Článek ke stažení ve formátu

Ofset ve dvou? Nelze? A prece
~::;kárna Marty Plus ze Starého Mesta u Uherského
I-I 4::dište je príkladem efektivity polygrafických stroju.
kolik tamních studentu u nej praktikovalo
v rámci odbornéhovýcviku.Žáciprý ale casto nemeli o práci skutecný zájem: až ted,
v posledníchletech se zdá,že "svítá na lepší
casy".
Vetšina spolužákuM. Hrabcez tiskariny
(na rozdíl od grafiku) v oboru zustala, nekterí dnes pracují i na významných pozicích v ruzných moravských tiskárnách.
On sám si ale vybraljinou cestu. Zacátkem
90. let využil nabídky stát se podílníkem
dcerinné firmy akciové spolecnosti zabývající se tiskem na Uherskohradištsku.
Po dvou letech akciová spolecnost zanikla,
odkoupil proto zbývajícípodíly na tiskárne
~...ll1erskohradištsku nenajdete obdobne
.e~é tiskárny jako na sousedním Zlínsku.
O duvodech mužeme jen. spekulovat, ne;;porne mezi ne bude patrit tradice. Kon:...::rencemezi malými rybami není ale
~ nic méne ostrá než mezi velkými... Jak
. ní obstát, jsme se jeli presvedcit do
Starého Mesta u Uherského Hradište.
Zdejší tiskárna Marty Plus s dobrým
technickým vybavením, znacnou produkcí a heslem "Tisk skoro božský" má
totiž krome pracujícího majitele Martina
Hrabce jen jediného dalšího zamestnance.
M. Hrabec, kterému byste pro jeho
chlapecký oblicej šestatricet let ani zda1
~
a tak vznikla spolecnost fungující dodnes.
Za dobu své cinnosti. tiskárna nekolikrát zmenila místo
.,,
leka nehádali, se vyucil tiskarem na 010mouckém polygrafickém ucilišti. Puvodne chtel být malírem ci grafikemjako jeho
dedecek, který se za války vyucil u Bati
typografem a pak tricet let ucil grafiku na
hradištské umeleckoprumyslové škole.
~L Hrabec si "cmáral" celé detství, bohužel v té dobe nebylo nijak jednoduché
se na umeleckou školu dostat. Na dedeckovu radu to tedy zkusil podobne jako on
pres polygrafii. A už u ní zustal. I když
s jednou mezihrou: v letech 1993-4 se venoval americké retuši, zacínal zde s ní jako
jeden z prvních na Morave, ale málokdo ji
tehdy byl ochoten dostatecne zaplatit.
Takže spíše než domy ci plátna maloval
obrázky na nádrže motorek. Jeho nejvetší
zakázkou byl ovšem autobus, za což
dostal podle vlastních slov "královsky" zaplaceno.
Po absolvování Strední polygrafické
školy v Olomouci nastoupil M. Hrabec do
zdejšího provozu tehdejších Moravských
tiskarsk5'ch závodu. S olomouckým uci!ištem dodnes udržuje dobré \ztah~ a ne-
pusobení. Tri roky strávila v nedalekém
Velehrade, ten je ale podle M. Hrabce pro
zákazníky "psychologicky daleko" a prostory již rostoucí výrobe a technickému
zarízení nestacily. Posledního puldruhého
roku tiskárna sídlí v areálu školního statku nedaleko frekventované hlavní cesty
ve Starém Meste.
Zázraky do dvou
dnu
Jde o merkantilní tiskárnu, která vyrábí
i velmi nárocné zakázky. Tiskne propagacní tiskoviny, prodejní displeje, knihy
a brožury, casopisy, mapy, kalendáre, ale
i periodika na novinovém papíre, jako
jsou místní, farní ci firemní zpravodaje.
Direct maily nejen tiskne, ale i balí, rozesílá poštou ci rozváží k zákazníkum
vlastní autodopravou. kterou sváží do
agentur zakázky i z jiných tiskáren ci od
subdodavatelu.
M. Hrabec se zameruje i na krátké termíny dodání: "zázraky do dvou dnu". Poslední jeho velkou akcí byl tisk pro setkánf
krestanské mládežena Velehrade:ve tri odpoledne mu dodali data, nazítrí v osn:
hodin ráno si vyzvedli 10 000 kusu zpravodaje. Pred léty v zacátcích tiskárny pracoval i pro známou Letní filmovou školu
v Uherském Hradišti, pak se ovšem s jejím vedením názorove rozešli. Tiskl také
pro klášter v Rajhrade, Hradištskou galerii, cást produkce jde v soucasné dobe i do
zahranicí (napríklad do USA, Velké Británie ci Rakouska). Tiskne i pro zlínskou
DniverzituTomášeBati. Zajímavou zakázkou byly tiskoviny pro výstavu a dílnu
mladých umelcu v Dráždanech. Kurátorka výstavy behem víkendudohlíželau stroje a osobne kontrolovala každý tiskov)'
arch. M. Hrabec totiž zákazníky "k výjezdu" pouští, a ti to velmi ocenují.
Od pocátku existence tiskárna pracuje zejména pro stálé zákazníky (nekterí
z nich zde tisknou po celou dobu). Vetšinu z nich predstavují agentury. Spolupráce s agenturami má ovšem i svá úskalí.
Když se v nekteré z agentur vymení pracovníci, musí jim vysvetlovat všechno
znovu: co jsou to vrstvy, spadávky, proc
nepoužívat RGB místo CMYK (treba
v celém katalogu)... "Nekdy se cítím jako
ucnovské stredisko," ríká. Slabinou bývají také velmi nekvalitní skeny - takovou
zakázku jednou radeji nechal grafikem
preskenovat na vlastní náklady, naštestí
mu to nakonec zaplatili. Dnes již naštestí
vetšina zákazníku ráda zaplatí o 5-10 <k
více a prenechají za to kontrolu grafiky
prímo tiskárne.
Už také zažil období, kdy to chtel
všechno zavrít. Lonský rok byl ale podle
nej výborný, letošekje také pomerne dobrý. Pred dvema lety udelal tlustou cáru za
neplatici: pro klienty se špatnou platební
morálkou tiskne pouze za hotové.
Tiskárna má dnes sice, jak jsme už rekli,.krome majitele jen jednoho stálého
zamestnance, ale pravidelne zde pracují
clenové rodiny i partnerka M. Hrabce. zejména pri dokoncovacích pracích.
Stroje zde mají jména
Zacínal na dvoubarevce Polly z Dobrušk:-.
poté sloužila v tiskárne tri rok~ ctyroare\ka Poll~ -t66. kterou ~etos'~!I1eni: ~~
II
:,01
,
I
;
-I
--=
.
~
Jádrem tiskárny Marty Plus je petibarvová Polly 566 s pultem
dálkového ovládání, najdeme zde ale I rezacku ci snášecku Horlzon,
všechny vetší stroje pritom nesou ženská ci mužskájména
,
.
I
-
petibarevku Polly 566 Sfilmovým vlhcením a pultem dálkového ovládání. "Nový"
stroj koupil z druhé ruky, od stejné tiskárny ve východních Cechách jako ten
predchozí. Skutecne nový stroj M. Hrabec
kupovat nechce, tento "luxus" prenechává
vetším tiskárnám. Ostatne už to jednou
zkusil, jeho první tiskový stroj byl nový
a nikoli na leasing, ale na úver. Splácet jej
prý byla "síla"... I na strojích repasovaných ale podle nej není problémem vytisknout nárocné tiskoviny.
Pollynám je verný i díky tomu, že se
podle nej technologicky a vnitrním usporádáním dosti podobají adastum, na nichž
se ucil ve škole, navíc je za ta léta velmi
dobre zná. Jeho spolužáci, jak ríká, zejména u konkurencních znacek casto
žehrají na zvyšující se krytování stroju, na
které v zárucní dobe prakticky nesmí sáhnout: už jen pokus odkrýt bocnici si díky
cidlu stroj okamžite zapíše do pameti
a hrozí ztráta záruky.
Složitejší opravy konzultuje ci na ne
rovnou zve mechanika, který kdysi pra-
coval v Dobrušce na vývoji
a tyto stroje zná
dokonale. Zažili
s ním i situaci,
kdy pracoval na
nárocnejší oprave celou noc až
do rána a protože se mu ji nepodarilo dokoncit v jednom zátahu, prohlásil: "Odcházím poražen."
Na Polly 566 tiskne M. Hrabec na
papíry v gramáži 30-350 g/m2s tlouštkou
do 0,5 mm, rychlostí do 12000 obratu za
hodinu. Pro potisk poštovních obálek
využívá jednobarvový Heidelbe'rg TOK,
který pri obdobné gramáži jako predchozí stroj zvládne tlouštky až do 0,8 mm
rychlostí do 10 000 obratu za hodinu.
Pracuje zde i skládací stroj STAHL 47
s gramáží papíru 50-250 g/m2, VI šestnáctistanicová Horizon MC 80a+c s celním orezem a V2 Planax Perfect-Binder
FU s tlouštkou hrbetu 2-25 mm a výkonem do 200 ks/ho S horizonem jsou velmi spokojeni, za dva roky na nem
"odešlo" pouze trafo. Na horizonu podle
zkušeností M. Hrabce udelá jeden clovek
za dve hodiny to, co dríve trvalo trem lidem pet hodin.
Nezvyklé je, že všechny vetší stroje
zde mají pojmenovány ženskými jmény,
jako je Blažena ci Elisabeth, jména jsou
uvedena velkým písmem prímo na strojích. A firemní vozidla mají zase jména
mužská, jako Berta ci Ludva.
Každý rok M. Hrabec pro zefektivnení
výroby porizuje bud' další zarízení, nebo
modernizuje stávající. Do budoucna
uvažuje o koupi laminátoru na malé náklady - ceny techto zarízení v posledních
letech výrazne klesly. Tri roky má repasovanou rezacku Maxima Supraflex.
Vlastní CTP jednotku nemá, spolupracuje s externím studiem. Vazby,jako je V8,
kooperuje v knihárnách nebo tiskárnách
vybavených potrebnými technologiemi,
kooperuje rovnež výsek a parciální lak.
Tiskne barvami dodávanými Gummiprintem, papír bere zejména od Igepy,Antalisu a Ospapu, "Malé firmy nakupují
vstupní materiál obvykle dráž, ale výrobky musí prodávat levneji než firmy velké," shrnuje 1M. Hrabec strucne základní problém v této oblasti.
Od pocátku tiskárna podporuje ruzné
kulturní, sportovní i spolecenské aktivity: mimo jiné hudební skupiny (Mnága
a žd'orp, Sad Harmony), koncerty a festivaly (Buchlovské hudební léto, Trnkobraní ad.), sport (motoristickou rallye, skateboarding,jezdeckou stáj v Bzenci), detská
zarízení (festival materských škol Materinka, základní a základní umelecké
školy), cestovatele (Expedice Maroko,
Transylvania) a mnoho jiných aktivit.
md
.
..".
'-,-~~
:
'
~-;
~
.~
revue
1.iJ.,'
\,)'
;'
-,"
.
.
101.
,:
LI..
o
~
POSTAGE
"
(.~
1/'1
~~~)-.
;)
~~Ri':~
~ :1'l!fl1
~'
'. .' '~~.
~,~f;
_
.
IV'b.'...
.
I- "
r
.
<II
CC
::J
<t
~:;
':TWOP
.
"':i
E Nc(:[!1
I
I
I
I
I
I
I.
i:
I.
I.
if!4P ;CI!.
,-., °1.0
h;..~
~
~m1),!,!J)
BOGUS
---
D
..
--
.f"
- ----
- --- -
- - ------...-...:..-- - ..
-- - - - ---- -
-....
--
-
;:;
---