Hodnotová orientace u adolescentů závislých na

Hodnotová orientace u adolescentů závislých na

Hodnotová orientace u adolescentů
závislých na internetu
SZŠ Opava
Petr Vierik
1
Obsah
Obsah ........................................................................................................................................................ 2
Úvod ........................................................................................................................................................................ 3
I. Hodnoty................................................................................................................................................................ 4
1.1 Hodnoty a hodnotová orientace ................................................................................................................... 4
1.1.1 Pojem hodnota ...................................................................................................................................... 4
1.1.2 Klasifikace hodnot ................................................................................................................................. 5
1.1.3 Různé příklady pojetí hodnot ................................................................................................................ 5
1.1.4 Schwartzův dotazník a jeho pojetí hodnot ............................................................................................ 6
II. Adolescenti.......................................................................................................................................................... 8
2.1 Charakteristika adolescentů ......................................................................................................................... 8
III. Závislostí ............................................................................................................................................................. 9
3.1 Charakteristika závislosti .............................................................................................................................. 9
3.1.1 Definice závislosti .................................................................................................................................. 9
3.1.2 Znaky závislosti ...................................................................................................................................... 9
3.1.3 Závislost na počítačích ......................................................................................................................... 10
3.1.3.1 Charakteristika počítačových her ................................................................................................ 10
3.1.3.2 Žánry počítačových her .............................................................................................................. 11
IV. Praktická část ................................................................................................................................................... 12
4.1 Respondenti ................................................................................................................................................ 12
4.2 Zvolená metoda .......................................................................................................................................... 12
4.3 Interpretace výsledků ................................................................................................................................. 14
4.3.1 Závislost a nezávislost na internetu..................................................................................................... 14
4.3.2 Hodnotové typy ................................................................................................................................... 15
4.3.2.1 Nezávislí ..................................................................................................................................... 15
4.3.2.2 Závislí ......................................................................................................................................... 16
4.3.2.3 Srovnání závislých a nezávislých na internetu ............................................................................ 17
Závěr ..................................................................................................................................................................... 19
2
Úvod
„Lidé dnes znají cenu všeho, ale hodnotu ničeho.“
Oscar Wilde
Téma mojí práce je závislost adolescentů na internetu. Závislost na internetu je novodobý
fenomén, o kterém se moc nemluví, i když jeho závažnost se dá srovnávat s ostatními
závislostmi. Práci jsem rozdělil do dvou částí - teoretickou a průzkumnou. V teoretické části
se zabývám charakteristikou adolescentů, vysvětluji pojem hodnota, hodnotová orientace,
závislost. Přibližuji problematiku závislostí a charakterizuji adolescenty jako jednu
z nejohroženějších skupin. V praktické části se věnuji samotnému výzkumu. Popisuji
respondenty, vybranou metodu, interpretuji výsledky a porovnávám je.
3
I. Hodnoty
1.1 Hodnoty a hodnotová orientace
1.1.1 Pojem hodnota
Co je to hodnota? Základní otázka, nad kterou by se měl každý zamyslet, protože dokud si
sami na tuto otázku neodpovíme, jen těžko můžeme k hodnotám vychovávat, rozumět jim a
měřit je.
Každý má v podvědomí aspoň minimální představu, co to hodnota je. Všeobecně se dá
říct, že hodnota je „obecný pojem pro ocenění čehokoli ve smyslu materiálním i duchovním“.
První pokusy odpovědět na otázku, co je hodnota, se snažil již Sokrates (469- 399).
Zabýval se hlubším vysvětlením pojmů jako krása, zbožnost, spravedlnost…tedy hodnoty,
které jsou v našem životě přítomny. Díky čemu můžeme něco hodnotit jako krásné, krásnější
a nejkrásnější? V sokratovsko-platónské tradici je nejvyšší hodnotou světlo- slunce- ton
agathon- idea dobra.
Jednou z mnoha definic co to hodnoty jsou, může být například tato: Hodnotová oblast
patří k těm stránkám lidské skutečnosti, o niž každý předpokládá, že jí bezpečně rozumí a že
rozvíjet hodnotové orientace dětí a mládeže nebo kultivovat hodnotové orientace jednotlivých
skupin obyvatelstva (rozhlasem, televizí, různými typy školení atd.) není žádný problém.
Denně v praxi rozhodujeme, co uspokojuje naše potřeby, co je důležité v této chvíli, co
v dlouhodobé perspektivě. Ale odkud se bere naše kompetence k tomuto rozhodování? Vždyť
názory generací se v hodnocení předmětů, jevů, lidských vztahů, sebe sama liší, velké rozdíly
panují nejen mezi generacemi, ale i uvnitř generací. Které hodnoty mají bezpodmínečnou
platnost, kterou je třeba respektovat za všech okolností a proč? A jsou vůbec takové hodnoty?
(Pešková, str. 152)
Jak Pešková naznačuje, každý se už s hodnotami ve svém životě setkal. Každý už hodnotil,
co je pro něj důležitější, lepší. Problém nastává, když chceme určit hodnotovou orientaci a
vychovávat k hodnotám u druhých lidí. Rot říká: „Hodnoty označují ideje nebo situace, o
kterých existuje přesvědčení, že představují něco dobrého, žádoucího, něco, k jehož realizaci
je třeba směřovat.“ Jenže přesvědčení o dobru může mít různé významy: Dobro jako ryze
subjektivní kategorie nebo společenská či kulturní norma. Zde se hodnoty dobra mohou lišit a
tak docházet k jejich při.
4
1.1.2 Klasifikace hodnot
Problematikou klasifikace hodnot v psychologii se zabýval Dragomir Pantič, který
uspořádal hodnoty podle obecných teoretických a metodologických kritérií. Těmito kritérii
jsou.
1. Kdo je nositelem hodnot – Toto kritérium dále rozděluje hodnoty na individuální,
skupinové a univerzální, kdy vliv historických, společensko-kulturních, skupinových a
individuálních činitelů působí na lidskou přirozenost
2. Původ hodnot – Podle původu lze rozlišit hodnoty na individuální a institucionální.
Individuální hodnoty jsou ryze subjektivní. Institucionální hodnoty mají povahu obecných
norem nebo jako pravidla chování pro všechny členy skupiny.
3. Role hodnoty – Rokeach rozpracoval tuto klasifikaci na hodnoty instrumentální a
terminální. Tedy jako prostředky a cíle, které vedou k rozvoji zosobněných vlastnosti já.
4. Podstata hodnoty – Podle podstaty lze hodnoty rozdělit na očekávané a na hodnoty
směřující k naplnění existence. Očekávané hodnoty nabádají jedince, aby jako člen
společnosti plnil to, co je třeba. Hodnoty k naplnění existence mají význam pro cíle
s nejvyšším stupněm žádoucnosti.
5. Funkce lidských hodnot – Je kritérium rozlišující hodnoty na adaptující, ochranné,
poznávací a sebeaktualizující.
6. Časová dimenze – Tato kategorie rozděluje hodnoty na minulé, současné a budoucí.
Minulé hodnoty jsou důležité na zkušenost. Současné hodnoty jsou aktuální zájmy, postoje.
Budoucí hodnoty se zaměřují na cíle, ideály, záměry.
1.1.3 Různé příklady pojetí hodnot
Podle Sigmunda Freuda je osobnost dynamickým systémem vzájemně se ovlivňujících
podsystémů. Jedním z podsystému osobnosti jsou také hodnoty, které v osobnosti zaujímají
významné místo. Jsou to převážně idealizované standarty v Superegu. Freud se jako jeden z
prvních snaží o přesné strukturální umístění hodnot v osobnosti. Podle Freuda se Superego
skládá ze svědomí, sebepozorování a ideálů. Každá tato složka je potencionálním sídlem
idealizovaných hodnot. Vývoj Superega tedy souvisí s vývojem hodnot. Freud poukazoval na
význam emocí, pudů a ostatních činitelů z oblasti nevědomí, které působí na proces tvoření
hodnot. To znamená, že přijímání hodnot a následné chování nemusí být vždy na vědomé
5
úrovni, ale může probíhat také automaticky, intuitivně a na základě biologických principů.
Z toho vyplývá, že si člověk nemusí být vždy vědom všech svých hodnot, které určují jeho
chování a jednání. Proto je někdy těžké si ono chování a jednání uvědomit a odůvodnit.
Milton Rokeach se ve 20. století zabýval výzkumem hodnot a vyvinul jednu
z nejpoužívanějších metod na měření hodnot používanou dodnes. Rozdělil hodnoty do dvou
skupin a to na terminální (cílové) a instrumentální hodnoty.
Terminální (cílové) hodnoty jsou to konečné cíle, o které člověk usiluje. Instrumentální
hodnoty lze je chápat jako prostředky, jejímž využíváním dosahujeme něčeho pro nás
důležitého. Jsou to způsoby chování, kterými dosahujeme určitých cílů.
Instrumentální hodnoty
Ctižádostivost
Poslušnost
Zodpovědnost
Poctivost
Laskavost
Ochotu
Odvahu
Intelekt
Schopnost
Terminální hodnoty
Pohodlný život
Rodinné bezpečí
Štěstí
Zralou lásku
Světový mír
Rovnost
Svobodu
Úspěch
Moudrost
Tabulka 1: Dělení hodnot dle Rokeache
Jestliže má pro člověka něco hodnotu, znamená to, že tento člověk má „trvalé přesvědčení,
že určitý způsob chování nebo konečného stavu existence je osobně a sociálně vhodnější než
jiný způsob chování nebo konečného vztahu existence. Jakmile je hodnota zvnitřněna, stává
se vědomě či nevědomě normou nebo kritériem pro jednání, pro rozvoj a udržování postojů
vůči důležitým předmětům a situacím, pro ospravedlnění vlastního i cizího jednání či postojů,
pro morální posuzování sebe a druhých a pro srovnávání sebe s druhými.“ (Rokeach, 1968,
str. 160)
1.1.4 Schwartzův dotazník a jeho pojetí hodnot
Shalom W. Schwartz je významný psycholog zabývající se výzkumem hodnotové
orientace a mezikulturním srovnáváním hodnot. Ve své práci navazuje na Rokeache (1973).
Lidské hodnoty definoval jako „žádoucí cíle lišící se ve své důležitosti, které slouží jako vůdčí
principy v životě lidí.“ (Schwartz and Sagiv, 1995, str. 93-94). Podle Schwartze má každý
6
člověk určitý počet hodnot, jen v jiné míře důležitosti a v jiném pořadí.
Schwartz tak
definoval 10 hodnotových typů:
1. Sebeřízení (Self-Direction) – Tento hodnotový typ je charakterizován nezávislým
chováním a samostatným myšlením. Kreativita, zvědavost, touha po samostatnosti.
2. Stimulace (Stimulation) – člověk s tímto hodnotovým typem touží po dobrodružství.
Touží zkoušet pořád nové věci, má rád riziko.
3. Požitkářství, hedonismus (Hedonism) – zde člověk touží po smyslovém uspokojení,
požitku. Rád se baví.
4. Úspěch (Achievement) – pro tento typ je důležité být obdivován, dělat dojem na druhé.
Rád je považován za inteligentního, chce být lepší než osatní.
5. Moc (Power) – tento hodnotový typ charakterizuje touha být bohatý, tím kdo rozhoduje.
Chce mít kontrolu nad věcmi a lidmi.
6. Bezpečí (Security) – důležité je pro něj bezpečí, harmonie. Nemá rád změny. Touží
někam patřit, mít v životě jistoty.
7. Konformita (Conformity) – je pro něj charakteristické řídit se pravidly. Mít úctu
k starším a rodičům. Je pro něj důležité společenské dobro, názor většiny. Nerad se dostává
do problémů.
8. Tradice (Tradition) – hlavní význam mají tradice, přejímaní tradičních, rodinných,
náboženských zvyků.
9. Benevolence (Benevolence) - Je pro něj důležité blahu druhých, jejich zdraví a
psychická pohoda. Je loajální. Potřebuje mít věrné přátelé.
10. Universalismus (Universalism) – Chce, aby se s každým jednalo rovnocenně. Snaží
se porozumět druhým. Význam má ochrana přírody, životního prostředí. Uznává hodnoty
jako světový mír, spravedlnost a moudrost.
Dále dělil hodnoty podle toho, jestli slouží osobnímu nebo společenskému zájmu. Do
osobního zájmu zařadil hodnoty: moc, úspěch, hédonismus, stimulace a sebeurčení. Do
společenského zájmu řadil tyto hodnoty: benevolence, tradice, konformita. Zbylé hodnoty
universalismus a bezpečí leží na hranici mezi těmito zájmy.
7
II. Adolescenti
2.1 Charakteristika adolescentů
Skupina, která je nebezpečím závislosti velmi ohrožená díky své nízké zkušenosti a
tendenci experimentovat, je adolescence.
Adolescence je období přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Vymezuje se přibližně od 15
do 20 let s určitou individuální variabilitou. Adolescent je stále více posuzován jako dospělý,
a tím se od něj očekává chování, které dospělosti odpovídá. Od adolescentů se očekává, že
budou postupně přebírat více zodpovědnosti a učit se nové role.
Adolescenti kladou velký důraz na vlastní tělo, jako důležitou součást jejich identity. Pro
adolescenty je vzhled velmi důležitý a v hojné míře se jím zaobírají. Vytváří oporu vlastního
sebevědomí. Podporuje pocity jistoty, že bude jedinec společností přijímán hlavně ve vztahu
k opačnému pohlaví. Adolescent se potřebuje líbit jiným i sobě, aby se ubezpečil o své
hodnotě a nemohl být ohrožen negativním sebehodnocením.
Uvažováni adolescentů je flexibilní. Nejsou zatíženi zkušeností, která by je usměrňovala a
omezovala na jedno obecné řešení. Proto mají někdy sklony uvažovat příliš radikálně. Období
adolescence je ohraničeno dvěma sociálními mezníky. Prvním je ukončeni povinné školní
docházky. Druhým mezníkem je ukončení přípravného profesního období (střední škola,
učiliště) a následným nástupem do zaměstnání nebo na vysokou školu. Adolescent v tomto
období dosahuje plnoletosti, která je chápána nejen jako způsobilost k právním úkonům, ale
taky jako sociální mezník dospělosti.
Další významný aspekt dospělosti je ekonomická nezávislost, která je dnes brána jako
hlavní důkaz dospělosti a přiznáni větších práv.
V období adolescence se často objevuje psychosociální moratorium. To znamená odložení,
odmítání dospělého chování, prožívání, přijetí povinností a závazků typických pro dospělé
osoby. Psycho-sociální moratorium je pozdržení, nechuť přechodu do dospělosti, která
adolescenty čeká, ale na kterou zatím adolescenti nejsou připraveni.
8
III. Závislostí
3.1 Charakteristika závislosti
3.1.1 Definice závislosti
Podle mezinárodní klasifikace nemocí se závislost značí kódem Fix. 2. Místo x se doplňuje
látka (např.: Fi0.2 - Závislost na alkoholu, Fi7.2 - Závislost na tabáku.) Je to tedy skupina
fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo
třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil
více. Hlavním symptomem (příznakem) závislosti je touha (většinou silná, přemáhající).
Závislost na internetu samozřejmě v této klasifikaci dosud není.
3.1.2 Znaky závislosti
Existují tyto typické znaky závislostí. Jako modelový příklad uvádím hráče se závislostí na
počítačové hře.
1. Bažení (craving). Je to silná touha užívat látku/ dělat nějakou činnost. Například u
hráče, který je zvyklý si každý den „zapařit“ pár hodin nějakou hru, se může objevit např.:
neklid, pocit prázdna, nezajímání se o ostatní lidi a věci, nervozita, způsobená silnou touhou
si zahrát.
2. Zhoršené sebeovládání - V oblasti násilí a agresivity. Hráč se podílí na násilí a
agresivitě aktivněji než například v televizi. Hrozí riziko nácviku agresivity. Přenesení fikce
do reality: „vše je odpuštěno- je to jen hra“. Často je násilí spojováno s úspěchem- musíte
zabít určité protivníky, abyste mohl pokračovat dál. Tak jako u člověka závislého na drogách,
který si nemůže „dát svojí dávku“ tak i u hráče, který se nemůže dostat delší dobu ke hře,
nebo mu je zakázána, může nastat určitá míra agrese závislá na velikosti závislosti.
3. Somatická (Tělesná) - Znaky tělesné závislosti na hrách zatím nebyly přímo určeny, ale
dají se popsat fyzické obtíže způsobené po dlouhodobém hraní. Pokud se objeví určité tělesné
9
potíže (bolesti zad, očí, svalů…) avšak hráč na problémy nedbá a pokračuje v činnosti, může
se jednat o závislost.
4. Růst tolerance - K dosažení stejného účinku je třeba stále vyšších dávek látek (U hráčů
to může být stálé se zvětšující doba hraní denně)
5. Zanedbávání zájmů, jiných věcí - Při závislosti na drogách to je především
„zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky shánění
finančních prostředků na látku, shánění látky, její aplikaci, zotavení se, atd. U hraní her
v adolescentním stádiu může jít o zanedbávání povinností, záškoláctví, přerušení zájmových
kroužků…
6. Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků - Aby byl tento znak
platný, musí pacient o takových škodlivých následcích vědět. Například závislého na drogách
musí informovat doktor o škodlivosti užívané látky (např. že poškozuje játra). Tak i hráč ví,
že bolesti zad, kloubů, svalů má způsobené nadměrným hraním z důsledku převahy sezení
3.1.3 Závislost na počítačích
Závislost na počítačových hrách je novodobý fenomén dnešní společnosti, který se čím dál
víc stává závislou na počítačích a internetu. Neustále se snižuje věková hranice, kdy děti
přicházejí do styku s počítačem a využívají jeho služeb. Přestože je tento problém teprve
v zárodku, již se objevují případy závislosti na počítačových hrách s negativními dopady jak
pro jedince, tak pro společnost. Na začátku vždy stojí jakási nuda, zvědavost, potřeba
odreagovat se, která může přejít v občasné hraní, až po závislost. Rozeznat, kdy je hraní her
pouze koníček, a kdy už jde o závislost je velmi těžké. Často jde jen o velmi tenkou hranici.
Závislost na PC hrách nemůžeme klást na stejnou úroveň jako třeba závislost drogovou.
Můžeme však nalézt podobné znaky závislosti.
3.1.3.1 Charakteristika počítačových her
Od první počítačové hry do dneška již uběhlo více jak půl století a za tu dobu se hry
rapidně změnily. Prvním člověkem, který předpověděl v budoucnu vzájemnou interakci
s obrazem na místo jen pasivního sledování obrazu, byl Ralph Baer 1951. Největší rozkvět
10
her probíhal v období mezi 1980-1994. Dnešní moderní technologie již úspěšně přecházejí
místo joysticku na senzory rozeznávající pohyb, rotaci a pozici v prostoru. Postupně dochází
k čím dál tomu většímu propojení mezi virtuálním a reálným světem. Každá hra je situovaná
do určitého prostředí, virtuální reality, do které se může hráč za pomocí komponentů připojit a
nějakým způsobem plnit úkoly, které se odvíjí od žánru hry.
3.1.3.2 Žánry počítačových her
Adventure (dobrodružství) - Hry jsou zaměřeny na uvažování a hledání souvislostí. Hráč
řeší úkoly a správným splněním postupuje dále dějem. Nejčastěji musíte odněkud utéct, nebo
se někam dostat.
Akční hry - Hlavním tématem těchto her je likvidace protivníků. Hraje se v 3D tzn. Vidění
světa s pohledu hlavního hrdiny, tedy Vás.
Arkády - Svým zpracováním velice jednoduché hry. Než arkády přešly na PC, byly
oblíbené na video herních automatech. Hráč je omezen velmi malým herním světem.
Většinou se hrají na kola se stupňující obtížností. Arkády jsou považovány za předchůdce
akčních her.
Simulátory - V simulátorech si hráč může zkusit řídit například auto, letadlo, vlak. Hrají
se v simulátorech nebo na PC. Simulovat se také dá nějaké prostředí, věc. Jako simulátor
života je například hra The Sims. Dále můžeme simulovat virtuální bojiště, kde hráč bojuje za
určitou armádu nebo se v sportovním manageru například stát trenérem fotbalového týmu.
Strategie - Budovatelská strategie, kde je vašim hlavním a jediným cílem něco vybudovat
a udržovat v provozu. (město, zeměkouli, hotel). V realtimové strategii stojíte proti jednomu
nebo více protivníkům a vaším úkolem je porazit je vybudováním svého města, obrany,
armády.
RPG - Role Play Game = Hraní na hrdiny. Hráč má zde svojí postavu s určitými
vlastnostmi a předpoklady. Jako hrdina putuje fantastickým světem, který bývá velmi
rozsáhlí. Plní různé úkoly, sbírá zkušenosti, vylepšuje se. Důležitým faktorem je zde
komunikace s ostatními spoluhráči, kterých může být ve hře až několik tisíc. Tento typ hry se
většinou nedá nikdy dohrát
11
IV. Praktická část
Pro svůj výzkum jsem si vybral středoškolské studenty ve věku 15-20 let – adolescenty.
Prvním cílem této práce je určit, kolik adolescentů ze sledovaného vzorku je závislých na
internetu. Druhým cílem je zaznamenat hodnotové orientace obou skupin a porovnat je. K cíli
číslo jedna jsem si stanovil hypotézu číslo jedna, ve které předpokládám, že závislých
adolescentů na internetu bude nejméně polovina všech hodnocených. K cíli číslo dvě jsem si
stanovil hypotézu číslo dvě, kde se domnívám, že adolescenti závislí na internetu budou mít
změny v hodnotové orientaci oproti nezávislým adolescentům, kteří budou mít očekávané
hodnoty odpovídající jejich vývojovému stupni.
4.1 Respondenti
Všichni respondenti byli ze středních škol situovaných v Moravskoslezském kraji. Věk
respondentů byl od 16-20. Průměrný věk respondentů byl 17,7 let. Mezi šedesáti
dotazovaných bylo 60% dívek a 40% chlapců.
Věk
Chlapci
40%
Dívky
60%
Graf 1: Věk respondentů
4.2 Zvolená metoda
K vypracování průzkumu jsem zvolil dotazníkovou metodu. Data byla sbírána za pomocí
předtištěných dvou dotazníků. První dotazník byl Chenova škála závislosti na internetu. (The
12
Chen Internet Addiction Scale (CIAS)) a druhý byl Schwartzův dotazník hodnotých portrétů
(Portrait Value Questionnaire), který jsem našel volně přístupný na internetu.
První dotazník se skládal z 26 položek. Respondent vybíral ze čtyřbodové škály. Jelikož
jsem neměl přistup k vyhodnocení tohoto dotazníku, musel jsem získané data vložit na
internetovou adresu http://www.adiktologie.cz/, kde mi data zpracovali a následně
vyhodnotili, zda adolescent je nebo není závislý na internetu.
Druhý dotazník se skládal ze dvou částí. V první části jsem se dotazoval na věk a pohlaví.
V Druhé části byl samotný Schwartzův dotazník, který obsahoval 40 položek. Každá položka
popisovala určitou osobu ve třetím pádu, která charakterizovala určitý hodnotový typ.
Respondent na šestibodové škále vybíral, nakolik se mu popsaná osoba podobá. Každý
hodnotový typ má v dotazníku více položek viz. tabulka č. 2.
Hodnotový
Název
typ
angličtině
Zkratka
Položky v dotazníku
Sebeřízení
Self-direction
SD
v1,v11,v22,v34
Stimulace
Stimulation
ST
v6,v15,v30
Požitkářství
Hedonism
HE
v10,v26,v37
Úspěch
Achievement
AC
v4,v13,v24,v32
Moc
Power
PO
v2,v17,v39
Bezpečí
Security
SE
v5,v14,v21,v31,v35
Konformita
Conformity
CO
v7,v16,v28,v36
Tradice
Tradition
TR
v9,v20,v25,v38
Benevolence
Benevolence
BE
v12,v18,v27,v33
Universalismus
Universalism
UN
v3,v8,v19,v23,v29,v40
Tabulka 2: Hodnotové typy
Přitom neplatí, že by každý hodnotový typ měl v dotazníku stejný počet položek.
Například typ moc je definována 3 položkami (v2, v17, v37), zatímco bezpečí má položek 5
(v5, v14, v21, v31, v35).
Pořadí jednotlivých hodnotových typů jsem vypočítal tak, že jsem u každého hodnotového
typu sečetl jednotlivé položky v dotazníku, kdy každá položka byla bodově hodnocená od 1
13
do 6. Toto jsem proved u každého respondenta. Následně jsem všechny výsledky sečet.
Výsledek jsem vydělil počtem položek a nakonec ještě jednou vydělil počtem respondentů.
4.3 Interpretace výsledků
V průzkumu jsem měl celkem vzorek 80 respondentů.
První cíl stanovoval určit ze vzorku respondentů závislé a nezávislé na internetu. Druhý
cíl vytyčoval porovnání hodnot obou skupin respondentů, jak závislých, tak nezávislých na
internetu
4.3.1 Závislost a nezávislost na internetu
První cíl stanovoval určit ze vzorku respondentů závislé a nezávislé na internetu. K tomu
mi sloužil první dotazník - Chenova škála závislosti na internetu (The Chen Internet
Addiction
Scale
(CIAS)).
Získané
data
jsem
vložil
na
internetovou
adresu
http://www.adiktologie.cz/, kde mi data zpracovali a následně vyhodnotili, zda adolescent je
nebo není závislý na internetu. Při určování závislosti na internetu z dotazovaných
respondentů vyšlo padesát adolescentů nezávislých a třicet adolescentů závislých na internetu.
Procentuálně to odpovídá 62% nezávislých a 38% závislých. Tímto se nepotvrdila hypotéza
číslo 1. stanovená k cíli číslo 1., ve které bylo stanoveno, že závislých na internetu bude
nejméně polovina.
Závislost
Závislí
38%
Nezávislí
62%
Graf 2: Závislost
14
4.3.2 Hodnotové typy
Druhý cíl vytyčoval porovnání hodnot obou skupin respondentů, jak závislých, tak
nezávislých na internetu. Abych hodnoty správně porovnal, ze skupiny nezávislých jsem
vybral náhodný vzorek 30 respondentů, a tím jsem získal dvě skupiny o stejném počtu.
Nejprve jsem do grafů a tabulek zaznamenal obě skupiny zvlášť, poté jsem pro lepší orientaci
vytvořil srovnávací graf.
4.3.2.1 Nezávislí
Co se týká skupiny nezávislých, vyšla jako nejvyšší hodnota požitkářství a sebeřízení.
Toto se dá u adolescentů očekávat, jelikož si chtějí ještě v jejich věku užívat a uspokojovat
své potřeby. Nejmenší zastoupení mají hodnotové typy: moc, tradice, konformita. Celkově
adolescentům nezávislých na internetu vyšly kladné hodnotové typy spíše na vyšších
příčkách, zatímco záporné hodnotové typy na příčkách nižších.
Nezávislí
6
5
4
4,86 4,65
4,4
4,3
4,2
4,17
3
4,1
4
3,7
3,7
2
1
Graf 3: Výsledky nezávislých
V grafu vidíme seřazení hodnotových typů u nezávislých adolescentů na internetu od nejvyšší
příčky po příčku poslední. Ty samé výsledky můžeme vidět ještě jednou v tabulce č. 3.
15
Hodnotový
Název
typ
v angličtině
Zkratka
bodové škále
Sebeřízení
Self-direction
SD
4,65
Stimulace
Stimulation
ST
4,4
Požitkářství
Hedonism
HE
4,86
Úspěch
Achievement
AC
4,17
Moc
Power
PO
3,7
Bezpečí
Security
SE
4,2
Konformita
Conformity
CO
4
Tradice
Tradition
TR
3,7
Benevolence
Benevolence
BE
4,33
Universalismus
Universalism
UN
4,1
Výsledky na
Tabulka 3: Výsledky nezávislých
4.3.2.2 Závislí
U skupiny respondentů závislých na internetu vyšly v první pětici na předních místech
hodnotového žebříčku hodnoty s orientací na vlastní osobu – požitkářství, úspěch,
sebeřízení, moc a stimulace. Velice zajímavě vyšla položka bezpečí, která se objevila až na
desátém, posledním místě.
Závislí
6
5
4
5
4,6
4,3
4,26 4,22
3
2
1
Graf 4: Výsledky závislých
16
4
3,9
3,8
3,73
3,7
Hodnotový
Název
typ
v angličtině
Zkratka
bodové škále
Sebeřízení
Self-direction
SD
4,3
Stimulace
Stimulation
ST
4,22
Požitkářství
Hedonism
HE
5
Úspěch
Achievement
AC
4,6
M oc
Power
PO
4,26
Bezpečí
Security
SE
3,7
Konformita
Conformity
CO
3,73
Tradice
Tradition
TR
3,8
Benevolence
Benevolence
BE
3,9
Universalismus
Universalism
UN
4
Výsledky na
Tabulka 4: Výsledky závislých
4.3.2.3 Srovnání závislých a nezávislých na internetu
6
5
4
3
Nezávislí
2
Závislí
1
0
Graf 5: Srovnání závislých a nezávislých na internetu
Výsledky průzkumu hodnotové orientace vyšly následovně:
17
U skupiny respondentů závislých na internetu vyšly v první pětici na předních místech
hodnotového žebříčku hodnoty s orientací na vlastní osobu – požitkářství, úspěch,
sebeřízení, moc a stimulace.
U skupiny mladých lidí nezávislých na internetu vyšly na prvních pěti místech i hodnoty
orientující se na společnost (benevolence) a hodnota ležící na hranici (bezpečí). Velké rozdíly
byly vypozorovány v položce úspěch – u nezávislých tato položka byla až na šestém místě, u
závislých již na druhém místě, dále hodnota moc – u nezávislých figurovala tato položka až
na desátém, posledním místě, kdežto u závislých byla již na čtvrtém místě. Obě položky, moc
a úspěch, patří do skupiny hodnot orientovaných na vlastní osobu.
Velice zajímavě vyšla položka bezpečí. U nezávislých vyšla přesně na rozhraní zájmu, na
pátém místě, což je logické vzhledem k hodnotě i věku respondentů, kdežto u závislých vyšlo
bezpečí až na desátém, posledním místě. Tento výsledek je přinejmenším zvláštní, vzhledem
k tomu, že bezpečí je potřeba figurující například na Maslowově pyramidě potřeb na druhém
místě. Pojmy potřeba a hodnota se liší, nicméně tento výsledek nutí k zamyšlení.
Potřeba
seberealizace
Potřeba uznání a
ocenění
Společenské potřeby
Potřeba bezpečí
Fyziologické potřeby
Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb
Alarmující je, že ve srovnávání hodnot na hodnotovém žebříčku se u skupiny respondentů
závislých na internetu objevilo na prvních pěti místech hodnoty orientující se na sebe, žádná
hodnota orientující se na společnost. Tím se potvrdila hypotéza číslo dvě, která předpokládá
určitou deformaci hodnot u skupiny lidí, kteří trpí závislostí
18
Závěr
Ve své práci jsem se zabýval problematikou závislosti adolescentů na internetu, protože
jako aktivní uživatel internetu je mi téma blízké a zabývat se touto problematikou mě zajímá.
Pro svůj výzkum jsem si vybral adolescenty na středních školách, tedy mé vrstevníky a
spolužáky. Nejdřív jsem si adolescenty rozdělil do dvou skupin, závislé a nezávislé na
internetu. Výzkum u obou skupin byl prováděn se stejným číselným vzorkem respondentů.
Poté, co jsem adolescenty rozdělil do těchto dvou skupin, určoval jsem u nich hodnotové
typy. Ty jsem následně mezi oběma skupinami porovnal, graficky zpracoval a vyvodil závěry.
Ve svém průzkumu jsem si vytyčil 2 cíle a dvě hypotézy. Cíl číslo 1, určit, kolik je ve
zkoumaném vzorku závislých na internetu. Cíl číslo 2, určit hodnotové typy u obou skupin a
následně je porovnat. K cíli číslo jedna byla stanovena hypotéza číslo 1, ze zkoumaného
vzorku bude polovina respondentů závislých na internetu. K cíli číslo dvě byla stanovena
hypotéza číslo 2, skupina závislá bude mít hodnotový žebříček určitým způsobem
deformovaný.
Po zpracování všech dotazníků jsem dospěl k těmto závěrům.
Převážně mladí lidé dnes využívají internet pro pracovní, ale i soukromé účely.
Komunikace přes internet se zdokonaluje. Používání internetu je snazší a snazší a jeho
možnosti, se mílovými kroky zvětšují. S tím ale přímou úměrou roste na tomto fenoménu
riziko vzniku závislosti. To se odrazilo na výsledcích zkoumaného vzorku mladých lidí. Ve
své práci jsem zkoumal vzorek 80 adolescentů. S tohoto vzorku 30 lidí vyšlo závislých na
internetu. Čímž se vyvrátila hypotéza číslo 1 stanovená k cíli číslo 1 tvrdící, že ze závislých
na internetu bude polovina respondentů. Abych splnil cíl číslo 2, který mi stanovoval
porovnat a zaznamenat hodnotovou orientaci skupiny respondentů závislých a nezávislých,
jsem si ze skupiny nezávislých vybral náhodný vzorek 30 respondentů. Tím jsem vytvořil dvě
skupiny se stejným počtem respondentů. Výsledky vyšly takto.
Zatímco adolescenti nezávislý na internetu měli hodnotové typy seřazeny odpovídající
jejich věku, u závislých se objevily jisté deformace.
Adolescentům závislých na internetu vyšly jako nejvýznamnější hodnoty požitkářství,
úspěch, sebeřízení a moc. Jako nejméně významné se ukázaly hodnoty bezpečí, konformita,
tradice a benevolence. Všechny hodnoty vyskytující se na první pětici hodnotového žebříčku
19
jsou hodnoty orientující se na vlastní osobu. Žádná z těchto hodnot není hodnota orientující se
na celospolečenský zájem. Velice zajímavým způsobem vyšla hodnota bezpečí, která u
skupiny závislých respondentů byla pokládána za hodnotu nejméně důležitou a ocitla se až na
desátém, posledním místě.
U adolescentů, kterým je v průzkumu téměř 18 let (17,7) se předpokládá, že už budou mít
určité podvědomí o společenském zájmu a začnou se orientovat i jinak než pouze na sebe.
Rovněž by hodnota bezpečí rozhodně neměla figurovat až na posledním místě.
Tímto šetřením se potvrdila hypotéza číslo 2 stanovena k cíli číslo dvě, tvrdící, že závislý
budou mít určitou odchylku v hodnotovém žebříčku.
Výsledky toho průzkumu mě nutí k zamyšlení.
Je alarmující vysoký počet mladých závislých na internetu. Jasně se ukazuju, že u hodnot
těchto mladých lidí převažují zájmy na vlastní osobu. Vyrůstá nám sobecká generace, která se
orientuje jen na svoje zájmy a prospěch a nestará se o druhé lidi. Generace, pro kterou není
důležitý pocit bezpečí a zdravý. Nadužívání internetu působí značné fyzické problémy. Stále
více závislých adolescentů trpí na páteř. Nevadí jim zkrácené svaly a špatná fyzická kondice.
Závislý adolescenti trpí poruchami spánku a bolestmi hlavy.
Jednou z důležitých metod jak bojovat proti závislosti na internetu, je prevence. Rodiče by
měli od útlého věku směřovat své děti k jiným volnočasovým aktivitám než je počítač.
Touto prací jsem neměl v úmyslu internet zavrhnout ani ho nijak znehodnocovat, ale pouze
upozornit na jeho skrytá nebezpečí. Internet je dobrý sluha, ale špatný pán a s tím by se
k němu mělo přistupovat.
20
Seznam použité literatury
1. Cakirpaloglu, P. Psychologie hodnot. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2295-4
2. Horák, J.
3. Kon, I. P. Psychologie osobnosti. Praha: Orbis, 1971. ISBN 80-7263412-3
4. Mikšík, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum,
2001. ISBN 80-246-0240-7
5. Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-308-0
6. Goodyer, P. Drogy a teenageři. Praha: Slovanský dům, 2001. ISBN 8086421-44-9
7. Hudeček, J. Hodnotové orientace v motivační sféře osobnosti. Praha:
Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1968.
8. Nešpor, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-515-6
9. Nešpor, K. Návykové Chování a závislost. Praha: Portál, 2011. ISBN 807835-659-9
10. Jirkovský, J. Game industry :vývoj počítačových her a kapitoly
z herního průmyslu. Praha: D.A.M.O., 2011. ISBN 80-3975-914-0
11. Vacek, P. Rozvoj morálního vědomí žáků: metodické náměty k realizaci
průřezových témat. Praha: Portál, 2008. ISBN 80-2905-481-7
12.Nietzsche, F. Lidské, příliš lidské. Praha: OIKOYMENH, 2010. ISBN 80-8532-971-9
13. Dvořáková, J. Morální usuzování: vliv hodnot, osobnosti a morální
identity. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4751-8
14. Prudký, L. Studie o hodnotách. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 808923-528-0
21
15. S. Simon, L. Howe, H. Kirschenbaum. Vyjasňování hodnot. Praha:
Talpress, 1997. ISBN 80-7197-085-9
16. Horák, J. Kapitoly z teorie výchovy: problematika hodnot a hodnotové
orientace. Díl 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1996. ISBN 807083-196-0
17. Horák, J. Kapitoly z teorie výchovy: problematika hodnot a hodnotové
orientace. Díl 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1997. ISBN 807083-224-x
18. Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 2009. ISBN
978-80-200-1680-5
22
Příloha – použitý dotazník
23
24