Oznámení EIA.Separační linka pískové suroviny Újezdeček

Transkript

Geologie, ekologie, těžební servis
Sídlo: Perucká 11a, 120 00 Praha 2
Tel.: 233 370 741, e-mail: [email protected]
OZNÁMENÍ
ZNÁMENÍ ZÁMĚRU
PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 SB.,
ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V PLATNÉM ZNĚNÍ
S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 3
NÁZEV ZÁMĚRU
„SEPARAČNÍ
ČNÍ LINKA PÍSKOVÉ SUROVINY
– DOČASNÁ
DO
STAVBA“
OZNAMOVATEL
Cínovecká deponie a.s.
Vodičkova 707/37
110 00 Praha 1
Zpracovatel: Ing. Mario Petrů
Datum: březen 2014
OZNÁMENÍ
Separační linka pískové suroviny
AUTORSKÝ KOLEKTIV
AUTORSKÝ KOLEKTIV
ZPRACOVATEL:
ING. MARIO PETRŮ .……………………………..
autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí o udělení
autorizace č.j. 58628/ENV/12
DATUM ZPRACOVÁNÍ: BŘEZEN 2014
G E T S. R. O.
SÍDLO: PERUCKÁ 11A, 120 00 PRAHA 2
TEL.: 233 370 741 / E-MAIL: [email protected]
WWW.GET.CZ
G E T s.r.o.
Strana 2 z 135
OZNÁMENÍ
Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba
OBSAHY A SEZNAMY
OBSAH
ÚVOD .............................................................................................................................................................. 7
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................................. 8
1.
OBCHODNÍ FIRMA ................................................................................................................................. 8
2.
IČ ......................................................................................................................................................... 8
3.
SÍDLO (BYDLIŠTĚ) ................................................................................................................................. 8
4.
JMÉNO, PŘÍJMENÍ, ADRESA/BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............. 8
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................................. 9
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 9
II. ÚDAJE O VSTUPECH................................................................................................................................ 30
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................................................ 41
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................ 53
I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ........................ 53
II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .......................... 72
III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO
ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ .........................................................................................................................................
98
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ
ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................................................... 105
I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A
HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI..............................................................................................
105
II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ........................................................... 125
III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE .......... 126
IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI
NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................
126
V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI
SPECIFIKACI VLIVŮ ..........................................................................................................................................
128
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ................................................................................... 130
F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .......................................................................................................................... 131
I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ........................................................................................................... 131
II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................................. 131
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................. 132
H. PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 133
G E T s.r.o.
Strana 3 z 135
OZNÁMENÍ
OBSAHY A SEZNAMY
Seznam obrázků v textu
Obrázek č. 1: Přibližná lokalizace záměru ............................................................................................................ 10
Obrázek č. 2: Vyznačení zájmového území v rámci stávajícího průmyslového areálu......................................... 10
Obrázek č. 3: Lokalizace záměru dle ÚP Újezdeček 2012.................................................................................... 11
Obrázek č. 4: Vyznačení zájmového území a označením stávajících záměrů v jeho nejbližším okolí ................. 18
Obrázek č. 5: Vizualizace záměru s členěním na stavební objekty a terénní úpravy ............................................ 25
Obrázek č. 6: Liniové schéma technologické části úpravny ................................................................................. 28
Obrázek č. 7: Schéma řešení vnitroareálové dopravy ........................................................................................... 34
Obrázek č. 8: Trasa varianty dopravy A................................................................................................................ 35
Obrázek č. 9: Trasa varianty dopravy B ................................................................................................................ 36
Obrázek č. 10: Trasa varianty dopravy C .............................................................................................................. 37
Obrázek č. 11: Trasa varianty dopravy D.............................................................................................................. 38
Obrázek č. 12: Příklady cizorodých materiálů v tělese odkaliště: geotextilie - vlevo, ocelové lano - vpravo ...... 47
Obrázek č. 13: Lokalizace záměru a nadregionálních ÚSES dle ÚAP ORP Teplice 2012 ................................... 54
Obrázek č. 14: Lokalizace záměru a ÚSES dle ÚP Újezdeček 2012 .................................................................... 54
Obrázek č. 15: Lokalizace záměru dle mapy Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) ..................................... 55
Obrázek č. 16: Lokalizace záměru a VGL v jeho širším okolí.............................................................................. 58
Obrázek č. 17: Lokalizace záměru dle VGL a SAS ÚAN jeho širším okolí ......................................................... 59
Obrázek č. 18: Lokalizace záměru dle výběru map Válečné hroby a Hřbitovy a pohřebiště ................................ 61
Obrázek č. 19: Lokalizace nejbližších objektů k bydlení v dotčeném okolí záměru ............................................. 63
Obrázek č. 20: Lokalizace záměru na mapě kontaminovaných míst..................................................................... 64
Obrázek č. 21: Lokalizace záměru v mapě vlivů důlní činnosti ............................................................................ 67
Obrázek č. 22: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Chráněná území .................................................... 68
Obrázek č. 23: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Záplavová území ................................................... 71
Obrázek č. 24: Lokalizace záměru dle mapy Surovinový informační systém....................................................... 72
Obrázek č. 25: Lokalizace záměru s označením vybraných čtverců 1x1 km mapy úrovní znečištění - Pětileté
průměry 2008-2012 ..................................................................................................................................... 73
Obrázek č. 26: Lokalizace záměru dle mapy Hydrologická povodí...................................................................... 76
Obrázek č. 27: Lokalizace záměru, studny a archivních vrtů s vyznačením směru podzemního odtoku .............. 77
Obrázek č. 28: Lokalizace zájmového území na výřezu mapy půdních typů podle TKSP ................................... 78
Obrázek č. 29: Lokalizace záměru dle mapy Oblastní plány rozvoje lesů ............................................................ 80
Obrázek č. 30: Lokalizace záměru dle geologické mapy ...................................................................................... 81
Obrázek č. 31: Lokalizace záměru dle mapy radonového indexu ......................................................................... 82
Obrázek č. 32: Pohled na centrální část zájmového území .................................................................................. 84
Obrázek č. 33: Lokalizace zájmového území dle mapy Typologie české krajiny ................................................. 91
Obrázek č. 34: Lokalizace zájmového území v porovnání map Využití území podle CORINE LandCover CORINE 1990 a 2006 ................................................................................................................................. 94
Seznam tabulek v textu
Tabulka č. 1: Informace o připravovaných záměrech dle IS EIA ......................................................................... 19
Tabulka č. 2: Bilance dotčených pozemků v ploše záměru ................................................................................... 31
G E T s.r.o.
Strana 4 z 135
OZNÁMENÍ
OBSAHY A SEZNAMY
Tabulka č. 3: Předpokládaná spotřeba PHM z manipulace se surovinou .............................................................. 33
Tabulka č. 4: SWOT analýza trasy A .................................................................................................................... 36
Tabulka č. 5: SWOT analýza trasy B .................................................................................................................... 37
Tabulka č. 6: SWOT analýza trasy C .................................................................................................................... 38
Tabulka č. 7: SWOT analýza trasy D .................................................................................................................... 39
Tabulka č. 8: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru ..................................................... 40
Tabulka č. 9: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru ..................................................... 41
Tabulka č. 10: Předpokládané emise z volnoběhu NA při vykládce a nakládce ................................................... 43
Tabulka č. 11: Předpokládané emise z provozu obslužných mechanismů ............................................................ 43
Tabulka č. 12: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů ........................................................................... 44
Tabulka č. 13: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů .................................................................................. 44
Tabulka č. 14: Předpokládané odpady z výstavby záměru .................................................................................... 46
Tabulka č. 15: Předpokládané odpady z provozu záměru ..................................................................................... 48
Tabulka č. 16: Předpokládané odpady z ukončení záměru ................................................................................... 49
Tabulka č. 17: Zdroje hluku a jejich akustické výkony v rámci provozu areálu ................................................... 51
Tabulka č. 18: Lokality SAS na území katastru Újezdeček .................................................................................. 59
Tabulka č. 19: Detail lokality - MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla - souhrn ........................................ 64
Tabulka č. 20: Poddolovaná území a riziková úložná místa ................................................................................. 67
Tabulka č. 21: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice ..................... 73
Tabulka č. 22: Imisní pozadí v zájmové oblasti .................................................................................................... 74
Tabulka č. 23: Úroveň stanoveného pozadí vzhledem k imisnímu limitu ............................................................ 74
Tabulka č. 24: Charakteristika klimatické oblasti ................................................................................................. 75
Tabulka č. 25: Zaznamenané údaje při průzkumu lokality ze dne 22. 1. 2014 ..................................................... 77
Tabulka č. 26: Výsledky měření obsahu radionuklidů v zeminách ložiska Cínovec – odkaliště .......................... 83
Tabulka č. 27: Přehled zjištěných druhů ptáků ..................................................................................................... 85
Tabulka č. 28: Přehled zjištěných druhů savců ..................................................................................................... 86
Tabulka č. 29: Přehled zjištěných druhů bezobratlých .......................................................................................... 86
Tabulka č. 30: Přehled zjištěných druhů cévnatých rostlin ................................................................................... 88
Tabulka č. 31: Vybrané statistické údaje za obec Újezdeček ................................................................................ 95
Tabulka č. 32: SWOT analýza ORP Teplice ......................................................................................................... 99
Tabulka č. 33: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí .......................................................................... 113
Tabulka č. 34: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace ...................................................... 114
Tabulka č. 35: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a
v chráněném venkovním prostoru ............................................................................................................. 116
Tabulka č. 36: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a
v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti ............................................................... 117
Tabulka č. 37: Orientační porovnání variant dle SWOT analýzy ....................................................................... 130
G E T s.r.o.
Strana 5 z 135
OZNÁMENÍ
OBSAHY A SEZNAMY
Seznam zkratek a pojmů používaných v textu
AOPK
BPEJ
Agentura ochrany přírody a krajiny
Bonitované půdně ekologické
jednotky
č.j.
Číslo jednací
ČGS
Česká geologická služba
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČIL
Český inspektorát lázní a zřídel
ČNR
Česká národní rada
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČPHZ
Činnost prováděná hornickým
způsobem
ČSN
Česká státní norma
DP
Dobývací prostor
DÚR
Dokumentace pro územní
rozhodnutí
EIA
Environmental Impact Assesement
(posuzování vlivů na životní
prostředí)
EVL
Evropsky významná lokalita
HČ
Hornická činnost
CHLÚ
Chráněné ložiskové území
CHOPAV Chráněná oblast přirozené
akumulace vod
IČZÚJ
Identifikační číslo základní územní
jednotky
KN
Katastr nemovitostí
k.ú.
Katastrální území
KÚ
Krajský úřad
LAeq
Ekvivalentní hladina akustického
tlaku
LBC
Lokální biocentrum
LBK
Lokální biokoridor
MěÚ
Městský úřad
MNV
Místní národní výbor
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MTH
motohodina
MÚK
Mimoúrovňová křižovatka
MZ
Ministerstvo zdravotnictví
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NV
Nařízení vlády
NPÚ
Národní památkový ústav
OA
Osobní automobily
OBÚ
Obvodní báňský úřad
OP
Ochranné pásmo
G E T s.r.o.
OPVZ
Ochranné pásmo vodního zdroje
OVSS
Odbor výkonu státní správy
OZKO
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
PHM
Pohonné hmoty
PHO
Pásmo hygienické ochrany
PO
Ptačí oblast
POPD
Plán otvírky, přípravy a dobývání
PP
Přírodní památka
PR
Přírodní rezervace
PS
Parkovací stání
PUPFL
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
RBC
Regionální biocentrum
RBK
Regionální biokoridor
RD
Rodinný dům
ŘSD
Ředitelství silnic a dálnic
S, J, V, Z; SV, SZ, JV, JZ Zkrácené značení
světových stran
SAS
Státní archeologický seznam
SEA
Strategic Environmental Assessment
(tj. strategické posuzování životního
prostředí)
SEZ
Stará ekologická zátěž
SO
Stavební objekt
SPSR
Souhrnný plán sanace a rekultivace
TKO
Tuhý komunální odpad
TNA
Těžké nákladní automobily
TSK
Technická správa komunikací
TTP
Trvalý travní porost
TZL
Tuhé znečišťující látky
ÚAN
Území s archeologickými nálezy
ÚP
Územní plán
ÚSES
Územní systém ekologické stability
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VAL
Významná archeologická lokalita
VGL
Významná geologická lokalita
VKP
Významný krajinný prvek
VN
Vysoké napětí
VTL
Vysoký tlak, vysokotlak, vysokotlaká
VÚC
Velký územní celek
ZCHÚ
Zvláště chráněné území
ZS
Zařízení staveniště
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZÚR
Zásady územního rozvoje
ŽP
Životní prostředí
Strana 6 z 135
OZNÁMENÍ
ÚVOD
ÚVOD
V prosinci 2013 bylo Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“) předloženo
Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na
ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013), dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, v platném znění (dále jen „cit. zákon“). Uvedený záměr představoval
stanovení dobývacího prostoru a následnou hornickou činnost na bývalém odkališti na
Cínovci, které vzniklo jako deponie původně nevyužitelné části suroviny z bývalé úpravny
rudných dolů Cínovec. Záměr pak předpokládal expedici vytěžené suroviny z Cínovce do
místa zpracování (úpravny) v Újezdečku. Aktuálně předkládaný záměr „Separační linka
pískové suroviny – dočasná stavba“ řeší technologickou část zpracování této suroviny.
Z hlediska posuzování se jedná o samostatný záměr, který podléhá samostatným povolujícím
řízením a má zcela samostatné technické a technologické řešení.
Posouzení vlivů na životní prostředí dle cit. zákona podléhají záměry v tomto zákoně
vymezené, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem posuzování
vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí,
popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji
společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních
předpisů – např. územní a stavební řízení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), apod. Oznámení záměru „Separační linka pískové suroviny
– dočasná stavba“ bylo vypracováno pro účely zjišťovacího řízení dle § 7 cit. zákona. Cílem
zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace. U záměrů a
změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) cit. zákona je cílem zjišťovacího
řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí,
případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona.
Společnost G E T s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti geologie, báňské projekce, měřictví,
životního prostředí, územního plánování a podnikového poradenství již od roku 1993. Je držitelem
certifikátů, potvrzujících shodu systému řízení jakosti a environmentálního systému řízení firmy
s požadavky souvisejících mezinárodních norem ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004, v následujících
oblastech.
***
Posuzování vlivů na životní prostředí • Projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí
hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem • Projektování, provádění a vyhodnocování
geologických prací v oborech zkoumání geologické stavby, geochemie, hydrogeologie, geologie ložisková,
inženýrská, environmentální a sanační • Testování, měření a analýzy environmentálních charakteristik a
vlastností hornin • Geodetické a zeměměřické práce • Autorizované měření hluku
G E T s.r.o.
Strana 7 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodní firma
Cínovecká deponie, a.s.
2. IČ
278 92 051
3. Sídlo (bydliště)
Vodičkova 707/37
110 00 Praha 1
4. Jméno, příjmení, adresa/bydliště a telefon oprávněného zástupce
oznamovatele
Ladislav Parpel
zástupce investora- inženýring
Tel.: 608 434 706
Adresa shodná se sídlem společnosti.
Pavel Horčička
zástupce investora- technické záležitosti a ostatní
Tel.: 775 129 670
Adresa shodná se sídlem společnosti.
G E T s.r.o.
Strana 8 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU
I. Základní údaje
1. NÁZEV
ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č.
V PLATNÉM ZNĚNÍ
1
K ZÁKONU Č.
100/2001 SB.,
Název záměru:
„Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“
Zařazení:
Záměr svým charakterem odpovídá dikci bodu 2.3 Těžba a úprava rud
včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné
technologie), kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dle sloupce A je
příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí.
Příslušným úřadem ve smyslu rozhodnutí o zařazení záměru dle přílohy
č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, je dle cit. zákona
Ministerstvo životního prostředí.
2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU
Kapacita:
Předpokládaná maximální roční kapacita úpravny: cca 150 tis. tun zpracované suroviny
Předpokládaná maximální denní kapacita úpravny: cca 600 tun zpracované suroviny*
Rozsah:
Celková plocha řešeného území: cca 46 160 m2. Jedná se o využití plochy tzv.
brownfields, která byla pro dané účely připravena ze strany pronajímatele (odstraněny
objekty a náletové dřeviny) a dle provedených geodetických podkladů je tato plocha
v následujícím rozsahu.
Stávající stav:
- výměra stávajících zastavěných ploch (objekt vodárny): cca 250 m2
- výměra stávajících zpevněných ploch po stavbách: cca 1 495 m2
- výměra stávajících zpevněných ploch mimo stavby a pozůstatky staveb: cca 3 588 m2
- výměra stávající ostatní plochy: cca 39 380 m2
Navrhovaný stav:
- navrhovaná výměra zastavěných ploch: cca 1 051,6 m2
- navrhovaná výměra zpevněných a manipulačních ploch: cca 21 746 m2
- navrhovaná výměra ostatní plochy: cca 23 362,4 m2
(*) při maximálním časovém fondu 250 pracovních dní
3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Zájmové území se nachází ve stávajícím průmyslovém areálu u osady Dukla v obci
Újezdeček, okres Teplice. Jedná se o dočasné využití území na části pozemků ve vlastnictví
spol. IMOLA Company a.s., k.ú. Újezdeček.
G E T s.r.o.
Strana 9 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Administrativní členění zájmového území:
Kraj:
Okres:
ORP:
Obec:
Katastrální území:
Ústecký (kód NUTS3: CZ042)
Teplice (kód NUTS4: CZ0426)
Teplice (kód ORP: 4213)
Újezdeček (kód obce: 567850)
Újezdeček (kód KÚ: 774090)
Obrázek č. 1: Přibližná lokalizace záměru
Zdroj: Obecná mapa (www.mapy.cz, 2014)
Obrázek č. 2: Vyznačení zájmového území v rámci stávajícího průmyslového areálu
ZÁMĚR
Zdroj: Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)
G E T s.r.o.
Strana 10 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Plocha záměru je určena smluvním vztahem o dočasném pronájmu s vlastníkem pozemků
a je vymezena v rozsahu nezbytném pro navrhovanou kapacitu záměru. Celková plocha takto
vymezeného území činí cca 46 160 m2.
Situování záměru dle územně plánovací dokumentace
Obrázek č. 3: Lokalizace záměru dle ÚP Újezdeček 2012
ZÁMĚR
Zdroj:ÚP Újezdeček 2012–Koordinační výkres (www.ujezdecek.cz, 2014)
Dle vyjádření Magistrátu města Teplice - Odbor územního plánování a stavebního řádu,
č.j. MgMT/018705/2014 ze dne 13. 2. 2014 (viz kapitola H. Příloha), cit.: „Pozemek (parc. č.
671/1 v katastrálním území Újezdeček) se dle územního plánu Újezdeček nachází v
zastavěném území a zastavitelných plochách s funkčním využitím plochy výroby smíšené, pro
kterou jsou určeny následující regulativy:
Hlavní způsob využití: zejména plochy a stavby lehké a drobné výroby, skladů. Součástí ploch
jsou i plochy administrativy, dopravní a technické infrastruktury.
Přípustné a obvyklé stavby a činnosti: objekty lehké tovární výroby, drobné výroby a skladové
prostory s tím související a často vytvářející areál, kde negativní vliv na okolí nepřekračuje
hranice areálu, zařízení a objekty hygienicky nezávadné malé a střední výroby, řemeslném či
přidružené výroby, výrobních i nevýrobních služeb, bez negativního vlivu na užívání pozemků
a staveb určených k bydlení či rekreaci v okolí, stavby a zařízení související technické
vybavenosti s výjimkou tepelného zpracování odpadu mající negativní vliv na okolí, plochy
veřejných a vyhrazených prostranství, vč. zeleně vyhrazené a ochranné.
Nepřípustné stavby a činnosti: veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavní
využitím (vč. autovrakovišť), všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem,
prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně, např. zvýšením dopravní zátěže, mají negativní
vliv na souvisící území, kapacita a typ ekonomických aktivit nesmí vyvolat stanovení
hygienického ochranného pásma, které by omezilo stavby a činnosti souvisejících ploch
v území.
G E T s.r.o.
Strana 11 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Podmínky prostorového uspořádání: případné dostavby či přestavby objektů musí svým
měřítkem, tj. výškou a hmotou, respektovat stávající zástavbu v místě obvyklou, plochy musí
být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a
být z nich přípustné, nová zástavba bude vždy řešena do max. výšky 12 m od rostlého terénu a
současně omezena limitem tří nadzemních podlaží a podkroví, v případě ploché střechy je
přípustné čtvrté podlaží, pokud se již v území vyskytuje, koeficient zastavění pozemku se
nestanovuje, bude posuzován individuálně.
Výroba smíšená na plochách po bývalé důlní činnosti - využití této lokality musí
respektovat podmínky využití poddolovaných území a starých dolů. V území se předpokládá
výskyt staré zátěže. Nutné provést inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum.
Součástí využití plochy P3 budou i plochy zeleně sídelní s funkcí ochrannou, situované
zejména v území navazujícím na plochu P2“.
4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE
(REALIZOVANÝMI, PŘIPRAVOVANÝMI, UVAŽOVANÝMI)
JEHO VLIVŮ S JINÝMI
ZÁMĚRY
Charakteristika záměru
Záměr představuje výstavbu provozně samostatného výrobního areálu (souboru
technologicky propojených stavebních celků) v rámci stávajícího průmyslového areálu Dukla
u obce Újezdeček, resp. osady Dukla. Hlavním cílem výroby bude tzv. mokrá magnetická
separace lithiové slídy od křemenné složky ze suroviny z výhradního ložiska Cínovec –
odkaliště, která zde bude průběžně navážena z dobývacího prostoru Cínovec I. Hlavním
objektem záměru je technologická hala, ve které bude osazena příslušná výrobní technologie
(dopravníky, čerpadla, pračka, hydrocyklon, třídiče, apod.). Tato technologie bude dodána
jako samostatný technologický celek od vybraného dodavatele. Další provozní celky tvoří
nezbytné navazující úseky pro skladování a úpravu suroviny a vody před vstupem do
technologické haly a navazující úseky po výstupu suroviny, slídového koncentrátu a vody
znečištěné jemnými jílovými kaly z této haly. Elektromagnetický výrobní proces však
nevyžaduje chemickou ani tepelnou úpravu suroviny a řešení využití vod je navrženo jako
progresivní. Větší objem vody je vyžadován pouze jednorázově při prvním výrobním cyklu.
V dalších fázích je technologie poměrně soběstačná (po usazení nerozpuštěných látek je voda
vracena zpět do výrobního cyklu) a při navrhovaném využití dešťových vod jako kompenzaci
za ztráty výparem, vyžaduje pouze dopouštění běžného množství vody. Tento způsob je však
náročný na nezbytné objekty čištění a skladování vody (odlučovače, laguny, jímky, ad.).
Záměr tak sestává z několika stavebních objektů, manipulačních a skladových ploch,
sedimentačních jímek (lagun), nezbytného napojení na inženýrské sítě, a dalších. Výrobní
program zahrnuje získání koncentrátu lithiových slíd s vedlejším využitelným produktem
pískové suroviny.
Jedná se o záměr dočasného charakteru, který je navržen pro max. dobu trvání 7 let
(kapacitní návrh je na 6 let provozu). Záměr tak bude realizován na základě rozhodnutí o
umístění stavby a stavebního povolení dočasné stavby. Plocha určená k realizaci záměru je ve
vlastnictví samostatného podnikatelského subjektu. K dále uvedeným účelům je zajištěna na
základě smluvního vztahu o dočasném pronájmu dotčených ploch. Stávající průmyslový areál
se nachází v místě bývalého areálu uhelného dolu Herbert, později lomu Dukla, jehož provoz
byl ukončen v 70. letech min. století. V ploše záměru se původně vyskytovaly objekty
třídírny, spalovny, kotelny, zásobovací trati, ad. V 80. letech min století byly tyto objekty
postupně odstraňovány a území bylo připravováno pro další průmyslové využití. V areálu
bylo např. středisko SHD a bývalé Drobné zboží Ústí nad Labem, skladový areál. V tomto
období vznikly některé nové objekty (např. hala ve V části areálu Dukla, ad.), terén byl
G E T s.r.o.
Strana 12 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
několikrát upravován, srovnáván, zavážen pevným vulkanickým materiálem, jíly,
komunálním odpadem, škvárou a mourem z kotelny a třídírny. Morfologie terénu se poměrně
výrazně měnila. Se změnami po roce 1989 rozvoj areálu ustal, opět se začal rozvíjet až
v posledním desetiletí. V současné době se v areálu nachází několik samostatných výrobních
a podnikatelských celků, včetně administrativního zázemí a vrátnice. V ploše navrhovaného
záměru se aktuálně nachází pouze objekt čerpací stanice na pitnou vodu, torzo bývalé kotelny
a zpevněné plochy po bývalých budovách a komunikacích. Náletový porost, který se zde
rozšířil od opuštění areálu v 80. letech, byl ze strany majitele odstraněn cca před 2-3 lety.
Zájmová plocha areálu je nyní prakticky připravena na realizaci navrhovaného řešení, bez
potřeby významnějších změn a zásahů do území.
Vzhledem k časově omezenému trvání výroby je předmětem záměru také uvedení
zájmové plochy do původního stavu. Technické řešení záměru bylo tomuto maximálně
uzpůsobeno a veškeré části, které to z pohledu statiky a stability umožňují, jsou řešeny jako
mobilní (sociálně-administrativní zázemí, ad.), příp. snadno odstranitelné (laguny, opěrné zdi,
ad.) a prefabrikované, resp. demontovatelné (technologická hala, žumpa, ad.), příp. dále
využitelné. Návrh předpokládá, že po ukončení záměru budou zpevněné plochy ponechány
beze změn, plocha lagun bude vyrovnána do nivelety původního terénu z deponie organické
výsypky. V případě následné dohody s majitelem areálu bude možné ponechat na místě i
železobetonové jímky lagun a dešťové jímky, které mohou sloužit pro další využití areálu.
Jinak bude území navráceno do původního rozsahu zpevněných a zastavěných ploch. Toto
řešení je rovněž předmětem smluvního vztahu o dočasném pronájmu dotčených ploch.
Charakteristika zpracovávané suroviny
Předkládaný záměr bude zpracovávat pouze surovinu z výhradního ložiska lithiové rudy
Cínovec - odkaliště. Odkaliště se nachází v jihovýchodní části obce Cínovec, v nadmořské
výšce okolo 850 m v hřebenové části Krušných hor. Odkaliště bylo založeno v 60. letech 20.
století a v provozu bylo až do ukončení provozu na dole v r. 1990. Byl zde ukládán odpadní
rmut po výrobě Sn-W koncentrátu ze starého žilného ložiska Cínovec-žíly a od roku 1980 se
zde ukládal i odpadní rmut z nově těženého ložiska Cínovec-Jih. Odpadní materiál byl na
odkaliště po gravitační úpravě rudniny dopravován potrubím pomocí vody plavením přes
přečerpávací stanici pod odkalištěm. Těžba na ložisku Cínovec - Jih byla z důvodu
nerentability zastavena v roce 1990. Těžbou suroviny na ložisku Cínovec – deponie se
zabývalo Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická
činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013), jehož úkolem bylo vyhodnotit vlivy na
životní prostředí související se stanovením dobývacího prostoru Cínovec I a následnou
hornickou činností na tomto ložisku, tj. s postupy dle zákona č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění. Vlivy uvedeného záměru jsou
posuzovány souběžně s předkládaným záměrem.
V surovině ložiska Cínovec – odkaliště je zájmové lithium vázáno ve formě cinvalditu.
Cinvaldit je trioktaedrická slída s podobným chemickým složením jako lepidolit, ale část
hliníku je obsažena v oktaedrické koordinaci a v cinvalditu je zastoupeno dvojmocné železo.
Koncentrace 0,274 % Li v odkališti odpovídá ve většině partií původní těžené rudě. Pouze u
menší části jsou obsahy nižší s ohledem na separaci Li koncentrátu, který byl v období
několika let těžby připravován. Na cinvaldit jsou vázány i obsahy okolo 0,231 % Rb a
0,028 % Cs. Vzhledem k jejich četnému výskytu a omezenému využití by však tato produkce
představovala podstatnou část celosvětové spotřeby (Rezek, 2008). Jejich využití je proto
prakticky nereálné a z těchto důvodů nebyly zahrnuty ani do bilance výhradního ložiska Li
rudy, viz osvědčení MŽP. Obsahy Sn a W se pak pohybují pouze okolo 0,06 % Sn a 0,025 %
W, což je dáno skutečností, že tyto prvky byly hlavním předmětem původní těžby. Jejich
G E T s.r.o.
Strana 13 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
obsah v odkališti odpovídá technologickým ztrátám původní úpravny. Obsahy dalších prvků
jako Ta, Nb, Se a In nelze rovněž považovat za ekonomicky získatelné, protože množství
koncentrátu získaného z materiálu odkaliště bude tak malé, že jeho další využití lze považovat
za marginální, především s ohledem na vysoké náklady jeho získání. Proto není využití
dalších doprovodných prvků jako Se, Nb, Ta, In a dalších v průmyslovém rozsahu reálné.
Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun,
z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Průměrný obsah lithia na ložisku je 0,274 %.
Podmínky využitelnosti ložiska Li rud Cínovec-odkaliště byly projednány na 1136.
zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy MŽP dne 26. 4. 2013, která je tvořena
zástupci MŽP a ČGS. Poslední platný výpočet zásob včetně podmínek využitelnosti ložiska a
dalších informací jsou součástí dokumentu Závěrečná zpráva úkolu Přepočet zásob odkaliště
Cínovec - Li rudy, stav ke dni 12. 4. 2013 (Váňa a kol., 2013). Tato závěrečná zpráva byla
spolu s důvodovou zprávou k podmínkám využitelnosti ložiska lithiové rudy na odkališti
Cínovec projednána a schválena na 1175. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy
MŽP dne 7. 6. 2013. Na jejich základě a na základě hlášení o zjištění výhradního ložiska MŽP
vydalo „Osvědčení o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu lithiové rudy s názvem
Cínovec-odkaliště“, č.j. 960/660/13 40663/ENV/13, poř. č. 286-O ze dne 19. 6. 2013.
Podmínky využitelnosti ložiska Cínovec – odkaliště byly vymezeny v těchto souvisejících
ukazatelích:
1. Kvantitativní ukazatele
Minimální množství rudy v ložisku
600 000 t
2. Kvalitativní ukazatele
Surovina
Minimální kovnatost ložiska
Minimální kovnatost bloku
Maximální obsah škodlivin
Doprovodné suroviny
lithiová ruda
0,25 % Li
0,18 % Li
nestanovuje se
nestanovují se
Technologická charakteristika úpravy suroviny
Návrh technologie úpravy vychází z vlastností zpracovávané suroviny, která vychází
jednak z vlastností primárních rud z ložisek Cínovec a Cínovec – jih, jednak
z technologických postupů používaných při jejím prvotním zpracování. Při získávání
koncentrátu Li cinvalditových slíd lze využít prakticky pouze tři možné způsoby, a to
gravitační, flotační a magnetické rozdružování. Hornické odpady po těžbě a zpracování
cínových rud z rudného ložiska Cínovec jsou tvořeny kaly z gravitačního rozdružování
cínových rud. V cínovecké úpravně se hrubozrnná ruda s kroupami kasiteritu a wolframitu
upravovala na sazečkách a splavech. Změna technologického postupu nastala po dotěžení
žilných partií ložiska Cínovec, kdy přišla na řadu těžba rud v oblasti ložiska Cínovec – jih. Ty
jsou charakteristické zejména velmi jemným prorůstáním užitkových složek s hlušinou a
širokým rozsahem zrnitosti kasiteritu s převládáním v jemnozrnné části. To si vyžadovalo
odlišný a náročnější způsob úpravy. Pro přípravu Li-slídových koncentrátů byla využívána
flotace i magnetická separace. Suchá magnetická separace cinvalditu byla v závodě Cínovec
provozně využívána již v průběhu 2. světové války až do 50. let, kdy se začala používat
flotace. V období 60. let, kdy ještě nebyly k dispozici výkonné mokré vysokogradientní
separátory, byla suchá magnetická separace přijatelným technologickým postupem. Měla však
četné provozní a ekonomické nevýhody jako je nutnost sušení vsázky, malý výkon separátoru
a prašnost prostředí. Suchá magnetická separace vykazovala účinnost cca 50 %. Následnou
flotací se přednostně zpracovávaly jemné gravitační odpady ze splavů, výjimečně i hrubé
G E T s.r.o.
Strana 14 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
gravitační odpady ze sazeček. Vlastní úprava rudnin z ložiska Cínovec - jih byla v podstatě
třístupňová gravitační úprava. Ze smíšeného Sn-W koncentrátu získaného v prvním a druhém
stupni úpravy se po odstranění magnetického železa odstranily přítomné sulfidy flotací.
Usušený smíšený koncentrát se nakonec podrobil vysokointenzivní magnetické separaci, při
které se oddělily selektivní koncentráty. V letech 1957 - 1967 bylo na závodě Cínovec
flotačně vyrobeno 25 111 tun Li slídového koncentrátu obsahující v průměru 1,27 % Li ze
vstupních surovin, které obsahovaly 0,2 - 0,3 % Li. Výtěžnost slídy byla cca 60 %. Vyrobený
koncentrát byl dodáván do závodu Kaznějov, kde se termickým rozkladem a následujícím
loužením přepracovával na sloučeniny lithia. Vývoj nových vysokogradientních
magnetických separátorů koncem 60. a 70. let používajících jako vsázku rmut, umožnil
přímou separaci cinvalditu přímo z odpadních kalů v odkališti. Zhodnocením hornických
odpadů po těžbě a zpracování cínových rud z lokality Cínovec se v 50. až 80. letech minulého
století zabývala řada tehdejších československých výzkumných pracovišť a závodů. Vhodnost
tohoto zdroje pro získávání lithia nebo jeho sloučenin byla ověřována řadou laboratorních a
poloprovozních zkoušek. Vlivem nerentability tehdejší úpravny s důsledkem ukončení
provozu na Cínovci a vlivem ostatních společenských změn v 90. letech výzkum dočasně
ustal. Z výsledků předchozích a nově provedených výzkumů bylo vycházeno v roce 2003 v
rámci vstupní technicko-ekonomická studie s názvem „Přehled výskytu a možností zpracování
tuzemských odpadů a surovin s obsahem lithia“ (Hrnčíř, Hrnčířová, 2003). Přes relativně
dobré výsledky flotační technologie byla jako perspektivní metoda výroby Li slídových
koncentrátů doporučena mokrá dvoustupňová vysokogradientní magnetická separace.
Provozní i technologické výsledky mokré vysokogradientní magnetické separace (VGMS)
byly srovnatelné s flotační úpravou, jejímž záporem jsou možné negativní ekologické dopady
vyplývající ze značné produkce toxických odpadních vod. Dále nutnost odstranění kalových
podílů, které znemožňují flotaci a to jak při flotaci cinvalditu do pěny, tak při tzv. obrácené
flotaci, kdy pěnovým produktem je silikátová složka. Princip rozdružování postupem mokré
VGMS je založený na protékání minerální suspenze přes matrici s náplní feromagnetických
tělísek vložených do středu elektromagnetické cívky. Na tělískách matrice vzniká magnetické
pole vysokého gradientu, na kterém se zachycují feromagnetické minerály. Vlastní
rozdružování probíhá postupně ve třech fázích:
•
Do vyprázdněné matrice, na kterou působí magnetické pole, se přivede takové
množství suspenze, až se účinný povrch tělísek matrice obsadí feromagnetickými
minerály. Nemagnetické minerály zůstanou v suspenzi a matricí přetečou. Vzniká tzv.
nemagnetická frakce.
•
Do matrice, která stále zůstává v působení magnetického pole, se po zastavení přívodu
suspenze přivede čistá voda, která promyje přichycené feromagnetické minerály od
nemagnetických. Vzniká meziprodukt, který se ve většině případů spojuje s
nemagnetickou frakcí.
•
Po promytí matrice vodou se magnetické pole zruší a přichycené feromagnetické
minerály se vymyjí vodou. Vzniknutý produkt se označuje jako magnetická frakce.
Technologie přípravy Li slídového koncentrátu VGMS z kalů z gravitačního
rozdružování byla úspěšně odzkoušená v laboratorním i poloprovozním měřítku. Touto
technologií se z odpadů s obsahem 0,2 % Li získal magnetický produkt o 1,2 - 1,3 % Li při
výtěžnosti až 70 % z kalů, které byly prosty podílů – 0,05 mm. Tímto postupem bylo celkem
zpracováno 72 t odpadů ze závodu Cínovec. Možnosti využití materiálu z odkaliště byly
následně zkoumány několika dalšími výzkumnými projekty. V rámci zprávy s názvem
Získávání cinvalditu z odpadů po těžbě a úpravě“ (Botula a kol., 2005) byly odebrány dva
velkobjemové vzorky, které byly např. zkoumány z hlediska obsahu Li v závislosti na
G E T s.r.o.
Strana 15 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
granulometrii (zrnitosti vzorku) a magnetické indukci (silového účinku magnetického pole).
Zkouškami magnetické separace, prováděnými v laboratořích VŠB-TU Ostrava na suchém
magnetickém analyzátoru bylo zjištěno, že cinvaldit vykazuje silné magnetické vlastnosti a
přechází do magnetického produktu v poměrně širokém rozmezí magnetické indukce.
Nejvýznamnější transformace kovu se však děje mezi 0,3 - 0,7 T, přičemž dosažená účinnost
magnetické separace byla v obou případech 70 %. Na základě těchto základních experimentů
bylo vyhodnoceno, že v případě cinvalditu se jako nejvhodnější metoda jeví proces
magnetického rozdružování na některém ze známých typů magnetických rozdružovačů.
Komplexně se možnostmi využití suroviny zabývala také disertační práce na téma „Návrh
možnosti využití odkaliště po těžbě rudných a nerudných surovin“ (Rezek, 2008).
Z uvedených informací vyplynulo, že solidních výsledků by bylo dosaženo jak v případě
flotačního, tak v případě magnetického rozdružování. Z hlediska účinnosti technologického
procesu i z hlediska dosahované kvality koncentrátu Li jsou oba procesy rovnocenné.
Vzhledem k technologickým a ekonomickým nárokům na rozdružovací proces prováděný za
mokra (flotační i gravitační úprava) je však zřejmé, že provozně i ekonomicky jednodušší
(bez operací odvodňování, sušení a nakládání s provozními vodami) je případná realizace
suchého magnetického rozdružování. Z tohoto důvodu byla během experimentálních prací
pozornost soustředěna na suché magnetické rozdružování. Na základě experimentálních prací
provedených na 500 kg vzorku suroviny z cínoveckého odkaliště byl jako nejvhodnější
technologický postup navržen způsob magnetického rozdružování materiálu za sucha. Za
vedlejší produkt výroby byl označen křemitý písek, který po případné další úpravě (promytí s
cílem odstranění jílových podílů, třídění) může sloužit jako stavební nebo technický materiál.
Uvažována byla i metoda mokrého vysokointenzivního magnetického rozdružování, u níž
však bylo uvedeno, že přináší další komplikace v podobě nutnosti nakládání s odpadními
vodami, i když by byl její výhodou vyšší dosahovaný výkon. Vzhledem k současné situaci na
lokalitě Cínovec byla označena jako nerealizovatelná. V rámci zprávy „Získávání Li-slídy
z odpadů po těžbě Sn-W rudy pomocí flotace“ (Samková, 2009) byla ověřována také možnost
flotace. Výsledky laboratorních testů provedených v laboratořích VŠB - TU Ostrava na
vzorku 500 kg suroviny z Cínovecké deponie prokázaly, že flotační proces je pro separaci Li
cinvalditový slídy stále vhodný. S ohledem na konkrétní mineralogické a chemické složení
cinvalditu však bylo uvedeno, že z důvodu nižších provozních nákladů mohou použity i jiné
technologie, např. magnetická separace. V rámci zprávy „Získávání lithia z cinvalditových
odpadů po gravitační úpravě Sn-W Rud“ (Kondás, Jandová, 2006), příp. zprávy „Obtaining
Li2CO3 from Zinwaldite Wastes“ (Jandová, et. al., 2009) byla ověřována vhodná metoda pro
následnou přípravu Li sloučenin z cinvalditového koncentrátu, který byl získán suchou
magnetickou separací cca 200 kg suroviny z Cínovecké deponie. Výsledky potvrdily
proveditelnost dalšího zpracování takto získaného Li cinvalditového koncentrátu. Nově byly
firmou Aquatest a.s. provedeny zkoušky materiálů a technologie v rámci Předprojektové
studie technologie úpravy odkaliště Cínovec (Štolc, 2010) v rámci kterého bylo vycházeno
z předchozích laboratorních testů a byly stanoveny předpokládané hmotnostní výnosy
jednotlivých složek. V roce 2013 byly technologické vzorky z vrtů z Cínovecké deponie
zpracovány nezávisle ve dvou laboratořích, a to v akreditované laboratoři KMK Granit
Krásno a v laboratoři Gematest a.s. Praha. Technologické pokusy prokázaly, že suchá
magnetická separace je sice schopna většinu cinvalditu převést do koncentrátu, ale současně
dochází ke strhávání jílovitých aglomerátů a tím dochází k výraznému znečištění koncentrátu
a snížení jeho kovnatosti. Suchým tříděním nelze dosáhnout vyšší kovnatosti koncentrátu ani
odtříděním jemné frakce pod 0,1 mm, ve které jsou sice nižší obsahy Li, ale nevede to k
výraznému zvýšení kovnatosti. Tento problém u mokrého třídění odpadá. Aglomeráty
jílových minerálů s cinvalditem se rozpadají a jsou rovněž magneticky tříděny. Pro výpočty
byla zvolena celková výtěžnost do koncentrátu okolo 83 %, která odpovídá možnostem
mokré separace a tato hodnota odpovídá množství cinvalditu s obsahem 1,4 % Li. Jako
G E T s.r.o.
Strana 16 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
preferovaná technologie byla proto zvolena mokrá magnetická separace, která byla kladně
konzultována s vybranými odborníky i s výrobcem magnetických separátorů. Rovněž tyto
podmínky využitelnosti ložiska Li rud Cínovec-odkaliště byly projednány na 1136. zasedání
Komise pro projekty a závěrečné zprávy MŽP dne 26. 4. 2013, která je tvořena zástupci MŽP
a ČGS. Výše uvedené poznatky jsou uvedeny rovněž v rámci Závěrečné zprávy (Váňa a kol.,
2013), která byla spolu s důvodovou zprávou k podmínkám využitelnosti předložena a
schválena na 1175. zasedání Komise pro projekty a závěrečné zprávy dne 7. 6. 2013.
Předpokládané hmotnostní výnosy jednotlivých složek z navrhované technologie mokré
vysokointenzivní separace jsou následující:
Hmotnostní výnos slídového (cinvalditového) koncentrátu: cca 12,4 *- 20 %
Hmotnostní výnos pískového produktu: cca 74,6 %*
Hmotnostní výnos ostatních složek: cca 13,0 %*
Pozn. (*): Předpokládané výnosy slídového koncentrátu jsou odhadovány na základě řady
dosavadních laboratorních a poloprovozních zkoušek. Tyto výsledky se značně liší, a to
v závislosti na způsobu a účelu testování a také podle místa a množství odebíraných vzorků. V
provozních podmínkách vzorky pochopitelně testovány nebyly, protože v současnosti úpravna
na takto specifickou rudu neexistuje, a proto je i předmětem předkládaného záměru. V rámci
Oznámení je s uvedenou spodní hranicí 12,4 % uvažováno jako s nejméně příznivou z
hlediska vlivů na ŽP (bilance pískových a odpadních složek na úkor nejvýhodnější lithiové
složky).
Získaný slídový (cinvalditový) koncentrát lze dále zpracovávat např. hydrometalurgickou
metodou na uhličitan lithný (Li2CO3 - lithium carbonate), viz příslušné kapitoly výše cit.
důvodové zprávy k podmínkám využitelnosti. Ten je výchozí surovinou pro průmyslovou
výrobu ostatních lithiových sloučenin včetně chloridu lithného, suroviny pro výrobu
lithiových kovů. Samotný uhličitan lithný má široké uplatnění v mnoha průmyslových
odvětvích. Používá se např. jako tavidlo pro keramické hmoty a porcelánové laky, aditivum
do tavných hliníkových lázní, přísada do samonivelačních stěrkových hmot, urychlovač
tvrdnutí cementových systémů, povlaky svářecích elektrod, také však jako léčiva, aj. Toto
následné zpracování a příp. další úpravy slídového koncentrátu již však nejsou v možnostech
předkládaného záměru a nejsou jeho předmětem. Separovaný slídový koncentrát bude
expedován cílovým odběratelům jako výrobek, resp. výrobní polotovar. Odběratelskou
základnu budou tvořit významné zpracovatelské závody, schopné dalších úprav a zpracování
tohoto koncentrátu, příp. obchodní síť zprostředkovatelů. Nalezení vhodného odběratele bude
záviset mimo jiné na stupni realizace záměru a celkově je předmětem obchodního tajemství,
jako u kteréhokoliv jiného záměru. V této souvislosti je pouze oznamovatel, jakožto
organizace dle horního zákona, povinen platit roční úhradu z vydobytých nerostů na
výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v
souvislosti s jejich dobýváním, viz příslušná ustanovení horního zákona. Vedlejším
využitelným produktem budou zbytkové písky po elektromagnetické separaci slídového
koncentrátu. Tato část produkce bude expedována smluvním nebo individuálním odběratelům
v blízkém a širším okolí. Zbytkové jílové a kalové materiály budou při úpravě suroviny
rovněž separovány a budou průběžně podrobovány kvalitativním rozborům, které určí jejich
další využití. V případě nezávadného složení může být část těchto materiálů odvážena na
odkaliště v rámci zpětných jízd nákladních vozidel, kde je lze v omezeném množství využít
při sanaci a rekultivaci území po těžbě. Zbývající část bude nabídnuta k terénním úpravám,
příp. k jiným vhodným účelům v rámci blízkého okolí záměru. Přebytečné a kvalitativně
neodpovídající nebo závadné části materiálu budou předány oprávněným osobám k jejich
odstranění dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění.
G E T s.r.o.
Strana 17 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Možnost kumulace vlivů s jinými záměry
Obrázek č. 4: Vyznačení zájmového území a označením stávajících záměrů v jeho nejbližším okolí
MC Centrum, a.s.
DESK-FORM a.s.
REMODEL, s.r.o.
ZÁMĚR
Fotovoltaika
IMOLA Company
a.s.
FVE TECH s.r.o.
Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)
Kumulace vlivů je zpravidla nejvýznamnější při souběhu záměrů s obdobnými druhy
vlivů. Vzhledem k enklávní povaze předmětného průmyslového areálu, lze kumulaci vlivů
zvažovat v případě sousedních provozů v rámci tohoto areálu. Dle převažujících vlastnických
práv k pozemkům se v rámci areálu nachází tři hlavní plochy. V hlavní ploše, která je ve
vlastnictví spol. IMOLA Company a.s. a ve které je uvažován i předmětný záměr, jsou
v současné době situovány objekty administrativy a zázemí (JZ část areálu) a dále je zde
umístěno Zařízení k nakládání s odpady a k jejich fyzikální úpravě tavícím procesem spol.
REMODEL, s.r.o. (V část areálu), viz následující podkapitola Připravované, uvažované
záměry. V centrální části pozemků se nachází část solárních panelů fotovoltaické elektrárny,
jejíž hlavní část je situována na pozemcích spol. FVE TECH s.r.o. (JV část areálu). Pozemky
v severní části areálu jsou ve vlastnictví spol. MC Centrum, a.s. a je na nich situováno
výrobní zázemí spol. DESK-FORM a.s., která se specializuje na výrobu pracovních
kuchyňských desek a stolů. Dle veřejně dostupných informací KÚ Ústeckého kraje (www.krustecky.cz) o vydaných povoleních dle zákona o ochraně ovzduší je v rámci této výroby
umístěna např. hala na úpravu kuchyňských desek, plynová kotelna, lakovací pracoviště, ad.
Všechny tyto záměry v dotčené lokalitě spolupůsobí a generují dopravu a jiné vlivy na životní
prostředí, které jsou uvažovány z hlediska kumulace s posuzovaným záměrem. Těmito vlivy
je zabýváno v příslušných kapitolách a podkladových studiích tohoto Oznámení. Zájmové
území je dále evidováno jako tzv. poddolované území, které souvisí s historií areálu (bývalý
Důl Dukla ukončil těžbu v r. 1973). Rovněž s těmito vlivy a riziky je uvažováno v dalším
textu Oznámení. Vlivy ostatních stávajících záměrů jsou v rámci hodnocení zohledněny jako
tzv. stávající pozadí, příp. jako současný stavem dotčených částí přírody a krajiny.
G E T s.r.o.
Strana 18 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Připravované, uvažované záměry
V rámci informačního systému EIA (www.cenia.cz/eia) jsou k datu zpracování Oznámení
evidovány následující připravované, resp. uvažované (dosud nerealizované) záměry – mimo
již uvedené, s možností potenciálně kumulativních či synergických vlivů.
Tabulka č. 1: Informace o připravovaných záměrech dle IS EIA
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Příslušný úřad:
Oznamovatel:
Kapacita (rozsah) záměru:
OV4077
Zařízení k třídění, sběru, shromažďování a fyzikální
úpravě odpadů kategorie "O" kód odpadu 150102 a
160119 - tavícím procesem
Kraj: Ústecký, Obec: Újezdeček, Katastr: Újezdeček (poz.
parc. č. 598/1, 598/2, 598/3) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č.
723/1, 723/3 a 723/4)
MŽP OVSS IV
REMODEL, s.r.o., Benešovo náměstí 422/3, 415 01 Teplice
Kapacita zpracovaných (shromažďovaných odpadů: cca 6000
t/rok, z toho:
Odpady kategorie nebezpečné (N): cca 0,02 t/rok
Odpady kategorie ostatní (O): cca 5980 t/rok
Předpokládané termíny dle oznámení
Zahájení: září-říjen 2008
Stav:
Nepodléhá dalšímu posuzování - závěr ZŘ č.j. 74395/ENV/08
ze dne 20. října 2008
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Oznamovatel:
Dokončení: -
OV4075
Provoz k výkupu, sběru, skladování, třídění a fyzikální
úpravy - tavícím procesem, REMODEL Teplice
723/1, 723/3 a 723/4)
MŽP OVSS IV
t/rok, z toho:
Odpady kategorie ostatní (O): cca 5,00 t/rok
Zahájení: květen 2008
Stav:
Ukončeno z jiných důvodů - informace o ukončení procesu
posuzování záměru č.j. 530/1076/08 ze dne 13. 8. 2008
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Oznamovatel:
G E T s.r.o.
Dokončení: -
ULK393
Zařízení ke sběru, výkupu, skladování, úpravě, třídění
nebo využívání odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické
úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování
ostatních odpadů na provozovně v obci Újezdeček
723/1, 723/3 a 723/4)
Krajský úřad Ústeckého kraje
Strana 19 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
t/rok, z toho:
Odpady kategorie ostatní (O): cca 5,00 t/rok
Zahájení: leden 2008
Stav:
Ukončeno z jiných důvodů - informace o zpětvzetí záměru č.j.
2902/ZPZ/2007/393 ze dne 23. ledna 2008
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Oznamovatel:
Dokončení: -
ULK392
Zařízení ke sběru, výkupu, skladování, úpravě, třídění
nebo využívání odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické
úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování
ostatních odpadů
parc. č. 598/2) a Dubí-Pozorka (poz. parc. č. 723/3)
Radek Strnad, Keplerova 713/34, 400 07 Ústí nad Labem
t/rok, z toho:
Odpady kategorie ostatní (O): cca 700 t/rok
Zahájení: leden 2008
Stav:
Ukončeno z jiných důvodů – žádost o stažení záměru ze dne
záměru č. j. 2902/ZPZ/2007/393 ze dne 3. 12. 2007
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Oznamovatel:
Stav:
Kód záměru:
Název záměru:
Umístění:
Oznamovatel:
G E T s.r.o.
Dokončení: -
ULK379
Sklad Messer technogas Teplice změna skladovaných
technických plynů
parc. č. 484/3)
Alexander Ignác, Teplická čp. 447, 417 41 Krupka
Kapalný plyn oxid siřičitý (SO2) 23100 kg
Zahájení: 10/2007
Dokončení: 10/2007
Nepodléhá dalšímu posuzování 2642/ZPZ/2007/379 ze dne 3. 12. 2007
závěr
ZŘ
č.j.
ULK351
Sklad Messer technogas Teplice
parc. č. 484/3)
Alexander Ignác, Teplická čp. 447, 417 41 Krupka
Změna v současnosti skladovaného propan-butanu na
plánované skladování kapalného oxidu siřičitého (SO2) v max.
množství 23100 kg ve skladu č. 5
Zahájení: 10/2007
Dokončení: 10/2007
Strana 20 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
Stav:
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Ukončeno z jiných důvodů - informace o zpětvzetí záměru č.j.
1768/ZPZ/2007/351_zpět ze dne 23. 10. 2007
Zdroj: IS EIA (www.cenia.cz, 2014)
Z výše uvedených připravovaných záměrů na území obce Újezdeček lze uvažovat pouze
s prvním z uvedených. Jedná se o záměr „Zařízení k třídění, sběru, shromažďování a fyzikální
úpravě odpadů kategorie "O" kód odpadu 150102 a 160119 - tavícím procesem“ s kódem
OV4077, který je uveden již u předchozí podkapitoly stávajících záměrů. Z výše uvedeného je
zřejmé, že obdoba záměru byla předmětem dalších čtyř uvedených záměrů. Poslední dva
záměry, resp. jeden a jeho obdoba, nejsou uvažovány z hlediska přímé kumulace z důvodu
vzdálenosti, charakteru a termínu realizace záměru. Záměr je součástí tzv. stávajícího pozadí.
Připravovaný záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost
na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013) s předkládaným záměrem přímo souvisí, resp.
vlivy jejich související dopravy na sebe navazují a prakticky se doplňují (liší se pouze
z hlediska úseku hodnoceného dotčeného životního prostředí). Záměr proto není uvažován
z hlediska kumulativních vlivů.
Při hodnocení předmětného záměru lze uvažovat a zohlednit pouze takové připravované
záměry, u nichž je pravděpodobnost jejich realizace podstatně zvýšena úspěšným dokončením
některého z povolujících procesů nebo alespoň některé z jejich součástí. Z těchto záměrů lze
pak dále uvažovat pouze s těmi, u nichž jsou volně dostupné informace a podklady v takovém
rozsahu, aby je bylo možné zohlednit v příslušných modelech a hodnoceních. O dalších
takových připravovaných nebo uvažovaných záměrech ve smyslu výše uvedeného, nemá
zpracovatel Oznámení informace.
Pozn.: Předkládaný záměr je podnikatelským záměrem soukromého investora. Nejsou-li
informace např. o počtu, typu, kapacitách a jiných technologických či provozních
parametrech okolních - rovněž soukromých podnikatelských záměrů veřejně dostupné, jsou
možnosti jejich zajištění ze strany oznamovatele a zpracovatele Oznámení velmi omezené.
5. ZDŮVODNĚNÍ
POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH
VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR,
RESP. ODMÍTNUTÍ
Zdůvodnění potřeby záměru
Rudná ložiska na Cínovci jsou v současnosti jedinými evidovanými ložisky lithia v ČR.
Významnější těžba lithia zde byla zaznamenána v průběhu druhé světové války, kdy bylo
lithium používáno především v mazivech. Další rozvoj byl zaznamenán v 50. letech minulého
století. V období let 1957 až 1967 byl Li koncentrát získáván flotací z gravitačních odpadů při
úpravě rudnin z ložiska Cínovec – starý závod (žilné ložisko). Areál dolu Cínovec s úpravnou
se nacházel přibližně 250 m SZ od odkaliště Cínovec. Odkaliště vzniklo v místě bývalého
rašeliniště, které bylo původně odtěženo. Vytříděný a dále nevyužitelný materiál z úpravny
(jemný písčitý materiál s nevyužitými zbytky rud) byl dopravován do odkaliště v rozplavené
formě pomocí potrubního systému a čerpadel. Odběratelem Li koncentrátu byl tehdy národní
podnik Spolana (závod Kaznějov), který koncentrát zpracovával na uhličitan lithný. V té době
měla výroba Li koncentrátu vzestupnou tendenci. Z 1200 tun z roku 1958 vystoupala až na
4 000 tun ročně začátkem 60. let min. století. Od roku 1963 začala výroba opět postupně
klesat až na 2 300 tun koncentrátu ročně. Kvalita vyrobeného koncentrátu byla v rozmezí 1,23
- 1,32 % Li. Na základě ukončení požadavku na odběr koncentrátu ze strany národního
podniku Spolana byla v roce 1967 výroba Li koncentrátu na závodě Cínovec ukončena. Těžba
však probíhala dál a v roce 1976 byl pro ložisko primárních Sn, W a Li rud stanoven dobývací
G E T s.r.o.
Strana 21 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
prostor Cínovec. Přijetí usnesení vlády ČSFR č. 440 z června 1990 o útlumu a likvidaci
rudného a nerudného hornictví a na něj navazujícího usnesení vlády ČR č. 356 z prosince
1990, kterým se stanovovaly podmínky řešení rudného hornictví v České republice, pak vedlo
k postupnému snížení a následnému zrušení státní subvence k cenám koncentrátu. Důsledkem
útlumu byla také ztráta technologické základny v oblasti úpravy rudních a nerudních surovin
(Vědecká a vývojová základna RD Příbram, s. p., ÚVR v Mníšku pod Brdy, UNS v Kutné
Hoře, atd.). Výzkum v oblasti úpravenské technologie se u nás, až na výjimky, prakticky
zastavil. V případě Sn, W, (Li) ložisek bylo rozhodnuto o odpisu všech zásob těchto rud.
V případě zásob ložiska Cínovec-jih byly tyto odepsány formou převodu zásob z bilančních
do nebilančních. Většina primárních ložisek Sn, W s doprovodným obsahem Li byla odepsána
formou vynětí zásob z evidence (podle celostátní bilance vyhrazených ložisek ČR bylo žilné
ložisko Cínovec-jih jediným ložiskem lithia v ČR). V důsledku těchto skutečností byla v roce
1990 těžba na ložisku Cínovec-jih ukončena. Státní podnik Rudné doly Příbram – závod RD
Teplice, původní provozovatel hlubinného ložiska Cínovec včetně povrchových provozů,
dobývacího prostoru a příjezdových komunikací, požádal dne 10. 9. 1990 OBÚ v Mostě o
povolení hornické činnosti – zajištění dolu Cínovec a spolu se žádostí předložila schválený
plán zajištění dolu a úpravny Cínovec, č.j. 54-06/04/259. V důsledku oficiálního výkladu
pojmů „zajištění a likvidace“ dolu byla dne 21. 7. 1992, pod zn. 21-06/119, podána na OBÚ
v Mostě žádost o změnu povolení hornické činnosti – změna plánu zajištění na plán likvidace.
Současně s tímto došlo v roce 1992 ke stanovení Chráněného ložiskového území ložiska
(CHLÚ) Sn, W, Li rud Cínovec, a to v hranicích dobývacího prostoru Cínovec. Po realizaci
plánu zajištění a likvidace provozu Cínovec v roce 1993, byl dobývací prostor Cínovec
zrušen. Ukončení hornické činnosti na lokalitě Cínovec, povolené OBÚ Most dne 28.9. 1990
pod č.j. 3725/90, bylo oznámeno OBÚ Most dne 13. 10. 1995 ke dni 31. 10. 1995, a to
dopisem s přílohovou částí „Zpráva o ukončení likvidace dolu a úpravny Cínovec“. Důvodem
zrušení dobývacího prostoru Cínovec bylo mimo jiné to, že nebyla k dispozici organizace,
která by byla schopna rentabilně využívat ložisko primárních Sn-W rud ložiska Cínovec.
Úvodní důlní díla byla v souladu s platnými báňskými předpisy zlikvidována nebo zajištěna.
Důl byl zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch včetně odkaliště rekultivován. V roce 2001
se nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram stal státní podnik DIAMO,
který nadále zajišťuje dlouhodobý monitoring bývalých důlních děl. Areál bývalého dolu
Cínovec, čítající několik chátrajících provozních objektů včetně bývalé úpravny byl za
finančního přispění EU definitivně odstraněn v roce 2011.
Od roku 2000 dochází k opětovnému nárůstu poptávky po lithiu, zejména z důvodu jeho
významného elektrochemického potenciálu. Využití lithia v lithium-iontových (Li-Ion)
článcích a akumulátorech spotřební elektroniky a přístrojů dosáhlo dominantního postavení v
roce 2007. V posledních letech jsou tyto akumulátory využívány také pro uchovávání solární
energie a v elektromobilech. Kromě toho nachází lithium široké uplatnění v celé řadě odvětví,
zejména v chemickém, metalurgickém a elektronickém průmyslu. Cca 30% světové spotřeby
Li je využíváno také ve sklářském a keramickém průmyslu a zejména v moderních
technologiích (klimatizační zařízení, vysokotepelná maziva, výroba kyslíku pro ponorky a
kosmické lodě, ad.). Nadále je zkoumán jeho potenciál pro jadernou fůzi a jadernou
energetiku celkově. Mezi lety 2000 a 2008 rostla celosvětově poptávka po lithiu v průměru o
šest procent ročně. Následkem finanční krize v roce 2008 došlo k částečnému poklesu ceny
této komodity. V příštích deseti letech se však očekává exponenciální nárůst poptávky. Podle
některých odhadů by mohla poptávka po lithiu do roku 2020 růst v průměru o více než 20
procent ročně. Díky tomu se opět rozšířily snahy o uspokojení rostoucí poptávky po tomto
prvku, a to jak z hlediska objevování nových zdrojů a metod pro jeho získávání, tak i
přehodnocením starších ložisek a potenciálních zdrojů.
G E T s.r.o.
Strana 22 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
V souvislosti s vydáním osvědčení MŽP o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu
lithiové rudy Cínovec – odkaliště (č. 3268300), č.j. 40663/ENV/13 ze dne 19. 6. 2013, vznikla
potřeba úpravy vytěžené suroviny. Lithiová ruda v surovině v jejím vytěženém stavu je
prakticky neobchodovatelná. Pro tyto účely je nezbytná alespoň její fyzikálně - mechanická
úprava, resp. vyčištění od ostatních materiálů (jílů, písků, ad.), které nejsou nositeli lithia.
Problematikou získávání lithiového produktu z gravitační úpravny Sn-W rudy z lokality
Cínovec se zabýval již Ústav pro výzkum rud v průběhu let 1982 - 1989. Výsledkem byl
návrh technologie mokré vysokogradientní magnetické separace s přímou návazností na
gravitační úpravnu. K realizaci však nedošlo z důvodu uzavření dolu. Po skončení jeho
provozu tak zůstalo množství odpadní rudy z úpravy, které má přibližně shodný obsah lithia i
obdobné granulometrické složení jako odpad z gravitační úpravy. Předkládaná navrhovaná
technologie vychází z výsledků aktuálních zkoušek za použití nejmodernějších metod a
technologií a řeší úpravu deponovaného odvalu způsobem mokré magnetické separace slídy
od křemenné složky. Oddělení slídy je však nutné provádět vysokointenzitní magnetickou
separací, která je v prostředí vody při dané zrnitosti technicky nejvýhodnější. Výsledný
produktem úpravy je tedy magnetický slídový koncentrát s vázaným množstvím lithia, který
bude možné nabídnout konečným zpracovatelům. Lépe obchodovatelná bude také vyčištěná
nemagnetická písková složka, jakožto vedlejší produkt úpravny. Předkládaný záměr je tedy
podnikatelským záměrem oznamovatele, spojeným s návratností investovaných prostředků a s
maximálně efektivním využitím předmětné suroviny z ložiska Cínovec - odkaliště.
Zdůvodnění umístění záměru
Předkládaný záměr navrhuje vybudování úpravny v rámci stávající nevyužité plochy
průmyslového areálu Dukla u obce Újezdeček. Lokalita leží ve vzdálenosti cca 17 km od
záměru a po předchozím screeningu vhodných lokalit byla vyhodnocena jako nejpřijatelnější
jak z pohledu dostupnosti, tak z hlediska technické proveditelnosti a náročnosti na přírodní,
technické i lidské zdroje. Celkově tedy z hlediska ekonomické efektivity navrhovaného
řešení. Jednoznačnou výhodou tohoto návrhu je skutečnost, že daná lokalita je charakteru tzv.
brownfields a byla již ze strany majitele pozemků k podobným účelům připravena a
nevyžaduje prakticky žádné předchozí úpravy ani změny využití území. Např. oproti
budování úpravny tzv. na zelené louce. Navrhovaným záměrem pak bude možné vrátit
pozemky do stávajícího stavu zcela nebo zčásti, v závislosti na dalších dohodách s
pronajímatelem. Vlivy tohoto řešení na životní prostředí jsou předmětem posouzení dle
zákona č. 100/2001 Sb.
Přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro
jejich výběr, resp. odmítnutí
Přehled zvažovaných variant
V rámci hodnocení vlivů záměru na životní prostředí jsou dále uvažovány pouze
následující varianty výsledného řešení:
• Projektová varianta (P) – Popisuje navrhovaný záměr včetně souvisejících staveb a
činností v jedné územní variantě a čtyřech dopravních podvariantách. Tyto podvarianty
jsou shodné v kapacitě i rozsahu záměru. Liší se však trasováním související nákladní
dopravy z Cínovce, resp. v úseku od města Dubí do úpravny. Jedná se o následující
podvarianty:
Dopravní podvarianta A – trasa vedená z osady Dukla přes Košťany k obci
Mstišov, odkud dále k Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci.
Délka trasy cca 15 km.
G E T s.r.o.
Strana 23 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Dopravní podvarianta B – trasa vedená z osady Dukla přes Košťany k obci
Střelná, kde se napojí na silnici I/27 a pokračuje k Dubí, kde se napojí na silnici
I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 16 km.
Dopravní podvarianta C – trasa vedená z osady Dukla přes obec Újezdeček
směrem k Teplicím, kde se napojí na I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca
17 km.
Dopravní podvarianta D – trasa vedená z osady Dukla přes lokalitu Kamenný
pahorek a lokalitu Hudcovská Výšina, kde se napojí na silnici II/254 směr
Teplice, kde se napojí na I/8 a pokračuje k Cínovci. Délka trasy cca 19 km.
Výše uvedené podvarianty jsou podrobněji řešeny v dalším textu Oznámení.
• Nulová varianta (O) – popisuje současný stav lokality, tedy stav v případě nerealizace
posuzovaného záměru a jeho trvání. Nulová varianta není variantou záměru, ale pouze
referenčním stavem sloužícím k porovnávání současného stavu v území a vlivů
souvisejících s navrhovanou činností v tomto území.
Hlavní důvody (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí
Těžba suroviny na ložisku Cínovec - odkaliště vyžaduje dostupnost zpracovatelského
závodu, resp. úpravny, kde bude natěžená surovina zpracována za přijatelných technickoekonomických a provozních podmínek. Původní úpravna rudných dolů již však neexistuje a
v uvažovaném dosahu Cínovce žádná obdobná stávající úpravna nevyskytuje. Vzhledem
k prostorovým nárokům navrhované technologie, není možné realizovat úpravnu přímo v
rámci odkaliště na Cínovci. Ekonomická a dopravní náročnost včetně souvisejících vlivů jsou
pochopitelně hlavními limitujícími faktory alternativních řešení. Proto byla zvažována i
varianta vybudování nové úpravny v těsné blízkosti odkaliště, např. v místě bývalého areálu
rudných dolů Cínovec. Tzn. přibližně v místech, kde stála původní úpravna, odkud byla
zájmová surovina naplavována do předmětného odkaliště jako nevyužitý odpadní rmut.
V současnosti je zde pouze rozsáhlá zpevněná plocha s bývalou úpravenskou nádrží. Z čistě
provozního a technického hlediska se tato možnost jeví jako ideální. Bývalý areál rudných
dolů Cínovec byl však po desetiletích chátrání a majetkoprávních sporů definitivně odstraněn
v roce 2011, a to za finančního přispění EU. Vytvoření obdobného nového průmyslového
areálu v této ploše by postrádalo potřebnou logiku i případnou podporu. Rovněž v takovém
případě by bylo třeba řešit poměrně významné problémy spojené s vlivy na životní prostředí a
obyvatelstvo. Celkově přijatelnější se proto jeví využití některého stávajícího průmyslového
areálu v dostupném okolí záměru, mezi které patří i předmětný areál Dukla. Navrhované
řešení nabízí vhodnější podmínky pro plánovaný provoz i odbyt získaných produktů, stejně
jako pro případné další využití některých konstrukcí a objektů úpravny po ukončení dodávek
suroviny.
6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Provozní řešení záměru vyplývá z technologického cyklu dopravy a uskladnění vstupní
suroviny (navážky, resp. výtěžku), vody a z požadavku na uskladnění a expedici
odseparovaných surovin slídového a pískového produktu a zbytkového organického substrátu.
Dispozičně provozní řešení koncentruje výrobu do hlavní technologické haly, na kterou
provozně navazují související zpevněné plochy a komunikace, deponie, sklady a objekty pro
nakládání s vodami a zázemí.
G E T s.r.o.
Strana 24 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Obrázek č. 5: Vizualizace záměru s členěním na stavební objekty a terénní úpravy
O7
O7
O4
O7
O7
O7
O7
O1 O3 O1
O6
O5
O8
O2 T3
T1
O2
T1
T2
Stavební objekty
O1 - zpevněná plocha
O2 - účelová komunikace, rozšíření
O3 - technologická hala a stání vozidel
O4 - opěrné zdi pro mezideponii navážky
O5 - sklad slídového produktu
O6 - nádrže na dešťovou vodu
O7 - sedimentační jímky (laguny)
O8 - sociální a administrativní zázemí s vrátnicí
O9 - inženýrské sítě, rozvody technologické vody
Terénní úpravy
T1 - deponie suroviny
T2 - deponie organické výsypky
T3 - deponie pískového produktu
Zdroj: Architektonická studie (Russe, 2014)
Popis stavebních objektů
O1 - Zpevněná plocha
Bude řešena jako betonová plocha, případně plocha z asfaltobetonu spádována, podle
terénu s odvodněním do jímky. Na zpevněných plochách nejsou trvale parkovány žádné stroje
ani jiná vozidla, dešťová voda ze zpevněných ploch může tedy obsahovat maximálně příměsi
z pohybu s navážkou. Celá zpevněná plocha bude svedena do jímky. Velikost jímky je
stanovena pro přívalový déšť trvání 30 min, tzn. 55 m3. Z této jímky bude voda kontinuálně
přečerpávána do rezervních nádrží dešťové vody. V případě potřeby bude kal na dně nádrže
přečerpán do laguny, případně rovnou odvezen na haldu návozu.
O2 - Účelová komunikace, rozšíření
Jedná se o účelovou komunikaci zpevněnou asfaltem, případně asfaltobetonem. Odvod
dešťové plochy do nezpevněného okolí pomocí vsakovacího rigolu podél komunikace. V
G E T s.r.o.
Strana 25 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
nejnižším bodě komunikace v místě otočky se předpokládá možnost umístění vsakovacího
poldru. Spádování komunikace je podle terénu.
O3 - Technologická hala se stáním vozidel
Objekt technologické haly bude složeného půdorysu o zastavěné ploše 537 m2. Jedná se o
typovou železobetonovou halu o max. výšce 12 m, složenou z prefabrikovaných dílců. Hala
bude zateplená, vytápění TČ vzduch – voda. Hala má odvod vody z podlahy do zpevněné
jímky součástí základů. V hale bude instalována technologická linka, viz samostatný popis
dále v textu. Na halu bude navazovat plocha pro parking manipulační techniky o zastavěné
ploše 113 m2. Tato plocha bude zastřešená a zpevněná, spádována s hydroizolací, umožňující
stékání případných ropných produktů do záchytné jímky. Budou zde trvale parkovány dva
čelní nakladače a jedno vozidlo se sklápěcí korbou. V rámci haly bude umístěna
maloobjemová (do 1 m3) mobilní typová dvouplášťová nádrž pro doplňování pohonných
hmot mechanizace úpravny.
O4 - Opěrné zdi pro mezideponii navážky
Opěrné zdi pro mezideponii navážky budou prefabrikované nebo místně betonované dílce
pro umístění násypu výkopku – vstupní suroviny.
O5 - Sklad slídového produktu
Jedná se o nezateplenou halu o zastavěné ploše 336 m2. Bude tvořena opěrnou stěnou z
betonových prefabrikátů vložených do ocelového rámu z I nosníků. Střecha je plechová na
přihradových ocelových vaznících. Stavba má jedno pole otevřené pro pojezd mechanizace
při expedici slídového produktu. Zásobování z technologické haly je pásovým dopravníkem
skrz otvor ve střeše.
O6 - Nádrže na dešťovou vodu
Jedná se o čtyři typizované železobetonové prefabrikované jímky umístěné pod úrovní
terénu, každá o objemu 25 m3. První jímka je pro dešťovou vodu ze zpevněných ploch, z
důvodu možného obsahu kalu je jímka oddělena od ostatních a voda se z ní do ostatních jímek
přečerpává.
O7 - Sedimentační jímky (laguny)
Jedná se o systém šesti sedimentačních jímek – dále „lagun“, řešených jako dvě
samostatné řady po třech jímkách, s postupným přetokem do navazujících jímek. Budou
řešeny jako foliované jímky s kalovými čerpacími šachtami s podbetonováním, zčásti pod
úrovní terénu, z větší části vsazené do násypu. Násyp bude proveden z výkopku lagun. První
řada lagun bude provedena z betonu s možností vjezdu těžké techniky pro odvoz
koncentrovaného kalu. Předpokládá se využití systémových betonových prvků skládaných
stěn pro silážní jímky v zemědělství. Napouští se kontinuálně vždy první nádrž v řadě. Do
dalších dvou nádrží je povrchovým přepadem svedena hladina s rozdílem výšek cca 0,5 m.
Tento proces trvá přibližně 3 měsíce. Následně je kal s vodou veden do druhé řady, kde
probíhá identický gravitační přepad. První řada zatím sedimentuje s příměsí flokulantů, proces
je identicky dlouhý. Následně dochází k odčerpávání kalů v nejnižší nádrži a přečerpávání
vody do procesu zpracování, dále z druhé a třetí nádrže. Tím je dodržen kontinuální proces
přívodu přečištěné vody do procesu a zároveň potřebná doba pro sedimentaci. Gravitační
přepouštění je výhodné z důvodu přirozeného procesu usazování kalu na dně nádrží. Lze tedy
předpokládat, že v dolních nádržích bude zapotřebí menší množství flokulantů, případně bude
voda natolik čistá, že bude moci být vrácena do procesu bez nutnosti jejich použití. Pro
přívalový déšť je nejspodnější laguna opatřena bezpečnostní retencí o objemu cca 430 m3
(zvýšení hladiny o 0,3 m). Tento objem je dostačující pro přívalový déšť v délce trvání cca 15
G E T s.r.o.
Strana 26 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
min (velikost lagun 0,43 ha, 126 l/s/ha). Ve výpočtu je zahrnuta pouze ½ lagun, jelikož druhá
se teprve plní a má retenční prostor více než dostačující pro roční bilanci přítoku. V případě
dlouhotrvajících dešťů bude hladina nejspodnější sedimentační laguny plynule snižována do
procesu technologie (zmenšená spotřeba přívodní vody). Naředění sedimentačních i
provozních lagun je pro sedimentaci výhodné. Odpar v letních měsících není nijak limitní,
jelikož jsou laguny kontinuálně doplňovány z procesu technologie a gravitačně se dorovnávají
z nejvyšší laguny. Hustý kal z nejvyšší nádrže je odvážen mechanicky nakladačem vždy při
odstávce nebo při přesunu průtoku vody do druhé řady lagun.
O8 – Sociální a administrativní zázemí s vrátnicí
Sociální a administrativní zázemí bude řešeno třemi typovými mobilními systémovými
ISO buňkami, uložených na patkách, s napojením pitné vody. Zastavěná plocha buňkami vč.
vrátnice činí cca 51,6 m2. Vypouštěné odpadní (splaškové) vody budou shromažďovány
v žumpě, která bude řešena jako typová prefabrikovaná železobetonová podzemní nádrž o
objemu 13 m3.
O9 - Inženýrské sítě, areálové rozvody technologické vody
Jedná se o trubní vedení pod úrovní terénu, a to přívod pitné vody z napojovacího bodu
areálu (vodoměr v šachtě), přívod a odvod technologické vody z a do lagun, napojení na
připojovací bod NN a podzemní vedení dešťové vody. Podrobné řešení viz samostatné
kapitoly v částech II. Údaje o vstupech a III. Údaje o výstupech.
Pozn.: Objekty O3 a O5 jsou nadzemní objekty, stavěné montážní technologií na
monolitických základových patkách. Objekty O4, O6, a první dvě laguny O7 jsou typizované
prvky výstavby, nemají základy, jedná se o montážní prvky s možností odvozu. Objekt O8 –
jedná se o typizovaný výrobek plnící funkci stavby, umístění je na základových podkladcích na
terénu, případně na zemních vrutech. Veškeré části stavby jsou demontovatelné.
Popis terénních částí
T1 - Deponie suroviny
Jedná se o plochu pro deponování vstupní suroviny na stávajícím terénu o výměře cca
11 000 m2. Maximální objem deponovaných hmot cca 39 480 m3.
T2 - Deponie organické výsypky
Jedná se o plochu pro úložiště organického materiálu ze separace, využitelnou pro
rekultivaci na stávajícím terénu. Výměra plochy cca 6 000 m2. Maximální objem
deponovaných hmot cca 18 144 m3.
T3 - Deponie pískového produktu
Jedná se o plochu pro úložiště pískového produktu na stávajícím terénu. Výměra plochy
cca 2 334 m2. Maximální objem deponovaných hmot cca 5 500 m3.
Popis technologické části
Navržená výrobní technologie řeší úpravu deponovaného odvalu způsobem mokré
magnetické separace slídy od křemenné složky. Na následujícím obrázku je uvedeno liniové
schéma technologického postupu, kde číselné označení strojů je shodné s popisem
technologie a je specifikováno v návrhu strojního zařízení a následně i s výkresem
dispozičního řešení umístění linky úpravy.
G E T s.r.o.
Strana 27 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Obrázek č. 6: Liniové schéma technologické části úpravny
FVE TECH s.r.o.
Zdroj: DÚR (Russe, 2014)
Vstupní surovina bude před procesem úpravy deponována na meziskládce (1), v množství
zaručující provoz bez možných výkyvů těžby. Předpoklad cca 2-3 provozní dny, tj. cca
4 000 t. Dávkování z meziskládky se bude prováděno mobilním nakladačem (24) do
dávkovacího zásobníku s regulační pasovou váhou (2) a bude veden pasovým dopravníkem
(3) do rozvolňovacího zařízení (4), kde se za mokra vytvoří suspenze. Ta bude tříděna za
mokra na vibračním sítě (5) na frakce +1 a -1 mm. Frakce + 1 mm bude s ohledem na
provedené zkoušky odpadem technologie. Frakce – 1 mm bude zpracovávána technologií
magnetické separace s cílem získat magnetický produkt – slídový koncentrát a nemagnetický
produkt – křemenný písek vhodný pro stavební a jiné účely. Magnetická separace slídy
probíhá při vysokointenzitní separaci o intenzitě homogenního pole na úrovni 0,9 – 1,1 T.
Před vysokointenzitní separací bude zařazena kontrolní separace feromagnetických příměsí.
Bude prováděna na bubnovém separátoru s permanentními magnety (8). Drobné
G E T s.r.o.
Strana 28 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
feromagnetické příměsi by v dalším technologickém uzlu vysokointenzitní separace
znemožňovaly optimální provoz rozdružovacích kazet separátoru. Vysokointenzitní
magnetická separace bude probíhat tak, že v I. stupni (9) se získá základní magnetický podíl
slídy, který se bude přečišťovat na druhém stupni (10). Získaný magnetický podíl bude tvořit
finální produkt Li- slídy. Nemagnetický produkt II. stupně separace bude čerpadlem (19)
veden na III. Stupeň separace (11) – kontrolní separace, kde se získá magnetický podíl a bude
čerpadlem (21) repetován zpět na II. stupeň. Nemagnetický podíl bude čerpán čerpadlem (20)
do nádrže čerpadla (12) a tvoří spolu s nemagnetickým podílem I. stupně produkt křemenného
písku. Finální produkt slídy, magnetický podíl II. stupně separace je čerpadlem (17) veden na
odvodnění do spirálového třídiče (18), kde se odvodní na expediční vlhkost a bude uložen na
expediční meziskládku (22). Vyčeřená voda ze spirálového třídiče bude vedena do
lamelového odlučovače (15). Nemagnetický podíl z I. stupně tvoří pískový produkt a je
čerpadlem (12) veden na hydrocyklon (13), kde dochází jednak k dotřídění jemných kalových
podílů pod 0,063 mm, a jednak odstranění zbytků organiky (dřevo, kořeny apod.).
Hydrocyklon zároveň zahustí pevnou fázi rmutu – písek na hodnotu cca 30% vlhkosti.
Konečné odvodnění písku bude provedeno ve spirálovém - šnekovém třídiči (14). Odvodněný
písek bude mít vlhkost 12 – 15 %, vhodnou pro expedici a bude uložen na expediční
meziskládku (23). Kapalná fáze bude vedena zpět do čerpadla (12). Přepad hydrocyklonu (13)
– rmut s jemnými kalovými podíly bude veden na lamelový odlučovač (15), kde se oddělí kal,
který bude čerpadlem (16) veden na úložiště. Vyčeřená voda bude zpět recyklována do
procesu úpravy. Technologie úpravy je prováděna mechanicko-fyzikální metodou, bez
jakýchkoliv přísad chemických látek. Je v podstatě bezodpadová, nevznikají žádné
nebezpečné odpady. Technologická voda je z 94 % repetována zpět do procesu.
Úprava území po ukončení provozu
Životnost záměru je navržena na max. 7 let. Po ukončení provozu bude třeba území uvést
do původního stavu, v souladu s nájemním vztahem k dotčeným pozemkům. Tomuto účelu je
uzpůsobeno technické, resp. konstrukční řešení objektů a souvisejících provozních částí
úpravny. Toto řešení umožňuje v krajním případě komplexní odstranění všech konstrukcí a
terénních úprav a návrat k původnímu rozsahu zpevněných a nezpevněných ploch. To by
vyžadovalo např. demontáž konstrukce technologické haly, skladů a dalších objektů včetně
zázemí, vrátnice a opěrných stěn, vykopání podzemních jímek a nádrží a jejich rozprodání
nebo odvezení k jiným účelům a využití. S následným rozhrnutím terénních úprav a
zasypáním a vyrovnáním terénu po jímkách a nádržích. Lze však předpokládat, že některé
funkční objekty mohou zůstat zachovány např. na základě znalostí o budoucím nájemci tohoto
území. Lze tak např. využít zpevněné plochy a komunikace, objekt technologické haly,
žumpu a zejména podzemní nádrže na vodu. Ty mohou být využity v rámci dalšího využití
areálu např. jako retenční nádrže pro dešťovou vodu. V případě předkládaného záměru budou
veškeré dešťové vody ze zpevněných a zastavěných ploch využívány beze zbytku jako
technologické vody. Z většiny průmyslových areálů jsou však tyto vody standardně
přepouštěny do kanalizace nebo povrchových toků, příp. zachycovány v retenčních nádržích,
aby nezvyšovaly riziko povodní. Reálný předpoklad je proto odstranění specifických částí
záměru jako sedimentačních lagun, meziskladů suroviny a dílčích skladových a jiných
objektů. Zbylá část území pak bude vyrovnána a připravena do stavu, umožňující další využití
k účelům dle územního plánu, resp. záměrům majitele pozemků. Z tohoto důvodu není
navrhováno ani žádné ozelenění či rekultivace tohoto území.
G E T s.r.o.
Strana 29 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ
Předpokládané zahájení realizace záměru:
2015
Předpokládané ukončení provozu a odstranění staveb:
2022
8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Dotčený kraj:
Dotčený okres:
Dotčená ORP:
Dotčené obce/města:
Dotčené katastry:
Ústecký (kód NUTS3: CZ042)
Teplice (kód NUTS4: CZ0426)
Teplice (kód ORP: 4213)
Újezdeček (kód obce: 567850)
Újezdeček (kód KÚ: 774090), D
9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE
BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT
§ 10
ODST.
4
A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ
• Souhlas k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995
Sb., o lesích (lesní zákon), v platném znění - Orgán státní správy lesů - Magistrát
města Teplice.
• Stanovisko k realizaci terénních úprav a staveb v území ochranného pásma přírodního
léčivého zdroje II. stupně dle zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon – Ministerstvo
zdravotnictví - Český inspektorát lázní a zřídel.
• Stanovisko z hlediska realizace staveb a terénních úprav v ploše starých důlních děl a
poddolovaných území – Obvodní báňský úřad v Mostě.
• Územní rozhodnutí dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), v platném znění – Stavební úřad - Magistrát města Teplice.
• Stavební povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), v platném znění – Stavební úřad - Magistrát města Teplice.
• Stanovisko k umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona
č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění – Orgán ochrany ovzduší Krajský úřad Ústeckého kraje.
II. Údaje o vstupech
1. PŮDA
Zábor půdy
V rámci plochy záměru se nevyskytují pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) ani
pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Jedná se o plochu bývalého areálu dolu
Dukla, v rámci které se původně vyskytovaly objekty třídírny, spalovny, kotelny, zásobovací
trati, ad. Objekty byly odstraněny již v 80. letech min. století, terén zde byl několikrát
upravován, srovnáván, zavážen pevným vulkanickým materiálem, jíly, komunálním odpadem
a škvárou a mourem z kotelny a třídírny. V současnosti se v ploše záměru nachází zpevněné
plochy po bývalých komunikacích a po demolici původních objektů, zejména v místě
projektované haly a SZ části určené pro zbudování lagun.
G E T s.r.o.
Strana 30 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 2: Bilance dotčených pozemků v ploše záměru
Parc.
Výměra
Z toho plocha
Vlastník
2
č.
pozemku [m ] záměru [m2]
671/1
64325
45912
IMOLA Company a.s.
671/38
248
248
IMOLA Company a.s.
Způsob využití
Druh pozemku
jiná plocha
ostatní plocha
zastavěná plocha
a nádvoří
-
Zdroj: Nahlížení do KN (www.cuzk.cz, 2014)
Kubatura zemin
Kubatura zemin zahrnuje zejména objemy výkopových zemin vzniklých při realizaci
jednotlivých stavebních objektů. Veškeré vzniklé výkopové zeminy budou využity při
terénních úpravách v rámci plochy záměru. Předpokládaný objem výkopku ze základů a
zpevněných ploch činí cca 420 m3 a bude využit pro terénní úpravy kolem nádrží. Bilance
vzniklého a následně využitého objemu výkopku je vyrovnaná. Předpokládaný objem
výkopku z lagun činí cca 8 000 m3 a bude využit při tvarování lagun. Bilance vzniklého a
následně využitého objemu výkopku je rovněž vyrovnaná. Při ukončení provozu budou
objekty odstraněny, terénní úpravy rozhrnuty a plocha bude uvedena do původního stavu,
resp. do stavu pro další využití území. Při realizaci ani při ukončení provozu záměru tak
nebudou přiváženy ani odváženy žádné výkopové zeminy.
2. VODA
Primárním zdrojem vody bude obecní vodovod, který je přiveden u východního okraje
dotčeného pozemku, v blízkosti budovaných objektů. Kapacita vodovodu je dostačující pro
napojení hygienického a administrativního zázemí. Kapacita je dostačující i pro případné
doplnění technologie. Připojovací místo bylo dáno požadavkem správce vodovodu, přívod
pitné vody bude z napojovacího bodu areálu, s vodoměrem umístěným v šachtě.
Pitná voda a voda pro sociální účely
Dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a
kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), je výpočet potřebného množství pitné vody následující.
Kanceláře (8 osob x 20 litrů/den):
160 litrů/den
Denní průměrná specifická potřeba vody (2 směny):
0,32 m3
Výpočtový průtok studené vody:
1,4 l/s
Průměrná roční specifická potřeba pitné vody pro sociální a administrativní účely (250
pracovních dnů): 80 m3.
Technologická voda
V rámci standardního pracovního cyklu bude technologická voda získávaná z výstupu
odkalovacích lagun. Před prvním cyklem separace bude pouze nutné jejich jednorázové
napuštění. Poté budou kontinuálně doplňovány z procesu technologie a gravitačně
dorovnávány z nejvyšší laguny. Ztráty při odparu a odvodnění suroviny budou kompenzovány
dešťovými vodami ze zpevněných ploch a střech objektů, které budou retenovány
v samostatných nádržích. Zbylé ztráty budou dotovány dopouštěním vody z vodovodního
řadu. V případě potřeby je uvažováno s možností využití stávající čerpací stanice u Z okraje
zájmového území, která využívá vodu z blízké vodní nádrže. Objekt je však dlouhodobě
nevyužívaný a vyžaduje komplexní rekonstrukci. Z toho důvodu je s tímto uvažováno pouze
G E T s.r.o.
Strana 31 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
jako se záložním řešením. Dle provedených výpočtů by zdroj vody z vodovodního řadu měl
být dostatečný a neměl by být záměrem významně zatížen. Bilance spotřebovávaných
technologických vod je následující.
Celková potřeba technologické vody:
217 m3/hod = 4,34 m3/t vsázky
Repetice vody v procesu:
94,2 %.
Spotřeba přívodní vody:
12,5 m3/hod = 0,25 m3/t vsázky (mimo repetici)
Dopouštění ztrát během provozu:
1,25 m3/hod
Výpočet množství využitelných srážkových vod vychází z výměry odvodňovaných ploch
a parametrů 30 minutového návrhového deště. Při celkové odvodňované ploše 2380 m2 činí
srážkový úhrn cca 70,1 l/s, tzn. 94 m3. Dešťová voda bude sváděna do nádrží o objemu 3 x 25
m3. Tato voda bude dále používána jako čistá voda pro technologii - potřeba cca 22 m3 denně.
Spolu s dešťovou vodou bude umístěna i jímka pro další čistou vodu pro technologii. Čistý
objem nádrží pak činí 100 m3. Min. objem pro technologii je 25 m3, zbytek je pro dešťovou
vodu. Tato voda bude využita i pro požární účely, pro které lze využívat i vodu z lagun.
Retenční prostor pro dešťovou vodu ze střechy:
39 m3
Retenční prostor pro dešťovou vodu z plochy:
55 m3
V případě přívalového deště za provozu linky je retenční schopnost ještě zvýšená, jelikož
další odběr pro technologii (12,5 m3/hod) zvyšuje retenci o tuto hodnotu. Z výše uvedené
bilance vyplývá, že schopnost navržené retence převyšuje úhrn stoleté srážky s trváním 30
minut. Výsledek odráží fakt, že intenzita srážek zásadně klesá v závislosti na délce trvání
přívalového deště (30-200 min). V případě havarijního stavu lze využít technologické
vybavení linky na přečerpávání do lagun s výkonem 200 m3/hod. Pro přívalový déšť je
nejspodnější laguna opatřena bezpečnostní retencí o objemu cca 430 m3 (zvýšení hladiny
o 0,3 m). Tento objem je dostačující pro přívalový déšť v délce trvání cca 15 min. V případě
dlouhotrvajících dešťů bude hladina nejspodnější sedimentační laguny plynule snižována do
procesu technologie (zmenšená spotřeba přívodní vody).
3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE
Surovinové zdroje
Za surovinu je obecně považována dosud nezpracovaná surová hmota, která se nachází v
původním přírodním stavu i tvaru a která jako hmotná látka vstupuje do některého výrobního
technologického procesu. V případě předmětného záměru bude zpracovávána surovina ze
surovinového zdroje, kterým je ložisko lithiové rudy Cínovec-odkaliště, č. ložiska: B
3268300, osvědčení MŽP o výhradním ložisku č.j. 960/660/13 40663/ENV/13, poř. č. 286-O
ze dne 19. 6. 2013, viz Charakteristika zpracovávané suroviny výše v textu Oznámení.
V rámci záměru bude zpracována veškerá surovina získaná z ložiska Cínovec-odkaliště a
využitím veškerých jeho vytěžitelných zásob dojde k neobnovitelnému vyčerpání tohoto
surovinového zdroje.
Elektrická energie
Elektrická energie bude využívána pro provoz technologické linky a objektů zázemí lomu.
Energetická bilance vychází z prověřovací studie Aquatest. Celkový požadavek na přípojku
vychází z předpokládaného odběru 450 kWh. Přípojka el. energie bude zajištěna
provozovatelem areálu, který smluvně zajišťuje příkon k napojovacímu bodu a zároveň je
distributorem el. energie pro daný areál. Smluvní zajištění přípojky je požadováno 500 kVA.
G E T s.r.o.
Strana 32 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Napojení na připojovací bod NN bude provedeno přípojkou o délce 100 m. Elektrická
přípojka a umístění měřícího zařízení odběrného místa bude v souladu s platnými ČSN a s
„Podmínkami provozování distribuční soustavy“ a s „Podmínkami distribuce elektřiny“. Pro
zajištění odpovídajících podmínek pracovníků bude nutné zajistit vyhřívání pracovních
prostor, zejména technologické haly a objektů zázemí. Hlavním topným zdrojem bude tepelné
čerpadlo vzduch-voda. Otápění dotčených prostor bude řešeno teplovzdušně – pomocí
teplovodních sahar. Tepelné čerpadlo bude pracovat s nízkopotenciální energií. Předpokládá
se výhradní nasměrování sahar na provozní prvky haly, stroje samy o sobě vykazují tepelný
zisk cca 11 kW (převzato z údajů výrobce). Po odečtení ztrát činí roční potřeba tepla pro
vytápění cca 21 MW a roční potřeba tepla pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) cca 3,7 MW.
Při odečtu uvažovaného topného faktoru cca 3,2 pro tepelné čerpadlo bude roční potřeba el.
energie cca 10,2 MWe (uvažováno vytápění haly tepelným čerpadlem, vytápění buněk zázemí
přímotopy – převzaté údaje výrobce).
Plyn
V rámci záměru není uvažováno s využitím zemního plynu.
Mechanizace
V rámci areálu úpravny bude trvale v provozu následující mechanizace:
• 2x čelní kolový nakladač (např. typ Liebherr L 542), pohon vznětový motor
(diesel) – využití při nakládce a manipulaci se surovinou a s materiály.
• 1x nákladní automobil se sklápěcí korbou (např. TATRA 815), pohon vznětový
motor (diesel) – využití při přepravě větších objemů suroviny v rámci areálu.
Pohonné hmoty, mazadla
Nákladní automobily expedice budou přijíždět po účelové komunikaci do areálu, odkud po
vyložení a příp. naložení budou opět odjíždět na veřejné komunikaci. Tyto automobily budou
tankovat podél přepravních tras. Spotřeba pohonných hmot (PHM) pro tuto dopravu po celé
její expediční trase z Cínovce byla započítána do provozu záměru DP Cínovec I a činila cca
86 tis. l za rok. U předkládaného záměru se proto tato spotřeba již nezohledňuje. Pro
manipulaci s navezenou surovinou v rámci areálu bude využívána mechanizace vybavená
spalovacími motory. V plném provozu budou dva čelní kolové nakladače (např. typ Liebherr
L 542, apod.), které budou navážet surovinu do úpravny a odvážet pískovou část produkce
mezi deponiemi. Na větší objemy hmot bude určen nákladní automobil se sklápěcí korbou
(např. typ Tatra 815, apod.), který bude využíván přibližně polovinu pracovní doby. Tato
mechanizace bude pohonné hmoty (PHM) doplňovat z mobilní typové dvouplášťové nádrže,
umístěné na určeném místě v objektu technologické haly. Tato bude průběžně doplňována
smluvním dodavatelem. V případě potřeby bude možné využít blízkých čerpacích stanic,
které se nachází na okrajové části Teplic. Níže uvedený odhad spotřeby PHM vychází
z předpokládaného maximálního nasazení uvedených strojů v rámci areálu.
Tabulka č. 3: Předpokládaná spotřeba PHM z manipulace se surovinou
Mechanizace
Čelní kolový nakladač
Nákladní automobil
Celkem
Počet
kusů
Směna
[MTH]
Spotřeba za
MTH [l]
2
1
-
8
4
-
15
10
-
Max. spotřeba
za den [l]
(2 směny)
480
80
560
Max. počet
dnů
provozu
250
250
-
Max.
spotřeba
za rok [l]
120 000
20 000
140 000
Zdroj: GET s.r.o. (2014)
G E T s.r.o.
Strana 33 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
Separační linka pískové suroviny – dočasná
doč
stavba
ÚDAJE O ZÁMĚRU
V rámci záměru
ru budou skladovány pouze malé objemy provozních zásob PHM (do 1 m3)
a mazadel. Výměny olejů budou zajištěny ve specializovaných
ch servisech mimo provoz
záměru. Spotřebu olejů lze odhadnout na cca 100 l ročně a v případě mazadel okolo 10 kg
ročně. Pro případ
ípad úniku závadných látek bude na určených místech skladován univerzální
sorbent (např.. Vapex, Fibroil).
Fibroil) Se znečištěným sorpčním materiálem bude nakládáno jako s
nebezpečným odpadem. Dále budou spotřebovávány pneumatiky, vysokotlaké hadice
k hydraulice apod. Potřebné
řebné materiály nebudou skladovány v ploše záměru
ěru, pro servis budou
využívány služby smluvněě sjednaných dodávek jiných organizací.
4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU
Vnitroareálová dopravní
opravní infrastruktura
Obrázek č. 7: Schéma řešení vnitroareálové dopravy
Nová vnitroareálová
komunikace – areál
úpravny (záměr)
ZÁMĚR
Vjezd do areálu
úpravny (záměru)
Vjezd do
průmyslového
ůmyslového
areálu Dukla
Stávající vnitroareálová
komunikace celého areálu Dukla
Zdroj: Nahlížení do KN, G E T s.r.o. (www.cuzk.cz,
(www.
2014)
Vnitroareálová doprava bude probíhat v rámci dotčených
dot ených ploch průmyslového
prů
areálu
Dukla a samostatně v rámci areálu úpravny – tzn. v ploše záměru
ěru. Stávající úsek
vnitroareálové
eálové komunikace mezi hlavní bránou do průmyslového
myslového areálu Dukla s vrátnicí a
mezi vjezdem do areálu úpravny o délce cca 350 m, nebude vyžadovat žádné změny.
zm
V rámci
vymezené zájmové plochy areálu úpravny je navržena nová vnitroareálová
nitroareálová komunikace,
komunikace která
využívá z velké části
ásti stávající komunikace nebo zpevněné
zpevn
plochy.. Její trasování prakticky
tyto plochy kopíruje a rozšiřuje,
řuje, a to v rozsahu předpokládaných
edpokládaných obrátek a pojezdů
pojezd vozidel a
mechanizace v rámci areálu.
areálu Návrh předpokládá převážně jednosměrnou
jednosmě
komunikaci
s několika průplety
plety o celkové délce cca 400 m a s připojením na stávající sjezd z pozemku
671/45. Komunikace bude provedena úpravou či vyfrézováním stávajících zpevněných
zpevn
ploch,
rozšířením zářezu v terénu se zhutněním
zhutn ním podloží a položením nového povrchu z asfaltu nebo
asfaltobetonu.
Doprava v klidu
Řešení dopravy v klidu (ve smyslu parkovacích ploch a stání) vychází z požadavků normy
ČSN 736110. V rámci stávajících zpevněných
zpevn
ploch před
ed vlastním areálem úpravny je
G E T s.r.o.
Strana 34 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
navrženo vymezení parkovacích stání pomocí vodorovného značení. Návrh počítá s
vymezením 9 stání a jednoho bezbariérového pro případ návštěvy provozu. Parkování trvale
nasazené mechanizace je řešeno v rámci přístřešku technologické haly. Případné dočasné
odstavné plochy pro vozidla expedice lze řešit dle potřeby v rámci plochy záměru i celého
průmyslového areálu.
Veřejná dopravní infrastruktura
Stávající vnitroareálová komunikace průmyslového areálu Dukla je napojena na místní
komunikaci, která probíhá osadou Dukla. Napojení na další části veřejné dopravní
infrastruktury je předmětem návrhu variantního řešení záměru. S ohledem na směrování
hlavní části skladby související dopravy, kterou je expediční přeprava suroviny z DP
Cínovec I, připadají v úvahu následující trasy, které jsou předkládány v podobě dílčí SWOT
analýzy.
Varianta dopravy A
Obrázek č. 8: Trasa varianty dopravy A
Zdroj: Obecná mapa – Plánování a měření trasy (www.mapy.cz, 2014)
V rámci trasy dopravy A je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu
Dukla, odkud po silnici č. III/25338 k lokalitě Kamenný pahorek. Zde se napojí na silnici č.
III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická), kde se odpojí na silnici č.
III/25320 (ul. 8. května) a pokračuje k obci Mstišov. Odtud pak buď po silnici č. 01318 (ul.
Školní) na silnici I/27 do města Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci. Nebo
po silnici č. III/01319 (ul. Mírová) a č. III/00822 (Na výsluní) do města Dubí, kde se napojí na
silnici I/8 a pokračuje k Cínovci.
Délka trasy: 15 nebo 16 km, celkový čas: 00:19 nebo 00:20 h
G E T s.r.o.
Strana 35 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 4: SWOT analýza trasy A
Varianta dopravy A
Silné stránky
• Nejkratší a nejrychlejší trasa dle plánovače
• Minimalizace průjezdu přes Újezdeček
Příležitosti:
• Nejsou známy
Slabé stránky
• Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan,
Mstišova a Dubí
• Průjezd po klidných úsecích v blízkosti
loveckého zámečku Dvojhradí nebo náměstí
Svobody v Mstišově
• Cca 6 km trasy po silnicích III. třídy
Hrozby:
• Hygienické limity pro nejbližší chráněné
prostory
• Zájmy průjezdných obcí a měst
Zdroj: G E T s.r.o. (2014)
Varianta dopravy B
Obrázek č. 9: Trasa varianty dopravy B
V rámci trasy dopravy B je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu
III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická, Hornická, Nechybova) až do
obce Střelná (ul. Zátiší a Stará Střelná), kde se napojí na silnici č. I/27 a pokračuje k městu
Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci.
Délka trasy: 16 km, celkový čas: 00:19 h
G E T s.r.o.
Strana 36 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 5: SWOT analýza trasy B
Varianta dopravy B
Silné stránky
• Nejkratší a nejrychlejší trasa dle plánovače
• Až o 2 km kratší průjezd po silnicích III.
třídy oproti variantě A
• Minimalizace průjezdu přes Újezdeček
Příležitosti:
• Nejsou známy
Slabé stránky
• Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan,
Střelné a Dubí
• Průjezd po klidném úseku Mírového
náměstí v Košťanech
• Cca 4 km trasy po silnicích III. třídy
Hrozby:
prostory
Varianta dopravy C
Obrázek č. 10: Trasa varianty dopravy C
V rámci trasy dopravy C je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu
Dukla, odkud pokračuje po silnici č. III/25338 přes obec Újezdeček (ul. Košťanská,
Řetenická, Tolstého a Sklářská), kde se napojí na silnici č. II/254 do města Teplice (ul.
Duchovská, Libušina a Hřbitovní), kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k městu Dubí a
k Cínovci.
G E T s.r.o.
Strana 37 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 6: SWOT analýza trasy C
Varianta dopravy C
Silné stránky
• Výrazně kratší průjezd po silnicích III. třídy
oproti variantám A a B
• Minimalizace průjezdu přes Košťany
Příležitosti:
• Využití řady čerpacích stanic PHM po
Slabé stránky
• Průjezd obytnou zástavbou Dukly,
Újezdečku, Teplic a Dubí
• Průjezd po klidném úseku náměstí Boženy
Němcové v Újezdečku
• Cca 2,5 km trasy po silnicích III. třídy
Hrozby:
trase
prostory
Varianta dopravy D
Obrázek č. 11: Trasa varianty dopravy D
V rámci trasy dopravy D je uvažováno s dopravou po místní komunikaci přes osadu
III/25340, po které pokračuje přes město Košťany (ul. Teplická, Hornická, Nechybova) až do
obce Střelná (ul. Zátiší a Stará Střelná), kde se napojí na silnici č. I/27 a pokračuje k městu
Dubí, kde se napojí na silnici I/8 a pokračuje k Cínovci.
G E T s.r.o.
Strana 38 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 7: SWOT analýza trasy D
Varianta dopravy D
Silné stránky
• Nejkratší úsek trasy po silnicích III. třídy
oproti všem ostatním variantám
• Minimalizace průjezdu přes Košťany (mimo
Kamenný pahorek) a Újezdeček
• Průjezd mimo klidné úseky náměstí,
zámečků, apod.
Příležitosti:
• Využití řady čerpacích stanic PHM po
trase
Slabé stránky
• Nejdelší a nejpomalejší trasa dle plánovače
• Průjezd obytnou zástavbou Dukly, Košťan
(Kamenný pahorek), Teplic a Dubí
Hrozby:
prostory
Všechny výše uvedené varianty dopravy jsou zatím uvažovány pro další hodnocení vlivů
na životní prostředí. V případě doporučení jedné nebo více vhodných variant, příp. při zjištění
zásadních důvodů pro odmítnutí některých z nich v rámci zjišťovacího řízení dle § 7 zákona
č. 100/2001 Sb., budou vybrané varianty podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny v rámci
dalšího posuzování dle cit. zákona. Veškerá expediční doprava bude zajištěna ze strany
externích dodavatelů. Výsledné varianty dopravy, které vzejdou z tohoto posouzení, budou
uvedeny v podmínkách hodnocení a budou závazně vyžadovány v rámci podmínek smluvních
vztahů s vybranými dopravci.
Intenzity související dopravy
Nákladní doprava
Záměrem generovaná intenzita dopravy vychází z kapacity dopravy v DP Cínovec I a
z provozních podmínek a nároků úpravny. Zahrnuje proto i expedici lithiového a pískového
produktu a sedimentů, včetně předpokládané individuální odběratelské základny. Lithiový
produkt bude expedován hlavním obchodním partnerům k dalšímu zpracování. S ohledem na
charakter produktu je zřejmé, že zpracovatelé lithiového koncentrátu mohou být pouze z řad
významných zástupců chemického průmyslu. Z celé ČR připadá v úvahu pouze několik
potenciálních zpracovatelů, z nichž některé jsou zastoupeny přímo v regionu. Nelze však
vyloučit ani zahraniční odběratele. V takovém případě by produkt nebyl expedován přímo, ale
byl by expedován k nejbližším přepravním uzlům (železnice, přístavy, překladiště) a dále
přepravován prostřednictvím běžné distribuční sítě pro nákladní dopravu. Velkoobjemový
export pískové části produkce je z velké části (75%) uvažován v rámci zpětných jízd
nákladních automobilů. Odběratelská základna hlavních smluvních dodavatelů (výrobců
stavebních hmot a výrobků) je předpokládána v blízkosti okolních velkých sídelních celků. Z
nich nejbližší jsou Teplice, Ústní nad Labem a další. Tyto celky jsou přístupné z hlavní
dopravní tepny I/8 a na ni napojených silnic I. třídy. Potenciální vzdálenější odběratele (např.
v okolí celků Litoměřice, Mělník, Česká Lípa, Louny, Chomutov, ad.) lze zásobovat
prostřednictvím nákladní vlakové dopravy. K tomuto využitelná nákladní vlaková nádraží
jsou v blízkém okolí záměru. Jedná se např. o nákladní vlakové nádraží Řetenice (ležící na
trase dopravy C, cca 2 km od záměru), nebo vlaková stanice Oldřichov u Duchcova (ležící na
trase dopravy D, cca 1,5 km od záměru). Distribuce dalším vzdálenějším odběratelům se již
s ohledem na přepravní náklady nevyplatí. Z blízkého okolí záměru lze předpokládat
individuální maloobjemové odběratele (nevýrobce), kteří mohou pískovou část produkce
využívat v rámci běžných stavebních úprav a prací (stavební směsi, podsypy pod zámkovou
dlažbu, apod.). Zajímavým by mohl být i odbyt této části produkce jako jemný plážový písek,
G E T s.r.o.
Strana 39 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
ať již v rámci vodních ploch, nebo např. beachvolejbalových hřišť. Odvoz sedimentů je takřka
celý uvažován v rámci zpětných jízd, a to jak v případě využití k rekultivačním účelům, tak
v případě předání oprávněným osobám k odstranění jako odpad. Individuální odběr sedimentů
je sice reálný, ale spíše v minimálním objemu, v rámci výpočtů je proto zanedbán. Přímo
v průmyslovém areálu Dukla se nachází zařízení pro nakládání s odpady, resp. osoba
oprávněná osoba dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. V rámci úvah lze
uvažovat o předání sedimentů jakožto odpadu této osobě k odstranění či dalšímu využití. Toto
řešení by část dopravy související s předkládaným záměrem separovalo, protože stávající
zařízení má schválený provoz včetně dopravy.
Tabulka č. 8: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru
Zdroj nákladní dopravy
Návoz suroviny z DP Cínovec I
Expedice slídového (lithiového)
koncentrátu
Pískový produkt
Sedimenty a organika
Max.
kapacita
(t/rok)
150000
Počet NA
za prac.
rok
8824
Počet
prac. dnů
v roce
215
Max.
Max. počet jízd
počet NA
(tam a zpět)
za den
NA za den
41
82
18600
1094
250
4
9
111 900
19 500
6582
1147
250
250
26
5
53
9
Součet všech denních jízd:
Odečet denních jízd při využití 75% zpětných jízd k odvozu produktů a sedimentů:
Výsledný počet jízd NA za den: 91
153
- 62
Pozn.: Výpočty počítají s desetinnými místy a výsledné hodnoty jsou zaokrouhlovány (MS
Office Excel). Maximální kapacita 150 tis. t za rok vychází ze záměru „Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013).
Dle uvedeného záměru činí předpokládaná maximální denní kapacita těžby cca 700 tun,
předpokládaná maximální roční kapacita těžby cca 130 - 150 tis. tun, a to při uvažování 215
pracovních dnů. V rámci výpočtů a modelů hodnocení provozu DP Cínovec I byla kapacita
150 tis. t/rok uvažována jakožto maximální varianta. Na stejnou kapacitu je proto navržena i
vlastní technologie a provoz záměru, avšak při uvažování 250 pracovních dnů v roce. Návrh
proto představuje maximální návrhovou kapacitu úpravny (nároky na zdroje, plochu,
umístění, ad.). Surovina z výhradního ložiska Cínovec-odkaliště je naprosto specifická svým
obsahem, složením i charakterem. Mimo DP Cínovec I se v dostupném okolí záměru žádný
jiný zdroj takovéto suroviny nevyskytuje.
Podmínky průjezdu NA přes obce a města předpokládá zejména ochranu před úlety a
prašností ze suroviny (např. zaplachtováním, kropením, apod.), očistou kol, apod. Rychlost
dopravy vyplývá z příslušných předpisů a z reálných možností provozu. Příznivější podmínky
provozu přes město Dubí představuje nově realizovaný kruhový objezd, který byl dokončen
na podzim 2013.
Osobní doprava
Doprava osobními automobily (OA) je uvažována ze strany zaměstnanců a pracovníků
záměru a příp. potenciálních zákazníků.
G E T s.r.o.
Strana 40 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 9: Předpokládaná maximální nákladní doprava z provozu záměru
Max. počet
OA za den
Zdroj osobní dopravy
Zaměstnanci a pracovníci záměru
Potenciální zákazníci a návštěvníci
10
10
Max. počet jízd
(tam a zpět)
OA za den
20
20
Počet prac.
dnů v roce
250
250
Počet OA
za prac.
rok
5000
5000
Výsledný počet jízd OA za den: 40
5. LIDSKÉ ZDROJE
Počet pracovních sil, směnnost
Pracovní rok je uvažován jako 250 pracovních dnů. Záměr bude v provozu pouze v běžné
pracovní dny, tj. mimo státní svátky a víkendy a mimo noční provoz. Maximální denní provoz
záměru je uvažován jakou dvousměnný, s pracovní dobou 6.00 - 22.00 hod. Maximální počet
pracovníků v jedné směně 8, počet stálých pracovních míst cca 8, ostatní nárazově
(brigádníci, příp. pracovníci na dohodu či VPP). Nasazení maximálních pracovních kapacit by
mělo být pouze výjimečné v období hlavní stavební sezóny (zvýšená poptávka po pískové
části produkce). V běžném provozu je předpokládán spíše ustálený jednosměnný pracovní
režim.
Pozn.:
S ohledem na specifické klimatické podmínky na Cínovci byl odhad maximálního možného
časového fondu pro těžbu stanoven na 215 dní, a to v případě výjimečně teplé zimy, jako např.
v letošním roce. Provoz a expedice z DP Cínovec I bude probíhat od 9 do 17 hod, z důvodu
doporučení „naturového hodnocení“ záměru (Bejček, 2013). Provoz úpravny však může být
s ohledem na příznivější klimatické podmínky lokality standardní, tzn. 250 dní. Z výše
uvedeného je zřejmé, že předkládaný záměr je hodnocen v širších provozních parametrech.
Částečně to vyplývá ze skutečnosti, že v areálu úpravny bude navážená surovina deponována
do několikadenní zásoby, aby byl zajištěn plynulý provoz technologické linky. Bude zavážena
např. v době technologických odstávek linky. Provoz linky však není tak výrazně časově
omezen jako v případě těžby a např. v sezónních výkyvech (poptávce po pískové surovině)
může být až dvousměnný. Z hlediska provozu je proto úpravna zcela samostatným záměrem a
musí být hodnocena z hlediska maximální možné navrhované provozní kapacity, nezávisle na
záměru DP Cínovec I. Posuzovaná kapacita tak představuje nejhorší reálnou variantu
zpracování suroviny z hlediska příslušných výpočtů a modelů tohoto hodnocení.
Jiná infrastruktura
V rámci záměru se zřízení jiné než výše uvedené infrastruktury neuvažuje.
III. Údaje o výstupech
1. OVZDUŠÍ
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění.
Areál úpravny pro zpracování pískové suroviny bude pravděpodobně zařazen mezi zdroje
vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – Zpracování
nerostných surovin, Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z
povrchových dolů, kód 5.12. (Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních
G E T s.r.o.
Strana 41 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den), příp. kód 5.13. (Povrchové doly paliv,
rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění
drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den. Na tyto zdroje je vyžadována
rozptylová studie podle § 11 odst. 9 zákona a je vyžadován provozní řád jako součást
povolení provozu podle § 11 odst. 2. Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí záměru
a vyčíslení imisního příspěvku bude zpracována rozptylová studie, která bude dopracována
v dalším stupni hodnocení a která bude vycházet mimo jiné z preference dopravních variant.
V následujících odstavcích jsou uvedeny pouze základní informace, využitelné při zpracování
studie. Další podkladové informace nabízí rovněž rozptylová studie k oznámení záměru
„Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovecodkaliště“ (Kočová, 2013).
Výběr znečišťujících látek
V rámci navrhované technologie bude surovina zpracovávána pouze v mokrém stavu,
procesy spojené s její úpravou proto nejsou zdrojem prašnosti. V důsledku provozu areálu
budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky, resp. emise prachu z manipulace se
surovinou a produkty, dále pak škodliviny vznikající spalováním pohonných hmot v
používaných mechanismech a nákladních vozidlech. Dalším zdrojem bude resuspendovaný
prach, tj. vznos prachu z volných otevřených skládek a při pojezdu nákladních vozidel a
mechanismů. Sledovanými škodlivinami z nákladní automobilové dopravy a ze spalování
nafty v mechanismech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné
částice. V rozptylové studii budou hodnoceny následující znečišťující látky: benzo(a)pyren,
příp. benzen, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a
PM2.5). Pro výpočet maximálních hodinových a denních příspěvků bude uvažován nejhorší
možný stav, který představuje provoz technologie v maximální projektované kapacitě 150 tis.
t suroviny za rok (250 dnů) a maximální kapacitu dopravy z DP Cínovec I, tj. 150 tis. t
suroviny za rok (215 dní).
Charakteristika emisních zdrojů
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, rozlišuje zdroje znečišťování
ovzduší na zdroje stacionární a mobilní. Metodika SYMOS´97, používaná v rámci
rozptylových studií dělí zdroje na bodové, plošné a liniové.
Bodové zdroje emisí nejsou souvislosti s provozem záměru uvažovány.
Liniové zdroje emisí budou používané vnitroareálové komunikace, komunikace pro
přepravu suroviny z Cínovce do úpravny a zpět (trasa A až D) a komunikace pro transport
expedovaných produktů úpravny.
Plošnými zdroji emisí jako plošný zdroj emisí lze uvažovat plochy deponie suroviny a
plochy, na kterých bude s touto surovinou manipulováno (vykládka, převoz a překládka).
Plošným zdrojem emisí budou rovněž plochy pro skladování a nakládku pískové části
produkce v rámci expedice. Plošnými zdroji prašnosti jsou také odkryté plochy vlivem větru.
V rámci plošných zdrojů budou uvažovány také emise ze spalování nafty v motorech
obslužné mechanizace a nákladních vozidel.
V rámci následujících odstavců jsou uvedeny základní předpokládané emise těchto zdrojů.
V rámci rozptylové studie budou tyto dále rozpracovány a zpřesněny.
G E T s.r.o.
Strana 42 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Emisní parametry plošných zdrojů
Předpokládané emise z volnoběhu nákladních automobilů při vykládce a nakládce
Počet nákladních vozidel dopravujících surovinu z DP Cínovec I činí 41 NA/den (8 hodin
za den, 250 dní v roce) a při uvažovaném využití 75 % zpětných jízd činí počet nákladních
vozidel pro ostatní expedici produktů a nevyužitých materiálů cca 16 NA/den (16 hodin za
den, 250 dní v roce). Pro tyto vozidla je uvažováno s dobou volnoběhu 10 minut pro jedno
vozidlo (1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h). Pro odhad emisí ze
spalování nafty v motorech nákladních automobilů byly použity emisní faktory převzaté z
programu MEFA 13.
Tabulka č. 10: Předpokládané emise z volnoběhu NA při vykládce a nakládce
Látka
BaP
NOx
PM10
PM2.5
Emisní faktor
[g/km/vozidlo]
2,01587E-05
13,286
2,1862
1,794
[g/den]
1,15E-02
7 573
1 246
1 023
Emise
[g/h]
1,44E-03
473
78
64
[kg/rok]
2,47E-03
1893
312
256
Předpokládané emise z provozu obslužné mechanizace
Plošným zdrojem emisí bude spalování nafty v použitých obslužných mechanismech
(2 čelní nakladače, nákladní automobil). Maximální roční spotřeba nafty byla vypočtena na
cca 140 000 l/rok. Maximální denní spotřeba nafty je 560 l/den. Maximální hodinová spotřeba
nafty je 45 l/h (všechny tři stroje v souběhu). Pro výpočet emisí ze spalování nafty
v dieselových motorech byly použity emisní faktory převzaté z publikace EMEP/EEA air
pollutant emission inventory guidebook - 2009, vydané EEA (European Enviroment Agency)
dne 19. 6. 2009. Předpokládané emise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty
v obslužných mechanismech jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka č. 11: Předpokládané emise z provozu obslužných mechanismů
Škodlivina
BaP
NOx
částice PM10
částice PM2.5
Emisní faktor
[g/t spálené nafty]
0,03
32 792
2 086
2 086
Emise – obslužná mechanizace
[kg/rok]
[kg/den]
[g/h]
0,00353
1,4112*10-5
0,00113
3856
15,4253568
1 240
245
0,9812544
78,8508
245
0,9812544
78,8508
Emisní parametry liniových zdrojů
Liniové zdroje vyvolané záměrem představuje nákladní automobilová doprava zajišťující
transport vytěžené suroviny a expedici produktů a zbytkových materiálů. Počet nákladních
vozidel dopravujících surovinu z DP Cínovec I činí 41 NA/den (8 hodin za den, 250 dní v
roce) a při uvažovaném využití 75 % zpětných jízd činí počet nákladních vozidel pro ostatní
expedici produktů a nevyužitých materiálů cca 16 NA/den (16 hodin za den, 250 dní v roce).
Vnitro areálová doprava bude probíhat pouze v rámci průmyslového areálu a dále se napojí na
místní komunikaci přes osadu Dukla. Tímto směrem bude probíhat veškerá doprava záměru.
Emisní faktory a předpokládané emise znečišťujících látek z liniových zdrojů lze převzít
údaje z rozptylové studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a
následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Kočová, 2013). Pro odhad
G E T s.r.o.
Strana 43 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
předpokládaných emisí ze souběhu dopravy z expedice suroviny i produktů lze použít
parametry pro úsek č. 4 z této studie (tab. 8 a 9), které jsou užity pro horské převýšení, viz
následující tabulka.
Tabulka č. 12: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů
Úsek
4
BaP
2,016*10-7
Emisní faktor [g/s/km]
NOx
PM10
0,001498
0,015851
PM2.5
0,003957
BaP
0,0037
Emise [kg/rok/km]
NOx
PM10
PM2.5
27,83
294,45
75,31
Zdroj: Rozptylová studie k oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku
Cínovec-odkaliště (Kočová, 2013)
Tabulka č. 13: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů
Úsek
4
BaP
0,0174
Emise [g/den/km]
NOx
PM10
129,4
1 369,5
PM2.5
341,9
BaP
0,0022
Emise [g/h/km]
NOx
PM10
16,18
171,19
PM2.5
42,74
Cínovec-odkaliště (Kočová, 2013)
V rámci rozptylové studie budou ke stanovení množství TZL jednotlivých zdrojů a pro
výpočet emisí ze spalování nafty v motorech mechanismů a nákladních automobilů použity
příslušné emisní faktory, které se mohou případně mírně lišit od výše uvedeného. Množství
prachu z odkrytých ploch a prachu zvířeného automobily bude stanoveno výpočtem na
základě vhodné metodiky. K výpočtu průměrných ročních koncentrací bude využita větrná
růžice charakteristická pro dané území a budou stanoveny četnosti výskytu směru větru. Při
výpočtu imisních charakteristik bude vycházeno z meteorologické situace lokality a výpočet
bude proveden podle nejvhodnější metodiky. Výpočty příspěvků imisních koncentrací
(maximálních hodinových, denních a průměrných ročních) posuzovaných znečišťujících látek
budou provedeny podle nejvhodnější metodiky, a to v husté síti referenčních bodů a ve
zvolených výpočtových bodech mimo síť (nejbližší chráněné prostory). Výpočty budou
provedeny za účelem prokázání plnění vyhlášených imisních limitů ze strany předmětného
záměru.
2. VODY
Odpadní vody typu městských odpadních vod
Odpadní vody budou vznikat v sociálním zařízení v objektu sociálního zázemí. Obecní
kanalizace je sice vyvedena na hranici pozemku, vzhledem k minimální zátěži ale nebude
budováno její tlakové prodloužení (spád terénu je v protisměru), ale bude osazena typová
izolovaná (bezodtoková) žumpa.
Produkce splaškových vod: 70,4 m3/rok
Při velikosti navrhované žumpy 13,0 m3 vychází četnost vyvážení cca 1x za 2 měsíce.
Technologické odpadní vody
Vodní hospodářství navržené technologie je bilančně ztrátové a provozem záměru
nebudou vznikat žádné odpadní technologické vody. Přirozené ztráty technologické vody
odparem a odvodněním v produktech budou naopak průběžně dotovány z vodovodní
přípojky.
G E T s.r.o.
Strana 44 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
3. ODPADY
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání
s těžebním odpadem, v platném znění.
Na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládané v
odvalech, výsypkách a odkalištích se nevztahuje zákon o odpadech (§ 2, odst. 1 písm. b
zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění). Dle zákona č. 157/2009 Sb., o
nakládání s těžebním odpadem, v platném znění, se těžebním odpadem rozumí odpad, kterého
se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při
ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o
odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů. Tento zákon se nevztahuje na
hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo
skladování nerostů, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití
ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny
pro zajištění nebo likvidaci důlních děl. V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad
podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním
orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu.
S veškerými odpady vzniklými v souvislosti s předmětným záměrem bude nakládáno
v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s
těžebním odpadem a příslušnými vyhláškami, příp. dalšími souvisejícími předpisy, v platném
znění. Jednotlivé druhy odpadů budou tříděny, bude prováděna jejich průběžná bilance a
evidence dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění. Shromažďovací
místa a prostředky budou označeny v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
v platném znění. Směsný komunální odpad bude skladován v běžných sběrných nádobách
(popelnicích). S nebezpečnými odpady bude nakládáno také v souladu s vyhláškou č.
383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Veškeré odpady budou
ukládány na vyhrazené ploše, určené a označené dle Provozního řádu a budou předávány
pouze oprávněným osobám (partnerům) ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., k odstranění nebo
k dalšímu využití.
Odpady z výstavby záměru
Na základě podmínek smluvního vztahu o pronájmu dotčených pozemků, bude zájmové
území předáno k realizaci záměru ve zcela vyklizené a připravené podobě. Veškeré stávající
odpady či jiné předměty a materiály budou z plochy záměru odstraněny ze strany
pronajímatele. Nakládání s těmito předměty a materiály proto není předmětem tohoto
Oznámení. V rámci výstavby záměru budou vznikat běžné odpady související s výstavbou
nové technologické haly, skladů a dalších objektů záměru. Výkopová zemina z podzemních
konstrukcí bude využita pro další objekty a konstrukce na povrchu terénu a po ukončení
provozu bude navrácena zpět. Její odvoz mimo areál ani odstranění nebudou třeba. Stavební
odpady mohou vznikat také v souvislosti se stavebními úpravami stávajících zpevněných
ploch, resp. při jejich rozšiřování a odstraňování z plochy nových objektů. Tyto materiály
budou využity přímo na místě v rámci realizace zpevněných ploch předmětného záměru,
v souladu s metodickým návodem odboru odpadů MŽP z roku 2008 pro řízení vzniku
stavebních a demoličních odpadu a pro nakládání s nimi, cit.: „Prioritně je doporučeno
zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování
stavby nebo jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě
jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další
použití v místě stavby bezpečné – např. nejsou znečištěny škodlivinami. Tento postup je
vyloučen u použitých stavebních výrobků obsahujících azbest. Při odstraňování stavby nebo
jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby je nutné postupně
G E T s.r.o.
Strana 45 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
odstraňovat vymezené části stavby a ty části stavby, které je v rámci základního materiálu
stavby možno považovat za příměsi komplikující recyklaci stavební suti a u nichž je to
technologicky a ekonomicky možné (např. výplně otvorů, kovové a dřevěné střešní konstrukce,
podlahové krytiny a konstrukce z kovu, plastu nebo dřeva, klempířské doplňky, rozvody médií,
technologické zázemí staveb – rozvaděče, transformátory, výměníky, vzduchotechnická
zařízení, výtahy apod.). S těmito věcmi je nutné nakládat samostatně jako se specifickými
druhy stavebních odpadů. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají
odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě
použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky)
– nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 3 zákona o odpadech. V takovém případě nejsou
podřízeny zákonu o odpadech a jejich užívání je řízeno zvláštními právními předpisy. Odpady
vznikající ze základních minerálních stavebních materiálů (např. betonové a železobetonové
konstrukce, tvárnice, cihly) je doporučeno, v případě, že je není možné využít jako celek k
jejich původnímu účelu (cihly, železobetonové nosníky apod.), využívat nebo odstraňovat až
po jejich úpravě (drcení, třídění) v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách). Pokud
u dřevěných částí staveb není možné jejich materiálové využití (např. opětovné využití trámů,
dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické
využití (např. v podobě paliva) v souladu se zákonem o odpadech a zákonem o ochraně
ovzduší nebo odstranění spálením v příslušném zařízení k odstraňování odpadů. Palivem se
nemohou stát dřevěné prvky stavby, které jsou povrchově upraveny nátěrem (např. rámy
oken) nebo upraveny chemickými přípravky (např. železniční pražce, krovy). Odstraňování
odpadu organického původu ukládáním na skládky je právní úpravou významně omezeno“.
Tabulka č. 14: Předpokládané odpady z výstavby záměru
Skupina/kód
druhu odpadu
08
08 01
08 02
08 02
08 04
13
13 01
13 02
13 05
15
15 01
15 02
17
17 01
17 02
17 03
G E T s.r.o.
Název druhu odpadu
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových
hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a
tiskařských barev
Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování
barev a laků
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních
nátěrových hmot (včetně keramických materiálů)
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a
těsnicích materiálů (včetně vodotěsnících výrobků)
Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a
odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19)
Odpadní hydraulické oleje
Odpadní motorové, převodové a mazací oleje
Odpady z odlučovačů oleje
Odpadní obaly: Absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační
materiály a ochranné oděvy jinak neurčené
Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné
oděvy
Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy
z kontaminovaných míst)
Beton, cihly, tašky a keramika
Dřevo, sklo a plasty
Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu
Kategorie
odpadu
O, N
O
O
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
Strana 46 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
17 04
17 09
20
20 01
20 02
20 03
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Kovy (včetně jejich slitin)
Jiné stavební a demoliční odpady
Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské,
průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného
sběru
Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v
podskupině 15 01)
Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
Ostatní komunální odpady
O, N
O, N
O
O
O
Zdroj: Příloha č. 1 vyhl. č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů (2014)
Odpady z provozu záměru
Odpady, které budou vznikat při zpracovávání suroviny z ložiska Cínovec – odkaliště, lze
dělit na odpady zjištěné před elektromagnetickou separací suroviny a po této separaci. Před
vstupem do technologické linky musí být surovina předčištěna od nesourodých předmětů a
materiálů, jako jsou zbytky kořenových systémů původních porostů či nahodilých předmětů a
konstrukcí (plastové výdřevy a chráničky vrtaných sond, ocelová lana a skoby, geotextilie,
aj.). Tyto odpady by měly být selektovány již při těžbě, nelze však vyloučit jejich výskyt i ve
zpracovávané surovině a budou separovány i před vstupem do technologického procesu. Tyto
materiály budou různého množství, druhu i charakteru. Využitelný a nezávadný organický
materiál bude dočasně deponován v rámci vymezené části území. Postupně pak bude
transportován zpět do těžebny k využití v rámci rekultivačních prací. S ostatním odpadem
bude nakládáno v souladu s jejich zařazením.
Obrázek č. 12: Příklady cizorodých materiálů v tělese odkaliště: geotextilie - vlevo, ocelové lano - vpravo
Při elektromagnetické separaci suroviny dojde k oddělení magnetické (lithiové) složky a u
nemagnetické složky ještě k oddělení pevné pískové (křemičité) složky a rozplavené
organické (jílové) složky. První dvě složky jsou cílovými produkty separace, třetí (jílová)
složka bude postupně usazována v lagunách, jako odpadní část separace. Využití tohoto
materiálu je zvažováno několika způsoby. Do magnetického procesu úpravy není třeba vnášet
žádné chemické látky, v jílovém sedimentu však může docházet ke koncentrování přirozeně
zastoupených chemických prvků. Z tohoto důvodu bude třeba provést kontrolní odběry a
rozbory těchto sedimentů z hlediska koncentrací nebezpečných a znečišťujících látek. Pokud
by byly zjištěny takové jejich koncentrace, které by tento materiál řadily mezi nebezpečný
odpad, bude s tímto nakládáno v souladu s příslušnými předpisy. Odpad bude řádně označen a
G E T s.r.o.
Strana 47 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
evidován a bude předán oprávněné osobě k odstranění. Dále je možné postupovat podobně,
jako u vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník
prokazuje, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a
k úpravám na povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb. V případě
překračování limitů znečištění bude se sedimenty nakládáno jako s ostatním odpadem, tj.
obdobným způsobem jako výše uvedeným. V případě prokázání nezávadnosti a vhodnosti
materiálu pro rekultivační účely, bude jeho dílčí část odvezena zpět do těžebny v rámci
zpátečních jízd NA. Zde budou využita v rámci těsnící stěny mokřadu nebo jejího rozšíření,
příp. v rámci následné technické rekultivace území. Příp. pro ně bude nalezeno využití
v některé bližší lokalitě záměru. Předpokládaný hmotnostní výnos odpadní části suroviny je
cca 13 %. Maximální roční produkce odpadní části suroviny tak činí cca 19 500 t.
Z celkového množství vytěžitelných, resp. zpracovatelných zásob suroviny z ložiska Cínovecdeponie činí tento podíl max. 88 354 t. Z toho je předpoklad cca 5-10 % ke znovuvyužití
v rámci sanace a rekultivace DP Cínovec I, tj. max. 1 950 t/rok, celkově pak max. 8 835 t.
Tabulka č. 15: Předpokládané odpady z provozu záměru
Skupina/kód
druhu odpadu
01*
01 03*
01 04*
08
08 01
08 02
08 02
08 04
13
13 01
13 02
13 05
15
15 01
15 02
19
19 08*
19 13
20
20 01
G E T s.r.o.
Název druhu odpadu
Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího
zpracování nerostů a kamene
Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerostů
Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových
hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a
tiskařských barev
Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování
barev a laků
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a
těsnicích materiálů (včetně vodotěsnících výrobků)
Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a
odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19)
Odpadní hydraulické oleje
Odpadní motorové, převodové a mazací oleje
Odpady z odlučovačů oleje
oděvy
Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování)
odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo
místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro
průmyslové účely
Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené
Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody
sběru
Kategorie
odpadu
O, N
O, N
O, N
O
O
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O
Strana 48 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
20 02
20 03
ÚDAJE O ZÁMĚRU
podskupině 15 01)
O
O
Pozn. (*): Zda se bude jednat o odpad dle některého z uvedených zákonů nebo o materiál
vhodný pro využití v místě jeho původu, bude záviset na posouzení příslušných orgánů a na
výsledcích analýzy sedimentů.
V souvislosti s provozem areálu bude produkováno menší množství komunálního odpadu
z běžných potřeb pracovníků a z údržby areálu, včetně strojů a zařízení. Pro tyto odpady bude
zřízeno místo s nádobami pro tříděný a komunální odpad, které budou odváženy dle
smluvních podmínek s vybranou svozovou společností. Odpad s povinností zpětného odběru
by vznikat neměl, s výjimkou např. baterií, žárovek, které budou průběžně odevzdávány do
místa sběrů. Objemný odpad bude při ojedinělém výskytu odvezen do sběrného dvora.
Odpady, které by mohly vznikat v případě havárií, představují zejména úniky paliv a mazadel
z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích. Při havarijních
situacích mohou vznikat odpady, z nichž jsou z hlediska ovlivnění životního prostředí
nejzávažnější odpady s obsahem ropných látek. Pokud by došlo k znečištění zeminy, bude
tato okamžitě odtěžena a odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu, resp. předána
oprávněné osobě. Postupy a opatření v případě havárií budou řešeny samostatně v Havarijním
plánu.
Odpady z ukončení záměru
V rámci ukončení záměru budou vznikat podobné druhy odpadů jako při realizaci záměru.
Bude se jednat zejména o odstraňované izolační a stavební materiály, které budou poškozené
(dále nevyužitelné či neprodejné) při demontáži, příp. jiné mimo typových a rozebíratelných
částí objektů.
Tabulka č. 16: Předpokládané odpady z ukončení záměru
Skupina/kód
druhu odpadu
15
15 01
15 02
17
17 01
17 02
17 03
17 04
17 09
19
19 13
20
G E T s.r.o.
Název druhu odpadu
oděvy
Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy
z kontaminovaných míst)
Beton, cihly, tašky a keramika
Dřevo, sklo a plasty
Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu
Kovy (včetně jejich slitin)
Jiné stavební a demoliční odpady
Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování)
odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo
místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro
průmyslové účely
Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody
sběru
Kategorie
odpadu
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
O, N
-
Strana 49 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
20 01
20 02
20 03
ÚDAJE O ZÁMĚRU
podskupině 15 01)
O
O
O
4. OSTATNÍ
Hluk
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
Pro vyhodnocení míry akustické zátěže v okolí záměru a vyčíslení jeho akustického
příspěvku bude zpracována akustická studie, která bude dopracována v dalším stupni
hodnocení a která bude vycházet mimo jiné z preference dopravních variant. V následujících
odstavcích jsou uvedeny pouze základní informace, využitelné při zpracování studie.
Zdroje hluku
Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, bodové a
plošné. Liniové (dopravní) zdroje hluku budou u hodnoceného záměru tvořeny
vnitroareálovou a mimoareálovou automobilovou dopravou, která bude zajišťovat dovoz
suroviny do úpravny a expedici produktů z úpravny. Bodové zdroje budou představovat
jednotlivé strojní zařízení používané při úpravě (technologická linka včetně dopravníků,
apod.) a provozu objektů (ventilace, čerpadla, apod.). Technologická linka bude umístěna
v opláštěné budově (objekt technologické haly), jako skutečné zdroje hluku působící na
venkovní prostor tedy lze uvažovat fasády těchto budov – plošné, vertikálně umístěné zdroje.
Vlastní provoz úpravnické části bude osazen stroji a zařízením bez výrazných hlukových
zatížení. Dopravníky a třídiče mají hlučnost 65 – 70 dB. Jedním z možných zdrojů hluku
může být provoz čerpadel, předpokládaná hlučnost do 75 dB (může být zakryt zvukovou
izolací). Hlavní strojní zařízení úpravy bude v technologické hale, kde ani při plném provozu
nebude překročena hlučnost 85 dB. Dále lze jako bodové zdroje uvažovat mechanizaci
používanou při manipulaci se surovinou a produkty (čelní nakladače, nákladní automobily).
Tyto zdroje hluku se budou pohybovat v rámci zpevněných ploch areálu. Z technologického
hlediska je záměr složen z těchto hlavních výrobních celků:
•
dovoz vstupní suroviny a plnění podavače,
•
úpravu suroviny v technologické hale,
•
expedici z technologické haly a skladování pískových produktů na volné ploše,
•
expedici lithiového a pískového produktu z úpravny s odvozem sedimentů a
organického materiálu.
Nejvýznamnější zdroje hluku při provozu záměru budou stroje, běžně používané např. pro
zemní práce či práce s volně loženými materiály (čelní nakladače) a nákladní automobily.
V rámci výstavby záměru bude při montážních pracích používán autojeřáb, příp. další
podobná mechanizace, jejíž hlučnost bude stejná nebo nižší než hlučnost sestavy strojů pro
běžný provoz. Předpokládané akustické výkony této mechanizace jsou uvedeny v následující
tabulce.
G E T s.r.o.
Strana 50 z 135
ČÁST B
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Tabulka č. 17: Zdroje hluku a jejich akustické výkony v rámci provozu areálu
Zdroj
Čelní kolový nakladač
Nákladní automobil
Užití
nakládka, shrnování, rozhrnování a přeprava
zemin a materiálu
přeprava zemin a materiálu
Hladina akust.
výkonu LwA [dB]
105,0
108,0
Podstatou posuzování hluku u předmětného záměru bude vytvoření akustického modelu,
který odpovídá skutečné situaci a výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T
v denní a v noční době. Úkolem akustické studie bude vyčíslení hlukových imisí
v referenčních bodech a následné srovnání s platnými hygienickými limity. Podstatou
posuzování hluku z dopravy i z průmyslové činnosti hodnoceného záměru bude výpočet
ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T v denní době v referenčních bodech a případné
vyčíslení změny hladiny hluku vyvolané realizací záměru. Posouzení bude provedeno
samostatně pro hluk z dopravy a samostatně pro hluk z provozovny. Hlukové vlivy související
s realizací záměru budou řešeny vzhledem k nejbližším chráněným venkovním prostorům
staveb a chráněným venkovním prostorům, dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, v platném znění. Výpočty budou provedeny za účelem prokázání plnění
nejvyšších přípustných hodnot hluku ze strany předmětného záměru.
Vibrace
Dle výše cit. zákona se vibracemi rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo,
které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní
předpis.
S realizací záměru nebudou spojeny vibrace významného rozsahu. Technologická linka
nepředstavuje významný zdroj vibrací a veškeré provozní vibrace z pohyblivých mechanismů
(pračky, třídiče, dopravníky, aj.) budou tlumeny běžnými technickými řešeními (silentbloky,
apod.). Nebude tedy docházet k jejich přenosu do základové konstrukce a horninového
prostředí. Mimo technologii bude zdrojem vibrací pouze provoz mechanizace a nákladní
techniky. Tyto vibrace budou běžného charakteru.
Záření
Záření lze dle základního dělení jsou např. tzv. ionizující (částicová a elektromagnetická
záření s kratší vlnovou délkou než UV záření, jako např. alfa, beta, gama záření, neutronová
záření, rentgenová a kosmická záření) a neionizující (elektromagnetická záření s vyšší
vlnovou délkou, jako např. mikrovlny a vlny používané v radiokomunikacích, UV záření,
viditelné světlo, IR neboli tepelné záření). Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, v platném znění, jsou neionizujícím zářením elektrická a magnetická pole a
elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz.
Záměr nepředstavuje významný zdroj ionizujícího či neionizujícího záření. V rámci
záměru budou instalovány a používány pouze běžné zdroje záření (osvětlení, výduchy
spalovacích motorů jako zdroje tepelného záření, apod.) a bude zpracovávána surovina
s průměrným až lehce nadprůměrným obsahem radonu. Problematika radonu a veřejného
zdraví je hodnocena samostatně v rámci příslušných kapitol Oznámení.
G E T s.r.o.
Strana 51 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Zápach a jiné výstupy
Záměr nepředstavuje zdroj zápachu a jiných podobných výstupů mimo výše uvedené.
5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií
V souvislosti s provozem mechanizace nelze s jistotou vyloučit riziko znečištění vody a
půdy např. ropnými produkty (tj. úniky pohonných a mazacích hmot). Pro všechny používané
nebezpečné látky v areálu úpravny musí být k dispozici bezpečnostní listy dle vyhlášky MPO
č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu, v platném znění. Při nakládání
s chemickými látkami a přípravky budou plněny veškeré povinnosti vyplývající ze zákona č.
157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších
zákonů a souvisejících předpisů. Pro práce v areálu musí být vypracován Havarijní plán,
obsahují postupy pro řešení havarijních stavů. S havarijním plánem musí být seznámeni
všichni pracovníci stavby a v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů
zpracovaných v tomto havarijním plánu.
V rámci zajištění bezpečného provozu úpravny byly vytipovány tyto provozní havárie a
případné mimořádné události:
•
Požár na pracovišti - může být zapříčiněn vznícením používané mechanizace a
techniky, příp. skladovaných hořlavin. Pro zabezpečení likvidace požáru budou
pracoviště vybavena hasicími přístroji a budou vyznačeny únikové cesty.
•
Únik ropných produktů - v případě úniku těchto látek je třeba zamezit průsaku
ropných látek do okolní půdy a povrchových vod. Pro likvidaci úniku ropných látek
musí být pracoviště vybaveno vhodnými sorbenty.
•
Dopravní nehoda - omezení vzniku dopravní nehody lze zajistit vhodným dopravním
značením v rámci příjezdových a vnitroareálových komunikací.
•
Zranění osob v důsledku neoprávněného vstupu do areálu – u vstupu do areálu budou
umístěny výstražné tabulky zákazu vstupu nepovolaných osob. Provoz vozidel bude
upraven dopravním řádem.
Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny
S realizací záměru nejsou spojeny trvalé významné terénní zásahy do krajiny. Část objektů
(např. jímky a nádrže) bude zapuštěna pod úroveň terénu, přičemž vzniklý výkopek bude
využit k nadzemním částím objektů. Po ukončení záměru budou tyto zeminy vráceny zpět a
terén bude uveden do původní podoby. V rámci ochrany obyvatel blízkých obydlených území
je uvažováno s využitím organických částí suroviny (zbytky stromových porostů a zemin s
vegetací, apod.) k vytvoření ochranného zemního valu při JZ části území. Tento val by mohl
přispět k minimalizaci případné hlukové a rozptylové zátěže v okolí záměru. Rovněž by
odpadla potřeba průběžné expedice těchto hmot a s tím vyvolaná dopravní zátěž. Val by byl
odstraněn ve fázi ukončení záměru, kdy by již nebyla navážena surovina. Reálnost tohoto
opatření bude ještě ověřena na základě praktických zkušeností ze zpracování suroviny.
G E T s.r.o.
Strana 52 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O STAVU ŽP V DOTČENÉM ÚZEMÍ
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability.
Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky.
•
Biocentrum (BC) je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. (§ 1 písm. a) k
zákonu č. 114/1992 Sb. jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem
a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě
blízkého ekosystému.
•
Biokoridor (BK) je definován prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. (§ 1 písm. b) k
zákonu č. 114/1992 Sb. jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů
trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím
vytváří z oddělených biocenter síť.
•
Interakční prvek (IP) je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává
příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na
okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často
umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové
nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců,
hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).
Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků
tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci
pozemků, obce i stát. Regulativy územně plánovacích dokumentů zpravidla upravují
podmínky pro umísťování staveb do ÚSES tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro zajištění
jeho kontinuity a splněny minimální parametry jednotlivých prvků. Stavby procházející ÚSES
by neměly vytvářet neprostupné bariéry.
G E T s.r.o.
Strana 53 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Obrázek č. 13: Lokalizace záměru a nadregionálních ÚSES dle ÚAP ORP Teplice 2012
Zdroj: ÚAP ORP Teplice 2012 – Výkres záměrů na provedení změn v území (www.teplice.cz, 2014)
Dle ÚAP ORP Teplice 2012 - Výkres záměrů na provedení změn v území, se nebližší
nadregionální a regionální prvky ÚSES nachází více než 4,5 km od záměru. Jedná se např.
o regionální biokoridory a biocentra severně od města Dubí či v okolí obcí Hrob, Duchcov,
ad.
Obrázek č. 14: Lokalizace záměru a ÚSES dle ÚP Újezdeček 2012
ZÁMĚR
Zdroj: ÚP Újezdeček 2012 – Hlavní výkres (www.ujezdecek.cz, 2014)
G E T s.r.o.
Strana 54 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Zájmová plocha není součástí
souč
systému ÚSES a žádný z těchto
chto prvků
prvk není v ploše
záměru navržen ani výhledově.
výhledově Dle Územního plánu obce Újezdeček 2012 - Hlavní výkres,
se nejbližší lokální biocentrum nachází ve vzdálenosti cca 200 m SV od záměru.
zám
Jedná se o
biocentrum označené jako
ko BC 20, které je zakresleno v ploše vodní nádrže Liebig – důl
ČSM (zatopená důlní jáma,, tzv. oprám).
oprám) Ekosystém les, voda, přesahující
řesahující z k.ú. Dubí
Pozorka. Celková výměra
ěra 3,1 ha. Dle ÚP města Košťan,
an, jehož katastr se nachází Z od
zájmového území, prochází nejbližší lokální biokoridor vee vzdálenosti cca 70 m Z od
záměru. Jedná se o blíže nespecifikovaný (označen
(ozna en pouze písmenem X) lokální lesní
biokoridor podél Lesního potoka, který na území obce Újezdeček
Újezde ek není vymezen jako prvek
ÚSES. Dalším je pak biokoridor
biokoridor LBK 20/T1 a T8, který prochází cca 500 m V od záměru,
podél hranice k.ú. Újezdeček
ček - Dubí Pozorka – Teplice.
NATURA 2000
Zákon č.. 114/1992 Sb., o ochraně
ochran přírody a krajiny, v platném znění.
Natura 2000 je soustava chráněných
chrán
území, které na svém území a podle jednotných
principů vytvářejí
ejí všechny státy Evropské unie. Cílem soustavy je zabezpečit
zabezpe ochranu těch
druhů živočichů,, rostlin a typů přírodních stanovišť,, které jsou z evropského pohledu
nejcennější,
jší, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem
m jen na určitou
ur
oblast
(endemické). Vytvoření
ření soustavy Natura 2000 ukládají směrnice
sm rnice EU a tvoří
tvo ji dohromady
ptačíí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Směrnice
Sm rnice jsou v naší legislativě
legislativ
implementovány v podoběě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody
řírody a krajiny, v platném
znění.
Obrázek č. 15: Lokalizace záměru
ěru dle mapy Úst
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP)
Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody
řírody ((www.nature.cz, 2014)
G E T s.r.o.
Strana 55 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) se v zájmovém území ani v jeho
blízkém okolí nevyskytují prvky soustavy Natura 2000. Nejbližším takovým prvkem je EVL
Východní Krušnohoří (CZ0424127), vzdálený cca 2,5 km S od záměru.
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště
chráněná (ZCHÚ); přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných
území jsou: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní
rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Definice těchto prvků je následující.
Velkoplošná zvláště chráněná území
Národní parky (NP)
Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část
zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny,
živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za
národní parky.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem,
významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným
zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit
za chráněné krajinné oblasti.
Maloplošná zvláště chráněná území
Národní přírodní rezervace (NPR)
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou
geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním
měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom
také jejich bližší ochranné podmínky.
Přírodní rezervace (PR)
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a
významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za
přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
Národní přírodní památka (NPP)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště
nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo
mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle
přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní
přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
Přírodní památka (PP)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště
vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním
ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval
G E T s.r.o.
Strana 56 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví
přitom také její bližší ochranné podmínky.
blízkém okolí nevyskytují ZCHÚ. Nejbližším velkoplošným zvláště chráněným územím je
CHKO České středohoří, vzdálené více než 10 km JV od záměru. Nejbližším maloplošným
zvláště chráněným územím je PP Háj u Oseka (Kód: 5754), vzdálené více než 4 km JZ od
záměru.
PŘÍRODNÍ PARKY
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními
hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí výše uvedeného zákona, může orgán
ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park (PřP) a stanovit
omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu
tohoto území. Předchůdci přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly
zřizované pro omezení negativních vlivů na rekreační využívání těchto oblastí. Již vyhlášené
oblasti klidu byly podle § 90 uvedeného zákona automaticky prohlášeny za přírodní parky.
Dle geoportálu INSPIRE se v zájmovém území ani v jeho blízkém okolí nevyskytují
přírodní parky. Nejbližším takovým územím je PřP Východní Krušné hory, vzdálený více
než 7 km SV od záměru.
PAMÁTNÉ STROMY
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím
orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a
rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu
vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně
orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a
zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má
každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru
kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný
strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
blízkém okolí žádné památné stromy nevyskytují. Nejbližší památné stromy se nachází cca
1,5 km S od záměru, jedná se o 2 památné lípy ve Mstišově (Kód: 105602).
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou
jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný
prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů
a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné
plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část
přírody je z této definice vyňata.
G E T s.r.o.
Strana 57 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Dle ÚP obce Újezdeček 2012, nejsou na území obce registrovány významné krajinné
prvky. Přímo v zájmovém území nejsou zastoupeny ani významné krajinné prvky tzv. ze
zákona. Okrajové části zájmového území však leží v ochranném pásmu blízkého lesa. Lesní
pozemky (PUPFL) se nachází za hranicí průmyslového areálu Dukla a obklopují zájmové
území ze Z a S strany. Jako souvislý les představuje neregistrovaný VKP, stejně jako okolní
vodní plochy po zatopených důlních jámách (Liebig – důl ČSM, ad.).
ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU
Významné geologické lokality
Význam lokalit geologického dědictví je dán doložením geologického vývoje, přítomností
dokladů o formách života a o podmínkách životního prostředí v minulosti, dokumentací
tektonického a metamorfního vývoje, dynamiky vývoje zemského povrchu, výskytem
minerálů, geomorfologií atd. V rámci projektu Významné geologické lokality ČR České
geologické služby byl vytvořen komplexní systém evidence významných geologických lokalit
(VGL). Databáze obsahuje záznamy o lokalitách chráněných, k ochraně navržených a řadu
dalších vědecky hodnotných, esteticky nebo jinak zajímavých či unikátních lokalit rázu
převážně geologického, mineralogického nebo paleontologického.
Obrázek č. 16: Lokalizace záměru a VGL v jeho širším okolí
Významné geologické lokality
Zdroj: Významné geologické lokality (www.geology.cz, 2014)
Dle MS ČGS nejsou v ploše záměru ani v jeho nejbližším okolí evidovány žádné
významné geologické lokality. Nejbližší takovou lokalitou je bodová VGL s názvem Důl
Barbora (ID lokality: 2042), vzdálená cca 2,3 km Z od záměru. Jedná se o zatopený
povrchový důl Barbora v katastru Oldřichov. Dalším pak bodová VGL s názvem Jeníkov
(ID lokality: 1392), vzdálená cca 2,5 km JZ od záměru. Jedná se o opuštěný lom v katastru
Jeníkov.
Území s archeologickými nálezy a významné archeologické lokality
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění
Za území s archeologickými nálezy se považuje území, na němž lze odůvodněně
předpokládat výskyt archeologických nálezů, nebo na němž se již vyskytly archeologické
G E T s.r.o.
Strana 58 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
nálezy, popřípadě archeologická naleziště. Archeologické dědictví se vyskytuje takřka na
území celé ČR, s výjimkou území v minulosti vytěžených na předčtvrtohorní podloží.
Obrázek č. 17: Lokalizace záměru dle VGL a SAS ÚAN jeho širším okolí
Zdroj: Významné geologické lokality (www.geology.cz, 2014)
Aplikace Státní archeologický seznam (SAS) ČR v informačním systému Národního
památkového ústavu (IS NPÚ) umožňuje vyhledávání a tisk základních údajů o území s
archeologickými nálezy (UAN).
Tabulka č. 18: Lokality SAS na území katastru Újezdeček
Poř. č. SAS
Název UAN
Kat.
UAN
Reg. správce
Katastr
Okres
02-32-13/4
Intravilán obce Újezdeček
(Kleinaujezd) a plužina
II
NPÚ - ústř.
pr., centrum
Újezdeček
Teplice
Zdroj: SAS ČR (www.npu.cz, 2014)
Vysvětlivky:
Pořadové číslo SAS - jedinečný identifikátor UAN, který je složen z čísla mapového listu ZM 1:10000 a č. UAN
na příslušném mapovém listu; obě čísla jsou oddělena lomítkem (př. 34-21-15/1). Pořadové číslo SAS je
přidělováno autorem identifikace UAN.
Název UAN - název je přidělován autorem identifikace UAN.
Kategorie UAN:
I. - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
II. - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu
nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100
%.
III. - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu
nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50
% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré ostatní/zbývající území státu kromě kategorie IV).
UAN III není evidováno v SAS ČR.
IV. - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá území, kde byly
odtěženy vrstvy a uloženiny nad předčtvrtohorním geologickým podložím).
G E T s.r.o.
Strana 59 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Regionální správce - organizace oprávněná k provádění archeologických výzkumů, která provádí údržbu, revizi
a aktualizaci informací SAS ČR v daném území. Regionální správce využívá dat SAS ČR k ochraně a záchraně
archeologických nálezů (nemovitých i movitých) a území s archeologickými nálezy a umožňuje poskytování dat
ve stanoveném rozsahu a režimu zájemcům, zejména pracovníkům orgánů státní správy a stavebníkům.
Katastr a Okres - příslušnost UAN k územním jednotkám.
Dle MS NPÚ se v katastru Újezdeček nachází 1 lokalita SAS. Jedná se o ÚAN II.
kategorie s názvem Intravilán obce Újezdeček (Kleinaujezd) a plužina, vzdálenou cca 300 m
JV od záměru. Na S hranici areálu navazuje rozsáhlé ÚAN IV. kategorie s názvem Barbora
a okolní výsypky, která se rozkládá na katastrech Verneřice u Hrobu, Hrob, Hajniště u
Duchcova, Oldřichov u Duchcova, Košťany, Mstišov, Dubí u Teplic a Dubí-Pozorka.
IS NPÚ obsahuje databázi tzv. Významných archeologických lokalit (VAL). Účelem
databáze je vybrat jednotlivá území s archeologickými nálezy evidované v SAS ČR, která
patří mezi nejhodnotnější naleziště s vysokým stupněm dochování archeologických terénů a
nemovitých i movitých archeologických nálezů.
Dle MS NPÚ nejsou v katastru Újezdeček evidovány lokality VAL. Nejbližší takovou
lokalitou je VAL s názvem hrad Osek (Riesenburg) v katastru Hrad Osek, vzdálená více než
8,5 km Z od záměru.
Památkově chráněná území
Památkově chráněným územím může být rezervace, zóna nebo ochranné pásmo kulturní,
popř. národní kulturní památky, rezervace nebo zóny. Tato území jsou vyhlašována
vyhláškami příslušných obcí nebo nařízením vlády. Lze zjistit např. na výpisu z katastru v
kolonce způsob ochrany: „památkově chráněné území“.
Žádný z dotčených pozemků záměru není evidován se způsobem ochrany památkově
chráněné území. Dle MS NPÚ nejsou v rámci zájmového území ani v jeho blízkém ani
širším okolí evidovány žádné památky Světového kulturního dědictví, Národní kulturní
památky, Památky ve správě NPÚ ani Chráněná území a ochranná pásma. Nejbližší
takovým územím je městská památková zóna (MPZ) Teplice, tvořená historickým jádrem
města (Rejstříkové číslo: 2179), vzdálená více než 3 km JV od záměru.
Kulturní památky
Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa,
prohlašuje vláda České republiky nařízením za Národní kulturní památky a stanoví podmínky
jejich ochrany. Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury
České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich
soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce
člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické,
umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Dle MS NPÚ Monumnet nejsou na území dotčeného sídelního útvaru Újezdeček
evidovány žádné nemovité památky. Nejblíže takovou památkou je zámek (č. rejstříku
G E T s.r.o.
Strana 60 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
ÚSKP : 43997/5-5281, IdReg: 156341) v Lidické ul. č. p. 60 v katastru Košťany, vzdálený
cca 2 km SZ od záměru. Jedná se o lovecký zámeček Střelná, jednopatrovou budovu
uprostřed čtvercového nádvoří. Pochází z 18. století a dříve patřil rodu Lobkowiczů. Na
začátku 20. století byl zámeček obecním úřadem a část sloužila jako byty. Po II. světové
válce zde bylo lesácké učiliště. Dnes je zámeček vrácen původním majitelům a působí zde
soukromá firma. Památkou od r. 1958.
Pohřebiště, pietní místa - objekty, válečné hroby
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění
Dle výše uvedeného zákona je okolo veřejných pohřebišť zřizováno ochranné pásmo v šíři
nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit
provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného
pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
Hřbitov umístěný ve volné krajině může být také předmětem právní ochrany dle zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako tzv. Významný krajinný
prvek (VKP).
Pietní místo je pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol, který připomíná
válečné události a oběti. Válečný hrobem se rozumí místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob,
které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci (např. příslušník čs. armády,
příslušník AČR, voják, který konal službu ve spojenecké armádě, příslušník stráže ochrany
hranic) nebo v důsledku válečného zajetí (válečný zajatec), anebo ostatky osob, které
zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války (např. za účast byly
popraveny); evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s
válečnou událostí; jiný objekt, který se za válečný hrob považuje v souladu s mezinárodní
smlouvou, jíž je Česká republika vázána.
Obrázek č. 18: Lokalizace záměru dle výběru map Válečné hroby a Hřbitovy a pohřebiště
Zdroj: Geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz, 2014)
Dle geoportálu INSPIRE se v rámci zájmového území a jeho nejbližším okolí se válečné
hroby, hřbitov ani pohřebiště nevyskytují. Nejbližší hřbitovy se nachází ve vzdálenosti 2 a
více km od záměru, jedná se např. o židovský hřbitov v Teplicích, hřbitov v Košťanech, ad.
G E T s.r.o.
Strana 61 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Nejbližší válečný hrob, resp. pietní místo se nachází na náměstí B. Němcové v Újezdečku,
cca 900 m JV od záměru.
Sport a rekreace
Jedná se o využití objektů a ploch k rekreačním účelům, resp. službám navazujícím na
rekreační funkci, např. sportovišť, cyklotras, ad.
Dle platné verze ÚP obce Újezdeček je v rohové části průmyslového areálu J od záměru
zakreslena plocha plánované přestavby na plochu občanského vybavení – sportovní zařízení
s označením P2. Jedná se o plochu zastavěného území po ukončené těžbě o výměře 3852,6
m2. V textovém odůvodnění ÚP je k této ploše uvedeno, cit. „Z hlediska občanské
vybavenosti nabízí územní plán v části bývalého dobývacího prostoru plochu pro umístění
nového sportovního zařízení včetně odpovídajícího zázemí (P2)“. Dle zjištění byla tato
plocha zamýšlena jako hala pro beachvolejbal. K realizaci haly však nedošlo. Nejbližším
stávajícím sportovištěm je plocha sportovního hřiště v Újezdečku, vzdálená cca 900 m JV od
záměru. Nejbližší plochy rekreace - zahrádkářské osady (RZ) jsou vzdáleny cca 650 m JV
od záměru.
V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se nevyskytují cyklotrasy ani turistické trasy.
Nejbližší cyklotrasa (cyklotrasa č. 3083 Oldřichov – Teplice) vede po části silnic III/25342 a
III/25340, ve vzdálenosti více než 1 km J od záměru. Nejbližší turistická trasa (tmavě modrá
v úseku mezi Dubí – Pozorka a Dubí - Dvojhradí) vede po části silnice III/01319, ve
vzdálenosti více než 1 km J od záměru.
Území hustě zalidněná
Hustota zalidnění je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území a charakterizuje
jejich průměrnou míru osídlenosti lidmi. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční
kilometr (obyv./km²) a vyjadřuje podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území.
Např. průměrná hustota zalidnění celé ČR se dlouhodobě pohybuje okolo 133 obyv./km2.
Průměrná aktuální hustota zalidnění na území obci Újezdeček se pohybuje okolo 521
obyv./km2 (při údajích o výměře katastrálního území 177 ha k 1. 1. 2013 a počtu 922
obyvatel k 31. 12. 2012).
G E T s.r.o.
Strana 62 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Nejbližší objekty k bydlení v okolí záměru
Obrázek č. 19: Lokalizace nejbližších objektů k bydlení v dotčeném okolí záměru
čp.
238
bez
čp/če
bez čp/če
ZÁMĚR
bez
čp/če
čp.
253
čp.
212,213
čp.
čp.
čp.220
bez 207-211 bez
250
čp.
čp/če čp.
čp/če
bez
čp. 202-205
214-218
čp/če
235
bez
čp.
čp/če
252 čp.
bez čp/če
bez
bez čp/če
čp/če
čp.
40
bez
čp/če
bez
čp/če
bez čp/če
250
Zdroj: Nahlížení do KN, G E T s.r.o. (www.cuzk.cz, 2014)
Dle KN se v dotčeném okolí záměru nachází několik objektů. Jedná se o objekty bez
čísla popisného nebo evidenčního čísla (šedé kruhy) a objekty s těmito čísly, se způsobem
využití:
•
rodinný dům, objekt k bydlení (modré kruhy),
•
objekt občanské vybavenosti, jiná stavba, stavba technického vybavení, apod.
(oranžové kruhy).
Z rodinných domů a objektů k bydlení jsou záměru nejblíže objekty č. p. 212 a 213, které
se nachází cca 100 m od JZ okraje areálu úpravny.
ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ
Dle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, je za únosné zatížení
území považováno takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k
poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické
stability. Poškozování životního prostředí je definováno jako zhoršování jeho stavu
znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
Přípustnou míru znečišťování životního prostředí pak určují mezní hodnoty stanovené
zvláštními předpisy.
Staré ekologické zátěže, kontaminovaná místa
Za starou ekologickou zátěž je označována závažná kontaminace horninového prostředí,
podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
G E T s.r.o.
Strana 63 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a
aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za
starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není
znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky
odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady
nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných
surovin.
Obrázek č. 20: Lokalizace záměru na mapě kontaminovaných míst
Kontaminovaná místa
Zdroj: Kontaminovaná místa (www.cenia.cz, 2014)
Dle mapy kontaminovaných míst projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst
(NIKM) je v průmyslovém areálu Dukla evidováno kontaminované místo. Jedná se o
lokalitu s názvem MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla.
Tabulka č. 19: Detail lokality - MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla - souhrn
MOLA, s.r.o. - bývalý skladový areál Dukla
Priorita lokality
Kategorie Priority:
Index:
Výrok:
Další doporučený postup:
Obecné informace o lokalitě
Katastr:
Okres:
Kraj:
Pozice (JTSK) X:
Pozice (JTSK) Y:
Identifikátor:
Existence analýzy rizik:
Stupeň poznání:
Typ lokality:
Plocha lokality (např.
vymezená oplocením) [m2]:
G E T s.r.o.
----Lokalita nebyla dosud hodnocena
dosud nehodnoceno
Újezdeček
Teplice
Ústecký
974458.81
779071.33
17409001
NE
předběžný průzkum (C)
halda
-
Strana 64 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Původce znečištění:
jiné
Areál Dukla se nachází přibližně 500 m severně od obce Újezdeček
na hranicích ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů
lázeňského města Teplice. Areál původně sloužil jako zázemí dolu
Dukla, který patřil do Severočeského hnědouhelného revíru. V 70.
letech minulého století byl po ukončení těžby v dole Dukla areál
Charakteristika kontaminované převeden na s. p. Domácí potřeby, podnikové ředitelství Ústí nad
lokality:
Labem. V 80. letech zde pak následně proběhla výstavby skladových
objektů. Areál byl od prvopočátku využíván jako dílny a opravny
důlní techniky, kdy zde bylo nakládáno se závadnými látkami na
bázi ropných uhlovodíků. Součástí areálu byla i mycí rampa a ČS
PHM. Součástí této výdejny pohonných hmot byly dvě podzemní
ocelové nádrže, každá o objemu 15 m3.
Způsob využití
Současný způsob využití
Plánovaný způsob využití
Vlastní lokalita
průmysl, komerční zástavba
neznámo
Těsné sousedství
průmysl, komerční zástavba
neznámo
Orograficky je území součástí Mostecké pánve (Podkrušnohorská
oblast), z geologického hlediska se jedná o prostor, kde tercierní
sedimenty severočeské pánve nepravidelně překrývají horniny
teplického paleoryolitového komplexu. Původní morfologie území Doplňující informace k
zamokřená plošina s nevýraznými elevacemi- byla částečně
zájmovému území:
zachována v jižní části areálu, v severní části byla značně
pozměněna v souvislosti s blízkou povrchovou těžbou hnědého uhlí.
Chráněná území: Zájmová lokalita se nachází v ochranném pásmu
přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Teplice, stupně II C.
Nenachází se v CHOPAV ani ochranných pásmech vodních zdrojů
Související s vodou
Číslo hydrol. pořadí:
0
Vzdálenost k povr. vodám:
1001 m
Možnost migrace:
2. malá
Horniny a zeminy s nízkou průlinovou propustností nebo masiv s převážně puklinovou nízkou
propustností bez významné tektoniky, možný dosah migrace typicky v řádu desítek metrů
Kvartérní horniny jsou tvořeny jílovitými písky až štěrky, v
nejvyšších partiích pak aluviálními hlínami. Propustnost kvarterních
zemin je závislá na obsahu jílových částic, který je obecně vysoký a
tudíž i propustnost kvartérních hornin je poměrně malá a tyto jsou na
lokalitě spíše izolátorem. Podzemní voda tvoří souvislou zvodeň s
volnou hladinou v navážkách a štěrcích nebo mírně napjatou v
Charakteristika zvodně:
jílovitých partiích a aluviálních hlínách. Její úroveň se pohybuje v
rozmezí 3-5 m p. t. Na jedné straně se určitě projevuje vliv stávající
morfologie terénu, na druhé straně bude podzemní voda drénován a
mohutnou vrstvou propustných navážek směrem ke starým důlním
dílům, nacházejícím se SZ až S od posuzované lokality. Z výše
uvedeného vyplývá, že podzemní voda se pohybuje zřejmě oběma
směry
Rizika
Celková kontaminovaná plocha
[m2]:
Denní počet ohrožených
neznámo
obyvatel:
Střety - ohrožení
do 50m
do 2km
Zdroje pitné vody, jejich vnější
NE
NE
ochranné pásmo:
Ochranné pásmo přírodního
ANO
NE
G E T s.r.o.
Strana 65 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
léčivého zdroje:
Útvary podzemních vod s
vodohospodářským významem:
Významné odběry povrchových
vod:
Vodní toky třídy čistoty 1,2:
Zemědělská půda:
Národní park:
Území CHKO:
Přírodní rezervace:
VKP, přírodní památky:
Ochranné lesy zvláštního
určení:
ÚSES:
Jiné:
Slovní charakteristika rizik:
Kontaminace
Povrchové vody:
Podzemní vody:
Zeminy:
Sanace
Nápravná opatření - sanační
metody:
Cena (bez DPH):
Financuje:
Cíle navrhovaných /
provedených opatření:
Monitorování:
Stav provádění případných
nápravných opatření:
Informace o anotaci
Anotoval:
Datum:
Stav záznamu:
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Migrace: možnost přestupu z nesaturované zóny do podzemních vod
Látky: jako potenciální riziko byly vytipovány látky typu NEL. V
minulosti bylo v rámci zájmového území manipulováno
s pohonnými hmotami. Problémy: není známo. Omezení rizik: žádné
Typ
Významnost
kontaminace nezjištěna
-0kontaminace nezjištěna
-0kontaminace nezjištěna
-0nesanováno
0
Není monitorováno
neznámo
IP
07.08.2007 18:37
schváleno
Zdroj: Systém evidence kontaminovaných míst (http://info.sekm.cz, 2014)
V rámci dokumentů SEKM k lokalitě je uveden odkaz na posudek „Posouzení stavu
kontaminace horninového prostředí lokality bývalého skladového areálu Dukla Újezdeček“
(ALFA SYSTEM s.r.o., 2007). Dle závěrů tohoto průzkumu, cit. „Nezávislým
vyhodnocením dosud provedených průzkumných prací a ověřením kvality podzemní vody
na lokalitě bývalého skladového areálu Dukla bylo zjištěno, že se v daném areálu nachází
znečištění přípovrchové vrstvy nesaturované zóny ropnými látkami, zejména na dvou
lokalitách v jihozápadní části areálu. Toto znečištění se šíří vertikálním směrem velmi
minimálně a tudíž ani ohrožení podzemních vod není příliš pravděpodobné“.
Vlivy důlní činnosti
Mapový server České geologické služby (MS ČGS) v aplikaci s názvem Vlivy důlní
činnosti zpřístupňuje základní informace o rozsahu poddolovaných území, hlavních důlních
dílech a úložných místech těžebních odpadů (hald).
G E T s.r.o.
Strana 66 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Obrázek č. 21: Lokalizace záměru v mapě vlivů důlní činnosti
ZÁMĚR
Zdroj: Vlivy důlní činnosti (www.geology.cz, 2014)
Tabulka č. 20: Poddolovaná území a riziková úložná místa
Poddolovaná území
ID
Název
1603
Újezdeček 1
Surovina
Uhlí hnědé
Rozsah
systém
Rok poř. záznamu
1993
Stáří
před r. 1945
Zdroj: Vlivy důlní činnosti (www.geology.cz, 2014)
Dle mapového serveru (MS) České geologické služby (ČGS) – Geofond.cz se záměr
nachází v ploše tzv. poddolovaného území. Jedná se o poddolované území s názvem
Újezdeček 1 (ID 1603), v rámci kterého jsou evidována důlní díla: HERBERT II (ID: 474,
druh díla: šachta), HERBERT I (ID: 475, druh díla: šachta), Herbert – větrná jáma (ID:
504, druh díla: šachta), HERBERT 1 (ID: 505, druh díla: šachta), HERBERT 2 (ID: 506,
druh díla: šachta), Karel – Větrná jáma 2 (ID: 507, druh díla: šachta), Karel – Vodní jáma
(ID: 508, druh díla: šachta), Karel (ID: 509, druh díla: šachta).
V ploše záměru se nenachází místa evidovaná v registru rizikových úložných míst
(RUM). Nejbližší taková lokalita je opuštěné úložné místo s názvem Odval neidentifikovaný
(ID 7013) v lesním porostu u obce Újezdeček, vzdálený cca 750 m JV od záměru.
EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ
Za extrémní poměry v nejbližším okolí záměru lze považovat přítomnost poddolovaného
území, vzniklého v souvislosti s historickou hlubinnou těžbou.
OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A JINÉ ÚZEMNÍ LIMITY
V rámci zájmového území, popř. v jeho okolí byla zjištěna následující chráněná území,
ochranná a bezpečnostní pásma nebo jiné územní limity.
G E T s.r.o.
Strana 67 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Ochranná pásma chráněných
ěných částí
č
přírody a krajiny
Ochranné pásmo lesa
Zákon č.. 289/1995 Sb., lesní zákon, v platném znění.
Dotýká-li se řízení
ízení podle zvláštních předpisů
p
zájmů chráněných
ných tímto zákonem, rozhodne
stavební úřad
ad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného
p íslušného orgánu státní správy
lesů, který může svůjj souhlas vázat na splnění
spln ní podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení
pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
V blízkosti zájmového území se vyskytují pozemky PUPFL, resp. les, jehož ochranné
pásmo zasahuje do Z a S části zájmového území. Pro činnosti v tomto OP (dotčení
(dot
pozemků
ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa) bude vyžádán souhlas příslušného
íslušného orgánu státní správy
lesů.
Ochranná pásma a jiné limity ve vodním hospodářství a lázeňství
ěru na vý
výřezu mapové vrstvy Chráněná území
Zdroj: DIBAVOD (www.dppcr.cz, 2014)
Chráněné oblasti přirozené
řirozené akumulace vod (CHOPAV)
Zákon č.. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění.
CHOPAV jsou vodním zákonem definovány jako oblasti, které pro své přírodní
p
př
podmínky
tvoří významnou přirozenou
irozenou akumulaci vod.
vod Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením.
nař
V těchto
oblastech se vodním zákonem, v rozsahu stanoveném nařízením
na ízením vlády, zakazuje:
a)
b)
c)
d)
e)
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
pozemk
odvodňovat
ovat lesní pozemky,
odvodňovat zemědělské
ě ělské pozemky,
těžit rašelinu,
těžit
žit nerosty povrchovým způsobem
zp
nebo provádětt jiné zemní práce, které by vedly k
odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f) těžit
žit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.
G E T s.r.o.
Strana 68 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se záměr nachází
mimo oblast CHOPAV. Hranice nejbližší CHOPAV se nachází cca 2,3 km S od záměru.
Jedná se o CHOPAV – povrchové vody s názvem Krušné hory (ID: 110).
Ochranná pásma vodních zdrojů
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění.
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo
povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným
odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to
závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší
kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své
rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení
ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního
zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně,
která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby
nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se v zájmovém území
ani v jeho okolí ochranná pásma vodních zdrojů nevyskytují. Nejbližší OP vodního zdroje
(ID: 879) se nachází v intravilánu obce Oldřichov, ve vzdálenosti cca 2,5 km JZ od záměru.
Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje (OPPLZ)
Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, v platném znění.
K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické,
fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost
zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou.
Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.
• Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu
zdroje. U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní
minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o
poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit
jinak. U přírodního léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro
území vymezené hranicemi ložiska peloidu. V ochranném pásmu stanoveném pro
území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany
zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány
všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání
zdroje. V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o
poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně
ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní
nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje.
• Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě
infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území
zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví
zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje. V rámci ochranného pásma II.
stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany. V ochranném pásmu II.
stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické,
G E T s.r.o.
Strana 69 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i
zásoby a vydatnost zdroje.
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno
jinak, nelze podle zvláštních právních předpisů bez závazného stanoviska Ministerstva
zdravotnictví
a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a
kanalizací,
b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je
spojena se zásahem do pozemku,
c) vydat povolení k provedení trhacích prací,
d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních
restitucí,
e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle zvláštního právního předpisu,
f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k
některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se
stavbami uvedenými v odstavci 3 písm. b),
g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno
jinak, nelze podle zvláštního právního předpisu bez závazného stanoviska Ministerstva
zdravotnictví, pokud bylo uplatněno ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, vydat
územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, souhlas stavebního úřadu s ohlášenou
stavbou, kolaudační souhlas, rozhodnutí o změně užívání stavby, povolení k odstranění
stavby, terénních úprav a zařízení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
pro
a) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnitřním území
lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při
nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází
ke změně v užívání stavby,
b) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnějším území
lázeňského místa a v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v
souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň
•
•
•
•
nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas,
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,
vyžadují ohlášení,
mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování
většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol,
předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do
hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu,
• mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2
metry pod úroveň terénu,
c) stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa.
V ochranných pásmech nelze bez závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví
provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.
Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se zájmové území
nachází v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje (OPPLZ). Jedná se o OPPLZ
druhého stupně (II C) s názvem Teplice v Čechách. Ochranná pásma léčivých zdrojů
G E T s.r.o.
Strana 70 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
lázeňského místa Teplice v Čechách byla stanovena výnosem MZ č.j. LZ/3-2884-14.9.59 ze
dne 9. 10. 1959, včetně jeho změn a doplňků. Při realizaci záměru budou respektována
rovněž výše uvedená ustanovení zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, v platném znění a
bude vyžádáno závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a
zřídel.
Záplavová území
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění.
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu
povodně zaplavena vodou. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat
ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí
povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí
s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění
odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické
infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v
katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění
pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude
minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy,
pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
V aktivní zóně je dále zakázáno:
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět
terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné
povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo
zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
Obrázek č. 23: Lokalizace záměru na výřezu mapové vrstvy Záplavová území
Zdroj: DIBAVOD (www.dppcr.cz, 2014)
G E T s.r.o.
Strana 71 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Dle aplikace DIBAVOD obsažené v aplikaci Povodňový plán ČR se zájmovém území
nenachází v ploše záplavových území. Nejbližší záplavové území s aktivní zónou se nachází
cca 800 m JZ od záměru, podél toku Sviní potok.
Ostatní územní limity
Obrázek č. 24: Lokalizace záměru dle mapy Surovinový informační systém
Zdroj: Surovinový informační systém (www.geology.cz, 2014)
Dle Surovinového informačního systému ČGS nejsou v zájmovém území evidovány
žádné dobývací prostory ani chráněná ložisková území (CHLÚ). Nejbližším těženým
dobývacím prostorem je DP Všechlapy (stavební kámen), vzdálený cca 3,5 km JV od
záměru. Nejbližším CHLÚ nese název Jeníkov u Duchcova (ID: 07820000) a je vzdálené
cca 1,5 km JZ od záměru. V zájmovém území nejsou dále evidována chráněná území pro
zvláštní zásahy do zemské kůry ani průzkumná území či platná ložiska a prognózní zdroje.
S a Z část zájmové plochy se nachází pouze v ploše zrušeného ložiska hnědého uhlí
s názvem Pozorka-ČSM (ID: 3075400 a 5207500).
V rámci celého průmyslového areálu Dukla se vyskytují např. ochranná pásma technické a
energetické infrastruktury (OP VTL plynovodu, VN), příp. další, které však nezasahují do
plochy záměru. Existence jiných než výše uvedených ochranných pásem, oblastí a podobných
územních limitů v rámci záměru či jeho nejbližšího okolí nebyla zjištěna.
II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území
OVZDUŠÍ A KLIMA
Stávající kvalita ovzduší
Pro přehled o kvalitě ovzduší v širším okolí záměru lze vycházet z imisních koncentrací
naměřených nejbližšími měřícími stanicemi. V následující tabulce jsou uvedeny imisní
koncentrace sledovaných škodlivin benzo(a)pyrenu, NO2 a částic PM10 a PM2.5, naměřené na
G E T s.r.o.
Strana 72 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
stanici Teplice v posledních 5 letech (2008 – 2012). Měření imisních koncentrací
benzo(a)pyrenu se na stanici Teplice provádí od 1. 1. 2009 (hodnota za rok 2008 není tedy
k dispozici). Údaje jsou převzaty z rozptylové studie k oznámení záměru „Stanovení
dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“
(Kočová, 2013).
Tabulka č. 21: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
NO2
Hodinové [µg/m3]
19
Max.
Vol
MV
92,6
73,3
0
98,7
84,6
0
98,9
76,1
0
90,9
73,8
0
Roční
[µg/m3]
20,7
21,5
21,6
21,0
Částice PM10
Denní [µg/m3]
Roční
36
[µg/m3]
Max.
Vol
MV
182,8 44,3
25
27,4
269,0 53,5
40
32,2
151,0 65,9
59
32,9
139,7 53,9
48
28,4
PM2.5
BaP
Roční
[µg/m3]
Roční
[ng/m3]
18,8
18,9
22,7
16,4
19,5
1,0
1,2
1,1
1,2
Cínovec-odkaliště“ (Kočová, 2013).
Při hodnocení stávající úrovně znečištění přímo v zájmové lokalitě lze vycházet z map
úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km od ČHMÚ. Tyto mapy obsahují v každém
čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za
předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit (aktuální období je
2008 – 2012). Rozmístění jednotlivých čtverců je znázorněno na následujícím obrázku.
Hodnoty koncentrací sledovaných polutantů pro jednotlivé čtverce mapy úrovní znečištění
ovzduší, ve kterých se nachází zájmová lokalita, jsou uvedeny v následující tabulce. Uvedené
hodnoty prezentují úroveň pozadí, imisního zatížení v zájmové oblasti.
Obrázek č. 25: Lokalizace záměru s označením vybraných čtverců 1x1 km mapy úrovní znečištění - Pětileté průměry 2008-2012
66
55
77
22
11
33
99
44
88
Zdroj: ČHMÚ (http://portal.chmi.cz, 2014)
G E T s.r.o.
Strana 73 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Tabulka č. 22: Imisní pozadí v zájmové oblasti
Znečišťující látka
Oxidu dusičitý NO2
Částice PM10
Částice PM2,5
Benzen C6H6
Benzo(a)pyren BaP*
Částice PM10_M36**
Oxid siřičitý SO2_M4***
Roční průměrná koncentrace (µg/m3)
Označení čtverce
1
2
3
4
5
6
13,6
14,1
16
15,1
15,7
13,7
26,8
27
28,3
28
28
26,1
16,8
17,4
18,2
17,8
18,4
16,4
1,4
1,3
1,4
1,4
1,3
1,3
0,67
0,7
0,76
0,78
0,85
0,64
49,7
49,7
51,4
51,9
51,2
48,4
59,8
61,3
62,5
62,3
62
58,4
7
15,5
28,5
18,7
1,4
0,8
51,7
60,6
8
17,6
29,2
19,9
1,5
0,98
53,1
68
9
16,7
28,5
19,1
1,4
0,95
52,2
64,9
Vysvětlivky:
* hodnota je uvedena v ηg/m3
** 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce
*** 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce
V následující tabulce je pro jednotlivé koncentrace znečišťujících látek daného čtverce
uvedena úroveň této hodnoty vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu v %.
Tabulka č. 23: Úroveň stanoveného pozadí vzhledem k imisnímu limitu
Oxidu dusičitý NO2
Částice PM10
Částice PM2,5
Benzen C6H6
Benzo(a)pyren BaP*
Částice PM10_M36**
Oxid siřičitý SO2_M4***
1
34,0%
67,0%
67,2%
28,0%
67,0%
99,4%
34,0%
2
35,3%
67,5%
69,6%
26,0%
70,0%
99,4%
35,3%
Označení čtverce
3
4
5
6
40,0% 37,8% 39,3% 34,3%
70,8% 70,0% 70,0% 65,3%
72,8% 71,2% 73,6% 65,6%
28,0% 28,0% 26,0% 26,0%
76,0% 78,0% 85,0% 64,0%
102,8% 103,8% 102,4% 96,8%
40,0% 37,8% 39,3% 34,3%
7
8
9
38,8% 44,0% 41,8%
71,3% 73,0% 71,3%
74,8% 79,6% 76,4%
28,0% 30,0% 28,0%
80,0% 98,0% 95,0%
103,4% 106,2% 104,4%
38,8% 44,0% 41,8%
V zájmové oblasti nedochází k překračování imisních limitů pro roční koncentrace
znečišťujících látek. Na základě stanovených hodnot koncentrací pro uvedené znečišťující
látky lze konstatovat, že zájmová oblast je nejvíce zatížena imisemi PM10, PM2,5 a BaP.
Maximální denní koncentrace PM10 (36. nejvyšší hodnota) dosahují úrovně 106,2 % hodnoty
imisního limitu a dochází zde k překračování limitu 36. nejvyšší hodnoty. Průměrné roční
koncentrace PM10 se pak pohybují okolo 70%, maximálně dosahují 73 % imisního limitu.
Průměrné roční koncentrace PM2,5 se pohybují okolo 72 %, maximálně dosahují 79,6 %
imisního limitu. Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu se pohybují okolo 79 %,
maximálně dosahují 98 % imisního limitu. Nejvíce jsou v zájmové oblasti zatíženy zastavěná
(sídelní) území obcí Újezdeček (čtverec č. 8) a Pozorka (čtverec č. 9).
Klimatické charakteristiky dotčeného území
Klasifikace klimatu dle E. Quitta (Quitt, 1971) představuje tzv. efektivní klasifikaci
podnebí a je vytvořena podle kombinací 14 klimatologických charakteristik - počtem letních,
mrazových a ledových dnů, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou
pokrývkou atd. Quittova klasifikace rozlišuje 23 jednotek v oblastech teplá, mírně teplá a
chladná. ČR podle této klasifikace spadá do tří částí - nížiny spadají do oblasti teplé, střední
polohy do oblasti mírně teplé a vyšší polohy do oblasti chladné.
G E T s.r.o.
Strana 74 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Tabulka č. 24: Charakteristika klimatické oblasti
Klimatická charakteristika oblasti T2 (teploty v ºC a srážky v mm)
Počet letních dnů
50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C
160 – 170
Počet mrazových dnů
100 - 110
Počet ledových dnů
30 – 40
Průměrná teplota v lednu
- 2 - -3
Průměrná teplota v červenci
18 – 19
Průměrná teplota v dubnu
8–9
Průměrná teplota v říjnu
7–9
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období
350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období
200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
40 - 50
Počet dnů zamračených
120 - 140
Počet dnů jasných
40 - 50
Zdroj: Klimatické oblasti Československa (Quitt, 1971)
Dle E. Quitta se zájmové území nachází v teplé klimatické oblasti T2. Pro tuto jednotku
je charakteristické teplé a suché léto, poměrně krátký přechod z mírně teplého jara do léta a
z léta do teplého až mírně teplého podzimu. Zima je obvykle suchá, krátká, s velmi krátkým
obdobím trvání souvislé sněhové pokrývky.
VODA
Hydrologická charakteristika zájmového území
V České republice je systém hydrologické rajonizace stanoven vyhláškou Ministerstva
zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, v platném znění. Hydrologické číslo, resp.
číslo hydrologického pořadí povodí je základním řazením toků podle příslušnosti k povodí
moří. Jedná se o osmimístné číslo, které je sestaveno ze čtyř skupin: X-XX-XX-XXX. První
jednomístné číslo určuje povodí I. řádu (hlavní povodí), následující dvoumístné číslo určuje
povodí II. řádu (dílčí povodí), další dvoumístné číslo určuje povodí III. řádu (základní
povodí), poslední trojčíslí určuje povodí IV. řádu.
Číslo hydrologického pořadí zájmového území (v rozsahu I. - III. řádu):
1-14-01-0760-0-00
Povodí I. řádu (hlavní povodí):
Povodí II. řádu (dílčí povodí):
Povodí III. řádu (základní povodí):
Dotčená povodí IV. řádu:
Dotčená povodí nižšího řádu:
G E T s.r.o.
Labe
Bílina
Sviní potok
Lesní potok
Strana 75 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
ěru dle mapy Hydrologická povodí
Zdroj: Hydrologická povodí (http://heis.vuv.cz,
http://heis.vuv.cz, 2014)
201
Zájmové území se nachází v povodí Sviního potoka (číslo
íslo hydrologického pořadí
po
1-1401-076), s levobřežním přítokem
řítokem – Lesním potokem.
Hydrogeologická charakteristika zájmového území
V rámci podkladůů dokumentace pro územní rozhodnutí
rozhodnu (DÚR) byl v lednu 2014 proveden
inženýrskogeologický, hydrogeologický a radonový průzkum zájmového území (Hrdina,
2014). Dle závěrečné zprávy tohoto průzkumu je hlubší zvodnění zájmového území vyvinuto
v horninách teplického křemenného
řemenného porfyru. Minerální
Mineráln vody, spojené s hlubším oběhem,
ob
se
v minulosti samovolněě odvodňovaly
odvodň
v prostoru města Teplice. S hlubším oběhem
ob
podzemní
vody projektovaný záměr
ěr nesouvisí. Miocénní sedimenty se dělí
ělí na souvrství podložní,
souvrství hnědouhelných
douhelných slojí, a nadložní souvrství.
souvrs
V zájmovém území se nacházejí relikty
nadložního souvrství, zastoupeného převážně
p
omezeně propustnými písčitojílovitými
pís
sedimenty. Polohy uhlí se v minulosti nacházely v malých hloubkách pod terénem, byly však
odtěženy.
ženy. Širší okolí však bylo zcela přetvořeno
p
povrchovou těžbou
ěžbou hnědého
hně
uhlí. Celý
povrch zájmového území pokrývají proměnlivě
prom
propustné navážky. Hlinitojílovité navážky,
popř. původní
vodní terciérní jíly, mají špatnou průlinovou
pr linovou propustnost. Relativně propustnější jsou
polohy jílovitých písků a především
edevším štěrku
št
z křemenného porfyru. První mělká
m
zvodeň se
nachází v hloubkách 3,5 - 4,5 m pod terénem. Podzemní voda je vázaná na průlinové
pr
prostředí. Propustnost je střední
řední nebo nižší, v závislosti na proměnlivém
nlivém podílu jílovité frakce.
Podzemní voda první mělké
ělké zvodně
zvodn se odvodňuje k Z, ve smyslu toku Lesního potoka.
Odtokové poměry jsou zčásti
části umělé,
um
neboť v SZ okolí zájmového území se nacházejí relikty
po povrchové těžbě.. Jsou zde 1 menší a 1 větší
v tší vodní nádrž. Menší nádrž je bezodtoká, úroveň
úrove
hladiny je zde mírně níže, než ve větší
v
nádrži. Z větší nádrže přii vyšších stavech odtéká voda
korytem, jež se spojuje s Lesním potokem. V době terénního šetření
ření odtékalo z větší nádrže
cca 10 l/s vody. Na břehu
řehu větší
vě nádrže se nachází studna z betonových skruží o vnitřním
průměru
ru 1,4 m. Jedná se o sběrnou
sbě
jímku vody, využívané v minulém období pro zásobování
areálu technického zázemí důlní
dů
provozovny. Přívody
ívody jsou napojené do budovy vodárny,
nacházející se v SZ části posuzovaného areálu. Úrovně
Úrovn hladiny podzemní vody
vod nebyly při
současném vrtném průzkumu
ůzkumu do hloubek 3 - 4 m zaznamenány. V blízkosti vodárny se
nachází starý vystrojený pozorovací vrt.
vrt Je vystrojený PVC zárubnicí průměru
prů
100 mm, a
G E T s.r.o.
Strana 76 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
ocelovou ochrannou zárubnicí průměru
pr
130 mm. Další archivní sonda S 1 (nyní zlikvidovaná)
se nacházela v blízkosti bývalé kotelny.
Obrázek č. 27: Lokalizace záměru,, studny a archivních vrtů s vyznačením směru
ru podzemního odtoku
Zdroj: Závěrečná
ná zpráva inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu
zkumu zájmového území (Hrdina, 2014).
Tabulka č. 25: Zaznamenané údaje při
př průzkumu lokality ze dne 22. 1. 2014
Objekt
Studna
Pozorovací vrt
Sonda S 1
Odměrný
ěrný bod (OB)
[m
m nad terénem]
terénem
1,3
0,7
0,0*
Hloubka
[m]
6,42
7,54
7,4*
Hladina
[m od OB]
2,50
5,34
4,1*
Zdroj: Závěrečná
ná zpráva inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu
zkumu zájmového území (Hrdina, 2014).
Vysvětlivky: * převzatý archivní údaj
Ze zjištěných údajů vyplývá, že hladina podzemní vody se v zájmovém území pohybuje
v úrovni cca 3,5 - 4,5 m pod terénem. Vrtnými pracemi nebyla zjištěna spojitá hladina
podzemní vody do hloubky 4 m pod úrovní terénu. V pozorovacím vrtu v Z části území byla
změřena hladina vody v úrovni 4,64 m pod terénem. V archivním vrtu
rtu K 1 byla naražena v
4,2 m (rok 1986). Hladina vody nebude ovlivňovat základovou spáru objektu haly.
Zastižené horniny jsou středně
ředně až méně propustné. Polohy písčité
ité a polohy drti uhlí lze
považovat za propustnější,
í, polohy jílu (metráž 1,8 - 3,5 m) budou velmi slabě propustné. Pro
účinný
inný vsak srážkových vod bude možné využít celý profil, přičemž
p emž nejúčinnější
nejúč
vsakování
bude do hloubek 1,2 m. Vrstevní sled se však i v blízkém okolí místa nálevové zkoušky může
m
měnit. Případné vsakovací
sakovací objekty bude možné budovat jako vsakovací jímky nebo drény,
jež budou (v závislosti na rozměrech)
rozmě
schopné pojmout denně množství v jednotkách m3.
G E T s.r.o.
Strana 77 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
PŮDA
Taxonomická charakteristika půd
p zájmového území
V ČR
R je používána klasifikace půdních
p
typů podle taxonomického klasifikačního
klasifika
systému
půd (TKSP), mezinárodněě systém World Reference Base for Soils Resources 2006 (WRB).
Obrázek č. 28:: Lokalizace zájmového území na výřezu mapy půdních typů podle TKSP
Půdní typ y podle TKSP
Zdroj: Geoportál INSPIRE (http://geoportal.cenia.cz
http://geoportal.cenia.cz, 2014)
Dle geoportálu INSPIRE se zájmové území nachází v ploše s půdním
ůdním typem (dle TKSP)
Antropozem haldová. Západně od záměru se pak vyskytuje půdní
dní typ Kambizem modální.
Klasifikace půdy
dy dle TKSP:
Antropozem haldová (ANy
ANy)
Klasifikace půdy
dy dle WRB:
Spolic Technosol (spTC
spTC)
Skupina půd: ANTROPOSOLY
Půdy vzniklé buď
ď výraznou modifikací půdních
p
horizontů kultivačními, melioračními
meliora
opatřeními, pohřbením původních
ůvodních půdních
p
horizontů nebo půdy
ůdy vzniklé z přemístěných
p
materiálů.
Půdní typ: ANTROPOZEM AN
Půda vytvářená či vytvořená z člověkem nakupených substrátůů získaných při
p těžební a
stavební činnosti.
innosti. Charakter půd
pů je dán jednak vlastnostmi původního
ůvodního materiálu, jednak
antropogenním vrstvením či mísením materiálu, dále pak usměrněním
usm ěním procesu pedogeneze po
rekultivacích, sledujících úpravy půdních
p
vlastností pro zemědělské,
ě ělské, lesnické, rekreační
rekrea
využití. Pouhé navrstvení materiálů
materiál vytváříí pouze antropické substráty. Specifické podmínky
se mohou vytvářet
et po rekultivaci skládek odpadů.
odpad
Půdní varieta: haldová y
Vyskytuje se na zrekultivovaných plochách.
Dle Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického
ého a radonového
průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014) je původní
vodní terén zájmového
zájmové
prostoru silně
upravovaný navážkami proměnlivého
promě
a pestrého složení (mour,
mour, škvára, jíly s uhlím, uhlí,
G E T s.r.o.
Strana 78 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
kameny, štěrk, atd.). Jde o navážky proměnlivé stáří více než 40 až 50 let, ulehlé.
Antropogenní uloženiny byly zastiženy všemi vrty, jejich složení a mocnost je proměnlivá.
Ve střední a Z části území bylo provedenými vrty zjištěno, že se zde nachází písčitohlinité
štěrky a hlinitopísčité štěrky, které geologicky naleží k paleozoiku - karbonu. Jsou ulehlé.
Štěrkovitá příměs, petrograficky značně pestré je velikosti od drobných až k hrubým
štěrkům s většími kusy horniny. Při povrchu jsou charakteru hlíny a písku s úlomky. Jejich
celková mocnost může být i několik metrů. Archivním vrtem K1 v prostoru kotelny byla
zastižena jejich mocnost 5 m (dále nešlo vrtat). Jako základová půda jsou značně únosné.
Miocenní sedimenty jsou zde zastoupeny souvrstvím podložních jílů a písků, souvrstvím
uhelných slojí a souvrstvím nadložních jílů. Nachází se pod štěrkovitými polohami. Jde o
šedé nadložní jíly miocenní tuhé až pevné konzistence, místy s polohou uhelnou. Poloha
byla zastižena vrtem v SV části pozemku v prostoru projektované laguny.
Pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF)
Kód BPEJ
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků je pětimístný
číselný kód, vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční
schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí
příslušnost ke klimatickému regionu - dle shodných klimatických podmínek pro růst a vývoj
zemědělských plodin (označeny kódy 0 - 9). Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k
určité hlavní půdní jednotce (01 - 78). Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice
pozemku ke světovým stranám. Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho
skeletovosti. Charakteristiku jednotlivých částí uvádí vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou
se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich
vedení a aktualizaci, v platném znění.
Způsob ochrany nemovitosti a třídy ochrany ZPF
Článek IV přílohy metodického pokynu MŽP, č.j. OOLP 1067/96 ze dne 1. 10. 1996, o
odnímání půdy ze ZPF, definuje vztah třídy ochrany a BPEJ následovně:
- Do I. třídy ochrany ZPF jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých,
které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to
převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro
liniové stavby zásadního významu.
- Do I. třídy ochrany ZPF jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci
jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu
k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně
odnímatelné a s ohledem na území plánování také jen podmíněně zastavitelné.
- Do III. třídy ochrany ZPF jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech
s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno
územním plánováním využití pro eventuelní výstavbu.
- Do IV. třídy ochrany ZPF jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční
schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou,
využitelné i pro výstavbu.
- Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky,
které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd
mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně
G E T s.r.o.
Strana 79 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
nejvíce ohrožených. Většinou
Vě
jde o zemědělské půdy
dy pro zemědělské
zem
účely
postradatelné. U těchto
ěchto půd
p lze předpokládat efektivnější nezemědě
ědělské využití. Jde
většinou o půdy s nižším stupněm
stupn
ochrany, s výjimkou vymezených ochranných
pásem a chráněných
ěných území a dalších zájmů
zájm ochrany životního prostředí.
prostř
Dle Katastru nemovitostí parcely v ploše navrhovaného záměru
zám ru nemají evidovány žádné
skupiny BPEJ. Žádný z pozemků není v ZPF a nemá stanovenu žádnou třídu
tř
ochrany ZPF.
Nejbližší takové pozemky se nachází ve vzdálenosti 300 a více m J a JV od záměru.
zám
Jedná se
o pozemky ZPF s třídou
ídou ochrany IV.
Pozemky určené k plnění
ění funkcí lesa (PUPFL), lesní porost
ěru dle mapy Oblastní plány rozvoje lesů
Zdroj: Oblastní plány rozvoje lesů (www.
www.uhul.cz, 2014)
Dle Katastru nemovitostí a MS ÚHÚL a nejsou v ploše záměru
ěru evidovány pozemky
PUPFL ani lesní oblasti. Tyto pozemky a oblasti se však nacházejí ve vzdálenosti méně
mén než
50 m od S a Z okraje zájmového území.
území Největší část lesního celku S a Z od záměru je les
cílového hospodářského
ského souboru 23. Dílčí
Díl
část JZ od záměru
ěru pak les cílového
hospodářského souboru 25.
Přírodní lesní oblast:
2 – Podkrušnohorské pánve
Lesní vegetační stupeň:
2 – Bukodubový
Cílový hospodářský
ský soubor:
23 – Hospodářství
ství kyselých stanovišť nižších poloh
Cílový hospodářský
ský soubor:
25 – Hospodářství živných stanovišťť nižších poloh
Soubor lesního typu:
2H – Hlinitá (sprašová) buková doubrava (Fageto
(
–
G E T s.r.o.
Strana 80 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Quercetum illimerosum trophicum)
Soubor lesního typu:
2l – Uléhavá kyselá buková doubrava Hlinitá (sprašová)
buková doubrava (Fageto – Quercetum illimerosum
acidophilum)
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE
Geologické poměry v zájmovém území
Obrázek č. 30: Lokalizace záměru dle geologické mapy
Zdroj: Geologická mapa 1 : 50 000 (www.geology.cz, 2014)
Dle geologické mapy MS ČGS se záměr nachází v oblasti typu hornin sediment
nezpevněný, hornina navážka (1), halda, výsypka, odval. Minerální složení proměnlivé,
zrnitost a barva různá. Geneze antropogenní. Dle regionálního zařazení soustava Český
masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, oblast kvartér.
Dle Závěrečné zprávy inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového
průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014) jsou sedimenty jižního okraje teplické pánve
uloženy na několikametrovém podloží křídových sedimentů, příp. přímo na ryolitu (teplický
křemenný porfyr). Od východu a jihu do prostoru zasahují neovulkanické horniny Českého
středohoří doprovázené tufy a tufity. Severní okraj je ohraničen metamorfovanými
horninami krušnohorského krystalinika a stefanským ryolitem. Z archivní mapy vytěženého
prostoru a leteckých map vyplývá, že S a SZ část staveniště se nachází těsně na okraji
vytěženého a znovu rekultivovaného dolu Dukla. Těžba probíhala od zájmového prostoru
východním a severním směrem. Většina zájmového prostoru se však nachází na rostlém
terénu v areálu bývalého technického zázemí dolu těžebního závodu dolu Dukla.
Radonová zátěž
Radon je přírodní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různém množství
součástí hornin zemské kůry. Radon jako plyn se z hornin uvolňuje a stává se součástí
vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se dostává do atmosféry nebo vstupuje do
objektů. Radon je radioaktivní plyn a přeměňuje se na další radioaktivní prvky (izotopy
G E T s.r.o.
Strana 81 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
polonia, olova a bismutu), které se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je.
Pokud je základová část obytného domu špatně provedená (špatná izolace základů,
popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských
sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu. Zvýšený výskyt radonu
v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny, především plicní.
Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno
očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce.
Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon
č. 18/1997 Sb., atomový zákon, v platném znění. Dle § 6 odst. 4 uvedeného zákona, ten, kdo
navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nebo žádá o stavební
povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky
předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než
nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z
geologického podloží. Atomový zákon a vyhláška č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č.
499/2005 Sb., pak ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálů povinnost zajišťovat
systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. V rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem pak vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto
údaje Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud by takový materiál nevyhovoval
parametrům bezpečného a zdraví nezávadného výrobku, nesměl by být uveden na trh.
Obrázek č. 31: Lokalizace záměru dle mapy radonového indexu
Zdroj: Mapa radonového indexu (www.geology.cz, 2014)
Dle mapy radonového indexu se zájmové území nachází v území s převažujícím
radonovým indexem 1 nízký, kvartér, hlubší podloží. Dle Závěrečné zprávy
inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území
(Hrdina, 2014) byla na základě měření půdního vzduchu provedena klasifikace stavebního
pozemku z hlediska pronikání radonu do objektu, ve smyslu zákona č. 307/2002 Sb.
vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany a Kategorizace
radonového rizika základových půd (Barnet at. al. ČGÚ Praha 1994). Dále pak
novelizované metodiky publikované v Doporučení SÚJB (Prouza, 1998) – doporučení –
Metodika pro stanovení radonového indexu pozemku SÚJB z března 2004.
G E T s.r.o.
Strana 82 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Charakteristická hodnota OAR radonu ve vzorcích půdního vzduchu (třetí kvartil) odpovídá
pro převážně středně propustnou půdu, střednímu radonovému indexu. V praxi to
znamená, že při výstavbě objektu bude nutné provést speciální protiradonové bariéry.
Zpracovávaná surovina z výhradního ložiska Cínovec – odkaliště je původem hornina z
hlubinného dolu primární rudy na Cínovci, která vznikla jako odpadní část při úpravě této
horniny (rozemletí a mechanicko-fyzikální separace, rozplavení a uložení v odkališti). Pro
stávající obsah radonu v surovině jsou k dispozici výsledky měření a hodnocení obsahu
přírodních radionuklidů ve vzorcích odebraných na ložisku, které v květnu 2012 provedl
Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., a které jsou shrnuty v následující tabulce.
Tabulka č. 26: Výsledky měření obsahu radionuklidů v zeminách ložiska Cínovec – odkaliště
Označení
vzorku
materiálu
Hloubka
odběru
vzorku
SC 2
8m
HPC 6
4m
SC 1
12 m
Přírodní
radionuklid
Naměřená hmotnostní
aktivita „a“ (Bq.kg-1)
Ra - 226
Th - 228
K - 40
Ra - 226
Th - 228
K - 40
Ra - 226
Th - 228
K - 40
119 ± 5
141 ± 3
460 ± 39
94 ± 4
95 ± 3
683 ± 41
92 ± 5
112 ± 3
544 ± 39
Index hmotnostní aktivity
„I“ výpočet
1,26 ± 0,05
1,01 ± 0,04
1,05 ± 0,04
Zdroj: Hodnocení zdravotních rizik k Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na
ložisku Cínovec-odkaliště“ (Zemancová, 2013)
Z výše uvedených výsledků vyplývá následující:
•
hodnoty hmotnostní aktivity a Ra226 ve všech vzorcích splňují mezní hodnoty
stanovené pro stavební materiály dle tabulky č. 1 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB
č. 307/2002 Sb., tj. při použití pro stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi
300 Bq.kg-1 pro písek, štěrk, kamenivo a jíly, materiály z odvalů, výsypek a odkališť
pro stavební účely kromě radiačních činností.
•
index hmotnostní aktivity „I“ ve všech vzorcích překračuje směrné hodnoty dle
tabulky č. 2 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně v
platném znění, pro použití jako stavební materiály určené ke stavbě zdí, stropů a
podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi zejména zdící prvky,
prefabrikované výrobky, tvárnice, cihly, beton, sádrokarton (Index hmotnostní aktivity
do 0,5) a rovněž překračují směrné hodnoty pro použití jako ostatní stavební materiály
určené k použití ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi (Index
hmotnostní aktivity do 1,0).
•
index hmotnostní aktivity „I“ ve všech vzorcích splňuje směrné hodnoty dle tabulky
č. 2 přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně v platném znění,
pro použití jako stavební materiály určené k použití jinému než ve stavbách s
obytnými nebo pobytovými místnostmi, veškeré stavební materiály určené výhradně k
použití jako surovina pro výrobu stavebních materiálů.
Výsledky analýz suroviny z ložiska Cínovec – odkaliště prokázaly průměrné až lehce
nadprůměrné hodnoty naměřené hmotnostní aktivity „a Ra“. Tento obsah by měl být
přepravou a procesem úpravy ještě snížen, případně jej lze dále snižovat i dodatečnými
G E T s.r.o.
Strana 83 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
opatřeními, tak, aby získané produkty splnily požadavky zákona. Pro prevenci a ochranu
veřejného zdraví při práci budou požadována příslušná opatření, viz příslušné kapitoly
Oznámení.
FAUNA A FLÓRA, EKOSYSTÉMY
V rámci podkladů tohoto hodnocení byl v říjnu 2013 proveden biologický průzkum
předmětné lokality (Kos, 2013). Cílem průzkumu bylo zhodnotit vliv záměru, tj. realizace
funkční třídící linky s nutným technologickým zázemím, na prvky krajiny z hlediska možného
konfliktu se zájmy ochrany přírody. Zejména pak vlivy na lokální faunu (se zvláštním
zřetelem na vybrané skupiny obratlovců a epigeonu s bioindikačním významem střevlíkovití, denní motýli, rovnokřídlí) a vlivy na floru. Terénní rekognoskací bylo rovněž
možné identifikovat další vlivy a střety zájmů z hlediska ochrany přírody, plynoucích z
realizace záměru. Snahou bylo rovněž identifikovat zvláště chráněné druhy podle prováděcí
vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném
znění a v případě nálezu vymezit dopad záměru na jejich populace. V následujících
odstavcích jsou uvedeny hlavní poznatky tohoto hodnocení.
Obrázek č. 32: Pohled na centrální část zájmového území
Fauna
Na základě terénních pochůzek nebylo celé zájmové území pro účely zoologického
průzkum děleno na dílčí segmenty. Jedná se o plochu typu brownfield, podloží je místy
zpevněno betonovými prefabrikáty či asfaltem, místy je přítomna navážka sutě a ostatních
odpadů. Na studované lokalitě je zřetelná sukcese obnažených ploch v iniciálním stadiu, bez
vzrostlých stromů, s nepůvodní vegetací a bez cennějších společenstev. Nezanedbatelným
vlivem na faunu je přítomnost oplocení celého areálu, které částečně ztěžuje možnost migrací.
Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 38 živočišných druhů (z toho 16 taxonů obratlovců
a 22 taxonů bezobratlých), jejich přehled je uveden v následujících tabulkách. Terénní
G E T s.r.o.
Strana 84 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
průzkum se zaměřil na inventarizaci druhů v lokalitě – zaznamenán byl tedy zejména výčet
jednotlivých taxonů. U vybraných druhů je připojena podrobnější specifikace okolností
nálezu.
Obojživelníci (Lissamphibia)
V samotném zájmovém území se nenachází žádná trvalá ani periodicky napouštěná vodní
nádrž. Vodní plocha (důlní voda z historické těžební činnosti) se nachází za severozápadní
hranicí areálu. Výskyt obojživelníků přímo v zájmové ploše nebyl prokázán u žádného druhu,
a to i přes relativně vhodné načasování terénních návštěv. Celý průmyslový areál je silně
antropogenně ovlivněn a v současné době využíván, vzhledem k jeho charakteru,
disturbancím i nízké kvalitě prostředí, na které jsou obojživelníci obzvláště citliví, lze
prakticky vyloučit výskyt všech druhů této skupiny živočichů.
Plazi (Reptiliomorpha)
Výskyt neprokázán u žádného druhu. Plocha průmyslového areálu je narušována častými
disturbancemi a netvoří typický habitat pro žádný druh plazů.
Ptáci (Aves)
Z celkového počtu 14 ptačích druhů, které byly v průběhu terénních návštěv aktuální
sezony akusticky či vizuálně zaznamenány, není žádný taxon řazen dle Vyhlášky
č. 395/1992 Sb., v platném znění, mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Nebylo prokázáno
hnízdění žádného druhu ptáků, vzhledem k přítomnosti husté náletové vegetace zejména
v severní partii průmyslového areálu však nelze zcela vyloučit hnízdní vazbu většiny druhů
pěvců (pěnkava obecná, kos černý, vrabec polní či sýkory). Všechny zaregistrované druhy
území využívají potravně či jako dočasný úkryt, většinu taxonů lze rovněž považovat za
synantropní, s prokazatelnou vazbou na lidská sídla.
Tabulka č. 27: Přehled zjištěných druhů ptáků
Český název
Latinský název
Poznámka
Budníček menší
Červenka obecná
Phylloscopus collybita
Erithacus rubecula
Holub hřivnáč
Columba palumbus
Hrdlička divoká
Streptopelia turtur
Kos černý
Turdus merula
Pěnice černohlavá
Pěnkava obecná
Sylvia atricapilla
Fringilla coelebs
Rehek domácí
Phoenicurus ochruros
Sojka obecná
Straka obecná
Sýkora koňadra
Sýkora modřinka
Garrulus glandarius
Pica pica
Parus major
Parus caeruleus
Vrabec polní
Passer montanus
Vrána obecná
Corvus corone
Opakovaný hlasový projev mimo ZÚ
Přelet jednoho samce při Z hranici areálu
Výskyt cca 10 ex. v rámci celého průmyslového
areálu
Několik ex. u budov – zpěv
Hojný výskyt a hlasová aktivita jedinců obou
pohlaví v celém areálu
Přítomnost min 3 samců
Hlasový projev jednoho samce severní části ZÚ
Charakteristický hlasový projev min. 2 ex u
obytného komplexu jižně od lesa
Opakovaný přelet a hlasový projev mimo ZÚ
Opakovaný přelet a hlasový projev
Hojný druh v celém ZÚ a jeho okolí, min. 10 ex
Ojedinělý výskyt v lese na S areálu
Velice hojný (přibližně nižší desítky jedinců) po
celém území
Hojné přelety a pobytové značky - peří
Zdroj: Biologické posouzení (Kos, 2013)
G E T s.r.o.
Strana 85 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Savci (Mammalia)
Ze zástupců savců byla prokázána přítomnost pouze dvou běžných druhů. Zájmové území
je díky svému charakteru (oplocený průmyslový areál se zpevněnými plochami a probíhající
činností – doprava, zemní práce, apod.) nepřiliž příznivé pro trvalé osídlení a případné
rozmnožování většiny zástupců savců. Výskyt obou druhů lez považovat za dočasný, oba by
v případě realizace záměru našly v blízkosti dostatek alternativních stanovišť. Žádný ze
zastižených druhů nepatří do kategorie zvláště chráněný dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Tabulka č. 28: Přehled zjištěných druhů savců
Český název
Latinský název
Poznámka
kočka domácí
zajíc obecný
Felis silvestris f. catus
Lepus europaeus
náhodný nález stop u silnice na jihu území
Opakovaný pohyb i pobytové značky
Bezobratlí (Avertebrata)
Z celkového počtu 22 druhů bezobratlých patří všichni detereminovaní zástupci mezi
běžné prvky naší fauny. S výjimkou čmeláka rodu Bombus není žádný z nich řazen mezi
zvláště chráněné druhy živočichů. Lze konstatovat, že se jedná dominantně o ubikvistické
druhy, patřící mezi nejhojnější zástupce vybraných skupin hmyzu v celé ČR.
Tabulka č. 29: Přehled zjištěných druhů bezobratlých
Český název
Latinský název
řád BROUCI
slunéčko sedmitečné
slunéčko dvojtečné
kvapník toulavý
střevlík zahradní
COLEOPTERA
Coccinella septempunctata
Coccinella bipunctata
Amara communis
Carabus nemoralis
Dermestes sp.
Troilus luridus
Poecilus cupreus
Pyrrhocoris apterus
Limodromus assimilis
HYMENOPTERA
Apis melifera
Paravespula germanica
Myrmica rubra
Bombus spp.
LEPIDOPTERA
Vanessa cardui
Pieris napi
Aglais urticae
Inachis io
ZYGOPTERA
Coenagrion puella
ORTHOPTERA
Metrioptera roeselii
Pholidoptera griseoaptera
Tettigonia viridissima
kněžice skvrnitá
střevlíček měděný
ruměnice pospolná
úzkohrdlec přizpůsobivý
řád BLANOKŘÍDLÍ
včela medonosná
vosa německá
mravenec žahavý
čmelák
řád MOTÝLI
babočka bodláková
bělásek řepkový
babočka kopřivová
babočka paví oko
podřád MOTÝLICE
šidélko páskované
řád ROVNOKŘÍDLÍ
kobylka
kobylka obecná
kobylka zelená
G E T s.r.o.
Poznámka
§O
Strana 86 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
řád PLOŠTICE
vroubenka smrdutá
HEREROPTERA
Coreus marginatus
•
Čmelák (Bombus spp.) - § O, ohrožený druh, zvláště chráněný. Rod čmelák je obecně
rozšířen prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od nížin do podhůří na lučních,
polních a hájových stanovištích. Čmeláci žijí ve velkých koloniích, ve střední a
severní Evropě však pouze v jednoletém společenství. Přezimují pouze mladé
oplodněné samice, které na jaře zakládají nové kolonie. Ostatní členové na podzim
umírají. Hnízda si budují na povrchu (v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném
mechu), také však v kouskách teplo držícího materiálu v senících, v úžlabích trámů
nebo pod zemí. Vyhledávají rovněž opuštěné díry myší a dalších drobných savců.
Čmeláčí hnízdo lze někdy nalézt i ve stelivu prázdných ptačích budek či veverčích
hnízd. Živí se především nektarem z kvetoucích rostlin. Patří mezi známé opylovače
květin, které mají tyčinky hodně hluboko mezi okvětními lístky. Pro složitost
determinace jsou chráněny všechny druhy rodu, tedy i druhy plošně rozšířené, mnohdy
obývající ruderální plochy, zahrádky, parky, okolí pozemních komunikací a jiných
obdobných stanovišť. Zjištěný zástupce je řazen mezi adaptabilnější druhy se širokou
ekologickou valencí, které jsou schopné osídlit i druhotná, dobře regenerovaná
stanoviště.
Z výše uvedených živočišných druhů (fauny), zastižených při biologickém průzkumu
zájmového území a jeho blízkého okolí v roce 2013, patří pouze 1 druh mezi zvláště
chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o 1 ohrožený druh
rodu čmelák (spp.).
Typická fauna bioregionu dle publikace Biogeografické členění ČR – II. díl (Culek,
2005)
Mostecký bioregion (1.1)
Fauna regionu je hercynského původu, silně ochuzená zkulturněním krajiny. Patrné jsou
západní vlivy (ropucha krátkonohá, ježek západní). Ochuzení je způsobeno především
nedostatkem lesních společenstev a velkoplošnou devastací krajiny. Specifické druhy osídlily
i výsypky (z ptáků např. linduška úhorní nebo strnad luční). V místech počátečních
rekonstrukcí nastupují sukcesní stadia závislá na charakteru a úrovni sukcese rostlinných
společenstev. Na zbytcích relativně zachovalých stanovišť přežívají ochuzená teplomilná
společenstva středočeské zvířeny, k níž patří např. měkkýši trojzubka stepní a suchomilka
rýhovaná, některé druhy hmyzu, včetně středočeských endemitů (nesytka česká, krasec
trójský) nebo myšice malooká. Specifickým biotopem jsou vodní nádrže a mokřady vznikající
různým způsobem (oprámy, odkalovací nádrže), významné zejména pro hnízdění některých
druhů ptáků, jako je např. racek bouřní nebo moudivláček lužní.
Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká
(Apodemus microps). Ptáci: racek bouřní (Larus canus), rybák obecný (Sterna hirundo),
břehule říční (Riparia riparia), linduška úhorní (Anthus campestris), cvrčilka slavíková
(Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), strnad luční (Miliaria
calandra). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra
salamandra). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), údolníček drobný (Vallonia
pulchella), údolníček žebernatý (Vallonia costata), suchomilka obecná (Helicella obvia),
suchomilka rýhovaná (Helicella striata). Hmyz: nesytka česká (Pennisetia bohemica), krasec
trójský (Cylindromorphus bohemicus), srpice komárovec (Bittacus italicus).
G E T s.r.o.
Strana 87 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Flóra
V rámci botanického průzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká
společenstva. Vzhledem k charakteru stanoviště i absenci zvláště chráněných druhů rostlin
nebylo prováděno fytocenologické snímkování a terénní průzkum byl zaměřen na prostou
inventarizaci přítomných druhů. Jednotlivé druhy byly determinovány přímo na lokalitě,
eventuálně později nadzemní části rostlin či jejich rudimenty jako herbářové položky. Během
průzkumu byla zjištěna přítomnost 73 druhů rostlin včetně dřevin, jejich přehled je uveden
v následujícím seznamu. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin odpovídá Klíči ke květeně
ČR (Kubát et al. 2002), podrobně byl sledován výskyt zvláště chráněných druhů, resp. taxonů
evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka ed. 2001).
Tabulka č. 30: Přehled zjištěných druhů cévnatých rostlin
Latinský název (český název)
Acer platanoides (javor mléč)
Achillea millefolium (řebříček obecný)
Alnus glutinosa (olše lepkavá)
Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený)
Arabidopsis thaliana (huseníček rolní)
Arctium lappa (lopuch větší)
Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl)
Betula pendula (bříza bělokorá)
Brachypodium pinnatum (válečka prápořitá)
Brassica napus subsp. napus (řepka olejka)
Bromus hordeaceus (sveřep měkký)
Calamagrostis epigeios (třtina křovištní)
Camapnula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý)
Carpinus betulus (habr obecný)
Cerastium holosteoides (rožec obecný)
Chelidonium maius (vlaštovičník větší)
Chenopodium sp. (merlík)
Cirsium arvense (pcháč polní)
Cirsium canum (pcháč šedý)
Convolvulus arvensis (svlačec rolní)
Cornus mas (dřín obecný)
Corylus avellana (líska obecná)
Crataegus monogyna (hloh jednosemenný)
Cytisus scoparius (janovec metlatý)
Echium vulgare (hadinec obecný)
Elytrigia repens (pýr plazivý)
Fragaria vesca (jahodník obecný)
Fraxinus excelsior (jasan ztepilý)
Galium album (svízel bílý)
Galium aparine (svízel přítula)
Geum urbanum (kuklík městský)
Hieracium pilosella (jestřábník chlupáček)
Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná)
Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá)
Lamium album (hluchavka bílá)
Lamium purpureum (hluchavka nachová)
Lotus corniculatus (štírovník růžkatý)
Medicago lupulina (tolice detělová)
Melilotus albus (komonice bílá)
Millium effusum (pšeníčko rozkladité)
G E T s.r.o.
Strana 88 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Oenothera biennis (pupalka dvouletá)
Parthenocissus inserta (loubinec popínavý)
Phleum pratense (bojínek luční)
Picea abies (smrk ztepilý)
Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý)
Plantago maior (jitrocel větší)
Populus nigra (topol černý)
Populus tremula (topol osika)
Potentilla anserina (mochna husí)
Prunus avium (třešeň ptačí)
Quercus robur (dub letní)
Reynoutria sp. (křídlatka)
Robinia pseudacacia (trnovník akát)
Rosa canina (růže šípková)
Rubus spp. (rod ostružiník)
Salix alba (vrba bílá)
Salix caprea (vrba jíva)
Sambucus nigra (bez černý)
Solidago canadensis (zlatobýl kanadský)
Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí)
Sonchus arvensis (mléč rolní)
Spiraea x vanhouttei (tavolník van Houtteův)
Tanacetum vulgare (vratič obecný)
Taraxacum sect. Ruderalia (smetanka lékařská)
Tilia cordata (lípa srdčitá)
Trifolium arvense (jetel rolní)
Trifolium hybridum (jetel zvrhlý)
Trifolium repens (jetel plazivý)
Tripleurospermum inodorum (heřmánkovec nevonný)
Urtica dioica (kopřiva dvoudomá)
Verbascum thapsus (divizna malokvětá)
Vicia cracca (vikev ptačí)
Vicia hirsuta (vikev chlupatá)
Z výše uvedených druhů cévnatých rostlin (flory) zastižených při botanickém průzkumu
zájmového území a jeho blízkého okolí v roce 2013, nepatří žádný mezi zvláště chráněné dle
vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění.
Typická flóra bioregionu dle publikace Biogeografické členění ČR II. díl (Culek, 2005)
Flóru tvoří převážně expanzívní ruderální druhy, např. třtina křovištní (Calamagrostis
epigeios), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), doplňená řadou neofytů s obdobným
chováním, jako je ječmen hřívnatý (Hordeum jubatum), slanobýl obecný (Salsola australlis),
zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). V přirozené vegetaci je zastoupena řada exklávních
prvků reliktního charakteru, zpravidla kontinentálního ladění. K nim náleží hlaváček jarní
(Adonanthe vernalis), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), vlnice chlupatá (Oxytropis
pilosa), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus),
sivěnka přímořská (Glaux maritima), v minulosti úložník pochybný (Pseudolysimachion
spurium). K typickým druhům submediteránním patří např. hrachor panonský chlumní
(Lathyrus pannonicus subsp. collinus), hadí mordec dřípatý (Podospermum laciniatum), dub
pýřitý (Quercus pubescens), tužanka tvrdá (Sclerochloa dura). Velmi omezeně jsou
G E T s.r.o.
Strana 89 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
zastoupeny subatlantské druhy, jako paličkovec šedavý (Corynephorus canescens),
nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis).
Potenciální přirozená vegetace
Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v
určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti
člověka. Zahrnuty jsou však nevratné změny způsobené člověkem až do doby konstrukce
mapy, zatímco u vratných změn prostředí, jako například eutrofizace vod či znečištění
ovzduší se předpokládá jejich zánik s přerušením činnosti člověka.
Dle mapy Potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) leží
zájmové území v mapovací jednotce č. 7 – Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum).
7. Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum)
Obsah mapovací jednotky tvoří stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním
(Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na
vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stano-vištně
náročnějších listnáčů (jasan - Fraxinus excelsior, klen - Acer pseudoplatanus, mléč - A.
platanoides, třešeň - Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje
buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními
druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter
bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium
sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg.,
Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum
corymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa
nemoralis). Melampyro-Carpinetum patří mezi společenstva ustupující vlivem lidské činnosti,
zvl. převodem na jehličnaté kultury. Maloplošně zachované lesy víceméně přirozeného
složení představují v současné době již většinou pouhé drobné fragmenty, ovlivněné
eutrofizací v zemědělsky využívané krajině. Prvním předpokladem úspěšného managementu
je zachování současné rozlohy těchto porostů s vyloučením holosečí, využitím přirozené
obnovy i za předpokladu snížení stavu zvěře, a zajištění účinné ochrany cenných porostů v
celé jejich variabilitě, s vymezením dostatečně širokého ochranného pásu. Je třeba biologicky
meliorovat opakované monokultury jehličnanů pomocí melioračních dřevin (lípy, habru aj.) a
postupně je převést na porosty s převahou dřevin přirozených lesů. Je nutné zcela vyloučit
kultury akátů, provázené silnou eutrofizací stanovišť a expanzí nitrofilních ruderálních druhů,
zcela potlačujících druhy přirozených lesů.
Nejčastější dřeviny stromořadí:
Cerasus avium, Tilia cordata, T. platyphyllos, Acer platanoides, Juglans regia, Pyrus
communis, hybridní topoly, méně Malus domestica a Prunus domestica (obojí hynou).
Vhodné dřeviny pro solitérní výsadbu či rozptýlenou zeleň:
Tilia cordata, Quercus petraea, Carpinus betulus, Cerasus avium, Quercus robur, Tilia
platyphyllos, Swida sanguinea, Ligustrum vulgare, Cratae-gus monogyna, C. laevigata,
Corylus avellana.
Vhodné směsi na zatravňovaná místa:
Festuca rubra, F. pratensis, Dactylis glomerata, Poa pratensis, P. trivialis, v sušších
polohách Agrostis capillaris, Poa angustifolia.
G E T s.r.o.
Strana 90 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Ekosystémy
V místním geografickém měřítku lze ekosystémy dělit na přirozené (jezero, les, louka, ad.)
a umělé (vinice, sad, pole, rybník, ad.). Současný stav přírodního prostředí v ploše
navrhovaného záměru, lze označit za umělý nefunkční ekosystém v silně pozměněném
antropogenním prostředí, s nekontrolovaným růstem vegetace v posledních cca 20. letech.
Podmínky pro rozvoj tohoto ekosystému zde vznikly pouze díky dlouhodobé absenci
plnohodnotného využití areálu. Vzhledem k dlouhodobé přítomnosti oplocení areálu zde však
nejsou vhodné podmínky pro volnou migraci živočichů. Podloží případné vegetace tvoří četné
pozůstatky svislých i vodorovných stavebních konstrukcí. Obecně lze zájmovou plochu
charakterizovat jako ekologicky nestabilní a z cca 95 % urbanizované území, s výraznými
antropogenními vlivy a disturbancemi. Značná část plochy území je stabilizována
konstrukcemi, případně obnažena. Svrchní vrstvy půd jsou utuženy pojezdy mechanizace.
Plochy pro faunu, floru a ekosystémy jsou příliš malé a jsou koncentrovány většinou v
pásech podél oplocení. Uvedené podmínky evidentně nedovolují jakýkoliv hodnotnější
biologický rozvoj
KRAJINA
Typ krajiny
V rámci tzv. typologie české krajiny je krajina členěna podle všeobecných vlastností, které
danou krajinu odlišují od okolí a které ji spojují s krajinami podobných vlastností.
Obrázek č. 33: Lokalizace zájmového území dle mapy Typologie české krajiny
Zdroj: Typologie české krajiny podle reliéfu (http://geoportal.gov.cz, 2014)
Dle mapy Typologie české krajiny geoportálu INSPIRE se zájmové území nachází na
rozhraní typu krajiny s označením 1M1 a 1U0.
Krajinný typ 1M1
Typ sídelní krajiny:
Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika
Využití krajiny:
Lesozemědělské krajiny
G E T s.r.o.
Strana 91 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Reliéf krajiny:
Krajiny plošin a pahorkatin
Krajinný typ 1U0
Typ sídelní krajiny:
Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika
Využití krajiny:
Urbanizované krajiny
Reliéf krajiny:
Krajiny bez vymezeného reliéfu
Dle charakteristiky krajiny (Löw, 2008) se jedná o sídelní typ krajiny Stará sídelní krajina
Hercynika a Polonika (1). Krajina je nepřetržitě osídlena od neolitu. Zabírá 2. vegetační
stupeň Hercynika a 3. vegetační stupeň Polonika v České republice. Sídelní typy vesnic jsou
ve velké většině tvořeny návesními ulicovkami a vesnicemi návesními s nepravými traťovými
plužinami. Pro oblast je charakteristický lidový typ českého a moravského roubeného domu.
Běžný je reliéf plošin a pahorkatin, charakteristické jsou měkké tvary tvořené plošinami,
pánvemi a plochými i členitými pahorkatinami. Převažují drtivě zemědělské krajiny, vzácné
lesozemědělské a lesní krajiny jsou vázány na specifické formy reliéfu (údolní nivy, váté
písky). Dominuje orná půda. Dle využití se jedná o typ Lesozemědělské krajiny (M), který je
z pohledu vnitřní struktury heterogenní, přechodový krajinný typ, charakteristický střídáním
lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10
% až 70 %. Krajiny mají charakter převážně polootevřený. Typ Urbanizované krajiny (U) je
člověkem nejintenzivněji ovlivněný typ krajin. Je charakteristický převahou budov,
zpevněných ploch a otevřených technologií. Krajiny plošin a plochých pahorkatin (1) zabírají
11,57 % území.
Biogeografické členění krajiny
V souvislosti s napojením ČR do programu EU, který je orientován na tvorbu tzv.
Evropské ekologické sítě (EECONET) a projektováním územních systémů ekologické
stability (ÚSES) byly v ČR vymezeny biogeografické jednotky regionální úrovně (Culek,
2005). Pro navrhování územních systémů ekologické stability jsou používány jak jednotky
individuální (celky - bioregiony), tak jednotky typologické (typy - biochory). Zájmové území
se nachází v následujících jednotkách.
Dle mapy Biogeografické členění ČR – II. díl (Culek, 2005) se zájmové území nachází
v bioregionu 1.1 - Mostecký bioregion, biochora -2AN Antropogenní reliéf dolů a výsypek
v suché oblasti 2. v.s.
Bioregion tvoří výraznou pánevní sníženinu ve středu severozápadních Čech, převážně se
shoduje s Mosteckou pánví, má plochu 1301 km2 a je výrazně protažen ve směru JZ-SV.
Typickou část bioregionu tvoří plošiny neogenních sedimentů s pokryvy spraší se
subxerofilními doubravami. Do těchto plošin jsou zaříznuta mělká údolí a kotlinovité
sníženiny s dubohabrovými háji a luhy a maloplošně rozšířenými šípákovými doubravami. V
minulosti se bioregion vyznačoval přítomností rozsáhlých pánví s mokřady a jezery, dnes je
charakteristická gigantická antropogenní přestavba reliéfu a velkoplošná devastace bioty.
Nereprezentativními částmi jsou náplavové kužely na úpatí Krušných hor a pahorkatina na
permu u Kryr s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do okolních bioregionů. Dle
výškové členitosti má reliéf charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-100 m,
pouze v úsecích větších plošin má charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-75 m.
Nejnižším bodem je koryto Labe u Ústí nad Labem s kótou asi 135 m, nejvyšším JZ okraj
bioregionu u Lubence s kótou asi 500 m. Typická výška území je 220-350 m. Plochý pánevní
reliéf je rozčleněn většinou mělčími údolími Ohře a jejích přítoků, v severovýchodní části pak
G E T s.r.o.
Strana 92 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Bíliny. V úseku pod Nechranickou přehradou vytváří Ohře složitý systém meandrů v různé
míře zaklesnutých. Význačné jsou strže v nezpevněných třetihorních horninách, především v
jílech (Střezovská rokle). Pokud probíhají údolí zhruba J-S směrem, vykazují výraznou
asymetrii - ploché spraší pokryté východní svahy a strmé svahy obrácené k západu. Časté jsou
sesuvy. Specifickým jevem je obnažení hornin (bílé stráně) a místy balvany reliktních
křemenců - sluňáků. Čediče vystupují jako suky, zářez Ohře do krystalinika nad
Nechranickou přehradou má kaňonovitý ráz. Osídlení je velmi starého data, prehistorické, s
dlouhodobým vlivem na biotu. Lesy v současnosti téměř úplně chybějí, pokud existuje
stromová zeleň, pak je složena zejména ze stanovištně nepůvodních dřevin. Na místě lesů se
nachází orná půda, avšak zejména v severní části jsou přítomny rozsáhlé antropogenní tvary
jam, povrchových dolů, výsypek a odkališť. V minulosti se zde vyskytovala mělká jezera,
dnes jsou vzácně přítomny rybníky.
Antropogenní reliéf dolů a výsypek v suché oblasti 2. v.s. (biochora -2AN)
Území je tvořeno antropogenním reliéfem dolů a výsypek, vytvářejícím jakousi
„stupňovinu“, kdy v původních površích jsou zahloubeny jednotlivé etáže dolů a nad ně
vystupují terasová tělesa výsypek. Výška stupňů se pohybuje v řádu desítek metrů. Vedle
antropogenní destrukce těžbou a akumulace sypáním se v reliéfotvorných pochodech uplatňují
také sesuvy, rýhová eroze, akumulace plavením a umělou jezerní sedimentací. Naplavené i
nasypané povrchy jsou většinou upravené s výraznými plošinami, avšak místy jsou ponechány
ploché pahorky s bezodtokými zaplavenými depresemi a chaotickým reliéfem, který svým
uspořádáním poněkud připomíná důsledky glaciální modelace v krajině. Substrát je tvořen
přemístěnými a promísenými terciérními sedimenty. Je sterilní a jeho oživování je zdlouhavé,
často nákladné a s těžko předvídatelným dlouhodobým výhledem. Půdní pokryv buď zcela
chybí, nebo jej tvoří antropogenní nevyvinutá půda (kultizemě). Vlivem obsahu jedovatých
příměsí jsou vznikající půdy často slabě toxické. Počátky skutečného půdotvorného procesu
lze předpokládat v zalesněných úsecích. Povrch některých výsypek, kde již bylo zastaveno
ukládání materiálu, se samovolně revitalizuje postupným zarůstáním travinami a křovinami,
vytvářejícími ruderální společenstva. Část výsypek byla rekultivována, v současnosti zde
převládají zablokovaná sukcesní stádia.
Současné využití krajiny: Lesy 14 %, travní p. 7 %, vodní plochy 3 %, pole 3 %, sady a
vinohrady 1 %, sídla 4 %, ostatní 68 %.
V území dominují surové plochy odkrytého horninového podloží a neoživených
antropogenních akumulací. Lesy jsou součástí rekultivace strmých svahů dolů a výsypek.
Tvoří drobné fragmenty, zčásti však i středně velké celky (Kopistská výsypka). Uplatňuje se
zde pestrá směs převážně listnatých dřevin, významné uplatnění nachází pionýrská bříza, častý
je topol, javor klen, lípy, ojediněle ve vlhčích místech jasan, častěji olše. Travní porosty jsou až
na výjimky vzniklé spontánně postupným zarůstáním nových povrchů a mají malou
biologickou hodnotu. Vodní plochy jsou tvořeny bezodtokovými jezery výsypek a
zatopenými menšími doly. Větší vodní plochy jsou často upraveny pro účely rekreace, menší
místy přecházejí v mokřady se spontánně se vyvíjející vegetací. Výsledné zastoupení vodních
ploch po ukončení těžby a rekultivací bude zřejmě podstatně vyšší, než je dnes. Pole i sady
jsou součástí velkoplošných výsadeb na rekultivovaných plochách, u Mostu jsou součástí těchto
výsadeb i vinice. V území nejsou lidská sídla jako taková, nacházejí se zde však rozsáhlé areály
průmyslových podniků s plošné náročnou dopravní a skladovací infrastrukturou.
Využití území dle CORINE LandCover
Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce
1985, jeho iniciátorem byla Evropská komise. Cílem projektu je sběr, koordinace a zajištění
G E T s.r.o.
Strana 93 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci
Evropského společenství.
Obrázek č. 34: Lokalizace zájmového území v porovnání map Využití území podle CORINE LandCover - CORINE 1990 a 2006
CORINE 1990
CORINE 2006
Zdroj: Využití území podle CORINE LandCover - CORINE 1990 a 2006 (http://geoportal.gov.cz, 2013)
Dle mapy využití území podle CORINE Land Cover bylo zájmové území v roce 1990
zmapováno jako území třídy 3.2.4. Nízký porost v lese, o rozloze 122,63 ha. V roce 2006 pak
jako území třídy 3.1.1. Listnaté lesy, o rozloze cca 5486,58 ha.
OBYVATELSTVO A HMOTNÝ MAJETEK
Obec Újezdeček
Obec Újezdeček se rozkládá na okraji dnešních Teplic v těsném sousedství Řetenic. V
minulosti se obec nazývala Malý Újezd - německy Klein Augezd. Nedoložené zmínky o vsi
Malý Újezd jsou již známy z roku 1198, tyto zmínky se váží k založení klášteru benediktinek
v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. V dochovaných pramenech se však o
Újezdečku píše až v roce 1398, a to ve výčtu rýzmburského panství. Do 18. století byla ves
rozdělena do několika dílů patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. 1766
splynul majetkově ve vlastnictví Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních
čísel, po roce 1832 měl Újezdeček 29 domovních čísel a o dva roky nazpět 1830 zde žilo 181
obyvatel ve 27 domech. Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva,
díky rozvoji průmyslu a hornictví. V bezprostřední blízkosti Újezdečku dochází k otevření
řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze l7. 3. 1849 byl Hudcov a
Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček
osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v katastru
obce rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta
Antonína Franciska ap. Z těchto dolů bylo kupříkladu vytěženo ročně 745 762 tun uhlí. Vedle
dolů mělo místní obyvatelstvo možnost pracovat také ve sklárnách - Fischmanova sklárna na
lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech uzavřena), sklárna
Sofiina huť byla v provozu jen do 30. let z důvodu hospodářské krize. V Újezdečku se v
předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna,
cihelna, strojírna, továrna na tresti, přádelna, parní pila, ap. Řada dalších průmyslových
G E T s.r.o.
Strana 94 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
větších podniků se nacházela mezi Újezdečkem a Řetenicemi. Obyvatelé obce Újezdeček byli
z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého
sociálního složení. Česká dvoutřídní škola byla otevřena až na podzim roku 1919. Vedle řady
německých spolků, český spolkový život se projevoval především kolem místní osvětové
komise a obecní české knihovny. České spolky, místní organizace sociálně demokratické
strany, začaly rozvíjet svou činnost až po vzniku ČSR v roce 1918. Připojením
československého pohraničí k Německu byl osud Újezdečku stejný jako u ostatních obcí a
měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých
zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní
česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce
1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované
osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z
Čech a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec se
začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci
1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech
svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně
podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Po roce 1989 nabyla po
dlouhých desetiletích statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem.
Tabulka č. 31: Vybrané statistické údaje za obec Újezdeček
Obec Újezdeček
Kód obce
Celková výměra pozemku (ha)
Orná půda (ha)
Chmelnice (ha)
Vinice (ha)
Zahrady (ha)
Ovocné sady (ha)
Druhy pozemků
Trvalé trávní porosty (ha)
Zemědělská půda (ha)
Lesní půda (ha)
Vodní plochy (ha)
Zastavěné plochy (ha)
Ostatní plochy (ha)
Počet podnikatelských subjektů celkem
Zemědělství, lesnictví, rybářství
Průmysl celkem
Stavebnictví
Velkoobchod a maloobchod; opravy a
údržba motorových vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování a pohostinství
Hospodářská
podle
činnost
převažující Informační a komunikační činnosti
Peněžnictví a pojišťovnictví
činnosti
Činnosti v oblasti nemovitostí
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
Veřejná správa a obrana; povinné sociální
zabezpečení
Vzdělávání
G E T s.r.o.
Údaj
567 850
177 [4]
34 [5]
- [5]
- [5]
8 [5]
- [5]
5 [5]
46 [5]
45 [5]
11 [5]
11 [5]
64 [5]
152 [6]
1 [6]
23 [6]
29 [6]
34 [6]
6 [6]
7 [6]
- [6]
3 [6]
6 [6]
13 [6]
2 [6]
1 [6]
3 [6]
Strana 95 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Zdravotní a sociální péče
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Ostatní činnosti
Činnosti domácností jako zaměstnavatelů;
činnosti domácností produkujících blíže
neurčené výrobky a služby pro vlastní
potřebu
Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
Nezjištěno
Státní organizace
Akciové společnosti
Obchodní společnosti
Družstevní organizace
podle právní Finanční podniky
formy
Živnostníci
Samostatně hospodařící rolníci
Svobodná povolání
Zemědělští podnikatelé
Ostatní právní formy
Veřejná knihovna vč. poboček
Stálá kina
Multikino
Divadlo
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
Kultura
Kulturní zařízení ostatní
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
Zoologická zahrada
Sakrální stavba
Hřbitov
Krematorium
Smuteční síň
Lázně
Lázeňské léčebny
Katastrální plocha (ha)
Počet katastrů
Obecná
charakteristika Počet územně technických jednotek
Počet částí obce
Živě narození celkem
muži
ženy
Zemřelí celkem
muži
ženy
Přirozený přírůstek celkem
Obyvatelstvo muži
ženy
Přistěhovalí celkem
muži
ženy
Vystěhovalí celkem
muži
ženy
G E T s.r.o.
1 [6]
2 [6]
13 [6]
- [6]
- [6]
8 [6]
1 [5]
6 [6]
26 [5]
- [5]
- [5]
101 [6]
- [5]
10 [6]
- [5]
10 [5]
1 [7]
.
.
.
.
.
.
.
.
1 [7]
.
.
.
- [5]
177 [8]
1 [4]
1 [9]
1 [4]
10 [10]
3 [10]
7 [10]
8 [10]
6 [10]
2 [10]
2 [10]
-3 [10]
5 [10]
26 [10]
16 [10]
10 [10]
28 [10]
8 [10]
20 [10]
Strana 96 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Saldo migrace celkem
muži
ženy
Přírůstek/úbytek celkem
muži
ženy
Počet bydlících obyvatel k 31.12.
muži
ženy
Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem
muži
ženy
Počet obyvatel ve věku 15-64 let celkem
muži
ženy
Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem
muži
ženy
Střední stav obyvatel k 1.7. [2]
muži [2]
ženy [2]
Průměrný věk
Mateřská škola
Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník)
Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník)
obory gymnázií
obory středních odborných škol a
praktických škol
Střední školy
obory
středních odborných učilišť a
Školství [1]
odborných učilišť
obory nástavbového studia
Základní umělecká škola
Konzervatoře
Jazyková škola
Vyšší odborná škola
Vysoká škola-počet
Počet sociálních služeb celkem
Domovy pro seniory
Domovy pro osoby se zdravotním
postižením
Azylové domy
Sociální oblast
z toho
Chráněné bydlení
Denní stacionáře
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Sociální poradny
Domy s pečovatelskou službou
Koupaliště a bazény
- z toho kryté bazény
Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
Sport
Tělocvičny (vč. školních)
Stadiony otevřené
Stadiony kryté
G E T s.r.o.
-2 [10]
8 [10]
-10 [10]
- [10]
5 [10]
-5 [10]
.
459 [5]
463 [5]
176 [5]
95 [5]
81 [5]
.
323 [5]
317 [5]
106 [5]
41 [5]
65 [5]
925
454
471
37,5 [5]
1
- [9]
- [9]
- [9]
- [9]
- [9]
- [9]
- [9]
- [9]
- [8]
.
.
1 [7]
.
.
.
Strana 97 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
Zdravotnictví
Zimní stadiony kryté i otevřené
Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo
správcem)
Sdružená ambulantní zařízení
Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení
Ambulantní zařízení
Detašované pracoviště ambulantního zařízení
Nemocnice
Detašované pracoviště nemocnice
Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě
nemocných)
Léčebna pro dlouhodobě nemocné
Ostatní lůžková zařízení
Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení
Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického
lékaře pro dospělé
Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
lékaře pro děti a dorost
Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa
lékaře - stomatologa
Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa
lékaře - gynekologa
Samostatná ordinace lékaře specialisty
Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty
Ostatní samostatná zařízení
Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení
Zařízení lékárenské péče
Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče
Jesle
Další dětská zařízení
Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc
Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé
zdravotnické pomoci
Okresní zdravotní ústav
Transfuzní stanice
.
.
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
1 [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
- [5]
Zdroj: www.czso.cz (2014)
Vysvětlivky: [1] zdroj ČÚZK, [2] období: 1. 7. 2011, [3] školní rok 2010/2011, [4] období: 1. 1. 2013, [5] období: 31. 12. 2012, [6]
období: 31. 12. 2013, [7] období: 31. 12. 2006, [8] období:31. 12. 2010, [9] období:31. 12. 2011, [10] období: rok 2012
III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z
hlediska jeho únosného zatížení
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
V rámci Územně analytických podkladů ORP Teplice (PROCES – Centrum pro rozvoj
obcí a regionů, s.r.o., 2012) bylo provedeno komplexní hodnocení území ORP Teplice
metodou SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Tematické členění
G E T s.r.o.
Strana 98 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
odpovídá §4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně
plánovací dokumentaci, v platném znění.
Tabulka č. 32: SWOT analýza ORP Teplice
Horninové prostředí a geologie
Silné stránky:
• Území je bohaté na nerostné suroviny.
• Vymezení chráněných ložiskových území
fluoritu v obcích Krupka a Moldava.
cínu v obcích Dubí, Krupka a Košťany.
hnědého uhlí v obcích Bžany, Duchcov,
Háj u Duchcova, Hrob, Jeníkov, Kladruby,
Kostomlaty pod Milešovkou, Krupka,
Modlany, Novosedlice, Osek, Proboštov,
Srbice, Teplice.
• Vymezení dalších chráněných ložiskových
území (křemenné suroviny-obce Hrob,
Košťany, Teplice, Zabrušany, stavební
kámen-Bystřany, Rtyně nad Bílinou).
Příležitosti:
• Rekultivace ploch devastovaných
těžbou nerostných surovin.
• Asanace nebezpečných starých důlních
děl.
• Rozšíření stávající těžby nerostných
surovin.
Slabé stránky:
• Rozsáhlá poddolovaná území v obcích
Osek, Krupka, Duchcov, Teplice a Hrob.
Celkově vysoký podíl poddolování v celém
SO ORP Teplice.
• Rozsáhlá sesuvná území v obcích
Bystřany, Hrob, Kostomlaty pod
Milešovkou, Dubí.
• Existence starých důlních děl (Dubí,
Krupka, Moldava).
Hrozby:
• Využívání opuštěných těžebních
prostorů jako lokalit pro ukládání
odpadů, zabránit dalším negativním
způsobům jejich využití.
• Rozšiřování sesuvných území.
• Konflikt mezi ochranou ložisek a
rozvojovými záměry obcí
Vodní režim
Silné stránky:
• Střední hustota říční sítě.
• Relativně dobrá kvalita povrchových vod.
• Velké zastoupení malých vodních ploch.
• Přítomnost zdrojů pitné vody v území.
• Vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné
vody.
• Výskyt pramenišť minerálních a léčivých
vod.
Příležitosti:
• Revitalizace malých vodních toků.
• Obnova a budování vodních ploch.
• Ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů
zvýšení retenční schopnosti území a v
rámci ochrany přírody a krajiny.
• Obnovovat vodní režim krajiny blízký
přírodě a zvyšovat retenční a akumulační
potenciál krajiny.
• Nepřipustit další úpravy vodních toků.
G E T s.r.o.
Slabé stránky:
• Nevhodné úpravy některých úseků vodních
toků.
• Chybějící břehové porosty podél malých
vodních toků a kolem vodních ploch.
Hrozby:
• Negativní ovlivnění povrchových a
podzemních vod průsaky ze starých zátěží.
• Znečištění vodních toků různorodou
činností.
• Likvidace, vysoušení, zarůstání malých
vodních ploch.
• Ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných
vodních toků nešetrným zemědělským a
lesním hospodařením a jinou činností.
Strana 99 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Hygiena životního prostředí
Silné stránky:
• Čisté ovzduší v severozápadní části území
(obce Moldava, Mikulov, Košťany, Osek).
• Přítomnost sběrných dvorů v obcích
Modlany a Srbice.
Příležitosti:
• Podporovat využívání ekologických zdrojů
vytápění a energie z obnovitelných zdrojů.
• Zajistit oddělené shromažďování a
následné zpracování jednotlivých druhů
biologicky rozložitelných odpadů
(kompostárny pro skupiny sídel).
• Zajistit budování sběrných dvorů pro
skupiny sídel.
• Likvidace starých zátěží (skládek).
Slabé stránky:
• Převaha vytápění domácností pevnými
palivy ve venkovských sídlech, vytápění
méně kvalitními palivy, absence
plynofikace v části území.
• Výskyt relativně vysokého počtu starých
skládek (na území obce Žim 11, Teplice 8).
• Velký počet starých důlních děl v obcích
Dubí, Krupka, Moldava.
Hrozby:
• Lokální znečištění ovzduší v sídlech v
inverzních údolních polohách.
• Spalování nevhodných substancí v
domácnostech.
• Kontaminace prostředí, jmenovitě
povrchových a podzemních vod z lokalit
nepovolených uzavřených skládek (starých
zátěží).
• Zarůstání starých zátěží a neudržovaných
ploch invazními, ruderálními a plevelnými
druhy rostlin a jejich šíření do okolní
krajiny.
Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky:
Slabé stránky:
• Existence relativně rozsáhlých území
• Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s
chráněných nějakou formou ochrany
různým typem ochrany v území existuje
přírody a krajiny.
řada závad z důvodu jejich narušení
zástavbou a komunikacemi.
• Výskyt a ochrana řady vzácných a
chráněných druhů živočichů a rostlin
• Nevhodné způsoby hospodaření na
(národní přírodní rezervace, lokality
některých zemědělských pozemcích a
soustavy NATURA 2000).
některých rybnících (Kateřina u Modlan).
• Vymezení přírodního parku Písecké hory.
• Vymezení sítě územního systému
ekologické stability s dalšími prvky ÚSES.
Příležitosti:
Hrozby:
• Rozvoj cestovního ruch daný výskytem
• Realizace stávajících návrhů a záměrů v
řady přírodních území a prvků cenných pro
rozvoji zastavitelných území a dopravní
ochranu přírody a krajiny.
infrastruktury by znamenala další zásahy
do chráněných území a jejich prvků včetně
• Jednoznačné vymezení chráněných území v
biocenter a biokoridorů.
ÚPD jednotlivých obcí.
• Negativní dopady plánovaného rozvoje
• Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a
rekreačních a dalších aktivit v oblastech
realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem
cenných pro ochranu přírody a krajiny.
zlepšení jeho fungování.
• Výskyt ložisek v chráněných územích –
• Využití územního plánování k
riziko budoucí těžby spojené s celkovým
eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku
nárůstem zatížení území.
ekonomického a sociálního rozvoje území.
• Povolování výstavby ve volné krajině
• Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení
(mimo zastavěná území obcí), degradace
jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.
krajinného rázu výstavbou nevhodných
staveb.
G E T s.r.o.
Strana 100 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
• Růst intenzity automobilové dopravy na
páteřních komunikacích
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Silné stránky:
• Absence hospodářských lesů.
• Vysoký podíl zalesnění severní části území
zvyšující KES (obce Košťany, Mikulov,
Moldava, Osek, Hrob a Dubí).
• Převládající skladba lesů zvláštního určení.
• Vysoký nárůst podílu orné půdy v obcích
Bystřany a Duchcov.
Příležitosti:
• Možnosti pěstování energeticky využitelné
biomasy.
• Potencionální možnost budování obor a
bažantnic.
• Zatravňování a zalesňování přednostně
provádět na pozemcích silně ohrožených
vodní erozí.
• Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu
krajiny a ekologickým požadavkům na
prostupnost krajiny.
• Likvidace náletů, plevelů a invazních
rostlin na plochách travních porostů.
Slabé stránky:
• Výrazný pokles podílu orné půdy v obci
Bžany.
Hrozby:
• Místy neudržovaná zemědělská půda a
následný plošný rozmach plevelných a
invazních druhů rostlin a náletů dřevin.
• Úbytek zemědělské půdy, zejména půd s
nejvyšší kategorií ochrany.
Technická infrastruktura
Silné stránky:
• Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt
stávající požadavky všech obyvatel na
pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou.
• Dobrá úroveň zásobování pitnou vodou ve
všech obcí.
• Relativně dobrá síť jednotné kanalizace
napojené na ČOV u mnoha obcí.
• Území regionu je vzhledem k vzájemné
blízkosti napájecích bodů dostatečně
zásobováno elektrickou energií.
• Vysoké procento napojení obyvatel na
plynovodní síť.
Příležitosti:
• Výstavba veřejného vodovodu do dalších
částí jednotlivých obcí, které nejsou
napojeny.
• Modernizace a rekonstrukce stávající
kanalizační sítě a zvyšování napojení
domácností na veřejnou kanalizaci s
napojením na ČOV.
• Výstavba oddílné kanalizace s napojením
na ČOV v obcích, které nejsou dosud na
sítě napojeny.
• Zabezpečení obcí náhradními zdroji pitné
vody v případě havárií.
G E T s.r.o.
Slabé stránky:
• Chybějící veřejná vodovodní síť v obci
Kostomlaty pod Milešovkou.
• Chybějící kanalizační síť v obci Kladruby,
Kostomlaty pod Milešovkou, Mikulov,
Moldava, Rtyně nad Bílinou a Žim.
Hrozby:
• Zhoršení kvality vodních toků a dalších
složek životního prostředí vypouštěním
naředěných splaškových odpadních vod do
recipientu.
• Nepříznivým jevem je v souvislosti se
zdražováním energií návrat řady
domácností k tuhým palivům.
• Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na
infrastrukturu a obsluhu v SO ORP
Teplice.
Strana 101 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST C
Dopravní infrastruktura
Silné stránky:
• Vysoká hustota silniční sítě.
• Dobrá dostupnost obce Teplice hromadnou
dopravou.
• Bohatá železniční síť
Příležitosti:
• Výstavba nových obchvatů a přeložek na
silnicích I. a II. třídy (snížení hlučnosti a
prašnosti).
• Výstavba protihlukových stěn.
Slabé stránky:
• Vysoká intenzita dopravy v obci Teplice.
• Hluk v obcích, způsobený zejména
tranzitní dopravou (Bystřany, Kladruby,
Osek, Žalany).
• Prašnost v obcích, způsobená zejména
tranzitní dopravou.
• Podmáčení tratě ČD v jarních měsících v
obci Bystřany.
Hrozby:
• Neřešení problémů se silnicemi I. a II.
třídy, procházejícími obcemi.
• Zánik železniční tratě č. 135 Most – Louka
u Litvínova - Moldava v Krušných horách.
Sociodemografické podmínky
Silné stránky:
• Obec Teplice nabízí velké množství
pracovních příležitostí.
• Neustále klesá počet obyvatel s
neukončeným nebo základnám vzděláním.
Roste počet vysokoškolsky vzdělaných
(Teplice, Krupka).
• Město Teplice představuje spádové
centrum vybraných zdravotních služeb a
středoškolských institucí.
• Vybavenost celého SO ORP Teplice
knihovnami, sportovními areály a
lázeňskými centry.
Příležitosti:
• Růst počtu obyvatel ve venkovských
sídlech.
• Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro
seniory, rozvoj terénní péče.
• Výstavba nových školských zařízení
(mateřských škol) v okrajových obcích dle
počtu obyvatel.
Slabé stránky:
• Dlouhodobé stárnutí populace a snižování
počtu obyvatel v předproduktivním věku.
Pokles je také znatelný v produktivním
věku.
• Nedostatečné počet sociálních a
zdravotních zařízení v SO ORP Teplice,
zejména v menších obcích (Bořislav,
Bžany, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty,
Lahošť, Mikulov, Modlany, Moldava,
Rtyně nad Bílinou, Srbice, Újezdeček,
Žim).
• Malé množství mateřských škol a jejich
nízká kapacita. (V obci Kladruby a
Mikulov zcela chybí.)
Hrozby:
• Vylidňování oblasti v důsledku migrace
obyvatelstva (pracovní příležitosti) a
vymírání.
• Nebezpečí nedostatečné sociální
infrastruktury při nárůstu počtu obyvatel.
Bydlení
Silné stránky:
Slabé stránky:
• Vysoký nárůst bytového fondu, především
• Stagnace bytové výstavby v obcích
díky individuální výstavbě rodinných
Moldava, Žim, Lahošť a Mikulov.
domů, zejména v obcích Dubí, Duchcov,
• Vysoké zastoupení domů vystavěných do
Krupka a Teplice.
roku 1919 v obcích Háj u Duchcova, Hrob
• Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi
a Žim, kde je zároveň velmi nízké
lety 1981 až 2001, zejména v obcích
zastoupení domů vystavěných mezi lety
Krupka a Teplice.
1981 až 2001.
• Dostatek stavebních ploch je uváděn v
• Nedostatek vybudovaných inženýrských
obcích Borovany, Nové Hrady, Slavče.
sítí v obcích Újezdeček a Zabrušany.
G E T s.r.o.
Strana 102 z 135
ČÁST C
OZNÁMENÍ
• Relativně dobré napojení obcí na internet.
Příležitosti:
• Vymezení ploch pro nové byty a rodinné
domy v rámci ÚPD obcí.
• Rozšíření inženýrských sítí v okrajových
obcích SO ORP Teplice.
Hrozby:
• Stárnutí bytového fondu.
• Nedostatečná podpora obecní a
individuální bytové výstavby.
• Stagnace rozvoje obcí vzhledem k
omezeným investicím do bydlení.
Rekreace
Silné stránky:
• Přítomnost rozsáhlé sítě cyklostezek,
turistických tras.
• Nejnavštěvovanější spádový obvod kraje.
• Dostatek ubytovacích zařízení a kulturního
vyžití v obcích Bžany a Moldava.
• Potenciál pro rozvoj turismu – přírodní
(lázně), kulturní, historické, technické,
církevní památky zajímavosti. Oblasti
vhodné k rozvoji zimních sportů
(lyžování).
Příležitosti:
• Rozvoj kvality ubytovacích zařízení.
• Rozvoj podnikání v oblasti cestovního
ruchu.
• Rozvoj budování parkovacích míst,
budování či modernizace sportovních,
kulturních a společenských zařízení,
turistické značeni, atd.
• Rozvoj ekologicky šetrných forem
cestovního ruchu jako je např.
agroturistika.
Slabé stránky:
• Nedostatečná občanská vybavenost
některých obcí.
• Většina kulturních památek má zejména
místní význam.
• Vysoký podíl chatových oblastí a
zahrádkářských kolonií s malým vlivem na
rozvoj území.
• Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší
kvality v území.
• Nedostatečné využití cisterciáckého
kláštera v Oseku.
Hrozby:
• Snižování délky pobytu v ubytovacích
zařízeních.
• Možné negativní environmentální dopady v
souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.
• Ohrožení stavu NKP cisterciáckého
kláštera v Oseku vč. klášterních zahrad a
vodního systému.
Hospodářské podmínky
Silné stránky:
• Vysoké zastoupení větších zaměstnavatelů
(s 250 – 499 zaměstnanci) s poměrně
diverzifikovanou strukturou činností.
• Nárůst počtu pracovních míst v obcích
Krupka, Modlany a Žalany.
• Míra zaměstnanosti vyšší než je krajský
průměr, obzvláště v obcích Žalany,
Kladruby a Bžany.
• Vzrůst míry podnikatelské aktivity v
obcích Modlany a Proboštov.
• Trend růstu daňové výtěžnosti celého SO
ORP Teplice v rámci Ústeckého kraje.
• Nižší míra nezaměstnanosti celého SO
ORP Teplice než krajský průměr.
• Menší množství dlouhodobě
nezaměstnaných v SO ORP Teplice než v
jiných částech kraje.
G E T s.r.o.
Slabé stránky:
• Celkový pokles pracovních míst v SO ORP
Teplice, zejména v obci Teplice.
• Stagnující míra podnikatelské aktivity v
celého SO ORP Teplice.
• Pokles daňové výtěžnosti obcí Bžany,
Dubí, Kladruby, Mikulov, Modlany,
Novosedlice, Osek, Proboštov, Srbice,
Zabrušany a Žalany.
• Míra nezaměstnanosti nad 16 % v obcích
Moldava, Žim, Újezdeček a Jeníkov.
• Vyšší podíl nezaměstnaných žen SO ORP
Teplice než je krajský průměr.
• Vyšší počet uchazečů na jedno pracovní
místo v SO ORP Teplice než v Ústeckém
kraji.
Strana 103 z 135
OZNÁMENÍ
Příležitosti:
• Podpora drobných živnostníků tvořících
rozmanitou základnu ekonomických
subjektů s nízkou ekonomickou
zranitelností.
• Vytváření vhodných podmínek a
infrastruktury pro investory tvořící nová
pracovní místa například formou
průmyslové či obchodní zóny.
• Možnost dalšího rozvoje cestovního ruchu
v oblasti lázeňství (Teplice).
• Podpora regionálních specifik – sklo a
porcelán
ČÁST C
Hrozby:
• Dlouhodobě rostoucí míra nezaměstnanosti
a dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména v
obcích Moldava, Žim a Újezdeček.
• Nedostatek pracovních příležitostí
ohrožující stabilizaci obyvatelstva,
především v obcích Dubí a Moldava.
• Přesídlení velkých firem provázené
poklesem pracovních příležitostí.
• Klesající investiční potenciál obyvatel SO
ORP Teplice vyvolává snižování množství
drobných živnostníků a soukromých
podniků menšího formátu.
Zdroj: ÚAP ORP Teplice 2012 (www.teplice.cz, 2013)
G E T s.r.o.
Strana 104 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ
ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní
prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti
Velikost a významnost jednotlivých vlivů, působících v důsledku realizace záměru, jsou
dále hodnoceny na základě následujících kritérií: pravděpodobnost, doba trvání, frekvence a
vratnost, reverzibility, citlivost území, mezinárodní dosah, postoj veřejnosti, nejistota,
možnosti ochrany, ad.
1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ
Vlivy na veřejné zdraví
Předpokládané vlivy záměru na veřejné zdraví bude možné hodnotit na základě
modelových výpočtů akustické a rozptylové studie. Zpracování těchto studií bude vycházet ze
zadání, resp. preferovaného řešení záměru, které vzejde ze zjišťovacího řízení, a to na základě
informací uvedených v Oznámení. Jedná se zejména o varianty dopravního řešení.
V následujících odstavcích jsou uvedeny informace, které budou v rámci dalšího posuzování
záměru doplněny o závěry a hodnocení uvedených studií.
Identifikace zdravotních rizik a charakteristika nebezpečnosti
Za hlavní rizikové faktory předmětného záměru lze považovat škodliviny emitované do
ovzduší vlivem provozu spalovacích motorů a manipulací se surovinou a s produkty úpravny,
včetně související dopravy. Jedná se o benzo(a)pyren, příp. benzen, oxidy dusíku (imisní
příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5). Dále pak hluk spojený
s provozem a dopravou záměru. Kromě těchto ukazatelů je věnována zvýšená pozornost
rovněž potenciálnímu radonovému riziku, souvisejícímu s možným obsahem radonu ve
zpracovávané surovině.
Benzo(a)pyren C20H12
Benzo(a)pyren (dále jen „BaP“) je typickým zástupcem polycyklických aromatických
uhlovodíků (PAU). Mají výraznou schopnost vázat se na pevných sorbentech nebo částicích i
v živých organismech. Čisté sloučeniny jsou bílé nebo nažloutlé krystalické pevné látky velmi
málo rozpustné ve vodě, ale snadno rozpustné v tucích a olejích. BaP se cíleně nevyrábí, je
však obsažen v celé řadě běžných produktů dnešního průmyslu, jako jsou například motorová
nafta, výrobky z černouhelného dehtu, asfalt a jiné materiály používané při pokrývání střech a
při stavbě silnic. Původ BaP v ovzduší je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se
uvolňuje při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostává zejména při
výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku,
z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií,
krematorií, z požárů a v neposlední řadě i při kouření tabáku. Na území ČR byl v roce 2011
podle souhrnné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České
republiky ve vztahu k životnímu prostředí za rok 2011 překročen cílový imisní limit pro BaP,
který je legislativou stanoven na 1 ng/m3, na 11 ze 17 stanic kde je monitorován. Hodnoty
ročních středních průměrů BaP, používaného jako indikátoru zátěže ovzduší PAU, se v
lokalitách nezatížených průmyslovými zdroji pohybovaly v rozpětí mezi 0,5 až 1,2 ng/m3, se
střední hodnotou 0,9 ng/m3. V dopravně zatížených lokalitách se v letním období hodnoty
pohybovaly i pod 0,1 ng/m3, v zimní sezóně mohly překročit i 10 ng/m3; roční střední hodnota
G E T s.r.o.
Strana 105 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
pro tento typ lokalit byla 1,0 ng/m3. V průmyslově exponovaných oblastech (chemický
průmysl, metalurgie atp.), jsou několikanásobně vyšší roční střední hodnoty (1,8 až 10,2
ng/m3), které jsou navíc doprovázeny zimními 24-hod. maximy v řádu desítek ng/m3; v letním
období se zde měřené hodnoty nejčastěji pohybovaly do 1 ng/m3; střední roční hodnota pro
tuto kategorii městských lokalit pak byla v roce 2011 odhadnuta na úrovni 5,0 ng/m3.
Nebezpečí polycyklických aromatických uhlovodíků spočívá v jejich karcinogenitě
a ohrožení zdravého vývoje plodu. Nejznámější z kancerogenních polyaromátů je právě
benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou
informaci buněk. BaP ve formě velmi jemných částic proniká při vdechnutí až do plicních
sklípků, kde se zachycuje. Jeho zvýšené koncentrace jsou proto hlavní příčinou vzniku
rakoviny plic, zejména u kuřáků. Polycyklické aromatické uhlovodíky přijaté
s potravou působí rakovinu zažívacího traktu. V případě kožního kontaktu dochází
k podráždění až popálení kůže, opakované expozice způsobují ztenčení a popraskání pokožky
až rakovinu kůže. BaP je dle IARC od roku 2007 zařazen do skupiny karcinogenů 1 –
prokázané karcinogenní účinky u lidí. US EPA zařadila BaP pro jeho riziko na seznam
prioritních látek, kterým věnuje pozornost. WHO nestanovuje pro PAU ve vnějším ovzduší
doporučenou limitní koncentraci. Důvodem je jak bezprahový karcinogenní účinek, který
představuje hlavní riziko těchto látek v ovzduší, tak i jejich výskyt ve směsích a možnost
interakce s pevnými částicemi a dalšími látkami v ovzduší. Doporučuje proto, aby obsah
PAU v ovzduší byl omezován na nejnižší možnou úroveň.
Benzen (C6H6)
Benzen je organická sloučenina se sladkým zápachem. Podstatným zdrojem benzenu v
prostředí jsou zplodiny z automobilové dopravy, ale i jeho vypařování z motorových paliv
během manipulace, distribuce a skladování. Vdechování malého množství benzenu může
způsobit bolest hlavy, pocit únavy, zrychlení srdečního tepu, chvění a ztrátu vědomí.
Nejvýznamnějšími následky dlouhodobé expozice benzenu jsou hematotoxicita, genotoxicita,
karcinogenita. Velká koncentrace benzenu ve vzduchu může mít za následek i smrt. Benzen
poškozuje kostní dřeň a způsobuje chudokrevnost. Benzen je IARC (Mezinárodní agentura
pro výzkum rakoviny) klasifikován jako karcinogen skupiny 1 (rakovinotvorný pro člověka),
přičemž způsobuje zejména leukemii a rakovinu plic. Imisní limity benzenu vyhlášené pro
ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance uvádí nařízení vlády
č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. Limitní
hodnota benzenu pro roční průměrnou koncentraci je 5 µg/m3 (přípustná četnost neuvedena).
Karcinogenní látky mají bezprahové účinky, tzn., že podnětem vyvolávající onemocnění
může být jakýkoliv kontakt s touto látkou. Neurotoxické příznaky benzenu se uvádí u
expozice vyšších koncentrací benzenu (nad 3200 mg/m3). Dle přednášek SZÚ Hodnocení
zdravotních rizik nejvýznamnějších látek z dopravy (Kazmarová, 2006) lze očekávat
chronické účinky benzenu přibližně při koncentracích nad 100 mg/m3, u koncentrací pod 30
mg/m3 jsou jen slabé důkazy o efektu. Riziko leukémie by se mělo pohybovat v rozmezí roční
průměrné koncentrace benzenu v ovzduší okolo 0,2-20 µg/m3.
Oxid dusičitý (NO2)
Oxid dusičitý je červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn (v kapalném stavu je to
žlutohnědá látka, která tuhne na bezbarvé krystaly). Vzniká ve spalovacích motorech oxidací
vzdušného dusíku za vysokých teplot, uvolňuje se také rozkladem kyseliny dusičné. Hlavním
antropogenním zdrojem je především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava
letecká a vodní) a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Oxid dusičitý je pohlcován
hlenem dýchacích cest z 80 až 90 %. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až
po edém plic. V ovzduší patří k plynům, které způsobují kyselé deště. Imisní limity oxidu
G E T s.r.o.
Strana 106 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
dusičitého vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze
tolerance uvádí nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší,
v platném znění. Limitní hodnota pro maximální 1 hodinovou průměrnou koncentraci je 200
µg/m3, s přípustnou četností překročení 18 za kalendářní rok. Limitní hodnota pro maximální
roční průměrnou koncentraci je 40 µg/m3. Ohledně účinků NO2 na lidské zdraví existuje celá
řada studií, celkově však panuje shoda, že hodinová koncentrace 200 µg/m3 je pro zdravé
jedince hodnota bezpečná. Pouze některé zdroje (viz např. odkaz v rámci Koncepce imisních
limitů pro oxidy dusíku v české legislativě, ČHMÚ) považují za vhodnější spíše poloviční
hodnotu s ohledem např. na astmatiky, bronchitiky, malé děti a staré lidi.
Částice PM10
Pevné částice PM10 (z angl. Particulate Matter) jsou drobné částice rozptýlené v ovzduší
(polétavý prach) o velikosti do 10 nebo 2,5 µm. Hlavními antropogenními zdroji částic ve
vzduchu jsou např. doprava, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní
emise z průmyslu, těžební činnost, stavební práce, ad. Průměrné dlouhodobé expozice
suspendovaným částicím PM10 představují jak riziko chronických účinků znečištění ovzduší
na zdraví dětí, jako je poškození vývoje plicních funkcí, tak akutních účinků, například
zhoršení projevů astmatu anebo incidence respiračních onemocnění. Koncentrace
suspendovaných částic jsou také dávány do souvislosti s rizikem širokého okruhu zdravotních
dopadů u dospělých. Imisní limity částic PM10 a PM2,5 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí,
přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance uvádí nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o
sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, v platném znění. Limitní hodnota PM10 pro
maximální 24 hodinovou průměrnou koncentraci je 50 µg/m3, s přípustnou četností
překročení 35 za kalendářní rok. Limitní hodnota PM10 pro maximální roční průměrnou
koncentraci je 40 µg/m3(přípustná četnost neuvedena). Limitní hodnota PM2,5 pro maximální
roční průměrnou koncentraci je 25 µg/m3(přípustná četnost neuvedena). Výše uvedené
negativní účinky suspendovaných částic frakce PM10 na lidské zdraví bývají uváděny i při
průměrných ročních koncentrací nižších než 30 µg/m3. Při chronické expozici
suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat
již od průměrných ročních koncentrací 10 µg/m3.
Hluk
Za hluk je obecně označován každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho hlasitost), který
má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Obecně
nelze rozlišit mezi zvukem a hlukem na základě fyzikálních parametrů, ale pouze na základě
účinků na člověka. Základním deskriptorem pro popis hluku v pracovním prostředí je hladina
akustického tlaku Lp [dB], vztažená k referenčnímu akustickému tlaku 20 µPa, který
odpovídá prahu slyšení na kmitočtu 1000 Hz. Vyjádření úrovně hluku v decibelech jednak
vystihuje fyziologii slyšení, jednak umožňuje přehlednější třídění hlukových údajů, neboť
dynamický rozsah od prahu slyšení 20 µPa do prahu bolesti 200 Pa, tj. 7 řádů, je pokryt
rozsahem 140 dB. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na orgánové
účinky, rušení činností a vlivy na subjektivní pocity. V denní době je za dostatečně prokázané
považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé
působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noční době jsou za dostatečně prokázané
považovány změny fyziologických reakcí, poruchy spánku a zvýšené užívání léků na spaní.
Zpravidla se uvádí, že hluk do 65 dB působí spíše na psychický stav osob; při 65 - 85 dB
působí na vegetativní nervový systém; při 85 - 120 dB způsobuje poškození sluchu; nad 120
dB způsobuje traumatické poškození sluchových orgánů; nad 130 - 140 dB je již hluk na
prahu bolestivosti, přičemž při 160dB zpravidla dochází k prasknutí bubínku a poškození
sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu. Epidemiologické studie prokázaly, že při
G E T s.r.o.
Strana 107 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
LAeq24hod do 70 dB nedochází k poškození sluchového aparátu u více než 95 % exponované
populace ani při celoživotní expozici hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve
volném čase. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových
poruch u osob profesionálně exponovaných rizikovým hladinám hluku na pracovišti.
Ovlivnění kardiovaskulárního systému bylo prokázáno v řadě epidemiologických a klinických
studií v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací.
Všeobecný závěr WHO je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí
ekvivalentní hladině hluku v rozmezí 65-70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní
hluk. K dalším závažným zdravotním účinkům hluku patří nepříznivé ovlivnění spánku. V
rovině fyzického zdraví jsou popisovány tyto následky rušení spánku nočním hlukem: změny
v hladinách stresových hormonů, kardiovaskulární onemocnění (hypertenze a infarkt
myokardu), deprese (u žen) a jiné psychické poruchy, obezita, zkrácení očekávané délky
života a zvýšený výskyt pracovních úrazů. V rovině psychologicko-sociální je popisována
ospalost a únava, rozmrzelost a zvýšená denní dráždivost, snížená výkonnost, zhoršení
poznávacích schopností, narušení sociálních kontaktů a stížnosti. Pro tyto fyziologické a
psychologické následky narušení spánku existují pouze omezené důkazy. Hluk může
závažným způsobem narušit mezilidskou komunikaci řečí, popřípadě překrývat jiné
informačně důležité signály (domovní zvonek, telefon, alarm). Podstatou tohoto jevu je
maskovací proces. Rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí řeči by měl být minimálně 15
dB, aby bylo umožněno porozumění komplikovaným zprávám. Při řečové hladině 50 dB by
tak hladina akustického tlaku interferujícího hluku neměla překročit 35 dB. Za obtěžování
hlukem je označován psychický stav vznikající při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má
jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých
případech až psychosomatickými poruchami. Vlivem obtěžujícího hluku může docházet ke
změnám v chování v souvislosti s bydlením, např. zavírání oken (může negativně ovlivnit
kvalitu vnitřního ovzduší bytu), nepoužívání balkónů, stěhování, psaní stížností a petic a
omezení přátelských vztahů a ochoty pomoci. Z hlediska zdraví je závažné, že obtěžování
spolu s rušením spánku představuje pro organismus stres. Míra obtěžování hlukem je
ovlivněna mnoha faktory. Jsou to jednak fyzikální vlastnosti zvuku a dále je obtěžování
významně ovlivněno individuálními vlastnostmi příjemce. Uvádí se, že v populaci je cca 10 –
20 % osob velmi senzitivních vůči hluku a naopak 10 – 20 % osob vysoce tolerantních. Pro
zbývajících 60 – 80 % populace platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování. Při
působení hluku jsou velmi důležité i vlivy sociální (vzdělání, duševní práce, ekonomický
prospěch ze zdroje hluku), zdravotní (porucha sluchu, somatické onemocnění), psychologické
faktory (strach spojený se zdrojem hluku) a mezikulturní rozdíly. To vede k různým
výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt a
naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v
různých zemích. Ochrana před nepříznivým působením hluku a vibrací je obecně upravena
zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, oba v platném znění. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací, příp. postupy pro
jejich stanovení uvádí navazující nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. V rámci dalšího textu Oznámení byly
dopočítány návrhové hodnoty hygienických limitů dle výše uvedeného nařízení vlády.
Radon
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který vzniká postupnou přeměnou uranu, jež je
v různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon se jako plyn z hornin uvolňuje a
stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se pak radon dostává do
atmosféry nebo vstupuje do objektů. Radioaktivní prvky jsou charakteristické tím, že jádro
jejich atomů je nestabilní, samovolně se přeměňuje a přitom vysílá záření schopné ionizovat
G E T s.r.o.
Strana 108 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
okolní prostředí. Ionizace, vytvářené průchodem ionizujícího záření živými organismy a
jejich tkáněmi, jsou pro organismus v zásadě škodlivé. Nahromadění ionizací v živé hmotě,
vyvolané zářením, rozrušuje uspořádání důležitých struktur v živých buňkách, jejichž
nejcitlivější částí je buněčné jádro. Přeměna radonu, doprovázená uvolněním záření, končí
vznikem neradioaktivního olova. Množství radonu (objemová aktivita radonu) se udává
v jednotkách Bq/m3. Hodnota číselně odpovídá počtu radioaktivních přeměn radonu v jednom
metru kubickém vzduchu. Při ročním pobytu v objektu s koncentrací radonu 400 Bq/m3
(směrná hodnota uvedená v legislativě) je ozáření srovnatelné např. s ozářením, způsobeným
440 rentgenovými snímky plic. Radon je hned po kouření druhou nejvýznamnější příčinou
vzniku rakoviny plic. Radon a radioaktivní prvky, které z něj vznikají, se zachycují v
dýchacím ústrojí a ozařují plicní tkáň. Důsledkem působení těchto částic může být poškození
plicní buňky vedoucí až k rakovině. Rakovina vyvolaná radonem nevzniká okamžitě. Doba,
než se mohou začít objevovat příznaky rakoviny plic, je dlouhá 5 až 30 let. Skutečnost, že
radon představuje po kouření nejvýznamnější příčinu rakoviny plic, uznala v roce 2009
Světová zdravotnická organizace (WHO) a doporučila všem státům, aby věnovaly
problematice radonu patřičnou pozornost. Již 13 evropských studií potvrdilo, že riziko vzniku
rakoviny plic na základě expozice radonu roste přibližně o 16 % na každých 100 Bq/m³.
Výsledky provedených epidemiologických studií tak jasně prokázaly, že v případě
dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných rozpadových produktů na plíce se prudce
zvyšuje možnost vzniku rakoviny. S rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost
vzniku rakovinového bujení a zároveň neexistuje žádná mezní, zdraví neškodná dávka, při níž
k onemocnění dojít nemůže. Radon je tak bezprahovou škodlivinou. Nejdůležitějším
poznatkem studie je, že výskyt rakoviny plic je častější u osob, které žily v domech s vyšší
koncentrací radonu než v domech s koncentrací nízkou. Zvýšený výskyt je pozorován již od
koncentrace 400 Bq/m3 a dále se zvyšuje v závislosti na koncentraci. V celosvětové studii
sdružující údaje z více národních studií bylo riziko rakoviny plic spolehlivě statisticky
prokázáno pro koncentrace radonu vyšší než 150 Bq/m3. Při nižší koncentraci radonu je riziko
nízké, proto zde nejsou statistické testy dostatečně průkazné. Problematika ozáření z radonu je
zahrnuta i do nové verze doporučení Mezinárodního výboru pro radiační ochranu - ICRP 103
z roku 2007. Doporučené nejvyšší hodnoty referenčních úrovní jsou roční efektivní dávka 10
mSv a objemová aktivita radonu v budovách 600 Bq/m3 s tím, že cílem regulace je snížení
ozáření na optimalizovanou úroveň, nikoli pouze na referenční hodnoty. V České republice je
průměrná hodnota objemové aktivity radonu v budovách kolem 119 Bq/m3. Patříme tak k
zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě. Asi 2-3 % našich bytů má vyšší
hodnoty než 400 Bq/m3 (hodnota doporučená v české legislativě). Lidé v těchto domech jsou
ozařováni tak velikou dávkou, jako by každý den absolvovali rentgenový snímek plic. Ve
venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 5 – 10 Bq/m3. V Čechách každoročně
umírá na rakovinu plic více než 5000 osob. Jak již bylo zmíněno, v ČR je průměrná objemová
aktivita radonu v obydlích 119 Bq/m3 a při aplikaci uvedeného koeficientu rizika se odhaduje,
že cca 900 úmrtí na rakovinu plic ročně může být způsobeno radonem v bytech, což je více
než 16 %. Když překročí v některém domě koeficient relativního rizika hodnotu 50 %, dá se
říci, že zapříčinění rakoviny plic radonem převažuje nad ostatními faktory (např. kouření).
Onemocnění se neprojeví bezprostředně po ozáření, ale až po uplynutí určité doby, která
může trvat pět až několik desítek let.
Hodnocení expozice a charakterizace rizika
Znečišťující látky v ovzduší, hluk
V rámci samostatné rozptylové studie budou na základě větrné růžice, imisních a
meteorologických charakteristik území a dalších podkladů definovány podmínky pro
pravděpodobný rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Rozsah ovlivněného území bude
G E T s.r.o.
Strana 109 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
definován zejména nejbližší obytnou zástavbou v dotčeném okolí záměru a podél hlavní
přepravní trasy. Výpočet příspěvků imisních koncentrací znečišťujících látek bude proveden v
husté geometrické síti referenčních bodů a ve zvolených výpočtových bodech mimo síť,
reprezentující nejbližší obytné objekty. Rovněž v rámci akustické studie budou v dotčeném
okolí záměru a podél zvolené přepravní trasy vytipovány nejbližší objekty k bydlení, které
jakožto referenční body definují hranice chráněných venkovních prostorů a chráněných
venkovních prostorů staveb podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pro tyto body pak bude
provedena kvantifikace stávající hlukové zátěže a bude proveden výpočet příspěvků záměru.
Modelové situace budou představovat rozmístění mechanizace a dalších zdrojů hluku v tzv.
nejméně příznivém postavení vůči chráněným prostorům.
Podmínkou přijatelnosti realizace záměru bude prokázání, že realizací záměru budou
plněny všechny výše uvedené limity pro znečišťující látky, tj. benzo(a)pyren, příp. benzen,
oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5) a
rovněž limity hluku spojené s provozem a dopravou záměru. Současně musí být prokázáno,
že realizace záměru nebude představovat významné negativní vlivy na veřejné zdraví.
Radon
Stavební materiály nerostného původu obsahují vždy určité množství radioaktivních látek.
Jedná se především o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich radioaktivní
přeměnou. Z nich nejvýznamnější je obvykle radium (Ra-226). Jeho přítomnost ve stavebním
materiálu vede k ozáření osob ve stavbách - jednak vdechováním produktů přeměny radonu
vytvořeného z radia a uniklého ze stavebního materiálu, jednak pronikavým zářením gama
vznikajícím ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných
přírodních radionuklidů. Atomový zákon č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č.
307/2002 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálu povinnost zajišťovat
systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. Četnost měření je
stanovena 1x za čtvrt roku až 1x za 2 roky v závislosti od druhu materiálu a jeho použití ve
stavbách. Pro hodnocení výsledků jsou stanoveny dvě úrovně - mezní hodnota a směrná
hodnota. Pokud obsah radia je vyšší než stanovená mezní hodnota, nesmí být stavební
materiál uveden do oběhu. Mezní hodnoty jsou stanoveny takto: 150 Bq/kg (pro materiály
používané ve stavbě ve velkém množství např. cihly, beton apod.), 200 Bq/kg (pro materiály
používané ve stavbě v omezeném množství např. obkladačky, apod.) a 1000 Bq/kg pro
stavební materiály používané výhradně ve stavbách, kde není pobytový prostor (např. silnice).
Kromě toho je pochopitelně snahou snížit obsah radionuklidů v materiálu tak, jak je to
rozumně dosažitelné. Proto byly zavedeny ještě pomocné ukazatele - tzv. směrné hodnoty,
které jsou menší než mezní hodnoty (např. 80 Bq/kg pro materiály používané ve stavbě ve
velkém množství). Pokud jsou překročeny, posuzuje se, zda není možné nějakým dostupným
způsobem radioaktivitu snížit např. změnou technologie. Hodnocení radonového rizika
zpracovávané suroviny bylo předmětem také studie Hodnocení vlivů na veřejné zdraví
(Zemancová, 2013) k Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a
následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“. V rámci aktuálně předkládaného
záměru lze vycházet z poznatků výše uvedené studie. Zvýšené radonové riziko z realizace
záměru pro pobytové prostory nejbližších objektů k bydlení lze vyloučit nejen s ohledem na
vzdálenost těchto objektů od záměru, ale zejména z důvodů, které již byly uvedeny v
Oznámení k DP Cínovec I. V něm bylo mimo jiné uvedeno, že radonovému riziku je
v souvislosti se surovinou z ložiska Cínovec – odkaliště věnována zvýšená pozornost
především z důvodu vyjádření pana Bc. Michaela Šuchy k Oznámení původního záměru
„Těžba písků na odkališti Cínovec“ (Motl, 2012) ze dne 28. 5. 2012. V rámci vyjádření byly
vyjádřeny obavy z vlivů radonu ze suroviny na zdraví lidí bydlících v její bezprostřední
blízkosti i na zdraví lidí pracujících s touto surovinou. Z výsledků provedených rozborů
G E T s.r.o.
Strana 110 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
suroviny (naměřená hmotnostní aktivita „a“ ve vzorcích z ložiska je průměrné úrovně, viz
vzorek HPC6: 94 ± 4 a SC1: 92 ± 5, až lehce nadprůměrné úrovně, viz vzorek SC2: 119 ± 5)
ani z dalších zdrojů včetně mapy radonového rizika však nevyplývá významné zdravotní
riziko z cínovecké deponie, resp. z ložiska Cínovec – odkaliště. Geologické podloží celé širší
oblasti Cínovce skutečně má vysoký obsah radonu a z tohoto důvodu byl v rámci původního
důlního díla Cínovce vybudován odvětrávací komín s ventilátorovou stanicí na povrchu
(komín s označením K 2025). Radon je však přírodní plyn, který je vázán v pórech hornin,
zemin či jiných materiálů, případně může být rozpuštěn ve vodě. Je-li uvolněn, vyprchává do
ovzduší. V případě podzemní vody s určitým obsahem radonu se dokonce na stránkách SÚRO
uvádí, že při používání takové vody v bytě či domě se část radonu uvolňuje do ovzduší, a to
při sprchování a mytí asi 50 % a při vaření a praní téměř 100%, se stejnými důsledky jako
při pronikání z podloží. Samotné pití takové vody je z hlediska ozáření považováno za méně
významné. Zdravotní riziko radonu tak spočívá zejména v případě, že je kumulován v
uzavřeném prostoru, kde jej mohou lidé vdechnout spolu s aerosolovými částicemi, na které je
vázán a které se pak usazují v plicích a vystavují tak organismus dlouhodobému a přímému
radioaktivnímu záření. Ve výše uvedeném smyslu tak zvýšené zdravotní riziko skutečně
mohlo spočívat v případě pracovníků důlních prostor na Cínovci, kde pracovníci dlouhodobě
pobývali a kde nebylo možné zajistit jejich účinnější ochranu, než důkladné odvětrávání
důlních prostor a případně ochranné oděvy a dýchací roušky. Podobně pokud byla ruda
drcena a rozemílána v uzavřených objektech a provozech. Exploatací primární rudy
s možným zvýšeným obsahem radonu na povrch a jejím následným rozdrcením, rozplavením,
uložením a vystavením povětrnostním vlivům na otevřeném prostoru po dobu několika
desetiletí, byl obsah radonu v surovině ložiska Cínovec – odkaliště tímto do značné míry
snížen. To je patrně důvod, proč obsah radonu v této surovině, která je dnes prakticky
jemným pískem s minimálním podílem uzavřených pórů, se dnes výrazně neliší od většiny
běžných hornin a zemin. Jak dokládají i výsledky provedených rozborů. Při převozu a v rámci
navrhované úpravny v Újezdečku bude se surovinou dále nakládáno (přesypávání a třídění,
praní a proplachování, přečerpávání, apod.) a během všech těchto činností bude zbytkový
radon nadále přirozeně uvolňován. Lze proto důvodně očekávat, že zpracovávaná surovina
bude ve výsledku vykazovat obdobné parametry z hlediska obsahu radonu, jako jiná běžně
zpracovávaná písková surovina. Tento předpoklad bude nutno ověřit měřením a z hlediska
prevence lze jednoznačně doporučit řádné odvětrávání pracovních – pobytových prostor
v rámci záměru. Vzhledem k realizaci objektů záměru (technologická hala, administrativní
zázemí, ad.) budou v jejích prostorách působit pracovníci záměru v rámci jejich pracovní
činnosti, a to v průběhu celé pracovní doby. V rámci opatření je doporučena instalace
nucených odvětrávání. Podrobně se celé problematice věnuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o
radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., která mimo jiné upravuje:
•
podrobnosti k vykonávání činností v souvislosti s výkonem práce, které jsou spojeny
se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů a vedou nebo by mohly vést k
významnému zvýšení ozáření fyzických osob, tím, že stanoví dotčená pracoviště a
osoby, rozsah měření a směrné hodnoty pro zásahy ke snížení zvýšeného ozáření z
přírodních zdrojů,
•
zprošťovací úrovně, uvolňovací úrovně, limity ozáření, optimalizační meze, mezní
hodnoty obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a vodách a
nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin,
•
podrobnosti ke klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a kategorizaci radiačních
pracovníků a pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti,
G E T s.r.o.
Strana 111 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
•
technické a organizační požadavky, postupy a směrné hodnoty k prokázání
optimalizace radiační ochrany,
•
rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, nakládání s radioaktivními
odpady a uvádění radionuklidů do životního prostředí, k nimž je třeba povolení, a
upravuje podrobnosti pro zajištění radiační ochrany při těchto radiačních činnostech,
•
vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany,
stanoví rozsah jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání,
evidence a způsob předávání údajů Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen
"SÚJB"),
•
ad.
Z hlediska zákonných postupů je proto navrženo, aby v pobytových místnostech nových
objektů bylo provedeno pozaďové měření průměrné hodnoty objemové aktivity radonu. A to
před navezením suroviny a zahájením plného provozu technologie, z důvodu zjištění tzv.
nulového stavu, resp. odlišení příspěvku z úpravy suroviny. Následně pak v rámci
zkušebního provozu, příp. po dosažení plného provozu. Pro ochranu pracovníků úpravny je
možné provádět pravidelná měření, která dovolí stanovit efektivní dávku ozáření za kalendářní
rok (mSv), tzn. s ohledem na charakter suroviny přiměřeně aplikovat požadavky na
monitorování při radiačních činnostech stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb. Konkrétně lze
provést prostřednictvím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost schválené dozimetrické
služby měření objemových aktivit radonu na pracovišti a příp. i odhad ročních osobních
dávek pracovníků za kalendářní rok. Získané hodnoty se pak porovnávají se směrnými
hodnotami stanovenými v § 90 odst. 1 a 2 vyhlášky 307/2002 Sb. v platném znění. Pokud
nejsou směrné hodnoty překročeny, nemusí se měření v následujících kalendářních letech
provádět, pokud nedošlo ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů či surovin. To
nevylučuje, že mohou být prováděna další kontrolní měření. V opačném případě se měření
provádí a efektivní dávka stanovuje každoročně. Pokud bude odhad efektivní dávky za
kalendářní rok překračovat 1 mSv, bude pokračováno v dalším přesnějším měření, které
bude zejména spočívat v kontinuálním měření objemové aktivity radonu nebo ekvivalentní
objemové aktivity radonu sloužící k posouzení, zda v pracovní době jsou úrovně objemových
aktivit rozdílné od úrovní mimo pracovní dobu. Pokud efektivní dávka za kalendářní rok
překročí 6 mSv, musí být přijata optimalizovaná opatření ke snížení ozáření osob
vykonávajících práce na tomto pracovišti. Na základě výsledků měření bude teprve možné
určit, zda surovinu, příp. technologický úsek záměru lze považovat za zdroj ionizujícího
záření dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění. Klasifikace
takového zdroje spolu s kategorizací pracovišť, kde se vykonávají tzv. radiační činnosti,
jsou zásadní skutečnosti pro následnou kategorizaci pracovníků, stanovení limitů a další
požadavky dle uvedené vyhlášky. Pískovou část produkce, která bude expedována jako
stavební materiál, je třeba podrobit pravidelnému měření z hlediska dodržení mezních
hodnot obsahu radia. Pravidelnost kontrol bude určena dle doporučení SÚJB a v závislosti
na zařazení zpracovatele mezi výrobce stavebních materiálů a hmot, resp. dle specifikace
výrobku uváděného na trh.
Sociálně ekonomické vlivy
Pozitivní sociálně ekonomický vliv představuje vytvoření nových pracovních příležitostí v
lokalitě. Krátkodobé úvazky (brigády) např. při sezónním dvousměnném provozu mohou být
využity zejména ze strany nejbližších obyvatel záměru, tzn. přímo z osady Dukla, příp.
z Újezdečku nebo Košťan. Nabídka 8 stálých, maximálně pak 16 celkových pracovních míst
je však z pohledu celého dotčeného území nevýznamným rozšířením pracovního trhu. Dílčím
G E T s.r.o.
Strana 112 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
pozitivním vlivem je rovněž zprovoznění a komerční využití stávající plochy stávajícího
průmyslového areálu Dukla. Realizací nových objektů, úpravou ploch a jejich zprovozněním
a údržbou bude hodnota areálu zvýšena i z hlediska jeho dalšího rozvoje a využití, po
ukončení předmětného záměru.
Vlivy na sportovní a rekreační využití území
Stávající sportoviště a rekreační plochy se nachází mimo dosah významných vlivů
záměru. Vliv záměru na sportovní plochu P2, která dle ÚP Újezdečku přímo navazuje na jižní
okraj plochy záměru lze předpokládat jako málo významný až nevýznamný. Důvodem je, že
v této části areálu záměru je navržena poměrně rozsáhlé plochy deponií organické výsypky
(T2), resp. zeminy a navážky suroviny (T1). Délka tohoto úseku, resp. vzdálenost mezi
sportovištěm P2 a objektem technologické haly je cca 280 m. Dle návrhu by měla být
organická výsypka prakticky v podobě zemního valu, který bude tvořit jižní hranici areálu.
Současně bude oddělovat areál od ostatního území a bude mít ochrannou funkci pro
navazující obydlená území osady Dukla, včetně navržené plochy sportoviště P2. Vliv záměru
na toto sportoviště tak bude znatelný pouze v době realizace zemního valu a v období provozu
by měl být minimální. Při realizaci záměru je třeba respektovat ještě specifické podmínky
využití předmětné plochy P3 dle ÚP Újezdeček. V rámci nich se ukládá, že součástí využití
této plochy budou i plochy zeleně sídelní s funkcí ochrannou, situované zejména v území
navazujícím na plochu P2. Podmínka je v rámci Oznámení respektována a je doporučena
výsadba této zeleně podél jižní hranice záměru. Otázkou mimo řešený záměr nicméně je, zda
byl návrh plochy sportoviště P2 v ploše průmyslového areálu Dukla vůbec vhodný, je-li
nadále předpokládáno jeho průmyslové využití.
Návrhy opatření ke snížení případných negativních vlivů byly zahrnuty do podmínek v
kapitole D.IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých
vlivů.
Předpokládaná přijatelnost vlivů na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
bude ověřena na základě akustické a rozptylové studie.
2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA
Vlivy na čistotu ovzduší
Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v dotčeném okolí záměru a vyčíslení jeho
imisního příspěvku bude zpracována rozptylová studie, a to na základě skutečností vzešlých
ze zjišťovacího řízení k Oznámení záměru. V rámci rozptylové studie bude imisní příspěvek
záměru hodnocen ve vztahu k platným imisním limitům. Hodnocení přijatelnosti záměru je
podmíněno splněním těchto limitů. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší pro jednotlivé
znečišťující látky určují hodnoty imisních limitů a četnost jejich překročení za kalendářní rok
stanovené v zákoně č. 201/2012 Sb. Sb., o ochraně ovzduší. Hodnoty imisních limitů (pro
vybrané látky znečišťující ovzduší a maximální počet jejich překročení za kalendářní rok a
imisní limity pro troposférický ozón) jsou uvedeny v příloze 1 tohoto zákona. Imisní pozadí je
hodnoceno pro účely ochrany zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů. V následující tabulce jsou
uvedeny imisní limity vybraných znečišťujících látek.
Tabulka č. 33: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
Doba průměrování
Imisní limit
Benzo(a)pyren*
Benzen
1 kalendářní rok
1 kalendářní rok
1 ng/m3
5 µg/m3
G E T s.r.o.
Maximální počet překročení za
kalendářní rok
*
0
Strana 113 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
Oxid dusičitý NO2
PM10
PM2,5
1 hodina
1 kalendářní rok
24h
1 kalendářní rok
1 kalendářní rok
200 µg/m3
40 µg/m3
50 µg/m3
40 µg/m3
25 µg/m3
18
0
35
0
0
Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. (2014)
Pozn.(*): Imisní limit pro celkový obsah benzo(a)pyrenu v částicích PM10 je uveden
v tabulce č. 3 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM vyhlášené pro
ochranu zdraví lidí, přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb.
Tabulka č. 34: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
Doba průměrování
Imisní limit
Oxid siřičitý SO2
Oxidy dusíku Nox
1 kalendářní rok a zimní období (1. říjen - 31. březen)
1 kalendářní rok
20 µg/m3
30 µg/m3
Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. (2014)
Dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o
provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, v platném znění, v příloze
č. 8, bodu 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především
těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než
25 m3/den) jsou pro obdobná zařízení stanoveny následující technické podmínky provozu,
cit.: „Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kdy
dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu,
například:
a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalací zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,
c) opatřením pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory,
umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování
zástěn,
d) opatřeními pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a
manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání
nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
Pro omezení prašnosti bude v případě sucha prováděno kropení materiálů, ploch a
komunikací v areálu a případně i příjezdové komunikace přes osadu Dukla. Pokud by byly
znečištěny příjezdové komunikace pískem či zeminami, dojde k jejich mytí. Dočasně budou
v ploše záměru volně deponovány sypké materiály (surovina, písková část produkce). Tyto
deponie by měly být v zákrytu okolních porostů a neočekává se jejich významný odnos
větrem do okolí. Rovněž toto bude ověřeno rozptylovou studií a v případě potřeby budou
navržena odpovídající opaření, jako větrné bariéry, mlžení, apod.
Vlivy na mikroklima
S realizací záměru není spojena významná přeměna stávající krajiny. Nevzniknou trvalé
rozsáhlé vodní plochy, ani lesní celky či rozsáhlé plochy prosté vegetačního pokryvu.
Nepředpokládají se proto významné vlivy na mikroklima.
G E T s.r.o.
Strana 114 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
vlivů.
Předpokládaná přijatelnost záměru, za předpokladu plnění limitů z hlediska
souvisejícího znečišťování ovzduší, bude ověřena rozptylovou studií.
3. VLIVY
NA HLUKOVOU
CHARAKTERISTIKY
SITUACI
A
EVENT.
DALŠÍ
FYZIKÁLNÍ
A
BIOLOGICKÉ
Hluk
Pro vyhodnocení míry hlukové zátěže dotčeného okolí záměru a vyčíslení jeho
akustického příspěvku bude zpracována akustická studie, a to na základě skutečností vzešlých
ze zjišťovacího řízení k Oznámení záměru. Úkolem akustické studie bude vyčíslení
hlukových imisí v referenčních bodech a následné srovnání s platnými hygienickými limity.
Posouzení bude provedeno samostatně pro hluk z dopravy (dle preferované varianty) a
samostatně pro hluk z provozovny. Hlukové vlivy související s realizací záměru budou řešeny
vzhledem k nejbližším chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným venkovním
prostorům, dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném
znění. Výpočty budou provedeny za účelem prokázání plnění nejvyšších přípustných hodnot
hluku ze strany předmětného záměru. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku se stanovují
v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví, oba v platném znění.
Pro účely uvedeného nařízení se rozumí:
-
hlukem zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví
prováděcí právní předpis,
-
nejvyšší přípustnou hodnotou hluku hygienický limit, stanovený pro místa pobytu
osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku,
-
chráněným venkovním prostorem nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci,
sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a
venkovních pracovišť. Rekreace zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického,
nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo
rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich,
-
chráněným venkovním prostorem staveb prostor, do vzdálenosti 2 m okolo bytových
domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a
sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb,
-
chráněným vnitřním prostorem staveb obytné a pobytové místnosti s výjimkou
místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.
Hygienické limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných
venkovních prostorech staveb podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
(1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy
ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s
hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují
ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a
na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu
(LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací,
G E T s.r.o.
Strana 115 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T
stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
(4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z
leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní
hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu
chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce
impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li
výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce -5 dB.
(7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební
činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického
tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 4 přičte korekce přihlížející k posuzované době
podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického
tlaku A LAeq,s se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro dobu kratší
než 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním
prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb
Tabulka č. 35: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném
venkovním prostoru
Způsob využívání území
Chráněné venkovní prostory staveb
nemocnic a staveb lázní
Chráněný venkovní prostor
nemocni a lázní
Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a
chráněné ostatní venkovní prostory
1)
Korekce [dB]
2)
3)
-5
0
+5
+15
0
0
+5
+15
0
+5
+10
+20
4)
Zdroj: Příloha č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb, část A (2014)
Pravidla použití korekce uvedené v tabulce:
1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby,
dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících
vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a
opravy vozů.
2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy
a dráhách.
3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních
komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je
převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se
pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích
s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce
zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a
rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo
výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke
zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo chráněném
venkovním prostoru, a po krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i
G E T s.r.o.
Strana 116 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo
nástavbě stávajícího obytného objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného,
nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých
obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich
historických částí.
Tabulka č. 36: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném
venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti
Posuzovaná doba [hod]
od 6:00 do 7:00
od 7:00 do 21:00
od 21:00 do 22:00
od 22:00 do 6:00
Korekce [dB]
+10
+15
+10
+5
Zdroj: Příloha č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb, část B (2014)
Důsledky pro řešení akustické studie
Hluk z dopravy
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A (s výjimkou hluku
z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní
hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Nejvyšší
přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru pro
hluk z dopravy v okolí silnic záměrem dotčených komunikací I., II. a III. třídy lze doporučit
následovně:
Pro silnice III. třídy:
Denní doba (6.00-22.00 hodin)
LAeq,T = 50 + 5 = 55 dB
Při použití korekce na starou zátěž:
LAeq,T = 50 + 10 = 70 dB
Pro silnice I. a II. třídy:
Denní doba (6.00-22.00 hodin)
LAeq,T = 50 + 10 = 60 dB
Při použití korekce na starou zátěž:
LAeq,T = 50 + 20 = 70 dB
, kde 50 dB je základní hladina hluku LAeq,T
+ 5 dB je korekce pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích
III. třídy a drahách.
+ 10 dB je korekce pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních
komunikacích I. a II. třídy, kde hluk z dopravy je na těchto komunikacích
převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích.
Použije se pro hluk z dopravy na drahách a v ochranném pásmu dráhy.
+ 20 dB je korekce v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích
s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3).
Přičemž je nutné akustické imise dotčených komunikací odseparovat a porovnat
s hygienickým limitem. Porovnání energetického součtu akustických hladin z více zdrojů
hluku není možné.
G E T s.r.o.
Strana 117 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
Hluk z provozu technologie
Pro hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku je nejvýše přípustná hodnota
ekvivalentní hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném
ostatním venkovním prostoru v denní době LAeq,8h = 50 dB, v noční době LAeq,1h = 40 dB. To
znamená, že v důsledku provozu výrobní haly nesmí ekvivalentní hladiny akustického tlaku A
u nejbližší obytné zástavby překročit 50 dB pro 8 souvislých a na sebe navazujících
nejhlučnějších hodin v denní době a 40 dB pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době.
Vibrace
Technologická linka a provoz mechanizmů a nákladních automobilů představují zdroje
pouze mírných vibrací. Vibrace s tímto spojené by měly být natolik nízké, že organizaci
nevzniká povinnost podle § 30 a 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
v platném znění. Vibrace, které budou působit na obsluhu pracovních strojů, budou řešeny
v rámci bezpečnostních opatření (přestávky, pokynů pro práci společně s ostatními
negativními vlivy, tj. hlavně hlukem. Otřesy spojené s pojezdy těžkých nákladních
automobilů se zpravidla uplatňují pouze na velmi krátké vzdálenosti. Případné poškozování
objektů podél komunikací je zpravidla řešeno v souvislosti s velmi intenzívní dopravou NA
(např. po silnicích I. tříd) u tzv. staré uliční zástavby, která tyto silnice lemuje v těsné
blízkosti (např. 1,5-3 m od kraje vozovky). Na destruktivní charakter vibrací (nárazů) má pak
zásadní vliv stav povrchu komunikace, zejména nerovnosti vozovek (rozsáhlejší výtluky,
apod.). Potenciálně nejvíce zatíženou lokalitou bude osada Dukla, v rámci které bude nárůst
dopravy záměru nejvíce zřetelný. Ostatní navazující komunikace jsou součástí intenzívně
využívané veřejné dopravní infrastruktury, kde se na intenzitě dopravy podílí celá řada dalších
faktorů. Za odpovídající podmínky jejich provozu odpovídají především jejich provozovatelé.
Takřka všechny objekty k bydlení, příp. další cennější objekty podél přepravní trasy přes
osadu Dukla se nacházejí v dostatečné vzdálenosti 7 a více m od této komunikace.
Nepředpokládají se u nich významné negativní vlivy vibrací ze související dopravy záměru.
Není tak potřeba doporučovat např. zaevidování stávajícího stavu těchto objektů, příp. jejich
poškození před zahájením provozu záměru, pro případné následné spory. Lze však doporučit
zajištění oprav či kvalitního provedení povrchu vozovky této komunikace, a to ze strany
jejího provozovatele, příp. po dohodě s provozovatelem areálu a předmětného záměru.
Záření
Záměr nepředstavuje nový významný zdroj ionizujícího ani neionizujícího záření a tedy
ani významné vlivy na životní prostředí s tímto spojené. Hodnocení radonového rizika je
řešeno samostatně v rámci kapitoly Vlivy na veřejné zdraví.
vlivů.
Předpokládaná přijatelnost záměru, za předpokladu plnění limitů z hlediska související
hlukové zátěže, bude ověřena akustickou studií.
4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Realizace záměru představuje zcela minimální ovlivnění podzemních a povrchových vod.
V předmětné ploše bývalého průmyslového areálu se povrchové toky nevyskytují. Realizace
jednotlivých objektů vyžaduje pouze minimální zásah do saturovaného horninového prostředí
(základová konstrukce staveb). Navržená technologie vyžaduje množství vody, které není
výrazně vyšší než při provozu běžných průmyslových areálů a lze je zajistit ze stávající
G E T s.r.o.
Strana 118 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
vodovodní přípojky areálu. Záměr tak nevyžaduje nové zdroje pitné vody. Naopak maximálně
využívá dešťovou vodu a bilančně vyžaduje větší množství vody pouze na vstupu a nulové
množství na výstupu. S výjimkou malého množství odpadních vod splaškových (ze sociálního
a administrativního zázemí záměru), které budou shromažďovány v neprůtočných jímkách
s pravidelným režimem vyvážení. Žádné přebytečné vody tak nebudou vypouštěny do
povrchových toků a nebudou zvyšovat riziko povodní. Zvažované záložní řešení zdroje vody
ze stávající nevyužívané čerpací stanice (vodárny) v areálu lze pouze doporučit. Snížilo by
zbytečné zatížení vodovodní sítě (technologie nevyžaduje úpravu vody na pitnou) a z hlediska
vlivů na životní prostředí lze takové řešení hodnotit rovněž jako přijatelné. Čerpací stanice je
totiž napojena na koridor (Tl2) propojující sousední dvě vodní nádrže. Odčerpávání vody
z této zóny prakticky nijak neovlivní režim podzemní vody (tzn., že neovlivní ani žádné
okolní vodní zdroje) a vzhledem k potřebnému množství nemůže ani významně ovlivnit stav
povrchových vod. Potenciální riziko kvalitativního ovlivnění vody je uvažováno pouze v
případě nestandardních stavů a havárií. Konkrétně v případě netěsnosti nebo poškození
vodonepropustné izolace některé ze šesti sedimentačních jímek (lagun). V takovém případě
by mohlo docházet k unikání kalu do horninového prostředí a do podzemní vody. Z tohoto
důvodu je požadována průběžná kontrola těsnosti jímek a zejména zevrubná kontrola při
režimu odstávek a čištění samostatné řady jímek. Při zjištění netěsnosti či porušení musí být
bezodkladně provedena oprava. Pro monitoring tohoto rizika je možné využít starý vystrojený
pozorovací vrt, který se nachází v blízkosti vodárny u Z okraje záměru. Tento vrt je zároveň
situován ve směru proudění podzemní vody. Pokud by podzemní voda byla znečištěna
unikajícím jílovým kalem z lagun, bude toto možné zjistit odběrem a rozborem vody z tohoto
vrtu. Na základě rozboru pak bude možné vyhodnotit i případné kvalitativní riziko. V rámci
preventivních opatření je proto doporučeno provést kontrolní odběr a rozbor vody z tohoto
vrtu před zahájením realizace záměru (tzv. pozaďový vzorek). Další odběr a rozbor pak
provést přibližně po prvním roce plného provozu záměru a v roční periodě tyto odběry a
rozbory opakovat až do jeho ukončení. Veškeré záznamy řádně dokumentovat a archivovat
pro případnou kontrolu. Kromě uvedeného je třeba zajistit a provádět standardní opatření pro
zabránění úniků látek závadným vodám.
kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých
vlivů.
Vlivy na povrchové a podzemní vody jsou hodnoceny jako nevýznamné, za předpokladu
realizace navržených opatření.
5. VLIVY NA PŮDU
Žádný z pozemků v ploše záměru není evidován se způsobem ochrany ZPF a tyto
pozemky se nevyskytují ani v dosahu významných potenciálních vlivů záměru. Za běžných
provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu dotčených půd. Použitá
technologie těžby nepředstavuje zvýšené nebezpečí znečištění půdy. Při pohybu strojů na
nezpevněných a nezabezpečených plochách je třeba věnovat zvýšenou pozornost znečištění
půdy ropnými či jinak závadnými látkami. Pro případy havárie spojené s únikem takových
látek bude třeba vypracovat havarijní plán, který bude obsahovat postupy a opatření. Za
předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů, týkajících se provozu
strojového parku a dodržení postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných
látek), záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci půd nebo jiných zemin. Nestandardní a
havarijní stavy jsou řešeny samostatně. Případné znehodnocení okolních kvalitních půd
surovinou či pískovou částí produkce při jejich odnosu je málo pravděpodobné. Nezbytná
opatření k zamezení prašnosti musí být přijata jak z hlediska ochrany obyvatel, tak z hlediska
G E T s.r.o.
Strana 119 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
ochrany obchodního produktu. A to v takové míře, že případný odnos větrem a usazení na
okolních půdách mohou být pouze nevýznamné. Případný odnos těchto materiálů vodou
(např. přívalovým deštěm) na půdy mimo chráněné plochy záměru je rovněž
nepravděpodobný. Z důvodu specifického řešení nakládání s dešťovými vodami jsou tyto
vody cíleně zadržovány, usazovány v samostatných jímkách a následně využívány
v technologickém procesu. Nedojde tedy k jejich odvádění na okolní plochy ani do
společného kanalizačního systému průmyslového areálu Dukla. Záměr nepředstavuje
významnou změnu místní topografie, ani významný negativní vliv na stabilitu a erozi půdy.
vlivů.
Vlivy na půdu jsou hodnoceny jako nevýznamné, za předpokladu realizace navržených
opatření.
6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE
Záměr nemá významné negativní vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje.
Horninové prostředí zasahuje pouze v případě dílčích základových konstrukcí objektů, a to
standardním způsobem. Maximálně však využívá přírodní zdroje. Vlastní těžbou v
navrhovaném dobývacím prostoru Cínovec I dojde k odtěžení veškerých dostupných zásob Li
rudy výhradního ložiska Cínovec - odkaliště. Těžbou ložiska a následným zpracováním
suroviny dojde k hospodárnému využití ložiska ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., horní
zákon, v platném znění. Důvodem toho, že původní vytěžená surovina nebyla navrhovaným
způsobem využita již dříve, byla mimo jiné nízká efektivita tehdejší technologie při získávání
rudného koncentrátu oproti dnešním technologiím. Díky současným technologiím a
očekávanému trendu spotřeby a poptávky Li se stává její znovuvyužití opět zajímavým.
„Recyklace“ odpadní části již jednou využité suroviny představuje optimální využití
nerostného bohatství ČR. Dle aktuální surovinové politiky ČR (MPO, 2012) je lithium
uvedeno jako příklad perspektivní high-tech suroviny s potenciálem na území ČR. Lithium je
však také zařazeno mezi kritické suroviny, nově pak i mezi strategické kovy. Potenciál tohoto
kovu je spatřován právě v existujících odpadech z těžby (odkaliště, odvaly). Vzhledem k
povaze a omezenému množství suroviny v ložisku Cínovec – odkaliště, se nicméně nejedná o
významný přírodní zdroj nerostných surovin, který by byl pro Českou republiku a její
průmysl strategicky důležitý např. ve smyslu mezinárodního obchodu. Koncentrace ostatních
zastoupených prvků (zejména Rb, Cs, Sn a W) jsou v surovině natolik nízké nebo
nerentabilní, že jejich hospodárné využití je v současnosti i výhledově nereálné. Pro využití
výhradního ložiska, tj. ložiska ve vlastnictví státu, platí řada striktních podmínek. Dohled nad
hospodárností jeho využití přísluší příslušnému báňskému úřadu, který je v tomto směru
ústředním orgánem státní správy ČR. Ostatní přírodní zdroje (voda, půda, ad.) budou
záměrem dotčeny pouze nevýznamně a pro jejich ochranu je požadováno plnění obecně
platných podmínek (viz prevence před úkapy ropných látek a látek závadných vodám a
půdám, resp. horninovému prostředí).
vlivů.
Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje jsou hodnoceny jako málo významné,
z pohledu využití nerostné suroviny pozitivní, za předpokladu realizace navržených
opatření.
G E T s.r.o.
Strana 120 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY
Ze znalosti současného charakteru zájmového území a jeho historie bylo možné
předpokládat, že se nejedná o cenný či jinak hodnotný biotop. Dle leteckých snímků
(ortofoto) lokality, které jsou aktuálně dostupné na serveru www.mapy.cz (např. k datu 26. 3.
2014), je však území zachyceno s četným náletovým dřevinným porostem. Ze snímků
nicméně není zřejmé, ke kterému datu byl tento stav zachycen, stávající stav již tomuto
neodpovídá. Ze strany majitele areálu měly být všechny porosty odstraněny již před několika
lety a území pak postupně vyklízeno. Následně bylo nabídnuto k pronájmu potenciálním
zájemcům včetně oznamovatele. Současné porosty jsou vesměs nízké keřové a dřevinné
porosty, které se od té doby opět uchytily. Vzhledem k předchozímu charakteru území bylo
raději provedeno prověření jeho biologické hodnoty. V říjnu 2013 byl proto proveden
biologický průzkum předmětné lokality (Kos, 2013). Dle závěrů tohoto průzkumu, vykazuje
celé studovaného území relativně nízkou ekologickou stabilitu. Ta je způsobena zejména jeho
uniformním charakterem, kdy se na částečně zpevněném substrátu (asfalt a betonové
prefabrikáty, navážka zemin a stavební suti) nacházejí jednak zbytky budov a drobné deponie
různých, zejména neúrodných zemin a substrátů, jednak plochy s náletem keřů a pionýrských
druhů dřevin. Tento fakt dokladuje přítomnost řady generalistů až vysoce adaptabilních a
invazních druhů. Lze proto konstatovat, že v souvislosti s realizací záměru nedojde k výrazné
změně stavu oproti současnosti. V případě realizace záměru nedojde v jeho ploše k zásadnímu
zásahu do stávající vegetace. Druhové spektrum na studované lokalitě není příliš bohaté,
dominantně se jedná o nepůvodní druhy. Ve stromovém patře absentují vzrostlé stromy,
zastoupeny jsou pouze nálety převážně pionýrských druhů (bříza bělokorá, topoly, vrby),
jedná se o nelesní zeleň. Podloží je jednak zpevněno, místy je přítomna navážka sutě či
ostatních odpadů, dominuje sukcese obnažených ploch v iniciálním stadiu. Jak již bylo
uvedeno výše, jedná se o nepůvodní vegetaci s absencí cennějších společenstev a druhů,
naopak se zde vyskytují druhy invazivní a potenciálně problematické (křídlatka, trnovník
akát). Porovnáním současného stavu s potenciální přirozenou vegetací, stejně jako s výskytu
biondikačních druhů vyplývá, že se jedná o člověkem vytvořené stanoviště, s perzistujícími
disturbancemi v podobě antopogenních činností. Z floristického hlediska je území bez
ochranářské hodnoty. Dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý M, Kučera T. e očí M.,
2011) je možné lokalitu s ruderální vegetací, typickou pro průmyslové areály, řadit mezi
biotop X1 – Biotop urbanizovaných území s ruderálními bylinnými druhy. Realizací záměru
nedojde oproti aktuální situaci k výrazné změně a nebudou dotčena zvláště chráněná území
přírody ani zvláště chráněné druhy rostlin.
Vlivy na faunu
Celkem byl přímo v zájmovém území nalezen následující počet taxonů jednotlivých
skupin živočichů: 22 druhů bezobratlých, 14 ptačích druhů a 2 savci. Přímo na lokalitě nebyl
zastižen žádný zástupce batrachofauny ani herpetofauny. Z tohoto počtu je pouze jediný taxon
- čmelák (Bombus sp.) řazen mezi zvláště chráněné druhy dle vyhlášky Ministerstva životního
prostředí č. 395/1992 Sb., a to v kategorii ohrožený druh. U všech determinovaných druhů lze
předpokládat ovlivnění maximálně několika jedinců, proto nejsou navrhována zmírňující či
managementová opatření pro ochranu jejich populací. Změna ve využití území, související
s terénními úpravami v rámci realizace záměru, může negativně ovlivnit živočichy
nacházející se na lokalitě a v jejím bezprostředním okolí, celý studovaný areál je však
dlouhodobě využíván jako průmyslová zóna, s výraznými disturbancemi a antropogenní
činností. Průzkum obratlovců bezobratlých byl zaměřen hlavně na skupiny s vyšší indikační
hodnotou, u všech studovaných skupin byly nalezeny pouze ekologicky plastické, v rámci
celé ČR plošně rozšířené druhy, bez zvláštních stanovištních nároků.
G E T s.r.o.
Strana 121 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
Vlivy na flóru
Druhové spektrum cévnatých rostlin na zkoumané lokalitě zcela odpovídá charakteru
stanoviště. Jedná se o nepůvodní květenu v iniciálním stadiu sukcese. Nebyl zjištěn výskyt
zvláště chráněných či vzácnějších druhů a společenstev, naopak dominují ruderální jednoleté i
vytrvalé taxony bylin s širokou ekologickou plasticitou, druhové složení je významně
ovlivněno i velkými plochami s betonovým či asfaltovým podložím, stejně jako navážkami
suti a jiných materiálů. Ze srovnání aktuálního stavu lokality s potenciální přirozenou vegetací
a z výskytu bioindikačních druhů vyplývá, že lokalita je člověkem vytvořena a silně
ovlivněna antropogenní činností, s převahou eurytopních druhů. Celkově zde bylo zjištěno 73
taxonů cévnatých rostlin. Žádný z nich není chráněn stávajícími právními normami.
Z botanického hlediska se na sledovaném území nenacházejí žádná cennější společenstva. Na
závěr lze konstatovat, že realizace záměru nepředstavuje významně negativní zásah do
přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů a rostlin a nelze proti němu mít z hlediska
faunistického i floristického výhrady.
Vlivy na památné stromy a porosty dřevin rostoucích mimo les
V dosahu uvažovaných významných vlivů záměru se památné stromy nevyskytují. Zákon
č. 114/1992 Sb., v platném znění, specifikuje dřeviny rostoucí mimo les (dále jen dřeviny)
jako strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na
pozemcích mimo lesní půdní fond (PUPFL). Dřeviny jsou podle tohoto zákona chráněny před
poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (památné stromy,
zvláště chráněné druhy, apod.) nebo ochrana podle zvláštních předpisů. K jejich kácení je
nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení není třeba ke
kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Podrobnosti ochrany
dřevin a povolování jejich kácení řeší nově vyhláška č. 189/2013 Sb., v platném znění. Dle
uvedené vyhlášky se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje např. za předpokladu, že tyto
nejsou součástí VKP nebo stromořadí, a to pro:
a) dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin
nepřesahuje 40 m2,
c) dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití
jako plantáž dřevin,
d) pro dřeviny rostoucí v zahradách (dle definice vyhlášky se jedná o pozemek u
bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně
oplocený a nepřístupný veřejnosti).
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí uložit žadateli přiměřenou náhradní
výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit
následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu. Vzhledem k rozsahu a charakteru zbylých
dřevin v zájmové ploše záměru lze však konstatovat, že tyto dřeviny nesplňují výše uvedené
parametry. V souvislosti s realizací záměru proto nebude nutné požádat příslušný orgán
ochrany přírody o povolení kácení těchto dřevin a nebude nutné ukládat kompenzaci vzniklé
ekologické újmy. Případné odstraňování stávajících náletových porostů je pouze třeba
provádět mimo vegetační a hnízdní období (tj. v období září až březen).
Vlivy na prvky ÚSES a VKP
Zájmové území leží mimo vlastní plochy prvků ÚSES. Záměr nijak nezasahuje ani do
Lesního potoka, který je lokálním biokoridorem pouze podle ÚP Košťany a je současně
G E T s.r.o.
Strana 122 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
nejbližším takovým prvkem i významným krajinným prvkem (VKP). Rovněž lesní plochy
jakožto nejbližší VKP nebudou záměrem přímo dotčeny. Realizace záměru sice zasahuje do
ochranného pásma lesa (resp. toto OP zasahuje na pozemky areálu), mezi stávajícím
oplocením areálu (okrajem zájmového území) a tímto lesem však prochází ještě účelové
komunikace a odděluje od sebe tyto plochy. Nedojde tak ani k zásahům do okrajových
ochranných porostů lesa. Navrhované činnosti v ploše záměru rovněž nemají významné vlivy
na lesní porosty a nebudou zde ani významně ovlivňovány režimy povrchových a podzemních
vod, které by mohly způsobovat podmáčení či sesychání těchto porostů. Pro realizaci činností
v tomto OP bude třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, jedná se však spíše o
formální záležitost. Veškeré tyto vlivy jsou proto hodnoceny jako nevýznamné.
Vlivy na soustavu Natura 2000
Dle stanoviska KÚ Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství,
č.j. 1213/14/ZPZ/N-2008 ze dne 31. 3. 2014 - stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i
odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, viz kapitola H.
Přílohy, cit.: „lze vyloučit, že záměr „Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“
bude mít samostatně či ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany
nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti
Krajského úřadu Ústeckého kraje“.
vlivů.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy jsou hodnoceny jako nevýznamné.
8. VLIVY NA KRAJINU
Realizace záměru není spojena s významnými a zejména trvalými zásahy do reliéfu
krajiny ve smyslu zásadních úprav směru sklonu, topografie území, apod. Budou provedeny
pouze dílčí terénní úpravy v ploše sedimentačních lagun, které maximálně využívají přirozený
sklon terénu a nejsou spojeny s významnými trvalými vlivy na stávající reliéf krajiny.
Deponie materiálů budou vršeny maximálně do úrovně dosažitelné používanou mechanizací.
Jejich množství bude proměnlivé a bude s nimi průběžně manipulováno. Po ukončení záměru
je však doporučeno zrušení sedimentačních lagun a navrácení terénu do původního stavu.
Ochrana krajinného rázu vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v
platném znění. Dle § 12 odst. 1 zákona, krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a
historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho
estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování
staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků,
zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v
krajině. Dle odst. 2 cit. zákona, k umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem,
které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Dle odst. 4 cit. zákona se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných
plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a
prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany
přírody. Zájmové území je součástí průmyslového areálu Dukla, v rámci kterého se již
nachází řada objektů a zařízení (výrobní haly DESK-FORM, fotovoitaika, zařízení na úpravu
odpadů, aj.), které rozsahem, výškou i objemem přesahují předkládaný záměr. V rámci ÚP
Újezdečku je zájmová plocha označena jako přestavbová plocha P3, s vymezením jako plocha
G E T s.r.o.
Strana 123 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
výroby smíšené (VS), pro které jsou stanoveny následující podmínky prostorového
uspořádání:
•
Případné dostavby či přestavby objektů musí svým měřítkem, tj. výškou a hmotou,
respektovat stávající zástavbu v místě obvyklou.
•
Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy
dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.
•
Výšková regulace zástavby: nová zástavba bude vždy řešena do max. výšky 12 m od
rostlého terénu a současně omezena limitem tří nadzemních podlaží a podkroví.
V případě ploché střechy je přípustné čtvrté podlaží, pokud se již v území vyskytuje.
•
Koeficient zastavění pozemku se nestanovuje, bude posuzován individuálně.
Z výše uvedeného je zřejmé, že záměr podmínky prostorového uspořádání předmětné
lokality respektuje. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustně současnou kvalitu
území v dotčeném krajinném prostoru. Vliv záměru na krajinný ráz se v souladu s výše
uvedenými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, neposuzuje.
vlivů.
Vlivy na krajinu jsou hodnoceny jako nevýznamné.
9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK, KULTURNÍ PAMÁTKY
Hmotný majetek ani kulturní památky významnější společenské nebo kulturní hodnoty
nejsou v ploše záměru či jeho bezprostředním okolí zastoupeny. Nejbližším potenciálně
dotčeným nemovitým majetkem jsou objekty a zařízení v rámci stávajícího průmyslového
areálu. S ohledem na jejich charakter a využití budou vlivy záměru nevýznamné. Podobně u
sekundárních vlivů záměru, tj. např. u vibrací z dopravy, které jsou hodnoceny samostatně
v rámci příslušné kapitoly Oznámení. V případě instalované fotovoltaiky je z hlediska
vzdálenosti i celkového řešení areálu zřejmé, že žádný z objektů a zařízení záměru nebude
tomuto technologickému vybavení stínit. Pouze z hlediska příjezdové cesty areálu, která vede
v blízkosti jedné z částí tohoto zařízení, může vlivem provozu záměru docházet ke zvýšené
prašnosti a tedy k zanášení povrchu solárních panelů a snižování jejich výkonnosti. Lze proto
doporučit předběžnou dohodu s majitelem této elektrárny, např. o zajištění pravidelných
kontrol a případné údržbě těchto ploch.
vlivů.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky jsou hodnoceny jako nevýznamné.
10.
VLIVY
NA OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A JINÉ
ÚZEMNÍ LIMITY
Z ostatních chráněných území, ochranných a bezpečnostních pásem a jiných územních
limitů je potenciálně nejvíce dotčeno ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje (OPPLZ)
druhého stupně (II C) s názvem Teplice v Čechách. V ochranném pásmu II. stupně je
zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a
mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost
zdroje. Z popisu a hodnocení předkládaného záměru je zřejmé, že záměr žádné takové
G E T s.r.o.
Strana 124 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
negativní ovlivnění nepředstavuje. Pro jeho realizaci bude pouze z důvodu terénních úprav a
staveb v tomto ochranném pásmu nutné získání závazného stanoviska Ministerstva
zdravotnictví, jakožto Českého inspektorátu lázní a zřídel (ČIL).
Z hlediska realizace záměru v ploše bývalé těžby, resp. poddolovaného území, lze
vycházet z následujících poznatků zpracované Závěrečné zprávy inženýrskogeologického,
hydrogeologického a radonového průzkumu zájmového území (Hrdina, 2014):
•
Stavební záměr je v daných geologických podmínkách realizovatelný. Nepodsklepený
objekt haly je možné založit na plošném základě, na patkách, případně pasech.
Základové prvky haly musí být založeny pod úroveň navážky, jejíž mocnost je 1 až 2
m.
•
Projektem uvažovaná základová spára se bude nacházet v geotechnické poloze *2a,
2b*, tvořené ulehlými písky a štěrky křemenného porfyru pro projektovaný záměr
dostatečně únosnými, Rdt 0,225-0,4 MPa.
•
Základové spáry patek technologické haly (cca 1,5 až 2 m) i dna sedimentačních lagun
(1,6 m) budou nad úrovní výskytu hladiny podzemní vody, hladina podzemní vody
nebude zakládání objektů ovlivňovat.
•
Z výsledků průzkumu radonového rizika pozemku je stavebnímu pozemku přiřazen
střední radonový index a je nutné provedení protiradonových opatření.
•
ad.
Z provedeného inženýrskogeologického, hydrogeologického a radonového průzkumu
zájmového území tedy nevyplynuly žádné zásadní skutečnosti, které by bránily realizaci
záměru v předmětné lokalitě. Vzhledem k tomu, že jsou v rámci plochy záměru evidována
některá stará důlní díla, je pouze doporučeno požádat o stanovisko příslušného báňského
úřadu, viz i podmínka ÚP Újezdeček.
vlivů.
Vlivy na ostatní chráněná území, ochranná a bezpečnostní pásma a jiné územní limity
jsou hodnoceny jako málo významné.
II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci
Celkový rozsah území zasaženého záměrem by neměl výrazněji přesahovat rozsah
katastrálních území dotčených obcí. Zájmové území se nachází v těsné blízkosti osady Dukla
a potenciální primární vlivy záměru budou nejvíce zasahovat obyvatele a území v této
lokalitě. S ohledem na charakter záměru a okolní krajiny lze předpokládat, že již od cca 200
m od záměru by již tyto vlivy neměly být významněji zaznamenatelné. Počet obyvatel osady
lze odhadovat okolo 30 osob, z toho záměrem nejvíce potenciálně zasažených cca 10 – 15
osob. Z hlediska dopravní dostupnosti se pak v hodnotitelném rozsahu vlivů záměru nachází
sídelní celky obec Újezdeček s celkovým počtem okolo 920 obyvatel (včetně osady Dukla) a
město Košťany s celkovým počtem okolo 3 080 obyvatel. Tyto sídelní celky mohou být
zasaženy potenciálními sekundárními vlivy záměru, resp. primárními vlivy související
dopravy, příp. zaměstnaností, sociálně-ekonomickými vlivy, apod. Z celkového počtu
obyvatel dotčených sídel realizaci záměru prakticky nezaznamená převážná část obyvatel.
Rozsah významněji zasažených obyvatel je odhadován na méně než 1% z tohoto počtu.
G E T s.r.o.
Strana 125 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
Obyvatelé vzdálenějších sídel by realizaci záměru zaznamenat neměli, související doprava
bude součástí běžné dopravy po veřejných komunikacích, bez rozlišení zdroje.
III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících
státní hranice
Posuzovaný záměr leží cca 9 km J od státní hranice s Německem. Leží v tzv.
Podkrušnohorské pánvi a zmíněný prostor mezi tímto územím a státní hranicí je tvořen řadou
sídelních oblastí a prostředím Krušných hor. Celkově lze konstatovat, že vzhledem k
charakteru, rozsahu a lokalizaci záměru nelze očekávat významné vlivy přesahující státní
hranice. Přeshraniční vlivy spojené s dobýváním ložiska Cínovec – odkaliště a související
dopravou jsou hodnoceny samostatně v rámci Oznámení záměru „Stanovení dobývacího
prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ (Petrů, 2013).
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě
kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí
Z hlediska minimalizace a eliminace potenciálních negativních vlivů záměru na dotčené
životní prostředí je navrženo provést minimálně následující organizačně-technická opatření
dle jednotlivých fází záměru. Část těchto podmínek je třeba zohlednit v rámci dokumentace
záměru pro účely dalšího posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí, v platném znění, a to v závislosti na závěru zjišťovacího řízení dle cit.
zákona. Veškeré podmínky související s realizací záměru pak budou součástí dokumentace
pro územní rozhodnutí (DÚR) a dokumentace pro stavební povolení (DSP) dle zákona č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
Etapa přípravy záměru:
1. V rámci dokumentace EIA pro účely dalšího posuzování záměru (v závislosti na
závěru zjišťovacího řízení) definovat preferované dopravní varianty a zvolené řešení
zohlednit v rámci akustické a rozptylové studie. Na jejich základě pak provést
vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví.
2. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí zpracovat provozní a havarijní plán se
zapracováním potřebných preventivních opatření pro bezpečný provoz úpravny a
ochranu životního prostředí.
3. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí deklarovat navržení odpovídajících
protiradonových opatření, dle zjištění středního radonového indexu stavebního
pozemku. V návrhu prokázat také maximální použití nuceného odvětrávání ve všech
pobytových (pracovních) prostorech.
Etapa realizace záměru:
4. Odstraňování stávajících náletových porostů je třeba provádět mimo vegetační a
hnízdní období (tj. v období září až březen).
5. Respektovat specifickou podmínku využití předmětné plochy P3 dle ÚP Újezdeček,
týkající se plochy sídelní zeleně s ochrannou funkcí. Tzn. realizovat výsadbu ochranné
zeleně při jižní hranici záměru, v území navazujícím na plochu sportoviště P2.
6. V rámci rekultivace DP Cínovec I území smí být použita pouze neznečištěná zemina
či její části, pocházející výhradně z plochy záměru. Veškerá tato zemina musí být
G E T s.r.o.
Strana 126 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
svými parametry v souladu s platnými předpisy a musí svými vlastnostmi plnit
požadavky souvisejících předpisů.
7. Alespoň 1 x ročně provádět pravidelné kontrolní odběry a rozbory sedimentů
z hlediska obsahu látek nebezpečných či jinak závadných látek. Na základě zjištěných
obsahů s nimi dále nakládat, a to v souladu s příslušnými předpisy.
8. Během provozu záměru provádět pravidelnou údržbu plochy zeleně, zejména jejich
pravidelné sečení.
9. Z hlediska prevence a minimalizace vlivu na kvalitu podzemních a povrchových vod
je třeba:
-
provádět průběžnou kontrolu těsnosti jímek a zejména jejich zevrubnou kontrolu
při režimu odstávek a čištění. Při zjištění netěsnosti či porušení musí být
bezodkladně provedena oprava. Dokumentovat a zaznamenávat všechna závažná
zjištění, nenadálé stavy nebo výjimečné situace, včetně provedených náprav a
opatření;
-
pravidelně monitorovat riziko potenciální kontaminace podzemních vod z průsaků
a úniků vody ze sedimentačních lagun. Pro tento účel např. využít starý vystrojený
pozorovací vrt, který se nachází v blízkosti vodárny u Z okraje záměru. Před
zahájením realizace, příp. provozu záměru odebrat z tohoto vrtu tzv. pozaďový
vzorek a provést jeho rozbor, zejména v rozsahu základního chemismu,
zbývajících stopových prvků a radioaktivity (α,β-aktivita, radon). Další odběry a
rozbory pak provést přibližně po prvním roce plného provozu záměru a v roční
periodě tyto opakovat až do jeho ukončení. Veškeré záznamy řádně dokumentovat
a archivovat pro případnou kontrolu.
10. Z důvodu prevence radonového rizika je třeba:
-
k vyhodnocení expozic pracovníků úpravny bude provedeno dozimetrické měření
objemových aktivit radonu na pracovišti a příp. i odhad ročních osobních dávek
pracovníků za kalendářní rok. Toto měření bude provedeno v pobytových
(pracovních) místnostech nových objektů bezprostředně po jejich dokončení. Tzn.
před navezením suroviny a zahájením provozu technologie, z důvodu zjištění tzv.
nulového stavu, resp. odlišení příspěvků z úpravy suroviny. Další měření pak
provést v rámci zkušebního provozu, příp. po dosažení plného provozu úpravny.
Získané hodnoty předložit k vyhodnocení Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost
(SÚJB). Na základě získaných, resp. porovnaných hodnot bude stanoven další
postup, příp. přijata opatření k prevenci a ochraně zdraví pracovníků;
-
pískovou část produkce, která bude nabízena jako stavební materiál, podrobit
pravidelnému měření z hlediska dodržení mezních hodnot obsahu radia.
Pravidelnost kontrol bude určena dle doporučení SÚJB a v závislosti na zařazení
zpracovatele mezi výrobce stavebních materiálů a hmot, resp. dle specifikace
výrobku uváděného na trh.
11. Provádět obecná opatření k minimalizaci emisí tuhých znečišťujících látek, a to:
-
bezprostředně po dokončení výstavby provést zatravnění všech určených ploch
zeleně, resp. nezvyšovat zbytečně podíl nechráněných a odkrytých ploch,
-
provést zakrytování všech třídících zařízení a dopravních cest, které jsou
v kontaktu s venkovním prostředím a mohou být zdrojem prašnosti, v případě
úletů při dopravě zajistit zakrytování automobilů,
G E T s.r.o.
Strana 127 z 135
ČÁST D
OZNÁMENÍ
-
provádět pravidelnou očistu souvisejících komunikací. V případě sucha a zvýšené
prašnosti provádět kropení souvisejících zpevněných i nezpevněných ploch,
-
veškerý deponovaný materiál chránit před odnosem větrem a deštěm. Za
nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho a větrno) zajistit rovněž kropení
těchto deponií.
12. Provádět obecná opatření k minimalizaci rizika úniku látek závadným vodám a půdě a
kontaminace životního prostředí, např.:
-
veškeré mechanismy v prostoru úpravny udržovat v dokonalém technickém stavu;
nezbytná je jejich pravidelná kontrola zejména z hlediska možných úkapu ropných
látek,
-
s látkami závadnými vodám nakládat pouze v místech k tomu určených, která jsou
dostatečně zajištěna proti úniku těchto látek do vod povrchových nebo
podzemních,
-
zařízení úpravny bude vybaveno prostředky na likvidaci ropných látek a bude
zpracován havarijní plán pro případ úniku nebezpečných látek.
Etapa ukončení záměru:
13. Odstranit veškeré zbytkové deponie sypkých materiálů.
14. Odborně demontovat a zlikvidovat objekty sedimentačních lagun. Po sejmutí
izolačních fólií a jejich podkladových konstrukcí provést kontrolu podkladových půd a
horninového prostředí z hlediska potenciální kontaminace při jejich předchozí
netěsnosti nebo protržení. V případě podezření provést kontrolní odběr a rozbor
vzorku těchto půd. Kontaminované zeminy neprodleně odtěžit a nakládat s nimi
v souladu s příslušnými předpisy. Zahrnutí těchto prostorů a navrácení terénu do
původního stavu provést pouze po důkladném posouzení nezávadnosti tohoto podloží.
Tyto skutečnosti výslovně deklarovat v rámci předávacího protokolu k ukončení
pronájmu a k předání pozemků zpět do užívání jejich majiteli.
Doporučená opatření
•
Organickou výsypku (T2) při jižní hranici areálu formovat do podoby zemního valu,
který bude oddělovat areál od ostatního území a současně chránit blízkou obytnou
zástavbu před případnými nepříznivými vlivy (hlukem, prachem).
•
Ze strany provozovatele místní komunikace přes osadu Újezdeček, příp. po dohodě
s provozovatelem areálu a předmětného záměru, zajistit pravidelné kontroly a opravy
či kvalitní provedení povrchu vozovky této komunikace.
•
V případě zanášení povrchu solárních panelů prachem z pojezdu automobilů po
vnitroareálové komunikaci v jejich blízkosti, navrhnout jejich majiteli zajištění
případných kontrol a očisty těchto ploch.
V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly
při specifikaci vlivů
Společnost G E T s.r.o. byla pověřena zpracováním projektu pro stanovení DP Cínovec I a
povolení hornické činnosti na tomto ložisku a současně i projektu pro povolení navazující
úpravny v Újezdečku. Na obou projektech se zpracovatel Oznámení podílí v rámci
G E T s.r.o.
Strana 128 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST D
samostatných podkladů i v rámci projektového řízení a oba projekty jsou již od fáze návrhů
připravovány s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. V rámci
podkladů předkládaného záměru bylo vycházeno zejména z Oznámení záměru „Stanovení
dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“
(G E T s.r.o. - Petrů, 2013). Hlavním podkladem byla také závěrečná zpráva s přepočtem
zásob odkaliště Cínovec - Li rudy (TIMEX ZDICE s.r.o. / GEOMET s.r.o. – Váňa, 2013),
které byly podkladem pro vydání osvědčení MŽP o výhradním ložisku vyhrazeného nerostu
lithiové rudy Cínovec – odkaliště. Dále bylo využito podkladových studií k technologii úpravy
suroviny (AQUATEST a.s. - Štolc, 2010) a na jejím základě vypracované dokumentace pro
územní rozhodnutí (Russe, 2014). Reální podmínky v zájmovém území byly ověřeny řadou
osobních průzkumů během roku 2013 a 2014 a byly ověřeny samostatnými odbornými
průzkumy a hodnoceními – Inženýrsko-geologický, hydrogeologický a radonový průzkumu
(INGES s.r.o. - Hrdina, 2014), Biologické posouzení (G E T s.r.o. - Kos, 2013). Nedostatky
ve znalostech z důvodu absence doplňujících odborných studií (akustická a rozptylová studie)
jsou v rámci závěrů Oznámení zohledněny s tím, že tyto podkladové studie je třeba zpracovat
v rámci dalšího posuzování záměru. Pro účely předkládaného Oznámení, resp. zjišťovacího
řízení dle § 7 cit. zákona je tento rozsah znalostí a informací považován za dostatečný.
V grafických podkladech a vyobrazeních Oznámení mohou být dílčí nepřesnosti a
zkreslení polohy a rozlohy jednotlivých ploch a objektů. Důvodem je použití podkladů z
různých zdrojů, různé kvality a různých měřítek. To mohlo způsobit zkreslení výsledného
grafického souhrnu a některých z něj plynoucích informací. Další upřesnění grafických
podkladů bude provedeno v rámci podkladů pro návazná povolující řízení projektu.
G E T s.r.o.
Strana 129 z 135
ČÁST E
OZNÁMENÍ
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Záměr je předkládán v jedné variantě – projektové (P). Tato varianta popisuje stav, kdy
dojde k realizaci záměru. Předložená projektová varianta vzešla z podnikatelského plánu
oznamovatele a podmínek pro využitelnost výhradního ložiska lithiové rudy Cínovec –
odkaliště. Důvody pro volbu varianty vyplývají z úvodní kapitoly Oznámení - odmítnuté
varianty. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí je projektová varianta porovnávána
s variantou nulovou (0), při níž by nedošlo k jeho uskutečnění. Nulová varianta je referenční
variantou. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru, resp. pro
stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti
vlivů varianty projektové. Srovnání nulové a projektové varianty bylo učiněno průběžně
v předchozích kapitolách.
Kromě výše uvedených hlavních variant jsou v rámci Oznámení pro účely zjišťovacího
řízení podle cit. zákona uvedeny 4 dopravní podvarianty A až D. Ty navrhují teoretické
trasování související dopravy z Cínovce do Újezdečku, a to podle mapového plánovače tras.
Každá z tras má své výhody a nevýhody, z teoretického pohledu se všechny navrhované
varianty jeví jako reálné. Teoreticky lze dokonce související dopravu záměru rovnoměrně
rozložit do všech těchto tras, čímž by byla každá z nich zatížena pouze navrženým podílem
dopravy. Přepravu suroviny budou zajišťovat smluvní partneři, jejichž výběr lze takto
podmínit v rámci smluvního vztahu o přepravě. Konečné rozhodnutí však bude vycházet z
poznatků, které vzejdou ze zjišťovacího řízení, resp. z vyjádření dotčených správních úřadů a
dotčených samosprávných celků. Z vyjádření v rámci zjišťovacího řízení mohou vzejít např. i
zásadní skutečnosti, které budou důvodem pro odmítnutí některé z těchto variant. Z tohoto
důvodu není žádná z těchto tras v Oznámení hodnocena jako preferovaná a nebylo proto
provedeno ani jejich podrobnější hodnocení v podobě akustické a rozptylové studie
(ekonomická a časová náročnost na vyhodnocení všech těchto variant současně je příliš
vysoká a neefektivní). Z provedené identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a
hrozeb těchto variant (tzv. SWOT analýza, dle angl. Strengths-Weaknesses-OpportunitiesThreats), vychází následující orientační porovnání.
Tabulka č. 37: Orientační porovnání variant dle SWOT analýzy
Projektové (P) podvarianty záměru
(varianty dopravy)
Varianta dopravy A
Varianta dopravy B
Varianta dopravy C
Varianta dopravy D
Silné
stránky
**
***
**
***
Slabé
stránky
***
***
***
**
Příležitosti
Hrozby
*
*
**
**
**
**
Na základě obdržených připomínek bude tato tabulka doplněna. Následně bude vybráno
preferované dopravní řešení a bude provedeno podrobné hodnocení v rámci akustické a
rozptylové studie, na jejichž základě bude doplněno i hodnocení vlivů na veřejné zdraví.
G E T s.r.o.
Strana 130 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST F
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
I. Mapová a jiná dokumentace
Mimo povinných příloh části H., jsou součástí tohoto Oznámení následující výkresové
přílohy (řazeny za textem):
•
CELKOVÁ SITUACE
ING. ARCH. TOMÁŠ RUSSE
II. Další podstatné informace oznamovatele
Další podstatné informace oznamovatele nebyly specifikovány.
G E T s.r.o.
Strana 131 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST G
VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO
CHARAKTERU
Záměr představuje návrh vybudování úpravny pro elektromagnetickou úpravu suroviny z
ložiska lithiové rudy Cínovec – odkaliště. Jedná se o fyzikálně-mechanickou úpravu pískové
suroviny, bez potřeby jakýchkoliv chemických či jiných látek, mimo užitkové či pitné vody
jako přepravního média. Úpravna představuje samostatný výrobní areál, který zahrnuje
vybudování technologické haly, zpevněných ploch a komunikací, skladu a sociálního a
administrativního zázemí, sedimentačních jímek, ploch deponií a dalších. Surovina
představuje vytříděný odpadní pískový materiál se zbytky rud po gravitační úpravě suroviny
z bývalých rudných dolů na Cínovci. V rámci navrhované technologie úpravny bude nejprve
rozplavena do zpracovatelné podoby, poté z ní budou odděleny magnetické podíly, na které je
lithium vázáno. Plocha navrhované úpravny je součástí stávajícího průmyslového areálu u
osady Dukla v obci Újezdeček. Jedná se o plochu po bývalém areálu dolu Herbert, resp. lomu
Dukla, který byl později využíván i jako skladový areál. Většina původních objektů již byla
odstraněna a v současné době se zde nachází pouze objekt čerpací stanice a zbytky
zpevněných ploch a bývalé kotelny. Ostatní části průmyslového areálu Dukla jsou využívány
a jsou zde např. výrobní haly či fotovoltaika. Pozemky určené pro realizaci úpravny budou
pro navrhované využití dočasně pronajaty, a to po dobu trvání těžby na ložisku Cínovec –
odkaliště a po dobu nutnou k odstranění záměru a navrácení území do původního stavu.
Veškeré navrhované stavby a zařízení úpravny jsou proto navrženy jako dočasné, s možností
jejich snadné demontáže a odstranění. Při zjišťování stávajícího stavu životního prostředí
v zájmovém území bylo definováno několik oblastí, které bude nutno respektovat spíše z
důvodu jejich nezbytné ochrany, než z hlediska jejich nezastupitelné ekologické funkce. Jedná
se zejména o nutnost ochrany obyvatel blízkého okolí záměru před potenciálními
nepříznivými vlivy provozu a související dopravy. Rozsah a významnost těchto vlivů bude
třeba vyhodnotit v rámci akustické a rozptylové studie. Tyto studie budou zpracovány
zejména na základě připomínek k dopravním variantám, příp. dalším skutečnostem v rámci
zjišťovacího řízení dle cit. zákona. Celkově je plocha záměru hodnocena jako ekologicky
nevýznamná a urbanizovaná, s ruderálními společenstvy a absencí významných cenných nebo
zvláště chráněných zástupců fauny a flory. Vlivy záměru jsou hodnoceny na základě
dostupných údajů a informací o záměru a dotčeném životním prostředí. Hodnocení bylo
provedeno v souladu s účelem zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb.
Na základě výše uvedených informací byl učiněn předběžný předpoklad přijatelnosti
navrhovaného řešení záměru, který bude ověřen následnými odbornými studiemi a příp.
dalšími hodnoceními, v závislosti na průběhu a závěru zjišťovacího řízení dle § 7 cit.
zákona. Po upřesnění a příp. doplnění budou výše uvedené informace použity jako
podkladové informace a vstupní parametry doplňujících odborných studií v rámci
dalšího posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb.
Pro eliminaci a zmírnění potenciálních negativních vlivů záměru, předpokládaných
na základě stávajícího rozsahu informací, je navrženo realizovat opatření uvedená v
kapitole D. IV. - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci
nepříznivých vlivů. Tato opatření mohou být na základě dalšího posuzování záměru dále
upravena či rozšířena.
G E T s.r.o.
Strana 132 z 135
OZNÁMENÍ
ČÁST H
PŘÍLOHY
H. PŘÍLOHY
Povinné přílohy dle náležitostí oznámení uvedených v příloze č. 3 k zákonu č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (řazeny za textem):
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou
územně plánovací dokumentací:
• Vyjádření Magistrátu města Teplice, odboru územního plánování a stavebního
řádu, č.j. MgMT/018705/2014 ze dne 13. 2. 2014 a zpřesňující informace k tomuto
vyjádření, č.j. MgMT/044818/2014 ze dne 14. 4. 2014.
Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném
znění:
• Vyjádření KÚ Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j.
1213/14/ZPZ/N-2008 ze dne 31. 3. 2014.
G E T s.r.o.
Strana 133 z 135
OZNÁMENÍ
PODKLADY A LITERATURA
POUŽITÉ ZDROJE
Citovaná literatura:
Culek, M. a. (2005). Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha: AOPK ČR
Botula, J. – Rucký, P. – Řepka, V. (2005): Extraction of Zinwaldite from Mining and
Processing Waste - Získávání cinvalditu z odpadů po těžbě a úpravě. Sborník vědeckých prací
Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Řada hornicko-geologická. Volume LI
(2005), No.2, p. 9-16, ISSN 0474-8476.
Hrdina, A. (2014): Závěrečná zpráva o inženýrsko-geologickém, hydrogeologickém
(vsakování) a radonovém průzkumu. INGES s.r.o.
Hrnčíř B. – Hrnčířová M. (2003): Přehled výskytu a možností zpracování tuzemských
odpadů a surovin s obsahem lithia - vstupní technicko-ekonomická studie, Projekt VaV MPO
č. 03/4300/244, ev. č. FF-P2/057
Jandová, J. – Hong N. Vu – Belková, T. – Dvořák, P. – Kondás, J. (2009): Obtaining
Li2CO3 from Zinwaldite Wastes. Ceramics – Silikáty 53 (2) 108-112.
Kondás, J. – Jandová, J. (2006): Lithium Extraction from Zinwaldite Wastes after Gravity
Dressing of Sn-W Ores - Získávání lithia z cinvalditových odpadů po gravitační úpravě Sn-W
Rud – Acta Metallurgica Slovaca, 12, 2006, (197 - 202).
Kos, V. (2013): Zpracování pískové suroviny v lokalitě Újezdeček - Biologické posouzení.
G E T s.r.o.
Löw, J. N. (Číslo 6, 2008). Typologické členění krajin České republiky. Urbanismus a
územní rozvoj – Ročník XI , stránky 19-23.
Neuhäuslová, Z. a kol. (1998). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky,.
Praha: Academia.
Petrů, M. (2013): Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost
na ložisku Cínovec-odkaliště - Oznámení záměru dle § 6 v rozsahu přílohy č. 4 zákona č.
100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. G E T s.r.o.
Quitt, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia.
Rezek, P. (2008): Návrh možnosti využití odkaliště po těžbě rudných a nerudných surovin.
Disertační práce doktorského studia. VŠB-TU Ostrava.
Russe, T. (2014): Separační linka pískové suroviny - Projektová dokumentace pro DÚR.
Russe, T. (2014): Separační linka pískové suroviny – Studie areálu.
Samková, R. (2009) „Získávání Li-slídy z odpadů po těžbě Sn-W rudy pomocí flotace“.
GeoScience Engineering Volume LV, No.1 33-37, ISSN 1802-5420.
Štolc, L. (2010): Předprojektová studie technologie úpravy odkaliště Cínovec.
AQUATEST a.s.
Váňa, T. – Páteřová, B. – Zach, J. – Šešulka, V. (2013): Závěrečná zpráva Přepočet zásob
odkaliště Cínovec - Li rudy. Stav ke dni 12. 4. 2013 - TIMEX ZDICE s.r.o. / GEOMET s.r.o.
G E T s.r.o.
Strana 134 z 135
OZNÁMENÍ
PODKLADY A LITERATURA
Internetové zdroje:
www.ujezdecek.cz
www.kostany.cz
www.teplice.cz
www.usti-nl.cz
www.kr-ustecky.cz
www.cuzk.cz
www.mzp.cz
www.mpsv.cz
www.cenia.cz
www.nature.cz
www.cizp.cz
G E T s.r.o.
www.czso.cz
www.npu.cz
www.komora.cz
www.suro.cz
www.vuv.cz
www.chmi.cz
www.pedologie.cz
www.geology.cz
www.mapy.cz
www.wikipedia.cz
Strana 135 z 135
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
odbor životního prost edí a zem d lství
GET s. .r.o.
Perucká 11a
120 00 Praha 2
Datum:
JID:
Jednací íslo:
Vy izuje/linka:
E-mail:
31. 3. 2014
40093/2014/KUUK
1213/14/ZPZ/N-2008
Ing. Hana Pumprová / 124
[email protected]
Stanovisko orgánu ochrany p írody k zám ru „Separa ní linka pískové suroviny – do asná
stavba“ z hlediska možného ovlivn ní evropsky významných lokalit a pta ích oblastí dle §
45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny
Krajský ú ad Ústeckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství, jako orgán v cn a místn
p íslušný dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a
krajiny, v platném zn ní (dále jen zákon), vydává dle § 45i zákona k žádosti GET s. r. o., Perucká
11a, 120 00 Praha 2 ze dne 6. 3. 2014 toto stanovisko:
Lze vylou it, že zám r „Separa ní linka pískové suroviny – do asná stavba“ bude mít
samostatn i ve spojení s jinými významný vliv na p íznivý stav p edm t ochrany nebo
celistvost evropsky významných lokalit nebo pta ích oblastí v územní p sobnosti Krajského ú adu
Ústeckého kraje.
P edm tný zám r dle žádosti p edstavuje výstavbu provozn samostatného výrobního areálu
(souboru propojených stavebních celk ) v rámci pr myslového areálu Dukla u obce Újezde ek,
resp. Osady Dukla v k.ú. Újezde ek, celková plocha ešeného území je cca 46 160 m2. Cílem
výroby je tzv. mokrá magnetická separace lithiové slídy od k emenné složky ze suroviny
z výhradního ložiska Cínovec – odkališt , která sem bude pr b žn navážena z dobývacího
prostoru Cínovec I. Hlavním objektem je technologická hala, ve které bude osazena p íslušná
výrobní technologie (dopravníky, erpadla, pra ka, hydrocyklon, t ídi e, apod.), na ásti území
budou vybudovány sedimenta ní jímky a ást území bude po terénních úpravách sloužit pro
deponii materiálu.
Akce je situována na ploše tzv brownfields, mimo hranici pta í oblasti Východní Krušné hory
vyhlášené na ízením vlády .28/2005, jejímž p edm tem ochrany je tet ívek obecný (Tetrao tetrix),
a mimo území evropsky významné lokality Východní Krušnoho í (CZ 0424127), kde jsou
p edm tem ochrany p írodní typy stanoviš a druhy (kova ík, modrásek).
Pro dovoz suroviny byly zpracovány dopravní varianty využívající komunikace I/8 z Dubí na
Cínovec procházející evropsky významnou lokalitou Východní Krušnoho í a pta í oblastí Východní
Krušné hory. Provoz a expedice z DP Cínovec I bude probíhat od 9 do 17 hod z d vodu
doporu ení „naturového hodnocení“ (Bej ek, 2013) zám ru DP Cínovec. P edpokládaná denní
kapacita t žby je 700 tun. V areálu úpravny bude navážená surovina deponována do
n kolikadenní zásoby, aby byl zajišt n plynulý provoz linek. Úpravna jako samostatný zám r je
hodnocena z hlediska maximální možné navrhované provozní kapacity, nezávisle na zám ru DP
Cínovec I. S ohledem na asový rozvrh provozu nelze i p i zvýšení frekvence dopravy
p edpokládat významný negativní vliv na tet ívka obecného, který je p edm tem ochrany pta í
Tel.: +420 475 657 111, Fax: +420 475 200 245, Url: www.kr-ustecky.cz, E-mail: [email protected]
I : 70892156, DI : CZ70892156, Bankovní spojení: eská spo itelna, a.s., . ú. 882733379/0800
oblasti. Vliv na lokality v souvislosti se zvýšenou dopravou je posuzován v rámci stanovení
dobývacího prostoru Cínovec I. S ohledem na umíst ní zám ru a vzhledem k uvedené identifikaci
lze jeho významný vliv na p edm t ochrany PO vylou it.
Identifika ní údaje:
Název akce: Separa ní linka pískové suroviny – do asná stavba
Kraj:
Ústecký
k.ú.:
Újezde ek
Žadatel:
GET s. r. o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2
Podklady pro posouzení:
Žádost o vydání stanoviska v souladu s § 45i zákona
Informace o projektu
Mapa lokality
RNDr. Tomáš Burian
vedoucí odd lení životního prost edí
Strana 2

Oznámení EIA.Separační linka pískové suroviny Újezdeček

Transkript

Podobné dokumenty

zde - Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v

Prostor_ CHKO_ I

Z2 ÚP Postřižín - Obec Postřižín

Tech Talk Pre-Int wordlist

195 Obec Žal. 12 - vývěska

Návod světlo LED 3000 CZ

488 - ARRIVA TEPLICE sro