Kognitivní technologie druhe tema

Transkript

Kognitivní technologie
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 3. 2014
Kognitivní technologie: přehled témat
1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv
korpusové lingvistiky a internetu na tvorbu slovníků
PILECKÁ, VĚRA. Vzájemné inspirace informační a kognitivní vědy.
ProInflow [online]. 31.12.2009 Dostupné elektronicky na:
<http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy>.
ISSN 1804–2406.
2. Kognitivní technologie a nové média: jak se změní sociální sítě a v
prostředí Web 3.0?
THAGARD, PAUL. Úvod do kognitivní vědy. Praha: Portál, 2001. ISBN
80-7178-445-1.
3. Využití kognitivních technologií ve výuce a počítačově konstruované
výukové prostředí
RYBÁR, JÁN – BEŇUŠKOVÁ, ĽUBICA – KVASNIČKA, VLADIMÍR.
Kognitívne vedy. Bratislava: Kalligram, 2002. ISBN 80-7149-515-8.
4. Vizualizace a vytváření mentálních modelů: lze neuro-lingvisticky
programovat?
GÁLIK, STANISLAV. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012.
ISBN 80-2478-121-2.
SEDLÁKOVÁ, MILUŠE. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie:
mentální reprezentace a mentální modely. Praha: Grada, 2004. ISBN
80-247-0375-0.
5. Změny komunikace využitím kognitivních technologií: život v
oblacích (cloud)
STODOLA, JIŘÍ. Individua, sociální sítě a poznání: Možnosti a limity
kognitivního a sociálně-doménového paradigmatu v informační vědě a
realistický model domény. ProInflow [online]. 21.08.2012 Dostupné
elektronicky na: <http://pro.inflow.cz/individua-socialni-site-poznanimoznosti-limity-kognitivniho-socialne-domenoveho-paradigmatu-vinfor>. ISSN 1804–2406.
6. Datasexualita a komunikační závislosti – prevence a přístupy
POKORNÝ, Vratislav – TELCOVÁ, Jana – TOMKO, Anton. Patologické
závislosti. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky,
2002. 194 s. ISBN 80-86568-02-04.
Kognitivní technologie: 2. Kognitivní technologie a nové média:
jak se změní sociální sítě a v prostředí Web 3.0?
Jean Baudrillard byl francouzský filozof, sémiotik (1929–
2007), jeho základní komunikační teoréma opisuje stav, kdy se
masovokomunikační informace stala zprávou o životě znaků,
nikoli tím, co znaky v životě označují – je to krize reprezentace
– hyperrealita.
• simulakra a simulace
(neuromarketingové
reklamní
poselství:
Žovit, DHMO...)
Co je síť?
bod
druhý bod
= součet, počet, kalkulus
vztahy
další bod(y) = struktura, systém
Co je síť?
Síť je organizovaná struktura prvků, uspořádání, systém
Co je sociální síť?
Poznáte chyby, jaké běžně v zákazkách vykazují tiskárna
nebo grafik?
Co je síť?
http://www.msjc.edu/StudentServices/StudentGovernmentAssociation/District%20Committees%202011
2012/facebook_logo.png
http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/02/Google_plus_vector.jpg
http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/02/youtube-logo-vector-200x200.png
http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/06/Twitter-icon-vector-200x200.png
http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/03/linkedin-icon-logo-vector-200x200.png
Co je síť?
Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?
Co je síť?
Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?
https://drupal.org/files/druplicon.large_.png
https://moodle.org/logo/logo-4045x1000.jpg
http://www.pixelsparadise.com/joomla_logo.png
http://www.slideshare.net/images/logo/press-logos/slideshare_200x50.png
http://s.wordpress.org/about/images/logos/wordpress-logo-notext-rgb.png
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť
„Sociální síť je rámec, obsah je realita“
PhDr. Vojtěch Bednář, www.firemni-sociolog.cz
„Za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce
1997, kde uživatelé měli možnost si vytvořit svůj osobní profil a seznam
přátel a později procházet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla
služba ukončena (doména stále existuje, ale lze se zaregistrovat jen na
základě pozvánky). Podle svého zakladatele tento projekt nebyl úspěšný,
protože jednoduše předběhl svou dobu. Na konci devadesátých let byl
obecně počet uživatelů Internetu nízký.“ (Wikipedia)
Co je sociální síť? Nejznámější sociální sítě podle Wikipedie
Facebook – vznikla v roce 2004 původně jako síť určená pro
studenty Harvardovy univerzity, slouží jako platforma pro
vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a
propojování přátel, dále jako herní server, pro internetová
fóra, pro ukládání a sdílení multimédií.
Google+ – vznikla v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde
hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do
kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s
těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká.
Myspace – vznikla v roce 2003 a slouží jako sociální síť, pro
internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií,
druhá nejpoužívanější sociální síť na světě, patří společnosti
Specific Media
Twitter – vznikla v roce 2006 a slouží především pro mikroblogy
LinkedIn – vznikla v roce 2003, slouží pro internetové profily a
pro pracovní životopisy, je to pracovní sociální síť, mnohým
světovým zaměstnavatelům stačí místo životopisu poslat odkaz
na profil na LinkedIn, zajímavá je možnost vystavení referencí o
podrobnostech spolupráce s kolegy z LinkedIn
České sociální sítě
Lidé.cz – slouží jako internetové fórum, pro internetové profily
především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová
seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení
fotografií, tento server je uživatelsky spojen se sociální sítí
Spolužáci.cz
Spolužáci.cz – slouží pro internetové profily, pro ukládání a sdílení
multimédií, jako chatovací server, je určen pro spolužáky a bývalé
spolužáky, tento server je uživatelsky spojen se serverem Lidé.cz,
obdoba amerického Classmates
Líbímseti.cz – slouží pro internetové profily lidí, jako internetová
seznamka, jako chatovací server, pro blogy
SitIT.cz – slouží k propojení vědeckých pracovníků v České
republice. Síť je provozována v rámci projektu SOSIRE a vyvíjena
specialisty z UK-MFF,ČVUT,ČZU a spolupráci s firmou IBM Česká
republika
Šeptter – slouží ke sdílení recenzí, informací a zkušeností s firmami
a živnostníky v České republice. Je součástí hodnotícího portálu
Šeptanda.info.
SportCentral.cz – slouží k vyhledávání sportovních zařízení,
rekreačních sportovců, týmů, trenérů, a komunikaci mezi
těmito skupinami
ČSFD.cz– slouží jako sociální síť pro filmové fanoušky,
nejaktivnější filmový web v České republice
SCUK.cz– slouží jako sociální síť pro přátelé a fanoušky
dobrého jídla, naleznete zde přehled nejlépe hodnocených
českých restaurací a možností koupě čerstvých potravin
Lokální sítě v jiných zemích
Orkut – slouží jako chatovací server, pro ukládání a sdílení
multimédií, zajímavostí je, že spadá pod Google, v Brazílii je
nejpopulárnější internetovou stránkou
Tuenti – této sociální síti se přezdívá „Španělský Facebook“
Vkontakte – nejpopulárnější sociální síť v Rusku
Možnosti využití sociálních sítí pro firmy jsou podle Wikipedie
následující:
Profil a novinky – v podstatě stránka se základními
informacemi. Firma tímto způsobem zveřejňuje novinky o své
činnosti, podobně jako to dělá na svých webových stránkách
nebo v tisku
Společenská odpovědnost – firma používá sociální síť k
propagaci a provozu svých charitativních iniciativ, na které je v
tradičních médiích málo prostoru. Sociální síť umožňuje
zapojení širokého spektra příznivců
Hry – firmy organizují různé hry pro zábavu, ale i vzdělání
svých zákazníků, např. banky mohou představovat hry, ve
které se lidé učí hospodařit s penězi či mohou organizovat
fiktivní obchodování s cennými papíry
následující:
Zákaznický servis – firma využívá sociální síť jako další kanál,
kterým umožňuje zákazníkům, aby pokládali své dotazy a
požadavky. Odpovědi na nejčastější otázky pak slouží i
ostatním uživatelům/zákazníkům
Monitoring a aktivní komunikace – firma může pomocí
specializovaných nástrojů hromadně sledovat, co o ní ostatní
uživatelé říkají a zdali jsou tyto zmínky pozitivní či negativní.
Ve vybraných případech (zejména těch negativních zmínek)
může firma uživatele napřímo oslovit a pokusit se změnit jeho
názor na firmu v pozitivní
následující:
Prodej – Facebook je první sociální síť na které si firmy
mohou zřizovat plnohodnotný eShop. Facebook má dokonce
připraven svůj vlastní platební nástroj Facebook Credits,
kterým lze hradit zboží či služby
Eshop (elektronický obchod) je nejen virtuální prodejnou
(prodej mimo provozovnu), ale také sociální sítí, systémem na
správu obsahu, internetovou prezentací firmy nebo
katalogem produktů – eshopem (prodejným prostředím)
může být prakticky jakákoli aktivita, včetně prosociálních
aktivit typu všem přístupné vzdělávání nebo virtuální učebny,
akademie, i celé kanceláře, firmy a pod.
registrace:
veřejně a zdarma: Facebook, Coursera, Ebay, Youtube, Google
na doporučení: beta-verze a testovací provoz sociální sítě na
začátku, LinkedIn, atd.
• Hrozba zneužití citlivých dat, otázka důvěryhodnosti
sdělení (nový vědecký časopis, zahraniční humanitární
organizace, jednotlivěc v nouzi, atd.)
• a důvěryhodnosti identity uživatele (falešné registrace,
• neetické praktiky: SPAM (nevyžádaná pošta), HOAX
(poplašná zpráva), PHISHING (nelegální/neetické získávání
informací),
http://www.hoax.cz/phishing/
http://computerworld.cz/securityworld/nebezpeci-jmenem-phishing-46139
PHISHING (nelegální/neetické získávání informací),
Vážení přátelé!
Děkujeme za Vaši dlouholetou důvěru v nákupy
prostřednictvím našeho internetového obchodu. Jako výraz
naší vděčnosti přijměte prosím dárkový certifikát v hodnotě
[takové a makové], který budete moci použít při nákupu nad
1 000 Kč počínaje příštím týdnem. Je ale nutné, abyste
certifikát "aktivovali" vyplněním Vašich platných údajů - jinak
nárok na slevu nevzniká.
S pozdravem zůstává a hodně úspěchů atd...
Co je to phishing
Slovem PHISHING označujeme podvodné e-mailové útoky na
uživatele Internetu, jejichž cílem je vylákat důvěrné
informace.
Nejčastěji jsou to údaje k platebním kartám včetně PINu
nebo různé přihlašovací údaje k účtům. Nemusí jít jenom o
účty přímo bankovní, ale také ostatních organizací, kde
dochází k manipulaci s penězy nebo je možné jakýmkoliv
způsobem zneužit jejich služeb. Příkladem můžem být PayPal,
eBay, Skype, Google.
http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing
Základní znaky phishingového e-mailu:
Snaží se vyvolat dojem, že byl odeslán organizací z jejichž
klientů se snaží vylákat důvěrné informace. Toho se snaží docílit
grafickou podobou e-mailu a zfalšováním adresy odesílatele.
Text může vypadat jako informace o neprovedení platby, výzva
k aktualizaci bezpečnostních údajů, oznámení o dočasném
zablokování účtu či platební karty, výzkum klientské
spokojenosti nebo jako elektronický bulletin pro klienty.
V textu zprávy je link, který na první pohled většinou vypadá, že
směřuje na stránky organizace (banky). Při jeho bližším
prozkoumání zjistíte, že ve skutečnosti odkazuje na jiné místo,
kde jsou umístěné podvodné stránky.
Jestliže vám chodí jménem banky e-maily, které obsahují link,
na stránky vyžadující vaše přihlašovací údaje, či údaje ke kartě,
je to phishingová zpráva. Banka takové zprávy nikdy nerozesílá
a nemá důvod tyto informace od vás požadovat!
Pokud uživatel klikne na odkaz v e-mailu, dostane se na falešné
stránky podvodníků, které jsou vytvořeny ve stejném stylu,
jako originální stránky organizace (banky). Na podvodných
stránkách je připraven formulář, kde jsou požadovány důvěrné
informace - čísla účtu, kódy k internetovému bankovnictví, PIN
k platební kartě, přihlašovací údaje ke službám a podobně.
Podvodné stránky bývají umístěny na napadnutých, špatně
zabezpečených serverech. Proto ve většině případů bývá v
internetovém prohlížeči v poli pro zadání adresy uvedená jiná
adresa, která nemá s příslušnou organizací nic společného. Toto
je jeden z poznávacích bodů, že se uživatel dostal na podvodnou
stránku. Někdy se podvodníci snaží pomocí různých triků tento
údaj v adresním řádku zamaskovat.
Jak poznáme podvodné stránky:
Formulář vybízí k vyplnění důvěrných informací, které by banka
neměla požadovat.
V adresním řádku prohlížeče se zobrazuje adresa, která nepatří
organizaci, jejichž stránky se snaží napodobit. Uvedená adresa
se může snažit originální napodobit, ale vždy bude jiná,
případně může začínat číselným kódem IP adresy. Vyskutí se i
případy, kdy se podvodníci snaží tuto skutečnost maskovat.
Ve většině případů komunikace probíhá po běžném,
nezabezpečeném protokolu (adresa začíná http://).
Jak se bránit:
Na odkazy v e-mailu neklikejte! Přesměrují vás na podvodné
stránky, které se vás mohou snažit oklamat a pokusit se vylákat
důvěryhodné informace, ale také mohou obsahovat škodlivé
kódy, které se vám pokusí instalovat do počítače.
Jestliže potřebujete vstoupit na stránky internetového
bankovnictví nebo na stránky příslušné organizace, raději
napište internetovou adresu do prohlížeče sami!
Dejte pozor na překlepy! Podvodníci si mohou dočasně
zaregistrovat adresu, která se bude pouze nepatrnou změnou
písmen lišit od pravé. Při překlepu se nepozorný uživatel může
dostat na falešné stránky.
Jak se bránit:
Pokud se vaše elektronické bankovnictví chová nestandardně
nebo jsou po vás požadovány jiné údaje než obvykle,
nezadávejte je! Ukončejte svoji činnost a kontaktujte
zákaznické centrum banky! Existuje další trik podvodníků, tzv.
pharming. Ten umožňuje přesměrovat uživatele na podvodné
stránky, aniž by si toho všimnul a to i za předpokladu, že dodrží
oba předchozí body.
Používejte aktualizovaný operační systém. V aktualizacích bývají
opravené objevené bezpečnostní chyby, které jinak mohou být
zneužity. Většina systémů umí, při správném nastavení,
kontrolovat aktualizace sama.
Jak se bránit:
Používejte antivirový program. Aktualizujte ho! Existují kvalitní
antivirové programy, které jsou pro domácí použití zdarma,
případně si můžete zakoupit i komerční produkty. Pokud je
počítač připojený k Internetu, dokáže si antivirový program (při
správném nastavení) stáhnout aktualizaci sám.Neaktualizovaný
antivir nemusí včas odhalit nové viry.
Používejte antispywarové programy, využívejte firewall.
Antispywarové programy dokáží odhalit další druhy škodlivého
software. O jejich aktualizaci platí totéž, co v předchozích
případech. Firewall chrání před nežádoucím přístupem zvenčí
nebo může zabránit odchozímu spojení pochybných programů
do Internetu.
Jak se bránit:
Nespouštějte neznámé programy, které vám příjdou e-mailem,
ani na které e-mail odkazuje! Dodržujte nejvyšší opatrnost,
přestože zpráva může vypadat, že je od vašich nejbližších přátel.
Typickým příkladem z poslední doby jsou různé podvržené
odkazy na elektronické pohlednice. Ve skutečnosti se nekalé živly
snaží z odkazované stránky nainstalovat do počítače škodlivý
program. Také programy, které se vám na různých stránkách
snaží vnutit mohou mnohdy škodit. Například kromě popisované
funkčnosti mohou obsahovat i trojské koně, které pracují ve
prospěch svých tvůrců.
Jak se bránit:
K elektronickému bankovnictví nebo ke svým účtům (nejen
bankovním) se nepřihlašujte z veřejně přístupných nebo
nedůvěryhodných počítačů, které nemáte pod kontrolou.
Mohou být na nich nainstalovány různé programy pro
monitorování činnosti a vaše důvěrné informace nebo
přístupové kódy se mohou dostat k neoprávněným osobám. Toto
se týká nejen počítačů v internetových kavárnách, ale také třeba
i u známých, kde jsou instalovány programy z různých zdrojů a
nemáte jistotu jejich zabezpečení.
Jestliže nemůžete mít pro svoji práci svůj počítáč, který
nesdílíte s ostatními členy rodiny, mějte každý svůj účet.
Uživatelům nepřidělujte práva administrátora! Získáte tím
částečnou ochranu před nežádoucími úpravami systému.
• Phisheři využívají různých způsobů komunikace, a to nejlépe
takových, které jsou z hlediska bezpečnostních prvků na počítači či v
lokální síti korektní, jsou z hlediska uživatele na první pohled
transparentní (ve skutečnosti tomu tak není) a které jsou obtížně
sledovatelné.
• V prvé řadě to znamená, že se k e-mailu přiloží formulář: jeho
vyplnění a následné stisknutí tlačítka "odeslat" nabízí uživateli
pohodlí a útočníkovi umožňuje formulář připravit k obrazu svému,
včetně "důvěryhodných" grafických prvků (o nichž ovšem uživatel
vůbec neví, odkud se ve skutečnosti stahují apod.).
• Další možností je vyplnění formuláře na www stránkách umístěných
ve velmi podobné doméně, jako je doména zájmu útočníka (např.
místo www.banka-lidova.cz si zaregistruje doménu www.banka1idova.cz, přičemž záměny písmena "l" za číslici "1" si všimne jen
opravdu pozorný uživatel).
Velmi jednoduchým způsobem je také formulář na nějaké free
stránce a odeslání žádosti o jeho vyplnění. V takovém případě
stačí poslat jen odkaz a nějaký důvěryhodný příběh ("bohužel
nám momentálně nefunguje počítačová síť" nebo "tuto akci pro
nás zajišťuje externí firma" apod.). Fantazie a možnosti phisherů
jsou prakticky neomezené.
Čím je phishing nebezpečný?
Phishing je nebezpečný v několika rovinách. Některá nebezpečí
jsme si naznačili už v pasáži věnované obětem této činnosti.
Nicméně skutečné nebezpečí je mnohem širší.
Musíme si totiž uvědomit, co je cílem phishingu. Tedy jaké
informace a proč se je útočníci snaží získat. V případě
přihlašovacích jmen a hesel k bankovním účtům nebo k
internetovým obchodům je to pochopitelné a snadno
představitelné.
Čím je phishing nebezpečný?
krádež identity (identity theft)
Velkým nebezpečím je ale třeba to, že si člověk vůbec nemusí
uvědomit, že se stal cílem útoku. Vyplnil jen formulář, jehož
vyplnění po něm bylo požadováno - no a? To je rozdíl mezi
reálným světem: ztrátu či krádež klíčů, dokladů nebo kreditní
karty zpravidla odhalíme rychle. Phisher ale získává čas zmapovat
si terén a rozhodnout se pro co nejefektivnější využití získaných
informací. Navíc si může sám vybrat i čas provedení útoku - třeba
v pátek večer, když přes víkend jsou v bankách jen omezené
možnosti zablokování karet apod. Díky tomu vznikají mnohem
větší škody než v případě klasických kriminálních činů.
Sociální inženýrství obvykle využívá tyt nátlakové metody:
Limit - člověk s chladnou hlavou samozřejmě reaguje jinak, než
osoba pod tlakem. Proto se v sociálním inženýrství (a tedy i v
phishingu) často používá alespoň náznak nátlaku (akce je omezena,
k dotyčnému úkonu dojde za X hodin apod.).
Nebezpečí - cíl je podobný jako v případě výše uvedeného limitu.
Vyvolat stres, připravit člověka o možnost reakce - to je úkolem
uměle vytvořeného nebezpečí (hrozí finanční ztráta, útok viru ap.).
Vydává se za někoho známého (respektive za něco známé) samozřejmě, že komunikaci se subjektem blízkým či se subjektem
s vyšší autoritou přikládá člověk větší důraz. Nesoustředí se pak na
okolnosti, ale na vlastní obsah a rychlost splnění. Je logické, že
zprávě od osoby velmi blízké nebo od administrátora sítě budete
věnovat větší pozornost než e-mailu od někoho naprosto
neznámého.
Očekávaná činnost - jedním z nejnebezpečnějších způsobů nátlaku
je využít ke komunikaci něco, co očekáváme. Třeba před koncem
roku posílat podvržená vánoční přání nebo v polovině února
valentýnské gratulace. I v takovém případě samozřejmě ostražitost
uživatele výrazně klesá.
Důvěryhodná činnost - přijde--li uživateli zpráva s prosbou o
ověření nějakých údajů či jejich potvrzení a je od jeho banky či
jiného spolupracujícího subjektu, vypadá samozřejmě
důvěryhodně (např. jak jinak by někdo mohl vědět, že mám tam a
tam účet?). V praxi se ale rozesílá velké množství phishingových emailů, takže je logické, že se některé "strefí".
Lákavá činnost - tzv. lechtivý obsah nebo obsah slibující nějakou
zajímavou výhodu (něco zdarma nebo alespoň s výraznou slevou)
člověka zpravidla zaujme natolik, že další okolnosti příliš nevnímá a
soustředí se na to, aby mu nabízená věc neunikla.
Na phishing navazuje také ještě jedna nebezpečná technologie,
která je sice známá už několik let, ale jejíž rozkvět začíná až v
poslední době. Jmenuje se pharming. Je to nesmírně sofistikovaný
a obtížně odhalitelný útok. Je sice náročný na provedení, ale na
druhé straně svědčí o tom, že phisheři disponují potřebnými
finančními prostředky a kapacitami k tomu, aby jej provedli. A
rozhodně se jim vyplatí.
V případě pharmingu jde stejně jako u phishingu o zkomoleninu
anglického výrazu. V daném případě slova "farming"
znamenajícího obdělávání, přeorávání, zemědělství. Dosti dobře to
vystihuje podstatu pharmingu, jehož cílem je "vypěstovat" pomocí
"překopání" záznamů v počítačích falešnou identitu pro útočníka.
Pravidla chování v síti: netiketa
RFC dokumenty popisují standardy pro práci na Interentu.
Dokumenty nejdříve prochazejí procesem schválení a po té je jim
přiděleno číslo, pod kterým je lze vyhledat v seznamu pravidel.
Přestože mnoho pravidel je pro odborníky, existují některá i pro
běžné uživatele.
Mezi ně patří RFC 1855 Netiquette Guidelines. Pochází z roku
1995.
http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1855/
RFC 1855 - Pravidla chování v síti - Netiketa
Dokument uvádí základní pravidla chování v síti "Network
Etiquette - Netiquette", tedy jakousi etiketu sítě Internet, kterou
organizace může používat a upravovat pro vlastní potřebu.
http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa
Jako takový je uspořádán do oddílů tak, aby jeho adaptace
byla co nejsnazší. Slouží také jako přehled základních pravidel
pro jednotlivce, ať už se jedná o uživatele nebo
administrátory. Autorem je "Responsible Use of the Network RUN - Working Group" z IETF (The Internet Engineering Task
Force).
1. Komunikace "jednoho s jedním" (e-mail, talk)
1.1 Uživatel
1.1.1 Mail
1.1.2 Talk
1.2 Administrátor
http://www.ietf.org/
2. Komunikace "jednoho s mnoha" (mailing listy, News)
2.1 Uživatel
2.1.1 Mailing listy a News
2.2 Administrátor
2.3 Moderátor
3. Informační služby
3.1 Uživatel
3.2. Administrátor
http://www.ietf.org/
Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO
(Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé
z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v
posledních letech.
CMS (content management system) a LMS (learning
management system)
Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl
pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro
sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku
2004 do současnosti. (Wikipedia)
Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi
vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0
Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce
hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro
komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na
Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC
1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby
FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica.
Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím
nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik
Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že
zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a
jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru.
Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku
1995.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher
http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm
Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na:
http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3
http://en.wikipedi
a.org/wiki/Opte_
Project
Web 1.0
Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického
ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency
Network (ARPANET).
1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva
nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab.
1969: UCLA’s Network Measurement Center, Stanford Research
Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and
University of Utah naisnatlovaly nody (připojovací body). První
zpráva byla “LO” – pokus o přihlášení (LOGIN), ale před
dokončením zprávy SRI system havaroval.
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012.
In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html
Web 1.0
1972: Ray Tomlinson předtavuje network email. The
Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit
internetové protokoly.
1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal
Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil
se pojem Internet.
1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s
komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet.
1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet
Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP.
1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko “send” na její
prvním email-u.
Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web.
Web 1.0
1979: USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny
1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na
založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění
síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům.
1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol
(IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro
ARPANET.
1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény .edu,
.gov, .com, .mil, .org, .net, .int. Je to zapamatovatelnější jako
adresy typu 123.456.789.10.
Web 1.0
1987: 20 000 návštěvníků Internetu
1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText
Markup Language (HTML) – jazyk pro web (stránky)
1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti.
1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze
“sufrovat na Internetu” se stává populární.
1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web
browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do
NSFNET je více než 2 miliony.
1994: Netscape Communications
Web 1.0
1998: Google
1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky
službě Napster
2001: Zastavení služby Napster,
2003. Myspace, Skype a Safari Web browser
2004: Facebook, Mozilla Firefox
2005: YouTube.com
2011-2014: Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a
video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém
světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země).
Web 2.0
- uživatel je vtažen do tvorby obsahu
- vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit)
- otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací
- webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na
zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak
platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli
lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější
- hyperlinkovou strukturou
Technologie charakteristické pro Web 2.0
Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News
Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space
Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ...
Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:
- implikace prvků sémantického webu.
- mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata
- každý element webu bude nést své strukturované meta
informace přístupné vyhledávačům
- sdílené aplikace (např. GoogleDocs )
- přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA,
mobilní telefon...)
- přizpůsobitelnost a personalizace aplikací
- větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být
schopen vytvořit program)
- rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel
- dotazování v přirozeném jazyce
Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:
- částečná umělá inteligence webu
- větší využití videa
- 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B)
- webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání
- zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k
internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí
vytápění...
Streisand efekt
http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect
Streisand efekt
Fenomén, při kterém snaha skrýt nebo smazat (cenzurovat)
informace má nečekané důsledky publikování informací v ještě
širší veřejnosti, za podpory internetové komunikace.
Pojmenován podle americké herečky Barbry Streisand, která v
roce 2003 chtěla skrýt fotografie své rezidence v Malibu,
Californii a naopak tím získala nečekanou publicitu,
Místo potlačení informace tato naopak získá nečekanou a
nechtěnou publicitu a mediální extenze ve formě videí (ze škol
např.), anebo spoof songs (napodobenin).
http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect
Kognitivní technologie
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/kognitivnitechnologie/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 3. 2014

Kognitivní technologie druhe tema

Transkript

Podobné dokumenty

Člověk, technika, jazyk a kultura (realita)

Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace

Jak funguje internet - podle Jiriho Peterky

Školní vzdělávací program 18-20-M/01 Informační technologie

Podnikání a obchodování na internetu

Sociologie masové komunikace

LIDSKÉ UCHO