logistiky o.p.s.
5.1
Příjemce podpory a partnerství
„Pro každý projekt může existovat jen jeden příjemce. Příjemcem je osoba
/instituce, která vystupuje jako vedoucí projektu a jako odpovědná osoba vůči všem
ostatním partnerům a orgánům zapojeným do implementace programu. Příjemci
podpory jsou odpovědní za přípravu a realizaci projektu, za dosažení cílů projektu
a naplnění monitorovacích indikátorů.“ [3, str. 14]
Příjemci podpory mohou připravit a podat projekty vlastní, které realizují
samostatně, nebo takové, které mohou realizovat ve spolupráci s partnery nebo
prostřednictvím externích dodavatelů, případně kombinací obojího.
„Partnerství v rámci OP VK je smluvní vztah mezi dvěma nebo více subjekty
(veřejnými či soukromými), který je založen na společné odpovědnosti za realizaci
projektu v průběhu celého projektového cyklu. Partneři se společně podílejí na
přípravě a realizaci projektu ve fázi zpracování projektové žádosti, ve fázi jeho
realizace i ve fázi ukončení projektu. Partneři se podílejí rovněž na zajištění
udržitelnosti projektu, jsou-li k tomu zavázáni partnerskou smlouvou.“ [4, str. 25]
Účast partnerů v projektu musí být opodstatněná a nezastupitelná. Jejich přínos
pro realizaci projektu musí spočívat v zajištění činností, bez jejichž realizace by se
nedosáhly vytyčené cíle a monitorovací indikátory projektu a zároveň je příjemce
nemůže zajistit sám vlastními zdroji a silami. Výběrová komise doporučuje projekty
k realizaci na základě posouzení projektu jako celku, tzn. včetně posouzení
nezastupitelnosti role partnera.
V rámci OP VK jsou možné dva typy partnerství:
a)
partner s finančním příspěvkem – tento typ partnera přijímá
prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných
projektových aktivit;
b) partner bez finančního příspěvku – tento typ partnera se podílí na
realizaci věcných aktivit projektu, např. formou konzultací, odborné garance
apod., ale není mu poskytován žádný finanční příspěvek za účast na
realizaci projektu. [3, str. 27]
94
Dostálová
Vysoká škola logistiky o.p.s. je u dvou realizovaných projektů zmíněných
v kapitole 4 partnerem s finančním příspěvkem, tedy musí akceptovat veškeré
povinnosti vedení účetnictví a archivace materiálů stejně jako příjemce podpory.
5.2
Ekonomické aspekty projektu
Ekonomické aspekty, které musíme uvážit v rámci každého projektu, a kterými
se řídí příjemce podpory i všichni finanční partneři projektu, lze rozčlenit následovně:
1. Rozčlenění činností, rozpočet a změny v projektu
2. Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé
náklady
3. Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů
4. Podmínky účtování, vedení mezd, archivace
V této nejobsáhlejší kapitole se budeme dále detailněji věnovat každé z těchto
částí ekonomiky projektu. Ke konci kapitoly jsou pak uvedeny postupy, kterými se řídí
VŠLG o.p.s.
5.2.1
Rozčlenění činností, rozpočet a změny projektu
Podrobné členění jednotlivých výdajů projektu v návaznosti na druh
realizované věcné projektové aktivity je nutné již ve fázi sestavování projektové
žádosti, a řekla bych, že je nejdůležitější z celého procesu přípravy a realizace
projektu. Pokud nejsou v žádosti uvažovány všechny možné výdaje, jen těžko dochází
ke změně rozpočtu projektu, neboť změny jsou umožněny pouze částečně
a s mnohými omezeními.
Rozpočet projektu
Nedílnou součástí každého projektového záměru je podrobně zpracovaný
rozpočet projektu (do rozpočtu je třeba zahrnout i výdaje případných partnerů).
V přípravné fázi se jedná pouze o odhad budoucích výdajů a zdrojů financování, ale
i tehdy je nezbytné vždy při tvorbě projektu, resp. rozpočtu vycházet z reálných
hodnot a v maximální možné míře předvídat různé možné změny a eventuální rizika.
Pouze pokud splňuje rozpočet požadavky na přesnost a komplexnost, umožní hladkou
realizaci plánovaných aktivit projektu. Doporučuji přípravě rozpočtu věnovat
dostatečnou pozornost, vyhnete se pak komplikacím při realizaci projektu!
V průběhu realizace projektu je možné provádět pouze dílčí změny rozpočtu,
harmonogramu nebo obsahu. Výběrová komise či expertní skupina může při
hodnocení a doporučení projektu k financování navrhnout úpravu rozpočtu. Schválená
výše rozpočtu projektu, který se stane součástí právního aktu o poskytnutí dotace, je
pro příjemce závazná a nelze ji navýšit. Při sestavování rozpočtu projektu
spolufinancovaného z veřejných prostředků je nutné brát v úvahu kritéria způsobilosti
výdajů z hlediska podmínek OP VK. Z veřejných prostředků OP VK mohou být
financovány pouze tzv. způsobilé výdaje. [3, str. 29]
95
ve VaV
Podstatné a nepodstatné změny projektu
Příjemce je oprávněn projekt upravit nebo pozměnit bez předchozího souhlasu
poskytovatele podpory, ale pouze za předpokladu, že taková změna neovlivní
dosažení cílů projektu a nedotkne se povinností plynoucích z právního aktu
(naplňování schválených monitorovacích indikátorů). Tyto změny mají charakter
nepodstatných změn (např. změna sídla, kontaktní osoby, změny uvnitř kapitoly
rozpočtu, pokud nemají vliv na monitorovací indikátory). Příjemce je nicméně
i v případě těchto nepodstatných změn projektu povinen o takové změně písemně
informovat v nejbližší průběžné monitorovací zprávě poskytovatele podpory, pokud
u konkrétní nepodstatné změny není požadován termín kratší.
Součástí těchto
informací musí být zdůvodnění, proč ke změně došlo.
Podstatná změna je taková změna projektu (v jeho klíčových aktivitách,
rozpočtu, financování či jiných oblastech), která výrazněji mění charakter a obsah
projektu oproti schválené žádosti. Podstatná změna projektu zakládá povinnost
upravit nebo doplnit právní akt o poskytnutí podpory. Změna, která má charakter
podstatné změny projektu, nesmí být provedena před jejím schválením
poskytovatelem podpory a před provedením úpravy nebo doplněním právního aktu
o poskytnutí podpory. Příjemce informuje o navrhovaných změnách poskytovatele
podpory, včetně zdůvodnění, proč je o schválení navrhovaných podstatných změn
žádáno. Podstatné změny projektu musejí být odsouhlaseny i případnými partnery
projektu.
Důležité při zpracování projektové žádosti a záměru projektu je podrobné
vymezení jednotlivých na sebe navazujících činností v časovém harmonogramu
a k nim přiřazované finanční částky výdajů.
Aktivity realizované v rámci projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány
tak, aby byla patrná jejich návaznost na definované potřeby a cíle (detailní popis
činností lze doložit jako samostatnou přílohu žádosti). Podporované klíčové aktivity
jsou vždy stanoveny výzvou zprostředkujícího subjektu nebo řídící organizací.
Další doporučení
Jednotlivé aktivity projektu a výdaje spojené s jejich realizací musí být vzájemně
provázány s rozpočtem projektu.
Výdaje projektu by měly být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná
jejich návaznost na realizované aktivity (při vyplňování projektové žádosti se výdaje
na aktivity zaměřené na cílovou skupinu uvádějí při popisu jednotlivých klíčových
aktivit a výdaje na řízení projektu při popisu vnitřních postupů řízení a organizace).
Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné plánovat pouze takové výdaje,
které mohou být z prostředků OP VK financovány, tzv. způsobilé výdaje.
Vybrané aktivity realizované v rámci projektu nebo výstupy projektu, které
žadatel specifikuje pro sledování udržitelnosti, musí být udrženy i po ukončení jeho
realizace, a to po dobu 5 let.
96
Dostálová
5.2.2
Posouzení způsobilých a nezpůsobilých výdajů, přímé a nepřímé výdaje
Způsobilé výdaje
„Pro posouzení způsobilosti výdaje je nutné vycházet ze základních pravidel pro
způsobilost výdajů:

charakter výdaje – výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám
v místě, oboru a čase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu
s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů
projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnosti pro realizaci
projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy
projektu);

účel výdaje – výdaje musí být uskutečněny na typy činností, které
odpovídají požadavkům stanoveným OP VK, v Prováděcím dokumentu OP
VK resp. konkrétní výzvou k předkládání žádostí, a musí být prokazatelně
vynaloženy na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu;

prokazatelnost výdaje – výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné
a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady, tzn., musí být
definitivní a zachycené odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky
české legislativy v účetnictví nebo daňové evidenci předkladatele projektu.
Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení musí být doloženo (s výjimkou
odpisů, nepřímých výdajů a režijních nákladů - náklady budou vyúčtovány
na základě skutečných vyúčtování od dodavatelů, do způsobilých výdajů se
budou režijní náklady zahrnovat na základě vyúčtování od dodavatelů,
nebo na základě záloh);

datum uskutečnění výdaje – výdaje musí vzniknout a být uhrazeny
v průběhu
realizace
projektu.
Nebude-li
uvedeno
v Rozhodnutí
o poskytnutí dotace/ Opatření vrchního ředitele/ Smlouvě o realizaci GP
jinak, jsou výdaje způsobilé od data zahájení realizace projektu
stanoveného ve smlouvě, nejdříve však od data podpisu Smlouvy
o realizaci GP nebo data akceptace Rozhodnutí nebo o poskytnutí dotace/
Opatření vrchního ředitele.“ [3, str. 29, 30]
Výdaje související s projektem vzniklé před datem zahájení projektu jsou
způsobilé pouze v případě, že je tak výslovně stanoveno v daném právním aktu,
a současně za předpokladu, že splňují ostatní podmínky způsobilosti. Výdaje
prokazatelně související s realizací projektu, ale uskutečněné až po ukončení realizace
projektu – např. mzdy nebo další výdaje projektu za poslední měsíc realizace
projektu, popř. výdaje spojené s auditem projektu, jsou způsobilé, pokud budou
prokázány jako skutečně uskutečněné výdaje v závěrečném vyúčtování projektu.
Výjimku z tohoto pravidla tvoří odpisy a pravidla pro zálohové faktury. Tato
problematika je podrobně popsána v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK.
Způsobilý výdaj je přímo a výhradně spojen s realizací projektu a je součástí jeho
rozpočtu. [3]
97
ve VaV
Nezpůsobilé výdaje
„Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nelze hradit z veřejných prostředků
operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tyto výdaje, pokud
vzniknou při realizaci projektu, hradí příjemce, resp. partner vždy ze svých
prostředků. Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nejsou vynaloženy v souladu s cíli
projektu a nejsou pro jejich dosažení nezbytné. Dále se jedná o výdaje, které nejsou
přiměřené a nejsou vynaloženy v souladu s principem hospodárnosti a efektivnosti
nebo v souladu s evropskou nebo českou legislativou.“ [3, str. 39]
Přímé a nepřímé náklady
„Přímé náklady jsou náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní
aktivitě projektu. Náklady, které jsou zařazeny mezi přímé náklady projektu a jsou
tudíž vykazovány a ověřovány dle standardních postupů pravidel způsobilosti, není
možné zařadit mezi nepřímé náklady.“ [3, str. 35]
„Nepřímé náklady projektu jsou náklady, které nejsou nebo nemohou být
jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují
zejména náklady spojené s administrací projektu. Kromě nákladů na administraci sem
mohou být zařazeny také náklady, které souvisí s prací s cílovou skupinou, nicméně
jsou vykonávány v rámci běžných činností organizace příjemce pomoci nebo partnera
a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu.“ [3, str. 35]
Zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu projektu musí být stanoveno výzvou.
Výzva dále stanoví procento pro zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu. Většinou je
toto procento odstupňováno dle výše způsobilých přímých nákladů, snížených
o položky křížového financování, a zpravidla se pohybuje v rozmezí 10 – 18 %.
5.2.3
Jednotlivé kapitoly rozpočtu dle druhu výdajů
Kapitola rozpočtu č. 1 - Osobní výdaje související s realizací projektu
Ve fázi sestavování rozpočtu projektu je důležité rozhodnout, zda jednotlivé
aktivity budou zajišťovány zaměstnanci nebo jinou formou. Je tedy třeba rozdělit
jednotlivé pracovní pozice (není nutné jmenovitě) v závislosti na typu určité činnosti
a na ně navázat i způsob financování (ze mzdových prostředků na základě pracovní
smlouvy nebo formou dohody o pracovní činnosti či provedení práce, dodavatelsky na
základě faktur, využití pracovních sil u partnera).
Všechny vytvořené pracovně právní vztahy v rámci projektového týmu musí být
v souladu s českou legislativou a řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve
znění pozdějších předpisů. Osobní výdaje spojené s těmito funkcemi jsou uváděny
v odpovídající kapitole rozpočtu projektu (stejně jako osobní výdaje související
s realizací projektu s ohledem na pravidla pro nepřímé výdaje, pokud je daná výzva
aplikuje).
Navržené mzdy a platy pro projektový tým musí odpovídat výši mezd a platů
v místě obvyklých. Pro stanovení jejich výše je na stránkách řídícího orgánu
www.msmt.cz uveřejněn každoročně aktualizovaný Metodický dopis „Doporučení pro
stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK“.
98
Dostálová
Tato úvaha je nutná z hlediska správného naplánování všech výdajů souvisejících
se mzdou, tj. zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, které hradí zaměstnavatel –
příjemce podpory. Nesmíme také zapomenout na povinnou zákonnou platbu
úrazového pojištění za zaměstnance.
Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů
do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními
pracovními pozicemi nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod
položku nepřímé náklady.
Kapitola rozpočtu č. 2 - Cestovní náhrady související s realizací projektu
Do této kapitoly spadají výdaje na pracovní cesty osob (zaměstnanců příjemce či
partnera), zapojených do realizace projektu, majících v rámci projektu uzavřen
pracovně právní vztah – jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší
výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další).
do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s tuzemskými
služebními cestami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod
položku nepřímé náklady. [3]
Kapitola rozpočtu č. 3 - Zařízení související s realizací projektu
Tato kapitola zahrnuje způsobilé výdaje na nákup, nájem, operativní leasing,
odpisy zařízení, případně opravy a údržbu zařízení, které je nezbytné pro realizaci
projektu. Podíl této kapitoly (výdajů na pořízení zařízení a vybavení včetně křížového
financování v této kapitole) na celkových způsobilých výdajích smí činit nejvýše 25 %
(včetně křížového financování zahrnutého v této kapitole).
„Křížové financování je umožněno čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1083/2006 a představuje de facto výjimku z pravidel pro způsobilost výdajů
v konkrétním evropském strukturálním fondu. Smyslem křížového financování je
umožnit v projektech financovaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsou
obvykle způsobilými výdaji pouze pro investiční projekty financované z Evropského
fondu pro regionální rozvoj a to pouze za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro
dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Výdaj
v položce křížového financování může uplatnit pouze příjemce/ partner, který daný
majetek daňově neodepisuje, a to tak, že do výdajů v režimu křížového financování
zahrne nejvýše celkovou pořizovací cenu majetku (nebo v případě, že by tím došlo
k překročení limitu stanoveného výzvou, její odpovídající část, zbývající část může být
financována i z jiných zdrojů v rámci nezpůsobilých výdajů projektu). Příjemce/
partner, který daný majetek daňově odepisuje, nemá možnost využít křížového
financování, ale v případě pořízení vybavení nad 40 tis Kč uplatňuje v jednotlivých
letech daňové odpisy.“ [3, str. 35]
Křížové financování je součástí položky rozpočtu „Zařízení související s realizací
projektu“, které je omezeno limitem 25 % způsobilých výdajů projektu. Vyhlašovatel
v textu výzvy stanoví, jaké maximální procento z celkových způsobilých výdajů
99
ve VaV
projektu mohou činit výdaje zařazené do položek křížového financování a také omezit
účel použití.
Kapitola rozpočtu č. 4 - Místní kancelář
Jedná se o výdaje, které vznikají v souvislosti se zajištěním řízení projektu –
spotřební zboží a provozní materiál, telefonní poplatky, poštovné, spotřeba vody, paliv
a energie, nájemné prostor. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje na činnosti,
které souvisejí s projektem a jsou pro tento účel nezbytné. Podíl výdajů této kapitoly
na celkových způsobilých výdajích projektu smí činit nejvýše 8 %. [3]
Kapitola rozpočtu č. 5 - Nákup služeb souvisejících s realizací projektu
„Pokud výzva nestanoví jinak, podíl nákupu služeb na celkových způsobilých
výdajích smí činit nejvýše 49 % (do tohoto limitu se nezapočítávají výdaje, které
vyplývají žadateli přímo z rozhodnutí o poskytnutí dotace, které se uvádějí do kapitoly
rozpočtu č. 8). Výdaje spojené s dodávkou služeb jsou způsobilé ve smyslu podmínek
programu za dodržení stanovených požadavků:

dodávky veškerých služeb musí být v souladu s cíli projektu a musí
přispívat k jejich plnění;

dodávky služeb musí bezprostředně souviset s realizací projektu (časově
a místně);

vždy je však nutné dodržet pravidla stanovená v Příručce pro příjemce
finanční podpory z OP VK „Postupy pro zadávání zakázek při pořizování
zboží, služeb či stavebních prací z prostředků finanční podpory OP VK“.
Mezi výdaje spadající do kapitoly patří např. tyto způsobilé výdaje: výdaje na
publikace, školící materiály či manuály, které si příjemce nechá vytvořit dodavatelem,
dále pak výdaje na odborné služby, studie a výzkum, výdaje na zajištění realizace
konference a kurzů (nájem prostor, zajištění techniky), podpora hostujících účastníků
apod.“ [3, str. 33]
Kapitola rozpočtu č. 6 - Stavební úpravy související s realizací projektu
Součástí projektu mohou být stavební úpravy, které bezprostředně souvisí
s realizovaným projektem.
Kapitola rozpočtu č. 7 – Přímá podpora
Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu.
V programu OP VK je možné použít přímou podporu zejména na výdaje týkající se
realizovaných školení, praxí a stáží. Jedná se o jednorázové ubytování, cestovné,
stravné či zajištění asistentských služeb pro osoby, spadající do cílové skupiny.
Výdaje na přímou podporu jednotlivců mohou být poskytovány nejvýše do 20%
celkových způsobilých výdajů projektu.
100
Dostálová
Kapitola rozpočtu č. 8 – Výdaje vyplývající přímo ze Smlouvy
Do poslední kapitoly je možné zahrnout výdaje na náklady, které vzniknou
z povinností daných „Smlouvou o realizaci projektu“ a zároveň jsou v souladu
s pravidly stanovenými v Příručce pro příjemce. Jedná se například o úhradu auditu
a publicitu.
do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními
položkami nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku
nepřímé náklady. [3]
5.2.4
Podmínky účtování, vedení mezd, archivace
Vedení účetnictví projektu
Příjemce je povinen vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příslušné doklady prokazující náklady
související s projektem musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu dle §
11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tyto doklady
musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a musí být vedeny průběžně
písemně chronologicky způsobem zaručujícím jejich trvalost. Příjemce touto povinností
zaváže i partnery projektu.
Příjemce se zavazuje vést oddělené účetnictví (např. analytickými účty nebo
účetním střediskem) o všech účetních případech vztahujících se k projektu. Příjemce
se dále zavazuje smluvně zajistit, aby také všichni jeho partneři vedli oddělené
účetnictví (např. analytickými účty nebo účetním střediskem) o všech účetních
případech vztahujících se k realizaci projektu.
Příjemce dotace je povinen po celou dobu realizace projektu, a to až do doby
ukončení financování projektu, používat pro veškeré finanční operace související
s projektem samostatný bankovní účet určený výlučně pro tento projekt. Příjemce
touto povinností zaváže i partnery s finančním příspěvkem, pokud mu tuto povinnost
stanovuje Příručka pro příjemce.
Zajištění mzdové evidence
Zpracovatel mzdové agendy (interní zaměstnanec nebo dodavatel) zajišťuje
sestavy mzdových prostředků takovým technickým způsobem, aby bylo možné
nezpochybnitelně zjistit výši mzdových prostředků a souvisejících odvodů na příslušný
projekt v členění na přímé a nepřímé výdaje. Takto zpracované mzdy umožní
bezchybné zaúčtování do finančního účetnictví organizace.
Označování, zatřiďování dokladů a archivace
Organizace zajistí archivování veškeré dokumentace projektu dle požadavků
legislativy ČR a legislativy evropské, minimálně do konce roku 2025, pokud český
právní systém nestanoví lhůtu delší.
101
ve VaV
5.2.5
Ekonomické aspekty projektu na Vysoké škole logistiky o.p.s.
Od 22. 11. 2010 je Vysoká škola logistiky o.p.s. držitelem certifikátu kvality
ISO 9001 a ISO 14001.
Je samozřejmostí, že v rámci vnitřních předpisů vysoké školy jsou dodržována
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To
zahrnuje agendu vedení účetnictví, mzdovou agendu a veškerou administrativní
dokumentaci včetně dodržení podmínek archivace.
Při poskytnutí finančního příspěvku v rámci podepsaného projektu je vždy vydán
„Příkaz ředitele společnosti“ týkající se upřesnění vedení účetnictví dotyčného
projektu.
Dochází tak v rámci dokumentů ISO k doplnění Organizační směrnice „Řízení
oběhu účetních dokladů“. Rozsah platnosti příkazu bývá většinou po dobu trvání
projektu.
Cílem příkazu je upřesnění některých oblastí vedení účetnictví ve specifikaci pro
příslušný projekt.
Oddělené sledování přímých a nepřímých výdajů pro projekt je zajištěno
v účetnictví organizace střediskovým způsobem:
středisko č. … - Projekt přímé výdaje
středisko č …. - Projekt nepřímé výdaje
Plán oběhu účetních dokladů, účtování zásob a majetku, vedení účetních knih,
inventarizace, časové rozlišení nákladů a výnosů, a oprávnění osob podepisovat účetní
doklady jsou stanoveny v Organizační směrnici „Řízení oběhu účetních dokladů“.
Příkaz ředitele společnosti upřesňuje označování všech originálů účetních
dokladů, kdy na jednotlivých dokladech je třeba vždy mít uveden název a číslo
projektu.
Doklady jsou zaúčtovány na patřičné účty a střediska, a originály založeny ve
vlastní složce pro příslušný projekt.
Daň z přidané hodnoty
Vysoká škola logistiky o.p.s. není plátcem DPH, nemá nárok na odpočet daně a je
v postavení, kdy výlučně a konečně nese DPH jako svůj náklad. DPH je tedy
způsobilým výdajem projektu.
Závěr
Při realizaci projektu z ekonomického hlediska je důležité průběžně monitorovat
a kontrolovat projekt z hlediska časového (doba zbývající do dokončení projektu)
a nákladového (náklady zbývající do dokončení projektu).
Snížíme takto vliv
případných nežádoucích a nepředvídatelných událostí.
Pro kontrolu projektu z hlediska nákladů již vynaložených a odhadovaných pro
dokončení projektu slouží i projektová dokumentace. Tato projektová dokumentace
slouží jak pro naši vnitřní kontrolu, tak také je podkladem pro sestavování průběžných
102
Dostálová
a závěrečných monitorovacích zpráv, které vyžaduje poskytovatel finančního
příspěvku.
Po ukončení projektu – dosažení projektového cíle, je třeba provést závěrečné
vyhodnocení projektu a řádnou archivaci veškeré dokumentace. Zde je nutné dodržet
dobu archivace v souladu s podmínkami stanovenými poskytovatelem finančního
příspěvku nebo po dobu určenou vnitřním archivačním a skartačním řádem
společnosti.
Z výše uvedeného článku vyplývá, že ekonomické aspekty celého procesu
záměru, uskutečnění a dokončení jednotlivého projektu jsou navzájem propojeny
s věcnými aspekty projektu, s jeho jednotlivými aktivitami a činnostmi. Je tedy velmi
důležité věnovat pozornost věcné i ekonomické stránce ve všech fázích projektu, aby
tak došlo ke zdárnému ukončení projektu.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-21-2.
VALENTOVÁ, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-26-7.
Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, verze 6, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti:
21. 10. 2009.
Příručka pro příjemce o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, verze 4, vydal: Řídící orgán OP VK, datum platnosti:
30. 6. 2010.
103
ve VaV
ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU
V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKOVÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ
Eva Grublová
Daniela Navrátilová
[email protected]
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá výukovým modulem Management vědecko-výzkumné
činnosti, který byl realizován v rámci projektu APSYS, a východisky, ze kterých při
sestavování modulu vycházeli jak lektoři předmětů daného modulu, tak i autoři
doprovodných studijních textů. Obecným východiskem je skutečnost, že odborníci
spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních
oborech. Pro zajištění efektivní práce celého týmu je však, kromě zmíněné odbornosti,
zapotřebí uplatňovat také prvky manažerského přístupu. Základem schopnosti
spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů
týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti
managementu a marketingu tak nabízejí odborníkům z různých oborů jeden z nástrojů
pro zvyšování efektivity při dosahování společných výsledků.
Klíčová slova: Management, inovace, marketing, projektový management, dotační
management.
Odborný konzultant: Vladimíra Sedláčková
Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová
Úvod
Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty
v různých vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek
práce celého týmu je právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným
vědním oborem s sebou přináší i specifickou terminologii a specifický přístup
k realizaci úkolů. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je
vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace
a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu nabízejí odborníkům
z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci, postupy a modely
pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému vzdělávání
104
Grublová, Navrátilová
Role znalostí managementu a marketingu v přípavě
pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů
pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí
managementu.
1
Obecná východiska
V současné době jsou stále ještě věda a business vnímány odděleně, jako dva
odlišné, samostatné světy. Svět vědy, se svými specifickými přístupy a pravidly, jasně
definovanými metodologickými postupy, striktním dodržováním jednotné terminologie,
a na druhé straně svět businessu, jehož primárním cílem je dosahování zisku, s jasně
vymezenými vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pravomocemi, kompetencemi či
zodpovědností. Manažerský přístup k práci je, bohužel, stále ještě vnímán jako
záležitost spadající čistě do světa businessu, která je vlastní pouze pracovníkům
z praxe.
Ve vědecko-výzkumných týmech navzájem spolupracují odborníci, kteří jsou
specialisty v různých vědních oborech. Jejich osobním přínosem pro výsledek práce
celého týmu je právě daná odbornost. Každá odbornost však s sebou přináší
i specifickou terminologii, specifické metodologické postupy, specifický přístup k řešení
problémů.
Základem efektivní spolupráce v jakémkoliv týmu je schopnost vzájemného
propojení jednotlivých členů týmu v kompaktní celek. To vyvolává potřebu jednotného
postupu, který se odvíjí od definice jasného cíle, stanovení strategie, tedy způsobu
dosažení daného cíle, vymezení rolí jednotlivých členů týmu, jejich vzájemného
usměrňování, koordinace či kontroly. Dále je zapotřební, aby zvolený člen týmu
komunikoval s vnějším okolím, ať už při prezentování výsledků vědecko-výzkumné
práce, nebo při hledání vhodných zdrojů k financování samotné výzkumné činnosti.
Výše uvedené potřeby nás posouvají do světa managementu a marketingu.
Hovoříme o práci v týmech, o plánování, organizování, vedení, rozhodování,
kontrolování, motivování, hodnocení, delegování apod. Zjišťujeme, že řešení daného
výzkumného problému je vlastně projekt. Z výsledků výzkumné práce, tedy
z patentů, užitných vzorů, systémových řešení apod., se stává produkt, který musíme
„prodat“. Své produkty tak „prodáváme“ (tzn. prezentujeme) na vědeckých
konferencích, představujeme je organizacím, které podle nich určují naši vědeckou
hodnotu, organizacím, které nám na naši výzkumnou činnost poskytly dotace,
a prodáváme je také podnikům, které výsledky naší práce posléze uvedou na trh.
Výše popsaná situace vytvořila rámec při definici cíle modulu Management
vědecko-výzkumné činnosti, kterým bylo seznámit pracovníky ve vědě a výzkumu
s manažerským a marketingovým přístupem k vědecko-výzkumné práci a naučit tak
tyto pracovníky přemýšlet způsobem, který je vlastní spíše podnikové praxi.
Skutečnost, že znalosti managementu a marketingu jsou v dnešní době pro
pracovníky ve vědě nezbytností, dokládá mj. také snaha Evropské unie vytvářet
adekvátní podmínky pro přenos tohoto druhu znalostí do vědeckého prostředí tím, že
na podobné aktivity vyčlenila určitou část svého rozpočtu, v rámci kterého
(prostřednictvím rrámcových či komunitárních programů) podporuje manažerské
105
ve VaV
vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu, což mj. podpořilo také realizaci projektu
APSYS.
2
Náplň modulu Management vědecko-výzkumné činnosti
Na základě výše uvedených potřeb, definovaných v prostředí vědeckých týmů,
jsme v rámci modulu „Management vědecko-výzkumné činnosti“ vytvořili tři
předměty: Management výzkumné činnosti, Projektový a dotační management
a Marketing ve vědě a výzkumu.
Předmět Management výzkumné činnosti byl nakonec, jako stěžejní předmět
celého modulu, rozdělen do dvou samostatných částí. V první části jsme se zabývali
současností a teorií managementu, druhá část pak byla zaměřena již konkrétněji,
zejména na inovační a znalostní management.
Potřeba znalostí v oblasti vedení výzkumných projektů, a také současný systém
financování výzkumné činnosti zejména prostřednictvím různých grantových agentur
či dotačních programů, nás vedla k vytvoření předmětu Projektový a dotační
management. Tento předmět byl vnitřně strukturován do dvou dílčích celků. V rámci
prvního celku jsme studenty provedli úskalími řízení projektu - od jeho plánování, přes
samotné vedení, až k jeho ukončení. Značnou pozornost jsme také věnovali
nevyhnutelné administraci projektů, která se stává, bohužel, jednou ze stěžejních
činností zejména v těch případech, kdy je činnost financována z veřejných zdrojů.
Možnostem financování výzkumné činnosti z veřejných zdrojů se věnoval druhý celek,
v rámci kterého byly posluchačům představeny základní strategické dokumenty pro
oblast výzkumu, vývoje a inovací. Posluchači byli seznámeni se stěžejními
organizacemi, které poskytují veřejnou finanční podporu vědecko-výzkumným
projektům, a také zjistili, které instituce jsou pro oblast vědy a výzkumu klíčové, ať už
jako subjekty určující pravidla, nebo subjekty, jejichž úkolem je poskytovat vědeckovýzkumným pracovníkům podporu v podobě informací o dotačních zdrojích apod.
Komunikaci výsledků výzkumné činnosti se věnoval třetí z předmětů – Marketing
ve vědě a výzkumu. Uchopení tohoto tématu bylo možná nejobtížnější ze všech
předmětů daného modulu. Při sestavování předmětu lektor bojoval zejména
s nedostatkem odborné literatury, která by pravidla marketingu aplikovala do
vědecko-výzkumného prostředí. Tato skutečnost jen potvrzuje náš předpoklad, že
přenos principů marketingu do oblasti vědy je stále ještě ve svých počátcích. Na
druhou stranu to však pro nás, jako pro manažersko-ekonomicky orientovanou
vysokou školu, znamená i výzvu a příležitost využít prostoru, který se tak před námi
otevírá.
3
Evaluace modulu
Ke konci realizace projektové aktivity věnované výuce proběhla evaluace,
v rámci které účastníci jednotlivých kurzů hodnotili celou řadu oblastí. Pro nás byly
stěžejní zejména odpovědi v oblastech zabývajících se přínosem a využitelností
jednotlivých předmětů ve vlastní praxi účastníků kurzů.
106
Grublová, Navrátilová
Role znalostí managementu a marketingu v přípavě
pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů
Jako nejpřínosnější a zároveň nejvíce využitelný v praxi z provedené evaluace
vychází předmět zaměřený na projektový management a proces získávání dotací,
resp. grantů. Zajímavé pro nás bylo subjektivní hodnocení významu odborných
znalostí pro schopnost propojení vědy a praxe v pracovní činnosti. Z tohoto pohledu
jsou podle účastníků kurzů nejdůležitější znalosti inovačního managementu,
následovány znalostmi projektového a dotačního managementu. Oproti tomu znalosti
obecné teorie managementu, podle účastníků kurzů, pro propojení vědy a praxe tak
významné nejsou.
Závěr
Realizací projektu APSYS pro nás snaha o propojení vědeckého a podnikatelského
prostředí rozhodně nekončí. Moravská vysoká škola Olomouc si i nadále stanoví jako
jeden ze svých strategických cílů přenos vědy do praxe. Svou roli vnímá především
jako spojovací článek mezi oběma světy – světem vědy a světem businessu.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
GRUBLOVÁ, E., PITRA, Z. Sociálně-psychologické aspekty managementu inovací.
1. vyd. Brno: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 225 s. ISBN 978-8087240-49-6.
GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti I: Současnost a teorie. 1. vyd.
Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 35 s. ISBN 978-80-87240-236.
GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti II: Inovace a management VaV.
1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-8087240-24-3.
PAVLÍČKOVÁ, R. Marketing ve vědě a výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-80-87240-22-9.
NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. 1. vyd. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 54 s. ISBN 978-80-87240-21-2.
107
ve VaV
FEM SIMULATION OF THERMAL DIFFERENCES IN SEMIFINISHED GLASS PIECES DURING THE COOLING
Martina Havelková
[email protected]
Abstract: Semi-finished glass pieces are moulded in furnaces to template forms not
only to fit their shape but also to reduce internal stress. Thermal differences are
undesirable and have to be minimized in the cooling procedure of the glass pieces.
Simulations of various types and sizes of shaping forms and complex model cooling
were done. The aim of these simulations was to optimise geometric parameters,
clamping conditions and material of the form so that thermal differences of the glass
are minimized during the cooling.
Keywords: Heat treatment, Numerical simulation, Finite element method (FEM)
Motivation
Joint Laboratory of Optics of Palacky University and Institute of Physics of the
Academy of Sciences of the Czech Republic is an important producer of mirror
systems for detectors of weak optical signals [1-3] in the Pierre Auger Observatory. In
addition to the participation in the research and the development of these detectors,
the production technology of used mirror segments is developed and improved
simultaneously.
The glass segments of these mirror systems - usually with the diameter 630 mm
and the thickness 15mm of the segment – are fabricated from Simax glass material
supplied by Kavalier a.s. Sázava. These segments are manufactured by a common
optical abrasive process applied on basic material – moulded piece of glass. The shape
parameters and internal stress suitability of this basic material have been tested
previously. The elimination of unsuitable pieces is economically unacceptable, so these
pieces are treated in an electric-powered glass-bending furnace instead.
The glass pieces are heated above the critical temperature limit to reach a plastic
state in this carefully controlled treatment. Then – with the help of gravity - glass
pieces fit template form. This process is called slumping. After following a steady
stage above critical temperature, the piece is regularly and slowly cooled. The
108
Havelková
FEM Simulation of Thermal Differences in Semi-Finished
Glass Pieces During the Cooling
acquired product has an ideal shape and is prepared for the next step in
manufacturing. The additional minimization of internal material stress decreases
potential shape changes of the segments in the final technological operations.
The series of simulations described in this article serves to optimisation or at
least to improve the size and shape parameters, clamping conditions and the material
of the template form. This way the thermal differences at the glass are minimized
during the cooling.
1
Simulation method
The finite element method (FEM) software - commercial program SYSWORLD,
that simulates various heat treatment and welding processes, was used for all
simulated cooling processes. Its’ solver provides an automatic solution of the
governing partial differential equation [9] for the transient heat conduction. The
solution requires specific inputs.
Every finite element prediction of the temperature field of involved material
during heat treatment has to take into account following facts.
1.1
Geometrical model
Sysworld [7,8] allows various ways to implement geometry into the model; as
for instance IGES or VDA imported files. 2D or 3D description of the whole shape for
FEM calculation purposes has to be meshed, it means that a continuous – in our
simulation 3D - work piece is substituted by a set of a simple solid shapes which are
often called bricks, wedge (hexahedral, pentahedral or tetrahedral) elements. The
element formulation involves no simplification of the geometry other then those
imposed by the limits of the shapes that can be defined. A high time period of solution
often leads to a necessary restriction of the number of elements used in a model.
In our simulations Sysworld Pre-processing GeoMesh for generation of one half
2D section of the simulated object (some of them are shown in Fig.2) was used. Due
to the rotational shape of all forms, using the extrusion-rotation utility (Preprocessing) was advantageous for extruding the 2D meshed section into a solid
meshed 3D model.
1.2
Physical properties of involved materials
Thermal computation requires input of subsequent physical quantities of involved
material - the thermal conductivity (k), the density (), the specific heat (c) - all of
them dependent on the temperature.
Our data were obtained in the case of the cast iron from [4], glass parameters
from [5] and parameters of material Monalite M1A from [6].
109
ve VaV
1.3
Initial and boundary conditions of the model
Sysworld takes into account externally computed or other way obtained
temperature fields as an initial conditions of the system. In our computations the
initial condition was set as constant temperature of 680°C for every element.
In Sysworld, any kind of heat transfer is taken into the account as a function of
space, time and temperature. The heat transfer to the surroundings involves radiation
and convection. At higher temperatures, radiation plays a major role. The cooling of
the part due to radiation and convection has the main role in the next simulations.
The inner Sysworld function Convective and radiative losses is applied to part of
prepared geometry - 2D elements group Surface - describing surface of the model
bordering with the surrounding air. The required cooling rate is achieved by a gradual
decreasing of the temperature imposed to the part of the model representing air in
consecutive simulation restarts. This method is justified by the fact that the
unaffected, uncontrolled cooling rate is higher than simulated one. In fact, additional
heating is necessary to keep a low cooling rate as is required for glass in a real cooling
process.
2
Accomplished simulations
The prediction of the temperature field during the cooling for different sizes and
shapes of cooling form was done in the first stage of simulations. The temperature
differences of the form surface part matching with glass are monitored and assessed.
The most suitable shape and size of the form corresponding to the minimal simulated
temperature differences were chosen. The form shape alone helps to maintain steady
temperature in whole system during cooling this way.
In the second stage a glass component was implemented into the model. The
temperature field distribution during cooling was analysed in this complete model.
Two different types of form constraints were simulated.
The last stage of simulations involved the best shape and constraints of the form
and was done for comparison of two possible materials of future form with the view of
the temperature differences in the cooled glass.
2.1
Convex and concave forms
These series of simulations were focused on
a) convex forms with cylindrical (rbottom= 325 mm) shape and spherical
(R = 3400 mm) convex upper base that matches the front side of the concave piece
of glass. Simulations were done from three different heights (v) of cylinder (the values
from the interval of possible heights of the cylinder in future form weight terms). In
simulation Convex11 v = 11 mm, Convex40 v = 40 mm, Convex80 v = 80 mm. The
geometries are shown in Fig. 1.
110
Havelková
Figure 1: Upper and side view of simulation geometries Convex11, Convex40,
Convex80
b) concave forms with cylindrical (rbottom= 335 mm) shape and spherical
(R = 3400 mm) concave upper base that matches the rear side of concave piece of
glass. Simulations were done from two different heights (v) of cylinders (thickness of
form in its thinnest place – in the centre). In Concave10 v=10mm, Concave20
v=20mm. These sizes were chosen from possible weight of the future form again. One
half of the 2D section of Concave20 and Concave10 geometry is shown in (Fig. 2.,
part 2,3).
Figure 2: View of ½ 2D section of geometries of simulations Convex40, Concave20,
Concave10, Concave20+glass
Every simulated object had material data of the cast iron [4] and the cooling was
defined by means of function Convective and radiative losses with cooling rate of
surrounding air 1°C/min. This function was defined on all 2D surface elements of the
model except the disc (r = 250 mm) in the centre of the form bottom, where the
trunk shaped lagged constraint of the real form is situated. So any heat exchange was
omitted here (for instance Fig. 4 shows group SURFACE of Convex40 simulation with
this type of constraint). From the obtained temperature field, thermal differences on
the spherical part of the surface (matching with glass) were monitored and are shown
in Fig. 3. Simulation was stopped when value of thermal difference became stable.
From Graph in Fig. 3 appears that a concave shape is more suitable than convex
in thermal differences terms. The simulations, furthermore, imply the less thickness of
the concave form the better (lower) thermal difference is. Despite this fact the
Concave20 shape was chosen for next simulations and scrutiny because the thickness
20 mm was found as minimum possibility to keep the shape stable.
111
ve VaV
Figure 3: Thermal differences (central and periphery temperature) on form-glass
interface in dependence of time. Simulations Convex11, Convex40, Convex80,
Concave 10, Concave20
2.2
Disc and ring shaped constraints to base stall
The glass piece was implemented into the above-mentioned model Concave20
(Fig. 2, 4.part). The glass part of the model had material data of the Simax glass [5]
and rest (the form) had material data of the cast iron [4], the cooling was defined by
means of function Convective and radiative losses with the cooling rate of the
surrounding air 0,1°C/min., this value is maximally permitted for glass heated above
600°C.
The purpose was to compare two types of constraint, one of them originally
described in the paragraph above (disc shape) (Fig. 4). The second one was circular,
ring shaped (between circles r1 = 284.75 mm, r2 = 318.25 mm) (Fig. 5). So heat
exchange – cooling is defined on whole 2D surface of joined (form and glass) piece
except this lagged place where the heat exchange with surrounding air is omitted.
The simulations Concave20+glass-disc and Concave20+glass-ring were done.
From the obtained temperature field thermal differences in glass part of the model
were monitored and are shown here (in Fig. 6. and Fig. 7) for comparison. The
simulation was stopped when value of thermal difference became stable.
Figure 4: Mesh of group SURFACE of the simulation Convex40 without central disc
112
Havelková
Figure 5: Mesh of group SURFACE –bottom view-of the simulation Concave20+glassring without the ring
Figure 6: Temperature differences in Concave20+glass-disc
Figure 7: Temperature differences in Concave20+glass-ring
2.3
Material comparison
This stage of simulations involved the best shape and constraints of the form, it
means the Concave20+glass-ring model and was done for comparison of two possible
materials of a future form – original cast iron and Monalite M1A - the calcium silicate
plate supplied by PROMAT. The new geometrical model Concave50+glass-ringMonalite had to be created because of a unified thickness of 50mm of plates for this
material. So the maximal thickness of the model (rim part) was 50mm. The upper
side stayed the same, again concave - with a removed spherical central part.
The purpose of this stage was to find out if replacing the original cast iron
material by the offered calcium silicate one has any negative effect on the thermal
differences in the system. The glass part of the model again had material data of the
Simax glass [5] and rest (the form) had material data of the Monalite M1A [6], cooling
was defined by means of function Convective and radiative losses with the cooling
rate of the surrounding air 0,1°C/min.
Thermal differences became stable approximately after 90 min. of cooling and
the value 0.97°C was not significantly different from the value 0.93°C achieved in
Concave20+glass-ring model. The temperature gradient was oriented vertically. It
means that the maximum temperature was achieved on the bottom surface of the
113
ve VaV
glass touching the form and minimal temperature occurs on the surface where
thermal exchange is with air.
Conclusion
The set of simulations was realised with variable size, shape, constraint and
material parameters of the template shaping form. These new geometrical, constraint
and material parameters were used in a newly improved design of the shaping form.
The result of our simulations is the model where the thermal differences in the glass
material during the cooling of the mirror segment are minimized.
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
BARRAU, A., et al. The CAT imaging telescope for very-high-energy gamma ray
astronomy. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol. 416, Issue
2-3, pp. 278-292 (1998). 0168-9002
PARE, E., et al. CELESTE: an atmospheric Cerenkov telescope for high energy
gamma astrophysics. NuclearInstruments&Methods In Physics Research A, Vol.
490, Issue 1-2, pp.71-89 (2002). 0168-9002
SCHOVÁNEK, P., et al. Thin glass mirrors for the Pierre Auger project. in
Proceedings of 13th POLISH-CZECH-SLOVAK CONFERENCE OF WAVE AND
QUANTUM ASPECTS OF CONTEMPORARY OPTICS, Proc. SPIE 5259, pp.215-214,
(2003). ISBN 0-8194-5146-0, ISSN 0277-786X
ČSN 422420 (422420) , 1.9.1989, “Litina 42 2420 s lupínkovým grafitem,”
ČSN ISO 3585, 1.8. 1999. Sklo boritokřemičité 3,3.
MONALITE®–M1A. Technické údaje. Available from www.promatpraha.cz ,
Accessed: 2009-09-17.
SYSWORLD 2006. Heat Treatment. Release notes, pp. 38-42 (2006).
SYSWELD Toolbox CD-ROM, February 2009, ESI Group
TSIRKAS, S. A., et al. Numerical simulation of the laser welding process in buttjoint specimens. Journal of Materials Processing Technology 134 (2003) 59-69.
114
Hiklová
Contact System of Solid State Surface Mapping
CONTACT SYSTEM OF SOLID STATE SURFACE MAPPING
Helena Hiklová
[email protected]
Abstract: At present an importance of mapping of solid state surface is growing.
Especially three-dimensional display surface is great helper for fast evaluation of
surface quality. The advantages of contact solid surface mapping are reminded in this
paper. Some possibilities are demonstrated by several examples. These examples
include measuring of laser beam treated silicon surface and mapping of laser cuts in
metal sheets.
Keywords: Contact imaging, contact profilometer, 3D imaging
Introduction
The measurement and evaluation of the properties of components are currently
becoming increasingly important. The requirements on dimensional accuracy of
products and their surface properties are still rising, as these properties are often
linked to reliability and durability. This requires highly reliable and accurate
equipments which are able to give the desired results repeatedly and with high
resolution [1]. Basically it is possible to use two methods for mapping of solid surfaces
– contact or non-contact. The non-contact methods have many advantages over
traditional contact methods. In particular, there is no danger to damage the surface,
the measurement is fast and allows us to control soft and flexible surfaces. Usually
more data are obtained in non-contact measurement. And finally non-contact optical
devices aren’t as prone to wear and damage as contact ones.
In spite of it, using of contact apparatuses has still its significant place and
reason. Let’s take only one example of all. Standards for properties of solid surfaces
were until recently defined just only from the values measured by contact
profilometers. Furthermore, modern contact profilometers reach very fine resolution
(often in the order of nm), which is quite sufficient for most measurements.
Other advantages of contact devices include minimal specific requirements for
the properties of any solid surfaces. And finally, the measurable area of contact
devices is usually much larger than the area that can be recorded by most of the
optical non-contact devices. A disadvantage of the contact apparatus seams to be
115
ve VaV
a long time of 3D pictures recording. 3D image is acquired when stylus scans
a surface in parallel lines with constant distance. In case of very small distance
between the lines, the measuring can be really very time-consuming. On the other
hand a very fine step is not always necessary. Its appropriate choice can substantially
reduce the measuring time.
1
Contact profilometer FTS2
An instrument Form Talysurf Series 2 (FTS2) fy Taylor Hobson Precision
represents a powerful implement of measuring the shape of the surface. The device is
mechanical contact inductive profilometer with extraordinary high range to resolution
ratio and fine diamond stylus (a spherical diamond tip of 2 m radius). Owing to these
features we are able to map solid surface with remarkable accuracy and resolution.
The highest resolution of this instrument is 0.6 nm. Another advantage is possibility to
create 3D surface images. 3D mapping is very important to get a more complete
picture of the surface.
The device is suitable for measuring almost flat surfaces, because in the basic set
the instrument is able to work at three ranges (0.8 mm, 0.16 mm and 0.033 mm
respectively). There is possible to measure roughness, waviness and form in both 2D
or 3D mapping with this instrument.
The measurements are analyzed via PC using the software developed and
manufactured by Taylor Hobson Precision. Probably the most often used measuring
and calculating in 2D mapping is finding roughness parameters. But software is able
to provide two slope adjacent surface planes, thin film thickness or radius of curved
surface too.
More complete picture of the surface would be available from the 3D
representation. This extension to 3D is reached by software controlled measuring row
of parallel profiles using y (second vertical axis) traverse unit with minimal data
sampling interval 1m.
The 3D measurements are analyzed via PC using the TalyMap software in
Windows developed and manufactured by Taylor Hobson Precision. TalyMap software
offers data manipulation tools such as high-resolution zooming, filtering, levelling by
least square line removal, symmetries, rotations, threshold setting and cylindrical,
spherical or polynomial form removal, profile extraction. Parameter sets include area
and volume, counting and sorting, roughness and waviness in both 2D and 3D and
automatic step height calculation. The data presentation tools include photo-realistic
images in full colour, meshed axonometric projections and contour diagrams.
TalyMap software is able to calculate several special functions too for both, 2D or
3D measuring. We can obtain frequency spectrum or power spectral density (PSD),
fast Fourier transformation (FFT) or autocorrelation function. The traverse length
interval is 120 mm/0.1 mm (Xmax/Xmin), minimal data sampling interval 0.25 m.
Let’s summarize advantages of contact profilometer FTS2 at the end of this
paragraph. The advantages of the instrument are: Long traverse length, high
resolution, low moment of inertia and consequently danger of surface damage is
practically non-existent. Among others plus are relatively simple attendance and no
116
Hiklová
need to modulate measured surface. 2D (linear) measuring is done quickly, reliably
and cheaply.
2
Several examples of surface display
A spatial analysis of the surface opens up new possibilities of structures
classification that were impossible in 2D display. Detailed 3D surface description
seems to be beneficial especially when considering its functional properties such as
wear, friction, lubrication, fatigue properties, sealing contact areas or suitability of the
surface for painting. Used computer program is capable to provide 3D image surface
in several ways, and the selected images can be rotated a scaled to optimize the view
[2]. It is also able to choose any detail from the image and ascertain its volume,
dimension, area, perimeter and other properties.
The first example shows surface of silicon plates which were cut with a wire
sawing machine. These plain plates were then scribed with pulsed laser and the
changes of the surface were then mapped with Form Talysurf Series 2 device. Some
of possible images are shown in Fig. 1 and 2. There are chosen black and white
pictures only in this paper. Both pictures show the same area of pulsed laser trace
crossing. 3D image is very graphic, the same area in 2D photosimulated projection
shows this situation also very well.
Fig. 3 and Fig. 4 show some possibilities of imaging of laser welds which were
made in our department. There was a need to control particular dimensions and bulk
properties of welds created under different conditions and 3D display has proven to be
very useful for these tests.
Figure 1: 3D display of silicon surface after laser beam scribing. This type of
imaging provides very good vision about probe surface
117
ve VaV
Figure 2: 2D photosimulation image of the same surface as in Fig.1. The
dimensions of this area are 0.4x0.4 mm
Figure 3: The image of steel weld made by pulsed laser
Figure 4: Selected profile of the weld presented in Fig. 3. The line is
maintained over the entire viewing area
Last example shows the area of laser beam cut in thick steel sheet. It is
notorious that the cutting area is not homogenous. Similar problem is discussed in [3]
where the area of aluminum cut made by abrasive waterjet cutting is described. Both
cases point out that the area of cut relief shows significant differences depending on
the distance of the reference point from the edge of the sheet. Presented 3D imaging
illustrates (Fig. 5 and Fig. 6) very clearly how the monitored area looks like.
118
Hiklová
Figure 5: Continuous axonometric type of image of the cutting area made by
high power continual laser
Figure 6: Black and white axonometric map area of a cut. There is significantly
magnified vertical dimension in this image for highlight of differences on surface
Conclusion
The aim of this report is to point up merits of contact profilometer and to proof
that this type of instrument has still its important place in the solid surfaces mapping
despite of vehement entry of non-contact devices. It is demonstrated in several
pictures and examples.
References
[1]
[2]
[3]
BAKER, L. R. Metrics for High-Quality Specular Surfaces. SPIE, Bellingham,
Washington, USA (2004). ISBN 0-8194-5576-8.
Exploring Surface Texture. A fundamental guide to the measurement of surface
finish, published by Taylor Hobson Limited, England, 2003.
HLOCH, S., VALÍČEK, J. Štatistické hodnotenie kvality povrchu hliníka pro delení
abrazívnym vodným prúdom. Jemná mechanika a optika, No. 2, pp 51-54
(2007). ISSN 0447-6441.
119
ve VaV
SUPPLY CHAIN MANAGEMENT
Markéta Hlavsová
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá řízením dodavatelského řetězce (SCM - Supply Chain
Management), které je jednou ze strategií moderního managementu pro optimalizaci
všech činností a systémů pro zabezpečení dodávky produktů a služeb od dodavatelů
surovin přes jejich výrobu nebo vývoj, přes distribuční kanály až ke koncovému
spotřebiteli. Zaměření příspěvku je spíše na souhrn definicí Supply chain
management, který je různorodě překládán a každý autor pod tímto pojmem definuje
něco jiného. Nejednotnost pojmů se nenachází pouze v literárních pramenech, ale
také v běžné praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi
spolupracujícími partnery Supply Chain (SC).
Klíčová slova: Dodavatelský řetězec, dodavatelský systém, hodnotový řetězec,
logistický systém.
Odborný konzultant: Hana Neradilová
Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka
Úvod
Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou nejednotnosti
pojmu Supply Chain a Supply Chain Management v překladech jednotlivých autorů
a jejich různorodými definicemi. Předem je třeba zdůraznit, že přesný český
ekvivalent k pojmu Supply Chain neexistuje a mnoho autorů zůstává u mezinárodně
srozumitelného termínu Supply Chain, který již nemusí být překládán. V názvu
příspěvku se také vyskytuje pojem „management“, který vyjadřuje řízení
dodavatelského řetězce, což je další rozsáhlou kapitolou v oblasti Supply Chain.
V manažerské praxi jsou využívány různé základní koncepty řízení materiálových
toků, opírající se o tzv. tlačné, tažné nebo kombinované metody.
1
Definice Supply Chain Management
Definic Supply Chain Management se dá najít na tucty, všechny ovšem reflektují
holistický přístup ke všem procesům, které jsou součástí tohoto řetězce. Přístup je
postaven na myšlence, že částečná optimalizace subsystémů libovolného podniku
120
Hlavsová
Supply Chain Management
nevede k celkovému optimu. Proto snaha o optimalizaci dodavatelského řetězce
překračuje hranice jednoho podniku.
V literatuře se vyskytuje nejednotnost pojmů SCM, způsobená překlady pojmů
řetězec a systém, a také logistický a dodavatelský. Z toho vyplývá, že existuje velké
množství definic těchto pojmů a mezinárodně srozumitelný termín supply chain (SC)
je tedy užíván běžně.
Podle Fialy je dodavatelský řetězec „vícestupňový systém dodavatelů, výrobců,
distributorů, prodejců a zákazníků. Mezi stupni dodavatelského řetězce v obou
směrech proudí materiálové, finanční, informační a rozhodovací toky.“ Materiálové
toky zahrnují toky surovin, meziproduktů a hotových produktů směrem od dodavatelů
k zákazníkům a opačně orientované toky vracení, servisu, recyklace a likvidace
produktů. Finanční toky zahrnují různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí
z vlastnických vztahů atd. Informační toky propojují systém informacemi
o objednávkách, dodávkách, plánech atd. Rozhodovací toky jsou posloupnosti
rozhodnutí účastníků, ovlivňující celkovou výkonnost řetězce.3
Dle Pernici „SCM je integrací podnikových procesů přidávajících hodnotu
od konečného uživatele k prvnímu dodavateli. Integrace zde vede k propojování
hodnotového řetězce podniku, tvořeného tzv. vstupní (inbound) logistikou, výrobou,
marketingem a tzv. výstupní (outbound) logistikou, s hodnotovými řetězci dodavatelů
a odběratelů. Supply chain management z tohoto pohledu usiluje o nákladově
efektivní uspokojení potřeb konečných zákazníků, o vytváření hodnot pro konečné
zákazníky, s co nejnižšími náklady prostřednictvím integrace logistických procesů.“4
„SCM je označením pro systémy, prostředky a postupy, které slouží pro
koordinaci materiálů, výrobků, služeb, informací a financí, které plynou od dodavatelů
surovin přes zpracovatele, výrobce, velkoobchodníky a maloobchodníky až ke
spotřebitelům. Celý proces začíná zadáním objednávek, jejich posouzením
a zpracováním, pokračuje výrobou a dodáním zboží a služeb a končí zpětnou vazbou.
Cílem SCM je dosažení efektivního využití všech zdrojů vstupujících do procesu,
včasné dodání všech výrobků a služeb, rychlost procesu, minimalizace prostojů
a nulové ztráty.“5
„Supply Chain Management představuje organizaci a slaďování všech logistických
pochodů a funkcí od dodavatele až ke spotřebiteli. Jde o integraci obchodních procesů
od konečného zákazníka až po prvního dodavatele a koordinované řízení všech
klíčových obchodních procesů u všech účastníků řetězce. Snahou je umožnit
hospodárnou transformaci surovin či produktů do hotových výrobků a včasnou
distribuci výrobků k uspokojení zákaznické poptávky.“6
„Hodnotový řetězec je souborem všech aktivit firmy, které vedou k tvorbě
hodnoty poskytované zákazníkovi. V klasickém pojetí organizace můžeme za hlavní
3
FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005.
168 s. ISBN 80-86419-62-2.
4
PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, 2005. 1698 s. ISBN 80-86031-59-4.
5
KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského řetězce skrývá
potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002, [cit. 2011-12-20].
6
Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN 1211-0957.
121
ve VaV
kroky hodnotového řetězce označit nákup, výrobu, marketing a distribuci. Všechny
články hodnotového řetězce jsou teoreticky stejně strategicky důležité.“7
Obrázek 1 - Rozšířený hodnotový řetězec
Zdroj: CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu.
Otevřená encyklopedie Wikipedie definuje SCM jako označení jak pro činnost
řízení dodavatelského řetězce, tak pro software tuto činnost podporující. Obvykle se
jedná o celý balík programových prostředků, který umožňuje propojení jednotlivých
článků dodavatelského řetězce (dodavatel - výrobce - distributor - prodejce zákazník), a tím podstatně zlepšuje jeho schopnost reagovat na požadavky zákazníka,
např. zkrácením časů dodání.8
Štůsek definuje SCM takto:
„Řízení kompletních logistických řetězců od dodavatelů (subdodavatelů) surovin,
materiálů přes výrobu a distribuci až ke konečnému zákazníkovi je celosvětově
považováno za klíč k budoucí konkurenceschopnosti. Pro konkurenční úspěch zde
získávají na významu další kritéria – vedle ceny je to např. dostupnost produktu,
dodací lhůty, nabídky produktů „ušitých na míru“, flexibilita při krátkodobých změnách
požadavků, servis atd.“9
Definice směšují pojmy řetězec a systém stejně jako praxe – převládá situace,
kdy je systém označován jako řetězec. Pokud hovoříme o struktuře řetězce, vazbách
v něm, měli bychom ze systémového hlediska hovořit o dodavatelském systému.
Schématické pojetí dodavatelského systému, v jehož struktuře jsou realizovány
jednotlivé řetězce logistických činností, je znázorněno na obrázku č. 2.
7
CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. 168 s. ISBN 807261-007-4.
8
Wikipedia [online]. 18. 7. 2010 [cit. 2011-04-03]. Supply Chain Management. Dostupné
z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Supply_Chain_Management>.
9
ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 227 s.
ISBN 978-80-7179-534-6.
122
Hlavsová
Supply Chain Management
Obrázek 2 - Dodavatelský systém, dodavatelská síť
Zdroj: GROS, Ivan. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců
Dodavatelský systém, dodavatelská síť je integrované propojení více logistických
systémů včetně zpětných vazeb.10
Nejednotnost v pojetí dodavatelského řetězce, volné používání pojmu systém
a řetězec a praktické negativní důsledky těchto skutečností zejména při
restrukturalizaci existujících a navrhování nových distribučních systémů vedlo autory
(Gros, Grosová, 2011) k návrhu používat vedle sebe pojem dodavatelský (logistický)
systém a dodavatelský (logistický) řetězec:
Logistický řetězec jako posloupnost činností, jejichž výkon je nezbytný pro
splnění požadavků, finálního zákazníka v požadovaném čase, množství, kvalitě
a na požadované místo.
Logistický systém jako množinu organizací a vazeb mezi nimi, jejíž prvky se
podílejí na plánování a výkonu posloupnosti činností v logistickém řetězci
definovaných.
Dodavatelský řetězec jako posloupnost činností v integrovaných a vzájemně
propojených logistických řetězcích včetně aktivit spojených s realizací zpětných toků,
jejichž výkon je nezbytný pro splnění požadavků finálního zákazníka v požadovaném
čase, množství, kvalitě a na požadované místo.
Dodavatelský systém jako účelově definovaná množina organizací a vazeb
mezi nimi, která se podílí na plánování a výkonu posloupnosti činností
v dodavatelském řetězci definovaných.11
10
GROS, I. Supply Chain Management. Řízení dodavatelských řetězců. 2008. 33 s. Přednáška.
VŠLG Přerov.
123
ve VaV
Závěr
Hlavním zaměřením příspěvku byla rešerše a rozbor různých pojetí základních
logistických pojmů a to zejména Supply Chain Management. V souladu s řadou autorů
je vhodné v této oblasti odlišovat pojem dodavatelský řetězec a dodavatelský systém,
zvláště při implementaci moderních metod řízení, jak vyznívá v závěru příspěvku.
Nejednotnost pojmů se ale nenachází pouze v literárních pramenech, ale také v běžné
praxi, kdy pak může docházet ke špatnému porozumění mezi spolupracujícími
partnery SC.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. 168
s. ISBN 80-7261-007-4.
FIALA, P. Modelování dodavatelských řetězců. 1. vyd. Praha: Professional
Publishing, 2005. 168 s. ISBN 80-86419-62-2.
GROS, I. Supply Chain Management: Řízení dodavatelských řetězců. 2008. 33 s.
Přednáška. Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov.
GROS, I, GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských
systémů. Acta Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit. 2011-12-03].
Dostupný z WWW: <http://www.vslg.cz/page/69233.rocnik-1-2011-/>. ISSN
1804-8315.
KŘIŽKO, I. SCM: Supply Chain Management: Optimalizace dodavatelského
řetězce skrývá potenciál k získání konkurenční výhody. IT System [online]. 2002,
[cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/clanky/scmsupply-chain-management.htm. ISSN 1802-615X.
PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, 2005. 1698 s. ISBN 8086031-59-4.
Slovníček logistických pojmů. Logistika, 2006, XII (4), ISSN 1211-0957.
ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,
2007. 227 s. ISBN 978-80- 7179-534-6.
Wikipedia [online]. 18. 7. 2010 [cit. 2011-04-03]. Supply Chain Management.
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Supply_Chain_Management>.
11
GROS, I., GROSOVÁ, S. Systémový přístup při navrhování dodavatelských systémů. Acta
Logistica Moravica [online]. 2011, 1., 1, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW:
<http://www.vslg.cz/page/69233.rocnik-1-2011-/>. ISSN 1804-8315.
124
Holiš
Nabídka na technologickou a technickou obnovu vybraných
prvků systémové infrastruktury IS ÚOOÚ
NABÍDKA NA TECHNOLOGICKOU A TECHNICKOU OBNOVU
VYBRANÝCH PRVKŮ SYSTÉMOVÉ INFRASTRUKTURY IS ÚOOÚ
Michal Holiš
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Předkládaná nabídka byla vypracována na základě požadavku UOOU na
zajištění obnovy informačního systému UOOU novým HW vybavením a novým
systémovým SW. Bližší informace o rozsahu a ceně nabídky je uvedena v následujícím
textu.
Klíčová slova: software, informační systém, hardware.
Úvod
Na základě jednání systémové integrace připravilo TESCO SW nabídku na
dodávku komponent, servisních a implementačních služeb v následujícím rozsahu
a obsahu:
 Výměna serverových stanic systémové infrastruktury
 Povýšení platformy operačních systémů serverových stanic na aktuální
produktové verze
 Upgrade služeb operačního systému dle verze OS
 Upgrade vybraných systémových služeb
 Upgrade poštovních služeb na verzi Exchange 2010
 Nativní podpora komunikačního protokolu IPv6
 Zajištění provozu služeb operačního systému a systémových služeb
v režimu HA (vysoké dostupnosti)
1
Podrobný popis nabízených služeb
TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky dodávku následujících
komponent, služeb a činností.
125
ve VaV
1.1
Grafický přehled způsobu realizace
Obrázek 1: Grafický přehled způsobu realizace
1.2
Tabulkový přehled dotčených služeb
Následující tabulka obsahuje výčet služeb a prvků dotčených obměnou HW
a SSW. U těchto služeb dojde k nové instalaci nebo převedení do nového prostředí
systémové infrastruktury.
Služba
Produkt
Cluster
CLS-APP
Virtualizační služby
MS Hyper-V
CLS-ESS
CLS-ISS
CLS-ISS
Adresářové služby
MS AD 2008 R2
Prvek
APP01
APP02
ESS01
ESS02
ISS01
ISS02
ISS01
ISS02
ESS01
CLS-ESS
ESS02
ESS11
TERM01
Terminálové služby
Citrix XenApp 6
-
TERM11
ESS13
Aplikační služby
TESCO SW Webinterface
-
ESS12
Webové služby
MS IIS7.5
-
ESS12
vzdáleného Citrix SecureGateway
-
ESS13
Služby
126
Holiš
přístupu
Poštovní služby
MS Exchange 2010
CLS-EXCH
EXCH01
EXCH02
EXCH13
CLS-ESS
CLS-ISS
CLS-MSDBA
Clustrové služby
MS ClusterWare 2008 R2
CLS-APP
CLS-EXCH
CLS
CLS-ESS
DNS služby
MS DNS Server 2008 R2
CLS-ISS
CLS-ESS
DHCP služby
MS DHCP Server 2008 R2
CLS-ISS
Souborové služby
MS Windows Server 2008
R2
CLS-ESS
CLS
ESS01
ESS02
ISS01
ISS02
CLSDBA01
CLSDBA02
APP01
APP02
EXCH01
EXCH02
CLS01
CLS02
ESS01
ESS02
ESS11
ISS01
ISS02
ESS01
ESS02
ESS11
ISS01
ISS02
ESS01
ESS02
CLS01
CLS02
Tiskové služby
MS Windows Server 2008
CLS
R2
CLS01
Zálohovací služby
CA ARC Serve backup
BCK01
-
CLS02
Tabulka 1: Tabulkový přehled dotčených služeb
1.3
1.3.1
Popis řešení
Principy a technologie
Základní předpoklady:
Pro zajištění režimu vysoké dostupnosti nabízeného řešení je nezbytné zajistit
implementaci operačního systému Windows Server 2008 R2, technologií Cluster
a Hyper-V, jakožto součásti platformy a technologie režimu vysoké dostupnosti.
K tomuto je nezbytné HW a SW vybavení podporující tyto technologie. Tento
předpoklad splňují následující typy zařízení a prvky:
 PC nebo Server na platformě INTEL
 Procesor s integrovanou podporou technologie Intel-VT nebo AMD-V
 Procesor s podporou rozšíření o 64bit instrukce – Intel EM64T nebo AMD
64
 Operační systém Windows Server 2008 R2 x64 v edici Enterprise nebo
Standard
127
ve VaV

Ostatní parametry jsou dále závislé na množství provozovaných služeb či
virtuálních prvků
Tyto základní potřeby jsou dostatečné pro potřeby operačního systému Windows
Server 2008 R2 a technologie, které tento OS přináší. Pro potřeby provozu aplikačních
služeb provozovaných na serverech dotčených upgradem OS je potřeba provést
i jejich upgrade. Toto se týká následujících aplikačních služeb:
 Integrační služby Hyper-V v jednotlivých virtuálních počítačích
Cluster:
Navržené řešení předpokládá pro zajištění vysoké dostupnosti a spolehlivosti
implementaci clusterové technologie společnosti Microsoft, obsažené v produktu
Windows Server 2008 R2. Tato technologie umožní v různých situacích, jako například
selhání fyzického HW nebo plánované údržby jednotlivých prvků clusteru, zabezpečit
téměř nepřerušený provoz služeb v něm provozovaných. Téměř nepřerušený v tomto
případě znamená, že při vzniku některé z popisovaných situací, dojde ke krátkému
technologickému výpadku na dobu, než dojde k převzetí služeb funkčním prvkem
clusteru.
Inovovaná verze clusterové technologie v systému Windows Server 2008 R2
přináší především podporu pro sdílená datová úložiště mezi uzly clusteru pro
technologii Hyper-V kdy pomocí tohoto způsobu je možné zajistit v řízených situacích
přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru bez přerušení jejich dostupnosti.
Hyper-V
Inovovaná virtualizační technologie ve verzi Windows Server 2008 R2 přináší
oproti současné verzi především změnu v zajištění vyšší dostupnosti virtuálních
počítačů pomocí technologie „Live Migration“. Tato technologie umožňuje, jak již bylo
naznačeno
v odstavci
věnovanému
clusteru,
zajistit
v řízených
případech
bezvýpadkový
provoz
virtuálních
počítačů.
Tato
technologie
k zajištění
bezvýpadkového provozu virtuálních počítačů využívá sdílená úložiště v clusteru
a replikaci operační paměti virtuálních počítačů mezi uzly clusteru. Tím je zajištěno, že
i přesun virtuálních počítačů mezi uzly clusteru nemá dopad na dostupnost těchto
počítačů a služeb na nich provozovaných. Dalším přínosem této změny je dále
vylepšená podpora v poskytovaných HW zdrojích pro jednotlivé virtuální počítače,
pokud to jejich operační systémy podporují a s tímto související vylepšená správa
a řízení spotřeby energie fyzického HW.
1.3.2
HW zdroje
HW zdroje
Základním stavebním kamenem každé systémové infrastruktury jakéhokoliv IS
jsou HW zdroje. Bez těchto není možné provozovat žádné služby IS a tím poskytovat
služby uživatelům.
Primárním cílem této nabídky je zajistit pro úřad obměnu morálně a technicky
zastaralého HW vybavení, které již není buď vůbec možné, nebo není ekonomicky
výhodné dále udržovat, a to na plánované období 2011 až 2016.
128
Holiš
Pro plánované období již pro některé prvky HW zdrojů není možné zajistit
podporu vůbec nebo je podpora pro tyto prvky ekonomicky nevýhodná a pořízení
nových prvků včetně pětileté podpory je výhodnější.
HW prvky bez podpory samozřejmě mohou fungovat, ovšem každý z těchto
prvků má pouze omezenou míru spolehlivosti a náklady na jednorázový servis těchto
prvků mohou v konkrétních případech převyšovat i celkovou cenu nového.
Sekundárním cílem je i navýšení kapacit a zdrojů HW vybavení pro další pětileté
období provozu IS a zamezit tak možnému nedostatku výkonu těchto zdrojů
s ohledem na narůstající požadavky služeb IS a také narůstajícímu množství služeb
v tomto IS poskytovaným uživatelům tak správcům pro potřeby efektivnější správy
a zajištění vyšší dostupnosti.
Na základě těchto skutečností je předmětem této nabídky výměna všech
serverových stanic dodaných před rokem 2009 a doplnění serverových stanic pro
služby IS, které byly dosud provozovány v režimu s nižší dostupností či jinak
omezenými zdroji.
Ostatní HW prvky, které byly obměněny po roce 2009, není nutné z žádného
z výše uvedených důvodů vyměňovat a také nebudou vyměňovány prvky, u kterých je
stále platná záruka nebo podpora.
Tabulka prvků:
Modře podbarvené prvky jsou nově dodané HW servery. Bíle podbarvené prvky
jsou stávající servery.
procesor
Typ
Počet
RAM
(GB)
HDD
(GB)
IBM
Xeon
X5650
2
16GB
2x146GB
IBM
Xeon
X5650
BCK01
IBM
Xeon
E5620
2
12GB
2x146GB
APP01
IBM
Xeon
X5670
2
64GB
2x146GB
IBM
Xeon
X5670
CLS01
IBM
Xeon
E5620
2
32GB
2x146GB
CLS02
IBM
Xeon
E5620
2
32GB
2x146GB
IBM
Xeon
E5620
EXCH02
IBM
Xeon
E5620
2
32GB
2x146GB
TERM02
IBM
Xeon
X5670
2
16GB
2x146GB
ISS01
HP
DL160G5
Xeon
X5550
ISS02
HP
DL160G5
Xeon
X5550
Prvek
ESS01
ESS02
APP02
EXCH01
typ
2
2
2
16GB
64GB
32GB
SAN
PWR
Remote
MGMT
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
4x1 Gbps
2x146GB
4x1 Gbps
4x1 Gbps
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
4x1 Gbps
2x146GB
4x1 Gbps
4x1 Gbps
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
2x8Gbit
2x
A
4x1 Gbps
2x146GB
4x1 Gbps
4x1 Gbps
-
2
2
8GB
8GB
129
LAN
2x
A
1x
iLO 100
1x
iLO 100
4x1 Gbps
2x146GB 1x4Gbit
2x146GB 1x4Gbit
2x1 Gbps
2x1 Gbps
ve VaV
Prvek
typ
procesor
Typ
HP
CLSDBA01 DL360G4p
Xeon
X5550
HP
CLSDBA03 DL360G4p
Xeon
X5550
Počet
2
2
RAM
(GB)
4GB
4GB
HDD
(GB)
SAN
PWR
Remote
MGMT
1x
iLO
1x
iLO
2x146GB 1x4Gbit
2x146GB 1x4Gbit
LAN
2x1 Gbps
2x1 Gbps
Tabulka 2: Tabulka prvků
1.3.3
Platforma
Platforma (operační systém):
Operační systém je základní SW vybavení každého počítače, které zajišťuje
standardizované rozhraní mezi HW a službami operačního systému.
Jako nosná platforma v tomto případě byl již od počátku IS úřadu použit operační
systém od spol. Microsoft a pro zajištění kontinuity a vložených nákladů v tomto
směru nedojde k žádné změně.
Současně provozovaná verze operačního systému již není schopna zajistit
všechny požadavky na provoz moderního a bezpečného IS, především s ohledem na
ukončenou všeobecnou podporu těchto verzí serverových OS a blížícímu se termínu
ukončení rozšířené podpory ze strany výrobce, je součástí této nabídky i provedení
obměny operačních systémů serverových stanic.
Součástí této nabídky je instalace a konfigurace poslední dostupné produkční
verze operačního systému Windows Server na všechny serverové stanice.
Přínosem v tomto směru je především spolehlivější a efektivnější systém, který
umožní jednak další plynulý rozvoj služeb v IS úřadu, zvýší úroveň bezpečnosti a také
zajistí kontinuální podporu pro provoz systémové infrastruktury pro plánované období.
1.3.4
Služby OS
Všechny služby, které poskytuje již operační systém a není nutné doplňovat pro
jejich funkci a provoz další komponenty, se nazývají službami operačního systému
a s ohledem na skutečnost kompletní obnovy platformy OS, budou i tyto převedeny
do nového systému. Služby, které zde nejsou explicitně uvedeny, jsou buď již
převedeny z minulého období nebo neposkytují službu přímo uživatelům a jejich
převod vyplývá z nutnosti pro převod ostatních služeb. Detailní přehled dotčených
služeb je uveden v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce.
Souborové služby:
Souborové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2,
který je předmětem výměny a proto u souborových služeb dojde k převedení do
nového OS. Součástí nabídky je migrace souborových služeb do nového systému.
Tiskové služby:
Tiskové služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2,
který je předmětem výměny a proto u tiskových služeb dojde k převedení do nového
OS. Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace tiskových služeb do nového
systému.
130
Holiš
Terminálové služby:
Tyto služby jako integrální součást služeb vzdáleného přístupu budou v kontextu
této obměny převedeny na verzi dostupnou v plánované verzi OS.
Vzhledem k možným problémům s provozem některých aplikačních služeb
v tomto moderním OS je uvažováno s možností provozovat náhradní terminálové
služby ve virtuálním prostředí ve starší verzí pro zajištění kontinuity provozu těchto
služeb a aplikačních služeb využívaných prostřednictvím terminálových služeb.
DHCP služby:
DHCP služby jsou v IS úřadu provozovány v OS Windows Server 2003 R2, který
je předmětem výměny a proto u DHCP služeb dojde k převedení do nového OS.
Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace DHCP služeb do nového systému.
1.3.5
Systémové služby
V této části jsou zmíněny hlavní systémové služby, které budou obměnnou
dotčeny a jsou významné z pohledu uživatele. Ostatní systémové služby, které mohou
být nebo budou dotčeny, jsou uvedeny v tabulkovém přehledu služeb v této nabídce.
Poštovní služby
Tyto služby patří mezi stěžejní služby poskytované informačním systémem
uživatelům a z tohoto důvodu dojde i u těchto služeb k technologické obměně.
Hlavním přínosem je i zde zkvalitnění této služby uživatelům a to jak v rovině
komfortu, tak i v rovině bezpečnostní. Ne méně významným plusem je i změna
v architektuře uložení dat, kdy nový poštovní systém umožňuje využití levnějších
technologií pro uložení dat a tím snižuje nároky na systémovou infrastrukturu.
Hlavní přínosy nového řešení:
 Vyšší bezpečnost
 Plná integrace s novým poštovním klientem Outlook 2010 (např. uložení
seznamu naposledy použitých adres na serveru)
 Možnost uživatelsky řízené archivace
 Distribuce databáze na různá disková uložiště se zajištěním redundance
V této nabídce řešení poštovních služeb vychází z technologií implementovaných
v produktech společnosti Microsoft a to Microsoft Exchange v poslední dostupné
produkční verzi.
Součástí této nabídky je provedení instalace a konfigurace poštovních služeb
včetně následné migrace stávajících dat do nového systému.
Virtualizační služby umožňují efektivní využívání zdrojů IS, především s ohledem
na údržbu a flexibilitu. Jsou v moderní systémové infrastruktuře již nedílnou součástí
a umožňují provoz virtuálních serverů nezávisle na typu HW prvků. V IS úřadu jsou již
virtualizační služby na platformě Microsoft Hyper-V implementovány.
Součástí této nabídky je především jejich rozšíření do externí DMZ, kde jsou
prozatím kvůli nevyhovujícímu HW provozovány na platformě Virtual Server 2005,
dále rozšíření pro interní služební servery a navýšení jejich zdrojů.
Služby vzdáleného přístupu
131
ve VaV
V moderním IS patří tyto služby k velmi významným, především s ohledem na
flexibilitu fungování takového IS ve vztahu k jeho uživatelům. Uživatel má možnost
splnit většinu svých povinností nezávisle na jeho geografické poloze a tak tyto služby
přispívají nejen k pohodlí uživatelů, ale i pomáhají předejít případným komplikacím při
mimořádných událostech.
S ohledem na změnu platformy OS je nezbytné provést upgrade i služeb
vzdáleného přístupu a souvisejících komponent. Součástí této nabídky je provedení
obměny služeb vzdáleného přístupu ve stávajícím rozsahu včetně všech souvisejících
služeb a komponent.
Mezi velmi významné služby IS, které však nejsou poskytovány přímo
uživatelům, patří zálohování dat. V roce 2010 došlo k obměně HW zařízení pro
ukládání dat na pásková média a nyní jako logický krok dojde i k doplnění
zálohovacího systému o samostatný server, který bude zajišťovat funkci všech
zálohovacích procesů. Vzhledem k implementaci zálohovací páskové jednotky do SAN
sítě je nutné i tento server provozovat jako fyzický server s přímým přístupem do této
SAN sítě.
Zálohovací server bude vybaven stávajícím SW vybavením pro řízení
zálohovacích procesů CA ARCServe Backup.
Součástí nabídky je instalace, konfigurace a migrace všech zálohovacích SW
a procesů.
1.4
Jednorázová dodávka systémových komponent (HW a SSW)
Pro realizaci nabízených služeb, s ohledem na globální architekturu IS a ve vazbě
na zajištění plnohodnotné redundance, je potřeba zajistit dodávku následujících
systémových komponent
 Dodávka 10ks HW server splňující předpoklady uvedené v popisu řešení
 Dodávka upgrade 5ks uživatelských licencí Citrix XenApp
1.5
Jednorázové implementační práce související se zajištěním
provedení upgrade vybraných systémových komponent
K provedení upgrade vybraných systémových komponent je třeba provést
následující implementační práce:
 instalace a konfigurace 12ks OS Windows Server 2008 R2 x64 EE
 instalace a konfigurace 2ks OS Windows Server 2008 R2 x64
 konfigurace clusterových služeb
 konfigurace rolí Hyper-V R2
 instalace a konfigurace adresářových služeb
 instalace a konfigurace DNS služeb
 instalace a konfigurace DHCP služeb
 instalace a konfigurace souborových služeb
 instalace a konfigurace tiskových služeb
 instalace a konfigurace terminálových služeb
132
Holiš












1.6
instalace a konfigurace webových služeb
instalace a konfigurace služeb vzdáleného přístupu
instalace a konfigurace aplikačních služeb TESCOSW Webinterface
instalace a konfigurace poštovních služeb
3ks MS Exchange Server 2010
instalace a konfigurace antivirových služeb
konfigurace antispamových služeb
konfigurace poštovních služeb pro migraci
migrace uživatelských schránek a nastavení
odstranění Exchange 2003 z infrastruktury
konfigurace UPS služeb
instalace a konfigurace zálohování
Servisní práce související s pravidelnou správou služeb
Poskytování servisních služeb pro obnovenou infrastrukturu předpokládá ze
strany TESCO SW zabezpečení následujících činností, které budou pravidelně
vykonávány dle potřeby každý měsíc. Tyto služby TESCO SW zajistí v rámci paušálu
systémové podpory sjednaného ve smlouvě o systémové integraci.
1.6.1
HW zdroje






1.6.2
kontrola logů a monitoring systému
správa a údržba HW zdrojů
rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu IS
instalace opravných balíčků, update a upgrade v rozsahu dle doporučení
výrobce
řešení chyb a problémů
hot-line pro zvolené zástupce objednatele
Platforma OS








správa a údržba operačních systémů v clusterovém prostředí
pravidelná kontrola a nastavení zálohovacích úloh prostřednictvím
nativních prostředků
obnova dat ze záloh prostřednictvím nativních prostředků
asistenční podpora pro objednatele při instalacích produktů, jež nejsou
součástí OS.
výrobce
133
ve VaV
1.6.3











1.6.4
správa a údržba adresářových služeb v režimu replikace
kontrola konzistence databáze
rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu adresářových služeb
kontrola a nastavení skupinových politik
administrace objektů adresářových služeb
výrobce
DNS služby









1.6.5
správa a údržba DNS služeb v režimu replikace
kontrola a nastavení DNS záznamů
administrace objektů DNS služeb
výrobce
DHCP služby









správa a údržba DHCP služeb v clusterovém režimu
kontrola a nastavení DHCP záznamů
administrace objektů DHCP služeb
výrobce
134
Holiš
1.6.6
Tiskové služby







1.6.7
správa a údržba tiskových služeb v clusterovém režimu
kontrola a nastavení tiskových front
administrace objektů tiskových služeb
výrobce
Souborové služby







1.6.8
správa a údržba souborových služeb v clusterovém režimu
prostředků třetí strany
obnova dat ze záloh prostřednictvím prostředků třetí strany
výrobce
Terminálové služby






1.6.9
správa a údržba terminálových služeb v „stand-alone“ režimu
kontrola a nastavení terminálových služeb
výrobce
Služby vzdáleného přístupu






1.6.10
správa a údržba služeb vzdáleného přístupu
kontrola a nastavení služeb vzdáleného přístupu
výrobce
Webové služby


správa a údržba webových služeb
135
ve VaV




1.6.11
kontrola a nastavení webových služeb
výrobce
Aplikační služby TESCOSW






1.6.12
správa a údržba aplikačních služeb
kontrola a nastavení aplikačních služeb
výrobce
Poštovní služby













1.6.13
správa a údržba poštovních služeb v clusterovém prostředí
kontrola konzistence poštovního úložiště
rozložení a dimenzování zdrojů dle aktuálního stavu poštovního úložiště
vzhledem k velikosti a počtu jednotlivých poštovních přihrádek
kontrola a nastavení politik poštovních služeb (syntaxe emailových adres,
velikost schránek, zpráv)
kontrola a nastavování individuálních přesměrování poštovních zpráv
administrace poštovních přihrádek a veřejných složek (vytváření,
nastavování práv, mazání)
administrace distribučních skupin
výrobce







správa a údržba virtuálního prostředí
konfigurace jednotlivých virtuálních serverů
přidělování systémových zdrojů na základě aktuálního vytížení virtuálních
serverů
update a upgrade virtuálního prostředí dle doporučení výrobce
administrace systému (změny a úpravy dle požadavku objednatele)
136
Holiš


1.6.14
zálohování jednotlivých virtuálních hostů.
Clusterové služby






1.6.15
správa a konfigurace cluster group
správa a konfigurace cluster resource
správa a konfigurace clusterových služeb na jednotlivých node v clusteru
definování a konfigurace nových cluster group v již existujících clusterech
instalace patchů a update na základě doporučení výrobce
UPS služby




1.6.16
SW konfigurace UPS
konfigurace jednotlivých agentů pro komunikaci s UPS
Antivirové služby





1.6.17
výrobce
Antispamové služby





1.6.18
výrobce




konfigurace zálohování
konfigurace jednotlivých naplánovaných úloh
137
ve VaV
2
Rozsah kapacit
Předpokládaná kapacita pro zajištění požadovaných činností je v následujícím
rozsahu kapacit:
2.1
Jednorázová kapacita pro implementační služby
TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky následující jednorázovou
kapacitu.
Tabulka 3: Jednorázová kapacita pro implementační služby
2.2
Měsíční kapacita
TESCO SW předpokládá pro zajištění předmětu nabídky stávající měsíční kapacitu
stanovenou dle smlouvy o systémové integraci. Vzhledem ke skutečnosti, že dochází
k navýšení počtu spravovaných prvků a změně v rozsahu provozovaných služeb,
dochází i ke změně v rozsahu pravidelně poskytovaných služeb. V následující tabulce
jsou uvedeny pouze služby, u nichž dochází ke změně počtu prvků a tím rozsahu
správy prvků a služeb.
138
Holiš
Služba
Profese
Počet
prvků
Počet hodin
na 1 prvek
Celkem hod za
všechny prvky
SA
SA
3
1
0,5
1
SA
SA
6
1
0,5
1
SA
2
1
SA
8
0,5
SA
3
0,2
SA
6
1
SA
13
1
SA
2
1
1,5
1
0
3
1
0
2
0
4
0
0,6
0
6
0
13
0
2
7,2
34,1
SERVISNÍ SLUŽBY
HW zdroje
Clustrové služby
MS ClusterWare
Certifikační služby
Databázové služby
Poštovní služby
Operační systém
Windows Server 2008 R2
UPS služby
APC PowerChute
Virtuální služby
Hyper-V
Antivirové služby
AVG
zálohování DB Exchange
Celkem hodiny za všechny služby
Tabulka 4: Měsíční kapacita
3
Způsob provedení
TESCO SW zpracuje dodávku komplexně a kompletně. Služby budou
poskytovány kombinovaným způsobem. Většina služeb a činností bude poskytována
vzdáleně prostřednictvím vzdáleného připojení do IS. Tyto činnosti, které nelze
provést vzdáleně, budou zajištěny osobním přístupem v místě sídla UOOU.
Implementační služby související s realizací upgrade vybraných systémových
komponent budou poskytovány jednorázovým způsobem a po jejich protokolárním
předání budou ukončeny.
Servisní služby související s pravidelnou správou budou poskytovány na paušální
bázi a v takovém rozsahu, aby byly řádně plněny všechny činnosti, povinnosti
a funkce vyplývající z poskytování předmětných služeb, a tento rozsah bude odpovídat
reálným potřebám UOOU.
4
Časové lhůty pro realizaci dodávky
TESCO SW se zavazuje zrealizovat a komplexně předat dodávku dle specifikace
uvedené v bodě II.1 této nabídky v následujících termínech:
Položka nabídky
Termín
Jednorázová
dodávka
komponent (HW a SSW)
Implementační
s převzetím
služby
systémových
do 4 týdnů od podepsání objednávky
související
do 6 týdnů od podepsání objednávky
a dodání jednorázových komponent.
Servisní služby související s pravidelnou
správou
průběžně po protokolárním předání
implementačních služeb
Tabulka 5: Časové lhůty pro realizaci dodávky
139
ve VaV
5
Součinnost UOOU
Ze strany zadavatele se předpokládá, že bude:
 poskytovat uchazeči veškerou součinnost potřebnou k realizaci dodávky,
zejména předávat uchazeči potřebné nebo důvodně uchazečem vyžádané
informace a podklady.
 funkční vzdálené připojení
 náklady na servis HW a případné rozšíření HW
 zajištění optimálního provozního prostředí (elektrickou energii, klimatizaci,
fyzickou ostrahu, úklid)
6
Platební podmínky
Úhradu nákladů na implementační služby související s převzetím díla do správy
navrhuje TESCOSW provést jednorázově po protokolárním předání.
Úhradu nákladů na servisní služby související s pravidelnou správou díla navrhuje
dodavatel provést měsíčně vždy do 10 dne následujícího měsíce, ve kterém byly
služby poskytovány.
A.
Forma platby:
Bezhotovostní úhrada převodem z účtu objednatele na účet dodavatele.
B.
Splatnost faktury:
Faktura budou splatné do 14 dnů od jejich vystavení. Zaplacením se rozumí den
odepsání příslušné částky z účtu objednatele.
Závěr
Tato nabídka byla zpracována na základě UOOU. Zahrnuje podrobný popis
nabízených služeb, rozsah kapacit, způsob provedení, časové lhůty pro realizaci
dodávky, součinnost UOOU a cenovou nabídku.
Literatura
[1]
140
Holiš
Strategie pro produkt Korund+ firmy Tesco SW, a. s.
na slovenském trhu
STRATEGIE PRO PRODUKT KORUND+ FIRMY TESCO SW A. S.
NA SLOVENSKÉM TRHU
Michal Holiš
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Účelem tohoto dokumentu je stanovit strategii při uvádění produktu
Korund+ na slovenský trh. Součástí dokumentu je analýza silných a slabých stránek
produktu, stanovení cílových skupin, na které je třeba se zaměřit a praktické postupy
pro prezentaci produktu.
Klíčová slova: Korund+, software, systém pro evidenci
komunikační strategie, analýza silných a slabých stránek
technických
aktiv,
Odborný konzultant: Zdeňka Krišová
Úvod
TESCO SW a. s. je společnost poskytující specializovaná IT řešení s velkou mírou
přidaného know-how. Jedná se o regionální společnost, jejíž působnost je rozšířena na
celou Českou republiku. V posledních letech se firma snaží prosadit i na zahraničních
trzích. Mezi země, do kterých firma pronikla s některými svými produkty, patří
Německo a Slovensko.
Cílem společnosti je, prorazit na trhy v těchto a dalších zemích i s dalšími
produkty. V roce 2008 se v oblasti zahraničních akvizic hodlá společnost zaměřit
především na slovenský trh. Hlavním cílem v roce 2008 je získat s produktem
Korund+ alespoň jednu referenční zakázku ve slovenském průmyslovém podniku.
Na slovenský trh již společnost TESCO SW a. s. uvedla svůj produkt,
softwarového řešení pro facility management – FaMa+. Zkušenosti, které přitom
získala a znalost prostředí jsou výhodou při uvádění dalšího produktu na tento trh. To
je důvod, proč společnost plánuje uvést na tento trh produkt Korund+, který je
z tohoto hlediska nejvhodnější. První průzkum prostředí ukazuje, že segment, na
který by se společnost měla zaměřit (především průmyslové podniky) není zcela
pokryt konkurencí. Této mezery na trhu je třeba využít.
141
ve VaV
1
Produkt Korund+
Korund+ je softwarové modulární řešení pro evidenci, správu a údržbu
podnikových technických aktiv společnosti. Toto modulární řešení pokrývá veškeré
procesy provozu a údržby strojů, technických zařízení a technologií. Mezi
nejvýznamnější prostředky zvyšování efektivity výroby a snižování nákladů patří
dokonalá evidence strojů a zařízení, havarijní management a prediktivní údržba
technologického parku. Díky sníženým nákladům na provoz a údržbu strojního zařízení
a technologií a efektivnější výrobě je následně zaručena lepší konkurenceschopnost
společnosti na trhu. Softwarové řešení zabezpečuje řízení vlastní i externě zajišťované
údržby a havarijního managementu veškerého strojního a technologického zařízení.
Podporuje všechny strategie v rámci údržby (plánovanou, prediktivní na základě
zjišťování skutečného stavu a neplánovanou po poruše). Korund+ je vhodným
nástrojem zejména pro průmyslové podniky (segment vodovody a kanalizace,
kolejová doprava, chemie, automobilový průmysl, hutnictví, výroba obalů, atd.).
Silné stránky produktu Korund+:
a)
modulární řešení (možnost nákupu pouze těch modulů, které společnost
potřebuje. V případě potřeby rozšíření jednoduché doplnění řešení o další
kompatibilní moduly),
b) řešení pro řízení vlastní i externí údržby a havarijního managementu,
c)
cenová dostupnost,
d) přehledná evidence strojů a zařízení.
Slabé stránky produktu Korund+:
a)
rychlost aplikace,
b) uživatelská přívětivost,
c)
nedostatečná interaktivní provázanost grafických a popisných údajů.
1.1
Analýza silných a slabých stránek
Silné stránky produktu Korund+ je třeba uvádět a zdůrazňovat při prezentaci
produktu (jak na konferencích a výstavách, tak i při obchodních prezentacích
a v propagačních materiálech). Jsou to výhody, které jsou zároveň výhodou
konkurenční. Modulárnost řešení lze zdůrazňovat především v menších firmách, které
nepotřebují obsáhlé SW řešení pokrývající i oblasti, které firma pokrýt nechce nebo je
již pokryté má jiným vyhovujícím řešením. To se týká i cenové dostupnosti, která je
vedle uživatelské přívětivosti hlavním rozhodovacím kritériem většiny firem. Opakem
je větší firma, která naopak preferuje komplexní řešení a cena nemá na rozhodnutí
podstatný vliv. Z toho vyplývá nutnost eliminovat slabé stránky produktu. Mezi slabé
stránky SW řešení patří dva nejčastěji posuzované body při výběrových řízeních
(rychlost aplikace a uživatelská přívětivost). Proto je nutné, aby firma TESCO SW a. s.
ve svém vývoji na tyto záležitosti pamatovala a minimalizovala je.
Odlišení produktu Korund+ od konkurenčních produktů:
 Z dosavadního jednání společnosti TESCO SW a. s. vyplývá důležitý
poznatek, a to zřetelná tendence představovat produkt jako sadu
vlastností.
142
na slovenském trhu
Holiš


1.2
TESCO SW a. s. nechává na potenciálním zákazníkovi, aby si vlastnosti
produktu pároval se svými potřebami. Zákazník to musí udělat a pak
teprve může spojení potřeba-vlastnost-řešení hodnotit.
To je ovšem u komplikovaného tématu pracné, pro zákazníka nepřátelské
a pro TESCO SW a. s., co do výsledků komunikace, velmi nejisté.
Ne vlastnosti, ale přínosy vlastností
Zákazník musí být seznámen s přínosy produktu rovnou a co nejdříve. To
znamená, že je nutné jeho potřeby především detailně znát. Vzhledem k relativně
omezenému trhu jde zřejmě o splnitelný úkol.
Dále je nutné vyvodit, co je z pohledu zákazníka s potřebami spojeno v případě,
že se budou plnit lépe (naděje, nadšení), a pak v případě, že se budou plnit hůř
(nervozita, strach). Z potřeby vzbudit zájem skrze emoce vychází náš komunikační
koncept.
Než ale uvedenou premisu doložíme a koncept vysvětlíme, musíme přesněji
popsat cílové podskupiny, s nimiž budeme komunikovat.
1.
Manažer:
Klíčovou figurou je osoba, která nese nejvyšší odpovědnost za správu
technických aktiv. V privátním sektoru to je majitel nebo pověřený vysoký manažer,
v průmyslovém podniku např. vedoucí oddělení údržby, apod. Ten bude rozhodovat
o nákupu systému, jeho postoj k produktu je proto směrodatný.
2.
IT pracovník:
V komunikaci dále hrají roli IT pracovníci, kteří se budou podílet na interním
hodnocení produktu před nákupem a budou spoluodpovědní za jeho provoz. Lze u nich
předpokládat setrvačnost a konzervativní přístup. IT pracovníci nemusí vidět všechny
souvislosti údržby a budou zřejmě cítit jen omezenou odpovědnost za chod firmy.
Třebaže se na ně v reklamní fázi nebudeme přímo obracet, musíme počítat s jejich
názorem a určitým vlivem na rozhodujícího manažera.
3.
Uživatel:
Poslední podskupinou jsou uživatelé produktu, kteří jsou pro rozhodujícího
manažera článkem, skrze který se produkt bude uplatňovat a zhodnocovat. Na jejich
schopnosti s produktem pracovat bude záviset výsledek investice, jejich profesionální
limity proto ovlivní i nákupní rozhodnutí. Přesvědčit tedy manažera o přístupnosti
produktu pro jeho zaměstnance je důležitá.
2
Komunikační strategie
Nyní
1.
2.
3.
tedy ke komunikačnímu konceptu. Má tři fáze:
Varování
Vzbuzení zájmu o řešení
Odbourání pochybností
143
ve VaV
2.1
Varování
Jak
vyrovnat
a)
b)
lze charakterizovat odpovědnost správce technologického parku? Musí se
se s dvojím rizikem:
první plyne ze zanedbání nebo pochybení,
druhé z nedostatečného využití/zhodnocení majetku resp. promarnění
příležitostí.
V první fázi je proto nutné předestřít tato rizika klíčové osobě s dvěma cíli:
a)
vzbudit/obnovit přiměřený pocit ohrožení a
b) prokázat znalost tématu.
Vzbuzujeme emoce, abychom v druhém kroku mohli nabídnout jejich utlumení.
To je princip vzniku pozitivního nastavení.
2.2
Vzbuzení zájmu o řešení
Ve druhé fázi je nutné nabídnout v obecné rovině řešení. Nemáme na mysli
„inteligentní systémové řešení pro váš úspěch“, ale nabídku pádných a přímých
odpovědí na nastolená rizika.
1.
Zanedbání a pochybení:
Korund+ vás povede oblastí legislativy, předcházení škod, eliminace
neefektivních činností a nákladů, atd.
2.
Podpora příležitostí:
Korund+ má přehledné nástroje pro lepší využití a zhodnocení technických aktiv.
3.
Shrnutí
Korund+ je vůdce, který hledá cesty, a hlídač, který hlídá přehmaty a eliminuje
omylnost.
Výsledkem by mělo být vnímání Korund+ jako silného „záložního partnera“, který
manažerovi poskytuje spolehlivé a objektivní informace a na kterého proto může
přenést významnou část svých starostí, obav, starostí plynoucích z vlastní nejistoty.
Zbavit se nejistoty z vlastního selhání a selhání podřízených zaměstnanců – to je
klíčový přínos Korund+.
2.3 Odbourání pochybností
Oslovený manažer bude pochopitelně o reálnosti a splnitelnosti vzbuzených
nadějí pochybovat.
1.
„Bude to složité"
„TESCO SW má bohaté zkušenosti, dobré reference a proto klidně tvrdí: vaši lidé
to pochopí. Přebíráme odpovědnost za implementaci, školení, podporu, snímáme z vás
odpovědnost za profesní vývoj a hladký provoz“.
2.
„Nedělá to, co potřebujeme, naše potřeby jsou unikátní“
„Korund+ je systém pochopitelný a přizpůsobivý. Naši odborníci neinstalují
software, který napsali, ale naslouchají tomu, co potřebujete. Pomocí Korund + řeší
vaše potřeby. Neřeší potřeby, které nemáte. Každé řešení přizpůsobí, vysvětlí a tím se
stane vaším vlastním know-how.“
3.
„Zůstaneme v tom sami“
144
Holiš
na slovenském trhu
„Korund + není počítačový program. Korund +/TESCO SW pracuje na principu
trvalého partnerství a trvalé odpovědnosti za efektivní správu vašeho technologického
parku. Jsou vám k dispozici informace, které potřebujete – ani víc, ani méně. IT
pracovníkům je poskytována plná podpora. Uživatelé mají také trvalou podporu,
pravidelná školení, atd. Skrze Korund + získáváte know-how, které obsahuje vlastní
vývojové a kontrolní mechanismy, a připomíná tak spíš špičkový tým než aplikaci.
2.4 Odlišení produktu, asociace
1.
Nebudete chybovat
Klíčová myšlenka určená manažerovi: Nebudete dělat chyby, nepromarníte
příležitosti. Váš tým bude pracovat bez chyb (a to v oblasti facility managementu
i v oblasti správy a údržby technologického parku) a bez emocí.
2.
Budiž světlo!
Charakteristickým příkladem efektu produktu Korund+ je malý temný dvorek, po
kterém ve tmě pobíhají lidé s baterkami. Řešení společnosti TESCO SW a. s. nad
dvorkem „rozzáří centrální osvětlení“. Neznámo je potlačeno, temná nebezpečná
zákoutí prohlédnuta, lidé odkládají baterky a uvolňují se jim ruce. Zjednodušení této
vizualizace je možné např. na flash bannerech.
3.
Pojišťovna bezpečí a reflektor do budoucnosti
Korund+ má obrovskou přidanou hodnotu. Nešetří náklady prvoplánově. Hledá
rezervy a brání škodám. Je jakousi prevencí proti lidskému selhání i prospektorem
nových šancí.
4.
Srozumitelnost, žádné bariéry
Korund+ klade mezi konkurenčními produkty nejmenší odpor svým uživatelům,
mluví jejich „jazykem“, TESCO SW a. s. za svým produktem nevidí software, ale
člověka, který se neživí IT, nýbrž svou vlastní prací.
Praktický postup:
1.
Oslovení manažerů, vzbuzení obav a nadějí (1. a 2. fáze).
2.
Výzva: přebíráme odpovědnost za vaši údržbu technologického parku,
vyškolíme vaše lidi a budeme se jim i nadále věnovat.
3.
Konference, školení a prezentace pro uživatele (2. a 3. cílová podskupina):
péče o budoucí uživatelské dovednosti a zejména současný názor. Předložit
účinný příslib větší sebejistoty a snazší práce zaměstnanců, přesvědčit je
o tom, že Korund+ řeší i jejich parciální potřeby a přání a motivovat je
k šíření tohoto stanoviska.
4.
Prodej.
5.
Trvalá, nadstandardní, přátelská poprodejní podpora.
2.5 Strategie
Firma TESCO SW a. s. vstoupila se svými produkty na slovenský trh již před
několika lety a vytvořila si klientelu v segmentech školství a zdravotnictví. Vzhledem
k tomu, že již není na Slovensku společností zcela neznámou, je vhodné na
dosažených úspěších a dobrém jménu firmy stavět. Historická provázanost obou zemí
145
ve VaV
je příhodná při uvádění produktu Korund+ na tento nový trh. Především je třeba
využít referencí získaných v České republice. Nesmí se ale zapomínat na jistá specifika
slovenského trhu jako je nedůvěřivost k novým produktům a dodavatelům a nutnost
osobního kontaktu.
Na Slovensku působí, mimo dalších, čtyři významné firmy, které SW pro správu
a řízení technologií a facility managementu nabízejí svým zákazníkům. V převážné
většině jsou klienty těchto firem soukromé firmy.
3
Konkurenční firmy na Slovensku
3.1
SOVA Digital, a. s.
SOVA Bratislava, a. s. je dodavatel PLM řešení (Product Lifecycle Management),
určených pro průmyslové výrobce. Řešení PROFYLAX je postavené na vlastních
produktech – SPM a produktech největšího světového dodavatele PLM řešení,
společnosti UGS.
3.2
Chastia, spol. s r. o.
Chastia, spol. s r. o. je dceřinou společností firmy Termoklima, spol. s r. o.
Programový systém Chastia FM je systém určený pro správu, evidenci, provoz, údržbu
a sledování nákladů na provoz hmotného a nehmotného majetku a souvisejících
činností.
3.3
Inseko a. s.
Produkt Infor EAM EE je informační systém, který umožňuje automatizované
řízení správy majetku a údržbářských činností pomocí počítače. Tento SW produkt
zabezpečuje činnosti spojené s údržbářskými potřebami při zásahu na porouchaném
zařízení, stejně jako při plánování takového zásahu.
3.4
RASAX alfa, spol. s r. o.
Zavedením řízení údržby s podporou IT (CMMS) jsou společnosti schopné
zefektivnit využití zdrojů (lidské zdroje, skladové zásoby) a uspořit náklady na údržbu.
Závěr
Pro zviditelnění firmy TESCO SW a. s. na slovenském trhu je nutné účastnit se
nejrůznějších veletrhů, konferencí, seminářů, apod. oborově zaměřených, kde se
setkávají manažeři podniků i pracovníci zabývající se danou problematikou, kterým je
třeba produkt představit a vysvětlit jim, jak funguje a co jim přinese. Představit jim
jednoduchou paralelu mezi jejich potřebou – vlastností nabízeného produktu –
řešením, které jim produkt přinese (viz výše).
146
Holiš
na slovenském trhu
Výchozím krokem, který je nutný učinit vzhledem ke slovenskému jazykovému
patriotismu pro úspěch produktu Korund+ na slovenském trhu, je jeho překlad do
slovenštiny. Jazyková blízkost slovenštiny a češtiny je sice zřejmá, ale pro každodenní
práci dá každý uživatel přednost práci ve svém rodném jazyce. V této souvislosti je
důležitá i investice do propagace, to znamená vytvoření reklamních materiálů ve
slovenském jazyce s využitím výše popsaných odlišení a asociací.
Literatura
[1]
147
ve VaV
DESIGN OF AN MEASURING SENSOR FOR NON-CONTACT
DETECTION OF TRANSLATION AND ROTATION OF AN OBJECT
UNDER INVESTIGATION
Pavel Horváth, Petr Šmíd
[email protected]
Abstract: The paper presents design and experimental verification of an optical
sensor for non-contact detection and quantitative evaluations of both in-plane
translation and rotation of object’s surface by speckle correlation method. This sensor
enables to detect both of the small deformation tensor components without change in
geometrical parameters of the set-up and hence its conversion.
Keywords: Speckle, Speckle correlation, In-plane, Object translation, Object rotation
Introduction
Research in measurement of components of small deformation tensor by speckle
correlation method has produced single-purpose optical sensors so far [1—5].
Measurement of different components requires change in geometrical parameters of
a sensor and its complicated conversion. This paper presents design of an optical
sensor enabling to detect in-plane translation and rotation of object’s surface without
its any conversion. Firstly, analysis of its measurement range and sensitivity is done.
Then the sensor is verified experimentally.
1
Theoretical background
The sensor uses speckle [6, 7] the optical effect that is a result of interaction of
coherent light and a rough object’s surface. Let us suppose that the object’s surface at
a point P reflects incident coherent light emitted by a source point S (Fig. 1) at
a distance of LS from the object’s surface forming an angle S = 0° with the z-axis.
Reflected light forms interference speckle field observed by a pair of cameras C1 and
C2 included in two sub-sensors, one for detection of in-plane translation and the other
for rotation of object’s surface. Distances LOR and LOT between the cameras and the
point P on the object’s surface and observation angles OR and OT of the sub-sensors
148
Horváth, Šmíd
Design of an Measuring Sensor for Non-Contact Detection
of Translation and Rotation of an Object Under Investigation
influence detection properties of each sub-sensor [4, 5]. Each camera detects
corresponding speckle field displacements AXR and AXT in the X-axis direction through
correlation of recorded intensity structures.
Figure 1: Geometrical arrangement of the sensor for measurement of in-plane
translation and rotation of object’s surface
In-plane rotation y of object’s surface (a component of small deformation tensor
representing object rotation about y-axis) is then evaluated according to [5] as

y
A XR

L OR

1


 cos  OR


 1


.
(1)
Supposing that the object’s surface translates in x-axis direction only, in-plane
translation ax of object’s surface (a component of small deformation tensor) can be
calculated according to [4] as
ax 
A XT
L OT
L S cos  OT
2

 cos  OT
.
(2)

Analysis of theoretical sensitivity and range of measurement
by the sensor
Now, let us shortly consider sensitivity and range of measurement of in-plane
rotation y and translation ax components by means of the sensor in Fig. 1. The
measurement sensitivity and range depend crucially on the geometrical configuration
of the sensor (on the geometrical parameters LOR or LOT, LS, OR or OT, S) and
resolution power of used detector (the pixel size).
A numerical analysis for the following values and ranges of the geometrical
parameters LS = 0.1 m, LOR  LOT  (0.1, 0.6) m, OR  OT  (10, 40)° and for
a possible range of the detected speckle field displacements AXR and
149
ve VaV
AXT  (1, 100) pixels is performed. The pixel size is supposed to be 7.5 x 7.5 m2.
Using Eq. (1) theoretical range of measurement of rotation component y is
0.01 - 12.7. Similarly by the use of Eq. (2) theoretical range of translation
component ax is 0.6 m - 375 m. The theoretical analysis also shows that for
practical measurements of object’s surface rotations within the limits from unites to
tens of minutes and object’s surface translations within the limits from tens to
hundreds of micrometers uncertainty of measurements are less than 5%. These
findings follow from the theory of uncertainties and errors [8].
Let show the theoretical measurement sensitivity of in-plane object’s surface
rotations (Fig. 2) and in-plane object’s surface translations (Fig. 3) for the above
mentioned values and ranges of the geometrical parameters. These theoretical
sensitivities are evaluated for speckle field displacements AXR = 100 pixels (in case of
in-plane rotation) and AXT = 10 pixels (in case of in-plane translation). It is evident
that the measurement sensitivity increases with increasing distance between the
camera and object’s surface.
Figure 2: Theoretical measurement
sensitivity of in-plane object’s
Figure 3: Theoretical measurement
sensitivity of in-plane object’s
surface translation ax for the
arrangement in Fig. 1.
surface rotation y for the
arrangement in Fig. 1.
3
Experimental verification of the sensor
Designed optical sensor uses a He-Ne laser as a source of coherent light. Its
beam is directed upright to the object under investigation. A lens inserted between
the laser and the object’s surface focuses the beam into a point approximately that
represents a source point at the distance LS. The object is represented by an
aluminium cuboid and placed on a special apparatus (Fig. 4), which consist of a linear
stage mounted to a rotary stage. A CMOS detector with a row of 1244 pixels (pixel
size 7.5 x 7.5 m2) captures the arising speckle field. Obtained data is then
transferred to a PC and processed consecutively.
The measurement process itself proceeded as to in the following steps.
The electronic linear stage with the object is translated 10 times in the x-axis direction
by a constant distance with an accuracy of 0.1 m. The arising speckle field is
captured by the CMOS detector before and after each translation. Recorded frames
150
Horváth, Šmíd
are numerically processed in the PC for determining a position of the maximum of the
normalized cross-correlation function of each two consecutive frames [4].
Figure 4: A detailed view of an object under investigation placed on a special
apparatus, which consist of translation and rotation stages
The measurement process for rotation measurement is analogues. However
rotation stage is not electronic but mechanic with a reading accuracy of 0.5 and
sensitivity 0.1.
Measurements of rotation (from 0.5 to 7.5) and translation (from 10m to
150m) range are done. The rest parameters of the sensor are as follows:
LOR  LOT = 500 mm, LS = 100 mm, OR  OT = 22.5, S = 0. Let us present some
achieved results in tables Table 1 – Table 3.
n
AXR [pixel]
r1,2 []
y []
1
-37
98.1
0.92
2
-42
98.1
1.04
3
-38
95.9
0,94
4
-38
97.5
0.94
5
-38
98.9
0.94
6
-40
98.9
0.99
7
-37
98.7
0.92
8
-37
99.0
0.92
9
-39
98.7
0.97
10
-39
98.5
0.97
Achieved result of measurement: y = (0.95  0.01) 
Table 1: Measurement of in-plane rotation y of object’s surface rotated by 1
Table 1 presents values of in-plane rotation of object’s surface rotated by 1 in
each step n of object rotation. Results of measurement of in-plane translation of
object’s surface translated by 10 m in each step n of object translation are shown in
Table 2. The measurements are repeated 10 times. Quantities AXR and AXT represent
the speckle field displacements in pixels determined from the position of the
maximum of the cross-correlation function. Correlation degree r1,2 denotes maximal
151
ve VaV
similarity measure, in percents, of two frames captured before and after the object
rotation or translation. The detected rotation y represents the rotation in angle
minutes evaluated according to Eq. (1). and detected translation ax represents the
translation in m evaluated according to Eq. (2). There are noted evaluated average
mean values and its standard deviations below each table.
n
AXT [px]
r1,2 []
ax [m]
1
-8
98.2
9.47
2
-9
98.4
10.65
3
-8
98.8
9.47
4
-8
98.7
9.47
5
-9
98.5
10.65
6
-9
98.6
10.65
7
-9
98.6
10.65
8
-9
98.4
10.65
9
-9
98.1
10.65
10
-8
97.8
9.47
Achieved result of measurement: ax = (10.2  0.2) m
Table 2: Measurement of in-plane translation ax of object’s surface translated by
10 m
Table 3 summarizes achieved results of measurement for both rotation and
translation of object’s surface under investigation. The first and fourth columns of the
table contain values of the measured rotation angles y and translations ax. Further
means (the second and fifth columns of the table) represent the average values
evaluated from repeated measurements of object’s surface rotations and object’s
surface translations by the sensor. Finally the standard deviations (the third and sixth
columns of the table) give information about variance between values of the repeated
measurements.
In-plane rotation
y
In-plane translation
[]
Mean
[]
Standard
deviation
[]
ax
[m]
0.5
0.50
0.03
10
2.5
2.49
0.07
7.5
7.35
0.06
Mean
[m]
Standard
deviation
[m]
10.2
0.6
80
82.2
0.6
150
153.2
1.1
Table 3: Results of the measurement of in-plane translation and rotation of object's
surface under investigation by means of designed sensor
152
Horváth, Šmíd
Conclusions
A sensor for detection of in-plane object’s surface rotation and translation is
presented. The sensor enables to detect both of the small deformation tensor
components without change in geometrical parameters of the set-up. The sensor
consists of two sub-sensors, each one for detection of the corresponding small
deformation tensor component. Hence the designed sensor detects the components at
the same time. Since the geometrical parameters of both sub-sensors are identical
there is a possibility to use only one sub-sensor for detection either rotation or
translation component.
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
ŠMÍD, P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to
measure object's in-plane velocity. Applied Optics, 2007, 46(18), pp. 3709—
3715. ISSN 0003-6935.
HORVÁTH, P., ŠMÍD P., HRABOVSKÝ, M., NEUMANNOVÁ, P. Measurement of
deformation by means of correlation of speckle fields. Experimental Mechanics,
2006, 46(6), pp. 713—723. ISSN 0014-4851.
ŠMÍD P., HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M. Speckle correlation method used to
detect an object's surface slope. Applied Optics, 2006, 45(27), pp. 6932—6939.
ISSN 0003-6935.
HORVÁTH, P., HRABOVSKÝ, M., ŠMÍD, P. Application of speckle decorrelation
method for small translation measurements. Optica Applicata, 2004, 34(2),
pp. 203—218. ISSN 0078-5466.
HRABOVSKÝ, M., BAČA, Z., HORVÁTH, P. Measurement of an object rotation
using the theory of speckle pattern decorrelation. Optik, 2000, 111(8), pp. 359—
366. ISSN 0030-4026.
DAINTY, J., ed. Laser speckle and related phenomena. 2nd Edition. Berlin:
Springer-Verlag, 1984. 342 pages. ISBN 0387131698.
GOODMAN, J. W. Speckle phenomena in optics. 1st Edition. Englewood: Roberts
& Company, 2007. 387 pages. ISBN 0-9747077-9-1.
RABINOVICH, S. G. Measurement Errors and Uncertainties. 2nd Edition. New
York: Springer-Verlag, 1995. 296 pages. ISBN 0-387-98835-1.
153
ve VaV
VÝZNAM A PRŮBĚH PROCESŮ VE FACILITY MANAGEMENTU
Marie Hrabalová
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Všechny společnosti pohybující se v tržním prostředí jsou v dnešní době
vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku, který je nutí hledat nové cesty, jak lépe
uspokojit potřeby svých zákazníků a zároveň, jak zefektivnit vlastní práci. Společnosti,
které chtějí dosáhnout dlouhodobého úspěchu, se v současnosti neobejdou bez dobře
navržených firemních procesů. Tento trend se týká i firem, jejichž hlavní činností je
poskytování služeb Facility managementu.
Klíčová slova: Facility management, software, Computer Aided Facility Management,
workflow, helpdesk, procesy, procesní řízení.
Odborný konzultant: Marek Mihola
Úvod
Facility management je moderní obor, který je aktuálně v České republice na
vzestupu a společnosti, které v tomto oboru působí, se bez správné specifikace
a průběhu svých procesů neobejdou. Facility Management je obor, jehož předmětem
je řízení podpůrných procesů, které vytváří podmínky pro zajištění fungování core
businessu (hlavních činností), které vytváří zisk společnosti. Nejčastěji se v této
souvislosti hovoří o procesech spojených se správou a údržbou majetku, ale jedná se
také o procesy týkající se zaměstnanců a podmínek pracovního prostředí. Obecným
charakteristickým rysem podpůrných procesů je, že výsledky těchto procesů se
dostávají k zaměstnancům organizace. I tyto procesy je nutné správně pojmenovat,
zmapovat, uspořádat a vyhodnotit.
Proces (latinsky processus) je obecné označení pro postupné a nějak zaměřené
děje nebo změny, pro posloupnost stavů nějakého systému. Pro děje náhlé nebo zcela
chaotické se slovo proces nepoužívá.12
Každý proces představuje ucelenou aktivitu a musí mít definován začátek (vstup)
a konec (výstup). Vždy je stanovena osoba (vlastník procesu), která je odpovědná za
jeho řízení, rozvoj a kontrolu jeho funkce. Jednotlivé části procesu (dílčí aktivity) mají
obvykle samostatnou odpovědnou osobu (v rámci pracovní pozice), která tuto aktivitu
12
Wikipedie.
154
Hrabalová
Význam a průběh procesů ve Facility managementu
vykonává (výdej materiálu, schválení požadavku na nákup, atd.). Jednotlivé části
procesu mají definovány možné změny ovlivňující jeho tok (odbočky), které dále
specifikují směr procesu. Můžeme tedy mít více větví jednoho procesu, který je závislý
na podmínkách, které na něj působí. Dalšími významnými charakteristikami procesu
jsou náklady na zajištění procesu, čas potřebný k realizaci a organizační hledisko.
Struktura procesů může být ovlivňována zákony, normami či závaznými
firemními směrnicemi. Známé jsou také procesy zvykové. Procesní přístup se dá
aplikovat na jakýkoliv proces, z hlediska účelnosti se společnosti zaměřují především
na procesy, které se opakují. Nás budou v článku zajímat procesy Facility
managementu - realizované, řízené a kontrolované prostřednictvím workflow v CAFM
systému.
1
Procesy v CAFM aplikaci
Efektivnímu řízení podpůrných procesů facility managementu výrazně napomáhá
nasazení vhodného CAFM (Computer Aided Facility Management) systému, který
umožňuje tyto procesy plně pokrýt.
Pro společnost není samozřejmě významná aplikace jako taková, ale zejména
nastavení procesů a informace, které jsou v aplikaci sledovány a uchovávány. Správně
využívaná aplikace obsahuje velké množství informací, které je třeba vhodně
organizovat, aby mohly sloužit jako podklad pro rozhodování managementu a měly
potřebnou vypovídací schopnost. Nutným předpokladem správné evidence procesů
a činností Facility managementu v CAFM aplikaci je vedle zvolených metodik
a nastavení průběhu procesů i definice konkrétních objektů, pro něž se procesy
realizují (budovy, zařízení, pracovníci, útvary a organizace).
CAFM aplikace jsou nejčastěji složeny z množství funkčních oblastí (modulů),
které podporují řízení rozsáhlé problematiky Facility managementu. Oblastmi, na které
můžeme aplikovat procesní přístup, mohou být například:
 Inventarizace majetku s podporou čárových kódů
 Objednávání služeb externích subdodavatelů
 Zajišťování oprav a údržby majetku
 Vyřizování požadavků na materiál
 Vystavení, přezkoumání a schvalování požadavků na investice
 Rozúčtování přijatých faktur za dodané služby
 Nákup drobných předmětů a jejich vydání do osobního užívání
zaměstnance
 Plánování a realizace pravidelně se opakujících revizí a kontrol
vyhrazených zařízení
 Řízení a vyúčtování nájemního vztahu
 Správa pohledávek
155
ve VaV
2
Co je workflow v CAFM systému?
Procesy neprobíhají v jednotlivých organizacích stejným způsobem, každá
organizace má procesy nastaveny individuálně v závislosti na velikosti, zaměření na
cílové produkty či služby, na organizační struktuře atd. Aby mohla CAFM aplikace
pokrýt a vyhovět různorodým požadavkům na procesní řízení, musí obsahovat
technologii, která umožní individuální nastavení programového řízení průběhu procesů
v souladu s uspořádáním v konkrétní organizaci. Takové technologie řízení pracovních
toků jsou označovány pojmem workflow.
Workflow je tedy flexibilní, uživatelsky definovaný systém řízení pracovních toků,
který je integrální součástí softwarového řešení. Nastavení pravidel řízení pracovních
toků a stanovené logiky probíhá nezávisle na aplikaci.
Obrázek 1: Workflow v CAFM systému
Využití workflow v CAFM aplikaci přináší řadu výhod:
 Umožňuje nastavení pravidel automatizace částí nebo celých vybraných
procesů facility managementu a předávání informací, úkolů a dokumentů
během procesu mezi účastníky.
 Při řízení procesu aktivovat jednotlivé činnosti podle jejich definované
posloupnosti a pravidel. Zajišťovat sekvenční provádění aktivit, větvení
a spojování, paralelní provádění, případně opakování.
 Umožňuje strukturovaný záznam komunikace mezi jednotlivými účastníky
procesu.
 Zpravidla obsahuje prostředí pro návrh požadovaného průběhu procesů
pomocí nástroje podporujícího grafickou vizualizaci.
 Spolupracuje s aplikacemi kancelářského balíku MS Office (včetně MS
Outlook).
156
Hrabalová


Umožňuje interakci a integraci mezi souvisejícími procesy, průběh jednoho
procesu může ovlivnit proces navazující.
Umožňuje vyhodnocování skutečného průběhu procesů a udržování jejich
historie pro zpětné dohledání.
Obrázek 2: Helpdesk a jeho procesy
3
Helpdesk a jeho procesy
Zaměřme se na jednu z oblastí, kde je procesní řízení velmi často využívané,
a sice zpracování požadavků pracovníků na zajištění potřeb nutných pro jejich činnost.
Pro zadávání a vyřizování požadavků existuje zpravidla v CAFM aplikaci prostředí, tzv.
HelpDesk, pro zadávání požadavků a sledování jejich vyřizování. Na počátku je třeba
správně definovat všechny druhy požadavků, určit odpovědné osoby za všechny druhy
požadavků, pojmenovat, zmapovat a pro každý druh požadavku určit a uspořádat
činnosti, které budou vykonány pro včasné a kvalitní vyřízení.
Nyní si vyjmenujeme činnosti, se kterými se můžeme při vyřizování požadavků
setkat:
 zadávání požadavků,
 schválení/odmítnutí požadavku na oddělení,
 vyžádání doplňujících informací,
 distribuce požadavků na místo řešení,
 rozhodování o způsobu řešení požadavku,
 činnosti interního vyřizování,
157
ve VaV

objednání požadované služby nebo zboží v případě externího vyřizování –
vazba na objednávkový proces,
 kontroly na dostupnost finančních prostředků,
 eskalace požadavku při prodlení,
 průběžné sledování stavu požadavku,
 plnění termínů služeb dle nastavených podmínek,
 akceptace řešení, hodnocení včasnosti a kvality,
 zápis nákladů,
 archivace požadavku.
Je zřejmé, že úspěch aplikace procesního řízení bude rozhodujícím způsobem
záviset i na profesionálním přístupu pracovníků organizace, kteří jsou účastníky
procesů. Dnes již nevystačíme se zvládnutím věcné problematiky, stejně důležité jsou
vlastnosti pracovníků, které jsou zacíleny na zákazníka a na schopnost týmové práce
(důsledná koncentrace na potřeby zákazníka – vůle poskytovat prvotřídní služby,
kvalitně komunikovat).
3.1
Přínosy využití podpory procesního řízení v CAFM aplikaci
Jaké jsou tedy nejvýznamnější přínosy při využívání CAFM aplikace pro řízení
procesů? Můžeme zde zařadit např. následující:
 prokazatelnost provedení všech činností, které mají být v průběhu
realizace jakéhokoliv procesu uskutečněny,
 flexibilní a nastavitelné definování průběhu procesů podle platných nařízení
organizace, snadné přizpůsobení při změnách předpisů,
 zkracuje trvání průběhu vyřizování případu (e-mailová notifikace
nastavitelná v jakémkoliv procesním kroku, komunikace účastníků),
 poskytuje podklady pro analýzu definovaných ukazatelů a s tím spojené
hodnocení jednotlivých případů,
 přenesení znalostí jednotlivců do softwarového nástroje společnosti,
 vyhodnocování průběhu procesu,
 přehled o průběžném čerpání vyhrazených finančních prostředků
(odhalování nehospodárnosti a plýtvání),
 podklady pro management společnosti o kvalitě a včasnosti předávaných
výstupů procesů,
 zajištění bezpečnosti dat prostřednictvím definice pravidel pro nastavení
úrovně přístupu uživatelů k datům,
 přehled o četnosti výskytů jednotlivých procesů,
 rozbory pracovní vytíženosti zaměstnanců.
Závěr
Ukázali jsme si, že hlavní výhodou procesního přístupu je možnost řízení,
vyhodnocování a kontroly. Správným vyhodnocováním a kontrolou jednotlivých
procesů můžeme odhalit slabé stránky společnosti, nedostatečné organizační zajištění,
158
Hrabalová
plýtvání zdroji nebo nedostatečné vytížení pracovníků. Dále můžeme díky procesům
zkvalitnit i další činnosti, které jsou na jednotlivé procesy navázány. V neposlední řadě
můžeme odhalit i duplicitu či zbytečnou realizaci konkrétní činnosti nebo eliminaci
činností, které jsou zbytečně nákladné a společnosti nepřinášejí kýžený efekt. Tyto
výhody nám pomohou zvýšit efektivitu společnosti a její konkurenceschopnost.
Literatura
[1]
159
ve VaV
SYSTÉM EVIDENCE VaV ČINNOSTI A KNIHOVNÍ SLUŽBY NA
MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLE OLOMOUC
Radka Husaříková
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá současným stavem knihovních služeb na Moravské
vysoké škole Olomouc. Dále představuje operační program Výzkum a vývoj pro
inovace a jeho možné využití pro rozšíření knihovního fondu a vybavení knihovny
a studovny školy. Příspěvek byl zpracován na základě absolvování výuky předmětu
Financování vědy a výzkumu projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve
VaV.
Klíčová slova: knihovna, knihovní služby, operační program Výzkum a vývoj pro
inovace, věda a výzkum
Odborný konzultant: Martin Zielina
Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová, Dana Pokorná
Úvod
Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc je od svého vzniku průběžně
vybavována knihovními položkami v souladu s potřebami školy a každoročně je
knihovní fond doplňován o značný počet svazků. I přesto je ale současný stav položek
pro rostoucí potřeby vědy a výzkumu nedostačující. Také vybavení knihovny
a studovny již neodpovídá potřebám jejich uživatelů.
Jedním z prioritních bodů koncepce prorektorátu pro vědu, výzkum a rozvoj pro
nadcházející období je proto realizace projektu, který by umožnil vybavit knihovnu
školy větším počtem knihovních položek. V rámci projektu by mělo být řešeno
i vybavení knihovny a studovny – zejména jeho modernizace.
1
Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc
Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc získala osvědčení od Ministerstva
kultury v roce 2006 a je vedena jako základní knihovna se specializovaným knihovním
fondem ve smyslu knihovního zákona. Hlavním posláním knihovny je poskytování
knihovnických a informačních služeb. Za provoz knihovny je plně zodpovědný vedoucí
knihovny, který podléhá prorektorovi pro vědu, výzkum a rozvoj. Knihovna je
umístěna v přízemí budovy školy na ulici Jungmannova č. 3 a je spojena se
studovnou. Knihovna je pro uživatele otevřena každý pracovní den.
160
Husaříková
Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na
Moravské vysoké škole Olomouc
Den v týdnu
Provozní doba
Pondělí
7,45 - 11,30
12,30 - 15,30
Úterý
7,45 - 11,30
12,30 - 15,30
Středa
7,45 - 11,30
12,30 - 13,30
Čtvrtek
7,45 - 11,30
12,30 - 15,30
7,45 - 11,30
12,30 - 18,00
Pátek
Tabulka 2: Provozní doba knihovny
Knihovna buduje knihovní fond, který odpovídá požadavkům akreditovaného
studijního programu Ekonomika a management a vědecko-výzkumným záměrům
školy. Položky knihovního fondu jsou soustavně doplňovány z vlastních zdrojů, ale
i z grantových prostředků a darů. V současné době tvoří knihovní fond 2.047 položek,
z toho 32 periodik.
Knihovna využívá integrovaný knihovní systém Clavius. Tento systém pokrývá
pomocí čárového kódu veškeré činnosti knihovny od evidence, vedení katalogu
a sledování výpůjček. Systém byl pořízen v roce 2010 a výrazně zjednodušil
manipulaci s knihovním fondem.
Veškeré položky knihovního fondu jsou k dispozici prezenčně v prostorách
knihovny a absenčně formou výpůjček uživatelům knihovny. Absenčně lze položky
půjčovat maximálně na dobu sedmi pracovních dní. Uživatelem se stává student
MVŠO v den zápisu ke studiu a zaměstnanec MVŠO v den nástupu do zaměstnání.
Základní služby poskytuje knihovna zdarma, jedná se o:
a)
využívání elektronického katalogu,
b) využívání elektronické databáze prostřednictvím Vědecké knihovny
v Olomouci,
c)
prezenční a absenční výpůjčky,
d) přístup na Internet.
Obrázek 1: Knihovna Moravské vysoké školy Olomouc
161
ve VaV
Kromě základních služeb poskytuje knihovna i další služby, které jsou ale již
zpoplatněny dle ceníku zveřejněného v Řádu knihovny a studoven.
Služba
Cena
Kopie/tisk jednostranná A4
2,00,- Kč
Kopie/tisk oboustranná A4
3,00,- Kč
Skener jednostranná A4
2,00,- Kč
Vydání výpůjční karty
50,00,- Kč
Poplatek za nedodržení výpůjční lhůty
30,00,- Kč/týden
Kroužková vazba - malá
25,00,-Kč
Kroužková vazba - střední
30,00,-Kč
Kroužková vazba - velká
40,00,-Kč
Tabulka 2: Ceník služeb knihovny
V akademickém roce 2012/2013 plánuje Moravská vysoká škola Olomouc
stěhování do nových prostor na třídě Kosmonautů. Stěhování se samozřejmě dotkne
i knihovny školy a předpokládá se vyhrazení většího prostoru pro knihovní fond
a modernizace zařízení.
2
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je financován ze strukturálního
fondu Evropské unie, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj. O podporu
v rámci tohoto programu mohou žádat veřejné i státní vysoké školy, veřejné
výzkumné instituce, výzkumné ústavy i jiné právnické osoby. Operační program
podléhá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Operační
program se zaměřuje na vybavení výzkumných pracovišť, budování nových pracovišť
a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání s cílem posílit výzkumný, vývojový
a proinovační potenciál České republiky.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace zahrnuje celkem pět prioritních
os:
1.
Evropská centra excelence,
2.
Regionální VaV centra,
3.
Komercializace a popularizace VaV,
4.
Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem
a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové
aktivity,
5.
Technická pomoc.
2.1
Výzva 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových
knihovenDne 1. 8. 2011 byla vyhlášena stále aktuální výzva Operačního
programu Výzkum a vývoj pro inovace číslo 4.3 – Vybavení odborných vědeckých
a oborových knihoven. Výzva se opírá o fakt, že dostupnost vědeckých informačních
zdrojů je základním předpokladem produkce kvalitních výsledků vědy a výzkumu.
162
Husaříková
Systém evidence VaV činnosti a knihovní služby na
Moravské vysoké škole Olomouc
V České republice je v současné době dostupnost vědeckých informačních zdrojů pro
širší odbornou veřejnost nedostatečná, což může negativně ovlivnit i kvalitu výsledků
vědy a výzkumu.
Hlavním cílem výzvy 4.3 je proto zabezpečit dostupnost těchto zdrojů
prostřednictvím následujících specifických cílů:
1) Pořízení a zabezpečení elektronických a listinných vědeckých informačních
zdrojů včetně přístupů k nim formou licencí a multilicencí.
2) Informační zabezpečení celých vědních oborů základními a nejdůležitějšími
informačními zdroji a zajištění aktualizace informačních zdrojů pro VaV.
3) Modernizace vybavení interiéru knihoven pro efektivní a uživatelsky
přívětivé využívání pořízených informačních zdrojů.
4) Vytváření podmínek pro kvalitní VaV v ČR a lepší uplatnitelnost české vědy
ve světě.
5) Podpora dostupnosti informačních zdrojů pro širší odbornou veřejnost
a stimulace zájmu o VaV.
6) Podpora efektivního, moderního a uživatelsky přívětivého využívání
pořízených informačních zdrojů, např. pomocí vzdálených přístupů, a tím
rozšíření okruhu potenciálních uživatelů.
Projekty musí být primárně zaměřeny na zpřístupnění vědeckých informačních
zdrojů a až sekundárně na obnovu podpůrné infrastruktury. Projekt musí být
realizován na území České republiky mimo území hlavního města Prahy.
3
Projekt
Moravská vysoká škola Olomouc by mohla využít výše uvedené výzvy pro
rozšíření nabídky vědeckých informačních zdrojů pro potřeby vědy a výzkumu.
Konkrétně by z projektu mohly být pořízeny následující položky:
1)
2)
3)
4)
nákup licencí elektronických informačních zdrojů,
nákup odborných publikací s ohledem na odborné zaměření školy,
nákup periodických publikací s ohledem na odborné zaměření školy,
dokoupení dalších modulů knihovního systému Clavius umožňujících
vzdálený přístup uživatelů do katalogu,
5) pořízení osobního počítače a monitoru pro pracovníka knihovny,
6) pořízení 20 výkonných počítačů a monitorů pro potřeby uživatelů studovny,
7) pořízení počítačového příslušenství (sluchátka, myši, klávesnice apod.),
8) pořízení 20 počítačových stolů a židlí pro potřeby uživatelů studovny,
9) pořízení policových systémů a dalšího nábytku pro uskladnění fyzických
položek knihovního fondu,
10) pořízení multifunkční tiskárny s kopírkou pro potřeby uživatelů knihovny
a studovny.
163
ve VaV
Veškeré položky by měly umožnit pohodlné a kvalitní užívání knihovních služeb
pro uživatele a měly by zpřístupnit odborné informační zdroje širší odborné veřejnosti.
Závěr
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace nabízí možnost jak rozšířit objem
vědeckých informačních zdrojů dostupných uživatelům knihovny Moravské vysoké
školy Olomouc, a to z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. To je
vhodné zejména z důvodu, že ačkoliv současný stav knihovny nevyhovuje
požadavkům vědy a výzkumu, z vlastních zdrojů není možné financovat rozsáhlý
nákup informačních zdrojů a vybavení.
Výstupy projektu ocení jak uživatelé z řad zaměstnanců školy, tak i studentů.
Vzhledem k plánovanému stěhování Moravské vysoké školy Olomouc do nově
budovaného kampusu – Centra inovací Olomouc – se navíc předpokládá, že knihovní
služby budou zpřístupněny širšímu okruhu uživatelů – klientům centra a pracovníkům
firem sídlících v novém kampusu.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Interní materiály Moravské vysoké školy Olomouc.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [on-line]. Ministerstvo pro místní
rozvoj, 2012 [cit. 2012-02-08]. Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalnifondy.cz/vavpi˃.
Výzva 4.3 – Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven [on-line].
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupný
z WWW: ˂www.msmt.cz/file/17018˃.
164
Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná
Společenské vědy & technická praxe
SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE
Kateřina Ivanová, Ivana Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
[email protected]
Abstrakt: V příspěvku se autoři zamýšlí nad významem společenských věd pro
výzkum v oblasti přírodních věd a potažmo technickou praxi. Zdůvodňují, že základem
každého systematického myšlení je filozofie. Filozofii je nutno pojímat jako počátek
hledání principů při poznávání příčinných souvislostí. Vysvětlují výběr tří oblastí
z repertoáru společenských věd (metodologie sociologie, etiku vědy a výzkumu,
komunikaci ve vědě a výzkumu) pro porozumění nutného propojení společenských
věd a přírodních věd, potažmo technické praxe. Ukazují, že tyto vědní disciplíny
umožňují zejména analýzu cílových skupin výzkumu, jejich společenské potřeby
a způsob efektivní a etické interakce s nimi.
Klíčová slova: filozofie, společenské vědy, přírodní vědy, sociologie,
komunikace, výzkum, cílové skupiny, společenské potřeby, interakce
etika,
Odborný konzultant: Ladislav Chvátal
Tematičtí konzultanti: Markéta Vitoslavská, Jitka Škrabalová
Úvod
Význam společenských věd pro technickou praxi nemusí být vždy zřejmý
a poznání teorií společenských věd se může jevit jako zbytečné. Základem veškerého
systematického myšlení je však filozofie, která je výchozím vědeckým přístupem jak
přírodovědného, tak humanitního a společenského výzkumu. Důležitým argumentem
pro propojení společenského výzkumu a technické praxe je také nutnost poznání
cílových skupin výzkumu, konzumentů výsledků přírodovědného výzkumu v oblasti
informatiky a ostatních technických vědních oborů. Pro kontinuální myšlení
v jakémkoliv vědním oboru je tady přínosné vycházet z ontologie a gnozeologie, na
jejichž základě významní myslitelé strukturovali vědní disciplíny (uvedeno je
Aristotelovo rozdělení, Masarykovo rozdělení) a ukázali tak kontinuitu a propojenost
veškerého vědního myšlení.
Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři
podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky:
Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem
hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě
a výstižně. Za tímto účelem byla vybrána výuka a tvorba studijní opory v oblasti
165
ve VaV
metodologie společenských věd, konkrétně sociologická metodologie kvantitativního
a kvalitativního výzkumu, v oblasti etiky vědy a výzkumu, v oblasti komunikace ve
vědě a výzkumu.
1
Filozofie jako základ vědeckého myšlení
Filozofie (z řeckého filein – milovat, sofia - moudrost) doslova znamená láska
k moudrosti, termín byl užit poprvé Hérakleitem z Efezu. Znamená především touhu
po takovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho
života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filozofie stěží definovatelná,
z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům
lidské teorie a praxe. Platón zdůrazňuje, že není jiný začátek, než filozofie (Graeser,
2001, s. 204). Hobbes označuje filozofii jako hledání principu při poznávání příčinných
souvislostí (Filozofický slovník, 2002, s. 124)
Filozofie
Moderní
Historická
Metafyzika
Fyzika
Gnozeologie
Etika
Logika
Logika
Obrázek 1: Filozofie jako základ vědeckého myšlení
Zdroj: R. W. Angelo, 2011.
Za součásti základní oblasti filozofie jsou považovány:Metafyzika – ontologie:
myšlení o jsoucnu a jeho podstatě, nauka o nejvšeobecnějších zákonech bytí; Logika
a noetika neboli gnozeologie – zkoumají povahu a zákonitosti myšlení, Etika –
poskytuje pravidla a normy lidského jednání. K podoblastem ale také patří: Filosofie
přírody a filozofická antropologie – zkoumá základní zákonitosti přírody a jejich
souvislosti s přirozeností člověka. (Filozofický slovník, nakladatelství Olomouc, 2002,
s. 124)
A víme, že Aristotelés, tento velký zakladatel západního myšlení propojoval bádání
o přírodě s bádáním o podstatě, bytí a myšlení člověka (Aristotelés, Met. 980a21 nn.).
Aristotelés členil filozofii podle lidských činností (Graeser, 2001, s. 276; Anzenbacher,
1990, s. 193), tedy nikoliv podle procesů, či výstupů této činnosti, na poznávání –
činnost (filosofie) teoretická; jednání – činnost (filosofie) praktická; tvoření – činnost
(filosofie) tvůrčí, kdy výsledkem je umění i mj. v technických vědách. Do „filosofie
praktické“ Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii.
166
Zajímavá je i Masarykova klasifikace a organizace věd (2001, s. 35), již pojímal
ve struktuře od obecného ke konkrétnímu, tedy ve směru působení shora dolů:
1. Soustava teoretických a zvláště abstraktních věd; 2. Soustava konkrétních věd;
3. Soustava praktických věd. Přičemž teorie je podle něj propojena s konkrétními
vědami a ty zase s praktickými vědami. Zvláštní a samostatné místo vymezil Masaryk
pro etiku jako praktickou vědu, které však nemá směr propojení jen shora dolů, ale
také zespodu nahoru.
2
Metodologie společenského výzkumu
Hlavní myšlenkou a cílem výuky a vypracování textů z této vědní oblasti bylo,
aby byl položen základ porozumění pro možnosti a význam zkoumání sociální reality.
Cílem bylo vysvětlení logiky výzkumu ve společenských vědách. Text je rozdělen na
tři stěžejní kapitoly, v první kapitole jsou uvedeny přístupy k sociálně vědnímu
výzkumu, základní pojmy užívané v tomto textu a hlavní teoreticko-metodologické
rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. V textu je postupně
odpovídáno na otázku: „Co je to vědecký výzkum?“. Cílem kapitoly je naučit zájemce
definovat základní pojmy ve vědě a výzkumu, rozlišit jednotlivé typy výzkumů,
seznámit s jednotlivými metodami na bázi konceptualizme problému, a to jak
metodami výběru dat, sběru dat i zpracování dat.
2.1
Kvantitativní výzkum ve společenských vědách
Druhá kapitola se věnuje podrobněji základům a principům kvantitativního
výzkumu. Učí, jak formulovat cíle a hypotézy a zastavuje se u základní činnosti
kvantitativního výzkumu – operacionalizace. Probírá základní techniky sběru dat, jako
je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Po přečtení kapitoly by měl
pozorný čtenář schopen vytvořit jednoduchý projekt kvantitativního výzkumu od
stanovení cílů, operacionalizace cílů, výběru cílové skupiny (zkoumaného vzorku)
stanovení hypotéz, operacionalizace hypotéz, tvorby měrného nástroje, způsobu sběru
dat i návrhu na zpracování dat. Kapitola rovněž zdůrazňuje nutnost správné
a nestranné interpretace dat a rozebírá nevýhody, ale i výhody kvantitativního
výzkumu.
2.2
Kvalitativní výzkum ve společenských vědách
Poslední kapitola seznámí studenty se základy kvalitativního výzkumu. Cílem
kapitoly je, aby bylo důkladně vysvětleno, co je a není kvalitativní výzkum a kdy je
vhodné jej použít. Kapitola probírá výhody i nevýhody tohoto přístupu, učí základním
metodám sběru dat a přibližuje možné způsoby jejich analýzy. Věnuje se podrobně
kategorizaci jako základnímu zpracování kvalitativních dat, ukazuje možné způsoby
interpretace kvalitativního přístupu. Na základě této kapitoly by měl být zájemce
o problematiku schopen porozumět principům kvalitativního výzkumu. Na to, aby
167
ve VaV
tento typ výzkumu prováděl je však nutné další studium, nejlépe s odborníkem
(sociologem, psychologem), který se problematikou zabývá. Účelem je tedy, aby
zájemce odhadl, pro kterou jeho problematiku je takový způsob výzkumu vhodný
a uměl položit základní výzkumnou otázku.
3
Komunikace ve vědě a výzkumu
Zařazení komunikace ve vědě a výzkumu do struktury projektu v rámci
společenských věd byla skutečnost, že komunikaci je používána i jako nástroj
profesionality, je tedy součástí práce odborníků ve vědě a výzkumu. Je potřeba se
dorozumívat na konkrétně vymezené odborné úrovni, dosahovat konkrétní výsledky
a cíle při jednání s kolegy a partnery v odborných skupinách. Komunikace je
v nejobecnějším pojetí přenos informací mezi subjekty. K tomu, aby komunikativní
jednání ve vědě plnilo své poslání a nevyvolávalo nedorozumění, musí být
srozumitelné, pravdivé, důvěryhodné, musí usilovat o věrné zobrazení objektu a to
i s morální správností.
3.1
Komunikace jako dovednost
Umění komunikace je dovednost a jako dovednost ji lze rozvíjet. Ve způsobu
komunikace každého se projevují vrozené vlohy, náš temperament. Z velké části se
ale komunikačním dovednostem i učíme. Získáváte je zkušenostmi, kopírováním
projevy vašich vzorů, účastníme se nácvikových akcí v komunikaci, někdo z nás si rád
i přečte odbornou knihu. Naše schopnost komunikovat se tak průběžně mění
v průběhu života. Teorií i praxí mluvené formy komunikace se zabývá rétorika.
Rétorické dovednosti jsou pro pracovníky ve vědě a výzkumu velmi důležitou součástí
uvádění jejich poznatků do praxe. Umění objevovat, tvořit nové poznatky, přesně
popisovat a definovat poznání je nezbytným základem pro rozvoj vědy. Umění
prezentovat tyto poznatky v prostředí praxe, umět je zpřístupnit odborníkům v praxi,
„prodat“ nové poznatky, je neodmyslitelnou součástí přenášení poznatků vědy
a výzkumu do praxe.
Komunikaci jako cíli pedagogického působení se věnují tři kapitoly učebního
textu, zaměřené na zásady obecné komunikace, na komunikaci s jednotlivci
a komunikaci v týmu a na zásady písemné a verbální prezentace výsledků. V nich se
zájemci dovědí o procesu obecné i odborné komunikace, o principech porozumění
v osobní komunikaci i v týmu. Pomocí textu se seznámí se strukturou odborného textu
a způsobem jeho prezentace.
3.2
Jazyk vědy a výzkumu
Problematikou jazyka vědy a vědeckou terminologií se zabývají další tři
kapitoly. Vycházejí z premisy, že chceme-li se vyznat v jakékoliv lidské činnosti,
musíme chápat jazyk, kterým lidé, provádějící tuto činnost, hovoří. Pro porozumění
vědě a vědeckému výzkumu je nutno alespoň částečně ovládat vědecký jazyk. Jednou
168
z nejvíce matoucích věcí pro toho, kdo studuje vědu, je způsob, jímž vědec užívá
všedních slov, či jak vymýšlí nová slova. Vědecké sdělení musí být jasné, přehledné,
jednoduché. Proto každá věda využívá svůj specifický vědecký jazyk. Vědecký jazyk je
tvořen souhrnem pojmů, kterých užívají vědci dané vědní disciplíny a zároveň
souhrnem termínů či symbolů, jež těmto pojmům odpovídají.
Věda nabízí informace a vysvětlení, nesnaží se vysvětlit pouze jednu izolovanou
skutečnost nebo jev. Aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny
a vzájemné souvislosti. Tato zobecňující vysvětlení, nazýváme vědeckými teoriemi. Na
základě relevantních dat je potom možná vědecká diskuze. Diskuze znamená výměnu
názorů, obvykle v týmu, či shromáždění, která má vést k vyjasnění, vyřešení nějaké
otázky. Cílem kapitol je, aby zájemce o studium vědecké komunikace porozuměl
rozdílům mezi běžným a vědeckým jazykem, poznal zásadní atributy vědeckých
pojmů i zásady tvorby vědeckých definic a teorií.
4
Etika ve vědě a výzkumu
Etika ve vědě a výzkumu se zabývá způsobům myšlení v této oblasti, a to
v souvislosti s hodnotami, normami i obecnými kulturními vzorci. Etika analyzuje
lidské chování a hledá společenská měřítka toho, co je správné. Etika není jen vědou,
je i uměním, je schopností rozlišit dobré od zlého. Tento základní přístup je ještě
komplikován tím, že mohou existovat varianty ve čtyřech širokých kategoriích: Dobro
proti zlu; Lepší proti horšímu; Dobro proti dobru; Konflikty optimální alokace.
Kapitola si klade za cíl, aby zájemci o studium byli schopni alespoň částečné
aplikace poznaného etického myšlení na konkrétní proces ve vědě a výzkumu, aby byli
schopni pochopit z kterého hlediska je řešeno určité etické dilema ve vědě a výzkumu.
4.1
Obecná východiska etického jednání
Společnost
klade
na
odbornou
a vědeckou
práci
–
jako
jednu
z nejkvalifikovanějších a nejnáročnějších duševních činností – právem ty nejvyšší
nároky. Od vědce se očekává i vysoká úroveň morální v průběhu celého výzkumu (od
stanovení cíle výzkumu, přes sběr dat i jejich interpretaci). Vysvětlení, týkající se
etického jednání však nelze rozdělit na jednotlivosti, ani ji takto předkládat zájemcům
o studium vědy a výzkumu. V prvních kapitolách textu je proto vysvětlena základní
situace etiky, popsán historický vývoj definování etiky, jsou vyjmenovány
determinanty etického jednání, autoři se rovněž zamýšlí nad tzv. etickým
předporozuměním. Jako základní fenomén ve vědě a výzkumu je rozebrán pojem
pravda. Podrobně je čtenář seznámen s etickými principy ve vědě a výzkumu,
postupně s autory prochází výzkumným procesem a je seznamován s tím, které etické
aspekty jsou pro ten který výzkumný děj důležité.
169
ve VaV
4.2
Deontologie a konsekvencionalismus
Další dvě kapitoly textu vycházejí z faktu, že lidský život se skládá ze sledu
rozhodnutí. Každé rozhodnutí vede k určitému jednání. Samotné rozhodování je
nevyhnutelné. Můžeme tedy volit mezi jednotlivými alternativami jednání, ale
samotné volby se vzdát nemůžeme (i to je volba). Volit jednání je však možno podle
dvou odlišných výchozích postojů k rozhodování. První postoj je založen na etické
povinnosti a je v něm výrazně a nejprve zřejmé, co je zakázáno, často bez
zdůvodnění, spoléhajíce jen na etické předporozumění. Příkladem může být biblické
desatero (i když ve Starém Zákoně je zdůvodněno, proč je určité jednání zakázáno,
zjednodušenou formu desatera bez vysvětlování užívá až katolický katechismus).
Tento výchozí postoj k rozhodování i důsledky tohoto postoje ve vztahu
k odpovědnosti za tato rozhodnutí nazýváme deontologismus. V současném světě se
naplňování deontologických přístupů děje při rozhodování na základě etických kodexů.
Vzniku, struktuře i významu etických kodexů ve vědě a výzkumu je věnována celá
poslední kapitola tohoto textu. Druhý, vývojově vyšší postoj, je založen na etické
odpovědnosti. To zahrnuje schopnosti jednajícího zvážit okolnosti, za kterých je
rozhodováno, uvědomit si důsledky svého rozhodnutí a na schopnosti převzít
odpovědnost za své jednání, které z rozhodnutí vyplývá. Je tedy založeno na
vyspělosti jednajícího, zvážit důsledky svého jednání – na konsekvenci. Všechny
uvedené souvislosti je třeba znát zejména při výzkumu s lidskými účastníky, kdy je
třeba respektovat jejich lidskou důstojnost a mít respekt k jejich autonomii. O tom se
snaží kapitola zájemce o studium poučit zajímavým a uceleným způsobem.
Závěr
Věda je složitý myšlenkový proces založený na metodologii, jež vychází z teorie,
adekvátně vysvětlující původní vědeckou otázku. Uskutečňuje se ve výzkumu, tj.
četných, vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád
jevů. Věda a výzkum představuje rozvětvenou síť tvůrčích a komunikujících osobností,
jejichž systematická činnost musí být sice založena na reálných cílech, avšak ty se
vždy musejí odvíjet od mravních principů, jež popisuje etika vědy a výzkumu.
O těchto skutečnostech se studenty a zájemce o studium v rámci projektu APSYS
pokusily přesvědčit připravené texty.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
ANGELO, R. W. The Origins and Branches of Philosophy [online]. c1998; last
revision
November
25
2011
[cit.
2012-2-20].
Dostupný
z WWW:
<http://www.roangelo.net/logwitt/philosophy-origin.html>.
ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. české vyd. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1985. 304 s. ISBN 80-04-26038.
ARISTOTELÉS. Metafyzika (přel. A. Kříž). 2. vyd. Praha: Rezek, 2003. 579 s.
HORYNA, B. a kol. eds. Filozofický slovník. Heslo Filozofie. 2. opravené
a rozšířené vyd. Olomouc: 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4.
170
[5]
[6]
GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. 1. vyd. Praha: OIKYMENH, 2001.
446 s. ISBN 80-7298-019-X.
MASARYK, T. Pokus o konkrétní logiku. 1. české vyd. Praha: Masarykův ústav AV
ČR, 2001. 261 s. ISBN 80-86495-05-1.
171
ve VaV
INOVOVANÁ KONCEPCE STUDIA KVANTITATIVNÍCH METOD
PRO EKONOMY
Veronika Kainzová, Vratislava Mošová, Vladimíra Mádrová
[email protected], [email protected],
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek popisuje realizaci projektu „Inovovaná koncepce studia
kvantitativních metod pro ekonomy“ v jehož průběhu byly vytvořeny inovované
studijní plány a sylaby pro studium kvantitativních metod na MVŠO, které respektují
potřeby absolventů školy, tj. potřeby budoucích ekonomů a manažerů.
Klíčová slova: inovace, studijní program, kvantitativní metody, modul
Odborný konzultant: Monika Mackovíková
Vaněček
Úvod
Projekt je přímým důsledkem rozsáhlých a hlubokých změn probíhajících ve
společnosti v posledních letech. Rozvoj technologií, výroby a trhu má za následek
výrazné změny charakteru práce ekonomických odborníků a manažerů. Mnohem větší
důraz je kladen na jejich flexibilitu, adaptabilitu, tvořivost, iniciativu, ale také na
schopnost orientovat se v oblasti kvantitativních metod využitelných při řešení
problémů ekonomické praxe. Profesní příprava budoucích ekonomů a manažerů na
Moravské vysoké škole v Olomouci by tedy měla v souladu s "Dlouhodobým záměrem
vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu
obsahovat i kvalitativně novou koncepci studia kvantitativních metod. Tato inovace
znamená přechod od tradičního "univerzitního" studia klasických matematických
disciplín k využití kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické
povahy. Hlavní důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomický
problém jazykem matematiky, řešit jej s využitím vhodného softwaru a následně
řešení správně interpretovat se všemi praktickými důsledky.
172
Kainzová, Mošová, Mádrová
1
Inovovaná koncepce studia kvantitativních
metod pro ekonomy
Stručný obsah projektu
Současné konkurenční prostředí na trhu pracovních sil vyžaduje, aby absolventi
byli schopni aktivně využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické
praxe.
Počáteční období realizace projektu bylo věnováno analýze stavu studia
kvantitativních metod na MVŠO a jeho porovnání s jinými ekonomicky zaměřenými
VŠ. Výsledky této analýzy byly zohledněny při následné přípravě nových studijních
plánů a tvorbě studijních opor.
Zpracovány byly studijní opory pro výuku nově koncipovaných studijních
předmětů (Repetitorium matematiky, Množinově logický jazyk matematiky, Základy
lineární algebry, Číselné posloupnosti řady, Diferenciální počet funkcí jedné reálné
proměnné, Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné, Kombinatorika
a pravděpodobnost, Základní metody statistiky, Finanční matematika, Iterační
metody, Diferenciální a diferenční rovnice).
Pro cílovou skupinu vysokoškolských učitelů a studentů byly realizovány
vzdělávací kurzy a přednášky pozvaných odborníků (ekonomické minimum,
cizojazyčná terminologie, vysokoškolská pedagogika, komunikativní a manažerské
dovednosti, kurzy prezentační techniky apod.).
Inovované studijní předměty se po pilotním testování staly trvalou součástí
nabídky vyučovaných předmětů. Příslušníci cílové skupiny studentů vstoupili do
projektu v rámci řádné standardní výuky a během výuky. Kromě povinných
inovovaných předmětů měli studenti cílové skupiny možnost absolvovat některé nové
volitelné ekonomicky a manažersky zaměřené předměty. Mimo úspěšné ukončení
předmětu zápočtem nebo zkouškou a získání příslušného počtu kreditů, byli studenti
motivováni v rámci výuky k zisku schopností a znalostí, které jsou důležité nejen pro
jejich studium, ale také pro další profesní kariéru.
2
Přehled realizovaných aktivit v rámci projektu
V rámci projektu byly vytvořeny inovované studijní plány a sylaby pro studium
kvantitativních metod na MVŠO, které by více odpovídaly potřebám absolventů školy,
tj. potřebám budoucích ekonomů a manažerů. V současné době je práce
v přírodovědných a ekonomických oborech již nemyslitelná bez kvalitního
matematického základu. Součástí studia většiny oborů na Moravské vysoké škole
Olomouc je také matematika a statistika. Kromě dlouhodobě se snižující úrovně
matematických znalostí studentů přicházejících ze středních škol se setkáváme s jejich
nevědomím o možnostech matematického software. V tomto duchu byl studijní
program matematiky koncipován s důrazem na ekonomické aplikace, na využití
výpočetní techniky a didaktické využití moderních technologií. Analýza stavu studia
kvantitativních metod na Moravské vysoké škole Olomouc a následná konfrontace
s jinými ekonomicky zaměřenými vysokými školami, byla zohledněna ve fázi přípravy
studijních modulů v úvodní části řešení projektu. Na základě navržených modulů byly
dále řešitelským týmem zpracovány odpovídající studijní opory k jednotlivým
modulům.
173
ve VaV
Byly vytvořeny studijních moduly pro výuku nově koncipovaných studijních
předmětů (Matematika pro ekonomy 1, Matematika pro ekonomy 2, Statistika pro
ekonomy, Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace, Finanční a pojistná
matematika). Jejich stručný obsah je uveden v následující kapitole.
3
Obsah studijních modulů
3.1
Matematika pro ekonomy 1
B0 Diferenční modul:
Praktické procvičování středoškolské matematiky, zejména slovních úloh na
procenta, úloh na početní a grafické řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav, úloh
z analytické geometrie, úloh na vlastnosti elementárních funkcí.
B1 Množinově logický jazyk matematiky:
B1a Základní pojmy formální logiky: výrok, výroková forma, logické spojky,
kvantifikátory, logický jazyk matematiky i ostatních odborných předmětů.
Aplikace: Rozbor logické stavby odborných textů, resp. textů z praxe.
B1b Základní poznatky o množinách: intuitivní představa množiny, množinové
relace a operace, číselné množiny, intervaly, relace a operace na množinách,
zobrazení, speciální zobrazení - funkce jedné reálné proměnné a posloupnosti
Aplikace: Ukázky konkrétních (číselných) množin, relací a operací vyskytujících
se v ostatních odborných předmětech (upřesnit s vyučujícími odborných předmětů).
B2 Základy lineární algebry:
B2a Matice a determinanty: matice jako pravoúhlé číselné schéma, operace
s maticemi, vektor jako speciální případ matice, lineární závislost a nezávislost
vektorů, hodnost matice, inverzní matice, determinant čtvercové matice, skalární
součin vektorů (stručné připomenutí středoškolské analytické geometrie.
Aplikace:
Ukázky využití vektorového a maticového počtu při konkrétních
ekonomických výpočtech s podporou MS Excel:
 celková cena spotřebního koše jako skalární součin vektorů
 matice množství a cen zboží
 incidenční matice dodavatelů
B2b Řešení soustav lineárních rovnic: soustava lineárních rovnic a její řešení,
existence řešení (Frobeniova věta), eliminační metoda, Cramerovo pravidlo, užití
matic při řešení soustav, grafické řešení soustavy
Aplikace: Ukázky využití soustav lineárních rovnic při konkrétních ekonomických
výpočtech s podporou programu MS Excel.
B3 Číselné posloupnosti a řady:
B3a Číselné posloupnosti: základní vlastnosti číselných posloupností, aritmetická
a geometrická posloupnost, limita posloupnosti,
174
metod pro ekonomy
B3b Číselné řady: číselné řady a jejich vlastnosti, konvergence nekonečných
číselných řad, řady s nezápornými členy, kritéria konvergence, řady s libovolnými
členy, absolutní a neabsolutní konvergence, alternující řady.
Aplikace: Ukázky využití znalostí o posloupnostech a řadách při konkrétních
ekonomických výpočtech s podporou programu MS Excel (včetně zobrazování grafů
posloupností). Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících znalostí
o číselných řadách: např. úlohy o opakovaných vkladech, diskontování, výpočet
splátek úvěru.
3.2
Matematika pro ekonomy 2
B4 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné:
B4a Vlastnosti funkcí jedné reálné proměnné: pojem funkce a její zadání,
základní vlastnosti funkcí (monotónní, ryze monotónní, periodická, konkávní,
konvexní), funkce složené a inverzní, elementární funkce a jejich vlastnosti.
Aplikace: Ukázky konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických
veličin. Zobrazování grafu funkcí pomocí programu MS Excel (příp. jiného softwaru –
Mathematica, Matlab), zjišťování konkrétních údajů z grafu funkce a jejich
interpretace.
B4b Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné: limita a spojitost funkce,
vlastnosti funkcí spojitých na intervalu, derivace funkce, její výpočet (i s použitím
vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab) a použití, diferenciál
a jeho použití. Derivace vyšších řádů, L´Hospitalovo pravidlo. Užití derivací
k vyšetřování průběhu funkcí (monotonie, lokální a globální extrémy, konvexnost
a konkávnost, inflexní body, asymptoty grafu funkce).
Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících derivace
funkcí: např.
 mezní náklady jsou derivací celkových nákladů podle výstupu
 mezní příjem je derivací celkového příjmu podle výstupu
 mezní příjem z produktu práce je derivací celkového příjmu podle množství
práce apod.
Vyšetřování průběhu konkrétních funkcí zachycujících závislosti ekonomických
veličin (např. nákladová funkce, poptávková funkce).
B5 Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné:
B5a Neurčitý integrál: primitivní funkce a neurčitý integrál, integrace
elementárních funkcí, metoda per partes, substituční metoda. Výpočty integrálů
s použitím vhodného software, např. programu Mathematica nebo Matlab.
B5b Určitý integrál a jeho aplikace: definice určitého integrálu a jeho užití
k výpočtu geometrických veličin (aplikace v ekonomických předmětech), nevlastní
integrály.
175
ve VaV
Aplikace: Řešení zjednodušených úloh z ekonomické praxe využívajících
neurčitých a určitých integrálů významných ekonomických funkcí:
 úhrnnou nákladovou funkci určíme integrováním marginální nákladové
funkce podle výstupní produkce
 funkci úspor určíme integrováním funkce mezního sklonu k úsporám podle
příjmů
 určitého integrálu lze použít např. při výpočtu středního stavu populace
v určitém časovém intervalu, vzrůstu kapitálu za určité období apod.
3.3
Statistika pro ekonomy
B6 Kombinatorika a pravděpodobnost:
Kolmogorovova axiomatická soustava, vlastnosti pravděpodobnostní míry;
závislost a nezávislost náhodných jevů; podmíněná pravděpodobnost, věta o úplné
pravděpodobnosti, Bayesův vzorec; náhodná veličina na diskrétním prostoru a její
rozdělení, nezávislost náhodných veličin, základní momenty náhodných veličin a jejich
vlastnosti, charakteristická funkce a její vlastnosti;
konvergence podle
pravděpodobnosti, Čebyševova nerovnost, zákon velkých čísel; nejdůležitější diskrétní
rozdělení; náhodná veličina na obecném prostoru elementárních jevů, absolutně
spojité rozdělení, vlastnosti hustoty a distribuční funkce, věta o transformaci hustoty,
momenty absolutně spojitých veličin, podmíněné absolutně spojité rozdělení;
Laplaceovy úvahy, normální rozdělení jednorozměrné i vícerozměrné, centrální limitní
věta; další důležitá absolutně spojitá rozdělení; přehled základních charakteristik
náhodných veličin, podmíněné charakteristiky, vlastnosti regresní funkce.
Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pravděpodobnosti se softwarovou podporou
(Mathematica).
B7 Základní metody statistiky:
Náhodný výběr, základní výběrové charakteristiky a jejich vztah k teoretickým
charakteristikám; bodový odhad parametrů, metody hledání bodových odhadů,
intervalový odhad; testování statistických hypotéz, nejužívanější statistické
prostředky, analýza experimentálních údajů.
Aplikace: Řešení konkrétních úloh z matematické statistiky se softwarovou
podporou (Mathematica).
3.4
Vybrané kvantitativní metody a jejich aplikace
B8 Diferenciální a diferenční rovnice:
B8a
Diferenciální rovnice: Diferenciální rovnice 1. řádu. Existence
a jednoznačnost řešení počáteční úlohy. Metody řešení diferenciálních rovnic 1. řádu:
separace proměnných, homogenní rovnice, lineární rovnice, exaktní rovnice. Rovnice
vyšších řádů. Snížení řádu. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu, zvláště
s konstantními koeficienty.
Aplikace: Úroková míra se spojitým úročením, Phillipsova křivka vztahu mezi
inflací a nezaměstnaností (softwarová podpora – Matlab, Mathematica).
176
metod pro ekonomy
B8b Diferenční rovnice: Diference resp. sumace funkce a jejich vlastnosti.
Diferenční rovnice 1. a 2. typu. Lineární diferenční rovnice, zvláště s konstantními
koeficienty (homogenní resp. nehomogenní).
Aplikace: Užití diferenčních rovnic při studiu rovnováhy trhu. (softwarová
podpora – Matlab, Mathematica)
3.5
Finanční a pojistná matematika
B9 Finanční matematika:
Modely úročení kapitálu. Úročení jednoduché, složené, področní, spojité.
Diskontování. Současná a budoucí hodnota kapitálu. Efektivní úroková míra, úroková
intenzita, míra inflace. Investiční rozhodování, míry výnosnosti investice.
Důchody: bezprostřední a odložený, dočasný a věčný, před-a polhůtní, roční
a področní.
Modely spoření: krátkodobé a dlouhodobé, před- a polhůtní.
Úvěry, umořování dluhu, umořovací plán.
Směnky, diskont a eskont.
Běžné účty.
Dluhopisy. Akcie.
Termínované obchody: deriváty, opce.
Analýza portfolia.
Aplikace: Řešení konkrétních úloh z finanční matematiky se softwarovou
podporou (MS Excel).
B10 Pojistná matematika:
Úmrtnostní tabulky: popis, konstrukce, vyhlazování.
Princip fiktivního souboru. Komutační čísla.
Typy pojištění, pojistného a pojistného plnění. Pojistná smlouva.
Pojištění na dožití, pro případ smrti, smíšené, životního důchodu.
Jednotková počáteční hodnota pojištění, princip ekvivalence.
Pojistná rezerva: netto a brutto rezerva.
Penzijní pojištění. Zdravotní pojištění.
Aplikace: Řešení konkrétních úloh z pojistné matematiky se
podporou (MS Excel).
softwarovou
Závěr
Současný stále převažující tradiční přístup ke studiu kvantitativních metod na
ekonomicky zaměřených vysokých školách již zdaleka neodpovídá potřebám dnešního
konkurenčního prostředí na trhu pracovních sil. Inovace tohoto studia uvažovaná
v rámci projektu přispěje k celkovému zkvalitnění profesní přípravy budoucích
ekonomických odborníků a manažerů na Moravské vysoké škole Olomouc. Studium
kvantitativních metod je na MVŠO koncipováno tak, aby absolventi studia byli schopni
177
ve VaV
aktivně využívat těchto metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu lépe
obstát v sílící konkurenci. Přínosem pro cílovou skupinu studentů je inovovaná
moderní výuka využívající výpočetní techniku a další moderní technologie. Skupina
vysokoškolských pedagogů dále rozšiřuje dosavadních znalosti o matematický pohled
na ekonomické disciplíny, který je následně promítnut i do samotné výuky a přispívá
tak k interdisciplinaritě dotčených předmětů.
Plánované aktivity projektu pomohly celkovému zkvalitnění a inovaci profesní
přípravy absolventů MVŠO. Studium budoucích ekonomů a manažerů na Moravské
vysoké škole v Olomouci je v souladu s "Dlouhodobým záměrem vzdělávací,
výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti MVŠO" a s potřebami regionu. Tato inovace
znamená přechod od tradičního studia klasických matematických disciplín k využití
kvantitativních metod jako prostředku řešení problémů ekonomické povahy. Hlavní
důraz je přitom kladen na rozvoj schopnosti formulovat ekonomické problémy
matematickými prostředky, řešit je s využitím výpočetní techniky a následně řešení
správně interpretovat se všemi důsledky pro ekonomickou praxi.
V důsledku tohoto inovativního přístupu budou absolventi studia schopni aktivně
využívat kvantitativních metod při řešení problémů ekonomické praxe a díky tomu
lépe obstát v sílící konkurenci.
Literatura
[1]
[2]
[3]
KAINZOVÁ, V., VOLNÁ, M., LÁTAL F., ŘÍHA J. Modern Tools for Popularization and
Motivation Students in Physics Teaching. In: Problems of Education in the 21st
Century Vol. 31, 2011, p. 112 - 118, ISSN 1822-7864.
KLEČKOVÁ, M., HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V. Integrace v přírodovědném
vzdělávání – studium východisek. Chem. listy 99, 1234-2345 (2008).
HOLUBOVÁ, R., KAINZOVÁ, V, ŘÍHA, J., VYŠÍN, I. Education of Teachers in ICT
Applications for Teaching Physics at Primary and Secondary School. In. Problems
of Education in the 21 st Century Vol. 9, 2008. ISSN 1822-7864.
178
Kavka
Využití virtuální reality v logistice
VYUŽITÍ VIRTUÁLNÍ REALITY V LOGISTICE
Libor Kavka
[email protected]
Abstrakt: Virtuální realita a trojrozměrné (3D) prostředí jsou termíny, které se stále
častěji objevují, nejen mezi odborníky, ale i laiky. Tento příspěvek představuje
technologii virtuální reality s jejími možnostmi pro využití v logistice. Dále jsou
rozebrána specifika tvorby systémů využívajících virtuální realitu a představeny
současné aplikace systému virtuální reality v základních oblastech logistiky.
Klíčová slova: Virtuální realita, logistika, trojrozměrný obraz
Odborný konzultant: Markéta Hlavsová
Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín, Vladislav Kabilka
Úvod
S vyvíjejícími se technologiemi a neustále se zvyšujícím výpočetním výkonem
počítačové techniky se do popředí zájmu řadí trojrozměrné zobrazování obrazu
a virtuální realita. S přibývající popularitou tato technologie nachází využití v různých
oborech lidské činnosti. Proto nastává otázka: Proč nevyužít těchto nových technologií
i v logistice a jaký užitek nám přinesou?
1
Úvod do virtuální reality
Virtuální realita (VR) je počítačově generované 3D prostředí, do kterého se může
uživatel vnořit a účastnit se okolního dění ve virtuálním světě v reálném čase.
Z hlediska informatiky je VR způsob zobrazení složitých informací, manipulace
a interakce uživatele s nimi pomocí počítače. Důležitou vlastností je vyvolání pocitu
ponoření se do prostředí generovaného počítačem.
Podle možností vnímání uživatele můžeme VR rozdělit na 3 stupně:
1. Pasivní
- uživatel může pozorovat, vnímat co se děje v prostředí VR. Scéna kolem něj se
může měnit tak, že má pocit, že se pohybuje, ale nemůže tento pohyb měnit.
2. Aktivní
- na rozdíl od prvního stupně, může uživatel samostatně zvolit pohyb v prostředí
VR. (Např. chůzí, létáním, plaváním apod.)
179
ve VaV
3. Interaktivní
- nejvyšší stupeň, dovoluje prozkoumat a měnit prostředí VR. (Např. uchopit
předmět, přenést ho apod.)
Stupeň proniknutí do světa VR je ovlivněn lidskými smysly, na které působí
technické zařízení napojené na uživatele a řídící počítač.
Největší část lidského vnímání (asi 80%) je tvořena zrakem. Proto virtuální
systémy vytvářejí trojrozměrný prostor a přitom zachovávají základní zákonitosti
zobrazení-perspektivu a osvětlení.
Obrázek 1: Generování a vnímání trojrozměrného obrazu
Zdroj: Boyko, 2007
Stereofonní nebo kvadrofonní zvukový systém vytváří prostorový zvuk ovlivňující
další lidský smysl sluch.
Obrázek 2: Generování a vnímání prostorového zvuku
Zdroj: Boyko, 2007
Hmatový vjem se přenáší na účastníka VR pomocí speciálních oděvů se snímači
polohy těla a pneumatickými senzory, vyvolávající určitý odpor při nárazu, uchycení,
přetížení apod.
180
Kavka
Obrázek 3: Generování a vnímání hmatového smyslu
Zdroj: Boyko, 2007
2
Druhy aplikací VR
Pohlcující VR (Immersive VR)
Jejím cílem je co nejvíce uživatele vtáhnout do světa VR a oprostit ho od vjemů
skutečného reálného světa a to především za použití speciálních technických
prostředků, jako jsou helma se stereoskopickými brýlemi a stereofonními sluchátky,
datovými rukavicemi, snímači polohy uživatele, prostorovými ukazovacími zařízeními.
Rozšiřující VR (Augmented VR)
Informace ze skutečného světa jsou kombinovány a doplněny prvky virtuální
reality. Uživatelé používají speciální brýle, přes které je normálně vidět a do nich je
současně promítán obraz s doplňujícími virtuálními objekty. (Žára, a další, 2004)
Promítaná VR (Projected VR)
Předem nasnímaná obrazová a zvuková data jsou promítána do prostoru kolem
uživatele, v ideálním případě jsou to stěny a strop místnosti, v jednodušším případě
monitor počítače. Možnosti interakce jsou značně omezené.
Distribuovaná VR (Distributed VR)
VR se stává prostředkem komunikace mezi více uživateli. Jedno virtuální
prostředí je sdíleno více uživateli. Každý uživatel je pro ostatní účastníky viditelný
svým avatarem.(Kim, 2005)
3
Využití virtuální reality
Využití virtuální reality pro potřeby logistiky se nabízí ve třech základních
rovinách:
Vizualizace – je vytvořen obraz skutečného světa, který může být díky
prostředkům VR přehlednější a dostupnější. Do reálného světa nijak nezasahujeme
ani na základě podmětů z obrazu ve VR.
181
ve VaV
Obrázek 4: Schéma principu vizualizace ve VR
Simulace – je vytvořen model skutečného světa, na němž se ve VR provádí
zásahy a předpokládá se stejná reakce ve světě skutečném. Testuje se tedy reakce
obrazu ve VR a až po splnění očekávání se provede adekvátní zásahy na reálném
zařízení.
Obrázek 5: Schéma principu simulace ve VR
Řízení – opět vytvořen model, s tím, že zásahy provedené ve VR ovlivní reálnou
soustavu. Tedy přímá obousměrná interakce modelu s realitou.
Obrázek 6: Schéma principu řízení ve VR
4
Specifika systémů virtuální reality
Pro správnou iluzi virtuální reality je třeba dodržet některé základní postupy,
které využívá 3D počítačová grafika.
Mezi základní metody patří zobrazování
prostorových objektů, tvorba prostorových scén, manipulace s objekty, detekce kolizí,
zjednodušování scén a zobrazování v reálném čase. Tyto metody jsou aplikovány pro
obrazovou stránku scény (obraz nejvíce působí na vnímání člověka). Doplněním
systému pro vytvoření virtuální reality jsou různé periferní zařízení, které rozšiřují
o zvukové, hmatové, popřípadě čichové vjemy.
Pro systémy VR jsou důležité tyto vlastnosti:
182
Kavka
Práce v reálném čase - generování scén, obrazu, zvuku a interakce by mělo
probíhat v reálném čase, popřípadě takovou rychlostí, aby se nestala rušivou.
Minimální rychlost obrazu se udává 25 snímku za sekundu. Minimální rychlost
opakování snímků by měla být dodržena i na úkor snížení kvality obrazu.
LOD (Level of Detail) – používá se ke zjednodušení scény na základě snižování
úrovně detailů jednotlivých objektů. Při snižování vzdálenosti mezi pozorovatelem
a objektem dochází ke zvyšování stupně LOD (vykreslí se více detailů).
Trojrozměrný obraz – pro vnímání trojrozměrného obrazu člověkem je nutné
přivést ke každému oku jiný obraz vzdálený od sebe na rozteč lidských očí (asi 7 cm).
Vzniklé rozdíly v obrazech dávají hloubku obrazu a mozek ji potřebuje pro zpracování
třetího rozměru. Pro tyto účely se používají helmy (HMD), které mají miniaturní LCD
display pro každé oko zvlášť. Další možností je použití střídavého zakrývání levého
a pravého oka nebo použití polarizačních nebo barevných filtrů.
Billboard – je další prvek pro zjednodušování generované scény. Jedná se
o plošný objekt, na kterém je namapován rastrový obraz. Tento billboard se stále
otáčí směrem k pozorovateli, který stále vidí bitmapový obraz. Takto lze zjednodušit
trojrozměrný objekt např. strom, pozorovatel vždy vidí plošný obraz stromu natočený
proti němu.
Navigace – je důležitá pro orientaci ve VR prostoru. Uživatel se může při větší
míře vnoření do virtuálního prostoru snadno ztratit, proto je nutné vytvořit způsob
snadné orientace. Základním prvkem získání orientace je definování podlahy a pozadí,
tím se výrazně zvýší přirozená orientace.
Pro vlastní navigaci lze rozdělit VR systémy podle způsobu ovládání a vnímání
vlastní postavy a to na systémy, kdy uživatel je přímým účastníkem VR světa, tak
jako světa reálného (vidí, slyší, vnímá stejně jako v reálném světě), nebo je
zastoupen virtuální osobou – Avatarem. Avatar reprezentuje svého uživatele jednak
konkrétními rozměry (neprojde úzkými prostory, naráží do předmětů), jednak jde
o vizáž, kterou vnímají ostatní uživatelé virtuálního světa.
Ovládání scény je řešeno několika způsoby. V první řadě je třeba určit činnost,
kterou chceme provádět. Mezi základní činnosti patří chůze, pohyb je určen pouze po
podložce (většinou zde působí gravitace a jiné fyzikální zákony), nelze procházet
jinými předměty (pokud není určeno jinak). Další činností je létání. Zde neplatí
gravitace a pohyb je umožněn ve všech směrech, předměty zůstávají neprůchozí.
K důležitým činnostem také patří režim zkoumání. V tomto režimu lze předměty
procházet, manipulovat s nimi a spouštět další akce definované nad objektem. (Žára,
a další, 2004)
Detekce kolizí – uvnitř virtuálního světa můžou předměty vzájemně kolidovat.
Vzájemná kolize může způsobit další akce nebo řetězec návazných akcí. Nejprve je
důležité určit, zda došlo k vzájemnému kontaktu virtuálních objektů. Protože objekty
mohou být velmi složitých tvarů, bylo by velmi komplikované vyhodnotit kontakty
a kolize na složitých plochách. Proto se objekty ohraničují do jednoduchých
geometrických tvarů – obálek (bounding volume). Základní testy se provádí na těchto
obálkách (pro jednoduchost výpočtu), a když je výsledek testu kladný, proběhne
výpočet na konkrétním složitějším tvaru.
183
ve VaV
Multimedia – součástí virtuální scény bývá i prostorový zvuk, jelikož sluch je
druhým nejvnímavějším smyslem člověka. Stejně jak dochází k modelování obrazové
scény tak, dochází k simulaci zvukového vlnění v daném VR světě. Zvuk se od
pevných předmětů odráží, jinými látkami se šíří. Pro simulaci zvukového pole jsou
vypracovány geometrické, fyzikální a statistické metody. (Žára, a další, 2004)
5
Současné aplikace virtuální reality využité v logistice
Využití VR představuje realistickou simulaci dat, objektů a prostředí, která může
mít interaktivní, přirozený a intuitivní způsob manipulace, otevírající velké možnosti
použití v logistických systémech.
Základní oblast využití VR v logistice jsou: (VIRTUAL REALITY & LOGISTICS,
2004)
a)
Návrh projektů a vytváření konceptů
b) Simulace produktů
c)
Trénink operátorů
d) Operativní užití
Ad a) Návrh projektů a vytváření konceptů
Návrh uspořádání výrobní haly a skladovacích prostor ještě před zahájením
výstavby objektu. Nejprve se vyprojektuje hala, následně proběhne optimalizace toků
pomocí simulací a nakonec se vytvoří model ve VR pro upřesnění podnikatelského
záměru. Tento typ úloh lze řešit komerčním softwarem např. Simul8, Witness apod.
Tyto programové balíky umí kromě modelování a simulací také vygenerovat
trojrozměrnou animaci řešeného problému.
Obrázek 7: Návrh výrobní haly
Zdroj: www.createasoft.com
Ad b) Simulace produktů
Před výrobou nového drahého zboží (automobil, dům) je vytvořen virtuální model
na přání zákazníka, až po jeho schválení a doladění se vyrobí. (Výroba modelu je
několika násobně nižší než úpravy hotového výrobku). Ještě před výrobou mohu
otestovat jeho funkčnost, design, ergonomii apod.
184
Kavka
Obrázek 8: Využití VR při vývoji nových automobilů
Zdroj: Škoda auto (www.skoda-auto.cz)
Ad c) Trénink operátorů
Do této katgorie patří skupina trenažérů pro úspěšné zvládnutí řízení složitých
dopravních prostředků a různých strojů.
Obrázek 9: Letecký simulátor TL – 159
Zdroj: www.afbcaslav.cz
Na trenažérech se lze naučit základní ovládánístroje, tak i ovládání při kritických
podmínkách. (Špatné počasí, havárie, požár apod.). Další skupinou
může být
nacvičení sestavování složitých prvků, trénování čiností v nedostupných podmínkách,
kdy operátoři napracují se skutečným modelem, ale s modelem ve VR. Při těchto
činostech je třeba vyšší stupeň interaktivity, protože s jednotlivýni částmi virtuálního
modelu je třeba manupulovat.
Obrázek 10: Práce s modelem ve VR
Zdroj: www.agris.cz
Ad d) Operativní užití
Do této skupiny řadíme ostatní aplikace využívající VR operativnímu rozhodování,
ale i dlouhodobějšímu řízení. Kombinace skučné a virtuální reality může pomáhat při
orientaci ve skladu a vyhledání zboží, umožní zapojovat součásti podle virtuálních
scén apod. Zobrazování a vizualizace veličin pro snadnější rozhodování a řízení.
185
ve VaV
Obrázek 11: Vizualizace pomocí 3D pohoří
Zdroj: www.indiana.edu
Závěr
Logistika, její procesy, technologie a metody jsou nezávislé na výrobní
technologii a jsou uplatnitelné pro všechny obory. Jedná se především o činnosti
spojené s dopravou, skladováním, distribucí a jejich integrací a zefektivněním. Pro
efektivní řízení s velkým množstvím vstupních veličin, možností mnoha poruch během
řízení a velkou množinou kritérií ovlivňující výsledek, je často těžké najít exaktní
řešení. Jednou z možností je používání simulačních a vizualizačních prostředků.
V této oblasti se neobejdeme bez použití počítačových systémů, které svým
velkým výpočetním výkonem mohou nabídnout několik řešení, pro různé varianty
vstupních hodnot. Uživatel – operátor se musí rozhodnout, jakou variantu zvolí, než
provede zásah nebo klíčové rozhodnutí.
A právě pro rozhodování může použití prostředků virtuální reality (VR), ve
kterém můžou být některé prvky „zobrazeny a vnímány“ lépe než při běžném použití
výpočetní techniky, být snadnější a efektivnější.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
BOYKO, M. Aplikace prostředků virtuální reality v logistice. 1. vyd. Přerov: VŠLG
Přerov, 2007. 51s.
KIM, G. J. Designing Virtual Reality System The Structured Approuch.1. vyd.
London : Springer, 2005. 234 s.ISBN 1-85233-958-6.
VIRTUAL REALITY & LOGISTICS. In PEHLIVANIS, K, PAPAGIANNI, M, STYLIADIS,
A. Proceedings of the International Conference on Theory and Applications of
Mathematics and Informatics. Thessaloniki: ICTAMI, 2004. 8s.
ŽÁRA, J, a další. Moderní počítačová grafika. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004.
610s. ISBN 80-251-0454-0.
186
Keprt
Visual Studio ve výuce informatických předmětů
VISUAL STUDIO VE VÝUCE INFORMATICKÝCH PŘEDMĚTŮ
Aleš Keprt
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek diskutuje problematiku výuky informatiky a zejména
programování ve Visual Studiu – nástroji, který se používá jak v komerční praxi, tak
ve výuce.
Klíčová slova: Visual Studio, programování, výuka, synergie
Odborný konzultant: Ladislav Chmela
Vaněček
Úvod
Microsoft Visual Studio (dále jen Visual Studio) je jedním z mnoha dnes
existujících vývojových nástrojů pro programátory. Setkáváme se s ním běžně
v komerčních firmách produkujících počítačový software a je běžným vybavením také
na školách, kde je jedním z nejčastějších softwarových pomocníků ve výuce
programování. Oblast využití tohoto vývojového nástroje se však neomezuje jen na
programování a jeho výuku, Visual Studio je totiž možno využít i ve výuce některých
dalších příbuzných činností. Pro studenty to pak přináší výhodu jednotného prostředí
a jednotného pracovního nástroje, se kterým se setkávají opakována během studia
a ve výuce se tak šetří drahocenný čas, který by jinak byl nutný k seznámení
s novými prostředky vždy na začátku každého dalšího semestru či kurzu. S tímtéž
nástrojem se pak titíž studenti již coby absolventi setkávají i potom ve svém
profesním životě v praxi a opět tak šetří svůj čas a nemusejí se učit pracovat se zcela
novými nástroji. Použití jednotného nástroje v tak široké škále nasazení má však
i určitá úskalí a tomu se právě věnuje tento příspěvek.
1
1.1
Vývojové nástroje
Běžné a školní nástroje
Vývojové nástroje se dnes vyskytují obvykle ve formě IDE (integrated
development environment), čili integrovaných vývojových nástrojů. Pro potřeby
dalšího textu si je rozdělme na dva typy:
 Běžné: to jsou všechny ty, které se používají v komerční praxi.
187
ve VaV
 Školní: ty jsou určeny speciálně k výuce a ne k použití v praxi.
Ať už k výuce programování přistoupíme jakkoliv, někde v jejím průběhu určitě
použijeme i běžné vývojové nástroje. Bez ohledu na to, zda je budeme ve výuce
používat už od začátku, nebo výuku začneme s pomocí nástrojů školních a ty běžné
přidáme až v jejím dalším průběhu, určitě nemůže absolvent vyjít ze školy bez jejich
znalosti, protože by byl v praxi problematicky uplatnitelný.
Zde musíme zmínit i výuku programování vysokoškoláků neinformatiků,
středoškoláků a žáků základních škol. Ti totiž nemají výuku programování složenou
z více samostatných předmětů, ale typicky jen jeden předmět „informatika“ či
„programování“ a v jeho omezeném čase musí zvládnout vše. Tito studenti se
samozřejmě v konečném důsledku naučí daleko méně než systematicky připravovaní
informatici, nicméně jde o poměrně velké množství studentů a část z nich skutečně
bude programování v budoucnu živit a proto je třeba se jejich situací také zabývat.
Tito studenti ve výuce většinou používají právě ony běžné vývojové nástroje a pro
nedostatek času je u nich vynechaná výuka na těch školních.
1.2
Důvody existence vývojových nástrojů
Z výše uvedené definice typů nástrojů je vidět, že obě možnosti se navzájem
nevylučují. Kvalitní nástroje však typicky patří právě do jedné kategorie a je to na
nich poznat na první pohled. Důvodem existence běžných nástrojů je samozřejmě
neustálá potřeba lidské společnosti vytvářet další nový počítačový software. Co je
však důvodem existence těch školních? Těch důvodů je více a pokusíme se
identifikovat alespoň několik základních:
 Cena, snaha řešit potřeby výuky bezplatnými nástroji
 Přílišná složitost běžných nástrojů, nepřehlednost pro začátečníky
 Absence či nedostatek vestavěných „pomocníků“ pro začátečníky
Fakt, že vývoj softwaru je komerční proces a tedy také vývojové nástroje jsou
komerčním artiklem, je typickou překážkou v jejich používání na školách. V posledních
letech je tento problém však na ústupu, protože v oblasti programování se silně
prosazují vývojové i další nástroje, které lze používat zdarma. Horší je situace
u druhého bodu – s pokračujícím vývojem existujících nástrojů také roste jejich
složitost. U mnoha z nich je jejich rozsáhlost a tedy i složitost už hodně daleko za
hranicí toho, co dokáže běžně pochopit začátečník, speciálně pak při samostudiu. Třetí
bod pak charakterizuje fakt, že běžné komerční nástroje typicky nenabízejí žádné
pomůcky (či obecně přidanou hodnotu) pro výuku, ale soustředí se jen na dosažení
maximální produktivity při práci již „vyučeným“ programátorům. Přitom právě
jednoduché pomůcky, inteligentní vestavění pomocníci („wizardi“) nebo například
kontextová ve stylu „co je to příkaz if“), které jsou v praxi naprosto zbytečné či
nadbytečné, jsou často výhodným pomocníkem začátečníkům při prvních krůčcích
v tak cizím a neintuitivním prostředí, jakým je svět počítačů a jejich programování.
Čili důvodů ke vzniku specializovaných „školních“ vývojových nástrojů je dostatek.
188
Keprt
1.3
Možnosti synergie
Zajímat nás samozřejmě musí také otázka synergie, tj. zda je možno sjednotit
vývojové nástroje pro praxi a nástroje pro výuku dohromady a to takovým způsobem,
aby z toho byl větší užitek než při jejich existenci a používání samostatně.
Výuka na školních nástrojích probíhá z toho důvodu, že jsou vhodnější pro výuku
hlavně v jejích začátcích, kdy jsou potřeby a celková situace studentů někde jinde,
než kde se nachází potřeby zkušeného programátora. Kdybychom funkce a obecně
řečeno výhody školních nástrojů měli i v běžných nástrojích, ušetřili bychom jistý čas
v dalším studiu, kdy bude ve výuce probíhat přechod ze školního na běžný nástroj.
Případně u paralelně probíhajících kurzů v různých nástrojích by se studentovi situace
značně zpřehlednila, kdyby mohl ve všech těchto kurzech používat jeden společný
nástroj.
Problematika dosažení synergie samozřejmě naráží na to, že například kurz
funkcionálního programování probíhající v prostředí Common Lisp není vhodné
spojovat s kurzem programování ve Visual Basicu pomocí Visual Studia. Tyto dva
nástroje jsou odlišné nejen z důvodu školního či komerčního zaměření, ale ze samotné
podstaty jiného stylu programování. Na to tedy pamatujme a v dalším textu se
zaměřme speciálně na tu část výuky, která probíhá v prostředích s podobným stylem
programování – může to být třeba právě Visual Basic, který je hodně oblíbeným
jazykem zejména v kurzech pro začátečníky, neinformatiky a děti.
2
Visual Studio ve výuce
Microsoft Visual Studio je dnes zřejmě nejběžněji používaný vývojový nástroj při
programování ve Windows, je tedy vhodným kandidátem na příklad běžného
vývojového nástroje a my se nyní zastavíme u jeho možností a slabin použití při výuce
programování. Uvedeme je stručný výčet základních bodů, podrobnější rozbor této
problematiky je možno najít v článku [3]. Přitom dále v textu uváděný souhrn tzv.
„problematických bodů“ není způsoben ani tak špatným vlastnostmi samotného Visual
Studia, jako spíše problémy logicky vyplývajícími ze snahy hledat synergii ve
slučování dosti odlišných oblastí, jakými jsou průmyslová praxe na jedné straně
a výuka začátečníků na straně druhé.
Shrňme základní body bránící optimální synergii:
 Obvykle dosti komplikovaná syntaxe programovacího jazyka – Ačkoliv
příkazy nemusejí být na jednom řádku, typicky se tak píší. Komplikovanost
pro začátečníka spočívá v přílišné volnosti syntaxe. Lepší je Visual Basic –
ten vyžaduje, aby každý příkaz byl na samostatném řádku (až na pár
výjimek), takže chyby tohoto typu tam nenastávají. Navíc samozřejmě
odpadá potřeba středníku za každým příkazem.
Ještě větší problém
může mít začátečník v pascalu či Delphi, kde se středník nepíše za příkazy,
ale jen mezi příkazy, takže v některých speciálních případech za příkazem
středník není.
 Chybějící nebo nedostatečná nápověda syntaxe – Pokud za příkazem chybí
onen středník, překladač vypíše chybu překladu a IDE nijak nepomůže
189
ve VaV






studentovi s jejím pochopením či opravou. Zůstaneme-li u chybějícího
středníku, IDE by mělo studentovi srozumitelně a celou větou sdělit, co se
děje a jak dál postupovat. Navíc by tato zpráva měla být pokud možno
v češtině. A podobně počítačem rozpoznatelných chyb je jistě více.
Typické je taky narazit na problém překlepu jména třídy či špatné velikosti
písmen. Je-li v systému třída či jmenný prostor System, překladač zahlásí
chybu, chceme-li ve zdrojáku použít Sistem či system. IDE by se pak mělo
postarat o pomoc studentovi tím, že mu nabídne opravu ve stylu: „Slovo
Sistem je neznámé. Pravděpodobně jde o překlep a chtěl jste napsat
System.“
Nedostatečná podpora projektorů a interaktivních tabulí – Ve výuce nejde
jen o samostatnou práci studentů. Součástí práce učitele je často
i předvádění práce s IDE na projektoru nebo pomocí interaktivní tabule
a zde narážíme na problém, že Visual Studio jakožto i další vývojové
nástroje nijak nepodporují tuto činnost.
Chybějící nápověda sémantiky jazyka – Podobně jako u výše zmíněných
syntaktických chyb by IDE mohlo studentovi pomáhat i s pochopením
sémantiky. Na rozdíl od syntaktických chyb, ty sémantické nezpůsobí
chybu překladače, takže na první pohled nejsou vůbec vidět.
Speciálně u Visual Studia je dlouhodobě problematický i samotný styl
nápovědy MSDN, zejména její nabobtnalost, naprostá nesrozumitelnost
pro začátečníky a strašlivá pomalost při otevírání jednotlivých stránek
nápovědy.
Celkově chybějící čeština – Úplně prvním problémem, na který studenti
obvykle narazí, je určitě chybějící čeština.
Konkrétně Visual Studio má
v poslední verzi 2010 k dispozici i český překlad. Má však dva zásadní
nedostatky, které jeho užitečnost značně snižují: Lze jej použít jen ve
vyšší placené edici a nejde o kompletní překlad všech textů i s nápovědou
MSDN. Překládání vývojových nástrojů do jiných jazyků je však dvojsečná
zbraň. Student programování zhýčkaný svým rodným jazykem ve
vývojovém prostředí bude mít o to větší problémy v reálném prostředí
programátorské praxe, stejně tak mu nepomohou různá vývojářská fóra
na internetu apod.
Učitelem řízené projekty – Jednou z chybějících funkcí vývojových nástrojů
obecně je typicky zcela nulová podpora učitelem řízených projektů. Pojem
„řízení učitelem“ může mít u studentských projektů mnoho podob. V prvé
řadě chybí podpora pro projekty, kde student má jen dopsat část kódu do
existující kostry programu. Chybí možnost zamknout nebo i skrýt části
projektu apod. Po odevzdání hotového projektu pak chybí jakákoliv
podpora pro automatizované ověření správnosti řešení. Na zde zmíněné
věci je jistě možno vytvořit vlastní studijní framework, nebo alespoň do
jisté míry, je však s podivem, že samotní autoři Visual Studia nemají
vůbec potřebu získávat větší market share prostřednictvím bohatší
podpory studentů.
190
Keprt


3
(Ne)ladění – Ladění programů a s ním související věci jako krokování,
breakpointy apod. patří k velmi důležitým součástem programátorské
práce. Konkrétně Visual Studio má v tomto ohledu velmi dobrou pověst –
obsahuje mnoho funkcí pro ladění programů nativních i řízených ve všech
jím podporovaných programovacích jazycích. Zkušenost ukazuje, že tyto
nástroje používají spíše pokročilejší programátoři, zatímco studenti jen
málo a speciálně začátečníci v této oblasti dost tápou. Důvodem tohoto
„školního neladění“ může být zřejmě i nedostatečné věnování se
problematice ladění ve výuce; téma „Jak efektivně ladit programy“ se
v rámci kurzu programování mnohdy neobjeví vůbec, zvláště pak
v kurzech pro začátečníky.
Typickým jevem u rozsáhlých počítačových programů je, že jejich autoři
opomíjejí potřebu sebepropagace těchto programů směrem k jejich
uživateli – vývojové prostředí jakoby ani nechtělo, aby jej uživatelé plně
využili. Vše se soustředí jen na technickou povahu věci a samotná
přítomnost nějaké pokročilé funkce vývojového prostředí je konečným
stavem. Dalo by se říci, že programům chybí „duše“ – poskytují stále širší
a širší pole funkcí a přitom je jim zcela jedno, jestli to někoho z jejich
uživatelů vůbec zajímá. Tato problematika jde však daleko za rámec
tohoto textu.
Další možnosti Visual Studia
Kromě klasického programování je možno Visual Studio použít i k dalším
činnostem, včetně dalších předmětů. Přímo ve výuce na MVŠO se nám osvědčilo
Visual Studio v těchto dalších oblastech:
 Jako modelovací nástroj – Visual Studio obsahuje editor třídních modelů,
který je přímo propojen na zdrojové kódy a cokoliv, co se programuje, se
objevuje
v grafickém
modelu,
stejně
jako
obráceně
cokoliv
namodelovaného se přímo objevuje i ve zdrojovém kódu. Nevýhodou ve
aktuální verzi je však zejména nekompatibilita modelování s jazykem UML.
 Jako editor HTML stránce – Visual Studio se osvědčilo jako semi-WYSIWYG
editor webových stránek v jazyce HTML. Nabízí rychlý náhled stránky,
pokročilé funkce vybarvování syntaxe a podporuje velmi dobře také
stylovací jazyk CSS.
 Visual Studio je nástroj zaměřený zejména na velké softwarové projekty,
a tak nemůže překvapit, že se výborně hodí i do výuky související se
softwarovými projekty. Ačkoliv integrované funkce modelování, jak již bylo
zmíněno výše, nejsou na nejlepší úrovni, samotná podpora projektů je ve
Visual Studiu výborná a v předmětech zabývajících se softwarovými
projekty je Visual Studio skvělým pomocníkem.
191
ve VaV
Závěr
V tomto příspěvku jsme se zabývali problematikou používání Visual Studia ve
výuce programování a dalších informatických předmětů. Visual Studio je známý
a hodně používaný vývojový nástroj, a to jak v praxi, tak ve výuce. Pokusili jsme se
zde konkrétně pojmenovat několik jeho slabých míst z pohledu potřeb výuky, přesněji
řečeno očima studenta a očima jeho učitele.
Literatura
[1]
ACM: Computing Curricula 2005: The Overview Report. Dostupný z WWW:
˂www.acm.org/education/curricula-recommendations/˃.
[2]
Microsoft:
Microsoft
Visual
Studio.
˂www.microsoft.com/cze/msdn/vstudio/2010/˃.
[3]
Microsoft: Microsoft Visual Studio. Dostupné z WWW: ˂msdn.microsoft.com/en-
Dostupné
z WWW:
us/vstudio/˃.
[4]
KEPRT, A. K problematice výuky programování v běžných vývojových nástrojích.
Ve sborníku konference Objekty, 2010. Ostravská Univerzita v Ostravě, 2010.
192
Kleinbauer
Pracovní příkazy a inventarizace na PDA
PRACOVNÍ PŘÍKAZY A INVENTARIZACE NA PDA
Miroslav Kleinbauer
Tesco SW, a. s.
[email protected]
Abstrakt: Tento materiál byl zpracován jako rámcová cenová informace na tvorbu
SW pro zařízení PDA pro Objednatele.
Klíčová slova: pracovní příkaz, inventarizace, PDA
Odborný konzultant: Zdeňka Krišová
Tematický konzultant: Vojtěch Bernard
Úvod
Na základě provedeného jednání uskutečněného ve firmě Objednatele vyplynul
požadavek pro tvorbu SW vybavení pro zařízení PDA v rozsahu:
 SW pro PDA – pracovní příkaz
 SW pro PDA – inventarizace
 SW pro obsluhu a administraci PDA na klientském PC
dle předané analýzy a návrhu řešení. V návaznosti na uskutečněné jednání
předkládáme tuto rámcovou nabídkovou informaci.
Tato nabídka nepokrývá nutné úpravy v informačním systému Korund+. Nedílnou
součástí této nabídky je dokument „Funkční specifikace“, verze 1.0 (dále jen zadání).
Celkový rozsah prací je definován tímto zadáním. Výstupem celého projektu pak bude
realizace předmětných požadavků v prostředí IS Korund+ u Objednatele.
1
Harmonogram plnění dodávky
T
Zahájení
plnění
předmětu
zakázky
dle
požadavku
Objednatele a dohody smluvních stran.
T + 4 týdny
Předvedení a testy SW pro PDA (pracovní příkaz
a inventarizace).
T + 8 týdnů
Předání SW pro PDA (pracovní příkaz a inventarizace) do
ověřování.
T + 12 týdnů
Předání SW pro klientské PC do ověřování.
T + 16 týdnů
Předání do rutinního používání a ukončení plnění předmětu
zakázky.
193
ve VaV
2
Cenová nabídka
V této části je uveden stručný popis dílčích věcných oblastí dodávky, které jsou
předmětem nabídkové informace pro Objednatele, včetně cenové specifikace. Všechny
ceny uvedené v tomto dokumentu jsou bez příslušné sazby DPH (není-li uvedeno
jinak).
SW pro PDA – pracovní příkaz
Cena (Kč)
Popis – analytické rozpracování
Realizace – programování
Testování a implementace
Celkem (bez DPH)
20% DPH
Celkem s DPH*
SW pro PDA – inventarizace
Popis – analytické zpracování
Cena (Kč)
Celkem (bez DPH)
20% DPH
Celkem s DPH*
Klientsky SW pro obsluhu PDA
Popis – analytické zpracování
Celkem (bez DPH)
Cena (Kč)
20% DPH
Celkem s DPH*
Rekapitulace:
Celkem
SW pro PDA – pracovní příkaz
Cena (Kč)
SW pro PDA – inventarizace
Klientský SW pro obsluhu PDA
Celkem (bez DPH)
20% DPH
Celkem s DPH*
Obrázek 1: Cenová rekapitulace pro jednotlivé komponenty dodávky
*Případné další náklady pokrývající nutné činnosti k plné funkčnosti předmětu
zakázky mimo zadání budou řešeny jako vícepráce a oceněny hodinovou sazbou … ,Kč.
194
Kleinbauer
Pracovní příkazy a inventarizace na PDA
Nabídková cena je uvedena včetně prvotní instalace u Objednatele.
3
Platební podmínky
Zhotovitel nepožaduje po Objednateli žádné zálohy na realizaci předmětu plnění.
Předmět plnění bude Objednatelem hrazen ve dvou splátkách.
První splátka ve výši … ,- Kč bude fakturována na základě protokolárního předání
celého plnění do ověřovacího provozu, doplatek bude fakturován na základě
protokolárního předání plnění do rutinního užívání.
Daňový doklad bude vystaven do 5-ti dnů po převzetí dílčí věcné oblasti
dodávky. Splatnost daňového dokladu bude stanovena na 21 dnů od doručení
Objednateli. Platby budou probíhat výhradně v české měně. Rovněž veškeré cenové
údaje budou uváděny v Kč.
4
Nároky na součinnost zadavatele
Zadavatel umožní na své náklady Zhotoviteli přístup k HW vybavení (PDA), na
kterém bude SW provozován.
Zadavatel se zavazuje převzít dodaná plnění a realizovat ověřovací provoz
v rozsahu nejvýše 4 týdnů, nebudou-li zjištěny závažné nedostatky bránící převzetí
plnění do rutinního provozu.
Tento dokument může obsahovat důvěrné informace společnosti TESCO SW a.s.
Převzetím tohoto dokumentu se zadavatel zavazuje, že žádným způsobem
nezpřístupní informace v něm obsažené jiným osobám.
5
Záruky a záruční podmínky
Podmínky poskytování záruky jsou standardně uvedeny v platné servisní smlouvě
včetně jejích příloh (dále Smlouva).
Závěr
V tomto materiálu byla popsána konkrétní rámcová cenová informace pro tvorbu
a zavedení SW pro zařízení PDA v rozsahu pracovních příkazů a inventarizací ve firmě
Objednatele.
Literatura
[1]
195
ve VaV
ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY
A VÝZKUMU
Irena Kovačičinová
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na odbornou jazykovou přípravu pracovníků vědy
a výzkumu, realizovanou u partnerských organizací v rámci projektu APSYS. Cílem
jazykové výuky bylo získání dovedností pro vhodné a efektivní využívání prostředků
cizího jazyka v kontextu vědecko-výzkumné práce. Jazyková příprava vědeckovýzkumných pracovníků klade vysoké nároky na individuální přístup k účastníkům
kurzů z pohledu jejich úrovně jazykových znalostí a dovedností a také z pohledu jejich
potřeb znalosti cizího jazyka. Nezbytnou součástí jazykové přípravy je též praktická
aplikace nabytých znalostí a dovedností v reálném prostředí vědy a výzkumu či
v simulovaném prostředí jazykového outdoorového tréninku.
Klíčová slova: jazyková příprava, cizí jazyk, znalost cizího jazyka, cizojazyčné
dovednosti, jazykový outdoorový trénink
Úvod
Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu byla od jeho počátků
navržena a realizována jako nedílná součást projektu Aplikovatelného systému dalšího
vzdělávání ve VaV. V prvotní fázi projektu byl nastaven celkový systém vzdělávání,
který byl v průběhu projektu pilotně realizován. Samotná jazyková výuka však byla
spuštěna záhy po nastartování projektu, a to v říjnu roku 2009 a trvala po celou dobu
realizace projektu. Součástí klíčové aktivity Odborná jazyková příprava byla mimo
vlastní jazykovou výuku tvorba podpůrných studijních textů a realizace dvou
outdoorových tréninků v září roku 2010 a 2011.
Tento příspěvek shrnuje cíle projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve
VaV v oblasti jazykové přípravy, strukturu a formu jazykové přípravy, seznamuje
s charakterem výukových a studijních materiálů používaných v rámci jazykové
přípravy, nastiňuje cíle a metodické principy jazykových outdooru. V neposlední řadě
se také věnuje zhodnocení jazykové přípravy v projektu.
196
Kovačičinová
1
Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu
Cíle a záměry jazykové přípravy, cílová skupina
Jedním z primárních cílů, který projekt po celou dobu své realizace sleduje, je
rozvinutí všeobecných znalostí cizího jazyka do roviny odborného jazyka používaného
institucemi v mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci13.
Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je prohloubení jazykových znalostí
a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už pasivně či aktivně,
odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii, přednášet
a prezentovat
výsledky
vědecko-výzkumné
práce
v cizojazyčném
prostředí
a vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách.
Cílovou skupinou projektu jsou vědecko-výzkumní pracovníci a administrativní
pracovníci podílející se na vědecko-výzkumné činnosti z řad partnerů projektu, tj.
Moravské vysoké školy Olomouc (MVŠO), Vysoké školy logistiky (VŠLG), TESCO SW
a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (Společná laboratoř optiky FzÚ AV ČR
a Univerzity Palackého v Olomouci). Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb
jednotlivých účastníků projektu bylo nutno již od počátku projektu aplikovat
individuální přístup k jazykové výuce, a to zejména realizací modulárního systému
výuky. Vzhledem k tomu, že primárním jazykem vědy a výzkumu na mezinárodní
úrovni je angličtina, byla převážná část výuky zaměřena na tento jazyk. Doplňkovým
jazykem byla zvolena ruština, a to z důvodu profesní orientace partnerů projektu na
rusky mluvící země.
2
2.1
Struktura a forma jazykové přípravy
Výukové moduly
Účastníci projektu měli možnost si v rámci projektu volit moduly dle svých
jazykových znalostí a dovedností a s ohledem na svou náplň vědecko-výzkumné
práce. Základním výukovým modulem byla Odborná jazyková příprava pro řešení VaV
projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové
prostředky. Jejím cílem bylo získání či prohloubení jazykových dovedností účastníků
pro vhodné a efektivní využívání jazykových prostředků cizího jazyka pro vědeckovýzkumnou práci. Výuka základního modulu probíhala kontinuálně po celou dobu
realizace projektu jak v Olomouci pro účastníky z partnerských organizací MVŠO,
TESCO a FzÚ AV ČR, tak v Přerově pro účastníky partnera projektu – VŠLG. Vzhledem
k rozdílnosti vzdělávacích potřeb a vstupních znalostí účastníků byli tito rozděleni do
pěti, později do šesti výukových skupin angličtiny a do dvou výukových skupin ruštiny.
Základní výukový modul byl doplněn dvěma odbornými moduly, a to Řízení VaV
projektů a prezentace VaV projektů a výsledků vědecko-výzkumné práce a Psaní
odborných textů v cizím jazyce. Výuka těchto modulů dílče probíhala kontinuální
formou v rámci výuky stávajících skupin a dílče byla realizována blokovou formou jako
intenzivní výuka specializovaných oblastí, např. kurzy Presentation Skills, Academic
Writing Course apod. Výhodou této výukové formy byla možnost zapojení i těch
13
Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line],
<http://www.mvso.cz/Files/WEB/Projekty/ProjektApsys/InformaceoprojektuAPSYS.pdf>, s. 3.
197
ve VaV
účastníků, kteří pro svou vědecko-výzkumnou práci potřebují pouze specializované
oblasti jazykové přípravy a bylo by pro ně náročné, často i z pohledu jejich vstupních
znalostí zbytečné, účastnit se základního výukového modulu.
2.2
Výukové a studijní materiály
Cizojazyčná výuka v projektu byla zahájena v říjnu roku 2009, tj. téměř
bezprostředně po zahájení projektu a rozpracování základní idey systému vzdělávání
pracovníků vědy a výzkumu. V tomto období sehrál klíčovou roli odborný garant
jazykové přípravy v projektu, jehož úkolem bylo navrhnout systém jazykové přípravy,
zajistit kvalifikované lektory a ve spolupráci s nimi zvolit vhodné výukové materiály.
Vzhledem k absenci aktuálních výukových materiálů specializovaných na oblast vědy
a výzkumu byla zvolena strategie výběru a příp. tvorby studijních materiálů
jednotlivými lektory, kteří svou výukovou činnost průběžně konzultovali s odborným
garantem jazykové přípravy tak, aby celá příprava směřovala k naplnění cíle projektu.
Výuka, potažmo výukové materiály, na nichž byla založena, tak mohla lépe reflektovat
potřeby a vstupní či aktuální jazykové znalosti cílové skupiny.
V průběhu klíčové aktivity č. 2: Zpracování studijních opor pro navržené
vzdělávání14 vznikly tři doprovodné studijní texty, které však neměly charakter
výukových materiálů, ale byly zpracovány jako podpůrné studijní materiály - příručky
odborného stylu a terminologie, které budou moci účastníci projektu využít při své
vědecko-výzkumné práci v cizojazyčném kontextu. Uvedené studijní texty zahrnovaly
následující oblasti:
 Odborná angličtina pro řešení VaV projektů15
 Odborná ruština pro řešení VaV projektů16
 Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení VaV projektů17,
který obsahuje cizojazyčné varianty klíčových slov ze studijních opor
ostatních odborných modulů.
2.3
Jazykové outdoory
Jednou z forem jazykové přípravy vědecko-výzkumných pracovníků byla
realizace jazykových outdoorů, které se uskutečnily v září roku 2010 a v září roku
2011. První z nich byl bilingvální - anglicko-ruský a druhý z nich, vzhledem
k primárnímu zacílení jazykové přípravy na angličtinu, pouze monolingvální - anglický.
Cílem jazykových outdoorů bylo prohloubení a zejména praktická aplikace stávajících
pasivních i aktivních jazykových dovedností získaných během realizovaných
jazykových kurzů, prolomení jazykových bariér v odborné komunikaci a rozvíjení
14
Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line],
<http://www.mvso.cz/Files/WEB/Projekty/ProjektApsys/InformaceoprojektuAPSYS.pdf>, s. 2
15
Srov. KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na
specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky).
16
Srov. NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na
specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky).
17
Srov. KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro
řešení vědecko-výzkumných projektů.
198
Kovačičinová
schopností se vzájemně dorozumět a prosadit se v tvůrčích a vědecko-výzkumných
týmech.
Obrázek 1: Účastníci anglického jazykového outdooru, který se konal 9. - 11. 9. 2011
v Branné18
Realizace jazykových outdoorů primárně vycházela z výzkumu National Training
Laboratories (Bethel, Maine, USA), v rámci kterého byla prezentována tzv. pyramida
učení19. Z této pyramidy je zřejmé, že 75% poznatků je účastníky absorbováno
v případě, že je mají spojeny s vlastní, praktickou zkušeností. S tím souviselo celkové
pojetí jazykové přípravy na outdoorech, která se řídila mottem: „Člověk si lépe
zapamatuje informace, je-li ve fyzickém pohybu, ale ještě hlouběji si je zapamatuje,
je-li přijímání informací spojeno s prožitkem“.
Jazyková příprava v rámci outdoorových tréninků byla založena na celé řadě
výukových metod, zejména participačních, a aplikovala čtyři základní metodické
principy:
1.
Změna identity účastníka, jejímž záměrem bylo odstranit zábrany při
komunikaci v cizím jazyce.
18
Zdroj: Archiv projektu APSYS
Srov. The Learning Pyramid, [on-line],
<http://siteresources.worldbank.org/DEVMARKETPLACE/Resources/Handout_TheLearningPyra
mid.pdf>.
19
199
ve VaV
2.
Navození atmosféry relativně dlouhou dobu před realizací outdooru s cílem
vtáhnout účastníky do atmosféry outdooru a nastolit moment očekávání
a těšení se. S tím souvisela i nezbytná příprava účastníků na vlastní průběh
outdooru.
3.
Dynamické střídání aktivit (mluvený vs. psaný projev, fyzická aktivita vs.
oddechové činnosti, individuální vs. týmová práce) s cílem maximalizovat
efekt jazykové přípravy.
4.
Průběžná a závěrečná zpětná vazba jak od účastníků (hodnocení outdooru),
tak od lektorů (provázanost aktivit, hodnocení účastníků).
Všechny tyto principy i důkladná příprava nejen lektorů, ale i samotných
účastníků před realizací outdooru vyústily ve skvělou atmosféru, která na obou
outdoorech panovala (viz obr. 1) a která přispěla k maximálnímu využití a procvičení
nabytých znalostí a dovedností v reálných situacích.
3
Zhodnocení jazykové přípravy v projektu APSYS
Vědecko-výzkumná práce klade vysoké nároky nejen na odborné znalosti
vědecko-výzkumných pracovníků, ale také na jejich jazykové dovednosti a schopnosti
uplatit své odborné znalosti v mezinárodní spolupráci. Jazykové přípravy v projektu
APSYS se účastnili vědecko-výzkumní pracovníci všech partnerů projektu, a tito do něj
vstupovali jak s rozdílnou úrovní vstupních znalostí, tak zejména s rozdílnými
potřebami cílové znalosti cizího jazyka, což kladlo po celou dobu projektu vysoké
nároky na individuální přístup k jednotlivým účastníkům. Ve snaze maximalizovat
výukový efekt byli jako lektoři zvoleni převážně rodilí mluvčí se zkušeností s cílovou
skupinou, kteří po celou dobu projektu v koordinaci s garantem jazykové přípravy
připravovali výuku a výukové materiály tak, aby byly průběžně naplňovány cíle
projektu a zároveň uspokojovány vzdělávací potřeby účastníků. Mezi kladné aspekty
jazykové přípravy v projektu APSYS lze zařadit přizpůsobování se potřebám cílové
skupiny nejen z pohledu obsahového, ale také z pohledu organizačního, kdy na
základě pravidelné zpětné vazby jak od lektorů kurzů, tak zejména od účastníků
projektu docházelo ke změnám časového harmonogramu výuky či časové dotace
jednotlivých kurzů.
Jako poměrně problematický se zejména jevil závazek účastníků absolvovat
výuku po celou dobu realizace projektu, tj. po dobu tří let, byl-li účastník zařazen do
základního vzdělávacího modulu. Podmínkou pro úspěšné podpoření účastníka
projektu v rámci jazykové přípravy bylo absolvování min. 70% výuky ve zvolené
skupině, plnění této podmínky však často naráželo na problém s fluktuací
zaměstnanců (nástup nových pracovníků partnerů projektu v průběhu realizace
projektu, ukončení pracovních poměrů, odchod na mateřskou dovolenou, dlouhodobá
pracovní neschopnost některých účastníků) či na jejich pracovní zaneprázdnění (časté
až dlouhodobé pracovní cesty a stáže). Častým důvodem pro neúčast na pravidelné
výuce bylo také časové zaneprázdnění na pracovišti, přičemž v průběhu realizace
projektu bylo možné vysledovat paradox, kdy vědecko-výzkumní pracovníci
z podnikatelské sféry byli k účasti na výuce motivováni mnohem více než pracovníci
200
Kovačičinová
z akademické sféry. Tento fakt byl zapříčiněn zejména přístupem k určení cílové
skupiny účastníků v rámci jednotlivých partnerských organizací, kdy u partnerů
z akademické sféry byla možnost studia cizího jazyka primárně nabídnuta všem
vědecko-výzkumným a podpůrným pracovníkům jako součást jejich akademického
rozvoje. Jako motivace pro tyto pracovníky se pak předpokládala vlastní ambice dále
se vzdělávat. U vědecko-výzkumných pracovníků partnerů z podnikatelské sféry byli
naopak účastníci vybráni jednak s ohledem na potřebu znalosti cizího jazyka pro další
pracovní uplatnění a jednak s ohledem na jejich přínos pro danou podnikatelskou
jednotku, tj. výuka cizích jazyků byla pro tyto vybrané účastníky v podstatě také
odměnou za vykonávanou práci a tudíž byla jejich motivace, v kombinaci s vlastní
ambicí dalšího sebevzdělávání, mnohem silnější.
Závěr
Přestože jazyková příprava vědecko-výzkumných pracovníků v rámci projektu
stále probíhá a nebyla tedy ještě ukončena závěrečným hodnocením nabytých znalostí
a dovedností účastníků, již nyní lze říci, že splnila očekávání a cíle, které na ni byly
v projektu kladeny. Toto tvrzení vychází jednak ze zpětné vazby od lektorů, ale
zejména od samotných účastníků, kteří během praktických kurzů a především během
outdoorových
tréninků
prokázali
schopnost
pohybovat
se,
komunikovat
a spolupracovat v mezinárodním prostředí vědecko-výzkumné práce. Již v průběhu
realizace projektu řada účastníků své jazykové znalosti a dovednosti také uplatnila při
zahraničních stážích či při publikaci výstupů své vědecko-výzkumné práce
v zahraničních periodicích.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením
na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd.
KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický
slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů. 1. vyd. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, 2010. 74 s. ISBN 978-80-87240-45-8.
NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na
specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd.
Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-02-14]. Dostupný
z WWW:
<http://www.mvso.cz/Files/WEB/Projekty/ProjektApsys/InformaceoprojektuAPSY
S.pdf>.
The Learning Pyramid. [on-line]. 2012. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z WWW:
<http://siteresources.worldbank.org/DEVMARKETPLACE/Resources/Handout_The
LearningPyramid.pdf>.
201
ve VaV
INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ 2
Zdeňka Krišová
[email protected]
Abstrakt: Cílem výuky předmětu Teorie systémů 2 je seznámení studentů se
základními pojmy z oblasti umělé inteligence, která je teoretickým zázemím
znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího nástroje tohoto moderního
vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje pro počítačovou podporu
rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně aplikovány i v ekonomice
a managementu. Náplní je problematika základních funkcí znalostních a expertních
systémů, především efektivní počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které
nad těmito znalostmi operují a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých
problémových oblastí. Inovace předmětu prohlubuje dovednosti studentů v oblasti
použití specializovaných programových nástrojů systému MATLAB, zejména Fuzzy
Logic ToolBoxu.
Klíčová slova: Fuzzy Logic ToolBox MATLAB, jazykový model, fuzzy množina, fuzzy
logika, model Takagi-Sugeno.
Vaněček
Úvod
Osnova předmětu Teorie systémů 2 rozšiřuje náplň předmětu Teorie systémů
1. Záměrem je vysvětlit studentům základní pojmy z oblasti umělé inteligence, která
je teoretickým zázemím znalostních a expertních systémů jako nejrozšířenějšího
nástroje tohoto moderního vědního oboru. Tyto systémy jako programové nástroje
pro počítačovou podporu rozhodování při řešení složitých úloh jsou dnes úspěšně
aplikovány v celé řadě technických i netechnických oborů.
Text je věnován problematice metod, které tvoří základy znalostních
a expertních systémů, věnuje se jejich vlastnostem i funkcím.
Jednotlivé kapitoly objasňují teoretické principy, o něž se opírá řešení
problematiky základních funkcí znalostních a expertních systémů, především efektivní
počítačové reprezentace znalostí a dále procedur, které nad těmito znalostmi operují
a efektivně je využívají k řešení složitých úloh z různých problémových oblastí.
202
Krišová
Inovace studijního předmětu Teorie systémů 2
Zvýšená pozornost je věnována té části látky, která umožní studentům nejen
expertní systémy pochopit, ale i samostatně navrhovat a programově realizovat. Větší
pozornost je věnována expertním systémům využívajících fuzzy množinové
matematiky a fuzzy logiky.
Učební text obsahuje vybrané metody a z nich vyplývající techniky pro tvorbu
expertních systémů a uvádí příklady jejich použití.
Inovace předmětu Teorie systémů 2 je inspirována kurzy APSYS ve smyslu
zvýšeného uplatnění exaktních metod při tvorbu expertních systémů a vyšetřování
jejich vlastností. Jedná se o rozšíření sortimentu programových nástrojů pro analýzu
fuzzy systémů.
V rámci řešení projektu GAČR P403-12-1811 budou v roce 2012 pořízeny
komponenty programového prostředí pro matematické výpočty MATLAB s možností
jejich využití pro výuku studentů.
1
Jazykové fuzzy modelování – Fuzzy Logic ToolBox MATLAB
Fuzzy Logic Toolbox je sbírka funkcí postavených na programovém systému
MATLAB, který poskytuje nástroje pro vytvoření a editaci závěrů fuzzy systému.
Můžeme také integrovat naše fuzzy systémy do prostředí Simulinku. Dokonce
můžeme vytvořit nezávislý program v jazyce C, který bude volán fuzzy systémem
vytvořeným v MATLABu.Tento toolbox se hodně opírá o grafické uživatelské rozhraní
(GUI), které nám umožňuje uskutečnit danou úlohu, i když úlohu můžeme naprosto
celou zpracovat, pokud tomu dáváme přednost, i z příkazové řádky.
Toolbox poskytuje tři skupiny nástrojů:
 Funkce příkazové řádky,
 Grafické, interaktivní nástroje,
 Simulink bloky a vzory.
První skupina nástrojů je tvořena funkcemi, které můžeme volat z příkazové
řádky, nebo z našich vlastních aplikací. Mnoho z těchto funkcí jsou MATLABovské Msoubory, řada MATLABovských příkazů provádí specializované algoritmy fuzzy logiky.
Můžeme si prohlédnout MATLABovské kódy pro tyto funkce použitím příkazu: type
funkce_jméno.
Můžeme změnit způsob práce s jakoukoli funkcí toolboxu zkopírováním
a přejmenováním na modifikovaný m-soubor. Můžeme také rozšířit toolbox přidáním
námi modifikovaného m-souboru.
Toolbox poskytuje také několik interaktivních nástrojů, které dovolují
zpřístupnění mnoha funkcí přes grafické uživatelské prostředí (GUI). Zároveň, GUI –
základní nástroje poskytují prostředí pro fuzzy dedukci návrhu systému, analýzu,
a implementaci.
Třetí kategorie nástrojů je sestavená z bloků pro použití se Simulinkem. Je
vysloveně určený pro velkou rychlost fuzzy logické dedukce v prostředí Simulink.
203
ve VaV
1.1
Využití fuzzy toolboxu pro Takagi-Sugeno modely v MATLABu
Pro vstoupení do fuzzy toolboxu pro modely Mamdani a Sugeno, stačí jen
napsat do příkazového řádku fuzzy a objeví se grafické okno tzv. FIS editor. Z menu
File vybereme položku New Sugeno FIS, protože automaticky je FIS Editor nastaven
pro Mamdaniho modely. V tomto editoru si můžeme definovat počet vstupů a výstupů
(které se okamžitě graficky projeví do blokového modelu). Přidání vstupu nebo
výstupu se realizuje v Edit menu výběrem položky Add input nebo Add output. Fuzzy
Logic Toolbox nemá limit pro počet vstupů. Nicméně počet vstupů může být omezen
dostupnou pamětí ve vašem stroji. Taky si zde můžeme zvolit typ AND nebo OR
metody nebo také typ defuzzifikace, Obrázek1.
V tomto editoru můžeme ukládat i načítat data ve formátu fis. Pro názornost
jsem zobrazila soubor „proj.fis“, který je typu sugeno. Ve FIS editoru můžeme
pracovat ještě s Mamdaniho fuzzy modely.
Tyto položkové menu nám dovoluje
základní operace se soubory jako je
ukládání (save), otevření (open), nebo
editaci fuzzy systému použitím některého
z pěti základních GUI nástrojů
Dvojtým kliknutím na ikonu vstupní
proměnné dojde k otevření Editoru
Členské Funkce ( Membership
Function Editor)
Dvojtým kliknutím na ikonu
systémového diagramu dojde k
otevření Pravidlového Editoru
(Rule Editor)
Dvojtým
kliknutím na
ikonu
výstupní
proměnné,
dojde k
otevření
Editoru
členské
Funkce
(Membership
Function
Editor)
Název
systému je
zobrazený
zde. Lze jej
měnit
použitím
položky Ulož
jako (Save
as) … volbou
v menu
Tyto
vysunovací
menu se
používaji pro
nastavení
fuzzy
výstupní
funkce. Jako
je např.
Defuzzifikační
metoda
Toto editační
pole je
používáno k
editaci jmen
vstupních a
výstupních
proměnných
Tento stavový
řádek
popísuje
nejnovější
operace
Obrázek 1: Grafické okno FIS editoru
V menu FIS Editoru z položky View můžeme dále přejít do nového grafického
okna – Editoru Členské Funkce ( Membership Function Editor).
204
Krišová
Membership Function Editor (Editor funkce příslušnosti)
Tento editor je nástroj sloužící k zobrazení a editování všech funkcí příslušnosti,
které jsou přidružené ke všem vstupním a výstupním proměnným pro kompletní fuzzy
výstupní systém.
Toto se provádí v Menu Edit položkou Add mfs. Po kliknutí na tuto položku se
nám objeví grafické okno, v kterém si vybereme počet funkcí příslušnosti (Number
MFs) od jedné do devíti a určíme si typ funkce příslušnosti. Všechny typy jsou níže
uvedeny a zobrazeny v grafické podobě, Obrázek 2.
digmf
gauss2mf
gaussfm
gbellmf
pimf
psigmf
205
ve VaV
sigmf
smf
trapme
trimf
zmf
Obrázek 2: Sortiment typů funkcí příslušnosti
V grafu funkce příslušnosti (Membership function plot) jsou zobrazeny funkce
příslušnosti s proměnnými. S těmito funkcemi příslušnosti lze manipulovat dvěma
způsoby. Za prvé, můžeme použít myš k výběru jednotlivých funkcí příslušnosti
spojených s danou hodnotou proměnné a posouvat, dle potřeby, danou funkci
příslušnosti v grafu ze strany na stranu. Tímto se ovlivní matematický popis hodnot
proměnné spojené s danou funkcí příslušnosti. Vybraná funkce příslušnosti může být
také rozšířena nebo zúžena posunutím čtverečků na funkci příslušnosti označujících
body zlomu.
Pod tímto grafem jsou informace o jménu, typu a aktuálních
parametrech funkce příslušnosti. Parametry v tomto textovém poli lze měnit v rámci
rozsahu univerza. Můžeme zde pomocí pop-up menu Type měnit také typ funkcí
příslušnosti. V textovém poli Name měníme jména jednotlivých funkcí příslušnosti.
Kliknutím na ikonu zobrazující výstup definujeme v podstatě počet pravidel (jde
o konsekventní část) a ta může být dvojího druhu: konstantní (budou se zobrazovat
jen koeficienty a10 – an0) nebo lineární (všechny koeficienty), Obrázek 3.
206
Krišová
Toto menu dovoluje
ukládání (save),
otevření (open), nebo
editaci fuzzy systému
použitím některého z
pěti GUI nástrojů.
Toto je tzv. Plaeta
proměnných (Variable
Palette). Kliknutím na
proměnnou dojde k editaci
její členských funkcí
Toto grafické pole
zobrazuje všechny
členské funkce z
vybrané proměnné
Kliknutím na vybranou křivku
můžeme měnit její vlastnosti, včetně
jména a číselných parametrů.
Pohybem myši můžeme měnit tvar I
parametry dané funkce
Editační pole,
kde můžeme
měnit jméno
dané členské
funkce
Textové pole
zobrazující
jméno a typ
zvolené
proměnné
Toto pop-up
menu
dovoluje
měnit typ
zvolené
členské
funkce
Editační pole
k zvolení
universa dané
proměnné
Editační pole
k zvolení
rozsahu pro
zobrazení
dané
proměnné
Toto je
editační pole
ve kterém lze
měnit
numerické
parametry
zvolené
členské
funkce
Stavový
řádek
informující
nás o
posledně
použíté
operaci
Obrázek 3: Editor jazykových proměnných a jejich hodnot
Rule Editor (editor pravidel)
Je určen k zadávání pravidel, které ovlivňují chování modelu. Zadávání pravidel
je velmi jednoduché a intuitivní, Obrázek 4. V oknech jednotlivých vstupů a výstupu
jsou obsaženy názvy jejich lingvistických hodnot. Postačí jen kliknout na určitou
lingvistickou hodnotu vstupů a výstupu a po použití následného tlačítka „Add rule“
máme pravidlo hotové. Můžeme si zde zvolit, o jakou logickou spojku v daném
pravidle jde (and, or – realizováno pomocí radio-button), váhu pravidla (tato hodnota
je vždy zobrazována na konci pravidla v závorkách – standardně nastavená na
hodnotu jedna) nebo negaci vstupů či výstupu v pravidle. Pravidla mohou být
změněna, vymazána nebo taky přidána podle volby stisku tlačítka.
207
ve VaV
Tyto menu dovoluje ukládání (save),
otevření (open), nebo editaci fuzzy
systému použitím některého z pěti
GUI nástrojů.
Menu pro výběr vstupů a výstupu
Automatické vkladání pravidel
využitím nástroje GUI
Tlačítko
Help nám
davá
informaci
jak pracuje
Editor
pravidel
(Rule
Editor), a
tlačítko
Close zavře
okno
editoru.
Vstupní
spojka v
příkazovýc
h
pravidlech.
Stavový
řádek
informující
nás o
poslední
použité
operaci
Vytvoření, nebo editování
pomocí tlačítek GUI výběrem
z menu vstupů nebo výstupu.
Negace vtupů nebo výstupu
Obrázek 4: Editor jazykových pravidel
Rule Viewer Editor
Tento editor slouží ke grafickému zobrazení pravidel a k výpočtu výstupních
parametrů, Obrázek 5. V podstatě jde o celou cestu k fuzzy výstupnímu procesu.
Jednotlivé řádky představují přesnou posloupnost pravidel, jak byla nadefinována
v „Rule Editoru“. Zadávání vstupních parametrů pro výpočet se opět dá provádět
dvojím způsobem. Buď v editačním řádku nazvaném „Imput“ nebo v grafu. To se
provádí kliknutím myši na vertikální čáru, kterou si pohybem myši nastavíme na
požadovanou úroveň. Poté dojde k výpočtu výstupní proměnné a ke grafickému
znázornění dané vstupní hodnoty na jednotlivé „mfs“ v jednotlivých vstupních
proměnných.
208
Krišová
Obrázek 5: Simulační okno
Surface Viewer Editor
Je určen pro vykreslení 3D grafu, kde osu „x“ a „y“ tvoří vstupy a ose „z“ je
přiřazena výstupní proměnná. Je velmi užitečný pro případ dvou a více vstupů, kde
můžeme dostávat velmi rozličný trojrozměrný pohled na data, protože můžeme
ovlivňovat, který vstup bude odpovídat které ose (toto je realizováno pomocí pop-up
menu). Kliknutím myši na graf a následným pohybem můžeme s grafem rotovat na
všechny strany, Obrázek 6.
209
ve VaV
Obrázek 6: Zobrazení fuzzy funkce jazykového modelu
Závěr
Inovace studijních materiálů předmětu Teorie systémů 2 zahrnuje zařazení
specializovaného Fuzzy Logic ToolBoxu programového systému MATLAB do náplně
jeho cvičení. Studenti získají praktické dovednosti v oblasti návrhu a programové
realizace jednoduchých expertních systémů. Cílem je seznámení studentů s nabídkou
programového souboru Fuzzy Logic Toolbox s objemem a formami příkazů pro pro
editaci, ladění a testování fuzzy modelu. Tato část bude užitečná zvláště pro taková
pracoviště, která již používají nebo chystají použití MATLABu jako standardního
prostředí pro výuku nebo řešení vědecko-technických či inženýrsko-projekčních úloh.
Literatura
[1]
[2]
[3]
MAŘÍK,V a kol. Umělá inteligence. Praha: ACADEMIA, 2000. ISBN 80-200-0502-1
NOVÁK, V. Základy fuzzy modelování. Praha: BEN, 2000. ISBN 80-7300-009-1
MathWorks, Inc. MATLAB 7.7, Natick, MA 2003.
210
Křepelka
Zlepšení procesů vztahu k zákazníkům SW firmy
ZLEPŠENÍ PROCESŮ VZTAHU K ZÁKAZNÍKŮM SW FIRMY
Martin Křepelka
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Servisní podpora dodávaných IT řešení je u počítačové firmy alfou
a omegou jejího úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je
nutné tuto oblast vztahů se zákazníky neustále zlepšovat. Jedním z možných zdrojů
na zlepšení předmětných procesů je celosvětově uznávaná knihovna nejlepších
postupů – ITIL.
Klíčová slova: Servisní podpora, konfigurace IS, knihovna ITIL, servisní smlouva.
Tematický konzultant: Jiří Vaněček
Úvod
Tato práce byla zpracována v rámci procesní analýzy, zaměřené na zlepšení
procesů vztahu firmy k zákazníkům za využití postupů knihovny ITIL.
Předmětná firma se zaměřuje mj. na poskytování služeb v oblasti IS/IT tak, aby
nabídka pro zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky HW, SSW
a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod. aktivity.
V dalších kapitolách bude nastíněno procesní a organizační uspořádání firmy,
neboť tento pohled bude v dalším textu potřebný pro vysvětlení přístupu k řešení
nového vztahu k zákazníkům.
1
Základní procesní rozklad
V rámci analýzy procesů lze ve zpracovávané SW firmě identifikovat vedle
obecných podpůrných procesů celou řadu specifických procesů SW firmy, zaměřených
na realizaci informačních systémů (dále IS):
Hlavní procesy:
 marketing,
 obchod,
 tvorba IS /úpravy hotových IS,
 implementace IS,
 podpora provozování IS.
211
ve VaV
Doplňkové procesy – služby:
 outsourcing vývojových kapacit,
 systémová integrace,
 audit projektů IS,
 pořádání školení, konferencí,…
 apod.
Podpůrné procesy:
 ekonomika,
 technická podpora (interní),
 lidské zdroje,
 metodická podpora,
 apod.
Dále se v této práci budu zabývat jedním z hlavních procesů a tím je Podpora
provozování IS. Je to v současné době již standardní proces, v němž každá SW
firma nabízí zákazníkovi spektrum služeb během rutinního provozu jeho informačního
systému.
Nejen u tohoto procesu došlo v naší firmě vlivem redesignu procesů ke změně,
která jistě vede ke zlepšení fungování této služby. Toto je také předmětem dalšího
textu této práce.
2
Vývoj organizační struktury
V průběhu více než 15letého života firmy, prošla nejenom procesní, ale také
organizační struktura značným vývojem. Ten byl mj. ovlivněn jednak počtem
pracovníků a také potřebou co nejlépe čelit konkurenci v dané oblasti IS/IT. Velká
změna proběhla rovněž při přechodu společnosti na formu akciové společnosti na
přelomu let 2000/2001.
Protože rozbor všech typů organizačních struktur není předmětem této práce,
zmíním se o jejich genezi jen stručně, nicméně hrála důležitou roli jako jedna z mnoha
příčin redesignu procesů.
212
Křepelka
Akcionáři
Valná hromada
akcionářů
Správní orgány
Dozorčí rada
Představenstvo
RNDr. Josef Tesařík
VEDENÍ SPOLEČNOSTI
Generální ředitel
RNDr. Josef Tesařík
20
Bezpečnostní ředitel
Sekretariát GŘ
Bc. David Tesařík
2001
CDT
Představitel vedení pro jakost
Centrum dotačních projektů
Mgr. František Doležel
2002
Úseky
ÚTS
Technický
ředitel
Bc. David Tesařík
2400
OUTS
SSPR
TEIS
ERP
Výrobní ředitel
Výrobní ředitel
Výrobní ředitel
Výrobní ředitel
Mgr. Radek Holiš
Ing. Svatopluk Beneš
RNDr. Petr Zeman
Ing. Vl. Kabilka
2100
2700
Oddělení
SI
Syst. integrace
2401
Syst. podpora
2402
Výroba
Outsourcing
2104
Implementace
Implementace
Implementace
2802
2902
Podpora
DB podpora
Podpora
2803
ÚMK
ÚŘLZ
Bc. Josef Tesařík
2200
Ing. Svatopluk Šůstek
2300
Mgr. František Doležel
2600
Mgr. M. Vitoslavská
2500
Zakázky
2201
2901
2702
2703
ÚEF
Obchodní
ředitel
Výroba
Výroba
2801
2701
Tech. podpora
2403
2900
2800
ÚOB
Podpora
2903
Marketing
2202
Ekonomický
ředitel
Účetnictví
2301
Metodický
ředitel
Metodika
Ekonomika
2303
Personalistika
2501
2601
Financování
2302
Personální
ředitel
Audity
2602
Projektová
kancelář
2603
Práce a mzdy
2502
Vzdělávání
2503
Autoprovoz
2304
2404
Obrázek 1: Organizační struktura firmy v etapě akciové společnosti
Historicky první organizační struktura byla vzhledem k malému počtu pracovníků
plochá (1 manager + 6 analytiků-programátorů). Se vrůstajícím počtem
zaměstnanců přešla tato struktura ve funkční. Přirozeným pokračováním byla divizní
struktura s relativně samostatnými vývojově-realizačními útvary. V současné době
(vzhledem k projektovému řízení zakázek) by se dala organizační struktura
charakterizovat jako maticová (viz obr. 1).
3
Stávající stav přístupu k zákazníkům a jeho nedostatky
V jistém období vývoje firmy převládala tvorba IS „na míru“. Jednalo se o velké
a prioritní zákazníky, kdy součástí řešení byla detailní analýza jejich specifického
prostředí, specifikace konkrétních požadavků, tvorba systému na míru apod. Po
přechodu IS do rutinního provozu realizoval servisní podporu vždy některý
z pracovníků vývojového týmu. Odpovídal on-line na dotazy uživatelů, distribuoval
požadavky na další rozvoj systému a poskytoval tyto podobné služby dle uzavřené
servisní smlouvy.
Přístup k zákazníkům byl „osobní“, veskrze pozitivní a to zajišťovalo relativně
dlouhodobou spolupráci a tím i získávání finančních prostředků ze servisu i rozvoje
daného IS. Takto provozovaný systém servisní podpory však s sebou nesl např. tyto
nedostatky:
 nejednotná evidence požadavků na servis,
 možná ztráta některých požadavků => možná ztráta příjmů,
 snížená možnost plánování kapacit na realizaci požadavků zákazníků,
 nemožnost sdílení řešení požadavků,
 přetěžování kapacit vývojových pracovníků pro servisní práce,
213
ve VaV
 apod.
Začalo se ukazovat, že v rámci lepšího uplatnění na trhu bude nutné obchodní
přístup - systémy tzv. „na klíč“ - doplnit další strategií. Management si toto zavčas
uvědomil a firma doplnila svou marketingovou strategii o systém opakovaného
prodeje standardizovaných SW produktů (např. SW z oblasti Facility Managementu
aj.). Tím se začal počet zákazníků zvyšovat a výše uvedený systém „osobní“ servisní
podpory nebylo možné dále udržet. Se vzrůstajícím počtem zákazníků se i počet
servisních požadavků proporcionálně zvyšoval, vývojoví pracovníci přijímali zprávy
i mimo svoje pracoviště na služebních cestách u dalších zákazníků, v dopravních
prostředcích, doma apod. Tím docházelo k informačním ztrátám a k neoperativnosti
při řešení problémů a incidentů.
Obrázek 2: Schéma původní organizace podpory zákazníků
4
4.1
Návrh nového řešení přístupu k zákazníkům
Přístup k řešení
Z výše uvedeného popisu organizace servisní podpory informačních systémů bylo
jasné, že z důvodů změny obchodní strategie bude nutné změnit ne jenom systém
servisní podpory, ale i celkovou dělbu práce při vývoji a implementaci IS. Za tím
účelem byl proveden redesign hlavních a doplňkových procesů, jehož výstupem byly
jednak změny v organizační struktuře, změny v dělbě práce a změny v přístupu
k zákazníkům a s tím souvisely také změny v přístupu a motivaci pracovníků.
214
Křepelka
4.2
Zdroje změny
Zdrojem pro nové návrhy řešení byly jednak vlastní zkušenosti pracovníků
s vývojem a podporou IS, výstupy ze spolupráce s jinými IS/IT firmami a dále
knihovna „nejlepších praktik“ ITIL (IT Infrastructure Library – viz [2]), aj. Dále byla
aplikována metodika PDCA (Plan – Do – Check – Ad), Plánuj – Dělej – Kontroluj –
Jednej, kterou doporučuje norma ISO/IEC 20000 (viz [3]) a která právě slouží pro
řešení a zlepšování procesů a zavádění změn.
4.3
Zřízení oddělení Podpora zákazníků
Z těchto zkušeností a zdrojů vyplynulo v oblasti servisní podpory řešení, založené
na vytvoření nového oddělení, které se bude speciálně zabývat činnostmi pro podporu
IS u zákazníků:
 centrální příjem servisních požadavků zákazníků,
 správa databáze servisních požadavků,
 řešení zákaznických požadavků vlastními silami – tzv. I. linie,
 sledování a řízení požadavků předaných k řešení útvarům II. linie,
 komunikace se zákazníky,
 správa a evidence servisních smluv,
 doplňkové činnosti (drobné analýzy, správa systému apod.).
Jedná se o klasický systém podpory zákazníků, známý pod názvem Help Desk.
Pro posílení realizace hlavních činností nového oddělení Podpora zákazníků, byl
přizpůsoben interní SW požadavkový systém tak, aby vyhovoval i evidenci, správě
a řešení externích požadavků zákazníků.
Pro zákaznický přístup do tohoto systému byl vytvořen jednoduchý internetový
formulář, pomocí kterého mohou zadavatelé pořizovat záznamy do centrální databáze
požadavků (MS SQL). Takto pořízená data jsou jednotná, konzistentní a všechny
požadavky mají jednoznačné číselné označení. Tím je zajištěno, že se žádný
požadavek neztratí a zákazník-zadavatel má možnost se kdykoliv přesvědčit o stavu
řešení jeho požadavku, dotázat se či doplnit informace, potřebné k vyřešení.
Vyřešené a zákazníkem akceptované požadavky se přesouvají do archivní
databáze, ve které je ovšem možné je prohlížet.
215
ve VaV
Obrázek 3: Schéma nové organizace podpory zákazníků
4.4
Nová informační struktura
Zároveň s redesignem procesu servisní podpory IS byla provedena ve shodě
s teoretickými zdroji (viz výše) i informační analýza struktury zákaznických
požadavků. Vzhledem k nejednotnosti jejich identifikace v minulosti, bylo stanoveno
nové členění požadavků zákazníků. Do budoucna budou všechny externí požadavky
členěny takto:
I.
II.
Informační = požadavky na dotazy, školení či konzultace (vzdálené i osobní)
Provozní = žádost o řešení tzv. incidentů, tj. nestandardních stavů
dodávky/služby, které lze dále členit v kategoriích závažnosti:
1.
Vysoká – dochází ke zhroucení systému jako celku
2.
Střední – omezení chování jen některých funkcí systému
3.
Nízká – omezení v oblasti komfortu ovládání apod.
III. Rozvojové = požadavky na změny a vylepšení systému, další dodávky či
služby ap.
Vzhledem k tomu, že prvotní záznam požadavku realizuje zákazník pomocí
webového přístupu, jsou takto v celém systému servisní podpory členěny všechny
přijaté požadavky. Tím je dán základní předpoklad pro sledování jejich řešení,
vytváření statistik, přehledů apod. Další výhodou však mj. je automatické vytváření
pokladů k fakturaci služeb rozvojové podpory (výše ad III.) z jednotné datové
základny. Tím dochází ke vstupu dalších dodatečných příjmů do firmy, které mohly
být v minulém způsobu řízení požadavků (popsaném výše) ztraceny.
216
Křepelka
4.5
Výhody nového řešení
Redesignem procesu podpora zákazníků došlo jednoznačně ke zkvalitnění
a zrychlení dodávaných servisních služeb. Kromě výše uvedeného má nové řešení
organizace servisní podpory i tyto výhody:
 jediné centrální kontaktní místo pro uživatele,
 jednotná evidence všech požadavků na servis,
 úspora při pořizování požadavků (provádí uživatel),
 nedochází ke ztrátám požadavků,
 je možné sdílení řešení podobných požadavků,
 vzniká databáze známých chyb a jejich řešení,
 ušetření jisté části kapacity vývojových pracovníků,
 atd.
Doprovodným jevem změny procesů v této oblasti bylo vypracování interní
směrnice pro oběh a zpracovávání požadavků ve firmě.
Dále byla vypracována nová vzorová verze servisní smlouvy (SLA – Service Level
Agreement), která reflektovala všechny uvedené změny. Bude tak všem zákazníkům
nabízen jednotný text smlouvy na servisní podporu, s jednotnou nabídkou předmětu
plnění, definicí typů požadavků a reakcí dobou poskytovatele.
5
Výhled dalšího rozvoje a zlepšování procesu
Vytvořením nového oddělení zákaznické podpory – tzv. Help desku, samozřejmě
nekončí zkvalitňování činností při podpoře zákazníků. Je to mj. i jeden z požadavků
normy ISO 20000 (viz [3]) a její metodiky PDCA - neustálé zlepšování výkonnosti
jednotlivých procesů.
5.1
Service Desk
Výhledově je tedy nutné počítat s rozšířením služeb ze současného
managementu zákaznických požadavků na další služby, jako je např.:
 Configuration Management
: správa konfigurací
 Problem Management
: správa problémů, známých chyb a jejich
obejití, apod.
 Change Management
: řízení a plánování změn v IS
 Realease Management
: správa a uvolňování verzí všech složek
dodávky
Toto rozšíření poskytovaných služeb se neobejde bez masivní informační
podpory, kterou je nutné založit nad komplexní tzv. konfigurační databází, která je
schopná evidovat všechny potřebné objekty uvedených řídících procesů: požadavky,
problémy, známé chyby, změny, konfigurační položky apod.Mimo jiné to též znamená
přetvoření stávajícího oddělení Podpory zákazníků na útvar, realizující všechny shora
uvedené procesy a který se dle knihovny ITIL [2] nazývá Service Desk.
217
ve VaV
5.2
Systém CRM
Dalším
cestou
ke
zlepšení
služeb
při
dodávkách
IS/IT
a tím
i konkurenceschopnosti by bylo využití komplexního systému CRM (Customer
Relationship Management).
Ten ještě hlouběji podporuje orientaci firmy na uspokojování potřeb zákazníků.
Vedle zpracování výše uvedených zákaznických požadavků a všech položek
konfigurace, rozšiřuje svůj dosah do dalších oblastí, jako jsou např.:
 správa kontaktů a komunikačních kanálů,
 zřízení call centra,
 podpora obchodních činností,
 zpracování marketingových plánů a kampaní, a jejich vyhodnocování,
 sledování konkurentů,
 vyhodnocovací a analytické nástroje, apod.
Z této 3. kapitoly tudíž vyplývá, že tuto, poměrně úzkou část dodávaných služeb
IS/IT – podpora zákazníků, lze ve zvolené firmě i nadále rozšiřovat a zlepšovat.
Závěr
Cílem této práce bylo analyzovat a prezentovat změny v přístupu k servisní
podpoře zákazníků u vybrané SW firmy.
Vzhledem ke změně marketingové strategie firmy došlo k nárůstu počtu
zákazníků a bylo nutné restrukturalizovat a optimalizovat procesy, realizující podporu
IS u zákazníků. Byla provedena analýza procesů a informací a navrženy změny
v kontextu redesignu celého výrobně-vývojového procesu tvorby informačních
systémů.
Základní změna v předmětné oblasti spočívala v přechodu od decentralizované
telefonní a e-mailové komunikace mezi zákazníky a analytiky firmy, k jednotnému
sběru požadavků pomocí centrálního SW systému.
Takto zákazníkem pořízené záznamy v databázi spravuje nově zřízené oddělení
Podpora zákazníků, které se specializuje na komunikaci se zákazníkem, řízení procesu
řešení požadavků apod.
V závěru práce jsou nastíněny další cesty rozvoje této oblasti, kterými jsou
zřízení útvaru Service Desk, popř. využití systému CRM.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
VEBER, J. a kol. Management. Základy – prosperita – globalizace. Praha:
RUDD, C. Úvodní přehled ITIL. Wokingham (UK): itSMF, 2004.
Norma ISO/IEC 20000: Informační technologie – MANAGEMENT SLUŽEB
Interní materiály firmy TESCO SW (zápisy, vnitřní směrnice, apod.)
218
Květoňová
Motivace jako efektivní nástroj manažera
MOTIVACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ MANAŽERA
Hana Květoňová
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak
odborných, tak osobnostních. Důležitou vlastností každého manažera je umění působit
na své okolí pomocí stimulačních prostředků, vhodně motivovat.
Klíčová slova: motivy v pracovní činnosti, teorie motivace pracovního jednání,
stimulace a stimulační prostředky, osobní příklad, neformální hodnocení, pracovní
podmínky
Úvod
Dokument byl zpracován jako interní materiál se zaměřením na problematiku
motivace jako efektivního nástroje manažera v SW organizaci.
Při zpracování byly využity zkušenosti získané v naší firmě, ve které již pracuji
řadu let na různých pozicích.
1
Společnost Tesco SW a. s.
Zaměření firmy:
 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software
 zpracování dat, služby databank, správa sítí
 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických
poradců
 pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí vč. lektorské
činnosti
1.1
Profil a stručná historie společnosti
TESCO SW a.s. představuje jednu z nejvýznamnějších IT firem v ČR poskytující
komplexní SW řešení a služby v oblasti IT. Zaměřuje se na dodávky aplikačního
softwaru vyvinutého na míru svým zákazníkům. Dále jim poskytuje komplexní
doprovodné IT služby zahrnující systémovou integraci, outsourcing, školení a další.
219
ve VaV
Součástí dodávky řešení nabízených TESCO SW a.s. jsou konzultační služby,
návrh a vývoj řešení, dodávky HW a SW vybavení, testování, podpora pilotního
provozu, poskytování upgradů systému.
V roce 1999 TESCO SW a.s. zavedlo a nadále udržuje systém jakosti dle normy
ISO 9001. Systém jakosti společnosti byl certifikován dle normy ISO 9001:2001
a certifikát vydala renomovaná certifikační společnosti Bureau Veritas Quality
International prostřednictvím BVQI CS.
TESCO SW a.s. spolupracuje s významnými společnostmi jak na národní, tak
i mezinárodní úrovni. K nejvýznamnějším partnerům společnosti patří Microsoft (Gold
Certified Partner), Oracle (Certified Solution Partner), Citrix, IBM (Business Partner),
Hewlett-Packard (Business Partner), Compuware Austria (Business Partner), LCS
International (Vývojový partner) aj.
TESCO SW a.s. dodává svá řešení a služby řadě renomovaných zákazníků,
k nimž patří např. Česká národní banka, Komerční banka Praha, České dráhy,
Ministerstvo pro místní rozvoj,
T-Mobile Czech Republic a další společnosti z oblasti bankovnictví, státní správy,
průmyslu, telekomunikací, dopravy, utilit a zdravotnictví.
Jedná se o soukromou českou společnost se zaměřením na vývoj, výrobu
a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti
informačních systémů a technologií. Firma nabízí komplexní řešení v následujících
oblastech:
 Ekonomické systémy
 Systémy pro státní správu
 Systémy správy majetku
 Systémy pro řízení údržby
 SW na zakázku
Společnost se také zaměřuje na poskytování dalších služeb tak, aby nabídka pro
zákazníky byla komplexní: systémová integrace, dodávky hardwaru, systémového
a aplikačního softwaru, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod.
činnosti.
Ve firmě působím na pozici ředitele jednoho z dodavatelských úseků, který se
zabývá dodávkou i výrobou ekonomických systémů a jejich podporou a všech služeb
spojených s těmito aktivitami.
2
Metodický přístup k pracovní motivaci
2.1
Definice motivace
Pracovní motivace: Aspekt lidského chování, který je spojen s výkonem
pracovní činnosti, vyjadřuje přístup člověka k práci a jeho konkrétní podobu jeho
ochoty. Rozeznáváme dva typy pracovní motivace a to: intrinsická a extrinsická
motivace (Bedrnová, Nový 2007)
220
Květoňová
2.2
Druhy motivace
Intrinsická motivace:
mezi nejvýznamnější motivy tohoto druhu patří:
 Potřeba činnosti vůbec
 Potřeba kontaktu s druhými - nejvíce např. v obchodu
 Potřeba výkonu - příjemný prožitek po úspěšném výkonu
 Potřeba po moci - uspokojení nabízející vyšší pozice
 Potřeba smyslu života a seberealizace - smysluplné činnosti, prokázání
osobních kvalit
Extrinsická motivace: zde řadíme zejména:
 Potřeba peněz
 Potřeba jistoty - je spojena s budoucností života
 Potřeba vlastní důležitosti - je dána prestiží zastávané pracovní nebo jiné
společenské pozice
 Potřeba sociálních kontaktů - pro jejíž uspokojení poskytuje práce vhodný
prostor
 Potřeba sounáležitosti, partnerského vztahu - příležitost k seznámení
2.3
Motivy v pracovní činnosti
Působící motivy se v pracovní činnosti mohou projevovat rozdílným způsobem
a lze ji rozdělit do několika skupin (Růžička 1994):
 Aktivní motivy - podněcuje pracovní výkon
 Podporující motivy - vytváření podmínek pro účinné působení motivů
 Potlačující motivy - odvádějí pracovníka od pracovní činnosti
Pracovní motivaci je potřeba věnovat maximální pozornost, protože
může přímo i nepřímo ovlivňovat úspěch příslušné organizace.
2.4
Teorie motivace pracovního jednání:
1. Dvoufaktorová teorie motivace
Vychází z předpokladu, že člověk má dvě skupiny protikladných potřeb (živočišná
potřeba vyhnout se bolesti x potřebě lidského psychického růstu)
2. Teorie motivace
Projevuje se v oblasti pracovní, především jako potřeba prokázat své schopnosti,
profesionální způsobilost a tím získání obdivu, uznání a respektu druhých. Z teorie
vyplývá, že manažer by se měl vždy snažit zadávat svým podřízeným pracovníkům
přiměřeně náročné úkoly.
3. Teorie expektance
Vychází z předpokladu, že lidé řeší problémy, rozhodují se a v závislosti na
těchto skutečnostech také určitým způsobem jednají
4. Teorie spravedlnosti
Základem této teorie je srovnávání, jako je např. srovnávání svého vkladu do
práce (intenzita pracovního vypětí, náročnost, odpovědnost apod.) se vkladem svých
pracovníků vykonávajících srovnatelnou činnost.
221
ve VaV
5. Teorie X a Y
Lze ji definovat jako reflexi existence protikladných představ o člověku a z těchto
představ vycházejících přístupů k němu.
Typ X – vyjadřuje názor, že člověk je tvor líný a má vrozenou nechuť k práci,
a proto je ho třeba nutit k práci (dobrou práci je potřeba odměnit, člověk požaduje
neustále vedení a kontrolu).
Typ Y – vychází z předpokladu, že výdej fyzické a duševní práce je pro člověka
přirozeným jevem, důležitějším pro člověka jsou pocity důležitosti než finanční
odměna.
Podle převažujících vlastností dle příslušných typů je potřeba k pracovníkovi také
přistupovat.
2.5
Stimulace
Z důvodu dosažení optimálních výkonů je potřeba v organizaci vhodně
definovat:
a) Normy pracovního výkonu
b) Vhodný výběr kvalifikovaných pracovníků
c) Průběžně stimulovat jejich motivaci
Stimulace je charakterizována jako vnější záměrné působení na motivaci
člověka, základní podmínkou pro účinnou stimulaci pracovníků je znalost jejich
motivačních profilů
Stimulační prostředky může být v zásadě cokoliv, co je pro člověka významné,
např.:
 Hmotná odměna
 Obsah práce
 Neformální hodnocení
 Atmosféra pracovního týmu
 Pracovní podmínky, režim práce
 Identifikace s prací, profesí a podnikem
 Externí stimulační faktory
3
Úloha manažera z pohledu motivace
Pozice manažera ve společnosti je obecně považována za klíčovou pro úspěch
celé organizace. Manažer pro výkon své funkce musí splňovat řadu předpokladů jak
odborných tak osobnostních. Důležité je však také posouzení, v jaké situaci se nachází
příslušné oddělení nebo společnost, ve které manažer působí. Důležitou vlastností
každého vedoucího je umění působit na své okolí. Umět ho pomocí stimulačních
prostředků vhodně motivovat. Mimo hmotnou odměnu nabídnout svým podřízeným
vhodnou náplň práce nebo příjemnou atmosféru v pracovním týmu.
222
Květoňová
3.1 Manažer v době krize
V poslední době je často skloňována problematika současné ekonomické krize
a její dopad na jednotlivé společnosti a každého z nás. Právě nyní si uvědomujeme, že
úloha manažera může být důležitější více jak dřív. Existenční boj některý firem,
nedostatek zakázek, nízký odbyt, nezájem zákazníků a s tím spojený pokles poptávky
nebo tlak na snižování nákladů, zejména mzdových, mohou předznamenávat složitost
této situace.
3.2 Příležitost pro každého
Často se setkávám s názorem, že krize je příležitost pro každého z nás nebo pro
firmu. Může to být příležitost k očistě od zbytečných, nevýkonných a neproduktivních
částí firem. Na druhé straně to, co firmu tvoří a co je hlavní devizou, jsou především
jejich zaměstnanci. Jsou totiž jedineční a krize může zničit i to dobré co máme.
3.3 Hlavní role
V tomto složitém procesu hrají hlavní roli právě manažeři, kteří musí danou
situaci dobře zmapovat tak, aby vytvořili ideální podmínky pro zaměstnance tak, aby
vytvářeli co nejvyšší, nejefektivnější a kvalitní výkon práce.
To znamená umět působit na své pracovníky vhodnými stimulačními
prostředky tak, aby ovlivnily jejich motivaci k práci.
4
Vybrané stimulační prostředky
Během svého působení ve firmě Tesco SW, ve které pracuji již řadu let, jsem se
setkal s různými stimulačními prostředky, které působily na mne nebo kterými jsem
působil na své okolí, na své kolegy, spolupracovníky, podřízené. Část z nich se
pokusím popsat.
4.1 Osobní příklad
Z výše uvedených kapitol vyplývá, že je to právě manažer, který určuje směr,
rychlost pohybu, kdo bude pádlovat vpravo a kdo vlevo, ale také, kdo vůbec popluje.
Jako správný kapitán musí být vzorným osobním příkladem. Působení na lidi je pak
značně snadnější. Jako příklad z naší společnosti je možné uvést situaci, kdy příslušný
úsek prochází zásadními změnami, se změnou orientace, kdy je potřeba pružně
reagovat. Nové prostředí si vyžaduje nové znalosti. Je potřeba zvýšit nasazení,
zaměřit na vzdělávání, případně získaní příslušných certifikátů. A právě tady musí
vidět každý jednotlivý zaměstnanec úlohu svého vedoucího.
Musí to být právě on, kdo stanoví, jak budou společně postupovat, kdy se
zúčastní daného školení nebo certifikace, kdy stanoví odpovídající odpovědnosti.
Někdy však situace nedovoluje realizovat osobní příklad, a pak musí přijít na řadu
jeho úloha vedoucího ve formě zadání úkolů. Osobní příklad však může působit
i negativním dojmem. Neúspěch ve společných aktivitách může vyvolat určitou
223
ve VaV
pasivitu u zaměstnanců. Pokud vedoucí vyvíjí tlak na své zaměstnance, aby se dále
rozvíjeli, zvyšovali své znalosti, je vhodné, aby byl také vzorem v příslušné oblasti.
Jako příklad uvádím, že v rámci svých možností jsem také na podporu daného
záměru rozvíjet znalosti pracovníků v novém prostředí projevil zájem účastnit se
jednotlivých školení i složení vybraných certifikátů. Tento krok zapůsobil velmi
pozitivně a v rekordně krátkém čase se podařilo získat základní znalosti a odpovídající
certifikáty. Tento způsob je možné zařadit mezi aktivní motivy.
Osobní příklad a tím i určitý způsob srovnávání svého vkladu do příslušného
pracovního úkolu se vkladem jiného, v tomto případě vedoucího, vysvětluje výše
uvedená teorie motivace pracovního jednání „Teorie spravedlnosti“. Složení
certifikační zkoušky bylo srovnatelně náročných úkolem, který byl mou osobou
realizován srovnatelnou intenzitou a náročností.
4.2 Obsah práce a neformální hodnocení
Obsah práce patří k neméně významným stimulům. Souvisí s vhodným výběrem
kvalifikovaných pracovníků pro příslušnou práci. V oblasti IT se setkáváme s různými
profesemi.
Pro jednotlivé zakázky jsou definovány projektové týmy, které vytvářejí řešení
pro příslušného zákazníka. Každý člen tohoto týmu má svou roli, svůj úkol. Tým řídí
vedoucí projektu, který koordinuje všechny práce. Mezi další členy patří konzultanti
vybraných oblastí a v neposlední řadě samotní programátoři, kteří případné
požadované úpravy realizují.
Úroveň znalostí a zkušeností jsou na různé úrovni a proto je důležitým úkolem
příslušného vedoucího poznat jakou zvolit normu pracovního výkonu. Stanovit
takový obsah a rozsah práce, aby jej příslušný pracovník splnil a byl uspokojen
a nebyl případně frustrován.
Vedoucí může do pracovního procesu, při realizaci konkrétních úkolů, vstupovat
pomocí neformálních hodnocení jednotlivých postupů nebo závěrů. Je důležité, aby byl
ze strany manažera projevován zájem o jeho každodenní činnost, plnění úkolů.
Dílčí úspěchy je potřeba oceňovat různými formami, neúspěchy analyzovat
a hledat příčinu. I když provádíme při realizaci požadovaných SW úprav různé formy
testování na několika úrovních, stane se, že nám nějaká chyba unikne. Je to dáno
různými okolnostmi, které mohly chybu způsobit. V případě, že chyba vychází zjevně
z nedbalosti nebo neznalosti dané věci, provádím detailní rozbor příčin s odpovědným
pracovníkem tak, aby se situace znovu neopakovala.
Naopak každý malý posun směrem dopředu, každý splněný úkol se snažím
náležitě ocenit. Nemusí to vždy být finančními prostředky, ale neformální slovní
pochvalou a tak podobně. Tento počin pracovníka posouvá dopředu a náležitě ho
motivuje. U nových pracovníků je potřeba toto neformální hodnocení provádět
podstatně častěji zvláště, kdy jsou oceňovány první samostatné úkoly.
224
Květoňová
4.3 Atmosféra na pracovišti
Mezi jeden z nejdůležitějších stimulačních prostředků považuji nastavit na
pracovišti tu správnou pracovní atmosféru. Takovou, aby každý pracovník pracoval
v pohodě a nebyl pod tlakem, který by mu bránil podávat stoprocentní výkony. Dnešní
doba je velmi uspěchaná, nároky jsou na všechny stále větší a větší. Navíc vše
umocňuje přetrvávající ekonomická krize, která vyvolává pocit nejistoty. Stávající krizi
můžeme označit za externí stimulační faktor.
Tlak na běžného zaměstnance je obrovský. Potřeba vydělávat více peněz, zajistit
si pro sebe i rodinu větší jistotu. Jsou to znaky extrinsické motivace. Nicméně je to
právě klíčový úkol pro manažera, aby se z podporujícího typu motivu nestal motiv
potlačující.
Ze svých vlastních zkušenosti mohu říci, že stresové prostředí je to, proti čemu
je potřeba bojovat. K uvolnění atmosféry často používám neformální rozhovor, který
mi pomáhá pracovníka získat na svou stranu a správně ho stimulovat. Často se
zajímám o jejich běžný mimopracovní život a o jejich záliby, jejich úspěchy, ale také
i neúspěchy. Je důležité vědět o každém ze svých podřízených, jaký je jejich
motivační profil. Na každého z nás působí jiné vlivy, jiné stimulační prostředky.
4.4 Tvorba pracovních podmínek
Další způsobem jak může manažer efektivně působit na své okolí je vytváření co
nejlepších pracovních podmínek. V tomto případě je možno za limitující faktory
považovat cokoliv, co může pracovníka při výkonu práce ovlivňovat. Mohou to být
materiální podmínky práce, vztahy na pracovišti, zdravotní stav, ale také
rodinné problémy.
Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že zejména v případech, kdy jsou zvýšené
nároky na pracovníky, často využívám formu neformálního rozhovoru k mapování
situace. Snažím se rozpoznat problémy nebo nedostatky, který by mohly omezovat
pracovní výkon. Mezi příklady materiální podpory mohu uvést například zajištění
kvalitnějšího vybavení pracoviště jako je např. kvalitnější židle, monitor s větším
rozlišením nebo výkonnější počítač. I tyto materiální podmínky mohou ovlivnit výkon
jedince. Fungují také motivačně.
Uvedený způsob ovlivňování pracovního výkonu je možné zařadit mezi
podporující motivy.
Jinou formou může být každodenní zájem o pracovníka týkající se vývoje
pracovních úkolů nebo pracovníka samotného. Výsledkem všech těchto opatření je
především včasná identifikace případných problémů nebo nedostatků tak, abych
mohl nalézt odpovídající řešení.
Závěr
Hlavním záměrem této práce bylo provedení analýzy získaných zkušeností
z pohledu stimulace jako ovlivňování pracovní motivace z pozice manažera ve
společnosti zabývající se výrobou a implementací informačních systémů.
225
ve VaV
V dokumentu jsem se snažil popsat své zkušenosti v oblasti pracovní
motivace ve srovnání s teorii uváděnou v literatuře.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Interní materiály firmy TESCO SW a. s.
BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I., a kol. Psychologie a sociologie řízení. Praha:
RŮŽIČKA, J., a kol. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola
ekonomická, 1994.
226
Kvíčalová
Relation of Political and Economic Changes
Towards Tax Revenues
RELATION OF POLITICAL AND ECONOMIC CHANGES
TOWARDS TAX REVENUES
Jolana Kvíčalová
[email protected]
Abstrakt: The paper deals with the development of tax revenues between 1999 and
2010 and factors that could have affected their development. The subjects of study
are the tax on personal income, corporate income tax, value added tax, consumption
tax and social security insurance. From the factors affecting the development we focus
on the following ones - selected economic variables (inflation, unemployment, gross
domestic product), political character of government focusing on the distinction
between right-wing and left-wing political parties and the impact of the global
economic crisis that began in 2007. Amendments of relevant legislation are also
pointed out.
Klíčová slova: Tax revenue, inflation, unemployment, gross domestic product, rightwing government, left-wing government, economic crisis.
Tematičtí konzultanti: Ludmila Horsáková, Michal Menšík
Úvod
Taxes form the focus of incomes to the public budgets. By means of them,
money is transferred from private to public sector. The tax system of the Czech
Republic was established on 1st January 1993 pursuant to the Act No. 212/1992 Coll.,
on the tax system. The tax system act was abolished on 31st December 2003 by the
Act No. 353/2003 Coll., on consumption taxes. Thus at present there is no standard
defining the tax system of the Czech Republic. Taxes are adjusted by particular tax
laws. In the Czech Republic the following taxes are implemented: income tax,
property tax, road tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, value added
tax, consumption tax, natural gas and other gases tax, solid fuel tax and tax on
electricity. Except these taxes there are many levies of tax character that burden
taxpayers. Despite the fact that they do not bear the word “tax” in their names, their
properties correspond to the general definition of taxes. These are primarily local fees
and social insurance.
227
ve VaV
The value of tax levy revenues and their rate of growth can be affected by many
factors. This paper aims to analyse the factors that influence the development of tax
revenues from personal income tax, corporate income tax, value added tax,
consumption taxes and social security insurance in the period from 1999 to 2010. The
studied factors are economic variables (inflation, unemployment and gross domestic
product), political character of the government and the subject of study is also the
impact of the global economic crisis, the beginning of which in 2007 is associated with
the U.S. mortgage market crisis.
To achieve the objective the following methods were used in this paper:
relational analysis in the breakdown of the tax levies development and its causes, the
method of comparison when comparing the influence of individual factors on tax
revenues, the method of correlation analysis when studying the mutual relationships
of the economic variables and tax levies revenues and the method of learning sources
analysis.
1
Development of the Most Significant Tax Levies
The subject of the analysis of the development of the most significant tax levies
are the tax revenues from personal income tax, corporate income tax, value added
tax, consumption taxes and social security insurance. The absolute values of
revenues, the rate of growth and the legislative changes that could have affected the
growth between 1999 and 2010 are outlined here.
The increase of the absolute values of tax levies revenues (with some exceptions
and the impact of the economic crisis) is due to shifts in the price level
understandable, therefore mostly relative indicators are used to analyse the changes.
The growth rate of personal income tax revenues, with the exception of years
2006, 2008 and 2009 was positive in the observed period. The average revenue
growth rate amounted to 2.9%. Tax revenues from corporate income grew on average
by 6.6% annually, and got to negative values during the years 2006 and 2009. Tax
revenues from the value added tax increased, a slight decrease was monitored only in
one year-on-year period in 2009. The growth rate in the given period was 6.9% on
average. Except the years 2000, 2008 and 2009 the consumption tax revenues
increased annually. The average growth rate amounted to 6.3%. Social security
insurance revenues increased steadily by 5.7% per year on average in the observed
period. The decrease occurred only in 2009.
The acts regulating the fields of all studied levies were revised many times. In
case of the tax on personal income the tax rate amount, the number of tax zones, the
area of non-taxable amounts and tax abatements changed. In case of the tax on
corporate income the tax rate decreased significantly, the depreciation policy changed
as well. The legislation modifying the value added tax underwent many changes. The
tax rate was changed along with the registration limit for mandatory registration as
a taxpayer. The Czech Republic joining the European Union was the major impact on
the value added tax and so the country was obliged to implement the Sixth Council
Directive 77/388/EEC. Prior to the Czech Republic joining the European Union there
228
Kvíčalová
were also legislative adjustments of the consumption taxes due to applying the
majority of community legislation requirements. A number of changes in tax rates or
their forms took place regardless of the need for harmonization of indirect taxes. In
the field of social security insurance rather insignificant changes were made.
Year
Tax
PIT
Absolute
revenue
(bil. CZK)
Growth
rate (%)
CIT
Absolute
revenue
(bil. CZK)
Growth
rate (%)
VAT
ET
200
0
95.3 98.3
0.4
3.1
200
1
200
9
201
0
104. 114. 123. 133. 142. 136. 151. 143.
128
4
4
0
3
4
8
5
3
131
6.2
70.1 75.8 92.0
3.7
8.1
200
2
9.6
200
3
7.5
200
4
8.4
200
5
6.8
200
6
200
7
200
8
-3.9 10.7 -5.4
-11
105. 115. 119. 144. 141. 166. 187.
127
7
9
8
8
8
4
6
21.4 14.9
9.6
3.4
20.9 -2.1 17.3 12.7
32.2
3
130
2
Absolute
revenue
(bil. CZK)
138. 145. 150. 154. 164. 179. 202. 213. 229. 249.
248
3
9
9
4
4
2
4
2
5
2
264
Growth
rate (%)
15.8
-0.4
6.4
Absolute
revenue
(bil. CZK)
73.1 70.8 76.3 79.5 84.2 95.8
110. 119. 138. 133.
131
6
5
9
0
138
Growth
rate (%)
SSI
199
9
Absolute
revenue
(bil. CZK)
Growth
rate (%)
7.8
5.5
12.9
7.4
13.8 15.4
5.3
15.8
3.4
8.0
7.6
8.6
503
5.0
5.9
9.0
271. 287. 318. 334. 359. 416. 430. 457. 504. 529.
496
3
4
9
9
7
7
8
5
6
9
11.0
4.2
6.5
5.5
5.9
7.8
2.3
16.2 -4.2 -1.4
3.1
-3.1
3.4
6.2
10.3
5.0
-6.4
1.5
Table 1: Revenues development in the most significant tax levies in the period from
1999 to 201020
20
Source: Own processing according to www.mfcr.cz
229
ve VaV
2
Impact of Economic Variables on Tax Revenues
The development of economic variables such as inflation, unemployment or gross
domestic product can affect the growth of tax levy revenues. Between these variables
and tax revenues mutual dependence can exist.
To measure this dependence we use the index of correlation. Index of correlation
(denoted by rxy) measures the strength of dependence between two numerical
variables. It is calculated by the formula:
r xy 


xy
x

(1)
y
where
rxy
is index of correlation

xy
is covariance between x and y

x
is standard deviation of the variable x

y
is standard deviation of the variable y
Correlation index gives a value from the interval <-1, 1>, where the positive or
negative value indicates the direction of dependence. The absolute value of the index
expresses the strength of linear dependence, when the closer the value is to one, the
stronger the linear dependence between variables x and y is. Any value greater than
0.7 can be considered significant dependence.
2.1
Impact of Inflation on Tax Revenues
Inflation, that is raising the price level, results in reducing the purchasing power
of money. The inflation rate is usually measured by the customer price index (CPI).
Precise factual, spatial and temporal formulation is always essential. The inflation rate
can be indicated monthly, annually, etc. For the purposes of further studying the
inflation rate used is expressed by an increase in the annual CPI that is by the
percentage change in the average price level within the past 12 months compared
with the previous 12-month average.
Table 2 captures the inflation development in the Czech Republic from 1999 to
2010. The highest rate of 6.3% was measured in 2001, the lowest rate of 0.1% in
2003. On average, the rate of inflation reached the value of 2.6% during the observed
period.
Year
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Inflation
rate (%)
2.1
3.9
4.7
1.8
0.1
2.8
1.9
2.5
2.8
6.3
1.0
1.5
Table 2: Inflation development in the years 1999 to 2010 21
21
Source: Own processing according to www.czso.cz
230
Kvíčalová
The index value shows no significant correlation between the rate of inflation and
the growth rate of the tax revenues. In case of the tax on personal income, the value
of correlation index is -0.13, in case of the tax on corporate income the correlation
index is 0.38, in case of the value added tax it is 0.07, -0.28 in case of the
consumption taxes and 0.34 in case of social security insurance.
2.2
Influence of Unemployment on Tax Revenues
Unemployment is a serious economic problem linked to many macroeconomic
and microeconomic implications. The average unemployment rate amounted to 8.5%
in the observed period. The lowest one was measured in 2008 (5.4%), on the
contrary the highest one was achieved in 2004 (10.2%). Development of
unemployment rate from 1999 to 2010 is captured in Table 3.
Year
199
9
200
0
200
1
200
2
200
3
200
4
200
5
200
6
200
7
200
8
200
9
201
0
Unemployme
nt rate (%)
8.5
9.0
8.5
9.2
9.9
10.2
9.0
8.1
6.6
5.4
8.0
9.0
Table 3: Development of unemployment rate in the years 1999 to 201022
When measuring the correlation index the following values were received: 0.44
in relation between inflation and taxes on personal income, -0.03 in case of the tax on
corporate income, -0.01 in case of the value added tax, 0.27 in case of the
consumption taxes and 0.19 in case of the social security insurance.
2.3
Influence of GDP on Tax Revenues
Gross domestic product is the sum of pecuniary values of final goods and
services produced within a year by factors of production located in a particular
country.
During the observed period GDP increased in the absolute value from CZK2081
billion to CZK3667 billion. A decrease in the absolute value was detected only in 2009.
Its year-on-year growth rate increased on average by 5.2% annually. Particular
values are given in Table 4.
Year
199
9
200
0
200
1
200
2
200
3
200
4
200
5
200
6
200
7
200
8
200
9
201
0
GDP
(bil. CZK)
208
1
218
9
235
2
246
4
257
7
281
5
298
4
322
2
353
6
368
9
362
6
366
7
GDP
growth
rate (%)
4.2
5.2
7.4
4.8
4.6
9.2
6
8
9.7
4.3
-1.7
1.1
Table 4: Development of GDP in the years 1999 to 2010 23
22
Source: Own processing according to www.czso.cz.
231
ve VaV
Based upon the values of the correlation index a higher degree of linear
dependence was found for all of the tax revenues compared with the previously
studied variables. Index of correlation is 0.62 in case of the personal income tax
revenues, 0.65 in case of the corporate income tax revenues, 0.31 in case of the
value added tax, 0.64 in case of the consumption tax revenues and 0.89 in case of the
social security insurance. A significant degree of linear dependence was found
between the growth rate of GDP and the social security insurance revenues.
3
Influence of the Political Character of the Government on
Tax Revenues
Political factors such as the predominating interests of a political party or political
cycle can also influence the tax area. The aim of the following chapter is to determine
whether there is a link between the political character of the government and the tax
revenues.
The basic distinction between the values of right-wing and left-wing political
parties consists in the concept of justice. The right-wing considers greater inequality
associated with merits to be just, the left-wing prefers equality and sameness. There
is a different view of the right-wing and left-wing on the fundamental issues of the
national economy. While the right wing urges unregulated prices, minimum
redistribution, minimal state intervention in the economy by an indirect form,
motivational and selective social policy, low taxes, central bank independence or
preference of the private property, the left-wing supports partial price regulation,
redistribution, state intervention in the economy mostly by means of a direct form,
rich social policy, high taxes, the central bank under the influence of the government
and a greater emphasis on a collective ownership. The current distinction between
right-wing and left-wing permanently comes out of traditional values, but currently it
rather depends on the specific personnel of political parties and not always the initial
ideology is observed. The left-wing parties sometimes do, paradoxically, more rightwing politics and vice versa. The right-wing political parties tend to be economically
liberal, conservative or monarchist. Social-democratic, socialist, communist as well as
radical parties and political groupings fall into left-wing parties.
3.1
Governments in the Czech Republic
In the period from 1999 to 2010 there were four governments from the diverse
political spectrum in the Czech Republic:
 minority government of the Czech Social Democratic Party (CSDP) in the
period from 22nd July 1998 to 15th July 2002,
 coalition composed of the Czech Social Democratic Party, Christian
Democratic Union - Czech People's Party and Freedom Union - Democratic
Union (CSDP + CDU-CPP + FU-DU) in the period from 15th July 2002 to 4th
September 2006,
23
Source: Own processing according to www.czso.cz.
232
Kvíčalová

coalition composed of the Civic Democratic Party, Christian Democratic
Union - Czech People's Party and the Green Party (CDP + CDU-CPP + GP) in
the period from 7th January 2007 to 8th May 200924,
 caretaker government in the period from 8th May 2009 to 13th July 2010.
Since it happens frequently that during the application of the fiscal instruments
of the economic policy a lag occurs (cognitive lag, decision-making and transmitting
lag, adaptation and implementation lag), it is necessary to consider time difference
also when studying the influence of a political character of the government on tax
revenues.
3.2
Growth Rate of Tax Revenues in the Periods of Particular
Governments
The basic difference between right-wing and left-wing governments in tax
matters is the opinion on the size of the tax burden. While right-wing governments
are supposed to give preference to lower taxes, left-wing oriented governments are
supposed to incline towards setting higher taxes. Based upon this assumption, the
growth rate in tax revenues is mostly supposed to increase under the left-wing
government of CSDP and the smallest increase is supposed to be under the centreright government of the CSP + CDU-CPP + GP.
In the period of the left-wing government the growth rate of personal income tax
revenues was 6.6% on average, in case of centre-left government it was 5.5% and
under the centre-right government it was -4.5%. From this perspective the conclusion
is that the more left-wing government, the higher the growth of tax revenues from
personal income. Even the growth rate of tax revenues from corporate income tax
indicated a similar tendency. The highest rate was under the left-wing government
and it was 13.5%, in case of the centre-left government it was 9.9% and -5.8% in
case of the centre-right government. Regarding the growth rate in value added tax
revenues, the average value did not vary significantly under the particular
governments. In the period of the left-wing government it was 4.4%, during the reign
of the centre-left it was 8.7% and in case of centre-right it reached 4.9%. The growth
rate of consumption taxes was highest under the centre-left government when it
amounted to 13.4%, in the period of the left-wing it amounted to 3.7% and the
lowest, zero growth rate, was under the centre-right government. The social security
insurance revenues grew most under the centre-left government by 8.9%, under the
left-wing government by 7.3% and finally under the centre-right government its
growth stagnated. The summarizing data are shown in Table 5.
24
From 4th September 2006 to 7th January 2007 the minority government of CPP was in power,
however on 3rd October 2006 no confidence vote was passed by the Chamber of Deputies.
233
ve VaV
Left-wing
government
Centre-left
government
Centre-right
government
Average growth rate of the PIT
(%)
6.6
5.5
-4.5
Average growth rate of the CIT
(%)
13.5
9.9
-5.8
Average growth rate of the VAT
(%)
4.4
8.7
4.9
Average growth rate of the ET
(%)
3.7
13.4
0.0
Average growth rate of the SSI
(%)
7.3
8.9
0.0
Table 5: The average growth rate of tax revenues in the period of particular
governments25
Conclusion
The development of the income taxes revenues, value added tax, consumption
taxes and social security insurance was uneven in the observed period (from 1999 to
2010). Fluctuations in the development can be explained by a number of factors
affecting the taxes and revenues. The aim was to determine whether their
development is affected by the selected factors (economic variables, political
character of government, and impact of the global economic crisis). The relationship
between the growth rate of tax revenues and the development of selected economic
variables showed primarily association with the growth rate of the gross domestic
product. Higher values of the correlation index were found in all taxes excluding the
value added tax. Significant dependence exists in relation to the social security
insurance. The connection with the political character of the government, thus
confirmation of the requirement of right-wing governments to lower tax burden, was
observed in the considered direct taxes. Legislative changes that also affect tax
revenues were not always carried out in accordance with the political character of the
government, which can be demonstrated for example by gradually reduced tax rate
on corporate income through the spectrum of political governments. The impact of the
global economic crisis reflected in the area of the tax revenues in 2009, when the
growth rate of all considered taxes was negative.
References
[1]
25
ADAMOVÁ, K. Politologický slovník. Praha: C. H. Beck, 2001. 284 p. ISBN 807179-469-4.
Source: Own processing according to own calculations
234
Kvíčalová
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
Český statistický úřad [online]. 2011 [quat. 2011-09-18]. Nezaměstnanost
a zaměstnanost.
Available
at
WWW:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr>.
Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-09-18]. Makroekonomické
ukazatele.
Available
at:
<www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:makroekonomické_ukazatele>.
HINDL, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional
Publishing, 2007. 415 p. ISBN 978-80-86946-43-6.
HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2011. 720 p. ISBN 978-80-7400-0065.
JUREČKA, V. Makroekonomie. Praha: Grada, 2010. 336 p. ISBN 978-80-2473258-9.
MAREK, L. Statistika pro ekonomy – aplikace. Praha: Professional Publishing,
2007. 485 p. ISBN 978-80-86946-40-5.
Ministerstvo financí ČR [online]. 2011 [cit. 2011-09-18]. Vládní finanční
statistika.
Available
at:
<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html>.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění příslušných novel.
Act No. 586/1992 Coll., on income taxes, in wording of the respective
amendments.
Act No. 587/1992 Coll., on excise taxes, in wording of the respective
amendments.
Act No. 588/1992 Coll., on value added tax, in wording of the respective
amendments.
Act No. 589/1992 Coll., on social security premiums and contribution to the state
employment policy, in wording of the respective amendments.
Act No. 353/2003 Coll., on excise taxes, in wording of the respective
amendments.
Act No. 235/2004 Coll., on value added tax, in wording of the respective
amendments.
235
ve VaV
VÝVOJ HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ VE FIRMĚ TESCO SW A. S.
Vít Langer
Tesco SW, a.s.
ví[email protected]
Abstrakt: Hodnocení pracovníků je důležitým procesem personální práce, neboť dává
zpětnou vazbu managementu každé společnosti ohledně názorů, chování a přístupů
zaměstnanců. Vývoj organizace a kritický pohled na hodnocení zaměstnanců ve
společnosti TESCO SW je uveden v tomto materiálu, vč. vývoje vzhledu hodnotících
formulářů v příloze.
Klíčová slova: Personalistika, hodnocení pracovníků, zpětná vazba.
Odborný konzultant: Martin Fink
Úvod
Tento dokument byl vypracován jako příprava na vytvoření nového systému
hodnocení pracovníků společnosti TESCO SW a.s. Olomouc.
Jedná se o zamyšlení nad průběhem vývoje hodnocení pracovníků ve firmě
TESCO SW Olomouc za období její existence, tj. v letech 1991 – 2007.
Součástí této práce jsou rovněž vzory hodnotících formulářů, které rámují
a prokazují vývoj celé problematiky u dané firmy. Veškeré konkrétní informace
a příklady jsou důvěrné a jsou určeny pouze pro účely této práce.
1
Stručné představení firmy a jejího podnikatelského záměru
Firma byla založena jako společnost s r.o. již v roce 1991. V r. 2001 byla
transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou společnost,
která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software
a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále
IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním
pracovištěm v Praze.
Firma nabízí řešení v následujících oblastech:
 Systémy správy majetku (facility management)
 Informační systémy pro státní správu
236
Langer
Vývoj hodnocení pracovníků ve firmě Tesco SW, a. s.
 Provozně-ekonomické systémy
 Speciální IS na zakázku, apod.
Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby
a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení.
2
Teoretický úvod k přístupu k hodnocení pracovníků
Hodnocení pracovníků je jedním z nejdůležitějších nástrojů manažerské práce
v oblasti lidských zdrojů i obecného managementu. Jeho realizace poskytuje oběma
stranám (pracovníkovi i firmě) celou řadu informací a výstupů pro další rozhodování,
které lze rozdělit např. takto:
Zpětná vazba pro pracovníka mj.:
 náhled nadřízeného na jeho výkony,
 ocenění přínosu pracovníka pro firmu,
 možný výhled kariéry pracovníka,
 získání podnětů a rad ke zlepšení,
 ujasnění/doplnění mise a strategie firmy,
 ad.
Zpětná vazba pro firmu mj.:
 informace, zdali se pracovník cítí „na svém místě“,
 upřesnění popisu pracovních či funkčních činností pracovníků,
 poznatky o celkovém sociálním klima ve firmě,
 míra loajality pracovníků k firmě a jejímu rozvoji,
 další informace od pracovníka, které by jinak nebyly vysloveny či zapadly,
 ad.
3
Etapy vývoje personalistiky firmy
Na základě svých osobních zkušeností s hodnocením pracovníků ve firmě, bych
celkové období vývoje této oblasti i obecné personální práce rozdělil na tři etapy
a nazval tak, aby vyjadřovaly co nejlépe stav hodnocení pracovníků a personalistiky
vůbec:
I. etapa – intuitivní:
II. etapa – základní:
III. etapa – systematická:
cca v letech 1991 - 1998
Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jak se vyvíjela personální
práce a s tím i přístup vedení k hodnocení pracovníků.
V dalších podkapitolách bude vždy popsána a charakterizována daná etapa
vývoje firmy, počet pracovníků a z toho plynoucí míra personální práce. Na konci
každé kapitoly je autorovo hodnocení dané etapy.
237
ve VaV
3.1
Etapa I. – intuitivní
Tuto etapu lze časově umístit do období prvních 7-8 let od založení firmy v r.
1991. Počet zaměstnanců se v této etapě pohyboval od zakládajících 6 až po cca 30.
Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci
nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a veškerý
pracovní výkon byl investován do tvorby tržní produkce – softwarových informačních
systémů. Veškeré „režijní“ práce – ekonomiku, marketing, obchod i personalistiku –
prováděl ředitel firmy dle svých znalostí a dovedností. V oblasti personální práce se
jednalo o přijímání či propouštění pracovníků, mzdovou diferenciaci, apod.
Hodnocení pracovníků jako samostatná, plánovaná a řízená činnost nebyla
realizována. Hodnocení pracovních výkonů, loajality apod. probíhalo v této etapě
vývoje firmy intuitivně a nahodile, např. při neformálních rozhovorech manažeraředitele firmy s pracovníkem. Písemná forma záznamu „hodnocení“ či příručka
hodnotitele tudíž samozřejmě neexistovala.
Hodnocení etapy – klady a zápory:
V této úvodní etapě života firmy nelze přístup k řízení pracovního výkonu vůbec
hodnotit, neboť se fakticky neprováděl, neměl tudíž žádná pravidla ani písemné
záznamy, vše bylo podřízeno co nejvyššímu výkonu každého pracovníka a upevnění
postavení firmy na trhu.
3.2
Etapa II. – základní
S rostoucím počtem zakázek a zákazníků ve 2. polovině 90. let 20. století se
začal přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy z cca 30 – 60. To si vyžádalo mj.
i pokrytí všech štábních činností firmy příslušnými odborníky: ekonomem,
obchodníkem, technikem a také personalistou.
Personální práce se v průběhu tohoto období (cca 1999 – 2003) stala
nedílnou součástí manažerských činností vedení společnosti.
V personální oblasti se zpočátku jednalo o jednoho pracovníka, který zahájil
práce na standardizaci základních personálních činností a dokumentů: pracovní
smlouva, platové zařazení, dotazník uchazeče, vstupní/výstupní procedura apod.
Poté bylo přistoupeno k zavedení systému hodnocení pracovníků. K formuláři
platového zařazení byl připojen oddíl, týkající se hodnocení pracovníka (viz
příloha č. 1 – vzor formuláře z r. 1999). K tomuto dokumentu byl pro manažery
(vedoucí úseků a oddělení) vytvořen materiál, který však nelze ještě nazvat
„příručkou hodnotitele“. Obsahoval pouze návod k vyplnění jednotlivých polí formuláře
(platových i hodnotících) a výčet možných hodnot. Hodnocení se uvádělo do volného
textového pole, což mj. neumožňovalo shrnutí ani vyhodnocování za útvary.
Profesionalizace personálního řízení se začala projevovat organizováním tohoto
hodnocení v intervalu 1 x ročně. Personalista vždy připravil každému hodnotícímu
soubor formulářů jeho podřízených, vyplnil hodnoty z minulého období, zorganizoval
vydání příkazu k ročnímu hodnocení na poradě vedení firmy a byl osobně některým
hodnocením přítomen.
238
Langer
Jednou ze zásadních chyb tohoto systému bylo mj. spojení formuláře
platového zařazení a hodnocení. Toto vyvolávalo v hodnocených pracovnících
nesprávnou vazbu, že při ročním hodnocení dojde automaticky ke změně (zvýšení)
platu. U toho pracovníka, kde se to jeden rok náhodou sešlo (hodnocení + zvýšení
platu), došlo v následujících letech k jeho demotivaci, když byl dobře hodnocen, ale
jeho plat zůstal nezměněn. Hodnotitelům na všech stupních dalo značnou práci,
individuálně vysvětlovat všem hodnoceným, že roční hodnocení neznamená také
zvýšení platu.
Po odevzdání písemných hodnocení došlo pouze k archivaci, ale nikoliv ke
komplexnímu vyhodnocování a vypracování výstupů pro vrcholový management.
Na základě četných stížností hodnotitelů došlo na konci této etapy k oddělení
formulářů pro hodnocení a platové zařazení – nový typ formuláře z r. 2003 je uveden
v příloze č. 2. Ten již byl logicky rozdělen na hodnocené oblasti: kvalifikační, osobní
a výkonové. Velkým přínosem jsou jednotné úrovně jednotlivých kritérií (velmi
nízká, nízká, dobrá, velmi dobrá a vynikající), což značně usnadňovalo vedoucímu
vyplňování hodnocení. Předchozí verze formuláře (není v příloze) totiž měla pro každé
kritérium jiné slovní vyjádření jeho plnění, což nutilo vedoucí neustále listovat
v příručce hodnotitele a hledat význam jednotlivých úrovní a jejich slovní ekvivalent.
To velmi zdržovalo hodnocení, rozptylovalo oba aktéry a hodnocenému, který neměl
podklady k dispozici, ztěžovalo orientaci.
Hodnocení etapy:
Klady:
 zavedení prvního systému hodnocení vůbec,
 pravidelné zaškolování hodnotitelů,
 získávání prvních zkušeností s rozhovory s podřízenými,
 možnost vidět na jednom formuláři minulé a současné hodnocení.
Zápory:
 spojení formuláře Hodnocení pracovníka a Platový výměr (!),
 volná textová část hodnocení – neumožňovala porovnávání,…
 nevyhodnocování výsledků hodnocení,
 aj.
3.3
Etapa III. – systematická
Tuto etapu lze vymezit posledním cca 4 – 5letým obdobím existence společnosti,
tj. cca od r. 2004 do současnosti. Počet zaměstnanců se zvýšil v maximu až na 120.
Hodnocení se již stalo nedílnou a pravidelnou součástí manažerské práce
všech stupňů řízení – realizují jej vedoucí oddělení, vedoucí/ředitelé úseků i vedení
firmy. Došlo ke speciálnímu školení hodnotitelů odbornými externími lektory, kde byl
vysvětlen význam hodnocení, jeho struktura (příprava formuláře, příprava
hodnotitele, hodnotící rozhovor, shrnutí výsledků za daný útvar, …), skladba
formuláře, atd. Rovněž hodnocení pracovníci byli zaškoleni o průběhu hodnotícího
aktu, jeho významu a využití výsledků tak, aby byly odstraněny jejich event. zábrany
a negativní přístup.
239
ve VaV
Pro hodnotitele byla vypracována (zprvu příliš obsáhlá) příručka, která shrnovala
teoretické základy hodnocení a popisovala připravený formulář a metodu jeho
vyplňování. Obsahovala mj. základní rady pro správné vedené hodnotícího pohovoru,
které se hodnotitelé snažili dodržovat: vedení rozhovoru mimo pracovní prostory
(zasedací místnost bez telefonů aj. rušení), pečlivá příprava studiem podkladů
a minulých hodnocení, pozitivní zahájení (pokud to bylo možné), dát prostor pro
zapojení hodnoceného apod.
Při zpětném pohledu na tuto etapu také lze vidět směr personalistů, vedoucí ke
zjednodušení formuláře i celé realizace hodnocení. Součástí hodnocení se stala
rovněž část týkající se pracovníkova kariérového i funkčního směřování – viz příloha
č. 3 – Formulář hodnocení z r. 2007.
Dokonce pro různé profese byl vypracován jiný obsah formuláře – např. pro
tvůrčí (SW) pracovníky, pro netvůrčí (režijní) pracovníky, pro obchodníky apod. tak,
aby kritéria dané profesi lépe odpovídala.
Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze tuto etapu právoplatně
nazvat etapou systematické personální práce vč. hodnocení pracovníků.
Hodnocení etapy:
Klady:
 hodnocení je pravidelnou částí práce managerů všech stupňů,
 odstranění nedostatků z minulých období (osamostatnění formuláře
hodnocení, volné texty jen pro komentáře, apod.),
 pravidelná zpětná vazba mezi nadřízeným a podřízeným.
Zápory:
 příliš složitá a rozsáhlá příručka hodnotitele na začátku období,
 časté (vývojové) změny v obsazích i formách hodnotících formulářů,
 vzájemná nekompatibilita formulářů z různých let.
4
Shrnutí
Jako cíl této práce jsem si zvolil zhodnocení vývoje přístupu konkrétní firmy
k hodnocení pracovníků a rozdělení do fází, kterými dle mého názoru firma prošla.
Kromě odborné literatury jsem se hlavně opíral o vlastní zkušenosti
s hodnocením pracovníků, které jsem rovněž ilustroval vzory skutečných hodnotících
formulářů zpracovávané firmy. Je z nich mj. vidět postup k vyšší odbornosti
a profesionalizaci personální práce. Na závěr každé kapitoly jsem uvedl vlastní
hodnocení dané vývojové etapy, které vyplývá z mých zkušeností v porovnání s teorií,
uvedenou v literatuře [1].
Z faktů uvedených v této práci vyplývá, že cesta vedla od etapy intuitivní
personalistiky v období začátku 90. let, přes první pokusy odborných pracovníků
z odd. Lidských zdrojů zavést hodnocení (tzv. základní etapa – v období od
2. poloviny 90. let) až po jeho cílené zapojení do manažerské práce v současnosti
(tzv. etapa systematická – období posledních cca 4 – 5 let).
Je nutno konstatovat, že se vzrůstajícími znalostmi a zkušenostmi pracovníků
personálního oddělení docházelo průběžně ke zvyšování významu hodnocení
240
Langer
pracovníků. To se projevilo jak ve změnách v názorech pracovníků na hodnocení, tak
i ve zlepšeném přístupu managementu, realizujícího celý proces. Negativem celého
procesu byla vysoká periodicita změn formulářů: cca každých 1 – 2 roky došlo ke
změnám v obsahu i formě, dokonce i v nástrojích pro zpracování (MS Excel, MS
Word). Toto způsobovalo hodnotitelům značné problémy v orientaci na formuláři,
v přenosech hodnocení z minulých let i ve sledování trendu plnění kritérií jednotlivých
pracovníků.
Z mého pohledu však lze konstatovat a doufat, že „dětské nemoci“ zavádění
hodnocení pracovníků v naší firmě máme již za sebou, celý proces je všemi stupni
řízení správně uchopen a hlavně předává výsledky do systému řízení.
Závěr
V této práci jsem se snažil kriticky popsat a zhodnotit vývoj hodnocení
pracovníků naší firmy. Veškeré konkrétní informace a přiložené podklady, uvedené
v tomto dokumentu, jsou skutečné a jako takové jsou určeny pouze pro interní
potřebu.
Literatura
[1]
[2]
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. C. H. Beck, 2007. ISBN
978-80-7179-893-4.
Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny k hodnocení, příručky
hodnotitele, apod.).
241
ve VaV
INOVACE PŘEDMĚTU OPERAČNÍ SYSTÉMY
Jan Lavrinčík
[email protected]
Abstrakt: Článek se zabývá významem a využitím alternativních operačních systémů
ve vzdělávání. Demostruje postup virtualizace na alternativním operačním systému ve
Virtual Box, krok po kroku. V závěru polemizuje nad využitím VirtualBox a operačního
systému Mac OS X: Snow Leopard ve výuce na Moravské vysoké škole Olomouc.
Klíčová slova: alternativní operační systémy, Apple, Mac OS X, VirtualBox.
Vaněček
Úvod
V současné době jsou k výuce na Moravské vysoké škole využívány převážně
systémy Windows XP ve verzi Professional. Dle průzkumů používání operačních
systémů zvítězil Microsoft, konkrétně se jedná o verze XP, Vista a 7. Jak můžeme
vidět z grafů (1) jedná se o nejpoužívanější operační systémy vůbec a proto je velmi
výhodné učit studenty právě je. Díky sílící prodejnosti produktů s alternativními
systémy si však myslíme, že by bylo vhodné žákům ukázat i alternativy. Alternativní
operační systémy však mají svá specifika a vyžadují např. jiný souborový systém
apod., proto si odborný článek klade za cíl seznámit účastníky projektu APSYS
a zaměstnance MVŠO s možnostmi výuky alternativních operačních systémů, zejména
Mac OS X.
1
Virtualizace Mac OS X: Snow Leopard
Operační systém Mac OS X je produktem z dílny společnosti Apple (2) a je
distribuován výhradně s novými počítači značky Apple. K jeho velkým přednostem
patří jednoduchost spoléhající při ovládání na intuitivnost. Operační systémy Mac OS
můžete začít používat hned po vybalení počítače bez nutnosti cokoliv „doinstalovávat“.
Navíc pro výše uvedené OS neexistují takřka žádné viry, a proto nepotřebují
antivirové programy, zpomalují chod celého systému. Dokáží efektivně pracovat
s napájením a u mobilních zařízení ušetřit cenná procenta energie.
242
Lavrinčík
Inovace předmětu operační systémy
Funkční instalaci Mac OS můžeme nainstalovat na novém počítači nebo použít
virtualizace (v prostředí počítačů se tak označují techniky, které umožňují přistupovat
jiným způsobem, než jakým fyzicky existují, jsou propojeny apod.). Virtualizované
prostředí je mnohem snáze přizpůsobeno uživatelům. Pro operační systémy dostačuje
program MS Virtual machine, ale pro naše účely jej využít nelze. Zcela zdarma však
můžeme stáhnout program Oracle VM VirtualBox, který je mimo jiné lokalizovaný do
českého jazyka a tedy použitelný i pro výuku.
Pro lepší představu si samotnou virtualizaci ukážeme na sadě screenů přímo
z ukázkové instalace. Při tvorbě příspěvku jsme vycházeli z teoretických poznatků
o operačních systémech Mac OS X ze zdrojů (3), (4) a poznatků o virtualizaci
uvedených ve zdrojích (5), (6), (7) a (8).
2
Postup virtualizace
Na obrázku 01 je ukázka samotného prostředí programu VM VirtualBox, na
druhém obrázku vidíme spuštěného průvodce vytvořením nového virtuální počítače,
tento průvodce nás nyní bude provázet několika kroky, než bude nový virtuální počítat
úspěšně vytvořen.
Obrázek 1: Oracle VM VirtualBox
243
ve VaV
Obrázek 2: Průvodce vytvoření virtuálního PC
Ve třetím kroku znázorněném na obrázku 03 po nás průvodce vyžaduje dopsání
názvu nového systému a pomocí dvojice rozbalovacích Combo Boxů nabízí výběr
operačního systému a verzi systému. V dalším kroku nastavujeme důležitý parametr
velikost operační paměti, se kterou bude systém ve virtuálním režimu pracovat, dnes
by se již neměla nastavovat pod hranici 1 GB, protože tím omezuje práci s řadou
aplikací.
Obrázek 3: Název nového počítače
244
Lavrinčík
Obrázek 4: Velikost operační paměti
Obrázek 5: Operační systém nového PC
Obrázek 6: Vytvoření virtuálního počítače
V pátém kroku od nás průvodce požaduje vybrat, zdali se má vytvořit nový
oddíl virtuálního disku pro ukládání dat nebo pokud již máme stejný systém
virtualizovaný, možnost disky sdílet. V dalším kroku je nutné nastavit buď pevnou
velikost oddílu, nebo počáteční velikost a dovolit systému, aby si ji dynamicky
zvětšoval dle potřeb uživatele. Na obrázku 06 je ukázka konečného shrnutí parametrů
vybraných v předcházejících krocích. V tuto chvíli je oddíl vytvořený a můžeme
systém začít instalovat.
245
ve VaV
Na sedmém obrázku je spuštěný nový prázdný oddíl a průvodce nám předkládá
z rozbalovacího seznamu všechny mechaniky, ze kterých by se dal systém instalovat
i možnost zvolit volbu instalovat z image, náš případ. Na vedlejším snímku jsou
nastavení parametrů instalace Mac OS X: Snow Leopard.
Snímek 09 nás přivádí do nastavení disk utilities, kde musíme u virtuálního
pevného disku změnit souborový systém a oddíl naformátovat, jinak se instalace
předčasně ukončí. Na posledním obrázku je ukázka prostředí alternativního
operačního systému Mac OS X v poslední verzi Snow Leopard (okno aplikace, panel
nazývaný „Dock“, horní panel s menu a stavovými ikonami).
246
Lavrinčík
Závěr
Příspěvek účastníkům projektu APSYS a zaměstnancům MVŠO ukazuje možnosti
virtualizace alternativních operačních systémů bez zásahu do stávajících konfigurací
operačních systémů stanic s přeinstalovaným systémem Windows. Ukazuje přesný
postup virtualizace na alternativním operačním systému Mac OS X v poslední verzi
Snow Leopard za použití virtualizačního nástroje VirtualBox. Tímto způsobem
s dostatkem operační paměti RAM (doporučeno 4 GB RAM) je možné virtualizovat
všechny operační systémy a naučit se v nich pracovat. Řešení přináší i nezanedbatelné
ekonomické úspory.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
Živě.cz. Víme, který operační systém mají čtenáři Živě.cz nejraději. [on-line].
2010.
[cit.
2010-10-07].
Dostupný
z WWW:
<http://www.zive.cz/bleskovky/vime-ktery-system-maji-ctenari-zivecznejradeji/sc-4-a-153926/default.aspx>.
Živě.cz. VirtualBox: jak přežít více systémů. [on-line]. 2010. [cit. 2010-10-07].
Dostupný z WWW: <http://zaachi.blog.zive.cz/2008/09/virtualbox-jak-prezitvice-systemu/>.
Apple – MacBook Pro – Seznamte se s novou řadou MacBook Pro. [on-line].
2010.
[cit.
2010-10-07].
Dostupný
z WWW:
<http://www.apple.com/cz/macbookpro/>.
POGUE, D. Mac OS X Snow Leopard: kompletní průvodce. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2010. 952 s. ISBN 978-80-251-2793-3.
KOCHAN, S. G. Objective-C 2.0 : výukový kurz programování pro Mac OS X
a iPhone. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 550 s. ISBN 978-80-251-2654-7.
KLEMENT, M. Virtuální realita pomocí VRML. In Modernizace výuky v technicky
orientovaných oborech a předmětech. (sborník příspěvků z mezinárodní vědeckoodborné konference). Olomouc: UP PdF, 2002, s. 129-132. ISBN 80-7198-531-7.
KLEMENT, M. Virtualizace infrastruktury počítačové sítě. In XX. DIDMATTECH
2007 díl II. Olomouc: Votobia, 2007, 479-481. ISBN 80-7220-296-0.
KLEMENT, M., KUBRICKÝ, J. Softwarová infrastruktura jako obsah vzdělávání.
Journal of Technology and Information Education. 2009, Olomouc - EU, Palacký
University, Volume 1, Issue 2, p. 96 - 99. ISSN 1803-537X.
247
ve VaV
WEBOVÉ STRÁNKY JAKO DŮLEŽITÝ NÁSTROJ KOMUNIKACE
VE VĚDĚ A VÝZKUMU
Monika Mackovíková
[email protected]
Abstrakt: Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním
kanálem organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí
komunikace. Proto je i pro pracovníky ve VaV důležité být seznámen s tím, jak by
měly webové stránky vypadat.
Klíčová slova: Webové stránky, struktura, grafický design, správa a údržba,
propagace, vyhledávače
Tematický konzultant: Jitka Škrabalová, Dana Pokorná, Markéta Vitoslavská
Úvod
Webové stránky jsou v dnešní době internetu důležitým komunikačním kanálem
organizace. Mnohdy jsou prvním zdrojem informací v rámci externí komunikace. Už
při první návštěvě webových stránek organizace si návštěvník stránek utváří první
dojem o organizaci. Důležité tedy je, aby webové stránky byly kvalitně rozvrženy, aby
měly jednoduché a srozumitelné menu, aby tedy navigace byla jednoduchá, aby
pravopis byl v pořádku a aby veškeré odkazy byly funkční. Také design webových
stránek o organizaci mnoho napoví. Dále by na něm měly být aktuální, nikoliv
zastaralé informace. Aby bylo možné webu důvěřovat, je třeba vědět, komu patří
a jak ho kontaktovat, proto nesmějí chybět kontaktní údaje, včetně kontaktu na
webmastera.
248
Mackovíková
Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace
ve vědě a výzkumu
Obrázek 1: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, hlavní menu
1
Obsah webových stránek
Obsah webových stránek musí být přizpůsoben cílům a cílovým skupinám externí
komunikace organizace. Cílem je, aby na webových stránkách našel návštěvník
stránek jednoduchým způsobem a postupem informace, které hledá, a aby byl
motivován k opakované návštěvě webových stránek.
2
Grafický design
Grafický design webových stránek je důležitý při utváření prvního dojmu, který
návštěvníci získávají během několika mála prvních sekund, které na webu organizace
stráví. Je nezbytné oslovit návštěvníky zajímavým grafickým designem, přičemž je
však třeba brát v úvahu i omezující podmínky rozlišení monitoru a pomalých rychlostí
připojení většiny uživatelů a také omezující podmínky rozlišení u mobilních zařízení
typu mobilních telefonů, tabletů apod. Je třeba také neustále nacházet vhodnou
rovnováhu mezi množstvím použitých dynamických a statických prvků webových
stránek.
3
Struktura webových stránek
Struktura webových stránek by měla být navržena takovým způsobem, aby
uživatelé webu snadno a pohodlně našli a získali hledané informace.
4
Správa a údržba webových stránek
Na rozdíl od tištěných materiálů je třeba informace na webových stránkách
pravidelně aktualizovat. V dnešní době je téměř již denní aktualizace informací na
249
ve VaV
webových stránkách nezbytná. V rámci organizace musí být stanovena jasná pravidla,
kdo má webové stránky, jejich správu obsahu a údržbu v kompetenci. Tento pověřený
pracovník pak rozhoduje o tom, kdo ze zaměstnanců má do kterých částí přístupová
práva, které části webových stránek může spravovat. S interními pravidly správy
a údržby webových stránek musejí být seznámeni všichni zaměstnanci organizace,
kteří musejí vědět, na koho se obrátit a komu poslat informace, které mají být na
webových stránkách umístěny.
5
Propagace webových stránek
Aby se uživatel (čtenář, návštěvník webu) na stránky organizace vůbec dostal,
musí o nich vědět. Aby se www adresa dostala do povědomí veřejnosti, je nezbytné
umísťovat ji na všechny tiskoviny organizace, na hlavičkové papíry, obálky, brožury,
prospekty a všechny další oficiální dokumenty organizace, aby webová adresa byla
uveřejněna či zmíněna i v reklamě, inzerátech, video- i audiospotech.
6
Vyhledávače
V dnešní době jsou vyhledávače nejčastějším způsobem vyhledávání webů
a stránek na internetu. Proto je důležité vědět, jak lze stránku do vyhledávače přidat
a jak postupovat, aby byl výsledný efekt optimální, aby se webová stránka organizace
objevovala po zadání hesel do vyhledávače na předních místech. Existuje spousta
nástrojů, tipů a triků, které dostanou webovou stránku na přední místa, stejně tak
expertů, kteří se na tuto činnost specializují. Tito specialisté jsou označováni jako
engine optimization specialists. Tzv. web crawlers, neboli roboti, kteří pro vyhledávače
automaticky shromažďují stránky, pátrají po klíčových slovech. Stránku pak zařadí
tak, že ji prohlédnou a posoudí podle pravidel toho kterého vyhledávače. Je důležité
seznámit s analýzami statistik a znalostmi klíčových slov, které jsou roboty
vyhledávány. Avšak základním pravidlem pro efektivní vyhledávání webů a stránek
zůstává mít dobrý web se snadno čitelnými stránkami. Vyhledávače i uživatelé by měli
mít snadný způsob navigace, který je provede stránkami. Bude-li poskytnuto
návštěvníkům přesně to, co hledají, zvyšuje se tak i hodnota vyhledávačů.
7
Sekce pro média
Na webových stránkách organizace by měla být sekce pro média (tisková sekce,
sekce pro novináře). Měla by být snadno vyhledatelná, přehledná, měly by v ní být
aktuální tiskové zprávy a další aktuality, včetně pozvánek na akce. U každé aktuality
by mělo být datum zveřejnění a stručné shrnutí obsahu. Také by tam měl být uvedena
kontaktní osoba pro komunikaci s médii.
250
Mackovíková
Webové stránky jako důležitý nástroj komunikace
ve vědě a výzkumu
Obrázek 2: Webové stránky Moravské vysoké školy Olomouc, sekce Aktuality
Závěr
Webové stránky by měly v rámci externí komunikace využívat i pracovníci ve
vědě a výzkumu. Zpravidla jsou webové stránky prvním zdrojem informací, proto je
třeba zaměřit se na to, jak mají webové stránky vypadat. Je třeba být obeznámen
s tím, jak by měl vypadat obsah, grafický design a struktura a dále mít povědomí
o základních pravidlech v oblasti správy, údržby a propagace webových stránek.
Důležité je také vědět, jak fungují vyhledávače. Pokud se s těmi základním pravidly
pracovník ve VaV seznámí, můžou být pro něho webové stránky důležitým
a užitečným nástrojem komunikace.
Literatura
[1]
[2]
[3]
SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. 2., aktualizované a doplněné
vydání. Praha: Grada Publishing., a.s.. 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2866-7.
FTOREK, J. Public Relations jako ovlivňování mínění. 2., rozšířené vydání. Praha:
Grada Publishing, a.s., 2009. 195 s. ISBN 978-80-247-2678-6.
FORET, M. Marketingová komunikace. 2. aktualizované vydání. Praha: Computer
Press, a.s., 2008.
251
ve VaV
PROCES ZAVEDENÍ HELPDESKOVÉHO SYSTÉMU VE
FIRMĚ TESCO SW A.S.
Petr Machalík
TESCO SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Jako téma této eseje jsem zvolil zamyšlení nad problematikou Procesu
zavedení Helpdeskového systému ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc. Tato práce se
zabývá procesem spojeným se zavedením Helpdeskového IS, nezabývá se vlastním
SW řešením a jeho popisem.
Klíčová slova: Helpdeskový systém, informační kanál, informační systém.
Úvod
Firma TESCO SW a.s. je soukromá česká společnost, která je zaměřena na
poskytování služeb v oblasti dodávek komplexních informačních systémů (jde
především o činnosti vývoje, implementace aplikačního software včetně doplňkových
činností spojených s dodávkou hardwarových komponent a služeb systémové
integrace).
Firma je zaměřena především na oblasti správy a údržby majetku (facility
management), monitorovacích systémů pro státní správu (fondy EU), služby
systémové integrace a ERP řešení.
Pro naplnění těchto aktivit disponuje firma cca 150 vývojovými pracovníky
v Olomouci a konzultačním pracovištěm v Praze.
Ve firmě TESCO SW a.s. v předchozích obdobích výrazně převažovali projekty na
míru, kde byl určen celý řešitelský tým podporující konkrétní projekt u konkrétního
zákazníka. U těchto projektů nebyla potřeba helpdeskového řešení natolik ožehavá,
protože komunikační kanály byli mnohdy efektivněji řešitelné na úrovni osobních
kontaktů (např. telefonním spojením). Také rozsah služeb a prací byl efektivněji
řešitelný osobními konzultacemi.
Přechod firmy na poskytování plošněji aplikovatelného SW řešení pro správu
majetku však již vyžadoval řešení této problematiky.
Realizace a nasazení Helpdeskového systému je v současné době chápáno jako
jeden ze základních úkolů řízení prací. Současně jde o jeden ze základních
252
Machalík
Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě
Tesco SW, a. s.
informačních kanálů pro komunikaci se zákazníky (který současně vymezuje jasně
definovaný standardizovaný informační kanál).
1
Realizace Helpdeskového systému
1.1
Stav před zavedením Helpdeskového systému
Před zavedením Helpdeskového systému byl veden u každého projektu ve
standardně daném adresáři seznam připomínek a požadavků a tyto požadavky byli
postupně řešeny.
Nevýhody tohoto systému s rozvojem portfolia zákazníků byli zjevné. Jednak se
v návalu práce některé požadavky nepodařilo zachytit a zaevidovat. Mnohem
důležitějším aspektem však byl fakt, že vznikala celá řada decentralizovaných
seznamů prací a jejich sběr a vyhodnocení byl velmi neefektivní. Také stanovení
priorit úkolů, realizace prací dotýkajících se několika projektů a podobné úkoly
znamenali náročně řešitelné situace.
1.2
Obecné požadavky na Helpdeskový systém
Na základě analýzy problémů stávajícího stavu byl jako první krok stanoven
seznam hlavních ukazatelů řešení:
a)
centrální spravování požadavků od zákazníků a jejich evidence,
b) návaznost na okolní IS,
c)
provázanost na proces řešení požadavku a sledování procesu řešení,
d) standardizované rozhraní a standardizace úrovně služby,
e)
jasné rozdělení záručních požadavků a chyb od rozvojových potřeb a vazba
na finanční bilance,
f)
vazba na smluvní vztahy (servisní smlouvy),
g) zlepšit procento vyřešených požadavků (nejlépe vyřešit vše).
1.3
Vytvořit nebo koupit?
Na základě těchto požadavků byl poptán systém, který by umožnil tuto agendu
provozovat. Ačkoli jsme SW společnost, primárně nebylo naším zájmem tento produkt
interně vyvíjet a vytvářet.
Byly posuzovány na trhu dostupné produkty, které ovšem v maximální míře
reflektovali příjemné uživatelské rozhraní, umožňovali evidenci požadavků a efektivní
komunikaci ve vazbě na zákazníka.
Bohužel se nepodařilo najít produkt, umožňující následně navázat na tyto
požadavky proces realizace prací a jejich sledování včetně návazností na ekonomické
IS.
Proto bylo rozhodnuto, že budeme Helpdeskový systém vytvářet vlastními silami
jako interní projekt.
253
ve VaV
1.4
Tvorba Helpdeskového řešení
Na základě rozhodnutí o řešení Helpdeskového IS ve vlastní režii byl sestaven
realizační tým. Tento tým vypracoval procesní model pro evidenci a řešení požadavku.
Na základě tohoto procesního modelu byla vytvořena a odsouhlasena provozní
směrnice pro správu požadavků, která definovala pracovní úkoly jednotlivých
pracovníků účastnících se na řešení požadavku. Tím byl dán věcný rámec pro řešení.
Vlastní tvorba aplikační SW podpory byla standardně řešena jako interní projekt
a její trvání vzhledem k celé řadě předpřipravených komponent byla řádově podobně
časově náročná, jako odhady náročnosti implementace externích SW řešení.
1.5
„Okolí“ Helpdeskového řešení
V dnešní době již není efektivní IS využívat izolovaně. Tento IS je navázán na IS
poskytující normativní informace (personalistika, mzdy,…), IS Navision – ekonomický
IS.
Tato problematika byla vyřešena celou řadou integračních vazeb. Tvorba těchto
integračních vazeb je poměrně komplikovaná (a to pro tvorbu vlastního řešení stejně
jako pro implementaci externího řešení). Nicméně jelikož jsme tvůrcem ASW, máme
možnost při změnách a nutných úpravách jednak mnohem sofistikovaněji rozhodnout
a také nalézt co nejefektivnější řešení.
1.6
Aktuální situace
V současné době je systém funkční a pokrývá základní požadované ukazatele,
které jsme vytipovali při jeho inicializaci.
Je podporován interní směrnicí pro práci kolegů zajišťujících jeho provoz
a zpracování informací, které do systému přicházejí.
1.7
Rozvoj
Jelikož nikdy není nic dokonalé, existuje již řada vylepšení, která aktuálně
prochází interní oponenturou.
Jedná se o vylepšení směrnic a metodických pokynů lépe a efektivněji
využívajících dostupných kapacit a zdrojů. Dalším vylepšením je pak stálý a postupný
rozvoj vlastního SW řešení – je dán metodickými změnami, změnami v okolních IS
a přirozeným vylepšováním uživatelského rozhraní.
Závěr
Na základě zkušeností, které jsme nabyli při tvorbě tohoto řešení jsme při
jednáních s obchodním útvarem našli možné uplatnění na trhu. Nikoli však jako
systém pro Helpdeskové řešení, ale jako systém pro evidenci požadavků s možným
rozšířením na další aplikační komponenty umožňující automatizaci vnitřních procesů
dané organizace.
254
Machalík
Proces zavedení Helpdeskového systému ve firmě
Tesco SW, a. s.
Realizace těchto obchodních případů zatím není relevantní k obecnějšímu
posouzení.
Podařilo se realizovat řešení, které pokrývá potřeby a plní v dostatečné míře
ukazatele stanovené pro jeho provozování. Nepodařilo se zatím skokově zvýšit míru
vyřešených požadavků. Zcela zásadním úspěchem je evidence požadavků
a připomínek na jednom místě v centrální podobě.
Osobně hodnotím výsledky projektu jako dobré s nutným rozvojem v závislosti
na rozvoji firmy.
Literatura
[1] Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.).
255
ve VaV
VÝVOJ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ TESCO SW A.S.
Petr Machalík
TESCO SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Vzdělávání je u počítačové firmy (a nejen u ní) alfou a omegou jejího
úspěšného rozvoje. Vzhledem k velmi rychlému vývoji v oblasti IT je nutné vzdělávání
zaměstnanců zařadit jako nedílnou součást života firmy. Před vypracováním nové
koncepce vzdělávání je vhodné se zamyslet nad dosavadním vývojem vzdělávání ve
firmě, čímž se zabývá tento materiál.
Klíčová slova: Firemní vzdělávání, kariérový plán, učící se organizace.
Úvod
Tato úvaha byla vypracována jako příprava na tvorbu nové koncepce vzdělávání
ve společnosti TESCO SW a.s. Olomouc.
Bez „historického“ a kritického pohledu na vývoj nelze totiž novou koncepci
úspěšně vypracovat.
Firma TESCO SW a.s. byla založena jako společnost s r. o. již v r. 1991. V r.
2001 byla transformována na akciovou společnost. Jedná se o soukromou českou
společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu a implementaci aplikačního software
a poskytování souvisejících služeb v oblasti informačních systémů a technologií (dále
IS/IT). Společnost disponuje pracovní základnou v Olomouci a konzultačně-obchodním
pracovištěm v Praze.
Firma nabízí systémová řešení např. v těchto oblastech: správa majetku (facility
management), monitorovací systémy pro státní správu, řízení údržby technologií,
speciální IS na zakázku, apod.
Společnost se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby
a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení.
Jak vyplývá z výše uvedeného předmětu podnikání, jedná se o klasickou
počítačovou firmu, jejíž předmět činnosti si vyžaduje vysoce specializované
a erudované odborníky. Z namátkou vybraných profesí (mimo „štábních“) se jedná
např. o: projektant IS/IT, analytik, implementátor, programátoři (různých stupňů
a prostředí), technik, správce (sítě, systému, databáze,…) apod. Vzhledem k tomu, že
256
Machalík
Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s.
obor činnosti firmy – IS/IT – se velmi dynamicky rozvíjí a mění je vzdělávání
pracovníků všech profesí nutností a musí být pro ně průběžnou samozřejmostí.
1
PRŮBĚH VZTAHU KE VZDĚLÁVÁNÍ
1.1
Úvod - teorie
V literatuře [1] se lze setkat s vývojovým schématem, které představuje průběh
vývoje vztahu ke vzdělání u českých firem. Toto schéma mě zaujalo a chtěl bych na
příkladu naší SW firmy ukázat, že je pravdivé.
Znalostní
I. fáze:
II. fáze:
III. fáze:
IV. fáze:
společnost
Učící se organizace
Systematický
přístup
Dle okamžitých potřeb
Vzdělání je ztráta
času
Obrázek 2: Schéma vývoje vztahu ke vzdělávání u českých firem
Schéma přehledně uvádí jednotlivé kroky vývoje daného vztahu, přičemž každá
vyšší etapa znamená hlubší a propracovanější přístup ke znalostem a ke vzdělávání
pracovníků vůbec.
Názvy jednotlivých etap hovoří samy za sebe o tom, jaký pohled na problematiku
vzdělávání organizace má. Definujme si alespoň poslední dvě:
Učící se organizace – jde o podnik, kde jsou všichni zaměstnanci zapojeni do
průběžného systému zvyšování svých znalostí, vědomostí a dovedností, který je
součástí firemní kultury.
Znalostní společnost – jedná se o další propracování práce a přístupu
k informacím a znalostem. Společnost má zaveden systém řízení znalostí, který je
přirozenou součástí strategie firmy.
V dalších podkapitolách bude uvedeno porovnání výše uvedených etap se
skutečným vývojem zkoumané firmy.
1.2
Etapa I. – Vzdělávání je ztráta času
Tuto etapu lze časově umístit do období prvních let po založení firmy v r. 1991.
Jedná se o vysoce tvůrčí etapu vývoje společnosti, kdy všichni tehdejší pracovníci
nahrazovali znalosti nadšením a elánem. Pracovalo se bez ohledu na čas a nějaké
organizované vzdělávání se opravdu považovalo za ztrátu času. Jedinou formou
vzdělání bylo samostudium většinou doma nebo při služebních cestách. Být na úrovni
znalostí s ostatními bylo považováno za samozřejmé a veškerý pracovní čas byl
investován do tvorby tržní produkce – SW informačních systémů.
257
ve VaV
1.3
Etapa II. – Vzdělávání dle okamžitých potřeb
S rostoucím počtem zakázek a zákazníků v polovině 90. let 20. století se začal
přiměřeně zvyšovat i počet zaměstnanců firmy. Na formu samostudia se již nedalo
dlouhodobě spoléhat, neboť začala být potřeba vždy „skokově“ zvýšit úroveň vzdělání
dané profesní skupiny. Např. se zakoupením nového programového vývojového
prostředí bylo nutné vyškolit všechny programátory v jeho používání. Toto se
realizovalo tak, že vybraný zkušený pracovník byl vyslán na oficiální školení. Po
návratu předal tento pracovník své znalosti a dokumentaci formou školení celé
odpovídající profesní skupině.
Rovněž tak úvahy o rozšíření tržního prostoru za hranice ČR si vyžádaly
s předstihem zahájit rozvoj jazykových znalostí zaměstnanců i managementu. Zde se
např. uplatnily klasické kolektivní kursy v kombinaci s individuálním studiem.
Současně byla v průběhu této etapy zavedena pravidelná hodnocení pracovního
výkonu pracovníků, jejich další profesní či funkční směřování a s tím související plán
vzdělávacích akcí pracovníka (tzv. kariérový plán – kariérové intervence).
Lze tedy říci, že tato etapa zcela odpovídá teorii vývoje přístupu firem ke
vzdělání.
1.4
Etapa III. – Systematický přístup ke vzdělávání
Zde se již dá hovořit o tom, že přístup firmy ke vzdělání zaměstnanců se stal
součástí podnikové kultury. Firma v r. 1999 získala (a nadále udržuje) certifikát shody
systému řízení jakosti s normou ISO 9001. Jako součást sady dokumentů byla mj.
zpracována i směrnice ke vzdělávání.
Tato směrnice definuje procesy z dané oblasti jako iniciace, plánování, realizace,
schvalování a hodnocení vzdělávacích aktů, včetně rolí a odpovědností.
Dále rozlišuje tyto oblasti získávání znalostí: odborná, osobnostní, projektová,
obchodní, jazyková. Rozlišuje přitom druhy vzdělávacích akcí na individuální,
skupinové a interní a externí.
Konkrétně lze uvést, že se vedle odborných, projektových, obchodních
a jazykových vzdělávacích akcí, konají i vzdělávací akce zaměřené na růst osobnosti
zaměstnanců. Jedná se např. o četné kursy a tréninky z oblasti komunikačních
a prezentačních dovedností, vedení rozhovorů, asertivity apod. Rovněž se celé
kolektivy zúčastnily několika velmi oblíbených outdoorových akcí, směřujících
k sebepoznání, vzájemnému poznání a stmelení.
Na základě výše uvedených faktů se domnívám, že lze konstatovat, že se naše
společnost nachází právě v této etapě systematického přístupu ke vzdělávání.
1.5
Etapa IV. – Učící se organizace
Dle mého názoru do této etapy postupně naše firma vstupuje. Z hlediska jejího
naplnění se domnívám, že bude nutné mj. dobudovat interní znalostní informační
systém, zavést pro pracovníky jejich znalostní účty a celkově dopracovat a hlavně
uvést v běžný život zaměstnanců tento filosofický přístup ke znalostem.
258
Machalík
Vývoj přístupu ke vzdělávání ve firmě Tesco SW, a. s.
Závěr
Cílem této práce je zhodnocení vývoje přístupu firmy TESCO SW ke vzdělávání
pracovníků a určení fáze, ve které se aktuálně nachází, jako příprava na vypracování
nové koncepce vzdělávání.
Z výše uvedených faktů vyplývá, že cesta zkoumané firmy v názorech na
vzdělávání zaměstnanců byla standardní, tak jako zřejmě u většiny českých firem.
Vedla od fáze „Vzdělávání je ztráta času“ přes fázi „Podle okamžitých potřeb“ až po
fázi „Systematický přístup“. Na základě atributů současné organizace vzdělávání lze
konstatovat, že se firma nachází někde na přechodu mezi fázemi „Systematický
přístup“ a „Učící se organizace“.
Literatura
[1]
[2]
[3]
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2007.
ISBN 978-80-7179-893-4.
PETŘÍKOVÁ, R. a kol. Lidé v procesech řízení (multikulturní dimenze podnikání).
Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-28-3.
Interní materiály firmy TESCO SW (směrnice, pokyny apod.).
259
ve VaV
SPOJENÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE
V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH STUDENTŮ ZAMĚŘENÝCH NA
TÉMATA Z LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU
Anežka Machátová
[email protected]
Abstrakt: Analýza několika bakalářských prací, které velmi dobře spojují získané
poznatky studiem s aplikací do praktické části své bakalářské práce. Studenti řeší ve
své zaměstnavatelské firmě problémy, které nacházejí většinou SWOT analýzou
a návrhy řešení těchto problémů předkládají firmě.
Klíčová slova: Řízení zásob, nákup, skladové hospodářství, informační technologie,
reklamace, výrobní proces, výrobní takt, marketing, zákaznický servis, kalkulace
nákladů, SWOT analýza.
Úvod
Ve svém příspěvku chci čtenáře seznámit s několika bakalářskými pracemi, které
velmi dobře spojují teoretické poznatky získané studiem ať už na Moravské vysoké
škole nebo studiem doporučené odborné literatury, či poznatky získané praxí, s jejich
aplikací v praktické části bakalářských prací.
Cílem příspěvku je potvrdit, že studenti skutečně odpovědně vyhledávají
v odborné literatuře ta témata, která mají bezprostřední vztah k jejich odborné praxi
a která mohou dobře aplikovat v praktické části bakalářské práce a tím dosáhnout
kvalitního řešení problémů, které ve své zaměstnavatelské firmě nebo ve firmě, kde
vykonávali odbornou praxi, diagnostikovali, snažili se je řešit a řešení nabídnout firmě
pro zlepšení organizace různých činností a procesů tak, jak bude zmíněno v další části
tohoto příspěvku.
Zaměření prací je na témata zadávaná z oblasti Logistického managementu
a jsou to:
 oblast řízení zásob, především nákupu,
 oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě,
 spojení logistiky a marketingu.
260
Machátová
1
Spojení vzdělávání a podnikové praxe v bakalářských pracích
studentů zaměřených na témata z logistického managementu
Metody
Kritériem pro výběr bakalářských prací jsou analýzy jednotlivých prací, ze
kterých je zřejmé, že studenti velmi dobře propojili své teoretické poznatky s praxí
a zpracovali svoji první „vědeckou práci“.
Příspěvek je sestaven z krátkých anotací a analýz několika bakalářských prací,
které podle mého mínění splňují cíl mého příspěvku.
2
Řízení zásob
2.1
Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti Tompex a.s.,
pobočka Olomouc (BP MVŠO 2011)26
Autorka v teoretické části definuje nákup, nákupní marketing, podrobně se
zabývá volbou dodavatele, poptávkou, nabídkou, objednávkami, hodnocením
dodavatelů. Na nákup logicky navazuje řízení zásob, uvádí systémy synchronizace
s výrobou (např. JIT, Kanban). Zmiňuje se i o dodavatelském řetězci. Teoretická část
je zpracována velmi dobře, přehledně a logicky. Výběr témat odpovídá dalšímu řešení
v praktické části bakalářské práce.
V praktické části autorka charakterizuje firmu TOMPEX, která působí v oblasti
realizace sadových úprav v okolí administrativních budov, logistických center,
veřejných prostranství, ale i zeleň ve městech a parcích. Nákup je velmi složitý,
objednávky zahrnují jak dodávky materiálů (geotextilie, travní osiva, …), tak služby
(zemní práce, sadové úpravy, …). Nejsložitější je objednávka rostlinného materiálu
(stromy, keře, trvalky, …), zde jsou dodavatelé i ze zahraničí. Náročná je péče
o rostliny, než jsou vysazeny.
Autorka analyzuje jednotlivé činnosti nákupního oddělení tak, jak jsou při
přípravě zakázky realizovány. Následně pak z analýzy identifikuje problémy
a navrhuje zlepšení procesů:
 vztah k zákazníkům, dodavatelům, vztahy uvnitř firmy,
 návrhy řešení.
Práce je doplněna řadou příloh, na kterých je zdokumentován jeden konkrétní
příklad nákupu. Autorka měla velmi kvalitní obhajobu, velice dobře se orientovala
v doplňujících otázkách, bylo zřejmé, že problematice rozumí, protože pracuje
v oddělení nákupu již několik let.
Na základě velmi kvalitní práce a stejně kvalitní obhajoby bylo studentce uděleno
Ocenění rektorky za kvalitní zpracování bakalářské práce.
26
Bakalářská práce: Veronika Panovčíková: Řízení nákupu ve společnosti TOMPEX a.s.,
pobočka Olomouc, MVŠO 2011.
261
ve VaV
2.2
Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos
Vrata, a.s. (BP MVŠO 2011)27
Autorka v teoretické části dobře popisuje úkoly a fáze nákupu a rovněž význam
nákupu pro oblast řízení zásob. Poznatky jsou přehledně a logicky uspořádané.
V praktické části charakterizuje firmu Spedos Vrata, a.s., která vyrábí zakázkově
vratové systémy většinou pro průmyslové objekty.
Autorka pracuje ve firmě a velmi dobře zná problematiku nákupu a zásobování.
Upozorňuje na nedostatky v jazykovém vybavení pracovníků, kteří musí jednat se
zahraničními partnery. Zmiňuje problémy spojené s hospodářskou krizí, kdy se
neuskutečnily velké plánované akce, kam měla firma dodávat svoje výrobky. Autorka
dále analyzuje složitost pravidel nákupu, na kterém se podílí velké množství
pracovníků a navrhuje aktualizaci směrnic s cílem zjednodušení.
Dále autorka analyzuje způsob hodnocení dodavatelů. Navrhuje upravit hodnotící
kritéria v hodnotící matici (multikriteriální výběr).
Autorka našla i problém v řešení reklamací. Zde velmi dobře využívá poznatků ze
studia a navrhuje rozdělit dodavatele podle Paretova pravidla a dále navrhuje vyčlenit
pracovníka, který by se touto činností zabýval.
Celá práce zdařile dokumentuje autorčino úspěšné spojení teorie s podnikovou
praxí. Návrhy na změny jsou realizovatelné, a přestože neznamenají zásadní změny
v organizaci firmy, mohou firmě přinést lepší transparentnost v řadě procesů řízení
nákupu.
2.3
Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační
v podniku CEDES logistik, Olomouc (BP MVŠO 2011)28
toky
Autor teoretickou část zpracoval standardně, kdy definuje pojem logistika, člení
logistiku, uvádí cíle, definuje logistický řetězec, jeho články. Popisuje materiály,
manipulační prostředky, následuje vysvětlení pojmu hmotný a informační tok.
V praktické části je charakterizována firma, která se zabývá kromě jiného
především přepravou a skladováním léčiv a pomůckami pro některá onemocnění. Po
delší době a několika konzultacích, kdy se studentovi zdálo, že je firma perfektní,
provedl SWOT analýzu, aby nalezl problém k řešení a pak přece jen byl nalezen
problém a to řešení reklamací jak od dodavatelů, tak i od odběratelů. Podrobně popsal
problémy, ke kterým dochází a jak jsou řešeny. Zjistil, že sice jsou vždy vyřešeny,
škody uplatněny nebo zaplaceny, ale celý cyklus je zdlouhavý a někdy chaotický,
vyžaduje spoustu dokumentace a výpovědi svědků, všechny dokumenty musí být
archivovány.
Student ve firmě vykonával odbornou praxi a byl seznámen s jejich informačním
systémem a nyní se dostávám k tomu, jak došlo ke spojení teoretických poznatků
získaných studiem informačních systémů a podnikové praxe. Student totiž našel
27
Bakalářská práce: Lenka Chumchalová: Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s.,
MVŠO 2011.
28
Bakalářská práce: Pavel Skácal: Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku
CEDES logistik, Olomouc, MVŠO 2011.
262
Machátová
v nabídkách IT firem nový modul s názvem Evidence škodných událostí. Tento modul
je kompatibilní se systémem, který firma využívá. Modul je schopný okamžitě
zobrazit, kde se zboží nachází a v jakém je stavu. Odpadá zdlouhavé řešení,
telefonování, archivace. Je zde i možnost zaslat příslušné formuláře pojišťovně, pokud
byla způsobena škoda. Tímto řešením došlo ve firmě ke zrychlení jak hmotného toku,
tak i toku informačního.
3
Oblast řízení hmotných a informačních toků ve výrobě
3.1
Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok
v konkrétním podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh
řešení (BP MVŠO 2010)29
V práci je popisována firma Miele technika, Uničov, s.r.o., která vyrábí, kromě
jiného, myčky na nádobí. Předmětem řešení bakalářské práce byl podnikový projekt,
který měl racionalizovat zásobování montážní linky potřebnými díly.
Autor v teoretické části vysvětlil pojem logistika, nastínil vývoj, aplikace, cíle
a strategie. Dál se zabýval pojmy logistické řetězce, analyzoval hmotné a informační
toky.
V praktické části charakterizoval firmu, její historii a analyzoval současnost.
Popsal zadání projektu, jehož byl řešitelem, spolupracovníci byli konstruktéři a výrobci
navrhovaných zásobníků.
Z analýzy stávajícího stavu vyplynulo, že současný stav zásobování jednotlivých
montážních míst je velmi chaotický, protože dodávané díly byly většinou uloženy
v transportních bednách od dodavatelů, jejich odběr byl náročný, protože bedny byly
velké a hluboké a jednotlivé díly navíc proloženy ochrannými přeložkami a počet dílů
byl různý. Práce byla ergonomicky nevhodná a navíc pracovníci ztráceli čas manipulací
a tím se prodlužovala doba montáže.
Montážní linka pracuje podle výrobního taktu, to znamená, že každé montážní
místo má přesně stanovený čas operace, a proto musí být zásobování dílů přesné na
čas dodávky. Celý proces je komplikovaný tím, že na lince se montuje několik typů
myček podle plánu výroby, některé díly jsou tedy odlišné, ale to nesmí ohrozit
plynulost logistického řetězce.
Podle výpočtu výrobního taktu byl vypočítán čas dodávek a počet dílů na
jednotlivá pracoviště. Nutností bylo zajistit ve skladě dodávaných materiálů, často
zabalených nebo proložených ochrannou vrstvou, přemístění potřebných kusů do
přepravek do nově zkonstruovaných zásobníků, které byly doplňovány podle
potřebných časových intervalů. Autor aplikoval některé postupy metody Kanban, která
slouží k přesným dodávkám materiálů.
Autor v řešení projektu analyzoval všechna pracovní místa v montážní lince,
hledal nedostatky a navrhoval řešení, která konzultoval se zadavatelem.
Novým řešením byla zkrácena doba montáže a byl využit výrobní takt na 100%.
29
Bakalářská práce: Lubomír Vrba: Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním
podniku, popis a analýza stávajícího stavu, návrh řešení, MVŠO 2010.
263
ve VaV
Práce byla dobře hodnocena jak vedením podniku tak v posudcích
bakalářskou práci. Student musel nastudovat v odborné literatuře i témata, která
škole probíraná nejsou, protože předmět Řízení výroby není prozatím zařazen
výuky. Přesto se mu velmi dobře podařilo projekt vyřešit a zracionalizovat práci
montážní lince.
na
ve
do
na
4
Spojení logistiky a marketingu
4.1
Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska
hospodářské činnosti ve věznici Mírov (BP MVŠO 2011)30
Autorka velmi výstižně popsala v teoretické části, co je logistika, co je logistický
řetězec. Pak se zabývala pojmy pasivní a aktivní prvky v logistickém systému. Zmínila
i logistické technologie a informační systémy. Důležitou kapitolou, která již spojovala
logistiku s marketingem, byl Management distribuční logistiky ve výrobě na zakázku
a rovněž Zákaznický servis.
V praktické části se nejprve zaměřila na organizaci zaměstnávání vězněných
osob a charakterizovala podnikovou logistiku ve věznici, která se liší od běžných
výrobních podniků, protože zde jde především o zaměstnání pro vězněné osoby.
Ve Středisku hospodářské činnosti, které se nachází v areálu věznice, se vyrábí
zakázkový nábytek, ale vězni pracují i v jiných činnostech, např. zámečnické práce,
montážní práce pro výrobu elektromotorů. Bylo zjištěno, že 65 % odsouzených je
zaměstnáno.
Autorka vykonávala praxi v oddělení výroby nábytku a zabývala se problémy,
které v souvislosti s logistikou chtěla řešit, ale zároveň chtěla řešit i problémy
s odbytem hotových výrobků.
Protože se jedná o zakázkovou výrobu pro státní organizace, ale i pro soukromé
osoby, nemá středisko žádné výrobní zásoby, musí mít sjednané dodávky
s dodavateli, kteří jsou schopni dodat potřebný materiál včas. Zde autorka velmi
dobře využila svých znalostí a dodavatele roztřídila podle Paretova pravidla. Dobře
popsala jednotlivé kroky nákupu. Ve výrobě se využívají moderní prostředky IT pro
návrh výrobků, technickou dokumentaci, včetně výpočtů kalkulace. Hotové výrobky se
po dohotovení okamžitě předávají zákazníkům, sklad hotových výrobků není
zapotřebí. Každý výrobek je opatřen štítkem pro identifikaci výrobků.
Autorka se zabývá i problémem řešení odpadového hospodářství, konstatuje, že
odpady jsou tříděny a k žádným problémům tak nedochází.
S dopravou hotových výrobků souvisí i obalové hospodářství, využívají se jak
palety, tak kontejnery. Nábytek je balen do fólií a kartonu.
Autorka si všímá i výpočtu nákladů, materiálové náklady jsou stejné jako
u jiných firem, rozdíl je ve mzdových nákladech, které jsou nižší a v režijních
nákladech, které jsou také nižší, protože středisko je v areálu věznice. Zisk se odvádí
generálnímu ředitelství a středisko dostane jen část.
30
Bakalářská práce: Kateřina Orálková: Logistický proces a marketing Střediska hospodářské
činnosti ve věznici Mírov, MVŠO 2011.
264
Machátová
V kapitole Kvalita autorka zmiňuje certifikáty, které věznice Mírov získala, jsou to
ISO 9001/2009 a ISO14001/2005. Do kvality patří i řešení reklamací jak ze strany
dodavatelů tak odběratelů. Dodavatelé se hodnotí multikriteriálním výběrem
a odběratelé vyplňují dotazník, ze kterého se pak vyhodnocuje spokojenost zákazníků.
Další důležitou kapitolou jsou informační systémy, které zahrnují evidenci,
automatizaci, optimalizaci a integraci.
Autorka zmiňuje i facility management, které středisko využívá, např. revize,
opravy strojů apod.
V další části bakalářské práce již autorka vyhledává problémy a navrhuje
způsoby, jak je řešit. Jedním takovým problémem je způsob, jak zvýšit odbyt
výrobků. Zpracovala SWOT analýzu, kde charakterizovala silné a slabé stránky chodu
střediska, ale i příležitosti a hrozby. Cílem bakalářské práce bylo řešit slabé stránky
a využít příležitostí. Podle nastudovaných a v teoretické části uvedených informací
zpracovala autorka návrh nové marketingové strategie.
Autorka využívá marketingového mixu a navrhuje, aby středisko mělo nový
název, který bude lákat potenciální zákazníky a současně navrhuje i logo této „nové“
firmy i název NAMÍR. Rovněž navrhuje, aby styk se zákazníky se odehrával mimo
areál věznice, protože do věznice a tím i do střediska je poměrně složitý přístup pro
civilní osoby. Dále navrhuje zřídit pro středisko vlastní internetové stránky, kde by se
nacházel katalog a kde by byla možná komunikace mezi zákazníky a výrobci nábytku.
Navrhuje i způsob, jak zlepšit reklamu. Lidský faktor je zmíněn ve snaze odsouzených
osob pracovat, zde byl nalezen nedostatek a tím je nízká kvalifikace, ale odsouzení,
pokud mají zájem, si mohou udělat výuční list.
Nezanedbatelnou součástí je i kalkulace nákladů v odbytu, kde vypočítává
náklady na jednotlivé návrhy svých řešení.
Autorka velmi dobře propojila své poznatky ze studia jak v logistickém
managementu, v obecném managementu, tak v marketingu i ve výpočtech nákladů.
Nedávno jsem v rozhlase zaslechla informaci, že Středisko hospodářské činnosti
věznice Mírov zřizuje svoji kancelář mimo areál věznice, aby bylo blíže k zákazníkům.
Tato informace mě velmi potěšila, protože byl realizován návrh naší studentky, ale
bohužel už se mi nepodařilo získat další informace.
Závěr
Výsledkem mého příspěvku je představení několika bakalářských prací, ve
kterých se studentům velmi dobře podařilo využít svých teoretických poznatků při
zpracování jejich bakalářských prací a vhodně jich využít hlavně při vyhledávání
problémů ve firmách. Používali analýzu SWOT, jejíž význam dokonale pochopili
a která jim pomohla najít silné a slabé stránky firmy, ale také příležitosti a hrozby. Ze
slabých stránek si vytipovali problémy, které se pokusili řešit. Řešení nebyla vždy
zásadní, neměla vliv na organizaci firmy, ale vždy určitou měrou studenti pomohli
vyřešit problém, který se vyskytoval na jejich pracovišti a který většinou dobře znali
(především studenti kombinovaného studia, kteří byli již v pravidelném pracovním
poměru). Změnu v organizaci zásobování montážní linky a tím i řešení podnikového
265
ve VaV
projektu měl ve své práci Lubomír Vrba, velice dobře si s problémem poradil
a podnikový projekt vyřešil. Další využití poznatků v bakalářských pracích byla např.
logistická technologie Kanban, Paretova analýza, multikriteriální výběr, výpočet
nákladů, marketingový mix a další informace získané studiem.
Konstrukce bakalářských prací, které byly zaměřeny na konkrétní podniky, byla
vždy stejná. Charakterizovat podnik, popsat stávající stav, analyzovat jej a vyhledat
problémy, které je potřeba řešit.
Uvědomuji si, že řešené problémy nebyly vždy zásadní, ale vždy pomohly vyřešit
třeba jen malý nebo okrajový problém.
U jednoho studenta byl problém v poznatcích z řízení výroby, ale nakonec jeho
práce dopadla dobře. Jedna z prací získala ocenění rektorky. Všechny vybrané práce
získaly při hodnocení známku výbornou nebo velmi dobrou.
Byla bych ráda, kdyby můj příspěvek čtenáře zaujal a vyprovokoval je rovněž
k výběru z bakalářských prací, které vedli nebo vedou, protože témata bakalářských
prací jsou zajímavá a jejich řešení je občas ještě zajímavější.
Bohužel, při obhajobách je vedoucí prací v komisi u svých studentů a další
obhajoby většinou neslyší. Pokud se kolegové tohoto námětu chytí, myslím, že by
mohla být zřízena nová rubrika v našem odborném časopise, která by čtenáře
seznamovala s těmi nejlepšími pracemi našich studentů.
Zpětná vazba, jak si naši studenti vedli při řešení bakalářských prací, je také
velmi důležitá a my můžeme být na naše studenty hrdí, že naše úsilí nebylo
vynaloženo nadarmo.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
PANOVČÍKOVÁ, V. Řízení nákupu ve společnosti Tompex, a.s., pobočka Olomouc.
Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011.
CHUMCHALOVÁ, L. Řízení nákupu v konkrétní firmě Spedos Vrata, a.s.
Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011.
SKÁCAL, P. Logistický řetězec, hmotné a informační toky v podniku CEDES
logistik, Olomouc. Bakalářská práce. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc,
2011.
VRBA, L. Logistický řetězec, hmotný a informační tok v konkrétním podniku,
popis a analýza stávajícího stavu a návrh řešení. Bakalářská práce. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, 2011.
ORÁLKOVÁ, K. Logistika a marketing ve Středisku hospodářské činnosti ve
věznici Mírov. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011.
266
Maťašovská
Výškové stavby, jejich minulost a současnost
VÝŠKOVÉ STAVBY, JEJICH MINULOST A SOUČASNOST
Michaela Maťašovská
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek je zamyšlením nad historií a současností výškových budov ve
městech.
Klíčová slova: prestiž, výšková budova, region, stavba, tower
Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková
Úvod
Motto:
Prudký rozvoj měst s sebou přináší i nové symboly naší doby – výškové budovy,
které se stávají charakteristickými dominantami svého města. Před urbanisty
a architekty stojí nelehký úkol – skloubit současné trendy nové výstavby se stávající,
aniž by byl narušen genius loci historického jádra.
1
Výškové stavby ve světě
Původním impulzem pro zvyšování staveb byla rostoucí potřeba parcel ve
městech. Ceny za kancelářské plochy byly tak veliké, že se v druhé polovině
19. století začaly intenzivně hledat nové konstrukční metody, které by umožňovaly
naskládat na sebe víc pater než doposud. Rozhodujícím faktorem byl rozvoj hutního
průmyslu, a s ním související vývoj ocelových nosných konstrukcí, které, spolu
s železobetonovými prvky, umožňovaly výstavbu vysokých a dostatečně odolných
staveb. Druhou osudovou událostí byl objev bezpečnostních prvků u výtahů (Elisha
Otis), který umožňoval jejich bezpečné každodenní využití.
Rozvoj výškových staveb nastal v 90. letech 19. století, kdy především budovy
Louise Sullivana Wainwright a Guarantee ukázaly způsob, jakým by se mohla ubírat
touha po nebeských zámcích. Woollworth building byla prvním skutečným
mrakodrapem, její stále ještě klasicizující styl byl posledním stupněm před zavedením
moderních mrakodrapů v takové podobě, jak je známe dnes. Van Alenova v Art Decu
zdobená Chrysler Building se svými 319 metry si status nejvyšší budovy užila jen rok,
do doby, než byla v roce 1931 dostavěna monumentální Empire State Building - jejich
267
ve VaV
381 metrů stačí i v dnešní době na pomyslné Top Ten nejvyšších staveb. Překonaly ji
až New Yorská dvojčata (416 a 417 metrů), které byly za pouhý rok překonány
Chicagskou Sears Tower (442metrů), posledním americkým mrakodrapem, který byl
nejvyšší stavbou světa. Od Ameriky převzaly pomyslné žezlo krále výškových staveb
východní země - obdoba amerických dvojčat - Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur
(452metrů, Malajsie) a nyní nejvyšší stavba světa, Tchaj-Pej 101 s výškou 509 metrů.
Její prvenství je ovšem již nyní překonáno, v Dubaji, sídle pohádkově bohatých šejků
se za peníze od ropu kupujících Evropanů byla postavena gigantická Burj Dubaj, která
dosahuje výšky asi 800metrů.
2
Výškové stavby ve střední Evropě a v ČR
Střední Evropa nemá tradici moderní výškové výstavby, roky to tady nebylo
možné, ale po světě najdeme řadu měst, která jsou krásným příkladem toho, že
výškové budovy město nehyzdí, naopak ho zkrášlují, zdobí – třeba Barcelonu, Londýn,
Frankfurt, anebo nedávno postavená výšková budova v Linci. Výstavba výškových
budov je přirozená součást moderního rozvoje měst, a pokud je plánována na
správném místě, pak se mohou tyto budovy stát magnetem, který na sebe v dané
lokalitě může iniciovat další rozvoj města.
Výškové stavby byly vždy výrazem prestiže. Vždy se tyto stavby nacházely
v kompozičně významných urbanistických polohách a mezi ně patří i vstupy do měst.
Neméně důležité je jejich vizuální vnímání, a to jak z blízka, tak z dálky. Absolutní
výška při tom není nejdůležitějším faktorem, ale proporce a architektonické
a materiálové řešení ano, stejně jako odstup od památkových zón. Druhým velmi
důležitým faktorem je dopravní dostupnost automobilovou, městskou hromadnou
a veřejnou dopravou.
V České republice rostly "mrakodrapy" do podstatně menších měřítek - nejvyšší
budova v roce 1930 u nás - správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu
v Ústí nad Labem - dosahovala 43 metrů. Tuto stavbu v roce 1934 překonal první
opravdový mrakodrap - palác Všeobecného penzijního ústavu od Josefa Havlíčka
a Karla Honzíka. Baťův mrakodrap ve Zlíně tzv. "jednadvacítka", který do výšky 77,5
metrů vyrostl dle návrhu Baťova oblíbeného architekta Vladimíra Karfíka. "21", svého
času 2. nejvyšší v Evropě byl významnou stavbou naší historie a to nejen díky své
výšce, raritou je například kancelář ředitele umístěná ve výtahu. V dnešní době je
nejvyšší budovou u nás hotel City Tower v Praze (původně zbudována pro Český
rozhlas), která měří 109 metrů.
V blízké budoucnosti bude dokončena nová nejvyšší budova České republiky budova AZ Tower v Brně, která má vyrůst do výšky 111 metrů. Její dokončení se
plánuje na rok 2013.
268
Maťašovská
3
Výškové stavby, jejich minulost a současnost
Budova CIO v Olomouci
Výstavba výškových budov je neodmyslitelným faktorem v rozvoji každého
moderního města. Tomuto trendu se nemohla vyhnout ani středomoravská metropole
Olomouc.
Mít v takové budově sídlo je v nynějším světě byznysu známkou prestiže.
Současná budova RCO a vznikající projekt CIO jsou toho jasným důkazem. Dle mého
názoru je zcela nepochybné, že na tyto dvě stavby v blízké budoucnosti navážou další.
Přes četné hlasy odpůrců moderní architektury v tomto historickém městě, zůstává
faktem, že tyto budovy se zcela určitě stanou magnetem, který přitáhne nové
investory, nové pracovní pozice, nové příležitosti a umožní další rozvoj regionu.
Obrázek 1: Vizualizace Centra inovací Olomouc
Závěr
Na závěr nezbývá než vyjádřit přání, aby v našem regionu podobné projekty
vznikaly ve větší míře a za větší podpory veřejnosti.
Literatura
[1]
AZ TOWER je v Brně krok správným směrem [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31].
Dostupný
z WWW:
<www.konstrukce.cz/clanek/az-tower-je-v-brne-krokspravnym-smerem/>.
269
ve VaV
[2]
[3]
[4]
[5]
Brněnský mrakodrap AZ Tower roste, polovina už je pronajatá [on-line]. 2012
[cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: <http://www.estav.cz/zpravy/new/brnomrakodrap-az-tower-vystavba.html>.
Nejvyšší stavby světa a ČR [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW:
<http://architektura.klenot.cz/architektura-svet/73-nejvyssi-stavby-sveta-a-cr>.
Výškové budovy v historických městech Evropy – termín konference se blíží [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z WWW: <http://www.asbportal.cz/architektura/stavby-a-budovy/vyskove/vyskove-budovy-v-historickychmestech-evropy-termin-konference-se-blizi-790.html>.
Výškové budovy do měst patří [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupný
z WWW:
<http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-abudovy/vyskove/vyskove-budovy-do-mest-patri-438.html>.
270
Maťašovský
Vybrané problémy informatiky ve firmě Tesco SW, a. s.
VYBRANÉ PROBLÉMY INFORMATIKY VE FIRMĚ
TESCO SW, A.S.
Martin Maťašovský
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: I počítačová firma musí řešit některé vnitřní problémy týkající se
informatiky. Jedním z nich je nesourodost jednotlivých informačních systémů,
pokrývajících klíčové procesy firmy. Druhým vybraným problémem tohoto dokumentu
je centralizace a nová organizace uživatelské podpory zákazníků. U obou vybraných
problémů je naznačeno řešení.
Klíčová slova: Informační systém, projekt, ERP systém, servisní podpora.
Odborný konzultant: Renáta Pavlíčková
Tematický konzultant: Markéta Vitoslavská
Úvod
Tento dokument byl zpracován jako interní zamyšlení nad vybranými dvěma
problémy informatiky a jejího řízení ve firmě TESCO SW a.s. Olomouc.
Jedná se o interní problém nesourodosti IS v oblasti ERP systému
a problematiku poskytování servisní podpory zákazníkům firmy.
1
Předmětná firma a její podnikatelský záměr
TESCO SW a.s. byla založena jako Tesco, společnost s ručením omezeným již
v roce 1991. Jedná se o českou SW společnost, která je zaměřena na vývoj, tvorbu
a implementaci aplikačního software a poskytování souvisejících služeb v oblasti
informačních systémů a technologií (dále IS/IT). V r. 2001 byla transformována na
akciovou společnost, která v současné disponuje pracovní základnou v Olomouci
a konzultačně-obchodním pracovištěm v Praze.
TESCO SW a.s. (dále též „firma“) nabízí řešení problematiky IS/IT
v následujících oblastech:
 Systémy správy majetku (facility management)
 Informační systémy pro státní správu
 Provozně-ekonomické systémy
271
ve VaV

Speciální IS na zakázku, apod.
Pokrýváme všechny etapy životního cyklu projektu IS/IT, kterými jsou:
 Předprojektová příprava
 Zahájení projektu
 Analýza a návrh řešení
 Tvorba a testování
 Implementace a převod do rutinního provozu
 Servisní podpora
Firma se též zaměřuje na poskytování dalších služeb v oblasti IS/IT tak, aby
a ASW, outsourcing vývojových kapacit, konzultace a školení apod.
Důvodem rozšíření portfolia dodávek bylo jednak nabízet komplexnější služby
zákazníkům a jednak čelit rostoucí konkurenci na trhu IS/ICT.
2
Vybrané problémy informatiky firmy
Vzhledem k tomu, že se jedná o SW firmu a informatika je jejím „předmětem
činnosti“, mohlo by se z vnějšího pohledu zdát, že při jejím řízení nebudou problémy.
Ale opak je pravdou. Za celý dosavadní život firmy jsme samozřejmě prošli složitým
a těžkým vývojem ve všech oblastech řízení informatiky, ať ve vnitřním prostředí
firmy, tak samozřejmě i navenek při realizaci hlavního předmětu podnikání.
2.1
Problematika interního ERP systému firmy
Jedním z příkladů z oblasti strategického řízení je oblast interního ekonomického
informačního systému – tzv. ERP systému.
Problém v oblasti zpracování ekonomických informací lze nazvat jako
nehomogenita používaných informačních systémů. Během více než 15letého
vývoje se v dané oblasti nashromáždila celá řada IS, pokrývajících jednotlivé oblasti
ekonomiky firmy. Tento fakt dokládá níže uvedená tabulka:
Oblast ERP
Majetek
Finance
Pokrytí aplikačním SW
vlastní IS v prostředí ORACLE
vlastní IS v prostředí ORACLE
samostatný SW v MS DOS od externí
Účetnictví
firmy
samostatný SW v MS DOS od externí
Mzdy
firmy
Personalistika tabulky v MS Excel
Marketing
vlastní speciální aplikace na bázi Microsoft
Zásoby
proces není realizován ani SW podporován
Tabulka 1: IS v jednotlivých oblastech ekonomiky firmy
272
Maťašovský
Z uvedeného výčtu vyplývá (kromě potvrzení přísloví o „kovářově kobyle…“)
jasná nesourodost pokrytí jednotlivých oblastí SW nástroji. Tento fakt v sobě
nese mnoho dalších dílčích problémů se správou a údržbou těchto systémů
jako např.:
 správa mnoha systémových prostředí (MS DOS, Windows, MS Office)
 správa více databázových či souborových platforem (ORACLE, MS SQL,
aj.)
 správa a dodržení shody normativních základen (NZ) pro všechny aplikace
 složitá a nákladná integrace všech systémů
 nutnost zaměstnávat různé odborníky IT na různé systémy (administrátory
databází, správce základních systémů apod.)
Ve svém důsledku tato heterogenita použitých IS vede k vysokým nákladům
na správu a údržbu i na rozvoj všech uvedených SW produktů.
Návrh řešení této problematiky lze formulovat takto: implementovat jeden
standardní ERP systém, který pokryje všechny požadované procesní oblasti a zajistí
přiměřený rozvoj. Tím dojde k odstranění všech výše uvedených problémových
oblastí:
 jediné systémové prostředí (Windows)
 jedna zvolená db platforma
 centrální správa normativní základny pro celou firmu
 vnitřní integrace jednotlivých věcných oblastí
 snížení nákladů na odborné administrátorské kapacity a správce.
2.2
Problematika servisní podpory IS
Druhým vybraným problémem, tentokrát ve vztahu k externímu prostředí, který
je v současné době řešen, je oblast servisní podpory uživatelů – našich zákazníků.
Jedná se o problematiku jak vlastní realizace služby, tak i jejího řízení.
Realizace dodávky zakázky (IS a doprovodné služby) probíhá vcelku bez
problémů. Máme zaveden projektový přístup ke všem zakázkám, při kterém
uplatňujeme metodologii Systems Engineering od fy LBMS. Každý zákazník většinou
požaduje po přechodu IS do rutinního provozu nějakou formu podpory od
dodavatelské firmy. Tuto oblast nazýváme servisní podpora a je ukotvena ve
smlouvě o poskytování servisní podpory (též SLA – Service Level Agreements: dohoda
o úrovni služeb).
Realizaci této podpory máme doposud organizovánu decentralizovaně, tzn., že ji
vykonávají pracovníci jednotlivých vývojových týmů, kteří se projektu v historii
účastnili (např. analytik, implementátor, vedoucí projektu apod.), znají problematiku
i zákazníka.
Tato organizace servisu s sebou nese některé výhody, ale též řadu nevýhod:
Výhody:
 detailní znalost prostředí a specifik IS daného zákazníka
 operativní nalezení chyby a rychlý návrh jejího odstranění
273
ve VaV
 rychlejší reakce na rozvojové požadavky
 osobní vazby, apod.
Nevýhody:
 nejednotné komunikační kanály (telefon, mail, fax, osobně)
 kapacitní zatěžování pracovníků vývoje IS (přerušování koncepční práce)
 nejednotná/žádná evidence zákaznických požadavků
 nemožnost sdílet řešení stejných incidentů, ad.
Při narůstajícím počtu realizovaných a tím i podporovaných zakázek, se
tento způsob organizace servisní podpory stal jedním z klíčových problémů
firmy.
Neustálé zvyšování kapacitních nároků pracovníků na servis, na úkor
vývoje nových projektů, mělo své jasné negativní ekonomické dopady.
Nejenom proto, proběhl v naší firmě redesign procesů při řízení zakázek
a dodávání služeb zákazníkům, kde jsme kromě vlastních zkušeností uplatnili
i knihovnu postupů ITIL.
Na základě široké diskuse, inspirace u podobně zaměřených firem a studiem
literatury jsme dospěli k níže uvedeným zlepšením předmětného procesu.
Řešením výše uvedeného problému bude zřízení centrálního místa sběru
požadavků od zákazníků (např. oddělení Podpory zákazníků, tzv. Help desk) a SW
podpora jejich evidence, distribuce a záznamu řešení. Tím dojde k úspoře času
vývojových pracovníků, kteří se nemusí zdržovat příjmem a záznamem problému, ale
jen jeho řešením. Zároveň bude (ve shodě s ITIL) každý hlášený incident jednotně
zaevidován včetně jeho řešení a tyto záznamy lze ve firmě sdílet mezi ostatními
vývojovými týmy.
V rámci nové organizace servisní podpory jsme (mj. i z důvodů efektivního
přiřazování kapacit) rozčlenili všechny vstupní požadavky zákazníků na následující
druhy:
1.
2.
3.
Požadavky na informace – dotazy a odpovědi, konzultace telefonní,
osobní, videokonference apod.
Provozní požadavky – tzv. incidenty, tj. nestandardní chování prvku
IS/IT, v dalším členění dle kategorií závažnosti (priority ze strany žadatele):
a. vysoká = hroutí se celý systém
b. střední = omezení některých funkcí systému
c. nízká = omezení např. komfortu ovládání apod.
Rozvojové požadavky = vylepšování systému, dovývoj funkcí, apod.
Pro sjednocení komunikace Zákazník 
Poskytovatel služby bude zřízena
jednotná internetová adresa, na které budou zákazníci zaznamenávat svoje
požadavky na servisní podporu. Bude vytvořen formulář, který bude mj. zákazníka
identifikovat, umožní zaznamenat požadavek, stanovit jeho druh (viz výše), popř.
požadovanou prioritu, stručný popis a další údaje, potřebné k řešení problému.
274
Maťašovský
Dále byl v rámci redesignu procesu servisní podpory připraven nový text
servisní smlouvy (SLA), který reflektuje všechny relevantní úpravy a změny dané
oblasti. V rámci uzavírání smluvního vztahu, bude každým zákazníkem stanoven
konečný a pevně daný počet uživatelů, oprávněných k zaznamenávání servisních
požadavků.
Pro zákazníka budou mít všechny výše uvedené změny výhodu v tom, že má
jednotné centrální místo na hlášení svých problémů, kde může zároveň průběžně
sledovat postup jejich řešení aj. atributy, jako např. komentář řešitele, odhady
pracnosti, stav požadavku, apod.
Poskytovateli servisní podpory mj. přinese: úspory při prvotní evidenci
požadavku (odpadá zdlouhavé telefonování či mailování), elektronickou distribuci do
útvaru řešitele, možnost vyhodnocování, statistiky příjmu a řešení požadavků aj.
efekty.
Závěrem této kapitoly lze tedy konstatovat, že nastíněná nová organizace této
služby by měla oběma stranám přinést zrychlení a celkové zlepšení vzájemného
vztahu.
Závěr
V této práci jsem se snažil uplatnit vlastní zkušenosti skutečné problematiky SW
firmy. Domnívám se, že dlouhodobým neřešením výše uvedených (i jiných) problémů
dochází ke snižování konkurenceschopnosti společnosti a ke zvýšeným nákladům na
realizaci uvedených procesů.
Literatura
[1]
[2]
GÁLA, L., POUR, J., TOMAN, P. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing,
2006.
275
ve VaV
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR „INOVAČNÍ PROCESY ZALOŽENÉ NA
KLASTROVÝCH STRUKTURÁCH“
Barbora Mazalová
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností využití stávající klastrové struktury pro
posílení inovačních procesů v Olomouckém kraji. Projekt se opírá o zkušenosti
švýcarského partnera – společnosti Platinn – s transformací regionu Západního
Švýcarska na inovační ekonomiku. Jádrem navrhovaného projektu je přenos
a výměna know-how. Hlavním výstupem projektu bude „Strategie rozvoje inovačních
procesů na základě klastrových struktur“, která bude prostřednictvím „Akčního plánu
pro implementaci strategie“ aplikována do praxe.
Klíčová slova: projektový záměr, Olomoucký kraj, inovace, inovační procesy,
klastrové struktury
Úvod
Olomoucký kraj lze charakterizovat jako region s převažujícím zpracovatelským
průmyslem, s vysokou nezaměstnaností (13,00% k 01/2011) a v poměru k ostatním
krajům s vysokým procentem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (14,3% k roku
2008). S přihlédnutím k vědeckotechnickým a výzkumným kapacitám (univerzita
a dvě moderní soukromé vysoké školy) má Olomoucký kraj velmi dobré předpoklady
pro sehrání významné role v oblasti inovací. Tento fakt vedl žadatele k rozhodnutí pro
aktivní účast na posílení inovačních procesů skrze fungující klastrové iniciativy
a struktury, díky čemuž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů
a atraktivity pro podnikání a ke stimulaci rozvoje inovačních aktivit v oblasti
podnikání. V regionu, kde je patrné dlouhodobé hospodářské zaostávání, vysoká míra
nezaměstnanosti a velký potenciál VaV vysokých škol a Univerzity Palackého (UPOL),
je realizace projektu zaměřeného na rozvoj inovací nezbytná. Předkládaný projekt má
potenciál přispět významnou měrou k nastartování ekonomického růstu taženého
inovacemi.
276
Mazalová
1
Projektový záměr „Inovační procesy založené na
klastrových strukturách“
Obecné předpoklady projektového záměru
Strategický rozvoj klastrových iniciativ je v posledních letech nástroj využívaný
na podporu a systémový rozvoj inovačního potenciálu regionů. Cíleně se zaměřuje na
inovační potenciál regionu, navrhuje opatření pro změnu, identifikuje bariéry
inovačních procesů a současně funguje jako nástroj politiky veřejné podpory. Projekt
se bude dále zabývat posilováním vazeb mezi výzkumem (obecněji akademickou obcí)
a průmyslem, což je jedním z předpokladů pro tvorbu inovací. Obecně se dá říci, že
v současné době jsou tyto vazby velmi slabé, pokud tedy vůbec existují. Tím ovšem
dochází k zaostávání celých výrobních odvětví i služeb. Důsledkem je malá míra
konkurenceschopnosti celého regionu, odliv vzdělané pracovní síly, která marně hledá
uplatnění v oborech s vyšší přidanou hodnotou, neschopnost přilákat významné
investory a celková strnulost místní ekonomiky.
OKI jako subjekt, který se spolupodílí na vytvoření Inovačního centra Olomouc,
má ambici hrát klíčovou roli v oblasti nabídky specializovaných služeb podnikatelským
subjektům a znalostní základně (primárně v rámci Olomouckého kraje). Jedná se
především o tzv. netechnické kompetence firem, zejména v oblasti strategického
plánování, práci s trhy a zákazníky, řízení inovací, spolupráce s VaV subjekty aj. Cílem
působení OKI tedy je podpora inovací ve stávajících firmách, působících v oborech
s největším potenciálem rozvoje. V souvislosti se zaměřením hlavních členů klastru
půjde hlavně o oblast IT. Konkrétní nabízené služby zahrnují např. právní servis pro
malé a střední podniky (MSP), zvyšování kompetencí klíčových pracovníků
v podnicích, koučing a mentoring, zapojování firem do mezinárodních VaV programů
a projektů, podpora pronikání na nové trhy, podpora při zpracování marketingové
strategie atd.
Podpora inovačního prostředí a klastrových struktur by se měla týkat více oblastí,
do kterých patří vzdělávání (nejen žáků a studentů ve vztahu k inovacím s důrazem
na technické obory, ale i další vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce),
spolupráce a vzájemný přenos inovací mezi podnikovou sférou a sférou výzkumu
a vývoje (technologická centra, VT parky, ale i podnikatelské inkubátory), zajištění
financí pro inovace či mezinárodní spolupráce. Cílem projektu je tedy začít
systematicky pracovat na budování kapacity implementačního týmu.
Partner projektu – společnost Platinn - sídlí v regionu Západní Švýcarsko, který
prošel v 80. letech 20. století podobnými strukturálními změnami jako Olomoucký
kraj. Zánik velkých průmyslových podniků a odliv kapitálu postavil region před
problém nastartovat „novou ekonomiku“ založenou na malých a středních podnicích
s vysokou přidanou hodnotou. Dnes se dá konstatovat, že právě díky intenzivní
spolupráci mezi akademickou a podnikatelskou sférou za přispění místní a regionální
samosprávy, se švýcarské straně tento úkol podařilo splnit. Společnost Platinn se na
této restrukturalizaci významně podílela a proto přenos jejich zkušeností a know-how
tvoří jádro celého projektu.
277
ve VaV
2
Realizace projektu
Realizace projektu proběhne v období 06/2011 – 10/2012. Klíčové aktivity
projektu na sebe logicky navazují a jsou v souladu se zadáním Fondu Partnerství.
V počáteční fázi se bude v místě švýcarské partnerské instituce konat koordinační
schůzka (tzv. kick-off meeting) mezi všemi členy pracovního týmu, tj. vedoucí
projektu (Mgr. Marek Vaculík), 2 experti za MVŠO (jmenovitě Ing. Michal Menšík,
Ph.D. a Ing. Ladislav Mura PhD.) a 2 experti za partnerskou instituci. Cílem schůzky
bude dohoda na detailním harmonogramu a postupu koordinace. Bude projednána
základní metodologie pro zpracování nejdůležitějších výstupů spolu s jejich obsahovou
strukturou. Na začátku projektu bude potřebné zajistit nákup technického zařízení.
V důsledku vysokých nároků na mobilitu (pracovní cesty k partnerské organizaci)
a s ohledem na kvalitní zajištění všech aktivit a výstupů počítá žadatel s nákupem
notebooku a mobilního telefonu.
Jádrem projektu je přenos a výměna know-how. Experti ze švýcarské partnerské
organizace zpracují „Best practise“ studii, v níž shrnou zkušenosti regionu Západního
Švýcarska s přechodem na inovační ekonomiku. Obsahem studie bude zejména popis
konkrétních kroků/opatření, které vedly k naplnění inovačních cílů regionu spolu
s deskripcí systémového rámce sloužícího k implementaci. Dále bude předmětem
studie specifické know-how týkající se nastavení systémového rámce pro koordinaci
implementace RIS a také přímá zkušenost společnosti Platinn se zapojením do
procesu zpracování RIS Západního Švýcarska. Druhá část studie bude věnována
představení současné obchodní praxe společnosti Platinn, způsobu spolupráce mezi
podniky a znalostní základnou a specifické know-how v oblasti poradenství a nabídky
služeb pro inovativní firmy (poradenství v oblastech rozvoje produktu, organizační
inovace, řízení inovací, zapojení do mezinárodních projektů atp.).
Tito experti budou dále asistovat při vypracování hlavního výstupy projektu –
„Strategie rozvoje inovačních procesů na základě klastrových struktur“ (dále
Strategie). Současné evropské zkušenosti ukazují, že úspěšnější jsou strategie
připravené místními aktéry než externími experty. Z tohoto důvodu bude Strategie
primárně vytvořena pracovníky Moravské vysoké školy (MVŠO) a OKI. Strategie bude
obsahovat analýzu stávajících klastrových struktur, inovační potenciál Olomouckého
kraje, vazby na další rozvojové dokumenty a také vize, cíle a strategie pro rozvoj
inovačního a klastrového prostředí Olomouckého kraje. Strategie je chápána jako
nástroj pro stimulaci regionální podpory výzkumu, vývoje a inovačních aktivit.
Současně je třeba zohlednit také institucionální hledisko – tedy politický rámec
a charakter veřejné (politické) podpory. Tyto faktory sice vycházejí z národní úrovně,
nicméně hrají roli i v tom, jak se formují jednotlivé regionální inovační systémy
a klastrové struktury.
Na Strategii naváže „Akční plán pro implementaci strategie“ (dále Akční plán),
v němž budou identifikovány hlavní nástroje, metody a konkrétní opatření/služby pro
aplikování výsledků Strategie v praxi. Akční plán bude opět zpracován ve spolupráci
s odbornými pracovníky MVŠO. Před vlastním zpracováním dvou výše uvedených
výstupů budou pro vedoucího projektu a dva experty MVŠO organizovány dvě
čtyřdenní studijní cesty do Švýcarska za účelem přenosu a sdílení zkušeností.
278
Mazalová
Projektový záměr „Inovační procesy založené na
klastrových strukturách“
V průběhu studijní cesty budou partnerskou organizací zajištěny schůzky s vedoucími
pracovníky místních klastrových iniciativ, s představiteli akademické obce i zástupci
úspěšných inovačních podniků. Důležitou součástí studijních cest bude intenzivní
koučink českých expertů a vedoucího projektu v oblasti rozvoje nabídky služeb pro
inovační firmy na regionální úrovni. Záměrem je tedy budování personální kapacity
a expertizy skrze přenos know-how.
Všechny tři výstupy projektu budou využity jako podpůrné dokumenty s návrhy
konkrétních opatření pro implementaci RIS Olomouckého kraje.
Velmi důležitou součástí předkládaného projektu je systematická prezentace jeho
průběhu a výstupů. Za tímto účelem žadatel zorganizuje dva semináře na téma
inovací v Olomouckém kraji. V rámci těchto seminářů budou představeny výstupy
projektu, tj. studie Best-practise, Strategie a Akční plán. Počítá se s účastí zastupitelů
samosprávy (místní a regionální), znalostní základny, podnikatelských subjektů
i široké veřejnosti. Zástupce partnerského subjektu se zúčastní obou seminářů.
Výstupní dokumenty budou volně dostupné na www stránkách žadatele a budou
k dispozici i v tištěné formě při různých prezentacích, přednáškách, seminářích
a workshopech pořádaných k tématu inovace.
Obecným cílem projektu je nastartování a posílení inovačních procesů
v Olomouckém kraji a intenzivnější využití inovačních možností a potenciálu regionu
skrze aktivní MSP a plně funkční klastrové iniciativy. Žadatel identifikoval dva hlavní
způsoby, kterými se bude snažit tento cíl naplnit. V prvé řadě jde o vytvoření
funkčního systému spolupráce mezi státní správou a samosprávou, znalostní
základnou a podnikatelskými subjekty (tzv. triple-helix model). S ohledem na zajištění
kontinuity a koherence jednotlivých opatření v rámci RIS je nutné vytvořit systémový
rámec, který bude primárně sloužit k řízení, koordinaci a realizaci inovačních procesů.
Cílem je zamezit roztříštěnosti aktivit jednotlivých subjektů (UPOL, MVŠO, podniky,
Krajský úřad atd.), zajistit koordinaci, usnadnit komunikaci a poskytnout synergii.
Systémový rámec je tvořen zejména orgány, které určují strategickou orientaci
Olomouckého kraje – musí reprezentovat zájmy podnikatelského, akademického,
veřejného i občanského sektoru. Společnost Platinn, která má zkušenosti
s nastavením funkčního systémového rámce v regionu Západního Švýcarska, je
ideálním nositelem specifického know-how, které je nutné přenést do prostředí
Olomouckého kraje. V olomouckém regionu do této chvíle neexistuje žádný výše
uvedený systém a není nijak ošetřena otázka koordinace aktivit jednotlivých aktérů na
poli inovací. Členské organizace OKI jsou zapojeny do procesu přípravy RIS
Olomouckého kraje a OKI se jeví jako jedna z vhodných platforem pro nastavení výše
uvedeného rámce. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné získat zkušenosti a know-how
spojené s organizačním zajištěním podobného typu. Zpracování vhodného modelu
systémového rámce bude předmětem Strategie, která bude stavět na zkušenostech
a know-how předaných v rámci studie Best-practise a studijních cest.
Druhým bodem je budování expertizy a personální kapacity v rámci OKI v oblasti
podpory inovačních procesů v podnikatelských subjektech. Mnoho inovací
v zavedených oborech má charakter kombinace již existujících znalostí/technologií,
přičemž hlavním zdrojem takových inovací je podnikatel schopný rozeznat nové
279
ve VaV
příležitosti a řídit změny a kroky potřebné ke zhodnocení těchto příležitostí. Snahou
OKI je právě podpořit rozvoj služeb usnadňujících vznik tohoto typu inovací a obecně
růst místních firem (zejména MSP). V konkrétní rovině sem spadají služby, které
usnadňují majitelům a ředitelům (i) orientaci na trzích, (ii) orientaci v přicházející
budoucnosti, (iii) orientaci v technologickém vývoji a důsledcích pro vlastní obor, (iv)
inspirovat se v řízení strategie/budoucnosti firem, (v) inspirovat se v metodách
a příkladech získávání/vytváření nových trhů (nikoliv nutně v geografickém smyslu).
Společnost Platinn disponuje know-how přesně v těchto oblastech, protože
předmětem jejího podnikání je zejména poradenství v oblasti byznys inovací
produktu, procesů, trhů a distribuce.
Za účelem získání know-how a budování
kapacity proběhnou dvě studijní cesty pracovníků MVŠO a OKI do Švýcarska
a zpracování Akčního plánu, který rozpracuje konkrétní kroky – služby pro podnikatele
– vedoucí k naplnění cílu definovaných ve Strategii.
Závěr
Předkládaný projekt má pozitivní význam pro Olomoucký kraj. Při absenci
inovačních procesů, funkčních klastrových struktur a nízké výkonnosti kraje je
zpracování strategických dokumentů předpokladem pro zvýšení ekonomické
výkonnosti, atraktivity a přílivu investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou. Strategie
poskytne analýzu inovačního prostředí a potenciálu pro klastrové iniciativy v kraji
a definuje klíčové ekonomické oblasti z hlediska podnikatelských subjektů působících
v regionu. Správná implementace výsledků a závěrů bude mít přímý vliv na vznik
nových podnikatelských aktivit a nepřímo tak na vytváření nových pracovních míst,
snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti místních podniků.
Vlivem rozvoje klastrových struktur, inovačních a vědecko-výzkumných aktivit dojde
k rozhýbání investic do hi-tech segmentů, čímž se pomalu začne měnit hospodářská
struktura regionu z agrárního na vědecko-technický.
Literatura
[1]
Interní materiály firmy Tesco SW, a. s. a Moravské vysoké školy Olomouc,
o. p. s.
280
Neradilová, Kalupová, Caletková
Metodologie vědecké práce
METODOLOGIE VĚDECKÉ PRÁCE
Hana Neradilová, Blanka Kalupová, Růžena Caletková
Vysoká škola logistiky o.p.s.
[email protected], [email protected],
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek je věnován základní metodologické konstrukci a postupu vědecké
práce. Zahrnuje pojmy, které by měla každá vědecká práce definovat, a nastiňuje
ustálené postupy vědecké práce. Základním pilířem je objasnění pojmů věda
a výzkum. Cílem příspěvku je předložit ucelený přehled vědeckých a výzkumných
metod v jejich obecném rozdělení a jednoduchém definování. Při zpracování příspěvku
byly uplatněny nově nabyté a prohloubené vědomosti a znalosti získané v rámci
projektu APSYS.
Klíčová slova: Věda, výzkum, metodologie, metodika, metoda, technika, hypotéza
Odborný konzultant: Jan Rája
Tematičtí konzultanti: Michal Menšík, Veronika Kainzová
Úvod
Znalost metodologie daného oboru a metodiky zpracovávání vědecké práce je
základním předpokladem pro působení v akademické sféře. Dobrá znalost dané
problematiky je zapotřebí pro kvalitní vedení bakalářských a diplomových prací
a přispívá k osobnímu rozvoji každého akademického pracovníka na poli vlastního
vědeckého růstu. Následující pojednání bylo zpracováno na podkladech, jež byly
využity k vytváření aktualizace požadavků na formální úpravy bakalářských
a diplomových prací, které slouží pro interní potřebu VŠLG a nemohou být uveřejněny
v úplném znění.
1
Pojmy v rámci vědecké práce
Pro objasnění pojmů v rámci vědecké práce je třeba nejprve definovat pojmy
stěžejní, a tím je samotná věda a výzkum.
281
ve VaV
Věda je definována jako „soubor systematicky setříděných poznatků o určité
tematické oblasti“31. Zároveň věda znamená „proces generování těchto poznatků
pomocí určitých pravidel“32.
Věda přispívá ke zvýšení celkové kulturní a civilizační úrovně společnosti. Vědy je
možno dělit následujícím způsobem na vědy33:
 formální - někdy jsou řazeny k přírodním vědám (kromě filozofie) a patří
sem filosofie, logika, matematika;
 reálné - jsou empirické, tematické, metodické a lze je rozdělit na vědy
přírodní a humanitní.
Přírodní vědy jsou exaktní a patří sem biologie, lékařství též medicína, fyzika,
astronomie, geologie a další vědy o Zemi, chemie. Humanitní vědy nejsou exaktní
a v rámci humanitních věd lze dále vydělit:
 filologii,
 sociální vědy (společenské), které jsou na pomezí přírodních
a humanitních věd - ekonomie, psychologie, religionistika, sociologie,
 kulturní (duchovní vědy) – antropologie, estetika, historiografie,
jurisprudence, kulturologie, etnologie, muzikologie, lingvistika, politologie,
teologie.
Výzkum je „proces vytváření nových poznatků. Jedná se o systematickou
a pečlivě naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět kladené
výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru“34. Výzkum dělíme na základní
a aplikovaný. Základní výzkum se zaměřuje na vytváření základních poznatků.
Obsahem aplikovaného výzkumu je odpovídat na otázky, které mají bezprostřední
význam pro praxi a řeší praktické problémy a aplikace.
Obecný postup výzkumu lze vyjádřit následovně:35
Oblast výzkumu  Výzkumný problém  Účel výzkumu  Výzkumná otázka
 Hypotéza
1.1
Základní metodologická konstrukce vědecké práce
Každá vědecká práce by měla definovat následující pojmy:
31
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál,
2008. s. 27.
32
2008. s. 27.
33
Věda: Systém věd. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-01-24]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda
34
2008. s. 28.
35
2008. s. 39.
282
Metodologie  Metodika  Metoda  Technika
Metodologie je nauka o všeobecných metodách vědecké činnosti, přestavuje
soubor konkrétních metod určitého vědního oboru. Metodologie vědy je nejlépe
vyjádřena otázkou: „Jak klást otázky a jak na ně odpovídat?“
Metodika je návod k účelné a účinné organizaci postupu při řešení určitého
vědeckého úkolu. Je to pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce.
Představuje soubor vybraných a doporučených metod a postupů k úspěšnému splnění
stanoveného úkolu.
Metoda je účelný, promyšlený, objektivně zdůvodněný způsob zkoumání jevů
a dosažení vědeckého poznání. Umožňuje nalézt nebo objasnit vědecké poznatky
a zákonitosti. Slovo metoda pochází z řečtiny „meta hodos“ a původní význam zní
„cesta někam“. Použitou metodou v práci může být například metoda dotazování.
Technika je konkrétní způsob provádění vědecké činnosti. Jedná se o konkrétní
nástroj, který vychází z principů a zásad metody umožňující získání konkrétních údajů
o konkrétních jevech. Pro výše uvedou metodu dotazování, může být konkrétní
technikou dotazník.
2
Obsah vědecké práce
Vědecká práce spočívá ve schopnosti autora samostatně myslet, aplikovat své
výsledky a umět je interpretovat a předložit k posouzení.36 Každá vědecká práce by
měla obsahovat:
Téma  Cíl  Hypotézy  Výstup
Téma je stanovení hlavní myšlenky, předmětu činnosti. Stanovení tématu
zahrnuje i volbu základní metodologie. Vymezení tématu je třeba věnovat velkou
pozornost a odvíjí se i od toho, komu je vědecká práce určena.
Cíl je konkrétní žádoucí stav, kterého chceme dosáhnout. Cílem vědecké práce je
většinou řešení přesně vymezeného zvoleného problému. Postup k naplnění cíle vede
od shromažďování informací, třídění získaného materiálu ke kritice a interpretaci jevu,
který osvětluje vnitřní vztahy mezi jednotlivými údaji.
Hypotéza je „domněnka, která slouží za pomocný důkazní prostředek zatím
nedokazatelného vědeckého poznatku“.37 Předpoklad, který je třeba ověřit, aby se
mohl stát nezvratnou vědeckou teorií. Je to neověřený výrok, který vychází
z předpokladů a ve vědecké práci by mělo dojít k jeho ověření.
Hypotézy nemají být pouhou improvizací, ale vycházet z předchozího
systematického poznávání již existujících informací nabitých důkladnou přípravou
a studiem dané problematiky. Správně stanovená hypotéza je správnou cestou
k dosažení cíle. Při stanovení hypotéz je třeba dodržovat určité zásady jejich
36
ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy a manažery.
1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. s. 12.
37
1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. s. 24.
283
ve VaV
formulace, např. stručnost, jasnost, testovatelnost atd.38 Na základě stanovené
hypotézy je následně volena metoda a technika sběru dat a jejich analýzy, která má
přinést odpovědi na položené otázky.
Výstup je na základě vědecké práce tvorba variant strategií, stanovení
doporučení, návrhů na zlepšení zkoumané situace. Obsah vědeckého výstupu se odvíjí
od přístupu vědeckého zkoumání, zda se jedná o normativní či pozitivistický přístup.
Normativní přístup ke zkoumání má podobu dosažení toho „jaké to má být“.
Pozitivistický přístup směřuje k deskripci skutečných, reálných jevů, tedy toho „jaké to
je“.
3
Metody vědeckého zkoumání
Metody vědeckého zkoumání lze rozdělit do několika základních skupin na
metody logické, empirické, simulační a kombinované. Do zvláštní skupiny můžeme
zařadit matematicko-statistické metody. Metodou je i uplatnění modelů při vědecké
práci. Modelování, resp. vytváření modelů slouží ke zjednodušenému zobrazení
skutečnosti. V jednotlivých vědních disciplínách má pojem model různý význam,
využívá se však často pro modelování systému. Simulační metody se aplikují za
použití virtuálního prostředí. Volba metody závisí na charakteru řešeného problému
(normativní, pozitivistický) a velmi často se využívá kombinování metod.
Logické metody zahrnují metody využívající principů logiky a logického
myšlení. Někdy je tato skupina metod označována za obecně teoretické metody. Patří
sem analýza a syntéza, indukce a dedukce a další metody, jejichž výčtu a popisu je
věnována podkapitola 3.1. Zmíněné metody označujeme za metody „párové“.39
Empirické metody umožňují získání bezprostředního živého obrazu reality,
konkrétní jedinečné vlastnosti zkoumaného objektu. Obyčejně se dělí do podskupin
dle způsobu jejich realizace na pozorování, měření a experimentování (blíže kapitola
3.2). Jsou to metody, v nichž se odraz jevů uskutečňuje prostřednictvím smyslových
počitků a vjemů zdokonalovaných úrovní techniky.
3.1
Vědecké metody
Vědecké metody neboli logické, obecně teoretické metody jsou založeny
na aplikaci teoretických nauk. Jsou to metody vědeckého myšlení, které
vytvářejí zobecněné, teoretické poznatky.
Metoda dedukce
Dedukce neboli odvození je myšlenkový postup od jednoho soudu ke
druhému. Jedná se o takovou formu myšlení, kdy vytváříme úsudky na základě
38
Blíže viz ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy
a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011, s. 23 - 25.
39
Metoda indukce a dedukce, metoda analýzy a syntézy a metoda analogie a komparace jsou
tzv. párovými metodami. Tam kde je prováděna indukce, měla by být uplatněna zároveň
i dedukce. Metoda analýzy se doplňuje se syntézou, stejně tak analogie s komparací. Není
ovšem pravidlem, že musí být ve výzkumném projektu vždy použity obě metody.
284
předchozích soudů. Východiskem myšlení jsou obecné předpoklady a na jejich
základě docházíme k závěrům. Obecné premisy aplikujeme na nové jevy. Za
logických předpokladů logicky vyvozujeme závěr, z obecného vyvozujeme
jednotlivé. Opakem dedukce je indukce.
Metoda indukce
Indukce je vytváření úsudků, kdy se vytváří přechod od jednotlivých faktů
k obecným tvrzením. Je založena na sběru empirických poznatků, ze kterých je
vyvozován obecný závěr a formulovány zákonitosti. Postupujeme od
jedinečných jevů k obecným poznatkům.
Metoda analýzy
Analýza je myšlenkový postup rozkládající vymezený celek na jeho části,
elementy, vlastnosti, relace a procesy. Obecně řečeno je to každá metoda,
která se snaží nějaký předmět či jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým
rozborem jeho složek. Postup umožňuje poznat jednotlivé stránky zkoumaného
jevu.
Metoda syntézy
Syntéza je spojování, slučování částí do jednoho strukturovaného celku.
Jde o vytváření celistvé představy zkoumaného jevu. Syntéza umožňuje
odhalit strukturu, vzájemné procesy a vztah a tím celkovou povahu jevu.
Syntéza je opakem analýzy.
Metoda abstrakce
Při zkoumání dokáže eliminovat pouze nosné a nejdůležitější jevy. Základ
metody spočívá v zobecňování jevů a v umění pojmenovat podstatné
souvislosti. Pomocí této metody odlučujeme z celistvé, spojené a nerozlišené
reality některou její část, vlastnost, vztah či proces. Umožňuje proniknout do
jevu a vyčlenit jeho podstatné vlastnosti.
Metoda konkretizace
Je opačným procesem k abstrakci, kdy určujeme odlišnosti a zvláštnosti.
Vyhledáváme konkrétní výskyt určitého objektu z určité třídy objektů
a snažíme se na něj aplikovat charakteristiky platné pro tuto třídu objektů.
Metoda analogie
Analogie znamená podobu, částečnou shodu či podobnost. Jedná se
o druh úsudku o shodě dvou jevů na základě shody některých jejich vlastností.
Na základě vlastností, relací a procesů jednoho jevu a na základě podobnosti
jinému jevu s tímto jevem usuzujeme o vlastnostech zkoumaného jevu.
Metoda komparace
Komparace je srovnávání určitého konkrétního jevu na základě
analogických procesů. Je nejjednodušší metodou, která umožňuje poznat,
v čem se zkoumaný jev liší od jiných nebo v čem se shoduje. Je třeba ale
správně vymezit srovnávací kritérium, a to věcně, prostorově a časově.
285
ve VaV
Metoda transferu
Je pomocná metoda k metodám analogie a komparace, která se zabývá
implementací poznatků na základě komparace do zkoumané problematiky.
Metoda generalizace
Generalizace neboli zobecnění je myšlenkový proces, ve kterém
přecházíme od jedinečného, zvláštního k obecnému a shrnujeme společné
vlastnosti v jeden celek. Podstatou metody je vztáhnout vlastnosti zjištěné
u malé skupiny na skupinu větší.
Metoda predikce
Predikce znamená v překladu předpověď. Vyjadřuje prognózu čili tvrzení
o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti. Opírá se o vědeckou hypotézu.
Predikce je využívána zejména ve společenských vědách a vždy záleží na míře
nejistoty, kterou je daná predikce zatížena.
3.2
Výzkumné metody
Výzkumné metody mohou představovat výzkum kvantitativní nebo
výzkum kvalitativní popř. smíšený výzkum, jenž je kombinací kvantitativního
a kvalitativního výzkumu.
Kvantitativní výzkum vychází z faktu, že jevy či chování se dá měřit
a do jisté míry předvídat. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry,
experimenty, dotazování a pozorování.
Kvalitativní výzkum je často chápán jako pouhý doplněk kvantitativního
výzkumu, naproti tomu v některých zejména sociálních vědách si vydobyl
rovnocenné postavení k výzkumu kvantitativnímu. K základním metodám
kvalitativního výzkumu patří pozorování, diskusní skupiny a (hloubková)
interview.
Metoda pozorování
Jedná se o nepřímý nástroj sběru informací, protože nevyjadřuje přímý
kontakt se zkoumanými subjekty a není závislé na ochotě spolupracovat.
Spočívá v záměrném, cílevědomém, plánovaném a systematickém sledování
určitých
skutečností.
Pozorování nám poskytuje
prvotní informace
o sledovaném jevu či objektu. Je základem každého výzkumu. Pozorování
může být veřejné nebo skryté. Lepších výsledků je dosaženo při opakovaném
využití pozorování.
Metoda dotazování
Velmi používaná metoda při řešení konkrétního úkolu. Používá se při sběru
prvotních informací. Cílem je hledání rozdílů v potřebách, postojích, mínění
a požadavcích zkoumaných objektů. Výsledky dotazování jsou na rozdíl od
286
jiných metod poměrně snadno kvantitativně zpracovatelné. Dotazování může
být ústní, písemné, telefonické, přes internet apod. V kvalitativním výzkumu se
využívají projektivní techniky dotazování, a to jek v oboru skupinových diskuzí
tak při hloubkových interview.
Metoda experimentu
Je spíše typická pro přírodní vědy nebo technické obory, ale lze ji
aplikovat i v oblasti společensko-vědních disciplín. Cílem je zkoumání nových
způsobů aplikace, metod práce atd. Výchozím stavem je vytvoření dvou skupin
objektů zkoumání – jedna skupina je zkoumána za neměnných podmínek
(kontrolní skupina) a na druhou skupinu se aplikují nové podmínky
(experimentní skupina). Pak dochází k jejich následné komparaci a vyvození
závěrů. Problémem této metody může být do určité míry subjektivní přístup
osob provádějících výzkum (přizpůsobení výsledků k obrazu svému).
U experimentních šetření není až tak důležitý výsledek, ale především
prováděný postup, kterým se dospělo k daným výsledkům experimentu
a zjištění k jakým změnám došlo ve srovnání s výchozím stavem.
Metoda měření
Patří mezi výzkumné metody a jedná se o provádění kvantitativního
srovnávání určitých vlastností jevů nebo objektů. Základním předpokladem je
srovnatelnost daných vlastností, tedy dodržení podmínky „ceteris paribus“ 40.
4
Vědecká etika
V rámci problematiky, které je příspěvek věnován, je nutno zmínit i otázku etiky
vědecké práce. Etika vědecké práce je složitý a citlivý problém. Základní pravidla
vědecké etiky je však možno shrnout do několika stěžejních bodů. Etické jednání
a chování je vyjádřitelné následujícími výstižnými charakteristikami41:
 objektivnost a pravdivost,
 poctivost a čestnost,
 originalita,
 zásadovost a nekompromisnost,
 sebekritičnost a názorová tolerantnost.
 skromnost.
Je třeba dodržovat normy řádného citování všech zdrojů, které byly použity při
tvorbě vědecké práce a respektovat jednotlivé metody citování. Řádně předkládat
výsledky vědecké práce tak, aby nikomu nebylo ublíženo a nikdo netrpěl důsledky
našeho výzkumu. Dbát na to, abychom se nechlubili cizím peřím. Je třeba přijímat
40
Výraz z latiny znamenající v překladu „za jinak stejných podmínek“.
1 vyd. Brno: Computer Press, 2011, s. 101.
41
287
ve VaV
věcnou kritiku, která může posloužit k našemu dalšímu vědeckému vývoji. Publikovat
jen správné a prověřené závěry a nepřisvojovat si práci kolegů. Dodržovat tedy
pravidla slušného chování na poli vědecké práce.
Závěr
Cílem příspěvku bylo předložit stručný výklad základní metodologické konstrukce
vědecké práce. Příspěvek byl věnován objasnění pojmů věda a výzkum a pojmům,
které mají být obsahem každé vědecké práce. Byl zaměřen zejména na rozdělení
a popis jednotlivých vědeckých a výzkumných metod. Zároveň zde nebyla opomenuta
ani otázka týkající se oblasti etiky vědecké práce, která má být automaticky
osvojeným pravidlem pro každého, kdo vědeckou práci vykonává.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
HAGUE, P. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 807226-917-8.
HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat.
3. přepracované vydání. Praha: Portál, 2009. 696 s. ISBN 978-80-7367-482-3.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace.
2. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
LÁNSKÝ, Milan. UNIVERZITA PARDUBICE, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra
dopravních prostředků a diagnostiky. Metody vědecké práce. 6. upravené vydání.
Pardubice, 2010.
ŠIROKÝ, J. a kol. Tvoříme a publikujeme odborné texty: nejen pro ekonomy
a manažery. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 208 s. ISBN 978-80-2513510-5.
288
Niemiec
Analýza a návrh nasazení „Řešení facility
managementu od spol. Tesco SW a. s. na bázi produktu Fama+“
ANALÝZA A NÁVRH NASAZENÍ „ŘEŠENÍ FACILITY
MANAGEMENTU OD SPOL. TESCO SW A. S. NA BÁZI
PRODUKTU FAMA+“
Radek Niemiec
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Tento dokument vznikl na základě poptávky Objednatele, jejímž
předmětem je „Provedení analýzy funkčních požadavků a vytvoření návrhu nasazení
Řešení facility managementu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“.
Klíčová slova: FaMa+, pasporty, náklady a výnosy, údržba majetku, evidence
dokumentů
Úvod
Předmětem tohoto dokumentu je analýza funkčních požadavků a vytvoření
návrhu nasazení Facility Management řešení pro procesy definované v tomto
dokumentu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“.
Obsah dokumentu vychází z:
 předmětu objednávky objednatele
 definovaného a odsouhlaseného rozsahu věcných oblastí a jejich seřazení
podle priorit
 jednání, která se uskutečnila s klíčovými zodpovědnými pracovníky
objednatele v období zpracovávání tohoto dokumentu s důrazem na oblasti
s nejvyšší prioritou
 závazné vnitropodnikové legislativy objednatele
 standardů definovaných normou ČSN EN 15221-1 Facility management –
Část 1: Termíny a definice
Cílem rozsáhlého dokumentu je zmapování procesů a činností objednatele se
zřetelem na projednané priority a navrhnutí efektivního využití IS pro jednotlivé
procesy, tj. zda-li vůbec, jakým způsobem a v jakém rozsahu je možné procesy
podpořit softwarovými prostředky.
289
ve VaV
Pro značnou rozsáhlost celého dokumentu byla z kapitoly „Návrh řešení pro
prioritní oblasti“ jako ukázková vybrána oblast „Náklady a výnosy – externí“.
Z kapitoly „Návrh řešení pro méně prioritní oblasti „ byla jako ukázková vybrána
oblast „Řízení nájemních vztahů“.
1
Výklad pojmů
Facility management (FM) – integrace činností v rámci organizace k zajištění
a rozvoji sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektivitu vlastní základní
činnosti. Nebo také jinak – metoda, jak v organizacích sladit pracovní prostředí,
pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě principy obchodní administrativy,
architektury, humanitních a technických věd.
FM smlouva – smlouva mezi klientem a interním nebo externím dodavatelem
služeb stanovující termíny a podmínky poskytování facility služeb. FM smlouva se
sestává z několika smluv o úrovni služeb (SLA).
Smlouva o úrovni služeb (SLA) – smlouva mezi klientem (nebo odběratelem)
a poskytovatelem služeb o provedení, měření a podmínkách dodávky služeb.
Klient – organizace, která si zajišťuje facility služby v souladu se smlouvou
o facility managementu.
Odběratel – organizační jednotka, která specifikuje a objednává dodávku facility
služeb v rámci termínů a podmínek FM služeb.
FM dodavatel – organizace, která je smluvně zavázána zajistit facility služby
a je zodpovědná za vykonání předmětu dodávky.
Dodavatel – přímý poskytovatel facility služeb nebo produktů.
Poskytovatel FM služeb – organizace, která poskytuje klientovi komplexní
soubor facility služeb v rámci termínů a podmínek FM smlouvy.
Poskytovatel služeb – organizace, která je zodpovědná za dodávku jedné nebo
více facility služeb.
Klíčový výkonnostní ukazatel (KPI) – měřítko vyjadřující podstatné ukazatele
výkonu dodávky facility služeb.
Pasport - …architektura stavby, doklad o vybavenosti, informace o technických
parametrech, stavu, způsobu použití apod. Může jít např. o detailní technický popis
stavby, tedy stavební pasport nebo technický detailní popis strojů a technologických
linek, tedy kartu stroje nebo taky technický strojní pasport.
Pasportizace - zpracování technické dokumentace do jednotné soustavy,
inventarizace jejich skutečného stavu a míry opotřebení. Proces, prostřednictvím
kterého zjišťujeme aktuální stav a analyzujeme míru opotřebení. Tedy inventarizace,
u které nás vedle existence prvku a jeho správného umístění zajímá také celá řada
dalších informací.
Workflow - automatizace celého nebo části podnikového procesu, během
kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka
procesu ke druhému podle sady strukturálních pravidel.
290
Niemiec
ERP – (Enterprise Resource Planning) – řízení podnikových zdrojů – typ
aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních
podnikových zdrojů a aktivit s cílem zajištění potřeb trhu i vlastního podniku.
RFID (Radio Frequency Identification) - identifikace na rádiové frekvenci - je
další generace identifikátorů navržených (nejen) k identifikaci zboží, navazující na
systém čárových kódů.
C/S klient – síťový klient - klient pro nasazení v LAN s implementací
souborových služeb. Programové vybavení IS FaMa+ je v tomto případě uloženo na
sdíleném síťovém disku. Na klientském počítači je uložen pouze zástupce odkazující na
společné úložiště.
FullWeb – aplikace vzhledově velmi podobná C/S verzi,
přístupná přes
internet/intranet Web (tzv „tenký klient“) za použití prohlížeče Internet Explorer
pomocí .NET technologie tvorby aplikací.
Controling – koordinační koncept, který má za úkol pomáhat vedení
a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. V rámci zaužívaných pojmů ŽS
REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se ekonomických faktorů. Je
zpracovávána s měsíčním zpožděním.
Reporting – obecně tvorba výstupů ze software s výsledky hodnot ukazatelů
vyjádřená formou přehledových sestav, tabulek a grafů - v rámci zaužívaných pojmů
ŽS REAL a.s. jde o měsíční zprávu pro klienta týkající se technicko-provozních faktorů.
2
Souhrnn požadavků objednatele
Zavedení IS za účelem zvýšení kvality a konkurenceschopnosti poskytovaných
služeb:
 poskytování uživatelského rozhraní pro komunikaci s klienty (zadávání
požadavků, řízení jejich vyřizování pomocí workflow, dohledatelnost,
průkaznost, možnost vyhodnocování),
 zajištění bezpečnosti dat klientů prostřednictvím definice pravidel pro
nastavení úrovně přístupu uživatelů k datům pro dané role. Každý uživatel
tak uvidí pouze své údaje a nedojde k jejich ztrátě, zneužití či narušení
konzistence.
 zajištění okamžitého přístupu k informacím všech uživatelů systému,
odpadne nutnost neustálého předávání informací mezi zaměstnanci
z jednotlivých
provozů
(areálů)
a zaměstnanci
z ekonomického
a obchodního oddělení,
 zkrácení doby tvorby měsíčních vyúčtování služeb čerpaných uživateli
klientů,
 zefektivnění oběhu dodavatelských faktur,
 nahrazení stávajících „jednouživatelských“ MS Excel nástrojů pro
zpracování vyúčtování služeb centrálním zpracováním s definovanými
úrovněmi přístupů uživatelů (interní zveřejnění know-how, zajištění
konzistence metodiky výpočtů, snížení rizika chybovosti),
291
ve VaV



automatizovaná podpora plánování periodických činností, upozorňování na
termíny jejich provedení,
zjednodušení práce – provázanost, stejný údaj zadávat pouze jednou,
možnost vstupovat do výběrových řízení s nabídkou poskytnutí využívání
vlastního IS.
3
Návrh řešení pro prioritní oblasti
3.1
Náklady a výnosy – externí
Z pohledu objednatele evidence externích nákladů a výnosů představuje evidenci
nákladů na správu majetku svých klientů, rozúčtování těchto nákladů na jednotlivé
uživatele klientů a přípravu podkladů pro fakturaci nájemného a služeb uživatelům,
případně také samotné vystavování faktur uživatelům, sledování finančního
hospodaření a podávání zpráv o činnosti klientům.
Rozsah a způsob prováděných činností se pro různé klienty odlišuje. Pro
dominantního klienta jde především o vytvoření papírových podkladů pro fakturaci
uživatelům a vnitropodnikové účetnictví. Pro ostatní klienty objednatele navíc
i vystavuje faktury uživatelům za nájem a spotřebované služby, sleduje hospodaření
na společném bankovním účtu, vypracovává měsíční zprávy o ekonomických
(controling) a technicko-provozních (reporting) záležitostech a připravuje plány
nákladů na správu pro další období.
Zdrojem pro evidenci nákladů na správu majetku jsou přijaté daňové doklady za
služby - dodavatelské faktury. Faktury jsou zpravidla přijímány oddělením pro
vyúčtování služeb, některé jdou přímo správci konkrétního areálu. Faktury jsou
zaevidovány a je k nim přiložena průvodka došlé faktury, tzv. košilka. Ta obsahuje
především přidělení faktury na konkrétní místa (areál - středisko, objekt – zakázka)
a případně na konkrétní uživatele. Věcnou správnost potvrzuje svým podpisem
správce areálu, který si u sebe vytváří a uchovává kopie faktur a originály včetně
potvrzené průvodky přeposílá zpět do oddělení pro vyúčtování služeb. Poté jsou
doklady po dalším potvrzení předávány klientovi nebo účetnímu oddělení k zaúčtování.
Společné náklady na správu areálu jsou měsíčně rozúčtovávány na jednotlivé
uživatele. Zvlášť jsou rozúčtovávány náklady na neměřitelné služby (údržbu, ostrahu,
úklid, odvoz odpadu,…) a zvlášť na měřitelné služby (vodu, elektřinu, plyn, teplo).
K rozúčtování neměřitelných služeb se v naprosté většině případů využívá tzv.
uživatelských poměrů – stanovených na základě velikosti využívaných podlahových
ploch a velikosti celkové plochy. Některé služby, např. úklid, jsou v některých
případech rozúčtovávány na základě koeficientů, které jsou odlišné od uživatelských
poměrů a vycházejí z různých rozsahů využívání služby ze strany uživatelů. Tyto
koeficienty jsou stanovovány dohodou, jsou zpravidla obsaženy ve smlouvách. Existují
také samostatné koeficienty pro rozúčtování nákladů na vnější plochy areálu.
Vyúčtování měřitelných služeb probíhá na základě odečtené spotřeby uživatele
a nákupní ceny nebo vlastního ceníku vlastníka. K rozúčtování spotřeby na společné
prostory a technologie jsou využívány výhradně uživatelské poměry. Stejné jako pro
rozúčtování neměřitelných služeb.
292
Niemiec
Měsíční rozpis vyúčtovaných služeb se vyhotovuje pro každého uživatele,
v některých případech i pro střediska uživatele (tzn. pro další stupně rozčlenění
uživatele). V případě M-PALÁCE jsou služby rozúčtovávány také víceúrovňově –
objekty A a B, vlastníci, nájemníci vlastníků.
Dalším podkladem předávaným klientovi je interní kalkulace nájemného pro
jednotlivé areály. Kalkulace udává, kolik by mělo činit minimální nájemné pro
jednotlivé uživatele spočítané na základě skutečných nákladů (pojištění, odpisy) nebo
rozpočítaných nákladů na základě uživatelských poměrů (odměna správce, daň
z nemovitosti) jednotlivých objektů. Kalkulace nájemného je schvalována klientem
a slouží jako podklad pro obchodní jednání s uživateli.
K evidenci areálů, objektů, uživatelů, ke stanovení uživatelských poměrů,
k rozúčtování služeb, i k ostatním činnostem v rámci evidence externích nákladů
a výnosů se využívá nástrojů MS Excel. Díky propojenosti jednotlivých tabulek jsou
činnosti relativně automatizovány. Nicméně využití stávajících nástrojů naráží na
nutnost znalosti použitých algoritmů, s tím související složité provádění změn
parametrů a evidence výjimek, což vyžaduje neustálou kontrolu na mnoha místech.
Nevýhodou je také složitý sběr a distribuce potřebných informací na různá pracoviště.
Při rozúčtování měřitelných služeb navíc propojenost jednotlivých tabulek mnohdy
chybí a dochází k duplikaci zadávání údajů.
Pasport areálů, objektů,
uživatelů a služeb
Tvorba plánu správy
areálu
Přijetí faktury
Stanovení uživatelských
poměrů
Kalkulace nájemného
Rozúčtování nákladů na
neměř. služby na uživatele
Controling, reporting
Odsouhlasení správcem,
prověření KPI
Rozúčtování nákladů na
měř. služby, prověření KPI
Odečty spotřeby
Vyúčtování nákladů na
neměř. a měřitelné služby
Obrázek 1: Přehled procesů – schéma
3.2
Pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb
Vytvoření evidence spravovaných areálů, seznamu objektů a uživatelů
v jednotlivých areálech a seznamu poskytovaných služeb.
Vstupy:
 informace z majetkové evidence jiných IS, z předávacích protokolů, ze
smluv
293
ve VaV
Výstupy:
 pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb
Možnosti využití FaMa+:
Struktura areálů a objektů může vyjít z Prostorového (příp. Technického)
pasportu, v rámci kterého lze nadefinovat hierarchickou strukturu prostorových
objektů (ploch). V Nájemních vztazích je možné označit ty plochy, které se
pronajímají. Lze tedy pracovat už jen s vybranou podskupinou ploch.
Ke každé nájemní ploše je uveden údaj o velikosti plochy pro nájemné, přebírá
se z povinného parametru v Prostorovém pasportu. Dále je možné označit, zda se
jedná o vnitřní (podlahovou) nebo vnější nájemní plochu.
Uživatele je možné evidovat jako právnické osoby, k jejich zadávání je možné
využít číselník firem, anebo jako fyzické osoby, u nichž lze využít číselník osob.
U uživatelů se evidují především kontaktní informace - adresa, telefon, mobil, email.
Přiřazení uživatelů k plochám se provede pomocí datové struktury Nájemní
smlouva. K zaevidované nájemní smlouvě se přiřadí jednak uživatel (nájemce),
jednak jedna nebo několik ploch, které má uživatel pronajaty. Ke každé nájemní
smlouvě je možné výběrem z číselníku zadat areál (středisko) a objekt (zakázku), ke
kterým patří. Tímto způsobem je možné dospět k přehledům uživatelů podle areálů
a objektů.
Podobně lze na Nájemní smlouvě zadat další úroveň rozčlenění uživatele
(střediska uživatele) včetně rozsahu využívané plochy.
Pro sledování poskytovaných služeb jednotlivým uživatelům slouží číselník Typy
nájemních služeb. K Nájemní smlouvě je poté možné z číselníku typů nájemních
služeb přiřadit ty služby, které jsou uživatelem využívané.
3.3
Stanovení uživatelských poměrů
Zahrnuje zjištění celkového rozsahu využití podlahových a vnějších ploch
jednotlivými uživateli v areálu a na jeho základě vypočtení uživatelských poměrů
uživatelů. Případně stanovení zvláštních koeficientů uživatelů pro jednotlivé
poskytované služby.
Vstupy:
 velikost podlahových a vnějších ploch v areálech podle uživatelů (ze
smluv)
Výstupy:
 uživatelské poměry uživatelů
 případně další koeficienty uživatelů
Uživatelský poměr je možné evidovat na datové struktuře Nájemní smlouva.
K nájemní smlouvě je přiřazen jeden uživatel (nájemce) a také všechny jeho najaté
plochy. Ke každé přiřazené nájemní ploše lze navíc uvést podíl, kterým se uživatel
podílí na jejím využití.
294
Niemiec
Jelikož najaté plochy mají na sobě údaj o velikosti plochy pro nájemné a také
údaj, zda-li jde o podlahovou nebo vnější plochu, lze z přiřazení zjistit celkový rozsah
využívaných podlahových a vnějších ploch uživatelem. Uživatelské poměry je pak
možné nechat dopočítat porovnáním rozsahu využitých ploch uživatelem a celkovou
plochou areálu. Rozsahy využívané plochy i uživatelské poměry lze zadat i přímým
zápisem.
Koeficienty pro rozpočítání nákladů na služby na další úroveň rozčlenění
(střediska) uživatele si lze na nájemní smlouvě nechat dopočítat ze zadaných rozsahů
využívaných ploch středisky a nebo je možné je zadávat přímo.
K typu nájemní služby lze stanovit, podle jakého klíče se budou rozpočítávat
náklady, např. podle uživatelského poměru nebo jiného zvláštního koeficientu.
Z přiřazených služeb lze k nájemní smlouvě vygenerovat předpis platný pro určité
období, na který je možné přenést aktuální uživatelské poměry nebo zadat zvláštní
koeficienty pro typ nájemní služby.
3.4
Kalkulace nájemného
Kalkulace nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů
k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého nájemného.
Vstupy:
 skutečné náklady na objekty (odpisy, pojištění)
 souhrnné náklady na areál (odměna správce, daň z nemovitosti)
Výstupy:
 kalkulace nájemného
nákladů
Sestavování kalkulace nájemného na základě skutečných nákladů není dosud
součástí standardního řešení produktu FaMa+. Nicméně v případě zájmu
o implementaci této oblasti bude možnost vytvoření kalkulace nájemného dovyvinuta.
K jednotlivým pronajatým objektům bude možné zadat částky jednotlivých druhů
nákladů (odpisy, pojištění). Na základě přiřazení uživatelů a pronajatých ploch (včetně
podílů využití ploch uživatelem) k nájemní smlouvě se budou počítat podíly uživatelů
na nákladech včetně rozpočítání nákladů na společné objekty pomocí uživatelských
poměrů.
Podobně bude možné zadat souhrnné částky ostatních druhů nákladů (odměna
správce, daň z nemovitosti) k areálům a systém je rozpočítá pomocí uživatelských
poměrů na jednotlivé uživatele.
295
ve VaV
3.5
Přijetí faktury
Tento proces zahrnuje fyzické přijetí faktury, její zaevidování, vytvoření fotokopie
a přiložení průvodky došlé faktury včetně vyplnění její základních údajů.
Vstupy:
 přijatá dodavatelská faktura
 vzor průvodky došlé faktury
Výstupy:
 zaevidovaná dodavatelská faktura
 vytvořená průvodka došlé faktury
Na základě přijaté faktury lze v systému založit průvodku došlé faktury a vyplnit
základní údaje z faktury. K průvodce je možné připojit soubor s nascanovanou přijatou
fakturou. Každý uživatel s definovanými přístupovými právy tak bude mít možnost si
fakturu zobrazit, popř. vytisknout a založit.
3.6
Rozúčtování faktury na neměřitelné služby na uživatele
Znamená přidělení přijaté faktury k určitému areálu a přidělení nebo rozdělení
celkové částky faktury na jednotlivé uživatele na základě uživatelských poměrů,
případně dalších koeficientů.
Vstupy:
 dodavatelská faktura
 případně další koeficienty uživatelů
Výstupy:
 doplněná průvodka došlé faktury
 položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby
K založené průvodce došlé faktury je možné vygenerovat položky rozúčtování.
Systém na základě údajů typ nájemní služby a areál uvedených na průvodce došlé
faktury a podle platných předpisů služeb na nájemních smlouvách vztahujících se
k vybranému areálu rozdělí celkovou částku faktury na jednotlivé položky rozúčtování.
Položka rozúčtování informuje jakému uživateli, jakým podílem a v jaké částce byla
faktura rozúčtována.
3.7
Odsouhlasení správcem, prověření KPI
Správce areálu potvrzuje věcnou správnost přidělení přijaté faktury k areálu, tzn.
jestli byla plnění uvedená na faktuře v popsaném rozsahu a kvalitě v areálu opravdu
věcně provedena a také kontroluje přidělení nebo rozdělení celkové nebo poměrné
částky faktury na jednotlivé uživatele.
296
Niemiec
Vstupy:
 (doplněná) průvodka došlé faktury
 (položky rozúčtování faktury)
Výstupy:
 odsouhlasená průvodka došlé faktury
 odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby
Pro proces odsouhlasení správného rozúčtování faktury se nabízí možnost využití
workflow, tj. předem definovaného toku práce. Workflow je možné nastavit
libovolným způsobem, definují se kroky (stavy), kterými musí doklad projít. V každém
kroku může s dokladem pracovat pouze pracovník s určenou rolí. V každém okamžiku
vidí každý oprávněný uživatel, ve kterém stavu se doklad nachází.
Konkrétně například založená průvodka došlé faktury bude ve stavu Vytvořena.
Po jejím vyplnění, příp. i rozúčtování příslušný pracovník odd. rozúčtování služeb
předá doklad ke schválení zodpovědnému správci areálu. Průvodka se dostane do
stavu Ke schválení. V tento okamžik může správce areálu doklad zkontrolovat, příp.
provést rozúčtování a spuštěním akce workflow označit doklad jako Odsouhlasený.
3.8
Odečty spotřeby
Představuje zjištění stavů spotřeby energií z měřících míst ke konci zúčtovacího
období.
Vstupy:
 pasport areálů, objektů, uživatelů a služeb (měřících míst)
Výstupy:
 odečtené stavy spotřeby
V systému je možné nadefinovat měřící místa, na která lze zapisovat stavy
spotřeby k danému období. Z přiřazení měřícího místa k typu nájemní služby
a k nájemní smlouvě lze zjistit spotřebu uživatele za období.
3.9
Rozúčtování nákladů na měřitelné služby, prověření KPI
Zahrnuje zjištění spotřeby za jednotlivé druhy energií za zúčtovací období
porovnáním odečtených stavů spotřeby se stavy z minulých období, výpočet ceny za
spotřebované množství a na základě těchto údajů rozpočítání nákladů na měřitelné
služby uživatelům. Součástí rozpočítání nákladů je i rozúčtování podílu uživatelů na
společných spotřebách na základě uživatelských poměrů, případně rozúčtování rozdílů
z odečtů podle zvláštních koeficientů.
Vstupy:
297
ve VaV
 odečtené stavy spotřeby
Výstupy:
 položky rozúčtování faktury na měřitelné služby
Položky rozúčtování měřitelných služeb systém vytvoří na základě provedených
odečtů spotřeby z měřících míst uživatelů a společných prostor a technologií, ze
zadané jednotkové ceny vyplývající z přijaté faktury pro vybrané období a ze
stanovených uživatelských poměrů, případně dalších koeficientů.
3.10 Vyúčtování nákladů na neměřitelné a měřitelné služby
Zahrnuje kontrolu, zda jsou všechny přijaté faktury odsouhlaseny, zda jsou
provedeny všechny odečty spotřeby, uzavření zúčtovacího období a vytvoření
vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro jednotlivé uživatelé. Případně
následuje vystavení faktur jednotlivým uživatelům na nájemné a neměřitelné
a měřitelné služby.
Vstupy:
 odsouhlasená průvodka došlé faktury
 odsouhlasené položky rozúčtování faktury na neměřitelné služby
 položky rozúčtování faktury na měřitelné služby
Výstupy:
 rekapitulace vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb za areály
 vyúčtování neměřitelných a měřitelných služeb pro uživatele jako podklad
k vystavené faktuře
 vystavené faktury na nájemné, neměřitelné a měřitelné služby
Po uzavření zúčtovacího období systém z dostupných
algoritmů umožní vytvoření definovaných sestav.
Teoreticky je ve FaMa+ možné vytvářet a evidovat
modulu Externí vztahy. Doporučujeme, aby byl pro tuto
(ERP) IS klienta, ve kterém jsou zpracovávány i faktury
a lze faktury přímo zaúčtovat.
informací a podle určených
vystavené faktury v rámci
činnost využit ekonomický
z hlavních činností klienta
3.11 Tvorba plánu správy areálu
Představuje zpracování plánu nákladů na údržbu a správu areálů pro jednotlivé
klienty a pravidelné měsíční aktualizace plánu na základě zjištěných skutečností.
Vstupy:
 plány a zprávy z minulých období
 reálné informace o objektech (stav a opotřebení, potřeba oprav a investic,
...)
298
Niemiec
 zkušenosti a znalosti správců
Výstupy:
 plán správy areálu
Podporu pro přímou tvorbu plánu aplikace FaMa+ v současné době neobsahuje.
V rámci evidence dokumentů je možné vkládat plány zpracované např. v MS Excel
jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít tak na jednom místě
všechny dosud zpracované plány pro areál.
V případě potřeby je možné na základě objednávky a akceptaci jejího finančního
ocenění podporu pro tvorbu plánu dovyvinout.
3.12 Controling, reporting
Jde o zpracování měsíčních zpráv o správě areálu pro klienty. Controling
představuje zprávu o ekonomických záležitostech, reporting je zpráva o technickoprovozních záležitostech.
Vstupy:
 plán správy areálu
 informace o uskutečněných činnostech při správě areálu
 účetní informace klientů
Výstupy:
 controling (zpráva o ekonomických záležitostech)
 reporting (zpráva o technicko-provozních záležitostech)
Lze nadefinovat souhrnné výstupní sestavy, tabulky či grafy které budou
vhodným způsobem prezentovat
ekonomické a technicko-provozní ukazatele na
základě kumulace a agregace informací dostupných v aplikaci v požadovaných
časových horizontech a na základě definovaných výběrových kritérií.
Podporu pro automatickou tvorbu reportů aplikace FaMa+ v současné době
neobsahuje. V rámci evidence dokumentů je možné vkládat zprávy vytvořené např.
v MS Word nebo v MS Excel jako připojenou dokumentaci k jednotlivým areálům a mít
tak na jednom místě všechny dosud vytvořené zprávy pro areál.
3.13 Závěry, pokrytí řešené oblasti moduly, přínosy nasazení
Vzhledem ke zjištěným potřebám a činnostem ŽS REAL a.s. v rámci oblasti
evidence externích nákladů a výnosů jsme dospěli k názoru, že požadavky objednatele
na tuto oblast mohou být pokryty nasazením produktu FaMa+, a to následujícími
moduly:
 Prostorový pasport – v rozsahu základní evidence prostorových objektů
pro potřeby evidence pronajímaných objektů
 Technický pasport – v rozsahu základní evidence technických zařízení pro
potřeby evidence pronajímaných objektů
299
ve VaV

Řízení nájemních vztahů – v rozsahu evidence nájemců, správy a evidence
nájemních smluv a vyúčtování nákladů na služby
3.14 Přínosy nasazení:



přehledná a jednotná evidence spravovaných objektů, uživatelů,
nájemních smluv a služeb
automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb
všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi,
budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému:
o zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur
o zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování
služeb, možnost rychlejšího inkasa peněžních prostředků za
služby





4
údaj jednou zadaný do systému lze využít opakovaně pro různé účely,
odpadne nutnost zadávat stejný údaj vícekrát na různá místa
stálost naprogramovaných algoritmů a metodik výpočtů
minimalizace chyb při zásazích do výpočtů
automatické kontrolní mechanismy
možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů
Návrh řešení pro méně prioritní oblasti
Méně prioritní oblasti budou zaváděny až v následujících etapách realizace
projektu. Proto v této části neuvádíme podrobnou analýzu, ale jen schematicky
popisujeme možnosti, které se v budoucnu mohou využívat. Konkrétní realizace
problematiky vybrané oblasti bude upřesněna podle aktuálních podmínek v době
realizace.
4.1 Řízení nájemních vztahů
4.1.1
Popis současné situace
Z pohledu objednatele evidence interních nákladů a výnosů představuje evidenci
nákladů na provoz vlastní společnosti, rozúčtování těchto nákladů na příslušná
nákladová střediska, příprava podkladů pro fakturaci a případně také samotné
vystavování faktur odběratelům. V současnosti není tato oblast podrobně sledována.
4.1.2
Základní charakteristika oblasti ve FaMa+
Sledování a vyhodnocování nákladů a výnosů se provádí v rámci nákladové
analýzy, jsou definována pravidla pro sledování nákladů / výnosů. Vytváří se struktura
nákladových objektů (středisek) pro sledování nákladů na různých úrovních
a propojení nákladových objektů (středisek) na předměty nákladů.
Předmětem nákladů mohou být objekty v rámci prostorového pasportu,
technického pasportu, ale také např. pracovníci.
300
Niemiec
Nákladová a výnosová analýza je určena především k vyhodnocování zadaných
nákladových a výnosových položek podle:
 úrovní definované struktury nákladových středisek (horizontální pohled),
 druhů sledovaných činností, dodavatele apod. (vertikální pohled).
Zadávání nákladů / výnosů se provádí v rámci modulu Externí vztahy na
příslušných formulářích. Náklady na interní činnosti mohou být generovány také
z realizovaných zakázek v rámci modulu Zakázky. Finálním výstupem realizované
zakázky je snadno dokladovatelná realizace a přesná alokace plánovaných
a realizovaných zdrojů. V případě navázání na nákladovou analýzu je výstupem
i přesná alokace nákladů pro následná manažerská rozhodování.
V rámci zakázek je k dispozici funkcionalita na definování a využívání pracovních
postupů, tj. normovaných a finančně oceněných činností. Lze také sdružovat zakázky
do hierarchie projektů, což umožňuje vytvářet souhrnné pohledy (časové, nákladové)
za více zakázek najednou.
K plánování a řízení realizovaných činností lze využít modulu Termínové
plánování, který umožňuje definování intervalů, tj. pravidel, podle kterých se generují
zakázky.
Nákladovou a výnosovou analýzu můžeme shrnout do následujících činností:
Definování nákladových
objektů (středisek)
Evidence nákladů a
výnosů
Evidence předmětů
nákladů
Porovnání nákladů a
výnosů
Sestavy a analýzy
Obrázek 2: Nákladová a výnosová analýza
Nákladové objekty (střediska) – struktura jednotek na které se alokují náklady
/výnosy. Předměty nákladů – definice objektů, na kterých mohou vznikat náklady /
výnosy a jejich přiřazení na nákladové objekty. Evidence nákladů a výnosů – vedení
podrobných nákladových a výnosových knih. Porovnání nákladů a výnosů – realizace
požadovaných porovnání a analýz. Sestavy a analýzy – představuje využití
nejrůznějších přehledů a sestav.
4.1.3
Očekávané přínosy nasazení oblasti


vedení evidence nákladových objektů ve struktuře, která podporuje
provádění - nákladových analýz na požadovaných úrovních hierarchie
podpora vytváření nákladových analýz na požadovaných úrovních
struktury nákladových objektů
301
ve VaV





4.1.4
souborná evidence propojení fyzických objektu (ploch, zařízení) na
nákladové objekty
při počátečním správném nastavení umožnění efektivního sledování
nákladů / výnosů na nákladové objekty (střediska) v požadované
podrobnosti členění podle zvolených kritérií
umožnění provádět analýzy nákladů / výnosů dle zadaných kritérií
horizontálního i vertikálního členění
poskytnutí informací o okamžitém stavu nákladů a výnosů na zadané
úrovni
umožnění tisku porovnávacích sestav v rozsahu dle zadaných kritérií
Rizika nasazení IS
Každý projekt nasazení informačního systému je provázen určitými rizikovými
faktory, a to jak obecnými, tak i specifickými s ohledem na nasazení systému
v konkrétním podniku. Riziko nezdaru projektu nasazení IS bude nízké, pokud se
vedení podniku a vedení projektu seznámí s rizikovými faktory a učiní včas opatření
ke snížení nadměrného rizika. V opačném případě bude riziko vysoké.
Řízení rizik spočívá v :
 identifikování a vyhodnocení faktorů, které mohou mít vliv na úspěch
projektu,
 stanovení strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik.
Cílem této kapitoly je na základě našich dosavadních zkušeností nastínit možná
rizika spojená s nasazením Facility Management řešení.
Mezi obecné rizikové faktory projektu nasazení IS patří :
 nedostatečná podpora managementu zákazníka – management musí být
přesvědčen o prospěšnosti projektu pro vlastní organizaci a musí projektu
vyjadřovat plnou podporu
 nedůsledné řízení projektu – vedoucí projektu ze strany zákazníka
i dodavatele musí mít operativní přehled o stavu a postupu prací na
projektu a včas identifikovat faktory nepříznivě ovlivňující průběh projektu
 neposkytnutí dostatečné kapacity klíčových uživatelů zákazníka v průběhu
projektu
 vztah koncových uživatelů k informačně-komunikačním technologiím –
nedostatečná počítačová gramotnost
 převzetí plné odpovědnosti klíčových uživatelů za jimi řešenou
problematiku
 nedostatečná výkonnost HW platformy pro provoz IS (databázový,
terminálový server, propustnost sítě)
 nedostatečné technologické vybavení pracovišť koncových uživatelů
 nepřiměřená délka realizace nasazení (příliš krátká, příliš dlouhá)
 neposkytnutí dostatečné součinnosti při analýze požadavků, posuzování
návrhu systému a následném testování navrženého řešení
 nedostatečná motivace uživatelů IS zákazníka
302
Niemiec
Konkrétní rizikové faktory zjištěné v rámci zpracování Návrhu řešení:
 věková struktura pracovníků objednatele (60% pracovníků má nad 50 let)
 není známa koncepce objednatele v rámci rozvoje IS
 různorodost využívaných postupů prací pro různé klienty
Strategie ke snížení nebo vyloučení nepřijatelných rizik bude stanovena v rámci
projektu nasazení IS, pokud dojde k rozhodnutí projekt nasazení IS u Objednatele
realizovat.
Závěr
Vzhledem k předmětu činnosti a strategickým záměrům společnosti ŽS REAL a.s.
byly společně s objednatelem identifikovány oblasti řešení, které připadají v úvahu pro
postupné nasazení v rámci informačního systému pro facility management. Zároveň
byly stanoveny priority pro postupné nasazení jednotlivých oblastí.
Strategickým záměrem společnosti ŽS REAL a.s. je snaha o dlouhodobou
prosperitu a s tím spojené zvyšování konkurenceschopnosti a dosažení výrazného
podílu na trhu poskytování Facility management služeb.
Mezi významné faktory ovlivňující konkurenceschopnost patří:
 schopnost poskytovat komplexní, úplné a přehledné informace svým
klientům o stavu nákladů a výnosů v oblasti facility managementu
 jasná
a přehledná
komunikace
mezi
poskytovatelem
a klientem
prostřednictvím pověřených osob v oblasti vyřizování požadavků na služby
facility managementu
 zvyšování efektivity procesů facility managementu zejména v oblasti
plánování, sledování a realizace opakovaných činností a údržby majetku
S ohledem na výše uvedené faktory byly identifikovány následující oblasti,
kterým byla přidělena nejvyšší priorita z hlediska pokrytí informačním systémem:
Oblast prostorového a technického pasportu umožňující:
 základní
evidenci
a pasport
spravovaných
nemovitých
objektů
a technických zařízení, s možností připojování dokumentů a sledování
provozních událostí
Oblast sledování externích nákladů a výnosů svých klientů umožňující:
 vytvoření
evidence
uživatelů
v jednotlivých
areálech
a seznamu
poskytovaných služeb
 stanovení uživatelských poměrů v jednotlivých objektech
 provádět kalkulaci nájemného představuje přiřazení jednotlivých druhů
nákladů k objektům podle uživatelů a stanovení minimálního čistého
nájemného
 zajištění evidence a automatizovaného oběhu přijatých faktur mezi
odpovědnými osobami
 rozúčtování faktur za služby mezi uživatele areálů
 vyúčtování nákladů za měřitelné i neměřitelné služby
 tvorbu plánů správy areálů
303
ve VaV

v rámci controllingu a reporting poskytovat komplexní ekonomické
a technicko-provozní informace
Oblast žádankového systému (HelpDesk) a řízení údržby umožňující:
 založení požadavku
 schvalování a ocenění požadavku
 plánování realizace požadavku (dispečink)
 realizaci a převzetí a akceptaci realizovaného požadavku
 založení a definování opakovaných činností
 sledování termínů realizací opakovaných činností
 řízené potvrzování realizací opakovaných činností
Hlavní přínosy vyplývající z nasazení výše uvedených oblastí informačního
systému:
 podpora
přehlednosti
evidence
ploch
a technických
zařízení
v požadovaném rozsahu a struktuře vycházející z jedné datové základny
využitelné pro všechny činnosti provozované nad objekty
 možnost dokladování provádění různých činností nad plochou nebo
technickým zařízením v rámci provozní knihy
 efektivní způsob plánování a řízení realizace různých požadavků vzniklých
při výkonu hlavních procesů organizace
 prokazatelný podklad pro kontrolu kvality a včasnosti plnění požadavků
 všichni uživatelé budou pracovat v jedné aplikaci nad jednou databázi,
budou mít okamžitý přístup ke všem dostupným informacím v systému:
 zefektivnění oběhu a odsouhlasování dodavatelských faktur
 zrychlení doby potřebné pro tvorbu měsíčních vyúčtování služeb, možnost
rychlejšího inkasa peněžních prostředků za služby
 automatizovaná podpora rozúčtování neměřitelných a měřitelných služeb
 možnost využití řízeného workflow při zpracování dokladů. Procesy
workflow jsou uživatelsky nastavitelné, tzn. že je uživatel aplikace může
nastavit podle svých zvyklostí nebo zvyklostí klientů
 při počátečním správném nastavení umožněno efektivní sledování
provádění opakovaných činností
 automatické upozorňování na blížící se, případně prošlé termíny
opakovaných činností formou zasílání emailových zpráv
 možnost dokladovat provedení opakovaných činností a tedy splnění
legislativních či jiných povinností
Po vyhodnocení požadavků objednatele s využitím skutečností a faktů zjištěných
při konzultacích se zaměstnanci objednatele, jsme dospěli k názoru, že požadavky
objednatele na funkčnost a výstupy informačního systému pro výše uvedené oblasti
mohou být plně pokryty nasazením produktu FaMa+ od společnosti TESCO SW a.s.
Literatura
[1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s.
304
Niemiec
Investiční žádanky /uživatelská dokumentace/
INVESTIČNÍ ŽÁDANKY /UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE/
Radek Niemiec
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá investičními žádankami, prostřednictvím kterých je
možné řídit proces pořizování investic v organizaci. V příspěvku je znázorněn základní
proces od založení záznamu žádanky, přes proces schvalování žádanky až po
samotnou realizaci schváleného investičního požadavku. Tento proces je doplněn
celou řadou schémat, které uživateli usnadňují pochopení práce s investičními
žádankami v aplikaci FAMA +.
Klíčová slova: aplikace FAMA+, investiční žádanka, proces pořizování investic
Úvod
Žádanky na investice umožňují řídit proces pořizování investic v organizaci. Typ
žádanky „Investiční žádanka“ slouží jako podpora procesu schvalování požadavku na
investice s možností vkládání schvalovacích vyjádření a předávání připojené
dokumentace elektronickou formou. Žádanka je vkládána pomocí webového rozhraní
aplikace FAMA+. Uživatelům celé organizace je takto umožněno zakládat investiční
požadavky a odesílat je zpracovatelům, kteří zajišťují další schvalování.
1
Investiční žádanka (INZAD)
1.1
Základní pojmy oblasti
Investiční akce (dále také IA) – Investiční akcí rozumíme realizaci
schváleného návrhu investice nad 40 tis. Do investic mohou spadat požadavky na
investice do Zdravotní techniky, Technologií nebo Stavební práce. Proces probíhá
většinou dle platné směrnice organizace pro pořizování investic.
Investiční komise – Schvalovací orgán jednotlivých návrhů na IA. Doporučuje
schválení, neschválení, odložení návrhu na Investiční akci. Prvotní schvalování provádí
elektronickou formou, a pokud nedoje ke shodě, pak se investiční komise sejde
a rozhodne o doporučení v jednání.
305
ve VaV
Zpracovatel – Zpracovatel se zabývá, evidencí Požadavků na investice,
posouzením jejich relevantností, evidencí a správou Investičních akcí, koordinací,
projednáváním IA, zajištěním schvalování IA v investiční komisi a organizací realizace
IA.
Požadavek na IA (investiční návrh) – Požadavek na investice, tedy investiční
návrh je považován jako impulz Zadavatele požadavku IA pro schválení a realizaci
Investiční akce.
Referent – koordinátor IA – Koordinátor IA je zpracovatelem určený referent,
který je pověřen koordinací a odpovědností za realizaci konkrétní IA.
Útvar – Obecné označení organizační jednotky (oddělení, úsek, odbor apod.)
v oblasti řízení a správy organizace.
Zadavatel požadavku na IA - Požadavek na investice (investiční návrh) mohou
podat jednotlivá oddělení organizace v závislostech na potřebách investice.
Předpokládá se, že požadavek prošel vnitřním schválením na zadavatelském oddělení
a k posouzení a schválení se dostávají již skutečně validované Požadavky na IA.
Základní schéma investiční žádanky
Nákladové střediska
Pracovníci
Ná
sk
ed
stř e
vé tel
d o va
kl a a d a
z
Z
Zá ada
st va
up te
ce l,
za R e
da fer
va e n
te t
le
1.2
o
Investiční žádanka
Atributy
(Číslo, Název, Předmět
investice, Útvar, Popis, ...)
Zadávané
Číselníkové
Název žádanky
Požadováno od, do
Předmět investice a její umístění
Důvod pořízení investice
Návrh možných dodavatelů
Očekávaná časová náročnost
Očekávaná částka
Očekávaná částka z vl. zdrojů
Upřesnění k typu investice
Kapacitní využití
Výnosy z provozu
Potřeba nových pracovníků
Náklady na proškolení personálu
Potřeba dalšího vybavení prostor
Hrazeno z účtu
Zůstatek na účtu
Druh atestu
Nutnost stavební připravenosti
Předpoklad nákladů
Technická konfigurace
Popis
Zadavatel
Útvar organizace zadavatele
Zástupce zadavatele
Způsob hrazení
Kategorie
Typ investice
Referent
Způsob hrazení
Typ investice
Kategorie
Objekt evidence dané oblasti
Legenda:
Číselník pro vstup hodnoty
Jiná evidence pro vstup hodnoty
Nepovinný vstup
Povinný vstup
Rozšířená evidence
Navazující evidence
Obrázek 1: Základní schéma investiční žádanky
306
Niemiec
1.3
Přihlášení do aplikace v produkčním prostředí
Do webového prohlížeče zadáme adresu aplikace http://famaplus nebo spustíme
pomocí ikony FAMA+ z některého z Terminálů. Pokud je uživatel již přihlášený do
domény, dojde k automatickému přihlášení do aplikace. Pokud není, pak je potřeba se
standardně přihlásit. V navigaci vybereme formulář Investiční žádanky:
Obrázek 2: Formulář investiční žádanky
(Poznámka: Při prvním spuštění ve webovém prohlížeči bude tento zřejmě
vyžadovat instalaci technologického doplňku Microsoft pro SilverLight. V případě
potřeby se prosím obraťte na svého administrátora IT.)
1.4
Založení záznamu Investiční žádanky
Pro založení žádanky na investice slouží formulář Investiční žádanka. Vyplněním
povinných polí, aktivací a následným uložením je žádanka připravena ke schvalování.
Formulář investiční žádanky slouží k zadávání, zpracování a sledování žádanek na
investice.
Záložka „Investiční návrh“
 Číslo investiční akce – číslo automaticky přidělené při odeslání žádanky
ke schvalování. Pole je neaktivní.
 Zadavatel – jméno a příjmení pracovníka, který žádanku založil. Může to
být administrátor žádajícího pracoviště. Osoba seznámená se systémem
investičních žádanek, která zajišťuje vyplnění interně validovaného návrhu
do systému a případných doplnění na základě požadavků realizátorů. Pole
je neaktivní a je naplňováno automaticky dle přihlášeného uživatele.
 OJ – Nákladové středisko – výběr z číselníku Nákladových středisek,
pole je povinné.
 Útvar organizace zadavatele – pole je neaktivní, doplní se po výběru
Nákladového střediska dle organizační jednotky NS.
 Název žádanky – stručný název investiční žádanky. Pole je povinné.
 Pořadí priority zadavatele – možnost vložení alfanumerické hodnoty pro
definování preferencí pořadí řešení požadavku.
307
ve VaV














Pořadí zpracování – zpracovatelem definované pořadí zpracování
požadavku.
Priorita – vybraná priorita pro řešení – hodnota z číselníku.
Požadováno od, do – zpřesňující interval k údaji Plánováno na období.
Jedná se o nepovinný informativní údaj intervalu od, do na kdy má
pořízení investice smysl. Údaje jsou pro Zpracovatele investice
upřesňujícím údajem pro plánování realizace investice.
Plánováno na období – výběr z číselníku období – roční interval (dle
definice plánovacích období). Je to období, na které je investice plánována.
Žádající pracoviště vybere období, do kterého má investice v předpokladu
spadat, vzhledem k požadavku na termín realizace investice. Zpracovatel
může období změnit například v případě odložení investice na pozdější
období.
Kategorie – výběr z číselníku Kategorie. Pole je povinné, vyplňuje
zadavatel při založení požadavku. Kategorie řídí příslušné workflow
procesu realizace požadavku.
Referent – výběr z číselníku pracovníků. Referent koordinuje realizaci
žádanky na investice. Žadatelské pracoviště referenta nevyplňuje. Zadává
jej zpracovatel po schválení investice ředitelem. Pokud pole zadavatel
vyplní, pak se při odeslání investičního požadavku vymaže.
Předmět investice a její umístění – informace o předmětu žádanky
v rozsahu dle interní metodiky organizace pro zadávání Investičních
požadavků. Umístění investice je možné specifikovat textově. V případě
požadavků investic v kategorii Zdravotnická technika se Umístění investice
specifikuje podrobně na záložce Doplňující údaje, kde je pole Umístění
investice v tomto případě povinné a neprovázáno na Prostorový pasport.
Datum zadání – datum založení požadavku. Pole je neaktivní.
Odpovědná osoba – je to schvalovatel za zadavatelské pracoviště
(primář). Lze vybrat z číselníku pracovníků a pole slouží pro informování
zpracovatele žádanek a možnost zasílat emailové notifikace i na
odpovědnou osobu (schvalovatele). Pokud je zadavatel zároveň
schvalovatelem, pak není potřeba odpovědnou osobu zadávat. V případě,
že zadavatel není odpovědná osoba a vkládá žádanku v zastoupení jako
zadavatel (administrátor žadatelského pracoviště) je potřeba, aby toto
pole bylo vyplněno.
Datum schválení – vyplňuje se při schválení žádanky ředitelem. Pole je
neaktivní.
WF stav – zobrazení stavu workflow žádanky. Pole je neaktivní.
Návrh možných dodavatelů (alespoň 3) – textové pole pro určení
možných dodavatelů – slouží k upřesnění žádanky.
Očekávaná časová náročnost – textové pole – lze uvést očekávanou
časovou náročnost.
Aktivní – pole slouží pro zadavatele jako indikace „zásobníku“. Pokud není
zatrženo, lze ukládat žádanky v dočasném přípravném zásobníku bez
308
Niemiec



kontroly na povinnost polí. Dále není přístupná Procesní akce pro odeslání
požadavku schvalovateli na klinice. Jakmile je požadavek zadavatelem
připraven, provede se zatržení – systém zaktivuje kontroly na povinnost
polí při uložení a zároveň je zpřístupněna procesní akce pro odeslání
požadavku schvalovateli za kliniku ke schválení.
Očekávaná částka – očekávaná částka investice. Pole je plněno
automaticky ze záložky Způsob hrazení.
Částka z vl. zdrojů – částka hrazená z vlastních zdrojů. Pole je plněno
automaticky ze záložky Způsob hrazení.
Typ investice – výběr z číselníku Typ investice (Havárie, Obnova, Rozvoj,
Výzkumný grant). Pokud je zvolena možnost Havárie dojde k nastavení
obarvení indikátoru typu investice.
V seznamu investičních žádanek se barevný indikátor typu investice zobrazuje
tímto způsobem:
Obrázek 3: Indikátor typu investice
Zelená = Obnova
Modrá = Rozvoj
Červená = Havárie
Žlutá = Výzkumný grant

Upřesnění k typu investice – textové pole. Lze uvést slovní upřesnění
k typu investice.
Záložka „Popis investice“
Záložka obsahuje povinná textová popisná pole naplňovaná dle interní metodiky
organizace pro zadávání investičního požadavku:





Důvod pořízení investice
Kapacitní využití
Výnosy z provozu
Potřeba nových pracovníků nebo úvazků
Náklady na proškolení personálu
309
ve VaV

Potřeba dalšího vybavení prostor, související zařízení, nábytek, ...
Záložka „Způsob hrazení“
Tato záložka obsahuje pole s možností zadat „Způsoby hrazení investice“
a „Zdroje financování“ z číselníku zdrojů financování. Je nutné vybrat alespoň jeden
zdroj povinně. Údaje se mohou v průběhu schvalování a realizace vyvíjet.
S příslušnými právy uživatele je možné údaje v průběhu schvalování a realizace
modifikovat.
 Dar a případně Částka daru
 Dotace a případně Částka dotace
 Grant a případně částka grantu
 Vlastní zdroje a případně Částka vlastních zdrojů
Vybrané typy zdrojů financování se zobrazují i v seznamové části formuláře
s možností filtrací a třídění dle těchto údajů.
Záložka „Doplňující údaje“
Tato záložka obsahuje Doplňující údaje, jejichž povinnost zadání vyplývá dle
vybrané Kategorie investice (Stavby, Zdravotnická technologie, Ostatní):



Umístění investice – výběr umístění investice z hlediska prostorového
pasportu. Výběrové LOV umístění z Ploch prostorového pasportu.
V případě kategorie investice „Zdravotnické prostředky“ je pole povinné.
Zařízení ZP - výběr zdravotnického prostředku vybraný pomocí
výběrového LOV z evidence Zdravotnických prostředků. V případě
kategorie investice „Zdravotnické prostředky“ je pole povinné, a to kromě
Typu investice „Rozvoj“.
Počet kusů - v případě kategorie investice „Zdravotnické prostředky“
a „Ostatní“ je pole povinně.
Záložka „Popis“
Tato záložka obsahuje pole:
 Popis – možnost vložení dalších textových údajů k požadavku.
Záložka „Připojená dokumentace“
Na záložce lze jednoduchým způsobem připojovat k dokladu další soubory
a dokumenty pomocí výběru z adresáře a načtení do databáze a následně dokumenty
prohlížet. Jednotlivé řádky reprezentují jednotlivé připojené soubory. Rozklikem
záznamu řádku a klikem na modrou ikonu souboru se otevře samotný připojený
dokument v příslušné aplikaci (Adobe reader, Prohlížeč obrázků, MS Word apod. – je
nutné, aby byla asociovaná aplikace k dispozici, jinak se soubor neotevře).
Záložka obsahuje sloupce:
 Kód dokumentu
310
Niemiec



Dokument – název dokumentu, který je evidován
Druh dokumentu – druh z číselníku předdefinovaných druhů
Odkaz na soubor – odkaz je realizován pomocí relativní cesty do
adresáře nebo načtením souboru do databáze.
Záložka „Vyjádření zúčastněných“
Záložka obsahuje přehled komentářů k Investiční žádance a naplňuje se pomocí
vkládaných komentářů na základě výzev v jednotlivých procesních krocích workflow
nad požadavkem. Záložka tedy slouží jako místo komunikace nad požadavkem pro
jednotlivé účastníky procesu.
V případě obdržení emailové notifikace se příslušný případný nový komentář
k požadavku nachází na této záložce.
Záložka obsahuje sloupce:
 Připojený komentář – text připojeného komentáře.
 Typ komentáře – typ připojeného komentáře – (Zadavatel, Zpracovatel,
Náměstek, Ředitel)
 Vytvořeno – datum a čas uložení komentáře.
 Vytvořil – jméno uživatele, který komentář vložil.
 Poslední změna – datum a čas poslední změny komentáře.
 Změnil – jméno uživatele, který provedl změnu komentáře.
Záložka „Kontakty“
Záložka kontakty obsahuje základní informace personálního pasportu Zadavatele,
Odpovědné osoby a Referenta.
Záložka „WF historie“
Záložka slouží k monitorování procesu Investičního požadavku. Údaje jsou
needitovatelné.
1.5
Číselníky
1.5.1
Číselník „Kategorie“
Číselník Kategorie slouží k určení kategorie investiční žádanky. Dle kategorie jsou
žádanky rozčleněny zpracovatelům a rovněž se větví procesní workflow.
 Kód – Kódové označení kategorie. Kód slouží pro přímé zadání do pole
Kategorie na dokladu Investiční žádanky bez otevírání výběrového okna.
 Název – Název kategorie investiční žádanky. Zobrazuje se jak na detailu,
tak ve sloupci seznamu investičních žádanek.
Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci – je to řídicí číselník. Je
možné pouze vybírat.
311
ve VaV
1.5.2
Číselník „Typ investice“
Číselník slouží k rozlišení investičních žádanek z hlediska podstaty investiční
akce.
 Kód – Kódové označení typu investice. Kód slouží pro přímé zadání do
pole Typ investice bez otevírání výběrového okna na investiční žádance.
 Název – Název typu investice. Zobrazuje se jak na detailu, tak ve sloupci
seznamu investičních žádanek.
Poznámka: Číselník není uživatelsky přístupný k editaci. Podle vybraných hodnot
se indikuje barevný ukazatel v seznamu investičních žádanek. Je možné pouze
vybírat.
1.6
Proces WorkFlow – životní cyklus investiční žádanky
V rámci konzultace přípravy analýzy Investiční žádanky bylo dohodnuto
následující procesní workflow žádanky na investice, které je metodicky garantované
nemocnicí.
V první části WF je zadání (schválení na klinice), odeslání zpracovatelům
investičních žádanek, následným přidělením komise a schvalování na úrovni ředitele.
Obrázek 4: Základní koncepce průchodu investiční žádanky
Druhá část WF popisuje řešitelskou oblast (realizaci schválené Investiční akce),
kde hlavní změny jsou indikovány změnou procesních stavů záznamu investičního
požadavku.
312
Niemiec
1.6.1
Proces schvalování žádanky na investice
Zadavatelé investičních žádanek jsou uživatelé definováni rolí Zadavatel
investiční žádanky. Tito uživatelé mají pravomoc zadávat požadavky na investice za
kliniku. Nová žádanka po jejím uložení nabývá stav „Založeno“. Zadavatel musí
rovněž určit kategorii žádanky. Na výběr jsou tyto možnosti: Přiřadit kategorii
Zdravotechnika, Přiřadit kategorii Ostatní, Přiřadit kategorii Stavby. Do pole
„Odpovědná osoba“ vybere pomocí výběrového číselníku osobu schvalovatele za
kliniku – primáře. Aktivováním žádanky pomocí zatržení pole Aktivní je žádanka
připravena k odeslání.
Výběrem volby Odeslat ke schválení na klinice odešle zadavatel žádanku
schvalovateli – primáři v interním kolečku schvalování, a to před samotným odesláním
na Investiční odbor.
Schvalovatelé za kliniku – schvalovatel obdrží informační email se jménem
požadavku, který má připraven ke schválení za kliniku. Požadavek dohledá v seznamu
požadavku na formuláři Investiční žádanka. Pro roli schvalovatele jsou aktivní
následující procesní volby z menu Workflow:


Schválení za kliniku a odeslání - žádanka je odeslána na Zpracovatele
– Investiční odbor a nabývá stav „Ke schválení za investice“. Zároveň
dojde k automatickému očíslování. O novém požadavku je zpracovatel
informován emailem zaslaným systémem. Další zpracování zabezpečuje již
zpracovatel žádanky na Investičním odboru.
Vrácení k doplnění zadavatelem - výběrem této možnosti je
schvalovatel - primář vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto
skutečnost je upozorněn emailem zadavatel, který případný dotaz zodpoví
a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku znovu primáři ke schválení
na klinice.
Vklad komentáře se provádí v rámci akce WF, kdy se objeví příslušné okno pro
vložení textu komentáře. Je potřeba zaměřit kurzor dovnitř okna a tím se aktivuje
pole pro text. V případě kliknutí na tlačítko „OK“ se komentář vloží. V případě kliknutí
na tlačítko „Zavřít“ se komentář nevloží, ale akce se přesto provede.
Zpracovatelé žádanek jsou role: Zpracovatel ZT a Zpracovatel OST. Tito vidí
v seznamu požadavků pouze ty, které mají odpovídající kategorii (Zpracovatel ZT vidí
žádanky s kategorii Zdravotechnika, Zpracovatel OST vidí žádanky s kategorii Ostatní
a Stavby), případně kategorie není vyplněna. Je zajištěno filtrem nastaveným na
formuláři Investiční žádanky.
Všichni zpracovatelé mají na výběr tyto procesní volby:
 Vrátit k doplnění – žádanka je po spuštění ve stavu Vyžádáno doplnění,
je přiřazena zadavateli žádanky, kterému je odeslán email. Zpracovatel je
při spuštění dotázán na komentář (důvod vrácení). Zadavatel takovou
žádanku může opět Vrátit zpracovateli (zpracovatel obdrží e-mail) a je
313
ve VaV



dotázán na komentář. Zadavatel může rovněž investiční žádanku stáhnout
a tím ukončit její zpracování.
Navrhnout schválení – žádanka je převedena do stavu Navrženo
schválení a dále je zpracována investiční komisí. Členové investiční komise
jsou informování emailem na novou žádanku ke schvalování.
Navrhnout neschválení – žádanka je převedena do stavu Navrženo
neschválení, další zpracování – viz předchozí bod.
Doporučit přezkoumání – Žádanka je převedena do stavu Doporučeno
přezkoumání, další zpracování – viz předchozí bod.
Schvalování požadavku provádí Investiční komise a následně Ředitel. Členy
investiční komise jsou: technicko-provozní náměstek, léčebně-preventivní náměstek,
náměstek pro informatiku, ekonomický náměstek. U kategorie Zdravotechnika komise
nezahrnuje náměstka pro informatiku. Investiční komise zabezpečuje další zpracování
požadavku, který je odeslaný ke schvalování od zpracovatelů investičních žádanek
Členové komise zpracovávají investiční žádanky následovně:
 Doporučit schválení – V případě, že všichni členové komise vyberou
možnost Schválení, žádanka nabývá stav Doporučeno komisí.
 Doporučit odložení – V případě, že všichni členové komise vyberou
možnost Odložení, žádanka nabývá stav Doporučeno odložení.
 Doporučit neschválení – V případě, že všichni členové komise vyberou
možnost Neschválení, žádanka nabývá stav Nedoporučeno komisí.
 Vrácení zpracovateli k doplnění – Výběrem této možnosti je člen
komise vyzván k zadání komentáře pro zpracovatele. Na tuto skutečnost
je poté upozorněn emailem zpracovatel, který případný dotaz zodpoví
a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku členovi komise, který má
znovu k dispozici sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení
investiční žádanky.
 Vrácení zadavateli k doplnění – Výběrem této možnosti je člen komise
vyzván k zadání komentáře pro zadavatele. Na tuto skutečnost je
upozorněn emailem zadavatel, který případný dotaz zodpoví a žádanku
doplní. Poté zadavatel vrací žádanku členovi komise, který má k dispozici
sadu schvalovacích akcí schválení/neschválení/odložení investiční žádanky.
V případě, že se komise při schvalování neshodne, je informován Zpracovatel,
který odešle žádanku do Schvalování zasedáním komise. V tomto případě komise
fyzicky zasedne a rozhodne o výsledku schvalování. Poté zpracovatel promítne
výsledek schvalování na žádance (Schválení, Neschválení, Odložení).
V případech Schválení / Neschválení / Odložení jsou žádanky ve stavu
Doporučeno komisí / Nedoporučeno komisí / Doporučeno odložení předány ke
zpracování řediteli, který je informován o výsledku schvalování v investiční komisi
pomocí emailové notifikace. Ředitel rozhodne o konečném výsledku schvalování
investiční žádanky.
314
Niemiec
Ředitel zpracovává investiční žádanky výběrem některé z následujících akcí:
 Odložení – žádanka nabývá stav Odloženo ředitelem. O odložení je
informován emailem zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje
zpracovatel žádanky.
 Schválení – žádanka nabývá stav Schváleno ředitelem. O schválení je
informován emailem zadavatel i zpracovatel. Další zpracování zabezpečuje
zpracovatel žádanky
 Zamítnutí – žádanka nabývá stav Neschváleno ředitelem. O neschválení
je informován emailem zadavatel i zpracovatel. Neschválením se žádanka
předá k archivaci (po archivaci je viditelná pouze při zobrazení skrytých
záznamů).
 Vrátit zadavateli k doplnění – výběrem této možnosti je ředitel vyzván
k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění.
Zadavatel je upozorněn emailovou notifikací a případný dotaz zodpoví
a žádanku doplní. Poté zadavatel vrací žádanku řediteli, který provede
odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky.
 Vrátit zpracovateli k doplnění – výběrem této možnosti je ředitel
vyzván k zadání případného komentáře připojeného k vyžádání doplnění.
Zpracovatel je upozorněn emailovou notifikací a případný dotaz zodpoví
a žádanku doplní. Poté zpracovatel vrací žádanku řediteli, který provede
odložení/schválení/zamítnutí investiční žádanky.
Legenda k diagramu workflow:
N á v rh s ta ž e n
S ta ž e n í n á v rh u
-
nový stav dokladu po provedení akce workflow
-
název akce workflow
-
role, která spouští akci workflow
-
akce odesílá e-mailovou zprávu členu komise
(příp. Zadavateli, Zpracovateli)
-
akce vyžaduje zadání doplňujícího komentáře
Z a d a v a te l
315
ve VaV
Obrázek 5: Diagram workflow
1.6.2
Realizace schváleného Investičního požadavku
Po zpracování ředitelem se stane žádanka po schválení Investiční akcí a je
přidělena zpět zpracovateli (Zpracovatel ZT nebo Zpracovatel OST). (Je to stejný
záznam požadavku na investice, ale již po schválení.) Po výběru referenta, který bude
Investiční akci řešit (pomocí výběrového pole na formuláři), provede zpracovatel
přidělení schváleného požadavku referentovi. Přidělení se provede pomocí akce WF
a referentovi se odešle emailová notifikace o přidělené Investiční akci k realizaci.
Zpracování Investiční akce referentem je jiné v případě, že se jedná o Stavby, než pro
Ostatní + Zdravotechniku.
316
Niemiec
Obrázek 6: Realizace schváleného investičního požadavku
Stavby – Workflow pokračuje dále bez větvení takto (pouze změny stavů):
Funkce (nový stav)
 Příprava
zadávací
dokumentace
projektu
(Příprava
projektové
dokumentace) – komunikace se zadavatelem
 Odeslání dokumentace ke schválení (Projektová dokumentace ke
schválení)
 Vypsání veřejné zakázky na projekt (Veřejná zakázka na projekt vypsána)
– zadavatel je informován o provedení této akce e-mailem.
 Vyhodnocení zakázky na projekt (Zakázka na projekt vyhodnocena)
317
ve VaV











Objednání projektu (Projekt objednán)
Dodání projektu (Projekt dodán) – zadavatel je informován o provedení
této akce e-mailem.
Příprava zadávací dokumentace stavby (Příprava zadávací dokumentace
stavby) – komunikace se zadavatelem
Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova)
Zadávací
dokumentace
k připomínkování
(Zadávací
dokumentace
k připomínkování)
Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) – zadavatel je informován
o provedení této akce emailem.
Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena)
Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován
Přidělení realizátorovi (K realizaci)
Zahájení realizace (Realizace zahájena)
Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení
této akce emailem.
Ostatní + Zdravotechnika – Workflow pokračuje takto:
Funkce (nový stav)
 Přidělit zadavateli k doplnění (Přiděleno zadavateli k doplnění) – zadavatel
je informován prostřednictvím e-mailu. Funkcí Doplnění investiční akce
zadavatel odešle žádanku zpracovateli, je dotázán na zadání komentáře,
poté je zpracovatel informován prostřednictvím e-mailu o doplnění
žádanky. Tento může opět spustit funkci Přidělit zadavateli k doplnění
a proces se opakuje.
 Zadávací dokumentace hotova (Zadávací dokumentace hotova)
 Zadávací
dokumentace
k připomínkování
(Zadávací
dokumentace
k připomínkování)
 Vypsání zakázky (Zakázka vypsána) – zadavatel je informován
 Vyhodnocení zakázky (Zakázka vyhodnocena)
 Objednání realizace (Realizace objednána) - zadavatel je informován
 Přidělení realizátorovi (K realizaci)
 Zahájení realizace (Realizace zahájena)
 Ukončení realizace (Realizováno) - zpracovatel je informován o provedení
této akce emailem.
Závěr
Předem nastavené procesní workflow aplikace FAMA+ podporuje schvalovací
proces a řešení požadavku na investice a dále umožňuje sledovat stav plnění žádanky
na Investiční akci spolu se záznamem historie průběhu investičního procesu.
318
Niemiec
Příspěvek popisuje detailní průběh celého procesu - s využitím poznatků
získaných v rámci výuky projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě
a výzkumu.
Literatura
[1]
319
ve VaV
PRÁCE S FOTOREZISTY VE SPOLEČNÉ LABORATOŘI OPTIKY
Eva Paličková
[email protected]
Abstrakt: Práce s polymerními materiály citlivými na světlo je součástí práce skupiny
holografie v naší laboratoři. Tento článek je rešerší moderních poznatků o práci
s materiály zvanými fotorezisty, následné jejich leptání a měření tloušťky.
Klíčová slova: fotorezisty, chemické procesy, leptání skla
Tematičtí konzultanti: Vojtěch Bernard, Vladimír Divín
Úvod
Ve Společné laboratoři optiky jsme před nějakým časem řešili úkol, jak vytvořit
pravidelné úzké, ale zároveň hluboké drážky na skleněných destičkách. Protože
požadovaný rozměr drážek nedovoloval vytvářet je jednoduše řezáním, byla zvolena
metoda leptání, která je obecně dosti známá a propracovaná. Pro naši práci jsme
nejdříve museli provést rešerši z dostupné literatury, abychom se na tuto práci co
nejlépe připravili nejprve teoreticky. Na této práci jsem se také podílela a zde jsou
alespoň některé dohledané poznatky k této problematice.
1
Leptání skla
Matnění a leptání skla patří mezi chemické postupy sloužící k docílení změny
vzhledu a vlastností povrchu skleněných předmětů. Leptáním se vytváří matný (drsný)
povrch, přičemž tento proces nahrazuje proces broušení, který používá klasické
brusné materiály (kovové nebo diamantové). Matné plochy se vytvářejí pro
dekorativní i funkční účely. Chemický proces leptání skla je specifický pro různé
skleněné předměty a mezi faktory ovlivňující výsledný vzhled a kvalitu leptu patří
především chemické složení skla, doba, teplota a koncentrace směsí kyselin v leptací
lázni. Různé typy skla vyžadují odlišný přístup a optimální parametry leptání lze zjistit
především empiricky.
Nejčastěji se k leptání skla používá kyselina fluorovodíková (HF), která je vlastně
roztokem plynu fluorovodíku ve vodě. Takto vznikne kyselina fluorovodíková, která
patří mezi slabé kyseliny. Rozpouští většinu oxidů kovů i kovy samotné, s výjimkou
320
Paličková
Práce s fotorezisty ve společné laboratoři optiky
zlata a kovů platinové skupiny. Kromě toho kyselina fluorovodíková reaguje s SiO2,
křemenem, který tvoří základ skel. Tuto reakci lze vyjádřit chemickou rovnicí
SiO2+ 6 HF  H2 SiF6 + 2H2O
(1)
a tato reakce se využívá k leptání skla. Postup, jak vyleptat požadovaný vzor, je
v principu stejný, ať se jedná o umělecký nebo technický účel. Na povrch skla se
nejdříve nanese leptací maska – folie nebo vrstva nanesená na povrch před procesem
leptání. Tato maska (také nazývaná šablona) musí být stabilní v podmínkách působení
leptadla.
Velmi známým příkladem leptání vzorů do skla může posloužit třeba výroba
sklenek (především vinných) s leptanými vzory. Tento postup bývá často předváděn
návštěvníkům skláren a je už velmi starý, ale osvědčený. Hotová sklenka se omočí
v roztaveném vosku tak, aby se po celém jejím povrchu vytvořila souvislá vosková
vrstva. Pak se do vrstvy vosku vyryje požadovaný vzor a to buď pantografem nebo
gilošovacím strojem. Tím se opět odhalí čisté sklo a takto připravené sklenky se pak
leptají ponořením do leptací lázně.
Tímto způsobem se ale sklo leptá jen do malé hloubky a pro naše účely je tento
postup tedy nevhodný, proto jsme museli hledat jinou cestu, jak leptání provést.
Známý způsob je po-psán např. v článku [1. Tento způsob zajišťuje velmi dobré
výsledky, pod kterými si představujeme hluboké, pravidelné drážky s ostrými
hranami.
Postup, kterým lze vytvořit takové drážky, je následující. Nejprve se na sklo
nanesou kovové vrstvičky chromu (Cr) a zlata (Au). Cr vrstva slouží jako podklad pod
Au vrstvu, neboť Au vrstva je méně přilnavá. Au vrstva je ale nutná proto, že je
leptání odolná, což zase jiný kov není. Na tyto vrstvy je nanesena silná vrstva
fotorezistu, látky, která dobře vytváří reliéfní masku např. při výrobě plošných spojů.
Fotorezisty budou popsány podrobněji dále, nyní jen dokončíme popisovanou
problematiku. Z fotorezistu se tedy na vrstvě kovu vytvoří reliéfní maska, například
rovné proužky. Maska tedy sestává z pásků fotorezistu, mezi kterými je odhalená
zlatá a chromová vrstva. Ty nejprve odstraníme leptadlem (rozpouštědlem) na kovy,
které při správné koncentraci a teplotě rychle vymyje odhalené pásky kovů, ale
neodstraní pásky fotorezistu. Poté se deska opět omyje a osuší a takto je připravena
k leptání skla kyselinou fluorovodíkovou. Během tohoto leptání se už odleptá i vrstva
fotorezistu, který kyselině fluorovodíkové neodolá, ale pod ním zůstávají stále pásky
zlata s mědí, které odolávají, a leptání se tedy děje stále jen v místech, kde kovové
vrstvičky nejsou. Všechny tyto procesy je třeba dobře sladit co se týká doby
provádění, teplotě leptadel i fotorezistu, a koncentraci rozpouštědel. Protože při příliš
dlouhé době leptání kterékoli vrstvy dochází časem k narušení i vrstev masky, a to má
vliv i na kvalitu drážek. Pokud potřebujeme drážky hodně hluboké, bývá maska
z kovových vrstviček vícenásobná, na skle se střídá Cr/Au/Cr/Au, neboť při delší době
leptání kyselina fluorovodíková rozpouští i tenké vrstvičky zlata. Dále přílišná doba
leptání může mít za následek tzv. podleptání kovové masky a drážky se tak rozšiřují.
321
ve VaV
Při vhodném sladění podmínek všech procesů se však tímto způsobem může
dosáhnout hloubky drážek až 500 m.
Uvedený proces je však zřetelně dosti pracný i náročný na spotřebu mnoha
různých materiálů a tedy i dosti drahý. Hledali jsme proto ještě jiný způsob, jak se
dobrat žádoucích výsledků. Takový jsme našli např. v čl. [2,3] který se velmi
podrobně zabývá popisem leptání skel různými způsoby za použití dlouhé řady
materiálů pro masky i typů leptadel. Popisuje i různé způsoby leptání – suché, mokré,
za působení plazmatu apod. Nás zaujal popis leptání hlubokých vzorů do skla za
použití masky pouze z fotorezistu. Abychom mohli tento postup podrobně popsat, bylo
by dobré nyní říci podrobněji něco o fotorezistech.
2 Fotorezisty
Fotorezisty jsou polymerní materiály, používané běžně např. v mikroelektronice,
při vytváření plošných spojů nebo v litografii, u něhož při exponování světlem dochází
ke změnám makromolekulárních vazeb uvnitř materiálu. Změnou chemických vazeb
se mění též rozpustnost materiálu ve vhodném roztoku, a tedy může vzniknout
povrchový reliéf. Lze rozlišit materiály negativní (je rozpouštěna neexponovaná část
materiálu, exponovaná je zpevněna) a positivní (je rozpouštěna exponovaná část
materiálu) - ty se používají v difraktivní optice výhradně. Fotorezist je nejvýznamnější
materiál pro přípravu reliéfních difrakčních struktur. Záznam v optické oblasti je
možný pro vlnové délky 300-450 nanometrů. Prostorové rozlišení může dosáhnout až
5000 čar/mm (vysokofrekvenční difrakční struktury). Z důvodu vysokého rozlišení
našel proto fotorezist využití i v holografii, kde se také osvědčil jako vhodné
záznamové prostředí.
Fotorezist se nanáší na podkladovou desku zpravidla tak, že se podkladová deska
umístí na rotační zařízení a do jejího středu se kápne fotorezist. Poté se deska roztočí
na dobu asi 30 s. velikost otáček bývá 1000 – 6000 ot./s, rychlostí rotace ovlivňujeme
tloušťku vrstvy. Po nanesení se fotorezist vypéká pro ztvrdnutí zpravidla při teplotě
110 – 120° C po dobu 30 min. Nyní už je fotorezist připraven k exponování, přiloží se
tedy na něj maska a exponuje. Následuje vymývání (vyvolání) vzoru. To se děje
slabým roztokem louhu (silná žíravina, proto vyžaduje práce s ním zvýšenou
opatrnost a zachování bezpečnostních předpisů), ve kterém desku nějakou dobu
máčíme. Po vyvolání vzoru se deska musí dobře omýt a osušit před další zpracováním.
Pro naše účely jsme potřebovali vrstvu fotorezistu mimořádně tlustou, což se
provádí tak, že se při odstřeďování desky s fotorezistem jednak volí nižší otáčky,
jednak se proces nanášení vícekrát opakuje, takže tloušťka vrstvy postupně narůstá.
Pro naši práci bylo nutné znát s vysokou přesností tloušťku fotorezistové vrstvy,
abychom se ji naučili vytvářet v požadovaných tloušťkách. V tom nám pomohl přístroj,
který se také nachází v našich laboratořích a který dokáže měřit tloušťku i velice
tenkých vrstviček. Jedná se o zařízení firmy Taylor Hobson z Velké Británie nesoucí
označení Form Talysurf Series 2 (FTS2 – Obr. 1). Přístroje, vyráběné už nejméně šest
desetiletí, byly původně konstruované jako kontaktní profilometry, které mapovaly
povrch pevných těles a později i vyjadřovaly řadu normovaných parametrů,
322
Paličková
v současné době dokáží nejen s mimořádnou přesností a rozlišením mapovat povrch
v 2D i 3D prostoru a spočítat několik desítek parametrů, ale z naměřených souřadnic
při přejíždění hrotu po povrchu a s použitím softwaru lze například vypočítat poloměr
kulové plochy, úhel mezi dvěma stěnami nebo právě tloušťku i velmi tenkých vrstev.
Právě pro toto měření jsme při našich pokusech s fotorezisty přístroj často využívali
(Obr. 2). Prakticky po každém nanesení fotorezistu a jeho vysušení (vypečení) jsme
kontrolovali tloušťku vrstvy.
Obrázek 1: Detail přístroje FTS2, indukční snímač s raménkem a snímacím hrotem
zakončeným diamantovou kuličkou o průměru 4 m.
V již zmíněném článku [3] je podrobně popsáno (kromě jiného) leptání drážek do
skla za použití masky pouze z fotorezistu. Článek popisuje (jak uvádí) 53 materiálů –
kovů, polokovů ale také skel a fotorezistů s asi 35 leptadly a přehledné tabulky, jak
která leptadla na tyto materiály působí a především jaká je rychlost leptání. Způsob
leptání je různý – suché, mokré, za působení plazmatu apod.
Podle uvedených tabulek to vypadá tak, že některé (pozitivní) fotorezisty jsou
hodně odolné proti leptadlu pro sklo, to je proti ředěné kyselině fluorovodíkové (10:1,
10 dílů H2O a 1 díl 49% HF při pokojové teplotě – cca 20°C). Přitom samozřejmě
jsou snadno rozpustné v KOH, který i slabě leptá sklo. Přitom pro sklo je nejlepší
leptadlo uvedený roztok HF (silnější koncentrace HF by zřejmě dost rychle působila
i na fotorezist). Snad ještě lepší leptadlo pro skla, kterému přitom odolávají
fotorezisty po jistou dobu, je kupodivu pomalé leptací činidlo (BHF – buffered
hydrofluoric acid), které je směsí 5 (váhových) dílů 40% NH4F (fluorid amonný) a 1
(váhového) dílu 49% HF. Opět to má fungovat při přibližně 20° C. Je nutno si ale
uvědomit, že každé sklo se chová – vzhledem ke svému chemickému složení –
k leptadlům jinak a stejně tak každý fotorezist odolává po svém. Bylo by třeba vše
řádně odzkoušet. Klíčová bude zřejmě správná práce s fotorezistem, který je nutno
nanést v dostatečně silné vrstvě a následně dostatečně vytvrdit.
323
ve VaV
Obrázek 2: Ukázka měření tloušťky fotorezistu přístrojem FTS2. Zde jsme měřili
tloušťku již vypečené masky z fotorezistu na skle, v tabulce lze odečíst naměřenou
tloušťku vrstvy, která zde činí přibližně 3,4 m.
Návody v článku praví, že po nanesení vrstvy rotací v tloušťce od 1 m do
2,5 m (ale někdy i 6 m) se fotorezist nejdříve vypéká „měkce“, to je na kovové
podložce horké 110-120°C (podle typu fotorezistu) jen 60 – 90 sekund a pak ještě
následuje „tvrdé“ vypékání (hard) v troubě 110-120°C asi 30 min. Takový fotorezist
pak odolává dlouho leptadlu, které narušuje sklo, ovšem pozor! Na sklo je nejlepší
koncentrovaná HF, tj. roztok plynu HF ve vodě, který může být nejvýše 49%. Takové
leptadlo zřejmě odplaví i vytvrzený fotorezist za krátkou dobu. Ale ředěná kyselina
fluorovodíková – ředění 10 : 1 – leptá sklo také, ale fotorezistu zřejmě tolik nevadí.
Stejně tak tzv. pomalé leptadlo BHF, opět ředěné (viz tab. 1 v čl. 3) by mělo leptat
sklo, ale méně fotorezist.
Závěr
Cílem našich zkoušek je naučit se pracovat s fotorezisty za účelem vytvořit z nich
reliéfní masku na vhodném skleněném podkladu, který bude leptán tak, abychom
dostali ve skle dostatečně hluboké vyleptané drážky. Tento způsob se nám jeví jako
levný a jednoduchý, zvládnutelný i na našem pracovišti. K tomu je třeba naučit se
vytvořit nejprve tlustou vrstvu fotorezistu, kterou je třeba řádně vytvrdit, aby co
nejdéle odolávala zvolenému leptadlu. Po expozici fotorezistu a následném vyvolání
dostaneme reliéfní masku, poté se provede leptání. Fotorezist je při něm také
odleptáván, ale při dostatečně velké tloušťce fotorezistu by za dobu, nežli se fotorezist
odleptá, mělo dojít k dostatečně hlubokému vyleptání požadovaného vzoru ve skle.
Sladění dostatečné tloušťky fotorezistu, vhodného skla a leptadla i optimální volba
teploty a koncentrace vhodného leptadla však bude náplní naší práce v této oblasti
ještě po nějakou dobu.
324
Paličková
Literatura
[1]
[2]
[3]
TAY, F.E.H., ILIESCU, C., JING, J., MIAO, J. Defect-free wet etching through
pyrex glass using Cr/Au mask. Microsyst. Technol., 2006, 12, pp.935-939.
WILLIAMS, K.R., MULLER, R.S. Etch Rates for Micromachining Processing. Journal
of Micromechanical Systems, 1996, Vol. 5, No. 4, pp. 256-269.
WILLIAMS, K.R., GUPTA, K., WASILIK, M. Etch Rates for Micromachining
Processing – Part II. Journal of Micromechanical Systems, 2003, Vol. 12, No. 6,
pp. 761-778.
325
ve VaV
PROJEKTOVÁ ČINNOST NA VŠLG - OPTIMALIZACE POSTUPŮ
Simona Pazderová
Vysoká škola logistiky o.p.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek s názvem „Projektová činnost na VŠLG – optimalizace postupů“
popisuje konkrétní projekt, který realizuje Vysoká škola logistiky o.p.s. Cílem je
vlastní návrh na optimalizaci postupů při projektovém řízení se zaměřením na lidské
zdroje – vedení porad, komunikace a spolupráce v týmu, koordinace činností
a procesů.
Klíčová slova: projekt, projektový management, koordinace, spolupráce, řízení,
vedení lidí, management, činnosti, realizační tým, porady, plánování, dimenze
projektu
Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Jiří Vaněček
Úvod
Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG) realizuje několik projektů financovaných
z Evropské Unie a z rozpočtu České republiky. Projekt „Příprava na vysoké školy
technických oborů“ je jedním z nich. V následujícím textu uvádím podstatu
projektového managementu, popisuji výše zmíněný projekt a dále se zaměřuji na
řízení lidských zdrojů. Ze své pozice se zamýšlím nad dosavadními postupy,
metodami, řízení týmu, spolupráce a komunikaci v týmu a následně se snažím
navrhnout efektivnější a účinnější řízení činností, procesů a plánování a navrhuji
optimalizování postupů tohoto řízení.
Řízení lidských zdrojů se prolíná celým obdobím a na všech úrovních, protože na
všech úrovních a ve všech částích jsou zastoupeni lidé, které je nutné řídit, vést,
koordinovat, motivovat, kontrolovat, korigovat atd. Cílem řízení lidských zdrojů je
účelná, efektivní a přímá komunikace, spolupráce na všech úrovních, vytvoření
takového pracovního prostředí, ve kterém se zaměstnanci (kolegové) cítí příjemně,
s podporou tvůrčí práce, spolupráce, představivosti a vlastní iniciace. Pokud jste
v týmu v pozici vedoucího, je důležité vyvolat v podřízeném (kolegovi) pocit, aby
neměl strach přijít za Vámi s čímkoliv. Práce je rozčleněna na první část, kde uvádím
a popisuji konkrétní činnost, situace a postupy, v druhé části navrhuji možnosti ke
zlepšení a optimalizaci postupů nejen v tomto konkrétním projektu, ale i v obecném
pojetí u jiných projektů, i u řízení v jakékoliv organizaci.
326
Pazderová
Projektová činnost na VŠLG - optimalizace postupů
1
Projektový management
1.1
Projektový management
Mezi hlavní manažerské činnosti patří:
 Plánování
 Organizování
 Vedení lidí
 Kontrolování
 Rozhodování.42
Projektový management se od běžně chápaného managementu liší v tom, že se
jedná o neopakovatelný proces, který má svůj konec a začátek, má přesně
stanovený cíl, časový a finanční plán. Můžeme mluvit o specifické metodice
plánování, tvorby a realizace.
1.2
Tři dimenze projektu
V řízení projektu je vždy důležité se ptát:
 CO se musí udělat a jak kvalitně (věcné hledisko)
 KDY se to musí udělat (časové hledisko)
 ZA KOLIK se to musí udělat (nákladové hledisko)
Tohle jsou otázky, na které je potřebné se neustále ptát v souvislosti
s projektovým řízením. K tomu, aby bylo dosaženo cíle a dimenze projektu se
udržovaly v rovnováze, slouží plán projektu, podle kterého je práce sledována,
koordinována, případně upravována. Zároveň však musí být nastaveny kontrolní
mechanismy, které monitorují, jak jsou jednotlivé cíle dodržovány v souladu s plánem
a ve stanovených limitech.
2
Projekt Vysoké školy logistiky o.p.s.
V realizovaném projektu Vysoké školy logistiky o.p.s. pracuji na pozici
koordinátora projektu, v němž mám za úkol řídit projekt po stránce administrativní,
řídit pracovníky projektu pod 2. úrovní, organizovat činnosti, schůzky, plánovat,
jednat s partnery projektu. Cílem projektu „Příprava na vysoké školy technických
oborů“ je zvýšit kompetence žáků středních škol, kteří budou vstupovat na vysoké
školy technického zaměření. Umožňuje žákům připravit se na studium na vysoké
škole, ověřit si a prohloubit znalosti v předmětech technického zaměření. Forma, která
byla vybrána k dosažení tohoto cíle, je kurz, který je tvořen kapitolami z pěti
odborných technických předmětů. Těmi jsou matematika, kvantitativní metody,
fyzika, informatika a technická kybernetika, vše doplněno anglickou terminologií.
Zvolenými předměty jsou tedy ty, se kterými mají studenti vysokých škol obvykle
42
POSNER, K. Projektový management - do kapsy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 111 s. ISBN
80-7367-141-7. str. 8
327
ve VaV
problémy při vstupu na vysoké školy. Kurz je realizován prostřednictvím elearningového prostředí, tzn. formou samostudia, bez kontaktu s pedagogem „face-toface“. Jediné, co žák potřebuje, jsou připojení k internetové síti a klíč pro vstup do
kurzu.
Realizace projektu je rozčleněna do čtyř klíčových aktivit:
1.
Příprava na e-learningový kurz
2.
Vytvoření e-learningového kurzu
3.
Pilotní ověření
4.
Reflexe a diseminace
Momentálně se kurz nachází v klíčové aktivitě č. 3, kdy je již vytvořen elearningový kurz, na kterém pracovali tvůrci z řad odborných pracovníků VŠLG ve
spolupráci s pedagogy partnerských středních škol. E-kurz procházejí a ověřují žáci
středních škol. Tento kurz jim pomůže při vstupu na vysoké školy technického
zaměření, případně na přijímací zkoušky na vysoké školy. Žákům při samostudiu
kurzu pomáhají vyučující na středních partnerských školách, kteří jsou jakými si
konzultanty a hodnotiteli závěrečných prací – výstupu e-kurzu.
3
Návrh optimalizace řízení
3.1
Realizační tým – porady
Realizační tým projektu se sestává z 11-ti členů, kteří se v rámci prvních dvou
klíčových aktivit scházeli každých 14 dní a po vytvoření e-learningového kurzu dle
potřeby. Na poradách projektu se především projednávají důležité body projektu,
v počátcích se konzultovaly odborné texty, struktura kurzu, obsah, systematické
rozčlenění, plánované činnosti a aktivity, přidělují se úkoly a určují se za ně
odpovědné osoby. Obecným úkolem porady je svolání setkání členů týmu za účelem
projednání důležitých bodů, problémů, stavů, stanovení podstatných úkolů
a zodpovědných osob. Nedílnou součástí porad je také pochvala členů v případě
úspěchu a dosažení cíle a také povzbuzení, podpora a motivace v případě problémů či
nezdarů. Porady by měly být pravidelné, účelné, s jasným cílem a bez zbytečných
průtahů. Jsou podstatné pro udržení kontaktu se členy týmu, řešení problémů
a postupů, sdělení důležitých informací a shrnutí informací atd. Kromě běžných členů
týmu vystupují na poradách tři osoby v obecně známých funkcích a to jsou předseda,
časoměřič a zapisovatel. Předseda by měl být odpovědný za celkový běh jednání. Tato
role by měla být vykonávána manažerem projektu. Zapisovatel je odpovědný za zápis
z jednání. Tato role by měla být přidělena účastníkovi, kterému člověk věří.
Časoměřiče je odpovědný za sledování času projednávání jednotlivých bodů
plánovaného programu. Tato role může být přidělena jakémukoliv dobrovolníkovi.
V našem týmu většinou porady řídí, měří i zapisuje koordinátor. Při konání porad je
důležité zapojit všechny členy týmu, sledovat a koordinovat jednotlivé body programu
porady, vystupování členů, zachování rozhledu a objektivního přístupu.
328
Pazderová
1. úroveň řízení
Implementační
manažer
Výkonný manažer
VEDENÍ PROJEKTU
2. úroveň řízení
Koordinátor
Tvůrci VŠLG
IT technici
Tvůrci SŠ
8 osob
2 osoby
10 osob
OSTATNÍ ČLENOVÉ PROJEKTU
Obrázek 1: Struktura realizačního týmu VŠLG
Zdroj: vlastní
3.2
Realizační tým – organizace, spolupráce
Práce v týmu je přínosná a zábavná, pokud je složena s odborných pracovníků,
kteří jsou ochotni o záležitostech, problémech diskutovat, předávat si cenné znalosti
a dovednosti sobě navzájem, nemají strach projevit svůj názor, navrhnout efektivnější
řešení, jiný postup. Každý člen je ojedinělý svým potenciálem, svými vlastnostmi,
dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi. Pokud se potkají odborníci z různých oblastí
a s různými znalostmi a jsou ochotni si předávat nabytné znalosti a zkušenosti, je to
jistě přínosem a obohacením nejen pro druhé, ale i pro ně samotně, protože právě
dobrý pocit z předání něčeho ze sebe je to, co nás činí moudrými a lidskými. Úkolem
každého vedoucího týmu, nadřízeného, je rozpoznat v každém pracovníkovi jeho
originalitu, jeho přínos pro skupinu, silné i slabé stránky, určení motivace a způsob
práce, na jehož základě je účelné dále jednat a spolupracovat. Ke každému je proto
důležité přistupovat individuálně. Je důležité udržovat neustálý kontakt se svými lidmi
v týmu (ale i organizaci obecně), zasílat potřebné informace a z jejich strany zase
vyžadovat přesné a včasné informace, zpětnou vazbu a dodržení stanovených
termínů, které jsou buď stanoveny na poradách a zahrnuté v zápisu nebo v zaslaných
informačních e-mailech (zprávách). Ze stránky osobní je účelné vytvářet dobré
prostředí, organizovat mimopracovní akce, na kterých budou mít možnost se poznat
také po stránce osobní, zajímat se o ně, ne jen o tom, zda daný úkol splnil či ne.
329
ve VaV
3.3
Řízení porad
Základní principy a postupy při řízení porad by měly být:
 Příprava – nezbytný základ produktivního jednání.
 Výkon – vedení jednání k tomu, aby dosáhlo svých cílů.
 Sledování – následná kontrola plnění závěrů jednání43.
Tipy pro efektivní porady:
 Vždy věnovat čas přípravě porady – je to jediný způsob, jak zajistit, aby
byla porada efektivní.
 Každá porada by měla mít svůj program, který je doprovázen stanovením
jejího účelu a cílů.
 Následné akce začínají zpracováním jasného zápisu přesně zachycujícího
všechny dohodnuté akce. Měl by být rozeslán bez zbytečného prodlení.
 Mít připraven systém, který umožní sledovat a kontrolovat body
uskutečněného jednání.
 Ze všeho nejvíce pak dbát na vytvoření vlastního nimbusu – získat pověst
skvělého projektového manažera, který pořádá nejlepší porady ve firmě,
městě…
„Tam, kde se sejde dva nebo více lidí, je porada cokoliv, co není společenská
konverzace.“44
„Sehnat dobré hráče je snadné. Dát je dohromady, aby hráli, to je ta složitá
část“ (Casey Stengel)
Obrázek 2: Tým
Zdroj: klipart
43
BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN 97880-247-2838-4, str. 102.
44
BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s. ISBN 97880-247-2838-4, str. 111.
330
Pazderová
Závěr
Řízení lidí v týmu v řídící manažerské pozici není snadné a práce není nikdy
hotova – v týmu ani na sobě samém. Tato pozice vyžaduje neustálé zlepšování, snahu
pochopit druhé, nalézt tu správnou cestu a správné postupy vedoucí k naší
spokojenosti, ale především ke spokojenosti ostatních. Zlaté pravidlo říká, že pokud
se lidé cítí dobře, odvádí dobré výkony. Projektový (pracovní) tým je místo
k vytváření cílů, zajímavých příležitosti a růstu za podmínek spolupráce, přímé
komunikace, podpory, pomoci a sdílení. Vždy záleží na lidech.
Je zřejmé, že týmová práce skrývá veliký potenciál, ale nese s sebou také mnohá
úskalí a rizika. Pokud se práce dobře a účelně rozdělí a všichni členové přispívají svým
dílem, mohou se lidé obohatit dalšími znalostmi a z dobrého pocitu, že mohli předat
své znalosti a zkušenosti. Společně mohou docílit velikých cílů. Abychom mohli využít
potenciál týmové práce z pozice řídící funkce, musíme umět navodit tvůrčí atmosféru,
dobře vést a motivovat. Musíme se stát někým, kdo má schopnost pracovat s lidmi
a pro lidi, a dokázat je řídit tak, aby všichni účastníci mohli maximálním způsobem
přispět k dosažení společného cíle. Musíme být schopni nastartovat kolektivního ducha
spolupráce ve všech směrech – od každodenních událostí, jako je výměna a rozvíjení
myšlenek, až po rozsáhlé akce, jako jsou projektové porady a pracovní schůzky, které
navozují podmínky pro společnou práci v týmu.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
TEMPLAR, R. 100 zlatých pravidel manažera. 1. vyd. Praha, Grada Publishing
2006. 232 s. ISBN 80-247-1387-X.
BARKER, S., COLE, R. Projektový management pro praxi. Praha: Grada, 155 s.
ISBN 978-80-247-2838-4.
SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s.
ISBN 80-247-1501-5
POSNER, K. Projektový management - do kapsy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006.
111 s. ISBN 80-7367-141-7
331
ve VaV
UČITELSTVÍ JAKO PROFESE
Libuše Podlahová
[email protected]
Abstrakt: Učitelství jako vztahová profese, zvláštnosti učitelské profese, profesní
obraz, feminizace, věk, mobilita a stabilizovanost, připravenost na profesi, časová
zátěž, zdravotní rizika učitelské profese, prestiž.
Klíčová slova: pedagogický pracovník, profese, pojetí učitelství, prestiž, poslání
učitele, profesní kodex, profesní kompetence, náročnost a časová zátěž učitelského
povolání, akademičnost profese
Odborný konzultant: Ladislav Chvátal
Úvod
Učitelství je krásné, ušlechtilé, vznešené a dobro přinášející povolání.
Přesto o něm sociologové hovoří jako o „semiprofesi“, polovičním povolání. Proč? –
nemá některé znaky, které jsou nezbytné pro příslušnost k „plné profesi“.
Má:
 má dostatečně dlouhou dobu výcviku profesionálů,
 odpovědnost ke klientům,
 má nezbytnou míru administrativy (správy),
 podléhá akreditačním orgánům,
 má vysokou prestiž a ekonomický status.
Nemá:
 etický kodex (například pro řešení sporných situací), VŠ už má,
 profesní komoru,
 nemá profesní standardy (soubor dovedností a kompetencí).
Podle složitosti, náročnosti přípravy a samostatnosti je z devíti typů práce na
druhém nejvyšším místě. Pokud by tato kategorizace odpovídala realitě, pak by
povolání učitele mělo s sebou nést také vysokou prestiž. Což platí jen s výhradami
(průzkumy.)
Učitelství jako vztahová profese:
 společenská prospěšnost,
332
Podlahová
Učitelství jako profese


zaměření na člověka a přímá interakce s ním,
osobní vztah pracovníka (subjektu) ke klientovi (objekt) a komunikace
s ním.
Například profese lékaře, soudce, učitele, politika, novináře,
Výsledek profesní činnosti je pak závislý nejen na odbornosti vykonavatele
profese a jeho schopnostech, ale i na druhém člověku, který do interakce vstupuje se
svou intelektuální i emocionální vybaveností a zkušeností, ambicemi, aspiracemi, pílí
poměrem k životu, životním stylem.
Vztahové profese jsou obvykle náročné na specializovanou přípravu. Ještě víc
na osobní předpoklady, vědomí mravní závažnosti profesních rozhodnutí a na
odpovědnost při výkonu profese.
Varianta: pomáhající profese: sociální pracovníci výchovní poradci,
psychologové, psychiatři, ale i učitelé
Pracovníky můžeme rozdělit na:
 angažované – jsou schopni empatie, nabízejí kousek svého „já“ ve
prospěch klienta, citově investují,
 neangažované – bez velkého osobního zájmu o studenta, jakési „chladné
úředníky“.
1
Specifika učitelské profese
Mezi zvláštnosti učitelské profese patří:
 Stálá kontrola veřejnosti - proto vyžaduje neustálou koncentraci
a sebekontrolu.
 Veřejné mínění vytváří tlak na učitele (bývá činěn odpovědným i za věci,
které nemůže ovlivnit – například školská politika státu).
 Profese má komplexní charakter, zahrnuje široký rejstřík různorodých
profesních činností, (odbornost, pedagogická a didaktická kompetence,
dovednost komunikovat se žáky, akceptovat je, řídit pedagogický, řešit
situace, diagnostikovat žáky), proto termín „začínající učitel“.
 Profese je „otevřená“ – dotýká se obrovské skupiny subjektů, které jsou
zainteresovány na výsledcích vzdělávání – veřejnost, ekonomika, rodiče,
prarodiče, žáci, učni, studenti, činitelé školské politiky.
 Je kolektivní – každý učitel je více či méně závislý na ostatních učitelích,
spolupráci s nimi, zároveň je ale „osamocený“, protože řadu rozhodnutí
činí sám, v kontextu okamžité situace, bez možnosti konzultace nebo
delšího rozhodování.
 Učitel bývá hodnocen podle individuálních zážitků hodnotitelů, tedy
subjektivně, - tolik „dobrých rad“ a doporučení (laických) nevyslechne
pravděpodobně příslušník žádné jiné profese.
 Časová zátěž profese je značná, což veřejnost neví! Nejde totiž jen
o přímou výuku, ale i další povinné a časově náročné činnosti, jako je
příprava na výuku, zkoušení, vlastní studium, administrativa atd.
V žádném výzkumu neklesla pracovní doba pod 45 hodin (i přes 50).
333
ve VaV



V objemu času, který jednotliví učitelé věnují své práci, jsou větší
rozdíly mezi jednotlivci, než v jiných srovnatelných profesích, což je
dáno relativní „svobodou“ profese a osobním přístupem jednotlivých
vyučujících, (od 36 hodin po 56 hodin). Kdo chce, tak se může udřít, kdo
nechce, nemusí dělat vůbec nic.
Učitel si nosí práci domů. Nejen věcně, ale i myšlenkově.
I v mimopracovní dobu se učitele baví o své práci. To postihuje rodiny
a přítele (učitelé jsou proto nepříliš oblíbení členové jiných sociálních
skupin, přitom učitelky jsou žádanými partnerkami a manželkami!).
Reflexe vlastní práce a jejich výsledků je nejednoznačná, učiteli se
nedostává dostatečné zpětné vazby o úspěchu jeho snažení, neví, jak se
jeho činnost podílela na životních úspěších žáků či studentů. (Je to kvůli
mně, nebo navzdory mě?)
Další specifika učitelské profese jsou:
 Učitel řeší situace týkající se žáků i učení, které nemají modelový
charakter, nemají známý algoritmus řešení. Rutina nestačí, učitel musí
tvořit a rychle se rozhodovat (neví vždy, jestli správně).
 Výuka je emoční záležitostí – učitel prožívá úspěchy i neúspěchy, které
mohou vyvolat citové frustrace a deprivace. Může vzniknout citová
otupělost či emoční rutina ve vztahu k žákům i kolegům.
 Učitelství se realizuje v diferencovaném prostředí – na různých typech,
druzích a stupních škol, v široké škále a rozsahu specifik, s různými nároky
na odbornost i pedagogickou způsobilost. Procentuální podíl učitelů na
jednotlivých typech a stupních škol je:
o základní školy 35,3 % (z toho učitelé 1. stupně 14,3 %, učitelé
2. stupně 21,0 %),
o střední odborné školy 17,0 %,
o mateřské školy 15,6 %,
o střední odborná učiliště a střední integrované školy 12,7 %,
o gymnázia 7,2 %,
o vysoké školy 6,4 %,
o speciální školy 5,5 %.
V souvislosti s těmito specifiky učitelství a s jeho náročností uvádíme poněkud
kuriózní názor, který o učitelství hovoří jako o „nemožném povolání“ a vysvětluje:
„Nemožné povolání je takové, u kterého příprava na něj – ať je sebedokonalejší –
nezaručuje vysokou míru a pravidelnou úspěšnost profesních činností. Je to povolání,
jehož organickou součástí je neúspěch: jednak žáků, ale také, a možná především,
neúspěch samotného výchovného podnikání.“ (Štech, S. 1992)
Specifikum vysokoškolských učitelů - akademičnost – je jakási výlučnost,
založená na staleté tradici akademických svobod, které ji staví do vysoké pozice ve
společenském hodnocení.
334
Podlahová
Typické znaky akademické profese jsou:
 vysoká společenská prestiž (sociologické výzkumy),
 autonomie a akademické svobody,
 vysoká úroveň vědecké erudice,
 tvorba vědeckého, technického a kulturního poznání a vědění,
 expertní zprostředkování tohoto poznání mladé generaci,
 vymezené etapy profesní (kariérové) dráhy.
Akademické svobody se vyvinuly již na středověkých univerzitách, neboť věda
musí být svobodná. Řadíme mezi ně:
 svobodu vědeckého bádání,
 vyloučení politických vlivů,
 vnitřní hierarchii vysokých škol.
2
Chápání učitelské profese veřejností
Veřejnost často chápe učitelskou profesi následujícím způsobem:
 „Učitelství je poslání“ – tedy něco víc než pouhé povolání (profese). Je
to
činnost
vznešená
a blahodárná,
provozovaná
zvlášť
eticky
disponovanými jedinci, třeba až po hranici sebeobětování. (Plat není
důležitý). Proto vysoké požadavky na mravní kvality a charakterové
vlastnosti – různé průzkumy jich uvádějí až několik desítek! I v literatuře
– svatozář!
 „Učitelství je zajišťování mezigeneračního přenosu kulturních
hodnot“ - což je vlastně zdůrazňování role učitele pro kontinuální kulturní
vývoj společnosti. Má být nositelem poznání, vzdělanosti, osvěty a kultury
nejen pro mládež, ale i pro veřejnost, má zásadním způsobem ovlivňovat
formování mladé generace. Toto chápání oslabuje. Učitel už není jediným
nositelem a poskytovatelem informací, poznatků a hodnot.
 „Učitelství je zaměstnání jako každé jiné“, má i složku výkonovou,
technologickou. V tom případě je nutno:
o definovat: co je nezbytným kvalifikačním předpokladem učitelství,
o co musí učitel znát a umět,
o jaká je výkonová charakteristika (za co je placen a za co ne),
o jak má být připravován,
o jak má být kontrolován.
 „Učitelský stav“ - dnes už poněkud archaický podtext: slovem „stav“ =
vyjádření určitého ekonomického, právního a společenského postavení, je
to ale i sdílení určité tradice, způsobu života, konvencí a rituálů,
Ale ať už chápeme učitelství v jakémkoliv smyslu, musíme si uvědomit, že je
založeno na dvojí odbornosti:
 na znalosti oboru (předmětu) a vědecké erudici. To je:
335
ve VaV

o podmínkou působení na vysoké škole,
o zdrojem učitelova renomé, společenského postavení,
o základem autority ve studentské i odborné obci,
o podmínkou kariérového vzestupu.
na dovednosti tuto znalost předávat. Jiné profese se svými znalostmi
a výsledky nakládají jinak – za účelem zisku, prodeje, vědeckého pokroku,
technologických inovací (lékař léčí, stavitel konstruuje plány staveb,
soudce rozhoduje spory, firma vyrábí a obchoduje, dopravci přepravují
zboží). Ale své odbornosti (běžně) nevyučují.
Odbornost nezaručuje automaticky úspěch pedagogický. Jinak bychom se
o přednáškách skvěle disponovaných odborníků evropské či dokonce světové úrovně
nedočítali ve studentských hodnoceních výroků typu: „On pan profesor v tom má
takový zmatek. Nemá asi propojený mozek s pusou“. Ne každý, kdo něco zná, umí
to také sdělit nebo dokonce naučit. „Učitelem, vychovatelem, rétorem se
člověk rodí“. (Není jich moc)
Na vysokých školách připravujících učitele se věnuje pedagogické
a psychologické přípravě až 30% časové a obsahové dotace. U odborníků vyučujících
na školách technického, manažerského, právnického, lékařského směru je to nula.
Role zkušenosti - věk nehraje rozhodující roli – jsou dobří mladí i špatní staří
učitelé. (potvrzeno výzkumně)
Otázkou ovšem zůstává, zda učitel VŠ má prioritní poslání „naučit“, nebo spíše
vyzkoumat, objevit, vynalézt, vědecky se zviditelnit a posunout vědění dále. To je
důvodem úvah o rozdělení VŠ na teacher a reachers.
3
Profesní
obraz
učitelstva
v mezinárodním srovnání
českých
vysokých
škol
Podíl mužů a žen
Tradičním znakem českého školství je feminizace. Kategorie profesor – docent je
však převážně mužská - profesorek je jen 15 %, docentek 42 %, asistentek 45 %.
Průměrný věk VŠ učitelů
Celosvětově jsou VŠ v průměru čtyřicátníci, u nás 57 let. Tedy nejvyšší
kvalifikace se u nás dosahuje na sklonku produktivního věku, kdy již není možno
ji plně využít.
Stabilizovanost akademických sborů
Ve většině zemí je kolem 90 % profesorů zaměstnáno na dobu neurčitou,
v Německu definitiva. U asistentů se smlouva na dobu neurčitou poskytuje v rozptylu
od 26 % (Německo) po 96 % (Japonsko). Máme nejvíce odborných asistentů
a asistentů s tituly Dr., Ph.D., CSc. a DrSc., zatímco v zahraničí pracuje ve funkcích
asistentů a odborných asistentů větší počet méně graduovaných pracovníků.
336
Podlahová
Mobilita českých akademických pracovníků je velmi malá, zvláště u asistentů
a odborných asistentů. Za účelem vědeckého růstu by byla vítána větší mobilita,
zejména u začínajících odborných asistentů. V zahraničí se stabilita v případě
profesorů hodnotí kladně jako projev snahy o udržení nejkvalifikovanějších pracovníků
na škole, u docentů a asistentů se hodnotí jako „příliš ranná stabilita“.
Spokojenost s platem
Spokojenost s výší platu akademického pracovníka je v celosvětovém měřítku
vysoká, i když ne stoprocentní. Pohybuje se od 73 % Mexiko, 88 % v Nizozemí,
90 % ve Velké Británii, 91 % v Německu a Japonsku. V České republice je spokojeno
75 % učitelů.
Spokojenost s platy nevyplývá z jejich výše, ale z tolerantního postoje
managementu k vícezdrojové tvorbě příjmu. Jinými slovy, nejsou námitky proti tomu,
aby si akademičtí pracovníci zvyšovali příjem jinými způsoby (účastí v grantech
a projektech, ekonomické sféře, prací mimo školu, na jiných školách). Tyto „jiné
způsoby“ tvoří u našich profesorů asi 25 % jejich příjmů, u odborných
asistentů 26 %
Náročnost – povolání pociťované jako velká osobní zátěž
V ČR si 64 % vysokoškolských učitelů myslí, že jejich povolání je těžké,
podobně jako v Japonsku (65 %). Na evropském kontinentu považuje akademické
povolání za těžké jen 18 – 48 % respondentů. Na latinsko-americkém kontinentu
převládá až v 85 % názor, že působit na vysoké škole je celkem hračka.
Připravenost na profesi
Naši akademičtí pracovníci, stejně jako švédští, se cítí být připraveni lépe pro
výzkum než pro výuku, v Německu je příprava podle názorů učitelů rovnocenná, ve
Velké Británii a v Nizozemsku se o žádné speciální přípravě pro učitele neuvažuje.
Časová zátěž
Čeští vysokoškolští učitelé jsou v normě, v zahraničí je norma překračována
zhruba o 10 %, administrativní povinnosti nepřekračují 30 % pracovní doby.
V Německu profesoři pracují v semestru 53 hodin týdně, ve zkouškovém období 49
hodin týdně. Přes 50 hodin uvádějí Velká Británie, Japonsko, Izrael, Austrálie,
Nizozemí (56 hodin), pod 50 hodin týdně Švédsko, ČR, latinsko-americké země 43
hodin.
Závěr
Takže závěrem můžeme shrnout: je to semiprofese – vztahové (pomáhající)
povolání - zaměstnání – může být posláním – podstatnou složkou je předávání
a zprostředkování poznání.
337
ve VaV
Být učitelem, pedagogem a nejen badatelem není jen dobrovolná
aktivita, ale ve statusu VŠ (Na generální konferenci Unesco v Paříži v roce 1997) jsou
formulovány:
 závazky vztahující se ke kvalitě výuky,
 požadavky na zodpovědnost učitele za standardy, kurikulum a metody
výuky (paragraf 28 a 29),
 požadavky
zdokonalovat
vlastní
výuku,
rozvíjet
vlastní
pedagogických dovednosti (paragraf 34).
Ukázka z vybraných spisů Jana Amose Komenského:
„Naši učitelé musí být přesvědčeni, že zaujímají vysoce důstojné postavení, že
jim byl svěřen vznešený úřad, nad nějž není pod sluncem vznešenějšího“….
„Vedení, které záleží jen ve slovech a předpisech, nemá sílu, může přinést jen
hubený prospěch. Naši učitelé nesmějí tedy být podobni sloupům u cest, které
ukazují, kam se má jít, ale samy nejdou.“
„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje.
Nejlepší učitel inspiruje.“
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178216-5.
BRDEK, M., VYCHOVÁ, H. Evropská vzdělávací politika. Praha: Aspi, 2004. ISBN
80-86395-96-0.
JANOTOVÁ, H. Profesní etika. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. ISBN 80-8686142-2.
KOMENSKÝ, J. A. Zákony školy dobře spořádané. In Vybrané spisy Jana Amose
Komenského. Svazek II. Praha, SPN 1960.
KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178022-7.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha:
Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4.
ŠVEC, V. Cesty k učitelské profesi.: utváření a rozvíjení pedagogických
dovedností. Brno: Paido 2002. ISBN 80-7264-0221- 5
PODLAHOVÁ, L., VANĚČKOVÁ, M. Profese vysokoškolského učitele. Olomouc:
MVŠO 2009. ISBN 978-80-872-10-6.
PODLAHOVÁ, L. aj. 1+100 osobností pedagogiky a školství v českých zemích.
Olomouc: UP 2001. ISBN 80-244-0313-7.
338
Pokorný
Inovace studijního předmětu Teorie systémů
INOVACE STUDIJNÍHO PŘEDMĚTU TEORIE SYSTÉMŮ
Miroslav Pokorný
[email protected]
Abstrakt: Cílem výuky předmětu Teorie systémů 1 je seznámení studentů se
základními pojmy teorie systémů jako základu pro studium poznávání okolního světa,
se základy metod systémového přístupu a systémového inženýrství v oblasti jejich
aplikace v ekonomice a managementu. Náplní je problematika klasifikace systémů,
jejich návrhu a analýzy jejich vlastností. Významnou pozici zaujímají systémy
stochastické. Inovace předmětu prohlubuje dovednosti studentů v oblasti použití
specializovaných programových nástrojů systému MATLAB pro vyšetřování vlastností
náhodných veličin.
Klíčová slova: Systém MATLAB, Statistic Toolbox, Simulink, náhodná veličina,
funkční charakteristiky, číselné charakteristiky, předsledná analýza, statistická analýza
Vaněček
Úvod
Cílem výuky předmětu Teorie systémů 1 je seznámení studentů se základními
pojmy teorie systémů jako základu pro studium poznávání okolního světa, se základy
metod systémového přístupu a systémového inženýrství v oblasti jejich aplikace
v ekonomice a managementu.
Učební látka zahrnuje část úvodu do systémových věd, uvádí základní disciplíny
systémové teorie a podává přehled základních systémových pojmů. Seznamuje
studenty s metodami systémové analýzy, modelování a návrhu systémů. Zahrnuje
problematiku systémů pro podporu rozhodování a systémů znalostních. Uvádí
spojitost systémů a managementu. Řeší problematiku tvorby programových systémů,
toků dat a diagramů. Zahrnuje rovněž kapitoly o metodách a praxi projektování
V rámci cvičení jsou studenti seznamováni s praktickými aplikacemi metod,
uvedených v rámci přednášek, v úlohách řešení problémů a rozhodování v oblasti
ekonomiky a managementu. Modelování a simulační experimenty jsou prováděny na
specializovaných programových prostředích vyvinutých na ÚINF MVŠO.
Inovace předmětu Teorie systémů 1 je inspirována kurzy APSYS ve smyslu
zvýšeného uplatnění exaktních metod pro modelování systémů a vyšetřování jejich
339
ve VaV
vlastností. Jedná se o rozšíření sortimentu programových nástrojů pro analýzu
stochastických systémů.
V rámci řešení projektu GAČR P403-12-1811 budou v roce 2012 pořízeny
komponenty programového prostředí pro matematické výpočty MATLAB s možností
jejich využití pro výuku studentů.
1
Programový systém MATLAB
Programový systém MATLAB [1] je špičkové integrované prostředí pro
vědeckotechnické výpočty, modelování, návrhy algoritmů, simulace, analýzu
a prezentaci dat, paralelní výpočty, měření a zpracování signálů, návrhy řídicích
a komunikačních systémů. MATLAB je nástroj jak pro pohodlnou interaktivní práci, tak
pro vývoj širokého spektra aplikací.
Výpočetní systém MATLAB se během uplynulých let stal celosvětovým
standardem v oblasti technických výpočtů a simulací nejen ve sféře vědy, výzkumu
a průmyslu, ale i v oblasti vzdělávání.
Systém MATLAB poskytuje svým uživatelům nejen mocné grafické a výpočetní
nástroje, ale i rozsáhlé specializované knihovny funkcí spolu s výkonným
programovacím jazykem čtvrté generace. Knihovny jsou svým rozsahem využitelné
prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Díky své architektuře je MATLAB určen
zejména těm, kteří potřebují řešit početně náročné úlohy a přitom nechtějí nebo
nemají čas zkoumat matematickou podstatu problémů. Více než milion uživatelů po
celém světě využívá možnosti jazyka MATLABu, který je mnohem jednodušší než
například Fortran nebo C a který skýtá obrovský potenciál produktivity a tvořivosti. Za
nejsilnější stránku MATLABu je považováno mimořádně rychlé výpočetní jádro
s optimálními algoritmy, které jsou prověřeny léty provozu na špičkových pracovištích
po celém světě. MATLAB byl implementován na všech významných platformách
(Windows, Linux, Solaris, Mac).
Grafika v MATLABu umožňuje snadné zobrazení a prezentaci výsledků získaných
výpočtem. Je možné vykreslit různé druhy grafů: dvourozměrné pro funkce jedné
proměnné, třírozměrné pro funkce dvou proměnných, histogramy, koláčové grafy
a další. Všem grafickým objektům je možné téměř libovolně měnit vzhled, a to jak při
jejich vytváření, tak po jejich nakreslení. Tak je možné stínovat třírozměrné grafy
s určením zdroje dopadajícího světla, animovat grafy včetně třírozměrných,
zobrazovat kontury a transparentní objekty, používat pseudobarevné zobrazení,
a mnoho dalšího. Většinu těchto efektů je možné docílit jedním nebo několika málo
příkazy a pro jejich rychlé vykreslení se používá algoritmus Z-buffer nebo technologie
OpenGL, pokud ji použitý počítač podporuje.
Obrázky v grafických oknech MATLABu navíc nejsou statické - každý již
nakreslený objekt má přiřazen identifikátor, jehož prostřednictvím je možné měnit
vlastnosti objektu a tím i jeho vzhled. Vzhled grafických objektů je také možno měnit
interaktivně, pomocí lišty nástrojů umístěné pod záhlavím obrázku. Grafický systém
MATLABu, nazvaný Handle Graphics, dovoluje vkládat do obrazů ovládací prvky
(tlačítka, apod.) a vytvořit tak aktivní graficky ovládané uživatelské rozhraní.
340
Pokorný
Vlastností, která patrně nejvíce přispěla k rozšíření MATLABu, je jeho otevřená
architektura. MATLAB je úplný programovací jazyk, to znamená, že uživatelé v něm
mohou vytvářet funkce "šité na míru" pro jejich aplikace. Tyto funkce se způsobem
volání nijak neliší od vestavěných funkcí a jsou uloženy v souborech v čitelné formě.
Dokonce většina funkcí s MATLABem dodávaných je takto vytvořena a opravdu
vestavěné jsou jen funkce základní. To má dvě velké výhody: jazyk MATLABu je téměř
neomezeně rozšiřitelný a kromě toho se uživatel může při psaní vlastních funkcí poučit
z dodaných algoritmů. Navíc jsou takto koncipované funkce snadno přenosné mezi
různými platformami, na kterých je MATLAB implementován. Všechny moduly
systému doprovází rozsáhlá tištěná i hypertextová on-line dokumentace, která
uživatelům usnadňuje orientaci ve funkcích MATLABu . Otevřená architektura
MATLABu inspirovala mnoho nezávislých firem k vývoji a distribuci vlastních produktů,
které buď rozšiřují výpočetní prostředí MATLAB o další knihovny a nástroje nebo
zajišťují propojení MATLABu s jinými specializovanými programy. Rodina MATLABu tak
obsahuje kromě více než 90-ti modulů z autorské dílny firmy The MathWorks ještě
dalších více než 300 komerčně distribuovaných "third-party" produktů a velké
množství volně přístupných akademických aplikací.
Otevřená architektura MATLABu vedla ke vzniku knihoven funkcí, nazývaných
toolboxy, které rozšiřují použití programu v příslušných vědních a technických
oborech. Tyto knihovny, navržené a v jazyce MATLABu napsané nejvýznačnějšími
světovými odborníky, nabízejí předzpracované specializované funkce, které je možno
rozšiřovat, modifikovat, anebo jen čerpat informace z přehledně dokumentovaných
algoritmů.
Inovace předmětu spočívá ve využití modulů prostředí Statistic ToolBox
a Simulink do cvičení předmětu ke zkvalitnění výuky v tématech osnovy:


Systémová analýza. Vymezení problémů, stanovení cílů a kritérií.
Modelování systémů, systémový návrh.
Pro náměty témat k inovaci cvičení byly vypracovány návody. Programové
prostředí MATLAB s příslušnými tollboxy bude nainstalováno v počítačových učebnách
MVŠO.
2
Analýza stochastických veličin – Statistic ToolBox MATLAB
Nadstavba pro statistické výpočty Statistics ToolBox obsahuje více než 200 msouborů které podporují výpočty v následujících oblastech. [manual ST]
2.1
Využití Statistic Toolboxu pro analýzu náhodných veličin
PROBABILITY
DISTRIBUTIONS – Statistics toolbox podporuje 20 rozdělení
pravděpodobnosti diskrétní a spojité náhodné veličiny. Pro každé rozdělení má 5
asociovaných funkcí, jsou to:
 pravděpodobnostní funkce (pdf)
341
ve VaV
 distribuční funkce (cdf)
 inverzní distribuční funkce
 generátor náhodných čísel
 střední hodnotu a rozptyl jako funkci parametru
DESCRIPTIVE STATISTICS - stanovení statistických charakteristik souborů
LINEAR MODELS - lineární regresní analýza, ANOVA
NONLINEAR MODELS – funkce pro interaktivní predikci a vizualizaci pro vícerozměrná
data
HYPOTHESIS TESTS - testování statistických hypotéz, t-test, Z-test aj.
MULTIVARIATE STATISTICS – metody pro statistickou analýzu víceproměnných dat
STATISTICAL PLOTS – statistické grafy např. boxplot, histogram aj.
DEMOS - demonstrační výukové úlohy
DATA - demonstrační datové soubory
Ve statistickém toolboxu MATLABu jsou implementovány funkce pro práci
s následujícími šesti druhy rozdělení diskrétní náhodné veličiny:
 Binomické,
 Geometrické,
 Hypergeometrické,
 Negativní binomické,
 Poissonovo,
 Rovnoměrné diskrétní.
a funkce pro práci s následujícími čtrnácti druhy rozdělení spojité náhodné
veličiny:
 Beta,
 Pearsonovo chí-kvadrát,
 Exponenciální,
 Fischerovo F,
 Gama,
 Gaussovo normální,
 Studentovo t,
 Rovnoměrné spojité,
 Weibullovo,
 Lognormal,
 Rayleigh,
 Noncentral Chí-kvadrát,
 Noncentral F,
 Noncentral t.
Pro každý implementovaný typ rozdělení je možno zobrazit distribuční funkci
a funkci rozložení hustoty pravděpodobnosti, provádět s nimi výpočty popř. vypočítat
jejich charakteristiky. Je rovněž možno používat inverzní distribuční funkci, která
stanoví hodnoty určitého rozdělení podle zadaných pravděpodobností. Prostředky
342
Pokorný
MATLABu se dají také zobrazit velmi jednoduše rozdíly jednotlivých typů rozdělení.
K použití se rovněž nabízejí generátory náhodných čísel pro každý typ rozdělení.
V demonstračním bloku DEMOS je uvedena speciální funkce distool, která umožňuje
grafickou demonstraci jednotlivých typů rozdělení. Je možno volit alternativně
zobrazení distribuční funkce nebo funkce rozdělení hustoty všech typů
implementovaných rozdělení.. Je možno interaktivně měnit parametry studovaného
rozdělení a zjišťovat jeho funkční hodnoty pro různé hodnoty nezávisle proměnné.
Ve statistickém toolboxu MATLABu jsou přímo k dispozici funkce, vypočítávající
následující charakteristiky polohy: aritmetický průměr, geometrický průměr,
harmonický průměr, medián, kvantily a aritmetický průměr bez extrémních hodnot
a dále charakteristiky rozptýlení: rozptyl, směrodatnou odchylku, průměrnou
odchylku, variační rozpětí a interkvartilové rozpětí aj.
Prakticky velmi důležité jsou možnosti grafické prezentace výsledků zpracování
statistického souboru. Tak lze znázornit histogramy absolutních četností, absolutních
kumulovaných četností, krabicový graf (prezentace polohy 1. kvartilu, mediánu a 3.
kvartilu), přilehlé hodnoty, vrubový krabicový graf (s prezentací konfidenčního
intervalu aritmetického průměru). Pro zjištění, zda výběrový soubor pochází ze
základního souboru s normálním rozložením hustoty pravděpodobnosti, slouží graf
normálního rozložení. K dispozici je funkce, umožňující zjistit, zda mají dva výběrové
soubory stejné rozdělení (kvantil-kvantilový graf). Plnou čarou jsou spojeny 1. a 3.
kvartily (dolní a horní kvartil). Výběry mají pravděpodobně stejné rozdělení, je-li
závislost na první pohled lineární.
Jako demonstrační funkce pro generování náhodných hodnot s různými typy
rozdělení a vykreslování histogramů četnosti je v demonstračním bloku DEMOS
připravena funkce randtool. Při studiu daného rozdělení je možno interaktivně měnit
parametry rozdělení a rozsah souboru, ukládat data do výstupních souborů aj.
Funkce MATLABu umožňují dále provádět analýzu lineárních regresních modelů.
K dispozici jsou především funkce pro analýzu rozptylu (ANOVA - Analysis of
Variance). Je možno je použít buď jako postup pro zjištění zdrojů variability
u lineárních modelů, nebo jako samostatných technik. Ze statistického hlediska je
možno tyto funkce chápat jako speciální případ regresní analýzy, kdy vysvětlující
proměnné mají pouze binární charakter a mohou nabývat pouze hodnot 0 nebo 1. Při
analýze zdrojů variability máme možnost vyšetřovat výběrový soubor při uvážení
jednoho vlivu (faktoru) pomocí funkce pro jednofaktorovou (one-way) analýzu
rozptylu, dvoufaktorová (two-way) analýza rozptylu umožňuje zkoumání vlivů dvou
faktorů. Pro zkoumání vlivu faktorů na variabilitu se provádějí testy hypotéz o jejich
významnosti. Funkce umožňují rovněž porovnávání dvou či více výběrů. Pro zobrazení
výsledku analýzy je pak např. k dispozici okno se skupinou odpovídajících krabicových
(vrubových krabicových) grafů, které umožňují evidentní posouzení shodnosti resp.
diference středních hodnot jednotlivých výběrů.
Funkce pro vícenásobnou lineární regresi umožňuje získat regresní závislost pro
predikční účely. K dispozici je graf, znázorňující 95% konfidenční intervaly residuí.
Jako demonstrační funkce pro interaktivní polynomiální aproximaci souboru
s možností predikce jeho hodnot je v bloku DEMOS k dispozici funkce polytool. Tato
343
ve VaV
funkce vytváří interaktivní grafické prostředí pro křivkovou aproximaci polynomy
různého stupně.
Významné jsou dále funkce, umožňující testování statistických hypotéz. Je
možno provádět testy hypotéz o rozptylu (F-test), testy hypotéz o střední hodnotě (ttest), testy významnosti rozdílu párových hodnot a testy dobré shody.
2.2
Přehled základních a nejpoužívanějších funkcí Statistics Toolboxu
Zaměříme se jen na hlavní funkce a na ty, které se používají při výuce. Je zde
uveden popis funkce včetně jednoduchého příkladu použití. Výpis všech funkcí
obsažených ve Statistics Toolboxu je uveden v souboru Contents.m v adresari
…\Toolbox\Stats. Bližší popis těchto funkcí je možno získat pomocí nápovědy (HELP)
přímo v Matlabu, nebo z manuálu k Statistics toolboxu [manuál].
Odhady parametrů
NORMFIT – Odhad parametru a interval spolehlivosti pro data s normálním
rozložením.
[MUHAT,SIGMAHAT] = NORMFIT(X) vrací odhad parametru pro data s normálním
rozdělením. MUHAT je odhad střední hodnoty, SIGMAHAT je odhad směrodatné
odchylky.
[MUHAT,SIGMAHAT,MUCI,SIGMACI] = NORMFIT(X) vrací 95% interval
spolehlivosti pro odhad parametru.
[MUHAT,SIGMAHAT,MUCI,SIGMACI] = NORMFIT(X,ALPHA) vrací 100(1-ALPHA)
procentní interval spolehlivosti pro odhad parametru.
Příklad:
Data jsou dána 2 sloupcovou maticí s normálním rozložením. Oba sloupce mají µ = 10
a  = 2.
data = normrnd(10,2,100,2);
[mu,sigma,muci,sigmaci] = normfit(data)
mu =
10.1455 10.0527
sigma =
1.9072 2.1256
muci =
9.7652 9.6288
10.5258 10.4766
sigmaci =
1.6745 1.8663
2.2155 2.4693
Funkce rozložení hustoty pravděpodobnosti (pdf)
NORMPDF – Funkce hustoty pravděpodobnosti pro normální rozdělení (pdf).
344
Pokorný
Y = NORMPDF (X,MU,SIGMA) vrací pdf normálního rozdělení se střední hodnotou
MU a směrodatnou odchylkou SIGMA.
Defaultní hodnoty pro MU a SIGMA jsou 0 a 1.
Příklad:
mu = [0:0.1:2];
[y i] = max(normpdf(1.5,mu,1));
MLE = mu(i)
MLE =
1.5000
UNIFPDF – Funkce hustoty pravděpodobnosti spojitého rovnoměrného rozdělení
(pdf).
Y = UNIFPDF(X,A,B) vrací pdf na intervalu [A,B] hodnot X.
Defaultně je A=0 a B=1.
Příklad:
x = 0.1:0.1:0.6;
y = unifpdf(x)
y=
1 1 1 1 1
1
Kumulativní distribuční funkce (cdf)
NORMCDF – Kumulativní distribuční funkce normálního rozdělení (cdf).
P = NORMCDF (X,MU,SIGMA) vrací cdf normálního rozdělení se
střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA, vypočtené pro hodnoty
X.
Defaultní hodnoty pro MU a SIGMA jsou 0 a 1
Příklad:
Jaká je pravděpodobnost, že hodnota výběru dat ze standardního normálního
rozdělení bude v intervalu [-1 1]?
p = normcdf([-1 1]);
p(2) - p(1)
ans =
0.6827
UNIFCDF - Kumulativní distribuční funkce spojitého rovnoměrného rozdělení
(cdf).
P = UNIFCDF(X,A,B) vrací cdf pro rovnoměrné rozdělení na intervalu [A,B] pro
hodnoty X.
345
ve VaV
Defaultně je A=0 a B=1.
Příklad:
Jaká je pravděpodobnost, že hodnota
s intervalem [-1;1] bude menší než 0,75?
výběru
dat
z rovnoměrného
rozdělení
probability = unifcdf(0.75,-1,1)
probability =
0.8750
Generátory náhodných čísel
NORMRND – Náhodné pole dat s normálním rozdělením.
R=NORMRND (MU,SIGMA) vrací pole náhodných dat vybraných z normálního
rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA.
Příklad:
n1 = normrnd(1:6,1/(1:6))
n1 =
2.1650 2.3134 3.0250 4.0879 4.8607 6.2827
n2 = normrnd(0,1,[1 5])
n2 =
0.0591 1.7971 0.2641 0.8717 -1.4462
n3 = normrnd([1 2 3;4 5 6],0.1,2,3)
n3 =
0.9299 1.9361 2.9640
4.1246 5.0577 5.9864
UNIFRND - Náhodné pole dat s rovnoměrným rozdělením.
R=UNIFRND (A,B) vrací pole náhodných dat vybraných z rovnoměrného rozdělení
na intervalu [A;B]
Příklad:
random = unifrnd(0,1:6)
random =
0.2190 0.0941 2.0366 2.7172 4.6735 2.3010
random = unifrnd(0,1:6,[1 6])
random =
0.5194 1.6619 0.1037 0.2138 2.6485 4.0269
346
Pokorný
random = unifrnd(0,1,2,3)
random =
0.0077 0.0668 0.6868
0.3834 0.4175 0.5890
Statistika
NORMSTAT – Střední hodnota a rozptyl pro normální rozdělení.
[M,V]=NORMSTAT(MU,SIGMA) vrací střední hodnotu a rozptyl
rozdělení se střední hodnotou MU a směrodatnou odchylkou SIGMA.
normálního
Příklad:
n = 1:5;
[m,v] = normstat(n'*n,n'*n)
m=
1 2 3 4 5
2 4 6 8 10
3 6 9 12 15
4 8 12 16 20
5 10 15 20 25
v=
1 4 9 16 25
4 16 36 64 100
9 36 81 144 225
16 64 144 256 400
25 100 225 400 625
UNIFSTAT - Střední hodnota a rozptyl pro rovnoměrné rozdělení.
[M,V]=UNIFSTAT(A,B) vrací střední hodnotu a rozptyl rovnoměrného rozdělení
na intervalu [A,B].
Příklad:
a = 1:6;
b = 2.*a;
[m,v] = unifstat(a,b)
m=
1.5000 3.0000 4.5000 6.0000 7.5000 9.0000
v=
0.0833 0.3333 0.7500 1.3333 2.0833 3.0000
Popisná statistika
MAD – Střední hodnota/median absolutní odchylky.
347
ve VaV
Y = MAD(X) vrací střední hodnotu absolutní odchylky hodnot v X.
Příklad:
x = normrnd(0,1,100,100);
s = std(x);
s_MAD = 1.3 * mad(x);
efficiency = (norm(s - 1)./norm(s_MAD - 1)).^2
efficiency =
0.5972
MEAN - Průměr nebo střední hodnota.
Pro vektory, MEAN(X) je střední hodnota hodnot v X. Pro matice,
řádkový vektor obsahující střední hodnotu každého sloupce.
MEAN(X) je
Příklad:
A = [1 2 3; 3 3 6; 4 6 8; 4 7 7];
mean(A)
ans =
3.0000 4.5000 6.0000
mean(A,2)
ans =
2.0000
4.0000
6.0000
6.0000
MEDIAN - Hodnota mediánu.
Pro vektory, MEDIAN(X) je hodnota mediánu prvků v X.
MEDIAN(X) je řádkový vektor obsahující medián každého sloupce.
Příklad:
A = [1 2 4 4; 3 4 6 6; 5 6 8 8; 5 6 8 8];
median(A)
ans =
4
5
7
7
median(A,2)
348
Pro matice,
Pokorný
ans =
3
5
7
7
STD - Směrodatná odchylka
Pro vektory, Y = STD(X) vrací směrodatnou odchylku. Pro matice, Y je řádkový
vektor obsahující směrodatnou odchylku každého řádku.
Příklad:
Pro matici X:
X=
1
5
9
7 15 22
s = std(X,0,1)
s=
4.2426 7.0711
s = std(X,0,2)
s=
4.000
7.5056
9.1924
VAR - Rozptyl.
Pro vektory, Y = VAR(X) vrací rozptyl pro hodnoty v X. Pro matice, Y je řádkový
vektor obsahující rozptyl každého sloupce z X.
Příklad:
Pro X = [4 -2 1
9 5 7]
Je rozptyl:
var(X,0,1)
ans =
12.5000
24.5000
18.0000
var(X,0,2)
ans =
349
ve VaV
9
4
Testování hypotéz
TTEST
[h,p,ci]=TTEST(x,m,alpha) provádí test střední hodnoty souboru, určuje, zda
soubor s normálním rozložením může mít na hladině významnosti  střední hodnotu
m, přičemž standardní odchylka je neznámá. Pokud h=0, nemůžeme zamítnout
nulovou hypotézu, pokud je h=1, zamítáme nulovou hypotézu.
Příklad:
Nasimulujeme 100 náhodných vzorků z normálního
hodnotu 0 a rozptyl 1.
rozdělení, které má střední
x = normrnd(0.1,1,1,100);
Testujeme nulovou hypotézu, že vzorky pocházejí z normálního rozdělení se
střední hodnotou 0.
[h,p,ci] = ttest(x,0)
h=
0
p=
0.8323
ci =
-0.1650 0.2045
Vidíme, že h=0, tudíž přijímáme nulovou hypotézu.
TTEST2
[h,p,ci]=TTEST2(x,y,alpha) provádí test rozdílu středních hodnot dvou souborů
jejichž směrodatnou odchylku neznáme.
ZTEST
[h,p,ci]=ZTEST(x,m,sigma) provádí test hypotézy o střední hodnotě souboru se
známým rozptylem.
Statistické grafy
BOXPLOT - Zobrazuje krabicový graf výběrového souboru.
BOXPLOT(X) - zobrazí krabicový graf s jedním boxem pro každý sloupec vektoru
X. Boxy obsahují čáry, které reprezentují spodní kvartil, medián a vrchní kvartil.
Příklad:
350
Pokorný
Následující příkaz vytvoří boxplot nákladů na kilometr jízdy autem v jednotlivých
zemích (Obrázek 1)
load carsmal;
boxplot(MPG,Origin);
Obrázek 1: Krabicové grafy
HIST - Histogram.
N=HIST(Y) rozdělí prvky Y do 10 stejně velikých sloupců a vrátí hodnotu prvku
v každém sloupci - Obrázek 2.
Příklad:
Vytvoří Bellovu křivku histogramu z Gaussovských dat.
x = -2.9:0.1:2.9;
y = randn(10000,1);
hist(y,x)
Obrázek 2: Histogram
HIST3 – Trojrozměrný histogram dvourozměrných dat - Obrázek 3.
Příklad:
351
ve VaV
Použijte soubor „carbig“ k vytvoření histogramu 7x7 sloupců.
load carbig
X = [MPG,Weight];
hist3(X,[7 7]);
xlabel('MPG'); ylabel('Weight');
Vytvoří histogram s poloprůhlednými sloupci
hist3(X,[7 7],'FaceAlpha',65);
xlabel('MPG'); ylabel('Weight');
set(gcf,'renderer','opengl');
Obrázek 3: Trojrozměrný histogram
NORMPLOT – Zobrazuje křivku normálního rozdělení (grafický test normality
souboru)
H=NORMPLOT(X) vytvoří křivku normálního rozdělení z dat X - Obrázek 4. Pro
matice X, NORMPLOT zobrazuje křivku pro každý sloupec.
Příklad:
x = normrnd(10,1,25,1);
normplot(x)
352
Pokorný
Obrázek 4: Test normality souboru
Demonstrační úlohy
Disttool – demonstruje funkce rozdělení hustoty pravděpodobnosti (pdf) nebo
distribuční funkce (cdf) pro veškeré typy rozdělení - Obrázek 5.
Obrázek 5: Normální rozložení hustoty pravděpodobnosti
Polytool – demonstruje experimentální polynomiální aproximace s možnosti
výpočtu predikovaných hodnot - Obrázek 6.
353
ve VaV
Obrázek 6: Polynomiální aproximace
Randtool – interaktivní generování náhodných čísel se zvoleným rozdělením
a znázorněním pomocí histogramu - Obrázek 7.
Obrázek 7: Histogram hodnot vygenerovaného
souboru s normálním rozložením
Robustdemo – interaktivní regrese pomocí robustních metod - Obrázek 8.
354
Pokorný
Obrázek 8: Interaktivní regrese
Závěr
Inovace studijních materiálů předmětu Teorie systémů 1 zahrnuje zařazení
specializovaného tollboxu Statistic Toolbox programového systému MATLAB do náplně
jeho cvičení. Studenti získají praktické dovednosti v oblasti vyšetřování vlastností
náhodných veličin stochastických systémů. Cílem návodu je seznámení studentů
s nabídkou programového souboru Statistic Toolbox s objemem a formami příkazů pro
plnění jednotlivých statistických funkcí. Tato část bude užitečná zvláště pro taková
pracoviště, která již používají nebo chystají použití MATLABu jako standardního
prostředí pro výuku nebo řešení vědecko-technických či inženýrsko-projekčních úloh.
Literatura
[1]
The MathWorks, Inc, [on-line].[cit. 2012/03/15]. Dostupný z WWW:
<http://mathworks.com>.
355
ve VaV
CÍLE A OBSAH VÝUKY PŘEDMĚTU BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ
Jan Rája
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek nastiňuje nové uspořádání předmětu Bakalářský seminář
vyučovaného v rámci oboru Logistika cestovního ruchu na Vysoké škole logistiky o.p.s.
v Přerově. Představeny jsou důvody rozložení předmětu a jeho hodinové dotace
v průběhu bakalářského studia. Zmíněny jsou také kroky směřující k zamezení
plagiátorství a jinému podvodnému jednání v rámci vytváření bakalářských prací.
Příspěvek je však především zaměřen na samotnou náplň předmětu včetně volby
tématu práce, metodologických otázek, zpracování odborného textu, formálních
náležitostí práce či na umění prezentace vlastního výzkumu.
Klíčová slova: bakalářská práce, bakalářský seminář, cestovní ruch
Odborný konzultant: Hana Neradilová
Úvod
Bakalářský seminář vyučovaný na Vysoké škole logistiky o.p.s. se v současné
době do značné míry mění tak, aby lépe vyhovoval časovému rozložení tvorby
bakalářské práce. Důraz je přitom kladen na to, aby předmět přinášel ty pravé
informace v pravý čas. Bakalářský seminář by měl představovat podporu pro studenty
při vytváření jejich první větší odborné práce od volby tématu práce až po finální
úpravy textu a odevzdání práce, případně po její obhajobu. V rámci první kapitoly je
představeno zařazení předmětu do jednotlivých semestrů bakalářského studia a jeho
omezení na obor Logistika cestovního ruchu. Druhá kapitola ukazuje na nutnost
existence daného předmětu a jeho přínos, dále vysvětluje důvody zařazení a využití
zápočtových úkolů. Poslední kapitola se pak vyjadřuje k samotné náplni předmětu,
jako jsou důraz na volbu tématu práce, problematiku plagiátorství a vědecké etiky,
fáze a metody výzkumu, vědecké vyjadřování v odborném textu či umění prezentace
vlastního výzkumu.
356
Rája
1
Cíle a obsah výuky předmětu Bakalářský seminář
Bakalářský seminář na Vysoké škole logistiky
Předmět Bakalářský seminář je vyučován na Vysoké škole logistiky o.p.s.
v rámci všech pěti oborů bakalářského studijního programu.45 Částečně se však
odlišuje jeho konkrétní podoba, jež je dána především rozdílným zaměřením
jednotlivých oborů. Přestože formální stránky a náležitosti bakalářských prací
zůstávají v rámci instituce zcela shodné, nelze unifikovat všechny prvky přípravy
studentů na finální výstup jejich bakalářského studia. Výuka předmětu je vždy
v kompetenci jednotlivých oborů, náplň předmětu se liší kupříkladu konkrétním
zaměřením na využívání rozdílných metod a jejich aplikaci v rámci daného oboru.
Nadcházející text se zaměřuje výhradně na cíle a obsah výuky Bakalářského semináře
v rámci oboru Logistika cestovního ruchu, náplň předmětu vyučovaného na ostatních
oborech pomíjí.
Předmět je zařazen do letního semestru druhého ročníku a dále do zimního
i letního semestru třetího ročníku bakalářského studia. Klíčovou úlohu přitom má
zimní semestr třetího ročníku, kdy činí hodinová dotace předmětu tři hodiny cvičení za
týden. V rámci obou letních semestrů je předmět vyučován s dotací dvě hodiny za
týden, je však začleňován do bloků, které mají především reflektovat dobu zadání,
resp. odevzdání bakalářských prací.
2
Přínos předmětu a požadavky na studenty
Bakalářská práce by měla pro studenty vysokých škol představovat první
odbornou práci, při jejímž zpracovávání proniknou (na rozdíl od seminárních prací)
podstatně hlouběji do dané problematiky. Bakalářská práce je originální prací,
prostřednictvím které má student prokázat, že je schopen vytvořit delší souvislý text
zaměřený tematicky na úzce vymezenou problematiku, že si v průběhu studia osvojil
terminologii a metodologii studovaného oboru a dokáže pracovat samostatně tvůrčím
způsobem. Kromě nároků na dovednosti a znalosti studenta se všechny tyto
požadavky musí jistým způsobem promítnout také do výuky Bakalářského semináře.
Jelikož je Bakalářský seminář zakončen zápočtem, bylo nutné vytvořit
požadavky vedoucí k jeho splnění. Předmět je zaměřen na tvůrčí činnost studentů,
přičemž výsledek této činnosti je hodnocen v rámci státních zkoušek až po
absolvování předmětu. Požadavky zápočtu tudíž musí být stanoveny jiným způsobem.
V prvé řadě je vyžadována docházka, dále pak v obou semestrech třetího ročníku
studia prezentace pokroku při vytváření bakalářské práce. Poslední nedílnou součástí
zápočtu je arch sloužící ke kontrole komunikace diplomantů s vedoucími prací.
Studenti přitom musí prokázat alespoň deset konzultací s vedoucím práce. Účelem
tohoto požadavku je zapojit do častější a pravidelné spolupráce s vedoucími i ty
studenty, kteří by konzultace zanedbávali. Jedná se také o preventivní opatření vůči
možnému podvodnému vypracování bakalářské práce za úplatu jinou osobou, kterýžto
nešvar se v posledních letech v České republice nezřídka vyskytuje. Student je tímto
45
Jedná se o obory Dopravní logistika, Logistika služeb, Informační management, Logistika
cestovního ruchu a Logistika letecké dopravy.
357
ve VaV
způsobem daleko lépe kontrolován, musí v pravidelných intervalech odevzdávat části
své práce, dokazovat, že dané problematice i textu rozumí a zná jej, reagovat na
výtky vedoucího práce a opravené kapitoly znovu předkládat ke kontrole. To vše
možné podvodné jednání (založené na jednorázovém vytvoření práce) přinejmenším
silně ztíží, pokud ne zcela eliminuje.
3
Náplň předmětu
Jedním z cílů předmětu je aktivizace studentů k započetí vytváření bakalářské
práce a to již v posledních měsících letního semestru druhého ročníku a znovu
v prvních měsících zimního semestru třetího ročníku. V tomto případě je nutné
začlenění bloků v rámci semestru tak, aby reflektovaly aktuální harmonogram
akademického roku, tedy i hraniční data zadání bakalářské práce (od dubna do října).
V rámci prvních bloků výuky ve druhém ročníku jsou studenti vedeni a motivováni
k výběru budoucího tématu bakalářské práce, jehož uvážlivá volba představuje
základní předpoklad ke kvalitně zpracované bakalářské práci. Výběr vhodného tématu
je doporučován s ohledem na specializaci a zájmy studentů, praktické zkušenosti či
jazykové schopnosti. Studenti jsou vyzváni k promyšlení vlastních témat, která jsou
následně v jednom z bloků rozebrána a zhodnocena tak, aby si poučení odnášeli
všichni diplomanti. Dopad předmětu je v této fázi o to důležitější, jelikož zde ještě
nefiguruje vedoucí práce, který by studentovi dokázal rozkrýt úskalí skrývající se pod
slupkou na první pohled často líbivého tématu. Část vlastních návrhů, která je
pozitivně reflektována vyučujícím, je později předložena k posouzení garantovi oboru
a případným vedoucím, jejichž odborné zaměření má k tématu nejblíže. Teprve
následně jsou studentům předložena témata vypsaná jednotlivými vyučujícími
působícími na katedře Přírodovědných a humanitních disciplín (v jejíž struktuře
figuruje obor Logistika cestovního ruchu). Výběr a diskuze o tématu však již v tomto
případě probíhá mimo hodiny bakalářského semináře.
Následný důraz v rámci Bakalářského semináře směřuje ke stanovení
a přesnému vymezení cíle či cílů práce. Cíl bakalářské práce je studentům
interpretován jako řešení konkrétně vymezeného problému, k jehož splnění je nutno
postupovat od shromažďování informací, třídění získaných zdrojů až ke kritice
a interpretaci jevu, který osvětluje vztahy mezi jednotlivými údaji. Cíl práce je
v několika etapách vytváření bakalářské práce připomenut v rámci hodin Bakalářského
semináře, především formou prezentací studentů zaměřených na průběžné výsledky,
jichž dosáhli.
Důležitým tématem, jemuž musí být v hodinách věnován prostor, je
problematika plagiátorství a vědecké etiky. Při odevzdání bakalářské práce na sebe
autor bere odpovědnost za originalitu textu, včetně dalších objektů (mapy, schémata,
obrázky,…). Plagiátorství, charakterizované jako představení části nebo celého
duševního díla jiného autora jako svého vlastního, se pojí také s důsledným
využíváním citačního aparátu. V případě citací jsou studenti vedeni k tomu, aby vždy
dodrželi tři základní pravidla: správně citovat, uvést zdroj a zařadit jej i do seznamu
zdrojů. Správné formě bibliografických citací a odkazů je v rámci Bakalářského
358
Rája
Cíle a obsah výuky předmětu Bakalářský seminář
semináře věnován poměrně významný prostor, jelikož se jedná o místo častého
výskytu chyb a nepřesností. Studenti jsou také seznámeni se systémem Theses, který
slouží pro odhalování plagiátů mezi závěrečnými pracemi. Do systému jsou po
odevzdání bakalářských prací všechny práce vloženy a zkontrolovány, což je také
jistou motivací pro studenty, aby v průběhu tvorby bakalářské práce dbali na
rozsáhlejší využívání zdrojů, citací a především vlastních myšlenek.
Bakalářský seminář se také zaměřuje na představení jednotlivých fází
výzkumného procesu, plánování, předvýzkumu a hlavního výzkumu. Jedením ze
základních požadavků, které by měl předmět splnit, je seznámení studentů
se základními metodami výzkumu. Studenti by měli po absolvování daných hodin
charakterizovat a využívat kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu a uvést
příklady využití v konkrétních případech. K tomuto cíli je směřováno nejen
teoretickým rozborem metod výzkumu, ale především jejich aplikací za pomoci
drobných úkolů, jež musí studenti v rámci hodin Bakalářského semináře řešit. Důraz
je přitom kladen na ty metody, které větší část účastníků semináře ve své práci
využije. Kupříkladu je tak oproti jiným oborům na technicky zaměřené vysoké škole
častěji využíváno dotazníkové šetření. V rámci této důležité oblasti jsou také probírány
základní metody statistického zpracování dat.
Již v prvním semestru výuky, ale především v rámci posledního semestru,
v němž výuka Bakalářského semináře probíhá, se předmět mimo jiné zaměřuje na
vědecké vyjadřování v odborném textu, specifikaci a charakter textu a na stavbu
a strukturu vědecké práce. To vše má směřovat studenty k finalizaci kapitol práce, ke
zlepšení jejich návaznosti, správnému umístění a především apelovat na správný
jazyk textu. Spolu s těmito otázkami jsou také rozebrány konkrétní požadované
formální náležitosti bakalářské práce zpracované v samostatném dokumentu shodném
pro celou vysokou školu.
Jedním z posledních úkolů předmětu je připravit studenty nejen k tvorbě práce,
ale také k její obhajobě. Ta má nakonec značný vliv na finální hodnocení a z toho
důvodu ji nelze opomenout. V rámci předmětu je tak zařazeno téma umění prezentace
vlastního výzkumu. Studenti si připravují prezentaci své vlastní bakalářské práce
(ačkoliv v dané době ještě ne zcela dokončené), důraz je kladen na precizní
zpracování prezentace a především na výklad a obhajobu práce. Ostatní studenti se
spolu s vyučujícím stávají komisí, která vznáší dotazy a na závěr také celkově hodnotí
prezentujícího diplomanta.
Závěr
Bakalářský seminář by měl být pro studenty značnou oporou při tvorbě první
rozsáhlejší odborné práce. Předmět přináší celou řadu možností vedoucích k dosažení
hlavního cíle: otevření nových vědeckých obzorů diplomantů při současném
zkvalitnění bakalářských prací. K tomu by mělo vést také nastíněné zkvalitnění výuky
předmětu. Přes učiněné změny však představuje předmět i do budoucna neustálou
výzvu k jeho další inovaci.
359
ve VaV
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. 1. vyd. Praha:
Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1.
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s.
ISBN 80-7198-173-7.
FINN, M., ELLIOTT-WHITE, M., WALTON, M. Tourism and Research Methods.
Data collection, analysis and interpretation. 1. vyd. Harlow: Pearson Education,
2000. 285 s. ISBN 978-0-582-36871-2.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál,
2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.
HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. 1. vyd. Praha: Portál,
2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1.
HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 117 s. ISBN 80-244-0458-3.
KAHN, N. B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vyd. Praha:
Portál, 2001. 149 s. ISBN 80-7178-443-5.
VEAL, A. J. Research Methods for Leisure and Tourism: a practical guide. 3. vyd.
London: Pearson Education, 2006. 448 s. ISBN 978-0273-68200-4.
360
Rössler
Bakalářské práce
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Miroslav Rössler
[email protected]
Abstrakt: Základním záměrem autora a zároveň cílem příspěvku bylo zpracovat pro
potřeby studentů úvodní text, který by je dokázal zorientovat v problematice tvorby
akademických textů různých typů, zejména však závěrečných kvalifikačních prací
(bakalářské úrovně). Reflexe současné situace v oblasti vysokoškolského vzdělávání
a problémů vznikajících v oblasti tvorby závěrečných kvalifikačních prací (zejména pak
plagiace), si vynutila zařadit i nezbytné základy etiky odborné práce (tedy činnosti
spojené nejenom s tvorbou vlastních studentských textů nejrůznějších forem,
zaměření a úrovní). V neposlední řadě je prezentován rozbor poznatků z tvorby
závěrečných kvalifikačních prací (bakalářské úrovně) studenů Moravské vysoké školy
Olomouc, o.p.s., vzniklých za odborného vedení autora příspěvku (cca 100), jejich
hodnocení a obhajob v období let 2008 – 2011. Ty pak posloužily v závěrečné části
textu (v Příloze) k některým doporučením standardních návyků a dovedností, které by
mohly být účelné pro přípravu a zpracování podkladů závěrečných kvalifikačních prací
budoucích diplomantů.
Klíčová slova: Bakalářská práce, etika odborné práce, excerptace, „formální plagiát“,
informační exploze, klauzurní práce, kompilát, konspekt, odborná práce,
parafrázování, plagiát, požadavek vědeckosti, princip čestnosti, princip názorové
tolerance, princip nekompromisnosti, princip nestrannosti, princip objektivnosti,
princip originality, princip osobní korektnosti, princip pravdivosti, princip
sebekritičnosti, princip skromnosti, princip zásadovosti, ročníková práce, seminární
práce, vědecká práce, závěrečná kvalifikační práce.
Odborný konzultant: Miroslav Rössler
Úvod
Studentům bakalářského studia obou forem – prezenční i kombinované, jsou
zadávány ke zpracování práce, které sledují zejména didaktické a výukové cíle. Jako
takové mají především rozvíjet schopnost studentů na vědecké bázi zpracovat zadané
(či zvolené) téma nebo část určité problematiky.
Mezi nejrůznějšími protokoly, esejemi, seminárními pracemi obecně, projekty,
řešeními případových studií, zaujímá významné místo závěrečná kvalifikační práce
361
ve VaV
studenta bakalářského studia – bakalářská (diplomová) práce. U jejího zpracovatele
se již předpokládá, že v průběhu bakalářského studia vypracoval řadu zejména
seminárních prací (nejčastěji zadávaných ve formě volných esejí, pro něž si student
v rámci zadaného tématu zvolí svou vlastní specifikaci pro další zpracování). Vyučující
(vedoucí semináře) zadává zpravidla téma, event. doporučí literaturu a nastaví rámec
pokynů pro vypracování. Těmito pracemi jsou sledovány nejrůznější cíle, zejména
pak:46
 nárůst poznatků,
 schopnost jejich analýzy a syntézy,
 jejich posouzení na podkladě samostatného myšlení studenta.
Z hlediska významu pak tyto práce umožňují47:
 rozšířit vhled studenta do problematiky,
 rozvíjet schopnosti práce s literaturou,
 upevnit základní znalosti výzkumných metoda, postupů a technik,
 vytvářet návyk formulovat (vědecký, odborný) problém,
 osvojit a prohloubit si dovednosti tvůrčího psaní akademického textu,
 tříbit jazykovou kulturu písemného projevu,
 získat estetickou zručnost při grafické úpravě vznikajícího textu.
Bakalářská práce je svým tématem (a zejména jeho specifikací) zadávána pro
předpokládaný rozsah minimálně 40 stran textu (bez příloh). Obvykle se
nedoporučuje, aby vlastní text odevzdávané práce bez příloh přesahoval 60 stran.
Vyhotovená práce, jejímž tématem by měla být oblast ekonomiky a managementu
(tedy profilujících oblastí studijního programu na MVŠO), je obhajována jako součást
státní závěrečné zkoušky dle platné akreditace MŠMT ČR. Písemné posudky
zpracovává jak vedoucí bakalářské práce (konzultant), tak i oponent.
Bakalářská práce je svou povahou typem odborné práce.48 Její autor by se měl
zabývat specifickými problémy zvoleného (svého) oboru, čímž by měl prokazovat své
znalosti, svou odbornost. Tímto autor obvykle neusiluje o přinášení objevných
skutečností. Neznamená to však, že by i práce tohoto druhu nemohly přinášet něco
nového, svým způsobem objevného, byť pouze ve formě nových dílčích poznatků. Ze
zkušenosti však lze říci, že to nevidíme příliš často.
Pro úplnost dlužno poznamenat, že vědecká práce, jako výstup specialisty
daného oboru s hlubokými znalostmi, splňuje všechna kritéria odborné práce, a navíc
přináší „nové, objevné a dosud nepublikované poznatky, objevy apod.“.49
V rámci vysokoškolského studia se pod obsáhlou oblast odborných prací
zahrnuje několik druhů prací, vznikajících během vlastního studia (tedy jako práce
46
srov. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce, s. 12
srov. tamtéž, s. 12
48
srov. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního
zaměření, s. 19
49
srov. tamtéž, s. 19-20
47
362
Rössler
dovednostní, průpravné a cvičné – seminární, ročníkové, klauzurní apod.) a dále za
účelem získání kýžené kvalifikace vysokoškolského studenta (zde práce závěrečné).50
Seminární práce je zadávána nejčastěji vysokoškolským učitelem v rámci jím
vedeného semináře51. Většinou i on sám stanovuje téma (zaměření, problematiku,
specifikaci) a formu, danou obvykle záměrem jak samotného předmětu, tak
i seminární práce. Student je zde zavázán k hlubšímu průniku k podstatě jevu v rámci
vymezeného tématu, příp. procvičení možných způsobů a technik práce (většinou
s dostupnými literárními zdroji a dalšími informačními materiály). Prakticky to tedy
znamená cvičení ve studiu okolností v rámci daného tématu, excerptací (vypisování)
hlavních myšlenek a klíčových pojmů a dále ve vypracování konspektu (stručného
plánu, celkového pohledu), jakéhosi výtahu myšlenkové kostry studovaných děl. Bez
ohledu na formu přípravy (písemnou, ústní) pro prezentaci výsledků práce na
semináři, je účelem tohoto druhu prací rovněž konfrontace vlastního vidění problému,
názorů studenta s názory, pohledem a míněním ostatních studentů i pedagoga. Tímto
procesem si student osvojuje klíčovou dovednost a užitečnou praktickou schopnost
o problému a jeho možném řešení diskutovat. Za tímto účelem je důležitou povinností
vést studenta k pokusům zaujmout k excerptovaným dílům své kritické a hodnotící
stanovisko. Nejčastější formou je vést s jeho autory virtuální dialog a polemiku.
Ročníková práce má ve své bazální podobě plnit kromě cvičné (obdobně jako
předchozí typ práce seminární) i funkci kontrolní52. V rámci ní si vyučující ověřuje
úroveň schopností studentů, zejména pak dovedností pracovat s odbornými
informačními zdroji, interpretace výkladu jejich stěžejního myšlenkového přínosu
a postižení věcných a časových souvislostí daného (projednávaného) problému.
Naučil-li se v rámci seminární práce student pouze sesbírat a shromáždit hotové, již
někým zformulované myšlenky, pak v ročníkové práci musíme zákonitě očekávat, že
takto extrahované myšlenky budou také interpretovány a zprostředkovány jiným.
Důležitou součástí by pak měl být pokus o vlastní hodnocení tlumočených názorů,
jejich integraci a určitou syntézu dané problematiky, spočívající v přehledném
zachycení v celku, včetně postižení event. historického a interdisciplinárního kontextu.
Ročníková práce, zpracovávaná studentem pod přímým vedením vyučujícího, se tak
stává dalším významným krokem k posouzení schopnosti studenta postoupit do
vyššího ročníku, ale i mezistupněm pro získání potřebných schopností a dovedností
sepsat závěrečnou kvalifikační práci pro obhajobu v rámci státní závěrečné zkoušky.
Pro úplnost připomenu ještě klauzurní práci, která je velmi přísnou písemnou
zkouškou v uzavřeném prostoru.53 Student zde nemá kontakt s žádnými zdroji
externích informací. Je tak odkázán pouze sám na sebe a schopnost využít nabyté
znalosti. Autor sám má zkušenosti s oběma extrémy „přísnosti“ využití tohoto typu
examinace. Jedním je kontrolované odkládání všech osobních věcí zkoušeného
(aktovky, mobilních telefonů, programovatelných kalkulaček, někdy i psacích potřeb),
50
zaměření, s. 19 - 20
51
zaměření, s. 20
52
53
363
ve VaV
přísná kontrola povoleného občerstvení, doprovod na toaletu v průběhu práce
a využití pouze přidělených formulářů pro vyhotovení práce (např. režim Open
University Milton Keynes). Volnějším přístupem je jakási forma „Open Book Exam“,
povolující využití podkladů (učebnic, poznámek z přednášek a cvičení, výpisků
z literatury, případně i vlastní SW produkty) pro řešení zadání této klauzurní
(zápočtové, zkouškové, kolokviální) práce (např. režim některých kurzů MBA, příp.
nejrůznějších forem certifikovaného studia v rámci celoživotního vzdělávání). Je
otázkou, který přístup svou vyhrocenou formou více přispívá k formování osobnosti
studenta a budoucího odborníka pro nejrůznější, velmi sofistikované druhy prací
a činností, vyžadující mnohdy interdisciplinární přístup a týmovou práci.
Všechny typy zde vzpomínaných studentských prací (seminární, ročníkové,
klauzurní, nejrůznější projekty – oborové, ročníkové, podíl studentů na
vědeckovýzkumné činnosti školy, jejích ústavů, pracovišť i samostatných výzkumných
pracovníků, apod.) mohou, či spíše musí ve své podstatě sloužit k tomu, aby student
mohl vypracovat na závěr svého studia (z logiky věci) závěrečnou kvalifikační
práci – bakalářskou práci.54 Oproti předchozím typům nejrůznějších forem
akademických prací, plní ještě funkci průkaznou (tedy kromě průpravné a kontrolní).
Na vysoké škole je její zpracování a následná obhajoba před komisí pro státní
závěrečné zkoušky, jednou z významných a nezastupitelných podmínek pro úspěšné
ukončení a absolvování samostatného, uceleného a relativně uzavřeného nižšího
stupně vysokoškolského studia – vzdělávání profesních bakalářů. Toto bakalářské
studium směřuje k přípravě absolventa pro budoucí výkon náročnější praktické
odborné činnosti příslušného oboru zaměření, jakož i jako nezbytný předstupeň pro
navazující magisterské (inženýrské) studium. Tento režim se tak, někdy násilnou
formou, harmonizuje s postupně probíhající globalizací evropského školství v rámci
tzv. Boloňského procesu.
1
Etika odborné práce
I když rozdíl mezi odbornou a skutečně vědeckou prací je patrný zejména
v originalitě nových myšlenek a objevů autora, mají odborná a vědecká práce hodně
společných prvků pokud se týče etických aspektů. Důraz na etiku vědecko-odborné
práce je akcentován zejména v současnosti, kdy se etické cítění celé naší společnosti
nachází v krizi a dochází doslova k významnému pragmatickému vyprazdňování
etična.55 Dokážeme vést své studenty mimo hodnotovou dezinterpretaci základních
otázek a principů vzájemného soužití? Pokusme se nastínit základní principy etiky
odborných (a potažmo i vědeckých) prací:56
 princip objektivnosti, pravdivosti a nestrannosti (1),
 princip osobní poctivosti, korektnosti a čestnosti (2),
 princip originality – původnosti (3),
54
zaměření, s. 20-21
55
56
364
Rössler




1.1
princip zásadovosti a nekompromisnosti (4),
princip sebekritičnosti a názorové tolerance (5),
princip skromnosti (6),
etika autora odborné práce v době informační exploze (7).
Princip objektivnosti, pravdivosti a nestrannosti vědecké práce57
Obecně uznávané tvrzení, ověřené zkušeností, praví, že za objektivní a pravdivé
tvrzení lze považovat pouze ty poznatky, jež se shodují se zpracovávanou skutečností,
a tedy neodporují realitě. Tento princip lze vnímat jako axiom – nedokazatelné
pravidlo. Z odkazu anglického filosofa Francise Bacona lze vysledovat akcent na
pravdivost a objektivnost, jež jsou společné pro vědu jako takovou, ale i pro odbornou
práci, jevy typické a signifikantní. S ohledem na cíl každého specifického lidského
konání (věda či nové poznání), lze říci, že hodnotu má jen pravdivé poznání. Tento
etický princip v sobě obsahuje požadavek, aby autor před vlastním řešením svého
problému (zvoleného tématu bádání) velmi důvěrně a co možná nejdůkladněji poznal
práce jiných autorů, kteří se touto problematikou zabývali před ním, co již bylo v této
oblasti vykonáno. Rovněž pak by měl jasně a zřetelně specifikovat jejich odborný
přínos.
Připomeňme si na tomto místě 6 pravidel principu objektivity a pravdivosti, které
vyžadují, že odborný pracovník se dostává do kolize s nimi, když:
 nepředloží ve své práci všechna fakta, k nimž svým studiem a činnosti
dospěl, něco zamlčí a nerespektuje základní požadavek vědecko-odborné
práce, podle něhož lze za objektivní a pravdivé považovat jen ty poznatky,
jež neodporují realitě. Porušení tohoto pravidla nelze ospravedlnit ani
ekonomickými zájmy v rámci účelného podnikání jakkoliv velkého či
silného podnikatelského subjektu,
 z nepřesných a neúplných empirických údajů (mnohdy získaných v rámci
sběru od statisticky nevýznamného množství dotázaných) přesto formuluje
určité závěry a ty pak zobecňuje,
 vydává za experimentální fakta, data a hodnoty vykonstruované,
poopravené či dokonce vymyšlené a zfalšované,
 přistupuje k nekorektnímu rozlišování východisek, jakož i vlastního přínosu
k řešení problematiky,
 definuje nepřesně, nebo z opatrnosti nedefinuje vůbec, pojmy, s nimiž
pracuje či v rámci řešení problému pracovat hodlá,
 přistoupí ke zneužití některých materiálů k doložení skutečnosti, názoru či
informace, přičemž z nich jednoznačně důkaz nevyplývá (vědomé zneužití
výsledků výzkumu).
57
365
ve VaV
1.2
Princip osobní korektnosti a čestnosti58
S první výše uvedenou oblastí etiky odborné práce velmi úzce souvisí i zásada
osobní poctivosti, korektnosti a čestnosti. Jde v zásadě o akcent prezentace jen
a pouze těch údajů, které jsou podpořeny autentickým autorstvím (odborného úsilí
autora bez sklonu k podvádění). V tomto ohledu je nejprůkaznějším důkazem
čestnosti poctivé nakládání s nejrůznějším zdrojovým materiálem. Odborná veřejnost
velmi citlivě vnímá jako eticky nepřijatelné a nečestné:
 zamlčení zdroje, z něhož autor při své činnosti čerpal, aniž by byl součástí
výčtu použitých informačních zdrojů,
 záměrné „opomenutí“ citace zdroje, který není v souladu s názory autora
nebo dokonce může svědčit proti výsledkům a závěrům, k nimž v průběhu
své odborné činnosti dospěl,
 uvedení literárních (obecně informačních) zdrojů, s nimiž se neseznámil
nebo při své práci nevyužil – přitom je lhostejné, zda tak činí z prestižních
důvodů nebo alibisticky (aby nebyl podezírán z neznalosti literárních
zdrojů vážících se k jeho odbornosti či odborným tématům práce).
 citací vysokého počtu literárních (informačních) zdrojů pod titulem
„použitá literatura“, jež však ve skutečnosti použita nebyla, ani nemá
v textu odborné práce jakoukoliv reflexi.
 uváděním svých prací, jež nemají přímý vztah k řešené problematice
a svým způsobem slouží pouze pro podporu osobní prezentace autora
odborné práce,
 použitím cizí myšlenky, aniž by byl citován její autor a uvedena přesná
bibliografická data zdroje dle citační normy,
 předstíráním projevů názorové shody jiných autorů citováním nikde
neexistujících vyjádření, podpořený navíc zastírání ve formě odkazů na
určitý existující informační zdroj,
 nepřesnou a neodpovědnou interpretací zjištěných dat či vědomým
přeceněním významu výzkumných závěrů (již vzpomínaným zobecněním
závěrů,
podpořených
nízkým
počtem
výpovědí
respondentů
kontaktovaných v rámci výzkumu),
 zakomponováním zdrojového materiálu jiného odborníka do své práce,
včetně jeho syntézy a závěrů, aniž by jej přiznal jako spoluautora,
 přivlastněním výsledků práce týmu odborníků bez přiznání jejich
spoluautorství.
1.3
Princip originality – původnosti59
Je těsně vázán na zásadu odborné poctivosti. Každá seriózní odborná práce musí
ve svém obsahu v konečném důsledku přinášet nějaký nový, byť zcela nepatrný, ale
58
59
366
Rössler
původní, do té doby nikým nepublikovaný poznatek. Autor v tomto smyslu není
oprávněn za žádných okolností vydávat cizí myšlenky za své vlastní nebo výsledky
cizích výzkumů za vlastní šetření. Pakliže autor neodkazuje na zdroj, z nějž v průběhu
své odborné práce čerpal a cizí, převzaté myšlenky jednoznačně a nezpochybnitelně
neoznačí autorizací původce, pak je čtenář oprávněn se domnívat, že jsou výsledkem
vlastní práce autora textu. Vědomé přivlastňování cizích myšlenek, výsledků cizí
duševní práce, poznatků jiných autorů, je označováno jako plagiát (a v souladu
s možným překladem do češtiny považováno za krádež či loupež). Současný právní
řád na toto neetické počínání autorů odborných prací pohlíží jako na faktické porušení
autorských práv se všemi důsledky a event. trestní odpovědností z něj plynoucích.
Nejčastěji se vyskytující formou plagiátu je „formální plagiát“. Ten vzniká
„vypůjčením“ části díla jiného autora (doslovně nebo s formálními úpravami opsaného
textu), aniž by byl uveden informační zdroj a jméno autora přebíraného textu.
V současné době je obrovským lákadlem studentů, ale i pedagogů, odborných
a vědeckých pracovníků, INTERNET. Ten je ve své rozprostřenosti, rozsáhlosti
a relativně snadné dostupnosti velkého množství odborných textů z nejrůznějších
oborů lidského konání, ale i jejich velmi různé kvalitě (či spíše nekvalitě) často
prvořadým cílem využití nejenom studenty, ale i netrpělivými, neproduktivními
a nekreativními odbornými pracovníky. Svody „síti sítí“, jak se INTERNET také někdy
přezdívá, jsou pak živnou půdou pro nejrůznější podvody a protiprávní jednání, čímž
dotčení autoři podstupují velmi významné riziko postihů a sankcí. V posledních letech
lze s povděkem reflektovat snahy některých akademických institucí, které se, opět
s různým úspěchem a kvalitou, pouští do vytváření různých SW produktů k odhalování
této formy podvodné činnosti studentů, pedagogů i vědecko-výzkumných pracovníků
(MU Brno, ZČU Plzeň a další). I MVŠO je připravena pro využití této formy průběžné
kontroly vznikajících akademických textů všech úrovní (v rámci v současnosti
rozvíjejícího se využití SW studijní agendy STAG). Stále častěji se stává předmětem
diskusí v akademickém světě, využití cizích textů pro potřeby vlastní vzdělávací
aktivity, zejména vysokých škol. Aniž bych chtěl nás, vysokoškolské pedagogy, řadit
do role pouhých „přenašečů“ cizích myšlenek do cílových „hlav“ našich studentů, přeci
jenom se mnohdy nevyhneme této formě využití cizích myšlenek, výsledků výzkumů,
studia, bádání a kreativity našich předchůdců, za což bychom mohli být po právu
minimálně kritizováni, souzeni a sankcionováni.
Do stejné kategorie, byť jeho využití je méně časté, patří parafrázování, tedy
volný opis cizí myšlenky jejím přeformulováním, vyjádřením obsahu jinými slovy, opět
bez uvedení zdroje a autora.
Kompilace jako forma vyhotovení odborné práce (včetně závěrečné kvalifikační
práce – bakalářské diplomové práce) je přípustná. Tuto je nezbytné jasně odlišit od
plagiátu (byť se svým způsobem jedná o druh nepůvodního textu). Ani tento druh
textu není pro poznání žádným přínosem. Počet takto vyhotovených kvalifikačních
prací se v poslední době (počínaje vazbou na revoluční rok 1989) neočekávaně
zvyšuje. Jedním z možných vysvětlení je snaha autorů přinést z tuzemské
i cizojazyčné, zahraniční literatury co možná nejvyšší objem informací. Tato upřímná
snaha je však často simplifikována na prostý sběr informací, jejich nekritické přijímání
367
ve VaV
a bezduchý popis, aniž by byly autorem jakýmkoliv způsobem kreativně rozvíjeny.
Samotné tlumočení názorů jiných autorů, bez konfrontace s viděním svým a také
výsledky vlastní odborné práce, bez diskuse s citovanými autory však přináší
minimální tvůrčí podíl autora textu (pokud vůbec nějaký). A to i při dodržení
povinnosti uvádění původce přebíraných myšlenek i bibliografických údajů jejich prací
(na rozdíl od autorů plagiátů).
1.4
Princip zásadovosti a nekompromisnosti60
Odvaha autora při dodržování této zásady tkví v tom, že se nevyhýbá
problémům, naopak je aktivně vyhledává a přistupuje k jejich řešení. Výsledky své
odborné práce nepřizpůsobuje všeobecnému očekávání předpokládaných čtenářů,
resp. hodnotitelů, posuzovatelů a oponentů.
1.5
Princip sebekritičnosti a názorové tolerance61
Etická úroveň odborného pracovníka je vystavena zásadní zkoušce v situaci, kdy
je pod tíhou neovlivnitelných okolností a zejména objektivních příčin donucen
korigovat zastávaný názor a akceptovat a uznávat tak argumenty i oprávněnou kritiku
okolí. Schopnost sebekritického uznání nesprávnosti vlastních výsledků a veřejného
uznání omylu, obvykle vyžaduje odvahu a osobní nasazení (při současné skromnosti)
významnou měrou přispívá k formování skutečné odborné autority, respektu a úcty.
1.6
Princip skromnosti62
Hovoříme-li o zásadovosti a nekompromisnosti, sebekritičnosti a názorové
toleranci, pak jejich význam podtrhuje jedině vědecká skromnost. Ta od autora
očekává, že při prosazování svých myšlenek a projektů, podpořených svým způsobem
odvážnými hypotézami, nebude svůj názor tvrdohlavě vnucovat jako jediný možný
a tím také správný. Musí být ochoten připustit možnosti jiných názorů a úhlů pohledu.
Své výsledky musí hodnotit s patřičnou skromností. Svéhlavost, neústupnost,
názorová netolerantnost a neschopnost (či spíše neochota) přijímat kritiku signalizuje
nevyzrálost autora – nízký stupeň sebereflexe, malá sebekritičnost a neskromnost,
spočívající původem v nepoctivosti.
1.7
Etika autora odborné práce v době informační exploze63
Zpřístupněním všech západo- i mimoevropských informačních zdrojů byly i česká
odborná veřejnost zaplavena obrovským množstvím informací – hovoříme o tzv.
informační explozi. Autorům tak hrozí přesycení novými informacemi, aniž by
60
zaměření, s. 34
61
srov. tamtéž, s. 34-35
62
63
368
Rössler
dospěli k žádoucímu nasycení vědomostmi (znalostmi). Zde hrozí kromě samotného
přesycení informacemi (mnohdy balastními) i skutečnost, že se autoři odborných prací
budou pídit po mezinárodních zdrojích. Respekt před nimi vítězí nad tuzemskými
i národními podklady. Často jen ve snaze být (stát se) součástí celoevropského
společenství. Výsledkem takových přístupů je pak pouhá deskripce, aniž by byly
podrobeny cílené kritické analýze a komparaci s domácími zdroji. Hrozí zde nahodilost
v získávání dat a informací a živelnost, přičemž namístě by byly dlouhodobost
a systematičnost. Právě v tomto přístupu je volné pole působnosti autora bakalářské
práce v symbióze s vedoucím práce při využití kompilátu jako jedné z možných variant
bakalářské práce absolventa MVŠO.
Máme-li tedy svého svěřence – diplomanta, vést k cíli (tj. sepsání závěrečné
kvalifikační práce – bakalářské práce), musíme především sami ctít a vyznávat tato
etická pravidla v rámci této formy odborně-pedagogické práce.
2
Výběr tématu závěrečné kvalifikační (bakalářské) práce64
Tématem bakalářské práce je obvykle přesně vymezená problematika, jejíž
řešení zpracovává student samostatně pod metodickým vedením vedoucího práce
(konzultanta). Téma musí odpovídat požadavkům na bakalářskou práci, odbornému
zaměření ústavů/kabinetů, možnostem realizace v jeho podmínkách (případně
i v podmínkách jiných institucí) i vlastní specializaci konzultanta či odborného
vedoucího práce.
Vypisování témat je v kompetenci manažera ústavu/kabinetu a navrhují je
obvykle pedagogové či ostatní odborní pracovníci ústavů/kabinetů. Za určitých
okolností je mohou navrhnout sami diplomanti (stejně jako odborní vedoucí či
konzultant práce z praxe). Po schválení manažerem ústavu/kabinetu jsou témata
zveřejněna na úřední desce a prostřednictvím INTRANETu. Každý posluchač tedy
může vytvořit vlastní (vstřícný) návrh tématu své závěrečné kvalifikační práce,
vyhledat si vhodného vedoucího (konzultanta) a po poradě s ním předložit manažerovi
příslušného ústavu/kabinetu vstřícný návrh svého tématu. To je pak zveřejněno
standardním způsobem na úřední desce spolu s ostatními vypsanými tématy.
K volbě tématu závěrečné kvalifikační práce přistupují studenti zpravidla ke konci
II. ročníku vysokoškolského studia, kdy jsou již rámcově obeznámeni s oborem své
specializace i s náplní většiny profilujících předmětů a disciplín, z nichž ještě neskládali
postupové zkoušky, kolokvia či zápočty. Student je tedy již schopen posoudit, zda
bude lepší zaměřit se na tématiku starší nebo současnou, zda bude téma schopen
zpracovat a jaký význam má zvolené téma pro ostatní, resp. využití v praxi.
Většina závěrečných kvalifikačních prací je koncipována jako vědecké práce –
musí tedy splňovat základní podmínky (pravidla vědeckého zpracování mohou být
64
srov. např. FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce, s. 18 a s. 25, KATUŠČÁK, D.,
DROBÍKOVÁ, B., PAPÍK, R., Jak psát závěrečné a kvalifikační práce, s. 44, HOLOUŠOVÁ, D.,
KROBOTOVÁ, M., Diplomové a závěrečné práce, s. 9
369
ve VaV
uplatněna u každé odborné, výzkumné či badatelské činnosti – tzv. požadavek
vědeckosti):65
 předmět,
o němž
práce
pojednává,
je
obecně
poznatelný
a identifikovatelný (v tomto ohledu může být konkrétní nebo abstraktní),
 jsou stanovena pravidla pro výběr předmětu a zásady, podle nichž je
zkoumaný předmět poznáván a klasifikován (výčet vlastností či znaků,
podmínky existence, referenční vztahy…),
 o předmětu jsou sdělovány poznatky, které ještě nebyly zveřejněny jinými
autory, nebo se novým způsobem pojednává o skutečnostech, které jsou
již známy (objevují se nové souvislosti, vhodnější způsob řazení…),
 východiska a předpoklady, na nichž se staví, musí být zdůvodněny
a dostatečně průkazně argumentovány (či dokazovány),
 postup získání důkazů i argumentů musí být popsán, ozřejměn
a dokumentován obecně přístupným a kontrolovatelným způsobem,
 práce musí umožňovat ověření předkládaných výsledků, aby obdobná
bádání jiných autorů mohla být provedena stejnými prostředky a nástroji
(s cílem dosažení týchž výsledků). Rovněž musí být ověřitelné, zda
předkládané závěry nejsou ukvapené, nahodilé či málo průkazné (nebo
podmíněné dalšími faktory, jež nebyly vzaty v úvahu). Lze rovněž
navrhnout postup získání dalších objektivních důkazů a uvést tak, jaký
výsledek by mohl vyslovenou domněnku vyvrátit,
 práce musí vykazovat užitečnost pro ostatní, nesmí být samoúčelná,
přičemž praktický, vědecký význam práce se měří potřebností pro daný
obor – každý, kdo se bude v budoucnosti daným tématem zabývat, by se
neměl obejít bez této práce, měla by být rozvoje hodným způsobem
inspirativní.
3
Shrnutí
poznatků
z průběhu
tvorby
závěrečných
kvalifikačních prací (bakalářských prací) studentů MVŠO,
jejich hodnocení a obhajob v letech 2008 – 2011
Ve studentovi je v první řadě potřeba potlačit obavy ze psaní. Osvědčují se
následující doporučení:66
 zapomenout na to, že tvořivě psát odborný text znamená řadit k sobě
obrovské množství nádherných slov a vznešených frází a vět,
 splnit tři základní podmínky – chtít psát jasně, pracovat s vervou (myšlení
je usilovná práce a ochota usilovně pracovat rozhoduje o výsledku této
tvůrčí činnosti) a zaznamenávat si všechny, byť krásné, dramatické či
vzletné, věty a myšlenky.
65
srov. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci, s. 49-55
srov. POKORNÝ, J. Úspěšnost zaručena. Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci,
s. 188-190
66
370
Rössler
Důležité zásady:
1. Udělejte si náčrt toho, co chcete říci (napsat, sdělit).
Nemůžeme psát jasně, dokud ještě před tím, než začneme psát, nevíme, čím
a jak chceme psaní ukončit. Stále opakujícím se problémem každého psaní je
paradoxně sestavení osnovy textu (což předpokládá, že je nám známý cíl a závěr
práce ještě před zahájením psaní).
Doporučení:
 na malé kartičky (max. velikosti A6) si zapisujeme vše, čím se chceme
zabývat – důsledně vždy jednu myšlenku na jednu kartičku,
 rozdělíme si takto vytvořený soubor kartiček na samostatné soubory pro
každou skupinu myšlenek (bodů), těsně spolu tematicky souvisejících,
 uspořádáme tak soubory kartiček s myšlenkami podle určitého logického
systému, např. od nejdůležitějšího k méně a méně důležitému, nebo
naopak od nejméně důležitého k nejdůležitějšímu, příp. podle návaznosti
jednotlivých myšlenek – co musí čemu předcházet, aby čtenář pochopil
další navazující text,
 ke každému souboru kartiček uspořádáme myšlenky (body) logickým a co
nejsrozumitelnějším způsobem,
 v návaznosti na tento náčrt přidáme již jen úvod a závěr (které se obvykle
píší – v případě úvodu paradoxně – až na konci psaní),
Tento praktický způsob, jak udělat osnovu, koncept práce, je zároveň pružný –
snadno lze přidávat, vyřazovat nebo i měnit pořadí myšlenek (bodů).
2. Při psaní neustále myslíme na své čtenáře.
Neustále uvažujeme nad tím, co adresáti textu o tématu mohou vědět. Nikdy se
nesnažíme psát na vyšší úrovni, než jsou předpokládané znalosti budoucích čtenářů.
Na tomto místě je nutné varovat před chybnou radou o psaní pro dvanáctiletou
mentalitu, což je přinejmenším urážlivé. Mějme na paměti, že hlavním úkolem je
objasnit téma práce, a ne dokázat, že jsme chytřejší než naši čtenáři.
3. Vyhýbáme se použití slangových výrazů.
Neužíváme ani příliš slov, výrazů a vět, které znají pouze odborníci se speciálními
znalostmi či zájmy. Pokud je přeci jenom nevyhnutelné jich využít, pak je na místě
vysvětlit jejich význam. Pokud to je alespoň trochu možné, vyhýbáme se cizím
slovům.
4. Užíváme známé kombinace slov.
Pod touto zásadou není však míněno užívání nesprávných vazeb, které tak
mohou vyznít nejasně.
5. Užíváme především slova „první“ úrovně.
Tato slova přenášejí obraz do mysli bezprostředně. Jiná slova (slova „druhé“
a „vyšších“ úrovní) musí být „dekódována“ – „překládána“ v mysli právě pomocí slov
371
ve VaV
„první“ úrovně, abychom získali adekvátní představu o skutečném obsahu sdělení.
Slova „první“ úrovně jsou obvykle přesnější – jsou konkrétní a patří většinou
k základnímu fondu jazyka.
6. Držíme se seznamu myšlenek (bodů) – např. ze zápisu do kartiček.
Osnova, která nám pomáhá na začátku psaní, nám může šetřit námahu
i v průběhu psaní. Ke každé větě, kterou píšeme, bychom si měli položit otázku
„Vztahuje se k myšlence (bodu) osnovy?“. Jestliže se vůbec nehodí, pak již se
nacházíme mimo zvolený rámec textu, kam se musíme po jejím odložení rychle vrátit.
7. Buďme co možná nejstručnější.
Píšeme-li cokoliv, zkracování a zhušťování činí text výstižnějším, přímočařejším
a tím i snadnějším pro čtení a zejména pochopení. Zhušťování je do značné míry
uměním. Techniky jeho zvládání si však může osvojit a tím i využívat každý! Samotný
text musí uvádět myšlenky (body) v logickém (A – B – C) pořadí. Původní náčrt
(pokud jsme si v něm látku rozvrhli správně a jednotlivé body osnovy jsou rovněž
v logickém A – B – C pořadí), nám v tom může významně pomoci. A – B – C
znamená, že A usnadňuje porozumění B, B umožňuje snáze pochopit C, … Psát
přímočaře znamená říci něco zcela jasně za využití co nejmenšího možného počtu
slov. Rovněž neplýtváme slovy, která čtenářům sdělují, co už znají. Z textu
odstraňujeme přílišné samozřejmosti a nadbytečné příklady, zařazené do něj jen pro
pobavení. Pro podporu myšlenky obvykle stačí jeden (nejvýše dva) fakty či příklady.
Jejich větší množství ji už spíše zamotá. Máme-li pocit, že to, co právě píšeme, je
dobrá věc, je namístě položit se otázku „Pomáhá tento způsob opravdu vylepšit
sdělnost textu, nebo jen zpomaluje jeho plynulý tok?“ Dáváme si pozor zejména na
multiverbalizovaná vyjádření („vycpávkové“ věty, prázdná slova). Namístě je jejich
zjednodušující náhrada typu „v současné době“ za „nyní“, „v případě, že …“ za
„jestliže“, „ve většině případů“ do „obvykle“, nebo „spotřebitelská veřejnost“ za
„spotřebiteli“. Aktivní forma je oproti její pasivní slovesné podobě kratší a čtivější
(„výzkumem byly podpořeny stanovené hypotézy“ jako pasivum proti „výzkum
podpořil stanovené hypotézy“ v aktivní formě). Snažíme se také vyhýbat záporným
vazbám.
Závěrečná rada:
Větší jasnosti docílíme, když řekneme méně slovy to, co chceme sdělit. A když už
jsme to řekli, skončeme!
4
Příloha67
Při přípravě své závěrečné kvalifikační – bakalářské, práce se neobejdeme bez
standardních návyků a dovedností. Student se již učí jen tím, že si připravuje
a zpracovává podklady pro svou budoucí práci. Knihu vnímejme jako předmět
opředený tajemstvím. Počítač nám usnadní práci až (a jenom) tehdy, když víme, co
67
srov. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci, 271 s.
372
Rössler
od něj očekáváme a co po něm můžeme (a smíme) chtít. Ani v nejmenším nám však
nevštípí zásady vědecké a odborné skromnosti a hrdosti, jako i jiné „lidské“ okolnosti
a skutečnosti. Za tím účelem se naučme pravopisu, tradici i řemeslu a teprve nato
experimentujme a využívejme všech novinek, módních trendů a dalších technických
vymožeností.
Smysl studia nespočívá v souboru našprtaných poznatků, ale v samostatném,
kritickém zpracování nabytých vědomostí a v získání schopnosti definovat problémy,
systematicky je řešit a vykládat v souladu s konkrétními postupy mezilidské
komunikace.
Závěrečná kvalifikační (bakalářská, „diplomová“) práce je ve své podstatě
písemný elaborát, v němž student zpracovává problém nebo látku vycházející ze
studovaného oboru. Jako taková může (za dodržení jistých podmínek) obsahovat
i prvky vědeckého výzkumu a „objevit“ tak něco, na co ostatní dosud nepřišli.
Výsledky však mohou být i mnohem skromnější – za „nový“ vědecký či odborný
poznatek lze považovat i originální způsob výkladu a chápání nějakého jevu či
objektu, přehodnocení a nové uspořádání předchozích výzkumů tak, aby se objevily
a zkompletovaly myšlenky, jež byly předtím rozptýleny v celé řadě izolovaných textů.
V každém případě však by měl být i dílem, které ostatní přesvědčí o tom, že ke
studovanému tématu sděluje autor něco úplně nového („přidaná“ hodnota).
Za dobrou závěrečnou práci lze považovat i kompilaci. V ní student prokazuje,
že kriticky přehlédl větší část existující literatury (písemných a jiných zdrojů, které již
byly v daném oboru sepsány a publikovány), že je schopen stávající problematiku
jasně vyložit a dokáže dát do vzájemných souvislostí různé přístupy a názory tak, aby
vznikl inteligentní, syntetický přehled, jež by nato mohl posloužit jako zdroj důležitých
informací i odborníkovi z daného odvětví, který se studovaným tématem nikdy
nezabýval konkrétně a do hloubky. Kompilace tak může být i výrazem serióznosti
začínajícího pracovníka, který si chce před vlastní odbornou prací ozřejmit předmět
své pracovní činnosti a zajistit si veškerou možnou dokumentaci.
Psát takovou práci tedy znamená:
 stanovit si přesné téma,
 shromáždit si k němu existující podklady,
 seřadit a uspořádat si tyto podklady s dokumenty,
 samostatně prozkoumat zvolené téma ve světle sesbíraných materiálů,
 dát organickou podobu všem předchozím teoretickým úvahám na dané
téma,
 uspořádat veškerou látku tak, aby budoucí čtenář pochopil myšlenkový
záměr práce a event. sám byl schopen vyhledat si tytéž materiály
a dokumenty, které jsme shromáždili a dále se jimi zabývat na vlastní
pěst.
Psát závěrečnou práci znamená uspořádat si nejenom konkrétní podklady a data,
ale zejména i vlastní myšlenky. Získaná zkušenost z této činnosti se tak stává naší
trvalou dispozicí (dovedností, návykem). Uvědomme si, že způsob, jímž člověk
zpracovává věci, o nichž ví, souvisí vždy se zkušenostmi, jež získal v době, kdy si
373
ve VaV
ozřejmoval věci, které předtím neznal. Je pravdou, že lepší je se cvičit ve věcech, jež
nás zajímají. Nicméně dobré cvičení může spočívat i v tom, že konáme věci zbytečné.
V kontextu s tím je výběr tématu vždy méně důležitý než samotná pracovní metoda
a zkušenost, kterou jeho zpracováním získáme.
K napsání dobré kvalifikační práce si tedy musíme najít téma, jež budeme
schopni zpracovat:
 (téma) by mělo odpovídat našim zájmům,
 prameny nutné pro jeho zpracování musí být fyzicky dostupné,
 zpracovatelnost podkladů musí odpovídat kulturní úrovni zpracovatele,
 metodologické předpoklady musí odpovídat zkušenostem a průpravě,
kterou zpracovatel již získal (a s níž tedy disponuje).
Pracovní postup při zpracování závěrečné kvalifikační práce:
1.
Úvodní činností při sepisování práce je vypracování názvu práce, obsahu
a event. úvodu (přičemž někdy je doporučováno zpracovat úvod až na závěr
psaní). Vytvoříme-li hned na začátku obsah, obvykle ve formě pracovní
osnovy, určíme tím současně rozsah a zaměření práce. Obsah můžeme
snadno měnit, máme-li výchozí bod, na němž můžeme stavět.
2.
Další postup je ve vytvoření pracovního plánu ve formě prozatímního
obsahu (tj. rozepsání obsahu tak, aby se pod názvem kapitoly nacházel
stručný nástin toho, o čem v ní bude pojednáno – třeba ve formě osobních
poznámek, jimiž si tak sami pro sebe ozřejmujeme, co vlastně chceme
dělat. Pracovní plán zahrnuje název, obsah a event. úvod. Dobrý název je
sám o sobě projektem. Případný „tajný“ název se obyčejně může objevit
jako podtitul. Ve vazbě na stanovení základního tématu se rozhodneme
o dalším zpracování jediného specifického problému. Formulace tohoto
problému je současně pracovní otázkou. Je-li tato zformulována, musíme
stanovit pracovní etapy, odpovídající jednotlivých kapitolám, z jejichž názvů
se skládá obsah. Pracovní obsah by měl být co nejvíce analytický. Zvolíme-li
jeho tvorbu ve formě „stromu“, můžeme do jeho struktury přidávat
podkapitoly.
Poznámka:
Pro závěrečnou práci úrovně bakalářské (rozsah cca 40 s.) se doporučuje volit
maximálně dvě „patra“ podkapitol (tj. název – kapitola – oddíl – pododdíl).
3.
Další etapou pracovního plánu je přibližný nástin budoucího úvodu – ve
skutečnosti analytický komentář obsahu. Smyslem tohoto „fiktivního“ úvodu
(bude ještě mnohokrát předěláván) je to, že si tak plánujeme základní směr
naší práce (event. výzkumu), který se změní pouze tehdy, dojde-li
k záměrnému přebudování obsahu. Prostřednictvím úvodu můžeme sdělit,
co vlastně chceme dělat. Zejména nám však umožní pochopit, zda máme
jasně uspořádané vlastní myšlenky.
374
Rössler









Dokud nebude autor schopen napsat obsah a nástin „úvodu“, nemůže si
být jist tím, že ví, o čem chce vlastně pojednávat. Člověk ví, jak vykročit,
„tuší-li“ alespoň přibližně, kam chce dojít. A právě na podkladě takto
procítěného „tušení“ je nutno napsat „úvod“ (jako by se jednalo o jakýsi
„posudek“ na již dokončenou práci).
Úvod a obsah budou neustále přepisovány v souladu s tím, jak bude práce
postupovat směrem k závěru (vytčenému cíli). Poslední verze si bude
vytyčovat skromnější cíle než verze první a celkově bude vyznívat
opatrněji. Posláním definitivního úvodu bude totiž to, aby čtenář pronikl do
problematiky celé práce. Nesmíme mu tudíž slibovat nic, co pak nebudeme
schopni splnit. Získá tak přesnou představu díky dobře napsané
„předmluvě“.
Úvod tedy jasně stanoví stěžejní a také okrajovou problematiku práce.
O tom, která oblast práce bude stěžejní, rozhodneme na základě znalostí
materiálů, které budeme mít k dispozici. Z toho důvodu má zcela zásadní
význam vytvoření názvu, fiktivního „úvodu“ a obsahu práce, které
slouží jako pracovní osnova.
Všechny tyto tři výše uvedené etapy musí být provedeny přednostně na
počátku přípravných prací (i když ne nezbytně vždy na prvním místě).
První místo připadá vždy vyhledávání bibliografických podkladů
a informací.
Práce experimentálního charakteru bude vždy založena na induktivním
principu (event. výzkum bude směřovat od konkrétních pozorování
k formulaci obecné zásady).
Dobře uspořádané závěrečné kvalifikační (bakalářská) práce bude vždy
obsahovat velké množství vnitřních odkazů. Ty slouží k tomu, aby
nebylo nutné tytéž věci vícekrát opakovat (a aby tím vznikla celková
vnitřní soudržnost a propojenost celé práce). Vnitřní odkaz má za
následek, že je tentýž jev hodnocen dvakrát, ze dvou odlišných hledisek,
že tentýž příklad dokazuje současně dvě různé věci, že teorie, vyložená
obecně, je aplikována rovněž na konkrétní skutečnosti, o nichž se hovoří
na jiných místech textu.
Dobře sestavený pracovní obsah je něco jako tabulka s očíslovanými
políčky, která nám umožňuje rychle provádět vnitřní odkazy, aniž bychom
museli hledat v množství nepřehledných „papírů“ (byť v elektronické
podobě) ta místa, kde jsme se o dané skutečnosti zmiňovali.
Výrazně analytické členění práce napomáhá jejímu chápání z pohledu
čtenáře. Právě logické členění textu musí být vyjádřeno obsahem,
členěným do kapitol (1.), oddílů (1.1) a pododdílů (1.1.1), jak již bylo
uvedeno výše. Přitom není nezbytně nutné, aby každá kapitola měla
shodný typ analytického členění jako většina ostatních kapitol (např. může
existovat samostatná kapitola, jež podává příslušnou problematiku pomocí
souvislého nepřerušovaného textu pod jediným názvem).
375
ve VaV





Student, autor textu, musí prostudovat velké množství textu, v němž se
mnohdy skrývá hodnota v podobě několika málo (z pohledu tématu)
důležitých poznatků. Toto „jádro“ je třeba odhalit a označit pro budoucí
zpracování (podle navyklého, mnohdy osobního, systému práce s textem –
podtrháváním, různobarevným označováním, přiřazováním zkratek,
číslování a poznámek). U cizích materiálů je nutné pořídit si výtah.
Důležité poznatky je nezbytné systematicky setřídit (formou kartotéčních
lístků či záznamů – poznámek, podle témat, autorů, citace, návrhy…).
Ze zásad vědecké pokory vyplývá, že nesmíme pohrdat žádným
pramenem. Nejlepší podněty a nápady nemusí nutně pocházet od
největších nejuznávanějších autorů.
Při vlastním psaní práce je zapotřebí si položit otázku, komu je práce
určena, kdo ji bude číst a proč. Tyto otázky jsou důležité – odpověď na ně
má vliv na způsob výkladu, na charakter vnitřního členění práce i celkovou
úroveň srozumitelnosti.
Především musíme vyložit termíny a pojmy, které v textu práce používáme
(tedy pouze v tom případě, nejsou-li v dané odbornosti běžné). Nesmíme
se v souvislosti s tím domnívat, že čtenář bude mít tytéž informace jako
my.
Nevyjadřujeme se v dlouhých větách. Nemusíme mít strach zopakovat
dvakrát podmět. Upustíme také od nadměrného užívání zájmen
a vedlejších vět.
Závěr
V předloženém příspěvku je na relativně malém prostoru nastíněna problematika
přístupu k přípravě a vlastnímu vyhotovení zejména závěrečných kvalifikačních prací
bakalářské úrovně. Po rozboru některých forem „průpravných“ forem studentských
odborných prací byla zdůrazněna potřeba etického přístupu k vlastní práci na přípravě
podkladů a následné tvorbě textu. Závěrem předložen rozbor některých poznatků
z tvorby bakalářských prací, jejich hodnocení a obhajob na Moravské vysoké škole
Olomouc, o.p.s. v letech 2008 – 2011. Na podkladě toho je pak v Příloze předložen
text, který by mohl nasměrovat studenty, pokud se týče některých vhodných návyků
a dovedností pro tuto důležitou součást studia.
Chci věřit, že tento text pomůže nadcházejícím tvůrcům odborných prací
nejrůznějších forem i úrovní, zejména však závěrečných kvalifikačních prací
(bakalářských prací), podobně jako se to stalo již v takřka 100 případech doposud,
pomůže zorientovat se v celé šíři problematiky ku prospěchu vynikajících výsledků při
přípravě, tvorbě a sepsání textu i následující obhajobě.
Literatura
[1]
ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: VOTOBIA, 1997, 271 s.
ISBN 80-7198-173-7.
376
Rössler
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce. Praktická pomůcka pro studenty
vysokých škol. 1. vyd. Brno: KNIHAŘ, 2002, 224 s. ISBN 80-86292-05-3.
HOLOUŠOVÁ, D. a KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd.
Olomouc: UP, 2005, 117 s. ISBN 80-244-1237-3.
KATUŠČÁK, D., DROBÍKOVÁ, B. a PAPÍK, R. Jak psát závěrečné a kvalifikační
práce. 5. vyd. (v českém jazyce 1. vyd.) Nitra: ENIGMA, 2008, 161 s. ISBN 97880-89132-70-6.
POKORNÝ, J. Úspěšnost zaručena. Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou
práci. 1. vyd. Brno: CERM, 2004, 207 s. ISBN 80-7204-348-X.
SPOUSTA, V. Vádemecum autora odborné a vědecké práce humanitního
a sociálního zaměření. 1. vyd. Brno: CERM, 2009, 230 s. ISBN 978-80-7204617-1
377
ve VaV
NÁVRH FILOZOFIE VĚCNÉ OBLASTI NAVIGACE V AREÁLECH
NEMOCNIC
Antonín Sedláček
TESCO SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Orientace návštěvníků velkých nemocnic s rozsáhlými areály a četnými
budovami je velmi obtížná. Tento materiál byl zpracován jako návrh řešení
orientačního systému takovýchto nemocnic.
Klíčová slova: navigace v areálu, orientační tabule, mapová vizualizace
Úvod
Předmětem tohoto dokumentu je vypracování filozofie řešení Navigace v areálech
velkých nemocnic v systému FaMa+ dodavatelskou společností TESCO SW a.s.
Obsah dokumentu především vychází z:
 Technologických možností a věcného stavu areálů a budov nemocnic
 Stávající datové základny dostupné v IS FaMa+
 Standardů řešení CAFM Zhotovitele
Cílem dokumentu je filozofický návrh možných řešení pro označení vytvoření
systému orientace v nemocnicích a grafickou prezentaci Navigace v areálech
nemocnic.
Dokument je určen vedení projektu, členy řídícího výboru a další odborné
pracovníky v nemocnicích, jako jsou klíčoví uživatelé, kteří budou posuzovat spuštění
faktické realizace na základě tohoto materiálu.
1
Filozofie řešení
1.1
Výchozí a cílové místo pro Navigaci
Jako výchozí/referenční místo, „odkud“ bude cesta určována bude použit výběr
z nabídky výchozích bodů – místa, kde se nacházejí informační kiosky nemocnic.
Jako defaultní výchozí místo bude užívána: Hlavní vrátnice nemocnic. Definice
místa „kam“ bude pro oba dále uvedené principy zadána ve formě:
1.
klinika nebo útvar
378
Sedláček
2.
1.2
Návrh filozofie věcné oblasti navigace
v areálech nemocnic
identifikace hledané osoby / lékaře / ošetřovny
Varianty řešení
Orientační tabule
Varianta „Orientační tabule“ je založena na principu známém u turistického
značení, kde od jedné „značky“ vede cesta k další viditelné značce – jde o průchod
definovanými uzlovými body. Tabule budou označeny unikátními alfanumerickými
a barevnými kódy.
Pro takto označený areál by byl zpracován algoritmus, který určí jednoznačnou
posloupnost průchodu areálem přes označené body z výchozího do cílového místa.
Najde vhodné využití u návštěvníků nemocnic, kteří jsou již v areálu a je třeba
jim vysvětlit (např. na vrátnici) jak se dostanou do konkrétní ambulance či budovy.
Mapová vizualizace pro intranet/internet
Mapová vizualizace je založena na prezentaci mapového podkladu na
monitoru/obrazovce a identifikace cílového místa, případně cesty.
Vychází z grafického mapového podkladu zobrazující v první fázi areály
nemocnic. Na tomto mapovém podkladu je následně zvýrazněna budova odpovídající
výběru cílového místa, případně je naznačena cesta jak se k této budově dostat.
Po „rozkliknutí“ budovy je zobrazeno příslušné podlaží, kde se nachází hledané
pracoviště – toto je zvýrazněno, případně označeno dohodnutým způsobem.
Tato varianta je vhodné pro návštěvníky, kteří přes intranet/internet zjišťují
cestu do konkrétní ambulance nebo budovy. Je možno ji využít i např. na vrátnici
a případně dalších místech umístěním pevných informačních kiosků.
Rozdíl mezi verzí internet / intranet je v podrobnosti míst nabízených jako
potenciální cílové body (např. administrativní a řídící pracovníky by bylo možno
zadávat jen přes intranetovou variantu).
Kombinovaná metoda
Kombinuje prvky obou předchozích variant, kdy předpokládá umístění tabulí
v uzlových bodech, které jsou pasportizovány do IS a přes grafické rozhraní je těmito
uzlovými body graficky prezentována cesta.
Stejně jako předchozí varianta je využitelná v místech s přístupem na
intranet/internet.
2
Návrh řešení
2.1
Varianta - Orientační tabule
Dle popisu z předchozí kapitoly jde o metodu, kdy bude třeba areál nemocnic
osadit systémem tabulí s unikátními kódy.
379
ve VaV
Postup realizace
1.
Definice filozofie a principu označení areálů, budov a vnitřního průchodu
budovami. Je třeba určit míru potřebného konečného detailu při identifikaci
cílového místa.
2.
Identifikace míst (tzv. uzlových bodů) na mapě s areály nemocnic tak, aby
jednotlivé tabule na sebe vizuálně navazovali a umístění tabulí na
vytipovaná místa
3.
Návrh vizuální podoby tabulí, výroba tabulí
4.
Pasportizace uzlových bodů do FaMa+. Vytvoření algoritmu pro popis cesty
z výchozího bodu do definovaného cílového místa.
5.
Definice nejvhodnější formy pro prezentaci kódované cesty (pravděpodobně
bude možno tisknout sérii kódů identifikující uzlové body cesty), současně
s tím bude potřeba rozhodnout o využití technického vybavení; v úvahu
přichází i využité terminálů pro tisk potvrzení regulačních poplatků
2.2
Varianta - Mapová vizualizace pro internet
Úrovně řešení pro mapovou vizualizaci
1. Základní úroveň /blikající budova/ je založena na zobrazení areálů nemocnice
a blikající budovy s cílovým místem. Po potvrzení budovy je zobrazeno číslo
patra v budově s blikající cílovou místností.
2. Druhá úroveň rozšiřuje první variantu o zákres cesty z referenčního místa do
cílového místa, na mapě areálu i následně na půdoryse patra.
3. Třetí úroveň umožní na základě využití moderní technologie a rozšířeného
programového vybavení využít pseudo-3D prezentace dat – jedná se o náznak
3D prostředí pomocí „vyzdvižení“ zdí, což zlepší orientaci (na rozdíl od plného
3D zobrazení neumožňuje otáčení „kamery“ a pohyb)
Postup realizace
1.
Pro 1. základní úroveň:
 Pasportizace a digitalizace areálů (nyní jen budovy)
 Doplnění vyhledávání
 Úprava výkresů pro prezentaci
2.
Pro 2. úroveň – cesty
 Doplnit cesty (průchozí body) – pro areály i budovy
 Doplnit algoritmus pro výpočet cesty
3.
Pro 3. úroveň – pseudo 3D
 Technologický krok – nalezení optimálního procesu pro přechod na pseudo
3D, volba správného prohlížeče (existují volně dostupné i profesionální
prohlížeče)
 Vnitřní úprava formátu grafických dat
 Vytvoření/customizace prezentační platformy – zakomponování prohlížeče
pseudo 3-D dat
380
Sedláček
2.3
2.3
Návrh filozofie věcné oblasti navigace
v areálech nemocnic
Varianta kombinovaná
Tato varianta kombinuje výhody obou předchozích a poskytuje při volbě označení
uzlových bodů navigačními cedulemi doplněnými o internetovou mapovou navigaci
uživatelům nadstandardní komfort při přístupu ke službám poskytovaným nemocnicí.
Doporučená kombinace
1.
Orientační cedule v areálech na budovách (exteriéry)
2.
Uvnitř budov viditelné označení pater
3.
Plně pasportizovaný areál nemocnice včetně areálů a uzlových bodů
4.
Algoritmus pro návrh optimální cesty na zvolené pracoviště
5.
Vykreslení přes internetové rozhraní (mapu)
6.
Výstup na tisk ve formě posloupnosti uzlových bodů
7.
Možné budoucí rozšíření do pseudo 3D grafiky
Závěr
Tento návrh slouží k upřesnění vize ohledně rozvoje informačního systému
FaMa+. Cílem je nadstavbou stávající datové a programové základny využít
informační systém i pro širší veřejnost a pomoci při orientaci v areálech velkých
nemocnic.
Materiál obsahuje rozpracovaný filozofický návrh, nelze jej však v této etapě
považovat za úplnou analýzu připravenou pro realizaci programového vybavení.
Literatura
[1]
381
ve VaV
PULSED LASER WELDING SIMULATION
Hana Šebestová
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ĆR
[email protected]
Abstract: Welding simulations provide us with interesting information about the
internal material processes or heat source – material interactions. Usually continual
seam welding is simulated. Since pulsed laser welding systems were developed and
disseminated, the need of pulsed welding simulations came out. The finite element
SYSWELD welding simulation tool was adapted to model and simulate pulsed laser
seam welding, also called spot overlapping welding. This paper describes basic
principles of such simulation and shows some of its possible outputs.
Keywords: Pulsed laser, Seam welding, Simulation, Intensity function
Introduction
Laser welding is a high power density technology which works with relatively
small but highly focused energy [1]. In comparison to the conventional welding
processes less heat is absorbed by the material. Very precise amount of energy can
be delivered in a very short time in pulsed laser welding [2]. By the consecutive
pulses landing at simultaneous movement of the heat source towards the work piece
continuous weld seam can be produced. Usually used techniques of more conventional
continual welding can not be applied for the simulation of welding with a pulsed laser.
1
Principle of pulsed welding simulation in SYSWELD
Simple scheme of pulse generation waveform is depicted in Fig. 1, where t
represents pulse duration, tf inverse value of pulse frequency, P average laser power
and PP peak power.
382
Šebestová
Pulsed Laser Welding Simulation
Figure 1: Laser pulses generation
We used this model and made our simulated laser source work this way. We
used predefined 3D conical gaussian heat source (Fig. 2) which represents thermal
load to the material described by the fortran time-space function [3]. Power density
distribution of this kind of a source corresponds to the power density distribution of
laser beam used for the welding [4]. Power density in a point with coordinates (x,y,z)
can be expressed as follows.
Q ( x , y , z )  Q 0 exp( 
r
2
2
)
(1)
r0 ( z )
where
r  x
r0 ( z )  re 
2
 y
2
r e  ri
ze  zi
,
(2)
(ze  z)
(3)
where Q0 is maximal power density and the meaning of gaussian parameters re, ri, ze
a zi results from Fig. 2.
Figure 2: Gaussian heat source applied to the material
We modified original heat source by means of the time dependent source
intensity function. This SYSWELD function is primarily supposed to define a ramp at
the entry of the weld joint which is caused by the fact that only a part of geometry
shape of the heat source is in the material yet [4]. This idea of changing the intensity
of a heat source during the welding corresponds to the pulse welding principle.
According to the pulse generation cycle presented in Fig. 1, periodical time dependant
intensity function was introduced. It is a piecewise linear function defined by a couple
of values (a,b), where a is the time point and b is the value of the corresponding
intensity function to multiply heat input given by 3D conical source described above.
Thus b is equal to 1 during the pulse duration t. It means that heat source fully works
383
ve VaV
during this time interval. On the other hand, b is equal to zero during the period
between the end of the one pulse and beginning of the next one tf - t. The source has
no impact at this moment. Then, intensity function periodically continues.
Pulsed laser welding can be simulated this way. The only necessary condition is
to have the mesh fine enough so as several time point calculations are included within
the one pulse duration and also within the period when source is no effective. The
number of these points is individual but always must be high enough to ensure
reliable results. A big disadvantage of this procedure resulting from great number of
integration points is a very long computing time. Suitable compromise between
computing time and detail results with respect to reality the must be always found.
2
Experiment and welding simulation example
Weld dimensions are the input parameters for each accurate model and welding
simulation. Therefore, they had to be determined first. Then, we can use them to fit
model heat source power.
2.1
Experiment
First, welding experiments were conducted. Laser power was the only parameter
which was changed during the experiments. All the other process parameters were set
to be constant. Stainless steel AISI 304 0.6 mm thick 50 mm x 15 mm sheets were
butt welded using pulsed Nd:YAG laser LASAG with 63 % of pulse overlap. Such
overlap is quite small but good for the demonstration of differences in pulsed and
continual welding. Welding itself was realized 4 mm under the focal plane to ensure
the sufficient beam diameter on the specimen which was 0.85 mm. Cleaned
degreased weld pieces were fixed in a mounting jig. Pure argon gas at coaxial 8 l.min1
flow rate was used to protect the weld pool against its oxidation. Two different
energies were applied to demonstrate conduction and penetration mode welds. An
overview of applied processing parameters and computed average and peak powers
can be found in Table 1.
Sample Beam
no.
energy
(J)
1
4.4
2
5.9
Pulse
frequency
(Hz)
13.0
13.0
Pulse
duration
(ms)
3.4
3.4
Welding speed Average
(mm.s-1)
power
(W)
4.0
57.2
4.0
76.7
Peak
power
(kW)
1.3
1.7
Table 1: Applied processing parameters
Completed welds were cut perpendicularly to the welding direction and
metallographic specimens of weld cross sections were prepared. Weld width reached
0.780 mm for sample no. 1 and 0.741 mm for sample no. 2. Penetration depth
naturally increases with increasing laser power and is 0.27 mm for sample no. 1 and
the full penetration was achieved at sample no. 2 since the laser peak power exceeds
1.7 kW.
384
Šebestová
2.2
Model and welding simulation
Tools of finite element software SYSWELD were used to prepare a 3D model of
components to be welded. Geometrical model of a butt weld with the very fine mesh
was generated. High mesh refinement is required because of simulating of pulsed
welding. In this case, according to the processing parameters, minimal required node
distance was 0.06 mm. This results in a great number of nodes which corresponds to
a great number of particular computations which means long computing time as well
as high demands on computing storage and processor of used computer. Therefore it
is quite problematic to maintain real size of the components in the model. Usually only
a part of the weld is modelled but must represent the whole system enough. In order
not to obtain misrepresented data, border conditions must be set in a proper way.
In our model, real weld length was reduced to only 5 mm which is enough for the
demonstration of about 16 pulses touching the material surface. Time step of the
intensity function was set to be 0.7 ms so as the computation in 5 nodes could be
accomplished within the one pulse duration at given welding speed. According to the
pulse duration, in subsequent 105 nodes intensity function is equal to 0 and then
periodically continues. Such model contains 54 796 nodes and thermal analysis took 8
hours. Output data file included almost 60 GB. All this computation represents only 1
s of the real welding time.
Number of nodes is the main difference between the continual and spot
overlapping welding model because much more detailed mesh is required. It results
from the principle we applied to adapt the software primarily designed for simulation
of continual welding to simulate laser welding with pulsed laser.
Heat input into the material was set so as modelled weld cross section shape and
dimensions corresponds to the real weld ones. The knowledge of the amount of power
which has to be absorbed by the material to prepare the weld of required size is very
desirable. Comparing this simulated absorbed power to the power delivered by the
beam, losses caused by the surface reflection or heat conduction in the material can
be computed and the efficiency of the welding process can be evaluated [5].
An example of modelled weld shape and its comparison to both real weld cross
sections presents Fig. 3. To achieve these weld shapes, simulated absorbed power Pa
had to be approximately one half of laser peak power. This means that about 50 % of
incident power represents energy losses due to surface beam reflection and heat
exchange inside the material and between the material and surroundings. Absorbed
power can be computed by integration of power density Q given by Eq. (1) thorough
the volume of the heat source and material intersection.
a)
b)
Fig. 3: Modelled and real weld cross section shape, a) sample no. 1, b) sample no. 2.
385
ve VaV
AISI 304 is a mono-phase austenitic stainless steel. From the SYSWELD point of
view there is no metallurgical difference between the basic material and the weld
metal. To be able to display weld metal a fictive phase with the same properties as
the base austenitic phase was introduced. Fig. 4 presents phase images of central
longitudinal cross section of sample no. 2.
a)
b)
Figure 4: Modelled and real weld cross section shape, a) sample no. 1, b) sample no.
2.
Temperature field distribution is one of the main outputs of the thermometallurgical simulation of the welding. Time evolution of local temperature can be
analyzed. Let us focus on sample no. 2. Temperature – weld trajectory position curves
for three different time points corresponding to the point of temperature maximum of
each pulse are represented in Fig. 5. The maximal achieved temperature during the
welding was about 1760 C. It is shown that each ensuing pulse remelts the area
maximally affected by the previous one. This area temperature decreased to about
650 C before the next pulse land the material surface. Another ensuing pulse only
reheats this area to about 1200 C. Contour image of temperature field at time point
0.772989 s is shown in Fig. 6.
Figure 5: Temperature – weld
trajectory dependence for three
different time points
Figure 6: Contours image of
temperature field distribution in
0.772989 s time point.
Analogically temperature rate and many other outputs can be displayed.
Temperature rate expresses the heating or the cooling speed at given point. The
maximal heating speed reached in this simulation was 665 069 C.s-1. Maximal cooling
speed was 322 000 C.s-1. Cooling is expressed by negative value of temperature rate.
386
Šebestová
Fig. 7 presents temperature rates along the welding trajectory at two consequent time
point at the moment just before the pulse lands material surface and at this moment.
Such a high heating and cooling speed results in a very narrow heat affected zone
which even was not detected by optical microscopy.
a)
b)
Figure 7: Temperature rate along the welding trajectory for time point a) 0.76941 s,
b) 0.77011 s.
Conclusion
Nd:YAG pulsed laser welding experiments were conducted. On the basis of these
experiments results, geometrical model of the weld and the heat source was
prepared. Finite element software was adapted for pulsed laser welding simulation by
means of time dependant intensity function implementation. Some of possible
simulation outputs were presented.
References
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
STEEN, W. M. Laser Material Processing. London: Springer, 2003. 408 p. ISBN
18-523-3698-6.
TZENG, Y. Parametric analysis of the pulsed Nd:YAG laser seam-welding process.
Journal of Materials Processing Technology, 2000, Volume 102, Issue 1, p. 4047. ISSN 0924-0136.
SYSWORLD 2006, Heat Treatment, Release notes, 2006, p. 38-42.
SYSWELD Toolbox CD-ROM, ESI Group: February 2009.
SABBAGHZAD, J., HAMEDI, M.J, MALEK GHAINI, F., TORKAMANY, M.J. Effect of
process parameters on the melting ratio in overlap pulsed laser welding,
Metallurgical and Materials Transactions B, 2008, Volume 39, Issue 2, p.
340-347. ISSN 1073-5615.
387
ve VaV
PROJEKT FAMA CLOUD COMPUTING
Radovan Šimek
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá projektem cenově dostupného softwarového řešení
aplikace Fama Cloud Computing založeného na poskytování služeb uložených na
serverech. Zákazník si tedy nemusí kupovat aplikaci samotnou, pouze přístup
k aplikaci. Autor popisuje cíle projektu, jejich zdůvodnění a způsob jejich dosažení.
Autor se také zabývá zajištěním uplatnění výsledků řešení.
Klíčová slova: Fama Cloud Computing, software, facility management
Úvod
Z důvodu absence cenově dostupných aplikací z oblasti facility managementu
dochází v řadě malých a středních podniků k opomíjení evidence důležitých údajů.
Projekt Fama Cloud Computing se snaží nabídnout cenově dostupné řešení založené
na distribučním modelu Software as a Service – pronajímání aplikace uživateli.
1
Cíle programového projektu
Programový projekt má několik cílů. Dosažením jednotlivých cílů je předpoklad,
že připravovaný projekt FAMA CLOUD COMPUTING (aplikace FAMA CC) bude na trhu
úspěšný.
1. cílem projektu je vyvinout takové softwarové řešení – SW aplikaci, která
zajistí, aby aplikace a její služby umožňovaly široké uplatnění. Aplikace a její služby
budou kopírovat činnosti nebo procesy, které se ve skutečném provozu dějí, ale
nejsou efektivněji automatizovány pomocí SW. Případně ty činnosti a procesy, které
jsou pomocí SW automatizovány, ale neumožňují spolupráci více subjektů přes toto
prostředí. Např. on-line propojení firmy a OZO v prevenci rizik, nebo firmy a revizního
technika atd. Tímto softwarovým řešením je navrhovaný nástroj pro Facility
Management malých a středních firem.
Facility management (správa nemovitosti / správa zařízení) je soubor činností,
které zajišťují bezproblémový chod nemovitosti nebo provozu zařízení a odstraňují
388
Šimek
Projekt Fama Cloud computing
překážky, které by zabraňovaly jejím obyvatelům nebo provozovatelům v užívání
nemovitosti jako takové. Správu nemovitosti si zajišťují buďto provozovatelé
samostatně, nebo s pomocí externí společnosti.
Poskytování služby bude formou Cloud Computing. Cloud computing je na
internetu založený model vývoje a používaní počítačových technologií. Lze ho také
charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech s tím, že
uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo
klienta dané aplikace a používat prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za
předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití.
Distribuční model bude SAAS (Software as a Service). Zákazník nemusí
investovat do vlastní infrastruktury a výpočetní výkon, který získá, může snadno
a efektivně využívat pro běh svých firemních aplikací. SAAS — software jako služba,
aplikace je licencována jako služba pronajímaná uživateli. Uživatelé si tedy kupují
přístup k aplikaci, ne aplikaci samotnou. SAAS je ideální pro ty, kteří potřebují jen
běžný aplikační software a požadují přístup odkudkoliv a kdykoliv.
Výstupem pro uživatele bude celkem 5 služeb. Tři služby budou rozděleny do rolí
– uživatelů, které používají stejnou službu, ale potřebují jiný pohled. Dvě služby jsou
bez rolí a obohacují předchozí služby o technické nebo grafické parametry. Služby je
možné využívat samostatně nebo je vzájemně provazovat a tím získat komplexnější
informace o provozu, zařízení, vybavení, kapacitách a technicko - ekonomických
údajích.
Širším pohledem jednotlivých služeb nebo služeb jako celku, jsou jasně
definovány cílové skupiny, které mohou být osloveny. V současném návrhu jsou
cílovou skupinou fyzické osoby, právnické osoby, příspěvkové organizace, státní
správa a samospráva. Konkrétně:
1.
Provozy bez rozdílu druhu činnosti, velikosti a rozsahu provozů,
2.
Odborně způsobilá osoba (OZO) v prevenci rizik,
3.
OZO požární ochrany,
4.
revizní technici,
5.
facility manažeři,
6.
dodavatelé služeb a výrobků mimo body 1-5,
7.
vlastníci nemovitostí,
8.
správci nájemních vztahů (např. sdružení vlastníků bytových jednotek nebo
bytové hospodářství samosprávy),
9.
nájemci nemovitostí,
10. samosprávy (obce a města),
11. příspěvkové organizace (např. Technické služby).
2. cílem projektu / navržené aplikace a jejích služeb je nastavením jasných
a vymezených pravidel, pro ovládání ze strany uživatelů. Jedná se především
o omezení uživatelského nastavování menu, nebo omezení vytváření vlastních nových
modulů a seznamů ve službách. Nenabídnutí možnosti Customizací (individuální
tvorby funkci služby pro každého uživatele) získáme jako realizátor a provozovatel
aplikace možnost soustředit se na jednotlivé služby a jejich propracované
funkcionality. Informace, které budou jednotlivé služby obsahovat, pak budou
centrálně řízeny a aktualizovány. Veškeré funkcionality služeb budou vycházet
389
ve VaV
z praktických a odborných podnětů a budou zapracovány tak, aby je mohla využít
široká škála uživatelů – malých a středních společností, veřejných institucí
a příspěvkových organizací. Omezení Customizací společně s masovým zavedením
a jednotným řízením je možné docílit minimalizace nákladů na provozování takové
aplikace a tím nabídnout i nejnižší cenu na trhu v daném segmentu.
3. cílem projektu je zvyšování legislativní a normativní gramotnosti
v jednotlivých oborech, poskytnout uživateli potřebné informace a novinky z oblasti
zákonů, předpisů a vyhlášek. Toto bude zajištěno propojením budoucí aplikace FAMA
CC s výhradním poskytovatelem norem v ČR (UNMZ – Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) a dále s poskytovatelem systému ASPI,
kterou zajišťuje společnost Wolters Kluwer ČR.
4. cílem projektu je vytvoření centralizace dat pro potřeby uživatelů služeb a to
naplněním datové základny. Uživatelé většinou mají k dispozici evidenční data ve
starším systému nebo v papírové podobě, nebo případně vůbec. Systém bez
věrohodných dat nepřináší očekávané efekty a současně uživatel očekává jako
přidanou hodnotu právě kontrolu, standardizaci a evidenci dat. Proto je pořízení dat
nezbytným předpokladem a podmínkou pro realizaci přínosů při zavádění podpory
procesů Facility Managementu, který podnikům, úřadům i jiným zákazníkům následně
přináší přidanou hodnotu v podobě vyšší efektivity využití zdrojů a sledování spotřeby
zdrojů.
5. cílem projektu chceme představit plnou strukturu (mapu) uplatňování
a naplňování legislativních a normativních nařízení a doporučení. Struktura bude
zobrazena tak, aby koncový uživatel služby nebo služeb přes tyto struktury viděl
odkud samotná informace, nařízení nebo zákon pochází, kdo jej tvoří, kdo vykonává
dohled nad jejím plněním a kdo má možnost provádět inspekce nad jejich
dodržováním. Řešení FAMA CC má ambice být nejen pomocníkem, ale též nástrojem
pro průběžné vzdělávání a informovanost uživatelů a to bez ohledu na jejich pracovní
pozici. Projekt chce oslovit vrcholový a střední management, dále úroveň provozních
vedoucích a samotných obsluh zařízení. Každý na své úrovni pracovní náplně
a technického zaměření by měl získat tolik potřebné informace z dané oblasti. Mapová
struktura bude grafickým přehledem pro každý z článků jednotlivých činností
a procesů.
6. cílem projektu je zavedení navržených služeb pro potřeby výuky v rámci
cvičení v odborných předmětech a v případě souhlasu firem poskytujících praxi i na
praxi studentů. Zavedení se týká středních a vysokých škol zaměřených zejména na
management v podnikání, řízení bezpečnosti práce a Facility Management.
1.1
Zdůvodnění cílů a způsob jejich dosažení
Z praxe se ukazuje, že díky absenci cenově dostupných nástrojů na Facility
Management (správu objektů a zařízení) a systémů na vedení agendy technických
zařízení, dochází ve většině malých a středních firem po uvedení zařízení do provozu
k závažným evidenčním nedostatkům. Tyto nedostatky jsou zejména v názvosloví
provozů, objektů, místností, zařízení, dále chybí identifikační údaje o zařízeních
a technické informace. Jednoznačným chybovým ukazatelem je decentralizace dat,
390
Šimek
která je ve většině malých a středních firmách běžná. Je to dáno tím, že jsou na různé
zaměstnance delegovány činnosti, které nejsou primárně jeho pracovní náplní a tak
na vedení dané agendy není kladen potřebný důraz. Stejně tak nástroje, ve kterých
jsou tyto agendy vedeny, se omezují na MS Office, případně klasické sešity. Další
důvody proč si jednotlivé firmy nevedou řádně agendy, jsou například benevolence
vyššího a středního managementu ke správě majetku, nedostatek kvalifikovaných
zaměstnanců, nechuť některých zaměstnanců vést agendu, průběžně doplňovat
a udržovat ji aktuální, softwarová negramotnost a chuť učit se novému, fluktuace
zaměstnanců, nedostatek investovaných financí do příslušného SW a HW vybavení,
neznalost legislativy a norem.
Dalšími negativními jevy, které se v provozech objevují, jsou nedostatky
v oblasti vedení agendy revizí, kontrol, prohlídek a školení. Z praxe se ukazuje, že
většina provozovatelů nerozumí důležitosti provádění periodických provozních revizí,
kontrol a školení. Jak již bylo výše uvedeno, je to na základě neznalosti platné
legislativy a norem, které určují veškeré periody revizí, kontrol, prohlídek a školení.
Z tohoto důvodu absenci jejich činnosti nahrazují odborně způsobilá osoba
v hodnocení a prevenci rizik a odborně způsobilá osoba PO. Tyto osoby se mimo jiné
starají právě o to, aby provozovatel dodržoval včasné zajišťování provozních revizí,
kontrol, prohlídek a školení a dále se starají o oblast požární ochrany a bezpečnosti
práce. Agendy, které pro provozovatele vedou, se nazývají Lhůtníky a jedná se
o dokumenty, které jednoduchou formou vedou provozovatele ke sledování
a dodržování periodických činností. Přesto dochází k nedostatečné evidenci revizí,
kontrol, prohlídek a školení. Chyby jsou zejména v nedostatcích v revizích, které se
vztahují k chybnému názvosloví objektů, místností a zařízení, dále decentralizace
zakládání dokumentace (je ukládána na různých místech), nepořizování PDF kopií pro
možnost vedení agendy v digitální podobě, minimální vedení harmonogramů revizí ve
střednědobém a dlouhodobém horizontu, ztráty revizí, nepravidelné provádění revizí,
kontrol, prohlídek a školení, nevedení Provozních deníků, neprovádění školení,
nezájem zaměstnanců o obsah školení, zjednodušování školení některých školících
organizací a školitelů na pokyn školených osob bez vědomí zaměstnavatele.
Stejný stav jako ve správě provozu a vedení komplexní agendy o zařízeních,
revizích, kontrolách, prohlídkách a školeních je v oblasti tvorby technických výkresů
skutečného provedení staveb, mapování a technických popisů objektů – pasportů.
Zejména se neaktualizují skutečné stavy objektů a dostupná dokumentace bývá
mnohdy původní, neodpovídající současnému stavu i přesto, že dané prostory prošli
rekonstrukcí. Zde je bohužel na vině nejen cena nabízených nástrojů na tvorbu
pasportů textových a grafických, ale též nutnost zajistit provedení řádné dokumentace
od projektanta. Zejména tam, kde byly projekty kresleny ještě ručně.
Abychom mohli dosáhnout všech cílů, které jsme si nadefinovali při tvorbě
projektu FAMA CC a návrhu aplikace FAMA CC a jejich služeb, bude nutné mapovat
veškeré negativní jevy, které se objevují nejen v oblasti služeb, které chceme řešit,
ale i v dalších oblastech. Tyto negativní jevy je nutné analyzovat a v rámci SW řešení
navrhnout nástroj nebo funkcionalitu, která by pomohla dané negativní jevy správně
řešit. Jinými slovy nabídnout uživatelům řešení na jejich problém. Cílem je nabídnout
uživatelům dostupný SW tam, kde jim finanční situace neumožňuje investice do
391
ve VaV
drahých aplikací, dále nabídnout jednoduchý a intuitivní nástroj, který bude
uživatelsky přívětivý a nebude uživatele odrazovat od práce v něm. Dále musí být SW
řešení takové, aby nezdržovalo uživatele a výstupy z něj byly velmi přehledné.
Způsob poskytování a řízení jedné aplikace, včetně snahy docílit masivního a plošného
uplatnění dává základ, aby FAMA CC byla finančně dostupná, uživatelsky nenáročná
a dynamicky rozšiřitelná a tvořena podněty samotných subjektů – uživatelé a to jak
z provozů, tak i odborných oblastí.
2
Způsob dosažení cílů programového projektu
Příjemce zajistí veškeré činnosti spojené s realizací projektu samostatně.
Připravenost a kvalifikovanost příjemce k řešení projektu ukazuje struktura odborné
kvalifikace na straně řešitelského týmu. Příjemce patří mezi špičku ve svém oboru
a svým zázemím, zkušenostmi a dlouhodobou pozicí na trhu garantuje bezproblémové
plnění úkolů souvisejících s projektem. Zkušenosti z podnikatelské oblasti za příjemce
dokládá několik desítek vlastních SW programů pro státní správu a samosprávu
a strukturální fondy, zkušenosti s implementací a systémovou integrací obsahující
náročné HW a SW komponenty u příjemce dokládá několik projektů. Zdravý vývoj
společnosti dokazuje stoupající trend klíčových ekonomických ukazatelů a rostoucí
počet odborných pracovníků.
Společnost TESCO SW a.s. poskytne ve prospěch projektu zázemí a přístup
komerčního subjektu, své bohaté zkušenosti z oblasti Facility Managementu
a z realizace projektů včetně pořizování pasportizačních dat. Důležitými vstupy jsou
rovněž znalost konkrétních potřeb zákazníků, jedinečná kvalifikace pracovníků
společnosti, informačně-komunikační zázemí přední počítačové české firmy. Bohaté
zkušenosti žadatele získané prostřednictvím služeb systémové integrace, které
poskytuje zákazníkům víc jak 15 let, přispějí k efektivnímu využití informačních
zdrojů, jejich vazeb na pracovní postupy, vývoj a zavádění aplikace FAMA CC.
Zajištění bezporuchového provozu technické infrastruktury, zálohování a obnovy dat
a jejich zabezpečení proti zneužití nebo zničení využívá několik významných zákazníků
společnosti TESCO SW a.s. (CRR, úřad pro ochranu údajů apod.).
3
Zajištění uplatnění výsledků řešení
U společnosti TESCO SW a.s. jako středně velkého podniku bude případná
realizace projektu výrazným podnětem k uskutečňování výzkumných a vývojových
činností v oblasti, která je jedním z hlavních dlouhodobých rozvojových záměrů
společnosti a v níž TESCO SW a.s. může hrát důležitou roli i v evropském kontextu.
Vývojem SW pro facility management se společnost TESCO SW a.s. zabývá
dlouhodobě, dosáhla v této oblasti významných výsledků a má reference od mnoha
významných společností a institucí. Společnost TESCO SW a.s. vlastní k 06/2010 níže
uvedené certifikáty:
ISO ČSN EN 9001:2009,
ISO ČSN EN 14001:2005,
ISO ČSN EN 20000:2006,
392
Šimek
ISO ČSN EN 27001:2006.
Samotné produkty společnosti prochází neustále kvalitativním vývojem tak, aby
odpovídaly posledním trendům. Do oblasti SW podpory a služeb správy majetku
směřují již několik let vlastní významné investice v rozsahu řádově desítek miliónů Kč.
Primárně budou výstupy projektu zahrnovat SW aplikaci založenou na bázi cloudu,
využitelné jako ucelený komerční produkt pro řadu odvětví (viz níže). V návaznosti na
výstupy pilotního ověření produktu FAMA CC zařadí příjemce na vlastní náklady tento
produkt do svého portfolia nabízených řešení a služeb.
Vysokou uplatnitelnost produktu lze očekávat zvláště u firem nebo úřadů, kteří
samostatně spravují data a kde je nezbytná pravidelná kontrola stavu objektů a jejich
dat, jako jsou například UNZM (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví spravující cca 40 tis norem) nebo GAS s.r.o. (spravující technické přepisy
v oblasti plynárenství) a další. Díky těmto partnerům a přímým propojením bude
v aplikaci možné dosáhnout přímých aktualizací přímo od autorizovaných subjektů
a tím garantovat správnost deklarovaných informací. Toto řešení by kromě pořízení
základních dat umožňovalo případně i opakované či dlouhodobé využití k průběžnému
sledování vybraných parametrů sledovaných objektů. Výsledný produkt bude možné
uplatnit na trhu i díky velmi příznivé ceně pro zákazníky – podle odhadů řešitelů
projektu by měla být cena za jednotlivé služby ve výši jednotek maximálně desítek
tisíc korun měsíčně. Služba a její užívání je stavěno na měsíčních paušálních částkách.
Struktura ceny je stavěna z počtu služeb, z počtu modulů v každé službě a počtu
položek pro každý modul. Takováto stavba struktury umožňuje malým firmám získat
služby v úrovni od několika jednotek tisíc Kč/měsíc. Pro velké společnosti se pak bude
jednat o částky v řádu desítek tisíc. Pro představu lze použít příklad:
Subjekt:
Střední firma podnikající v oboru dodávek technologických zařízení pro povrchovou
úpravu
Počet zaměstnanců:
117
Zázemí:
Administrativně výrobní areál s 5 objekty
Finanční bilance:
Tržby za prodej zboží a výkony
370 463 000 Kč/rok
Zisk
63 858 000 Kč/rok
Cena za užívání služeb REVIZE + SERVIS + VÝKRESY
120 000 Kč/rok
Poměr ceny za užívání služby FAMA CC k poměru tržeb je cca 0,02%
Náklady na telekomunikační služby dané společnosti cca 700 000 Kč/rok (tzn. 0,19 %
vůči tržbám).
Poměr ceny za užívání služby FAMA CC k poměru nákladů na tel. služby je cca
17%
393
ve VaV
Výsledek projektu FAMA CC bude propagován na webových stránkách TESCO SW
a.s. V rámci speciální sekce pro správu majetku a aktuálních novinkách budou
průběžně poskytovány informace o fázi vývoje tohoto řešení tak, aby byla i široká
veřejnost o průběhu vývoje aplikace FAMA CC informována již v přípravné fázi
realizace.
Co se týče komercializace vlastního produktu, má žadatel, jakožto soukromý
subjekt, v této oblasti bohaté zkušenosti. V oblasti vstupu na trh využívá
v současnosti pro distribuci svých produktů obchodní kanály vytvořené vlastními
obchodními zástupci. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý produkt je ve filozofii
poskytování a zavádění na trh odlišný od dosavadních produktů společnosti TESCO SW
a je nutné kolem zavedení vytvořit další podpůrné činnosti. Podpůrné činnosti jsou
například odborné školení uživatelů, technická podpora pro partnerské plnění a správu
dat, odborné a konzultační činnosti v oblasti Facility Management procesů, tvorba
pasportů a technických výkresů pro uživatele a další. Veškeré podpůrné činnosti by
měli umožnit lépe zavádět jednotlivé služby FAMA CC. Z tohoto důvodu bude činnost
kolem vývoje, provozu a distribuce FAMA CC rozdělena na dva subjekty. Vztah mezi
subjekty bude definován rámcovou smlouvou.
Dělení činností podle subjektů je navrženo takto:
TESCO SW a. s.
 Vývoj FAMA CC
 Provoz FAMA CC
 Marketing FAMA CC
FORM Solution s. r. o.
 Distribuci FAMA CC a tvorbu obchodní infrastruktury
 Marketing FAMA CC
 Podpůrné činnosti uživatelům FAMA CC
TESCO SW a. s. / FORM Solution s. r. o.
 Další rozvoj FAMA CC
V souladu se strategií rozvoje společnosti připravuje žadatel ve spolupráci se
svým partnerem společností FORM Solution rozvoj obchodních kanálů, které pomohou
zhodnotit připravovanou aplikaci a tím realizovat vyšší výnosy. Mezi připravované
obchodní kanály patří:
 Vytvoření sítě distributorů pod společností FORM Solution – jedná se
o vytvoření sítě distribučně technických pracovníků, kteří budou za provizi
zprostředkovávat zakázky a plnění dat do FAMA CC a jejich služeb.
 Vytvoření školícího a prodejního centra pod společností FORM Solution
zaměřeného na školení uživatelů FAMA CC a kontaktní centrum pro
participující obchodní partnery.
394
Šimek
1. předpokládaný obchodní model pro zavádění pilotní služby REVIZE je
formou prezentací u školících center a organizací, které mají akreditaci od Ministerstva
práce a sociálních věcí. Viz níže.
Zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci na staveništi dle zákona č. 309/2006 Sb. provádí na základě
akreditace udělené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR:
Celkem 11 subjektů pro ČR.
Zkoušky z odborné způsobilosti fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle zákona č. 309/2006 Sb. provádějí
na základě akreditace udělené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR:
Celkem 24 subjektů pro ČR.
Oslovením jednotlivých bezpečnostních techniků může proběhnout po dohodě
s nimi zavedení FAMA CC do jejich firem, které spravují. Zároveň budou bezpečnostní
technici využívat část služby REVIZE sami. Celkem bezpečnostních techniků, kteří mají
Osvědčení o odborné způsobilosti vydané dle zákona č. 309/2006 Sb. je 3 123.
Průměrný počet firem, které spravují je 62 460. Čísla nezahrnují bezpečnostní
techniky, kteří získali osvědčení před platností zákona 309/2006 Sb. Zdroj
http://osha.europa.eu.
2. předpokládaný obchodní model oslovení jednotlivých firem a provozů
obchodně technickým pracovníkem.
3. předpokládaný obchodní model zavedením do praktické výuky středních
a vysokých škol. Poté může vzniknout požadavek ze strany absolventů na využívání
FAMA CC při výkonu jejich činnosti.
4. předpokládaný obchodní model pro ostatní služby. Uživatelé, kteří budou
spokojeni s pilotní službou revize, si mohou rozšířit stávající službu o služby další.
Závěr
Klíčem pro faktický úspěch celého projektu FAMA CC bude zajistit racionální
popularizaci výstupů projektu na trhu. Při šíření informací o samotném projektu budou
využity již vytvořené kanály příjemce. V rámci jednotlivých etap budou identifikováni
klíčoví stakeholdeři projektu. Jedná se zejména o tržní subjekty (zejména MSP),
průmyslovou a Facility Management komunitu.
Literatura
[1]
395
ve VaV
METODICKÝ POKYN K ROČNÍ ÚČETNÍ UZÁVĚRCE A ÚČETNÍ
ZÁVĚRCE
Kamila Štěpánová
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: Uzavírání účetních knih (uzávěrka) je činnost, která předchází sestavení
účetní závěrky. Jde o operace týkající se uzavření jednotlivých účtů.
Roční
uzávěrkové práce musí zabezpečit správnost, průkaznost a úplnost údajů
zaúčtovaných do účetních knih uzavíraného roku.
Klíčová slova: účetnictví, účetní uzávěrka, účetní závěrka, uzávěrkové operace
Úvod
Jedním z nejdůležitějších principů, který se v rámci účetní uzávěrky sleduje je
princip dodržování věcné a časové souvislosti v účetnictví a v daních. Znamená to, že
v rámci roční uzávěrky musí být do účetnictví zaevidovány a zaúčtovány všechny
účetní případy, které věcně a časově souvisí s uzavíraným rokem. Naopak
hospodářské operace, které přesahují období uzavíraného roku, nesmí ovlivnit jeho
výsledek hospodaření a musí být přeúčtovány na přechodné účty aktiv a pasiv.
Stejný princip platí při zdanění. Dani z příjmů podléhají náklady a výnosy, které
souvisí se zdaňovacím obdobím uzavíraného roku.
1
Účetní uzávěrka a uzávěrkové operace
Účetní uzávěrka zahrnuje tyto činnosti:
 zaúčtování všech hospodářských a účetních operací k 31. 12. nebo
k jinému okamžiku, k němuž se účetní uzávěrka provádí (rozvahový den),
tím se zajišťuje úplnost účetnictví;
 uzavírání účetních knih, tím se zajišťuje získání účetních informací
vstupujících do účetních výkazů - účetní závěrky;
Hospodářské a účetní operace k rozvahovému dni (datu účetní uzávěrky)
navazují na:
396
Štěpánová
Metodický pokyn k roční účetní uzávěrce
a účetní závěrce
1.
Výsledky inventarizace, která je podstatnou podmínkou pro sestavení účetní
uzávěrky
2.
Výsledky účetní analýzy
3.
Výsledky daňové analýzy
4.
Oblasti, které je třeba pro správné zpracování účetní uzávěrky sledovat:
4.1. uzavření pokladny, inventura pokladny, pokladní doklady
4.2. Rozpracovaná výroba
4.3. Oblast ocenění majetku v návaznosti na inventarizaci, vytvoření
a zaúčtování opravných položek k majetku a k pohledávkám
4.4. Dodržení principu časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním
obdobím
4.4.1. Časové rozlišení
4.4.2. Dohadné položky
4.5. Účtování inventarizačních rozdílů
4.6. Účtování kursových rozdílů
4.7. Účtování odložené daně
4.8. Účtování daně z příjmů
1.1
Inventarizace
Z inventarizace vyplývají povinnosti:
 zaúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly do účetního období, za
které se inventarizace provádí,
 posoudit výši ocenění aktiv a závazků ve vazbě na zásadu opatrnosti
a případně využít nástrojů, kterými účetnictví disponuje, tj. zejména
zaúčtovat opravné položky a odpisy,
 posoudit pravděpodobná rizika a možnosti budoucích ztrát na majetku
účetní jednotky a případně využít nástrojů, kterými účetnictví disponuje,
tj. zaúčtovat rezervy.
 Podstatou inventarizace je zjistit, jaký stav majetku a závazků účetní
jednotka má, drží, může s ním disponovat. Cílem inventarizace je ověřit
nejen, zda skutečný stav majetku a závazků odpovídá záznamům
v účetnictví co do množství, ale také co do správného ocenění.
Úkolem inventarizace také je zjistit, zda je zajištěna ochrana majetku,
posoudit údržbu, potřebu oprav majetku, posoudit využití majetku (vazba
na změnu odpisového plánu) a využitelnost majetku (návrhy na prodej,
pronájem, darování aj.).
 Účetní jednotky jsou dle §6 odst. 3 zákona o účetnictví povinny
inventarizovat veškerý majetek a veškeré závazky, a to dle §29 a §30
zákona o účetnictví. Pokud by účetní jednotka neprovedla inventarizaci,
její účetnictví by bylo neprůkazné (§8 odst. 4 zákona o účetnictví).
Inventarizace je tedy podstatnou podmínkou sestavení účetní
závěrky. O provedení inventarizace musí účetní jednotka vyhotovit
účetní záznam - inventurní soupis (viz §30 odst. 2 zákona
o účetnictví).
397
ve VaV
Provedení inventarizace ve společnosti TESCO SW a.s. je řešeno zvláštní
směrnicí k inventarizacím
Fyzické inventury aktiv (majetek, peníze) budou provedeny k datu
účetní uzávěrky a bezprostředně po provedení fyzických inventur budou
zpracovány výstupy (protokoly) z fyzických inventur majetku a pokladen.
Dokladové inventury účtů budou provedeny velmi pečlivě a včas po
získání potřebných podkladů.
1.2
Účetní analýza





1.3
Ověření návaznosti převodu zůstatků z minulého roku – dodržení
pravidla tzv. bilanční kontinuity
Ověření úplnosti a správnosti účetnictví včetně vypořádání
výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení.
o provedení oprav nesprávných účetních zápisů v průběhu účetního
období, provedení oprav nesprávností z předchozích účetních
období,
o zaúčtování rozpracované výroby roku 2008 (zajištění souladu
vynaložených nákladů a výnosů na rozpracovanou výrobu),
o přepočítání aktiv a závazků v cizí měně k rozvahovému dni na
koruny české a vyčíslení kursových rozdílů,
o zaúčtování časového rozlišení nákladů a výnosů,
o doúčtování dohadných účtů aktivních a dohadných účtů pasivních,
o zaúčtování rezerv na budoucí výdaje,
o přeúčtování výsledkových účtů mezi jednotlivými činnostmi,
respektive částmi výsledku hospodaření, pokud byly v účetním
období nesprávně zařazeny k okamžiku uskutečnění účetního
případu, a to s využitím převodových účtů.
Ověření správného vykázání, oceňování aktiv a závazků
o provedení úpravy ocenění (ve vazbě na inventarizaci), v souvislosti
se změnami prováděnými k rozvahovému dni, zaúčtování opravných
položek
Posouzení událostí k rozvahovému dni
Posouzení událostí po rozvahovém dni
Výsledky daňové analýzy
Při daňové analýze se:
 posoudí, zda účetnictví poskytuje dostatečné podklady pro zjištění základu
daně z příjmů a případná daňová řízení (vhodně volené syntetické
a analytické účty, účtování na podrozvahových účtech),
 mimo účetnictví zjistí, ale do účetních knih zaúčtuje,
o daň z příjmů splatná,
o daň z příjmů odložená, případně
o rezerva na daň z příjmů.
398
Štěpánová
1.4
Oblasti důležité v rámci zpracování účetní uzávěrky
V rámci účetní uzávěrky bylo vytipováno několik důležitých oblastí, jejichž plnění
je třeba naplánovat a sledovat. Jedná se o:
1.4.1
Uzavření pokladny za uzavírané období, inventura pokladny, pokladní
doklady a jejich náležitosti

Pokladna společnosti za uzavíraný rok bude po doúčtování všech dokladů
uzavřena. V rámci harmonogramu účetní uzávěrky je stanoveno pevné
datum uzavření pokladny.
 Pro uzavření procesu je třeba předložit prvotní doklady k vyúčtování
všech:
o záloh,
o drobných nákupů,
o cestovného.
Po tomto datu už nelze předložit k proplacení žádné doklady
Následně bude provedena inventura pokladny a převeden počáteční zůstatek do
roku 2011. Předseda inventarizační komise po uzavření pokladní knihy roku ručí za
řádné provedení inventury pokladny k 31. 12.
1.4.2
Rozpracovaná výroba
Vyčíslení objemu a ocenění zakázek, které jsou ke konci kalendářního roku
rozpracovány, nejsou dokončeny a nebyly fakturovány. Rozpracované zakázky budou
na konci roku aktivovány do tržeb tak, aby existoval soulad mezi výkony (tržbami)
a vynaloženými náklady.
1.4.3
Oblast ocenění majetku v návaznosti na inventarizaci,
a zaúčtování opravných položek k majetku a k pohledávkám
vytvoření
V zákoně o účetnictví je uvedeno, že ocenění majetku se upraví o položky
vyjadřující rizika, ztráty a znehodnocení. Až pominou důvody pro účtování těchto
položek, účetní jednotka je zruší. Opravné položky k majetku - se zaúčtují v souladu
s ustanovením § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Podle § 26, odst. 3 zákona o účetnictví se opravnými položkami vyjadřuje
přechodné snížení hodnoty majetku, které není trvalého charakteru nebo toto snížení
ocenění není vyjádřeno jinak (např. rezervou nebo reálnou hodnotou) a je nutné je
prokázat dle údajů v inventarizaci - účtujeme pouze o snížení hodnoty majetku.
Inventarizace rovněž posuzuje i odůvodněnost a výši opravných položek vytvořených
v minulosti.
Rozpouštění dříve vytvořených opravných položek se účtuje ve prospěch
příslušného nákladového účtu.
 investiční majetek,
 pohledávky.
399
ve VaV
Vytvoření nových opravných položek se účtuje na vrub příslušného nákladového
účtu.


1.4.4
investiční majetek,
pohledávky.
Dodržení principu časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním
obdobím
Účtování na přechodných účtech aktiv a pasiv (časová souvislost a účtování
dohadných položek) – úprava účtování je uvedena ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., § 13
a 19.
V zájmu dodržení časové souvislosti nákladů a výnosů s daným účetním obdobím
(§ 3, odst. 1 zákona o účetnictví), je třeba v některých případech použít účtování na
přechodných účtech.
O veškerých nákladech a výnosech se účtuje bez ohledu na okamžik zaplacení
nebo přijetí peněz.
A) Časové rozlišení může být použito, jsou-li splněny následující podmínky
současně



účel (věcné vymezení) – čeho se týká,
čas – příslušné účetní období, kterého se ČR týká,
částku – přesná výše nákladu či výnosu, která je, resp. má být získána
a vynaložena.
Jedná se zejména a tyto případy:
a)
Náklady příštích období se zaúčtují výdaje uskutečněné v běžném účetním
období, které se nákladově týkají příštích období (např. finanční leasing,
předplatné tisku na příští rok, zařazení většího rozsahu hmotného majetku
do užívání).
b) Příjmy příštích období se účtují výnosy běžného období, které nejsou
zaúčtovány na účtech pohledávek, případně za odebrané, ale
nevyfakturované dodávky zboží, souvztažně s tržbami za prodej služeb
popř. zboží. (např. přiznané, ale neuhrazené pojistné plnění, výnosová
smluvní provize, atd.).
c)
Výdaje příštích období se zaúčtují náklady, které souvisí s běžným účetním
obdobím, ale výdaje se uskuteční až v následujícím účetním období,
souvztažně na vrub příslušných účtů nákladů ostatní služby, mzdové
náklady (dovolená ), atp.
d) Výnosy příštích obdob zde se vykazují příjmy účetní jednotkou přijaté
v běžném účetním období, které se věcně vztahují k výnosům příštích
účetních období.
Např. přijaté předplatné za další účetní období, přijaté nájemné na další účetní
období, atd.
400
Štěpánová
B) Dohadné položky – je znám účel a čas, ale není známá přesná výše pohledávky
či závazku
a)
b)
1.4.5
Na vrub dohadných účtů aktivních se zaúčtují účetní případy, které nejsou
zaúčtovány jako pohledávky, např. pohledávky za pojišťovnou v důsledku
pojistné události, za kterou nepřišla do konce roku náhrada - souvztažně
s Ostatními provozními výnosy, ostatními mimořádnými výnosy, atp.
Ve prospěch dohadných účtů pasivních se účtují ke konci roku např.
nevyfakturované dodávky, souvztažně na vrub nákladů, popř. majetkových
účtů, atp.
Účtování inventarizačních rozdílů
Provedení inventarizace se řídí Směrnicí k inventarizacím.
Zaúčtováním inventarizačních rozdílů je naplněn jeden z cílů inventarizace a sice
ověření věcné správnosti a průkaznosti účetnictví, tj. zda skutečný stav majetku
a závazků odpovídá stavu účetnímu.
Inventarizační rozdíly se musí zaúčtovat do běžného roku podle toho, ke které
oblasti se vztahují, takto:
 manka tj. rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než stav účetní na vrub účtu manka
a škody - a ve prospěch příslušných majetkových účtů mimo pokladny,
 schodek pokladní hotovosti a cenin na vrub účtu manko v pokladně a dále jako
pohledávka za hmotně odpovědným zaměstnancem,
 přebytek tj. rozdíl, kdy skutečný stav je vyšší než stav účetní, u dlouhodobého
HM a dlouhodobého NM se tento rozdíl posuzuje zejména podle příslušných
ustanovení občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné či
majetkovém prospěchu. Majetek oceněný reprodukční pořizovací cenou na vrub
majetkových účtů a ve prospěch oprávkových účtů.
 přebytek peněz v hotovosti a cenin - na vrub příslušného majetkového účtu
(pokladna, ceniny) a ve prospěch Ostatních finančních výnosů.
1.4.6
Účtování kursových rozdílů
Účtování kursových rozdílů upravuje § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Jedná se především o účtování kursových rozdílů, které vznikají při ocenění
majetku a závazků dle §4,odst. 6 zákona o účetnictví ke konci rozvahového dne – tj.
zejména pohledávky, závazky, ceniny, cenné papíry, deriváty pokud jsou vyjádřeny
v cizí měně.
Cizí měnu je účetní jednotka povinna použít i u opravných položek, rezerv, pokud
majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Kursové rozdíly se
účtují podle povahy na vrub příslušného účtu finančních nákladů na účet Kursové
ztráty nebo ve prospěch příslušného účtu finančních výnosů - Kursové zisky.
Pro výpočet kursového rozdílu použije jednotka aktuální kurs ČNB platný ke konci
rozvahového dne.
401
ve VaV
1.4.7
Účtování odložené daně
Upravuje § 59 vyhlášky č. 500/2002 sb.
Účtováním o odložené dani se uplatňuje obecná účetní zásada opatrnosti při
zjišťování a vykazování výsledku hospodaření účetní jednotky. Účtování o odloženém
daňovém závazku a daňové pohledávce neovlivňuje základ daně z příjmů ani výši
daňové povinnosti
Při výpočtu odložené daně se vychází z rozvahového přístupu – vychází se
z přechodných rozdílů, kterými jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popř.
pasiva a výší aktiv, popř. pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou se rozumí
hodnota aktiv či pasiv uplatnitelná v budoucnu pro daňové účely.
Podle postupů účtování se odložená daň zjišťuje ze všech přechodných rozdílů,
které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky aktiv a pasiv.
Odložený daňový závazek a pohledávka se zjistí jako součin výsledného rozdílu
a sazby daně z příjmů stanovené zákonem o dani z příjmů.
O odloženém daňovém závazku se účtuje na vrub přísl. nákladového účtu, který
se týká odloženého daňového závazku z běžné nebo mimořádné činnosti a ve
prospěch Odloženého daňového závazku nebo pohledávky.
Odložená daňová pohledávka se účtuje na stejných účtech ale na jejich opačných
stranách.
1.4.8
Účtování daně z příjmů
Daňová povinnost vypočítaná podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
v platném znění, se zaúčtuje na příslušných účtech takto:
 splatná daň z příjmů z běžné činnosti jako náklad na vrub nákladového
účtu
 splatná daň z příjmů z mimořádné činnosti jako náklad na nákladovém
účtu, vždy se souvztažným zápisem závazek (pohledávka) z daně
z příjmů.
Další procesy účetní uzávěrky:
1.5
Uzavírání účetních knih při účetní uzávěrce
Uzavírání účetních knih je technický proces (často automatizovaný v používaném
IS), který se provádí prostřednictví účtů účtových skupin Účty rozvažné a Účet zisku
a ztrát, a má za cíl
 formální uzavření účtů hlavní knihy příslušného účetního období,
 vyúčtování hospodářského výsledku a
 zajištění bilanční kontinuity mezi účetními obdobími.
Postupy účtování prostřednictvím těchto účtů jsou pouze účetně technickými
zápisy. Konečné zůstatky rozvahových účtů musí být totožné s počátečními zůstatky
účtů následujícího období.
402
Štěpánová
1.5.1
Zjišťování hospodářského výsledku a jeho struktury
Konečné zůstatky nákladů se zaúčtují na vrub účtu zisků a ztrát.
Konečné zůstatky výnosů se převedou ve prospěch účtu zisků a ztrát.
Při účtování se postupuje tak, aby se zjistil:
 provozní hospodářský výsledek,
 HV z finančních operací a
 mimořádný HV, tj. podle účtových skupin nákladových a výnosových účtů.
Celkový rozdíly stran MD a DAL představuje hospodářský výsledek. Hospodářský
výsledek (zisk, ztráta) se uzavře na účet konečný účet rozvažný, a to v případě zisku
účetním zápisem na vrub účtu konečného účtu rozvažného, v případě ztráty zápisem
ve prospěch tohoto účtu.
1.5.2
Účetní uzavírání rozvažných účtů
Konečné zůstatky aktivních rozvažných účtů se převedou, na vrub účtu konečný
účet rozvažný a konečné zůstatky pasivních rozvažných účtů ve prospěch účtu
konečný účet rozvažný. K vyrovnání účtu dojde po převodu zůstatku účtu zisků
a ztrát.
2
Účetní závěrka
Obsahové vymezení účetní závěrky stanoví § 18 zákona o účetnictví č. 563/91
Sb., o uspořádání položek účetní závěrky a obsahovém vymezení těchto položek.
1.1
Kdy se účetní závěrka sestavuje?
Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období (31.
prosinec).
Mimořádná účetní závěrka se sestavuje:
a.
ke dni zrušení bez likvidace,
b.
kde dni předcházejícímu den vstupu do likvidace popř. prohlášení konkurzu,
c.
ke dni skončení likvidace nebo konkurzu.
1.2
Účetní závěrku tvoří (viz §3 a násl. vyhl č. 500/2002)
a.
Rozvaha,
b.
Výkaz zisků a ztrát,
c.
Příloha k účetní závěrce,
d.
Přehled o peněžních tocích Cash flow (viz Český účetní standard č. 023),
e.
Přehled o změnách vlastního kapitálu.
Výkazy ad a, b, c jsou povinné, d, e pro auditované organizace povinné, pro
ostatní nepovinné, ale doporučené.
403
ve VaV
1.3
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát
Je uveden v Příloze vyhl. č. 500/2002. V této vyhlášce je uvedeno i uspořádání
a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze k ÚZ (viz § 39)
vyhlášky.
1.4
Ověření účetní závěrky auditorem
Je stanoveno pro akciovou společnost v § 20 zákona o účetnictví.
1.5
Předkládací povinnosti a zveřejňování účetní závěrky
Účetní závěrka musí poskytnout uživateli, tj. státu (daňové orgány a orgány
statistiky), akcionářům, bankám, věřitelům atd. informace o majetkové, finanční
a důchodové situaci podniku.
Jsou stanoveny tyto předkládací povinnosti:
a.
Zveřejnit Účetní závěrku a Výroční zprávu (§ 21a zákona o účetnictví č.
563/91 Sb.) po jejím ověření auditorem a schválení valnou hromadou a to
do 30 dní od splnění obou uvedených podmínek a to jejich uložením do
Sbírky listin obchodního rejstříku.
b.
Účetní závěrku předložit současně s daňovým přiznáním na místně příslušný
finanční úřad, a to v jednom vyhotovení současně s daňovým přiznáním
k dním z příjmů.
Závěr
Tento metodický materiál má za úkol informovat management a pracovníky
společnosti o postupech, struktuře a rozsahu prací na účetní uzávěrce a účetní
závěrce.
Literatura
[1]
[2]
[3]
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
404
Švarcová
O reverzní logistice
O REVERZNÍ LOGISTICE
Jana Švarcová
[email protected]
Abstrakt:
Článek má za cíl představit čtenářům základní východiska reverzní logistiky, což je
oblast stále poměrně málo popsaná a podniky z důvodu existence různých typů bariér
také málo uvědoměle realizovaná. V různých odvětvích a oborech se k ní musíme
stavět individuálně, proto je velmi obtížné poznatky globalizovat. Nicméně se lze
z odborné literatury seznámit se základními přístupy a principy a dále individuálně
posoudit potřebu a užitečnost reverzní logistiky v jednotlivých oblastech. V článku je
zdůrazněn cíl poukázat na to, kde všude kolem sebe můžeme spatřovat aspekty
směřující k potřebě věnovat se otázkám reverzní logistiky.
Klíčová slova: logistika, reverzní logistika, odpad, obal, životní prostředí, toxické
látky, dioxiny, elektronický odpad
Odborný konzultant: Markéta Hlavsová
Tematičtí konzultanti: Vladimír Divín, Vladislav Kabilka
Úvod
Reverzní logistika je oblastí, o kterou se zajímá stále více výrobních společností.
Je neoddělitelnou součástí každé výroby a správné principy a zájem o činnosti reverzní
logistiky mohou zajistit ekonomický užitek i předejít možnému vzniku zátěže pro
člověka i životní prostředí.
Zpětný tok materiálu se netýká pouze velkých firem a výrobních společností.
Vždy je důležité, a v této oblasti neméně, začít v těchto dimenzích uvažovat i z pozice
běžného spotřebitele. Veškeré odpady z domácností – komunální, kanalizační nebo
z topenišť, pokud jsou nesprávně zpracované, mohou způsobovat dokonce i vážná
zdravotní rizika.
Potřebnost reverzní logistiky můžeme v současné době pozorovat téměř všude
okolo nás a je tedy v zájmu všech těmto otázkám věnovat zvýšenou pozornost.
405
ve VaV
1
Vymezení pojmů logistika a reverzní logistika
Chceme-li se zabývat otázkami reverzní logistiky, je nezbytné si nejdříve
definovat, co vůbec rozumět pod pojmy logistika a reverzní logistika. Díky tomuto
vymezení pak můžeme hovořit o dalších aspektech a souvislostech.
„Teoretické pojetí logistiky stále představuje širokou škálu názorů. Tradiční
chápání logistiky spočívá především v řízení materiálového, informačního a finančního
toku s ohledem na splnění požadavků zákazníka“ (Cempírek, a další, 2010). Jde tedy
o logistické aktivity, které začínají vývojem nových výrobků a služeb, pokračují jejich
vlastní realizací ve všech etapách životního cyklu, dále jdou cestou k zákazníkovi
a končí likvidací zastaralých výrobků a odpadového materiálu, který vzniká v procesu
výroby, distribuce a balení zboží (Orava, 2010) (Cempírek, a další, 2010). Tímto
pojetím logistiky jsme se dostali i k částečnému vysvětlení pojmu reverzní logistika.
Téma reverzní logistiky zpracoval Škapa, ze kterého často vychází další odborníci
se svými příspěvky z této oblasti. Ten pod náplní reverzní logistiky vidí „sběr, třídění,
demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů,
nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové
využití nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí
a ekonomicky zajímavý“ (Škapa, 2005).
2
Několik otázek k odpadům
Řízení toků odpadů, které nemusí představovat ekonomickou hodnotu, jsou
určeny k likvidaci (skládkováním nebo spalováním), patří také do zpětné logistiky. Zde
nedochází ke zpětnému materiálovému toku, ale ekonomickou hodnotu představují
tím, že jako alternativní palivo jsou používány např. v cementárnách, protože jsou
ekonomicky výhodnější než tradiční paliva (uhlí, plyn). Po těchto palivech je
v současné době velká poptávka a odpad zde tedy najde své uplatnění.
Pokud se budeme blíže zabývat odpady, proč nezačít u nás, běžných
spotřebitelů, kteří spotřebováváme výrobky, třídíme odpady a každá obec má za
povinnost s nimi dále dle zákona nakládat? Již v této větě se objevila řada otázek. Jak
se odpady dále zpracovávají? Co je zpracováno k dalšímu využití? Kdo platí za obaly,
které se posléze stanou odpadem, a dále je třeba za ně zaplatit? Kolik z těchto peněz
se občanovi (nepřímo, jako platba obci za zpracování tříděného odpadu) vrátí zpět?
V těchto dnech se k tomuto tématu nabízí další rozměr. Jistě si mnozí ze
spotřebitelů všimli skrytého růstu cen u běžných výrobků, jako jsou cukrovinky, prací
prášky nebo mléčné výrobky. Tímto skrytým růstem cen zde rozumíme situaci, kdy
cena zůstane stejná, ale sníží se gramáž daného výrobku. Společnosti spoléhají na to,
že lidé gramáže nesledují a je to pro ně tedy snazší cesta, než výrobky zdražit68. To
má za následek samozřejmě vyšší produkci obalů. A co s nimi? I v současném tisku se
68
srovnej s Cena stejná, balení menší. Výrobci „šidí“ čím dále častěji. [on-line]. 2011 [cit.
2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/cena-stejna-balenimensi-vyrobci-sidi-zakazniky-cim-dal-casteji_216455.html>.
406
Švarcová
objevují zprávy o tom, že „produkce odpadu bude mít vzestupnou tendenci“ (Redakce,
2012).
Zde mnohého čtenáře napadne také zvýšení množství a druhů obalů nejen od
začátku 90. let minulého století, co se týká přímo České republiky, ale obecně
poválečný rozvoj průmyslu i zemědělství v minulém století. Ten přinesl problémy
s uvolňováním různých odpadů a chemikálií do životního prostředí, do vzduchu, vody,
půdy a tím i do potravin a pitné vody. Na veřejnost postupně pronikají skandály
spojené s onemocněními nebo úmrtími osob. Lze ale očekávat, že mnohé
z dlouhodobého působení těchto odpadů a chemikálií se projeví u až příštích generací
(Strunecká, a další, 2011).
Toto je pohled na problematiku odpadů ze zdravotního hlediska. Otázkou tedy
může být, jak eliminovat tyto dopady, lze-li některé z nich znovu využít nebo jak je
správně likvidovat. A jsme zpět u otázek reverzní logistiky.
3
Toxické látky v životním prostředí
Průmysl generuje odpady, které obsahují fluorid (chemický, zbrojní průmysl).
Zdravotní rizika jsou také spojena se zvyšováním biologické dostupnosti hliníku. Na
veřejnost pronikají zprávy o problémech s dovozem masa kontaminovaného
jedovatými dioxiny nebo o obsahu bisfenolů v kojeneckých lahvích. Ve velkém se
v průmyslu používá také rtuť, která je toxická již ve velmi nízkých koncentracích pro
všechny tkáně a orgány lidského těla (Strunecká, a další, 2011).
Není zodpovědností každého výrobce produkovat takové výrobky, které jsou
zdraví neškodné? A při nezbytnosti použití nebo produkci škodlivých látek se o jejich
bezpečnou likvidaci postarat? Zde se reverzní logistice naskýtá široké pole působnosti.
Nelze ale tvrdit, že pro všechna odvětví je reverzní logistika kritickým bodem. Na
reverzní logistiku je nutné se dívat jako na další prostor pro odlišení produkce (Škapa,
2005). I z hlediska zdravotního, kterému se budeme věnovat i v další kapitole, mohou
jednotlivé druhy výrob znamenat odlišná rizika.
3.1
Dioxiny
Dioxiny jsou uměle vyrobené a prakticky nezničitelné látky, jejichž koncentrace
v přírodě stále narůstá. Mj. jsou také nechtěnými vedlejšími produkty likvidace
elektronických odpadů. Významnými zdroji dioxinů mohou být mj. také tepelné
elektrárny, teplárny, spalovny komunálního odpadu, a stále častěji se objevují důkazy
o tom, že nejvýznamnějším producentem dioxinů pro životní prostředí jsou v současné
době domácí topeniště (Strunecká, a další, 2011). Zde se nabízí otázka, proč nezačít
s „environmental friendly“ přístupem u nás, u domácností? Bez námitek toho typu, že
my nic neznamenáme, že správně nakládat s odpady mají hlavně velké firmy, velcí
znečišťovatelé životního prostředí. V obou případech je to další důvod, proč bychom
reverzní logistice měli věnovat více pozornosti.
407
ve VaV
4
Elektronický odpad
Elektronický odpad se stává významným problémem, který souvisí
s celosvětovou výrobou stále novějších, modernějších elektronických zařízení, včetně
počítačů a mobilních telefonů. Podle zprávy čínského ministerstva životního prostředí
je kolem 70 % celosvětového elektronického odpadu dováženo do Číny, a to
především z důvodu levné pracovní síly, která se podílí na jeho likvidaci. Hlavním
problémem jsou zejména zastaralé metody recyklace elektronických odpadů
a omezené používání osobních ochranných pomůcek. Zastaralé metody recyklace
elektronických odpadů jsou spojeny s produkcí a uvolňováním dioxinů do životního
prostředí. Tento problém nabývá na důležitosti se stále vzrůstající výrobou spotřební
elektroniky a stále rostoucím objemem elektronického odpadu (Strunecká, a další,
2011).
Elektronický odpad na tomto místě zmiňujeme proto, že právě ten je viditelnou
a praktickou ukázkou nutnosti efektivní realizace reverzní logistiky. V následující
tabulce si uvedeme ty obory, které se potýkají s největším procentem vráceného
zboží. Obecně platí, že zvýšenou pozornost je potřeba věnovat těm oborům, kde se
pracuje se zbožím velké hodnoty, nebo kde je velké procento vráceného zboží.
Z tabulky čtenář jednoduše rozezná, který obor patří do které zmiňované oblasti.
Obor
Procento vráceného
zboží
Vydavatelství časopisů
50 %
Vydavatelství knih
20 – 30 %
Distribuce knih
10 – 20 %
Maloobchodní prodej katalogů
Distributoři
zboží
18 – 35 %
elektronického 10 – 12 %
Výrobci počítačů
10 – 20 %
CD-ROMy
18 – 25 %
Tiskárny
4–8%
Velkoprodejci
4 – 15 %
Automobilový průmysl (části)
4–6%
Spotřebitelská elektronika
4–5%
Běžné chemikálie
2–3%
Tabulka 1: Míra návratnosti zboží v jednotlivých oborech (USA)
Zdroj: upraveno dle (Rogers, a další, 1998)
5
Bariéry reverzní logistiky
Mnohé firmy stále ještě nepovažují oblast reverzní logistiky za strategicky
důležitou. Jak již bylo řečeno, je důležité rozlišit obory, ve kterých firmy působí.
Hlavními bariérami firem ve vztahu ke zpětné logistice byly v roce 1998 dle výsledků
průzkumu Reverse Logistics Executive Council Survey (Škapa, 2005)69:
69
Seřazeno dle významnosti.
408
Švarcová








relativní nevýznamnost
firemní politika
nesystémový přístup
konkurenční problémy
nezájem managementu
finance
lidské zdroje
legislativní problémy.
Závěr
Odpad se stává celosvětovým problémem, na jehož řešení se budou muset
podílet všechny země. Nelze jej vyřešit tím, že se například recyklace elektronických
odpadů pouze přesune do jiné (rozvojové) země. Zmíněné aspekty pohledu na
odpady, jejich produkci a likvidaci, včetně možných zdravotních obtíží způsobených
toxickými látkami používanými ve výrobě nebo produkovanými používáním nebo
nevhodnou likvidací těchto výrobků, jsou, podle mého názoru, dostatečným signálem
pro ty společnosti, které nejrůznější bariéry ve vztahu k reverzní logistice stále ještě,
z různých důvodů, nepřekonali. Přesto si ale musíme uvědomit, že každá výroba má
jiné nároky na vstupy, stejně tak na objektivní důležitost reverzní logistiky. Procento
vráceného zboží se významně liší u jednotlivých typů výrob. Potěšujícím je, že naučit
se řešit otázky reverzní logistiky se stává důležitým pro stále více společností. Nyní
ještě docílit toho, aby každý začal u sebe a nespoléhal na vyřešení tohoto problému
na velké výrobní společnosti.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
CEMPÍREK, V., ŠARADÍN, P. Logistika ve službách výzkumu a vývoje. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. 60 s. ISBN 978-80-87240-38-0.
ORAVA, F. Vývoj a navrhování logistických systémů. Olomouc: Moravská vysoká
škola Olomouc, o.p.s., 2010. 73 s. ISBN 978-80-87240-39-7.
ROGERS, D. S., TIBBEN-LEMBKE, R. S. Going Backwards: Reverse Logsitics
Trends and Practices. Reno: University of Nevada, 1998. 275 s.
STRUNECKÁ, A., PATOČKA, J. Doba jedová. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton,
2011. 295 s. ISBN 978-80-7387-469-8.
ŠKAPA, R. Reverzní logistika. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 81 s.
ISBN 80-240-3848-9.
REDAKCE. Zařízení pro energetické využití odapdu - i Přerov je v hledáčku.
Přerovské listy. 2012, Sv. leden 2012.
Cena stejná, balení menší. Výrobci „šidí“ čím dále častěji. [on-line]. 2011 [cit.
2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/cenastejna-baleni-mensi-vyrobci-sidi-zakazniky-cim-dal-casteji_216455.html>.
409
ve VaV
CÍLOVÝ KONCEPT IMPLEMENTACE VĚCNÉ OBLASTI NÁJEMNÍ
VZTAHY
Radek Tegel
Tesco SW, a. s.
[email protected]
Abstrakt: Tento dokument vznikl na základě Smlouvy o dílo s objednatelem, jejímž
dílčím předmětem je dodávka a implementace informačního systému FaMa+, modulu
Nájemní vztahy od spol. TESCO SW a.s.
Klíčová slova: nájemní vztahy, FaMa+, dílčí procesy
Úvod
Cílem dokumentu je popis procesů a činností objednatele v oblasti Nájemních
vztahů a navržení efektivního využití IS pro podporu jednotlivých procesů a činností
tak, aby byly pokryty potřeby společnosti v rámci implementovaného business
modelu. Nasazované řešení zajistí funkcionalitu, kterou bude možné přenést při
implementaci finálního IT řešení, tj. řešení, které plně nahradí aplikaci pro správu
bytového fondu SMIS.
Předmětem tohoto dokumentu je analýza funkčních požadavků a vytvoření
návrhu nasazení Facility Management řešení pro procesy definované v tomto
dokumentu od spol. TESCO SW a.s. na bázi SW produktu FaMa+“.
Obsah dokumentu především vychází z:
 Předmětu Smlouvy o dílo
 Zakládací listiny projektu
 Definovaného a odsouhlaseného rozsahu funkcionality
 Standardů informačního systému SMIS Objednatele v oblasti Nájemních
vztahů
 Jednání uskutečněných s klíčovými pracovníky objednatele v období tvorby
tohoto dokumentu
Pro značnou rozsáhlost celého dokumentu byly z kapitoly „Dílčí procesy“ jako
ukázková vybrána oblast „Proces zavedení nového nájemního vztahu pro NP“ a oblast
„Proces zpracování úhrad, správa kaucí pro NP“.
410
Tegel
1
Cílový koncept implementace věcné oblasti nájemní vztahy
Souhrn požadavků objednatele na řešení
Požadavky na řešení byly v poptávkovém dokumentu definovány následovně:
Nájemní vztahy
1.
Nájemní vztahy (bytové a nebytové prostory):
 Evidence relevantních informací o nájemníkovi pro BP/NP
 Evidence dodavatelů služeb
 Sledování historie nájemních vztahů
2.
Vyúčtování služeb a nájemného:
 Evidence nákladů od dodavatelů, zpracování vyúčtování
 Definice vazeb ve vyúčtování s možností tvorby algoritmů
 Elektronické zpracování faktur od dodavatelů
 Ruční zadávaní nákladů od dodavatelů
 Příprava pro dálkové odečty
 Evidence vodoměrů a jejich odečty
 Možnost ručních oprav v části „vyúčtování služeb na osoboměsíc“
 Ostatní (výpočet, průběžné kontroly a kontrolní sestavy, tisk, zaúčtování)
 Možnost opravného vyúčtování (v legislativě platné pro konkrétní roky) se
zachováním původních údajů
 Hromadný tisk vyúčtování dle filtrů
3.
Platby:
 Hromadné zpracování informací z bankovních institucí
 Párování plateb
 Zápočty
 Odesílání plateb
 Inkaso a sporožiro, BÚ, srážka ze mzdy
 Pokladna
 Evidence přeplatků a nedoplatků
4.
Pohledávky a právní vztahy – modul zajišťující řízení pohledávek, upomínky,
penalizace, právní vymáhání:
 Sledování platební morálky a upomínky
 Penalizace (výpočty penále pozdní platby)
 Vznik pohledávky (definice kritérií pro vznik pohledávky)
 Převody pohledávek z bytových a nebytových prostor, případně služeb
(dobropisů) do právního vymáhání
 Sledování životního cyklu pohledávky
2
Dílčí procesy
2.1 Proces Zavedení nového nájemního vztahu pro NP
2.1.1
Prověření bonity klienta
Činností prověření bonity klienta začíná proces vzniku nového nájemního vztahu.
V případě zájmu klienta o pronájem nebytového prostoru pracovník obchodního
oddělení (POO) zjišťuje, zda klient nemá pronajaty jiné prostory nebo neměl
411
ve VaV
uzavřenou nájemní smlouvu někdy v minulosti. POO v takových případech prověřuje
klientovu platební morálku, popř. jestli klient v současnosti nemá dluhy vůči firmě
nebo proti němu není vedeno insolvenční řízení. Na základě těchto informací se POO
rozhoduje, zda-li s klientem bude dále pokračovat v jednání o pronájmu nebo nikoliv.
POO má k dispozici přehled všech současných i historických nájemních vztahů.
Pomocí identifikačních údajů klienta je možné vyhledat, jestli ke klientovi existují
evidované nájemní vztahy. V případě, že ano, POO může vyhledané nájemní vztahy
procházet a zjišťovat veškeré potřebné informace.
Pozn. rozšířené možnosti práce s informacemi o jednotlivých klientech budou
součástí modulu CRM.
Role:
 Pracovník obchodního oddělení
Vstup:
 Zájem klienta o pronájem nebytového prostoru
Výstup:
 Prověřený klient
Přechodové podmínky:
 Následuje činnost Příprava nabídky, v případě, že klient byl shledán jako
nebonitní, dochází k ukončení procesu.
2.1.2
Příprava nabídky pronájmu
POO přistupuje k přípravě nabídky, tj. definuje základní podmínky pro klienta, za
kterých by mohlo dojít k dohodě o pronájmu nebytových prostor.
POO zakládá nový záznam nabídky, pomocí vyplnění údajů nebo výběru
z předdefinovaných hodnot v rámci číselníků zadává základní údaje nabídky, např.
identifikační údaje klienta, pronajatý NP, účel pronájmu, cenu nájmu, předpis kauce,
rozsah pronajatých služeb apod.
Po založení nové nabídky systém automaticky nastaví stav workflow nového
záznamu na hodnotu „Založena“.
Role:
Vstup:
 Prověřený klient
Výstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Založena“
 Následuje činnost Odeslání nabídky klientovi.
2.1.3
Odeslání nabídky klientovi
Po vydefinování základních podmínek pronájmu, poskytuje POO nabídku
klientovi. Ve většině případů je nabídka klientovi zasílána pomocí emailové zprávy,
popř. je nabídka klientovi předána osobně.
412
Tegel
POO bude mít možnost prostřednictvím výběru nabízené akce v menu Workflow
formuláře odeslat emailovou zprávu klientovi. Zároveň dojde ke změně stavu
workflow nabídky na hodnotu „Odeslána klientovi“. Emailová zpráva bude obsahovat
definované údaje nabídky, popř. může být odeslána s přílohou ve formě předem
definované tiskové sestavy vztahující se k nabídce.
Role:
Vstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Založena“
Výstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Odeslána klientovi“
 Následuje činnost Jednání s klientem, dokončení nabídky.
2.1.4
Jednání s klientem, dokončení nabídky
V případě kladného postoje klienta k zaslané nabídce domluví POO s klientem
podrobné podmínky pronájmu, popř. projedná sporné body. V případě dohody
s klientem POO dokončí zpracování nabídky a postoupí ji ke schválení vedení
obchodního oddělení. Pokud klient nepřistoupí na nabízené podmínky pronájmu, je
jednání s klientem ukončeno.
POO má k dispozici přehled nabídek, po dojednání podmínek s klientem vyhledá
konkrétní nabídku klienta a doplní na ni všechny údaje, které jsou potřebné pro účely
schvalování nabídky, tj. včetně předpisu nájmu a kauce, definování slev, rozsahu
služeb apod.
Nakonec POO předává nabídku ke schválení prostřednictvím výběru nabízené
akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nabídky na hodnotu „Ke schválení“
nebo v případě neakceptování nabídky klientem POO zvolí akci pro ukončení přípravy
nabídky, která změní stav nabídky na hodnotu „Odmítnuta“.
Role:
Vstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Odeslána klientovi“
Výstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Ke schválení“ v případě dohody s klientem
 Nabídka ve stavu workflow „Odmítnuta“ v případě neakceptace podmínek
pronájmu klientem
 Následuje činnost Schvalování nabídky pronájmu, v případě, že klient
neakceptuje podmínky pronájmu, dochází k ukončení procesu.
2.1.5
Schvalování nabídky pronájmu
Projednanou nabídku s klientem předává POO ke schválení vedení obchodního
oddělení. Nabídka v této chvíli obsahuje veškeré údaje, které jsou potřebné pro
413
ve VaV
rozhodnutí o schválení. Vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení nabídku schválí,
případně doporučí změnu vybraných podmínek pronájmu nebo nabídku neschválí.
Vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení má k dispozici přehled nabídek ve
stavu „Ke schválení“. Postupně prochází jednotlivé nabídky, u kterých má k dispozici
veškeré potřebné informace, a své rozhodnutí uskutečňuje prostřednictvím výběru
jedné ze tří nabízených akcí v menu Workflow formuláře, stav nabídky se změní na
hodnoty „Schválena“, „Schválena se změnami“ nebo „Neschválena“.
Jako doklad o schválení/neschválení nabídky může sloužit tisková sestava (Návrh
záměru pronájmu) vytvořená nad záznamem nabídky.
Role:
 Vedoucí obchodního oddělení, popř. ředitel obchodního oddělení
Vstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Ke schválení“
Výstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Schválena“ v případě schválení nabídky bez
úprav
 Nabídka ve stavu workflow „Schválena se změnami“ v případě požadavku
na změnu podmínek
 Nabídka ve stavu workflow „Neschválena“ v případě neschválení nabídky
 Následuje činnost Překlopení nabídky v nájemní vztah v případě schválení
nabídky, Jednání s klientem, dokončení nabídky, pokud je nabídka
schválena při změněných podmínkách, v případě neschválení nabídky
dochází k ukončení přípravy nabídky.
2.1.6
Překlopení nabídky v nájemní vztah
V případě, že vedoucí, popř. ředitel obchodního oddělení označí nabídku za
schválenou, vytvoří se v systému automaticky nový záznam nájemního vztahu. Za
tímto účelem se využijí údaje zadané POO v rámci nabídky.
Systém po schválení nabídky vedoucím, popř. ředitelem obchodního oddělení
automaticky vytvoří nový záznam nájemního vztahu, údaje se převezmou z údajů
evidovaných na schválené nabídce. Systém nedovolí vytvoření nového nájemního
vztahu (popř. schválení nabídky), pokud nebudou vyplněny údaje definované jako
povinně zadávané, např. plátce/neplátce DPH, nájem s DPH/bez DPH apod. Po
založení nového nájemního vztahu systém automaticky nastaví stav workflow nového
záznamu na hodnotu „Založen“.
Role:
 Informační systém FaMa+
Vstup:
 Nabídka ve stavu workflow „Schválena“
Výstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Založen“
414
Tegel

2.1.7
Následuje činnost Doplnění nabídky pronájmu (služby) a v případě, že se
jedná o komerční prostory, následuje také činnost Vyjádření správce.
Doplnění nájemního vztahu (služby)
Po vytvoření se nájemní vztah dostává na administrativní centrum za účelem
jeho doplnění o nezbytné údaje potřebné k přípravě smlouvy. Pracovník
administrativního centra (PAC) kontroluje a upřesňuje údaje, které budou podkladem
pro stanovení předpisu nájmu, především se věnuje nastavení služeb, které bude
budoucí nájemce odebírat.
PAC má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Založen“, popř. ve stavu
„Doplněno správcem“. Prochází jednotlivé záznamy, na kterých kontroluje a zadává
potřebné údaje. Jakmile má vše doplněno, posouvá PAC nájemní vztah zpět na POO
prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního
vztahu na hodnotu „Příprava smlouvy“, popř. u komerčních prostor „Doplněno AC“.
Role:
 Pracovník administrativního centra
Vstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno správcem“ v případě, že jde
o komerční prostory a činnost následuje až po činnosti Vyjádření správce
Výstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Příprava smlouvy“
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno AC“ v případě, že jde
o komerční prostory a činnost předchází činnosti Vyjádření správce
 Následuje činnost Příprava, popř. úprava smlouvy (u komerčních prostor
za předpokladu dokončení souběžně vykonávané činnosti Vyjádření
správce).
2.1.8
Vyjádření správce
V případě, že se jedná o pronájem komerčních prostor, vyjadřuje se k nájemnímu
vztahu ještě před přípravou smlouvy referent technické správy (RTS). Z titulu
pracovníka, který zná příslušné prostory nejlépe a upozorňuje na jejich různá
specifika. Jeho povinností je především zkontrolovat rozsah pronajímaných ploch.
RTS má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Založen“, popř. ve stavu
„Doplněno AC“. Prochází jednotlivé záznamy, na kterých kontroluje a zadává potřebné
údaje. Jakmile má vše doplněno, posouvá RTS nájemní vztah na POO prostřednictvím
výběru akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na
hodnotu „Příprava smlouvy“, popř. u komerčních prostor „Doplněno správcem“.
Role:
 Referent technické správy
Vstup:
415
ve VaV

Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno AC“ v případě, že činnost
následuje až po činnosti Doplnění nájemního vztahu pronájmu (služby)
Výstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Doplněno správcem“ v případě, že
činnost předchází činnosti Doplnění nájemního vztahu (služby)
 Následuje činnost Příprava, popř. úprava smlouvy (za předpokladu
dokončení souběžně vykonávané činnosti Doplnění nájemního vztahu
(služby).
2.1.9
Příprava, popř. úprava smlouvy
Nájemní vztah v této chvíli obsahuje veškeré potřebné podklady k vytvoření
smlouvy. Smlouvu POO připravuje pomocí různých šablon nebo např. úpravou některé
z dříve uzavřených smluv. Výsledkem je dokument s návrhem smlouvy, který jde
k podpisu klientovi nebo je podkladem pro jednání s klientem.
Nemusí jít pouze o přípravu nové smlouvy, může se stát, že jsou s klientem
domluveny úpravy smlouvy nebo je smlouva schválena pouze za změněných
okolností. Dle charakteru změny POO v takovém případě změní potřebné údaje na
nájemním vztahu a vytvoří novou verzi smlouvy.
POO má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Příprava smlouvy“, vybere
záznam, pro který chce vytvořit smlouvu, přejde na přehled předdefinovaných šablon
smluv a zvolí příslušnou šablonu. Systém vytvoří dokument smlouvy, do kterého se
převezmou údaje evidované na nájemním vztahu. Dokument je možné případně dále
upravovat, uložený dokument lze připojit k nájemnímu vztahu.
Při úpravách smluv POO vyhledá příslušný záznam nájemního vztahu, upraví
potřebné údaje a pomocí šablony vytvoří novou verzi smlouvy, do které se promítnou
změněné údaje nájemního vztahu. POO může také zobrazit stávající (dříve upravený)
návrh smlouvy a úpravy provést přímo do něj.
Role:
Vstup:
Výstup:
 Návrh smlouvy
 Následuje činnost Podpis smlouvy v případě standardní smlouvy nebo
činnost Jednání s klientem nebo proces Schvalování smlouvy v případě
nestandardní smlouvy.
2.1.10
Jednání s klientem o smlouvě
Po vytvoření návrhu smlouvy POO projednává znění smlouvy s klientem, popř. si
ještě předtím návrh smlouvy POO nechá schválit vedením obchodního oddělení. Klient
416
Tegel
může s návrhem smlouvy souhlasit, výsledkem jednání mohou být návrhy na úpravu
znění smlouvy nebo klient návrh smlouvy zcela odmítne.
V případě odmítnutí návrhu smlouvy ze strany klienta POO označuje vznikající
nájemní vztah za ukončený prostřednictvím výběru akce v menu Workflow formuláře,
která změní stav nájemního vztahu na hodnotu „Smlouva odmítnuta“.
Role:
Vstup:
 Návrh smlouvy
Výstup:
 Projednaný návrh smlouvy
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva odmítnuta“ v případě
odmítnutí návrhu smlouvy klientem
 Následuje proces Schvalování smlouvy nebo činnosti Příprava, popř.
úprava smlouvy v případě dojednání změn ve smlouvě nebo Podpis
smlouvy v případě, že jednání o smlouvě s klientem následuje až po
schválení smlouvy. V případě, že klient odmítne přijmout návrh smlouvy,
dochází k ukončení procesu vzniku nového nájemního vztahu.
2.1.11
Schvalování smlouvy
V současné době probíhá schvalování smluv v IS JES. Bylo rozhodnuto, že se
proces schvalování nájemních smluv přesune do IS FaMa+. Proces bude nastaven dle
stávající interní směrnice pro schvalování nájemních smluv.
Podpora procesu schvalování nájemních smluv bude stanovena na základě
požadavků vzešlých z detailní diskuze k tomuto tématu. Půjde o umožnění provádění
schvalovacích činností přímo nad nájemním vztahem nebo bude generován
samostatný požadavek na schválení konkrétní smlouvy.
Role:
 Odpovědní pracovníci dle interní směrnice pro schvalování nájemních
smluv
Vstup:
 Návrh smlouvy nebo projednaný návrh smlouvy
Výstup:
 Schválená smlouva
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva neschválena“ v případě
neschválení smlouvy
 Následuje činnost Podpis smlouvy nebo Jednání s klientem o smlouvě
v případě, že smlouva ještě nebyla projednána nebo Příprava, popř.
úprava smlouvy v případě schválení, ale pouze za změněných podmínek.
V případě, že návrh smlouvy není schválen, dochází k ukončení procesu
vzniku nového nájemního vztahu.
417
ve VaV
2.1.12
Zavedení smlouvy a nájemce do IS SAP
Po schválení smlouvy v IS FaMa+ dojde automaticky k přenosu nově uzavřeného
nájemního vztahu do SAP/Registru smluv a taktéž k zavedení nového odběratele v IS
SAP dle nového nájemce.
Schválená smlouva ve FaMa+ se automaticky integrací přenese do SAP/Registr
smluv do stavu smlouva pořízena = systém vygeneruje číslo smlouvy SAP, které se
přenese zpět do FaMa+ a promítne se v dokumentu návrhu smlouvy. POO poté
vytiskne dokument smlouvy a zajistí její oboustranný podpis.
Bude existovat oboustranná integrační vazba pro přenos klientů (odběratelů) mezi
IS FaMa+ a IS SAP. Identifikační údaje nově založených nájemců budou přenášeny do
účetního systému, opačným směrem bude poskytováno číslo odběratele v SAP. Budeli to technicky možné, budou předmětem přenosu i odkazy na dokumenty uložené
v DMS – výpis z OŘ, ŽL aj.
Role:
Vstup:
 Uhrazení kauce
Výstup:
 Nová smlouva zavedena do Registru smluv
 Nový nájemce zaveden jako odběratel
 Konec procesu Zavedení nového nájemního vztahu pro NP.
2.1.13
Podpis smlouvy
Podpisy smluv obou stran zajišťuje POO a to až v okamžiku, kdy má k dispozici
informaci o uhrazení předepsané kauce (existují výjimky udělené obchodním
oddělením, že klient může kauci uhradit až po podpisu smlouvy). Standardní smlouvy
předkládá k podpisu klientovi přímo, nestandardní smlouvy nejprve s klientem
projednává, nechává schvalovat a poté poskytuje k podpisu. Pracovník POO zajistí
oboustranný podpis smlouvy, pořadí podpisu není striktně stanoveno.
Originál oboustranně podepsané smlouvy včetně všech příloh POO předává na
útvar JES, kde v rámci SAP - registru smluv dochází ke kontrole dat dle předloženého
originálu smlouvy (systémové číslo NP, partnera, předmětu smlouvy), je doplněna
hodnota smlouvy + splátkový kalendář. Následně je smlouva zaktivněna a provedena
její fyzická archivace.
Informaci o zaplacení kauce má POO k dispozici na kartě kauce nájemního vztahu.
Budou existovat integrační vazby na přenos předpisů kaucí do účetního systému
a naopak na přenos úhrad kaucí do FaMa+.
Oboustranně podepsanou smlouvu POO převede do elektronického formátu,
v rámci DMS smlouvu zavede do evidence v IS SharePoint. Díky propojení IS
SharePoint a IS FaMa+ bude naskenovaná smlouva k dispozici i na příslušném
záznamu nájemního vztahu.
418
Tegel
Role:
Vstup:
Uhrazení kauce
 Výstup:
 Naskenovaná schválená smlouva
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva podepsána“
 Následuje činnost Předání prostoru, popř. Příprava, popř. úprava smlouvy
v případě, že klient požaduje úpravy standardní smlouvy.
2.1.14
Předání prostoru
Je-li nájemní smlouva podepsána klientem, POO si připraví předávací protokol,
předá pronajaté prostory klientovi, nechá si od něho podepsat předávací protokol,
nakonec předávací protokol připojuje k nájemnímu vztahu a označuje ho za předaný.
POO má k dispozici přehled nájemních vztahů ve stavu „Smlouva podepsána“,
vybere příslušný záznam a pomocí šablony vytvoří a vytiskne předávací protokol.
Následně naskenovaný podepsaný předávací protokol POO připojuje k nájemnímu
vztahu a nájemní vztah označuje jako připravený k fakturaci prostřednictvím výběru
akce v menu Workflow formuláře, která změní stav nájemního vztahu na hodnotu
„Aktivní NV“.
Role:
Vstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Smlouva podepsána“
Výstup:
 Nájemní vztah ve stavu workflow „Aktivní NV“
 Konec procesu Zavedení nového nájemního vztahu pro NP.
2.2
2.2.1
Proces Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP
Přijetí a párování plateb v IS SAP
Převzetí elektronických nebo hotovostních plateb (za nájem a služby, kauce,
pohledávky po splatnosti) se odehrává v účetním systému, kde dochází k řadě
automatizovaných činností i individuálních uživatelských zásahů. Výsledkem je soubor
napárovaných plateb, které jsou převáděny do nájemních vztahů.
Elektronické platby jsou přes Multicash nahrávány do IS SAP a dle definovaných
pravidel automaticky párovány s dříve vytvořenými pohledávkami (daňovými
doklady). Pokud nedojde k automatickému napárování platby např. z důvodu špatně
uvedeného variabilního symbolu nebo neshody výše částky, PIS dohledávají
a dopárovávají platbu ručně. Obdobně se postupuje s přijetím hotovostní platby.
419
ve VaV
Nedaří se spárovat a dohledat všechny platby, takové platby budou také
přenášeny do IS FaMa+, kde dojde k jejich ručnímu přiřazení k příslušnému
nájemnímu vztahu. Podrobnosti budou řešeny v detailní analýze.
Činnost je realizována mimo IS FaMa+, probíhá v IS SAP.
Role:
 Pracovník inkasního střediska
Vstup:
 Příchod elektronické nebo převzetí hotovostní platby
Výstup:
 Spárované i nespárované platby v IS SAP
 Následuje činnost Párování s předpisy, zápis do karet kaucí, jde-li
o úhradu kauce, nebo činnost Párování s předpisy, zápis do karet úhrad,
jde-li o úhradu předpisu, nebo činnost Párování s pohledávkami, zápis do
evidence právního vymáhání v případě úhrady pohledávky po splatnosti.
2.2.2
Párování s předpisy, zápis do karet kaucí
V současné době jsou úhrady kaucí zadávány do karet kaucí nájemních vztahů
ručně pracovníkem finančního oddělení poté, co jsou platby identifikovány
a zaúčtovány v účetním systému. Nově budou do účetního systému přenášeny
předpisy kaucí, bude tedy možné platby kaucí párovat už v účetním systému
a spárované platby budou automatickým způsobem zapisovány do karet kaucí
nájemních vztahů.
Bude existovat integrační vazba pro přenos předpisů kaucí do účetního systému.
V případě vytvoření nového nebo změny stávajícího (snižování/navyšování kaucí,
storna, úročení kaucí) předpisu kauce v IS FaMa+ dojde k vytvoření nebo změně
předpisu kauce v IS SAP.
Pro přenos plateb kaucí z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat jiná integrační
vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný předpis kauce nájemního
vztahu a provede zápis úhrady do karty kauce.
Role:
Vstup:
 Spárované platby v IS SAP
Výstup:
 Platby kaucí zapsané v kartách ve FaMa+
 Následuje konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.
2.2.3
Párování s předpisy, zápis do karet úhrad
V současnosti se veškeré úhrady překlápějí z IS SAP pomocí transakce do SMIS.
Ve SMIS v souboru úhrad se před zařazením do karet úhrad zobrazí úhrady přiřazené
a úhrady nepřiřazené (např. bez čísla nájemní smlouvy), které jsou barevně rozlišeny.
420
Tegel
Tyto úhrady je nutno ručně dohledat a přiřadit. Následně systém všechny úhrady
překlopí do karet úhrad.
V rámci měsíční uzávěrky jsou spouštěny v systému automatické kontroly úhrad
a zůstatků odběratelů mezi IS SAP a SMIS.
Pro přenos úhrad za nájem a služby z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat
integrační vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný předpis nájemního
vztahu a provede zápis platby do karty úhrad. Ve FaMa+ budou platby nově párovány
primárně dle čísla faktury (plus další pravidla), tím by mělo dojít ke shodě
spárovaných dokladů v IS SAP a IS FaMa+. Nespárované platby budou evidovány
zvlášť a budou k dispozici pro ruční dopárování prováděné PIS. Podrobnosti budou
řešeny v rámci detailní analýzy.
Je požadována podpora systému pro kontrolní mechanismy úhrad a zůstatků
odběratelů mezi IS SAP a IS FaMa+ a také pro různé pohledy na kartu úhrad a její
zůstatky.
Role:
Vstup:
 Spárované i nespárované platby v IS SAP
Výstup:
 Platby za nájem a služby zapsané v kartách úhrad ve FaMa+
 Následuje činnost Přijetí a párování plateb v IS SAP (zaúčtování ručně
dopárovaných plateb) a konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro
NP.
2.2.4
Párování s pohledávkami, zápis do evidence právního vymáhání
Při zaplacení pohledávky přichází platba do účetního systému Pokud je platba
identifikována dle speciálního variabilního symbolu z podkladu právního oddělení, PIS
provede její ruční spárování v IS SAP a po přenosu do FaMa+ se platba projeví v kartě
úhrad pohledávkového spisu.
Pro přenos úhrad pohledávek po splatnosti z IS SAP do IS FaMa+ bude existovat
integrační vazba, která dle definovaných pravidel vyhledá příslušný záznam
pohledávky v evidenci právního oddělení a provede zápis platby pohledávky.
Role:
Vstup:
 Spárované platby v IS SAP
Výstup:
 Platby pohledávek po splatnosti zapsané v kartách ve FaMa+
421
ve VaV
2.2.5
Výpočet úročení kaucí, zápis do karet kaucí
Pracovník finančního oddělení (PFO) jednou ročně, případně při ukončení NV,
prostřednictvím speciální části aplikace provádí hromadným způsobem výpočet úroků
z kaucí. Úročeny jsou pouze některé kauce, informace o úrocích v jednotlivých letech
jsou zapisovány do karet kaucí nájemních vztahů.
PFO spustí výpočet úroků z kaucí prostřednictvím výběru akce na příslušném
formuláři a zadá parametry výpočtu. Po potvrzení volby systém vyhledá předpisy
kaucí, které se mají úročit, vypočítá úroky pro jednotlivé nájemní vztahy a vytvoří do
karet kaucí nové záznamy o úrocích pro vybraný rok.
Role:
 Pracovník finančního oddělení
Vstup:
 Kauce s každoročním úročením
 Ukončení NV s úročenou kaucí
Výstup:
 Vypočtené úroky zapsané v kartě kaucí a podklad pro zaúčtování v IS
 Následuje činnost Vyplacení úroků z kauce, zápis do karet kaucí nebo
konec procesu Zpracování úhrad, správa kaucí pro NP.
2.2.6
Vyplacení úroků z kauce, zápis do karet kaucí
Vypočítané úroky z kaucí nejsou pro NP vypláceny automaticky. Buď je PFO
vyplácí na požádání klienta (požadavek předloží PAC) nebo se úroky vyplácejí při
ukončení nájemního vztahu. PFO provádí zápis do karty kauce o vyplacení úroku.
Vypočtený úrok zvyšuje zůstatek na kartě kaucí, který se v příštím období úročí.
PFO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených karet kaucí,
vyhledá si příslušnou kartu kauce a vytvoří v ní nový záznam informující o vyplacení
úroku.
Role:
Vstup:
 Vypočtené úroky zapsané v kartě kaucí
 Podklad PAC na žádost klienta o vyplacení úroků z kauce, popř. ukončení
nájemního vztahu
Výstup:
 Vyplacení úroků zapsané v kartě kaucí a zpracování podkladů pro výplatu
bankovním převodem nebo složenkou
422
Tegel
2.2.7
Umoření dluhů z kauce, výplata kauce při ukončení nájemního vztahu
Při ukončování nájemního vztahu PAC kontroluje, zda klient nic nedluží.
V takovém případě je klientovi vyplacena celá částka kauce plus případné úroky, PAC
předá PFO podklad k výplatě kauce včetně úroků. PFO provede záznam v kartě kaucí
a vytvoří podklad pro vrátku kauce bankovním převodem nebo složenkou. Pokud má
klient dluhy, je buď celá nebo část kauce využita pro umoření dluhu klienta dle
interních pravidel umořování dluhu. Zároveň lze použít kauci na úhradu oprav
provedených na náklad nájemce – prioritně před možností pokrytí případných dluhů.
Podkladem pro pokrytí „platících“ oprav je předávací protokol a následná faktura. PAC
nebo PPO předá podklad PFO pro provedení příslušných úprav v kartě kaucí. PFO
vytvoří podklady k zaúčtování v IS SAP a předá jej PIS. Dle nových uzavřených NS lze
část kauce po ukončení nájmu ponechat do doby vyúčtování služeb za kalendářní rok,
ve kterém byl nájem ukončen. Evidováno systémově.
PFO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených karet kaucí
a karet úhrad, vyhledá si ukončovaný nájemní vztah, provede změnu v kartě kaucí
a předá podklad PIS k zaúčtování.
Role:
Vstup:
 Ukončení nájemního vztahu, popř. existence dluhu
Výstup:
 Umoření dluhu z kauce a výplata kauce
2.2.8
Snižování, navyšování kaucí, částečné použití kauce
V průběhu trvání nájemního vztahu se může POO s klientem dohodnout na snížení
nebo navýšení kauce. POO tuto skutečnost zaznamenává v předpisu kauce. Nově se
bude informace o změně předpisu kauce automaticky přenášet i do účetního systému.
Může rovněž dojít k částečnému použití kauce na úhradu dluhu. V tomto případě
nedochází ke změně předpisu kauce a vzniká nedoplatek kauce.
POO má k dispozici přehled nájemních vztahů a k nim přiřazených předpisů kaucí.
Vyhledá si a upraví příslušný předpis kauce nebo založí nový záznam v kartě kauce
o snížení/navýšení kauce.
Bude existovat integrační vazba pro přenos předpisů kaucí do účetního systému.
Aby bylo dosaženo souladu dat v obou systémech, budou součástí integrace nejen
nové předpisy kaucí, ale i změny jejich výše. V rámci integrační vazby budou
přenášeny i vzniklé nedoplatky kauce.
Role:
Vstup:
423
ve VaV
 Podnět ke snížení/navýšení kauce, částečné použití kauce
Výstup:
 Snížený/navýšený předpis kauce, nedoplatek kauce
3
Hlavní přínosy nasazení IS
V průběhu zpracování cílového konceptu byly identifikovány tyto přínosy:
3.1
Všeobecné přínosy










Sjednocení dílčích činností řízení nájemních vztahů na jednotnou úroveň,
integrace informačních potřeb jednotlivých oddělení nebo pracovníků
v podniku do jedné aplikace se společnou datovou základnou.
Unifikace jednotlivých základních procesních bloků – snížení variabilnosti
jednotlivých procesů, týká se především sjednocování procesů pro BP
a NP. S tím souvisí zvýšení efektivnosti, některé činnosti nutně realizované
pro propojení oddělených procesů se stanou nadbytečnými.
Přenesení znalostí jednotlivců o provádění činností v procesech do SW
nástroje společnosti, narovnání jednotlivých procesů a rolí zodpovědných
za danou konkrétní činnost.
Využití řízeného workflow při administraci nájemních vztahů a zpracování
dokladů. Každý uživatel má přehled o tom, v jaké fázi se nájemní vztah
nebo jiný objekt nachází a kdo a co má s objektem právě provést. Procesy
workflow jsou uživatelsky nastavitelné, tzn. že je organizace uživatele
může nastavit podle svých zvyklostí a potřeb.
Zautomatizování činností, které jsou dnes z historických důvodů
prováděny ručním způsobem. Jsou také k dispozici automatické akce
systému např. při potvrzení akce workflow.
Rozšíření automatických integrací na okolní IS nahrazení ručního
zakládání nových záznamů automatizovaným způsobem.
IS FaMa+ umožňuje parametrizaci systému – vyvolané požadavky na
změny, rozšíření systému lze uskutečnit uživatelským způsobem
prostřednictvím nastavení systému, doplněním číselníků, pravidel pro
realizaci metod apod.
Rozšířené možnosti využití šablon dokumentů – uživatelská tvorba šablon.
Jednotná evidence dokumentů, existence oboustranného propojení na
centrální uložiště DMS v IS SharePoint – dostupnost naskenovaných
dokumentů do DMS i u příslušného objektu v IS FaMa+ (očekává se využití
QR kódů).
Rozšířené možnosti tvorby uživatelských reportů – export do MS Excel,
matice, Datamining.
424
Tegel
3.2
Konkrétní přínosy











3.3
Změny číslování nájemního vztahu v návaznosti na změny číslování
pasportních objektů
Evidování technického zhodnocení bytu na nájemním vztahu pro daňové
povinnosti společnosti na základě použití informací z helpdeskové zakázky
Automatické zakládání pohledávkového spisu na právním oddělení i pro
nebytové prostory
Zachovávání data vzniku pohledávky i po překlopení pohledávky na právní
oddělení
Výpočet dohadných položek podporovaný aplikací FaMa+
Párování úhrad nebytových prostor dle čísla faktury na konkrétní účetní
období, nikoliv párování na otevřené období, jak je tomu dnes
Uživatelská realizace hromadných změn a jejich tisk
Tisk předávacích protokolů z dat uvedených v pasportizačním modulu
Podpora aplikace při tvorbě definovaných kontrolních sestav a jejich export
do MS Excel – eliminace tisku dokumentů
Propojení GIS (obchodního modulu) a FaMa+ pro podporu tvorby
rezervačních smluv
Automatické označení klientů v insolvenci na základě excelovského
souboru připravovaného oddělením Controllingu
Harmonogram postupu prací
Bylo rozhodnuto, že při nasazování IS FaMa+ pro podporu řízení nájemních
vztahů bude postupováno metodou Per Partes. Tedy že se systém naimplementuje po
částech v několika etapách. Hlavním důvodem pro tento postup je minimalizace rizika
neúspěchu a zkrácení doby do nasazení prvních částí systému, výhody z nového IS
bude možné začít využívat dříve. Naopak to s sebou nese vyšší nároky na koordinaci
činností a dodatečnou režii – práce ve dvou systémech, dočasné integrační vazby.
Rozdělení projektu na dílčí části:
1. fáze - administrace nájemního vztahu:
 Zavedení nového nájemního vztahu
 Provádění změn nájemního vztahu
 Ukončení nájemního vztahu
 Reporting I
 Integrační vazby I
2. fáze – správa pohledávek:
 Právní vymáhání pohledávek
 Reporting II
 Integrační vazby II
3. fáze - ekonomika nájemního vztahu I:
 Výběr nájemného, fakturování
 Zpracování a řízení úhrad
 Reporting III
 Integrační vazby III
425
ve VaV
4. fáze



3.4
- ekonomika nájemního vztahu II:
Vyúčtování nájemního vztahu
Reporting IV
Integrační vazby IV
1. fáze - administrace nájemního vztahu
V rámci této fáze projektu dojde k vyjmutí podpory procesu administrace
nájemního vztahu ze SMIS do FaMa+. Po ukončení této fáze budou uživatelé evidovat
nájemní vztahy (tj. procesy zavedení, provádění změn a ukončení nájemního vztahu)
ve FaMa+ a další procesy budou dále vykonávány ve SMIS. Za tímto účelem bude
potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro přenos informací z nájemních vztahů
z FaMa+ do SMIS. Předpokládá se, že integrace proběhne na úrovni předpisů nájmu
a služeb.
V následující tabulce je uveden předpokládaný časový rozvrh pro jednotlivé
činnosti v rámci této fáze projektu.
Období
Činnost
05/2011
07/2011
–
07/2011
08/2011
–
08/2011
09/2011
–
Proběhnou workshopy za účelem detailní analýzy činností
procesu Administrace nájemního vztahu
Definování, naprogramování a otestování příslušných
integračních vazeb (včetně dočasné vazby mezi FaMa+
a SMIS)
Definování, vytvoření a otestování příslušných
(včetně integrační vazby do datových skladů)
reportů
08/2011
Nastavení systému (uživatelé, role, kompetence, workflow,
…)
Školení uživatelů
Počáteční import dat
09/2011
Zahájení ověřovacího provozu
Tabulka 1: Předpokládaný časový rozvrh 1. fáze
3.5
2. fáze – správa pohledávek
V této fázi projektu bude nahrazena evidence pohledávek na právním oddělení
evidencí pohledávek ve FaMa+. Pracovníci právního oddělení a advokátních kanceláří
budou pracovat jen ve FaMa+. Bude potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro
přenos pohledávek ze SMIS do FaMa+. Předpokládá se, že integrační vazba se napojí
ve stejném okamžiku, ve kterém dnes probíhá přenos pohledávky z karty úhrad do
meziskladu a posléze jsou přebírány do právního vymáhání (mezisklad už by byl ve
FaMa+).
426
Tegel
Období
Činnost
09/2011
11/2011
–
11/2011
12/2011
–
12/2011
02/2012
–
procesu Právní vymáhání pohledávek
a SMIS)
reportů
01/2012
…)
02/2012
Tabulka 2: předpokládaný časový rozvrh 2. fáze
3.6
3. fáze - ekonomika nájemního vztahu I
V rámci této fáze projektu se ze SMIS vyjme další část, do FaMa+ bude
převedena podpora pro první část procesu ekonomiky nájemního vztahu, konkrétně
procesy Výběr nájemného, fakturování a Zpracování a řízení úhrad. Po skončení této
fáze tedy budou uživatelé provádět všechny úkony ve FaMa+ kromě procesu
Vyúčtování nákladů a služeb. Aby mohlo být i nadále provedeno vyúčtování ve SMIS,
bude potřeba vytvořit dočasnou integrační vazbu pro přenos karet úhrad, příp. dalších
údajů z FaMa+ do SMIS.
Období
Činnost
02/2012
05/2012
–
04/2012
06/2012
–
05/2012
07/2012
–
procesů Výběr nájemného, fakturování a Zpracování
a řízení úhrad
a SMIS)
reportů
06/2012
…)
07/2012
427
ve VaV
3.7
4. fáze - ekonomika nájemního vztahu II
V poslední fázi projektu bude do FaMa+ převedena i podpora pro proces
Vyúčtování nákladů na služby. Po ukončení této fáze budou uživatelé pracovat jen
v jednom systému. Zároveň budou zastaveny všechny dočasné integrační vazby.
V rámci ověřovacího provozu bude provedeno testovací vyúčtování. Ověří se, zda
systém FaMa+ dodává stejné výsledky, jakých bylo dosaženo ve SMIS. Vyúčtování za
rok 2012 bude provedeno duplicitně v obou systémech.
Období
Činnost
06/2012
08/2012
–
08/2012
09/2012
–
09/2012
10/2012
–
procesu Vyúčtování nájemního vztahu
a SMIS)
reportů
09/2012
…)
10/2012
Zahájení ověřovacího
vyúčtování)
provozu
(provedení
testovacího
Závěr
Cílový koncept tvoří ucelený návrh řešení pro podporů jednotlivých procesů
a činností v oblasti Nájemních vztahů. Zahrnuje pokrytí potřeb jednotlivých uživatelů
v rámci definované oblasti. Jednak potřeb, které jsou již nyní uspokojovány v rámci
stávajícího IS SMIS. Jednak potřeb, se kterými se uživatelé potýkají a požadují jejich
řešení v rámci nasazení nového IS.
Z důvodu udržení celistvosti a logické struktury návrhu řešení cílový koncept
zahrnuje i řadu rozšíření oproti stávající funkcionalitě IS SMIS. Rozsah cílového
konceptu jde nad rámec projektu definovaný ve smlouvě o dílo. Rozšíření vyplývají
především z automatizace některých činností, které jsou dnes prováděny ručně
a z řady nově definovaných integračních vazeb. Podstatným aspektem majícím vliv na
pracnost projektu je také snaha o maximální sjednocení a standardizaci procesů
a činností pro bytové a nebytové prostory.
Literatura
[1] Interní materiály firmy TESCO SW a.s.
428
Ticháčková
Strategie nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích
STRATEGIE NASAZENÍ SW FAMA+ V PRŮMYSLOVÝCH
PODNICÍCH
Petra Ticháčková
Tesco SW, a. s.
[email protected]
Abstrakt: Firma TESCO SW jako dodavatel SW FAMA+ zpracovala tento materiál jako
strategií nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích.
Klíčová slova: SW FAMA+, obchodní strategie, propagace
Úvod
V oblasti průmyslu je specifická situace, kde firmy investují do FAMA+ své vlastní
peníze. Nedochází tedy k přelévání státních peněz z rozpočtu, ani k úhradě třetí
osobou. Protože, FAMA+ sama o sobě nesplňuje požadavky páteřního systému IS, je
důležité najít odpovídající poměr kvalita/cena.
1
Analýza
Pro provedení analýzy je nutné rozdělit potencionální zákazníky do třech
kategorií A, B, C a vytvořit tři rozdílné obchodní strategie.
A)
firma, kterou FAMA+ zaujme je připravena na její nákup, ale představa
investic nad cca … ,- Kč je z objektivních příčin zcela nereálná.
Ideální firma je v podstatě každá společnost, která cítí potřebu softwarového
řešení facility managementu.
B) firma, která má rozdílné rozhodovací orgány od vlastníků, má o FAMA+
zájem, ale schvalovací procesy nad … ,- Kč jsou byrokratické a zdlouhavé.
Ideální je střední firma finančně silná, se složitou řídící strukturou, která si již
uvědomila potřeby facility, nepoužívá speciální software a chce sledovat procesy,
nejenom výstupy.
C) firma, která má potřebu FAMA+, jde ji na prvním místě o kvalitu, ne o cenu,
bude využívat FAMA+ jako hlavní nástroj činnosti a nebo není limitována
finančním limitem.
429
ve VaV
Ideální firma, bude taková, která vlastní, nebo spravuje rozsáhlé areály
a technologie, je stabilní, solventní a s historií.
2
Návrh řešení
Vytvoření rozdílných obchodních strategii si vyžaduje tří naprosto rozdílné
přístupy od propagace, nabídky řešení, vyjednávání, realizaci až k servisu.
A)
B)
C)
Vytvořit standardizované krabicové řešení (průřezově několika základními
moduly bez integračních vazeb, nebo několik samostatných řešení
jednotlivých modulů) s minimálními náklady na implementaci a další služby.
Oslovit plošně co nejvíce firem pomocí reklamních médií (internet, direkt
email, telemarketing, propagační DVD, noviny, katalogy, obchodní dopisy,
billboardy…), nebo jednat o prodeji přes třetí osoby.
Vytvořit rozsáhlejší krabicové řešení opět s minimálními náklady na
implementaci a další služby. Vybrat odpovídající společnosti z dostupných
databází a adresářů. Nabídnout spolupráci softwarovým firmám, které se
orientují na vývoj a prodej IS a mají svoje portfolium zákazníků (vytvořit
integrační vazby, nabízet vzájemně SW, jako přidanou hodnotu).
Vybrat ideální firmy a navrhnout jim individuální SW řešení jejích potřeb.
Oslovit je cestou, odpovídající jejich významu, zúčastňovat se výběrových
řízení, jít cestou doporučení a navazování vztahů. Najít silnou firmu (např.
Microsoft), která je schopná rozšířit funkcionalitu FAMA+ o ekonomický
software a nabídnout logistiku celku.
Je předpoklad, že se časem firmy z nižších kategorií mohou posunout do vyšších
a proto je potřeba zajistit propagaci značky FAMA+ jako nosníku a oddělit nabídky
podle rozsahu (např. soft, mid, hard).
3
Postup řešení
Firma TESCO SW musí zajistit obecnou prezentaci značky FAMA+
u podnikatelských subjektů. Musí zajistit školení prodejních týmu (produktová školení,
zaškolení na konkurenční produkty, školení obchodních technik, asertivity,
telemarketingu, marketingu), zjednodušit a zefektivnit schvalovací procesy uvnitř
TESCO SW a zejména u kategorie a) nastavit efektivní schéma umožňující realizaci
celého obchodního případu v řádu dnů.
A)
Obchodník na základě definované strategie, ve spolupráci s marketingem
určí cílovou skupinu (např. nástrojárny, výrobci plastů atd..) Marketing
provede první filtr a zajistí obecné oslovení konkrétních firem (řádově
desítky až stovky) Na základě rozeslaných nabídek provede ověření, při
zájmu domluví formu předání podrobných informací (prezentace,
propagační DVD), předá podklady obchodníkovi. Obchodník na základě
430
Ticháčková
Strategie nasazení SW FAMA+ v průmyslových podnicích
stanovení pevných prodejních cen a definici rabatu, provede kontakt
s firmou a bude oprávněn k okamžitému uzavření obchodu, podpisu
smlouvy, případně implementaci FAMA+ soft z DVD. Zaškolení by mělo být
provedeno formou tištěného manuálu, nebo velmi jednoduchou cestou. Měla
by existovat placená HOTLINE 841. Úspěšnost předpokládáme cca 25%
u obchodních případu předaných od marketingu obchodníkovi.
B)
Na základě postupu a bodě a), případně definice přísnějšího filtru na
oslovení užší cílové skupiny, vznikne skupina firem druhé kategorie b)
(řádově jednotky až desítky). Těmto firmám předvést krabicové řešení,
informovat je o výhodách individuálního nastavení SW. V případě dohody na
krabicovém řešení musí být obchodník schopen na místě dojednat cenu
uzavřít smlouvu a s pomocí minimálního počtu zaměstnanců TESCO SW
provést implementaci FAMA+ mid, včetně služeb s tím spojených. Měla by
existovat placená HOTLINE 841 dostupná 24 hodin denně. Úspěšnost
předpokládáme cca 40% u obchodních případu předaných od marketingu
obchodníkovi
C)
Pro třetí skupinu je potřeba vyfiltrovat max. do pěti firem v ČR, u kterých se
půjde především navazování kvalitních vzájemných vztahů s jejich top
managery. Vytvořit předpoklady k nabídce SW řešení FAMA+ hard. Cestou
masivní podpory celého úseku správy majetku by měl být obchodník
odpovědný za přípravu obchodních jednání, až k podpisu smlouvy.
U naceňování případné zakázky bychom měli vycházet z možností zákazníka
a vytvořit cenovou nabídku skládající se z odhadnutelných nákladů (systém,
licence) a proměnných nákladů (analýza, implementace, dovývoje, servis).
Měla by existovat bezplatná HOTLINE 800… dostupná 24 hodin denně.
Úspěšnost by se měla pohybovat kolem 60% případů.
Práce marketingu by měla spočívat v propagaci značky, přípravě materiálů,
získávání kontaktu, oslovení a prvotním filtru, který vyřadí firmy, kde by jakákoliv
další aktivita byla ztrátou času. Součástí musí být sledování vyhlášení výběrových
řízení.
Závěr
V tomto materiálu byla nastíněna strategie firmy TESCO SW pro rozšíření SW
FAMA+ v průmyslových podnicích, kde tato strategie ve své analýze, a návrhu řešení
musí respektovat specifika firem
Literatura
[1]
431
ve VaV
KAM SMĚŘOVAT FIRMU V DOBĚ KRIZE
Marek Vaculík
Tesco SW, a.s.
[email protected]
Abstrakt: S dopady celosvětové krize se dnes a denně všichni setkáváme. Dotýká se
běžného života v rodině, tak ve firmě. Je potřeba se s touto skutečností vyrovnat
a hledat různá opatření, jak s ní bojovat. Dokument popisuje stav a návrhy řešení,
které může SW firma provádět.
Klíčová slova: ekonomická krize, portfolio produktů, zaměření na zákazníka,
investice do budoucna
Úvod
Tento dokument byl zpracován jako úvaha nad celosvětovou krizí s vazbou na
dopady na IT organizaci v České republice a jejich způsoby řešení.
1
Zásadní změny v celosvětovém systému
Tak jak bylo několikrát řečeno, dochází nyní k zásadním změnám celosvětového
systému. Změny jsou dány nejenom ekonomickou krizí, ale také změnami politickými,
zvláště u nás v České republice, a dalšími vlivy. Slovo krize se skloňuje v novinách,
různých mediích, slyšíme o něm všude.
2
Portfolio produktů
Naše firma má široké portfolio. Ať jsou to systémy ERP, správy majetku nebo
specializované IS zaměřené na monitorovací systémy. Dokážeme se s tímto portfoliem
prosadit i v budoucnosti? Většina našich nabízených produktů jsou originální díla,
realizovaná přímo na míru zákazníka. I když náklady spojené s výrobou těchto
systémů jsou velmi vysoké, vždy byly hlavním příjmem firmy.
432
Vaculík
3
Kam směřovat firmu v době krize
Opakovaný produkt
Myšlenka opakovaného prodeje našeho nebo převzatého produktu od světového
výrobce nebyla dotažena do úspěšné fáze. Výroba našeho řešení je poměrně náročná,
závislá na velkém počtu lidí a tím i poměrně nákladná. Při prodeji převzatého
produktu zase musíme počítat s finančním podílem výrobce, problémy s lokalizací,
které jsou předmětem dalších úprav a tím i dalších nákladů. Odpadnou nám však
náklady spojené s propagací, reklamou, upgradem do vyšších verzí a jiné. V této
oblasti nás čeká hodně práce.
4
Jak bojovat proti krizi
Jsou to především státní zakázky, které řadíme v dnešní době mezi ty nejméně
rizikové a finančně zajištěné. Ale i tady situace nebude dlouhodobě stabilní. I zde
můžeme předpokládat dopad krize, který povede ke snížení rozpočtu. Ta přijde i do
této oblasti, i když možná později. Nejlepší boj proti negativním změnám je dělat, co
jsme dělali doposud, ale s větším úsilím, kvalitněji a rychleji. Neexistuje žádný
kouzelný recept jak překonat krizi.
Krize způsobuje menší poptávku po našich produktech a službách. Zákazníci se
snaží šetřit, zbytečně neinvestovat. To je fakt, který musíme mít všichni na zřeteli.
Všichni jsme trochu vystrašeni, co bude dál. Nové zakázky budou získávat jen ti
silnější. Budou to ti, kteří nabídnou své produkty za menší cenu? Krátkodobě ano, ale
je to likvidační cesta. Cena nemůže být donekonečna snižována. Čím však můžeme
bojovat je kvalita, snaha nabídnout něco víc než ostatní, prostě se odlišit. Musíme se
více zaměřit na zákazníka, ale i konkurenci. Zajímat se jaké má zákazník problémy,
jaké potřeby, co nového se nabízí na trhu. Každé setkání nám může něco přinést.
Úspěchem v době krize může být klíčová také spolupráce s partnery.
V dobách plánovaného hospodářství jsme měli pětiletky. Bylo naplánováno, jak
to dopadne. Nebyly žádné obavy z ekonomické krize. Všichni jsme měli jistou práci,
stálé zaměstnání. Prostě bylo vše ideální a bez problémů. Poté nastala tržní
ekonomika a s ní možnost být úspěšný, splnit si své cíle. Je však potřeba říci, že ne
každá firma byla úspěšná, ne každému přálo štěstí, ne každý se vydal tím správným
směrem. Začali jsme se postupně zaměřovat na zákazníky. Snažili jsme se jim dělat
pomyšlení, to co jsme jim na očích viděli, často nesystémově. Prostě dle hesla náš
zákazník, náš pán. Bylo to vždy správné? Částečně ano, částečně však ne. My jsme ti,
co systémy tvoří a nabízejí své řešení. My jsme ti odborníci. Musíme se naše produkty
naučit prodávat. Současné studie potvrzují, že zákazníci chtějí to, co je na trhu
nejlepší, co má dobrý zvuk, s čím jsou ostatní spokojeni. To co bychom měli změnit je
právě přístup k zákazníkovi. To znamená dobře znát svůj produkt a umět ho
zákazníkům nabídnout jako řešení.
433
ve VaV
5
Úsporné opatření
Chovat se úsporně, obecně jakákoliv úspora nákladů, je dobrá za jakékoliv
situace, o to víc v období krize. Jednu věc nesmí brzdit a to je rozvoj společnosti
a posun dopředu. Každá dobrá myšlenka by měla být náležitě oceněna.
Často děláme věci s pocitem, že je děláme nejlépe, jak jen dovedeme a ne vždy
je to dobře. Proto je potřeba se také zaměřit na neustálé každodenní vzdělávání. Týká
se to každého z nás, řadového zaměstnance, vedoucího nebo jakéhokoliv manažera.
Pak bychom si třeba uvědomili, že úspěchem každého manažera je předvídavý pohled
do budoucnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že daleko efektivnější je sledovat
konkurenty a jejich produkty, než zkoumat požadavky samotných zákazníků. Musíme
se proto více zabývat zájmem zákazníků o nové produkty nebo služby, předvídat
jejich potřeby.
6
Inovace
Další otázkou je, zda je v této době vhodné investovat do něčeho nového,
zaměřit se na inovaci. I když riziko investice je o něco vyšší, může tato investice
znamenat výraznější posun společnosti. Ne nadarmo se říká, že změna je život.
Všichni se neradi měníme, máme rádi svoje zázemí. Tento klid nás však zabíjí. Na
druhé straně je potřeba nalézt vhodné zaměření investice tak, aby výsledek nebyl
plýtváním peněz a času.
Závěr
V této práci jsem se uplatnil vlastní zkušenosti problematiky SW firmy se
zaměřením na řešení dopadů celosvětové krize.
434
Valentová
Zdanění korporátních příjemců dividend ve státech unie
ZDANĚNÍ KORPORÁTNÍCH PŘÍJEMCŮ DIVIDEND VE STÁTECH
UNIE
Ivana Valentová
[email protected]
Abstrakt: Členské státy Evropské unie (EU) uplatňují ve svých legislativách rozličné
daňové systémy; v oblasti přímých daní se liší nejen velikostí daňové sazby, ale
i celkovou konstrukcí stanovení daně. Příspěvek se zabývá zdaněním příjmů z investic
ve státech EU k datu 1. 1. 2012, a to jak z pohledu rozdělujících korporací, tak i jejich
korporátních podílníků. Tato problematika je úzce spjata s vnitřním dvojím zdaněním;
přičemž také variantnost eliminace dvojího vnitřního zdanění dokresluje rozdílnost
daňových systémů členských zemí Unie.
Klíčová slova: korporátní daň, Unie, dividenda, zdanění korporátních investorů,
vnitřní dvojí zdanění, zamezení vnitřního dvojího zdanění.
Tematičtí konzultanti: Ludmila Horsáková, Michal Menšík
Úvod
Členské státy EU uplatňují ve svých legislativách rozličné daňové systémy, a to
přestože se zavázaly k jejich harmonizaci již ve smlouvě o ES. Princip fungování
jednotného vnitřního trhu Unie zaručuje členským státům svobodu volného pohybu
zboží, osob, služeb a kapitálu. V návaznosti na tyto tzv. čtyři svobody bylo nutné
realizovat daňová opatření, která se však uskutečnila pouze v oblasti nepřímých daní;
v oblasti přímých daní došlo k přijetí jen několika direktiv. K rozhodnutí v souvislosti
s daňovou problematikou je třeba souhlas všech členských států, což situaci výrazně
komplikuje a v současné době nelze v oblasti přímých daní očekávat zásadní posun.
Dalším krokům brání zejména politické aspekty; snaha států zachovat si suverenitu ve
zdanění příjmů a ovlivňovat tak výši příjmů do svých státních rozpočtů.
Cílem příspěvku je pomocí metody deskripce, komparace, analýzy, dedukce
a studia legislativních pramenů poskytnout přehled o zdanění investic v jednotlivých
členských státech Unie se zaměřením na ekonomické dvojí zdanění mezikorporátních
dividend (zdanění individuálních příjemců dividend není předmětem tohoto příspěvku).
Způsob zdanění investic je jedním z kritérií, která zvažují investoři při
rozhodování o umístění svého kapitálu. Ten je výrazně mobilní a lze jej snadno
přesouvat do států s nižší daňovou zátěží. Variantnost zdanění v oblasti přímých daní
435
ve VaV
tedy skýtá prostor pro daňovou konkurenci uvnitř EU. Především státy, které
přistoupily po EU-15, neskrývají svoji snahu přilákat zahraniční kapitál pomocí
výhodných korporátních daňových sazeb či různých daňových zvýhodnění
zabudovaných ve svých daňových systémech.
1
Korporátní daně v zemích EU
Členské státy Unie aplikují rozdílnou výši daňových sazeb korporátní daně.
Samotná výše nominální sazby však není dostačující pro posouzení výše skutečného
daňového zatížení70 korporace ve vybrané zemi EU, protože jednotlivé daňové
systémy v sobě zahrnují rozličné konstrukce výpočtu základu daně, dále pak státy
aplikují např. různé metody pro stanovení výše odpisů, metody oceňování, možnosti
uplatnění slev na dani či celou škálu investičních pobídek.
Zdaněné (čisté) zisky korporací mohou být těmito zadrženy a dále reinvestovány
do podnikání nebo rozděleny investorům (akcionářům, příjemcům) ve formě dividend.
Dividendový příjem je následně v rukou korporátních znovu zdaněn. Tento jev, kdy
jeden a tentýž příjem (zisk) je zdaněn dvakrát v rámci jednoho daňového systému na
úrovni různých subjektů, se nazývá vnitřní dvojí zdanění. Zatížení dvojím zdaněním ve
své podstatě dopadá na investora.
Rozdílnost zdanění korporátních příjmů ilustruje výše nominálních sazeb
v členských státech Unie zobrazených v Tabulce 1, kde jsou uvedeny sazby korporátní
daně uvalené na zisk rozdělující korporace. Výše daňové sazby aplikované na
korporátního investora - příjemce dividend je znázorněna v Tabulce 2 dále v textu.
Členský stát Unie
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Estonsko71
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Zkratka pro
DIČ
BE
BG
CZ
DK
EE
FI
FR
IE
IT
CY
LT
LV
LU
HU
MT
70
Sazba korporátní daně rozdělující korporace
(%)
33
10
19
25
21
26
33,33
12,5
27,5
10
15
15
21
19
35
Skutečné daňové zatížení lze zjistit pomocí efektivní daňové sazby. Více viz ŠIROKÝ, J.,
KVÍČALOVÁ, J., VALENTOVÁ, I. Identification of causes of differences in statutory and effective
rates of corporate taxes.
71
Distribuční daň na rozdělené zisky.
436
Valentová
Německo
DE
15
Nizozemí
NL
20
Polsko
PL
19
Portugalsko
PT
25
Rakousko
AT
25
Rumunsko
RO
16
Řecko
EL
24
Slovenská
SK
19
republika
Slovinsko
SI
20
Španělsko
ES
30
Švédsko
SE
26,3
Velká Británie
GB
28
Tabulka 1: Hlavní nominální sazby korporátních daní v členských zemích EU k datu 1.
1. 201272
2
Metody zamezení dvojího vnitřního zdanění
Prostřednictvím vícenásobného zdanění jednoho příjmu dochází ke snižování
čistého zisku, což odrazuje fyzické či právnické osoby od investic či podnikání. Vlády
mají zájem na podpoře podnikání a přílivu investic do země, zamezení dvojího zdanění
je nedílnou součástí jejich politik.73
Eliminaci vnitřního dvojího zdanění lze chápat jako míru integrace korporátní
daně společností rozdělujících zisk a daně uvalené na korporátní příjemce dividend.
Daňové systémy z hlediska přístupu ke dvojímu zdanění a míry eliminace lze
modelově rozčlenit na (viz. obr. 1):
 klasické systémy dvojího zdanění, dvojí zdanění je uplatňováno v plném
rozsahu, zisk je zdaněn dvakrát;
 systémy zamezující dvojímu zdanění na úrovni korporace rozdělující
dividendy buď odpočtem dividend (firmy zdaňují pouze zadržené zisky
a rozdělené zisky ve formě dividend se zdaňují až na úrovni příjemce) nebo
pomocí dělených sazeb (na rozdělený zisk se poskytuje daňová úleva);
 systémy zamezující dvojímu zdanění na úrovni příjemce dividend akcionáře, což může být imputační systém nebo rozvrhový systém vyznačující
se zvláštní sazbou daně na přijaté dividendy nebo slevou na dani;
 systémy vyhýbající se dvojímu zdanění zcela eliminují dvojí zdanění, zisk je
zdaněn pouze jednou, a to buď na úrovni rozdělující korporace, nebo na úrovni
akcionáře.74
72
Srov. BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011.
Srov. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie. S praktickou aplikací.
74
Srov. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika; KOLÁŘ, P. aj. Zdanění a neutralita; ŠIROKÝ, J.
Daně v EU.
73
437
ve VaV
Typy systémů
korporátní daně
v zemích EU
Klasický systém
(ekonomické dvojí
zdanění)
Systém zamezující
dvojímu zdanění
Systémy vyhýbající
se dvojímu zdanění
na úrovni
rozdělující
korporace
na úrovni příjemce
dividend
imputační systém
odpočet dividend
rozvrhový systém
dělená sazba
Obrázek 1: Možné přístupy daňových systému k zamezení vnitřního dvojí zdanění
3
Zamezení dvojího vnitřního zdanění ve státech EU
Země EU aplikují rozdílné přístupy k eliminaci dvojího zdanění příjmů z investic –
dividend, lze však pozorovat zřetelný trend k rozsáhlé eliminaci dvojího vnitřního
zdanění. Obecným předpisem částečně eliminujícím vnitřní dvojí zdanění ve státech
Unie je směrnice EU Parent-Subsidiary Directive (90/435) stanovující podmínky pro
osvobození dividend mezi mateřskou a dceřinou společností v rámci států Unie.
Daňové osvobození přerozdělovaných dividend na úrovni korporátního příjemce je
podmíněno držbou min 10% podílu na kapitálu rozdělující společnosti, a to nepřetržitě
po dobu min dvou let. Daňové systémy některých zemí EU eliminují dvojí zdanění
v širší míře, což v principu splňuje podmínky zavedené směrnicí.
Modelové přístupy k zamezení dvojímu zdanění uvedené v předchozí kapitole
jsou v zemích EU více či méně modifikovány. Většina států EU řadí své daňové
systémy mezi klasické, jsou v nich však zakomponována různá osvobození a daňová
zvýhodnění zejména pro příjemce dividend, možnost zápočtu (imputace) daně již
zaplacené rozdělující společností či daňové úlevy. V obecné rovině jsou imputační
systémy řazeny do systémů s úlevou na straně investora. Tyto systémy zohledňují
daně placené na úrovni společnosti při výpočtu daňové povinnosti akcionáře.75
Na základě podobnosti přístupů a společných znaků v oblasti eliminace dvojího
zdanění na úrovni korporátních investorů jsou státy Unie rozděleny do
následujících skupin76uplatňujících:
75
Srov. KOLÁŘ, P. aj., Zdanění a neutralita.
V případě zařazování států do skupin nelze brát zřetel na všechny výjimky, osvobození či
mezistátní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jež vytváří odlišné podmínky pro rezidenty
smluvních států.
76
438
Valentová
 Osvobození firemních příjemců dle výše podílu na kapitálu rozdělující
společnosti – Klasický systém bez větších úprav a postup na základě EU
Parent-Subsidiary Directive (90/435) aplikují Česká republika, Dánsko, Francie,
Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko (případně mírně změkčují podmínky
stanovené směrnicí).
 Systémy s významným osvobozením na straně korporátních příjemců
dividend - Klasický systém významně modifikovaly prostřednictvím široké
škály významných daňových úlev a eliminovaly dopady ekonomického dvojího
zdanění pro individuální i korporátní příjemce dividend Belgie, Bulharsko,
Finsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Slovinsko a Řecko.
 Systémy s možností zápočtu zaplacené daně či daňové úlevy - Klasické
systémy uplatňují také Litva, Rakousko, Španělsko a Nizozemí. Eliminace
dvojího zdanění spočívá především v možnosti zápočtu již zaplacené daně.
 Imputační systém je uplatňován na Maltě, kde dividendy vyplácené domácími
společnostmi nesou daňový dobropis, úměrný k dani ze zisků placených
rozdělující společností. Částečný imputační systém je uplatňován ve Velké
Británii, který spočívá v daňovém zápočtu ve výši 1/9 vyplacené dividendy.
 Systémy vyhýbající se dvojímu zdanění dividend jsou založeny na principu
zdanění zisků pouze jednou, a to buď na úrovni firmy, nebo na úrovni
jednotlivce; uplatňují jej v oblasti mezikorporátních dividend Estonsko, Kypr,
Maďarsko a Slovensko.
Výše daňové sazby aplikované na příjem z dividend korporátního investora
znázorněna v Tabulce 2, uvedené sazby daně jsou platné v obecné rovině. Plošně je
platná směrnice EU Parent-Subsidiary Directive (90/435) zavádějící tzv. účastnickou
výjimku.
Členský stát Unie
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Estonsko79
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Zkratka pro
DIČ
BE
BG
CZ
DK
EE
FI
FR
IE
IT
CY
Sazba korporátní daně - Sazba korporátní daně –
rozdělující korporace
investor (%)77
(%)
33
3378/25
10
-/5
19
15
25
25/28
21
26
2680/28
33,33
33,33/25
12,5
20 (12,5)81/20
27,5
27,582/27
10
-
77
V případě uvedení dvou sazeb daně se jedná o sazbu rezidenta/nerezidenta; pokud je
uvedena sazba jedna platí pro obě skupiny investorů.
78
Zdaněno pouze 5 % z částky dividend.
79
Distribuční daň na rozdělené zisky.
80
Sazba platí pouze pro nekótované společnosti s podílem na kapitálu kótované společnosti
nižším než 10 % (75% část z dividend je zdaňováno a 25% část je osvobozena).
81 Sazba daně ve výši 20 % platí pouze pro zahraniční dividenda, pro dividenda ze států EU
platí sazba 12,5 %.
82
Osvobozeno 95 % z částky dividend.
439
ve VaV
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemí
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Slovenská
republika
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
LT
LV
LU
HU
MT
DE
NL
PL
PT
AT
RO
EL
SK
15
15
21
19
35
15
20
19
25
25
16
24
19
1583
1584/10
15
85
35
1586/25
1587
19
21,5
2588
16
25 (20)89
-
SI
ES
SE
GB
20
30
26,3
28
-/15
1990
26,3/30
2891
Tabulka 2: Hlavní nominální sazby korporátních daní v členských zemích EU a sazby
daně uvalené na korporátní investory k datu 1. 1. 201292
Závěr
Zdanění korporací v zemích EU je v zemích EU zcela v autonomii jednotlivých
členských států. Kromě rozdílné konstrukce stanovení základu daně a rozdílné výše
samotné nominální sazby daně na úrovni zdanění zisku korporací, existuje také
odlišné zdanění příjemců dividend, které navíc rozšiřuje rozdílný přístup k rezidentním
a nerezidentním korporátním investorům (příjemcům dividend).
Navíc se do oblasti zdanění investorů promítají úpravy vnitřního dvojího zdanění,
tedy míra integrace zdanění zisků rozdělujících korporací a zdanění příjemců dividend.
Vnitřní dvojí zdanění v jednotlivých státech Unie není jednotně legislativně upraveno.
Přesto je důležitou charakteristikou daňového systému konkrétní země a důležitým
aspektem v rozhodování investorů o umístění svého kapitálu.
83
Investor může započíst sraženou daň oproti svojí korporátní daňové povinnosti. Ostatní
mezikorporátní dividenda ze zahraničních zdrojů jsou zdanitelné bez možnosti zápočtu.
84
Zdanění pouze zahraničních dividend.
85
Dividendy vyplácené domácími společnostmi (rezidentům a nerezidentům) nesou daňový
dobropis.
86
Zdaněna pouze paušální částka 5 % z výše dividend, jinak dividenda osvobozena.
87
Možnost zápočtu zaplacené daně proti korporátní daňové povinnosti příjemce.
88
Daň je plně započitatelná na konečnou daňovou povinnost korporátních akcionářů nebo
navrácena na žádost. Mezikorporátní tuzemská dividenda jsou osvobozena. V případě
nerezidentní rozdělující společnosti je aplikováno plné zdanění bez možnosti zápočtu.
89
Nižší sazba daně je uplatňována na zahraniční zdroje dividend.
90
50% z korporátní daně odpovídající celkovým dividendám může být započteno vůči finální
dani příjemce.
91
Částečný imputační systém spočívající v daňovém zápočtu ve výši 1/9 vyplacené dividendy.
92
BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011.
440
Valentová
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
BOEIJEN-OSTASZEWSKA, O. (Ed.) European Tax Handbook 2011. Amsterdam:
IBFD, 2011. 930 s. ISBN 978-90-8722-093-8.
KOLÁŘ, P.; VÍTEK, L., PAVEL, J. a kol. Zdanění a neutralita.1. vydání. Praha:
Eurolex Bohemia, s.r.o., 2005. 183 s. ISBN 80-86861-56-2.
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI,
a.s. 2006. 279s., ISBN 80-7357-205-2.
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vyd.
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 320 s. ISBN 978-80-7357-695-0.
SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
a zákon o dani z příjmů. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008. 328 s. ISBN 978 80-7357-354-6.
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Praha: Linde Praha, 2012. 400 s. ISBN 978-807201-881-9.
ŠIROKÝ, J., KVÍČALOVÁ, J., VALENTOVÁ, I. Identification of Causes Differences
in Statutory and Effective Rates of Corporate Taxes. Acta Universitatis
Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. LX, 52, Number 2, 2012. s.
391 - 397.
VALENTOVÁ, I. Propojení korporátní a osobní důchodové daně v zemích EU. In
Zborník príspevkov z XI. Ročníka medzinárodnej vedeckej konferencie pod
názvom Finance a riziko. Bratislava: Ekonóm, 2009, s. 450-458. ISBN 978-80225-2867-2.
VÍTEK, L. Ekonomická analýza zdanění příjmů. Praha: IREAS, 2008. 312 s. ISBN
978-80-86684-50-5.
441
ve VaV
VOLNÉ UŽITÍ AUTORSKÉHO DÍLA POUŽITÉHO V RÁMCI
VĚDECKÝCH PROJEKTŮ
Blanka Vítová
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek se zabývá jednak problematikou výjimkami z ochrany autorského
díla (se zaměřením na volné užití díla) a také problematikou mezí ochrany dobré
pověsti právnické osoby. Vzhledem k tomu, že při vzdělávání v rámci vědy a výzkumu
se autoři vědeckých výstupů dotýkají rovněž duševních práv jiných autorů, je nutné
zkoumat, zda tímto do duševních práv ostatních autorů zasahují čili nic. Dále se
příspěvek zabývá otázkou, zda je možné – např. v rámci publikace výsledků výzkumu
– poškodit dobré jméno právnické osoby, která se dopouští určitého jednání
zkoumaného v rámci výzkumu.
Klíčová slova: ochrana autorského díla, výjimky z autorské ochrany, ochrana dobré
pověsti právnických osob
Odborný konzultant: Vladimíra Sedláčková
Úvod
Při realizaci vědeckých projektů vznikají dokumenty – a to nejen písemné ale
i audiovizuální, které využívají duševních práv jiných osob nebo se jinak dotýkají
jiných osob, zejména právnických podnikajících osob. Příspěvek se zabývá jednak
problematikou výjimkami z ochrany autorského díla (se zaměřením na volné užití díla)
a také problematikou mezí ochrany dobré pověsti právnické osoby.
1
Výjimky z autorské ochrany
Autorským dílem je dílo literární, dílo umělecké a dílo vědecké, které je
jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti určitého autora a je vyjádřeno v jakékoli
objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez
ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam93.
93
§ 1 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
442
Vítová
Volné užití autorského díla použitého v rámci
vědeckých projektů
Do těchto autorských práv je možné zasahovat pouze v zákonem dovolených
případech. Již v první verzi Bernské úmluvy z roku 1886 byla zavedena bezúplatná
licence pro citace z díla, které bylo oprávněně zpřístupněno veřejnosti, včetně citací
z novin a časopisů za podmínky, že jsou v rozsahu odůvodněném sledovaným účelem
a v souladu s poctivými zvyklostmi. Podle následných revizí Bernské úmluvy bylo
možné citovat též pro potřeby vzdělávací a vyučovací. Důvodem pro umožnění
takových citací byl žádoucí vědecký pokrok společnosti a zvyšování úrovně
vzdělanosti.
Tzv. mimosmluvní užití děl rozlišuje mezi volným užitím díla a užití díla na
základě bezúplatných zákonných licencí. Podle § 30a odst. 1 písm. b) zák.
č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon) nezasahuje do práva autorského
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou
technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky. V tomto rámci se uplatňuje
vnitřní (interní) spojení zhotovitele rozmnoženiny díla s ostatními individuálně
určenými osobami prostřednictvím pracovních a obdobných personálních svazků uvnitř
organizační struktury náležející právnické nebo podnikající fyzické osobě.94
Ustanovení § 31 autorského zákona pak umožňuje citovat z díla v odůvodněné
míře v jiném autorském díle, zpravidla na podporu nebo kritiku vysloveného názoru za
účelem realizace autorova záměru. Zákon neuvádí rozsah dovolené citace, ten vždy
závisí na konkrétních okolnostech daného použití. Citát je nutno vždy jako takový
zřetelně označit, v písemných projevech např. uvedením do uvozovek a připojit jméno
autora a název díla v přímé souvislosti s citátem95. Dovolené užití citací samozřejmě
zahrnuje možnost bez svolení autora je v rámci díla, do něhož byly zařazeny, také
rozmnožovat, pořízené rozmnoženiny rozšiřovat nebo jinak šířit. Do práva autorského
tedy nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných
autorů ve svém díle, užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo
recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude
v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, užije
dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není
dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu.
Díla vědecká se odlišují zejména vědeckou, tj. mimoprávní, povahou svého
obsahu a formy, svým vědeckým ztvárněním určitých myšlenek, které se projevuje
mj. ve vědeckém stylu, v autorově svobodné volbě vědeckých metod poznání, resp.
ztvárnění, ve vědecké struktuře díla, ve vědecké argumentaci, v používání vědeckých
pojmů a vůbec v používání jazyka vědy. Vytvořením díla vědeckého také jeho autor
navenek prokazuje nejen své vědomosti, ale i svou schopnost a dovednost vědecky
tvořit, což bývá v některých případech spojováno s určitými veřejnoprávními, popř.
též pracovněprávními, důsledky.96
94
TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: 2007, 989 s.
Více viz např. DOHNAL, J. Právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010.
96
95
443
ve VaV
Vzhledem k tomu, že z vědeckých projektů vzcházejí díla vědeckého charakteru,
je možné na základě výše uvedených výjimek v materiálech vzniklých v rámci
vědeckého projektu využívat autorská díla jiných osob, a to bez jejich souhlasu a bez
náhrady.
2
Dobrá pověst právnických osob
Při vědeckých projektech rovněž často dochází k posuzování podnikatelských
aktivit různých subjektů, přičemž se nezřídka stane, že výsledek tohoto posuzování
nevyznívá ve prospěch daného subjektu (často se např. zkoumají různé více či méně
nekalé obchodní prakticky podnikajících osob ve vztahu ke spotřebiteli), přičemž
výsledky těchto zkoumání se publikují ve veřejně dostupných materiálech. Jak již
Ústavní soud ČR řekl „svoboda (projevu a vyjádření vlastních názorů) nemá charakter
filosofické kategorie, ale jako pojem ústavněprávní při své aplikaci na konkrétní
skutkový základ podléhá obvyklým zásadám a pravidlům právní interpretace“.97
Ústavní soud dále rozvádí, že „ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory (čl. 17
odst. 2 Listiny základních práv a svobod) bez ohledu na případně možné omezení
zákonem (čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) je již obsahově omezeno
právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku
republiky (kupř. práva daná čl. 10 Listiny základních práv a svobod) či z jiných zábran
daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty (kupř. §§ 205, 206 aj.
tr. z.); leč nejen tato obsahová omezení mohou právo vyjadřovat názory zbavit jeho
ústavní ochrany, neboť i forma, jíž se názory navenek vyjadřují, je úzce spjata
s ústavně zaručeným právem, k němuž se upíná.“98 Na toto rozhodnutí navázal rovněž
Nejvyšší soud ČR, který dále judikoval, že „Právo a svoboda jsou obsahově omezeny
právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku
republiky či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či
hodnoty. Právo vyjadřovat názory však mohou zbavit právní ochrany nejen obsahová
omezení, ale i forma, jíž se názory navenek vyjadřují. Vybočí-li tak publikovaný názor
z mezí obecně uznávaných pravidel slušnosti v demokratické společnosti, ztrácí tím
charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již
mimo meze právní ochrany.“99
Dobrá pověst právnické osoby je stejně jako název jedním z mnoha osobních
práv, které právnická osoba má a které je nezcizitelné. Dobrá pověst právnické osoby
vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a v zásadě existuje po celou dobu její
existence. Z tohoto důvodu se presumuje, že právnická osoba má dobrou pověst, a to
do okamžiku, kdy je prokázán opak. O neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické
osoby však nejde v případě, kdy je dobrá pověst právnické osoby již poškozena jejím
vlastním jednáním. Dobrou pověst právnické osoby je totiž třeba hodnotit zejména
podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených
vztazích řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostála včas svým povinnostem, nelze
97
98
99
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.7.1997, sp.zn. III. ÚS 359/96.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. září 2011, sp. zn. 30 Cdo 149/2010.
444
Vítová
Volné užití autorského díla použitého v rámci
vědeckých projektů
100
dospět k závěru, že by požívala dobré pověsti.
V případě obchodních vztahů je totiž
„třeba přihlížet k tomu, že dobrou pověst právnické osoby je nezbytné v konkrétním
případě hodnotit podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud tento subjekt
neplní své závazky řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostojí svým povinnostem
včas, nelze dospět k závěru, že jde o právnickou osobu - podnikatele, která by
požívala dobré pověsti. Z uvedeného je patrné, že dobrá pověst konkrétní právnické
osoby je především vytvářena na základě zkušeností, které s tímto subjektem mají
její obchodní partneři, zákazníci či jiné subjekty, kteří s ní přichází do kontaktu“.101
Pokud je však skutečně zasaženo do práva na dobrou pověst neoprávněně, pak
dle § 19b zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník je možné, aby se právnická osoba
domáhala u soudu nápravy, tedy aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání
a odstranil závadný stav; může se rovněž domáhat přiměřeného zadostiučinění, které
může být požadováno i v penězích.
Závěr
Závěrem je možné shrnout, že s ohledem na výše uvedené je možné využít – za
splnění zákonem stanovených podmínek – rovněž duševní činnosti jiných autorů
v rámci vědeckého výzkumu a publikace dokumentů z něj vzešlých. V případě otázky
vztahující se k ochraně dobré pověsti je zásadním závěrem to, že pokud nemá
právnická osoba dobrou pověst, nemůže být jako taková třetí osobou narušena nebo
poškozena. Stává se tak zejména v případech podnikajících právnických osob, které
využívají různých praktik, a v případě poukázání na tyto praktiky např. v rámci
vědecké činnosti nebo publikace jejích výsledků v odborných nebo laických
časopisech, se neváhají soudit o poškození dobré pověsti.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
DOHNAL, J. Právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010.
Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. září 2011, sp. zn. 30 Cdo 149/2010.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 630/99 publikované v SR, 2003,
č. 3.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v PR,
2005, č. 4.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v Sou R
NS č. C 3035.
100
Více viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 630/99 publikované v SR, 2003, č.
3; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v PR, 2005, č. 4;
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 842/2004 publikované v Sou R NS č. C 3035.
101
Rozsudek Nejvyššího soudu ČE ze dne 18. března 2008, sp.zn. 30 Cdo 1385/2006.
445
ve VaV
[10] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. března 2008, sp.zn. 30 Cdo
1385/2006.
446
Zlámalová
Program Erasmus na Vysoké škole logistiky o.p.s.
PROGRAM ERASMUS NA VYSOKÉ ŠKOLE LOGISTIKY O.P.S.
Marie Zlámalová
[email protected]
Abstrakt: Program Erasmus otevírá uživatelům nové možnosti studia na zahraničních
školách. Vysoká škola logistika svým studentům nabízí tuto možnost již šestým
rokem. Student získává grant na počet měsíců strávených v hostitelské organizaci.
Klíčová slova: Program Erasmu, mobilita, studijní pobyt, grant
Úvod
Na evropské úrovni existuje program Erasmus od roku 1987 a od té doby jej
využili více než 2 miliony studentů. V České republice program Erasmus existuje od
roku 1998 a doposud se do něj zapojilo 50 000 studentů českých vysokých škol
a univerzit. V roce 2012 program Erasmus slaví 25 výročí, od kdy přispívá granty na
mobility studentů i mobility zaměstnanců.
1
Získané finanční prostředky
Vysoká škola logistiky o.p.s. (VŠLG), která je „mladou“ školou, vysílá své
studenty na zahraniční studijní pobyt již pátým rokem.
V akademickém roce 2006/2007 vycestovali první dva studenti na studijní pobyt
do Finska. Každý z nich získal grant s finanční podporou 1 680 EUR na 4 měsíce
pobytu. Tj. pro dva studenty byla odvedena částka 3 360 EUR na dobu 8 měsíců. Ve
stejném akademickém roce také dva ze studentů vycestovali na „spřátelenou“
universitu na Slovensko. Zde se také promítla ženská iniciativa a vycestovala první
studentka. Z programu Erasmus bylo každému proplaceno 4,5 měsíců a na jednu
mobilitu bylo přiděleno 1 280 EUR. Studenti získali na hostitelských universitách
vysoký počet kreditů. Z Finska si každý student dovezl 29 ECTS a ze Slovenska
30 ECTS.
V následujícím akademickém roce 2007/2008 vycestovali dva studenti opět do
Finska. Částka, kterou jeden studen získal, byla 2 568 EUR na dobu 6 měsíců, tj. pro
dva studenty byla odvedena částka 5 136 EUR na 12 měsíců.
447
ve VaV
V akademickém roce 2008/2009 z důvodu nezájmu studentů byl celkový grant
8 643 EUR vrácen Národní agentuře pro evropské vzdělávací programy k dalšímu
využití.
Akademický rok 2009/2010 byl dalším úspěšným rokem pro vyjíždějící studenty.
Jeden student vycestoval do Finska a získal finanční podporu na 4 měsíce 1 952 EUR.
Druhý student vycestoval na universitu do Belgie na dobu 4,5 měsíců s grantem ve
výši 1 818 EUR.
V akademickém roce 2010/2011 se počet mobilit studentů na studijní pobyty
dostal na počet čtyř studentských mobilit. Dva studenti, podle tradice, vycestovali do
Finska. Tentokrát každý student nastoupil na jinou universitu. Jeden student
vycestoval na dobu 4,5 měsíce s výší grantu 2 196 EUR a studentka na dobu 4 měsíce
s grantem 1 952 EUR. Dále jeden student vycestoval do nově „spřátelené“ university
v Polsku na dobu pěti měsíců a dostal grant ve výši 1 580 EUR a další ze studentek
strávila 4 měsíce v Belgii s grantem 1 616 EUR.
V aktuálním akademickém roce 2011/2012 se mobility udržely na stejném počtu
vycestovaných studentů do zahraničí jako v roce minulém, tedy čtyři studentské
mobility. Atraktivní destinací pro studenty stále zůstává Finsko, kam jeden student
vycestoval na dobu 4 měsíce s celkovou výší grantu 1 952 EUR. Druhý student se
chystá na dobu 4 měsíce se stejným grantem 1 952 EUR. Další student vyjel do nově
„spřátelené“ universitě v Litvě na dobu 4 měsíce s grantem 1 188 EUR a poslední
studentka vycestuje do Belgie na dobu 4 měsíce s grantem 1 616 EUR.
V tomto akademickém roce se můžeme pochlubit rozšířenou nabídkou pro
studenty a to možností mobilit na pracovní stáže. Jedna studentka vyjela na stáž do
Belgie na dobu 3 měsíce a získala grant ve výši 1 710 EUR. Další stáž bude
realizována ve Francii studentem, který vycestuje na dobu 4 měsíců s grantem ve výši
2 712 EUR.
2
Statistické údaje
2.1
Genderové zastoupení
muži
ženy
Graf č. 1: Genderový graf zájmu studentů
Zdroj: vlastní
448
Zlámalová
Z celkového zastoupení 16 vycestovaných studentů (statistika nezahrnuje stáže)
je zřejmé, že převážnou část vyjíždějících studentů tvoří muži. Jedná se o celkový
počet 11 mužů za pětileté období. Počet žen byl nižší a dosáhl počet 5 mobil.
Z celorepublikové statistiky pro akademický rok 2009/2010 vyplynulo, že
v genderovém zastoupení se na studijních pobytech podílí 65,8 % žen. Tento nesoulad
může být zapříčiněn tím, že VŠLG je institucí technického zaměření, kde nadpoloviční
většinu studentů tvoří muži (Hašková, a další, 2010).
2.2
Oblíbené destinace pro studijní pobyty
Finsko
Belgie
Slovensko
Polsko
Litva
Graf č. 2: Hostitelské země
Zdroj: vlastní
Podle oblíbenosti hostitelské země se na prvním místě umístilo Finsko s celkovým
počtem devíti studentů. Se třemi vycestovanými studenty se na druhém místě
oblíbenosti umístila Belgie, na třetím místě s dvěma vycestovanými studenty Slovenko
a společné čtvrté místo s jednou mobilitou zaujmulo Polsko a Litva.
Z celorepublikové statistiky pro akademický roku 2009/2010 vyplynulo, že top
destinace pro české studenty je Německo, Francie, Estonsko. Finsko se
v celorepublikovém zájmu studentů umístilo na pátém místě. Zde je nutno dodat, že
právě do Francie vycestuje student na pracovní stáž.
449
ve VaV
2.3
Celková částka grantů v průběhu mobilit
14000
12000
10000
8000
6000
4000
2000
0
Vvyužitý grant
Získaný grant
2006/2007 2007/2008 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2011/2012
studijní
stáž
pobyt
Graf č. 3: Finanční prostředky v daném akademickém roce
Zdroj: vlastní
Požadovaná výše grantu byla v prvním roce příliš vysoká. Studenti v tuto dobu
ještě neměli dostatečné povědomí o existenci programu Erasmus na Vysoké škole
logistiky o.p.s., tudíž se cca polovina grantu vrátila zpět Národní agentuře pro
evropské vzdělávací programy jako zprostředkující instituci programu Erasmus pro
Českou republiku.
V následujících letech již bylo využití získaných finančních prostředků
stoprocentní, tedy kromě akademického roku 2008/2009, kdy nebyly realizována
žádné mobility.
3
Partnerské instituce
Studenti mohou v rámci programu Erasmus vycestovat na university na základě
podepsaných bilaterálních dohod.
Ve Finsku má VŠLG podepsané bilaterální dohody s universitami:
 Turun Ammattikorkeakoulu - Åbo Yrkeshögskola, Vaasan Yliopisto
 Jyväskylän Ammattikorkeakoulu.
S Belgií je podepsaná bilaterální dohoda s universitou Katholieke Hogeschool
Limburg Vzw. Na Slovensku se jedná o Technickou univerzitu Košice. V Polsku je to
universita Wyzsza Szkola Cla i Logistyki w Warszawie a v Litvě Latvijas Juras
Akademija.
Závěr
Student, který absolvuje studijní pobyt, kde pozná jinou společnost a jiné
návyky, je dobře připraveny pro současnou multinacionální společnosti. Studenti zvýší
své dovednosti v používání cizího jazyku, naučí se samostatnosti a v neposlední řadě
získají přátelé z celého světa. Studenti sami považují své pobyty na zahraničních
školách za celoživotní zkušenost.
450
Zlámalová
Literatura
[1]
HAŠKOVÁ, B., HECLOVÁ, O., MUCHOVÁ, R., PÁVKOVÁ, J. Statistické informace
o realizaci programu Erasmus v Evropě v roce 2009/20010, PowerPoint
prezentace,
http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=56&
451
ve VaV
Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření
systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém
dalšího vzdělávání ve VaV.
APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
VE VaV
CZ.1.07/2.3.00/09.0134
Partnery projektu jsou
Tesco SW a.s., Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i.,
Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola logistiky,
o.p.s.
Název:
Autor:
Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího
vzdělávání ve VaV, 2. díl
Kolektiv autorů
Vydavatel: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany
www.mvso.cz
tel./fax: +420 587 332 311
Tiskárna:
Tribun EU s.r.o.
Gorkého 41, 602 00 Brno
Vydání:
1. vydání
Počet stran:
451
Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři.
Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány.
© Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Olomouc, 2012
Adresa redakce:
Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Hodolany
IČ: 268 67 184
e-mail: [email protected]
web: www.mvso.cz
tel./fax/zázn.: +420 587 332 311

Sborník závěrečných prací 2. díl

Transkript

Podobné dokumenty

iDB Journal 6/2013

Průmysl 4.0 ve vazbě na kvalifikovanou pracovní sílu v oboru IT_ICT

无中生有巧立名目

nanotechnologie

Výuka Hardware - eBooks na SŠT AGC as

Žádost o udělení akreditace Manažerská informatika

ročník 2, číslo 1, 2012, issn 1804 - 8315

Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace

bi opr spect - Biotechnologická společnost

sborník - Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce

Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014

Návod na používání HELPI zákazníky

vliv reforem na daňové systémy oecd

Visual Basic – základní prvky jazyka

Technická specifikace WS IEN - Portál o veřejných zakázkách a

řešení problematiky parkování a odstavování vozidel ve městě

Curriculum vitae Jméno a příjmení: Olga Kapplová Tituly: JUDr., Ph

ZDE - Evropské fondy v Praze

stáhnout - Olomoucký klastr inovací

zde - BEA

Zdravotní gramotnost jako determinanta zdraví