1 Identifikační údaje školy

Transkript

Obsah
1 Identifikační údaje školy....................................................................................................2
2 Charakteristika Základní školy speciální Lanškroun.........................................................3
2.1 Vznik a historie školy......................................................................................3
2.2 Současná podoba Základní školy speciální v Lanškrouně............................3
3 Charakteristika ŠVP..........................................................................................................4
3.1 Zaměření školy...............................................................................................4
3.2 Filozofie a priority školy..................................................................................4
3.3 Pojetí a cíle vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným
postižením více vadami v Základní škole speciální Lanškroun.............................5
3.3.1 Pojetí vzdělávání................................................................................................5
3.3.2 Cíle vzdělávání...................................................................................................6
3.3.3 Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí........................................................6
3.4 Vzdělávání žáků s kombinovaným postižením.............................................11
3.4.1 Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení.............................................11
4 Učební plán.....................................................................................................................15
5 Učební osnovy................................................................................................................17
5.1 Jazyková komunikace..................................................................................17
5.1.1 Rozumová výchova (RV)..................................................................................17
5.1.2 Komunikace (K)................................................................................................23
5.2 Člověk a jeho svět........................................................................................28
5.2.1 Smyslová výchova (SV)...................................................................................28
5.3 Umění a kultura............................................................................................35
5.3.1 Základy hudební výchovy (ZHV)......................................................................35
5.3.2 Základy výtvarné výchovy (ZVV)......................................................................38
5.4 Člověk a zdraví.............................................................................................41
5.4.1 Pohybová výchova (POV)................................................................................41
5.4.2 Rehabilitační tělesná výchova (RTV)...............................................................43
5.5 Člověk a svět práce......................................................................................46
5.5.1 Základy pracovní výchovy (ZPV).....................................................................46
6 Hodnocení žáků a autoevaluace školy...........................................................................53
6.1 Zásady pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání...............................53
6.1.1 Způsob získávání podkladů pro hodnocení.....................................................54
6.1.2 Kriteria pro hodnocení žáků.............................................................................54
6.2 Zásady pro používání slovního hodnocení žáků s těžkým mentálním postižením a
souběžným postižením více vadami....................................................................55
6.3 Autoevaluace školy.......................................................................................57
6.3.1 Cíle autoevaluace školy...................................................................................57
6.3.2 Formy autoevaluace školy a jejich časové rozvržení.......................................58
6.3.3 Kriteria..............................................................................................................59
7 Slovníček základních pojmů používaných v ŠVP..........................................................60
1
1 Identifikační údaje školy
Název ŠVP:
ŠVP pro obor vzdělání základní škola speciální
Motivační název:
Učení je velká radost (Díl II.), č.j.: ZšspecLa 164/2010
Motto:
"Není možné naučit všechny děti všemu, ale je možné učinit každé dítě šťastným".
Koordinátor:
Mgr. Hana Šilarová, Mgr. Jana Kupsová
Metodik prevence:
Mgr. Libuše Paščenková
Metodik EV:
Mgr. Jana Kupsová
Předkladatel:
Adresa:
Základní škola speciální Lanškroun
Základní škola speciální Lanškroun
Olbrachtova 206
563 01, Lanškroun-Žichlínské předměstí
708 45 361
110007344
600024768
Mgr. Stanislava Švarcová
telefon:+420 465 322 732
e-mail: [email protected]
www.skolaradost.cz
IČO:
IZO:
RED-IZO:
Statutární osoba:
Kontakty:
Zřizovatel:
Adresa:
Kontakty:
Krajský úřad Pardubického kraje
Komenského náměstí 125
532 11, Pardubice
tel.: +420 466 026 111
fax: +420 466 611 220
e-mail: [email protected]
www.pardubickykraj.cz
Schváleno pedagogickou radou:
23. 08. 2010
Schváleno školskou radou:
25. 08. 2010
Platnost dokumentu od:
01. 09. 2010
V Lanškrouně 01. 09. 2010
Mgr. Stanislava Švarcová
2
2 Charakteristika Základní školy speciální Lanškroun
2.1 Vznik a historie školy
Od 1. září 1995 byla v Lanškrouně zřízena Pomocná škola. Škola vznikla z potřeby
vzdělávat a vychovávat děti s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Jedním z
prvotních impulsů pro vznik tohoto typu školy byly požadavky rodičů dětí se zdravotním
postižením, kteří se sdružovali v občanském sdružení KORUNA. Tehdy školu navštěvovalo
celkem 20 dětí a z důvodu malých prostor a nízkého počtu zaměstnanců docházely děti do školy
pouze několikrát v týdnu tak, aby se mohly vystřídat všechny. Ve škole byli zaměstnáni společně s
ředitelkou školy čtyři pedagogové.
V roce 1998 škola přesídlila do stávajících prostor bývalé mateřské školy. Do září 1996
měla škola pouze třídu speciální mateřské školy, třídu pomocné školy a školní družinu. Od tohoto
roku byla ve škole zřízena třída přípravného stupně a v září 1998 zde již byly třídy přípravného
stupně dvě. V letech 1998–1999 se uvažovalo o zřízení rehabilitační třídy, která by v mnoha
případech ještě více vyhovovala individuálním potřebám žáků, ale bohužel tuto třídu nebylo
možné z legislativních důvodů zřídit. Až po schválení Rehabilitačního vzdělávacího programu
pomocné školy bylo možné od 1. září 2003 zřídit rehabilitační třídu. Se vznikem rehabilitační třídy
byla v Pomocné škole v Lanškrouně zrušena třída speciální MŠ. Od 1. ledna 2006 používá škola
název Základní škola speciální Lanškroun.
2.2 Současná podoba Základní školy speciální v Lanškrouně
V současné době využívá škola přízemní budovu bývalé mateřské školy s velkou
zahradou. Vstup do školy je bezbariérový s využitím externího osobního výtahu. Škola má
kapacitu do 35 žáků, kteří se vzdělávají v šesti třídách, 6 třídních učitelů, pět vychovatelů, jednu
pedagogickou asistentku, dvě osobní asistentky a na vše dohlíží ředitelka školy. Většina žáků do
školy dojíždí. Tito žáci využívají služby obecně prospěšné společnosti Gaudium, která zajišťuje
jejich svoz a odvoz ze školy. Se společností Gaudium o.p.s. spolupracuje škola i v jiných
oblastech, které zkvalitňují život rodin a žáků školy.
Pro efektivní výuku ve třídách nejsou žáci rozděleni podle ročníků, ale na základě
individuálních potřeb, znalostí a dovedností. Žáci mají k dispozici relaxační učebnu Snoezelen,
počítačovou učebnu, keramickou dílnu a využívají možnosti fyzioterapeutické péče, hipoterapie a
canisterapie. Žáci se stravují v jídelně školy, do které je jídlo dováženo. Po ukončení výuky
navštěvují někteří žáci školní družinu a výtvarný kroužek.
Ve školním roce 2008/2009 zahájila škola spolupráci s polskými školami stejného typu z
oblasti družebního města. Tříletý projekt s názvem „NE“postižení mezi námi je spolufinancován z
prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis a je založen na spolupráci a setkávání
pedagogů a dětí obdobných typů škol.
Škola staví na dlouhodobé úzké spolupráci s rodiči a odbornými poradenskými zařízeními v
rámci regionu i celostátní úrovni (SPC Kamínek, APLA Praha, PPP, SRP Olomouc). Škola má
také široký okruh příznivců a sponzorů.
3
3 Charakteristika ŠVP
3.1 Zaměření školy
Školní vzdělávací program se zaměřuje na celostní rozvoj osobnosti žáků, ke kterému
zaujímá každý z učitelů individuální přístup. Výuka probíhá v blocích a zahrnuje:
•
•
•
•
•
•
•
nácviky sebeobslužných dovedností
základy trivia (čtení, psaní, matematika)
rozvoj všeobecného poznání
rozvoj komunikačních a sociálních dovedností – součástí je také používání funkční
alternativní a augmentativní komunikace u dětí s poruchou autistického spektra
různé druhy terapií – fyzioterapii, canisterapii, hipoterapii
pobyt v relaxační místnosti – snoezelenu
prvky bazální stimulace
3.2 Filozofie a priority školy
Komplexní péče o osobnost žáka
•
posilování zdravotní i psychické složky žáka
Individuální přístup k žákovi
•
•
•
přistupování ke každému žákovi podle jeho specifických potřeb
respektování aktuálního stavu žáka a přizpůsobení se jeho režimu dne
vypracování individuálních vzdělávacích cílů žáka
Komunikace a komunikační dovednosti
•
•
•
•
•
podporování vyjádření vlastních potřeb a přání
podporování alternativních a augmentativních způsobů komunikace
komunikování a odstraňování bariér při komunikaci s ostatními lidmi
využívání komunikačních technologií
podpora při navazování kamarádských vztahů
Sebeobslužné dovednosti
•
•
•
•
•
nácvik zvládání praktických sebeobslužných dovedností ve škole i mimo školní prostředí
snaha o dosažení maximální míry samostatnosti, která je odvislá od míry postižení, žáka
nácvik navazování sociálních vztahů adekvátním způsobem a snaha o jejich udržení
pomoc při řešení nejjednodušších sociálních situací
snaha o využití získaných pracovních dovedností
4
Spolupráce s rodinou
•
•
•
vytváření a prohlubování vztahu učitel – rodič
spolupodílení se rodičů na výchovně vzdělávací činnosti žáka – rodič spoluvytváří IVC
žáka
aktivní zapojování rodičů do života školy – společné kulturní akce, vzdělávání rodičů
apod.
Bezpečné a příjemné prostředí
• vytvoření příjemného školního klimatu, který dělá z naší školy „školu rodinného typu
• vytváření dobrých vzájemných vztahů mezi učiteli, rodiči, žáky a ostatní veřejností
• vytváření vstřícného prostředí k potřebám žáků, rodičů i pedagogů
• vytváření estetického prostředí školy
• vytváření bezbariérového prostředí školy
3.3 Pojetí a cíle vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a
souběžným postižením více vadami v Základní škole speciální
Lanškroun
3.3.1
Pojetí vzdělávání
V souladu s filozofií naší školy umožňujeme získání základů vzdělání (na přiměřené úrovni)
i žákům s nejtěžšími formami mentálního postižení a žákům s kombinovaným postižením.
Závažné mentální postižení je zpravidla spojené i s dalšími závažnými poruchami motoriky,
komunikačních schopností a s dalším zdravotním omezením. Vzdělávání těchto žáků je velmi
náročné a je realizovatelné na základě speciálně upraveného vzdělávacího programu,
v přizpůsobených podmínkách a za odborného speciálně pedagogického vedení. Rozvoj
psychiky je spojen s rozvíjením tělesných funkcí, důraz je kladen na rozvoj motoriky.
Naší snahou je, aby si žáci osvojovali elementární dovednosti, vědomosti a návyky, které
znamenají určitou míru soběstačnosti. Důležitou částí obsahu vzdělávání žáků s nejtěžším
postižením je sebeobsluha, hygiena a stravování. Přejeme si, aby se každá osvojená dovednost
projevila ve zlepšení kvality života žáků a jejich nejbližšího okolí.
Podmínky, obsah a metody vzdělávání
Základní podmínkou vzdělávání je alespoň částečné odstranění komunikačních bariér.
Podle závažnosti postižení žáků využíváme vizuální podporu a alternativní komunikační systém i
jiné netradiční speciální metody (canisterapii, aktivity s využitím koní, prvky bazální stimulace).
Pro obsah vzdělávání je určující osobní úroveň schopností a potřeb žáků. Pro každého žáka jsou
vypracovány individuální výchovně – vzdělávací cíle. Vzdělávání je doplněno různými formami
rehabilitační tělesné výchovy a relaxačními činnostmi.
K organizačnímu zabezpečení patří i vhodné prostorové a materiální vybavení – místo
ve třídě pro individuální práci se žákem, pro samostatnou práci, kompenzační pomůcky, rozvíjející
hybnost žáků, zařízení pro vestibulární stimulaci, světelně terapeutická místnost snoezelen.
Režim dne je rozdělen na pravidelné střídání výuky, odpočinku a hry, podle možností
zatížení žáků.
Skupiny žáků ve třídách nejsou sestaveny podle věkových charakteristik žáků, ale podle
individuálních osobnostních charakteristik, schopností a potřeb. Prioritou složení tříd je snížení
5
výskytu případného problémového chování a podpora rozvoje celé osobnosti člověka
s postižením.
Vzdělávací program pro žáky s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením
více vadami je plně prostupný se vzdělávacím programem pro žáky se středně těžkým mentálním
postižením, v případě akcelerace rozumových schopností je možné převedení žáka do tohoto
vzdělávacího programu.
3.3.2
Cíle vzdělávání
Cílem není rozvoj akademických dovedností, ale podpora rozvoje pozornosti, paměti,
volních vlastnosti, radosti z poznávání, spolužití s vrstevníky, podpora touhy po samostatnosti
motivující aktivní celoživotní učení a každé obohacování individuální zkušenosti. U žáků
s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo s některými z poruch
autistického spektra. Informativní cíle ustupují cílům formativním a rehabilitačním.
Důležitý je rozvoj elementárních komunikačních dovedností, pohybové samostatnosti,
základů sebeobsluhy a maximálně možné soběstačnosti. Snažíme se o rozvíjení nejjednodušších
pracovních dovedností, rozvíjení estetického cítění a zájmů, výtvarných a hudebních schopností.
To může vést k celkové kultivaci osobnosti žáků.
Usilujeme o naplnění těchto cílů:
• rozvíjet psychické funkce, důležité pro učení (pozornost, vnímavost,
poznání)
• rozvíjet pohyblivost žáků k dosažení co nejvyšší míry samostatnosti a
orientace
• vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city
• vést žáky k rozvíjení komunikačních dovedností (funkční komunikace i
s využitím systémů alternativní a augmentativní komunikace)
• rozvíjet schopnost spolupráce s blízkými osobami a vykonávání
jednoduchých úkonů
• vést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům i dospělým
• podporovat žáky, aby se projevovali jako samostatné osobnosti
Při vzdělávání se snažíme o naplnění atmosféry bezpečí a jistoty jako základu vytváření
vztahů.
3.3.3
Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí
Při vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami
rozvíjíme tak jako u žáků se středně těžkým mentálním postižením stejné druhy klíčových
kompetencí a to na elementární úrovni, která je pro ně dosažitelná.(pro tyto žáky nezařazujeme
kompetence občanské, elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za
přispění a pomoci druhé osoby). Klíčové kompetence jsou základem dalšího rozvoje žáků a
jejich integrace do společnosti, umožňují najít vhodnou formu komunikace a jejich soužití
s okolím.
Naší snahou je, aby k utváření klíčových kompetencí směřoval veškerý vzdělávací obsah,
metody a formy práce i aktivity všech účastníků vyučování. Vzhledem k závažnému kognitivnímu
handicapu klademe důraz především na klíčové kompetence komunikativní, sociální a
personální, pracovní.
6
Klíčové kompetence
Kompetence k učení
Žák na konci základního vzdělávání:
• Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat.
• Pozná a rozlišuje základní symbolické předměty nebo piktogramy.
• Pozná tiskací písmena.
• Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti.
• Používá učební pomůcky.
Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí:
• Prostřednictvím přiřazování, třídění a výběru na pokyn vedeme žáka k porozumění
pojmům, znakům a symbolům. Využíváme analytické i syntetické činnosti k rozvoji
myšlení.
• Pojmy a symboly, které odpovídají úrovni porozumění žáka (předmětová, fotografická,
obrázková, psaná) zařazujeme do všech činností tak, aby je žák mohl aktivně používat a
propojovat s životními situacemi.
• Využíváme strukturované úkoly, názorné pomůcky a makety, činnostní učení, globální
čtení, sociální čtení a sociální počty.
• Zapamatování pojmů a symbolů podporujeme multisenzorickým přístupem, vícenásobným
opakováním, intenzivní zpětnou vazbou a uspořádáním do vzájemných souvislostí v
praktickém životě. Zařazujeme hry pro rozvoj sluchové a zrakové paměti.
• Vycházíme z konceptu neoddělitelnosti tělesných a duševních procesů, využíváme
facilitačních technik ke zlepšení pohybových schopností žáků a k zabránění fixaci
patologických pohybových vzorů. Polohováním, fyzickým vedením, dopomocí a stimulací
hrubé a jemné motoriky podporujeme vytváření motorických schémat a schopnost
nápodoby.
• Úpravou, strukturalizací a výrobou vlastních individualizovaných pomůcek podporujeme
samostatnost žáků v jejich používání. Využíváme vizuálního zvýraznění a optimálního
kódování.
Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie:
• Rozvinout pozornost, vnímavost a poznání.
• Rozvinout pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich
samostatnosti a orientace ve vztazích.
• Rozvinout komunikační dovednosti žáků využíváním systémů alternativní komunikace.
• Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché
úkony.
Kompetence k řešení problémů
• Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování.
• Chápe a plní jednoduché příkazy.
• Orientuje se v okolním prostředí.
• Orientuje se v časovém režimu dne.
• Překonává pocity strachu.
7
• Poskytujeme žákům diferencovanou a strukturovanou nabídku podnětů a úkolů tak,
abychom podpořili pochopení a samostatné plnění úkolů či řešení situací.
• Záměrně a cyklicky navozujeme situace k samostatnému řešení, ukazujeme postup řešení
a poskytujeme přiměřený stupeň pomoci. Naučené postupy přenášíme do dalších životních
situací ve spolupráci s rodinou.
• Pro rozvoj porozumění řeči používáme jednoduché věty, nezahlcujeme žáka množstvím
informací a využíváme zrakovou podporu.
• Manipulací, hrou a činnostním učením vytváříme u žáků představy o základních
prostorových pojmech.
• Zrakovou podporou a opakováním známých situací vedeme žáka k samostatnému pohybu
v prostorách školy.
• U některých žáků vytváříme strukturovaný režim dne v symbolické podobě, která odpovídá
jeho stupni porozumění, a tím podporujeme jeho časovou orientaci. Využíváme různé
rituály pro zahájení a ukončení činnosti.
• Prostřednictvím konceptu snoezelen vedeme žáky k uvolnění a seberealizaci, snižujeme
psychomotorický neklid a tím podporujeme snazší navázání kontaktu a překonávání pocitu
strachu.
• Psychomotorickými činnostmi ovlivňujeme prožívání, napomáháme rozvoji psychických
funkcí a zvyšujeme energetický potenciál k překonávání stresu a únavy. Nové nebo
neznámé podněty či situace zařazujeme postupně ve známém prostředí a žáka
povzbuzujeme odměnou.
úkony.
Kompetence komunikativní
• Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo neverbálními formami
komunikace.
• Reaguje na své jméno.
• Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas.
• Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními
prostředky.
• Dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem.
• Komunikujeme s žáky podle jejich individuální komunikační úrovně a využíváme k tomu
verbálních i neverbálních prostředků a podle potřeby zařazujeme systémy alternativní
komunikace. Prostřednictvím praktických nácviků, přiřazováním a výběrem na pokyn
podporujeme poznávání osob v nejbližším prostředí ve skutečnosti i na fotografiích. Reakci
na oslovení nacvičujeme ve všech aktivitách během dne.
• V průběhu dne zařazujeme hry, činnosti a fázová cvičení zaměřené na rozvoj funkcí
komunikace (žádost, upoutání pozornosti, popis, souhlas, nesouhlas, vyjadřování pocitů,
8
•
•
•
•
podávání a získávání informací a sociální komunikace).
Navozujeme příležitosti a podporujeme komunikaci nejen mezi žákem a dospělými, ale i
mezi vrstevníky. Záměrně využíváme a navozujeme situace, které podněcují žáka ke
spontánní komunikaci.
Umožňujeme výběr v různých činnostech formou verbální i neverbální komunikace,
podporujeme porozumění řeči užíváním stejných neverbálních signálů a krátkých
jednoduchých vět. Zajišťujeme vhodné vzájemné postavení popř. polohu obou
komunikačních partnerů a vizuální podporu.
Žákům poskytujeme dostatek času k signalizaci potřeby, pocitu či sdělení, nepředcházíme
touhu dítěte ke komunikaci a vždy odpovídáme na jeho projevy a pokusy o komunikaci.
Zařazujeme opakující se situace – přivítání a rozloučení se žákem.
úkony.
• Dovést žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti.
• Vytvořit u žáků potřebu projevovat pozitivní city.
• Dovést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu.
Kompetence sociální a personální
• Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla.
• Zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí.
• Reaguje na své spolužáky a na své učitele. Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec –
dívka, muž – žena).
• Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím.
• Chová se zdrženlivě k neznámým osobám.
• Prostřednictvím somatických, vibračních a vestibulárních podnětů i využitím konceptu
snoezelen utváříme u žáků vědomí vlastní osoby. Zařazujeme napodobování pohybů i
rytmické prvky s hrou na tělo a tím podporujeme vnímání jednotlivých částí těla.
• Přiřazováním fotografií, pojmenováním a přímou interakcí podporujeme poznávání členů
rodiny a osob z nejbližšího okolí žáků. Upozorňujeme na charakteristické znaky pohlaví a
úzce spolupracujeme s rodinou v oblasti sexuální výchovy.
• Individualizovaným přístupem a jednáním se žákem zajišťujeme atmosféru jistoty a
bezpečí jako základ pro vytváření vztahu s učiteli a spolužáky. Podporujeme rozvoj hry jako
prevenci autostimulací a žáky vedeme k toleranci a střídání, popř. vzájemné pomoci.
Využíváme denní fázová cvičení k nácviku dovedností nebo reakcí na sociální kontakty a k
odstranění nefunkčních vzorů chování.
• Formou komunikačních kruhů cíleně rozvíjíme poznávání spolužáků a učitelů a
nacvičujeme sociální komunikaci (pozdrav, oslovení, prosba, poděkování) na verbální
úrovni nebo prostřednictvím alternativní komunikace.
• Naučené vzory chování přenášíme do nových prostředí (i ve spolupráci s rodinou – rodinné
návštěvy, dovolená atd.). Využíváme různých příležitostí k procvičování naučených
sociálních dovedností (výlety, nákupy, návštěvy v restauraci, divadelní představení atd.).
9
úkony.
• Dovést žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti.
• Vytvořit u žáků potřebu projevovat pozitivní city.
• Dovést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu.
samostatnosti a orientace ve vztazích
Kompetence pracovní
• Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny.
• Poznává a používá předměty denní potřeby.
• Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje.
• Využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály.
• Podílí se na jednoduchých praktických činnostech.
• Nápodobou, strukturou, fyzickým vedením a zrakovou podporou (např. procesní schémata)
utváříme u žáků základní hygienické návyky a sebeobslužné dovednosti. Do režimu dne
pravidelně zařazujeme nácvik nebo procvičování hygienických úkonů, stolování a oblékání
či svlékání (vždy v logické návaznosti na další činnosti).
• Přiřazováním, tříděním, praktickou manipulací, výběrem na slovní pokyn a činnostním
učením vedeme žáky k poznávání a používání předmětů denní potřeby. Osvojené poznatky
zařazujeme do režimu dne a spojujeme s životními situacemi (např. prostírání stolu).
• Senzomotorickými činnostmi navozujeme nebo rozvíjíme u žáků různé úchopy, manipulaci
s předměty a koordinaci oko – ruka. Používáním různého materiálu, velikosti, váhy a
struktury předmětů rozvíjíme taktilně – kinestetické vnímání.
• Vysvětlením, strukturou a procesním schématem vedeme žáky k samostatnému zvládnutí
základních pracovních technik a tyto dovednosti uplatňujeme při práci s různým materiálem
a v různém prostředí.
• Zapojujeme žáky do jednoduchých pracovních činností, které souvisejí s režimem dne
(utírání stolu, utírání tabule, úklid pomůcek a hraček atd.).
• Ve vyšších ročnících žáky seznamujeme se základními úkony při přípravě jídla, mytí
nádobí a úklidu.
• Vytvořit u žáků základní hygienické návyky a činnosti týkající se sebeobsluhy.
úkony.
10
3.4 Vzdělávání žáků s kombinovaným postižením
Při vzdělávání žáků s kombinovaným postižením upravujeme vzdělávací obsah ŠVP podle
potřeb a možností žáků. Dále zařazujeme předměty speciálně pedagogické péče např.
alternativní komunikaci, zrakovou stimulaci, canisterapii, aktivity s využitím koní, prvky
muzikoterapie a rehabilitační tělesnou výchovu, které jsou součástí vyučování v rámci disponibilní
hodiny. Konkrétní obsah a rozsah úprav a zařazení speciálních předmětů uvádíme u
každého žáka v IVC.
Při diagnostikování a posuzování možností žáka spolupracujeme, se souhlasem rodičů, se
speciálně pedagogickými centry. V případě potřeby umožňujeme působení pedagogického
asistenta nebo osobního asistenta ve třídě, kde se vzdělávají žáci s kombinovaným postižením.
Naše škola má bezbariérový přístup a je vybavena množstvím polohovacími pomůckami,
které využíváme k rozvoji hybnosti u žáků s těžkým tělesným postižením. Využíváme konzultací
fyzioterapeutky.
Kombinace s těžkým tělesným postižením (imobilní žáci)
•
úpravy se týkají těchto předmětů: rozumová výchova (rozvíjení grafických schopností),
smyslová výchova (hmatové vnímání), pracovní výchova, pohybová výchova a rehabilitační
tělesná výchova
Kombinace s pervazivními vývojovými poruchami
•
úpravy se týkají celkového přístupu k dětem s pervazivními vývojovými poruchami a
specifickým přizpůsobením prostředí. Vzdělávání probíhá podle zásad TEACCH
programu. Jedná se především o strukturalizaci (přesné vymezení místa, času i způsobu
vykonávání jednotlivých činností), vizualizaci (maximální podpora procesu učení pomocí
konkrétních předmětů, symbolických předmětů, fotografií, piktogramů nebo nápisů) a
individualizací (individuální přístup ke každému jedinci).
3.4.1
Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení
V základní škole speciální jsou vyučováni žáci se specifickými vzdělávacími potřebami.
Jedná se o žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, ale i žáky s kombinací
postižení (mentální postižení a dalším zdravotním postižením – tělesným, zrakovým, autismem).
Při vyučování je nutné uplatňovat speciálně pedagogické postupy a alternativní metody
výuky. Tyto metody se uplatňují při rozvoji rozumových schopností, orientačních dovedností,
zlepšování sociální komunikace, sebeobsluhy a dalších dovedností potřebných k úspěšnému
integrování do společnosti.
Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je nutné vycházet z několika hledisek, jako
je konkrétní zjištění a popis speciálně vzdělávacích potřeb a možností žáků. K zabezpečení
kvalitního vzdělávacího procesu je nutná komplexní péče o žáka. Úroveň výchovně vzdělávacího
procesu se přizpůsobuje a upravuje pro žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi
vzdělávacími požadavky a jejich skutečnými možnostmi.
Speciálně pedagogická péče je integrována jako součást předmětů podle vzdělávacích
potřeb žáků s daným druhem postižení, je součástí těchto předmětů v IVC žáků:
• logopedická péče,
• somatopedická péče,
• komunikační dovednosti – žáci s poruchou autistického spektra,
• tyflopedická péče.
Při zpracování IVC je nutná spolupráce vyučujících, zákonných zástupců žáka, pracovníků
školských poradenských zařízení a odborníků z jiných resortů.
11
Komunikační dovednosti pro žáky s poruchou autistického spektra (PAS)
Tato péče je určena pro žáky s poruchou autistického spektra, kam se řadí dětský
autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dětská dezintegrační porucha, Rettův
syndrom, hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby, jiné
pervazivní vývojové poruchy. Vzhledem k různé míře autistické symptomatiky, různé míře
mentálního postižení a dalším přidruženým poruchám (smyslové postižení, tělesné postižení) je
nezbytný individuální přístup.
Při práci s těmito žáky je uplatňována metodika strukturovaného učení. Základem je
strukturalizace prostoru a činností a vizuální podpora, jejichž forma je vždy závislá na míře
autistické symptomatiky, stupni mentální retardace a z toho vyplývající úrovni adaptability a
porozumění. Strukturu a vizuální podporu od sebe nelze oddělit, vždy se vzájemně doplňují a
ovlivňují. Dalším důležitým prvkem při práci s žáky s PAS je zajištění předvídatelnosti. Vytvoření
struktury poskytuje dítěti pocit jistoty, zklidnění a podporuje u něj samostatnost při plnění úkolů i
při běžném pohybu.
Cíle:
• Zlepšení adaptability.
• Vytváření a rozvoj základních komunikačních dovedností verbálně i s využíváním systémů
augmentativní a alternativní komunikace.
• Rozvoj receptivní složky řeči.
• Navazování sociálních kontaktů adekvátním způsobem.
• Vytváření a upevňování vhodných způsobů chování.
• Přenášení vzorců chování nacvičených v modelových situacích do reálných situací v
praktickém životě.
• Orientace v prostoru.
• Orientace v čase (práce s režimem dne).
• Nácvik výběru.
• Nácvik organizace volného času – nácvik volby z různých možností.
Organizace a časová dotace:
Zásady metodiky strukturovaného učení jsou dodržovány všemi pedagogy, kteří s těmito
žáky pracují, při všech činnostech a ve všech vyučovacích předmětech. Péče o žáky s poruchou
autistického spektra je tak realizována v průběhu celého výchovně vzdělávacího procesu v
prostorách kmenové třídy i při aktivitách mimo třídu a školu, a nelze proto vymezit její časovou
dotaci.
Učitelé školy spolu při péči o žáky s PAS úzce spolupracují. Spolupracují i se speciálními
pedagogy SPC Kamínek v Ústí nad Orlicí, organizací APLA a dalšími odborníky, pracujícími s
dětmi s poruchami autistického spektra. Důležitá je i spolupráce s rodinou, uplatňování
jednotného přístupu ve školním i domácím prostředí.
Struktura péče o žáky s PAS zahrnuje:
• vytvoření strukturovaného prostoru na úrovni školy i třídy – vytvoření míst pro
sebeobslužné činnosti, pro pracovní a relaxační činnosti, místa jsou zvýrazněna,
• barevně nebo označena symboly – dle úrovně porozumění,
• vizualizace a struktura času – vytvoření denních režimů – dle úrovně porozumění daného
žáka,
• využívání strukturovaných činností – strukturované uspořádání úkolu, aby bylo zřejmé,
jakým způsobem bude žák pracovat a jak dlouho bude splnění úkolu trvat, je dáno typem
strukturované úlohy,
12
•
•
•
•
•
•
•
•
dodržování pravidla systému práce zleva doprava a shora dolů,
vytvoření procesuálních schémat pro sebeobslužné i pracovní činnosti,
zaměření výchovně vzdělávacího procesu na sociální vývoj, komunikaci (s využitím
augmentativních a alternativních systému komunikace), samostatnost, představivost,
reflexe – zjišťování porozumění mluvené řeči,
vytváření modelových situací pro podporu samostatnosti,
učení možnosti volby,
generalizace, přenášení naučených vzorců chování, jednání do dalšího sociálního
prostředí,
vedení a vyhodnocování záznamů nežádoucího chování (dle potřeby).
Hodnocení:
Individuální pokroky žáků dosažené specifickým přístupem jsou hodnoceny v rámci
jednotlivých předmětů.
Somatopedická péče
Obsahové, časové a organizační vymezení
Somatopedická péče je poskytována žákům s trvalými odchylkami tělesného vývoje,
tělesné stavby a zdravotního stavu. Jsou to především žáci s různými formami dětské mozkové
obrny, s vrozenými nebo získanými vadami pohybového aparátu, smyslovými vadami, nervovými
a neuropsychickými chorobami.
Péče vychází z odborné lékařské diagnózy a doporučení lékaře. Je realizována po
konzultacích s fyzioterapeutkou jako individuální forma rehabilitační TV a je rozpracována jako
součást tohoto předmětu v IVC pro každého žáka podle jeho specifických potřeb.
Rozsah a časová dotace se upravuje podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáka
a s ohledem na organizační možnosti školy.
Cíle:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zmírnit důsledky zdravotního oslabení.
Uvolnit svalové kontraktury.
Protáhnout a posílit jednotlivé svalové skupiny.
Působit na zmírnění svalové nerovnováhy.
Zlepšit svalovou sílu, rychlost, obratnost, vytrvalost a rovnováhu.
Rozvíjet pohybovou koordinaci a prostorovou orientaci.
Pozitivně ovlivnit vadné držení těla a pohybové stereotypy.
Osvojit používání kompenzačních pomůcek.
Zabezpečit fyziologické nastavení pohybového aparátu polohováním.
Zvládat podle pokynů nebo s dopomocí přípravu na pohybovou činnost.
Reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti.
Zlepšovat tělesnou zdatnost a celkový pohybový projev.
Struktura péče (podle druhu postižení):
• pasivní protahování a uvolňování zkrácených svalových skupin,
• posilování ochablých svalových skupin,
• aktivní protahování svalů s tendencí ke zkracování,
• Bobathova metoda – útlumové polohy, stimulace klíčových bodů,
• reflexní lokomoce,
• senzomotorická stimulace a cvičení na míčích,
• senzomotorická stimulace na labilních plochách, rytmická stabilizace,
13
•
•
•
•
•
•
•
•
proprioreceptivní stimulace,
cvičení s náčiním,
cvičení na nářadí,
cvičení koordinační,
cvičení dechová a relaxační,
cvičení rytmická a taneční,
nácvik správných pohybových stereotypů (s kompenzačními pomůckami),
pasivní korekce polohováním.
Vzdělávací oblasti
Žákům s nejtěžším mentálním postižením náleží nejvyšší míra podpůrných opatření.
Těžiště práce spočívá v komplexním speciálně pedagogickém působení na tělesný a duševní
vývoj žáků s respektováním jejich individuálních potřeb. Vzdělávací obsah je rozdělen do pěti
vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním nebo více vzdělávacími obory (ty se promítají do
tabulace učebního plánu jako vyučovací předměty).
Vzdělávací oblasti:
•
•
•
•
•
Člověk a komunikace (Rozumová výchova, Komunikace)
Člověk a jeho svět (Smyslová výchova)
Umění a kultura (Základy hudební výchovy, Základy výtvarné
výchovy)
Člověk a zdraví (Pohybová výchova, Rehabilitační tělesná výchova)
Člověk a svět práce (Základy pracovní výchovy)
14
4 Učební plán
Tabulace učebního plánu
Předmět/ ročník
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Rozumová výchova
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
Komunikace
2
2
2+1
2+1 2+1 2+1 2+1 2+1
2+1 2+1
Smyslovávýchova
4+1
4+1
4
4
4
4
4
4
4
4
Základy hudební výchovy
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Základy výtvarné výchovy
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Pohybová výchova
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Rehabilitační tělesná výchova
4+1
4+1
4+1
4+1 4+1 4+1 4+1 4+1
4+1 4+1
Základy pracovní výchovy
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Disponibilní dotace
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Týdenní dotace
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
Celková týdenní dotace
210
Týdenní časová dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti udává, kolik hodin týdně škola věnuje
dané vzdělávací oblasti ve všech ročnících (1.- 10.):
Člověk a komunikace
Rozumová výchova
Komunikace
30
28
Člověk a jeho svět
Smyslová výchova
42
Umění a kultura
Základy hudební výchovy
Základy výtvarné výchovy
10
10
Člověk a zdraví
Pohybová výchova
Rehabilitační tělesná výchova
20
50
Člověk a svět práce
Základy pracovní výchovy
20
Disponibilní časová dotace byla využita k posílení časové dotace v předmětu Komunikace,
Smyslová výchova a Rehabilitační tělesná výchova.
15
Poznámky k učebnímu plánu
Předmět Komunikace obsahově odpovídá vzdělávacímu oboru Řečová výchova a zahrnuje
verbální i neverbální komunikaci. V rámci disponibilních hodin je posílena časová dotace výše
uvedených předmětů. Režim dne obsahuje pravidelné střídání výuky a odpočinku nebo hry.
Některé činnosti probíhají ve skupině, jiné jako individuální výuka nebo krátká samostatná práce.
Vyučování se nerealizuje pouze ve třídě, ale obsahuje také učení v blízkém okolí (vycházky,
nákupy, divadelní představení atd.)
V individuálních výchovně – vzdělávacích cílech umožňujeme úpravu týdenní časové
dotace podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáků.
Poznámky ke vzdělávacím oblastem
Vzdělávací oblasti tvořeny jedním nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory.
Z oborů byly vytvořeny vyučovací předměty. Vzdělávací obsah každého vzdělávacího oboru je
realizován ve všech deseti ročnících základního vzdělávání. Některé vzdělávací obory jsou
členěny do více složek.
Člověk a komunikace
• Rozumová výchova (Rozumová výchova má komplexní charakter)
◦ Rozvíjení poznávacích schopností
◦ Rozvíjení logického myšlení a paměti
◦ Rozvíjení grafických schopností
•
Komunikace
◦ Rozvíjení komunikačních dovedností (využíváme i kratší časové celky a
nonverbální komunikační metody)
Člověk a jeho svět
• Smyslová výchova (vzdělávací obsah je nabízen v tomto jednom předmětu)
Umění a kultura
• Základy hudební výchovy
• Základy výtvarné výchovy (vzdělávací obsahy každého z těchto dvou vzdělávacích
oborů jsou realizovány jako samostatné předměty)
Člověk a zdraví
• Pohybová výchova (vzdělávací obsah je dotován dvěma hodinami týdně)
• Rehabilitační tělesná výchova (zaměření odpovídá zdravotnímu stavu a specifice
postižení, vzdělávací obsah je realizován jako samostatný předmět)
Člověk a svět práce
• Základy pracovní výchovy (vzdělávací obsah je realizován jako samostatný
předmět)
16
5 Učební osnovy
5.1 Jazyková komunikace
5.1.1 Rozumová výchova (RV)
Charakteristika předmětu
V předmětu Rozumová výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a
komunikace oboru Rozumová výchova a částečně obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
oboru Smyslová výchova.
Obsah vyučovacího předmětu je rozdělen do těchto tématických okruhů:
• Rozvíjení poznávacích schopností
• Rozvíjení logického myšlení a paměti
• Rozvíjení grafických schopností
Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých okruhů vzájemně prolíná. V Rozumové výchově
je snaha o dosažení a rozvíjení rozumových schopností žáků na optimální možné úrovni.
Cílové zaměření vyučovacího předmětu
Vzdělávání v tomto vyučovacím předmětu směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím, že vede žáka k:
• rozvíjení rozumových schopností na optimální možnou úroveň,
• uplatňování základních hygienických a sebeobslužných dovedností a rozvíjení
samostatnosti při každodenních činnostech,
• osvojení základů orientace,
• rozvíjení poznávacích schopností,
• osvojení základních grafických prvků případně k osvojení základů psaní hůlkového písma.
Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí
Výuka rozumové výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí takto:
Prostřednictvím přiřazování, třídění a výběru na pokyn vedeme žáka k porozumění
pojmům, znakům a symbolům.
Využíváme strukturované úkoly, názorné pomůcky, makety, činnostní učení, globální čtení,
sociální čtení a sociální počty.
Podle potřeby žáků vytváříme strukturované režimy dne v takové symbolické podobě, která
odpovídá jejich stupni porozumění, a tím podporujeme časovou orientaci. Využíváme různé rituály
pro zahájení a ukončení činnosti.
17
Mezipředmětové vztahy
Rozumová výchova úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty. Se smyslovou
výchovou spolupracuje při rozvoji všech smyslů a využívá multisenzoriální přístup k získávání
poznatků o okolním světě u žáků. S pracovní a výtvarnou výchovou spolupracuje při rozvoji jemné
motoriky a při nácviku hygienických a sebeobslužných dovedností. Využívá prvků hudební
výchovy k nácviku správného dýchání, písničky a říkanky slouží k doplnění učiva. S rehabilitační
tělesnou výchovou spolupracuje při rozvoji motoriky, využívá prvků relaxace.
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Rozumová výchova (RV)
Rozvíjení poznávacích schopností
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (1) pojmenovat části svého těla, případně na ně
ukázat
Učivo:
• obecná taktilní stimulace,
• vnímání hranic svého těla,
• uvědomování si vlastní osoby,
• dotýkání se vlastního obrazu v zrcadle,
• dotýkání se těla druhého dítěte,
• podporovaný pohyb,
• aktivní pohyb končetin a celého těla,
• napodobování pohybů,
• předvedení jednoduchých gest na vyzvání,
• ukazování částí obličeje a jejich pojmenování (u zrcadla s vedením ruky),
• ukazování částí těla a jejich pojmenování,
• ukazování (pojmenování) částí těla na sobě, na druhém, na hračce, na obrázku,
• části těla a jejich pojmenování.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (2) reagovat na oslovení jménem, znát své jméno
Učivo:
• reakce na hlas a intonaci dospělé osoby, na přítomnost dalších osob,
• podpora udržení očního kontaktu,
• podívat se na osobu, která se snaží upoutat jeho pozornost hovorem nebo pohybem,
• reagovat na oslovení z bezprostřední blízkosti,
• reagovat na své jméno pohledem, polohou těla,
• rozlišit zvuk svého jména od ostatních zvuků,
• rozlišit zvuk svého jména od ostatních jmen,
• reakce na oslovení z krátké vzdálenost,
• reakce na vlastní jméno,
• v řeči označit sebe jménem,
• používat vlastní jméno, oslovení,
• poznat svou fotografii,
18
•
•
•
•
•
poznat svou značku,
znát své jméno a příjmení,
znát svůj věk,
znát jméno města, kde bydlím,
znát jméno města, kde je moje škola.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (3) znát členy své rodiny
Učivo:
• fyzický kontakt se známými osobami (objetí),
• rozeznávat členy rodiny (úsměv, utišení se),
• natahovat se ke známým osobám,
• přijmout nepřítomnost rodičů a pokračovat v činnosti,
• členové rodiny na fotografii,
• členové rodiny, maminka, tatínek, sourozenci, rodina, členové rodiny, jména členů rodiny,
členové širší rodiny,
• vztahy mezi lidmi: koho mám rád, kdo mne má rád.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (4) poznat své spolužáky i učitele, podle
schopností je oslovovat jménem
Učivo:
• vztahy mezi spolužáky, budeme si pomáhat,
• vztahy ve škole, spolužáci,
• rozlišení chlapec – dívka, pán – paní,
• vztahy ve škole, učitelé, znalost jmen spolužáků a učitelů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (5) vnímat různé podněty a reagovat na ně
Učivo:
• překonávání strachu z okolí, rychlejších pohybů, hlasitých projevů ostatních dětí,
• trénink rozlišovací schopnosti – poznat různé podněty v prostředí,
• odstraňování projevů sebepoškozování, snaha o zapojení do dění ve třídě, vytváření
kladných emočních situací,
• provázení – pohybová imitace dítěte učitelem,
• zrcadlení – pohybová imitace učitele dítětem,
• psychomotorické hry.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (6) orientovat se ve vztazích k nejbližšímu
prostředí, denním časovém rozvrhu, vnímat prostor
Učivo:
• prostorová orientace,
• seznámení s prostředím třídy,
• seznámení se školními pomůckami,
• orientace ve třídě,
• seznámení s budovou školy,
• orientace ve škole,
• časová orientace – činnosti během dne, části dne, roční období.
19
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (7) poznat a používat předměty denní potřeby,
uplatňovat základní hygienické a sebeobslužné činnosti
Učivo:
• poznávání různých předmětů ve skutečnosti,
• poznávání různých předmětů na modelech,
• poznávání různých předmětů na obrázcích,
• poznávání a rozlišování piktogramů,
• třídění, přiřazování, použití předmětů denní potřeby,
• v běžných situacích trénink sebeobslužných a hygienických činností,
• podpora samostatnosti a hygieny,
• sebeobslužné, hygienické a stravovací návyky.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (8) sdělit své pocity, vnímat a uspokojovat
základní životní potřeby, upozornit na zdravotní potíže
Učivo:
• projevy libosti, nelibosti, neverbálně, hlasovým projevem, slovy,
• gesta ano – ne,
• sdělení, vyjádření, druhy pocitů,
• trénink ukazování,
• nácvik funkční komunikace – mimika, gesta, druhý člověk, hračka, vizuální symboly,
• hra na lékaře,
• péče o zdraví.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (9) řadit obrázky podle zadaných kritérií
Učivo:
• třídění a řazení předmětů podle různých kritérií,
• poznávání zvířat a jejich mláďat,
• poznávání různých činností, předmětů a zvířat na modelech, obrázcích, ve skutečnosti,
• poznávání a rozlišování piktogramů,
• poznávání jednoduchých (tiskacích) písmen,
• sociální čtení – poznávání běžně používaných symbolů, zboží podle obalu,
• sociální počty – poznávání peněz, ceny výrobků.
Rozvíjení logického myšlení a paměti
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (10) koncentrovat se na určitou činnost
Učivo:
• odpoutávání od stereotypních činností, ulpívavého myšlení,
• oční kontakt,
• sdílení pozornosti,
• ukazování,
• manipulační činnosti,
• manipulační činnost doprovázená komentářem, pojmenováním,
20
•
•
•
•
•
výměnné hry (podej – vezmi),
cvičení pozornosti,
koncentrace pozornosti na určitou činnost (v rozsahu několika vteřin či minut),
motivace k soustředěné činnosti skupinové či individuální,
pozorné sledování krátkého vyprávění, televize, videa, poslech hudby.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (11) rozlišovat velikost a tvary předmětů, dvojice
obrázků
Učivo:
• porovnávání a rozlišování předmětů podle různých znaků,
• rozlišování tvarů předmětů,
• rozlišování velikostí předmětů a obrázků,
• rozlišování dvojic obrázků.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (12) zvládnout složení dějových obrázků
Učivo:
• skládání dějových obrázků,
• základní časové vztahy – nyní, předtím, potom,
• orientace v čase – činnosti v určitou denní dobu (snídaně, oběd, večeře),
• denní doby (ráno, v poledne, večer),
• základní časové vztahy – dnes, včera, zítra,
• roční období.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (13) orientovat se na stránce, řádku
Učivo:
• pasivní sledování zleva doprava,
• pracovní činnosti ve vizuální struktuře zleva doprava,
• orientace na stránce,
• orientace na řádce,
• nácvik pohybu po řádce zleva doprava.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (14) číst vybraná písmena a krátká
Učivo:
• nácvik čtení – předměty, obrázky,
• piktogramy – osvojování,
• sociální čtení,
• globální metoda,
• čtení jednoduchých tiskacích písmen,
• čtení samohlásek, souhlásek,
• spojování do slabik, případně do krátkých slov.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (15) opakovat slova a krátké říkanky, vyprávět
podle obrázku, reprodukovat krátký text
Učivo:
• rozvíjení paměti, zapamatování a opakování slov,
21
•
•
•
•
•
opakování říkanek, básniček,
zapamatování 2 – 3 slov, hra na obchod,
vyprávění (co jsme viděli, co jsme dělali, co jsme měli k obědu),
vyprávění podle obrázku,
reprodukce krátkého textu.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (16) přiřazovat číslice počtu prvků
Učivo:
• vytváření asociací (slovo= osoba, věc, činnost),
• zobecňování (jablko, hruška= ovoce),
• konkretizace (ovoce= jablko, hruška),
• negace (chci – nechci, mám – nechci, je – není, bylo – nebylo),
• abstrakce (barva, počet, odvozování první hlásky ve slově),
• příčinné souvislosti (proč),
•
vytváření a chápání kvantitativních vztahů (všechno, nic, mnoho, málo),
• rozdíly (těžký, lehký, krátký, dlouhý),
• vytváření představ počtu (hmatem, zrakem, verbálně),
• posloupnost čísel,
• porovnávání, přiřazování číslic počtu prvků,
• pokus o psaní číslic.
Rozvíjení grafických schopností
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (17) uchopit a podržet podaný předmět
Učivo:
• rozvíjení hrubé a jemné motoriky (cvičení paže, lokte, zápěstí),
• uvolňovací cvičení dlaní, prstů obou rukou,
• stimulace úchopu,
• manipulační cvičení s předměty,
• uchopování předmětů (úchop dlaňový, rukojeťový, klíšťkový, štipka, špetka).
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (18) uchopit tužku, štětec nebo jiné psací náčiní
Učivo:
• čmárání: prstem do písku, do krupice, do rýže,
• spontánní malba – prstem, houbou, úchop tužky a štětce (např. s kulatou rukojetí),
• spontánní malba – voskovkami, pastelkami, fixem, tužkou.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (19) nakreslit různé druhy čar
Učivo:
• body, tečky,
• svislé čáry shora dolů,
• svislé čáry zdola nahoru,
• horní a dolní oblouk oběma směry,
• odstředivé čáry (sluníčko), dostředivé čáry,
• vlnovka,
22
•
•
•
smyčka nahoru, smyčka dolů,
šikmé čáry shora dolů,
šikmé čáry zdola nahoru.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (20) poznat grafickou podobu písmen
Učivo:
• pojem písmeno, první písmeno jména, ukázaného předmětu,
• rovnání písmen do řádků (písmena z látky, dřeva, plastické hmoty, z perníku, těstoviny,
sušenky),
• modelování písmen,
• vybarvování kontrastního pozadí.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (21) napsat několik vybraných tiskacích písmen a
číslic
Učivo:
• pokus o psaní hůlkovým písmem (I, O, V, A),
• tvarové prvky písmen tiskací abecedy,
• tvary číslic,
• posloupnost čísel,
• pokus o psaní číslic.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (22) poznat základní geometrické tvary
Učivo:
• umístění kulatého tvaru do tvarové tabulky,
• zasazení tvaru do tříprvkové tabulky,
• přiřazení geometrického tvaru ke stejnému obrázku,
• sestavení tvaru ze dvou částí,
• přiřadit k sobě stejné kostky či korálky,
• sestavení šestiprvkové skládačky,
• obkreslení kruhu,
• nakreslení V (po předvedení),
• nakreslení diagonály ve čtverci o straně 10 cm,
• imitace postavení mostu ze tří kostek,
• imitace nakreslení čtverce,
• obkreslení trojúhelníku,
• pojmenování základních tvarů (čtverec, trojúhelník, kruh).
5.1.2 Komunikace (K)
V předmětu Komunikace je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a komunikace,
oboru Řečová výchova, tématického okruhu Rozvíjení komunikačních dovedností a dále část
obsahu vzdělávacího oboru Rozumová výchova, tématického okruhu Rozvíjení poznávacích
schopností a Rozvíjení logického myšlení a paměti. Komunikace je realizována ve všech
ročnících a je nedílnou součástí všech vyučovacích předmětů.
23
Komunikace umožňuje žákům vytvořit si funkční dorozumívací systém. Rozvíjí slovní
zásobu, verbální i neverbální komunikační dovednosti, které ovlivňují rozvoj poznávacích,
citových a volních vlastností. Žáci, kteří nemohou využít verbální komunikaci, používají pro
komunikaci systémy augmentativní a alternativní komunikace. Tyto systémy napomáhají
překonávat komunikační bariéry, dorozumívat se se svým okolím, vyjadřovat své potřeby a přání,
reagovat na podněty. Využití netradičních speciálních metod a technik umožňuje žákům přístup ke
vzdělání a jeho zvládnutí v rámci individuálních možností.
Vzdělávání v daném předmětu směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede žáka k:
• rozvíjení rozumových schopností na optimální možnou úroveň,
• rozvíjení samostatnosti při každodenních činnostech,
• rozvíjení řečových schopností, případně osvojení komunikačních dovedností za použití
netradičních metod komunikace,
• rozvíjení poznávacích schopností.
Výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí
Výuka komunikace přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Zařazujeme smyslové hry, didaktické hry pro rozvoj paměti a porozumění řeči a
komunikační pomůcky upravujeme podle individuální úrovně žáka a tím vedeme žáka k
porozumění jednoduchým pojmům, znakům, symbolům a k jejich aktivnímu používání.
Využíváme metod AAK a sociálního čtení a tím se žák učí poznávat a rozlišovat základní
piktogramy.
Zařazujeme cvičení motoriky mluvidel a mimiky a používáme jednoduchá gesta a tím
vedeme žáka k napodobování předvedených pohybů a činností.
Cyklicky zařazujeme jazykové hry a komunikační situace a naučené komunikační
dovednosti i vzorce chování přenášíme do jiných prostředí a tím se žák učí řešit známé situace na
základě nápodoby či opakování.
Žáka nezahlcujeme množstvím informací, používáme krátké věty podpořené gestem nebo
obrázkem a tím se žák učí chápat a plnit jednoduché instrukce.
Zařazujeme ranní komunikační kruhy, kde se žák učí pozdravit a vhodně reagovat na
pozdrav i další prvky sociální komunikace a tím vedeme žáka k reakci na své jméno, poznávání
známých osob a k dorozumívání se s nimi.
Dodržujeme stejnou strukturu pokynů a využíváme zrakovou podporu pro lepší porozumění
a u nejtěžších postižení využíváme nesymbolickou komunikaci a tím se žák učí reagovat na
jednoduché pokyny.
Nacvičujeme různé funkce komunikace a tím se žák učí vyjadřovat své potřeby, pocity,
nálady, souhlas a nesouhlas.
24
Zařazujeme dechová, rezonanční a fonační cvičení pro podporu hlasového projevu a tím
se žák učí uvědomovat si svoji osobu prostřednictvím svého těla.
Zařazujeme nejen individuální ale i skupinové aktivity a tím se žák učí reagovat na své
spolužáky a učitele.
Vyzkoušené a pro ně smysluplné funkce komunikace si žáci upevňují při návštěvě divadla,
na výletě nebo při nakupování v obchodě. Tím vedeme žáky k navazování kontaktu a
adekvátnímu dorozumívání se s okolím.
Využíváme jednoduchá sdělení, postupy pro podporu očního kontaktu, sdílení pozornosti
(ukazování), komentování fázovaných činností, výměnu symbolu za skutečný předmět,
využíváme procesuální schémata (vizualizované postupy v piktogramech) místo slovních pobídek
a zvyšujeme tak šanci na lepší porozumění a samostatnou práci žáka.
Bazální princip komunikace podporuje rozvoj vnímání žáků ve Smyslové výchově,
porozumění verbálním i neverbálním sdělením pomáhá při Rozvíjení poznávacích schopností v
Rozumové výchově, rozvoj motorických složek řeči podporuje v Rozumové výchově rozvoj
grafomotorických dovedností. Pro předmět Základy hudební výchovy přispívá Komunikace
dechovými cvičeními, zkušenostmi s melodií hlasového projevu, podporuje zpěv, rytmus, artikulaci
a porozumění zpívanému textu. V Pohybové výchově má význam zkušenost s neverbálními gesty
a řečí těla. V Rehabilitační tělesné výchově hraje roli dechová podpora a podobně jako
v předmětu Základy pracovní výchovy hraje roli porozumění verbálním i neverbálním (případně
strukturovaným a vizualizovaným) instrukcím, signálům a fázovaným postupům.
Rozvíjení komunikačních dovedností
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (23) reagovat na hlas a intonaci dospělé osoby
Učivo:
• vytváření pocitu bezpečí a jistoty,
• vytváření kladných emočních situací,
• reakce na hlas dospělé osoby a jeho intonaci, na přítomnost dalších osob (odpověď očním
kontaktem, mimikou, pohybem, otáčením těla a vokalizací),
• akustická diferenciace,
• napodobování hlasů a zvuků,
• sluchová a intonační cvičení.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (24) snažit se o správné dýchání
Učivo:
• oromotorika, cviky rtů a jazyka, cvičení mluvidel,
• masáž stimulující dýchání, poloha těla, umožňující pravidelné a hluboké dýchání,
• dechová a fonační cvičení,
• cviky rtů a jazyka,
• cvičení mluvidel před zrcadlem,
25
•
•
•
•
•
•
•
•
•
masáž a stimulace mluvidel,
cvičení mluvidel – vysunování a zasouvání jazyka, zavírání a otvírání úst, polykání,
nácvik správného dýchání – nádech nosem, výdech ústy,
foukání, sfukování pírka, papírku, foukání bublin,
napodobování hlasů zvířat,
napodobování zvuků,
fonetická cvičení,
nácvik hlásek podle potřeby,
ovládání síly hlasu.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (25) vyjádřit souhlas či nesouhlas – gesty,
verbálně
Učivo:
• na gesta reagovat gesty,
• vyhovět jednoduchým pokynům doprovázenými gesty,
• odpovědět neverbálním způsobem na jednoduché otázky,
• napodobit intonaci hlasu druhých,
• kinetické hry zaměřené na jemnou motoriku,
• ukázat 3 části svého těla, jsou-li jmenovány,
• ukázat 3 – 5 obrázků v knížce, jsou-li jmenovány,
• kombinovat slova gesta k vyjádření svých přání,
• umět odpovědět na otázky, když odpověď je ano/ ne,
• vybrat ukazováním vizuální symbol ano/ ne.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (26) znát své jméno a reagovat na oslovení
jménem
Učivo:
• na řeč jiné odpovídat vokalizací,
• reagovat na oslovení mimikou, gesty, změnou polohy těla,
• fonetická cvičení, nácvik hlásek a slov,
• použít jednotlivá slova se správným významem pro předmět nebo osobu,
• na pokyn říci své jméno,
• v řeči označit sebe jménem,
• místo jména použít já, mně, moje,
• na otázku kdo odpovědět jménem nebo ukázat,
• na požádání říci celé své jméno.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (27) znát jména nejbližších osob a spolužáků
Učivo:
• používat v řeči ten, ta, tamto,
• spontánní a jednoduché tématické rozhovory,
• ukázat ve skutečnosti, na fotografii, obrázku, piktogramu blízké osoby, spolužáky,
• pojmenovat členy nejbližší rodiny včetně domácích zvířat,
• v řeči použít jména nejbližších osob a spolužáků.
26
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (28) umět pozdravit, poděkovat – verbálně nebo
gesty
Učivo:
• reakce na pozdravení,
• pohybová imitace,
• verbální imitace,
• nácvik pozdravu – gesty,
• nácvik pozdravu – verbálně,
• nácvik poděkování – gesty,
• nácvik poděkování – verbálně,
• využití piktogramů,
• využití komunikačních tabulek.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (29) sdělit svá přání a potřeby – verbálním nebo
nonverbálním způsobem
Učivo:
• přestat s činností alespoň na chvíli, když se řekne ne,
• říci si jménem o běžné druhy jídla, které vidím,
• vizuální výběr ze dvou – gestem (ukázání), verbálně,
• vyjádření potřeby toalety gesty, verbálně,
• využití předmětů, obrázků, piktogramů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (30) komunikační počítačové hry
Učivo:
• sledovat programy počítačové zrakové stimulace,
• fonetická cvičení,
• nácvik hlásek a slov,
• podle potřeby systémy augmentativní a alternativní komunikace,
• počítačové programy zaměřené na rozvoj komunikace.
27
5.2 Člověk a jeho svět
5.2.1
Smyslová výchova (SV)
V předmětu Smyslová výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět,
oboru Smyslová výchova. Smyslová výchova je realizována ve všech ročnících a má velmi úzkou
vazbu ke všem předmětům. Prolíná všemi vzdělávacími obory a vytváří předpoklady pro zvládání
jejich vzdělávacích obsahů.
Smyslová výchova rozvíjí psychické funkce prostřednictvím smyslového vnímání.
Cílevědomým vytvářením vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči rozvíjí jednotlivé smyslové
analyzátory a jejich funkce, které jsou podmínkou správného vnímání, koncentrace pozornosti,
prostorové, směrové a časové orientace a základem pro vytváření představ a pojmů. Smyslová
výchova rozvíjí zrakové, sluchové, chuťové a čichové vnímání, hmatové vnímání, vizuomotoriku a
prostorovou orientaci prostřednictvím systematického procvičování v konkrétních situacích.
Vzdělávací obor je členěn do tematických okruhů:
• Rozvíjení zrakového vnímání
• Rozvíjení sluchového vnímání
• Rozvíjení hmatového vnímání
• Prostorová a směrová orientace
• Rozvíjení čichového a chuťového vnímání
Výuka Smyslové výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Používáme multisenzorický přístup pokud možno u všech činností a tím vedeme žáka
k lepšímu porozumění jednoduchým pojmům, znakům a symbolům.
Vytváříme strukturovaný režim dne v symbolické podobě, jaká odpovídá stupni porozumění
žáka, a tím vedeme žáka k orientaci v časovém režimu dne.
Označujeme jednotlivé prostory a místnosti ve škole různými symboly odpovídajícími stupni
porozumění žáka a tím ho vedeme k lepší orientaci v okolním prostředí.
Využíváme zrakovou podporu při komunikaci a tím vedeme žáka k pochopení
jednoduchých příkazů a jejich plnění.
Používáme alternativní komunikaci s vizuální podporou a tím vedeme žáka k reakci na
jednoduché pokyny, vyjádření souhlasu či nesouhlasu, vyjádření své potřeby.
28
Prostřednictvím různých podnětů i využitím konceptu snoezelen utváříme u žáků vědomí
vlastní osoby, podporujeme vnímání jednotlivých částí těla a tím uvědomění si svého Já.
Kompetence pracovní:
Tříděním a manipulací s předměty denní potřeby vedeme žáka k jejich poznávání a
používání.
Senzomotorickými činnostmi navozujeme a rozvíjíme různé úchopy. Používáním různého
materiálu, velikosti, váhy a struktury rozvíjíme taktilně – kinestetické vnímání a tím vedeme žáka k
rozlišování velikosti a tvarů předmětů.
Strukturou, procesním schématem, fyzickou pomocí nebo vysvětlením vedeme žáka k
využívání jednoduchých pracovních technik při práci s různými materiály.
Smyslová výchova úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty. S rozumovou
výchovou spolupracuje při získávání poznatků o okolním světě, rozvoji kognitivních funkcí,
grafických a komunikačních dovedností. Se Základy pracovní a Základy výtvarné výchovy má
úzkou vazbu při nácviku hygienických a sebeobslužných dovedností, rozvoji jemné motoriky a
samostatnosti žáků. Využívá prvků Základů hudební výchovy k nácviku správného dýchání a
aktivit souvisejících s vnímáním zvuků různé povahy. S Rehabilitační tělesnou výchovou
spolupracuje při osvojování si a nácviku pohybových dovedností.
Smyslová výchova (SV)
Rozvíjení zrakového vnímání
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (31) uchopit předměty a manipulovat s nimi
Učivo:
• zjištění organických předpokladů,
• rozeznávání světla a tmy,
• vnímání prostoru oběma očima, jedním okem,
• stimulace očního kontaktu,
• cvičení očních pohybů (sledování pohybujících se předmětů a osob v blízkém okolí),
• cvičení zrakového soustředění na lesklé a barevné předměty.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (32) rozlišovat tvary a barvy předmětů
Učivo:
• manipulace s předměty,
• rozlišování předmětů podle tvaru,
• rozlišování předmětů podle velikosti a barev.
29
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (33) poznat, řadit, skládat, a třídit předměty podle
velikosti, barevné a tvarové odlišnosti
Učivo:
• přiřazování barev,
• přiřazování tvarů,
• třídění výrazně odlišných předmětů,
• skládání předmětů ze 3 – 6 částí.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (34) třídit obrázky, rozeznat reálné a vyobrazené
předměty
Učivo:
• přiřazování předmět – předmět,
• přiřazování předmět – fotografie,
• přiřazování předmět – obrázek,
• přiřazování předmět – piktogram,
• změny a rozdíly na skutečných předmětech,
• změny a rozdíly na obrázcích,
• třídění obrázků podle obsahu,
• přiřazování stejných obrázků.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (35) poznat osoby ze svého okolí a své spolužáky
Učivo:
• ukazování, pojmenováním,
• ukazování, pojmenování osoby,
• ukazování, pojmenování, výběr fotografie,
• předání fotografie zobrazené osobě.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (36) rozpoznat denní dobu podle činnosti, obrázku
nebo piktogramu
Učivo:
• práce s vizuálním režimem dne,
• střídání činností podle vizuálního plánu,
• předvídatelné signály započetí a ukončení činností,
• rozpoznání denní doby podle činnosti, obrázku nebo piktogramu.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (37) napodobit předvedené pohyby
Učivo:
• sledování předmětu v pohybu,
• sledování pohybujících se osob,
• napodobování učitelem (zrcadlení),
• podpora samostatného pohybu a zrakové pozornosti,
• pohybová imitace.
30
Rozvíjení sluchového vnímání
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (38) reagovat na své jméno, na oslovení, na
zavolání
Učivo:
• sluchově motorická cvičení,
• podpora očního kontaktu,
• reakce se zrakovou kontrolou,
• reakce s vyloučením kontroly zraku.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (39) poznat, rozlišit a napodobit různé zvuky
Učivo:
• nácvik soustředěného sluchového vnímání pomocí zvuků,
• rozlišování a určování zvuku podle směru,
• rozlišování a určování zvuku podle délky,
• rozlišování a určování zvuku podle intenzity,
• cvičení sluchové paměti, napodobování různých zvuků.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (40) poznat podle hlasu osoby ze svého
nejbližšího okolí
Učivo:
• sluchová cvičení s využitím a bez využití zraku
• poznávání hlasu osob
• určení směru, délky, intenzity
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (41) poznat a rozlišit různé zvuky a hlasy zvířat
podle zvukové nahrávky
Učivo:
• rozlišování zvuků ze záznamu,
• rozlišování zvuků v přírodě (hlasy zvířat, zpěv ptáků),
• určování, pojmenování zvířat podle zvuku.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (42) rozlišit zvuky spojené s denním životem a
nebát se nepříjemných zvuků
Učivo:
• nácvik soustředěného sluchového vnímání,
• otáčení za zvukem,
• poznávání a rozlišování zvuků.
31
Rozvíjení hmatového vnímání
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (43) zvládat základní sebeobslužné dovednosti
Učivo:
• uchopování,
• podpora samostatného pohybu,
• určení předmětů podle užití na obrázku, ve skutečnosti,
• nácvik sebeobslužných dovedností.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (44) poznat hmatem velikost, tvar a povrch
předmětů
Učivo:
• úchopy předmětů rozdílných tvarů, velikostí a z různých materiálů,
• rozvíjení hmatové percepce,
• výběr, třídění předmětů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (45) třídit předměty na základě hmatu – podle
velikosti a tvaru
Učivo:
• manipulace s předměty
• třídění předmětů podle tvaru, velikosti a povrchu
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (46) rozlišit hmatem základní fyzikální vlastnosti
předmětů (tvrdost, teplotu)
Učivo:
• rozlišování fyzikálních vlastností předmětů
Prostorová a směrová orientace
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (47) vnímat prostor, rozlišit směrovou orientaci
Učivo:
• směrová orientace v řadě, na ploše,
• směrová orientace v prostoru,
• řazení předmětů podle směrové orientace.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (48) orientovat se ve škole, ve třídě a svém
nejbližším okolí
Učivo:
• orientace ve třídě: okna, dveře, stolek, lavice…,
• orientace ve škole: šatna, chodba, třída, umyvárna, WC…,
• orientace v nejbližším okolí,
• orientace v prostoru.
32
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (49) rozlišovat vpravo – vlevo
Učivo:
• horizontální pohyb hlavy a očí,
• vertikální pohyb hlavy a očí,
• pohyb končetin s upoutávkami,
• rozlišování vpravo – vlevo,
• rozlišování pravá – levá,
• rozlišování pravá – levá ruka.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (50) rozlišovat nahoře – dole, před – za, vedle
Učivo:
• otáčení za hračkou,
• vnímání těla v prostoru,
• umístění hračky, předmětu s a bez fyzické podpory,
• orientace v prostoru: nahoře, dole, vpředu, vzadu,
• orientace v prostoru: před, za, vedle.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (51) řadit, skládat a umístit předměty na určené
místo podle pokynu
Učivo:
• plnění jednoduchých instrukcí: dej míč nad stůl, pod stůl, polož panenku na židli, do
vaničky, do kočárku…,
• umisťování předmětů,
• hledání předmětů na obrázku podle pokynů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (52) rozeznat roční období podle základních znaků
Učivo:
• pohybová imitace – vítr, déšť, slunce, sníh,
• viditelné znaky ročních období,
• příroda v ročních obdobích,
• piktogramy – znaky ročních dob,
• fotografie.
Rozvíjení čichového a chuťového vnímání
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (53) rozlišit jednotlivé chutě
Učivo:
• rozvoj chuťové percepce, správné kousání a polykání potravy,
• rozlišování základních chutí – sladká, hořká, slaná, kyselá,
• rozlišování: chutný – nechutný, dobrý – nedobrý,
• cvičení sání, sání brčkem z umělé hmoty,
• lízání medu, čokolády, lízátka,
• rozlišování chutí jednotlivých potravin (ovoce, zeleniny, nápojů…).
33
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (54) poznat předměty čichem podle vůně
Učivo:
• rozvoj čichové percepce, dýchání,
• nádech nosem, výdech ústy, foukání,
• specifické vůně potravin,
• poznávání předmětů podle vůně,
• zápach, nelibé pachy,
• výcvik ochranné čichové funkce – nebezpečné látky, zkažené potraviny,
• rozlišování příjemných a nepříjemných vůní a pachů.
34
5.3 Umění a kultura
5.3.1
Základy hudební výchovy (ZHV)
V předmětu Základy hudební výchovy je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a
kultura, oboru Hudební výchova a část vzdělávacího obsahu oboru Výtvarná výchova. Předmět
ZHV je realizován ve všech ročnících a má úzkou vazbu ke všem předmětům. Rozvíjí estetické
cítění, přispívá ke kultivaci, motivaci, rehabilitaci a relaxaci žáků. ZHV podporuje u žáků kladný
vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost a schopnost emocionálního prožívání hudby. Hudební
činnosti rozvíjejí sluch a motoriku žáků a tím podporují rozvoj komunikačních dovedností. Dále se
podílejí na regulaci emocí a napětí, přispívají k celkové relaxaci a koncentraci pozornosti.
Cílové zaměření předmětu
• napodobování a rozlišování různých hudebních a nehudebních zvuků,
• rozlišování vybraných hudebních nástrojů podle zvuku,
• zvládání hry na tělo a jednoduché rytmické nástroje,
• soustředění na poslech krátkých skladeb.
Výuka ZHV přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Používáme obrazový materiál, zástupné předměty či gesta pro znázornění předmětů,
činností a vlastností v hudební oblasti a tím vedeme žáka k porozumění jednoduchým pojmům,
znakům a symbolům. Žáci provádějí přiřazování a výběr a tím se učí používat pojmy, znaky a
symboly.
Znázorňujeme obsah textů písní písmem nebo piktogramy a tím vedeme žáka k poznávání
základních piktogramů a tiskacích písmen. Fyzicky vedeme nebo polohujeme žáka, zařazujeme
manipulaci s nástroji, vokalizaci a rytmické vyjadřování pomocí těla a tím podporujeme schopnost
napodobit předvedené pohyby a činnosti.
Upravujeme nástroje podle individuálních možností žáka, podporujeme manipulaci i
experimentování a tím vedeme žáka k používání učebních pomůcek.
Dodržujeme danou strukturu hudebních činností a tím vedeme žáka k řešení známé
situace na základě nápodoby či opakování. Využíváme hudebních výrazových prostředků (rytmus,
melodie, tempo) při komunikaci se žáky a tím podporujeme chápání jednoduchých instrukcí.
Zařazujeme písně a poslech s různou tématikou, poznávání hlasů a zvuků a tím vedeme
žáky k orientaci v okolním prostředí.
35
Využíváme hudební a rytmické nástroje k realizaci rituálů pro zahájení a ukončení hudební
činnosti a tím vedeme žáky k orientaci v časovém režimu dne.
Prostřednictvím experimentování se zvuky a poslechu relaxační hudby vedeme žáky k
překonávání pocitu strachu.
Zařazujeme písně a hudebně pohybové hry s využitím jmen žáků a učitelů, podporujeme
kooperaci při výměně nástrojů a výběru písní a tím vedeme žáky k poznávání známých osob, k
dorozumívání se s nimi a reakci na své jméno.
Rytmizováním a melodizováním, přiřazováním a výběrem se zrakovou podporou vedeme
žáky k reakci na jednoduché pokyny.
Využíváme dechová a fonační cvičení a hudebně pohybové hry k podpoře pozdravu a
reakci na pozdrav, k vyjadřování souhlasu a nesouhlasu.
Zařazujeme poslechové skladby s různým emočním laděním a spojujeme je s vizuálním
nebo motorickým symbolem a tím vedeme žáky k vyjadřování pocitů a nálad.
Využíváme dechová, rezonanční a rytmicko pohybová cvičení s prvky muzikoterapie a tím
vedeme žáky k uvědomění si vlastní osoby prostřednictvím svého těla.
Hudebními prostředky zajišťujeme atmosféru bezpečí a jistoty a tím podporujeme
navazování kontaktu s okolím a adekvátní reakce na své spolužáky a učitele.
Přiřazováním, výběrem, experimentováním a hrou na rytmické i hudební nástroje vedeme
žáky k rozlišování předmětů, k úchopu a účelné manipulaci s nimi.
Hudební výchova úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty. Písničkami a
říkankami k probíraným tématům doplňuje učivo v Rozumové výchově, spolupracuje s ní při
nácviku správného dýchání. Smyslovou výchovu doplňuje v oblasti rozvoje sluchového vnímání
při rozlišování zvuků různé povahy a nácviku správného dýchání. Společně se Základy pracovní a
výtvarné výchovy se podílí na rozvoji úchopu a manipulačních dovedností při hře na hudební
nástroje a také při vytváření estetického cítění. Prvků Rehabilitační tělesné výchovy využívá při
pohybových aktivitách a hudbou, rytmických cvičeních a při relaxaci.
Základy hudební výchovy (ZHV)
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (55) zvládat správné dýchání, snažit se o
správnou intonaci a melodii
Učivo:
• pravidelné dýchání, správné držení těla při dýchání,
• dechová cvičení, výslovnost,
• fonační, intonační a melodická cvičení,
• společné zpívání s doprovodem a bez doprovodu,
36
•
poslech a interpretace částí jednoduchých písní.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (56) rozlišovat zvuky hudebních nástrojů
Učivo:
• rozlišování hlasů známých osob,
• rozlišování zvuků jednoduchých rytmických nástrojů,
• rozlišování zvuků akustických nástrojů,
• rozlišování zvuků elektronických hudebních nástrojů,
• rozlišování zvuků nástrojů z nahrávky.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (57) zvládat zpěv jednoduchých písní s
doprovodem hudebního nástroje
Učivo:
• rytmizace říkadel,
• nácvik správné výslovnosti textů říkadel a písní,
• zpěv písní bez doprovodu,
• zpěv písní s doprovodem.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (58) doprovodit sebe i spolužáky na jednoduché
rytmické hudební nástroje
Učivo:
• hra na tělo (tleskání, dupání),
• hra na dostupné předměty (vařečky, misky, pokličky…),
• hra na jednoduché nástroje,
• Orffův instrumentář.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (59) zvládat jednoduchá rytmická cvičení a pohyb
podle rytmického doprovodu
Učivo:
• vnímání rytmu, posilování rytmu,
• samostatná rytmizace,
• rytmizace říkadel,
• hudebně pohybová cvičení,
• pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky,
• pohyb podle rytmického doprovodu,
• jednoduché tanečky a rytmická cvičení.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (60) soustředit se na poslech relaxační hudby a
jednoduché krátké skladby
Učivo:
• soustředěný poslech spojený s vnímáním rytmu a melodie,
• poslech říkadel,
• poslech lidových písní,
• poslech jednoduchých krátkých skladeb určených dětem,
• poslech relaxační hudby.
37
5.3.2
Základy výtvarné výchovy (ZVV)
V předmětu Základy výtvarné výchovy je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a
kultura, oboru Výtvarná výchova. Předmět ZVV je realizován ve všech ročnících a má úzkou
vazbu ke všem předmětům.
Přispívá ke kultivaci žáků, rozvíjí jejich estetické cítění. Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé
dovednosti, dochází k poznávání různých výtvarných prostředků a technik. Výtvarné činnosti
pomáhají rozvíjet zrak a motoriku žáků.
• rozvíjení individuálních schopností při vlastní tvorbě, vnímání a komunikaci,
• rozlišování základních barev a jejich používání ve výtvarném vyjádření,
• vyjadřování vlastních zkušeností přiměřenými prostředky a postupy.
Výuka výtvarné výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Používáme obrazový materiál, zástupné předměty či gesta pro znázornění předmětů,
činností a vlastností ve výtvarné oblasti a tím vedeme žáka k porozumění jednoduchým pojmům,
znakům a symbolům. Žáci provádějí přiřazování a výběr a tím se učí používat pojmy, znaky a
symboly.
Znázorňujeme názvy nástrojů, činností a barev piktogramy nebo písmem a tím vedeme
žáka k poznávání základních piktogramů a tiskacích písmen.
Fyzicky vedeme, dopomáháme nebo polohujeme žáka při manipulaci s nástroji a
výtvarnými pomůckami a tím podporujeme schopnost napodobit předvedené pohyby a činnosti.
Upravujeme nástroje podle individuálních potřeb a možností žáka, podporujeme manipulaci
i experimentování a tím vedeme žáka k používání učebních pomůcek.
Dodržujeme danou strukturu výtvarných činností a tím vedeme žáka k pochopení a řešení
známé situace na základě nápodoby či opakování.
V průběhu výtvarných činností zařazujeme jednoduchá cvičení zaměřená na rozvoj
komunikačních
funkcí (oslovení, vyjádření souhlasu, nesouhlasu, žádost, apod.) a tím podporujeme reakci na své
jméno, jednoduché pokyny a vyjádření souhlasu či nesouhlasu.
38
Výtvarnými činnostmi navozujeme nebo rozvíjíme u žáků různé úchopy. Podporujeme
manipulaci s předměty a koordinaci oko – ruka. Používáme předměty a výtvarné pomůcky
různých velikostí, tvarů a hmotnosti a tím rozvíjíme rozlišování velikostí, tvarů; manipulaci s
předměty a různé druhy úchopů.
Vysvětlením, strukturou a procesním schématem vedeme žáky k zvládnutí základních
výtvarných technik a jednoduchých úkolů a tyto dovednosti uplatňujeme při práci s různým
materiálem a tím vedeme žáka k využití různých výtvarných technik při práci s různými materiály.
Předmět Základy výtvarné výchovy úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty.
Spolu s Rozumovou výchovou vede žáky k samostatnosti při hygienických a sebeobslužných
činnostech, k rozvoji jemné motoriky a manipulačních dovedností. Se Smyslovou výchovou
spolupracuje při rozvoji jemné motoriky, při rozvoji smyslového vnímání – zejména hmatu při
manipulačních činnostech, při výtvarných činnostech upevňuje znalosti základních barev. S
hudební výchovou se podílí na vytváření estetického cítění žáků. Upevňuje motorické dovednosti
vytvářené v rehabilitační tělesné výchově, spolupracuje s ní při upevňování sebeobslužných
dovedností.
Základy výtvarné výchovy (ZVV)
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (61) zvládat základní dovednost pro vlastní tvorbu
Učivo:
• uchopení malířského náčiní,
• dovednosti pro práci v ploše – kresba, malba, otisky,
• dovednosti pro práci v prostoru – modelování, papírové objekty.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (62) používat na elementární úrovni prostředky a
postupy
Učivo:
• manipulace s objekty,
• uplatnění vlastního těla – otisky rukou, stopy.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (63) vnímat základní vztahy mezi barvami (barevné
kontrasty) a tvary
Učivo:
• prostorová tvorba a modelování (papír, textilie, stavebnice, hlína, modelovací hmoty),
• kresba různými nástroji,
• malba na různorodý materiál.
39
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (64) vyjádřit vlastní vjemy, představy a pocity
Učivo:
• vyjádření vlastních vjemů, zkušeností,
• vyjádření pocitů, emocí a fantazijních představ vybranými prostředky a postupy.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (65) uplatňovat vlastní fantazii a představivost při
výtvarných činnostech
Učivo:
• vnímání různých materiálů,
• výběr, přiřazování materiálů,
• využití různorodých tradičních a netradičních materiálů a jejich kombinací,
• netradiční výtvarné techniky.
40
5.4 Člověk a zdraví
5.4.1
Pohybová výchova (POV)
V předmětu Pohybová výchova (POV) je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a
zdraví, oboru Pohybová výchova.
Vyučovací předmět Pohybová výchova je zaměřen na zvládnutí základních pohybových
dovedností a rozvíjení pohybové kultury. Prostřednictvím různých pohybových aktivit přispívá ke
zmírnění důsledků zdravotního postižení žáků, k rozvoji řeči, pomáhá také k odreagování napětí,
překonávání únavy, zlepšování nálady a podílí se na koncentraci pozornosti. Pohybová činnost
tvoří základ rozvoje psychických procesů. K osvojení potřebných dovedností a návyků je třeba
využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků.
• zvýšení koncentrace pozornosti, odreagování napětí a překonávání únavy,
• fyzickému i psychickému uvolnění
• vnímání prožitků z pohybové činnosti
Výuka Pohybové výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Pojmy a symboly, které odpovídají úrovni porozumění žáka (předmětová, fotografická,
obrázková, psaná) zařazujeme také do pohybových činností a tím vedeme žáka k rozumění
pojmům a znakům a jejich užíváním.
Fyzicky vedeme, dopomáháme žákovi při Pohybové výchově a tím podporujeme schopnost
napodobit předvedené pohyby a činnosti.
Upravujeme cvičební náčiní podle individuálních potřeb a možností žáka, podporujeme
manipulaci i experimentování a tím vedeme žáka k používání učebních pomůcek.
Dodržujeme danou strukturu pohybové výchovy a tím vedeme žáka k pochopení a řešení
známé situace na základě nápodoby či opakování.
Záměrně zařazujeme situace vedoucí ke spontánní komunikaci a tím vedeme žáka ke
snaze dorozumívat se s ostatními verbálními nebo neverbálními formami komunikace.
41
Prostřednictvím cvičení podporujeme vnímání jednotlivých částí těla a tím vedeme žáka k
uvědomění si své osoby prostřednictvím svého těla.
Před a po tělesné výchově zařazujeme převlékání do cvičebního oblečení a tím vedeme
žáka ke zvládání základních sebeobslužných dovedností.
Zapojujeme žáky do uklízení pomůcek a tím vedeme žáka k podílení se na jednoduchých
praktických činnostech.
Pohybová výchova doplňuje ostatní vyučovací předměty. Písničkami a říkankami k
probíraným tématům doplňuje učivo v rozumové výchově, spolupracuje s ní při nácviku správného
dýchání. Smyslovou výchovu doplňuje v oblasti rozvoje sluchového vnímání při rozlišování zvuků
různé povahy a nácviku správného dýchání. Společně se Základy pracovní a výtvarné výchovy se
podílí na rozvoji úchopu a manipulačních dovedností při hře na hudební nástroje a také při
vytváření estetického cítění. Prvků Rehabilitační tělesné výchovy využívá při pohybových
aktivitách a hudbou, rytmických cvičeních a při relaxaci.
Pohybová výchova (POV)
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (66) získat kladný vztah k motorickému cvičení a
pohybovým aktivitám
Učivo:
• pohybové sociální hry,
• pohybové hry a cvičení,
• motivační a napodobivé hry.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (67) zvládat podle pokynu přípravu na pohybovou
činnost
Učivo:
• masáže,
• protahování,
• vnímání rytmu,
• rytmická cvičení,
• průpravné hry.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (68) reagovat na pokyny a povely k dané
pohybové činnosti
Učivo:
• oboustranná imitace (zrcadlení),
• pohyb se zvukovými signály,
42
•
•
hry s ozvučeným míčkem,
pohybová cvičení s využitím tradičního a netradičního náčiní.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (69) mít osvojeny základní pohybové činnosti,
dovednosti a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů
Učivo:
• pohyb na vozíku,
• houpání, pohyb na zahradě,
• turistika a pobyt v přírodě – vycházky, pohyb v terénu,
• plavání – adaptace na vodní prostředí.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (70) rozvíjet motoriku a koordinaci pohybů a poloh
Učivo:
• barevné a zvukové upoutávky stimulující pohyb,
• základní manipulace s míčem a drobným náčiním,
• hry ve vodě, plavání za pomoci různých pomůcek, základní plavecké dovednosti.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (71) zvládnout uvolnění a zklidnění organismu
Učivo:
• podpora koncentrace,
• masáže,
• poslech relaxační hudby,
• relaxační cvičení,
• prvky jógových cvičení.
5.4.2
Rehabilitační tělesná výchova (RTV)
V předmětu Rehabilitační tělesná výchova (RTV) je realizován obsah vzdělávací oblasti
Člověk a zdraví, oboru Rehabilitační tělesná výchova.
Rehabilitační tělesná výchova je realizována ve všech ročnících jako alternativní forma
zdravotní tělesné výchovy a je určena žákům s nejtěžší formou mentálního postižení (bez
tělesného postižení), u nichž je snížená schopnost spontánního pohybu. RTV přispívá k rozvoji
hybnosti žáků, čímž současně rozvíjí i rozumové schopnosti a zmírňuje důsledky mentálního
postižení.
Žák je zařazen do RTV na základě doporučení a pod supervizí odborného lékaře. Výuku
RTV provádí fyzioterapeut nebo speciální pedagog s rehabilitačním zaměřením.
43
Vzdělávání v daném předmětu směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede
žáka k:
• Zvýšení koncentrace pozornosti, odreagování napětí a překonávání únavy, fyzickému i
psychickému uvolnění.
• Rozvíjení aktivní hybnosti a využívání pohybových schopností a dovedností.
• Odstraňování mimovolních pohybů a stimulaci jednotlivých svalových skupin.
• Vnímání prožitků z pohybové činnosti.
Výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí
Výuka Rehabilitační tělesné výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáka takto:
Cvičením na podložce a hudebně pohybovými hrami vedeme žáka k napodobování
předvedených pohybů a činností
Zařazujeme lezení, jednoduché honičky a psychomotorické hry zaměřené na prostorovou
orientaci a tím se žák učí orientovat v okolním prostředí. Využíváme senzomotorických i
psychomotorických her ke zlepšení rovnováhy a překonávání překážek a tím vedeme žáka k
překonávání pocitu strachu
Zapojujeme žáky do jednoduchých sluchově pohybových her (se zrakovou podporou nebo
strukturou) a tím je vedeme k reakci na své jméno a na jednoduché pokyny
Zařazujeme v rámci konceptu snoezelen prvky bazální stimulace (vestibulární, somatické a
vibrační podněty), hry pro zlepšení vnímání tělesného schématu, dechová cvičení a relaxaci a tím
se žák učí uvědomovat si svoji osobu prostřednictvím svého těla
Cvičením s míči a drobným náčiním různého povrchu a hmotnosti se žák učí rozlišovat
předměty různé velikosti a tvarů, uchopovat je a účelně s nimi manipulovat Zařazujeme převlékání
před pohybovými činnostmi a tím vedeme žáka k zvládání nejjednodušších úkonů sebeobsluhy.
Žáci pomáhají při přípravě a úklidu náčiní, a tím se podílejí na jednoduchých pracovních
činnostech.
Rehabilitační tělesná výchova úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty. Tělesný
rozvoj podmiňuje celkový rozvoj všech rozumových schopností. Při pohybových aktivitách využívá
poznatků Rozumové výchovy o jednotlivých částech těla, spolupracuje s ní na nácviku reakcí na
44
jednoduché pokyny, uvolňováním horních končetin umožňuje rozvoj úchopu, manipulačních
schopností a grafomotoriky. V oblasti Smyslové výchovy přispívá k rozvoji zrakového, sluchového
a hmatového vnímání, vnímání polohy těla a prostorové orientace.
Se Základy pracovní a výtvarné výchovy spolupracuje při nácviku sebeobslužných
dovedností a při rozvoji hrubé a jemné motoriky. Pro navození uvolnění a zklidnění organismu a
při hudebně pohybových a rytmických aktivitách využívá prvků hudební výchovy.
Rehabilitační tělesná výchova (RTV)
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (72) získat kladný vztah k motorickému cvičení a
pohybovým aktivitám
Učivo:
• stimulace pohybu,
• otáčení, nakročování, souběžné lezení,
• pohyb s kompenzačními pomůckami,
• pohyb s vozíkem,
• alternativní formy terapie podle možností školy a žáků (snoezelen),
• rehabilitační cvičení.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (73) rozvíjet motoriku a koordinaci poloh
Učivo:
• rozvíjení hybnosti,
• polohování,
• změny polohy,
• uvolňovací cvičení.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (74) zvládat podle pokynu přípravu na pohybovou
činnost
Učivo:
• podpora pozornosti,
• pomoc při oblékání,
• rozvíjení motoriky – koordinace pohybů,
• rovnovážná cvičení,
• pomoc při přípravě náčiní,
• manipulace s drobným náčiním.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (75) reagovat na pokyny k dané pohybové činnosti
Učivo:
• fyzická podpora,
• oboustranná pohybová imitace,
• sledování vlastního pohybu v zrcadle,
• relaxační cvičení, uvolňování spastických částí těla,
• plavání – adaptace na vodní prostředí,
• hry ve vodě,
• plavání za pomoci různých pomůcek.
45
5.5 Člověk a svět práce
5.5.1 Základy pracovní výchovy (ZPV)
V předmětu Základy pracovní výchovy je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a
svět práce oboru Základy pracovní výchovy a částečně obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho
svět oboru Smyslová výchova.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v
základním vzdělávaní žáků s nejtěžším mentálním postižením. Pracovní činnosti vedou žáky k
získání základních pracovních dovedností a návyků. Rozvíjí motorické schopnosti a dovednosti,
základní hygienické návyky, činnosti v oblasti sebeobsluhy a současně i komunikační
dovednosti při provádění pracovních činností. Předmět Základy pracovní výchovy je realizován
ve všech ročnících.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na tématické
okruhy:
• Sebeobsluha
• Práce s drobným materiálem
• Práce montážní a demontážní
• Pěstitelské práce
• Práce v domácnosti
Ve všech těchto okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a
hygieny při práci.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje v utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
tím, že vede žáka k:
• Získání základních hygienických a sebeobslužných návyků.
• Rozvoji motoriky, získání základních manuálních zručností a pracovních dovedností.
• Vnímání radostných prožitků z pracovních činností, které pomáhají seberealizaci.
• Osvojení dovedností při používání a zacházení s pomůckami a drobným nářadím.
• Získání schopností obsluhovat základní domácí spotřebiče.
• Porozumění jednoduchým pracovním postupům.
• Poznání pracovních činností, které napomáhají vytváření možných zálib.
• Dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci.
Výuka pracovní výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto:
Přiřazováním, tříděním, praktickou manipulací, výběrem na slovní pokyn a činnostním
učením vedeme žáky k poznávání a používání předmětů denní potřeby. Osvojené poznatky
zařazujeme do režimu dne a spojujeme s životními situacemi (např. prostírání stolu).
46
Využíváme různé techniky práce s různými materiály a tím vedeme žáky k získání
základních manuálních zručností a pracovních dovedností.
Provádíme manipulaci s různými pomůckami a drobným nářadím a tím vedeme žáky k
osvojení dovedností při zacházení s těmito předměty.
Využíváme neverbální komunikace a systémů AAK ke znázornění pracovní činnosti a tím
podporujeme u žáka porozumění a plnění jednoduchých pracovních postupů.
Komunikujeme s žáky podle jejich individuální komunikační úrovně, dodržujeme stejnou
strukturu a tím se žák učí reagovat na jednoduché pokyny, vyjadřuje své potřeby, pocity a
nálady.Umožňujeme výběr různých pracovních činností nebo materiálů formou verbální i
neverbální komunikace a tím podporujeme žáky k vyjadřování souhlasu nebo nesouhlasu.
Využíváme a navozujeme různé situace a tím podněcujeme žáky ke spontánní komunikaci.
Individualizovaným přístupem a jednáním se žákem zajišťujeme atmosféru jistoty a bezpečí
a tím podporujeme navazování kontaktu s okolím a vytvářením vztahu žáka s učiteli a spolužáky.
Nacvičené vzory chování a komunikace žáci využívají při nakupování v obchodech, při společné
přípravě jídel a úklidu a tím vedeme žáky k navazování kontaktu a dorozumívání se s okolím.
Nápodobou, strukturou, fyzickým vedením a zrakovou podporou utváříme u žáků základní
hygienické návyky a sebeobslužné dovednosti. Tím vedeme žáky ke zvládnutí nejjednodušších
úkonů sebeobsluhy a základů osobní hygieny.
Vysvětlením, strukturou a procesním schématem vedeme žáky k samostatnému zvládnutí
základních pracovních technik a tyto dovednosti uplatňujeme při práci s různým materiálem a v
různém prostředí.
Využíváme jednoduché stavebnice a konstruktivní hry k manipulaci, k rozvoji motoriky a tím
vedeme žáky ke vnímání radostných prožitků z pracovních činností, které pomáhají seberealizaci.
Pozorováním přírody vedeme žáky k poznávání jednotlivých ročních období, změn v
přírodě. Seznamujeme žáky s pěstováním a ošetřováním nenáročných pokojových a užitkových
rostlin, s pomůckami a náčiním při práci na zahradě. Tím vedeme žáky k osvojení dovedností při
péči o rostliny, ke správnému používání a zacházení s pomůckami a drobným nářadím.
Seznamujeme žáky se základními úkony při přípravě jídla, s drobnými domácími pracemi
(mytí nádobí…) a tím vedeme žáky k co nejvyšší možné míře samostatnosti při vykonávání těchto
pracovních činností.
47
Základy pracovní výchovy (ZPV)
Sebeobslužné činnosti
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (76) zvládnout základní hygienické návyky a
sebeobslužné činnosti (oblékání, obouvání)
Učivo:
• hygienické návyky,
• spolupráce při hygieně,
• osobní hygiena - mytí rukou, používání mýdla, ručníku,
• nácvik používání toalety,
• používání kapesníku,
• česání vlasů,
• svlékání oděvu,
• oblékání jednotlivých částí oděvu,
• zouvání a obouvání bot,
• oblékání panenky,
• mytí hraček.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (77) dodržovat klid a čistotu při stravování
Učivo:
• vnímání přijímání potravy,
• přijímání potravy,
• správné sezení při stolování,
• stolování a stravování,
• čistota při stolování.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (78) umět používat příbor
Učivo:
• uchopování,
• nácvik samostatného stolování,
• použití lžíce,
• použití samostatné vidličky,
• umístění příboru na stole,
• používání příboru.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (79) udržovat pořádek ve svých věcech a ve svém
okolí
Učivo:
• pomoc při skládání a ukládání,
• skládání oblečení,
• značka, vyhrazené místo,
• pomoc při úklidu hraček, ukládání,
48
•
funkce a používání hygienických pomůcek – piktogramy.
Práce s drobným materiálem
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (80) zvládat základní manuální dovednosti při
práci s jednoduchými materiály a pomůckami
Učivo:
• manipulace s předměty,
• obrázky předmětů a činností,
• pracovní pomůcky,
• funkce a používání jednoduchých pracovních pomůcek.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (81) vytvářet jednoduchými postupy různé
předměty z tradičních i netradičních materiálů
Učivo:
• seznámení s různými materiály,
• třídění různých materiálů,
• vlastnosti materiálu a jeho užití (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát,
fólie aj.),
• lidové zvyky, tradice, řemesla.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (82) pracovat podle slovního návodu
Učivo:
• procesuální schémata,
• jednoduché pracovní postupy a techniky,
• užití některých jednoduchých technik zpracování vybraných tradičních materiálů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (83) udržovat pracovní místo v čistotě
Učivo:
• společné činnosti,
• motivace ke spolupráci,
• pomoc při úklidu,
• úklid pomůcek,
• úklid pracovního místa.
Práce montážní a demontážní
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (84) zvládat elementární dovednosti a činnosti při
práci s jednoduchými stavebnicemi a hrami
Učivo:
• uchopování,
• manipulace s jednoduchými předměty,
49
•
•
•
•
•
montáž a demontáž,
konstruktivní hry (kostky, skládačky, puzzle),
stavebnice prostorové,
stavebnice konstrukční,
stavebnice plošné.
Pěstitelské práce
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (85) provádět pozorování přírody v jednotlivých
ročních obdobích
Učivo:
• jednoduché experimenty,
• základní podmínky pro pěstování rostlin,
• rozlišení ročních období na obrázku, fotografii,
• proměny školní zahrady v jednotlivých ročních obdobích.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (86) pěstovat, ošetřovat a pečovat o nenáročné
pokojové i užitkové rostliny
Učivo:
• prohlížení obrázků, fotografií rostlin,
• nenáročné rostliny,
• rostliny v bytě,
• rostliny na zahradě,
• pěstování rostlin v bytě i na zahradě,
• péče o pokojové rostliny, zalévání květin,
• pěstování ve skleníku – exkurze,
• hrabání trávy (podle úrovně pohybových a rozumových schopností).
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (87) používat podle druhu pěstitelských činností
správné pomůcky a náčiní
Učivo:
• modely nářadí a náčiní,
• obrázky, pojmenování činností,
• navození situací pomoci a spolupráce,
• pomůcky a náčiní pro práci na zahradě,
• uložení pomůcek a náčiní.
Práce v domácnosti
1. – 10. ročník
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (88) provádět drobné domácí práce-základní úklid,
mytí nádobí, mytí podlahy
Učivo:
• úklid ve třídě,
• utírání tabule,
• utírání prachu,
50
•
•
•
•
•
•
•
drobné domácí práce,
základní úklid,
nácvik zametání,
výzdoba třídy na Vánoce, Velikonoce a další svátky,
mytí podlahy,
mytí nádobí,
praní drobného prádla.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (89) prostřít stůl pro běžné stolování
Učivo:
• nacvičování správného žvýkání a kousání potravy,
• pití slámkou, pití z hrnečku,
• vnímání přijímání potravy a vylučování,
• používání lžíce,
• nácvik správného sezení u jídla,
• používání příboru, ubrousku,
• osvojování správného stolování a samostatnosti při jídle,
• spolupráce při přípravě svačiny,
• prostírání stolu,
• úklid stolu po jídle,
• chování při stolování.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (90) zvládnout nákup a uložení základních
potravin
Učivo:
• výběr z modelů potravin,
• přiřazování předmět – obrázek, fotografie,
• hra na obchod,
• hraní rolí,
• nákup,
• uložení základních potravin.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (91) připravit jednoduchý pokrm podle pokynů
Učivo:
• dílčí činnosti,
• postup podle procesuálních schémat,
• příprava jednoduchých pokrmů,
• příprava studených nápojů,
• příprava teplých nápojů.
Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (92) dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti při
práci v domácnosti
Učivo:
• mytí rukou, používání mýdla, ručníku,
• spolupráce při hygieně,
• práce s procesuálními schématy,
51
•
•
•
•
rozfázování činností,
zásady hygieny,
zásady bezpečnosti při práci v domácnosti,
nácvik bezpečného chování.
52
6 Hodnocení žáků a autoevaluace školy
6.1 Zásady pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání
•
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tím učitel i žák získávají
informaci o tom, jak žák zvládá danou problematiku, jak dokáže naučené poznatky
využívat v běžném životě, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.
•
Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření, mělo by být pro žáka motivující.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je slovní.
•
Učitel nehodnotí osobu žáka, ale konkrétní problematiku, nesrovnává výkony jednotlivých
žáků, ale přistupuje individuálně k jednotlivým pokrokům žáka.
•
Při hodnocení uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt.
•
Za první pololetí se žákovi vydá opis vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení. V rámci
celkového hodnocení (vysvědčení) užíváme rozšířeného slovního hodnocení.
•
Při hodnocení průběžném (během školního pololetí) užíváme různé formy: razítka, škálu
smajlíků, tabulkové hodnocení, bodové ohodnocení, žetonový systém, pozitivní motivační
hodnocení: povzbuzení, ocenění, slovní hodnocení až po prvky sebehodnocení (zejména
2. stupeň) – způsob používaného hodnocení závisí na skupině žáků, individuálních
schopnostech a dovednostech. Vhodný způsob volí třídní učitel. Jednou za měsíc vydá
třídní učitel průběžný list hodnocení žáka (RADOVÁNEK), který má motivační charakter pro
žáka a informační charakter pro rodiče.
•
Zákonný zástupce je s průběžným hodnocením seznámen prostřednictvím záznamů a při
individuálních konzultacích podle potřeby.
•
Třídní učitel seznamuje s výsledky osobnostního rozvoje žáka (úrovní vědomostí,
dovedností, chování) ostatní pedagogy na pedagogické radě (1krát za čtvrt roku),
popřípadě řeší dané problémy, navrhuje řešení, apod.
•
Žáci jsou cíleně vedeni k samostatnosti, smysluplnosti učení, k vytvoření pracovních
návyků, k práci s chybou a sebehodnocení.
•
Obecná pravidla pro hodnocení vycházejí ze ŠVP pro obor vzdělání základní škola
speciální, podrobněji je hodnocení rozpracováno v kapitole Hodnocení ve Školním řádu
ZŠ speciální Lanškroun.
•
Žáci jsou seznámeni se systémem hodnocení individuálně v úvodních hodinách a dále pak
průběžně. Zákonní zástupci jsou s ním seznámeni při zahájení školního roku. Hodnotící
řád je volně k nahlédnutí.
•
Hodnocení je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Chování
neovlivňuje klasifikaci výsledků.
•
Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech pedagogů.
53
6.1.1
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáka získává učitel
zejména těmito metodami, formami a prostředky:
•
•
•
•
•
soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
soustavným sledováním výkonů žáka,
analýzou činností žáka,
konzultacemi s ostatními učiteli a dalšími odborníky (SPC, APLA),
rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
Pedagogové dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
•
•
•
•
jejich hodnocení je vždy motivující a plně podporující,
cílem hodnocení je vést žáka k maximálním výsledkům,
je vždy objektivní vzhledem ke snaze a možnostem žáků,
podporuje žákovo sebevědomí.
Pedagogové průběžně informují rodiče a zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovně
vzdělávacího procesu.
Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující se závěry psychologických
vyšetření a doporučeními psychologa, které mají vztah k hodnocení žáka a respektování jeho
individuality.
6.1.2
Kriteria pro hodnocení žáků
Stanovení následujících kritérií vychází z výchovných a vzdělávacích strategií školy, a tím z
postupného naplňování klíčových kompetencí při rozvoji osobnosti každého žáka.
•
změny v chování i dovednostech dle individuálních možností žáka
•
zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních schopností
•
kroky k získání klíčových kompetencí
•
individuální pokrok každého žáka v daném předmětu
•
úroveň komunikačních dovedností odpovídající úrovni postižení žáka
•
míra schopnosti navazovat sociální kontakty a adekvátní chování k druhým osobám
•
míra schopnosti orientovat se v okolním prostředí a v čase
•
schopnost vykonávat činnosti smysluplně
•
schopnost řešit problémové situace odpovídající mentální úrovni žáka
•
zvládání sebeobslužných a hygienických úkonů
54
Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků
•
soustavné pozorování žáka při všech činnostech ve škole a na akcích pořádaných školou
•
konkrétní pracovní dovednosti a pracovní postupy (sebeobsluha, výstupy z pracovních a
výtvarných činností)
•
ústní forma – komunikační kruh, rozhovor – odpovědi na jednoduché otázky, mluvený
projev – opakování vět, říkadel apod., plnění pokynu na základě porozumění
Základní pravidla pro slovní hodnocení
V případě širšího slovního hodnocení učitel hodnotí objektivně a individuálně osobní pokrok
žáka, porovnávají se aktuální výsledky školní práce s předchozími. Slovní hodnocení obsahuje:
•
•
•
•
•
•
•
zvládání učiva podle ŠVP
úroveň komunikace
schopnost navazovat a udržovat sociální kontakty adekvátním způsobem
schopnost orientace v okolním prostředí a čase
schopnost řešit problémové situace
úroveň zvládání sebeobslužných dovedností a hygienických návyků
snahu a zájem o vyučovací činnosti
Sebehodnocení
V rámci výchovně vzdělávací činnosti jsou uplatňovány prvky sebehodnocení podle
individuálních možností žáků. Žáci by se měli učit zhodnotit a vyjádřit verbálně nebo neverbálně
svůj podíl na činnosti. Jsou vedeni návodnými otázkami učitele, na které by se měli snažit
reagovat. Následuje zhodnocení a shrnutí učitelem. Učitel volí formu zhodnocení nejvhodnější pro
daného žáka.
Ověřování klíčových kompetencí
Klíčových kompetencí žáci dosahují s různou mírou dopomoci druhé osoby. Klíčové
kompetence jsou ověřovány při všech činnostech, v modelových i praktických situacích v průběhu
vyučovacího procesu, na akcích školy. V průběhu činností učitel sleduje úroveň naplnění
klíčových kompetencí. Z výsledků pozorování učitel vyvodí závěr pro další práci s
žákem.
6.2 Zásady pro používání slovního hodnocení žáků s těžkým
mentálním postižením a souběžným postižením více vadami
Tradiční škála 1 –5 se slovním vyjádřením, tak jak je využívána v základní škole speciální,
je v Rehabilitačním vzdělávacím programu nahrazena komplexním popisem zlepšení žáka za
dané pololetí školního roku.
Hodnocení je s akcentem na jeho kladnou složku stylizováno formou slovní zprávy.
Vnitřní členění rehabilitační třídy nevychází z věkových charakteristik žáků, ale z úrovně
jejich individuálních schopností a potřeb.
Nelze předpokládat, že si všichni žáci vzdělávaní podle Rehabilitačního vzdělávacího
programu pomocné školy osvojí veškeré učivo. Prostředkem vzdělávání zde není psané slovo a
55
v některých případech ani mluvená řeč.
Podle úrovně schopností je třeba u žáků probouzet psychické funkce (pozornost, paměť i
volní vlastnosti potřebné k osvojování učiva) – míra úspěšnosti je u jednotlivých žáků individuálně
odlišná. Rozvíjení motoriky a získání co nejvyšší míry pohybové samostatnosti umožňuje žákům
získat určitou míru soběstačnosti. Pohybové kompetence a celkové zprostředkování zkušeností
prostřednictvím těla (základní princip Bazální stimulace, ze které rehabilitační vzdělávací program
rovněž vychází) umožňuje žákům s těžkým handicapem navázat kontakt s jejich okolím. Navázání
kontaktu ještě umocňuje objevení vhodné komunikace. Podle míry postižení lze volit i různé druhy
alternativní a augmentativní komunikace. Je počítáno se strukturalizací a vizuálními časovými
režimy, vytvářenými individuálně pro žáky s autismem.
Rozvíjení estetického cítění, hudebních, výtvarných zájmů a jednoduchých pracovních
dovedností podle rehabilitačního vzdělávacího programu může vést k eliminaci problémového
chování žáků, k rozvoji jejich dovedností i pro volný čas tak, aby soužití s nimi nekladlo
mimořádné nároky na jejich okolí. Nalezení vhodné formy dorozumění s okolím a každá
dovednost, kterou si žáci osvojí, se projeví ve zlepšení kvality celého jejich dalšího života.
Hodnocení zásadně počítá s mírou handicapu žáků (netrestá za postižení), bere v úvahu
uvedené principy a toleranční rozpětí dané učebním plánem, zaměřuje se na vztah žáků
k jednotlivým činnostem, počítá s téměř plnou asistencí. U těžce postižených žáků je asistence
v jedné oblasti nutná pro stimulaci vlastní aktivity v oblastech jiných. Hodnocení má pomoci
objevit i nově se vynořující dovednosti.
Hodnocení žáků vzdělávajících se podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné
školy se nezříká přiměřené náročnosti, přesto má charakter převážně motivační. Hodnocení je
třístupňové.
Stupně hodnocení prospěchu v rehabilitační třídě
1
Pracuje s radostí, s podporou aktivně reaguje v mezích daných postižením
2
Lze jej motivovat, potřebuje trvalou podporu, reaguje úměrně svému postižení
3
Navazuje kontakt s trvalou podporou a fyzickým vedením, reaguje úměrně svému postižení
56
6.3 Autoevaluace školy
Autoevaluace naší školy slouží k systematickému posuzování stanovených cílů podle daných
kritérií v jednotlivých oblastech výchovy a vzdělávání, řízení školy a koncepci školy, reprezentaci
školy. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba pro další zkvalitňování práce školy.
Předpokladem kvalitního a objektivního hodnocení je:
•
uvědomění si daných nedostatků
•
pojmenování konkrétních nedostatků
•
zdravá komunikace v rámci pedagogického sboru, učitel – rodič, učitel – žák
•
realizace účinných postupů k nápravě (způsoby nápravy)
6.3.1
Cíle autoevaluace školy
Oblast výchovy a vzdělávání
•
naplňováním filosofie školy přispívat k vytvoření příjemného a podnětného prostředí
pro děti, učitele, rodiče
•
vhodnými metodami a formami práce přispívat k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí žáků, tím i k naplňování jednotlivých priorit školy
•
při vzdělávání žáků respektovat osobnost dítěte (zdravotní postižení), uplatňovat
individuální a profesionální přístup učitele
•
hodnotit žáky podle stanovených kritérií srozumitelných žákům i rodičům
•
zabezpečit komplexní péči žáka
Oblast řízení školy a koncepce školy
•
stanovenou koncepcí a profesionálním řízením školy přispívat k vytváření příjemných
podmínek školy (klima) a spokojenosti pedagogů, rodičů a dětí
•
při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků klást důraz na kvalitu a efektivnost
vzdělávání
•
efektivně hospodařit s finančními prostředky vzhledem k zabezpečení kompenzačních a
učebních pomůcek
•
týmovou prací vést učitele k naplňování priorit naší školy
•
k naplnění společné filosofie přispívat otevřenou komunikací mezi pedagogy a rodiči,
vzájemným respektováním, možností rodičů podílet se na životě školy, přispívat k naplnění
společné filosofie
57
Oblast reprezentace a prezentace školy
•
sledovat, diskutovat, řešit reakce okolí na život školy
•
účastnit se akcí v oblasti kulturní, sportovní, dovednostních soutěží
•
pokračovat v propojení školy a veřejnosti
•
publikovat v místním i regionálním tisku, na webových stránkách města Lanškroun a
Pardubického kraje
•
zakládat a prezentovat úspěchy žáků v prostorách školy
6.3.2
Formy autoevaluace školy a jejich časové rozvržení
Oblast výchovy a vzdělávání
•
pravidelné řízené rozhovory pracovníků s vedením školy: průběžně
Pedagogové – vedení školy
•
hospitační činnost (metody a formy práce učitele, uplatňování individuálního přístupu,
profesního přístupu učitele, IVC a dokumentace žáka) pozorování, písemný záznam
(průběžně)
Vedení školy
•
dotazníky pro rodiče (1x za rok)
Zákonní zástupci žáka
Oblast řízení školy a koncepce školy
•
pracovní semináře, skupiny: pedagogičtí pracovníci předávají poznatky z absolvovaných
seminářů svým kolegům (průběžně)
Tým pedagogických pracovníků
•
kontrola efektivnosti využívání zakoupených kompenzačních a učebních pomůcek
ve výchovně vzdělávacím procesu (průběžně) hospitace, pohovory s učiteli
Vedení školy
•
jednání s rodiči – hodnocení školy rodiči (průběžně)-ústní
Vedení školy
•
Výroční zpráva školy
Vedení školy
•
vlastní hodnocení školy
Tým pedagogických pracovníků, vedení školy
•
reprezentace a prezentace školy
Vedení školy, tým pedagogických pracovníků
58
•
vystoupení žáků na veřejnosti (průběžně)
•
články v tisku
Vedení školy, tým pedagogických pracovníků
6.3.3
•
naplnění filosofie školy
•
spokojenost žáků, rodičů, učitelů
•
ohlasy veřejnosti na život školy
•
hodnocení ČŠI
Kriteria
• vyjádření školské rady
59
7 Slovníček základních pojmů používaných v ŠVP
alternativní a augmentativní formy komunikace (AAK) – formy dorozumívání, které doplňují
nebo nahrazují řeč trvale nebo dočasně
autismus (PAS – porucha autistického spektra) – vývojová pervazivní porucha, která se
projevuje neschopností jedince navazovat sociální vztahy, komunikovat a absencí jeho
představivosti, tyto příznaky bývají provázeny omezeným okruhem zájmů, neúčelným
repetetivním (stále se opakujícím) chováním a bizarními rituály
autoevaluace školy – slouží k systematickému plánovitému posuzování činnosti školy v různých
oblastech (výchova a vzdělávání, ekonomická oblast, oblast řízení školy a koncepce školy,
prezentace školy,…)
evaluační činnosti – veškeré plánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, posuzování
a hodnocení výsledků a změn ve všech činnostech školy, které jsou vymezeny
ve ŠVP
globální metoda čtení – metoda vzdělávání osob s poruchou analyticko – syntetické schopnosti
čtení. Jde o alternativní formu čtení. Slova jsou fixovány na základě vizualizace
a spojením s obrázky.
klíčové kompetence – soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých
pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V etapě základního vzdělávání jsou za
klíčové kompetence považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů,
kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské,
kompetence pracovní.
kompenzace – speciálně pedagogické metody a postupy, kterými se zlepšuje a zdokonaluje
výkonnost jiných funkcí než funkce postižené
očekávané výstupy – jsou prakticky zaměřené, mají činnostní povahu a jsou využitelné v
běžném životě. Vymezují úroveň, které by měli všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout. Jsou
stanoveny orientačně na konci 3. ročníku (1. období) a závazně na konci 6. ročníku (2. období) a
10. ročníku.
průřezová témata – obsahují aktuální témata problémů dnešního i budoucího světa, jsou
povinnou součástí základního vzdělávání, pomáhají rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a
hodnot
postižení více vadami – za postižení více vadami se považuje jedinec postižený současně
dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k
hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do školy pro příslušný typ postižení
piktogramy – komunikační neverbální systém – zjednodušená zobrazení skutečnosti – předmětů,
činností, vlastností
reedukace – speciálně pedagogické metody a postupy, kterými se zdokonaluje výkonnost v
oblasti postižené funkce
60
rehabilitace – (v pedagogickém smyslu) – speciálně pedagogické metody postupy, kterými se
upravují společenské vztahy, obnovují narušené praktické schopnosti a dovednosti a možnosti
seberealizace jedince s postižením
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání ZŠ speciální – kurikulární dokument státní
úrovně, který normativně stanoví obecný rámec vzdělávání v základní škole speciální. Je určen
pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením a
souběžným postižením více vadami
speciálně pedagogické péče – výuka speciální péče pro daný typ postižení (logopedická
péče, surdopedická péče, smyslová péče, zdravotní tělesná výchova, prostorová orientace, …)
sebehodnocení žáků – je metoda, při které má žák možnost zhodnotit svoji práci (podíl,
konkrétní realizaci, výsledek práce). Sebehodnocení je cestou pro dosažení lepších výsledků
práce, má vést k větší aktivitě žáka, postupně k uvědomování si vlastních dílčích pokroků.
Sebehodnocení žáka nenahrazuje hodnocení žáka učitelem.
sociální čtení – metoda vzdělávání osob s těžkým mentálním postižením, je chápáno jako
poznávání, interpretace a přiměřené reagování na zrakové znamení a symboly, piktogramy, slova
a skupiny slov, aniž by byly využívány čtecí dovednosti
školská rada – orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků a zletilým žákům,
pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy, je
schvalujícím orgánem ŠVP
ŠVP Učení je radost 1. díl – školní vzdělávací program pro žáky se středně těžkým mentálním
postižením a souběžným postižením více vad
ŠVP Učení je velká radost 2. díl – školní vzdělávací program pro žáky s těžkým mentálním
postižením a souběžným postižením více vad
učební osnovy – část ŠVP, ve které je vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů členěn
do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících 1. a 2. stupně ZV
učební plán – část ŠVP, která vymezuje na základě učebního plánu organizaci výuky na škole,
obsahuje tabulaci s výčtem vyučovacích předmětů povinných, poznámky k organizaci a realizaci
jednotlivých vyučovacích předmětů
učivo – je začleněno do jednotlivých tematických okruhů jednotlivých vyučovacích předmětů, je
chápáno jako prostředek pro dosažení očekávaných výstupů, vychází z RVP, na úrovni ŠVP je
závazné
výchovně vzdělávací strategie – promyšleně volené a řazené postupy, kterými chce škola cíleně
směřovat k naplňování klíčových kompetencí
61

1 Identifikační údaje školy

Transkript

Podobné dokumenty