Klíště – nejmenší krevsající predátor

Klíště – nejmenší krevsající predátor
Význam a závažnost pro lidskou a zvířecí populaci
Daniela Janovská
Ústav epidemiologie 3. LF UK
Březen 2011
Řád Acari
PODŘÁD
PROSTRIATA
IXODIDAE
ČELEĎ
ROD
POČET DRUHŮ
IXODINAE
IXODES
245
AMBLYOMMA
102
APONOMMA
24
HAEMAPHYSALINAE
HAEMAPHYSALIS
155
HYALOMMINAE
HYALOMMA
30
DERMACENTOR
30
COSMIOMMA
1
NOSOMMA
1
RHIPICEPHALUS
70
ANOMALOHIMALAYA
3
RHIPICENTOR
2
MARGAROPUS
3
BOOPHILUS
5
AMBLYOMMINAE
METASTRATA
RHIPICEPHALINAE
NUTTALLIELIDAE
NUTTALLIELLA
1
56
ORNITHODORINAE
ARGAS
ORNITHODOROS
100
OTOBINAE
OTOBIUS
2
ANTRICOLINAE
ANTRICOLA
8
NOTHOASPINAE
NOTOASPIS
1
ARGASINAE
ARGASIDAE
Nuttalliella namaqua
KLÍŠŤATA
889 druhů
79 % Ixodidae
20 % Argasidae
Historické poznámky
Pravěká Arizona
Objev klíštěte z koprolitu v Antelope Cave v severozápadní Arizoně.
Analýza koprolitu prokázala, že je lidského původu. Tyto archeologické nálezy jsou spojovány
s pravěkou indianskou kulturou Anasazi. Objev podporuje hypotézu, že klíšťata byla
potenciálním zdrojem nemocí, a že ektoparazité byli součástí stravy pravěkých lidí.
Zhruba před 10000 lety
Nález Ixodes sigelos
v pozdním holocénu v sovím vývržku, společně s pozůstatky malého hlodavce
Eligmodontia sp., nalezené v severozápadní Argentině v Las Máscaras Cave, Catamarca,
Již v historických zápisech byla klíšťata
odsuzována za svojí aktivitu.
V 16. stoleti p.n.l. byly popsané klíšťové horečky na papyrusu
Papyrus královny Hatshepsut III.
15.Století p.n.l.
klíšťata napadající uši hyen
Aristoteles -384-322 p.n.l. v Historia Animalium (350 p.n.l.) –
„klíšťata vznikají z pýru plazivého a jsou popisována jako nechutná parazitická
zvířata“
M. Porcius Cato -234 p.n.l. v „ De Agri Cultura“
Gaius Plinius Secundus obecně známý jako Plinius Starší (23 n.l.)
rozsáhlá encyklopedie Naturalis historia (Přírodopis) o 37 knihách.
Toto dílo dokončil roku 77 n.l
Sv. Juliana Norwich (1342 – 1416)– spekulace o jejím onemocnění
jako o klíšťové obrně
Klíště „měkké“ klíště „tvrdé!
Jedno hostitelské
(Boophilus microplus)
Tří – hostitelské
(Dermacentor andersoni)
Dvoj-hostitelské
léto
jaro
(Rhipicephalus evertsi)
zima
léto
podzim
podzim
jaro
3.rok
2.rok
2.rok
ovipozice
zima
1.rok
1.rok
zima
podzim
zima
jaro
léto
IXODES
Ixodes ricinus
(sheep tick, deer tick)
European Castor Bean Tick, Castor Bean Tick,
Ricinus communis
Ixodes (dammini) scapularis
Western Black-Legged (Deer) Tick
• Primární vektor infekcí člověka a domácích zvířat
• rozšíření – východní část USA (Michigan, Iowa, Illinois, Indiana), západní pobřeží
• vyžaduje vysokou vlhkost
• Ixodes scapularis má asi 125 různých druhů hostitelů
• imago napadá střední až větší zvířata, zejména jelení zvěř (Odocoileus virginianus).
• I. scapularis je tří hostitelské a třístadiální (larva, nympha a imago )
• životní cyklus I. scapularis je 2-4 letý
• zejména nymfalní stadium je zodpovědné za přenos infekcí na člověka:
–
–
–
–
Borrelia burgdorferii
Babesia microti;
Ehrlichia (HGE)
Virus klíšťové encefalitidy
Ixodes hexagonus
European Dog Tick, Hedgehog Tick
Přenos: Anaplasma phagocytophilum
Bartonella schoenbuchensis
Babesia microti, nově Theileria annae
Rickettsia helvetica
Ixodes canisuga
Hostitel: větší savci - liška,jezevci, norci, psi, kočky
Výskyt: Velká Britanie, Francie, Belgie, Holandsko, Německo, Dánsko,
Švýcarsko, Italie, severní Španělsko, východní až jižní Asie
Přenos:
jezevci: Babesia missiroli
Yersinia pestis v Rusku
Ixodes ventalloi
Rabbit tick
• Hostitel: primárně králíci, příležitostně kočky, ježci,
drobní masožravci, hlodavci, ptáci a člověk
Výskyt: Evropa, ČR
Přenos: Eyach virus (reoviridae)– jihozápadní Anglie
• Eyach virus: encephalitis a polyneuritis,
Ixodes trianguliceps
Hostitel: malí savci : hlodavci, ježci, veverky, lišky, králíci, zajíci ,
také člověk, koně, ještěrky a malí ptáci
Výskyt: jižní Evropa
Přenos: Babesia microti (lidská babesiosis), Coxiella burnetii ,
virus KLE, Francisella tularensis, Borrelia burgdorferi (Francie),
Louping ill (Velká Britanie)
Ptačí druhy ixodidae
•
•
•
•
•
•
•
I. frontalis vrabci
I. arboricola - treehole tick
I. caledonicus - northern bird tick
I. lividus - sand martin tick
I. rothschildi – papuchálkové
I. unicavatus – cormorani
I. uriae – mořské ptactvo
Ixodes holocyclus –
Scrub or paralysis tick
•Výskyt: v oblastech s vyššími srážkami
•Hostitel: divoce žijící a domácí zvířata.
• Tato klíšťata produkují potenciálně fatalní toxin , který způsobuje
obrny a smrt mláďat. Mladá zvířata jsou velmi citlivá na toxin,
ale u přežívajících se může vyvinout rezistence k toxinu.
•Potenciální vektor Q –horečky (Coxiella burnetii).
Ixodes holocyclus
Paralysis tick
Užívané a špatně užívané názvy pro
Ixodes holocyclus
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Paralysis Tick of Australia
Scrub Tick
Bush Tick
Dog Tick
Wattle Tick
Common hardback Tick
Bottle or Blue Bottle Tick
Shell Back Tick
Grass Tick
Seed Tick
Shower Tick
Scrub Itch Tick
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Všechna stadia
Haemaphysalis longicornis -imago
Haemaphysalis longicornis -imago
Rhipicephalus sanguineus
Imago
Imago
Imago – samička
Imago – sameček
Nymfa a larva
Larva
Larva
Larva
Ixodes cornuatus
• „Domorodé“ australské klíště.
• Těsně příbuzné I. holocyclus
• přisátí vyvolává obrny, nebo systémové
příznaky ( zvracení, bolesti hlavy )
Ixodes cookei
WOODCHUCK TICK
•
•
•
•
•
•
Powassan virus encephalitis
Symptomy: 7 -14 dní po přisátí klíštěte
Horečka, meningoencephalitis
Neurologické následky u 50% případů
10% smrtnost !!!
hostitel – svišť stepní
• Endemické oblasti: východní i západní státy USA, vč. NY
• Laboratorní vyšetření: Sérologie
• Vakcína ani specifická terapie není dostupná
Powassan (POW) virus
•
Powassan (POW) virus, severoamerický flavivirus podobný viru KLE,
poprvé isolován u pacienta s encephalitis v roce1958.
•
•
od 1958-1998, 27 případů POW encephalitis v Kanadě a v severovýchodní oblastech USA
od září 1999 do června 2001, čtyři případy .
•
•
•
•
Vector: Ixodes cookei Hostitel: svišť stepní
Endemické oblasti: východní i západní státy USA, vč. NY
Inkubační doba: 7-14 dní
•
Symptomy: horečka, meningoencephalitis
10% smrtnost
50% Neurologické následky
•
•
Laboratorní vyšetření: Sérologie
Vakcina ani specifická terapie není dostupná
Ixodes tasmani, Aponomma hydrosauri
Ixodes granulates
•
•
•
•
Flinders Island spotted fever
Výskyt: jižní Austrálie, Thajsko
Přenos: R. honei.
Sají na plazech
Haemaphysalis
Haemaphysalis longicornis
New Zealand cattle ticks
•endemické klíště Nového Zélandu a nalézá se hlavně v přímořských
oblastech s vyššími srážkami. Za příznivých podmínek jejich počet rychle
narůstá a to pak znamená velké ekonomické ztráty v živočišné výrobě.
•potencialní vector Babesia gibsoni
•
Babesia equi
Babesia gibsoni
Picture: Roger Poland
.
H. longicornis se vyskytuje též v jižním Japonsku, kde je rezervoárem
/přenašečem Rickettsia japonica, původce orientální skvrnité horečky,
zejména na Awagi Island, lokalizovaném mezi ostrovy Honshu and Shikoku
Jižní Korea – R.japonica
--
Babesia equi v slinných žlázách
H. longicornis
Immunofluorescence detection of B. equi in salivary gland cells. Left, Hoechst staining.
Middle, Staining with antibodies against B. equi. Right, Overlay images. Šipky ukazují
buňky infikované B. equi.
HIROMI IKADAI a spol.; Japonsko
Haemaphysalis leachi
Hostitel: psi, masožravci, hlodavci a lidé
Výskyt: Afrika
Přenos: Babesia canis, Rickettsia conorii (Boutonneuse
fever), Babesia felis
Haemaphysalis punctata
Hostitel: vysoká, ovce, skot,koně,psi,ježci.kozi, zajíci, lidé ;
nymfy a larvy – malí savci, ptáci (vrány, špačci, vrabci) a ještěrky
Výskyt: mezi Španělskem a jižní Skandinavií, Britiské ostrovy (vyjma
Irska a Skotska), centrální Asie a severní Afrika
Přenos: Rickettsia slovaca, Francisella tularensis, Coxiella burnetii,
Brucella spp., Theileria mutans, T. ovis, T. recondite, B.major, B. motasi,
Anaplasma mesaeterum, KLE, Tibec, Crimean Congo Haemorrhagic
Fever (CCHF), Borrelia burgdorferi –Španělsko
Haemaphysalis concinna
Hostitel:vysoká zvěř, ovce, skot, psi, kočky, koně, člověk
Larvální stadia – malí savci, hlodavci, zající, ptáci,plazi,ježci
a člověk
Výskyt: Francie, Německo, Polsko,Čína a Japonsko
Přenos: Francisella tularensis , Rickettsia siberica (Siberian
tick typhus), virus ruské jaro-letní encephalitis , KLE
Hyalomma marginatum marginatum
Dvouhostitelské klíště
Hostitel:domácí zvířata, ptáci, koně, velbloudi, ještěrky
Výskyt: středozemí, Španělsko, Asie,
import
Německo
Přenos: B.canis, B. equi, C.burneti, Rickettsie.
Mnohočetné krusty u pacienta infikovaného
R. sibirica subsp. mongolitimonae.
Přenašeč: Hyalomma asiatum, H.truncatum
Klinické projevy: Vyrážka – 63 %
Krusty - 75%
Lymfadenitida - 25 %
Dermacentor
Dermacentor variabilis
American dog tick
•Rocky Moutain spotted fever - Ricketsia ricketsii
• Tularemie - Francisella tularensis
•Anaplasma phagocytophilum, agens HGE (lidská granulocytární
ehrlichiosis)
•Ehrlichia chaffeensis, agens HME (lidská monocytární ehrlichiosis).
•tick paralysis - neurotoxin indukuje rychle progresivní chabé
quadruparézy, podobné Guillan–Barré syndromu.
Neurotoxin brání presynaptickému uvolnění acetylcholinu z neuromuskulárních
plotének
Dermacentor andersoni
Rocky Mountain wood tick
• Rocky Moutain spotted fever - Ricketsia ricketsii
Dermacentor occidentalis
PACIFIC COAST TICK
• 364D Rickettsiosis (Rickettsia phillipi)
• nové onemocnění zjištěné v Californii,
přenosné na člověka klíštětem.
Dermacentor reticularis
Výskyt je limitován na jižní a východní Evropu
avšak
V současné době byl zaznamená ve střední a
severní Evropě díky prologovanému období s mírnou
zimou, má možnost zakládat životaschopné kolonie
Příkladem může být několik obětí psí babesiózy
u domestikovaných psů v Nizozemí
Obdobně
Rhipicephalus sangineus – vektor Rickettsia
rickettsii, conori a massiliae – se objevuje v
chladných oblastech
TIBOLA (TIck-Borne LymphAdenitis)
DEBONEL (DErmacentor BOrne Necrosis Erythema Lymphadenopathy)
• Etiologické agens:
– R. slovaca, R. raoultii přenášené D. marginatus a D. reticulatus.
– R. raoultii v 20—40% případů a R. slovaca v 5—10% případů
•
•
•
•
•
DEBONEL-TIBOLA se vyskytuje v Evropě
Nejčastěji jsou infikovány ženy a děti
Onemocnění má sezonní charakter, je časté v chladném období
Inkubační doba - několik dní
Onemocnění se projevuje inokulačním strupem , většinou ve vlasech,
zduřením lokálních-regionalních uzlin a bolestmi hlavy
• Následky – alopecia v místě přisátí klíštěte a chronická asthenie.
Amblyomma americanum
• STARI – Southern Tick-Associated Rash Illness
přenášená Ambylomma americanum (lone star tick),
vyskytuje se v jihovýchodní a východní části USA
•Ehrlichiosis
•Tularemie
STARI – Southern Tick-Associated Rash Illness
• Podobné erytéma migrans, provázené únavou, horečkou,
cefaleou, svalovými a kloubními bolestmi
• Erytém se objevuje 7 dní po přisátí klíštěte Amblyomma
americanum a má 8 a více cm
• Nejsou artritické, neurologické ani chronické symptomy
Rozdíl mezi Amblyoma a Dermacentor
Amblyomma hebraeum
A. variegatum
• pacient s Africkou klíšťovou horečkou
vyvolanou R. africae po mnohočetném
napadení klíšťaty
Rhipicephalus
Rhipicephalus sanguineus
Brown Dog Tick
•jedno z nerozšířenějších klíšťat ve světě
•Má se za to, že toto klíště nemůže přezimovat v severních oblastech USA
a Evropy, vyjma v budovách s ústředním topením
•je téměř výhradně parazitem psů
•všechna stadia mohou být nalézána za podlahovými lištami, pod okny
a dveřmi, v různých škvírách nebo i v nábytku
•Imaga jsou často v uších a mezi prstci u psů
• přežívají 1 1/2 roku bez sání, ale musí sát před pářením.
Rhipicephalus sanguineus
Hostitel: psi
Výskyt: Evropa a severní Amerika
Přenos: Borrelia burgdorferi, Babesia canis, B. gibsoni,
Ehrlichia canis, E. vogeli,
Salmonella enteritidis, Hepatozoon canis,
Rickettsia conorii (Boutonneusefever), Coxiella burnetii,
Rickettsia rhipicephali (Rocky mountain spotted fever),
Rickettsia rickettsii, R. belli, R. montana
Crimean Congo HaemorrhagicFever (CCHF),
Hemobartonella canis
Rhipicephalus sanguineus
Brown Dog Tick
Psí hepatozoonóza je onemocnění přenášené klíšťaty, vyvolané
druhem intraleukocytárních parasitů Hepatozoon sp.,
Hepatozoon sp. se přenáší ingescí infikovaných klíšťat.
•Hepatozoon canis běžně infikuje psi v tropických a subtropických
oblastech - hlavním vektorem je R. sanguineus
•Hepatozoon americanum - přenašeč Amblyomma maculatum vyvolává
onemocnění psů v jižních oblastech USA.
Rhipicephalus sanguineus
Rhipicephalus bursa
Hostitel: kůň
Výskyt: jižní Evropa
Přenos: Babesia caballi and B. equi
Rhipicephalus evertsi
Dvojhostitelské klíště
Hostitel: domácí zvířata: skot,ovce,kozy,koně
Výskyt: jižní Afrika, severní Sudan a Yemen
Onemocnění: tick paralysis , ušní infekce
Přenos: ovce: Theileria separata
Koně: Babesia equi
Skot:: Babesia bigemia (redwater),
Rickettsia conorii (Boutonneuse fever), Theileria mutans, Borrelia theileri)
Argas
Argasidae
• Měkká klíšťata – mají vrásčitý, kožený a
tuberkuloidní
vzhled, který se vyplní po nasátí krve
• Dorsální štítek (scutum) není
• Argasidae se dělí na 5 rodů: Argas, Ornithodoros, Otobius,
Antricola a Nothoaspis;
• Rezervoár a přenašeč spirochét genus Borrelia,
návratných horeček ptáků a savců.
Ornithodoros turicata
•
•
•
Přenašeč návratných horeček
Borrelia hermsii , Borrelia turicatae
výskyt: západní a jižní část USA, Mexiko
Ornithodoros hermsi
•
•
•
hostitel: hlodavci
Přenšeč: Borrelia hermsii
výskyt: západní část USA a Kanada
Ornithodoros parkeri
•
•
Borrelia parkeri
výskyt: západní část USA
Ornithodoros moubata complex
• Skupina 4 druhů v Africe; které jsou vektory návratných horeček
–
–
–
–
Ornithodoros moubata (various hosts),
Ornithodoros compactus (tortoises),
Ornithodoros apertus (porcupines),
Ornithodoros porcinus (warthogs);
• sají krev na lidech,drůbeži a vepřech
Ornithodoros coriaceus
• species obvyklé v hornatých přímořských
oblastech Kalifornie
• Dospělci napadají vysokou zvěř, dobytek
a člověka
• Jejich kousnutí je bolestivé, dráždivé
a často s toxickými projevy
přenáší epizootickou formu bovinních potratů
• Synonymum: pajaroello
•
Ornithodoros pappilipes
Ornithodoros tholozani
Přenašeč: Borrelia persica,
Výskyt : Blízký východ, Iran, Rusko
Perská návratná horečka.
Ornithodoros erraticus
• Vector : Borrelia crocidurae, B. Hispanica
• Výskyt: Afrika, Blízký Východ, centralní Asie,
španělské ostrovy
Ornithodoros gurneyi
„ klokaní klíště“
• Queensland - záliv Carpentaria
• Sice saje několik minut, ale vyvolává těžké
podráždění, bolesti hlavy, zvracení, dočasnou
slepotu a ztrátu vědomí
Sliny klíšťat a toxiny
Klíšťová obrna
•Neurotoxin ve slinách klíšťat
•Dospělá samička ev. larva i nymfa – během rychlého sání 5-7 dní
•Více jak 60 species
•Výskyt: člověk, dobytek, ovce, kozy, psi, a vzácně kočky
•Ixodes holocyclus – východní pobřeží Australie ( člověk, pes, kočka, liška a domácí
zvířata)
•Dermacentor variabilis - hlavně psi,
•Dermacentor andersoni
•Výskyt celosvětový (spíše sporadický),
endemický v Australii, severozápadní USA, jihozápadní Kanada
Patogeneze
•neurotoxin atakuje motorické dráhy, méně často autonomní a sensorické
•Neurotoxin v slinách interferuje s uvolněným acetylcholinem na neuromuskulární
ploténce a způsobí neuromuskulární blokádu
Klíšťová obrna (2)
•U psů
• způsobuje ochrnutí jícnových svalů s nebo bez dilatace, sliny, tekutiny a potrava jsou
následně regurgitovány do faryngu a úst.
•I. holocyclus vyvolává myokardiální depresi a diastolické selhávání a vede ke
kardiogennímu plicnímu edému , hypoxii, respirační acidóze a případně k smrti.
•Odstranění klíštěte bezprostředně nezastaví progresi onemocnění, některé klinické
projevy přetrvávají.
•Smrtnost vzrůstá dramaticky, když se klíště plně nasaje a odpadne
•Včasné odstranění klíštěte zachrání cca 95% postižených zvířat
•Smrt následkem respiračního selhání se objevuje během 1-2 dnů od začátku klinických
projevů
Klíšťová obrna (3)
•Diagnóza
•Přítomnost klíštěte v kombinaci s náhlým objevením chabých paréz
a/nebo s respiračním postižením
•Není-li klíště, ale nalezneme-li na kůži „sací jamku“ se zánětlivou reakcí
•Laboratorní testy nejsou dostupné
•Klinický obraz a dobrá diferenciální diagnostika (tetanus, Guillain-Barré
syndrom, myelitis, encefalomyelitis, otrava těžkými kovy apod.)
•Klinické projevy
Klíšťová obrna
(4)
•Akutní, progresivní, ascendentní motorická obrna
•Klinické známky se objevují 5-7 den po přisátí ,progredují rychle
v následujících 24-48 hodinách
•První příznaky: změna či ztráta hlasu, ztráta koordinace zadních
končetin, změna dechové frekvence, dušnost a kašel,zvracení a
dilatace pupily.
•Obrna zadních končetin, poté postižení předních končetin, zvíře je
neschopno pohybu, nezvedne hlavu. Čití je obvykle zachováno.
Klíšťová obrna (5)
Terapie
•Odstranění klíštěte – co nejrychleji
•Mnohočetná infestace
•Americká forma - Dermacentor variabilis - odstranění všech
klíšťat vede k zlepšení v průběhu 24 hodin a kompletní
úzdrava za 72 hodin.
•Australská forma -Ixodes holocyclus –
•Po odstranění klíštěte onemocnění se dále rozvíjí
•V těžkých případech se podává intravenózně hyperimunní
sérum – tick antisérum (TAS) (antivenom) – co nejdříve
•5 % zvířat uhyne navzdory terapii
Ixodes holocyclus - toxiny
• Toxiny I. holocyclus brání sekreci neurotransmiteru acetylcholinu
na neuromuskulárních ploténkách
• Efekt je závislý ne teplotě- čím je vyšší, tím se obrny vyvíjejí rychleji
• Holocyclotoxin – 40-60 000 D, neurotoxin stabilní při lyofilizaci
• 3 nízkomolekulární toxiny – u myší obrny zadních končetin
• Jeden z nich 6000 D – 50 aminokyselim – homologní s toxiny
škorpiónů a pavouků
• Z 800 druhů klíšťat 40-64 species ( napříč 2-10 rody) vyvolávají
určitou formu toxikózy
Klíšťová obrna (6)
lidská forma
•Postihuje převážně dětskou populaci; 2/3 postižených jsou dívky
•Symptomy jsou podobné jako u psů
•Přisátí klíštěte - nejčastěji na hlavě,na přechodu vlasů a krku
•Typické jsou chabé parézy, které nastupují po prodromálním stadiu ( parestezie,
neklid, podrážděnost, únava, myalgie. Neurologické symptomy nastupují s obrnami
dolních končetin. Hluboké šlachové reflexy jsou vymizelé.
•Během dalších 12-24 hodin se objevuje obrna n. facialis, pak postižení respiračních
svalů a pacient umírá na respirační selhání, jestliže není klíště odstraněno.
•Vzácná forma – lokalizované obrny – obličejové svaly, pažní, mydriáza, akutní
cerebelární syndrom). Čití vyhaslé (dif.dg. Guillain-Barré syndrom)
Výskyt klíšťové obrny ve světě
Druhy klíšťat prevalující v Evropě
Severní část Evropy
•
•
Dermacentor reticulatus
Dermacentor marginatus
Jižní část Evropy
•
Boophilus annulatus
•
Dermacentor marginatus
•
Haemoaphysialis leachi
•
Haemaphysalis parva
•
Haemoaphysialis concinna
•
Ixodes canisuga
•
Hyalomma anatolicum anatolicum
•
Ixodes hexagonus
•
Hyalomma marginatum marginatum
•
I. canisuga
•
I. hexagonus
•
I. ricinus
•
Rhipicephalus bursa
•
Rhipicephalus sanguineus
•
Rhipicephalus turanicus
•
Ixodes ricinus
Je klíště také obětí ?
Přirození nepřátelé klíšťat
Metarhizium anisopliae
Formica
Entomopatogenní nematodes
Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus )
Ixodiphagus hookeri
Heterorhabditis sp. ,
Závěrem
Stoupá počet nových či nově rozpoznaných nákaz
Zlepšení diagnostických metod
Dopad klimatických změn na klíšťata
(pozitivních i negativních - přímých i nepřímých)
Cestování, migrace lidí a zvířat
Nárůst lidské populace, její aktivity a chování
Negativní vliv na biodiverzitu
Kdo je predátor a kdo je oběť ?
Děkuji za pozornost
a přeji
mnoho úžasných zážitků při poznávaní
vzdálených krajů bez společnosti
hematofágních predátorů
Daniela Janovská