Zpravodaj Klamoše a Štíta-2008

Transkript

Slovo redakce
Vážení přátelé, právě dovršujeme
první rok vydávání našeho Zpravodaje. Za tu dobu jsme si vyslechli
řadu kladných ohlasů, ale i kritických hlasů na to, proč se v obsahu
to či ono objevilo, ale i proč tam
to či ono nebylo. Některé z těchto
připomínek byly jistě oprávněné,
ale v některých případech si myslíme, že tyto výtky neodpovídají
možnostem naší redakce. Chtěli bychom Vás, naše čtenáře, poprosit
o to, abyste svoje názory, připomínky a přání, ale i kritiku, posílali přímo
do redakce. My se potom pokusíme v následujícím čísle Zpravodaje
na ně reagovat. Chtěli bychom Vás
ale upozornit, že obsah novin bude
takový, jaký si ho vy, naši čtenáři,
a naši dopisovatelé spolu s redakcí
uděláme. Ve Zpravodaji nemůže být
nic, co někdo nenapíše a nepošle do
redakce. Proto Vás snažně prosíme,
pište! pište! pište!!! Jenom tak vytvoříme Zpravodaj, jehož obsah bude zajímavý a čtivý a ke kterému se budeme všichni rádi vracet. A proto jsme
velmi rádi za každý příspěvek a ohlas
našich čtenářů.
Nechceme omlouvat naše chyby, ale vydávání Zpravodaje
se musíme všichni, co jsme v redak-
ci, tak i naší dopisovatelé, učit.
Nikdo z nás takovouto práci nikdy
nedělal. Zdaleka se nemůžeme
rovnat našim předchůdcům, kteří
dokázali Zpravodaj vydávat dlouhá léta. Za to si zaslouží náš velký obdiv a uznání. I když je nutno
přiznat, že podmínky k vydávání
Zpravodaje byly v té době na jednu stranu daleko jednodušší.
Přejeme nám i Vám do nového roku všechno nejlepší, hodně
zdraví a spokojenosti. A našemu
Zpravodaji přejeme, aby vycházel
ještě dlouhá léta.
redakce
Naše knihovna
Kazdému chce být
Nejlepším prítelem.
I ona umí potešit,
Hladit, smát se, plakat, snít.
A rozdávat se všem.
Nastává čas dlouhých večerů.
Kraťte si je čtením. Vždyť člověk
se dá poznat podle toho, co čte.
Máte všichni možnost každé pondělí od 16.30 do 19.00 hodin navštívit
místní knihovnu na OU, kde si z různých žánrů jistě vyberou jak malí,
tak i dospělí čtenáři.
Paní Jana Chárová (účetní OU)
všem ráda poradí a nikoho neodmítne. Po panu Vratislavu Chárovi
převzala funkci knihovnice. Nabídne
Vám i kazety o Klamoši, které je možno v klidu domova shlédnout. A další
bonbónek – internet.
Vlasta Černohorská
Slovo starosty
Společenská rubrika
Gratulujeme
Červenec
Volejník Oldřich Štít
Buřitová Anna
Valčáková Libuše Štít
Hataš Václav
Holá Marie
3. 7. 1926
5. 7. 1933
9. 7. 1933
12. 7. 1948
20. 7. 1927
82
75
75
60
81
let
let
let
let
let
Srpen
Škultéty Štefan Štít 21. 8. 1938 70 let
Chárová Miloslava 22. 8. 1938 70 let
Září
Procházková Zuzana 18. 9. 1948 60 let
Říjen
Chárová Marie
1. 10. 1913 95 let
- nejstarší klamošská občanka
Hyršlová Blažena
1. 10. 1926 82 let
Smutná Miloslava 14. 10. 1922 86 let
Věříš Bohuslav 30. 10. 1948 60 let
Listopad
Dostálová Věra Štít 6. 11. 1928 80 let
Špinková Emilie
10. 11. 1926 82 let
Prosinec
Chárová Věra
Vlk František
Všechno jen to nejlepší
my vám prejem všem,
ve zdraví at potká vás
samé štestí jen
2. 12. 1921 87 let
5. 12. 1920 88 let
Zpravodaj z Klamoše a Štíta – vydává Obec Klamoš – řídí redakční rada – vychází dvakrát ročně – příspěvky
nejsou honorovány a nevracejí se – registrační číslo MK ČR E 18197. Názory vyjádřené v článcích se nemusí
shodovat s názorem redakce a vydavatele. Grafická úprava a sazba: Ex animo grafic
Za oknem sype se snehová nadílka,
záclony provoní anýz a vanilka.
Vánocní koledy zpívají andelé,
uz jsou tu vánoce – štastné a veselé.
Ve chvíli, kdy nechceme být sami,
ten vecer voní prskavkami
a voní taky po radosti,
láska a štestí jsou zvanými hosty.
Krásné vánoce chceme vám prát,
aby mel clovek cloveka rád.
Aby jeden druhému štestí prál,
aby i ten nový rok za to stál!!!
Redakce Klamošského zpravodaje
vám všem přeje klidné a pohodové
prožití vánočních svátků a do příštího
roku zdraví, štěstí a spokojenost.
Vážení spoluobčané, vážení
čtenáři, v úvodu mého příspěvku
do Zpravodaje z Klamoše a Štíta
mi dovolte seznámit vás s prací
zastupitelstva naší obce v druhém
pololetí roku 2008.
Zastupitelstvo obce na svém
veřejném zasedání dne 9. 6. 2008
projednalo a schválilo zadání
změny č. 2 územního plánu obce
Klamoš (pozemky pro výstavbu
RD a pro výstavbu ČOV), dále
pak byl schválen nákup zámkové
dlažby do rybářské bašty (obec
financovala materiál a rybářský
spolek provedl formou brigád
vlastní položení a úpravu okolí).
Zastupitelstvo na tomto zasedání schválilo směnu pozemků a to
část pozemku p.č. 29/1 v majetku
obce Klamoš za stejný díl pozemku
p.č. 32/7 majitele Zdeňka Kukly.
Na dalším veřejném zasedání,
které se konalo 25. 8. 2008 zastupitelé projednali a schválili:
1. od 1. 9. 2008 zrušení proplácení
jízdného pro děti dojíždějící
autobusem do mateřských škol
v Chlumci nad Cidlinou,
2. prodej stavební parcely v Klamoši
p. č. 29/1 panu Milanu Zimovi
za 90 Kč/ m2 ,
3. úpravy rozpočtu č. 2 a č. 3
na rok 2008.
V pořadí 4. veřejné zasedání se konalo dne 20. 10. 2008 a zastupitelé
na něm projednali a schválili,
1. úpravy rozpočtu č. 4 na rok 2008,
2. přijetí dotace od Pardubického
kraje ve výši 111 212,- Kč
na obnovu a výchovu porostů
v lese v období 2007 - 2013
a dotaci na konání voleb
do krajských zastupitelstev ve výši
40.000,- Kč od Královéhrad. kraje.
3. no v o u v y h l á š k u o m í s t n í m
poplatku za TKO s účinností
od 1. 1. 2009. Tato vyhláška
upravuje poplatek ze 300,- Kč
za osobu a rok na 350 Kč za osobu
a rok. Zastupitelé schválili toto
zvýšení z důvodu vysokých
nákladů obce na odvoz
komunálního odpadu.
skutečné náklady v roce 2008
309 714,- Kč
vybráno od občanů v roce 2008
129 200,- Kč
doplatek obce
180 514,- Kč
4. plán inventarizace majetku obce,
5. novou zřizovací listinu jednotky
sboru dobrovolných hasičů
s účinností od 20. 10. 2008,
6. směnu pozemku mezi obcí
Klamoš a společností Kinský dal
Borgo a.s.,
7. z m ě n u m a n d á t n í s m l o u v y
s Ing. Jaroslavem Hubáčkem
8. přijali závěr kontroly na OSSZ
Poslední veřejné zasedání
v letošním roce se uskuteční dne
15. 2. 2008 a zastupitele čeká
schvalování rozpočtu na rok 2009
a rozpočtových výhledů na rok
2010 a 2011.
Dne 21. 10. 2008 podala obec
Klamoš žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby tlakové
kanalizace a čistírny odpadních
vod a následné stavební povolení
na odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Chlumci
nad Cidlinou. Nadále se usilovně
pracuje na dokončení všech projektových prací, abychom v příštím
roce mohli co nejdříve začít s vlastní stavbou.
8. listopadu se v naší obci konala oslava 90. výročí vzniku Československé republiky a dne veteránů,
kterou nám pomohli připravit členové Klubu přátel vojenské historie
Pardubicko. Oslava se i přes nepřízeň počasí povedla. K dobré náladě přispěla především kapela Májovanka Jana Perného. Chci touto
cestou poděkovat všem členům
Klubu vojenské historie za nápad
uskutečnit tuto oslavu a také za celodenní práci při této akci, kterou
zakončili krásným ohňostrojem.
K veřejnému dění v naší obci
chci říci, že si myslím, že kulturních
akcí je pořádáno dost, avšak malá
účast místních obyvatel vede zastupitele i funkcionáře dobrovolných organizací v obci k úvahám
o tom, má-li vůbec ještě smysl pořádat tyto akce v tak hojné míře.
Nemyslím, že problém malé účastí
na konaných akcí je spojen s tolik
diskutovanou malou propagací těchto akcí, vždyť dobrovolné
spolky pořádají své akce téměř
pravidelně a plakáty jsou vylepovány včas, což mě vede k závěru,
že kdo si chce udělat čas a přijít
se pobavit, tak prostě přijde a kdo
ne, nepřišel by, ani kdyby pozvánku dostal až domů. Na prosinec
se připravuje mikulášské posezení s bohatým programem, které
připravují, tak jako loni, členky
taneční skupiny DUP-POT. Chystáme také divadelní představení
pro děti a 25. 12. 2008 se můžeme
těšit na Mysliveckou Poslední leč.
Na závěr chci vás, čtenáře
Zpravodaje z Klamoše a Štíta,
poprosit o vaše příspěvky, připomínky k čemukoliv a případné náměty na další kulturní vyžití
v naší obci, které můžete vhodit
do schránky Zpravodaje na čekárně u obchodu.
Dovolte mi, vážení spoluobčané,
popřát vám krásné prožití svátků
vánočních, bohatou nadílku, hodně zdraví, štěstí, pracovních a osobních úspěchů v roce 2009.
Bohuslav Věříš – starosta obce
Víte, že...
….
náš štítský spoluobčan
akademický sochař pan Vojtěch
Adamec obdržel letos dne 5. července prestižní ocenění „Hlavní
cyrilometodějskou cenu“, kterou
mu na Velehradě předal arcibiskup Jan Graubner?
Zároveň poslední rok vedl instalaci a dokončení unikátní „Cesty
naděje a utrpení člověka“, která
vznikla za podpory Královéhradeckého kraje na Kuksu a byla slavnostně otevřena letos v září. Je to
jakási moderní křížová cesta, sestávající z 15 soch. Na vzniku se podílelo 15 nejznámějších českých
umělců. Mistr Adamec byl autorem
jedné z nejvýznamnějších a největších soch a to sochy „Vzkříšení“.
…
je možné v Klamoši zachytit
digitální signál z televizního vysílače Cukrák? Můžeme přijímat
čtyři základní programy a k tomu
ještě 6 dalších. K tomu je ale třeba si pořídit buď nový televizor
s tzv. digitálním DVB-T tunerem,
nebo ke stávajícímu televizoru
tzv. set-top-box. Je to podobné
Kuks
zařízení, které si vy starší jistě pamatujete z doby, kdy bylo zaváděno
televizní vysílání v tzv. III. pásmu.
Tehdy jsme si pořizovali konvertory, které se připojily k televizoru
a umožnily příjem v novém pásmu.
Také set-top-box se zapojí před televizní přijímač a umožní příjem digitálního vysílání. Problém trochu
Ze starých zpravodajů
říjen 1968:
Vrátili se nám do civilního života…
Koncem září po dvouleté prezenční službě se vrátili do civilu
naši občané Václav Beran, Ladislav Chára a František Věříš
ze Štíta. Přejeme jim v civilním
životě mnoho úspěchů, spokojenosti v zaměstnání i v soukromém životě.
V pátek 4. října 1968 se zúčastnili
odvodů v Hradci Králové naši branci v této sestavě: Václav Müller,
František Sejkora, Jan Nečas, Milan
Hataš a ze Štíta František Dařbuján
a Jaroslav Papoušek. Odvedeným
přejeme veselou a rychle utíkající vojnu, každému „šarži“ nejméně
poručíka a odznak vzorného vojáka
navíc. Buďte na vojně dobrými reprezentanty naší obce!
2
Zpravodaj z Klamoše a Štíta 2/2008
nastane, máme-li doma kromě
televize i nějaké záznamové zařízení, např. DVD rekordér a chceme něco jiného nahrávat a na
něco jiného se dívat. V tom případě si musíme pořídit set-top-box
se dvěma tunery.
…
U p o z ornění všem uživatelům
silničního provozu:
Nedobrá situace v silničním provozu si vyžádala vydání nového sazebníku pokut. V tomto sazebníku
naleznete výši pokut za každý přestupek (např. za jízdu na neosvětleném kole v noční době – pokuta 50,- Kčs). Věříme, že nezavdáte
příčinu k tomu, aby muselo být
uplatňováno toto represivní opatření i na vás a že svojí ukázněností
přispějete ke zlepšení situace v silničním provozu.
A rada hospodyňkám z roku 1928
(Z časopisu Přástky)
Pár slov o praní prádla
Hedvábné věci nikdy nepereme
v horké vodě. Bílé žloutnou a ostatní se ničí. Stálobarevné pereme
ve vlahé vodě, do které jsme přimí-
sili trochu čpavku. Hedvábí nutno
dobře máchat! Pestré a stálobarevné hedvábí pere se jen mýdlovými vločkami.
Punčochy není správné prát
při velkém prádle, tím méně
na valše, ježto tím velmi trpí. Proto je nejsprávnější prát punčochy
v ruce a použíti buď mýdlových
vloček, nebo jádrového mýdla
bez použití sody. Sušení provádí se zvolna, tedy ne na slunci.
Suché punčochy se složí a zatíží. Žehlit se smějí jen velmi málo
teplou žehličkou a nutno se míti
na pozoru hlavně u punčoch
hedvábných a florových. Teplou žehličkou přepalují se jemná
vlákénka, a to je často příčinou
předčasného trhání punčoch,
třeba nejlepší kvality.
redakce
Divadelní soubor Klicpera z Chlumce nad Cidlinou vyhrál
61. ročník Klicperova
Chlumce se hrou M. Camolettiho „Na správné
adrese“? Její uvedení se připravuje na jaro
příštího roku i v Klamoši.
Představení Na správné
adrese v podání Divadelního
souboru Klicpera Chlumec
…
uplynulo již 200 let od narození
redaktora, spisovatele a především
divadelníka Josefa Kajetána Tyla?
Ve své době byl Tyl populárním autorem, živil se jako novinář, psal divadelní hry i prózu. Jeho Strakonický dudák
aneb Hody divých žense už dlouho
objevuje mezi školními seznamy povinné nebo doporučené četby a postavy
nebo děj tétoto dramatické báchorky
asi není třeba připomínat, stejně jako
fakt, že Josef Kajetán Tyl je autorem
textu písně „Kde domov můj“ (ze hry
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka), která se později stala českou národní hymnou.
jk
15
Tomáše poslat transportem, organise skutečně o vnuka pí. BermanoOd té doby nás 2x navštívil, jedzovaným dnes populárním Nicholavé z Klamoše.
nou s manželkou Debbi (její basem Wintonem, do Anbička byla Polka) a poglie. Tím se on jediný
druhé i s vnučkou. Bylo
zachránil před koncento dojemné setkání, když
tračním táborem, kde
uvážíme, že maminka ho
všichni jeho příbuzní
viděla naposledy v jeho
včetně rodičů zahynuli.
5 letech a v době setkání
Dcera pí. Bermanmu bylo 68 let.
nové Elsa, provdaná
Do Čech jezdí poměrně
Taussigová, měla v Počasto, hlavně do Hronova,
děbradech na náměstí
kde žíla ještě jeho vychovelkoobchod potravatelka a do jejich vily, kde
vin. Moje maminka
bydlí jejich přátelé. Velmi
pí. Kudrnová – Těšíková
se zajímal o Klamoš, prose po domluvě svého
tože o rodině svého otce
otce a pí. Bermannové
téměř nic nevěděl.
dostala do rodiny TausPosílám Vám fotografii
sigových, kde se staraz roku 2002 z jeho prvla o jejich 2 dcery. Byla
ní návštěvy. Dole zleva
u nich od roku 1937
sedí manželka Debbi,
až do roku 1940. S dětmi
uprostřed moje maminjezdila často do Náchoka a vpravo prof. Tom
da i do Hronova a tak
Bermann. Nahoře jsme
malého Tomáše znala.
se sestrou.
V televizním pořadu
Pokud byste měl zájem
„Síla lidskosti“ hovoo trochu bližší osud p. Berřil prof. Tom Bermann
manna, mohu Vám poslat
z Izraele. Jelikož se majeho dopis, kde vše stručminka domnívala,
ně popisuje.
že se jedná o Tomáše
Nevím, jestli bude tenz Hronova, požádala
to příběh někoho zajímat
jsem Čs. televizi o jea tak s ním naložte dle
ho a d r e s u . N a p s a l a
svého uvážení.
jsem mu a on okamžitě reagoval nejdříve
Se srdečným pozdravem
telefonicky a potom
Karla Havránková
Prof. Bermann na návštěvě u p. Kudrnové - Těšíkové
dopisem. Jednalo
Poděbrady 29. 10. 2008
Štít – původ jména, architektura a historie obce
Původní jméno vsi Ščítov (tj. Ščitův
dvůr) je pravděpodobně odvozeno
od rodového jména Štit. Název však
mohl také vzniknout jinak. Ves byla
kolem dokola obklopena lesy a prostor vesnice mohl tvořit pouhou mýtinu, která se ve staročeštině nazývala „štiet“, což označovalo místo,
kde se na vyklučené mýtině vyrá-
bělo dřevěné uhlí. Pokud se v zaniklých Liplesích skutečně zpracovávala železná ruda, je nepochybné,
(pokračování ze str. 10)
tedy na příští rok a dáme všem
včas vědět.
Nechávejte proto do další sbírky někde doma v pytlích nebo
v bednách vše, co vám v domácnostech překáží. Může vás hřát
pocit, že pomůžete, vždyť nikdo
nevíme, kdy budeme potřebovat
pomoc sami. Beden mám doma
dost a když se pro ně stavíte, ráda
vám je přenechám.
Mě zásobují pro tyto účely děvčata z obchodu. Postaví je na rampu
a já vím, že jsou pro mne. Kde jsou
ty časy, kdy se i kartony vracely.
Ona dávno pominula i doba, kdy
se dralo peří, spravovalo, přešívalo.
Ani děti po sobě moc nenosí. Je jiná, moderní doba, všechno je nějak rychlejší a čím je víc zboží, tím
14
víc se kupuje. Myslím si, že má cenu
třídit odpad, dělejte to také. Dělejte
to poctivě. Vždyť kontejnery u krámu
by mohly vyprávět. Nejsem žádný
bufeťák, ale jednou jsem odnášela
papír a v kontejneru froté prostěradla – šla roztrhat na hadry. Jindy
v plastovém králík, který jde zakopat
do země – stalo se. Poslední bonbónek asi před měsícem. Vedle kontejneru stál plný pytel a pršelo. Jeho
obsah, hrůza. Papír, igelity, plastové
lahve nesešlapané, několik plných
hořčic, poloprázdné kečupy, sklenice, prázdné konzervy, na dně pytle
kosti od oběda a vařené brambory.
Něco šlo slepicím, něco do kontejnerů a něco do krámské popelnice,
protože byla nejblíž. Moc času to nezabralo, ale mě hřál dobrý pocit,
že je u kontejnerů pořádek. Mám
je téměř před vraty.
Zřejmě má někdo doma málo popelnic – v tom případě si je může zakoupit na obecním úřadě. Za komunální odpad se platí za počet osob
v domácnosti. Popelnice můžete
před svozem, který je každé pondělí,
vyvést třeba tři.
Na závěr mého příspěvku mám
povinnost. Od ředitelky DIAKONIE
BROUMOV Bc. LENKY WIENEROVÉ
poděkovat všem, kteří se zúčastnili
poslední humanitární sbírky a všem,
kteří se chcete zúčastňovat i nadále. Poděkovat moc a moc za pochopení, pomoc a ochotu.
Tedy příští léto. A třiďte, prosím,
odpad.
že v blízkosti se muselo v milířích vyrábět dřevěné uhlí.
Štít je jednou z nejmenších vsí
na Chlumecku. Z architektonického
hlediska se jedná o ulicový typ vesnice s částečnou okapovou zástavbou
(domy postaveny okapem do ulice).
Na mapě stabilního katastru můžeme sledovat stagnaci výstavby ve vsi.
Na severovýchodní
straně vřetenovité
návsi zcela zanikly
domy a zůstaly jen
zahrady. Na jejich
okraji (u silnice) byly
postupem času postaveny domky, ale
zahrady zůstaly původním vlastníkům.
Uprostřed návsi stojí
skromný pomník „Boží
muka“ s dřevěnou
zvoničkou. Je zde
také umístěna stylová tabule, seznamující návštěvníky se zajímavostmi vesnice
a jejího nejbližšího
okolí. Štítská myslivna je nejtypičtějším
příkladem stavby
tzv. nádražního typu.
Stavba je postavena z režných cihel,
nárožní a nadokenní
kvádrování je štukové. Stavbu završuje
charakteristický polovalbový štít. Myslivna
byla postavena před rokem 1850 a je
majetkem rodu Kinských. Před myslivnou stojí pomník Antonína Sovy, jako
připomínka pobytu básníka ve Štítu.
Jeho autorem je akademický sochař
Vojtěch Adamec.
Archivních dokumentů o vsi Štít
se zachovalo velmi málo, i když, jak
se zdá, byla vesnice známa před rokem 1397, kdy po velké katastrofě
(snad požáru) byla znovu vystavěna. Ves patřila s největší pravděpodobností od počátku k majetku klamošských vladyků. Poté se dostala
do okruhu pardubického panství
Pernštýnů a později se stala poddanskou vsí chlumeckého panství,
s nímž sdílela všechny jeho osudy.
V soupise z roku 1657 je uvedeno,
že komise shledala ve vsi Štít 5 usedlostí, 7 chalup a jeden domek,
všechny však pusté. Pustých obcí
bylo shledáno v okolí několik, ale ne
všechny byly znovu osídleny. Domky
štítských sousedů byly vystavěny vesměs ze dřeva s doškovou střechou,
a nebylo proto divu, že požár často
smetl několik chalup najednou. Poslední velký požár vypukl v obci v roce 1890, kdy lehla více jak polovina
domků v obci popelem. Nové domky byly potom stavěny již z vepřovic
a opuky. Od konce 17. století, jak zaznamenává chlumecký urbář, vedla
mezi Štítem a Pamětníkem zemská
silnice hradecko-kolínská a v místech poblíž dnešního hostince „Chárovna“ se vybíralo mýto. Od zrušení
patrimoniálního zřízení v polovině
19. století byl Štít ve svazku politické
obce Újezd, od níž se osamostatnil
roku 1895. Od roku 1965 je Štít místní
částí Klamoše.
Lubomír Havrda
Zahrádkáři
Jelikož od minulého vydání
Zpravodaje nebyla plánovaná
žádná akce, myslel jsem, že nebude o čem psát. Příroda byla
proti a letní bouře polámala několik starých třešní a olší. Zorganizovali jsme tedy menší brigádu
a během jedné soboty tuto „kalamitu“ uklidili.
V říjnu nás požádal Obecní
úřad, zda bychom nezlikvidovali vrbičky před Štítem, neboť
v těchto místech byla značně
popraskaná silnice a správa silnic,
která prováděla opravu, určila
za viníka již zmíněné vrby. Svolali
jsme schůzi a na ní odsouhlasili následnou brigádu a vrbičky odstranili. Jelikož se ozvaly hlasy proti,
tak něco důvodů pro: poškozená
silnice v obou směrech, utlačování
(stínění) sazenic dubů v sousední
oplocence.
Na druhé straně mají vzniknout stavební parcely, no a tak pro případného
kupce by hned vznikl problém.
Chtěl bych všechny ujistit,
že za pár let, až se duby rozrostou
a vznikne les, tak si na vrbičky nikdo ani nevzpomene.
Závěrem bych připomenul,
že náš spolek o 11 členech s věkovým průměrem hodně nad
50 let má letos odpracováno již
128 brigádnických hodin a bylo
to snad i vidět.
Martin Lomoz
3
Devadesáté výročí vzniku republiky
Za poněkud plačtivého odpoledne 8. listopadu se konala slavnostní
vzpomínka k 90. výročí vzniku Československé republiky. Slavnost pořádal Klub přátel vojenské historie
Pardubicko ve spolupráci s Obecním úřadem v Klamoši. Možná
se může zdát, že akce proběhla
poněkud opožděně, neboť založení republiky oficiálně slavíme
28. října, kdy Národní výbor československý vydal „zákon o zřízení
Slavnostní akce v naší obci začala průvodem, krátkým projevem
starosty obce a položením věnců
k oběma památníkům obětem světových válek. U tohoto aktu mne
v prvním momentě trochu překvapily jenom německé povely při pokládání věnců u příležitosti vzniku
republiky. Když se nad tím člověk
ale na chvíli zamyslí, musí uznat,
že to patrně odpovídá historické
realitě, protože to byl konec války
Čtenáři nám píší
a při vzniku republiky asi ještě nebyly všeobecně zavedeny české
povely. V hostinci U Chárů byla
na galerii nainstalována výstavka zbraní a ostatních artefaktů
a dokumentů z období I. světové
války a počátku republiky. V sále
bylo připraveno příjemné posezení při hudbě Májovanka pod vedením J. Perného. Od 17 hodin
se uskutečnilo promítání filmu Osud
lodi Dalmár. V hostinci Na růžku
pak byla připravena
zabíjačka. Každý návštěvník si tam mohl
dát výborné jitrničky,
nebo kousek selete
přímo z grilu.
Celá slavnostní
akce byla zakončena krásným večerním
ohňostrojem v parku
před hospodou.
Bylo to jistě příjemné odpoledne. Škoda, že organizátorům
více nepřálo počasí.
Slunečné odpoledne
by jistě přilákalo i více lidí, zvláště těch
mladých, pro které
by připomínka tohoto významného dne
a obětí, které mu
předcházely, nebyla
na škodu.
Když jsem se před 62 lety provdala
do Klamoše, nemohla jsem se smířit
s bahnem.
Pamatuji se, že o dušičkách lidi
na hřbitov chodili v gumákách.
Po čase dali od obce za Sejkorovými na náhon betonovou lávku,
aby lidi mohli chodit po chodníku
(mimochodem, lávka je ještě za náhonem v příkopě). Po čase udělali silnici, přestože nebyla kvalitní,
ale byla dobrá.
V dnešní době jsem moc spokojená s naší čistou vesničkou. Je to taky
zásluhou pracovité paní Janouchové. Teď už mně je jenom líto, že si ty
krásy už dlouho neužiju.
Těším se však na ten nádherný
hřbitůvek a že mne tam Vlastička
hrobeček pohlídá.
Vaše vděčná
babka Smutná
Klamoš 27. 10. 2008
Ulice k Růžičkovým
jk
samostatného státu
československého“.
Z čistě právního pohledu však došlo k založení republiky až 14.
listopadu. Dne 13. listopadu přijal Národní
výbor novou ústavu,
a teprve 14. listopadu
se konala první schůze
Národního shromáždění, na níž byla prohlášena republikánská
forma československého státu. Tomáš
Garrigue Masaryk byl
zvolen prezidentem
a byla ustavena vláda
v čele s Karlem Kramářem. Národní shromáždění dále přijalo zákon
o zrušení šlechtických
titulů a řádů a zákon
o osmihodinové pracovní době.
4
Cesta ke hřbitovu
Vážený pane Kvasničko,
dostala jsem Váš dopis spolu
se dvěma Zpravodaji z Klamoše a Štíta,
za které děkuji. Moc se mi líbily, hlavně proto, že tam je zachyceno veškeré dění Klamoša a Štíta.
Chtěla bych také přispět do Vašeho Zpravodaje. Nevím, jestli
se Vám bude můj příspěvek hodit,
ale to nechám na posouzení Vám.
V knížce p. L. Havrdy o Klamošských rodech, píše o domu č. p. 9.
Za našeho mládí tam měli obchod
Bukačovi. V roce 1900 – 1933 byla
majitelka obchodu pí. Anna Bermannová (ne Bergmanová). Měla
dva syny Ottu a Karla a dceru
Elsu. O synovi Ottovi je v knížce
též zmínka na str. 109 1. odst. Druhý syn Karel byl stejně jako Otta
ředitelem textilní továrny v Hronově. Měl jednoho syna Tomáše.
Před vypuknutím 2. světové války
se jim podařilo tehdy 5-ti letého
13
Z historie Dobrovolného sboru hasičů v Klamoši
Včelí produkty ve výživě a v lékařství
Med v lidovém léčitelství
1. Při rekonvalescenci po různých nemocech. Boj s nemocí je
námaha organizmu – potřebujete
spoustu energie.
Dávat do mléka
2. Záněty horních cest dýchacích: med v teplém mléce nebo
čaji s citrónem proti infekci.
3. N e s p a v o s t : p ř e d s p a n í m
kávo v o u l ž i č k u m e d u ( m o ž n o
i do vody).
4. Při zácpě: jíst černý chléb
s medem. Pít tužebníkový čaj.
5. Nachlazení: pít hrníček teplého mléka s 1 - 2 lžičkami medu.
6. Kašel: nakrájenou cibuli vařit 1 hodinu v 1 litru vody, přecedit
a dát 1/4 kg medu a pít.
7. Malé rány: říznutí, hnisání potřít medem.
Zatáhne se rána.
8. Chřipka: předem se preventivně udržovat: 1:1 utřít česnek s medem po dobu 5 dnů. Užívat (1 lžíce
rozdělena na 3 díly = ráno, poledne
a večer.
9. Alkoholik: požití medu pomáhá urychlit látkovou výměnu v těle
(2 lžíce).
10. Novorozeňata a děti vůbec:
sladit i kojeneckou stravu květovým medem. Med je prospěšný pro děti v každém věku. Není
pravda, že med způsobuje zubní
kaz u dětí – naopak. Květový med
je přírodní koncentrát nektaru
z květů rostlin převážně léčivých.
Květový med je velice ceněn v lidovém léčitelství.
11. Horečka: sníží se, když se pije
medová voda. Dva litry denně.
12. Těhotné ženy: mají zkonzumovat alespoň 5 kg medu v průběhu
těhotenství. Plod tak dostane látky,
potřebné ke zdárnému vývoji.
13. při zánětu hltanu: působí med
jako kloktadlo příjemnou úlevu proti
suchému pálení v krku.
Med jako krášlící prostředek
Pleťová maska
Rozmícháme 1/2 žloutku, lžičku
medu a několik kapek šťávy z citronu. Směs natřeme na obličej a necháme 1 hodinu působit, pak smyjeme vlažnou vodou.
Tvarohová pleťová maska
Dvě lžičky tekutého medu, 15 dkg
tvarohu a 1 žloutek vymícháme
do pěny a naneseme na obličej.
Necháme působit asi půl hodiny,
pak smyjeme teplou vodou.
12
Med je vzácně vyvážený přírodní
produkt – je to velice cenná přírodní
látka, která by neměla chybět v naší
stravě. Med je čistý přírodní produkt
a účinný tradiční lidový lék.
Včelí jed
Včelí jed, odborně zvaný „apitoxin“
se tvoří v jedové žláze včel a žihadlem
vniká do bodné ranky. Čím déle necháme žihadlo v ráně, tím více jedu
se dostane do tkáně. Složení jeho
vedlejších částí je různé podle sezóny a náletu včel na květy – nejvíce
jedu má včela kolem 20. dne života,
kdy zastává úlohu strážkyně.
Účinek včelího jedu po bodnutí žihadlem se projeví zčervenáním pokožky, slabým pálením, někdy svěděním a otokem. Při silnějším pobodání,
nebo u zvláště citlivých osob nastávají mdloby s hlubokým poklesem
krevního tlaku, křeče až průjem.
Velmi příznivé výsledky jsou i při léčbě senné rýmy, ischiasu, bolestech
v kříži. Vhodnost léčby určí proto nejlépe vždy lékař. Pro první pomoc je
dobře doma mít po bodnutí tinkturu „aloe“, která dovede podstatně
zmírnit bolest i otok. Tableta „efedrinu“ dovede nejen odvrátit celkové
příznaky poklesu tlaku ale i dýchací
potíže a zmírní bolest.
Pyl
Pro včely znamená pyl především
bílkovinnou stravu s dostatečným
obsahem vitamínů. Nejvíce pylu
potřebují rostoucí larvy pro jeho obsah stravitelných bílkovin, proto již
od nejčasnějšího jara snášejí včely
pyl v pylových rouscích, ukládají jej
do buněk, dusají hlavičkami a nakonec zalévají medem.
Nejbohatší na bílkoviny je pyl
jívy (47%) pyl lískový 46%, makový
33%. Dnes je velmi hledán a ponejvíce smíšen s medem se používá při podvýživě, rekonvalescenci
a posílení organizmu.
Propolis
Je znám pod českým jménem
smoluňka nebo dluž a je to vlastně
tmel, který včely sbírají z různých
zdrojů a utěsňují jím v úle spáry
a štěrbiny. Největší sběr propolisu
je ke konci snůšky – příprava na zazimování. Propolis obsahuje kolem
70% pryskyřic a balzámů, kolem
30% včelího vosku, eterické oleje
a pyl. Látka zvaná „chrysin“ jej barví do žlutohněda. Propolis sbíraný
hojně z jeřábů z jeho pupenů, má
zvláště vynikající léčivé vlastnosti
proti plísním. Účinek protivirový,
fungicidní a antibiotický byl ověřen četnými pokusy. V roztoku alkoholu nebo masti působí dobře
proti plísňovým zánětům nohou,
infekčním koutkům a ředěný vodou (20 kapek propolisu, 2 dcl
vody) ke kloktání.
Mateří kašička
Jako zdroj mateří kašičky se uvádí hltanová žláza mladých včelích
dělnic od 4. do 12. dne jejich života.
Obojí je pravda jen rámcově.
Její tvorba je možná až v době,
kdy žlázy jsou uvedeny v činnost
bílkovinnou potravou – požíváním
pylu. Bez něj nejsou včely schopny
odchovat plod. Z larvy, vylíhnuté
z oplozeného vajíčka a celou dobou vývoje krmené hodnotnou mateří kašičkou, vyrůstá matka.
Na vzhled je mateří kašička, hustě smetanovitá, nažloutlé barvy,
ostře nakyslé chuti i pachu. Hrubou analýzou zjištěné složení mateří kašičky je voda, minerální soli,
bílkoviny, vitaminy, zvláště B komplexu a hormony. Z nejdůležitějších
minerálních látek v mateří kašičce
byly zjištěny: zinek, železo, kobalt,
síra, draslík, měď, vápník a hliník.
Mateří kašičku pro léčebné účely získáváme z matečníků starých
do 72 hodin. Matečník musí být nezavíčkovaný a stáří 3 dnů. Matka
v době snůšky klade 1 500 – 2 000
vajíček denně. Proto můžeme
pozorovat, že matka při kladení
je doprovázena kojičkami, které
ji každou půl – jednu minutu krmí
mateří kašičkou, aby byl možný
obrovský výkon.
Působení mateří kašičky u včel
Především způsobuje dlouhověkost
matky, která se dožije 3 až 5 let.
Proti dělnicím, jejichž věk je jen
několik týdnů, a u přezimujících
dělnic několik měsíců. Přídavek
„vita apinol“ obsahuje 17 mg mateří kašičky. „Vita apinol“ mast
slouží k hojení ran a krém ke kosmetickým účelům. Vše se dá koupit v lékárně. Taktéž propolisové
kapky i mast.
Vážení přátelé, spoluobčané,
snažil jsem se vám přiblížit život včel,
počínaje medem a jejich dalšími
produkty. Přeji vám hodně zdraví
a štěstí v roce 2009.
Chrudimský František, včelař
Pokračování
V roce 1903 se ve dnech 14.,
15., 16. a 17. srpna konal ve stověžaté matičce Praze I. sjezd
sdružení dobrovolného hasičstva
Slovanského a III. sjezd česko-
byla to velkolepá přehlídka vojů
našich a práce naší, byla to manifestace síly i organizace naší, byla
to ukázka vyspělosti a vytrvalosti
na cestě k ideálu. Na 16 000 hasičů
Sbor dobrovolných hasičů v Klamoši r. 1921
slovenského hasičstva, kterého
se zúčastnila i župa Chlumecká,
zastoupena členy z Klamoše, Káranic, Velkých Kosic, Krakovan,
Lovčic, Písku, Skřivan a Staré
Vody. Jak je napsáno v kronice,
překvapilo Prahu i širší svět úkazem
kázně a vyškolenosti, důkazem své
zdatnosti ku poslání, jež si dobrovolně zvolilo.
Rok 1904 byl pro náš sbor slavnostní, protože se u nás 12. června
Citáty – moudra
Když se směje poražený, ztrácí vítěz radost.
Kdo hledá přítele bez chyby, zůstane bez přátel.
Nikdy nebude šťastným, koho bude
trápit, že je někdo šťastnějším.
Čas jsou peníze, ale ani za největší peníz není čas k mání.
konal Župní sjezd. Za překrásného
červnového dne sjely se téměř
všechny sbory župy Chlumecké
se 176 členy. Krásný až dojemný
byl pohled na dlouhý průvod hasičský obcí naší, kterýž
zahájen byl sborem hasiček obce naší a ukončen sborem místním.
Na cvičišti předvedl náš
sbor cvičení školní a potom cvičení ve znázornění požáru na statku
starosty p. Fořta a usedlosti sousední, náležející
p. Fr. Kuklovi.
Až do vypuknutí I. světové války sbor vzkvétal
a byl příkladem pro okolní sbory a to hlavně zásluhou učitelů Václava
Plašila a Karla Cvrčka.
O aktivitě členů svědčí
například i to, že v roce
1904 konal sbor 28 praktických cvičení se stříkačkou. Byl vypracován
i podrobný plán hašení
jednotlivých popisných
čísel s přesným stanovením vodního zdroje.
Sbor měl i posla, který
vyřizoval všechny vzkazy i do okolních obcí.
V protokolární knize se můžeme
dočíst, že v roce 1906 byla poslu
p. Hatašovi vyplacena odměna
4 K za rok.
Ladislav Chára
Z činnosti SDH
Dne 28. června uspořádali hasiči zájezd do westernového městečka Šiklův
mlýn. Zde jsme shlédli vystoupení kovbojů a další atrakce. Při zpáteční cestě
jsme se stavili na Veselém kopci, kde
jsme si prohlédli místní skanzen. Výlet
se všem zúčastněným líbil.
V srpnu byla brigáda na „Šupně“,
nahazovala se zeď v zadní části.
Šupna bude sloužit k uložení hasičského materiálu. Všem, kteří při brigádě pomohli, výbor SDH děkuje.
Dne 1. listopadu uspořádali hasiči
tradiční posvícenskou zábavu. K tanci a poslechu hrála kapela „Haťa
– Paťa“ pana Novotného. Bohužel
však opět přišlo málo lidí, ale všichni,
kteří přišli se dobře bavili.
Výborové a členské schůze
se konají pravidelně.
Ladislav Chára
5
Paměti z mého života
Podzimní hony již začaly ...
(a pro myslivce, jak říká J. Petrovický, rozvodové období nastalo)
6
Jan Těšík
pokračování II.
Podle letitého rčení, které praví: “Poslední snop z pole - první
zrno do zásypů“, a jak je zvykem
prakticky ve všech honitbách, tak
i naše sdružení počalo v prvních
týdnech, kdy zmizely poslední balíky slámy z pole, s přikrmováním.
Do všech zásypů byly rozvezeny
plevy spolu s jadrnými krmivy, které slouží nejen jako potrava pro
zvěř divokou, ale nesmíme opo-
v minulém čísle zpravodaje, nám
nezbývá nic jiného, než šetřit o honech přírodní populaci. Zaměřit se
tedy musíme i nadále na umělý
odchov bažantů a jejich následné
vypouštění. Proto jsme si na poslední členské schůzi 19. září společně
odsouhlasili, že oproti plánovanému
počtu ulovených kusů drobné zvěře tyto plány snížíme a např. zajíce
budeme střílet pouze do tomboly
cího honu. Po pěti obstoupených
lečích, na kterých jsme lovili pouze bažanta vypuštěného, jsme
na odpoledním výřadě vzdali
hold 28 kusům bažantí zvěře. Kdyby alespoň počasí pro následující hony přálo tak, jako při prvním
a výřad byl zpestřen i nějakou tou
kačenkou. Ale to bychom po Dianě (bohyně lovu) chtěli asi příliš
(no uvidíme...).
menout, že jsou nedílnou součástí
naší přírody i další živočišné druhy
a zpěvné ptactvo, které tyto zásypy hojně navštěvují. Slaniska jsme
doplnili kusovou krmnou solí, v dalších týdnech jsme přidali i dužnatá krmiva a s prvním sněhem i letninu (vojtěška) do krmelců. Jak
se nám optimisticky vyvíjel stav
drobné zvěře v jarních a letních
měsících, tak s politováním musíme konstatovat, že první podzimní dny nás uvedly (co se týká
počtu zvěře) zpět do reality. I když
přírůstky v jarních a letních měsících byly vcelku solidní, tak vlivem
okolností, které jsem popisoval již
na Poslední leč. Naplánovaných
honů máme celkem pět. Všechny
hony, včetně výřadů a následného
posezení po honě, proběhnou v Klamoši (3 v listopadu a 2 v prosinci).
V době, kdy píši tento článek
jsme již první hon 1. listopadu absolvovali. Při krásném, slunném počasí,
které panovalo již od rána, a které
vystřídalo několik dnů podzimních
plískanic, jsme se sešli v obecním
hostinci v Klamoši. Po zkontrolování
všech potřebných dokladů (zbrojní průkaz, lovecký lístek, atd.), nás
myslivecký hospodář J. Petrovický
a předseda J. Musil při ranním nástupu seznámili s průběhem stávají-
Rád bych vás na závěr ještě pozval na „Poslední leč“ - tradiční
taneční zábavu, kterou pořádáme opět v Klamoši a jak jinak než
na Boží hod - 25. prosince. Věříme, že nás svou návštěvou poctíte
a z bohaté tomboly si třeba odnesete nějakého toho zajíce, bažanta
a nebo třeba i malou opičku.
Oldřich Šimon
První dny zajetí
Tam shledal jsem se ke svému
potěšení s Čenkem Synkem z Vápna, (s mým pozdějším nerozlučným
kamarádem) Vosáhlou Václavem
z Vyklek a Jeníkem Malým z Nového Města. Dále prostranná louka,
která přiléhala k domům, kde bylo
ubytováno divisní velitelství, byla
přeplněna samými Austriaky, ten
den zajatými, takže jsme měli za to,
že František Procházka (tak se říkalo
císaři Františku Josefovi - poznámka
redakce) má už půl armády pryč
a že již asi bude brzy mír.
Vinca ihned přiběhl ke mně a radostí praví: já již jsem se naptal a nasháněl, až konečně jsem Vás našel.
Jako na šťastné shledání rukovala polní láhev s koňakem z nohavice a notným douškem jsme oslavili šťastnou
vstreču (setkání – poznámka redakce). Zatím nastala noc a ačkoliv bylo
již dosti chladno, lehli jsme si na louku
pěkně jeden podle druhého, torny
pod hlavy, na sebe celtu, my s Vincou vedle sebe a spali jsme po prožitých dojmech jako zabití. Po půlnoci mě probudil nápadný chlad,
hmatám a ó běda, celta ze mě byla
pryč a ještě šátek, který byl u torny
uvázaný, také pryč. Co dělat? Ptáti
se, ale kdepak, to bych si špatně posloužil. Proto ani muk a zase právě tak,
jako mně se stalo, odstrojil jsem jednoho Maďara, neboť heslo 36. pluku
bylo: nemluvit a starat.
Ráno, když jsme vstali, mě začala
hrozně bolet hlava a žaludek. Koňak jaksi žaludku pomohl, však hlava třeštila. Asi o 9. hodině dopolední
nás seřadili a pochodem pochod
směrem na Zbaraž.
Tenkrát teprve jsme poznali, jak
jsme byli doma špatně o Rusku informováni. My byli dosti naivní, že jsme
měli za to, jak přijdeme do zajetí,
budou nás Rusové vítati jako svoje
slovanské bratry, však vystřízlivěli jsme
velmi rychle, když stráž, která nás doprovázela, vyháněla z nás nahajkou
to slovanství. Jen trochu málo jsme
byli pochopeni kozáky, ale ruským
mužíkem vůbec ne. Jediným mým
těšitelem byl Miloš Skakič, desátník,
Bosňák, který sloužil se mnou u jedné setniny a o kterémž napíši článek
zvlášť. On, člověk, velký vlastenec,
Srb, potom Rusofil, když jsem z trpkostí
mluvil o Rusech, říkal: mlč, oni za to
nemohou, že nevědí, co je to Čech,
toho je vinna ruská vláda, která udržuje schválně lid v temnotě, však doufejme. To byla jeho řeč.
Opět k večeru jsme přišli do Zbaraže.
Město. Však zdaleka nemůže se rovnat našemu nejzapadlejšímu městečku. Maličké kupecké krámy židovské,
jedním slovem, židovská díra. Tam nás
zavedli do místnosti podobné kolnám
a poprvé ze dva dny prý dostaneme
menáž. Ano, žaludek se již jaksi hlásil
k svému právu. Dostali jsme tam jakousi polévku s rýží. Jméno polévka však to
nezasluhovalo, spíše případnějším by
byla šlichta. Však říká se, hlad je dobrý
kuchař, což se tehdy skutečně potvrdilo. Každý lupal, jako když paličkami tluče, a myslím, že nám žádnému doma
o posvícení ani kaltoun (polévka s játrovými knedlíčky z husy nebo kachny
– poznámka redakce) tak nechutnal
jako tehdy ta polévka. A zase spaní.
Namačkáni jako slanečci spíme jeden
na druhém a rozplemeňování malých
zvířátek děje se s báječnou rychlostí.
Ráno nás stráž vzbudila, a potom
jsme slyšeli volat: šestatřicátý dohromady. Ano, na to nás nepotřebovali dlouho pobízet, co bys napočítal deset,
už jsme stáli seřazeni v čtyřstupu, neboť
jsme měli již té maďarské společnosti
až po krk. Jim však to nebylo po chuti
a jeden četař maďarský mi pravil: pluk
36 neexistuje. A nezapomeň, že se vrátíme, praví, tvoje místo jest zde u nás.
Já však na to: ne, já již mám toho mezi
vámi dost a jsem rád, že je Vašemu poroučení konec. Po důkladném sčítání,
které se několikrát opakovalo, a které
bylo zajímavé tím, že voják uměl počítati jenom do soroka (tj. do 40) a sice následovně: dočítaje do 40 vystrčil
jeden prst, druhých 40 druhý prst atd.
Však běda. Jak jsem již podotkl, bylo
nás všech v našem oddíle na 3 000
a on měl tolko (jenom) 10 prstů. Celý
zpocený nadával: čort vozmi skolko
jich, prámo nělzja sčítať. Až za pomoci Miloše oddíl spočítán a my nastoupili
cestu dále do Ruska.
Tehdy mi přišly na mysl knížky o křižáckých válkách a o křesťanských
otrocích u Turků. Ano, my jsme věrně
napodobovali otroky a Rusové Turky.
Vysíleni na smrt a hladoví jsme přišli
na etapo (jakási vojenská zásobovací
stanice) doufajíce, že nám tam dají
snad něco jíst. Však kde nic, tu nic
a tak jsme usnuli s prázdnými žaludky
a brzy ráno opět ruské: stupaj po četyry. A tak to šlo ze dne na den. Ještě
že měl Vincek 7 zlatých, já neměl ani
floka, kupoval drahé bulky (podobné houskám, asi 4x větší) za 2 koruny
jednu, a potom přece něco jsme
vyžebrali, sem tam kousek chleba,
a tak jsme živořili. Když jsme šli již asi
5 dní, přišli jsme do jedné vesnice,
kdež bylo také to etapo, a kde jsme
měli menážit a nocovat. Však historie podobná předešlým. No tehdy již
nás ani stráže nemohly uhlídat. Rozběhli jsme se po vesnici na žebrotu.
Však ruský mužík má zvláštní sklon
k obchodování. A já jsem tehdy měl
dosti slušný oblek, potom pod pláštěm
takzvaný unter-mantl. Ten padl jednomu mužikovi do oka a ihned spustil:
pán, kolik chceš za tu rubášku, jestli
chceš, dám ti bochník chleba. Kolik?
Ptám se. No, bochník chleba.
Mně se rozkoší zatočila hlava.
To se rozumí, že jsem souhlasil. Jedné dívčici zase padl do oka můj
zlatý snubní prsten a víte, co mi
za něj nabídla? Opět ten nešťastný
sorok (tj. 40 kopějek = asi 60 korun).
Že jsem prostě ani neodpověděl,
nemusím podotýkat.
Tak obtěžkán vzácnou kořistí,
vracel jsem se do našeho „lagru“
a byl již nejvyšší čas, neboť zesílená
stráž nás začala po vesnici hledat.
A běda kterého přistihli, ten jistě
necítil v noci štípání vší, spíše pálení
od nahajky.
Já však šťastně došel bez pohromy. Tam mě již hledal dobrý Vincek
drže v ruce krajíček chleba, z něho
mi polovičku dávaje, pravil: nate,
já jsem přece kousek dostal. Přitom
mu oči zářily nevýslovnou radostí.
A což pak, když já mu řekl, že mám
v torně celý bochník. Oh, jak jsme
se radovali, jako když maminka přinese malým dětem jarmarku. Tenkrát jsme šli blaženi spát. Tenkrát
jsem poznal Vinckovo zlaté srdce.
Usínal jsem a moje myšlenky zalétaly
tam – tam k západu do doškového
domku v malé vesničce a v duchu
jsem si představoval, co asi dělá
moje dobrá ženuška. Kdy nám Bůh
dopřeje zase se shledati? Oh, kéž
bych byl ptáčkem a mohl ji donésti
zvěst o mém zajetí. Spaní mě posléze přemohlo, dávajíc mi aspoň
na chvíli zapomenouti, a nehleděti na surové nakládání s lidmi. Měl
jsem krásný sen.
Procházel jsem se s moji malou
Máničkou někde v zahradě, ona mi
sbírala napadaná jablka a žvatlala:
tatínku, viďte, vy už na tu vojnu nepůjdete, když Vám dávám jabjicta.
Já vás s maminkou již nepustíme.
Pokračování v příštím čísle.
11
Z DUP-POTSKÉ kroniky (pokračování III.)
Rybářský spolek v Klamoši
Kdo četl poslední číslo Zpravodaje z Klamoše a Štíta a přečetl si článek o Rybářském spolku ví, co jsme
chtěli udělat a zorganizovat.
Takže např. XXI. dětského dne v lovu ryb na udici o ceny se zúčastnilo
40 dětí. Nejlepší lovec nachytal celkem 546 cm ryb. Ryba tentokrát ne-
brala. Loni vítěz nachytal o 150 cm
více. Přesto byli účastníci tohoto
dne – děti i dospělí spokojeni.
Na tuto akci jsme využili přístřešek
vybudovaný členy spolku a nazýváme jej „Rybářská bašta“.
Pojmenování spojuje jak staré rybářské názvosloví budovy u rybníka
(bydlel v ní hoštýř - správce rybníka)
tak i to, že si u rybníka děláme dobré
jídlo z ryb - tj. „baštu“.
Tato Rybářská bašta byla dlouholetým přáním většiny členů našeho spolku. Vždyť víte, že při výlovu
máme stánek s občerstvením již
přes 25 let. Přístřešek se podařilo realizovat Rybářskému spolku
v Klamoši za přispění OÚ v Klamoši v období od 12. června 2007
do září 2008. Na výlov rybníku „Špičí“ byla již Rybářská bašta kompletně dokončena.
Od střechy, přes přední a zadní
štít, zábradlí, okapové žlaby i dlažbu. Nechybí ani nápis ve štítu,
osvětlení, upravené ohniště i úklid
okolí. Věc se povedla, ale stála
nemalé úsilí většiny členů spolku,
neboť jsme při stavbě odpracovali přes 600 brigádnických hodin.
I touto cestou si všichni, kdo přiložili ruku k dílu, zaslouží poděkování
za odvedenou práci. Jako spolek
jsme pro členy, a také pro jejich
manželky nebo družky, uspořádali posezení s možností zalovit si
ve „Špičáku“ a něco pojíst a popít.
Vše bylo v režii spolku ze společných peněz. Jídlo i pití.
Rybářská bašta je tedy hotová
a přemýšlíme o nějakém pěkném
posezení uvnitř.
Náležitě jsme přístřešek ocenili
při výlovu rybníku „Špičí“. Ale o tom
snad někdy příště.
Ještě jednou díky všem, co pomohli!
PETRU ZDAR.
Ladislav Pražák
Sbírka pro Diakonii
Již po dobu tří let dělám humanitární
sbírku pro DIAKONII BROUMOV. Poprvé mně k tomu dala podnět známá
ze sousedních Výklek. Ty dva další roky
DIAKONIE oslovila náš OU sama.
Tato nezisková organizace vznikla
v roce 1993 jako občanské sdružení,
otevřená ve spolupráci se všemi lidmi, kteří se uvolní a pomáhají. Oblastní střediska jsou: Úpice, Hradec Králové, Praha a Teplice v Čechách.
Poskytuje materiální pomoc nejen
u nás, ale i do zahraničí.
Zorganizováním sbírky:
- pomůže se sociálně potřebným
občanům
- poskytne se práce lidem, kteří
by jinak práci nedostali a tím dojde
i k jejich začlenění do společnosti
- hlavně se ulehčí komunálnímu od-
10
padu, protože úplně nepoužitelné
se dál ekologicky zpracovává
k průmyslovým účelům
Na třídění a zpracování tohoto materiálu se podílejí lidé z okraje společnosti, lidé propuštění z výkonu trestu,
lidé postižení a bez domova.
Broumov má i svoji vlastní azylovou
ubytovnu pro 80 lidí.
Pouze 1/3 sbírky je vhodná pro humanitární pomoc.
Následující tabulka vám ukáže, kolik
se toho nahromadilo za ty tři roky v Klamoši a Štítě. Telefonicky jsem ale dala
vědět i do okolních vesnic.
r. 2006
r. 2007
r. 2008
jaro
bedny
45
98
pytle
42
27
podzim
67
35
158
29
Krom toho: časopisy, knihy, domácí potřeby, nádobí, hračky, záclony,
vlna, příze, kabelky, tašky, deky, peřiny, polštářky a školní potřeby.
Počet není vycucán z palce. Před
koncem sbírky jsem ve spojení s dispečerkou, která se ptá na počet,
aby mohla dobře naplánovat svoz.
Mám pro tento účel zvláštní sešitek, kde si i pro sebe vše rok po roce zapisuji. Koncem letošního léta
přišla opět výzva k účasti na sbírce
na obecní úřad. Nikdo se mě ve vsi
po celou dobu nezeptal, jestli bude
sbírka nebo ne. Po diskusi se starostou jsme na výzvu nereagovali. Ale
světe div se, z okolních vesnic – Přepych, Strašova, Nového Města, Písku
a Pamětníka by zájem byl. Odloženo
(pokračování na str. 14)
No, a ten den, kdy po celé Klamoši zavoněly řízky, káva a posvícenský
koláč, to už nám ženským z DUP-POTU
přestávalo chutnat a to velkou trémou před naší premiérou. Podpora
u našich známých, příbuzných byla
velká, ale v mnohé z nás byla přesto
velmi malá dušička.
…a taneční sál v hostinci „U Chárů“
se začal zaplňovat hosty posvícenské
zábavy. Plnil se také trochu i naší zásluhou pochopitelně. Přišli lidé, kteří
byli zvědaví jenom na naši taneční
skupinu. S Petrem Černohorským – Pecanem – jsme měly domluvené natáčení celého průběhu našeho vystoupení. Jana Karlíková nás opečovávala
s velikou starostlivostí. Na zábavu přišla celá fotbalová klaka „SHE-POTU“,
drama vrcholilo! Pan hostinský – můj
manžel Renek si připravil úvodní řeč,
kterou nás před vystoupením uvedl,
sklidil velký potlesk. V sále to hučelo
netrpělivostí. V „šatlavě“, kde jsme
měly šatnu, to také hučelo, ale nervozitou, kterou jsme zaháněly JOINTOVÝM
NÁPOJEM ŠVESTKA BOŽKOV.
Takže jsme byly ohlášeny, a šly jsme
na to! Reproduktory nesly písně pohádkového Mrazíka a my jsme předváděly
v barevných kostýmech s pon-pony
v rukách vše, co nás slečna Jana během necelého
měsíce naučila.
Snažily jsme se
ze všech sil, Jana
byla vpředu a trochu nám napovídala a my baletily
jako o život!
Hudba skonč ila….. bouřlivý
potlesk, jásot, křik,
musely jsme přidávat. Když jsme
se velice šťastné dostaly zase
do šatlavy s díky
za námi přicházeli
posvícenská zábava i pro nás. Vrhly jsme se na parket v našich kostýmech a řádily jsme jako za mlada.
Naše tancování přispělo také k tomu,
že se na tanečním parketu objevilo
i mnoho párů, které zatím posvícenská zábava doposud míjela. Skromně
musím přiznat, že se nám naše první
veřejné vystoupení povedlo, zvládly
jsme to i přes velikou trému. Vystoupení nám přineslo velkou radost a uspokojení a podle reakce obecenstva
i radost přihlížejícím a posvícenská
zábava se i naším krátkým přičiněním
zdařila. Děkujeme naší zlaté choreografce Janě – velký dík!!
Premiéru už jsme měly zdárně za sebou a přicházely nám první nabídky na další vystoupení. Ale to není
všechno, svým tancem jsme nadchly
další klamošskou ženu natolik, že jsme
do souboru získaly dalšího člena.
Paní Dana Kynclová se stala sedmou
tanečnicí. To ale také znamenalo,
že se musíme naučit další skladbu,
hosté zábavy a my jsme doplňovaly vitamíny v podobě již zmíněného nápoje. Ale létaly i špunty od šampaňského,
tak moc jsme se líbily!!! A teď nastala
aby i Dana našla v DUP-POTU své místo. Ale o tom až zase příště…
Irena Kvapilová
Na Silvestra se může hodit
Bůčková roláda dvou barev
1000 g vepřového bůčku nakrájíme na kostky, prosolíme a dáme
odležet. Za dva dny maso umeleme, zalijeme 1/4 l mléka a důkladně
promícháme. Vmícháme hrst hrubé
mouky, opepříme, osolíme a dáme do ledničky. Dále si připravíme
500 g mletého masa (vepřové s hovězím), 1 nasekanou cibuli, 3 stroužky
prolisovaného česneku, 1 vejce, sůl,
červenou papriku na obarvení, trochu mléka, hrst strouhanky. Potravinářskou folii potřeme vodou a na ni
rozetřeme umletý bůček asi na sílu
2 cm, potřeme směsí z mletého
masa. Pomocí folie stočíme roládu,
přeneseme na plech, folii odstraníme a pečeme do zlatova. Před
dokončením potřeme směsí: 1 lžíce
kečupu, 1 lžíce oleje, 1 lžíce grilovacího koření a dopečeme. Můžeme
podávat teplé i studené.
Dobrou chuť!
7
Sokol Klamoš
V podzimní části Okresního přeboru mužů si naše mužstvo vede velmi
dobře. Uhrálo 8 výher, jednou remízovalo a čtyřikrát prohrálo.
Výsledky
Klamoš - Kobylice
Klamoš - Slávia HK
Klamoš - Nepolisy
Klamoš - Kunčice B
Klamoš - Třebeš
Klamoš - Červeněves
Klamoš - Prasek
Klamoš - Stěžery
Klamoš - Probluz
Klamoš - Velichovky
Klamoš - Předměřice B
Klamoš - Myštěves
Klamoš - Smiřice
Tabulka
1. Slávia HK
2. Smiřice
3. Probluz
4. Klamoš
5. Prasek
6. Kobylice
7. Myštěves
8. Velichovky
9. Stěžery
10. Třebeš
11. Kunčice B
12. Červeněves
13. Nepolisy
14. Předměřice B
4
1
4
2
2
3
2
2
2
3
10
4
2
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
2
4
0
1
1
1
0
3
2
8
1
2
3
40 b.
29 b.
26 b.
25 b.
25 b.
24 b.
23 b.
22 b.
21 b.
14 b.
14 b.
8 b.
7 b.
5b
Mužstvo působí v této sestavě:
Brankáři: Černohlávek P., Stejskal V.,
Koliáš J.
Obrana: Volný J., Borůvka P., Chára P.,
Appl D., Kloz P.
Záloha: Vaníček L., Jankovský D.,
Vopátek J., Jerie A., Staňo J.
Útok: Kubelka J., Sedláček D., Jelínek D.,
Koliáš R.
Trenéři: Sejkora V., Špás M.
Vedoucí mužstva: Špás M.
Na hostování přišli:
Appl D. – z Lovčic
Kubelka L. – ze Žíželic
Chára P. – z Lovčic
Na hostování odešel: Škrha M.
– do Nepolis
Situace v klubu se s podzimem
značně zklidnila. Každý si plní své
povinnosti, jak bylo domluveno,
a dá se říci, že s přípravou hřiště před zápasy, sekáním, úklidem
kabin, praním dresů i organizačními záležitostmi nejsou v současné
době žádné větší problémy.
Když je potřeba, s údržbou a opravami v kabinách nám pomáhá pan
L. Pražák a pan M. Hyršl obstarává
občerstvení pro rozhodčí, za což bychom jim rádi poděkovali.
Na dobré úrovni se nám daří zajišťovat i pořadatelskou službu,
s níž nám pomáhají místní občané,
ať už bývalí fotbalisté, nebo prostě jen příznivci kopané. I jim tímto
děkujeme.
Klub je na tom letos celkem
dobře i po finanční stránce, takže nemáme problémy s platbami
rozhodčím a mohli jsme zakoupit
nové sítě na branky, nové rohové
praporky a míče.
V říjnu jsme pořádali tradiční Staročeské vinobraní v místním sále
hostince U Chárů.
Klamošské vinobraní je v okolí
vyhlášené a proto účast byla velmi slušná. Máme radost, že se zábava vydařila a skupina Tempo
I. Kučery a M. Kvačka to pořádně
„rozparádila“.
Velmi nám vypomohla skupina DUP – POT, která se ujala role
policajtů, pečlivě hlídala víno
a všechny hříšníky vodila do Šatlavy, kde pod dozorem paní J. Kholové, R. Vaverkové a V. Jeriové byli
všichni po zásluze potrestáni…
Často se polemizuje: „..nač vlastně fotbal v Klamoši..“ Ale mám
dojem, že právě kvůli sportovním
nedělním odpoledním i kulturnímu
dění v obci, je dobře, že v Klamoši
fotbal stále funguje i s malým zastoupením klamošských hráčů.
ve prospěch tréninku obětovat
něco z volného času a třeba i jiné
koníčky. Taky je nutné mít plnou
podporu rodiny. Naši rodiče nás
třeba všude vozí, upravují kvůli
nám rodinné dovolené a vlastně
z toho skoro nic nemají. A to nemluvím o penězích.
■ Jak často trénuješ?
Marek: 2x týdně na střelnici v Hradci
Králové, kde jsme členy klubu SSK Třebeš a za který závodíme. V zimní sezoně v DDM v Chlumci nad Cidlinou.
Karolína: Uprostřed sezony držím pušku v ruce třeba 5x týdně
a ve zbylém čase pracuji na své
fyzičce a stabilitě.
■ Kolik ran ročně vystřelíš?
Karolína: Vystřelíme každý asi
6500 ran z malorážky a 4000 ran
ze vzduchovky.
■ Jaký je tvůj nejbližší program?
Karolína: Za dva týdny se zúčastním mezinárodního závodu v Nitře,
který má oficiální název HOPES – mezinárodní závod olympijských nadějí.
Pak mě budou do Vánoc čekat mezinárodní závody v Čechách Grand
Prix Kooperativy a Grand Prix Brna.
Marek: Nitru ještě vynechávám,
pak mám program stejný s Karolínou. V novém roce to bude Velká
cena Liberce a Velká cena Středočeského kraje a v březnu MČR
ze vzduchových zbraní.
■ Jaký je tvůj sportovní cíl?
Karolína: Chtěla bych být jednou
nejlepší. A ačkoli je nepravděpodob-
8
háru talentované mládeže(ČPTM)
v kategoriích VzPu 40 a SM 3x20
„Pod starou lípou“, to je název
nového filmu o Klamoši. Jedná se
o 14-ti minutový filmový dokument
nostalgicky vzpomíná na svoje působení v Klamoši. Film vznikl jako prví
díl filmového dokumentárního cyklu
Jindra Bastinová
Marek Ditrych: je ročník 1994
a je žákem ZŠ v Chlumci, je i úspěšným hasičem - reprezentoval ČR
2007- 008 na závodech ve Švédsku,
Rakousku, Slovensku, Lucembursku
a nyní se chystá spolu s chlumeckými
hasiči na olympiádu, která se uskuteční v roce 2009 v Ostravě.
Střelba:
1. místo na MČR v kategorii
družstev starších žáků v disciplíně
VzPu 30
3. místo na MČR v kategorii dorosteneckých družstev v disciplíně
SM 3x20
4. místo na MČR v disciplíně VzPu 30
Finálová umístění na Českém po-
Karolína Ditrychová: je ročník 1991
a je studentkou Biskupského gymnázia v Hradci Králové. Zajímá ji hlavně
biologie, kde se pravidelně úspěšně
účastní vědomostních olympiád.
Střelba:
2. místo ve Finále ČPTM
5. místo na MČR v disciplíně VzPu 40
6. místo na MČR v disciplíně SM 60
Finálová umístění na ČPTM v kategoriích VzPu 40, SM60 a SM3x20
■ Co se ti povedlo v uplynulé sezoně
a na co bys nejraději zapomněl(a)?
Marek: Jednoznačně 1. místo na MČR
družstev a finálová umístění v ČPTM, ačkoli to byla moje první sezona a kategorie
jsou vypsány pro střelce do 18 let. Já
tam byl nejmladší.
Karolína: Zapomenout chci
na svůj výsledek z MČR v disciplíně
SM3x20, na kterém se podepsala
psychická únava. Ta se nastřádala
přes prázdniny, kdy jsem prakticky
každý víkend závodila. Ale jinak musím říct, že s uplynulou sezonou jsem
spokojená, protože se mi podařilo
zlepšit se ve všech disciplinách.
■ Co je nezbytné ve sportovní střelbě pro dobrý výsledek?
Marek: Mít dobrou polohu, dobré
náboje, správně spouštět, správně
mířit na terč a hlavně nebýt nervózní.
Karolína: Důležité je určitě kvalitní
vybavení, ale to samo o sobě nic
nezaručuje. Hlavně musí střelec chtít
a pro ten výsledek něco udělat,
Na vysvětlanou:
VzPu 40 - vzduchová puška 40 ran
- (pro představu - v této disciplíně
byla Kateřina Emmons 1. v Pekingu)
SM60 - standardní malorážka
60 ran v leže
SM 3 x 20 malorážka, střílí se 20
v leže, 20 vstoje a 20 v kleče (Emmons 2. v Pekingu)
VzPu 30 - žákovská disciplína
30 ran v leže ze vzduchové pušky
MČR - Mistrovství České republiky
md
Klamošská lípa ve filmovém dokumentu
Žijí mezi námi
Interview s Markem a Karolínou
Ditrychovými z Klamoše.
né, že se mi to povede, alespoň
se o to pokouším.
Marek: Stát se reprezentantem
a třeba se jednou dostat i na OH.
L. Havrda a K. Pribyl u Klamošské lípy
o chráněné přírodní památce - Klamošské lípě. Protagonista filmu, bývalý klamošský řídící učitel Karel Přibyl
v něm vypráví o staré lípě jako o symbolu obce, kraje a národa, ale také
„P a m á t n é s t r o m y C h l u m e c k a“ za podpory Města Chlumec
nad Cidlinou a obce Klamoš. Autorem filmového dokumentu je Lubomír Havrda, který si k realizaci tohoto
projektu přizval kromě Karla Přibyla
i spisovatele a historika Karla Richtera coby vypravěče. Autor se s filmem zúčastnil celostátní
přehlídky amatérských
a neprofesionálních filmů
„Žďárský trpaslík 2008“
ve Žďáru nad Sázavou.
Z dvaadvaceti soutěžních
filmů byla filmu „Pod starou lípou“ udělena „Cena
poroty“. Člen festivalové
poroty Mgr. Martin Švoma ve svém hodnocení
uvedl, že „film má v sobě
skromné, ale velice sympatické lidské poselství,
na nic si nehraje a přesto
říká důležité věci a říká je
velmi kultivovaně“.
Dovolte mi ještě připomenout, že počátkem prosince 2008 byla
v Chlumci nad Cidlinou
slavnostně pokřtěna nová
kniha „Staročeská kuchyně Chlumecka“ z pera již
zmíněného klamošského
rodáka. Jak sám autor říká,
nejedná se o kuchařku,
ale je to vyprávění o stravě a stravovacích návycích našich
předků. Jejím cílem je připomenout
to, na co jsme již dávno zapomněli.
jk
9

Zpravodaj Klamoše a Štíta-2008

Transkript

Podobné dokumenty