Microsoft Excel je tabulkový procesor, který je nedílnou součástí

Transkript

Microsoft Excel je tabulkový procesor, který je nedílnou součástí
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Microsoft Excel je tabulkový procesor, který je nedílnou součástí balíku Microsoft Office.
Slouţí k realizaci výpočtů v tabulkách, které si v tomto textu předvedeme na několika
konkrétních příkladech.
Cvičení 1 – zjistěte s pomocí učitele počet sloupců a počet řádků listu MS EXCEL
Odloţit, zvětšit-zmenšit
okno – vypnout program –
týká se celého programu
EXCEL
Odloţení na lištu,
zvětšit-zmenšit okno vypnutí
Vše vázáno na konkrétní
tabulku programu EXCEL
Ukazatel souřadnic
aktuálního pole
Panely nástrojů – dají se nastavit
Panely nabídek MS EXCELu
Obr.1
Dvojhmaty uţitečné pro rychlý pohyb v tabulce.
CTRL+HOME – okamţitý přeskok z kterékoli buňky sešitu MS EXCEL na pozici A1
CTRL + kurzorová šipka „dolů“ – přeskok na poslední moţný řádek sešitu – řádek 65 536
CTRL + kurzorová šipka „vpravo“ – přeskok na poslední moţný sloupec (Excel pracuje s 256
řádky, povšimněme si logiky značení, ověřme jejich počet).
Zapíšeme-li do dialogového okénka ukazatele
aktuálního pole jakoukoli Excelu známou
souřadnici, následuje po klepnutí na klávesu
ENTER přímý přeskok na tuto souřadnici. Viz
obr.2
Cvičení 2 – Vyzkoušejte přeskok na buňky
F117, B534, F100, Z50.
Pomocí dvojhmatu přemístěte
kurzor zpět na buňku A1
Zadána např. buňka o
souřadnici S78
--------------------------Po klávese ENTER
přeskočil kurzor na
zvolenou pozici
Obr.2
1
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Text psaný v MS EXCEL
Tak jako MS WORD „umí“ provádět výpočty v tabulkách (ale není pro výpočty přímo
konstruován), je moţno v prostředí MS EXCEL psát text, ale nároky na jeho úpravu, na které
jsme si zvykli při pouţívání MS WORDu, musí být nesporně niţší. MS Excel je konstruován
pro zpracování tabulek, nikoli textů.
Kaţdá buňka tvoří samostatný celek. Text psaný do buňky si představme asi jako úzký dlouhý
proužek papíru přilepený levým koncem na danou buňku. Jen z této buňky lze text editovat.
Sousední buňka nemá s tímto textem nic společného.
Cvičení 3
Umístěte kurzor na buňku B2. Funkční klávesou F2 zaktivujeme blikající kurzor právě v této
buňce. Nyní napíšeme text. Příklad řešení úkolu:
Obsah buňky B2 lze standardním
postupem (např. CTRL+C a
CTRL+V) kopírovat. V našem
případě do buňky B4.
Rutinou vyvolanou z hlavního
menu FORMÁT- BUŇKYkarta Písmo můţeme upravovat
vzhled textu.
Obr.3
Cvičení 4
Napište očíslovaný seznam svých spoluţáků. Od učitele si nechejte vysvětlit automatické
číslování.Automatického číslování seznamu svých spoluţáků v tomto cvičení pouţijte.
Návrh řešení úkolu:
Napište jméno a ukončete klávesou ENTER. V primárním nastavení EXCELu dojde
k přemístění kurzoru o buňku níţ. Při číslování postačí zapsat pořadové číslo 1 a pod něj další
pořadové číslo - tedy 2. Tím byla pro EXCEL definována řada, v níţ lze pokračovat jiţ
automaticky. Je nutno však z buněk obsahujících pořadová čísla 1 a 2 vytvořit blok.
Nejsnadnějším způsobem tvorby bloku je přetaţení zvolených buněk myší, u níţ drţíme
stisknuto její levé tlačítko. Blok má v pravém dolním rohu zvýrazněn bod. Na tento bod
2
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
umístíme kurzor myši a se stisknutým pravým tlačítkem táhneme po sloupci dolů. Číslování
probíhá automaticky. Názorně je celá situace zobrazena na obrázku č. 4
Jméno ve zvolené buňce ukončíme klávesou
ENTER. Tím se (Není-li navolena jiná
konfigurace EXCELu) přesouvá kurzor o buňku
níţ.
Volíme-li automatické číslování, je zapotřebí
z prvních dvou buněk vytvořit blok. Toho
dosáhneme např. kurzorovými šipkami při drţené
pomocné klávese Shift, nebo taţením myší
s drţeným – tedy aktivním – pravým tlačítkem
myši.
Kopírování a přesunům bloků se budeme zabývat
podrobněji v dalším textu skripta.
Obr.4
Uložení souboru
Dovednosti nabyté při ukládání textů z editoru WORD pouţijeme i v programu EXCEL.
Postup známý z editoru WORD je v prostředí tabulkového kalkulátoru EXCEL velmi
podobný,
takřka
shodný. Na obr.5 je
znázorněna situace
po aktivizaci rutiny
Soubor – Uložit.
Poţadujeme-li
uloţení souboru pod
více jmény, (např.
různé verze téhoţ
souboru) vyuţijeme
opět z
WORDu
známé rutiny, kterou
vyvoláme
pomocí
hlavního
menu
Soubor-Uložit jako.
Obr.5
3
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Otevření již uložené tabulky
Podle obr.5 bylo otestováno uloţení souboru z MS EXCEL na paměťové médium. Nyní
vypneme EXCEL. Znovu jej nastartujeme. EXCEL se otevřel s prázdnou tabulkou. My však
potřebujeme načíst dříve uloţený soubor. Pouţijeme rutiny (opět známé z prostředí
MS-WORD) Soubor – Otevřít. Rozevře se dialogové okno znázorněné na obr.6. Z okna si
vybereme oblast, odkud vybereme otevíraný soubor.
Poklikneme na vyhledaný soubor a
potom klikneme na tlačítko Otevřít.
Obr.6
Tabulka v prostředí MS EXCEL a možnosti manipulace s ní
Naplňme tabulku podle obr.7 a pokusme se za pomocí učitele provést automatické doplňování
dnů, u něhoţ je postup realizace podobný automatickému číslování v seznamu. Celou tabulku
lze označit jako blok.
Cvičení 5
K označení bloku pouţijte
klávesnice. Potom vydejte
pokyn ke kopii, přemístěte
kurzor na buňku B12 a
vydejte pokyn k vloţení.
Tabulka se s veškerými daty
překopíruje tak, ţe její levý
horní roh bude leţet na buňce
B12.
Nyní tabulku B12:I19 označte
jako blok myší. Blok je na
pracovní ploše vyznačen.
Stiskněte klávesu DELETE.
Obr.7
Tabulka B12:I19 byla smazána.
4
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Tabulku B12:I9 označme opět jako blok. Přes hlavní menu, dvojhmatem, nebo přes pravé
tlačítko myši vydejte příkaz ke kopii. Tabulku vkopírujte na List2 do buňky C4. Tabulku
smaţte.
Cvičení 6
Tabulku B12:I9 označte jako blok – pouţívejte různých způsobů, spolupracujte s vyučujícím.
Nebojte se klást rozšiřující dotazy - ☺. Tabulku přesuňte na List3. Povšimněme si rozdílu
mezi kopií a přesunem. Tabulku z Listu3 přesuňte zpět na List1. Soubor po cvičení uloţte do
dvou souborů – jako Tabulka 1 a Tabulka 2. Vypněte MS EXCEL. Pomocí Průzkumníku
Windows vymaţte soubor Tabulka 2. Soubor Tabulka 1 ponechte ve své sloţce na pevném
disku počítače. Soubor Tabulka 1 zálohujte na školní disketu do nově vytvořené sloţky
A:\EXCEL. Výsledek své práce si nechejte zkontrolovat vyučujícím.
Součet v tabulce
Cvičení 7
Načtěte si do programu MS EXCEL soubor Tabulka 1. Uloţte ji znovu pod novým jménem
Tabulka 2. Soubor Tabulka 1 si uchováme pro svůj archiv a se souborem Tabulka 2 budeme
dále pracovat. Tabulka 2 zabírá na Listu1 oblast B2:I9.
Do buňky J2 vpišme poloţku Celkem. Předvedeme si, jak lze dosáhnout součtu číselných
hodnot ve zvolených buňkách.
a) Součet souvislé řady pomocí nástroje Σ
Vytvořme blok z čísel v prvním řádku. Excel má nyní
definovanou číselnou řadu, s níţ bude provádět jistou
operaci. Tou bude v našem případě součet. Součet je
natolik obvyklý úkon, ţe tvůrci programu pro něj dali
uţivateli nástroj AutoSum, který nalezneme na panelu
nástrojů.
Výsledný součet se zobrazí do volné buňky J3 jako 193
Cvičení 8
Obr.8
Automatický součet otestujte i ve zbylých řádcích tabulky. Získáte výsledky J4=218,
J5=230, J6=309, J7=196, J8=192, J9=203.
Do buňky B10 vepište opět poloţku Celkem. Podle obr.9 vytvořte blok buněk – C3 aţ C9
5
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Vyznačme si řadu buněk – tentokrát sloupec – a klikněme opět na
znak AutoSum. Součet se provede tentokrát do buňky C10
(výsledek bude 349). Jistě jste si povšimli, ţe blok nemusí zasahovat
do pole s budoucím výsledkem, jak bylo pouţito na obr. 8
obr.9
Cvičení 9
Součty proveďte i v ostatních sloupcích tabulky. Ve sloupci C10 dostaneme výsledek 349,
D10= 247, E10=192, F10=257, G10=181, H10=191, I10=124, J10=1541.
b) Součet souvislé řady
Poklikneme-li nyní na buňku J3, přečteme si ve stavovém řádku programu EXCEL
automaticky vytvořený součtový vzorec =SUMA(C3:I3). Pamatujme si, ţe kaţdý vzorec
v programu EXCEL začíná znakem =. SUMA je označením pro součet a (C3:I3) označuje
začátek a konec řady buněk, v níţ bude součet proveden.. Poklikneme-li např. na buňku
H10, můţeme si ve stavovém řádku přečíst automaticky vytvořený vzorec
=SUMA(H3:H9). Jedná se tedy o souvislou řadu buněk ve sloupci.
Cvičení 10
Oblast B2:I9 překopírujte na List2 na buňku B3. Víme, ţe B3 představuje levý horní roh
cíle kopírované oblasti. Zaplníme zde tedy oblast B3:I10. Nyní pomocí součtového vzorce
=SUMA(první člen řady: podlední člen řady) vytvořte součtové vzorce pro oblasti
J4:J10 a C11:J11. Výsledky, které dostanete musí být shodné s hodnotami uvedenými ve
cvičeních 8 a 9.
Spolupracujte s vyučujícím, nestyďte se klást dotazy ☺. Osvojení si této dovednosti je
pro další práci v MS EXCEL velmi důleţité.
6
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Jak vyplnit doposud prázdnou řadu buněk vzorci
Představme si, ţe tabulka má ohromné mnoţství řádků a sloupců a my bychom byli
nuceni kaţdý sloupec i kaţdý řádek opatřovat novým jen o řadu hodnot posunutým
vzorcem. „Uţivatelská pohodlnost“ nám vnucuje dotaz – bylo by moţné tuto
jednotvárnou práci usnadnit? Odpověď zní „ano“. A v tomto odstavci se dozvíme, jak
snadné je zaplnění tabulky součty v libovolném mnoţství řádků i sloupců.
Oblast B2:I9 z Listu1 si překopírujte na List3 našeho souboru Tabulka 2 na oblast
začínající také B2.
Nyní, kdyţ byly vytvořeny dva vzorce – pro řádek =SUMA(C3:I3)
A pro sloupec = SUMA(C3:C9), je vše připraveno. Vytvořme blok J3:J9. Nyní si
otevřeme dialog Úpravy – Vyplnit – Dolů. Vzorce se podle „vzoru“ přepočítají
podle následujících řádků tak, ţe uţivateli odpadá jednotvárné přepisování.
Označme blok pro řádek C10:J10 a potvrďme dialog pomocí menu
Úpravy – Vyplnit-Vpravo. Vzorce se opět přepočítají - tentokrát v řádku.
Obr. 10
Z popisu na obrázku 10 je parné vyuţití nové rutiny Úpravy – Vyplnit – Dolů, případně
Úpravy – Vyplnit-Vpravo. Obě rutiny lze vyvolat i dvojhmaty CTRL+D pro vyplnění
dolů a CTRL+R pro vyplnění vpravo.
c) Součet zvolených buněk v tabulce
Vraťme se nyní k tabulce na Listu1 a ponechejme si pouze základní údaje; – tedy oblast B2:I9
Úkol zní: je třeba provést součet skupiny na sebe nenavazujících buněk. Jsou jimi kupříkladu
buňky D5, E7, G6, I4 a I9. Pro provedení tohoto součtu si zvolíme např. buňku B11.(viz obr. 11)
Pro provedení tohoto typu součtu budeme do vzorce za příkaz SUMA uvádět jednotlivé
buňky oddělené středníkem. Konkrétní vzorec bude mít podobu =SUMA(D5;E7;G6;I4;I9).
Výpočet je také patrný z obr. 11.
Čerpáme-li z hodnot uvedených v naší tabulce, získáme (pro kontrolu) výsledek 122.
7
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Příklad řešení součtu vybraných buněk:
Ukázka součtu nesouvisejících buněk v tabulce.
Obr. 11
Cvičení 11
Pole B2:I9 překopírujte tak, aby původní a nově vzniklou tabulku dělily 4 volné řádky. Podle
své úvahy a fantazie vytvořte vlastní součtový vzorec, který čerpá data z obou tabulek. Z toho
je patrná hlavní výhoda tohoto typu výpočtu. Excel v něm umoţňuje propojení dat, která
mohou pocházet ne z jedné, ale i z více tabulek.
Průměr
Cvičení 12
Vytvořte si jednoduchou tabulku a uloţte ji jako „Tabulka 3“. Tabulka 3 bude
vyţadovat obsahovat šest jmen ve sloupci B. Sloupec jmen bude uvozovat název Jméno
umístěný v poli B2. Do polí C2 aţ H2 napište měsíce počínaje lednem. Vyzkoušejte si
moţnost automatického zápisu měsíců – postup je stejný s popisem uvedeným ve cvičení č. 4
na str. 2. Dojde-li k nejasnostem, nebojte se kontaktovat vyučujícího. ☺
Do polí I2 napišme hlavičku Součet a do J2 Průměr. Pole tabulky opatřete číselnými
hodnotami podle vzoru (tím máte jistou kontrolu výsledků podle skripta, budete-li volit
vlastní vyplnění hodnot, bude kontrola výpočtů moţná patrně jen za pouţití kalkulátoru. Další
moţností je pouţití vlastních dostatečně malých čísel, tím bude usnadněn váš mechanický
kontrolní výpočet). Součet obsahu buněk proveďte do oblasti I3:I8. Porovnejte s obr. 12.
8
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 12
Nyní provedeme průměr lednových aţ červnových hodnot u kaţdého z jmen. Můţeme pouţít
v zásadě dvojího způsobu. Ten pracnější si předvedeme v buňce J3, kde součet lednových aţ
červnových hodnot necháme vydělit jejich počtem, a tak získáme průměrnou hodnotu. Vzorec
pro buňku J3 má tedy znění =suma(C3:H3)/6
Obr.13
Jiný, pro další uţívání MS EXCEL uţitečnější způsob se bude vázat na pouţití rutiny
Vložit – Funkce a následného vyhledání potřebné funkce – v našem případě funkce PRŮMĚR.
Po odkliknutí tlačítka
OK
se
uţivateli
zpřístupní
dialogové
okno, do něhoţ je
zapotřebí zapsat interval
(odděleno
dvojtečkou),
z něhoţ se má průměr
počítat. Čili znění vzorce
pro výpočet průměru
bude tomto konkrétním
případě =PRŮMĚR(C4:H4)
Zobrazení
situace
nalezneme na obr. 15.
Excel
nabízí
také
výpočet
průměru
z nesouvisející skupiny
buněk – syntaxe je
stejná, středník.
9
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr.14
Průměr řady buněk, které na sebe navazují
Obr. 15
Průměr skupiny navzájem nesouvisejících buněk
Průměr z vybraných buněk, které spolu nemusí tvořit „logickou řadu“
Obr. 16
Dokončená tabulka průměrů je zobrazena na následující straně. Po stanovení vzorce
=PRŮMĚR(C6:H6) doporučuji ve zbylých buňkách pouţít rutiny Úpravy-Vyplnit-Dolů.
Obr. 17 nám v následujícím vyobrazení předvede, jak uţivatel můţe dokončenou tabulku
postupně upravit tak, aby odpovídala běţným estetickým měřítkům. Nejprve si předvedeme
úpravu šířky sloupců, kterou lze snadno změnit podle poţadavků uţivatele.
10
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr.17
Různý počet desetinných míst hodnot průměrů v tabulce nepůsobí hezky. Ve sloupci J
sjednotíme počet desetinných míst – např. na dvě. Oblast J3:J8 označíme jako blok. Z menu
Vybereme rutinu Formát-Buňky. Objeví se karta, v níţ otevřeme záloţku Číslo a zvolíme ve
snadném dialogu 2 desetinná místa
(zrovna dvě jsou přednastavena ☺).
Průměry se automaticky zaokrouhlí
a v poli tabulky se objeví
poţadovaná dvě desetinná místa.
Krouţek na obr. 17 označuje
pracovní nástroje MS EXCELu,
které umoţňují zvýraznění mříţky,
barvení polí mříţky a změny barvy
písma. Zde doporučuji naprosto
samostatnou činnost, aby se mohla
plně projevit individualita kaţdého
z uţivatelů. Obr. 18 slouţí pouze
jako moţný návrh.
Obr. 18
Cvičení 13.
Nyní máme jiţ znalosti, které si ověříme při řešení úkolu, s nímţ se můţeme setkat v běţné
praxi studentského ţivota. Tabulka řeší financování školního výletu „tvé“ třídy.
Tabulku si nazveme Finance.xls (příponu XLS dodá souboru finance program Excel sám).
do buňky D2 vepište nadpis Financování třídy
11
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
do buňky B5 napište číslici 1 a do buňky B6 číslici 2
pravým tlačítkem myši označ obě buňky – jejich pole budou černá
černý obdélník má v pravém dolním rohu značku. Umísti na ni kurzor myši a táhni ji
dolů. Nově vyznačená pole se budou automaticky číslovat od 1 např. do 10.
( zastavme se u deseti.)
šedý horizont tabulky Excelu umoţní zúţení sloupce s pořadovými čísly ţáků. Na
rozhraní sloupců B,C umísti kurzor myši. Vzhled kurzoru se změní v oboustrannou
šipku. Podle vlastního uváţení zuţme sloupec s číslicemi 1-10.
Do buňky C4 vepišme titulek JMÉNO.
Buňkou C5 počínaje vyplníme svou „třídu“. Adámek, Brouzdal, Dudek, Grůša,
Holomráz, Janík, Lupač, Maňásek, Osiková, Ţelezná.
Do buňky D4 nadepíšeme rubriku Jízdné_A (autobus)
Všem ţákům vyplníme např. 25 Kč
Do buňky E4 napíšeme poloţku Buchlov
Všem ţákům, kromě Janíka, kterému se udělalo nevolno, připišme poloţku 37 korun
vstupného. Janíkovi zakalkulujeme 0 Kč.
Do pole F4 nadepíšeme další poloţku Barborka
Všem ţákům s výjimkou Ţelezné, které se ujala její teta Vávrová, připíšeme 12 korun
za vstupné na Barborku. Studentka Ţelezná bude mít ve své kolonce 0 korun.
Třída navštívila zámek v Buchlovicích, vstupné stálo 30 korun. Prohlídky zúčastnili
všichni. Do buňky G4 napíšeme poloţku Zámek
Sloupec H zaznamenává oběd. Buňka H4 Oběd Jednotlivým ţákům připišme tyto
ceny za jídlo : 62, 58, 59, 50, 55, 50, 55, 61, 65, a 74 korun českých.
Po pěší túře do Starého města odjíţdí třída do Otrokovic. Cesta vlakem stojí 17 korun.
Buňku I4 nadepíšeme poloţkou Jízdné_V a kaţdému ţákovi zapíšeme 17 Kč.
Buňka J4 bude nadepsána poloţkou Celkem; zde provedeme součet
Do buňky J5 napíšeme první součtový vzorec =SUMA(D5:I5). Student Adámek
utratil 183 korun.
Ve stejné logice vypišme součtové buňky J6 aţ J14 i ostatním ţákům.
Do buňky C16 zapíšeme poloţku Každý dal
V sousedící buňce D16 uvedeme částku 200,-, která se vybírala před školním výletem
Nyní propočítáme, kolik peněz jednotlivým ţákům vrátíme ( pokud po zralé úvaze se
souhlasem třídy neučiníme rozumněji ☺). Překopírujeme seznam třídy pod vzniklou
tabulku. Pole buněk B5 aţ C14 označíme jako blok. Dvojhmatem Ctrl+C vydáme
počítači pokyn ke kopii označeného bloku.
Kurzor přemístíme na buňku C20 a dvojhmatem Ctrl+V vydáme pokyn ke kopii
seznamu.
Do buňky D19 napíšeme Vráceno .
V buňce D20 zapíšeme vzorec pro konečný rozdíl vloţené a cílové částky, tedy
=D16-J5
Po stisknutí Enter byl výpočet proveden – ţák Adámek dostane zpět 17 korun.
Ve stejné logice ( =D16-j6, =D16-J7…….=D16-J14) doplníme i ostatní buňky pro
zbytek třídy – buňky D20 aţ D29.
V poslední etapě spočeteme částku k vrácení, která je součtem buněk D20 aţ D29. Do
buňky F19 vepišme heslo Zůstatek.
V buňce G19 se bude nacházet poslední výpočet =SUMA(D20:D29).
Zůstatek z „banku“ nám činí 250 korun.
12
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Nyní podle vlastního vkusu upravíme vzhled tabulky. Můţe vypadat např. tak, jak je
naznačeno na obrázku :
Financování třídy
Jméno
Jízdné_A
Buchlov
Barborka
Zámek
Oběd
Jízdní_V
Celkem :
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Adámek
Brouzdal
Dudek
Grůša
Holomráz
Janík
Lupač
Maňásek
Osiková
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
25,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
0,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
37,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
12,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
30,00 Kč
62,00 Kč
58,00 Kč
59,00 Kč
50,00 Kč
55,00 Kč
50,00 Kč
55,00 Kč
61,00 Kč
65,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
17,00 Kč
183,00 Kč
179,00 Kč
180,00 Kč
171,00 Kč
176,00 Kč
134,00 Kč
176,00 Kč
182,00 Kč
186,00 Kč
10
Ţelezná
25,00 Kč
37,00 Kč
0,00 Kč
30,00 Kč
74,00 Kč
17,00 Kč
183,00 Kč
Kaţdý dal
200,00 Kč
Zůstatek
250,00 Kč
Vráceno
Adámek
17,00 Kč
Brouzdal
21,00 Kč
Dudek
20,00 Kč
Grůša
29,00 Kč
Holomráz
24,00 Kč
Janík
66,00 Kč
Lupač
24,00 Kč
Maňásek
18,00 Kč
Osiková
14,00 Kč
Železná
17,00 Kč
Na závěr své práce si ověřme, ţe vzniklá tabulka „ţije“. To znamená, ţe číselné poloţky
se automaticky přepočítávají a okamţitě získáváme aktuální hodnoty následující po
jakékoli změně v poloţkách jízdného, vstupného či vybrané zálohy na výlet. Aţ se změní
ceny, lze tabulku opět pouţít ☺.
Cvičení 14
Dovednosti, které jsme doposud získali, si procvičíme na tvorbě elektronického katalogu.
Ukáţeme si, jak provázat data mezi jednotlivými listy elektronické knihy.
13
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Tvorba elektronického katalogu – rámcová osnova
Přehled práce
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
Vloţení nových listů – Vloţit – list
Pojmenování listů – pravým klik - přejmenovat
CTRL+klik – označení listů
Alt + klik – psát kopírák označených listů
B-3 - Jméno
B-4 - Příjmení
B-6 - Adresa
B-9 - Odprac. hodin
B-11 - Hodinová mzda
B-13 - Hrubá mzda
B-15 - Daň
B-17 – Půjčky
B-19 - Odměny
B-21 - Čistá mzda
I-12 - Kilometry
I-14 - Benzinu
I-16 - Kč/1litr
I-18 - Spotřeba
I-20 - Amortizace
I-22 - Cena jizdy
Dvacet listů takto předepsaných rubrik vyplní ţáci jmény a čísly, aby byl katalog připraven na
matematické zpracování. Buňky D13,D15, D21 a J18 nevyplňují – do nich zapíší potřebné
vzorce uvedené níţe.
Vzorce :
=D9*D11 - hrubá mzda - napsat na D 13
=D13 * 0,19 – Daň
- napsat na D 15
=D13-D15-D17+D19 - čistá mzda : Napsat na D21
Kurzor na J18 – počítáme spotřebu: =100*J14/J12
Cena jízdy: =J18*J16*J20 Kurzor je na J 22 (Formát- Buňky – Měna => převedeme
nepotřebné mnoţství des. míst ve výsledku na dvě des. místa a „v korunách“.
Poslední list má název SVODKA. Zde realizujeme souhrnné vzorce pro součty
odpracovaných hodin, projetého benzínu, hrubých a čistých mezd.
Získané hodnoty zanesme do listu svodka. V témţe listu vydělíme na zvláštní rubrice
obdrţené hodnoty počtem zaměstnanců a získáme tak průměrná vyčíslení připadající na
jednoho pracovníka této virtuální firmy.
Poslední úkol bude porovnání zprůměrovaných hodnot ve svodce z aktuální hodnotou
konkrétního pracovníka. Komunikace mezi listy jednoho sešitu.
14
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Postup:
a) Vložíme a popíšeme nové listy, vytvoříme titulní list
1. Vloţení Nového listu – do otevřeného dokumentu - obr. 19
Obr.19
Pojmenování listů – obr. 20
Obr. 20
Vyplníme titulní list :
15
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 21
…a zbavíme ho vykreslení mříţky – obr. 22
Obr. 22
Titulní stránku vyplníme jako blok vybranou barvou – obr. 23
16
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 23 Kurzor, který by svou přítomností vzhled titulní stránky kazil, uschovejme např. na buňku R30 a
bočními manipulačními táhly navrátíme titulní stránku do původní polohy. Tak ji také bude Excel načítat a
kurzor „uschovaný dole“ :o) nás nebude na tomto listě rušit .
b) Tvorba rubrik na listech
Obr. 24
Jméno – jako název rubriky k vyplnění se propsalo na všechny označené listy. Nyní
nadepíšeme i ostatní rubriky. Jsou jimi :
17
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
B-3 - Jméno
B-4 - Příjmení
B-6 - Adresa
B-9 - Odprac. hodin
B-11 - Hodinová mzda
B-13 - Hrubá mzda
B-15 – Daň
B-17 – Půjčky
B-19 – Odměny
B-21 - Čistá mzda
I-12 - Kilometry
I-14 - Benzinu
I-16 - Kč/1litr
I-18 - Spotřeba
I-20 - Amortizace
I-22 - Cena jizdy
Vzorce použité v buňkách:
Buňka
D13
D15
D21
J18
J 22
Vzorec
=D9*D11
=D13 * 0,19
=D13-D15-D17+D19
=100*J14/J12
=J18*J16*J20
Listy v sešitě MS Excel (Celkem jich ţáci označí dvacet, ne čtyři jak je kvůli přehlednosti
na ukázce) vyplníme daty – viz ukázka na obr. 25.
Obr. 25
18
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
c) Shrnutí dat z jednotlivých listů na list svodka
Obr. 26
Na zvolenou buňku – v našem případě je jí buňka I 10 – začneme psát v prostředí listu svodka
uvozovací „rovná se“ pro vzorec čerpající data z jiných listů téhoţ sešitu. Viz obr. 27
Obr. 27
19
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Je nezbytné, aby kurzor blikal za znaménkem „rovná se“ v listu svodka. Nyní přímo
klikneme na první list s daty. Zde označíme list s údajem o projetých kilometrech
sledovaného vozu. Povšimněme si, ţe oba listy - list s daty, na která klikáme i data svádějící
list Svodka jsou na obr. 28 vyznačeny jako aktuální.
Obr. 28 – k hodnotě budeme přičítat data ze sousedního listu – proto na obr. 11 vidíme +.
Obr. 29
20
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Překlikneme na sousední list s daty. Opět vybereme poţadovanou cifru –je na buňce J14 a
stiskneme plus. Poté se se stejným postupem přemístíme na další a další listy našeho
elektronického katalogu. Viz obr. 30.
Obr. 30 Jakmile dosadíme do vzorce poslední buňku v posledním poţadovaném listu,
klepneme na klávesu ENTER (jiţ ne na plus ) a Excel nás vrátí na list, kde náš vzorec začal
vznikat – tedy na svodku. Viz obr. 31.
Obr. 31
21
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
A naprosto shodným způsobem provedeme součty dalších poloţek v jednotlivých listech.
Celkový počet odpracovaných hodin, peníze na hrubé mzdy, peníze na daně, celková hodnota
na čistých mzdách, celková spotřeba benzínu.
Obr. 32
Obr. 33
V kaţdém z listů provádíme jednoduchou matematickou operaci a tu přičítáme
22
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
k podobně získané hodnotě na sousedním listu. Výsledkem je cena benzínu projetého v rámci
firmy za sledované období. Viz obr. 34
Obr. 34
Výslednou hodnotu převedeme do formátu „měna“ – viz vyobrazení.
Výsledná svodka můţe např. vypadat podle obr. 35, kde je patrný i vzorec pro výpočet
průměrných hodnost z jednotlivých listů . (Součet/počtem pracovníků)
Obr. 35
23
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Z řešení elektronického katalogu je patrno, ţe jakákoli změna u dílčího zaměstnance se ve
výsledných propočtech projeví i v e výsledcích svedených za celou firmu na posledním listu.
d) Svedená data – např. průměry – vracíme do dílčích listů k porovnání
Poloţme si otázku. Je moţné sledovat při nepatrné změně kupř. finanční odměny vztah této
částky k průměrné finanční odměně na naší firmě? Jistě ano, následující text nám napoví jak.
Obr. 36
Při drţeném tlačítku CTRL si označme
všechny pracovníky a do buněk F9,
F13 a F19 napišme úvodku Rozdíl:
Označení listů nemusíme zrušit,
zkontrolujeme, zda jsou všechny listy
doplněny o novou poloţku. Číselné
hodnoty pro rozdíl mezi průměrem ve
firmě
a
hodnotou
přidělenou
aktuálnímu pracovníku budeme psát
do buněk: G9 – rozdíl mezi
odvedenými hodinami pracovníka a
průměrným počtem odpracovaných
hodin na firmě.
Vzorec, který se tak objeví ve
stavovém řádku bude =D9-Svodka!G14. Rozdíl hrubé mzdy pracovníka
Obr. 37
oproti průměru firmy je zapsán v buňce G13 v podobě vzorce =D13-Svodka!H11
A v buňce G19 nalezneme porovnání výše odměny pracovníka vzhledem k průměrné odměně
na firmě v podobě vzorce =D19-Svodka!H12.
Hotový list pracovníka v tomto katalogu můţe po odstranění zobrazení mřížky vypadat např.
jako obr. 37.
24
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Grafy
MS Excel dokáţe z vypočtených hodnot vytvořit grafy. První příklad pouţití grafu bude
ukázka grafického zpracování nespojitého průběhu. Měníme-li hodnoty v tabulce, bude na ně
jejich graf reagovat svými hodnotami. Sestavme nyní podle obr. 38 tabulku a k ní rutinou
Vložit- Graf přiřaďme za pomocí učitele vhodný graf.
Obr. 38
Chceme-li ze zaznamenaných dat vytvořit graf, je třeba tato data umístit do bloku. Potom
pouţijeme rutinu Vložit-Graf. Z nabídnuté galerie typů grafů si určitě vybereme „ten
vhodný“. ☺ Doporučuji vlastní experimenty s nejrůznějšími typy nabízených grafů. Dále
doporučuji zkoušku ve zobrazení grafu na zvláštní list a zkoušku umístění grafu na tomtéţ
listu v blízkosti zdrojové tabulky. Zvolme tentýţ typ grafu, tutéţ tabulku a oba grafy
porovnáme.
Ukážeme si zobrazení grafu goniometrické funkce sinus.
Do buňky B2 umístíme kurzor a napíšeme
nadpis – Ukázka goniometrické funkce
sinus. Do buňky B4 vepíšeme název
hodnot X: a do B5 Y:. Nyní ve čtvrtém
řádku od buňky C4 napíšeme řadu od nuly
do 10 rostoucí po kroku 0,1. Pouţijme
automatického psaní číselné řady. Stačí
napsat do C4 číslo 0, do D4 číslo 0,1 a
C4:D4 označit jako blok. V levém dolním
rohu bloku nalezneme zvýraznělý roh, na
který umístíme kurzor myši. Myš se
stisknutým pravým tlačítkem táhneme
směrem vpravo po čtvrtém řádku a řady se
Ukázka grafu funkce sinus
25
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
automaticky začne psát. Hodnoty 10 a tím i konec řady dosáhneme na buňce CY4. Klávesou
home se vrátíme na začátek řádku na prázdnou buňku A4. Překlikneme na C5. Rutinou Vložit
– Funkce – vybrat ‚matematické‘ a vybrat ‚sinus‘. V dialogovém okně vyplníme buňku C4 –
z níţ chci získat funkci sinus.
Vyplněné okno potvrdíme OK.
A poţadovaná funkce bude
v okně
D4
realizována.
Poněvadţ v okně C4 je zadána
nula, bude i funkční hodnota
v okně D4 nula. Technikou
taţení nyní také v řádku 5
počínaje buňkou C5 a konče
buňkou CY5 necháme dopsat
hodnoty funkce sinus.
Obr. 39
Dokud řada C5:CY5 tvoří blok,
zadejme rutinu Vložit-Graf-Spojnicový – viz obr. 40. Spojnicový graf nabízí celou řadu variant.
Obr. 40
Obr. 41
Graf lze po konečné úpravě vloţit z menu dvěma způsoby. První nabízí vloţení grafu pod
tabulku na aktuálním listu. Druhý způsob vloţení jiţ upraveného grafu je vloţení na zvláštní
list. Graf má potom maximální moţné rozměry a je názornější.
Relativní a absolutní odkaz
=G$2*C4
=G2*C4
=G$2*C6
=C4-E4
Podle obr. 42 si sestavíme tabulku, na níţ
počítáme mnoţství postřiku ze známého
objemu nádoby a zadané koncentrace. První
řádek tabulky máme hotový. Nechejme nyní
automaticky vyplnit další čtyři řádky podle
daného předpisu. Zjistíme, ţe MS-Excel
nepracoval tak, jak bychom očekávali. V této
tabulce poţadujeme, aby data byla čerpána v
celé tabulce výhradně z buňky G2. Pokud tomu
tak nebude, prostým vyplněním dolů bude
Obr. 42
buňka E5 obsahovat vzorec
26
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
=G3*C5, jehoţ výsledná hodnota je nula, buňka E6, vzorec = G4*C6 atd. Vzhledem k tomu,
ţe na hodnotě tohoto výpočtu závisí také hodnoty výpočtu mnoţství vody v roztoku, je patrné,
ţe je tabulka prakticky znehodnocena. Důvodem je, ţe doposud jsme pouţívali tzv.
relativního odkazu. Odkaz
v buňce=G2*C4 předpokládá
na následujícím řádku posun
na
=G3*C5,
coţ
je
neţádoucí.
MS-Excel
připouští odkaz na buňku,
který bude trvalý i při
navoleném
posunu.
(Úpravy-Vyplnit-Dolů)
Dosáhneme toho zápisem,
jehoţ odkaz kotví řádek i
sloupec symbolem $ (dolar).
Pak lze změnit hodnotu
Obr. 43
v buňce G2 a MS Excel přepočítá zbytek hodnot v celé tabulce. Zápis G$2
nazýváme absolutní odkaz na druhý řádek sloupce G. Absolutního odkazu můţeme pouţít i
při zápisu $G$2 – pevně kotvíme nejen sloupec G, ale i řádek 2.
Úkol : vytvořte tabulku, níţ bude zanesen počet ujetých kilometrů počet natankovaných litrů
paliva. Tabulka bude počítat průměrnou spotřebu na 100km. Tabulku pouţijte pro 5 různých
typů automobilů a vyuţijte v ní absolutních odkazů.
Rozevírací menu v tabulce
Naše ‚tabulka postřiků a koncentrací‘ chce zákazníkovi povolit k zadání jen ty hodnoty
koncentrací a objemů, které pro výrobce připadají v úvahu. Zvolme si, ţe výrobce dodává
postřikovače o objemech 5 litrů, 10 litrů, 15 litrů, 20 litrů, 50 litrů a 100 litrů. Pro praktické
pouţití je moţno pro tvorbu postřiku pouţít koncentrací 1%, 2%, 3%, 4% a 5%.
Uvedené hodnoty nabídneme v tabulce formou rozevíracího menu.
D$2-F4
D$2*H$2/100
Obr. 44
K tvorbě menu si námi povolené hodnoty pro snadnější obsluhu ze strany uţivatele vypíšeme
do sloupců I a J jak je patrno z obr. 44. Dalším krokem je kontrola vzorců v buňkách E4 a F4.
Nyní si zobrazíme rutinu Zobrazit-Panely nástrojů-Ovládací prvky. Skupinu ovládacích
prvků si umístíme např. na levou stranu tabulky – viz obr. 45
27
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Nově vloţené pole ovládacích prvků
Obr.45
Začneme s tvorbou nabídky objemů nádob, které dáváme uţivateli k dispozici.
Objemy jsou vypsány do sloupce I - jako I2:I7. Kurzorem klikneme na D2, která se stává
aktivní pro další přiřazování. Poté klikneme na nástroj Pole se seznamem – viz obr. 46 a
technikou ‚taţení‘, na kterou jsme zvyklí např. při tvorbě obdélníku v prostředí programu
Malování, vytvoříme na buňce D5 nástroj pro
výběr se seznamu. Klikneme na druhý nástroj
shora – ‚Vlastnosti‘ a aktivizujeme tak výběr
vlastností nástroje Pole se seznamem.
Ve výběru vyhledáme pole LinkedCell a
ListFillRange a vyplníme podle tabulky.
Sloupec dat zapsaný v poli I2 aţ I7 je tedy
Obr. 46 propojen na buňku D2. Symbol $ – viz obr. 47 je příkazem k absolutnímu odkazu
na dvě pole. Vypnutím okna je přiřazení vlastností uloţeno, ale stále je tabulka v reţimu
návrhu. Reţim návrhu je třeba deaktivovat.
Deaktivace dosáhneme kliknutím na první nástroj ve sloupci – na nástroj Reţim návrhu.
Tabulka, jejíž vstupní data zadává uživatel z pevně definované škály hodnot
Obr. 47
Někdy je pro uţivatele pohodlnější zadávat předem definované hodnoty. Viz obr. 48
V případě koncentrace nebude farmář (ve vlastním zájmu ☺) vyrábět postřik chránící jím
vypěstované plodiny v jiné koncentraci, neţ stanoví výrobce.
28
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 48
Z obrázku je patrno pouţití pevné nabídky hodnot objemů nádob. Nyní
provedeme analogicky přiřazení koncentrací 1%
aţ 5% podobné nabídce na buňce H2 –
Koncentrace. Nejprve klikneme na buňku H2, k
níţ se nabídka bude vázat – obr. 49. Je nutné, aby
byl aktivní opět ‚Reţim návrhů‘ – první z nástrojů
ve sloupci umístěném vlevo od tabulky. Potom
aktivujeme nástroj ‚Pole se seznamem‘ a na poli
H2 vykreslíme nástroj nabídky – podobně jako tomu bylo na poli D2.
Obr. 49
Nástroj ‚Vlastnosti‘ zpřístupní propojení s buňky H2 s buňkami J2 aţ J6. ( Viz obr. 50)
Obr. 50
Z estetických
důvodů
skryjeme
sloupce I a J, na
nichţ
jsou
seznamy hodnot
a
tabulku
upravíme – viz
obr. 51
Obr. 51
29
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Řazení dat v databázi uspořádané do tabulky MS EXCEL
Data, která nejsou nijak logicky (vzorce funkce…) vázaná a přesto k sobě patřící, která
uspořádáme do tabulky, tvoří databázi. Velmi jednoduchou databází můţe být třeba seznam
vašich spoluţáků s adresami. Jeho příklad vidíme na tabulce na -
Obr. 52
Úkol : Setřídíme jména v tabulce podle abecedy od A do Z.
Řešení : Klikneme na buňku C1= Příjmení. Data – Seřadit
Obr. 53
Seřazení podle Příjmení vzestupně znamená od A
do Z. Další kritéria nebyla zadána, volba O.K.
vede k provedení akce. Na otázku systému zda
rozšířit na vybranou oblast ( na celou tabulku)
odpovíme ANO.
Obr. 54
Automatický filtr
Vytvořte blok z nadpisů jednotlivých polí. Předvedeme si moţnost filtrování dat
z vytvořené tabulky. Pouţijme rutinu: Data – Filtr – Automatický filtr. Obsluha je snadná a
smysl filtrování je zřejmý při prvním pokliknutí na jednu z poloţek-viz obr. 55. Klikneme-li
30
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
na šipku, která uvozuje kaţdé pole naší databáze, zobrazí se všechny záznamy, kterými je toto
pole tvořeno. Kliknutím na zvolený záznam se v tabulce zobrazí pouze ty poloţky, které
uvedený záznam obsahují.
Obr. 55
Obrázek ukazuje abecedně podle příjmení seřazené studenty z Luhačovic.
Obr. 56
Úkoly:
Filtry lze pouţívat i vícenásobně.
Kdo ti vyjde ?
a) Osoba je ze Zlína, má ráda četbu, hraje basketball, preferuje Sum 41 (Eva Kozelská)
b) Osoba je z Vizovic, hraje PC hry a jeho mobilní telefon je Siemens A57 ( Robert Šimůnek)
c) Hledaný člověk je z Malenovic a pije rád kávu
(Emil Řanda)
Zadejte i vy své parametry, podle nichţ je hledaná osoba jedinečná a databáze vám ji pomocí
automatického filtru vyhledá.
31
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Makro
Existuje celá řada periodicky se opakujících operací v prostředí MS Excelu, které by
uţivatele mohly zdrţovat a co hůř mohly by se při mnohačetném opakování stát i zdrojem
moţné chyby. Za příklad pouţijeme tabulku se jmény a dny v nichţ sledované osoby dosáhly
nějakého parametru, který lze vyjádřit číslem. Tabulka ve stavu první fáze můţe kupříkladu
vypadat takto:
Obr. 57
Tabulka je připravena pro zpracovatele, který ji vyplní. Výsledek jeho práce nám ukáţe další
obrázek:
Obr. 58
Od zpracovatele se poţaduje, aby v tabulce provedl součty a průměry ve stanovených
sloupcích a řádcích. Úkol si rozšiřme o změnu (můţe být vyţadovaná třeba úřadem) vzhledu
tabulky a provedení jejích čtyř kopií.
A právě k takové práci je vhodné pouţít makro, které si nyní vytvoříme. Z menu
Nástroje – Makro – Záznam nového makra uvedeme do činnosti menu, v němţ budoucí
makro vyvoláme – např. dvojhmatem CTRL + m. Doporučuji mít kurzor na buňce A1.
32
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Jakmile stiskneme tlačítko OK, představme si, ţe
se v programu MS EXCEL zapne „magnetofon
kroků, které nyní provedeme“.
V tabulce tedy tvůrce podle svých představ
provede výpočty a ty si počítač zaznamená.
Potom provedeme změnu designu tabulky podle
„přání úřadu“ a nakonec tabulku zkopírujte ještě
jednou list. Kurzor vraťme na A1 a teprve poté
provedeme ukončení nahrávání makra rutinou
Nástroje – Makro Zastavit záznam. Tabulka se
tedy makrem CTRL+m automaticky zpracuje.
Obr. 59
Potom by zajisté uţivatel od tvůrce tabulky uvítal, kdyby se dalším makrem
tabulka uvedla do „původního stavu“,
aby bylo moţno tabulku opět plnit
novými daty. Jiţ popsanou rutinou
Nástroje – Makro – Záznam nového
makra uvedeme do chodu záznam
vyvolatelný
např.
dvojhmatem
CTRL+e, při němţ vymaţeme obsah
tabulek a ponecháme úvodní rastr.
Obrázky 60, 61,62 a 63 ukazují úvodní
tabulku,
vyplněnou
tabulku,
zpracovanou
tabulku
makrem
CTRL+m a nakonec vymazanou
tabulku po aplikaci makra CTRL+e.
Obr. 60
Obr. 61
Obr. 62
33
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 63
Úkol:
Sestavte vlastní makro vázané na tabulku, která bude řešit výpočet ceny zboţí podle počtu
zakoupených kusů. Uţivatel vyplní prázdnou tabulku počty kusů a druhem zboţí. Zadá jeho
cenu v naší měně. Makro nechť provede výpočty ceny bez DPH a s DPH, hodnoty pak
převede na USD a určí rozdíl cen s DPH a bez DPH v USD. Z výsledné tabulky ať makro
vytvoří kopii. Zpětné makro ať situaci vrátí do počátečního stavu.
Využití funkce COUNTIF
Řešíme dost častý problém. Odměňujeme zaměstnance za nestejný počet sluţeb, jejichţ
rozpis se můţe ze strany obsluhy tabulky měnit, přičemţ tento rozpis slouţí jako zdroj dat pro
výpočet odměny. Musíme tedy z opakujícího se jména v např. měsíčním výkazu sluţeb zjistit
počet jeho opakování. V seznamu bude jméno Novák uvedeno např. 5x a po „přečtení
seznamu“ odpoví MS EXCEL do námi určeného pole číslem 5.
Obr. 64
34
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 65
Z vyobrazení 64 a 65 je zřejmé, ţe k určení četnosti řetězce v seznamu pouţíváme funkce
COUNTIF(První bod seznamu: poslední bod seznamu; „Název řetězce“) Obr. 66 ukáţe dohotovenou tabulku umoţňující výpočet odměny za sluţby jednotlivých pracovníků v seznamu.
Obr.66
35
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Propojení tabulky editovatelné v MS Excel do MS Word
1. Máme rozpracovaný dokument v MS Word. Jeho jméno bude např. Klasifikace.doc
2. Vloţit – Objekt
obr.67
obr.68
Jan
Betlánek
1
2
1
1
1
2
1
1
1
2
21
23
Petr
Cvoček
1
3
2
2
2
1
4
2
2
3
23
26
Rostislav
Durman
1
1
1
1
1
2
3
3
3
2
24
26
Bedřich
Gazdoš
1
2
3
2
2
2
2
2
2
21
23
David
Chumaj
1
3
3
1
1
4
2
1
1
0
1
Tomáš
Jablkoň
1
2
1
2
2
4
2
1
2
2
35
37
Pavel
Maňas
1
3
2
1
3
1
3
2
3
4
32
36
Rostislav
Nefrítek
1
4
1
2
2
4
2
1
2
2
2
4
Vratislav
Opočenský
1
3
3
1
1
1
4
2
1
3
1
4
Olaf
Rasmussen
1
4
2
2
2
4
2
2
2
2
2
4
Karel
Řehůřek
1
3
1
3
3
2
3
2
3
2
45
47
Josef
Ţantovský
2
4
2
2
2
4
2
1
2
1
21
22
Oxana
Asymetrická
2
3
3
1
1
2
4
2
1
2
2
4
Roxana
Čuníčková
1
4
1
4
2
4
2
1
2
1
0
48
Xenie
Galenová
1
2
2
1
3
2
3
2
3
2
0
2
Hydroxida
Hubačová
1
1
3
2
2
4
2
3
2
1
23
24
Xantippa
Chvístalová
1
2
2
3
1
2
4
2
1
2
0
2
Teoxantha
Symetrická
1
1
1
2
2
1
2
3
2
1
65
66
Xenofona
Šušínková
1
2
2
1
3
2
3
2
3
2
54
56
Xenofila
Šoupálková
1
1
4
2
2
4
2
3
2
1
24
25
Xenofoba
Topolánková
1
2
2
1
1
2
4
2
1
2
64
66
Archeopteryxa
Ťopíková
1
1
1
2
2
1
2
3
2
3
57
60
Saxana
Urbánková
1
2
2
1
3
2
3
2
3
2
25
27
Rexona
Vaculková
1
1
3
2
2
1
2
3
2
1
23
24
Saxofona
Winklerová
1
2
2
3
1
2
4
2
1
2
24
26
Pixela
Zelková
1
1
2
2
2
4
2
3
2
3
27
30
Flexana
Ţupaničová
3
2
1
1
1
2
3
2
3
2
29
31
Průměry:
N
2,26 1,92 1,85 1,85 2,35 2,74 2,07 2,00 2
24
28
Celková absence třídy : ………………………………………………
53 644 772
Průměr třídy :…………………………………………………………………………………….
Průměr známek mimo chování
Absence - celková
Absence omluvená
Absence - neomluvená
Výtvarná výchova
Tělesná výchova
Chemie
Fyzika
Matematika
Angličtina
Čeština
Chování
3. C
Přírodopis
3.) Zvol kartu - viz obr.1 – vytvořit ze souboru
4.) Označ Propojit se souborem – viz obr. 68 – kliknout na tlačítko Procházet – otevře se
cesta k hledanému souboru, s nímţ hodláme dokument v aplikaci Word propojit. Tímto
objektem je např. soubor KLASIFIKACE.XLS. Jde o tabulku vytvořenou programem MS
EXCEL, jejíţ obsah bude umístěn do dokumentu MS WORD. Vloţenou tabulku ukazuje
obr. 69
1,25
2,25
1,88
2,14
2,14
2,00
2,25
2,25
2,00
2,50
2,50
2,38
2,13
2,50
2,25
2,38
2,13
1,75
2,25
2,50
1,88
1,75
2,25
2,00
2,13
2,25
1,88
2,13
2,13
Obr. 69
36
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Průměr známek mimo chování
Absence - celková
Výtvarná výchova
Tělesná výchova
Chemie
Fyzika
Matematika
Přírodopis
Angličtina
100
68
89
10
14
94
102
106
99
90
50
26
7
48
4
28
4
70
56
12
69
61
32
9
32
35
9
49,04
1324
Čeština
Jan
Betlánek
1
1
2
3
2
2
1
1
1
2
98
Petr
Cvoček
1
4
2
3
4
2
4
2
4
3
65
Rostislav
Durman
1
1
3
2
4
2
3
3
3
2
87
Bedřich
Gazdoš
1
3
3
4
3
2
1
3
2
2
8
David
Chumaj
1
1
3
2
1
4
2
3
3
5
9
Tomáš
Jablkoň
1
2
1
2
2
4
2
1
2
6
88
Pavel
Maňas
1
3
2
1
3
1
3
2
3
4
98
Rostislav
Nefrítek
1
4
4
2
3
2
4
2
2
9
97
Vratislav
Opočenský
1
3
3
1
1
1
4
2
1
3
96
Olaf
Rasmussen
1
4
2
2
2
4
2
2
2
5
85
Karel
Řehůřek
1
3
1
3
3
2
3
2
3
5
45
Josef
Ţantovský
2
4
2
2
2
4
2
1
2
5
21
Oxana
Asymetrická
2
3
3
1
1
2
4
2
1
5
2
Roxana
Čuníčková
1
4
1
4
2
4
2
1
2
5
78
Xenie
Galenová
1
3
2
4
2
3
2
2
3
4
0
Hydroxida
Hubačová
1
1
3
2
2
4
2
3
2
5
23
Xantippa
Chvístalová
1
2
2
3
1
2
4
4
1
4
0
Teoxantha
Symetrická
1
1
1
2
2
1
2
3
2
5
65
Xenofona
Šušínková
1
2
2
1
4
2
3
4
3
2
54
Xenofila
Šoupálková
1
1
4
2
2
4
2
3
2
1
0
Xenofoba
Topolánková
1
2
4
1
4
2
4
2
4
5
64
Archeopteryxa
Ťopíková
1
1
1
2
2
1
2
3
2
4
57
Saxana
Urbánková
1
2
2
1
3
2
3
2
3
7
25
Rexona
Vaculková
1
1
3
2
2
1
2
3
2
9
0
Saxofona
Winklerová
1
2
4
3
1
2
4
2
4
8
24
Pixela
Zelková
1
1
2
2
2
4
2
3
2
8
27
Flexana
Ţupaničová
3
2
4
4
4
4
3
2
3
9
0
Průměry:
N
2,26 2,44 2,26 2,37 2,52 2,67 2,33 2,37 4,9
45
Celková absence třídy : ………………………………………………
132 1216
Průměr třídy :…………………………………………………………………………………….
Chování
Absence omluvená
4. C
Absence - neomluvená
Nastartujme MS EXCEL a tabulku jakkoli upravme, úpravy provedené v Excelu uloţme a
program MS EXCEL vypněme. Klikněme v prostředí MS WORD pravým tlačítkem myši
na tabulku zobrazenou na obr. 69. Levým tlačítkem zvolíme v rozvinuté nabídce poloţku
Aktualizovat propojení. Tabulka v MS Word se obsahově změní podle uloţené předlohy.
Jedná se o jednu z výhod, kterou nabízí MS Office jako kompaktní kancelářský balík
1,63
3,13
2,63
2,63
2,38
2,00
2,25
2,88
2,00
2,50
2,50
2,38
2,13
2,50
2,63
2,38
2,38
1,75
2,63
2,50
2,88
1,75
2,25
2,00
2,75
2,25
3,25
2,40
2,40
Obr. 70
Obr. 71
Obrázky 70 a 71 nám ukazují situaci v prostředí MS WORD před aktualizací a po aktualizaci
propojeného souboru. Tabulka je produktem MS EXCEL a její editace probíhá v tomto
prostředí. MS WORD
však dokáţe tabulku
v aktuální
podobě
načíst. Nastartujeme-li
náš text později, oznámí
uţivateli WORD moţnost
aktualizace - obr.72
Obr. 72
Datové funkce
Z obrázku 73 je patrné, ţe MS Excel nabízí také práci s časem a daty. Tabulka provádí
výpočty počtu dní mezi dvěma daty.
Obr. 73
37
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Buňky, v nichţ jsou data uvedena, musí mít zaveden datový formát, kterého dosáhneme
Formát – Buňky – Datum.
Viz obr. 74
Odečteme-li dvě buňky tohoto formátu,
získáme počet dní mezi dvěma daty.
Obr. 74
Cvičení 15
Podívejte se na syntaxi podmínky kladené funkcí KDYŢ. Pomocníkem vám bude tabulka
zobrazená na obr. 75. Je-li podmínka širší, můţeme se stejným efektem pouţít funkce
ZVOLIT
v syntaxi
=ZVOLIT(D7;"Ponděli";"Úterý";"Středa";"Ctvrtek";"Pátek";"Sobota";"Neděle"), kde D7 je
buňka s číslem, které převádíme na slovní řetězec- např. 3 = středa, popř. 2 = chvalitebný.
Pomoc:
Budeme-li chtít počítat celistvý počet měsíců po výpočtu let, pouţijme funkce MODULO.
Obr. 75
38
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Význam funkce
MODULO nám
ozřejmí nejen její
syntaxe v programu
EXCEL ale i její
matematický význam.
Obojí nám nabízí
obr. 76
Obr. 76
=MOD(((D10/365,25)*12);12), kde 12 je dělitel a výsledek funkce modulo – číslo 6 je
zbytkem při dělení – viz obr. 76.
Podmíněné formátování buňky
Obr. 77
39
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 78
Podmíněné formátování – karta 3
MS EXCEL nabízí moţnost trojího podmíněného formátování. Zaveďte svoji vlastní tabulku
s klasifikací, kde stadardní známka bude barevně odlišena od od známky do 1,5 i od známky
nedostatečné. Návrh řešení nabízí obr. 79
Obr. 79
40
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Cvičení 16
Pouţijte funkce ZVOLIT – viz str. 38 a podle syntaxe na str 38 uvedené vytvořte slovník,
který uţivateli umoţní „procvičení si číslovek“ od 1 do 29 v angličtině a němčině – viz obr.80
Obr. 80
Cvičení 17
Z matematiky znáte věty o součtu a rozdílu logaritmů. Ověřte pomocí MS Excelu a
s přihlédnutím na obr. 81 jejich správnost.
Obr. 81
41
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Cvičení 18
Podle obr. 82 sestavte „kalkulačku“, která pracuje se čtyřmi základními operacemi +, - , · a :
Obr. 82
Cvičení 19
Navrhněte zpracování soutěţe s postupem nebo přijímací zkoušky. Můţe nás inspirovat obr. 83
Obr. 83
42
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Speciální funkce definované pomocí jazyka Visual Basic
Přestoţe MS Excel disponuje velkým mnoţstvím funkcí, umoţňuje tvůrce programu
zdatnějšímu uţivateli, aby si definoval funkci vlastní. V této kapitole si předvedeme, jak
vlastní speciální funkci vytvoříme. Sčítání patří mezi standardní funkce. Je moţné
naprogramovat odčítání? Ano, předvedeme si jak. Zaloţme si v MS Excelu novou tabulku.
Např. do buněk B5, E4, D7 zapišme postupně čísla 156, 26, 42. Nyní si podle zobrazení
rozvinutého menu na obr. 84 otevřeme editor jazyka Visual Basic.
Obr. 84
V editoru si načteme ikonu „insert module“ a následně aktivujeme „Module“. V prostředí
tohoto editoru napíšeme jednoduchý program, v němţ definujeme pro náš sešit novou
Obr. 85
Obr. 86
funkci „rozdil“. Syntaxe pouţitého jazyka vedoucí k definování nové funkce „rozdil“ je
zřejmá ze zápisu na obr. 87 Nejprve definujeme funkci „rozdil“ a sdělíme procesoru jazyka
proměnné, jichţ budeme v rámci nově
definované funkce uţívat. Jsou to a,b,c.
Dále stanovíme předpis proměnným a,b,c,
jímţ se bude příkaz „rozdíl“ řídit.
Konkrétně bude rozdíl definován jako a-b-c.
Vypneme-li nyní Visual Basic, byla jiţ
našemu sešitu funkce přiřazena. Buňky B5,
E4 a D7 jsou jiţ obsazeny čísly.
Umístíme-li např. do buňky B2 příkaz
=rozdil(B5;D7;E4), obdrţíme výsledek 88,
který je výsledkem rozdílu uvedených
čísel.
Obr. 87
43
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Realizace je patrna z přetisku
tabulky na obr. 88.
Obr. 88
Přidání nové funkce „pythagor“
Máme poţadavek, abychom v Excelu zadávali číselně délky odvěsen a pomocí jedné
uţivatelem nadefinované funkce obdrţeli
délku přepony. Je zřejmé, ţe uvedené
zadání splníme zavedením Pythagorovy
věty „jako nové funkce“. Otevřeme si jiţ
námi rozpracovaný sešit, svou práci uloţme
např. jako funkce.xls a rutinou NástrojeMakro-Editor jazyka Visual Basic si
otevřeme editor – pomůckou nám mohou
být obr. 85 a 86. Otevře se nám jiţ známým
textem programu „rozdil“ částečně zaplněná
stránka programovacího jazyka. Novou
funkci pythagor nadefinujeme podle obr. 89.
Obr. 89
Konečnou podobu realizace nám přiblíţí obr. 90, kde vidíme jiţ popsanou funkci „rozdil“ i
nově definovanou a v tabulce
pouţitou funkci „pythagor“,
kterou jsme aplikovali v buňce
A3 na buňky A1 a A2.
Obr. 90
44
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Cvičení 20
Vymyslete svou speciální funkci, která bude počítat ze dvou čísel x,y spotřebu vašeho auta.
Číslo x bude znamenat počet ujetých kilometrů a číslo y bude představovat mnoţství
spotřebovaného paliva. Obr. 91 je návrhem jedné z moţností řešení.
1.) Zobrazit – Panely
- Standardní
- Formát
- Ovládací panely
2.) Alt + F11 – Editor jazyka VisualBasic – objeví se prázdné okno – 2. ikona zleva Insert
UserForm – vybrat z nabídky poloţku Module
Obr. 91
Výsledná tabulka s upotřebením nové funkce „Spotreba“ můţe např. vypadat jako obr. 92
Obr. 92
Programovací jazyk VisualBasic je v prostředí programu MS Excel opravdu velmi silným
nástrojem. Poměrně velmi jednoduchými prostředky
můţeme dosáhnout opravdu zajímavých výsledků.
Vytváříme nové funkce vlastních názvů, na které se
MS Excel odvolává jako na funkce standardní a také
tak s nimi pracuje. Následující vyobrazení do téţe
tabulky vnáší ještě další prvek – fukci „Cena“, která
propočítá, kolik námi uvedený počet kilometrů stál
peněz. Rozšíření modulu z obr. 91 provedeme o novou
funkci „Cena“, jejímiţ parametry jsou „x“- počet
Obr. 93
ujetých kilometrů a. potom „a“ – aktuální
cena paliva, kterou uţivatel připíše za středník funkce.
45
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Tabulka s konečným pouţitím funkcí „Spotreba“ a „Cena“ můţe vypadat např. jako obr. 94
Cena benzínu, kterou do funkce zadává uţivatel
Obr. 94
Abychom pochopili, jak snadno ovladatelný nástroj máme v prostředí MS Excel
k dispozici, uveďme jen pro ukázku celý výpočet „Spotreba“ řešený např. v jazyce C++.
/* Spotreba paliva automobilu na 100 km jizdy Pavel Kovar 2005 */
#include <stdio.h>
#include <conio.h>
#include <math.h>
#include <ctype.h>
float cenab,litry,kilometru,spotreba,cenaj,cenak,vzd,cenavzd;
int main (void)
{
do
{
printf("\n\n\n");
printf("Cena 1 litru paliva u pumpy, kde jste tankoval : "); scanf("%f", &cenab);
if (cenab<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/
{
printf ("%s", "Sporeba musi byt cislo vetsi nez nula !");
return 1;
}
printf("Nadrz je nyni plna. Kolik jste od posledniho tankovani ujel kilometru
scanf("%f", &kilometru);
if (kilometru<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/
{
printf ("%s", "Vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula !");
return 1;
}
printf("Kolik litru jste dotankoval na plnou nadrz : "); scanf("%f", &litry);
if (litry<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/
{
printf ("%s", "Spotrebovany benzin musi byt cislo vetsi nez nula !");
return 1;
}
printf("Uvedte vzdalenost v km, jejiz cena Vas zajima : "); scanf("%f", &vzd);
if (vzd<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/
{
printf ("%s", "Tato vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula !");
return 1;
}
spotreba = 100*litry/kilometru;
cenaj = cenab*litry;
cenak = cenab*litry/kilometru;
cenavzd = vzd*cenak;
printf("\n Spotreba vozu = %f litru na 100 km", spotreba);
printf("\n Celkova cena teto jizdy = %f Kc", cenaj);
printf("\n Cena jednoho kilometru teto jizdy = %f Kc", cenak);
printf("\n Cena jizdy na Vami uvedenou vzdalenost je %f Kc", cenavzd);
printf("\n\n
Dalsi vypocet? [A/N]");
}
while(toupper(getch())=='A');
(void) getch();
return 1;
}
46
: ");
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Různé sešity propojené v jednom pracovním souboru
Jedná se o interaktivní sestavu v rámci aplikace Excel. Jsou zde shrnována data z více
zdrojů. Jako základ pouţijeme tabulku konting a za zdroj dat nám poslouţí tabulky
konting1 aţ konting5 – viz obrázek 95
Obr. 95
Připravené tabulky konting1 aţ 5 zavřeme a soustředíme se nyní na práci s tabulkou
konting, do níţ budeme poţadovaná data shromaţďovat. Do tabulky „konting.xls“ načteme
externí data z tabulek
označených konting1
aţ konting 5.
Je důleţité dbát na
to, abychom kurzor
v tabulce
konting
měli na místě, kde
poţadujeme vloţení
externích
dat
z tabulek konting1 aţ
konting5.
Import externích dat
znázorňuje obr. 96.
Obr. 96
Při samotném importu vybereme data k načtení podle cesty. Např.: Tento počítač – disk C:\ Dokumenty – Data studentů – ročník_2 – Tvé jméno – Excel – konting1.
47
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obr. 97
Obr. 98
Data se propojila, za buňku A1 – „Rytíř“ byly vloţeny počínaje buňkou B1 data jmen a
příjmení jednotlivých rytířů. Kurzor si přesuňme na buňku D1 a analogicky importujme data
z tabulky konting2, 3, 4, 5. Výsledek naší práce ukáţe obr. 99.
Obr.99
48
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Zdrojové tabulky jsou přísunu dat samozřejmě přístupné. Bude moţné kontingenční tabulku
jednoduše aktualizovat, aby se přizpůsobila
případným změnám dat? Proveďme jednoduchý
experiment. Načtěme si tabulku konting3 a
přilbu-kastrólek si zaměníme za květináč – viz
obr. 100
Tabulku si uloţíme. Podobně můţeme obměnit
data i v dalších tabulkách konting1 aţ 5. Po
dohotovení změn si načteme tabulku konting.
Zdánlivě se změny provedené v dílčích
tabulkách neprojevily. Umístěme kurzor
v tabulce konting do pole, o němţ víme, ţe jeho
data bude třeba aktualizovat. V našem případě
se jedná o pole přilba – poloţka kastrólek
(změněn na) květináč.
Obr. 100
Aktivizace procesu Aktualizovat data je patrná z obr. 101.
Obr. 101
Výsledek aktualizace je zřejmý, kdyţ si porovnáme obr. 99 a obr. 102.
Obr. 102
49
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Cvičení 20
S pomocí učitele matematiky si objasněte řešení rovnic o třech neznámých pomocí
determinantu. Potom tzv. Cramerovo pravidlo pouţijte v tabulce Excelu.
Obr. 103
Obr. 104
S hodnotami na pravé i levé straně rovnic experimentujte; sledujte, jak se mění výsledky i
hodnoty determinantů.
50
[Zadejte text.]
Dr. Pavel Kovář – MS Excel 2003
Obsah skripta:
Microsoft Excel ......................................................................................................................1
Text psaný v MS EXCEL .......................................................................................................2
Uloţení souboru .....................................................................................................................3
Otevření jiţ uloţené tabulky ...................................................................................................4
Tabulka v prostředí MS EXCEL a moţnosti manipulace s ní ..................................................4
Součet v tabulce .....................................................................................................................5
Průměr....................................................................................................................................8
Financování třídy .................................................................................................................. 13
Tvorba elektronického katalogu ............................................................................................ 14
Postup: ............................................................................................................................. 15
a) Vloţíme a popíšeme nové listy, vytvoříme titulní list .................................................... 15
b) Tvorba rubrik na listech .................................................................................................... 17
c) Shrnutí dat z jednotlivých listů na list svodka................................................................ 19
d) Svedená data – např. průměry – vracíme do dílčích listů k porovnání ........................... 24
Grafy .................................................................................................................................... 25
Relativní a absolutní odkaz ...................................................................................................26
Rozevírací menu v tabulce .................................................................................................... 27
Řazení dat v databázi uspořádané do tabulky MS EXCEL .................................................... 30
Automatický filtr .................................................................................................................. 30
Makro...................................................................................................................................32
Vyuţití funkce COUNTIF .................................................................................................... 34
Propojení tabulky editovatelné v MS Excel do MS Word ..................................................... 36
Podmíněné formátování buňky ............................................................................................. 39
Speciální funkce definované pomocí jazyka Visual Basic ..................................................... 43
Různé sešity propojené v jednom pracovním souboru ........................................................... 47
Obsah skripta:....................................................................................................................... 51
51

Podobné dokumenty

http://search.ebscohost.com

http://search.ebscohost.com http://search.ebscohost.com

Více

Jazyk C patří mezi tzv

Jazyk C patří mezi tzv TurboBasic. C++ má asi dvacet klíčových slov. Na každou operaci voláme funkci, která je v některé z knihoven. Název knihovny je nutno v programu uvést, aby bylo možno zadanou funkci najít. Program ...

Více

MS Excel 2010 - Elearning VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice

MS Excel 2010 - Elearning VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice Klepněte na příslušnou ikonu pravým tlačítkem myši a zvolte Odebrat z panelu nástrojů Rychlý přístup.

Více

Sokol 5/2015 - Česká obec sokolská

Sokol 5/2015 - Česká obec sokolská Kreuzlingen. Konstanz, tak jako mnohá další německá města, má svůj český název – Kostnice. A právě zde před 600 lety, 6. července 1415, skončil na hranici život mistra Jana Husa. O necelý rok pozdě...

Více

Stručný průvodce systémem Windows 8 Cloudové

Stručný průvodce systémem Windows 8 Cloudové Hlasitost zvuku si nastavíme podle obr. 18, poté klikneme na ikonu požadovaného videa a automaticky tak aktivujeme videopřehrávač implementovaný do Windows 8. Chceme-li ukončit přehrávání videa, po...

Více

Vzorové úlohy

Vzorové úlohy druhou tabulku a v ní ve sloupci km vygenerujte hodnoty 200 až 1000. Potom sestavte vzorce Tabulky graficky upravte dle zadání. ve sloupci B a C) pro výpočet nákladů na ujetí příslušné vzdálenosti ...

Více

rodinný archiv kinských, kostelec nad orlicí /1750

rodinný archiv kinských, kostelec nad orlicí /1750 instruktážní brožury, transportní doklady atd.), z něhož zvláště upozorňuji na záznamy výslechů srbských zajatců (inv. č. 384) a neobyčejně cenné vzpomínky rytmistra Kinského na prvních několik týd...

Více

V ukázkovém příkladu je pro výpočet použit dekadický logaritmus

V ukázkovém příkladu je pro výpočet použit dekadický logaritmus Využití logaritmu si ukážeme na příkladu výpočtu n-odmocniny. Pro názornost si zvolme úkol zjistit třetí odmocninu z čísla 27. Výpočet bude mít dva kroky. V prvním kroku vypočítáme příslušný logari...

Více