6 Ministerstvo zemědělství České republiky, Výzkumný ústav

Transkript

6 Ministerstvo zemědělství České republiky, Výzkumný ústav
6
Ministerstvo zemědělství České republiky, Ministry of Agriculture of The Czech Republic
Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha, Research Institute of Agriculture Engineering Prague
Sdružení pro výrobu bionafty Praha, Association for Biodiesel Production Prague
Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb
Czech Univerzity of Agriculture Prague, Technical Faculty, Department of Technological
Equipment of Buildings
Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
Sdružení pro výrobu bionafty Praha
ČZU v Praze, TF, Katedra technologických zařízení staveb
s podporou Ministerstva zemědělství ČR
Research Institute of Agricultural Engineering Prague
Association for Biodiesel Production Prague
Czech University of Agricultural Prague, Technical Faculty,
Department of Technological Equipment of Buildings
under the auspices of the Ministry of Agriculture of the Czech Republic
Biogenní pohonné hmoty
Biogenic fuels for transport
Sborník přednášek a odborných prací mezinárodního semináře
Proceedings the international seminar
Prosinec 2005
December 2005
Tento seminář byl za VÚZT proveden v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002703101etapy 6 „Výzkum nových možností efektivního využití zemědělských produktů
k nepotravinářským účelům“.
This seminar was realizad in behalf of the Research Institute of Agricultural Engineering
Prague in the framework of solution of the research project MZe 0002703101- stage 6
„Research of new possibilities of effective utilization of agricultural products for non-food
purposes“.
Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
Sdružení pro výrobu bionafty Praha
Ministerstvo zemědělství Praha
Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení
staveb
Ó Petr Jevič, Zdeňka Šedivá
ISBN 80-86884-08-2
Biogenní pohonné hmoty
OBSAH
CONTENT
1.
Transpozice směrnice 2003/30/EC pro tržní uplatňování motorových biopaliv
v České republice
Transposition of Directive 2003/30/EC for market application of motor biofuels
in the Czech Republic
2
2.
Legislativní a technická příprava Programu využití bioethanolu v České republice
Legislative and technical preparation of the Program of bioethanol utilization
in the Czech Republic
7
3.
Nejlepší případové studie výroben bionafty v Evropě
Best Case Studies on Biodiesel Production Plants in Europe
11
4.
Možnosti využití biopaliv pro dopravní účely v České republice do roku 2010
Possibilities of biofuels utilization for transport purposes in the Czech Republic
till 2010
55
5.
Užití biopaliv v sortimentu benzinu a motorové nafty na trhu České republiky
- pohled oboru paliv
Use of biofuels within assortment of petrol and motor diesel market – view of the fuel
branch
58
6.
Pěstování a marketing řepky olejky jako rozhodující suroviny pro výrobu bionafty
70
Growing and marketing of rapeseed as decisive raw material for biodiesel production
7.
Zkušenosti s mezinárodním trhem FAME a souvisejících produktů
Experience with FAME international market and associated products
8.
Důsledky výroby bioethanolu a methylesteru mastných kyselin z biosurovin
pro bilanci energie a skleníkových plynů
Consequences of bioethanol and FAME production from bio-raw materials
for energy balance and greenhouse gases
9.
Produkce a marketing biopaliv z řepky olejné
Production and marketing of biofuels based on rapeseed
1
74
79
93
Biogenní pohonné hmoty
Transpozice směrnice 2003/30/EC pro tržní uplatňování motorových biopaliv
v České republice
Ing. Jiří Trnka – Ministerstvo zemědělství České republiky Praha
v dopravě na trhu ČR pro období od 1. 1.
2007 do 31. 12. 2012 bylo zrušeno.
„OLEOPROGRAM“,
podpora
výroby
MEŘO, byl vládou na dobu více jak rok po
vstupu ČR do EU přerušen. Přes veškerou
snahu MZe prosadit reálnou podporu výroby
MEŘO, platí v současné době tento program
dle systému nastaveného v Nařízení vlády č.
148/2005 Sb., který danou situaci neřeší
vzhledem k tomu, že program je omezen
pouze na II. pololetí roku 2005, čímž
způsobuje podnikatelskou nejistotu a ztrátu
trhu a odběratelů v ČR. Vedle dalších
věcných i administrativních komplikací se tak
tento systém ukazuje jako neefektivní, čehož
důkazem je objem podpořené výroby MEŘO
v roce 2005 ve výši pouze necelých 3 tis. tun
MEŘO. Původní kalkulace Programu přitom
předpokládala podporu výroby pro rok 2005
ve výši 50 tis. tun. Důsledkem je vývoz valné
většiny výrobních kapacit MEŘO v ČR mimo
území České republiky.
Vzhledem k poměrně kritické situaci v oblasti
naplňování cílů vyplývajících ze Směrnice
2003/30/ES vláda v poslední době přijala řadu
zásadních dokumentů, které z krátkodobého i
dlouhodobého pohledu řeší problematiku
uplatnění biopaliv na českém trhu.
Z hlediska dlouhodobého jde především o
přijetí „Dlouhodobé strategie využití biopaliv
v ČR“ usnesením vlády č. 1308 ze dne 12.
října 2005, kterou předložilo Ministerstvo
průmyslu a obchodu. Tento materiál počítá s
přimícháváním 5% MEŘO do motorové nafty
od roku 2007 a s uplatněním míchání
bioetanolu do motorových benzínů až od roku
2008. Vzhledem k zatím neexistujícím
výrobním kapacitám pro uplatnění bioetanolu
v motorových benzínech v letech 2006 – 2007
je zřejmé, že klíčovou roli bude minimálně
v dalších 2 letech hrát v oblasti uplatnění
biopaliv v ČR MEŘO. Předpokládaný podíl
biopaliv v roce 2006 ve výši 2 % by měl být
dle Strategie dosažen při uplatnění 110 – 150
kt MEŘO a to především jako směsná nafta
30%, dále 5% nebo v čisté formě. Materiál
konstatuje, že plošná výroba motorové nafty
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/30/EC, o podpoře používání biopaliv
nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě,
ukládá členským státům Evropské unie zajistit
minimální
podíl
biopaliv
a
jiných
alternativních pohonných hmot na jejich
národních trzích a v tomto ohledu uvádí
referenční hodnoty pro stanovení národních
indikativních cílů jednotlivých států pro
použitá množství biopaliv – pro rok 2005 je
referenční hodnota 2 % energetického obsahu
(e.o.) a pro rok 2010 je 5,75 % (e.o.). Členské
státy měly za povinnost uvést v platnost
zákony, směrnice a právní předpisy ve shodě
s touto Směrnicí a to nejpozději do 31.
prosince 2004 a následně podávat každý rok
zprávu Evropské komisi o provedených
opatřeních.
Cíle, které si v této souvislosti Česká
republika předsevzala, byly stanoveny
v souladu
s předpokládanou
realizací
OLEOPROGRAMU – programu podpory
výroby MEŘO a Programu Podpora výroby
bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů,
pro záměnu metanolu při výrobě methylesteru
řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako
alternativního paliva s podporou jeho
uplatnění na tuzemském trhu, kdy resort
zemědělství má dostatek obilí pro naplnění
stanoveného
cíle
výrobou
bioetanolu
v tuzemsku.
ČR
oznámila
v červenci
minulého roku Evropské komisi, že v roce
2006 bude podíl 1,56 % methylesteru
řepkového oleje na prodeji motorové nafty
a 1,82 % bioetanolu na prodeji benzínů,
v roce 2010 potom 1,76 % methylesteru
řepkového oleje a 2,17 % bioetanolu (e.o.).
Do dnešního dne však nejsou vytvořeny ze
strany státu podmínky pro zajištění
uvedených cílů z tuzemských zdrojů.
Pro výrobu bioetanolu v tuzemsku nejsou
zatím zajištěny kapacity ani pro rok 2006 ani
pro rok 2007. Výběrové řízení, které bylo
vyhlášeno na základě usnesení vlády ČR č.
825 ze dne 1. 9. 2004 za účelem rozdělení
stanoveného objemu 2 mil. hl. bioetanolu
ročně, určeného výhradně pro palivové účely
2
Biogenní pohonné hmoty
-
s obsahem do 5 % není v roce 2006 možná
vzhledem k minimální současné funkční
kapacitě.
Na tento materiál bezprostředně navazuje
„Program
podpory
výroby
biopaliv
v návaznosti na implementaci Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/30/EC“,
jehož
zpracovatelem
je
Ministerstvo
zemědělství spolu s Ministerstvem životního
prostředí, který byl schválen vládou rovněž
12. října 2005 usnesením č. 1307. Tento
materiál je zaměřen na krátkodobější výhled a
zároveň se konkrétně zabývá vlastní
implementací uplatnění jak MEŘO tak
bioetanolu v následujících 2 letech. Zároveň
se Program zabývá konkrétními zásadami
přidělení podílu na stanoveném objemu jak
MEŘO tak bioetanolu pro dopravní účely
oprávněným výrobcům biopaliv od roku
2007. Tyto zásady se pro obě biopaliva
v některých drobnostech liší, ale materiál
jednoznačně vymezuje pojmy povinné osoby,
která uvádí paliva do volného daňového
oběhu, oprávněného výrobce biopaliv (jak
MEŘO, tak bioetanolu) a koordinační úlohu
Správy státních hmotných rezerv.
Mezi úkoly uvedenými v usnesení vlády č.
1307 je rovněž obsažen úkol pro ministra
zemědělství připravit a do 31. října 2005
vládě předložit návrh krátkodobého řešení
v oblasti využití methylesteru řepkového oleje
pro rok 2006 formou novely nařízení vlády č.
148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro
poskytování dotace na nepotravinářské užití
semene řepky olejné pro výrobu methylesteru
řepkového oleje. Tento úkol Ministerstvo
zemědělství splnilo a vláda uvedenou novelu
nařízení vlády schválila dne 7. 12. 2005.
Vzhledem k tomu, že novela obsahuje některé
úpravy stávajícího řešení, byla koncem
listopadu tohoto roku Evropské komisi
zaslána zjednodušená notifikace tohoto
Programu, aby bylo umožněno jeho rozjetí
hned od začátku roku 2006. Vedle
prodloužení platnosti stávajícího nařízení
vlády jsou předmětem novely následující
úpravy stávajícího systému:
- zjednodušení a zrychlení podmínek pro
vyplacení dotace žadateli a zároveň
snížení
administrativní
náročnosti
dotačního
titulu
úpravou
systému
předkládání dokladů žadatelem,
-
návrh nové výchozí výše dotace stanovené
na období 6 měsíců vypočtené na základě
stávajícího
systému
výpočtu,
tj.
výpočtového vzorce používaného v roce
2005 a na základě průměru cen
rozhodných proměnných (tj. cena řepky
olejné, cena pokrutin a cena motorové
nafty) za hospodářský rok 2004/2005,
prodloužení intervalu přepočítávání výše
dotace z měsíční frekvence na frekvenci
pololetní z důvodu větší stability a jistoty
podnikatelského prostředí dotačního titulu
pro žadatele.
Konkrétními změnami v Programu je:
1. jeho vyhlášení na dobu 1 roku, tj. od
1.1.2006 do 31.12.2006,
2. změna výchozí výše dotace ve výši 6570
Kč na tunu vyrobeného MEŘO, která
bude konstantní minimálně po celé první
pololetí roku 2006. Poté dojde
k přepočítání výše dotace dle stávajícího
vzorce, v němž jsou rozhodujícími
proměnnými cena motorové nafty, cena
řepky olejné a cena pokrutin. Pokud po
dosazení průměrných hodnot těchto
proměnných za první pololetí roku 2006
dojde k odchylce od výchozí dotace o více
než 15%, dojde pro druhé pololetí
k úpravě dotace ve smyslu nově
vypočtené hodnoty.
3. změna v systému předkládání dokladů
uvedených v §6 odst. 2, které jsou vázány
na výrobu směsného paliva a jeho uvedení
do volného daňového oběhu. Nově
nebude na tyto doklady vázáno proplacení
dotace a tyto doklady budou moci být
předkládány dodatečně, a to až do konce
února roku 2007.
4. navýšení množství MEŘO, na které bude
poskytnuta dotace, a to z 50 tis. tun v roce
2005 na 125 tis. tun v roce 2006,
5. změna účinnosti nařízení od 15. 12. 2005,
přičemž termín pro předkládání žádostí o
zařazení do Programu bude do 31. 12.
2005.
Věříme, že těmito změnami bude Program
podpory výroby MEŘO v roce 2006 pro
výrobce dostatečně atraktivní a svým
zapojením do Programu přispějí k naplnění
úkolů, které pro Českou republiku vyplývají
ze Směrnice 2003/30/EC.
3
Biogenní pohonné hmoty
Transposition of Directive 2003/30/EC for market application of motor biofuels
in the Czech Republic
Jiří Trnka, MA – Ministry of Agricultural Prague
capacities neither for the year 2006 nor the
year 2007. The tender announced on basis of
the Czech Government Decree No. 825 from
September 1, 2004 for the purpose to divide
the volume of 2 mio. hl of bioethanol
annually, determined exclusively for the fuels
in transport on the Czech market for the
period from 1.1.2007 to 31.12.2012 was
cancelled. The “OLEOPROGRAM” for
FARME production support was interrupted
by the Government for a time longer than 1
year after the CR accession to the EU. Despite
the effort of the Ministry of Agriculture to
enforce the real support of the FARME
production, this program is currently valid
according to the system laid down in the
Government Decree No. 148/2005, which
does not solve the given situation due to the
fact, that the program is limited only to the
2nd half of 2005, what causes the business
uncertainty and market and customers loss in
the Czech Republic. Apart from other real and
administrative complications this system is
non-effective. This is proved by the volume
of the supported FARME production in 2005,
i.e. below 3000 ton. The initial calculation of
the Program has assumed the production
support for 2005 in amount of 50 000 tons.
The result is the export of predominated
majority of the FARME production capacity
from the Czech Republic.
With regard to relative critical situation in the
field of the targets fulfilment resulting from
the Directive 2003/30/EC the Government gas
recently adopted a lot of principal documents
solving the problems of biofuels application
on the Czech market from both short-term and
long-term point of view.
From the long-term view in concerns mainly
the acceptance of the “Long-term strategy of
biofuels utilization in the Czech Republic”
through the Government resolution No. 1308
from 12.10.2005, submitted by the Ministry
of Industry and Trade. This material
anticipates the 5 % blending of FARME with
the motor diesel fuel to 2007 and with
application of biethanol blending with the
The Directive of the European Parliament and
Council 2003/30/EC on support of biofuels
utilization or other renewable fuels for
transport imposes to the Member states of EU
to promote minimum share of the biofuesl and
other alternative fuels for transport on their
national markets and presents in this term the
referential values for the national indicative
targets of individual states determination for
used quantity of biofuels – for the year 2005
the referential value is 2 % of energy content
(e.c.) and for the year 2010 it is 5,75 % (e.c.).
The Member states are obliged to put into
force the laws, directives and legal regulations
in accordance with this Directive before the
December 31, 2004 and consequently to
submit the report for the European
Commission on implemented measures.
The targets of the Czech Republic in this
regard were determined in compliance with
the assumed implementation of the
OLEOPROGRAM, i.e. the program for
support of FARME production and the
program “Support of bioethanol production”.
It regards the bioethanol blending with
gasoline, exchange of methanol for
production of rapeseed oil methylester and
methyl-tercial-butylether and as an alternative
fuel with support of its application on
domestic market, when the agricultural sector
has sufficient quantity of grain to fulfil the
determined target of the bioethanol
production in our country.
The Czech Republic has announced in July of
the past year to the European Commission
that in 2006 the share of the rapeseed oil
methylester will reach 1,56 % from the total
sale of the motor diesel fuel and 1,82 % of
bioethanol from the gasoline sale, in 2010
then 1,76 % of FARME and 2,17 % of
bioethanol (e.c.). Nevertheless, so far there
are not formulated conditions of the State
administration for promotion of the
mentioned targets from the domestic
resources.
For the bioethanol production in the Czech
Republic there are not so far provided
4
Biogenní pohonné hmoty
adaptations of the existing solution, the
European Commission was informed about
the amendment by the simple notification to
be possible to start this solution immediately
at the beginning of 2006. Besides the validity
prolongation of the existing Governmental
Decree the subject of the amendment are the
following adaptations:
- simplification
and
acceleration
of
conditions for subsidy pay out for the
applicant and at the same time to reduce
the administrative steps of the subsidy title
by means of adaptation of the documents
submission system,
- proposal of the new subsidy sum
determined for the period of 6 mouths,
calculated system, i.e. the calculation
formula utilized in 2005 and on the basis
of prices average of the decisive variables
(i.e. rapeseed price, oil cakes price and
motor diesel price) within the economic
year 2004/2005
- prolongation of the interval for the subsidy
conversion from the mouth frequency into
the half-year one due to the higher stability
of the business environment.
motor gasoline until 2008. Regarding the so
far not existing production capacities for
bioethanol application in the motor gasoline
within 2006 – 2007 it seems to be evident that
the bey role will play the FARME within next
2 years in the field of the biofuels application
in the Czech Republic. The assumed share of
biofuels in 2006 in amount of 2 % should be
reached at application of 110 – 150 kt of
FARME mainly as a blended diesel fuel (30
%), 5 % or in pure form. The material
presents the fact, that the excessive
production of motor diesel fuel with contend
to 5 % is not possible in 2006 due to
minimum current functional capacity.
This material follows the “Program of
biofuels production support in connection
with the European Parliament and Council
Directive 2003/30/EC”. Author of this
material is the Ministry of Agriculture
together with the Ministry of Environment,
approved by the Government on 12.10.2005
by the Decree No. 1307. This material is
aimed to the short-time outlook and is dealing
with the proper implementation of application
of both FARME and bioethanol within the
next 2 years. The Program also determines the
concrete principles for share allocation from
the determined volume of FARME and
bioethanol for transport to the authorized
biofuels manufactures since 2007. These
principles vary for the both fuels, nevertheless
the material unambiguously specifies the term
of the mandatory persons who introduce the
fuels into the free tax circulation, authorized
biofuels
manufacturer
(FARME
and
bioethanol) and the coordination role of the
Control Board of the State Material Reserves.
Among the tasks presented in the Government
Decree No. 1307 is also included the task for
the Minister of Agriculture, i.e. to prepare and
till 31.10.2005 to submit to the Government
the proposal of the short-term solution in the
field of FARME application for 2006 in form
of the Government Decree No. 148/2005
amendment on determination of condition for
subsidy allocation for non-food utilization of
rapeseed d for FARME production. This task
was fulfilled by the Ministry of Agriculture
and the Government has approved this
material on 7.12.2005. With respect to the
fact, that the amendment contains some
The concrete chance in the Program is:
1. Its announcement for the period of 1 year,
i.e. from 1.1.2006 to 31.12.2006,
2. The change of the starting subsidy of 6570
CZK per 1 ton of produced FARME,
which will be constant at least during the
first-half of the year 2006. After this step
the conversion of the subsidy will be
determined according to the existing
formula involving the decisive variables,
i.e. diesel, rapeseed and oil cakes prices. It
there with be find out the deviation from
the starting subsidy by more than 15 %
after the average values application of
these variables, then the subsidy will be
adapted for the second- half of the year in
terms of the newly calculated value.
3. The change of the system of the documents
submission as presented in Paragraph 6,
clause 2, which are bound with the blended
fuel production and its introduction into
the free tax circulation. The subsidy pay
out will not be bound with these
documents and those will be submitted
5
Biogenní pohonné hmoty
additionally until the end of February
2007.
4. For the increased amount of FARME will
be allocated subsidy for 125000 tons in
2006 (compare 50000 in 2005).
5. The regulation force change since
15.12.2005, whilst the term for submission
of the application forms for inclusion in the
Program will be to 31.12.2005.
We guess that these changes will make the
Program for FARME production support
attractive for the manufacturers and they will
contribute to the fulfilment of tasks, resulting
from the Directive 2003/30/EC.
Kontakt:
Ing. Jiří Trnka
Ministerstvo zemědělství České republiky
Těšnov 17
117 05 Praha 1
tel.: 222182660
e-mail: [email protected]
6
Biogenní pohonné hmoty
Legislativní a technická příprava Programu využití bioetanolu v České republice
Ing. Leoš Voleský – Ministerstvo zemědělství České republiky Praha
5. V oblasti strojírenství a stavebnictví
(výroba zařízení pro lihovary – výrazný
rozsah v letech 2006 až 2007),
6. Snížení škodlivých emisí ve výfukových
zplodinách spalovacích motorů,
7. Snížení závislosti na dovozu ropy (cca o
150 tis. tun ročně),
8. Významný příspěvek k ekonomickému
růstu ČR z důvodu zvýšení zaměstnanosti,
zlepšení platebně obchodní bilance státu
(snížení dovozu ropy, sóji aj.), významné
investice do výstavby závodů na výrobu
bioetanolu, zvýšení HDP.
Úvod – základní informace o Programu
výroby a využití bioetanolu
Bioetanol je název pro kvasný
bezvodý zvláštně denaturovaný líh, který je
vyráběn za účelem jeho zapracování do
pohonných hmot. Přestože bioetanol lze
vyrobit teoreticky ze všech surovin
obsahujících sacharidy rostlinného původu,
tak
z praktického
hlediska
se
jako
nejvhodnější suroviny jeví zemědělské
plodiny zejména pak hustě seté obiloviny,
neboť z nich lze bez větších komplikací
vyrábět bioetanol celoročně. Vzhledem
k tomu, že při výrobě bioetanolu lze využít
významné množství obilovin, kterých je
v České republice dlouhodobě značný
přebytek představuje výroba a využití
bioetanolu významnou možnost stabilizace
tuzemského zemědělství. Pomoc tuzemskému
zemědělství, však není zdaleka jediným
přínosem výroby a využití bioetanolu.
Legislativní podmínky výroby a využití
bioetanolu
Oficiální
počátky
Programu
„Bioetanol“ začaly již v druhé polovině
devadesátých let minulého století, kdy vláda
ČR svými usneseními č. 125 ze dne 14.2.1996
a č. 420 ze dne 17.6.1998 dala podnět
k zahájení
nepotravinářského
využití
zemědělských surovin v nepotravinářské
sféře. Na základě těchto usnesení došlo
k úpravě zákona č. 61/1997 Sb., o lihu ve
znění pozdějších předpisů a zákona č.
587/1992 Sb., o spotřebních daních ve znění
pozdějších předpisů. Těmito úpravami došlo
jednak k vymezení možnosti vyrábět líh
kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný líh
(bioetanol) pro energetické účely a dále byla
zavedena možnost daňového zvýhodnění
pohonných hmot obsahujících bioetanol.
V současné době je již však zřejmé, že
výroba a využití bioetanolu má podstatně
větší význam a pro jeho rozvoj je nezbytné
zajistit širší legislativní podporu. V tomto
směru bylo dne 6.8.2003 schváleno usnesení
vlády č. 833, které vytvoření této legislativní
podpory ukládá ministrům do jejichž
kompetence řešení dané problematiky také
zapadá.
Na základě uvedených skutečností
byla provedena novela zákona č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší, bylo schváleno nařízení
vlády č. 66/2005 Sb., o minimálním množství
Realizace Programu bioetanol umožní
současné řešení několika problémů:
1. V oblasti zemědělské prvovýroby využití
více jak 130 000 ha produkčních ploch pro
nepotravinářské využití zemědělských
surovin,
2. V oblasti osivářské využití cca 15 000 ha
produkčních
ploch
pro
výrobu
požadovaných osiv,
3. Zvýšení
zaměstnanosti
ve
všech
zúčastněných sektorech o několik tisíc
pracovních míst jedná se zejména o tyto
sektory:
a. zemědělská prvovýroba,
b. průmysl navazující na zemědělskou
prvovýrobu (skladování, výroba postřiků
atd.),
c. doprava a logistika,
d. lihovarnický průmysl,
e. ostatní průmysl,
4. V oblasti krmivářství – využití obilných
výpalků, které mají vysokou nutriční
hodnotu a mohou téměř nahradit dovoz
sóji či masokostní moučku,
7
Biogenní pohonné hmoty
biopaliv. Dále byla vydána vyhláška
Ministerstva průmyslu a obchodu č. 229/2004
Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, která
definuje bioetanol a formy jeho použití. Mimo
to byla Parlamentu ČR předložena novela
zákona č. 61/1997 Sb., o lihu ve znění
pozdějších předpisů, která upravuje také
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
ve znění pozdějších předpisů (zákon č.
353/2003 Sb., ruší a nahrazuje zákon č.
587/1992 Sb., o spotřebních daních). Uvedené
novely zákonů o lihu a o spotřebních daních
vymezují pojem bioetanol, který do té doby
legislativa neznala a upravují možnosti
aplikace tzv. vratky spotřební daně tak, aby
odpovídala požadavkům vyplývajícím ze
současné situace v zemědělství tj. potřebě
vyrábět bioetanol v ČR z tuzemských
zemědělských surovin.
Záměrem MZe je, aby po provedených
úpravách byl v legislativních normách
obsažen takový systém, který odpovídá
zásadám schválených dne 12.10.2005
usnesením vlády č. 1307. Tímto usnesením
byl schválen materiál „Program podpory
výroby biopaliv v návaznosti na implementaci
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/30/ES“. Cílem tohoto materiálu je
vytvořit transparentní systém podpory využití
biopaliv vyrobených v ČR ze zemědělských
surovin vypěstovaných na území ČR, avšak
tak, aby nebyl v rozporu s primárním právem
EU a bylo jej možno notifikovat Evropskou
komisí.
Uvedený vládou schválený systém lze
v podstatě rozdělit do dvou etap, kdy první
řeší výběr subjektů se statusem oprávněného
výrobce bioetanolu a MEŘO a v druhé etapě
si povinné osoby resp. subjekty s povinností
uvádět na trh s pohonnými hmotami biopaliva
vybírají dodavatele těchto biopaliv, který
musí mít status oprávněného výrobce
bioetanolu či MEŘO. Je třeba uvést, že status
oprávněného výrobce získá každý, kdo splní
požadovaná kritéria, tzn. nehrozí žádné
spekulace. Kritéria pro udělení statusu
oprávněného výrobce jsou nastavená tak, aby
podpořila výrobu bioetanolu vyrobeného na
území ČR ze zemědělských surovin
vypěstovaných v ČR.
Technické podmínky výroby a využití
bioetanolu – normalizace
Záměrem Ministerstva zemědělství je,
aby ve všech případech kde je to nutné bylo
dodržování
požadovaných
standardů
podporováno zavedením daných technických
norem, ale na druhou stranu tam kde to
nezbytné není, aby se technické normy
nezaváděly. To znamená, že je třeba dbát na
to, aby výsledný produkt, kterým je
motorových benzín s obsahem bioetanolu
splňoval veškeré technické normy vztahující
se na tento produkt tj. zejména normu ČSN
EN 228. Dále je důležité, aby pro výrobu
tohoto produktu byl dodán bioetanol
požadovaných kvalit tj. odpovídající normě
ČSN 65 6511 (viz. tab. č. 1). Co se týče
surovin pro výrobu bioetanolu, kterými jsou
zejména obiloviny, tak přestože by bylo
ideální, aby tyto byly dodávány v jednotné
kvalitě, není v tomto případě žádoucí zavádět
normu na suroviny pro výrobu bioetanolu.
Zavedení normy by totiž mohlo mít negativní
dopady právě na zemědělce kvůli kterým je
celý tento program vytvářen, neboť jak je
známo kvalitativní znaky obilovin se
významně
mění
v závislosti
na
neovlivnitelných faktorech jako např. počasí
apod. Vzhledem k tomu, že je však potřeba
nastavit určitá pravidla pro výkup obilovin
určených k výrobě bioetanolu, byla vytvořena
informační tabulka pro nejvhodnější druhy
obilovin (viz. tab. č. 2), která udává základní
požadované vlastnosti z hlediska lihovarnické
výroby. Na základě těchto ukazatelů si pak
mezi sebou mohou účastníci dodávky
obilovin vytvořit systém jejich výkupu a to
například zavedením daných kritérií jako
základ a v případě rozdílných vlastností
uplatnit
systém
bonusů
a
srážek.
8
Biogenní pohonné hmoty
Tabulka 1 – ČSN 65 6511 – Všeobecné požadavky a metody zkoušení pro kvasný líh bezvodý
denaturovaný určený k přímému mísení do automobilových benzinů nebo k výrobě ETBE
Vlastnost
Jednotka
Mezní hodnoty
Zkouší se podle
minimálně maximálně
Vzhled
čirý, bez zákalů a sedlin ČSN 66 0805
Obsah ethanolu před denaturací
% (V/V)
99,7
-
Obsah vody
% (V/V)
-
0,39
kg/m
791
-
ČSN ISO 758; ČSN 66 0805
Obsah ethanolu po denaturaci
% (V/V)
95,6
-
Vyhl. MZe ČR č. 82/2000 Sb., čl.I odstavec 2
(1)c) metodou plynové chromatografie
Obsah volných kyselin
mg/le2)
-
50
ČSN ISO 1388-3,4; ČSN EN 228
2)
-
15
ČSN 66 0805
2,0
4,0
Nestanovuje se, výrobce zaručuje provedení
denaturace dle příslušného právního předpisub
o
Hustota (při 20 C)
1)
3
Odparek
mg/le
Obsah denaturačního prostředku3)
% (V/V)
1)
ČSN 66 0805
ČSN ISO 760; ČSN ISO 1388-1
viz Úřední alkoholometrické tabulky – Vyhláška MZe ČR č. 141/97 Sb.příloha část A
2)
le - litr ethanolu - jednotka stanovená Zákonem o lihu č. 61/97 Sb. § 2 odst. j)
Pro přímé mísení do benzinu se k denaturaci použije benzin Natural 95 (Super), pro výrobu ETBE se k denaturaci
použije ETBE (ethylterciární butyléter)
3)
Obsah aldehydů se řídí Vyhl. č. 141/1997 Sb. pro líh kvasný bezvodý ke zvláštním průmyslovým účelům
Tab. 2 - Technologické znaky obilovin k výrobě bioetanolu
Pšenice
Tritikale
vlhkost v % (m/m),
nejvýše
14,0
14,5
objemová hmotnost
v kg/hl, nejméně
73,0
68,0
příměsi v % (m/m),
nejvýše
12,0
12,0
3
3
0,5
0,5
150 300
-
60,0
60,0
nečistoty v % (m/m),
nejvýše, z toho
organické nečistoty v %
(m/m), nejvýše
číslo poklesu (ze
zkušebního vzorku 7 g)
v s, (nutno v úvahu text
uvedený v poznámce)
obsah škrobu v sušině v
% (m/m) nejméně
(nutno vzít v úvahu text
uvedený v poznámce)
Metody zkoušení jednotlivých znaků
Pšenice
ČSN ISO 712 (46 1014)
Obiloviny a výrobky z obilovin –
Stanovení obsahu vody (Praktická
referenční metoda)
ČSN ISO 7971-2 (46 1013)
Obiloviny-Stanovení objemové
hmotnosti zvané „hektolitrová
váha“- Část 2: Praktická metoda
Jedná se o hmotnostní podíl ze
100 g vzorku vyjádřený v % s
přesností na 0,1 %
Definice příměsí: ČSN 46 1100-2
Jedná se o hmotnostní podíl ze
100 g vzorku vyjádřený v % s
přesností na 0,1 %
Definice nečistot: ČSN 46 1100-2
ČSN ISO 3093 Obiloviny –
Stanovení čísla poklesu (46 1018)
Tritikale
ČSN ISO 712 (46 1014)
Obiloviny a výrobky z obilovin –
Stanovení obsahu vody (Praktická
referenční metoda)
ČSN ISO 7971-2 (46 1013)
Obiloviny-Stanovení objemové
hmotnosti zvané „hektolitrová
váha“- Část 2: Praktická metoda
Jedná se o hmotnostní podíl ze
100 g vzorku vyjádřený v % s
přesností na 0,1 %
Definice příměsí: ČSN 46 1200-5
Jedná se o hmotnostní podíl ze
100 g vzorku vyjádřený v % s
přesností na 0,1 %
Definice nečistot: ČSN 46 1200-5
-
ČSN 56 0512-16
Metody zkoušení mlýnských
výrobků; část 16: Stanovení
škrobu podle Ewerse
ČSN 56 0512-16
Metody zkoušení mlýnských
výrobků; část 16: Stanovení
škrobu podle Ewerse
Údaje uvedené v tabulce mají pouze informativní charakter. Definice znaků a způsob stanovení
vychází ze stávajících skupin norem Obiloviny potravinářské ČSN 461100, Obiloviny ČSN
461200, Metody zkoušení mlýnských výrobků ČSN 560512.
9
Biogenní pohonné hmoty
that for this product production is used the
bioethanol of required quality, it means
corresponding with the standard ČSN 65
6511. As the raw materials for bioethanol
production concerns, i.e. cereals in particular,
it would be ideal these would be supplied in
uniform quality. In this case is not desirable to
introduce standard for raw materials used for
bioethanol
production.
The
standard
introduction would have a negative impact
just on farmers although this program is
developed for them, because the qualitative
sights of cereals vary in dependence on
inaffectable factors as for example weather
etc. With regard to the fact, that certain rules
must be set up for cereals purchase,
determined for bioethanol production, there
was established an informative table for the
most suitable types of cereals. The table gives
the basis required properties from point of
view of the distillery production. On basis of
these indicators then the delivery partners can
create the system of cereals purchase e.g. by
introduction of given criteria as a basis and in
case of different properties to apply the
system of bonuses and reductions.
Kontakt:
Ing. Leoš Voleský
Ministerstvo zemědělství České republiky
Těšnov 17
117 05 Praha 1
tel.: 222182248
e-mail: [email protected]
Summary:
Legislative and technical preparation of the
“Program of bioethanol utilization in the
Czech Republic
Implementation of the program “Bioethanol”
would provide to use more as 130000 ha of
productive acreage in the field of agricultural
primary production. The intention of the
Ministry of Agriculture is to maintain the
required standards by introduction of existing
technical standards where necessary, bud on
the other hand to avoid that introduction of
the technical standard in case it is not
necessary. It means that emphasize should be
put on the fulfilment of all technical standards
regarding this product, i.e. particularly the
standard ČSN EN 228. Further is important
10
Biogenní pohonné hmoty
11
Biogenní pohonné hmoty
12
Biogenní pohonné hmoty
13
Biogenní pohonné hmoty
14
Biogenní pohonné hmoty
15
Biogenní pohonné hmoty
16
Biogenní pohonné hmoty
17
Biogenní pohonné hmoty
18
Biogenní pohonné hmoty
19
Biogenní pohonné hmoty
20
Biogenní pohonné hmoty
21
Biogenní pohonné hmoty
22
Biogenní pohonné hmoty
23
Biogenní pohonné hmoty
24
Biogenní pohonné hmoty
25
Biogenní pohonné hmoty
26
Biogenní pohonné hmoty
27
Biogenní pohonné hmoty
28
Biogenní pohonné hmoty
29
Biogenní pohonné hmoty
30
Biogenní pohonné hmoty
31
Biogenní pohonné hmoty
32
Biogenní pohonné hmoty
33
Biogenní pohonné hmoty
34
Biogenní pohonné hmoty
35
Biogenní pohonné hmoty
36
Biogenní pohonné hmoty
37
Biogenní pohonné hmoty
38
Biogenní pohonné hmoty
39
Biogenní pohonné hmoty
40
Biogenní pohonné hmoty
41
Biogenní pohonné hmoty
42
Biogenní pohonné hmoty
43
Biogenní pohonné hmoty
44
Biogenní pohonné hmoty
45
Biogenní pohonné hmoty
46
Biogenní pohonné hmoty
47
Biogenní pohonné hmoty
48
Biogenní pohonné hmoty
49
Biogenní pohonné hmoty
50
Biogenní pohonné hmoty
51
Biogenní pohonné hmoty
52
Biogenní pohonné hmoty
53
Biogenní pohonné hmoty
Kontakt:
Dr. Werner Koerbitz
Austrian Biofuels Institute
Graben 14/3
P.O.Box 97
A-1014 Vienna
Austria
tel.: +43-1-53456-33
e-mail: [email protected]
54
Biogenní pohonné hmoty
Možnosti využití biopaliv pro dopravní účely v České republice do roku 2010
Ing. Vladimír Třebický, CSc. – Ústav paliv a maziv, a.s. Praha
zbytkovému obsahu metanolu, obsahu
alkalických kovů a kovů alkalických zemin a
fosforu. Důvodem je to, že obsah
kontaminujících látek významně ovlivňuje
vlastnosti MEMK, zejména jeho oxidační
stálost. Ve 100% formě by bylo použití tohoto
paliva možné v samostatné distribuční síti
např. v zemědělství a lesnictví nebo ve
stavebnictví.
Druhou možností využití biopaliv je použití
bioetanolu. Bioetanol lze použít pro
automobilové benziny samostatně nebo jako
složku pro výrobu ETBE náhradou za
metanol používaný pro výrobu MTBE, který
se používá jako zvyšovač oktanového čísla.
V ČR platí pro bioetanol jakostní norma ČSN
65 6511, předpokládá se následné zavedení
evropské jakostní normy. Toto využití v praxi
nepředstavuje žádné problémy, naopak ETBE
je výhodnější než MTBE z pohledu ochrany
vod. Možnosti výroby v ČR jsou dobré, je
možno využít výrobní kapacitu pro MTBE.
Během posledního období byla v ČR vydána
řada legislativních předpisů pro využití
biopaliv, v současné době probíhá příprava na
realizaci programu přídavku bioetanolu a
MEŘO. Bioetanol v potřebné kvalitě a
množství má být k dispozici v ČR od roku
2007. Kvalitu bioetanolu pro využití jako
složky paliv nebo pro výrobu ETBE stanovuje
ČSN 65 6511. Tato norma definuje zejména
požadavek na čistotu etanolu, maximální
obsah vody a stopových nečistot, jeho
kyselost a obsah netěkavého podílu.
V platném jakostním standardu ČSN EN 228
je stanoven maximální obsah etanolu 5%V/V
a limit pro obsah kyslíku na 2,7%m/m.
V současné
době
není
připravována
novelizace, protože pro uvažované zvýšení
povoleného limitu pro obsah etanolu
(10%V/V) a kyslíku (3,7%m/m) požadují
výrobci automobilů provedení ověřovacích
zkoušek.
Etanol je využíván ve světě kromě uvedených
možností ve směsích s benzinem s podílem
etanolu nad 10 %V/V (v USA 15 %V/V,
Brazílie 22 %V/V) a dále jsou vyráběna
paliva s minoritním obsahem benzinu typu E-
V rámci evropského programu snižování
emisí produkovaných dopravními prostředky
byla vytvořena směrnice 2003/30/EC, která
stanoví indikativní cíle stanovující podíl
biopaliv v produkovaných palivech. Důvodem
pro stanovení těchto cílů je, kromě snižování
úrovně emisí, i snaha o postupné snižování
závislosti evropských států na fosilních
palivech a podpora zemědělské produkce pro
nepotravinářské účely. Indikativní cíle
stanovují podíl biopaliv pro rok 2005 na 2 %
a pro rok 2010 na 5,75 % z celkové spotřeby
paliv, vyjádření je na základě energetického
obsahu. Zatím je přístup jednotlivých
členských států k této problematice velmi
rozdílný a proto není vyloučeno, že pokud se
členské státy nezaváží dobrovolně a
v dostatečné míře k naplňování směrnice
2003/30/EC, bude se Evropská komise snažit
o zavedení povinných nikoli jen indikativních
cílů.
V rámci využití kapalných biopaliv je možné
uvažovat o bioetanolu a metylesterech
mastných kyselin (v ČR se předpokládá
MEŘO). Pro metylestery mastných kyselin
byla v roce 2004 zavedena jakostní evropská
norma ČSN EN 14214. Toto palivo může být
v množství do 5%V/V přidáváno do motorové
nafty (podle novelizace jakostní normy pro
naftu ČSN EN 590 z roku 2004). V ČR má
tradici i používání směsné motorové nafty
s obsahem MEŘO nad 30%. Využití tohoto
paliva je závislé na jeho zvýhodnění a
výsledné ceně ve srovnání s motorovou
naftou. V dalším období se počítá i s plošným
přídavkem 5 % MEŘO do produkce motorové
nafty. S daňovým zvýhodněním tohoto paliva
se počítá od roku 2007. Kromě přídavku
MEMK do motorové nafty je možno toto
palivo používat i ve 100% formě, pro použití
je nutno získat souhlas výrobce motoru.
Důvodem je to, že je nutno věnovat
významnou pozornost kvalitě použitého
MEMK a splnění požadavků jakostní normy.
Důraz je kladen zejména na jeho složení a
dodržení limitů pro kontaminující látky jako
jsou voda, obsah volného a vázaného
glycerolu,
obsahu
slabých
kyselin,
55
Biogenní pohonné hmoty
splnění indikativního cíle pro rok 2010. Je
nutno předpokládat intenzifikaci kapacit pro
výrobu obou typů biopaliv a jejich uplatnění
ve vyšším podílu (paliva pro FFV s obsahem
etanolu 85 % - palivo E-85) a využití MEŘO
v koncentrované podobě ve vybraných
sektorech
(zemědělství,
lesnictví,
stavebnictví).
Zájem o využití biopaliv a splnění
stanovených indikativních cílů, zejména pro
období 2007 až 2010, bude záviset na
užitných vlastnostech a kvalitě vyráběné
produkce, na vytvořené legislativě, daňovém
zvýhodnění a dotační politice, na jejich
výsledné ceně. Pro další rozvoj v ČR budou
důležité i případné změny evropské
legislativy a jejich využití v okolních státech.
85 (85 %V/V etanolu ve směsi s benzinem).
Paliva s vysokým obsahem etanolu však nelze
používat
v běžných
automobilech
se
zážehovými motory, ale pouze upravených
vozidlech
pro
toto
palivo
nebo
v automobilech označených flexi fuel cars, ve
kterých je možno používat alternativně benzin
a etanol.
Bioetanol je možné použít i pro pohon
vznětových motorů, i když v tomto případě
nelze počítat s běžnou distribucí na čerpací
stanice, ale pouze pro uzavřené vozové parky
např. pro autobusy. Je možné vytvořit směsné
palivo na bázi motorové nafty s obsahem až
15 %V/V etanolu. Směs je nutno aditivovat
přídavkem emulgátoru a případně i zvyšovače
cetanového čísla a antikorodantu. Pro stejné
účely lze použít i palivo pouze na bázi
etanolu. V tomto případě je také nutné použití
přísad pro zvýšení cetanového čísla, úpravu
mazivosti a zlepšení protikorozních vlastností.
Etanol jako palivo pro vznětové motory je
využíván pro pohon autobusů např. ve
Švédsku již více než 15 let. V roce 2000
jezdilo ve Stockholmu více než 300 autobusů,
dnes jezdí v celém Švédsku více než 400
autobusů. Pro použití je vesměs třeba upravit
kompresní poměr vznětového motoru.
Možnosti využití bioetanolu jsou kromě
uvedených států studovány v dalších zemích,
např. v Indii. Kombinací možností využití
bioetanolu a esterů mastných kyselin jsou
etylestery mastných kyselin (EEMK-EEŘO)
s obdobnými vlastnostmi jako mají MEMK
(MEŘO). Jedná se o perspektivní palivo, ale
je potřeba jeho ověření v praxi. Evropská
normalizace připravuje pro toto palivo
jakostní standard.
V současné době ČR neplní indikativní cíl
stanovený pro rok 2005. K dispozici je pouze
MEŘO, ale jeho využití brání nedokonalá
legislativa, zejména v daňové oblasti a z toho
vyplývající nestabilní podnikatelské prostředí.
Důsledkem toho je vývoz většiny produkce ze
současných výrobních kapacit do zahraničí.
Pro naplnění indikativního cíle pro rok 2005
(2 % e.o.) by do roku 2007 postačovalo 150 kt
a pro roky 2007 až 2009 170 kt. Výrobní
kapacity pro výrobu lihu budou ČR v plné
míře k dispozici pravděpodobně až v roce
2008. Využití současné kapacity pro MEŘO a
předpokládané kapacity etanolu neumožní
Použitá literatura
Šebor G., Pospíšil M., Třebický V.: Možnosti
využití biopaliv v České republice do roku
2020, studie pro MPO ČR 2005
Kontakt:
Ing. Vladimír Třebický, CSc.
Ústav paliv a maziv, a.s. Praha
U trati 1226/42
100 00 Praha 10
tel.: 274 021 330
e-mail: [email protected]
Summary:
Possibilities of biofuels utilization for
transport purposes in the Czech Republic
till 2010
For the Czech Republic is presented
prognosis of transport fuels consumption
development and necessary biofuels quantity
for their partial replacement to 2010 from a
view of EU regulations as well as different
possibilities of their promotion including
appropriate agricultural production. Presented
also are the possible risks of the different
possibilities aimed to the fuels consumption
assurance in relationship to the EU
requirements and the steps which are
necessary to be done in the framework of
these differences implementation in the both
technical and legislative field. In the field of
56
Biogenní pohonné hmoty
be used for the vehicle gasoline individually
or as a component for MTBE production
through replacement of methanol used for
MTBE production. The MTBE is being used
as an agent for octave number increasing. In
the Czech Republic there is valid the quality
standard ČSN 65 6511 for bioethanol,
assumed is the consequent introduction of the
European quality standard. This application in
practice does not represent any problem, in
contrary the ETBE is more suitable than
MTBE from a view of water protection. The
concern for biofuels utilization and fulfilment
of determined indicative targets, mainly for
period 2005 – 2010 with depend on the use
properties and quality of production,
legislation, tax allowance and subsidy policy
and last but not leas on their final price. The
future development in the Czech Republic
will also depend on eventual changes of
European legislation and its utilization in
other States.
the liquid biofuels utilization can be
considered the bioethanol and FARME. For
the FARME was in 2004 introduced the
European quality standard ČSN EN 14214.
That fuels can be blended up to 5 %V/V with
the motor diesel (according to amendment of
the quality standard for diesel ČSN AN 590
from 2004). Traditional in the Czech Republic
also is utilization of blended motor diesel
containing FARME above 30 %. This fuel
utilization depends on its leading position and
final price in comparison with the motor
diesel. In the next time period is assumed the
addition of 5 % of FARME into motor diesel
production. The tax allowance of that fuel is
anticipated since 2007. Besides the FARME
addition in the motor diesel this fuel can be
used in the 100 % form but its utilization is
subject to motor manufacturer agreement. The
reason of this measure is a fact that increased
attention should be paid to quality of the used
FARME and fulfilment of the quality
standard requirements.
The second possibility of biofuel utilization is
the bioethanol application. The bioethanol can
57
Biogenní pohonné hmoty
Užití biopaliv v sortimentu benzinu a motorové nafty na trhu České republiky
– pohled oboru paliv
Ing. Miloš Podrazil - České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Praha
předpisů nepředcházelo zpracování strategické
studie o užití biopaliv a srovnání se situací
v zemích EU. Vláda tuto dlouhodobou
strategii využití biopaliv v dopravě projednala
dne 12. října 2005 a přijala usnesení č. 1308.
Pro řešení problematiky uplatnění biopaliv
v dopravě bude velmi účelné, aby legislativa
byla pozměněna v souladu se závěry přijatými
vládou ČR k dlouhodobé strategii využití
biopaliv v ČR a výsledky jednání mezirezortní
pracovní skupiny, která byla ustavena
v souladu s usnesením vlády č. 1308.
1. Úvod
Zelená kniha Evropské komise ukládá
členským státům EU povinnost nahradit do
roku 2020 v silniční dopravě minimálně 20 %
fosilních pohonných hmot alternativními
pohonnými hmotami, z toho 8 % (podle
energetického obsahu) má být nahrazeno
biopalivy. V členských zemích Evropského
společenství je problematika užití biopaliv
v dopravě řešena Směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne
8. května 2003 o podpoře používání biopaliv
nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě.
Cílem směrnice je částečná náhrada
neobnovitelných zdrojů fosilních paliv (ropy)
biopalivy, ochrana životního prostředí a
podpora zemědělského sektoru.
Obsahem směrnice je definice biopaliv pro
dopravu a určení referenčních hodnot náhrady
benzinu a motorové nafty k termínu
31. 12. 2005 a 31. 12. 2010 jako doporučení
pro členské státy ke stanovení jejich národních
indikativních cílů užití biopaliv. Referenční
hodnota vypočítaná na základě energetického
obsahu komponent pohonných hmot je
stanovena takto:
Do 31. 12. 2005 nahradit biopalivy 2 %
veškerého benzinu a motorové nafty pro
dopravní účely a do 31. 12. 2010 5,75 %.
Implementace Směrnice 2003/30/ES je v gesci
Ministerstva zemědělství a dalších státních
orgánů jako je Ministerstvo životního
prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
Ministerstvo financí a Ministerstvo dopravy.
Směrnice
byla do
české
legislativy
transponována
zákonem
č. 92/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o
ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů a dalšími legislativními předpisy.
Přehled legislativních předpisů ČR:
a) Zákon č. 92/2004 Sb., kterým se mění
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o
změně některých dalších zákonů
Tímto zákonem jsou obecně definována
biopaliva (musí být podrobně definována ve
zvláštním právním předpise), biomasa a
jiná paliva z obnovitelných zdrojů. Zákon
zároveň uložil výrobcům, dovozcům a
distributorům zajistit, aby jimi uváděný
sortiment benzinů a motorové nafty
obsahoval minimální množství biopaliva
stanovené od 1. května 2004 prováděcím
právním předpisem. Ten však v uvedeném
termínu nenabyl účinnosti a byl zpracován
dodatečně jako Nařízení vlády č.
66/2005 Sb.
Na základě poslanecké iniciativy byly
některé dikce tohoto zákona v části týkající
se biopaliv pozměněny a doplněny
prostřednictvím novely zákona o ochraně
ovzduší, která byla vložena do zákona
č. 180/2005 Sb.
b) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby
elektřiny a tepelné energie z obnovitelných
zdrojů a o změně některých zákonů (zákon
o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)
Zákon č.180/2005 Sb., mění dikce platného
zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů, ve
znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona
č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., a
zákona č. 695/2004 Sb., které se týkají užití
biopaliv takto:
2. Česká legislativa k užití biopaliv
Problematika užití biopaliv je v ČR ošetřena
celou řadou legislativních předpisů (zákony,
vyhlášky, nařízení a usnesení vlády ČR).
V řadě případů je legislativa neprovázaná a je
v rozporu s unijním právem. Nedostatkem je i
skutečnost, že schválení legislativních
58
Biogenní pohonné hmoty
· nově definuje v § 2 odst. 1 pojmy:
stanovený objem biopaliv, oprávněný
výrobce biopaliv, určené období;
· mění § 3 odst. 10 stanovení povinnosti
uvádět biopaliva na trh; určuje, že tato
povinnost se týká osob uvádějících
motorové benziny a motorovou naftu do
volného daňového oběhu na daňovém
území ČR; tyto osoby jsou povinny
zajistit, aby jimi uváděný sortiment
pohonných hmot obsahoval stanovený
objem biopaliv určený prováděcím
právním předpisem; tímto právním
předpisem se také určuje období , na
které se stanovený objem vztahuje (viz
Nařízení vlády č. 66/2005 Sb.);
· v § 3 se doplňují tři nové odstavce,
kterými se určeným osobám stanoví
povinnost:
- každoročně informovat Generální
ředitelství cel o celkovém množství
paliv dodaných na trh a o podílu
použitých biopaliv na tomto množství,
- vykupovat
v rámci
stanoveného
objemu od oprávněných výrobců
biopaliv jimi vyráběná biopaliva
v množství
odpovídajícím
jejímu
podílu na trhu s palivy pro dopravní
účely na území ČR a v přepočtu podle
jejich energetického obsahu, a to za
minimální výkupní ceny stanovené
podle zvláštního právního předpisu
(zákon
č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění
pozdějších předpisů) vyjma bioetanolu
pro dopravní účely, přímo, bioetanol
od Správy státních hmotných rezerv
(SSHR ) dle zvláštního právního
předpisu (zákon č. 97/1997 Sb., o
působnosti SSHR, ve znění pozdějších
předpisů); bioetanol vykupuje SSHR za
minimální výkupní ceny stanovené
podle zvláštního právního předpisu
(zákon č. 526/1992Sb.) ve stanoveném
objemu od oprávněných výrobců ve
výši jejich podílu na stanoveném
objemu,
- zaplatit, pokud nevykoupí stanovené
množství bioetanolu od SSHR, Správě
cenu, za kterou SSHR nevykoupené
množství vykoupila, náklady spojené
s výkupem a sankci ve výši
jednonásobku stanovené ceny za
nevykoupené množství;
· v § 37 se doplňují tři nové odstavce, které
stanoví povinnost pro státní orgány
podávat vládě a EU informace o užití
biopaliv;
· v § 40 se doplňují tři nové odstavce, které
určují pokuty povinným osobám, a to za
nesplnění informační povinnosti (100 tis.
Kč), za nevykoupené množství biopaliv
v rozsahu svého podílu na trhu (5 mil.
Kč) a za nezajištění, aby jí uváděný
sortiment pohonných hmot obsahoval
minimální množství biopaliva (5 mil. Kč);
· do zákona se vkládá nový § 45a, kterým
se stanoví základní pravidla pro tvorbu
minimálních výkupních cen biopaliv.
Novela zákona o ochraně ovzduší
zapracovaná do zákona č. 180/2005 Sb.
zároveň vyvolává potřebu změnit Nařízení
vlády č. 66/2005 Sb.
Tato úprava legislativy vážící se
k biopalivům vyvolala zásadní nesouhlas
petrolejářského průmyslu, který změny
považuje za nesystémové, odporující
unijnímu právu a volné hospodářské soutěži
a stanoví duplicitní sankce za neplnění
povinností stanovených tímto zákonem.
Proto petrolejářský průmysl vyvinul úsilí
směřující, alespoň k částečné nápravě.
Prostřednictvím poslanecké iniciativy byl
podán pozměňující návrh k novele zákona
o ochraně ovzduší, kterou v červnu 2005 ve
druhém čtení projednala a ve třetím čtení
schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu.
Podstatou pozměňovacího návrhu je:
· zrušení duplicitních sankcí (pokuty za
neodběr
bioetanolu
prostřednictvím
SSHR a za nevykoupené množství
biopaliv v rozsahu podílu povinných
osob na tuzemském trhu pohonných
hmot);
· stanovení nejpozdějšího termínu zahájení
používání biopaliv od 1. 1. 2007;
· zpracování
prováděcího
právního
předpisu
k odběru
bioetanolu
prostřednictvím SSHR.
Pozměňovací návrhy jsou obsaženy
v zákonu č. 385/2005 Sb., kterým se mění
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.
59
Biogenní pohonné hmoty
Zákon umožňuje tyto daňové úlevy pro
použití biopaliv pro dopravní účely:
· Motorové
benziny
(Bezolovnaté
automobilové benziny)
- vratka za spotřebovaný bioetanol do
benzinu až do výše 5 %V/V
- vratka za spotřebovaný bioetanol pro
výrobu bio- ETBE ve výši 47 % V/V a
nezreagovaný bioetanol (cca 1 až 2 %).
· Směsná motorová nafta (motorová nafta
s obsahem MEŘO 30 % m/m a více)
Palivo má sníženou sazbu spotřební daně
na 6866 Kč za 1000 litrů.
· Bionafta (čisté MEŘO)
Je osvobozena od spotřební daně.
· Kvasný
zvláště
denaturovaný
líh
(bioetanol)
Je osvobozen od spotřební daně, pokud
je použit jako palivo pro pohon.
V zákoně jsou definovány náležitosti
žádosti o vracení zaplacené spotřební daně
za použitá biopaliva ve směsích pro pohon,
povinnosti správce daně a zásady pro
vracení daně.
c) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu
č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví
požadavky na pohonné hmoty a způsob
sledování a monitorování jejich jakosti
Vyhláška definuje motorová paliva a
biopaliva a jejich směsi pro pohon
motorových vozidel v podmínkách ČR a
určuje jakostní znaky biopaliv a jejich
směsí podle evropských norem takto:
· Motorové benziny (ČSN EN 228
Motorová
paliva
–
Bezolovnaté
automobilové benziny – Technické
požadavky a metody zkoušení)
ČSN EN 228 umožňuje:
- 100% náhradu metyltercbutyléteru
(MTBE) bio-etyltercbutyléterem (bioETBE); norma povoluje obsah éterické
složky až do 15 % V/V,
- přímé přidávání bioetanolu až do 5 %
V/V,
- současné přidávání dvou anebo více
kyslíkatých
komponent,
přičemž
celkový obsah kyslíku nesmí překročit
2,7 % m/m.
· Motorová nafta (ČSN EN 590 Motorová
paliva – Motorová nafta – Technické
požadavky a metody zkoušení)
ČSN EN 590 umožňuje přímé mísení
motorové nafty s nejvýše 5 % V/V
FAME (metylesterů mastných kyselin),
např. metylesterů řepkového oleje
(MEŘO).
· Směsná motorová nafta (ČSN 65 6508
Motorová paliva – Směsné motorové
nafty, obsahující MEŘO – Technické
požadavky a metody zkoušení)
ČSN 65 6508 umožňuje mísení min. 30
% m/m MEŘO se standardní motorovou
naftou.
· Biopalivo
pro
vznětové
motory
(BIONAFTA - čisté FAME/MEŘO) (ČSN
EN 14 214).
· Bioetanol (kvasný zvláště denaturovaný
líh) (ČSN 65 6511).
Uvedené ČSN jsou právně závazné
(Vyhláška č. 229/2004 Sb.).
e) Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních
daních ve znění pozdějších předpisů.
Zákon rozšiřuje daňové úlevy formou
vratky za spotřebovaná biopaliva na tyto
směsi biopaliv s fosilními pohonnými
hmotami:
· motorovou naftu s obsahem nejvýše 5 %
V/V MEŘO,
· motorové benziny obsahující bio-ETBE
a dodatečně přidaný bioetanol až do
obsahu aktivního kyslíku max. 2,7 %
m/m.
Míchání
směsí
biopaliv
s fosilními
pohonnými hmotami je výrobou a musí
probíhat v daňovém skladu.
Účinnost pro vracení zaplacené spotřební
daně je stanovena až od 1. 1. 2007.
Státní podpora biopaliv a jejich směsí
formou daňových úlev s výjimkou směsné
nafty (notifikace platí do 30. 6. 2010) však
není notifikována EU, což může program
biopaliv ohrozit.
f) Usnesení vlády ze dne 6. srpna 2003 č. 833
k Programu Podpora výroby bioetanolu pro
jeho přimíchávání do automobilových
benzinů a motorové nafty, pro záměnu
d) Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních
Zákon transponuje směrnici Evropského
parlamentu a Rady č.2003/ 96 /ES do české
legislativy.
60
Biogenní pohonné hmoty
h) Usnesení vlády č. 902 z 15. září 2004, o
složení hodnotící komise, pověřené
k vyhodnocení výběrového řízení na
rozdělení kvóty na dodávku 2 mil.
hektolitrů bioetanolu ročně pro období od
1. června 2006 do 31. prosince 2013
Usnesení mění usnesení vlády ze dne 1. září
2004 č. 825 v bodě I/3 o ustanovení
hodnotící komise pověřené k vyhodnocení
řízení na rozdělení kvóty na dodávku 2 mil.
hektolitrů ročně. Jmenuje nové složení
hodnotící komise.
metanolu při výrobě metylesteru řepkového
oleje a metyltercbutyléteru a jako
alternativního paliva s podporou jeho
uplatnění na tuzemském trhu.
Usnesením č. 833 vláda ČR schválila
Program Podpory výroby bioetanolu … a
uložila
jeho
realizaci
Ministerstvu
zemědělství s tím, že má vytvořit podmínky
pro výrobu potřebného množství bioetanolu
k 1. 1. 2006. Uložila vytvořit právní rámec
(novelou zákona o lihu, živnostenského
zákona a o spotřebních daních) pro použití
bioetanolu
vyrobeného
v tuzemsku
z tuzemských zdrojů k výrobě pohonných
hmot. Uložila zpracovat novelu vyhlášky ,
kterou se stanoví požadavky na pohonné
hmoty pro provoz vozidel na pozemních
komunikacích a způsob sledování a
monitorování jejich jakosti, která biopaliva
se mohou používat jako pohonné hmoty
nebo jejich příměsi do nich, novelu zákona
o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích, kterou se stanoví
zákaz používání pohonných hmot na bázi
metanolu vyráběného z fosilních zdrojů,
zajistit financování programu a navrhnout
systém pravidelné obměny nouzových
zásob pohonných hmot spravovaných
Správou státních hmotných rezerv za
skutečnosti, že se do nich budou přidávat
biosložky podle směrnice 2003/30/ES.
i) Usnesení vlády č. 1095 z 3. listopadu 2004
o Zásadách dalšího postupu řešení
problematiky stanovení podmínek pro
poskytování dotace na nepotravinářské užití
semene řepky olejné pro výrobu
metylesteru řepkového oleje
Usnesení ukládá ministru zemědělství
dopracovat návrh o stanovení podmínek pro
poskytování dotace na nepotravinářské
využití semene řepky olejné pro výrobu
MEŘO včetně vyčíslení dopadů na rozpočet
a ministru průmyslu a obchodu ve
spolupráci s místopředsedou vlády pro
ekonomiku, ministry dopravy, financí,
zemědělství,
životního
prostředí
a
předsedou Správy státních hmotných rezerv
zpracovat návrh dlouhodobé strategie
využití biopaliv v ČR.
První část usnesení je splněna Nařízením
vlády č. 405 z roku 2005.
g) Usnesení vlády č. 825 z 1. září 2004 o
zajištění minimálního množství biopaliva
nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů
v sortimentu
motorových
benzinů
v návaznosti na Program Podpora výroby
biotenolu pro jeho přimíchávání do
benzinů, pro záměnu metanolu při výrobě
metylesteru
řepkového
oleje
a
metyltercbutyléteru a jako alternativního
paliva s podporou jeho uplatnění na
tuzemském trhu
Usnesení stanovuje minimální roční
výrobní kvóty pro výrobu bioetanolu 2 mil.
hektolitrů ročně počínaje rokem 2007 a
konče rokem 2013 a stanovuje zásady
rozdělení kvóty pro výrobu bioetanolu.
Usnesení bylo nahrazeno usnesením vlády
č. 288 ze dne 9. března 2005.
j) Usnesení vlády č. 22 ze dne 5. ledna 2005
k pravidelné obměně nouzových zásob
pohonných hmot spravovaných Správou
státních hmotných rezerv
Usnesení umožňuje, aby skladování
nouzových
zásob
pohonných
hmot
spravovaných SSHR a jejich pravidelné
obměny probíhaly i v budoucnu, včetně
uvolnění do volného daňového oběhu, bez
přídavku biosložky s výjimkou benzinu
s přídavkem bio-ETBE v souladu s ČSN
EN 228 a s obsahem nejvýše 0,3 % obj.
volného bioetanolu v benzinu.
k) Nařízení vlády ze dne 2. února 2005 č. 66 o
minimálním množství biopaliv nebo jiných
obnovitelných paliv v sortimentu benzinů a
motorové nafty na trhu v ČR
61
Biogenní pohonné hmoty
poskytování dotace na nepotravinářské užití
semene řepky olejné pro výrobu
metylesteru řepkového oleje
Nařízení stanoví výši dotace na 7000 Kč za
tunu MEŘO vyrobeného pro účely dopravy.
Podpora může být vyplacena v rozptylu
plus minus 15 % podle ceny řepky olejné a
po prokázání spotřeby MEŘO pro pohon.
Dotace se má vyplácet do konce roku 2005
a pak se předpokládá přechod na mísení 5
% MEŘO do motorové nafty.
Nařízení vlády bylo schváleno usnesením
vlády č. 148.
Nařízení vlády stanoví mimo jiné
minimální výrobní kvóty ve výši 2 mil.
hektolitrů pro bioetanol a 200 tis. tun
MEŘO ročně v období od roku 2007 až
2012; povinnost užívat biopaliva pro
subjekty, které skladují a ochraňují nouzové
zásoby a zásoby SSHR, se posouvá až od
1. 1. 2009 a definuje minimální množství
biopaliv uváděných do volného daňového
oběhu v ČR.
Nařízení vlády č. 66 je prováděcím
předpisem ve smyslu § 3 odst. 10 zákona
č. 92/2004 Sb., o ochraně ovzduší. Toto
nařízení
nabytím
účinnosti
zákona
č. 180/2005 Sb., pozbylo platnosti a
v současné době se připravuje jeho novela.
Petrolejářský průmysl konstatuje, že v této
podobě je nařízení nepřijatelné, neboť
stanoví nereálné kvóty biopaliv (minimální
výrobní kvóty jsou v rozporu s ČSN EN
228
a
590)
a zvýhodňuje některé subjekty na trhu, což
je
v rozporu
s pravidly
spravedlivé
hospodářské soutěže. Proto navrhl jeho
úpravu.
Nařízení vlády bylo schváleno usnesením
vlády č. 163.
n) Usnesení vlády ČR ze dne 15. června 2005
č. 782, o zajištění obsahu minimálního
množství biopaliva nebo jiného paliva
z obnovitelných
zdrojů
v sortimentu
motorových benzinů v návaznosti na
Program Podpora výroby bioetanolu pro
jeho přimíchávání do benzinů, pro záměnu
metanolu při výrobě metylesteru řepkového
oleje a metyltercbutyléteru a jako
alternativního paliva s podporou jeho
uplatnění na tuzemském trhu, a o zrušení
souvisejícího usnesení
Usnesení zrušuje usnesení vlády ze dne 15.
září 2004 č. 902, o složení hodnotící
komise,
pověřené
k vyhodnocení
výběrového řízení na rozdělení kvóty na
dodávku 2 mil. hektolitrů bioetanolu ročně
pro období od 1. června 2006 do 31. května
2013, ve znění usnesení vlády ze dne 16.
února 2005 č. 215 a usnesení vlády ze dne
9. března 2005 č. 288 a mění usnesení
vlády ze dne 1. září 2004 č. 825, o zajištění
obsahu minimálního množství biopaliva
nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů
v sortimentu motorových benzinů, pro
záměnu metanolu při výrobě metylesteru
řepkového oleje a metyltercbutyléteru a
jako alternativního paliva s podporou jeho
uplatnění na tuzemském trhu, ve znění
usnesení vlády ze dne 15. září 2004 č. 902 a
usnesení vády ze dne 9. března 2005 č. 288,
tak, že se zrušuje bod I/3 a III/1c uvedeného
usnesení.
Usnesení ukládá ministru životního
prostředí ve spolupráci s ministry financí,
dopravy, průmyslu a obchodu a zemědělství
předložit vládě do 31. 8. 2005 návrh dalšího
postupu řešení Programu Podpora výroby
l) Usnesení vlády ČR č. 288 ze dne 9. března
2005 o změně usnesení vlády č. 825 ze dne
1. září 2004 o zajištění obsahu minimálního
množství biopaliva nebo jiného paliva
z obnovitelných
zdrojů
v sortimentu
motorových benzinů v návaznosti na
Program Podpora výroby bioetanolu pro
jeho přimíchávání do benzinů, pro záměnu
metanolu při výrobě metylesterů řepkového
oleje a metyltercbutyléteru a jako
alternativního paliva s podporou jeho
uplatnění na tuzemském trhu, ve znění
usnesení
č.
902
ze
dne
15. září 2004
Usnesení dává do souladu pojmy a termíny
v oblasti vyžití biopaliv. Dále dává do
souladu
minimální
objem
výroby
bioetanolu pro palivové účely v dopravě
v roce se systémem finanční podpory ve
vazbě na Nařízení vlády č. 66/2005 Sb. a
zvláštního režimu zákona o spotřebních
daních.
m) Nařízení vlády č. 405 ze dne 6. dubna 2005,
kterým se stanoví podmínky pro
62
Biogenní pohonné hmoty
předpisů a zveřejnit jmenované zásady.
SSHR ukládá provést přidělení podílu na
stanoveném objemu bioetanolu a MEŘO
oprávněným výrobcům těchto produktů a
zajistit vybudování míchacích zařízení
biopaliv s fosilními palivy na terminálech
společnosti ČEPRO. MF ukládá uvést do
souladu zákon o spotřebních daních
s výsledky notifikace u EK.
bioetanolu pro jeho přimíchávání do
automobilových benzinů a motorové nafty,
pro záměnu metanolu při výrobě
metylesteru
řepkového
oleje
a metyltercbutyléteru a jako alternativního
paliva s podporou jeho uplatnění na
tuzemském trhu.
o) Zákon č. 385/2005 Sb.,kterým se mění
zákon č. 86/200 2Sb., o ochraně ovzduší
Tímto zákonem se pro užití biopaliv stanoví
nejpozdější termín zahájení využívání
biopaliv na 1. 1. 2007, ruší se pokuta za
neodběr bioetanolu od Správy státních
hmotných rezerv (SSHR) a stanoví
povinnost zpracovat a vydat prováděcí
předpis pro obchodování s bioetanolem pro
dopravní účely prostřednictvím SSHR.
Účinnost od 1. 10. 2005.
r) Usnesení vlády ČR ze dne 12. října 2005 č.
1308 k návrhu Dlouhodobé strategie využití
biopaliv v ČR
Usnesení ukládá Ministerstvu průmyslu a
obchodu (MPO) koordinovat postup
uplatnění biopaliv v dopravě. K tomu účelu
byla zřízena mezirezortní pracovní skupina
složená
se
zástupců
ministerstev
zemědělství (MZe), financí (MF), dopravy
(MD), životního prostředí (MŽP), průmyslu
a obchodu, obrany (MO), Správy státních
hmotných rezerv a kabinetu místopředsedy
vlády pro ekonomiku. Do 30. 6. 2005 má
MPO předložit návrh konkrétních variant
využití biopaliv pro jednotlivé roky včetně
ekonomického rozboru a strategie. Na
základě těchto variant navrhnout podíly
biopaliv, které bude možné uplatnit
v období 2006 až 2010 v dopravě. MPO má
zajistit, aby do 1. 1. 2008 byla na
terminálech
společnosti
ČEPRO
vybudována zařízení pro mísení biopaliv.
Dlouhodobě bude možné v zásobách SSHR
skladovat pouze benzin s ETBE a obsahem
volného bioetanolu do 0,75 % jeho obsahu.
V rámci členství v Evropské standardizační
komisi (CEN) urychlit přijetí EN na paliva
s vyšším obsahem bioetanolu (E85, E95,
E15). Prověřit možnosti výroby motorů
poháněných palivy s vyšším obsahem
bioetanolu a uplatnění bionafty a směsné
nafty pro pohon průmyslových motorů.
K 31. 5. 2006 dlouhodobou strategii doplnit
a upravit.
MZe usnesení ukládá prověřit reálné
možnosti výroby biopaliv v období od roku
2006 do roku 2010, upravit závazné podíly
biopaliv a nahlásit je EK a zajistit
ekonomické podmínky pro prodej směsné
nafty a bionafty od roku 2006. Navrhnout
v souladu předpisy EU systém státní
podpory při výstavbě potřebných kapacit
p) Usnesení vlády ČR ze dne 29. září 2005 č.
1254 o nařízení vlády, kterým se mění
nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení
podmínek
pro poskytování dotace na
nepotravinářské užití semene řepky olejné
pro výrobu metylesteru řepkového oleje
Tímto usnesením byla změněna dotace na
jednu tunu MEŘO na 3 680 Kč (podle
nařízení č. 148/2005 Sb., byla 7500 Kč za
tunu). Platnost do konce roku 2005.
q) Usnesení vlády ČR ze dne 12. října 2005 č.
1307 k Programu podpory výroby biopaliv
v návaznosti na implementaci Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES
Usnesení schvaluje nový program
využití biopaliv ve vazbě na Směrnici
2003/30/ES. V programu je zahrnuta i
výroba MEŘO. Stanoví zásady přidělení
podílu na stanoveném objemu biopaliv
(bioetanol, MEŘO) pro dopravu. Stanoví,
že SSHR je orgánem státní správy, který
bude
zabezpečovat
hospodaření
s bioetanolem a MEŘO pro užití v dopravě.
K tomu jsou stanoveny Zásady přidělení
podílu na stanoveném objemu bioetanolu
a MEŘO pro dopravní účely pro určené
období oprávněným výrobcům biopaliva.
Ukládá neprodleně zajistit notifikaci státní
podpory biopaliv u Evropské komise,
změnit usnesení vlády č. 66/2005 Sb. a
zákon č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších
63
Biogenní pohonné hmoty
5 %) se od roku 1999 dařilo v ČR vyrábět a
prodávat cca 170 až 260 tis. tun směsné
motorové nafty ročně, což představovalo
přibližný podíl 1,4 % na všech v té době
spotřebovaných pohonných hmotách (benzinu
a motorové nafty). Směsná motorová nafta
byla v prodeji zhruba u 500 čerpacích stanic a
vzhledem k ceně, která byla o cca 2 Kč menší
než standardní motorová nafta vyrobená
z ropy, šla velmi dobře na odbyt. Tato příznivá
situace skončila zvýšením DPH z 5 na 19 % a
naším vstupem do EU a s tím spojeným
zrušením dotace pro výrobu MEŘO, kdy
jediným zvýhodněním směsné motorové nafty
zůstala nižší sazba spotřební daně směsné
nafty. Podmínky pro využití MEŘO pro pohon
se na tuzemském trhu výrazně zhoršily, a proto
směsná nafta po 1. 5. 2004 rychle zmizela
z trhu. Výroba MEŘO však pokračuje a
produkt se výhodně vyváží do SRN, kde
existují příznivé ekonomické podmínky.
lihovarů a při realizaci nutných investic u
výrobců a distributorů pohonných hmot.
Prověřit možnosti výstavby technologií
výroby etylesterů řepkového oleje (EEŘO).
MŽP usnesení ukládá navrhnout nezbytné
legislativní úpravy stávajících předpisů
k využití biopaliv a novelizovat Usnesení
vlády č. 66/2005 Sb.
MF
usnesení
ukládá
vypracovat
ekonomický rozbor dopadů snížení výběru
spotřebních daní z uplatňování biopaliv.
MD usnesení ukládá ve spolupráci s MPO
prověřit
možnosti
uplatnění
vysokoprocentních směsí bioetanolu a
benzinu v oblasti veřejné silniční dopravy.
ČAPPO požádala o účast v mezirezortní
pracovním skupině organizované MPO, ale
bez úspěchu.
3. Historie používání biopaliv v ČR
Historie používání biopaliv u nás začíná již po
první světové válce, kdy se začaly vyrábět
a prodávat lihobenzinové směsi. Pod názvem
Dynakol se prodávaly směsi s obsahem 50 %
etanolu, 30 % benzenu a 20 % benzinu. Až do
roku 1932 konkuroval tento výrobek
autobenzinu obsahujícímu jen ropný benzin.
V letech 1926 až 1936 bylo v Československu
zavedeno ze zákona povinné mísení 20 %
bezvodého etanolu s benzinem. S rostoucí
spotřebou pohonných hmot bylo tak umožněno
vymíchat asi 50 tis. tun etanolu do benzinu
ročně, což bylo v roce 1935 20 % spotřeby.
Používání lihobenzinových směsí zaniklo u
nás až počátkem padesátých let minulého
století a dosud nebylo obnoveno.
Další etapa využití biopaliv byla u nás
zahájena v roce 1992 tzv. Oleoprogramem,
který byl dotován státem. Program byl
zaveden pro podporu výroby a užití
metylesterů řepkových olejů v rámci cíleného
osazování orné půdy řepkou olejnou. V letech
1992 až 1996 byla podpora poskytována
formou návratných finančních výpomocí na
výstavbu a nákup technologií a od roku 1997
pro uplatnění přídavku min. 30 % MEŘO do
motorové nafty pro výrobu směsné nafty.
Výraznou ekonomickou podporou výroby
MEŘO (dotace ceny řepkového semene cca
4688 Kč za tunu, osvobození MEŘO od
spotřební daně a do konce roku 2003 sazba
DPH
4. Biopaliva v dopravě
V českém
rafinérském
průmyslu
je
připravováno využití biopaliv v těchto druzích:
a) bioetanol jako součást automobilových
benzinů, a to buď přímo nebo
prostřednictvím bio-ETBE; do budoucna
se předpokládá i možné využití
víceprocentních
směsí
bioetanolu
s benzinem jako např. E85 pro pohon
vozidel hromadné dopravy v městských
aglomeracích;
b) metylestery řepkových olejů jako součást
motorové nafty (buď v množství do 5 %
V/V nebo jako směsná motorová nafta)
nebo jako čisté MEŘO (bionafta) pro
pohon.
4.1 Bioetanol jako přísada do automobilových
benzinů pro pohon zážehových motorů
Uplatnit bioetanol v tuzemských podmínkách
se předpokládá:
a) přímým
mísením kvasného zvláště
denaturovaného
etanolu
v množství
maximálně 5 % V/V; bioetanol musí
splňovat jakostní znaky ČSN 65 6511 a
jeho prodejní cena by měla být nastavena
tak, aby nedocházelo ke zdražení
motorových benzinů přidáním bioetanolu,
b) náhradou
přísady
do
benzinu
metyltercbutyléteru
bio64
Biogenní pohonné hmoty
etyltercbutyléterem; náhrada je možná až
do výše 15 % V/V MTBE v benzinu - tuto
variantu
upřednostňuje
petrolejářský
průmysl,
c) kombinací náhrady MTBE bio-ETBE a
dodatečným přídavkem bioetanolu do
obsahu aktivního kyslíku ve směsi max.2,7
%.
Zhodnocení uvedených způsobů
- mísení MEŘO do motorové nafty vyžaduje
(vyjma rafinérie PARAMO) výrazné
investice do mísících zařízení
- motorová nafta s 5 % MEŘO je stabilnější
při skladování a přepravě než směsná
motorová nafta
- výroba MEŘO vyžaduje ekonomickou
podporu (dotace, daňové úlevy)
- čisté MEŘO a směsná motorová nafta pro
pohon vyžadují souhlas výrobce
motorů.
Všechny výše uvedené směsi biopaliv jsou
z pohledu legislativy a technických předpisů
přijatelné a měly by být na trhu k dispozici. O
jejich využití dále pak rozhodnou ekonomické
podmínky jejich výroby a poptávka, tj. trh
v ČR.
Zhodnocení způsobů
- náhrada MTBE bio-ETBE je možná
prakticky ihned
- bio-ETBE je méně rozpustný ve vodě
v porovnání s MTBE a má nižší tlak par
- automobilový benzin obsahující bio-ETBE
má lepší vlastnosti (ETBE působí jako
kosolvent) pro skladování a přepravu než
benzin obsahující jen bioetanol
- kapacita náhrady MTBE bio-ETBE je
omezená (zdroj isobutenů)
- ekonomika výroby bio-ETBE je provozně
méně výhodná než přímé mísení bioetanolu
- přímé mísení bioetanolu do benzinu
vyžaduje investiční činnost na realizaci
mísících zařízení
- benzin obsahující volný bioetanol má
nepříznivé vlastnosti pro přepravu a
dlouhodobé skladování (vliv přítomnosti
vody, chování směsi a změny některých
vlastností)
- kombinace náhrady MTBE bio –ETBE
zvyšuje potenciál využití biolihu a zlepšuje
stabilitu směsi při dopravě a skladování.
V budoucnu
existuje
možnost
vyrábět
vysokoprocentní směsi benzinu s bioetanolem
(např. E85 pro zážehové motory nebo E95 pro
vznětové). Tyto směsi by bylo možné užívat
v uzavřených segmentech autodopravy.
4.3 Současný stav a výhled používání biopaliv
v dopravě
V polovině roku 2005 byla zahájena zkušební
výroba směsné motorové nafty v rafinérii
společnosti PARAMO, Pardubice a může být
zahájena i výroba motorové nafty s obsahem
nejvýše 5 % V/V MEŘO (kapacita cca 200 tis.
tun v roce), ovšem za podmínky, že bude platit
účinnost vratky za zaplacenou spotřební daň za
spotřebované MEŘO. Společnost zkušební
výrobu směsné nafty však po cca čtyřech
měsících
zastavila
z důvodu
změny
ekonomických podmínek (snížení dotace).
BENZINA zahájila v polovině roku 2005 opět
prodej směsné motorové nafty u cca 50
čerpacích stanic. Prodej je však malý.
Česká rafinérská připravuje na rok 2006
provozní pokus výroby bio-ETBE a jeho
použití jako náhradu MTBE v benzinu.
ČEPRO připravuje na rok 2006 pilotní pokus
mísení biopaliv (bioetanol a MEŘO) do
fosilních pohonných hmot na jednom
z terminálů společnosti. Je možné, pokud
budou dotace na výrobu MEŘO, obnovit i ve
větším rozsahu výrobu směsné nafty u
malovýrobců.
Zahájení mísení biopaliv ve společnosti Česká
rafinérská se předpokládá v průběhu roku 2007
a na terminálech společnosti ČEPRO
v průběhu roku 2008.
Dovoz směsí biopaliv s fosilními palivy ze
zahraničních rafinérií se bude odvíjet od
zahájení výroby v okolních rafinériích,
4.2 Metylestery řepkových olejů jako součást
motorové nafty pro pohon vznětových motorů
Uplatnit
metylestery
řepkových
olejů
v tuzemských podmínkách se předpokládá:
a) přímým mísením MEŘO v množství
maximálně 5 % V/V do motorové nafty;
MEŘO musí splňovat jakostní znaky ČSN
EN 14 214
b) jako komponenty pro výrobu směsné
motorové nafty ve smyslu ČSN 65 6508
c) přímo jako pohonnou hmotu pro vybraný
segment vozidel.
65
Biogenní pohonné hmoty
legislativě a zájmu českého trhu. V Rakousku
bylo zahájeno mísení MEŘO do motorové
nafty v množství cca 4,5 % od října 2005,
zatím však pro rakouský trh. Na Slovensku se
mísí MEŘO do motorové nafty pro vybrané
sektory hospodářství.
V budoucnu by bylo výhodné používat
v uzavřených
segmentech
dopravy
vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními
pohonnými hmotami nebo dokonce čistá
paliva. Ojedinělou příležitost má v těchto
případech především zemědělský sektor, kde
je možné uplatnit čisté MEŘO jako pohonnou
hmotu a navíc ušetřit státnímu rozpočtu zdroje
zrušením tzv. zelené nafty.
V současné době Český normalizační institut
z iniciativy podnikatelské sféry zahajuje
diskusi ke zpracování české technické normy
pro směs bioetanolu s benzinem E85.
benzinu, motorové nafty a ropy. Ekonomická
efektivita pak ještě na investičních a
provozních nákladech pro mísení biopaliv do
fosilních paliv. Vyvolané provozní náklady
představují spotřebu energií, dopravné,
údržbu, osobní náklady nových pracovníků a
náklady na změnu mísících receptur.
Oficiální podporou v rámci legislativy EU
(Směrnice 2003/96/ES) je forma daňového
zvýhodnění biosložek, které jsou osvobozeny
od sazby spotřební daně. Efekt pro
petrolejářský průmysl bude větší při
předpokládaném zvyšování sazeb spotřební
daně za pohonné hmoty.
Efektivita pro celý řetězec užití biopaliv
poroste i se zvyšující se úrovní ceny ropy a
pohonných hmot.
V současné době se nepředpokládá úplné
promítnutí zvýšených nákladů na výrobu
směsí do maloobchodní ceny.
5. Problémy mísení biopaliv do motorových
paliv
5.2 Investiční činnost v rafinériích a
distribuční síti
Mísení biosložek do fosilních paliv
předpokládá investiční činnost v rafinériích a u
distributorů pohonných hmot. Věcně přidávání
biosložek do pohonných hmot představuje
instalaci zásobníků, stáčecích zařízení,
čerpadel,
mísících
zařízení,
zavedení
příslušného měření a regulace a vybavení
laboratoří pro kontrolu kvality.
V rafinériích České rafinérské investice pro
uplatnění bioetanolu a MEŘO představují
celkem cca 370 mil. Kč a v největší distribuční
společnosti ČEPRO cca 940 mil. Kč.
Předpokládá se, že v rafinériích České
rafinérské bude možné zahájit mísení v roce
2007 a ve společnosti ČEPRO v roce 2008.
5.1 Ekonomika
Bioetanol
Cena bioetanolu z nových lihovarů se
předpokládá na úrovni 17 až 19 Kč za litr, což
je více než současná výrobní cena motorového
benzinu. Bioetanol je osvobozen od spotřební
daně. Kompenzace užití bioetanolu v benzinu
je již řešena vratkou zaplacené spotřební daně
za spotřebovaný líh, ať již přímo nebo
prostřednictvím bio-ETBE. Současná světová
cena benzinu je pro mísení bioetanolu
příznivá. To však nemusí platit, pokud dojde i
k mírnému snížení současných cen ropy.
MEŘO
Cena se v současné době pohybuje na úrovni
cca od 20 do 22 tis. Kč za tunu, což je ve
srovnání s výrobní cenou motorové nafty
téměř dvojnásobek. MEŘO je osvobozeno od
spotřební daně. Zatím jediná kompenzace pro
jeho použití v motorové naftě s obsahem do
5 % je vratka spotřební daně. Ta je schválena
zákonem 217/2005 Sb., až od 1. 1. 2007. Ani
současná světová cena motorové nafty
neumožňuje v nastavených podmínkách
ekonomické využití MEŘO.
Přijatelné ceny biosložek pro užití v dopravě
závisí, jak ukazuje graf č. 1 pro bioetanol a
č. 2 pro MEŘO, na mezinárodních cenách
5.3 Přeprava a skladování
Přeprava a skladování pohonných hmot
s přídavkem biopaliv sebou nese složité
technické
problémy,
které
vyplývají
z rozdílného charakteru biosložek a fosilních
paliv. Problémy se projevují při dlouhodobém
skladování změnou některých jakostních
ukazatelů (změna tlaku par u benzinu, stabilita
směsí benzinu, lihu a vody, zákal, tvorba
pryskyřic). Z uváděných směsí je bez
problémů pouze benzin s obsahem bio-ETBE.
Technickým řešením k odstranění problémů je
přídavek biopaliv těsně před použitím těchto
66
Biogenní pohonné hmoty
- dodržováním
standardních
podmínek
volného trhu v rámci pravidel podnikání
v EU
- stanovením
nediskriminačních
ekonomických a daňových pravidel pro
všechny účastníky trhu
- vyřešením všech otevřených technických a
organizačních problémů výroby, skladování,
přepravy a distribuce směsí fosilních
pohonných hmot s biopalivy
- jasnou deklarací automobilového průmyslu,
jaká biopaliva a směsi lze v autoparku
vozidel používat
- realizací investičních opatření v rafinériích a
distribučních subjektech
- vyřešením postavení společnosti ČEPRO
jako neopominutelného článku užití biopaliv
v dopravě
- nápravou stávající české legislativy (sankce,
realita výrobních kvót, účinnost vratky za
spotřebované MEŘO při přidávání do
motorové nafty, obměna dlouhodobě
skladovaných zásob pohonných hmot bez
biosložek).
směsí jako motorového paliva a nebo vhodná
aditivace, což však sebou nese zvýšené
náklady. Opatrně bude nutné postupovat i při
mísení různých kvalit směsí a dlouhodobého
skladování v nádržích automobilů u motoristů
zvláště za vyšších teplot.
5.4 Rovnováha na trhu pohonných hmot
Automobilový průmysl uvádí, že pokud budou
mít pohonné hmoty s přídavkem biopaliv
jakostní ukazatele podle Evropských norem a
budou
používány
v homologovaných
automobilech, nebude docházet k problémům
či dokonce poškození motoru. Petrolejářský
průmysl proto z těchto důvodů doporučuje
rovnocenné podmínky pro uplatnění jak
čistých fosilních paliv a čistých biopaliv, tak
jejich směsí při zachování stejných a
spravedlivých tržních podmínek pro všechny
subjekty.
V současné době je trh s pohonnými hmotami
v ČR závislý z cca 40 % na dovozech
z okolních zemí a asi 60 % dodávek je
distribuováno prostřednictvím sítě terminálů
společnosti ČEPRO. Od 1. 7. 2005 se tato
společnost stala daňovým skladem a vztahují
se na ni povinnosti spojené s užitím biopaliv.
Je proto velmi důležité a pro program užití
biopaliv rozhodující, aby společnost ČEPRO
vybudovala potřebná mísící zařízení na
přidávání biopaliv do pohonných hmot a
platila pro ni stejná pravidla jako pro ostatní
účastníky trhu.
Petrolejářský průmysl doporučuje:
- upravit legislativu v souladu se standardy
práva EU a na základě doporučení návrhu
Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR
- stanovit reálné roční národní indikativní cíle
uplatnění biopaliv v dopravě jako náhrady
benzinů a motorové nafty vycházejíc
z platných
evropských
norem,
předpokládané spotřeby motorových paliv a
vývoje vozové parku
- zavést pro vybrané segmenty dopravy
použití vysokoprocentních směsí biopaliv
s fosilními pohonnými hmotami a čistých
biopaliv.
6. Stanovisko
Petrolejářský průmysl podporuje užití biopaliv
v dopravě a cítí se jedním ze základních
článků tohoto procesu. Nemůže však být
iniciátorem.
Užití biopaliv podmiňuje:
- stanovením reálných výrobních kvót pro
uplatnění biosložek v pohonných hmotách
- uplatněním spravedlivých a rovných tržních
podmínek pro všechny druhy motorových
paliv, a to jak čistých fosilních pohonných
hmot, tak čistých biopaliv a směsí těchto
látek
- notifikací daňových úlev za použitá
biopaliva ve směsích s fosilními pohonnými
hmotami a stanovení podmínek pro příjem
těchto úlev
7. Závěr
Petrolejářský průmysl bude užívat biopaliva
pro mísení s fosilními pohonnými hmotami,
pouze tehdy, pokud to pro to něj bude
ekonomicky výhodné a technicky možné. To
znamená, že budou stanovena průhledná a
spravedlivá daňová pravidla a budou
notifikovány daňové úlevy za použití biopaliv
Evropskou komisí.
Petrolejářský průmysl prohlašuje, že směsi
biopaliv s fosilními pohonnými hmotami bude
vyrábět a dodávat na trh pouze v sortimentu a
67
Biogenní pohonné hmoty
kvalitě podle platných evropských a českých
technických norem. Požaduje, aby biopaliva
určená pro dopravu splňovala evropské normy
a podléhala certifikaci. Chce se tak vyhnout
zbytečným
reklamacím
ze
strany
automobilistů
a dopravních firem.
Petrolejářský průmysl konstatuje, že pro
efektivní naplnění směrnice 2003/30/ES
(splnění
indikativních
cílů),
zajištění
spravedlivých
podmínek
pro
všechny
účastníky trhu s pohonnými hmotami a plynulé
zásobování trhu pohonných hmot je nutné, aby
společnost ČEPRO mísila biopaliva do paliv
také.
Petrolejářský průmysl předpokládá, že v roce
2007 bude reálné zahájení dodávek směsí
biopaliv s fosilními pohonnými hmotami na
domácí trh a pro vývoz. Podmínkou však je
dostatek biopaliv v předepsané kvalitě.
Petrolejářský
průmysl
upozorňuje
automobilisty a dopravní firmy provozující
automobilovou dopravu, aby si ve vlastním
zájmu ověřili u výrobců vozidel možnost
provozovat vozidla na čistá biopaliva nebo
jejich směsi s fosilními motorovými palivy.
Zároveň s cílem vyvarovat se pozdějším
reklamacím upozorňuje na možné technické
problémy
vyplývající
z dlouhodobého
skladování biopaliv a jejich směsí, a to i
v nádržích vozidel. Proto preferuje, aby na
trhu motorových paliv byly k dispozici čisté
fosilní pohonné hmoty, čisté biokomponenty a
jejich směsi.
Summary:
Utilization of biofuels within an assortment
of gasoline and motor diesel on the Czech
Republic market – overview of the fuels
sphere
Presentation of the legislation summary for
biofuels utilization, history of biofuels
utilization in ČR and problems with biofuels
blending in the motor fuels. The oil industry
with use the biofuels for blending with fossil
transport fuels only in case when it would be
suitable from economical point of view and
technically feasible. It means that clear and
fair tax rules will be determined and tax
exemptions notified for biofuels utilization by
the EC.
The oil industry declares that the blends of
biofuels with the fossil fuels will produce and
deliver on market in assortment and quality
according to valid European and Czech
technical standards.
The industry requests that the biofuels
determined for transport will comply with the
European standards and being subject to
certification. The intention is to avoid the
unnecessary complaints of the car users and
forwarding companies.
The oil industry states that for the effective
meeting of the Directive 2003/30/EC
(indicative targets implementation), provision
of fair conditions for all marketers with the
fuels for transport and continual market supply
it is necessary that the ČEPRO company will
blend the biofuels in the fuels, too.
The oil industry assumes that in 2007 will be
real to launch the biofuels and fossil fuels
blends distribution on domestic market and for
export. But the precondition is sufficient
quantity of biofuels in stipulated quality.
The oil industry call attention of the car users
and forwarding companies dealing with
transportation to verify in their own interest
the possibility to run the vehicles with pure
biofuels or their blends with the fossil motor
fuels. At the same time, with the aim to avoid
the later complains the industry warns to
possible technical problems resulting from the
long-term biofuels and their blends storing
even in the vehicles tanks. For that reason the
industry prefers provision of pure fossil fuels
availability on the market, pure biocomponents and their blends.
8. Použité prameny
Firemní materiály členských firem ČAPPO
(2004 a 2005)
Interní rozbory ČAPPO (2003 až 2005)
Kontakt:
Ing. Miloš Podrazil
generální sekretář ČAPPO
U trati 1226/42, 100 00 Praha 10
tel.: 274 817 509, fax: 274 815 709,
e-mail: [email protected]
68
Biogenní pohonné hmoty
Přílohy
Graf č. 1: Mezní cena lihu v Kč/l v závislosti na ceně benzinu a ropy Brent bez pokrytí investičních
a provozních nákladů.
21
20
19
Kč/l
18
17
Cena biolihu
16
15
14
Cena BA 95
Cena ropy Brent
259
20
337
30
415
40
492 v USD/t
50 v USD/bbl
Graf č. 2: Mezní cena MEŘO v Kč/l v závislosti na ceně motorové nafty a ropy Brent bez pokrytí
investičních a provozních nákladů
21
20
19
18
Kč/l
17
16
15
Cena methylesteru
14
13
12
11
cena MN
Cena ropy Brent
200
20
304
30
408
40
69
511 v USD/t
50 v USD/bbl
Biogenní pohonné hmoty
Pěstování a marketing řepky olejky jako rozhodující suroviny pro výrobu bionafty
Ing. Martin Volf, Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s.r.o. Praha
rok byl úrodný v celé Evropě, zpracovatelské
kapacity
nebyly
schopny
zpracovat
vypěstovanou produkci a světová cena této
komodity rychle klesla z 250 €/t až na 190 €/t.
Dostatek suroviny ve všech evropských
zemích a nízké ceny prakticky zastavily
export a řepka zůstala na skladech a zásobách
až do nové sklizně v roce 2005. Pěstitelé
v ČR na snížení nákupní ceny okamžitě
reagovali snižováním osevní plochy a zde
nastává rozpor mezi vývojem pěstování řepky
v EU, kde se poslední dva roky zvyšuje
osevní plocha, a současnou situací v ČR, kde
naopak plocha klesá či stagnuje.
Pěstování řepky v České republice
má dlouholetou tradici. Po roce 1990 došlo
narozdíl od většiny ostatních komodit
k dalšímu rozvoji pěstování této plodiny.
Významně vzrostla osevní plocha a výnosy se
stabilizovaly na úrovni cca 2,6 t/ha. V druhé
polovině devadesátých let nastaly výrazné
změny v oblasti odbytu a zpracování. Od roku
1995 se Česká republika stala soběstačnou v
produkci řepky a o dva roky později jsme se
stali i významným evropským exportérem.
V tomto období rychle rostla produkce řepky
a současně došlo k rozvoji využití řepky pro
nepotravinářské účely. Pěstitelského vrcholu
jsme dosáhli v letech 1999 – 2001, kdy se
sklízelo cca 340 tis. ha s produkcí kolem 900
tis. tun. Po tomto období však dochází
k postupnému snižování pěstitelské plochy
pod vlivem poklesu světových cen i problémů
s dotační podporou metylesteru v ČR. Tento
negativní trend platí i dnes, kdy ostatní
evropští pěstitelé rozšiřují pěstitelské plochy a
řepka díky bionaftě zažívá obrovský boom.
I přes rozvoj využití řepky na bionaftu
nedošlo u nás k zvyšování zpracování řepky,
neboť
docházelo
k menšímu
využití
řepkového oleje v potravinářství. Domácí
zpracovatelské kapacity zůstaly zachovány,
ale změnil se poměr využití řepky
k potravinářským a energetickým účelům.
Zatímco i přes problémy s dotačním
systémem roste zpracování řepky na
metylester, díky konkurenci levných sojových
olejů klesá zpracování řepky pro lidskou
výživu. Přitom co do kvality je řepkový olej
výrazně lepší než olej sojový. Jak se však
ukázalo,
rozhodujícím
kritériem
pro
spotřebitele je cena oleje a ta je u sojového
oleje nižší.
Důsledkem nízkých nákupních cen pro
pěstitele (5.333 Kč/t - srpen 2005) ve sklizni
2005 byla pak nízká osevní plocha ozimé
řepky pro rok 2006. Na této situaci bohužel
již nic nezmění fakt, že dva měsíce po sklizni
zaznamenáváme v Evropě obrovskou
poptávku po řepkovém oleji pro výrobu
MEŘO, růst ceny olejů o 100 €/t a současně
stížnosti potravinářů u Evropské komise na
nedostatek řepkového oleje pro potravinové
využití.
Po vstupu do Evropské unie se
Česká republika zařadila mezi největší
evropské pěstitele řepky. Velkoplošné
pěstování nejlepších liniových i hybridních
odrůd bylo základem velmi dobré kvality
domácí suroviny, o kterou je i v zahraničí
velký zájem. Další zlom úspěšného pěstování
nastal po rekordní sklizni v roce 2004. Tento
Cena řepky v ČR je sice určována
světovou cenou této olejniny, ale obchodníci
se při stanovování ceny pohybují v určitém
rozmezí podle aktuální situace. Jestliže je
v ČR řepky dostatek, je stanovována nákupní
cena tak, že pro pěstitele je konečná cena na
úrovni světová cena až méně 1 200 Kč (SC 1.200 Kč/t). Naopak v případě nedostatku
Osevní plochy řepky v ČR (tis.ha)
375
350
325
300
275
250
225
70
06
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
20
99
20
98
19
97
19
96
19
19
19
95
200
Biogenní pohonné hmoty
·
byly ceny v minulosti 200 – 300 Kč pod
cenou světovou (SC – 250 Kč/t). Toto
rozmezí je velmi široké a za současných
podmínek výrazně ovlivňuje rozhodnutí
pěstitele, zda zvýšit či snížit osevní plochy.
Zjednodušeně lze říci, že v případě, že by
pěstitel dostal za řepku nad 6 500 Kč/t,
nebudou v ČR v následujícím roce problémy
s produkcí. Naopak, jak se letos ukázalo, ceny
kolem 5 500 Kč rozhodně nezajišťují dostatek
suroviny pro následující rok pro české
zpracovatele a obchodníky.
Současná marketingová situace
v ČR vychází ještě z předchozí sklizně.
Před sklizní 2005 se všeobecně neočekával
rekordní výnos, ale na druhé straně byly
porosty dostatečně dobré a tak nebyla
produkce roku 2005 zásadním problémem
pro cenu. Problémem byly zásoby řepky z
rekordní sklizně v roce 2004 ve výši 960
tisíc tun. Ty nebyly ještě v době žní
zpracovány a znemožňovaly jakékoliv
diskuze o ceně. Podle světové ceny
stanovili obchodníci nákupní cenu na
5.000 Kč/t., později pod tlakem růstu ceny
dopláceli cenu na 5.500 Kč/t. Negativním
důsledkem tohoto okamžiku pak byla nízká
osevní plocha pro rok 2006, protože
pěstovat řepku za 5.500 Kč není pro
pěstitele žádná lukrativní záležitost. Toto
není žádné ekonomické hodnocení, ale
konstatování faktu.
·
·
·
·
Farmářská cena řepky v ČR v srpnu (Kč/t)
7250
7000
Během prvního pololetí roku 2005 došlo
k postupnému zvyšování ceny ropy, což
učinilo výrobu bionafty v EU velice
atraktivní a čeští výrobci MEŘO vyváželi
většinu své produkce bez dotací do
Německa, neboť vysoké ceny metylesteru
to bez problémů umožňovaly.
K 1.7.2005 byla v ČR schválena dotace na
MEŘO ( nařízení vlády č. 148/2005 Sb.),
ale s nízkou cenovou podporou, což
nemotivovalo výrobce MEŘO k použití
bionafty na českém trhu.
Hurikán Katrina v USA způsobil na konci
srpna další skokový růst cen ropy, což se
odrazilo v růstu cen benzinů a nafty. Tato
situace umožnila další růst zpracování
řepky na MEŘO v celé Evropě a čeští
výrobci MEŘO bez problémů vyváželi
metylester do Německa.
Navíc podle kalkulačního vzorce pro
výpočet výše dotace v ČR byla původní
výše dotace na MEŘO (7.000 Kč/ na 1
tunu methylesteru řepkového oleje)
snížena na 3.680 Kč. To bylo dáno
vysokými cenami motorové nafty a
nízkými cenami šrotů a řepky.
Důsledkem těchto vlivů je fakt, že
přestože výrobci MEŘO požádali
v druhém pololetí o dotace na 78.000 t
MEŘO a v roce 2005 vyrobí asi 110.000 t
MEŘO dotačním systémem projde pouze
5.000 t. Pouze toto nepatrné množství tak
skončí na českém trhu, ostatní metylester
byl bez dotační podpory státu vyvezen do
Německa a ČR v roce 2005 rozhodně
nesplní směrnici EU o použití biopaliv.
6750
Přestože nebyly v prvním pololetí roku
2005 dotace na metylester, změna poměru cen
umožnila zpracování řepky na MEŘO a
následný prodej do Německa. To v konečném
důsledku znamenalo, že se v ČR zpracovalo
nečekaně velké množství řepky a zásoby ze
staré sklizně, které snížily nákupní cenu
řepky, se velmi rychle tenčily. Mezitím
obchodníci v červenci nakoupenou řepku za
5.500 Kč velmi rychle vyváželi za nízké ceny
a doslova se řepky zbavovali. Během
července až října se vyvezlo 118.000 tun
řepky, většinou do Německa. Na konci října
se rychle mění marketingová situace, neboť
ceny řepkových olejů jsou na vysoké úrovni a
6500
6250
6000
5750
5500
5250
5000
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Jaký je tedy poslední vývoj v oblasti
marketingu na českém trhu?
· Přestože nabídka řepky převyšovala
poptávku, nebyla v prvním pololetí 2005
schválena dotace na výrobu metylesteru.
71
Biogenní pohonné hmoty
současně v České republice není již téměř
žádná řepka. Pokud zpracovatelé (hlavně
výrobci MEŘO) nemají zajištěnu v tomto
období řepku do konce sezóny, budou později
shánět řepku jen velmi těžko a určitě za
podstatně vyšší ceny.
Současně se objevuje nový problém, a
to nízká osevní plocha pro rok 2006, která je
285 tis. ha. Přestože jsou porosty relativně
dobré, je nutno počítat s minimálními
zaorávkami 15 tis. ha za předpokladu, že
průběh zimy bude příznivý. Jestliže v příštím
roce dosáhnou pěstitelé alespoň průměrného
výnosu, lze očekávat produkci kolem 700 tis.
tun. V případě, že klimatické podmínky
budou horší a výnosy nižší, nebude v ČR ani
700 tis. tun, což je množství, které bylo
zpracováno již v sezóně 2004/05. Tento stav
by znamenal, že řepky bude nedostatek pro
zpracování na metylester či na potravinářské
využití. Posledním momentem, který může
ještě ovlivnit celkovou produkci řepky, jsou
předpokládané nákupní ceny. Pěstitelé totiž
vloží do řepky finanční prostředky
v závislosti na předpokládané ceně. Výše
těchto intenzifikačních nákladů ovlivní
celkovou produkci v roce 2006, ale tyto
náklady musí pěstitel vynaložit v období
březen – květen.
Dalším kritickým momentem bude
nákupní cena v době žní, protože ta se
každoročně odráží ihned v novém osevu pro
další sezonu. Je třeba si uvědomit, že
v případě, že je pěstitel s nákupní cenou
nespokojen, dochází k stagnaci nebo dokonce
ke snižování osevní plochy. Tím si však
zpracovatelé a obchodníci velmi výrazně
komplikují
situaci
pro
následující
hospodářský rok. Je třeba si uvědomit, že
řepku zasetou v srpnu 2006 budou
zpracovatelé využívat v roce 2007/08 a v té
době bychom měli zpracovávat cca 850.000
tun řepky a navíc je třeba vždy počítat
s určitým exportem.
Zpracování řepky (tis.t) na MEŘO
(dle směrnice EU)
900
800
2,75 %
5,75 %
700
600
500
400
300
200
100
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Kontakt:
Ing. Martin Volf
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s.r.o.
Na Fabiánce 146
181 00 Praha 8 - Březiněves
tel.: 283 099 512, fax: 283 099 519
e-mail: [email protected]
Summary:
Growing and marketing of rapeseed as
decisive raw material for biodiesel
production
The rapeseed growing in the Czech Republic
has a long-time tradition. After 1990 has
occurred a large development of this crop in
comparison with most of other commodities.
the acreage has increased and the yield is
stabilized on level about 2.6 t/ha. In the
second half of the 90`s have emerged
considerable changes in the purchase and
processing. Since 1995 the Czech Republic is
self-sufficient in the rapeseed production and
two years later we have became even
significant European exporter. Within this
time period the rapeseed production has
rapidly grown and at the same time the
rapeseed was grown for the non-food
purposes. The top level of rapeseed growing
was reached within 1999 – 2001 when about
340 thousands ha was harvested with
production about 900000 tonnes. After this
period begins the gradual reduction of the
acreage under the pressure of the world prices
drop and problems with subsidies for
methylester in ČR. This negative trend is
72
Biogenní pohonné hmoty
under the world price (250 CZK/t). This range
is too wide and under the current conditions
significantly affects the grower decision it to
increase or decrease the acreage. It may be
stated in simple way that in the case the
grower income for rapeseed is above 6500
CZK/t, there will be no problems with this
crop in the next year. In contrary the price
about 5500 CZK surely do not provide
sufficient amount of raw material for a next
year for the Czech processors and traders.
valid also today when other European
growers enlarge the growing area and the
rapeseed is in a huge boom thanks to
biodiesel.
The rapeseed price in the ČR is given by the
world price but the traders are moving in the
range according to the update situation. When
there is a sufficient amount of the rapeseed in
the ČR the purchase price is set up in such
way that for the growers the final price is on
level less than 1200 CZK (1,200CZK/t). In
contrary in case of the lack of rapeseed the
price in the past was between 200 – 300 CZK
73
Biogenní pohonné hmoty
Zkušenosti s mezinárodním trhem FAME a souvisejících produktů
Dr. Jaroslav Kováč – Commodity trading s.r.o. & Glycona s.r.o.
Periodické cykly cen a poptávky
I když se to někomu bude zdát v současné
době nereálné, trh FAME zřejmě zákonitě
bude respektovat každoroční trend poklesu
poptávky a s tím spojený pokles cen a
zájmu o FAME. K největšímu poklesu
odbytu a produkce FAME dochází v 1.
kvartálu roku. Je asi bláhové se domnívat,
že pokud tomu tak bylo v šesti předchozích
letech, že tomu bude letos jinak.
V tomto období klesá obecně spotřeba
paliv pro dopravu. Jak ukázal průběh
letošního roku, ani vysoké ceny ropy
v tomto období nevedly k vzestupu
poptávky a cen FAME, bylo tomu přesně
naopak. Na druhé straně ve 4. kvartálu
tohoto roku, kdy došlo k zásadnímu
poklesu cen ropy z historických maxim
přes 70 USD/barel na ceny 56 – 57
USD/barel, ceny FAME neklesaly a
naopak dosahovaly svých maxim přes 850
REUR/tunu CPT.
Tento pokles cen FAME v 1. kvartálu je
také umocňován synergickým poklesem
cen surovin – olejů pro jeho výrobu. Pro
rostlinné oleje existuje řadou let prověřený
cyklus poklesu poptávky a cen olejů
v tomto období. I přes enormní nedostatek
olejů v současném období – zejména
řepkového oleje, zde není fundamentální
předpoklad, že by v celosvětovém měřítku
měly oleje měnit tento pravidelně se
opakující cyklus poklesu cen v 1. kvartálu.
Řepkový olej může být v Evropě jistou
výjimkou, zejména proto, že se nebude
obchodovat, protože již byl kontrahován
v tomto roce. Vzhledem k stále rostoucímu
rozsahu trhu s MEŘO však pokles odbytu
MEŘO v zimním období může vést
k zásadní změně na trhu s oleji. 50%
výpadek kapacit na dobu 14 dní, což bylo
reálné v loňském roce, může v Evropě
znamenat během krátké doby 100 000 tun
oleje navíc. V loňském roce trvala recese
prodeje MEŘO déle než 4 měsíce. Jenom
v ČR byla koncem června 2005 odhadnuta
Obchod v roce 2004 a dnes
Od srpna 2004, kdy vlastně došlo
k zahájení reálného masového vývozu
RME z Čech a Slovenska do EU, zejména
Německa, došlo k zásadním změnám. Ať
již
v oblasti
vlastního
obchodu
s metylesterem, tak i v oblasti jeho výroby
a obchodu s vedlejšími produkty. Pokud
byl počátek tohoto exportu charakterizován
malým počtem firem schopných MEŘO
reálně vyvážet a rovněž menším počtem
firem,
které
MEŘO
v zahraničí
nakupovaly, enormní poptávka po MEŘO
v Německu vedla k tomu, že MEŘO nyní
obchoduje celá řada firem, které předtím
nikdy nic společného s biopalivy neměly.
Konkurence firem obchodujících FAME je
jistě přínosem pro vlastní výrobce, ale na
druhé straně tento stav přináší i jistá rizika
pro budoucnost. Za největší riziko považuji
to, že ne všechny firmy obchodující FAME
příliš neřeší otázky kvality, dlouhodobější
strategii trhu atd. a jsou orientovány pouze
na rychlý výnos.
V Německu došlo k podobnému vývoji
v oblasti obchodu
s FAME.
Vedle
tradičních obchodních firem majících
vlastní skladové kapacity, vlastní dobře
fungující logistiku, se k obchodu s touto
komoditou dostaly firmy malé, finančně
méně silné, bez skladového, logistického a
laboratorního zázemí. Tyto firmy dávají
trhu s FAME patřičnou flexibilitu, pokud
budeme hovořit o spotových obchodech
v neměnících se podmínkách. Pokud však
dojde k zásadnímu poklesu poptávky,
vzniká při přílišné orientaci na tyto menší
firmy problém s odbytem, s platbami,
s dodržováním
podmínek
kontraktů
uzavíraných za vysokých cen.
V momentě, kdy ceny přestávají být tak
atraktivní a poptávka klesá, začínají se
stále častěji objevovat reklamace na
kvalitu, na hmotností rozdíly, dochází
k častějším změnám termínů dodávek atd.
74
Biogenní pohonné hmoty
Jiná otázka je samozřejmě výroba FAME
ze směsi řepkového a sojového oleje.
Pokud je tento produkt deklarovaný jako
MEŘO, je zde velké riziko případných
penále, pokud tento podvod bude zjištěn na
straně kupujícího. Není již výjimečné, že
se spektrum metylesterů stanovuje.
Poměrně jednoduchým způsobem, jak
rozeznat MEŘO od jeho směsí s jinými
metylestery, je stanovení jodového čísla a
CFPP. Dle zkušenosti z mezinárodního
trhu bych proto doporučoval již při
kontraktaci stanovit, o jaký produkt se
bude jednat, zda o čisté MEŘO, čistý
sojový
metylester,
čistý
palmový
metylester nebo FAME, u kterého se
potom uvede jeho původ. Tímto způsobem
se většinou odstraní případné kvalitativní a
cenové tahanice, a přitom se nic na trhu
s biopalivy nepokazí. Pro FAME totiž
nemůže být nic horšího, než když se u
něho deklarují jiné parametry, než které
skutečně má. Ne všechny druhy FAME
mají stejné uplatnění na trhu. Např.
rafinérie, které přimíchávají MEŘO jako
mazivostní přísadu do nafty vyžadují
striktně čistý MEŘO, v zimě navíc bez
aditiv.
Rovněž
někteří
distributoři
využívající systém kontroly kvality
členové AGQM, prodávají čistě řepkový
metylester. Na druhé straně znalost
skutečné kvality umožňuje velkým
obchodním firmám míchat v definovaných
poměrech různé kvality FAME a tak
zajistit
stabilní
kvalitu
konečného
biopaliva.
Novým hitem v oblasti alternativních
surovin se může stát v budoucnu i
superoleinová frakce palmového oleje –
tzv. superolein. Není žádným tajemstvím,
že Malajsie, jako největší exportér olejů na
světě velmi aktivně usiluje o vybudování
esterifikačních
kapacit
na
výrobu
metylesteru palmového oleje. V roce 2006
by měly být vybudovány minimálně tři
velké esterifikační jednotky dotované
Malajskou vládou. Vedle těchto „státních“
firem vznikly a vznikají nové kapacity bez
statní podpory. Podobné investiční snahy
má i druhý největší, v budoucnu jistě
zásoba oleje na 10 000 tun. Dnes v období
nedostatku olejů je snad i těžké si na toto
nedávné období vzpomenout.
Pokles cen MEŘO vede k opakujícímu se
cyklu snah nahradit čistý MEŘO
metylestery vyrobenými z alternativních
surovin. Pokud to kvalitativní parametry
dovolí, jsou zejména v období poklesu
poptávky v kurzu metylestery sojového
oleje, metylestery palmového oleje, popř.
metylestery vyrobené z použitých olejů.
Pokud se oba obchodní partneři na změně
výchozí suroviny dohodnou, je to dobře a
nehrozí kvalitativní problémy. Bohužel se
na trhu setkáte i s výrobci, popř.
obchodníky, kteří se domnívají, že je
možné dlouhodobě prodávat jako MEŘO
směs metylesterů různých olejů. Tento
přístup k obchodu s biopalivy je opravdu
krátkozraký. Velká část seriózních
distributorů MEŘO v Německu vyžaduje
vedle klasické normy EN 14214 také
deklaraci obsahu jednotlivých metylesterů
MK. U rafinérií typu AGIP, Shell, Esso je
to součástí kontraktačních podmínek. Na
trhu se běžně obchoduje FAME, kde
skutečně nejde o to, zda je to produkt
vyrobený čistě z řepky, ale o to, že se jedná
o produkt splňující normu EN. Je pravdou,
že normu EN je možné splnit při použití
celé řady surovin a mísících poměrů.
Alternativní suroviny
Další podstatnou změnou na trhu s FAME
je fakt, že současný stav na trhu je
charakterizován absolutním nedostatkem
surového nebo rafinovaného oleje pro jeho
výrobu. Jestliže tedy v minulosti byl trend
využití alternativních olejů určován
především snahou zlevnit finální produkt,
nyní k tomuto primárnímu zájmu o
alternativní suroviny přibyla nutnost vůbec
nějaké suroviny pro výrobu FAME zajistit.
Do kurzu se tedy dostává opět sojový olej,
téměř opomíjený ještě v období květen –
srpen, kdy i čeští výrobci olejů měly olejů
přebytek. Pokud je výrobce schopen
produkovat kvalitní FAME ze sojového
oleje, je prodej čistého SME nyní možná
zajímavější, než prodej MEŘO.
75
Biogenní pohonné hmoty
produkci biopaliv, bez ohledu na původ
surovin k ní použitých.
Protože EU a zejména němečtí výrobci
FAME získali již roční zkušenost s PME,
lze očekávat určité změny i na trhu s tímto
produktem. Zatímco doposud byly
kupujícím PME převážně firmy vyrábějící
klasický MEŘO a měly tedy možnost
přímo ve své produkci PME míchat
s MEŘO – což bylo nezbytnou podmínkou
zajištění kvalitativních parametrů finálního
produktu – zejména CFPP, budou
v budoucnu tyto firmy spíše nakupovat
palmový olej, popř. jeho frakce a PME
budou vyrábět sami. Na druhé straně
distribuční firmy, které měly doposud jisté
obavy z užití PME budou po zkušenostech
z posledního roku více ochotny PME sami
využívat a distribuovat.
největší, producent palmového oleje Indonésie. Největší současní výrobci
metylesteru
palmového
oleje
jsou
především výrobci vitaminu E a karotenu.
Metylester představuje pouze vedlejší
produkt. Většina PME je exportována do
EU, nově se otevírají trhy v Austrálii a
USA. Do EU se vozí asi 3000 tun
PME/měsíc. V příštím roce by to mělo být
až 20 000 tun/měsíc.
Toto je samozřejmě vize Malajské strany.
Malajci jsou si dobře vědomi nedostatku
klasického PME – velmi vysokého CFPP.
Nově projektované výrobní kapacity budou
produkovat PME, který bude splňovat i
tento doposud problematický parametr.
CFPP – 20oC pro zimní období chtějí
dosahovat výrobou PME ze superoleinové
frakce a aditivy popř. frakcionací PME
vyráběného z klasického palmového oleje
nebo palmoleinu. Tekutá frakce PME by
byla použita pro palivářské účely, tuhá
frakce PME potom pro další využití
v oleochemii. Biodieselové jednotky se
budou potom skládat z vlastní esterifikační
jednotky a jednotky frakcionační. Vedle
klasických vedlejších produktů výroby
PME, jako jsou glycerol a mastné kyseliny,
zde bude podstatným přínosem také
vitamínový
koncentrát.
Esterifikační
jednotka tedy bude stát „obchodně“ na více
nohách – nebude tedy produkovat pouze
biopalivo, ale velmi cenné suroviny pro
oleochemický průmysl (tuhá frakce PME)
a výrobu vitamínů. Vzhledem k velmi
nízkým cenám palmového oleje oproti oleji
řepkovému (dnes více než 200 USD) a
sojovému, bude ekonomika takové
jednotky velmi zajímavá. Problémem
projektu výroby v Malajsii je zatím to, že
se zcela zatím orientuje na export a neřeší
dotační politiku ve vlastním státě. Přestože
evropská legislativa umožňuje dovoz a
prodej PME, lze při nasazení masové
produkce a vývozu do EU očekávat jisté
protitlaky z hlediska ochrany trhu. EU si
musí ujasnit, zda výroba biopaliv je
zejména zdůvodněna realizací zemědělské
produkce jednotlivých zemí nebo tím
hlavním důvodem je snaha zajistit
Logistika
Vedle kvality vyvážených metylesterů je
vzhledem k stále rostoucí produkci v ČR a
na
Slovensku
zásadní
funkčnost
logistických
cest.
Orientace
na
automobilovou dopravu vede k omezení
možnosti exportu na klíčové odběratele –
velké rafinerie. Tento segment bude hrát
v budoucnu podle mého názoru stále větší
roli. Rafinérie většinou odebírají MEŘO
pouze v železničních cisternách. Posílení
této logistické cesty může v budoucnu
zásadně
pomoci realizovat
FAME
v zahraničí. Autocisternami se především
dodává FAME do segmentu čistého
metylesteru – na čerpací stranice nebo na
logistická a distribuční centra obchodníků
s pohonnými hmotami.
Vedle železniční přepravy je v ČR a na
Slovensku značně podceněna možnost
dlouhodobějšího
skladování
FAME
v případě výkyvu produkce a poptávky.
S touto problematikou nesouvisí pouze
nutnost zajistit dostatečné skladovací
kapacity, ale také získat reálnou zkušenost
s ošetřením
kvality
skladovaného
metylesteru. Tento problém se poprvé
otevřel na jaře 2005, kdy odbyt FAME
v EU značně zaostával nad jeho produkcí.
V období duben – červenec se řada
76
Biogenní pohonné hmoty
v chemických
výrobách
(destilovaný
glycerin) a v oblasti krmiv (surový a
rafinovaný glycerin). Hodně se diskutuje o
využití glycerinu na výrobu DBG (dibutoxy-glycerol),
přísady do
paliv
(ekvivalent MTBE v benzínu). V omezené
míře funguje i použití glycerinu resp.
glycerinové fáze pro výrobu bioplynu. Pro
české výrobce FAME bude snad zajímavé,
že i v Čechách existuje velký projekt na
využití glycerinu v chemickém průmyslu.
Kapacity nutné k naplnění tohoto cíle se již
budují. Nový projekt přinese potřebu až
20 000 tun glycerinu za rok. Projekt by měl
začít fungovat koncem roku 2006 a snad
přinese jistou stabilitu na trh se surovým
glycerinem. Tohoto projektu se účastní
mimo jiné i firma GLYCONA s.r.o., která
buduje novou destilační kapacitu na surový
glycerin. Pro výrobce MEŘO je snad
zajímavé zjištění, že mnohem větší šanci
na zobchodování má nyní glycerin
s obsahem sodných solí (NaCl), než
glycerin s draselnými solemi. Z toho
vyplývá, že i glycerinová fáze se sodnými
mýdly je pro výrobce glycerinu zajímavější
než s mýdly draselnými.
Tak jako u ostatních komodit je možné
očekávat i u glycerinu cenové výkyvy.
Bohužel u této komodity bude směřovat
dlouhodobý trend směrem dolů. Nízká
cena glycerinu otevře této komoditě cestu
do celé řady aplikací a celková potřeba
trhu vzroste. V případě zásadního poklesu
poptávky po FAME a s tím spojeným
zásadním poklesem produkce glycerinu,
mohou být cenové fluktuace potom vyšší
než nyní. Nově vytvořené aplikace
glycerinu budou tuto surovinu potřebovat.
Paradoxně tak mohou nynější nízké ceny
přinést velké cenové fluktuace v budoucnu.
Zejména proto, že produkce glycerinu je
závislá na produkci FAME a ta je bohužel
značně závislá
na politických a
rozpočtových rozhodnutích. A jak většina
z Vás, výrobců MEŘO prakticky poznala a
poznává, tato rozhodnutí jsou však často
špatně předvídatelná.
Myslím, že většina výrobců MEŘO může
být s končícím se hospodářským rokem
distribučních firem potýkala s problémem
nevyhovující oxidační stability dlouhodobě
skladovaného FAME. V době dobrého
odbytu FAME v podstatě nikdo tomuto
parametru nevěnoval zásadní pozornost.
Situace, kdy FAME nejde na odbyt se
budou opakovat i v budoucnu. Pro případ
takové situace je nutné mít připraveny
možnosti, jak zajistit vyšší oxidační
stabilitu produktu, tak aby i po delším
skladování splnil normu. První rok
zkušeností se skladováním MEŘO přinesl
nový poznatek, a to ten, že některé
antioxidanty mohou nejenom stabilizovat
oxidační stabilitu, ale mohou hodnotu
oxidační stability FAME zvýšit. Např. pro
MEŘO s oxidační stabilitou 4 hodiny (2
hodiny pod normou), stačilo aplikovat 0,5
kg antioxidantu BHT tunu MEŘO, aby
bylo dosaženo hodnoty 7,5 hodiny.
Nejednalo se o laboratorní experiment, ale
o ošetření 1000 tun v skladovém tanku.
Glycerin
Jestliže produkce a obchod s FAME
zažívají zlaté časy, zcela opačný vývoj je
možné pozorovat na trhu s glycerinem.
Glycerin, zejména surový se z žádaného
produktu stává problematickou komoditou.
která místo dodatečného inkasa pro
výrobce FAME představuje nákladovou
položkou. Cena surového glycerinu je totiž
pod jeho výrobními náklady. Cenový
propad surového glycerinu je způsoben
značným
zvýšením
jeho
produkce
v souvislosti s rostoucí produkcí FAME.
EU se stává vývozcem rafinovaného a
surového glycerinu na americký a asijský
trh. Problémem je, že i na těchto trzích,
které byly velmi zajímavé ještě v září
2005, začíná být glycerinu přetlak. Plány
na podstatné zvýšení kapacity výroby PME
a výstavba nových štěpících jednotek
v těchto regionech tento trend dále
prohlubují.
Glycerin se stává nejlevnějším polyolem
na trhu a tento fakt dává snad záruku, že se
v brzké budoucnosti naleznou nové oblasti
jeho uplatnění na trhu. V poslední době
jsou velmi reálné jeho zcela nové aplikace
77
Biogenní pohonné hmoty
spokojena. Bohužel český metylester plnil
německé automobilové nádrže a neměl
prostor zapustit pevné kořeny na domácím
trhu. Vzhledem k současnému stavu
legislativy v ČR a vzhledem k již
kontrahovaným objemům na vývoz se
bohužel asi na českém trhu nic v brzké
době nezmění. Bylo by však škodou, a
snad i hazardem pro české výrobce MEŘO,
rezignovat na český trh a bláhově se
domnívat, že náš velký německý soused
bude mít stále finanční prostředky na
dotace naší výroby. Poslední kroky nové
německé vlády naznačují, kam by se mohl
trh s FAME dále ubírat. Navrhované
daňové změny v oblasti biopaliv a stále se
rozšiřující německé kapacity dávají tušit,
že kapsa německého rozpočtu a otevřenost
německého trhu není nekonečná.
price has occurred from historical
maximum over 70 USD/barrel, the price of
56 – 57 USD/barrel of FAME did not
decrease but in contrary it reached the
maximum over 850 EUR/ton. The FARME
price decrease leads to repeated cycle of
effort to replace the pure FARME by the
methylesters produced from the alternative
feedstock. When the qualitative parameters
are sufficient then popular are the
soyabean oil methylesters, palm oil
methylesters, or methylesters produced
from the used oils within the period of
demand decrease. In case the both partners
will agree with the raw material change it
is suitable and the qualitative problems do
not threaten. Unfortunately on the market
is possible to meet the manufacturers or
dealers which are sure that the blend of
methylesters of different oil can be sold as
FARME. It is not exceptional that the
methylesters spectrum is specified.
Through the relative simple method is
possible to recognize FARME from its
blends with other methylesters, i.e. the
iodine number and CFPP determination. A
new hit in the field of alternative raw
material could in future be also the superolein fraction of the palm oil – so called
superolein. From point of view of logistics
the orientation to the car transport leads to
the export limitation to the key customerslarge refineries. This segment will play in a
future probably still more significant role.
The refineries mostly purchase FARME
only in the railway tanks. The market with
glycerine is problematic. Glycerine
becomes to be the cheapest polyoil on
market and this fact gives a guaranty that
in a near future will be find new field of its
application on market. Recently very real
are its quite new applications in the
chemical producing plants (distilled
glycerine) and in the field of feeds (raw
and refined glycerine). It is frequently
discussed the glycerine utilization in DBG
(di-butoxy-glycerol) production, additive
to fuels (MTBE equivalent in gasoline). In
limited amount the glycerine could be used
for biogas production.
Kontakt:
Dr. Jaroslav Kováč
Glycona, s.r.o., Tř. T. Bati 1635
765 82 Otrokovice
tel. i fax: 577663939
e-mail: [email protected]
Summary:
Experiences with FAME international
market and associated products
The competition of the companies dealing
with FAME is a contribution for the
producers but on the other hand this
situation brings certain risks for a future. I
consider the highest risk the fact than not
all companies making business with
FAME do not solve problems of quality,
long-term market strategy etc. and they are
oriented only to rapid earnings. At the
moment when the prices are being to start
non-attractive and demand decreases there
are still more and more frequent complains
about quality, differences in mass and
usual are the changes in supply terms. As
evident from this year course even crude
oil high prices in this period did not lead to
the increases demand for FAME.
Moreover, the situation was quite contrary.
On the other hand, in the 4th quarter of this
year, when principal decrease for crude oil
78
Biogenní pohonné hmoty
Důsledky výroby bioethanolu a methylesteru mastných kyselin z biosurovin
pro bilanci energie a skleníkových plynů
Ing. Petr Jevič, CSc.1,2, Ing. Jan Malaťák, Ph.D.2, Doc. Ing. Miroslav Přikryl, CSc.1,2,
Ing. Jiří Bradna1)
1
Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
2
Česká zemědělská univerzita v Praze, TF, Katedra technologických zařízení staveb
2. Ekobilance výroby a užití bioethanolu
Z hlediska vlivu podnebí je
nezřídka pokládáno používání bioethanolu
jako obnovitelného paliva dosud za
kontroverzní
[2].
Kritici
zejména
poukazují, že z důvodu komplexních
procesů přeměny nebyly vyžadované a
limitované zisky energie, rovnováha
skleníkových plynů při výrobě bioethanolu
a její využití příliš příznivé. Současné
studie o rovnováze energie a skleníkových
plynů uvádějí velký rozsah výsledků,
závisející na přijatých předpokladech.
Mnoho studií zatím neobsahuje
zlepšení účinnosti výroby zemědělských
surovin ani optimalizace a inovace
v konverzním
procesu.
Navíc
se
nezohledňuje
využívání
vedlejších
produktů. Záměrem této studie bylo
vytvořit a zhodnotit rovnováhu energie a
skleníkového
plynu
pro
výrobu
bioethanolu, přičemž jsou vzaty do úvahy
nové výrobní procesy a technologie.
Systematická
analýza
výběru
nejdůležitějších ze současných studií byla
počátečním bodem této studie. Hlavní
zaměření je na Evropu, ale pro účely
srovnání jsou zahrnuty do analýzy také
studie o situaci v USA a Brazílii. Tento
přehled si neklade za cíl být vyčerpávající,
avšak uvádí některé obecné výsledky.
Zohledňují se účinky nových
technologií,
úspory
z velkovýroby,
optimalizace energie a zlepšené využívání
vedlejších produktů. Dále používání
různých surovin pro výrobu bioethanolu je
též bráno do úvahy. Kromě tradičních
procesů je analyzována výroba bioethanolu
založená na lignocelulóze, což je
pokládáno za velice slibné v celosvětovém
měřítku jak z hlediska ekologického, tak i
ekonomického.
1. Úvod
V diskuzi o environmentálních
účincích různých paliv se brzy projevilo,
že pouhé srovnání výfukových emisí není
dostatečné, ale že musí být také brány do
úvahy negativní dopady výroby paliva,
jeho přeměny a dopravy. Tudíž byly
vyvinuty různé metody pro hodnocení
ekologických rizik biopaliv „od kolébky do
hrobu“. Na počátku 80tých let byly
zavedeny energetické bilance, srovnávající
různé zdroje energie podle jejich vztahu
mezi vstupem energie a výstupem
použitelné energie. Z důvodu rostoucího si
uvědomění ekologických problémů byla
tato metoda rozšířena v 90tých letech o
vytvoření hodnocení životního cyklu (LCA
= ekobilance), jakožto účinného prostředku
pro srovnání požadavku na konečné zdroje
a emise určitých ekologicky relevantních
sloučenin v průběhu celého životního
cyklu paliva [1].
Hodnocení životního cyklu je
srovnatelně novým oborem vědy, takže
metody použité různými týmy jsou
vzdáleny uniformitě a interpretace
výsledků nezřídka odráží zájem určitých
klientů. V roce 1997 vyústily aktivity ve
standardizaci postupů pro LCA normami
ISO 14040/43. Nicméně analýzy životního
cyklu je stále obtížné srovnat, neboť jen
zřídka používají stejný referenční scénář.
Cílem analýzy životního cyklu je
srovnání určitých kategorií ekologického
dopadu
obnovitelného
energetického
zdroje a konečného energetického zdroje,
který může být nahrazen. Tato práce
poskytuje přehled a shrnutí různých
literárních prací o ekologických bilancích
methylesteru mastných kyselin (FAME) –
především řepkového oleje (MEŘO) a
bioethanolu.
79
Biogenní pohonné hmoty
Tabulka 1: Bilance nové energie a skleníkových
výrobních postupů [2]
Společnost
Kapacita
Surovina
3
Abengoa
176 000 m
obiloviny
(bioetanol Galicia) vinný alkohol
Nedalco
90 000 m3
melasa
C-škrob
Agroetanol
50 000 m3
obiloviny
(zejména
pšenice)
3
KWST
30 000 m
melasa
3
60 000 m
obiloviny
(všechny typy)
Südzucker
90 000 m3
cukrovka
Iogen
220 000 m3
pšeničná sláma
Agricultural
9 000 m3
zrniny (řepkové
Distillers
semeno)
plynů na základě skutečných a budoucích
Celkem bylo detailně posuzováno
devět současných výrobních postupů a
budoucí koncepty sedmi různých výrobců
(viz tab. 1).
Mnoho
dřívějších
studií
o
energetické rovnováze a rovnováze
skleníkových plynů bylo založeno na
zastaralých předpokladech a údajích,
týkajících se technologií používaných
v zemědělské výrobě a při přeměně
zemědělských surovin na bioethanol.
Studie z 80tých let a z počátku 90tých let
docházely někdy dokonce k závěru, že
neexistuje žádný prospěch čisté energie, tj.
vstupy energie během celého procesu
výroby energie byly vyšší než je obsah
energie v konečném produktu – bioethanol
(viz obr. 1). Studie z období přelomu
tisíciletí a předpovědi IEA již prokázaly
zlepšené výsledky a významné úspory čisté
energie.
Dvanáct nedávno vypracovaných
studií, které byly vybrány, jsou obzvláště
relevantní pro současnou studii a byly
začleněny do analýzy za účelem provedení
přehledu o současném stavu rovnováhy
energie a skleníkových plynů pro výrobu
bioethanolu, jak je popsáno v literatuře.
Tyto studie potvrdily trend směrem
k neustálému
zlepšování
rovnováhy
energie a skleníkových plynů. Všechny
tyto studie uvádějí značný zisk čisté
energie, přičemž největší zisky energie
jsou zjištěny mezi 8 – 15 MJ/l (viz obr. 2).
Nicméně rozdíly ve výsledcích jsou
docela významné a to zejména z důvodu
odchylek v přístupu k ekologickému a
ekonomickému
hodnocení
vedlejších
produktů a dále v přeměně zemědělských
surovin na bioethanol a z důvodu
rozdílnosti limitů stanovených pro různé
systémy.
Výsledky současných studií pro
rovnováhu skleníkového plynu, které byly
analyzovány, ukazují rozsah mezi 0,5 kg
úspor CO2 ekv. na 1 litr při výrobě
bioethanolu z pšenice a 2,2 kg při výrobě
bioethanolu z cukrové třtiny v Brazílii. Pro
bioethanol vyrobený v Německu [2] je
nejlepší hodnota 1,5 kg úspor CO2 ekv. při
výrobě z cukrovky (viz obr. 3).
80
Vhodnost pro studii
vedoucí pozice na evropském
bioethanolovém trhu
vedoucí pozice na tradičním evropském
trhu, využívá vedlejší toky
vedoucí výrobce bioetanolu ve
Skandinávii, výrobna střední kapacity,
dodávka energie
současně největší výrobce etanolu
v Německu, projektová inovace, výrobní
procesy s úsporou energie
cukrovka jako surovina
lignocelulóza jako surovina
malý zemědělský provoz versus velké
průmyslové výrobny
Biogenní pohonné hmoty
Pšenice
Cukrovka
Re in
hard
t/Yem
anek
35
et. a
l.
Obr. 1: Grafické vyjádření vstupní fosilní energie MJ.l-1 pro výrobu bioethanolu z pšenice
a cukrovky [2]
Zrniny
Cukrová třtina
Zisk energie v MJ/l
30
25
20
15
10
5
al.
de C
avalh
o et.
Gartn
er
Schm
itz
al.
Moto
rs et.
al.
Gene
rals
Els a
yed
et.
jonk
Stely
er
Ams
t rong
al.
Shap
oun
et.
Wa g
ne
r/Ige
lspa
che r
Senn
/Luc
a
0
2,5
Pšenice
Cukrovka
RME
Cukrová třtina
2
1,5
1
0,5
al.
o et.
de C
av alh
n er
G ar t
S chm
itz
M oto
rs e t.
al.
G en e
rals
et. a
l.
yed
E ls a
jonk
em a
n ek
ardt /Y
Re in
h
S tely
er
al.
ng e
t.
Am s
t ro
t. al.
oun
e
S hap
er
pach
Wa g
ne
r/Ige
ls
/Luc
a
0
S en n
Úspory skleníkového plynu v kg CO 2 - ekv./l ethanolu
Obr. 2: Výnosy čisté energie při výrobě bioethanolu a pšenice, cukrovky, zrna (kukuřice)
a cukrové třtiny podle různých studií [2]
Obr. 3: Úspory skleníkových plynů CO2ekv. u bioethanolu z pšenice, cukrovky, cukrové třtiny
a řepkového methylesteru (RME) podle různýchstudií [2]
81
Biogenní pohonné hmoty
výrobního řetězce konečného produktu
bioethanolu a jeho přeměna na ETBE. To
zahrnuje výrobu zemědělské suroviny,
výstavbu výrobny na bioethanol, proces
přeměny a dopravu k zákazníkovi.
Pomocný výrobní materiál a vedlejší
produkty jsou také vzaty do úvahy.
Konečně analýza je založena na
mezinárodních normách pro ekobilance.
Tab. 2 ukazuje charakteristiky
devíti
různých
výrobních
procesů
založených na energetickém konceptu
použitých zdrojů. Jsou analyzovány čtyři
výrobní procesy s konverzí, založené
výhradně na zdrojích fosilní energie (lignit,
zemní plyn a těžký topný olej) a pět
založených na zdrojích nefosilní energie
(bioplyn a odpad). Surovinovou základnu
různých výrobních procesů tvoří melasa,
cukrovka, pšenice, C-škrob, různé další
plodiny a sláma.
2.1 Bilance energie a skleníkového plynu
pro současné a budoucí výrobní procesy
Cílem této studie je stanovit bilanci
energie a skleníkového plynu pro současná
zařízení výroby ethanolu a pro budoucí
modely výroby. Toto bylo provedeno pro
devět různých výrobních procesů, z nichž
pět je již využíváno komerčně a 4 jsou
koncepty pro budoucnost. Tyto výrobní
procesy byly odvozeny od výše uvedených
sedmi výrobců v pěti různých zemích.
Z důvodu srovnatelnosti se předpokládalo,
že výrobní jednotky byly realizovány
v Německu 2. Tudíž rovnováha energie a
skleníkového plynu neodráží skutečnou
situaci v příslušných státech a neměly by
být interpretovány jako rovnováha energie
nebo skleníkového plynu specifických
společností. V každém případě byly
hodnoceny vstupy energie a emise
skleníkového plynu v průběhu celého
Tab. 2: Výrobny bioethanolu podle suroviny a energetického konceptu [2]
Konverzní výrobny používající Konverzní provozovny používající energii nejen z fosilních
energii z fosilních zdrojů
zdrojů
Melasa (těžký topný olej)
Obiloviny II (ospad)
Cukrová štáva (lignit)
Obiloviny/bioplyn I (kvašení rmuti, použití bioplynu
C-škrob (zemní plyn)
Obiloviny/bioplyn II (kvašení rmuti, použití bioplynu)
Obiloviny I (zemní plyn)
Sláma I (drtící zařízení na slámu poháněné naftou, slámový
lignin a zemní plyn)
Sláma II (drtící zařízení na slámu poháněné naftou,
slámový lignin samotný)
24
Energetický obsah ethanolu = 21,2 MJ/l (referenční hodnota)
Vstup energie MJ/l
19
14,8
14,6
14,6
14
12,3
9
6,7
4
5,5
2
1,1
-0,1
I
II
Sl
ám
a
S
lá
m
a
I
O
bi
lo
II
vi
ny
/b
io
O
pl
bi
yn
lo
I
vi
ny
/b
io
pl
yn
II
O
bi
ln
in
y
O
bi
ln
in
y
-š
kr
ob
C
šť
áv
a
Cu
kr
ov
á
M
el
as
a
-1
Obr. 4: Hodnoty vstupní energie pro výrobu bioethanolu z různých biosurovin [2]
82
Biogenní pohonné hmoty
6,7 MJ/litr bioethanolu, neboť odpad
nespadá do kategorie „fosilní“. Ovšem to
není typický případ, který by mohl být
aplikován ve větším měřítku. Nejnižší
vstup fosilní energie je požadován
koncepty obiloviny/bioplyn a pro výrobu
ethanolu, založenou na slámě. V modelech
obiloviny/bioplyn
je
okrajový
tok
lihovarských výpalků přeměněn na
bioplyn, který potom pokrývá potřebu
energie konverzního procesu. To vyústilo
v zisk čisté energie od 15,7 do 21,3 MJ/litr
bioethanolu pro obiloviny/bioplyn a
konverzi slámy. Použití odpadu jako zdroje
energie vede k zisku čisté energie 14,5
MJ/litr. Současné výrobní procesy
založené na různých fosilních zdrojích
energie a použití melasy, C-škrobu a
obilovin jako zemědělské suroviny,
vykazují podobný vstup fosilní energie a
dosahují úspory čisté energie mezi 6,4 a
8,9 MJ/litr. To také dokazuje, že konverzní
proces zemědělské suroviny na bioethanol
zajišťuje
největší
potenciál
pro
optimalizaci
energetických
bilancí.
Z obr. 4 je patrný vstup energie pro
výrobu bioethanolu z různých biosurovin.
Prvních pět sloupců je z výroben, které
jsou skutečně v provozu, další čtyři jsou
založeny na modelech a testech v pilotních
jednotkách. Zdroji energetického vstupu
jsou použitá energie, zemědělský výrobní
řetězec a přínosy z vedlejších produktů.
Čtyři z pěti stávajících operací vyžadují
vstup fosilní energie 12,3 – 14,8 MJ/litr.
Většina
spotřebované
energie
je
požadována jako energie na zpracování při
konverzi (přibližně 65 – 80 % celkové
energie). Další hlavní prvek je vstup
energie pro surovinu. Vstup energie pro
dopravu, výstavbu a odstranění staveb
výrobny a pro pomocný materiál hraje
pouze okrajovou roli v celkové energetické
bilanci. Využití vedlejších produktů
zlepšuje energetickou bilanci ve většině
případů o 10 – 20 %, avšak, když se
aplikuje společná výroba tepla a el.
elektřiny, je to mnohem více.
Provoz na zpracování obilního
odpadu jako zdroje energie vyžaduje pouze
Emise CO2 ekv. na 1 litr bioethanolu
2
1,6
1,5
1,1
1
1
0,8
0,7
0,7
0,4
0,5
0,3
0,04
I
II
Sl
ám
a
II
yn
Sl
ám
a
I
op
l
/b
i
in
y
lo
v
O
bi
II
ny
O
bi
lo
vi
ny
/
bi
op
ly
n
I
ln
i
O
bi
ny
ln
i
O
bi
a
šť
áv
-š
kr
ob
C
M
Cu
kr
ov
á
el
as
a
0
Obr. 5: Hodnoty emisí CO2ekv. na 1 l bioethanolu vyrobeného z různých biosurovin [2]
Obr. 5 přináší přehled výsledných
emisí skleníkového plynu u různých
výrobních procesů. Výroba bioethanolu
založená na slámě produkuje nejmenší
emise skleníkového plynu z důvodu
použité suroviny a vyžaduje málo fosilní
energie pro konverzní proces. Za těchto
okolností činily emise skleníkového plynu
pouze 0,04 a 0,3 kg CO2 ekv./litr
bioethanolu. Dále výroba ethanolu
založená na pšenici zdvojená s výsledky
výroby bioplynu vykazuje relativně nízké
emise skleníkového plynu. V rámci
skupiny již postavených výroben vykazuje
konverzní proces založený na C-škrobu a
obilovinách spolu s odpadem jako zdrojem
energie pro konverzní proces nejlepší
výkonnost. Zde emise činí 0,8 kg a 0,7 kg
CO2 ekv./litr bioethanolu. Nejvyšší emise
skleníkového plynu vznikají z výroby
83
Biogenní pohonné hmoty
Zisk čisté energie, redukční
potenciál skleníkových plynů různých
biosurovin, zdrojů energie a výrobních
procesů je zřetelný ze souhrnné tab. 3.
založené na cukrovce a použití lignitu jako
fosilní zdroj energie (1,6 kg CO2 ekv./litr
bioethanolu).
2.2 Bilance zisků čisté energie
redukční potenciál pro bioethanol
a
Tabulka 3: Srovnání bilancí energie a skleníkových plynů [2]
Snížení skleníkových plynů/litr
Konverzní cesta/
Zisk čisté energie/litr
ethanolu (CO2 ekv./0,647 litru
použitá energie
ethanolu (výstup MJ
benzínu /kg CO2 ekv./litr ethanolu
/MJ fosilní vstup)
Melasa/topný olej S
6,4 MJ
0,8 kg
Cukrová řepa/lignit
6,6 MJ
0,3 kg
C-škrob + melasa/zemní plyn
8,9 MJ
1,1 kg
Zrno/zemní plyn
6,6 MJ
0,7 kg
Zrno/odpad
14,5 MJ
1,1 kg
Zrno/bioplyn
Sláma/bioplyn
15,7 – 20,1 MJ
1,8 kg
3. Ekobilance výroby a využití
methylesterů mastných kyselin
V uplynulých letech se dramaticky
zvýšila obliba bionafty (MEŘO, FARME)
zejména v Německu, Francii, Rakousku,
Itálii a ČR. Od začátku 90tých let porovnal
rozsáhlý výzkum dopady MEŘO na životní
prostředí s konvečním naftovým palivem.
Např. Ústav pro energii a výzkum
životního prostředí – IFEU (Gärtner,
Reinhardt a Braschkat 2003) provedl
podrobnou environmentální analýzu této
záležitosti a pokračuje v aktualizaci a
rozvoji těchto hodnocení. Také rozbory
IFEU vyústily do mnoha důležitých
závěrů, které byly potvrzeny dalšími
institucemi jak v Německu, tak i v cizině.
MEŘO nabízí pozitivnější výsledky ve
srovnání s naftovým palivem, je-li cílem
zakonzervovat fosilní energii a omezit
skleníkový efekt. Ovšem je-li důležitější
snížit okyselení, které zabraňuje vstupu
živin do půd a povrchových vod a omezit
vyčerpání ozónu, potom konvenční naftové
palivo nabízí uspokojivější výsledky.
S tímto obecným výsledkem dospěla
diskuze o výhodách či nevýhodách MEŘO
ve srovnání s motorovou naftou částečně
ke konci a zdá se, že systém může být
spolehlivě hodnocen.
Zisk čisté energie je vypočítán
odečtením požadovaného vstupu energie
pro výrobu ethanolu (viz obr. 4) od
referenční hodnoty ethanolu (21,2 MJ/litr).
Získaná hodnota jasně ukazuje, že všechny
současné výrobní procesy mají zisk čisté
energie a že inovační výrobní postupy
zlepšují nadále celkovou situaci. Druhý
sloupec v tab. 3 ukazuje snížení
skleníkových plynů na 1 litr ethanolu za
předpokladu, že 1 litr ethanolu nahrazuje
0,647 l benzínu. Emise skleníkových plynů
budou sníženy ve všech případech, avšak
spektrum je široké. Použití lignitu jako
zdroje energie pro bioethanol má za
následek
relativně
nízké
emise
skleníkových plynů (0,3 kg), přičemž
použití zemního plynu, odpadu nebo
bioplynu má velice pozitivní dopad na
redukční potenciál. Nejvyšší redukční
potenciál skleníkových plynů může být
dosažen použitím slámy jako suroviny a
bioplynu jako zdroje energie (1,6 – 1,8 kg
snížení skleníkových plynů na 1 litr
ethanolu). Použití zrna a současně slámy
pro výrobu ethanolu a bioplynu by mělo za
následek významné zvýšení výnosů
energie na 1 ha, což by přispělo ke zlepšení
celkové globální konkurenceschopnosti
výroby bioethanolu v Evropě.
84
Biogenní pohonné hmoty
kuchyňského oleje (RFO-ME) obsahují
alespoň 1,9násobné množství fosilní
energie, která byla spotřebována během
jejich produkce. Srovnatelně široký rozsah
výsledků může být vysvětlen aplikací
různých bilančních metod, neboť ty studie,
které nebraly do úvahy zdvojené produkty,
nebo je uvažovaly jen zčásti (srovnej
s Grass a Heim, 1991), došly k poněkud
nižším energetickým hodnotám.
3.1 Energetická bilance
Energetické bilance jsou navrženy
pro znázornění vztahu mezi vstupem
fosilní energie, nezbytné pro výrobu
specifického nosiče energie a obsaženou
užitečnou energií (vztah vstup : výstup).
Jak je znázorněno v tab. 4, všechny
uváděné studie hlásí pozitivní energetickou
bilanci pro bionaftová paliva. Methylestery
mastné kyseliny odvozené od řepky
(MEŘO), sóji (SME) nebo recyklovaného
Tab. 4: Typické výsledky energetické bilance pro různé typy bionaftových paliv a pro fosilní
motorovou naftu [1]
Studie
Energetická bilance
Odkaz
Typ paliva
aplikovatelná pro
(vztah vstup : výstup)
MEŘO
Švýcarsko
1:1,88 +
Grass a Heim (1999)
MEŘO
Evropa
1:3,0
Scharmer a Gosse (1995)
MEŘO
Německo
1:2,6
Becher a kol. (1997)
MEŘO
Německo
1:2,3
Kaltschmitt a kol. (1997)
MEŘO
Německo
1:2,28 – 2,96
Scharmer (2001)
MEŘO
Velká Británie
1:2,29
Horne a kol. (2003)
SME
USA
1:3,21
Sheehan a kol. (1998)
RFO-ME
Německo
1:5,51 +
Süß (1999)
MN
Německo
1:0,90
Becher a kol. (1997)
MN
USA
1:0,83
Sheehan a kol. (1998)
+
Zdvojené produkty nejsou zamýšleny ve prospěch bionafty v příslušných výpočtech.
Výroba bionafty vyžaduje vstup
fosilní energie pro výrobu dusíkatých
hnojiv, pro výrobu oleje lisováním a
extrakcí a pro výrobu methanolu použitého
pro reesterifikaci. První dva kroky nejsou
relevantní k recyklovanému kychyňskému
oleji jako odpadnímu produktu. Tudíž
methylestery recyklovaného kuchyňského
oleje vykazují vztah vstup:výstup, který je
dokonce více pozitivní, než je tento vztah u
bionaftových paliv z jiných zdrojů, ačkoliv
zdvojené produkty nebyly uvažovány ve
prospěch
RFO-ME
v příslušných
výpočtech provedených Süssem (1999).
V případě fosilní motorové nafty (MN)
souhlasí uvedení výzkumní pracovníci
s negativní energetickou bilancí. Důvodem
toho je fakt, že až 20 % obsažené energie
je použito pro výrobu paliva.
3.2 Analýzy životního cyklu
V uplynulých letech nastal další
pokrok
v oblastech
zemědělského
výzkumu, jako jsou emise skleníkových
plynů
v zemědělství
nebo
účinek
předplodiny řepky na výnosy následné
plodiny. Navíc nedávné zvýšení produkce
řepky vedlo k větší dostupnosti vedlejších
produktů (např. řepkového medu) a
k inovaci využívání těchto produktů (jako
je fermentace řepkových šrotů pro tvorbu
bioplynu), což může být schopné
samostatné existence z ekonomického
hlediska. Rozbory těchto účinků byly
předmětem studia prováděného IFEU
v zastoupení Union for the Promotion of
Oil and Protein Plants (Svaz pro podporu
olejnatých a bílkovinných plodin) na
začátku roku 2003. Se začátkem celkového
srovnání mezi MEŘO a konvenční
motorovou naftou se vyšetřování zaměřilo
na 4 klíčové aspekty (viz obr. 6).
85
Biogenní pohonné hmoty
bilance MEŘO včetně důvěryhodných
ekvivalentních produktů, které jsou
nahrazeny řepkovým medem a jeho
vedlejšími výrobky.
IV. Tvorba bioplynu z řepkových šrotů
Namísto využívání řepkových šrotů jako
krmiva pro zvířata (což je v současné době
její nejběžnější využívání) mohou být
fermentovány v provozech na výrobu
bioplynu a následně používány pro tvorbu
energie. Tato aplikace je uvažována
v současných studiích v souladu s obr. 10.
I. Účinek předplodiny
Na základě její charakteristiky ovlivňuje
řepkové semeno výnosový potenciál
následné plodiny. Do úvahy jsou brány
výsledky nedávného výzkumu (obr. 7, 8).
II. Emise N2O
Uvolňování oxidu dusného (N2O) z půdy
je způsobeno mikrobiální aktivitou.
Protože emise jsou závislé na různých
faktorech,
jsou
brány do
úvahy
odpovídající výsledky výzkumu (obr. 9).
III. Výroba medu
Výroba medu a jeho vedlejší produkty –
včelí vosk a pyl – jsou začleněny do
životní cyklus
životní cyklus
motorové nafty
MEŘO
analýza 1
extrakce
předúprava
ropy
hnojivo
semeno
naftové
palivo
pesticidy
analýza 2
N2O
N2O
zemědělství
neobdělávaná půda
analýza 3
med
sušení,
čištění
doprava
extrakce,
rafinace
řepkové
šroty
řepkový
olej
zpracování
reesterifikace
konven.
mot. nafta
MEŘO
použití v osobních vozech
použití v osobních vozech
glycerin
výrobek
pomazánky
včelí vosk
jiné
ekvival.
produkty
krmení pro
zvířata
sójové
šroty
fermentace
elektřina,
teplo
analýza 4
proces
chem.glycerin
ekvival. systém
Obr. 6: Schéma životního cyklu motorové nafty a MEŘO zohledňující účinek předplodiny,
emise N2O, výrobu medu a metanogenezi bioplynu z řepkových šrotů [3]
86
Biogenní pohonné hmoty
% a teplo 55 %, požadavek systému na
energii 10 % výstupu energie provozu
CHP, požadavek systému na teplo 20
% výstupu tepla (IFEU 2003 na
základě Gegner 2003, Keymer 2003 a
Krämer 2003), podíl N ve zbytku
dostupném pro provozy, odpovídající
100% bilanci živin: 76 kg N na 1 ha a 1
rok, horní a spodní limit emisí čpavku
0,3, resp. 0,12 g NH3–N/g N (IFEU
2003 podle Edelmann et al. 2001 a
Krämer 2003), emisní faktory provozu
CHP jsou založeny na IFEU 2003,
zbývající údaje na základě Edelmann et
al. (2001).
Srovnání bilancí životního cyklu,
popsaných v této kapitole, byla provedena
opět podle normy hodnocení životního
cyklu (ISO 14040/43).
Většina základních údajů je
převzata z Borken et al. (1999), Reinhardt
et al. (1999) a Gärtner a Reinhardt (2001)
[3]. Pro dodatečné výpočty byly použity
následující údaje:
· Pro základní scénář:
Aktualizace
dodávek
dusíkatého
hnojiva přicházejících od Patyk a
Reinhardt (1997): 12 g N2O na 1 kg
dusíkatého hnojiva. Emise N2O ve
výrobě sóji: 2 kg N2O na 1 ha a rok IFEU (2003).
· Pro účinek předplodiny u řepky:
Konverze přebytku následnou plodinou
podle Kaltschmitt a Reinhardt (1997).
· Pro
výrobu
medu
(výběr
nejdůležitějších údajů):
Výnos: 80 kg řepkového medu, 2 kg
včelího vosku, 2 kg propolisu. Vstup:
cukerný roztok 60 kg, síra 0,2 g,
chemická činidla 50 g, elektrická
energie 0,35 kWh (všechny údaje na
1 ha a 1 rok, IFEU (2003) podle Härtl
(2003). Med ze zahraničí – hmotnostní
ekvivalent, doprava 10000 km,
používání třtinového cukru; jahodová
marmeláda – hmotnostní ekvivalent, 60
% obsah cukru, potřeba páry 1,3
MJ/kg;
melasa
–
hmotnostní
ekvivalent, potřeba páry 1,5 MJ/kg;
čokoládová pomazánka s lískovými
oříšky – hmotnostní ekvivalent, cukr
38 kg, rostlinný olej 14 kg, lískové
oříšky a kakao – každý 10 kg, doprava
lískových oříšků 5000 km, kakaa 8000
km, požadavek páry 1,3 MJ/kg; léky a
léčiva 100 g na 1 ha a 1 rok;
karnaubový vosk – hmotnostní
ekvivalent, doprava 10000 km,
požadavek páry 1,3 MJ/kg (všechny
údaje IFEU 2003).
· Pro fermentaci řepkových šrotů (výběr
nejdůležitějších údajů):
Výnos plynu 350 l/kg řepkových šrotů,
účinnost kombinovaného provozu
teplo/elektřina (CHP) – el. energie 35
V základním scénáři a scénářích
„výroba medu“ a „fermentace řepkových
šrotů“ je uveden rozdíl mezi MEŘO a
naftovým palivem na obr. 6. Pro scénář
N2O je uveden vztah k základnímu scénáři.
Navíc jsou výsledky stručně diskutovány
s uvedením nejdůležitějších zjištění. Pro
popis dopadů na životní prostředí a
výpočet výsledků byla dána přednost
srozumitelným termínům před abstraktními
vědeckými termíny (např. „okyselování“
namísto „potenciální okyselování na
základě ekvivalentů SO2“).
3.3 Analýza dopadů na životní prostředí
Popis dopadů na životní prostředí,
které jsou analyzovány v této studii, je
uveden v seznamu v tab. 5. Smysluplné a
kvalitní bilance pro uvažované kategorie
lidské toxicity a ekotoxicity v současné
době podle našeho mínění není možné
vypočítat, neboť databáze v oblasti
spalování paliv jsou nedostatečné. Pro
další dvě kategorie dopadů na životní
prostředí DIN-NAGUS – tj. hluk a
využívání půdy – není obecně přijatelný
bilanční postup stále k dispozici.
87
Biogenní pohonné hmoty
Tab. 5: Analýza dopadů na životní prostředí – LCA motorové nafty a MEŘO [3]
Dopad na životní prostředí
Popis
Úspora energie
V tomto vyšetřování je propočítána ochrana zdrojů
neobnovitelných nosičů energie, tj. neobnovitelných fosilních
paliv, ropy, zemního plynu, uhlí a uranové rudy. Dále v textu
jsou výsledky této kategorie dopadů, založené na jednotné
tendenci, označeny termínem „úspora energie“.
Skleníkový efekt
Globální oteplování jako následek uvolnění skleníkových
plynů člověkem. Nejdůležitější skleníkový plyn: oxid uhličitý
(CO2) z důvodu spalování nosičů fosilní energie. Zde to jsou
emise CO2, methan a N2O.
Okyselování
Posun rovnováhy kyselé báze v půdách a vodních plochách
způsobený kyselinami (klíčové slovo „kyselý déšť“). Příčinou
jsou zejména emise SO2, N2O, čpavku a HCl.
Vstup živin
Vstup živin do půdy a vodních ploch (klíčové slovo „řasový
zákal“). Jsou zaznamenány N2O a čpavek.
Foto smog (letní smog)
Tvorba specifických reaktivních látek, např. ozonu, za
přítomnosti slunečního záření ve spodní atmosféře (klíčové
slovo „ozonové ohrožení“). Jsou uvažovány uhlovodíky.
Ochuzení ozonu
Ztráta ochranné ozonové vrstvy ve stratosféře, způsobená
některými plyny, jako CFCs nebo N2O (klíčové slovo
„ozonová díra“). Zde je zaznamenán N2O.
živiny odejmuté řepkou
hnojivo
řepka
zbývající živiny představující
vliv předplodiny na následující plodinu
následující
plodina
Obr. 7: Schéma skutečné aplikace hnojiv
zbývající zbytky plodiny
hnojivo
řepkové
semeno
řepka
Obr. 8: Schéma odejmutí živin
N2O
dusíkaté
hnojivo
vegetace
řepky olejné
pole
N2O
neobdělávaná půda
v osevním postupu
Obr. 9: Uvolňování oxidu dusného (N2O) z dusíkatých sloučenin přítomných v půdě
88
Biogenní pohonné hmoty
šrot
fermentován
v bioplynových
provozech. Bioplyn je přeměněn na
elektrickou energii a teplo v malých
provozech s kombinací tepla a elektřiny
(CHP). Teplo je používáno pro vyhřívání
substrátu a kompenzaci za tepelné ztráty
s určitým přebytkem teplotního zbytku
(obr. 10).
V současné době jsou řepkové šroty
téměř výhradně používány jako krmení pro
zvířata (základní scénář). Avšak volba
používání řepkových šrotů pro tvorbu
energie je brána na zřetel také z politických
důvodů. Z tohoto pohledu je možné
několik různých scénářů. Za prvé, po
extrakci oleje může být výsledný řepkový
řepka
přímé
spalování
T
lehký olej
základní scénář
extrakce,
rafinace
řepkový
olej
řepkové
šroty
T
T
T
krmivo pro
zvířata
sojové
šroty
smíchaný
hnůj
smíchaný
hnůj
elektrický
mix
kofermentace
produkt
bioplyn
proces
malý CHP
elektřina
teplo
ekv. systém
T
T
fermentace
elektřina
bioplyn
teplo
malý CHP
lehký olej,
zemní plyn
doprava
minerální
hnojivo
ferment.
substrát
T
hnojení
hnojení
T
ferment.
substrát
Obr. 10: Schéma využití řepkových šrotů pro výrobu bioplynu [3]
skleníkový efekt. Na druhé straně
doplňkové úvahy o výrobě medu a jeho
vedlejších produktech z řepkových polí,
jakož i nejnovější výsledky účinku
předplodiny
při
pěstování
řepky,
nevykazují žádné významné změny
výsledků LCA. Potenciální fermentace
řepkových šrotů ovšem významně zlepšuje
3.4 Závěry pro MEŘO
U MEŘO jsou hodnocení životního
cyklu jedny z nejpropracovanějších a
současná analýza obsahuje mnoho
modifikací. Jako doplněk k základnímu
scénáři vykazují numericky aktualizované
základní údaje o emisích N2O příznivější
výsledky v kategoriích ochuzení ozonu a
89
Biogenní pohonné hmoty
pro zvířata environmentální
výhody, tak i nevýhody pramení
z rozdílného
používání
řepkových
šrotů.
Z tohoto
důvodu je možné, vědecky
ospravedlnitelné,
objektivní
hodnocení. Avšak je třeba
poznamenat, že výhody a
nevýhody jsou téměř stejné jako
při srovnání MEŘO s motorovou
naftou:
výhody
v kategorii
úspora energie a skleníkový
efekt, nevýhody v kategoriích
okyselení
a
vstup
živin.
S ohledem na ochuzení ozonu
má tvorba bioplynu dodatečnou
výhodu ve srovnání s volbou
krmení pro zvířata. Tedy může
být stanoven následující závěr:
je-li učiněno rozhodnutí ve
prospěch
MEŘO
místo
motorové nafty na základě
hodnotového opatření – jako
důsledek
téměř
stejného
hodnotové opatření, potom
tvorba bioplynu z řepkových
šrotů musí mít jasnou přednost
před jejím používáním jako
krmivo pro zvířata.
· Při srovnání využití řepkových
šrotů „pro krmení zvířat versus
spalování“ a „tvorba bioplynu
versus spalování“ mohou být
analogicky učiněny podobné
závěry, jestliže řepkové šroty
jsou spalovány přímo namísto
jejich používání jako krmiva pro
zvířata nebo v bioplynových
stanicích. Pro srovnání „krmení
pro zvířata versus spalování“ je
dávána přednost u MEŘO pro
spalování - viz [Gärtner a
Reinhardt 2001]. Pro srovnání
„tvorba
bioplynu
versus
spalování“ má spalování určitou
nevýhodu pouze v kategorii
ochuzování ozonu. Na základě
stejných hodnotových opatření,
jak je výše uvedeno, je spalování
hodnocení životního cyklu MEŘO. Tím lze
výsledky shrnout následovně:
· S ohledem na účinek předplodiny
neuvádějí ani nedávné publikace
žádné nové poznatky pro hodnocení
životního cyklu MEŘO.
· V úvahách o účinku „předplodiny“
neexistují žádné významné změny
v současném hodnocení MEŘO při
srovnání
s předcházejícím
hodnocením.
· Výklad nejnovějších výsledků o
emisích N2O z řepkových polí a
z neobdělávané
půdy
v osevním
postupu přináší nové základní údaje,
které
ve
skutečnosti
potvrzují
fundamentální výsledky a číselně
zlepšují současné hodnocení MEŘO:
· MEŘO na rozdíl od motorové nafty
šetří skleníkové plyny a uvolňuje více
N2O.
· V současných studií jsou úspory
skleníkových plynů u MEŘO větší
než v předešlých studiích, zatímco
přebytek emisí N2O je menší.
· Je možné doporučit používání nově
odvozených
základních
údajů
v hodnoceních životního cyklu o
přínosy z výroby medu a z výroby
bioplynu z řepkových šrotů.
· Úvahy o výrobě medu a jeho
vedlejších produktech (včelí
vosk, propolis, pyl a mateří
kašička) z řepkových polí jsou
částí hodnocení MEŘO.
· Nicméně i za extrémních
předpokladů ovlivňují úvahy o
výrobě medu a jeho vedlejších
produktech celkové hodnocení
pouze okrajově a mohou být
nahrazeny buď výhodami nebo
nevýhodami MEŘO v závislosti
na příslušném scénáři.
· Vedlejší produkty včelí vosk a
propolis a výsledné druhy
odpovídajících
alternativních
produktů hrají pouze minimální
roli.
· Při srovnání tvorby bioplynu
z řepkových šrotů versus krmení
90
Biogenní pohonné hmoty
GmbH Germany, IFEU, May 2003. 20
s.
zřetelně
příznivější
než
fermentace řepkových šrotů.
· Při obecném hodnocení srovnání
„krmení pro zvířata, tvorba
bioplynu nebo přímé spalování
řepkových šrotů“ může být
učiněn následující závěr: na
základě hodnotového opatření,
které favorizuje MEŘO před
motorovou naftou z důvodu
přínosů týkajících se úspory
energie a skleníkového efektu,
může být výběr klasifikován
následovně: přímé spalování
řepkových šrotů je vhodnější než
fermentace, co se týče množství
vytvořeného bioplynu, který na
druhé straně je vhodnější než
používání řepkových šrotů pro
krmení zvířat.
· Z hlediska
významnosti
je
současné hodnocení tvorby
bioplynu prováděno na základě
průměrných
specifických
podmínek.
Stručně
řečeno,
výsledky odvozené pro možnosti
krmení zvířat, fermentace nebo
spalování řepkových šrotů v této
studii mohou být pokládány za
spolehlivé.
Kontakt:
Ing. Petr Jevič, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně
tel.: 233022303, fax: 233312507
e-mail: [email protected]
Ing. Jan Malaťák, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita, Technická
fakulta, Katedra technologických zařízení
staveb
Kamýcká 129, 161 12 Praha 6 - Suchdol
tel.: 224383205
e-mail: [email protected]
Summary
Consequences of bioethanol and FAME
production from bio-raw materials for
energy balance and greenhouse gases
The study provides an overview and
summary of different literary references on
energy and ecological balances of
biothanol and FAME produced from bioraw materials. The net energy gain is
calculated by deducting the energy input
required for the production of ethanol from
the reference value of ethanol (21.2
MJ/liter). It is clear that all current
production processes have net energy
gains, and that innovative production
approaches, which are currently in the
pipeline, will improve the overall situation
further. In all cases greenhouse gas (GHG)
emissions will be reduced, however the
spectrum is broad. Using lignite as energy
source for bioethanol results in relatively
low GHC emission reductions (0.3 kg)
while the use of natural gas, waste or
biogas have a very positive impact on the
reduction potential. The highest GHG
reduction potential can be achieved by
using straw as feedstock and biogas as
energy source (1.6 – 1.8 kg GHG reduction
per liter of ethanol). Using grain and at the
same time straw for ethanol and biogas
production would result in a substantial
increase of energy yields per hectare which
Literatura
1. Mittelbach, M., Remschmidt, C.:
Biodiesel – the comprehensive
handbook. First Ed. Vienna, 2004. 332
s.
2. Schmitz, N., Henke, J.: Innovations in
the production of bioethanol and their
implications
for
energy
and
greenhouse gas balances. World
Ethanol & biofuels report, vol. 3, No.
24/12.08.2005, F.O.Licht GmbH, s.
494 – 498
3. Gärtner, S. O., Reinhardt, G. A.;
Braschkat, J.: Life Cycle Assessment
of Biodiesel: Update and New
Aspects. [Final Report]. Heidelberg,
Institute
for
Energy
and
Environmental Research Heidelberg
91
Biogenní pohonné hmoty
energy saving and greenhouse effect
limitation. From the view of acidification
and ozone depletion reduction the engine
diesel offers more favorable results. The
additional considerations on honey
production and its secondary products from
the rapeseed fields as well as the newest
results of the pre-crop effect indicate not
too considerable changes of the LCA life
cycle results. The potential fermentation
and rapeseed meal energy utilization
significantly improve the LCA FARME.
would contribute to an improvement in the
overall
global
competitiveness
of
bioethanol production in Europe.
The results show the same advantages and
disadvantages of rapeseed oil and rapeseed
oil methylester (FARME). Industrial
acquisition of oils from extractions is
preferred before the decentralized pressing
if the validity system is applied preferring
the rapeseed fuels before the engine diesel
fuel. FARME utilization offers more
positive results as compared with the
engine diesel fuel with respect to the fossil
92
Biogenní pohonné hmoty
Produkce a marketing biopaliv z řepky olejné
Ing. Petr Jevič, CSc., Ing. Zdeňka Šedivá – VÚZT & SVB Praha
diskutované problematiky konečnosti
fosilních nosičů energie zde existuje, to se
1. Výchozí podmínky pro bionaftu
projevuje také ve značném zvyšování cen
V současné společnosti nabývá
pohonných hmot v posledních měsících,
mobilita značného významu. Příslušně
také problém jistoty zásobování, protože
důležité
je
bezpečné
zásobování
interní produkce ropy oproti spotřebě je
pohonných hmot. Zásobování pohonných
zanedbatelně malá.
hmot v ČR spočívá převážně na fosilním
nosiči energie – ropě (viz tab. 1). Vedle
Tabulka 1: Hrubé dodávky motorové nafty a motorových benzinů na trh České
v letech 2000 – 2004 (v tis. t)
Ukazatel
2000
2001
2002
2003
1)
Motorová
celkem
2 393,1
2 668,4
2 837,8
3 211,1
nafta
z toho import
1 093,6
1 314,6
1 241,2
1 278,6
Motorové 2) celkem
1 917,8
1 974,4
1 976,0
2 156,5
benziny
z toho import
936,2
949,6
936,3
983,4
republiky
2004
3 487,2
1 241,7
2 267,5
864,6
Zdroj: Česká asociace petrolejářského průmyslu
Bez pohybu zásob včetně motorové nafty pro výrobu směsné motorové nafty SMN 30
2)
Bez pohybu zásob
1)
Kyotskému protokolu snižující emise
v dopravním sektoru je závažný problém.
Proti tomuto vývoji se má také působit
významnějším uplatněním biogenních
pohonných hmot na trhu s motorovými
palivy.
Ve směrnici 2003/30/EC z 8.
května 2003 k „Podpoře využití biopaliv
nebo dalších obnovitelných pohonných
hmot v dopravním sektoru“ [1] jsou tyto
cíle
konkretizovány
v podstatě
požadavkem
zvýšit
tržní
podíl
biopohonných hmot z 2 % v roce 2005 na
podíl až 5,75 % v roce 2010. S ohledem na
požadavek udržení celkového objemu
energie je toto množství stanoveno
z energetického obsahu paliv a biopaliv,
tudíž i počet ujetých kilometrů zůstává
neměnný také při použití biopaliv. Co se
týká rostlinných olejů, tak zatím řepkový
olej je nejvýznamnějším druhem tohoto
typu obnovitelného alternativního paliva
nahrazujícího motorovou naftu. Počítá
s ním i výše zmiňovaná směrnice, která
také uvádí deset různých biopohonných
hmot, z toho „bionafta“: methylestery
vyráběné z rostlinného nebo živočišného
oleje, stejné kvality jako motorová nafta a
Přitom existuje konkurenční situace
na trhu ropy vzhledem k rychle se
rozvíjejícímu hospodářskému vývoji Asie.
Tak značně stoupla spotřeba ropy v Číně
ze 195 mil. t v roce 1997 na 263 mil. t
v roce 2003. Také se těžiště produkce ropy
nachází většinou v politicky nestabilních
regionech. Vzhledem k těmto okolnostem
musí být spolehlivost v zásobování
motorovými
palivy
v
budoucnu
zabezpečena mnohem významněji než
dosud. Přesto je spolehlivost zásobování
pouze jedna stránka problému, která je
spojena s dnešní dopravou. Fosilní nosiče
energie uvolňují jak známo dosud vázaný
uhlík v podobě dioxidu uhlíku (CO2).
Protože CO2 platí za klimaticky důležitý
plyn, probíhají již roky opatření, která mají
vést ke snížení emisí CO2.
Záměrem EU je snížit její celkové
emise skleníkových plynů ve srovnání
s úrovní r. 1990 o 8 % v období 2008 –
2012 [2, 4]. Dopravní sektor významně
přispívá k celkovým emisím CO2 a je
zodpovědný za hlavní část zvýšení CO2.
Tudíž v souvislosti se závazkem EU ke
93
Biogenní pohonné hmoty
uvedené ve směrnici EU, osvobodit od
daně z minerálních olejů [6]. Ve všech
zemích EU jsou však různé úrovně
spotřebních daní (viz obr. 1) na motorová
paliva, a proto i výše podpor je různá.
Oddaněním a případnou další podporou by
však nemělo dojít k nadměrné kompenzaci
biopaliv. Tato klauzule o překompenzaci
znamená, že tyto podpory nesmí
přesáhnout rozdíl ve výrobních nákladech
na biopaliva a ceně fosilních paliv při
zohlednění rozdílné energetické účinnosti.
Nicméně zatímco toto zajišťuje velice
atraktivní podnět v těch zemích, které mají
vysoké daňové sazby a 100% daňovou
výjimku s nižší sazbou daně se potýkají i
po oddanění s problémem uplatnění
motorových biopaliv na vlastním trhu,
který je však z pohledu členství v EU
volný.
Z důvodu
rychlého
zvyšování
kapacity pro Německo (viz obr. 2) je třeba
analyzovat rizika spojená s možnou
změnou současného příznivého daňového
režimu.
čistý rostlinný olej: olej vyrobený
z olejnatých plodin pomocí lisování,
extrakce nebo srovnatelných postupů,
nezpracovaný nebo rafinovaný, avšak
chemicky nezměněný, je-li kompatibilní
s typem motoru, pro který je určen a
s odpovídajícími emisními požadavky, jsou
alternativami vhodnými k motorové naftě.
2. Výroba a marketing s methylesterry
řepkových olejů v podmínkách EU
V současné době je trh s bionaftou
a především MEŘO nejrozšířenějším
v Evropě. Technologický proces výroby
bionafty je poměrně vysoce vyzrálý.
Zpracovatelské náklady jsou značně
ovlivňovány velikostí závodu a z hlediska
technologie počtem operací a provozních
souborů pro zajištění normované kvality
výsledného produktu.
Akceptace
pohonných
hmot
z obnovitelných surovin, a tedy i MEŘO,
v rozhodující míře závisí na výši zdanění.
Členským zemím EU se proto od roku
2005 otevírá možnost biopohonné hmoty,
EU - 25: Daň z nafty
EU za 1 l (květen 2004)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
GB
D
F
I
NL DK
IR
S SK SF
H
B
A
CZ
P
SLO
E
L
MAL EST LIT GR CYP PL LV
UFOP 2005
Obr. 1: Výše daňového zatížení motorové nafty v zemích EU 25 v EURO centech na litr
(zdroj: UFOP 2005)
Současné daňové stimuly skončí ke
konci roku 2009. Ovšem existuje volba pro
ně, totiž jejich rozšíření na maximum pro
dalších 6 let. Navíc tyto stimuly musí být
ročně zrevidovány za účelem zjištění,
existuje-li zde překompenzace či nikoliv.
Investoři v tomto sektoru si musí být
vědomi tohoto rizika, neboť „pravidla
překompenzace“ mohou vyústit do situace,
kdy výhody levnějších dodávek surovin
mohou být ohroženy vyššími daněmi. Toto
dilema může být odstraněno tehdy, jestliže
biopalivový průmysl prvotně zpracovává
domácí suroviny.
Ke konci června 2005 zaslalo
ministerstvo financí svoji první zprávu o
94
Biogenní pohonné hmoty
Pro rok 2005 počítá německá vláda
s překompenzacemi na čistou bionaftu (B100) ve výši 5 centů za litr a na bionaftu ve
směsích ve výši 10 centů za litr.
problému
kompenzace
německému
spolkovému sněmu (viz tab. 2). Zpráva
pouze pokrývá bionaftu, neboť množství
použitého bioethanolu byla velice malá.
Německo - produkce bionafty
(1 000 t)
2500
2000
2000
1500
1500
1000
1100
1100
2003
2004
730
460
500
200
50
14
1998
1999
0
2000
2001
2002
2005
2006
UFOP 2005
Obr. 2: Rozvoj produkčních kapacit bionafty v Německu v 1000 t (zdroj: UFOP 2005)
Tabulka 2: Výpočet překompenzace podle zprávy federální vlády Německa u čisté bionafty a
ve směsi s motorovou naftou (EN 590) v EUR centech
Bionafta
Ukazatel
čistá
ve směsích
Řepkový olej (cena z olejového mlýna)
49
49
Rafinace řepkového oleje
4
4
Reesterifikace mínus dobropis glycerinu
7
7
Náklady na míchání
0
3
Logistika
8
8
Dodatečné technické náklady
3
0
Vyšší spotřeba
5
0
Průměrná cena nafty (2004)
81
81
Překompenzace
5
10
Zdroj: Deutsche Bundestag Drucksache 15/5816, UFOP 2005
dovozů ze třetích zemí, jako jsou Brazílie,
USA nebo Malajsie, a to buďto konečných
produktů nebo surovin pro výrobu
biopaliv. Tento vývoj posouvá národní
daňová pravidla k přísnější kontrole.
Na úrovni společenství není
kvantitativní cíl stanovený v biopalivové
směrnici EU závazný.Tudíž politická vůle
po rozšíření používání biopaliv se odráží
v národních daňových zákonech. Dále
s ohledem na lišící se omezené spotřební
režimy existuje také nesoulad mezi
členskými státy s ohledem na cíle míchání
pro rok 2005, které musí národní vlády
Podle
posledních
německý
informací [3] by však biopaliva ve směsích
(EN 590 a EN 228) měla být od poloviny
roku 2006 zdaněna a současně německá
vláda rozhodla zavést povinné míchání
podle výše uvedené biopalivové směrnice.
To znamená, že do konce roku 2006 bude
muset podíl biopaliv v palivech dosáhnout
2,75 %. Značný rozvoj výroby a využívání
bionafty a bioethanolu si vynucuje
projednat a schválit budoucí fiskální
politiku a strategii. Tato debata se stává
ještě naléhavější z důvodu zvýšených
95
Biogenní pohonné hmoty
nasazovat naftové filtry částic se
samočinnou
regenerací.
Samočinná
regenerace a tím vypalování filtrů částic se
děje cestou zvýšení teploty toku
výfukových
plynů
dodatečným
vstřikováním motorového paliva. Bionafta
není proto z důvodu nepříznivého průběhu
varu v porovnání s klasickou motorovou
naftou vhodná. Branže bionafty musí tedy
akceptovat, že při uvedení na trh motorů
Euro-4 a filtrů na naftové částice může
vypadnout možnost pro provoz s čistou
bionaftou, a tím se může snížit
odpovídající odbytový potenciál.
Pro traktorové motory nejnovější
generace platí II. stupeň výfukových plynů.
V závislosti na výkonové třídě leží mezní
hodnota pro částice v rozmezí od 0,2 g/kW
pro motory o výkonu 130 – 560 kW do 0,8
g/kW pro motory 18 - 37 kW. Stupeň III,
který má platit od roku 2006, předvídá
dosud pouze snížení mezní hodnoty NOx a
též pro částice pouze ve výkonové třídě 19
–37 kW na 0,6 g/kW. Tento požadavek
může být splněn ještě s opatřeními uvnitř
motoru, např. chlazením plnícího vzduchu,
navracením výfukových plynů a zvýšením
vstřikovacího tlaku. Od roku 2010 bude
platit III B stupeň výfukových plynů
s mezní hodnotou 0,025 g/kW pro částice
bez
diferenciace
výkonových
tříd.
Následně to znamená zavedení filtrů částic
u všech výkonových tříd traktorů.
Pořizovací náklady traktorů, sklizňových
strojů atd. se podmíněně zvýší nejen
zabudováním filtrů částic, ale také
nezbytnými konstrukčními změnami –
systém filtrů částic vyžaduje místo.
Přezkoumání vyžaduje ovšem i otázka, zda
vynaložení těchto nákladů na provozní
požadavky s ohledem na množství
prodaných traktorů má ekologickopolitický smysl.
nahlásit EU komisi. Společný trh pro
biopaliva neexistuje, musí zde proto být
zájem, aby se ministři financí zaměřili na
sladění různých právních rámců.
Rozdílná daňová politika má za
následek vyšší vývozy i dovozy biopaliv.
Nutnou podmínkou dalšího vývoje je
přísné dodržování kvalitativních norem.
3. Diskuze o regulovaných emisích
vznětových motorů - částice
Bionafta se využívá v naftových
motorech buď v čisté formě nebo jako
menšinový mísící komponent, vždy však
s kvalitou danou technickými normami a
v souladu s platnou legislativou. Z hlediska
vlivu MEŘO na životní prostředí a se
zřetelem na motorové aspekty je nutné
zdůraznit, že v porovnání s konvenční
motorovou
naftou
jsou
zákonem
limitované komponenty výfukových plynů
uhlovodíků (HC), oxidu uhelnatého (CO),
částic a čísla kouřivosti menší, pouze oxidy
dusíku (NOx) mohou lehce stoupnout.
Redukce je v rozmezí 10 – 40 % při použití
katalyzátorů značně vyšší, až 90 %.
Z důvodu velmi nízkého obsahu síry (max.
10 mg.kg-1) mohou být v provozu s čistou
bionaftou
použity
také
oxidační
katalyzátory
s vysokými
redukčními
účinky. V praxi však často dochází ke
střídavému provozu na bionaftu a
konvenční naftu. K tomu jsou nezbytné
motory s ovládáním pole charakteristik,
které mohou prostřednictvím senzorů
permitivity rozlišit různé pohonné hmoty.
Vývojové práce pro odpovídající řízení
vznětového motoru jsou u úspěšného
konce.
Dosud nejsou odhadnuty následky
uvedení na trh bionafty v oblasti osobních
automobilů na základě intenzivně proběhlé
diskuse o uvolňování částic k omezení
zatížení jemným prachem ve městech.
V oblasti užitkových vozidel je možno
posuzovat situaci volněji, protože pro
užitková vozidla Euro-4 a Euro-5
nejdůležitější výrobci motorů dali zelenou
provozu s bionaftou. Pro sériovou produkci
se podniky skupiny Volkswagen rozhodly
4. Bionafta v České republice
Vývoj a podpora MEŘO v ČR
prakticky začaly v roce 1990. Přehled
výroby, vývozu a dovozu do ČR ukazuje
tab. 3. Výrobní kapacity jsou uvedené
v tab. 4.
96
Biogenní pohonné hmoty
legislativního prostředí, technické a
logistické připravenosti. Jeho splnění je
málo reálné také proto, že realizace
programu
bioethanolu
je
výrazně
opožděna. Na výhledové hodnoty uvedené
v tab. 5 je však nutno pohlížet jako na
pohyblivé cíle, neboť spotřeba paliv se
může významně změnit oproti prognóze.
Podíl bionafty, zatím téměř
jediného motorového biopaliva na trhu ČR,
na celkové spotřebě kapalných hmot
značně kolísá (viz tab. 5). ČR oznámilo
v červenci 2004 v souladu s úkoly danými
směrnicí EK, že celkový podíl biopaliv na
prodeji motorových paliv bude v roce 2006
3,7 % [9]. Tento cíl je mnohem
ambicióznější, než je skutečný stav
Tabulka 3: Přehled výroby, vývozu, dovozu a spotřeby MEŘO v České republice
Ukazatel
Produkce
Vývoz
z ČR
Dovoz
do ČR
Celková
spotřeba
v ČR
Jednot1996 1997 1998 1999 2000 2001
ka
tis. tun 19,3
tis. tun
3,2
tis. tun
27,6 15,7
1,5
30,63 67,2
71,1
2002
2003 2004
2005
I.-XI.
104,4 113,5
77,13 105,2
31,3
30,5 102 1)
0,08
0,03
0,072 22,4
8,7
11,4 25,8
20,2
3,2
2,9
0,04
tis. tun 24,8
37,5 41,4
50,77 70,4
51,6
73,06
43,5
0,06
-
70,06 46,63
3,22)
1)
Odhad SVB Praha
Zdroj: SZIF Praha – VII., VIII., IX., X., XI. 2005
Ó VÚZT - SVB Praha 2005
2)
výši 2,22 – 3,89 % by mohl být dosažen při
uplatnění min. 175 - 200 kt MEŘO. Plošná
výroba motorové nafty s obsahem do 5 %
v/v není v roce 2006 možná vzhledem
k nízké technické připravenosti rafinérií,
státního produktovodu a k daňovému
nezvýhodnění tohoto způsobu.
Vzhledem ke stávajícím výrobním
kapacitám je z krátkodobého pohledu
nezbytným předpokladem splnění závazku
minimálního podílu biopaliv v období
2006, resp. 2007 řešené prostřednictvím
MEŘO. Předpokládaný podíl biopaliv ve
97
Biogenní pohonné hmoty
Tabulka 4: Výrobní kapacity MEŘO v České republice - využití 330 dní za rok v třísměnném
provozu (stav k 30.9.2005)
Firma
Kapacita
Typ výrobny
Technologie reesterifikace
Zahájení
A.B.C., s.r.o.
2900 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ)
1995
Bransouze
mědělský podnik
AGRICOS, s.r.o.
660 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ)
1996
Stod u Plzně
mědělský podnik
1995
Agrochem, a.s.
2550 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ) +
Lanškroun
mědělský podnik
MDT, a.s. Martin (SK)
rekonstrukce
(výroba destilovan. FARME)
2001
1995
AGROPODNIK, 70000 t regionální
Heid Saattechnik (A) +
a.s. Jihlava
AT Agrar-Technik&Co KG – rekonstrukce
proces Campa Biodiesel
2001 a 2004
Ochsenfurt (D)
Primagra, a.s.
4800 t decentralizovaná
ATEKO, a.s. Hradec Králové
1995
vlastníkem je zem.
Milín, Žatec
(CZ)
nákupní podnik
BIO Petrol, a.s.
Praha, Nová Ves
pod Pleší
FABIO produkt,
s.r.o. Holín
ZS Kratonohy,
a.s.
Setuza, a.s.:
- závod Olomouc
3750 t
decentralizovaná
FARMET, a.s. Česká Skalice
(CZ)
1995
6200 t
decentralizovaná
1994
1000 t
vlastníkem je zemědělský podnik
FARMET, a.s. Česká Skalice
(CZ) + MDT, a.s. Martin (SK)
BG-Servis Pardubice (CZ)
39000 t
průmyslová
- závod Mydlovary 13000 t
průmyslová
1994
Vogel+Noot Industrienlagenbau GmbH Graz (A)
Chemmal Pardubice (CZ)
1994
ATEKO, a.s. Hradec Králové
(CZ)
1997
decentralizovaná
pilotní jednotka
vlastníkem je
fyzická osoba
vlastníkem je
fyzická osoba
vlastní RPN Chrudim (CZ)
spolupráce s VÚZT Praha
Koropecký Pardubice (CZ)
1991
vlastní + FARMET, a.s.
Česká Skalice (CZ)
2003
decentralizovaná
MDT, a.s. Martin (SK)
2004
vlastníkem je zem.
podnik, experimentální jednotka
vlastníkem je
fyzická osoba
ATEKO, a.s. Hradec Králové
(CZ)
1993
Koropecký Pardubice (CZ)
1995
1995
(dříve regionální)
Jarimex
Hradec Králové,
Hněvčeves
RPN, s.r.o.
Chrudim
KL-OIL Lužany
HH Corporation
– Jan Horák,
Česká Třebová
PAVEX, s.r.o. 1)
Pardubice
2)
ZD Dolany
Václav Kavan
Bílý Kostel
CELKEM
1)
7050 t
decentralizovaná
vlastníkem je fyzická
osoba
2050 t
2000 t
17450 t
15000 t
1500 t
1150 t
190060 t
1994
Nebyla podána žádost o licenci na státní podporu.2) Nebyla podána žádost o licenci na státní podporu. Výrobna
je pronajatá firmě ENERGEA CZ, s.r.o. Olomouc a zpracovává použité kuchyňské oleje a tuky na FAME.
© SVB Praha, 2005
98
Biogenní pohonné hmoty
Tabulka 5: Výroba biopaliv (MEŘO a bioethanol), prodej motorové nafty a benzinu v období
2001 – 2004 jako výchozí údaje pro předpokládanou výrobu biopaliv a prodej motorových
paliv na období 2005 – 2010 podle jejich energetického obsahu
Údaj
Výroba MEŘO 5)
Výroba biolihu 6)
Prodej motorové nafty
v ČR 7)
Prodej motorových
benzínů v ČR 8)
Prodej motorových paliv
v ČR (motor. nafta +
motor. benzín)
Podíl MEŘO na prodeji
motorové nafty v ČR
Podíl biolihu na prodeji
motor. benzínu v ČR
Podíl biopaliv na
množství prodávaných
fosilních paliv
Rok
Měrná
jednotka
tis. t
tis. toe 1)
tis. t
tis. toe 2)
tis. t
tis. toe 3)
tis. t
tis. toe 4)
2001
51,6
41,9
2668
2761,4
1974
2112,2
minulost
2002 2003
73 70,1
59,3 56,9
2838 3211
2937,33323,4
1976 2157
2114,3 2308
2004 2005
46,6 50
37,8 40,6
3487 3600
3609 3726
2268 2320
2426,8 2482,4
výhled
2006 2007
175 200
142,1 162,4
158
94,8
3750 3900
3881,3 4036,5
2360 2410
2525,2 2578,4
2010
250
203
220
132
4050
4191,8
2470
2642,9
tis. toe 4873,6 5051,65631,4 6035,8 6208,4 6406,5 6615,2 6834,7
% (energ.
1,52
obsahu)
% (energ.
obsahu)
% (energ.
0,86
obsahu)
2,01
1,71
1,05
1,09
3,66
4,02
4,84
-
-
-
-
-
3,68
4,99
1,17
1,01
0,63
0,65
2,22
3,89
4,9
1)
Pro MEŘO je přepočítávací faktor 0,812 toe.t-1, kde toe je tuna ropného ekvivalentu.
Pro biolíh je přepočítávací faktor 0,600 toe.t-1 a 1 toe = 41,868 GJ.
3)
Pro motorovou naftu je přepočítávací faktor 1,035 toe.t-1.
4)
Pro motorový benzín je přepočítávací faktor 1,070 toe.t-1.
5)
Zdroj pro rok 2001 – 2004: SVB Praha, 2005 – 2010: předpoklad MZe ČR
6)
Předpoklad MZe ČR
7)
Zdroj ČAPPO
8)
Zdroj ČAPPO
2)
Použití MEŘO k pohonu motorů
nebo pro výrobu tepla je jak z daňového
hlediska, tak i legislativního, možné.
V tomto případě je MEŘO osvobozeno od
spotřební daně. Nutnou podmínkou je jeho
prodej přes daňový sklad. Problémem je
však
pro
významnější
použití
nepřipravenost trhu.
Co se týká potenciálu řepkového
oleje
jako
motorového
paliva,
standardizovaný řepkový olej je z místního
a regionálního hlediska perspektivní
biopalivo nejen pro pohon upravených
traktorů a vozidel, ale i obdobných motorů
pracujících ve stacionárním provozu pro
výrobu
elektrické energie,
vhodně
napojených na decentralizované provozy
zemědělského typu pro zpracování řepky
olejné. Nutnou podmínkou proto zůstává
dokončení vývoje vznětového motoru na
řepkový olej do sériové zralosti za
přijatelných finančních nákladů a urychlení
normování jako předpokladu dalšího
vývoje, resp. přizpůsobení technickotechnologických požadavků u výrobců
řepkového oleje a rovněž pro vývoj
referenčního motorového paliva pro
typovou registraci.
V Německu
je
již
vydána
přednorma E DEN 51605 „Jakost
řepkového oleje jako pohonné hmoty“ [3].
99
Biogenní pohonné hmoty
Procedurou
notifikace
státní
podpory
N206/2004
[7]
(podané
29.04.2004 a schválené 30.06.2004) a
N223/2005 [8] (podané 10.05.2005 a
schválené 5.07.2005), zaměřené na úlevu
spotřební daně a poskytnutí provozních
subvencí na bionaftu, došlo ke snížení
dotace z původně oznámených 9 500 Kč.t-1
MEŘO na 7 000 Kč.t-1 MEŘO. Výše
dotace pro první polovinu roku 2006 je
patrná z tab. 6
4.1 Výroba směsné motorové nafty
s objemovým obsahem 31 % MEŘO
(SMN 30) v roce 2006
Vzhledem k tomu, že v roce 2006
se nepředpokládá uplatnění jiných forem
biopaliv z důvodu neexistence výrobních
kapacit, je uplatnění SMN 30 v uvedeném
roce jedinou možností, jak přispět ke
splnění závazků, ke kterým se ČR v roce
2004 v souvislosti s přijetím výše uvedené
evropské směrnice. Toto řešení je v plném
souladu s Dlouhodobou strategií využití
biopaliv v ČR, která byla dne 12.10.2005
schválena vládou jejích usnesením č. 1308.
Tabulka 6: Náklady a cena směsného paliva ve srovnání s motorovou naftou v souladu
s notifikací N223/2005 pro variantu „hospodářský rok 2004/2005“ dotace: 6572 Kč.t-1 MEŘO
Kč.(1000 l)-1
Náklady na MEŘO (31 % x 22518/1,13636)
6 142,9
Přímá dotace (31 % x 6572/1,13636)
1 792,8
Náklady na motorovou naftu (69 % x 10261)
7 080,1
Náklady na míchání směsného paliva
500
Spotřební daň na směsné palivo
6 866
Celkem prodejní cena směsného paliva
18 796,2
Korekce za nižší energetický obsah (7 %)
1 414,8
Prodejní cena motorové nafty
20 211
Náklady na motorovou naftu (100 % x 10261)
10 261
Spotřební daň na motorovou naftu
9 950
Prodejní cena motorové nafty
20 211
Pozn.: bez DPH
za rok 2004 byla 18,67 Kč.l-1, za 1. – 52.
týden 2005 je 21,32 Kč.l-1, průměr za
hospodářský rok 2004/2005 více vystihuje
kolísání cen motorové nafty. Její výrazný
pokles však lze ztěží očekávat.
Průběhy velkoobchodních cen
motorové nafty podle jednotlivých týdnů
v roce 2004 a sledované části roku 2005
jsou patrné z obr. 3 a 4. Průměrná hodnota
Velkoobchodní ceny motorové nafty v roce 2004 (bez DPH)
Kč.l-1
20
15
-1
-1
Průměr = 18,67 Kč.l
kč.l
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Obr. 3: Velkoobchodní ceny motorové ceny v ČR v roce 2004 (bez DPH)
100
Biogenní pohonné hmoty
Velkoobchodní ceny motorové nafty v roce 2005 (bez DPH)
25
24
23
22
Kč.l-1
21
20
19
18
-1
Průměr = 21,32 Kč.l
17
16
15
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52
Obr. 4: Velkoobchodní ceny motorové ceny v ČR v části roku 2005 (bez DPH)
Použití SMN 30 v zemědělství jako
zelené nafty přináší také výhodu vratky
spotřební daně (80 %). Např. při
velkoobchodní ceně motorové nafty 22,25
Kč.l-1 činí cena „zelené“ klasické nafty po
vratce spotřební daně 16,28 Kč.l-1 a u SMN
30 jako „zelené“ nafty 15,20 Kč.l-1.
distribuční společnosti nejsou technicky
vybaveny pro plošnou aplikaci biopaliv).
Snahou o nápravu vzniklé situace jsou
přijatá usnesení vlády ČR z 12.10.2005 č.
1307 a 1308.
Výroba biopaliv na bázi řepky
olejné a zejména MEŘO je rozhodující
oblastí
v uplatnění
semene
řepky
vypěstované tuzemskými pěstiteli a která
by také měla umožnit zvýšení jejich
ekonomické stability. Z pohledu potenciálu
produkce řepky olejné pro výrobu biopaliv,
daného omezením v osevním postupu, je
reálné vypěstovat řepku pro výrobu 200 –
250 tis. tun MEŘO, tedy v množství 550 –
700 tis. tun semene a dále cca 200 tis. tun
řepky pro potravinářské využití.
ČR byla mezi prvními zeměmi
v Evropě, kde již začátkem devadesátých
let bylo zahájeno budování trhu
s bionaftou. Realizace tohoto trhu není
jednoduchá záležitost a přerušení na delší
dobu jako v případě MEŘO a SMN 30
znamená
ztrátu
trhu,
přeorientaci
zákazníků na klasické palivo a jejich
pracné získávání zpět po opětovném
zavedení systému.
V roce 2001 byl podíl MEŘO na
prodeji motorové nafty v ČR podle
energetického obsahu 1,52 %, v roce 2002
2,01 %, v roce 2003 1,71 %, v roce 2004
1,05 % a v roce 2005 nepřekročí 0,2 %.
Oproti roku 2005, kde se
v důsledku zavedení dotačního titulu od
1.7.2005 předpokládala výroba MEŘO pro
5. Závěry
Trh s bionaftou je v současné době
nejrozvinutější v Evropě a rozhodující
surovinou pro její výrobu je řepkový olej.
Je v zájmu EU výrobu dále rozšiřovat, což
potvrzují přijaté směrnice obsahující
regulační a fiskální rámec podpory
biopaliv. Stále více se naléhá, aby všechny
členské státy zvýšily svoje závazky na
vývoj strategie alternativních paliv pro
dopravu, řešily jejich zaváděním závislost
na
palivech
ropného
původu
a
environmentální problémy.
To je velká výzva pro pěstitele
řepky olejné v ČR, protože pro další
období je dán jasný signál o odbytu. Na
tom nemění nic ani současná situace
v plnění ambiciózních plánů ČR v oblasti
uplatnění biopaliv na vnitřním trhu, které
oznámila Evropské komisi. Vlastní výroba
MEŘO pro domácí trh a bioethanol
v deklarovaných ročních cílech nejen pro
letošní rok, ale i pro rok 2006 není reálná.
Důvodem byla absence dlouhodobějšího
efektivního systému státní podpory v rámci
ČR, nevytvoření technických předpokladů
pro aplikaci biopaliv (chybí lihovary,
101
Biogenní pohonné hmoty
9.
domácí trh ve výši 50 000 t, však skutečný
prodej na domácím trhu nepřekročí 5000 t
MEŘO. V roce 2006 se předpokládá
podpora produkce MEŘO ve výši 125 000
t pro výrobu SMN 30. Toto navýšení je
způsobeno jednak celoroční podporou
výroby a jednak nižší poptávkou po SMN
30 v roce 2004 vlivem ročního výpadku
uplatnění tohoto paliva na trhu. Toto
množství se blíží požadovanému 2%
obsahu biopaliv na trhu v roce 2006 dle
směrnice Evropského parlamentu a Rady č.
2003/30/EC.
The European Commission notifies
Member States on delyas in
implementing European legislation on
biofuels. IP/05/318. Brussels, 16.
March 2005
Kontakt:
Ing. Petr Jevič, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky
Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně
tel.: 233022303, fax: 233312507
e-mail: [email protected]
Literatura
1. Directive 2003/30/EC of the European
parliament and of the council of 8 may
2003 on the promotion of the use of
biofuels or other renewable fuels for
transport. Official Journal of the
European Union. L 123/42 – L 123/46,
17.5.2003
2. Branndörfer,
M.:
Biodiesel
–
Perspektiven. Landtechnik, 59, 2004,
no. 6, s. 340 – 341
3. UFOP – Union zur Förderung von Oel
und Proteinpflanzen e.V. Bericht
2004/2005, Juli 2005, Berlin, s. 37 48
4. Raps für die Biodieselproduction.
Neue Landwirtsaft, 12.2004. s. 21
5. Eder, B., Eder, F.: Pflanzenöl als
Kraftstoff. 1. Auflage 2004. Ökobuch
Verlag, Staufen bei Freiburg 2004.
109 s.
6. Council Directive 2003/96/EC of 27
October 2003 restructuring the
Community framework for the
taxation of energy products and
electricity, s. L 283/51 – L 283/70
7. Zdroj: Státní podpora N206/2004 –
Česká republika – Státní podpora za
účelem podpory biopaliv – 30.06.2004
C(2004)2203 fin. 8 s.
8. Zdroj: Státní podpora č. N223/2005 –
Česká republika. Změna úlevy
spotřební daně a provozních subvencí
na bionaftu. V Bruselu dne 05.07.2005
K(2005)2669. 8 s.
Summary:
Production and marketing of rapeseed
biofuel
The biodiesel market is currently the most
developed in Europe and rapeseed oil is the
most important raw material for its
production. The EU concern is to extend
that production as confirmed with the
approved directives containing both
regulation and fiscal framework of biofuels
support. It is still more and more insisted
upon the Member States to increase their
commitments
for
development
of
alternative fuels for transport strategy and
thus to solve their dependence on fossil
fuels and environmental problems. This is
a significant call for the rapeseed growers
in the Czech Republic because the clear
signal on sale is given for a next time
period. This fact is consistent even under
current situation regarding the ambitions
plans fulfilment of the Czech Republic in
the field of biofuels application on
domestic market. These plans have been
submitted to the European Commission.
The proper FARME production for
domestic market and bioethanol in
declared annual targets is not real nor for
year 2006 nor 2007. The reason is absence
of the long-term effective system of the
State subsidies in the Czech Republic, lack
of technical possibilities for biofuels
application (lack of distilleries, distribution
companies are not equipped by appropriate
technology
for
extensive
biofuels
102
Biogenní pohonné hmoty
towards the classical fuels. In 2001 the
FARME share on the motor diesel sale in
ČR according to the energy content was
1.52 %, 2.01 % in 2002, 1.71 % in 2003,
1.05 % in 2004 and in 2005 it does not
exceed 0.2 %. In contrast to the year 2005
(when the FARME production since
1.7.ě005 was anticipated in amount of
50 000 tonnes for domestic market as a
consequence of the subsidy title
introduction) but the actual sale will not
exceed 5 000 tonnes of FARME on
domestic market. In 2006 the FARME
production support is assumed in amount
of 125 000 tonnes for SMN 30 production.
This increasing is caused by the annual
production support on the one hand and by
the lower demand for SMN 30 in 2004 on
the other hand. This situation is affected by
the annual falling out of this fuel
application on market. This amount
approaches the required biofuels content of
2% on the market in 2006 as stated by the
Directive of the European Parliament and
Council No. 2003/30/EC.
application). The effort to solve that
situation is involved in the accepted
Governmental Decrees from 12.10.2005
No. 1307 and 1308. The biofuels
production on basis of the rapeseed and in
particular FARME is the most significant
sphere in application of rapeseed grown by
the domestic growers and which also could
provide increasing of their economical
stability. From a view of the rapeseed
production
potential
for
biofuels
production given by the crop rotation
reduction, it is real to produce rapeseed for
production of 200 – 250 000 tonnes of
FARME, thus amount of 550 – 700 000
tonnes of rapeseed for food purposes. The
Czech Republic belongs among the first
counties in Europe where even at the
beginning of the 90`s was realized the
biodiesel
market
development.
Implementation of this market is a
complicated even and its interruption for a
longer time would mean the market loss as
it was in case, of FARME and SMN 30 as
well as over-orientation of customers
103
Biogenní pohonné hmoty
Název:
Biogenní pohonné hmoty
Title:
Biogenic fuels for transport
Vydavatel:
Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT) pod koordinací a
gescí Sdružení pro výrobu bionafty (SVB)
Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe ČR)
Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra
technických zařízení staveb (ČZU - TF KTZS)
Organizer:
Research Institute of Agricultural Engineering Prague (VÚZT) under the
coordination and gestion of the Association for Biodiesel Production
Prague (SVB)
Ministry of Agriculture of the Czech Republic (MZe ČR)
Czech University of Agricultural Prague, Technical Faculty,
Department of Technological Equipment of Buildings (ČZU - TF KTZS)
Druh publikace:
Sborník přednášek a odborných prací
Type of publication:
Proceedings of the international seminar
Odborný garant:
Václav Saenger, Agropodnik, a.s. Jihlava
Guarantee:
Václav Saenger, Agropodnik, stock company Jihlava
Gesce:
Petr Jevič, VÚZT & SVB Praha
Gestion:
Petr Jevič, VÚZT & SVB Prague
Editor:
Zdeňka Šedivá
Editor:
Zdeňka Šedivá
Vydání:
první
Edition:
first
Náklad:
75 výtisků
Number of copies:
75
Počet stran:
103
Number of pages:
103
Tisk:
Reprografické služby VÚZT Praha – Ing. Jiří Bradna
Press:
Reprographic services of VÚZT Prague – Jiří Bradna, MA
ISBN
80-86884-08-2
Za věcnou a jazykovou správnost příspěvků odpovídají autoři.
The authors take full responsibility for factual and language correctness of the papers.
104

Podobné dokumenty

Přehled podmínek pro využití bioplynu v dopravě

Přehled podmínek pro využití bioplynu v dopravě životní prostředí, zdraví a bezpečnost (CONCAWE) předpokládá v onom klíčovém roce splnění požadovaného snížení emisních látek (např. u NOx o 70%, u pevných částic o 75%, atd.). Obecně je zvýšená po...

Více

mars vs. venus summer 2015 mars vs. venus summer 2015 mars vs

mars vs. venus summer 2015 mars vs. venus summer 2015 mars vs Lane 37 5 - Strike Out Old Old Name Ave HDCP -1-2-3- Total Michael J. Young bk169

Více

podrobné zhodnocení trendů vývoje vodní dopravy

podrobné zhodnocení trendů vývoje vodní dopravy V části o podnikatelském prostředí zpráva konstatuje, že legislativa EU je úzce zaměřena pouze na odstranění technických a administrativních barier mezinárodních přeprav. Dopravní politika a podpůr...

Více

Stanovení olejnatosti ve vzorcích olejnin pomocí extrakce Kristýna

Stanovení olejnatosti ve vzorcích olejnin pomocí extrakce Kristýna zdrojů rostlin a agro-biodiversity, který poslouţí jako jedna z popisných parametrů k hodnocení kvality nových poloţek kolekce. Kromě hodnocení kvality se u poloţek kolekce olejnin hodnotí také mor...

Více

BIOPALIVA, METHYLESTERY A SMĚSNÁ PALIVA (legislativa

BIOPALIVA, METHYLESTERY A SMĚSNÁ PALIVA (legislativa In the sphere of liquid biofuels which are a bearing program of that seminar there was published in May 2003 by European Parliament and Council the Directive 2003/30/EC on assurance of biofuels or ...

Více

2008_BP_Snasel_Pavel.. - Vysoké učení technické v Brně

2008_BP_Snasel_Pavel.. - Vysoké učení technické v Brně ekologických a ekonomických problémů, stojíme před otázkou nahrazení těchto dominantních paliv. Cílem práce je shrnout a porovnat vlastnosti alternativních paliv, zejména jejich výhřevnost, a nastí...

Více

Fleš č. 2 / 2010-2011

Fleš č. 2 / 2010-2011 značky Škoda se letos asi mnoho rodin nedočká. Čekací lhůta se pohybuje v průměru okolo dvanácti týdnů, na vybrané modely i déle. Prodejci se po poklesu poptávky v posledních dvou letech obávají sv...

Více