Vztahy mezi organismy Jak zkoumáme přírodu, mikroskop

Vztahy mezi organismy
•
•
potravní vztahy jsou příkladem vzájemné závislosti organismů
rozlišujeme:
1. PRODUCENTI (rostliny a sinice)
▫ vytvářejí z vody a oxidu uhličitého, za přítomnosti světla, živiny
– cukry
▫ mají schopnost fotosyntézy
2. KONZUMENTI (živočichové)
▫ nemohou vytvářet živiny, proto je přijímají v potravě
▫ požírají rostliny nebo jiné živočichy
3. ROZKLADAČI (hlavně houby a bakterie)
▫ rozkládají těla uhynulých producentů a konzumentů na
jednoduché látky, které se vracejí zpět do oběhu
•
•
jeden organismus je zdrojem energie pro druhý → potravní řetězec
potravní závislost vyjádřena graficky → potravní pyramida
•
mezi organismy se vyvinuly ještě další vztahy:
Jak zkoumáme přírodu, mikroskop
přírodu zkoumáme pozorováním nebo pokusem
1. pokus = experiment
vědomě do zkoumaného děje zasahujeme
př. zkoumání reakce rostliny záměrně umístěné dál od světla
2. pozorování
nezasahujeme do průběhu děje, pozorujeme:
1. pouhým okem
2. pomocí přístrojů – dalekohled, lupa, mikroskop
mikroskop je optický zvětšovací přístroj k pozorování předmětů
nepatrných rozměrů
1. SYMBIÓZA
▫ prospěšné soužití dvou organismů
▫ př. sasanka a rak poustevníček
2. PREDACE
▫ vztah lovce a kořisti
▫ tento vztah je prospěšný pouze pro lovce
▫ př. liška a králík
3. PARAZITISMUS
▫ soužití cizopasníka (parazita) a jeho hostitele
▫ parazit hostitele poškozuje a má často složitý vývin
▫ př. tasemnice, jmelí
CELKOVÉ ZVĚTŠENÍ = zvětšení okuláru x zvětšení objektivu
Buňka
▫
▫
▫
1) Rostlinná buňka
základní stavební a funkční jednotka živých organismů
první tento názor vyslovil přírodovědec Jan Evangelista Purkyně
buňku tvoří:
Barevně označ vhodné dvojice:
▫
1. buněčná stěna
▫
▫
2. plazmatická
membrána
▫
▫
▫
3. cytoplazma
▫
▫
4. jádro
▫
▫
5. mitochondrie
▫
▫
6. chloroplasty
▫
▫
▫
7. systém kanálků,
měchýřků a váčků
▫
8. vakuoly
▫
▫
organela, která řídí děje v buňce
podílí se na rozmnožování
obsahuje chromozómy (umožňují
dědičnost)
pouze rostlinná buňka
dutiny vyplněné buněčnou šťávou
(rozpuštěné organické i anorganické
látky)
ukládaní zásobních a odpadních látek
vyplňuje vnitřek buňky
její součástí jsou organely = buněčné
struktury, ve kterých probíhají
jednotlivé životní děje
pouze rostlinná buňka
obsahují zelené barvivo chlorofyl
probíhá v nich fotosyntéza
propojují jádro a plazmatickou
membránu
pouze buňka rostlinná
vymezuje tvar buňky
propouští vodu s minerálními látkami
za přítomnosti kyslíku se v nich
z organick ých látek uvolňuje energie
= buněčné dýchání
zajišťuje výměnu látek mezi buňkou
a prostředím
je polopropustná
2) Živočišná buňka
Soustava organismů
Viry – „život“ bez buňky
Každý objevený žijící i vyhynulý organismus má jednoslovné jméno
Viry jsou organismy velmi …………………………….. rozměrů, jsou
označující rod a druh.
pozorovatelné pouze elektronovým mikroskopem.
Nemají buněčnou stavbu a ……………………………... Jsou složené
LIŠKA
OBECNÁ
LIŠKA
POLÁRNÍ
z organických látek a bílkovinného obalu.
jméno
rodové
jméno
druhové
jméno
rodové
jméno
druhové
Viry jsou vnitřní …………………………….. buněk, mimo ně neprojevují
Dnes jsou organismy tříděny podle vývoje a příbuzenských vztahů. Pro
všechny biology je závazné mezinárodní odborné názvosloví (v
známky života.
Jsou původci různých nakažlivých …………………………….., podle
kterých se nazývají.
angličtině) a v jednotlivých zemích je vytvořeno národní odborné
Příklady virů
názvosloví (v češtině).
Základní jednotkou je rod = organismy se společnými znaky a
vlastnostmi, mohou se rozmnožovat.
▫
▫
▫
▫
▫
▫
VIRUS RÝMY
INFEKČNÍ ŽLOUTENKY
CHŘIPKY
AIDS
OPARU
PLANÝCH NEŠTOVIC
Organismy se rozdělují to těchto států:
1) NEBUNĚČNÍ – viry
Proti některým virovým chorobám existuje ……………………………..
2) PRVOBUNĚČNÍ – bakterie, sinice
(spalničky, zarděnky, příušnice).
3) HOUBY
Množení virů – očísluj věty, jak jdou ve správném pořadí:
4) ROSTLINY
5) ŽIVOČICHOVÉ
Nové viry se uvolňují z buňk y.
Buňka hostitele vytváří nové viry.
Virus proniká přes plazmatickou membránu.
Z bílkovinného obalu se uvolňuje nukleová k yselina.
Carl von Linné
zakladatel novodobého
systému organismů
Hostitelská buňka hyne.
Virus se přichytí na povrchu buňky.
Bakterie – nejstarší obyvatelé Země
Bakterie jsou …………………………….. organismy. Většina z nich není
schopna vytvářet organické látky. Bakterie nemají ……………………..,
ale jadernou hmotu. U mnohých bakterií najdeme ochranné slizové
pouzdro a …………………………….., který slouží k pohybu.
Zástupci bakterií
1) Cizopasné bakterie
▫ žijí v tělech hostitelů, původci ……………………………..
▫ např. ANGÍNA, ZÁPAL PLIC, ……………………………..
▫ léčí se ……………………………..
▫ některé žijí v symbióze – např. v žaludku býložravců, na kořenech
cytoplazma
jaderná
hmota
bičík
bobovitých rostlin
ESCHERICHIA COLI
v tlustém střevě člověka
důležitá pro správný průběh trávících procesů
slizové
pouzdro
………………...........
.
2) Hniložijné bakterie
▫ rozkládají ústrojné látky, tím umožňují oběh látek v …………………..
plazmatická membrána
Bakterie mají různé tvary – např. koky, …………………………….. a
bičíkaté bakterie.
Bakterie se vyskytují téměř všude. Za nepříznivých podmínek zastavují
životní děje a vytvářejí ……………………………...
Kde se bakterie vyskytují nejvíce?
1. kuchyňská linka
2. toalety
3. držadla nákupních košíků
4. bankomaty
5. ……………………………..
3) Laktobacily
▫ výroba …………………………….. výrobků (jogurty, kefíry, apod.)
Sinice – modrozelené organismy
Sinice jsou mikroorganismy, které vytvářejí vlastní organické látky. Mají
schopnost fotosyntézy. Spolu s bakteriemi patří mezi nejstarší živé
Řasy – stélkaté rostliny
Řasy řadíme mezi vyšší rostliny. Mají fotosyntézu. Žijí většinou v půdě,
kde pomáhají udržovat rovnováhu plynů. Jejich tělo se nazývá stélka.
organismy.
Řasy jsou jednobuněčné i velmibuněčné.
slizové pouzdro
jaderná oblast
Jednobuněčné řasy
plazmatická
membrána
cytoplazma
KRÁSNOOČKO ZELENÉ
bičík
světločivná
skvrna
▫ chloroplasty
▫ pohyb pomocí bičíku
membránové
měchýřky
s barvivy
buněčná stěna
ZELENIVKA
jádro
chloroplast
ZRNĚNKA
cytoplazm a
Sinice jsou jednobuněčné nebo vláknité.
Přechod mezi JB a MB organismy
- spoj vhodné dvojice:
jednobuněčné
shluky spojené slizovým obalem
KOULEČ VÁLIVÝ
rozmnožují se rozpadem vláken
vláknité
buňky v obalu řazeny za sebou
Mnohobuněčné řasy
rozmnožují se dělením
ŽABÍ CHLUP
ŠROUBATKA
Sinice žijí ve sladké i slané vodě, v horkých pramenech, v půdě, na
povrchu dřevin i skal. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory. Ve
Podle barvy stélky dělíme řasy na zelené, hnědé a modré. Některé
sladkovodních nádržích s vysokým obsahem živin dochází v létě často
stélky řas dosahují délky až několik metrů – např. CHALUHY. Lidé je
k přemnožení sinic a na hladině se vytvoří tzv. „vodní květ“.
vytahují a suší. Využívají je jako krmivo pro zvířata, hnojivo i jako
potravinu (hlavně Somálsko).
Příklady sinic
▫ JEDNOŘADKA, DRKALKA, SINIVKA
Prvoci – jednobuněční živočichové
Ostatní prvoci
Prvoci jsou jednobuněční živočichové. Jsou pozorovatelné pouze pod
mikroskopem – tzv. mikroorganismy. Prvokům, kteří žijí v „nálevech“
(např. ze sena), říkáme nálevníci.
Prvoci žijí v rozmanitých prostředích. Kromě ………………………. k nim
Jejich zástupcem je TREPKA VELKÁ.
Trepka má protáhlé tělo. Pohyb jí zajišťují brvy. Potravu přijímá
buněčnými ústy a trávení probíhá v potravních vakuolách,
zatímco stažitelné vakuoly odstraňují vodu s nepotřebnými látkami.
Trepka má dvě jádra – velké jádro řídí činnost buňky a malé jádro
se podílí na rozmnožování.
řadíme také bičíkovce a kořenonožce
Bičíkovci
Bičíkovci se pohybují pomocí …………………..
TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ je bičíkovec,
který cizopasí v krvi člověka = ………………….
člověka. Vyskytuje se v tropické Africe, kde
způsobuje ………...……………. nemoc, kterou
přenáší moucha tse-tse. Postižený člověk
slábne, trpí chorobnou spavostí a nakonec ve
spánku ………………………..
Kořenonožci
Na kamenech a v ………………………. rybníků
žijí měňavky. Pohyb jim umožňuje přelévání
části ……………………….. Vytváří se tak výběžky
zvané panožky. Zástupcem je MĚŇAVKA
Trepka se nejčastěji vyskytuje ve znečištěných stojatých vodách.
Živí se bakteriemi a úlomky rostlin. Nepříznivé podmínky umožňuje
trepce přežít pevná schránka, která se nazývá cysta.
Trepka se rozmnožuje dvěma způsoby:
1. pohlavně – spájením = dva jedinci se spojí a vymění si části
malých jader
2. nepohlavně – příčným dělením = obě jádra i buňka se
zaškrtí a rozdělí
UPLAVIČNÁ, která způsobuje …………………..
Velké množství kořenonožců žije v ……………………….. Podobní
měňavkám
jsou
dírkonožci.
Na
povrchu
těla
mají
pevné
………………………. schránky, které se po uhynutí podílejí na vzniku
vápenců. Křemičité ………………………. vytvářejí mřížovci.