1890 designu vrcholná díla nizozemského

designu
1990
vrcholná díla nizozemského grafického
1890
úvodem
Název „Zlatý věk nizozemského grafického designu“ odkazuje
k jinému zlatému věku Nizozemska – k době Rembrandta
a Vermeera. Oba charakterizuje důraz kladený na pokrokovost
a kvalitu, ale především obrovská víra ve svobodu a toleranci.
René Descartes napsal, že jedině v Nizozemsku požívají lidé
„naprosté svobody“. V Amsterdamu se tehdy skutečně vydávaly
knihy, které byly všude jinde v Evropě zakázány. Tato výstava
ozřejmuje, nakolik je kultura tolerance těsně propojena se
svobodou grafických designérů. Období pokroku i destrukce,
které prožili, pro ně bylo inspirací či přímo výzvou pro hledání
nových forem tiskových médií. Během necelé stovky let vytvořili
takové experimentální dílo, že jeho vliv na současnou tvorbu
přetrvává dodnes.
Jsme přesvědčeni, že tvůrčí přístupy těchto designérů si vás
dokáží podmanit i dnes. Zejména však věříme, že ve vás tato
výstava vyvolá nakažlivý pocit svobody.
Dingeman Kuilman
výkonný ředitel Nizozemského fóra pro design a módu Premsela
vrcholná díla
nizozemského
grafického designu
1890–1990
Nizozemský grafický design je ve světě dobře znám a vysoce
ceněn pro svou originalitu a inspirativnost. Vychází z dlouhodobé a jedinečné umělecké tradice a stojí na tvorbě mnoha
vynikajících talentovaných tvůrců, nezanedbatelný je ovšem
také význam nebývale vnímavých zadavatelů a veřejnosti.
Tato výstava nabízí výstižný přehled vývoje grafického designu
zhruba od roku 1890, kdy začalo období velkých technologických inovací, až do roku 1990.
Představuje nejvýznamnější díla nizozemského grafického
designu 20. století. Mezi výtvarné styly tohoto období patří
secese, De Stijl, expresionismus, nizozemský konstruktivismus
a poválečný racionalismus. Autory vystavených děl jsou Jan
Toorop, Theo van Doesburg, Bart van der Leck, Piet Zwart,
Paul Schuitema, Willem Sandberg, Dick Elffers, Jan Bons,
Pieter Brattinga, Jan van Toorn, Wim Crouwel a mnoho dalších
nizozemských grafických designérů. Jejich individuální i kolektivní
práce přestavují jedinečnou a překvapivě souvislou kulturní
tradici. Mnohá z jejich děl jsou natolik originální a sofistikovaná,
že dodnes zůstávají zdrojem inspirace pro výrazové prostředky
současného grafického designu.
1 Nové tendence v grafickém designu –
individuální i univerzální
Secese byla novým uměleckým směrem, který propojil devatenácté a dvacáté století. V Nizozemsku se nazývá Nieuwe Kunst
a jejím vrcholem zde bylo období 1892 až 1906. Nieuwe Kunst
bylo pro mnohé nizozemské autory cestou ke skutečnému
uměleckému obrození, z nějž později čerpaly další umělecké
směry včetně De Stijl.
Jan Toorop, Delftsche Slaolie
(Salátový olej z Delftu) plakát,
1895
Přelom 19. a 20. století
De Stijl a jeho vliv
Nizozemský přínos knižnímu designu byl
velice bohatý. Ve srovnání s knižní grafikou
období secese jinde v Evropě byl Nieuwe
Kunst mnohem hravější a více provokoval.
Dobrým příkladem jsou díla Van Hoytemy,
Reijmerta a Wenckebacha, v jejichž ilustracích se projevuje naturalistický přístup. Jiní
autoři, jako například Dijsselhof, se snažili
zjednodušit tvary do ornamentálních vzorů.
Ve výtvarném stylu Nieuwe Kunst je patrný
velký vliv motivů z nizozemské východní Indie,
jak je zřejmé i z Tooropova lineálního projevu.
Použití siluet a tvarů účesů v jeho pracích
zřetelně vychází z javánských stínových loutek
wayang.
Hnutí De Stijl společně založili Theo van
Doesburg, Vilmos Huszár a Piet Mondrian
roku 1917. Později se k nim připojil ještě
Bart van der Leck a Gerrit Rietveld. De Stijl
byl jednou z kritických reakcí intelektuálů na
hrůzy první světové války. Prosazoval nové,
racionální umění, které by se lépe hodilo do
moderního světa. Van Doesburg navrhl novou
abecedu z velkých písmen, která byla složena
z vertikálních a horizontálních dílů stejné
tloušťky tak, aby se protažením do šířky či do
délky přizpůsobila jakémukoli formátu textu.
Bart van der Leck navrhl racionalisticky pojatý
plakát pro Batavier Line s využitím lehce
rozpoznatelných a velmi osobitých výtvarných
prostředků.
Bart van der Leck, plakát pro
Batavier Line, Wm. H. Muller &
Co., 1916
2 Expresionismus – funkcionalistický tvar
Ke konci první světové války začal mezi nizozemskými výtvarníky
převládat zájem o geometrickou formu písmen. Roku 1918
vznikl časopis Wendingen. Přísná vertikální a horizontální
asymetrická struktura jeho výtvarného pojetí vešla nakonec ve
známost jako amsterdamský expresionismus.
H. T. Wijdeveld, plakát
mezinárodní divadelní přehlídky
Kunst aan het Volk (Umění pro
lid), 1929
Styl Wendingen
Nizozemský konstruktivismus
Časopis Wendingen se v průběhu následujících čtrnácti let věnoval aktuálním otázkám
současného umění. Jeho zakladatelem byl
amsterdamský architekt Hendricus Theodorus Wijdeveld. Název Wendingen lze přeložit
jako obrat, změna směru nebo pozdvižení.
Výtvarné pojetí časopisu se vymykalo
světovým funkcionalisticky orientovaným
trendům a třebaže se na jeho titulní stránce
vystřídalo velké množství stylů, grafika
vnitřních stran vždy odpovídala stanovené
struktuře. Wijdeveld byl hnací silou časopisu
Wendingen, a tak se velmi osobitý styl této
publikace po jeho rezignaci roku 1927
dlouho neudržel.
Do vývoje grafického designu v Nizozemsku
výrazně zasáhl i Piet Zwart a Paul Schuitema.
Oba vždy obhajovali stanovisko, že prostřednictvím reformy typografie chtějí také prosadit
společenskou změnu. Piet Zwart byl činný
v mnoha oborech vizuálního umění od grafického designu, architektury, architektonické
kritiky, designu nábytku, průmyslového
designu až po malbu a fotografii. Dokázal
dokonale vyvolat dojem jednoty a vyváženosti, přičemž každému prvku přidělil jedinečnou úlohu. Schuitema často kombinoval
fotografii s písmem a jeho cílem bylo sdělovat
informace jasně, čitelně a přímočaře. Tím se
hluboce odlišoval od tehdejší běžné reklamní
praxe, pro kterou byla charakteristická
vyumělkovanost, ornament a banální ilustrace.
Piet Zwart, plakát. Laga Rubber
vloeren (Gumové podlahy
Laga), Haag, kol. 1925
3 Požadavek uměleckosti a vkusu –
politické a sociální nepokoje
I ti, kteří zůstali věrní tradičním typografickým normám, se pustili
do hledání nových způsobů vyjádření. Kladli důraz na symetrii,
harmonii, vyváženost a klasickou podobu stránky, což pochopitelně stálo u zrodu přetrvávajícího ideologického konfliktu mezi
nimi a progresivnějšími skupinami.
S. H. de Roos, plakát, kol. 1933
Rozmanité směry
Třicátá léta: Rozruch a změna
Typografická avantgarda sestávala především
z typografů a knižních výtvarníků, jako byli
S.H. de Roos a Jan van Krimpen. Věřili, že
design knih by měl sloužit především spisovateli a čtenáři a že designéři by neměli
typografii využívat pro vlastní vyjádření.
V tomto ohledu je poněkud ironické, že
Van Krimpena přivedl jeho zásadový přístup
a odmítání dekorativnosti do blízkosti konstruktivistů, jimiž tolik opovrhoval. Ve stejné
době hledal Hendrik Nicolaas Werkman
poetické aspekty typografie. V časopise
The Next Call kombinoval tradiční tisk s
nekonvenčním způsobem, kdy papír vložil
potiskovanou stranou přímo do tiskařského
lisu. Jeho práce vždy charakterizuje hravost,
nevinnost a suverenita.
Nestabilní ekonomická a politická situace
v Evropě třicátých let zbrzdila naděje a očekávání let dvacátých. Politické a společenské
zvraty se nevyhnuly ani grafickému designu,
takže konvenční ilustrace získala zpět něco
ze své ztracené popularity. K předním
nizozemským grafickým designérům, jejichž
kariéra vrcholila koncem dvacátých a počátkem třicátých let, patří Willem Sandberg,
Nicolaas P. de Koo a Andries Oosterbaan.
V důsledku politického vývoje v Rusku
a Německu po roce 1930 do Nizozemska
emigrovalo mnoho intelektuálů a umělců
z těchto zemí. Ti, kdo přišli z Německa
(jako například Otto Treumann), obohatili
nizozems­ký grafický design o novou vitalitu,
nové perspektivy a přístupy.
Cas Oorthuys, De olympiade
onder dictatuur (Olympiáda za
diktatury), Olympijské hry v
Berlíně, plakát, 1936
4 Jednoduchost a síla estetičnosti –
předat sdělení
Po druhé světové válce prošel nizozemský grafický design
hlubokou změnou. Výtvarníci se bouřili proti společenským
a uměleckým hodnotám své doby a tento postoj stál u zrodu
nového expresionismu v nizozemském grafickém designu, který
se výrazně prosadil během sedmdesátých a osmdesátých let.
Dick Elffers, Weerbare
democratie (Nezdolná
demokracie), plakát, 1946
Poválečný racionalismus a expresionismus
Mezinárodní design
První roky po konci druhé světové války byly
dobou obnovy, reflexe a introspekce. Název
nového nizozemského avantgardního titulu
Open Oog (Otevřené oko), jehož obálku
roku 1946 navrhl Sandberg, naznačoval nový
začátek i pro nizozemský grafický design.
V té době vykrystalizovaly dvě hlavní tendence:
První byl konstruktivismus uplatněný v praxi,
zatímco druhá přinesla nástup nonkonformních grafických designérů odmítajících
tehdejší společenské a umělecké hodnoty.
Tak vznikl nový expresionismus v nizozemském
grafickém designu.
Designérské firmy jako například Total Design
našly inspiraci v mezinárodním švýcarském
stylu. Zároveň však vzrůstal také vliv nonkonformních autorů (Jan van Toorn a další), kteří
sázeli na individuální interpretaci a subjektivitu, charakteristickou pro nový expresionismus v nizozemském grafickém designu. Toto
období přineslo velkou míru svobody pro
rozmanité a individuální výrazy: do popředí
se dostali autoři jako Gielijn Escher, rezolutně
odmítající jakékoliv škatulkování, Anthon Beeke
a Swip Stolk se svým osobitým přístupem
k obrazu a typografii, rotterdamské studio
Hard Werken či typograf-designér Walter
Nikkels. Progresivní nizozemské prostředí
umožnilo každému schopnému grafickému
designérovi uplatnit vlastní osobitý přístup.
Gielijn Escher, Festival bláznů,
Amsterdam, plakát, 1980
Grafický design
COMA, Amsterdam/New York
Produkce výstavy
Landstra en De Vries,
Amsterdam, spolupráce
Karel Sybesma
Tisk robstolk®, Amsterdam
7. Theo van Doesburg,
obálka. Wat is Dada?
(Co je to Dada?), Haag,
1923
6. Bart van der Leck,
plakát. Van der Leckova
výstava Voor de Kunst
(Pro umění), Utrecht,
1920
5. Albert Pieter Hahn,
plakát. Stem Rood. Kiest
de Kandidaten der Soc
Dem. Arb. Partij (Volte
červenou. Volte kandidáty
Socialistické demokratické strany práce), 1919
13. H. N. Werkman,
obálka. De Ploeg (Pluh),
1927
12. Piet Zwart,
Normalienboekje NKF
(Informační brožura NKF
Dutch Cable Factory),
kol. 1925
11. Piet Zwart, firemní
styl. WijNu, Společnost
pro experimentální
divadlo, Haag, 1925
10. Sybold van
Ravensteyn, plakát.
Bezoek de Huisvlijt
tentoonstelling (Navštivte
4. Harm Kamerlingh
Onnes, plakát. De Sphinx výstavu domácké výroby),
1925
(Sfinga), Leiden, 1917
3. Leo Gestel, plakát.
Philips Arga, 1919
Výtvarný návrh výstavy
COMA, Amsterdam/New York,
ve spolupráci s
Václavem Pozarekem.
19. Piet Zwart, obálka.
Het linnen venster,
12 Monografieën over
Filmkunst (Lipové okno,
12 monografií o filmovém
umění), de C. J. Graadt
18. Paul Schuitema,
plakát. Centrale Bond
30.000 Transportarbeiders (Ústřední odborový
svaz, 30.000 dělníků v
dopravě), 1930
17. Vilmos Huszár,
časopis. Wendingen
roč. 10, č. 3. Santpoort:
C. A. Mees, 1929.
Věnováno mexickému
umělci Diegu Riverovi
16. Paul Schuitema,
reklama na savém papíře.
C. Chevalier Printers,
Rotterdam, 1929
15. Piet Zwart, plakát,
Internationale
tentoostelling op
Filmgebied (Mezinárodní
filmová přehlídka),
Den Haag, 1928
14. Paul Schuitema,
brožura, Toledo Berkel
Snelwegers (Rychlováha
Toledo berkel),
Rotterdam, 1927
Překlad do češtiny
Martina Tlachová
9. H. N. Werkman,
časopis. The Next Call
(Další na řadě), č. 8,
1923
Překlad do angličtiny
Gerard Forde
27. Jan van Keulen,
plakát. Fanfare, 1959
26. Willem Sandberg,
plakát. International
posters 143, Museum
Fodor Amsterdam, 1958
25. Henk Rademaker,
plakát. Van Gogh, 1956
24. Otto Treumann,
plakát. 50ste Jaarbeurs
Utrecht (50. veletrh v
Utrechtu), 1948
23. Willem Sandberg,
obálka. Open Oog
(Otevřené oko), 1946
22. Johan M. Moerkerk,
plakát, Stokvis fietsen
(Jízdní kola Stokvis),
1945
21. Fré Cohen, obálka
časopisu. Port Maritime
et Aérien, 1930
20. Paul Schuitema,
obálka časopisu. De 8
en Opbouw, 1932
van Roggen, Rotterdam:
W. L. y J. Brusse, 1931
Exponáty zapůjčili
Affiche Museum Hoorn,
Ben Bos, Martijn F. Le Coultre,
Grafische Cultuur Stichting,
IISG/Reclame Arsenaal,
Cees W. de Jong, Dick Maan,
Alston W. Purvis
2. G. van Caspel,
plakát. Ivens & Co.
Foto-Artikelen (Ivens &
Co foto­grafické potřeby),
Nijmegen a Amsterdam,
1899
Esther Cleven, profesorka
moderní typografie a grafického
designu, Universiteit van
Amsterdam, a kurátorka Muzea
grafického designu, Breda,
Nizozemsko.
Organizace
Renske Brinkman, Nizozemské
fórum pro design a módu
Premsela
Tento projekt vznikl díky finanční
podpoře Nizozemského
kulturního fondu
8. Kurt Schwitters a
Theo van Doesburg,
obálka. Holland Dada
(Holandské Dada), č. 1.
Hanover, Kurt Schwitters,
1923
Poradci
Dingeman Kuilman, výkonný
ředitel Nizozemského fóra
pro design a módu Premsela,
Amsterdam, Nizozemsko.
Text
Cees W. de Jong
1. Jan Ros, plakát.
Blooker’s Cacao
(Blookerovo kakao),
1895
Kurátoři
Cees W. de Jong, grafický
designér a vydavatel, VK
Projects, Laren, Nizozemsko.
Ve spolupráci s profesorem
Alstonem W. Purvisem, katedra
grafického designu, College of
Fine Arts, Boston University,
USA.
34. Wim Crouwel,
katalog. Robert
Rauschenberg, Stedelijk
Museum Amsterdam,
1968
33. Wim Crouwel,
publikace. New Alphabet.
Steendrukkerij de Jong,
1965
32. Pieter Brattinga,
plakát. PTT. Hilversum:
Steendrukkerij de Jong.
1965
31. Jurriaan Schrofer,
plakát. i10. The
International Avangarde
1927–1929. Stedelijk
Museum Amsterdam,
1963
30. Willem Sandberg.
Vánoční vydání
Drukkersweekblad
(Tiskařský týdeník).
Amsterdam, 1963
29. Dick Bruna, plakát.
Pas Toe. Pas Toe
(Nábytkářská firma v
Utrechtu), 1961
28. Jan Bons, plakát.
Rietveld. Stedelijk
Museum Amsterdam,
1959
40. Frank Beekers,
plakát. De emotionele
pest (Citový škůdce),
Toneelgroep Sater, 1984
39. Anthon Beeke, plakát.
Richard III Williama
Shakespearea. Soubor
divadla Globe, 1979
38. Hard Werken, Willem
Kars a Gerard Hadders,
publikace, 1979
37. Paul Mijksenaar a
Piet Schreuders.
Vánoční vydání Grafisch
Nederland, 1976
36. Gielijn Escher, plakát,
Festival of Fools
Amsterdam, 1974
35. Anthon Beeke,
tematické číslo. Alphabet.
Fotografie Geert
Kooiman. Kwadraatblad
Steendrukkerij de Jong.
Hilversum, 1970