Bára Nečasová 8.B Můj pes, Čiko (Líčení) Tato slohová práce je o

Bára Nečasová 8.B
Můj pes, Čiko
(Líčení)
Tato slohová práce je o mém psovi Čikovi, rasy shiba inu. Strašně moc jsem si ho přála a
nečekaně jsem ho dostala k narozeninám před dvěma lety. Narodil se 9. října 2000 v Lomnici.
Čiko je jako ohnivá koule, někdy je jako hurikán, jindy zase jak klidná voda. Někdy by nejradši
celé dny prospal, někdy zase nevydrží minutu v klidu. Má krásné kaštanové oči a svým pohledem
dokáže obhájit i svoje největší prohřešky. Má krásnou zlatavou srst, jemnou jako bavlna, uklidňující
na dotek. Srandovní a pro něj typický je zatočený ocas směrem nahoru. Jeho malé nožičky dokážou
uhánět rychlostí blesku. A svými roztomilými pacičkami si rád zakrývá obličej, když nechce být
středem pozornosti. Každý říká, že vypadá jako liška. Ano vypadá a je i stejně bystrý. Má svoji hlavu a
je dost často neposlušný, je hrozně čistotný a boty miluje snad víc než kdejaký obuvník. Jeho pisklavý
hlas vadí skoro každému, ale já bych bez něj nedokázala vstávat. Jeho poskakování a radostné pištění,
když přijdu domů, mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři. Rád se šklebí a dělá různé obličeje, z nichž jde
poznat, jakou má náladu. Trvá dlouho, než začne nějakému člověku věřit, ale to patří k jeho povaze.
Miluje dlouhé procházky a volnost, nesnáší rozkazy, je jako puberťák. Chovám se k němu většinou
jako k bráchovi, děláme spolu blbosti a všechno tajíme před rodiči, ale někdy také jako k synovi,
kterého musím chránit, dávám mu svoje půlhodinové kázání, které stejně není k ničemu, protože je
hrozně tvrdohlavý, a uvědomím si, že to taky nenávidím, řeknu mu, že ho mám ráda a nechám ho
být. Když ho obejmu, cítím jeho lásku a věrnost, vím, že on je jediný, který mě nezradí. Nejhezčí pocit
pro mě je, když vím, že je šťastný a myslím, že stejně to má i on. Už tím, že se ke mně přitulí, a to mi
vždycky zvedne náladu. I když pro někoho je pes jen pes, pro mě je to nejlepší kamarád. Čikí je pro
mě kus mého života a budu s ním ještě nějakých těch pár let, nedokážu si představit život bez něj.
Jeho mi totiž nenahradí žádný jiný pes.
Přestože mě občas dost štve, mám ho ráda tak jako nikoho a on to ví. Ví, že nikdo na světě ho
nemůže mít ani z poloviny tak rád. Je jen jediný, je výjimečný, jedině on vydrží každou moji náladu a
hlavně je můj. Kdyby mu někdo někdy ublížil, ať by to byl kdokoliv, vrátila bych mu to třikrát víc.
Nakonec bych jen řekla, že lidi by si měli psů vážit, nezradí je za žádných okolností a milují je dokonce
svého života přesto to, že jim i ublíží. Ne jen tak se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Jestliže v ráji
nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.